ak je to moÏné? A patfií vÛbec mezichrty? V následujících fiádcích sepokusíme na tyto a dal‰í otázky

odpovûdût.

PÛvod a v˘vojDomovem irského vlkodava (Irish Wolf-hound) je Irsko a jako irské plemeno ho

uznává i Mezinárodní kynologická fede-race (FCI). Dne‰ní kulturní plemeno to-hoto jména ov‰em b˘vá pokládáno zarekonstrukci ãili napodobeninu statné-ho staroirského hrubosrstého chrtapouÏívaného v minulosti k lovu rÛz-n˘ch velk˘ch zvífiat, pfiedev‰ím divok˘chprasat, jelenÛ, losÛ a vlkÛ.

V Irsku nebyly pro typické uplatnûníchrta, psa lovícího zrakem, ‰tvanímv otevfiené krajinû, v dávné minulostinejlep‰í podmínky. Ostrov b˘val z vût‰íãásti pokryt lesy, v nichÏ se lovilo s vel-k˘mi krátkosrst˘mi dogovit˘mi psy typuanglického mastifa. Jejich úkolem bylona pomûrnû krátkou vzdálenost v obtíÏ-nû schÛdném a ãlenitém terénu zvûfi,která se nemohla pohybovat dost rych-le, dostihnout a zákusem do citlivé ãás-ti tûla, u‰ního boltce, mulce apod., zadr-Ïet na místû aÏ do pfiíchodu lovcÛ.Teprve pozdûji, kdyÏ lesÛ postupnû ub˘-valo, vznikla potfieba stejnû siln˘ch, alerychlej‰ích loveck˘ch psÛ, jdoucích zazvûfií na vidûnou.Vlkodav pfiipomíná silné a odváÏné dogo-vité psy níÏinného typu. Je to tím, Ïe sta-roirsk˘ vlkodav byl produktem kfiíÏeníkeltsk˘ch chrtÛ, latinsky zvan˘ch vertra-gus („rychlonoh˘“), podobn˘ch zhrubaskotskému jelenímu psu, s krátkosrst˘midogovit˘mi psy, ktefií se podobali pfied-kÛm nûmecké dogy nebo dánské doze,a Ïe nûmecká doga se také podílela najeho pozdûj‰í regeneraci. Dogovití psi byli proslulí nesmírnousilou, odvahou, ostrostí a vytrvalostí, alenebyli pfiíli‰ rychlí. Velcí chrti severskéhotypu byli také odváÏní, ostfií a vytrvalí,ménû silní, zato vynikali rychlostí. Mûlidel‰í, tvrd‰í aÏ hrubé osrstûní, které je zachladného a de‰tivého poãasí chránilopfied prochlazením úãinnûji neÏ srstkrátká. KfiíÏením chrtÛ s dogovit˘mi psyvznikali loveãtí psi patfiiãné velikosti, vel-mi silní, ale také dostateãnû rychlí, nebo-jácní, odváÏní i náleÏitû ostfií a vytrvalí,odolní vÛãi nepfiízni poãasí a pracovnûvelice v˘konní - pfiedkové pÛvodníhoirského vlkodava. Díky efektu heteróze,zvanému také hybridní zdatnost, bylitaké obvykle prostí vût‰iny dûdiãn˘chvad a nemocí a vynikali vy‰‰í odolnostívÛãi pfienosn˘m chorobám, celkovû vût‰íadaptabilitou, lep‰ím vyuÏíváním potra-vy, vy‰‰í plodností apod.Sever‰tí chrti okcidentálního typu bylipotomky mediteránních chrtÛ, ktefií sez teplého Stfiedomofií dostávali pfiede-v‰ím s keltsk˘mi kmeny do severnûj‰íchoblastí Evropy, adaptovali se na zdej‰íchladné podnebí a roz‰ífiili se tu. Dalivzniknout dvûma blízce spfiíznûn˘mv˘vojov˘m vûtvím – západoevropské a v˘-chodoevropské. Pfiedkem první byl kelt-sk˘ chrt ob˘vající západní Evropu a Brit-ské ostrovy, pfiedkem druhé se stal odkeltského chrta odvozen˘ varjaÏsk˘ chrt.Podobnû jako varjaωtí chrti ve v˘chodníEvropû pfiedstavovali i kelt‰tí chrtiv západní Evropû a na Britsk˘ch ostro-

54 SVùT PSÒ 7/06

PLEMENA PSÒ

Nejrychlej‰í psi svûta – 6. díl

Irský vlkodavStavbou tûla i povahov˘m zaloÏením se irsk˘ vlkodavpomûrnû v˘raznû odli‰uje od vût‰iny ostatních chrtÛ.Statnou postavou a tûωí kostrou, klidem a sebevûdomímpfiipomíná na první pohled spí‰e psy dogovité.

