Upload
others
View
32
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
VVAA - Vzdělávání v artefiletice a arteterapii
Petra Slezáka 15/454, 186 00 Praha 8
Závěrečná práce
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického
zařízení) - kazuistika
Autor: Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková, Dis.
email:[email protected]
Prosinec 2010
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2
Úvod
„…nebo si představte, že se probudíte a nebudete schopni mluvit nebo že to, co řeknete, nebude to,
co jste chtěli říct. nebo že vám slova, která uslyšíte, budou připadat, jako by byla v cizím jazyce…“
(Altmann, 2005 in Neubauer a kol., 2006, s.11)
Během jediného okamžiku se člověku zhroutí celý svět díky cévním mozkovým onemocněním,
nádorům mozku či degenerativním chorobám způsobující těžké poruchy schopnosti mluvit, rozumět
a komunikovat s okolím. Následkem těchto aspektů pak bývají tito lidé vystavováni nepochopení
svého okolí, které tyto poruchy velmi často považuje za projevy ztráty inteligenčních či
osobnostních schopností.
„Lidé s kombinací těžkého tělesného a komunikačního postižení velmi často poznávají, jakým
způsobem vyřazuje člověka ze společnosti ztráta či závažné omezení schopnosti řečové
komunikace. Podceňování či nepochopení jejich potřeb se opakovaně odráží i na způsobu vedení
rehabilitační medicínské péče.“ (Neubauer a kol., 2006, s. 12)
Stáří je v naší společnosti velmi často spojováno se zapomínáním a celkovou ztrátou (především
duševních) schopností; je chápáno jako čekání na smrt, kdy mají lidé svou životní etapu již odžitou.
A proto jim „není potřeba“ poskytovat logopedickou péči, dostanou-li se do výše uvedené situace.
Řešením by jistě bylo zbavit se předsudků o stáří a zaměřit se na stálou logopedickou terapii v rámci
komplexní péče, zejména na primární, ale také na sekundární i terciární prevenci v nejrůznějších
typech zařízení bez ohledu na věk.
Teoretická část
Komunikace
Termín komunikace pochází z latinského pojmu communicatio, což v překladu znamená
spojování, sdělování.
Můžeme ho charakterizovat z mnoha pohledů, neboť se s ním setkáváme v mnoha vědních
disciplínách jako ve speciálně-pedagogických, v psychologii, sociologii, lingvistice, biologii,
antropologii a dalších.
Sovák (1986) rozlišuje tři prostředí, na něž se váže život člověka. Jde o prostředí vnitřní, vnější a
společenské, které bývá zahrnuto do vnějšího prostředí. V každém z těchto prostředí a i mezi nimi
probíhají přenosy informací. Sovák a kol. autorů (2000) definuje komunikaci jako obecně lidskou
schopnost užívat výrazových prostředků k vytváření, udržování a pěstování mezilidských vztahů.
Uskutečňuje se sdělovacím procesem, jímž individuum vzhledem k jiným lidem projevuje své city
(složka projevová), svou vůli (složka vybavovací), své myšlenky (složka dorozumívací).
Význam komunikace
Říčan (2004) vidí komunikaci jako zcela zásadní složku lidského bytí. Je podle autora základem
lidského soužití, předpokladem pro duševní stabilitu. Komunikace slouží k uchování vlastního já.
Sociální komunikace je důležitá z pedagogického hlediska. Jde o sdělování, dorozumívání a
výměnu informací mezi lidmi, což ve svých publikacích uvádí řada autorů, např. Dvořák, Neubauer,
Paulínová, Lejska. Navíc Dvořák (1998) dodává, že se tento druh komunikace realizuje ve třech
formách: mluvené, psané, ukazované. Průchová, Walter a Marešová (2001) charakterizují
následující strukturu sociální komunikace: mluvčí-záměr, sdělení-posluchač-interpretace obsahu a
záměru mluvčího-reakce posluchače. Podle výše zmíněných autorů vytváří základní souvislosti
mezi hlavními stránkami sociálního styku lidí. Navíc Sovák (In Baláž, 1988) zdůrazňuje, že
vlastním orgánem procesu komunikace u člověka je centrální nervový systém, a to v části
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
3
impresivní, centrální a expresivní. Jedná se o aktivitu celého mozku s aktivací zpětných vazeb.
Proces komunikace
Dohalská-Zichová (1990) pojmenovává základní fenomény:
mluvčí (ten, kdo sděluje)
příjemce (ten, komu je sdělováno)
sdělení (to, co je sdělováno)
komunikační kanál (vlastní cesta sdělovaného od mluvčího k příjemci v určitém prostředí)
kód, který musí být společný mluvčímu i příjemci
zpětná vazba (feed-back), která zaručuje, že se jedná o komunikaci a ne o jednostrannou
informaci
V případě, že oba komunikanti ovládají dorozumívací kód, vzájemně znají problematiku, pak
může nastat kvalitní přenos informace. Jak uvádí autorka, může se v mezilidské komunikaci objevit
šum (hluk z ulice, přerušení spoje, nedostatečná znalost jazykového kódu) a také mnoho verbálních
i neverbálních faktorů. Komunikace bývá obousměrná, což může být např. rozhovor mezi dvěma
lidmi (oba však hovořit nemusí). Jiným případem komunikace je jednosměrná, typická pro
masmédia (televize, rozhlas, tisk).
