{ac€+aas JTu]TpBT^

sil]úiilŘtlt.1:E[:

{f

*.r"'

|ť

|!ň

[ti

iltt

ffi tl!!

ů..

Formal ismus a transformace urně1eckého díla

(Zamyšlení insp i rované kn ihcu Der russ i sche Forna1 ismus

od Á . A . Hansen-Lóveho)

V lad iní r Smeté. ček

Význam forma l i snu ' p ředevšíu. r nr : :kého, je v tom, že po1oži1základy k . , technologickému.' zkoumání rrmě1eckého dí1a. Jazykové,

fí1ozo f i cko-es te t i cké, soc io log i cké, csycho log i cké i h i s to r i . c .ké p řís tupy k pochopení tvorby a půscbení uně leckého dí la vždymusí mimo j iné dospě t ' k oLázce : jak je dí lo udě1áno , jaká jejeho gt ruktura . Poku.J teore t ie i 1 i te : 'a tury vyeháze jí z p ředpo-

k}ac l : , že a t ruktura i rně leckého dí ia . i e nato1 ik jednorázoýá aneopakovate lná , že s+ vymyká jakénuk. . .1 i zevšeobecnění a na le -zení obecně j i p la tných zákon i tos tí , i :u tně rez ignu jí i na vě-decké pochopení tvorby a p ' i sobení dí:a . Pokud však tekovoust r t : i l tu ru uzna jí a s : laží se j i popsa; , ' musí h ledat mcžnost ifo r r :a1 i zaee jecnot1ívýeh prvků odha l : te l r1Ých v uně leckýct r dí .1ech , nebo ř jed ině f c rna1 i zace spočí. 'a j ící ve s tanovení pra-v i ce1 opakovate lné i ]ent i f i kace prvk i : unožňuje chépat umě-1ecké dí lo n iko l i jenom jako neopakor , 'a te1ný jev , a1e právějako s t rukturu prvků' je j i chž spec i f i ckou kombinaeí vzn ikájeho neopakovate lnos t .

Každý l i te rá rněvědny p řís tup, k* .*eIý chee na jÍt zákon i tos -t i tvorby a působení uměIeckého dí la , tedy vždy směřu;e k j i s -té forna l i zací . Forma l i smus proto není sněr , k te rý by se vy-m;lkal z celkového proudu l i teré.ry:í vědy, a}e sněr, který for.-mat i zací ukáza l jak ve1ké možno.s t i , tak nutná omezení fo r -rna ]. i začních postupr i .

odha lení nožností fo r rna l i zace ved1o k nadšení pro fo r .na l i snug ve dvacá týeh a na počátku t ř ícá tých 1e t , kdežtoodha lení s}ab in fo rura l i začních p řís tupů způsob i1o , že sevývo j fo rme l i smu zas tav i I a jeho p římým nás led ,níken ge s ta1struktural ismus, kterxÍ mnohen více než forrna1ismus směřova1

Ý -

I

k f i1ozof i cko-es te t i ckému po je tí a mnohem méně než for :na1 is -

rnus by1 náchylný používat jednoduchých forual izaéních metod

a p ros týďr matenat i zu jícÍch ana log i í .Deset i ] .e tí po dru l ré světové vélce p ř ines la n imo j iné

novou techno log i i v pocobě počítačů i nové nadšení p ro exak t -

ní p řís tupy p ř i zkoumání umě leckého dí}a , p ředevšín i v podobě

teor ie in formace, kvant i ta t i vní 1 ingv i s t i ky a obsahové ana-

lýzy. Všech.ey tyto podněty l . lohly vycházet ? ' n izných zdrojr1,

k teré nena j , : n i c spoIečného s 1 i te rá rněvědný; r fo rnna1 isnem'

a1e současně vy tvá ře ly půdu pro nové zkoumání v ob las t i fo r -

ma l i zace uně leckého díIa , je ř ro s t ruktury i p r .ocesů jeho tvor -

by a působení. Obnovování zájnlu o fornia l igmus není tedy sta-

romí1eckým oora-šováním minu] .os t i , a le h ledánín podnětů, k te-

ré v nové pc ' jobě a p ř i nových techno log ickýcr nožnostech

nohou znaner .a t da lší pokrok a zvědečtění 1 i*"erá rní vědy .

o fo r "na1 ismu by lo napsáno mnoho. Větš inou však jde

o dí lčí poh iedy současníků. První shrnu jící l r áce o fo rma-

l i smu se ob . i evu j í p ředev lším koncem dvacá týcn l e t . J sou to

obvyk le prá : :e akcentu jící u: .č i tý aspekt fo r .na l i s t i cké teo .r i e , aspek t b i íz i<y au to rov i té k te ré práce .

