Studie dopadů uzavření dohody o hospodářském partnerství ... · MZ Liberec, a.s.....156 Zoner Software, a.s.....158. 3 Shrnutí Dohoda mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském

ALEŠ KOCOUREKJANA ŠIMANOVÁ

Studie dopadů uzavření dohodyo hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem

na ekonomiku ČR

1

Obsah

Shrnutí .................................................................................................................................................. 3

Summary .............................................................................................................................................. 5

Seznam zkratek a použitých symbolů ....................................................................................... 7

1 Předmluva ..................................................................................................................................... 9

2 Stručná charakteristika dohody EUJEPA ........................................................................ 11

3 Ekonomické dopady dohody EUJEPA na Českou republiku ..................................... 17 3.1 Otevřenost české ekonomiky .................................................................................................. 19 3.2 Obchod se zbožím a odstraňování cel v EUJEPA ............................................................... 21

3.2.1 Stávající celní bariéry ..................................................................................................................... 22 3.2.2 Odstraňování cel v EUJEPA .......................................................................................................... 23 3.2.3 Zjednodušení celních procedur a obchodu v EUJEPA ....................................................... 27 3.2.4 Exporty českého zboží do Japonska ......................................................................................... 29 3.2.5 Konkurenceschopnost českých exportů na japonském trhu ......................................... 32 3.2.6 Importy japonského zboží do České republiky ................................................................... 34 3.2.7 Shrnutí dopadů dohody EUJEPA na český zahraniční obchod zbožím ...................... 37

3.3 Investice .......................................................................................................................................... 38 3.3.1 Dosavadní investiční aktivity mezi Českou republikou a Japonskem ........................ 38 3.3.2 Investice v EUJEPA .......................................................................................................................... 40

3.4 Obchod službami .......................................................................................................................... 42 3.4.1 Příležitosti pro ČR v oblasti přeshraničního trhu se službami...................................... 46 3.4.2 Přeshraniční obchod službami v EUJEPA ............................................................................... 47 3.4.3 Vstup fyzických osob a jejich dočasný pobyt ........................................................................ 48 3.4.4 Regulační rámec a elektronický obchod ................................................................................. 48 3.4.5 Listina závazků (výhrad) .............................................................................................................. 50

3.5 Dočasný vstup a pobyt fyzických osob za účelem podnikání ....................................... 53 3.5.1 Stávající stav....................................................................................................................................... 56 3.5.2 Předpokládané dopady na českou ekonomiku .................................................................... 58

3.6 Netarifní překážky obchodu .................................................................................................... 59 3.6.1 Stávající netarifní překážky obchodu ...................................................................................... 59 3.6.2 Snižování netarifních překážek obchodu v EUJEPA .......................................................... 61 3.6.3 Netarifní překážky obchodu v automobilovém průmyslu .............................................. 62 3.6.4 Netarifní překážky obchodu v zemědělství a potravinářství......................................... 63 3.6.5 Netarifní překážky obchodu ve farmacii ................................................................................ 63 3.6.6 Technické překážky obchodu v EUJEPA ................................................................................. 64

3.7 Veřejné zakázky ............................................................................................................................ 65 3.7.1 Veřejné zakázky České republiky a Japonska ...................................................................... 66 3.7.2 Veřejné zakázky v EUJEPA ........................................................................................................... 67

3.8 Ochrana duševního vlastnictví ................................................................................................ 68

2

4 Sektorová analýza dopadů dohody EUJEPA na českou ekonomiku ...................... 72

4.1 Nastavení hospodářských šoků v modelu CGE .................................................................. 73 4.2 Metodika modelu CGE ................................................................................................................. 76 4.3 Výsledky modelu CGE ................................................................................................................. 77 4.4 Zemědělství a potravinářský průmysl ................................................................................. 80

4.4.1 Stávající obchodní výměna v segmentu zemědělství a potravinářství ...................... 82 4.4.2 Nejvýznamnější položky obchodní výměny s Japonskem ............................................... 88 4.4.3 NTB v zemědělství a potravinářském průmyslu ................................................................. 89 4.4.4 Perspektivy ČR v zemědělství a potravinářství v kontextu EUJEPA ........................... 90

4.5 Automobilový průmysl............................................................................................................... 92 4.5.1 Stávající obchodní výměna v segmentu automobilového průmyslu .......................... 94 4.5.2 Nejvýznamnější položky obchodní výměny s Japonskem ............................................... 98 4.5.3 TBT v automobilovém průmyslu .............................................................................................100 4.5.4 Perspektivy ČR v automobilovém průmyslu v kontextu EUJEPA ..............................101

4.6 Strojírenský průmysl a elektrotechnický průmysl ........................................................ 102 4.6.1 Stávající obchodní výměna v segmentu strojírenství .....................................................104 4.6.2 Nejvýznamnější položky obchodní výměny s Japonskem .............................................109 4.6.3 NTB ve strojírenském a elektrotechnickém průmyslu ..................................................110 4.6.4 Perspektivy ČR v oblasti strojírenství v kontextu EUJEPA ...........................................111

4.7 Sklářský a keramický průmysl .............................................................................................. 113 4.7.1 Stávající obchodní výměna v segmentu sklářského a keramického průmyslu ....114 4.7.2 Nejvýznamnější položky obchodní výměny s Japonskem .............................................118 4.7.3 Perspektivy ČR ve sklářském a keramickém průmyslu v kontextu EUJEPA .....................119

4.8 Farmaceutický průmysl a zdravotnické prostředky ..................................................... 120 4.8.1 Stávající obchodní výměna v segmentu farmaceutického průmyslu a

zdravotnických prostředků .......................................................................................................125 4.8.2 NTB ve farmaceutickém průmyslu .........................................................................................126 4.8.3 Perspektivy ČR ve farmaceutickém průmyslu v kontextu EUJEPA ...........................127

4.9 Služby v oblasti informačních a komunikačních technologií ..................................... 128 4.9.1 Stávající obchodní výměna v segmentu ICT služeb .........................................................130 4.9.2 Perspektivy ČR v oblasti ICT služeb v kontextu EUJEPA ...............................................134

4.10 Dopady dohody EUJEPA podle případových studií ........................................................ 136

5 Závěry a doporučení ............................................................................................................. 139

Použité zdroje ............................................................................................................................... 143

Případové studie .......................................................................................................................... 148 Carla spol. s r. o. .................................................................................................................................... 148 Elmarco, s.r.o.......................................................................................................................................... 150 Meiwa Sales Co., Ltd. ............................................................................................................................ 152 Perciosa Ornela, a.s. ............................................................................................................................ 154 MZ Liberec, a.s. ...................................................................................................................................... 156 Zoner Software, a.s............................................................................................................................... 158

3

Shrnutí Dohoda mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství (EU-Japan

Economic Partnership Agreement) přináší smluvním stranám významné úspory a

zefektivnění obchodních vztahů, a to zejména v oblasti cel a netarifních překážek

obchodu, přístupu k veřejným zakázkám, v oblasti zahraničních investic, procesu

certifikace výrobků a vzájemného uznávání shody a v oblasti přístupu osob na trh

za účelem podnikání.

Podle studie dopadů zpracované devítičlenným kolektivem Philippa Lamprechta

(LAMPRECHT, et al., 2016) přispěje EUJEPA v EU k ekonomickému růstu vyššímu

přibližně o 0,76 procentního bodu (v Japonsku o 0,29 procentního bodu). Dopady

na ekonomický růst jsou způsobeny především zvýšenými exporty (předpokládá se

nárůst bilaterálních exportů z EU do Japonska o 34 % a importů z Japonska do EU o 29 %),

které jsou vyvolány nižšími obchodními náklady a nahrazením některých domácích i

zahraničních konkurentů subjekty z Japonska, resp. EU. Celkové vývozy Evropské unie by

se tak díky EUJEPA mohly zvýšit až o 4 %, celkové vývozy Japonska pak dokonce o 6 %.

Dopadová studie týmu kolem Philippa Lamprechta rovněž předpovídá zvýšení

ekonomického blahobytu díky otevření evropského, resp. japonského trhu novým

konkurentům a s tím spojeným poklesem cen a také nárůst zaměstnanosti způsobený

zvýšením přímých zahraničních investic mezi oběma ekonomikami.

Odhadované dopady na hospodářský růst v České republice jsou zanedbatelné, vzhledem

k velmi aktuálnímu velmi nízkému objemu obchodu mezi ČR a Japonskem, se kterým

ekonometrický model CGE pracuje. Odhady naznačují, že EUJEPA povede nejprve

k mírnému zvýšení tempa růstu hrubého domácího produktu české ekonomiky

až o 0,092 procentního bodu, po uplynutí všech přechodných období ale tempo růstu

české ekonomiky EUJEPA spíše zpomalí (i když jen asi o 0,112 procentního bodu). Růst

mezd českých zaměstnanců díky realizaci ujednání EUJEPA nejprve zrychlí asi o 0,114 %,

po vypršení všech přechodných opatření ale EUJEPA pravděpodobně růst mezd v ČR

spíše zbrzdí (asi o 0,088 procentního bodu). Celkové české vývozy zboží a služeb vzrostou

po přijetí dohody EUJEPA o 0,032 %, celkové české dovozy pak o 0,017 %. Po dvaceti

letech od vstupu v platnost bude mít ale EUJEPA spíš tendenci české exporty i importy

snižovat (obojí o 0,074 %). Je nutné upozornit, že použitý model nepostihuje všechny

4

nově vzniklé příležitosti vzájemné spolupráce, mapuje pouze dopady snížení nákladů

v důsledků odstranění cel a redukce netarifních překážek.

Čeští vývozci uspoří na dovozních clech do Japonska ročně až 1 130 mil. Kč,

na netarifních překážkách odhadem dalších 1 359 mil. Kč ročně. Japonští dovozci uspoří

na clech ročně až 1 833 mil. Kč, úspora na netarifních překážkách bude činit dalších

až 492 mil. Kč.

V důsledku snížení celních tarifů a netarifních překážek dojde k výraznějšímu zvýšení

importů zboží z Japonska do Česka než exportů z ČR na japonský trh, pasivní obchodní

bilance České republiky s Japonskem se tak nejspíš ještě mírně prohloubí. Sektorově bude

zaznamenán největší nárůst českých vývozů do Japonska v průmyslu textilním

(až o 65 %), sklářském (až o 10 %) a zpracovatelském (až o 4 %). Výrazný propad

českých vývozů do Japonska v souvislosti s dohodou EUJEPA pravděpodobně postihne

zemědělský a potravinářský sektor (až o 43 %), automobilový, strojírenský a

elektrotechnický průmysl (až o 6 % ročně). Je vhodné zdůraznit, že CGE model nedokáže

postihnout všechny aspekty dohody EUJEPA a s nimi související nové příležitosti

vzájemné spolupráce mezi ČR a Japonskem, mapuje pouze dopady snížení nákladů

v důsledku odstranění cel a redukce netarifních překážek. Jejich reálný vliv na českou

ekonomiku bude velmi malý, ne-li zcela zanedbatelný.

Případové studie ukazují, že dalších efektů, které mají potenciál svým rozsahem umocnit

pozitivní dopady na českou ekonomiku, bude dosaženo především v sektorech, jež

profitují z ustanovení EUJEPA v oblasti přístupu českých dodavatelů k japonským

veřejným zakázkám, dále v oblasti poskytování přeshraničních služeb, přístupu osob

na trh za účelem podnikání, či vzájemnému uznávání profesních kvalifikací. Kvantifikace

těchto dopadů na českou ekonomiku ovšem přesahuje možnosti použitého modelu

i rámec této studie.

5

Summary

EU-Japan Economic Partnership Agreement (hereinafter EUJEPA) brings to all

the contracting parties significant savings and streamlining of their mutual business

relations, especially in the field of custom duties and non-tariff barriers to trade, access

to public procurement, foreign investment, in the process of testing and certification

of products, mutual recognition of compliance, and access to the market for business

purposes.

According to the Trade Sustainability Impact Assessment on the EUJEPA prepared

by the nine-member team around Philipp Lamprecht (LAMPRECHT, et al., 2016),

the EUJEPA will contribute to economic growth in the EU by around 0.76 percentage

points (in Japan by 0.29 percentage points). The impacts on economic growth are mainly

fuelled by an increase in exports (an increase of 34 % for bilateral exports from the EU

to Japan and of 29 % for bilateral imports from Japan to the EU), due to lower business

costs and the replacement of some domestic and foreign competitors by Japanese, or EU

respectively. The EU's total exports could increase by up to 4 % thanks to the EUJEPA,

Japan's total exports even by 6 %. The impact assessment study of the team around

Philipp Lamprecht also predicts an increase in economic welfare through the opening

of the European, of the Japanese market to new competitors and associated fall in prices,

as well as through an increase in employment caused by a rise in foreign direct investment

between the two economies.

Estimated impacts on economic growth in the Czech Republic are rather small. It can be

assumed that due to the marginal importance of Japan as the Czech trading partner,

the EUJEPA will at first lead to a slight increase in the pace of growth of the gross domestic

product of the Czech economy by as little as 0.092 percentage points, but after all

transition periods, the rate of growth of the Czech gross domestic product will be slowed

down by 0.12 percentage points. The growth of wages of Czech employees first

accelerates by about 0.114 percentage points thanks to the EUJEPA, but after the expiry

of all transitional measures, wage growth has been reduced by the EUJEPA (by about

0.088 percentage points). Total EU exports of goods and services will increase by 0.032%

after the EUJEPA agreement comes into force, the total Czech imports will grow

by 0.017%, but the EUJEPA will tend to decrease both imports and exports (by 0.074%)

twenty years after its entry into force. It seems crucial to stress out the applied model

6

does not address all the new opportunities for mutual cooperation, it merely maps the

impacts of cost reduction due to elimination of tariff and non-tariff barriers.

The Czech exporters will save up to CZK 1,131 million on import duties per year in Japan,

an additional up to CZK 1,359 million per year on non-tariff barriers. Japanese importers

save on import duties to the Czech Republic annually up to CZK 1,833 million, on non-tariff

barriers their savings will be up to CZK 492 million.

As a result of lower tariffs and non-tariff barriers, imports of goods from Japan

to the Czech Republic will increase more than exports from the Czech Republic

to the Japanese market, the trade balance of the Czech Republic with Japan will further

deepen to a certain extent. The largest increase in Czech exports to Japan is assumed

in the textile sector (by up to 65 %), glass (by up to 10 %) and manufacturing

(by up to 4 %). A significant fall in Czech exports to Japan in connection with the EUJEPA

agreement is likely to affect the agricultural and food sector (by up to 43 %),

the automotive, engineering and electrotechnical industries (by up to 6% per year). It is

important to understand, the CGE model does not reflect all aspects of the EUJEPA and all

corresponding effects, it only estimates the impact of tariff elimination and non-tariff

barrier reduction. Their significance and impact on the Czech economy will be most

probably very weak, if not entirely negligible.

The case studies indicate, that other effects, which have the potential to enhance

the positive impacts in terms of their size and importance, will be achieved primarily

in sectors benefiting from the provisions of the EUJEPA on access of Czech suppliers

to Japanese public procurement, cross-border services, market access for business

purposes, mutual recognition of professional qualifications. However, quantification

of these impacts on the Czech economy goes beyond the potential of the model used and

the scope of this study.

7

Seznam zkratek a použitých symbolů

ACEA Evropská asociace výrobců automobilů (Association des Constructeurs Européens d'Automobiles)

¢ cent CAB orgán posuzování shody (Conformity Assessment Body) CGE model aplikované všeobecné rovnováhy (Computable General Equilibrium) CZ NACE Klasifikace ekonomických činností (Nomenclature statistique des activités

économiques dans la Communauté Européenne) ČR Česká republika EHK Evropská hospodářská komise OSN EK Evropská komise EMA Evropská agentura pro léčivé přípravky (European Medicines Agency) EN harmonizovaná evropská norma ES Evropská společenství EU Evropská unie (European Union) EU28 osmadvacet členských zemí Evropské unie EUJEPA Dohoda mezi EU a Japonskem o hospodářském partnerství (EU-Japan

Economic Partnership Agreement) EUR euro (Euro) FET spravedlivé a rovné zacházení (Fair and Equitable Treatment) GATS Všeobecná dohoda o obchodu službami (General Agreement on Trade

in Services) GCP správná klinická praxe (Good Clinical Practice) GDP hrubý domácí produkt (Gross Domestic Product) GLP správná laboratorní praxe (Good Laboratory Practice) GMP správná výrobní praxe (Good Manufacturing Practice) GPA Dohoda o veřejných zakázkách (Government Procurement Agreement) GTAP projekt analýzy světového obchodu (Global Trade Analysis Project) GVC globální hodnotové řetězce (Global Value Chains) HS harmonizovaný systém (Harmonized System) ICL seznam zboží podléhajícího dovozní kontrole (Import Control List) ICT informační a komunikační technologie (Information and Communication

Technologies) ISO Mezinárodní organizace pro normalizaci (International Organization

for Standardization) j.n. jinde neuvedené Kč česká koruna LMIA vyhodnocení dopadů na trh práce (Labour Market Impact Assessment) MPOČR Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky

8

MRA Dohoda o vzájemném uznávání (Mutual Recognition Agreement) NTB netarifní překážky obchodu (Non-Tariff Barriers to Trade) OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organization for Economic

Co-operation and Development) OMI index otevřenosti (Open Market Index) OSN Organizace spojených národů (United Nations) OSVČ osoba samostatně výdělečně činná PGI chráněné zeměpisné označení (Protected Geographical Indication) PPP parita kupní síly (Purchasing Power Parity) PZI přímé zahraniční investice RSCA Ballasův symetrický koeficient specializace (Revealed Symmetric Comparative

Advantage) SDR zvláštní práva čerpání (Special Drawing Rights) SITC Standardní mezinárodní obchodní klasifikace (Standard International Trade

Classification) SPS sanitární a fytosanitární opatření (Sanitary and Phytosanitary Measures) SÚKL Státní ústav pro kontrolu léčiv TBT technické překážky obchodu (Technical Barriers to Trade) TiVA obchod s přidanou hodnotou (Trade in Value Added) TRIPS Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (Agreement

on Trade Related Aspects of Intellectual Property Rights) TRQ kvóta celní sazby (Tariff-Rate Quota) USA Spojené státy americké (United States of America) USD americký dolar (U.S. Dollar) WCO Světové celní organizace (World Customs Organization) WIPO Světové organizace duševního vlastnictví (World Intellectual Property

Organization) WITS databáze mezinárodního obchodu WTO (World Integrated Trade Solution) WTO Světová obchodní organizace (World Trade Organization)

9

1 Předmluva

Japonsko je podle rozlohy 61. největší zemí světa, podle počtu obyvatel 10. nejlidnatější a

podle hustoty osídlení 43. zemí v žebříčku 255 států a závislých území. V pořadí zemí U.S.

News Best Countries se umístilo na sedmém místě za Německem a je druhé na světě

v hodnocení podnikavosti a inovací (McPHILLIPS, 2018). V roce 2018 bylo Japonsko zemí

s osmou nejlepší pověstí, za Švédskem, Finskem, Švýcarskem, Norskem, Novým

Zélandem, Austrálii a Kanadou (RI, 2018). Jedná se o císařství, o konstituční monarchii,

o ostrovním stát s historií sahající deset tisíc let před počátek našeho letopočtu.

Současným císařem je od roku 1989 císař Akihito, předsedou vlády je od listopadu 2017

liberální demokrat, Šinzó Abe.

Vyjednávání dohody o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií (dále též EU) a

jejími členskými státy a Japonskem započala již v roce 2013 a dlouhou dobu se zdálo, že

vlastně nejsou prioritou pro ani jednu ze stran. Evropská unie vyjednávala dohodu

o transatlantickém partnerství s USA a komplexní hospodářskou dohodu s Kanadou,

Japonsko se soustředilo na transpacifické partnerství, jehož součástí mělo být dvanáct

zemí, včetně USA. Jenže situace se od roku 2013 zásadně proměnila: Vladimir Putin

okupuje svrchované ukrajinské území Krymu, Donald Trump vyhlašuje obchodní válku

Číně i Evropské unii, Angela Merkelová čelí politické krizi kvůli své politice otevřených

dveří vůči uprchlíkům z Blízkého východu a Afriky a Theresa Mayová dohaduje podmínky

odchodu Velké Británie z Evropské unie.

Za těchto okolností se jeví uzavření jednání mezi EU a Japonskem o hospodářském (a také

o strategickém) partnerství jako jednoznačný politický symbol a srdečný pozdrav

americkému prezidentovi z Bruselu a Tokia.

Dohoda mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství (EU-Japan

Economic Partnership Agreement; EUJEPA) je ale víc než jen politický vzkaz. Skrze ni obě

smluvní strany jednoznačně deklarují zájem pokračovat v liberalizaci světového obchodu

a ve snahách nastavit jasná a transparentní pravidla globalizovaného světa. Nejde tu jen

o zrušení cel na dovoz japonských automobilů do EU, ačkoli je nutno přiznat, že po

uzavření dohody mezi EU a Jižní Koreou japonské automobilky v Evropě trochu ztrácely

dech. Nejde tu pouze o liberalizaci obchodu se sýry, perlivým vínem a čokoládou, i když je

zjevné, že evropští producenti v potravinářském a zemědělském sektoru by rádi japonský

trh nasytili a současně nastavili globální standardy kvality.

10

Japonsko má bezpochyby své vlastní bezpečnostní a politické zájmy a Spojené státy v nich

stále hrají hlavní roli. Je zřejmé, že proti rozpínavosti Číny v Jihočínském moři, proti

atomové hrozbě v Severní Koreji i proti mocenským choutkám Ruska je stále nejlepší

ochranou americký štít. Evropská unie, jak kdysi pronesl Mark Eyskens, tehdejší belgický

ministr zahraničních věcí, je ekonomickým obrem, politickým trpaslíkem a vojenským

červem, kterému se americká vojenská a diplomatická síla čas od času rovněž velmi hodí.

Když ale přijde na obchod, jsou Evropská unie i Japonsko zastánci otevřených trhů a

proponenty odstraňování překážek zahraničnímu obchodu. EUJEPA je tak zjevným

kompromisem a výslednicí nejrůznější politických, strategických, obchodních a

ekonomických tlaků. Není to smíšená, komplexní dohoda, jakou je evropsko-kanadská

CETA, je to realistická obchodní dohoda, která má šanci stát se základem nové éry

budování bilaterálních dohod o volném obchodu v době, kdy Spojené státy revidují své

velmocenské ambice v mezinárodním obchodě.

Následující studie ukazuje nejvýznamnější příležitosti a nastiňuje potenciální hrozby,

které dohoda EUJEPA pravděpodobně přinese české ekonomice. Přímé benefity plynoucí

z přijetí této dohody jsou svým významem pro české hospodářství spíše zanedbatelné a

často je převáží negativní dopady a vlivy, které uvolnění celních i netarifních překážek

vyvolává. Nelze však pochybovat o tom, že se jedná o významný posun v budování

mezinárodních vztahů mezi členskými zeměmi Evropské unie a Japonskem, posun, na

jaký by mohlo Česko samo jen stěží pomýšlet.

11

2 Stručná charakteristika dohody EUJEPA

Dne 25. března 2013 se nejvyšší představitelé EU a Japonska dohodli na zahájení jednání

o dohodě o volném obchodu, resp. dohodě o hospodářském partnerství.

Dne 8. prosince 2017 bylo oznámeno dokončení jednání o Dohodě mezi Evropskou unií a

Japonskem o hospodářském partnerství (dále jen EUJEPA). Dne 18. dubna 2018

předložila Komise znění této dohody Radě, čímž začíná proces ratifikace na úrovni EU.

Jedná se o první krok směrem k podpisu a uzavření dohody. Po schválení Radou bude

dohoda předložena Evropskému parlamentu, tak aby mohla vstoupit v platnost před

koncem mandátu stávající Evropské komise v roce 2019.

Cílem Dohody je liberalizovat a usnadnit obchod a investice, jakož i podporovat užší

hospodářský vztah mezi oběma stranami. EUJEPA by mohla zvýšit HDP zemí EU

o 0,6–0,8 % a přispět k vytvoření 400 000 pracovních míst. Očekává se, že vývoz ze zemí

EU do Japonska by se mohl zvýšit o 32, 7 % (EC, 2013).

Dohoda o ekonomickém partnerství obsahuje komplexní ustanovení týkající se mnoha

oblastí ovlivňující přeshraniční obchod a obchodní vztahy. Obsahuje 23 kapitol, týkajících

se obchodu se zbožím, netarifních bariér, přeshraničního obchodu se službami, investic,

pobytu osob za účelem podnikání, veřejných zakázek, ochrany duševního vlastnictví a

mnoho dalších. Jednotlivé kapitoly vč. dílčích oddílů a příloh jsou stručně představeny

níže (EK, 2018).

Tabulka 1: Struktura dohody EUJEPA podle kapitol Kapitola Charakteristika kapitoly

1 Ob

ecná

us

tano

vení

Cílem této dohody je liberalizovat a usnadnit obchod a investice, jakož i podporovat užší hospodářský vztah mezi stranami Články 1.1 – 1.9

2 Ob

chod

se z

boží

m

Cílem této kapitoly je usnadnit obchod se zbožím mezi stranami a postupně jej liberalizovat v souladu s VI a XIX článkem GATT 1994 a dohodě o antidumpingu. Obě strany se rovněž zavazují k eliminaci celních povinností. Oddíl A – Obecná ustanovení (články 2.1 – 2.5) Oddíl B – Národní zacházení a přístup zboží na trh (články 2.6 – 2.22) Oddíl C – Usnadnění vývozu vinařských výrobků (články 2.23 – 2.31) Oddíl D – Jiná ustanovení (články 2.32 – 2.35) Ustanovení jednotlivých oddílů kapitoly jsou konkrétněji specifikována v přílohách: Příloha 2-A: Odstraňování a snižování cel Příloha 2-B: Seznam zboží uvedeného v článcích 2.15 a 2.17 Příloha 2-C: Motorová vozidla a jejich části Dodatek 2-C-1 Předpisy OSN používané oběma stranami Dodatek 2-C-2 Předpisy OSN používané jednou ze stran a dosud neposouzené druhou stranou Příloha 2-D: Usnadňování vývozu Šóčú Příloha 2-E: Usnadňování vývozu vinařských výrobků

3 Pr

avid

la

půvo

du a

po

stup

y st

anov

ení

půvo

du

Tato kapitola se zabývá definicí pojmu "původní produkt" a způsobem administrativní spolupráce. Oddíl A – Pravidla původu (články 3.1 – 3.5) Oddíl B – Postupy stanovení původu (články 3.16 – 3.26) Oddíl C – Různé (články 3.27 – 3.29) Příloha 3-A: Úvodní poznámky ke specifickým pravidlům původu produktu Příloha 3-B: Specifická pravidla původu produktu

12

Kapitola Charakteristika kapitoly

Dodatek 3-B-1 Ustanovení týkající se některých vozidel a jejich částí Příloha 3-C: Informace uvedené v článku 3.5 Příloha 3-D: Znění deklarace o původu Příloha 3-E: Andorrské knížectví Příloha 3-F: Republika San Marino

4 Ce

lní

zále

žito

sti a

us

nadn

ění

obch

odu

Kapitola se vztahuje na záležitosti týkající se celních právních předpisů obou smluvních stran, dalších obchodních zákonů a nařízení a obecných správních postupů týkajících se obchodu, včetně jejich použití na zboží obchodované mezi stranami, jakož i spolupráce mezi stranami. Obě strany uplatní své celní předpisy a jiné zákony a předpisy související s obchodem předvídatelným, konzistentním, transparentním a nediskriminačním způsobem.

5 N

ápra

vná

opat

ření

v

obla

sti o

bcho

du Kapitola se zabývá definicí pojmů a nápravnými prostředky v obchodu. Dále jsou zde usneseny podmínky, kdy

a jakým způsobem může dojít k nápravným opatřením. Nic v této kapitole nebrání oběma stranám, aby uplatňovala ochranná opatření na původní zboží druhé strany v souladu s článkem XIX GATT 1994 a Dohodou o ochranných opatřeních. Strany si zachovávají svá práva a povinnosti podle Dohody o antidumpingu a dohodě SCM. Oddíl A – Obecná ustanovení (článek 5.1) Oddíl B – Dvoustranná ochranná opatření (články 5.2 – 5-8) Oddíl C – Souhrnná ochranná opatření (články 5.9 – 5.10) Oddíl D - Antidumpingová a vyrovnávací opatření (články 5.11 – 5.14)

6 Sa

nitá

rní a

fy

tosa

nitá

rní

opa

třen

í Tato kapitola se vztahuje na všechna hygienická a rostlinolékařská opatření smluvních stran podle dohody SPS, která mohou přímo nebo nepřímo ovlivnit obchod mezi stranami. Příloha 6: Potravinářské přídatné látky

7 Te

chni

cké

přek

ážky

ob

chod

u

Tato kapitola se vztahuje na přípravu, přijetí a uplatňování technických předpisů, norem a postupů posuzování shody ústředních vládních institucí, jak jsou definovány v dohodě o TBT, které mohou ovlivnit obchod se zbožím mezi stranami. Každá smluvní strana přijme taková přiměřená opatření, která má k dispozici na podporu dodržování ustanovení této kapitoly místními orgány státní správy na svém území na úrovni, která je o jednu nižší než úroveň ústředních vládních institucí, odpovědných za přípravu, přijímání a uplatňování technických předpisů, norem a postupů posuzování shody.

8 Ob

chod

služ

bam

i, lib

eral

izac

e in

vest

ic a

ele

ktro

nick

ý ob

chod

Strany, potvrzující své závazky vyplývající z Dohody WTO a jejich závazek vytvořit lepší podmínky pro rozvoj obchodu a investic mezi smluvními stranami, stanovují nezbytná opatření pro postupnou a vzájemnou liberalizaci obchodu se službami a investicemi a pro spolupráci v oblasti elektronického obchodu Oddíl A Obecná ustanovení (články 8.1 – 8.5) Oddíl B – Liberalizace investic (články 8.6 – 8.13) Oddíl C – Přeshraniční obchod službami (články 8.14 – 8.19) Oddíl D – Vstup fyzických osob a jejich dočasný pobyt (článek 8.20 – 8.28) Oddíl E – Regulační rámec 1) Domácí regulace (články 8.29 – 8.32) 2) Obecně použitelná ustanovení (články 8.33 – 8.35) 3) Poštovní a kurýrní služby (články 8.36 – 8.40) 4) Telekomunikační služby (články 8.41 – 8.57) 5) Finanční služby (články 8.58 – 8.67) 6) Služby v mezinárodní námořní dopravě (články 8.68 – 8.69) Oddíl F Elektronický obchod (články 8.70 – 8.81) Příloha 8-A: Spolupráce v oblasti finanční regulace Příloha 8-B: Listiny závazků týkající se kapitoly 8 Příloha 8-BI: Výhrady týkající se stávajících opatření Příloha 8-BII: Výhrady týkající se budoucích opatření Příloha 8-BIII: Obchodní návštěvy pro účely usazení, osoby převedené v rámci společnosti, investoři a krátkodobé obchodní návštěvy Příloha 8-BIV: Smluvní poskytovatelé služeb a nezávislí odborníci Dodatek IV Omezení podnikatelské činnosti smluvních poskytovatelů služeb a nezávislých odborníků v Japonsku Příloha 8-C: Ujednání o pohybu fyzických osob pro účely podnikání

9 Po

hyb

kapi

tálu

, pl

atby

, pře

vody

a

doča

sná

ochr

anná

op

atře

ní

Aniž jsou dotčena jiná ustanovení této dohody, každá smluvní strana umožní ve volně směnitelné měně a v souladu se stanovami Mezinárodní měnového fondu případné platby a převody s ohledem na transakce na běžném účtu zůstatku plateb, které spadají do oblasti působnosti této dohody. V případě obchodu se službami může každá smluvní strana přijmout omezující opatření, která zajistí její vnější finanční situaci nebo platební bilanci. Tato opatření musí být v souladu s podmínkami stanovenými v článku XII dohody GATS. V případě přijetí restriktivních opatření musí obě strany tuto skutečnost nejprve konzultovat ve Výboru pro obchod se službami, liberalizaci investic a elektronický obchod.

10

Veře

jné

zaká

zky

Tato kapitola se vztahuje na všechna opatření týkající se veřejných zakázek. Oznámení o zamýšleném nebo plánovaném zadání zakázek zakázkách musí být přímo přístupná elektronickými prostředky bezplatně prostřednictvím internetu. Pravidla a postupy stanovené v ustanoveních GPA uvedených v části 1 přílohy 10 se použijí přiměřeně na veřejné zakázky, na které se vztahuje část 2 přílohy 10 Příloha 10: Veřejné zakázky

13

Kapitola Charakteristika kapitoly 11

Po

litik

a ho

spod

ářs

ké so

utěž

e Strany uznávají význam spravedlivé a svobodné hospodářské soutěže ve svých obchodních a investičních vztazích. Strany uznávají, že protisoutěžní praktiky mohou narušit správné fungování trhů a narušit výhody liberalizace obchodu a investic. Každá strana v souladu se svými právními předpisy přijme opatření, která považuje za vhodná proti protisoutěžním praktikám, aby dosáhla cílů této dohody.

12

Subv

ence

Smluvní strany uznávají, že smluvní strana může poskytnout dotace, pokud jsou nezbytné k dosažení cílů veřejné politiky. Některé dotace však mohou narušit správné fungování trhů a narušit výhody liberalizace obchodu a investování. V zásadě by strany neměly poskytovat dotace, pokud zjistí, že mají nebo by mohly mít významný negativní vliv na obchod nebo investice mezi stranami. Veškerá opatření přijatá v této části dohody nejsou v rozporu s dohodou o SCM, článkem XVI GATT 1994 a článkem XV dohody GATS.

13

Stát

ní p

odni

ky,

podn

iky,

kte

rým

byl

a př

izná

na z

vláš

tní

práv

a či

výs

ady,

a

urče

né m

onop

oly

Tato kapitola se vztahuje na státní podniky, podniky se zvláštními právy a výsadami a určených monopolů, které se zabývají komerčními činnostmi. Pokud se zabývají jak komerčními, tak i nekomerčními činnostmi, pokrývá se tato kapitola pouze obchodní činnost. Strany potvrzují jejich práva a povinnosti dle dohod WTO a GATT z roku 1994

14

Duše

vní v

last

nict

ví

Smluvní strany zajistí přiměřenou, účinnou a nediskriminační ochranu duševního vlastnictví a stanoví opatření pro účely prosazování práv duševního vlastnictví, proti jejich porušení, včetně padělání a pirátství, a to v souladu s ustanoveními této kapitoly a příslušnými mezinárodními dohodami Oddíl A – Obecná ustanovení (články14.1 – 14.7) Oddíl B – Normy týkající se duševního vlastnictví 1) Autorské právo a práva s ním související (články 14.8 – 14.17) 2) Ochranné známky (články 14.18 – 14.21) 3) Zeměpisná označení (články 14.22 – 14.30) 4) Průmyslové vzory (články 14.31) 5) Nezapsaný vzhled výrobků (článek 14.32) 6) Patenty (články 14.33 – 14.35) 7) Obchodní tajemství a nezveřejněné výsledky zkoušek nebo jiné údaje (článek 14.36 – 14.37) 8) Nové odrůdy rostlin (článek 14.38) 9) Nekalá soutěž (článek 14.39) Oddíl C – Prosazování práva 1) Obecná ustanovení (články 14.40 – 14.41) 2) Prosazování práva – občanskoprávní prostředky nápravy (články 14.42 – 14.49) 3) Prosazování ochrany před zneužíváním obchodních tajemství (článek 14.50) 4) Prosazování práva – opatření na hranicích (článek 14.51) Oddíl D – Spolupráce institucionální ujednání (články 14.52 – 14.55) Příloha 14 A: Právní předpisy stran týkající se zeměpisných označení Příloha 14 B: Seznam zeměpisných označení ČR chráněných prostřednictvím EUJEPA

15

Sprá

va a

ří

zení

sp

oleč

nost

i Smluvní strany uznávají význam účinného rámce správy a řízení společností pro dosažení hospodářského růstu prostřednictvím dobře fungujících trhů a řádných finančních systémů založených na transparentnosti, účinnosti, důvěře a bezúhonnosti. Každá smluvní strana přijme vhodná opatření k vytvoření účinného rámce správy a řízení společností na svém území, přičemž uznává, že tato opatření přilákají a povzbuzují investice tím, že posilují důvěru investorů a zvyšují konkurenceschopnost, a tím umožňují co nejlépe využít příležitostí, závazky.

16

Obch

od a

ud

ržite

lný

rozv

oj

Strany uznávají, že je důležité podporovat rozvoj mezinárodního obchodu způsobem, který přispívá k udržitelnému rozvoji, blahu současných a budoucích generací, s přihlédnutím k Agendě 21 přijaté Konferencí OSN o životním prostředí a rozvoji dne 14. června 1992, dále strany přihlíží k Deklaraci Mezinárodní organizace práce o základních zásadách a právech při práci a její následné přijetí na Mezinárodní konferenci práce dne 18. června 1998 a dalšími deklaracemi plán implementace přijatý Světovým summitem o udržitelném rozvoji Vývoj dne 4. září 2002, ministerská deklarace nazvaná

17

Tran

spar

ent

nost

Obě strany uznávají dopad, který může mít regulační prostředí na obchod a investice mezi stranami. Každá strana se zavazuje zajistit transparentní regulační prostředí, které je účinné a předvídatelné pro osoby včetně hospodářských subjektů, zejména malých a středních podniků

18

Osvě

dčen

é re

gula

ční

post

upy

a sp

olup

ráce

v

obla

sti r

egul

ace

Cílem této sekce je podporovat správné regulatorní postupy a regulatorní spolupráci mezi stranami s cílem posílit dvoustranný obchod a investice prostřednictvím: prosazování účinného, transparentního a předvídatelného regulatorního prostředí; podpora slučitelných regulatorních přístupů a snížení zbytečně zatěžujících, duplicitních nebo odlišných regulatorních požadavků. Oddíl A – Osvědčené regulační postupy a spolupráce v oblasti regulace 1) Obecná ustanovení (články 18.1 – 18.3) 2) Osvědčené regulační postupy (články 18.4 – 18.11) 3) Spolupráce v oblasti regulace (články 18.12 – 18.13) 4) Institucionální ustanovení (články 18.14 – 18.16) Oddíl B – Dobré životní podmínky zvířat (článek 18.17) Oddíl C – Závěrečná ustanovení (články 18.18 – 18.19)

14

Kapitola Charakteristika kapitoly 19

Sp

olup

ráce

v

obla

sti

zem

ěděl

ství

Smluvní strany uznávají, že podpora vzájemného obchodu se zemědělskými produkty a potravinami je v jejich společném zájmu a jejich cílem je podpora spolupráce v oblasti udržitelného zemědělství, včetně rozvoje venkova a výměny technických informací a osvědčených postupů pro poskytování bezpečných a vysoce kvalitních potravin pro spotřebitele Evropskou unií a Japonskem. Pro tyto účely byl zřízen výbor pro zemědělství, jehož činnost je v kapitole blíže specifikována.

20

Mal

é a

stře

dní

podn

iky

Obě strany se zavazují k vytvoření webových stránek, na kterých budou informovat o všech skutečnostech ustanovených v této dohodě a určí kontaktní místo pro provádění této kapitoly (dále jen „kontaktní místa pro malé a střední podniky“) a oznámí druhé straně kontaktní údaje včetně informací týkajících se příslušnými úředníky. Smluvní strany se neprodleně navzájem informují o jakékoli změně těchto kontaktních údajů.

21

Řeše

ní sp

orů

Obě strany se zavazují vytvořit účinný a účinný mechanismus pro řešení sporů mezi stranami, pokud jde o výklad a uplatňování ustanovení této dohody, s cílem dosáhnout vzájemně přijatelného řešení. Kapitola se zabývá definicí jednotlivých pojmů a postupů při řešení sporů. Oddíl A – Cíl, oblast působnosti a definice (články 21.1 – 21.3) Oddíl B – Konzultace a mediace (články 21.4 – 21.6) Oddíl C – Postup pro rozhodčí tribunál (články 21.7 – 21.24) Oddíl D – Obecná ustanovení (články 21.25 – 21.30)

22

Inst

ituci

onál

ní

a zá

věre

čná

opat

ření

Smluvní strany zřizují smíšený výbor složený ze zástupců obou smluvních stran. Dále je zde ustanoveno, jak často se bude tento výbor scházet, jaké jsou jeho povinnosti. Jsou zde také ustanoveny další specializované výbory a upravena jejich činnost

23

Závě

rečn

á us

tano

vení

Příloha 23: Společné prohlášení

Zdroj: vlastní podle (EK, 2018)

Obchod a investice mezi ČR a Japonskem nejsou v současnosti upraveny bilaterálními

smlouvami. V souvislosti se vstupem ČR do EU k 1. květnu 2004 byla vypovězena

Obchodní dohoda mezi vládou České a Slovenské federativní republiky a vládou Japonska,

vyhláška č. 570/1992 Sb. (podepsaná v Tokiu, 24. dubna 1992). Tak jako všechny ostatní

bilaterální obchodní dohody ČR byla nahrazena obchodně-politickým režimem v rámci

společné obchodní politiky EU. V tomto režimu byla sjednána a bude implementována i

dohoda EUJEPA (MPOČR, 2018b)

Dohoda EUJEPA je plně v souladu s politikami Evropské unie, včetně politik ovlivňujících

mezinárodní obchod. V této souvislosti platí, že dohoda EUJEPA nesnižuje důležitost

právních předpisů EU, nemění je a nepovede ke změně, snížení nebo odstranění norem

EU v žádné z regulovaných oblastí (EK, 2018). Veškerý dovoz z Japonska musí i nadále

splňovat pravidla a předpisy EU (např. technické předpisy a produktové normy,

sanitární a fytosanitární pravidla, předpisy týkající se bezpečnosti potravin, normy

v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti, pravidla pro geneticky modifikované organismy,

ochranu životního prostředí, ochranu spotřebitele).

Dohoda EUJEPA také obsahuje kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji, obchodu a práci

a obchodu a životním prostředí, které tuto obchodní dohodu provazují s obecnými cíli EU

15

v oblasti udržitelného rozvoje a konkrétními cíli v oblasti práce, životního prostředí a

změny klimatu (EK, 2018).

Jako ve všech ostatních obchodních dohodách EU v dohodě EUJEPA plně zaručuje veřejné

služby. Pokud si to přejí, členské státy EU mohou mít na konkrétní služby státní monopol.

Dohoda EUJEPA nebude nijak nutit nebo vést vlády k privatizaci nebo deregulaci

veřejných služeb, jako je dodávka vody, zdravotnictví, sociální služby či vzdělávání.

Členské státy EU mohou i nadále rozhodovat, které služby chtějí zachovat jako všeobecné

a veřejné, a případně je mohou subvencovat. Kromě toho nic v dohodě EUJEPA nebude

vládě členského státu EU bránit, aby kdykoli v budoucnu zrušila každé samostatné

rozhodnutí o případné privatizaci těchto odvětví. Dohoda EUJEPA zajišťuje plné

zachování práva vlád na regulaci veřejných politik.

Každá kapitola dohody je spravována příslušným Výborem, který podléhá Smíšenému

výboru EUJEPA. Každé rozhodnutí Smíšeného výboru EUJEPA musí navíc být schváleno

oběma stranami dohody, a proto se na něj vztahují platné vnitřní požadavky a postupy EU

(EK, 2018).

Fórum pro spolupráci v oblasti regulace a vzájemného uznávání (výbory zřízené dohodou

EUJEPA pro implementaci konkrétních kapitol) bude fungovat jako platforma pro

dobrovolnou spolupráci s cílem zprostředkovávat výměnu zkušeností a podstatných

informací mezi regulačními orgány a napomáhat při určování oblastí, kde by tyto orgány

mohly spolupracovat. Nebude mít pravomoc měnit stávající předpisy nebo vypracovávat

předpisy nové. Fórum bude pouze poskytovat pomoc regulačním orgánům a

zákonodárcům a předkládat jim návrhy. Žádným způsobem nebude omezovat

rozhodovací pravomoc regulačních orgánů v členských státech EU nebo na úrovni EU (EK,

2018).

Vybraným oblastem, jež EUJEPA upravuje, bude podrobněji věnována následující

kapitola. Níže je uveden seznam relevantních výhod, které z jednotlivých ustanovení

Dohody EUJEPA plynou.

16

Dohoda EUJEPA přinese konkrétně tyto výhody:

• úspory v oblasti cel (s výjimkou některých zemědělských výrobků EUJEPA eliminuje cla veškeré zboží, a to ihned po vstupu Dohody v platnost a v několika přechodných obdobích od 4 do 21 let) a zjednodušení celních procedur, blíže viz kapitolu 3.2 na straně 21,

• příležitosti pro poskytovatele služeb, blíže viz kapitolu 3.4 na straně 42, • snazší převody zaměstnanců společnosti a přístup na trh pro fyzické osoby

za účelem podnikání na japonský trh vč. umožnění přechodného pobytu manželům a dětem, blíže viz kapitolu 3.5 na straně 53,

• snazší přístup k japonským veřejným zakázkám, blíže viz kapitolu 3.7 na straně 65, • odstranění nákladů plynoucích z netarifních bariér, zejména pak pro odvětví

automobilového, potravinářského a farmaceutického průmyslu vč. závazku prohlubování regulatorní spolupráce, blíže viz kapitolu 3.6 na straně 59,

• lepší ochranu inovačních produktů a uměleckých děl z EU, účinnější obrana proti porušování autorských práv a duševního vlastnictví a tržní výhodu pro výrobce tradičních evropských výrobků díky zeměpisným označením a jejich ochraně, blíže viz kapitolu 3.8 na straně 68.

BOX 1: EUJEPA – PŘEHLED VÝHOD PLYNOUCÍCH Z PŘIJETÍ DOHODY

17

3 Ekonomické dopady dohody EUJEPA na Českou republiku

Japonsko je desáté na světě ve srovnání zemí podle populace (126,5 milionu obyvatel),

hned za Ruskou federací a před Mexikem, a 61. podle rozlohy (378 km2), těsně před

Německem. Na žebříčku zemí podle hrubého domácího produktu v paritě kupní síly

(GDP PPP) sestavovaném Světovou bankou (WB, 2018), Mezinárodním měnovým fondem

(IMF, 2018) i americkou Ústřední zpravodajskou službou (CIA, 2018) je na 4. místě za

Čínou, Evropskou unií, Spojenými státy a Indií. Její souhrnná ekonomická výkonnost

dosahuje 5,4 bil. USD, což je o čtvrtinu více než má Německo a přibližně dvakrát tolik než

Itálie. Česká ekonomika je podle tohoto ukazatele 14,6krát menší než ta japonská, její GDP

v paritě kupní síly je 372 mld. USD. Hrubý domácí produkt celé Evropské unie

(19,97 bil. USD) je přibližně 3,7krát vyšší než hrubý domácí produkt Japonska a Evropská

unie se umisťuje na druhé pozici světového žebříčku, hned za Čínou (23,12 bil. USD).

Ekonomické vztahy České republiky a Japonska se odehrávají v širokém spektru

nejrůznějších odvětví, sektorů, podnikatelských a obchodních aktivit. Souhrnně lze ovšem

říci, že se jedná o vzájemnou výměnu přidané hodnoty neboli obchod s přidanou

hodnotou (Trade in Value Added; TiVA). Odhady statistik TiVA provádí na mezinárodní

úrovni tým OECD a WTO. Po poslední aktualizaci jsou k dispozici data k letům 1995, 2000,

2005, 2008, 2009, 2010 a 2011. Je z nich patrný poměrně nízký význam Japonska jako

obchodního partnera České republiky, a ještě okrajovější pozice české ekonomiky jako

partnera v japonském zahraničním obchodě. Z hlediska hrubých exportů zboží a služeb

z České republiky připadá na Japonsko 0,49% podíl, zatímco hrubé importy zboží a služeb

z Japonska do Česka představují 1,23 % celkových českých hrubých dovozů (viz Obrázek

1). Hrubé exporty z Japonska do Česka reprezentují 0,2 % celkových japonských hrubých

vývozů, hrubé importy z ČR do Japonska pak pouhých 0,08 % celkových japonských

hrubých dovozů (OECD, 2018).

Průměrný podíl domácí přidané hodnoty na celkových českých hrubých exportech zboží

a služeb se pohybuje kolem 54,91 % (podobný je u exportů do Německa, 54,32 %; vyšší

naopak u exportů do Spojených států, 57,16 %, do Rakouska, 58,82 %,

na Slovensko, 59,12 %). Podíl domácí přidané hodnoty na hrubých exportech zboží a

služeb do Japonska dosahuje přibližně 54,08 %. Japonsko si v tomto ohledu stojí

podstatně lépe. Podíl domácí přidané hodnoty na celkových hrubých exportech Japonska

18

dosahuje 85,35 %, na japonských dovozech do České republiky je pak podíl japonské

domácí přidané hodnoty 85,54 % (OECD, 2018).

Obrázek 1: Teritoriální rozklad hrubých exportů zboží a služeb (nahoře) a hrubých importů zboží a služeb (dole) České republiky

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z (OECD, 2018)

V sektorovém členění je realita pestřejší. Na českých zemědělských a potravinářských

vývozech do Japonska je podíl domácí přidané hodnoty asi dvoutřetinový (65,72 %), na

průmyslových výrobcích ani ne poloviční (48,20 %). Nejvyšší podíl domácí přidané

hodnoty (78,12 %) pak vykazuje sektor služeb. V jednotlivých odvětvích kolísá podíl

domácí přidané hodnoty na českých exportech do Japonska od 37,45 % v případě

Německo28%

Polsko6%

Spojené království

6%Francie6%Slovensko, 5,56%

Itálie, 5,23%

Ruská federace, 5,18%

Rakousko, 4,06%

Španělsko, 2,88%

Čína, 2,48%

Maďarsko, 2,11%

Švýcarsko, 2,11%

Švédsko, 1,50%Turecko, 1,36% ostatní

21%Japonsko

0,49%

Německo25%

Čína9%

Polsko8%

Ruská federace7%

Slovensko, 6,26%

Itálie, 4,84%

Rakousko, 3,46%

Francie, 3,28%

Spojené státy, 2,68%

Španělsko, 2,39%

Spojené království, 2,38%

Maďarsko, 2,31%

Jižní Korea, 1,50%

Belgie, 1,36%

Japonsko, 1,23%

ostatní19%

19

elektrických a optických přístrojů, až po 93,33 % ve veřejné správě, obraně a sociálním

zabezpečení (viz též Obrázek 2).

