Aktuální vývoj na finančním trhu

Petr BudinskýProrektor VŠFS

Finanční akademie ČS, a.s.18. 10. 2012 VŠFS

Vývoj na finančních trzích

• Makroekonomické ukazatele• Výnosy dluhopisů• Ceny CDS• Ceny akcií• Ceny komodit• Měnové kurzy

Pořadí konkurenceschopnosti 2012

Pořadí Země Bodové ohodnocení

1. (1.) Hongkong 100,00

2. (1.) USA 97,75

3. (5.) Švýcarsko 96,68

4. (3.) Singapur 95,92

5. (4.) Švédsko 91,39

6. (7.) Kanada 90,29

7. (6.) Tchaj-wan 89,96

8. (13.) Norsko 89,67

9. (10.) Německo 89,26

10. (8.) Katar 88,48

33. (30.) Česko 66,19

34. (34.) Polsko 64,18

Krajina české konkurenceschopnosti

ZeměPrůměrná mzda

(v Kč)

Švýcarsko 133 311

Norsko 133 282

Austrálie 113 044

Dánsko 106 493

Lucembursko 103 227

Nizozemí 94 977

Japonsko 92 910

Německo 90 739

Belgie 88 431

Švédsko 87 366

Velká Británie 87 069

Finsko 85 752

Rakousko 81 237

Francie 74 194

Kanada 73 259

USA 73 237

Island 69 351

ZeměPrůměrná mzda

(v Kč)

Irsko 67 951

Nový Zéland 62 926

Itálie 60 066

Španělsko 52 187

Korea 50 168

Izrael 49 194

Portugalsko 36 392

Řecko 32 544

Slovinsko 30 260

Česko 24 319

Estonsko 20 517

Turecko 20 143

Slovensko 19 983

Polsko 19 212

Maďarsko 19 143

Chile 19 049

Mexiko 10 895

První dvacítka národních značek z žebříčku Top 100 Nation Brands 2012

Země Pořadí 2011 Hodnota v mld.USD Rating

▲ (%)

1. Spojené státy 1. 14 641 AA 19

2. Čína 3. 4 847 A+ 61

3. Německo 2. 3 903 AA 27

4. Japonsko 4. 2 552 AA- 30

5. VB 5. 2 189 AA 16

6. Francie 6. 1 963 AA- 7

7. Kanada 8. 1 611 AA 28

8. Brazílie 10. 1 376 A 46

9. Indie 9. 1 247 A 2

10. Itálie 7. 1 104 A 30

První dvacítka národních značek z žebříčku Top 100 Nation Brands 2012

Země Pořadí 2011 Hodnota v mld.USD Rating▲

(%)

11. Rusko 11. 1 058 A- 84

12. Austrálie 14. 962 AA 42

13. Španělsko 13. 908 A 25

14. Švýcarsko 17. 885 AA 61

15. Nizozemsko 12. 872 AA 9

16. Mexiko 15. 767 A 14

17. Jižní Korea 16. 722 A+ 26

18. Švédsko 18. 666 AA 48

19. Turecko 19. 487 A 33

20. Polsko 24. 472 A 75

Největší ekonomiky světa (hodnota HDP podle parity kupní síly, r.2011,

bln. USD)

1. USA 15,09

2. Čína 11,30

3. Indie 4,45

4. Japonsko 4,40

5. Německo 3,10

6. Rusko 2,40

7. Brazílie 2,29

8. Británie 2,26

9. Francie 2,22

10. Itálie 1,85

Ohrožení USA

1. Strmě narůstající státní dluh

2. Finanční systém

3. Dramaticky rostoucí rozdíly v příjmech a majetku

4. Stárnoucí infrastruktura

5. Široce rozšířená ignorace o zbytku světa

6. Rozpolcený politický systém

Země podle počtu miliardářů (dle magazínu Forbes)

USA 412

Čína 115

Indie 55

Světoví miliardáři1. Carlos Slim Helu – 69,0 mld. dolarů, Telekomunikace -

Mexiko

2. Bill Gates – 61,0 mld. dolarů, Microsoft - USA

3. Warren Buffet – 44,0 mld. dolarů, Berkshire Hathaway - USA

4. Bernard Arnault – 41,0 mld. dolarů, LVMH - Francie

5. Amancio Ortega – 37,5 mld. dolarů, Zara - Španělsko

6. Larry Ellison – 36,0 mld. dolarů, Oracle -USA

7. Eike Batista – 30,0 mld. dolarů, Těžba, Ropa - Brazílie

8. Stefan Persson – 26,0 mld. dolarů, H&M - Švédsko

9. Li Ka-Shing – 25,5 mld. dolarů, Reality, Telekomunikace - HongKong

10. Karl Albert – 25,4 mld. dolarů, ALDI - Německo

Index hospodářské mizérie 2012

Stát Inflace Nezaměstnanost IndexČesko 3,2 7,0 10,2Slovinsko 2,0 8,5 10,5Polsko 2,5 9,0 11,5Rumunsko 4,0 7,5 11,5Estonsko 3,3 11,5 14,8Bulharsko 3,0 12,0 15,0Slovensko 2,5 13,5 16,0Maďarsko 5,0 11,0 16,0Lotyšsko 2,3 14,0 16,3Litva 2,5 15,0 17,5

HDP ve střední Evropě(meziroční změny HDP v %)

Stát 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014Česko 5,7 3,1 -4,7 4,0 1,8 0,5 2,5 3,5Maďarsko 0,1 0,9 -6,7 1,3 1,7 -1,0 2,0 3,0Slovensko 10,5 5,9 -4,9 4,2 3,3 1,5 3,0 4,0Polsko 6,8 5,1 1,6 4,0 4,3 3,0 4,1 4,3

APEC

• Rok založení: 1989

• Počet členů: 21

• Podíl na světovém HDP: 54,9%

• Podíl na světovém obchodu: 47,1%

• Podíl na světových zahraničních investicích: 44,5%

Členové APEC - 2011Země Populace (mil.osob) HDP (mld.USD) Dovoz (mld.USD) Vývoz (mld.USD)

Austrálie 22,62 1 372 303 301

Brunej 0,406* 13* 5 14

Čína 1 344 7 298 1 980 2 081

Filipíny 94,85 229 76 64

Hongkong 7,07 244 567 576

Chile 17,27 249 88 93

Indonésie 242,3 847 208 221

Japonsko 127,8 5 867 1 019 966

Jižní Korea 49,78 1 116 623 649

Kanada 34,48 1 736 562 526

Mexiko 114,8 1 155 386 365

Malajsie 28,86 279 225 263

Nový Zéland 4,405 143 48 48

Papua Nová Guinea 7,014 129 8 8

Peru 29,40 177 44 51

Rusko 141,9 1 858 413 576

Singapur 5,184 240 476 535

Tchaj-wan 23,19** 466** 323 354

Thajsko 69,52 346 279 269

USA 311,6 15 090 2 656 2 059

Vietnam 87,84 124 118 106

*2010, **APEC, populace a HDP podle Světové banky, dovoz a vývoz podle APEC

Veřejný dluh(odhad z konce r.2011, v % k HDP)

Maďarsko 78,6Polsko 54,0Slovinsko 48,2Lotyšsko 44,9Slovensko 44,2Česko 40,8Rumunsko 39,0Litva 38,0Bulharsko 17,2Estonsko 5,3

Globální zahraniční čistí dlužníci a věřitelé – permanentní kontext ? proč ?

Kdo ?