Teprve cd po lovíny šedt sétých 1e t se ob;evu jí p réce za -řazu jící je inotJ . i vé forma l i s tícké po j r ' J " a názory do ee}kové.

ho h i s tor i ckého vývo je a h}-eda jící nrožnost i up la tnění fo r -

rna l i s t i ckých p řís tupů v kontextu moderní I i te rá rní vědy a

es te t i ky . Z r :cvu se o t i sku jí , tentokrá t v soubor r r .ých p ř .eh le -

dech , p ráce k tas i ků fo rma l i snu . Až do r . 1978 , kdy vyš lapráce Aage Á . Hansen-Lóveho Der russ i sche Fon. ra l iu* . , "* ,

však chybě la shrnu jící práce , k te rá by každý jednot l i vý

směr a po jem ruského forma l i smu ehápa la jako scučást vývo-jového ce lku , j ako k rok na ces tě za vy tvo řenín g lobá lně

chápané 1 i te rá rní vědy l P řo k terou dí1o není fenomén ex j . s -tu j ící sánn o sobě , a le součás t š i rokého toku spo lečenského

života , v něnž EE teprve nabývá své skutečné hodnoty a výz-namu. Fráce Hansena-Lóveho je nejen mater iá1ové nesmírně

HANSEN-r, lvpl Áage Á.: Der russische

Ver lag der l s te re i ch i schen Akaden ie

1978 . 63ó s .

ForualístnuS o Wien,

der Wiss.n""5sf ter l

I

I

(

I3

bohatá , a le má také zák ladní p řednost dobqych vědeckých prací:

shrnu je a u t ř i ěu je rnater i á l takovým způsobem , Že se z něho

příno vy lupu je ne jen podsta ta fc r rna l i s t i ckého sně řování jako

ce lku , a le také podsta ta p řínosu fornra l i smu 1 i te rá rní vědě(a obecně j i nepochybně i spo lečenským vědám jako ce lku , neboř

uně}ecké vyjadřování a vnímání a prožívání umě1eckého díla je

jednou z ne jv;7šších forem znak-ov é kourunikace, která patří me-

z i zák1adní pr l cesy charakter i zu jící č1ověka a spo lečnost ) .

Tato préce nemá být ani recenzí ani shrnutínr Hansen-L6veov; 'kn ihy . V j i s tén snys lu je však obo jín , nebo i p révě insp i rační

síla komplel<rrího histor ického přehledu umořňuje dorqýšlet a v jeei .

noduchém sys tén lu vy jád ří t ty pr ' inc ipy , k te ré forma l i smus nabí .zí dnešku a p ře devším budoucnost i ne jen 1 i te rá r . r rěvědného, a1eobecně j i spo le r . :enskovědního zko . rmání .

Hansen-Lóvemu ge podař i}o i rkázat vývoj for: la l isnu nikolí.jako směru , jenž mě} od počátku svá pevná prav iL ' l a a k1as iky ,

a1e jako směru, kteqÍ se konst i t ,uoval uvnítř rů::,ných uurěIeeko-teore t ie}<ých F ' l cudů, k teré čast , : nemě1y n ic spo . .ečného kronědobové pot řeby cdha1 i t p říčiny spo lečenského působení dí la adobové víry , že věk exaktní věcv a matematízace věk hroroadnévýroby a s t ím sno jené s tandard i zace posky tu je r . á s t ro je k to -niuto odhalování. Hansen-Lóve s ledu.je genezi forna]. istíckýchpřís tupů v š i rokérr toku ruského uměIeckého uvažování od po.čátku s to le tí p řes z rod ab po vrcho l fo rma l i s rnu jako sarnosta t -ného směru. } iesnaží se je j vyč}c;n i t z os ta tních směrů; právěnaopak ' oprévně: . .ě v idí je j i ch pr 'o l ínání . P ro to také nesoust ře .čuje pozornost jenom na vývo j názorť i na vn i t řní imanentní s t ruk-tu ru dí1a , a1e vychází z percepčních teoríí , z n i chž a v je -j i chž Tozýí jení se teprve k rys ta l i zu jí názory na význarn s t ruk-tury dí}a . Právě to to spo jení percepčních teor i í a s t rukturněimanentních p řís tupů v je j i ch ř r i s to r i ckém vývo j i j e ne jvě tšíinsp i ru jící s j . ] .ou Hansen-Lóveovy práce .