Obrázek 2: Rozklad přidané hodnoty v hrubých exportech České republiky do Japonska

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z (OECD, 2018)

3.1 Otevřenost české ekonomiky

Česká republika je vysoce otevřená, exportně orientovaná, rozvinutá středoevropská

ekonomika. Dle dat Světové banky dosáhl obrat zahraničního obchodu (tj. export a import

zboží a služeb) hodnoty 152 % GDP a posunul Česko na patnáctou příčku světového

žebříčku (světový průměr je 56 % GDP). Přitom v roce 2004, když Česká republika

vstupovala do Evropské unie, zaznamenala česká ekonomika v tomto ukazateli hodnotu

o bezmála čtyřicet procentních bodů nižší a ve světovém pořadí skončila na 47. pozici.

Před Českem tak ze zemí EU v ukazateli otevřenosti národní ekonomiky figuruje jen

Lucembursko (celosvětově 1.), Malta (celosvětově 4.), Irsko (celosvětově 5.), Slovensko

(7.), Maďarsko (9.), Belgie (10.), Estonsko (13.) a Nizozemsko (14.). Japonsko se naproti

tomu umisťuje až v poslední třetině světového žebříčku, jeho podíl obratu zahraničního

obchodu zbožím a službami na GDP v posledních letech klesl na 31 % (165. pozice ve

světovém srovnání) (WB, 2018).

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

CELKEMzemědělství, lestnictví, rybářství

dobývání a těžbapotraviny, nápoje, tabákové výrobky

textil, oděvy, kůže a obuvdřevo, papír, tiskoviny

chemické a nekovové minerální produktyzákladní kovy a zpracované kovodělné výrobky

strojírenské výrobky a vybavení jinde neuvedenéelektrické a optické přístroje

dopravní prostředkyzpracovatelský průmysl jinde neuvedený

dodávky elektřiny, plynu a vodystavebnictví

velkoobchod, maloobchod, služby hotelů a restauracídoprava a skladování, poštovní a telekomunikační…

finanční zprostředkovánírealitní služby, nájmy, podnikatelské činnostiveřejná správa, obrana, sociální zabezpečení

vzdělávánízdravotnické a sociální služby

ostatní komunitní, společenské a osobní služby

Domácí přidanáhodnotaZahraničnípřidaná hodnota

20

Poměr vývozu zboží a služeb k GDP ČR se z 57 % v roce 2004 zvýšil až na 80 % v roce

2016. To je téměř dvojnásobek oproti průměru EU28 (43 %). Japonsko naproti tomu

vyváží méně než šestinu svého GDP (v roce 2016 to bylo 16 %) (WB, 2018).

International Chamber of Commerce sestavuje index otevřenosti trhů (Open Markets

Index) jako vážený index, který kromě poměru zahraničního obchodu k GDP bere v potaz

charakter obchodního režimu (cla a netarifní překážky, efektivita administrativy),

otevřenost pro přímé zahraniční investice a infrastrukturu pro logistiku a komunikace.

Podle tohoto indexu se ČR nachází v roce 2017 na 14. místě na světě ve skupině

nadprůměrně otevřených trhů. Stejného skóre dosáhlo také Maďarsko, Estonsko,

Lotyšsko, Kanada, Švédsko a Rakousko. Japonsko se ve stejném roce zařadilo až

na 37. místo (průměrně otevřený trh) po boku Francie, Portugalska nebo Bulharska.

Uvedené statistiky naznačují, že větší prostor pro liberalizaci se nachází na japonské

straně a ČR tak může více profitovat z uzavření dohody o hospodářské spolupráci EUJEPA

(ICC, 2017).

V tomto ohledu sehrají zřejmě významnější roli faktory související se silnou ekonomickou

a zahraničně-obchodní vazbou Česka na sousední ekonomiky, které tvoří téměř polovinu

obratu celkového obchodu. Sousední státy významně ovlivňují dynamiku českého vývozu

a dovozu a tím i celkovou bilanci zahraničního obchodu. Hlavním obchodním partnerem

ČR je Německo, které se na celkovém obratu zahraničního obchodu podílí více než

čtvrtinou, Slovensko, Rakousko a Polsko pak představují dohromady další šestinu obratu

zahraničního obchodu České republiky (OECD, 2018).

Vysokému stupni otevřenosti české ekonomiky odpovídá také míra jejího zapojení

do globálních hodnotových řetězců (Global Value Chains; GVC) a s tím související intenzita

nepřímých zahraničně-obchodních vztahů (JAVORSEK & CAMACHO, 2015). Podíl obsahu

nepřímé domácí přidané hodnoty na celkových českých vývozech dosahuje 23,35 %,

zatímco podíl přímé domácí přidané hodnoty 30,69 %. Při srovnání české ekonomiky

s Japonskem (36,44 % nepřímé a 48,05 % přímé přidané hodnoty), ale také

s nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka, s Německem (29,5 % hrubých exportů

tvoří nepřímá a 43,5 % přímá domácí přidaná hodnota) je zřejmé, že zejména podíl

obsahu přímé domácí přidané hodnoty na českých hrubých exportech je podstatně nižší.

Je tomu tak proto, že je nahrazen obsahem zahraniční přidané hodnoty v českých hrubých

exportech (ten je bezmála dvojnásobný ve srovnání s Německem a více než trojnásobný

21

ve srovnání s Japonskem). Podobně také podíl re-exportovaných dovezených

meziproduktů na hrubých importech české ekonomiky dosahuje 48,34 %, zatímco

v Japonsku jen 14,23 % (v Německu 30,88 %) (OECD, 2018). Podrobnější spolehlivé

statistiky nepřímých obchodních vazeb bohužel nejsou v současnosti k dispozici.

V mezinárodním srovnání vyniká Japonsko především v podnikavosti a inovacích, kde se

umisťuje pravidelně na předních příčkách. V roce 2018 skončilo v hodnocení osmdesáti

zemí světa na druhé příčce hned za Německem. Rovněž v hodnocení nejlepších zemí světa

z hlediska kvality života, občanské společnosti, kulturního dědictví a schopnosti

přitáhnout obchod, cestovní ruch a investice se Japonsko umístilo na 5. příčce. Česká

republika končí v těchto žebříčcích kolem 30. místa (McPHILLIPS, 2018).

3.2 Obchod se zbožím a odstraňování cel v EUJEPA

Japonsko je 7. nejvýznamnějším obchodním partnerem EU a 2. nejvýznamnějším

partnerem v Asii (po Číně). EU a Japonsko představují společně více než jednu třetinu

světového HDP. Japonsko je rovněž významným investorem v zemích EU. Vývoz EU do

Japonska je složen převážně ze strojírenských, dopravních a chemických výrobků. Dovoz

z Japonska do EU představují strojírenské, dopravní, chemické a zemědělské výrobky

(EUROSTAT, 2018).

Japonsko je pro ČR podle výše obratu vzájemné obchodní výměny 20. nejdůležitějším

obchodním partnerem (28. nejdůležitějším vývozním a 15. nejdůležitějším dovozním

partnerem). Pro Japonsko je dle objemu exportu Česká republika na 38. místě, podle

objemu dovozu na 56. místě. Obchodní bilance ČR s Japonskem je dlouhodobě pasivní,

nicméně objem exportu z ČR do Japonska se dlouhodobě postupně zvyšuje. Japonské

firmy pro své nové podniky v ČR přednostně dovážejí japonské technologie, resp.

existující japonské podniky v ČR uplatňují při výrobě vysoký podíl japonských

komponentů. Vysoké dovozy japonských subdodávek většinou nezatěžují naši celkovou

obchodní bilanci, protože převážná část finálních japonských výrobků vyráběných v ČR je

určena k následnému exportu (UNCTAD, 2018).

Vzájemná obchodní výměna zboží mezi Českou republikou a Japonskem je svým objemem

pro obě strany v podstatě marginální. Exporty do Japonska se na celkových českých

exportech podílejí pouhými 0,5 % (průměr let 2011–2017), podíl japonských importů na

celkových českých dovozech činí 1,76 %. V letech 2011–2017 činil průměrný roční export

22

zboží z Čech do Japonska cca 17,7 mld. Kč, japonské dovozy se pohybovaly v průměru

okolo 56,0 mld. Kč. V posledních letech lze pozorovat vzestupnou tendenci objemu

českých exportů, které od roku 2011 vzrostly o 73 %, tj. o 7,5 mld. Kč. Hodnota japonských

dovozů se rovněž zvýšila, a to o 11,8 mld. Kč, tedy o 22 % ve srovnání s rokem 2011.

Zahraničně-obchodní bilance je tak dlouhodobě schodková, tj. ve prospěch Japonska,

přičemž české exporty do Japonska jsou v průměru více jak třikrát nižší než japonské

dovozy do Česka (viz Obrázek 3).

Obrázek 3: Obchodní výměna zboží mezi Českou republikou a Japonskem v letech 2011–2017

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z (ČSÚ, 2018a)

3.2.1 Stávající celní bariéry

Japonský celní sazebník obsahuje 9 574 položek, v osmimístné nomenklatuře je to

4 873 položek a v šestimístné klasifikaci harmonizovaného systému (HS6) se jedná

o 2 777 položek. Evropský celní sazebník má naproti tomu 14 782 položek, v osmimístné

kombinované nomenklatuře 10 338 položek a v šestimístné klasifikaci HS6 jde o 5 381

druhů výrobků (WITS, 2018). To samo o sobě naznačuje, jak komplikovaná byla jednání

o odstraňování celních bariér mezi EU a Japonskem.

Již před účinností dohody EUJEPA ale byly co do výše celní bariéry zahraničnímu obchodu

mezi Evropskou unií a Japonskem na poměrně nízké úrovni. V průměru let 2011–2017

dosahovalo celní zatížení dovozů z Japonska do zemí EU přibližně 3,80 %, specificky

pro Českou republiku pak průměrně 3,27 %. Naproti tomu na japonské straně byly

vývozy ze zemí EU ve stejném období zatíženy cly v průměrné výši 9,22 %. S ohledem na

-60 mld. Kč

-40 mld. Kč

-20 mld. Kč

0 mld. Kč

20 mld. Kč

40 mld. Kč

60 mld. Kč

80 mld. Kč

2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

vývozy dovozy saldo

23

výrazně odlišnou strukturu českých vývozů do Japonska oproti struktuře exportů celé EU,

se v případě České republiky ovšem jednalo o celní zatížení jen ve výši 2,21 %

(EUROSTAT, 2018) (WITS, 2018). Průměrné zatížení dovozními cly mezi ČR, resp. EU a

Japonskem u jednotlivých sektorů mezinárodního obchodu shrnuje následující tabulka.

Tabulka 2: Průměrné vážené celní zatížení obchodu v letech 2011–2017 Vývozy do Japonska Dovozy z Japonska z EU z ČR do EU do ČR

Automobilový 0,00 % 0,00 % 6,41 % 4,94 % Chemický 1,14 % 3,02 % 4,14 % 4,79 % Potravinářský 67,65 % 22,44 % 13,70 % 16,93 % Sklářský 1,39 % 2,56 % 3,20 % 2,12 % Strojírenský 0,22 % 0,38 % 2,78 % 2,61 % Textilní 35,10 % 19,60 % 5,71 % 5,15 %

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z (EUROSTAT, 2018) a (WITS, 2018)

3.2.2 Odstraňování cel v EUJEPA

O postupném odstraňování cel pojednává kapitola 2 Obchod se zbožím, jejímž cílem je

usnadnit obchod zbožím mezi stranami a postupně jej liberalizovat v souladu s VI. a XIX.

článkem GATT 1994 a dohodě o antidumpingu. Obě strany se rovněž zavazují k eliminaci

celních povinností (EK, 2018).

Ustanovení kapitoly jsou konkrétněji specifikována v přílohách:

• Příloha 2-A: Odstraňování a snižování cel

• Příloha 2-B: Seznam zboží uvedeného v článcích 2.15 a 2.17

• Příloha 2-C: Motorová vozidla a jejich části (s dodatky k předpisům OSN používanými

oběma stranami a používanými jednou ze stran a dosud neposouzené druhou stranou)

• Příloha 2-D: Usnadňování vývozu Šóčú

• Příloha 2-E: Usnadňování vývozu vinařských výrobků

Japonsko se zavazuje liberalizovat 91 % dovozů z EU (tj. 86 % všech celních položek)

ihned po vstupu dohody EUJEPA v platnost a 99 % dovozů (tj. 97 % všech celních položek)

z EU po uplynutí všech přechodných období, tj. po patnácti letech. Zbývající jedno

procento dovozů z EU do Japonska bude částečně liberalizováno prostřednictvím

navýšení kvót a snížení cel, což platí primárně pro zemědělskou produkci (EK, 2018).

24

Tabulka 3: Režimy uplatňované v rámci odstraňování a snižování cel v dohodě EUJEPA Na straně Japonska A Cla budou zrušena v okamžiku vstupu dohody v platnost (t).

B3 Cla budou zrušena k 1. dubnu čtvrtého roku od vstupu dohody v platnost, a to rovnoměrnou redukcí cel v jednotlivých letech (t+4).

B5 Cla budou zrušena k 1. dubnu šestého roku od vstupu dohody v platnost, a to rovnoměrnou redukcí cel v jednotlivých letech (t+6).

B5* Clo se v den vstupu této dohody v platnost sníží o 20 % základní sazby a dále se bude snižovat rovnoměrně až na 0 % v období 5 let, které začínají 1. dubnem druhého roku vstupu dohody v platnost (t+6).

B5** Clo se v den vstupu této dohody v platnost sníží o 50 % základní sazby a dále se bude snižovat rovnoměrně až na 0 % v období 5 let, které začínají 1. dubnem druhého roku vstupu dohody v platnost (t+6).

B5*** Clo zůstane v základní sazbě do 31. března pátého roku a tento zboží bude osvobozeno od 1. dubna šestého roku (t+6).

B5**** Clo se v den vstupu této dohody v platnost sníží 25 % ad valorem a 40 jenů na kg a dále se bude snižovat rovnoměrně až na 0 % v období 5 let, které začínají 1. dubnem druhého roku vstupu dohody v platnost (t+6).

B5***** Clo se v den vstupu této dohody v platnost sníží 35 % ad valorem a 40 jenů na kg a dále se bude snižovat rovnoměrně až na 0 % v období 5 let, které začínají 1. dubnem druhého roku vstupu dohody v platnost (t+6).

B7 Cla budou zrušena k 1. dubnu osmého roku od vstupu dohody v platnost, a to rovnoměrnou redukcí cel v jednotlivých letech (t+8).


B7** Clo se v den vstupu této dohody v platnost sníží o 50 % základní sazby a zůstane na této výši do 31. března třetího roku vstupu dohody v platnost, dále se bude snižovat rovnoměrně až na 0 % v období 5ti let počínaje 1. dubnem t+4. Clo bude odstraněno k 1. dubnu t+8.

B9* Clo se v den vstupu této dohody v platnost sníží na 2,2 % ad valorem a dále se bude snižovat rovnoměrně až na 0 % v období 9 let, které začínají 1. dubnem druhého roku vstupu dohody v platnost (t+10).

B10 Cla budou zrušena k 1. dubnu jedenáctého roku od vstupu dohody v platnost, a to rovnoměrnou redukcí cel v jednotlivých letech (t+11).


B10** Clo bude řízeno dle příslušného ustanovení Přílohy 2-A, části 3, odd. A, čl. p) dne vstupu této dohody v platnost do 31. března desátého roku. Clo bude odstraněno t+11.

B10*** Clo bude v den vstupu dohody v platnost sníženo na 4,3 %, dále se rovnoměrně ve 4 letech počínaje 1 dubnem druhého roku vstupu dohody v platnost na 2,2 %. V dalších 6 letech se pak rovnoměrně zcela redukuje.

B10**** Clo se v den vstupu této dohody v platnost sníží o 25 % základní sazby a dále se bude snižovat rovnoměrně až na 0 % v období 10 let, které začínají 1. dubnem druhého roku vstupu dohody v platnost (t+11).


B12** Clo bude vstupem dohody v platnost sníženo na 20 % základní sazby až do 31. března t+6, dále bude sníženo na 0 % rovnoměrně v dalších 7 letech (t+13).

B12*** Clo bude vstupem dohody v platnost sníženo jednorázově na 50 % základní sazby až do 31. března t+6, dále bude jednorázově sníženo na 25 % základní sazby až 1. března t+12 a k 1. dubnu roku (t+13) zcela eliminováno.

B13 Cla budou zrušena k 1. dubnu čtrnáctého roku od vstupu dohody v platnost, a to rovnoměrnou redukcí cel v jednotlivých letech (t+14).

B15 Cla budou zrušena k 1. dubnu šestnáctého roku od vstupu dohody v platnost, a to rovnoměrnou redukcí cel v jednotlivých letech (t+16).

B15* Clo bude řízeno dle příslušného ustanovení Přílohy 2-A, části 3, odd. A, čl. x) dne vstupu této dohody v platnost do 31. března t+15. Clo bude odstraněno t+16.

B20* Clo bude sníženo na 80 % základní sazby rovnoměrně do 31. března t+11, dále bude snižovat na nulu rovnoměrně v dalších deseti letech. K úplné eliminaci dojde v t+21.

R10 až R23 Clo se sníží o procentní podíl uvedený v Příloze 2-A, části 3, odd. A (tj. o 33 % - 95 %, a to v různých obdobích.

TRQ-1 až TRQ-25

Celní kvóty pro danou celní položku jsou součástí Přílohy 2-A, části 3, odd. B. Je zde taxativně uvedeno řízení jednotlivých kvót pro konkrétní celní položky. Např. celní kvóta pro sýry se bude postupně navyšovat z 20 tis. t v 1. roce po vstupu dohody v platnost až po 31 tis. t v 16. roce po vstupu dohody v platnost, přičemž clo pro danou kvótu se bude postupně snižovat z 21 % na 0 % v 16. roce od vstupu dohody v platnost.

Xb Vyloučená cla, jedná se o položky, kde cla nebudou rušena.

Xq1 Zboží, pro které jsou stanoveny celní kvóty v japonském znění Dohody WTO, a které je vyloučeno z jakéhokoli tarifního závazku podle této dohody.

X Zboží je vyloučeno z jakéhokoli závazku uvedeného v odstavci 1 části 1 a pododstavcích a) až xx).

SG-n Zboží, u kterého je uvedeno v pozn. SG-n, se řídí ustanovením odd. C, Přílohy 2-A, části 3. Japonsko může uplatňovat zemědělská ochranná opatření na zboží, kde je v Harmonogramu snižování cel a kvót (japonský seznam) uvedeno v poznámce „SG1 *“, „SG1 **“, „SG2“, „SG3“, „SG4 *“, „SG4 **“, „SG5“ nebo „SG6“ ve sloupci". Japonsko může taková opatření použít pouze za podmínek stanovených v oddílu C, Přílohy 2-A, části 3.

25

Na straně Evropské unie B3 Cla budou zrušena po 4 letech od vstupu dohody v platnost (t+4), a to rovnoměrnou redukcí cel

v jednotlivých letech. B5 Cla budou zrušena po 6 letech od vstupu dohody v platnost (t+6), a to rovnoměrnou redukcí cel





v jednotlivých letech. EU10 Clo zůstane v základní sazbě od prvního roku do sedmého roku a bude zrušeno ve čtyřech stejných ročních

splátkách začínajících prvním dnem osmého roku a tyto zboží musí být poté osvobozeno od jakéhokoli cla (t+11).

X Vyloučená cla, jedná se o položky, kde cla nebudou rušena.

R5 Clo se sníží o procentní podíl uvedený v čl. Harmonogram, a to v šesti stejných ročních splátkách počínaje dnem vstupu této dohody v platnost (t+6).

R7 Clo se sníží o procentní podíl uvedený v čl. Harmonogram, a to v osmi stejných ročních splátkách počínaje dnem vstupu této dohody v platnost (t+8).

R10 Clo se sníží o procentní podíl uvedený v čl. Harmonogram, a to v jedenácti stejných ročních splátkách počínaje dnem vstupu této dohody v platnost (t+11).

Zdroj: vlastní zpracování podle (EK, 2018)

EU se dohodou o volném obchodu s Japonskem zavazuje liberalizovat 75 % japonských

importů při vstupu dohody v platnost, tyto reprezentují 96 % celních položek. Zbývajících

25 % japonských importů reprezentovaných 4 % celních položek bude plně

liberalizováno do patnácti let (EK, 2018). Např. tarifní položky na automobily budou plně

liberalizovány za sedm let po vstupu dohody v platnost, automobilové díly pak budou

liberalizovány postupně od vstupu dohody v platnosti do 7 let. Evropský i japonský

harmonogram odstraňování a snižování cel obsahuje různé režimy liberalizace tarifů a

kvót (tzv. staging), jejichž přehled představuje Tabulka 3 nahoře.

Přibližně 85 % celních položek týkajících se zemědělských a potravinářských produktů

EU vyvážených do Japonska bude plně osvobozeno od cla po uplynutí různých režimů

přechodných období u jednotlivých položek HS8, což odpovídá 87 % současné vývozní

hodnoty zemědělských produktů EU. Z tarifní liberalizace jsou oběma stranami vyňaty

např. rýže a mořské řasy. Z prioritních oblastí EU v oblasti potravinářské a zemědělské

produkce se eliminace valorických a specifických cel, popř. navýšení dovozních kvót

(TRQ) týká:

• vepřového masa (do Japonska nejvíce vyvážená evropská komodita), kde dojde k

částečné eliminaci valorického a specifického cla u čerstvého masa a úplné eliminaci u

zpracovaných masných výrobků,

26

• vín a aromatizovaných vín1, kde cla při vstupu dohody EUJEPA v platnost budou plně

liberalizována, přičemž výhoda plného odstranění cel při vstupu dohody platnost

doposud nebyla Japonskem žádnému státu udělena2,

• sýrů a mléčných výrobků, kde bylo ze strany EU vyjednáno významné zlepšení přístupu

na japonský trh (zvýšená dovozní kvóta a eliminace tarifů do výše 28,9 do patnácti let

od vstupu dohody v platnost),

• jiných mléčných výrobků, jako jsou syrovátka, minerální koncentrovaná syrovátka, kde

dohoda stanoví bezcelní kvótu (TRQ) a velmi významné snížení celních tarifů,

• telecího masa (významné snížení celních tarifů),

• dalších potravin a zpracovaných zemědělských produktů (kdy budou plně

liberalizována v průběhu přechodných období dohody cla např. na těstoviny deset let,

čokoládu deset let, čistý kakaový prášek ihned po vstupu dohody v platnost, bonbóny

deset let, cukrovinky deset let, sušenky pět až deset let, deriváty škrobu pět až deset

let, vaječný albumin ihned, zpracovaná rajčata a omáčky pět let, laktóza a laktózový

sirup ihned, želatina ihned až do patnácti let atd.,

• kvóty již nebudou uplatňovány a všechny tarify budou eliminovány u výrobků z ryb.

U tuňáka modrého, významné evropské vývozní komodity, budou sazby eliminovány v

průběhu pěti let po vstupu dohody EUJEPA v platnost.

Pravidla původu byla navržena prahově na nepůvodních materiálech (tj. procentem

dovážených složek), které zajišťují přiměřenou rovnováhu mezi zájmy evropských

zemědělských výrobců a evropského potravinářského průmyslu, umožňují rovněž použití

celní koncese evropskými exportéry.

Plná liberalizace cel byla odsouhlasena ve všech odvětvích od chemických látek,

plastů, kosmetiky a textilu, kde je EU velmi konkurenceschopná. U kůže a obuvi bude

při vstupu dohody EPA v platnost zrušen systém kvót, který významně bránil vývozu.

Celní sazby za obuv budou okamžitě po vstupu EUJEPA v platnost sníženy z 30 % na 21 %

a zbývající tarify budou následně eliminovány během deseti let. Celní tarify na klíčové

kožené výrobky, jako jsou kabelky, budou eliminovány v průběhu deseti let, zatímco

1 S výjimkou některých tradičních japonských nápojů jako Saké u japonských dovozů. 2 Japonsko se rovněž zavázalo urychlit schválení 35 evropských aditiv a pomocných technologických

prostředků používaných při výrobě vín do pěti let od vstupu EUJEPA v platnost, včetně 20 prioritních při vstupu dohody EUJEPA v platnost nebo do dvou let. Japonsko na podporu realizace tohoto opatření vyčlenilo vlastní rozpočet.

27

tradičně vysoce chráněné výrobky s velmi vysokými celními sazbami, jako je sportovní

obuv a lyžařské boty, budou liberalizovány během deseti let.

Tarify na veškeré výrobky ze dřeva budou zcela eliminovány v sedmiletém přechodném

období. Ostatní produkty ze dřeva budou okamžitě liberalizovány, zatímco některé méně

důležité v horizontu deseti let.

EU a Japonsko se také na základě návrhu EU dohodly na opatření proti podvodům. Tyto

poskytují možnost odvolání celních preferencí v případě podvodu a odmítnutí

spolupracovat a zároveň zajistit, aby nebyli nepříznivě ovlivňováni legitimní obchodníci.

Klauzule o boji proti podvodům je nezbytnou podmínkou pro to, aby EU udělovala celní

preference třetí zemi.

3.2.3 Zjednodušení celních procedur a obchodu v EUJEPA

O zjednodušení celních procedur a obchodu pojednává kapitola 4 EUJEPA „Celní

záležitosti a usnadnění obchodu“. Cíle této kapitoly jsou dvojí: usnadnit obchod a

podporovat celní spolupráci na bilaterální a multilaterální bázi (EK, 2018).

Předmětem kapitoly je modernizace a zjednodušení pravidel, požadavků, formalit a

postupů týkající se dovozu, vývozu a dalších režimů včetně tranzitu, aby byla zajištěna

účinnost a proporcionalita. V tomto se dohoda odkazuje na uznání provádění

mezinárodních pravidel a standardů v rámci Světové obchodní organizace (WTO), jakožto

i Světové celní organizace (WCO).

Spolupráce v celních záležitostech má za cíl zvýšit účinnost celních kontrol při snižování

zatížení obchodníků a zvyšování bezpečnosti a ochrany. EU získala závazek, že ustanovení

se budou vztahovat na všechny agentury odpovědné za hraniční kontroly nebo na jakýkoli

příslušný orgán stran.3

Kapitola obsahuje ustanovení o transparentnosti právních předpisů a postupů, včetně

vytvoření mechanismu konzultací mezi správními orgány a podnikatelskou sférou.

Součástí kapitoly je také transparentnost poplatků, přičemž obecná ustanovení

o poplatcích a nákladech jsou zahrnuta v kapitole 2 Obchod se zbožím (EK, 2018).

3 Některá oprávněná omezení byla dohodnuta z důvodu povahy a účelu opatření nebo kontroly. Tato

omezení jsou uvedena v kapitolách 6 a 7 (SPS a TBT) dohody EUJEPA (EK, 2018).

28

Dalšími důležitými ujednáními, která kapitola 4 obsahuje, jsou4:

• ustanovení o okamžitém propuštění zboží, jakmile je zajištěna shoda;

• ustanovení o vydávání předběžných rozhodnutí o sazební klasifikaci nebo původu

zboží;

• ustanovení o postupech, které zaručují právo na odvolání nebo přezkum správních

postupů celních orgánů nebo jinými orgány ovlivňujícími dovoz, vývoz nebo tranzit;

• ustanovení o aplikaci řízení rizik na základě selektivních kritérií se zaměřením na

vysoko-rizikové zásilky, což urychlí uvolnění zásilek s nízkým rizikem;

• ustanovení o posílení spolupráce v oblasti výměny informací a usnadnění programů

partnerství v mezinárodním obchodě.

EUJEPA v této kapitole rovněž zřizuje specializovaný výbor pro všechny otázky týkající se

cel, aby se zajistila soudržnost s činností již existujícího Smíšeného výboru pro celní

spolupráci (zřízeného v rámci Dohody o spolupráci a vzájemné administrativní

spolupráci mezi EU a Japonskem). Kapitola předpokládá společné zasedání těchto dvou

výborů. Kapitola odkazuje na Protokol o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech

(v rámci stávající Dohody o spolupráci a vzájemné administrativní spolupráci mezi EU a

Japonskem), který umožní výměnu informací zajišťujících správnou aplikaci celních

předpisů a bude předcházet porušení celních předpisů (EK, 2018).

S výjimkou některých zemědělských výrobků EUJEPA eliminuje cla na veškeré zboží. Převážná část celních tarifů pro české exportéry bude odstraněna při vstupu dohody v platnost, zatímco malá část z nich bude odstraněna v mnoha přechodných obdobích od čtyř do jednadvaceti let. Plných 91 % dovozů z EU do Japonska (tj. 86 % všech celních položek) bude liberalizováno ihned po vstupu dohody EUJEPA v platnost a 99 % dovozu (tj. 97 % všech celních položek) po uplynutí všech přechodných období, tj. v případě EU po patnácti letech. Zbývající jedno procento dovozu z EU do Japonska bude částečně liberalizováno prostřednictvím navýšení kvót a snížení cel, což platí primárně pro zemědělskou produkci.

Cla na zboží jsou již nyní poměrně nízká. Cla EU na japonské dovozy představují přibližně 3,80 % hodnoty dováženého japonského zboží, zatímco japonská cla na zboží z EU činí v průměru 9,22 % hodnoty dovážených evropských výrobků. Poněkud odlišně vypadá situace pro české exportéry, kteří v Japonsku čelí průměrnému dovoznímu clu 2,21 %, zatímco dovozy japonského zboží do Česka jsou zatížena průměrným clem 3,27 % ad valorem. Pokud však uvažujeme jen TOP20 exportních položek v agregaci čtyřmístného

4 Ustanovení o vrácení zboží po opravě nebo změně, dočasném použití zboží a celním odbavení jsou

uvedena v kapitole 2 Obchod se zbožím (EK, 2018).

BOX 2: EUJEPA – OBLAST ODSTRAŇOVÁNÍ CELNÍCH TARIFŮ A ZJEDNODUŠENÍ OBCHODU

29

kódu harmonizovaného systému (dále jen HS, viz Tabulka 4 na straně 30 a Tabulka 5 na straně 36), které zahrnují více než 70 % českých exportů a 55 % japonských importů, potom průměrný vážený celní tarif na importy japonských produktů do Čech v letech 2011–2017 činil 2,57 % a na exporty Česka do Japonska pouhé 1 %.

Kromě snížení nebo eliminace celního zatížení dohoda EUJEPA obsahuje také ujednání o usnadnění celních procedur a správních řízení. Kapitola 4 obsahuje ujednání obou stran o transparentnosti právních předpisů a postupů, včetně vytvoření mechanismu konzultací mezi správními orgány a podnikatelskou sférou.

3.2.4 Exporty českého zboží do Japonska

Z hlediska odvětvové klasifikace reprezentují rozhodující podíl exportů českých výrobků

do Japonska dvě odvětví, strojírenství a optický a elektrotechnický průmysl. Jejich

produkty jsou nejvíce zastoupeny mezi TOP20 českými položkami vyváženými na

japonský trh (viz Tabulka 4).

Obrázek 4: Struktura exportu českého zboží do Japonska podle průmyslových odvětví v letech 2011–2017


Dalšími exportně úspěšnými obory jsou kovodělný průmysl (zejména pak odpady a

úlomky kovů plátovaných, drahých – viz Tabulka 4) a ostatní spotřební a chemický

průmysl, které zajišťují další více než čtvrtinu českých exportů zboží do Japonska. Ostatní

odvětví českého průmyslu pak dohromady tvoří cca pětinu objemu vývozů České

Strojírenský průmysl

26%

Optický a elektrotechnický

průmysl24%

Kovodělný průmysl

14%

Ostatní spotřební průmysl

6,8%

Chemickýprůmysl

6,7%

Automobilový průmysl

5,1%

Zemědělství a potravinářský průmysl

5,1%

Dřevozpracující průmysl4,0%

Kožedělný průmysl1,4%

Hutní průmysl1,3%

Textilní průmysl1,2%

Plastikářský průmysl1,1%

Sklářský průmysl1,1%

Gumárenský průmysl0,88%

Keramický průmysl0,75%

Farmaceutický průmysl0,63%

Papírenský průmysl0,15%

Zbrojařský průmysl0,03%

Jiné8%

30

republiky do Japonska, přičemž jejichž individuální podíly na českém exportu na japonský

trh nepřevyšují 5 %. Význam těchto sektorů z hlediska orientace českého průmyslu

na japonské odběratele je tedy spíše okrajový.

Tabulka 4: TOP20 položek vyvážených z ČR do Japonska v letech 2011–20175

Pořa

dí

HS

kód Název oddílu zboží Průmyslové

odvětví Průměrné

roční vývozy v

tis. Kč

Podíl na vývozu

do Japonska z ČR [%]

Průměrný vážený

celní tarif [%]

EUJEPA

1 7112 Odpady, úlomky kovů drahých plátovaných kovy

Kovodělný 2 139 448 12,01 % 0 % 0

2 8517 Telefonní přístroje včetně telefonů pro celulární sítě

Elektrotechnický 1 984 228 11,14 % 0 % 0

3 8409 Části, součásti pro motory pístové

Strojírenský (automobilový)

1 474 190 8,28 % 0 % 0

4 9503 Tříkolky, kolob., kočárky pro panenky; panenky; hračky, ost. modely, puzzle

Ostatní spotřební 906 865 5,09 % 0-3,9 % 0

5 8708 Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705


861 492 4,84 % 0 % 0

6 8408 Motory pístové vznětové s vnitřním spalováním


844 230 4,74 % 0 % 0

7 4407 Dřevo rozřezané, štípané, loupané, i hoblované apod.,>6mm

Dřevařský 705 485 3,96 % 0 % 0

8 8413 Čerpadla i se zař. měřícím, zdviže na kapaliny

Strojírenský 634 254 3,56 % 0 % 0

9 2309 Přípravky používané k výživě zvířat

Potravinářský 462 987 2,60 % 0 % 0

10 9012 Mikroskopy, jiné než optické; difraktografy


400 249 2,25 % 0 % 0

11 8414 Čerpadla, vývěvy vzduchové kompresory apod.

Strojírenský 348 609 1,96 % 0 % 0

12 8541 Diody, tranzistory a podobná polovodičová zařízení; fotosenzitivní polovodiče

Elektrotechnický 290 406 1,63 % 0 % 0

13 1210 Šištice chmelové čerstvé sušené apod. lupulin

Potravinářský 262 363 1,47 % 4,3 % 0

14 4202 Kufry, aktovky, brašny, pouzdra, kazety, vaky apod.

Ostatní spotřební průmysl

245 567 1,38 % 15,32 % 99,97 % exportů

osvobozeno ihned 0,03 %

exportů spadají do

režimu B10 15 2849 Karbidy chemicky

definované a nedefinované Chemický 231 628 1,30 % 2,52 % 0

16 3603 Zápalnice, bleskovice, roznětky rozbušky apod.

Chemický 219 983 1,23 % 6,4 % 0

17 7202 Feroslitiny Metalurgický 199 368 1,12 % 2,5 % 0 18 2933 Sloučeniny heterocyk. s

heteroatomem dusíku apod. Chemický 181 278 1,02 % 4,56 % 0

19 8536 Zařízení el. k ochraně, spínání el. obvodů,

Elektrotechnický 174 754 0,98 % 0 % 0

20 8483 Hřídele aj. převodové převody, kola ozubená apod.

Strojírenský 166 129 0,93 % 0 % 0

Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z (ČSÚ, 2018a) a (CSČR, 2018)

Dlouhodobě nejvýznamnější českou exportní položkou na japonském trhu jsou úlomky

drahých kovů pro průmyslovou výrobu (cca 12% podíl na celkovém českém exportu do

5 TOP20 českých vývozů v HS4 kódu reprezentuje 71,48 % celkového exportu České republiky

do Japonska v letech 2011–2017.

31

Japonska v letech 2011–2017), dále např. telefonní přístroje (11,4 %) či části a součásti

pro pístové motory (8,3 %). Na českých vývozech mají významnější podíl také další

výrobky strojírenského, ostatního spotřebního a optického a elektronického průmyslu

(viz Tabulka 4).

Obrázek 5: Podíl a dynamika českého TOP 20 exportního zboží do Japonska v letech 2011–2017

Poznámka: podíl na celkových vývozech do Japonska v letech 2011–2017 na vodorovné ose, průměrné tempo růstu

vývozů do Japonska v letech 2011–2017 na svislé ose

Vysvětlivky: 1210 Šištice chmelové čerstvé sušené apod., lupulin 2309 Přípravky používané k výživě zvířat 2849 Karbidy chemicky definované a nedefinované 2933 Sloučeniny heterocyklické s heteroatomem dusíku apod. 3603 Zápalnice bleskovice roznětky rozbušky apod. 4202 Kufry aktovky brašny pouzdra kazety vaky apod. 4407 Dřevo rozřezané, štípané, loupané i hoblované apod. > 6 mm 7112 Odpady úlomky kovů drahých plátovaných kovy 7202 Feroslitiny 8408 Motory pístové vznětové s vnitřním spalováním 8409 Části součásti pro motory pístové 8413 Čerpadla i se zař měřícím zdviže na kapaliny 8414 Čerpadla vývěvy vzduchové kompresory apod. 8483 Hřídele aj převodové převody kola ozubené apod. 8517 Telefonní přístroje, včetně telefonů pro celulární sítě 8536 Zařízení el. k ochraně spínání el. obvodů, 8541 Diody, tranzistory a podobná polovodičová zařízení; fotosenzitivní polovodiče 8708 Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705 9012 Mikroskopy, jiné než optické; difraktografy 9503 Tříkolky, koloběžky; kočárky pro panenky; panenky; hračky ostatní; modely; puzzle

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z (ČSÚ, 2018a) a (CSČR, 2018)

Významnými českými exportní produkty (TOP20 v letech 2011–2017, viz Tabulka 4),

na které Japonsko ukládá celní povinnost, jsou:

• vybrané dětské hračky (průměrný vážený celní tarif 0–3,9 % ad valorem),

7112

8517

84099503

8708

8408

4407

8413

2309

9012

8414

85411210

4202

2849

3603

7202

2933

8536

8483

-100%

-50%

0%

50%

100%

150%

200%

250%

300%

350%

0,50% 1,00% 2,00% 4,00% 8,00% 16,00%

32

• kufry, aktovky, brašny, pouzdra, kazety, vaky (průměrný vážený celní tarif 15,32 %),

• karbidy chemicky definované a nedefinované (průměrný vážený celní tarif 2,52 %),

• zápalnice, bleskovice, roznětky, rozbušky apod. (průměrný vážený celní tarif 6,4 %),

• feroslitiny (průměrný vážený celní tarif 2,5 %),

• sloučeniny heterocyk. s heteroatomem dusíku apod. (průměrný vážený celní tarif 4,56 %),

• přípravky používané k výživě zvířat (min. 33,3 %, nicméně podíl položky HS8, která

podléhá celní povinnosti, na celkové hodnotě agregátu HS4 je velmi nízký).

Prakticky všechny celní tarify u výše uvedených komoditních skupin dovážených do

Japonska z ČR budou automaticky po vstupu EUJEPA v platnost odstraněny.

Dynamika vývoje exportu ukazuje, že zboží, na které je uvaleno vyšší clo, zaujímá nižší

než 5% podíl na celkových exportech České republiky do Japonska. Dvouciferný

průměrný meziroční nárůst z těchto komodit vykazují především feroslitiny a kufry,

aktovky, pouzdra (viz Obrázek 5). Naopak klesá zájem japonských zákazníků o dovoz

hraček, který by mohl být liberalizací celního tarifu do budoucna eliminován. V těchto

komoditních skupinách a průmyslových odvětvích bude přímý efekt odstranění tarifních

překážek nejvíce patrný.

Výsledky ekonometrického modelování (pro podrobnosti viz kapitolu 4.3 na straně 77),

naznačují, že české exporty do Japonska vzrostou nejintenzivněji v textilním průmyslu (až

o 63 %), ve sklářském průmyslu (až o 10 %) a v chemickém průmyslu (až o 10 %), naopak

propad českých vývozů do Japonska hrozí potravinářskému průmyslu a zemědělství (až

o 43 %), automobilovém průmyslu (až o 6,5 %) a strojírenství a elektrotechnice

(až o 6,1 %). Je však třeba mít na paměti, že Japonsko představuje pro české vývozce spíše

marginální trh a že česká ekonomika je výrazně napojena na především na další velké

evropské trhy. Díky dohodě EUJEPA bude většina sektorových propadů více než

kompenzována vyšší poptávkou ze zemí EU. Tyto nepřímé efekty dohody EUJEPA

způsobují, že se prakticky žádné české vývozní odvětví (snad s výjimkou automobilového

průmyslu) nemusí obávat v důsledku EUJEPA poklesu vývozů.

3.2.5 Konkurenceschopnost českých exportů na japonském trhu

Pro odhad obecné konkurenceschopnosti či komparativní výhody na mezinárodních

trzích lze použít tzv. symetrický Ballasův koeficient specializace (respektive symetrický

index odhalené komparativní výhody RSCA), viz Obrázek 6. Jedná se o ukazatel, který

33

srovnává podíl českých exportů dané komodity do Japonska k celkovým exportům ČR do

Japonska v porovnání k evropským (resp. světovým) exportům dané komodity

do Japonska vztaženým k celkovým evropským (resp. světovým) exportům do Japonska.

Koeficient RSCA je symetrický, neboť může nabývat hodnot {-1; +1}, přičemž kladná

hodnota obecně znamená, že země je v daném sektoru nebo odvětví více specializována,

a tedy exportně úspěšnější než její evropští (příp. světoví) konkurenti. Intenzitu

specializace lze odhadnout dle dosažené kladné hodnoty koeficientu. Záporná hodnota

naopak indikuje podprůměrnou úroveň specializace v mezinárodním obchodě ve

srovnání s Evropskou unií, resp. světem jako celkem.

Obrázek 6: Symetrický koeficient specializace v zahraničním obchodě dle TOP20 nejvýznamnějších položek exportu českého zboží do Japonska v letech 2011–2017

Vysvětlivky: 1210 Šištice chmelové čerstvé sušené apod., lupulin 2309 Přípravky používané k výživě zvířat 2849 Karbidy chemicky definované a nedefinované 2933 Sloučeniny heterocyklické s heteroatomem dusíku apod. 3603 Zápalnice bleskovice roznětky rozbušky apod. 4202 Kufry aktovky brašny pouzdra kazety vaky apod. 4407 Dřevo rozřezané, štípané, loupané i hoblované apod. > 6 mm 7112 Odpady úlomky kovů drahých plátovaných kovy 7202 Feroslitiny 8408 Motory pístové vznětové s vnitřním spalováním 8409 Části součásti pro motory pístové 8413 Čerpadla i se zař měřícím zdviže na kapaliny 8414 Čerpadla vývěvy vzduchové kompresory apod. 8483 Hřídele aj převodové převody kola ozubené apod. 8517 Telefonní přístroje, včetně telefonů pro celulární sítě 8536 Zařízení el. k ochraně spínání el. obvodů, 8541 Diody, tranzistory a podobná polovodičová zařízení; fotosenzitivní polovodiče 8708 Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705 9012 Mikroskopy, jiné než optické; difraktografy 9503 Tříkolky, koloběžky; kočárky pro panenky; panenky; hračky ostatní; modely; puzzle

Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z (WITS, 2018) a (EUROSTAT, 2018)

-0,4

-0,2

0,0

0,2

0,4

0,6

0,8

1,0

7112

3603

2849

9503

1210

9012

8409

8517

7202

2309

8413

8414

8541

8408

4407

8483

8708

8536

4202

2933

RSCA [EU] RSCA [svět]

34

Z hlediska produktové specializace v zahraničním obchodě, co se týče Evropy, jsou

nejvýznamnějším exportním artiklem, kde má ČR největší komparativní výhodu a

registruje relativně nejvyšší podíl na evropských vývozech do Japonska:

• Odpady úlomky kovů drahých plátovaných kovy (7112):

RSCA[EU] = 0,971; RSCA[svět] = 0,954;

• Zápalnice bleskovice roznětky rozbušky apod. (3603):

RSCA[EU] = 0,970; RSCA(svět) = 0,990;

• Karbidy chemicky definované a nedefinované (2849):

RSCA[EU] = 0,965; RSCA(svět) = 0,919;

• Tříkolky, koloběžky; kočárky pro panenky; panenky; hračky; modely; puzzle (9503):

RSCA[EU] = 0,957; RSCA(svět) = 0,943;

• Šištice chmelové čerstvé sušené apod., lupulin (1210):

RSCA[EU] = 0,939; RSCA(svět) = 0,990.

3.2.6 Importy japonského zboží do České republiky

Z hlediska sektorové klasifikace zboží reprezentují opět dva nejvýznamnější sektory

majoritu importů dovážených z Japonska do Česka.

Obrázek 7: Struktura importu japonského zboží do České republiky podle průmyslových odvětví v letech 2011–2017



průmysl37%

Strojírenský průmysl

30%

Automobilový průmysl

13%

Kovodělný průmysl5,9%

Chemický průmysl3,9%

Gumárenský průmysl3,6%

Plastikářský průmysl2,7%

Hutní průmysl1,2%

Farmac. průmysl0,8%

Ostatní spotřební0,7%

Textilní průmysl0,7%

Keramický průmysl0,4%

Sklářský průmysl0,2%

Papírenský průmysl0,15%

Zeměd. a potravinářství0,09%

Zbrojařský průmysl0,02%

Kožedělný průmysl0,01%

Dřevozpracující0,01%

Jiné7%

35

Jedná se o optický a elektrotechnický průmysl a strojírenství, které stojí za 67 % objemu

japonských dovozů do Čech. Dalším japonským průmyslovým oborem, kterému se na

českém trhu daří uplatnit, je automobilový průmysl. Tato tři odvětví stojí za více než

čtyřmi pětinami japonských dovozů do České republiky. Zbývajících 20 % japonských

dovozů zajišťují obory, jakými jsou zejména kovodělný, chemický, gumárenský a

plastikářský průmysl a další marginální obory zpracovatelského průmyslu (viz Obrázek

7). V rámci TOP20 nejvýznamnějšího japonského zboží, které je dováženo na český trh,

podléhají celním tarifům především:

• osobní automobily (průměrný vážený celní tarif 10 %),

• části, součásti a příslušenství motorových vozidel (průměrný vážený celní tarif 3,67 %),

• motory elektrické generátory (průměrný vážený celní tarif 2,7 %),

• části přístr. vysílacích přijímacích televizí (průměrný vážený celní tarif 3,57 %),

• zařízení el. k ochraně, spínání el. obvodů (průměrný vážený celní tarif 1,36 %),

• pneumatiky nové z pryže (průměrný vážený celní tarif 4,5 %),

• části motorů elektr. generátorů soustrojí apod. (průměrný vážený celní tarif 2,7 %),

• kohouty, ventily pro potrubí, kotle, vany aj. (průměrný vážený celní tarif 2,2 %),

• zařízení zapalovací, spouštěcí el. pro motory (průměrný vážený celní tarif 3,2 %),

• přístroje regulační, kontrolní automatické (průměrný vážený celní tarif 2,76 %),

• stroje mechanické s vlastní indiv. funkcí, j.n. (průměrný vážený celní tarif 1,69 %),

• tabule, panely, ovládací stoly, pulty, skříně (průměrný vážený celní tarif 2,1 %),

• čerpadla vývěvy vzduchové kompresory (průměrný vážený celní tarif 2,15 %),

• šrouby vruty matice podložky aj z železa ocel (průměrný vážený celní tarif 3,7 %).

Téměř všechny výše uvedené typy komodit budou po přijetí dohody EUJEPA zbaveny

celní povinnosti. Výraznější výjimku tvoří především osobní automobily, které budou

liberalizovány až po sedmiletém přechodném období, jejich části a součásti (blíže viz

Tabulka 5).

Propad české produkce předpokládá model v souvislosti s přijetím EUJEPA

v dlouhodobějším časovém horizontu v podstatě pouze pro automobilový průmysl

(zpomalení růstu ročně až o 0,465 procentního bodu) a chemický průmyslu

(o 0,0013 procentního bodu). Všechny ostatní analyzované sektory českého hospodářství

vykazují v důsledku přijetí EUJEPA pozitivní příspěvky k tempu růstu jejich výkonnosti

(zpravidla v řádech setin procentních bodů: zemědělství a potravinářství

36

+0,0564 procentního bodu, ostatní zpracovatelský průmysl +0,0703 procentního bodu

apod.).

