Upload
others
View
2
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA
KATEDRA EKOLOGIE A ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
SUCHOZEMŠTÍ STEJNONOŢCI
ČESKÉ REPUBLIKY
S OBRAZOVÝM ATLASEM
bakalářská práce
Lenka Malinková
Matematika B1101, M-Bi
prezenční studium
vedoucí práce: RNDr. & Mgr. Ivan H. Tuf, Ph.D.
Olomouc 2009
2
© Lenka Malinková, 2009
3
Poděkování
Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce dr. Tufovi za odborné vedení, cenné
rady, zapůjčenou literaturu a za obětavost a vstřícný přístup při vedení mé práce.
Prohlášení
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a pouţila pouze literaturu
uvedenou v přiloţeném seznamu.
4
Bibliografická identifikace
Autor: Lenka Malinková
Název práce: Suchozemští stejnonoţci České republiky s obrazovým atlasem
Typ práce: Bakalářská
Pracoviště: Katedra ekologie a ţivotního prostředí, Přírodovědecká fakulta,
Univerzity Palackého v Olomouci
Vedoucí práce: RNDr. & Mgr. Ivan H. Tuf, Ph.D.
Rok obhajoby: 2009
Abstrakt: U 43 druhů suchozemských stejnonoţců České republiky byly na
základě literární rešerše sestaveny jejich popisy a tyto byly doplněny
obrázky. V práci je vypracována tabulka se základními znaky k
lepšímu srovnávání mezidruhových rozdílů.
Klíčová slova: Oniscidea, znaky, identifikace
Počet stran: 103
Počet příloh: 1
Jazyk: český
5
Bibliographical identicification
Author: Lenka Malinková
Title: Terrestrial isopods (Oniscidea) of the Czech Republic
Type of thesis: Bachelor
Department: Dept. of Ecology and Environmental Science, Faculty of Science,
Palacky University, Olomouc, Czech Republic
Supervisor: Ivan H. Tuf, Ph. D.
The presentation year: 2009
Abstract: For 43 species of terrestrial isopods of the Czech Republic were
assembled their descriptions completed with pictures on the basis of
recherche. As one result, an identification table comparing main
characters of all species was prepared.
Keywords: woodlice, characters, identification.
Number of pages: 103
Number of appendices: 1
Language: Czech
6
Obsah
1. Úvod .................................................................................................................................................... 7
1.1. Charakteristika suchozemských stejnonoţců ............................................................................... 7
1.2. Historie poznání suchozemských stejnonoţců v ČR .................................................................... 8
1.3. Cíle práce ..................................................................................................................................... 9
2. Morfologie suchozemských stejnonoţců ........................................................................................... 10
3. Systém našich druhů .......................................................................................................................... 13
4. Slovník pojmů ................................................................................................................................... 15
5. Popis jednotlivých druhů ................................................................................................................... 16
Androniscus dentiger Verhoeff, 1908 ............................................................................................... 16
Androniscus roseus (C. Koch, 1838) ................................................................................................ 18
Armadillidium nasatum Budde-Lund, 1885 ...................................................................................... 20
Armadillidium opacum (C. Koch, 1841) ........................................................................................... 22
Armadillidium pictum Brandt, 1833 .................................................................................................. 24
Armadillidium pulchellum (Zenker, 1798) ........................................................................................ 26
Armadillidium versicolor Stein, 1859 ............................................................................................... 28
Armadillidium vulgare (Latreille, 1804) ........................................................................................... 30
Armadillidium zenckeri Brandt, 1833 ............................................................................................... 32
Buddelundiella cataractae (Verhoeff, 1930) .................................................................................... 34
Cylisticus convexus (De Geer, 1778) ................................................................................................ 36
Haplophthalmus danicus Budde-Lund, 1880 .................................................................................... 38
Haplophthalmus mengii (Zaddach, 1844) ......................................................................................... 40
Hyloniscus mariae Verhoeff, 1908 ................................................................................................... 42
Hyloniscus riparius (C. Koch, 1838) ................................................................................................ 44
Lepidoniscus minutus (C. Koch, 1838) ............................................................................................. 46
Ligidium germanicum Verhoeff, 1901 .............................................................................................. 48
Ligidium hypnorum (Cuvier, 1792) ................................................................................................... 50
Metatrichoniscoides leydigi (Weber, 1880) ...................................................................................... 52
Oniscus asellus Linnaeus, 1758 ........................................................................................................ 54
Paraschizidium roubali Frankenberger, 1940 ................................................................................... 56
Philoscia muscorum (Scopoli, 1763) ................................................................................................ 58
Platyarthrus hoffmannseggi Brandt, 1833 ........................................................................................ 60
Porcellio dilatatus Brandt, 1833 ....................................................................................................... 62
Porcellio laevis Latreille, 1804 ......................................................................................................... 64
Porcellio montanus Budde-Lund, 1885 ............................................................................................ 66
Porcellio scaber Latreille, 1804 ........................................................................................................ 68
Porcellio spinicornis Say, l8l8 .......................................................................................................... 70
Porcellionides pruinosus (Brandt, 1833) .......................................................................................... 72
Porcellium collicola (Verhoeff, 1907) .............................................................................................. 74
Porcellium conspersum (C. Koch, l841) ........................................................................................... 76
Protracheoniscus major (Dollfus, 1903) .......................................................................................... 78
Protracheoniscus politus (C. Koch, 1841) ........................................................................................ 80
Trachelipus difficilis (Radu, 1950).................................................................................................... 82
Trachelipus nodulosus (C. Koch, 1838) ............................................................................................ 84
Trachelipus rathkii (Brandt, 1833).................................................................................................... 86
Trachelipus ratzeburgii (Brandt, 1833) ............................................................................................ 88
Trichoniscoides helveticus (Carl, 1908) ............................................................................................ 90
Trichoniscus crassipes Verhoeff, 1939 ............................................................................................. 92
Trichoniscus noricus Verhoeff, 1917 ................................................................................................ 94
Trichoniscus provisorius Racovitza, 1908 ........................................................................................ 96
Trichoniscus pusillus Brandt, 1833 ................................................................................................... 98
Trichoniscus pygmaeus Sars, 1898 ................................................................................................. 100
6. Literatura ......................................................................................................................................... 102
Příloha
7
1. Úvod
1.1. Charakteristika suchozemských stejnonoţců
Suchozemští stejnonoţci (Oniscidea) jsou podřádem řádu Isopoda. Tento řád řadíme
do třídy Malacostraca podkmene Crustacea kmene Arthropoda (členovci) (Frankenberger
1959). Naše druhy řadíme do 10 čeledí: Ligiidae, Trichoniscidae, Buddelundiellidae,
Platyarthridae, Philosciidae, Oniscidae, Cylisticidae, Trachelipodidae, Porcellionidae,
Armadillidiidae (Tuf a Tufová 2008). Podřád Oniscidea se dělí na pět obecně uznávaných
skupin nejasné taxonomické úrovně; jsou to Diplocheta (Ligiidae), Tylida (Tilidae),
Microcheta (Mesoniscidae), Synocheta (zahrnuje pět čeledí, u nás např. čeleď Trichoniscidae)
a Crinocheta (zahrnuje 26 čeledí), kam se řadí většina našich suchozemských stejnonoţců.
K roku 2004 je známo celkem 3637 druhů (Schmalfuss 2003). Z území naší republiky
bylo dosud doloţeno 43 druhů. Poslední nový druh Philoscia muscorum byl nalezen na úpatí
Bílé hory na ruderálním stanoviště teprve v roce 2005 (Saska 2007).
Suchozemští stejnonoţci se vyvinuli z mořských předků, ale jsou dokonale
přizpůsobeni ţivotu na zemi (Frankenberger 1959). Postrádají ale lipoidní vrstvu, která by
bránila odpařování a ztrátě vody (Edney 1951). Nevymanily se tedy zcela z vodního prostředí
jako hmyz a ke svému ţivotu potřebují prostředí více nebo méně vlhké. To je jeden z důvodů,
proč se suchozemští stejnonoţci hojně vyskytují v blízkosti mořského pobřeţí (Vandel 1960,
1962). U nás některé druhy ţijí na místech velmi vlhkých, při březích vod, ve vlhké zemi.
Snesou dokonce i krátký pobyt ve vodě. Do této skupiny vysoce hydrofilních druhů patří
zástupci rodu Ligidium, Hyloniscus, Androniscus, Trichoniscus. Mezi další vyţadující určitý
stupeň vlhkosti patří např. Oniscus asellus, Trachelipus rathkii nebo rod Porcellium. Naproti
tomu existují druhy, které jsou dokonale přizpůsobeny ţivotu v poušti, tyto druhy se u nás
pochopitelně nevyskytují. Suchozemští stejnonoţci většinou nesnášejí přímé sluneční záření,
můţeme je proto najít převáţně pod kameny, spadaným listím a dřevem, v mechových
porostech nebo i přímo v zemi. S některými druhy se můţeme setkat i v jeskyních. Většina
druhů má redukované zrakové orgány, kromě zástupců rodu Ligidium, kteří mají oči poměrně
dobře vyvinuty.
Kromě vlhkosti je nutná k jejich ţivotu také dostatečná průměrná roční teplota, teplejší
oblasti obývají častěji neţ chladnější. Směrem od severu k jihu lze pozorovat zvyšující se
diverzitu druhů (Frankenberger 1959). Největší rozmanitost a hustota druhů v Evropě je tedy
převáţně v mediteránní oblasti. Některé druhy, které k nám byly zavlečeny z teplejších
oblastí, u nás mohou často přeţívat ve sklenících a botanických zahradách. Mezi druhy
8
ţijícími ve sklenících patří např. Armadillidium nasatum (ačkoliv je znám i jeden nález mimo
skleníky, viz Navrátil 2007) nebo Paraschizidium roubali (Tajovský 2005).
Potravu suchozemských stejnonoţců tvoří látky rostlinného původu, převáţně tlející a
odumřelé s vegetací bakterií, plísní a houbových vláken. Hojně je proto nalézáme také
v kompostech, v mechových porostech, ve starých kupkách sena apod. Zvláštním zástupcem
myrmekofilní druh Platyarthrus hoffmannseggii. Není na přítomnost mravenců vázán
obligátně, ale zpravidla se nachází v mraveništích obydlených i opuštěných, kde ještě nějakou
dobu nachází potravu. Ţiví se trusem mravenců, je jim tedy prospěšný čištěním hnízd
(Frankenberger 1959).
Řada druhů je synantropních, vyskytují se tedy v blízkosti lidských obydlí, často
vázáni také na ruderální stanoviště (Tajovský 2005). Typickými druhy se synantropním
výskytem v naší republice jsou např. nejznámější stínka obecná (Porcellio scaber) a stínka
zední (Oniscus asellus), či Protracheoniscus major a Porcellio dilatatus, kteří jsou známi
převáţně ze sklepů. Velká část našich zástupců je petrofilních, dávají přednost stanovištím se
skalnatým a kamenitým substrátem (Frankenberger 1959).
1.2. Historie poznání suchozemských stejnonoţců v ČR
Jedny z první popisů našich suchozemských stejnonoţců nacházíme v díle Kocha
(1841), kde uvádí popis nových druhů Porcellio politus (= Protracheoniscus politus) a
Oniscus madidus (= Lepidoniscus minutus). O dvacet let později Schöbl popisuje nové druhy
a vydává publikaci Korýši stejnonozí (Crustacea Isopoda) ohledem na rody a druhy
v Čechách se nalézající (1861), kde podává seznam 22 druhů nalezených na našem území.
V roce 1885 uvádí Budde-Lund ve své práci Crustacea Isopoda terrestria per familias et
genera et species descripta celkem 11 druhů z Bohemie. Mezi další autory, kteří se zabývali
studiem suchozemských stejnonoţců střední Evropy, patří např. Dahl 1916 nebo Wächtler
1937.
Zdeněk Frankenberger v roce 1944 ve svém souborném díle Oniscoidea Čech a
Moravy uvádí celkem 39 taxonů. Velmi významným dílem je Fauna ČSR (Frankenberger
1959), kde uvádí obecnou charakteristiku Oniscodeí, popis jednotlivých druhů a uvádí klíč
pro 35 taxonů, který se dodnes pouţívá. Je zde zmíněn také druh Philoscia muscorum
(Scopoli, 1763), který je ale nalezen na území České republiky aţ téměř o půlstoletí později.
Dlouholetým studiem suchozemských stejnonoţců se zabývala také Marie Flasarová,
jejíţ zásluhou byly prozkoumány hlavně severní, severozápadní a střední Čechy. V roce 2000
podává ve svém díle Übersicht über die faunistische Erforschung der Landasseln (Isopoda,
9
Oniscidea) in der Tschechische Republik seznam literatury z let 1841 aţ 1999 zabývající se
výskytem suchozemských stejnonoţců na našem území a na základě rozboru těchto děl
sestavila seznam 42 druhů, které byly spolehlivě zjištěny na území České republiky. Tento
seznam je dosud platný, jen v roce 2005 byl nalezen nový druh P. muscorum (Saska 2007).
Studie z tohoto tisíciletí (např. Flasar a Flasarová, Oţanová a Tuf, Piţl a kol.,
Tajovský, Tajovský a Piţl, Tuf, Tuf a Tufová) (viz Mišurcová 2007) přinesly další údaje o
ekologii a rozšíření jednotlivých druhů suchozemských stejnonoţců. Za hlavní autory věnující
se této skupině je nutno povaţovat Karla Tajovského z ústavu půdní biologie Biologického
centra AV ČR v Českých Budějovicích a Ivana H. Tufa z Katedry ekologie a ţivotního
prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
1.3. Cíle práce
Za cíl mojí bakalářské práce jsem si kladla sestavit přehled a popis našich
suchozemských stejnonoţců určený k lepší identifikaci jednotlivých druhů, sestavit obrazový
atlas všech druhů zde uvedených kompilací dostupných materiálů a dále vytvoření přehledné
tabulky s hlavními znaky.
10
2. Morfologie suchozemských stejnonoţců
Tělo suchozemských stejnonoţců je podlouhle oválné, dorzoventrálně zploštělé aţ
vysoce klenuté, u některých druhů je schopnost volvace (Gruner 1966). Je tvořeno stálým
počtem tělních článků: 6 článků hlavových, 8 článků hrudních a zadeček včetně telsonu je
tvořen ze 7 článků. Prvních 6 hlavových článků a první článek hrudní tvoří hlavohruď
(cephalothorax), dalších 7 článků hrudních tvoří hruď (pereion), posledních 7 článků tvoří
zadeček (pleon). Na horní straně článků se nachází hřbetní štítky (tergity), na spodní straně
jsou břišní štítky (sternity). Kaţdý původní tělní článek kromě původního telsonu (poslední
článek) je opatřen jedním párem končetin, které jsou na jednotlivých oddílech těla různě
upraveny. (Telson splynul s posledním zadečkovým článkem v pleotelson, který nyní nese
končetiny také.)
Obr. I: Androniscus dentiger. a) cephalothorax, b) pereion, c) pleon,
d) anteny, e) oči, f) pereiopody, g) pereionit, h) pleonit, i) telson,
j) uropody (Edney 1954).
Prvních 6 hlavových článků splynulo tak těsně, ţe na hlavě nevidíme ani stopy
původního článkování. Splynutí prvního hrudního článků s posledním článkem hlavovým
není tak těsné, proto u některých stejnonoţců můţeme vidět zbytky rýhy po stranách hlavy,
tato rýha tvoří hranici mezi oběma články. Hřbetní i břišní štítky jsou na hlavohrudi splynulé.
Splynulé tergity tvoří mírně klenutou plochu zvanou temeno. Dále se na přední části hlavy
nachází předčelí a čelo. U mnohých skupin má význam pro systematické určování tzv. čelní
lalok, který můţe být různého tvaru. Zúţená část hlavy se nazývá čelní štítek, od něj je pak
oddělen zřetelnou rýhou horní ret (labrum) (Frankenberger 1959). Na břišní straně je ústní
a
b
c
d
e
f
g
h
i
j
11
otvor, který je zakryt ústními orgány – jeden pár kusadel, dva páry čelistí. Poslední článek
hlavohrudi nese čelistní noţky (maxillipedy) (Vandel 1960, 1962). V čelní krajině jsou
umístěny dva páry tykadel. Vnitřní pár tykadel (antenuly) je zakrnělý, vnější pár tykadel
(anteny) je výrazný a dlouhý. Anteny se skládají ze dvou hlavních oddílů, 5-článkového
násadce (Gruner 1966) a bičíku, který má různý počet článků. Poslední článek bičíku bývá
opatřen citlivými brvami (Frankenberger 1959).
A) B)
Obr II: hlava zepředu A) Ligidium hypnorum (Vandel 1960, 1962),
B) Porcellio scaber. a) čára čelní, b) anteny, c) antenuly, d) čelní
štítek, e) labrum (horní ret), f) čelní ploténka, g) mandibula, h) čára
nadtykadlová, i) postranní lalok, j) čelní lalok, k) temeno
(Frankenberger 1959).
Nápadným orgánem na hlavě jsou oči, které mohou být různě vyvinuté. Dobře
vyvinuté facetové oči se vyskytují u rodu Ligidium (asi 120 jednotlivých oček), nebo se počet
oček můţe pohybovat mezi 20 – 30 jako je tomu třeba u rodu Oniscus. Silně redukované oči
mají zástupci čeledi Trichoniscidae, kde jsou očka vyvinuta jen v počtu 3 nebo jednoho. U
některých druhů oči chybějí úplně (u nás Platyarthrus hoffmannseggi) (Frankenberger 1959).
První hrudní článek splynul s hlavou, zbylých 7 volných článků tvoří hruď. Dorzální
štítky, pereionity, jsou silně zploštělé aţ klenuté, jsou silně inkrustovány. Směrem do stran
vybíhají v tzv. epimery, které na hrudi představují první články končetin zahrnuté do hrudních
článků. Do sternitů na břišní straně jsou vkloubeny kráčivé končetiny (pereiopody), které jsou
stejného tvaru (odtud název Isopoda – stejnonoţci). Sedmý pár pereiopodů samců se můţe
lišit. Samci jej pouţívají k přichycení samice při kopulaci a tyto končetiny mohou být mírně
specificky modifikovány, opatřeny trny apod.
Zadeček zaujímá původně 7 článků, ale předposlední splynul s telsonem v tzv.
pleotelson (zkráceně také telson). První dva tergity (pleonity) jsou zčásti zakryty epimerami
pereonitů, proto jsou viditelné jen neúplně. Další tři články mají epimery, zde jsou epimery
a
b c
d
e
a
b
c
d
e
f
g
h
i
j k
12
pouze rozšířením tergitů. Zadečkové články nesou pět párů široce lupínkovitých pleopodů a
pleotelson nese jeden pár uropod. Pleopody i uropody jsou končetiny, které mají povahu
rozeklaných noţek. Skládají se z protopoditu , k němuţ jsou připojeny exopodit a endopodit.
Protopodit je nerozeklaná část končetiny, je tvořen pouze basipoditem, coxopodit vymizel
(Frankenberger 1959).
Obr. III: 7. pereiopod ♂ Trachelipus difficilis. a) basipodit,
b) ischiopodit, c) meropodit, d) carpopodit, e) protopodit,
f) daktylopodit. (Frankenberger 1959).
