PROJEKT – ZEMĚDĚLSKÉ SYSTÉMY I.

Vybraná zemědělská plodina:

JEČMEN JARNÍ

Vypracovala: Lukáš Kuběnka

Vyučující: Ing.Dita Hiřmanová

Termín cvičení: týden blokových cvičení (kombinované studium)

ZADÁNÍ1. Uveďte, do které skupiny plodin patří vybraná plodina a které další druhy se v ČR / ve světě pěstují. Ve formě krátké literární rešerše (celkem cca 1-2 strany) zpracujte u dané plodiny její biologický popis, geografický původ a světové rozšíření.

2. Určete rajonizaci vybrané plodiny v rámci vymezených Zemědělských výrobních oblastí. Uveďte aktuální celkovou osevní plochu plodiny v ČR (ha) a její podíl na orné půdě (%). Dále uveďte osevní plochy v jednotlivých krajích. Zaznamenejte trend vývoje osevních ploch (ha), výnosů (t/ha) a realizačních cen (Kč/t) v uplynulých 5-10 letech.

3. Jak zařazujeme vybranou plodinu do osevních postupů – vypište její vhodné předplodiny a následné plodiny.

4. Popište technologii zpracování půdy u dané plodiny.

5. Napište, jaké konkrétní hospodářské využití má vybraná plodina. Jaký je očekávaný vývoj v pěstování této plodiny z pohledu jejího uplatnění na trhu?

6. Vyjmenujte a stručně charakterizujte hlavní škodlivé organismy dané plodiny a způsoby jejich regulace.

7. Jaký je vhodný systém hnojení pro danou plodinu (použití organických a minerálních hnojiv)?

8. Z čeho u dané plodiny vycházíme při výpočtu dávky hnojiv? Vypočítejte průměrný odběr hlavních živin ve vztahu k průměrnému výnosu řešené plodiny.

9. Vypočítejte náklady na hnojení dusíkem (N) /na 1 ha pěstované plodiny/ podle průměrného výnosu s ohledem na aktuální cenu nejčastěji používaných dusíkatých hnojiv.

10. Uveďte, jak lze u dané plodiny využít moderní technologické systémy (precizní zemědělství) a čím je jejich využití ovlivněno.

11. Uveďte, jak je zařazena vybraná plodina v osevním postupu v zemědělském podniku blízko vašeho bydliště. Napište, jaký je používán systém hnojení. Uveďte základní ekonomické charakteristiky pěstování vybrané plodiny v příslušném roce – přímé náklady a dosaženou realizační cenu. Uveďte název podniku, kontaktní údaje a kontaktní osobu.

Vypracovaný projekt odevzdejte v elektronické podobě svému vyučujícímu, včetně seznamu použité literatury (nezapomeňte použité zdroje citovat v textu).

Doporučená literatura:

Zitta M., Vostál J. (1998): Obecná fytotechnika - skripta ČZU.

Situační a výhledové zprávy Mze: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/publikace-a-dokumenty/situacni-a-vyhledove-zpravy/

Český statistický úřad: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/2104-11 (plochy), http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/2102-11 (výnosy)

HERBA: www.weed-atlas.eu

Faostat: http://faostat.fao.org

Uveďte, do které skupiny plodin patří vybraná plodina a které další druhy se v ČR / ve světě pěstují. Ve formě krátké literární rešerše (celkem cca 1-2 strany) zpracujte u dané plodiny její biologický popis, geografický původ a světové rozšíření.

Ječmen Jarní Říše: Rostliny (Plantae)

o Podříše: Cévnaté rostliny (Tracheobionta)

Oddělení: Krytosemenné (Magnoliophyta)

Třída: Jednoděložné (Liliopsida)

o Řád: Lipnicotvaré (Poales)

Čeleď: Lipnicovité (Poaceae)

Podčeleď: Vlastní lipnicovité (Pooideae)

o Rod: Ječmen (Hordeum)

Skupina plodin

Ječmen jarní je naší nejvýznamnější jarní obilninou, z které se vyrábí slad, slouží ke krmným a potravinářským účelům. Je to plodina s krátkou vegetační dobou, mělkým a slabším kořenovým systémem. To znamená i vyšší náročnost na pohotové živiny. Nadbytek dusíku však zvyšuje náchylnost jarního ječmene k poléhání a snižuje sladovnickou hodnotu zrna.

Obrázek 1 -Ječmen jarní

Další druhy v ČR a ve světě

Kromě ječmene jarního se vyskytuje ještě ječmen dvou, čtyř a šestiřádkový. Kromě toho má své ještě divoké odrůdy, kterých je kolem deseti. Vyskytují se převážně v Evropě, severní americe a všeobecně v mírných klimatických podmínkách.

Z těchto divoce rostoucích ječmenů je u nás nejznámější ječmen myší, který se vyskytuje téměř všude na okrajích cest a v obydlenějších oblastech.

Je to jednoletá bylina s 12-20 cm stéblem. Všechny tři kvítky na ose klasu jsou dlouze osinaté, klas se jeví celý na první pohled přehustě osinatý. Pluchy prostředního klásku jsou čárkovitě kopinaté a brvité, pluchy postranních klásků štětinkovité.

Další ze zástupců planných ječmenů můžeme zmínit ještě ječmen mořský, ječmen obecný, H.sativum, což jsou různé druhy kulturních ječmenů vypěstované z divokého předka.

Pěstované druhy ječmene jsou následující:

Ječmen dvouřadý – u tohoto druhu je střední květ ze tří plodný, ostatní jsou pouze na okrasu. Tento druh má pod sebou ještě nekolik odrůd a to: Nutans, Erectum a Zeocrithon. Dále se pěstuje ječmen čtyřřadý. Postranní kvítky jsou ze tří na výstupku klásku sice také plodné, ale posléze splynou do dvou

protistojných řad, čímž se klas stává čtyřřadým. Ječmen šestiřadý je pak odrůda, jehož všechny 3 květy plodí, jeho klas je oblý a hustý. Hlavní rozdíl mezi dvou, čtyř a sestiřadým ječmenem si můžete prohlédnout na přiložených obrázcích.

Geografický původ

Obrázek 2 – Ječmen myší

Obrázek 3 – Ječmen čtyřřadý

Obrázek 4 – Ječmen šestiřadý

Kultura ječmene spadá do dob prastarých. Jmenovitě plemena dvouřadého a šestiřadého ječmene jsou nejstarší. Ječmen byl nalezen v kolových stavbách švýcarských a severoitalských nalezišť. Ve starých egyptských stavbách často přichází šestiřadý ječmen. Také Židé znali toto obilí. Dle Plinia je ječmen nejstarší pěstované obilí u Řeků. Římané krmili ječmenem koně, jako se u nás krmí se ovsem. Ostatně ještě doposud se na jihu a východě dobytek krmí se ječmenem. Někdy připravovali Římané chléb z ječmene a dávali jej z trestu vojákům místo pšeničného. Římané z něj také upravovali opojné nápoje. Dle Tacita byl ječmen znám a pěstován také u Thráků. Gallů a Germanů, kteří již tehdy z něho vařili jakýsi druh piva.

