Stsrkove lavice Moravky a unikatni fauna bezobratlych

Patr KorEAmk, Jaroslav HoluSa

Naplavove Etni StErkovk lavice pkdstavuji unikatni biotop obT;van$ hdou druhii iivotichii uzce vhanfch na urZitC prostkdi (stenotopni druhy). VEtSina specialistd iijicich na Etnich StErkovfch lavicich n5leZ do skupiny druhd obsa- zujicich poZ5tetni sukcesni stadia se sporfm bylinnfm porostem. V h c i spo- leeenstva takovfchto druhii miiieme rozliSit jednak skupinu vizanou na spoFe porostla stanoviStE obecnE (ob*aji take nap2 wit6 pisky, piskovny, lomy, ale i plochy n5dra2i apod.) a na druhy specializovane vfhradnt na StErkove niplavy. Takoveto druhy dnes patE ve stfedni EvropE k nejohroienEjSim, jelikoi vEtSina pro nE vhodnqch lokalit v pdbEhu 19.-20. stol. zanikla a jejich pgpadnt posled- ni fragtnenty i v sourasnosti pozvolna mizeji.

Z a c h o a dynamiky StErkonosnCho toku stile p a 6 mezi tvrdC o s k y ochrany pE- rody. VyZaduje tot5 komplexn' pEstup v h c i celeho povodi, coi dnes j 5 v pod- state neni moine W silnemu ovlivnCni podhorsljch oblasti Elovekem, Eitajicimu krome osidleni nim'ch oblasti take ploSnC Ei l o k M regulace a zpew5ovk-L toM z dhodu ,ochrany majetku", teibu Sterku, vjktavby pfehrad, ale i druhotni ovlivneni reiimu povodi pozmenenou dfevinnou

skladbou (mist0 listnatfch lesd smrkove monokultury) apod.

Neni proto divu, i e Sterkonosnk vodni toky z naSi krajiny jii tCm6i vymizely. S jed- nim z poslednich takto dosud fungujicich toM se mdieme seznkmit na neregulo- vanych usecich fek Moriivky a Ostravice v p o d h c Beskyd. V souEasnosti pkdsta- vuji misto s unikitnhni zbytky fauny rozii- fen6 v rninulosti v podh~Ech cele Ceske republiky.

StSrkod lavice M o d v k y

Tok Moriivky mi chamkter bys& psd- honk6 EEky na rozsihIfch St6rkov$ch d- plavech a piedstavuje typickou divoEici a vetvl'u' se St&rkonosnou Peku v oblasti zapadokarpatskkho w e . V obdobich m@e- nfch p r t i t o ~ se tok stehuje v prostoru Sin- k&o Miite a rozlkvi do Eetnjch m e n .

Nejvjknarnn6jS.h biotopem EvoBr@ch a rostlinnfch druhd jsou tady gdrkove lavi- ce. Jejich trvali existence zavisi na dvou qhnamnfch faktorech: piismu ittrku z vySSich Easti toku a pravidelnem rozdo- wini pEvalovjhi povodfiovjhi vlnami, kter6 jednak zpdsobuji pfesuny lavic a jed- nak pravidelne naruguji vegetaE~ kryt.

Vliv nedostatku povodni na faunu a floru by10 moinC na tCto iece pozorovat v minu- Vch letech, kdy vEtSi povodiiovii vlna tudy neproila po dv6 desetileti (1972-1997). V tomto obdobi vetSina St6rkovjkh lavic zarostla keiovou vegetaci vrb, topold, olSi a nepdvodni invazni kfidlatkou (Reyno- utria sp.). Zaroveii take doSlo prakticky k vyrnizeni Zdoviniku nemeckeho Wyri- curia germanica), coi je nejvfznamn6jii prvek vegetace charakterizujici podhorskk divoEici ieky vn6jSich Karpat. Tento kei z Cel. tarnaryikovitfch (Tamaricaceae) urCuje vegetaEni typ stanoviSt6 ,,Alpinsk6 feky a jejich dfevinna vegetace s Edovini- kem nemecljm" podle pFilohy I evrop- skC smernice 92/43/EEC (podklad soustavy Natura 2000). V souEasnosti jsou naplavy

.!?tKkovk ndplavy na kce Mordvce, Ni&l Lhoty

NakoX m a p h historickCh0 vjskytu mar& Ztrix fuprki v CR V sod;unosti jedinfii loMi*#tu' tohoto d& U m& jsou ndphruoud W r k d d k k Omauice a Morduky + Dolnf rmquc k u - je bistarkkj $skyt saranh Chorthippus pullw v CR Recentnf lokaliry se nachrfiejf pouze U Bnaydch a &sLs~~kkm &$carsku

Modvky jedinjk mistem v €R s pbvodni populaci tohoto druhu, i kdyL ji od r. 1991 posiluje vfsadba pochhejici z pbvodniho genetickeho materiau. Stejni: jako popula- ce iidoviniku ntmeckeho byly chybEjicimi povodnemi oslabeny i iivofihk druhy v5zanC na StErkove lavice, kter6 m o w pk- %vat jen na w c h p- naplad kolem bkhfi nebo na W c h zbytcich nezarost- Vch plokk. P0 povodni v r. 1997 by1 st6en vegetaEni kryt z celtho kfi i t t a v nbledujicich letech dog10 k opttovnk- mu rozvoji oslabenfch populaci.

Osek neupraveneho toku Morrivky mezi S t a r j h M&&m u Fqkh-Mt'stku a Vyiinlmi Ibotami je v s0&6 doW navrien k vy- h B d maloplo5n~ho zdi%tZ chridneho

Niva MOrivky v kategorii N h d d pfi- rodni pamitka.

Vfstavba vodniho dila Modvka, jezu ve VySnich Lhotich, iady balvanitfch s k l h v k B t i a Wtni M n i m z i upravami, k t d zde probihaji od r. 2003, silnt pozna- menaly splaveninaj r e b . Cbti toku jsou v souhnosti ziLi;iZnut6 a proplichnutk a2 na matethou horninu, col je dobk vidtt v Pl;irodni tezervad Proill Mohky u Stark- ho Mtsta. &by I3rku v oblasti navrhova- ni5 rezervace Niva Morrivky jsou omezenk, postupni: budou splavovky dolb po toku a2 do tzv. mtstskt trati Mdvky a nislednt Ostravice. Z uvedenkho vypw, Le maji-li nhat zachoviq nebo bft obnoveny nipla-

vove ekosysthy, je numf pia- pfi- sun splavenin. V$znamnEjSi, i kd$ jen zastupujici aohu, zde m%e seMt zejinh nejvEtSi pfitok Mor6vky, %&a Mohelnice a jeji povodi, stejni: tak i dalSi drobnEjSi pfi- toky Mo16vky pod pkhradou.

ChybZjici n d o v i n i (disturbance) ve- getace n k p l a ~ vodou a nesenfm materia- lem umoifiuje zdstkni (sukcesi) tEchto stanoviSt'. Rychle rostouci biehovf porost na StErkovfch lavicich vytvk3 z k8Sti: u w pruh s omezenjh vstupem slunef- nich paprsE, cog vede k fihynu Zidoviniku ntmeckeho a mizeni bezobratVch charak- terizujicich StErkovC naplay.

RovnokEidlji hmyz (Orthoptera) na naplavovfch StPrkoviStich vyhrantni spolefenstva s ntkolika charakteristickfmi druhy. Faunu rovnokiidltho hmyzu Sthke vfch lavic jsme recenmt studovali na toku Modvky v prostoru mezi Frjdkem-Mist- kem a VySnimi Lhotami a toku ieky Ostra- vice mezi Fjdkem-W'stkem a Prhem (ftverec 6376 faunistickeho mapovhii. Zaznarnenali jsme vfskyt 10 druhb vfetns ftyi, ktek Ize oznarit za typicke pro spole- fenstvo Sttrkovfch lavic.

NejTjulamnEjSim zaznamenan* h- hem je mark Tet& tuerki. Tato stenotop ni samnfe s uzkou ekologickou valenci obsazuje vfhradni: naplavd StZrkoviSti:. Naplavy Modvky a Ostravice nad Fjd- kem-Mistkem jsou v souihsnt dobt jedinf- mi z n h j b i misty eskytu tohoto druhu v CR. V minulosti publikoval vfskyt pouze jednou z Revnic a Karlickkho udoli A. Gart- ler (1948) - viz mapa. Pod61 iek Modvky a Ostravice je jig fadu let pozorovb sta- bilni p&etna populace. Druh se S E PO toku jak splavovhh (aktivni: plave), tak p k l ~ ~ dlouhokiidljich (makroptem'ch)

(&pmni) samice t m f jedinci jsou

s e b d JlCdat a HEt se na v H f udlcrsosti + b a d e Chareh;Ppw pullus - k r d t t k o M (Brmhypknrri) smicc, dole

jedincb. PO povodnich jsou vidy populafni hustoty marSi nizkk a v dalSich letech dochazi k jejich postupnhu nMstu a2 do doby, kdy lavice zarostou vegetaci. V obdo- bi vySSich populafnich hustot lze marie naltzt i v zimt pod kameny, neboC pkzi- muji ve stadiu dospZlce. V sousednich stA- tech ma I: tuerkl podobny reliktni charak- ter vfskytu, v Ncmecku a Rakousku je z h e n a v femenych seulamech.

Saranfe Chop-thlppuspullus je dalsi stene topni &uh, kterf vSak kromi: StErkovfch niplavii obsazuje i s&i biotopy (napf. kame- nit6 Ei hhitk s&i: nebo pidhy). v €R bfl dosud z a z n a m h vfskyt v 15 Etvercl'ch sitoveho r n a p o a (viz obr.). Na hem' Nivy Mdvky jsme d l i pouze jedinou populaci asi na 100 m k k u toku Modvky (tj. jedint StCrkovk lavici) u obce VySni Lhoty. Jde o k&tkokKw (bmchypternti druh, kterf se na vWi d e n o s t i S E pomoci &E se vyskytujicich makroptem'ch jedind (takovi jedinci jsou dokladovhi z Moravskoslez- sljch Beskyd v Muzeu jihovfchodtu' Moravy ve %E). Na rozdil od mark 1: tento druh ve v& upadi do strnulosti a neni schopen plavat, ani se udtiet na hladint. To vfmmt sniiuje mohosti SGeni populad, ktek jsou daleko vice ovlivnihy lok&h -

0 , / zarustanun StSrkovfch lavic. Na hemi Nivy Modvky v soufasnosti jde o &i: ohm ieny druh, i kdy5 v Moravskoslezskfch Ees- kydech pk%vi na drobnjkh efemernt'ch . lokalitkh podobneho charakteru.

Velke, mhledovt napadnt druhy saran- f e modrokiidla (Oedipoda cae~ulescens~ a Sphingonotus caerulans s modfe zbar- venjh druhym pirem Mdel mile5 mezi

M& Ir: tuerki &&W$ jedimc) Ijc od kti M w & i H$&b v d n o

oaX& p& SW m&&b bran piiednicb a &nLb sabm a p h M e Mtu, nab& + Na

dpLavsck &je i spe~j$ckd f a w samin &&ka Arctosa d t a

dobie 1Ctajid pwnjk* druhy, ktert obsa- zuji nezarostli stanovistt bez zvlstnich n h W na substr6t. V & se vyskytuji roz- ptflent, krom6 n&plavovfch StErkovGt' takt na kamenitjkh stepich, v lomech, pis- k o d c h , vfqpkkh d M hl- apod. Na kUch Ostmvice a Moriivka se objevuji lo&E na StEkovfch lavicich, kde prefe- ruji ne)suSSi mista. Tyto saranfe jsou typic- ljmi ,poutniky", Ibeg nov6 lavice osidluji velice bny; 0. caerulescens se objevuje pozdCji, proto i jeji fetnost bfva niiSi. Oba druhy po zarosteni lokalit mizi.

Takt brouci mnoha Zcledi vytvGeji na Serkovfch ~plavech unikatn' pobkini spolefenstva. V epigeonu (tj. '-a povrchu pddy) dooninuji Atupci feledi stiwlikovi- tfch (Cambidae) a drabfikovitjkh (Stap hylinntidae), z nich2 se zde vyskytuje takt celi W stenotopol'eh druhfi. Ze st?evlM jde zejmtna o ziktupce rodd Oyscbyrius, Bembidion, Elaphs, Lionychus, Harpa- lus aj., z d r a W napf rodd Stenus, Pae- derus. MM a2 hojni jsou dva pkdstavitelt s v i i i d d (Cicindela campestris a C. hybri- h ) , jejichi larvy si vyhrabavaji svislt nory

v n&plavov6m pisku nebo jemntm StErku. Za indikitora pfirozenfch IitoMch stano- viSt s vazbou na neregulovant pisZitC biehy iek je pova2ovin nosatec Neophytobius granatus (Stanovslj 2003). Z k o v m jsou na pobkini pisfit6 a Sttrkovitt napla- vy v h h i drobni ziktupci rodd Zorochrus a Adrastus. Ve vod6 se mezi karneny hojn6 ukrjvaji proudomW (reofihii vimici Ore- ctochilus villosus s ndn i aktivitou.

Z ostatn'ch hmyu'ch ?Add stoji za zminku *skyt zlato&ky Chysopa abbreviata vi- zant na porosty fidoviniku nemecktho, c02 nepKmo dokkidii pdvodnost jeho vj%kytu v nivi ieky Mohvky. VzZicnC ploLi- ce Macrosaldula scotica a M. variabilis z Eel. Saldihe jsou stenobiontni clruhy v&i na biehy podhorsljch toM bez vegetace (Roh%fova 2001).

Sttrkovt naphvy ob* takt specifickii fauna pavoukii. Typiclj je vjkkyt s l i m rodd Arctosa a Pardosa. Velci a vzhledov6 niipadni slid5ci r. Arctosa, kteE jsou pova- io& za indikiitory zachovalosti pobFe2- nich spolefenstev, se v oblasti Nivy Mohv- ky vyskytuji pomCrn6 hojnk ve dvou druzich: A. cinerea a A. m d t a . Oba jsou v CR macnt a nal&a.nt jen ojedintle (viz flhek na str. 225 v tomto fisle h y ) . Jsou to stenobiontn' druhy ~viizant na jemnf Sttrko* substdt nebo pisek, ve kte- k m si samice vyhrab5vaji bny na jak a na podzim charakteristickt nory vystlant

pavufinou. V *ci recentniho pdzkumu arachnofauny provii&nC Z. Majkusem (2003) by1 v oblasti Nivy Modvky zazna- menin .7;skyt dvou druhd no*h pro faunu CR (slid5k Pardosa agricola a ski- kavka Heliophanus patagiatus) .

Naplavova StErkoviStE jsou ve stiedni Evropt jednim z nejvice ohrosenfch a v sokasnmti zanikajicim biotopem, na kterj jsou dzina d t n i spolefenstva bezobmtlfch iidichfi. S hdou steno- biontnich druhd se mfifeme setkat pouze na takovfchto biotopech. Reka Morivka je jednim z poslednich refu&' tCto unikattll' fauny v CR. Ohro2eni pkdrnttntho useku vodniho toku Morivka spofivh pkdevgim ve v o d o h o s ~ l j c h upradch. Jejich n;isledkem se omezil pKsm StCrkovjkb splavenin do uzem' E S t 8 a tim dog10 k nastartovhi hloubkovt eroze. Wvem vodniho dila Modvka a jezu ve VySnidr Lhothch se snihje pfitok v koryte kkyi Pro obnoveni dynamiky vodniho t o h je v i6vislosti na moinostech vyplfvajicich ze sdZkovfch pomEdi %douci upravit re& vodnich dtl (Mdri Modvka a jez V@& Lhoty), aby se jak pn@Emf, tak oEas i okarniitf pdtok v korytE.