A) B)
Obr. IV: A) 1. pár pleopodů ♂ Trachelipus rathkii, B) levý uropod
shora Porcellio scaber. a) endopodit, b) exopodit, c) protopodit,
d) pohlavní kuţel. (Frankenberger 1959).
a
b
c
d
c a
b
d c a
b
e
f
13
3. Systém našich druhů
Třída: Malacostraca (rakovci)
Řád: Isopoda (stejnonoţci)
Podřád: ONISCIDEA (suchozemští stejnonoţci)
Čeleď: Ligiidae
Ligidium germanicum Verhoeff, 1901
Ligidium hypnorum (Cuvier, 1792)
Čeleď: Trichoniscidae
Androniscus dentiger Verhoeff, 1908
Androniscus roseus (C. Koch, 1838)
Haplophthalmus danicus Budde-Lund, 1880
Haplophthalmus mengii (Zaddach, 1844)
Hyloniscus mariae Verhoeff, 1908
Hyloniscus riparius (C. Koch, 1838)
Metatrichoniscoides leydigi (Weber, 1880)
Trichoniscoides helveticus (Carl, 1908)
Trichoniscus crassipes Verhoeff, 1939
Trichoniscus noricus Verhoeff, 19 17
Trichoniscus provisorius Rakovitza, 1908
Trichoniscus pusillus Brandt, 1833
Trichoniscus pygmaeus Sars, 1898
Čeleď: Buddelundiellidae
Buddelundiella cataractae (Verhoeff, 1930)
Čeleď: Platyarthridae
Platyarthrus hoffmannseggi Brandt, 1833
Čeleď: Philosciidae
Lepidoniscus minutus (C. Koch, 1838)
Philoscia muscorum (Scopoli, 1763)
14
Čeleď: Oniscidae
Oniscus asellus Linnaeus, 1758
Čeleď: Cylisticidae
Cylisticus convexus (De Geer, 1778)
Čeleď: Trachelipodidae
Protracheoniscus major (Dollfus, 1903)
Protracheoniscus politus (C. Koch, 1841)
Trachelipus difficilis (Radu, 1950)
Trachelipus nodulosus (C. Koch, 1838)
Trachelipus rathkii (Brandt, 1833)
Trachelipus ratzeburgii (Brandt, 1833)
Porcellium collicola (Verhoeff, 1907)
Porcellium conspersum (C. Koch, l841)
Čeleď: Porcellionidae
Porcellionides pruinosus (Brandt, 1833)
Porcellio dilatatus Brandt, 1833
Porcellio laevis Latreille, 1804
Porcellio montanus Budde-Lund, 1885
Porcellio scaber Latreille, 1804
Porcellio spinicornis Say, l8 l8
Čeleď: Armadillidiidae
Armadillidium nasatum Budde-Lund, 1885
Armadillidium opacum (C. Koch, 1841)
Armadillidium pictum Brandt, 1833
Armadillidium pulchellum (Zenker, 1798)
Armadillidium versicolor Stein, 1859
Armadillidium vulgare (Latreille, 1804)
Armadillidium zenckeri Brandt, 1833
Paraschizidium roubali Frankenberger, 1940
15
4. Slovník pojmů
antenuly – první pár tykadel
anteny – druhý pár tykadel
basipodit – nerozeklaná část končetiny
cephalothorax – hlavohruď, 6 hlavových článků + 1 článek thorakální
endopodit – vnitřní větev rozeklané končetiny
epimery – na pereionu rozšíření pereionitu, první články končetin; na zadečku rozšíření
tergitů
epipodit – výběţek protopoditu, slouţí k dýchání
exopodit – vnější větev rozeklané končetiny
lobus frontalis – čelní lalok, frontální lišta ve své střední části protaţená dopředu
maxillipedy – čelistní noţky, slouţí k podávání potravy ke kousacím orgánům, náleţí k
prvnímu hrudnímu segmentu, který splynul s hlavou v hlavohruď
noduli laterales – hrbolkovité vyvýšeniny opatřené smyslovou brvou, umístěny na stranách
tergitů nad epimerami nebo na epimerách
pereion – hruď, 7 článků
pereionity – tergity pereionu, hřbetní neboli dorzální štítky
pereiopody – hrudní končetiny, kráčivé
pleon, cauda - zadeček, původně 7 článků, předposlední splynul s telsonem
pleonit – tergit pleonu (hřbetní štítek zadečku)
pleopody – končetiny na zadečku, kopulační, dýchací orgány
pleotelson – předposlední článek zadečku splynul s posledním (telsonem)
pohlavní kuţel – párový nebo nepárový kuţelovitý výběţek, do něhoţ vstupují oba
chámovody
protopodit – nerozeklaná část končetiny, tvořen pouze basipoditem, coxopodit vymizel
sternity – břišní štítky
telson – viz pleotelson
tergity – hřbetní štítky jednotlivých segmentů
uropody – pleopody na 6. zadečkovém článku (pleotelsonu)
vertex – temeno
ţlázová políčka – vývody epimerálních ţláz na pereionitech
16
5. Popis jednotlivých druhů
Androniscus dentiger Verhoeff, 1908
Čeleď: Trichoniscidae
Velikost: délka ♂ 7 mm, ♀ 8 mm.
Zbarvení: oranţové aţ červené, ve středu pereionu světlá linka, dělí se na dvě zadní.
Povrch: zrnitý, na 1. pereionitu hrbolky ve 3-4 řadách, na 2.-7. perereionitu ve 3 řadách.
Hlava: ani ne dvakrát tak dlouhá jak široká, postranní laloky s krátkými štětinami.
Anteny: bičík ze 4 článků, na konci štěteček brv.
Oči: malé, 1 očko, černé.
Pleonity: epimery 3.-5. pleonitu slabě vyvinuty.
7. pereiopod ♂: meropodit: mohutný lalokovitý výběţek, uvnitř není prohlouben.
1. pleopod ♂: exopodit trojúhlý; endopodit dlouhý, lopatkovité rozšíření není příčně
rýhované.
2. pleopod ♂: exopodit přibliţně pravoúhlý; poslední článek endopoditu má zevnitř krátký
zub, na konci řada zoubků.
♂ pohlavní kuţel: nepárový, dlouhý a úzký, na kaţdé straně řádka zubů.
Telson: na konci příčně uťatý.
Zdroje: Gruner 1966, Vandel 1960, 1962.
17
Obr. 1: Androniscus dentiger. a) celé tělo (Oliver, Meechan 1993), b) hlava (Wachtler 1937)
c) bičík anten (Gruner 1966), d) 7. pereiopod ♂ (Gruner 1966), e) pohlavní kuţel ♂ (Gruner
1966), f) 1. pleopod ♂ (Vandel 1960, 1962), g) konec end. 1. pl. ♂ (Vandel 1960, 1962), h) 2.
pleopod ♂ (Gruner 1966), i) konec end. 2. pl. ♂ (Gruner 1966).
a) b) c)
d) e) f) g)
h) i)
18
Androniscus roseus (C. Koch, 1838)
Čeleď: Trichoniscidae
Velikost: délka 3-4 mm.
Zbarvení: ţiví jedinci růţoví, po fixaci bílí.
Povrch: drobné hrbolky, na 1. pereionitu hrbolky ve 3-4 řadách, na 2.-7. perereionitu ve 2
řadách.
Hlava: ani ne dvakrát tak dlouhá jak široká, postranní lalok zřetelně na vnějším okraji
s krátkými štětinami.
Anteny: krátké, při přehnutí nepřesahují druhý pereionit, bičík ze 4 článků, na konci štěteček
brv.
Oči: 1 očko, černé.
Pleonity: epimery 3.-5. pleonitu slabě vyvinuty.
7. pereiopod ♂: meropodit vybíhá v mohutný lalok, zespod políčko hustých, krátkých
chlupů.
1. pleopod ♂: ex. protáhle trojúhlý, zevnitř řídké brvy, end. dlouhý, lopatkovité rozšíření
hustě, příčně rýhované.
2. pleopod ♂: ex. příčně obdelníkovitý, zevnitř dlouhý trn, end. silný, poslední článek opatřen
zevnitř zubem, zevní okraj bez zoubků, konec šikmo uťatý.
♂ pohlavní kuţel: nepárový, dlouhý a úzký, na kaţdé straně řádka zubů
Telson: na konci příčně uťatý
Zdroje: Frankenberger 1959, Gruner 1966, Vandel 1960, 1962.
19
Obr. 2: Androniscus roseus. a) 1. pereiopod ♂ (Vandel 1960, 1962), b) 7. pereiopod ♂
(Frankenberger 1959), c) carpopodit a meropodit 7. pereiopodu ♂ (Wachtler 1937), d)
pohlavní kuţel (Vandel 1960, 1962), e) 1. pleopod ♂ (Frankenberger 1959), f) konec end. 1.
pl. ♂ (Frankenberger 1959), g) 2. pleopod ♂ (Gruner 1966), h) konec end. 2. pl. ♂ (Vandel
1960, 1962).
a) b)
c) d) e)
f) g) h)
20
Armadillidium nasatum Budde-Lund, 1885
Čeleď: Armadillidiidae
Velikost: délka 10-13 mm; šířka 4,5-6 mm.
Zbarvení: šedavé, hnědé, světlé mramorování, někdy světlé skvrny splývají.
Tvar: klenutý, schopnost volvace, tvoří kuličku z jedné strany pootevřenou.
Povrch: téměř hladký, slabě zrnitý.
Hlava: široká; na čele trojúhlá ploténka, vyčnívá horním okrajem vysoko nad temeno,
tykadlové laloky šikmo trojúhelníkové.
Anteny: bičík 2 články, oba články asi stejně dlouhé.
Oči: mnoho oček.
Pereionity: epimery 1. pereionitu nejsou ohrnuty ven, 1.pereionit má po stranách úhlovitý
zářez.
Pleonity: epimery dobře vyvinuty.
7. pereiopod ♂: ischiopodit stejně dlouhý jako basipodit, na distálním konci políčko brv;
meropodit na bázi zespod nemá výběţek.
1. pleopod ♂: exopodit dlouhý, má jazykovitý výběţek, četné trny; endopodit má konec
z vnější strany ohnut.
2. pleopod ♂: exopodit na vnějším okraji tracheálního políčka není vroubkovaný.
♂ pohlavní kuţel: nepárový
Telson: štíhlý, delší neţ široký (na bázi).
Uropody: exopodity silně rozšířeny, delší neţ širší, vyplňují prostor mezi telsonem a 5.
pleonitem; endopodity tyčinkovité, obrvené, jen nepatrně přečnívají telson.
Zdroje: Frankenberger 1959, Gruner 1966.
21
Obr. 3: Armadillidium nasatum. a) celé tělo (Oliver, Meechan 1993), b) stočené tělo (Hopkin
1991), c) hlava (Edney 1954), d) hlava zepředu (Sutton 1972), e) telson s uropody (Edney
1954), f) telson s uropody zespod (Edney 1954), g) 7. pereiopod ♂ (Oliver, Meechan 1993),
h) 1. pereionit z pravé strany (Frankenberger 1959), i) 1. pleopod ♂ (Frankenberger 1959), j)
konec end. 1. pl. ♂ (Gruner 1966), k) ex. a end. 2. pleopodu ♂ (Oliver, Meechan 1993).
a) c) d)
e) f) g)
h) i)
b)
j) k)
22
Armadillidium opacum (C. Koch, 1841)
Čeleď: Armadillidiidae
Velikost: délka 8-12 mm; šířka 4-5,5 mm.
Zbarvení: variabilní, šedé, černé, hnědé, různě vyvinuté skvrnky, mohou se seskupovat
v pruhy.
Tvar: klenutý, schopnost volvace.
Povrch: hladký, jemně tečkovaný.
Hlava: na čele trojúhlá ploténka, vyčnívá horním okrajem málo nad temeno, tykadlové laloky
zaoblené, okraj ztluštělý a ohrnutý vzhůru.
Anteny: bičík ze 2 článků, koncový článek delčí.
Oči: mnoho oček.
Pereionity: epimery 1. pereionitu nejsou ohrnuty ven, zadní okraj 1.pereionitu má
obloukovitý zářez.
Pleonity: epimery dobře vyvinuty.
7. pereiopod ♂: ischiopodit na distálním konci nemá políčko brv; meropodit má na bázi
zespod silný výběţek.
1. pleopod ♂: exopodit trojúhlý, široký, není vroubkovaný, zevnitř několik ostnů; hrot
endopoditu není ohnutý ven.
2. pleopod ♂: exopodit dlouze protaţený, rovně zakončený, není vroubkovaný.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: široký, délka je stejná jako šířka na bázi, konec široce uťatý.
Uropody: exopodity silně rozšířeny, lichoběţníkovitý tvar, vyplňují prostor mezi telsonem a
5. pleonitem; endopodity tyčinkovité, obrvené, jen nepatrně přečnívají telson.
Zdroje: Frankenberger 1959, Gruner 1966.
23
Obr. 4: Armadillidium opacum. a) celé tělo (Meinertz 1936), b) hlava (Edney 1954), c) bičík
anten (Wachtler 1937), d) telson s uropody (Edney 1954), e) 1. a 2. pereionit z levé strany
(Gruner 1966), f) 1. a 2. pereionit z ventrální strany (Gruner 1966), g) 7. pereiopod ♂
(Frankenberger 1959), h) end. 1. pleopodu ♂ (Frankenberger 1959), i) konec end. 1. pl. ♂
(Gruner 1966), j) ex. 1. pleopodu ♂ (Frankenberger 1959).
a) b) c) d)
e) f)
g) h) i)
j)
24
Armadillidium pictum Brandt, 1833
Čeleď: Armadillidiidae
Velikost: délka 6-8 mm; šířka 3-4 mm.
Zbarvení: světlé aţ černohnědé, šest řad světlých skvrn.
Tvar: silně klenutý, schopnost dokonalé volvace.
Povrch: lesklý, jemně hustě tečkovaný.
Hlava: na čele trojúhlá ploténka, čelní ploténka vyčnívá horním okrajem nad temeno, přední
čelní lišta slabší neţ zadní, sahá k okraji očí.
Anteny: bičík ze 2 článků, koncový článek asi 2-3krát delší.
Oči: mnoho oček.
Pereionity: zadní úhly epimer 1. pereionitu zahrocené.
Pleonity: epimery dobře vyvinuty.
7. pereiopod ♂: ischiopodit distálně málo rozšířen, dole bez brv; meropodit a carpopodit mají
zespod stejně silné husté brvy.
1. pleopod ♂: exopodit zaobleně lichoběţníkovitý, větší počet silných trnů; endopodit silně
ohnutý.
2. pleopod ♂: exopodit silně vně ohnut, z vnitřní strany hustě, jemně chlupatý.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: trojúhelníkovitý, na konci úzce zaoblen.
Uropody: exopodity silně rozšířeny, vyplňují prostor mezi telsonem a 5. pleonitem;
endopodity tyčinkovité, obrvené.
Zdroje: Frankenberger 1959, Gruner 1966.
25
Obr. 5: Armadillidium pictum. a) celé tělo (Oliver, Meechan 1993), b) stočené tělo (Hopkin
1991), c) hlava (Edney 1954) d) hlava zepředu (Oliver, Meechan 1993), e) telson s uropody
(Edney 1954), f) 1. pereionit ze strany (Oliver, Meechan 1993), g) 7. pereiopod ♂
(Frankenberger 1959), h) 1. pleopod ♂ (Gruner 1966), i) 2. pleopod ♂ (Gruner 1966).
a) b) c)
d) e) f)
g) h) i)
26
Armadillidium pulchellum (Zenker, 1798)
Čeleď: Armadillidiidae
Velikost: délka 4,5-6 mm; šířka 2,2-3 mm.
Zbarvení: hnědé, čtyři řady světlých nebo červených skvrn, 7. pereionit černý.
Tvar: silně klenutý, schopnost dokonalé volvace.
Povrch: hladký, jemně tečkovaný.
Hlava: na čele trojúhlá ploténka, přední čelní lišta silnější neţ zadní, sahá k okraji hlavy.
Anteny: bičík ze 2 článků, 2. článek asi 3krát delší neţ 1.
Oči: mnoho oček.
Pereionity: zadní úhly epimer 1. pereionitu uťaté.
Pleonity: epimery dobře vyvinuty.
7. pereiopod ♂: ischiopodit ke konci rozšířen, zespod brvy; na carpopoditu dlouhé husté
ostny; na meropoditu slabší řidší ostny.
1. pleopod ♂: exopodit krátce trojúhelníkovitý, exopodit na okraji tracheálního políčka
vroubkovaný; endopodit se pomalu zuţuje, konec vně ohnut.
2. pleopod ♂: endopodit sotva přesahuje exopodit, exopodit na okraji tracheálního políčka
vroubkovaný.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: jazykovitý, na bázi širší neţ delší, na konci široce zaoblen.
Uropody: exopodity silně rozšířeny, vyplňují prostor mezi telsonem a 5. pleonitem;
endopodity jsou tyčinkovité, obrvené.
Zdroje: Frankenberger 1959, Gruner 1966.
27
Obr. 6: Armadillidium pulchellum. a) celé tělo (Oliver, Meechan 1993), b) stočené tělo
(Hopkin 1991), c) hlava (Edney 1954) d) hlava zepředu (Oliver, Meechan 1993), e) telson
s uropody (Edney 1954), f) 1. pereionit ze strany (Oliver, Meechan 1993), g) 7. pereiopod ♂
(Gruner 1966), h) 1. pleopod ♂ (Gruner 1966), i) konec end. 1. pl. ♂ (Gruner 1966)j) 2.
pleopod ♂ (Gruner 1966).
a) b) c) d)
e) f) g)
h) i) j)
28
Armadillidium versicolor Stein, 1859
Čeleď: Armadillidiidae
Velikost: délka 8-10 mm; šířka 4-4,5 mm.
Zbarvení: tmavohnědé, tmavě olivově hnědé, světlé skvrnky.
Tvar: silně klenutý, schopnost volvace.
Povrch: hladký, lesklý, jemné tečky (pod lupou).
Hlava: na čele trojúhlá ploténka, nevyklenutá, za ní zřetelná jamka.
Anteny: bičík ze 2 článků.
Oči: mnoho oček.
Pereionity: epimery 1. pereionitu nejsou ohrnuty ven, 1.pereionit po stranách úhlovitý zářez.
Pleonity: epimery dobře vyvinuty.
7. pereiopod ♂: ischiopodit oproti meropoditu není prodlouţen; meropodit na bázi výběţek;
carpopodit je 2krát delší neţ široký.
1. pleopod ♂: exopodit široký, dozadu vybíhá ve zřetelný lalok.
2. pleopod ♂:
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: široce zaoblen.
Uropody: exopodity silně rozšířeny, vyplňují prostor mezi telsonem a 5. pleonitem;
endopodity tyčinkovité, obrvené.
Zdroje: Frankenberger 1959.
29
Obr. 7: Armadillidium versicolor. a) hlava (Frankenberger 1959), b) telson s uropody
(Frankenberger 1959), c) 1. pereionit z pravé strany (Frankenberger 1959), d) 7. pereiopod ♂
(Frankenberger 1959), e) ex. a end. 1. pleopodu ♂ (Frankenberger 1959), f) klenba těla
(Sutton 1972).
a) b) c)
d) e)
f)
30
Armadillidium vulgare (Latreille, 1804)
Čeleď: Armadillidiidae
Velikost: délka 12-17 mm; šířka 6-8 mm.
Zbarvení: variabilní, černá, hnědá, šedá, bez kresby, nebo světlé skvrnky.
Tvar: silně klenutý, schopnost volvace.
Povrch: hladký, lesklý, jemně tečkovaný.
Hlava: na čele trojúhlá ploténka, přiléhá těsně k temeni, tykadlové laloky tvar zaobleného
lichoběţníku, okraj zesílený a slabě ohrnutý vzhůru.
Anteny: bičík ze 2 článků, koncový článek o něco delší.
Oči: mnoho oček.
Pereionity: 1.a 2. pereionit po stranách lehce vykrojen, epimery 1. pereionitu nejsou ohrnuty
ven.
Pleonity: epimery dobře vyvinuty.
7. pereiopod ♂: ischiopodit dlouhý, zespod konkávní, svrchu skupina ostnů; meropodit velmi
krátký, ani polovina délky ischiopoditu, zespod slabé brvy.
1. pleopod ♂: exopodit velmi široký, dozadu jazykovitě protaţen, na vnějším okraji
tracheálního políčka není vroubkovaný; endopodit se zuţuje, konec hákovitě ohnut ven.
2. pleopod ♂: exopodit na vnějším okraji tracheálního políčka není vroubkovaný.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: asi tak dlouhý jak široký, konec zaobleně příčně uťatý.
Uropody: exopodity silně rozšířeny, široce lichoběţníkovitý tvar, vyplňují prostor mezi
telsonem a 5. pleonitem; endopodity tyčinkovité, obrvené, jen nepatrně přečnívají telson.
Zdroje: Frankenberger 1959, Gruner 1966.
31
Obr. 8: Armadillidium vulgare. a) celé tělo (Oliver, Meechan 1993), b) tělo: pohled zboku
(Gruner 1966), c) stočené tělo (Sutton 1972), d) hlava (Oliver, Meechan 1993), e) hlava
zepředu (Gruner 1966), f) telson s uropody (Edney 1954), g) 7. pereiopod ♂ (Frankenberger
1959), h) ex. a end. 1. pleopodu ♂ (Frankenberger 1959), i) ex. a end. 2 pleopodu ♂ (Oliver,
Meechan 1993), j) klenba těla (Sutton 1972), k) konec end. 1. pl. ♂ (Gruner 1966).
a) b) f)
d) e) f)
g)
h) k) i)
j)
32
Armadillidium zenckeri Brandt, 1833
Čeleď: Armadillidiidae
Velikost: délka 8-10 mm; šířka 3,5-4,5 mm.
Zbarvení: černohnědé, černošedé, světlé skvrnky.
Tvar: klenutý, schopnost volvace.
Povrch: matný, velmi jemně a hustě šupinatý.
Hlava: na čele trojúhlá ploténka, vyklenutá, za ní zřetelná jamka, tykadlové laloky trojúhlé,
nejsou zesílené,nejsou neohrnuté vzhůru.
Anteny: bičík ze 2. článků, koncový článek asi dvakrát delší.
Oči: mnoho oček.
Pereionity: epimery 1. pereionitu nejsou ohrnuty ven, zadní okraj 1.pereionitu má
obloukovitý zářez.
Pleonity: epimery dobře vyvinuty.
7. pereiopod ♂: ischiopodit oproti meropoditu není prodlouţen; meropodit na bázi zespod
nemá výběţek.
1. pleopod ♂: exopodit asi tak široký jak dlouhý, četné trny, na vnějším okraji tracheálního
políčka není vroubkovaný; endopodit přímý, konec slabě ohnut, hrot zaoblený.
2. pleopod ♂: exopodit na vnějším okraji tracheálního políčka není vroubkovaný.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: asi tak dlouhý jak široký, trojúhelníkovitý, úzce zaoblený.
Uropody: exopodity silně rozšířeny, vyplňují prostor mezi telsonem a 5. pleonitem;
endopodity tyčinkovité, obrvené.
Zdroje: Frankenberger 1959, Gruner 1966.
