Tranzistorové zapalování II

Střední odborná škola Otrokovice

www.zlinskedumy.cz

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. František KociánDostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR.

Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Charakteristika DUM

Název školy a adresa Střední odborná škola Otrokovice, tř. T. Bati 1266, 76502 OtrokoviceČíslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0445 /3

Autor Ing. František Kocián

Označení DUM VY_32_INOVACE_SOSOTR-AE-EP/3-EL-6/19

Název DUM Tranzistorové zapalování II

Stupeň a typ vzdělávání Středoškolské vzdělávání

Kód oboru RVP 26-57-H/01

Obor vzdělávání Autoelektrikář

Vyučovací předmět Elektropříslušenství

Druh učebního materiálu Výukový materiál

Cílová skupina Žák, 17 – 18 let

Anotace

Výukový materiál je určený k frontální výuce učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem, náplň: Druhy elektronických zapalování, konstrukce zapalovací cívky, značení svíček, rozdělovač, činnost tranzistorového zapalování

Vybavení, pomůcky Dataprojektor

Klíčová slova Základní typy elektronických zapalování, zapalovací cívka, zapalovací svíčky, činnost tranzistorového zapalování

Datum 31. 8. 2013

Náplň výuky

Teorie zapalováníDruhy elektronických zapalováníVlastnosti elektronického zapalováníZapalovací svíčkyZapalovací cívka Tranzistorové zapalování TZ-I s indukčním snímačem (Favorit)Kondenzátorové zapalování HKZ-IPlně elektronické zapalování – VZ

Tranzistorové zapalování II

Teorie zapalování

Velkou nevýhodou u elektronických zapalování byl mechanický kontakt, který omezoval možnosti těchto zapalování.Pokrokem jsou zapalovací soustavy, u nichž jsou přerušovací mechanické kontakty nahrazeny bezkontaktními snímači. K tomto účelu se nejvíce používají elektromagnetické snímače, snímače na principu Hallova jevu, fotoelektrické snímače, oscilátorové snímače s vazebními můstky.

Druhy elektronických zapalování

Tranzistorové zapalování – mechanický kontakt je nahrazen indukčním indukčním snímačem nebo snímačem s Hallovým prvkem

Elektronické kondenzátorové zapalování – energie se nahromadí v kondenzátoru a odtud se odvádí do primárního vinutí zapalovací cívky. Jako ovládací prvek slouží tyristor, a proto se také nazývá tyristorové

Plně elektronické zapalování – VZ nemají žádné mechanické díly

Vlastnosti elektronického zapalování

Výhody – mohou pracovat za podmínek, kdy již spolehlivé klasické zapalování vlivem mechanických a elektrických mezí přerušovače mimo technické možnosti. Mechanický přerušovač max. 400 zážehů za sec., bezkontaktní přerušovač až 1 000 zážehů za sec - prodloužení intervalu údržby a seřizování proti klasickému zapalování - kvalitní spalování směsi - dobré startovací vlastnosti, lepší řízení volnoběžných otáček, zmenšení spotřeby

Nevýhody – větší složitost zapojení, opravami se zabývají pouze specializovaná pracoviště vybavená příslušnou technikou

Zapalovací svíčkyVlastnosti zapalovací svíčky mají velký vliv na zapálení směsi. Nároky neustále vzrůstají. Je způsobeno stále se zvyšujícími měrnými výkony,Rozšiřování pracovního rozsahu motorů a rostoucími nároky na životnost při menší údržbě.Musí - odolávat prostředí, tj. vysoké teplotě, tlaku- veškeré nečistoty (saze, karbon, olej apod.), které se na svíčce usadí bez problémů shořet- kvalitně spalovat směs- být bezpečné a spolehlivé

