Stark Victory of Reason kapitola 7 pracovni preklad

8/4/2019 Stark Victory of Reason kapitola 7 pracovni preklad

1/33

Kapitola sedm

Feudalismus a kapitalismus v Novm svt

Kesanstv: Dv nboensk ekonomie

Zajat monopol

Protireforman katolicismus

Neten sttn crkve

Nboenstv na svobodnm trhu

Svoboda: Vzorce vldnut

Kolonizace

Koloniln sprva a zen

Nezvislost Skoncovn s otroctvm

Kapitalismus

Prmysl a pracovn sla

Investice do lidskho kapitlu

Latinskoamerick protestantismus: opit nebo etika?

K vysvtlen, pro kad rok vstupuje do Spojench stt obrovsk mnostv ileglnch imigrant z

Mexika nen teba dnho velkho vhledu. Kdo by nechtl z drtiv chudoby uniknout za pleitost podlet se na Norteamericano zmonosti? O moc vtho vhledu nen zapoteb ani k vysvtlen pro nakonec Nov svtsevern od Rio Grande zastnil, pokud jde o ekonomickou moc, i Evropu, zatmco ve smrem na jih strdalo: bylo to proto, e Severn Amerika si brala pklad z Anglie, zatmco v Latinsk Americe vznikalo nov panlsko.

Bylo vce ne symbolick, mnohem vce, e prvn britsk osady nesly jmno Nov Anglie, zatmco prvn panlsk kolonie byly znmy jako Nov panlsko. Jako britt kolonist zddili Severoamerian rozshlsvobody a kapitalistickou ekonomiku. panlt kolonist v Latinsk Americe naproti tomu zddili represivn aneproduktivn feudalismus. Oba kontinenty kolonizovali kesanna jihu katolci a na severu hlavn protestant. To ale nebyl ten dleit nboensk rozdl. Vznamn bylo, e katolick crkev v Latinsk Americe byla pozoruhodn slab a to jak politicky, tak co do lidov podpory. Tuto skutenost dlouho zastralo jej postaven leglnho monopolu. Naproti tomu rozshl pluralismus, kter se rozvinul v Severn Americe akonkurenn sout, kterou mezi denominacemi podporoval, pinesl nesoumitelnou rove osobnhonboenskho nasazen a kulturnho vlivu. Vechny vzjemn soupec denominace v Severn Americe senauily, msto spolhn na stn podporu, udrovat si od sttu svj odstup a kad z nich masivn investovala donezvislch vzdlvacch instituc a souasn kzala ctnosti poestnosti, tvrd prce, spoivosti a spolhn samana sebe.

Je zvltn, e v ohromn literatue vnovan odlinostem v ekonomickm rozvoji Severn a JinAmeriky bylo nboenstv a odkazm panlskho kolonialismu vnovno mnohem mn pozornosti, ne by bylovhodn. Latinoamerit autoi a pli asto vtinu viny za sv problmy svalovali na kolonialismus

Norteamericanos, zatmco hluboce usazen vliv svho nboenskho, politickho i ekonomickho panlskhoddictv ignorovali.1 Hlavn aspekty tohoto pbhu dosud ekaj, a je nkdo vypov. Jejich vylen umonrozen a nov pouit argument rozvinutch v pedchozch kapitolch: e Severn Ameriku promnila vekonomickho giganta kesansk vra v pokrok a rozum, spojen s politickou svobodou a produktivn energikapitalismu.

1Viz Amin 1976; Cardoso a Faletto 1978. Viz t Frank 1967, 1972.


2/33

Samozejm Brazlie, pidlen podle tordesillask smlouvy (1494) Portugalsku, panlskou koloninebyla. Ovem panlsko od invaze veden roku 1850 vvodou z Alby nad Portugalskem skoro sto let vldlo.Aby byl zmatek jet vt, panlsk krl Filip II. se po Albov invazi stal v Portugalsku Filipem I. Portugalskose velmi podobalo panlsku. Ob zem byly feudln, katolick krlovstv a ob zakldaly feudln katolickkolonie. Jen zdka je proto zapoteb brt Brazlii jako zvltn ppad.

Kesanstv: Dv nboensk ekonomie Nboenstv nen jen vc osobn oddanosti, ani je nelze pln pochopit na zklad jedinc a jejich

lenstv v rznch nboenskch skupinch. Nboenstv je vdy vtisknut do spolenost a je do znan mryutveno podmnkami stanovenmi sttem pro nboensk projevy a organizace. Pro pln zahrnut ttoskutenosti byl zaveden pojem nboensk ekonomie.2 Nboensk ekonomie je tvoena vemi nboenskmiaktivitami, kter se odehrvaj v dan spolenosti: trhem aktulnch a potencilnch nboenskch pvrenc,souborem jedn i vce organizac, kter se sna pvrence zskat nebo uchovat a kulturou, ji organizacenabzej.

Jeliko je individuln nboensk vkus v rmci spolenosti vdy velmi promnliv a jeliko dn jednotliv firma neme nabzet souasn jak intenzivn, tak uvolnn produkt, jenormlnm stavem

jakkoliv nboensk ekonomie ponechan svmu osudu pluralismus , v nm zeteln odlin nboensk firmyoslovuj rzn segmenty trhu. Jeliko to ale vyaduje vysokou rove nboensk svobody, nebyl normlnnboensk ekonomie souasn, pinejmenm v rmci monoteisu, tak typick. Namsto toho bvaly nboenskekonomice zpravidla pokiveny sttnmi regulacemi, je bu prosazovaly monopoln firmu, nebo trh omezovalydotovnm sttn crkve a komplikovnm konkrence ze strany ostatnch nboenskch skupin.3 Jene nboenstvv monopolizovan nboensk ekonomii strd, nejen proto, e mnoz zjiuj, e jejich nboenskmu vkusunikdo nic nenabz, ale tak proto, e zrovna tak jako u komernch monopol i nboensk monopoln firmyupadaj do lenosti a neefektivity. Naproti tomu na volnm trhu nboenstv vzkvt, protoe o stoupence se nannm uchz mnoho nboenskch skupin a ty, jim schz energie nebo pitalivost odpadaj. Tyto zvry u dnes po potvrzuje rozshl vzkumnick literatura4. Do historickch fakt pak tyto zvry nezapadaj nikde tak pesn, jako pi srovnn obou Amerik. Jeliko evropsk osdlen zaalo ve Stedn a Jin Americe mnohem dve ne naseveru, zan pbh latinskou crkv.

Zajat monopol

Vklad o crkvi a sttu v katolickch sttech klade obvykle draz na moc crkve. Politick postavy jsouleny, jak se ukln ped biskupy, kte vdy dvaj pednost autoritativn politice a feudlnm socilnmstrukturm. Je to fantazie popularizovan protestantskmi historiky. Pape nevpadl do panlska a nepoplenilMadrid. v estnctm stolet Itlii napadl a m vyplenil panlsk krl Karel V.

Mnohem pesnj pohled na relativn moc crkve a sttu lze zskat ze zkoumn spojitost mezireformac a vlastnm krlovskm zjmemrelativn vhry, kter mli ve he rzn krlov a knata podle toho,zda zstanou katolky, nebo pijmou protestantismus. Jindich VIII. sklzel obrovsk zisky i moc z toho, e svrhlanglick katolick biskupy a eholn dy. To sam platilo pro krle Norska a Dnska, stejn jako pro mnohnmeck knata. Tm, e se krlov a knata stali protestanty, mohli pro sebe zskat destky a vyvlastnnmcrkevn pdy znan rozit dravy sv i svch urozench stoupenc5, namsto toho, aby dl mli mstn biskupy,kte budou poslat velk finann sumy papei a dl umoovali crkvi vlastnit obrovsk, nezdann dly jejichzem.

Jinm krlm a princm ovem z toho, e by se pidali k reformaci kynul jen mal zisk, jeliko u si na papei vymohli velmi pzniv podmnky. Napklad v roce 1516 (rok ped tm, ne Martin Luther pitloukl nachrmov vrata svch ptadevadest tez) dv bolosk konkordt podepsan papeem Lvem X. a francouzskmkrlem Frantikem I. krli prvo obsazovat vechny vy crkevn posty ve Francii: deset arcibiskup,dvaaosmdest biskup, a vechny pevory, opaty a abatye mnoha set klter, opatstv a konvent. Skrze tytonominace zskal krl plnou kontrolu nad majetkem i pjmy crkve. Jak k Owen Chadwick: Kdy chtl

2Stark 1983, 1985; Stark a Finke 2000.3Stark a Finke 2000; Stark 2001.4Pro shrnut viz Stark a Finke 2000.5Stark 2003a: kap. 1.


3/33

crkevn penze, nemusel vymlet dn belsk plny.6 Nicmn panlsk koruna mla s Vatiknem jetvhodnj dohodu. Ferdinand a Isabela zskali na sklonku patnctho stolet nejen prvo ke vem vznamnmcrkevnm nominacm, ale tak prvo uvalovat na duchovenstvo a crkevn majetek dan. Od papee navc zskalisouhlas s tm, aby bylo ve panlsku i jeho dravch nezkonn publikovat papesk buly a vnosy bez pedchozho krlovskho souhlasu. Podzen crkve panlsk korun jet vzrostlo za panovn Karla V.papemimo jin souhlasil, e mu penech jednu tetinu destk placench crkvi (od nich nebyl, na rozdl krlovskchdan, nikdo osvobozen).

Tato uspodn hrla dleitou roli v tom, e panlsko a Francie zstvaly katolick, souasn aledostvala crkev do relativn podrobenosti vi sttu. To mlo brzy vn dsledky, kdy se pape snail zabrnitzaveden otroctv v Novm svt.

Pipomeme si, e crkev zaala ji od estho stolet otroctv odporovat a e do sklonku desthostolet se j podailo ve vtin Evropy otroctv eliminovat. Pot, ve tictch letech patnctho stolet panlkolonizovali Kanrsk ostrovy a zaali zotroovat domorod obyvatelstvo. Kdy se o tom doslechl pape EvenIV., okamit vydal buluSicut dudum . Nebral si dn servtky: pod hrozbou exkomunikace dal vemzastnnm patnct dn od pijet buly na to, aby vrtili dvj svobodu vem a kad osob obojho pohlav,kter bvaly obyvateli eench Kanrskch ostrov...Tito lid mus bt zcela a trvale svobodn a maj bt proputni bez vymhn a pijmn jakchkoliv penz.7 Papeova bula, stejn jako dal vydan jeho dvmanstupci, byla ovem ignorovna.

Zotroovn domorodch obyvatel pokraovalo s spnou panlskou a portugalskou invaz do Novho svta a brzy je mlo poslit m dl mohutnj doven otrok z Afriky. Nkte z tch, kdo seotrokstv vnovali, tvrdili, e nelo o poruovn uen crkve, protoe nelo o racionln tvory, ale o druhyzvat. O tom crkev nechtla ani slyet. Pape Pavel III. vydal roku 1537 ti vnosy namen proti otrokstvv Novm svt (historikov je a donedvna ignorovali). V vodn bule pape prohlauje sami Indini jsouvskutku pravmi lidmi a proto na apotolskou autoritou naizujeme a vyhlaujeme..e tito Indini ani dn dal nrody i kdy jsou vn na vry...nemaj bt zbavovny sv svobody ani svho majetku..ani uvrhovnydo otroctv, a ve, co se stane v rozporu a proti tomuto nazen povauje se za neinn a od potku neplatn. Vdruh bule pape svolv trest exkomunikace na vechny, bez ohledu na jejich dstojnost, stav, postaven istupe, kdo se vnuj otrokstv.8

Odpor crkve skoncoval s nepokrytm zotroovnm Indin, tebae pokraovala ada koistnickch praktik. Na pliv otrok z Afriky ale papesk buly dn vliv nemly. Je jist pravda, e panlsk kolonie vevyuvn africkch otrok dlouho zaostval za koloniemi britskmi a francouzskmiostrovn kolonie druh zmocnost se rychle mnily v plantn ekonomiky zaloen na otrocch. To vak bylo zapinno odlinostmi vekonomickch pstupech, nikoli nboenskmi zeteli. S tm ovem, jak objem otrokstv v Novm svt dlrostl, pokraovala crkev v potvrzovn svho odporu. Na dost jesuit v Paraguay vydal pape Urban VIII. bulu potvrzujc tresty exkomunikac uvalen Pavlem III. na vechny, kdo otroky vlastn nebo s nimi obchoduj.

Podobn jako u Pavla III. neml ani Urbanv odpor proti otroctv inku a zstal tm bez povimnut.Mnoz mstn biskupov, vichni jmenovan panlskm krlem, postoj ma nepodporovali. Pipomeme si tak,e ve panlsku nebo kolonich v Novm svt, bylo ilegln tyto buly proti otroctv, i jakkoliv jin papeskdokumenty, bez krlovskho souhlasu, kter nebyl udlen, st. Kdy jesuit v Rio de Janeiru bulu Urbana VIII.ilegln veejn peetli, dav lzy pak vyplenil jejich mstn kolej a zranil mnostv kn. V Santosu jin dav polapal jeusitskho generlnho vike, kter se pokusil bulu zveejnit. Jeliko se jezuit dl stavli protiotrokstv a tak proto, e budovaly pozoruhodn vyspl a spn indinsk komunity, byli roku 1767 z Novho svta brutln vyhnni.9

Nicmn biskupov ve panlsk Americe nebyli tak pln bez vlivu. Pot, co se odvolali kepanlskmu soudu s tm, e zotroovn Indin pek jejich snaze obrtit je na kesanstv, zskali biskupovroku 1542 Nov zkony, kter zotroovn Indin zakazovaly a jak ji bylo zmnno, byly tyto zkony celkovdodrovny. Kdy bylo o nco pozdji do panlskch oblast v Novm svt pivedeno znan mnostvafrickch otrok, podailo se biskupm prosadit, aby soud pijal Cdigo Negro Espaol (panlsk ern zkon),

6Chadwick 1972: 26.7V Panzer 1996: 8.8Moje kurzva. V Panzer 1996: 1921.9Pro pln vklad viz Stark 2003a: kap. 4.