Schéma č.2
Komunikace ve vztahu ke společnému repertoáru (R) mluvčího (m) a příjemce (p) podle
Mucchielliho
(Dohalská-Zichová, 1990, s. 118)
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
4
Autorka konkrétně rozepisuje základní fenomény komunikace:
1. Proměnné ve vztahu k mluvčímu
o Systém názorů, znalostí, norem, hodnot a zkušeností mluvčího
o Postoje jak ve vztahu k příjemci sdělení, tak ke komunikační situaci (charakter, zkušenosti,
stupeň sociability, povahové vlastnosti, sympatie, antipatie, stereotypy, předsudky)
o Role: nepsaná pravidla komunikace, vliv sociálního statusu mluvčího i příjemce, vliv
celkové bezprostřední komunikační situace, kde se komunikace odehrává
2. Proměnné ve vztahu k příjemci
o Vliv předchozích informací, zkušeností a idejí příjemce
o Vliv osobnosti mluvčího
o Vliv toho, co příjemce se získanou informací zamýšlí
o Způsob dekódování přijímané informace (schopnost porozumění obsahu, znalost kódu,
celková inteligence aj.), reakce příjemce na sdělení, na vlastní osobu mluvčího – zpětnou
vazbu
3. Proměnné ve vztahu ke sdělení
o Kódy (technický jazyk, argot, šifrovaný kód aj.)
o Forma sdělení
4. Proměnné ve vztahu k přenosovému kanálu
o Vlastnosti kanálu
o Ztráta významných a podřadných elementů
Formy komunikace
Komunikace verbální, slovní, řečová - termín je odvozen z latinského pojmu „verbum“, což
znamená slovo. Rozlišujeme jednak orální (hlasitá či šeptaná, bezhlasá), jednak psaná (čtená).
Klade důraz na slovní podobu styku, nemusí však jít o oboustranné, vzájemné sdělování. Průcha,
Walterová, Mareš (2001) píší, že při verbální komunikaci se uplatňuje záměr mluvčího, jeho
formulace sdělení (včetně volby jazykových prostředků, použitého slovníku), porozumění
sdělovanému u příjemce, smysl sdělení u příjemce, účinek na příjemce. Mluvená verbální
komunikace bývá podle výše uvedených autorů obvykle doprovázena neverbální komunikací. Podle
Housarové (2003) je tento typ komunikace projevem lidské lingvistické kapacity, který má
symbolickou povahu.
Komunikace neverbální, nonverbální, neslovní, kde předpona non z latiny vyjadřuje zápor.
Neverbální komunikace vyžaduje schopnost správně dešifrovat signály. Musí být vnímána v celém
komplexu pohybů těla. Lepilová (1998) píše, že dešifrování signálů těla spolu s lidskou řečí se
zpočátku učíme pozorováním chování lidí v různých situacích a pak i analýzou vlastního chování a
jednání.
Z neurobiologie
Mozek (encephalon) dělíme na přední mozek (prosencephalon), střední mozek (mesencephalon)
a zadní mozek (rhombencephalon). Přední mozek se člení na koncový, velký mozek (telencephalon)
a mezimozek (diencephalon).
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
5
Prodloužená mícha je důležitou průchodící a přepojovací stanicí dostředivých a odstředivých
nervových drah. Jsou zde uložena jádra IX. až XII. hlavového nervu, které mají význam pro
mluvení.
(Schreiber, Trojan, 2002, s.63)
Ve 2. polovině 19. století byla objevena dvě řečová centra. Motorické Brocovo centrum (1861) se
nachází v čelním laloku levé hemisféry a při jeho poškození dochází ke ztrátě schopnosti
artikulovat. Jde o druh afázie, kdy osoba rozumí řeči, ale není schopna se vyjádřit. Tato záležitost je
spojena s mozkovými příhodami, úrazy, krvácením do mozku. Wernickeho akustické centrum
(1874) se týká obsahové stránky řeči a porozumění mluvené řeči. Při poruše se jedná o senzorickou
afázii, kdy osoba slyší řeč, ale nerozumí ji. Má problém se zpracováním toho, co slyší. Funkce
mozkových hemisfér jsou rozloženy. Pravá hemisféra je globální, prostorová hemisféra (přírodní
zvuky a hluky, izolované hlásky, rytmus, prostorové vztahy, holistické – globální vnímání,
poznávání obličeje, emocionální složka vjemů). Tato hemisféra se vyvíjí dříve než levá hemisféra.
Levá hemisféra je nositelem řeči (slova, věty, slabiky, melodie, konfigurace písmen znamenající
slovo), nositelem obsahu, významu, analyticko-syntetického poznání. Levohemisferální funkce se
zpočátku vyvíjí pomaleji (jsou více náchylné na poškození).
Poškozením mozku může dojít např. k poruše vyjadřování a chápání jazyka. Člověk není
schopen přesně proměnit neslovní mentální reprezentace tvořící myšlení do symbolů a
gramatického uspořádání jazyka a naopak – tvorba mentálních reprezentací myšlení ze slyšených
nebo čtených vět je při některých druzích afázií postižena také. Jedná-li se o Brocovu afázii pravou,
jejím základním znakem je agramatismus, neschopnost organizovat slova do vět podle
gramatických pravidel čili poškozená syntax. U konduktivní afázie člověk mluví srozumitelně,
mluvenou řeč dobře chápe, ale není schopen ji opakovat (záměny hlásek-fonémové parafrázie,
porucha pojmenovávání-anomie). Transkortikální afázie se projevuje při korových poškozeních
v okolí „klasických“ řečových korových oblastí Brocovy a Wernickeovy. Globální afázie je
důsledkem rozsáhlého levostranného hemisferálního poškození, obvykle Brocovy i Wernickeovy
oblasti, přilehlé bílé hmoty, inzuly a bazálních ganglií, capsula interna.
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
6
Expresivní afázie
Všeobecně řadíme afázii (Škodová, Jedlička, 2003) do souboru vyšších kortikálních poruch (sem
patří také kognitivní funkce), kam také řadíme agnozie (neschopnost poznat a interpretovat
smyslové vjemy, kdy vlastní smyslové ústrojí včetně příslušných nervů není poškozeno), apraxie
(neschopnost vykonávat složitější a účelné pohyby, př. Odemknout dveře, vlastní hybnost končetiny
není porušena), akalkulie (ztráta schopnosti provádět jednoduché početní úkony), agrafie (ztráta
schopnosti psát při neporušené hybnosti ruky), alexie (ztráta schopnosti číst), poruchy pravo-levé
orientace, poruchy orientace v prostoru atd. Jde o ztrátu exprese nebo rozumění řeči v důsledku
ložiskového poškození mozku.