33
Obr. 9: Armadillidium zenckeri. a) hlava (Gruner 1966), b) bičík anten (Wachtler 1937), c)
telson s urpody (Frankenberger 1959), d) 1. a 2. pereionit zboku (Gruner 1966), e) 7.
pereiopod ♂: ischiopodit, meropodit (Gruner 1966), f) ex. 1. plepodu ♂ (Gruner 1966), g)
konec end. 1. pleopodu ♂ (Gruner 1966).
a) b) c)
d) e)
f) g)
34
Buddelundiella cataractae (Verhoeff, 1930)
Čeleď: Buddelundiellidae
Velikost: délka 2 mm, svinuté tělo 1,2 mm.
Zbarvení: světle fialové, ţlutavě bílé.
Tvar: silně klenutý, schopnost volvace.
Povrch: podélná ţebra, telson bez ţeber.
Hlava: asi dvakrát tak široká jak dlouhá, silné hrboly, temeno odděleno zřetelnou čelní lištou.
Anteny: násadec z 5 článků; bičík ze 3 článků, na 2. článku smyslová brva, na konci dlouhý
štěteček.
Oči: 3 očka, černá.
Pleonity: 1. a 2. pleonit splývá (nebo 1. redukovaný), 3. bez epimer, 4. a 5. má široké, dozadu
zahnuté epimery.
7. pereiopod ♂: bez pohlavního rozlišení.
1. pleopod ♂: exopodit malý, úzký; endopodit ze 2 článků, 2. článek rozšířený, příčně
pruhovaný.
2. pleopod ♂: malý protopodit; exopodit obdelníkový; endopodit ze 2 článků, 2. článek uţší,
do špice.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: tvar lichoběţníku, vrchol více či méně uťatý.
Uropody: rozšířený protopodit, exopodit krátký.
Zdroje: Gruner 1966, Vandel 1960, 1962.
35
Obr. 10: Buddelundiella cataractae. a) celé tělo (Oliver,Meechan 1993), b) celé tělo zboku
(Gruner 1966), c) 4. pereionit (Gruner 1966), d) 7. pereiopod (Oliver,Meechan 1993), e) 1.
pleopod ♂, pohl. kuţel ♂ (Gruner 1966), f) 2. pleopod ♂ (Gruner 1966), g) ex. 2. pl. ♂
(Oliver,Meechan 1993).
a) c)
d) e) f)
g)
b)
36
Cylisticus convexus (De Geer, 1778)
Čeleď: Cylisticidae
Velikost: délka 10-14 mm; šířka 4-5,5 mm.
Zbarvení: šedé, šedohnědé, bělavé skvrnky – pruh nad epimerami.
Tvar: silně klenutý, schopnost volvace (protáhlá kulička).
Povrch: skoro hladký, epimery jemně zrnité.
Hlava: postranní laloky krátké, široké, mezi středním a postranními laloky široký výkroj.
Anteny: násadec z 5 článků, bičíi ze 2 článků, oba asi stejně dlouhé,bičík kratší neţ 5. článek
násadce.
Oči: 20-25 oček.
Pereionity: zadní okraj 1. pereionitu vykrojen, další dva mají okraj téměř či úplně rovný;
noduli laterales zřetelné, na 4. pereionitu daleko od postranního okraje.
Pleonity: epimery dobře vyvinuty, epimery 5. pleonitu se dozadu sbíhají.
7. pereiopod ♂: basipodit bez štětin, kromě chomáčku na distálním konci spodního okraje;
ischiopodit s kartáčky hustých brv.
1. pleopod ♂: exopodit trojúhlý, vnitřní okraj široce zaoblený, zadní roh oblý, četné ostny;
endopodit silně vně ohnutý hrot.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: dlouze špičatý, klenutý.
Uropody: protopodit veliký, exopodity dlouhé, štíhlé.
Zdroje: Frankenberger 1959, Gruner 1966, Vandel 1960, 1962.
37
Obr. 11: Cylisticus convexus. a) celé tělo (Oliver, Meechan 1993), b) hlava, 1. pereionit
(Gruner 1966), c) stočené tělo (Gruner 1966), d) noduli laterales na pereionitech (Gruner
1966), e) 5. pereonit, teslon s uropody (Frankenberger 1959), f) ex. a end. 1 pelopodu ♂
(Gruner 1966), g) ex. a end. 2. peopodu ♂ (Oliver, Meechan 1993), h) 7. pereiopod ♂
(Frankenberger 1959), i) tykadlo (Frankenberger 1959), j) konec end. 1. pl. ♂ (Gruner 1966),
k) tvar těla (Sutton 1972).
a) c) k)
e) f)
h)
i) b)
g)
d)
j)
38
Haplophthalmus danicus Budde-Lund, 1880
Čeleď: Trichoniscidae
Velikost: délka 3-4 mm.
Zbarvení: bělavé, ţlutavé.
Povrch: 6 párů podélných ţeber z kaţdé strany, málo zřetelná, drobné hrbolky.
Hlava: ani ne dvakrát tak široká jak dlouhá, čelo vytaţené do trojúhelníku, postranní laloky
čtyřhranné se zaoblenými okraji.
Anteny: bičík ze 3 článků, štěteček dlouhých brv.
Oči: malé, 1 očko, černé.
Pleonity: epimery 3.-5. pleonitu dobře vyvinuty; 3. pleonit bez dvou hrbolků, hrbolky
nevýrazné.
7. pereiopod ♂: na meropoditu a carpopoditu silně vyvinuty ostny.
1. pleopod ♂: exopodit trojúhlý, se širokou bází; endopodit: bazální článek silný, distální
štíhlý, na konci husté příčné rýhování.
2. pleopod ♂: exopodit zkrácen, příčně obdélníkový; endopodit: bazální článek krátký,
distální dlouhý, štíhlý, rovnoměrně se ztenčuje.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: zadní okraj slabě konkávní.
Zdroje: Frankenberger 1959, Gruner 1966, Vandel 1960, 1962.
39
Obr. 12: Haplophthalmus danicus. a) celé tělo (Gruner 1966), b) celé tělo zboku (Gruner
1966), c) telson s uropody (Edney 1954), d) hlava (Edney 1954), e) 7. pereiopod ♂ z vnější
strany (Frankenberger 1959) f) mero-, carpo-, protopodit z vnitřní strany, g) 1. pleopod ♂
(Gruner 1966), h) konec end. 1. pl. ♂ (Frankenberger 1959), i) 2. pleopod ♂ (Gruner 1966) j)
hlava, 1. pereionit, 7. pereionit, pleon, uropody (Frankenberger 1959).
a) c) d)
e) f)
g) h) i) j)
b)
40
Haplophthalmus mengii (Zaddach, 1844)
Čeleď: Trichoniscidae
Velikost: délka 2-4 mm.
Zbarvení: bílé, bez pigmentu.
Povrch: podélná ţebra, maximálně 6 ţeber z kaţdé strany, dobře vyvinutá; drobné hrbolky.
Hlava: ani ne dvakrát tak široká jak dlouhá, čelo vytaţené do trojúhelníku, postranní laloky
čtyřhranné se zaoblenými okraji.
Anteny: bičík ze 3 článků, štěteček dlouhých brv.
Oči: malé, 1 očko, černé.
Pleonity: epimery 3.-5. pleonitu dobře vyvinuty; 3. pleonit má dobře vyvinuté dva hrboly.
7. pereiopod ♂: meropodit a carpopodit opatřen ostny.
1. pleopod ♂: exopodit trojúhlý, endopodit: bazální článek málo širší neţ distální, distální se
ke konci rozšiřuje, na konci neúplné příčné rýhování.
2. pleopod ♂: endopodit: bazální čl. krátký, silný, distální zprvu široký, pak se silně zuţuje
v dlouhý, tenký oddíl, zakončen hrotem.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: zadní okraj slabě konkávní.
Zdroje: Frankenberger 1959, Gruner 1966.
41
Obr. 13: Haplophthalmus mengii. a) celé tělo (Oliver, Meechan1993), b) telson s uropody
(Edney 1954), c) pleon (Dahl 1916) d) hlava, 1. a 7. pereionit, 3. pleonit (Gruner 1966) e)
tykadlo (Frankenberger 1959), f) 7. pereiopod ♂ (Oliver,Meechan1993), g) 2. pleopod ♂
(Gruner 1966), h) 1. pleopod ♂ (Gruner 1966), i) konec end. 1. pl. ♂ (Frankenberger 1959).
a) b) d)
e) f) g)
h) i)
c)
42
Hyloniscus mariae Verhoeff, 1908
Čeleď: Trichoniscidae
Velikost: délka ♂ 5-6 mm, ♀ 6-7 mm.
Zbarvení: kaštanově hnědé, na epimerách 2.-7. světlejší skvrna.
Povrch: hladký.
Hlava: trojhranné postranní laloky.
Anteny: násadec ze 4.článků, u ♂ silně zduřelý; bičík ze 3-4 článků, málo zřetelné, štěteček
brv.
Oči: 1 očko.
Pleonity: 2. a 3. tergit stejné barvy jako tělo, epimery 3.-5. pleonitu slabě vyvinuty.
7. pereiopod ♂: meropodit má na bázi ze spodní strany hákovitý výběţek, jeho šířka u báze je
stejná nebo delší neţ délka.
1. pleopod ♂: exopodit dlouze trojúhelníkovitý, konec ohnut dolů, pokryt šupinami;
endopodit na konci s brvou.
2. pleopod ♂: exopodit má zadní roh protaţen, s brvami; endopodit dlouhý, 2-článkový,
distální článek delší, silný, u konce zúţen, obloukovitě ohnut vně a dovnitř.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: na konci příčně uťatý.
Zdroje: Frankenberger 1959.
43
Obr. 14: Hyloniscus mariae. a) antena ♀ (Frankenberger 1959), b) antena ♂ (Frankenberger
1959), c) násadec anten ♂ (Radu 1983), d) 7. pereiopod ♂ (Frankenberger 1959), e) 1.
pleopod ♂ (Radu 1983), f) konec ex. 1. pl. ♂ (Radu 1983), g) 2. pleopod ♂ (Radu 1983), h)
konec end. 2. pl. ♂ (Frankenberger 1959), i) pohlavní kuţel, protopodit a endopodit 1. pl. ♂
(Frankenberger 1959).
a)
b) c)
d) i)
e) f) g) h)
44
Hyloniscus riparius (C. Koch, 1838)
Čeleď: Trichoniscidae
Velikost: délka ♂ 4-5 mm, ♀ 5-6 mm.
Zbarvení: tmavohnědé, někdy do fialova.
Povrch: hladký.
Hlava: trojhranné postranní laloky, malé, se 3 krátkými štětinami.
Anteny: násadec ze 4.článků, u ♂ štíhlý, stejně u ♀; bičík ze 3-4 čláků málo zřetelné, štěteček
brv.
Oči: 1 očko.
Pleonity: 2. a 3. tergit světlejší neţ tělo, epimery 3.-5. pleonitu slabě vyvinuty.
7. pereiopod ♂: meropodit má na bázi zespod hákovitý výběţek, jeho šířka u báze menší neţ
jeho délka.
1. pleopod ♂: exopodit na bázi široký, asi v 1/3 se zuţuje, zakrývá endopodit, konec
exopoditu rovný; endopodit krátký, na konci brva.
2. pleopod ♂: exopodit malý, obdélníkový; endopodit dlouhý, 2-článkový, distální dlouhý, ke
konci zúţen, konec lţičkovitě rozšířen.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: na konci příčně uťatý.
Zdroje: Frankenberger 1959, Gruner 1966.
45
Obr. 15: Hyloniscus riparius. a) celé tělo (Gruner 1966), b) hlava (Wachtler 1937), c) tykadlo
(Frankenberger 1959), d) 7 pereiopod ♂ (Frankenberger 1959), e) 1. pleopod ♂ , pohl. kuţel
(Frankenberger1959), f) konec ex. 1. pl. ♂ (Gruner 1966), g) 2. pleopod ♂
(Frankenberger1959), h) konec end. 2. pl. ♂ (Gruner 1966).
a) b) c)
d) e) f)
g) h)
46
Lepidoniscus minutus (C. Koch, 1838)
Čeleď: Philosciidae
Velikost: délka do 9 mm.
Zbarvení: velmi variabilní, základ tmavohnědý, světlé skvrny.
Povrch: šupinky.
Hlava: bez čelního laloku, postranní laloky rovněţ chybí.
Antenuly: 3-článkové.
Anteny: násadec z 5 článků; bičík ze 3 článků.
Oči: asi 15 oček.
Pereionity: zadní okraj 1.-3. pereionitu zaoblený, postranní okraj pereionitů bez podélné
rýhy, v přední polovině postranního okraje je malé políčko pórů s několika ţlázami.
Pleonity: epimery vyvinuty, není zářez mezi pereionem a pleonem.
7. pereiopod ♂: meropodit bez zvláštního výběţku.
1. pleopod ♂: exopodit: vně obloukovitě prohnutý, zadní okraj oblý; endopodit rovnoměrně
zašpičatělý, vně rovný, uvnitř slabé vchlípení, hrot oblý s malým lalůčkem.
2. pleopod ♂: exopodit dlouze protáhlý, trojúhlý, o něco kratší neţ endopodit; endopodit je 2-
článkový.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: krátký, trojúhlý.
Uropody: protopodit nesahá aţ ke špici telsonu.
Zdroje: Frankenberger 1959, Gruner 1966.
47
Obr. 16: Lepidoniscus minutus. a) hlava zepředu (Gruner 1966) , b) hlava svrchu
(Frankenberger 1959), c) antena (Frankenberger 1959), d) pleon (Frankenberger 1959), e)
povrch (Gruner 1966), f) šupiny (Frankenberger 1959), g) okraj 5. pereonitu (Frankenberger
1959), h) carpopodit 7. pereiopodu ♂ (Frankenberger 1959), i) 1. pleopod ♂ (Gruner 1966), j)
konec end. 1. pl. ♂ (Gruner 1966).
a) b) c)
d) e) f)
g) h) i) j)
48
Ligidium germanicum Verhoeff, 1901
Čeleď: Ligiidae
Velikost: délka 7 mm; šířka 2,5-3 mm.
Zbarvení: šedohnědé, chybí černohnědý pruh na epimerách.
Hlava: poměrně velká, za očima mělká, obloukovitá, přerušená rýha, před zadní okrajem
hlavy druhá příčná rýha.
Antenuly: poměrně dobře vyvinuté, ze 3 článků.
Anteny: bičík ze 10-13 zřetelných článků.
Oči: mnoho oček, velké
Pereionity: na zadním okraji 1. pereonitu chlupaté políčko, před ním není prohnutí.
Pleonity: epimery 3.-5. pleonitu slabě vyvinuty.
Pereiopody: dlouhé, štíhlé.
1. pleopod ♂: exopodit trojúhelníkový, na hrotu tupě zaoblen, se dvěma dlouhými brvami;
výběţek endopoditu kratší neţ širší, má 2-3 brvy.
2. pleopod ♂: exopodit: zadní okraj téměř rovný; endopodit na konci zaoblený, před koncem
zevně špička.
♂ pohlavní kuţel: párovitý.
Telson: široce zaobleně trojúhlý.
Uropody: protopodit s výběţkem, který sahá téměř do poloviny exopoditu, endopodit delší
neţ exopodit.
Zdroje: Frankenberger 1959, Gruner 1966.
49
Obr. 17: Ligidium germanicum. a) telson s uropody (Frankenberger 1959), b) konec 1.
pereionitu (Gruner 1966), c) end. 1. pleopodu ♂ (Wachtler 1937), d) konec end. 1. pl. ♂ (
Wachtler1 937), e) ex. 1. pl. ♂ (Wachtler 1937), f) 2. pleopod ♂ (Frankenberger 1959), g)
konec end. 2. pl. ♂ (Frankenberger 1959), h) antenula (Radu 1983).
a) b) c) d)
e) f) g) h)
50
Ligidium hypnorum (Cuvier, 1792)
Čeleď: Ligiidae
Velikost: délka 7-10 mm; šířka 3-4 mm.
Zbarvení: černohnědé, strakaté, černohnědý pruh na bázích epimer.
Povrch: hladký, lesklý.
Hlava: sotva dvakrát tak široká jak dlouhá, přední okraj stejnoměrně zaoblený, za očima
mělká, obloukovitá, přerušená rýha, před zadní okrajem hlavy druhá příčná rýha.
Antenuly: poměrně dobře vyvinuté, ze 3 článků.
Anteny: bičík ze 10-13 zřetelných článků.
Oči: mnoho oček, velké
Pereionity: na zadním okraji 1. pereonitu chlupaté políčko, před ním jamkovité prohnutí.
Pleonity: epimery 3.-5. pleonitu slabě vyvinuty.
Pereiopody: dlouhé, štíhlé.
1. pleopod ♂: exopodit trojúhelníkový, hrot ostrý, se dvěma dlouhými brvami; endopodit se
štíhlým výběţkem, který je opatřen 2-3 hladkými brvami.
2. pleopod ♂: exopodit: zadní okraj vlnovitě prohnutý; endopodit šavlovitě prohnutý,
zaoblený, před koncem krátký výběţek, na vnitřní straně drobné ostny.
♂ pohlavní kuţel: párovitý.
Telson: široce zaobleně trojúhlý.
Uropody: endopodit není delší neţ exopodit.
Zdroje: Frankenberger 1959, Gruner 1966.
51
Obr. 18: Ligidium hypnorum. a) celé tělo (Edney 1954), b) hlava (Wachtler 1937), c) antena
(Radu 1983) end. 1. pl. ♂ (Frankenberger 1959), d) 2. pleopod ♂ (Frankenberger 1959),e)
konec end. 2. pl. ♂ (Frankenberger 1959), f) ex. 1. pleopodu ♂ (Frankenberger 1959), g) end.
1. pl. ♂ (Frankenberger 1959), h) telson s uropody (Frankenberger 1959), h) 1. a 2. pereionit
(Wachtler 1937), j) konec 1. pereionitu (Gruner 1966), k) antenula (Vandel 1960, 1962).
a) b) c) k)
d) e) f) g)
h) i) j)
52
Metatrichoniscoides leydigi (Weber, 1880)
Čeleď: Trichoniscidae
Velikost: délka ♂ 2,5 mm, ♀ 3 mm.
Zbarvení: bílé, bez pigmentu.
Povrch: zrnitý, granule v příčných řadách.
Anteny: bičík ze 3 článků, štěteček dlouhých brv.
Oči: 1 očko.
7. pereiopod ♂: pereiopody bez pohlavního rozlišení.
1. pleopod ♂: exopodit trojúhlý, na konci nese dva výběţky; endopodit nese tyčinkovitý
výběţek.
2. pleopod ♂: exopodit čtyřhranný; endopodit: na distálním článků endopoditu je z vnitřní
strany chitinová destička, konec endopoditu zaoblený.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Zdroje: Vandel 1960, 1962.
53
Obr. 19: Metatrichoniscoides leydigi. a) celé tělo svrchu (Wijnhoven 2000-01), b) celé tělo
zboku (Wijnhoven 2000-01), c) antena (Vandel 1960, 1962) d) 1. pleopod ♂ (Vandel 1960,
1962), e) konec end. 1. pl. ♂ (Vandel 1960, 1962), f) 2. pleopod ♂ (Vandel 1960, 1962), g)
distální článek end. 2. pl. ♂ (Vandel 1960, 1962), h) pohlavní kuţel ♂ (Vandel 1960, 1962).
a) b) c)
d) e)
f) g) h)
54
Oniscus asellus Linnaeus, 1758
Čeleď: Oniscidae
Velikost: délka aţ 18 mm.
Zbarvení: tmavošedé, světlé skvrny, okraje tergitů světlé.
Tvar: široce oválný.
Povrch: zrnitý, hrbolatý.
Hlava: na čele výrazná lišta protaţená vpřed ve tvaru silně tupého úhlu, velké postranní
laloky.
Antenuly: 3-článkové, bazální článek relativně dlouhý.
Anteny: ásadec z 5. článků; bičík ze 3 článků, 2. článek menší.
Oči: velké, 18-22 oček.
Pereionity: zadní okraj 1.-3. pereionitu nevykrojen.
Pleonity: epimery dobře vyvinuty, okraj 5. pleonitu sahá téměř ke konci telsonu.
1. pleopod ♂: exopodit vně hluboce vykrojený; endopodit s dvěma hroty.
2. pleopod ♂: exopodit dlouze a štíhle vytaţen; endopodit s velmi jemnou, štíhlou špičkou,
zřetelně přesahuje exopodit.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: silně protáhlý, špičatý.
Uropody: dlouhý protopodit; exopodity dlouze šídlovité.
Zdroje: Frankenberger 1959, Gruner 1966, Vandel 1960, 1962.
55
Obr. 20: Oniscus asellus. a) celé tělo (Sutton 1972), b) hlava A) zepředu, B) svrchu (Gruner
1966), c) první 4 pereionity (Frankenberger 1959), d) 7. pereionit, pleon, (Frankenberger
1959) e) telson s uropody (Gruner 1966), f) 1. pleopod ♂ (Gruner 1966), g) konec end. 1. pl.
♂ (Gruner 1966), h) 2. pleopod ♂ (Gruner 1966), i) 7. pereiopod ♂ (Oliver, Meechan 1993).
a) b)
c) d) e) g)
f) h) i)
A)
B)
56
Paraschizidium roubali Frankenberger, 1940
Čeleď: Armadillidiidae
Velikost: délka 2,5 mm.