4/33

kter znan zmroval samotn podmnky otroctv.10 Oba tyto poiny vyvolaly siln stety mezi civilnmi anboenskmi initeli.11 Mjme na pamti, e krl sice jmenoval biskupy, ale musel je vybrat z okruhuzpsobilch kandidt a to byli mui formovan a vybran Vatiknem. A jeliko jejich jmenovn byla doivotn, biskupov asto sv urozen protivnky prost peili. Nikdy ale nebyli ani blzko, nato rovn, moci svtskchvlada. Bohuel katolick crkev v te dob v reakci na reformaci prochzela zmnami, kter ji inily mnnaklonnou pokroku a obchodu.

Protireforman katolicismus

Brzy po konverzi mskho csae Konstantina v roce 312 vznikly v podstat dv katolick crkve. PedKonstantinem vedl crkev oddan, mizern placen a pomrn asketick klrus, kter nkdy vdom riskovalmuednictv. Tato skupina a jej ddicov, tvoilacrkev zbonosti . Kdy ale Konstantin zaal crkev zahrnovat privilegii a podporami, zpsobil, e se do knskho stavu zaali hlava nehlava hrnout12 synov vych td, jeliko crkevn ady nyn vynely vysok pjmy a mly vznamn politick vliv. Crkevn posty, a to vetn prostch duchovnch sprvc farnost, se kupovaly a prodvaly jako investicea ceny za vy ady pitom bvaly ohromn. Tato nov crkevn hierarchie tvoilacrkev moci . Jak jsme poukzali v druh kapitole, klrustvoen investory mohl bt jen sotva neptelsk vi obchodu a podnikn a crkev moci la bhem formovna vzestupu kapitalismu v pizpsobovn tradinho nboenskho zalben v askezi ekonomickm realitm

pkladem. eeno jinak, pokud by pevila crkev zbonosti, kesanstv by nejsp dl odsuzovalo lichvu astavlo se proti zisku a materialismu vbec, zrovna tak, jako to dosud dl islm.

Brutln otesy zpsoben reformac crkev dezorganizovaly natolik, e crkev zbonosti dokzala natridentskm koncilu (1562-63) znovu pevzt veden. Skonilo prodvn a kupovn ad a byly zavedenymnoh cenn reformy, vetn vytvoen ohromn st semin pro nleitou vchovu a vzdlvn kn. Jene tomlo i temnou strnku. Protireforman crkev vykazovala antiintelektln sklony, kter dosud dlouho odrelacrkev moci. Nov znepokojen a obavy z heres nyn zpsobily, e crkev potlaovala uenost a tm podporovalamyln pedstavy o odporu nboenstv vi vd. Duchovn crkve zbonosti byli navc, podob jako jejich protjky v protestantskm puritanismu, velmi dvojznan, pokud lo o bohatstv a velmi podezrav, pokud setkalo obchodu a podnikn. A stejn jako puritnt duchovn projevovali opovren nad ambicemi aodsuzovali chamtivost, asketick frakce ovldajc nyn crkev hluboce opovrhovala pokrokem a

modernost. Mnohem lpe, aby lid zstali na farmch a ve vsch a vedli prost, pokorn, zbon ivoty.Ironi toho veho samozejm je, e obnovou ztracench ctnost crkve obnovili vdci protireformace i

vru, kter se nejlpe hodila pro dvj asy, vru kompatibiln s pkazovmi ekonomikami, ale zcela odtrenouod demokracie, o kapitalismu ani nemluv. Prv tato crkev pevldala v jin Evrop a v kolonich Novhosvta. A prv z tchto zdroj vzely v posledn dob u latinskoamerickch crkevnch pedk projevy zcestnhoodporu proti kapitalismu a levickch fantasi teologie osvobozen.

Ln sttn crkve

V souladu se smlouvami platnmi ve panlsku a Francii se crkev do znan mry vzdala kontroly nadsvmi zleitostmi v Novm svt. Pro panlsk kolonie toti krl nejen jmenoval vechny biskupy, ale koruna a jej administrativa rozhodovala dokonce i o zzen novch diecz a stanovovala jejich hranice. Crkev opltkou postavila mimo zkon jakkoliv vry vyjma mskokatolick crkve. Stt t pevzal vbr diezmo (destk),desetiprocentn nboensk dan z pjm. Biskupm se tento model na jednu stranu zamlouval, protoe stt mlmoc vybrat tuto da mnohem efektivnji ne by to dokzalo duchovenstvo. Na druh stran nutil sttn vbr destk biskupy, aby neustle lobovali za to, aby dostvali cel svj podl, protoe pedstavitel kolonilnsprvy z vnos nevyhnuteln ukrajovali.13

I tak si ale crkev v Novm svt ila nadmru pohodln. Latinskoamerick crkev dky destkm,astm odkazm, ohromnm pdlm pdy a pjmm ze zemdlskch statk velmi bohatla. A stejn jako vestedovk Evrop i zde crkev vynikala v dlouhodobm plnovn a peliv sprv. Koncem sedmncthostolet se u se proto stala dominantn ekonomickou silou koloniln spolenosti.14 V Peru koncem osmnctho

10Stark 2003a.11Rodrguez Len, cit. v Gill 1998: 22.12Fletcher 1997: 38.13Chesnut 2003: 19.14Tamt., 22


5/33

stolet sotva existoval njak statek libovoln velikosti, kter by zcela nebo sten nepatil klru. Z 2 806dom v Lim jich 1 135 patilo eholnm spoleenstvm, svtskm crkevnkm,i zbonm nadacm.15 V tedob v obrovsk kolonii Nov panlsko crkvi patila polovina vech produktivnch nemovitost, jak venkovskch tak mstskch a to vetn dvou tetin dom v Mexico City.16

Ovem navzdory vemu svmu nesmrnmu materilnmu bohatstv byla crkev v Latinsk Americechud, pokud lo o lidovou podporu. Jak toti zcela jasn rozeznal Adam Smith, nboensk instituce nejsouimunn vi nedostatkm a slabinm, kter zanaj brzy sthat vechny monopoly. Naopak, kdy se mohou zcelaspolehnout na sttn podporu duchovn odpoinou ve svch beneficich, a v nich se oddvaj lenosti aopomjej udrovat horlivost vry a zbonosti v celm velkm tlese lidu.17 To byl zcela jist ppad LatinskAmeriky. Jako monopoln crkev z rozhodnut sttu si katolick crkev vystaila s tm, e povaovala vechny akad za sv leny a jen mlo se snaila vyvolat skutenou aktivn ast.18 Staletm iluz navzdory, se LatinskAmerika nikdy nestalakatolickm kontinentem. Na mnoha mstech nebyla ani christianizovandomorod vry petrvvaly a cestovatel asto uvdli, e cel velk oblasti zejm zstvaly bez kn.19

Stejn situace petrvv i nyn, navzdory tomu, e se v posledn dob v Latinsk Americe objevilvitlnj katolicismus. V roce 1995 se napklad uvdlo, e jeden katolick knz slouil v Guatemale 29 753katolkm, v Bolvii 20 522 a 17 835 v Brazlii (ve srovnn s tm 1 822 ve Spojench sttech a 1956 v Kanad).Ta sla jsou samozejm nesmysln. Zatmco poet kn v kadm stt je znm a uvd se pesn, potykatolk uvdn pro jakkoliv stt v Latinsk Americe jsou absurdn pehnan. Pi potn katolk byla praxetakov, e mstn initel nebrali na zetel kolik lid chod do kostela, ba ani statistiky kt. Prost z celkovho potu obyvatel odeetli nepatrn dlek a vechny ostatn pipsali crkvi. A do pomrn nedvn doby oficiln publikace, tebaCatholic Almanac , uvdly, e pes 95 procent vech obyvatel Latinsk Ameriky jsou katolci.

Nedostatek kn ovem siln nasvduje opaku. V prvn ad, obecn rove katolickho sept scrkv nebyla dost velk na to, aby pobzela mnoho adept ke snaze doshnout svcen. I dnes tvo znanou stkn v Latinsk Americe cizinciv Mexiku a Guatemele je jich 87 procent, ve Venezuele 75 procent a v Chile55 procent. Oproti tomu v Indii tvo v cizin narozen katolit kn jen 12 procent.20 Za druh se zd, e tytomal poty kn sta vyhovt poptvce po jejich slubch. ast na mch byla vdy velmi nzk a ani ktynebyly zdaleka univerzln rozena to navzdory skutenosti, e mnoz si nechvali sv dti ktt, aby jimzajistili hodn tst. Jak podotk velmi ven David Martin Lidov kultura byla vcelku resistentn vi

katolickmu uen...V [katolick] crkvi se v Latinsk Americe pravideln angauje mn ne dvacet procentlid.21

Latinskoamerick nenboenskost ovem neplyne z dn sekulrn modernosti, vra v magii a povry jen kvete. Ne, lid v Latinsk Americe zstvaj mimo crkev, protoe sttem sponzorovan knstvo si vystailo stm e, jak ekl Adam Smith, odpovali na svch beneficich a spolhali, e vechny jejich konkurenty potlastt. S ohledem na to, co se stalo pot, kdy ped nkolika destkami let vtina latinskoamerickch stt zruilasv zkony proti nekatolickm nboenstvmpo kontinentu se prudce vitln protestantsk skupiny nemohlo bt nic zejmjho. V mnoha sttech dnes velkou vtinu tch, kdo jsou v nedli rno v kostele, tvo protestanti a v mnoha z tchto zem ciz misioni poetn znan pevyuj katolick knze. A jak pedpovdajsouasn teorie zaloen na ideji nboensk ekonomie22, zan konkurence latinskoamerickmu katolicismurychle dodvat vitality. Je-li vy pomr protestant, je vy i mra asti na katolickch m!23 Poprv v historii

stoup v mnoha sttech Latinsk Ameriky poet seminarist24

a velmi rychle se rozrst katolick charismatickhnut25 dal dkazy, e v pluralistick nboensk ekonomii nboenstv vzkvt.

Nboenstv na volnm trhu

Nboensk svobody se nedosahuje snadno. Ani budouc amerit otcov Poutnci, kte prchli z Evropy

15Mecham [1934] 1966: 38.16Tamt., 39.17Smith [1776] 1981: II:789.18Gill 1998: 68.19Robinson 1923.20Gill 1998: 86.21Martin 1990: 5758.22 Stark and Finke 2000.23Gill 2004.24Gill 1999.25Chesnut 2003: kap. 4.


6/33

ped pronsledovnm, se z tto zkuenosti nenauili toleranci, ale jen pouvn moci. Kolonie vnassachusettsskm zlivu od samho potku zavedla monopoln sttn crkev a pronsledovala jakkoliv znmkynonkonformity. Kdykoliv napklad kongegacionalist vyptrali ptomnost kvaker, i kdyby byli jen na palublodi kotvc v pstavu, nechali je veejn zbiovat a vyhnat. tyi kvakei, kte byli ji dve zbiovni a vyhnniz Massachusetts, byli mezi lety 1659 a 1661 za to, e se vrtili, obeni. Jin kolonie tak nesnenliv nebyly, alevtina z nich tak ustavila sttn crkvev New Yorku, Virginii, Marylandu, Severn a Jin Karoln a Georgiiangliknsk a v novoanglickch kolonich kongregacionalistick.

Mstn pozorovatel si kupodivu od potku vmali, e nboenstv je silnj v kolonich, kter nemajsttem dotovanou crkev. Jak pe plukovnk Lewis Morris, bval koloniln guvernr New Jersey, v dopise z penze v New Yorku pteli:

Jestlie se silou vybr mzda [od lid] a plat se sluebnkm crkve, me to pro n bt zpsob zajitn obivy, alemnoho konvertit nezskaj..Kdeto crkev [sttem nezizovan] bude se v pravdpodobnost vzkvtat a jsem pesvden, e by nyn mla mnohem lep postaven, kdyby ji nezvhodoval dn zkon [o jejm zkonnm postaven a zzen pijat newyorskm snmem ], protoe v Pennsylvanii a Jersech, kde dn zkon nemaj, jelen crkve tyikrt vce, ne zde v provincii N. York. U nich jsou v naprost vtin lid leny crkve na zklad[nboenskho] principu, kdeto u ns nebudou v devti ppadech z deseti pikldat tomu, v jak crkvi jsou, zvltnvznam a ani se nic jinho ned oekvat.26

Americk nboensk tolerance a stavn zkaz sttnho nboenstv ovem nejsou dsledkem podobnch posteh, ani netkv v liberlnm mylen. Nboensk svoboda byla vc nutnosti. A se to komulbilo nebo ne, pluralismus existoval. Sv nboenstv si s sebou pineslo tolik kolonist, e na prahu revoluce vroce 1776 vypadalo nboensk sloen koloni tak, jak ukazuje tabulka 7-1dokonce i kongregacionalist mli jen dvacet procent sbor. Sttn crkve samozejm nezmizely pes noc, jeliko zkaz sttnch nboenstv vefederln stav se vykldal tak, e pro jednotliv stty nen zvazn: Connecticut zbavil kongregacionalistickoucrkev postaven sttn crkve v roce 1818 , o rok pozdji nsledoval New Hampshire, ale Massachusettsnepestala crkevn da na podporu sttnho kongregacionalismu vybrat a do roku 1833.