Klasifikace afázií je různorodá. Budu vycházet z olomoucké klasifikace. Nejnápadnějším
symptomem expresivní afázie je neschopnost větného vyjádření, tzv. parafrázie a těžkost utváření
jednotlivých slov. Řečový projev je pomalý, neplynulý (nonfluentní). Člověk deformuje slova
(parafázie), podle čehož pak posuzujeme stupeň postižení. Nápadná je těžkost utváření vět i slov. U
nejtěžších forem expresivní afázie se vyskytují „slovní trosky“ v různých modulacích (např. na
dotaz Jak se jmenujete? Zní odpověď osmýho). U tohoto typu bývá porušena grafie a lexie (zde
bývá kromě samotného výkonu čtení také narušeno chápání obsahu větného celku). Rozumění
mluvené řeči není porušeno, ale pro orientaci v rozhovoru je nutné hovořit jednotlivě.
Aplikace v praxi
Kazuistika
Pacientka Hedvika:
narozena 1946
PA: vedoucí účtárny
RA: bezdětná, sestra (2 děti)
OA: - březen 2009 FNKV hospitalizace pro akutní ICHS CMP
těžká levostranná hemiparéza1
expresivní afázie
přijata na LDN květen 2009
logopedická péče zahájena 1.9. 2009
1.KONTAKT
Paní Hedvika bydlela na dvoulůžkovém pokoji, kde zpočátku probíhaly jednotlivé logopedické
terapie. Byla velmi plačtivá, ale motivovaná ke spolupráci. Personál paní Hedvice, při snaze ulehčit
její situaci, situaci spíše zhoršoval slovy „Plakat nebudeme“. Paní Hedvika tedy neplakala a tak se
její psychický stav zhoršoval. Nikdo z personálu se s ní nebyl schopen verbálně dorozumět a
postupem času paní Hedvika rezignovala. Logopedickou terapii jsem zahájila 1. září 2009 a
probíhala 1x týdně cca 45 min na lůžku. Situace byla ulehčena také tím, že paní Hedvika měla
zachovanou oblast porozumění.
1 Pojem hemiparéza pochází z řeckého slova hémi (polo) a paresis (opomenutí, usnutí). Jedná se o částečné ochrnutí
poloviny těla (pravé či levé) způsobené některými neurologickými nemocemi, krvácením do mozku, nádorem aj.
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
7
Charakteristika verbálního projevu:
spontánní řeč (konverzace těžce postižená až žádná; narativní schopnosti: neschopnost
verbálně popsat obrazovou předlohu ani děj; automatické řady: dny v týdnu zvládá s dopomocí)
opakování (opakování slov dobré s občasným fázováním (hláska – slabika – slovo);
opakování vět pouze rozfázovaně (analýza – syntéza)
pojmenovávání (konfrontační pojmenovávání nedostatečné, neschopnost vybavit přesný
pojem dle obrazové předlohy)
čtení hlásek (V, Ť, Ř, R, H, F, E) neschopna správného artikulačního postavení mluvidel;
četba slov a vět nemožná
opis hlásek jen některých; slov a vět nemožný; podpis a písemný projev nemožný
porozumění zůstalo relativně zachováno
Arteterapeutické možnosti v 1. dvou měsících
Koláž (viz příloha č. 1)
- příroda – postavy; koláž vznikla k příležitosti fixace slovní zásoby „tělo“
postup: paní Hedvice byly poskytnuty 2 různé krajiny a množství postav v různých pozicích;
vystřižené postavy si klientka sama umisťovala do obou krajin (8 postav, 3 mužské a 5 ženských z
toho 1 ženský pár)
- paní Hedvika ještě nedokázala verbálně sdělit koho přesně by postavy mohly znázorňovat a ani
zpětně nechtěla situaci komentovat
postřehy:
jízda cyklisty na laně
postavy pohybující se nejistě (nebezpečí pádu)
využití prostoru obrázku vlevo (minulost), pouze 1 mužská postava zahalená v bundě stojí na
rozhraní
celkově se jí koláž líbila, tvorbu si vystavovala ve svém pokoji
Koláž (viz příloha č. 2)
„Mám ráda x nemám ráda“
koláž vznikla na základě fixace slovní zásoby ovoce“ a nácviku jednoduchých vět (vyjádření
svých přání a pocitů)
postup:
volba 2 barevných ploch (žlutá – pozitivní; šedivá – negativní)
na žlutou plochu paní Hedvika pokládala z vystřihané nabídky ovoce to, které má ráda a na
šedivou plochu pak to ovoce, které nemá ráda
nácvik vět „Mám ráda x nemám ráda“, „Chci x nechci“
konzultace s personálem ohledně non – verbální techniky
postřehy: žlutá barva (Šicková-Fabrici, J.: Základy arteterapie) je jedna ze základních barev a
barvou teplou; bývá nazývána barvou levé hemisféry, stimuluje ji a podporuje duševní kapacitu
člověka; v psychoanalytickém kontextu je barvou otce; odporo ke žluté může symbolizovat strach
nebo neschopnost vnitřního pohledu do sebe; šedá barva je nazývána „upírem“ barev; snižuje
intenzitu barev vedle ní ležící, je barvou kompromisu mezi bílou a černou; používají jí ve své
tvorbě lidé, kteří prožili trauma či depresivní klienti
Malba (viz příloha č. 3)
malba vznikla při trénování intenzity a síly výdechového proudu, nácviku břišního dýchání
práce s tuší
postup:
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
8
výběr barevné tuše – rozfoukávání tuše po ploše čtvrtky (paní Hedvika vybrala barvy v tomto
pořadí: červená – modrá – žlutá – černá)
hledání tvarů (pohyb, postava, dívka, tančící dívka)
konečný název: „Tančící dívka“
postřehy: (Šicková-Fabrici, J.: Základy arteterapie) červená barva je barvou vitality, síly,
života, revoluce, požáru; modrá barva patří k chladným barvám; je barvou konzervatismu a
povinnosti, sebepozorování; je barvou matky – voda – plodová voda – symbol Madony v modrém
plášti; v psychoanalytickém kontextu vyjadřuje vztah s matkou; modrá je zrcadlem našeho nitra;
žlutá barva viz předchozí koláž; černá barva je barvou tajemna, smutku askeze
Po dvou měsících
Paní Hedvika se po dvou měsících výrazně zlepšila. Nebyla tak často plačtivá a spolupráce se
přesunula na vyšetřovnu, kam byla paní Hedvika dovážena na invalidním vozíku zdravotním
personálem. V průběhu těchto dvou měsíců jsme s klientkou pracovaly zejména na její psychické
stránce a na způsobu komunikace personálu s klientkou.