Zbarvení: smetanově ţlutavě bílé, v lihu bílé.
Tvar: silně klenutý, schopnost dokonalé volvace.
Povrch: husté, jemné, dlouhé chloupky.
Hlava: zřetelná čelní ploténka, tykadlové laloky jen naznačeny.
Anteny: krátké, silné, mají chloupky, drobné šupinky; bičík ze 2 článků, 1. článek je asi 1/3
délky 2. článku.
Oči: chybí.
Pereionity: přední cípy epimer 1. pereionitu silně vytaţeny dopředu, zadní okraj nepatrně
vykrojen.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: dlouhý, konec zaoblený, se dvěma jemnými příčnými lištami.
Uropody: protopodit široký; exopodity ploché, velmi široké, zevnitř vykrojené.
Zdroje: Frankenberger, 1940.
57
Obr. 21: Paraschizidium roubali. a) hlava zepředu (Frankenberger 1959), b) telson s urpody
(Frankenberger 1959), c) celkový tvar (Frankenberger 1959).
a) b) c)
58
Philoscia muscorum (Scopoli, 1763)
Čeleď: Philosciidae
Velikost: délka 8-12 mm, šířka 4-5 mm.
Zbarvení: tmavohnědé, světlé skvrny, uprostřed hřbetu tmavý pruh, nohy světlé, hlava
obecně tmavší.
Povrch: hladký, řídké štětiny.
Hlava: zřetelná čelní lišta, protaţená vpřed, postranní laloky chybí.
Anteny: násadec z 5 článků; bičík ze 3 článků, 2. článek kratší.
Oči: 18 oček.
Pereionity: zakulacený okraj 1. pereonitu sahá lehce za okraj oka, pereonity mají po stranách
rýhu.
Pleonity: epimery 3.-5. pleonitu slabě vyvinuty.
7. pereiopod ♂: meropodit má na bázi spodního okraje hákovitý výběţek, který k němu těsně
přiléhá.
1. pleopod ♂: exopodit asi tak dlouhý jak široký; endopodit rovnoměrně zašpičatělý, na špici
zoubkovaný lalůček, na vnitřním kraji řada ostnů.
2. pleopod ♂: exopodit trojúhlý, vně obloukově vykrojený, protáhlý, sahá téměř
k endopoditu; endopodit 2-článkový, dlouhý, špičatý.
♂ pohlavní kuţel: nepárový, protáhlý, kuţelovitý.
Telson: trojúhlý, dovnitř zaoblené strany, konec do špice.
Uropody: široký protopodit, nesahá aţ ke špici telsonu, endopodit malý, úzký, exopodit větší,
kuţelovitý.
Zdroje: Gruner 1966, Vandel 1960, 1962.
59
Obr. 22: Philoscia muscorum. a) celé tělo (Gruner 1966), b) hlava zepředu (Gruner 1966), c)
hlava svrchu (Wachtler 1937), d) antena (Sutton 1972), e) 1. a 2. pereionit z pravé strany
(Wachtler 1937), f) pleon (Wachtler 1937), g) telson s uropody (Sutton 1972), h) mero- a
ischiopodit 7. pereiopodu ♂ (Wachtler 1937), i) 7. per. ♂ (Vandel 1960, 1962), j) 1. pleopod
♂, pohl. kuţel (Gruner 1966), k) konec end. 1. pl. ♂ (Gruner 1966), l) 2. pleopod ♂ (Gruner
1966).
a) b)
c) d) e)
f) g) h)
j) k) l)
1.
2.
i)
60
Platyarthrus hoffmannseggi Brandt, 1833
Čeleď: Platyarthridae
Velikost: délka ♂ 1,5-2,5 mm, ♀ 3-4,5 mm; šířka 1,6-2,5 mm.
Zbarvení: bílé, naţloutlé, bez pigmentu.
Povrch: drobné šupinky.
Hlava: přední okraj zaoblený, postranní laloky dobře vyvinuté.
Anteny: krátké, tlusté; násadec z 5 článků, první čtyři krátké, 5. velký a široký; bičík ze 2
článků, 1. článek krátký, nepatrný.
Oči: chybí.
Pereionity: zadní okraj 1.-3. obloukovitě vykrojen; nodili laterales velmi malé, poloţené na
okraji zadní části tergitů.
Pleonity: epimery 3.-5. pleonitu dobře vyvinuty, úzké, protaţené dozadu, vnitřek epimer 5.
pleonitu skoro rovnoběţný.
7. pereiopod ♂: bez pohlavního rozlišení.
1. pleopod ♂: exopodit zaoblený, z vnější strany pravoúhlý; endopodit dlouze kuţelovitý,
hrot slabě ohnutý.
2. pleopod ♂: exopodit trojúhlý; endopodit štíhlý, špičatý, zakončen štětinou, exopodit trochu
přečnívající.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: krátký, trojúhelníkovitý, konec špičatý, okraje lehce konkávní.
Uropody: hustě chlupaté, mohutný protopodit, exopodit kuţelovitě zašpičatělý, endopodit
velmi štíhlý.
Zdroje: Frankenberger 1959, Gruner 1966, Vandel 1960, 1962.
61
Obr. 23: Platyarthrus hoffmannseggi. a) celé tělo (Gruner 1966), b) antena (Frankenberger
1959), c) hlava (Edney 1954), d) telson s uropody (Edney 1954), e) pleon (Dahl 1916), f)
hlava zepředu (Vandel 1960, 1962), g) 1. pleopod ♂ (Gruner 1966), h) 2. pleopod ♂ (Gruner
1966).
a) b)
c) f)
g) h)
e) d)
62
Porcellio dilatatus Brandt, 1833
Čeleď: Porcellionidae
Velikost: délka 12-15 mm; šířka 6-9 mm.
Zbarvení: šedé, šedohnědé aţ hnědé, po stranách světle mramorovaný, epimery světlejší,
střední čelní lalok tmavý.
Tvar: plochý.
Povrch: hustě, drobně zrnitý.
Hlava: střední lalok trojúhlý, postranní úzké, báze středního laloku 2krát širší neţ báze
postranního.
Anteny: násadec ze 2. a 3. článků, s malým zoubkem; bičík ze 2 článků, stejně dlouhé.
Oči: mnoho oček.
Pereionity: zadní okraj 1.-3. pereionitu po stranách hluboký výkroj, epimery vytaţeny vzad
do ostrých cípů; podlouhlá ţlázová políčka ; noduli laterales sotva viditelné.
Pleonity: epimery velké, dlouhé.
7. pereiopod ♂: ischiopodit na spodu konkávní, dlouhé husté brvy; carpopodit na horním
okraji konvexní kýl, vybíhá v trnovitý výběţek.
1. pleopod ♂: exopodit: boční okraj vykrojen, široký mediální lalok, tracheální políčko i na
laloku, ostny; hrot endopoditu nepatrně zevně vychýlen.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: svrchu klenutý, na bázi široký, na konci jazykovitě zaoblený.
Uropody: exopodit u ♂ lopatkovitě rozšířený, u ♀ protáhle vejčitý.
Zdroje: Frankenberger 1959, Gruner 1966.
63
Obr. 24: Porcellio dilatatus. a) celé tělo (Oliver, Meechan 1993), b) hlava (Gruner 1966), c)
antena (Frankenberger 1959), d) 7. pereionit, pleon (Frankenberger 1959), e) telson s uropody
(Gruner 1966), f) 1. – 4 . pereionit (Gruner 1966), g) 7. pereiopod ♂ (Frankenberger 1959), h)
end. a ex. 1. pleopodu ♂ (Frankenberger 1959), i) konec end. 1. pl. ♂ (Gruner 1966), j) ex. a
end. 2. pl. ♂ (Oliver, Meechan 1993).
a)
h)
b)
d) e)
ex.
end.
g)
c)
f)
i) j)
64
Porcellio laevis Latreille, 1804
Čeleď: Porcellionidae
Velikost: délka 12-18 mm; šířka 6-9 mm.
Zbarvení: tmavě šedé, šedohnědé, dvě řady bělavých skvrn, zespod světlé, ţlutohnědé.
Tvar: mírně klenutý, poměrně široký.
Povrch: téměř hladký.
Hlava: velké postranní laloky, zaoblené, ohnuté nahoru; střední lalok malý, tupě trojúhlý.
Anteny: dlouhé asi jako polovina těla; bičík ze 2 článků.
Oči: mnoho oček.
Pereionity:, zářez na stranách 1. pereionitu velmi mělký, 4.-7. pereionit má zadní rohy
protaţeny vzad; zřetelné noduli laterales; ţlázová políčka okrouhlá.
Pleonity: epimery dobře vyvinuty, na zadním okraji drobné uzlíčky.
7. pereiopod ♂: ischiopodit zespodu rovný; meropodit zespodu slabě konkávní.
c. bez rozšíření
1. pleopod ♂: exopodit ve vnitřní části směrem vzad dlouhý zašpičatělý výběţek; hrot
endopoditu lehce vně ohnut.
2. pleopod ♂: endopodit s tenkou špičkou.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: špičatý, protáhlý, svrchu ţlábkovitě prohloubený.
Uropody: protopodit napříč uťatý; exopodit u ♂ aţ 2krát delší neţ u ♀.
Zdroje: Frankenberger 1959, Gruner 1966, Vandel 1960, 1962.
65
Obr. 25: Porcellio laevis. a) celé tělo (Oliver, Meechan 1993), b) hlava (Edney 1954), c)
ţlázová políčka, noduli laterales (Gruner 1966), d) ex. a end. 2. pl. (Oliver, Meechan 1993), e)
7. pereiopod ♂ (Gruner 1966), f) telson s uropody (Gruner 1966), g) ex. a end. 1. pl ♂
(Frankenberger 1959), h) konec end. 1. pl. ♂ (Gruner 1966).
a)
d) e)
f) g) h)
b)
c)
66
Porcellio montanus Budde-Lund, 1885
Čeleď: Porcellionidae
Velikost: délka 10-15 mm; šířka 6-7 mm.
Zbarvení: tmavě šedé, světlé skvrnky, hroty epimer bělavé, ♂ zpravidla tmavší.
Povrch: skoro hladký, na epimerách hrbolky.
Hlava: střední lalok ve tvaru mírného oblouku; postranní laloky velké; mezi postranní a
středním lalokem tupý úhel.
Anteny: na 2. a 3. článku násadce krátké zuby; bičík ze 2 článků, asi stejně dlouhé.
Oči:mnoho oček.
Pereionity: na zadním okraji 1. pereionitu hluboký zářez; ţlázová políčka poloeliptické;
noduli laterales zřetelné.
Pleonity: epimery mírně dlouhé.
7. pereiopod ♂: ischiopodit má svrchu na konci velké políčko chloupků; meropodit: políčko
chloupků, ostny; carpopodit nejširší v polovině.
1. pleopod ♂: exopodit ve středu jazykovitý zašpičatělý lalok; endopodit před koncem
vykrojen, hrot rozeklán.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: od 1/3 délky silně zúţen, špičatý, svrchu mělké ţlábky.
Uropody: protopodit šikmo seříznutý; exopodity mírné délky; enopodit málo přesahují telson.
Zdroje: Frankenberger 1959, Gruner 1966, Vandel 1960, 1962.
67
Obr. 26: Porcellio montanus. a) hlava (Gruner 1966), b) antena (Frankenberger 1959), c) 1. –
4. pereionit (Gruner 1966), d) telson s uropody (Gruner 1966), e) konec end. 1. pleopodu ♂
(Gruner 1966), f) ex. 1. pleopodu ♂ (Gruner 1966) g) 7. pereiopod ♂ (Frankenberger 1959).
a) b
c) d) e)
f) g)
68
Porcellio scaber Latreille, 1804
Čeleď: Porcellionidae
Velikost: délka různá, můţou dosahovat aţ 18 mm.
Zbarvení: variabilní, u ♂ převládá tmavošedé a černé, u ♀ světlé, hnědé, šedé, zelenošedě
mramorované.
Tvar: klenutý.
Povrch: hustě a ostře zrnitý
Hlava: čelní střední lalok velký, široce trojúhlý; postranní laloky zaoblené, mezi postranním a
středním lalokem oblý tupý úhel.
Anteny: 2.-4. článek násadce s ostrým zoubkem; bičík ze 2 článků.
Oči: mnoho oček.
Pereionity: 1.-3. pereionit na stranách hluboce vykrojen, epimery protaţeny v ostré cípy;
ţlázová políčka malá, oválná, noduli laterales mezi hrbolky špatně viditelné, posunuté
dozadu.
Pleonity: epimery dobře vyvinuty, dozadu ohnuté, u 5. pleonitu se málo rozbíhají.
7. pereiopod ♂: ischiopodit zespod konkávní, husté brvy; carpopodit na distálním konci
zaoblený.
1. pleopod ♂: exopodit široký, skoro tvar lichoběţníku; endopodit na bázi široký, hrot zevně
odchýlený, rozeklaný.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: na bázi široký, zadní špičatá část asi 2krát delší neţ bazalní část.
Uropody: protopodit napříč uťatý, kratší neţ epimery 5. pleonitu; exopodit ♂ delší neţ ♀.
Zdroje: Frankenberger 1959, Gruner 1966.
69
Obr. 27: Porcellio scaber. a) celé tělo (Sutton 1972), b) hlava (Gruner 1966), c) bičík anten
(Gruner 1966), d) telson s uropody (Sutton 1972), e) telson z břiš. str. ♂ (Gruner 1966), f) ♀
(Gruner 1966), g) 7. pereiopod ♂ (Gruner 1966), h) 1. – 4. pereionit (Gruner 1966), i) end. 1.
pl. ♂ (Gruner 1966), j) konec end. 1. pl. ♂ (Gruner 1966), k) ex. 1. pl. ♂ (Gruner 1966), l) ex.
2. pl. ♂ (Gruner 1966), m) klenba těla (Sutton 1972).
a) b) c)
d)
f) e)
g)
m)
h)
i)
j) k)
l)
70
Porcellio spinicornis Say, l8l8
Čeleď: Porcellionidae
Velikost: délka 12-15 mm
š. 5 – 7 mm
Zbarvení: hlava a pleon černé, hruď pestrá: hnědé a ţluté aţ bílé skvrny; telson a epimery
světlé, tykadla šedá.
Povrch: ostré hrbolky.
Hlava: čelní lalok silně vyvinut, úhel mezi postranním a středním lalokem pravý aţ ostrý.
Anteny: na 2. článku násadce velký konečný zub; bičík ze 2 článků, 1. článek delší.
Oči: mnoho oček.
Pereionity: 1.-3. pereionit na stranách hluboce vykrojen, ţlázová políčka a noduli laterales
jsou zřídka jasně patrné.
Pleonity: epimery dobře vyvinuty.
7. pereiopod ♂: ischiopodit zespod lehce konkávní, políčko chlupů; carpopodit svrchu
obloukovitý hřeben.
1. pleopod ♂: exopodit má ve středu krátký, široký, oblý lalok; hrot endopoditu nepatrně
uchýlený do strany.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: na bázi široký, poměrně krátká špička, svrchu ţlábek.
Uropody: protopodit příčně uťatý; exopodit ♂ delší neţ ♀.
Zdroje: Frankenberger 1959, Gruner 1966.
71
Obr. 28: Porcellio spinicornis. a) celé tělo (Oliver, Meechan 1993), b) hlava (Gruner 1966), c)
bičík anten (Gruner 1966), d) 1. – 4. pereionit (Gruner 1966), e) telson s uropody (Sutton
1972), f) 7. pereiopod ♂ (Frankenberger 1959), g) end. 1. pleopodu ♂ (Frankenberger 1959),
h) konec end. 1. pl. ♂ (Gruner 1966), i) ex. 1. pl. ♂ (Gruner 1966), j) 1 pl. ♂ (Edney 1954), k)
2 pl. ♂ (Edney 1954).
a) b) c)
d) e)
f) h) g)
i) j) k)
72
Porcellionides pruinosus (Brandt, 1833)
Čeleď: Porcellionidae
Velikost: délka 9-12 mm; šířka 4-5 mm.
Zbarvení: hnědé, někdy do červena, ojíněný – zmizí při navlhčení, pereiopody světlé.
Povrch: hrbolky.
Hlava: na čele lišta ve tvaru V, malé zaoblené postranní laloky.
Anteny: šupinky, anteny delší neţ ½ těla; bičík ze 2 článků, 1. článek delší.
Oči: silně klenuté; asi 20 oček.
Pereionity: na 2.-4. příčně seskupené hrbolky, zadní okraj 1. pereionitu je stejnoměrně
zaoblený, 7. široce vykrojen; velmi malá ţlázová políčka na okraji pereionitů.
Pleonity: epimery málo vyvinuty, zadní roh 3.-5.pleonitu špičatě vytaţen dozadu.
7. pereiopod ♂: bez pohlavního rozlišení.
1. pleopod ♂: exopodit variabilní tvar; endopodit na hrotu rovnoměrně zakulacený, na jeho
vnitřním okraji řada štětin.
2. pleopod ♂: exopodit rovnoměrně vykrojený vnější okraj; endopodit štíhlý.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: široce trojúhlý, špičatý, plochý, na konci prohloubený.
Uropody: endopodit silně přesahuje telson.
Zdroje: Frankenberger 1959, Gruner 1966, Vandel 1960, 1962.
73
Obr. 29: Porcellionides pruinosus. a) celé tělo (Webb, Sillem 1906), b) hlava, 1. pereionit
(Frankenberger 1959), c) antena (Vandel 1960, 1962), d) hlava zepředu (Gruner 1966), e) 1.
pleopod ♂ (Gruner 1966), f) 2. pleopod ♂ (Gruner 1966).
a) c)
b) d) e)
f)
74
Porcellium collicola (Verhoeff, 1907)
Čeleď: Trachelipodidae
Velikost: délka 4-5 mm; šířka 2-3 mm.
Zbarvení: variabilní, ţlutě a hnědě mramorovaný.
Tvar: klenutý, schopnost neúplné volvace, více omezena neţ u P. conspersum.
Povrch: zrnitý.
Hlava: trojúhlý střední lalok; postranní laloky úzké, dlouhé, trochu rozbíhavé.
Anteny: bičík ze 2 článků.
Oči: mnoho oček.
Pereionity: 1. pereionit po stranách obloukovitě vykrojen.
Pleonity: epimery 5 pleonitu lehce rozbíhavé.
7. pereiopod ♂: ischiopodit má vně nepatrný výběţek, zevnitř několik brv, krátké chlupy.
1. pleopod ♂: endopodit z ½ velmi široký, zuţuje se, hrot zevně mělce prohlouben.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: jazykovitý, na konci zaoblený, plochý.
Uropody: exopodity krátce vřetenovité.
Zdroje: Frankenberger 1959.
75
Obr. 30: Porcellium collicola. a) telson s uropody (Frankenberger 1959), b) 1. pereonit
z pravé strany (Frankenberger 1959), c) ischiopodit 7. pereiopodu ♂ (Frankenberger 1959), d)
1. pleopod ♂ (Wachtler 1937), e) end. 1. pl. ♂ (Frankenberger 1959).
a) b) c)
d) e)
76
Porcellium conspersum (C. Koch, l841)
Čeleď: Trachelipodidae
Velikost: délka 6-8 mm; šířka 3-4 mm.
Zbarvení: variabilní, ţlutě a hnědě mramorovaný.
Tvar: silně klenutý, schopnost neúplné volvace.
Povrch: zrnitý, hrbolky.
Hlava: trojúhlý střední lalok, postranní laloky úzké, dlouhé, trochu rozbíhavé.
Anteny: násadec z 5 článků; bičík ze 2 článků, dlouhý asi jako 5. článek násadce.
Oči: mnoho oček.
Pereionity: 1. pereionit po stranách ostře vykrojen.
Pleonity: epimery 5 pleonitu rovnoběţné nebo sbíhavé.
7. pereiopod ♂: ischiopodit má vně protáhlý výběţek, zevnitř hojné dlouhé trny.
1. pleopod ♂: endopodit z ½ velmi široký, zuţuje se, hrot ohnut zřetelně vně.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: jazykovitý, na konci zaoblený, plochý.
Uropody: protopodit krátký, na konci šikmo zkosený; exopodity krátce vřetenovité.
Zdroje: Frankenberger 1959.
77
Obr. 31: Porcellium conspersum. a) hlava (Wachtler 1937), b) antena (Frankenberger 1959),
c) bičík anten (Gruner 1966), d) telson s uropody (Gruner 1966), e) 6. a 7. pereionit, pleon
(Dahl 1916), f) pereionyty (Gruner 1966), g) 1. pereionit z pravé strany (Frankenberger 1959),
h) ischiopodit 7. pereiopodu ♂ (Frankenberger 1959), i) 1. pleopod ♂ (Gruner 1966), j) konec
end. 1. pl. ♂ (Gruner 1966), k) endopodity 1. pl. ♂ , pohl, kuţel (Wachtler 1937).
a) b) c) g)
d) e)
f) h)
i) j) k)
78
Protracheoniscus major (Dollfus, 1903)
Čeleď: Trachelipodidae
Velikost: délka ♂ do 18 mm, ♀ do 15 mm.
Zbarvení: šedohnědé, světlé skvrny, epimery na kraji světlé.
Povrch: lehce vrásčitý, pokrytý krátkými, hustými chlupy.