Fortal ismug hledá f orna1izovate}n.]: , stá le znovu se pokaopakujíeí , ident i f i kovate lné a jednoznačné zákon i tos t i tvorbya působení umě leckých, p ředevšír i 1 i te rá rních dě l . Pos tupuje

____.-

4

př i ton k] -as i ckou indukt ivní metodou: v jec1not} ivých dí}číchjevech se snaží na}ézt" obecně jší nrvky ' je j i chž konb inacemi

p řís lušné jevy vzn ika jí . P ro to také r remůže forma l i smus pra-

covat s jed inýn dí lem; každé jednot l i vé dí1o je fo r rna l i s ty

cháoáno na pozadí š i rokého toku os ta t r rích dě1. Tento tok n ikdy

nekcnčí, pro to se fo rma l i snus , i když s i to snac někte ř{ je -

ho p ředs tav i te1é an i sarn i pIně neuvč.domi1 i , muse1 dospět

k v ;Írazně dynarn ické:ru , d ia}ekt i ckému po je tí l i te rá rního v ;íyo je .

H ledat obecné prvky a z je j i ch kornb inací a vývo je odvo.

dite}né zákony v sté-ie se něnícím sol . lbořu neopakovatelqých

ar te fak tů je ovšem úrot nesnírně s1oži tý . For rna] . igmus ' jako

os ta tně každá l i t e rá rněvědná teor ie , k te rá se nespoko jí s ro -

1í . louhého vyk ladač*, se tak cos tává . do k leští : tvůr- :e každé.

ho r :mě leckého dí1a s r : i ě řu je vědomě k vy tvo ření jed ine iného a

neopakovate lného, 1 j te rá rní vědec chce v tomto neopakovate1-

nén na jí t s tá1e znoI - :u se pnta opakující znaky a záko: r i tos t i .

P ř i tomto po je tí r ;emůže } i te rá rní věda pracovat j i : rak než. ' f c ;ma1 izaeí ' ' .

Nespor r1ýn výs le , :ken forna] . i sn]u . k te rý podsta tně ovI ivn i lvše . :hny 1 i te rá rněvěr :né p řís tupy , j e n ředevším z j iš tění , žefor ' : :a l i zace je v l i : .e rá rním dí ie nož.ná , že vede k ob jevnýmvýs ledkť l rn , a zá roveň z j iš tění , že ta to fo rn :a I i zace je jenom

nést , ro j z j iš tování fungování dí1a, a Že to to fungování ne}zevysvět lovat z něho sarnc tného, a1e ze souhry s t rukt t i ry dí1aa s |o lečenského, p ř ípadně jednot1 ivé i ro vědon:í .

Forma l i s té chápou dí1o vŽcy v p rocesu au to rské nebočtená řské rea} i zaee . Fonna] . i snus tedy není v las tně fo rma l i s .nem ve f i l o zo f i ckéro s}ova smys lu , j ako ges ta1 t .psycho}og ie ,k terá vzn ika]a p ř ib} ižně Ve -c te . ]nou dobu a vycháze l .a zhrubaz pocobt1 ich pr ' inc ipů ;ako forn:a] i smus, nep řes tává být psy .cho log iÍ jen proto ' Že nezkoumá jenonr vaímající sub jekt , a letaké s t rukturu tohor Co sub jekt vnímá. S t ruktura umě1eckéhodí1a s1ouží k působení na čtená ře a je odha l i te}ná jed iněz h1ed iska tohoto působení . FotTna l i smus je v j i s tém smys lu