Charakteristika verbálního projevu:
oromotorika (motorika jazyka mírně zlepšená, jen některé pohyby méně koordinované a
nepřesné)
spontánní řeč (konverzace stále těžce postižená; začala odpovídat jednoslovně; narativní
schopnosti: neschopnost verbálně popsat obrazovou předlohu ani děj (pouze nacvičenou slovní
zásobu; automatické řady: dny v týdnu, měsíce začíná zvládat samostatně)
opakování (opakování slov dobré s občasným fázováním (hláska – slabika – slovo);
opakování vět pouze rozfázovaně (analýza – syntéza) – formou nácviku s obrazovou předlohou
pojmenovávání (konfrontační pojmenovávání nedostatečné, schopnost vybavit přesný pojem
dle naučené obrazové předlohy)
čtení hlásek schopna správného artikulačního postavení mluvidel; četba slov a vět již možná
opis hlásek schopna; slov a vět zatím nemožný; podpis pouze opisem; písemný projev
nemožný
porozumění zůstalo relativně zachováno
Koláž v kombinaci s malbou (viz příloha č. 4)
„Mapa stresu“
postup:
-čtvrtka rozdělena na dvě poloviny, na každé z nich předkreslená silueta postavy (vnitřní pozitivum
a negativum – stres); okolí siluet – vnější pozitivum a negativum
a)vnitřní – vnější negativum (stres) - levá strana čtvrtky
- malba vnitřního stresu: hlava – oranžová barva, krk – žlutá barva, ramena a hruď – červená
barva, břicho – černá barva, ostatní – fialová barva
charakteristika barev: oranžová je kombinací životní energie a intelektu; pomáhá mobilizovat
lidi, kteří upadli do letargie a depresí; jde o sociální barvu, barvu extrovertů
žlutá bývá nazývána barvou levé hemisféry, stimuluje ji a podporuje duševní kapacitu člověka;
v psychoanalytickém kontextu je barvou otce; odporo ke žluté může symbolizovat strach nebo
neschopnost vnitřního pohledu do sebe
červená je barvou vitality, síly, života, revoluce, požáru;
černá je barvou tajemna, smutku askeze
fialová je barva spirituality; barva smutku a utrpení
- koláž vnějšího stresu: hlava: rozzuřenost a zoufalství, sladké, finance; tělo: župan, hodiny,
maska, injekce, léky, vozík, zrcadlo (okno do duše); levá strana postavy – srdce
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
9
b) vnitřní – vnější pozitivum – pravá strana čtvrtky
- malba vnitřního pozitiva: hlava – světle zelená, krk – šedivá, ramena a hruď – žlutá, břicho –
oranžová, ostatní – červená
charakteristika barev: světle zelená podporuje nervový systém; působí uklidňujícím dojmem;
barva lidí se silným sociálním cítěním
-šedá je nazývána „upírem“ barev; snižuje intenzitu barev vedle ní ležící, je barvou kompromisu
mezi bílou a černou; používají jí ve své tvorbě lidé, kteří prožili trauma či depresivní klienti
-žlutá bývá nazývána barvou levé hemisféry, stimuluje ji a podporuje duševní kapacitu člověka; v
psychoanalytickém kontextu je barvou otce; odporo ke žluté může symbolizovat strach nebo
neschopnost vnitřního pohledu do sebe
-oranžová je kombinací životní energie a intelektu; pomáhá mobilizovat lidi, kteří upadli do
letargie a depresí; jde o sociální barvu, barvu extrovertů
-červená je barvou vitality, síly, života, revoluce, požáru;
-- koláž vnějšího pozitiva: hlava – zámek, křeslo, anděl; levé rameno: sestra, neteř a synovec; tělo:
LS – růže, papoušci; PS – plyšoví medvědi
Akční akvarel (viz příloha č. 5)
postup:
-poslech relaxační hudby
-nanášení jednotlivých barev na vlhký papír, vymývání (zajištěno logopedkou)
-styl malby: krouživé pohyby vodorovným směrem, pravidelnost, přesnost, neschopnost změnit
směr tahů, jednotlivé barvy překrývala
-použité barvy: oranžová, zelená, žlutá, černá
-hledání tvarů (vajíčka – prenatální život; mládě ptáka – kuře, lidské postavy, líbající se postavy)
Nácvik písma, vlastního křestního jména
postup:
-verbalizace hlásky
-opis
-skládání z proužků dané hlásky (prostorová orientace, uvědomění si tvaru jednotlivých písmen)
-samostatné psaní
-syntéza písmen podpis
Malba (viz příloha č. 6)
postup:
Téma: Cesta
-fixace slovní zásoby (logopedický program Mentio – Petržílková tématicky zaměřený na tělo,
potraviny, přírodu)
-obrazová předloha z cyklu „Příroda“ : Cesta (popis, situační kontext...)
-malba
postřehy: klientka si vybrala opět oranžovou barvu a pravidelnými kruhovými pohyby malovala
svou „cestu“ svislým směrem ; zaplnila pouze levou část, pravou nechala prázdnou
-kruhovitý tvar: cyklický, stále se opakující, uzavřený tvar – pocit bezpečí
-levá strana: vztah s matkou
Malba (mandala) – (viz příloha č. 7)
Protože se klientka cítila bezpečně při cyklickém tvaru, zvolila jsem při další tvorbě mandalu.
Klientka tento tvar přivítala a pracovala s vekou chutí a odhodláním.