Hlava: asi dvakrát tak široká jak dlouhá, malé postranní laloky, na hřbetní straně slabě
vyhloubeny.
Anteny: bičík ze 2 článků, 1. článek delší.
Oči: asi 20 oček.
Pereionity: noduli laterales zřetelné, na 3. a 4. pereonitu výrazně posunuty ke středu.
7. pereiopod ♂: ischiopodit krátký, na horní straně hřeben s ostny a políčkem chloupků.
1. pleopod ♂: exopodit delší neţ širší, zevnitř tracheální políčko; endopodit silný, ale štíhlý,
slabě ohnutý vně, na konci řádka chlupů.
2. pleopod ♂: endopodit štíhlý.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: krátce trojúhlý, s tupou špičkou.
Uropody: exopodit u ♂ značně delší neţ u ♀.
Zdroje: Gruner 1966.
79
Obr. 32: Protracheoniscus major. a) hlava (Gruner 1966), b) bičík anten (Gruner 1966), c)
umístění noduli laterales na pereionitech (Gruner 1966), d) 7. pereiopod ♂: b. – basipodit, i. –
ischiopodit, m. – meropodit (Gruner 1966), e) telson s uropody ♂ (Gruner 1966), f) telson
s uropody ♀ (Gruner 1966), g) 1. pleopod ♂ (Gruner 1966), h) konec end. 1. pl. ♂ (Gruner
1966).
a) b)
c) d)
e) f)
g) h)
b.
i. m.
80
Protracheoniscus politus (C. Koch, 1841)
Čeleď: Trachelipodidae
Velikost: délka ♂ do 7,5 mm, ♀ do 9,5 mm; šířka 3-4,5 mm.
Zbarvení: tmavohnědé, mramorování světlými skvrnami.
Povrch: hladký.
Hlava: postranní laloky malé, čelní lišta vyklenuta dopředu.
Anteny: bičík ze 2 článků, 2. článek delší.
Oči: asi 20 oček.
Pereionity: noduli laterales leţí ve stejné výšce.
7. pereiopod ♂: ischiopodit na spodním okraji silně prohnutý, svrchu vyklenutí, zde osten.
1. pleopod ♂: exopodit delší neţ širší, vně tracheální políčko; endopodit zavalitý, silný, hrot
ohnut vně, vně zoubkovaný.
2. pleopod ♂: endopodit štíhlý.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: relativně krátký, ze strany obloukové aţ úhlové prohnutí, konec zašpičatělý.
Zdroje: Frankenberger 1959, Gruner 1966.
81
Obr. 33: Protracheoniscus politus. a) hlava (Gruner 1966), b) bičík anten (Gruner 1966), c) 7.
pereonit, pleon, uropody (Frankenberger 1959), d) telson s uropody (Gruner 1966), e) 1.
pleopod ♂ (Gruner 1966), f) konec end. 1. pl. ♂ (Wachtler 1937), g) 2. pleopod ♂ (Gruner
1966), h) umístění noduli laterales na pereionitech (Gruner 1966), i) 7. pereiopod ♂: b. –
basipodit, i. – ischiopodit, m. – meropodit (Gruner 1966).
a) b) d)
c) e) g)
h) f)
i)
b.
i. m.
82
Trachelipus difficilis (Radu, 1950)
Čeleď: Trachelipodidae
Velikost: délka 10-12 mm; šířka 6-7 mm.
Zbarvení: tmavohnědé, na bázi epimer světlé skvrny, ţluté mramorování.
Tvar: dost zpolštělý.
Povrch: slabé hrbolky.
Hlava: střední lalok slabě vyvinut; velké postranní laloky, široce zaoblené.
Anteny: bičík ze 2 článků, oba přibliţně stejně dlouhé.
Oči: mnoho oček.
Pereionity: 1.-3. pereiomnit má zadní okraj po stranách hluboce vykrojený, chybí valy na
zadních rozích epimer; ţlázové políčko blízko okraje.
Pleonity: epimery dobře vyvinuty, epimery 5. pleonitu se dozadu rozbíhají.
7. pereiopod ♂: ischiopodit: dorzální hrbol, políčko chlupů, není šikmá lišta; meropodit nemá
shora políčko chlupů; carpopodit má na horní straně kýl.
1. pleopod ♂: exopodit vytaţen v dlouhý úzce zašpičatělý výběţek; endopodit se zuţuje,
vybíhá v hrot, není ohnut na stranu.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: jen málo delší neţ zadní cíp epimery 5. pleonitu, na straně zaobleně tupoúhlý.
Uropody: exopodity přesahují telson i epimery 5. pleonitu.
Zdroje: Frankenberger 1959, Radu 1985, Schmölzer 1965.
83
Obr. 34: Trachelipus difficilis. a) hlava (Frankenberger 1959), b) telson s uropody (Schmölzer
1965), c)7. pereiopod ♂ (Frankenberger 1959), d) ischiopodit 7. per. ♂ (Schmölzer 1965), e)
end. 1. pleopodu ♂ (Frankenberger 1959), f) konec end. 1. pl. ♂ (Radu 1985), g) ex. 1. pl. ♂
(Frankenberger 1959), h) ţlázová políčka na epimerách (Frankenberger 1959).
a) b)
c) d)
e) f) g)
h)
84
Trachelipus nodulosus (C. Koch, 1838)
Čeleď: Trachelipodidae
Velikost: délka 8-12 mm; šířka 4-6 mm.
Zbarvení: břidlicově šedé, světlé skvrny na bázi epimer.
Tvar: klenutý.
Povrch: oploštělé hrbolky.
Hlava: postranní laloky dobře vyvinuty; střední lalok vyvinutý slabě, zaoblený; mezi
postranním a střední lalokem obloukovité prohnutí.
Anteny: bičík ze 2 článků, 1. článek kratší.
Oči: mnoho oček.
Pereionity: 1.-3. pereionit má zadní okraj po stranách hluboce vykrojený, ţlázová políčka
kulovitá, velká, na 2.-4 pereionitu nejvýše 2krát tak daleko od zadního jako od vnějšího
okraje.
Pleonity: epimery dobře vyvinuty, epimery 5. pleonitu se dozadu rozbíhají.
7. pereiopod ♂: ischiopodit na spodní straně skoro rovný; carpopodit svrchu nízký hřeben.
1. pleopod ♂: exopodit vytaţen v dlouhý úzký výběţek; enopodit na konci drobné chloupky.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: přední část široká, zadní zúţená, špičatá.
Uropody: protopodit široký, příčně uťatý; exopodity silné, přesahují telson i epimery 5.
pleonitu; endopodity málo přesahují telson.
Zdroje: Frankenberger 1959, Gruner1966.
85
Obr. 35: Trachelipus nodulosus. a) hlava (Frankenberger 1959), b) ţlázová políčka na
epimerách (Frankenberger 1959), c) 7. pereiopod ♂ (Frankenberger 1959), d) carpopodit 7.
per. ♂ (Frankenberger 1959), e) 1. pleopody ♂ (Frankenberger 1959), f) konec end. 1. pl. ♂
(Gruner 1966), g) ex. 1. pl. ♂ (Gruner1966).
a) b)
c) d)
e) f) g)
86
Trachelipus rathkii (Brandt, 1833)
Čeleď: Trachelipodidae
Velikost: délka 12-15 mm; šířka 5,5-6,5 mm.
Zbarvení: variabilní, černošedé, hnědé, ţlutohnědé, světlé skvrnky, ♂ většinou tmavší.
Tvar: ploše klenutý.
Povrch: drobné i hrubší hrbolky.
Hlava: úhel mezi středním a postranními čelními laloky tupý, zaoblený; střední lalok slabě
vyvinut.
Anteny: na 2. a 3. článku násadce mírně vyvinuté chloupky; bičík ze 2 článků.
Oči: mnoho oček.
Pereionity: zadní okraj 1.-3. pereionitu po stranách hluboce vykrojený; epimery protaţeny
vzad; podlouhlé valy; noduli laterales zřetelné; ţlázová políčka okrouhlá, uloţená blízko
okraje.
Pleonity: epimery dobře vyvinuty, epimery 5. pleonitu se dozadu rozbíhají.
7. pereiopod ♂: na ischiopoditu svrchu políčko s ostny; na meropoditu svrchu ploška
s chloupky; na carpopoditu svrchu kýlovité rozšíření.
1. pleopod ♂: exopodit široký s krátkým výběţkem, tracheální políčko; enopodit se zuţuje,
hrot je ohnut navenek.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: trojúhlý, širší neţ delší, postranní okraje konkávní.
Uropody: protopodit zvenčí dovnitř uťatý, exopodity přesahují telson i epimery 5. pleonitu.
Zdroje: Frankenberger 1959, Gruner 1966.
87
Obr. 36: Trachelipus rathkii. a) celé tělo (Oliver, Meechan 1993), b) 1. pereonit, hlava (Dahl
1916), c) antena (Sutton 1972), d) telson s uropody (Gruner 1966), e) end. a ex. 2. pleopodů ♂
(Oliver, Meechan 1993), f) ex. a end. 1. pl. ♂ (Frankenberger 1959), g) konec end. 1. pl. ♂
(Gruner 1966), h) 7. pereiopod ♂ (Frankenberger 1959), i) carpopodit 7. per. ♂
(Frankenberger 1959), j) noduli laterales, ţlázové políčka a valy na epimerách 2.-4. pereionitu
(Gruner 1966), k) telson zespod (Sutton 1972).
a) b)
k) e) f)
g) h) j)
c)
d)
i)
88
Trachelipus ratzeburgii (Brandt, 1833)
Čeleď: Trachelipodidae
Velikost: délka 10-14 mm; šířka 5-7 mm.
Zbarvení: tmavě šedé, nad epimerami bělavé skvrny, zadní rohy epimer oranţové aţ červené.
Tvar: klenutý.
Povrch: na hřbetě oploštěle hrbolatý, na epimerách slabší hrbolky.
Hlava: úhel mezi středním a postranními čelními laloky ostrý aţ pravý, špičatý; střední lalok
velký.
Anteny: 3. článek násadce nese na distálním konci jeden zub; bičík ze 2 článků.
Oči: mnoho oček.
Pereionity: 1.-3. pereionity mají zadní okraj po stranách hluboce vykrojený, epimery 1.
pereionitu protaţeny vpřed.
Pleonity: epimery dobře vyvinuty, epimery 5. pleonitu se dozadu rozbíhají.
7. pereiopod ♂: ischiopodit zespodu téměř rovný, šupinaté políčko s ostny; shora na
carpopoditu ze ¾ vytaţen obloukovitý hřeben.
1. pleopod ♂: exopodit s výběţkem, svrchu ze 2/3 tracheální políčko, ostny; hrot endopoditu
konkávně vykrojen.
2. pleopod ♂: exopodit delší a uţší neţ u T. rathkii.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: trojúhlý, plochý, špičatý.
Uropody: protopodit krátký, široký, příčně uťatý; exopodity přesahují telson i epimery 5.
pleonitu.
Zdroje: Frankenberger 1959, Gruner 1966, Vandel 1960, 1962.
89
Obr. 37: Trachelipus ratzeburgii. a) hlava (Gruner 1966), b) telson s uropody (Gruner 1966),
c) bičík anten (Gruner 1966), d) 7. pereiopod ♂ (Frankenberger 1959), e) carpopodit 7. per. ♂
(Frankenberger 1959), f) 1. pleopody ♂ (Frankenberger 1959), g) konec end. 1. pl. ♂ (Gruner
1966), h) ex. 1. pl. ♂ (Gruner 1966), i) ţlázová políčka a noduli laterales 1. – 4. pereonitu
(Gruner 1966).
a) b)
c) d) e)
f) g) h)
i)
90
Trichoniscoides helveticus (Carl, 1908)
Čeleď: Trichoniscidae
Velikost: délka 3-5 mm.
Zbarvení: variabilní, oranţové, světle růţové, bílé.
Povrch: malé hrbolky uspořádané ve dvou příčných řadách.
Hlava: širší neţ delší, se zaobleným předním okrajem; velké postranní laloky.
Anteny: násadec z 5 článků, 1.-3. článek krátký a široký, 4. a 5. dlouhý a štíhlý; bičík ze 3
článků, štěteček dluhých brv.
Oči: 1 očko, někdy barevně výrazné, někdy málo viditelné.
Pleonity: 3.-5. pl. slabě vyvinuty.
7. pereiopod ♂: podobné u obou pohlaví.
1. pleopod ♂: exopodit čtyř- nebo trojúhlý, zadní roh prodlouţený, na něm dva výběţky;
endopodit zkrácený, na konci obrvená tyčinka.
2. pleopod ♂: exopodit lichoběţníkovitý; konec endopoditu rozvětvený, hákovitě ohnutý.
♂ pohlavní kuţel: nepárový, dlouhý, úzký, v zadní části mírně zúţený.
Telson: na konci uťatý aţ široce zaoblený.
Zdroje: Gruner 1966, Vandel 1960, 1962.
91
Obr. 38: Trichoniscoides helveticus. a) telson s uropody (Wachtler 1937), b) 1. pleopod ♂,
pohl. kuţel (Gruner 1966) c) 2. pleopod ♂ (Vandel 1960, 1962), d) konec end. 2. pl. ♂
(Vandel 1960, 1962), e) ex. a end. 2. pl. ♂ (Oliver, Meechan1993), f) 7. pereiopod ♂
(Wachtler 1937).
a)
b)
c) d) e)
f)
92
Trichoniscus crassipes Verhoeff, 1939
Čeleď: Trichoniscidae
Velikost: délka 2-3 mm.
Zbarvení: hnědé.
Povrch: hladký.
Hlava: nadtykadlová čára tvaru V, postranní laloky dobře vyvinuté.
Anteny: bičík ze 3-4 článků, nezřetelně oddělené, poslední článek s dlouhým štětečkem brv.
Oči: 3 očka.
Pereionity: na epimerách nejsou šikmé obloukovité valy.
Pleonity: epimery 3.- 5. pleonitu slabě vyvinuty.
7. pereiopod ♂: ischiopodit trojúhelníkovitý; meropodit stejně dlouhý jak široký; carpopodit
jen málo širší neţ delší.
1. pleopod ♂: exopodit trojúhlý, na zevním okraji hluboký zářez, v něm můţou být krátké
brvy; endopodit 2-článkový, distálně zúţený, na konci jemné šikmé vrásky.
2. pleopod ♂: exopodit příčně obdélníkový; endopodit 2-článkový, bazální krátký, konečný
článek se zuţuje, má dlouhý bičíkovitý konec, před středem dvě šikmé řady hřebínků.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: příčně uťatý.
Uropody: exopody dlouhé, šídlovité; endopodity slabší, kratší.
Zdroje: Frankenberger 1959.
93
Obr. 39: Trichoniscus crassipes. a) 7. pereiopod ♂ (Frankenberger 1959), b) 1. pleopod ♂
(Frankenberger 1959), c) konec end. 1. pl. ♂ (Frankenberger 1959).
a) b)
c)
94
Trichoniscus noricus Verhoeff, 1917
Čeleď: Trichoniscidae
Velikost: délka ♂ 3 mm, ♀ 3,9 mm.
Zbarvení: hnědé.
Povrch: hladký.
Hlava: nadtykadlová čára tvaru V, postr. l. dobře vyvinuté.
Anteny: bičík ze 3-4 článků, nezřetelně oddělené, poslední článek s dlouhým štětečkem brv.
Oči: 3 očka.
Pereionity: na epimerách šikmé obloukovité valy.
Pleonity: epimery 3.-5. pleonitu slabě vyvinuty.
7. pereiopod ♂: carpopodit aspoň 1,5krát delší neţ širší, nejširší ve 2/3 délky; meropodit
poměrně krátký.
1. pleopod ♂: exopodit trojúhlý, vně jen 2-3 mělké vroubky, konec široce zaoblený;
endopodit 2-článkový, bazální článek tlustý, konec šikmo rýhován.
2. pleopod ♂: exopodit příčně obdélníkový, střední část rozšířená; endopodit silný, zadní
zúţená část krátká.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: příčně uťatý.
Uropody: exopodity dlouhé, šídlovité, endopodity slabší, kratší.
Zdroje: Frankenberger 1959, Gruner1966.
95
Obr. 40: Trichoniscus noricus. a) 7. pereiopod ♂ (Frankenberger 1959), b) carpus (7.
pereiopod ♂) (Gruner1966), c) 1. pleopod ♂ (Frankenberger 1959), d) konec end. 1 pl. ♂
(Frankenberger 1959), e) ex. 1. pl. ♂ (Frankenberger 1959), f) 2. pleopod ♂ (Frankenberger
1959).
a) b)
c) d) e)
f)
96
Trichoniscus provisorius Racovitza, 1908
Čeleď: Trichoniscidae
Velikost: délka ♂ asi 3,2 mm, ♀ 3-3,5 mm.
Zbarvení:
Povrch:
Hlava: nadtykadlová čára tvaru V, postranní laloky dobře vyvinuté.
Anteny: bičík ze 3-4 článků, nezřetelně oddělené, poslední článek s dlouhým štětečkem brv.
Oči: 3 očka.
Pleonity: epimery 3.-5. pleonitu slabě vyvinuty.
1. pleopod ♂: exopodit na vnějším okraji kolenovitý výběţek, za zářezem na vnějším okraji
bez knoflíkovitého výběţku.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: příčně uťatý.
Uropody: exopodity dlouhé, šídlovité, endopodity slabší, kratší.
Zdroje: Gruner 1966, Vandel 1960, 1962.
97
Obr. 41: Trichoniscus provisorius. a) celé tělo (Edney 1954), b) 1. pleopod ♂, 2. pleopod ♂
(Edney 1954), c) ex. 1. pl. ♂ (Oliver, Meechan 1993).
a) b) c)
98
Trichoniscus pusillus Brandt, 1833
Čeleď: Trichoniscidae
Tento druh představuje téměř výhradně samičky rozmnoţující se partenogeneticky. Přesto se
zde objevují výjimečně i samci.
Velikost: délka 3-4 mm, ♂ bývá menší neţ ♀.
Zbarvení: ţluto aţ rudohnědé.
Povrch: hladký.
Hlava: nadtykadlová čára tvaru V, postranní laloky dobře vyvinuté.
Anteny: bičík ze 3-4 článků, nezřetelně oddělené, poslední článek s dlouhým štětečkem brv.
Oči: 3 očka.
Pereionity: na epimerách šikmé obloukovité valy.
Pleonity: epimery 3.-5. pleopodu slabě vyvinuty.
7. pereiopod ♂: carpopodit aspoň 1,5krát delší neţ širší, nejširší v ½ délky; meropodit
dlouhý.
1. pleopod ♂: exopodit štíhlý, s rovným vnějším okrajem,. vně hluboký zářezem, v něm
krátké brvy, za zářezem knoflíkovitý výběţek, konec přilbovitě zúţený.
2. pleopod ♂: exopodit příčně obdélníkový; endopodit 2-článkový, krátký bazální článek,
dlouhý koncový.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: příčně uťatý.
Uropody: exopodity dlouhé, šídlovité, endopodity slabší, kratší.
Zdroje: Frankenberger 1959, Gruner 1966.
99
Obr. 42: Trichoniscus pusillus. a) celé tělo (Oliver, Meechan 1993), b) hlava (Dahl 1916), c)
oči: A) mladý a B)dospělý jedinec (Sutton 1972), d) antena (Sutton 1972), e) 7. pereiopod ♂
(Frankenberger 1959), f) okraj dvou pereionitů (Frankenberger 1959), g) 1. pleopod ♂
(Gruner 1966),h) konec end. 1. pl ♂ (Frankenberger 1959), i) ex. 1. pl. ♂ (Frankenberger
1959) j) 2. pleopod ♂ (Frankenberger 1959).
a) c)
e) f)
g) h) i)
d)
b)
A) B)
j)
100
Trichoniscus pygmaeus Sars, 1898
Čeleď: Trichoniscidae
Velikost: délka 2 – 2,5 mm.
Zbarvení: pigment chybí téměř nebo úplně.
Povrch: hladký.
Hlava: nadtykadlová čára tvaru V, postranní laloky dobře vyvinuté.
Anteny: bičík ze 3-4 článků, nezřetelně oddělené, poslední článek s dlouhým štětečkem brv.
Oči: 3 očka.
Pleonity: epimery 3.-5. pleonitu slabě vyvinuty.
7. pereiopod ♂: carpopodit ani ne 2krát tak dlouhý jak široký, se 2 hrbolky.
1. pleopod ♂: exopodit trojúhlý, vně s mělkým zářezem, bez brv.
2. pleopod ♂: exopodit příčně obdélníkový; endopodit s krátkým bazální a dlouhým
koncovým článkem, zakulacený hrot.
♂ pohlavní kuţel: nepárový.
Telson: příčně uťatý.
Uropody: exopodity dlouhé, šídlovité, endopodity slabší, kratší.
Zdroje: Frankenberger 1959, Gruner 1966.
101
Obr. 43: Trichoniscus pygmaeus. a) celé tělo (Oliver, Meechan 1993), b) hlava (Edney1954),
c) telson s uropody (Edney1954), d) 7. pereiopod ♂ (Frankenberger1959), e) 1. pleopod ♂
(Frankenberger 1959), f) 2. pleopod ♂ (Gruner 1966), g) ex. a end. 2. pl. ♂ (Oliver, Meechan
1993).
a) b) c)
d) e) f)
g)
102
6. Literatura
Budde-Lund, G. (1885): Crustacea Isopoda terrestria per familias et genera et species
descripta, 319 pp.; Copenhagen.