Tabulka 5: TOP20 položek dovážených z Japonska do ČR v letech 2011–20176

Pořa

dí

HS

kód Název oddílu zboží Průmyslové

odvětví Průměrné

roční dovozy v tis. Kč

Podíl na dovozu

z Japonska do ČR

Průměrný vážený

celní tarif

EUJEPA

1 8443 Stroje, přístroje pro tisk s pomůckami HS 8442 (vč. kopírek, faxů)

Elektro-technický

7 110 433 12,68 % 0,02 0

2 8703 Osobní automobily a jiná motorová vozidla

Auto-mobilový

3 889 796 6,94 % 10 Režim B7 na veškerý dovoz

3 8708 Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705

Auto-mobilový

2 256 702 4,03 % 3,67 78,5 % dovozů osvobozeno ihned, 12 %

v režimu B5, 8 % v režimu B3

a 1,5 % v režimu B7

4 8501 Motory elektrické generátory Elektro-technický

1 895 164 3,38 % 2,7 0

5 8542 Obvody integrované elektronické

Elektro-technický

1 809 227 3,23 % 0 0

6 8541 Diody, tranzistory a podobná polovodičová zařízení; fotosenzitivní polovodiče

Elektro-technický

1 741 698 3,11 % 0 0

7 8529 Části přístroje vysílacích přijímacích televizí

Elektro-technický

1 516 460 2,71 % 3,57 % 0

8 8536 Zařízení el. k ochraně, spínání elektrických obvodů

Elektro-technický

1 336 940 2,39 % 1,36 % 0

9 4011 Pneumatiky nové z pryže Gumárenský, automobilový

1 224 912 2,19 % 4,5 % 99,68 % dovozů

osvobozeno ihned, 0,31 %

dovozů v režimu B3 a

0,01 % v režimu EU10

10 8503 Části motorů elektrických generátorů soustrojí apod.

Elektro-technický

968 991 1,73 % 2,7 % 0

11 8481 Kohouty, ventily pro potrubí, kotle, vany aj.

Strojírenský 954 863 1,70 % 2,2 % 0

12 9018 Nástroje lékařské, chirurgické, zubolékařské aj

Strojírenský 939 434 1,68 % 0 % 0

13 8511 Zařízení zapalovací, spouštěcí el. pro motory

Elektro-technický

924 610 1,65 % 3,2 % 0

14 8523 Disky, pásky aj. média pro záznam zvuku, obrazu apod., ne HS 37

Ostatní spotřební

871 206 1,55 % 0 % 0

15 8532 Kondenzátory elektrické pevné otočné dolaďovací

Elektro-technický

802 649 1,43 % 0 % 0

16 9032 Přístroje regulační, kontrolní, automatické

Strojírenský 752 473 1,34 % 2,76 % 0

17 8479 Stroje mechanické s vlastní individuální funkcí j.n.

Strojírenský 738 001 1,32 % 1,69 % 0

18 8537 Tabule, panely, ovládací stoly, pulty, skříně a jiné základny

Elektro-technický

732 368 1,31 % 2,1 % 37,6 % dovozů osvobozeno

ihned, 62,4 % dovozů

v režimu B5 19 8414 Čerpadla, vývěvy, vzduchové

kompresory apod. Strojírenský 731 142 1,30 % 2,15 % 0

20 7318 Šrouby, vruty, matice, podložky aj. ze železa, oceli

Kovodělný 683 331 1,22 % 3,7 % 0


6 TOP20 japonských importů reprezentuje 56,87 % všech japonských importů do České republiky

v letech 2011–2017.

37

3.2.7 Shrnutí dopadů dohody EUJEPA na český zahraniční obchod zbožím

Významnější zvýšení českého exportu zboží v důsledku odstranění celních tarifů

po vstupu EUJEPA v platnost lze předpokládat především u exportních komodit, kde je

uvalena povinnost platit clo, zároveň se jedná o komodity, kde v rámci EU i celosvětově

Česká republika registruje vysokou míru specializace a komparativní výhody. Jsou jimi:

• Zápalnice bleskovice roznětky rozbušky apod. – chemický průmysl

• Karbidy chemicky definované a nedefinované – chemický průmysl

• Tříkolky, koloběžky; kočárky pro panenky; panenky; hračky ostatní; modely; puzzle

– zpracovatelský průmysl

• Šištice chmelové čerstvé sušené apod., lupulin – zemědělství a potravinářství

• Sloučeniny heterocyklické s heteroatomem dusíku apod. – chemický průmysl

• Feroslitiny – těžké strojírenství

Výše uvedené produktové kategorie vykazují solidní konkurenceschopnost České

republiky v evropském i celosvětovém měřítku (měřeno symetrickým indexem RSCA).

Významnější nárůst lze očekávat také u exportních komodit textilního průmyslu, zejm.

netkaných textilií a výrobků z nich (konkrétně se jedná o ochranné roušky z netkaných

textilií pro jiné než chirurgické obory), kde clo v současné době činí 18 % a bude

odstraněno v okamžiku vstupu EUJEPA v platnost.

V důsledku snížení celních tarifů na japonské importy dojde ke snížení vstupních nákladů

českých firem/institucí, což přináší prostor pro zvýšení jejich konkurenceschopnosti

na světových trzích.

Otázkou je také vývoj v komoditních skupinách 8414, 8536, 8541 a 8708, které se mezi

TOP20 exportními komoditami objevují na obou stranách, přičemž japonští importéři čelí

v současné době vyšším celním tarifům. Dopad odstranění celních překážek v těchto

segmentech je tedy poněkud diskutabilní, přestože ve většině z nich vykazuje Česká

republika poměrně solidní komparativní výhodu.

V důsledku odstranění tarifních překážek lze celkové roční úspory ihned po přijetí dohody

EUJEPA na straně dovozců z Japonska do Čech odhadovat na bezmála 938 mil. Kč, na

straně vývozců z Čech do Japonska pak na 493 mil. Kč. Po skončení všech přechodných

období dohody EUJEPA dosáhnou průměrné roční úspory českých vývozců do Japonska

38

až 1 103 mil. Kč. Průměrné roční úspory importérů zboží z Japonska do Česka se pak

odhadují až na 1 833 mil. Kč.

3.3 Investice

Česká republika je čistým příjemcem přímých zahraničních investic. Jako malá otevřená

ekonomika v centru Evropy se spoléhá především na export své produkce na větší trhy.

Přímé zahraniční investice významně zvyšují exportní výkonnost ČR, zaměstnanost a

podporují konkurenceschopnost ČR na světových trzích. Oblast investic je v ČR již

od konce 90. let poměrně značně liberalizována, což je také příčinou vysokého nárůstu

přímých zahraničních investic (dále jen PZI) do ČR v posledních dvou dekádách.

Významnou roli sehrály investiční pobídky, které ČR poskytuje od roku 1998, a to

nediskriminačně zahraničním i domácím investorům. ČR patří mezi top destinace pro

japonské investice v Evropě.

3.3.1 Dosavadní investiční aktivity mezi Českou republikou a Japonskem

Japonsko je dlouhodobě na jednom z předních míst v přílivu investic s vysokou přidanou

hodnotou do ČR. Kumulovaná hodnota japonských přímých zahraničních investic do ČR

dosáhla k 31. 12. 2016 dle údajů ČNB hodnoty 38 mld. USD. Po Korejské republice je

Japonsko druhým největším mimoevropským investorem v ČR. Celkem 229 japonských

firem v současné době zaměstnává v ČR přes 47 tisíc zaměstnanců a počet japonských

výrobních firem na území ČR je čtvrtý nejvyšší ze všech zemí EU. Z uvedeného celkového

počtu se 98 japonských společností v ČR zabývá výrobou a 11 firem výzkumem a vývojem.

• Největší japonskou investicí v ČR je společný projekt automobilek Toyota Motor

Corporation a Peugeot Citroën. Kolínský závod TPCA na výrobu osobních automobilů,

který byl oficiálně otevřen v roce 2005, je výší investice přes 1 mld. EUR jedním z

největších investičních projektů ve střední Evropě a ČR přináší kromě cca 3 000

přímých pracovních míst i dalších cca 7 000 pracovních míst v návazných službách a u

subdodavatelů.

• Nejaktuálnější významnou investice provedla firma Asahi Group Holdings v březnu

2017 v rámci akvizice Plzeňského Prazdroje a dalších středoevropských a

východoevropských značek (maďarský pivovar Dreher, rumunský Ursus, polská

Kompania Piwowarska a slovenský Topvar) od společnosti SABMiller za celkem 7,3

miliardy eur (197,3 miliardy korun). Tato transakce je pro pivovar Asahi největší

39

akvizicí v jeho dosavadní historii. Asahi Group od AB InBev už koupil i jiná původní

evropská aktiva SABMilleru (italský pivovar Peroni a nizozemský Grolsch) a má v plánu

další posilování svých pozic v Evropě, zejména v segmentu prémiových značek.

Regionální centrála nově vytvořené organizace Asahi Breweries Europe Ltd. se sídlem

v Londýně bude umístěna v Praze.7

V Japonsku působí několik českých firem. Patří k nim pobočky firem Moravia IT8, Zoner

Software9, INSTAR ITS Japan10., LOGIS Japan11. Většina českých firem v Japonsku je

sdružena v České obchodní a průmyslové komoře, která vznikla v roce 2013, jejím

zakladatelem a předsedou je Roman Watanabe.

Základním principem pro vstup zahraničních investorů do Japonska je nediskriminační

zacházení, tj. rovnost podmínek pro zahraniční investory a japonské subjekty. Aktuálně

zahraniční investor nepotřebuje ve většině sektorů japonského hospodářství souhlas

japonské vlády, a to s výjimkou několika oblastí, které se dotýkají národní bezpečnosti

(leteckého a zbrojního průmyslu, jaderné energetiky a kosmického výzkumu a vývoje) a

tzv. citlivých odvětví (zemědělství, lesnictví, rybolovu, těžebního a kožedělného

průmyslu).

Japonsko je zemí s relativně složitými podmínkami pro podnikání zahraničních firem. Za

hlavní bariéry pro podnikání zahraničních subjektů jsou považovány netransparentní

byrokratické postupy, složitost legislativy, silná místní konkurence, monopolní postavení

a propojení místních společností, extrémně vysoké počáteční náklady, vysoké ceny a

obtížnost získání vhodných pozemků, relativně vysoké daňové zatížení, vysoké životní

7 Podle zatím neoficiálních informací by Plzeňský Prazdroj mohl být vlajkovou lodí firmy pro vývoz piv

z Evropy do Japonska. Zvýšení zatím nepatrného exportu českých piv do Japonska je očekáván také v souvislosti s faktem, že od roku 2018 bude možné vyvážet evropská piva jako piva, a nikoli jako „nápoje s nízkým obsahem alkoholu“, což znamená podobné zdanění. Zároveň bude díky dohodě EUJEPA zajištěna právní ochrana zeměpisného značení (PGI) „České pivo“.

8 V roce 2004 úspěšně vstoupila na japonský trh česká firma Moravia IT. Mezi hlavní aktivity Moravia IT patří lokalizace softwaru, testování výrobků, internacionalizace, technické překlady, apod.

9 V srpnu 2006 zahájila v Ósace činnost pobočka brněnské firmy Zoner Software, s.r.o., která se zabývá vývojem, výzkumem a distribucí softwaru, rovněž poskytuje internetové služby (prezentace na internetu, e-commerce apod.). Viz též případovou studii na straně 149.

10 V květnu 2008 byl založen společný podnik INSTAR ITS Japan Inc., který dodává japonským firmám komplexní řešení energetického managementu. Společnost sídlí v Ósace.

11 V září 2011 byla založena pobočka české firmy LOGIS v Japonsku, která je dodavatelem expertních služeb a informačních technologií zaměřených na zlepšování kvality řízení a konkurenceschopnosti podniků (zejména v oborech strojírenství, automobilovém průmyslu a hutnictví).

40

náklady zahraničních expertů, jazyková a kulturní bariéra. Aby japonská vláda usnadnila

příliv zahraničních investic, vyhlásila v březnu 2014 vznik několika speciálních

ekonomických zón, kde by měly platit pracovně právní vztahy, které budou příznivější a

srozumitelnější pro zahraniční firmy (MPOČR, 2018b)

3.3.2 Investice v EUJEPA

Oblast liberalizace investic je v EUJEPA řešena v kapitole 8, o níže pojednává rovněž

kapitola 3.4 této studie. Konkrétní ustanovení o investicích obsahuje Oddíl B: Liberalizace

investic, resp. články 8.6 – 8.13. Stejně jako u služeb jsou z působnosti kapitoly vyloučeny

letecké služby (kromě pěti podpůrných služeb), služby námořní kabotáže a audiovizuální

služby (EK, 2018).

EUJEPA v článku 8.7 zakazuje omezení přístupu na trh týkající se počtu podniků,

celkové hodnoty transakcí nebo aktiv, celkového počtu operací, účasti zahraničního

kapitálu a celkového počtu fyzických osob, jež mohou být v určitém odvětví zaměstnány

či omezení specifických typů právní subjektivity nebo společného podnikání. Výše

uvedené je však slučitelné s opatřeními týkajícími se např. územního plánování, ochranou

přírodních zdrojů či povoleními z důvodu technických či fyzikálních překážek či opatření

týkající se požadované kvalifikace na výkon určité profese.

Zakázány jsou výkonnostní požadavky (článek 8.11), např. na podíl domácího obsahu,

na podíl vývozu, poskytnutí technologií či práv duševního vlastnictví nebo na nákup

domácího zboží a služeb či provádění výzkumu a vývoje atp.

Národní zacházení (článek 8.8) požaduje, aby byly investorům z druhé strany

poskytnuty neméně příznivé podmínky jako investorům vlastním.

Doložka nejvyšších výhod (článek 8.9) stanoví, že smluvní strany musí zajistit, aby s

investory z druhé strany bylo zacházeno neméně příznivě než s investory ze všech

ostatních třetích zemí v dané situaci (EK, 2018).

Seznam výhrad EU (a členských států) a Japonska ke stávajícím i budoucím opatřením je

uveden v přílohách kapitoly (blíže také viz kapitolu 3.4.5) v podobě negativního výčtu.

O výhradách jednotlivých stran v oblasti přístupu na trh, nediskriminace apod. pojednává

kapitola 3.4.5 na straně 50.

Poprvé v dohodách EU bude Dohoda o volném obchodu mezi EU a Japonskem obsahovat

ustanovení o správě firem (o podnikání) vložené do specifické kapitoly 15

41

Corporate Governance. Tato ustanovení jsou inspirována Kodexem OECD v oblasti

správy a řízení společností a odrážejí osvědčené postupy a pravidla EU a Japonska v této

oblasti. Firemní řízení je zásadním nástrojem pro přilákání a podporu udržitelných

investic prostřednictvím podpory fungujících trhů a řádných finančních systémů

založených na transparentnosti, účinnosti, důvěře a bezúhonnosti. EU a Japonsko se

zavázaly k dodržování klíčových zásad a cílů v oblasti podnikání, a to zejména:

• transparentnost a zveřejňování informací týkajících se společností, které musí

zveřejňovat korporátní data,

• odpovědnost vedení vůči akcionářům; odpovědného rozhodování z objektivního a

nezávislého hlediska; účinného a spravedlivého jednání z hlediska práv akcionářů,

• transparentnost a spravedlnost v transakcích týkajících se převzetí (takeover).

Investice jsou v dohodě EUJEPA upraveny v oddílu B, přičemž se na ně vztahují (a těsně s nimi souvisejí) ustanovení o liberalizaci služeb v režimu Mode 3, resp. Mode 4. Oproti např. dohodě CETA není v dohodě EUJEPA řešena problematika sporů stát-investor. Lze předpokládat, že největší přínosy pro evropské investory v Japonsku, stejně tak jako japonské v zemích EU budou spočívat v implementaci opatření týkajících se přechodného pobytu osob za účelem podnikání v kategoriích investor a převedení zaměstnance v rámci společnosti, kde jsou patrné největší bariéry ze stran EU, resp. ČR (viz kapitolu 3.5 na straně 53) a ustanovení o liberalizaci přístupu na trh pro jednotlivé sektory (viz kapitolu 3.4 na straně 42). Pozitivní dopad v oblasti investic lze předpokládat i v oblasti přístupu zboží na trh, tj. odstraňování tarifních a netarifních překážek v obchodu se zbožím, kde se bude jednat o úspory na clu při dovozu investičních celků a dalších vstupů do českých poboček japonských investorů.

Poprvé v dohodách EU bude Dohoda o volném obchodu mezi EU a Japonskem obsahovat ustanovení o správě firem (o podnikání) vložené do specifické kapitoly 15 „Corporate Governance“. Tato ustanovení jsou inspirována Kodexem OECD v oblasti správy a řízení společností a odrážejí osvědčené postupy a pravidla EU a Japonska v této oblasti.

Japonsko je druhým největším mimoevropským investorem do průmyslu ČR. V současné době jsou pro japonské investory v ČR zajímavé zejména sektory telekomunikace, informační technologie, bankovnictví a pojišťovnictví (životní pojištění), maloobchod, potravinářský průmysl, energetika, automobilový průmysl, biotechnologie, farmaceutický průmysl, zdravotní péče, životní prostředí, bytová výstavba, nemovitosti apod. Po havárii jaderné elektrárny Fukušima Daiiči a v důsledku nové energetické politiky, je jedním z nejperspektivnějších odvětví pro investice a společné projekty oblast alternativních energií (MPOČR, 2018b).

Rizika investování v Japonsku formou přímé zahraniční investice jsou minimální, to samé lze tvrdit o japonských investicích v ČR.

BOX 3: EUJEPA – INVESTICE

42

3.4 Obchod službami

I v oblasti služeb vykazuje ČR ve vztahu k Japonsku, podobně, jako je tomu v případě

obchodu zbožím, dlouhodobě zápornou bilanci. V letech 2011–2017 byly do Japonska

z Česka vyvezeny služby v průměrné roční hodnotě cca 3,2 mld. Kč, průměr japonských

služeb dovezených do České republiky činil bezmála 7,7 mld. Kč. Bilance obchodu

službami v letech 2011–2017 tedy dosahuje průměrného ročního schodku v hodnotě –

4,5 mld. Kč. Od roku 2011 se bilance vůči ČR spíše zhoršuje, nejvyšší schodky nastaly

v letech 2014–2015. Vývoj bilance obchodu službami v letech 2011–2017 ukazuje

Obrázek 8.

Obrázek 8: Vývoj česko-japonské obchodní bilance se službami v letech 2011–2017

Zdroj: vlastní výpočty na základě dat (ČNB, 2018)

V porovnání se situací ČR-svět je bilance s Japonskem poměrně značně odlišná, jelikož

bilance služeb ČR-svět je kladná a kladné saldo se v letech 2011–2017 zvyšuje. Exporty

služeb z České republiky do Japonska se na celkových českých exportech služeb podílejí

0,61 %. Podíl Japonska na celkových dovozech služeb do ČR je logicky vyšší a činí v letech

2011–2017 v průměru 1,74 %.

Poněkud odlišná oproti porovnání ČR se světem je i struktura exportu služeb. Největší

českou příjmovou položkou obchodu se službami je bezesporu cestovní ruch s 66 %

podílem na vývozu služeb do Japonska a velmi výrazně kladnou bilancí, kdy debetní

položka účtu cestovního ruchu nedosahuje ani 1 % z příjmů z cestovního ruchu

s Japonskem v letech 2011–2017. V této položce však registrujeme pokles, a to v průměru

o 5,6 % ročně.

- 8 mld. Kč

- 6 mld. Kč

- 4 mld. Kč

- 2 mld. Kč

0 mld. Kč

2 mld. Kč

4 mld. Kč

6 mld. Kč

8 mld. Kč

10 mld. Kč

12 mld. Kč

2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

kredit debet bilance

43

Obrázek 9: Struktura exportu služeb z ČR do Japonska v letech 2011–2017


Obrázek 10: Struktura importu služeb z Japonska do ČR v letech 2011–2017


Druhou nejsilnější českou exportní položkou ve službách je doprava s 22% podílem na

celkovém exportu služeb do Japonska. Zde však registruje ČR značný deficit, kdy příjmy

z dopravy dosahují zhruba třetinových hodnot oproti příjmům japonské strany. Třetí

nejvyšší podíl v letech 2011–2017 vykazují ostatní podnikatelské služby, které se však na

Cestovní ruch66%

Doprava22%

Ostatní podnikatelské služby4,6%

Poplatky za využívání duševního vlastnictví j.n.

2,3%

Telekomunikační služby,…

2,2%Pojišťovací služby a penzijní financování

1,0%

Výrobní služby u cizích fyzických vstupů

0,67%Opravy a údržba j.n.

0,54%

Osobní, kulturní a rekreační služby…

Finanční služby0,20%Stavební práce…

Výrobky a služby vládních institucí j.n.

0,01%

Jiné5,1%

Ostatní podnikatelské

služby34%

Poplatky za využívání duševního

vlastnictví j.n.34%

Doprava28%

Telekomunikační služby,…1,5%

Pojišťovací služby a penzijní financování

1,4%Výrobní služby u cizích

fyzických vstupů0,19%

Osobní, kult. a rekr. služby

0,16%Finanční služby

0,11%

Opravy a údržba j.n., 0,11%

Cestovní ruch0,09%

Výrobky a služby vládních institucí j.n.

0,05%Stavební práce0,04%

Jiné3,68%

44

celkových exportovaných službách podílejí pouhými 5 %, zde česká ekonomika registruje

dlouhodobě silný záporný zůstatek obchodní bilance, kdy české příjmy tvoří pouhou

dvacetinu příjmů japonských. Silnou zápornou bilanci v obchodě se službami ještě česká

ekonomika registruje v oblasti poplatků za využívání duševního vlastnictví, které se sice

na exportu podílejí pouhými 2 %, nicméně na japonských importech zaznamenávají více

jak 34% podíl (blíže viz Obrázek 9 a Obrázek 10).

Obrázek 11: Dynamika zahraničního obchodu službami ČR-Japonsko, český export v letech 2011–2017



Vysvětlivky: SA Výrobní služby u cizích fyzických vstupů (služby zpracování zboží) SB Opravy a údržba jinde neuvedené SC Doprava SD Cestovní ruch SE Stavební práce SF Pojišťovací služby a penzijní financování SG Finanční služby SH Poplatky za využívání duševního vlastnictví jinde neuvedené SI Telekomunikační služby, služby v oblasti počítačů a informační služby SJ Ostatní podnikatelské služby SK Ostatní osobní, kulturní a rekreační služby SL Vládní zboží a služby jinde neuvedené


Celkový přehled o dynamice přeshraničního obchodu službami s Japonskem z hlediska

českého exportu ilustruje Obrázek 11. V části studie, která se zabývá sektorovými

analýzami, bude podrobněji rozvedena oblast poskytování informačních a

komunikačních služeb (blíže viz kapitolu 4.9 na straně 128). Dohoda EUJEPA přináší

potenciál rozvoje tohoto segmentu s vysokou přidanou hodnotou, a to především

v kontextu liberalizovaných oblastí služeb.

SDSC

SJ

SHSI

SF

SA

SB

SK

SG

SESL

-10%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

0,00% 0,01% 0,10% 1,00% 10,00% 100,00%

45

Obchod službami je řešen v rámci kapitoly 8 Obchod službami, liberalizace investic a

elektronický obchod. Kapitola je členěna do oddílů pro konkrétní oblasti liberalizace.

Strany, potvrzující své závazky vyplývající z Dohody WTO a jejich závazek vytvořit lepší

podmínky pro rozvoj obchodu a investic mezi smluvními stranami, stanovují nezbytná

opatření pro postupnou a vzájemnou liberalizaci obchodu se službami a investicemi a pro

spolupráci v oblasti elektronického obchodu:

• Oddíl A – Obecná ustanovení (články 8.1 – 8.5)

• Oddíl B – Liberalizace investic (články 8.6 – 8.13)

• Oddíl C – Přeshraniční obchod službami (články 8.14 – 8.19)

• Oddíl D – Vstup fyzických osob a jejich dočasný pobyt (článek 8.20 – 8.28)

• Oddíl E – Regulační rámec (články 8.29 – 8.69)

• Oddíl F – Elektronický obchod (články 8.70 – 8.81) (EK, 2018)

Kapitola obsahuje řadu ustanovení, která platí horizontálně pro veškerý obchod, na nějž

se vztahuje. Jedná se např. o potvrzení práva stran regulovat, definice pojmů používaných

v celém rozsahu Kapitoly, pravidla pro Specializovaný výbor pro obchod se službami,

investicemi a elektronický obchod. Strany, potvrzující své závazky vyplývající z Dohody

WTO a závazek vytvořit lepší podmínky pro rozvoj obchodu a investic, stanovují nezbytná

opatření pro postupnou a vzájemnou liberalizaci obchodu se službami a investicemi a pro

spolupráci v oblasti elektronického obchodu. Kapitola obsahuje přílohy, které

konkretizují některá obecná ustanovení, jsou jimi:

• Příloha 8-A: Spolupráce v oblasti finanční regulace

• Příloha 8-B: Listiny závazků týkající se kapitoly 8

• Příloha 8-BI: Výhrady týkající se stávajících opatření

• Příloha 8-BII: Výhrady týkající se budoucích opatření

• Příloha 8-BIII: Obchodní návštěvy pro účely usazení, osoby převedené v rámci

společnosti, investoři a krátkodobé obchodní návštěvy

• Příloha 8-BIV: Smluvní poskytovatelé služeb a nezávislí odborníci (dodatek týkající se

omezení podnikatelské činnosti smluvních poskytovatelů služeb a nezávislých

odborníků v Japonsku)

• Příloha 8-C: Ujednání o pohybu fyzických osob pro účely podnikání (EK, 2018)

46

Pro plánování závazků se používá negativní výpis. O výhradách jednotlivých stran

v oblasti přístupu na trh, nediskriminace apod. pojednává kapitola 3.4.5 na straně 50.

Pokud jde o otázku veřejných služeb, dohoda o volném obchodu mezi EU a Japonskem,

stejně jako všechny ostatní dohody o volném obchodu EU zachovává právo orgánů

členských států udržovat veřejné služby a není zde požadavek, aby vlády privatizovaly

nebo deregulovaly jakoukoli veřejnou službu na národní nebo místní úrovni. Členské

státní úřady si ponechávají právo převést do veřejného sektoru veškeré soukromé služby.

3.4.1 Příležitosti pro ČR v oblasti přeshraničního trhu se službami

Pro odhad obecné konkurenceschopnosti či komparativní výhody na mezinárodních

trzích opět použijeme tzv. symetrický Ballasův koeficient specializace (respektive

symetrický index odhalené komparativní výhody RSCA).

Jedná se o ukazatel, který srovnává podíl českých exportů dané komodity do Japonska

k celkovým exportům ČR do Japonska v porovnání k evropským (resp. světovým)

exportům dané komodity do Japonska vztaženým k celkovým evropským (resp.

světovým) exportům do Japonska. Koeficient RSCA je symetrický, neboť může nabývat

hodnot {-1; +1}, přičemž kladná hodnota obecně znamená, že země je v daném sektoru

nebo odvětví více specializována, a tedy exportně úspěšnější než její evropští (příp.

světoví) konkurenti. Intenzitu specializace lze odhadnout dle dosažené kladné hodnoty

koeficientu. Záporná hodnota naopak indikuje podprůměrnou úroveň specializace

v mezinárodním obchodě ve srovnání s Evropskou unií, resp. světem jako celkem.

Obrázek 12 ukazuje, že z hlediska specializace v přeshraničním obchodě se službami, jsou

nejvýznamnějším exportním artiklem, kde má ČR největší komparativní výhodu a

registruje relativně nejvyšší podíl na evropských, ale i celosvětových vývozech služeb

do Japonska:

• ostatní druhy dopravy (kosmická, železniční, silniční, říční, potrubní apod.) (SC3):

RSCA[EU] = 0,828; RSCA[svět] = 0,988;

• cestovní ruch v oblasti služebních cest (SDA):

RSCA[EU] = 0,817; RSCA[svět] = 0,803;

• cestovní ruch v oblasti soukromých cest (SDB):

RSCA[EU] = 0,743; RSCA[svět] = 0,657.

47

Obrázek 12: Symetrický koeficient specializace v zahraničním obchodě českými službami do Japonska v letech 2011–2017

Vysvětlivky: SA Výrobní služby u cizích fyzických vstupů (služby zpracování zboží) SB Opravy a údržba jinde neuvedené SC1 Námořní doprava SC2 Letecká doprava SC3 Ostatní druhy dopravy SC4 Poštovní a kurýrní služby SDA Cestovní ruch (služební) SDB Cestovní ruch (osobní) SE Stavební práce SF Pojišťovací služby a penzijní financování SG Finanční služby SH Poplatky za využívání duševního vlastnictví jinde neuvedené SI1 Telekomunikační služby SI2 Služby v oblasti počítačů SI3 Informační služby SJ1 Služby výzkumu a vývoje SJ2 Odborné a manažerské konzultační služby SJ3 Technické, obchodní a ostatní podnikatelské služby SK1 Audiovizuální a s nimi související služby

SK2 Ostatní osobní, kulturní a rekreační služby SL Služby vládních institucí jinde neuvedené

Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z (UNCTAD, 2018) a (EUROSTAT, 2018)

Ve všech ostatních typech služeb vykazuje česká ekonomika horší nebo podprůměrný

výkon při vývozu služeb ve srovnání se zeměmi EU i se světem. Uvedená analýza

v podstatě upozorňuje především na to, že statisticky vzato Česká republika není –

s výjimkou cestovního ruchu – v mezinárodním obchodě službami obecně příliš úspěšná.

3.4.2 Přeshraniční obchod službami v EUJEPA

U přeshraničního obchodu službami jsou některé oblasti výslovně vyloučeny

z působnosti, jde o audiovizuální služby, námořní kabotážní služby, letecké služby (kromě

pomocných leteckých služeb, jako jsou služby pozemního odbavování, marketingu, oprav

a údržby letadel, služeb rezervačního systému), vládní zakázky a dotace. V oblasti

-1,0

-0,8

-0,6

-0,4

-0,2

0,0

0,2

0,4

0,6

0,8

1,0

SA SB SC1 SC2 SC3 SC4 SDA SDB SE SF SG SH SI1 SI2 SI3 SJ1 SJ2 SJ3 SK1 SK2 SL

RSCA[EU] RSCA[svět]

48

národního zacházení se obě strany zavazují poskytnout službám a poskytovatelům služeb

druhé strany zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje svým vlastním obdobným

službám a poskytovatelům služeb, zároveň je v čl. 8.17 uvedeno, že neméně příznivé

zacházení by mělo být poskytnuto i s ohledem na třetí země (zacházení podle nejvyšších

výhod). V článku 8.19 se strany dohodly, že mohou odepřít výhody poskytovateli služby

druhé strany, který je právnickou osobou druhé strany, a službám tohoto poskytovatele

služeb, pokud je tato právnická osoba vlastněna a kontrolována fyzickou nebo právnickou

osobou ze třetí země (EK, 2018).

3.4.3 Vstup fyzických osob a jejich dočasný pobyt

Kapitola obsahuje ustanovení o pohybu fyzických osob za účelem podnikání (Mode 4).

Ustanovení se týkají všech tradičních kategorií poskytovatelů služeb režimu Mode 4

(obchodní návštěvy za účelem usazení, osoby převedené v rámci společnosti, smluvní

poskytovatelé služeb a nezávislí odborníci) plus dva další profily, ke kterým se EU

zavázala již v CETA, a to krátkodobé obchodní návštěvy a investoři. Kapitola také obsahuje

protokol s procedurálními pravidly, závazky týkající se vstupu poskytovatelů služeb na

území smluvních stran. Tyto zahrnují problematické části, jako jsou poplatky nebo

termíny pro zpracování žádostí o vstup. Japonsko a EU se rovněž zavazují, že umožní

vstup rodinných příslušníků (manželů nebo dětí) investorů a osob převedených v rámci

společnosti, v případě Japonska i u smluvních poskytovatelů služeb či nezávislých

odborníků (blíže viz kapitolu 3.5 na straně 53) (EK, 2018).

3.4.4 Regulační rámec a elektronický obchod

V rámci kapitoly jsou uvedena i regulační ustanovení s několika odvětvovými a

několika horizontálními sekcemi. Horizontální sekce se vztahují k vnitrostátní regulaci,

vzájemnému uznávání a správě opatření. Ustanovení o vnitrostátních právních

předpisech zahrnují požadavky na licence, kvalifikaci a postupy. Tyto mají být veřejně

dostupné, snadno srozumitelné a přiměřené, aby nepůsobily jako nepřiměřená bariéra

obchodu obou stran. Text rovněž zahrnuje opatření týkající se technických norem. Článek

8.35 o vzájemném uznávání stanovuje dvouúrovňovou strukturu, kde jsou nejprve

profesními organizacemi vypracována společná doporučení pro dohodu o vzájemném

uznávání a poté (ve druhé fázi), Výbor pro obchod službami zřízený dle článku 8.4 EUJEPA

přistoupí k posouzení těchto doporučení, projedná znění a následně formálně přijme

49

dohodu o vzájemném uznávání. Podobná rámcová ustanovení jsou zahrnuta ve většině

dohod o volném obchodu EU (EK, 2018).

Kapitola obsahuje také ustanovení o regulaci v poštovních a kurýrních služeb. Text

obsahuje definice, ustanovení o povinnostech univerzální služby (včetně pravidel

k předcházení nekalým soutěžním praktikám), článek o hraničních řízeních, licencích a

o nezávislosti regulátora. Tato ustanovení budou moci zajistit rovné podmínky mezi

dodavateli poštovních a kurýrních služeb v EU a jejich japonských konkurentů, jako je

například Japan Post.

Část o telekomunikačních službách zahrnuje obecná ustanovení, která jsou typická

pro obchodní dohody EU a obecně je lze rozdělit do tří skupin.

• ustanovení vytvářející "rovné podmínky", které umožňují jakémukoli poskytovateli

služeb jedné strany přístup a využívání telekomunikačních služeb na území druhé

smluvní strany, a které se vztahují k podmínkám, v nichž poskytovatelé

telekomunikačních služeb od jedné strany smí poskytovat své služby na území druhé

strany.

• ustanovení o tom, jak strany vypořádají s poskytovateli telekomunikačních služeb,

kteří mají významnou tržní sílu.

• ustanovení disciplinující řadu dalších důležitých aspektů v odvětví telekomunikací,

jako je přidělování omezených zdrojů, pravidla pro stanovení povinností univerzální

služby, přenositelnost čísel a mobilní roaming, ustanovení zajišťující důvěrnost

komunikace na veřejných přenosových telekomunikačních sítích a vztahy stran

k příslušným mezinárodním organizacím v odvětví (EK, 2018).

Kapitola o mezinárodních námořních dopravních službách obsahuje povinnost

zachovat otevřenost a nediskriminační přístup k mezinárodním námořním službám

(dopravní a pomocné služby), jakož i přístup k přístavům a službám přístavů. Obsahuje

také různé definice, které upřesňují oblast působnosti závazků.

Část finančních služeb obsahuje specifické definice, výjimky a disciplíny týkající se

nových finančních služeb, samoregulačních organizací, platebních a zúčtovacích systémů

a transparentnosti. Zahrnuje zvláštní pravidla týkající se pojišťovacích služeb

poskytovaných poštovními subjekty. Mnohá z těchto ustanovení jsou založena na

pravidlech, která byla vytvořena v rámci WTO. Jsou nezbytná pro řešení zvláštností

50

odvětví finančních služeb a doplňují přístup na trh a vnitrostátní zacházení v horizontální

kapitole (EK, 2018).

Kapitola 8 v oddílu E dále obsahuje zvláštní část týkající se spolupráce v oblasti regulace

finančních služeb a zřizuje tzv. finanční regulační fórum. Fórum převezme roli

aktuálního regulačního dialogu mezi regulátory finančních služeb EU a Japonska.

Prostřednictvím fóra EU si obě strany budou pravidelně vyměňovat informace a vzájemně

konzultovat připravovaná regulační opatření včetně provádění mezinárodních norem

v oblasti finančních služeb (EK, 2018).

Ustanovení týkající se elektronického obchodu zahrnuje veškerý obchod prováděný

elektronickými prostředky. Odráží zájmy jak evropských, tak japonských společností a

spotřebitelé mají v digitálním obchodě plnou ochranu (legitimní cíle politiky). Tato

kapitola obsahuje články o neukládání cel na elektronické přenosy, zdrojových kódech,

domácí regulace, princip zásady nevyžadovat předchozí povolení, uzavírání smluv

elektronickými prostředky, elektronickém ověřování a elektronických podpisech,

ochraně spotřebitele a nevyžádaných komerčních elektronických zprávách. Obě strany se

rovněž dohodly, že budou pokračovat v dialogu o regulačních otázkách sdílení

elektronického obchodu, informací a zkušeností, včetně souvisejících zákonů, předpisů a

jejich provádění a nejlepších postupů týkajících se ochrany spotřebitele, kybernetické

bezpečnosti, boje proti spamu, uznávání certifikátů elektronických podpisů vydávaných

veřejnosti, výzvy pro malé a střední podniky při využívání elektronického obchodu,

usnadnění přeshraniční certifikace služeb, duševního vlastnictví a elektronické správy

(EK, 2018).

Dohoda v zásadě neobsahuje žádná podstatná ustanovení o tocích osobních údajů. Je zde

uvedena doložka o přezkumu, podle které se obě strany po třech letech mají znovu

k tomuto tématu vrátit v dalších jednáních.

3.4.5 Listina závazků (výhrad)

Japonsko i EU uplatňují výjimky z liberalizačních opatření v rámci ustanovení kapitol

o investicích a službách, jež jsou zahrnuty v komplexních listinách závazků pro obě strany.

V případě EU seznam výhrad obsahuje jak výjimky pro EU, tak i pro jednotlivé členské

státy EU. Na rozdíl od smlouvy o službách WTO-GATS, která obsahuje tzv. „pozitivní

seznam“, EUJEPA (podobně jako v CETA) uplatňuje přístup negativního seznamu. Zatímco

51

pozitivní seznam obsahuje pouze ty oblasti a opatření, v nichž jsou účastníci připraveni

přijmout liberalizaci, v negativním seznamu všechny oblasti, které nejsou výslovně

uvedeny, mohou v zásadě liberalizaci podléhat. Negativní seznam v EUJEPA obsahuje

výhrady v oblasti přístupu na trh či výkonnostních požadavků a nediskriminace. Tato

omezení jsou uvedena ve dvou přílohách:

• Příloha 8-B I obsahuje výhrady vyplývající ze současných regulačních opatření, ať už

se jedná o zákony nebo jiná ustanovení. V případě ČR jsou uplatněny tyto konkrétní

výhrady:

o Zemědělské a lesní pozemky mohou získat zahraniční fyzické osoby s trvalým

pobytem v České republice a podniky se sídlem v České republice.

o Pro oblast právních služeb platí požadavky na nediskriminační právní formu, úplné

přijetí do advokátní komory se vyžaduje pro výkon právních služeb v oblasti práva

Evropské unie a práva členského státu Evropské unie včetně zastupování před

soudy. Pro výkon právních služeb v oblasti vnitrostátního práva (Evropské unie a

členského státu), včetně zastupování před soudy, je vyžadována státní příslušnost

EHP nebo švýcarská státní příslušnost a bydliště v České republice.

o Pro oblast architektonických služeb a služeb městského plánování, inženýrství a

integrovaných inženýrských služeb je pobyt v EHP povinný.

o Fyzická přítomnost na území je nutná pro poskytování veterinárních služeb.

o Sídlo fyzických osob a usazování právnických osob v České republice vyžaduje

získání povolení potřebného k poskytování služeb v oblasti nemovitostí.

o Společnost provozující balící služby smí poskytovat pouze služby týkající se

zpětného odběru a využití obalů a musí být právnickou osobou založenou jako

akciová společnost.

o K získání licence pro organizaci dobrovolných veřejných dražeb musí být společnost

založena v České republice a fyzická osoba musí získat povolení k pobytu a

společnost nebo fyzická osoba musí být zapsána do obchodního rejstříku ČR.

o Soukromě financovaná vysoká škola musí být založena v členském státě Evropské

unie. Tato výhrada se nevztahuje na služby sekundárního odborného a odborného

vzdělávání.

o Společnost provozující služby silniční dopravy a pomocné služby musí být založena

v ČR.

52

o Pro výrobu elektřiny, přenos, distribuci, obchodování a další činnosti provozovatele

trhu s elektřinou, jakož i výrobu, přenos, distribuci, skladování a obchodování s

plynem, jakož i výrobu a distribuce tepla je zapotřebí povolení. Toto povolení může

být uděleno pouze fyzické osobě s povolením k pobytu nebo právnické osobě se

sídlem v Evropské unii. Existují výhradní práva, pokud jde o licence na přenos

elektřiny a plynu a licence na provozovatele trhu.

• Příloha 8-B II naopak obsahuje omezení týkající se budoucích opatření (výhrady

pro budoucí opatření) a má umožnit realizaci více diskriminačních předpisů či revizi

bývalých deregulací. Příloha obsahuje 23 odvětvových výhrad EU, následují stovky

dalších konkrétních výhrad členských států. Konkrétní výhrady uplatněné Českou

republikou v rámci Přílohy 8-B II se týkají:

o služeb v oblasti nemovitostí,

o aukčních dražeb,

o auditorských služeb12,

o služeb umísťování zaměstnanců,

o služeb zdravotní péče a maloobchodní prodej léčivých přípravků

o bezpečnostních a pátracích služeb,

o služeb v oblasti vzdělávání,

o služeb soukromě financované zdravotní a sociální péče,

o služeb zábavního průmyslu, divadel, hudebních skupin a cirkusů,

o služeb železniční a silniční dopravy,

o přeshraničního poskytování sportovních a kulturních služeb.

Další stovky výhrad byly uplatněny ostatními členskými státy EU.

Na japonské straně obsahuje Příloha 8-B I výhrady pro 53 pododvětví na centrální úrovni

vlády (odvětvové členění je na mnohem detailnější úrovni, než je tomu v evropském

seznamu výhrad), které se týkají např. poskytování služeb v oblasti distribuce vody,

energií, tepla, telekomunikací, jakožto i pojišťovacích služeb apod.

Příloha 8-B II obsahuje 17 japonských výhrad týkajících, z toho čtyři pro všechna odvětví

(např. v oblasti převodu majetkových podílů státních společností, vedení společností a

představenstva) či na úrovni jednotlivých pododvětví (např. vesmírný průmysl, rybolov a

12 V ČR je oprávněn provádět audity podnik, ve kterém je alespoň 60% kapitálových podílů nebo

hlasovacích práv vyhrazeno státním příslušníkům České republiky nebo členských států EU.

53

služby pro rybolov či pojišťovací a bankovní služby, zbrojní a pyrotechnický průmysl,

energetický průmysl, ICT, vzdělávání a učení, pozemkové transakce apod.).

Obchodní bilance služeb ČR-Japonsko je dlouhodobě záporná ve prospěch japonských exportérů. Vzhledem k nejvýznamnějším položkám japonských importů lze předpokládat, že tento stav je důsledkem značných investic do české ekonomiky, kdy japonské subjekty preferují vlastní know-how, technologie apod. Český export v segmentu služeb v letech 2011–2017 klesal meziročně o 1,67 %, naopak japonské importy rostou, a to o více jak o 5 % meziročně. Podíl českých exportů služeb na celkových exportech ČR je relativně vyšší, než je registrován v obchodu zbožím (0,5 % v obchodu zbožím versus 0,61 % v obchodu službami). Nejvyšší podíl, i když s klesající tendencí, vykazuje cestovní ruch, naopak značné rezervy má ČR v oblasti dopravy, ostatních podnikatelských služeb či poplatků za poskytnutí práva k duševnímu vlastnictví. Lze předpokládat, že v důsledku liberalizace obchodu se službami, ale i dalších oblastí (taxativně uvedených níže) se vzájemný obchod službami bude nadále zvyšovat. Komplementární služby budou poskytovány i v rámci dodávek technologických celků pro japonské podniky. Synergický efekt lze tedy kromě níže uvedených oblastí spatřovat i v odstranění tarifních překážek obchodu (blíže viz kapitolu 3.2 na straně 21), netarifních překážek obchodu (blíže viz kapitolu 3.5 níže) či liberalizaci v oblasti veřejných zakázek (blíže viz kapitolu 3.7 na straně 65).

3.5 Dočasný vstup a pobyt fyzických osob za účelem podnikání

Kapitola 8 upravuje také dočasný vstup a pobyt fyzických osob za účelem podnikání

v EU/Japonsku pro různé kategorie pracovníků. Tato kapitola se nevztahuje na osoby,

které usilují o přístup na trh práce nebo získání trvalého pobytu. Konkrétní závazky však

ukazují, že EUJEPA je dohoda, která podporuje kruhovou migraci pracovních sil, která trh

práce ovlivní jen velmi málo a pouze v úzké souvislosti s rozvojem obchodních aktivit

na území druhé strany. Dohodou EUJEPA nebudou dotčeny oblasti, jako je pracovní právo,

sociální zabezpečení, kolektivní smlouvy nebo minimální mzdy obou smluvních stran.

Problematiku dočasného vstupu a pobytu fyzických osob za účelem podnikání upravují

kromě ustanovení v textu kapitoly 8 také konkrétněji následující přílohy ke kapitole 8:

• Příloha 8-BIII: Obchodní návštěvy pro účely usazení, pracovníci převedení v rámci

podniku, krátkodobé obchodní návštěvy

• Příloha 8-BIV: Smluvní poskytovatelé služeb a nezávislí odborníci

• Příloha 8-C: Vysvětlení pohybu fyzických osob za účelem podnikání (EK, 2018)

Upřesňující definice jednotlivých kategorií fyzických osob jsou uvedeny níže:

BOX 4: EUJEPA – OBCHODNÍ VÝMĚNA ČR-JAPONSKO V OBLASTI SLUŽEB A V KONTEXTU EUJEPA

54

Obchodní návštěvy pro účely usazení jsou fyzické osoby strany, které pracují

ve vedoucím postavení a odpovídají za zřízení podniku, nenabízejí a neposkytují služby

ani nevyvíjejí žádnou jinou hospodářskou činnosti kromě té, jež je nutná pro účely

usazení, a které nedostávají odměnu v rámci druhé strany.

Investoři jsou fyzické osoby, které zřizující podnik, rozvíjejí či spravují provoz podniku

v druhé ze stran v dozorčí či výkonné funkci, a kterým je či bude svěřen značný kapitál

fyzickou či právnickou osobou, která tyto osoby zaměstnává.

Osoby převedené v rámci společnosti jsou fyzické osoby zaměstnávané právnickou

osobu strany po dobu min. 1 roku, a to v kategorii definované jako vedoucí pracovníci a

odborníci.

Krátkodobé obchodní návštěvy, jsou obchodní návštěvy, jejichž povaha nesmí být

„prodejem zboží a služeb široké veřejnosti“, „poskytováním služeb v rámci smlouvy uzavřené

mezi podnikem, který nemá obchodní přítomnost na území strany“ a zároveň nedostávají

pod vlastním jménem odměnu od strany, kde dočasně pobývají. Činnosti krátkodobých

obchodních návštěv jsou taxativně uvedeny v odst. 11 Přílohy 8-B-III, jedná se např.

o marketingový průzkum, školící semináře, výzkum a projektování a další.

Smluvními poskytovateli služeb se rozumí fyzické osoby zaměstnávané podnikem

jedné strany, který nemá provozovnu na území druhé strany, a který uzavřel v dobré víře

(nikoli prostřednictvím agentury) se spotřebitelem druhé strany smlouvu o poskytování

služeb, která vyžaduje dočasnou přítomnost jeho zaměstnanců na území druhé strany

za účelem plnění této smlouvy.

Nezávislí odborníci jsou fyzické osoby podílející se na poskytování služby a usazené

na území stran jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které nemají provozovnu

na území druhé strany a které uzavřely v dobré víře (nikoli prostřednictvím agentury) se

spotřebitelem z druhé strany smlouvu o poskytování služby, která vyžaduje přítomnost

dané fyzické osoby na území druhé strany za účelem plnění smlouvy o poskytování služeb.

Kromě dalších podmínek musí tato kategorie pracovníků splňovat podmínku dosaženého

vysokoškolského vzdělání, délky praxe a požadovanou kvalifikaci (EK, 2018).

55

Přípustná délka pobytu ze strany EU pro jednotlivé kategorie je následující:

a. obchodní návštěvníci pro účely usazení: až 90 dnů v každém šestiměsíčním období,

b. osoby převedené v rámci společnosti: do tří let s případným prodloužením dle uvážení

Evropské unie a jejích členských států,

c. investoři: do jednoho roku,

d. krátkodobí obchodní návštěvníci: do 90 dnů během šestiměsíčního období,

e. nezávislí odborníci a smluvní poskytovatelé služeb: max. 12 měsíců, s možností

prodloužení podle uvážení Evropské unie a jejích členských států, během jakéhokoli

24měsíčního období nebo po dobu trvání smlouvy, podle toho, co je kratší,

f. manželský partner a děti doprovázející fyzické osoby – udělení přechodného pobytu

v délce pobytu fyzické osoby v kategorii osob převedených v rámci společnosti

vč. mobility uvnitř EU.

ČR uplatnila následující výhrady:

• Povolená délka pobytu: až 90 dní během jakéhokoli dvanáctiměsíčního období.

Obchodní návštěva musí být zaměstnána podnikem, který není neziskovou organizací.

• Pracovníci přesunutí v rámci společnosti musí být zaměstnáni jiným podnikem

než neziskovou organizací.

• V případě investorů zaměstnaných podnikem je požadováno pracovní povolení včetně

testu ekonomické potřebnosti.

• U poprodejního servisu nebo následného pronájmu je požadováno pracovní povolení

v případě činností přesahujících sedm dní v měsíci nebo třicet dní v kalendářním roce.

4

• U smluvních poskytovatelů služeb a nezávislých odborníků nesmí pobyt přesáhnout

dvanáct po sobě jdoucích měsíců nebo dobu trvání smlouvy, podle toho, co je kratší.

Přípustná délka pobytu ze strany Japonska pro jednotlivé kategorie je následující:

• Obchodní návštěvy za účelem usazení: 90 dní.

• Osoby převedené v rámci společnosti s VŠ vzděláním: max. 5 let.

• Investoři: max. pět let.

• Krátkodobí obchodní návštěvníci: max. 90 dnů.

• U smluvních poskytovatelů služeb a nezávislých odborníků: až 5 let.

56

• Manželský partner a děti doprovázející fyzické osoby – udělení přechodného pobytu

v délce pobytu fyzické osoby v kategorii osob převedených v rámci společnosti,

investor a smluvní poskytovatelé služeb a nezávislí odborníci.