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
10
Postup:
-volná malba
-klientka vybírala barvy v pořadí: oranžová, žlutá, červená
-začala číslicemi (50, 44) ve střední čáře nahoře; postupovala směrem dolů a doplnila levou stranu
Koláž
analýza – syntéza lidského těla
postup:
-pojmenovávání svých jednotlivých částí těla,
-kresba postavy,
-skládání jednotlivých částí těla z časopisového materiálu na kresbu,
-přiřazování slov k jednotlivým částem těla
-popis jednotlivých částí tiskacím písmem
-popis postavy
-vlastní podpis
Hmatové modelování (viz příloha č. 8)
postup:
-modelování jednotlivých částí těla (materiál modelína)
-jejich syntéza
-změna poloh postavy (leh – sed – stoj) – prostorová orientace
Postřehy: Voodoo (válečky jako nohy a ruce mají opačnou tloušťku; význam: pevné objetí,
nestojím pevně na svých nohou, závislost; silné ruce: obrana či schopnost unést více)
Malba (viz příloha č. 9)
postup:
-poslech relaxační hudby (Zvuky přírody – Sluneční louka)
-malba houbičkovou technikou na sololit
-namotávání dekoračního provázku (nadřazené x podřazené pojmy s tématikou ošacení, tělo, ovoce)
-hledání tvarů, pojmenovávání (Ryba)
postřehy:
-výběr barev: modrá (patří k chladným barvám; je barvou konzervatismu a povinnosti,
sebepozorování; je barvou matky – voda – plodová voda – symbol Madony v modrém plášti; v
psychoanalytickém kontextu vyjadřuje vztah s matkou; modrá je zrcadlem našeho nitra), zelená
(podporuje nervový systém; působí uklidňujícím dojmem; barva lidí se silným sociálním cítěním),
červená (barva vitality, síly, života, revoluce, požáru); žlutá ( barvou levé hemisféry, stimuluje ji a
podporuje duševní kapacitu člověka; v psychoanalytickém kontextu je barvou otce)
-klientka poprvé zaplnila celou plochu, míchala barvy
-ryba – zakousnutá piraňa versus velryba
- další asociace: pavučina; ryba v síti; pohled na oblohu protrženou plachtou; raněná ryba (místo
zubů a ocasu krev); z tmavých nití přechod na stříbrnou a zlatou cestu; lichoběžníky a trojúhelníky
– dojem kubistického obrazu
Malba s koláží (viz příloha č. 10)
„Můj svět“
postup:
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
11
-opakování barev (verbalizace), nová slovní zásoba dle výstřižků z časopisu (výběr omezený)
-malba na sololit (uprostřed kruh) – předem dané, temperovými barvami v kombinaci štětce a
houbičkové metody
Postřehy: nejprve klientka malovala do kruhu (mandala) štětcem; používala odlišné tahy směrem
nahoru – dolů, doleva doprava
-volba barev v kruhu (červená - barva vitality, síly, života, revoluce, požáru, žlutá - barvou levé
hemisféry, stimuluje ji a podporuje duševní kapacitu člověka; v psychoanalytickém kontextu je
barvou otce, oranžová - kombinace životní energie a intelektu; pomáhá mobilizovat lidi, kteří upadli
do letargie a depresí; jde o sociální barvu, barvu extrovertů, hnědá - )
-pozadí houbičková metoda (tmavě modrá - patří k chladným barvám; je barvou konzervatismu a
povinnosti, sebepozorování; je barvou matky – voda – plodová voda – symbol Madony v modrém
plášti; v psychoanalytickém kontextu vyjadřuje vztah s matkou; modrá je zrcadlem našeho nitra),
hvězdy štětcem (žlutá barva)
-doplnění koláží (sova) uložená v pravé dolní části tvorby hranice pozadí a mandaly
-motorické cvičení, asociace, verbalizace
- asociace: Slunce s nebem a hvězdami; talíř na ubruse s ozdobami; krvavý měsíc, rozdělený noční
život
Malba na plátno (viz příloha č. 11)
Nemluvně v zavinovačce
postup:
-volba jednotlivých barev, které klientka aplikovala pomocí štětce
postřehy:
-klientka přišla na terapii velmi rozrušena (plačtivá, avšak kooperující; velmi se ji ulevilo, když
jsem bez zadání vyndala temperové barvy a štětec)
-opět začala ulpívat v kruhových tvarech; malbu začala uprostřed plátna
-volba barev: tmavě zelená, světle zelená, oranžová, žlutá, červená, tmavě modrá, hnědá, světle
hnědá
-klientka hledala na závěr tvary, tvorbu pojmenovala Nemluvně v zavinovačce (způsob jednání
zdravotního personálu ke klientce)
- asociace: závěs; tunel; slunce; gravitace; vír; žena; hlava zvířete; vejce ve vejci; jeskyně a pod ní
voda; tmavé barvy: zloba, chaos, rozvrat, nepochopení; světlé uvnitř: bezpečí, ochrana, soudržnost
Uhlová rezerva (viz příloha č. 12)
Imaginární portrét (žena)
postup:
-fixace slovní zásoby (tělo) – popis jednotlivých částí těla
-motorické cvičení (začerňování uhlem, čtvrtka velikosti A6; gumování jednotlivých částí obličeje)
-seznamování se s proporcionalitou a uvědomování si jednotlivých částí obličeje)
postřehy:
-vzhledem k tělesnému postižení byl výrazný problém v zaplňování plochy (předem volen malý
formát)
-imaginární portrét byl ženského pohlaví
- asociace: bezstarostnost, odevzdanost, důvěra, překvapení, zpívající tvář, radost, ústup; zdvořilý
úsměv; „je mi vše jedno“; dokreslený otisk Ježíše
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
12
Hmatové modelování (viz příloha č. 13)
Imaginární maska
postup:
- fixace slovní zásoby (tělo) – popis jednotlivých částí obličeje
- Tvorba jednoduchých vět
Axmanova technika modelování:
a) relaxační uvolňovací techniky s hlínou (zkoumání materiálu, seznamování s ním, plasticita,
změna tvaru)
b) motorické cvičení
c) tvorba válečků (fyzicky velmi náročné pro klientku vzhledem k hemiparéze)
d) prostorové skládání válečků na předem připravenou krabici od mléka obalenou novinami
e) tvorba obličejové části masky (prostorová orientace, umisťování jednoltivých částí obličeje)
f) závěrečná fáze: verbální komunikace o díle: závěr: žena Hedvika
postřehy:
zlepšená jemná motorika, schopnost vyjádřit dané obličejové části a lepší prostorové uvědomění
si
Koláž Viz příloha č. 14)
Hudba barev (skupinová práce)
- druh hudby (vážná hudba, pop music, lidové písně), konkrétní příklady autorů a názvů písní,
nejoblíbenější hudby
- práce s textem lidové písně:
a) četba věty
b) doplnění zbytku textu
c) recitace celého textu s vytleskáváním rytmu
d) zpěv s kytarou
- poslech vážné hudby (Smetana – Vltava atd.)
