ヱ

ROK 2015

VE ZNAMENÍ DIAKONIE A MISIE

MOTTO: Proto přijímejte jeden druhého, tak jako Kristus k slávě

Boží přijal vás.

ヲ

Z bal‥…▲ka｜ぺ na とekołß Wakacje „nie wakacje╊, dnia には.に.にどな5, dzieci z religii oraz szko łki niedzielnej spotkały się w budynku fary naszego kos cioła. Pod kierownictwem pani katechetki Ewy Pawlas oraz pani pastor Pavlí ny Volne jedenas cioro dzieci w dwo ch druz ynach rywalizowało, z eby się pobawic , a przede wszystkim dowiedziec się czegos nowego i ciekawego o Panu Bogu. Pierwsze hasło: „Pan Bo g słyszy, jak do niego wołam╊, znajdowało się w nadmuchanych balonikach, kto re dekorowały salkę, było gło wnym tematem opowiadania pani Pawlas. Dzieci upewniły się, iz Pan Bo g słyszy nasze pros by i pomaga nam rozwiązywac ro z ne sytuacje. (asło krzyz o wki: „Cieszymy się na obo z letni╊, zapraszało zas dziewczynki oraz chłopco w do spędzania wakacji ws ro d przyjacio ł. Na spotkaniu nie brakowała piosenka, taniec i chwila two rcza, z kto rej dzieci odniosły sobie do domu na piamiątkę karnawałową maskę na twarz pomalowaną wg. własnej fantazji. Organizatorzy nie zapomnieli nawet o posiłku. Dziękujemy mamusiom, kto re przygotowały smaczne wypieki. Szkoda, z e mile spędzony czas szybko mija. Było trzeba się poz egnac , ale wierzymy, iz nie na długo. Do zobaczenia na ro z nych imprezach, spotkaniach, naboz en stwach...

ン

Za［jalß nᣅ Velmi bych si pr a l, aby se zvy s ila ná vš tě vnošt bohošluž ěb. (oste , kter í pr icha zejí na be z ne nede lní bohosluz by, opra vne ne vyjadr ují u div, z e sbor, c í tají cí ví ce nez tisí c c le-nu , vykazuje ní zkou na vs te vnost na bohosluz be . Na vs te vnost se sní z ila napr . v du sledku ukonc ení c innosti pe vecke ho sboru, jeho by valí c lenove pr icha zejí na boho-sluz bu spí s e sporadicky. Ve ts í na vs te vnost by slus ela i presbyteru m, dorostencu m, zpe -vac ka m Laudate. Na s kostel se dí ky kulturní m uda lostem pomalu oteví ra s iroke ver ejnosti. Sta le se vs ak musí me uc it opouš tě t měntálitu ižolováně ho špolěč ěnštví a na nove pr í chozí ne-pohlí z et jako na narus itele nas eho „rodinne ho╉ klimatu, ny brz jako na ty, kter í by mohli nas e spolec enství nejen rozs í r it, ale take obohatit a nale zt v ne m inspirace pro jejich kaz dodenní z ivot. Zdrave a silne spolec enství by me lo une st i lidi, ktery m se v z ivote leccos nepodar ilo, ude lali chyby, moz na i mnoho chyb. Sbor je mí stem chybují cí ch lidí , kter í se se svy mi chybami nechte jí spokojit, ny brz je chte jí s Boz í pomocí zpracovat a pokud moz no neopakovat. Pr ed ne kolika lety jsem byl na nas em sborove m za jezdu sve dkem rozhovoru dvou jeho u c astnic. Jedna z nich si posteskla nad – zr ejme z její ho pohledu – vysokou cenou za jezdu, druha ji odpove de la slovy, ktera jsem si zapamatoval dodnes: „Ja jsem zvykla za hezke za z itky platit.╉ Domní va m se, z e k te to realite se blí z í me i v cí rkvi. Jdeme-li do kina, platí me. Platí me v divadle, za koncert, za dobre jí dlo, za prohlí dku hradu c i za mku, platí me za wellness, saunu i baze n. Zá žá ž itky plátí mě. Jěn v čírkvi to dopošud něplátilo. Ale odlukou státu od církve se situace mění. Církev je mí sto, ktere poskytuje urc ity spiritua lní servis. Jestliz e o ne j lide stojí , budou ochot-ni jej financ ne ocenit. Po pravde r ec eno, ve ts ina o ne j nestojí . Protoz e si vystac í v z ivote sami. Zatí m. Moz na , z e se zac nou zají mat pozde ji, ale docela moz na , z e ni-kdy. Ovs em religiozita je lidskou konstantou. Lide ji buď budou pe stovat v cí rkvi, anebo jinde. Nas í m pr a ní m by me lo by t, aby tak c inili zde.

ヴ

N‥とe jがe＿ゝiぐerk〔nß, n‥｛ぺ jがe＿ゝiぐe¢zÜ d‥n‥r‥｛ぺ Zebranie Zborowe, kto re odbyło się な. marca b. r., wybrało nowych członko w Prezbiterstwa Zboru S KEAW w (awierzowie Błędowicach. Przedstawiamy nowych prezbitero w wybranych do Prezbiterstwa na kadencję にどな5-にどなひ: )ng. Grudzin ski Artur, )ng. (lubinová Adéla, (ubálková Veronika, Klimsza Karel, Molinková Anna, Olšáková Miroslava, Mgr. Piechová Jarmila, Przeczková Anna, Mgr. Rotter )vo, Strnad Michal, Volný Rudolf, 8idek Břetislav. Zastępcy prezbitera: Roman Lovich i Ondřej Rajdus. Zebranie Zborowe postanowiło w wyjątkowy sposo b uhonorowac skarbniczkę Zboru p. Olgę Kotulową i odstępującego prezesa Rady cmentarnej p. Karola Cyža - mianowac ich (onorowymi Prezbiterami Zboru. Na swoim pierwszym zebraniu w nowym składzie Prezbiterstwo dokonało tajnego głosowania, w kto rym wybrało na nowego Kuratora p. Karola Klimszę. Pastor razem z Prezbiterstwem są niezwykle wdzięczni p. Kotulowej i p. Cyz owi za pracę i trud jaki włoz yli w wykonywanie ich obowiązko w i z yczą im wiele Boz ego błogosławien stwa na dalszej drodze. Jedoczęsnie z yczą wielu sukceso w i Boz ego wsparcia dla p. Karola Klimszy.