J

Majestátnívzhled,majestátníchování.Takov˘ jeirsk˘ vlkodav

SP 07/06 54-57 Chrti6d.4 18.6.2006 7:19 Stránka 54

vech v˘chozí, minimálnû diferencovanou,ale dostateãnû variabilní a adaptabilnípopulaci, z níÏ se procesem reproduktiv-ní izolace v rÛzn˘ch oblastech vyvinulyrozmanité lokální variety, odli‰né v jed-notliv˘ch znacích od jin˘ch podobn˘chmístních variet, ale i od v˘chozí populace.Tak se na evropské pevninû vyvinul dnesjiÏ vymfiel˘ hrubosrst˘ frísk˘ chrt a pfied-kové ‰panûlského chrta a italského chrtí-ka. Frísk˘ chrt, pocházející z nûmecko-nizozemského pobfieÏí Severního mofie,b˘val jedin˘m pozÛstatkem kontinentál-ní populace keltsk˘ch chrtÛ z centrajejich pÛvodního areálu roz‰ífiení. Lokál-ními varietami keltského chrta z Brit-sk˘ch ostrovÛ byli pfiímí pfiedkové irské-ho vlkodava, skotského jeleního psa,grejhaunda a vipeta. V‰ichni okcidentální chrti severskéhotypu byli dokonale pfiizpÛsobeni povûtr-nostním podmínkám chladného podneb-ního pásma, coÏ se projevovalo nejenv osrstûní, ale i v nesení u‰ního boltce.Vztyãen˘ u‰ní boltec mediteránních ple-men chrtÛ, kter˘ slouÏil jako v˘konn˘regulátor tûlesné teploty, protoÏe sepodílel na ochranû organismu pfied pfie-hfiátím, se v rámci pfiizpÛsobení (adapta-ce) zmûnil u chrtÛ seversk˘ch v u‰ní bol-tec dozadu sloÏen˘, ãímÏ se zmen‰ilpovrch tûla a redukovaly tepelné ztráty.Dokladem názoru, Ïe dozadu sloÏen˘u‰ní boltec je odvozen od vztyãeného, jenejen to, Ïe vût‰ina dostihov˘ch grej-haundÛ, u nichÏ se hledí víc na v˘kon neÏna exteriér, má, zejména pfii dostizích,sklon u‰ní boltce stavût, ale i to, Ïe stan-dardy nûkter˘ch dal‰ích plemen okciden-tálních chrtÛ severského typu povolují,aby se pfii vzru‰ení u‰ní boltce zvedaly.U grejhaunda a vipeta se v minulosti bûÏ-

nû vyskytoval vedle krátkosrstého rázutaké ráz hrubosrst˘, podobnû jako existo-vali krátkosrstí ir‰tí vlkodavové a skot‰tíjelení psi. Dnes uÏ ani krátkosrstí pfiíbuz-ní hrubosrst˘ch ostrovních chrtÛ, anihrubosrstí grejhaundi a vipeti neexistují,pouze ‰panûlsk˘ chrt je i dnes znám jakohrubosrst˘ a krátkosrst˘. Hrubosrstí grej-haundi a vipeti vyhynuli, protoÏe v rámciorganizovaného chovu o nû nebyl zájem,standard na nû nepamatoval a z chovuzaloÏeného na krátkosrst˘ch jedincích,ktefií ve svojí vlohové v˘bavû nemají prodruh osrstûní Ïádné jiné neÏ dvû recesiv-ní alely pro krátkou srst, nelze nikdy zís-kat hrubosrstá ‰tûÀata. Krátkosrstí pfií-buzní irského vlkodava a skotskéhojeleního psa vyhynuli uÏ dfiíve, neboÈv podmínkách Irska a Skotska se dafiilo vlovecké praxi, díky jejich vût‰í odolnosti,lépe jedincÛm hrubosrst˘m.

