SOMATOLOGIE PRACOVNÍ LISTY

1. díl

Miroslava ŠOPÍKOVÁ

Jarmila VLÁČELOVÁ

Střední zdravotnická škola, Šumperk, Kladská 2

Šumperk 2014

2

III. modul pro somatologii 1. ročník

PRACOVNÍ LISTY

1. díl

stavba a hierarchie organismu

pohybový systém

krev

srdce

cévní systém

Název školy: Střední zdravotnická škola, Šumperk, Kladská 2

Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.26/02.0090

Název projektu Moderní výuka na SZŠ: Tvorba a aplikace výukových modulů

Název metodického materiálu: Somatologie – pracovní listy

Předmět: Somatologie Ročník: 1.

Autor: Mgr. Miroslava Šopíková Mgr. Jarmila Vláčelová

3

OBSAH: Stavební hierarchie organismu ……………………..……………… 5

Typy tkání 5

Regenerační schopnost tkání 11

Vnější a vnitřní prostředí organismu 12

Základní orientace na lidském těle …………….………………….. 13

Pohybový systém ………………………………………….………... 14

Kost 14

Spojení kostí 16

Lebka 17

Osový skelet 20

Kostra horní končetiny 23

Kostra dolní končetiny 24

Stavba a funkce kosterních svalů 28

Svaly hlavy 30

Svaly krku 31

Svaly hrudníku 32

Svaly břišní 33

Svaly zádové 33

Svaly horní končetiny 34

Svaly dolní končetiny 36

Krev ……………………………………………………………..…… 39

Plazma a její složení 39

Červené krvinky 41

Bílé krvinky 42

Krevní destičky 44

Vznik a vývoj formovaných elementů 44

Krevní skupiny 46

Zástava krvácení 48

Obranné mechanismy organismu 49

Srdce ………………………………………………………….……... 51

Stavba srdeční stěny 51

Převodní systém srdeční 52

Mechanická činnost srdce 53

Zevní projevy srdeční činnosti 54

Cévní systém ………………………………………………….…….. 56

Stavba cév 56

Uspořádání cévního systému 57

Tepenný systém 58

Žilní systém 64

Poznámky ……………………………………………………….…... 68

4

PŘEDMLUVA:

Somatologie je nauka o stavbě a funkci lidského těla, spojuje veškeré poznatky o lidském organismu.

Shrnuje poznatky z anatomie, fyziologie, histologie, biologie, biochemie. Znalosti somatologie jsou

nezbytné pro pochopení stavby a funkce zdravého těla, funkce těla při patologických procesech.

Somatologie – pracovní listy je výukový materiál pro předmět somatologie, který je vyučován na

středních zdravotnických školách v oboru zdravotnický asistent. Pracovní listy jsou určeny pro žáky.

Obsah učiva je seřazen tak, aby na sebe logicky navazoval.

Výukový materiál je uspořádán následovně:

• text, který je zapsán v pracovních listech, je psaný normálním písmem,

• na volné řádky, do volných textových polí nebo do volných prostorů tabulky zapisují žáci informace

dle pokynů vyučujícího,

• odborné pojmy přiřazují k obrázkům pomocí šipek nebo k šipkám doplňují odborný pojem,

• tajenky umístěné v závěru kapitol slouží k opakování učiva,

• v závěru pracovních listů jsou umístěny poznámky, které slouží k zápisu informací, na které není

v pracovním listu prostor.

Pracovní listy jsou vytvořeny tím způsobem, aby žáci nemuseli zapisovat velké množství učiva. Do

pracovních listů zapisují podstatné informace. Výukový materiál slouží k snadnějšímu zápisu informací.

Obrázky zařazené do textu mají žákům usnadnit pochopení učiva. Žáky při vyplňování pracovních listů

povedou jejich učitelé. Je tedy zcela na vyučujících, jak budou žáci s tímto výukovým materiálem

pracovat, o jaké informace je budou žáci doplňovat.

5

STAVEBNÍ HIERARCHIE ORGANISMU Základní charakteristika členění:

definice příklad

BUŇKA základní stavební a funkční jednotka všech živých

organismů

nervová buňka, svalová

buňka

TKÁŇ soubor buněk, které mají stejný původ, tvar a

jednu hlavní funkci

svalová tkáň, pojivová tkáň

ORGÁN soubor tkání, zřetelně oddělený od okolí, který

vykonává určitou funkci

sval hrudní, dýchací…

žaludek

ORGÁNOVÁ

SOUSTAVA

soubor orgánů, které společně zajišťují souhrn

určitých funkcí

trávicí systém,

vylučovací systém

ORGANISMUS živá bytost

soustavy funkčně spojené v jeden harmonický

celek

homo sapiens sapiens

Typy tkání

Epitelová (krycí) tkáň

Kryje povrch těla a vystýlá tělní dutiny, je složená z buněk, které jsou k sobě těsně přiřazeny.

Dělení podle funkce:

1. Krycí a výstelkový epitel:

a) řasinkový epitel: _________________________________________________________________

_________________________________________________________________

b) resorpční epitel: __________________________________________________________________

__________________________________________________________________

c) respirační epitel: _________________________________________________________________

_________________________________________________________________

chrupavka kost vazivo

epitelová (krycí) pojivová svalová nervová

6

2. Žlázový epitel:

je sestaven z buněk schopných přijímat určité láky, zpracovávat je a vytvořený produkt vylučovat

a) jednobuněčné žlázy:_____________________________________________________________

______________________________________________________________

___ _____________________________________________________________

b) mnohobuněčné žlázy:

_______________________________________

_______________________________________

_______________________________________

Mohou být jednoduché, rozvětvené, složené.

Dělení žláz:

a) Exokrinní žlázy - _________________________________________________________________

___________________________________________________________________________________

sekreční – ____________________________________________________________________

exkreční – ____________________________________________________________________

b) Endokrinní žlázy - _______________________________________________________________

___________________________________________________________________________________

3. Smyslový epitel

je tvořen specifickými buňkami, které jsou schopné reagovat na různé podněty, např:

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

Dělení epitelů podle tvaru buněk:

1. Plochý:

_____________________________________

_____________________________________

_____________________________________

7

2. Trámčitý

_____________________________________

_____________________________________

3. Retikulární

___________________________________________

___________________________________________

Dělení epitelů podle počtu vrstev:

1. ______________________________________________

2. ______________________________________________

3. ______________________________________________

4._______________________________________________

_______________________________________________

Příklady umístění plochých epitelů v těle:

jednovrstevný dlaždicový – ______________________________________________________

jednovrstevný krychlový – _______________________________________________________

jednovrstevný válcový – _________________________________________________________

vícevrstevný dlaždicový – _______________________________________________________

vícevrstevný cylindrický – _______________________________________________________

Tkáně pojivové - pojiva

Skládají se z:

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

Typy pojiva:

Podle tvaru buněk a množství amorfní hmoty a typů vláken se pojiva dělí na 3 základní skupiny-

vazivo, chrupavka, kost:

8

1. Vazivo:

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

vlákna kolagenní, elastická, retikulární

Typy vaziva:

a) mezenchymové – obsahuje jen amorfní složku - zárodečná tkáň, ze které se vyvíjí ostatní pojiva

b) rosolovité - obsahuje již malé množství retikulárních vláken - pupečník

c) kolagenní:

řídké – obsahuje málo kolagenních vláken, vyplňuje štěrbiny mezi orgány – vmezeřené

vazivo

tuhé - obsahuje hodně kolagenních vláken, je velmi pevné a odolné - vazy, šlachy

d) elastické - slabší, ale velmi pružné, převažují elastická vlákna - vazy na páteři

e) retikulární - obsahuje jemná retikulární vlákna - mízní uzliny, slezina, kostní dřeň

f) tukové - obsahuje tukové buňky, retikulární vlákna, která spojují buňky do tukových lalůčků,

uloženo v podkoží a kolem orgánů

2. Chrupavka- chondros, cartilago:

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

Typy chrupavek:

a) parenchymová - zárodečná embryonální – vyvíjí se z ní ostatní druhy chrupavek

b) hyalinní - porcelánově bílá, sklovitá, velmi tvrdá a křehká – kryje kloubní povrchy kostí

c) elastická - žlutobílá, méně průhledná, velmi pružná - ušní boltec, příklopka hrtanová

d) vazivová – matně bílá, odolná proti tahu a tlaku - meziobratlové ploténky, nitrokloubní destičky

(menisky)

3. Kost - os

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

Typy kostní tkáně:

a) fibrilární: _____________________________________________________________________

______________________________________________________________________

b) lamelární: _____________________________________________________________, ty tvoří:

soustředěné kruhy Haversovy lamely – uvnitř kosti

ploché destičky – plášťové lamely – na povrchu kosti

9

Tkáň svalová

Charakteristickou vlastností je kontraktilita – schopnost vykonávat pohyb (kontrakce – stah)