ヵ

Kdß ゝÜ よe ろeznaÄ? Pokud jste se など. ledna にどな5 zu c astnili なぬ. nadac ní ho koncertu na za chranu varhan, byli jste s na mi u toho, kdyz se nove zrekonstruovane varhany rozezne ly v bludovicke m chra mu v cele sve kra se. Tr emi zají mavy mi hosty slavnostní ho koncertu byli pr a tele Martin Dejdar, Eva Vejme lkova a Marta Wierzgo n , kter í koncert obohatili svy mi vy jimec ny mi schopnostmi. Unika tní za z itek z varhanní hudby dopr a la svy m posluchac u m zna ma slezska varhanní ume lkyne Marta Wierzgo n , ktera zahra la ne kolik zna my ch de l J. S. Bacha, J. K. Kuchar e a Ce sara Francka. Její m velky m nepr í telem pr i hr e byl studeny chra m, neboť v pr etopene m prostr edí by se kra lovsky na stroj velmi rychle rozladil. (ra na studenou klaviaturu rozhodne nebyla pr í jemna , pr esto vy kon paní M. Wierzgo n byl grandio zní . Dlouholetou pr í telkyní M. Wierzgo n byl na s druhy host koncertu – psycholoz ka, spiso-vatelka a herec ka Eva Vejme lkova , ktera bludovicky koncert moderovala. Pr ipomen me, z e E. Vejme lkova se v roli modera torky ocitla jiz v roce にどなに, kdy se konal な. nadac ní koncert na za chranu varhan. Obe z eny pojí dlouholete pr a telství , neboť spolec ne stu-dovaly Ostravskou konzervator . Pr estoz e se jejich profesní a z ivotní cesty ubí raly ru z-ny mi sme ry, setkaly se po letech ope t pod jednou str echou pra ve u na s, a to jes te se svy m herecky m kolegou Martinem Dejdarem. Martina Dejdara zna me z televizní obra-zovky jiz te me r tr i desetiletí , mohli jsme jej zhle dnout ve filmech ゅUc itel tanceょ, v po-ha dka ch ゅKouzla kra lu ょ a seria lech ゅZdivoc ela zeme , Comebackょ. Nas e posluchac e upoutal nejen svy mi vtipny mi epizodami z nata c ení , ale otevr el pr ed na mi i dver e sve -ho soukromí a sezna mil na s s tí m, co jej v profesní m z ivote da le c eka . Pr ipomen me, z e herec M. Dejdar oslavil dne なな. br ezna にどな5 vy znamne z ivotní jubileum – 5ど let. Nas im mily m hostu m upr í mne de kujeme a pr ejeme jim v jejich na roc ne pra ci hodne tvu rc í ch sil, z ivotní ho ela nu a zdraví . Souc a stí Tr í kra love ho koncertu byla rovne z slavnostní vernisa z Pavla Tuleji, jehoz foto-grafie z cest jsme mohli zhle dnout ve farní m sa le. S pr í pravou kaz de ho koncertu je spo-jeno velke mnoz ství organizac ní ch prací , a proto de kujeme vs em, kter í se na pr í prave なぬ. nadac ní ho koncertu a jeho doprovodne ho programu podí leli.

ヶ

Α

Ap（íl‥］ý k‥nへet - ma？ha…Ü ざer）u£ h‥u！りe Milovní ci varhanní hudby si な5. dubna にどな5 nenechali ují t v evangelicke m kostele kon-cert manz elu Martina a Evy Kovar í kovy ch, kter í do Bludovic pr ijeli az ze S vy carska. Tento koncert byl v por adí なね. koncertem na za chranu varhan. Co r í ci o vystupují cí ch interpretech? Martin Kovar í k je haví r ovsky roda k, ktery se po studií ch u na s i v zahranic í ゅSlovensko, S vy carsko a Francieょ zac al ve novat pr eva z ne so listicke c innosti. V souc asnosti pu sobí jako hlavní varhaní k v kostele sv. Martina v Curychu ve S vy car-sku. S manz elkou Evou tvor í dokonale duo nejen v osobní m z ivote , ale take v ume lecke m. V Bludovicí ch jsme se zaposlouchali do hudby zna my ch mistru : J. S. Bacha (Koncert a mollょ, L. Janáčka (Postludium z Glagolské mše, které samotný autor vytvořil těsně před provedení m uvedene skladbyょ, N. Paganiniho (Capriccioょ, R. Schumanna (Poha dkove obrazyょ nebo F. Liszta (Prometheusょ. Po zazne ní poslední koncertní skladby snad mezi posluchac i nebylo c love ka, ktere ho by se na dherny hudební za z itek nedotkl na dus i. Dodejme na za ve r, z e koncert Martina a Evy Kovar í kovy ch byl zcela vy jimec ny . Jako je-diní interpreti z dlouhe r ady vystupují cí ch ume lcu na koncertech na za chranu varhan v Bludovicí ch, a z e jich nebylo ma lo, hra li bez na roku na honora r . Tohoto velkoryse ho gesta si velmi va z í me a pr ejeme manz elske mu pa ru, aby i nada le pr ina s el svou hudbou radost a pocit kra sna vs em svy m posluchac u m. V ra mci doprovodne ho programu mohli u c astní ci koncertu zhle dnout vy stavu fotogra-fií , ktera detailne mapovaly rekonstrukci varhan v letech にどなぬ – にどな5. Za zprostr edkova ní te to vy stavy de kujeme presbyterovi Rudolfu Volne mu. De kujeme vs em, kter í se organizac ne podí leli na uskutec ne ní koncertu.

Β

jt］¢ze…í ＼ř〔¡ Jedna z ota zek, kterou pastor c asto klade svy m konfirmandu pr i zkous ce, zní , zda ve dí , co je konfirmace? Jde o slavnostní akt, pr i ne mz konfirmand ve dome potvrzuje skutec -nost, z e byl jako dí te pokr te n a slibuje ve rnost Pa nu Bohu a cí rkvi. Ale to jsme pr edbe h-li celoroc ní pr í pravu kaz de ho konfirmanda – takz e pe kne popor a dku. Od r í jna にどなね zac alo konfirmac ní kurz navs te vovat s est na ctilety ch z a ku : Kater ina Ku-biczkova , Veronika Skotnicova , Jan a Vojte ch Bedna r ovi, Filip S teflí c ek a Jir í Zinecker. O de tech bychom v první r ade mohli r í ci, z e s ve ts inou jsme se v minulosti potka vali na setkání maminek, dále při různých dětských sborových aktivitách ゅMikulášské oslavy, ro-dinne bohosluz by, Den de tí ょ, polovina z nich navs te vovala nede lní s kolu, jedna z a kyne pravidelne navs te vovala krouz ek kr esťanske vy chovy v mater ske i na za kladní s kole, jeden konfirmand je pravidelny m u c astní kem letní ho de tske ho ta bora, tudí z vs ichni se do c innosti bludovicke ho sboru dlouha le ta aktivne zapojovali. Vy uka te chto de tí je pak ví ce osobní , protoz e je pastor zna jiz od u tle ho ve ku, ba doslova od první ch me sí cu je-jich z ivota, neboť je kr til. V ぱ-me sí c ní vy uce se nas i konfirmande dozve de li odpove di na ota zky ty kají cí se Bible, modlitby, sva tostí , cí rkve, kr esťanske etiky, na boz enství apod. Ne kter í byli zví daví , jiní jen tis e naslouchali. Sve poznatky zu roc ili v ra mci zkous -ky, ktera probe hla ぬ. kve tna にどな5. Nas e s estice de tí byla pr irovna na k biblicke mu te -matu Stvor ení sve ta, neboť i Bu h s est dní pracoval na tom, aby stvor il sve t. Dodejme, z e de ti byly vzorne pr ipraveny a my sborovní ci jsme si leccos v ra mci zkous ky zopakovali. Slavnost Konfirmace se konala なば. kve tna にどな5, v ra mci ní z byly vs echny de ti pr ijaty mezi dospe le c leny cí rkve, a to na za klade osobní ho vyzna ní ví ry a potvrzení kr estní smlouvy. Konfirmandé se rovněž podíleli na hudebním programu slavnostní bohoslužby spolu s de tmi, dorostenci a zpe vac kami Laudate. A z e jsou mezi konfirmandy zdatní zpe va ci, není pochyb! Přejeme našim náctiletým členům církve, aby jim Bůh dal do života moudrost, převelikou rozumnost a takovou hojnost myšlenek, jako je písku na břehu moře.

