Jaroslav Malinaeditor

Panorma biologicka sociokulturn antropologie

Modulov uebn texty pro studenty antropologie a pbuznch obor

NADACE UNIVERSITAS MASARYKIANAEDICE SCIENTIA

9Josef UngerPohebn ritus a zachzen s tly zemelchv eskch zemch(s analogiemi i jinde v Evrop) v 1.16. stolet

NADACE UNIVERSITAS MASARYKIANAEDICE SCIENTIA

V naem pojet je antropologie vdeck disciplna, kter studuje lidsk rod (Homo) a jeho dosud znm druhy: Homo habilis, Homo erectus, Homo sapiens. Zamuje se na lovka jako jednotlivce, vm si jeho etnch seskupen (etnick skupiny, populace) a zahrnuje do svch vzkum t cel lidstvo. Na rozdl od kontinentln Evropy, kter antropologii mnohdy pokld jen za prodn vdu (morfologie lovka a porovnvac anatomie a fyziologie lovka a lidskch skupin), povaujeme ji na Katede antropologie Prodovdeck fakulty Masarykovy univerzity v Brn, podobn jako antropologov v anglosaskm prosted, za vdu celostn, sociokulturn i biologickou, integrujc poznatky prodnch a spoleenskch vd. Pomoc syntzy obou pohled se pokoume vysvtlit celistvost lidskch bytost a lidskou zkuenost z hlediska biologickho a sociokulturnho ve vech asovch dobch a na vech mstech, kde se dl vvoj naich pedk. Akoli antropologie objasuje evoluci naeho druhu Homo sapiens, pesahuje svm rozsahem tento cl. Zkoum hluboce nae pedky (ran hominidy) a nejbli pbuzn lidoopy, zkoum prosted, v kterm se n vvoj odvjel, a zrove se veobjmajcm studiem naeho chovn pokou odhadnout nae budouc konn v ekosystmu Zem.

Souasn stav poznn pedstavme postupn v modulovch uebnch textech nazvanch Panorma biologick a sociokulturn antropologie, kter nakonec zahrnou ltku bakalskho a magisterskho studia. Osnova kadho z modul je obdobn: vlastn uebn text, doporuen studijn literatura, vkladov rejstky dleitjch jmen a pojm, medailon autora, zaosten problmu (studie o aktulnch teoretickch, metodologickch i empirickch inovacch v dan tematice), rozvolnn problmu (uveden tematiky do irho filozofickho nebo kulturnho rmce).

Nevelk rozsah jednotlivch modul, jakchsi stavebnch prvk v podob ucelench tmat kurz a pednek, umon snadno publikovat revidovan a doplnn vydn tch modul, kde bude teba reagovat na nov objevy a trendy oboru. Vznikaj tak skripta nikoli zkamenl v jednom okamiku, ale neustle iv pulzujc, skripta prun reagujc na revalorizaci univerzitnch uebnch pln, uspokojujc aktuln poteby spolenosti a student a vychzejc vstc zavdn obecn platnho kreditovho systmu (na zklad tzv. European Credit Transfer System ECTS), kter umon innj spoluprci mezi jednotlivmi katedrami, stavy a fakultami, zlep orientaci student a zv prhlednost na rovni nrodn i mezinrodn.

Texty jsou kolektivnm, editorem metamorfovanm dlem autor z Masarykovy univerzity a z dalch eskch a zahraninch instituc. V uvdn podob pedstavuj pouh zkuebn preprint, kter bude po zkuenostech z vuky a recenznm zen vrazn pepracovvn a doplovn. Ji v tto chvli vak editor vyjaduje podkovn vem spolupracovnkm za jejich neobyejnou vstcnost a velkorysou snahu pedstavit nejnovj vsledky, z nich mnoh pochzej z jejich vlastnch, asto jet nepublikovanch vzkum.

NADACEUNIVERSITAS

MASARYKIANA

EDICE SCIENTIA

Miroslav Hudeek, Pieta Matka Sedmibolestn, 1999, kamenina, vka plastiky 75 cm, vka podstavce 130 cm.

Jaroslav Malinaeditor

Panorma biologicka sociokulturn antropologieModulov uebn texty pro studenty antropologie a pbuznch obor

9Josef Unger

Pohebn ritus a zachzen s tly zemelchv eskch zemch (s analogiemi i jinde v Evrop)

v 1.16. stolet

NADACE UNIVERSITAS MASARYKIANA, BRNOMASARYKOVA UNIVERZITA V BRN

NAKLADATELSTV A VYDAVATELSTV NAUMA, BRNO2002

4 5

Text Josef Unger, Jaroslav Malina, 2002Editor Jaroslav Malina, 2002Oblka, grafick a typografick prava Josef Zeman, 2002Ilustrace Miroslav Hudeek, Archiv Josefa Ungera, 2002Vydaly Nadace Universitas Masarykiana v Brn, Masarykova univerzita v Brn, Nakladatelstv a vydavatelstv NAUMA v Brn, 2002Tisk a knihask zpracovn Vydavatelstv Masarykovy univerzity v BrnPoadov slo 3558-17/99

Ilustrace na pebalu: Miroslav Hudeek, Pieta Matka, 1998, kamenina, vka 50 cm, atrium Strahovskho kltera v Praze.

Tato publikace ani jakkoli jej st nesm bt petiskovna, koprovna i jinm zpsobem roziovna bez vslovnho povolen vydavatele.

ISBN 80-210-2849-1 (Masarykova univerzita v Brn)ISBN 80-86258-29-7 (NAUMA)

O vydn tto publikace se zaslouil laskavou podporou:

Fond rozvoje vysokch kol (j. 806/2002)Agentura Rady vysokch kol, Jos Martho 31, 162 52 Praha 6-Veleslavn

4 5

Citovan tyver stejn jako mnoh dal z Cha-jjmovch zamylen souvis s tmaty, jimi se zabv antropologie. V naem pojet je antropologie vdeck disciplna, kter studuje lidsk rod (Homo) a jeho dosud znm druhy: Homo habilis, Homo erectus, Ho-mo sapiens. Zamuje se na lovka jako jednotlivce, vm si jeho etnch seskupen (etnick skupiny, po-pulace) a zahrnuje do svch vzkum t cel lidstvo. Na rozdl od kontinentln Evropy, kter antropologii mnohdy pokld jen za prodn vdu (morfologie lovka a porovnvac anatomie a fyziologie lovka a lidskch skupin), povaujeme ji na Katede antropo-logie Prodovdeck fakulty Masarykovy univerzity v Brn, podobn jako antropologov v anglosaskm prosted, za vdu celostn, sociokulturn i biologic-kou, integrujc poznatky prodnch a spoleenskch vd. Pomoc syntzy obou pohled se pokoume vy-svtlit celistvost lidskch bytost a lidskou zkuenost z hlediska biologickho a sociokulturnho ve vech asovch dobch a na vech mstech, kde se dl vvoj naich pedk. Akoli antropologie objasuje evoluci naeho druhu Homo sapiens, pesahuje svm rozsahem tento cl. Zkoum hluboce nae pedky (ran hominidy) a nejbli pbuzn lidoopy, zkoum prosted, v kterm se n vvoj odvjel, a zrove se

Slovo editora

Omar Chajjm (10481131), persk bsnk, matematik, astronom a filozof. Je autorem tyver rub, aforisticky zachycujcch filo-zofick ideje, nboensk nzory a ivotn pocity.

V tom kruhu nebes, kter spn kolbku i hrob,nepozn nikdo zatek i konec doba nepov ti tak dn filozof,odkud jsme pili a kam zajdem beze stop.

veobjmajcm studiem naeho chovn pokou od-hadnout nae budouc konn v ekosystmu Zem.

Na rozdl od Omara Chajjma se domnvme, e o rodu Homo leccos vme, a souasn stav poznn pedstavme postupn v modulovch uebnch tex-tech nazvanch Panorma biologick a sociokulturn antropologie, kter nakonec zahrnou ltku bakalsk-ho a magisterskho studia. Osnova kadho z modul je obdobn: vlastn uebn text, doporuen studijn literatura, vkladov rejstky dleitjch jmen a poj-m, medailon autora, zaosten problmu (studie o ak-tulnch teoretickch, metodologickch i empirickch inovacch v dan tematice), rozvolnn problmu (uve-den tematiky do irho filozofickho nebo kulturnho rmce).

Nevelk rozsah jednotlivch modul, jakchsi stavebnch prvk v podob ucelench tmat kurz a pednek, umon snadno publikovat revidovan a doplnn vydn tch modul, kde bude teba re-agovat na nov objevy a trendy oboru. Vznikaj tak skripta nikoli zkamenl v jednom okamiku, ale neustle iv pulzujc, skripta prun reagujc na revalorizaci univerzitnch uebnch pln, uspokoju-jc aktuln poteby spolenosti a student a vych-zejc vstc zavdn obecn platnho kreditovho

6 7

systmu (na zklad tzv. European Credit Transfer System ECTS), kter umon innj spoluprci mezi jednotlivmi katedrami, stavy a fakultami, zlep orientaci student a zv prhlednost na rov-ni nrodn i mezinrodn.

Texty jsou kolektivnm, editorem metamorfova-nm dlem autor z Masarykovy univerzity a z dalch eskch a zahraninch instituc. V uvdn podob pedstavuj pouh zkuebn preprint, kter bude po zkuenostech z vuky a recenznm zen vrazn pe-pracovvn a doplovn. Ji v tto chvli vak editor vy-jaduje podkovn vem spolupracovnkm za jejich neobyejnou vstcnost a velkorysou snahu pedstavit nejnovj vsledky, z nich mnoh pochzej z jejich vlastnch, asto jet nepublikovanch vzkum.

Nsledujc tyver Omara Chajjma, dky po-uenm z biologick a sociokulturn antropologie, pijmme bez vhrad, jako dobr nvod k uchovn demokratickho uspodn spolenosti i ivota na na planet:

Kdy s jednou plackou chleba vyjde na dva dnya s jednm doukem z pukl ndoby,na podzen bt lidem menm ne ty smnebo na slouit lidem stejnm jako ty?

Snad trochu pispj i tyto uebn texty

Brno, kvten 2002Jaroslav Malina

6 7

Alois Mikulka, Logo Katedry antropologie Prodovdeck fakulty Masarykovy univerzity v Brn, 1999, kresba tu na pape, 16x9,7 cm.

KATEDRAANTROPOLOGIE

PRODOVDECK FAKULTAMASARYKOVA UNIVERZITA V BRN

8 9

Miroslav Hudeek, Rozhovor M Magdalena, Jan Ktitel, 1996, z cyklu Star a Nov zkon, kamenina, vka 60 cm.

8 9

Pohebn ritus a zachzen s tlyzemelch v eskch zemch

(s analogiemi i jinde v Evrop)v 1.16. stolet

Josef Unger

10 11

10 11

Obsah

1. vod a vymezen problematiky 13

2. Hlavn trendy v pohebnm ritu od 1. do 16. stolet 17 2. 1. Pohbvn v 1. a 4. stolet 17 2.1.1. rov pohebn ritus man 17 2.1.2. Pohbvn nesplench tl u man 18 2.1.3. Pohbvn v mskch provincich 19 2.1.4. Pohbvn ve svobodn Germnii 22 2.1.4.1. echy 22 2.1.4.2. Slovensko 23 2.1.4.3. Doln Rakousko 23 2.1.4.4. Morava 23 2.2. Pohbvn v 5. a 6. stolet 24 2.2.1. Hunov 24 2.2.2. Romanizovan obyvatelstvo v Galii a Germnii 24 2.2.3. Germni na zem Fransk e 25 2.2.4. echy 25 2.2.5. Slovensko 25 2.2.6. Rakousko 26 2.2.7. Morava 26 2.2.7.1. Pohebit Germn 26 2.2.7.2. Pohebit Slovan 27 2.3. Pohebn ritus v 7. a 8. stolet 30 2.3.1. Slovan 30 2.3.2. Avai 30 2.3.3. Kesansk pohebn ritus 32 2.3.4. Frankov 33 2.3.5. Bavoi 34 2.4. Pohbvn v 9. a 10. stolet 35 2.4.1. Moravt Slovan 35 2.4.2. Slovan na zem dnenho Rakouska 40 2.4.3. Slovan na zem dnenho Slovenska 42 2.5. Pohbvn v 11. a 12. stolet 42 2.5.1. echy 42 2.5.2. Slovensko 43 2.5.3. Polsko 43 2.5.4. Morava 43 2.6. Pohbvn ve 13. a 16. stolet 46

12 13

3. Zvltnosti v pohebnm ritu 51 3.1. Zvltnosti podle socilnho zaazen 51 3.1.1. Panovnci 51 3.1.1.1. Pohant panovnci 51 3.1.1.2. Kesant panovnci ve 4. a 8. stolet 56 3.1.1.3. Kesant panovnci v 9. a 15. stolet 57 3.1.2. Velmoi 65 3.1.2.1. Pohby velmo v 1. a 7. stolet 65 3.1.2.2. Pohebn ritus velmo od 8. do 15. stolet 68 3.1.2.3. Pohby velmo v 16. stolet 70 3.1.3. Kupci, emeslnci a obyvatel mst 71 3.1.4. Duchovn 74 3.1.4.1. Kn a jhnov 74 3.1.4.2. Papeov 76 3.1.4.3. Biskupov 76 3.1.4.3.1. Hrob arcibiskupa sv. Metodje 80 3.1.4.4. eholnci a eholnice 81 3.2. Zvltnosti podle vku 83 3.2.1. Dti 83 3.3. Zvltnosti podle pohlav 87 3.4. Zvltnosti podle etnicity 87 3.4.1. Romov 87 3.5. Zvltnosti podle nboensk pslunosti 88 3.5.1. id 88 3.5.2. Jinovrci za reformace 88 3.5.3. Novoktnci 89

4. Zvltn zpsoby zachzen s mrtvmi tly 91 4.1. Pohbvn mimo pohebit a hbitovy 91 4.2. Epidemie 93 4.3. Vlen situace 94 4.4. Delikventi 100 4.5. Protivampyrick opaten 102 4.6. Dvojhroby a vcehroby 104 4.7. Druhotn pohby 106 4.7.1. Relikvie 106

5. Zvr 109 6. Literatura a prameny 111 7. Vkladov rejstk dleitjch pojm 127 8. O autorovi 133 9. O autorovi vtvarnch dl 135

10. Zaosten problmu 139 10.1. Vclav Bezan: Kronika rombersk: ivot Petra Voka z Romberka 139

11. Rozvolnn problmu 147 11.1. Jaroslav Malina: Mrtv z Tollundu 147

12 13

Pohebn ritus a vbec zpsob zachzen s mrtv-mi lidskmi tly je jednm z vzkumnch problm, na jeho een se mohou v prospnm integrlnm sept podlet fyzick a sociokulturn antropologie i dal disciplny. K doucmu multidisciplinrnmu pstupu maj pispt i tato skripta. Jsou urena ze-jmna pro studenty antropologie, archeologie, historie, filozofie, psychologie, sociologie, etnologie, teologie, religionistiky, medicny a dal zjemce. Pehledn in-formuj o zpsobu pohbvn a zachzen s mrtvmi lidskmi tly v prvnch estncti stoletch naeho leto-potu, a to pedevm na Morav a v echch (i s pi-hldnutm k sousednm zemm). V ppadech, kde se to jevilo jako mon a eln, jsou pouity i analogie a pklady z dalch oblast Evropy. V kapitole 2. jsou popsny hlavn trendy sledovanho jevu v historick posloupnosti. Dal st se zabv zvltnostmi v po-hebnm ritu podle socilnho zaazen, vku, pohlav, etnicity a nboensk pslunosti. Na ni navazuje st vnovan zvltnm zpsobm zachzen s mrtvmi tly. Ve vkladovm rejstku jsou vysvtleny ne zcela bn pojmy spjat s tmatem. Seznam citovan, po-uit a doporuen literatury je rozshl (i tak vak pedstavuje jen vbr) a ml by poslouit k dalmu studiu; orientaci v literatue usnaduj odkazy zaaze-n na konci kad kapitoly i podkapitoly.