ARTE:
a) výběr barevného písku
b) sypání na hudbu
c) tanec v písku na hudbu (motorické cvičení)
d) notová osnova, houslový klíč
e) prostorové umisťování not (rozvoj a posílení prostorové orientace)
Malba s koláží (viz příloha č. 15)
postup:
malba temperovými barvami na čtvrtku (dle nálady a pocitů pacientky);
postřehy:
pacientka využila širokou škálu barev (neměla k dispozici žlutou, modrou barvu),
užila pruhů – malba zespoda nahoru, zleva doprava (světle zelená, tmavě zelená, hnědá, oranžová,
bílá, červená, černá)
„Čára života“ – pomocí tvarů: negativní zážitek v minulosti: oranžové srdce obráceně nalepené,
pozitivní zážitek z minulosti: růžová hvězda střední velikosti; pozitivní zážitky ze současnosti a
vrchol života: 3 hvězdy barev zelené, žluté, oranžové
Asociace: semafor; slza či zklamání (otočené srdce)
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
13
Koláž (kolektivní práce) - (viz příloha č. 16)
postup:
-četba textu „Ariadnina nit“, převyprávění textu
- vyhledávání podstatných jmen a sloves
- slabikování podstatných jmen (analýza slov)
- břišní dýchání
- fonační cvičení
- motorické cvičení (odmotávání z klubka) na ruku, pokládání na plátno – spojování konců se
sousedem
- Sypání barevného písku na plátno natřené balakrylem
Body – art = Pokládání jednotlivých nití z klubek
Asociace: bouře, moře, obloha+ hlava slona, kocour s velkou hlavou ležící na zádech; žlutá nit –
torzo; fialová nit – obličej s brýlemi a lžící v ústech; bílá nit – želva (y); bíločerná nit – obličej nebo
pytel; soudržnost – navázané nitě
Kresba (viz příloha č. 17)
Autoportrét
postup:
kresba: volba mezi akrylovými barvami a voskovkami,
postřehy:
volba voskovek;
pacientka odmítala kreslit konkrétně, volila linii
rozhodla jsem se linie rozrušit (rovné linie – kmen; vlnovky – kořeny; šneci – koruna stromu) –
syntéza všech tří částí
pacientka užila celou škálu barev, plocha na šíři papíru zleva doprava; rovná linie ze zhora dolů
(občasné nedokončené, dvojité linie se silnou konturou); po dokončení jsme z tvorby vystřihly
kmen stromu (rovné linie), pacientka dopracovávala kořeny stromu (vlnky zleva doprava, zpočátku
velmi kontrolované, poté uvolněné s rozrušenou řadou), poslední nastavená a dopracovaná koruna
stromu prostřednictvím klubíček (šneků), zleva doprava s přesnou linií řad a převahou fialové barvy
-asociace: cesta (3 části cesty: 1) krkolomná až děsivá po tenkém ledě; hledání cesty na začátku
života; 2) prostřední část života; vyrovnaná, plná, harmonická; 3) završení; oblázky, symbol kruhu
jako uzavření, spirála jako extáze
Kardiograf (1. Část pozitivní s přechody do jiných řádků, 2. Část došlo k chybě (píííííííp), 3. Část
kardiograf naskočil, ale je uzavřen do sebe a pokračuje nezávisle na okolí (vyjmuté srdce z těla)
Houba (spodní část jsou kořeny, noha a klobouček)
Nýt, šroub, klíč
Kresba (viz příloha č. 18)
postup:
- výběr pohádky (Otesánek)
- Poslech čteného textu, doplňování slov a slovních spojení; výběr jedné scény, kresba pastely
postřehy:
- Scéna: matka na levé straně, Otesánek na pravé držící se matky, selka s trakařem trávy uprostřed
pod matkou a Otesánkem
- Matka modré barvy, nejdetailněji propracovaná, Otesánek oranžové, selka tmavě zelená
- Na upozornění dodělaná hnědou barvou zem
Závěr: poprvé kresba pastely figurálního typu, rozmanitěji barevná s uzemněním. Pacientka se
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
14
pasovala do role selky, která byla Otesánkem snědena, avšak opět vysvobozena stařenou spolu
s ostatními.
Asociace: 2 matky s dětmi na výletě; jedno z dětí (chlapec) ubližuje druhému (zelenému) – dívka; u
matky vlevo, překážka přes kterou se nemůže dostat k dětem; chlapec má dívku na vodítku a ovládá
ji; dívka nemá vidět tvář a nemá ruce, takže není možná obrana
Kresba (viz příloha č. 19)
Jeníček a Mařenka
postup:
- předem vybraná pohádka (Perníková chaloupka)
- popis jednotlivé obrazové předlohy (6 obrázků)
- seřazování obrazových předloh - posloupnost děje na základě poslechu čteného textu
- tvorba rozvitých vět dle jednotlivých obrázků
- výběr jedné sekvence (Jeníček a Mařenka přišli k perníkové chaloupce)
ARTE: kresba pastely vybrané sekvence (použita pouze tmavě zelená barva, dobré prostorové
umístění; kresba dle předlohy)
Postřehy: Jeníček a Mařenka jsou v předloze zády ke čtenáři (potřeba kontaktu); Mařenka (vpravo)
bez rukou, Jeníček (vlevo) náznak rukou (pokus o kontakt); zajíc má dominantní uši jinak bez
obličeje a bez těla (nemožnost úniku); perníková chaloupka: nedokončené perníkové srdce; cesta:
nedokončená, nekončí ve dveřích jako v předloze, Jeníček a Mařenka jdou mimo cestu a mají výraz
strachu v obličeji; tmavě zelená barva: hluboký les
Kresba (viz příloha č. 20)
O veliké řepě
postup:
- popis nové obrazové předlohy (O veliké řepě)
- posloupnost děje
- slova – slovní spojení – jednoduché věty – celý příběh
- ARTE: výběr jedné z pohádkových postav (vnučka), kresba olejovým pastelem
Postřehy: problém s vybarvováním ploch; postava ve středové části čtvrtky (proporcionálně
propracovanější); uzemnění trávou, nad postavou nebe (na instrukce);