Γ

ヱヰ

Slaざe…í ）mwlo〃uš…ícべ ）má゛＼ů Jiste mi da te za pravdu, z e c í m je na m ví ce let, tí m rychleji na m dny, ty dny, me sí ce a ro-ky ubí hají . Je to jiz te me r me sí c, kdy jsme si pr ipomenuli sesla ní Ducha svate ho prvotní cí rkví a na pama tku te to uda losti jsme spolec ne proz ili nede lní sva tec ní den. Z me ho pohledu bylo u str ední m bodem ka za ní slovo „pr a telství ╉, ktere bylo sklon ova no ve vs ech pa dech. Mí ne no bylo v prve r ade Boz í pozva ní k pr a telství na znak jeho vyku-pitelske ho dí la. Pr es vs echnu lidskou hr í s nost, ktera vz dy vrcholí novy m a novy m kr i-z ova ní m Jez í s e, na m Bu h nabí zí odpus te ní a la skyplny vztah. Je jen na na s, zda do toho-to vztahu vstoupí me, nebo jej pragmaticky odmí tneme proto, z e nas e rozumove vyba-vení na m nedovolí pochopit takovy to akt la sky a uve zní na s da l v otroctví hr í chu. Mu -z eme si ale by t jisti tí m, z e on si na s vyvolil a není pr eka z ky, ktera by mohla zpu sobit, z e budeme odmí tnuti. Nas e srdce ma vs ak kliku svy ch dver í jen zevnitr . Bu h nikdy ne-bude dver e oteví rat na silí m. Za lez í jen na na s, zda mu je otevr eme a zda se odhodla me uc it se pr a telství k Bohu i druhy m lidem. Pra ve sva tek sesla ní Ducha svate ho by na m me l pr ipomí nat tento na s celoz ivotní u kol. V ra mci oslavy jsme se pak odpoledne ses li na koncertu bezejmenne folkove sku-piny, ktera si dala jme no snad jen ne kolik desí tek minut pr ed samotny m vystoupení m. Mohlo by se tedy zda t, z e koncertní projev byl vytvor en takr í kají c „na kolene ╉ a kvalita pokulha vala. Opak byl ale pravdou. Vyslechli jsme si vydar ene „kousky╉ te ch nejzna -me js í ch folkovy ch interpretu a kvalita poda ní byla velmi dobra . Pr í znivci tohoto hudeb-ní ho z a nru byli pote s eni a v duchu si s kapelou zazpí vali nejednu z pí sní . Po mile m koncerte pak na sledovalo tradic ní smaz ení vajec iny. Tentokra t, vzhledem ke chladne -mu a nejiste mu poc así , jsme se dobrovolne uchy lili do prostor sborove ho sa lu. Tam uz c ekal na pr í znivce chmelove ho moku naraz eny soudek a na sve si pr is li i uz ivatele tei-nu a kofeinu. (ned vza pe tí na sledovalo nasycení hladovy ch jiz zmin ovanou vajec inou, a pr estoz e její pr í prava byla realizova na v uzavr eny ch prostora ch, bez ingrediencí kou-r e a zbytku z hor í cí ho dr eva a jiny ch pr í rodne nahodily ch, chutnala opravdu vy borne ! A jake by to bylo jí dlo bez sladke tec ky! Pr edem na Slezsku napec ene valas ske frga ly ne-dovolily nikomu odejí t dr í v, nez byly pra zdne talí r e. Vs e bylo konzumova no za dopro-vodu komunikace s pr a teli a zna my mi lidmi v celkove pr í jemne atmosfe r e a s dobrou na ladou. Takz e az zase pr í s te budeme ne co slavit, u c ast vs em vr ele doporuc uji.

ヱヱ

Děl！＼ý ほeí ざe znaれe…í Mik〔ra Jana duka

Dne 7. června 2015 se u našeho kostelíka v Bludovicích konal Dětský den. Již ráno se děti, maminky a tatínkové, babičky a dědečkové a slovy Jana Husa spousta nejmilejších lidiček sešli na bohoslužbě, na které jsme společně kráčeli ve stopách Mistra Jana Husa, jehož 600. výročí upálení si letos připomínáme. V rámci bohoslužby nám Dominik Volný alias Jan Hus a jeho maminka Pavlína připomněli, kdo byl Jan Hus, jak a kde žil, proč byl upálen a jaké hodnoty zanechal svému národu. Vše bylo podpořeno zajímavou a někdy i humornou pre-zentací. Se sborem jsme si zazpívali několik písní, mezi kterými nechyběl známý husitský chorál Ktož jsú Boží bojovníci. Od dětí z polské školy jsme vyslechli dvě písně, v nichž zpívaly o hrdinech z Bible a o dětech z různých světadílů. Pastor Vladislav Volný nám ve své promluvě prezentoval některé historické zajímavosti ze života Jana Husa, zejména ve vztahu k Martinu Lutherovi. Po bohoslužbě jsme zhlédli krásné, ale naprosto jedinečné vystoupení dětí na koni, zvané voltiž. Trenérka Kateřina Pachotová seznámila diváky s tím, co vše již děti na koních doká-zaly. Po bravurním vystoupení si děti vyzvedly „hrací karty“ a rozeběhly se ke stanovištím, kde plnily různé úkoly. Každé stanoviště mělo svůj název, který se nesl ve znamení Huso-vých hodnot: pravda, odvaha, čistota pokora, láska a svoboda. Na stanovišti čistota praly děti prádlo na starodávné valše, u pokory skládaly obrázek - tento úkol měl svá úskalí: přes-tože bylo krásné, horké počasí, vítr občas obrázky rozfoukal do blízkého okolí. Na stanoviš-ti láska se zapojili i rodiče, neboť pomáhaly dětem ušít srdíčko plněné levandulí. Na stano-višti odvaha prokázaly děti svou statečnost tím, že přinesly z temného sklepení sladkou ja-hodu. Po splnění všech úkolů následoval společný oběd. Paní Mirka uvařila VYNIKAJÍCÍ guláš! A že jsem jich už spoustu jedla! Samozřejmě, že nechybělo ani občerstvení v průběhu plnění úkolů - buchty, bábovky a štrúdly. Děkujeme všem organizátorům akce za přípravu Dětského dne a již se všichni těšíme na další v roce 2016.

ヱヲ

Mik〔¢ Jaí du£ 6. července 2015 si připomeneme 600. výročí upálení mistra Jana Husa. Navzdory všem ekumenickým snahám o nalezení shodného pohledu na jeho tehdejší dílo i dnešní odkaz je Hus nadále odlišně interpretován v prostředí římskokatolickém i protestantském. Učebnice dějepisu minulých desetiletí opakovaly notoricky známou poučku, že Jan Hus vy-stupoval především proti prodeji odpustků a nemorálnímu životu církevních představitelů. Husova kritika však byla mnohem obšírnější. Celá jedna třetina článků, které koncil v Kostnici označil za kacířské, byla namířena proti papeži. Druhý nejobšírnější spis odsouzených myšlenek se týkal Husova pojetí církve, které bylo založeno na učení o Boží predestinaci (předzvědění). Třetí oblast zavrhnutých tezí se vztahovala k neúčinnosti kněžských úkonů, které jsou vykonávány proti Boží vůli. Jan Hus položil silný důraz na svědomí každého křesťana. Každý věřící měl sám podle své-ho svědomí posuzovat shodu příkazů církevní vrchnosti s Kristovými přikázáními. Tím ovšem církev jako instituce ztratila svou výhradní pravomoc ve věcech víry a pravověrné učení bylo vystaveno nebezpečí přílišné subjektivity. Toho si byli koncilní otcové dobře vě-domi a oprávněně se obávali, že tento způsob může vést k anarchii. Násilné řešení společen-ských otázek a pozdější rozpory ve věcech víry mezi husitskými teology jim daly za pravdu. Hus byl silně ovlivněn anglickým reformátorem a profesorem Oxfordské univerzity Janem Viklefem (1320-1384). Přestože Viklefovo učení bylo tehdejší římskokatolickou církví od-souzeno jako kacířské, Viklef zemřel bez přičinění vnějších (rozuměj násilných) vlivů. Po-dobně německý reformátor Martin Luther, který na Husa v mnohém navazoval, zemřel při-rozenou smrtí, ačkoli mu církevní vrchnost život velmi ztrpčovala. Proč byl vykonán trest smrti pouze na Janu Husovi? Historikové se shodují na tom, že Jan Hus a o rok později Jeroným Pražský byli upáleni především proto, že shodně obhajovali Viklefovo učení, přestože bylo církví oficiálně odsouzeno, vyvozovali z něj závěry nebez-pečné církvi a tyto své názory šířili mezi laický lid. Fundovaná analýza husitských a reformačních dějin zazní na přednášce doc. Petra Hlaváčka z Prahy, kterou chceme uspořádat v našem sboru na podzim. V. Volný, pastor