Bankovní úvěry v r.2010

Objem bankovních aktiv (v % HDP)

Irsko 872

Island 458

Belgie 380

Francie 338

Španělsko 251

Německo 246

Řecko 141

Výběr daní ve vybraných státech(v poměru k HDP v %)

Dánsko 49,0

Švédsko 47,4

Rakousko 44,4

Francie 44,5

Německo 41,1

Průměr EU 40,4

Británie 36,7

Česko 34,5

Řecko 32,9

Polsko 31,8

Švýcarsko 29,6

Slovensko 28,9

USA 16,4

Největší banky 2011

Země Aktiva (v mld. eur)Meziroční změna

(v %)

PKO BP PL 43,1 0,8%

ČSOB ČR 36,3 3,5%

ČS ČR 34,6 -1,0%

Pekao PL 33,2 -2,0%

OTP Bank HU 32,8 -6,6%

KB ČR 29,6 5,8%

BRE PL 22,4 -1,5%

BCR RO 17,8 3,4%

NLB Group SLO 16,4 -8,1%

ZABA CHO 15,9 4,9%

Největší pojišťovny 2011

Země Tržby (v mil. eur)Meziroční změna

(v %)

PZU PL 3 708,7 1,9%

ČP ČR 1 365,4 -6,9%

Kooperativa ČR 1 240,0 1,5%

Warta PL 1 157,3 2,4%

Ergo Hestia PL 1 018,0 9,7%

Triglav SLO 989,4 -2,4%

Allianz PL 820,7 4,9%

Allianz-Slovenská poisťovňa

SK 525,0 0,8%

Aviva PL 521,0 3,7%

Allianz HU 513,8 -14,9%

TOP 5 zemí s největším bohatstvím

Všeobecné bohatství (IWI)-počítá bohatství, které má daná ekonomika k dispozici v určitém časovém okamžiku. Započítává se do něj i úroveň vzdělání, známé přírodní zdroje nebo stav životního prostředí.

Svět obcházejí dluhy:15 nejzadluženějších zemí

Země Dluh v poměru k HDP (%) 5letá riziková přirážka CDS

Portugalsko 83 1 085,87

Francie 83,5 105,5

Srí Lanka 86,7 -

Súdán 94,2 -

Irsko 94,2 1 064

Belgie 98,6 185,04

Singapur 102,4 -

Itálie 119 282,61

Jamajka 123,2 -

Island 123,8 239,86

Řecko 144 2 350

Zimbabwe 149 -

Libanon 150,7 352,77

Svatý Kryštof a Nevis

196,3 -

Japonsko 225,8 90,58

HDPStát

HDP (v %) Inflace (v %)

2011 2012 2013 2011 2012 2013

USA 1,7 2,3 2,6 3,1 2,0 1,6

Kanada 2,5 2,1 2,4 2,9 2,1 2,3

Japonsko -0,7 2,5 2,0 -0,3 -0,1 0,3

V. Británie 0,8 0,6 1,4 4,5 2,3 1,8

Eurozóna 1,5 -0,4 1,1 2,7 2,2 2,0

Německo 3,1 1,0 1,9 2,5 1,7 1,5

Francie 1,7 0,0 0,9 2,1 2,5 2,1

Itálie 0,5 -1,0 0,9 2,9 3,3 4,2

Španělsko 0,7 -2,0 -0,2 3,1 1,3 1,8

Švýcarsko 1,9 0,9 1,9 0,2 -0,5 1,2

Švédsko 4,0 0,7 2,2 3,0 1,3 2,3

Austrálie 2,0 3,2 3,7 3,4 2,7 2,7

Čína 9,2 8,5 8,5 5,4 3,5 4,0

Indie 6,7 7,3 7,8 8,3 6,8 7,0

Brazílie 2,8 3,3 4,8 6,5 5,8 6,5

Rusko 4,3 3,5 4,0 8,4 5,3 6,9

Meziroční změny HDP(v %)

Čína USA Eurozóna

2005 11,3 3,1 1,8

2006 12,7 2,7 3,3

2007 14,2 1,9 3,0

2008 9,6 -0,3 0,3

2009 9,2 -3,5 -4,2

2010 10,4 3,0 1,9

2011 9,5 1,8 1,6

2012 7,5 1,8 -0,5

2013 8,8 2,2 0,8

Meziroční vývoj inflace (%)

2,8

3,8

1,6

3,2

-0,4

2007 2008 2009 2010 2011

2,7

3,5

0,8

1,8

3,0

2007 2008 2009 2010 2011

Spojené státy Evropská unie

Indie na globální scéněNejvětší ekonomiky světa

(podle hodnoty HDP v r.2011, bil. USD)

11,30

4,56

4,44

3,10

2,83

2,29

2,26

2,22

1,85

15,09USA

Čína

Indie

Japonsko

Německo

Rusko

Brazílie

Británie

Francie

Itálie

Indie na globální scéněNejlidnatější země ( počet obyv. v mil.)

1. Čína 1 347

2. Indie 1 210

3. USA 313

4. Indonésie 238

Rok 2001 Čína USA

Počet obyv. 21% 4,6%

HDP (podle parity kupní síly)

12,1% 21,4%

Vývoz zboží a služeb

4% 13,6%

Rok 2001 Čína USA

Počet obyv. 19,6% 4,5%

HDP (podle parity kupní síly) 14,3% 19,1%

Vývoz zboží a služeb

9,4% 9,5%

Váha Číny ve světě ve srovnání s USA

Váha Číny ve světě ve srovnání s USA• Nejlidnatější země světa s více než 1,3 mld. obyv.. V r.2003 u příležitosti

Dne světové populace vztyčila největší kondom na světě, vysoký 80 metrů a

o průměru skoro 100 metrů.• Vládnoucí čínská komunistická strana je největší politická strana

na světě (70 mil. členů).• Nejtvrdší cenzor internetových stránek.• Spravuje největší devizové rezervy na světě, které se od r.2005 zvýšily skoro

čtyřnásobně na současných 3,2 bilionů dolarů.• V r.2005 předstihla USA ve spotřebě 4 klíčových komodit – obilí, masa, uhlí a oceli.

Rovněž největší producent a spotřebitel cigaret.• Největším automobilovým trhem světa se stala v r.2009, kdy prodejem 13,6 mil.

osobních aut předstihla USA.• V krizovém r. 2009 se stala největším vývozcem zboží (přes 1,2 bilionů dolarů), když

předstihla Německo. Pokud se zahrne vývoz služeb, patří první příčka USA.• Největší producent a spotřebitel vepřového masa. Z přibližně 950 mil.prasat chovaných

ve světě chovají Číňané zhruba polovinu.• Vodní dílo Tři soutěsky dokončené v červnu 2006 je největší svého druhu na světě.• V roce 2013 se stane namísto USA největším světovým uživatelem ropných tankerů,

uvádí společnost Arctic Securities.