V roce 1776 Jeden sice jeden crkevn sbor pipadal na kadch 650 obyvatel, ale podle dnenchmtek bylo v Americe skuten lenstv v crkvch na velmi nzk rovni. Tm kad se sice oznaoval zakesana, ale jen necelch dvacet procent lid patilo do konkrtnch sbor.

Tabulka 7-1 Poet sbor ve tincti kolonich podle denominac, 1776Denominace poet sbor

kongregan 668

presbyterinsk (vechny) 588

baptistick (vechny) 497

episkopln (angliknsk crkev) 495

kvakei 310

nmeck reformovan 159

lutersk (vechny synody) 150

holandsk reformovan 120metodistick 65

mskokatolick 56

moravsk 31

separatistick a nezvisl 27

dunkersk 24

mennonitsk 16

hugenotsk 7

sandemaniansk 6

idovsk 5

celkem 3228

Zdroje: Paulin, 1932; Finke a Stark, 1922, 2005

26V OCallaghan 1855: 32223.


7/33

Dokonce i v puritnskm Bostonu bylo mon vce lid v sobotu veer v tavernch, ne vnedli v rno v kostele. To si samozejm kolonist pivezli z Evropy, kde pevaha sttnch crkvvdy potlaovala zapojen a aktivn ast prv tak, jak si plukovnk Morris myslel, e mus.Jakmile ale stly vechny crkve na stejn rovni a vechny museli inn soutit o stoupence,zaaly se objevovat zzraky pluralismu. Tm o stolet pozdji, v roce 1860, patila k njakmumstnmu sboru vce ne tetina (37 procent) Amerian. Hranice padesti procent byla pekonna

potkem dvactho stolet. A po zhruba ticet poslednch let patilo k mstnm sborm nco vc needest procent, co je asi nejvy udriteln mra (k pslunosti k njak denominaci se hls 90 procent Amerian, mnoz ale neudruj dn mstn lenstv).27 Velmi podobn trend sledovalolenstv v crkvch tak v Kanad.

Ale dokonce u potkem devatenctho stolet, kdy lenstv v mstnch crkvch nezahrnovalo vc ne jednoho Ameriana ze tyech, projevovali evropt cestovatel as nad americkou zbonost. Anglickintelektul William Cobbet pe roku 1818 ptelm doma ve mst Botley o svm divu nad hustotou a obliboucrkv v Americe. Kostel je zde hodn..A nemyslete si e to jsou njak uboh omel kostely, kad z nich jevt a lpe postaven, ne v Botley.28Alexis de Tocqueville ve svch zznamech o cestch po Spojench sttechv letech 1830-31 podotk nen na svt jin zem, kde by si nboenstv zachovvalo vt vliv na due lid, neAmerika.29

V polovin stolet si vcarsk teolog Philip Schaff vm, e nvtvnost v luterskch kostelech je vmst New Yorku mnohem vy ne v Berln.30 A kad z tchto zahraninch pozorovatel vdl, e dvodem je pluralismus. Jak vysvtluje Cobbett: Prv to, e je crkev zzena zkonem psob, e je pro skutennboenstv jen k malmu uitku...je to zzen lidem vnucen...pastory takov crkve nemohou lid respektovat avlastn jimi mus pmo opovrhovat...kdy mluv nai pastoi...o nboenstv nebo crkvi, kter je [bez destk] vnebezpe..chtj tm ct, e jim hroz, e by mohli bt nuceni vydlvat si na chleba prac.31 Rakousk novinkaFrances Grund pe roku 1837, e klrus je kvli sttn crkvi pohodln a ln, kdeto v Americe, dkykonkurenci nen [v adch klru] jedinho lenocha, vichni se mus namhat v duchovnm boji kad za svjsbor.32

Ne vichni duchovn se ovem namhali stejn, co m za dsledek, e dnen americk nboensk profil se od toho z roku 1776 extrmn li. Z pti tehdejch nejvtch denominac se tyi propadly mezi mal adl se zmenuj: kongregacionalist (dnes United Church of Christ), presbyterini, episkoplov a kvakei.Metodist mezitm z malch potk vyrostli a bhem dalho stolet se stali zdaleka nejvt americkoudenominac, kdy v roce 1850 mli ve svch adch tetinu vech len crkv, nsledovn baptisty s 21 procentem. Bhem nsledujcho stolet se pak metodist stali povolnou a slunou denominac, co brzy vedlo kvelkmu poklesu lenstv, zejmna v poslednch tyiceti letech. Baptist mezitm stle rostli a Southern BaptistConvention je dnes nejvtm protestantskm tlesem ve Spojench sttech. Jeden z dvod, pro baptist pedstihli metodisty, byl v tom, e jak m dl vc metodistickch duchovnch pejmalo modern teologii, ktermezi leny sbor nebyla zdaleka tak populrn, ale knze chrnili mocn biskupov, kte jejich nzory sdleli.Baptistit duchovn naproti tomu zvis na pzni svch sbor a ti, kte ur nebo neinspiruj, mus jt. Jak ukazuje tabulka 7-2 velmi prudce rostou i dal protestantsk evangelikln skupin a stejn tak i mormoni. Jezejm, e voln trh nboensk ekonomie peje mohutnm, energickm organizacm.

Crkve v konkurenn souti a piln duchovenstvo jsou sice v souladu se zkladnmi principykapitalismu, rozkvt jak nboenstv, tak obchodu a podnikn v Severn Americe ale umonila svoboda.

27Finke and Stark 1992.28Cobbett [1818] 1964: 229.29Tocqueville [183539] 1956: 314.30Schaff [1855] 1961: 91.31Cobbett [1818] 1964: 22932.32V In Powell 1967: 80.


8/33

Tabulka 7-2 Nkter rostouc a upadajc americk denominacemi poet americkch len na tisc obyvatel

denominace 1960 2000 zmna v procentech

United Church of Christ 12.4 5 -71

episkopln crkev 18.1 8.2 55

sjednocen metodistick crkev 58.9 29.8 -49 presbyterinsk crkev (USA) 23 12.7 -45

evangelick lutersk crekv vamerice

29.3 18.2 -39

unitarint universalist 1 0.8 -20

kvakei (vechna shromdn) 0.7 0.6 -14

mskokatolick 233 221.7 -5

Southern Baptist Convention 53.8 56.3 5

Church of the Nazarene 1.7 2.2 35

adventist sedmho dne 1.8 3.1 72

Foursquare Gospel 0.5 0.9 80

svat poslednho dne (mormoni) 8.2 18.2 122

Assemblies of God 2.8 9.1 225

Church of God ( Cleveland, Tenn.) 0.9 3.1 244

Church of God in Christ 2.2 19.5 768

Zdroj: Yearbook od American Churches, 1962, a Yearbook od American and Canadian Churches. 2001


9/33

Svoboda: vzorce vldnut

Alexis de Tocqueville o Spojench sttech potkem osmnctho stolet pe jako o jednom znejsvobodnjch a nejvce osvcench stt na svt.33 O dnm stt jin od Rio Grande nikdo nikdy nictakovho nenapsal.

Srovnn s rokem 1770 ukazuje mnoho dvod, pro tomu tak je. Severoamerick kolonie byly v tdob rychle osdlovny vlnami malorolnk a spravovali je guverni spolupracujc s aktivnmi volenmikolonilnmi snmy. Konen politick autorita byla svena volenmu britskmu parlamentu, jeliko krlovaautorita byla vznamn omezena. panlsk kolonie naproti tomu osidlovali dce hidalgov z vych td, ktevlastnili na zklad krlovsk dekret ohromn panstv, nebo tmi, kdo o takov postaven usilovali. Jejichestancias byly zaloeny zejmna na domorod, zpola nucen, pracovn sle a najatch Evropanech zamstnanch jako pedci a dozorcievropskch malorolnk bylo velmi mlo.

panlskm kolonim vldl mstokrl spolu s nejvym sprvnm sborem znmm jako Audienciatvoenm vznamnmi ednmi initeli vyslanmi ze panlska. Ve panlskch Amerikch navc nebyl zzendn legislativn sbor, o vech zkonech pro kolonie se rozhodovalo ve panlsku34. Ve panlsku taknepanoval dn demokratick reim, stt zstval feudlnm krlovstvm. panlsk krl ostatn prodval vechny posty v koloniln edn sprv. I kdy se bral jist zetel na kvalifikaci, vt vhu ml rodinn pvod aschopnost zaplatit. Mnostv prodvanch ednch pozic v kolonich velmi vzrostlo za Filipa II., kter senespn snail odvracet opakovan bankroty. Posty, kter byly pevn estn, kupovali zejmna ti, kdousilovalo o status, vtina post se ale kupovala jako investice, kter se mly vracet v podob mnoha pleitost prodvat vliv a sluby. Vzhledem k tomu, e a dlouho do osmnctho stolet tm vichni nominovan ili vepanlsku a s koloniemi nemli tm dn zkuenosti, nebyla jejich rozhodnut mnohdy pli dobe podloen.35

A konen, tm vichni britt kolonist pichzeli, aby se usadili na trvalo. Pro panlsk kolonisty to byla jen zastvka na cest. Britsk kolonie byly zaloeny na produkci, panlsk na vytovn.

Kolonizace

Snad nejpozoruhodnjm rysem panlskho osidlovn Novho svta, zejmna od potku estncthoa do pokroilho devatenctho stolet, bylo to, jak mlo kolonist pichzelo. panlt kolonist se museliregistrovat v Obchodnm dom Seville a za cel estnct stolet jich bylo jen asi estapadest tisc. Jednu dobuhistorickov pedpokldali, e tento poet mnohonsobn pevyovali ilegln imigranti, dnes se ale pedpokld,e mnostv neregistrovanch emigrant bylo jen mal.36 Podobn se dnes povauje za pli vysok odhad37, emezi lty 1500 a 164038 odelo do Novho svta pes ti sta tisc panl. I takov poet by ale zanechal vtinuLatinsk Ameriky neosdlenou Evropany.

Bylo mnoho dvod, pro se panl nevydvali ve velkch potech na zpad. Jednak ve panlsku, narozdl od Anglie, nebyla hojnost kramm , nebo lid s nzory potebnmi k tomu, aby se stali spnmi

malorolnkypanlsko bylo samo o sob zem obrovskch panskch statk a zemdlskch dlnk, kte byli jen o nco mlo vc, ne nevolnky. Nebyly tu ani dn tpytiv vyhldky na budoucnost spnch obchodnknebo malorolnk v Novm svt, rovn ovldanm feudlnmi vlastnky pdyi kdy vyhldky byly i pro velmichud emigranty mnohem slibnj, ne by se lidem ve panlsku mohlo zdt.

Druhm dvodem, pro kolonist nepichzeli byla krajn nebezpen cesta. Nejene mnoho lidumralo na palubch lod na rzn nemoci, nebo kvli tomu, e na nich dola pitn voda, ale velk mnostv plavidel bylo tak ztraceno. Atlantik byl irok a bouliv a panl mli podadn lodi se patnou drbou arelativn neikovnmi nmonkyvzpomeme si na osud obou Armad. Mnoh dochovan dopisy a denkyobsahuj obshl zznamy o hrzch plavby pes ocen. Pitalivost emigrace tak sniovala skutenost, e hrstkatch, kte vycestovali nemli v myslu zstat, ale jen pobt ve snaze doshnout nhlho zbohatnut. Mnoz a

33. Tocqueville [183539] 1956: 319.34. Kamen 2002: 142.35. Burkholder a Johnson 2001.36. Kamen 2002: 130.37. Jacobs, in Kamen 2002: 130.38. Engerman and Sokoloff 1997: 264.


10/33

mon vtina tch, kterm se to povedlo, se vrtili do panlska, kde dvali najevo nesmrnou levu, e jsouzpt. Ti, kdo mli mn tst, asto vyjadovali v korespondenci s pbuznmi doma ltost nad tm, e za ocenvycestovali.

A konen ady ve panlsku i v kolonich na imigraci uvalovaly omezen, aby udrovaly nzk poty.Jeliko v t dob ekonomiku panlskch koloni pohnla hlavn tba a vvoz zlata a stbra, byla dodaten populace povaovan za nkladn pebytek, kter jen zvyoval vdaje na financovn ivota v kolonich. Abyady omezily poty nov pchozch, odmtaly pi kad mon pleitosti povolen ke vstupu, pokud adatel jineml v kolonii usazen pbuzn. Vyloueni byli vichni nekatolci a stejn tak i tm vichni ne-panl.Zpotku smli emigrovat jen neenat mui, nakonec si ale smli i enat mui pivdt do Novho svta svrodinyneprovdan eny nesmly vycestovat nikdy (to mlo za nsledek m dl vt kreolskou a mestickou populaci).