ヱン

jamá゛ka zalßže…í ¿ i？l‥ざé Pe vecky sbor Laudate je v souc asne dobe jediny m pe vecky te lesem v bludovicke m sbo-ru, ktery se drz í nad hladinou, odola va vne js í m tlaku m a je schopen zajistit hudební vy-stoupení v ra mci bohosluz eb. Nejde o profesiona lní te leso, pr esto usilujeme o co nejkvalitne js í vy kony a te s í na s kaz de pozva ní do jiny ch sboru nas í cí rkve. Dne にな. c ervna にどなは jsme byli pozva ní na Pama tku zaloz ení sboru do sousední obce Orlova . Zde jsme byli pr í tomni nejen slavnosti Pama tky zaloz ení sboru, ale rovne z kr tu a kon-firmace. Orlovsky sbor byl nesmí rne vstr í cny a pohostinny , a proto jsme se cí tili v pr í tomnosti orlovsky ch sborovní ku velmi dobr e. Je nutne zmí nit, z e se jednalo o po-slední vystoupení pe vecke ho sboru Laudate, kdy jsme jako c lenky sboru byly v kompletní sestave . Od te doby jsme se v podobne sestave uz nesetkali. Zpu sobily to nemoci zpe vac ek a odste hova ní do jine ho regionu C eske republiky.

ヱヴ

máb‥r‥ざé oéりé〃…u〔í Ve dnech ぬ. az ば. srpna se jiz ne kolika ty m rokem konal bludovicky farní ta bor, ktere ho se jako vz dy zu c astnila spousta de tí ゅcelkem になょ pr eva z ne z (aví r ova, pr is lo ale i ne ko-lik de tí z ru zny ch c a stí Ostravy. Ta bor vedlo pe t vedoucí ch, mezi ktery mi samozr ejme nechybe la zdravotnice. Sraz se konal v ponde lí na vlakove m na draz í v (aví r ove , odkud jsme pr ekvapive vla-kem vyrazili na cestu. Na s letos ní cí l byla chata Svoboda, ktera se nacha zí na Ostravici pod Lysou horou. Nez jsme se dostali na mí sto, museli jsme ne kolikra t pr estoupit, pote jsme se svy mi batu z ky vyrazili do kopce a museli chví li s lapat, nez jsme konec ne dora-zili ke ky z ene mu cí li. Nas te stí bez kufru , ktere na m milosrdne odvezlo auto. Po pr í jezdu na sledovalo vybalova ní a pak rovnou obe d. Stravova ní probí halo stylem sní dane - svac ina - obe d - svac ina - vec er e, naví c se vz dy po obe de a vec er i oteví ral bu-fet. Jí dlo na m ve ts inou chutnalo, samozr ejme byla i takova jí dla, ktera nebyla vz dy la-hodny m pokrmem. Samotne ubytova ní nebylo vu bec s patne . Rozde lili jsme se po sku-pinka ch, pr ic emz holky byly ubytova ny v první m patr e a kluci o patro ní z . Kaz dy pokoj me l naví c i svou koupelnu, coz bylo rozhodne velke plus. Jako kaz dy m rokem probí hala kaz de ra no pr ed sní daní rozcvic ka pod vedení m vedou-cí ho, ktera na s vs echny zaruc ene probrala, jednou denne vedoucí bodovala pokoje, tr i pokoje s nejvys s í m hodnocení m pak byly poslední den vyhla s eny a odme ne ny ゅne jaky m za zrakem se stalo, z e první mí sto vyhra l chlapecky pokojょ. Po kaz de m jí dle jsme me li i chví li klidu a vec erka byla v deset hodin. Cely ta bor se nesl v duchu urc ite ho te matu. Tí m letos ní m bylo putova ní apos tola Pavla. Vz dy po vec er i jsme se vs ichni ses li v klubovne , kde na m vedoucí pomocí kra sny ch pre-zentací vypra ve li o Pavlovy ch cesta ch a jeho s í r ení ví ry v Jez í s e Krista. Kaz dy den jsme tak „vyra z eli╉ do jiny ch me st, ktera Pavel navs tí vil. Podle ne ktery ch me st se take jme-novaly nas e ty my. Vedoucí na s rozde lili do c tyr skupin s na zvy Damas ek, Filipy, Athe ny a Lystra. V pru be hu ta bora ty my navza jem soute z ily v nejru zne js í ch hra ch: ať uz v za vodech, ve -domostní ch hra ch, bojovka ch, soute z í ch na rychlost apod. Za kaz dou soute z ty my do-staly urc ity poc et bodu , ktere se sc í taly. Na konci ty dne zví te zil ty m s nejvys s í m poc tem bodu . Krome her, z nichz se ve ts ina konala venku, jsme se take c asto scha zeli v klubovne . Tam na m vedoucí vypra ve li o jiz zmí ne ne m apos tolu Pavlovi, zde probí haly dals í soute z e a hry, ktere si pr ipravili sami u c astní ci, a nechybe lo rovne z zpí va ní . Zpí va-li jsme c eske , slovenske i anglicke pí snic ky. Na ta bor e nechybe l ani vy s lap – vyrazili jsme k Dr evjance ke Zbujovi, den pr ed odjez-dem jsme naví c navs tí vili koupalis te Sluní c ko, ktere se nacha zelo kousí c ek za chatou. Vy jimec ny m okamz ikem bylo i hromadne psaní a odesí la ní pohlednic z ta bora na Os-travici nas im pr í buzny m. Poslední vec er se pak stejne jako kaz dy rok konala vs emi oc eka vana stezka odvahy, pr ed kterou jsme si vs ichni ゅnebo te me r vs ichniょ ope kali bur ty, a druhy den tradic ní hleda ní pokladu. Poc así na m pr a lo po celou dobu, kdyz pak pr is la chví le odjezdu, niko-mu se domu nechte lo. Vs ichni jsme si ale ta bor moc uz ili a te s í me se zase na pr í s tí rok.

ヱヵ

ヱヶ

Jaぽ ｜▲łe ką p¢z‾ゝy゛＼ぺ 〔n‥よe, ja…ゆe Zwkぐęhó½… Dnia にぬ.ぱ.にどな5 obchodził nasz zbo r にぬぬ. rocznicę wys więcenia budynku kos cioła ewangielickiego w Błędowicach. Na naboz en stwie dopołudniowym gos ciem był i kaza-nie wygłosił pastor David Jurech z Pragi. W kazaniu owym przypomniał usiłowania naszych przodko w o wybudowanie dostojnego miejsca spotkan nad Słowem Boz ym-kos cioła. To było moz liwe po wydaniu Patentu Tolerancyjnego i wtedy ludzie z całej okolicy z entuzjazmem, z pomocą Boz ą, rozpoczęli budowę. Wielodzietne rodziny, niemajętni z serca dawali, co mogli, pomagali i potem w nowowybudowanym kos ciele mieli -swoją- ławkę, w kto rej członkowie licznych rodzin nawet się nie mies cili. Było to wyro z nienie is c do kos cioła i potem opowiedziec kazanie pozostałym braciom i sio-strom. A dzis ? Zapytywał pastor Jurech. Chodzimy do kos cioła z przyzwyczajenia, tradycji, bo tak wypada? Następnie w kazaniu słyszelis my rozmys lania, dlaczego jestes my luteranami? Nie mamy sobie dwa razy w roku, na Dzien Reformacji i Pos więcenia Kos cioła, przypo-minac swe korzenie luterskie, lecz z yc je na codzien . Następnie, w ramach Bartłomiejskich uroczystos ci, odbyło się tradycyjne popołud-niowe spotkanie. W kos ciele przez ylis my piękne chwile nad stylizowanym przed-stawieniem przeplatanym muzyką, kto re przygotowali: aktor teatru z Ostrawy p. Rataj, p. Kadurkowa oraz organista p. Rybka. Zaraz potem pastor Volny zaprosił zgromadzonych na plac koło kos cioła. Tu obecni mogli się spotkac z brac mi i siostrami ze zboru, lecz takz e z gos c mi,kto rzy przybyli na tę uroczystos c . Było opiekanie kiełbasek, strzelanie z moz dzierza, chętni mogli się wspiąc na wiez ę kos cioła, by obejrzec dzwony. Pyszne kołacze, kto re corocznie piecze siostra kos cielna Mirka Volna przyczyniły się do udanego popołudnia. Szkoda tylko, z e coraz mniej zborowniko w bierze udział w tych spotkaniach. Warto przeciez uczestniczyc w z yciu zboru i w ten sposo b.