Za posouzen textu a cenn pipomnky jsem vd-en Marii Ungerov, dr. Ondreji edovi, doc. Michae-lu Slivkovi a prof. Eduardu Krekoviovi.

*Zrozen a umrn jsou dv strnky ivota vy-

chzejc z biologick danosti, rozmanit kulturn a spoleensky mnn v prbhu djin. Narozen a smrt nejsou jen individuln zleitost jedince, pro-toe lovk je zalenn do urit komunity. Obady a zvyky tkajc se tchto v ivot nejpodstatnjch zleitost maj vrazn spoleensk charakter. Vedle magickch a religiznch prvk jsou v nich zakotveny prvky socilnprvn vyjadujc zalenn jednotliv-ce do rodiny a spolenosti. Smrt jako traumatizujc a definitivn ukonen existence odporuje pudu sebe-zchovy a touze po ivot. Instinktivn odmtn smrti vystilo v jaksi tabu, jeho pinou je krom jinho i mn zkuenost se smrt v na kultue. V odmtn jakkoliv zmnky o smrti se zra podvdom strach lovka z konce ivota. V poslednch desetiletch vak lid i v na civilizaci zaali pistupovat k smrti rea-listicky. Probhaj diskuse o dstojn smrti a soust tohoto proudu je tanatologie i antropologie smrti, k n pat studium pohebnho ritu.

Pohebn ritus byl vdy v poped zjmu archeolo-g tak proto, e nlezy lidskch pozstatk tvo vel-

1. vod a vymezen problematiky

14 15

kou st archeologick pramenn zkladny. Problm je, co lze z tchto nlez vyst a jak je interpretovat. V 70. letech 20. stolet byla formulovna hypotza o monosti rekonstrukce sociln struktury spole-nosti na zklad hrobovch nlez se zvrem, e m sloitj je organizace spolenosti, tm sloitj je i pohebn ritus. V duchu tto teorie bylo tak konstatovno, e m vy je spoleensk postaven zemelho, tm vce energie vlo pozstal do poheb-nho ritu. Ne vechny aktivity souvisejc s pohebnm ritem vak zanechaj po sob v archeologickch si-tuacch stopy. Rovn tak odlin pohebn ritus na jednom pohebiti me bt odrazem chronologick posloupnosti, nikoli socilnch pomr. Postprocesu-ln archeologie vychz z pedpokladu, e materiln kultura nen pmm odrazem lidsk innosti, proto-e mezi lidi a artefakty vstupuj mylenky, vra a rzn symbolick vznamy. Ukazuje se tedy, e pmoar interpretace archeologickch situac ve smyslu hroby

zrcadlo ivota me bt zavdjc, protoe dnen chpn ivota i smrti siln ovlivuje nae pedstavy o pohebnm ritu v minulosti. Na druh stran vak jsou hroby neocenitelnm a asto i jedinm prame-nem k poznn minulosti.

K ritulu smrti pat ve, co se dje od okamiku smrti a po konen uloen pozstatk zemelho na vyhldnutm, ppadn i pipravenm mst. Pat k tomu zpravidla uloen, umyt, obleen, smutek pozstalch, tanec, hudba, zpv, gestikulace, mimi-ka, zvltn odv, vystaven zemelho, penesen na pipraven msto, uloen na hranici, zaplen hranice, pohben splench pozstatk nebo nesplenho tla, pe o pohebit a rituln (nkdy se opakujc) hostina.

Pi pohebnm obadu hraj roli ti faktory. Jednak jsou to nboensk pedstavy provzejc prbh po-hbu, dle pedstavy o tom, kde se zemel po smrti nachz (zde jsou zahrnuty ohledy na zemelho a jeho pn), a konen i msto zemelho v rodin nebo spolenosti, protoe poheb je asto demonstra-c bohatstv a spoleenskho postaven pozstalch, ppadn jen projevem konkurence mezi osobami, rodinami, rody nebo druinami v dob, kdy bojovaly o postaven v hierarchii spolenosti. Zvlt pohansk nboensk pedstavy jsou jen s obtemi rekonstru-ovateln na zklad zprv autor, kte je chpali jen sten, a to prizmatem vlastn kultury. Pohebn ritul nemusel tedy vdy prezentovat skutenost, ale mohl odret idel nebo i oekvn. Pohebn zvyky

jsou jakmsi filtrem, bez jeho znalosti nen vsledek (to je poheb) zcela interpretovateln. Nemli bychom zapomnat ani na psychologick faktor, umoujc pozstalm vyrovnat se se ztrtou blzk osoby.

Pohebn ritus v tto prci je sledovn pedevm ve vztahu k ivmu lovku, tedy ne jen v souvislosti se zkoumnm lidskch pozstatk, pedevm ske-letu. Jde o to pokusit se poznat (pokud to prameny dovol) vztah lovka k smrti a k byt po smrti. Srov-nvac kulturn-antropologick vzkum ukzal, e ve vech dobch a kulturch panuje ambivalentn vztah ke smrti: na jedn stran snaha o spojen se zemel-mi, na druh stran strach a obrana ped nimi. Dle jde o to poznat, co pohebn ritus znamenal pro po-zstal, co jm chtli vyjdit nebo demonstrovat, tedy jak byl jeho symbolick vznam. Symbolick v-znam potvrzujc spoleensk status nejen zemelho, ale pedevm sociln vrstvy, k n patil, se projevil i v dobch vymknutch z kloub, kdy deklasovan ivly nenvist vybjely prv na hrobech pslunk vych spoleenskch vrstev. Dolo k tomu napklad pi vzplanut husitsk revoluce, kdy byly vyplenny krlovsk hroby na Zbraslavi, tak roku 1611 pi vpdu pasovskch, kdy prask lza vyvlekla z hrobky mrt-volu Ferdinanda z Donna, kterou okradla spolu s prsteny byly odezny i prsty. Podobn (i kdy zattna edn moc) se projevila niiv sla lzy pi likvidaci krlovskho pohebit v Saint-Denis u Pae za Velk francouzsk revoluce v jnu 1793. Upevnn sttn moci po restauraci se zase demon-strovalo obnovenm jejch symbol, k nim patila i dynastick pohebit. Stalo se tak po nstupu krle Ludvka XVIII., kter roku 1816 v Saint-Denis obno-vil krlovsk hroby. Pi zkoumn pohebnho ritu jde tedy v konenm horizontu nikoli jen o poznn kos-ternch pozstatk a trosek vbavy hrob, ale zejm-na o poznn ivota lid. Zrove je vak teba dodat: abychom alespo sten poznali z pohebnho ritu ivot, je teba kostern pozstatky i trosky vbavy d-kladn znt, protoe jen tak mohou bt interpretace postaveny na pevn pramenn zkladn.

Zpsob zachzen s lidskmi pozstatky je ir ne jen pohebn ritus spojen s obady. Zkladnmi formami pohebnho ritu jsou ritus kostrov (co je termn nepesn, nebo ve vtin ppad se jednalo o poheb tla) a ritus rov (kremace). Pozstatky lovka mohou bt pohbeny vcelku i sten: do zem, do vody, na vzduchu, do molu, tak do tl ivch zvat nebo lid. Do zem mohou bt uloeny

14 15

prost, v komoe, rakvi, sarkofgu, hrobce nebo v po-pelnici (urn). Mohou bt uloeny pod rovn ternu, na povrchu nebo v mohylovm nsypu. Znmo je i vcestupov pohbvn spojen s pemsovnm. Lidsk pozstatky mohou bt tak deponovny na rznch mstech, bez pohebnho ritulu.

Hrob meme chpat jako zhmotnn ritulu i-teln archeologickmi metodami. Problmem je vak interpretace. Musme si uvdomit, e cesta zemelho do svta mrtvch je pechodovm ritulem a z tohoto hlediska je mono nkter milodary chpat jako vba-vu na cestu a ne jako vbavu pro pobyt na onom svt. Vedle pechodovch ritul hraj v pohebnm ritu svoji roli i rituly odluovac, k nim pat napklad omvn tla, vynesen a penen nebotka, znien nkterch pedmt nebo i usmrcen zvat, ppadn lid. Odluovac rituly se projevuj v hrobov jm, rakvi, mohyle i v ohrazen hrobovho okrsku.

Pedmty nachzejc se v hrobech lze rozdlit na dokladov (sousti odvu, ozdoby tla) a milodary. Mezi milodary pat ndoby, nkdy obsahujc potra-viny, zvec kosti, ale i nkter nad jako srpy a tak zbran. Hrobov invent lze rozdlit i na pedmty, kter byly v dren zemelho (odv a pedmty ur-ujc jeho spoleensk status), pedmty obtovan a pidvan zemelmu pozstalmi a pedmty kul-tovnho charakteru (mince, lampiky, ndoby, magic-k symboly). Hrobov vbava tvo uzaven nlezov celek, kter v zmrnm vbru odr st reality.

Archeologick vzkum a vbec zachzen s lid-skmi pozstatky je vzno etickm kodexem Mezi-nrodn rady muze (ICOM International Council of Museums). Tento dokument uvd: Pokud muze-um vlastn nebo shromauje sbrky obsahujc lidsk pozstatky nebo posvtn pedmty, mus bt tyto bezpen uloeny a peliv oetovny jako archivn sbrky ve vdeckch institucch a mus bt kdykoliv pstupn badatelm a kvalifikovanm pedagogm, ale nesm bt pedmtem morbidn zvdavosti. Zkoumn takovch pedmt, jako i jejich uloen, ppadn vystaven a pe o n, se mus dt takovm zpsobem, aby to bylo pijateln nejen pro odborn pracovnky, ale i pro lidi rznch vyznn a zvlt leny spoleenstv nebo etnickch i nboenskch skupin, kterch se dan

tematika tk. I kdy je asto nutn pout lidsk ostat-ky a jin deliktn materil ve vkladovch vstavch, mus se tak dt s taktem a ctou k lidsk dstojnosti ve vech jejch podobch (Sek 1998, s. 4).

Zkladn literatura k problematice pohebnho ritu je velmi obshl; v vodu se omezme na vbr obecn zamench prac (speciln literatura je uvedena na konci jednotlivch kapitol a podkapitol). Mnoho podntnho najdeme ve sbornku redigova-nm ubicou Obuchovou Svt ivch a svt mrtvch (1998). Zkladn a v etin pstupnou publikac je dvojdln prce Philippa Arise (2000) a prce Nor-berta Ohlera (2001). Z irho hlediska je pojata prce Jeana Delumeaua Strach na Zpad ve 14.18. stolet (1997), stejn jako prce Arona Gurevie (1996), Paula Binskho (1996) a Claudea Lecoteuxe (1997). Celou adu pklad je mono nalzt v knize redi-govan Paulem G. Bahnem Hroby, hrobky a mumie (1997) nebo ve sbornku sestavenm Markem Der-wichem (1997). K zkladn orientaci v problematice mohou poslouit encyklopedick pruky, kter sestavili Jan Filip (1966), Bohuslav Novotn(1986) a Michal Lutovsk (2001). Dleit informace a dal literaturu obsahuj souhrnn prce o eskm a mo-ravskm pravku redigovan Radomrem Pleinerem s Alenou Rybovou (1978) a Vladimrem Podborskm (1993) a tak v uebnicch archeologie stedovku od Gntera P. Fehringa (2000), Sabiny Felgenhauerov-

-Schmiedtov (1993) a Leszka Kajzera (1996).Problematika pohebnho ritu je soust vdec-

ko-vzkumnho programu Katedry antropologie P-rodovdeck fakulty Masarykovy univerzity v Brn, v jeho rmci byly zpracovny magistersk diplomo-v prce Pavlny Lesov (2002), Jana Novka (2001) a Michala ivnho (2000).

Dal informace obecnjho vznamu obsahuj tyto prce: Bemmann 2001, Botk 2001, ern 1995, Dokldal 1999, Effros 2001, Hlinomaz 1993, Illi 1992, Kubkov 2001, Lesov 2002, Mon 1990, Navrtilo-v 1996, 1998, Nmec 1977, Novek 2001, Panofsk 1964, Petr 1997, Pojsl 1997, Sek 1998, Stloukal Vyhnnek 1976, tajnochr 2001, ubrt 1996, Toncro-v 2001, Vencl 1991, Wahl 1994, Zbrt 1894, Zingerle 2001, ivn 2000.

16 17

16 17

2. 1. Pohbvn v 1. a 4. stolet

2.1.1. rov pohebn ritus man

Podle antickch autor Cicera a Plinia se v m pvodn pohbvala nesplen tla. Z 8. a 6. stolet p. n. l. pochzej rov hroby objeven v prostorch Fora Romana. Od 4. stolet p. n. l. rov pohbvn pevldlo, ale a koncem 1. stolet p. n. l. bylo ve-obecn, take Tacitus je povaoval pro many za typick. Pesto vak nkter msk lechtick rodiny, jako napklad Scipionov, zstaly u pohbvn ne-splench tl. Podle vzoru cizch panovnk se v n-kterch ppadech ujalo balzamovn. Od 2. stolet n. l. pibvalo pohb nesplench tl, jak vyplv ze zmnky v Hovorech k sob od csae Marca Aurelia:

Ne se nadje, bude z tebe popel nebo kostlivec, a pak bude jenom jmno a nebo ani to ne () (kniha 5, 33). Teprve od poloviny 3. stolet n. l. naprosto pevldlo pohbvn nesplench tl.

