Úvod do sociální politiky

Úvod do sociální politiky

Jabok, ETF 2011Michael Martinek

Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

209


309


4

Konference o měření štěstí se v pondělí 2. 4. 2012 uskuteční v newyorské centrále OSN.

Konferenci zahájí poselstvím na videu britský princ Charles.

O indikátorech štěstí promluví mimo jiné nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz nebo renomovaný ekonom Jeffrey Sachs.

S myšlenkou na setkání přišel král himálajského Bhútánu Džigme Chesar Namgjel. Zavedení hrubého domácího štěstí místo hrubého domácího produktu (HDP) navrhl již jeho děd před 40 lety.

"Chceme přijít s novým systémem, který by nahradil ten současný, založený na premise nekonečného růstu na konečné planetě," píše se na webu bhútánské vlády.

09

OSN se radí, jak měřit štěstí


5

Valné shromáždění OSN přijalo v červenci 2011 rezoluci vyzývající státy k úsilí o nalezení způsobu, jak měřit štěstí a jak vytvořit nový index.

"Víme, že hledání štěstí je základním lidským cílem. Uznáváme, že indikátor HDP neodráží adekvátně štěstí a blahobyt země. Víme, že neudržitelné vzorce výroby a spotřeby mohou bránit udržitelnému rozvoji a uznáváme potřebu vyrovnanějšího přístupu k ekonomickému růstu," shodli se představitelé zemí v rezoluci.

Hrubé národní štěstí je založeno na podpoře udržitelného rozvoje, zachovávání a podpoře kulturních hodnot, přirozeného životního prostředí a na dobré vládě. Tyto čtyři pilíře se dělí na další kategorie a na celkem 72 ukazatelů.

09


6

1. spravedlivý a udržitelný socio-ekonomický rozvoj

2. podpora a kultivace kulturních hodnot 3. ochrana životního prostředí 4. zabezpečení dobré a spravedlivé vlády

09

Hrubé národní štěstí počítá se čtyřmi základními pilíři


709

4. Chudoba a sociální vyloučení

definice a dělení chodby

způsoby měření chudoby

současná míra chudoby v ČR

možnosti řešení problému chudoby


8

Stav nouze (materiální deprivace), kdy lidé nemají dostatek prostředků k zajištění své existence v dané společnosti.

Různé způsoby dělení chudoby:

09

Chudoba

Na chudobu jako nedostatek reaguje filantropie, důsledkem může být sociální past a další šíření chudoby.

Na chudobu jako nedostupnost zdrojů a služeb pro určitou část společnosti reaguje sociální politika, důsledkem by mělo být jejich zpřístupnění a zmírnění chudoby.

Absolutní chudoba (bída) je nedostatek základních životních potřeb (jídlo, pitná voda, zdravotní péče, přístřeší, vzdělání).

Relativní chudoba je produkt společenské nerovnosti, kritéria pro její posouzení se liší podle vyspělosti státu.

Dobrovolná chudoba je důsledkem svobodného

rozhodnutí člověka, který se z etických či

náboženských důvodů zřekne svého plného přístupu ke zdrojům a

službám.


9

V dnešní době se díky medializaci pojem chudoba spojuje zejména s životními poměry lidí v rozvojových zemích a používá se pro stav, který nezajišťuje člověku základní podmínky pro důstojný život a uspokojení nejzákladnějších lidských potřeb.

Je spojen se značnou hmotnou nouzí, nedostatkem potravin, nezávadné pitné vody, ošacení, špatné situace s bydlením, nedostatečným či žádným přístupem k základní zdravotní péči, vzdělání, ap.

Důsledkem chudoby bývá chronický hlad, podvýživa, nedostatečná imunita nebo nevzdělanost, náchylnost k nemocem, vysoká dětská úmrtnost, nebo nízká střední délka života. Je stavem kdy jsou životní podmínky člověka v rozporu se základními lidskými právy.

Z hlediska sociální politiky představuje chudoba jeden z nejobtížněji řešitelných problémů. Zároveň chudoba představuje jeden z nejvýraznějších motivačních prvků, kdy je motorem vzdělání, migrace obyvatelstva atp.

09

Absolutní chudoba – bída


10

Nejkritičtější stádium chudoby, kdy mnoho lidí nemá přístup k základním potřebám jako je jídlo, voda, přístřeší, hygienické zařízení a zdravotní péče.

V roce 2001 žila 1,1 miliarda lidí ve stavu extrémní chudoby, tedy za méně než 1 USD na den.

Za méně než 2 USD denně žilo zhruba 2.7 miliardy lidí. Nejvíce chudých žije v Subsaharské Africe a jižní a jihovýchodní Asii.

Hlad a chudoba si každý den vyžádají 25 tisíc lidských životů; 852 milionů lidí trpí nedostatkem jídla – to je více než celá populace Spojených států,

Kanady a Evropské unie dohromady; Podíl lidí, kteří žijí v extrémní chudobě se během 20. století snížil z 59 na 19 procent a je

nyní nejnižší v historii. V 90. letech 20. století se celosvětová chudoba snížila o 20 procent. Počet hladovějících se

však zvýšil o 18 milionů; Hlad a podvýživa jsou největším zdravotním rizikem, na jejich následky umírá více lidí

než na AIDS, malárii a tuberkulózu dohromady; Chudí utratí za jídlo přes 70 procent svých příjmů. Průměrná americká rodina něco přes

deset procent; Vymýcení extrémní chudoby a hladu je prvním z Rozvojových cílů tisíciletí, které přijalo

189 členských států OSN v roce 2000 na Summitu tisíciletí v tzv. Miléniové deklaraci. Extrémní chudoba je nejčastější v Subsaharské Africe, Jihovýchodní Asii a ve Střední

Americe.

09

Extrémní chudobaProč stále žije tolik

lidí v extrémní chudobě?


11

Uganda 84,3 (2001) Haiti 80,0 (2003) Libérie 80,0 (2000) Sierra Leone 70,2

(2004) Nigérie 70,0 (2007) Angola 70,0 (2003) Tádžikistán 70,0 (2007) Zimbabwe 68,0 (2004)

Zambie 63,3 (2001) Bolívie 60,0 (2006) Rwanda 60,0 (2001) Guatemala 56,2 (2004) Senegal 54,0 (2001) Afghánistán 53,0

(2003) Honduras 50,7 (2003)

09

Procento populace žijící za méně než 1 USD na den a osobu (podle parity kupní síly)


12

Státy světa podle HDP na obyvatele

09


13

Podle proměnnosti:

Trvale daná: např. kastovní, stavovská

Proměnlivá: jsou možné posuny osob mezi skupinami

Podle příčiny:

Nutný důsledek společenského života

Důsledek určitého uspořádání společenského života

09

Sociální nerovnost

Rozdílnost společenských skupin v příjmech, majetku, moci, privilegiích, prestiži.


14

Rozdíly ve vlastněném bohatství: jsou většinou způsobeny historicky – dědickou posloupností; bohatí mají zvýhodněný přístup ke vzdělání, kultuře, cestování kontaktům, majetek jim vynáší další bohatství; ti, kdo jsou odkázáni jen na výdělek ze své práce, jsou více ohroženi chudobou (příklad: mladá rodina, která si musí vzít hypotéku na dům/byt, je celoživotně znevýhodněná vůči jiné rodině, která dům/byt dostala od rodičů).

Nízké výdělky ze zaměstnání: jsou důsledkem nedostatečného vzdělání a kvalifikace, příp. lidských vlastností a schopností. Rozdíly mezi lidmi ve schopnostech, inteligenci, píli, pracovitosti, ambicích, povahových vlastnostech apod. jsou přirozené a jsou motorem vývoje společnosti. Proto i diferenciace výdělků z výkonových hledisek musí být zachována.

Nezaměstnanost: je základním ekonomickým a sociálním problémem, který vede k sociálnímu vyloučení, často i k bezdomovectví a k bídě (absolutní chudobě).

09

Příčiny chudoby


15

Primárně společenská záležitost: odpovědnost přísluší státu, který musí vytvořit takové sociální e ekonomické podmínky, aby lidé do chudoby neupadali (dostatek pracovních příležitostí, bezplatné vzdělání a zdravotnictví, bohaté sociální dávky apod.) = názor sociálně demokratický, levicový.

Primárně individuální záležitost: za svou chudobu je odpovědný každý člověk svou nedostatečnou pracovitostí, nevhodným chováním apod., proto chudí sami musí zmobilizovat své zdroje a změnit svou situaci = názor liberální, pravicový.

Oba uvedené názory jsou extrémní, reálné řešení je třeba hledat na škále mezi nimi.

09

Názory na řešení chudoby


16

hranice denních příjmů na osobu

relativní metoda

normativní metoda

Giniho index

Index lidského rozvoje

09

Měření chudobyZnáte ještě jiné metody?


17

Nejpoužívanější klasifikace chudoby, vytvořená Světovou bankou (1990): extrémní chudoba - průměrný denní příjem je nižší než 1,- USD, od r. 2008 1,25 USD.

V Evropě je extrémní chudoba eliminována zásahy sociálního státu

09

Hranice denních příjmů na osobu


18

Nejběžnější metodou určování chudoby je relativní metoda, která stanoví úrovně příjmů ve vztahu k průměrnému příjmu v dané zemi, lidé kteří mají příjem pod touto hranicí, mají nárok na sociální pomoc. V Evropě se tato hranice pohybuje mezi 50 - 70 % středních příjmů.

Roční národní hranice chudoby je stanovena na úrovni 60 % mediánu ročního národního ekvivalizovaného příjmu na spotřební jednotku. Medián příjmu rozděluje celkovou populaci na dvě stejné části. Ekvivalizovaný příjem na spotřební jednotku se vypočítá tak, že vydělíme celkový čistý příjem domácnosti její velikostí určenou použitím následujících vah: 1.0 pro první dospělou osobu, 0.5 pro ostatní členy domácnosti ve věku 14 let nebo více a 0.3 pro každého člena domácnosti mladšího 14 let.

ČR: průměrný příjem asi 24 tis., medián asi 20 tis., 60% mediánu = 12 tis. Příklad: muž 15 tis., rodičovský příspěvek 7,6 tis. = 22,6 tis. Rodina: 1 + 0,5

+ 3x0,3 = 2,4. 22,6 : 2,4 = 9,42 tis. Výhoda: možnost relativně pružně reagovat na ekonomický a sociální vývoj,

tato výhoda však bývá občas převáděna do reakcí rovnajícím se korupci voličů.

Nevýhoda: nadhodnocení sociálních dávek a nebezpečí, že politici využijí návyku jejího čerpání.

09

Relativní metoda


19

Česká republika patří k zemím s nejnižší mírou chudoby – podle metodiky EU dosáhla v roce 2008 (poslední dostupné údaje ČSÚ a Eurostatu) hodnoty 9 % (podíl osob s příjmem pod hranici 60 % mediánu národního ekvivalizovaného příjmu na spotřební jednotku), zatímco průměr zemí EU činí 17 %.

Chudobou byli přitom nejvíce ohroženi obdobně jako v jiných zemích zejména nezaměstnaní, neúplné rodiny a rodiny se 3 a více dětmi (tyto rodiny však představují méně než 5 % rodin). Ze všech dětí mladších 18 let bylo v ČR pod hranicí chudoby 13 % (v rámci EU v průměru 20 %).

V kategorii zaměstnaných osob ve věku 18 let a více byla 4% osob ohrožena chudobou, v rámci sedmadvacítky činila tato hodnota 8%.

Míra chudoby osob starších 65 let dosahovala v České republice cca 7% (v zemích Evropské unie 19 %).

09

Chudoba v České republice – měřeno relativní metodou

Proč je v ČR tak nízká

míra chudoby?


20

Kdo si nemůže dovolit alespoň tři z následujících položek, trpí materiální deprivací; v ČR je to 16% populace.

Devět položek zahrnutých do tohoto indikátoru: ◦ schopnost čelit neočekávaným výdajům; ◦ schopnost zaplatit jeden týden dovolené mimo domov ročně; ◦ neexistence nedoplatků (hypotéky nebo platby nájmu, účty za

komunální služby nebo splácení zakoupeného zboží na splátky či další splátky půjček);

◦ schopnost mít masité jídlo, kuře, rybu nebo vegetariánský ekvivalent každý druhý den;

◦ schopnost adekvátně vytápět obydlí; ◦ vlastnictví pračky; ◦ vlastnictví barevné televize; ◦ vlastnictví telefonu; ◦ vlastnictví osobního auta.

09

Materiální deprivace


2109


22

•Výhoda: nižší možnost zneužívání sociálního systému,

•Nevýhody: stanovit vyrovnaný spotřební koš je velmi náročné a vyžaduje to hlubší analýzu a znalost společenských poměrů; spotřební koš také velmi pomalu reaguje na změny ve společnosti.

Nejbezpečnější metodou měření chudoby je tzv. normativní metoda,

kdy se stanoví minimální společensky

přijatelný spotřební koš, který se vyjádří v

penězích.

Pro svoji náročnost a nepopularitu mezi voliči, kteří sociální dávky pobírají, je tato metoda používána pouze doplňkově.

09

Normativní metoda


23

V ČR Zákon o životním a existenčním minimu 110/2006 Sb. Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů

k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje

za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.

Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení. Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení.

Částky životního minima od 1.1.2012 v Kč za měsíc:◦ pro jednotlivce 3410◦ pro první dospělou osobu v domácnosti 3140◦ pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti 2830 ◦ pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let 1740, 6 až 15 let 2140, 15 až 26 let (nezaopatřené)

2450 ◦ Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti.

Částka existenčního minima od 1.1. 2012 v Kč za měsíc: 2200 09

Oficiální hranice chudoby


24

Upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.

Je moderní formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Je jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení.

Vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá.

Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou:◦ příspěvek na živobytí◦ doplatek na bydlení◦ mimořádná okamžitá pomoc

O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je pověřené obecní úřady; od 1. 1. 2012 úřady práce.

09

Systém pomoci v hmotné nouzi


25

Udává míru nerovnosti ve výši příjmů občanů v zemi. Čím je vyšší, tím jsou rozdíly ve výši příjmů občanů vyšší. Pokud by se index rovnal nule, měli by všichni občané stejně vysokou „výplatu“ a neexistovala by tak mzdová nerovnost. Čím vyšší je Giniho index, tím je rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem vyšší.

Mzdové rozdíly jsou v Česku tradičně jedny z nejnižších v Evropské unii, i na světě. Gini index má hodnotu 26 a nižší je pouze ve Skandinávii a Slovinsku. Vzhledem k nižším mzdovým rozdílům a fungující sociální síti je tak v Česku nejméně „chudých“ na světě. Češi přitom bohatnou a kupní síla průměrné české mzdy je vyšší než v ostatních východoevropských zemích a současně doháníme např. Portugalsko či Řecko. Rodinný příjem 10 % nejlépe situovaných českých domácností je více než pětkrát vyšší než rodinný příjem 10 % nejhůře situovaných domácností. A jak je to ve světě? Něco málo přes 80 % bohatství světa je v rukou 20 % lidí.

09

Giniho index

Jak vysvětlíte tak

vysokou míru

nerovnosti v

globálním měřítku?


2609

Rok 2007: Nejvíce rovnostářskou zemí je Švédsko, hodnota jeho GINI indexu je 23, poměr lidí žijících v chudobě pak 9 %. Na druhé příčce se umístilo Česko s 10 % chudých a GINI indexem 26. Například Chorvaté mají 18 % chudých a GINI 29. Poláci 21 % lidí pod hranicí relativní chudoby a hodnotu GINI indexu na úrovni 36.


2709

Mapa světa zobrazující Giniho index, míru nerovnoměrnosti příjmů v jednotlivých

zemích.


28

Index lidského rozvoje (anglicky: Human development index, HDI) je pokus o vyjádření kvality lidského života, za pomoci porovnání údajů o chudobě, gramotnosti, vzdělání, střední délce života, porodnosti a dalších faktorů, který vypracovává Organizace spojených národů (OSN).

Používá se pro měření potenciální sociální prosperity. Index vymyslel v roce 1990 pákistánský ekonom Mahbub al Hak a od roku 1993 jej OSN používá ve své každoroční zprávě.

HDI zahrnuje údaje státu ve třech základních ohledech vůči dalšímu potenciálnímu rozvoji lidských zdrojů:◦ střední délka života◦ gramotnost obyvatelstva staršího 15 let (2/3 hodnoty indikátoru) a

počet přihlášených dětí na školy prvního, druhého a třetího stupně (1/3 hodnoty indikátoru)

◦ HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly (v dolarech)

09

Index lidského rozvoje


2909

Mapa světa podle Indexu lidského rozvoje


30

dotazování („Máte pocit, že jste chudí?“ „Jak vycházíte se svými příjmy?“)

hodnocení výše minimálního (uspokojivého) příjmu

09

Subjektivní metody


31

Ekonomický rozvoj spojený se společenskou solidaritou

Rozvojové cíle tisíciletí (2000)

Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (2010)

09

Možnosti řešení problému chudoby

Documents

Úvod do sociální politiky