Svalová tkáň se dělí na 3 druhy – hladká, příčně pruhovaná, srdeční

1. Hladká:

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

2. Příčně pruhovaná:

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

příčné pruhování vytváří uspořádání bílkovin (aktinu a myozinu) ve svalovém vlákně (myofibrile)

kontrakce umožňují aktin s myozinem – zasunují se do sebe

3. Příčně pruhovaná srdeční:

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

vlastní - autonomní řízení, ovlivňována i vegetativním nervovým systémem

hladká svalovina příčně pruhovaná svalovina srdeční svalovina

Fibrilární kostní tkáň

Lamelární kostní tkáň

10

Nervová tkáň

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

Stavba neuronu:

tělo - soma (uvnitř je jádro)

výběžky:

dendrity – je jich více, jsou kratší,

rozvětvené - vedou informaci do

buňky

neurit (axon) - zpravidla jeden,

dlouhý, na konci malé konečné

(terminální) větvení - vede informaci

z buňky

- axony jsou obaleny myelinovou pochvou

(z tukové tkáně)

- myelinová pochva je důležitá pro vedení

vzruchu a chrání axon před vlivy z okolí

- na povrchu myelinové pochvy jsou ploché

Schwannovy buňky

- myelinový obal není souvislý, je přerušován

Ranvierovými zářezy

Synapse

místo spojení dvou buněk, z nichž alespoň jedna

je neuronálního původu

umožňuje přenos nervových vzruchů

skládá se z presynaptické a postsynaptické části,

mezi kterými je synaptická štěrbina

Dělení synapsí:

1. podle způsobu přenosu vzruchu:

• chemické - __________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

- mediátor se nachází v presynaptické části neuronu, odtud se uvolňuje do synaptické štěrbiny,

kde se naváže na receptory postsynaptické membrány

• elektrické – _________________________________________________________________

_________________________________________________________________

dendrit jádro

tělo

myelinová pochva

neurit

presynaptická část

postsynaptická část

synaptická štěrbina

11

2. podle místa vzájemného kontaktu

• axo – somatická

• axo – dendritická

• axo – axonální

• dendro – dendritická

Regenerační schopnost tkání

Regenerace poškozených tkání znamená:

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

Regenerace - hojení závisí na:

____________________________________________________________________________

____________________________________________________________________________

Jednotlivé tkáně mají rozdílnou schopnost regenerace:

1. Epitelová tkáň:

____________________________________________________________________________

na okrajích rány a na spodních vrstvách poškození se zachovalé buňky rychle dělí a přerůstají

přes poškozenou plochu

2. Pojivová tkáň:

vazivo - ____________________________________________________________________

____________________________________________________________________________

chrupavka - _________________________________________________________________

____________________________________________________________________________

kost regeneruje dvojím způsobem:

primární – angiogenní regenerace – _______________________________________

______________________________________________________________________

sekundární – chondrodesmální regenerace – častý způsob hojení - _______________

______________________________________________________________________

______________________________________________________________________

Hojení kosti je pomalé, zatěžování musí být postupné, ale regenerace je dokonalá, vytváří se

plnohodnotná kostní tkáň

3. Svalová tkáň

hladká svalovina - _____________________________________________________________

____________________________________________________________________________

příčně pruhovaná – kosterní svalovina - ____________________________________________

____________________________________________________________________________

srdeční svalovina - _____________________________________________________________

____________________________________________________________________________

12

4. Nervová tkáň

nervové buňky - ____________________________________________________________________

____________________________________________________________________________

poškozené, přeťaté nervové výběžky periferních nervů mohou dorůst, pokud je zachována

myelinová pochva, hojení je pomalé a málokdy funkčně úplné

Vnější a vnitřní prostředí organismu

Tkáně, orgány a orgánové systémy zajišťují veškeré vztahy:

uvnitř organismu

mezi organismem a vnějším prostředím

Všechny buňky mohou existovat v určitém stálém vnitřním prostředí, vnější prostředí je však

proměnlivé a každý organismus se musí neustále přizpůsobovat změnám vnějšího prostředí, aby udržel

stálost vnitřního prostředí. Vnitřní prostředí tvoří krev, míza (lymfa), tkáňový mok a voda.

Stálost vnitřního prostředí - ____________________________________________________________

je udržována řídícími a regulačními mechanismy → žlázy s vnitřní sekrecí a nervový systém

je podmínkou existence organismu

porucha homeostázy → onemocnění

zhroucení homeostázy → smrt

Vnější prostředí:

____________________________________________________________________________

____________________________________________________________________________

Vnitřní prostředí - organismus:

v organismu dochází k přeměně látek a energie – metabolismus, zahrnuje dva děje:

anabolismus – __________________________________________________________

_______________________________________________________________________

katabolismus –__________________________________________________________

_______________________________________________________________________

nepotřebné, odpadní látky – ______________________________________________________

_____________________________________________________________________________

Úkol: Doplňte do čtverečků správné odpovědi.

soubor buněk stejného tvaru a funkce T K Á Ň

druh pojivové tkáně CH R U P A V K A

epitel v dýchacích cestách Ř A S I N K O V Ý

chrupavka - latinsky CH O N D R O S

kostní buňky O S T E O C Y T Y

nervová buňka N E U R O N

druh plochého epitelu D L A Ž D I C O V Ý

druh svalové tkáně H L A D K Á

13

ZÁKLADNÍ ORIENTACE NA LIDSKÉM TĚLE

Základní anatomická poloha těla

Při popisu stavby lidského těla vycházíme vždy ze základní anatomické polohy těla - vzpřímený stoj

s horními končetinami svěšenými podél boků a s dlaněmi obrácenými vpřed

Základní roviny

rovina mediánní - střední – svislá,

prochází předozadně středem těla

roviny sagitální - všechny roviny

rovnoběžné s rovinou mediánní

roviny frontální - roviny svislé,

rovnoběžné s čelní kostí (os frontalis),

kolmé na rovinu mediální, dělí tělo na

část přední a zadní

roviny transverzální – horizontální

roviny, kolmé na všechny předchozí

Základní směry na trupu:

Směry vertikální:

superior - _________________________

inferior - __________________________

cranialis - _________________________

caudalis - _________________________

Směry předozadní:

anterior - ________________________

posterior - ________________________

ventralis - _________________________

dorsalis - _________________________

Směry horizontální:

medialis - _________________________

lateralis - _________________________

dexter - ___________________________

sinister - _________________________

medialis lateralis

cranialis

caudalis

dorsalis

ventralis

14

Základní směry na končetinách:

proximalis - _____________________________

distalis - ________________________________

palmaris - _______________________________

plantaris -________________________________

dorsalis - ________________________________

Značení hloubky:

superficialis - _____________________

profundus - ______________________

externus - _______________________

internus - _______________________

Základní pohyby:

flexe - __________________________________________________________________________

extenze - ________________________________________________________________________

pronace - ________________________________________________________________________

supinace -________________________________________________________________________

abdukce - ________________________________________________________________________

addukce - ________________________________________________________________________

rotace -__________________________________________________________________________

anteverze - _______________________________________________________________________

retroverze - ______________________________________________________________________

POHYBOVÝ SYSTÉM

Kost - os, ossis

Na kosti rozlišujeme:

diafýzu –_________________________________________________________

epifýzu – _________________________________________________________

dorsalis

plantaris dorsalis

proximální

distální

distální proximální

epifýza

diafýza

15

Stavba kosti

okostice - ________________________________

_______________________________________

_______________________________________

_______________________________________

kost plná – kompaktní

___________________________________

obsahuje destičky kostní tkáně - kostní

lamely:

- ___________________________________

- ___________________________________

kost houbovitá – spongiózní (spongióza)

___________________________________

___________________________________

___________________________________

___________________________________

kostní dřeň - _____________________________

jemná síť vazivových vláken a buněk s bohatě

větvenou sítí kapilár

červená kostní dřeň - _________________

___________________________________

žlutá – _____________________________

___________________________________

___________________________________

šedá – _____________________________

Růst kosti:

do šířky - ___________________________________________________________________

do délky - ___________________________________________________________________

dělení buněk chrupavky ovlivňuje____________________________________________________

rychlost osifikace ovlivňují_________________________________________________________

v pubertě se vlivem pohlavních hormonů uzavírají růstové štěrbiny (mizí růstová chrupavka –

změnila se v kost) a tím je ukončen růst kosti do délky

okostice

kostní dřeň

spongióza

16

Spojení kostí

1. Pevné spojení - nepohyblivé:

vazivovou tkání - ____________________________________________________________

chrupavkou - _______________________________________________________________

kostní tkání - _______________________________________________________________

2. Pohyblivé - kloubní spojení

kloub - ______________________________

Obecná stavba kloubu:

kloubní hlavice

kloubní jamka

kloubní chrupavka

kloubní pouzdro

zevní část – zesílená vazy (ligamenta)

vnitřní část – vytváří synoviální výstelku

(tenká blána), která produkuje

synoviální tekutinu synovii (kloubní

maz), ta vyživuje kloubní chrupavku

nitrokloubní destičky – vyrovnávají styčné

plochy některých kloubů, tvar nitrokloubních

destiček:

- __________________________________

- __________________________________

Dělení kloubů

Podle počtu spojených kostí:

jednoduché – _______________________________________________________________

složené – ___________________________________________________________________

Podle tvaru styčných ploch:

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

kloubní hlavice

kloubní jamka

kloubní chrupavka

kloubní tekutina

kloubní vazy

17

Kostra jako celek

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

Lebka – cranium

Tvoří ji: - mozková část - ____________________________________________________________

- obličejová část - ____________________________________________________________

1. mozková část - neurocranium

____________________________________________________________________

____________________________________________________________________

____________________________________________________________________

____________________________________________________________________

všechny kosti jsou spojeny pevně, jediným pohyblivým spojením je čelistní kloub

kost týlní - ______________________________________

__________________________________________________________________________

__________________________________________________________________________

kost temenní - ________________________________

kost čelní - ___________________________________

kost spánková - _______________________________

__________________________________________________________________________

kost klínová - _________________________________

kost čichová - ________________________________

kost slzní - ___________________________________

kost nosní - ___________________________________

dolní skořepa nosní - _________________________________________

kost radličná - ______________________________

2. obličejová část – splanchnocranium

horní čelist -_________________________________

dolní čelist - _________________________________

kost lícní - ___________________________________

kost patrová - ________________________________

jazylka - ____________________________________

18

kost temenní

kost týlní

kost čelní

horní čelist

dolní čelist

kost spánková

horní čelist

dolní čelist

kost čelní

kost lícní

kost nosní

kost lícní

19

Kloub čelistní – _____________________________________________________________________

____________________________________________________________________________

____________________________________________________________________________

____________________________________________________________________________

____________________________________________________________________________

____________________________________________________________________________

Důležité prostory lebky

1) Dutina lebeční - __________________________________________

_______________________________________________________________________________

_______________________________________________________________________________

dělí se na jámy lebeční:

______________________________________________________________________

______________________________________________________________________

______________________________________________________________________

2) Očnice _________________________________

- prostor, ve kterém je uložena oční koule

- prostor ohraničený:

nahoře kostí čelní

na vnější straně kostí lícní

vzadu kostí klínovou

na vnitřní straně kostí čichovou a slzní

dole horní čelistí

3) Dutina nosní _____________________________

přepážkou je rozdělena na dvě poloviny

každá polovina je rozdělena 3nosními skořepami -

konchami na horní, střední a dolní nosní průduch

s dutinou nosní komunikují vedlejší dutiny nosní:

sinus frontalis - ____________________________

sinus maxillaris - ___________________________

sinus sphenoidalis - _________________________

sinus ethmoidalis - _________________________

20

Lebeční švy

Kosti lebky jsou nepohyblivě spojeny

vazivovými švy, které ve vyšším věku postupně

osifikují:

šev korunový - ________________________

šev šípový - __________________________

šev lambdový - ________________________

Lebka novorozence

liší se od lebky dospělého:

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

v místech spojů švů jsou vazivové blány – lupínky – fontanely, s věkem postupně osifikují

_______________________________________________________________________

_______________________________________________________________________

_______________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

Osový skelet

zahrnuje páteř a hrudník s připojenými žebry a kostí hrudní

Páteř - __________________________________________

tvoří osu celé kostry, na kterou se připevňují:

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

21

Páteř tvoří 33 - 34 obratlů:

krční obratle – ______________________________________

hrudní obratle – ____________________________________

bederní obratle – ____________________________________

křížové obratle – ____________________________________

__________________________________________________

kostrční obratle – srostlé v kost kostrční –

__________________________________________________

mezi obratlová těla jsou vložené meziobratlové chrupavčité

destičky – ____________________________________________

Fyziologické zakřivení páteře

lordóza – _____________________________________________________________________

kyfóza – _____________________________________________________________________

patologické zakřivení – __________________________________________________________

Obecná stavba obratle

tělo obratle – ______________________________________

oblouk obratle – ____________________________________

výběžky obratle:

- dva příčné – _____________________________________

- čtyři kloubní – ___________________________________

- jeden trnový výběžek – ____________________________

Tělo s obloukem vytváří obratlový otvor –

_________________________________________________

Sloupec obratlů vytváří páteřní kanál, ve kterém leží mícha.

Jednotlivé obratle se liší velikostí těl, délkou trnových výběžků a

dalšími tvarovými detaily.

22

C1 nosič - ________________________________

___________________________________________________

___________________________________________________

___________________________________________________

C2 čepovec - ________________________

___________________________________________________

___________________________________________________

___________________________________________________

___________________________________________________

Hrudník - thorax

__________________________________________________________________________

ohraničuje hrudní dutinu a tvoří kostěnou schránku hrudním orgánům

ke kostře hrudníku se upíná řada svalů zádových, krčních a některé svaly horních končetin

Žebra – ____________________________________

______________________________________

v přední části hrudníku je kostěná část žebra

doplněna žeberní chrupavkou, která připojuje

žebra k hrudní kosti

12 párů žeber:

pravá žebra - _________________________

_____________________________________

nepravá žebra - ________________________

_____________________________________

_____________________________________

volná žebra - __________________________

_____________________________________

Kost hrudní – __________________________________

plochá, nepárová kost, uzavírá přední část hrudníku

skládá se ze tří částí:

rukojeť - ___________________________________

tělo -_______________________________________

mečovitý výběžek - __________________________

23

Kostra horní končetiny - ossa membri superioris

Pletenec horní končetiny – _______________:

lopatka – _______________________________

plochá kost trojúhelníkového tvaru

zadní plocha vybíhá v hřeben lopatky -

___________________________________

hřeben lopatky vybíhá nad ramenním

kloubem v plochý nadpažek -

___________________________________

od horního okraje lopatky vybíhá dopředu

ohnutý výběžek - ____________________

Klíční kost – ______________________________________________

____________________________________________________________________________

____________________________________________________________________________

Paže – ___________________________:

kost pažní - ___________________________

hlavice -__________________________

hlavice je od těla oddělena krčkem -

__________________________

spodní konec je rozšířený ve dvě kloubní

plochy pro spojení s kostmi předloktí

Předloktí – _______________________:

kost vřetenní - __________________________

leží na palcové straně předloktí

kost loketní - ___________________________

leží na malíkové straně předloktí

horní část loketní kosti vzadu vybíhá v dobře

hmatný výběžek – okovec - _________________

24

Ruka - _____________________________:

kosti zápěstí - _________________________________

_______________________________________

_______________________________________

kosti záprstní - _______________________________

_______________________________________

kosti prstů ruky -______________________________

_______________________________________

_______________________________________

Kostra dolní končetiny - ossa membri inferioris

Pletenec pánevní, pánev – _______________:

kost pánevní – ___________________________

vzniká srůstem kosti:

- kyčelní – ________________________

- sedací – ________________________

- stydké – ________________________

jamka kyčelního kloubu –

__________________________________

kosti stydké jsou spojeny chrupavkou

spona stydká – ____________________

__________________________________

Stehno:

kost stehenní - ___________________________

na horním konci je kulovitá hlavice kosti

stehenní - _________________________

hlavice s tělem kosti je spojena krčkem

stehenní kosti - ____________________

nad krčkem vybíhá stehenní kost ve velký

chocholík - ________________________

pod krčkem je malý chocholík –

__________________________________

dolní konec stehenní kosti se rozšiřuje ve

dva kloubní hrboly ________________

_________________________________

Bérec – ______________________:

kost holenní -_____________________________

___________________________________

tělo holenní kosti je trojboké

ztluštělý dolní konec kosti vybíhá na vnitřní

straně ve vnitřní kotník - _______________

___________________________________

kost lýtková -_____________________________

___________________________________

na dolním konci lýtkové kosti vybíhá

zevní kotník - _______________________

___________________________________

25

čéška - _____________________________________

okrouhlá kůstka zavzatá do šlachy čtyřhlavého stehenního svalu

Noha - ______________________:

kosti zánártní - __________________________

__________________________________

největší je kost patní - _______________

upíná se na ni ______________________

druhou největší kostí je kost hlezenní -

__________________________________

talus zapadá do vidlice bércových kostí

kosti nártní - ____________________________

__________________________________

články prstů - ___________________________

__________________________________

26

Klouby a spojení horní končetiny

kloub sternoklavikulární

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

kloub akromioklavikulární

_____________________________________________________________________________

kloub ramenní

_____________________________________________________________________________

kloub loketní

_____________________________________________________________________________

____________________________________________________________________________

distální kloub radioulnární

_____________________________________________________________________________

klouby ruky

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

Klouby a spojení dolní končetiny

kloub kyčelní – _______________________________________

kloubní jamka – _______________________________________________________

kloubní hlavice – ______________________________________________________

kloub kolenní – _______________________________________

____________________________________________________________________

____________________________________________________________________

spojení kosti holenní a lýtkové

_____________________________________________________________________________

kloub hlezenní

_____________________________________________________________________________

klouby nohy

_____________________________________________________________________________

kosti nohy svým tvarem, uspořádáním a spojením vytváří podélnou a příčnou klenbu nožní

klenba zajišťuje pružnost nohy

27

Úkol: Doplňte do čtverečků správné odpovědi.