Naproti tomu z Britnie pichzeli emigranti do britskch koloni v Severn Americe v mnohem vtch potech, ne jak mily ze panlska do Latinsk Amerikymezi lety 1640 a 1760 picestovalo z Britnieodhadem celkem vce ne est set tisc lid39, a mnoz dal pichzeli z Holandska, Francie, Nmecka a dalchst Evropy. Mnoz kolonist pichzeli jako cel rodiny, nebo manelsk pry. Pichzelo tak mnohoneenatch mu a neprovdanch en. Nepichzeli hledat feudln panstv, ani tit zlato nebo stbro. Mnoz pichzeli kvli vysokm mzdm, kter v kolonich pevaovaly a kvli mimodnm pleitostem zskatrodnou pdu pro farmaen, nebo pro zaloen dlny nebo obchodu. Nemli dvod vracet se. Navc jeliko pipluli na britsk lodi a zaali pichzet o stolet pozdji, byly jejich cesty mnohem bezpenj, mnohem mndeptajc a tak mnohem krat. I kdy se vtina z nich stala malorolnky, houfy imigrant do severnch koloni se pevn nestvaly farmi, kte by zajiovali jen vlastn obivu.40 Jejich farmy byly ve srovnn s polkyevropskch rolnk obrovsk a braly svj dl na znanm a pravidelnm zisku z vvozu sv rody a k doBritnie a tak z vyivovn kolonist, kte se zemdlstv nevnovali. panlsk kolonie naproti tomu dovelynejen vyroben zbo, ale tak znan mnostv potravin, za kter platily hlavn drahmi koly z dol, kter vmnoha ppadech patily pmo panlsk korun. Dodaten zdroj rychl kolonizace na severu byl vsledkem britsk politiky dovolujc relativn volnou imigraci z vtiny evropskch stt, stejn tak i ppad nboenskchdisident, vetn mskch katolk. V roce 1776 bylo v tincti kolonich ji estapadest katolickch farnost arovn pt synagog.

Koloniln vlda a zen

panlskm kolonim v principu vldly autoritativn reimy prosazen panlskm dvorem. Realita bylatakov, e panlsko bylo dalekovmna zprv asto trvala rok i dlea mstn elity si zpravidla dlaly, cochtly. Pro pklad, Nov zkony, nazen v roce 1452 ze panlska na ochranu Indin ped otrokstvm aneltostnm vykoisovnm, byly asto ignorovnyv Mexiku je mstokrl oficiln pozastavil, aby odvrtilvzpouru. Ale fakt, e kolonie nebylo mon spravovat bez pomoci kolonist nevedl k demokracii, nbr k tomu,e se prost mstn oligarchie pipojily k tm, kter ustanovila koruna.

Britsk kolonie poskytovaly mnohem vc individuln svobody a vznamn mnostv demokracie. Odsamho potku britsk kolonie mly volen lidov shromdn, kter mla radit a asto hadicapovat svanglick guvernry.41 Ve volbch do shromdn mohli samozejm volit jen vlastnci majetku, ale jelikoznan mnostv kolonist vlastnila sv farmy a obchody, bylo volebn prvo pomrn rozen.

Zejm hlavnm aspektem kontroly vnucen evropskmi stty jejich kolonim byl, vedle samotnsprvy, soubor ekonomickch politik, kter Adam Smith oznail zamerkantilismus. Zkladnm rysem systmu bylo, e se stty pokouely ze svch koloni profitovat. Mechanismem pro dosaen tohoto cle byl poadavek,aby kolonie obchodovaly jen se svou koloniln mocnost a vymovaly suroviny za hotov zbo s tm, e bilance obchodu bude pznivj pro koloniln mocnost.

V souladu s merkantiln politikou Britov doveli ze Severn Ameriky zemdlsk produkty, ke akoeiny, miliony liber suench ryb, velrybho oleje a rznch surovin vmnou za vyroben zbo, vyplcen a poadovan ceny stanovovali tak, aby si zajistili pznivou obchodn bilanci. To bylo vdy tecm mstem aSeveroameriany to pobzelo z znanmu paerctv a ileglnmu obchodu i k zakldn malch mstnchvrobnch firempodle vzoru britskho kapitalismu. Postupem doby byl severoamerick export do Britnie m39Engerman and Sokoloff 1997: 264.40Breen 1986.41Webster 1981: 888.


11/33

dl mn surov a odrel vvoj mstn ekonomiky. Napklad v roce 1770 vyvely americk kolonie doAnglie vce mouky, ne nesemletho obil, znan mnostv mdla a svek, mnohem vce sudovch duin, sta hotovch prken, ne kld, nesmrn mnostv rumu (spe ne nedestilovan melasy) a dokonce i 3 149 pr bot.42 Dalm zdrojem ekonomick stimulace pro Severn Ameriku bylo to, e Britov sice svou nmon pevahu pouvali k tomu, aby brnili lodm plujcm pod jinou vlajkou (zejmna holandskou) vozit nklady do koloni, alekolonilnm plavidlm dovolovali psobit voln. Jeliko lodi bylo mon stavt v Nov Anglii stavt mnohemlevnji ne v Britnii (mnoh materily nutn ke stavb lod a nmon vybaven patily k hlavnm vvoznm

artiklm z Novho svta), dodvalo to nesmrn stimul jak kolonilnmu loaskmu prmyslu, tak americkmuobchodnmu nmonictvu: v roce 1773 postavily americk loask doky 638 ocenskch plavidel.43 Pi tak velkm obchodnm nmonictvu bylo tak snadn vnovat se paerctv a ileglnmu obchodu, e v roce 1770vynel americk koloniln export do Evropy a Zpadn Indie tolik, co export do Britnie.44

I tak se ale, jen podle pohledu na obchodn statistiky, zd, e Britnie ze sv merkantiln politiky vikolonim profitovala. V roce 1772 byl vvoz z americkch koloni do Britnie ocenn na 1,3 milionu liber terlink, zatmco import z Anglie celkem doshl t milion.45 Ovem nklady na udrovn koloni znan pevyovaly cenu, kterou koloniln mocnost platila za sv dovozy. Vldy nesou tak nklady za sprvu, obranu ankdy zen svch koloni. V ppad Severn Ameriky musela Britnie sv kolonie brnit, zejmna bhem tnkladnch vlek s Franci. Vzhledem k npadn zmonosti koloni (pjem na hlavu byl mnohem vy ne vBritnii), rozhodl na n parlament uvalit dan, aby pomohly vyrovnat vysok nklady na jejich obranu. To

narazilo na trpk odpor a pisplo k vyvoln revoluce, co pak zase po Britnii znamenalo nov nebetynvdaje.

panlsko zpotku jakoby ze svch koloni v Novm svt nesmrn profitovalo. Na vchod pluly lods poklady, zatmco na zpad vyplouvaly lodi naloen potravinami a zbom. Kvli hrozb britskch aholandskch njezdnk a pirt a tak kvli omezovn paerctv, panl svj obchod organizovali kad rok do dvou konvoj mezi Sevillou a pstavy v Karibiku: vyplouvajc flotila vezla panlsk export a cestou zptvezla importvetn nklad zlata a stbra z dol v Novm svt a nklad pevench pes Panamu z pokladovch lod z Pacifiku. Jak jsme ale podotkli v est kapitole, asijsk poklady a zlato a stbro z kolonizajistily sotva vc, ne to, e panlsku umonily t si velice nad pomry a pomohly brnit hospodskmurozvoji jak panlska, tak koloni. Ostatn, na rozdl od Britnie, panlsko sv kolonie nedokzalo zsobovatsvm vlastnm zbom, ale muselo je kupovat od dalch evropskch stt (asto britskho pvodu) a pak je do

koloni prodvat za zvenou cenu. Paerctv bylo proto mimodn vnosn a velmi rozen. Nebyla to ovem pobdka k rozvoji manufakturn vroby ve panlskch kolonich. Nejene by to se proti tomu stavla panlskkoruna, ale nebylo to ani sluiteln s venkovskm feudalismem, na kterm byly kolonie zaloeny. Do panlskakolonie nedokzaly vyvet mnoho surovin, jejich statky a panstv vtinou slouily hlavn vlastn obiv asuroviny by ani nebyly neindustrializovan panlsk ekonomice pli uiten.

Abychom shrnuli: Britsk kolonie se tily velmi vysok me lokln politick autonomie zaloen narelativn demokratickch institucch. panlskm kolonim vldli oligarchov, a u panlt nebo mstn. Obasoubory koloni byly vykoisovny a jejich ekonomiky byly ponkud pokiveny a zeny merkantilismem. Naseveru to ale pobzelo domc ekonomick rozvoj a na jihu posilovalo feudalismus.

Nezvislost

Zde nen msto, kde bychom mli shrnovat americkou revoluci nebo rzn taen, kter osvobodilakontinentln Latinskou Ameriku. Namsto toho se soustedme na nkter klov rozdly mezi severem a jihem s petrvvajcmi dsledky. Revolun vlka nebyla ani zdaleka tak nerovn, jak se nkdy uvd. Kolonie bylyrelativn hust osdlen a schopn postavit znanou vojenskou sluv roce 1776 mlo tinct koloni celkem 2,5milionu obyvatel, ve srovnn s 8,3 miliony obyvatel Velk Britnie (nepotaje v to Irsko). Kolonie bylyspznn a tsn svzan kulturou, obchodem, nzory, okolnostmi a osobnmi vztahy. Nalhav poteby vlky ansledn odchod mnoha kolonist, kte podporovali Brity, jednotu dle posilovaly. Je ovem pravda, e protiamerickm kolonistm stla vd svtov mocnost, stt schopn najmout a pes moe podporovat velk armdy atak schopnm zmocnit se nkterch velkch mst a dret je. Zsobovac linie Brit byly ale dlouh pes ti tiscemil a jejich snahy kolonie uzavt za blokdou mailo nejen koloniln obchodn lostvo, ale tak vmovnFrancouz a Holanan. Britm poslze chybly jednotky i lidov podpora potebn k k tomu, aby na venkov

42Historical Statistics of the United States, sv. 2: tabulka: Z 294.43Tamt., Z 51015.44Tamt., Z 294.45Tant., Z 21326.


12/33

obstli proti unikajcmu nepteli a nklady vlky nakonec nebylo mon ospravedlnitzejmna ne pedvolenm parlamentem. Nov stt se po vlce snadno sjednotil a dlouh odkaz britsk politick kultury ivilzzen trvajcch demokratickch instituc.

V Latinsk Americe nevedlo osvobozeneck hnut kolonie do dlouhch, nronch a sjednocujcch bitev proti mocnmu evropskmu sttu. Pot, co bylo panlsko roku 1808 pemoeno Napoleonem, ukzala sevem jeho slabost a osvobozen panlskch koloni v Novm svt se odbylo pevn bez odporu zvennaodpor se stavly mstn zjmy, kter chtly radji zstat kolonisty, ne pejmat revolun rtorikuosvoboditel. Ani Napoleonova porka v roce 1815 nezanechala panlsko v postaven, aby mohlo znovuvznet nrok na jin kontinent. Potkem dvactch let devatenctho stolet zstvaly jedinm vlastnictvmpanlska v Novm svt Kuba a Portorikozbytek byl osvobozen. Brazlie se nezvislm krlovstv stala vroce 1822.

Pro crkev nezvislost pinesla zisky i ztrty. Ji neplatilo podzen crkve panlsk (a portugalsk)korun. Biskupy proto ji vybral Vatikn a papesk vnosy nadle nebyly podrobeny censue. Osvoboditel tak povaovali za vhodn, aby si zachovali pze crkve a aby ji zskali, poskytli crkvi adu privilegi.46 Pozdji bhem devatenctho stolet byla ovem v nkterch sttech vyvlastovna crkevn pda (ve jmnuliberacin ) a ponkud uvolovny byly zkazy proti nekatolickm vrm. Crkev vak zstvala dleitm faktorem vesvtskch zleitostech.

Mezi mnoha Latinoameriany po nabyt nezvislosti znan narstal optimismus. Vtina vlivnchoban vila, e sta dostatek kapitlu a trochu vc kvalifikovan pracovn sly, aby mohli vyut mnoh prodnzdroje svho kontinentu, protoe nyn u je panlsko nebude omezovat a budou mt pstup na evropsk trhy.47 jak jet uvidme, kvalifikovan pracovn sly byl samozejm nadle nedostatek. Zvanjm nedostatkem vak bylo nco, co pli mnoz brali za zaruen: svoboda.

Nov osvobozen kolonie netvoily dobe usazenou, relativn integrovanou, vnitn spjatou skupinouosad, ale byly velmi roztrouen a vzjemn izolovan velkmi geografickmi pekkami. Jednotliv mstnoblasti ovldaly izolovan kliky a oportunist. Vypuklo mnoho vlek. Vt politick tvary byly rozdrsny domnoha mench. Roku 1823 se od Mexika odtrhla Stedn Amerika. Velk Kolumbieunie Venezuely, Kolumbiea Ekvdoru vytvoen Simonem Bolvaremse nakonec po Osvoboditelov smrti rozpadla roku 1830 akrtkodech unie mezi Peru a Bolvii se ve tictch letech devatenctho stolet zhroutila po chilsk invazi.48 Zevech tchto nepokoj vzely represivn, asto chamtiv reimy. Vojensk vlda byla stejn bn jako republiky jedn strany a star kastovn systm bez ohledu na formu vldy petrvval relativn bez hony, obavy z revolunrtoriky osvoboditel se ukzaly jako neodvodnn. I ve sttech, kde se konaly volby, mlo skuten volebn prvo jen velmi mlo oban.49

Skoncovn s otroctvm

Svren panlsk koloniln vldy ovem zpsobilo konec otroctv. Svou roli sehrlo nkolik faktor.Za prv, vyjma Brazlie a ostrovnch koloni, vtina Latinsk Ameriky nikdy nerozvinula plantn ekonomiku avyuvn africkch otrok se vdy omezovalo na mal mtko. Za druh, vlastnci otrok zpravidla odporovaliosvobozeneckm hnutm, kter proto hlsnm emancipace mohla zskvat otroky na svou stranutebaerevolun vdcov byli ve svm odporu proti otroctv pravdpodobn upmn. Ve vtin Latinsk Ameriky bylov kadm ppad emancipace dosaeno dlouho ped americkou obanskou vlkou: v Argentin roku 1813,Kolumbii 1814, Chile 1823, Mexiku 1829 a v Ekvdoru, Peru a Venezuele bhem padestch let devatencthostolet.