užití širší škály barev
červená hlava jakoby pod elektrickým proudem; postava velikostí naznačující dospělou postavu, ale
výrazem v obličeji zachycuje správnou generaci (vnučku); nedokončené části těla (organicita); příliš
velká levá noha (LS hemiparéza), velké ruce (síla); obličej spíše v profilu; patrný pohyb postavy –
tanec; tráva: kardiograf, zašifrované písmo
Kresba (viz příloha č. 21)
Frézie
postup:
rozvoj zrakové percepce (geometrické tvary, překreslování dle tvaru a barev; syntéza tvarů
(kresba konkrétností)
asociace květin
popis květiny ve váze
motorické cvičení; kresba olejovými pastely dle předlohy (Frézie);
-asociace: Květ: kříž, strašák do zelí, lampa, světlo, svatá Trojice; listy: ruce, objetí, tlamička ryby
(němá), tupé nůžky; stonek: cesta, po níž se pohybuje plž (bez domu – bez ochrany); květina bez
vázy – bez uzemnění; klíč, petrklíč, amplión, sloup elektrického vedení, kord, meč (bez listů)
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
15
Kresba (viz příloha č. 22)
Kohout
postup:
fixace nové slovní zásoby (domácí zvířata + mláďata),
pravolevá orientace, směry nahoře, dole
- rozvoj zrakové percepce
- tvorba jednoduchých vět
- otázky/odpovědi
- ARTE: motorické cvičení; kresba olejovými pastely dle předlohy (výběr kohouta), dokreslení
pozadí; barvy
Postřehy: kohout milý a přátelský; směřuje vlevo, z profilu; pestrobarevnost (barevná
budoucnost?); nepošlapaná tráva; květiny: pampelišky (užitečné pro med, po odkvětu velké
množství semen, možnost letu, rozmnožování)
Poslední vyšetření paní Hedviky:
Po orofaciální stránce se paní Hedvika zlepšila: primární pohyblivost jazyka (protruze, retrakce,
laterální pohyby, kroužení kolem rtů, dotknutí se horního a spodního rtu) koordinovanější, jazyk
schopna vypláznout ve střední rovině; primární pohyblivost rtů (ústní závěr, špulení, roztažení,
protruze, retrakce) bez potíží s občasnou poruchou porozumění
Spontánní řeč: konverzace středně těžce postižená (paní Hedvika schopna odpovídat na otázky
jednoslovně i jednoduchou větou: představení se, pozdravy); narativní schopnosti: není schopna
popsat obrazovou předlohu ani děj větou bez nápovědy, slovem však ano; automatické řady (dny
v týdnu, měsíce v roce, roční období a číselnou řadu 1 – 10) zvládá samostatně
pojmenovávání: konfrontační pojmenovávání – paní Hedvika je schopna si téměř bezpečně
vybavit pojem dle obrazové předlohy (zvládá abecedu, slovní zásobu: tělo, ošacení, ovoce, barvy);
probíhá nácvik nové slovní zásoby: zvířata
opakování slov: téměř bez potíží zejména těch nacvičených; schopna opakovat věty s občasným
fázováním
čtení: schopna četby slov zejména ze známých materiálů (občasné automatické doplnění na
základě asociace při napovědění první slabiky); schopna četby jednoduchých vět doplněných
obrazovou předlohou; probíhá nácvik analyticko – syntetického čtení (A, E) individuálně
psaní: schopna opisu předepsaných slov, schopna podpisu s dopomocí (tiskacím písmem), stále
ještě neschopna psát slova diktátem pouze samohlásku A
po grafomotorické stránce je paní Hedvika schopnější, prostorově uvědomělejší (již schopna na
požádání ukázat jednotlivé části obličeje nebo je prostorově správně umístit na papír či jiný
materiál); schopna vlastního podpisu
po arteterapeutické stránce byly rozrušené kruhové útvary oranžové barvy; pacientka nyní
schopna užívat širokou škálu barev s dalšími tahy (nahoru, dolu, doleva, doprava); schopna
napodobit tvary dle předlohy; postava je proporcionálně propracovanější, oděná; pozadí
dokončováno (uzemnění trávou či zemí, nebe atd.)
-při větší psychické zátěži stále pacientka komunikuje nonverbálně
Závěr:
Stáří je posledním ontogenetickým obdobím v životě člověka, které je provázenou celou řadou
fyzických, psychických, sociálních, sociologických a ekonomických aspektů. Po fyzické stránce
dochází k úbytku fyzických sil, zhoršování a poruchám zdraví. V důsledku toho dochází u seniorů
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
16
ke snížení či ztrátě soběstačnosti. Ve stáří se objevují změny psychických kvalit, snižuje se
koncentrace, zvyšuje je například trpělivost, psychomotorické tempo se naopak zpomaluje. Senioři
se stávají rigidnějšími, více je zajímá minulost než přítomnost a jsou emotivně labilnější. Mezi
náročné životní situace, se kterými se lidský jedinec musí umět vyrovnat, patří mimo jiné také úmrtí
a ztráta životního partnera, vrstevníků a přátel, což vede k omezení sociálních kontaktů, osamělosti
a sociální izolaci osob vyššího věku. V důsledku zranitelnosti a snížené soběstačnosti jsou senioři
ohroženi věkovou diskriminací, ageismem. (Motlová, L.: Arteterapie při práci se seniory. 2009)
Nepochopení a neporozumění ze strany personálu, spolubydlících i ze strany člověka stiženého
neschopností komunikovat (např. po CMP) umístěného ve zdravotnickém či jiném zařízení,
vyúsťuje v nejistotu, v pocit nebezpečí, nedůvěru, k agresi vůči okolí či sobě samému, později
k izolaci, apatii, rezignaci.
Paní Hedvika přišla na LDN v květnu 2009 a spolu jsme začaly pracovat v září 2009.
