Upload
others
View
2
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta informatiky a statistiky
Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze
Rudolf Kvapil
Bezplatná cloudová datová úložiště a jejich využití při výuce na
VOŠIS
Bakalářská práce
2012
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: ,,Bezplatná cloudová datová
úložiště a jejich využití při výuce na VOŠIS“, zpracoval samostatně a použil
pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury.
V Praze dne 17. května 2012 ……………………………
podpis
Poděkování
Rád bych poděkoval Ing. Davidu Klimánkovi, Ph.D, za ochotu, čas a věcné
připomínky, kterými mi výrazně pomohl při vypracování této bakalářské práce.
Dále bych chtěl poděkovat své rodině, která mě podporovala po celou dobu
mého studia.
Název bakalářské práce:
Bezplatná cloudová datová úložiště a jejich využití při výuce na VOŠIS
Abstrakt:
Cílem práce je implementovat vybrané bezplatné cloudové úložiště pro použití
při výuce na VOŠIS. V teoretické části se budu zabývat problematikou ukládání
dat do tzv. cloudu, shrnu konkrétní parametry jednotlivých služeb – výhody
a nevýhody, dostupnost, náročnost na implementaci do síťového prostředí
apod. V praktické části provedu vlastní vícekriteriální analýzu optimálního
datového úložiště a zdokumentuji průběh testování využití vybraných free
webových úložišť pro výuku na VOŠIS.
Klíčová slova:
Cloud, bezplatné úložiště, vícekriteriální analýza, cloud computing, XAMPP,
mapování síťového disku.
Title of the Bachelor´s thesis:
Free cloud storages and their usage in teaching at VOŠIS.
Abstract:
The aim is to implement the selected free cloud storage for usage in teaching at
VOŠIS. In the theoretical part I will deal with issues of storing data in the cloud,
I will summarize the specific characteristics of each service - advantages and
disadvantages, availability, demand of implementing of a network environment,
etc. In the practical part, I will make a own multi-dimensional analysis of the
optimal data storage and document the use of the testing selected free web
storages for teaching at VOŠIS.
Key words:
Cloud, free storage, multicriteria analysis, cloud computing, XAMPP, network
drive mapping.
Obsah
Použité zkratky ................................................................................................................ 10
1 Úvod ........................................................................................................................ 11
2 Teoretická část ........................................................................................................ 12
2.1 Cloud computing .............................................................................................. 12
2.1.1 Popis .......................................................................................................... 12
2.1.2 Historie ...................................................................................................... 13
2.1.3 Charakteristika a terminologie .................................................................. 14
2.1.3.1 Samoobsluha ...................................................................................... 14
2.1.3.2 Sdílení zdrojů ..................................................................................... 14
2.1.3.3 Pay as you go ..................................................................................... 15
2.1.3.4 Up-to date .......................................................................................... 15
2.1.4 Distribuční model ...................................................................................... 15
2.1.4.1 SaaS (Software as Service) ............................................................... 15
2.1.4.2 PaaS (Platform as Service) ................................................................ 16
2.1.4.3 IaaS (Infrastructure as a Service) ....................................................... 17
2.1.5 Model nasazení.......................................................................................... 17
2.1.5.1 Veřejný cloud ..................................................................................... 17
2.1.5.2 Soukromý cloud ................................................................................. 18
2.1.5.3 Hybridní cloud ................................................................................... 18
2.1.5.4 Komunitní cloud ................................................................................ 18
2.1.6 Výhody a nevýhody Cloud Computingu .................................................. 18
2.1.6.1 Výhody............................................................................................... 18
2.1.6.2 Nevýhody ........................................................................................... 19
2.2 Bezplatná cloudová datová úložiště ................................................................. 19
2.2.1 Internetové úschovny ................................................................................ 20
2.2.1.1 Aktuální situace kolem internetových úschoven ............................... 21
2.2.2 Osobní cloudy ........................................................................................... 22
2.2.2.1 File clouds .......................................................................................... 23
2.2.2.2 Device clouds ..................................................................................... 23
2.2.2.3 App clouds ......................................................................................... 23
2.2.3 Výhody a nevýhody .................................................................................. 23
2.3 Teorie připojení síťové jednotky ve Windows ................................................. 24
3 Praktická část .......................................................................................................... 27
3.1 Problém přístupu z domova i ze školy k jednomu disku bez využití FTP ....... 27
3.1.1 Popis problému ......................................................................................... 27
3.1.2 Návrh řešení .............................................................................................. 28
3.1.3 Výběr bezplatných úložišť ........................................................................ 29
3.1.3.1 Dropbox ............................................................................................. 32
3.1.3.2 Google Drive...................................................................................... 34
3.1.3.3 Microsoft SkyDrive ........................................................................... 35
3.1.3.4 SugarSync .......................................................................................... 36
3.1.3.5 Box ..................................................................................................... 38
3.1.3.6 DriveHQ............................................................................................. 39
3.1.3.7 OpenDrive .......................................................................................... 40
3.1.3.8 SpiderOak .......................................................................................... 41
3.1.3.9 Capsa.cz ............................................................................................. 42
3.1.4 Vícekriteriální analýza .............................................................................. 44
3.1.5 Instalace a nastavení služby Capsa.cz ....................................................... 47
3.1.6 Používání úložiště Capsa.cz na VOŠIS ..................................................... 50
3.2 Nastavení DocumentRoot na bezplatné cloudové úložiště v balíku XAMPP .. 50
3.2.1 Popis problému ......................................................................................... 50
3.2.2 Apache....................................................................................................... 50
3.2.3 Návrh řešení .............................................................................................. 51
3.2.3.1 Microsoft Virtual PC 2007 ................................................................ 52
3.2.4 Instalace a konfigurace balíku XAMPP a načítání php dokumentů
z cloudu ................................................................................................................... 52
3.2.4.1 Nastavení pro server .......................................................................... 52
3.2.4.2 Nastavení pro studenta ....................................................................... 53
3.3 Práce s několika soubory najednou prostřednictvím bezplatného cloudového
úložiště ........................................................................................................................ 54
4 Závěr ....................................................................................................................... 57
5 Seznam literatury a použitých zdrojů ...................................................................... 58
6 Seznam obrázků ...................................................................................................... 65
7 Seznam tabulek ....................................................................................................... 66
8 Přílohy ..................................................................................................................... 67
10
Použité zkratky
ACTA - Anti-Counterfeiting Trade Agreement
ASP - Application Service Provider
CFO - Chief Financial Officer
CRM - Customer Relationship Management
DNS - Domain Name System
FTP - File Transfer Protocol
GB - Gigabyte
HW - Hardware
IP - Internet Protocol
MB - Megabyte
MS - Microsoft
OS - Operační systém
P2P - Peer-to-peer
PC – Personal Computer
PHP - Hypertext Preprocessor
PIPA - Protect IP Act
RAM - Random-Access Memory
SOPA - Stop Online Piracy Act
SW - Software
TB - Terabyte
VPN – Virtual Private Network
11
1 Úvod
Téma s názvem bezplatná cloudová datová úložiště a jejich využití při výuce na
VOŠIS jsem si vybral hlavně proto, že v dnešní době se právě tyto služby stávají velmi
populární a před nedávným časem jsem se o ně začal sám zajímat.
V teoretické části, která navazuje na další straně, se budu zabývat především
vysvětlením pojmu Cloud computing. Tato velmi mladá varianta správy souborů
a přístupu k aplikacím se s přibývajícími dny a roky stává stále aktuálnější a mnoho
firem ji již využívá a pochvaluje si ji. Budu se také věnovat jeho historii a uvedu pár
jmen, která za jeho vznikem stojí. Dále se také budu zabývat rozdělením Cloud
Computingu a vyjmenuji jeho nejdůležitější vlastnosti, výhody a nevýhody.
Praktická část mé práce bude sloužit k vybrání jednoho nejoptimálnějšího
z bezplatných cloudových úložišť, hodnocených dle předem vybraných kritérií, přičemž
každé z nich podrobněji zanalyzuji a pomocí vícekriteriálního rozhodování vyberu
nejideálnější, které poté aplikuji v konkrétních případech použití na VOŠIS.
12
2 Teoretická část
2.1 Cloud computing
2.1.1 Popis
Dá se říci, že každá větší firma v dnešní době již využívá takzvaného Cloud
computingu. Pro tento výraz neexistuje přesná a zavedená definice, nicméně můžeme se
ho snažit vysvětlit jako využívání hardwaru jiných firem za účelem snížení nákladů na
hardware naší firmy. Při této příležitosti bych zde uvedl 3 definice Cloud Computingu,
které považuji za nejvýstižnější.
,,Cloud computing označuje souhrnně technologie a postupy používané
v datových centrech a firmách pro zajištění snadné škálovatelnosti aplikací dodávaných
přes Internet’’ – Jan Kodera (1)
,,Cloud computing si můžeme zkusit definovat jako technologii, která umožňuje
přístup k datům a aplikaci ze kteréhokoliv místa. A také jako zařízení, jež je připojeno
k dotyčné síti.’’ – Michal Polák (2)
,,Cloud computing je jedno z velmi oblíbených marketingových spojení v IT
průmyslu. Cloud computing je sdílení hardwarových i softwarových prostředků pomocí
sítě. Právě tento princip dal systému název, v diagramu se podobá mraku (anglicky
Cloud)’’ – www.cloudcomputing.cz (3)
Anglický výraz cloud se používá právě proto, že zakreslené schéma Cloud
Computingu připomíná mrak (v angličtině cloud). V praxi tato služba funguje například
tak, že firma B sdílí s firmou A svůj hardware nebo software a firma A za tyto služby
firmě B platí. Toto spojení je pro firmu A výhodné, protože její náklady na hardware
a software jsou daleko nižší, než kdyby tyto prostředky využívala sama ve svých
podmínkách, sdílení probíhá zásadně prostřednictvím internetové sítě. V dnešní době
patří mezi největší průkopníky v oblasti Cloud Computingu především dvě velké
americké firmy: Google a Microsoft. Google a spousta jím nabízených služeb fungují
již v současnosti na tomto principu, můžeme jmenovat například jeho Gmail, aplikaci
Picasa pro sdílení fotek a videí, Google Docs sloužící pro ukládání dokumentů různých
typů a jejich synchronizaci například mezi spolupracovníky ve firmě nebo nejnovější
free webové úložiště Google Drive, které je právě s Google Docs maximálně propojené.
Microsoft nahlíží na tyto služby jinak než Google. Jde mu především o kompletní
13
virtualizaci operačního systému a dalšího softwaru, včetně například kancelářských
balíků MS Office. (4) (5)
V dnešní době využívá určitý typ cloudu každý z nás. Nejlepším příkladem jsou
naše emailové schránky, kde jsou opět data uložena na serverech poskytovatelů
(Seznam, Centrum, Google) a my k nim pouze přistupujeme za pomoci jednoduché
webové aplikace. Dalším typem, který většina z nás určitě někdy použila, jsou služby,
které slouží primárně jen jako úložiště souborů. Mohl bych zde jmenovat servery jako
Rapidshare, Ulož.to, Czshare a nebo před nedávnem zrušený Megaupload. O něm
a jemu podobných serverech se ještě budu zmiňovat později.
Obrázek 1: Znázornění Cloud Computingu (6)
2.1.2 Historie
Hlavní myšlenku fungování Cloud Computingu vyslovil v 60. letech 20. století
John McCarthy, americký informatik a kognitivní vědec. Ten prohlásil, že by se
v budoucnosti mohla počítačová technika organizovat podobně jako veřejná služba.
Tento koncept byl odvozen od telekomunikačních organizací, které v letech 90. jako
první udělaly radikální posun od typu datových okruhů point-to-point do virtuální
privátní sítě VPN. Díky optimalizaci využití zdrojů tak mohly svoji práci uskutečňovat
14
efektivněji a levněji. Termín Cloud Computing byl poprvé použit na přednášce
profesora Ramnath Chellappa, který ho definoval jako výpočetní paradigma, kde se
hranice výpočetního výkonu budou stanovovat spíše z ekonomického hlediska, než
z hlediska technických omezení. (7) (8)
Asi prvním průkopníkem v oblasti poskytování podnikové aplikace
prostřednictvím jednoduché webové stránky byla v roce 1999 firma Salesforce.com.
V těsném závěsu se v roce 2002 přidal Amazon se spuštěním služeb Amazon Web
Services (AWS) a jejich zprovozněním pro veřejnost a firmy v roce 2006. Amazonu
nejvíce vadilo, že využívá jen 10% kapacity své výpočetní techniky a zbytek je určen
pro rezervní použití. Cloud Computing však přinesla nejvíce do podvědomí veřejnosti
v roce 2006 firma Google spuštěním svých Google Docs. Posledním významným
milníkem je rok 2009, kdy do hry vstoupil Microsoft se spuštěním Windows Azure.
Poté se ještě přidaly další společnosti jako například: IBM, Oracle, Dell, Fujitsu,
Teradata nebo HP. V následujících letech se předpokládá velký nárůst využití Cloud
Computingu a příchod dalších firem, které začnou spouštět své služby s ním zaměřené.