Vznik kulturního plemeneZa nejstar‰í ztvárnûní pfiedka dne‰níhoirského vlkodava b˘vá pokládána mûdûnásocha z roku 360 n. l. z klá‰tera v Lydneyv Gloucestershiru. Pfiedstavuje ov‰emkrátkosrstého chrta, a protoÏe Lydney senachází na jihozápadû Velké Británie,nikoli v Irsku, mÛÏe b˘t socha stejnûdobfie zobrazením pfiedka dne‰ního grej-haunda. Ponûkud nejednoznaãn˘m do-kladem existence irského vlkodava je takéãasto uvádûn˘ dopis, kter˘ koncem 4.stol. n. l. zaslal fiímsk˘ konzul QuintusAurelius Symmachus svému bratru Fla-viovi, pob˘vajícímu v té dobû v Británii.Dûkuje mu v nûm za zaslání sedmi „skot-sk˘ch psÛ“ (scotici canes), velk˘ch chrtÛchovan˘ch v Irsku keltsk˘m kmenemScotiÛ. Ten Ïil v té dobû je‰tû v Irsku, aleuÏ v 5. stol. pfiesídlil spolu s dal‰ími kelt-sk˘mi kmeny na sever Velké Británie, dodne‰ního Skotska. Dopis, obvykle inter-pretovan˘ jako první písemná zprávao irském vlkodavovi, by tedy mohl b˘tstejnû dobfie povaÏován za první dokladexistence skotského jeleního psa.Na první pohled si jsou obû plemena brit-sk˘ch hrubosrst˘ch chrtÛ podobná, veskuteãnosti se ale dají pomûrnû snadnorozpoznat. Skotsk˘ jelení pes je celkov˘mhabitem typick˘ chrt. I kdyÏ je velk˘, jehostavba tûla je pomûrnû lehká. Má vcelkudlouhou úzkou hlavu, ‰tíhlé, relativnûdlouhé konãetiny a hfibetní linii tûla leh-ce vyklenutou. Irsk˘ vlkodav je také velk˘,ale statnûj‰í, podsadit˘, mohutnûj‰í stav-by tûla. Hlavu má dosti dlouhou, ale ‰ir‰íneÏ skotsk˘ jelení pes, konãetiny jsouv pomûru k celkové velikosti krat‰í, sil-n˘ch kostí, hfibetní linie tûla je témûfi rov-ná. Rozdílná je i povaha. Skotsk˘ jelení

INZE

RCE

Foto

Mar

tin S

mrã

ek

Hlava je del‰í

SP 07/06 54-57 Chrti6d.4 18.6.2006 7:19 Stránka 55

pes je jako vût‰ina jin˘ch plemen chrtÛmírn˘, ale odtaÏit˘ a ponûkud uzavfien˘,irsk˘ vlkodav je klidn˘, sebevûdom˘a dokonale vyrovnan˘.Nûkdy jsou v‰ak se spolehliv˘m rozpo-znáním obou blízce spfiíznûn˘ch plemenna první pohled pfiece jen urãité problé-my. Nejsou dány ani tak jejich minulostía blízk˘m pfiíbuzenstvím, spí‰e jsounásledkem doby mnohem pozdûj‰í, kdyse obû ocitla na pokraji vymfiení a muse-la b˘t na poslední chvíli zachraÀována,v urãité fázi za cenu vzájemn˘ch kfiíÏení.Tím vznikly a obãas se je‰tû i dnes vy‰tû-pí tzv. mezitypy. Správné urãení plemen-né pfiíslu‰nosti takov˘ch jedincÛ mÛÏepotom b˘t ponûkud sloÏitûj‰í. Ani jedno z obou hrubosrst˘ch britsk˘chplemen chrtÛ nebylo nikdy vyslovenûhojné. Vlastnit je mohli prakticky jen pfií-slu‰níci vy‰‰ích spoleãensk˘ch vrstev, coÏse prohlubovalo tím více, ãím rychleji kle-saly stavy loven˘ch zvífiat. Zvûfie ub˘valojednak vinou intenzivního lovu, jednakproto, Ïe pfiicházela o své Ïivotní prostfie-dí. Jak jí ub˘valo, mizeli i chrti urãeník jejímu lovu, protoÏe nenacházeli odpo-vídající praktické uplatnûní. Koncem 17.a v 18. století byli v Irsku vyhubeniposlední losi a vlci a do poloviny násle-dujícího století ir‰tí vlkodavové Ïivofiili,aÏ zbylo pár posledních jedincÛ.O záchranu plemene se pokusil v létech1842 aÏ 1873 H. D. Richardson za pomo-ci sira Johna Powera, nebyl v‰ak úspû‰n˘.Zhruba v téÏe dobû se vymírajícímu ple-meni zaãal vûnovat také kpt. G. A. Gra-ham, pÛvodem Skot, kter˘ dovezl ze své