Čínské devizové rezervy(v bil. USD)

2005 0,8

2006 1,1

2007 1,5

2008 2,0

2009 2,4

2010 2,8

2011 3,2

2012 3,3

2013 2,5

Nejprodávanější auta - Čína

Model Prodeje 2011

1. Buick Excelle 253 514

2. VW Lavida 247 475

3. Chevrolet Cruze 221 196

4. VW Jetta 218 864

5. VW Bora 205 058

6. Chevrolet Sail 197 874

7. FAW Xiali N3/N5 196 522

8. Hyundai Elantra Yuedong 190 995

12. VW Passat 165 858

26. Škoda Octavia 126 450

95. Škoda Fabia 48 759

98. Škoda Superb 44 800

VW v číslech (r. 2011)

• 8,5 mil vozů

• 502 tis. Zaměstnanců

• Tržby 159,3 mld. EUR

• Čistý zisk 15,8 mld. EUR

• Disponibilní hotovost 18,3 mld. EUR

Nejprodávanější modely - VW

Model PočetAudi A6 242 000Škoda Fabia 262 000Audi A4 321 000VW Tiguan 356 000Škoda Octavia 402 000VW Go 513 000VW Polo 810 000VW Jetta 900 000VW Golf 914 000VW Passat 1 149 000

Nejprodávanější modely - Škoda

*model se v roce 2010 nevyráběl

Octavia 261 572 11Fabia 192 852 19,5Octavia Combi 125 611 10,2Fabia Combi 73 911 9,2Superb 73 125 15,8Yeti 70 321 33,7Superb Combi 43 601 22,1Roomster 36 010 11,4Rapid 1 671 -*Citigo 510 -*

Počet prodaných vozů

Meziroční růst (%)

Model

Škoda Auto – Největší trhy

Čína 220 089 21,9Německo 128 011 13Rusko 74 074 62,5Česko 58 202 0,3V. Británie 45 282 8,8Polsko 38 116 0,5Indie 30 005 49,9Francie 22 356 9,6Rakousko 21 208 12,8Nizozemí 20 879 35,5Belgie 18 900 20Itálie 17 345 -5,1Švýcarsko 16 298 13,8Španělsko 15 873 -16,2Slovensko 15 182 11,2

Prodej (počet vozů)

Růst/pokles prodejů (%)

TRŽBY (v mld. Kč)

2008 2009 2010 2011Škoda Auto 200,2 187,9 219,5 252,6TPCA 49,1 51,8 44,7 39,7Hyundai Nošovice 2,7 28,1 49,5 -

Automobilový světCelková výroba motorových vozidel (osobní+nákladní auta+autobusy)

Světadíl 1951 1971 1991 2011

Celkem (mil.vozů)

9,4 33,0 49,7 80,1

Z toho podíly v %

Amerika 76,6 39,4 25,8 22,2

Evropa 21,6 41,0 40,3 26,4

Asie a Tichomoří

1,8 19,6 33,3 50,7

Afrika 0 0 0,6 0,7

Automobilový světVýroba osobních vozidel v r.2011

Region Miliony vozů Meziroční změna v %

Asie a Tichomoří 32,479 0,2

EU 15,695 2,7

Severní Amerika 5,614 10,4

Jižní Amerika 3,152 0,3

Afrika 0,376 5,2

(z toho J.Afrika 0,312 5,7)

Automobilový světVybrané státy:

Čína 14,485 4,2

Japonsko 7,159 -13,9

Německo 5,872 5,8

Jižní Korea 4,222 9,2

USA 2,966 8,6

Brazílie 2,535 -1,9

Francie 1,931 0,4

Rusko 1,738 43,8

Česko 1,192 11,4

Nezaměstnanost(v %)

Španělsko 23,3

Řecko 19,9

Portugalsko 14,8

Irsko 14,8

Lotyšsko 14,7

Litva 14,3

Slovensko 13,3

EU 27 10,1

Česko 6,9

Malta 6,5

Německo 5,9

Lucembursko 5,1

Nizozemsko 5

Rakousko 4

Míra nezaměstnanosti lidí do 25 let(v %)

1. Španělsko 49,9

2. Řecko 48,1

3. Slovensko 36,0

4. Portugalsko 35,1

5. Litva 34,4

6. Itálie 31,1

7. Lotyšsko 29,9

8. Irsko 29,6

9. Bulharsko 28,9

10. Polsko 27,5

11. Maďarsko 27,3

20. Česko 19,8

Vývoj nezaměstnanosti v Česku (neočištěno, v %)

7/11 8 9 10 11 12 1/12 2 3 4 5 6 7

Pramen ministerstvo práce a sociálních věcí

Hodinové náklady práce(v eurech, údaje za r. 2011)

Belgie 39,3

Švédsko 39,1

Dánsko 38,6

Francie 34,2

Lucembursko 33,7

Nizozemsko 31,1

Německo 30,1

Finsko 29,7

Rakousko 29,2

průměr eurozóny 27,6

Irsko 27,4

Itálie 26,8

průměr EU 23,1

Španělsko 20,6

Řecko není k dispozici

Kypr 16,5

Slovinsko 14,4

Portugalsko 12,1

Malta 11,9

Česko 10,5

Slovensko 8,4

Estonsko 8,1

Maďarsko 7,6

Polsko 7,1

Lotyšsko 5,9

Litva 5,5

Rumunsko 4,2

Bulharsko 3,5

Aktuální hlavní rating zemí EUpodle Standard & Poor´s

Země Rating Země Rating

Dánsko AAA Španělsko A

Finsko AAA Malta A-

Lucembursko AAA Polsko A-

Německo AAA Irsko BBB+

Nizozemsko AAA Itálie BBB+

Švédsko AAA Bulharsko BBB

Velká Británie AAA Litva BBB

Francie AA+ Kypr BB+

Rakousko AA+ Lotyšsko BB+

Belgie AA Maďarsko BB+

ČR AA- Rumunsko BB+

Estonsko AA- Portugalsko BB

Slovinsko A+ Řecko CC

Slovinsko A

Snížení ratingu zemí EU

Země Rating Snížení ratingu

Francie AAA AA+

Rakousko AAA AA+

Slovinsko AA- A+

Španělsko AA- A

Slovensko A+ A

Malta A A-

Itálie A BBB+

Kypr BBB BB+

Portugalsko BBB- BB

Scénáře pro Eurozónu/Evropskou unii

Eurozóna/Evropská unie

Status quo Svaz evropských

ekonomikRozpad Eurozóny

Německo proti Euro-dluhopisům

Změní názor Nezmění názor

Wilhelmstraße 97Berlin

Ztráta suverenity parlamentů

Právně zatímrozpad EUR = rozpad EU

Pryč Německo…Pryč nesolventní

(Řecko…)

Šokové posíleníměny recese

Rekapitalizaceněmeckých bank

Čína sebere EU tržní podíly

Krize, deprese

Krach řeckého… Bankovnictví

Finanční krize (úvěry zůstávají v EUR)

Pro politology:Revoluce?

A pak směr k federalizaci?

Pro politology:Revoluce?

Kdo bude chtít zůstat s Řeckem?

Deleveraging v eurozóně je teprve na počátku

• Celková bilance bank eurozóny je 33 tis. mld. eur (350% HDP eurozóny) – v ČR je to 4700 mld. Kč (125 % HDP).

• Úvěry privátnímu sektoru představují 33 % bilance bank eurozóny– v ČR je to 44 % bilance bankovního sektoru.

• Úvěr do privátního sektoru na HDP je v eurozóně 124 %– v ČR je to 57 % HDP.

• Vliv operací ECB (resp. eurosystému)?– od prosince v rámci 3letých LTRO dodání cca 1.000 mld. eur, – po odečtení splátek jiných facilit v čistém vyjádření maximálně 700

mld. eur,– po přidání dalších facilit celkem půjčuje bankám 1.200 miliard eur,– v dalších 3 letech budou banky muset refinancovat dlouhodobější

zdroje pasiv za zhruba 1.000 mld. eur, – v dynamickém kontextu tak nejsou dodávky přes LTRO kvantitativně

dramatické, nahradí část zdrojů získávaných tržním financováním, – spíše než proinflační efekty jsou rizikem těchto operací nepříznivé

dopady na funkčnost zdrojových trhů a jiné vedlejší účinky.