ヱΑ

Baゝ‾lóí ¿ zá＼（ik〔‐ぺ , Eほeí před ollářeé なに. za r í にどな5 se v nas em kostele konal koncert v ra mci なに. roc ní ku Svatova clavske ho hudební ho festivalu. Jeho r editel, )gor Frantis a k, na m vz dy pr ipraví ume lecke pr ekva-pení „na mí ru╉ nas eho kostela. Ne jinak tomu bylo i letos. (lavní mi protagonisty za r ijove ho koncertu va z ne hudby se stali praz sky soubor Colle-gium Marianum s ume leckou vedoucí Janou Semera dovou a pr edevs í m francouzska pe vecka hve zda Damien Guillon. Pone vadz jsem me l moz nost nakouknout do za kulisí , v ne mz se ume lci pr ipravovali, mohu prozradit, z e c lenove Collegia mezi sebou hovor ili anglicky, ne mecky, francouz-sky a samozr ejme i c esky. Pr estoz e je soubor tvor en takto pestrou na rodnostní sme sicí a porozume ní není vz dy snadnou za lez itostí , na samotne interpretaci de l J. S. Bacha, J. D. Zelenky c i A. Vivaldiho to posluchac i nijak nezaregistrovali. Naopak, Jane Semera do-ve se podar ilo dokonale zharmonizovat instrumenta lní virtuozitu hudební ku s voka lní nezame nitelností so listy. Posluchac i – a nebylo mezi nimi ma lo hudební ch profesiona lu – odme nili vystupují cí potleskem ve stoje. V nas em nitru rezonovaly na dherne melodie i vy jimec ny Guillonu v hlasovy pr ednes.

ヱΒ

S‥ub‥¢ PULS ¿ B～ud‥］iゞícべ puÄz‥maÄ V nede li にど. za r í にどな5 jsme v Bludovicí ch pr iví tali vza cnou na vs te vu z Pres ova, Pod-dukelsky ume lecky soubor PULS, jehoz cí lem je pe stovat a jevis tne ztva rnit voka lne -hudební a tanec ní bohatství Rusu . Te to ume lecke c innosti se ve nuje ví ce nez ねど ume l-cu , a to pod vedení m r editele Mgr. Juraje S vantnera. Dramaturgie PULSU se v první r a-de zame r uje na tradice Rusu z ijí cí ch na vy chodní m Slovensku, ale take na folklo r ostat-ní ch regionu Slovenska. Ve sve m repertoa ru ma te leso i tance z okolní ch kraju . V bludovicke m kostele jsme se pr i poslechu na dherny ch pí sní mys lenkove ocitli jak v daleke Rusi, tak v malebne m slovenske m prostr edí s jeho horami a vesnic kami. Vo-ka lní soubor zpí val za doprovodu cimba love kapely, její mz ume lecky m vedoucí m je Mi-los Veverka. Za ve rem dodejme, z e vystoupení ume lecke ho souboru zanechalo v bludovicky ch po-sluchac í ch nezapomenutelny emociona lní za z itek.

ヱΓ

Ve（…ikáže Na konci letní ch pra zdnin byly v sa le farní ho sboru vystavova ny obrazy Dariny Krygiel z Bludovic. V me sí ci za r í je vystr í dala tvorba Kve toslavy Recmanikove z Te rlicka. V na sledují cí m období se smí me te s it na obrazy Terezy Dolanske , keramiku Evy Burove a na za ve r roku na keramiku Pavly Chapc a kove .

ヲヰ

lß＿h‥m‥¢ £ je〔がeé dlamáčらeé

Dně な8. žáří にどなの návštívil bludovičký šbor Pětr (láváčěk, čěšký hišto-rik kulturníčh á nábožěnškýčh dějin štřědověku á ráného novověku, filošof, ědi-tor á publičištá. V ročě にどなの šě hábilitovál ná Univěržitě Kárlově v oboru čěšké dějiny á byl jměnován dočěntěm. Jě člěněm prážškého šboru Evángěličké čírkvě áugšburškého vyžnání v Čěšké rěpubličě á jějím býválým šynodálěm.

な. Páně dočěntě, jště žnálčěm čěškýčh kulturníčh á nábožěnškýčh dějin. Jáké hiš-toričké období jě Vám nějbližší á proč?

Na to je nesnadné odpovědět. Období, která mne aktuálně něčím zajímají, mi vůbec ne-musí být osobně blízká a možná právě proto je někdy s údivem zkoumám. Ale přece jen – fascinuje mne přelom středověku a novověku, totiž ona doba přechodu a zásadní promě-ny světa kolem roku のひねね, která v mnohém připomíná i dnešní časy. A v tom fenomén čes-ké reformace, konkrétně české utrakvistické církve, s jejím zarputilým hledáním nové de-finice katolicity (tj. univerzalityょ církve. Teologický zápas českých utrakvistů považuji za nesmírně inspirativní.

に. Jště áutorěm řády odbornýčh publikáčí. V šoučášné době dopišujětě dálší kni-hu. Jáké problěmátičě šě v ní věnujětě á komu byště ji žějméná doporučil?

Momentálně dokončuji dvě knihy k moderním českým dějinám. Ta první, pojmenovaná „(Neょšťastná Ukrajina. Osobnosti Ukrajinské svobodné univerzity v Praze のぶはの–のぶぱひ“, mapuje tragické osudy intelektuálů z ukrajinské exilové komunity především v meziválečném Československu. Druhá, nazvaná „České reflexe Evropy のぶのふ–のぶぱふ“, ana-lyzuje problematiku českého evropanství v první polovině はね. století. Pokud si mohu udě-lat reklamu, tak bych obě publikace doporučil každému, kdo přemýšlí o české minulosti, současnosti i budoucnosti v širších souvislostech.

ぬ. Co špátřujětě v čěškýčh novodobýčh dějináčh ゅにど. – にな. štolětíょ žá nějvětší žvrát?

Jistě bych mohl hovořit například o はふ. říjnu のぶのふ, kdy se z Českého království stala re-publika, která navíc integrovala i tak rozdílné země, jako jsou Morava, Slezsko, Slovensko a tehdejší Podkarpatská Rus. Zásadní zvrat ovšem vidím především v onom „hrůzném de-setiletí“ のぶばふ–のぶぱふ. Mnichovská krize, kdy nás nezradily ani tak „velmoci“, jako my sami sebe, to je okamžik, který Čechům jakožto politickému národu zlomil páteř. Následný okupační teror, válečná vřava, poněkud problematické osvobození, invalidní demokracie tzv. třetí republiky, na jejímž počátku stojí násilné vyhnání českých Němců, to všechno vy-ústilo v únor のぶぱふ, který jen dokořán otevřel dveře brutální sovětizaci české společnosti. Nemluvě o tom, že Sovětský svaz stále a především navazoval na starou ruskou imperiál-ní politiku a naše země tak byla dlouhá čtyři desetiletí pouhou gubernií. V tomto směru je klíčovým pozitivním zvratem listopad のぶふぶ – český stát nebyl ve svých moderních ději-nách mezinárodně-politicky nikdy samostatnější a svobodnější.