Dahl, F. (1916): Die Asseln oder Isopoden Deutschlands. Verlag von Gustav Fischer, Jena.
Edney, E.B. (1954): British Woodlice, Synopsis of the British Fauna No. 9. The Linnean
Society of London, London.
Edney, E.B. (1951): The evaporation of water from woodlice and the millipede Glomeris.
Journal of Experimental Biology, 28: 91-115.
Flasarová, M. (2000): Übersicht über die faunistische Erforschung der Landasseln (Isopoda,
Oniscidea) in der Tschechische Republik. Crustaceana, 73: 585-608.
Frankenberger, Z. (1944): Oniscoidea Čech a Moravy. Věstník Král. Čes. Spol. Nauk, tř.
mat.-přír., 8: 1-28.
Frankenberger, Z. (1959): Stejnonoţci suchozemští – Oniscoidea. Fauna ČSR, svazek 14.
NČSAV, Praha.
Gruner, H.-E. (1966): Krebstiere oder Crustacea. V. Isopoda. 2 lieferung. Die Tierwelt
Deutschlands, 53. Teil, Jena: 151-380.
Hopkin, S.P. (1991): A key to the woodlice of Britain and Ireland. Field Studies, 7: 599-650.
Koch, C. (1841): Deutschlands Crustaceen, Myriapoden und Arachniden, ein Beitrag zur
deutschen Fauna, Heft 28–34; Regensburg (Pustet).
Meinertz, T. (1936): Storkrebs III., Ringkrebs, 2. Bænkebidere (Land- og Ferskvands-
Isopoder). G.E.C. Gads Forlag, København.
Mikula, J. (2004): Faunisticko-ekologická studie suchozemských stejnonoţců (Crustacea:
Isopoda: Oniscidea) CHKO Bílé Karpaty. Bakalářská práce/Bachelor thesis, Palacky
University Olomouc, Faculty of Science, Department of Ecology and Environmental
Science. 22 pp., Ms.
Mišurcová, J. (2007): Atlas rozšíření suchozemských stejnonoţců (Isopoda: Oniscidea) v
České republice s příspěvkem k poznání společenstev fragmentované krajiny. Diplomová
práce/Master thesis, Palacky University Olomouc, Faculty of Science, Department of
Botany. 237 pp., 3 appendices at CD-ROM, Ms.
Navrátil, M. (2007): Stonoţky, mnohonoţky a suchozemští stejnonoţci ve městě (Olomouc
& Hodonín). Diplomová práce/Master thesis, Palacky University Olomouc, Faculty of
Science, Department of Ecology and Environmental Science. 79 pp., 9 appendices + CD-
ROM, Ms.
Oliver, P.G., Meechan, C.J. (1993): Woodlice. Synopses of the British Fauna No. 49.
London, The Linnean Society of London and The Estuarine and Coastal Sciences
Association.
Radu, V.G. (1983): Crustacea, Isopoda, Oniscoidea – oniscoidee inferioare. Fauna RSR, Vol.
4, fasc. 13. Bucuresti, ARSR.
Radu, V.G. (1985): Crustacea, Isopoda, Crinochaeta. Fauna RSR, Vol. 4, fasc. 14. Bucuresti,
ARSR.
Saska, P. (2007): Philoscia muscorum (Crustacea: Oniscidea: Philosciidae), new species of
terrestrial isopod for the Czech Republic. Bohemia centralis, Praha, 28: 437−440.
103
Schöbl, J. (1861): Korýši stejnonozí (Crustacea Isopoda) ohledem na rody a druhy v Čechách
se nalézající. Ţiva, 9: 61-72, 211-218, 307-321.
Schmalfuss, H., Wolf-Schwenninger, K. (2002): A bibliography of terrestrial isopods
(Crustacea, Isopoda, Oniscidea). – Stuttgarter Beiträge zur Naturkunde, Serie A, Nr. 639:
120 pp.
Schmalfuss, H. (2003): World catalog of terrestrial isopods (Isopoda: Oniscidea). Stuttgarter
Beiträge zur Naturkunde, Serie A, 654: 341 pp. Online dostupná aktualizovaná verze na
http://www.oniscidea-catalog.naturkundemuseum-bw.de/Cat_terr_isop.pdf.
Schmölzer, K. (1965): Bestimmungsbücher zur Bodenfauna Europas - Ordnung Isopoda
(Landasseln). Akademie Verlag, Berlin.
Sutton, S.L. (1972): Invertebrate types - Woodlice. London, Ginn & company limited.
Tajovský, K. (2005): Isopoda (stejnonoţci). In: Farkač, J., Král, D., Škorpík, M. (eds.):
Červený seznam ohroţených druhů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny
ČR, Praha: 104-105.
Tajovský, K. (2006): Suchozemští stejnonoţci (Isopoda: Oniscidea) CHKO Kokořínsko.
Bohemia centralis, Praha, 27: 189–197.
Tuf, I.H., Tufová, J. (2008): Proposal of ecological classification of centipede, millipede and
terrestrial isopod faunas for evaluation of habitat quality in Czech Republic. Čas. Slez.
Muz. Opava (A), 57: 37-44.
Vandel, A. (1960): Isopodes Terrestres. Premiere partie. Faune de France, 64. Paris.
Vandel, A. (1962): Isopodes Terrestres. Deuxieme partie. Faune de France, 66. Paris.
Wächtler, W. (1937): Isopoda (Asseln). Die Tierwelt Mitteleuropas Band 2, Lief 2b. Verlag,
Leipzig.
Warburg, M.R. (1993): Evolutionary biology of land isopods. Berlin, Springer-Verlag.
Webb, W.M., Sillem, C. (1906): The British woodlice. London, Duckworth & Co.
Pří
loh
a
Vysv
ětli
vk
y:
Bas
. =
bas
ipodit
B =
bič
ík
C =
cox
opodit
čl. =
člá
nek
d. =
dél
ka,
dlo
uh
ý
dis
t. =
dis
táln
í, d
istá
lně
end. =
endopod
it
ep. =
epim
ery
ex. =
ex
opodit
I =
isc
hio
podit
k. =
krá
tký
l. =
lal
ok
M =
mer
opodit
N =
nás
adec
n. l.
= n
oduli
lat
eral
es
obl.
= o
blo
ukovit
ý, oblo
ukovit
ě
okr.
= o
kra
j
per
. =
per
eionit
pl.
= p
leo
nit
pol.
= p
olí
čko
post
r. =
post
ranní
pro
t. =
pro
topodit
stř.
= s
třed
ní
š. =
šíř
ka,
šir
ší
troj.
= t
rojú
hlý
, tr
ojú
hel
ník
ovit
ý
z. =
zad
ní
ţ. p
. =
ţlá
zová
polí
čka
Tab
. 1:
Tab
ulk
a zn
aků č
eled
i L
igii
dae.
dru
h
ante
ny
oči
uro
pod
y
tels
on
♂
pohl.
kuţe
l
povrc
h
zbar
ven
í vel
ikost
per
eionit
y
7.
per
eiopod
♂
1. ple
opod
y ♂
2. ple
opod
y ♂
ple
onit
y
hla
va
Lig
idiu
m
ger
manic
um
B:
10
-13
zřet
eln
ých
čl.
mnoho
oče
k,
vel
ké
end. del
ší
neţ
ex
.
širo
ce
zaoble
ně
troj.
pár
ovit
ý
še
dohněd
é, c
hybí
čern
ohněd
ý p
ruh
na
ep.
d. 7 m
m
š. 2
,5-3
mm
na
z. o
kr.
1. per
.
chlu
pat
é pol.
,
pře
d n
ím n
ení
pro
hnutí
ex
. tr
oj.
, na
hro
tu
tupě
zaoble
n,
se
2 d
. brv
ami;
výběţ
ek
end. kra
tší
neţ
širš
í, m
á 2
-3
brv
y
ex.:
z. okr.
tém
ěř
rovn
ý;
end. na
konci
zaoble
ný, pře
d
konce
m z
evně
špič
ka
ep. 3.-
5. pl.
slab
ě
vyvin
uty
za o
čim
a obl.
,
pře
ruše
ná
rýha,
pře
d z
. okr.
hla
vy
dru
há
pří
čná
rýha
Lig
idiu
m
hyp
noru
m
B:
10
-13
zřet
eln
ých
čl.
mnoho
oče
k,
vel
ké
end. nen
í
del
ší n
eţ
ex.
širo
ce
zaoble
ně
troj.
pár
ovit
ý
hla
dk
ý,
lesk
lý
čern
ohněd
é,
stra
kat
é,
čern
ohněd
ý p
ruh
na
báz
ích e
p.
d. 7-
10m
m
š. 3
-4
mm
na
z. o
kr.
1.
per
.
chlu
pat
é pol.
,
pře
d n
ím
jam
kovit
é
pro
hnutí
ex
. tr
oj.
, hro
t
ost
rý, se
2 d
.
brv
ami;
end. se
ští
hlý
m
výběţ
kem
,
opat
řen 2
-3
hla
dk
ým
i brv
ami
ex. z.
okr.
vln
ovit
ě pro
hnutý
;
end. ša
vlo
v.
pro
hnutý
,
zaoble
ný, pře
d
konce
m k
.
výběţ
ek, ze
vnit
ř
ost
ny
ep. 3.-
5. pl.
slab
ě
vyvin
uty
za o
čim
a obl.
,
pře
ruše
ná
rýha,
pře
d z
. okr.
hla
vy
dru
há
pří
čná
rýha
Pro
vše
chn
y n
ásle
dují
čel
edi
pla
tí, ţe
pohla
vní
kuţe
l ♂
je
nep
árov
ý.
Tab
. 3:
Tab
ulk
a zn
aků č
eled
i B
ud
del
un
die
llid
ae.
dru
h
ante
ny
oči
uro
pod
y
tels
on
povrc
h
zbar
ven
í vel
ikost
per
eionit
y
7. per
eiopod
♂
1. ple
opod
y ♂
2. ple
opod
y ♂
ple
onit
y
hla
va
Buddel
undie
lla
cata
ract
ae
N:
5 č
l.
B:
3 č
l., na
2.
čl. sm
ysl
ová
brv
a, n
a konci
d. št
ěteč
ek
3
očk
a,
čern
á
rozš
ířen
ý
pro
topodit
,
ex. k.
tvar
lic
hoběţ
-
ník
u, vrc
hol
víc
e či
mén
ě
uťa
tý
siln
ě kle
nutý
,
podél
ná
ţebra
, te
lson
bez
ţeb
er
svět
le
fial
ové,
ţluta
vě
bíl
é
d. 2 m
m,
svin
uté
1,2
mm
bez
pohla
vníh
o
rozl
išen
í
ex. m
alý, úzk
ý,
end. 2 č
l., 2. čl
.
rozš
ířen
ý,
pří
čně
pru
hovan
ý
mal
ý
pro
topodit
,
ex.
obdel
ník
ov
ý,
end. 2 č
l., 2. čl
.
uţš
í, d
o š
pic
e
1. a
2. sp
lýv
á
(neb
o 1
. re
duko
-
van
ý),
3. bez
ep.,
4. a
5. – š
., d
oza
du
zahnuté
ep.
asi
dvak
rát
tak š
.
jak d
., s
ilné
hrb
oly
, te
men
o
odděl
eno z
řete
lnou
čeln
í li
štou
Tab
. 4:
Tab
ulk
a zn
aků č
eled
i P
laty
art
hri
dae.
dru
h
ante
ny
oči
u
ropod
y
tels
on
povrc
h
zbar
ven
í vel
ikost
per
eionit
y
7. per
eiopod
♂
1. ple
opod
y ♂
2. ple
opod
y ♂
ple
onit
y
hla
va
Pla
tyart
hru
s
hoff
mannse
gg
i
k., t
lust
é,
N:
5 č
l.,
5.č
l. v
elk
ý
B:
2 č
l., 1.
čl.
nep
atrn
ý
chybí
hust
ě ch
lupat
é,
mohutn
ý
pro
topodit
, ex
.
kuţe
lovit
ě
zašp
ičat
ělý
end. vel
mi
štíh
lý
k.,
troj.
dro
bné
šupin
ky
bíl
é,
naţ
loutl
é,
bez
pig
men
tu
d. ♂
1,5
-
2,5
mm
, ♀
3-4
,5 m
m,
š. 1
,6-2
,5
mm
z. o
kr.
1.-
3. obl.
vykro
jen,
n.
l.
vel
mi
mal
é, n
a z.
okr.
ter
git
ů
bez
pohla
vníh
o
rozl
išen
í
ex. za
oble
ný,
vně
pra
voúhlý
,
end. dlo
uze
kuţe
lovit
ý, hro
t
slab
ě ohnutý
ex. tr
oj.
,
end. št
íhlý
, šp
ičat
ý,
zakonče
n š
těti
nou,
ex. tr
och
u
pře
čnív
ajíc
í
ep. 3.-
5. pl.
vyvin
uty
, vnit
řek
ep. 5. pl.
skoro
rovno-b
ěţn
ý
pře
dní
okr.
zaoble
ný,
post
r. l
. dobře
vyvin
uté
Tab
. 5:
Tab
ulk
a zn
aků č
eled
i P
hil
osc
iid
ae.
dru
h
ante
ny
oči
uro
pod
y
tels
on
povrc
h
zbar
ven
í vel
ikost
per
eionit
y
7. per
eiopod
♂
1. ple
opod
y ♂
2. ple
opod
y ♂
ple
onit
y
hla
va
Lep
idonis
cus
min
utu
s
N:
5 č
l.
B:
3 č
l.
asi
15
oče
k
š. p
roto
podit
,
nes
ahá
aţ k
e šp
ici
tels
onu
k., t
roj.
šu
pin
ky
var
iabil
ní,
zák
lad
tmav
ohněd
ý, sv
ětlé
skvrn
y
d. do 9
mm
z. o
kr.
1.-
3. per
.
zaoble
ný, post
r.
okr.
per
. bez
podél
né
rýh
y
M:
bez
zvlá
štníh
o
výběţ
ku
ex.:
vně
obl.
pro
hnutý
, z.
okr.
oblý
end. ro
vnom
ěrn
ě
zašp
ičat
ělý, h
rot
oblý
s m
alým
lalů
čkem
ex. dlo
uze
pro
táhlý
, tr
oj.
,
o n
ěco k
ratš
í
neţ
end.,
end. 2-č
l.
ep. v
yvin
uty
,
nen
í zá
řez
mez
i
per
eionem
a
ple
onem
chybí
čeln
í l.
,
post
r. l
. ch
ybí
Phil
osc
ia
musc
oru
m
N:
5 č
l.
B:
3
čl., 2
.
kra
tší
18
oče
k
š. p
roto
podit
,
nes
ahá
aţ k
e šp
ici
tels
onu,
end.
mal
ý, úzk
ý,
ex.
vět
ší, ku
ţelo
vit
ý
troj.
, dovnit
ř
zaoble
né
stra
ny,
konec
do
špic
e
hla
dk
ý,
řídké
štět
iny
tmav
ohněd
é, s
vět
lé
skvrn
y, up
rost
řed
hřb
etu t
mav
ý p
ruh,
noh
y s
vět
lé, hla
va
obec
ně
tmav
ší
d. 8-1
2
mm
, š.
4-
5 m
m
zakula
cen
ý o
kr.
1. per
. sa
há
lehce
za
okr.
oka,
per
. po
stra
nác
h r
ýhu
M:
na
báz
i
spodníh
o o
kr.
hák
ovit
ý
výběţ
ek, tě
sně
při
léhá
k M
ex. as
i ta
k d
. ja
k š
.,
end. ro
vnom
ěrn
ě
zašp
ičat
ělý, n
a
špic
i zo
ubkovan
ý
lalů
ček,
na
vnit
řním
okr.
řad
a
ost
nů
ex. tr
oj.
, vně
obl.
vykro
jen
ý,
pro
táhlý
, sa
há
tém
ěř k
end.,
end. 2 č
l., d.,
špič
atý
ep. 3.-
5.
pl.
slab
ě v
yvin
uty
zřet
elná
čeln
í
lišt
a,
pro
taţe
ná
vpře
d, post
r.
l. c
hybí
Tab
. 2:
Tab
ulk
a zn
aků č
eled
i T
rich
on
isci
dae.
dru
h
ante
ny
oči
uro
pod
y
tels
on
povrc
h
zbar
ven
í vel
ikost
per
eionit
y
7. per
eiopod
♂
1. ple
opod
y ♂
2. ple
opod
y ♂
ple
onit
y
hla
va
Andro
nis
cus
den
tiger
B:
4 č
l.,
štět
eček
brv
1 o
čko,
čern
é
zřet
elně
pře
sahují
tels
on
na
konci
pří
čně
uťa
tý, z.
okr.
se
4 k
.
štět
inam
i
zrnit
ý, n
a 1.
per
. hrb
olk
y
ve
3-4
řad
ách,
na
2.-
7. per
.
ve
3 ř
adác
h
ora
nţo
vé,
červ
ené,
ve
stře
du
per
eionu
svět
lá l
inka
d. ♂
7
mm
, ♀
8
mm
M
: m
ohutn
ý
lalo
kovit
ý
výběţ
ek,
uvnit
ř nen
í
pro
hlo
uben
ex. tr
oj.
,
end. d.,
lopat
kovit
é
rozš
ířen
í nen
í
pří
čně
rýhov
ané
ex. při
bli
ţně
pra
voúhlý
, posl
ední
čl. en
d. ze
vnit
ř k.
zub, na
konci
řad
a
zoubků
ep. 3.-
5. pl.
slab
ě
vyvin
uty
ani
ne
dvak
rát
tak d
. ja
k š
.,
post
r. l
. s
k.
štět
inam
i
Andro
nis
cus
rose
us
B:
4 č
l.,
štět
eček
brv
1 o
čko,
čern
é
na
konci
pří
čně
uťa
tý
dro
bné
hrb
olk
y, n
a 1.
per
. hrb
olk
y
ve
3-4
řad
ách,
na
2.-
7. per
.
ve
2 ř
adác
h
ţiví
růţo
ví,
po
fix
aci
bíl
í
d. 3
-4
mm
M
: v
ybíh
á
v m
ohutn
ý l
.,
zesp
od p
ol.
hust
ých
, k.
chlu
pů, uvnit
ř
je p
rohlo
uben
ex. pro
táhle
tro
j.,
zevnit
ř ří
dké
brv
y,
end. d.,
lopat
kovit
é
rozš
ířen
í hust
ě,
pří
čně
rýhov
ané
ex. pří
čně
obdél
ník
ovit
ý,
zevnit
ř d. tr
n,
end. si
lný, upro
stře
d
zevnit
ř zu
b, ze
vní
okr.
bez
zou
bků
ep. 3.-
5. pl.
slab
ě
vyvin
uty
ani
ne
dvak
rát
tak d
. ja
k š
.,
post
r. l
. s
k.
štět
inam
i
Haplo
phth
alm
us
danic
us
B:
3 č
l.,
štět
eček
d.
brv
1 o
čko
na
konci
slab
ě
konkáv
ní
podél
ná
ţebra
,
mál
o z
řete
lná,
dro
bné
hrb
olk
y
běl
avé,
ţluta
vé
d.
3-4
mm
na
M a
C s
ilně
vyvin
uty
ost
ny
ex. tr
oj.
, se
š. báz
í,
end.:
baz
ální
čl.
siln
ý,
dis
t. š
tíhlý
,
na
konci
hust
é
pří
čné
rýhov
ání
ex. zk
ráce
n,
obdél
ník
ov
ý,
end.:
baz
ální
čl. k.,
dis
t. d
., š
tíhlý
ep. 3.-
5. pl.
dobře
vyvin
uty
troj.
čel
o;
zaoble
né,
čtyřh
rann
é
post
r. l
.
Haplo
phth
alm
us
men
gii
B:
3 č
l.,
štět
eček
d.
brv
1 o
čko
na
konci
slab
ě
konkáv
ní
podél
ná
ţebra
,
dobře
vyvin
utá
;
dro
bné
hrb
olk
y
bíl
é, b
ez
pig
men
tu (
aţ
na
čern
é očk
o)
d. 2
-4
mm
M
a C
opat
řen
ost
ny
ex. tr
oj.
,
end.:
baz
ální
čl.
mál
o š
irší
neţ
dis
t., dis
t. s
e na
konci
rozš
iřuje
,
neú
pln
é rý
hován
í
end.:
baz
ální
čl. k.,
siln
ý,
dis
t. z
prv
u š
.,
pak
se
siln
ě zu
ţuje
,
zakonče
n h
rote
m
ep. 3.-
5.
pl.
dobře
vyvin
uty
troj.
čel
o;
zaoble
né,
čtyřh
rann
é
post
r. l
.
Hyl
onis
cus
mari
ae
N:
4.č
l. u
♂
siln
ě
zduře
lý
B:
3-4
čl.
mál
o
zřet
elné,
štět
eček
brv
1 o
čko
na
konci
pří
čně
uťa
tý
hla
dk
ý
kaš
tanově
hněd
é, n
a ep
.