Dky psemnm pramenm jsme do jist mry in-formovni i o nzorech man na smrt a posmrtn ivot. man vili, e due zemelch pedk (ma-nes) mohou psobit na iv. Z tohoto dvodu byly dleit pohebn obady, protoe teprve po nich a po pohbu pechz due do bosk podstaty. Nzory stoik jsou obsaeny i v Hovorech k sob od Marca Aurelia. Zrovna jako tla zde na zemi po nedlouhm

pobytu uvoluj svou pemnou a rozkladem msto jinm mrtvm, podobn asi due, kter se sthuj do ovzdu, po njakou dobu tam jet trvaj, a pak se pemuj, rozplvaj a spaluj a jsou znovu pojmny v zrodenou ltku vesmrnou () (kniha 4, 21), ale teprve od poloviny 3. stolet n. l. tento zpsob napro-sto pevldl.

Pohebn ritus antickch man je znm z archeo-logickch vzkum, nhrobk, npis a psemnch pramen. Velmi dleitou roli hrlo spoleensk postaven zemelho. Jestlie vtina svobodnho obyvatelstva volila poheb ehem, pak otroci bvali pohbvni do spolench jam. Z ma jsou znmy hromadn hroby (takzvan puticuli) z 3. a 2. stolet p. n. l. Jednalo se o jmy s pdorysem asi 4x5 m (byly objeveny napklad na Esquilinu). Vjimen se na-jdou nhrobn kameny hlsajc poheb otroka, jako napklad v Koln nad Rnem (Kln am Rhein), kde se nael nhrobn kmen z 1. stolet n. l. oznamujc poheb otroka Anicenta, jen patil Publiovi Graeci-niovi Albanovi.

Zajistit poheb otce bylo u man pedevm povinnost synovou. V Ciceronov spisu z roku 44 p. n. l. Cato Star o st se pe: () nebylo mue lep-ho a syna vce milujcho. A j jsem splil jeho mrtv tlo, emu mlo bt naopak, aby toti on splil mrt-

2. Hlavn trendy v pohebnm ritu od 1. do 16. stolet

18 19

volu mou () (Cicero s. d., s. 55). Vlastn organizac pohbu svobodnch oban se zabvali libitinarii. Ze-mel-li v antickm m mu vznamnho postaven, bvalo jeho tlo umyto a provizorn nabalzamovno takzvanmi pollinctores a vystaveno po nkolik dn v dom na katafalku (zvanm lectus funebris) tak, aby nohy smovaly ke dvem. Mstnost byla vyzdo-bena kvtinami a opatena ndobami s vonnmi lt-kami. Okolo hoely ohn a eny oplakvaly zemelho. V den pohbu (za trouben, nku a psn oslavujcch ctnosti a iny zemelho) doprovodil zesnulho smu-ten prvod pes msto za hradby a na msto, kde ml bt splen nebo pohben. Zde bylo tlo pokryt obtnmi dary poloeno na hranici a spleno, piem pbuzn zstvali nablzku. Ohoel kosti byly omyty vnem, vloeny do urny a nakonec pohbeny do zem nebo umstny do vklenku uvnit nhrobku. Ohraze-n rodinn hrob byl chpn jako dm mrtvch a jeho pokozen se tvrd trestalo. O tom, e kremace nemu-sela probhnout vdy bez problm, svd Plutarcho-va zprva tkajc se pohbu ptele Tiberia Graccha z druh poloviny 2. stolet p. n. l.: () na mrtvole naskoily podezel znmky, (lid) kieli, e byl ten lovk otrven, sbhli se na jeho poheb, odnesli ho na mrch, asistovali pi jeho spalovn a dospli k nzoru, e nikoli bez dvodu pojali to podezen o otrav. Nebo mrtvola se roztrhla a vychrlila ze sebe takov mnostv zkaen tekutiny, e uhasilo ohe, a kdy pineli jin, zase nehoel, dokud nebyla mrtvola dopravena na jin msto, a i tam ji ohe jen st zachvtil teprve po velk jejich nmaze (Plutarchos I, 1967, s. 812).

Pedmty uren k pohbu bylo vhodn split. Podle Plinia se nesplnn tohoto obyeje mohlo stt i osudnm. Kdy Brutus roku 43 p. n. l. spchal se-bevradu, pehodil podle Plutarcha Antonius pes jeho mrtvolu () svj nachov pl, jen byl velmi drah, a jednomu ze svch proputnc nadil, aby se postaral o poheb. Kdy se pozdji dozvdl, e ten lovk nesplil pl souasn s Brutovou mrtvolou a zpronevil mnoho penz urench na poheb, zabil ho (Plutarchos II, 1967, s. 415). V mimodn situaci byla mrtvola splena i pmo na mst, jako po vrad Caesara roku 44 p. n. l., kdy lid () nakupili nebo-tkovi z lavic, mov a stol z fora hranici, zaehli ji a splili ho na foru (Plutarchos II, 1967, s. 415). Poz-dji na tomto mst nechal Augustus postavit chrm zasvcen boskmu Caesarovi. Soust pohebnch obad byla i nsledn hostina (silicernium) a osm dn potom nsledovala ob osmho dne a dal

hostina, j konil devtidenn smutek za zemelho (novemdiale) a rituln neistota rodiny. Dny veej-nho smutku se konaly kadoron a byly nazvny Parentalia a Feralia.

Lex duodecim tabularum (Zkon dvancti desek) z poloviny 5. stolet p. n. l. vyluoval zpopelnn nebo pohben ve mst. Vyjmuty byly nkter vjimen osobnosti a to ji v dob republiky: vestlky nebo vojevdci, jim byl uspodn triumf. Pozdji k nim pibyli csaov. Toto nazen vtlil do svho zkonku i vchodomsk csa eodosius II. (408450), kte-r v Konstantinopoli (dnes Istanbul) vydal nazen, podle nho vechny hroby byly z msta vyvezeny a pohbeny na hradbami. Hroby se tedy sousteo-valy podl cest. V m napklad lemovaly znmou cestu Via Appia v dlce 12,6 km. msk nhrobky mly tvar stly (hermy), tumulu, aediculy, oblouku, exedry, chrmku nebo i pyramidy. Krom toho bvala zizovna kolumbria, co byly hrobov komory s v-klenky (loculi), do nich se ukldaly urny se splen-mi pozstatky. Takov kolumbria bvala zizovna i pro otroky, proputnce; rzn pohebn bratrstva je zizovala pro sv leny.

Literatura: Effros 2001, Plutarchos 1967, Rudnick 2001, Toynbee 1971, rgdi 1971.

2.1.2. Pohbvn nesplench tl u man

Od 2. stolet n. l. se pro pohby nesplench tl kesan zizovaly katakomby (latinsky coementeri-um). lo o systmy podzemnch chodeb (tol), v je-jich stnch se hloubily vklenky obdlnho tvaru (loculi) umsovan nkdy v nkolika adch nad sebou. Tyto vklenky bvaly kryty cihlami nebo n-hrobnmi deskami se jmnem zemelho. Od 3. stolet se ji pidvaly k npisu Odpovej v pokoji nebo

Odpovej v Pnu. Krom toho se vyskytovaly rytiny ve form holubice, lampy, kotvy nebo ryby. Vzcnji byly v katakombch zizovny komory (cubiculae) o pdorysu asi 2x3 m s vklenkovmi (arkosolio-vmi) i stnovmi hroby. V katakombch se vzcn vyskytly i sarkofgy (v doslovnm pekladu porae mrtvol). Doba jejich nejvtho rozen spad do 3. a 4. stolet, ale udruj se i v 5. stolet.

Mezi sedmncti mskmi katakombami jsou snad nejznmj katakomby sv. Kalixta, tvoen asi

18 19

10 km dlouhm systmem chodeb, v nich bylo ulo-eno na 170 000 hrob. Tyto katakomby, je vznikly kolem roku 200 n. l., byly pvodn zzeny na ploe asi 100x200 mskch stop (30x70 m) a tvoily je dv rovnobn chodby, teprve pozdji pn spojen a celkov rozen.

Literatura: Brenk 1977, Nicolai et al. 2001, Toynbee 1971.

2.1.3. Pohbvn v mskch provincich

V mskch provincich se pohebn ritus lokln liil, nebo vce i mn navazoval na mstn tradice. Na zklad etnch vzkum v Porn lze v podstat rozeznat ti zpsoby rovho pohbu. Pomrn mlo jsou zastoupeny popelnicov (urnov) hroby obsahujc jen splen kosti zemelho zpopelnnho na jinm mst (ustrinum). Nkdy byly splen kosti nasypny nad popelnici nebo i mimo ni. Druhou skupinu tvo hroby, do nich byly uloeny zbytky hranice, na n byl nebotk splen (v nmeck ter-minologii: Brandschuttgrab nebo Brandgrubengrab). V tomto ppad dolo bu k uloen pozstatk kre-mace vetn splench kost a pdavk do jedn jmy, nebo pozstatky splenho tla byly pohbeny zvl a zbyl artefakty rozbit ndoby, roztaven sklo, uh-lky, popel a splen pdavky byly uloeny do ovl-n (rzn hlubok), tzv. popelov jmy. Ta vak nen hrobem a je teba ji od hrobovho celku odliit. Tet skupinou jsou hroby typu bustum, kter jsou charak-terizovny tm, e nebotk byl splen pmo na mst. Jmy bvaj pomrn velk (o pdorysu 3x2 m) a maj siln proplen stny i dno (obr. 1). Nkdy se uvauje o tom, e tento zpsob pohbu je keltskho pvodu. Zd se, e v Porn je zpsob pohbvn typu bustum asov omezen pedevm na dobu od druh polovi-ny 1. stolet do potku 2. stolet n. l. Pohbvn typu bustum bylo oveno i experimentln: Nad jmou o pdorysu 1,6x1,1 m a hlubokou 0,8 m byla postave-na hranice z 1,5 m3 deva zajitn v rozch kly. Na hranici bylo poloeno do ltky zabalen mrtv prase o hmotnosti 0,45 q a tak napodobeniny mskch pedmt. Po zaplen trvalo 56 minut, ne se ve propadlo do jmy. Po pidn asi 40 kg deva hoel cel obsah v jm a do doby 143 minut od zaehnut, kdy byly plameny uhaeny. Nakonec po pti hodinch

bylo ve zalito sms vna a vody a jma zasypna a ponechna k pozdj dokumentaci.

Hroby vech skupin bn obsahuj pdavky. V popelnicovch hrobech bvaj pdavky nkdy ne-spleny a vedle popelnice stoj jedna a dv ndoby. Nejhonosnji bvaj vybaveny hroby typu bustum. Nesplen milodary na dn jmy svd nkdy o tom, e mezi splenm a pohbem uplynula urit doba. Od 2. stolet n. l. se v provincich objevuj sarkofgy s nesplenmi tly.

Pohebit bvala situovna podl dleitch cest, v nkterch ppadech je jakoby lemovala. Pkladem me bt pohebit u Wlfersheimu (Nmecko) lec 12 m od pvodn silnice. Nejvraznji na nm vystupovaly ti stavby kruhovho pdorysu o pr-mru 5 a 6 m postaven z kamene na maltu. Uvnit dvou z nich se naly zbytky nebotka splenho na zvltn hranici a v jednom i pozstatky pohbu typu bustum. Na vydldn ploe se objevil t zbytek ka-mennho olte na pdorysu 2,6x2 m a v okol dalch 12 rovch hrob (obr. 2). Dal podobn pohebit se nalo u Wehringen pobl Augsburgu (Nmecko), kde u pvodn cesty leelo pt pozstatk po ka-mennch monumentech obsahujcch rov hroby. Obzvlt bohat poheb eny z doby kolem roku 200 spoval v tumulu kruhovho pdorysu o prmru vce ne 11 m. Centrln hrob obsahoval sklennou urnu s olovnm vkem a mnostv milodar. Pod-statnou st milodar tvoila vbava pro ti skupiny lid bhem hostiny (skldac stolky, garnitury pro umvn rukou, dbny na vno, konvice, npojov a servrovac soupravy a dal vci); nael se i kalam, ale dn perky a pedmty souvisejc s oblknm.

Obr. 1. Kresebn rekonstrukce spalovn nad hrobem typu bustum v dob msk. Pramen: Wegner Bechert 1979, Abb. 112.

20 21

Vedle rovch pohb se v arelu pohebit nalez-ly i hroby kostrov, mimo jin i hrob lkae. Mu se doil ctyhodnch sedmdesti let a hrob ml vybaven lkaskmi nstroji.

Splen pozstatky bvaly ukldny do pltnch nebo koench vak, ale tak do devnch sknk a popelnic z hlny, skla i kamene. Nkter popel-

nice mly tvar malho sarkofgu, jin zase sloupku a nkter napodobuj bronzov ndoby. Hroby b-valy zdobeny nhrobnmi kameny s vyobrazenm portrtu, hostiny nebo jinch scn, je byly doplnny skupinami lv nebo lvy zabjejcmi jin zve, m bvala znzornna bezohledn smrt. Pinie zase sym-bolizovaly nadji na vn ivot. Nkter nhrobky pedstavovaly nron architektonick dlo, jako napklad 14,5 m vysok vovit nhrobek Lucia Po-blicia a jeho rodiny z 1. stolet (obr. 3), vztyen u d-leit silnice asi 1 km od Kolna nad Rnem (Kln am Rhein, Nmecko).

V Dolnm Rakousku (Niedersterreich) jin od Dunaje se od druh poloviny 1. stolet n. l. vyskytuj nov formy pohebnho ritu, pedstavovan mohy-lami s kamennmi vestavbami obsahujcmi rov hrob. Me se jednat o vliv mskch vetern, kte se po vyazen z vojska usazovali v pohraninch oblastech Norica a Panonie a v hrobov architektue napodobovali italsk kruhov pedlohy. Nhrobn ka-meny s keltoilyrskmi jmny jsou dokladem men mezi many a domcm obyvatelstvem.

Pkladem sloitho pohebnho ritu v dob m-sk a na potku doby sthovn nrod (1. a 5. sto-let n. l.) je pohebit u Klosterneuburgu (Rakousko). Pedevm na rozhran podlo a humusov vrstvy se zde naly jednoduch hroby se splenmi kost-mi, eleznmi hebky, ale bez keramiky. Vedle toho jsou znmy velk rov hroby zasahujc do podlo s bohatmi nlezy (psov garnitury, spony, ndoby,

Obr. 2. Pdorys a kresebn rekonstrukce pohebit z 2. a 3. sto-let u Wlfersheimu (Nmecko) v msk provincii Germnie, kter leelo u silnice. Jdrem pohebit byly tumulov pamtnky s obtnm oltem, vlevo rovit (ustrinum) a kostrov hroby. Pramen: Lindenthal Rupp 2000, Abb. 144, 145.

20 21

lampiky aj.). Dal kategori jsou hroby typu bustum ovlnho pdorysu, s proplenmi stnami svdc-mi o splen nebotka pmo v jm. V tchto hro-bech se nachzej elezn hebky, jimi byly fixovny mry nebo jin konstrukce. Popelnicov hroby jsou pomrn vzcn a lze je datovat do star doby msk. Mezi kostrovmi hroby jsou odliiteln dv skupiny: mlk hroby se severojin orientac (vtinou bez pdavk a tud nedatovateln) a hlubok hroby, v nich mui, eny i dti bvali vybavovni etnmi pdavky. Tyto hroby, pekryt cihlovmi konstrukce-mi, bvaly asto vyloupeny.

Zpsob pohbvn mskch provincil znme z pohebi prozkoumanch u bvalho hlavnho msta Horn Panonie (Pannonia Superior) Car-nunta. Pvodn hbitovy se podle mskho obyeje nachzely vn sdlit, ale pozdji, od 3. stolet n. l., se ji pohbvalo i uvnit sdlit a tento zvyk se stle rozioval. Z npis na pomncch je patrn internaci-onln charakter obyvatelstva, kter pochzelo z Ori-entu, Afriky, Itlie i Galie. V 1. a 2. stolet pevldala kremace a rzn zpsoby pravy hrob. Nejjedno-du byla mal kruhov, ovln nebo tvercov jma se splenmi kostmi zemelho, na povrchu ozna-en pomnkem. Velmi rozen byl i urnov hrob, piem jako popelnice slouila ndoba z hlny, skla, kamene nebo kovu. Dochovaly se i zbytky hrobovch staveb (obdlnkovch nebo tvercovch) v podob jam vyzdnch cihlovmi nebo kamennmi plotnami. Hroby byly oznaeny pomnky s npisy a rznmi relifnmi obrazy, kter se vztahovaly k ivotu zeme-lho nebo k posmrtnmu ivotu. Nhrobky domcho obyvatelstva asto nesly primitivn vytesan srpkovi-t msce a slunce. Nkdy bylo msto hrobu oznaeno pilovm monumentem nebo hrobovm chrmkem zdobenm lvy. Podailo se objevit i krematorium o prmru 2,5 m a hloubce 1 m se splenmi kostmi ped topnm otvorem. Vedle pevldajcho rovho pohebnho ritu se vyskytly i pohby nesplench tl bez jakchkoliv pdavk, patc nejchudm vrstvm panonskho obyvatelstva. Kolem roku 200 nastala zmna a rov pohebn ritus byl nahrazovn po-hby nesplench tl, piem nen jist, zda tento ritus pevldl pod vlivem obyvatelstva z Orientu, ale kadopdn se od tto doby objevuj v Panonii sarko-fgy se stechovitou pokrvkou opaten na stnch npisy a relify. Mrtv byli pohbvni na rznch mstech v sarkofzch, jednoduchch kamennch sknch, hrobkch z plochch cihel a v devnch

Obr. 3. Vov nhrobek Lucia Poblica z 1. stolet nalezen u Ko-lna nad Rnem (Kln am Rhein, Nmecko). Pramen: Wellershoff 1974, s. 241.

22 23

rakvch. Pokud nkter hrob unikl vyloupen, pak se v nm asto nachzej bohat pdavky: nunice, n-hrdelnky i nivky ze zlata aj. Zvlt pozoruhodn je, e se hroby pesouvaj dovnit osdlenho arelu; hroby kesan se vak nepodailo odliit.

Na Slovensku meme sledovat pohebn ritus jednak na zem, kter patilo od poloviny 1. stolet n. l. msk i, a jednak na zem, kter sice bylo mimo pmou mskou vldu, ale mem bylo siln ovliv-nno. mskou vojenskou stanic s hospodskm zzemm byla Gerulata na pravm behu Dunaje v dnench Rusovcch. Nejstar hroby, datovan do doby od druh poloviny 1. a do 2. stolet n. l., jsou znmy z biritulnho pohebit, na nm se podailo prozkoumat 249 hrob, z nich 80 bylo kostrovch. Asi polovina z nich patila dtem a mladistvm. Po-tkem 2. stolet postupn vymizel popelnicov hrob a splen kosti se ukldaly se zbytkem rovit do jmy. V te dob ustoupil i zvyk spalovat zesnulho v jm. V nkterch ppadech byl hrob pekryt cihla-mi. Pokud se pohbvala nesplen tla, pak bylo n-kdy uito rakve; zanaj se objevovat i cihlov hrobky. Vtina rovch i kostrovch hrob obsahuje rzn pdavky jako sousti odvu, perky, mince a ndoby. Zbran jsou naprostou vjimkou. Nlezy umouj i rekonstrukci nadzemn sti pohebit, na nm bylo v t dob zvykem postavit nad hrobem majetnj-ho i venjho lovka kamennou stlu s npisem. Vedle toho se zde nachzely i zbytky sloitj nhrob-n architektury, dokldajc rozvinut pohebn ritus. Po znien Gerulaty za vpdu Markoman, Kvd a Sarmat roku 259/260 byl zde ivot obnoven jen v omezen me. Na nkolika mstech se naly hroby s nesplenmi tly, ale a od 4. stolet n. l. se inhumace stala jedinm zpsobem pohbvn. Zesnul bvali ukldni v rakvch do hrobov jmy, budovaly se i hrobky z kamene nebo cihel a zaaly se objevovat sarkofgy. Vzhled celho pohebit se zmnil, proto-e nad povrch vynvaly jen stky hrobek. Do 3. a 4. stolet pat asi 100 objevench hrob, v nich se nalezly spony, jimi spnali odv mui, jehlice slouc k spnn odvu en, nhrdelnky, nramky, prsteny, nkdy opaten npisem, ndoby a mince. Doklady kesanstv jsou jen vzcn.

Literatura: Gaitzsch Werner 1993, Heimberg 1979, Jobst 1983, Kolnk et al. 1993, Lindenthal Rupp 2000, Neugebauer-Maresch 1990, Nuber 2000, Witteyer 1993, s. 76.

2.1.4. Pohbvn ve svobodn Germnii

Pohebn ritus Germn byl v souladu s jejich nboenskmi pedstavami a vrou v mnostv asto personifikovanch prodnch sil, kter bylo mono ovlivovat teba i lidskmi obmi. Soust tchto pedstav byla i nejasn a nejednoznan formulovan vra v posmrtn ivot, kter i nadle umooval pod-let se na ivot pozstalch. Pohebn ritus Germn v obecn rovin strun a vstin charakterizoval Tacitus ve svm spisu De origine et situ Germanorum z roku 98 n. l.: Pohby jsou bez okzalosti. Jen na to dbaj, aby byly mrtvoly vznamnch mu spleny devem uritch strom. Na postavenou hranici nevr- ani odv, ani vonn ltky, dvaj tam kadmu jen zbra, v nkterch ppadech je spalovn i k. Hrob je pokryt drnem. Pohrdaj vysokmi a pracnmi pomn-ky, jako by takov pocta nebotky tila. Nky a slzy odkldaj brzo, bolest a zrmutek pozd. enm slu truchlit, mum vzpomnat (Tacitus 1976, s. 349). Ve skutenosti byl germnsk pohebn ritus mnohem rznorodj a sloitj. Povinnost len rodu byla pe o poheb i hrob a tak zajitn vzpomnek, kter byly povaovny za velmi dleit, jak dokld i b-se Hvaml (ze staroseversk sbrky Edda), v n bh Odin sdluje, e jedin, co vn trv, je po mrtvm povst.

2.1.4.1. echy

V echch jsou ze star doby msk (1. a 2. stolet n. l.) znma pohebit rov s ndobou obsahujc splen kosti, kter vak pedstavuj jen st skeletu jedince. Mezi kostmi se objevuj sousti vstroje a vzbroje. Mee, dky, noe a kovn tt bvaj pokrouceny tak, aby se vely do popelnice. Druh ndobka slouila nkdy jako poklika. V hrobech se nachzej i rozlman bronzov ndoby, nabraky, cednky a konvice. Vjimkou bv kamenn obloen hrobu i jeho oznaen pitesanm kamenem. Krom popelnicovch hrob se vyskytuj i hroby jmov, v nich splen kosti byly pvodn uloeny v obalech z organickho materilu. Krom rovch pohebi se v echch vyskytuj i hroby kostrov v potu n-kolika destek ppad. Zemel byl uloen naznak s rukama podl tla a nkdy obloen nebo zavalen kameny. Pedmty z tchto hrob se neli od ped-mt z hrob rovch, ale mezi milodary nebvaj

22 23

zbran. Pomr bohatch a chudch kostrovch hrob je podobn jako na rovch pohebitch.

Tak v mlad dob msk (3. a 4. stolet n. l.) pevldal pohebn ritus rov. Bn jsou mlk popelnicov hroby se splenmi kostmi a milodary v ndob. Kostrov hroby jsou nepoetn a objevuj se ojedinle nebo v malch skupinkch. Nkter hroby en jsou bohatji vybaveny, co bv interpre-tovno jako odraz pslunosti zemelch k vy spo-leensk vrstv (knec prosted).

Literatura: Droberjar 1999.

2.1.4.2. SlovenskoGermni na dnenm Slovensku pohbvali vti-

nou rov. Jejich hroby sestvaj z popelnice se sp-lenmi kostmi a zbytky invente, kter proel rem. Typickm pohebitm je Okov s tisci hroby z 2. a 4. stolet. Krom toho jsou znmy i hroby s velmi bohatou vbavou, zaazovan do kategorie vldc i velmo.

Literatura: Kolnk 1971, 1980.

2.1.4.3. Doln Rakousko

Nejastj formou pohebnho ritu Germn v dolnorakousk Vinn tvrti (Weinviertel) byla kre-mace, pi n se splen kosti i ostatn invent ukl-daly do popelnice. Bronzov ndoby se vyskytuj asto v hrobech mu, pro n jsou typick i zbran, ojedi-nle se vyskytujc tak v hrobech en. Spony jsou bnou soust zapnn odvu, kdeto nky (pe-devm bronzov) jsou cennm milodarem. Uprosted pohebit v Mistelbachu se nalo i msto vymezen uhlky a splenmi lidskmi kostmi, kde byli zemel spalovni. Vedle hrob rovch se vyskytuj i hro-by kostrov, a to ji z 1. stolet n. l. jako napklad u Baumgarten an der March, kde byl objeven hrob eny ve vku kolem tyiceti let se zrcadlem a psem.

Literatura: Lauermann 1994, s. 6976.

2.1.4.4. Morava

Na Morav je vtina hrob z doby msk po-pelnicovch, piem v popelnici se nachzej nejen

zbytky splench kost, ale i pdavn pedmty, asto seehnut pi kremaci a zmrn deformovan. Vedle toho byly objeveny i popelnicov hroby bez pdav-nch pedmt a hroby jmov. Zatm ojedinl je nlez obdlnkov prostory (na rovm pohebiti z 2. stolet n. l. v Pohoelicch) o pdorysu 2,3x2,7 m vymezen lbkem (obr. 4). Podobn pkopy jsou znmy z pohebi v Polsku, echch, ale pedevm z mskoprovincilnch pohebi v Porn. Vzcnji se objevuj pohby nesplench tl v nataen poloze, znm z Velkch Nmic, Velatic, Kenovic na Han a tak z Mikulova, kde jich bylo objeveno dokonce estnct. Z mlad doby msk mme informace o pohebnm ritu pedevm z rovho pohebit v Kostelci na Han, kde se Antonnu Gottwaldovi podailo prozkoumat 437 hrob. Pevldaj zde hroby, v nich byla jako popelnice pouita msa nebo hrnec. Pedmty se nachzej nejen v popelnici, ale nkdy byly uloeny i vedle ndoby nebo pod n. Do ndoby byly ukldny nedokonale splen pozstatky nebo-tka, zejm obadn a v danm poad nejdve kosti nohou, nakonec lebka. V nkolika ppadech se

Obr. 4. Pdorys arelu rovho hrobu z 2. stolet vymezen lbkem a nlezy z rovho pohebit u Pohoelic na Morav. Pramen: im 1996, obr. 1.

24 25

v hrobech nenaly dn kosti nebo jejich pozstatky, co vyvolv domnnku, e se jedn o pohby sym-bolick nebo kenotafick. Vjimen leela popelnice dnem vzhru. U jedn z nich byly ve dn dva otvory. U nkterch hrob ohoel kstky leely voln v zemi na hromdce, ale pvodn byly uloeny ve schrnce z organickho materilu. Hroby obsahovaly spony, mince, zbytky sklennch ndob, korlky, zvsky, nkrnk, nramky, prsten, pezky, noe, dla, nky, jehly, pesleny, hroty p a otp, ostruhy, toaletn poteby (hebeny, pinzety, liky), kovn sknk

a vdrek a tak hrudky pryskyice. Jako rovit je interpretovna ovln jma o rozmrech 3x2,5 m s proplenm dnem zasahujcm do hloubky 0,9 m. Obsahovala uhlky, vyplenou hlnu, ohoel kosti a zlomky ndob. Nejstar hroby jsou z poloviny 3. stolet, nejmlad ze 4. stolet. Jednalo se o pohe-bit obyvatelstva, kter pilo na severn Moravu z oblasti dolnho Labe.

Literatura: im 1996, Novek 2001, Tejral 1993, Zeman 1961.

2.2. Pohbvn v 5. a 6. stolet

Potek doby sthovn nrod bv kladen do roku 375, kdy se pod nporem Hun zhroutila e Ostrogt v severnm Piernomo. Cel obdob je charakterizovno velkmi etnickmi pesuny a vle-nmi taenmi. Vve stedn a zpadn Evrop pevl-dal ji kostrov pohebn ritus s ukldnm nebotk do hrob rozmstnch v nepravidelnch adch. N-kdy se rozliuje vchodn a zpadn okruh adovch pohebi. Do vchodnho okruhu se zaleuj i po-hebit germnskho obyvatelstva v echch, kde se skonilo s pohbvnm v prbhu 6. stolet. Pohe-bit zpadnho okruhu pokraovala do 7. i 8. stolet, kdy je nahradily kosteln hbitovy.

2.2.1. Hunov

V prvn polovin 5. stolet pronikli do jin, sted-n a zpadn Evropy Hunov. V prostoru Karpatsk kotliny se jejich ptomnost projevuje pedevm na pohebitch. Po porce na Katalaunskch polch roku 451 a smrti jejich vdce Attily se Hunsk e rozpadla.

Pohebn ritus Hun byl znan variabiln, ale v zsad byl kostrov. Hroby se nachzej izolovan nebo v malch skupinkch. Poheb kon nebyl ast, zpravidla jej zastupoval jen symbol sedlo nebo jin soust koskho postroje a ojedinl kosk kosti.

rov pohebn ritus byl Hunm ciz, a pokud se na-jdou splen lidsk pozstatky, pak se zejm jednalo o ob. Hunsk hroby bvaj orientovny ve smru sever-jih a v nkterch ppadech byly v hrobech vklenky. Zemel byli obleeni do slavnostnch at a uloeni do rakve. Vbavu hrobu tvoilo jdlo, pit a tak rzn nstroje jako n, pinzeta nebo peslen. Zbran a postroje kon byly zpravidla soust obti. Patily k n i sti bronzovho nebo mdnho kotle (vka 50 a 100 cm, obsah 30 a 100 litr), kter b-val charakteristickm hunskm artefaktem. Tyto kotle, nachzejc se na obrovskm zem od Dlouh nsk zdi a po Francii, slouily zejm kultovn-ritulnm i praktickm elm. Pozoruhodn je skutenost, e v muskch hrobech se asto nachz i ensk perk.

Literatura: Tejral 1999, Tomka 1996.

2.2.2. Romanizovan obyvatelstvov Galii a Germnii

Hroby romnskho obyvatelstva v mskch provincich jsou od 4. stolet vtinou bez pdavk. A od poloviny 5. stolet, v dob merovejsk, pijm romnsk obyvatelstvo, zejm pod franskm vlivem, v omezen me zvyk pidvat do hrobu milodary. Na hbitovech severn Galie pohbvali Romni i Germ-

24 25

ni sv zemel spolen; na tchto hbitovech nelze rozliit germnsk a provinciln obyvatelstvo. Obolus mrtvch v podob jednoduch mdn mince uvali pouze Romni. Tento zvyk pijmali i Germni, ale zpravidla pouili minci z ulechtilejho kovu. I kdy eny vymnily typick germnsk odv se sponami za odv romnsk bez spon, prozrad se Germnky peslenem, hebenem nebo nkami. I za hranicemi mskch provinci se projevuje msk vzor. Zvlt mince v hrobech poukazuj na dlouhodob pobyt v msk i, pedevm ve vojsku.

Literatura: Koch 1996.

2.2.3. Germni na zem Fransk e

Na venkovskch sdlitch bylo bn pohbvat mrtv nedaleko od dvora, nejlpe na vraznm mst. Pohbvni byli vichni dospl lenov spolenosti, ale dti asi jen z privilegovanch rodin, m se nkdy vysvtluje nepomr mezi dtskou mrtnost a po-tem hrob. Pro merovejsk pohebit (pohebit z 6. a potku 8. stolet) je charakteristick orientace zpad-vchod a ne zcela pesn uspodn do ad. Z muskho odvu se asto zachovaly jen zbytky opasku s takou a kesacmi potebami. Nstroje nkdy ukazuj na emeslnickou innost zemelho a vky, zva a drah kovy na innost obchodnickou. Zbran slouily jako atribut spoleenskho postaven mu a chlapc. eny bvaly pohbvny s textilnmi nstroji. Bn byli zemel ukldni do devnch schrnek, piem je rozdl mezi rakv, co je sk pro zemelho a jeho vbavu, a pohebn komorou, co je vt schrnka, v n krom tla zemelho zbylo msto pro ndoby, nbytek a podobn pdav-ky. Pechod mezi rakv a pohebn komorou je vak plynul. Vyskytuj se i zvltn hroby, napklad s po-lohou zemelho na bie nebo hrob bez lebky a hroby se dvma i vce zemelmi.

Z vchodofranskch pohebi je k dispozici 4500 skelet, z jejich rozboru vyplv, e pi narozen mohl lovk oekvat doit 30 a 40 let vku. Osoby star 70 let jsou na vech pohebitch velmi vzcn. Ve vku 25 a 45 let bylo riziko mrt vt u en, co bylo zpsobeno thotenstvm a porodem. Postavy v asnm stedovku byly pomrn vysok, protoe germnsk skupiny v Evrop dosahovaly prmrn

vky u mu 171 cm a u en 162 cm. Na kostrch se v nkterch ppadech projevuj znmky nedostatku potravy a nsledky zrann.

Literatura: Koch 1996, Kunter Witwer-Backofen 1996.

2.2.4. echy

Pohebn ritus v echch 5. stolet je znm dky nlezm z pohebi vinaick skupiny, navazujc na mlad dobu mskou. Kostrov pohebn ritus ji zcela pevauje, piem mrtv bvali pohbvni v devnch rakvch s orientac sever-jih, v nkte-rch ppadech i zpad-vchod, do hrob azench v nepravidelnch adch vedle sebe. Pestoe hroby byly vtinou vyloupeny, v hrobovm inventi se na-chzej keramick i sklenn ndoby, noky, kesadla a perky (spony, pezky, nkrnky). rov pohebn ritus je mn ast, ale pesto se sten udrel.

Koncem 5. stolet pronikly do ech od severo-zpadu skupiny Germn, kter meme ztotonit s Langobardy. Tito nov pchoz zakldali sv pohe-bit na svazch a jednotliv hroby opt uspodvali vedle sebe v nepravidelnch adch. Do hrobovch jam hlubokch 1 a 3,5 m byli ukldni zemel bez rakv, nkdy ale na devnch mrch. Bn je orien-tace zpad-vchod a poloha rukou podl tla. V mu-skch hrobech se nachzej zbran (me, sekera, kop, otp, py, tt), noe a kesadla. V enskch hrobech jsou perky (nhrdelnky, nramky, jehlice a spony), ale i tkac meky, pesleny a kle. V hrobech obou pohlav se vyskytuj pezky z opask, ndoby, hrudky pryskyice a zvec kosti. Mnoho hrob bylo vylou-peno. Vzcn se objev i cel kostry kon. Na nkte-rch pohebitch nadle existuj doklady rovho pohebnho ritu.

Literatura: Svoboda 1965.

2.2.5. Slovensko

Na Slovensku se projevuj ti geografick oblasti s ponkud odlinm pohebnm ritem navazujcm na dobu mskou. Na jihozpadnm Slovensku dozn-

26 27

vaj v 5. stolet svbsk (kvdsk) pohebit, u nich je nejmlad horizont charakterizovn popelnicovmi hroby bez pdavk. Etnokulturn zmny od pelo-mu 4. a 5. stolet jsou spojovny se vznikem malch kostrovch pohebi. Ze severnho Slovenska je od konce doby msk sice znma pomrn hust s sdli, avak pohebit dosud nebyla objevena. Na vchodnm Slovensku, kde pevldalo dck oby-vatelstvo, lze na zklad archeologickch pramen uvaovat o invazi vandalskch kmen. Krom toho se tam objevuj i hroby dalch germnskch kmen (pedevm Langobard) s charakteristickm poheb-nm ritem.

Literatura: Pieta 1999.

2.2.6. Rakousko

V Rakousku dolo k velkm zmnm v osdlen ped koncem 4. stolet, kdy do oblasti mezi Kloster-neuburgem a Carnuntem byli usazeni markomant spojenci ma. Vedle pohebi romanizovanho obyvatelstva se objevuj mal krtkodob pohebit. Na pohebiti u Wolkersdorfu bylo objeveno 9 hrob (5 mu, 1 ena, 1 mladk a 2 dti). Hroby byly sice vyloupeny, ale u ty mu a jednoho dtte je zejm uml deformace lebky, piem lebky dvou mu maj mongoloidn rysy. Dal doklady umle defor-movanch lebek jsou znmy z pohebit u Hobes-dorfu. Z tto lokality je znm i reflexn luk a trojbit ipky souvisejc patrn s hunskm vlivem. Zvyk um-l deformace lebek se dostal do Evropy ze stedn Asie a byl zde od Hun pevzat i nktermi germnskmi kmeny. Severn od Dunaje u Grafenwrthu byly pro-zkoumny hroby sestvajc z komor vybudovanch (podle antickho vzoru) z kamennch ploten. Snad se jedn o pohebit Rugi, kte zde byli usazeni okolo roku 455. Provinciln i germnsk obyvatelstvo z ob-last kolem vojenskch tbor pohbvalo na stejnch hbitovech. Akulturace a romanizace Germn se projevuje pohbvnm v kamennch hrobkch.

Potkem 6. stolet se v dolnorakouskch archeo-logickch nlezech zanaj vraznji projevovat pa-mtky po Langobardech, kte jsou znmi z cel ady pohebi sestvajcch pedevm z jednotlivch hro-b. Hrobov jmy mvaj obdlnkov pdorys orien-tovan ve smru zpad-vchod; zemel byli ukldni

na zda v slavnostnm odvu a s osobnmi potebami. Osobnm vlastnictvm svobodnch mu byly zbran

dvoubit dlouh me noen na lev stran, kop a kruhov devn tt. V muskch i enskch hro-bech se nachzej ndoby, pedevm keramick, ale i sklenn, mosazn a bronzov. Z potravin se do-chovaly kosti zvat a skopky vajec. Kostn heben se najde asto v blzkosti hlavy, ale i u nohou nebo u pasu. Zvltnost jsou kostry kon a ps v hrobech aristokracie.

Literatura: Pollak 1999.

2.2.7. Morava

2.2.7.1. Pohebit Germn

Na Morav jet v 5. stolet doznv pohbvn svbskho obyvatelstva na rovch pohebitch z mlad doby msk. Invent hrob je chud. Sple-n kosti zemelho bvaly uloeny do hrncov ndoby pomrn patn kvality. V 5. stolet do tohoto proste-d pronikaly etnicky rznorod ciz druiny ovldajc mstn autochtonn obyvatelstvo (obr. 5).

Na pohebiti v Beclavi-Lbiv byly prozkoumny velmi chud vybaven hroby patc patrn pvodn-mu svbskmu obyvatelstvu. Na kostrch je patrn ada chorobnch zmn. Je pravdpodobn, e kolem poloviny 5. stolet se toto obyvatelstvo dostalo pod nadvldu vchodnch Germn expandujcch z Atti-lovy Hunsk e.

Cel ada pohebi s kostrovmi hroby a nkter hroby ojedinl jsou na Morav datovny do druh poloviny 5. stolet. Pohben bvali ukldni v poloze naznak s rukama podl tla. Na pohebiti u Stracho-tna mli zemel ruce sloeny nebo zkeny na prsou, co bv nkdy povaovno za doklad kesanstv. Orientace hrob je pomrn jednotn s hlavou k z-padu a nohama k vchodu, ale existuj i odchylky. Zd se, e zpadovchodn orientace je vsledkem vvoje a nen typick jen pro jednu etnickou skupinu, ale me bt odrazem provincilnch zvyklost. Pomrn ast jsou umle deformovan lebky z vt sti u en. V jejich hrobech se nachzej spony, pezky, nkon, prsteny, nunice, hlinn pesleny, hebeny a keramika zhotoven na kruhu. V muskch hro-bech jsou to pinzety, noe, oclky a vzcn i zbran.

26 27

Zd se, e velikost hrobov jmy indikuje spoleensk postaven zemelho, jak ukazuje pohebit ve Stra-chotn (obr. 6).

V prvn polovin 6. stolet byla st jin Moravy osdlena Langobardy, kte zde zanechali pohebi-t s doklady pevn kostrovho pohebnho ritu. Hroby bvaly pravideln rozmisovny a na povrchu patrn oznaeny. Hrobov jmy vykazuj znan rozdly. Pevauje zpadovchodn orientace hrob, v nich byli zemel ukldni na zdech, s rukama podl tla, ale objevuj se i zvltn polohy: na bie, skren poloha na boku. Zemel byl nkdy pohben na devn desce nebo v rakvi z desek i vydlabanho kmene stromu a nkdy dokonce ve vydeven komo-e. Nkter hroby byly situovny uprosted kruho-vho arelu vymezenho pkopem. Mezi lidskmi hroby jsou situovny i hroby kosk. Po odchodu Langobard roku 568 se nkter pohebit pouvala jet v druh polovin 6. stolet.

Hroby Langobard bvaly vylupovny. Podle skutenosti, e v nkterch hrobech bylo manipulo-vno s tly, kter nebyla zetlel, se usuzuje, e nkdy k oteven hrobu dolo pomrn brzy po pohbu. Uvauje se, e cenn pedmty z hrob vyzvedli sami Langobardi ped odchodem ze zem, jindy se vyloupen povauje za akt jinch etnickch skupin, pedevm Slovan.

Literatura: im Geislerov Rakovsk 1985, Horkov Vargov Machek 2000, Klanica 1989, Machek 2000, Tejral 1982, 1999.

2.2.7.2. Pohebit Slovan

Slovan, pokud je od 6. stolet v archeologickch nlezech rozpoznvme, sv mrtv spalovali. Poheb-n ritus byl v souladu s nboenskmi pedstavami, kter sice znme jen trkovit, ale odpovdaj spo-lenmu indoevropskmu zkladu, v jeho centru bvala vra v hromovldn bostvo, ale i rzn dal prodn sly. Dleit byla vra v nesmrtelnou dui, kter odchz do jinho svta. rovm pohebnm ritem se podrobn zabvala Helena Zoll-Adamikov, kter pro obdob rmcov ohranien lty 500/550 a 650 definovala ti zny zpsob pohbvn (obr. 7). V severn sti stedn Evropy (zna A), kde pohebn ritus nen doloen dnmi nlezy, uvali Slovan takov pohebn zvyky, kter zatm nebyly archeolo-

gicky zjitny. V zn B1, rozprostrajc se od jinho Polska po zpadn Ukrajinu, praktikovalo slovansk obyvatelstvo pohbvn na plochch popelnicovch pohebitch a v zn B2, na hornm Podnp, pe-devm pohbvn na plochch pohebitch s jmo-vmi hroby. Na severovchod Evropy se nachzej mohylov pohebit. Nedostatek doklad poheb-nho ritu v zn A se nkdy vysvtluje tak, e splen pozstatky byly rozsypny na sdliti. Svdily by pro to jednak lidsk splen kosti nalzan na sdlitch patcch ke skupin Korak a Penkovka, ale i vsled-ky vzkumu na hradisku Hcki ze 7. stolet, kde byly v kulturn vrstv nalezeny zlomky splench lidskch kost. rov hroby bvaj dleny do cel ady variant: ploch rov hroby ve vrstv, vrstvov s hromdka-

Obr. 5. Nlezy z hrobu v Drslavicch na Morav z 5. stolet. Zlat nunice je oznaena slem 7. Pramen: Tejral 1982, obr. 8.

28 29

Obr. 6. Kresebn dokumentace hrobu 80 z doby sthovn nrod na pohebiti u Strachotna na Morav. Hrob s rakv byl sice vyloupen, ale pesto obsahoval adu cennch, dokonce i zlatch pedmt lunici, prsten a objmku. Pramen: im Geislerov Rakovsk 1985, obr. 5.

28 29

mi, jamkov bezpopelnicov i popelnicov. Zlomky zvecch kost svd o tom, e maso zvat hrlo pi pohebnm ritu jistou roli.

rov pohebit na Morav a na Slovensku nejsou pli rozshl a obsahuj jen nkolik destek hrob. Vjimkou jsou Ptluky s 436 hroby. Nejstar pohby s ndobou praskho typu bvaly ukldny ve skupinch do jamek hlubokch 30 a 60 cm. V jinch ppadech byly splen ostatky ukldny do jamek bez ndoby.V nkterch ppadech se naly i zbytky devnho obloen. Krom splench kost se v hro-bech najdou sklenn korlky, zlomky kostnch heben, pesleny, noe a pezky. Mlad jsou mohyly, nkdy postupn zvtovan, se splenmi kostmi ukldanmi do ndob s vlnicovou vzdobou.

Na Slovensku byla prozkoumna st rovho pohebit v akajovcch s 89 popelnicovmi a jam-kovmi hroby. Pohebit existovalo v 7. a 8. stolet, ale potky pohbvn zde spadaj ji do 6. stolet. Po-pelnicov hroby se nachzely v hloubce 0,25 a 1,15 m a obsahovaly vtinou jen jednu ndobu. Pokud ob-

sahovaly ndoby dv, pak lo o poheb dvou jedinc. Nkter popelnice byly pekryty keramickmi stepy. Nalo se zde jen velmi mlo pedmt, napklad noe znehodnocen pehnutm. Jamkov hroby lze rozd-lit do t typ: Splen kosti v kruhov nebo ovln jamce, splen kosti v jamce pekryt stepy ndoby a hrobov jmy vyloen a pekryt stepy. Nkdy se uvauje, e nejstar slovansk pohebit na zpad-nm Slovensku a tak na vchodn Morav by bylo mon datovat ji do doby od pelomu 5. a 6. stolet, co by znamenalo souasnost a sousedstv langobard-skho a slovanskho obyvatelstva.

Literatura: Beranov 2000, Fusek 1996, Galuka 2000, Jelnkov 1985, Parczewski 1993, Poulk 1960, Rejhol-cov 1990, Zoll-Adamikowa 1979, 1996.

Obr. 7. Pohebn zny na slovanskch pohebitch 6.7. stolet. Legenda: a mohyly s rovmi pohby, bd ploch rov pohebit (b vlun popelnicov hroby, c popelnicov a j-mov hroby, d vlun jmov hroby), ef ploch pohebit s hroby kostrovmi (f) a rovmi (e). Pramen: Zoll-Adamikowa 1996, s. 81.

30 31

odstran stoliku pod n a ona zstane viset, a pokud se nezadus a nezeme. Potom ji hod do ohn a spl ji (). Kdy spaluj mrtv, hraj na hudebn nstroje. Tvrd, e je teba se radovat, protoe bh pijal zemel-ho do sv milosti (Pauliny 1999, s. 99).

Mohylovou oblast jsou i jin echy, jin Morava a zpadn Slovensko. Zvlt u Kol v jinch e-chch se dky pelivmu archeologickmu vzkumu podailo do jist mry rekonstruovat prbh pohbu (obr. 8). Nkdy po polovin 8. stolet byly prvn po-hby uloeny do uren, postaveny na kly a kolem nasypny mohyly. Postupn byly mohyly zvtovny a do nsypu umsovny pozstatky dalch pohb, take vznikly vt mohylovit tvary. V prbhu druh poloviny 8. stolet se budovaly tak domy mrt-vch, co jsou ze deva vymezen tverce nebo ob-dlnky o stran 3 a 4 m s nromi smujcmi do hlavnch svtovch stran. Tyto konstrukce nemly nic spolenho se stabilitou mohylovho nsypu, jednalo se o symbolick pbytek, kter byl ped nasypnm mohyly zaplen. Lidsk pozstatky splen mimo mohylu bvaly pohbeny bu zpsobem nadmohy-lovm, nebo nsypovm, ppadn dodatenm. Nadmohylov zpsob znamen zejm uloen do ndoby umstn bu na klu nebo pmo na povrchu mohyly. Nsypov zpsob znamen, e splen kosti spolu se zbytky ndob se vhazovaly do nsypu bhem budovn mohyly. Dodaten zpsob znamen, e do mohyly byly vyhloubeny jamky pro pozstatky zemelch pozdji a po pohbu prvotnm.

Literatura: Lutovsk 1996, 1997, Niederle 1953, Pauli-ny 1999, Zoll-Adamikowa 1996.

2.3.2. Avai

Avai pili v 6. stolet do Karpatsk kotliny z nad-ernomoskch step, ovldli domc obyvatelstvo a vytvoili mocensk centrum, kter bylo znieno a vboji Karla Velkho na konci 8. stolet. Soust avarskho kagantu byli krom turkotatarsk sloky i Slovan, Germni a zbytky dalho romanizovanho

2.3. Pohebn ritus v 7. a 8. stolet

2.3.1. Slovan

V dob od pelomu 7. a 8. stolet trv v zn A zp-sob pohbvn, po nm se nenachzej pozstatky. Naproti tomu v zn B se zaaly vrit mohyly. Pitom na vchod je patrnv ohranien mohyl svislmi devnmi prvky a na zpad jsou etn vodorovn konstrukce interpretovan jako domy mrtvch. U Slo-van na vchod se zvyk pohbvat pod mohylami udrel dle ne na zpad, a to i po pijet kesanstv. Souvis to snad s vt tolerantnost vchodn crkve. Dest stolet bylo obdobm biritulnm, ale v 11. a 12. stolet byly bn mohyly souvisejc s kostrovm pohebnm ritem. Rzn vchodoevropsk slovansk kmeny se liily krom jinho i zpsobem budovn mohyl. Na severu Ruska se vyskytuj mohyly dlouh 12 a 40 m, ojedinle i del ne 100 m, irok 5 a 10 m a 1 a 2 m vysok. Vznikaly tak, e k mohyle se stle pidvaly dal pohby pod nsypem. Pozstatky zemelho byly asto uloeny v zemi bez ndoby, ale vyskytuj se i popelnice. Uveden mohyly jsou datov-ny do 6. a 9. stolet. Tmto zpsobem pohbvalo slo-vansko-baltsko-finsk obyvatelstvo. Pro novgorodsk Slovany v 6. a 9. stolet byly charakteristick mohyly na kruhovm pdorysu se strmmi svahy. Vzhledem k tvaru se jim k sopky; dosahuj vky 2 a 10 m a jejich prmr se pohybuje v rozmez 12 a 40 m. Tak v tchto mohylch se pohbvalo postupn.

Jet potkem 10. stolet zaznamenv islmsk encyklopedista a geograf ibn Rusta zajmavou zprvu o pohebnm ritu tkajcm se vchodnch Slovan:

() Kdy nkdo z nich zeme, spl jej. Kdy enm zeme njak pbuzn, poran si noem ruce a tv. Kdy nkde spl mrtvolu, na druh den pijdou na splenit, vyberou popel, ulo jej do hlinn ndoby a ndobu polo na vyven msto (mohylu). Kdy uplyne rok od smrti pbuznho, vezmou s sebou asi 20 ndob plnch medu a vyjdou s nimi na to vyven msto. Kdy se tam vichni shromd, j a pij. Potom se vrt dom. Kdy ml mrtv ti eny a jedna z nich si mysl, e ji ml nejradji, vezme dv deva a postav je do zem nedaleko mrtvho. Pelo pes n tet devo, upevn na n provaz, stoupne si na stoliku a druh konec provazu si uve kolem krku. Kdy to udl,

30 31

obyvatelstva. Avai pohbvali sv zemel velmi dlou-ho v slavnostnm odvu, se zbranmi a potravinami. Teprve koncem 8. stolet kroj a potraviny z hrob miz. Pedstavu o pohebnm ritu Avar mme dky tiscm avarskch pohebi s asi 60 000 prozkou-manmi hroby. Pevaujcm ritem bylo pohbvn nesplench tl, rov pohebn ritus se vyskytuje v mstech dotyku se slovanskm obyvatelstvem. Po-hebit le v blzkosti sdli na svazch nebo kopcch a v zsad ke kadmu sdliti nle jedno pohebit. Nkdy se objev i stopy vymezen pohebnho arelu, kter se rozpad na men arely vzdlen od sebe 40 a 120 m. Je mon, e hroby bvaly oznaovny plochmi mohylkami. Na nkterch pohebitch jsou zeteln skupiny podle pbuznosti a v mnoha ppadech je patrn nakupen kolem zakladatelsk-ho hrobu. Na okraji pohebit bvali pohbvni lid nejchud i nejne postaven (asto s opanou orientac hrobu), obvykle uloen jen v rznch j-mch ve skren poloze i na bie. Bn hrobov jma bv obdlnkovho nebo ovlnho pdorysu. Mezi avarskmi hroby se nachzej i tzv. vklenkov hroby: sestvaj z achty a vklenku v nkter ze stn. Pvod vklenkovch hrob se hled v oblasti step a jejich rozen je spojovno s nomdskmi etniky. Uvnit velkch hrobovch jam se budovaly devn komory. Orientace respektuje pohyb slunce nebo pe-vldajc smr vtru. Dodatkov pohby jsou vzcn. Veobecn se pouvaly rakve z vydlabanch strom nebo z prken spojovanch heby i eleznmi psy. Je tak znmo nkolik zpsob koskch pohb: st koskho tla, cel k vedle pohbenho, nad nebo za pohbenm, dva kon, samotn hroby kon nebo jen postroje (obr. 9). Kon nebo jejich sti se nach-zej pedevm v hrobech mu, ale nezanedbatelnch je estnct hrob tohoto typu ze Slovenska, kter byly antropologicky ureny jako hroby en. Jde vtinou o star eny pohben bez muskch atribut, jakmi byly opasky a zbran. ast jsou doklady ohn v hro-bech (oista, splen milodar). Pravideln je poloha naznak. Zemel byli zvlt ve star fzi pohbvni ve slavnostnm odvu odpovdajcm jejich st a so-cilnmu postaven. Charakteristickmi milodary jsou zbran (me, avle, luk, py, sekera, kop), nstroje (peslen, n, kesadlo), potraviny (zvec kosti a n-doby), pedmty souvisejc s nboenstvm amulety, msk mince, sklo, ostr pedmty (napklad srpy), kraslice a pedmty od pozstalch (v muskch hrobech ensk psluenstv a naopak). V nkterch

Obr. 8. Kresebn rekonstrukce budovn hromadn mohyly na slovanskm pohebiti z 8. stolet u Kol v echch. Prvn poheb v ndob na klu (1), k nmu byla pisypna mohyla (2), vedle byl vztyen dal kl s ndobou (3), kter byl opt obsypn mohylou (4), vedle byla zaplena hranice (5) a nakonec byly pisypny dv mohyly bez pohb (6). Pramen: Lutovsk 1996, s. 126127.

32 33

ppadech nstroje odrej postaven zemelho (napklad zlatnci). Mstn tradice v pohebnm ritu Avar hrla podstatnou roli.

Z analz dochovanch koster vyplv, e eny umraly nejastji ve vku 20 a 40 let, mui ve vku 40 a 60 let. Dtsk mrtnost byla vysok (50%). Mui mili v prmru 168 cm, eny 159 cm, co oproti v-ce severoevropsk a stedoevropsk populace v dob sthovn nrod bylo mn (mui 170175 cm). Mongoloidn znaky se projevuj ve zplotn obliejo-v sti. Na rznch pohebitch v Rakousku jsou tyto znaky zastoupeny v rzn etnosti. Na pohebiti v Zwlfaxingu jen v 10%, ale na pohebiti v Leobers-dorfu ji vce ne 50%. Tento jev bv vysvtlovn jako dsledek pchodu dal mongoloidn skupiny v 8. stolet.

Na jin Morav se kostrov hroby s vbavou, kter ukazuje na vztahy k avarskmu kagantu, naly v Dolnch Dunajovicch. Byly datovny do druh po-loviny 8. stolet.

Od druh poloviny 7. stolet se na jinm Sloven-sku, kter bylo soust avarskho kagantu, objevuj kostrov hroby s keramikou praskho typu a v te dob se v pohranin zn nachzej i birituln po-hebit, je jsou pak astj a v stolet osmm.

Literatura: ilinsk 1968, Fusek 1996, Klanica 1972, Tomka 1996.

2.3.3. Kesansk pohebn ritus

Kesansk pohebn ritus vychz z vry v po-smrtn pechod do jinho zpsobu existence, v nm se ek na Posledn soud, kter rozhodne, zda lovk bude na vnosti spasen nebo zatracen. Svd o tom jak evangelium sv. Jana, kde Je k: Amen, amen, pravm vm, pichz hodina, ano, u je tu, kdy mrtv usly hlas Boho Syna, a kte usly, budou t (J 5, 25). Nebo: Nedivte se tomu, nebo pichz hodina, kdy vichni v hrobech usly jeho hlas a vyjdou: ti, kdo inili dobr, vstanou k ivotu, a ti, kdo inili zl, vstanou k od-souzen (J 5, 2829). V listu apotola Pavla essalo-nickm (Soluanm) se pe: Nechceme vs, brat, nechat v nevdomosti o dlu tch, kdo zesnuli, abyste se nermoutili jako ti, kte nemaj nadji. Vme-li, e Je zemel a vstal z mrtvch, pak tak vme, e Bh ty, kdo zemeli ve ve v Jee, pivede spolu s nm k ivotu (1Te 4, 1317). V souladu s kesanstvm () kad lovk je povinen odevzdat ivot smrti, tlo zemi, dui nm (Bohu) (z atce 1985, s. 74). Pchod Krista v posledn den a vzken mrtvch se oekvalo od vchodu, emu bvala uzpsobena i orientace hro-b. Zsadn se pohbvala nesplen tla. V rozporu s kesanstvm je vra v reinkarnaci i takzvanou ivou mrtvolu, by v lidov ve se tyto pedstavy udrovaly. Pro pochopen vztahu lovka k smrti v pozdnm ste-dovku na pelomu 14. a 15. stolet je velmi dleit spis Johanna von Saaz (Jana z atce) Der Ackermann aus Bhmen (Or z ech), kter na sporu ore (lovka, spisovatele) se smrt umleckou formou ukazuje zpsob, jak se lovk vyrovnv se smrt od odmtn a po pijet.

Prvotn kesan v antickm svt se zprvu dili dobovmi zvyklostmi a pohbvali na nekropolch s ostatnm obyvatelstvem, pozdji na oddlench mstech v katakombch, ale vdy mimo msto. Vra ve vzken tla a uctvn prvnch muednk

Obr. 9. Dokumentace hrobu avarskho bojovnka ze 7./8. stolet z Holiar na Slovensku. K vybaven udidly a tmeny le po prav stran mue, kter krom opasku s kovnm m u nohou ndobu. Pramen: ilinsk 1961, obr. 3.

32 33

vedly k zmn. Kesan vyvjeli znan sil, aby se jejich hroby dostaly do blzkosti hrob muednk (ad sanctos) a aby si tak zajistili ochranu svtce v den Poslednho soudu. Vzhledem k tomu, e muednci bvali pohbvni na mimomstskch pohebitch, stavly se nad jejich hroby martyria nebo memori-ae, pomrn jednoduch stavby na kruhovm nebo polygonlnm pdorysu. Kolem tchto staveb pak kesan s oblibou pohbvali sv zemel. Postupn byly ostatky svtc vybavovny vechny chrmy, a tak se pohbvalo i u chrm. Pi roziovn mst se p-vodn pedmstsk hbitovy dostaly do arelu msta, a proto pestalo vadit pohbvn v blzkosti lidskch obydl. Po prvn strnce teprve Codex Iustinianus v 6. stolet zruil zkaz pohbvn intra muros. Stral se tak rozdl mezi chrmy uvnit a vn msta. S rozi-ovnm kesanstv bylo dokonce nazeno pohbv-n u kostel. Napklad v 8. stolet po obsazen Saska Karel Velik nadil, aby tla kesanskch Sas byla pohbvna na kostelnch hbitovech (ad cimeteria ecclesiae), a nikoli na pohebitch pohan (ad tumu-los paganorum). U Frank se v 8. stolet zanaj ob-jevovat v hrobech zlat lstkov ke jako kesansk znamen. Pohbvn uvnit chrm si vyhradili jen duchovn a vznamn laici.

Ji v dob ppravy na smrt se poizovala zv, v n se obvykle pamatovalo na odkazy crkevnm institucm a upesovalo se msto a zpsob pohbu, kter podle monost mlo bt co nejble ostatkm svatch, v interiru kostela, ppadn na hbitov v blzkosti ndoby se svcenou vodou. Pi blc se smrti se dbalo, aby se zemel vyzpovdal knzi, pijal posledn pomazn a Nejsvtj svtost jako viaticum (cestovn do svta mrtvch). Krtce ped smrt b-val umrajc poloen na podlahu pmo na zem nebo na slmu, co bv nkdy interpretovno jako archa-ick ritul souvisejc s ozdravujc silou zem, i snad proto, aby umrajcho mohli obklopit pozstal. lo-hu mohla hrt i prozaick snaha, aby se po smrti, kdy se uvoln svrae, nezneistila postel. Po smrti byly oi mrtvho zatlaeny a sta pootevena tak, aby mohla odejt due. Dle bylo teba tlo umt a oblci do ru-be, ppadn do odvu odpovdajcho spoleensk-mu postaven zemelho. asto byli zemel zabaleni jen do plachty. Bhem noci dreli pozstal a soused str u mrtvho vyplnnou modlitbami, tenm nboenskch text a zpvem nboenskch psn. Mnohdy se pimsilo nco z pohanskch zvyklost

jdlo, pit alkoholickch npoj, vyprvn a zpv

svtskch psn, take zrmutek peel nkdy v prav opak. S pohbem se dlouho neotlelo, a pokud k tomu nebyly vzhledem k spoleenskmu postaven nebo-tka zvltn dvody, odehrval se pt den. Kes-ansk pohebn ritul sestval z penesen mrtvho v doprovodu duchovnch, pozstalch a dalch osob, za modliteb a zpvu alm do kostela, kde probhly crkevn obady. Z kostela doprovodil prvod ze-melho na hbitov. Na hbitov po vykropen hrobu svcenou vodou a vykouen kadidlem byl zemel opt za modliteb a zpv uloen do hrobu, kter ml bt alespo tak hlubok, aby mezi rakv a povrchem byl jeden loket. Po pohbu se nkdy cel shrom-dn pesunulo do kostela na mi obtovanou za zemelho. Tet, sedm a tict den a ve vron den probhly vzpomnkov obady. Zkladem kesan-skho pohbu tedy bylo (a dodnes je) uloen tla do posvcen zem a pe o dui zemelho modlitbami, ehnnm a obmi. Hlavn soust obad je me svat za dui zemelho. Z kesanskho pohbu byli vyloueni nekesan, sebevrazi a tc hnci hr-i, lupii, ruitel manelstv a dal provinilci; ti mli bt pohbvni bez ritulu mimo hbitov takzvanm oslm zpsobem.

Na pelomu 11. a 12. stolet Honorius Augustodun-sk psal, e spravedlivm neme nikterak ukodit, nejsou-li pohbeni na hbitov, ale e poheb na mst posvcenm ostatky dobrch je prospn zvlt kvli modlitbm ivch.

Literatura: Fehring 1979, Illi 1993, eune-Grosskopf 1997, Untermann 1998, z atce 1985.

2.3.4. Frankov

V 7. a 8. stolet navzalo pohbvn na zem Fransk e na pedchoz obdob, piem se pe-chzelo k pohbvn u kostel. Tato zmna nesouvis s pijetm kesanstv, ale s crkevn organizac. Milo-dary z hrobovho invente miz postupn od konce 7. do konce 8. stolet. Merovejsk pohebit byla sys-tematicky vylupovna. Ke kriminlnm inm doch-zelo tak asto, e jen st mohly bt utajeny. Nkdy bylo souasn oteveno nkolik hrob, pedevm ze 7. stolet, kter byly v ternu jet dobe patrn. Nkdy dochzelo i k jaksi sondi, kdy achta byla situovna v mstech pedpokldanho nahromadn

34 35

cennost. Z Hessenska je znm doklad sonde elez-nou ty. Na pohebiti ve Friedberg-Bruchenbrcken smovala achta lupi pmo na prav femur mue zemelho ve vku 35 let: na kosti se nael otvor po

eleznm hrotu tvercovho prezu, jm bylo ms-to pro oteven nasondovno. Uvnit dutch komor

pracovali lupii asto s hkem. O hebeny, potra-viny a ndoby nemli vykrdai zjem. Zd se tak, e perky oznaen kesanskmi symboly nebyly z hrob odebrny, protoe mly zvltn znamen. Je zejm, e v t dob pevldlo pod vlivem crkve pe-svden, e zemel milodary nepotebuj, a z toho mohla povstat monost odnmat milodary ze starch hrob. Nakonec se ale tato innost natolik rozmohla, e bylo teba j udlat ptr, a to i ze strany crkve.

Literatura: Fehring 1979, Illi 1992, Koch 1996, ied-mann Schleifring 1992.

2.3.5. Bavoi

Dky rozshlm archeologickm vzkumm v-me pomrn hodn o zpsobu pohbvn a fyzick podob Bavor (Bajuvr), o jejich existenci jsme z psemnch pramen zpraveni od poloviny 6. sto-let. Jejich pohebn ritus byl kostrov, pohbvalo se do jam hlubokch 0,4 a 2 m, bn v devnch rakvch sestavench z foen bez pouit eleza. Rakve se podkldaly dvma pnmi trmky. Mui bvali pohbvni v slavnostnm odvu s opaskem, jednobi-tm kratm saxem a dvoubitou spathou. Vn rakve bvalo uloeno kop, tt, toulec se py a luk, tmeny s koskm postrojem, ndoby z keramiky, skla nebo deva a tak pedmty reprezentan povahy. Znmy jsou i pohby kon, ps a sokol. Nkdy i ele nsle-dovala v hrob svho pna tak je interpretovn na-pklad trojhrob ze Straubingu (obr. 10). Na okrajch pohebi se nkdy vydluje zvltn skupina hrob (obr. 11). eny byly pohbvny v slavnostnm odvu se perky a ndobami.

Potky kesanstv v Bavorsku spadaj do doby upevovn vvodstv a zvench kontakt s Lan-gobardy v severn Itlii kolem roku 600. V hrobech se objevuj kky z lstkovho zlata navan na odv a dal pedmty s kesanskou symbolikou. Na okrajch adovch pohebi vznikaj devn kaple s funerln funkc; datovny jsou do 7. stolet (obr. 12). Pozoruhodn je i objev mal pohebn kaple zabudo-van v 7. stolet do zcenin antickch lzn v Hartin-gu u ezna (obr. 13).

Obr. 10. sten vyloupen bajuvrsk hrob z 6. stolet ze Straubingu v Bavorsku. Zvlt pokozen byl hrob uprosted; po stranch tohoto zejm hlavnho hrobu byli pohbeni mui, z nich jeden (po prav stran) byl vyzbrojen py a druh (po lev stran) spathou, saxem a kopm. Pramen: Zeller 1988, Abb. 158.

Obr. 11. Pln pohebit v Geislingu (Bavorsko). Na zpadnm okraji se nachz zvltn skupina kolem centrlnho hrobu. Legenda: 1 kolem roku 600, 2 potek 7. stolet, 3 polovina 7. stolet, 4 konec 7. stolet. Pramen: Wintergerst 1998, Abb. 1.

34 35

Velk hbitovy kon kolem roku 700 a vznikaj mal hbitovy u jednotlivch dvorc. Objevuje se obolus mrtvch v podob byzantskch nebo vcho-

dogtskch zlatch solid, pedevm v stech zeme-lho. Problematikou vztahu kesanstv a pohebnho ritu v jihozpadnm Nmecku se zabv cel ada prac.

Literatura: Codreanu-Windauer 2000, Schlke 19992000, Wintergerst 1999.

Obr. 12. Pdorysy devnch staveb klov konstrukce na bavor-skch pohebitch ze 7. stolet. Pramen: Codreanu-Windauer 2000, Abb. 3.

Obr. 13. Pohebn kaple ze 7. stolet s deseti hroby postaven v Hartingu u ezna v Bavorsku do zcenin mskch lzn. Legenda: 1 zdivo a su, 2 doplnn, 3 zdn pstavky, 4 cihly. Pramen: Wintergerst 1998, Abb. 4.

2.4. Pohbvn v 9. a 10. stolet

Toto obdob je charakterizovno pevldnutm kostrovho pohebnho ritu. Tam, kde byla pevzata zpadn forma kesanstv vzan na m, rychle zmizela mohylov pohebit a byla nahrazena po-hebiti plochmi na rozdl od zem pokestnch vchodn crkv, kter byla k mohylovm pohebitm tolerantnj. Markantn se tento rozdl projevuje ve sfe vlivu Polska, kter pijalo zpadn kesanstv ro-ku 966 a Ruska pokestnho roku 988. Dosti ostrou hranici zde tvo eka Bug (obr. 14).

Literatura: Zoll-Adamikowa 1996.

2.4.1. Moravt Slovan

Pechod od rovho ke kostrovmu pohebnmu ritu nebyl u moravskch a nitranskch Slovan jedno-rzovou zleitost. Pro vbavu nejstarch kostrovch hrob na mocenskch centrech najdeme analogie v horizontu Biskupija Crkvina na jadranskm po-be z posledn tetiny 8. stolet. Teprve postupn pechzelo k tomuto ritu i ostatn obyvatelstvo. Zd se, e nkter vzory byly pevzaty z prosted ovldanho Avary a kulturn vyho prosted mskch provinci. V konenm pevldnut novho ritu mohlo hrt roli

36 37

i kesanstv. Zd se, e birituln pohebn ritus, jak ukazuj i vikinsk pohebit, neznamenal pro poha-ny problm. Teprve kesanstv striktn vyadovalo poheb celho tla oekvajcho vzken na konci asu. Podle Zdenka Smetnky zmna pohebnho ritu odrela zmny v celm spoleenskm systmu. Jestli-e kremace pedstavovala rychl a definitivn odchod do jinho svta, pak inhumace znamenala, e mrtv zstval do jist mry nablzku svmu spoleenstv, pomhal zajistit kontinuitu mru a prosperity. Zvlt u jedinc s autoritou a vznamem pro spoleenstv to bylo jist douc. Na podporu tohoto nzoru lze tak uvst, e pokud se od doby msk v nkter spolenosti praktikovala biritualita, pak inhumace byla zpravidla spojena s vym socilnm postave-nm zemelch.

Pijet kesanstv nebylo jednoduchou zleitos-t. Aktem obrcen (konverze) a poktnm teprve zanal dlouhodob a prakticky nekonc proces christianizace, kdy systm kesanskch hodnot po-

stupn prostupuje kadodenn ivot. Zmna rovho pohebnho ritu v kostrov nebyla asi velkm probl-mem, ani omezen a odbourn milodar netrvalo dlouho (snad dv generace), ale cel stalet se udr-ely pohebn rituly a jak ukazuj psemn prameny z 11. stolet i msta pohbu.

Podle vnjho vzhledu dlme stedohraditn pohebit (9. a prvn polovina 10. stolet) na pohe-bit s plochmi hroby a na mohylnky. Prvn skupina

pohebit s plochmi hroby m pevahu, i kdy je pravdpodobn, e sem jsou zaazena pohebit pvodn mohylov, u nich se mohyly nedochovaly. Nkdy zde pozorujeme kumulaci kolem centrlnho hrobu, jindy nbh k adm. prava hrobovch jam je rozmanit. Vtinou je pdorys obdlnkov se zaoblenmi rohy, hloubka je zvisl na pozdjch pravch ternu, ale v nkterch ppadech dosahuje i pes 3 m. K prav hrobov jmy bylo nkdy pouilo devo, jindy kameny. Obas se poda objevit i zbytky rakve. Hroby s vklenky maj paralely na avarskch pohebitch, ale interpretovat je jako kulturn vliv Avar by bylo zjednoduujc, protoe do kultury jak Avar, tak i Slovan se dostaly zprostedkovan. Jako pklad stedohraditnho jihomoravskho pohebi-

Obr. 14. Slovansk pohebit z doby od poloviny 10. do polo-viny 12. stolet. Legenda: ac mohylov pohebit (a rov, b birituln, c kostrov), d hroby uloen do starch mohyl, eg ploch pohebit (e rov, f birituln, g kostrov), h severn hranice slovanskho osdlen. Pramen: Zoll-Adami-kowa 1996, s. 82.

36 37

t meme uvst Hotask kopec u Morkvek, kde kolem hlavnho hrobu (s meem a dalmi zbranmi) pohbvala mstn komunita v 9. stolet (obr. 1519).

Stedohraditn pohebit se nachzej na cen-trlnch hradiscch, na velkomoravskch dvorcch, ale i pi zemdlsko-pasteveckch i zemdlsko-

-emeslnickch a vojensko-strnch sdlitch. Po-znatky o posledn skupin pohebi, znm dosud pedevm dky vzkumm na pedhrad Pohanska u Beclavi, obohatil vzkum v Olomouci-Nemilanech, kde takka 19% jedinc bylo vybaveno zbranmi

a to nejen mei, kter se naly ve dvou hrobech, ale i avl (svdc o kontaktech s Maary). Tak pohby kon dopluj nae pedstavy o vybaven a funkci vo-jensko-strnho sdlit v pedpol mocenskho cent-ra. Jedn se samozejm jen o uml dlen a v mnoha ppadech je piazen konkrtnho pohebit k sta-noven skupin problematick.

Mohylnky se dochovaly pedevm v lesnatm ternu, kde nebyly znieny pozdj kultivac pdy. Jednotliv mohyly bvaj vtinou kruhovho i ovl-

Obr. 15. Takzvan Hotask kopec u Morkvek na Morav, na nm bylo prozkoumno pohebit z 9. stolet. Foto: J. Unger.

Obr. 16. Pln pohebit z 9. stolet u Morkvek na Morav. Kolem centrlnho hrobu 2 byli pohbvni ostatn pslunci komunity. Legenda: 1 hranice zkouman plochy, 2 rozruen hroby, 3 hroby, 4 zahlouben objekty. Pramen: Mnsk

Unger 1990, obr. 3.

Obr. 17. Hlavn hrob na pohebiti z 9. stolet u Morkvek na Morav vybaven meem, kopm, sekerou, ostruhami, ndobou a dalmi drobnmi pedmty u pasu. Klov jamky K1K4 jsou pozstatkem konstrukce hrobov komory vyloen devem. Pramen: Mnsk Unger 1990, obr. 5.

38 39

nho pdorysu. Prmr dosahuje 2 a 18 m a vka 0,5 a 6 m. V nsypech se vyskytuj stopy ohn a dev-nho vymezen pohbu. Kostrov hroby pod mohy-lami le bu na rovni ternu, nebo v jamch pod mohylou. V nkterch ppadech mohly bt kostrov hroby zaputny i do tlesa mohyly. Nkter mohylov pohebit s rovmi i kostrovmi hroby se udrela pomrn velmi dlouho (a do 10., ne-li do 11. stolet). Dokladem me bt mohyla v trati Star hj u Lipo-v na Zlnsku, v jejm tlese byly objeveny jak jamkov

rov pohby, tak i zbytky splench kost uloench do nsypu. Na rovni ternu se nalo i rovit. U n-kterch mohyl na Zlnsku (napklad v Kostelci-tp) se na rovni pvodnho ternu nalo jen nkolik sp-lench kost, atypickch zlomk keramiky a elezn pedmt (snad pezka), take jsou zatm nedatovan.

Bn orientace hrob byla zpad-vchod, ale s celou adou odchylek, kter se vysvtluj rozdlnm mstem vchodu slunce bhem ronch obdob (ast-ronomick vklad orientace hrob), ppadn i orien-tac na krajovou dominantu. Bn je poloha naznak s paemi podl tla a nohama vedle sebe, vyskytuj se vak i rzn odchylky (poloha na boku, skren poloha). V hrobech se nachzej jednak pedmty souvisejc s odvem a vzdobou zemelho (pezky, nkon opask, nunice, prsteny, nhrdelnky), jed-nak milodary (ndoby, zbran). V hrobech se objevuj i doklady pohebnch zvyk (vykuovn, pohebn hostina, rituln rozbjen ndob, skopky vajec).

Obr. 18. Hrob 19 na pohebiti z 9. stolet u Morkvek na Morav. Pohben ena byla uloena do rakve, jej pdorys se pi prepa-raci rsoval. V rakvi se krom bronzov nunice nael i hrnec. Pramen: Mnsk Unger 1990, obr. 13.

Obr. 19. Kresebn dokumentace a rekonstrukce hrobu z 9. stolet na pohebiti u Modic na Morav. Kresba: P. Kos.

38 39

Obr. 20. Pln odkryt plochy v arelu hradiska z 9. stolet Pohansko u Beclavi na Morav. Vedle pozstatk dosti intenzivnho osdlen reprezentovanho rznmi jmami a lbky se nachzej skupinky kostrovch hrob (vyznaeny ern). Pramen: Dostl 1988, obr. 6.

40 41

Pijet kesanstv se projevilo nikoli ve zmn rovho pohebnho ritu v kostrov, nebo k nmu dochzelo postupn ji dve, ale pedevm v pe-sunu pohebnch arel do blzkosti sdli, nebo, lpe eeno, pmo do nich. Nebylo to jen v ppad hbitov kolem kostel, ale i v sdlitnch arelech mimo kostely. Dokladem tchto zmn jsou rozshl archeologicky prozkouman plochy na Pohansku u Beclavi, kde kostrov hroby le vtinou v malch skupinkch mezi sdlitnmi objekty (obr. 20). Tento zpsob pohbvn se vak ve opt jen na mocensk a hospodsk centra. Ojedinl hroby mezi sdlit-nmi objekty vak mohou odret i situaci, kdy lid vytren ze sv komunity zemeli v cizm prosted, do nho nebyli pln integrovni. Do souvislosti s pije-tm kesanstv nle i skutenost, e na kostelnch hbitovech jsou pohbeni mui zejm padl v boji.

Alespo u spoleensky ve postavench jedinc se prosazovala snaha pevzt jejich tla k pohbu do po-svcen pdy mon z tohoto dvodu se u kostel na mikulickch Valech a tak na Pohansku u Bec-lavi nachzej hroby s kostrami nesoucmi znmky smrtelnch zrann. Ostatn obyvatelstvo i nadle po-hbvalo na pohebitch oddlench od sdli a sply-nut pohebit se sdlitm trvalo jet nejmn ti stalet, a do doby, kdy se vytvoila dostaten hust s farnch kostel.

Nov jev v moravskm prosted 9. stolet ped-stavuj kosteln hbitovy vznikl bu na starch po-hebitch (napklad ve Starm Mst Na valch), nebo kolem nov zaloench chrm (obr. 21). Jsou dokladem kesanskho pohebnho ritu, kter m svj vvoj. V 9. stolet kolem kostel pohbvali pe-devm pslunci komunit vzanch na mocensk centra (podobn jako v prosted Fransk e ped staletmi). Prvn generace pohbvala jet s etnmi pdavky, ale jejich poet se postupn omezoval.

Zvltn pozornosti si zasluhuj hroby uvnit kostela. Crkev psn rozliovala pohbvn na vy-svcen pd kolem kostela a pohbvn v interiru kostela. Zatmco pohbvn u kostela se stalo povin-nost, pohby v interiru se omezovaly na vjimky (kn, biskupov, mnii a privilegovan laici). Od 7. stolet bval na synodch opakovan vyhlovn zkaz pohbvn v kostelch (Braga 563, Nantes 658, Mohu [Mainz] 813, Tribur 895, Nantes 900), z nho byli vyjmuti biskupov, opati, kn a zbon laikov (jimi byli myleni patroni kostela).

Dleit vsledky vyplvajc ze zpracovn kos-ternho materilu z velkch stedohraditnch pohe-bi jsou obsaeny v cel ad prac; shrnut poznatk provedli Milan Stloukal a Lubo Vyhnnek (1976).

Literatura: Dohnal 1980, Dostl 1966, 1980, 1982, Ga-luka Dua 1991, Galuka Lutovsk 1993, Kalou-sek 1971, Kavnov 1993, Klanica 1990, Koiak 2001, Mnsk Unger 1990, Smetnka 1995, Stloukal

Vyhnnek 1976, Stakov-tukovsk 2001, Stuchlk Unger 1987.

2.4.2. Slovan na zem dnenho Rakouska

Z zem dnenho Rakouska znme mnoho doklad slovanskho osdlen v 9. stolet. Napklad

Obr. 21. Pdorys dvouapsidov rotundy (6. kostel) a 2. kostela na hradisku v Mikulicch na Morav z 9. stolet. Kostely jsou obklo-peny hroby. Pouze v interiru 2. kostela je jeden hrob s meem v kosteln lodi a ti hroby v pstavku na severn stran. Pramen: Poulk 1975, obr. 15, 24.

40 41

v Lesn tvrti (Waldviertel) a sti Mlnsk tvr-ti (Mhlviertel) jsou mohylov pohebit velmi podobn tm, kter znme z jinch ech a jin Moravy. Vzkumy na tchto pohebitch, napklad u Wimmu, odhaluj pod mohylami hrobov jmy obloen kameny s nebotky uloenmi v devnch rakvch (obr. 22). Vzhledem k vlastnostem pdy jsou jak kostern pozstatky, tak i kovov pedmty asto strveny. V nkterch hrobech se zachovaly sousti odvu, perk a rzn pdavky. V Podunaj vchodn od Ene (Enns) a v sti Dolnho Rakouska (Nie-dersterreich) jin od Dunaje le ploch pohebit.

Zemel zde bvali pohbeni do obdlnch jam v de-vnch rakvch. Hroby en obsahuj perky z bronzu, mosazi a vzcn i stbra, sklenn korlky a pesleny. V muskch hrobech se nachzej noe, oclky s ke-sacmi kameny, ipky, sekery a kop. ast jsou zvec kosti. Tet skupina hrob se rozprostr ve Vinn tvrti (Weinviertel) a navazuje na moravsk pohe-bit. Oproti pedchozm skupinm je zde vce zbran

Obr. 22. Schematick pln vzkumu slovanskho mohylovho pohebit u Wimmu v Rakousku. Ovly znzoruj pdorys mohyl, ern obdlnky hroby a pravideln tvary archeologick sondy. Pramen: Friesinger 1984, Taf. 2.

42 43

a astj zrann na kostech. Proces christianizace je doloen kostelnmi hbitovy.

Literatura: Friesinger 1984, Justov 1990.

2.4.3. Slovan na zem dnenho Slovenska

Pohebn ritus slovanskho obyvatelstva na ze-m dnenho Slovenska, respektive na Nitransku, se v 9. stolet neliil od zpsobu pohbvn na Morav. V odlehlejch zemch na severu a vchod se vak pohbvalo rovm zpsobem na mohylncch. V 10. stolet po rozpadu Velkomoravsk e je na nkterch pohebitch zejm pevn pvodn

populace beze zmn. Na jinch pohebitch se pro-jevuje ptomnost maarskho etnika a postupn pi splvn s mstnm obyvatelstvem se vytv tzv. belobrdsk kultura. Pkladem dobe zpracovanho pohebit, na nm se tento vvojov trend projevu-je, jsou i akajovce. Na pohebiti z 10. a 11. stolet se 417 pohbenmi z Malch Kosih u Novch Zmk se Marie Vondrkov (1996) pokusila vysledovat na kosternm materilu podl slovanskho a maarskho etnika a jeho promny v prbhu nkolika generac. Podailo se j doloit jak umlou deformaci lebky, tak i symbolickou trepanaci.

Literatura: Hanuliak 1994a, 2000, Hanuliak Rej-holcov 1999, Rejholcov 1990, tefanoviov 1989, Vondrkov 1996.

2.5. Pohbvn v 11. a 12. stolet

V tomto obdob dolo k cel ad podstatnch zmn charakterizovanch postupnou unifikac po-hebnho ritu s minimem milodar a zakldnm kostelnch hbitov. Pozoruhodn jsou i demografic-k pozorovn. Podle daj publikovanch Klausem Simonem (1988), kter provedl antropologickou analzu pohebit z 11. a 12. stolet v Schirmenitz v Sasku, se zd, e doit vk do jist mry souvis se socilnm postavenm zemelho (viz 3.1.3. Kupci, e-meslnci a obyvatel mst). Na tomto pohebiti bylo zjitno, e dospl se dovali prmrnho vku 34,5 let (mui 37,6, eny 30,7 let). V sledovan populaci se nejniho vku dovali lid v dob kolem roku 1100 a v prvn polovin 12. stolet (eny jen 24,2 let). V te dob poklesla i prmrn vka postavy ze 167 na 159 cm a na kostech jsou velmi ast defekty. Pi srov-nn se situac ve stedn Evrop (mezi Durynskm lesem, Krunmi horami a Baltskm moem) kles prmrn doit vk venkovskho obyvatelstva z 39 let v roce 800 na 34 let v prvn polovin 12. stolet. Ja-ko jeden z faktor sniovn doitho vku se uvdj i zmny podneb zhorovn poas po klimatickm optimu v 8. stolet. Tyto daje budou vak vyadovat dal srovnvac studie. Od poloviny 12. stolet se vk

zvyoval a v prvn polovin 13. stolet dosahoval ji 37 let. Prodlouen doitho vku venkovsk populace od druh poloviny 12. stolet se vysvtluje konsolidac pomr a zvenm produktivity v zemdlstv.

Literatura: Simon 1988.

2.5.1. echy

Zatmco v zpadn Evrop je pro 11. a 12. stolet charakteristick pohbvn na kostelnch hbitovech, v echch existovala adov pohebit; znme je dky vtm archeologickm vzkumm pedevm z Lahovic (395 hrob s 435 jedinci) a Radomyle (463 hrob s nejmn 729 jedinci). Tato adov pohebit nahradila star stedohraditn, pro n je charakteris-tick skupinov pohbvn. Jsou tedy svdectvm roz-volnn rodovch vazeb. Kosteln hbitovy jsou v tto dob astj v echch ne napklad na Morav, co je odrazem pevnj struktury crkevn