Požadavky na kapitál

• Na pozadí finanční krize čelí evropský úvěrový trh (obzvláště v eurozóně) v posledních měsících řadě „výzev“: – banky jsou vystaveny požadavkům na zvyšování kapitálové

vybavenosti a držby většího rozsahu vysoce likvidních aktiv v nejméně vhodnou dobu (v době poklesu ekonomické aktivity),

– národní i nadnárodní autority dále zvyšují již tak velmi vysokou míru nejistoty investorů a věřitelů bank (nové daně, další regulace, dobrovolné podílnictví na záchraně vlád apod.),

– zvyšují se obavy z úvěrových ztrát v případě obnovení recese a tržních ztrát při pokračování dluhové krize,

– zejména velké mezinárodních banky mají rostoucí potíže zajištěním zdrojů pro financování aktiv v příštích letech (mj. vytěsňovací efekt vládních dluhů).

Úvěrové podmínky v eurozóně se skutečně zpřísňují

• V posledním čtvrtletí 2011 došlo k dalšímu zpřísnění úvěrových podmínek, banky indikují další zpřísňování i v následujících čtvrtletích.

• Nejvíce zpřísnily podmínky pro úvěry nefinančním podnikům (35 %).

• Banky zároveň indikují pokles poptávky po úvěrech ze strany podniků (o 5 %).

• V reakci na regulatorní změny uvádějí, že v letošním roce zesílí přizpůsobování bilancí s negativním dopadem na dostupnost úvěrů.

Úvěrové podmínky v eurozóně (4.Q 2003 - 1.Q 2012)

Pramen: ECB, DatastreamPozn.: Podmínky - čistá procentní změna zpřísnění

(hrubé zpřísnění - hrubé uvolnění)úvěrových podmínek v dané kategorii. Pozitivní hodnoty znamenají celkové zpřísňování podmínek.

-20

-10

0

10

20

30

40

50

60

70

12/03 12/04 12/05 12/06 12/07 12/08 12/09 12/10 12/11

podmínky pro podnikypodmínky spotřeb. úvěrypodmínky úvěry na bydleníúrok. složka podm. pro podniky

Úvěrová dynamika v eurozóně slábne • Tempo růstu úvěrů v eurozóně nadále zpomaluje,

– u úvěrů podnikům je zpomalení zatím mírné.

Meziroční tempa růstu úvěrů v eurozóně (v % z celk. stavu úvěrů, do prosince 2011)

Pramen: Datastream

-5

0

5

10

15

01/00 09/01 05/03 01/05 09/06 05/08 01/10 09/11

Podniky a domácnosti Podniky

Domácnosti Domácnosti na bydlení

Expozice ČNB ve vybraných zemích (v mld. Kč)

Stát 2009 2010 2011

Německo 124,0 216,7 283,4

Itálie 54,1 17,9 4,8

Irsko 13,8 5,8 0,5

Španělsko 60,6 11,1 6,7

Řecko 14,8 0,1 0,0

Země, které získaly záchranné půjčky nebo o ně žádají (v mld. eur)

Řecko I. (květen 2010) 110

Irsko (listopad 2010) 85

Portugalsko (květen 2011) 78

Řecko II. (březen 2012) 130

Španělsko (červen 2012) až 100

Kypr (červen 2012) až 10

Slovinsko až 8 % HDP

Průměrný dluh(v %)

1970 1980 1990 2000 2010

Francie

Německo

Španělsko

Itálie

25 36,5 57,5 79,2 86

Řecko

Pokles řeckého HDP(v %)

-6,8

Řeků pracující ve státní sféře(v mil.)

1

Pokles registrací osobních aut(v %)

-30

Snížení mezd v Řecku(v %)

-30

Nezaměstnanost mladých Řeků mezi 15 a 24 lety(v %)

51,1

Zvýšení nezaměstnanosti(v %)

21

Poměr řeckého dluhu k HDP(v %)

151,9

Řecko

Celkový dluh Řecka(v mld. Eur)

350

Objem řeckých dluhopisů(v mld. Eur)

206

Ztráta nominální hodnoty(v %)

53,5

Pokles řeckého státního dluhu(v mld. Eur)

107

Objem pojistek proti řeckému bankrotu (v mld. Eur)

2,4

Podíl řeckého vládního dluhu/celkový dluh(v %)

4

Řecko – restrukturalizace dluhu(v mld. eur)

Řecké banky 50

Další evropské banky 40

Řecké fondy sociálního pojištění

30

Fondy sociálního pojištění dalších evropských zemí

15

Soukromé investiční fondy, hedgeové penzijní fondy

70

Celkem 205

Itálie + Španělsko

Ukazatel Itálie Španělsko

Počet obyvatel (v mil.) 60,5 46,1

Hodnota HDP (v mld. Eur) 1556 1051

Podíl na HDP (v %) 17 11,5

Letošní růst HDP -1,3 -1

Růst vývozu (v %) -1,1 2,8

Veřejný dluh (v %) 119,6 66

Úročení desetiletých dluhopisů 5,5 5,9

Španělsko

*Předpověď MMF

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012* 2013*

-4,1 -11,2 -9,3 -8,5 -6,1 -4,9

-3,7 -0,1 0,7 -1,8 0,1

Schodek/přebytek rozpočtu

( v % k HDP)-0,3 1 2 1,9

Růst/pokles HDP (%)

3,3 3,6 4,1 3,5 0,9

11,3 18 20,1 21,7 24,3 25,7Míra

nezaměstnanosti (%)

10,6 9,2 8,5 8,3

Irsko

Vývoj salda veřejných rozpočtů v České republice a Irsku

-12,8

-3,1 -3,6-4,8

-3,6 -3,6-5,6

-6,5 -6,7

-2,8 -3,2 -2,4-0,7

-2,2

-5,8-4,8

-3,7 -3,2-2

-0,11,1

2,4 2,74,7

0,9-0,4 0,4

1,4 1,72,9

0,1

-7,3

-14,2

-31,3

-10,3-8,6

-35,0

-30,0

-25,0

-20,0

-15,0

-10,0

-5,0

0,0

5,0

10,0

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011e 2012f

roky

% H

DP Česká republika

Irsko

Irsko

Vývoj veřejného dluhu České republiky a Irska

14,0 11,9 12,6 14,5 15,8 17,823,9 27,1 28,6 28,9 28,4 28,3 27,9 28,7

34,4 37,6 40,5 42,2

81,2

72,7

63,7

5348

37,5 35,2 31,9 30,7 29,4 27,2 24,7 24,9

44,3

65,2

94,9

108,1

117,5

0,0

20,0

40,0

60,0

80,0

100,0

120,0

140,0

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011e 2012f

roky

% H

DP Česká republika

Irsko

Historie MMF(1944-2010)

• 1944 – Dohoda o založení

• 1945 – Založení MMF

• 1946 – Vznik MMF a Světové banky

• 1947 – První finanční operace

• 1949 – První stát čerpá z fondu (Franice)

• 1952 – Přijetí Japonska a Německa

• 1967 – Vzniká plán na umělou měnu (SDR)

• 1971 – Konec směnitelnosti dolaru za zlato

• 1976 – VB žádá o půjčku

• 1976 – MMF prodává značnou část zlata

• 1981 – Umělá měna SDR získává v podstatě dnešní podobu

• 1993 – Nový typ půjček

• 1995 – Česko splácí všechny závazky MMF

• 1997 – Nový rekord, půjčka pro Koreu v objemu 15,5 mld. USD

• 1998 – MMF poprvé odpouští dluh, 160 mil. USD

• 2001 – 22 zemí dosáhlo odpuštění 2/3 dluhu

• 2005 – Rusko před termínem splácí všechny dluhy

• 2010 – MMF se zapojuje do řešení evropské dluhové krize

Hlasovací právo

• Počet členů celkem: 187

USA 16,77

Japonsko 6,24

Německo 5,82

V. Británie 4,30

Francie 4,30

Čína 3,82

Itálie 3,16

Saúdská Arábie 2,81

Kanada 2,56

Rusko 2,39

Indie 2,34

Ostatní 45,49

Mezinárodní měnový fond

Rok Krize Půjčka (v mld. USD)

1976 Velká Británie 16

1991 Československo 1,8

1997 Korea 15,5

1997 Asijská krize 55

1998 Rusko 30

1998 Mexiko 12

2008 - současnost Východní Evropa 38

2010 - současnost Evropská dluhová krize 100

ECB v číslech

částka v EURCelkový objem aktiv 3,02 bn.Celkový objem tříletých úvěrů 1,02 bn.Hodnota bankovek a mincí 867 mld.