Zstvala Brazlie, Kuba a Portoriko. Jejich osud zpeetila porka Konfederacena potku obanskvlky nkte pedjmali unii americkho Jihu s Kubou a Portorikem, ppadn i s Brazli. Po vlce, kdy britskvlen nmonictvo naruovalo vtinu pokus dovet do tchto zbvajcch otrokskch spolenost novotroky z Afriky a za silnho ekonomickho i diplomatickho tlaku ze strany Evropy i Spojench stt, byli otrociemancipovni roku 1873 v Portoriku, 1886 na Kub a 1888 v Brazlii.

Nakolik otrokstv podvazovalo ekonomick rozvoj Latinsk Ameriky nen zejm, emancipace

46Mecham [1934] 1966: zejm. 96.47Bulmer-Thomas 1995: 2.48Tamt., 20.49Mariscal a Sokoloff 2000: 206.


13/33

nepinesla dn vznamn explozvn rozvoj. Zejm ovem je, e otrokstv velmi ovlivnilo ekonomickrozvoj Severn Ameriky. Do roku 1860 se severovchod Spojench stt stal pedn svtovou prmyslovoumocnost, ale Jih zstval ponkud feudlnm zemdlskm krajem postrdajcm jak msta, tak prmysl. Nen pravda, e by plantov ekonomika zaloen na otrocch byla nevnosn a na pokraji zhroucen kvli slab produktivittebae nkolik generac historik tuto smylenku pijmalo.50 Plante byly velmi ziskov a byly provozovny v souladu se zkladnmi kapitalistickmi principy. Vnos z nich ale nesmoval do rozvoje, nbr podporoval politick elity, kter militantn hjily jiansk zpsob ivota a byly neptelsk vi prmyslu a

zmn.

Kapitalismus

Kdy roku 1620 vyplulaMayflower, byla Britnie nejpednj svtovou ekonomickou mocnost,neptelskmi a zvistivmi Evropany zesmovan jako nrod kram. Boom britskho kapitalismu pekonval jakoukoliv ekonomiku cel pedchoz historie a udroval zdnliv nekonen prmyslov rst ainovacebrzy oznaovan za prmyslovou revoluci. S tm, jak v britskm Novm svt zaaly vyrstat kolonie, je zaali osdlovat emigraniy, kter pitahovalo nejen hledn mst ze zlata, ale tak prakticky neomezenmonosti nabzen nevyerpatelnou zsobou rodn zemdlsk pdy a prodnch zdroj, pichzely s nimitak tyto zkladn kapitalistick ekonomick postupy a pohledy. Tato rychle rostouc zmon nov civilizace potebovala velk mnostv kupc, emeslnk a tak farm. A jeliko vechny tyto profesn skupiny pichzely,zejmna do severnch koloni, ve znanm mnostv51, stala se britsk Amerika zem ambicioznch drobnchvlastnk, prodchnutch duchem kapitalismu, kte se docela pirozen tili z aforism upednostujcch prci astdavost tak dobe vyjdench Benjaminem Franklinem (a tak pehnan vykldanch Maxem Weberem).Dokonce i v nejprvnjch puritnskch komunitch, navenek zakldanch na principech spolenho vlastnictv, byla hojnost podnikatel, spekulace s pdou jen kvetly a vtina mst byla zakldna a rozvjena v pedtuerealitnch vnos.52

Prmysl a pracovn sla

V roce 1776 bylo v Severn Americe jen velmi mlo manufakturn vroby. Existovalo mnoho malchdlen, kter vyrbly potebn vci jako boty, postroje, hrnce, hebky, vdra a jednoduch run nad, ale jejich produkce se prodvala jen na mstnm trhu. Vroba ve vtm mtku se zpravidla omezovala na vylepovn potravin a npoj pro export (napklad mlet mouky nebo destilace rumu). O nco vysplej byly provozyvyrbjc svky a mdlo nebo pipravujc koeiny a ke pro export. Bylo tak mnoho malch dlen, ktervyrbly puky (oproti v Evrop pouvanm muketm) a jak jsme ji uvedli, mnoho velmi zamstnanchloaskch dok. Vtina manufakturnho zbo prodvanho v koloniln Americe byla dovena z VelkBritnieroku 1770 Amerian importovali 5 928 kos a 5 603 seker .53

O stolet pozdji, v roce 1870, byly Spojen stty manufakturnm gigantem, zaostvajcm jen za VelkouBritni a co do objemu manufakturn vroby nc nad Nmeckem a Franci. Naproti tomu ve panlsku iLatinsk Americe v podstat dn manufaktury nebyly (viz tabulka 7-3). Za dalch ticet let (1900) Spojenstty Velkou Britnii daleko pekonaly a vyrbly vc ne tetinu svtovho manufakturnho zbo, vce nedvakrt tolik co Britnie. V roce 1929 u byly Spojen stty velkovrobn velmoc se kterou se zbytek svtanemohl mit, kdy vyrbly 42,2 procent veho zbo, ve srovnn s nmeckmi 11,6 procenty a britskmi 9,4.panlsko stle nedokzalo doshnout na samostatn zznam, Latinsk Amerika jako celek vak byla poprvnatolik produktivn, e si zaslouila msto v seznamu, cel kontinent dohromady ale vyrbl jen asi osmdest procent produkce Kanady.

50Viz Stark 2003a: kap. 4.51Anderson 1985.52Martin 1991.53Historical Statistics of the United States, sv. 2: tabulka: Z 40617.


14/33

Tabulka 7-3 Procentuln podl na svtov tovrn vrob

procento svtov tovrn vrobyStt 1870 1900 1929Velk Britnie 31.8 14.7 9.4Spojen stty 23.3 35.3 42.2 Nmecko 13.2 15.9 11.6Francie 10.3 6.4 6.6Rusko 3.7 5 4.3Belgie 2.9 2.2 1.9Itlie 2.4 3.1 3.3Kanada 1 2 2.4vdsko 0.4 1.1 1Indie - 1.1 1.2Japonsko - 0.6 2.5

Finsko - 0.3 0.4Latinsk Amerika - - 2na - - 0.5Vichni ostatn 11 12.3 10.7

Zdroj: Liga nrod, 1945

Jednm z dvod mimodnho pokroku Spojench stt byla hojnost prodnch zdroj, zejmna velk,snadno dolovateln zsoby eleza a uhl. Svou roli hrlo i velk mnostv phodn umstn vodn hnac sly.Dal vhodou bylo mimodn produktivn zemdlstv, kter podporovalo rychlou urbanizaci a produkovalotak znan mnostv bavlny pro severovchodn textilky. Industrializaci prospval tak velk a rychle rostouc

domc trh. Primrnm dvodem pro rychlou industrializaci Spojench stt ale byla velmi vysok cena prce.Dalo se by se uvaovat, e vysok cena prce mohla s ohledem na nutnost konkurovat na mezinrodnch

trzch brnit rstu tovren. Ve skutenosti vysok cena prce americk kapitalisty nutila investovat do technologi,kter by jejich dlnky uinily tak produktivnmi, aby to vyvilo jejich vysok mzdy, a z toho pak profitovalivichni. Fungovalo to takhle.

Aby zamstnavatel pithli dostaten mnostv kvalifikovanch dlnk museli soutit smimodnmi pleitostmi k samostatnmu podnikn. Jak krtce po americk revoluci vysvtluje Alexander Hamilton: Snadnost s n lze vymnit mn nezvisl postaven emeslnka za nezvislej postavenfarme...vytv a po njakou dobu mus dl psobit nedostatek rukou pro zamstnn v manufakturch a drahotu prce obecn.54 Dobr zemdlsk pda byla dostupn v takov hojnosti a tak levn, e i ti, kdo do Ameriky

dorazili bez prostedk, mohli do nkolika let naetit dost na to, aby mohli koupit a vybavit dobrou farmu.Uvame, e ve dvactch letech devatenctho stolet prodvala federln vlda dobrou pdu po 1,25 dolaru zaakr, zatmco mzdy kvalifikovanch dlnk se pohybovaly mezi 1,25 a dvma dolary denn.55 Naetit dost penzna farmu dost velkou na to, aby dvala rodu vynejc solidn zisky netrvalo dlouho. Zisky prodeje pak vlastnkm asto umoovaly dokupovat dal pozemky. Uvame tak, e v Americe nebyly dn povinncrkevn destky a dan byly velmi nzk.

Situace britskch vrobc byla dramaticky odlin. Prmrn dlnk neml na vbr tm nic, ne prci za mzdua u jako najat dlnk na farm nebo v prmyslu. Zemdlsk pda byla velmi drah a na prodej byla jen zdka. K tomu, aby se lovk stal kupcem, nebo i jen kvalifikovanm dlnkem bylo jen velmimlo pleitost. Jeliko populace rostla, dostupn pracovn sly bylo vdy dost, tebae lid s nejvtmiambicemi setrvale emigrovali do Ameriky. Britt zamstnavatel proto mohli dret mzdy velmi nzko a pesto

zskvat potebn dlnky. Jak mohli amerit vrobci konkurovat cenami i pi vych cench prce? Dky leptechnologii.

54V Habakkuk 1967: 1112.55Habakkuk 1967: 1213.


15/33

Britt vrobci relativn vhali s investicemi do novch stroj a postup, protoe zvyovaly jejichnklady a pokud nezvili ceny, sniovaly t jejich zisky. Amerian ovem nov slibn technologie ochotn pijmali, pokud oekvali, e pinesou dostaten nrst produktivity prce jejich dlnk. Pokud toti dokedlnk vybaven novou technologi vyrobit vc, ne mn mechanizovan dlnci v Britnii a Evrop, relativncenu americk prcena kus to sn. Technologie tak zpsobila, e jeliko amerit dlnci vyrbli za hodinu ptkrt a estkrt vc ne britt a tm vyrovnvali jak sv vy mzdy, tak kapitlov investice svchzamstnavatel do novch investic, nehrlo u roli, e amerit dlnci dostvali za hodinu eknme tikrt tolik,

co britt a evropt dlnci (jak tomu asto bvalo).

Po cel devatenct stolet byli Amerian prkopnky v rozvjen a osvojovn novch technik atechnologi. A nevyprovokovali pitom reakcionsk odpor pracujcch proti inovacm, ktermu tak asto elili britt kapitalist devatenctho stoletve Spojench sttech dn luddit stroje nerozbjeli. Pro ne? Bylo to proto, e kvli setrvalmu nedostatku pracovn sly amerit vrobci mezi sebou o dlnky soutili a vznamndl svch vnos plynoucch z produktivity pouvali pro zven mezd a nabzen pitalivjch podmnek.Oproti tomu mnoz anglit zamstnavatel byli i po zaveden zazen etcch prci natolik zvykl na nzkmzdy, e nebyli pipraveni svm dlnkm uznat nrok na vy mzdy, na kter nov zazen dvala nrok a ktermohly dlnky smit s jejich zavedenm. 56

Mnohem vt dlnick produktivita byla zkladem neuvitelnho rstu americk velkovroby, kterouukazuje tabulka 7-3, a tak dvodem, pro el pevn na kor Brit. Amerian nebyli jen lidtjmizamstnavateli. Byl i vysplejmi kapitalisty, kte si uvdomili, e spokojen a produktivn dlnci jsou jejichvbec nejvtm zdrojem. Tento pstup k pracovn sle hrl dleitou roli v lkn nejschopnjch a nejvcemotivovanch britskch a evropskch dlnk do Ameriky a tak rozioval pracovn slu dostaujc k dalmuzvyovn prmyslovho rstu. Bohuel pli mnoho publikovanch pojednn o vzestupu americkho prmyslu(zejmna uebnice) odsuzujc lupisk barony a plutokraty za jejich nemravn vykoisovn pracovn slya zejmna za zneuvn nevyzrlch imigrant. Takov pojednn jsou anachronick, srovnvaj tehdej pstupy k dlnkm s dnenmi, tm jako by zvodn latrny v manufaktue z roku 1850 mly mt splachovaczchody. Nleit srovnvn je mezi situac americkho dlnictva a dlnictva v jinch industrializovanch sttechte doby.

Vedle vysokch plat a vybaven nejnovjmi technologiemi byli amerit dlnci zajmav jet jinak.

Byli mnohem lpe vzdlan, ne dlnci kdekoliv jinde na svt (vyjma Kanady).