Příloha 8-B-IV obsahuje sektorové výhrady pro „smluvní poskytovatele služeb“ (SPS) a

„nezávislé odborníky“ (NO):

• ČR poskytuje otevřený přístup smluvním poskytovatelům služeb a nezávislým

odborníkům pouze v odvětví poradenských a konzultačních služeb v oblasti

zemědělství, myslivosti a lesnictví a dále u služeb cestovních agentur vč. delegátů.

V ostatních 37 liberalizovaných odvětvích služeb u SPS a 17 liberalizovaných odvětvích

služeb pro NO vyžaduje ČR pro volný přístup fyzických osob test ekonomické

potřebnosti13.

• Japonsko až na výjimky (právnické služby, rozhlasové a televizní služby a služby

vzdělávání) otevírá bez výhrad fyzickým osobám v kategorii SPS a NO přístup na trh ve

všech sektorech služeb.

• V kategorii „nezávislí odborníci“ jsou v ČR požadovány testy ekonomické potřebnosti.

Procedurální závazky pro dočasný pobyt jsou uvedeny v samostatné příloze 8-BIV a týkají

se především přiměřenosti poplatků, dokládaných dokumentů, časové náročnosti a

dostatečné informovanosti o výsledcí či způsobech přezkumu zamítnutých žádostí.

Ustanovení kapitoly 8 obsahují také mezní termíny pro rozhodnutí o žádosti o vstup a

dočasný pobyt osob převedených v rámci společnosti a rodinných příslušníků. V závěru

je uveden závazek obou stran ke spoluráci v oblasti navracení a zpětného přebírání

fyzických osob, které jednají v rozporu s ustanoveními o dočasném pobytu fyzických osob

za účelem podnikání (EK, 2018).

3.5.1 Stávající stav

V zásadě je pracovní pobyt japonských zaměstnanců v českých pobočkách japonských

investorů realizován ve dvou možných režimech:

• v režimu IHOL (International Hire of Labor), kdy pracovník zůstává zaměstnancem

mateřské společnosti, česká právnická osoba s ním nepodepisuje právnickou smlouvu

a de iure mu vyplácí lokálně mzdu v zastoupení mateřské společnosti (a měla by ji

13 Jedná se např. o architektonické služby, inženýrské služby, lékařské a veterinární služby, IT služby,

služby výzkumu a vývoje, reklamní, telekomunikační, poštovní a další služby.

57

v tom smyslu také přefakturovávat). Zpravidla platí český subjekt danému vyslanému

pracovníkovi také ubytování, služební vozidlo, školné a další náklady, má-li sebou

rodinu apod. Tato možnost je preferována, protože je administrativně snadnější vyřídit

takovému pracovníkovi pracovní povolení v ČR. Vzhledem k regulacím v oblasti výjimek

z platby zdravotního a sociálního pojištění je ale tento režim méně výhodný pro pobyty

přesahují dobu pěti let, což je o důvod více proč omezovat kontrakt právě na tento časový

rámec.

• druhou možností je de iure místní najmutí (podpis pracovní smlouvy přímo s českým

subjektem), což je komplikovanější vzhledem k získání pracovního povolení v ČR, kdy

musí nejprve nastat tzv. "pokus" o najmutí občana ČR na danou pozici, a až při

nemožnosti toho se povolení získá. Proces je časově zdlouhavý. Navíc je nutné za

pracovníka platit regulérní zdravotní a sociální pojištění. Nicméně je to účetně

přehlednější a odpadají zde časová omezení s výjimkou pravidelné obnovy pracovního

povolení. Tento režim se používá spíše u obchodních společností apod., kde nastávají i

stavy dlouhodobého pobytu pracovníka v EU, například na různých pobočkách.

Co se týče pobytu českých fyzických osob za účelem podnikání v Japonsku, zde

samostatnou kategorii tvoří investoři a manažeři, kterým je po splnění příslušných

požadavků udělován souhlas s pobytem na dobu 6 měsíců nebo tři roky. Žádost se

předkládá předem na japonském velvyslanectví a musí být doložena řadou dokumentů

o osobě žadatele, o zajištění jeho pobytu, o firmě, ve které bude žadatel působit (ji

zastupovat), včetně podrobného podnikatelského plánu. Vyřízení žádosti trvá cca 2–3

měsíce. Japonské imigrační předpisy přiznávají úředníkům řadu oprávnění při

posuzování a rozhodování o žádostech o krátkodobý pobyt (víza) nebo o dlouhodobý

pobyt a umožňují jim vyžadovat od žadatele dodatečné písemné dokumenty či garance.

Vysílání českých pracovníků do Japonska není tolik běžné. Tito musí projít standardní

procedurou (pracovní povolení, vízum), která je sice přísně důsledná, ale protože

Japonsko není v žádném uskupení podobném „Schengenu“, patří ČR mezi elitní země,

které mají s Japonskem bezvízový styk, a proto se s občany ČR zachází naprosto korektně

a mají-li všechna potvrzení, jsou žádosti vyřizovány rychle a efektivně. Zvláštností je zde

reciproční uplatňování výjimky v platbě zdravotního a sociálního pojištění v Japonsku –

opět platí vzájemně a Japonsko v tomto směru zcela dodržuje své závazky. Stejně tak platí

zamezení dvojího zdanění apod.

58

3.5.2 Předpokládané dopady na českou ekonomiku

V případě ČR, která je příjemcem mnoha japonských přímých zahraničních investic, jsou

největší dopady dohody EUJEPA předpokládány právě v kategoriích investor a osoby

převedené v rámci společnosti. Ve valné většině českých poboček japonských investorů

jsou pozice vrcholový management, statutární zástupci a odborní pracovníci (např.

vedoucí konstrukce, technických oddělení a další klíčové technické profese) obsazeny

japonskými experty. Typická doba pobytu v ČR je 5 let. Výsledky dotazování a

případových studií mezi japonskými investory shrnuje následující box.

Tlak na lepší přístup na trh pro investory a jejich klíčové zaměstnance je zcela prozaický,

Japonci nejsou vůbec prvořadě motivování tím se přistěhovat pracovně do Evropy nebo

zde hledat pracovní příležitosti, ale považují za nutné vykonávat nad místními

společnostmi dohled a pochopitelně jim silně vadí úřední úkony kolem pracovního

povolení a povolení pobytu v EU, kde spadají do skupiny zemí mimo EU, tedy například v

ČR stojí před příslušnými orgány na pozici obdobné občanům Mongolska nebo Vietnamu,

řady úředních úkonů se musí účastnit osobně a je to časově náročný a v podstatě

nepříjemný proces (po diplomatických jednání Japonska a ČR v posledních letech alespoň

oproštěný o nadměrnou horlivost orgánů ČR při vyřizování daných žádostí, která byla

dříve běžná, se nabízí možnost fast-track vyřízení pro velké investory, nicméně tyto

žádosti většinou končí ve frontě s občany tzv. „třetích zemí“).

Právě v oblasti pohybu fyzických osob za účelem podnikání je patrný jeden z nejvyšších přínosů liberalizace deklarované v Dohodě EUJEPA. Vzhledem k tomu, že Česká republika je příjemcem mnoha japonských přímých zahraničních investic (viz rovněž kapitolu 3.3 na straně 38), je prioritním zájmem japonských investorů v ČR především procedurální zjednodušení udělování povolení k pracovnímu pobytu investorům a osobám převedeným v rámci společnosti. V této oblasti dohoda EUJEPA slibuje jistý posun, a to nejen pro zaměstnance investora, ale i jejich nejbližší rodinné příslušníky. Nově mohou osoby v kategorii investor a osoba převedená v rámci společnosti, získat přechodné povolení k pracovnímu pobytu na 1 rok (v kategorii investor) a až na 3 roky vč. možnosti prodloužení v kategorii osoba převedená v rámci společnosti. Výhoda dočasného vstupu bude poskytována i manželům a dětem investora či osoby převedené v rámci společnosti. Ustanovení v EUJEPA slibují také zjednodušení administrativních (úředních) procedur, které by měly být považovány za přiměřené svému účelu.

Příležitosti pro uplatnění na japonském trhu otevírá EUJEPA pro evropské (potažmo české) smluvní poskytovatele služeb a nezávislé odborníky (OSVČ), a to s možnou délkou pobytu až 5 let, i zde bude umožněn dočasný vstup manželských partnerů a dětí.

BOX 5: EUJEPA – OBLAST POHYBU OSOB ZA ÚČELEM PODNIKÁNÍ

59

3.6 Netarifní překážky obchodu

Netarifní překážky obchodu (Non-Tariff Barriers to Trade; NTB) představují celou řadu

opatření mimo celního zatížení dovozů, jimž musejí importéři čelit při vstupu jejich

produktů na zahraniční trhy. Podle klasifikace Světové banky (WITS, 2018) se netarifní

bariéry dělí do následujících skupin:

• A – sanitární a fytosanitární opatření (sanitary and phytosanitary measures; SPS)

• B – technické překážky obchodu (technical barriers to trade; TBT)

• C – kontroly před odesláním a další formality (pre-shipment inspection and other

formalities)

• D – opatření na kontrolu cen (price control measures)

• E – licence, kvóty, zákazy a další opatření pro kontrolu množství (licences, quotas,

prohibitions and other quantity control measures)

• F – poplatky, daně a další para-tarifní opatření (charges, taxes and other para-tariff

measures)

• G – finanční opatření (finance measures)

• H – opatření proti hospodářské soutěži (anti-competitive measures)

• I – investiční opatření související s obchodem (trade-related investment measures)

• J – distribuční omezení (distribution restrictions)

• K – omezení post-prodejních služeb (restriction on post-sales services)

• L – dotace, s výjimkou vývozních dotací (subsidies, excluding export subsidies)

• M – omezení veřejných zakázek (government procurement restrictions)

• N – duševní vlastnictví (intellectual property)

• O – pravidla původu (rules of origin)

• P – opatření týkající se vývozu (export related measures)

3.6.1 Stávající netarifní překážky obchodu

Výčet netarifních překážek obchodu, kterým čelí japonští dovozci na straně Evropské

unie, čítá 112 609 konkrétních překážek, které postihují 4 886 položek podle HS6 (resp.

8 952 položek v osmimístném kódu kombinované nomenklatury). Na straně Japonska

musejí evropští exportéři překonávat 174 783 různých netarifních překážek, které se

týkají 9 404 položek HS6 (WITS, 2018). Zdá se tedy, že japonský trh je uzavřenější a

chráněný rozsáhlejšími netarifními překážkami.

60

Liší se ovšem typová struktura netarifních překážek obchodu. Zatímco při dovozu

do Evropské unie představují 97 % všech netarifních překážek obchodu sanitární a

fytosanitární opatření (SPS – 41 %) a technické překážky obchodu (TBT – 56 %),

na japonské straně lze mezi sanitární a fytosanitární opatření a technické překážky

obchodu zařadit cca 65 % všech netarifních překážek (SPS – 22 %; TBT – 43 %), významný

podíl na japonském straně ale hrají také opatření týkající se vývozu (vývozní licence,

kvóty, zákazy a další kvantitativní omezení, požadavky na licence nebo povolení

k exportu, opatření na kontrolu vývozních cen, opatření týkající se opětovného exportu,

vývozní daně a poplatky, exportní technická opatření, inspekční požadavky, certifikace

vyžadovaná vyvážející zemí, vývozní technická opatření aj.), které představují dalších cca

29 % všech netarifních překážek obchodu aplikovaných Japonskem (WITS, 2018).

Tabulka 6: Netarifní překážky obchodu Vývozy z EU do Japonska Dovozy z Japonska do EU počet překážek ad valorem počet překážek ad valorem

automobilový 1 100 1,63 % 624 5,48 % chemický 61 787 7,71 % 12 541 3,93 % potravinářský 48 965 61,65 % 57 445 43,44 % sklářský 2 471 4,49 % 943 3,09 % strojírenský 32 497 5,98 % 29 416 2,98 % textilní 15 612 16,65 % 8 987 27,16 %

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z (KEE, et al., 2005) a (WITS, 2018)

Při pohledu na rozpad netarifních překážek obchodu podle průmyslových sektorů se jeví

Japonsko jako více protekcionistická strana. V podstatě jediným ze sledovaných

průmyslových sektorů, kde je počet netarifních opatření k ochraně domácího trhu nižší

na japonské straně, je segment potravinářského průmyslu a zemědělské produkce.

Tabulka 6 ovšem také ukazuje, že samotný počet opatření s charakterem netarifních

překážek obchodu ještě nemusí znamenat vyšší zátěž pro importéry. Dobře je to vidět

například na zmíněném sektoru potravinářství a zemědělství, kde je počet netarifních

překážek vyšší na straně EU, ale ad valorem zatížení je vyšší na straně Japonska, nebo

v sektorech textilního průmyslu a automotive, kde je situace právě opačná.

Japonsko přes svoji pověst chráněného až uzavřeného trhu skýtá řadu exportních

příležitostí. V posledních letech došlo k výrazné liberalizaci trhu a zjednodušení

dovozních procedur. Dohoda o vzájemném uznávání (MRA) mezi Japonskem a Evropským

společenstvím (ES) z roku 2002 stanoví rámec, který umožňuje provádět v zemi vývozu

určité postupy požadované v dovážející zemi v odvětví telekomunikačních zařízení,

elektrických výrobků, správné laboratorní praxe (GLP) pro chemické látky a správné

61

výrobní praxe (GMP) pro léčivé přípravky. Cílem je podporovat obchod mezi Japonskem

a EU snížením nákladů.

3.6.2 Snižování netarifních překážek obchodu v EUJEPA

Netarifní překážky obchodu v dohodě EUJEPA jsou upraveny zejména:

• v kapitole 2 Obchod se zbožím,

• v kapitole 6 Sanitární a fytosanitární opatření a

• v kapitole 7 Technické překážky obchodu (EK, 2018).

Jednání mezi EU a Japonskem se zaměřila na řadu necelních opatření, která společnostem

z EU působila problémy, neboť některé japonské technické požadavky a postupy

certifikace často komplikují vývoz bezpečných evropských výrobků do Japonska. Dohoda

výrazně přispěje ke snazšímu přístupu společností z EU na značně regulovaný japonský

trh. V rámci EUJEPA došlo k významnému pokroku, zejména pak, co se týče slaďování

technických předpisů pro automobily (blíže viz kapitolu 3.6.3 na straně 62) ale i

v oblasti potravinářské a farmaceutické produkce (viz kapitolu 3.6.4 na straně 63 a

kapitolu 3.6.5 na straně 63). Kromě výše uvedeného byly dosaženo významné snížení

netarifních bariér pro evropské výrobce v segmentu zdravotnických prostředků14,

textilních výrobků15, farmakokosmetiky16 a piva17 (EK, 2018).

Posíleno je institucionálního zabezpečení spolupráce v rámci odbourávání dalších

technických překážek obchodu.

Aktuální vývozní procedury do Japonska, zejména pak co se týče standardů a regulací jsou

přehledně prezentovány na webovém portálu organizace JETRO.

14 V listopadu 2014 přijalo Japonsko mezinárodní normu pro systémy řízení kvality, z níž vychází

evropský systém řízení kvality v oblasti zdravotnických prostředků. Tím se značně sníží náklady na certifikace evropských výrobků vyvážených do Japonska.

15 V březnu 2015 přijalo Japonsko mezinárodní systém pro označování textilií, který je podobný systému používanému v EU. Označení textilií již tedy nebude nutné u každého kusu oděvu vyváženého do Japonska měnit, jak tomu bylo dříve.

16 K 1. lednu 2016 byl definitivně zrušen komplikovaný a duplicitní systém oznamovaní, který ztěžoval uvádění řady evropských léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a kosmetických přípravků na japonský trh.

17 Od roku 2018 je možné vyvážet evropská piva jako piva, a nikoli jako „nápoje s nízkým obsahem alkoholu“. To rovněž povede k podobnému zdanění, a přestane se tak rozlišovat mezi různými druhy piva.

https://www.jetro.go.jp/en/reports/regulations.html

62

3.6.3 Netarifní překážky obchodu v automobilovém průmyslu

Příloha o automobilech uvedená v rámci EUJEPA v kapitole 2 Obchod se zbožím v rámci

netarifních opatření vyřešila všechny záležitosti vznesené v rámci automobilového

průmyslu. Příloha byla zpracována ve spolupráci s průmyslovými svazy. Dohoda

o netarifních překážkách obchodu v segmentu automobilového průmyslu pokrývá velmi

podstatnou část regulací Evropské hospodářské komise OSN (EHK), z nichž většina

vstoupí v platnost okamžitě a již probíhá implementace příslušnými japonskými

regulačními orgány. Příloha zahrnuje osobní automobily, užitková vozidla, jako jsou

autobusy a nákladní automobily všech kategorií a motocykly. Ujednání v EUJEPA by měla

vést k odstranění veškerých regulačních překážek pro přístup na japonský automobilový

trh. Příloha zahrnuje robustní postupy spolupráce a povinnosti s cílem posílit udržitelné

řešení otázek netarifních překážek obchodu v segmentu automobilového průmyslu. U

vnitrostátních regulačních opatření byla stanovena zvláštní konzultační procedura.

Limity těchto závazků byly vymezeny potřebou EU zachovat svou autonomii v oblasti

regulace související například s opatřeními v oblasti životního prostředí, ale také s

opatřeními týkajícími se nových technologií jako je autonomní řízení či elektromobilita.

Zvláštní pozornost byla věnována robustním ustanovením o shodě podobných ustanovení

dohodnutých v rámci dohody o Zóně volného obchodu mezi EU a Koreou. Kromě toho

příloha o automobilech obsahuje ochrannou doložku, která umožňuje EU znovu zavést

tarify pro případ, kdy Japonsko přestane uplatňovat předpisy EHK nebo znovu

implementuje odstraněné netarifní překážky obchodu či začne implementovat nové.

V dohodě EUJEPA je rovněž uvedena deklarace spolupráce, která zajistí spolupráci

Japonska a EU na mezinárodních fórech pro stanovení standardů (EK, 2018).

Ujednání uvedená v Příloze o automobilech zahrnují i běžný prodej vozidel. V EU bude

schválen typ automobilu na vodíkový pohon a zároveň bude schválen v Japonsku

ministerstvem hospodářství, obchodu a průmyslu (METI) bez dalších změn a s velmi

omezenou povinností značení vodíkové tlakové nádoby. Toto řešení skýtá velký potenciál

pro evropské výrobce v oblasti přístupu na trh, jelikož výrobci mohou i nadále používat

evropské materiály (nikoli speciální japonské oceli za mnohem vyšší cenu). Není rovněž

vyžadován japonský schvalovací postup, který by dle odborníků mohl znamenat zpoždění

až 3 roky v přístupu na trh. Toto dvoustranné řešení bude platné a účinné až do dokončení

63

GTR (Globální technická regulace) fáze 2 podle dohody EHK OSN z roku 1998. Fáze 2 byla

obnovena v květnu a konečný výsledek zřejmě nelze očekávat před rokem 2025.

Navíc EU výrobci, kteří zatím nejsou tak pokročilí ve vývoji této technologie budoucnosti,

díky specifickým a zjednodušeným podmínkám mohou dovážet automobily poháněné

vodíkem pro testování a ověřování a využívat japonskou infrastrukturu vodíkových

čerpacích stanic. Výrobci z EU tak možná budou moci představit svá inovativní vozidla na

Letních olympijských hrách v Tokiu v roce 2020.

3.6.4 Netarifní překážky obchodu v zemědělství a potravinářství

Dohoda EUJEPA vytváří předvídatelnější regulační prostředí pro evropské výrobky

vyvážené do Japonska. EU a Japonsko se dohodly, že zjednoduší postupy schvalování a

odbavování a že dovozní postupy budou dokončovány bez zbytečných odkladů. Cílem je

zajistit, aby vývozci nemuseli bojovat s nadměrnou byrokracií. Dohoda nesníží

bezpečnostní normy ani nebude požadovat, aby strany změnily své politiky v

záležitostech, jako je používání hormonů či geneticky modifikovaných organismů.

Podstatný pokrok byl v rámci EUJEPA dosažen také v oblasti schvalování

potravinářských přídatných látek a zajištění transparentnosti a předvídatelnosti ve

standardních podmínkách zpracování žádostí. Většina nových pokynů je již nyní

publikována v angličtině. Japonsko souhlasí se zveřejněním pokynů na internetu, tyto

stanoví standardní dobu zpracování 2 roky, podobně jako je tomu v EU. V případech

podání žádosti o prodloužení používání schválené potravinářské přídatné látky by se tato

doba dále snížila. V budoucnu lze očekávat schválení u tří přídatků díky aplikacím

financovaným z pilotního projektu EU. Schválení dalších přídatných látek v potravinách

však brzdí neochota EU.18

3.6.5 Netarifní překážky obchodu ve farmacii

Obě strany se v dohodě EUJEPA zavázaly k rozvoji další spolupráce v rámci Dohody

o vzájemném uznávání (MRA) a dobré výrobní praxe (GMP) pro nové farmaceutické

výrobky, což lze považovat po četných pokusech a dlouholetých diskuzích za velký

úspěch. Ustanovení přinese okamžité a relevantní výhody v evropském farmaceutickém

18 Je třeba vzít v potaz, že žádost podpořená odpovídajícími vědeckými důkazy je požadována jakýmkoli

orgánem pro bezpečnost potravin vč. EFTA

64

průmyslu, pro který je Japonsko jedním z klíčových trhů. Rozšíření spolupráce na bázi

Dohody o vzájemném uznávání a dobré výrobní praxi by také zahrnovalo účinné

farmaceutické složky a biologické léčivé přípravky, včetně imunologických a

imunologických látek a vakcín.

3.6.6 Technické překážky obchodu v EUJEPA

Kapitola 6 o technických překážkách obchodu (TBT) je inspirována stejným evropským

modelem, jako v jiných dohodách o volném obchodu mezi EU a třetími zeměmi. Klade

důraz na vzájemný závazek Japonska a EU zajistit, aby jejich normy a technické předpisy

vycházely v co největší míře z mezinárodních norem. Ve spojení s ustanoveními o

necelních opatřeních je to dobrá zpráva zejména pro evropské vývozce elektroniky, léčiv,

textilií a chemických látek. Díky tomu, že bude možné se opírat o mezinárodní normy, se

například zjednoduší a zlevní postup pro uvádění potravinářských výrobků do souladu

s japonskými pravidly pro označování (EK, 2018).

Klíčovým opatřením EUJEPA je ustanovení mezinárodních normalizačních orgánů.

Z tohoto důvodu v kombinaci s řešením seznamu NTB se kapitola o TBT zabývá problémy,

které v jiných dohodách vyžadovaly odvětvové přílohy NTB v oblasti elektroniky, léčiv,

textilií, a dokonce i chemikálií. Odkazuje také na Codex Alimentarius, který je zásadní

v oblasti označování zemědělských produktů a také na International Civil Aviation

Organization (ICAO) pro letecké produkty. Problematice značení je věnován zvláštní

článek v rámci kapitoly 6 dohody EUJEPA. V oblasti procedur posuzování shody došlo

k zahrnutí postupů hodnocení rizik (která mají být úměrná hrozícím rizikům)

do prohlášení dodavatele o shodě. Strany jsou otevřeny pro návrhy dalších příloh

k Dohodě o vzájemném uznávání (MRA) (EK, 2018).

Oblast netarifních překážek (NTB) byla v rámci zpracování dopadových studií a individuálních konzultací s podniky, které již vyvážejí do Japonska nebo usilují o vstup na japonský trh (a to především v sektoru strojírenského a elektrotechnického průmyslu) identifikována jako jedna z nejvýznamnějších. Dohoda EUJEPA navazuje v oblasti NTB na stávající Dohodu o vzájemném uznávání mezi EU a Japonskem a deklaruje zintenzivnění a prohloubení regulatorní spolupráce mezi oběma stranami. Klade důraz na vzájemný závazek Japonska a EU zajistit, aby jejich normy a technické předpisy vycházely v co největší míře z mezinárodních norem. V konečném důsledku dojde ke zjednodušení procesu vzájemného uznávání shody. Dohoda EUJEPA přináší okamžité a poměrně významné redukce netarifních překážek především v oblasti automobilového

BOX 6: EUJEPA – DOPADY SNIŽOVÁNÍ NETARIFNÍCH PŘEKÁŽEK OBCHODU

65

průmyslu, dále pak pro potravinářský a farmaceutický průmysl. V období sjednávání dohody EUJEPA (2013–2018) došlo také k výraznému snížení NTB ze strany Japonska pro evropské exportéry v segmentu zdravotnických prostředků, farmakokosmetiky, textilií a piva.

Význam netarifních překážek v zahraničním obchodě podporují i výsledky studie publikované Olivierem Cadotem a Julienem Gourdonem, konktrétně odhady úspor spojené různými typy liberalizace v oblasti NTB (CADOT & GOUDRON, 2016). V automobilovém průmyslu se úspory dle autorů studie pohybují okolo cca 18 % z celkové hodnoty nákladů na překonání NTB, u zemědělské produkce okolo 23 %, u potravinářských výrobků dosahují až 36 %, u farmaceutické produkce je uvedena úspora cca 31 %. Uvedená studie odhaduje úspory spojené se snižováním SPS a TBT v pěti režimech (vzájemné uznávání technické regulace, harmonizace technické regulace, vzájemné uznávání posuzování shody, harmonizace posuzování shody a požadavek transparentnosti). Čísla pro Českou republiku a Japonsko se budou velmi pravděpodobně lišit, a to s ohledem na výrazně nižší objem vzájemné obchodní výměny. Právě menší ekonomiky a země, které exportují široké spektrum výrobků, jsou pochopitelně z hlediska netarifních překážek v horším postavení. Z postupného snižování netarifních překážek tedy budou profitovat především menší ekonomiky (jakou je i ČR) a malé a střední podniky, pro něž NTB znamenají relativně vyšší zatížení.

3.7 Veřejné zakázky

Kapitola 10 EUJEPA o veřejných zakázkách upravuje nákup dodávek (zboží), služeb a

stavebních prací zadavateli, kterými může být buď ústřední vláda, nebo orgány nižší

úrovně veřejné správy vč. veřejnoprávních korporací a dalších vybraných subjektů.

Kapitola je založena na stávajících vzájemných závazcích vyplývajících z Dohody WTO o

vládních zakázkách (WTO – GPA). Prahové hodnoty veřejných zakázek, kdy by měly být

smlouvy otevřeny zahraničním uchazečům, jsou uvedeny ve formě zvláštních práv

čerpání (SDR), měnového koše používaného Mezinárodním měnovým fondem19 Tabulka

7 uvádí prahové hodnoty, ke kterým se EU i Japonsko zavázalo v rámci stávající dohody

GPA (EK, 2018).

Tabulka 7: Prahové hodnoty přijaté EU a Japonskem v rámci revize GPA20

Zadavatel Dodávky a služby

(tis. SDR) Stavební práce

(tis. SDR) EU Japonsko EU Japonsko

Ústřední orgány veřejné správy 130 100 5 000 4 500 Provinční, regionální autority 200 200 5 000 15 000 Ostatní subjekty 400 130 5 000 4 500 nebo 15 000

Zdroj: vlastní zpracování podle (WTO, 2018a)

19 SDR je ekvivalentní 31,360 Kč (k 1. 6. 2018). 20 Tabulka nereflektuje speciální postavení architektonických, inženýrských a jiných technických služeb

na japonské straně, u kterých je prahová hodnota zvýšena na 450 000 SDR.

66

3.7.1 Veřejné zakázky České republiky a Japonska

Obecně jsou pravidla pro veřejné zakázky stanovena v dokumentu Revised Agreement

on Government Procurement. Další specifické podmínky však musí být splněny při nákupu

zařízení pro veřejné telekomunikace, počítačů a superpočítačů, satelitních zařízení pro

komerční účely a zdravotnické techniky.

Účast zahraničních společností, včetně velkých nadnárodních inženýrských korporací, je

velmi problematická z důvodu jazykové bariéry (oficiálním jazykem je japonština),

provázanosti osobních vztahů úředníků a firemních zástupců, nedůvěry k zahraničním

partnerům apod. Pro české firmy je přímá účast na veřejných zakázkách v Japonsku velmi

obtížná (MPOČR, 2018b).

JETRO vytvořilo on-line databáze v anglickém jazyce, kde jsou publikovány zakázky

vlády, vládních agentur, národních univerzit a samostatných vládních institucí. Databáze

obsahuje oznámení a výzvy k účasti, které jsou publikovány v Official Gazette.21 Každý rok

je v databázi registrováno 13 000 – 15 000 oznámení veřejných zakázek a dalších

informací. Databáze obsahuje také vybrané veřejné zakázky místních vlád v Japonsku.

Každá vládní instituce má pro svá zadávací řízení své kontaktní místo.22

Tabulka 8: Prahové hodnoty pro veřejné zakázky v ČR

Zadavatel Dodávky a služby

(tis. Kč) Stavební práce

(tis. Kč) podlimitní nadlimitní podlimitní nadlimitní

Česká republika a státní příspěvkové organizace 2 151 3 873 26 897 149 224 Územně samosprávné celky, jejich příspěvkové organizace a jiné právnické osoby

2 151 5 944 26 897 149 224

Sektorový zadavatel v oblasti obrany nebo bezpečnosti

2 151 11 915 26 897 149 224

Zdroj: vlastní zpracování podle (MMRČR, 2017)

Prahové hodnoty českých veřejných zakázek, u kterých je zákonem zakázána

diskriminace zahraničních účastníků zadávacích řízení uvádí Tabulka 7 a Tabulka 8.

Zákaz diskriminace (resp. omezování účasti v zadávacích řízeních) je uveden v § 6, odst.

3 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek. Zadavatel nesmí omezovat účast

v zadávacím řízení těm dodavatelům, kteří mají sídlo v členském státě EU, Evropského

hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci, či v jiném státě, který má s Českou

21 Official Gazette je dostupný pouze v japonském jazyce. 22 Postup řízení, včetně kontaktních míst, je uveden v publikaci „Guide to the Government Procurement

Market of Japan“, kterou vydává japonské ministerstvo zahraničních věcí.

https://www.mofa.go.jp/files/000037391.pdf

https://www.mofa.go.jp/files/000037391.pdf

67

republikou nebo s EU uzavřenu mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelům z

těchto států k zadávané veřejné zakázce.23

3.7.2 Veřejné zakázky v EUJEPA

Jak již bylo uvedeno výše, kapitola 10 o veřejných zakázkách je založena na stávajících

vzájemných závazcích vyplývajících z Dohody WTO o vládních zakázkách (GPA), které

jsou doplněny o nová pravidla. Jedná se zejména o pravidla týkající se:

• elektronického zveřejňování oznámení prostřednictvím jediného přístupového bodu,

• spravedlivé zacházení s evropskými podniky působícími v oblasti stavebnictví v rámci

japonského systému hodnocení dodavatelů (uchazečů veřejných zakázek) zvaného

„keishin“24,

• uznání protokolů o zkouškách a

• dodatečné normy pro domácí přezkumné postupy (EK, 2018).

Pokud jde o nový přístup na trh deklarovaný v rámci EUJEPA, nejdůležitějším prvkem je

skutečnost, že Japonsko se zavázalo k nediskriminačnímu přístupu k subjektům z EU,

které se budou ucházet o veřejné zakázky tzv. „centrálních měst“ v Japonsku (nazývaných

„Shitei-toshi“). Jedná se o 48 měst s přibližně 300–500 tis. obyvateli, jež představují

dohromady asi 15 % obyvatel Japonska. EU se zavázala k rovnému přístupu japonských

subjektů k veřejným zakázkám na sub-centrální úrovni států Evropské unie.

V oblasti železniční dopravy japonská strana souhlasila se stažením „doložky o provozní

bezpečnosti“, čímž otevřela evropským dodavatelům tyto železniční zakázky nad hodnotu

400 000 SDR, tj. cca 400 tis. EUR. Pro tento závazek bylo stanoveno přechodné období

nejvýše jeden rok po vstupu EUJEPA v platnost. Na druhé straně EU otevírá zadávání

zakázek v železniční dopravě, v oblasti městské železniční dopravy, automatizovaných

systémů, tramvajové, trolejbusové, autobusové nebo lanové dopravy, a to v částce

odpovídající odhadované hodnotě japonských smluv "uvolněných" odstraněním doložky

23 EU i Japonsko podepsaly v roce 2014 revidovanou Government Procurement Agreement (GPA). 24 V případě, že dodavatel usazený v Evropské unii musí kvůli podání nabídky v rámci zadávání zakázek

na stavební práce v Japonsku absolvovat hodnocení podniku) (známé také jako „keishin“), Japonsko zajistí, aby jeho orgány provádějící toto hodnocení postupovaly při posouzení nediskriminačním způsobem a v případě potřeby uznaly za rovnocenné ukazatelům v Japonsku ukazatele týkající se tohoto dodavatele realizované mimo území Japonska…

68

o provozní bezpečnosti. Prahová hodnota u výše uvedených zařízení (zboží) CPV kódu

3494 a 3462 je 400 tis. SDR na služby a 5 000 tis. SDR na stavební práce.

Implementaci kapitoly o veřejných zakázkách má ve své gesci Výbor pro vládní zakázky,

který bude ustanoven dle článku 10.16 a podléhá Smíšenému výboru dohody EUJEPA (EK,

2018).

Evropská unie i Japonsko již přijaly v rámci revidované Government Procurement Agreement (GPA) prahové hodnoty pro otevření smluv zahraničním dodavatelům, blíže viz Tabulka 7. Japonsko rozšířilo své závazky oproti dohodě GPA o přístup na trh veřejných zakázek na dodávky, služby a stavební práce na subregionální úrovni o 48 tzv. centrálních měst a rovněž se zavázalo ke spravedlivému zacházení v rámci hodnotícího systému dodavatelů stavebních prací (tzv. keishin). V oblasti železniční dopravy japonská strana souhlasí se stažením doložky o provozní bezpečnosti, čímž fakticky otevírá smlouvy na železniční zakázky od prahové hodnoty 400 tis. SDR evropským dodavatelům. EU odpověděla uvolněním veřejných zakázek v oblasti pozemních komunikací a železnic na subcentrální úrovni v podobné hodnotě.

Čeští zadavatelé podle zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek zahraniční dodavatele nesmějí diskriminovat, a to i u zakázek s výrazně nižší prahovou hodnotou, než je uvedena v GPA. Lze tedy předpokládat, že z liberalizace v oblasti veřejných zakázek budou profitovat především české subjekty ucházející se o veřejné zakázky v Japonsku.

3.8 Ochrana duševního vlastnictví

Český zastupitelský úřad v minulosti nezaznamenal žádný případ porušování práv

duševního vlastnictví vůči českým subjektům. V Japonsku platí základní zákon

o duševním vlastnictví č. 122/2002, na který navazují další zákony zaměřené na

specifické oblasti úpravy. Mezi ně patří například: patentový zákon, zákon o

průmyslových vzorech (design), zákon o nekalé soutěži a autorský zákon. Japonsko je

zemí, kde se zákony o duševním vlastnictví přísně dodržují.

V roce 2012 byla v Tokiu podepsána Obchodní dohoda proti padělatelství (Anti-

Counterfeiting Agreement, ACTA).25 Depozitářem této dohody je japonská vláda.

25 Jedná se o dohodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy, Austrálií, Kanadou, Japonskem,

Korejskou republikou, Spojenými státy mexickými, Marockým královstvím, Novým Zélandem, Singapurskou republikou, Švýcarskou konfederací a Spojenými státy americkými. Dohoda však nikdy nevstoupila v platnost, k tomu je zapotřebí šest ratifikací s tím, že doposud ji ratifikovalo pouze Japonsko.

BOX 7: EUJEPA – VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

69

Kapitola 14 Duševní vlastnictví vychází z ustanovení Dohody WTO o obchodních

aspektech práv k duševnímu vlastnictví (Agreement on Trade Related Aspects

of Intellectual Property Rights, TRIPS) a ze stávajících norem EU a japonské strany

pro ochranu a vymáhání práv duševního vlastnictví. Cílem kapitoly je usnadnit výrobu a

uvádění na trh inovativních a kreativních výrobků a poskytování služeb, potažmo zvýšení

zisků z obchodu a investic mezi stranami, které se zavazují poskytnout účinnou,

nediskriminační ochranu duševního vlastnictví a stanoví opatření pro prosazování práv

duševního vlastnictví při jejich porušování, vč. boje proti padělání a pirátství (EK, 2018).

Kapitola o duševním vlastnictví v EUJEPA je členěna do 4 oddílů a dále několika

pododdílů:

• Oddíl A – Obecná ustanovení (články14.1 – 14.7)

• Oddíl B – Normy týkající se duševního vlastnictví, jež upravuje níže uvedené formy

duševního vlastnictví:

o Autorské právo a práva s ním související (články 14.8 – 14.17)

o Ochranné známky (články 14.18 – 14.21)

o Zeměpisná označení (články 14.22 – 14.30)

o Průmyslové vzory (články 14.31)

o Nezapsaný vzhled výrobků (článek 14.32)

o Patenty (články 14.33 – 14.35)

o Obchodní tajemství a nezveřejněné výsledky zkoušek nebo jiné údaje (článek 14.36

– 14.37)

o Nové odrůdy rostlin (článek 14.38)

o Nekalá soutěž (článek 14.39)

• Oddíl C – Prosazování práva, jež obsahuje následující pododdíly:

o Obecná ustanovení (články 14.40 – 14.41)

o Prosazování práva – občanskoprávní prostředky nápravy (články 14.42 – 14.49)

o Prosazování ochrany před zneužíváním obchodních tajemství (článek 14.50)

o Prosazování práva – opatření na hranicích (článek 14.51)

• Oddíl D – Spolupráce institucionální ujednání (články 14.52 – 14.55) (EK, 2018)

Podrobnější ustanovení vztahující se na zeměpisná označení jsou uvedena ve dvou

samostatných přílohách Kapitoly.

70

Dohoda EUJEPA v kapitole 14 zahrnuje podrobná ustanovení o autorských právech a

zajišťuje vylepšenou ochranu autorských práv. Mezi další významné výsledky v této

kapitole patří:

• v článku 14.35 je stanovena maximální vyrovnávací lhůta pro patenty udělené

vynálezům souvisejícím s farmaceutickými (léčivými přípravky) nebo zemědělskými

chemickými výrobky (přípravky na ochranu rostlin), a to na dobu max. 5 let,

• v článku 14.37 uvedená ochrana údajů o zkouškách farmaceutických výrobků, které

využívají nové účinné složky léčivých přípravků po dobu minimálně 6 let, a dále

ochrana údajů o testování přípravků na ochranu rostlin, které využívají nové chemické

látky po dobu minimálně 10 let,

• pododdíl 2 dohody EUJEPA obsahuje cílená pravidla týkající se ochranné známky a

v pododdílu 4 a pododdílu 5 Průmyslové vzory a Nezapsaný vzhled výrobků také

pravidla, která se týkají ochrany vzhledu výrobku (EK, 2018).

V oblasti prosazování práv duševního vlastnictví obsahuje kapitola vysoké standardy pro

posílení civilních pravidel společně s pravidly přeshraničních opatření týkající se nejen

dovozu, ale také vývozu a tranzitu (EK, 2018).

Tabulka 9: Seznam zeměpisných označení ČR chráněných prostřednictvím EUJEPA

Název, který se má chránit Přepis do japonštiny (pro informační účely)

Kategorie zboží a stručný popis [v hranatých závorkách, pro

informační účely]

Žatecký chmel ジャテツキー・フメル Ostatní produkty přílohy I SFEU (koření

atd.) [chmel]

Budějovické pivo ブジェヨヴィツケー・ピヴォ Pivo

Budějovický měšťanský var

ブジェヨヴィツキー・ムニェシュチャンス

キー・ヴァル Pivo

České pivo チェスキー・ピヴォ Pivo

Českobudějovické pivo チェスコブジェヨヴィツケー・ピヴォ Pivo

Zdroj: vlastní zpracování podle (EK, 2018)

Japonsko rovněž uznalo a zavázalo se k ochraně více než dvou set chráněných

zeměpisných označení (PGI)26 pro produkty pocházející z EU dle článku 2 Dohody

26 Označení „Chráněné zeměpisné označení“ mohou nést ty produkty a potraviny, které jsou vymezeny

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, tj. druhy zemědělských produktů určených k lidské spotřebě podle přílohy I Smlouvy o ES a dále potraviny přímo vymezené v tomto nařízení.

71

o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS). Z českých zeměpisných

označení se jedná o „Žatecký chmel“ a „České pivo“, „Budějovické pivo“, „Budějovický

měšťanský var“, „Českobudějovické pivo“. Dohoda EUJEPA rovněž připouští možnost, že

po vstupu dohody v platnost mohou být do seznamu zahrnuta nová zeměpisná označení.

Seznam aktuálně platných chráněných zeměpisných značení (PGI) České republiky je

uveden na portálu (MZE ČR, 2018).

Lze konstatovat, že EUJEPA, resp. realizace ustanovení kapitoly 14 Duševní vlastnictví

vytvoří rovnější podmínky mezi Japonskem a EU v oblasti práv duševního vlastnictví.

Posílí se ochrana autorských práv a jejich prosazování (předběžná a zajišťovací opatření,

soudní zákazy…). Zlepší se ochrana poskytovaná patentům na farmaceutické výrobky

(léčivé) a chemické přípravky na ochranu rostlin z EU. Pro řádnou správu a implementaci

kapitoly 14 EUJEPA je v článku 14.53 zřízen Výbor pro duševní vlastnictví (EK, 2018).

72

4 Sektorová analýza dopadů dohody EUJEPA na českou

ekonomiku

Pro odhad dopadů dohody EUJEPA na českou ekonomiku byl využit model aplikované

všeobecné rovnováhy (Computable General Equilibrium; CGE), který vychází z databáze

světového obchodu GTAP provozované Purdueovou univerzitou (Purdue University)

ve West Lafayette, Indiana, USA. Metoda CGE a databáze GTAP představují v současnosti

jeden z nejpokročilejších nástrojů analýzy makroekonomických vlivů hospodářských

šoků. Jedná se o přístup ke kvantifikaci dopadů změn hospodářských a obchodních politik

používaný řadou mezinárodních organizací. Využívá jej tým Philippa Lamprechta

pro odhady dopadů EUJEPA na ekonomiku EU (LAMPRECHT, et al., 2016), skupina kolem

Gabriela Felbermayra pro hodnocení dopadů EUJEPA na vybrané členské země EU

(FELBERMAYR, et al., 2017), kolektiv Pierra Boulangera pro hodnocení dopadů EUJEPA

na zemědělství EU (BOULANGER, et al., 2016), tak britská vládní agentura Department

of International Trade při mapování dopadů EUJEPA ve Velké Británii (DIT, 2018) nebo

Jan Hagemejer a Katarzyna Śledziewska při analýze potenciálních efektů EUJEPA v

ekonomice Polska (HAGEMEJER & ŚLEDZIEWSKA, 2015).

Závěry studie, která byla Evropskou komisí zadána devítičlennému týmu Philippa Lamprechta v roce 2016, obsahují odhady ekonomických dopadů na EU v dlouhodobém horizontu. Výsledky jsou publikovány pro ekonomiku EU jako celek a pro její vybrané sektory. Podle autorů lze očekávat:

• v EU zvýšení tempa růstu reálného GDP o 0,76 procentního bodu, zatímco v Japonsku bylo odhadnuto zvýšení tempa růstu reálného GDP o 0,29 procentního bodu.

• zvýšení celkového vývozu EU o 4 % (vývozů EU do Japonska až o 34 %) a nárůst exportů Japonska o 6 % (při zvýšení bilaterální dovozů z Japonska do EU o 29 %).

Dopadová studie týmu kolem Philippa Lamprechta rovněž předpovídá zvýšení ekonomického blahobytu díky otevření evropského, resp. japonského trhu novým konkurentům a s tím spojeným poklesem cen a také nárůst zaměstnanosti způsobený zvýšením přímých zahraničních investic mezi oběma ekonomikami (LAMPRECHT, et al., 2016).

V rámci aktuální verze databáze GTAP v. 9 je možné pracovat s daty členěnými až na 57

odvětví, ve 140 regionech světa. Skutečné údaje v databází GTAP v. 9 pocházejí z roku

2011 a představují reálnou základnu pro odhad výchozích parametrů ekonomiky.

Výsledkem modelování je tedy relativní srovnání výchozího stavu ekonomiky a nového

BOX 8: EUJEPA – DOPADY NA ÚROVNI EU28

73

stavu, do nějž ekonomika dospěje po vychýlení hospodářským šokem. Nejedná se tedy

o dynamický přístup k modelování výsledků hospodářsko-politických změn, ale

o komparaci dvou statických situací.

I když je možno pracovat se zcela desagregovanou databází, zpravidla to není vhodné ani

s ohledem na vyšší technickou náročnost, ani kvůli nutnosti věnovat následně logice a

prezentaci rozsáhlého množství výsledků, které s vlastní analyzovanou otázkou

v podstatě nesouvisejí.

4.1 Nastavení hospodářských šoků v modelu CGE

Pro účely modelování ekonomických dopadů přijetí dohody EUJEPA na české

hospodářství bylo nutné zaznamenat změny v celních sazebnících jak na evropské, tak na

japonské straně. Využita k tomu byla data ze Světové obchodní organizace v klasifikaci

podle Harmonizovaného systému a v členění podle šestimístného kódu (WTO, 2018b) a

vyčíslit z nich úspory na clech ve čtyřech scénářích, zohledňujících přechodná ustanovení

EUJEPA:

• ihned po vstupu dohody EUJEPA v platnost;

• pět let po vstupu dohody EUJEPA v platnost;

• deset let po vstupu dohody EUJEPA v platnost;

• dvacet let po vstupu dohody EUJEPA v platnost.

Obrázek 13: Postup snižování průměrného celního zatížení podle EUJEPA

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z (ČSÚ, 2018a) a (EK, 2018)

3,4%

1,0%

0,9%

0,7%

0,6%

0,4%

0,3%

0,2%

0,1%

0,0%

0,0% 0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0% 0,0%

0,0%

2,2%

0,6%

0,5%

0,5%

0,5%

0,4%

0,4%

0,4%

0,3%

0,3%

0,3%

0,2%

0,2%

0,2%

0,2%

0,2%

0,2%

0,2%

0,2%

0,2%

0,2% 0,2%

0,2%

0%

1%

1%

2%

2%

3%

3%

4%

4%z Japonska do Česka

z Česka do Japonska

74

Tyto úspory na dovozním cle (proměnná tms v databázi GTAP) přepočtené na procenta

představují hospodářský šok, jehož efekty na makroekonomickou rovnováhu české

ekonomiky budou modelovány.

Vedle úspor na clech ovšem přispěje dohoda EUJEPA rovněž ke snížení netarifních

překážek mezinárodního obchodu. Výše netarifních překážek, kterým musí čeští, resp.

evropští vývozci čelit v Japonsku, a naopak, které postihují vývozce japonského zboží

při vstupu na evropské trhy, je možné hrubě odhadnout na základě databáze NTB

zpracované Světovou bankou (KEE, et al., 2005) v klasifikaci podle Harmonizovaného

systému v členění podle šestimístného kódu. Rozsah úspor vyplývajících z odstraňování

NTB podle EUJEPA pak vychází ze studie publikované Olivierem Cadotem a Julienem

Gourdonem (CADOT & GOUDRON, 2016).

Rozsah úspor vyplývajících z odstraňování NTB podle EUJEPA je pro účely této studie

odhadnut při dovozech z Japonska do Česka v rozsahu až 0,88 % celkových nákladů

podniků, při vývozech z Česka do Japonska pak až 2,43 %. Vzhledem k tomu, že lze

předpokládat, že postupná realizace koordinačních mechanismů v oblasti TBT a SPS

přispěje v delším časovém horizontu k větším úsporám právě v oblasti netarifních

překážek obchodu mezi zeměmi EU a Japonskem, bude uvolňování NTB modelováno

rovněž ve čtyřech scénářích:

• ihned po vstupu dohody EUJEPA v platnost;

• pět let po vstupu dohody EUJEPA v platnost;

• deset let po vstupu dohody EUJEPA v platnost;

• dvacet let po vstupu dohody EUJEPA v platnost.

Pro účely odhadu dopadů liberalizace obchodu v oblasti netarifních překážek obchodu

(proměnná ams v databázi GTAP) tedy modelujeme dopady snížení NTB jako dopady

snížení nákladů podniků o 0 % okamžitě po vstupu dohod v platnost, v horizontu dvaceti

let pak o střízlivá 2,43 % při vývozech z Česka do Japonska, resp. o 0,88 % při dovozech

z Japonska do České republiky.27 Nastavení postupného snižování NTB v modelu

naznačuje Obrázek 14. Je přitom třeba mít na paměti, že odhady NTB provedené

pro Světovou banku jsou přepočteny ad valorem (KEE, et al., 2005), lze ovšem očekávat,

že s vyšším objemem zahraničního obchodu bude jejich relativní význam klesat, zatímco

27 Srovnej např. s (REZKOVÁ et al., 2016) nebo s odhady (EGGER, et al., 2015) a (BURFISHER, 2016).

75

s vyšší rozmanitostí obchodovaných komodit lze naopak předpokládat nárůst jejich

rozsahu a relevance. Současně je třeba pamatovat i na to, že mezinárodní vztahy jsou

živým organizmem, který se soustavně vyvíjí28 a posilování spolupráce mezi EU a

Japonskem může do budoucna přinést redukci NTB v rozsahu překračujícím rámec

dohody EUJEPA.

Obrázek 14: Postup snižování netarifních překážek mezinárodnímu obchodu

Zdroj: vlastní zpracování na základě (KEE, et al., 2005), (CADOT & GOUDRON, 2016) a (EK, 2018)

Celkové úspory realizované díky zavádění jednotlivých opatření EUJEPA po vstupu této

dohody v platnost shrnuje následující tabulka v uvedených čtyřech scénářích. Je z ní

zřejmá tendence k výraznějším úsporám na clech při dovozu z Japonska do Česka a

současně masivnější redukce dalších nákladů spojených s mezinárodním obchodem (tzv.

iceberg costs) při vývozu z České republiky do Japonska.