Výkonná rada ECB

• Mario Draghi – prezident ECB• Vítor Constâncio – viceprezident ECB• José Manuel González-Páramo – člen

výkonné rady ECB• Jörg Asmussen – člen výkonné rady ECB• Benoît Coeuré – člen výkonné rady ECB• Peter Praet – hlavní ekonom a člen

výkonné rady ECB

Deleveraging

• Deleveraging, obzvláště v eurozóně, je:– nezbytnou a přirozenou reakcí systému na jeho předchozí nabobtnání,– v řadě zemí teprve na počátku.

• Deleveraging může probíhat „dobrým“ i „špatným“ způsobem– dobrý – např. snížení rozsahu vysoce spekulativních operací s deriváty a

složitě strukturovanými produkty,– špatný – zhoršený přístup části privátního sektoru k úvěrům.

• Deleveraging může po řadu let tlumit růst nominálních příjmů (HDP v běžných cenách), a to přes obě složky - hospodářský růst i inflaci.

• Českou ekonomiku ovlivní deleveraging v Evropě nepřímo přes její provázanost s příslušnými ekonomikami.

• Podíl dobré a špatné složky deleveragingu a dopad na makroekonomický vývoj je obtížně odhadnutelný - bude ovlivněn řadou faktorů, především finální formou připravovaných regulací a vývojem poptávky vlád po úsporách.

Výnosy dluhopisů

Výnosy dluhopisů - Řecko

Výnosy dluhopisů - Portugalsko

Výnosy dluhopisů - Španělsko

Výnosy dluhopisů - Itálie

Výnosy dluhopisů - Německo

Ekonomika východních spolkových zemí

• Sasko-Anhaltsko– Hlavní město: Magdeburk– Počet obyv.: 2,3 mil.– HDP (2011): 51,9 mld.eur– Míra nezaměstnanosti: 11,1%– Vývoz k HDP: 27,8%

• Meklenbursko-Přední Pomořansko– Hlavní město: Schwein– Počet obyv.: 1,6 mil.– HDP (2011): 35 mld.eur– Míra nezaměstnanosti: 11,2%– Vývoz k HDP: 28,8%

• Sasko– Hlavní město: Drážďany– Počet obyv.: 4,1 mil.– HDP (2011): 55,1 mld.eur– Míra nezaměstnanosti: 9,4%– Vývoz k HDP: 39,1%

• Braniborsko– Hlavní město: Postupim– Počet obyv.: 2,5 mil.– HDP (2011): 55,1 mld.eur– Míra nezaměstnanosti: 10%– Vývoz k HDP: 29%

• Berlín– Počet obyv.: 3,5 mil.– HDP (2011): 101,4 mld.eur– Míra nezaměstnanosti: 12,3%– Vývoz k HDP: 46,9%

• Durynsko– Hlavní město: Erfurt– Počet obyv.: 2,2 mil.– HDP (2011): 48,1 mld.eur– Míra nezaměstnanosti: 8,2%– Vývoz k HDP: 31,5%

Ekonomika východních spolkových zemí

Ukazatel Nové země Staré země

Počet obyv. (mil) 12,8 65,5

Ekonomicky aktivní obyv. (mil.) 8,6 33,0

HDP (mld. eur) 285,1 2 184

HDP na obyv. (eur) 22 234 33 365

Prům. nezaměstnanost (%) 11,3 6,0

Hrubý měsíční výdělek (eur) 2 091 2 525

Vývoz k HDP (%) 34,5 47,5

Základní srovnání východních a západních spolkových zemí (bez Berlína, r.2011)

Výnosy dluhopisů - Česko

Výnosy dluhopisů - Slovensko

Výnosy dluhopisů - Švýcarsko

Výnosy dluhopisů - Japonsko

Vývoj cen CDS – G 10

Vývoj cen CDS – Střední a východní Evropa

Vývoj cen CDS - PIIGS

Vývoj cen CDS - Asie

Vývoj cen zlata

Vývoj cen ropy

Vývoj cen pšenice

Euro Stock 50

S&P 500 Index

MSCI World Index

PX Index

Míra rizikovosti státních dluhopisůpravděpodobnost stát. bankrotu v následujících

5 letech (v%)

Ukrajina 53,7

Argentina 52,0

Venezuela 51,0

Lotyšsko 29,9

Island 22,4

Litva 19,3

Dubaj 19,2

Kazachstán 18,9

Libanon 18,5

Rusko 14,5

Maďarsko 14,5

Rumunsko 14,2

Chorvatsko 13,9

Egypt 13,9

Estonsko 13,8

Norsko 1,5

Finsko 1,8

USA 1,9

Německo 2,0

Francie 2,2

Nizozemsko 2,7

Austrálie 2,7

Dánsko 2,9

Belgie 3,0

Nový Zéland 3,6

Švédsko 3,9

Japonsko 3,9

Švýcarsko 3,9

VB 4,0

Slovinsko 4,9

Nejrizikovější státní dluhopisy

Nejbezpečnější státní dluhopisy

Střední Evropa

Slovensko 5,3

Rakousko 5,5

Česko 6,9

Polsko 9,1

Maďarsko 14,5

Míra rizikovosti státních dluhopisůpravděpodobnost stát. bankrotu v následujících

5 letech (v%)

Největší IPO v historii

Absolutní vítězové

Největší internetové IPOfirma Rok mld. USD

1. Google 2004 1,666

2. Yandex 2011 1,304

3. Infonet Services 1999 1,077

4. Shanda Games 2009 1,044

5. Zynga 2011 1,000

firma rok burzy mld. USD

1. ABC Bank 2010 Hong Kong/Shanghai 19,228

2. ICBC Bank 2006 Hong Kong/Shanghai 19,092

3. NTT Mobile 1998 Tokyo SE 18,099

4. Visa 2008 NYSE 17,864

5. AIA 2010 Hong Kong 17,816

10 nejlepších obchodů v historii1907 - 1929 dokázal správně předpovědět burzovní krach100 milionů USD (dnes asi 1,3 mld. USD2007 - 15 miliard USD2008 + 5 mld

3 John Templeton První investro v Japonsku Templeton World Fund 11954-2004 13,8%4 George Soros Zvítězil nad Bank Of England vydělal 1mld. USD5 Paul Tudor Jones Vítěz Černého pondělí 1987, 1929, více než 100 mil. USD

30 USD/barelrisk 2008 - vydělal 100 mil. USDnákup levných akcií amerických finančních ústavů stižených krizívydělal 4 mld. USDpokles na světěpředpověď pádu společnosti Enron z 90 na 1 USD, bankrot1996 založil Rogers International Commodity Index1998-2010 návratnost 290%vzestup cen ropy, propad akciíziskovost 86%

Zbohatl díky válceLouis Bacon10

Jak vydělat na krachuJim Chanos8

Komoditní býkJim Rogers9

Riskantní sázka na ropuAndrew Hall6

Specialista na krachující firmyDavid Tepper7

Jesse Lauriston Livermore Velký medvěd z WALL STREET1

2 John Paulson Sázka na propad nemovitostí

Největší akcionáři Applu

Podíl (v %)Dividenda za 3

roky (v mil. USD)

Fidelity Management 5,34 1580

Vanguard Group 3,99 1180

State Street Global Advisors 3,73 1100

BlackRock Institutional 2,59 770

T.Rowe Price 1,68 500

Capital World Investors 1,49 440

JP Morgan Asset Management 1,29 380

Invesco PowerSchares Capital 1,07 320

TIAA-CREF 1,06 310

Wellington Management Company 0,98 290

APPLE INC.• Růst akcií – za 5 let 344%

- za rok 56%• P/E 11,82%• P/E konkurence:

Microsoft 9,62%

Vývoj akcií

(USD/akcie)

FACEBOOK INC.