kloubní konec kosti E P I F Ý Z A

okostice P E R I O S T

lebka C R A N I U M

horní čelist M A X I L L A

očnice O R B I T A

kost hrudní S T E R N U M

hrudník T H O R A X

lopatka S C A P U L A

pánev P E L V I S

ruka M A N U S

kost pažní H U M E R U S

kost vřetenní R A D I U S

kost stehenní F E M U R

kost lýtková F I B U L A

čéška P A T E L L A

Poznámky:

28

Stavba a funkce kosterních svalů

Kosterní sval:

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

názvosloví často vychází z pohybů, které vykonávají:

ohnutí, flexi - ________________________________________

natažení, extenzi - ____________________________________

odtažení od těla, abdukci - ______________________________

přitažení k tělu, addukci - _______________________________

svěrače - ____________________________________________

rozvěrače - __________________________________________

Stavba kosterního svalu:

základní stavební jednotka _______________________________________________________

větší počet vláken je spojeno vazivem ve ____________________________________________

soubor snopečků vytváří ______________________________

soubor snopců vytváří ________________________________

svalové bříško je kryté vazivovým obalem – __________________________________________

na obou koncích přechází bříško ve ____________________________________, pomocí nich se

svaly upínají na kosti

každá myofibrila je obalena jemným vazivovým obalem - svazek vláken je obalen silnějším

vazivovým obalem, sval je obalen silným vazivovým obalem

každý sval má začátek, bříško, úpon

šlacha svalové bříško

svalový snopec

svalové vlákno

vazivový obal

kost

29

Svalová kontrakce:

kontrakce - ___________________________________________________________________

kontrakce je vyvolána ___________________________________________________________

přenos podnětu zajišťuje _____________________________________ - zakončení nervového

vlákna na membráně svalového vlákna

Podstata svalové kontrakce:

je práce aktinu a myosinu – vláknité bílkoviny v

myofibrilách

_________________________________________

_________________________________________

_________________________________________

_________________________________________

Typy svalové kontrakce:

izotonická - _______________________________________________________________

izometrická - ______________________________________________________________

Dělení, typy svalů:

podle velikosti: ________________________________________________________________

podle tvaru: ___________________________________________________________________

podle směru svalových snopců: ___________________________________________________

podle počtu hlav - svalových začátků: ______________________________________________

_____________________________________________________________________________

synergisté –_____________________________________________________________

antagonisté – ____________________________________________________________

Klidové napětí svalů:

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

Metabolismus svalů:

aerobní:

_________________________________________________________________________

anaerobní:

______________________________________________________________________

_________________________________________________________________________

30

Typy svalových vláken:

pomalá červená vlákna:

_______________________________________________________________________

_______________________________________________________________________

_______________________________________________________________________

_______________________________________________________________________

rychlá červená vlákna:

_______________________________________________________________________

_______________________________________________________________________

rychlá bílá vlákna:

_______________________________________________________________________

_______________________________________________________________________

_______________________________________________________________________

Svaly hlavy – musculi capitis

Svaly žvýkací:

sval spánkový - _____________________________

sval žvýkací -_______________________________

2 svaly křídlové - ____________________________

Svaly mimické:

sval čelní -__________________________________

kruhový sval oční - __________________________

kruhový sval ústní - __________________________

zdvihač horního rtu - _________________________

velký a malý sval lícní -

__________________________________________

svaly na nose - ______________________________

sval tvářový - _______________________________

31

Svaly krku – musculi colli

kožní sval - ______________________________

zdvihač hlavy -

________________________________________

nadjazylkové svaly

podjazylkové svaly

svaly kloněné - ___________________________

dlouhé svaly hlavy a krku -

_______________________________________

musculus frontalis

musculus orbicularis oculi

musculus zygomaticus

musculus temporalis

musculus masseter

musculus buccinator

musculus sternocleidomastoideus

32

Svaly hrudníku Končetinové svaly hrudníku:

• velký sval prsní – ________________________________________________________________

• malý sval prsní –_________________________________________________________________

• sval podklíčkový – _______________________________________________________________

• přední sval pilovitý – _____________________________________________________________

Vlastní svaly hrudníku:

• zevní svaly mezižeberní – ________________________________________________________

• vnitřní svaly mezižeberní – _______________________________________________________

Bránice – diafragma:

důležitý dýchací sval

plochý sval se šlašitým středem, vyklenutý do

dutiny hrudní

odděluje dutinu hrudní od dutiny břišní

má tři velké otvory pro průchod:

_______________________________________

_______________________________________

_______________________________________

m. pectoralis major m. pectoralis minor

m. serratus anterior mm. intercostales

33

Svaly břišní – musculi abdominis Přední skupina:

přímý sval břišní - _______________________

ve střední čáře jsou oba svaly spojeny

vazivovým pruhem – linea alba, uprostřed její

délky je pupeční jizva - ___________________

Boční skupina:

zevní šikmý sval břišní -

_______________________________________

vnitřní šikmý sval břišní -

_______________________________________

příčný sval břišní -

_______________________________________

Zadní skupina:

čtyřhranný sval bederní -

_______________________________________

Svaly zádové – musculi dorsi

Povrchová vrstva:

sval trapézový -__________________________

široký sval zádový -

_______________________________________

Střední vrstva:

zadní horní a dolní pilovitý sval -

_______________________________________

rombický sval malý a velký -

_______________________________________

Hluboké svaly zádové:

vzpřimovače trupu a hlavy -

_______________________________________

34

Svaly pánevního dna svěrač močové trubice - _________________________________________________________

zevní svěrač řitní - _____________________________________________________________

zdvihač řitní - _________________________________________________________________

Svaly horní končetiny Svaly ramenní:

sval deltový - _________________________________________________________________

Svaly paže:

dvojhlavý sval pažní - ___________________________________________________________

trojhlavý sval pažní - ___________________________________________________________

Svaly předloktí:

přední skupina, dlaňová - ________________________________________________________

boční - laterální skupina, palcová -_________________________________________________

zadní skupina, hřbetní - _________________________________________________________

Svaly ruky:

slouží k vykonávání drobných pohybů prstů - ______________________________________________

funkčně rozdělujeme do tří skupin

svaly palce - _________________________________________________

svaly malíku

hluboké svaly dlaně

musculus sfincter ani externus

musculus levator ani

35

musculus deltoideus

musculus biceps brachii

musculus pronator teres

musculus brachioradialis

ohýbače prstů a ruky

musculus deltoideus

musculus triceps brachii

musculus latissimus dorsi

natahovače prstů a ruky

36

Svaly dolní končetiny Svaly kloubu kyčelního:

přední svaly:

sval bedrokyčlostehenní - _______________________________________________________

napínač povázky stehenní - _______________________________________________________

zadní svaly:

velký sval hýžďový - ___________________________________________________________

střední sval hýžďový - __________________________________________________________

malý sval hýžďový - ____________________________________________________________

Svaly stehenní:

přední svaly:

čtyřhlavý sval stehenní - _________________________________________________________

sval krejčovský - _______________________________________________________________

zadní svaly:

největší je dvojhlavý sval stehenní - _______________________________________________

mediální svaly:

funkcí je addukce – podle toho se nazývají přitahovače - _______________________________

Svaly bércové:

přední svaly:

přední sval holenní – ___________________________________________________________

dlouhý natahovač prstu – ________________________________________________________

boční, laterální, zevní svaly:

dlouhý sval lýtkový – ___________________________________________________________

krátký sval lýtkový – ___________________________________________________________

zadní svaly:

trojhlavý sval lýtkový – _________________________________________________________

dvojhlavý sval lýtkový – ________________________________________________________