Biologický popis

Osa klasu tvrdými výkrojky zubatá, ve výkrojcích sedí tři 1květé klásky. Plevy jsou uzounké, štětinkovité, obě stejné. Plucha velká, 5žebrá, hřbetem od osy klasu odvrácená, dlouhou, silnou osinou ukončená. Obilka s pluchou a pluškou srostlé v celistvý plod. Osa klasu u divokých druhů se v články rozlamuje. Postranní kvítky u týchže druhů jsou zakrnělé neb sterilní.

Světové rozšíření

Ječmen se pěstuje jako obilí na celé zemi, v chladnějších zemích se pěstují odrůdy ozimých ječmenů. V teplejších zemích se pěstují letní odrůdy. Stačí mu roční teplota 8°, takže se mu dobře daří také v severním Skotsku i na Severním mysu při 70°. V těchto krajinách je ječmen schopný prodělat celý svůj vývoj až do zrání až během 90 dní. V Alpách sahá jeho kultura až do výše 2000 m. Dvouřadý ječmen se pěstuje hlavně ve střední Evropě, šestiřadý v jižnější části Evropy, čtyřřadý ve střední Evropě a také v severní Evropě. Ze všech druhů se však nyní dává přednost dvouřadému. Užitek ječmene je velice rozmanitý. Ve většině zemí se mele na mouku k pečení chleba a jiných pokrmů (chléb ječný hlavně na severu, v Tibetu, v Číně a Japanu). Omleté obilky dávají kroupy. V pivovarech se upravuje z ječmene slad a vařením různá piva. Slad i v ohledu lékařském je důležitý. (1,2,4)

Určete rajonizaci vybrané plodiny v rámci vymezených Zemědělských výrobních oblastí. Uveďte aktuální celkovou osevní plochu plodiny v ČR (ha) a její podíl na orné půdě (%). Dále uveďte osevní plochy v jednotlivých krajích. Zaznamenejte trend vývoje osevních ploch (ha), výnosů (t/ha) a realizačních cen (Kč/t) v uplynulých 5-10 letech.

Rajonizace

Jarní ječmen je v České republice v posledních letech pěstován na výměře kolem 400 tis. ha a je po ozimé pšenici druhou nejmasovější plodinou. Tomu odpovídá i jeho ekonomický význam. Na výrobu sladu se zpracovává kolem třiceti procent celkové sklizně jarního ječmene, asi sedmdesát procent zrna se používá ke krmení a jen velmi malé množství pro potravinářské využití.

Vzhledem ke krátké vegetační době, slabšímu kořenovému systému a své biologické povaze ječmen citlivě reaguje na stresové podmínky všeho druhu a tedy i na každou pěstitelskou chybu. Pro rychlou orientaci zde uvádíme alespoň stručný přehled hlavních zásad správného pěstování jarního ječmene a charakteristiku odrůd vyšlechtěných v akciové společnosti SELGEN včetně doporučení správné odrůdové agrotechniky.

Ječmen jarní se pěstuje v zemědělské výrobní oblasti kukuřičné

o Kukuřičná oblast je specifická rovinným až mírně zvlněným reliéfem terénuo Nadmořská výška do 250 mo Velmi teplé, suché klimao Průměrná roční teplota vzduchu je zde 9-10°Co Převládá zde černozem, lužní typy, nivní půdy na píscích, drnovité půduo Pěstují se zde převážně kukuřice na zrno, cukrovka, teplomilné ovoce,

vinná réva, teplomilné zeleniny, pekařská pšenice, ječmeno Na celkové výměře zemědělské půdu ČR se podílí 2,6%

Tato oblast se dále dělí na podoblasti K1 – K5.

Ječmen se pěstuje v podoblasti K1

Ječmen jarní se pěstuje v zemědělské výrobní oblasti řepařské

o Řepařská oblast je specifická rovinným až mírně zvlněným reliéfem terénuo Nadmořská výška do 250 – 350 mo Teplé, mírně vlhké až suché klimao Průměrná roční teplota vzduchu je zde 8 - 9°Co Převládá zde černozem, hnědozem, nivní půdy na nivních úložninácho Pěstují se zde převážně cukrovka, kvalitní pšenice, sladovnický ječmen,

kořenová zelenina, v některých oblastech chměl, rané bramboryo Na celkové výměře zemědělské půdu ČR se podílí 8,4%

Tato oblast se dále dělí na podoblasti Ř1 – Ř5.

Ječmen se pěstuje v podoblasti Ř1

Aktuální osevní plocha plodiny v ČR v hektarech a osevní plochy v jednotlivých krajích

Podíl na orné půdě v procentechJečmen jarní se pěstuje celkem na osevní ploše o velikosti 271.972 hektarů.

ČR nalezneme celkem 2.488:141 hektarů osevní plochy.

Ječmen jarní je na této ploše zastoupen 10,9% orné půdy.

Střed

očeský

Vysoč

ina

Jihomora

vský

Ústecký

Jihočes

ký

Pardu

bický

Plzeňs

ký

Moravsk

oslezs

ký

Králov

éhrad

eckýZlí

nský

Karlo

varský

Libere

cký

Hlavní m

ěsto P

raha

0

20,000

40,000

60,000

Ječmen jarní – osevní plocha (ha)

Obrázek 5 – Graf –Osevní plocha

Trend vývoje osevních ploch (ha)

Ječmen jarní je po pšenici ozimé druhou nejvýznamnější obilninou pěstovanou v České republice (23,9 % z celkové plochy obilnin). Největšího rozšíření dosáhl ve druhé polovině 70. a na počátku 80. let, kdy byla zaznamenána také historicky nejvyšší celková produkce.

0.0

200,000.0

400,000.0

600,000.0

800,000.0

1,000,000.0

1,200,000.0Vývoj osevních plochječmen

pšenicežitooves

Obrázek 6 – Graf vývoje osevních ploch

V posledních letech však osevní plochy rychle klesají. Jak je vidět z grafu, tak se na tom podílí i nesmyslné dotace pro řepku a tou se osívá čím dál tím více orné půdy. Také je patrné poměrně rapidní pokles osevu žita a ovsa, který patrně souvisí s poklesem chovu hospodářských zvířat. U brambor je to podobné s tím rozdílem, že zemědělce ničí dotační politika EU. Takže se brambory nevyplatí u nás pěstovat, ale dovážet ze zahraničí. S ječmenem je to podobné. Při změně na tržní hospodářství se budou osevní plochy řídit ziskovostí plodiny, nikoliv reálnou spotřebou.

Trend vývoje výnosů (t/ha)

Zatímco období od roku 1960 do roku 1991 je charakterizováno růstem výnosů (v průměru o cca 70 kg.ha-1 ročně), od roku 1992 došlo k prudkému poklesu výnosů a jejich trend je nadále klesající. Jak jsem již psal, ovlivňujících faktorů je mnoho a může sehrat roli i horší počasí.

Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v letech 1995 - 1999 vyrobeno v ČR v průměru 413 tis. tun sladu ročně. To přibližně odpovídá spotřebě 520 tis. tun sladovnického ječmene. Také situace v exportu sladu se v posledních letech vyvíjela poměrně příznivě.

VÝVOJ PLOCH A SKLIZNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN V LETECH 1999 až 2010

0.0200,000.0400,000.0600,000.0800,000.0

1,000,000.01,200,000.01,400,000.01,600,000.01,800,000.02,000,000.0

0

1

2

3

4

5

6Výnos a sklizeň ječmene jarníhoPlocha [ha]Sklizeň [t] Výnos [t/ha]

Obrázek 7 – Výnos a sklizeň Ječmene jarního

Jak je patrné z grafu, vývoj výnosů je poměrně proměnlivý, a to od 1 do 1,6t/ha. Z toho se dá usuzovat poměrně velký vliv výnosů na počasí.(2,6,7)

Trend vývoje realizačních cen (Kč/t) v uplynulých 5-10 letech.

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 20100

100

200

300

400

500

600Cena ječmene za 1 q

Cena ječmene za 1 q

Kč

Obrázek 8 – Realizační cena ječmene

Jak zařazujeme vybranou plodinu do osevních postupů – vypište její vhodné předplodiny a následné plodiny.

Ječmen jarní, který bude použit převážně pro sladovnické účely je nejvhodnější zařadit po organicky hnojených okopaninách. A to z jednoduchého důvodu. Tento typ ječmene má jako kvalitativní parametr nízké koncentrace dusitanů a dusičnanů. Na úrodnějších půdách jej lze pěstovat i po obilninách. Asi 70 procent zrna se využívá ke krmným účelům a jen velmi malé množství pro potravinářské využití.

Vhodné předplodiny ječmene jarního:

Cukrovka Krmná řepka Brambory Kukuřice na zrno Kukuřice na siláž Mák

Nevhodné předplodiny sladovnického ječmene :

ječmen jarní – kvůli chorobám padlí, skvrnitosti a také nedostatku živin a také kvůli zvýsenému obsahu bílkovin. Luskoviny a olejoviny jsou také méně vhodné. Jeteloviny jsou pak zcela nevhodné.

Popište technologii zpracování půdy u dané plodiny.

Po sklizni předplodiny je vhodné provést podmítku, nejlépe talířovými podmítači nebo radličkovými kypřiči, a to do hloubky 6 - 8 cm na lehkých půdách a 8 - 12 cm na těžších půdách.Včas a správně provedená podmítka šetří půdní vláhu a napomáhá hubení plevelů.

Při použití tradiční technologie přípravy půdy by kvalitní podzimní středně hluboká orba měla být provedena nejpozději do poloviny listopadu. V závislosti na předplodině a fyzikálním stavu

půdy by hloubka orby měla být v rozmezí 15 - 22 cm, nejvhodnější je použití oboustranného pluhu. Pokud se zaorává řepný chrást, měl by být před zaoráním nejprve rozdrcen a rovnoměrně rozdělen po poli. Hloubka orby by neměla by být příliš velká, aby došlo k rychlému rozkladu organické hmoty chrástu a k uvolnění dusíku brzy na jaře, kdy může být využit pro tvorbu odnoží.

Předseťovou přípravu je vhodné provést co nejdříve na jaře, ale zásadně až když je půda dostatečně vyzrálá. Počet vstupů na pole by měl být co nejvíce omezen, uježdění půdy nutno předcházet použitím pásových traktorů nebo kolových traktorů s dvojmontážemi nebo s širokými pneumatikami. Při klasickém postupu je nejlépe předseťovou přípravu začít těžkými branami (provzdušnění, prohřátí půdy), potom pole urovnat branami a smykem. Smykování ale může mít nepříznivé účinky na utužení půdy, vhodnější je tedy použití některého z mnoha typů kombinovaných kypřičů, které půdu dokonale připraví jednou operací. Ještě většího omezení počtu vstupů na pole dosáhneme použitím moderních výkonných strojů s aktivním pohonem pracovních orgánů, které jsou schopny při jediném vstupu na pole pozemek urovnat, připravit seťové lůžko a zasít.

Výsev jarního ječmene by měl být proveden co nejdříve, ale vždy jen do dobře připravené vyzrálé půdy, "zamazání" osiva způsobí výrazné snížení výnosu. Extrémně rané setí (únor, začátek března) je problematické i v případě dobrého stavu půdy, protože je zde riziko výskytu dlouhotrvajícího studeného a mokrého období, kdy zrna ječmene leží dlouho v půdě, neklíčí nebo klíčí jen pomalu a hrozí

Obrázek 9 – Talířový podmítač

Obrázek 10 –Oboustranný pluh

jim nebezpečí napadení půdními mikroorganismy, poškození nepřístupem vzduchu a tím zhoršení vzcházení a špatný vývin porostů.

Při pěstování jarního ječmene lze použít i zjednodušené systémy zpracování půdy. Použití různých prvků minimalizace zpracování půdy je vhodné zejména při setí ječmene po kukuřici, slunečnici a cukrovce, ale i po jiných předplodinách. Podzimní orba se nahrazuje talířovým nářadím nebo lépe radličkovými kypřiči, na jaře se provádí příprava seťového lůžka a setí při jedné operaci.

Úplnou minimalizaci představuje metoda přímého setí do nezpracované půdy za použití speciálních secích strojů. Použití této metody je možné jen v optimálních klimaticko-půdních podmínkách a kromě řady výhod (úspora pohonných hmot, omezení přejezdů po poli, omezení vodní a větrné eroze, ekonomická efektivnost) má i své nevýhody a rizika (vyšší koncentrace solí v půdě, zvýšení půdní kyselosti, snížení biologické činnosti v půdě, pomalejší uvolňování živin, větší výskyt hrabošů, drátovců a slimáčků, při nedodržení technologických požadavků snížení výnosu). Dosavadní zkušenosti s touto technologií v našich podmínkách zatím nejsou jednoznačné, rozhodně však není vhodná pro vlhké a chladné mělké půdy s nízkým výnosovým potenciálem. (5)

Napište, jaké konkrétní hospodářské využití má vybraná plodina. Jaký je očekávaný vývoj v pěstování této plodiny z pohledu jejího uplatnění na trhu?

VyužitíAž 30% ječmene jde na slad, 70% pak na krmné účely. Sladovnický ječmen

obsahuje bílkoviny do 10%, a krmný ječmen 10-12% škrobu. Ječmenné zrno je zdrojem sacharidů -80%, bílkovin -12% a tuků -2-3%. Je také zdrojem vitamínů B a E a kyseliny pantotenové, listové, biotinu a minerálních látek. Nejznámějším produktem jsou ječné kroupy, melta – náhražka kávy bez kofeinu, ječná mouka se přidává do knedlíků, těstovin, zavářek, kroket. Ječmen obsahuje velmi málo lepku, není vhodný pro přípravu chleba.