(9) (10)
2.1.3 Charakteristika a terminologie
Cloud computing se dá často charakterizovat několika atributy:
• Samoobsluha
• Sdílení zdrojů
• Pay as you go
• Up-to date
2.1.3.1 Samoobsluha
Samoobsluha znamená, že si každá firma může lehce v administrátorském
režimu nadefinovat velké množství nastavení a může si zvolit např.: jaká práva bude mít
konkrétní uživatel, na jaké soubory bude moci nahlížet a jak s nimi pracovat, kterých
služeb na cloudu bude využívat, jaká nastavení může měnit a podobně.
2.1.3.2 Sdílení zdrojů
Sdílení zdrojů je jednou z největších výhod cloudu. V praxi tato vlastnost
funguje tak, že všichni uživatelé přistupují k souborům a aplikacím přes internet, což
15
sebou nese obrovskou výhodu možnosti přístupu prakticky z celého světa. Tato data
jsou pak nadále sdílena mezi uživateli (například mezi těmi, kteří jsou v hierarchii na
stejné nebo vyšší úrovni) a umožňují také jejich spolupráci v reálném čase. Jako skvělý
příklad zde může posloužit například služba Google Docs. K nově vytvořenému
dokumentu se může připojit několik uživatelů a současně ho editovat. Mohu tedy
například psát text a můj kolega vidí, kde mám kurzor, může mi do práce kdykoliv
zasáhnout anebo si můžeme role prohodit.
2.1.3.3 Pay as you go
Tato charakteristika se vztahuje k finanční stránce věci. Zákazník platí
společnosti, která cloud provozuje, za velikost přenesených dat – kolik toho zákazník
přenese, tolik toho firmě zaplatí. Další možností je konstantní platba za předem
domluvený prostor, který se již nezvětší (firma si například může platit úložiště
o velikosti 1TB).
2.1.3.4 Up-to date
Při používání cloudu jsou veškeré změny neprodleně aktualizovány
a synchronizovány, například s uživatelskými PC. Pokud do služby nahrajeme nějaký
soubor a kdokoliv, komu umožníme přístup k tomuto souboru, nám ho změní,
automaticky se potom aktualizuje také soubor uložený v našem PC (pokud toto
vyžadujeme). Zde opět vše záleží hlavně na rychlosti připojení jednotlivých počítačů do
sítě. Při editaci velkých souborů tak bude synchronizace trvat daleko déle, než například
při editaci textového dokumentu. (11)
2.1.4 Distribuční model
Dělení Cloud Computingu je velmi složitá věc a existuje na ní velké množství
názorů. Nejčastěji se však rozděluje podle dvou hledisek, a to podle toho, jak je cloud
poskytován, anebo podle toho, jaké služby sám poskytuje. Mezi typicky poskytované
služby se řadí tyto distribuční modely.
2.1.4.1 SaaS (Software as Service)
Tzv. Software jako služba. Jedná se o model, kdy je kompletní softwarové
vybavení a webové úložiště spravováno provozovatelem služby. Klienti k ní poté
přistupují výhradně přes internet. Tento model se vyznačuje především nízkými náklady
a jednoduchostí. Poskytovatel přebírá v tomto případě veškerou zodpovědnost za datové
úložiště, aplikační software, operační systém a podobně. Navíc odpadá klientům nákup
16
licencí na OS nebo serverových licencí, vše toto již je v permanenci hostitele služby
(ASP), který veškeré tyto výdaje hradí z měsíčních poplatků. Následující tabulka slouží
k vyjádření výhodnosti služby SaaS ve firmě o 10 zaměstnancích po dobu 3 let
provozu. Částky jsou uváděny v amerických dolarech.
Obrázek 2: Náklady na vlastní správu a správu pomocí ASP (12)
Z tabulky je jasně vidět, že v menší firmě o 10 pracovnících se nám využívání služby
SaaS za stávajících podmínek rozhodně vyplatí a naše náklady tak klesnou o celých
46%. Nejčastějším příkladem SaaS služby je CRM systém. (12)
2.1.4.2 PaaS (Platform as Service)
Tzv. Platforma jako služba. Jedná se o službu, kdy se zákazník stará jen a pouze
o instalaci, provoz a údržbu své aplikace. Naopak se nemusí zabývat správou hardware
a tzv. solution stacku. Solution stack je balík aplikací, za které se považuje například
operační systém, databázový server, webový server a podobně. Přístup ke službě opět
probíhá prostřednictvím internetového připojení. Služba nadále může obsahovat také
zařízení pro návrh aplikací, vývoj aplikací, testování, nasazení a hostingu aplikací.
Může též obsahovat aplikační služby jako nástroje pro týmovou spolupráci nebo
integraci webových služeb.
17
Obrázek 3: Schéma distribučního modelu PaaS (13)
2.1.4.3 IaaS (Infrastructure as a Service)
Tzv. infrastruktura jako služba. Zde se jedná o nejméně vyvinutý distribuční
model. Hostitel poskytuje uživateli pouze samotný hardware (výpočetní infrastrukturu)
s úložným prostorem a konektivitou, kterou si objedná. Nejčastěji se zde platí za
velikost úložného prostoru pro data. Poskytovatel IaaS nabízí vlastní prostředky ze
svého sídla, ze kterého dokáže najednou obsloužit i několik stovek dalších zákazníků
(firem). (14) (14) (15)
2.1.5 Model nasazení
Model nasazení nám říká, jak je cloud nejčastěji poskytován, avšak toto dělení
není jednoduché. Mnoho autorů se shoduje na dělení na cloud veřejný a soukromý,
v dalších kategoriích se však již mírně rozcházejí.
2.1.5.1 Veřejný cloud
Veřejný cloud je někdy považován za typický model cloud computingu. V této
formě se jedná o model, ve kterém je nabízen k pronájmu výpočetní výkon komukoliv,
kdo o něj má zájem. Tyto služby nabízí veřejnosti velké množství firem v popředí
s Amazonem (poskytuje elastický cloud, jednoduché databáze i datové úložiště) anebo
právě Salesforce.com. Jsou určeny právě pro širší veřejnost a většinou pro všechny
poskytuje stejnou nebo velmi podobnou funkcionalitu. (16) (17) (18) (19)
18
2.1.5.2 Soukromý cloud
Hlavní specifikací soukromého cloudu bývá daleko nižší počet uživatelů, než je
tomu u cloudu veřejného. Soukromý cloud je postaven na technologiích cloudů
veřejných – jedná se především o virtualizaci, a je poskytován většinou organizacím
prostřednictvím třetí strany (externí dodavatel), či organizace samotné (IT oddělení oné
firmy). Tyto služby jsou většinou spolehlivé a bezpečné, avšak nenabízejí takovou
finanční výhodnost a možnosti využití. Uživatel se stále bude muset zabývat nákupem
software a někdy i hardware (17) (19)
2.1.5.3 Hybridní cloud
Jak je patrné již z názvu, tento typ bude spojovat jak typ soukromý, tak typ
veřejný. Hybridní cloud se obvykle nabízí jedním ze dvou způsobů: dodavatel má
privátní cloud a vytváří partnerství s poskytovatelem veřejného cloudu nebo
poskytovatel veřejného cloudu tvoří partnerství s dodavatelem, který poskytuje privátní
cloud platformy. Navenek toto spojení vystupuje jako jeden cloud, avšak oba modely
jsou propojeny pomocí standardizačních technologií. (20) (19)
2.1.5.4 Komunitní cloud
Komunitní cloud bývá využíván definovanou komunitou, například
spolupracujícími firmami, komunitou vývojářů určitého projektu apod. Tento cloud je
používán zejména v případech, kdy je třeba dodržovat předpisy (například se může
jednat o stejné požadavky na audit) anebo mohou být spojeny s funkčními požadavky,
například s hostováním aplikací, které vyžadují rychlou dobu odezvy. (21) (19)
2.1.6 Výhody a nevýhody Cloud Computingu
2.1.6.1 Výhody
• Úspora financí – žádné velké investice do HW a SW, platíme pouze za to, co
používáme.
• Klient nemusí znát princip funkce HW a SW.
• Snazší vzdálená podpora.
• Sdílení HW prostředků umožnuje lépe rozdělovat výkon mezi jednotlivé klienty,
uživatelé platí pouze za výkon, který skutečně potřebují.
19
• Rozšíření funkcí / zvýšení výkonu probíhá přímo v datovém centru. Tento
systém šetří čas, náklady, dopravu i životní prostředí.
• Uživatel se může k datacentru připojit kdekoliv, nezávisle na platformě (PC,
mobilní telefon, tablet).
• Datové centrum může nabídnout vyšší výkon pro jednoho klienta než běžný
počítač. Naopak v případě, že výkon není třeba, dokáže tento systém šetřit
prostředky.
• Bezpečnost – data bývají několikanásobně zálohovaná, aplikace jsou
zdokonalovány bez nutnosti instalace nových verzí, celé datacentrum je
zpravidla zabezpečeno mnohem lépe než jeden počítač.
• Nezávislost na dodavateli hardwaru.
• Místo kupování SW či HW stačí pouze platit měsíční poplatek.
• Velká řada služeb je poskytována zdarma. (22) (23)
2.1.6.2 Nevýhody
• Poskytovatel služby může mít výpadek nebo úplně zbankrotovat (ovšem selhat
může kdykoliv i náš pevný disk). Změna poskytovatele bývá nákladná.
• Vaše data mohou být zneužita nepovolanými osobami (jako se to může stát
i s daty ve firemní síti).
• Platby za některé služby mohou při dlouhodobém užívání převýšit náklady na
klasický software. Provozovatel může své služby zdražit.
• Online programy mívají méně funkcí než desktopová řešení.
• Závislost na internetovém připojení – software může běžet pomaleji nebo selhat.
(23)
2.2 Bezplatná cloudová datová úložiště
Náplní mé práce bude testování a analýza bezplatných cloudových úložišť, proto
si je teď přiblížíme.
20
2.2.1 Internetové úschovny
S globálně se zrychlujícím internetovým připojením narůstá potřeba posílání
větších souborů. Velká většina laické veřejnosti si myslí, že email slouží k posílání
právě těchto souborů, avšak dnešní emailové schránky neposkytují až tak velký
komfort, co se prostoru týče. Poslat například soubor o velikosti 1 GB pomocí emailu
nelze, většinou emailové schránky zvládají soubory o maximální velikosti přibližně
20 MB. K těmto účelům tedy vznikají desítky internetových úschoven, které tyto služby
nabízejí. Tyto služby jsou obvykle postaveny velmi podobně. Uživateli se po zadání
webové adresy do prohlížeče zobrazí úvodní stránka a většinou uprostřed ní
nepřehlédnutelné tlačítko upload, které slouží pro nahrání požadovaných souborů.
Po provedení akce se zobrazí hypertextový odkaz, který si poté uživatel jen zkopíruje
a může ho rozesílat dál, například svým spolupracovníkům nebo rodině. V poslední
době se tyto služby stále vylepšují a dnes již tato úložiště nabízejí i online streamování
nahraných videí a audio nahrávek, vytváření vlastních fotoalb nebo například prohlížení
nahraných dokumentů. Pokud tedy nemáme přístup na své vlastní FTP anebo si
nechceme stahovat speciální programy pro sdílení na P2P sítích, jsou tato úložiště pro
nás ideální volbou. Hlavní příjem těchto serverů souvisí s prodejem premium účtů, které
poskytují uživateli buď časový úsek, po který může data ze serveru stahovat (účty na
den, týden, měsíc, rok …) nebo jsou limitovány objemem stažených dat (1 GB, 100 GB,
1 TB …). Pro koupi premium účtu je většinou nutné, aby si zákazník vytvořil registraci
na internetových stránkách a zaplatil za užívání jednou z nabízených možností (kartou,
převodem na účet, paypal …). Po přihlášení pak může spravovat svoje nahrané soubory,
vyhledávat mezi všemi nahranými soubory od všech uživatelů, vytvářet seznamy pro
stahování nebo stahovat programy, které po nainstalování pomáhají všechny tyto
činnosti lépe organizovat, zjednodušují upload fronty souborů, či naopak jejich
download. Premium účty také umožňují stahovat vysokou rychlostí a poskytují
neomezeně velký prostor pro nahrávání souborů. Nejčastěji tyto servery lákají uživatele
ke koupi účtu srovnáním výhod pro premium uživatele a pro běžné uživatele.