šikmý sval lýtkový – ___________________________________________________________

Svaly nohy:

udržují podélnou klenbu nožní

hřbetní skupina - _______________________________________________________________

plantární skupina (na plosce nohy) - ________________________________________________

hluboké svaly mezikostní - ______________________________________________________

37

musculus sartorius

musculus quadriceps femoris

musculus tensor fasciace latae

musculus iliopsoas

musculus tibialis anterior

natahovače prstů

musculus gluteus medius

musculus gluteus maximus

musculus biceps femoris

musculus gastrocnemius

musculus soleus

Achillova šlacha

38

Úkol: Doplňte do čtverečků správné odpovědi.

stah svalového vlákna K O N T R A K C E

žvýkací sval - musculus M A S S E T E R

sval spánkový - musculus T E M P E R A L I S

sval čelní - musculus F R O N T A L I S

sval kožní P L A T Y S M A

svaly břišní - musculi A B D O M I N I S

sval délkový - musculus D E L T O I D E U S

sval hýždový - musculus G L U T E U S

přitahovače A D D U K T O R Y

Poznámky:

39

KREV

________________________________________________

________________________________________________

________________________________________________

________________________________________________

Složení krve:

tekutá tkáň složená z:

z krevních elementů - ______________________________

____________________________________________

____________________________________________

krevní plazmy - ___________________________________

hematokrit - ___________________________________________

______________________________________________________

hodnota hematokritu:

u žen _____________________________________

u mužů ___________________________________

Množství krve:

__________________________________________________

__________________________________________________

Funkce krve:

1) transport látek ___________________________________________________________________

2) udržuje homeostázu _______________________________________________________________

3) obranyschopnost, odolnost _________________________________________________________

4) udržuje stálý objem________________________________________________________________

Plazma, její složení

____________________________________________________________________________

____________________________________________________________________________

____________________________________________________________________________

____________________________________________________________________________

40

Složení plazmy:

Koloidní roztok organických a anorganických látek s příměsí rozpuštěných krevních plynů

____________________________________________________________________________

____________________________________________________________________________

____________________________________________________________________________

Nejdůležitější organické látky

bílkoviny albuminy udržení stálého objemu plazmy,

transport hormonů a dalších látek

globuliny α, ß

obranyschopnost – imunitní systém

transport látek

globuliny γ

(imunoglobuliny)

obranyschopnost – imunitní systém

tuky fibrinogen srážení krve

cholesterol zdroj energie,

transport látek nerozpustných ve vodě (např. hormony,

vitamíny rozpustné v tucích A,D,E,K),

při nadbytku se ukládají do tukových buněk

triglyceroly

mastné kyseliny

fosfolipidy stavba buněčných membrán

cukry - sacharidy glukóza zdroj energie pro CNS,

při nadbytku se ukládá v játrech a svalech ve formě

zásobní látky – glykogenu → živočišný škrob

Nejdůležitější anorganické látky

látka význam

sodík

Natrium

hlavní kationt (+),váže na sebe vodu, nezbytný pro udržování osmotického tlaku,

stálého objemu a pH krve i mimobuněčné tekutiny

draslík

Kalium nezbytný pro činnost svalů, zejména myokardu

vápník

Kalcium nezbytný pro nervosvalovou dráždivost, stažlivost srdečního svalu, sražení krve

proteiny

lipidy

sacharidy

41

hořčík

Magnesium má vztah k nervové dráždivosti; nezbytný pro aktivitu enzymů

chloridy

Cl

hlavní aniont (-), spolu s Na+ se podílí na udržování osmotického tlaku, stálého

objemu a pH krve i mimobuněčné tekutiny

bikarbonát

HCO3

Hlavní aniont, významný pro transport CO2 a jako součást nárazníkové

soustavy pro udržování pH krve

železo

Ferrum

nezbytné pro tvorbu erytrocytů v kostní dřeni, součást enzymů uplatňujících se

při biologických oxidacích

Jod nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy

Glykemie - hladina glukózy v krvi, hodnota 3,6 – 6,3 mmol/l, vyšší hladina glykemie je příznakem

onemocnění diabetes mellitus – cukrovka.

Osmotická hodnota plazmy– odpovídá koncentraci 0,9% roztoku NaCl v H2O (fyziologický roztok)

pH plazmy – přibližně 7,4 (mírně zásaditá)

Červené krvinky - erytrocyty

_________________________________

_________________________________

_________________________________

________________________________

počet erytrocytů:

u ženy _________________________________________________________________

u muže ________________________________________________________________

erytrocytóza –___________________________________________________________

erytrocytopenie –________________________________________________________

životnost erytrocytů: ___________________________________________________________

základní funkce: ____________________________________________________________

Hemoglobin (Hb) - _________________________________________________________________

skládá se ze 2 částí :

globin – _______________________________________________________________

hem –_________________________________________________________________

jedna molekula Hb váže - _________________________________________________________

hemoglobin s navázaným O2 - _____________________________________________________

hemoglobin s navázaným CO2 - ___________________________________________________

42

při otravách CO se naváže na hemoglobin CO - ________________________________________

_______________________________________________________________________________

Přenos a vazba O2

____________________________________________________________________________

____________________________________________________________________________

____________________________________________________________________________

Přenos a vazba CO2

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

Hemolýza

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

příčina hemolýzy

osmotická – _____________________________________________________________

fyzikální – ______________________________________________________________

chemická – _____________________________________________________________

toxická – _______________________________________________________________

imunologická – __________________________________________________________

Bílé krvinky - leukocyty

skupina velmi různorodých buněk

počet leukocytů:

___________________________________________________________________

leukocytóza – _______________________________________________________

leukocytopenie – _____________________________________________________

životnost leukocytů: ____________________________________________________________

význam: ________________________________________________________ mají schopnost:

diapedeze – extravazace - _________________________________________________

_______________________________________________________________________

fagocytózy - ____________________________________________________________

dle přítomnosti a barvitelnosti drobných zrnek - granulek v cytoplazmě dělíme leukocyty na:

___________________________________________________________

___________________________________________________________

43

Granulocyty:

bazofilní granulocyty – ________________________________________________________

neutrofilní granulocyty – ______________________________________________________

______________________________________________________

eozinofilní granulocyty – _______________________________________________________

_______________________________________________________

Agranulocyty:

neobsahují barvitelná zrna, podle tvaru jádra je dělíme :

lymfocyty T, lymfocyty B - _____________________________________________________

monocyty - ___________________________________________________________________

Diferenciál

je procentuální rozpočet bílých krvinek, užívá se při vyšetření krve KO + dif.:

krevní obraz (ery, leu , trombo, hbg, htk)

diferenciál (rozpočet bílých krvinek)

LEUKOCYTY

GRANULOCYTY AGRANULOCYTY

NEUTROFIL

EOSINOFIL

BASOFIL

MONOCYT

LYMFOCYT

44

Krevní destičky - trombocyty

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

počet trombocytů:

_______________________________________________________________________

trombocytóza – __________________________________________________________

trombocytopenie – _______________________________________________________

životnost trombocytů: ___________________________________________________________

funkce: ______________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

Vznik a vývoj formovaných elementů

hematopoéza – ________________________________________________________________

životnost elementů vyžaduje neustálou obnovu:

____________________________________________________________

____________________________________________________________

____________________________________________________________

Kmenové buňky

_________________________________________________________________________________

_________________________________________________________________________________

_________________________________________________________________________________

Krvetvorba

je složitý děj, vyžaduje určité podmínky:

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

45

Životní cyklus erytrocytů

Erytropoéza –_________________________________________________________________

kostní dřeň potřebuje pro stavbu erytrocytu:

___________________________________________________

___________________________________________________

___________________________________________________

___________________________________________________

___________________________________________________

vznik erytrocytu _______________________________________________________________

Životní cyklus erytrocytů:

_______________________________________________________________________________

_______________________________________________________________________________

_______________________________________________________________________________

_______________________________________________________________________________

_______________________________________________________________________________

hem je dále rozštěpen na:

železo - _____________________________________________________________________

krevní barviva:

o žlučové barvivo bilirubin -_________________________________________________

_______________________________________________________________________

_______________________________________________________________________

o močové barvivo urobilinogen - _____________________________________________

________________________________________________________________________

________________________________________________________________________

Životní cyklus leukocytů

Granulocyty:

________________________________________________________________________________

Agranulocyty:

monocyty - ___________________________________________________________________

___________________________________________________________________

lymfocyty B -_________________________________________________________________

_________________________________________________________________

lymfocyty T - ________________________________________________________________

________________________________________________________________

46

Krevní skupiny

krevní skupina je popis vlastností červených krvinek → třídění krve podle antigenů na povrchu

červených krvinek

aglutinogeny -_____________________________________________________________________

aglutininy - _______________________________________________________________________

aglutinace - ______________________________________________________________________