Vývoj v pěstování z pohledu uplatněné na trhu

Jak již z výše uvedených tabulek a grafů vyplynulo, tak cena ječmene se stále zvyšuje a výnosy v tunách klesají. Jak již bylo řečeno, tak z největší části se z ječmene vyrábí slad a slad bude mít na trhu stále své uplatnění, protože V ČR je pivo národní nápoj. Nicméně na sladový ječmen je stále mít třeba velmi kvalitné ječmen bez dusitanů a díky poměrně velké závislosti výnosů na počasí je výdělěk nejistý.(6)

Vyjmenujte a stručně charakterizujte hlavní škodlivé organismy dané plodiny a způsoby jejich regulace.

Rostlinní škůdci

Přehled nejdůležitějších chorob jarního ječmene

Choroba Výskyt Doba výskytu Škodlivost

Padlí travní Blumeria graminis

ve všech oblastech téměř

každoročněod sloupkování

až do konce veg. střední až silná

Rez ječná Puccinia hordeiv teplejších

sušších letechdruhá pol. vegetace malá až střední

Hnědá skvrnitost Pyrenophora teres

ve vlhčích a chladnějších

letechod vzejití až

dokonce veg. střední až silná

Rynchospor. skvrnitost Rhynchosporium secalis

ve vyšších a chladnějších

oblastechod sloupkování

až do konce veg.střední, někdy

silná

Fuzariozy Fusarium sp.při vlhkém a

teplém počasí po vymetání malá až silná

Ramularie Ramularia collo-cygni

za vlhkého počasí

ke konci vegetace střední až silná

Padlí travní napadá pouze ječmen – listy a pochvy. Napadení ječmene jarního padlím může způsobit pokles výnosu až o 25 procent. Vhodné přípravky pro ošetření jsou Atlas nebo Talius, poté Tango Super, Archer Top nebo Cerelux Plus.

Hnědá skvrnitost přezimovává na ječmeni ozimém, zbytcích slámy nebo výdrolu. Výskyt choroby podporují rovněž bohatě hnojené porosty s následnou aplikací hnojiv na list. V posledních letech je vyšší škodlivost zaznamenávána rovněž u rzi ječné a rynchosporiové skvrnitosti. Vhodné přípravky jsou Artea 330 EC, Sfera 267,5 EC, Cerelux Plus atd.

Fuzariozy se vyskytují v klasech a jsou provázeny produkcí mykotoxinů v zrnu, které způsobují zdravotní rizika, ale i technologické problémy při výrobě piva. Vhodné přípravky jsou Horizon 250 EW, Proline 250 EC a Charisma.

Co se týká ochrany ječmene jarního proti plevelům, tak nejčastěji se používají sulfonylmočoviny jako Lintur 70 WG, Mustang, nebo kombinace přípravků

Granstar 75 WG + Starane 250 EC atd. Ale například proti pýru plazivému neexistuje žádný přímý způsob ochrany. Proti plevelu pcháč jsou vhodné přípravky na bázi MCPA jako jsou Agritox 50 SL, Dicopur 750 atd. Nejvíce škod způsobuje oves hluchý, který patří k jednoletým druhům plevelů. Na ochranu proti tomuto druhu jsou vhodné přípravky jako Puma Extra nebo Axial. (13) Dalším škodlivým druhem je ježatka kuří noha, která se vyskytuje převážně v teplejších oblastech. Opět je nejúčinnější použití herbicidů.

Živočišní škůdci

Nejčastějšími škůdci ječmene jarního jsou kohoutci, mšice, bejlomorka sedlová, vrtalka ječná aj. Proti nim použijeme vhodný insekticid v souladu se schválenou metodikou. O aplikaci insekticidu rozhodujeme podle prognózy dosažení prahu ekonomické škodlivosti. Na trhu je řada přípravků na bázi různých účinných látek, vhodný insekticid volíme podle druhu škůdce a intenzity jeho výskytu. Mšice (kyjatka osenní, mšice střemchová, kyjatka obilná aj.) škodí na rostlinách ječmene sáním na listech a listových pochvách, případně i v klasech. Kohoutci (kohoutek černý a kohoutek modrý) se nejvíce vyskytují v letech s teplým, suchým počasím v období před metáním ječmene. Škodí jejich larvy, který vyžírají listy v podobě podélných proužků. Postiženy jsou především horní listy, které jsou potom nápadné světlou barvou.

Bejlomorka (její larvy) vytvářejí na stéble hálky sedlovitého tvaru. Pokud počet hálek na jednom stéble nepřesahuje tři, nedochází ke ztrátám na výnosu. Při kalamitním výskytu se může na jednom stéble vyskytovat 10 - 30 hálek. Vrtalka klade vajíčka do listových čepelí od konce května do konce června. Larvy vyžírají listová pletiva mezi horní a dolní pokožkou a způsobují vznik min a zasychání listů a případně i celé odnože.

Plevele

Pokud je porost přes všechna agrotechnická opatření významně zaplevelen, je nutno přistoupit k aplikaci herbicidů. Důležitá je pečlivá diagnostika plevelů, které se v porostu vyskytují. Podle druhového zastoupení plevelů potom volíme odpovídající přípravek nebo kombinaci přípravků.

Většina dvouděložných jednoletých plevelů je citlivá na osvědčené kombinace účinných látek MCPA a MCPP. Kromě toho různé přípravky obsahují další účinné látky (např. sulfonylmočoviny, fluroxopyr, tribenuron a mnoho dalších), které jsou

Kohoutek

efektivní i na středně odolné a odolné druhy, mnohé z nich se specifickým účinkem na zvláště obtížné plevele. (4.)

Z jednoděložných plevelů jsou nejškodlivějšími druhy oves hluchý a ježatka kuří noha. Oves hluchý (Avena fatua) má vysokou konkurenční schopnost a může rostliny ječmene silně potlačit. Porost s výskytem do 1 rostliny ovsa hluchého na 20 m2 považujeme za slabě zaplevelený, od 1 rostliny na 20 m2 až po 1 rostlinu na 1 m2 hodnotíme jako střední zaplevelení, při větším počtu rostlin ovsa hluchého jde již o zaplevelení silné. Účinky herbicidů proti ovsu hluchému mohou být sníženy při míchání s přípravky proti dvouděložným plevelům, proto je nutno si možnost míchání ověřit. Druhým obtížným jednoděložným plevelem je ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli), která se vyskytuje převážně v teplejších oblastech. Dobře zapojený porost ječmene je schopen tento světlomilný plevel do značné míry potlačit, avšak v řídkých, mezerovitých a nevyrovnaných porostech může ježatka způsobit další oslabení porostu. V takových případech je použití herbicidu se specifickými účinky na ježatku účelné. (4.)