Neregistrovaní uživatelé jsou většinou nuceni opsat náhodně vygenerovaný kód captcha
(ochrana proti spamovým robotům) a poté například ještě počkat určený čas na
zpřístupnění souboru. Pokud ho omezenou rychlostí stáhneme, budeme muset počkat na
stažení dalšího souboru určený počet minut. Těmto překážkám často uživatelé nepřijdou
na chuť a raději si nakonec zakoupí prémiový účet. (24)
21
Obrázek 4: Typický příklad srovnání výhod pro premium uživatele a pro běžné uživatele (25)
2.2.1.1 Aktuální situace kolem internetových úschoven
V poslední době se v souvislosti s internetovými úschovnami začínají velmi
často objevovat zkratky jako např.: SOPA, PIPA nebo ACTA. Tyto zkratky reprezentují
zákony, které vznikají k potlačování internetového pirátství. Za vznik těchto
protipirátských opatření jsou odpovědny hlavně hudební vydavatelství, filmová
a televizní studia, časopisy, rádia a další řada médií. Nelíbí se jim, že se z internetu
za posledních 20 let stalo skladiště nelegálně sdílených a autorsky chráněných děl. Tyto
firmy s každým staženým filmem či písní přicházejí o zisk, který se v součtu šplhá
k miliardám dolarů. Spouštěcím prvkem všech událostí, vedoucích k návrhům těchto
zákonů, byl americký senát v čele se senátorem Patrickem Leahym, který v květnu 2011
představil návrh zákona se zkratkou PIPA. Další dohody na sebe nenechaly dlouho
čekat a způsobily řadu nevolí u velké části veřejnosti, která proti zákonodárcům bojuje
celou řadou prostředků. Největší změnou v legislativě má býti to, že za obsah nahraný
na web již neponesou odpovědnost uživatelé, ale právě poskytovatelé úložišť. Na to
doplatil v nedávné době Megaupload, jeden z největších serverů pro ukládání dat, jenž
22
byl zablokován a zrušen FBI v polovině ledna tohoto roku právě kvůli porušování
autorských práv a lidé, kteří ho provozovali, byli zatčeni. Vzhledem k těmto událostem
se rozhodlo větší množství podobných serverů skončit svou činnost nebo alespoň
omezit svůj provoz. (26) (27) (28)
Obrázek 5: Upozornění FBI na stránkách Megauploadu (Autor)
Mezi nejznámější zahraniční internetové úschovny patří již zmiňovaný
RapidShare, MediaFire, YouSendIt, Minus a další. Českým serverům vládne Ulož.to,
v těsném závěsu následují další jako CzShare, Edisk, Letecká pošta nebo například
server Hellshare.
2.2.2 Osobní cloudy
Tématem mé praktické části bude aplikování právě jednoho vybraného úložiště
tohoto druhu, konkrétně osobního file cloudu.
S rostoucím datovým objemem souborů a se zrychlujícím se internetovým připojením,
je pouze otázkou času, kdy bude mít člověk více souborů uložených na cloudu, než
fyzicky u sebe v PC. Během posledních let masivně přibylo služeb, které nám, ať už
zdarma, či za určitý finanční obnos dokáží tyto požadavky zprostředkovat. Fungují jinak
než internetové úschovny. Zatímco uživatelé úschoven musí soubory uploadované na
cloud nejprve stáhnout, uživatelé virtuálních cloudových disků se soubory mohou
pracovat tak, jako by je měli fyzicky uložené na svém harddisku. Osobní cloudy se dají
rozdělit na 3 druhy:
23
• File clouds – tradiční úložiště jakýchkoliv dat – Služby Dropbox, SugarSync,
GoogleDrive atd. Zde můžeme uložit jakýkoliv soubor a sdílet ho s pracovníky
nebo s ním jinak pracovat.
• Device clouds – slouží pro nahrávání a synchronizaci pouze určitých druhů
souborů, zástupcem je iCloud od společnosti Apple.
• App clouds – jedná se o vlastní úložiště jednotlivých webových aplikací.
Největším zástupcem této skupiny je bezpochyby GoogleDocs od Googlu, ale
řadí se sem například i online poznámkový blok - Evernote.
2.2.2.1 File clouds
Fungují na podobném principu. Po stažení programu, který nás provede také
instalací a nastavením služby, se nám vytvoří na pevném disku složka, do které budeme
přesouvat soubory, jež budeme chtít synchronizovat s cloudovým úložištěm. Tento
postup můžeme provádět na libovolném množství počítačů a vždy budeme mít
k dispozici stejná data. Dají se vytvářet celé sdílené složky nebo si můžeme vystačit
pouze s generováním odkazů na jednotlivé soubory. Některé z úložišť nabízejí
samozřejmě další funkce, jako je například fotoalbum a podobně. Přesto, že ve světě
jsou datových cloudových úložišť desítky, na českou obdobu si zřejmě budeme muset
ještě nějaký čas počkat.
2.2.2.2 Device clouds
Jak jsem již psal výše, hlavním představitelem této kategorie je iCloud od
společnosti Apple. Funguje podobně jako file cloudy s tím rozdílem, že vše je dostupné
již od začátku – uživatel nemusí instalovat ani nastavovat žádné další programy, vše již
umí operační systém. S tím samozřejmě přichází i nevýhoda nefunkčnosti na jiných
zařízeních, které nepodporují operační systém od Applu.
2.2.2.3 App clouds
Skvělé řešení pro týmové práce. Po pouhém přihlášení do služby můžete začít
vytvářet a sdílet dokumenty, současně je upravovat v reálném čase a opět je
synchronizovat do veškerých zařízení. Typickým zástupcem je služba Google Docs.
(29)
2.2.3 Výhody a nevýhody
Shrňme si tedy výhody, jaké nám tato úložiště přinášejí. Samozřejmě se různé
služby v drobnostech liší, ale převážně nabízejí stejné možnosti.
24
• Automatická synchronizace mezi více zařízeními najednou
• Uživatel se nestará o upload, pouze přesouvá soubory do složky
• S prostorem lze pracovat jako s fyzickým diskem
• Multiplatformní služba
• Hybridní přístup, tj. jak přes webovou aplikaci, tak z operačního systému
• Sdílení odkazů na soubory
Kde jsou výhody, musí býti i nevýhody. Každá služba má samozřejmě nějaké
,,mouchy“, ale pokusím se shrnout problémy, které mohou býti společné.
• Při nefunkčnosti internetového připojení se ke svým datům nedostaneme
• Svěřování dat cizí společnosti
• Rychlost internetového připojení může omezovat naši práci
2.3 Teorie připojení síťové jednotky ve Windows
Připojení síťového disku bude jedna ze stěžejních činností praktické části práce.
Tato věc je velmi důležitá, pokud chceme přistupovat k datům, která nejsou fyzicky
uložena v našem počítači. Mohou být klidně na internetu, na jiném počítači v síti, do
které jsme připojeni, nebo třeba na jiném serveru. Velmi často bývají problémy
s připojením síťové jednotky způsobeny firewallem, který může bránit přístupu
uživatelů k tomuto disku, avšak tato věc jde většinou bez problémů napravit upravením
výjimek, které firewall povoluje.
Například v síti více počítačů má každý počítač přiřazenou svojí vlastní unikátní
IP adresu. IP adresa je unikátní číslo identifikující počítač v síti Internet ve tvaru např.
81.31.5.5 či 194.125.189.147. Za jednou IP adresou se může skrývat celá firma či škola,
která na Internet přistupuje přes proxyserver či firewall, a naopak jeden uživatel může
dostat při každém připojení od svého poskytovatele přidělenu jinou IP adresu. K jinému
PC v síti se tedy pomocí této adresy připojíme, přičemž samotné připojení probíhá
podobně, jako když se připojujeme ke složce, která je přímo v našem PC. Pokud se
připojujeme k místu v internetu, často nevkládáme IP adresu, ale text, který je následně
překládán DNS servery na IP adresy. Postup si ukážeme nyní na příkladu.
25
Obrázek 6: Připojení síťové jednotky ve Windows (Autor)
V našem počítači klikneme na možnost: Připojit síťovou jednotku a do
následného dialogového okna vyplníme požadované údaje. Důležité je pro nás okno:
Složka. Do něj vkládáme právě údaje buď ve formě IP adresy anebo textu. Ještě si
můžeme vybrat, na které písmeno abecedy si chceme požadovanou jednotku
namapovat.
Obrázek 7: Připojení síťové jednotky ve Windows (2) (Autor)
26
V našem případě se nám po klepnutí na tlačítko Dokončit požadovaná složka
v síti připojí k PC a objeví se nám po kliknutí na Počítač jako: Umístění v síti. Poté již
ke složce můžeme přistupovat stejně, jako kdyby se nacházela fyzicky v našem počítači.
Kromě výše uvedeného návodu existuje i další možnost, jak našeho cíle
dosáhnout. Windows obsahují příkaz net, který se o připojení postará. S výhodou ho lze
využít při skriptování. Pro náš příklad by měl příkaz následující podobu (parametr
persistent říká, že si přejeme opětovné připojení jednotky i při příštím spuštění
počítače).
net use A: \\192.168.0.102\d /persistent:yes
– Jiří Brejcha (30)
27
3 Praktická část
Nyní se budu zabývat praktickou částí své práce. Budu zde řešit 3 problémy,
které všechny souvisí s využitím bezplatného webového úložiště a jeho použitím
na Vyšší odborné škole informačních služeb, Pacovská 350/4, 140 00 Praha 4.
Konkrétně se pokusím najít nejlepší řešení pro každý z nich.
Všechna testování budu provádět na operačním systému Windows od firmy
Microsoft, který se na této škole používá a to ve dvou verzích – Windows XP
a Windows 7.
3.1 Problém přístupu z domova i ze školy k jednomu disku bez
využití FTP
3.1.1 Popis problému
Vyšší odbornou školu informačních služeb (dále jen VOŠIS) navštěvuje velký
počet studentů, kteří si stěžují na kapacitní limity školního disku. Nyní to funguje tak,
že každý uživatel může po přihlášení pracovat s 20 MB osobním diskem (jednotka h:),
na který si může ukládat svoje data a dále s nimi pracovat. To v dnešní době již není
dostačující, a proto nastává problém jak co nejefektivněji a s co nejmenšími náklady
tuto možnost vyřešit.
Další, s tím související problém je v připojování studentů z domova, či jiného
místa ke svému školnímu disku. Nyní je to možné pouze přes FTP školy způsobem,
který ilustruje přiložený obrázek. První nevýhoda tohoto způsobu je, že musíme mít
v počítači nainstalován software pro přístup k FTP serverům. Dalším problémem může
být zablokování přístupu firewallem (například pokud se připojujeme z veřejné sítě).
Na svém disku by měli studenti mít samozřejmě pouze věci nutné ke studiu, přesto je
20 MB i na tyto věci velmi málo.
28
Obrázek 8: Současné připojení k FTP serveru VOŠIS (Autor)
3.1.2 Návrh řešení
Při řešení výše uvedeného problému připadají v úvahu tyto 3 varianty:
1. Rozšíření oddílu každého uživatele na požadovanou velikost
2. Nákup nového HW
3. Řešení situace využitím bezplatného internetového úložiště
1. varianta
Tento způsob řešení by byl nejjednodušší na provedení a zároveň by náklady na
jeho realizaci byly prakticky nulové. Je však otázkou, jaká by byla možnost jeho
rozšíření vzhledem ke kapacitním omezením školního serveru pro ukládání dat. Pokud
by prostor byl navýšen pro každého studenta například na dvojnásobek či trojnásobek
současného stavu, mohl by právě tento problém nastat. Dále také nelze ani po tomto
rozšíření zajistit veškeré potřeby studentů. Rozšíření až do velikosti např. 100 MB také
v dnešní době, kdy má například kniha ve formátu PDF kolem 80 MB a projekt
ukládaný ve formátu PSD (typická přípona pro program Adobe Photoshop) kolem
20 MB, mnoho neřeší. Rovněž by se muselo hlídat, jaké soubory si studenti na svůj disk
29
ukládají a jestli zbytečně nezahlcují školní server. Proto není tato varianta zrovna
nejšťastnější a byla by jen obtížně realizovatelná.
2. varianta
Nákup nového výpočetního HW by nebyl špatnou volbou, přesto však neřeší
zjednodušení vzdáleného přístupu a hlavně je finančně nejvíce náročné, nejen co se týče
samotného nákupu zařízení, ale také nákladů na jeho implementaci do školní sítě.
Jelikož na tuto variantu řešení neposkytne škola žádné prostředky, není asi vhodné dále
se jí zabývat.
3. varianta
Třetí variantou, která vzhledem ke všem možnostem vychází nejvýhodněji, je
použití bezplatného webového úložiště. Proto se touto variantou budu dále zabývat
a pokusím se najít co nejlepší řešení tohoto problému. Pro testování jsem si vybral
8 nejznámějších a nejlépe hodnocených úložišť ze zahraničí a zatím asi jediné úložiště
z našich luhů a hájů, které se jejich kvalitám nejen přibližuje, ale možná je i v lecčems
předčí. Všechny z nich budu analyzovat a pomocí vícekriteriálního rozhodování určím
nejvhodnější. To pak podrobně popíši a vytvořím krátký manuál pro používání.
3.1.3 Výběr bezplatných úložišť
Jednotlivá úložiště popíši, shrnu výhody a nevýhody a vše vyhodnotím.
Základním požadavkem je, aby se úložiště dalo připojit k PC jako další fyzický disk
a aby byla zajištěna jeho funkčnost pro běžnou práci se soubory na něm uloženými.
Tabulka 1: Vybraná cloudová úložiště
Služba Webová adresa
Dropbox http://www.dropbox.com
Google Drive / Docs http://www.drive.google.com
Microsoft Sky Drive / Live Mesh http://www.skydrive.live.com
SugarSync http://www.sugarsync.com
Box http://www.box.com
DriveHQ http://www.drivehq.com
OpenDrive http://www.opendrive.com
SpiderOak http://www.spideroak.com
Capsa.cz http://www.capsa.cz
30
Pro potřeby následného vícekriteriálního rozhodování budu každou službu dále
hodnotit podle těchto kritérií:
Tabulka 2: Seznam vybraných kritérií
Kritérium
č.