Tabulka 10: Roční úspory na dovozních clech a na NTB v důsledku EUJEPA

ihned po vstupu EUJEPA

v platnost

5 let po vstupu EUJEPA

v platnost


v platnost


v platnost Úspory na clu při vývozu z Česka do Japonska 492 914 716 Kč 928 371 274 Kč 1 091 221 931 Kč 1 105 446 470 Kč

Úspora na clu při dovozu z Japonska do Česka 937 898 681 Kč 1 555 457 844 Kč 1 832 124 525 Kč 1 833 350 890 Kč

Úspory na NTB při vývozu z Česka do Japonska 0 Kč 543 724 887 Kč 1 087 449 775 Kč 1 359 312 218 Kč

Úspory na NTB při dovozu z Japonska do Česka 0 Kč 197 088 414 Kč 394 176 828 Kč 492 721 035 Kč

Zdroj: vlastní výpočty na základě (ČSÚ, 2018a), (EK, 2018), (EUROSTAT, 2018), (KEE, et al., 2005) a (WTO, 2018b)

28 Důkazem je např. paralelně s EUJEPA vyjednávaná dohoda mezi EU a Japonskem o strategickém

partnerství (EU, 2018).

13,3

%

13,3

%

13,2

%

13,2

%

13,1

%

13,0

%

12,9

%

12,9

%

12,8

%

12,7

%

12,7

%

12,6

%

12,6

%

12,6

%

12,5

%

12,5

%

12,5

%

12,5

%

12,5

%

12,4

%

12,4

%

12,4

%

12,4

%

15,7

%

15,7

%

15,5

%

15,3

%

15,1

%

14,9

%

14,7

%

14,5

%

14,4

%

14,2

%

14,0

%

13,8

%

13,7

%

13,7

%

13,6

%

13,6

%

13,5

%

13,5

%

13,4

%

13,4

%

13,3

%

13,3

%

13,3

%

12%

13%

14%

15%

16%

17%z Japonska do Českaz Česka do Japonska

76

4.2 Metodika modelu CGE

Pro snadnější interpretaci bylo všech 140 regionů dostupných v databázi GTAP sloučeno

do čtyř oblastí, které se jevily pro účely analýzy dopadů EUJEPA jako klíčové, a sice: Česká

republika, zbytek zemí EU, Japonsko a zbytek světa.

Mezi výrobními faktory byla ponechána standardní klasifikace modelu GTAP, tzn. kapitál,

půda, nerostné bohatství a pracovní síla. Pro modelování krátkodobých dopadů byla

ponechána pracovní síla i kapitál imobilní, dlouhodobé dopady pak byly odhadnuty za

předpokladu mobilní pracovní síly i kapitálových vstupů.

Celé národní hospodářství je v modelu GTAP rozděleno do klasifikace 57 odvětví, která

shrnuje následující tabulka. Většina uvedených odvětví nebude z hlediska významu

pro české národní hospodářství klíčových a disagregované sektorové členění ekonomiky

zbytečně komplikuje správné vyhodnocení dopadů hospodářských šoků.

Tabulka 11: Seznam odvětví v modelu GTAP a jejich kódy Sektor kód Sektor kód neloupaná rýže PDR výrobky ze dřeva LUM pšenice WHT výrobky z papíru, tiskoviny PPP ostatní obilniny jinde neuvedené GRO produkty z uhlí a ropy P_C zelenina, ovoce, ořechy V_F chemické, gumárenské a plastové výrobky CRP olejnatá semena OSD ostatní minerální produkty jinde neuvedené NMM cukrová třtina, cukrová řepa C_B železné kovy I_S vlákna na rostlinné bázi PFB ostatní kovy jinde neuvedené NFM ostatní plodiny jinde neuvedené OCR kovové výrobky FMP hovězí dobytek, ovce a kozy, koně CTL motorová vozidla a jejich díly MVH živočišné produkty jinde neuvedené OAP ostatní dopravní prostředky a zařízení jinde

neuvedená OTN

syrové mléko RMK vlna, zámotky bource morušového WOL elektronické vybavení ELE lesnictví FRS ostatní stroje a zařízení jinde neuvedené OME rybolov FSH ostatní zpracované produkty jinde neuved. OMF uhlí COA elektřina ELY ropa OIL plynárenství, distribuce plynu GDT zemní plyn GAS voda WTR nerosty jinde neuvedené OMN stavebnictví CNS masné výrobky z hovězího CMT obchod TRD masné výrobky jinde neuvedené OMT ostatní doprava jinde neuvedená OTP rostlinné oleje a tuky VOL vodní doprava WTP mléčné výrobky MIL letecká doprava ATP zpracovaná rýže PCR komunikační a informační služby CMN cukr SGR ostatní finanční služby jinde neuvedené OFI potravinářské výrobky jinde neuvedené

OFD pojištění ISR ostatní obchodní služby jinde neuvedené OBS

nápoje a tabákové výrobky B_T rekreační a ostatní služby ROS textil TEX veřejná správa, obrana, školství,

zdravotnictví OSG

oděvy WAP výrobky z kůže LEA bydlení DWE

Zdroj: vlastní zpracování podle (AGUIAR, NARAYANAN, and MCDOUGALL, 2016)

77

S ohledem na zaměření této dopadové studie na sektory zemědělského a potravinářského

průmyslu, automobilového průmyslu, strojírenského a elektrotechnického průmyslu,

textilního průmyslu, sklářského průmyslu, farmaceutického průmyslu (v modelu GTAP je

součástí chemického průmyslu) a služeb ICT byla zvolena agregace 57 odvětví do větších

hospodářských segmentů. Konkrétní agregaci 57 sektorů GTAP do devíti

národohospodářských sektorů klíčových z hlediska této dopadové studie shrnuje

následující tabulka.

Řešení všeobecných ekonomických rovnovážných stavů bude odhadnuto Graggovou

metodou s automatickou přesností (BURFISHER, 2016).

Tabulka 12: Agregace odvětví v modelu GTAP a do průmyslových sektorů Sektor kód zemědělský a potravinářský PDR, WHT, GRO, V_F, OSD, C_B, PFB, OCR, CTL, OAP, RMK, WOL, FSH,

CMT, OMT, VOL, MIL, PCR, SGR, OFD, B_T těžební FRS, COA, OIL, GAS, OMN textilní TEX, WAP, LEA chemický a farmaceutický P_C, CRP sklářský NMM automobilový MVH strojírenský a elektrotechnický I_S, NFM, FMP, OTN, ELE, OME, OMF služby ICT CMN ostatní služby ELY, GDT, WTR, CNS, TRD, OTP, WTP, ATP, OFI, ISR, OBS, ROS, OSG,

DWE Zdroj: vlastní zpracování podle (AGUIAR, NARAYANAN, AND MCDOUGALL, 2016)

4.3 Výsledky modelu CGE

Vzhledem k tomu, že odstraňování cel v rámci dohody EUJEPA neproběhne naráz, ale

menší část celních tarifů bude odstraněna až po uplynutí přechodných období (v délce až

20 let), byly výsledky modelování zaměřeny jednak na okamžité dopady dohody EUJEPA,

jednak na scénář po uplynutí pěti, deseti a dvaceti let. Je však stále potřeba mít na paměti,

že výsledky vycházejí ze situace české, japonské, evropské a světové ekonomiky v roce

2011.

Tabulka 13 naznačuje pouze velmi malou změnu agregátní výkonnosti českého

hospodářství vyvolanou dopady EUJEPA. Tempo růstu českého hrubého domácího

produktu bude pravděpodobně nižší, ale bude se jednat o zpomalení jen v řádu setin

procenta. To je zajisté způsobeno velmi malou obchodní výměnou jak přímo mezi ČR a

Japonskem, tak i mezi členskými zeměmi EU a Japonskem. Nelze tudíž předpokládat, že

by ani nepřímé obchodní vazby českých obchodních partnerů v EU s Japonskem nějak

výrazně umocnily dopady uvolnění cel v evropsko-japonském obchodu. Zároveň se jedná

78

pravděpodobně o důsledek toho, že už před dohodou EUJEPA se české vývozy do Japonska

mnohem více než ty celoevropské soustřeďovaly na položky, kde je již clo nulové nebo

velmi nízké.

Tabulka 13: Makroekonomické dopady přijetí EUJEPA

[v mil. USD] před EUJEPA

ihned po EUJEPA

5 let po EUJEPA

10 let po EUJEPA

20 let po EUJEPA

Spotřeba 109 450,40 109 568,19 109 399,34 109 333,12 109 326,05

Investice 52 182,07 52 284,99 52 172,15 52 129,64 52 126,16

Vládní nákupy 44 824,76 44 863,22 44 797,08 44 772,16 44 769,70

Vývozy 162 683,60 162 735,63 162 630,97 162 561,67 162 563,72

Dovozy 153 080,50 153 193,47 153 050,77 152 966,72 152 967,66 Hrubý domácí produkt 216 060,40 216 258,56 215 948,78 215 829,88 215 817,96

srovnání s výchozí situací -0,0917 % -0,0517 % -0,1067 % -0,1122 % Zdroj: vlastní výpočty na základě (AGUIAR, NARAYANAN, and MCDOUGALL, 2016)

Lze tedy říci, že česká ekonomika bude z uvolnění celních i netarifních překážek v rámci

dohody EUJEPA profitovat, ale vyšší konkurence na mezinárodních trzích a obchod

s technologicky vyspělejší a sofistikovanější ekonomikou vystaví české hospodářství sice

slabým, ale negativním vlivům. Větší přínosy si lze slibovat především od snižování

netarifních překážek obchodu a od zlepšení podmínek pro zahraniční investory.

S ohledem na technologickou vyspělost japonské ekonomiky a pokračující robotizaci a

automatizaci japonského hospodářství ale v delším časovém horizontu při otevřenější a

liberalizovanější konstelaci mezinárodních ekonomických vztahů budou dopady

na českou ekonomiku spíše negativní.

Tabulka 14: Dopady přijetí EUJEPA na blahobyt obyvatel České republiky ihned

po EUJEPA 5 let

po EUJEPA 10 let

po EUJEPA 20 let

po EUJEPA Mzdy obyvatel +0,1144 % -0,0273 % -0,0753 % -0,0808 % Blahobyt obyvatelstva -35,6 mil. USD -91,6 mil. USD -106,4 mil. USD -107,2 mil. USD

– alokační efektivnost +6,9 mil. USD -1,9 mil. USD -4,6 mil. USD -4,8 mil. USD

– technologická změna 0,00 mil. USD -8,7 mil. USD -17,2 mil. USD -21,3 mil. USD

– podmínky obchodu -40,7 mil. USD -85,8 mil. USD -91,6 mil. USD -88,4 mil. USD

Zdroj: vlastní výpočty na základě (AGUIAR, NARAYANAN, and MCDOUGALL, 2016)

79

To ostatně potvrzuje také pokles reálného blahobytu (viz Tabulka 14) vyjádřený pomocí

tzv. ekvivalentní variace.29 Propad blahobytu českých obyvatel v důsledku EUJEPA je

přitom nejvýznamněji stimulováno právě rovnějšími podmínkami mezinárodního

obchodu (terms of trade), které se teprve po ukončení všech přechodných opatření (tzn.

za 20 let) začnou měnit ve prospěch ČR. V delším časovém horizontu má ovšem negativní

dopad na českou ekonomiku i vystavení našeho trhu konkurenci z technologicky

vyspělého Japonska. Celkově se sice stále jedná o prakticky zanedbatelný pokles

blahobytu (cca o 10 USD na osobu ročně), nicméně indikuje, že by se česká ekonomika

měla pravděpodobně více zaměřit na inovace, výzkum a vývoj a na aplikaci principů

Průmyslu 4.0 s cílem zvýšit konkurenceschopnost českých výrobců.

Tabulka 14 ukazuje také předpokládané dopady na mzdy v České republice. Je z ní patrná

tendence EUJEPA posilovat nárůst mezd v Česku v prvních letech po vstupu dohody

v platnost, a naopak brzdit tempo růstu mezd v pozdějším období, kdy se prosazují sice

slabé, ale negativní dopady na české hospodářství.

Tabulka 15: Změna reálného výstupu jednotlivých odvětví české ekonomiky ihned

po EUJEPA 5 let

po EUJEPA 10 let

po EUJEPA 20 let

po EUJEPA zemědělský a potravinářský +0,0026 % +0,0659 % +0,0743 % +0,0564 % automobilový -0,0006 % -0,1622 % -0,4748 % -0,4650 % strojírenský a elektrotechnický -0,0011 % -0,0125 % +0,0172 % +0,0241 % chemický a farmaceutický -0,0009 % -0,0126 % -0,0040 % -0,0013 % sklářský -0,0005 % +0,0103 % +0,0463 % +0,0466 % textilní 0,0000 % +0,0638 % +0,1738 % +0,1863 % služby ICT +0,0002 % +0,0026 % +0,0130 % +0,0129 %


Z hlediska sektorové struktury tvorby českého hrubého domácího produktu jsou

předpokládané změny s ohledem na význam Japonska v českých zahraničně-obchodních

vazbách nepatrné (viz Tabulka 15). Výrazněji ve prospěch české ekonomiky vyznívají

pro české zemědělství a potravinářství a rovněž pro sektor služeb v oblasti informačních

a komunikačních technologií (ICT), v pozdějších letech lze pozitivní dopad na produkci

sledovat i ve sklářském, strojírenském a elektrotechnickém a konečně i textilním

průmyslu. Negativní zůstávají dopady do výkonu automobilového (až o bezmála půl

procentního bodu pomalejší růst) a chemického průmyslu.

29 Ekvivalentní variace je specifický způsob chápání ekonomického blahobytu. Je vyjádřen jako změna

výše průměrných příjmů obyvatelstva odpovídající změně užitku ze spotřeby způsobené hospodářským šokem (v tomto případě vstupem Dohody CETA v platnost). (BURFISHER, 2016)

80

Tabulka 16: Změny exportů jednotlivých odvětví české ekonomiky ihned

po EUJEPA 5 let

po EUJEPA 10 let

po EUJEPA 20 let

po EUJEPA zemědělský a potravinářský +0,1098 % +0,2589 % +0,2482 % +0,1863 % automobilový +0,0049 % -0,1845 % -0,5388 % -0,5272 % strojírenský a elektrotechnický -0,0228 % +0,0130 % +0,0592 % +0,0649 % chemický a farmaceutický +0,0465 % +0,0339 % +0,0594 % +0,0612 % sklářský -0,0016 % +0,0230 % +0,1137 % +0,1166 % textilní -0,0228 % +0,1193 % +0,3190 % +0,3366 % služby ICT -0,0667 % +0,1082 % +0,2249 % +0,2237 %


Podobný je i výčet českých sektorů, které se ukazují být exportně potentními v souvislosti

s dopady opatření EUJEPA na mezinárodní obchod České republiky. Je však třeba znovu

zdůraznit, že ani po rozsáhlém odstranění celních překážek a redukci netarifních

překážek, jaké přináší dohoda EUJEPA, nebude hrát Japonsko v českém zahraničním

obchodě výraznější roli (české exporty do Japonska se zvýší celkem maximálně o 1,2 %,

japonské dovozy do Česka nejvýše o 14,7 %). Do struktury celkových vývozů České

republiky se proto eliminace překážek mezinárodnímu obchodu s Japonskem promítne

v podstatě zanedbatelnými změnami. Je vhodné na tomto místě rovněž připomenout, že

řada změn ve struktuře českých exportů je vyvolána nepřímými efekty dohody EUJEPA

na obchodní partnery v dalších zemích EU. Díky dohodě EUJEPA se sníží vývozy České

republiky do ostatních zemí Unie až o 0,1 %, dovozy ze zemí EU do České republiky se

sníží až o 0,28 %.

Odstraňování celních i netarifních překážek v rámci dohody EUJEPA tak bude mít

na český zahraniční obchod nepatrný vliv, jehož kvantifikace ekonometrickým modelem

GTAP prokázala na české straně slabě převládající ekonomické benefity.

4.4 Zemědělství a potravinářský průmysl

Dohoda EUJEPA v oblasti zemědělství a potravinářského průmyslu, který čelí největším

tarifním překážkám, přináší liberalizaci především v oblasti tarifních překážek. Oblast

netarifních překážek se týká především fytosanitárních opatření, která byla do EUJEPA

integrována především v kapitole 6 (zejména pak schvalování potravinářských

přídatných látek – blíže viz kapitolu 3.6.4 na straně 63). V kapitole 7 o technických

překážkách obchodu je řešeno značení zemědělských výrobků (viz též kapitolu 3.5

na straně 53) (EK, 2018).

81

Přibližně 85 % celních položek zemědělské a potravinářské produkce EU vyvážených do

Japonska bude (po uplynutí přechodných období) zbaveno cla, což odpovídá 87 %

současné vývozní hodnoty v tomto sektoru. Zbývající procenta tvoří citlivé produkty,

které budou obchodovány buď v režimu kvóty celní sazby (Tariff-Rate Quota; TRQ) – zde

se jedná především o mlékárenské výrobky, nebo jsou z liberalizačních závazků zcela

vyloučeny (např. rýže a mořské řasy).

Z prioritních oblastí EU se eliminace valorických a specifických cel, popř. navýšení

dovozních kvót (TRQ) týká:

• vepřového masa (do Japonska nejvíce vyvážená evropská komodita), kde dojde k

částečné eliminaci valorického a specifického cla30,

• vín a aromatizovaných vín, kde cla při vstupu dohody EUJEPA v platnost budou plně

liberalizována, přičemž výhoda plného odstranění cel při vstupu dohody platnost

doposud nebyla Japonskem žádnému státu udělena31. Kromě toho se Japonsko se

rovněž zavázalo urychlit schválení 35 evropských aditiv a pomocných technologických

prostředků používaných při výrobě vín do pěti let od vstupu EUJEPA v platnost, včetně

20 prioritních při vstupu dohody EUJEPA v platnost nebo do 2 let. Japonsko na podporu

realizace tohoto opatření vyčlenilo vlastní rozpočet.

• sýrů a mléčných výrobků, kde bylo ze strany EU vyjednáno významné zlepšení

přístupu na japonský trh (zvýšená dovozní kvóta a eliminace tarifů do výše 28,9 do

patnácti let od vstupu dohody v platnost)32,

30 Japonsko uplatňuje na tuto komoditu jak valorické clo, tak specifické clo v celkové výši 524 jenů / kg

(= 4,15 EUR). Japonsko chce tento režim zachovat, ale poměrně výrazně sníží výši celních sazeb. Celní sazba 4,3 % ad valorem bude postupně redukována až na nulu do deseti let od vstupu dohody v platnost. Specifické clo se sníží z 482 jenů / kg (3,82 EUR) na pouhých 50 jenů / kg (= 40 centů) do deseti let. Japonský sektor vepřového masa bude zajištěn během fáze liberalizace, pomocí ochranných klauzulí založených na objemech, které se vztahují na maso s vysokou hodnotou (cena vepřového nad 399yen/kg) a nízkým obsahem/hodnotou masa (ceny vepřového masa <399y / kg).

31 Vína a aromatizovaná vína jsou v současné době předmětem 15% celních sazeb, jež budou při vstupu dohody EUJEPA v platnost zcela eliminována, stejně jako většina ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou některých tradičních japonských nápojů jako Shochu a Sake). Jedná se o druhý nejdůležitější zemědělský sektor EU pro vývoz do Japonska po vepřovém masu.

32 Dohoda zajistí úplnou liberalizaci sazeb pro tvrdé sýry (např. parmazán, fontina, gouda, cheddar). Tarify až do výše 28,9 % budou odstraněny během patnácti let od vstupu EUJEPA v platnost. Zvýšená celní kvóta umožní lepší přístup ostatním sýrům, jako je čerstvý a tavený sýr včetně mozzarelly, syrového tvarohu a měkkých sýrů, jako je camembert, brie a feta. Tarifní kvóta bude pokrývat veškerý současný vývoz EU do Japonska a bude se postupně zvyšovat s růstem konzumace sýrů v Japonsku.

82

• jiných mléčných výrobků, jako jsou syrovátka, minerální koncentrovaná syrovátka,

kde dohoda stanoví bezcelní kvótu (TRQ) a velmi významné snížení celních tarifů33,

• telecího masa (významné snížení celních tarifů)34,

• dalších potravin a zpracovaných zemědělských produktů (kdy budou plně

liberalizována v průběhu přechodných období dohody cla např. na těstoviny deset let,

čokoládu deset let, čistý kakaový prášek ihned po vstupu dohody v platnost, bonbóny

deset let, cukrovinky deset let, sušenky pět až deset let, deriváty škrobu pět až deset

let, vaječný albumin ihned, připravená rajčata a omáčky pět let, laktóza a laktózový

sirup ihned, želatina ihned až do patnácti let atd.

Pravidla původu byla navržena prahově na nepůvodních materiálech (tj. procentem

dovážených složek), čímž je zajištěna přiměřená rovnováha mezi zájmy evropských

zemědělských výrobců a evropského potravinářského průmyslu. Pravidla rovněž

umožňují použití celní koncese evropskými exportéry (EK, 2018).

Japonsko rovněž uznalo a v rámci kapitoly 14 týkající se práv duševního vlastnictví se

zavázalo k ochraně zeměpisných označení pro produkty pocházející z EU dle článku 2

Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS). Z českých

chráněných zeměpisných označení (PGI) se jedná o „Žatecký chmel“, „České pivo“,

„Budějovické pivo“, „Budějovický měšťanský var“, „Českobudějovické pivo“.

4.4.1 Stávající obchodní výměna v segmentu zemědělství a potravinářství

V segmentu potravinářské a zemědělské produkce jasně dominuje Česká republika. České

exporty do Japonska mají nad japonskými importy více jak osmnácti násobnou převahu.

Na struktuře českého exportu do Japonska se však potravinářský segment podílí pouhými

5–7 %. V letech 2011–2017 bylo do Japonska z Čech dovezeno potravinářské a

zemědělské zboží v průměrné hodnotě 903,3 mil. Kč ročně. Vývozy i dovozy však v rámci

obchodní bilance představují podíl v řádech desetin procenta.

33 U jiných mléčných výrobků, jako jsou syrovátka, minerální koncentrovaná syrovátka, (permeát),

dohoda stanoví bezcelní kvótu (TRQ). Pro produkty ze syrovátky budou specifické sazby (podle obsahu bílkovin) sníženy až o 70 %. Pro sušené odstředěné mléko pro krmení, které je významným vývozním zájmem EU – se celní sazby se sníží o 95%. Vyšší dovozní kvóta pro sušené odstředěné mléko/ máslo a kondenzované mlék poskytne zemím EU preferenční přístup v porovnání se stávající kvótou WTO.

34 Dohoda předpokládá snížení sazeb z 38,5 % na 9 % s počátečním snížením na 27,5 % ihned po vstupu dohody EUJEPA v platnost a ochranu založenou na objemu (fungující na podobném modelu, který byl v TPP odsouhlasen Japonskem).

83

Obrázek 15: Struktura českého exportu do Japonska v letech 2011–2017 v oblasti potravinářské a zemědělské produkce

Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z (ČSÚ, 2018a)

Obrázek 16: Meziroční dynamika vývoje českých exportních komodit v Japonsku v segmentu zemědělství a potravinářství v letech 2011–2017



Vysvětlivky: 00 Živá zvířata 06 Cukr, výrobky z cukru a med 01 Maso a masné výrobky 07 Káva, čaj, kakao, koření a výrobky z nich 02 Mléčné výrobky a vejce 08 Krmiva pro zvířata (kromě nemletých obilnin) 03 Ryby, korýši a měkkýši 09 Různé jedlé výrobky a přípravky 04 Obiloviny a obilné výrobky 11 Nápoje 05 Zelenina a ovoce 12 Tabák a tabákové výrobky


Krmiva pro zvířata (kromě nemletých

obilnin)52%

Zelenina a ovoce(zejm. chmelové šištice)

30%

Obiloviny a obilné výrobky

12%

Tabák a tabákové výrobky, 2,2%

Káva, čaj, kakao, koření a výrobky z nich, 2,0%

Nápoje, 1,0%

Živá zvířata, 0,70%

Ryby, korýši a měkkýši, 0,29%

Cukr, výrobky z cukru a med

0,3%

Mléčné výrobky a vejce, 0,13%

Různé jedlé výrobky a přípravky, 0,03%

Maso a masné výrobky, 0,01%

Jiné4,5%

00

01

02

03 04 0506

07

08

09 11

12

-200%

-100%

0%

100%

200%

300%

400%

500%

600%

700%

0,00% 0,01% 0,10% 1,00% 10,00% 100,00%

84

Japonské importy tvoří pouhých 0,03 % celkových potravinářských dovozů ČR, české

exporty potravinářského zboží do Japonska se na celkovém českém exportu v tomto

segmentu v letech 2011–2017 podílely 0,6 %. Co se týče samotné struktury českého

exportu do Japonska, zde významně dominují krmiva pro zvířata (52 %), následují

chmelové šištice (30 %),35 obiloviny a obilné výrobky (12 %) a tabák, tabákové výrobky

a káva, čaj, kakao a výrobky z nich (oba po 2 %), blíže viz Obrázek 15.

Dynamika exportních komoditních skupin v letech 2011–2017 ukazuje jako vysoce

perspektivní komoditu krmiva pro zvířata, kde dochází k téměř

šestinásobnému průměrnému meziročnímu nárůstu exportů. Poměrně vysoký nárůst

registruje ČR i u vývozu masa, nicméně s velmi nízkým základním podílem na

potravinářských exportech do Japonska. Dvouciferný průměrný procentuální meziroční

růst exportů je patrný i u dalších komodit, kterými jsou např. výrobky z obilovin či cukru

a kakaa (blíže také viz Obrázek 16).

Obrázek 17: Struktura importů z Japonska v letech 2011–2017 v oblasti potravinářské a zemědělské produkce


Japonské struktuře potravinářského zboží importovaného do ČR dominují různé jedné

výrobky a přípravky (39 %), dále káva, čaj, kakao a koření vč. výrobků z nich (28 %) a

35 Chmelové šištice jsou s kódem 054.84 podle klasifikace SITC součástí třídy 05 Zelenina a ovoce.

Chmelové šištice představují 99,98 % českých vývozů zeleniny a ovoce do Japonska (ČSÚ, 2018a).

Různé jedlé výrobky a přípravky

49%

Káva, čaj, kakao, koření a výrobky

z nich28%

Nápoje9%

Zelenina a ovoce5,1%

Krmiva pro zvířata (kromě nemletých obilnin), 3,6%


Obiloviny a obilné výrobky, 1,2%

Cukr, výrobky z cukru a med, 0,87%


Živá zvířata0,15%

Mléčné výrobky a vejce, 0,04%

Jiné5,4%

85

nápoje, které tvoří 9 % struktury potravinářského importu z Japonska, blíže také viz

Obrázek 17.

U výše uvedených tří dovozních potravinářských komoditních skupin Japonska lze

vypozorovat v letech 2011–2017 meziroční nárůst, v případě různých jedlých výrobků a

přípravků cca 6 %, u kávy, čaje a výrobků z kakaa 20 %, u nápojů dokonce více jak

třetinový. Naopak pokles zaznamenává čtvrtá nejdováženější komoditní skupina – ovoce

a zelenina nebo také cukr a výrobky z cukru, v útlumu je i dovoz ryb a korýšů, obilovin či

krmiv pro zvířata. Blíže také viz Obrázek 18. Čeští potravinářští exportéři čelí v Japonsku

dovozním clům v průměrné výši 4,10 %, japonští exportéři jsou při dovozu do ČR

vystaveni v průměru 10,08% clům.

Obrázek 18: Meziroční dynamika vývoje komoditních skupin importovaných z Japonska v segmentu zemědělství a potravinářství v letech 2011–2017

Poznámka: podíl na celkových dovozech z Japonska v letech 2011–2017 na vodorovné ose, průměrné tempo růstu

dovozů z Japonska v letech 2011–2017 na svislé ose

Vysvětlivky: 00 Živá zvířata 06 Cukr, výrobky z cukru a med 01 Maso a masné výrobky 07 Káva, čaj, kakao, koření a výrobky z nich 02 Mléčné výrobky a vejce 08 Krmiva pro zvířata (kromě nemletých obilnin) 03 Ryby, korýši a měkkýši 09 Různé jedlé výrobky a přípravky 04 Obiloviny a obilné výrobky 11 Nápoje 05 Zelenina a ovoce 12 Tabák a tabákové výrobky


4.4.1.1 Obchodní výměna s Japonskem v komparaci se světem

Japonsko je největším dovozcem potravin na světě, přestože potravinářský průmysl

Japonska vykazuje nejmenší podíl výroby v zahraničí. Japonsko dováží 60 % svých potravin

v hodnotě 62 mld. USD ročně, z toho z České republiky pochází cca 0,06 % potravinářských

dovozů, podíl Japonska na českých dovozech potravin činí pouhých 0,03 %.

09

07

11

05080304

06

01

000212

-20%

-10%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

0,00% 0,00% 0,01% 0,10% 1,00% 10,00% 100,00%

86

V komparaci s postavením ČR v potravinářství na světových trzích je vývoj obchodní

bilance s Japonskem výjimečný. I když je Česká republika absolutním čistým dovozcem

v oblasti potravinářské a zemědělské produkce, přičemž průměrná hodnota vývozů

v letech 2011–2017 činila 151,7 mld. Kč, zatímco dovoz činil 177,1 mld. Kč, rozdíl celkové

bilance obchodu s potravinami s Japonskem je silně kladný a české exporty jsou osmnácti

násobně vyšší než japonské importy. Rovněž dynamika růstu exportů je povzbudivá, kdy

od roku 2011 vzrostl objem exportovaného potravinářského zboží do Japonska téměř

čtyřnásobně. Blíže viz Obrázek 19.

Obrázek 19: Vývoj obchodní bilance ČR-Japonsko v letech 2011–2017 v potravinářském průmyslu


Vývozní struktura potravinářského zboží do Japonska se však od tradičně vyvážených

komodit českými exportéry významněji liší – viz Obrázek 15 a Obrázek 20.

Ve světové komoditní exportní struktuře ČR pro oblast potravinářství hrají významnou

roli např. také mléčné výrobky (13 %, významnou roli zde hrají trvanlivé výrobky a sýry)

a masné výrobky (7 %)36, zatímco české exportní struktuře do Japonska silně dominují

krmiva pro zvířata a chmelové šištice.

Rovněž dovozní struktura se vyznačuje značnými rozdíly – viz Obrázek 17 a

36 V současné době v registru České veterinární správy pro vývoz masa a masných výrobků do Japonska

figurují pouze Kostelecké uzeniny, a. s., a to pro vývoz vepřového masa.

0,0 mil. Kč

0,2 mil. Kč

0,4 mil. Kč

0,6 mil. Kč

0,8 mil. Kč

1,0 mil. Kč

1,2 mil. Kč

1,4 mil. Kč

2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

vývoz dovoz saldo

87

Obrázek 21. Česká republika nejvíce dováží zeleninu a ovoce (20 %), maso a masné

výrobky (16 %), následuje káva, čaj, kakao a výrobky z nich (11 %). Zatímco japonské

dovozní struktuře zcela dominují jedlé přípravky, na druhém místě pak káva, čaj, kakao a

výrobky z nich, avšak s téměř 28% podílem.

Obrázek 20: Struktura celkového exportu ČR v oblasti potravinářské a zemědělské produkce v letech 2011–2017


Obrázek 21: Struktura celkového dovozu do ČR v oblasti potravinářské a zemědělské

produkce v letech 2011–2017


Obiloviny a obilné výrobky

19%

Mléčné výrobkya vejce

13%

Tabák a tabákové výrobky

10%


z nich, 9,3%

Nápoje8,3%


7,5%


obilnin), 7,0%Zelenina a

ovoce, 6,9%


Cukr, výrobky z cukru a med, 5,8%

Živá zvířata, 5,2%


Jiné27%

Zelenina a ovoce20%

Maso a masné výrobky

16%


z nich, 12%

Mléčné výrobkya vejce8,8%

Obiloviny a obilné výrobky, 8,4%


8,4%

Nápoje, 7,3%


obilnin), 6,9%

Tabák a tabákové výrobky, 4,9%

Cukr, výrobky z cukru a med

3,6%


Živá zvířata1,1%

Jiné27%

88

4.4.2 Nejvýznamnější položky obchodní výměny s Japonskem

Nejvýznamnější českou potravinářskou komoditou v Japonsku jsou přípravky

používané k výživě zvířat, které tvoří cca 6,45 % všech vývozů dané komodity z ČR a

více jak 76 % vývozů do Asie. Následují chmelové šištice, které se na celkových

potravinářských vývozech dané komodity podílí dokonce více jak 30 %, na asijských

vývozech pak 55 %, přičemž čeští vývozci zde čelí cca 4,3 % clu, které bude odstraněno

vstupem dohody EUJEPA v platnost. Další komoditou je slad, který tvoří dokonce více jak

60 % z celkových exportů komodity do Asie a jeho dovoz je řízen bezcelní kvótou ve výši

185,7 tis. t/ročně, zde nebudou změny. Nejvyšší tarifní bariéra je však v rámci TOP5

identifikována u tabákových výrobků, tj. 8,51 % ad valorem (přepočteno), ta bude

odstraněna vstupem dohody EUJEPA v platnost. Pátou nejvyváženější skupinou dle HS4

je čokoláda a ostatní potravinářské přípravky s kakaem, kde bude průměrný vážený celní

tarif 10 % odstraněn postupně v přechodném období deseti let (viz také případovou

studii firmy Carla, spol. s r. o. na straně 148).

Tabulka 17: TOP5 nejvýznamnějších položek exportovaných z ČR do Japonska v sektoru potravinářství a zemědělství v letech 2011–2017

Komodita dle HS4 v potravinářském

průmyslu a zemědělství

Průměrný vývoz

Podíl Japonska

na celkových vývozech

ČR

Podíl Japonska na

českých vývozech do

Asie

Clo (aktuální)

Clo v EUJEPA

Platnost změny

v tis. CZK (%) (%) Režim odstraňování

cel

Přípravky používané k výživě zvířat

462 987 6,45 % 76,18 % 0,00 % 0,00 % -

Šištice chmelové čerstvé, sušené apod. lupulin

262 363 30,21 % 55,01 % 4,3 % 0,00 % okamžitě

Slad i pražený 105 816 4,14 % 60,73 % Řízeno bezcelní

kvótou ve výši 185,7 tis. t/rok

X X

Doutníky, doutníčky, cigarety z tabáku, náhražek

19 947 0,15 % 3,89 % 8,51 % 0,00 % okamžitě

Čokoláda, přípravky potravinářské ost. s kakaem

18 141 0,29 % 22,06 % 10 % 0,00 % Clo bude postupně snižováno na nulu 10 let (režim

B10) Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z (ČSÚ, 2018a) a (CSČR, 2018)

Mezi japonskými importy do ČR dominují přípravky pro omáčky, kořenité směsi a

hořčice, kde je však podíl na celkovém importu do ČR minimální, ostatně podobně je

tomu u zbývajících čtyřech položek. Přípravky pro omáčky a kořenité směsi jsou zatíženy

89

cca 7,71% dovozním clem ze strany ČR, toto bude odstraněno vstupem dohody EUJEPA

v platnost. Nejvyšším tarifním překážkám v rámci TOP 5 nejvyváženějších

potravinářských komodit čelí japonští dovozci ovoce a ořechů (15,88 %) a potravinových

přípravků (12,11 %), přičemž cla budou odstraněna vstupem dohody EUJEPA v platnost,

což vytváří prostor pro růst importu.

Čeští spotřebitelé mohou profitovat ze snížení cen, avšak vzhledem k nízkému podílu a

souvztažně předpokládanému nízkému nárůstu objemu bude dopad na ekonomiku ČR

doslova mikroskopický.

Tabulka 18: TOP10 nejvýznamnějších položek importovaných z Japonska do ČR v sektoru potravinářství a zemědělství v letech 2011–2017

Komodita dle HS4 v potravinářském

průmyslu a zemědělství

Průměrný dovoz

Podíl Japonska na

celkových dovozech

ČR

Podíl Japonska na dovozech z

Asie

Clo (aktuální)

Clo v EUJEPA

Platnost změny


cel Přípravky pro omáčky, směsi kořenité, hořčice

8 605 0,44 % 8,65 % 7,71 % 0,00 % okamžitě

Přípravky potravinové j.n.

5 199 0,08 % 1,28 % 12,11 % 0,00 % 82 % okamžitě,

18 % v režimu R5

(-50 %) Droždí aj. mikroorganismy, prášky do pečiva

4 380 0,87 % 9,83 % 0,00 % - -

Chléb svatojánský, řasy, řepa, třtina cukrová aj.

2 572 0,91 % 13,90 % 0,00 % - -

Ovoce, ořechy aj. části rostlin j.n.

983 0,04 % 0,28 % 15,88 % 0,00 % okamžitě


4.4.3 NTB v zemědělství a potravinářském průmyslu

Netarifní překážky aplikované v oblasti zemědělství a potravinářského průmyslu lze

rozdělit na sanitární a fytosanitární opatření (SPS) sloužící k ochraně zdraví nebo života

lidí, zvířat a rostlin a na technické překážky obchodu (TBT). TBT představují normy,

testovací a certifikační procedury, které se aplikují buď s ohledem na zdravotní a

bezpečnostní důvody anebo s cílem standardizovat výrobky, garantovat jejich kvalitu,

případně informovat spotřebitele.

Z kvantitativních odhadů výše netarifních překážek je patrné, že čeští exportéři

v Japonsku čelí netarifním překážkám ve výši až 61,65 % hodnoty českých zemědělských

a potravinářských vývozů do Japonska. Naproti tomu dovozci japonských

potravinářských a zemědělských produktů musí v České republice překonat netarifní

90

překážky v nezanedbatelné výši asi 43,44 % hodnoty českých potravinářských dovozů

z Japonska.

4.4.3.1 EUJEPA a fytosanitární opatření

Mnoho potravinářských přídatných látek běžně užívaných na celém světě, jež jsou uznány

jako bezpečné mezinárodními organizacemi pro bezpečnost potravin, jako je například

Společný výbor odborníků pro potravinářské přídatné látky FAO/WHO (JECFA), zůstávají

v Japonsku zakázány. Japonský seznam přijatých potravinářských přídatných látek není

v souladu s platnými mezinárodními normami stanovenými v Codex Alimentarius.

V konečném důsledku vývozci z EU nemohou vyvážet určité zpracované potraviny do

Japonska či jsou nuceni odpovídajícím způsobem upravit recepty.

V roce 2002 se EU a Japonsko dohodly na seznamu 46 prioritních potravinářských

přídatných látek, které Japonci schválí rychleji. Seznam priorit byl dokončen v roce 2015

(bez výjimek pro potravinářské přídatné látky obsahující hliník). Dokončení seznamu

prvních priorit je považováno za první krok směrem k harmonizaci japonských právních

předpisů o potravinářských přídatných látkách s mezinárodními standardy, v souladu s

ustanoveními Dohody WTO o SPS.

Právě v oblasti schvalování přídatných látek byl v rámci EUJEPA dosažen pokrok, a to

zejména s ohledem na zajištění transparentnosti a předvídatelnosti ve standardních

podmínkách zpracování žádostí. Většina nových pokynů je již nyní publikována v

angličtině. Japonsko souhlasí se zveřejněním pokynů na internetu, tyto stanoví standardní

dobu zpracování 2 roky, podobně jako je tomu v EU. V případě podání žádosti o

prodloužení používání schválené potravinářské přídatné látky by se tato doba dále snížila.

V blízké budoucnosti lze očekávat schválení u tří přídatků díky aplikacím financovaným z

pilotního projektu EU.

Celkově lze konstatovat, že EUJEPA bude dále zefektivňovat schvalovací procesy, snižovat

náklady a zlepšovat předvídatelnost obchodu s živočišnými a rostlinnými produkty.

4.4.4 Perspektivy ČR v zemědělství a potravinářství v kontextu EUJEPA

Podle našich odhadů provedených v rámci modelu CGE přispěje uzavření dohody EUJEPA

pravděpodobně ke zvýšení produkce v zemědělském i potravinářském průmyslu

v Česku, a sice o cca 0,0026 % ihned po vstupu dohody v platnost, resp. až o 0,0564 %

po dvaceti letech od vstupu EUJEPA v platnost. Celkové české exporty zemědělských a

91

potravinářských produktů do Japonska se propadnou o 3,62 % po vstupu dohody

v platnost, resp. až o 43,33 % o dvacet let později. Podíl Japonska na celkových českých

zemědělských a potravinářských exportech se sníží o 0,175 procentního bodu. Dopady

na potravinářský a zemědělský sektor budou ale pravděpodobně značně nerovnoměrné,

což souvisí jednak s tím, že zemědělský a potravinářský sektor je předmětem řady zcela

konkrétních přechodných opatřených v rámci EUJEPA, jednak také s tím, že v tak dlouhém

časovém horizontu lze očekávat výraznější změny ve struktuře českých vývozů

do Japonska zejm. v souvislosti s již realizovanými nebo připravovanými japonskými

investicemi v Česku. Například slibnou pobídkou pro české pivovarnictví je fakt, že v roce

2018 bude možné vyvážet evropská piva jako piva, a nikoli jako „nápoje s nízkým

obsahem alkoholu“, což povede k podobnému zdanění, a přestane se tak rozlišovat mezi

různými druhy piva. Toto opatření v kombinaci s investicí japonské firmy Asahi Group

Holdings do Plzeňského Prazdroje, a. s. v roce 2017 by mohlo vyvolat významný nárůst

exportu českého piva do Japonska, díky dohodě EUJEPA pod chráněným zeměpisným

názvem „České pivo“. Navíc je již nyní zřejmé, že regionální centrála nově vytvořené

organizace Asahi Breweries Europe Ltd. se sídlem v Londýně bude umístěna v Praze.

Aktuální obchodní výměna v segmentu potravinářské produkce je velmi nízká a potravinářské vývozy do Japonska činí pouhých 0,6 % celkových potravinářských vývozů ČR. Saldo zahraničního obchodu s Japonskem v segmentu potravinářské produkce je (na rozdíl od celkové bilance) výrazně kladné a vývozy převyšují hodnotu importovaného zboží v průměru v letech 2011–2017 více jak osmnáctinásobně. Navíc od roku 2011 došlo ke čtyřnásobnému navýšení exportů potravinářské produkce. Zemědělským a potravinářským výrobkům se v Japonsku daří a poptávka po nich se významně zvyšuje, to ostatně dokazuje i případová studie jednoho z nejvýznamnějších českých exportérů čokoládových cukrovinek firmy Carla spol. s r. o. (viz též stranu 148). Nejdůležitějšími exportními komoditami v Japonsku jsou krmiva pro zvířata, kde jsou však již nyní cla na nule, k eliminaci celních tarifů dojde u komodit, jako jsou výrobky z tabáku či výrobky z kakaa, které jsou v TOP5 nejvyváženějších dle nomenklatury harmonizovaného systému HS4.

Podle výsledků CGE modelu by ale české potravinářské exporty měly po 20 letech od vstupu dohody EUJEPA v platnost klesnout až o 43 % a importy japonské potravinářské a zemědělské produkce do Česka by se měly zvýšit až o 6 % při přetrvávající tendenci k výraznému přebytku v obchodní bilanci potravinářskými a zemědělskými produkty na české straně. Zároveň by mělo dojít v důsledku EUJEPA k nárůstu českých vývozů do ostatních zemí EU o bezmála 0,40 % a poklesu dovozů ze zemí EU do Česka o 0,23 %, což jsou zjevné důsledky nepřímých obchodních vztahů českých výrobců, které s ohledem na marginální význam Japonska pro český zahraniční obchod představují

BOX 9: EUJEPA – DOPADY V ZEMĚDĚLSTVÍ A V POTRAVINÁŘSKÉM PRŮMYSLU ČR

92

v důsledku významnější dopad dohody EUJEPA než přímé efekty snižování celních i netarifních překážek obchodu.

Podle strukturovaných rozhovorů se zástupci firem, které do Japonska již vyvážejí nebo o vstup na japonský trh usilují, je zřejmé, že Japonsko je z hlediska vývozu českých potravin perspektivní země se značnou kupní silou, největší importér potravin na světě, poptávány jsou kvalitní evropské potraviny. Japonci jsou velmi loajální a poctiví zákazníci.

Zásadními opatřeními, která v souvislosti s přijetím EUJEPA povzbudí domácí produkci, jsou:

• Eliminace celních tarifů u všech významných komodit dovážených z Česka na japonský trh, tj. především u praženého sladu, výrobků z kakaa, tabákových výrobků, ale i alkoholických výrobků a vín.

• Významné navýšení dovozní kvóty na mléčné výrobky (vč. syrovátky) a sýry pro vývozy z EU do Japonska.

• Právní ochrana zeměpisných označení (PGI) pro zboží českého původu – „Žatecký chmel“, „České pivo“, „Budějovické pivo“, „Budějovický měšťanský var“, „Českobudějovické pivo“.

• Snížení nákladů českých vývozců v důsledku odstraňování netarifních překážek obchodu – v dohodě EUJEPA se jedná především o usnadnění procesu uznávání přídatných potravinářských látek.

Realizace benefitů s ohledem na sektorový průnik liberalizovaných oblastí, kterými jsou – investice, veřejné zakázky, přístup na trh pro fyzické osoby za účelem podnikání.

4.5 Automobilový průmysl

Evropská unie je s celkovou roční produkcí cca 17,7 mil. motorových vozidel (z toho 15,7

mil. osobních automobilů) druhým největším výrobcem motorových vozidel na světě. V

roce 2016 bylo podle údajů ACEA vyvezeno z EU do Japonska 279 259 osobních

automobilů, což činilo více než 7,3 miliardy EUR. Za stejné období bylo však do EU

dovezeno téměř 575 000 japonských automobilů v celkové hodnotě 9 miliard eur.

Obchodní bilance s Japonskem je tedy pro evropský automobilový průmysl záporná.

Hlavním evropským exportérem automobilů do Japonska je významný český obchodní

partner – Německo. Do Japonska vyváží vozy značky Volkswagen a BMW, které jsou

neprodávanějšími evropskými značkami na japonském trhu, avšak v pořadí se jedná až o

9. a 10. nejprodávanější značku. Prvních osm míst v japonských TOP10 okupují vozy

japonské (zejména Toyota, která zaujímá celou třetinu trhu, a dále vozy značky Honda,

Daihatsu, Suzuki, Nissan, Mazda…) (MILER, 2018).

Dohoda o volném obchodu EUJEPA v tomto segmentu přispěje k eliminaci tarifních a

netarifních překážek obchodu. V oblasti tarifních překážek jde především o eliminaci

93

celní sazby na osobní automobily z aktuálních 10 %, u nákladních automobilů pak

dokonce 22 %, přičemž k odstranění cla dojde do 8 let od vstupu dohody EUJEPA

v platnost. Toto opatření se týká pouze japonských importů do EU. Tarifní překážky pro

evropské exportéry do Japonska jsou již v současnosti nulové. Japonsko se na oplátku

zavázalo k poměrně razantnímu odstranění netarifních překážek, které brání evropským

automobilkám proniknout na japonský trh. Netarifní překážky, kterým v současnosti čelí

evropští exportéři v Japonsku, činí cca 1,63 % ad valorem, netarifní překážky, které musejí

překonat japonské automobilky při dovozu do EU, dosahují dle našich odhadů cca 5,48 %

hodnoty japonských dovozů.

Dynamika obchodu v Evropě je aktuálně mnohem zajímavější než v Japonsku. Zatímco

evropský trh s automobily slibně roste, japonský trh se spíše zmenšuje, a tudíž není

exportní prioritou evropských automobilek. Důvodem jsou mj. především současné

regulační netarifní překážky, které jsou poměrně významné, a také preferenční zacházení

s japonskými výrobci tzv. mini vozů37 (zaujímající více jak třetinu trhu s automobily

v Japonsku).

Stávající překážky světového obchodu v automobilovém průmyslu, dynamika místního

trhu a vládní politika v konečném důsledku nutí výrobce v rámci urychlení pronikání na

trh k lokalizaci výroby v cílové exportní ekonomice. Globalizovaný automobilový průmysl

potřebuje volný obchod, přičemž výhody plynoucí z nových obchodních dohod by měly

být reciproční. V tomto ohledu EUJEPA přináší výhody jak japonským importérům

(eliminace tarifních překážek), tak evropským vývozcům do Japonska (v oblasti eliminace

netarifních překážek) (EK, 2018).

Kromě výše uvedeného EUJEPA obsahuje podrobná pravidla původu týkající se některých

vozidel a jejich částí, která určují podíl přidané hodnoty v Japonsku nebo EU jako celku.

Tyto předpisy jsou relevantní především pro veškeré zboží, které obsahuje komponenty

vyrobené v třetích zemích. Podle seznamu pravidel původu (příloha 3-B-1, dodatek 1

dohody EUJEPA) alespoň 50 % RVC (regionální přidané hodnoty u osobních automobilů

pro skupinu 87.03 HS) od prvního do konce třetího roku musí být japonského nebo EU

původu, aby bylo možné z preference mezinárodního obchodu těžit. Osm let po vstupu

EUJEPA v platnost tato hodnota vzroste na 60 %. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že

37 Segment automobilů Kei se skládá z vozidel mini velikosti a jsou zde aplikovány preferenčního daňové,

pojistné, dálniční a parkovací poplatky. Tento typ vozů vyrábějí pouze japonští výrobci OEM.

94

dosažení hranice domácího obsahu je snadnější pro výrobce automobilů v členských

státech EU, jelikož komponenty ze všech členských států EU se počítají jako součást

domácí přidané hodnoty.

Mezi závěry dopadové studie, kterou zadala Evropská komise týmu kolem Philippa

Lamprechta, patří predikce zvýšení vývozu produktů evropského automobilového

průmyslu do Japonska v důsledku snížení překážek zahraničnímu obchodu

v dlouhodobém horizontu až o 3 %, zatímco na straně Japonska lze očekávat nárůst

dovozů do EU v segmentu automobilového průmyslu dokonce až o 47 % (LAMPRECHT,

et al., 2016).