_________________________________________________________________________________

_________________________________________________________________________________

výjimečná vlastnost: člověk má trvale v krvi přítomné protilátky proti těm antigenům, které

sám na svých krvinkách nemá

Landsteinerovo pravidlo:

krevní skupiny: ___________________________________________________________________

skupina AB byla považována z univerzálního příjemce - imunitní systém příjemce neměl aglutininy a

neútočil na erytrocyty dárce.

skupina 0 byla považována za univerzálního dárce - na erytrocytech nevystavuje aglutinogeny, které

by mohly být rozeznány aglutininy příjemce

v krevní plazmě nejsou přítomny aglutininy

proti vlastním aglutinogenům

47

Rh faktor

_______________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

dle přítomnosti antigenu D se určuje Rh pozitivita:

jedinci, kteří mají aglutinogen D - __________________________________________

______________________________________________________________________

jedinci, kteří nemají aglutinogen D - ________________________________________

______________________________________________________________________

protilátky proti Rh se u Rh negativního člověka vytvářejí až po prvním kontaktu s Rh pozitivním

jedincem, při prvním kontaktu se jich vytváří málo, při opakovaném kontaktu se jich vytvoří tak

velké množství, že mohou způsobit vážné problémy až smrt

Rizikové situace:

opakovaná transfúze Rh+ krve Rh negativnímu příjemci (při transfúzi vždy musí

souhlasit nejen AB0 systém, ale i Rh faktor!)

těhotenství Rh- matky s Rh+ mužem

je-li matka Rh- a dítě zdědí po otci Rh+ a dojde ke kontaktu krve matky s krví dítěte, matka si

tvoří protilátky proti erytrocytům dítěte (hemolýza erytrocytů plodu, tkáňová hypoxie, poškození

dítěte)

nebezpečné při dalších těhotenstvích - množství protilátek stoupá, proto se ženy Rh – do 72 hodin

po porodu očkují

Objevitelé krevních skupin:

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

Krevní transfúze

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

v laboratoři se provádí velká křížová zkouška (reakce mezi krví dárce a příjemce) → vyšetření

kompatibility (shodnosti) krve

těsně před podáním transfuze se provádí přímo u lůžka nemocného Sanqui test – ověření

shodnosti krve dárce a příjemce

48

Zástava krvácení - hemostáza

je obranný mechanismus, který chrání organismus před krevní ztrátou, vykrvácením

se skládá z několika dějů, které probíhají současně – 3 fáze:

1. _____________________________________________________________________________

2. _____________________________________________________________________________

3. _____________________________________________________________________________

1. reakce cév:

________________________________________________________________________________

________________________________________________________________________________

________________________________________________________________________________

2. reakce trombocytů:

________________________________________________________________________________

________________________________________________________________________________

________________________________________________________________________________

3. srážení krve - hemokoagulace:

________________________________________________________________________________

________________________________________________________________________________

________________________________________________________________________________

________________________________________________________________________________

________________________________________________________________________________

________________________________________________________________________________

________________________________________________________________________________

________________________________________________________________________________

________________________________________________________________________________

________________________________________________________________________________

________________________________________________________________________________

Poznámky:

49

Mechanismy bránící srážení krve

v organismu:

_______________________________________________________________________

_______________________________________________________________________

_______________________________________________________________________

_______________________________________________________________________

mimo organismus:

léky:

o _________________________________________________________________

o _________________________________________________________________

o _________________________________________________________________

pro laboratorní účely při vyšetřování krve - ________________________________

Obranné mechanismy organismu (imunita, odolnost)

Jsou založené na _____________________________________________________________________

Základní imunitní reakce je:

antigen – ____________________________________________________________________

____________________________________________________________________________

protilátky (imunoglobuliny) - ___________________________________________________

_____________________________________________________________________________

je pět typů imunoglobulinů: ______________________________________________________

opsoniny - ___________________________________________________________________

Obranné mechanismy - imunita je:

a) nespecifická - vrozená

fagocytóza – _____________________________________________________________

cytotoxicita –_____________________________________________________________

________________________________________________________________________

b) specifická - získaná

specifickou imunitu dělíme na:

látkovou (humorální) -_____________________________________________________

buněčnou - ________________________________________, jsou 3 typy T lymfocytů:

pomocné –______________________________________________________________

cytotoxické – ___________________________________________________________

50

supresorové – ___________________________________________________________

_________________________________________________________________________

_________________________________________________________________________

_________________________________________________________________________

Očkování (imunizace, vakcinace):

aktivní

o _______________________________________________________________________

o _______________________________________________________________________

o _______________________________________________________________________

pasivní

o _______________________________________________________________________

o _______________________________________________________________________

Bezplatné očkování v České republice:

pravidelné očkování se v současné době týká těchto nemocí:

záškrt (diftérie),

tetanus,

dávivý kašel (pertusse),

přenosná dětská obrna (poliomyelitida),

virová hepatitida B,

onemocnění vyvolaná Haemophilus influenzae B,

zarděnky (rubeola),

příušnice (parotitis epidemica),

spalničky (morbilli).

Očkování proti tuberkulóze se od roku 2010 provádí jen v indikovaných případech.

Další možná očkování:

virová hepatitida A i B,

vzteklina, chřipka,

streptokokové nákazy,

klíšťová encefalitida,

virus karcinomu děložního čípku a pod.

Úkol: Doplňte do čtverečků správné odpovědi.

červená krvinka E R Y T R O C Y T

bílá krvinka L E U K O C Y T

červené krevní barvivo H E M O G L O B I N

pohlcování látek F A G O C Y T Ó Z A

krevní destička T R O M B O C Y T

odolnost I M U N I T A

51

SRDCE latinsky ____________ Charakteristika: dutý sval

Funkce: zajišťuje cirkulaci krve

Uložení: v dutině hrudní, za sternem,

ze dvou třetin vlevo

Stavba srdeční stěny

1) endokard – endocardium = ____________________________________

__________________________________________________________________________

__________________________________________________________________________

2) myokard – myocardium = ____________________________________

_________________________________________________________________________

_________________________________________________________________________

____________________________________________________________________________

3) epikard – epicardium = _____________________________________

_________________________________________________________________________

4) perikard – pericardium = ___________________________________

_________________________________________________________________________

- mezi perikardem a epikardem = ____________________________________________________

______________________________________________________________________________

Úkol: Doplňte do čtverečků správné odpovědi. (Mezi slovy nedělejte mezeru.)

vychází z ní aorta L E V Á K O M O R A

nitroblána srdeční E N D O K A R D

dvojcípá chlopeň V A L V A M I T R A L I S

aorta S R D E Č N I C E

pacemaker S I N U S O V Ý U Z E L

52

Srdeční dutiny

srdce je rozděleno podélnou přepážkou na pravou a levou polovinu

Dvě předsíně :

1. pravá = ____________________________________

__________________________________

__________________________________

2. levá = _____________________________________

__________________________________

__________________________________

Dvě komory:

1. levá = ____________________________________

____________________________________

____________________________________

2. pravá = ____________________________________

____________________________________

____________________________________

Srdeční chlopně

1) cípaté

__________________________________________

__________________________________________

__________________________________________

__________________________________________

2) poloměsíčité

__________________________________________

__________________________________________

__________________________________________

__________________________________________

Převodní systém srdeční

• tvořen zvláštním typem srdeční svaloviny schopné vytvářet a vést vzruchy

• zajišťuje kontrakci myokardu

53

Mechanická činnost srdce

Při srdeční činnosti se pravidelně střídá:

- systola síní a diastola komor se systolou komor a diastolou síní

systola = __________________________________________________________________________

diastola = __________________________________________________________________________

zpětnému toku krve brání - ___________________________________________________________

1) Uzel sinusový = _________________________________

nachází se: __________________________________

funkce: _____________________________________

vytváří vzruchy: _____________________________

2) Uzel síňokomorový = ____________________________

nachází se: __________________________________

3) Hisův svazek

_________________________________________

_________________________________________

_________________________________________

4) Pravé a levé Tawarovo raménko = _________________

_________________________________________________

_________________________________________

5) Purkyňova vlákna=

_________________________________________

_________________________________________

54

Srdeční revoluce

- jeden cyklus systoly a

diastola komor a síní

- střídá se vypuzovací (ejekční)

a plnící fáze

Tepový objem srdeční (systolický objem)

- ________________________________________________________________________________

- ________________________________________________________________________________

Minutový objem srdeční

- ________________________________________________________________________________

(tepový objem násobený počtem stahů např. 70 tepů x 70ml = asi 5 litrů)