2. – 7
.
svět
lejš
í
skvrn
a
d. ♂
5 –
6 m
m, ♀
6-7
mm
M
: na
báz
i
zesp
od
hák
ovit
ý
výběţ
ek, je
ho
š. u
báz
e
stej
ná
neb
o
del
ší n
eţ d
.
ex. dlo
uze
tro
j.,
konec
ex
. ohnut
dolů
, pokry
t
šupin
ami;
end. na
konci
brv
u
ex.:
z. ro
h p
rota
ţen,
s brv
ami;
end. d., 2
-čl.
, dis
t. č
l.
del
ší, si
lný, u k
on
ce
zúţe
n, vně
a dovnit
ř
ohnut
2. a
3.
terg
it
stej
né
bar
vy j
ako
tělo
, ep
. 3.-
5. pl.
sla
bě
vyvin
uty
trojh
ranné
post
r. l
.
Hyl
onis
cus
ripari
us
N:
4.č
l. u
♂
štíh
lý,
stej
ně
u ♀
B:
3-4
čl.
mál
o
zřet
elné,
štět
eček
brv
1 o
čko
na
konci
pří
čně
uťa
tý
hla
dk
ý
tmav
ohněd
é,
něk
dy d
o
fial
ova
d. ♂
4-5
mm
, ♀
5-6
mm
M
: na
báz
i
zesp
od
hák
ovit
ý
výběţ
ek, je
ho
š. u
báz
e
men
ší n
eţ d
.
ex. na
báz
i š.
, as
i
v 1
/3 s
e zu
ţuje
,
zakrý
vá
end.,
konec
ex
. ro
vn
ý;
end. k., n
a konci
brv
a
ex. m
alý,
obdél
ník
ov
ý
end. d., 2
-čl.
, dis
t. d
.,
ke
konci
zúţe
n,
konec
lţi
čkovit
ě
rozš
ířen
2. a
3.
terg
it
svět
lejš
í
neţ
těl
o,
ep. 3.-
5.
pl.
sla
bě
vyvin
uty
trojh
ranné
post
r. l
., m
alé,
se 3
k.
štět
inam
i
Met
a-
tric
honis
coid
es
leyd
igi
B:
3 č
l.,
štět
eček
d.
brv
1 o
čko
zrnit
ý,
gra
nule
v p
říčn
ých
řadác
h
bíl
é, b
ez
pig
men
tu
d. ♂
2,5
mm
, ♀
3
mm
per
eiopod
y
bez
pohla
vníh
o
rozl
išen
í
ex. tr
oj.
, na
konci
nes
e dva
výběţ
ky,
end. nes
e
tyči
nkovit
ý
výběţ
ek
ex. čt
yřh
rann
ý,
end.:
na
dis
t. č
l.
z vnit
řní
stra
ny
chit
inová
des
tičk
a,
konec
end. za
oble
ný
Tri
chonis
coid
es
hel
veti
cus
N:
5 č
l., 1.-
3. čl
. k. a
š.,
4. a
5. d. a
štíh
lý
B:
3 č
l.,
štět
eček
d.
brv
1 o
čko,
něk
dy
bar
evně
výra
zné,
něk
dy
mál
o
vid
itel
né
na
konci
uťa
tý a
ţ
širo
ce
zaoble
ný
mal
é hrb
olk
y
usp
ořá
dan
é v
e
dvou p
říčn
ých
řadác
h
var
iabil
ní,
ora
nţo
vé,
svět
le r
ůţo
vé,
bíl
é
d. 3
-5
mm
podobné
u
obou p
ohla
ví
ex. čt
yř-
neb
o
troj.
, z.
roh
pro
dlo
uţe
ný, na
něm
oba
výběţ
ky
end. zk
ráce
ný, n
a
konci
obrv
ená
tyči
nka
ex. li
choběţ
ník
ovit
ý,
konec
end.
rozv
ětven
ý, h
ákovit
ě
ohnutý
3.-
5. pl.
slab
ě
vyvin
uty
širš
í n
eţ d
elší
,
se z
aoble
ným
pře
dním
okr.
,
vel
ké
post
r. l
.
Tri
chonis
cus
crass
ipes
B:
3-4
čl.
nez
řete
lné,
štět
eček
brv
3 o
čka
ex. dl.
,
šídlo
vit
é,
end.
slab
ší,
kra
tší
pří
čně
uťa
tý
hla
dk
ý
hněd
é d. 2
- 3
mm
na
ep.
nej
sou
šikm
é obl.
val
y
I: t
roj.
;
m:s
tejn
ě d. ja
k
š.
C:m
álo š
irší
neţ
del
ší
ex. tr
oj.
, na
zevním
okr.
hlu
bok
ý z
ářez
;
end. 2-č
l.,
dis
t.
zúţe
ný, n
a konci
jem
né
šikm
é
vrá
sky
ex. pří
čně
obdél
ník
ov
ý
end. 2-č
l., baz
ální
k.,
koneč
ný č
l. d
.
bič
íkovit
ý k
onec
,
pře
d s
třed
em d
vě
šikm
é řa
dy h
řebín
ků
ep. 3.-
5. pl.
slab
ě
vyvin
uty
nad
tyk
adlo
vá
čára
tv
aru V
,
post
r. l
. dobře
vyvin
uté
Tri
chonis
cus
nori
cus
B:
3 –
4 č
l.
nez
řete
lné,
štět
eček
brv
3 o
čka
ex. dl.
,
šídlo
vit
é,
end.
slab
ší,
kra
tší
pří
čně
uťa
tý
hla
dk
ý
hněd
é d.
♂ 3
mm
, ♀
3,9
mm
na
ep.
šikm
é obl.
val
y
C:
aspoň 1
,5x
del
ší n
eţ š
irší
,
nej
širš
í ve
2/3
d.;
M:
pom
ěrně
k.
ex. tr
oj.
, vně
jen 2
-
3 m
ělké
vro
ubk
y,
konec
šir
oce
zaoble
ný
end. baz
ální
čl.
tlust
ý, kon
ec
šikm
o r
ýhován
ex. pří
čně
obdél
ník
ov
ý, st
ř.
část
rozš
ířen
á;
end. si
lný, z.
zúţe
ná
část
k.
ep. 3.-
5. pl.
slab
ě
vyvin
uty
nad
tyk
adlo
vá
čára
tv
aru V
,
post
r. l
. dobře
vyvin
uté
Tri
chonis
cus
pro
viso
rius
B:
3-4
čl.
nez
řete
lné,
štět
eček
brv
3 o
čka
ex. dl.
,
šídlo
vit
é,
end.
slab
ší,
kra
tší
pří
čně
uťa
tý
d. ♂
asi
3,2
mm
,
♀ 3
-3,5
mm
ex:
na
vněj
ším
okr.
kole
novit
ý
výběţ
ek, za
záře
zem
na
vněj
ším
okr.
bez
knofl
íkovit
ého
výběţ
ku
ep
. 3.-
5. pl.
slab
ě
vyvin
uty
nad
tyk
adlo
vá
čára
tv
aru V
,
post
r. l
. dobře
vyvin
uté
Tri
chonis
cus
pusi
llus
B:
3-4
čl.
nez
řete
lné,
štět
eček
brv
3 o
čka
ex. d
l.,
šídlo
vit
é,
end.
slab
ší,
kra
tší
pří
čně
uťa
tý
hla
dk
ý
ţluto
aţ
rudohněd
é
d. 3
-4
mm
, ♂
bývá
men
ší
neţ
♀
na
ep.
šikm
é obl.
val
y
C:
aspoň 1
,5x
del
ší n
eţ š
irší
,
nej
širš
í v
½ d
.;
M:
d.
ex. št
íhlý
, vně
hlu
bok
ý z
ářez
em,
v n
ěm k
.. b
rvy, za
záře
zem
knofl
íkovit
ý
výběţ
ek,
ex. pří
čně
obdél
ník
ov
ý
end. 2-č
l., k. baz
ální,
d. konco
vý
ep. 3.-
5. pl.
slab
ě
vyvin
uty
nad
tyk
adlo
vá
čára
tv
aru V
,
post
r. l
. dobře
vyvin
uté
Tri
chonis
cus
pyg
maeu
s
B:
3-4
čl.
nez
řete
lné,
štět
eček
brv
3 o
čka
ex. dl.
,
šídlo
vit
é,
end.
slab
ší,
kra
tší
pří
čně
uťa
tý
hla
dk
ý
pig
men
t ch
ybí
tém
ěř n
ebo
úpln
ě
d. 2
-2,5
mm
C
: an
i ne
2x
tak d
. ja
k š
.,
se 2
hrb
olk
y
ex. tr
oj.
, vně
s m
ělk
ým
záře
zem
, bez
brv
ex. pří
čně
obdél
ník
ov
ý
end. s
k. baz
ální
a d.
konco
vým
čl.
,
zakula
cen
ý h
rot
ep. 3.-
5. pl.
slab
ě
vyvin
uty
nad
tyk
adlo
vá
čára
tv
aru V
,
post
r. l
. dobře
vyvin
uté
Tab
. 6:
Tab
ulk
a zn
aků č
eled
i O
nis
cid
ae.
dru
h
ante
ny
oči
uro
pod
y
tels
on
povrc
h
zbar
ven
í vel
ikost
per
eionit
y
7. per
eiopod
♂
1. ple
opod
y ♂
2. ple
opod
y ♂
ple
onit
y
hla
va
Onis
cus
ase
llus
N:
5. čl
.
B:
3 č
l.,
2. čl
.
men
ší
18-2
2
oče
k,
vel
ké
d. pro
top
odit
,
ex. dl.
šídlo
vit
é
siln
ě
pro
táhlý
,
špič
atý
zrnit
ý,
hrb
ola
tý
tmav
oše
dé,
svět
lé s
kvrn
y,
okr.
ter
git
ů s
vět
lé
d. aţ
18
mm
z. o
kr.
1.-
3.
nev
yk
roje
n
I: n
a ok
r.i
5
neb
o š
est
oblý
ch h
rbolk
ů
ex. vně
hlu
boce
vykro
jen
ý,
end.
s 2 h
roty
ex. dlo
uze
a š
tíhle
vyta
ţen,
end. s
vel
mi
jem
nou, št
íhlo
u
špič
kou, zř
etel
ně
pře
sahuje
ex
.
ep. dobře
vyvin
uty
, okr.
5.
pl.
sah
á té
měř
ke
konci
tel
sonu
na
čele
výra
zná
lišt
a,
pro
taţe
ná
vpře
d v
e
tvar
u s
ilně
tupéh
o ú
hlu
,vel
ké
post
r. l
.
Tab
. 7:
Tab
ulk
a zn
aků č
eled
i C
yli
stic
idae.
dru
h
ante
ny
oči
uro
pod
y
tels
on
povrc
h
zbar
ven
í vel
ikost
per
eionit
y
7. per
eiopod
♂
1. ple
opod
y ♂
2.
ple
opod
y
♂
ple
onit
y
hla
va
Cyl
isti
cus
conve
xus
B:
2 č
l., as
i
stej
ně
d., B
kra
tší
neţ
5.
čl. nás
adce
20-2
5
oče
k
pro
topodit
vel
iký, ex
.
dl.
, št
íhlé
dlo
uze
špič
atý,
kle
nutý
skoro
hla
dk
ý,
ep.
jem
ně
zrnit
é
šedé,
šed
ohněd
é,
běl
avé
skvrn
ky –
pru
h n
ad e
p.
d. 10-1
4
mm
š. 4
-5,5
mm
z. o
kr.
1. v
ykro
jen, d
alší
dva
okr.
tém
ěř č
i úpln
ě
rovn
ý, n.
l. z
řete
lné,
na
4.
per
. dal
eko o
d p
ost
r. o
kr.
Bas
: bez
ště
tin
,
kro
mě
chom
áčku n
a
dis
t. k
onci
;
I: k
artá
čky
hust
ých
brv
ex. tr
oj.
, vnit
řní
okr.
šir
oce
zaoble
ný, z.
roh
oblý
, če
tné
ost
ny;
end.:
sil
ně
vně
ohnutý
hro
t
ep
. dobře
vyvin
uty
, ep
. 5.
pl.
se
do
zadu
sbíh
ají
post
r. l
. k.,
š., m
ezi
post
r. a
stř
.
l. š
. v
ýkro
j
Tab
. 8:
Tab
ulk
a zn
aků č
eled
i T
rach
elip
od
idae.
dru
h
ante
ny
oči
uro
pod
y
tels
on
povrc
h
zbar
ven
í vel
ikost
per
eionit
y
7. per
eiopod
♂
1. ple
opod
y ♂
2.
ple
opod
y
♂
ple
onit
y
hla
va
Pro
trach
eonis
cus
majo
r
B:
2 č
l., 1.
čl. del
ší
asi
20
oče
k
ex. u ♂
znač
ně
del
ší n
eţ u
♀
krá
tce
troj.
,
s tu
pou
špič
kou
lehce
vrá
sčit
ý,
pokry
tý k
.,
hust
ým
i
chlu
py
šedohněd
é,
svět
lé s
kvrn
y, ep
.
na
okr.
svět
lé
d. ♂
do
18 m
m,
♀ d
o 1
5
mm
n. l.
zře
teln
é, n
a
3. a
4. per
.
výra
zně
posu
nuty
ke
stře
du
I: k
., n
a h
orn
í
stra
ně
hře
ben
s ost
ny a
pol.
chlo
upků
ex. del
ší n
eţ
širš
í, z
evnit
ř
trac
heá
lní
pol.
,
end. si
lný, al
e
štíh
lý, sl
abě
ohnutý
vně,
na
konci
řád
ka
chlu
pů
end. št
íhlý
asi
dvak
rát
tak
š. j
ak d
., m
alé
post
r. l
., n
a
hřb
etní
stra
ně
slab
ě
vyhlo
uben
y
Pro
trach
eonis
cus
poli
tus
B:
2 č
l., 2.
čl. del
ší
asi
20
oče
k
re
lati
vně
k.,
ze s
tran
y o
bl.
aţ ú
hlo
vé
pro
hnutí
, na
konci
špič
atý
hla
dk
ý
tmav
ohněd
é,
mra
moro
ván
í
svět
lým
i
skvrn
ami
d. ♂
do
7,5
mm
,
♀ d
o 9
,5
mm
,
š. 3
-4,5
mm
n. l.
leţ
í ve
stej
né
výšc
e
I: n
a sp
odním
okr.
sil
ně
pro
hnutý
,
svrc
hu
vykle
nutí
,
ost
en
ex. d. neţ
š.,
vně
trac
h. pol.
,
end. za
val
itý,
siln
ý,
hro
t
ohnut
vně,
vně
zoubkovan
ý,
end. št
íhlý
post
r. l
. m
alé,
čeln
í li
šta
vykle
nuta
dopře
du
Tra
chel
ipus
dif
fici
lis
B:
2 č
l.,
oba
při
bli
ţně
stej
ně
d.
mnoho
oče
k
ex. pře
sahují
tels
on i
5. ep
.
jen m
álo d
elší
neţ
z. cí
p 5
.
ep., n
a st
ran
ě
zaoble
ně
tupoúhlý
dost
zplo
štěl
ý,
slab
é
hrb
olk
y
tmav
ohněd
é, n
a
báz
i ep
. sv
ětlé
skvrn
y, ţl
uté
mra
moro
ván
í
d. 10-1
2
mm
, š.
6-7
mm
1.-
3. m
ají
z. o
kr.
po s
tran
ách
hlu
boce
vykro
jen
ý,
chybí
val
y n
a z.
rozí
ch
ep., ţ
. p . b
lízk
o
okr.
,
I: d
orz
ální
hrb
ol,
pol.
chlu
pů, nen
í
šikm
á li
šta,
m.:
nem
á
shora
pol.
chlu
pů
C:
na
horn
í
stra
ně
kýl
ex. v
yta
ţen v
d.
úzc
e
zašp
ičat
ělý
výběţ
ek
end.z
uţu
je s
e ,
vybíh
á v h
rot,
nen
í ohnut
na
stra
nu
ep
. dobře
vyvin
uty
,
ep. 5. pl.
se
doza
du
rozb
íhaj
í
stř.
l. sl
abě
vyvin
ut,
vel
ké
post
r. l
., š
iroce
zaoble
né
Tra
chel
ipus
nodulo
sus
B:
2 č
l., 1.
čl.
kra
tší
mnoho
oče
k
pro
topodit
š.,
pří
čně
uťa
tý,
ex. si
lné,
pře
sahují
tel
son
i 5. ep
., e
nd.
mál
o p
řesa
hují
tels
on
pře
dní
část
š.,
z. z
úţe
ná,
špič
atá
kle
nutý
,
oplo
štěl
é
hrb
olk
y
bři
dli
cově
šedé,
svět
lé s
kvrn
y n
a
báz
i ep
.
d. 8-1
2
mm
š. 4
-6
mm
1.-
3. m
ají
z. o
kr.
po s
tran
ách
hlu
boce
vykro
jen
ý,
ţ. p
.
vel
ká,
na
2.-
4
per
. nej
výše
2x
tak d
alek
o o
d z
.
jako o
d v
něj
šího
okr.
I: n
a sp
odní
str.
skoro
rovn
ý,
C:
svrc
hu
níz
ký h
řeben
ex. v
yta
ţen v
d.
úzk
ý v
ýb
ěţek
end.:
na
konci
dro
bné
chlo
upk
y
ep
. dobře
vyvin
uty
,
ep. 5. pl.
se
doza
du
rozb
íhaj
í
post
r. l
. dobře
vyvin
uty
; st
ř. l
.
slab
ě v
yvin
ut,
zaoble
ný;
mez
i
post
r. a
stř
. l.
obl.
pro
hnutí
Tra
chel
ipus
rath
kii
N:
2. a
3.
čl. m
írně
vyvin
uté
chlo
upk
y
B:
2 č
l.
mnoho
oče
k
pro
topodit
zven
čí d
ovnit
ř
uťa
tý, ex
.
pře
sahují
tel
son
i 5. ep
.
troj.
, ši
rší
neţ
del
ší, post
r.
okr.
konkáv
ní
plo
še
kle
nutý
,
dro
bné
i
hru
bší
hrb
olk
y
var
iabil
ní,
čern
oše
dé,
hněd
é,
ţluto
hněd
é,
svět
lé s
kvrn
ky,
♂ v
ětši
nou
tmav
ší
d. 12-1
5
mm
š. 5
,5-6
,5
mm
1.-
3.:
z. o
kr.
po
str.
hlu
boce
vykro
jen
ý,
ep.
pro
taţe
ny v
zad,
podlo
uhlé
val
y,
ţ. p
. blí
zko o
kr.
I:sv
rchu p
ol.
s ost
ny
M:
svrc
hu
plo
ška
s ch
loupk
y
C:
svrc
hu
kýlo
vit
é
rozš
ířen
í
ex. š.
, k.
výběţ
ek,
trac
heá
lní
pol.
,
end.:
zuţu
je s
e,
hro
t ohnut
nav
enek
ep
. dobře
vyvin
uty
,
ep. 5. pl.
se
doza
du
rozb
íhaj
í
úhel
mez
i st
ř. a
post
r. č
. l.
tup
ý,
zaoble
ný, st
ř. l
.
slab
ě v
yvin
ut
Tra
chel
ipus
ratz
eburg
ii
N:
3. čl
.
nes
e na
dis
t. k
onci
jeden
zub
B:
2 č
l.
mnoho
oče
k
pro
topodit
k.,
š., pří
čně
uťa
tý,
ex. pře
sahují
tels
on i
5. ep
.
troj.
, plo
chý,
špič
atý
kle
nutý
, na
hřb
etě
oplo
štěl
e
hrb
ola
tý, n
a
ep. sl
abší
hrb
olk
y
tmav
ě še
dé,
nad
ep. běl
avé
skvrn
y, z.
roh
y
ep. ora
nţo
vé
aţ
červ
ené
d. 10-1
4
mm
š. 5
-7
mm
1.-
3. m
ají
z. o
kr.
po s
tran
ách
hlu
boce
vykro
jen
ý,
ep. 1.
per
. pro
taţe
ny
vpře
d
I: z
e sp
odu
tém
ěř r
ovn
ý,
šupin
até
pol.
s osn
ty
C:
ze ¾
obl.
hře
ben
ex.:
výb
ěţek
,
svrc
hu z
e 2/3
trac
heá
lní
pol.
,
ost
ny
en:
hro
t dutě
vykro
jen
ex. del
ší a
uţš
í neţ
u
T. ra
thki
i
ep. dobře
vyvin
uty
,
ep. 5. pl.
se
doza
du
rozb
íhaj
í
úhel
mez
i st
ř. a
post
r. č
. l.
ost
rý
aţ p
rav
ý,
špič
atý, st
ř. l
.
vel
ký
Porc
elli
um
coll
icola
B:
2 č
l.
mnoho
oče
k
ex. krá
tce
vře
tenovit
é
jazykovit
ý, n
a
konci
zaoble
ný,
plo
chý
kle
nutý
,
zrnit
ý
var
iabil
ní,
ţlu
tý
a hněd
ý m
ram
or
d. 4-5
mm
š. 2
-3
mm
1. po s
tran
ách
obl.
vykro
jen
I: v
ně
nep
atrn
ý
výběţ
ek,
zevnit
ř brv
y,
k. ch
lup
y
en:
½ v
elm
i š.
,
zuţu
je s
e, h
rot
zevně
měl
ce
pro
hlo
uben
ep
. 5 p
l.
lehce
rozb
íhav
é
troj.
stř
. l.