4.5.1 Stávající obchodní výměna v segmentu automobilového průmyslu

Česká republika má, co se týče obchodní bilance silnou pozici v automobilovém průmyslu.

Automobilový export ČR se na celkových exportech podílí více jak 18 %. V letech 2011–

2017 bylo v sektoru automobilového průmyslu vyvezeno zboží v průměru za 680,6 mld.

Kč ročně, přičemž dovoz činil pouhých 294,5 mld. Kč. Obchodní bilance je tedy kladná a

export více jak 2,3násobně převažuje importy.

Strukturu sektorových vývozů a dovozů zachycuje Obrázek 22 a Obrázek 23. Více než

55 % vývozů v automobilovém průmyslu tvoří osobní automobily a 40 % díly a

příslušenství. Ve struktuře dovozů naopak dominují díly a příslušenství s 63 % nad

osobními automobily s 23 %.

Obrázek 22: Struktura celkových exportů ČR v automobilovém sektoru v letech 2011–2017


Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob

55%

Díly a příslušenství vozidel motorových

40%

Vozidla motorová silniční(k dopr. veřejné, traktory ap.)

2,4%

Přívěsy, návěsy; vozidla ost. bez pohonu mechanického

1,1%

Motocykly (i mopedy), kola jízdní, vozíky invalidní

0,83%

Vozidla motorová k dopravě zboží a pro účely speciální

0,65%

95

Obrázek 23: Struktura celkových dovozů do ČR v automobilovém sektoru v letech 2011–2017


Ačkoli v ČR vývoz osobních automobilů a jejich komponent dominuje a ČR je mezi

evropskými producenty osobních automobilů na prvním místě v indikátoru počtu

vyrobených osobních automobilů na obyvatele, obchodní výměna v sektoru

automobilového průmyslu ČR a Japonska je velmi nízká.

V letech 2011–2017 český export automobilů a jejich komponent do Japonska činil ročně

v průměru pouhých 902 mil. Kč ročně a tvořil pouhých 0,13 % celkových českých exportů

v tomto segmentu. Import z Japonska zaznamenal poněkud vyšší hodnotu a činil

v průměru 6,9 mld. Kč ročně, ačkoli se na celkovém dovozu podílel pouhými cca 2,3 %.

Bilance obchodní výměny s Japonskem v segmentu automobilového průmyslu je

dlouhodobě záporná a japonské importy převyšují české exporty téměř osminásobně,

v průměru o 6 mld. ročně v letech 2011–2017. I když vývozy v letech 2011–2017

významně vzrostly, japonské dovozy vzrostly v absolutní hodnotě více, pročež se schodky

obchodní bilance s Japonskem v segmentu automobilového průmyslu významně zvyšují,

a to z hodnoty -5,2 mld. v roce 2011 na rekordních -8,9 mld. v roce 2017 (viz Obrázek 24].


62%


24%


5%

Vozidla motorová silniční(k dopr. veřejné, traktory ap.),

4,8%


2,3%


2,2%

96

Obrázek 24: Vývoj obchodní bilance ČR-Japonsko v letech 2011–2017 v automobilovém průmyslu (v mld. Kč)


Co se týče struktury vývozu do Japonska (viz Obrázek 25), s 96% podílem jasně dominují

díly a příslušenství motorových vozidel, jejichž vývoz roste od roku 2011 v průměru

o 20,6 % ročně, následují motocykly s 3% podílem, zde je však patrný poměrně vysoký

meziroční pokles, a to v průměru o 24 % (blíže také viz Obrázek 26). Struktura vývozu do

Japonska v segmentu automobilového průmyslu se tak poměrně významně liší od

struktury celkového exportu České republiky (viz Obrázek 22 a Obrázek 25).

Obrázek 25: Struktura exportů ČR do Japonska v automobilovém sektoru v letech 2011–2017


- 10 mld. Kč

- 5 mld. Kč

0 mld. Kč

5 mld. Kč

10 mld. Kč

15 mld. Kč

2011 2012 2013 201 2015 2016 2017

vývoz dovoz saldo


96%


3,60%


0,61%


0,04%

Vozidla motor. silniční (k dopr. veřejné, traktory ap.)

0,01%

97

Obrázek 26: Meziroční dynamika vývoje českých exportních komodit v Japonsku v segmentu automobilového průmyslu v letech 2011–2017

Poznámka: podíl na celkových vývozech do Japonska v letech 2011–2017 na vodorovné ose, průměrné tempo růstu vývozů do Japonska v letech 2011–2017 na svislé ose

Vysvětlivky: 781 Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob 784 Díly a příslušenství vozidel motorových 785 Motocykly (i mopedy), kola jízdní, vozíky invalidní 786 Přívěsy, návěsy; vozidla ost. bez pohonu mechanického


Struktura japonského dovozu (viz Obrázek 27) je velmi odlišná, jak od struktury

celkového dovozu ČR, tak i vzhledem k vývozní struktuře ČR do Japonska. Dominantní je

dovoz osobních automobilů s 56% podílem na japonských importech do Česka, kde došlo

v letech 2011–2017 v průměru k 17% meziročnímu nárůstu. Následují díly a

příslušenství automobilů s 33% podílem na dovozech z Japonska a pouze 2% meziročním

nárůstem v letech 2011–2017 (viz Obrázek 28).

Obrázek 27: Struktura celkových dovozů z Japonska do ČR v automobilovém sektoru v letech 2011–2017


784

785

781786

-30%

-25%

-20%

-15%

-10%

-5%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

0,01% 0,10% 1,00% 10,00% 100,00%


56%


33%Motocykly (i mopedy), kola

jízdní, vozíky invalidní11,30%


0,13%


0,01%

98

Obrázek 28: Meziroční dynamika vývoje komoditních skupin importovaných z Japonska v segmentu automobilového průmyslu v letech 2011–2017

Poznámka: podíl na celkových vývozech do Japonska v letech 2011–2017 na vodorovné ose, průměrné tempo růstu vývozů do Japonska v letech 2011–2017 na svislé ose

Vysvětlivky: 781 Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob 782 Vozidla motorová k dopravě zboží a pro účely speciální 784 Díly a příslušenství vozidel motorových 785 Motocykly (i mopedy), kola jízdní, vozíky invalidní 786 Přívěsy, návěsy; vozidla ost. bez pohonu mechanického


Čeští automobiloví exportéři nečelí v Japonsku žádným dovozním clům, zatímco japonští

importéři jsou na českém trhu vystaveni v průměru 6,82% clům.


V letech 2011–2017 byl český export v oblasti automobilového průmyslu zaměřen na

komodity, které uvádí Tabulka 19.

Tabulka 19: TOP5 nejvýznamnějších položek exportovaných z ČR do Japonska v sektoru automobilového průmyslu v letech 2011–2017

Komodita dle HS4 v automobilovém průmyslu

Průměrný vývoz

Podíl Japonska


ČR

Podíl Japonska

na českých

vývozech do Asie

Clo (aktuální)

Clo v EUJEPA

Platnost změny


cel

Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705

861 492 0,33 % 12,10 % 0,00 % - -

Pneumatiky nové z pryže 139 419 0,30 % 6,03 % 0,00 % - - Části, součásti a příslušenství vozidel čísel 8711 až 8713

32 134 1,25 % 27,37 % 0,00 % - -

Části součásti vozidel žel aj dopravy kolej

30 377 0,22 % 3,02 % 0,00 % - -

Osobní automobily a jiná motorová vozidla konstruovaná především pro přepravu osob

5 515 0,00 % 0,04 % 0,00 % - -


Bezkonkurenčně nejvýznamnějším segmentem jsou části a součásti, příslušenství

motorových vozidel, které jsou již nyní osvobozeny od cla. Vývoz do Japonska v tomto

781

784785

782

786

-20%

-15%

-10%

-5%

0%

5%

10%

15%

20%

0,00% 0,01% 0,10% 1,00% 10,00% 100,00%

99

segmentu v letech 2011–2017 se však na celkovém vývozu ČR v tomto segmentu podílí

pouhými 0,33 %. Dalšími produkty vyváženými v současnosti do Japonska jsou

pneumatiky z pryže a další části a součásti vozidel železničních a drážních, na posledním

místě v TOP5 dle HS4 jsou osobní automobily, které jsou předmětem individuálního

vývozu v průměrné roční hodnotě 5,5 mil. Kč. Všechny komodity v TOP5 jsou již nyní bez

cla. Exporty těchto komodit do Japonska se na celkových exportech podílejí

jen mikroskopickým dílem, blíže viz Tabulka 19, která uvádí i přehled podílů na vývozech

do Asie.

Tabulka 20: TOP10 nejvýznamnějších položek importovaných z Japonska do ČR v sektoru automobilového průmyslu v letech 2011–2017

Komodita dle HS4 v automobilovém

průmyslu

Průměrný dovoz

Podíl Japonska na

celkových dovozech

ČR


Asie

Clo (aktuální)

Clo v EUJEPA

Platnost změny


cel Osobní automobily a jiná motorová vozidla konstruovaná především pro přepravu osob

3 889 796 5,65 % 65,26 % 10,00 % 0,00 % Odstraněno do 8 let

(B7)

Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705 (silniční vozidla)

2 256 702 1,27 % 7,81 % 3,67 % 0,00 % Odstraněno do 4–6 let (B3 a B5)

Pneumatiky nové z pryže

1 224 912 6,55 % 40,81 % 4,50 % 0,00 % 99,68 % odstraněno okamžitě, 0,32 % do 4, resp. 10

let (B3, E10)

Části, součásti a příslušenství vozidel čísel 8711 až 8713 (motocykly a mopedy)

501 382 15,49 % 22,56 % 4,65 % 0,00 % 97,5 % odstraněno okamžitě, 2,5 % do 4

let (B3) Motocykly kola jízdní s motorem vozíky přívěs

282 425 17,44 % 40,20 % 6,17 % 0,00 % Odstraněno do 4–6 let (B3 a B5)


Dovoz v oblasti automobilového z Japonska do ČR je řádově vyšší. Dominují osobní

automobily, kde podíl na celkových dovozech do ČR činí 5,65 %, co se týče dovozů

z regionu Asie, jedná se o 65,2 % (viz Tabulka 20). Osobní automobily, ostatně jako i další

TOP5 položky v HS4 podléhají clu ze strany EU. Clo ve výši 10 % na osobní automobily

bude odstraněno do 8 let od vstupu dohody EUJEPA v platnost, cla na automobilové části

a příslušenství, stejně jako na motocykly a kola budou odstraněna ve dvou přechodných

obdobích, a to do 4 a 6 let (EK, 2018).

100

4.5.3 TBT v automobilovém průmyslu

Existující netarifní překážky v automobilovém průmyslu jsou poměrně vysoké, ovšem

intenzita mezinárodního obchodu s automobily mezi Českou republikou a Japonskem je

na tak nízké úrovni, že i závěry plynoucí z kvantifikace NTB v tomto sektoru je třeba

vnímat opatrně. Netarifní překážky v Japonsku představují pro české exportéry náklady

ve výši asi 1,63 % hodnoty vývozu a pro japonské importéry do Česka 5,48 %.

Příloha o automobilech 2-C uvedená v rámci EUJEPA v kapitole 2 Obchod se zbožím řeší

všechny relevantní záležitosti ohledně netarifních překážek obchodu vznesené

evropským automobilovým průmyslem a pokrývá velmi podstatnou část regulací EHK,

z nichž většina vstoupí v platnost okamžitě a již probíhá implementace příslušnými

japonskými regulačními orgány. Příloha zahrnuje osobní automobily, užitková vozidla,

jako jsou autobusy a nákladní automobily všech kategorií a motocykly. Ujednání v EUJEPA

by měla vést k odstranění veškerých regulačních překážek pro přístup na japonský

automobilový trh. Příloha zahrnuje robustní postupy spolupráce a povinnosti s cílem

posílit udržitelné řešení otázek netarifních překážek obchodu v segmentu

automobilového průmyslu. U vnitrostátních regulačních opatření byla stanovena zvláštní

konzultační procedura. Limity těchto závazků byly vymezeny potřebou EU zachovat svou

autonomii v oblasti regulace související například s opatřeními v oblasti životního

prostředí, ale také s opatřeními týkajícími se nových technologií jako jsou autonomní

řízení či elektromobilita (EK, 2018).

Zvláštní pozornost byla věnována robustním ustanovením o shodě podobných ustanovení

dohodnutých v rámci dohody o Zóně volného obchodu mezi EU a Koreou. Kromě toho

příloha o automobilech obsahuje ochrannou doložku, která umožňuje EU znovu zavést

tarify pro případ, kdy Japonsko přestane uplatňovat předpisy EHK nebo znovu

implementuje odstraněné netarifní překážky obchodu či začne implementovat nové.

V dohodě EUJEPA je rovněž uvedena deklarace spolupráce, která zajistí spolupráci

Japonska a EU na mezinárodních fórech pro stanovení standardů

Ujednání uvedená v Příloze o automobilech zahrnuje i běžný prodej vozidel. V EU bude

schválen typ automobilu na vodíkový pohon a zároveň bude schválen v Japonsku

ministerstvem hospodářství, obchodu a průmyslu (METI) bez dalších změn a s velmi

omezenou povinností značení vodíkové tlakové nádoby. Toto řešení skýtá velký potenciál

pro evropské výrobce v oblasti přístupu na trh, jelikož výrobci mohou i nadále používat

101

evropské materiály (nikoli speciální japonské oceli za mnohem vyšší cenu). Není rovněž

vyžadován japonský schvalovací postup, který by dle odborníků mohl znamenat zpoždění

až 3 roky v přístupu na trh. Toto dvoustranné řešení bude platné a účinné až do dokončení

GTR (Globální technická regulace) fáze 2 podle dohody EHK OSN z roku 1998. Fáze 2 byla

obnovena v květnu a konečný výsledek zřejmě nelze očekávat před rokem 2025.

Navíc EU výrobci, kteří zatím nejsou tak pokročilí ve vývoji této technologie budoucnosti,

díky specifickým a mnohem lehčím podmínkám mohou dovážet automobily poháněné

vodíkem pro testování a ověření a využívat japonskou infrastrukturu vodíkových

čerpacích stanic. Výrobci z EU tak možná budou moci představit svá inovativní vozidla na

Letních olympijských hrách v Tokiu v roce 2020.

4.5.4 Perspektivy ČR v automobilovém průmyslu v kontextu EUJEPA

Podle našich odhadů povede uzavření dohody EUJEPA ke snížení tempa růstu produkce

v automobilovém průmyslu v Česku o cca 0,0006 % okamžitě po vstupu dohody

v platnost, resp. o 0,47 % po uplynutí všech přechodných období. Objem českých

exportů do Japonska v automobilovém průmyslu klesne až o 6,56 %, při současném

zpomalení tempa růstu českých exportů do zemí EU (až o 0,88 procentního bodu). Lze

tedy předpokládat, že zvlášť v automobilovém průmyslu budou hrát pro českou

ekonomiku podstatně významnější roli nepřímé obchodní toky a konkurence

japonských vozů nejen v Česku, ale především v dalších zemích EU. Tuto tendenci dokládá

i nárůst dovozů přímo z Japonska do ČR až o 34 %.

Z analýzy obchodní výměny v segmentu automobilového průmyslu je zřejmé, že je

na neobvykle nízké úrovni. Škoda Auto, největší výrobce automobilů v ČR, který zatím

není v Japonsku etablován, neuvažuje o aktivním vstupu na tento asijský trh.

Aktuální obchodní výměna v segmentu automobilového průmyslu s Japonskem je velmi nízká a saldo bilance je silně záporné. Vývozy do Japonska se na celkových automobilových vývozech podílejí mikroskopicky, z 0,13 %. V posledních letech se záporné saldo zahraničního obchodu v segmentu automobilového průmyslu zvyšuje, v roce 2017 dosáhlo rekordních -8,9 mld. Kč, přičemž v průměru jsou japonské dovozy sedminásobně vyšší než české vývozy.

Valnou většinu exportů z ČR tvoří automobilové díly, součástky a příslušenství. Export osobních automobilů probíhá pouze na úrovni individuálních vývozů a činí v průměru pouze 5,5 mil. Kč ročně. Vzhledem k tomu, že celní tarify japonského celního sazebníku jsou již nyní nulové, nelze očekávat vyšší nárůst exportů. Nejdůležitější přínosy dohody

BOX 10: EUJEPA – DOPADY V AUTOMOBILOVÉM PRŮMYSLU ČR

102

EUJEPA pro evropské exportéry automobilů spočívají ve zlepšení přístupu na trh související s odstraněním netarifních překážek obchodu a akceptace předpisů EHK japonskými regulatorními orgány. Podle výsledků CGE modelu by se české automobilové exporty do Japonska mohly propadnout až o 6,56 %. Významnější jsou ovšem nepřímé efekty intenzivnější konkurence japonských značek na všech evropských trzích, které vedou k poklesu exportů českého automobilového průmyslu i do zemí EU (až o 0,88 %).

Zásadními opatřeními EUJEPA v segmentu automobilového průmyslu budou především:

• redukce nákladů na překonání netarifních překážek obchodu, zejména v oblastech, kde se Japonsko zavázalo přijmout a zapracovat předpisy EHK,

• realizace benefitů s ohledem na sektorový průnik liberalizovaných oblastí, kterými jsou – investice (viz kapitolu 3.3 na straně 38), veřejné zakázky (viz též kapitolu 3.7 na straně 65), pobyt osob za účelem podnikání (viz též kapitolu 3.5 na straně 53).

4.6 Strojírenský průmysl a elektrotechnický průmysl

Dle kategorizace Harmonizovaného systému jsou výstupy strojírenského a

elektrotechnického průmyslu zahrnuty v rámci tříd: 16 – Stroje a mechanická zařízení;

elektrická zařízení; jejich části a součásti; přístroje pro záznam a reprodukci zvuku,

přístroje pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku a části, součásti a

příslušenství těchto přístrojů; 17 – vozidla, letadla, plavidla a dopravní zařízení (vyjma

osobních automobilů) a 18 – Optické, fotografické, kinematografické, měřicí, kontrolní,

přesné, lékařské nebo chirurgické nástroje a přístroje. Podle kategorizace Standard

International Trade Classification (SITC) jsou produkty výše uvedených odvětví průmyslu

obsaženy v oddílech: 7 – Stroje a dopravní prostředky (pro účely této analýzy bez

pododdílu 78 – silniční vozidla a jejich komponenty) a 8 – Průmyslové spotřební zboží

(konkrétně 87 – Odborné, vědecké a řídící přístroje a zařízení, jinde neuvedená

a 88 – Fotografické přístroje, optické výrobky, jinde neuvedené).

Strojírenství a elektrotechnický průmysl jsou tradičně nejvýznamnějšími českými

exportními odvětvími. Exporty ve strojírenství (kromě automobilového průmyslu) se na

celkových exportech ČR podílejí cca 20 %. České strojírenské exporty do celého světa činí

v průměru v letech 2011–2017 cca 1 347,85 mld. Kč ročně, importy do ČR vykazují

průměrnou roční hodnotu 1 166,41 mld. Kč. Obchodní bilance se světem je pro Českou

republiku v segmentu strojírenského a elektrotechnického průmyslu (vyjma silničních

vozidel) kladná a exporty jsou v průměru o 15,6 % ročně vyšší než importy.

Nejvýznamnější českou exportní komoditní skupinou (viz Obrázek 29) jsou elektrická

zařízení, přístroje a spotřebiče (26 %), následují kancelářské stroje a zařízení

103

k automatickému zpracování dat (elektrotechnický průmysl, 19 %) a stroje všeobecně

užívané v průmyslu (18 %).

Obrázek 29: Struktura celkových exportů ČR ve strojírenském a elektrotechnickém průmyslu (kromě automobilového) v letech 2011–2017


Obrázek 30: Struktura celkových importů ve strojírenském a elektrotechnickém průmyslu (kromě automobilového) v letech 2011–2017


Komoditní struktura importu ve strojírenství a elektrotechnickém průmyslu (viz Obrázek

30) se rovněž vyznačuje nejvyšším podílem v segmentu elektrických zařízení a přístrojů

(28 %), druhým nejsilnějším segmentem je jsou rovněž kancelářské stroje (19 %),

Elektrická zařízení,

přístroje a spotřebiče, j.n.

26%

Kancelářské stroje a zařízení

k automat. zpracování dat

19%

Stroje a zařízení

všeobecně užívané v

průmyslu, j.n.18%

Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a

reprodukci zvuku14%

Stroje a zařízení k výrobě energie, 7,2%

Strojní zařízení pro určitá odvětví

průmyslu…

Odborné, vědecké a řídící přístroje a

zařízení, j.n., 4,0%

Ostatní dopravní a přepravní

prostředky, 2,2%

Kovozpracující stroje2,0%

Fotografické přístroje, optické

výrobky, j.n., hodiny, 1,0%

Jiné16%

Elektrická zařízení, přístroje a

spotřebiče, j.n.28%

Kancelářské stroje a zařízení k automat.

zpracování dat19%

Zařízení pro telekomunika

ce a pro záznam a

reprodukci zvuku, 15%

Stroje a zařízení všeobecně užívané v

průmyslu, j.n.13,9%

Stroje a zařízení k výrobě energie, 9,3%


průmyslu, 6,0%



Kovozpracující stroje, 2,0%


prostředky, 1,3%



Jiné15,0%

104

následují zařízení pro telekomunikaci, záznam a reprodukci zvuku (15 %). Komoditní

struktura exportu a importu je velmi podobná.

Dle teritoriálního členění je nejdůležitějším exportním trhem ČR Evropa, kam směřuje

87,1 % exportu, následuje Asie (7,08 %) a Amerika (4,09 %), z toho Japonsko se

na celkových českých vývozech v segmentu strojírenství a elektrotechnického průmyslu

podílí pouhými 0,67 %. Na celkových dovozech se pak strojírenské a elektrotechnické

zboží importované z Japonska podílí 3,28 %.

Strojírenské výrobky patří k tradičním položkám vývozu do Japonska. Zároveň se zvyšuje

poptávka po nových technologiích v této oblasti.

Japonsko je dlouhodobě na špici světového vývoje v oblasti využívání automatizace.

Demografické problémy, dostatek finančních prostředků, snaha o zvýšení produktivity

práce a tradiční japonská záliba v nových technologiích vytvářejí ideální prostředí pro

„robotickou revoluci“, kterou japonská vláda vytýčila v roce 2015 s cílem udělat z

Japonska oficiální velmoc robotiky. K jednotlivým cílům akčního plánu patří například

výrazné rozšíření „Smart Factories“ (plně robotizovaných „chytrých“ továren) nebo 30 %

pokrytí japonských domácností tzv. domácími roboty do roku 2020. Spolupráce Japonska

s Německem v této progresivní oblasti, stejně jako čím dál více se rozvíjející přímé

kontakty českých výzkumných a technologických pracovišť s japonskými partnery,

nabízejí široké uplatnění pro české firmy z tohoto i z návazných oborů.

4.6.1 Stávající obchodní výměna v segmentu strojírenství

Strojírenství vč. elektrotechnického průmyslu je klíčovým sektorem také v rámci

zahraničního obchodu s Japonskem. Podle struktury obchodní výměry mezi ČR a

Japonskem v letech 2011–2017 se na celkových českých exportech do Japonska podílí

49,6 %, v celkových japonských importech do ČR zaujímá tento sektor dokonce 66,9%

podíl. V letech 2011–2017 bylo do Japonska vyvezeno v průměru ročně zboží za 8,85 mld.

Kč, dovezeno bylo zboží v hodnotě 38,2 mld. Kč.

105

Obrázek 31: Obchodní bilance ČR s Japonskem ve strojírenském a elektrotechnickém průmyslu v letech 2011–2017


Obchodní bilance ČR s Japonskem v tomto segmentu je silně záporná (viz Obrázek 31) a

to, i když české vývozy (až na poslední rok 2017) vykazují v segmentu poměrně významný

růst.

Obrázek 32: Struktura vývozů do Japonska ve strojírenském a elektrotechnickém průmyslu v letech 2011–2017


Hodnota obchodní výměny je, stejně jako v ostatních odvětvích, pro obě země

nevýznamná. Vývoz produkce strojírenského sektoru do Japonska se na celkových

- 40 mld. Kč

- 30 mld. Kč

- 20 mld. Kč

- 10 mld. Kč

0 mld. Kč

10 mld. Kč

20 mld. Kč

30 mld. Kč

40 mld. Kč

50 mld. Kč

2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

vývoz dovoz saldo

Stroje a zařízení k výrobě energie

28%

Zařízení pro telekomunikace a

pro záznam a reprodukci zvuku

25%

Stroje a zařízení všeobecně užívané v

průmyslu, j.n.18%

Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n., 13%

Odborné, vědecké a řídící přístroje a zařízení, j.n.

8,3%


průmyslu, 2,7%

Kovozpracující stroje2,5%


zpracování dat2,5%

Ostatní dopravní a přepravní prostředky

0,42%


výrobky, j.n., hodiny0,19%

Jiné8%

106

českých strojírenských exportech podílí pouhými 0,67 %, japonské strojírenské importy

se na celkových českých strojírenských importech podílejí 3,28 %. Schodek bilance

obchodu je často dáván do souvislosti s poměrně značným množství poboček japonských

investorů v ČR a tendencí dovážet vlastní technologie do provozů.

Co se týče exportní struktury (viz rovněž Obrázek 32), dominují následující segmenty:

• stroje a zařízení k výrobě energie (28 %), zde se jedná zejména o pístové motory s

vnitřním spalováním pro vozidla a jejich díly;

• zařízení pro telekomunikaci a pro záznam a reprodukci zvuku (25 %), zde se

jedná především o telefonické přístroje, jejich příslušenství a díly;

• stroje a zařízení pro průmysl používaná všeobecně (18 %), zde se jedná o čerpadla

a dopravníky na kapaliny a jejich díly, dále o kompresory a ventilátory;

• elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče j. n. (13 %), zde se jedná především o

baterie, žárovky, elektronky, rentgenky, diody, tranzistory či elektrické přístroje ke

spínání obvodů apod.

Obrázek 33: Meziroční dynamika vývoje exportních komoditních skupin v segmentu strojírenského a elektrotechnického průmyslu v letech 2011–2017



Vysvětlivky: 71 Stroje a zařízení k výrobě energie 72 Strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 73 Kovozpracující stroje 74 Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n. 75 Kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat 76 Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku 77 Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. 79 Ostatní dopravní a přepravní prostředky 87 Odborné, vědecké a řídící přístroje a zařízení, j.n. 88 Fotografické přístroje, optické výrobky, j.n., hodiny


71

76

7477

87

7273

75

7988

-5%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

0,10% 1,00% 10,00% 100,00%

107

Pohled na dynamiku vývoje v jednotlivých exportních segmentech (viz Obrázek 33) je

pro ČR poměrně uspokojivý. V letech 2011–2017 dochází k nárůstu ve všech sledovaných

pododvětvích strojírenského a elektrotechnického průmyslu, vyjma relativně nízkého

poklesu u elektrických zařízení a přístrojů. Nejvyšší (v průměru více jako třetinový

meziroční nárůst) registrují zařízení pro telekomunikace a záznam a reprodukci zvuku,

které mají více jak čtvrtinový podíl na strojírenském exportu do Japonska. Segment strojů

a zařízení k výrobě energie, který zaujímá rovněž vysoký podíl na exportech, roste

v průměru cca o 2 % ročně. Desetinový meziroční nárůst exportu byl zaznamenán v

segmentu odborné, vědecké a řídící přístroje či kovozpracující stroje, ale také u ostatních

dopravních prostředků38. V průměru celkové české strojírenské exporty do Japonska

v letech 2011–2017 rostly o cca 6,4 % ročně.

Obrázek 34: Struktura japonských importů do ČR ve strojírenském a elektrotechnickém průmyslu v letech 2011–2017


Japonským strojírenským importům dominují (viz také Obrázek 30):

• elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče (27 %), zde se jedná zejména

o elektronické integrované obvody, diody, elektronky, elektrická zařízení ke

spouštění a zážehu motoru, elektrické přístroje pro napětí menší než 1000 V a další;

38 Příležitosti pro české firmy se nabízejí také v oblasti civilních letadel, kdy japonské firmy nepokrývají

výrobu středních letadel, která jsou poptávána pro potřeby několika státních institucí (např. pobřežní stráž). Poptávaný je také software pro řízení letového provozu, který Česká republika již do Japonska vyváží.

Elektrická zařízení, přístroje a

spotřebiče, j.n.27%


zpracování dat20%

Stroje a zařízení

všeobecně užívané v

průmyslu, j.n.13%

Stroje a zařízení k

výrobě energie

11%



Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci

zvuku7,1%


průmyslu, 4,8%

Kovozpracující stroje, 4,1%




prostředky, 0,13%

Jiné20%

108

• kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat (20 %), zde se

jedná zejména o ostatní kancelářské stroje (kopírky apod.),

• stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu j. n. (13 %), tj. zejména kohouty,

ventily aj. armatury pro potrubí, kotle nebo čerpadla na vzduch, kompresory,

ventilátory, čerpadla na kapaliny, dopravníky apod.

Obrázek 35 podává přehled o dynamice jednotlivých strojírenských segmentů. Nejvíce

zastoupený segment elektrických zařízení a spotřebičů zaznamenává (podobně jako je

tomu u českých exportů) mírný meziroční pokles do 1 %. Vyšší než 10% meziroční nárůst

je v letech 2011–2017 patrný u strojů a zařízení k výrobě energie a dále u dalších

dopravních prostředků, zde je však podíl na japonských strojírenských importech

mikroskopický. Nejvyšší pokles zaznamenávají (v kontrastu s českými exporty v daném

segmentu) zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku. V průměru

však celkové japonské strojírenské importy do ČR v letech 2011–2017 rostly o cca 1,83 %

ročně. Zde je však třeba poznamenat, že báze pro růst importů je daleko vyšší než

v případě českých exportů. V absolutní výši rostou významněji japonské dovozy.

Obrázek 35: Meziroční dynamika vývoje komoditních skupin importovaných z Japonska v segmentu strojírenského a elektrotechnického průmyslu v letech 2011–2017



Vysvětlivky: 71 Stroje a zařízení k výrobě energie 72 Strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 73 Kovozpracující stroje 74 Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n. 75 Kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat 76 Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku 77 Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. 79 Ostatní dopravní a přepravní prostředky 87 Odborné, vědecké a řídící přístroje a zařízení, j.n. 88 Fotografické přístroje, optické výrobky, j.n., hodiny


7775

74

71

87

76

7273

88

79

-15%

-10%

-5%

0%

5%

10%

15%

0,05% 0,50% 5,00% 50,00%

109


Tarifní překážky jsou při pohledu na TOP5 nejvýznamnějších exportních a dovozních

položek již víceméně odbourány či dosahují jen velmi nízkých hodnot (viz Tabulka 21 a

Tabulka 22). Čeští strojírenští exportéři čelí v Japonsku dovozním clům v průměrné výši

0,29 % hodnoty exportů, japonští importéři jsou v Česku vystaveni v průměru 1,93% clu.

Tabulka 21: TOP5 nejvýznamnějších položek importovaných z Japonska do ČR v sektoru strojírenství v letech 2011–2017

Komodita dle HS4 ve strojírenském a elektrotechnickém

průmyslu

Průměrný dovoz

Podíl Japonska na

celkových dovozech

ČR


Asie

Clo (aktuální)

Clo v EUJEPA

Platnost změny


cel Stroje, přístroje pro tisk s pomůckami (vč. kopírek, faxů), jejich části

7 110 433 26,91 % 43,39 % 0,027 % 0,00 % Při vstupu v platnost

Motory elektrické generátory

1 895 164 10,17 % 33,30 % 2,70 % 0,00 % clo na 73 % dovozů

odstraněno při vstupu v platnost, 27 % do 4

let (B3) Obvody integrované elektronické

1 809 227 3,19 % 10,25 % 0,00 % - -

Diody, tranzistory a podobná polovodičová zařízení; fotosenzitivní polovodiče

1 741 698 14,29 % 20,59 % 0,00 % - -

Části přístrojů vysílacích přijímacích televizí

1 516 460 5,52 % 7,66 % 3,56 % 0,00 % Při vstupu v platnost


Tabulka 22: TOP5 nejvýznamnějších položek exportovaných z ČR do Japonska v sektoru strojírenství v letech 2011–2017

Komodita dle HS4 ve strojírenském a elektrotechnickém

průmyslu

Průměrný vývoz

Podíl Japonska


ČR

Podíl Japonska

na českých

vývozech do Asie

Clo (aktuální)

Clo v EUJEPA

Platnost změny


cel

Telefonní přístroje, včetně telefonů pro celulární sítě

1 984 228 1,99 % 21,39 % 0,00 % - -

Části součásti pro motory pístové

1 474 190 5,97 % 54,72 % 0,00 % - -

Motory pístové vznětové s vnitřním spalováním

844 230 39,75 % 78,90 % 0,00 % - -

Čerpadla i se zař měřícím zdviže na kapaliny

634 254 1,57 % 16,59 % 0,00 % - -

Mikroskopy, jiné než optické; difraktografy

400 249 4,69 % 10,81 % 0,00 % - -


110

Při pohledu na nejvíce obchodované položky dle Harmonizovaného systému (HS4) je

zřejmé, že zboží, které registruje vyšší produktovou specializaci (u japonských importů

se jedná o segmentu strojů a přístrojů pro tisk podílejí téměř 27 % na celkovém importu,

u českých exportů o motory pístové, vznětové s vnitřním spalování, kde podíl na českých

exportech činí dokonce téměř 40 %), nepodléhají clu. Z japonských položek je uvaleno clo

na motory a elektrické generátory, a to ve výši 2,7 %, které bude u 73 % objemu dovozů

v daném segmentu odstraněno vstupem dohody EUJEPA v platnost, 27 % dovozu bude

od cla osvobozeno v režimu B3 po 4 letech od vstupu dohody EUJEPA v platnost. Clo je

rovněž uvaleno na pátou z TOP5 HS4 položek japonských dovozů (části přístrojů

vysílacích, přijímacích a televizí), a to ve výši 3,56 %, segment částí přístrojů vysílacích,

přijímacích televizí bude odstraněno při vstupu dohody EUJEPA v platnost.

České exportní položky v TOP5 již jsou japonského dovozního cla zcela zproštěny.

Jelikož jsou celní bariéry na strojírenské exporty a importy ve většině případů již

odstraněny, lze předpokládat, že dojde jen k malému posílení konkurenční výhody.

V rámci TOP5 budou z odstranění cel profitovat pouze japonští výrobci, pro ČR by tento

fakt mohl znamenat ne příliš významně nižší nákupní ceny.

4.6.3 NTB ve strojírenském a elektrotechnickém průmyslu

I když tarifní překážky v oblasti strojírenského průmyslu nejsou značné, Japonsko

uplatňuje některé netarifní bariéry, které mají za následek omezení přístupu na trh

pro evropské vývozce. Japonsko a EU vyvíjejí iniciativy, které by měly umožnit, aby

technické předpisy, normy a postupy pro posuzování shody nevytvářely zbytečné

překážky obchodu. V roce 2002 EU a Japonsko uzavřely dohodu o vzájemném uznávání

mezi Evropským společenstvím a Japonskem (MRA) s odvětvovými přílohami, které se

týkají telekomunikačních koncových zařízení a elektrických výrobků. Dle MRA mohou být

jmenovány subjekty posuzování shody (Conformity Assessment Bodies, CABs), pokud

splňují kritéria jmenování stanovená platnými právními a správními předpisy druhé

strany stanovenými v příslušné odvětvové příloze. V případě Japonska je v současnosti

schválen jeden subjekt posuzování shody, tj. UL Japan, Inc. pro posuzování shody

rádiových zařízení. Na straně EU je schváleno 5 subjektů posuzování shody, z nichž nejvíce

je usazených v Německu (3), dále se jedná o Francii a Nizozemí. Žádný z nich není usazen

v ČR (EC, 2018). Dohoda EUJEPA by měla stávající spolupráci významně prohloubit,

rozšířit a zintenzivnit. Konkrétní a velmi významný pokrok byl dosažen v oblasti

111

automobilového průmyslu (viz kapitolu 4.5.3 na straně 100). Existuje však seznam dalších

požadavků, které mají být oběma stranami posouzeny. V oblasti postupů posuzování

shody došlo k zahrnutí postupů hodnocení rizik, která mají být úměrná hrozícím rizikům

do prohlášení dodavatele o shodě. Strany se mohou dohodnout na rozšíření použití

Dohody o vzájemném uznávání (MRA) na další výrobky.

4.6.4 Perspektivy ČR v oblasti strojírenství v kontextu EUJEPA

Podle našich odhadů provedených v rámci modelu CGE přispěje uzavření dohody

EUJEPA ke zvýšení produkce ve strojírenském průmyslu vč. elektrotechnického

průmyslu (bez automobilového průmyslu) v Česku o cca 0,0241 % (po uplynutí všech

přechodných období). Celkové exporty strojírenské produkce do Japonska se ale

propadnou až o 6,1 % po skončení všech přechodných období. Podíl Japonska na českých

exportech strojírenských výrobků klesne o 0,03 %. Růst exportů ale zaznamená české

strojírenství a elektrotechnika na trzích Evropské unie i jinde ve světě. Jedná se opět o

nepřímé dopady dohody EUJEPA, kdy české strojírenské exporty jako celek vzrostou až

o 0,065 %.

Díky EUJEPA budou moci české podnikatelské subjekty nově profitovat z následujících

výhod, které liberalizace obchodu ve strojírenství přinese:

• snížení tarifních překážek: Tarifní překážky v obchodování s Japonskem jsou

v současné době minimální. Z provedených analýz vyplývá, že žádná z TOP5

nejvýznamnějších komodit dovážených do Japonska v segmentu strojírenství a

elektrotechnického průmyslu již zatížena clem není. V oblasti strojírenství čelí čeští

exportéři v Japonsku průměrnému clu ve výši 0,29 %, japonští exportéři jsou

při dovozu do České republiky vystaveni průměrnému clu 1,93 %. Veškeré clo

ve strojírenství (kromě automobilového průmyslu – viz kapitolu 4.5 na straně 92) bude

se vstupem EUJEPA v platnost eliminováno na japonské straně, na evropské pak

po uplynutí desetiletého přechodného období.

• snížení netarifních překážek obchodu: Nejvýznamnější překážky jsou v oblasti

netarifních překážek obchodu. Odhady kalkulují výši NTB pro české exportéry 5,98 %

hodnoty vývozů, pro japonské importéry pak cca 2,98 %. V tomto ohledu má EUJEPA

za cíl prohloubit, rozšířit a zintenzivnit spolupráci, která by eliminovala náklady

spojené s uznáváním technických norem a posuzování shody. Podle našich odhadů by

tato opatření měla přinést úspory cca 270 mil. Kč ročně na straně japonských dovozců

112

do České republiky a asi 125 mil. Kč na straně českých exportérů do Japonska. Současná

iniciativa v rámci MRA se soustředila na rádiová a telekomunikační zařízení. Nově

budou zahrnuty i předpisy týkající se automobilů.

• přístup k veřejným zakázkám a ochrana investic: Další pozitivní (synergický) efekt

EUJEPA lze očekávat v oblasti liberalizace veřejných zakázek, kdy evropské (potažmo

české), zejména v oblasti hromadné dopravy39. Japonská strana se v oblasti veřejných

zakázek zavazuje umožnit transparentní a nediskriminační přístup evropským

dodavatelům pro 48 tzv. centrálních měst, které představují 15 % populace Japonska.

Úpravě veřejných zakázek v EUJEPA se detailně věnuje kapitola 3.7 na straně 65.

• volný přístup fyzických osob na trh za účelem podnikání: Související synergické

efekty budou jistě dosaženy i v souvislosti s přístupem fyzických osob na trh za účelem

podnikání, kdy bude dodavatelům služeb/strojírenské produkce a celků umožněno

vyslat zaměstnance do Japonska v liberálnějším režimu, a to až 5 let u smluvních

poskytovatelů služeb a nezávislých odborníků. Výše uvedené se týká především

závazků plynoucích z obchodních smluv, tj. záručního a pozáručního servisu (blíže také

viz kapitolu 3.5 na straně 53).

Rovněž investoři v Japonsku budou mít lepší podmínky pro vysílání svých zaměstnanců,

a to až na dobu pěti let. Zásadní změny přináší ustanovení o klíčových zaměstnancích

propojených česko-japonských podniků, kteří mohou získat povolení přístupu na trh

až na dobu pěti let, a to i pro nejbližší rodinné příslušníky.

Strojírenství a elektrotechnický průmysl je sektorem s největším podílem na českých exportech do Japonska i na importech z Japonska do ČR. Aktuální obchodní výměna v tomto segmentu je na české poměry rovněž velmi nízká. Vývozy do Japonska činí pouhých 0,67 % celkových českých strojírenských a elektrotechnických vývozů. Saldo zahraničního obchodu je silně v neprospěch České republiky, přičemž japonské importy jsou v průměru čtyřikrát vyšší než české exporty (viz Obrázek 31). Podle výsledků CGE modelu by české strojírenské a elektrotechnické podniky měly zaznamenat rychlejší růst spíše v delším časovém horizontu od vstupu EUJEPA v platnost (po deseti letech), české vývozy ale budou stimulovány k růstu spíše nepřímým exportem přes evropské nebo světové obchodní partnery.

Z výsledků konzultací s podnikatelskou sférou a případových studií vyplývá, že nejvýznamnější potíže mají čeští exportéři s netarifními překážkami a s komplikovaným

39 V oblasti železniční dopravy japonská strana souhlasila se stažením „doložky o provozní bezpečnosti“,

čímž otevřela evropským dodavatelům tyto železniční zakázky nad hodnotu 400 000 SDR, tj. cca 400 tis. EUR. Pro tento závazek je přechodné období nejvýše jeden rok po vstupu EUJEPA v platnost.

BOX 11: EUJEPA – DOPADY V ELEKTROTECHNICKÉM A STROJÍRENSKÉM PRŮMYSLU ČR

113

přístupem osob na japonský trh za účelem podnikání. Díky EUJEPA budou moci české subjekty profitovat z výhod, které liberalizace obchodu ve strojírenství přinese:

• snížení netarifních překážek obchodu: Nejvýznamnější překážky jsou netarifního charakteru. Dojde tak k významným úsporám finančním, ale také časovým, které jsou při dodávkách strojírenských výrobků často kritické.

• přístup k veřejným zakázkám: Pozitivní synergický efekt EUJEPA lze očekávat v oblasti liberalizace veřejných zakázek, zejména v oblasti hromadné dopravy. Úpravě veřejných zakázek v EUJEPA se detailně věnuje kapitola 3.7 na straně 65.

• volný přístup fyzických osob na trh za účelem podnikání: Dodavatelům služeb, strojírenské produkce a výrobních celků bude umožněno vyslat zaměstnance do Japonska až na 5 let. Klíčoví zaměstnanci propojených česko-japonských podniků mohou získat povolení přístupu na trh rovněž až na dobu 5 let, výše uvedené se týká i nejbližších rodinných příslušníků (blíže viz též kapitolu 3.5 na straně 53).

• snížení tarifních překážek: Celní zatížení obchodu strojírenskými výrobky je již nyní minimální. Žádná z TOP5 nejvýznamnějších komodit vyvážených z Česka do Japonska v segmentu strojírenství nepodléhá dovoznímu clu.

4.7 Sklářský a keramický průmysl

V rámci analýzy sklářského průmyslu vycházíme z klasifikace CZ-NACE 23 Výroba

ostatních nekovových minerálních výrobků slučuje výroby skla, keramiky a stavebních

hmot různých typů a rozličného užití, konkrétními obory jsou 23.1 – 23.4. (EU, 2008).

Dle kategorizace Harmonizovaného systému (WCO, 2017) jsou výstupy sklářského

průmyslu zahrnuty v rámci třídy XIII, konkrétně oddílů 69 – keramické výrobky

a 70 – Sklo a skleněné výrobky a 71 – perly, drahokamy, výrobky z drahých kovů,

bižuterie (vyjma drahých kovů).

Podle kategorizace SITC (UN, 2017) jsou produkty sklářského průmyslu obsaženy

v oddílu 6 – Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu, pododdílu 66 – Výrobky

z nekovových nerostů, j. n. a konkrétních v pododdílech 662 – Staviva z hlíny a staviva

žáruvzdorná, 663 – Výrobky z nerostů j. n. (pouze 6637 – Výrobky ze žáruvzdorné

keramiky), 664 – Sklo, 665 – Zboží skleněné, 666 – Zboří hrnčířské a.

Česká republika je v oblasti sklářského průmyslu dle výše uvedené definice čistým

exportérem, bilance obchodu v odvětví sklářského a keramického průmyslu se světem

je pro ČR kladná a exporty téměř dvojnásobně převyšují importy. Exporty v tomto

segmentu se na celkovém českém exportu podílejí v průměru cca 1,5 %.

V letech 2011–2017 činily průměrné roční exporty ve sklářském a keramickém průmyslu

51,78 mld. Kč, importy činily v ročním průměru 25,96 mld. Kč. Kladné saldo ve sklářském

114

průmyslu je v letech 2011–2017 stabilní, narůstá v průměru o 2,5 % ročně. Na komoditní

struktuře vývozu se podílí nejvíce sklo bezpečnostní laminované (20 %), sklo pro

domácnost (16 %) a sklo a skleněné výrobky j. n. (23 %). Importováno je rovněž

především bezpečnostní sklo (20,5 %), následují dlaždice a žáruvzdorné keramické cihly

(13,2 %) a sklo a skleněné výrobky j. n. (17,3 %) (ČSÚ, 2018).

4.7.1 Stávající obchodní výměna v segmentu sklářského a keramického

průmyslu

Co se vzájemné obchodní výměny mezi ČR a Japonskem týče, zde je saldo obchodní bilance

v odvětví sklářského a keramického průmyslu kladné, přičemž exporty více jak

dvojnásobně převyšují dovozy. Do Japonska bylo českými exportéry v letech 2011–2017

vyvezeno sklářské a keramické zboží (dle HS4) v ročním průměru za 299,5 mil. Kč, dovoz

činil 131,3 mil. Kč. Pozitivní saldo bilance v letech 2011–2017 je až na propad v roce 2012

a naopak vysokou hodnotu v roce 2015 (v obou případech byl výkyv způsobem fluktuací

položky keramického stavebního materiálu) relativně stabilní a pohybuje se okolo

150 mil. Kč. Japonské importy v letech 2011–2017 registrují průměrný meziroční nárůst

o cca 5,7 %. (ČSÚ, 2017).

Obrázek 36: Vývoj obchodní bilance Česko-Japonsko v letech 2011–2017 v segmentu sklářského a keramického průmyslu (v mil. Kč)


Objem obchodu s Japonskem je však i zde poměrně nízký. Exporty do Japonska se

na celkových vývozech ve sklářském a keramickém průmyslu podílejí 0,58 %, importy

- 100 mil. Kč

0 mil. Kč

100 mil. Kč

200 mil. Kč

300 mil. Kč

400 mil. Kč

500 mil. Kč

600 mil. Kč

2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

vývoz dovoz saldo

115

vykazují 0,51 %. Ostatně i jejich podíl na celkovém exportu do Japonska je velmi nízký a

činí necelých 1,7 %.

Obrázek 37: Struktura českého vývozu do Japonska v letech 2011–2017 v segmentu sklářského a keramického průmyslu


Obrázek 37 naznačuje, že nejvýznamnější podíl na vývozech mají exportéři v segmentu:

• skleněné zboží pro domácnost, kanceláře, k výzdobě (37 %), zejména pak

nápojové sklo a skleněné zboží určené ke stolování,

• dále jinde nezařazených výrobků ze skla (25 %), zejména sklo laboratorní a

lékárenské.

V segmentu skleněného zboží pro domácnost došlo v letech 2011–2017 k nepatrnému

poklesu exportu, kdy exporty klesají v průměru o méně než 1 % ročně. Druhá

nejvyváženější komoditní skupina (výrobky ze skla j. n.) registruje cca 5% meziroční

nárůst v letech 2011–201740. S ohledem na dynamiku exportu se jako perspektivní jeví

výrobky ze žáruvzdorné keramiky, které sice zaujímají pouze 8% podíl na exportu,

nicméně registrují téměř 64% meziroční nárůst exportů v letech 2011–2017. Dalšími

40 České sklo (stolní sklo a lustry) má v Japonsku dlouholetou tradici a zároveň velký růstový potenciál.

Poptávanými výrobky jsou také stolní, kuchyňské, toaletní, kancelářské skleněné výrobky; skleněné výrobky pro vnitřní výzdobu nebo pro podobné účely; skleněné perly; imitace perel; imitace drahokamů nebo polodrahokamů a podobné drobné skleněné ozdobné zboží a výrobky.

Skleněné zboží pro domácnost, kanceláře, k

výzdobě37%

Výrobky ze skla, jinde nezařazené

25%

Sklo v kuse, ve tvaru

koulí, tyčí, trubek; střepy11%

Sklo, jinde nezařazené

10%

Výrobky ze žáruvzdorné

keramiky, a j.n., 8,3%

Keramika stolní a kuchyňská

4,5%

Sklo plavené, povrchové broušené,

leštěné, v tabulích2,2%

Bezpečnostní sklo, tj. ztužené,

laminované1,0%

Obalové sklo; skleněné zátky a

uzávěry, 0,6%

Jiné17%

116

dynamicky se vyvíjejícími segmenty sklářského a keramického průmyslu, avšak s méně

než 1% podílem na českém exportu skla a keramiky do Japonska, jsou skleněná zrcadla (i

zpětná) a výrobky z keramických materiálů j. n.