rodné zemû do Irska nûkolik skotsk˘chjeleních psÛ, neboÈ zbytek populaceirsk˘ch vlkodavÛ jiÏ nebyl schopn˘ repro-dukce. JedincÛ pouÏiteln˘ch k chovu bylojiÏ tak málo, Ïe kfiíÏení s pfiíbuzn˘m ple-menem bylo nevyhnutelné. ProtoÏe kfií-Ïenci nesli znaky nápadnû pfiipomínajícískotské jelení psy a byli pomûrnû lehkéstavby tûla, následovalo kfiíÏení s tehdej‰ínûmeckou dogou. Regenerace bylapozdûji hodnocena, zejména nûkter˘mizávistivci a nepfiejícníky, jako rekonstruk-ce. Ti, ktefií sami pro záchranu plemeneneuãinili nic, tvrdili, a obãas tyto názoryzaznívají i dnes, Ïe souãasn˘ irsk˘ vlkodavnemá s nûkdej‰ím staroirsk˘m vlkodavemnic spoleãného. Uvádûjí, Ïe kpt. GrahamkfiíÏil nejrÛznûj‰í plemena a vy‰lechtilvlastnû „úplnû nové plemeno“, které se

dávn˘m irsk˘m vlkodavÛm pouze podo-bá.Kdyby byl kpt. Graham nemûl k dispoziciani jediného pfiíslu‰níka pÛvodního ple-mene, kdyby byl opravdu jen stvofiilzámûrn˘m a cílevûdom˘m kfiíÏením rÛz-n˘ch plemen a následujícím v˘bûremjeho „kopii“, dalo by se skuteãnû mluvito rekonstrukci, i kdyÏ i tak by ‰lo po cho-vatelské stránce o dílo hodné obdivu. Veskuteãnosti v‰ak GrahamÛv záchrann˘chov vycházel z nûkolika posledníchpozÛstatkÛ star˘ch irsk˘ch vlkodavÛ. To,Ïe v nûm byli pouÏiti také skot‰tí jelenípsi, nûmecké dogy a moÏná i dal‰í pleme-na, nevadí. Takov˘ postup byl s ohledemna pÛvod plemene oprávnûn˘ a dne‰níhoirského vlkodava je moÏno právem pova-Ïovat za relativnû pfiímého potomkanûkdej‰ího staroirského vlkodava, zav˘sledek jeho regenerace. Nejde ostatnû o Ïádn˘ mimofiádn˘ po-stup, svého ãasu byl podobnû regenero-ván v rámci záchranného chovu mops zapomoci boxera, ale také tfieba zubr evrop-sk˘ (Bison bonasus) za pomoci bizonaseveroamerického (Bison bison). Po tako-v˘ch kfiíÏeních musí nutnû následovatdlouhé období selekce, jejímÏ úãelem jepostupnû eliminovat z populace regene-rovaného plemene (Ïivoãi‰ného druhu)v‰echny neÏádoucí, atypické znaky, zdû-dûné od pfiíbuzného ãi podobného ple-mene (druhu) pouÏitého pfii regeneraci.Období, kdy se v chovu regenerované for-my takové znaky objevují, mÛÏe ale b˘tvelmi dlouhé, a proto se dokonce tua tam i dnes objeví mezi irsk˘mi vlkodavyjedinec s netypickou stavbou lebky, kteráho na první pohled nedovoluje s napros-tou urãitostí bezpeãnû zafiadit anik tomu, ani k onomu plemeni. Postupemdoby v‰ak tûchto mezitypÛ ub˘vá.