Název kritéria Požadovaná hodnota Důležitost
f1 Základní prostor 1GB 3-4
f2 Maximální velikost
jednoho souboru 100MB 3-4
f3 Rychlost přenosu větší rychlost výhodou 2
f4 Česká lokalizace pokud ano, výhodou 5
f5 Automatická
synchronizace není rozhodující 8
f6 Multiplatformní
aplikace pokud ano, výhodou 9
f7 Webové rozhraní co nejpřívětivější 7
f8 Možnost
namapování disku ano, nutné 1
f9 Jednoduchost co nejjednodušší 6
f10 Ostatní funkce pokud ano, výhodou 10
Požadovaná hodnota je uvedena ve sloupci, který vyjadřuje minimální požadavky
na námi vybranou službu. Pokud u některé ze služeb tyto požadavky nebudou splněny,
bude tato služba vyloučena z vícekriteriálního hodnocení a rovnou zamítnuta.
Pro provedení vícekriteriální analýzy je nutno si rovněž určit důležitost jednotlivých
kritérií. Důležitost kritérií je hodnocena stupnicí 1-10 (1 nejdůležitější, 10 nejméně
důležité).
Otixo
Ještě dříve, než se dostanu k samotnému popisu jednotlivých služeb, zmínil bych
nástroj, který se dá u některých z nich použít jako možnost, jak namapovat cloudové
úložiště jako další disk v PC, protože ne všechny ze služeb tuto věc umožňují přímo.
Nejprve se musíme zaregistrovat na stránkách http://www.otixo.com, které slouží jako
správce všech podporovaných cloudů v jednom. Tato služba tedy nepodporuje všechna
31
cloudová úložiště, ale přesto zde ty známější většinou nalezneme. Po registraci stačí jen
klikáním přidávat jednotlivé služby, které se zobrazují na pracovní ploše Otixa.
Obrázek 9: Pracovní plocha Otixa (Autor)
Po kliknutí na možnost: Otixo on Your Desktop se nám zobrazí velmi podrobný návod,
jak pomocí této služby namapovat osobní cloudové úložiště a zajistit tak funkčnost
v OS Windows / Linux. Výsledek práce si můžeme prohlédnout na dále přiloženém
screenshotu. Přímo na něm již mám připojených několik odlišných úložišť najednou,
což Otixo zvládá bez problémů a každé z nich zobrazuje jako samostatnou složku.
Obrázek 10: Již namapovaný disk přes službu Otixo (Autor)
32
Tento postup samozřejmě není nejideálnější, ale pokud nám nebude vadit registrace
navíc nebo budeme-li chtít používat více úložišť najednou, je tato varianta dostačující.
(31)
3.1.3.1 Dropbox
První ze služeb, kterou budu hodnotit, je Dropbox, jedna z nejznámějších služeb
pro širokou veřejnost. Tato služba si získala na oblibě především svou jednoduchostí,
srozumitelností pro uživatele a multiplatformním využitím, díky kterému se k Dropboxu
mohou připojovat uživatelé kdykoliv a kdekoliv.
O službě
Historie Dropboxu stejně jako ostatních cloudových služeb je krátká. V roce
2007 ho založili Drew Houston a Arash Ferdowsie, dva studenti univerzity v
Massachusetts, kteří již byli unavení neustálým přeposíláním mailů se soubory.
V dnešní době používá Dropbox více než 50 milionů lidí po celém protože chtějí míti
svoje dokumenty, fotky nebo hudbu neustále u sebe, chtějí ji sdílet s rodinou a přáteli
nebo spolupracovat s kolegy ať jsou kdekoliv.
Použití
Po dokončení jednoduché registrace na webových stránkách se začne
automaticky stahovat program, který si nainstaluje vše potřebné k provozu a následně
vyžaduje email a heslo, které jsme zadali při registraci. Po správném vyplnění
přístupových údajů nám nabídne výběr 3 variant služby: bezplatný prostor 2 GB a dvě
placené verze s prostorem 50 GB nebo 100 GB. Poté se nám zobrazí také pár tipů pro
správné ovládání programu. V naší uživatelské složce ve Windows (Linux a další
platformy to mají podobně) se vytvoří další podsložka Dropbox. Vše co nyní do této
podsložky nakopírujeme, se bude synchronizovat s webovým rozhraním a všechny
soubory se tak ukládají na cloud. Nainstalujeme-li pak na jiném počítači stejný program
a přihlásíme-li se, všechny soubory se nám automaticky opět budou synchronizovat.
Je to výhodné v situaci, kdy uživatel používá notebook, stolní PC, případně ještě chytrý
telefon – všechna data má stejně organizovaná a nemusí řešit jejich přenos z platformy
na platformu. Toto jsou ale společné vlastnosti mnohých ze služeb, které budu
popisovat, pojďme si říci, v čem je Dropbox oproti ostatním výjimečný.
33
Specifika
Dropbox nabízí uživatelům bezplatný základní prostor 2 GB, avšak ten lze při
splnění určitého vstupního ,,kvízu“ navýšit až na 7 GB. Stačí pouze pozvat pár přátel,
synchronizovat první soubory, přečíst si manuál, nainstalovat si Dropbox na jiné
platformy případně nasdílet přátelům složku. Dropbox všechny tyto drobnosti
zaznamenává a poctivě nám ,,přiděluje“ stovky MB. Další obrovskou výhodou, kterou
Dropbox využívá je, že nikdy neuploaduje celé změněné soubory, ale vždy jen jejich
binární rozdíl, tudíž je nahrávání daleko rychlejší. K tomu všemu si pamatuje i starší
verze souborů, takže když něco omylem uživatel smaže, Dropbox ho dokáže z historie
obnovit. Pokud nahrajeme soubory do složky Public, která se automaticky vytvoří po
nainstalování, můžeme odkazy posílat přátelům nebo spolupracovníkům. Fotografie
nahrané do složky Photos se zase dají prohlížet ve webovém prohlížeči prostřednictvím
pěkných fotogalerií. Co se týče bezpečnosti dat, data na Dropboxu jsou šifrována
moderním kryptovacím algoritmem AES-256, který používá třeba i americká armáda,
tudíž je zabezpečen dostatečně i proti hackerům a dalším hrozbám. (32) (33) (34) (35)
(36) (37) (38) (39) (40)
Zhodnocení služby
Tabulka 3: Charakteristiky služby - Dropbox
Kritérium Výsledek
Základní prostor (f1) 2GB
Maximální velikost jednoho souboru (f2) neomezená
Rychlost přenosu (f3) D: 250 kb/s ; U:430 kb/s
Česká lokalizace (f4) ne
Automatická synchronizace (f5) ano
Multiplatformní aplikace (f6) ano – pro všechny platformy
Webové rozhraní (f7) uživatelsky přívětivé
Možnost namapování disku (f8) skrze Otixo
Jednoduchost (f9) maximální
Ostatní funkce (f10) historie smazaných souborů, upload pouze
binárních rozdílů, fotogalerie
34
3.1.3.2 Google Drive
O službě
Google Drive je nejmladší ze všech dostupných úložišť. Světlo světa spatřil
teprve nedávno, v polovině dubna 2012.
Použití
Google Drive (česky Disk Google) nenabízí nějaké převratné novinky oproti
službám jako je Dropbox či SkyDrive. Jeho hlavní výhody jsou jinde a to v souvislosti
s propojením s jinými službami od Google jako např.: Gmailem, Kalendářem, Google
Docs a nebo s webovými alby Picasa. Používání je podobné jako u dříve zmíněného
Dropboxu. Po registraci se opět začne stahovat program pro jednoduchou synchronizaci
a opět se vytvoří složka, do které se data jednoduše kopírují (registraci není třeba
provádět, pokud jsme ji již v minulosti provedli pro jinou službu Google). Velkým
krokem je, že Google Dokumenty jak jsme je znali, již nefungují, jsou nyní integrovány
právě do Google Drive a nabízejí více funkcí, například: drag&drop přetahování
souborů, konverzi mezi formáty nebo rychlou spolupráci v reálném čase. Opět ani zde
nechybí přístup přes webové rozhraní a velkou výhodou může být i vyhledávání, které
je poskytováno pomocí klíčových slov, avšak vhodné je hlavně pokud máme uloženo
velké množství dat. Co se týče samotné desktopové aplikace, je vidět, že se Google
inspirovat hlavně Dropboxem, neboť vypadá velmi podobně. Multiplatformní aplikace
jsou tu zastoupeny též, avšak pro produkty které využívají iOS jsou teprve ve vývoji.
Velmi významnou funkcí je sdílení souborů ve skupinách (funguje na stejném principu
jako v Google Docs)
Specifika
Obrovským plusem je česká lokalizace celé služby, která jde ruku v ruce
s ostatními službami od Google. Další odlišností od podobných služeb je rozpoznávání
obličejů na nahraných fotkách (propojení s Google Picasa) nebo vyhledávání textu
v nahraných souborech. Vzhledem k tomu, že se jedná o novou službu, mapování disku
je zatím možné opět jen přes službu Otixo, očekává se však, že v příštích několika
měsících na této možnosti Google zapracuje. (41) (42)
35
Zhodnocení služby
Tabulka 4: Charakteristiky služby - Google Drive
Kritérium Výsledek
Základní prostor (f1) 5GB
Maximální velikost jednoho souboru (f2) 10GB
Rychlost přenosu (f3) D: 1000 kb/s U: 600 kb/s
Česká lokalizace (f4) ano
Automatická synchronizace (f5) ano
Multiplatformní aplikace (f6) ano, ale chybí pro iOS
Webové rozhraní (f7) stejné jako u ostatních služeb Google
Možnost namapování disku (f8) skrze Otixo
Jednoduchost (f9) maximální
Ostatní funkce (f10) veřejné sdílení i sdílení ve skupinách,
vyhledávání, integrace Google Docs
3.1.3.3 Microsoft SkyDrive
O službě
Microsoft spustil svůj SkyDrive v srpnu roku 2007 a od té doby prošel velkou
řadou obměn. V prosinci 2008 například proběhlo rozšíření úložné kapacity z 5 GB
na stávajících 25 GB. SkyDrive je od počátku součástí rodiny Microsoftu s názvem
Windows Live Essentials a přístup k němu je zajištěn pomocí Windows Live ID.
Použití
Použití je podobné jako u ostatních služeb, to znamená, že po navštívení
domovského webu, je potřeba se registrovat a vytvořit si tak svoje Windows Live ID,
které slouží pro přístup na cloud. SkyDrive rozhodně nenabízí tak povedené
a jednoduché rozhraní pro uživatele, jako některé z jiných služeb, avšak zase se velmi
podobá prostředí samotných Windows. Opět i zde funguje varianta s vytvořením složky,
do které se nakopírují soubory a automaticky se pak synchronizují s online úložištěm.
36
Specifika
Ke službě SkyDrive se opět dá přistupovat přes Otixo, ale také přímo přes
Windows. Zde je ovšem postup trochu složitější a vyžaduje nainstalování Windows
Live ID Sign-in Assistant a Windows Essentials. Propojení poté probíhá pomocí online
ID přes uživatelské účty systému Windows. Nabídka aplikací pro ostatní platformy je
i zde překvapivě široká, avšak zatím chybí aplikace pro operační systém Android, který
je v dnešní době hojně využíván. SkyDrive také podporuje sdílení mezi ostatními
uživateli, ať už přes email nebo v sociálních sítích. Stejně jako u Google Drive funguje
SkyDrive jako úložiště dokumentů, na kterých může pracovat zároveň více lidí. Velkou
nevýhodou se však může zdát maximální velikost jednoho souboru, která je stanovena
na pouhých 100MB. (35) (38) (43)
Zhodnocení služby
Tabulka 5: Charakteristiky služby - Microsoft SkyDrive
Kritérium Výsledek
Základní prostor (f1) 5GB v základu, 25GB pro online
vytvořené dokumenty
Maximální velikost jednoho souboru (f2) 100MB
Rychlost přenosu (f3) D: 500 kb/s U: 700 kb/s
Česká lokalizace (f4) ano
Automatická synchronizace (f5) ano
Multiplatformní aplikace (f6) ano, ale chybí pro Android
Webové rozhraní (f7) podobné jako ve Windows
Možnost namapování disku (f8) skrze Otixo, přes Live ID
Jednoduchost (f9) maximální
Ostatní funkce (f10) sdílení, online práce s dokumenty, lepší
integrace do Windows než u konkurence
3.1.3.4 SugarSync
O službě
SugarSync funguje od května roku 2008. Nebyl to ale první projekt tvůrců této
služby. Vznikla z původního projektu s názvem Sharpcast Photos, který umožňoval
37
lidem pouze sdílení a prohlížení fotografií. Za tu dobu byl SugarSync velmi často
srovnáván s ostatními službami, nejčastěji s Dropboxem.
Použití
SugarSync funguje rovněž na principu sdílené složky (po nainstalování
programu SugarSync manager), avšak přináší důležité vylepšení: uživatel si může
vybrat libovolné složky z PC, které bude chtít sdílet a není omezen právě na
předdefinovanou složku. Mimochodem ta se u SugarSync jmenuje Magic Briefcase
a opět se vytvoří na systémovém disku po nainstalování SugarSync manageru. Ani zde
nechybí mutace pro všechny druhy platforem. Sdílení souborů s ostatními uživateli
pomocí hypertextového odkazu je také samozřejmostí.