• Pokles akcií – od 18.5.2012 -48%

• P/E 33,64%

• P/E konkurence:

Google 13,59%

Vývoj akcií

(USD/akcie)

Uživatelé Facebooku napříč zeměkoulí

Počet uživatelů FB (mil.)

Podíl na celkové populaci světadílu

Severní Amerika 238 45,0%

Jižní Amerika 135 33,9%

Evropa 243 30,0%

Afrika 48 5,2%

Asie 257 6,7%

Austrálie a Oceánie 15 42,1%

Česká republika 3,7 36,7%

Celoroční bilance pražské burzy

Philip Morris ČR 23,02%

ČEZ -0,76%

Telefónica ČR -1,38%

Pegas Nonwovnes -3,69%

Fortuna -12,61%

Unipetrol -12,87%

Vienna Insurance Group -19,77%

AAA Auto -20,95%

Komerční banka 26,36%

Index PX -26,91%

KIT digital -45,04%

New World Resources -50,88%

Orco Property Group -54,99%

Erste Group Bank -60,91%

Central European Media Enterprises -66,62%

Obchodníci s cennými papíry (počet klientů)

2010 2011Fio Banka 39 800 51 500Brokerjet ČS 17 803 19 400Patria Direct 14 725 17 300BH Securities 6 550 8 280Atlantik FT 8 875 5 078

Výplata dividend

Dividendový výnos v

%

Navržená dividenda na akcii za rok 2011 (v Kč)

Dividenda 2010 (v Kč)

Meziroční změna

dividendy (v %)

Dividenda 2011 (v mld.

Kč)

Hodnota akcie 2.4.

2012 (v Kč)

ČEZ 5,6 45 50 -10,00 24,2 803

Fortuna 6,1 6 7 -14,29 0,3 99,15

Komerční banka

4,3 160 270 -40,74 6,1 3680

NWR 4,6 6 11 -45,45 1,5 131,2

PEGAS Nonwovens

6,2 27 25 8,00 0,3 438,6

Philip Morris ČR

7,9 920 1260 -26,98 2,5 11605

Telefónica Czech

10,3 40 40 0,00 12,9 389,8

Vienna Insurance

3,4 27 25 8,00 3,5 796,8

Hodnota fúzí a akvizic v ČR(v mld. eur)

2004 2,60

2005 7,81

2006 4,55

2007 4,83

2008 3,96

2009 3,02

2010 2,41

2011 1,07

Vývoj kurzu EUR/USD

Vývoj kurzu USD/CZK

Vývoj kurzu EUR/CZK

Vývoj kurzu EUR/CHF

Státní dluh ČR(v mld. Kč)rok suma

1993 158,8

2000 289,3

2004 592,9

2005 691,2

2006 802,5

2007 892,3

2008 999,5

2009 1178,2

2010 1344,1

2011 1495,0

2012 1602,0

2013 1714,0

2014 1791,0

Plánované deficity – úspory(v mld. Kč)

Deficit Úspora

2013 100 56,9

2014 70 94,7

2015 30 140,7

Zisky českých bank(v mld. Kč)

2011

ČS 13,6

ČSOB 11,2

KB 9,5

Kdo vydal jednokorunové dluhopisy

Datum vydání Kdo dluhopisy vydalZa kolik (v mil.

Kč)

Celkový úrok (v %)

Splatnost (v letech)

červen 2012 Ministerstvo financí ČR 15 300

21.6.2012 Advokátní kancelář Jansta, Kostka spol. s r.o.

285 12,00

29.6.2012 multigate a.s. 2 000 12,00 20

20.7.2012 Tipsport.net Holding a.s. 4 250 12,00

20.7.2012 Muscaria a.s. 500 12,00

20.7.2012 Tipsport Holding a.s. 1 900 12,00

31.7.2012 DNS a.s. 500 9,85 20

31.7.2012 Real Walter, a.s. 500 9,85 20

31.7.2012 Helvet Holding SE 500 13,00

Nejhodnotnější firmy regionu(podle tržní kapitalizace v mld. eur)

Pořadí Firma ZeměTržní

kapitalizaceZměna od

počátku roku

1. ČEZ ČR 16,523 0,81%

2. PKO BP Pol. 10,476 15,24%

3. Pekao Pol. 9,303 10,91%

4. PGE Pol. 8,228 -6,11%

5. PZU Pol. 7,023 16,25%

6. KGHM Pol. 6,117 22,14%

7. MOL Maď. 6,061 3,99%

8. Komerční banka ČR 5,806 18,35%

9. PGNiG Pol. 5,652 3,7%

10. INA Chor. 5,447 7,79%

11. Telefónica ČR ČR 5,373 12,34%

12. TPSA Pol. 5,220 0,18%

Zdroj: Deloitte, Reuters

Société Génerale + KB v zemích PIIGS

Société Générale

(v mld. eur)

Komerční banka

(v mld. Kč)

Řecko 2,9 Řecko 7

Španělsko 2,2 Španělsko 0

Itálie 4,5 Itálie 8,2

Portugalsko 0,4 Portugalsko 0,25

Irsko 0,2 Irsko 0

KBC + ČSOB v zemích PIIGS

KBC (v mld. eur)

ČSOB(v mld. Kč)

Řecko 0,5 Řecko 3,06

Španělsko 2,2 Španělsko 0,57

Itálie 6,1 Itálie 1,99

Portugalsko 0,4 Portugalsko 0

Irsko 0,3 Irsko 0

Zahraniční banka x Domácí banka

• Dividendy

• Úvěrové linky

• Prodej části podniku

• Nákup špatných aktiv

• Vyvedení podpůrných služeb

Špatné úvěry za r. 2011(v mld. Kč)

Říjen 6,05 8,21 5,19Září 6,24 8,5 5,26Srpen 6,28 8,49 5,25Červenec 6,26 8,33 5,24Červen 6,32 8,51 5,21Květen 6,27 8,45 5,23Duben 6,27 8,55 5,26Březen 6,36 8,76 5,22Únor 6,31 8,8 5,21Leden 6,3 8,87 5,15

Podíl špatných úvěrů (%)

Špatné úvěry firmám (%)

Špatné úvěry domácnostem (%)

Měsíc

Nováčci trhu

Počet klientů Vklady (v Kč)Zuno Bank 37 000 13 mld.Air Bank 25 000 10 mld.Equa bank 12 000 5 mld.ČSOB 4 mil. 596 mld.Česká spořitelna 5,2 mil. 672 mld.