I5-

směr soc i á}ně-psycho log ický , Pro to také všechny zék ladní po jnYr

k te rých fo rn ra1 i smus používá : ozv1áštnění , au tomatízace , od-

automat i zování , odha lení pos tupu, očekáv ( lní , zkIamané očekávání

a oa lší j sou spo jeny s psycho log ií vnímání, poznávání a p toŽí-

vání .Všechny ty to po j r4y j sou také výrezně dynam:. .cké. Je j i ch

pochopení není vůbec ncžné bez p ř i je tí pr inc ipu dynamiky vý-

vo je . | i te rá rní tvorby i vnímání l i te rerních dě l . Všechr ry zák-

ladní po jmy mají sv t1 j zák lad právě v procesuélnost i l i dské

psych iky . Nový unrě lecký- pos tup je p řekvap ivý a tudíž p: i sobí-

vý, pokud je nový a sté1ým opakovánín se stává nejen stá le zná-

mějšÍn-: , a1e v aouvís l c l s t i se známostí i méně p řekvapívýnn, a

proto .anělecky neúčinqým.

Frávě psycho log ická podn iíněnost e d ia1ekt i cká procesuá1-

nost po jmů, k terx ' . {používá fc rma1 ismus ' umožňují , abychr :n je

bez ve-kých potíží vy j ád ř i1 i i j i nak , i l ř eved1 i j e z po" imů

obvyk l : ch pouze v rámc i 1 i te rá rní věoy na po jny obecně;šího

dosahu a významu.

l ' ' a zce}a obecné úrovn i r D& k te rou se v této p rác i cme-

zíme, :aůžeme použít šes t i d i cho ton ieký:h dvo j i c , k te ré j sou

uveoer : ; ; ' v tabuIce } . V; . l cházíme p ř i ton . , p ředpok iadu, k , 'e rý l

i když snad není tak to jednoznačné a exp i i c i tně vys1oven

v p racích fo r 'ma} i s tů, je v n i ch p ří tomen vždy: es te t i cky za .jínavý je takový obsah a postup, který doEp nebyl v gouborrr

I i te rá r :eích dě1 často opakován1 ex i s tenčně za jímavý je tako-vý prob1én, k ter ;Í se týká podsta tné pot , řeby čtená ře (není

j i s tě náhodné, že pozdní fo rma l i smus dospívá až k p ří je tí

myš1enky p i i sobení umě leckého dí] -a jako náhražkové skutečnost i 'k te rou v j i s tém s tupn i čtená ř sa tu lu je své neusr loko jené pot -řeby) ; snadno pochop i te lný je takový pcs t r :p , k te rý je poměr .

nč: jedncduchý. v tabu lce označuje +1 s i ] - r iou k ladnou souv is -] -os t ' .1 s i l ncu zápornou souv i s los t , C neex i s tenc i s i Inégouv is los t i mez i p rvkem použi týn v dÍ le a fak torem působení

dí la na čtená ře .

Předpck1ádanéna čtenáře

označenídi chotonie

Skutečnostz h led i shapot řeb čiená ře

Skutečnos.uz h led i skačas tos t ipůsobení načtenéře

S1ožítos ip řís tupuv souboru dě l

častos t r :os tupův goubo:.i- l dě1

S1oží to s in n q f r r y r r r

v dí] .e

Častos tr . l n Q Ť r r r t t r

v o l _ 1e

souv i s los t i mez i

Kra jnípolohyd i cho ton ie

&11e Žíté

NedůleŽj t ' á

opakovaná

Je dnot l i v ó

S1oži tý

Jec inoduc iý

opakovan;Í

Jednot I i vý

51ož i tý

Jednoduc i rý

opakovaný

Jedr ro t1 ivý

Tab . 1 .

prvky dí la a faktory působení

Možné působení oí1a na čtená ře

Ex i s t enční Es te t i c k á Pocho -po t ř ebnos t za j ímavos t p i t e l nos t

+1

I

1

+1 o

+1

1

I

+1

+l

1

I

+1

1

+l_

+ t

1

n

n

0

n

o

Ó

o

+1

l_

1+1

n

o

( ;

n

;iI

IÍoI

v

7

Na základě této tabu1ky Lze a1espoň př ib l ižně uvažovatněkterých podsta tnýc i r v1as tnos tech úspěšných l i te rá rních dě lrúzých ob las tech 1í terá rní tvorby a percepceo

Můženne předpokládat , že dílo tzv. ' .velké.. l i teratury je

rúspěšné tehdy, jes t I iže je es te t i cky působ ivé a současně ge

idotýká dů1eži tých pot řeb čter :á řů; dí1o Ezv . l t ínasové' ' l i te ra-. a

tu ry je uspěšné tehdy ' jes t} iže je snadno pocr rop i te lné a do-. týká se rovnr :1ž dů1eži tých pot řeb čtená řů. P ř i tom s tanovení dů*leži tos t i pot řeb té k teré spo1ečenské skup iny je nutno určovat