Zaplevelení vytrvalými druhy plevelů je vážným problémem, je nutno proti nim bojovat v celém sledu střídání plodin agrotechnickými opatřeními i herbicidy. V jarním ječmeni je obtížným plevelem pcháč oset (Cirisium arvense), jehož růžice silně potlačují okolní rostliny ječmene. Na pcháč jsou účinné především herbicidy obsahující jako účinnou látku MCPA, 2,4D, clopyralid nebo tribenuron. Důležitá je vývojová fáze rostlin pcháče v době postřiku, je nutno dodržovat doporučení k použití příslušných přípravků. Dalším velmi nepříjemným plevelem je pýr plazivý (Agropyron repens), který ale v porostech ječmene nelze žádným herbicidem hubit, ošetření proti němu je nutno provádět v jiných plodinách nebo aplikací neselektivních herbicidů mimo vegetační dobu. (4.)

Ošetření porostů během vegetace

Ježatka

Obrázek 11 Ošetření Ječmene jarního během vegetace

Porosty jarního ječmene je nutno během vegetace chránit proti škodlivým biotickým činitelům, tj. proti plevelům, chorobám a škůdcům. Nejlepší - a nejlevnější - ochranou je vždy prevence, především tedy výběr vhodné předplodiny, dodržování všech zásad správné agrotechniky a výběr vhodné odrůdy. Teprve když tato opatření nejsou dostatečně účinná, přicházejí ke slovu pesticidy.(3,17)

Jaký je vhodný systém hnojení pro danou plodinu (použití organických a minerálních hnojiv)?

Hnojení jarního ječmene dusíkem podle obsahu půdního Nmin

Výrobní oblast Obsah Nmin (mg.kg-1) Dávka N (kg.ha-1)

Bramborářská a obilnářská

pod 12 60

12 - 22 40

nad 13 20

Řepařská intenzívní

pod 13 50

13 - 23 30

23 - 30 0

nad 30méně vhodná prosladovnický ječmen

Jarní ječmen je plodina, která za krátkou vegetační dobu vytváří značné množství organické hmoty, potřebuje proto dostatek živin v přístupné formě a ve vyváženém poměru. Proto je nutno při hnojení vycházet z chemických rozborů půdy, případně listů mladých rostlin a postupovat podle podrobných metodik publikovaných v odborném tisku nebo jako samostatné publikace na př. Ministerstvem zemědělství, výzkumnými ústavy, vysokými školami, Svazem pěstitelů sladovnického ječmene Čech, Moravy a Slezska aj. Ječmen především dobře využívá staré síly z organických hnojiv použitých k předplodině. V případě výsevu po obilovině je vhodné dodat do půdy organickou hmotu jinou formou (zaorání slámy, zelené hnojení).

Morforegulátory

Pro zlepšení odolnosti proti poléhání, je pro jarní ječmen registrováno několik přípravků na bázi účinné látky etephon. Použití etephonu je vhodné u hustých

porostů, při vysoké intenzitě pěstování a u odrůd s nízkou odolností k poléhání. Aplikace ovšem není zárukou nepolehnutí, při teplém a suchém počasí může dokonce vést k mírnému poklesu výnosu.

Hnojení dusíkem

Hnojení dusíkem je nejvýznamnější opatření. Především je nutné správně stanovit celkovou dávku dusíku podle předplodiny, půdní úrodnosti a směru pěstování. Nadbytek dusíku vede k nárůstu neproduktivní nadzemní biomasy. Porosty jsou přehuštěné, stébla jsou tenká a prodloužená, což způsobuje zvýšenou náchylnost k poléhání a k napadení houbovými chorobami. Redukuje se počet klasů a zrn v klasu. Zvyšující se dávky dusíku zvyšují obsah bílkovin v zrnu a snižují ostatní jakostní ukazatele. Deficit dusíku od počátku vegetace má za následek omezení tvorby bílkovin, což se projevuje omezením růstu rostlin. Při nedostatku dusíku jsou rostliny slabší a nižší, porosty jsou nevyrovnané a světlejší. Rostlina ve snaze o zachování vegetačního vrcholu odbourává dusíkaté látky, včetně chlorofylu ve starších listech, a takto uvolněný dusík transportuje do vegetačního vrcholu. Nejstarších listy žloutnou a při silném nedostatku dusíku postupně odumírají.

V závislosti na zařazení jarního ječmene v osevním postupu se doporučují obecně tyto dávky dusíku:

V řepařské výrobní oblasti:

• po organicky hnojených okopaninách 30 kg na hektar (při výnosu bulev cukrovky nad 50 t.ha-1 zvýšit dávku dusíku o 10 až 20 kg.ha-1),

• po obilninách 30 – 50 kg na hektar,

• při zaorávání chrástu cukrovky se nedoporuč– uje žádné hnojení dusíkem.

V obilnářské a bramborářské výrobní oblasti:

• po organicky hnojených okopaninách 40 – 50 kg na hektar,

• po obilninách 50 – 60 kg na hektar.

Hnojení fosforem

Při nedostatku fosforu dochází k menšímu odnožování, stébla jsou krátká a slabě vyvinutá, listy jsou vzpřímené, tmavohnědé a přechází do červenofialové barvy. Při nedostatku fosforu v období počátečního růstu se vytváří nevhodný poměr mezi N a P v nadzemní části rostliny a přijatý N nemůže rostlina hospodárně využít. Fosfor zkracuje dobu zrání, ovlivňuje zdravotní stav rostlin, zvyšuje odolnost proti poléhání, zlepšuje sladovnickou kvalitu zrna, působí příznivě na obsah škrobu a extraktu, zvyšuje podíl předního zrna a ovlivňuje klíčivost obilek.

Dávky fosforečných hnojiv závisí na zásobě fosforu v půdě, na hnojení fosforem k předplodině a na hnojení dusíkem. Hnojení fosforem musí vycházet z výsledků agrochemického zkoušení půd. Dávka fosforu by se tedy měla vybilancovat na základě zásoby fosforu v půdě a potřeby fosforu na předpokládaný výnos, při současném zohlednění využitelnosti fosforu z půdy a hnojiv.

Fosforečná hnojiva se zapravují na podzim pouze na půdách slabě kyselých a neutrálních. Na půdách s nízkým obsahem fosforu je vhodné, pokud to umožňuje aplikační technika, zapravit současně při setí 8 – 10 kg P2O5 na hektar. Kromě dávky je důležitý také způsob zapravení fosforečného hnojiva. Oproti aplikaci na široko se jeví výhodnější aplikovat P, příp. i s N, přímo k semeni.

