Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost

JakubSchikaneder

1Národní galerie v Praze ve spolupráci s Městským muzeem a galerií Hlinsko připravila pro

výstavu díla jednoho z nejvý-znamnějších malířů konce 19. století, Jakuba Schi-kanedera. Expozice představuje jeho plátna v šesti samostatných oddílech od rané tvorby až po poslední rozměrné obrazy. Jednotlivé kapitoly — díla sociální kritiky, osamělá žena v krajině, ticho večerního inte-riéru, obraz opuštěné krajiny, teskný večer ve městě, na břehu moře — jsou doplněny uhlovými a pastelový-mi kresbami.

Šárka Leubnerová

2 narozen v Praze v rodině celního

úředníka.

studoval na pražské Akademii u Antonína Lhoty a dalších.

1878 / přes Paříž přijel do Mnichova, kde pokračoval ve studiu u Gabriela Maxe na zdejší Akademii.

1880 / se zúčastnil soutěže na výzdobu Národního divadla v Praze. Jeho studie k oponě neuspěla, avšak návrhy zaslané společně s Emanuelem K. Liškou na trojdílný vlys pro Královskou lóži, znázorňující tři období českých dějin, byly realizovány. Ačkoliv tyto práce nebyly zničeny požárem, rozhodl tehdejší ředi-tel divadla nahradit je pracemi Václava Brožíka.

1. pol. 80. let / pobýval střídavě v Praze a v Mnicho-vě, později procestoval Holandsko, Švýcarsko, Itálii a Francii, často se vracel do Německa.

5. června 1884 / se oženil s Emílií Nevolnou, násle-dujícího roku se jim narodil syn Leo Jan, ale krátce po narození zemřel.

1885 / se stal asistentem v ateliéru Františka Ženíška na Uměleckoprůmyslové škole v Praze.

1890—1922 / zde zastával funkci profesora v ateliéru dekorativní malby. Jeho žačkami byly např. Božena Jelínková-Jirásková, Klára Heyrovská či Ada Gollová.

1895 / uskutečnil studijní cestu do Anglie.

1900 / navštívil Světovou výstavu v Paříži.

Po 1910 / se opakovaně vracel na severní pobřeží Ně-mecka a na ostrov Helgoland.

15. listopadu 1924 / umírá v Praze.

Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost

3Kurátorka Šárka Leubnerová sestavila výstavu na kapi-tol, které představují hlavní náměty a období Jakuba Schikanedera — díla sociální kritiky, osamělá žena v krajině, ticho večerního interiéru, obraz opuštěné krajiny, teskný večer ve městě, na břehu moře. Zkuste si ke každému názvu části výstavy napsat své osobní

volné asociace. Co vás napadá, když se řekne osamě-lá žena v krajině? Jak si představujete teskný večer ve městě? Jaké je ticho večerního interiéru?... Po napsání porovnejte s malířovými představami a napište si ke každé sekci výstavy obraz, který vás nejvíce zaujal.

díla sociální kritiky

osamělá žena v krajině

ticho večerního interiéru

obraz opuštěné krajiny

teskný večer ve městě

na břehu moře

......................................

......................................

......................................

......................................

......................................

......................................

......................................

......................................

......................................

......................................

......................................

......................................

4

Jak rozpoznat charakteristické znaky a hodnoty NATURALISMU? Podívejte se na originál obrazu Plečka (1887), pak na jeho reprodukci s našimi nápovědami. A bude vám vše jasné.

nudná krajina používaná člověkem

jasně čitelný námět a příběh obrazu pracující se sociální kritikou

padající diagonála těla a ohnutá záda mladé ven-kovanky vyjadřují únavu z nikdy nekončící práce

anonymní hlavní hrdince nevidíme do tváře — mů-že to být kdokoliv z nás

reálný čas probíhající a měnící krajinu — lze určit roční a denní dobu

NATURALISMUS je umělecký směr 2. poloviny 19. století vzniklý ve Francii s důrazem na fotografické předsta-vení tabu témat se silným sociálním a politickým podtextem.

Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost

A co teprve oblíbená témata NOVOROMANTISMU? Najděte originál Mrtvá dívka (1909—10), porovnejte s naším obrázkem a možná budete mít ještě lepší návrhy.

mezní psychická a fyzická situace člověka — umí-rání a únik ze života

stavy mezi spánkem a smrtí, mezi životem a smrtí, mezi panenstvím a ženstvím

kontrast mládí a smrti, ale zároveň odevzdání se a víra v posmrtný život

intimita temného pokoje a zacílení na postel a židli nás nutí stát se přímými účastníky smrti

silné symboly týkající se bytí člověka— zavřené oči dívky— černý prostor za lůžkem— dohasínající světlo— prosvětlené okno

NOVOROMANTISMUS je nová vlna romantismu od 60. let 19. století ve výtvarném umění spojující realistickou techniku a romantický obsah.

A nakonec svět SYMBOLISMU! Hledat symboly a tajemství v obraze Ulice navečer (1906) bude už pro vás velmi jednoduché.

město Praha jako prázdné místo propadající se samo do sebe a do své minulosti, labyrint ulic bez horizontu, kde jsou všichni sledováni očima oken

silné symboly — prázdné otevřené okno, světlo v okně, temný dům, noc, stará žena, sníh

nejasný vztah a příběh dvou žen, jakýchsi fantomů bloudících městem

technika vytírané barvy způsobuje nejasnost obrysů, a tím znejistění diváka

SYMBOLISMUS je hnutí konce a přelomu 19. a 20. století, které je proti zobrazování vnější reality v umění a naproti tomu představuje svět umělcových představ, snů a vizí, které jsou inspirovány mýty, krásnou litera-turou a poezií.

Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost

5

Seřaďte dívky a ženy z obrazů viz níže podle věku. Kdo je nejmladší? Kdo ve středním věku? A kdo nejstarší? Představte si, že je to pořád ta samá osoba. Zkuste napsat její životní příběh, jak šel podle obrazů. Co se jí stalo a jak to s ní dopadlo. Můžete měnit názvy obrazů, dokreslovat nebo překreslovat naše reprodukce a příběh sami změnit. Fantazii se meze nekladou.

Večerní interiér, 1909-10

Novicka, 1890

Sedící žena, 1909-10

.....

......................................

......................................

......................................

......................................

......................................

......................................

......................................

Podívejte se na obraz Na sva-tební cestě (1919-20). Osamě-lý stojící novomanželský pár na molu v rozbouřeném moři za větrného počasí vzbuzuje naši zvědavost. Jsou šťastní? Jak se cítí? O čem si povídají? Zkuste do připravených bublin napsat jejich rozhovor.

Na svatební cestě, 1919-20

.....

......................................

......................................

......................................

......................................

......................................

......................................

......................................

.....

......................................

......................................

......................................

......................................

......................................

......................................

......................................

Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost

Někdy se stává, že malíři a básníci pracují nezávisle na sobě na stejném příběhu. Jako je to v případě našeho obrazu Jakuba Schikanedera Ulice s chodcem a básně Pršelo v noci od Karla Hlaváčka. Porovnejte (tady to chce pomoc starších) obraz a text a spojte čarami to, co je v obraze a v básni stejné.

Je pozdě již... Kouř po střechách se plazí,srp měsíce jak stříbrný je plech,vzduch prosycen je hořkou vůní sazí,již půlnoční déšť smyl se šikmých střech.

Je pozdě již... Jen kapek pár dle domůtak tence tříská na luceren sklo,jež svítí žlutě na skupiny stromů,kde náměstí se plaše zalesklo.

Je pozdě již — a měsíce srp sklivýjiž padá za hřebeny mokrých střech,jichž ubíhavé v dálku perspektivytak měkce krájí ztlumený tmy Vzdech.(...)

Ulice s chodcem, 1910

6Kdybyste se chtěli dál procházet Prahou nebo sledovat drsný venkovský život či spřádat fantastické příběhy přelomu 19. a 20. století, pak vám doporučujeme tyto autory a jejich literární díla pro dlouhé zimní večery:

Jakub Arbes: Svatý XaveriusJulius Zeyer: Dobrodružství MadrányJosef Karel Šlejhar: Dojmy z přírody a společnostiVilém Mrštík: Santa LuciaJiří Karásek ze Lvovic:Gotická dušeKarel Čapek-Chod: TurbínaMaria Rainer Rilke: Můj domovKarel Hlaváček: Pozdě k ránuFranz Kafka: ProcesMiloš Urban: Lord Mord

Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost

TÝDENNÍ LETNÍ VÝTVARNÉ DÍLNY PRO STUDENTY/KY A DOSPĚLÉ

3. 7. — 10. 7. Krajinářská dílna v Račím údolí v Je-seníkách s důrazem na práci v plenéru inspirovaná tvorbou a postupy Mařákovy školy. Dílnu povedou MgA. Vladimír Větrovský a MgA. Josef Hájek. Max. počet účastníků je 15 osob.

10. 7. — 17. 7. Krajinářská dílna v Račím údolí v Jeseníkách se bude věnovat tématům jako jsou např. příběh v krajině, já jako krajina, vztah mezi rámem a obrazem, propojení obrazu a textu... Plenér povede MgA. Ondřej Maleček. Max. počet účastníků je 16 osob.

14. 8. — 21. 8. V krajinářské dílně v Dolejším Těšově na Sušicku si vyzkoušíte nejen asfaltovou malbu a lazury, ale i to, co to je být romantický umělec/umělkyně a kde jsou hranice mezi objektivním vní-máním a subjektivním viděním. Workshop povedou prof. ak. mal. Zdenek Hůla a MgA. Oldřich Bystřický. Max. počet účastníků je 21 osob.

Cena (pro tyto tři dílny): 6 500 Kč / 1 osoba / 1 týden (v ceně je zahrnuto uby-tování, polopenze, odborné vedení, večerní přednáš-ky, část výtvarného materiálu) Rezervace: nutná.

8

Hlavní partner NG v Praze

Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost k výstavě Jakub Schikaneder v rámci 51. ročníku Výtvarného Hlinecka připravili Monika Sybolová a Michaela Trpišovská (Lektorská oddělení NG v Praze).

Informace a rezervace: Lektorské oddělení SUDS, klášter svatého Jiří, Jiřské nám. 33, Praha 1, 119 00tel.: 224 301 003, e-mail: vzdelavani@ngprague.cz, www.ngprague.cz

Wittlich, PetrČeská secese, Odeon 1982

Blažíčková-Horová, NaděždaČeské malířství 19. století, NG v Praze 1998

Vlček, TomášJakub Schikaneder 1855—1924, malíř Prahy přelomu století, NG v Praze 1999

Rakušanová, MarieTak jasně jsem ji zřel, žena v díle Jakuba Schikanede-ra (1855—1924), GHMP Praha 2003

Hodrová, DanielaCitlivé město, Akropolis 2006

Leubnerová, ŠárkaJakub Schikaneder (1855—1924), Hlinsko 2010

7