Investice do lidskho kapitlu

T William Cobbett, kter roku 1818 pe dom do Anglie o vysok me nboensk aktivity veSpojench sttech, pe tak: V Americe je jen velmi mlo lid, kte by byli skutennevzdlan ...Vichni odmld tou (jeho kursva).57 Amerit kolonist od prvn dn osdlen siln investovali, jak by ekli modernekonomov, do lidskho kapitlu. A hlavn roli v tom hrlo nboenstv.

Jeden z hlavnch spor Reformace se tkal Bible. Crkev mla po stalet za to, e nekonenmtahanicch a neshodm o Bom slov se nejlpe vyhne, kdy bude ke skutenmu ten Bible pobzet jen dobevykolen teology. Za tm elem se crkev stavla proti vem pekladm Bible do soudobch jazyk a tm jejtene omezovala na ty, kdo dobe vldli latinou nebo etinou, co nebyla ani vtina duchovnch. V dobch ped knihtiskem bylo navc kopi Bible tak mlo, e k nim nemla pstup ani vtina biskup. Duchovn se protoo Bibli dozvdali ze sekundrnch zdroj, napsanch pro jejich pouen a k tomu, aby je vybavily vhodnmicitacemi do kzn. Veejnost vdla o Bibli jen tolik, co jim ekli jejich kn.

Pak piel knihtisk. Bible byla prvn knihou, kterou Gutenberg vydal. Byla napsan latinsky, ale velmi brzy se tiskly Bible ve vech hlavnch lidovch (vulgar) jazycch (odtud vulgtn Bible ). Naplnily se dvjobavy a vzniklo mnoho nesouladu a konflikt, kdy jeden reformtor za druhm odsuzovali rzn crkevn uena innosti jako nebiblick. Naukou, kterou rzn disidentsk protestantsk hnut nejeji sdlela bylo pesvden,e Psmo mus kad lovk st sm podle svho. Kdy proto roku 1620 dorazili do Ameriky otcov Poutnci, jednou z prvnch vc, o kter se starali, bylo vzdln jejich dt.

Kolonie Massachusetts vydala zkon, e vechny dti mus dochzet do koly.58 Ukldal, e v kadm56Tamt., 199.57Cobbett [1818] 1964: 19596.58Stark 2003c.


16/33

mst s padesti domcnostmi mus bt ustanovena jedna osoba, aby uila dti st a pst a uitelovu mzdu mli platit bu jejich rodie nebo obecn obyvateli msta. V kadm mst, kde bylo sto a vce domcnost musela btdle zzena kola, jej uitel m mlad dokzat vyuit tak, aby byli pipraveni pro universitu. Pokud bykterkoliv obec poadovan vzdlvac sluby nedokzala nabdnout mla bt pokutovna dokud toto nazenneprovedou. Dal stty brzy nsledovaly a veejn koly s vukou zdarma se staly pevnou soust americkhoivota. Kdy se stt il na zpad, bvala kola o jedn mstnosti jednou z prvnch vc, kter osadnci stavli(spolu se saloonem, vzenm a nkolika kostely). V Kanad tomu bylo podobn a ke konci osmnctho stolet

byla v Severn Americe zdaleka nejvzdlanj populace na svt.59

Vimnme si, e kolsk zkon v Massachusetts vyadoval, aby uitel byl kvalifikovan natolik, abystudenty pipravil na vysokou kolu. To nebylo tak nerozumn, jak by se mohlo zdt. Deset let ped schvlenmtohoto zkonu a jen estnct let pot, co pistli u Plymouth Rock, toti puritni zaloili Harvard. To zahjilo tistalet ostr konkurenn soute mezi nboenskmi denominacemi v zakldn vlastnch vysokch kol auniversit. Jak lze vidt v tabulce 7-4 jet ped revoluc zaalo v americkch kolonich psobit deset institucvyho vzdlvn (ve srovnn se dvma v Anglii). Spojen s njakou denominac z nich nemla jen universita vPennsylvannii, zaloen Benjaminem Franklinem pro vzdlvn podnikatel. Po revoluci bylo do roku 1800zaloeno nejmn dvacet dalch vysokch kol, vetn georgetownsk university zaloen roku 1789 jesuitskmiuenci. Bhem dalho stolet vznikly ve Spojench sttech stovky kolej a universit a vtina z nich mla tak pvod v nkter z demominac (tebae bhem dvactho stolet ada z nich sv denominan vazby opustila).

Tabulka 7-4 Vysok koly v USA zaloen ped rokem 1776

instituce rok denominaceHarvard 1663 kongregacionalistickWilliam and Mary 1693 episkoplnYale 1701 kongregacionalistickMoravian 1742 moravskPrinceton 1746 presbyterinskPennsylvania 1751 nekonfesnColumbia 1754 episkoplnBrown 1764 baptistickRutgers 1766 holandsk reformovanDartmouth 1769 kongregacionalistick

Jin od Rio Grande byl mezitm dopad nboenstv na vzdlvn docela negativn. Stejn jako vestedovk Evrop si crkev po cel Latinsk Americe nrokovala autoritu nad vzdlvnm, chybly j ale zdrojek tomu, aby dokzala koly zajistit pro nkoho jinho, ne pro vy tdy. Vldy se spokojily s tm, e vzdlvnnechaly crkvi, protoe to etilo penze a pedci ani nevidli dn zvltn dvod, pro by mli bt venkovtrolnci gramotn a vzdlan. Tomu odpovdalo, e a dosti dlouho do dvactho stolet platil ve vtin sttLatinsk Ameriky zkonn zkaz prodvn Bible.60 Na prahu obansk vlky roku 1860 proto byla mragramotnosti Afroamerian (21 procent), tm stejn vysok jako u populac Argentiny (24), a vy ne uobyvatel Brazlie (16), Chile (18), Guatemaly (11), Honudrasu (15) a Portorika (12). Ve panlsku a Portugalskunebyla gramotnost, s ohledem na velmi nzkou mru koln dochzky, vy. Oproti tomu bylo v roce 1860gramotnch devtaosmdest procent blch Amerian, stejn jako tiaosmdest procent Kanaan61, anegramotn byli imigranti prvn generace.

O tm sto padest let pozdji tyto obrovsk rozdly ve vzdlanosti trvaj. Pokud se podvme jen naosoby, kterm bylo k roku 200 ptadvacet a vc let, ml prmrn Amerian za sebou 12,3 let koly a prmrnKanaan 12,1 roku. V Argentin prmrn osoba dokonila 8,8 roku kolnho vzdlvn, v Chile a Peru 7,6, vMexiku 7,2, ve Venezuele 6,6, v Ekvdoru 6,4, v Kolumbii 5,3, v Brazlii 4,9, v Nikaragui 4,5 a v Guatamele 3,5.Tyto latinskoamerick mry se podobaj panlsku, kde m prmrn osoba 7,3 roky kolnho vzdln, zatmco vPortugalsku 5,9 roku.62

59Mariscal a Sokoloff 2000: 161.60Gill 1998. Jet v roce 1880 prohledvala italsk policie zavazadla vech turist, aby jim brnila do ma dovet protestantsk Bible.(Bainbridge 1882).61Mariscal a Sokoloff 2000.62 Nations of the Globe, elektronick databze distrubuovan Wadsworth/Thomson Learning, 2002.


17/33

Toto zaostvn ve vzdlanosti bylo absolutn kritick pro nedostatek ekonomickho pokroku vLatinsk Americe. Jeden peliv vzkum za druhm v poslednch letech zjioval, e vzdlanost je zdalekanejdleitjm faktorem ekonomickho rozvoje.63 Vzdlanost je navc faktorem pod lokln kontrolou. Jak dokzaly dokonce i nkter velmi chud stty, mstnm silm bez dal podpory lze doshnout vznamnhovzestupu vzdlanosti. Mjme na pamti, e v prvn generaci puritnskch osadnk bylo nejsp mnohonegramotnch lid. V druh ale u ne. Jde o vc perspektivy a odhodln.

Je smutnou skutenost, e mnoh latinskoamerick stty do vzdlvn mnoho investuj, ale tm nic ztoho nemaj. Jak uvd zprva Inter-American Development Bank z roku 1198 navzdory adekvtnm veejnmvdajm..se rozloen vzdlvn bhem doby sotva vylepilo.64Penze vstebv vzdlvac byrokracie s jenmalou pozornost vnovanou prioritm a vytovn, rozshlou korupc a politickou manipulac systmu.65

Latinskoamerick protestantismus: opit nebo etika?

Protestantismus se v Latinsk Americe mimodn rychle. Revivalist pravideln pln velkfotbalov stadiony a v mnoha zemch tvo vtinu lid chodcch do kostela protestanta vtina z nich pat k rznm letninm skupinm. 66Mnoz sociln vdci, Severo- i Jihoamerian, to odsoudili jako nov, silnjopium lidu. Rowland Ireland se pt, zda je pravda, e nov obrcen protestant jsou politit konservativci,

kte nechvaj nespravedlnosti tohoto svta Pnov pi, privatizuj veejn zleitosti a dvaj implicitn podporuautoritskm politickm projektm. Po rozhovorech se dvma konvertity zn jeho odpov Ano. Irelandvysvtluje, e morln vizi jejich nboenstv nelze rozit za snahy napravovat drobn kivdy v oekvn Pna,kter jedin nastoluje spravedlnost.67 Paul Deiros podobn vzn obvinn, e latinskoamerit protestan jsoufundamentalisty, jejich sociln vdom je potlaen a jejich organizace toto potlaen svdom posiluj tm,e poskytuj sociokulturn struktury, kter pipisuj sttnmu tisku posvtnou povahu.68

Mnoz z tch socilnch vdc se nad latinskoamerickmi protestanty nejen oklibuj, ale in tak vkontextu veleben radikln katolick teologie osvobozen a jejch snah organizovat chud do zkladnchkomunit z nich lze vst radikln politickou akci. Katolit spisovatel-aktivist, zejmna otec GustavoGutirrezm, udlali po druhm vatiknskm koncilu v polovin edestch let zliberacin mezi levicovmiintelektuly natolik populrn slogan, e i nkter pesvden marxistick skupiny, vetn sandinist, tvrdily, e

je inspirovaly tyto nboensk nzory. Konalo se mnoho konferenc. Selo se mnoho dialog mezi marxisty akesany. Mimo to se stalo jen velmi mlo, a na to e masy pijmaly letnin vru. Nyn u je teologieosvobozen iroce povaovan za naivn duchovenskou fanatasii, teba to mnoz akademici odmtaj pipustit.69 Mnoh hlasy mezitm dl odsuzovaly jako opiumveker nboenstv, jak katolick, tak protestansk. Jin ovemuvaovali, e latinskoamerick protestantismus je sp ne opit, stimul pokroku. Tito sociln vdci citovaliWeberovu tezi o protestansk etice a poukazovali, e tito protestant k spoivost a osobn odpovdnost auvaovali, e en protestantismu v Latinsk Americe me podntit rozvoj kapitalismu, nebo pln pinejmenm zvit poet len ochotnch chovat se jako zodpovdn oban ve snaze o dosaen demokracie.70 Kter nzor je sprvn, pokud nkter je?

ada ppadovch studi provedench malch latinskoamerickch komunit odhalila, e konverze k protestantismu skuten maj vztah k individulnmu ekonomickmu jednne konvertit asto spojuj

spoivost s finann odpovdnost a projevuj jist stupe podnikavosti.71

Nkter z tchto studi ovem taknasvduj, e toto ekonomick chovn asto pechzelo konverzie protestantismus oslovoval ty, kdo jivykazovali takzvanou protestanskou etiku. Bohuel dn z tchto studi se nezakldala na dnch vzorcch aninepouvala adekvtn statistick metody.

Anthony Gill nedvno publikoval statisticky vysplou studii zaloenou na velkch nrodnch vzorcch zMexika, Argentiny, Brazlie a Chile.72 Vsledky jsou psobiv. Gill zjiuje, e vysoce zapojen protestant ikatolci se ve svch ekonomickch i politickch postojch nebo aktivitch neli. Ob skupiny maj liberlnj

63Delacroix 1977; Firebaugh a Beck 1994; Hage, Garnier, a Fuller 1988.64V Ratliff 2003: 8.65Ratliff 2003: 9.66Chesnut 2003, 2004; Martin 1990, 2002; Stoll 1990.67Ireland 1993: 45, 64.68Deiros 1991: 175.69Viz Smith 2002.70Brusco 1995; Gooren 2002; Putnam 1993.71Pro obshl shrnut viz Martin 1990; kap. 11; t OConnor 1979 a Turner 1979.72 Gill 2004.


18/33

ekonomick nzory, konservativnj politick postoje, vy mru obanskho angam a vt dvru ve vldune mn nboent lid. S odkazem na nedostatek rozdl mezi katolky a protestanty Gill pe: Je zejm, eWeber v Latinsk Americe nepsob. Jene ani Marx ne: nboenstv nepsob politickou apatii nebo odcizen.

A konen, Latinsk Amerika mon usiluje o naplnn severoamerickho receptu na spch. Nov mrasvobody stimulovala jak nboensk pluralismus, tak vznik nezvislch politickch stran. Zd se, e vlda jednstrany odchz cestou monopoln crkve. Mon tedy Latinsk Amerika konen rozvj nezbytn zklad proefektivn kapitalistick ekonomikyale to jen tehdy, pokud se nevrt ke svm starm pkazovm ekonomikm pod novmi demokraticky znjcmi nlepkami, jak se tomu asto stvalo v minulosti.