,ve spo luprác i se soc i á lní psycho}og ií a soc io1c8íí , snadnosta es te t i cká pť lsob ivos t dÍ la j sou z j i s t i te1né v rámc i psycho.

logicky or ientované l i terární vědy především ernpir icky.Na záklacě tabuIky 1. nůl. ie l . ie vytvoř i t tat iu lku 2, v níž

. jsou zpřehlecrrěny základní vazby mezi prvky dí]-a. Pos1edních

. .pě t s Ioupců čÍse lně vy jad řu je p ředpok ládané hocnoty působenÍ

idíla na čtenéi;e z hlediska jednot l ivých faktor.ů. Pro t 've1kou..

l l i te ra turu s lL :čujene koef i c ienty ex i s tenční dů1eŽ i tos t i aes te t i cké působ ivos t i , p ro 'masovou| ' l i t e ra tu ru koe f i c i en tyex i s tenční dů: ež i tos t i a pochcp i te lnos t i .

\

Tab 2 . Zák ladní vazby nezí pr'vky d1la u je}ro pr.eupor lác1anym pr isobenÍmna ČtenáŤe

,qu'ia ..L.., =E =ĚE; EE áE *Ě ĚĚĚ é' s.i g* r: =5

{ . , 5O Q . o )O 5 r {+ r P Ho o poo

) o Q . p

Poo5+t o.C)..1 5 rl)N P \r{o o ( Já oÚ ) g P

aÍ.{

+ t t oo o."ooaap P OA A A - 1C0 O )O)

}( ) Q.> ' lC

+ ) 5Ó ko 5 oP o..o, A A A) N P OO O O t - l

-l O >0,U ) Q . > É

E$ Eg."*$ě . . . r o É . - . P t s

tttlt ť3 BEsĚ Ž! q Ě! E.a:# " 3.5 # H'6 aE

i } e ž i t á

opakované

s lož i t$

j ednoduch i

s1oži t f

ooakovarqi

jednot l i v i

c pakovaqY

j ednot1 iv ;í

opakovan$

j ednott iv; i

s lož i t f

jednoduchf

s1ož i t$

jednoduchf

s loŽ i t$

jednodueh;f

e lož i t f

jednoduchf

s}oži ty

jednoduch$

s lož i t$

jednoduchf

s1ožit;f

jednoduchi

opakovan6ij ědnot1 iv jopakovanjědnot1 ivyopaKovanyjědnot1 ivyopaEoVanyjědnot l i v$opaKovanyjbdnot l i v fopaKovanyjbc inot l i vYopakovanYjednot l i vYooakovan;;jédnot1 iv jooakovaqTj bdnot l i v iopaKOVanyj-ednot l iv5íopaKovanyjědnot1 iv$opakovan;fjédnot1 ivyopakovanYjednot l i v$opaKOVAnyjednot l i vY

00+2' : - l-2 +200

+2 -2+4 -4

A N\ J V^^+'z -1

-2 +200

-4 +4A , . )

- Z ' t a

A N\J \.,t

+Z -2-2 +200

+2 +2+40o+4

+2 +Z+40+J -2+2 +2+40o+4

+Z +2-2 +60+4

0

n

o0

n0

noon

+2+2+2+2+2+2+2+2+2+2+2+2

0+2-20

+2+4

a\+2.L

Ó-4-2

+2-2

al

+?-20

+2+40

+2-20

-4-r.