Specifika
Největším plusem je již zmíněné nastavení synchronizace libovolných složek.
Další výhodou je verzování souborů – systém uchovává všechny změny a dovoluje
obnovit například již smazaná data. Bohužel SugarSync zaostává v rychlosti uploadu
a downloadu, které jsou pomalejší než u ostatních služeb. (34) (35) (38) (44)
Zhodnocení služby
Tabulka 6: Charakteristiky služby - SugarSync
Kritérium Výsledek
Základní prostor (f1) 5GB
Maximální velikost jednoho souboru (f2) neomezená
Rychlost přenosu (f3) D:170 kb/s U:100 kb/s
Česká lokalizace (f4) ne
Automatická synchronizace (f5) ano
Multiplatformní aplikace (f6) ano, ale chybí pro Linux
Webové rozhraní (f7) přehledné
Možnost namapování disku (f8) skrze Otixo
Jednoduchost (f9) slušná
Ostatní funkce (f10) možnost vybrat složky pro synchronizaci,
online práce s hudbou a fotografiemi
38
3.1.3.5 Box
O službě
Služba byla založena v roce 2005 jako studentský projekt Aarona Levieho
a Dylana Smithe (CFO). V současné době ji používá kolem 10 milionů lidí a za dobu
fungování získala mnoho ocenění.
Použití
Aplikaci pro automatickou synchronizaci je možno stáhnout volitelně, a uživatel
si ji může kdykoliv bez obtíží vyhledat. Obrovská výhoda, která dává zapomenout na
všechny neduhy, je velmi lehké mapování. Během pár kliknutí máme celou službu
připojenou jako další disk a pak už s ní také tak pracujeme.
Specifika
Hlavní výhodou je tedy snadné připojení Boxu jako síťové jednotky. Další
výhody můžeme najít ve velkém množství online aplikací, které se dají k Boxu připojit,
ovšem jejich konkrétní přínos není vždy velký. Jinak se od předchozích služeb příliš
neliší a můžeme říci, že nedostupnost nějaké slušné aplikace pro správu souborů může
být považováno i jako drobné mínus. (34) (35) (45) (46) (47)
Zhodnocení služby
Tabulka 7: Charakteristiky služby - Box
Kritérium Výsledek
Základní prostor (f1) 5GB
Maximální velikost jednoho souboru (f2) 100 MB
Rychlost přenosu (f3) D: 500 kb/s U: 140 kb/s
Česká lokalizace (f4) ne
Automatická synchronizace (f5) pouze po stažení aplikace
Multiplatformní aplikace (f6) ano, pro všechny platformy
Webové rozhraní (f7) slušné
Možnost namapování disku (f8) přímo přes Windows, skrze Otixo
Jednoduchost (f9) jednoduchá
Ostatní funkce (f10) verzování souborů, online prohlížení
dokumentů
39
3.1.3.6 DriveHQ
O službě
DriveHQ byla oficiálně spuštěna před 4 roky a od té doby si získala vcelku
slušnou popularitu. V dnešní době ji používá zhruba 1,5 milionu uživatelů, avšak na
hlavní konkurenty přece jen ztrácí.
Použití
DriveHQ není jen obyčejné úložiště souborů. Dá se používat i jako FTP nebo
například e-mailový server. Opět i zde existuje neplacená free verze, která nám
v základním balení poskytne prostor o velikosti 1 GB. Po přihlášení do služby si
všimneme jejího jednoduchého vzhledu a dostačujícího množství možností pro práci
s nahranými soubory. Pro větší komfort a ulehčení práce se soubory lze stáhnout
DriveHQ File Manager. Poté nemusíme vůbec používat přístup přes internetový
prohlížeč.
Specifika
Jednou z hezkých funkcí DriveHQ je možnost práce s nahranými fotografiemi.
Můžeme je upravovat, otáčet anebo přidávat efekty z přednastavené nabídky. DriveHQ
se opět dá lehce připojit jako síťový disk a tím zajistí práci se soubory bez zbytečných
průtahů. Pokud tedy nepočítáme s odezvou internetového připojení, protože konektivita
k serveru DriveHQ je relativně pomalá a to může hrát u méně trpělivých uživatelů
velkou roli při výběru. (37) (39) (48)
40
Zhodnocení služby
Tabulka 8: Charakteristiky služby - DriveHQ
Kritérium Výsledek
Základní prostor (f1) 1GB
Maximální velikost jednoho souboru (f2) neomezená
Rychlost přenosu (f3) D: 200 kb/s U:120 kb/s
Česká lokalizace (f4) ne
Automatická synchronizace (f5) pouze po stažení aplikace
Multiplatformní aplikace (f6) ano, pro všechny platformy
Webové rozhraní (f7) uživatelsky příjemné
Možnost namapování disku (f8) přímo přes Windows
Jednoduchost (f9) jednoduchá
Ostatní funkce (f10) dobré funkce pro práci s fotografiemi
včetně jejich prezentací
3.1.3.7 OpenDrive
O službě
OpenDrive, spuštěný jako mnoho dalších podobných služeb v roce 2008, je
službou, kterou využívá téměř 20 000 firem po celém světě a další milión
individuálních uživatelů.
Použití
Základní nabídku tvoří online úložiště, ke kterému mají uživatelé přístup pomocí
jakéhokoliv internetového připojení a zdarma zde mohou skladovat své soubory do
5 GB. Dále mohou využít možností zálohování a autosynchronizace dat. Pracovním
týmům je určený virtuální systém, který umožňuje online sdílení, spolupráci a správu
souborů, a to v online kancelářských aplikacích. Služba je dostupná v několika
programech podle nabízených funkcí, pro nás je však nejdůležitější varianta bezplatná.
Zásadní nevýhodou OpenDrive je nemožnost přidání tohoto úložiště jako síťové
jednotky.
41
Specifika
Základní bezplatná verze nabízí uživatelům kromě již zmíněného limitu také
limit přenesení ,,pouze’’ 1 GB dat denně (počítá se download i upload). Dalším
omezením je rychlost stahování a uploadování, která se pohybuje pouze kolem 200 kb/s
respektive kolem 140 kb/s. Uživatel si všechny limity a jejich čerpání může hlídat
přímo ve webové aplikaci, kde jsou tyto údaje přehledně zobrazeny. OpenDrive nabízí
rozsáhlou úpravu nahraných dokumentů ze sady MS Office a umožňuje také přímo
v prohlížeči vytvářet dokumenty nové. (35) (49) (50)
Zhodnocení služby
Tabulka 9: Charakteristiky služby - OpenDrive
Kritérium Výsledek
Základní prostor (f1) 5GB
Maximální velikost jednoho souboru (f2) 100MB
Rychlost přenosu (f3) D: 200kb/s ; U: 140kb/s
Česká lokalizace (f4) ne
Automatická synchronizace (f5) pouze po stažení aplikace
Multiplatformní aplikace (f6) ano, pro všechny platformy
Webové rozhraní (f7) moderní
Možnost namapování disku (f8) není
Jednoduchost (f9) velmi jednoduchá
Ostatní funkce (f10) editace dokumentů
3.1.3.8 SpiderOak
O službě
První krůčky SpiderOaku pocházejí z roku 2007, kdy tato aplikace zaměřená na
online sdílení, ale především zálohování, spatřila světlo světa.
Použití
SpiderOak nám hned na začátku vnutí svého klienta pro synchronizaci. Ten je
vcelku jednoduchý, avšak při běhu využívá velké množství paměti RAM, tudíž
zpomaluje chod celého PC. V základní verzi nabízí služba opět 2 GB bezplatný prostor.
Klient podporuje více platforem a žádná z nejdůležitějších nechybí. Velkou nevýhodou
42
služby je webové prostředí, které nenabízí vůbec nic, nelze přes něj uploadovat soubory
ani cokoliv zálohovat, umožňuje pouze stahování již nahraných dat. Dokonce si bez
desktopového klienta uživatel nemůže ani změnit heslo, což může být velká
komplikace, pokud ho zapomene.
Specifika
Pokud programátoři zanedbali webové rozhraní, jedna věc se jim přeci jen
povedla a to zabezpečení dat. SpiderOak používá dvojí typ šifrování. Jeden při cestě dat
na server a další pro již uložená data. Výhodou podobně jako u SugarSync je, že si
uživatel může nadefinovat složky, které chce synchronizovat a není odkázán pouze na
jednu, která byla vytvořena desktopovým klientem. (49) (51)
Zhodnocení služby
Tabulka 10: Charakteristiky služby - SpiderOak
Kritérium Výsledek
Základní prostor (f1) 2GB
Maximální velikost jednoho souboru (f2) neomezená
Rychlost přenosu (f3) D: 120 kb/s U:100 kb/s
Česká lokalizace (f4) ne
Automatická synchronizace (f5) pouze po stažení aplikace
Multiplatformní aplikace (f6) ano, pro všechny platformy
Webové rozhraní (f7) jen k prohlížení souborů
Možnost namapování disku (f8) není
Jednoduchost (f9) střední
Ostatní funkce (f10) dvojité šifrování, vylepšené zálohování
3.1.3.9 Capsa.cz
O službě
Služba Capsa.cz je jediné tuzemské bezplatné úložiště, které nám dokáže
poskytnout služby, potřebné pro řešení problému s nedostatkem místa na studentských
discích. Nejvýstižnější popis služby, který zde nyní předkládám, se nachází přímo na
jejích webových stránkách.
43
Capsa znamená latinsky schránka na listiny. I dnes je potřeba mít dokumenty ve
„schránce", která je chrání před ztracením či zničením a navíc je dává k dispozici
dalším lidem. Právě sdílení a úschova dokumentů tvoří hlavní funkci systému Capsa,
který byl původně vytvořen na míru pro koordinaci víceletých vědecko-výzkumných
projektů. Zpočátku Capsa sloužila hlavně neziskovým organizacím a vědecko-
výzkumným projektům, kterým pomáhala hlavně organizovat a koordinovat práci týmů.
Od listopadu 2007 je Capsa nabízena široké veřejnosti a počet jejích uživatelů rychle
roste. Od té doby se stále vyvíjí, aby plnila přání firmám, školám i studentům a dalším
uživatelům. – Capsa.cz (52)
Použití
Pro použití služby je opět nutná registrace, kterou zvládneme během chvíle
přímo na webových stránkách. Po registraci se již dostáváme do uživatelsky příjemného
prostředí, které nás překvapí svou rozmanitostí. Capsa byla od začátku vytvářena jako
prostředí pro týmy a ne pro jednotlivce, proto si můžeme všimnout propracovaného
nastavení práv uživatelů, nechybí zde společný kalendář, kontakty, obsahuje také
emailového klienta, díky kterému můžeme posílat hromadné emaily. Synchronizace dat
probíhá třemi způsoby. Prvním způsobem je běžný upload přes webové rozhraní,
druhým je přístup ke kapse jako k FTP serveru a třetí, pro nás nejvhodnější, je
namapování kapsy jako síťového disku. Pro tuto možnost si sice potřebujeme stáhnout
jednoduchý program, který nám připojení vytvoří, avšak v tomto případě Capsa.cz
válcuje konkurenci. Připojení je daleko rychlejší a stabilnější než u dosud testovaných
úložišť. Velkou roli při tom hraje umístění serverů Capsy v ČR.
Specifika
Největší rozdíl Capsy oproti ostatním je samozřejmě v tom, že se jedná o službu,
která je plně lokalizovaná do českého jazyka. Dalšími výhodami je online editace
dokumentů. Jelikož Capsa.cz není primárně určená pro ukládání dokumentů, můžeme
na ni nahrát v bezplatné verzi jen 1 GB dat, což není oproti ostatním službám žádné
terno, ale pro naše potřeby testování je to dostačující.
44
Zhodnocení služby
Tabulka 11: Charakteristiky služby - Capsa.cz
Kritérium Výsledek
Základní prostor (f1) 1GB
Maximální velikost jednoho souboru (f2) 200MB
Rychlost přenosu (f3) D: 1200 kb/s U:750 kb/s
Česká lokalizace (f4) ano
Automatická synchronizace (f5) ne
Multiplatformní aplikace (f6) není třeba
Webové rozhraní (f7) výborné
Možnost namapování disku (f8) ano
Jednoduchost (f9) jednoduchá
Ostatní funkce (f10) emaily, kontakty, úkoly, editace
dokumentů
3.1.4 Vícekriteriální analýza
Váhy kritérií
Nyní si určíme váhy jednotlivých kritérií. Čím důležitější je kritérium, tím větší
váhu mu musíme přiřadit. Váhu stanovíme pomocí metody pořadí. Jejich důležitosti
jsme si již určili v tabulce číslo 2 v kapitole 3.1.2.
i… index
bi… body
vi... váha ; vi = bi / ∑
45
Tabulka 12: Určení vah pro jednotlivá kritéria
Kritérium i pořadí bi vi
f1 1 3.4 7,5 0,14
f2 2 3.4 7,5 0,14
f3 3 2 9 0,16
f4 4 5 6 0,11
f5 5 8 3 0,05
f6 6 9 2 0,04
f7 7 7 4 0,07
f8 8 1 10 0,18
f9 9 6 5 0,09
f10 10 10 1 0,02
suma 55 1,00
Nyní, když známe 10 kritérií pro rozhodování, bude nejlehčí všechna z nich
maximalizovat. Hodnoty, které jsou slovní, ohodnotím dodatečně na bodové stupnici od
1 do 10. U kritéria f2 budu uvádět maximální velikost neomezenou, jako kdyby se
velikost rovnala 10 GB, což je jinak nejvyšší hodnota. Kritérium f3, což je rychlost
přenosu, budu hodnotit jako násobek downloadu a uploadu. (53)
Již před sestavováním matice nám vypadly 2 služby, konkrétně OpenDrive
a SpiderOak. Ani jedna z nich nesplnila nutnou podmínku pro uvažování o jejich
použití, tj. možnost jejich připojení jako síťového disku. Pokud jsem tedy všechny
vlastnosti ohodnotil body, můžeme si nyní vytvořit kriteriální matici z této tabulky:
Ideální hodnota určuje ideální hodnotu, které bychom chtěli dosáhnout, bazální hodnota
je nejméně ideální. Odečet Hj – Dj je jejich rozdílem.