Hnojení draslíkem

Při dostatku draslíku v rostlinách je lepší vyzrávání pletiv a zlepšuje se anatomická stavba pletiv – jsou silnější buněčné stěny, zmnožují se sklerenchymatické buňky a snižuje se nebezpečí poléhání. Nadbytek draslíku porušuje rovnováhu živin a snižuje tvorbu odnoží. Draslík zlepšuje zdravotní stav a kvalitu zrna. Působí na jemnost pluch, příznivě působí na obsah škrobu v zrně, na kyprost endospermu a snižuje obsah dusíkatých látek v zrnu. Vysoká zásobenost půdy draslíkem inhibuje tvorbu odnoží, výrazně zvyšuje obsah hrubých bílkovin v sušině zrna, snižuje obsah škrobu, extraktivnost sladu, Kolbachovo číslo a relativní extraktivnost při 45 °C.

Draselná hnojiva se doporučuje aplikovat ve všech výrobních podmínkách na podzim, spolu s organickými hnojivy. Při podzimní aplikaci dáváme přednost 40 % draselné soli před 50 a 60 %. Podle výsledků rozborů půdy můžeme použít startovací dávku hnojiva před setím a na základě koncentrace draslíku v rostlinách se dříve doporučovalo dohnojování v průběhu vegetace.

Hnojení vápníkem

Při nedostatečném zásobení rostlin vápníkem dochází k poruchám na kořenovém systému, kořeny postupně slizovatí, kořenové buňky se rozkládají a pletivo se přeměňuje v nestrukturní hmotu. Další příznaky se objevují na mladých částech rostlin v souvislosti s mizivou schopností reutilizace vápníku v rostlinách. Na mladých listech je možno pozorovat chlorotické skvrny. Tvorba semen a plodů je silně brzděna, pyl může být sterilní a u obilnin jsou plevy prázdné. Semena jsou malá a zasychají.

Nároky rostlin na vápník neodpovídají vždy jejich vztahu k půdní reakci. Obilniny potřebují málo vápníku, ale liší se citlivostí na půdní kyselost. Zatímco žito a oves snášejí kyselost dobře, ječmen a pšenice jsou na půdní kyselost citlivé.Jelikož se do ječmene často podsévají jeteloviny, je nutné vápnit již k ječmeni, aby následné pícniny měly vhodné podmínky pro růst a tvorbu hlízkových bakterií. Vápenatá hnojiva (nejčastěji vápence) se rozmetají již na strniště předchozí obilniny nebo ve sledu okopanina – ječmen se vápní již k okopanině.

Organické hnojení

Omezení chovu hospodářských zvířat, především skotu, vede k omezení ploch hnojených hnojem. Některé podniky hospodaří zcela bez chovu zvířat. Z toho vyplývá nutnost využívání náhradních zdrojů organické hmoty. Nejčastěji je zaorávána sláma obilnin. Jestliže nedojde k dobrému rozřezání slámy a jejímu rozptýlení po pozemku, může zaorávka slámy negativně ovlivnit růst následně pěstovaného jarního ječmene. Aby se urychlil rozklad slámy, aplikujeme na slámu dusíkaté hnojivo v dávce 10 kg na tunu slámy, což představuje v průměru dávku dusíku 50 – 60 kg.ha-1. Jestliže sláma obsahuje 4 – 8 mg N.g-1, tak samotným zaoráním 5 t slámy se do půdy dodá 20 – 40 kg N.ha-1.

Snížení potřeby využívání řepného chrástu pro krmné účely vede k zaorávání chrástu, který plní funkci organického hnojiva. V závislosti na povětrnostních podmínkách může chrást působit zhoršování sladovnické kvality zrna následně pěstovaného ječmene. Aplikací řepného chrástu se teoreticky dodává do půdy na podzim v průměru 102 kg N, 12 kg P, 148 kg K, 33 kg Ca, a 18 kg Mg na hektar. Při průměrné objemové hmotnosti půdy 1,5 g.cm-3 tak představuje zaorání řepného chrástu obohacení o 26 mg N.kg-1 zeminy. Pro získání kvalitního výnosu s maximálními hodnotami HTZ a relativně nejvyšším podílem předního zrna se jeví jako vhodnější nechat chrást zavadnout a zaorat v pozdějším termínu. Naopak z pohledu nižší akumulace dusíkatých látek v zrnu se jako vhodnější ukazují varianty s časnou zaorávkou chrástu nebo s odklizeným chrástem. Významným faktorem je také průběh povětrnosti během zimy a zejména vláhové podmínky na jaře. (3,13)

Z čeho u dané plodiny vycházíme při výpočtu dávky hnojiv? Vypočítejte průměrný odběr hlavních živin ve vztahu k průměrnému výnosu řešené plodiny.

Při výpočtu dávky hnojiva vycházíme z poznatku, v jaké výrobní oblasti ječmen pěstujeme, po jakých předplodinách je ječmen pěstován a také záleží na druhu půdy a na živinách, které tento druh půdy obsahuje.

Ječmen jarní přijímá během vegetace poměrně velké množství živin.

Vedle vysoké spotřeby N, P, K odčerpá také značné množství Ca, Mg a ostatních prvků.

Sklizní jedné tuny zrna ječmene jarního a odpovídajícího množství slámy se odčerpá:

20 – 24 kg N

3,5 – 6,2 kg P

16,6 – 21,0 kg K

5,7 – 8,5 kg Ca

1,2 – 2,4 kg Mg

Intenzita příjmu živin ječmenem závisí na intenzitě růstu vegetativních orgánů a na zásobenosti půd přístupnými živinami. V průběhu fáze vegetativního růstu podléhá čerpání živin nárůstu sušiny. V generativní fázi růstu je příjem živin relativně nižší než nárůst sušiny.

V období od vyklíčení do začátku odnožování (3. až 4. list), kdy je žádoucí rychlý počáteční růst nadzemní části a kořenového systému, má ječmen zvýšené nároky na příjem fosforu, který zabezpečuje intenzivnější dýchání. Energie, která se při těchto fyziologických procesech uvolňuje, příznivě ovlivňuje tvorbu prvních vegetativních orgánů. Diagnostiku výživného stavu ječmene fosforem provádíme právě v těchto raných fázích růstu a vývoje porost. K interpretaci uvedených diagnostických hodnot obsahu fosforu v rostlinách je třeba přistupovat komplexně a zohledňovat konkrétní podmínky na stanovišti, vzhledem k tomu, že nedostatečnost obsahu fosforu v rostlinách nemusí znamenat nedostatečnost zásoby fosforu v půdě.

Při výnosu 6 t zrna a 5 t posklizňových zbytků připadá na 1 den produkce 92 kg.ha-1 biomasy. Tato produkční kapacita je u jarního ječmene 3 × vyšší než u pšenice ozimé. Na počátku vegetace je nejvyšší hladina dusíku v listech, fosforu

je více ve stéblech než v listech. Draslík je v rostlině rozložen rovnoměrně. Před dozráváním je dusík a fosfor transportován z vegetativních do generativních.