ね. Nášim čtěnářům prožrádímě, žě jště otčěm tří dětí á špolěčně š mánžělkou Kárlou, šyny Jonášěm, Mikulášěm á roční dčěrou Kárličkou žijětě nějěn v Prážě, álě též v Kádáni. Požornému čtěnáři něunikně škutěčnošt, žě o tomto měště hoj-

ヲヱ

ně píšětě v populárně-náučnýčh kniháčh. Čtou Váši rodinní příšlušníči Vášě kni-hy? Jšou jějičh prvními kritiky?

Ano, naše rodina má dvojí regionální identitu – po staletí žila v Praze a teprve od roku のぶぱひ má též vazbu na český severozápad a na malebné historické město Kadaň. Dnes pendlujeme mezi oběma městy a je osvěžující střídat ruch velkoměsta s jedním z nejdynamičtějších měst dnešního Ústeckého kraje. Knih o Kadani a okolním kraji kolem Ohře, Krušných hor a Doupovských vrchů jsem napsal asi dvě desítky a skutečně jsem ob-čas konzultoval s manželkou, která pracuje jako učitelka, nebo jsem texty „zkoušel“ na našich dětech, zejména knihy pověstí – s pozitivním účinkem. Takřka povinným čtenářem těchto mých elaborátů se letos stal syn Jonáš, jinak student Gymnázia Jana Nerudy na pražské Malé Straně. Je totiž zcela první „wikipedian in residence“ v České republice, totiž honorovaný wikipedista, a pro správu Kulturních zařízení Kadaň zpracovává hesla z dějin a kultury Kadaňska. Teď už musí od tatínka číst všechno, i kdyby nechtěl. J

の. V Bludovičíčh jště šě žábývál problěmátikou národního měšiánišmu. Co byště vžkážál nášim čtěnářům ohlědně této problěmátiky?

Čechové se větší část svých dějin považovali (zhruba do poloviny のぴ. stoletíょ za velký ná-rod, který zásadní měrou ovlivňoval evropské politické, kulturní a intelektuální dějin. Ta velikost přitom nespočívala v počtu obyvatel, nýbrž v sebevědomí, že Bůh má s českým národem jakožto Novým )zraelem nějaký zvláštní plán. Ctěným čtenářům a čtenářkám bych tudíž vzkázal: Hlavu vzhůru, berme na sebe vědomě odpovědnost za naši zem i za náš evropský kontinent, být jedním z lídrů Evropy, to je – pro někoho možná pře-kvapivě – stará dobrá česká tradice. A jako křesťané a křesťanky můžeme navíc to-to dobrodružství podstupovat s vědomím, že Hospodin nás v našich osobních i spo-lečných životních příbězích bezpečně doprovází. Z hlediska „světa“ sice nemusí vždy všechno dopadnout „dobře“, z perspektivy věčnosti je však třeba usilovat o to, aby náš život měl smysl.

ヲヲ

Ze záざě（ů よe〃ná…í pがe！ゝyぐerk〔ma Presbyter i se na svy ch jedna ní ch zaby vali: organizací a pr í pravami konfirmac ní slavnosti, seniora tní ho presbyter-stva, Bartolome jsky ch oslav, pr edna s ky doc. (lava c ka, vystoupení m folklo rní ho souboru PUĽS, pr í pravou vernisa z í a va noc ní ho koncertu Ja-kuba Smolí ka na jemní mi smlouvami, ktere se ty kají hospoda r ske budovy za farou a sutere nu budovy na ul. Selska など

podmí nkami, za jaky ch by bylo moz ne pronají mat byt na Selske なに

pr edbe z ny mi za ve ry z restituc ní ch jedna ní advoka tní kancela r e Klime-s ovi rekonstrukcí str es ní krytiny a fasa dy kaple v Z ivoticí ch

opravou vodovodní ho potrubí ve sklepe budovy Selska など, opravou el. rozvodu v kancela r i ゅprovedli Eduard a David Siudoviょ, or ezem okras-ny ch dr evin ゅprovedli kura tor Klimsza a Ondr ej Rajdusょ kontrolou BOZP, ktera probe hla bez zjis te ny ch za vad

novy m vzhledem internetovy ch stra nek sboru delegovali pastora, kura tora a pr edsedu hr bitovní spra vy k na vs te ve u prima tora

ヲン

Maížel！k‥¡ lá！＼¡ a ざě（nokó… si v nas em kostele dne なひ. za r í にどな5 slí bili Ondr ěj Rájduš á Lučiě, rož. Jurěč ková . Man-z elske mu pa ru jme nem bludovicke ho sboru pr ejeme, aby zu stali otevr eni pro to, co mu z e by t zí tra, sta le pr ipraveni objevovat jeden druhe ho.

ヲヴ

Námšぐěma ä jra―Ü Vy, kter í jste se にば. listopadu にどな5 zu c astnili pr edna s ky s na zvem „Na boz enství za kaz -dy m rohem╉, si jiste vybaví te sympaticke ho muz e ve str ední ch letech, ktery m nebyl ni-kdo jiny nez religionista Doc. PhDr. Zdene k Vojtí s ek, Th. D., z Prahy. Pu sobí jako vedou-cí katedry religio-nistiky (usitske teologicke fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Je au-torem ne kolika knih a c la nku pr edevs í m o souc asny ch podoba ch na boz enství . Jiz なば. rokem je s e fredaktorem religionisticke ho c asopisu o souc asne na boz enske sce ne . V u vodu pr iznal, z e neve r í , z e by C es i me li proble m s na boz enství m, a neve r í , z e by C es-ko bylo jednou z nejví ce ateisticky ch evropsky ch zemí . Nenacha zí totiz z a dna data, kte-ra by tyto domne nky potvrzovala. Konstatoval vs ak, z e C es i mají zajiste proble m s cí rkvemi. Ve sve m vyc erpa vají cí m projevu se zamy s lel nad typy na boz enske ho z ivota. Uvedl, z e souc asne na boz enství je prezentova no dve ma typy duchovní ho z ivota: spiritualitou ob-jektivní pravdy a spiritualitou subjektivní zkušenosti. První typ duchovního života směřu-je ven, k „vne js í mu bohu╉, k ob-jektivní pravde a zvne js ku dane mu r a du. Preferuje hod-noty odpove dnosti vu c i tomuto r a du a ochoty pr ine st obe ti pro jeho zachova ní . Vy -znamnou kvalitou v te to spiritualite je podr í zení se tomu, co pr esahuje rozme ry z ivota jednotlive ho c love ka: pí smu m, doktrí -na m, tradicí m. A samozr ejme te z instituci, ktera je ucho-vatelkou a stra z kyní pravdy a r a du a v ní z je moz ne bezpec ne spoc inout. Druhy typ duchovní ho z ivota je orientova n dovnitr , sme r uje k osobní mu vnitr ní mu z i-votu. Jedna se o spiritualitu vlastní svobodne volby, pro niz z a dna „objektivní ╉ pí sma, doktrí ny c i tradice nejsou za vazne a pro niz je kaz da instituce nut-ne cha pa na jako zby-tec na , pokud ne pr í mo represivní a ne-pr a telska . Rozhodují cí m krite riem pravdivosti a dobra není tradice ani stanovisko instituce, ale vlastní zkus e-nost a vnitr ní hlas. Docent Zdene k Vojtí s ek uvedl, z e do c eske spolec nosti hluboce pronikla Spiritualita subjektivní zkušenosti ゅčerpající z hnutí New Ageょ. Poc et C echu , kte-r í takto duchovne z ijí , je ovs em te z ke spoc í tat: o svy ch aktivita ch totiz nepr emy s lejí jako o na boz enství a nepatr í ani k z a dne instituci. Pojem „na boz enství ╉ je pro ne velmi nepopula rní , cele jed-notlive tradice ゅnapr . kr esťanství ょ vní mají jako svazují cí a omezují cí svo-bodnou volbu vy be ru, institucí ゅnapr . cí rkví ょ se upr í mne de sí . Bez velke ho pr e-my s lení o na -boz ensky ch vy chodiscí ch jednotlivy ch aktivit ra di pouz í vají homeopaticka le c iva, cvic í jo gu, posí lají de ti do waldorfske s koly, vyuz í vají sluz eb ve s tcu , le c itelu c i kouc u osobní -ho duchovní ho rozvoje. Vzhledem k tomu, z e v popularite takovy ch aktivit je c eska spo-lec nost obvykle na pr ední m mí ste ve srovna ní s jiny mi evropsky mi spolec nostmi, s trochou nadsa zky religionista dodal, z e na boz en-ství je v c eske spolec nosti popula rní , jen se mu nesmí r í kat „na boz enství ╉. Docent Vojtí s ek v za ve ru pr edna s ky milera d diskutoval se svy mi posluchac i a odpoví -dal na jejich dotazy. Mezi zají mave u c astní ky pr edna s ky patr il i kne z z pr ilehle r í msko-katolicke farnosti z Bludovic Marcel Krajzl.