Komentáfi ke standarduIrskému vlkodavovi náleÏí standard FCIãís. 160 z roku 2002. Toto mohutné, vyslo-venû majestátní plemeno vzne‰enéhochování b˘valo dfiíve bûÏnû a tu a tam jei dnes, oznaãováno za jedno z nejvy‰‰ícha nejvût‰ích psích plemen vÛbec. I kdyÏnespornû jde o znaãnû velké plemeno,skuteãnû patfiící k nejvût‰ím na svûtû, jetvrzení o tom, Ïe je nejvy‰‰í a nejvût‰í,mírnû zavádûjící. JiÏ první vûta odstavce „Celkov˘ vzhled“platného standardu konstatuje jedno-znaãnû, Ïe irsk˘ vlkodav nemá b˘t ani taktûÏk˘, ani tak vysok˘ jako nûmecká doga,ale ponûkud vy‰‰í a statnûj‰í neÏ skotsk˘jelení pes. Kohoutková v˘‰ka má ãinitu psÛ minimálnû 79 cm, u fen 71 cm.Îádoucí je, aby se u psÛ pohybovala

56 SVùT PSÒ 7/06

PLEMENA PSÒ

Nejrychlej‰í psi svûta – 6. díl

Irsk˘vlkodavvzornûprezentova-n˘ mladouvystavo-vatelkou

Pysky a nos jsou ãerné

SP 07/06 54-57 Chrti6d.4 18.6.2006 7:19 Stránka 56

v rozpûtí 81 aÏ 86 cm, pfiiãemÏ v‰akmohutnost, celková vyváÏenost a pohyb-livost musí zÛstat zachována. Feny majíb˘t ponûkud men‰í, ale je Ïádoucí, abybyly vût‰í neÏ uvedené minimum. Mini-mální tûlesná hmotnost ãiní u psÛ asi54,4 kg a u fen asi 40,5 kg.Zjev irského vlkodava má pÛsobit impo-zantním dojmem. Musí to b˘t velk˘, dob-fie osvalen˘ pes silné, pfiesto v‰ak elegant-ní stavby tûla, lehk˘ a Ïiv˘ v pohybu.Formát tûla má b˘t obdélníkovit˘, maxi-mální kohoutková v˘‰ka nesmí b˘t samao sobû chovatelsk˘m cílem. Délka tûlamûfiená od pfiedního okraje ramenníhokloubu po sedací hrbol na pánvi musí b˘tpfiimûfienû vût‰í neÏ kohoutková v˘‰ka.Konãetiny nesmûjí b˘t pfiíli‰ dlouhé, pro-toÏe by zkracovaly tûlesn˘ rámec, a muse-jí b˘t v˘raznû silnûj‰í neÏ u skotskéhojeleního psa. Kohoutkové v˘‰ce musíodpovídat tzv. tûlesná substance, tj. sílakostry a celková mohutnost, pfiitom v‰aknesmí b˘t irsk˘ vlkodav nikdy ani tûÏko-pádn˘, ani nemotorn˘. Musí mít pfiimûfie-nû ‰irok˘ hrudník. Jedinci vytáhlí s pfiíli‰

‰tíhl˘mi, dlouh˘mi konãetinami a úzk˘mhrudníkem, jedním slovem slabí, byÈi dosahují velké kohoutkové v˘‰ky, jsoukrajnû neÏádoucí.Celkov˘ vzhled irského vlkodava má zdÛ-razÀovat také jeho povahové zaloÏení. Jeto v bûÏn˘ch situacích naprosto klidn˘,rozváÏn˘ a vyrovnan˘ pes, z nûhoÏ pfiímovyzafiuje vlídné sebevûdomí a nadhled.Sv˘m poãínáním pfiipomíná dogovité psya podobnû jako oni dokáÏe b˘t v kon-fliktních situacích, které sám nevyvolává,aÏ neãekanû tvrd˘ a dÛrazn˘. Právem kon-statuje standard, Ïe je „doma jako berá-nek“ a „pfii lovu jako lev“. Hlavû je nutno vûnovat obzvlá‰tní pozor-nost, nemûla by ani dost málo pfiípomí-nat hlavu skotského jeleního psa. Nikdynesmí b˘t ani pfiíli‰ lehká, ani pfiíli‰ tûÏká.Celkovû by mûla b˘t vysoko horizontálnûnesená, dlouhá a pfiimûfienû, ne v‰ak pfií-li‰ ‰iroká. Je tûωí, spí‰ podobná hlavûnûmecké dogy neÏ úzké dlouhé hlavûostatních chrtÛ. Nadoãnicové oblouky