Obrázek 38: Meziroční dynamika vývoje exportních komoditních skupin v segmentu strojírenského a elektrotechnického průmyslu v letech 2011–2017



Vysvětlivky: 6624 Žáruvzdorné keramické cihly, dlaždice, trubky apod. 6637 Výrobky ze žáruvzdorné keramiky a j.n. 6639 Výrobky z keramických materiálů, j.n. 6641 Sklo v kuse, ve tvaru koulí, tyčí, trubek; střepy 6643 Sklo tažené a foukané, jinak nezpracované 6644 Sklo plavené, povrchové broušené, leštěné, v tabulích 6645 Sklo lité, válcované, v tabulích, profilech 6647 Bezpečnostní sklo, tj. ztužené, laminované 6648 Skleněná zrcadla, příp. rámovaná, včetně zpětných 6649 Sklo, jinde nezařazené 6651 Obalové sklo; skleněné zátky a uzávěry 6652 Skleněné zboží pro domácnost, kanceláře, k výzdobě 6659 Výrobky ze skla, jinde nezařazené 6661 Keramika stolní a kuchyňská 6662 Sošky, ostatní ozdobné předměty z keramiky


Japonské struktuře dovozu, který objemově představuje cca polovinu českých exportů,

dominují výrobky ze skla j. n. (37 %) a výrobky z keramických materiálů (21 %),

následuje bezpečnostní sklo s 15% podílem na importu sklářského zboží z Japonska do

ČR (viz Obrázek 39). Oba segmenty v posledních sedmi letech zaznamenaly nárůst,

v případě výrobků ze skla se jedná o 6,7% a v případě výrobků z keramických materiálů

dokonce 34% meziroční nárůst. Z bilance vzájemného obchodu je zřejmé, že objemové

nárůsty exportu jsou u obou stran vyrovnané.

66526659

66416649

6637

6661

66446647

6651

6624

6643

6639

6648

6662

-60%

-40%

-20%

0%

20%

40%

60%

80%

0,01% 0,10% 1,00% 10,00% 100,00%

117

Obrázek 39: Struktura dovozů z Japonska v letech 2011–2017 v oblasti sklářského a keramického průmyslu


Obrázek 40: Meziroční dynamika vývoje komoditních skupin importovaných z Japonska v segmentu sklářského a keramického průmyslu v letech 2011–2017



Vysvětlivky: 6624 Žáruvzdorné keramické cihly, dlaždice apod. 6637 Výrobky ze žáruvzdorné keramiky a j.n. 6639 Výrobky z keramických materiálů, j.n. 6641 Sklo v kuse, ve tvaru koulí, tyčí, trubek; 6643 Sklo tažené a foukané, jinak nezpracované střepy 6644 Sklo plavené, broušené, leštěné, v tabulích 6645 Sklo lité, válcované, v tabulích, profilech 6647 Bezpečnostní sklo, tj. ztužené, laminované 6648 Skleněná zrcadla, příp. rámovaná, včetně 6649 Sklo, jinde nezařazené zpětných 6651 Obalové sklo; skleněné zátky a uzávěry 6652 Skleněné zboží pro domácnost, kancelář, 6659 Výrobky ze skla, jinde nezařazené k výzdobě 6661 Keramika stolní a kuchyňská 6662 Sošky, ost. ozdobné předměty z keramiky


Výrobky ze skla, jinde nezařazené

37%

Výrobky z keramických materiálů, j.n.

21%

Bezpečnostní sklo, tj. ztužené,

laminované15%

Sklo plavené, povrchové broušené,

leštěné, v tabulích7,6%

Sklo, jinde nezařazené, 5,3%

Skleněná zrcadla, příp.rámovaná, včetně zpětných

4,8%

Výrobky ze žáruvzdorné

keramiky, a j.n., 3,5%

Sklo v kuse, ve tvaru koulí, tyčí, trubek; střepy

3,2%

Keramika stolní a kuchyňská, 2,0%

Jiné19%

6659

6639

66476644

6649

6648

66376641

6661

6652

6624-40%

-20%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

0,10% 1,00% 10,00% 100,00%

118


Co se týče překážek ve sklářském průmyslu, tarifní překážky nejsou nijak vysoké. Čeští

exportéři výrobků ze skla čelí v Japonsku dovozním clům v průměru 2,2 %, která budou

odstraněna postupně do deseti let o vstupu dohody EUJEPA v platnost. Japonské dovozy

jsou zatíženy v Česku průměrnou váženou celní sazbou 1,94 %, která bude odstraněna

postupně do pěti po vstupu EUJEPA v platnost.

V rámci TOP5 nejvíce vyvážených českých exportních komodit jsou uplatňovány celní

tarify na tři komodity, které jsou na japonském trhu stabilně poptávané, tj. stolní sklo

pro domácnost (čeští exportéři zde čelí clu ve výši 3,53 % ad valorem) a imitace perel či

bižuterie (zde čelí čeští exportéři 7,8% celnímu tarifu), 1,5% celnímu tarifu podléhá i

položka, která v čase značně fluktuuje, tj. keramické výrobky pro stavebnictví. Všechna

cla budou japonskou stranou eliminována pro vstupu dohody EUJEPA v platnost. Z údajů,

které obsahuje Tabulka 23, je zřejmé, že vývozy TOP5 produktů do Japonska se

na celkových vývozech dané komodity podílejí jen velmi málo, zásadnější podíl

na dovozech do Asie je patrný v exportní položce keramických výrobků pro stavebnictví.

Tabulka 23: TOP5 nejvýznamnějších položek exportovaných z Česka do Japonska v sektoru sklářského a keramického průmyslu v letech 2011–2017

Komodita dle HS4 ve sklářském a keramickém

průmyslu

Průměrný vývoz

Podíl Japonska


ČR

Podíl Japonska

na českých

vývozech do Asie

Clo (aktuální)

Clo v EUJEPA

Platnost změny


cel

Cihly kameny žárovzdorné apod. keramické

92 172 6,54 % 37,02 % 1,50 % 0,00 % vstupem dohody

EUJEPA v platnost

Sklo stolní, domácenské, kuchyňské aj. zboží

64 216 0,96 % 5,01 % 3,53 % 0,00 % vstupem dohody

EUJEPA v platnost

Perly imitace perel drahokamů apod., ze skla

35 078 0,96 % 1,57 % 7,80 % 0,00 % vstupem dohody

EUJEPA v platnost

Vlákna skleněná a výrobky z nich

20 038 0,25 % 10,48 % 0,00 % - -

Sklo ve tvaru kuliček trubic apod. nezpracované

19 314 5,83 % 16,54 % 0,00 % - -


U TOP5 nejvýznamnějších japonských importů dojde (až na drobnou výjimku

u skleněných vláken a výrobků z nich) k odstranění celní zátěže vstupem dohody EUJEPA

v platnost. Aktuálně čelí japonští importéři do ČR clům ve výši jednotek procent u všech

119

TOP5 položek (blíže viz Tabulka 24). Díky jejich eliminaci lze předpokládat velmi nízké až

nevýznamné snížení cen u tohoto zboží japonské provenience. V obou tabulkách TOP5

figurují dvě stejné komodity – keramika pro stavebnictví a bižuterie. Nicméně ani

obchodní výměna, ani celní zátěž, která má být eliminována, není tak významná, aby

sehrála zásadní roli ve vývoji obchodní bilance.

Tabulka 24: TOP5 nejvýznamnějších položek importovaných z Japonska do Česka v sektoru sklářského a keramického průmyslu v letech 2011–2017

Komodita dle HS4 ve sklářském a

keramickém průmyslu

Průměrný dovoz

Podíl Japonska na

celkových dovozech

ČR


Asie

Clo (aktuální)

Clo v EUJEPA

Platnost změny


cel Cihly kameny žárovzdorné apod. keramické

42 461 3,49 % 36,80 % 2,00 % 0,00 % Při vstupu v platnost

Perly imitace perel drahokamů apod., ze skla


Výrobky keramické pro laboratoře, chemický aj. účel


Sklo bezpečnostní tvrzené vrstvené


Vlákna skleněná a výrobky z nich

7 661 0,28 % 2,08 % 6,57 % 0,00 % clo na 98,8 % dovozů

odstraněno při vstupu v platnost, 1,2 % do 6

let (B5) Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z (ČSÚ, 2018a) a (CSČR, 2017)

4.7.3 Perspektivy ČR ve sklářském a keramickém průmyslu v kontextu EUJEPA

Obchodní výměna v segmentu sklářského a keramického průmyslu s Japonskem se vyvíjí

dlouhodobě a poměrně významně ve prospěch ČR, kdy exporty jsou cca dvakrát vyšší než

importy. Saldo platební bilance v letech 2011–2017 stagnuje, resp. exporty i importy

rostou proporčně podobně. (ČSÚ, 2017).

Hodnota obchodních transakcí je však na velmi nízké úrovni a probíhá v řádech desetin

procenta celkových českých importů a exportů ve sklářském a keramickém průmyslu.

Podle našich odhadů provedených v rámci modelu CGE přispěje uzavření dohody EUJEPA

ke zvýšení produkce ve sklo-keramickém průmyslu v Česku až o 0,0466 % po uplynutí

přechodných období. Celkové exporty českých sklokeramických výrobků do Japonska

vzrostou o více než 10,4 % po uplynutí přechodných období. Importy pak zaznamenají

120

nárůst asi o 7,5 %. Růst exportů se týká především komodit, na které je v současné chvíli

uvalena celní sazba, jež bude liberalizována.

Díky EUJEPA budou české subjekty profitovat z úplného odstranění tarifních překážek,

během pěti, resp. deseti let po vstupu v platnost. Tři z TOP5 nejvyváženějších českých

produktových skupin je dokonce zatíženo jednocifernou průměrnou celní sazbou. Právě

růst exportů v tomto sektoru představuje (společně s textilním průmyslem)

nejvýznamnější přímý pozitivní efekt dohody EUJEPA na české vývozy.

V obchodní výměně v segmentu sklo-keramického průmyslu s Japonskem registrují české exporty dvakrát vyšší objemy, než činí import z Japonska. Podíl na celkových českých exportech v tomto segmentu však dosahuje řádově pouze desetin procenta, je tedy marginální. V posledních 7 letech byla až na jednu výjimku (v roce 2012) salda vzájemné obchodní výměny kladná pro ČR. Lze říci, že vývoz do Japonska stagnuje, nárůsty jsou patrné v dílčích segmentech, především u keramického průmyslu, a to na obou stranách.

Podle našich odhadů přispěje uzavření dohody EUJEPA ke zvýšení produkce ve sklářství v Česku až o 0,0466 % po uplynutí přechodných období. Celkové exporty českých sklo-keramických výrobků do Japonska vzrostou o 10,43 % po uplynutí přechodných období. Naopak importy z Japonska zaznamenají nárůst jen o 7,54 %.

Díky EUJEPA budou české subjekty profitovat ze snížení tarifních překážek, i když v celkovém váženém průměru není celní zatížení ani na jedné straně nijak vysoké (při vývozu do Japonska přibližně 2,2 %, při dovozu do Česka asi 1,95 %).

4.8 Farmaceutický průmysl a zdravotnické prostředky

Farmaceutický průmysl má svá specifika, jakými jsou např. vysoká dezintegrace (v ČR

operuje cca 150 výrobců, kteří získali od (SÚKL, 2018) povolení jako výrobci léčivých

přípravků a kontrolní laboratoře) či vysoké investice do výzkumu a vývoje, které dosahují

20 až 25 % celkových tržeb farmaceutických producentů (MILLEROVÁ, 2007).

Významnou roli hraje masivní regulace farmaceutického trhu a jeho účastníků

ve srovnání s jinými odvětvími národního hospodářství. Regulační opatření, se kterými se

musejí výrobci léčiv vyrovnávat, jsou schvalování jakosti, bezpečnosti a účinnosti léčivého

přípravku, a dále přísné a kontrolované standardy výroby (správná výrobní praxe).

Nejdůležitějšími hráči na trhu s farmaceutickými výrobky jsou nadnárodní korporace,

které se sdružují v klastry. Tak zajišťují svou konkurenceschopnost vzhledem k vysokým

nárokům na výzkum a vývoj nových léků.

BOX 12: EUJEPA – DOPADY VE SKLÁŘSKÉM PRŮMYSLU ČR

121

Tabulka 25: Tržní podíl firem působících na farmaceutickém trhu v ČR Název společnosti Země původu Tržní podíl v ČR Sanofi (Zentiva) Francie 19,6 % Teva Izrael 7,6 % Novartis Švýcarsko 7,2 % Krka Slovinsko 5,1 % Servier Francie 3,7 % Menarini Itálie 2,9 % GlaxoSmithKline Velká Británie 2,7 % Pfizer USA 2,7 % Boehringer Ingelheim Německo 2,3 % Takeda Japonsko 2,2 %

Zdroj: vlastní zpracování podle (HN, 2016)

Tabulka 25 ukazuje podíly dalších nadnárodních společností na českém trhu. V TOP 20

největších farmaceutických firem (dle tržeb) podle společnosti Global Data (PMLIVE,

2016) je 9 evropských nadnárodních korporací (mezi nimi např. švýcarský Novartis a

Roche, francouzský Sanofi či britský GlaxoSmithKline a AstraZeneca). Japonská Takeda

s podílem na českém trhu ve výši 2,2 % se nachází až na 10. místě žebříčku. Lze ovšem

předpokládat významnější nárůst podílu firmy minimálně na evropském na trhu, jelikož

v roce 2019 by měla být ukončena největší akvizice provedená japonskou firmou v historii

(akvizice irské farmaceutické firmy Shire).

Na českém trhu je největším producentem farmaceutik firma Zentiva ČR (dceřiná

společnost nadnárodní firmy Sanofi). V ČR se vyrábějí především generika41. Největším

výrobcem působícím na českém trhu je Zentiva, která zde vyrábí přibližně 100 milionů

balení léků ročně, z čehož necelých 70 % je určeno na export. Zentiva je vlajkovou lodí

francouzského nadnárodního koncernu Sanofi pro oblast generik a dodává léky do 50

zemí světa. Vývozními trhy jsou především země Evropy, Asie (avšak vyjma Japonska),

Afriky a Středního Východu. Skupina Sanofi / Zentiva ČR proinvestovala na výzkum a

vývoj v období 2009 až 2013 celkem 3,29 mld. Kč. Významnou část prostředků však

společnost investuje do nákupu licencí k lékům, jimž vypršela patentová ochrana.

Farmaceutický průmysl v posledních letech naráží na to, že se neobjevil žádný převratný

41 Generika jsou v podstatě léčiva, která jsou po vypršení patentové ochrany vyráběna jako kopie jiným

výrobcem, než je držitel původního patentu. Naopak léčivo, které je uvedeno na trh jako první svého druhu (obvykle výrobcem, který ho vyvinul), je nazýváno inovativní (či originální). V zásadě existuje pro jednu léčivou látku vždy pouze jeden originální (inovativní) preparát a naopak řada (někdy i desítky) generických alternativ (MAYER, 2012).

122

lék. V tomto ohledu jsou pro ČR limitující potřebné závratné investice do výzkumu a

vývoje, které jsou schopny nést jen velké farmaceutické firmy.

Nejzávažnější překážkou v podnikání v oblasti farmaceutického průmyslu v ČR a vlastně

v celé Evropě, je poměrně komplikovaná legislativa pro stanovení cen a úhrad léků.

V tomto ohledu považují zahraniční investoři podnikatelské prostředí za nepřehledné

z pozice obchodních a výrobních strategií (MIHÁL, 2015).

Z výše uvedeného vyplývá, že pro největšího výrobce v ČR není japonský trh

prioritou. Export je orientován především na země střední a východní Evropy.

V dohledné době nelze předpokládat významnější nárůsty exportů české farmaceutické

produkce do Japonska, a to ani v kontextu výhod, které EUJEPA farmaceutickému

průmyslu přináší.

Analýza vzájemného obchodu v oblasti farmaceutického průmyslu a zdravotnických

prostředků42 je postavena především na údajích z databází dle klasifikace

harmonizovaného systému HS4 a SITC, kde lze produkty farmaceutického průmyslu a

zdravotnické prostředky nalézt v kategoriích 54 – Léčiva a farmaceutické výrobky;

774 – Přístroje elektrodiagnostické pro účely lékařské; 629 – Zdravotnické a lékárenské

výrobky z kaučuku (vyjma pásů a dopravníků); a 872 – přístroje pro lékařské a

chirurgické účely.

Česká republika je v oblasti farmaceutického průmyslu a zdravotních prostředků

(techniky) dle výše uvedené definice čistým importérem, bilance obchodu je pro ČR

záporná, přičemž světové importy převyšují české exporty cca 1,7krát. Exporty v tomto

segmentu se na celkovém českém exportu podílejí v průměru cca 1,8 %.

V letech 2011–2017 činily průměrné roční exporty ve farmaceutickém a zdravotnickém

průmyslu dle odhadů v klasifikaci SITC 62,8 mld. Kč, importy činily v ročním průměru

103,6 mld. Kč. Česká republika zaznamenává záporné saldo především v obchodu s léky,

naopak s malým přebytkem vychází bilance obchodu se zdravotnickými prostředky a

zdravotnickou technikou. Na komoditní struktuře vývozu se podílí léky (76 %), dále

42 Pojmem zdravotnické prostředky je zde míněn segment výrobků používaných ve zdravotnictví,

počínaje například chirurgickým šitím a náplastmi přes ortézy či inkontinenční pomůcky až po sofistikovaná diagnostická zařízení a moderní informační zdravotnické systémy.

123

lékařské a medicínské přístroje (22,5 %), podobně majoritu importu tvoří léky (86 %).

(ČSÚ, 2018).

Obrázek 41: Obchodní bilance Česko-Japonsko v segmentu farmaceutického a zdravotnického průmyslu v letech 2011–2017 (mld. Kč)


Bilance vzájemné výměny zboží relevantního v oborech chirurgických, zdravotnických a

lékařských mezi ČR a Japonskem je záporná, importy převyšují exporty více jak

pětinásobně. Záporné saldo se v letech 2011–2017 zvyšuje, a to v průměru o 12 % ročně

(viz Obrázek 41). Exporty v segmentu léků a zdravotnických prostředků sice rostou

v průměru o 6 % ročně, nicméně importy rostou rychleji o 5 procentních bodů. I zde však

platí, že obchodní výměna je na velmi nízké úrovni. Ročně je do ČR dovezeno z Japonska

zboží v hodnotě cca 1,5 mld. Kč, zatímco export z ČR do Japonska činí cca 300 mil. Kč.

České exporty do Japonska se na celkových českých exportech v segmentu

farmaceutického průmyslu a zdravotnických prostředků podílí jen 0,48 %. Japonské

importy se na celkových importech v segmentu farmaceutických výrobků a

zdravotnických prostředků podílejí 1,45 %.

Na českém vývozu se nejvýznamněji podílela léčiva, která tvoří více jak 85 % exportu

v daném segmentu do Japonska (viz Obrázek 42), alkaloidy žitného námelu a jejich

deriváty, soli z nich, léčiva v dávkách pro maloobchod.

Struktuře japonských importů dominují zařízení a přístroje pro lékařské, příp. veterinární

účely, které v úhrnu zaujímají 64 % podíl na importu v daném segmentu, blíže viz Obrázek

- 2,5 mld. Kč

- 2,0 mld. Kč

- 1,5 mld. Kč

- 1,0 mld. Kč

- 0,5 mld. Kč

0,0 mld. Kč

0,5 mld. Kč

1,0 mld. Kč

1,5 mld. Kč

2,0 mld. Kč

2,5 mld. Kč

3,0 mld. Kč

2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

vývoj dovoz saldo

124

43. Nejvíce jsou z Japonska do Čech dovážena zařízení a přístroje pro lékařskou,

chirurgickou a veterinární vědu (cca 44 % v ročním průměru).

Obrázek 42: Struktura vývozu do Japonska v segmentu farmaceutického a zdravotnického průmyslu v letech 2011–2017


Obrázek 43: Struktura importu z Japonska do ČR v segmentu farmaceutického a zdravotnického průmyslu v letech 2011–2017


Léčiva, výrobky farmaceutické (ne

antibiotika, hormony ap.)

49%

Léčiva (vč. léčiv veterinárních)

36% Zařízení, přístroje pro účely lékařské, veterinární ap.

14%

Přístroje elektrodiagnostické pro účely medicinální

1,1%

Zařízení, přístroje pro účely lékařské,

veterinární ap.55%

Léčiva (vč. léčiv veterinárních)

21%

Přístroje elektrodiagnostické

pro účely medicinální15%

Léčiva, výrobky farmaceutické (ne

antibiotika, hormony ap.)9,3%

125

4.8.1 Stávající obchodní výměna v segmentu farmaceutického průmyslu a

zdravotnických prostředků

Tarifní překážky jsou při pohledu na TOP5 nejvýznamnějších exportních a dovozních

položek dle Harmonizovaného systému (HS4) – již odbourány (viz Tabulka 26 a Tabulka

27). Ani čeští, ani japonští exportéři nejsou na vzájemném obchodě nikterak silně vázáni,

což již naznačuje analýza provedená v předchozí kapitole.

Tabulka 26: TOP5 nejvýznamnějších položek exportovaných z ČR do Japonska v segmentu farmaceutického průmyslu a zdravotnických prostředků v letech 2011–2017

Komodita dle HS4 ve farmaceutickém průmyslu

a zdravotnických prostředcích

Průměrný vývoz

Podíl Japonska


ČR

Podíl Japonska

na českých

vývozech do Asie

Clo (aktuální)

Clo v EUJEPA

Platnost změny


cel

Alkaloidy, přírodní nebo reprodukované syntézou, a jejich soli, ethery

129 020 9,35 % 30,40 % 0,00 % - -

Léky odměřené ne krev antiséra apod., vata aj.

107 036 0,33 % 14,64 % 0,00 % - -

Nástroje lékařské chirurgické zubolékařské aj.

28 419 0,35 % 7,34 % 0,00 % - -

Antibiotika 9 607 1,44 % 3,40 % 0,00 % - - Sklo pro účely zdravotnické, farmaceutické, laboratorní

4 352 0,86 % 7,18 % 0,00 % - -


Tabulka 27: TOP10 nejvýznamnějších položek importovaných z Japonska do ČR v sektoru farmaceutického a zdravotnického průmyslu v letech 2011–2017

Komodita dle HS4 ve farmaceutickém

průmyslu a zdravotnických

prostředcích

Průměrný dovoz

Podíl Japonska na

celkových dovozech

ČR


Asie

Clo (aktuální)

Clo v EUJEPA

Platnost změny


cel Nástroje lékařské chirurgické zubolékařské aj

939 434 8,86 % 44,90 % 0,00 % - -

Léky odměřené ne krev antiséra apod., vata aj.

322 285 0,46 % 11,97 % 0,00 % - -

Rentgenové přístroje a přístroje používající záření alfa, beta nebo gama

114 513 6,06 % 50,96 % 0,03 % 0,00 % V okamžiku vstupu

EUJEPA v platnost

Krev lidská živočišná, antiséra, látky očkovací

94 229 0,74 % 19,00 % 0,00 % - -

Zboží farmaceutické jiné

34 897 1,31 % 34,04 % 0,00 % - -


126

Za zmínku stojí první položka TOP5 českých exportů, které tvoří více jak 30 % celkových

exportů do celé Asie. Z japonských TOP5 importů je patrné, že velká část zdravotnické a

medicinální techniky je do Čech dovážená právě z Japonska, kupř. nástroje chirurgické a

zubolékařské tvoří 8,9 % celkového českého importu v tomto segmentu a 44,9 %

asijského importu, dále rentgenové přístroje, jejichž podíl na celkových v položce je přes

6 %, na asijských importech se podílí dokonce více jak 50 %. Co se týče překážek obchodu,

zde jednoznačně dominují netarifní překážky obchodu.

4.8.2 NTB ve farmaceutickém průmyslu

Ve farmaceutickém průmyslu se společnosti řídí různými regulacemi, které by bylo možné

rozdělit do třech oblastí:

• „správná výrobní praxe“ (Good Manufacturing Practice; GMP), která pokrývají

standardy týkající se kvality výroby

• „správná laboratorní praxe“ (Good Laboratory Practice; GLP), která se týká

neklinických testů

• „správná klinická praxe“ (Good Clinical Practice; GCP), která se týká klinických

hodnocení humánních léčivých přípravků

Tyto standardy se částečně po celém světě liší. V EU i Japonsku se dodržují odlišné

principy přístupu ke správnému průběhu výroby nebo klinických hodnocení nových léčiv.

Každá společnost tak musí naplňovat standardy podle trhu, na kterém své výrobky

prodává. Evropské společnosti, které chtějí své výrobky prodávat v Japonsku, musejí

dodržet standardy japonské National Institute of Health Sciences (NIHS), japonské

společnosti, které chtějí prodávat v Evropě, musí dodržet standardy Evropské lékové

agentury (European Medicines Agency; EMA), resp. orgánů regulace v národních státech

EU.

Obě strany se v dohodě EUJEPA zavázaly k rozvoji další spolupráce v rámci Dohody

o vzájemném uznávání (MRA) z roku 2002 a správné výrobní praxe (GMP) pro nové

farmaceutické výrobky, což lze považovat po četných pokusech a dlouholetých diskuzích

za velký úspěch. Ustanovení přinese okamžité a relevantní výhody v evropském

farmaceutickém průmyslu, pro který je Japonsko jedním z klíčových trhů. Rozšíření

spolupráce na bázi Dohody o vzájemném uznávání a správné výrobní praxe by také

127

zahrnovalo účinné farmaceutické složky a biologické léčivé přípravky, včetně

imunologických a imunologických látek a vakcín.

Lze rovněž konstatovat, že EUJEPA, resp. realizace ustanovení kapitoly 14 Duševní

vlastnictví vytvoří rovnější podmínky mezi Japonskem a EU v oblasti práv duševního

vlastnictví. Zlepší se ochrana poskytovaná patentům na farmaceutické výrobky (léčivé) a

chemické přípravky na ochranu rostlin z EU. Mezi další významné výsledky v této kapitole

patří:

• v článku 14.35 je stanovena maximální vyrovnávací lhůta pro patenty udělené

vynálezům souvisejícím s farmaceutickými (léčivými přípravky) nebo zemědělskými

chemickými výrobky (přípravky na ochranu rostlin), a to na dobu max. 5 let,

• v článku 14.37 uvedená ochrana údajů o zkouškách farmaceutických výrobků, které

využívají nové účinné složky léčivých přípravků po dobu minimálně 6 let, a dále

ochrana údajů o testování přípravků na ochranu rostlin, které využívají nové chemické

látky po dobu minimálně 10 let (EK, 2018).

4.8.3 Perspektivy ČR ve farmaceutickém průmyslu v kontextu EUJEPA

Vzhledem k tomu, že ani sektorově zcela desagregovaná databáze GTAP neobsahuje jako

samostatný sektor farmaceutický průmysl, lze příspěvek uzavření dohody EUJEPA

k rozvoji českého farmaceutického průmyslu pouze hrubě nastínit ve vazbě na vývoj

celého chemického průmyslu. Ostatně není příliš pravděpodobné, že by EUJEPA právě

českou farmacii zasáhla nějak významně. Soudě podle výsledků příbuzných odvětví a

sektorů by dopad EUJEPA na výkon farmaceutického průmyslu mohl být spíše záporný,

ale velmi slabý (v řádu tisícin procenta). Vždyť i podíl Japonska na českých exportech

farmaceutik klesne nejspíš o pouhé 0,002 %. To ostatně koresponduje s dosavadním

nezájmem nadnárodních farmaceutických korporací působících na českém trhu o

japonský trh, kdy hlavní vývozní trhy (především u generik) jsou ve střední a východní

Evropě. Ani nepřímé efekty dohody EUJEPA nelze ale předpokládat nijak výrazné, byť

budou pro český sektor farmacie pravděpodobně pozitivní.

Stárnoucí populace a pověstná japonská dlouhověkost kladou značné nároky na zdravotní péči. V současné době jsou pro zahraniční investory zajímavé investice do sektoru zdravotnické techniky. V roce 2014 oznámil premiér Abe vznik šesti speciálních ekonomických zón rozdělených podle odvětví, přičemž v aglomeraci města Ósaka se

BOX 13: EUJEPA – DOPADY VE FARMACEUTICKÉM PRŮMYSLU ČR

128

budou v novém režimu zkoušet inovace v oblasti zdravotnictví. To mj. dokládá případová studie firmy MZ Liberec, která se chystá do Japonska vyvézt svou první zakázku, technologii pro nemocniční zařízení (viz též stranu 156).

Z analýzy obchodní výměny v segmentu farmaceutického průmyslu je zřejmé, že je na velmi nízké úrovni a české exporty se na celkových českých exportech v odvětví podílejí jen mikroskopicky, tj. 0,48 %, dovozy z Japonska se na celkových dovozech v segmentu farmaceutik a zdravotních prostředků (zejména tedy lékařské techniky) podílejí 1,45 %. Zatímco ČR dosahuje s Japonskem přebytku v oblasti farmaceutik, v oblasti lékařské techniky je čistým importérem, zde jsou však již tarifní překážky víceméně na nule. Bilance obchodu je pro ČR dlouhodobě záporná, a to zejména díky dovozu lékařské a medicinální techniky z Japonska.

Největší výrobce v Česku – Zentiva ČR – výrobce generik působící v rámci francouzské skupiny Sanofi, nemá japonský trh v hledáčku a svou vývozní strategii zřejmě bude podřizovat rozhodnutí na centrální úrovni.

Samotná problematika farmaceutického průmyslu v kontextu EUJEPA je zajímavá spíše pro ty státy EU, kde jsou usazeny špičkové nadnárodní farmaceutické korporace. Ty budou profitovat zejména ze snížení netarifních překážek, tj. snížení nákladů v souvislosti s odstraňováním netarifních bariér v rámci ustanovení o prohloubení spolupráce, o správné výrobní praxi a o ochraně duševního vlastnictví.

Ustanovení EUJEPA o investicích (viz kapitolu 3.3 na straně 38) a liberalizací spojené s přístupem fyzických osob na trh práce za účelem podnikání (viz kapitolu 3.5 na straně 53) může společně se snížením netarifních překážek povzbudit japonské investory do vědy a výzkumu v oblasti biomedicínských aplikací a souvisejících výrobních facilit v ČR. Zde je však třeba znovu připomenout zásadní předpoklad rozvoje farmaceutického průmyslu v ČR, jímž je širší a intenzivnější zapojení českého výzkumu a vývoje do světových výzkumných infrastruktur, bez nějž je významnější objev na poli medicíny – srovnatelný například s výsledky týmu prof. Holého v oblasti antivirotik – prakticky nepředstavitelný.

4.9 Služby v oblasti informačních a komunikačních technologií

Analýza obchodní výměny ČR a Japonska v sektoru služeb je provedena v kapitole 3.4.

V této části dopadové studie je analyzován konkrétní sektor služeb informačních a

komunikačních technologií (Information and Communication Technologies; ICT).

ICT služby vykazují vysokou přidanou hodnotu, což je jedním z důvodů, proč se právě na

tento segment zaměřuje Národní exportní strategie ČR v letech 2012–2020 v rámci pilíře

II (export development). Lze předpokládat, že se v mezinárodním obchodu tento segment

bude v souvislosti s nástupem nové průmyslové revoluce a masívní digitalizace – tzv.

Průmysl 4.0 – rozvíjet významněji než ostatní, tradiční, segmenty terciéry.

V období 2014–2017 realizoval segment ICT služeb v České republice výrazný nárůst jak

v objemech exportů, menší pak u importů. Zatímco v roce 2014 činil export v segmentu

129

ICT služeb z ČR do světa cca 60,76 mld. Kč, v roce 2017 to již bylo bezmála 89,21 mld. Kč,

což představuje průměrný roční nárůst o více než 10,1 %. Intenzita růstu importů do ČR

(v roce 2014 bylo dovezeno ICT služeb za 41,57 mld. Kč, v roce 2017 již za 51,35 mld. Kč)

je sice rovněž pozoruhodná, nicméně výrazně nižší, průměrný roční nárůst dosahuje

5,4 %. Česká republika v tomto segmentu registruje přesvědčivě kladnou bilanci, která se

v letech 2014–2017 ještě významně (téměř dvojnásobně) zvýšila ve prospěch českých

exportérů. Vývoj exportů, importů a salda bilance ukazuje Obrázek 44.

Obrázek 44: Saldo obchodní bilance Česko-svět v segmentu ICT služeb v letech 2014–2017 (mld. Kč)

Zdroj: interní statistika (MPOČR, 2018a), (ČSÚ, 2018b) a (ČNB, 2018)

Obrázek 45: Struktura exportu (vlevo) a importu (vpravo) v segmentu ICT služeb ČR-svět v letech 2014–2017


0 mld. Kč

10 mld. Kč

20 mld. Kč

30 mld. Kč

40 mld. Kč

50 mld. Kč

60 mld. Kč

70 mld. Kč

80 mld. Kč

90 mld. Kč

100 mld. Kč

2014 2015 2016 2017

vývoz dovoz saldo

Ostatní službyv oblasti výpočetní techniky

57%

Telekomunikační služby, 18%

Ostatní počítačové

software, 16%

Originální počítačové

software, 6,9%

Informační služby, 2,0%

Ostatní službyv oblasti výpočetní techniky

52%




software, 5,4%

Ostatní počítačové software,

5,4%

130

Detailní strukturu českého exportu a importu v oblasti ICT v oblastech „Telekomunikační

služby“, „Ostatní počítačové software“, „Originální počítačové software“ a „Informační

služby“ shrnuje Obrázek 45.

Skladba českého exportu v oblasti ICT služeb naznačuje komparativní výhodu ČR

v segmentech s kladným saldem obchodu, jedná se zejména o

• ostatní služby v oblasti výpočetní techniky s průměrným bilančním saldem

+ 18,8 mld. (vývozy jsou 1,8krát vyšší než dovozy), mezi něž dle nomenklatury CPA

patří:

o služby v oblasti programování a poradenství a související služby,

o zpracování dat, hosting a související služby a

o opravy počítačů a komunikačních zařízení.

• služeb ostatního počítačového software, s průměrným bilančním saldem + 9,15 mld.

(vývozy jsou dokonce 4,8krát vyšší než dovozy), mezi něž dle nomenklatury CPA patří

vydávání počítačových her a ostatního SW.

• služeb originálního počítačového software, s průměrným bilančním saldem

+ 2,6 mld. (vývozy převažují nad dovozy více jak dvojnásobně), mezi něž

dle nomenklatury CPA patří návrhy IT a vývojářské služby v oblasti aplikací, sítí a

systémů a originály počítačových her a dalšího software.

Kladné saldo v letech 2014–2017 (s výjimkou v roce 2015) registruje ČR ještě v segmentu

telekomunikačních služeb, kde vývozy převyšují dovozy v průměru o pouhá cca 4 %.

Naopak záporné saldo ve všech sledovaných letech registrují informační služby, kde je ČR

čistým importérem ve všech sledovaných letech.

Průměrný podíl ICT služeb na celkovém objemu vývozu služeb do Japonska činí v ČR 16,4

%, dovozy ICT služeb se na celkových dovozech služeb z Japonska do ČR podílí z 12,7 %.

4.9.1 Stávající obchodní výměna v segmentu ICT služeb

V oblasti ICT byly v minulosti ze strany ČR realizovány v Japonsku následující

významnější investice:

• v roce 2004 úspěšně vstoupila na japonský trh česká firma Moravia IT, mezi jejíž hlavní

aktivity patří lokalizace softwaru, testování výrobků, internacionalizace, technické

překlady apod.

131

• v srpnu 2006 zahájila v Ósace činnost pobočka brněnské firmy Zoner Software, s.r.o.,

která se zabývá vývojem, výzkumem a distribucí softwaru, rovněž poskytuje

internetové služby (prezentace na internetu, e-commerce apod.) – viz též případovou

studii na straně 158.

• v květnu 2008 byl založen společný podnik INSTAR ITS Japan Inc., který dodává

japonským firmám komplexní řešení energetického managementu.

• v září 2011 byla založena pobočka české firmy LOGIS v Japonsku, která je dodavatelem

expertních služeb a informačních technologií zaměřených na zlepšování kvality řízení

a konkurenceschopnosti podniků (zejména v oborech strojírenství, automobilovém

průmyslu a hutnictví).

Vzájemná obchodní výměna ČR-Japonsko v segmentu ICT činí pouhých 0,15 %

z celkových českých vývozů v daném segmentu, japonské dovozy se na celkových českých

dovozech v segmentu ICT služeb podílí z 0,3 %. Objem obchodní výměny s Japonskem je

tedy marginální.

Obchodní bilance s Japonskem v segmentu ICT služeb se od roku 2014 značně zhoršuje.

Zatímco v letech 2014–2016 byla kladná, i když kladné zůstatky se výrazně snižovaly,

v roce 2017 dosáhla rekordního záporného zůstatku v neprospěch ČR ve výši

245,3 mil. Kč, blíže viz Obrázek 46. Strukturu exportů a importů ICT služeb v detailnějším

členění ukazuje Obrázek 47.

Obrázek 46: Vývoj salda obchodní bilance Česko-Japonsko v segmentu ICT služeb v letech 2014–2017 (mil. Kč)


- 300 mil. Kč

- 200 mil. Kč

- 100 mil. Kč

0 mil. Kč

100 mil. Kč

200 mil. Kč

300 mil. Kč

2014 2015 2016 2017

vývoz dovoz saldo

132

Obrázek 47: Struktura českého exportu do Japonska (vlevo) a japonského importu do Česka (vpravo) v segmentu ICT služeb v letech 2014–2017


Co se týče vývozu ČR, dominují služby v oblasti ostatního počítačového software

s průměrným ročním podílem v segmentu ICT 63 %. Zde je také saldo obchodní bilance

s Japonskem výrazně kladné, kdy vývozy převyšují dovozy více jak jednadvacetinásobně a

pozitivní saldo je v průběhu let 2014–2017 značně proměnlivé, a to především kvůli vývoji

českých exportů. Nicméně podíl služeb ostatního počítačového software v obchodu

s Japonskem je mnohem vyšší, než je exportní průměr ČR, který činí pouhých 16 %.

Obrázek 48: Struktura obchodní bilance v ICT službách Česko-Japonsko v detailnějším členění v letech 2014–2017 (mil. Kč)


- 300

mil.

Kč

- 200

mil.

Kč

- 100

mil.

Kč

0 m

il. K

č

100

mil.

Kč

200

mil.

Kč

300

mil.

Kč

Telekomunikační služby

Ostatní počítačové software

Originální počítačové software

Ostatní služby v oblasti výpočetní techniky

Informační služby saldodovozvývoz

Originální počítačové software

54%

Ostatní služby v oblasti výpočetní techniky, 40%


Ostatní počítačové software, 2,3%


Ostatní počítačové software

63%


Ostatní služby v oblasti výpočetní techniky, 10,5%


software, 4,8%

133

V japonských dovozech dominují služby spojené s originálním počítačovým software, kde

průměrný roční podíl v letech 2014–2017 v ICT segmentu činí 54 %. I v tomto případě je

podíl služeb originálního počítačového software v obchodu s Japonskem vyšší, než je

dovozní průměr ČR, který činí pouhých 5 %. Importy v oblasti originálního počítačového

software převyšují exporty téměř 14tinásobně. Dalším důležitým oborem jsou ostatní

služby v oblasti výpočetní techniky se 40% podílem na japonském dovozu služeb

spojených s ICT.

Obrázek 49: Dynamika českých exportů do Japonska v oblasti služeb ICT v detailnějším členění v letech 2014–2017 (mil. Kč)


Obrázek 50: Dynamika japonských importů do Česka v oblasti služeb ICT v detailnějším členění v letech 2014–2017 (mil. Kč)


0 mil. Kč

50 mil. Kč

100 mil. Kč

150 mil. Kč

200 mil. Kč

250 mil. Kč

300 mil. Kč

350 mil. Kč

400 mil. Kč

450 mil. Kč

2014 2015 2016 2017

Ostatní počítačové softwareTelekomunikační službyOstatní služby v oblasti výpočetní technikyOriginální počítačové softwareInformační služby

0 mil. Kč

50 mil. Kč

100 mil. Kč

150 mil. Kč

200 mil. Kč

250 mil. Kč

300 mil. Kč

2014 2015 2016 2017

Telekomunikační službyOstatní počítačové softwareOriginální počítačové softwareOstatní služby v oblasti výpočetní technikyInformační služby

134

Dynamika zahraničního obchodu s Japonskem v letech 2014–2017 vyznívá příznivěji

spíše pro Japonsko. U českého exportu se prosazuje značný pokles, např. u

telekomunikačních služeb, kde se export v roce 2014 pohybuje okolo 60 mil., klesá v roce

2015 téměř na polovinu a v roce 2017 dosahuje dokonce pouhých 337 tis. Kč. Podobně je

tomu i v segmentu ostatních počítačových software, kde byl v letech 2014–2017

zaznamenán pokles ze 121 mil. Kč v roce 2014 na 9 mil. Kč v roce 2017. Mírný nárůst

v kontextu s poklesem jiných segmentů vykazují ostatní služby v oblasti výpočetní

techniky a originální počítačové software (blíže viz Obrázek 49 a Obrázek 50).

4.9.2 Perspektivy ČR v oblasti ICT služeb v kontextu EUJEPA

Ačkoli je ČR v poskytování ICT služeb globálně čistým exportérem s výrazným růstem

exportů, ve vzájemné obchodní výměně s Japonskem je v posledních čtyřech letech

zaznamenán trend přesně opačný. Česká republika ve vzájemné obchodní výměně ve

službách ICT ztrácí především v oblasti telekomunikačních služeb a služeb ostatního

počítačového software. Exportní struktura v obchodu s Japonskem je odlišná od globální

exportní struktury České republiky v segmentu ICT. Zatímco se české exporty i importy

vyznačují především segmentem ostatních služeb výpočetní techniky, v japonském

exportu jasně dominují služby poskytování ostatního počítačového software u importu

potom služby poskytování originální počítačového software. Čistý přebytek obchodní

bilance se vlivem značného útlumu v exportech v posledních letech výrazně snižuje.

Problematika služeb ICT je v dohodě EUJEPA přímo zmíněna především pro oblast

telekomunikačních služeb (v rámci regulačního rámce v oddílu E, kapitoly 8) e-commerce

(v oddílu F, kapitoly 8) (EK, 2018).

Část o telekomunikačních službách zahrnuje obecná ustanovení, která jsou typická pro

obchodní dohody EU a obecně je lze rozdělit do tří skupin.

• ustanovení vytvářející „rovné podmínky“, které umožňují jakémukoli poskytovateli

služeb jedné strany přístup a využívání telekomunikačních služeb na území druhé

smluvní strany, a které se vztahují k podmínkám, v nichž poskytovatelé

telekomunikačních služeb od jedné strany smí poskytovat své služby na území druhé

strany.

• ustanovení o tom, jak strany vypořádají s poskytovateli telekomunikačních služeb,

kteří mají významnou tržní sílu.

135

• ustanovení disciplinující řadu dalších důležitých aspektů v odvětví telekomunikací,

jako je přidělování omezených zdrojů, pravidla pro stanovení povinností univerzální

služby, přenositelnost čísel a mobilní roaming, ustanovení zajišťující důvěrnost

komunikace na veřejných přenosových telekomunikačních sítích a vztahy stran k

příslušným mezinárodním organizacím v odvětví.

Ustanovení týkající se elektronického obchodu zahrnuje veškerý obchod prováděný

elektronickými prostředky. Odráží zájmy jak evropských, tak japonských společností, kdy

spotřebitelé mají v digitálním obchodě plnou ochranu (legitimní cíle politiky). Tato

kapitola obsahuje články:

• neukládání cel na elektronické přenosy,

• o zdrojových kódech, kde strany nesmí požadovat předání či zpřístupnění zdrojového

kódu v softwaru, který vlastní osoba druhé strany,

• o domácí regulaci s požadavkem přiměřenosti, objektivnosti a nestrannosti,

• o principu zásady nevyžadovat předchozí povolení,

• o uzavírání smluv elektronickými prostředky,

• o elektronickém ověřování a elektronických podpisech,

• o ochraně spotřebitele,

• o nevyžádaných komerčních elektronických zprávách (EK, 2018).

Obě strany se rovněž dohodly, že budou pokračovat v dialogu o regulačních otázkách

sdílení elektronického obchodu, informací a zkušeností, včetně souvisejících zákonů,

předpisů a jejich provádění a nejlepších postupů týkajících se ochrany spotřebitele,

kybernetické bezpečnosti, boje proti spamu, uznávání certifikátů elektronických podpisů

vydávaných veřejnosti, výzvy pro malé a střední podniky při využívání elektronického

obchodu, usnadnění přeshraniční certifikace služeb, duševního vlastnictví a elektronické

správy. Poskytovatelé ICT služeb mohou dále profitovat také z liberalizace týkající se i

dalších ustanovení EUJEPA:

• pro oblast veřejných zakázek, která otevírá japonský trh na úrovni 48 centrálních

měst (viz též kapitolu 3.7 na straně 65).

• pro oblast přístupu osob na trh za účelem podnikání, a to především pro investory

a jejich zaměstnance (vč. rodinných příslušníků) či nezávislé odborníky a smluvní

poskytovatele služeb (viz též kapitolu 3.5 na straně 53).

136

Podle odhadů modelu CGE přispěje uzavření dohody EUJEPA ke zvýšení exportů

v oblasti ICT až o cca 0,49 % deset let po vstupu EUJEPA v platnost, resp. o 0,47 %

po dvaceti letech. Podíl Japonska na českých exportech v sektoru ICT se zvýší o 0,0012 %.

Aktuální obchodní výměna v segmentu ICT služeb zaznamenala v letech 2014–2017 významný pokles způsobený především snížením poptávky ze strany japonských subjektů, a to v oblasti telekomunikačních služeb a služeb poskytování ostatního počítačového software. Trend vývoje exportu do Japonska je v kontrastu s rostoucí poptávkou po českých službách v oblasti ICT, která meziročně roste o více jak 10 %. Podíl vývozu ICT služeb do Japonska na celkovém exportu ČR v daném segmentu činí 0,15 %, bohužel však vývoj exportů v posledních letech povzbudivý není, jelikož se v roce 2017 po postupném propadu v předchozích letech dostávají na pouhou čtvrtinu objemu exportů z roku 2014. Model nicméně předpokládá v souvislosti s EUJEPA v sektoru českých ICT služeb mírný nárůst produkce (až o 0,013 %) i exportů do Japonska (až o 0,47 %). Mnohem významnější se pro českou ekonomiku jeví nepřímé dopady dohody EUJEPA, v nichž model CGE předpokládá zvýšení českých exportů ICT služeb do zemí EU až o 0,18 %.

Poskytovatelé ICT služeb budou profitovat především z liberalizace týkající se ustanovení EUJEPA:

• pro oblast veřejných zakázek (viz též kapitolu 3.7 na straně 65), • pro oblast přístupu osob na trh za účelem podnikání (viz kapitolu 3.5 na straně 53), • pro oblast telekomunikačních služeb (viz též kapitolu 4.9.2 na straně 134) a • pro oblast elektronického obchodu (viz též kapitolu 4.9.2 na straně 135).

4.10 Dopady dohody EUJEPA podle případových studií

V rámci zpracování sektorových analýz dopadové studie byly osloveny více než tři desítky

výrobních a exportních firem podnikajících v různých oborech. Jednalo se jak o stávající

vývozce, tak o potenciální exportéry či zájemce o japonský trh v sektorech, které EUJEPA

nejvíce ovlivní. Zpracovatelé dopadové studie neměli přístup k žádné databázi českých

exportérů do Japonska, respondenti byli vytipováni dle aktuálně nejvíce vyvážených

komodit v členění HS4 a využity byly kontakty zprostředkované zadavatelem,

Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky, které jsou mj. uvedeny na portálu

BusinessInfo v sekci souhrnných teritoriálních informací.

Ze třech desítek oslovených subjektů bylo vybráno pět firem se zájmem sdílet informace

neanonymně. Patnáct subjektů sdílelo informace pod příslibem anonymity, tyto jsou

zhodnoceny v rámci sektorových analýz. Ostatní respondenti neviděli v japonském trhu

pro své zájmy větší potenciál a argumentovaly stávajícím nízkým podílem exportů

BOX 14: EUJEPA – DOPADY V SEKTORU ICT SLUŽEB V ČR

137

do Japonska vzhledem k jiným destinacím, na které jsou primárně zaměřeni. Jednalo se

však převážně o exportéry, na jejichž výrobky se již nyní cla nevztahují.

• Potravinářský průmysl – Carla, spol. s r. o. (čokoládové cukrovinky, stávající exportér,

profituje ze snížení celního tarifu), Emco, spol. s r. o. (snídaňové cereálie, stávající

exportér, profituje ze snížení celního tarifu) – viz též stranu 148;

• Sklářský průmysl – Crystalex CZ, a. s. (broušené křišťálové sklo, domácenské) – viz

též stranu 152; Preciosa Ornela, a. s. (skleněné perličky, stávající exportér, profituje

ze snížení celního tarifu) – viz též stranu 152;

• Strojírenský průmysl – Meiwa Sales, Co., Ltd. (stávající exportér, investor) – viz též

stranu 152;

• Zdravotnické prostředky – MZ Liberec, a. s. (technika a technologie pro zdravotnický

průmysl, vstupující na trh) – viz též stranu 156;

• ICT služby – Zoner Software, a. s. (Roman Watanabe) – viz též stranu 158.

Problematika řešená v případových studiích se týká tarifních i netarifních překážek, celní

problematika byla zmíněna tam, kde je tato oblast stále relevantní (tj. potravinářský

průmysl a sklářský průmysl). Respondenti se po úvodním představení své společnosti a

zdůvodnění zájmu o japonský trh aktivně vyjadřovali k jednotlivým přínosům EUJEPA

definovaným již v první části dopadové studie, relevantním s ohledem na oblast jejich

podnikání.

Respondenti pozitivně hodnotí především:

• snížení tarifních bariér u potravinářských a sklářských výrobků, které jsou stále ještě

významné,

• možnosti ucházet se o veřejné zakázky zabezpečující transparentní a nediskriminační

přístup,

• výhodnější podmínky pro vstup fyzických osob na japonský trh za účelem podnikání.