Zvr

Globalizace a modernita

Kesanstv vytvoilo zpadn civilizaci. Kdyby Jeovi stoupenci zstali neznmou idovskou sektou,vtina z vs by se nenauila pst a vy ostatn byste etli z run opisovanch svitk. Bez teologie oddanrozumu, pokroku a morln rovnosti by dnes cel svt byl tam, kde byly neevropsk spolenosti eknme v roce

1800: byl by to svt se spoustou astrolog a alchymist, ale bez vdc. Svt despot, postrdajc university, banky, tovrny, brle, komny a pina. Svt, kde by se vtina dt nedoila pti let vku a mnoh eny by umraly pi porodusvt vskutku ijc v temnm vku.

Modern svt vyrostl jen v kesanskch spolenostech. Ne v islmskm svt. Ne v Asii. Ne vsekulrn spolenostidn takov neexistovala. A veker modernizace, kter se od t doby odehrla vnkesanstva, byla importovna ze Zpadu, asto ji pineli kolonist a misioni. I tak ale mnoz apotolmodernizace pedpokldaj, e s ohledem na existujc zpadn pklad, lze dnes podobnho pokroku doshnoutnejen bez kesanstv, ale dokonce bez svobody a kapitalismue globalizace pln roz vdeck, technick aekonomick vdn, bez toho, aby bylo zapoteb znovu vytvoit podmnky, kter je pvodn vyprodukovaly.Strun posouzen tchto zleitost bude vhodnm zakonenmVictory of Reason .

Zd se se sporn, e by bylo mon vytvoit efektivn modern ekonomiku bez osvojen kapitalismu, jak dokazuje selhn zench ekonomik Sovtskho svazu a ny. Sovti dokzali dostat rakety na obnou drhu,esnek do Moskvy spolehliv dostat nedovedli. Pokud jde o nu, musely zemt miliony lid, aby dokzaly, ekolektivizovan zemdlstv je neproduktivn. Dnes, kdy kvete kapitalismus v mnoha sttech nedvnoosvobozench od sovtskho tlaku a s any, kte si vzali k srdci, e je dlouho v produktivit pekonvalTchajwan, se Rusov i an sna budovat kapitalistick ekonomiky. Teprve se uke, zda jeden i druh sttdoke poskytnout svobodu, bez n je efektivn kapitalismus nemon. Ostatn kvli chybjc svobod ikapitalismu zstvaj v polovinm feudalismu islmsk stty, kter nedok vyrbt ani vtinu vc, kter pouvaj v bnm dennm ivot. Jejich ivotn standardy vyaduj masivn dovozy placen ropnmi penzi,zrovna tak jako panl uvali plod umu jinch nrod, dokud je drelo nad vodou zlato a stbro z Novhosvta. Bez zaruench majetkovch prv a podstatn individuln svobody modern spolenosti nemohou plnvzniknout.

Pokud ale modernizace stle vyaduje kapitalismus a svobodu, jak je to s kesanstvm? Na jedn stranlze pedloit silnou argumentaci pro to, e kesanstv sice bylo nutn k vzestupu vdy, ale nyn u je vda natolik institucionalizovan, e u nadle kesanskou garanci nepotebuje. Tot me platit o ve v pokrok.Pesvden, e meme hloubji pronikat do tajemstv prody a dosahovat pokroilejch technologi se umon nadle nemus zakldat na ve, jeliko jedin, co mus dnes lovk udlat, je podvat se kolem sebe.

Na druh stran, je-li nyn kesanstv pro modernizaci bezvznamn, pro se nadle tak prudce ?Pravda je takov, e kesanstv se globalizuje mnohem rychleji ne demokracie, kapitalismus, i modernita. Nboensk revoluce odehrvajc se v Latinsk Americe nen jen protestantizac, ale christianizacvtinatamnch protestant nebyli nikdy opravdov katolci. Afrika se stv kesanskou tak rychle, e jin od Sahary jemnohem vce anglikn, ne v Britnii i Severn Americe, nemluv o milionech novch baptist, letninch,mskch katolk a len protestanskch sekt mstnho pvoduzhruba polovina subsaharskch Afrian jsounyn kesan.73 Christianizace Jin Afriky vak jet me bt daleko pekonna tm, co se odehrv v n.

73Barrett, Kurian, and Johnson 2001; Jenkins 2002.


19/33

Kdy se komunist chopili moci v roce 1949, byly v n mon dva miliony kesan. Tehdy nad niminejen marxist, ale i vdcov americkch liberlnch crkv mvali rukou jako nad rovmi kesanylidmi,kte spolupracovali s misijnmi snahami, jen proto, e za to nco dostali. O padest let pozdji jsme zjistili, etihle nt rov kesan byli natolik neupmn, e pestli desetilet drakonickch repres, bhem nich se jejich poty opakovan dvojnsobilydnes me bt v n a sto milion kesan!74 Konverze ke kesanstvse nesousted mezi venkovany a chudmi, ale nejlpe vzdlanmi, nejmodernjmi any.

Je mnoho dvod pro lid pijmaj kesanstv, vetn jeho schopnosti sytit hluboce emotivn aexistenciln uspokojivou vru. Dalm dleitm faktorem ale je pitalivost pro rozum a fakt, e je tak nerozlun spojen se vzestupem zpadn civilizace. Pro mnoh ne-Evropany je pijet kesanstv vnitn spojens pijetm modernosti Je proto docela mon, e kesanstv zstv podstatnm prvkem v globalizaci modernity.Zvame toto vyjden jednoho z pednch nskch vdc:

Jedna z vc, kterou jsme mli prozkoumat, byla otzka, co bylo pinou spchu Zpadu a jeho vlastnnejpednjho postaven ve svt. Prozkoumali jsme ve, co jsme mohli z historickho, politickho, ekonomickho akulturnho hlediska. Zprvu jsme si mysleli, e to bylo proto, e jste mli silnj dla ne my. Pak jsme uvaovali, eto bylo proto, e jste mli nejlep politick systm. Pot jsme se soustedili na v ekonomick systm. V poslednchdvaceti letech jsme si ale uvdomili, e srdcem va kultury je vae nboenstv: kesanstv. To je dvod, pro jeZpad tak mocn. Prv kesansk morln zklady spoleenskho a kulturnho ivota umonily vznik kapitalismu a pot spn pechod k demokratick politice. Nemme o tom dnch pochybnost.75

Ani j ne.

Podkovn

Jako kad, kdo pe historickou studii znanho rozsahu, spolhal jsem na stovky specialist, aby mvzdlali ve svch oborech. Mluvilo se tom, jak cennou roli me sehrt nkdo, kdo bude ochotn prochzet semezi jednotlivmi vdeckmi tbory a hledat ir schma. Takov je mj zmr. Tak tuto knihu psal pro bnho tene. To s sebou neneslo dnou ztrtu vdeckosti, pouze zkaz argonu a zbytench akademickchokras.

Vedle dalch autor jsem mnoho dluen svmu agentovi Gilesi Andersonovi, za uiten rady ke knize,kterou jsem se chystal pst a zejmna pro vbr Random House jak mho novho vydavatele. To mi umonilo pracovat s Willem Murphym, jeho vkus a smysl pro strukturu tuto knihu promnil v jinou a mnohem lep.Pvodn jsem knihu uzavel velmi strunm zvrem po tom, co je nyn kapitola pt. Will navrhl penst pbh pes Atlantik a skonit vvojem v Novm svt. Ale ovem! Will tak navrhl, abych knihu zaal kapitolou oracionln teologii, kter byla pvodn druh za dlouhou kapitolou o tom, jak despotov ni obchod a podnikn.Ml docela pravdu, a kapitola o despotech zmizela (nkter zlomky byly vloeny do jinch kapitol). Ke krsn pracovat se skutenm profesionlem.

Musm tak podkovat za pispn nkolika ptelm a vtenm vdcm: Danieli Chirotovi, AnthonyGillovi, Laurence R. Iannacconemu, Davidu Lyle Jeffreymu a Arthuru Wu.

Corrales, Nov Mexiko

Srpen 2004

74Aikman 2003.75V Aikman 2003: 5.


20/33

BibliografieAikman, David. 2003. Jesus in Beijing: How Christianity Is Transforming China andChanging the Global

Balance of Power . Washington, DC: Regnery.

Amin, Samir. 1976.Unequal Development: An Essay on the Social Formation of PeripheralCapitalism . NewYork: New York University Press.

Anderson, Virginia Dejohn. 1985. Migrants and Motives: Religion and Settlement of New England. New England Quarterly 58:33983.

Andreau, Jean. 1999. Banking and Business in the Roman World . Cambridge: Cambridge University Press.Andrews, Frances. 1999.The Early Humiliati . Cambridge: Cambridge University Press.Arberry, A. J. 1955.The Koran Interpreted . New York: Macmillan.Arnott, Peter. 1970.The Romans and Their World . New York: St. Martins Press.Ayoub, Mahmoud M. 1996. The Islamic Tradition. In Willard G. Oxtoby, ed.,WorldReligions, 352491.

Oxford: Oxford University Press.

Baillie, John. 1951.The Belief in Progress . New York: Charles Scribners Sons.Bainbridge, William E. 1882. Along the Lines at the Front: A General Survey of BaptistHome and Foreign

Missions . Philadelphia: American Baptists Publication Society.Bairoch, Paul. 1993. Economics and World History: Myths and Paradoxes . Chicago: University of Chicago

Press. . 1988.Cities and Economic Development: From the Dawn of History to the Present . Chicago: University

of Chicago Press.Baker, Herschel. 1952.The Wars of Truth . Cambridge, MA: Harvard University Press.Balazs, Etienne. 1964.Chinese Civilization and Bureaucracy . New Haven: Yale University Press.Baldwin, John W. 1959. The Medieval Theories of the Just Price. Philadelphia: The American Philosophical

Society.

Barbour, Violet. [1950] 1966.Capitalism in Amsterdam in the 17th Century . Ann Arbor: University of MichiganPress.

. 1930. Dutch and English Merchant Shipping in the Seventeenth Century.The Economic History Review 2:26190.

Barclay, Brig. Cycil Nelson, and Vice Adm. Brian Betham Schofield. 1981. Gunnery. Encyclopaedia Britannica, 48898. Chicago: University of Chicago Press.

Barnes, Harry Elmer. 1948. Historical Sociology: Its Origins and Development . New York: Prentice Hall.Barrett, David B., George T. Kurian, and Todd M. Johnson. 2001.World ChristianEncyclopedia, 2nd ed. New

York: Oxford University Press.Bauckham, Richard. 1990. Jude and the Relatives of Jesus in the Early Church . Edinburgh: T & T Clark.Baumol, William J. 1990. Entrepreneurship: Productive, Unproductive, and Destructive. Journal of Political

Economy 98:893921.Bautier, Robert-Henri. 1971.The Economic Development of Medieval Europe . New York: Harcourt Brace

Jovanovich.Beard, Miriam. 1938. A History of the Business Man . New York: Macmillan.Becker, Carl. 1932.The Heavenly City of the Eighteenth-Century Philosophers. New Haven: Yale University

Press.Becker, George. 2000. Educational Preference of German Protestants and Catholics: The Politics Behind

Educational Specialization. Review of ReligiousResearch 41:31127. . 1997. Replication and Reanalysis of Offenbachers School Enrollment Study: Implications for the

Weber and Merton Theses. Journal for the Scientific Study ofReligion 36:48396.Beeching, Jack. 1982.The Galleys at Lepanto . New York: Charles Scribners Sons.Benedict, Ruth. 1946.The Chrysanthemum and the Sword: Patterns of Japanese Culture . Boston: Houghton

Mifflin.Benin, Stephen D. 1993.The Footprints of God: Divine Accommodation in Jewish andChristian Thought .


21/33

Albany: State University of New York Press.Bensch, Stephen P. 1998. Historiography: Medieval European and Mediterranean Slavery. In Seymour

Drescher and Stanley L. Engerman, eds., A Historical Guideto World Slavery, 22931. New York: Oxford University Press.Bloch, Marc. 1975.Slavery and Serfdom in the Middle Ages . Berkeley: University of California Press. . [1940] 1961. Feudal Society. 2 vols. Chicago: University of Chicago Press.Bolton, Brenda. 1983.The Medieval Reformation . London: Edward Arnold.

Bonnassie, Pierre. 1991. From Slavery to Feudalism in South-Western Europe . Cambridge: Cambridge UniversityPress.

Bossenga, Gail. 1988. Protecting Merchants: Guilds and Commercial Capitalism in Eighteenth-Century France. French Historical Studies 15:693703.

Botterill, Steven, ed. 1996. Dante: De vulgari eloquentia . Cambridge: Cambridge University Press.Braudel, Fernand. 1979.Civilization and Capitalism, 15th18th Century . 3 vols. Vol. 1,TheWheels of Commerce ;

vol. 2,The Perspective of the World ; vol. 3,The Structures ofEveryday Life . New York: Harper & Row. . 1977. Afterthoughts on Material Civilization and Capitalism . Baltimore: Johns Hopkins University

Press. . 1976.The Mediterranean and the Mediterranean World in the Age of Philip II . 2 vols. New York: Harper

& Row.

Breen, T. H. 1986. An Empire of Goods: The Anglicization of Colonial America, 16901776. Journal of British Studies 25:46799.

Brentano, Lujo. 1916. Die Anfnge des modernen Kapitalismus. Munich: Verlag der K. B. Akademie der Wissenschaften.

Brett, Stephen F. 1994.Slavery and the Catholic Tradition . New York: Peter Lang.Bridbury, A. R. 1982.Medieval English Clothmaking: An Economic Survey . London: Heinemann Educational

Books. . 1969. The Dark Ages.The Economic History Review 22:52637.Brooke, John Hedley. 1991.Science and Religion: Some Historical Perspectives . Cambridge: Cambridge

University Press.Brucker, Gene Adam. 1983. Florence: The Golden Age, 11381737 . New York: Abbeville Press.Brusco, Elizabeth. 1995.The Reformation of Machismo: Evangelical Conversion and Genderin Colombia .

Austin: University of Texas Press.Bulmer-Thomas, Victor. 1995.The Economic History of Latin America Since Independence . 2nd ed. Cambridge:

Cambridge University Press.Burckhardt, Jacob. [1860] 1990.The Civilization of the Renaissance in Italy . New York: Penguin Books.Burkholder, Mark A., and Lyman L. Johnson. 2001. Colonial Latin America. 4th ed. New York: Oxford

University Press.Calvin, John. [c. 1555] 1980. John Calvins Sermons on the Ten Commandments . Grand Rapids, MI: Baker

Bookhouse.

Carcopino, Jerome. 1940. Daily Life in Ancient Rome . New Haven: Yale University Press.

Cardoso, Fernando Henrique, and Enzo Faletto. 1978. Dependency and Development inLatin America . Berkeley:University of California Press.Carus-Wilson, Eleanora. 1952. Chapter VI: The Woollen Industry. InThe CambridgeEconomic History of

Europe, vol. 2,Trade and Industry in the Middle Ages, 355428. Cambridge: Cambridge University Press. . 1950. Trends in the Export of English Woollens in the Fourteenth Century.The Economic History

Review 3:16279. . 1941. An Industrial Revolution of the Thirteenth Century.The EconomicHistory Review 11:3960.Carus-Wilson, Eleanora, and Olive Coleman. 1963. Englands Export Trade, 12751547 . Oxford: Clarendon

Press.Chadwick, Owen. 1972.The Reformation . Rev. ed. London: Penguin.Chandler, Tertius, and Gerald Fox. 1974.3000 Years of Urban Growth . New York: Academic Press.

Charanis, Peter. 1953. Economic Factors in the Decline of the Byzantine Empire.The Journal of Economic History 13:41224.

Cheetham, Nicolas. 1983. Keeper of the Keys: A History of the Popes from St. Peter to JohnPaul II . New York:


22/33

Charles Scribners Sons.Chesnut, R. Andrew. 2004. Pragmatic Consumers and Practical Products: The Success of Pneumacentric

Religion Among Women in Latin Americas New Religious Economy. Review of Religious Research 45:2031. . 2003.Competitive Spirits: Latin Americas New Religious Economy . Oxford: Oxford University Press.Childe, V. Gordon. 1952. Chapter 1: Trade and Industry in Barbarian Europe till Roman Times. InThe

Cambridge Economic History of Europe, vol. 2,Trade andIndustry in the Middle Ages, 132. Cambridge: Cambridge UniversityPress.

Chirot, Daniel. 1985. The Rise of the West. American Sociological Review 50:18195.Chorley, Patrick. 1987. The Cloth Exports of Flanders and Northern France During the Thirteenth Century: A

Luxury Trade?The Economic History Review 40:34979.Cipolla, Carlo M. 1994. Before the Industrial Revolution: European Society and Economy, 10001700. 3rd ed.

New York: W. W. Norton. . 1965.Guns, Sails and Empires: Technological Innovation and the Early Phases ofEuropean Expansion,

14001700. New York: Minerva Press.Citarella, Armand O. 1968. Patterns in Medieval Trade: The Commerce of Amalfi Before the Crusades.The

Journal of Economic History 28:53155.Clagett, Marshall. 1961.The Science of Mechanics in the Middle Ages . Madison: University of Wisconsin Press.

Clough, Bradley S. 1997. Buddhism. In Jacob Neusner, ed., God, 5684. Cleveland: Pilgrim Press.Cobbett, William. [1818] 1964. A Years Residence in the United States of America . Carbondale, IL: Southern

Illinois University Press.Cohen, I. Bernard. 1985. Revolution in Science . Cambridge, MA: Belknap Press.Colish, Marica L. 1997. Medieval Foundations of the Western Intellectual Tradition,4001400 . New Haven: Yale

University Press.Collins, Randall. 1998.The Sociology of Philosophies: A Global Theory of IntellectualChange . Cambridge:

Harvard University Press. . 1997. An Asian Route to Capitalism: Religious Economy and the Origins of Self-Transforming Growth

in Japan. American Sociological Review 62:84365. . 1986.Weberian Sociological Theory . Cambridge: Cambridge University Press.

Conrad, Alfred H., and John R. Meyer. 1958.The Economics of Slavery and Other Studiesin Econometric History . Chicago: Aldine.

Crosby, Alfred W. 1997. The Measure of Reality: Quantification and Western Society,12501600 . Cambridge:Cambridge University Press.

Cummings, John Thomas, Hossein Askari, and Ahmad Mustafa, 1980. Islam and Modern Economic Change. InJohn L. Esposito (1980), Islam and Development: Religion and Sociopolitical Change, 2547. Syracuse: Syracuse University Press.

Daniel, Ralph Thomas. 1981. Music, Western. Encyclopaedia Britannica, vol. 12, 70415. Chicago: Universityof Chicago Press.

Danielson, Dennis Richard. 2000.The Book of the Cosmos: Imagining the Universe fromHeraclitus to Hawking .Cambridge, MA: Perseus Publishing.

Dantzig, Tobias. 1954. Number: The Language of Science . New York: Macmillan.

Darwin, Francis, and A. C. Seward, eds. 1903. More Letters of Charles Darwin. 2 vols. New York: Appleton andCo.

Davis, David Brion. 1966.The Problem of Slavery in Western Culture . Ithaca: Cornell University Press.Davis, R. H. C. 1970. A History of Medieval Europe from Constantine to Saint Louis. London: Longman.Dawson, Christopher. 1957. Religion and the Rise of Western Culture . New York: Doubleday Image Books. . 1929. Progress and Religion . New York: Sheed & Ward.Deane, Herbert A. 1973. Classical and Christian Political Thought. Political Theory 1:41525.Deiros, Pablo A. 1991. Protestant Fundamentalism in Latin America. In Martin E. Marty and R. Scott Appleby,

eds. Fundamentalisms Observed, 14296. Chicago: University of Chicago Press.De la Croix, Horst, and Richard G. Tansey. 1975.Gardners Art Through the Ages. 6th ed. New York: Harcourt

Brace Jovanovich.Delacroix, Jacques. 1977. The Export of Raw Materials and Economic Growth: A Cross-National Study.

American Sociological Review 42:795808.


23/33

Delacroix, Jacques, and Franois Nielsen. 2001. The Beloved Myth: Protestantism and the Rise of IndustrialCapitalism in Nineteenth-Century Europe.SocialForces 80:50953.

De Vries, Jan. 1976.The Economy of Europe in the Age of Crisis, 16001750 . Cambridge: Cambridge UniversityPress.

Dempsey, Bernard W. 1943. Interest and Usury. Washington, DC: American Council on Public Affairs.Denny, Frederick M. 1993. Islam and the Muslim Community. In H. Byron Earhart, ed., Religious Traditions of

the World, 605718. San Francisco: HarperSanFrancisco.de Roover, Raymond. 1966.The Rise and Decline of the Medici Bank, 13971494 . New York: W. W. Norton. . 1963. Chapter II. The Organization of Trade. In M. M. Postan, E. E. Rich, and Edward Miller, eds.,

The Cambridge Economic History of Europe, vol. 3, EconomicOrganization and Policies in the Middle Ages, 42118. Cambridge:Cambridge University Press.

. 1958. The Concept of the Just Price: Theory and Economic Policy.The Journalof Economic History18:41834.

. [1942] 1953. The Commercial Revolution of the Thirteenth Century. In Frederic C. Lane and Jelle C.Riemersma, eds., Enterprise and Secular Change: Readings in Economic History, 8085. Homewood, IL: Richard D. Irwin.

. 1948.Money, Banking and Credit in Bruges . Cambridge, MA: The Medieval Academy of America. . 1946a. The Medici Bank Organization and Management.The Journal ofEconomic History 6:2452.

. 1946b. The Medici Bank Financial and Commercial Operations.The Journalof Economic History6:15372.Dickens, A. G. 1991.The English Reformation. University Park: Pennsylvania State University Press.Dobbs, Darrell. 1985. Aristotles Anticommunism. American Journal of PoliticalScience 29:2946.Docks, Pierre. 1982.Medieval Slavery and Liberation . Chicago: University of Chicago Press.Dorn, Harold. 1991.The Geography of Science . Baltimore: Johns Hopkins University Press.Duby, Georges. 1974.The Early Growth of the European Economy: Warriors and Peasantsfrom the Seventh to

the Twelfth Century . Ithaca: Cornell University Press.Dworkin, Ronald. 1977.Taking Rights Seriously . Cambridge: Harvard University Press.Earle, Peter. 2001. The Economy of London, 16601730. In Patrick OBrien, Derek Keene, Marjolein t Hart,

and Herman van der Wee, eds.,Urban Achievement inEarly Modern Europe, 8196. Cambridge: Cambridge University Press.East, W. Gordon. 1965. The Geography Behind History. New York: W. W. Norton.Easterlin, Richard A. 1961. Regional Income Trends, 18401850. In Seymour Harris, ed., American Economic

History, 52547. New York: McGraw-Hill.Edler de Roover, Florence. 1945. Early Examples of Marine Insurance.The Journal ofEconomic History

5:172200.Ehrenberg, Richard. [1928] 1985.Capital and Finance in the Age of the Renaissance: AStudy of the Fuggers and

Their Connections . Fairfield, NJ: Augustus M. Kelley.Eisenstein, Elizabeth L. 1979. The Printing Press as an Agent of Change. Cambridge: Cambridge University

Press.

Elliot, J. H. 1966. Imperial Spain 14691716 . New York: Mentor Books.

Engerman, Stanley L., and Kenneth L. Sokoloff. 1997. Factor Endowments, Institutions, and Differential Pathsof Growth Among the New World Economies. In Stephen Haber, ed., How Latin America Fell Behind, 260304. Stanford: StanfordUniversity Press.

Epstein, Steven A. 1996.Genoa and the Genoese, 9581528 . Chapel Hill: University of North Carolina Press.Ertman, Thomas. 1997. Birth of the Leviathan: Building States and Regimes in Medievaland Early Modern

Europe . Cambridge: Cambridge University Press.Esposito, John I., ed. 1980. Islam and Development: Religion and Sociopolitical Change . Syracuse: Syracuse

University Press.Fanfani, Amintore. [1934] 2003.Catholicism, Protestantism, and Capitalism . Norfolk, VA: HIS Press.Farah, Caesar E. 1994. Islam: Beliefs and Observances . 5th ed. Hauppauge, NY: Barrons.Fei, Hsiao-tung and Chih-i Chang. 1945. Earthbound China . Chicago: University of Chicago Press.

Finke, Roger, and Rodney Stark. 1992.The Churching of America, 17761990 . New Brunswick: RutgersUniversity Press. 2005: 2nd ed.,The Churching of America,17762000 .

Finlay, Robert. 1992. Portuguese and Chinese Maritime Imperialism: Camoess Lusiads and Luo Maodengs


24/33

Voyage of the San Bao Eunuch.Comparative Studiesin Society and History 34:22541.Finley, M. I. 1981. Economy and Society in Ancient Greece . New York: Viking Press. . 1980. Ancient Slavery and Modern Ideology . New York: Viking Press. . 1973.The Ancient Economy . Berkeley: University of California Press. . 1970. Aristotle and Economic Analysis. Past and Present, issue 47, 325. . 1965. Technical Innovation and Economic Progress in the Ancient World.TheEconomic History

Review 18:2945. . 1959. Technology in the Ancient World.The Economic History Review 12:12025.Firebaugh, Glenn, and Frank D. Beck. 1994. Does Economic Growth Benefit the Masses? Growth, Dependence,

and Welfare in the Third World. AmericanSociological Review 59:63153.Fletcher, Richard. 1997.The Barbarian Conversion: From Paganism to Christianity. New York: Henry Holt.Fogel, Robert William. 1989.Without Consent or Contract: The Rise and Fall of American Slavery. New York:

W. W. Norton.Fogel, Robert William, and Stanley L. Engerman. 1974. Time on the Cross: The Economics of American Negro

Slavery. 2 vols. Boston: Little, Brown.Forbes, Robert J. 1955.Studies in Ancient Technology . Leiden: Brill.

Frank, Andre Gunder. 1972. Lumpenbourgeoisie, Lumpendevelopment: Dependence, Class,and Politics in Latin America . New York: New York University Press. . 1967.Capitalism and Underdevelopment in Latin America: Historical Studies of Chileand Brazil . New

York: Monthly Review Press.Frank, Tenney. 1940. An Economic Survey of Ancient Rome. Vol. 6. Baltimore: Johns Hopkins University Press.Fryde, E. B. 1963. Chapter VII: Public Credit, with Special Reference to North-Western Europe. InThe

Cambridge Economic History of Europe, vol. 3, EconomicOrganization and Policies in the Middle Ages, 430553. Ca

Documents

Stark Victory of Reason kapitola 7 pracovni preklad