Tabulka 13: Souhrn kritérií pro všechny služby a výpočet bazální a ideální hodnoty
f1 f2 f3 f4 f5 f6 f7 f8 f9 f10
typ kritéria max max max max max max max max max max
Dropbox 2 10 107500 4 6 6 8 2 8 8
Google Drive 5 10 600000 10 6 6 6 2 8 4
SkyDrive 5 0,1 350000 10 6 6 8 4 8 6
SugarSync 5 10 17000 4 6 6 6 2 6 4
Box 5 0,1 70000 4 4 6 6 4 6 6
DriveHQ 1 10 24000 4 4 6 6 4 6 4
Capsa.cz 1 0,2 900000 10 4 4 10 10 10 10
ideální hodnota 5 10 900000 10 6 6 10 10 10 10
bazální hodnota 1 0,1 17000 4 4 4 6 2 6 4
Hj-Dj 4 9,9 883000 6 2 2 4 8 4 6
46
Kriteriální matice
Tabulka 14: Kriteriální matice
Následně budeme transformovat tuto matici podle vztahu
abychom získali
normalizovanou matici.
Normalizovaná matice
Tabulka 15: Normalizovaná matice
Nyní budeme používat metodu váženého součtu (WSA). Budeme zde pracovat
s váhami, které jsme zjistili dříve a normalizovanou maticí. Vážený součet spočítáme
tak, že každé kritérium vynásobíme jemu příslušnou váhou a všechny poté sečteme.
Například u první služby to bude takto: 0,25*0,14+1,00*0,14+0,10*0,16+0,00*0,11
+1,00*0,05+1,00*0,04+0,50*0,07+0,00* 0,18+0,50*0,09+0,67*0,02 = 0,372074368.
Tyto hodnoty jsme vypočítali u všech sedmi služeb, přičemž ta s nejvyšší hodnotou je
pro nás nejvhodnější. Po výpočtech jsme dostali tyto výsledky:
47
Tabulka 16: Tabulka výsledných vážených součtů
(54)
Zhodnocení
Jasně nyní vidíme, že česká služba Capsa.cz se umístila nejlépe a proto další
testování budu provádět již pouze s ní. Google Drive získal prakticky stejně bodů, ale
Capse dáme přednost vzhledem k tomu, jak se lehce dá připojit jako síťový disk, což je
pro nás vlastnost nejdůležitější.
3.1.5 Instalace a nastavení služby Capsa.cz
Nyní si představíme, jak bude tento problém vyřešen a otestujeme vybranou
službu krok za krokem. První, co musí každý student udělat, je registrace na webových
stránkách www.capsa.cz. Pro naše testovací účely si zvolíme registraci s názvem
projektu: bakalarskapracevosis a stejnou adresou projektu. Jako variantu služby zvolíme
ZADAX, což je bezplatný tarif, který budeme používat.
Obrázek 11: Registrace do Capsy (Autor)
Dále si zvolíme svůj login pro přihlášení a heslo. Pak již stačí zaškrtnout pole:
souhlasím se Všeobecnými podmínkami serveru Capsa.cz a můžeme údaje odeslat.
Služba WSA Pořadí
Dropbox 0,372074368 4.
Google Drive 0,626222588 2.
SkyDrive 0,531408079 3.
SugarSync 0,363636364 5.
Box 0,234064312 6.
DriveHQ 0,219479049 7.
Capsa.cz 0,637741047 1.
48
Na zadaný e-mail nám vzápětí přijde potvrzení registrace s potvrzovacím odkazem, přes
který se musíme do systému poprvé přihlásit. Po zadání loginu a hesla se již dostaneme
do prostředí samotné Capsy. Nyní ještě dostaneme od systému jednorázovou nabídku na
zvýšení kapacity úložiště na 5 GB z původního 1 GB, avšak poplatek za tuto změnu je
30 Kč. Jelikož nyní nepotřebujeme navyšovat velikost úložiště, touto možností se nyní
nebudeme zabývat. Pokud budeme se službou spokojeni, můžeme tento krok uskutečnit
později. Nyní se před námi otevře uživatelské prostředí služby. V levém navigačním
sloupci si můžeme všimnout několika položek:
Aktuality – Zde se nám zobrazují veškeré činnosti, které v našem
projektu proběhly.
Hledat – Umožňuje hledání v již nahraných souborech.
Kalendář – Jedná se o propracovaný online kalendář, který nepostrádá
ani zvýrazňování důležitých událostí, vytváření dalších kalendářů či
zasílání upozornění prostřednictvím e-mailu.
Kontakty – Seznam námi vytvořených kontaktů, které můžeme následně
spravovat nebo na ně rozesílat elektronickou poštu.
E-maily – Jednoduchý klient sloužící k odesílání e-mailů.
Úkoly – Zde můžeme vytvářet úkoly a následně je exportovat do
aplikace MS Excel.
Administrace – V administraci si můžeme nastavit jednotlivé parametry
služby anebo přejít na placený tarif.
Nejdůležitější je pro nás však záložka dokumenty, do které se budou ukládat
námi nahrané soubory. První možností je nahrání souboru přímo přes webové rozhraní,
což se dá provést kliknutím na tlačítko Vložit soubor. Tato stránka také obsahuje velké
množství dalších komponent, které nám práci se soubory zjednoduší.
Capsa.cz jako síťový disk
Pro připojení Capsy jako síťového disku potřebujeme stáhnout jednoduchou
utilitu, kterou nalezneme na hlavní stránce pod položkou Vlastnosti / Síťový disk /
Stáhnout aplikaci. Po jednoduché a klasické instalaci se nám spustí logovací tabulka do
služby. Do ní vyplníme údaje, které jsme si zvolili při registraci, přičemž jako adresu
projektu nesmíme zapomenout vyplnit celou adresu včetně domény (pro náš případ
49
vypadá takto: bakalarskapracevosis.capsa.cz). Dále si také zvolíme, na jaké písmeno
chceme síťový disk namapovat a stiskneme tlačítko OK.
Obrázek 12: Login do capsy přes aplikaci (Autor)
Pokud jsme postupovali správně, měl by se nám nyní mezi zařízeními
s vyměnitelným úložištěm objevit další disk nazvaný jako adresa projektu, kterou jsme
zvolili. Nyní už s připojeným úložištěm můžeme pracovat jako s jiným diskem, otevírat,
kopírovat nebo mazat soubory přímo z Capsy.
Obrázek 13: Průběh kopírování do Capsy (Autor)
50
K takto nahraným souborům poté samozřejmě můžeme přistupovat také přes
webové rozhraní. Pokud nahrajeme například soubory typu .doc nebo .xls (Word
a Excel), můžeme je přímo na Capse online upravovat a ukládat.
3.1.6 Používání úložiště Capsa.cz na VOŠIS
Pro správné fungování tohoto úložiště na VOŠIS je třeba, aby se každý student
osobně zaregistroval přes webové stránky a vytvořil si svůj vlastní projekt. Poté do
všech počítačů na VOŠIS nainstalujeme jednoduchou Capsa aplikaci pro připojení
úložiště jako síťového disku. Aplikace se při každém Windowsovském přihlášení
a odhlášení uživatele zapne a vyžaduje login, respektive se připojená jednotka odpojí.
Tím je zajištěno zabezpečení dat, studentovi se stačí při přihlášení do systému VOŠIS
(Novell) zalogovat do své Capsa aplikace a při odhlášení se Capsa deaktivuje již
automaticky.
Problém přístupu z domova i ze školy k jednomu disku bez využití FTP jsme
tedy takto vyřešili pomocí vybraného bezplatného úložiště a otestovali jeho funkčnost,
která je bez problémů.
3.2 Nastavení DocumentRoot na bezplatné cloudové úložiště
v balíku XAMPP
3.2.1 Popis problému
V předmětu DAS2 vyučovaném na VOŠIS bývá úkolem studentů navrhnout
jednoduché rozhraní v PHP nad databází, kterou si předtím sami vytvořili. Následně se
musí připojit na FTP server, na který nahrají jimi vytvořený dokument a poté pošlou
odkaz na tento soubor vyučujícímu. Přístup k dokumentům na FTP je zprostředkován
pomocí web serveru (v našem případě je jím Apache). K němu je přiřazena právě
výchozí složka, kam studenti nahrávají své soubory. Tento postup je složitý,
neumožňuje studentům práci s nahranými soubory (mazání, kopírování) a proto tento
problém budeme řešit pomocí bezplatného internetového úložiště, kam bude mít přístup
jak vyučující tak studenti.
3.2.2 Apache
Problém se tedy zabývá řešením ukládání PHP dokumentů na bezplatné
cloudové úložiště a následný přístup k nim za pomocí Apache serveru. Apache je
jednoduchý, ale přitom velmi výkonný web server, který je dostupný jak pro 32bitová
51
Windows, tak i pro platformu Unix/Linux. Tento web server je úspěšnější než ostatní
servery zejména díky tomu, že je zdarma a open source. Proto má v dnešní době již více
než 60% zastoupení mezi web servery. (55)
3.2.3 Návrh řešení
Tentokrát nemáme více variant řešení, protože tento způsob je na škole již
zaběhlý a není potřeba ho měnit, stačí jej pouze vylepšit. Nyní si nasimulujeme celý
problém a vyřešíme ho pomocí cloudového úložiště. Opět budeme používat služeb
úložiště Capsa.cz, protože s ním budou umět studenti pracovat. Předejdeme tak
zbytečným instalacím dalších aplikací a také nám poskytne nejlepší odezvu. Instalaci
budeme provádět pomocí XAMPPu. XAMPP je balíček obsahující instalace MySQL
databáze, server Apache s PHP a FTP klienta FileZilla. Pomocí tohoto balíčku snadno
a rychle zprovozníme domácí server. (56)
Jelikož je celý balík freeware, nebudeme mít s jeho stažením žádné problémy.
Po stažení nainstalujeme XAMPP do PC a spustíme si druhý počítač (tentokrát
virtuální). V něm se připojíme k bezplatnému cloudovému úložišti, kam nahrajeme
námi vytvořený php dokument, a pomocí internetového prohlížeče se budeme
připojovat k počítači (přes IP adresu), na kterém Apache server běží a ten nás
přesměruje na námi nahraný dokument, který se nám zobrazí. Pro lepší znázornění jsem
vytvořil jednoduché schéma.
Obrázek 14: Schéma přístupu k php souborům na cloudovém úložišti s využitím Apache serveru (Autor)
52
Nyní se již můžeme zabývat samotnou konfigurací Apache serveru. Instalaci
cloudového úložiště provedeme stejně jako v kapitole 3.1.5, jelikož se jedná o naprosto
totožný proces. Budeme také pracovat v Microsoft Virtual PC 2007, abychom dosáhli
maximální podobnosti s reálnou situací.
3.2.3.1 Microsoft Virtual PC 2007
Virtual PC od společnosti Microsoft umožňuje v jednom počítači spouštět několik
virtuálních operačních systémů a provádět s nimi operace stejně, jako by se jednalo
o počítače reálné. Můžeme si například spustit 2 operační systémy Windows XP a k nim
dejme tomu ještě Microsoft Windows Server 2003 a pracovat s nimi jako s malou
domácí sítí. (57)
Obrázek 15: Spuštění Windows XP uvnitř Windows 7 prostřednictvím programu Microsoft Virtual PC (58)
3.2.4 Instalace a konfigurace balíku XAMPP a načítání php
dokumentů z cloudu
3.2.4.1 Nastavení pro server
Po správné instalaci balíku XAMPP se nám spustí XAMPP Control Panel
Application, což je ovládací konzole, která spravuje běh všech nainstalovaných modulů
(viz Příloha č. 1). Pro běh Apache web serveru na našem PC ho musíme zapnout
poklepáním na tlačítko Start. Adresář pro načítání souborů je nastaven defaultně na
C:/xampp/htdocs. My však budeme chtít, aby se nám soubory načítaly z cloudového
53
úložiště. Připojíme si k PC opět službu Capsa.cz a namapujeme si jí na jednotku U:.