Řízení činnosti srdce

1. autoregulace

- stahového vlákna je přímo úměrná stupni jeho předchozího natažení

2. nervová regulace

- vegetativního nervového systému na srdeční frekvenci a sílu kontrakce

parasympatikus – ________________________________________________________

sympatikus – _____________________________________________________________

3. humorální vliv

- hormon dřeně nadledvin adrenalin = ______________________________________________

Zevní projevy srdeční činnosti

Arteriální tep

_____________________________________________________

_____________________________________________________

vyšetřuje se: __________________________________________

Fyziologická hodnota u dospělého: _________________________

55

Srdeční ozvy

_________________________________________________________________________________

_________________________________________________________________________________

a) první ozva = __________________________________________________________________

b) druhá ozva = __________________________________________________________________

Arteriální krevní tlak (TK)

• pomůcky k měření: _______________________________________________________________

• místo měření: ___________________________________________________________________

a) systolický tlak – _______________________________________________________________

b) diastolický tlak – ______________________________________________________________

• rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem = _______________________________________

Fyziologická (normální) hodnota: _____________________________________________________

Elektrokardiogram (EKG)

záznam akčních potenciálů srdečních snímaných na

povrchu těla pomocí elektrod, snímání elektrické aktivity

při činnosti srdce

umístění elektrod: ________________________________

vlna P – ___________________________________________

komplex QRS – _____________________________________

vlna T – ___________________________________________

Hrudní svody

Končetinové svody

Poznámky:

P QRS T

56

CÉVNÍ SYSTÉM

Stavba cév, uspořádání cévního systému Céva – latinský název ___________________

_____________________________________

______________________________________

tepna vlásečnice žíla

Dělení cév:

Tepny - odborný název ____________________________

• krev od srdce

• krev okysličenou (jedinou výjimkou je plicní tepna – plicnice, vede krev neokysličenou)

• v nich větší krevní tlak než v žílách

• tší tepnou je aorta – srdečnice, má průsvit až 3 cm

• se větví na tepny (arterie) - ty se dále větví na tepénky (arterioly) – přecházejí do vlásečnic

Vlásečnice - odborný název _________________________

• nné jemné cévečky

• výměnu plynů (O2, CO2) a živin mezi krví a tkáněmi

• přechod mezi tepnami a žílami – propojují tepny a žíly

Žíly – odborný název _________________________

• rev k srdci

• krevní tlak než v tepnách, v horní a dolní duté žíle je už

menší podtlak

• neokysličenou (jedinou výjimkou jsou plicní žíly, vedou

krev okysličenou)

• ve stěně chlopně, které brání zpětnému toku krve (zejména

žíly HK, DK)

• ilami jsou horní a dolní dutá žíla – vznikají soutokem žil – ty vznikají soutokem žilek

(venul) – ty vznikají soutokem kapilár s neokysličenou krví

57

Stavba stěny cév:

Tunica intima = ___________________________

• _____________________________________________

• _____________________________________________

Tunica media = ___________________________

• _____________________________________________

• _____________________________________________

_____________________________________________

Tunica externa =__________________________

• _____________________________________________

tepna

žíla

Uspořádání cévního systému Malý krevní oběh

___________________________________________

ýstupem plicního kmenu - truncus pulmonalis

neokysličenou krev z PK)

plících se krev okysličí

plic se okysličená krev vrací do LS čtyřmi

plicními žilami

Velký krevní oběh

__________________________________________

LK odstupuje srdečnice (aorta)

se postupně větví na stále menší až vlásečnice,

ve kterých probíhá výměna O2 a CO2 mezi krví

a tkáněmi

kapiláry s neokysličenou krví se spojují v žilky,

ty v žíly

větve žil tvoří: horní dutá žíla - venacava

superior, dolní dutá žíla - vena cava inferior,

které ústí do PS

58

TEPENNÝ SYSTÉM

Přehled hlavních tepen

a. poplitea

a. femoralis

a. .carotis comunis

arcus aortae

a. brachialis

aorta abdominalis

a. radialis

a. ulnaris

59

Úseky aorty

Aorta – český název ______________________

• ___________________________________________________________________________

• ___________________________________________________________________________

• ___________________________________________________________________________

• ___________________________________________________________________________

VZESTUPNÁ AORTA - _________________________:

• pravá věnčitá tepna - ___________________________________

• levá věnčitá tepna - ____________________________________

zásobují:________________________________________________

OBLOUK AORTY - ____________________________:

• kmen pažně hlavový - __________________________________

• pravá krkavice společná - _______________________________

• pravá tepna podklíčková - _______________________________

• levá krkavice společná - ________________________________

• levá tepna podklíčková - ________________________________

SESTUPNÁ AORTA - ___________________________:

• hrudní aorta -__________________________________________

• břišní aorta - __________________________________________

Vzestupná aorta

• úsek za poloměsíčitými chlopněmi

• na začátku vzestupné aorty odstupují věnčité tepny:

- arteria koronaria dextra - ___________________________

- arteria koronaria sinistra - __________________________

• průsvit: _________________________________________

• větve se dále větví

• větvení je konečné - _______________________________

_______________________________

• zajišťují: ________________________________________

________________________________________

60

Aortální oblouk – arcus aortae

Větvení aortálního oblouku:

• arteria carotis comunis - __________________________

• arteria subclavia - ________________________________

• arteria axilaris - _________________________________

• arteria brachialis - _______________________________

• arteria ulnaris - __________________________________

• arteria radialis - _________________________________

6 cm dlouhý, odstupují 3 silné větve:

1. větev - vpravo - __________________________________

– kmen pažněhlavový, větví se na:

___________________________________________

___________________________________________

2. větev – vlevo - ___________________________________

3. větev – vlevo - ___________________________________

Arteria carotis communis

pravá i levá společná krkavice probíhají vzhůru mezi svaly krku

větví se na:

• ___________________________________

zásobuje: _____________________________________________________________

• ___________________________________

zásobuje: _____________________________________________________________

Arteria subclavia

• dextra - _____________________________________________

• sinistra - ____________________________________________

• probíhá: ____________________________________________

• v podpaždí přechází___________________________________

Arteria axilaris

• sahá po krček kosti pažní

zásobuje: ___________________________________________

____________________________________________

• pokračuje jako: ______________________________________

61

Arteria brachialis

vede na vnitřní ploše paže do loketní jamky

• zásobuje: ________________________________________

• v loketní jamce se větví na: __________________________

________________________________________________

Arteria ulnaris

• ________________________________________________

________________________________________________

________________________________________________

Arteria radialis

• vede po palcové straně k okraji zápěstí

• zásobuje: ________________________________________

• ________________________________________________

Úkol: Doplňte do čtverečků správné odpovědi. (Mezi slovy nedělejte mezeru.)

aorta S R D E Č N I C E

oblouk aorty A R C U S A O R T A E

tepna - latinsky A R T E R I A

a. subclavia je česky tepna P O D K L I Č K O V Á

a. axilaris je česky tepna P O D P A Ž N Í

a. radialis je česky tepna V Ř E T E N N Í

a. carotis je česky tepna K R K A V I C E

Sestupná aorta – aorta descendens Větvení sestupné aorty:

• aorta thoracica – ____________________________________________________________

• aorta abdominalis – _________________________________________________________

• arteria illiaca communis – ____________________________________________________

• arteria femoralis – __________________________________________________________

• arteria poplitea –____________________________________________________________

• arteria tibialis – _____________________________________________________________

Hrudní aorta – aorta thoracica

• vede od 3. hrudního obratle po 12. hrudní obratel

• po průchodu bránicí se přejmenovává na___________________________________________

• odstupují z ní větve, které zásobují: ______________________________________________

62

Břišní aorta - aorta abdominalis

vede od 12. hrudního obratle po 4. bederní obratel

ve výši 4. bederního obratle končí rozdělením (bifurkací) na pravou a levou tepnu kyčelní

odstupují z ní četné párové větve:

• arteria renalis - ____________________________________

• arteria suprarenales - ________________________________

• arteria ovaricae - ___________________________________

• arteria testiculares - _________________________________

odstupují z ní četné nepárové větve:

• truncus coeliacus - společný kmen pro odstup tepen k nepárovým orgánům dutiny břišní:

- arteria hepatica -________________________________________

- arteria splenica - ______________________________________

- arteria gastrica - ________________________________________

• arteria mesenterica superior - ______________________________

• arteria mesentrica inferior - _______________________________

obě tepny zásobují střeva

bifurkace aorty

- _____________________________________________________________________________

Břišní aorta

truncus coeliacus

arteria suprarenalis

arteria mesenterica superior

arteria renalis

arteria testiculares

arteria mesenterica inferior

bifurkace aorty

Arteria iliaca communis

je několik cm dlouhá, dělí se na:

________________________________________________________

________________________________________________________

63

Arteria iliaca interna

zásobuje: ______________________________________________

_______________________________________________

Arteria iliaca externa

zásobuje: ______________________________________________

průběh: _______________________________________________

________________________________________________

po průchodu tříselným vazem se přejmenovává na arteria femoralis

Arteria femoralis

průběh: _______________________________________________

_______________________________________________

přechází: ______________________________________________

Arteria poplitea

průběh:________________________________________________

větví se: _______________________________________________

Arteria tibialis anterior

průběh: __________________________________________________________________________

Arteria tibialis posteior

průběh: __________________________________________________________________________

Cévní zásobení mozku

Krev je do mozku vedena:

• dvěma vnitřními krkavicemi ___________________________

__________________________________________________

• dvěma páteřními tepnami _____________________________

=- jsou vedeny obratli krční páteře, na úrovni mozkového

kmene se spojí v bazilární tepnu = ______________________

a.basilaris spolu s a. carotis interna vytváří _____________________

___________________, z kterého odstupují 3 páry mozkových tepen

64

ŽILNÍ SYSTÉM Přehled hlavních žil

v. saphena magna

v. femoralis

v. subclavia

v. cava superior

v. cava inferior

v. brachialis

v. cephalica

65

Přehled žil velkého krevního oběhu

• žíly velkého oběhu vedou odkysličenou krev směrem k srdci

• žíly se popisují po směru toku krve - z periferie k srdci

• oblast těla, ze které příslušné žíly odvádějí krev, se označuje

jako sběrná oblast příslušné žíly

• žíly mají chlopně, které usměrňují tok krve směrem k srdci

(zajišťují jednosměrný tok krve k srdci, každých 5-10cm)

Na lidském těle existuje systém hlubokých a povrchových žil:

hluboké žíly

• hlubokých žil má stejný název jako tepny, které doprovázejí

• tepny doprovází 1 žíla, tepny menšího kalibru jsou doprovázeny 2 žilami

• žilami odtéká 90% žilní krve

povrchové žíly

• tepennou obdobu, jsou uloženy v podkoží

• hlubokými žilami se spojují pomocí spojek (perforátorů)

•

•

Vena cava superior – horní dutá žíla

Široká a poměrně krátká žíla (průsvit 2 cm, délka 6-7 cm), nemá chlopně, její přítoky jsou:

levá žíla pažněhlavová - v. brachiocefalica sin:

v. jugularis interna sin.= _______________________________

_______________________________

v. jugularis externa sin.= ______________________________

______________________________

v. subclavia sin. = ____________________________________

____________________________________

pravá žíla pažněhlavová - v. brachiocefalica dx:

v. jugularis interna dx. = _______________________________

_______________________________

v. jugularis externa dx. = ______________________________

_______________________________

v. subclavia dx. = ____________________________________

_____________________________________

66

Vena cava inferior – dolní dutá žíla

• Široká žíla, stoupá vzhůru z dutiny břišní, má průměr 2,5-3 cm, delší než v. cava superior, její

přítoky jsou:

1. společná žíla kyčelní levá - v. iliaca communis sin.

• sbírá krev _________________________________________________________________

• iliaca interna sin - vnitřní žíla kyčelní levá

• iliaca externa sin - zevní žíla kyčelní levá

2. společná žíla kyčelní pravá - v. iliaca communis dx.

• sbírá krev ________________________________________________________________

• iliaca interna dx - vnitřní žíla kyčelní pravá

• iliaca externa dx - zevní žíla kyčelní pravá

3. nástěnné přítoky

• sbírá krev________________________________________________________________

• lumbales - žíly bederní

• phrenicae – žíly brániční

•

4. orgánové přítoky

• sbírá krev _______________________________________________________________

• testiculares - žíly varlat

• ovaricae – žíly vaječníků

• . renalis – žíly ledvin

• . suprarenales – žíly nadledvin

• hepaticae – žíly jater

Žíly horní končetiny

Odvádí žilní krev z horní končetiny do: _________________________________________________

hluboké - ________________________________________________________________________

povrchové -_______________________________________________________________________

v. cephalica - __________________________________________________________________

v. basilica - ___________________________________________________________________

v. mediana cubiti - _____________________________________________________________

_____________________________________________________________

67

Žíly dolní končetiny

Odvádí žilní krev z dolní končetiny do v. iliaca externa, ta se

spojuje s v. iliaca interna (odvádí neokysličenou krev z pánve)

do v. iliaca communis, ta se vlévá do dolní duté žíly

hluboké

• ________________________________________________

• ________________________________________________

povrchové – jsou uloženy v podkoží, začínají ze sítě žilek na

hřbetu nohy, nejvýznamnější je:

• v. saphena magna - _______________________________

průběh: _____________________________________________

___________________________________________________

• v. saphena parva - ________________________________

průběh: _____________________________________________

___________________________________________________

___________________________________________________

Úkol: Doplňte do čtverečků správné odpovědi.

krev v žilách je O D K Y S L I Č E N Á

žíla královská je véna B A S I L I C A

spojky s hlubokými žílami P E R F O R Á T O R Y

stehenní žíla je véna F E M O R A L I S

z HK odvádí krev véna S U B C L A V I A

véna poplitea je žíla Z Á K O L E N N Í

v. cephalica

v. mediana cubiti

v. basilica

v. subclavia

v. jugularis interna

68

Poznámky:

69

70

71

72

73

POUŽITÉ ZDROJE:

BLANC, G. Atlas lidského těla. Čestlice: Rebo Productions CZ, 2012. IBSN 978-80-255-0475-8.

BOROVANSKÝ, L. a kol. Soustavná anatomie člověka. 1. a 2. díl. Praha: Avicenum, 1972.

ČIHÁK, R. Anatomie 1. Praha: Avicenum, 1987.

ČIHÁK, R. Anatomie 2. Praha: Avicenum, 1988.

DYLEVSKÝ, I., TROJAN, S. Somatologie 1. Praha: Avicenum, 1990. ISBN 80-201-0026-1.

DYLEVSKÝ, I. Somatologie. 2. přepracované a doplněné vyd. Olomouc: Epava, 2000. ISBN 80-

86257-05-5.

FENEIS, H. Anatomický obrazový slovník. Praha: Grada Publishing, 1996. ISBN 80-7169-197-6.

GRIM, M., DRUGA, R. a kol. Základy anatomie 3. Trávicí, dýchací, močopohlavní a endokrinní

systém. Praha: Galén - Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0989-4.

HROMÁDKA, R. AnatoNomina. Interaktivní výuka anatomie [online]. Anatomický ústav 1.

lékařské fakulty Karlovy Univerzity v Praze, ©2014 -[vid. 2014-02-23]. Dostupné z:

http://www.anatonomina.org/

KOFRÁNEK, J. Atlas fyziologie a patofyziologie. Laboratoř biokybernetiky a počítačové podpory

výuky [online]. Praha: Ústav patologické fyziologie 1. LF UK, © 2014 - [vid. 2014-04-12].

Dostupné z: http://www.physiome.cz/atlas/

KŘIVÁNKOVÁ, M., HRADOVÁ, M. Somatologie. Učebnice pro střední zdravotnické školy.

Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-2988-6

Lidské tělo Atlas. Jak pracuje lidské tělo. 1. české vyd. Praha: Svojtka & Co., 2011. ISBN 978-80-

256-0519-6.

LUŇÁČEK, L. Fotografický interaktivní atlas člověka [online]. Olomouc, LF UP, © 2007 – 2012 -

[vid. 2013-09-25]. Dostupné z: http://www.atlascloveka.upol.cz/cs/index.html

NAŇKA, O., ELIŠKOVÁ, M. Přehled anatomie. 2. doplněné a přepracované vydání. Praha: Galén –

Karolinum, 2009. ISBN 978-80-246-1717-6.

ROKYTA, R., MAREŠOVÁ, D., TURKOVÁ, Z. Somatologie. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009.

ISBN 978-80- 7357-454-3.

TURKOVÁ, Z. Somatologie I. a II. Praha: Eurolex Bohemia s.r.o., 2004. ISBN 80-86432-72-6.

TROJAN, S. a kol.v. 4. vydání, přepracované a doplněné. Praha: Grada Publishing, 2003. ISBN 80-

247-0512-5.

VIGUÉ, J., ORTE, E. M. Atlas lidského těla. Dobřejovice: Rebo Productions, 2005. ISBN 80-7234-

408-0.

WikiSkripta, projekt sítě lékařských fakult MEFANET: Portál: Anatomie [online]. Praha ©2013-

2014 - [vid. 2013-09-25]. Dostupné z:

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Port%C3%A1l:Anatomie

Ilustrace: archiv autora.

Použité obrázky (kliparty) pocházejí ze sady Microsoft Office 2010.