Aktuální makro zátěžové testy ČNB

• Základní scénář Baseline je založen na únorové prognóze ČNB

• Výrazně nepříznivý scénář Dluhová krize kombinuje:– extrémní propad ekonomické aktivity v EU i v ČR: -6,3 % y-o-y ve 4Q

2012,

– ztrátu důvěry investorů vůči ČR – depreciace koruny a zvýšení dlouhodobých výnosů dluhopisů

– eskalaci dluhové krize v 3Q 2012:

(částečný odpis expozic vůči 15 vybraným zemím EU s vysokým veřejným dluhem)

– problémy mateřských skupin – ztrátu 1/3 hrubých expozic největších bank v ČR vůči svým mateřským skupinám

• I přes vysoce nepravděpodobnou a až extrémní zátěž indikují výsledky testů nadále vysokou míru odolnosti českých bank

VODNÍ BOHATSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKYPotenciál klientů vstupujících do systémů?

2010 2030

Věkové složení obyvatel Česka(v tis. osob)

Český OPT-OUT

• Nákladově nejhorší varianta „povinného soukromého pilíře“ – Reálné národohospodářské náklady: min. 3 % z aktiv

• Ignorování zkušeností s chováním klientů a penzijních institucí (behaviorální ekonomie) – Investiční riziko– Default fund – Řízení aktiv (chování manažerů) – Koncentrace odvětví

• Zbytečný nový produkt• Zbytečné penzijní společnosti • Projekce nákladů a efektů při různé míře účasti pojištěnců:

chybí • Neodůvodněnost přihození 2 % ze mzdy ze svého

– Pojistné 28 % ze mzdy nutno snížit, ne takto zvyšovat • Preference bohatších zaměstnanců

Hypoteční úvěry v ČR

Objem hypoték(v mld. Kč)

Úročeni(v %)

2003 36,2 5,00

2004 52 4,74

2005 72,1 3,98

2006 98,9 4,36

2007 145,5 5,34

2008 117,3 5,69

2009 74,4 5,61

2010 84,3 4,23

2011 119 3,56

• Od počátku (1993)– uzavřeno smluv o stavebním spoření

• 13,84 milionu kusů

– poskytnuto úvěrů• 1,94 milionu kusů

578,3 miliard Kč

– Na státní podporu vydalstát 172,4 mld. Kč

– Ke konci roku 2011:• vklady 433 mld. Kč

• úvěry (saldo) 293 mld. Kč

122

Stavební spoření

Trh stavebního spoření – rok 2011

SpořitelnaÚvěry

(mld. Kč)

Meziroční změna

(%)

Nové smlouvy 2011

(tisíce)

Smluv celkem(tisíce)

ČMSS 27,02 -0,5 283 1920

SSČS 4,25 -25 123 1096

Modrá pyramida 7,79 -14 94 718

Raiffeisen 6,53 -38 116 756

Wüstenrot 2,47 -58 69 455

Celkem 48,06 -17,5 685 4945

V České republice:•1993 – 2003 25 % z max. 18.000,- tj. až 4.500,-(180 €)•2004 – 2010 15 % z max. 20.000,- tj. až 3.000,-(120 €)•2011 – 2010 10 % z max. 20.000,- tj. až 2.000,-( 80 €)

V různých zemích se liší způsob konstrukce i výše státní podpory (rok 2012):•Rakousko až 36 € (3 % z max. 1.200 €)

•Německo až 45 € (8,80 % z max. 512 €)limitem je příjem do 25.600 € ročně(manželé nárokují společně až dvojnásobek)+ příspěvek zaměstnanci až 42 € (9 % z max. 470 €).

•Slovensko až 66 € (10 % z max. 663,9 €)

•Rumunsko až 250 € (25 % z max. 1.000 €)

Státní podpora „musí“ motivovat dostatek klientů ke vstupu do systému a spoření (zdroji refinancování úvěrů).

Její výše je odvislá od situace na trhu, pozice produktu a záměrů vlády.124

Stavební spoření

Základní změny od roku 2014:1.Prokazování účelového použití SP2.Možnost převést úspory a státní podporu do penzijního spoření3.Možnost financovat školné4.Možnost poskytovat stavební spoření i pro univerzální banky (od roku 2015)

125

Připravované změny (systémové)

Ad 1) Prokazování účelovosti na státní podporu

•MFČR navrhuje podmínit vyplacení záloh státní podpory prokázáním jejich účelového použití. Jde o porušení jedné ze zásad kolektivního systému stavebního spoření, ale nemělo by to mít pro systém zásadní dopad. (*)

• Negativa: značný nárůst administrativy. Klient průměrně využije 8 státních podpor, to znamená, že bude prokazovat použití 16.000 Kč na bydlení!

(*) Pro přežití systému stavebního spoření by bylo nemyslitelné prokazování účelovosti na celou uspořenou částku. Příliv přátelských klientů by byl absolutně nedostatečný.

1.Poznámka: v Německu to ale zavedeno je – podmínky

Ad 2) Možnost převést úspory a státní podporu do penzijního spoření

•Možnost převést stavební spoření do třetího pilíře vychází z dlouhodobého záměru stavebních spořitelen – návrh se vztahoval na prostředky státní podpory, vlastní prostředky pod motivací.

Ad 3) Možnost financovat „školné“

•Možnost financovat školné bylo nyní z návrhu vyňato, čeká se na vysokoškolský zákon. My se domníváme, že v intencích návrhu z roku 2009 lze zařadit do návrhu již nyní.

•Mj. není dobré, aby se přijímal zákon a byla avizována současně jeho další změna! Stavební spoření je na tuto možnost principielně přirozeně připraveno.

•Podmínka zavedení školného není nutná, neboť již nyní jsou stavební spořitelny dotazovány na možnost poskytnutí úvěru na školné na soukromých školách či případně na další vysokoškolské studium apod.

126

Připravované změny (II)

Ad 4) Možnost poskytovat stavební spoření i pro univerzální banky•Od roku 2015 mohou podle návrhu stavební spoření nabízet i univerzální banky.

– Stavební spořitelny zásadně nesouhlasí s formou, jak je v zákoně navrženo.

•Ve světě toto není obvyklé, specializace stavebních spořitelen zaručuje vyšší bezpečnost produktu a možnost samofinancování relativně nezávislé na okolním trhu.

– Německo – takto to uplatňují 3 veřejnoprávní zemské banky realizující stavební spoření, ale za podmínek zajištění samostatného účetního okruhu

•Ani za situace, kdy by stavební spoření nabízely i univerzální banky, však není podle našeho názoru přípustné, aby byl jeden produkt nabízen různými institucemi za jiných regulatorních parametrů a podmínek a přitom pod stejným názvem

– Investiční omezení pouze pro stavební spořitelny narušuje hospodářskou soutěž

– Konstrukce produktu, který je založen na odlišných principech a nese různá rizika i parametry, ale je nabízen pod jedním označením („stavební spoření“) je klamáním spotřebitele.

– V případě schválení zákona ve smyslu návrhu MF nemá stavební spoření budoucnost!

127

Připravované změny (III)

Penzijní reforma

• Reforma není z hlediska systémového nastavena optimálně – viz doporučení PES (2.“Bezděková komise“ )

• Nicméně přináší pokrok:– Konečně transformace III.pilíře– Zvyšuje podporu státu pro dobrovolné spoření na stáří– Zavádí II.pilíř –

• diversifikace a posílení zásluhovosti

• nové peníze do důchodového systému

– Pozitivní změny v I.pilíře.

• Do budoucna lze systém vylepšit nicméně rovněž vážně poškodit v případě protisměrných změn.