ヲヵ

ikoゝnok〔í ＼ul〔［（Ü れěkla da］íř‥ma 2015 ぎe klaÄ hwkl‥¢ Vlw〃i！la¿ Vo～…ý Kdyz pr emy s lí m, co ma m napsat o ocene ní pastora Vladislava Volne ho cenou Osobnost kultury města (avířova, snad mohu přiznat, že první pocit při vyslovení jeho jména na nominaci ceny bylo zahanbení . Zna m a ví m, co vs echno pastor de la pro sbor, a beru to skoro jako samozr ejmost. Na vrh na cenu me sta vzes el od nec lenu sboru, dokonce bych r ekla od lidí , kter í se o nas í cí rkvi dove de li az dí ky pra ci pastora Volne ho. Cena Osob-nost kultury a Talent se ude luje Magistra tem me sta (aví r ova jako ocene ní pra ce v oblasti propagace a c innosti na poli kultury me sta od roku なひひひ. Kulturní komise na za klade na vrhu obc anu doporuc uje zastupitelu m ty, kter í by si ocene ní zaslouz ili. Ze zve davosti jsem se podí vala a pastor byl první m duchovní m, ktery byl navrz en a komisí doporuc en zastupitelu m ke schva lení . Neví m, jak to v komisi probí halo v jiny ch letech, ale letos pr i pronesení jme na pastora Vladislava Volne ho vs ichni souhlasili. Ocenili ak-tivity pr i pe c i o chra m a pe c i o cí rkevní ve ci – ekumenickou c innost, pra ci s de tmi a pro de ti. (lavne dobr e byly hodnoceny akce pro s irokou ver ejnost. Vy stavy a pr edna s ky na far e, koncerty v kostele a jejich doprovodny program se staly zna mou aktivitou pro ce-le me sto. Udivilo me , jak vy borne lide hodnotí nejen vystoupení zna my ch ume lcu , za-hranic ní ch souboru , ale i te ch, o nichz se moc neví . Sama jsem si pr iznala, z e neby t kon-certu , vu bec bych neve de la o skve le m varhaní kovi, haví r ovske m roda ku Martinu Kova-r í kovi, nyní z ijí cí m ve S vy carsku nebo o zpe vac ce rodac ce Lucii Niemela, ktera pr ilete la az z daleke ho Finska. Ví m, z e ocene ní si pastor V. Volny zaslouz í , protoz e pra ce, kterou de la nad ra mec svy ch povinností a kterou pr ispí va k dobre mu hodnocení nas eho sboru v oc í ch obyvatel (aví r ova, se musí de lat cely m srdcem a je to ne co, co kaz dy neumí . P.S. Pr i jednom rozhovoru si c lenka sboru posteskla, z e kostel uz není , co by val, a sta va se sve tsky m. Uzna va m, z e ma asi trochu pravdu, ale osobne si myslí m, z e leps í je chra m plny i neve r í cí ch lidí , kter í se tak dostanou blí z k Bohu, nez polopra zdny kostel se sta le se zmens ují cí m poc tem ve r í cí ch. A kdyby kaz dy koncert oslovil jen jednoho c love ka, je to vy borne . A pode kova ní za to patr í i nas emu pastorovi.

ヲヶ

D（uhá w〃ざen〔…í ろeほěりe V nede li は. prosince jsme v kostele proz ili druhou adventní nede li, ktera se nesla v nasta vají cí m sva tec ní m duchu. Pr í jemny m zpestr ení m byla vystoupení de tí z polske za kladní s koly a nede lní s koly. De ti kra sne zazpí valy, zarecitovaly a v jednom z vystoupení pr edvedly zají mavou sce nku. Touto sce nkou na m de ti pr evypra ve ly pr í -be h o narození Jez í s e Krista. Bylo vide t, jak moc si s ní de ti daly pra ci. Ruku k dí lu pr i-loz il i nejeden dospe ly . Celkovy dojem umocn ovaly propracovane kosty my a hudební doprovod. Bylo moc pr í jemne , z e se na vystupují cí de ti pr is li podí vat take jejich rodic e nebo pra-rodic e. To vs e pr ispe lo k te prave pr edva noc ní atmosfe r e. Po tradic ní bohosluz be jsme se byli zahr a t teply m c ajem nebo ka vou a ochutnali jsme sladky za kusek.

ヲΑ

jßznámáれe Ver‥…▲＼¡

Veronika Skotnicová je žákyní ふ. třídy Základní školy v Těrlicku. Po celou dobu nejen škol-ní docházky je jí nablízku nejbližší rodina a ve škole speciální pedagog, maminka Marika Skotnicová, neboť Veronika se bez jejich pomoci neobejde. Od narození je postižena dět-skou mozkovou obrnou – spastickou kvadruparézou. Letos v listopadu jí bylo nabídnuto speciální rehabilitační cvičení v lázních Klimkovice.