, post
r.
l. ú
zké,
d.,
troch
u
rozb
íhav
é
Porc
elli
um
consp
ersu
m
N:
5 č
l.
B:
2 č
l., d.
asi
jako 5
.
čl. nás
adce
mnoho
oče
k
pro
topodit
k.,
na
konci
šik
mo
zkose
ný
ex. krá
tce
vře
tenovit
é
jazykovit
ý, n
a
konci
zaoble
ný,
plo
chý
siln
ě
kle
nutý
,
zrnit
ý,
hrb
olk
y
var
iabil
ní,
ţlu
tý
a hněd
ý m
ram
or
d. 6-8
mm
š. 3
-4
mm
1. po s
tran
ách
ost
ře v
yk
roje
n
I: v
ně
pro
táhlý
výběţ
ek,
zevnit
ř hojn
é
d. tr
ny
en:
½ v
elm
i š.
,
zuţu
je s
e, h
rot
ohnut
zřet
elně
vně
ep
. 5 p
l.
rovnob.
neb
o
sbíh
avé
troj.
stř
. l.
, post
r.
l. ú
zké,
d.,
troch
u
rozb
íhav
é
Tab
. 10:
Tab
ulk
a zn
aků č
eled
i A
rm
ad
illi
dii
dae.
dru
h
ante
ny
oči
uro
pod
y
tels
on
povrc
h
zbar
ven
í vel
ikost
per
eionit
y
7. per
eiopod
♂
1. ple
opod
y ♂
2. ple
opod
y ♂
ple
onit
y
hla
va
Arm
adil
lidiu
m
nasa
tum
B:
2 č
l.,
oba
čl. as
i
stej
ně
d.
mnoho
oče
k
ex. si
lně
rozš
ířen
y, del
ší
neţ
šir
ší, v
yplň
ují
pro
stor
mez
i
tels
onem
a 5
. pl.
;
end. ty
činkovit
é,
obrv
ené
štíh
lý, d
elší
neţ
š. (n
a
báz
i)
tém
ěř
hla
dk
ý,
slab
ě zr
nit
ý
šedav
é, h
něd
é,
svět
lé m
ram
or.
,
něk
dy s
vět
lé
skvrn
y s
plý
vaj
í
d. 10-1
3
mm
š. 4
,5-6
mm
ep. 1. per
.
nej
sou
ohrn
uty
ven
,
1.p
er. po
stra
nác
h
úhlo
vit
ý z
ářez
I: s
tejn
ě d.
jako B
as, n
a
dis
t. k
onci
pol.
brv
M:
na
báz
i
zesp
od n
ení
výběţ
ek
ex:
d.,
jazykovit
ý
výběţ
ek,
četn
é
trn
y
end:
konec
zevně
ohnut
ex. nen
í
vro
ubkovan
ý.
ep. dob
ře
vyvin
uty
na
čele
tro
j.
plo
ténka,
vyčn
ívá
horn
ím o
kr.
vyso
ko n
ad
tem
eno;
tyk. l.
šikm
o t
roj.
Arm
adil
lidiu
m
opacu
m
B:
2 č
l., 2.
čl. del
ší
mnoho
oče
k
ex. si
lně
rozš
ířen
y, tv
ar
lich
oběţ
ník
u,
vyplň
ují
pro
stor
mez
i te
lsonem
a 5
.
pl.
; en
d.
tyči
nkovit
é,
obrv
ené
š., d. =
š. na
báz
i, k
onec
širo
ce u
ťatý
hla
dk
ý,
jem
ně
tečk
ovan
ý
var
iabil
ní,
šed
é,
čern
é, h
něd
é,
různ
ě v
yvin
uté
skvrn
ky, m
ohou
se s
eskupovat
v
pru
hy
d. 8-1
2
mm
š. 4
-5,5
mm
ep. 1. per
.
nej
sou
ohrn
uty
ven
,
z. o
kr.
1.p
er:
obl.
zář
ez
I:na
dis
t.
konci
nen
í
pol.
brv
,
M:
na
báz
i
zesp
od s
iln
ý
výběţ
ek
ex. tr
oj.
, š.
, nen
í
vro
ubkovan
ý,
zevnit
ř něk
oli
k
ost
nů
end:
hro
ty
neo
hnuty
ven
ex. dlo
uze
pro
taţe
ný,
rovně
zakonče
ný, nen
í
vro
ubkovan
ý
ep. dob
ře
vyvin
uty
na
čele
tro
j.
plo
ténka,
vyčn
ívá
horn
ím o
kr.
mál
o
nad
tem
eno, ty
k.
l. o
blé
, okr.
ztušt
ělý, ohrn
utý
vzh
ůru
Arm
adil
lidiu
m
pic
tum
B:
2 č
l., 2.
čl. as
i 2
-3x
del
ší n
eţ 1
.
mnoho
oče
k
ex. si
lně
rozš
ířen
y,
vyplň
ují
pro
stor
mez
i te
lsonem
a 5
.
pl.
; en
d.
tyči
nkovit
é,
obrv
ené
troj.
, na
konci
úzc
e za
oble
n
siln
ě
kle
nutý
,
lesk
lý,
jem
ně
hust
ě
tečk
ovan
ý
svět
lé a
ţ
čern
ohněd
é, 6
řad s
vět
lých
skvrn
d. 6-8
mm
š. 3
-4
mm
z. ú
hly
ep. 1.
per
.
zahro
cené
I: d
ist.
mál
o
rozš
ířen
, dole
bez
brv
M, C
: ze
spod
stej
ně
siln
é
hust
é brv
y
ex:
zaoble
ně
lich
oběţ
ní-
kovit
ý, vět
ší
poče
t si
lných
trnů
en:
siln
ě ohnut
ex. si
lně
vně
ohnut,
zev
nit
ř
hust
ě, j
emně
chlu
pat
ý
ep. dob
ře
vyvin
uty
na
čele
tro
j.
plo
ténka,
pře
dní
čeln
í li
šta
slab
ší
neţ
z., s
ahá
k o
kr.
očí
Arm
adil
lidiu
m
pulc
hel
lum
B:
2 č
l., 2.
čl. 3x
del
ší
neţ
1.
mnoho
oče
k
ex. si
lně
rozš
ířen
y,
vyplň
ují
pro
stor
mez
i te
lsonem
a 5
.
pl.
; en
d.
tyči
nkovit
é,
obrv
ené
jazykovit
ý,
na
báz
i ši
rší
neţ
del
ší, na
konci
šir
oce
zaoble
n
hla
dk
ý,
jem
ně
tečk
ovan
ý
hněd
é, 4
řad
y
svět
lých
neb
o
červ
ených
skvrn
, 7. per
.
čern
ý
d. 4,5
-6
mm
š. 2
,2-3
mm
z. ú
hly
ep. 1.
per
. uťa
té
I: k
e kon
ci
rozš
ířen
,
zesp
od b
rvy
C:
d. hust
é
ost
ny
M:
slab
ší ř
idší
ost
ny
ex:
zaoble
ně
srdco
vit
ý, n
a
okr.
tra
ch. pol.
vro
ubk
y,
end. se
pom
alu
zuţu
je, konec
vně
ohnut
end. so
tva
pře
sahuje
ex
.,
ex.:
na
okr.
trac
h. pol.
vro
ubk
y
ep. dob
ře
vyvin
uty
na
čele
tro
j.
plo
ténka,
pře
dní
čeln
í li
šta
siln
ější
neţ
z., s
ahá
k o
kr.
hla
vy
Arm
adil
lidiu
m
vers
icolo
r
B:
2 č
l.
mnoho
oče
k
ex. si
lně
rozš
ířen
y,
vyplň
ují
pro
stor
mez
i te
lsonem
a 5
.
pl.
; en
d.
tyči
nkovit
é,
obrv
ené
širo
ce
zaoble
n
kle
nutý
,
hla
dk
ý,
lesk
lý,
jem
né
tečk
y
(pod l
upou)
tmav
ě hněd
é,
tmav
ě oli
vově
hněd
é, s
vět
lé
skvrn
ky
d. 8 –
10 m
m
š. 4
–
4,5
mm
ep. 1. per
.
nej
sou
ohrn
uty
ven
,
1.p
er. po
stra
nác
h
úhlo
vit
ý z
ářez
I op
roti
M
nen
í
pro
dlo
uţe
n,
M:
na
báz
i
výběţ
ek
C:
2x
del
ší
neţ
šir
ok
ý
ex:
š., d
oza
du
vybíh
á v
e
zřet
eln
ý l
.
ep
. dob
ře
vyvin
uty
na
čele
tro
j.
plo
ténka,
nev
ykle
nutá
, za
ní
zřet
elná
jam
ka
Arm
adil
lidiu
m
vulg
are
B:
2 č
l., 1.
čl. o n
ěco
kra
tší
mnoho
oče
k
ex. si
lně
rozš
ířen
y, tv
ar
lich
oběţ
ník
u,
vyplň
ují
pro
stor
mez
i te
lsonem
a 5
.
pl.
; en
d.
tyči
nkovit
é,
obrv
ené
asi
tak d
. ja
k
š., za
oble
ně
pří
čně
uťa
tý
siln
ě
kle
nutý
,
hla
dk
ý,
lesk
lý,
jem
né
tečk
y(p
od
lupou)
var
iabil
ní,
čern
á, h
něd
á,
šedá,
bez
kre
sby, neb
o
svět
lé s
kvrn
ky
d. 12 –
17 m
m
š. 6
– 8
mm
1., 2
. po
stra
nác
h l
ehce
vykro
jen
y,
ep. 1. per
.
nej
sou
ohrn
uty
ven
I: d
., z
espod
konkáv
ní,
svrc
hu
skupin
a ost
nů,
M:
vel
mi
k.,
ani
½ d
. is
ch.,
zesp
od s
labé
brv
y
ex:
vel
mi
š.,
doza
du
jazykovit
ě
pro
taţe
n,
end. se
zuţu
je,
konec
hák
ovit
ě
ohnut
ven
ex. nen
í
vro
ubkovan
ý
ep. dob
ře
vyvin
uty
na
čele
tro
j.
plo
ténka,
při
léhá
těsn
ě k t
emen
i,
tyk. l.
tvar
lich
oběţ
ník
u
Arm
adil
lidiu
m
zenck
eri
B:
2 č
l., 2.
čl. as
i 2x
del
ší n
eţ 1
.
mnoho
oče
k
ex. si
lně
rozš
ířen
y,
vyplň
ují
pro
stor
mez
i te
lsonem
a 5
.
pl.
; en
d.
tyči
nkovit
é,
obrv
ené
asi
tak d
. ja
k
š., tr
oj.
, úzc
e
zaoble
n
kle
nutý
,
mat
ný,
vel
mi
jem
ně
a hust
ě
šupin
atý
čern
ohněd
é,
čern
oše
dé,
svět
lé s
kvrn
ky
d. 8 –
10 m
m
š. 3
,5 –
4,5
mm
ep. 1. per
.
nej
sou
ohrn
uty
ven
,
z. o
kr.
1.p
er:
obl.
zář
ez
I op
roti
M.
nen
í
pro
dlo
uţe
n,
M:
na
báz
i
zesp
od n
ení
výběţ
ek
ex:
asi
tak š
. ja
k
d., č
etné
trn
y
end. pří
mý,
konec
sla
bě
ohnut,
hro
t
zaoble
ný
ex. nen
í
vro
ubkovan
ý
ep. dobře
vyvin
uty
na
čele
tro
j.
plo
ténka,
vykle
nutá
, za
ní
zřet
elná
jam
ka,
tyk. l.
tro
j.,
nez
esíl
ené,
neo
hrn
uté
Para
schiz
idiu
m
roubali
k., s
ilné,
maj
í
chlo
upk
y,
dro
bné
šupin
ky,
B:
2 č
l., 1.
čl. 1/3
d. 2.
chybí
pro
topodit
š., e
x.
plo
ché,
vel
mi
š.,
zevnit
ř v
ykro
jen
y
d., k
onec
zaoble
ný, dvě
jem
né
pří
čné
lišt
y
hust
é,
jem
né,
d.
chlo
upk
y
bez
pig
men
tu
d. 2,5
mm
pře
dní
cíp
y
ep. 1. per
.
siln
ě
vyta
ţen
y
dopře
du, z.
okr.
nep
atrn
ě
vykro
jen
zřet
elná
čeln
í
plo
ténka,
tykad
lové
l. j
en
naz
nač
eny
Tab
. 9:
Tab
ulk
a zn
aků č
eled
i P
orce
llio
nid
ae.
dru
h
ante
ny
oči
uro
pod
y
tels
on
povrc
h
zbar
ven
í vel
ikost
per
eionit
y
7. per
eiopod
♂
1. ple
opod
y ♂
2. ple
opod
y
♂
ple
onit
y
hla
va
Porc
elli
onid
es
pru
ino
sus
šupin
ky,
ante
ny
del
ší n
eţ
½ t
ěla
B:
2 č
l., 1.
čl. del
ší
siln
ě
kle
nuté
,
asi
20
oče
k
end. si
lně
pře
sahuje
tels
on
širo
ce t
roj.
,
špič
atý,
plo
chý, n
a
konci
pro
hlo
u-b
ený
hrb
olk
y
hněd
é, n
ěkd
y d
o
červ
ena,
ojí
něn
ý
– z
miz
í při
nav
lhče
ní,
per
eiopod
y
svět
lé
d. 9-1
2
mm
š. 4
-5
mm
na
2.-
4. pří
čně
sesk
upen
é hrb
olk
y,
z. o
kr.
1.
stej
nom
ěrně
zaoble
ný, 7. ši
roce
vykro
jen,
ţ. p
. m
alá
bez
pohla
vníh
o
rozl
išen
í
ex.:
tvar
var
iabil
ní,
end.
rovnom
ěrně
zakula
cen
ý h
rot,
na
vnit
řním
okr.
řada
štět
in
ex.
rovnom
ěrně
vykro
jen
ý
vněj
ší o
kr.
,
end. št
íhlý
ep. m
álo
vyvin
uty
, z.
roh 3
.-5
.pl.
špič
atě
vyta
ţen
doza
du
na
čele
liš
ta v
e
tvar
u V
, m
alé
zaoble
né
post
r. l
.
Porc
elli
o
dil
ata
tus
N:
2. a
3.
čl.
s m
alým
zoubkem
B:
2 č
l.,
stej
ně
d.
mnoho
oče
k
ex. u ♂
lopat
kovit
é
rozš
ířen
í, u
♀
pro
táhle
vej
čité
svrc
hu
kle
nutý
, na
báz
i š.
, n
a
konci
jazykovit
ě
zaoble
ný
plo
chý,
hust
ě,
dro
bně
zrnit
ý
šedé,
šed
ohněd
é
aţ h
něd
é, p
o s
tr.
svět
le m
ram
or.
,
ep. sv
ětle
jší,
stř
.
čeln
í l.
tm
avý
d. 12-
15 m
m
š. 6
-9
mm
1. – 3
.:z.
okr.
po s
tr.
hlu
bok
ý v
ýkro
j, e
p.
vza
d d
o o
strý
ch
cípů, podlo
uhlá
ţ. p
.
I: n
a sp
odu
konkáv
ní,
d.
hust
é brv
y,
C:
konvex
ní
kýl,
vybíh
á
v t
rnovit
ý
výběţ
ek
ex:
bočn
í okr.
vykro
jen,
š.
med
iáln
í l.
,
trac
h. pol.
i n
a
l., ost
ny,
hro
t en
d. ze
vně
nep
atrn
ě ohnut
ep
. vel
ké,
d.
stř.
l. tr
oj.
,
post
r. ú
zké,
báz
e st
ř. l
. 2x
širš
í n
eţ b
áze
post
r.
Porc
elli
o
laev
is
d. as
i ja
ko
½ t
ěla
B:
2 č
l.
mnoho
oče
k
pro
t. n
apří
č
uťa
tý, ex
. u ♂
aţ 2
x d
elší
neţ
u ♀
špič
atý,
pro
táhlý
,
svrc
hu
ţláb
kovit
ě
pro
hlo
u-
ben
tém
ěř
hla
dk
ý,
mír
ně
kle
nutý
tmav
ě še
dé,
šedohněd
é, d
vě
řad
y b
ělav
ých
skv
rn,
zesp
od
svět
lé,
ţluto
hněd
é
d. 12-
18 m
m
š. 6
-9
mm
zřet
elné
n.
l., zá
řez
na
stra
nác
h 1
. vel
mi
měl
ký, 4.-
7.:
z. ro
hy
pro
taţe
ny v
zad;
ţ. p
. kulo
vé
I: z
espodu
rovn
ý
M:
zesp
od
slab
ě konkáv
.
C:
bez
rozš
ířen
í
ex. ve
vnit
řní
část
i sm
ěrem
vza
d d
. za
špič
.
výběţ
ek,
hro
t en
d. le
hce
vně
ohnut
end. s
tenk
ým
hro
tem
ep. dobře
vyvin
uty
, na
z. o
kr.
dro
bné
uzl
íčk
y,
vel
ké
post
r. l
.,
zaoble
né,
ohnuté
nah
oru
, st
ř. l
.
mal
ý, tu
pě
troj.
Porc
elli
o
monta
nus
N:
2. a
3.
čl. k. zu
by
B:
2 č
l.,
asi
stej
ně
d.
mnoho
oče
k
pro
topodit
šikm
o
seří
znutý
, ex
.
mír
né
d., e
nd.
mál
o p
řesa
hují
tels
on
od 1
/3 d
.
siln
ě zú
ţen,
špič
atý,
svrc
hu m
ělké
ţláb
ky
skoro
hla
dk
ý,
na
ep.
hrb
olk
y
tmav
ě še
dé,
svět
lé s
kvrn
ky,
hro
ty e
p.
běl
avé,
♂ z
pra
vid
la
tmav
ší
d. 10-
15 m
m
š. 6
-7
mm
1.:
na
z. o
kr.
hlu
bok
ý z
ářez
ţ. p
. polo
elip
tick
é,
n. l.
zře
teln
é
I: n
a kon
ci
vel
ké
pol.
chlo
upků
M:
pol.
chlo
upků,
ost
ny
C:
nej
š. v
½
ex.:
ve
stře
du
jazykovit
ý
zašp
ič. l.
end. pře
d
konce
m
vykro
jen,
hro
t
roze
klá
n
ep
. m
írně
d.
stř.
l. ve
tvar
u
mír
néh
o
oblo
uku,
post
r. l
. vel
ké;
mez
i post
r.a
stř.
l. tu
pý
úhel
Porc
elli
o
scaber
N:
2.-
4. čl
.
s ost
rým
zoubkem
B:
2 č
l.
mnoho
oče
k
pro
topodit
nap
říč
uťa
tý,
kra
tší
neţ
ep. 5.
pl.
, ex
. ♂
del
ší
neţ
♀
na
báz
i š.
, z.
špič
atá
část
asi
2x
del
ší
neţ
baz
alní
část
kle
nutý
,
hust
ě a
ost
ře
zrnit
ý
var
iabil
ní,
u ♂
pře
vlá
dá
tmav
ě
šedé,
čer
né,
u ♀
svět
lé, hněd
é,
šedé,
zel
enoše
dě
mra
mor.
d. aţ
18
mm
1.-
3. na
stra
nác
h
hlu
boce
vykro
jen
y,
ep. pro
taţe
ny
v o
stré
cíp
y
ţ. p
. m
alá,
ovál
ná,
n. l.
I: z
espod
konkáv
ní,
hust
é brv
y
C:
na
dis
t.
konci
zaoble
n
ex. š.
, sk
oro
tvar
lich
oběţ
ník
u
end. na
báz
i š.
,
hro
t ze
vně
odch
ýle
n,
roze
kla
ný
ep
. dobře
vyvin
uty
,
doza
du
ohnuté
, u 5
.
pl.
se
mál
o
rozb
íhaj
í
č. s
tř. l.
vel
ký,
širo
ce t
roj.
;
post
r. l
. oblé
,
mez
i post
r. a
stř.
l. oblý
tup
ý ú
hel
Porc
elli
o
spin
icorn
is
N:
na
2.
čl. vel
ký
koneč
ný
zub
B:
2 č
l., 1.
čl. del
ší
mnoho
oče
k
pro
topodit
pří
čně
uťa
tý,
ex. ♂
del
ší n
eţ
♀
na
báz
i š.
,
pom
ěrně
k.
špič
ka,
svrc
hu ţ
lábek
ost
ré
hrb
olk
y
hla
va
a ple
on
čern
é, h
ruď
pes
trá:
hněd
é a
ţluté
aţ
bíl
é
skvrn
y;
tels
on a
ep., s
vět
lé
d. 12-
15 m
m
š. 5
-7
mm
1.-
3. na
stra
nác
h
hlu
boce
vykro
jen
y,
ţ. p
. a
n. l.
zří
dka
jasn
ě vid
ět
I: z
espod
lehce
konkáv
ní,
pol.
chlu
pů
C:s
vrc
hu o
bl.
hře
ben
ex. ve
stře
du k
.,
š., oblý
l.
en:
hro
t
nep
atrn
ě do
stra
ny
ep
. dobře
vyvin
uty
č. l
. si
lně
vyvin
ut,
úhel
mez
i post
r. a
stř.
l. pra
vý a
ţ
ost
rý