0-2+20

-2-40

-2+2o

+4+2

-2+2oo

-2+2

-2-40

-2+2

+4+2j ednot l i v é

j e dnoducLqf

opakovan$

ed 1 ] e žíL á

opakované

j e<lnot I iv é

s1oŽ i ty

j e dnoduchy

s1oži t ;Í

j ednoduch$

jednot l i vy

opakovany

i o á n n t . ] j r r r í

opakovanJ i

j e dno t l i v y

opakovanjÍ

j edno t l i v y

opakovany

jedno t l i v y

g1oži ty

jednoduch$

:lqŤlly! i u L i r i J u L i v r l J

s1ož i t y

j -ednoduchy

s l ož i t $

j ednoduchy

. s1ož i t

j ednoduchy

s1o ž j . t j

jednoduchy

s1ož i t y

jednoduchy

s1ož i t y

j ednoduchy

s1ož i t }

j ednoduchy

opakovanjednot l i v jopakovanJi

j ednot l iv$opakovanJijednot l i v fopakovar\yj ednot l i v$opakovar5Íjer inot l i v jopakovaqÍjednot l i v /opakovanl ij e dnot l iv jopakovanyjednot l i v$opakovanyjedno t l i v jopakovan; ij ec inot 1 iv l iopakovarqÍj edn o t l i v yopakovan;ij edno t l i v fopakovarr;Íjednot1 iv;íopakovaruij edno t l i v /opakovanyjednotf iv$opakovaqyje t Jno t1ív$opakovanjj edno t l i v jopakovanj edno t l i v /

+2+2+2+2-2-2-2-?-2- Z

-2-2-2-2-2-2-2-2-2-2o

U0

0Un

Ón

0+2-2

U+2-2

+2+4o

+2-č

A

-2

+2-2

o+2-2

+2+4

+2-2

A

- z

+2-2

n-2+20U

-2+20

-2A

-2+2

+4+20

-2+2o

-?+2o

-é-4

v-2+20

+4+2

- 4

+2

+2 +2+400+4

+2 +2-2 -20- -4

-40-2 -2o-4

+2 -6-2 -2

N Av, -+ \,^^- 1 - Z

-6 +2-40-2 -2

N Av - n-40-2 -2oo

+2 -2-2 .+2oo

+2 -2+l -400

+2 -2-2 +2o0

-4 +4-2 +2

n nV V

+2 -2-2 +2o0

-

10

Na zák}adě tabůlky 2 můŽeme h leda t z ák l adní v l a s tnos t i

úspěšného i neúspěšné i ro } i t e r á rního dí Ia . J e s t l iže vypíšene

z t abu}ky 2 v l a s tnos t i dě l ' k t e r á z í ska14 ve s l oupcíc ř r , ' v e}ká . '

1 í t e ra tu ra a ' .masová ' ' l i t e r a tu ra ! o bodů (ne j vyšší poče t bodů

dosaž i te}ný p ř i z j ednodušené fo rn raL i zac i , na k te ré spočívá

tabu tka ) ' z í skáme ch i l r ak te r i s t i ky uvedené v tabu l ce 3 .

Poh]ed na tabul] iu 3 ukazu je , že í.ornáIní metoca ve zce la

zooecněné fo rmu lac i covo lu je dospě t k z ávě rům, k te ré odpoví -

da j í zkušenos tem ] - i t e r á rní vědy . A p r :avděpodobně ve s r á l e

p řesně jší ro upIa tňování takové soc i á l ně a psycho1og i ck ; . pod -

LoŽené fo rna l i zace Leží j eden z h l avních sně rů budcucího

vývo ; ; e l i t e r á rní vědy .

Tab. 3 .

Úspěšné dí1o' ' ve1ké ' ' 1 i t e ra tu rg

Neríspěšné dÍ1o' .v e}ké, ' 1 i teratury

Úspěšné dí lo. 'masov él 'l i teratury

t'Ieríspěšné d.í1o' 'masové ' '

l i t e ra tu ry

Charakter istíky

Skutečnostz h1edískepotŤeb čtenáňe

ríspěšnych a

Skut e ěnos tz h1e : r r r s i k l

čas tos t ip11scbenína čtenáňe

51oži tos t: t a I + , . , . : 1 , -

v soubor.u dě 1

S1ož j " t os tn r t q f r r n r ru v u v s | / s

v cí1e

neríspěšnych1 i t e r á rních dě l

ěas tos tpcs tupuv souborudě1

Častos tpos tupuv dí1e

d ' j l e ž i t á j edno t1 ivé s1ož i t ;Í j edno t I i v y s loži t ;í j edno t l i v y

nedr1}e žitá opakovaná jednoduchy opakovan;Í jednoduchf opakovanJÍ

d' . i1eži té j e dnot t i vá jednoduchg opakovan;i jednoduchj opakovanji

nedÓ1ež i t á opakovaná s1o ž i ty j ednot l iv j s1oži t ;í j edno t1í v j

l- ---