Nesmí- způsobit samozápal

Obr. 1: Zapalovací svíčky

Zapalovací cívka Primární vinutí• měděný smaltovaný drát o průměru 0,5 mm až 2 mm• počet závitů 120 až 400• činný odpor 0,2 Ω až 4 Ω• vlastní indukčnost 3 mH až 15 mHSekundární vinutí• měděný smaltovaný drát o průměru 0,05 mm až 0,2 mm• počet závitů 4000 až 25000• činný odpor 2000 Ω až 15000ΩTransformační poměr• poměr mezi primárním a sekundárním vinutím 1 : 40 až 1 : 100

Obr. 2: Řez zapalovací cívky

Zapalovací cívkaMusí být schopna akumulovat energii do vlastního magnetického pole pomocí obvodu z nízkým napětím a předat ji s nejmenšími ztrátami do obvodu s vysokým napětím. Je to v podstatě transformátor s velkým magnetickým odporem. U prvních elektronických zapalování máme ještě zapalovací cívku v provedení jako u klasického zapalováníU plně elektronických zapalování jsou zapalovací cívky řešeny jiným způsoben, ovšem princip je naprosto stejnýTransformační poměr• poměr mezi primárním a sekundárním vinutím 1 : 40 až 1 : 100

Obr. 3: Zapalovací cívka Obr. 4: Zapalovací cívka

Tranzistorové zapalování TZ-I s indukčním snímačem (Favorit)

U tohoto typu zapalování je použit mechanický rozdělovač vysokého napětí. Regulace úhlu nastavení předstihu je již provedena indukčním snímačem

Obr. 5: Rozdělovač Obr. 6: Indukční snímač Obr. 7: Řídící jednotka

Kondenzátorové zapalování HKZ-I

U tohoto typu zapalování je použit mechanický rozdělovač vysokého napětí. Regulace úhlu nastavení předstihu je již provedena indukčním snímačem

Obr. 8: Blokové schéma kondenzátorového zapalování

Plně elektronické zapalování – VZ

U tohoto typu zapalování je použit mechanický rozdělovač vysokého napětí. Regulace úhlu nastavení předstihu je již provedena indukčním snímačem

Obr. 9: Řídící jednotka elektronického zapalování

Kontrolní otázky:1. Má zapalování TZ-1 rozdělovač:

a) Nemá

b) Má

c) Má, rozděluje pouze vysoké napětí na jednotlivé svíčky

2. Obsahuje kondenzátorové tyristor?

a) Ano, k zapálení směsi v motoru

b) Ne

b) Ano, k vybití kondenzátoru do primárního obvodu cívky

3. Obsahuje plně elektronické zapalování rozdělovač?

a) Ne

b) Ano

c) Dle typu vozidla

Kontrolní otázky – řešení:1. Má zapalování TZ-1 rozdělovač:

a) Nemá

b) Má

c) Má, rozděluje pouze vysoké napětí na jednotlivé svíčky

2. Obsahuje kondenzátorové tyristor?

a) Ano, k zapálení směsi v motoru

b) Ne

b) Ano, k vybití kondenzátoru do primárního obvodu cívky

3. Obsahuje plně elektronické zapalování rozdělovač?

a) Ne

b) Ano

c) Dle typu vozidla

Seznam obrázků:

Obr. 1: vlastní

Obr. 2: vlastní

Obr. 3: vlastní

Obr. 4: vlastní

Obr. 5: vlastní

Obr. 6: vlastní

Obr. 7: vlastní

Obr. 8: vlastní

Obr. 9: vlastní

Seznam použité literatury:

[1] JAN, Z., KUBÁT, J., ŽDÁNKÝ, B., Elektrotechnika motorových vozidel II, Praha, AVID spol. sr.o., 2002, ISBN 978-80-87143-07-0

[2] ŠŤASTNÝ, J. a REMEK, B., Autoelektrika a autoelektronika, Praha, Nakladatelství T. Malina, 1994, ISBN 80-900759-6-7

[3] KUČERA, V., Elektrotechnika motorových vozidel, SNTL, Praha, 1976

Děkuji za pozornost