Jako specifika japonského trhu byly často exportními firmami uváděny:

• nezvykle důsledné kontroly a smysl pro detail japonských celníků,

• požadavek provádět veškeré potravinářské testy v Japonsku podle jejich platné

legislativy, a to i u položek, které jsou si velmi podobné nebo při změně detailu

v designu apod.,

138

• vysoká náročnost japonských zákazníků na kvalitu zboží i služeb, důraz je kladen i

na balení (většina zboží se v Japonsku přebaluje, aby odpovídalo standardům na trhu),

• solidnost a věrnost japonských zákazníků,

• při jednání je třeba dbát na připravenost, dostatek informací o zboží, design, důležité

je uvádět „příběh“ výrobku,

• jedná se nejdříve s nižšími pracovníky, kteří připraví podmínky, a obchod se uzavírá

s výše postaveným, přičemž vždy jde o kolektivní jednání, málokdy jedná Japonec

o novém obchodu sám, což platí i pro soukromé menší firmy.

139

5 Závěry a doporučení

Obecně se dá říci, že českým exportérům zboží v posledních letech v Japonsku daří.

Obchodní bilance s Japonskem je sice silně záporná a negativní saldo se od roku 2014 opět

zvyšuje, celkové české exporty zboží však rostou, a to poměrně významně, v letech 2011–

2017 se zvýšily o více jako 75 %. Podobná situace panuje i v obchodu službami, kde je

saldo obchodní bilance také záporné, i zde dochází k prohlubování schodu od roku 2011.

Export služeb však dlouhodobě spíše klesá, což je v rozporu s vývojem celkové bilance

služeb ČR se světem.

Analýzy provedené v kapitole 3 a 4 dokládají velmi nízkou obchodní výměnu – Japonsko

je 20. nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR s 0,5% podílem na vývozu zboží a

0,61% podílem na vývozu služeb. Nejlepší výsledky v obchodní výměně v letech 2011–

2017 registrují exportéři v potravinářském a sklářském průmyslu, kde je saldo obchodní

bilance dlouhodobě kladné, i když podíl japonského vývozu v těchto odvětvích je rovněž

marginální, kolem 1 %. Naopak negativní bilanci zaznamenává automobilový,

strojírenský a elektrotechnický průmysl a farmaceutický průmysl zahrnující zdravotnické

prostředky. V sektoru služeb je obchodní bilance dlouhodobě pasivní, Japonci silně

dominují (především i díky velkým investicím v ČR) v segmentu ostatních

podnikatelských služeb, práv duševního vlastnictví a dopravy. Segment ICT služeb

v posledních letech silně upadá a po delším poklesu přebytků obchodní bilance

zaznamenává v roce 2017 rekordní negativní saldo vzájemného obchodu ICT službami

s Japonskem, což je opět v rozporu s vývojem bilance ČR-svět.

Mnohé firmy, které byly v rámci zpracování studie osloveny ke spolupráci, vidí potenciál

na japonském trhu a v rozvoji obchodních vztahů. Japonsko je technologicky vyspělou

zemí s relativně vysokou konkurencí, kde není jednoduché obstát. Ideální se jeví model,

kdy má český subjekt v Japonsku spolehlivého obchodního partnera, který zde zastupuje

jeho zájmy a pomáhá v překonání překážek, ať už se jedná o jazykové, byrokratické

překážky či potíže plynoucí z neznalosti specifik japonského trhu a podnikatelského

prostředí.

Vývozci českého zboží do Japonska se v současné době potýkají s nejvýznamnější celní

zátěží v potravinářské a zemědělské produkci (průměrná vážená celní sazba 22,44 %) a

v textilním průmyslu (19,6 %), dále v chemickém a farmaceutickém průmyslu (3,02 %) a

v ostatním zpracovatelském průmyslu (2,88 %). Jedná se především o oděvy a výrobky

140

z kůže (průměrně bezmála 17 %), textil (průměrně 7,8 %) a specifické potravinářské

výrobky jinde neuvedené (7,5 %). Výrobky ze dřeva jsou zatíženy průměrně 6,3% celní

sazbou.

Díky dohodě EUJEPA dojde k liberaci v řadě oblastí. Jedná se o moderní, sofistikovanou

obchodní dohodu, která v sobě integruje klíčové oblasti ovlivňující mezinárodní obchodní

výměnu, jež působí synergicky a komplexně. Jsou jimi především:

• odstranění tarifních překážek obchodu a zvýšení některých dovozních kvót

na potravinářskou produkci (blíže viz kapitolu 4.4 na straně 80) a uznání českých

zeměpisných označení potravin „Žatecký chmel“, „České pivo“, „Budějovické pivo“,

„Budějovický měšťanský var“ a „Českobudějovické pivo“, kterým bude zajištěna

v Japonsku právní ochrana na stejné úrovni jako v rámci EU,

• zjednodušení procesu certifikace výrobků a prohlubování regulatorní

spolupráce na obou trzích s cílem omezit dvojí testování a kontrolu, a to zejména

v automobilovém, farmaceutickém a potravinářském průmyslu, a dále prohlubovat

regulatorní spolupráci, kde se Japonsko i EU zavazuje k uznávání mezinárodních

norem, z čehož mohou plynout významné benefity i dalším odvětvím, jako je

strojírenský a elektrotechnický průmysl,

• umožnění dlouhodobějšího přístupu na trh pro klíčové zaměstnance investorů,

poskytovatelů služeb a při migraci pracovníků v rámci propojených podniků, a to vč.

nejbližších rodinných příslušníků,

• transparentnější přístup na trh s veřejnými zakázkami (a to i na úrovni vybraných

japonských centrálních měst),

Dohoda v sobě rovněž integruje již slibně se vyvíjející mezinárodní aktivity vycházející

z jednotlivých dílčích úmluv. Tyto prohlubuje a dává jim institucionální a mezinárodně-

právní rámec. Jedná se především o problematiku spolupráce v oblasti fytosanitárních

opatření, vzájemného uznávání certifikací a kvalifikací, či ochrany duševního vlastnictví.

Platformou pro implementaci dohody jsou výbory zástupců EU a Japonska pro jednotlivé

oblasti Dohody EUJEPA tvořené nezávislými odborníky z obou smluvních stran. Mnohé

efekty v oblasti odstranění netarifních překážek, ale i opatření v oblasti investic a

veřejných zakázek a služeb závisí na jejich implementaci v období po vstupu Dohody

EUJEPA v platnost. Proto je důležité, aby se i Česká republika angažovala, ať již

prostřednictvím svých profesních a zájmových sdružení a komor, národních

141

certifikačních orgánů, ale samozřejmě i na úrovni státní správy a diplomacie

v implementaci opatření Dohody a aktivně usilovala o zastoupení ve výborech EUJEPA.

V tomto ohledu je důležité sledovat aktuální problémy a výzvy mezinárodního obchodu

s Japonskem a cíleně hájit své zájmy na mezinárodním poli. Účelným se jeví především:

• prohloubit spolupráci s profesními komorami, podnikatelskými zájmovými

(exportními) sdruženími apod., např. formou pořádání kulatých stolů;

• stimulovat kontakty mezi obchodními a profesními komorami ČR a Japonska,

např. formou pořádání obchodních (podnikatelských) misí apod.

• zefektivnit distribuci informací o aktuálním vývoji implementace dohody EUJEPA a

• monitorovat dopady na obchodní bilanci a českou ekonomiku a průběžně

vyhodnocovat potenciální příležitosti a hrozby.

Výsledky analýz a modelování CGE předpovídají mírné posílení růstu hrubého domácího

produktu (asi o 0,09 procentního bodu) ihned po vstupu dohody EUJEPA v platnost, které

se ale v delším časovém horizontu pravděpodobně projeví zpomalením ekonomického

růstu až o 0,11 procentního bodu ročně. Rovněž v souvislosti s otevřenější konkurencí

technologicky silných japonských producentů dojde k dílčímu zhoršení blahobytu

českých domácností (maximálně o 10 USD na osobu ročně). Dalším dopadem na českou

ekonomiku je zpomalení růstu automobilového průmyslu (až o 0,465 % procentního

bodu ročně) a snížení celkových českých vývozů automobilového průmyslu (až o 0,527 %

ročně).

Podle výsledků CGE modelu lze rovněž očekávat pokles celkových dovozů prakticky

ve všech sektorech českého národního hospodářství. Dovozy z Japonska pak vzrostou

nejvýrazněji právě v automobilovém průmyslu (až o 34 %) a ve strojírenství (až o 9 %).

Ačkoli jsou kvantifikovatelné dopady marginální, což nejčastěji souvisí s velmi malými

objemy obchodní výměny Česka a Japonska, některé sektory budou dle výsledků

modelování zasaženy silněji, jiné méně. Lze očekávat nárůst zahraniční poptávky po české

produkci v textilním, sklářském, strojírenském, chemickém i těžebním průmyslu a rovněž

v sektoru služeb, vč. služeb v oblasti ICT. Naopak se zdá, že zejména automobilový

průmysl díky silné japonské konkurenci poněkud oslabí, a to jak ve výkonu, tak i

ve vývozech do EU, Japonska i zbytku světa. Dílčí doporučení a možnost dosažení

synergických efektů opatření EUJEPA v jednotlivých sektorech jsou uvedeny

v sektorových analýzách.

142

Implementace dohody EUJEPA by podle výsledků CGE modelování a sektorových analýz

neměla mít ekonomiku ČR výrazné negativní dopady. Je nicméně zjevné, že liberalizace

zahraničního obchodu vystavuje českou ekonomiku intenzivnějším tlakům a výzvám,

kterých je třeba využít a cílit na ně v hospodářské politice. Bez masivnější automatizace,

robotizace a digitalizace ve výrobě i službách nebude česká ekonomika schopná

dlouhodobě konkurovat obchodníkům a producentům, byť z tak vzdálených zemí, jakými

se může zdát Japonsko.

Je vhodné si rovněž uvědomit, že uvedené odhady představují izolované dopady dohody

EUJEPA, ale nezohledňují další změny v ekonomickém a politickém uspořádání světového

obchodu. Poslední protekcionistické zásahy amerického prezidenta Donalda Trumpa

mohou výrazně zasáhnout i americko-japonské obchodní vztahy a nepřímo

transformovat celou strukturu světového obchodu, právě dokončené hospodářské

partnerství mezi Evropskou unií a Japonskem nevyjímaje.

143

Použité zdroje

AGUIAR, Angel, Badri NARAYANAN, & Robert MCDOUGALL (2016). An Overview of the

GTAP 9 Data Base. Journal of Global Economic Analysis, 2016, June, no. 1, pp. 181–

208.

BOULANGRER, Pierre, et al. (2016). Cumulative Economic Impact of Future Trade

Agreements on EU Agriculture [online]. Brusseles, Belgium: European Commission.

[cit. 2018-03-25]. Dostupné z: http://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/bit

stream/JRC103602/lb-na-28206-en-n_full_report_final.pdf

BURFISHER, Mary (2016). Introduction to Computable General Equilibrium Models. 2nd ed.

Annapolis, MA, USA: Cambridge University Press.

CADOT, Olivier and Julien GOURDON (2016). Non-Tariff Measures, Preferential Trade

Agreements, and Prices: New Evidence. Review of World Economics,

152(2): 227–249.

CIA (2018). CIA World Factbook [online]. Langley, VA, USA: Central Intelligence Agency.

[cit. 2018-06-05]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-

world-factbook/

CSČR (2018). TARIC [online]. Praha: Celní správa České republiky. [cit. 2018-05-15].

Dostupné z: https://www.celnisprava.cz/cz/aplikace/Stranky/taric-cz.aspx

ČÁSLAVKA, Jiří, Aleš CHMELAŘ, Václav KORBEL & Zdeněk KUDRNA (2014). 10 let členství

České republiky v Evropské unii: Makroekonomický vývoj a ekonomická integrace

[online]. Praha: Glopolis, 2014. [cit. 2018-06-08]. Dostupné z:

http://glopolis.org/wp-content/uploads/soubory/studie-10-let-clenstvi-cr-eu.pdf

ČBN (2018). Interní databáze zahraničního obchodu službami [databáze]. Praha: Česká

národní banka. [cit. 2018-05-20].

ČSÚ (2018a). Databáze zahraničního obchodu [online]. Praha: Český statistický úřad.

[cit. 2016-09-25]. Dostupné z: https://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO

ČSÚ (2018b). Interní databáze zahraničního obchodu službami [databáze]. Praha: Český

statistický úřad. [cit. 2018-05-20].

DIT (2018). Impact Assessment of the EU-Japan Economic Partnership Agreement (EPA) on

the UK [online]. London, UK: Department of International Trade. [cit. 2018-05-31].

Dostupné z: https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system

/uploads/attachment_data/file/716166/CCS0618802374-1_EU-Japan_Impact_Ass

essment_Approved_Web_Accessible-7.pdf

http://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/bitstream/JRC103602/lb-na-28206-en-n_full_report_final.pdf

http://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/bitstream/JRC103602/lb-na-28206-en-n_full_report_final.pdf

https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/

https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/

https://www.celnisprava.cz/cz/aplikace/Stranky/taric-cz.aspx

http://glopolis.org/wp-content/uploads/soubory/studie-10-let-clenstvi-cr-eu.pdf

https://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO

https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/716166/CCS0618802374-1_EU-Japan_Impact_Assessment_Approved_Web_Accessible-7.pdf



144

DVOŘÁČEK, Josef (2016). Agropotravinářský zahraniční obchod Kanady [online]. Praha:

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2016. [cit. 2016-10-20]. Dostupné z:

http://www.mzv.cz/ottawa/cz/obchod_a_ekonomika/agropotravinarsky_zahranic

ni_obchod.html

EC (2013). A Free Trade Agreement between the EU and Japan [online]. Brussels, Belgium:

European Commission. [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: http://trade.ec.europa.eu

/doclib/press/index.cfm?id=881

EC (2018). Japan: EU CABs [online]. Brussels, Belgium: European Commission.

[cit. 2018-05-30]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/growth/tools-databases/nando

/index.cfm?fuseaction=mra.list&cou_id=392

EGGER, Peter, Joseph FRANCOIS, Miriam MANCHIN & Douglas NELSON (2015). Non-Tariff

Barriers, Integration and the Trans-Atlantic Economy. Economic Policy, 30(83):

539–584.

EK (2018). Návrh rozhodnutí Rady o podpisu Dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o

hospodářském partnerství jménem Evropské unie [online]. Brusel, Belgie: Evropská

komise. [cit. 2018-04-20]. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-

content/CS/TXT/?qid=1529515241428&uri=CELEX:52018PC0193

EU (2008). NACE Rev. 2: Statistical classification of economic activites in the European

Community [online]. Luxembourgh: European Union. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z:

http://ec.europa.eu/eurostat/documents/3859598/5902521/KS-RA-07-015-

EN.PDF

EU (2018). EU and Japan conclude negotiations for Strategic Partnership Agreement

[online]. Brussels, Belgium: European Union. [cit. 2018-05-09]. Dostupné z:

https://eeas.europa.eu/headquarters/headquarters-homepage/43526/eu-and-

japan-conclude-negotiations-strategic-partnership-agreement_en

EUROSTAT (2018). Eurostat [online]. Brussels, Belgium: European Commission. [cit.

2018-04-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/

FELBERMAYR, Gabriel, et al. (2017). On the Economics of an EU-Japan Free Trade

Agreement [online]. Gütersloh, Germany: Bertelsmann Stiftung [cit. 2018-06-15].

Dostupné z: https://www.bertelsmann-stiftung.de/fileadmin/files/BSt/Publika

tionen/GrauePublikationen/NW_EU-Japan_FTA.pdf

HAGEMEJER, Jan a Katarzyna ŚLEDZIEWSKA (2015). The Potential Effects of the EU-Japan

FTA: Polish Perspective [online]. Warsaw, Poland: University of Warsaw

http://www.mzv.cz/ottawa/cz/obchod_a_ekonomika/agropotravinarsky_zahranicni_obchod.html

http://www.mzv.cz/ottawa/cz/obchod_a_ekonomika/agropotravinarsky_zahranicni_obchod.html

http://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=881

http://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=881

http://ec.europa.eu/growth/tools-databases/nando/index.cfm?fuseaction=mra.list&cou_id=392

http://ec.europa.eu/growth/tools-databases/nando/index.cfm?fuseaction=mra.list&cou_id=392

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1529515241428&uri=CELEX:52018PC0193

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1529515241428&uri=CELEX:52018PC0193

http://ec.europa.eu/eurostat/documents/3859598/5902521/KS-RA-07-015-EN.PDF

http://ec.europa.eu/eurostat/documents/3859598/5902521/KS-RA-07-015-EN.PDF

https://eeas.europa.eu/headquarters/headquarters-homepage/43526/eu-and-japan-conclude-negotiations-strategic-partnership-agreement_en

https://eeas.europa.eu/headquarters/headquarters-homepage/43526/eu-and-japan-conclude-negotiations-strategic-partnership-agreement_en

http://ec.europa.eu/eurostat/

https://www.bertelsmann-stiftung.de/fileadmin/files/BSt/Publikationen/GrauePublikationen/NW_EU-Japan_FTA.pdf

https://www.bertelsmann-stiftung.de/fileadmin/files/BSt/Publikationen/GrauePublikationen/NW_EU-Japan_FTA.pdf

145

[cit. 2018-05-06]. Dostupné z: http://coin.wne.uw.edu.pl/sledziewska/konf/Hage

mejer_Sledziewska_EU_Japan_FTA.pdf

HN (2016). Zentivě stoupl roční zisk o 40 procent. Výrobce generik chce skupina Sanofi

přesto prodat. iHned [online]. 2016, 11. listopadu. Dostupné z:

http://ekonom.ihned.cz/c1-65514510-zentive-stoupl-rocni-zisk-o-40-procent-

vyrobce-generik-chce-skupina-sanofi-presto-prodat

ICC (2017). ICC Open Markets Index [online]. 4th ed. Paris, France: International Chamber

of Commerce. [cit. 2018-04-12]. Dostupné z: https://cdn.iccwbo.org/content

/uploads/sites/3/2017/07/2017-ICC-OMI-OPEN-MARKETS-INDEX.pdf

IMF (2018). World Economic Outlook Database [online]. Washington, D.C., USA:

International Monetary Fund. [cit. 2018-06-05]. Dostupné z:

https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2018/01/weodata/index.aspx

JAVORSEK, Marko & Ignacio CAMACHO (2015). Trade in Value Added: Concepts,

Estimation and Analysis. Asia-Pacific Research and Training Network on Trade

Working Paper [online], 2015, no. 150. [cit. 2016-11-25]. Dostupné z:

http://www.unescap.org/sites/default/files/AWP150Trade in Value Added.pdf

KEE, Hiau Looi, Alessandro NICITA, & Marcelo OLARREAGA (2005). Ad-Valorem

Equivalents of Non-Tariff Barriers [online]. Washington, USA: World Bank Group,

2016. [cit. 2016-10-15]. Dostupné z: http://go.worldbank.org/KTJBB6BHA0

KELLY, Brian (ed.) (2016). U.S. News & World Report [online]. Washington, D.C., USA: U.S.

News & World Report, L.P. [cit. 2018-06-13]. Dostupné z:

http://www.usnews.com/news/best-countries/rankings-index

LAMPRECHT, Philipp, et al. (2016). Trade Sustainability Impact Assessment of the Free

Trade Agreement between the European Union and Japan: Final Report [online].

Brusseles, Belgium: European Commission. [cit. 2018-03-10]. Dostupné z:

http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2016/may/tradoc_154523.pdf

OECD (2018). Trade in Value Added [online]. Paris, France: Organization for Economic Co-

operation and Development. [cit. 2018-03-31]. Dostupné z:

https://stats.oecd.org/index.aspx?queryid=66237

McPHILLIPS, Deidre (2018). Methodology: How the 2018 Best Countries Were Ranked

[online]. Wahsington, D.C., USA: U.S. News & World Report. [cit. 2018-06-15].

Dostupné z: https://www.usnews.com/news/best-countries/articles/methodology

MAYER, Otto (2012). Originální lék versus generikum. Interní medicína, 14(10): 396–398.

http://coin.wne.uw.edu.pl/sledziewska/konf/Hagemejer_Sledziewska_EU_Japan_FTA.pdf

http://coin.wne.uw.edu.pl/sledziewska/konf/Hagemejer_Sledziewska_EU_Japan_FTA.pdf

http://ekonom.ihned.cz/c1-65514510-zentive-stoupl-rocni-zisk-o-40-procent-vyrobce-generik-chce-skupina-sanofi-presto-prodat

http://ekonom.ihned.cz/c1-65514510-zentive-stoupl-rocni-zisk-o-40-procent-vyrobce-generik-chce-skupina-sanofi-presto-prodat

https://cdn.iccwbo.org/content/uploads/sites/3/2017/07/2017-ICC-OMI-OPEN-MARKETS-INDEX.pdf

https://cdn.iccwbo.org/content/uploads/sites/3/2017/07/2017-ICC-OMI-OPEN-MARKETS-INDEX.pdf

https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2018/01/weodata/index.aspx

https://www.unescap.org/sites/default/files/AWP150Trade%20in%20Value%20Added.pdf

http://go.worldbank.org/KTJBB6BHA0

http://www.usnews.com/news/best-countries/rankings-index

http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2016/may/tradoc_154523.pdf

https://stats.oecd.org/index.aspx?queryid=66237

https://www.usnews.com/news/best-countries/articles/methodology

146

MIHÁL, Tomáš (2015). Zentiva v ČR vyrábí 100 milionů balení léků ročně. ČIA News

[online], 2015, 1. září. [cit. 2016-11-20]. Dostupné z: https://www.cianews.cz/

cs/1576794-tomas-mihal-zentiva-v-cr-vyrabi-100-milionu-baleni-leku-rocne

MILER, Petr (2018). Prodeje aut v Japonsku: třetina trhu patří Toyotě [online]. Praha:

Autoforum. [cit. 2018-06-12]. Dostupné z: http://www.autoforum.cz/zajimavosti

/prodeje-aut-v-japonsku-tretina-trhu-patri-toyote/

MILLEROVÁ, Jana (2007). Faktory ovlivňující vývoj farmaceutického průmyslu. Medical

Tribune [online], 2. května, [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/

clanek/10578-faktory-ovlivnujici-vyvoj-farmaceutickeho-prumyslu

MMRČR (2017). Změny finančních limitů pro zadávání veřejných zakázek [online]. Praha:

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. [cit. 2018-06-15]. Dostupné z:

http://www.portal-vz.cz/cs/Aktuality/Zmeny-financnich-limitu-pro-zadavani-

verejnych-zakazek

MPOČR (2018a). Interní databáze zahraničního obchodu službami [databáze]. Praha:

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. [cit. 2018-05-20].

MPOČR (2018b). Japonsko: souhrnná teritoriální informace [online]. Praha: Ministerstvo

průmyslu a obchodu České republiky. [cit. 2018-04-29]. Dostupné z:

http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/teritorialni-informace-

zeme/japonsko.html

MZEČR (2018). Chráněné zeměpisné označení [online]. Praha: Ministerstvo zemědělství

České republiky. [cit. 2018-05-24]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze

/potraviny/znacky-kvality-potravin/chranena-zemepisna-oznaceni/

MZVČR (2016). Kanada: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu [online].

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. [cit. 2016-08-29]. Dostupné z:

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/severni_amerika/kanada/ekono

mika/zakladni_podminky_pro_uplatneni_ceskeho.html

PMLIVE (2016). Top 25 Pharma Companies by Global Sales [online]. Bookham, Surrey,

Velká Británie: Pharmaceutical Market Europe. [cit. 2016-11-20]. Dostupné z:

http://www.pmlive.com/top_pharma_list/global_revenues

REZKOVÁ, Alice, et al. (2016). Studie dopadů uzavření TTIP na Českou republiku a její

hospodářství [online]. Praha: CzechTrade, 2016. [cit. 2016-08-09]. Dostupné z:

http://www.businessinfo.cz/app/content/files/dokumenty/studie_ttip-v8.pdf

https://www.cianews.cz/cs/1576794-tomas-mihal-zentiva-v-cr-vyrabi-100-milionu-baleni-leku-rocne

https://www.cianews.cz/cs/1576794-tomas-mihal-zentiva-v-cr-vyrabi-100-milionu-baleni-leku-rocne

http://www.autoforum.cz/zajimavosti%20/prodeje-aut-v-japonsku-tretina-trhu-patri-toyote/

http://www.autoforum.cz/zajimavosti%20/prodeje-aut-v-japonsku-tretina-trhu-patri-toyote/

http://www.tribune.cz/clanek/10578-faktory-ovlivnujici-vyvoj-farmaceutickeho-prumyslu

http://www.tribune.cz/clanek/10578-faktory-ovlivnujici-vyvoj-farmaceutickeho-prumyslu

http://www.portal-vz.cz/cs/Aktuality/Zmeny-financnich-limitu-pro-zadavani-verejnych-zakazek

http://www.portal-vz.cz/cs/Aktuality/Zmeny-financnich-limitu-pro-zadavani-verejnych-zakazek

http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/teritorialni-informace-zeme/japonsko.html

http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/teritorialni-informace-zeme/japonsko.html

http://eagri.cz/public/web/mze%20/potraviny/znacky-kvality-potravin/chranena-zemepisna-oznaceni/

http://eagri.cz/public/web/mze%20/potraviny/znacky-kvality-potravin/chranena-zemepisna-oznaceni/

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/severni_amerika/kanada/ekonomika/zakladni_podminky_pro_uplatneni_ceskeho.html

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/severni_amerika/kanada/ekonomika/zakladni_podminky_pro_uplatneni_ceskeho.html

http://www.pmlive.com/top_pharma_list/global_revenues

http://www.businessinfo.cz/app/content/files/dokumenty/studie_ttip-v8.pdf

147

RI (2018). Most Reputable Countries 2018 [online]. New Your, NY, USA: Reputation

Institute. [cit. 2018-06-21]. Dostupné z: http://www.reputationinstitute.com/re

search/Country-RepTrak.aspx

SÚKL (2018). Přehled povolených výrobců a kontrolních laboratoří [online]. Praha: Státní

ústav pro kontrolu léčiv. [cit. 2018-06-10]. Dostupné z: http://www.sukl.cz/

prehled-povolenych-vyrobcu-a-kvalifikovanych-laboratori

UNCTAD (2018). UNCTADStat [online]. United Nations Conference on Trade and

Development: Geneve, Switzerland. [cit. 2018-04-10]. Dostupný z :

http://unctadstat.unctad.org/wds/ReportFolders/reportFolders.aspx

WB (2018). World Development Indicators [online]. Washington, D.C., USA: World Bank

Group. [cit. 2018-06-05]. Dostupné z: http://databank.worldbank.org/data

/source/world-development-indicators

WITS (2018). World Integrated Trade Solution [online]. Washington, D.C., USA: World

Bank Group. [cit. 2018-03-20]. Dostupné z: https://wits.worldbank.org/

WTO (2018a). Thresholds section of the e-GPA portal [online]. Geneve, Switzerland: World

Trade Organization. [cit. 2018-04-25]. Dostupné z: https://e-gpa.wto.org/en/Thres

holdNotification/FrontPage

WTO (2018b). World Trade Organizaction Tariff Analysis Online [online]. Geneve,

Switzerland: World Trade Organization. [cit. 2018-04-25]. Dostupné z:

http://tao.wto.org/default.aspx?ui=1

http://www.reputationinstitute.com/re%20search/Country-RepTrak.aspx

http://www.reputationinstitute.com/re%20search/Country-RepTrak.aspx

http://www.sukl.cz/prehled-povolenych-vyrobcu-a-kvalifikovanych-laboratori

http://www.sukl.cz/prehled-povolenych-vyrobcu-a-kvalifikovanych-laboratori

http://unctadstat.unctad.org/wds/ReportFolders/reportFolders.aspx

http://databank.worldbank.org/data/source/world-development-indicators

http://databank.worldbank.org/data/source/world-development-indicators

https://wits.worldbank.org/

https://e-gpa.wto.org/en/Thres%20holdNotification/FrontPage

https://e-gpa.wto.org/en/Thres%20holdNotification/FrontPage

http://tao.wto.org/default.aspx?ui=1

Příp

adov

é st

udie

148

Případové studie

Carla spol. s r. o.

Strukturovaný rozhovor pro národní dopadovou studii dohody

mezi EU a Japonskem o hospodářském partnerství.

Krátce představte Vaši společnost a její „sortiment“, představte teritoria, kam svůj sortiment vyvážíte.

Naše společnost je rodinnou firmou existující od roku 1992.

Vyrábíme čokolády, polevy, náplně a fondán coby polotovar pro

pekaře, cukráře či zmrzlináře, a také vyrábíme celou řadu

hotových výrobků, jako jsou tabulkové čokolády, pralinky,

tyčinky atd. Vyvážíme naše výrobky do různých zemí jako je

Slovensko, Maďarsko, Německo, Švédsko, USA, Kanada, Čína a

dalších. Vyvážíme i do Japonska.

Jaké jsou Vaše dosavadní zkušenosti v obchodování s Japonskem? Popište předmět exportu, pokud možno i předpokládaný objem exportu, pokud je relevantní, zmiňte okolnosti, které jsou specifické pro dodávky z hlediska teritoriálních / obchodních či jiných zvyklostí.

Do Japonska vyvážíme již po několik let a patří mezi naše hlavní

zákazníky. Objem vývozu je okolo 10-15 kontejnerů ročně a jsou

to pouze hotové výrobky jako tabulkové čokolády, Adventní

kalendáře, pralinky atd.

Jakým způsobem do Japonska vyvážíte (či budete vyvážet), využíváte místní kontakty či máte vlastní zastoupení v teritoriu?

Obchodujeme s klientem, kterého jsme potkali na jednom z mezinárodních veletrhů.

Funguje jako náš distributor. O vlastním zastoupení neuvažujeme.

Je pro Vás Japonsko z hlediska rozvoje Vašich obchodních aktivit perspektivní zemí?

Japonsko je perspektivní země, protože má poměrně silnou kupní sílu, hodně si

potrpí na kvalitní evropské potraviny a poměrně velkou část potravin stále dováží.

Navíc jsou Japonci velmi loajální a poctiví zákazníci.

Existují dle Vašich zkušeností významné (neobvyklé) bariéry exportu Vašeho zboží na japonský trh, které mají povahu netarifních bariér?

Nevíme o nich, všechny potřebné náležitosti pro uvedení výrobků na trh si dělá

japonský partner sám.

Příp

adov

é st

udie

149

V roce 2018 by měla vstoupit v platnost dohoda o volném obchodu, která eliminuje celní sazby u 98 % veškerých potravinářských exportů. V oblasti Vašeho zájmu – čokoládové cukrovinky (HS 1806) – dojde k postupnému snížení celních tarifů ze stávajících 10 % u čokoládových cukrovinek (resp. až 29,8 %43) na nulu po uplynutí desetiletého období, a to rovnoměrně (tj. poměrným snížením každý rok). Vítáte takové opatření, odhadněte jeho dopady na Vaše obchodování v Japonsku?

Samozřejmě taková věc by pomohla a zlevnila by naše zboží pro našeho partnera.

Odhaduji navýšení spolupráce o nějakých 10 %.

Dalším přínosem dohody je umožnění volného vstupu na trh pro fyzické osoby za účelem podnikání, a to na dobu až 90 dní pro krátkodobé obchodní návštěvy. Vidíte v tomto opatření výhodu pro Vaši společnost? Krátce zdůvodněte.

Určitě by to byla výhoda, která by se nás netýkala. Již nyní je styk bezvízový nicméně

jakékoli zmíněné umožnění volného vstupu až po 90 dní je přínosem pro exportéry

do této země.

43 Žvýkací guma a ostatní cukrovinky; potraviny, jejichž hmotnostně největší jednotlivou složkou je cukr.

Příp

adov

é st

udie

150

Elmarco, s.r.o.




Společnost Elmarco je přední výrobce strojů určených pro

výrobu nanovlákenných materiálů. Elmarco dodává průmyslové

linky pro výrobu nanovláken ve velkých objemech, stejně tak i

laboratorní zařízení pro výzkum a vývoj. Těžiště odbytu leží

v západní Evropě, USA a Asii (Čína, Korea, Indie).

Jaké jsou Vaše dosavadní zkušenosti s obchodem s Japonskem? Popište předmět exportu, pokud možno i předpokládaný objem exportu, pokud je relevantní, zmiňte okolnosti, které jsou specifické pro dodávky z hlediska teritoriálních / obchodních či jiných zvyklostí.

Dosavadní export do Japonska je složený převážně ze strojů pro

laboratorní použití pro komerční subjekty. Podobné složení se

očekává i do budoucna. Po zkušenosti z předchozích dodávek

realizujeme všechny obchody v Japonsku přes zavedené

dodavatele (prostředníky) potenciálních zájemců.


V Japonsku se spoléháme na lokálního obchodního zástupce,

který též využívá další prostředníky.

Je pro Vás Japonsko z hlediska rozvoje Vašich obchodních aktivit perspektivní zemí, vysvětlete.

Japonsko je pro Elmarco pomyslnou branou pro vstup high-tech

firmy do Asie, z hlediska objemu prodeje pro nás ale nehraje tak

zásadní roli.

Existují dle Vašich zkušeností významné (neobvyklé) bariéry exportu Vašeho zboží na japonský trh, které mají povahu netarifních bariér – např. speciální požadavky na testování, vzhled výrobku, které nejsou obvyklé apod.?

Japonské průmyslové firmy si tradičně většinu technologií vyvíjí vlastními silami,

což vytváří značnou bariéru pro prodej hotového řešení.

Příp

adov

é st

udie

151

V roce 2018 by měla vstoupit v platnost dohoda o volném obchodu, která eliminuje veškeré celní tarify na strojírenské dovozy do Japonska. Máte představu o tom, jakým celním tarifům při dovozu do Japonska jste nyní vystaveni? Bude eliminace celních tarifů pro Vás zajímavá?

Na naše stroje se v Japonsku vztahuje nulový celní tarif, proto dané opatření nebude

mít na náš export výrazný vliv.

Dalším přínosem dohody je umožnění volného vstupu na trh pro fyzické osoby za účelem podnikání, tj. i servisu a poskytování pozáručních služeb, inženýrských činností apod., a to na dobu až 5 let pro smluvní poskytovatele služeb (i pro manžele a děti zaměstnance) a dobu do 90 dní pro krátkodobé obchodní návštěvy. Vidíte v tomto opatření výhodu pro Vaši společnost?

Zjednodušení administrativy pro krátkodobé obchodní a servisní návštěvy vítáme.

Oproti bodu 5 je význam ale nízký.

Příp

adov

é st

udie

152

Meiwa Sales Co., Ltd.




Naše firma Meiwa Sales Co.,Ltd. je menší firmou ve skupině

Mitsubishi založenou před více než 40 lety. Zabývá se převážně

dovozem skla a porcelánu. Dnes je v našem portfoliu hlavně

sortiment z Česka, Slovenska a částečně Francie.

Z ČR odebíráme sklo od několika velkých skláren, ale i od

menších výrobců. Jde o sortiment nápojového skla, dekorativní

předměty jako vázy, mísy. Většinou jde o sortiment dárkového

charakteru, který je dekorován různými tradičními

dekorativními technikami. Část sortimentu dodáváme i pro

potřeby restaurací a barů a ten je většinou nedekorovaný.

Dodáváme i některým japonským výrobcům domácenského skla

na doplnění jejich sortimentu nebo i na případnou dekoraci

v Japonsku.

Z porcelánu se dováží hlavně tradiční cibulový dekor, který

paradoxně původně vychází z asijských inspirací. V nejvyšším

segmentu trhu dodáváme i sortiment Moser, který patří ke špičce

světového křišťálu a otevřeli jsme ve spolupráci s Moserem i

vlastní prodejnu Moser v Tokiu.

Celkově lze říci, že sklo pod souhrnným označením Bohemia, má

v Japonsku dlouholetou tradici a patří k dobré střední třídě na

trhu. Distribuce probíhá po celém Japonsku, ale hlavními

oblastmi prodejů je oblast Kanto s centrem v Tokiu a oblast

Kansai (Ósaka).


Japonsko je zemí velice přísnou na kvalitu a design. Proto je velice obtížné pro naše

výrobce skla dodržet požadované kvalitativní parametry. Co se týče designu jde

Příp

adov

é st

udie

153

často o úpravy nejen dekorativní dle vkusu zákazníků, ale i úpravy nebo výběr

velikostí nápojového skla, aby odpovídal japonské mentalitě i velikosti obydlí, které

je často velice limitované. Zboží se většinou expeduje kontejnery, v případě nutnosti

i letecky. Japonsko je náročné na kvalitu obalů, takže mnoho zboží v Japonsku

přebalujeme.


V Japonsku prodáváme sklo v obchodních domech nebo přes různé zásilkové

katalogy. Pro tento obchod je nutné držet poměrně velký disponibilní sklad, protože

je nutné reagovat velice rychle na požadavky zákazníků.

V roce 2018 by měla vstoupit v platnost dohoda o volném obchodu, která eliminuje celní sazby u veškeré sklářské produkce. V oblasti Vašeho zájmu dojde k eliminaci celního tarifu ze stávajících 3,1–3,9 % ad valorem na nulu vstupem dohody v platnost (tj. ještě v tomto roce, či na začátku roku 2019). Vítáte takové opatření, odhadněte jeho dopady na Vaše obchodování v Japonsku?

Japonsko je přístupné zahraničnímu dovozu ve všech námi dodávaných položkách a

nedochází k přímým tarifním problémům, ale naopak je nutné respektovat japonské

předpisy a např. pro zboží, které přicházejí do styku s potravinami, je nutné

provádět místní potravinářskou zkoušku pro každého výrobce a každou dekorační

technologii zvlášť, vždy před prvním dovozem.

Opatření na snížení celních tarifů, v našem případě na nulu, je sice poměrně malá

částka, ale v celkovém objemu jde určitě o finanční úsporu, kterou můžeme věnovat

jak na zlepšení servisu pro zákazníka, tak i může v některých případech pomoci

expanzi českého skla na trhu.

Příp

adov

é st

udie

154

Perciosa Ornela, a.s.




Preciosa Ornela je součástí skupiny Preciosa od 1. listopadu 2009

a patří k největším světovým výrobcům skleněných perliček,

které tvoří její hlavní výrobní a vývozní program. Sortiment

společnosti Preciosa Ornela je vyvážen do více než 80 zemí světa,

mezi hlavní trhy patří země Jižní Ameriky, Indie, země Arabského

poloostrova a Rusko.


Japonský trh nepatří z hlediska objemu k trhům pro podnik

Preciosa Ornela nejdůležitějším. Objem exportu ovlivňuje fakt, že

v Japonsku jsou naše hlavní konkurenční firmy vyrábějící

perličky, které se na domácím trhu prosazují lépe. Skleněné

perličky a perle z Preciosy Ornela končí převážně v hobby

sektoru, který podléhá módním vlivům. Výši obchodu i zaběhnuté

obchodní vztahy hodně ovlivnilo silné zemětřesení v Japonsku

v roce 2011.


V Japonsku máme své dlouholeté obchodní partnery, kteří zajišťují další distribuci

našeho zboží. Vlastní zastoupení Preciosa Ornela v Japonsku nemá.

Je pro Vás Japonsko z hlediska rozvoje Vašich obchodních aktivit perspektivní zemí? Vysvětlete.

Japonsko perspektivní zemí určitě je. Výroba skleněných perlí a perliček má v ČR

dlouhou tradici, což je pro Japonce atraktivní. Navíc šíře sortimentu a neustálé

inovace japonský trh hodnotí velmi kladně.

V roce 2018 by měla vstoupit v platnost dohoda o volném obchodu, která eliminuje celní sazby u veškeré sklářské produkce. V oblasti Vašeho zájmu – Skleněné perle, imitace perliček, imitace drahokamů nebo polodrahokamů a podobné skleněné drobnosti (HS 7018.10) – dojde k eliminaci celního tarifu ze stávajících

Příp

adov

é st

udie

155

8 % na nulu vstupem dohody v platnost (tj. ještě v tomto roce, či na začátku roku 2019). Vítáte takové opatření, odhadněte jeho dopady na Vaše obchodování v Japonsku?

Eliminace celního tarifu bude určitě vnímána zákazníky kladně a pomůže obchodní

vztahy upevnit, určitě tohoto faktu v akviziční činnosti využijeme. Nicméně skokový

nárůst tržeb nelze očekávat vzhledem k faktům uvedeným výše.

Příp

adov

é st

udie

156

MZ Liberec, a.s.




Akciová společnost MZ Liberec, a.s., navazuje na tradici výroby

rozvodů medicinálních a technických plynů, která sahá až do

roku 1957. Společnost navrhuje, vyrábí, dodává a montuje zdroje

i rozvody medicinálních a technických plynů. Nedílnou součástí

výrobního programu jsou kyslíkové generátory, kompresorové,

vakuové, redukční a odpařovací stanice, dále ukončovací prvky

rozvodů, jako jsou rampy, zdrojové mosty, otočné stropní

komplexy a další zdravotnická zařízení, kterými jsou následně

vybavovány operační sály, jednotky intenzivní péče,

anesteziologicko-resuscitační oddělení a standardní lůžková

oddělení po celém světě.

V roce 2010 společnost MZ Liberec, a.s. investovala rozsáhlé

finanční prostředky do rekonstrukce komplexu v Rudníku v

Podkrkonoší, kam byla následně přesunuta celá výrobní část

společnosti. V současné době je společnost MZ Liberec, a.s. svým

počtem zaměstnanců a ročním obratem největším podnikem v

České republice ve své specializaci. Mimo dodávek a montáží v

České republice realizuje MZ Liberec, a.s. dodávky do

významných zdravotnických zařízení ve čtyřech desítkách zemí

Evropy, Blízkého východu, Afriky, Ameriky i Asie.

Jaké jsou Vaše dosavadní zkušenosti s obchodem s Japonskem. Popište předmět exportu, pokud možno i předpokládaný objem exportu, pokud je relevantní, zmiňte okolnosti, které jsou specifické pro dodávky z hlediska teritoriálních / obchodních či jiných zvyklostí.

Doposud byl proveden průzkum trhu, souvisejících norem a

identifikace subjektů, s nimiž by bylo možné dodávky do Japonska realizovat.

Předmětem exportu jsou rozvody technických a medicinálních plynů, zejm. pak

jejich ukončovací prvky v podobě např. stropních stativů, nástěnných ramp,

pasivních ramen nebo zdrojových mostů i souvisejících služeb.

Příp

adov

é st

udie

157


Pro první importy do Japonska plánujeme využít dvě cesty: 1. Japonský

zprostředkovatel se zastoupením v ČR a dodávky OEM výroba pro japonského

zákazníka. 2. Německý OEM zákazník dodávající do Japonska.


V rámci tržní diversifikace v Asii i díky své bonitě ve zdravotnickém sektoru je pro

nás Japonsko velmi perspektivní zemí. Zároveň tamní konzervativnost v oblasti

zdravotnických technologií a způsob veřejných i soukromých soutěží představují

potenciál se stabilními odběry vysoce standardizovaných výrobků.

Existují dle Vašich zkušeností významné (neobvyklé) bariéry exportu Vašeho zboží na japonský trh, které mají povahu netarifních bariér – například speciální požadavky na testování, vzhled výrobku, které nejsou obvyklé apod.?

V případě přímých dodávek jde o nutnost registrace výrobce, resp. dodavatele, kde

jsou pro nás řešením právě výše zmíněné OEM výrobky. Mnohem větší limita však

představují nutnost splňovat místní normy pro ukončovací prvky plynových

rozvodů i jejich elektrických komponent – obojí však splňujeme. Nepřímou bariérou

je pak loajalita a preference vůči domácím výrobcům.

V roce 2018 by měla vstoupit v platnost dohoda o volném obchodu, která do značné míry otevře přístup na japonský trh s veřejnými zakázkami českým i evropským uchazečům. Japonsko otevírá trh s veřejnými zakázkami evropským uchazečům a zavazuje se k nediskriminačnímu přístupu ve 48 velkých městech (tzv. „Shitei-toshi“), o cca 300 tis. obyvatelích, které zaujímají 15 % populace Japonska. Vidíte v tomto opatření výhodu pro Vaši společnost, máte zájem účastnit se takových výběrových řízení?

Ano, vidíme v tomto opatření cestu k snazší účasti v japonských výběrových řízeních

napřímo.

Dalším přínosem dohody je umožnění volného vstupu na trh pro fyzické osoby za účelem podnikání, tj. i servisu a poskytování pozáručních služeb, inženýrských činností apod., a to na dobu až 5 let pro smluvní poskytovatele služeb (i pro manžele a děti zaměstnance) a dobu do 90 dní pro krátkodobé obchodní návštěvy. Vidíte v tomto opatření výhodu pro Vaši společnost? Krátce zdůvodněte.

Jelikož jsou nedílnou součástí našeho portfolia i služby v podobě instalací,

bezpečnostně-technických kontrol a dlouhodobého servisu našich zařízení, tímto

způsobem bychom mohli nabízet a poskytovat i je.

Příp

adov

é st

udie

158

Zoner Software, a.s.




Zoner software, a. s. je evropská společnost s hlavním sídlem v

Brně a s pobočkami na Slovensku, v Maďarsku, Japonsku a USA,

která se zabývá vývojem a distribucí software. Současně také

přední poskytovatel internetových služeb souvisejících s

prezentací na internetu a e-commerce. Firma je rozdělena na

čtyři oddělení: fotografický software, internetové služby, on-line

bezpečnost a vydavatelství.

Jaké jsou Vaše dosavadní zkušenosti v obchodu s Japonskem. Popište předmět exportu, pokud možno i předpokládaný objem exportu, pokud je relevantní, zmiňte okolnosti, které jsou specifické pro dodávky z hlediska teritoriálních / obchodních či jiných zvyklostí.

V Japonsku jsme zahájili prodej fotografického software Zoner

Photo Studio již v roce 2004 přes partnery. Později v roce 2006

jsme otevřeli vlastní pobočku Zoner L.L.C. se sídlem v Tokiu a

Ósace. Pobočka má na starosti operace na japonském trhu a také

v ostatních zemích Asie. Kromě přímého prodeje koncovým

zákazníkům formou download a krabicového software, tvoří

nejdůležitější část příjmu prodej přes partnery formou prodeje

licencí zejména do škol a státní sféry. Produkt dnes již používá

více než 500 tisíc japonských uživatelů a toto číslo meziročně roste o 10–15 %.

Jakým způsobem do Japonska vyvážíte, využíváte místní kontakty či máte vlastní zastoupení v teritoriu?

Využíváme vlastní pobočku, která je lokální a zná japonská specifika. Veliký důraz

klademe na spolupráci s partnery, což platí zejména u větších zakázek.


Ano, pro naši oblast businessu (IT) pro nás Japonsko znamená teritorium s velikým

potenciálem, má velikou populaci, vyspělé uživatele elektrotechniky a silnou kupní

sílou.

Příp

adov

é st

udie

159

Existují dle Vašich zkušeností významné (neobvyklé) bariéry vstupu na japonský trh, které mají povahu netarifních bariér – přístup na japonský trh pro zaměstnance, nezávislé odborníky, poskytovatele služeb, speciální požadavky na kvalifikaci, testování apod.?

Nejsou nám známé bariéry výše uvedeného typu. Japonsko je velice vyspělou zemí

s pokročilou ekonomikou, nicméně jako trh je velice vzdálené od Evropy, což

znamená finanční náročnost, a kromě toho je to velice specifický trh, řekl bych

odlišný od evropského nebo jiného trhu na světě, což znamená, že pro úspěch je

důležité pochopit tato specifika.

V roce 2018 by měla vstoupit v platnost dohoda o volném obchodu, která do značné míry otevře přístup na japonský trh s veřejnými zakázkami českým i evropským uchazečům. Japonsko otevírá trh s veřejnými zakázkami evropským uchazečům a zavazuje se k nediskriminačnímu přístupu ve 48 velkých městech (tzv. „Shitei-toshi“), o cca 300 tis. obyvatelích, které zaujímají 15 % populace Japonska. Vidíte v tomto opatření výhodu pro Vaši společnost, máte zájem účastnit se takových výběrových řízení?

Pro naši společnost tato dohoda, která má otevřít přístup na japonský trh s

veřejnými zakázkami veliký vliv mít nebude. Je to způsobeno tím, že již nyní se

takových zakázek účastníme a tvoří značnou část příjmu společnosti. Tato dohoda

ovšem může mít výhodu pro jiné české a evropské firmy, které dosud na japonském

trhu nepůsobí, nebo nejsou zde zastoupeny. Musím ovšem upozornit na fakt, že

japonský trh klade veliký důraz na záruku produktů a služeb, což znamená vyřešení

této otázky v případě dodávky. Proto přednost budou určitě mít dodavatelé, kteří již

na trhu operují a mohou daleko lépe zaručit své prodávané produkty a služby.

Dalším přínosem dohody je umožnění volného vstupu na trh pro fyzické osoby za účelem podnikání, tj. zaměstnance investora či poskytovatele služeb, nezávislé odborníky, a to na dobu až 5 let (platí i pro manžele a děti zaměstnance) a dobu do 90 dní pro krátkodobé obchodní návštěvy. Vidíte v tomto opatření výhodu pro Vaši společnost? Krátce zdůvodněte.

Pro naši společnost v tom výhodu nevidíme. A to zejména z důvodu, že si japonská

pobočka řeší zaměstnance lokálně, tedy z České republiky nevysíláme naše

odborníky. Bude to určitě přínosem pro podnikatele, kteří vstupují na japonský trh

a musí tam působit déle než 90 dní. Toto bude určitě zjednodušení administrativy.

Documents

Studie dopadů uzavření dohody o hospodářském partnerství ... · MZ Liberec, a.s.....156 Zoner Software, a.s.....158. 3 Shrnutí Dohoda mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském