Věc:metodický pokyn č. 1/2014ke kontrolní činnosti … · 2016. 9. 21. · II. Kontrola podle zvláštních právních předpisů spřímou dozorovou činností živnostenských

Na Františku ��, �� Praha �T +�� www.mpo.cz

Všem krajským živnostenským úřadům a OŽO Magistrátu hlavního města Prahy

Váš dopis značky

Ze dne

Naše značka MPO 821/2014

PID MIPOX01RGDHE

Vyřizuje/linka JUDr. V. Urban/2699

Kontaktní e-mail [email protected]

V Praze dne 30. 1. 2014

Věc: metodický pokyn č. 1/2014 ke kontrolní činnosti živnostenských úřadů, zejm. k postupům podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád)

Tento pokyn nahrazuje metodický pokyn č. 16/1996.

Základní informace:

Dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti nový zákon o kontrole /zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní

řád)/, k témuž datu byl zrušen zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole.

V návaznosti na nový zákon o kontrole byl novelizován i živnostenský zákon, a to zákonem č. 309/2013 Sb.

V uvedeném zákonu, který nabyl účinnosti 17.10. 2013, je obsažena i změna § 60a a § 60b živnostenského

zákona. Ve § 60a živnostenského zákona se v odstavci 1 zrušila věta „Při kontrole plnění povinností, které

vyplývají podnikateli pro provozování živnosti ze zvláštních právních předpisů, může živnostenský úřad

vyžadovat od podnikatele doklady o splnění těchto povinností.“ Důvodem úpravy je skutečnost, že uvedené

doklady je živnostenský úřad oprávněn po podnikateli vyžadovat na základě obecné úpravy obsažené v § 8

kontrolního řádu (dále i jen „KŘ“).

V novém znění § 60b živnostenského zákona se stanovuje, jakým způsobem se prokazují zaměstnanci

živnostenských úřadů při kontrole (průkaz, písemné pověření). Zároveň se vypouští zvláštní úprava

oprávnění pořizovat při kontrole zvukové a obrazové záznamy (toto oprávnění je také dáno v obecné


2

podobě kontrolním řádem - § 8 KŘ). Ze živnostenského zákona se vypouští i ustanovení opravňující přizvat

ke kontrole i zástupce dalších orgánů a osob určených zvláštními právními předpisy - důvod je opět týž, platí

obecná úprava KŘ, podle níž může kontrolní orgán ke kontrole přizvat další fyzickou osobu v zájmu dosažení

účelu kontroly (§ 6 KŘ).

A. Kontrola vykonávaná živnostenskými úřady

I. Živnostenská kontrola

Za živnostenskou kontrolu je nutno považovat kontrolu vykonávanou živnostenskými úřady podle části páté

zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

K hmotněprávním ustanovením živnostenského zákona (dále jen „ŽZ“) týkajícím se živnostenské kontroly je

možno zařadit § 1 a § 60a ŽZ, k procesněprávním ustanovením pak § 60b, § 60c a 60d cit. zákona.

Kontrola povinností uložených živnostenským zákonem

K § 1 ŽZ:

Pouze deklaratorní ustanovení, uvádí, že živnostenský zákon upravuje podmínky živnostenského podnikání

a kontrolu nad jejich dodržováním.

K § 60a odst. 1 ŽZ:

Uvádí, že živnostenskou kontrolu provádějí v rámci své působnosti živnostenské úřady (působnost

živnostenských úřadů je upravena příslušnými ustanoveními zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských

úřadech, ve znění pozdějších předpisů - viz níže) a dále stanoví věcný rozsah živnostenské kontroly.

Za kontrolu dodržování podmínek živnostenského podnikání (§ 1 ŽZ) je podle ŽZ nutno považovat kontrolu

plnění povinností stanovených kontrolovaným subjektům:

- živnostenským zákonem,

- zvláštními zákony,

- podmínkami provozování živnosti uloženými v rozhodnutí o udělení koncese,

- při poskytování služeb podle § 69a živnostenského zákona.


3

Se zřetelem k obsahu ustanovení § 31 odst. 19 ŽZ lze souhrnně konstatovat, že pokud zjistí živnostenský

úřad při kontrole živnostenského podnikání event. skutečnosti nasvědčující tomu, že podnikatel svou

činností porušuje též jiné právní předpisy než pouze živnostenský zákon (zvláštní předpisy), v zásadě může

postoupit věc k jejímu došetření příslušnému orgánu státní správy (tj. do jeho působnosti s možností

realizace příp. sankčního postihu podnikatele z úrovně tohoto orgánu podle zvláštního předpisu).

K § 60a odst. 2 ŽZ:

Cit. ustanovením živnostenského zákona je stanovena působnost obecních živnostenských úřadů při výkonu

kontrolní (dozorové) činnosti v oblasti dodržování povinností při značení tabákových výrobků podle zákona

upravujícího spotřební daně a dodržování zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků podle

zákona upravujícího spotřební daně (přeneseno do živnostenského zákona s účinností od 1. 1. 2013 novelou

zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, vydanou jako zákon

č. 407/2012 Sb.) a rovněž v oblasti dodržování povinností při značení lihu a nakládání s lihem podle zákona

č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu (srov. novela živnostenského zákona vydaná s účinností od

1. 12. 2013 jako zákon č. 308/2013 Sb.).

K § 60b ŽZ:

Cit. ustanovením živnostenského zákona je stanoven způsob, jímž se zaměstnanci živnostenských úřadů

prokazují při kontrole (jde o speciální právní úpravu stanovenou živnostenským zákonem, která je

s kontrolním řádem v souladu).

K § 60c ŽZ:

Ke zvoleným třetím osobám, které je podnikatel oprávněn přizvat v průběhu kontroly, patří např.

zaměstnanci podnikatele, jeho rodinní příslušníci (popř. další příbuzní, ale kupř. i zástupci Hospodářské

komory ČR nebo příslušného živnostenského společenstva, aj.). V podstatě platí, že si podnikatel může

přizvat ke kontrole libovolného svědka, resp. kohokoliv.

K § 60d ŽZ:

Jde o fakultativní možnost živnostenského úřadu uložit rozhodnutím (ve správním řízení) podnikateli

odstranění nedostatků zjištěných při provozování živnosti. Event. odvolání proti uvedenému rozhodnutí

nemá odkladný účinek. V praxi bude aplikace tohoto opatření zpravidla navazovat na výkon živnostenské

kontroly.


4

Kontrolovanými subjekty podléhajícími režimu živnostenského zákona jsou:

- podnikatelé ve smyslu § 5 ŽZ (tj. fyzické a právnické osoby provozující živnost na základě ohlášení živnosti,

resp. na základě vzniku živnostenského oprávnění v právním režimu živnostenského zákona),

- všechny osoby (fyzické, právnické) provozující činnost naplňující pojmové znaky živnosti (§2 ŽZ) bez

živnostenského oprávnění (tj. v případech neoprávněného podnikání),

- osoby poskytující služby podle § 69a živnostenského zákona (na uvedené subjekty se vztahuje kontrolní

pravomoc živnostenských úřadů pouze v omezeném rozsahu).

Věcná a místní příslušnost živnostenských úřadů k výkonu živnostenské kontroly:

a) Věcná příslušnost živnostenských úřadů ke kontrolní činnosti

S účinností od 1. 1. 2003 provádějí živnostenskou kontrolu a realizují sankční postih ve formě pokut za

porušení povinností podle živnostenského zákona obecní živnostenské úřady, kterými jsou odbory obecních

úřadů obcí s rozšířenou působností, a na území hlavního města Prahy živnostenské odbory úřadů

městských částí určených Statutem hlavního města Prahy /k tomu viz § 1 písm. a) a § 2 odst. 1 písm. c)

zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, dále část šedesátá šestá

zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních

úřadů, dále § 66 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích /obecní zřízení/, ve znění pozdějších předpisů,

a § 17 odst. 1 písm. a/ zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze).

b) Místní příslušnost živnostenských úřadů ke kontrolní činnosti

Místní příslušnost živnostenských úřadů je upravena v § 71 ŽZ. Z tohoto ustanovení plyne, že k provedení

kontroly povinností uložených živnostenským zákonem a k případnému uložení sankce za zjištěná porušení

zákona je místně příslušný živnostenský úřad podle pravidel daných správním řádem, tedy primárně podle

místa činnosti účastníka řízení (např. podle umístění provozovny). Pokud by vkonkrétním případě toho

hledisko nebylo možno uplatnit, řídila by se místní příslušnost živnostenského úřadu sídlem podnikatele.

U osob, které se dopouštějí neoprávněného podnikání, je živnostenským úřadem místně příslušným

ke kontrole živnostenský úřad příslušný podle místa činnosti; je-li takových úřadů více, platí § 11 odst. 2

správního řádu.


5

Srov. též metodická informace MPO č. 6/2009 k problematice určování místní příslušnosti živnostenských

úřadů.

II. Kontrola podle zvláštních právních předpisů s přímou dozorovou činností

živnostenských úřadů

1. Kontrola povinností uložených zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění

pozdějších předpisů:

Povinnosti podle cit. zákona vyplývají pro podnikatele (a pro všechny osoby podléhající právnímu režimu

tohoto zákona) z části druhé, § 3 a násl. cit. zákona.

Věcná a místní příslušnost živnostenských úřadů k výkonu dozoru nad dodržováním povinností stanovených

tímto zákonem:

Podle § 23 odst. 5 cit. zákona je dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 9 až 13 a § 14a až 16

a § 18 cit. zákona v oblasti obchodu a služeb svěřen do působnosti obecních živnostenských úřadů

příslušných podle umístění provozovny; nelze-li místní příslušnost určit podle umístění provozovny,

provádějí dozor obecní živnostenské úřady podle místa realizované činnosti.

Uvedené živnostenské úřady mohou provádět dozor nad dodržováním cit. ustanovení zákona o ochraně

spotřebitele u všech subjektů podléhajících režimu živnostenského zákona, nebo u osob provozujících

činnost, která je živností a uvedené osoby přitom nemají platné živnostenské oprávnění a podnikají tedy

neoprávněně (srov. § 27 cit. zákona).

2. Kontrola povinností stanovených zákonem č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně

a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění

pozdějších předpisů:

Povinnosti podle cit. zákona vyplývají pro dotčené osoby z ustanovení § 2 až 6b a 7a cit. zákona.

Kontrolovanými subjekty jsou osoby odpovědné za dodržování zákona o regulaci reklamy, tedy zásadně

zadavatel reklamy, šiřitel reklamy, zpracovatel reklamy.


6

Věcná a místní příslušnost živnostenských úřadů k výkonu dozoru nad dodržováním tohoto zákona:

V rozsahu stanoveném v § 7 odst. 1 písm. g) jsou k dozoru nad dodržováním zákona o regulaci reklamy

příslušné krajské živnostenské úřady.

3. Kontrola povinností stanovených zákonem č. 247/2006 Sb., o omezení provozu zastaváren

a některých jiných provozoven v noční době:

Povinnosti vyplývají pro dotčené subjekty z § 1 cit. zákona.

Věcná a místní příslušnost živnostenských úřadů k výkonu dozoru nad dodržováním povinností stanovených

tímto zákonem:

Podle § 2 odst. 3 cit. zákona jsou k výkonu dozoru příslušné obecní živnostenské úřady příslušné podle

umístění provozovny (a kromě nich i Česká obchodní inspekce).

4. Kontrolní činnost živnostenských úřadů podle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění

pozdějších předpisů (podle novely provedené zákonem č. 377/2009 Sb.):

Ke kontrole jsou příslušné obecní živnostenské úřady.

Kontrolní činnost vyplývá z novely cit. zákona provedené s účinností od 3. 12. 2009 zákonem

č. 377/2009 Sb. Obecně jde o dozor nad dodržováním informačních povinností uložených cestovním

kancelářím a cestovním agenturám (dále jen „ CK a CA“) nařízením EP a Rady (ES) č. 1371/2007 o právech

a povinnostech cestujících v železniční dopravě – povinnosti vyplývají pro právnické a podnikající fyzické

osoby přímo z cit. nařízení.

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob, jichž se mohou dopustit uvedené subjekty

v rozporu s cit. přímo použitelným právním předpisem EU, jsou uvedeny § 52 odst. 6 cit. zákona (pro

kontrolu ŽÚ jsou však z tohoto výčtu směrodatná pouze ustanovení písm. c), d), e), f),m), v nichž jsou jako

povinné osoby uvedeny CK a CA, tj. poskytovatelé souhrnných služeb cestovního ruchu).

5. Kontrolní činnost živnostenských úřadů podle zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví,

ve znění pozdějších předpisů (podle novely provedené zákonem č. 301/2009 Sb.):



7

Kontrolní činnost vyplývá z novely cit. zákona provedené s účinností od 1. 1. 2010 zákonem č. 301/2009 Sb.

(viz § 3 cit. zákona).

Obecně jde o kontrolu poskytování informací a kontrolu postupu CK a CA ve dvou hlavních směrech:

a) informace a postupu pro ochranu práv osob se zdravotním postižením,

b) informace o zákazu provozování letecké dopravy uvedené v seznamu Evropského společenství

(tzv. black list) vůči leteckým dopravcům, kteří těmto zákazům podléhají.

V cit. novele zákona o civilním letectví jsou zpracovány skutkové podstaty správních deliktů; povinnosti

jsou stanoveny v přímo použitelných předpisech Evropského společenství, jimiž jsou:

ad a) nařízení EP a Rady (ES) č. 1107/2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou

schopností pohybu a orientace v letecké dopravě,

ad b) nařízení EP a Rady (ES) č. 2111/2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce,

kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké

dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 směrnice 2004/36/ES a rovněž

nařízení komise (EU) č. 273/2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 474/2006 o vytvoření seznamu

Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy

ve Společenství.

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob, jichž se mohou dopustit uvedené subjekty

v rozporu s cit. přímo použitelnými právními předpisy EU a které projednávají obecní živnostenské úřady (za

předpokladu, že pachatelem deliktu je provozovatel CK nebo CA), jsou stanoveny v § 93 odst. 6 a 7 cit.

zákona o civilním letectví. (Pozn. za zmínku stojí, že v § 93 odst. 6 cit. zákona se na rozdíl od § 93 odst. 7 cit.

zákona nehovoří o provozovateli CK a CA, nýbrž o „smluvním leteckém dopravci“ – jímž je i CK nebo CA,

§ 93 odst. 7 cit. zákona).

6. Kontrola podle zákona č. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (podle novely provedené

zákonem č. 102/2013 Sb.):


Kontrolní činnost vyplývá z novely cit. zákona provedené s účinností od 1. 5. 2013 zákonem č. 102/2013 Sb.;

povinnosti vyplývají z přímo použitelného právního předpisu Evropského společenství, jímž je nařízení EP

a Rady (EU) č. 181/2011, o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES)

č. 2006/2004.


8

Příslušný k projednání porušení uvedených povinností je obecní živnostenský úřad (v případech, jde-l i

o porušování cit. přímo použitelného nařízení provozovatelem CK nebo provozovatelem CA –

viz § 34f odst. 3 cit. zákona o silniční dopravě).

7. Kontrola podle § 59 ŽZ – nařízení EP a Rady (ES) č. 2006/2004 v oblasti ochrany spotřebitele:

Ke kontrole jsou příslušné obecní živnostenské úřady (v případě, jde-li o podnikatele – provozovatele CK

nebo CA).

8. Kontrola podle zákona č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu:

Kontrola vyplývá pro obecní živnostenské úřady z § 60a odst. 2 ŽZ (viz novela živnostenského zákona

provedená s účinností od 1. 12. 2013 zákonem č. 308/2013 Sb.).

Příslušnost obecních živnostenských úřadů k projednávání správních deliktů je založena § 72 odst. 2

zákona č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu (podle uvedeného ustanovení cit. zákona obecní

živnostenské úřady projednávají správní delikty podle § 59 odst. 1 písm. a), § 60 odst. 1 písm. a) a b),

§ 61 odst. 1 písm. a), § 62 odst. 1 písm. a), § 63 odst. 1 písm. a), § 64 odst. 1 písm. a), § 66 odst. 1

a § 67 odst. 1 písm. a) a b) cit. zákona, „jejichž spáchání zjistí při výkonu své působnosti podle jiného

zákona“).

Blíže viz metodická informace MPO č. 10/2013 (č. j. 40862/13/41200 ze dne 2. 10. 2013) k úpravě prodeje

kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin.

III. Nařízené kontroly

Jde o kontrolu určitých oblastí, jež vyplývají pro MPO, resp. pro živnostenské úřady se zřetelem

k příslušným usnesením vlády ČR.

K těmto oblastem t. č. patří:

a) kontrolní činnost v souvislosti s extremistickými akcemi,

b) kontrolní činnost ve vztahu k zahraničním osobám (migrace),

c) kontrolní činnost v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví,

d) kontrolní činnost v oblasti plnění programu „Zdraví pro 21. století“,

e) kontrolní činnost v oblasti odpadů,


9

f) kontrolní činnost týkající se problematiky autovraků,

g) kontrolní činnost v oblasti lihu, resp. lihovin (nepovolené množství metylalkoholu).

V rámci Informačního systému Registru živnostenského podnikání (IS RŽP) jsou dané oblasti vedeny pro

účely statistiky převážně jako specifické „vlastnosti kontroly“.

IV. Kontroly právních předpisů prováděné obcemi s rozšířenou působností (ŽÚ jako

odbor pověřený orgánem obce)

Jde o kontroly, při nichž obecní živnostenský úřad vystupuje na základě pověření (zmocnění) obce jako

dozorový orgán obce s rozšířenou působností (nikoliv tedy z pozice živnostenského úřadu, nýbrž jako orgán

obce).

Příklady uvedených kontrol:

- dozorová činnost podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů

Kontroly mohou provádět mj. krajský úřad nebo i obecní úřad jako orgány cenové kontroly (viz § 14 cit.

zákona o cenách a § 4, 4a a 5a zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR v oblasti cen – případnou

možnost pověření obecních živnostenských úřadů (popř. i krajských živnostenských úřadů) výkonem

uvedených kontrol nelze proto zcela vyloučit .

- dozorová činnost podle zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými

tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění

pozdějších předpisů („zákon o toxikomaniích“)

Kontroly může provádět mj. obec v přenesené působnosti (§ 24 odst. 1 písm. a) cit. zákona; nelze proto

vyloučit např. ani možnost případného pověření obecních živnostenských úřadů event. výkonem takové

kontroly).

- dozorová činnost podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů,

V případě obecních živnostenských úřadů může připadat v úvahu event. pověření k výkonu kontrolní

činnosti týkající se zejména přestupků podle § 24 odst. 1 písm. a), b) c) a § 33 odst. 1 písm. a) a b)

cit. zákona.


10

- dozorová činnost podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů

U obecních živnostenských úřadů připadá v úvahu možnost pověření zaměstnanců uvedených orgánů obcí

výkonem kontroly nad dodržováním povinností vyplývajících z § 58 odst. 4 cit. zákona (povinnosti

stanovené právním předpisem obce – typicky např. kontrola tržních řádů obce).

Postup živnostenských úřadů při výkonu kontroly:

S účinností od 1. 1. 2014 se procesní postup živnostenských úřadů při výkonu kontroly řídí:

1) příslušnými ustanoveními zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád),

2) obecnými ustanoveními zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, a to pouze v případech, pokud kontrolní

postup není upraven zákonem o kontrole (kontrolním řádem).

K vybraným ustanovením zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád):

- k § 1 (Působnost zákona)

Definuje dva základní subjekty kontroly (kontrolní orgán, kontrolovaná osoba) a stanoví působnost

kontrolního řádu, jež není na rozdíl od zákona o státní kontrole již omezena pouze na tzv. vnější kontrolu

(tj. kontrolu vykonávanou orgány veřejné správy, případně jinými orgány vůči nepodřízeným právnickým či

fyzickým osobám, anebo jiným orgánům), ale zahrnuje i kontrolu veřejné správy (tj. kontrolu výkonu státní

správy realizovanou v rámci instančních vztahů nadřízenosti a podřízenosti kontrolního orgánu

a kontrolované osoby ) - u obou druhů uvedených kontrol se vždy jedná o vztah mezi dvěma samostatnými

subjekty.

- k § 2 (Kontrola)

Pozitivní definicí stanoví obecné vymezení kontroly (jde o zjišťování, jak kontrolovaná osoba plní povinnosti

vyplývající z právních předpisů nebo uložené na základě právních předpisů – jiné skutečnosti nelze v rámci

kontroly coby výkonu veřejné moci zjišťovat). Součástí kontroly není ukládání povinností, resp. ukládání

opatření k nápravě a ukládání sankcí – nejde o procesní součást kontroly, nýbrž o řízení navazující (zpravidla

správní řízení).


11

-k § 3 (Úkony předcházející kontrole)

Jde o činnosti, které neodpovídají klasickému průběhu kontroly, ale někdy jsou jejím předchůdcem, jindy se

realizují samostatně, aniž na ně nutně „klasická“ kontrola musí navazovat – např. různé formy monitoringu,

ale též ověřování vnějšího podnětu ke kontrole apod. Jedná se tedy o institut, který kontrolní orgán může,

ale nemusí nutně využít.

Cílem těchto úkonů (např. ohledání místa, shromáždění listin a dokumentů, cílené sledování místa a osob,

nákup zboží, „čerpání“ služby, apod.) je opatřit podklady pro úvahu ohledně možnosti zahájení či

nezahájení kontroly.

Úkony předcházejícími kontrole podle § 3 KŘ se pouze zjišťuje, zda je provedení kontroly nezbytné či nikoliv

- na rozdíl od úkonů bezprostředně předcházejících předložení pověření ke kontrole podle § 5 odst. 2

písm. c) KŘ, jimiž je kontrola zahájena a kdy kontrolující již tyto úkony provádí s tím, že zahajuje kontrolu.

O úkonech podle § 3 KŘ se pořizuje záznam, který buď zůstane jediným úkonem ve věci, anebo se stane

podkladem kontrolních zjištění v protokolu o kontrole.

- k § 4 (Pověření ke kontrole)

Třetím subjektem kontroly (kromě kontrolního orgánu a kontrolované osoby) je kontrolující.

Kontrolujícím je zpravidla „zaměstnanec kontrolního orgánu“, avšak nejedná se o nezbytné pravidlo, resp.

požadavek kontrolního řádu.

Pro účely kontrolního řádu jsou podstatné pouze dvě skutečnosti: 1) jedná se o fyzickou osobu, 2) která má

platné pověření ke kontrole, vystavené buďto formou průkazu nebo písemného pověření, přičemž je

odpovědností kontrolního orgánu, kterým osobám takové pověření udělí. Pověřením ke kontrole nejsou

na kontrolujícího delegovány kontrolní pravomoci (ty zůstávají zachovány kontrolnímu orgánu, jehož

jménem kontrolující kontrolu fakticky provádí).

KŘ nestanoví minimální počet kontrolujících (tj. i když lze obecně doporučit výkon kontroly více

kontrolujícími, záleží na kontrolním orgánu, kolik kontrolujících bude k výkonu konkrétní kontroly

pověřeno).

Je-li kontrolujících více, KŘ nestanoví žádnou zvláštní formu pro určení vedoucího kontrolní skupiny.

Problematiku podjatosti kontrolujícího KŘ speciálně neřeší, subsidiárně se uplatní postup podle § 14

správního řádu.

S ohledem na dosavadní praxi a povahu některých kontrol rozlišuje KŘ dvě formy pověření ke kontrole, a to

průkaz a písemné pověření, přičemž základní rozdíl v praxi spočívá především v tom, že průkazy zpravidla

slouží jako dlouhodobější pověření k opakovanému výkonu určité kontrolní činnosti a zvláště v případech,


12

kdy je kontrola jedinou či jednou ze stěžejních činností kontrolního orgánu, zatímco písemné pověření je

užíváno ad hoc pro jednotlivé kontroly.

Náležitosti pověření ke kontrole KŘ nestanoví, písemné pověření by mělo minimálně obsahovat následující

údaje:

- identifikace kontrolního orgánu,

- identifikace kontrolujícího (v případě více kontrolujících je vhodné již v pověření výslovně určit též

vedoucího kontrolní skupiny),

- identifikace kontrolované osoby,

- předmět kontroly (doporučujeme doplnit také odkaz na hmotněprávní normu, která stanovuje danou

kontrolní pravomoc kontrolnímu orgánu),

- identifikace a podpis osoby, která pověření vydala,

- datum vydání pověření.

Pro pověření ve formě průkazu platí přiměřeně výše uvedené. V případech, kdy jsou kontroly vykonávány

na základě písemného pověření, lze vystavit pouze jedno pověření pro celou kontrolní skupinu, vněmž

budou uvedeni všichni kontrolující.

Použití úředního razítka na pověření KŘ nevyžaduje.

- k § 5 (Zahájení kontroly)

Vymezení okamžiku zahájení kontroly je důležitým ustanovením KŘ, neboť od tohoto okamžiku dochází

k aktivaci procesních práv, která KŘ kontrolujícím, ale i kontrolnímu orgánu poskytuje.

Kontrola je postupem zahajovaným výhradně z úřední povinnosti, kdy je na rozhodnutí kontrolního orgánu,

zda určitou kontrolu zahájí či nikoliv.

Ostatní subjekty či orgány mohou kontrolnímu orgánu podávat podněty ke kontrole, jež mají povahu

podnětu dle § 42 správního řádu.

Kontrola je zahájena prvním kontrolním úkonem, jímž může být jeden ze tří uvedených způsobů:

- předchozím oznámením, nebo

- předložením pověření ke kontrole, nebo

- jiným kontrolním úkonem (úkonem bezprostředně předcházejícím kontrole, resp. úkonem

bezprostředně předcházejícím předložení pověření ke kontrole).

Kontrolovanou osobou je zásadně podnikatel.

Kontrolní řád v tomto ustanovení rovněž zavádí legislativní zkratku „povinná osoba“, jíž je jakákoli osoba

odlišná od kontrolované osoby, která však je (popř. byla) vůči kontrolované osobě v určitém vztahu a jejíž


13

součinnost je pro řádný výkon kontroly a dosažení jejího účelu taktéž nezbytná (může to být například

dodavatel či odběratel kontrolované osoby, zákazník, od něhož kontrolující potřebuje získat určité

informace nebo dokumenty týkající se činnosti kontrolované osoby, apod.).

KŘ připouští možnost provedení kontroly na místě pouze za přítomnosti povinné osoby. Při nepřítomnosti

kontrolované osoby je třeba skutečnost, že byla kontrola zahájena, následně oznámit kontrolované osobě

a doručit jí i protokol o kontrole (tím jsou práva kontrolované osoby příslušným způsobem zajištěna).

- k § 6 (Přizvané osoby)

Jde o další fyzické osoby, např. znalce, tlumočníky, jejichž přizvání ke kontrole (tj. zda budou či nebudou ke

kontrole přizvány) závisí zcela na správním uvážení kontrolního orgánu (přitom se sleduje, zda a do jaké

míry je jejich účast na kontrole vhodná, resp. žádoucí ke splnění účelu kontroly).

Pověření přizvané osoby (které přizvané osobě povinně vystavuje kontrolní orgán) slouží pouze jako doklad

k prokázání, že přizvaná osoba má právo účastnit se spolu s kontrolujícím kontroly a s tím související práva

(právo vstupu a seznamování se s informacemi potřebnými ke splnění účelu jejího přizvání). Přizvaná osoba

se může podílet na kontrole pouze v rámci kompetencí kontrolního orgánu, který kontrolu provádí.

Odpovědnost za konání přizvané osoby má vždy kontrolující, nicméně proti přizvané osobě může

kontrolovaná osoba „brojit“ obdobně jako proti kontrolujícímu (podjatost přizvané osoby).

- k § 7 (Vstup na pozemky, do staveb a jiných prostor)

Uvedené právo patří mezi stěžejní práva kontrolujících podle KŘ, přičemž není vyžadován souhlas vlastníka

nebo uživatele příslušného pozemku, stavby či jiného prostoru, ale je stanovena povinnost umožnit

kontrolujícímu vstup. Oprávnění ke vstupu se nevztahuje na obydlí s výjimkou obydlí sloužícího k podnikání

nebo provozování jiné hospodářské činnosti. KŘ zde plně respektuje čl. 12 Listiny základních práv a svobod

zaručující nedotknutelnost obydlí. V žádném případě KŘ neumožňuje kontrolujícím násilný vstup.

- k § 8 (Další práva kontrolujícího)

K těmto dalším právům kontrolujících patří oprávnění požadovat prokázání totožnosti fyzických osob

přítomných v místě kontroly (pokud uvedené osoby plní úkoly kontrolované osoby nebo jde o osoby, které

mohou přispět ke splnění účelu kontroly, resp. jejichž účast na kontrole je pro splnění účelu kontroly

potřebná - povinné osoby), provádění kontrolních nákupů, provádění potřebných měření, atd. (ne všechno

bude využito v praxi živnostenských úřadů), pořizování obrazových nebo zvukových záznamů, využití

technických prostředků kontrolované osoby, požadavky na součinnost kontrolované osoby k naplnění účelu

kontroly.


14

Jde o základní okruh oprávnění (taxativní výčet), která mohou kontrolující potřebovat k výkonu své

kontrolní činnosti, avšak lze je využívat jenom v nezbytně nutném rozsahu. Třebaže kontrola nemá

kontrolovanou osobu nadměrně zatížit, je pro kontrolní orgán, resp. kontrolující důležité, aby měli pro svou

činnost vytvořeny alespoň základní podmínky nezbytné ke splnění účelu kontroly.

- k § 9 (Povinnosti kontrolujícího)

Jde o povinnosti zjistit stav věci v nezbytném rozsahu, šetřit práva a zájmy dotčených osob (tj. kontrolované

osoby, povinné osoby a třetí osoby), prokázat se ke kontrole (tj. jde o ověření identity kontrolujícího),

potvrdit zajištění originálních dokladů (a posléze doklady vrátit), umožnit účast kontrolované osobě při

výkonu kontroly na místě a vyhotovit protokol o kontrole a doručit jeho stejnopis kontrolované osobě

(taxativní výčet povinností).

Za „třetí osoby“ dle § 9 KŘ lze považovat další osoby, které nelze podřadit pod kontrolovanou osobu

(§ 1 KŘ), kontrolujícího (§ 4 KŘ), osobu povinnou (§ 5 KŘ) či osobu přizvanou (§ 6 KŘ) a které jsou přítomny

na místě výkonu kontroly anebo výkon kontroly může ovlivnit jejich práva. Může se jednat např. o veřejnost

v prodejně nebo veřejné budově, kde probíhá kontrola, apod.

- k § 10 (Práva a povinnosti kontrolované osoby a povinné osoby):

Práva kontrolovaných osob v zásadě odpovídají povinnostem kontrolujících (tzv. synallagmatická,

tj. vzájemně podmíněná úprava práv a povinností v KŘ).

K oprávněním kontrolovaných osob podle KŘ patří právo požadovat pověření ke kontrole, namítat

podjatost kontrolujícího a přizvané osoby, seznámit se s obsahem protokolu o kontrole a podávat námitky

proti kontrolním zjištěním obsaženým v protokolu o kontrole (taxativní výčet oprávnění).

K povinnostem kontrolovaných osob patří vytvořit podmínky pro výkon kontroly (v rozsahu práv

kontrolované osoby), poskytovat k tomu potřebnou součinnost a podat na vyžádání zprávu o odstranění

nebo prevenci nedostatků zjištěných při kontrole (taxativní výčet povinností).

Oprávnění povinných osob KŘ výslovně neupravuje, nicméně i tato oprávnění odpovídají povinnostem

kontrolujících (samozřejmě pouze v rozsahu, který odpovídá účasti povinné osoby na výkonu kontroly).

Povinné osoby mají rovněž obecnou povinnost poskytnout kontrolujícím potřebnou součinnost pro výkon

kontroly, avšak rozsah této povinnosti je omezen pouze na případy, kdy plnění uvedené povinnosti není

z objektivních důvodů možné vyžadovat od kontrolovaných osob.


15

- k § 11 (Odebrané vzorky)

Jedná se o oprávnění, nikoliv o povinnost kontrolujících – vzhledem k tomu nebude toto oprávnění

využíváno, resp. uplatňováno u všech kontrol, nýbrž pouze u takových kontrol, u nichž to povaha či účel

kontroly vyžaduje. Jde o novinku v procesní úpravě kontroly v obecné rovině (dosud umožňovaly odběr

vzorků jen některé zvláštní zákony).

V kontrolní praxi živnostenských úřadů nebude aplikace tohoto ustanovení připadat reálně vúvahu.

- k § 12 (Protokol o kontrole)

Protokol o kontrole je základním výstupem celé kontroly, který zachycuje všechny podstatné skutečnosti

provedené kontroly a především popisuje učiněná kontrolní zjištění.

Kromě povinných obsahových náležitostí protokolu, jež jsou stanoveny taxativním výčtem, může protokol

obsahovat i do jisté míry „nepovinné“, fakultativní údaje.

Uvedení dne zahájení kontroly je pro kontrolu podstatné především v zájmu zachování právní jistoty jejích

subjektů, zejména kontrolovaných osob, vzhledem k právním následkům, jež jsou se zahájením kontroly

spojeny. Uvedení posledního kontrolního úkonu předcházejícího vyhotovení protokolu o kontrole je

podstatné především z hlediska počítání lhůty stanovené pro vyhotovení protokoluo kontrole, případně

pro běh lhůt v rámci navazujícího správního řízení.

Maximální lhůta pro vyhotovení protokolu o kontrole stanovená KŘ činí 30 dnů (ve zvlášť složitých

případech 60 dnů) od vyhotovení posledního kontrolního úkonu. Protokol o kontrole podepisují všichni

kontrolující (to platí i v případě kontrolní skupiny - nestačí pouze podpis vedoucího kontrolní skupiny).

Na rozdíl od zákona o státní kontrole KŘ nevyžaduje seznámení kontrolované osoby s protokolem

o kontrole, okamžikem seznámení kontrolované osoby s protokolem o kontrole je den doručení protokolu

o kontrole.

Správní řád připouští tzv. fikci doručení (§ 24 odst. 1 správního řádu), dle níž platí, že pokud si adresát

uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost

se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. Pokud § 12 odst. 3 KŘ uvádí za povinnost doručit

stejnopis protokolu o kontrole, potom je tato povinnost splněna 10. dnem uložení písemnosti na poště.

Fikce doručení se tedy vztahuje i na zasílání písemností v rámci úkonů podle KŘ.

Při doručování písemností může nastat další zásadní překážka, a tou je situace, kdy je adresát neznámý,

a tedy na něj nelze uplatnit tzv. fikci doručení. Toto řeší správní řád v § 25 doručování veřejnou vyhláškou.


16

- k § 13 (Námitky)

Námitky lze podat pouze proti kontrolním zjištěním, nikoli proti dalším skutečnostem popisujícím průběh

kontroly (a také nikoliv proti protokolu, jak tomu bylo podle předchozí právní úpravy). Účelem vyřizování

námitek není též vyřizování případných stížností na průběh kontroly či chování kontrolujících. K tomu slouží

institut stížností dle § 175 správního řádu, případně uplatnění náhrady škody způsobené nesprávným

úředním postupem.

Námitky může podat pouze kontrolovaná osoba, námitky lze podat proti jednotlivým kontrolním zjištěním

nebo proti všem kontrolním zjištěním (ne však všeobecně proti protokolu o kontrole). Námitky lze podat

pouze písemně (zahrnuje i elektronickou formu podání námitek), nikoliv ústně do protokolu. Námitky musí

být konkrétní (tj. musí z nich být zřejmé, vůči čemu směřují) a odůvodněné.

Námitky lze podat pouze ve stanovené lhůtě, tj. do 15 dnů od doručení protokolu, počátkem lhůty je den

doručení protokolu o kontrole (nezapočítává se), pro běh lhůty platí podpůrně pravidla o počítání času

(viz § 40 správního řádu).

Obsahem námitek může být vedle jejich zdůvodnění i návrh na doplnění kontrolních zjištění (včetně

podkladů, o něž se kontrolní zjištění opírají).

- k § 14 (Vyřizování námitek)

KŘ zachovává jednoinstančnost vyřizování námitek, avšak nově odstraňuje formálnost celého procesu tím,

že se již nejedná o žádné formalizované řízení ukončené rozhodnutím, avšak pouze o neformální vyřízení

námitek (současně KŘ i na tento postup vztáhl z praktických důvodů subsidiární aplikaci správního řádu –

viz např. obecné instituty o doručování či počítání času, uplatnění základních zásad činnosti správních

orgánů).

KŘ nově stanoví celkovou lhůtu pro vyřízení námitek (30 dnů od doručení námitek, zvlášť složité případy až

do 60 dnů od doručení námitek); lhůta 7 dnů pro předání námitek nadřízené osobě kontrolujícího zůstává

zachována, avšak započítává se do celkové doby pro vyřízení námitek.

Vady námitek:

- námitky podané neoprávněnou osobou, opožděné, nekonkrétní nebo nezdůvodněné se zamítají bez

dalšího (tj. bez jejich věcného posuzování).

I v rámci vyřizování námitek lze stále provádět kontrolní úkony a požadovat součinnost kontrolovaných,

popř. povinných osob (pod sankcí pokuty), aniž by bylo třeba využívat institut došetření věci (viz § 21 KŘ),

protože proces kontroly nebyl dosud formálně ukončen.


17

- k § 15-17 (Přestupky, správní delikty, společná ustanovení)

KŘ zavádí v souladu se zásadami správního trestání skutkové podstaty přestupků a správních deliktů

kontrolované a povinné osoby, které formou pokuty sankcionují jednání porušující zákonem stanovené

hmotněprávní povinnosti (zejména se jedná o povinnost umožnit výkon oprávnění kontrolujícího nebo

přizvané osoby a povinnost poskytnout k tomu potřebnou součinnost).

Uvedená právní úprava sleduje zájem na zajištění dosažení účelu kontroly, vyžadující (mimo jiné)

poskytování součinnosti kontrolované nebo povinné osoby kontrolujícímu, a dále zájem na zajištění

řádného a nerušeného průběhu kontroly.

V případě přestupků je sankcionováno nesplnění některé z povinností podle § 10 odst. 2 KŘ, jíž se dopustila

fyzická osoba jako kontrolovaná osoba, nebo nesplnění některé zpovinností podle § 10 odst. 3 KŘ, jíž se

dopustila fyzická osoba jako povinná osoba. V případě správních deliktů je sankcionováno nesplnění

některé z povinností podle § 10 odst. 2 KŘ, jíž se dopustila právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba

jako kontrolovaná osoba, nebo nesplnění některé z povinností podle § 10 odst. 3 KŘ, jíž se dopustila

právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jako povinná osoba. U přestupků stačí nedbalostní zavinění

(KŘ nevyžaduje úmyslné zavinění), u správních deliktů platí princip objektivní odpovědnosti (se stanovením

tzv. liberačních důvodů, kdy právnická osoba a podnikající fyzická osoba za správní delikt neodpovídají).

Na řízení o přestupku se vztahuje zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů,

případně subsidiárně správní řád. Na řízení o správním deliktu se vztahuje obecná procesně právní úprava

řízení před správním orgánem podle správního řádu.

K event. možnosti opakovaného ukládání pokut za nerespektování procesních povinností podle KŘ:

v rámci jedné a téže kontroly lze udílet sankce za totožný typ porušení procesních pravidel podle

kontrolního řádu v případě, že i po doručení o oznámení zahájení správního řízení pro spáchání daného

typu skutku trvá tento protiprávní stav, a tudíž se kontrolovaná osoba dopustila „de facto“ nového skutku

(tento názor potvrzuje i Ministerstvo vnitra).

- k § 18 (Ukončení kontroly)

K ukončení kontroly „de iure“ může podle KŘ trojím způsobem: buď marným uplynutím lhůty pro podání

námitek (případně též možností vzdání se práva na uplatnění námitek), anebo dnem doručení vyřízení

námitek kontrolované osobě, anebo dnem, kdy byly námitky předány k vyřízení správnímu orgánu podle

§ 14 odst. 3 KŘ (Pozn. k § 14 odst. 3 KŘ: pokud byla takto předána pouze část námitek a následně další část

námitek byla přímo vyřízena, je kontrola ukončena až vyřízením zbývající části námitek. Naopak, je-li nejprve

část námitek vyřízena a teprve poté další část námitek předána příslušnému správnímu orgánu, je kontrola


18

ukončena až tímto předáním. Dojde-li k oběma úkonům současně, jedná se o tentýž rozhodný den.

Rozhodující skutečností pro ukončení kontroly je tedy vypořádání všech podaných námitek).

Dnem formálního ukončení kontroly procesní práva a povinnosti uvedená v KŘ a spojená pouze s výkonem

kontroly (včetně možnosti správního trestání za neposkytování potřebné součinnosti či neumožnění výkonu

práv kontrolujícího) „zanikají“, resp. stávají se neaktivními.

Na kontrolní proces, jenž formálně končí způsoby uvedenými v KŘ, může, avšak nemusí navazovat proces

ukládání opatření k nápravě nebo sankcí za zjištěné nedostatky (takové řízení však již není součástí

kontrolního procesu, a to ani kdyby bylo zahájeno ještě před formálním ukončením kontroly).

- k § 19 (Kontrola výkonu státní správy)

Uvedeným ustanovením KŘ jsou zohledněna určitá specifika kontrol výkonu státní správy (v případě

územních samosprávných celků v oblasti výkonu tzv. přenesené působnosti), která jsou dána především

existencí instanční závislosti kontrolního orgánu a kontrolované osoby (instanční kontrola - vztah

nadřízenosti a podřízenosti mezi orgány veřejné moci).

Danou úpravou obsaženou v KŘ je poskytována podřízeným orgánům určitá míra právní jistoty v průběhu

kontrolního procesu, spočívající do jisté míry v samostatnosti uvedených subjektů, avšak současně je zde

dána podpora nadřízeného správního orgánu tím, že umožňuje ukládání opatření k odstranění nebo

prevenci nedostatků přímo v kontrolním procesu (tj. do protokolu), a nikoliv ve správním řízení.

- k § 20 (Povinnost mlčenlivosti)

Předmětná povinnost je kontrolním řádem definována jako povinnost zachovávat mlčenlivost o všech

skutečnostech, o nichž se kontrolující nebo přizvaná osoba dozvěděla v souvislosti s kontrolou nebo s úkony

předcházejícími kontrole, a nezneužívat takto získaných informací.

Účelem daného ustanovení KŘ je zajistit ochranu údajů získaných při kontrole, případně údajů získaných též

v rámci uskutečňování úkonů předcházejících kontrole. Na rozdíl od ostatních povinností kontrolujících

uvedených v § 9 KŘ není povinnost mlčenlivosti časově omezena pouze na výkon kontroly, tj. trvá

neomezeně.

Pozn. Ačkoliv určitou výjimku z povinnosti mlčenlivosti podle § 20 KŘ představují ustanovení § 25 a 26 KŘ

(spolupráce kontrolních orgánů, zveřejňování informací o kontrolách – k tomu viz níže), zůstává obecná

povinnost mlčenlivosti zaměstnanců živnostenských úřadů, vyplývající pro ně z § 6 zákona č. 570/1991 Sb.,

o živnostenských úřadech, vně kontroly výkonu veřejné moci (v rozsahu vymezeném cit. zákonem

o živnostenských úřadech) i nadále zachována. S řešením „prolomení“ mlčenlivosti zaměstnanců


19

živnostenských úřadů vůči ostatním dozorovým, resp. správním orgánům nicméně počítá další

t. č. připravovaná novela živnostenského zákona.

- k § 21 (Oprava nesprávnosti a došetření věci)

Jde o novinku v právní úpravě kontroly - účelem je výslovná úprava postupu, kdy je třeba provést „opravu“,

resp. „doplnění“ protokolu o kontrole.

Jedná se jednak o opravu nesprávností provedenou z moci úřední, k níž není třeba provedení dalších

kontrolních úkonů a dále o opravu s došetřením věci a s nutností zpracovat tzv. dodatek k protokolu

o kontrole v případě, kdy z námitek, jimž bylo vyhověno, anebo z vlastního podnětu kontrolního orgánu

vyplyne potřeba provedení dalších kontrolních úkonů.

V rámci institutu došetření věci lze provést potřebné kontrolní úkony i po ukončení kontroly.

- k § 22 a 23 (Nahlížení do spisu, náklady kontroly)

Z nahlížení do spisu jsou kontrolním řádem vyloučeny části spisu identifikující podatele podnětu ke

kontrole, jinak se zde v plném rozsahu podpůrně uplatní obecná úprava nahlížení do spisu obsažená v § 38

správního řádu.

Náklady kontroly (náklady vzniklé v souvislosti s výkonem kontroly) nese každý subjekt kontroly,

tj. kontrolní orgán (resp. kontrolující) a kontrolovaná osoba samostatně.

- k § 24 (Převzetí výkonu kontroly nadřízeným správním orgánem)

K aplikaci tohoto institutu KŘ lze v praxi v zájmu efektivity kontroly přistoupit v případech, kdy podle

správního uvážení nadřízeného orgánu je převzetí kontroly (atrakce) s ohledem na konkrétní okolnosti

efektivnější (např. v případě vyloučení všech kontrolujících příslušného kontrolního orgánu pro podjatost,

z důvodu nečinnosti podřízeného kontrolního orgánu, u mimořádně odborně složitých kontrol, apod.).

Jedná se pouze o možnost, nikoli povinnost nadřízeného orgánu, a proto bude záležet pouze na rozhodnutí

nadřízeného orgánu, zda tohoto práva využije, či nikoliv.

Pro určení správního orgánu nadřízeného kontrolnímu orgánu se použije § 178 správního řádu.

Pozn. Pokud jde o vztah § 24 KŘ a § 131 správního řádu (popř. § 80 správního řádu), podle stanoviska

odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra č. j. MV – 37308-49/ODK-2013 ze dne

22. 10. 2013 (odpověď MV k dotazu Obecního živnostenského úřadu Žďár nad Sázavou) se uplatní správní


20

řád subsidiárně. Podle cit. stanoviska Ministerstva vnitra ustanovení § 24 KŘ doplňuje výše uvedená

ustanovení správního řádu. Zatímco správní řád umožňuje atrakci či delegaci pouze v zákonem konkrétně

vymezených případech, kontrolní řád možnost atrakce rozšiřuje a umožňuje převzít kontrolu ve všech

případech, kdy nadřízený orgán usoudí, že je to třeba. Takový postup je však nutno vždy řádně odůvodnit.

Atrakce nevyžaduje formalizovaný postup, postačí neformální informace podřízenému orgánu o převzetí

předmětné kontroly.

- k § 25 (Spolupráce kontrolních orgánů)

Jde formálně o novou právní úpravu v procesu kontroly, jejímž účelem je maximální zefektivnění kontrol

a současně ochrana a šetření práv kontrolovaných osob. Promítá se do něj především požadavek na

efektivitu a hospodárnost kontrol a rovněž zásada tzv. dobré správy, jež je zakotvena v § 8 správního řádu.

Spolupráce a koordinace kontrol se uplatní jak v horizontální rovině (mezi vzájemně nepodřízenými

kontrolními orgány), tak ve vertikální rovině (mezi instančně nadřízenými a podřízenými orgány) kontrol.

Jde o právo na poskytování informací (resp. povinnost poskytování informací) mezi kontrolními orgány,

resp. orgány veřejné správy, týkající se poskytování takových informací, jež jsou potřebné pro výkon

kontroly (v tomto směru se kontrolující nemohou dovolávat povinnosti mlčenlivosti podle § 20 KŘ).

Pozn. V rámci spolupráce kontrolních orgánů poskytované v instanční rovině nadřízených a podřízených

orgánů je třeba brát v úvahu i existenci usnesení vlády ČR č. 689/2013 o Plánování, vyhodnocování

a koordinaci kontrol výkonu přenesené a samostatné působnosti územních samosprávných celků

prováděných ústředními správními úřady, krajskými úřady, Magistrátem hlavníhoměsta Prahy a magistráty

územně členěných statutárních měst.

- k § 26 (Zveřejňování informací o kontrolách)

Jde o zcela novou právní úpravu v procesu kontroly. Cílem, resp. účelem uvedené úpravy je dosažení větší

transparentnosti veřejné správy a informování veřejnosti o výsledcích vykonaných kontrol; v tomto smyslu

má uvedená právní úprava i určitou preventivní úlohu a zpětnou vazbu sloužící k zefektivnění kontrol.

Kontrolní orgán by měl každoročně zveřejnit určitou souhrnnou zprávu, která bude obsahovat informace

naplňující výše uvedené požadavky. Vzhledem k ochraně poskytované jinými právními předpisy některým

informacím a údajům (např. utajované informace, osobní údaje, obchodní tajemství, presumpce neviny,

apod.) se bude zpravidla jednat o určité zobecněné informace, ovšem s konkrétní vypovídací hodnotou.

Minimální rozsah informací by měl alespoň obsahovat označení kontrolního orgánu, vymezení druhu,

předmětu či oblasti kontrol (tj. co bylo kontrolováno), druhové vymezení kontrolovaných osob (tj. okruhy


21

subjektů – fyzické osoby, právnické osoby, orgány veřejné správy, identifikace místa kontroly a popis

zjištěných nedostatků (konkrétně nebo obecně statistickým výčtem nejčastějších či nejzávažnějších

nedostatků).

V činnosti živnostenských úřadů se konkrétně může jednat (s přihlédnutím k technickým možnostem IS RŽP)

o zveřejňování statistických přehledů provedených kontrol, úhrnu uložených pokut, atd. Naopak např.

aplikaci uvedeného ustanovení KŘ, která by popř. spočívala ve zveřejňování jednotlivých protokolů

o kontrole (třebaže při zachování ochrany osobních údajů, popř. dalších chráněných informací) Ministerstvo

průmyslu a obchodu nepovažuje za odpovídající shora cit. ustanovení KŘ.

- k § 27 (Plánování kontrol)

Smyslem tohoto ustanovení je snaha o zajištění větší předvídatelnosti kontrol (pokud by tím nebyl zmařen

účel kontroly) a rovněž snaha po dosažení možného využití koordinovaného provádění kontrol různých

kontrolních orgánů u téže kontrolované osoby s cílem minimalizovat zátěž, jež je s výkonem takové kontroly

pro kontrolovanou osobu spojena.

Živnostenským úřadům se doporučuje plány kontrol vypracovávat (zpravidla na jedno kalendářní pololetí).

- k § 28 (Vztah ke správnímu řádu)

Uvedeným ustanovením KŘ se stanoví, že u většiny kontrol se podpůrně uplatní jak základní zásady činnosti

správní orgánů, tak celá řada dalších institutů, resp. procesních postupů podle správního řádu (např. právní

úprava vyloučení pro podjatost, přijímání podnětů a podání, podání vysvětlení, doručování, lhůty pro

počítání času, vyřizování stížností, určení nadřízeného kontrolního orgánu, vedení spisu a nahlížení do

spisu).

- k § 29 (Přechodná ustanovení)

Jde o úpravu řešení neukončených kontrol zahájených před účinností nového KŘ, kdy se takto zahájené

kontroly dokončí ještě podle předcházející právní úpravy (tj. podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní

kontrole, ve znění pozdějších předpisů). KŘ se tak vztahuje až na kontroly zahájené po dni nabytí účinnosti

KŘ, tj. po 1. 1. 2014.

KŘ zároveň stanoví dostatečně dlouhou dobu pro obnovu průkazů (resp. zpracování nových průkazů)

kontrolujících, když z cit. ustanovení KŘ vyplývá, že stávající průkazy kontrolních pracovníků lze vpraxi

kontrolních orgánů používat až do 31. 12. 2017.


22

B) Ukládání sankcí

Živnostenský úřad jako orgán státní správy provádí kontrolu na základě zvláštního zákona a v jeho mezích,

přičemž se co do kontrolního zjišťování řídí zákonem o kontrole. Vede-li však kontrolní zjištění k závěru, že

je třeba za porušení povinnosti plynoucí z příslušného hmotněprávního předpisu uložit pokutu, postupuje

živnostenský úřad (při ukládání pokuty) zásadně podle správního řádu.

Na základě skutečností zjištěných kontrolou živnostenské úřady ukládají :

-při porušení povinností stanovených živnostenským zákonem:

a) pokuty ve správním řízení/přestupkovém řízení,

b) blokové pokuty (podle živnostenského zákona),

c) odstranění nedostatků zjištěných při provozování živnosti (§ 60d ŽZ),

d) v případě závažného porušení povinností vyplývajících z živnostenského zákona nebo i zvláštních

předpisů umožňuje živnostenský zákon (§ 58 cit. zákona) pozastavit provozování živnosti nebo i zrušit

podnikateli jeho živnostenské oprávnění. Jde o opatření celospolečensky preventivní povahy, jež nemají

charakter sankčního postihu ve smyslu části páté ŽZ,

- při porušení povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele:

a) pokuty ve správním řízení,

b) příkaz vydaný na místě (procesní postup podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích),

c) opatření spočívající v oprávnění vydávat závazné pokyny k odstranění zjištěných nedostatků a dále

v případě bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo majetku pozastavit prodej výrobků nebo

poskytování služeb anebo uzavřít provozovnu (ve správním řízení),

- při porušení povinností stanovených zákonem o regulaci reklamy:


b) blokové pokuty,

c) opatření spočívající v oprávnění nařídit odstranění či ukončení reklamy, která je v rozporu se zákonem,

zakázat nepřípustnou srovnávací reklamu nebo zakázat reklamu, která je nekalou obchodní praktikou, je

oprávněn pozastavit zahájení šíření nepovolené srovnávací reklamy nebo reklamy, která je nekalou

obchodní praktikou – vše rozhodnutím ve správním řízení,


23

- při porušení povinností stanovených zákonem o omezení provozu zastaváren a některých jiných

provozoven v noční době, při porušení povinností podle zákona o drahách, při porušení povinností podle

zákona o civilním letectví:

pokuty ve správním řízení,

- při porušení povinností stanovených zákonem o silniční dopravě:


b) zrušení koncese nebo změna rozsahu koncese (srov. § 35b odst. 4 cit. zákona),

- při porušení povinností podle § 59 ŽZ:

oprávnění uložit podnikateli provozujícímu CK nebo CA zákaz protiprávního jednání (viz čl. 3 písm. b/

nařízení EP a Rady (ES) 2006/2004 o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele) při provozování těchto

živností, které porušuje nebo může porušit společný zájem spotřebitelů (viz čl. 3 písm. k/ cit. nařízení

2006/2004) a kterého se dopustil na území EU nebo v jiném státě tvořícím EHP; porušení uvedeného zákazu

je důvodem pro zrušení nebo pozastavení živnostenského oprávnění,

- při porušení povinností podle zákona o povinném značení lihu:


b) zákaz činnosti - jen u správních deliktů, tj. nikoliv u přestupků (lze uložit spolu s pokutou, a to nejdéle

na 2 roky, pokud byl správní delikt spáchán touto činností nebo v souvislostí s ní),

c) propadnutí věci,

nebo

d) zabrání věci (nedojde-li k jejímu propadnutí),

- při porušení povinností podle zákona o spotřebních daních:


b) zajištění neznačených tabákových výrobků a zajištění tabákových výrobků a lihovin na místě, kde je zákaz

jejich prodeje,

c) propadnutí lihovin a tabákových výrobků,

nebo

d) zabrání lihovin a tabákových výrobků (nedojde-li k jejich propadnutí),

pozn. viz též např. metodická informace MPO č. 18/2012 (č.j. 50198/12/41200 ze dne 27.12.2012) k zákonu

č. 407/2012 Sb. (novela zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních),


24

- při porušení zákona o cenách (při pověření ŽÚ výkonem kontroly podle cit. zákona):

pokuty ve správním řízení,

- při porušení zákona o toxikomaniích (při pověření ŽÚ výkonem kontroly podle cit. zákona):


b) u některých správních deliktů též zákaz činnosti až na 2 roky,

(pozn. dále též cit. zákon umožňuje uplatnit další specifická opatření spočívající v omezení dostupnosti

tabákových výrobků a zákazech kouření, omezení dostupnosti alkoholických nápojů a rovněž specifická

opatření k předcházení a mírnění škod působených tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými

látkami),

- při porušení zákona o přestupcích (při pověření ŽÚ výkonem kontroly podle cit. zákona):

a) napomenutí,

b) pokuty ve správním řízení,

c) blokové pokuty,

d) propadnutí věci,

e) zákaz činnosti až do 1 roku (v úvahu připadá např. u § 24 odst. 1 písm. a/ a c/ cit. zákona)

f) zákaz pobytu,

f) ochranná opatření (viz § 16 zákona o přestupcích – omezující opatření, zabrání věci),

(pozn. srov. § 11 cit. zákona o přestupcích),

- při porušení zákona o obcích (při pověření ŽÚ výkonem kontroly podle cit. zákona):

pokuty ve správním řízení

(při porušení povinností podnikatelů vyplývajících z tržního řádu).

Souhrnně ke kontrolní činnosti a sankčním oprávněním živnostenských úřadů:

Obecní živnostenské úřady provádějí živnostenskou kontrolu podle živnostenského zákona a dále realizují

výkon dozoru (státního dozoru) nad dodržováním povinností, vyplývajících pro podnikatele ze zvláštních

právních předpisů).


25

Krajské živnostenské úřady provádějí výkon dozoru nad dodržováním zákona o regulaci reklamy (a rovněž

dozorují výkon státní správy v přenesené působnosti v oblasti živnostenského podnikání uskutečňovaný

obecními živnostenskými úřady).

Uložení pokuty podnikateli podle živnostenského zákona či zvláštních předpisů nebrání možnosti

živnostenského úřadu přistoupit k pozastavení provozování živnosti, nebo i ke zrušení jeho živnostenského

oprávnění podle § 58 živnostenského zákona (v těchto případech nejde o dvojí sankční postih podnikatele).

V příloze připojujeme k případnému využití návrh možného znění protokolu o kontrole.

Závěrem Vás žádáme, abyste s obsahem tohoto metodického pokynu seznámili obecní živnostenské úřady

(v Praze živnostenské odbory úřadů městských částí) spadající do působnosti územního, resp. správního

obvodu Vašeho krajského živnostenského úřadu (v Praze odboru živnostenského a občanskosprávního

Magistrátu hlavního města Prahy).

Ing. Bc. Petr Kameník ředitel odboru živností

Příloha: Návrh protokolu o kontrole (WORD)

20132014-01-31T08:58:51+0100MPOSchvaluji tento dokument

Documents

Věc:metodický pokyn č. 1/2014ke kontrolní činnosti … · 2016. 9. 21. · II. Kontrola podle zvláštních právních předpisů spřímou dozorovou činností živnostenských