jsou mírnû vyznaãené, nikdy nesmûjí b˘tpfiíli‰ v˘razné, mezi oãima je mûlká podél-ná brázdiãka. âenichová partie má b˘tdlouhá, ponûkud za‰piãatûlá. âelisti bymûly b˘t silné, Ïádoucí je nÛÏkov˘ skus,kle‰Èov˘ skus je v‰ak také pfiípustn˘. Pys-ky nesmûjí mít jinou neÏ ãernou barvu.Nos musí b˘t velk˘ a nikdy nesmí b˘tjinak neÏ ãernû zbarven˘. Oãi musejí b˘ttmavû zbarvené, nikdy nesmûjí b˘t svûtlé.RÛÏovû nebo játrovû hnûdû zbarvenéokraje oãních víãek jsou neÏádoucí. U‰níboltce musejí b˘t malé, dozadu sloÏené,tj. nesené jako u grejhaunda, nikdynesmûjí b˘t velké, plo‰e zavû‰ené jakonapfiíklad u azavaÏského chrta. Krk má b˘t dosti dlouh˘, velmi siln˘, sval-nat˘, pûknû v ‰íji klenut˘, vÏdy bez lalokua jakékoli volné kÛÏe. Krat‰í krk nebov˘razn˘ lalok je vadou. Trup se poÏadujedlouh˘. Horní linie tûla pfii pohledu zestrany nejprve za kohoutkem nepatrnûspadá a pak maliãko stoupá smûrem kbedrÛm. Hfibet musí b˘t spí‰e del‰í neÏkrat‰í, nesmí b˘t nikdy prosedl˘ nebonaprosto rovn˘. Bedra jsou mírnû klenu-tá. Záì mezi kyãelními hrboly má b˘t vel-mi ‰iroká. Hrudník musí b˘t dostateãnûhlubok˘, pomûrnû ‰irok˘, Ïebra mají b˘tdobfie vyvinutá, patfiiãnû klenutá. NeÏá-doucí je hrudník pfiíli‰ úzk˘ nebo pfiíli‰‰irok˘. Pfiedhrudí má b˘t pfiimûfienû ‰iro-ké. Bfiicho musí b˘t dosti vtaÏené. Ocasby mûl b˘t dlouh˘, mírnû zahnut˘, patfiiã-nû siln˘ a dobfie osrstûn˘, nikdy nesmí b˘tpfiíli‰ zakroucen˘.Hrudní konãetiny nesmûjí b˘t kfiivé. Mají‰ikmo uloÏené, velmi dobfie osvalenélopatky, takÏe plece zv˘razÀují ‰ífikuhrudníku. Lokty jsou tûsnû pfiimknuték trupu, ani vyboãené, ani vboãené. Pfied-loktí musejí b˘t náleÏitû osvalená, siln˘chkostí, naprosto rovná. Mûkká záprstí jsouvadná. Pánevní konãetiny nesmûjí b˘tv Ïádném pfiípadû slabé, nedostateãnûosvalené. Mají mít dlouhá a dobfie osvale-ná stehna. Kolena musejí b˘t pfiimûfienûzaúhlená, bérce svalnaté, dlouhé a silné.Hlezna jsou nízko u podkladu a nesmûjíb˘t ani vyboãená, ani vboãená, musejísmûfiovat pfiímo vzad. Tlapky jsou pomûr-nû velké, okrouhlé, vÏdy musejí smûfiovatpfiímo vpfied, nesmûjí b˘t ani vyboãené,ani vboãené, ale ani volné s roztaÏen˘miprsty. Prsty jsou tûsnû sevfiené, kostnaté,drápy velmi silné, obloukovité. Osrstûní je hrubé a tvrdé na trupu, kon-ãetinách a na hlavû, drátovité nad oãimaa na dolní ãelisti. Pfiípustná barva srsti je‰edá, Ïíhaná, ãervená, ãerná, ãistû bílá,srnãí ãervená, ale také jakákoli jiná vysky-tující se u skotského jeleního psa.

Ivan Stuchl˘

INZE

RCE

Foto

Mar

tin S

mrã

ek

Siln˘, ale elegantní

SP 07/06 54-57 Chrti6d.4 18.6.2006 7:20 Stránka 57