Sladovnický typ ječmene akumuluje v pletivech více dusíkatých látek v období vegetativního růstu (odnožování a sloupkování), zatímco krmný typ ječmene hromadí dusíkaté látky v sušině nadzemní části zejména v období kvetení a mléčné zralosti

Koncem odnožování se zvyšuje příjem fosforu, který pokračuje až do doby kvetení, kdy je v podstatě ukončen. Optimální koncentrace draslíku se pohybuje na počátku sloupkování v rozmezí 3,0 – 5,5 % v sušině nadzemní části rostliny. Příjem dusíku a draslíku je po celou dobu vegetace velmi plynulý a dosahuje ve fázi kvetení 75 % z celkového množství, přičemž zbývající část je přijímána až v období tvorby zrna.

Vápník přijímá rostlina během celého svého vývoje. Na rozdíl od hořčíku se vápník nachází více ve slámě než v zrnu, a proto se podstatná část vápníku odebraného rostlinou vrací zpět do půdy. Za dostatečně hořčíkem zásobené rostliny jarního ječmene považujeme na počátku sloupkování koncentraci 0,15 – 0,30 % a před metáním 0,12 – 0,30 % Mg v sušině.

Celkový odběr síry je u obilovin v rozmezí 12 – 15 kg S.ha-1. Diagnostika výživného stavu rostliny sírou je podle Matuly (2001) běžně založena na stanovení celkového obsahu síry, síranů, podílu síranů v obsahu celkové síry, poměru síry k dusíku a dalších indikátorů. Analýzu rostlin doporučuje provádět v počátečních fázích intenzivního růstu porostu na obsah celkové síry, případně síranů, kterou lze identifikovat skrytý deficit síry v rostlině.(13)

Vypočítejte náklady na hnojení dusíkem (N) /na 1 ha pěstované plodiny/ podle průměrného výnosu s ohledem na aktuální cenu nejčastěji používaných dusíkatých hnojiv.

NPK je nejčastěji používaným dusíkatým hnojivem.

1 metrák NPK = 1.160,-Kč

na 1 ha pěstované plodiny (ječmene jarního) je potřeba 3 metráky NPK

3 x 1.160,-Kč = 3.480,-Kč/ ha ječmene

průměrný výnos ječmene jarního v roce 2010 byl 3,91 t / ha na 1 tunu výnosu ječmence je potřeba NPK v ceně 883,- Kč

K těmto nákladům je také nutné připočítat náklady na:

• opotřebení stroje, kterým bude hnojení prováděno

• pracovníka, který bude tento stroj obsluhovat

• a také např. pohonné hmoty do tohoto stroje

(16)

Uveďte, jak lze u dané plodiny využít moderní technologické systémy (precizní zemědělství) a čím je jejich využití ovlivněno.Technologie používané v precizním zemědělství

GPS

GIS

DPZ

Precizní zemědělství (hospodaření) je nová technologie umožňující přizpůsobit některé zemědělské operace (aplikace živin, aj.) v závislosti na prostorové variabilitě. Globální poziční systém (GPS) je jednou z hlavních technologií umožňující zavedení precizního hospodaření v praxi. GPS poskytuje on-line informace o pozici na pozemku. Spojením s měřícími senzory na zemědělských strojích je možné danou operaci provádět podle lokálních podmínek půdního nebo vegetačního prostředí. Jedním z přínosů této technologie je možnost snížení nákladů na vstupy pěstovaných plodin a případně monitorování výsledku hospodaření (výnos). Dalším z možných přínosů této technologie je šetrnost k životnímu prostředí.

DPZ je jedním z důležitých zdrojů informací o prostorové variabilitě v rámci pozemků. Z dat DPZ je možné získat řadu biofyzikálních parametrů poskytujících informace o míře prostorové variability. Družicové snímky je možné klasifikovat do několika zvolených kategorií popisující stav porostů na pozemky. Tyto mapy mohou sloužit jako podklady pro vytvoření tzv. aplikačních map (14,15)

Uveďte, jak je zařazena vybraná plodina v osevním postupu v zemědělském podniku blízko vašeho bydliště. Napište, jaký je používán systém hnojení. Uveďte základní ekonomické charakteristiky pěstování vybrané plodiny v příslušném roce – přímé náklady a dosaženou realizační cenu. Uveďte název podniku, kontaktní údaje a kontaktní osobu.

Před několika lety jsem se přestěhoval do Prahy – Petrovic, kde mám nádherný výhled na krajinu a na pole. Jelikož jsem studoval na ČZU již před 10 lety, osevní postupy mi byly známy a byl jsem zvědavý, co přijde po pšenici ozimé, která na poli před domem rostla. Jaké bylo mé překvapení, když poté byla zaseta opět ozimá obilnina a poté ječmen jarní Tato pole spravuje firma DOPRAMO, která je má i v pronájmu. Kontaktní osoba v tomto podniku je p. Jiří Kazda, který má veškeré informace ohledně zemědělské výroby. Dle něho poslední 4 roky zařazují pšenici ozimou po jarní obilnině. Střídavě tedy pěstují ozimou obilninu a po ní jarní obilninu. Většinou ječmen jarní, méně častěji pšenici jarní. Dříve používali jako předplodinu hořčici bílou.

Systém hnojení používají s minimálním zásahem. Hnojí jen dusíkem. První dávka na jaře, regenerační hnojení dávají 150 kg/ha LED 27. Druhá a také poslední dávka produkční opět 150 kg/ha LED 27. Dále už nepřihnojují

. V tomto roce dosáhli realizační ceny 3 800 Kč/t s přímými náklady 12 000 Kč/ha. Do přímých nákladů nejsou započítány vedlejší náklady, jako je nájem atd.

Pole mezi Uhříněvsí a Petrovicemi

Pšenice ozimá předminulé léto na poli firmy DOPRAMO

Kontakt: Jiří Kazda

Telefon: 283 971 101

Závěr Jak vyplynulo z této seminární práce, ječmen jarní je stále velmi důležitou

obilninou. V našem zemědělství je však částečně vytlačován dotovanými plodinami, jako je řepka apod. Do budoucna bude tato plodina nadále potřebná, ale bude se nejspíše více hlídat kvalitativní ukazatele, což je i trend ve světě.