Komunikace mezi ní a personálem prakticky neprobíhala. Paní Hedvika při pokusu verbálního
vyjádření upadala do beznaděje, plakala a pomalu na komunikaci rezignovala. Začala se všemu a
všem podřizovat. Společné logopedické terapie probíhaly jednou týdně cca 45 min. pouze na lůžku,
kdy paní Hedvika byla polohována do sedu. Začátky byly obtížné a dlouho neměnné. Pomáhaly
pouze doteky, držení rukou a možnost se vyplakat. Pak jsme začaly pracovat s koláží, později s
malbou a emoce se postupně začaly uvolňovat. V malbě si vybírala vodové barvy, kde se cítila
bezpečně. Využívala kruhových tvarů uspořádaných v pravidelném řádu a upřednostňovala téměř
jen oranžovou barvu. Dlouhou dobu trvalo, než se podařilo tento cyklický tvar rozrušit a doplnit i
jinými tvary a tahy. Vzhledem k nedostatečné prostorové orientaci jsem zvolila hmatové
modelování. Kromě odlišné techniky tvorby, změny materiálu šlo zejména o změnu stylu práce a
otevření se novým věcem, které vedly komplexně k pokroku v terapii. Později jsme malbu rozšířily
o plátna a sololit, což vedlo k dalšímu obrovskému pozitivnímu posunu v terapii. Paní Hedvika
dokázala své emoce vyjádřit jiným způsobem a dostat je ze svého nitra. Veškerá tvorba byla pro ni
natolik důležitá, že jí byla ve svém „soukromí“ obklopena. Během těchto změn došlo k jedné velmi
zásadní. Paní Hedvika začala být vysazována na invalidní vozík a terapie začaly probíhat v jiné
místnosti, stále však individuálně. Po dalších terapiích jsem přistoupila k její vlastní volbě materiálu
a prostředků. Paní Hedvika upustila od vodových barev a začala pracovat s voskovkami a pastely.
Pracovaly jsme na konkrétních věcech a věnovaly se detailům. Ke konci našich setkávání paní
Hedvika kreslila figury s propracovanějšími detaily a barevně pestrými prvky. Tak jak se psychicky
paní Hedvika zlepšovala, tak se i zvyšovala kvalita verbálního projevu, naplňovala se slovní zásoba
a samotná komunikace s okolím byla výrazně plnohodnotnější. Paní Hedvika začala pravidelně
navštěvovat skupinové terapie (Komunikační skupinu a muzikoterapii) a to byl vrchol její
resocializace. Kromě komunikačních schopností se u paní Hedviky zlepšila i jemná a hrubá
motorika. Dokázala lépe disponovat s psacím náčiním (malba, kresba a nakonec i psaní a běžné
uchopovací schopnosti tak důležité pro běžný život se zdokonalovaly) a již nebyla odkázaná na
invalidní vozík. Díky každodennímu rehabilitačnímu cvičení se zvládala s dohledem
fyzioterapeutek pohybovat s velkým chodítkem.
Pobyt paní Hedviky byl na LDN náhle ukončen a tím i naše spolupráce. Byla přesunuta do
sociálního zařízení.
Během roční práce s paní Hedvikou jsem došla k mnoha zajímavým poznatkům, což mě utvrdilo,
že i v logopedii je arteterapie velmi cenná a užitečná.
.
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
17
Literatura: 1. DOHALEKÁ-ZICHOVÁ, M. Dynamika verbální komunikace. Praha : UK, 1990. ISSN
0567-8269.
2. DVOŘÁK, J. Logopedický slovník. Žďár nad Sázavou : Logopedické centrum, 1998. ISBN
80 – 902536 – 2 - 8.
3. HRŮZOVÁ RYCHTAŘÍKOVÁ, L.,Komunikace, řeč a jazyk u dítěte se symptomy ADHD
(případová studie). DP : UK PedF, lduben 2006
4. KOUKOLÍK, F. Lidský mozek. Praha : Portál, 2000. ISBN 80-7178-379-X.
5. KULIŠŤÁK, P. Afázie. Praha : Triton, 1997. ISBN 80-85875-38-1.
6. LEPILOVÁ, K. Řečová komunikace verbální a neverbální. Ostrava : 1998. ISBN 80-7042-
496-6.
7. MOTLOVÁ, L., Arteterapie při práci se seniory. Prosinec 2009.
8. NEUBAUER, K. Poruchy řečové komunikace u dospělých osob. Praha : AKL, 1997.
9. SOVÁK, M. Logopedie. Praha : SPN, 1978. + 1988.
10. SOVÁK, M. A KOL. Defektologický slovník. Jinočany : H & H, 2000. ISBN 80-86022-76-
5.
11. SCHREIBER, M. A KOL. Funkční somatologie. Praha : H & H, 1998. ISBN 80-86022-28-5.
12. ŠKODOVÁ, E. Klinická logopedie. Praha : Portál, 2003. ISBN 80-7178-546-6.
13. TROJAN, S., SCHREIBER, M.: Atlas biologie člověka. Praha : Scientia, 2002. ISBN 80-
7183-257-X.
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
18
PŘÍLOHY
Příloha č.1 Koláž příroda
Příloha č. 2 Koláž „Mám ráda, nemám ráda“
Příloha č. 3 Foukání tuše
Příloha č. 4 Mapa stresu
Příloha č. 5 Akční akvarel
Příloha č. 6 Cesta
Příloha č. 7 Mandala
Příloha č. 8 Hmatové modelování
Příloha č. 9 Ryba
Příloha č. 10 Můj svět
Příloha č. 11 Nemluvně v zavinovačce
Příloha č. 12 Uhlová rezerva (imaginární portrét ženy)
Příloha č. 13 Imaginární maska
Příloha č. 14 Hudba barev
Příloha č. 15 Čára života
Příloha č. 16 Ariadnina nit
Příloha č. 17 Kresba autoportrét
Příloha č. 18 Kresba pohádky Otesánek
Příloha č. 19 Jeníček a Mařenka
Příloha č. 20 O veliké řepě
Příloha č. 21 Kresba: Frézie
Příloha č. 22 Kresba: Kohout
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
19
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
20
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
21
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
22
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
23
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
24
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
25
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
26
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
27
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
28
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
29
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
30
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
31
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
32
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
33
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
34
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
35
Využití arteterapie v logopedii u dospělých (v rámci zdravotnického zařízení)" – kazuistika
Zpracovala Mgr. Lenka Hrůzová Rychtaříková
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
36