Pokud zde ještě nemáme vytvořenou složku, vytvoříme ji a pojmenujeme například
dokumenty (pokud složku již vytvořenou máme, tento krok přeskočíme). Nyní budeme
muset změnit v konfiguračním souboru našeho serveru řádek, který nám říká, kam se
php dokumenty ukládají a odkud se následně nahrávají. Otevřeme si tedy
v poznámkovém bloku, či jiném textovém editoru soubor httpd.conf, který bývá uložen
defaultně na C:/xampp/apache/conf/httpd.conf a najdeme si tento řádek.
DocumentRoot "/xampp/htdocs"
a následně ho změníme na (viz Příloha č. 2)
DocumentRoot "u:/dokumenty/"
Toto nastavení nám zajistí, že web server bude nahlížet do námi nastavené
složky na úložišti a bude zde načítat soubory.
3.2.4.2 Nastavení pro studenta
Nyní tedy máme spuštěný server a nastavený Document Root a zbývá nám
simulovat situaci z pohledu studenta. Zapněme si tedy Virtual PC s nastavením síťové
karty jako máme v reálných Windows (viz Příloha č. 3). Dále si vytvořme libovolný
php soubor a pojmenujme si ho například index.php. Dalším krokem bude připojení
cloudového úložiště k Virtual PC stejným způsobem jako v předchozí kapitole.
Vytvořený soubor nahrajeme do složky dokumenty (viz Příloha č. 4). Pro testování
skutečnosti, zda je náš soubor již automaticky načítaný web serverem, vložíme do
internetového prohlížeče přímo jeho IP adresu, protože nyní nepoužíváme žádný DNS
server pro překlad adres. V našem případě jsme ji zjistili po zadání příkazu ipconfig
v příkazovém řádku na web serveru a její podoba je 192.168.0.103 (viz Příloha č. 5).
Do prohlížeče tedy nyní zadáme adresu ve tvaru:
http://192.168.0.103/index.php
Pokud jsme postupovali správně, web server správně zprostředkoval náš
požadavek a zobrazil nám v prohlížeči námi nahranou stránku. (viz Příloha č. 6)
54
Nyní se nám tedy podařilo aplikovat bezplatné cloudové úložiště pro využívání
na VOŠIS a také zjednodušit celý proces nahrávání a tím usnadnit práci jak studentům
tak vyučujícímu.
3.3 Práce s několika soubory najednou prostřednictvím
bezplatného cloudového úložiště
Již jsme otestovali cloudové úložiště pro 2 případy použití. Nyní se podíváme na
poslední z problémů, které by mohly při používání úložiště nastat. Jedná se především
o práci s více soubory najednou a jejich průběžné načítání.
Tento problém budeme simulovat pomocí programu Borland Delphi 7, který se
běžně ve škole používá při výuce, konkrétně ve stejnojmenném předmětu DELPHI.
Delphi je objektově orientované vývojové prostředí firmy Borland určené pro tvorbu
aplikací pod operačním systémem MS Windows v jazyce Object Pascal. (59)
Mezi jeho specifika patří například využívání více souborů, které jsou součástmi
hlavního projektu a které program v průběhu využívá. Těmi jsou například soubory typu
UNIT, což jsou jednotky, připojované automaticky k projektu a obsahující procedury
a funkce.
Opět budeme využívat služeb českého úložiště Capsa.cz, protože je pro tuto práci
nejdůležitější doba odezvy a tu má právě tento cloud nejkratší. Pokud ještě nemáme
připojenou Capsu k počítači, uděláme to stejným způsobem jako v předchozích
případech.
Vytvoříme si tedy jednoduchý projekt v prostředí Borland Delphi 7. Já si zvolil
program, který nám vypočítá hodnotu BMI indexu po zadání výšky a váhy osoby. Tento
program obsahuje jeden button a 2 edity. Zdrojový kód je velmi jednoduchý a obsahuje
pouze jednu proceduru, která je přiřazena právě na button a která provádí veškerý
výpočet. Procedura je v této podobě:
procedure TForm4.Button1Click(Sender: TObject);
var vah,vys,bmi:real;
chyba1, chyba2 : INTEGER ;
S: STRING;
begin
55
val(Edit2.text, Vah, chyba2);
val(Edit1.text, Vys, chyba1);
bmi:=vah/(vys*vys);
str(bmi:5:2,s);
Label3.caption:=s;
if (chyba1<>0) or (chyba2<>0) then label3.Caption:='chyba';
Pokud tedy nyní program spustíme, zadáme výšku a váhu a klikneme na button,
program nám vypočítá BMI index.
Obrázek 16: Program na výpočet BMI indexu
Nyní nám již zbývá pouze uložit tento program na cloud. Proto zvolíme File -
Save all a poté vybereme umístění na úložišti. Program sice s nepatrně delší odezvou,
ale bez problémů uloží všechny soubory na Capsu.
Tímto postupem jsme zjistili, že studenti mohou kdykoliv bez obav ukládat své
rozpracované projekty na bezplatné cloudové úložiště a pracovat s nimi jako by je měli
uloženy fyzicky ve svém PC. Nyní nám již stačí otestovat, zda je tato varianta vhodná
i pro načítání souborů přímo z tohoto úložiště.
Otevřeme si tedy složku, kam jsme soubory uložili a najdeme si spouštěcí
soubor projektu, s příponou .dpr. Tento soubor spustíme a budeme pozorovat, jestli vše
funguje stejně, jako bychom soubory načítali z běžného fyzického disku.
56
Obrázek 17: Načítání projektu z cloudového úložiště.
Program i v této situaci funguje spolehlivě a nevykazuje žádné známky
nefunkčnosti. Podařilo se nám takto tedy dokázat, že tento způsob ukládání je pro
studenty možný a pokud budou chtít ukládat své soubory i ve škole tak, aby k nim
mohli z domova bezproblémově přistupovat, je tato varianta rozhodně nejvhodnější.
57
4 Závěr
Co se Cloud Computingu týče, je to jedna z nejnadějnějších možností, jak
v budoucnu uchovávat data, přistupovat k nim a spravovat je. Kam se bude vývoj kolem
této problematiky ubírat, si dnes sice můžeme jen domýšlet, avšak z výše uvedeného
vyplývá, že Cloud Computing má budoucnost a mnohé instituce, společnosti
i jednotlivci jistě budou využívat jeho možností.
V teoretické části jsme si popsali, co to Cloud Computing je a jak nám může
v dnešní době usnadnit práci a snížit náklady. Jeho historie je poměrně čerstvá, avšak
budoucnost bude zřejmě daleko bohatší. V dnešní době tato technologie poskytuje
velmi mnoho výhod, ale i řadu nevýhod. Po odstranění nedostatků (zejména pokud se
týká bezpečnosti) na čemž se intenzivně pracuje, výhody jednoznačně převáží.
Bezplatná cloudová datová úložiště budou nadále navyšovat své kapacity a s rostoucí
velikostí všech typů souborů budou tyto služby nabízet stále vyšší bezplatný komfort
například pro studenty, kteří je budou moci využívat při výuce.
V praktické části jsme na třech konkrétních případech prokázali užitečnost
používání právě takového bezplatného cloudového úložiště na Vyšší odborné škole
informačních služeb v Praze. Všechny situace, které jsme se pokusili nasimulovat, jsou
běžně řešené studenty školy a také jejich připomínky byly vzaty v úvahu v této
bakalářské práci. Ta by měla napomoci při zavádění těchto nových postupů a usnadnit
jejich užívání současnými i budoucími studenty.
58
5 Seznam literatury a použitých zdrojů
Elektronické zdroje:
1. Malý, Martin. Amazon AWS. Lupa.cz. [Online] 23. Duben 2010. [Citace: 28. Duben
2012.] http://www.lupa.cz/clanky/amazon-aws/. 1213-0702.
2. Polák, Michal. Co říci ke Cloud computingu? ITBIZ. [Online] 19. Březen 2009.
[Citace: 28. Duben 2012.] http://www.itbiz.cz/cloud-computing-jinak. 1802-1581.
3. www.cloudcomputing.cz. Cloud Computing. Cloud Computing. [Online] 2008-
2010. [Citace: 28. Duben 2012.] http://www.cloudcomputing.cz/.
4. Čížek, Jakub. Cloud computing: slibná budoucnost nebo marketing? živě.cz.
[Online] 13. Listopad 2008. [Citace: 28. Duben 2012.]
http://www.zive.cz/Clanky/Cloud-computing-slibna-budoucnost-nebo-marketing/sc-3-
a-144443/default.aspx.
6. Cloud Computing Companies. Best Cloud Computing Companies Of 2012. Cloud
Computing Companies. [Online] [Citace: 28. Duben 2012.]
http://cloudcomputingcompaniesnow.com/wp-content/uploads/2011/12/Cloud-
Computing-3.jpg.
7. Zikmund, Martin. Co je to Cloud computing a proč se o něm mluví. Business Vize.
[Online] 29. Listopad 2010. [Citace: 28. Duben 2010.]
http://www.businessvize.cz/software/co-je-to-cloud-computing-a-proc-se-o-nem-mluvi.
1805-0263.
8. Sourya. A History of Cloud Computing. Cloud Tweaks. [Online] 9. Únor 2011.
[Citace: 28. Duben 2010.] http://www.cloudtweaks.com/2011/02/a-history-of-cloud-
computing/.
10. Karpeta, Jiří. Počítače v oblacích (1): Cloud je všude kolem. Computer World.
[Online] 3. Únor 2011. [Citace: 29. Duben 2012.] http://computerworld.cz/novinky-
microsoftu/pocitace-v-oblacich-1-cloud-je-vsude-kolem-8397.
11. Dave, Malcolm Surgient. The five defining characteristics of cloud computing.
ZDNet. [Online] 9. Duben 2009. [Citace: 29. Duben 2012.]
http://www.zdnet.com/news/the-five-defining-characteristics-of-cloud-
computing/287001.
59
12. Software & Information Industry Association. Software as a Service: Strategic
Backgrounder. Software & Information Industry Association. [Online] Únor 2001.
[Citace: 28. Duben 2012.] http://www.siia.net/estore/ssb-01.pdf.
14. Kepes, Ben. Rackspace hosting. Understanding the Cloud Computing Stack.
[Online] 2011. [Citace: 29. Duben 2012.]
http://broadcast.rackspace.com/hosting_knowledge/whitepapers/Understanding-the-
Cloud-Computing-Stack.pdf.
15. Caruso, Jeff. IaaS vs. PaaS vs. SaaS. Network World. [Online] 2. Listopad 2011.
[Citace: 29. Duben 2012.] http://www.networkworld.com/news/2011/102511-tech-
argument-iaas-paas-saas-252357.html.
16. Havránek, Robert. Cloud pro pokročilé (1): Když se řekne veřejný cloud.
Computer World. [Online] 17. Říjen 2011. [Citace: 29. Duben 2008.]
http://computerworld.cz/novinky-microsoftu/cloud-pro-pokrocile-1-kdyz-se-rekne-
verejny-cloud-43974.
17. Zikmund, Martin. Soukromý cloud, trend který možná teprve přijde. Business vize.
[Online] 28. Únor 2011. [Citace: 30. Duben 2012.]
http://www.businessvize.cz/software/soukromy-cloud-trend-ktery-mozna-teprve-prijde.
ISSN 1805-0263.
20. Jánoška, Ondřej. Společnosti Siemens a Microsoft poskytují hybridní cloud.
Reseller Magazine. [Online] 28. Únor 2011. [Citace: 30. Duben 2012.]
http://www.reselleronline.cz/spolecnosti-siemens-a-microsoft-poskytuji-hybridni-cloud.
21. Business IT. Cloud Computing: Slovník pojmů. Business IT. [Online] Srpen 2011.
[Citace: 30. Duben 2012.] http://www.businessit.cz/cz/cloud-computing-slovnik-pojmu-
saas-paas-iaas.php. 1805-0522.
22. Cloud Computing. Výhody Cloud computingu.
http://www.cloudcomputing.cz/vyhody.html. [Online] [Citace: 1. Květen 2012.]
http://www.cloudcomputing.cz/vyhody.html.
23. Hytychová, Alena. Cloud computing aneb vaše kancelář v oblacích. Workline.
[Online] [Citace: 1. Květen 2012.] http://www.workline.cz/Pruvodce/Cloud-computing-
aneb-vase-kancelar-v-oblacich.aspx.
60
24. Schreiber, Manuel. On-line úschovny. CHIP. [Online] Listopad 2008. [Citace: 1.
Květen 2012.] http://earchiv.chip.cz/cs/earchiv/vydani/r-2008/online-uschovny.html.
25. Rapidshare. My RapidShare. RapidShare. [Online] [Citace: 2. Květen 2012.]
https://rapidshare.com/#!myrapidshare.
26. Pavlíček, Miroslav. ACTA = Globální cenzura Internetu (+VIDEO). AC24.
[Online] 30. Leden 2012. [Citace: 1. Květen 2012.] http://ac24.cz/zpravy-ze-sveta/190-
acta-globalni-cenzura-internetu-video.
27. Černý, Michal. ACTA, SOPA, PIPA: Jak nám změní život? DSL.CZ. [Online] 1.
Únor 2012. [Citace: 1. Květen 2012.] http://www.dsl.cz/clanek/2576-acta-sopa-pipa-
jak-nam-zmeni-zivot.