ZDROJE:1http://cs.wikipedia.org/wiki/Je%C4%8Dmen2http://leccos.com/index.php/clanky/jecmen3http://www.agrokrom.cz/texty/metodiky/Ram_metod/VYROBNI_OBLASTI.PDF4http://www.agromanual.cz/cz/atlas/plodiny/plodina/jecmen-jarni.html

5http://www.selgen.cz/katalog/agrotechnika-5/jecmen-jarni-69/6http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/ke_stazeni/produkcni/plodiny%20v%20osevnim%20postupu.pdf7http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/2102-118http://www.uroda.cz/@AGRO/informacni-servis/Pestovani-jecmene-jarniho-v-cislech__s457x10284.html9http://www.agroweb.cz/Pestovani-jecmene-jarniho-v-cislech__s44x10284.html10http://www.kvary.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/3400236EF1/$File/21021101.pdf

11http://apl.czso.cz/ode/tab/tag00060.htm12http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/ke_stazeni/produkce/Osevni%20postupy.pdf

13http://web2.mendelu.cz/af_221_multitext/hnojeni_plodin/html/obilniny/jecmen_jarni.htm

14http://cs.wikipedia.org/wiki/Precizn%C3%AD_zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD15http://www.gisat.cz/content/cz/aplikace/zemedelstvi/precizni-zemedelstvi16http://www.zahradnictvitman.cz/index.php?page=home17http://www.syngenta.com/country/cz/cz/reseni-syngenta/Pages/jecmen-jarni.aspx

Seznam obrázkůOBRÁZEK 1 -JEČMEN JARNÍ........................................................................................................4OBRÁZEK 2 – JEČMEN MYŠÍ.......................................................................................................5OBRÁZEK 3 – JEČMEN ČTYŘŘADÝ................................................................................................5OBRÁZEK 4 – JEČMEN ŠESTIŘADÝ...............................................................................................5OBRÁZEK 5 – GRAF –OSEVNÍ PLOCHA.........................................................................................8OBRÁZEK 6 – GRAF VÝVOJE OSEVNÍCH PLOCH...............................................................................8OBRÁZEK 7 – VÝNOS A SKLIZEŇ JEČMENE JARNÍHO.........................................................................9OBRÁZEK 8 – REALIZAČNÍ CENA JEČMENE...................................................................................10OBRÁZEK 9 – TALÍŘOVÝ PODMÍTAČ...........................................................................................11OBRÁZEK 10 –OBOUSTRANNÝ PLUH..........................................................................................11OBRÁZEK 11 OŠETŘENÍ JEČMENE JARNÍHO BĚHEM VEGETACE........................................................14

Slovník

B

Bramborářská, 15

D

dusík, 16, 20

F

Fuzariozy, 13

H

Hnojení, 15, 16, 17, 27hnojiva, 17, 18, 19

J

Ječmen dvouřadý, 5Ječmen jarní, 4, 7, 8, 10, 19, 24ječmen myší, 5Ječmen šestiřadý, 5, 24

M

mák, 10Morforegulátory, 15, 27

N

N, P, K, 19

O

obilnářské, 16orba, 11, 12

P

Padlí travní, 13pcháč, 14podmítka, 11

R

Rajonizace, 7, 26Rez ječná, 13

Ř

Řepařská, 15řepka, 10, 22

Š

škůdcům, 14

T

Trend, 8, 9, 10, 26

ZADÁNÍ 2

UVEĎTE, DO KTERÉ SKUPINY PLODIN PATŘÍ VYBRANÁ PLODINA A KTERÉ DALŠÍ DRUHY SE V ČR / VE SVĚTĚ PĚSTUJÍ. VE FORMĚ KRÁTKÉ LITERÁRNÍ REŠERŠE (CELKEM CCA 1-2 STRANY) ZPRACUJTE U DANÉ PLODINY JEJÍ BIOLOGICKÝ POPIS, GEOGRAFICKÝ PŮVOD A SVĚTOVÉ ROZŠÍŘENÍ. 4

Ječmen Jarní 4

Skupina plodin 4

Další druhy v ČR a ve světě 5

Pěstované druhy ječmene jsou následující: 5

Geografický původ 6

Biologický popis 6

Světové rozšíření 6

URČETE RAJONIZACI VYBRANÉ PLODINY V RÁMCI VYMEZENÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBNÍCH OBLASTÍ. UVEĎTE AKTUÁLNÍ CELKOVOU OSEVNÍ PLOCHU PLODINY V ČR (HA) A JEJÍ PODÍL NA ORNÉ PŮDĚ (%). DÁLE UVEĎTE OSEVNÍ PLOCHY V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH. ZAZNAMENEJTE TREND VÝVOJE OSEVNÍCH PLOCH (HA), VÝNOSŮ (T/HA) A REALIZAČNÍCH CEN (KČ/T) V UPLYNULÝCH 5-10 LETECH. 7

Rajonizace 7

Aktuální osevní plocha plodiny v ČR v hektarech a osevní plochy v jednotlivých krajích 7

Podíl na orné půdě v procentech 7

Trend vývoje osevních ploch (ha) 8

Tred vývoje výnosů (t/ha) 9

VÝVOJ PLOCH A SKLIZNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN V LETECH 1999 až 2010 9

9

Trend vývoje realizačních cen (Kč/t) v uplynulých 5-10 letech. 10

JAK ZAŘAZUJEME VYBRANOU PLODINU DO OSEVNÍCH POSTUPŮ – VYPIŠTE JEJÍ VHODNÉ PŘEDPLODINY A NÁSLEDNÉ PLODINY. 10

POPIŠTE TECHNOLOGII ZPRACOVÁNÍ PŮDY U DANÉ PLODINY. 11

NAPIŠTE, JAKÉ KONKRÉTNÍ HOSPODÁŘSKÉ VYUŽITÍ MÁ VYBRANÁ PLODINA. JAKÝ JE OČEKÁVANÝ VÝVOJ V PĚSTOVÁNÍ TÉTO PLODINY Z POHLEDU JEJÍHO UPLATNĚNÍ NA TRHU? 12

Využití 12

Vývoj v pěstování z pohledu uplatněné na trhu 12

VYJMENUJTE A STRUČNĚ CHARAKTERIZUJTE HLAVNÍ ŠKODLIVÉ ORGANISMY DANÉ PLODINY A ZPŮSOBY JEJICH REGULACE. 13

Ošetření porostů během vegetace 14

JAKÝ JE VHODNÝ SYSTÉM HNOJENÍ PRO DANOU PLODINU (POUŽITÍ ORGANICKÝCH A MINERÁLNÍCH HNOJIV)? 15

Morforegulátory 15

Hnojení dusíkem 16

Hnojení fosforem 16

Hnojení draslíkem 17

Hnojení vápníkem 17

Organické hnojení 17

Z ČEHO U DANÉ PLODINY VYCHÁZÍME PŘI VÝPOČTU DÁVKY HNOJIV? VYPOČÍTEJTE PRŮMĚRNÝ ODBĚR HLAVNÍCH ŽIVIN VE VZTAHU K PRŮMĚRNÉMU VÝNOSU ŘEŠENÉ PLODINY. 19

VYPOČÍTEJTE NÁKLADY NA HNOJENÍ DUSÍKEM (N) /NA 1 HA PĚSTOVANÉ PLODINY/ PODLE PRŮMĚRNÉHO VÝNOSU S OHLEDEM NA AKTUÁLNÍ CENU NEJČASTĚJI POUŽÍVANÝCH DUSÍKATÝCH HNOJIV. 21

UVEĎTE, JAK LZE U DANÉ PLODINY VYUŽÍT MODERNÍ TECHNOLOGICKÉ SYSTÉMY (PRECIZNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ) A ČÍM JE JEJICH VYUŽITÍ OVLIVNĚNO. 22

ZÁVĚR 22

ZDROJE: 23

SEZNAM OBRÁZKŮ 24