Komu se vyplatí penzijní reforma(kolik % ročního příjmu vydělá/prodělá při vstupu do 2. pilíře)

Hrubý měsíční příjem v Kč

Věk5 019

-11048

11073

-13261

13279

-15416

15417

-17720

17740

-19327

19331

-21980

22000

-25000

25000

-28987

29000

-3655136575-197824

20 -29 -3 8 23 27 33 41 48 - -

30 -25 -15 -7 -5 8 14 19 28 31 34

40 -20 -19 -15 -10 -5 -3 4 9 15 17

50 -21 -18 -10 -7 -5 -4 -3 2 6 8

MUŽI

nevyplatí se vyplatí se

Komu se vyplatí penzijní reforma(kolik % ročního příjmu vydělá/prodělá při vstupu do 2. pilíře)

Hrubý měsíční příjem v Kč

Věk5 019

-11048

11073

-13261

13279

-15416

15417

-17720

17740

-19327

19331

-21980

22000

-25000

25000

-28987

29000

-3655136575-197824

20 -71 -49 -34 - -17 - 8 - - -

30 -65 -48 -31 -27 -8 2 9 - 18 32

40 -48 -36 -27 -19 -14 -9 1 -1 10 14

50 -25 -20 -15 -12 -9 -6 -4 -2 -1 3

ŽENY

nevyplatí se vyplatí se

VODNÍ BOHATSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKYBude reforma úspěšná?

„Hlasování nohama“

Pokud II.pilíř zvolí jen cca 10 – 20% ekonomicky aktivního obyvatelstva (½ až 1 mil. osob), pak bude mít reforma omezený vliv na zajištění finančně trvale udržitelného důchodového systému

Politické riziko

Volby v roce 2014

Při posunu o rok je půlroční startovací „okno“ přesně v před- a těsně po-volebním období

Úpravy díky opozičním stranám (předdůchody, „kategorie“ povolání, …)

Penzijní fondyPočet klientů

(meziroční změna v %)

1 3

-5

4

-10 -8

80

-13

12

PF Čes

ké p

ojiš

ťovn

y

PF Čes

ké s

pořit

elny

ČSO

B P

F St

abili

ta

PF Kom

erčn

í ban

ky

AXA

PF

ING

PF

Alli

anz

PF

Aeg

on P

FG

ener

ali P

F

Penzijní fondyZhodnocení vkladů

(průměr za poslední 3 roky v %)

1,57

1,9

1,52

1,49

1,65

1,43

2,93

1,94

1,6

PF České pojišťovny

PF České spořitelny

ČSOB PF Stabilita

PF Komerční banky

AXA PF

ING PF

Allianz PF

Aegon PF

Generali PF

Kolik procent trhu mají pojišťovnyČeská pojišťovna 24,6

Kooperativa 13,2

Pojišťovna České spořitelny

11,7

ING 11,2

ČSOB Pojišťovna 7,4

Generali 5,7

Allianz 4,7

Axa 3,9

Amcico 3,7

Komerční pojišťovna 3,1

ČPP 2,6

Uniqa 2,6

Aegon 1,9

Aviva 1,9

Victoria 0,5

Dr Leben 0,1

Wüstenrot 0,1

Hasičská vzájemná poj. 0,02

Maxima 0,001

1. Samospotřebitelské MLM společnosti

2. Samostatné fyzické osoby3. Prodejci jednoho produktu vázaní na jednu finanční

instituci (společně s nabídkou z jiného oboru)

4. Prodejci více produktů vázaní na jednu finanční instituci (banky, pojišťovny)

5. Obchodníci s konkrétními produkty s nezávislým portfoliem (hypotéky, úvěry, investice)

6. Makléři zastupující klienta

7. Nezávislé poradenské společnosti – provizní

8. Nezávislí poradci – placení klientem

Kdo působí na trhu finančního poradenství?

Finanční zprostředkovatelé(rok 2010)

FirmaTržby

(mil. Kč)

Zisk před zdaněním(mil. Kč)

Počet poradců

Partners 1 064,0 80,7 2 476

OVB 832,5 140,0 3 000

Broker Consulting

531,0 27,8 1 200

AWD 350,8 17,6 400

SMS 185,0 9,5 703

Fincentrum 733,7 9,6 1 200

Podíl finančního zprostředkování na trhu

Zdroj: AFIZ, USF, ČAP, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, AKAT , *expertní odhad

Podíl finančního zprostředkování na trhu

Životní pojištění

Podíl zprostředkovatelů

(v %)

Suma placeného pojistného(v mld. Kč)

2009 35 8,1

2010 35 8,9

2011 49 8,6

Penzijní pojištění

Podíl zprostředkovatelů

(v %)

Souhrn příspěvků(v mld. Kč)

2009 28 2,8

2010 15 2,6

2011 53 1,8

Slovenský druhý důchodový pilíř(k 30.6.2012)

Penzijní společnost Počet klientů Spravovaný majetek v mil. eur

AEGON 183 310 518,13

Allianz 454 912 1 633,68

AXA 372 436 1 354,80

D.s.s. Poštovej banky 92 639 278,61

ING Tatry - Sympatia 147 255 558,16

VÚB Generali 203 776 743,25

Celkem 1 454 328 5 086,63

Hypoteční úvěry

Podíl zprostředkovatelů

(v %)

Objem úvěrů(v mld. Kč)

2009 17 89,7

2010 22 95,9

2011 21 141,2

Průměrná sazba hypotéky

Stavební spoření

Podíl zprostředkovatelů

(v %)

Suma cílových částek

(v mld. Kč)

2009 28 2,8

2010 15 2,6

2011 53 1,8

• Individuální selhání jednotlivců• Nestejnorodá regulace• Velmi nízká finanční gramotnost obyvatelstva• Prodej nevhodných produktů krytý poradenstvím• Působení „jednorázových struktur“

Neduhy trhu

Kolektivní investování v ČR v roce 2011

CZK = 224 064 892 664

… hodnota majetku k 31.12.2011 investovaného do podílových a investičních fondů nabízených v České republice

Historický vývoj majetku v podílových fondech v

Rozdělení dle typů fondů k 31.12.2011 – domácí a zahraniční fondy

Výsledky podílových fondů – rok 2011 (v %)

české zahraniční

Akciové fondy -17,23 -14,92

Smíšené -7,32 -5,59

Dluhopisové -1,21 -1,02

Peněžního trhu 0,65 -0,36

V čem je Česko (ne)atraktivníVzdělaná pracovní síla 80%

Kvalitní infrastruktura 76%

Konkurenceschopnost v nákladech 72%

Vysoká míra vzdělání 56%

Dobré pracovní podmínky 36%

Kvalitní výzkum a vývoj 28%

Stabilita a předvídatelnost politiky 24%

Dostupnost financování 24%

Konkurenceschopné daně 20%

Podnikatelsky přívětivé prostředí 20%

Dynamické hospodářství 20%

Kvalitní řízení korporací 16%

Otevřenost a pozitivní přístup 12%

Kompetentní vláda 8%

Kvalitní právní prostředí 8%

V čem je Česko (ne)atraktivní

Co se zhoršuje

• Zvyšují se daně z příjmu fyzických osob

• Investice za hranice klesají• Zahraniční investice do ČR klesají• Růst HDP zvolnil tempo• Inflace roste• Veřejné finance nejsou v dobrém

stavu• Příliš rozbujelá byrokracie• Důvěryhodnost manažerů klesá• Ekonomické a sociální reformy

drhnou• Inovativní kapacita je slabá

Co se zlepšuje

• Rozpočtový schodek• Důchodové reformy• Obchodní bilance• Export roste• Stabilita a vývoj měnového kurzu• Ochrana hospodářské soutěže• Zákony v oblasti nezaměstnanosti• Dlouhodobě nezaměstnaných je méně• Regulace na pracovním trhu jsou

přijatelné• Výdaje na zdraví jsou efektivnější• Vzdělanost roste• Roste počet počítačů na 1 obyv.