Jak se tato rehabilitační kúra odlišovala od těch, jimiž si Vaše dcera prošla v minulosti? V čem spočívalo její specifikum? Dcera Veronika absolvovala v pr edcha zejí cí ch letech ne kolik le c ebny ch pobytu v la zní ch Klimkovice a de tske m rehabilitac ní m str edisku v C eske m Te s í ne . La zen ske pobyty hradila zdravotní pojis ťovna. Le c ebny pobyt s Klim – terapií je velmi intenzivní a pla n rehabilitace je zame r en pr edevs í m na rozvoj motoricky ch funkcí . De lka cvic ení trva cca ぬ hodiny, kdy s Veronikou intenzivne pracují dve rehabilitac ní pracovnice, kte-re vyuz í vají moderní rehabilitac ní metody a pomu cky. Sdělíte našim čtenářům, jak probíhal běžný lázeňský den? Která další rehabilitační cvičení Veronika absolvovala a které cvičení, dá-li se to takto říci, má Vaše dcera v oblibě? Be z ny la zen sky den zac í nal v ば h sní daní . V pru be hu dopoledne absolvovala Verunka be z ne rehabilitac ní procedury napr . oxygenterapie, jodo-bromove koupele, Snoezelen ゅpobyt v multisenzoricke mí stnostiょ, ergoterapii ゅterapie prací ょ, spiderwalk ゅsimulace chu ze se zave s ení m pacientaょ, magneticka stimulace, motomed. Od など do なに h navs te -vovala vy uku ve s kole, ktera je souc a stí la zní . Po obe de nastupovala na rehabilitaci tzv. Klim – terapii, coz je individua lní le c ebny te locvik a je za kladní m stavební m prvkem cele ho le c ebne ho cyklu. V odpolední ch hodina ch se ve novala pr í prave do s koly a odpo-c inku, neboť dopolední rehabilitac ní cyklus je pro pacienta na roc ny a vyc erpa vají cí . Prozradíte našim čtenářům něco o Veronice? Jaké má koníčky a záliby, jaké jsou její oblíbené předměty ve škole, čemu by se chtěla v životě věnovat? Verunka je hodne a usme vave de vc e, ktere si ze sve ho handicapu nede la te z kou hlavu a bere z ivot s optimismem. Myslí m si, z e jsem její velkou oporou a tra ví me spolec ne c as ve s kole i doma. Mezi její koní c ky patr í c tení , zpe v a hudba. C asto si doma zazpí va a na-vs te vuje i hodiny zpe vu a pe vecky sbor na za kladní ume lecke s kole. Ve s kole ji nejví ce baví de jepis a anglicky jazyk. V budoucnu by chte la studovat design nebo cizí jazyky. Vraťme se ještě jednou ke speciální rehabilitační kúře v Klimkovicích. Od května t. r. probíhala v našem sboru v Bludovicích veřejná sbírka na Veroniku, ke které se naši věřící postavili velmi štědře. Sdělíte nám, kolik stála měsíční rehabilitační kú-ra v Klimkovicích? Celkove na klady na c tyr ty denní pobyt s doprovodem jsou ひぬ どどど Kc . Na financova ní první ho le c ebne ho pobytu pr ispe la r ada da rcu , ktery m de kujeme za to, z e jim není osud lidí , kter í jsou pr ipouta ní na invalidní vozí k, lhostejny . Pomocnou ruku formou fi-nanc ní sbí rky podali zame stnanci firmy KOMA Ví tkovice, zame stnanci ZS Te rlicko, Klub du chodcu Te rlicko a (radis te , farní sbor evangelicke cí rkve v Te rlicku a nejbliz s í rodin-

ヲΒ

ní pr í slus ní ci. Pevne ve r í me, z e se vy sledky le c by dostaví a Verunka bude moci z í t plno-hodnotny z ivot bez barie r. Věřícím ze sboru v Bludovicích děkujeme za jejich podporu, solidaritu a pomoc při léčbě Verunky. Věřím, že výsledky léčby přimějí Ministerstvo zdravotnictví k úhradě léčebných programů Klim – terapie v Klimkovicích.

Jménem bludovického farního sboru přejeme Vaší rodině hodně síly v nelehké ži-votní situaci a pokojné prožití Vánoc.

ヲΓ

K‥nへet na ma？ha…Ü i pře〃mánoč…í zpímá-…í Dne なは. prosince にどな5 se v Bludovicí ch konal va noc ne lade ny koncert c eske ho pop-music a country zpe va ka Jakuba Smolí ka. Pr estoz e si mnozí z va s jiste vybaví jeho hity „Az se ti jednou bude zda t╉, „R í kej mi, ta to,╉ nebo „Slzy sedmi bolestí ╉, ma lokdo bude ve de t, z e jeho objevitelem ve sve te hudby se stal producent Petr (annig, ktery mu rov-ne z urc il nove ume lecke jme no - Jakub. Pu vodne se totiz Jakub Smolí k jmenoval Jaro-slav po otci. Pr edva noc ní koncert se stal pro posluchac e velky m hudební m za z itkem, tomu nasve dc ovala i vy borna atmosfe ra.

ンヰ

Ze záざě（ů よe〃ná…í pがe！ゝyぐerk〔ma

presbyter i byli informova ni o pr edloz ení z a dostí o dotaci z rozpoc tu me sta (aví -r ova ゅKulturní a vzde la vací c innost, Pra zdninove dí lny a letní ta bor pro de ti, Re-konstrukce hr bitovní kaple v Z ivoticí chょ zvaz ovali moz nosti zapojení se do projektu pr í hranic ní spolupra ce promy s leli obnovení partnerství s evangelicky mi sbory v Polsku nebo na Sloven-sku

schva lili na jemní smlouvu s manz eli Richterovy mi na dobu 5 let ゅbyt v な. patr e na Selske なにょ zvy s ili na jemne za byty za u c elem zr í zení fondu oprav ゅod な. な. にどなはょ dohodli se na asistenci pr i adventní m prodeji v kancela r i a pr i zau c tova ní sbí rek

byli informova ni o u spe s ne m jedna ní v za lez itosti nasví cení kostela z ver ejne ho osve tlení byli informova ni o instalaci zar í zení proti kolí save mu nape tí do varhan a o vy me -ne nefunkc ní c a sti v ovla dací m panelu byli informova ni o fyzicke m pr evzetí pozemku z restituce, ovs em tento akt podmí -nili vyc is te ní m sta vají cí ho prostoru zvolili katechetku Evu Pawlasovou za stupkyní pro za lez itosti misie a evangelizace, ktera bude pr eda vat sboru informace misijní komise

pr ijali na ve domí zme nu ve funkci vedoucí ho dorostu – odstupují cí Vladislav Jo-siek pr eda vedení Michalu Kubiczkovi, Dominikovi Volne mu a Martinu To ko lymu rozhodli o zrus ení distribuce c asopisu )dea

navrhli ukonc ení sbí rky pro Veroniku Skotnicovou a stanovili termí n pr eda ní daru rodic u m

ンヱ

K▲lka ｜yś～ぺ jwkl‥ra Zb‥（¡ Szanowni Zborownicy, niz ej publikujemy kilka mys li, dotyczących s wiątecznego okresu Boz ego Narodzenia. Do nich dołączamy z yczenia obtitego Boz ego błogosławien stwa i rados ci z przyjs cia Zbawiciela na s wiat i do naszych serc. Wszechmogący Bo g zdał się na młodziutkie małz en stwo, nie umiał chodzic , nie potrafił mo wic , uczył się wszystkiego od ludzi. Sikał w pieluchy, matka karmiła go mlekiem. Zgodził się byc kims kompletnie niezaradnym, a nawet nieuz ytecznym. My mamy inną koncepcję z ycia: chcemy „dac sobie radę╊, byc uz yteczni. Pragniemy byc menedz erami własnego z ycia, nie chcemy, by Bo g prowadził nas za rękę. To takie dzie-cinne... Gdybys my przyglądnęli się Dzieciątku w stajence, nie mielibys my zbyt wielu pretensji do z ycia. Jezus zgodził się byc kims , kto pozwoli, aby inni widzieli jego nagos c i prze-wineli jego pieluchy. Ta Jego bezradnos c jest uzdrawiająca. Nie bójcie się. Te słowa usłyszała Maryja, Zachariasz, pasterze. Dlaczego aniołowie tak zaczynają rozmowę z ludz mi? Dlatego, z e lęk tkwi najgłębiej w człowieku. Boimy się s mierci, cierpienia, jutra. Lękamy się z ycia. Jestes my przeraz eni tym, co czeka nas jutro. Gdy zbliz a się Jezus, nasz lęk bardzo intensywnie się ujawnia. Patrząc Bogu w twarz, nie jestes my juz w stanie udawac . Wszystkie maski opadają. ) wtedy wychodzi na jaw to, z e jestes my „chodzącym lękiem╊. Jedyną osobą, kto ra moz e nas z tego strachu uwolnic , jest Bo g. Uleczyc nas moz e tylko miłos c , kto ra się przed niczym nie cofnie. A tak kocha tylko On. Zacharjasz, Maryja, pasterze słyszeli: – Nie bo j się. Przełamali swo j strach i podeszli do z ywego Boga. Teraz kolej na nas.