28. The American Dream. ACTA = Global Internet Censorship – Now Even Foreign
Governments Will Be Able To Have Your Website Shut Down. The American Dream.
[Online] 2012. [Citace: 1. Květen 2012.]
http://endoftheamericandream.com/archives/acta-global-internet-censorship-now-even-
foreign-governments-will-be-able-to-have-your-website-shut-down.
29. Václavík, Lukáš. Jak má vypadat ideální cloud? Jako SkyDrive, Dropbox a iCloud
dohromady. cnews.cz. [Online] 23. Leden 2011. [Citace: 1. Květen 2012.]
http://www.cnews.cz/jak-ma-vypadat-idealni-cloud-jako-skydrive-dropbox-icloud-
dohromady.
30. Brejcha, Jiří. Připojení síťové jednotky ve Windows. Blog o všem, co mě baví a
zajímá. [Online] 22. Duben 2009. [Citace: 7. Květen 2012.]
http://www.jiribrejcha.net/2009/04/pripojeni-sitove-jednotky-ve-windows/.
31. Otixo. Otixo on Your Desktop FAQ. Otixo. [Online] 2012. [Citace: 2. Květen
2012.] https://app.otixo.com/workspace.jsp.
32. Čížek, Jakub. Dropbox: Jednoduché sdílení dat je nyní bez pozvánek. Živě.
[Online] 29. Červenec 2008. [Citace: 2. Květen 2012.]
http://www.zive.cz/clanky/dropbox-jednoduche-sdileni-dat-je-nyni-bez-pozvanek/sc-3-
a-142866/default.aspx.
61
33. Polesný, David. Dropbox: vy snad ještě používáte flashdisk? [video]. Živě. [Online]
10. Únor 2012. [Citace: 2. Květen 2012.] http://www.zive.cz/clanky/dropbox-vy-snad-
jeste-pouzivate-flashdisk-video/sc-3-a-155753/default.aspx.
34. Procházka, David. Sdílená webová úložiště. Stahuj.cz. [Online] 22. Listopad 2010.
[Citace: 2. Květen 2012.] http://magazin.stahuj.centrum.cz/sdilena-webova-uloziste/.
35. Macich, Jiří. Cloudová úložiště pro vaše zálohy: račte si vybrat. LUPA.CZ.
[Online] 11. Duben 2012. [Citace: 2. Květen 2012.]
http://www.lupa.cz/clanky/cloudova-uloziste-pro-vase-zalohy-racte-si-vybrat/.
36. Kotek, Michal. Internetová uložiště – 1.díl. iWOZ.cz. [Online] 22. Prosinec 2011.
[Citace: 1. Květen 2012.] http://www.iwoz.cz/novinky/internetova-uloziste-1-dil/.
37. Kubeš, Radek. Místo pro stovky gigabajtů vašich dat je na internetu. Stačí si
vybrat. Technet.cz. [Online] 14. Červen 2009. [Citace: 2. Květen 2012.]
http://technet.idnes.cz/misto-pro-stovky-gigabajtu-vasich-dat-je-na-internetu-staci-si-
vybrat-12w-/software.aspx?c=A090613_232714_software_vse.
38. —. Na internetu si můžete zadarmo odložit gigabajty informací. Technet.cz.
[Online] 22. Květen 2011. [Citace: 3. Květen 2012.] http://technet.idnes.cz/na-internetu-
si-muzete-zadarmo-odlozit-gigabajty-informaci-p4x-
/software.aspx?c=A110520_133222_software_mbo.
39. Wen, Howard. Test: Pět on-line služeb pro bezplatné ukládání souborů (1.).
Computer World. [Online] 29. Listopad 2010. [Citace: 3. Květen 2012.]
http://computerworld.cz/testy/test-pet-on-line-sluzeb-pro-bezplatne-ukladani-souboru-1-
8112.
40. Dropbox. About Dropbox. Dropbox. [Online] [Citace: 3. Květen 2012.]
https://www.dropbox.com/about.
41. Černý, Michal. Google Drive: online úložiště s řadou funkcí. DSL.CZ. [Online] 2.
Květen 2012. [Citace: 2. Květen 2012.] http://www.dsl.cz/clanek/2634-google-drive-
online-uloziste-s-radou-funkci.
62
42. Kasík, Pavel. Google Drive je venku. Zdarma nabízí 5 GB, OCR, sdílení a
synchronizaci. Technet.cz. [Online] 24. Duben 2012. [Citace: 3. Květen 2012.]
http://technet.idnes.cz/google-drive-google-disk-spusteni-5gb-zdarma-fz4-
/sw_internet.aspx?c=A120424_175020_sw_internet_pka.
43. Špulák, Ondřej. Ovládejte bezplatný webový disk přímo z Windows.
Slunečnice.cz. [Online] 6. Listopad 2009. [Citace: 3. Květen 2012.]
http://www.slunecnice.cz/tipy/bezplatny-webovy-disk-primo-z-windows/.
44. SugarSync. About SugarSync. SugarSync. [Online] [Citace: 3. Květen 2012.]
http://www.sugarsync.com/company/.
45. Kotek, Michal. Internetová uložiště – 2.díl. iWOZ.cz. [Online] 30. Prosinec 2012.
[Citace: 2. Květen 2012.] http://www.iwoz.cz/novinky/internetova-uloziste-–-2-dil/.
46. Box.com. Collaboration in the Cloud. Box. [Online] [Citace: 3. Květen 2012.]
https://www.box.com/about-us/.
47. Dsouza, Keith. Mount box.net account in Windows Explorer. Techie Buzz. [Online]
19. Červen 2006. [Citace: 3. Květen 2012.] http://techie-buzz.com/tech-news/mount-
boxnet-account-in-windows-explorer.html.
48. Tumajer, Petr. Zálohujte přes internet IV: DriveHQ. EMAG.CZ. [Online] 24.
Červen 2008. [Citace: 3. Květen 2012.] http://www.emag.cz/zalohujte-pres-internet-iv-
drivehq/.
49. Wen, Howard. Test: Pět on-line služeb pro bezplatné ukládání souborů (2.).
Computer World. [Online] 30. Listopad 2010. [Citace: 2. Květen 2012.]
http://computerworld.cz/testy/test-pet-on-line-sluzeb-pro-bezplatne-ukladani-souboru-2-
8113.
50. Workline. OpenDrive com online úložný prostor a zálohování. Workline. [Online]
[Citace: 3. Květen 2012.] http://www.workline.cz/katalog/prezentace/370-opendrive-
com.aspx.
51. Gažo, Peter. SpiderOak: Synchronizujte, zálohujte a zdieľajte dáta jednoducho.
LINUXEXPRES. [Online] 23. Únor 2012. [Citace: 3. Květen 2012.]
http://www.linuxexpres.cz/software/spideroak-vs-dropbox. 1214-9608.
63
52. Capsa.cz. O Capse. Capsa.cz. [Online] [Citace: 5. Květen 2012.]
http://www.capsa.cz/o-spolecnosti/o-spolecnosti.html.
53. Kalčevová, Jana. Vícekriteriální hodnocení variant - VHV. Moje stránky. [Online]
[Citace: 5. Květen 2012.] http://jana.kalcev.cz/vyuka/kestazeni/EKO422-Vahy.pdf.
54. —. Kriteriální matice a hodnocení variant. Moje stránky. [Online] [Citace: 5. Květen
2012.] http://jana.kalcev.cz/vyuka/kestazeni/EKO422-KriterialniMatice.pdf.
55. Brožek, Erik. Server Apache, co je vlastně zač a co dokáže. Živě. [Online] 22.
Říjen 1998. [Citace: 10. Květen 2012.] http://www.zive.sk/server-apache-co-je-vlastne-
zac-a-co-dokaze/sc-3-a-153277/default.aspx.
56. Vostrý, Petr. XAMPP - rychlá a snadná instalace Apache, MySQL a PHP.
WALL.CZ. [Online] 3. Srpen 2008. [Citace: 10. Květen 2012.]
http://wall.cz/nastenka/xampp-rychla-a-snadna-instalace-apache-mysql-a-php.
57. Špulák, Ondřej. Microsoft Virtual PC 2007. EMAG. [Online] 27. Duben 2007.
[Citace: 9. Květen 2012.] http://www.emag.cz/microsoft-virtual-pc-2007/. 1802-4238.
58. Stahuj.cz. Microsoft Virtual PC. Stahuj.cz. [Online] [Citace: 11. Květen 2012.]
http://www.stahuj.centrum.cz/utility_a_ostatni/ostatni/microsoft-virtual-pc/.
59. ITBIZ. Delphi. ITBIZ. [Online] [Citace: 13. 5 2012.]
http://www.itbiz.cz/slovnik/informacni-technologie-it/delphi.
64
Tištěné publikace:
5. John W. Rittinghouse, James F. Ransome. Cloud Computing Implementation,
Management, and Security. New York : CRC Press, 2010. str. 16. 978-1-4398-0680-7.
9. Hurwitz, Judith, a další, a další. Cloud Computing for Dummies. New Jersey :
Wiley Publishing, Inc., 2010. str. 22. 978-0-470-48470-8.
13. Velte, Anthony T., Velte, Toby J. a Elsenepeter, Robert. Cloud Computing: A
Practical Approach. místo neznámé : The McGraw-Hill Companies, 2010. str. 14. 978-
0-07-162695-8.
18. Buyya, Rajkumar, Broberg, James a Goscinski, Andrzej. Cloud Computing
Principles and Paradigms. Hoboken : John Wiley & Sons, Inc, 2011. stránky 223 - 224.
978 0 470 88799 8.
19. Smooth, Stephen R. a Tan, Nam K. Private Cloud Computing. Waltham : 2012
Elsevier, Inc., 2012. stránky 38-39. 978-0-12-384919-9.
65
6 Seznam obrázků
Obrázek 1: Znázornění Cloud Computingu (6) .............................................................. 13
Obrázek 2: Náklady na vlastní správu a správu pomocí ASP (12) ................................. 16
Obrázek 3: Schéma distribučního modelu PaaS (13) ...................................................... 17
Obrázek 4: Typický příklad srovnání výhod pro premium uživatele a pro běžné
uživatele (22) ................................................................................................................... 21
Obrázek 5: Upozornění FBI na stránkách Megauploadu (Autor) ................................... 22
Obrázek 6: Připojení síťové jednotky ve Windows (Autor) ........................................... 25
Obrázek 7: Připojení síťové jednotky ve Windows (2) (Autor) ..................................... 25
Obrázek 8: Současné připojení k FTP serveru VOŠIS (Autor) ...................................... 28
Obrázek 9: Pracovní plocha Otixa (Autor) ..................................................................... 31
Obrázek 10: Již namapovaný disk přes službu Otixo (Autor) ........................................ 31
Obrázek 11: Registrace do Capsy (Autor) ...................................................................... 47
Obrázek 12: Login do capsy přes aplikaci (Autor) ......................................................... 49
Obrázek 13: Průběh kopírování do Capsy (Autor) ......................................................... 49
Obrázek 14: Schéma přístupu k php souborům na cloudovém úložišti s využitím
Apache serveru (Autor) ................................................................................................... 51
Obrázek 15: Spuštění Windows XP uvnitř Windows 7 prostřednictvím programu
Microsoft Virtual PC (54) ............................................................................................... 52
Obrázek 16: Program na výpočet BMI indexu ............................................................... 55
Obrázek 17: Načítání projektu z cloudového úložiště. ................................................... 56
66
7 Seznam tabulek
Tabulka 1: Vybraná cloudová úložiště ............................................................................ 29
Tabulka 2: Seznam vybraných kritérií ............................................................................ 30
Tabulka 3: Charakteristiky služby - Dropbox ................................................................. 33
Tabulka 4: Charakteristiky služby - Google Drive ......................................................... 35
Tabulka 5: Charakteristiky služby - Microsoft SkyDrive ............................................... 36
Tabulka 6: Charakteristiky služby - SugarSync .............................................................. 37
Tabulka 7: Charakteristiky služby - Box ........................................................................ 38
Tabulka 8: Charakteristiky služby - DriveHQ ................................................................ 40
Tabulka 9: Charakteristiky služby - OpenDrive ............................................................. 41
Tabulka 10: Charakteristiky služby - SpiderOak ............................................................ 42
Tabulka 11: Charakteristiky služby - Capsa.cz ............................................................... 44
Tabulka 12: Určení vah pro jednotlivá kritéria ............................................................... 45
Tabulka 13: Souhrn kritérií pro všechny služby a výpočet bazální a ideální hodnoty ... 45
Tabulka 14: Kriteriální matice ........................................................................................ 46
Tabulka 15: Normalizovaná matice ................................................................................ 46
Tabulka 16: Tabulka výsledných vážených součtů ......................................................... 47
67
8 Přílohy
Příloha č. 1. Podoba balíku XAMPP se spuštěným Apache serverem
68
Příloha č. 2. Nastavení Document Rootu v souboru httpd.conf
69
Příloha č. 3. Nastavení síťové karty ve Virtual PC
70
Příloha č. 4. Vytvoření php souboru a jeho zkopírování na cloudové úložiště
71
Příloha č. 5. Zjištění IP adresy web serveru pomocí příkazu ipconfig
72
Příloha č. 6. Připojení k webserveru v internetovém prohlížeči