Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha

STROJNÍ LINKY

PRO PLO�NÝ POSTØIK

Prosinec 2006

© Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Praha2006

ISBN 80-86884-18-X

Autoøi: Ing. Pavel Kovaøíèek, CSc.

Ing. Zdenìk Abrham, CSc.

Technická a grafická spolupráce:

Vítìzslav Kadlec

Ing. Marie Kováøová

Vlasta Kocánová

Vladimír Scheufler

Marcela Vlá�ková

Lektoroval: prof. Ing. Miroslav Kavka, DrSc.

Výsledky uvedené v publikaci byly získány pøi øe�ení výzkumného zámìru MZE0002703101 �Vý-zkum nových poznatkù vìdního oboru zemìdìlské technologie a techniky a aplikace inovací oboru dozemìdìlství Èeské republiky�.Tato publikace byla vydána na základì pokynu MZe è.j.45414/2005-13020 �Odborná podpora poraden-ství, zamìøená na zákonné po�adavky hospodaøení a dobrý zemìdìlský a ekologický stav v oblasti vyu�ívánízemìdìlských technologických systémù�.

OBSAH

1 ÚVOD ............................................................................................................................................. 5

2 OCHRANA ROSTLIN ................................................................................................................... 6 2.1 Perspektivní pracovní postupy .................................................................................................. 7 2.2 Mechanizaèní prostøedky - legislativa........................................................................................ 8

3 POSTØIKOVAÈE ........................................................................................................................... 9 3.1 Konstrukèní øe�ení postøikovaèù................................................................................................. 9 3.2 Základní technologické èásti postøikovaèù ................................................................................ 11 3.3 Regulace dávkování .................................................................................................................. 14

3.4 Kapkové spektrum ................................................................................................................... 15

4 KVALITA PRÁCE POSTØIKOVAÈE .......................................................................................... 164.1 Faktory pùsobící na kvalitu práce postøikovaèe .......................................................................... 16

4.2 Úlet vìtrem a mo�nosti jeho omezení ........................................................................................ 21

5 PROVOZNÍ NASAZENÍ POSTØIKOVAÈÙ ............................................................................... 25 5.1 Plán ochrany rostlin .................................................................................................................. 25 5.2 Provozní po�adavky na postøikovaèe........................................................................................ 26 5.3 Postup pøi seøizování postøikovaèe............................................................................................ 26

6 TECHNOLOGICKÉ LINKY NA OCHRANU ROSTLIN ........................................................... 30 6.1 Zásady a postup sestavení strojní linky...................................................................................... 30 6.2 Doporuèené soupravy a strojní linky ......................................................................................... 30 6.3 Vyu�ití a ekonomika strojních linek ........................................................................................... 31

6.4 Hodnocení strojních linek ......................................................................................................... 31

7 LITERATURA .............................................................................................................................. 34

PØÍLOHA 1Pøehled vybraných zákonù a vyhlá�ek, které souvisejí s problematikouochrany rostlin ..................................................................................................................................... 35

PØÍLOHA 2Technické a technologické po�adavky na mechanizaèní prostøedky ....................................................... 36

PØÍLOHA 3Strojní linky pro polní postøik ............................................................................................................... 38

5

1 ÚVOD

Celosvìtová snaha sni�ovat v zemìdìlské výrobì náklady a co nejménì zatì�ovat �ivotní prostøedí ovlivòuje pøedev�ímpo�adavky na pøípravky pro ochranu rostlin a jejich aplikaci. V po�adavcích na postøikovaèe i techniku aplikace prostøedkùpro ochranu rostlin se stalo prvoøadým cílem zmírnit nepøíznivý dopad chemických látek na �ivotní prostøedí. Zemìdìlsképrodukty se na trhu uplatní pouze za podmínky, �e nebudou obsahovat ne�ádoucí látky. Lze pøedpokládat, �e v blízkébudoucnosti budou k dispozici technické prostøedky a postupy, které umo�ní rychle a levnì testovat pøítomnost ne�ádou-cích látek jak v  produktech rostlinné výroby, tak i v krmivech nebo potravinách pøi vstupu do tr�ního obìhu. Minimalizacidávek chemických prostøedkù se zárukou jejich dostateèné úèinnosti umo�ní jen stroje se spolehlivým a pøesným plo�nýmdávkováním. Práce tìchto strojù probíhá v pøírodních podmínkách s rozmanitými ru�ivými faktory. Precizní aplikace jemo�ná jen pøi definovaných provozních podmínkách. Cílem této èásti publikace je struèné seznámení s po�adovanýmifunkcemi plo�ných postøikovaèù ochrany rostlin, s parametry strojù, s vymezením rozsahu ru�ivých provozních faktorùpro pou�ití postøikovaèù, s jejich typickým zaøazením do strojních linek a s ekonomickými podmínkami vyu�ití.

6

2 OCHRANA ROSTLIN

Základním pøedpokladem vèasného ochranného zásahuproti chorobám, �kùdcùm a plevelùm je dùsledný a pravi-delný monitoring stavu porostu. Pìstitel musí rozpoznat,zda se jedná o po�kození rostlin �kùdci èi chorobami, nebopo�kození rostlin pøírodními vlivy, nesprávnou vý�ivouapod. (nezøídka se tyto vlivy i kombinují). Musí stanovitmíru napadení porostu a rozhodnout se pro ochranné opat-øení, které by mìlo být úèinné ale i ekonomicky zdùvodnì-né.

Mechanická ochranaMechanická ochrana patøí mezi základní zpùsoby boje

proti �kodlivým organismùm. Patøí sem pøedev�ím okopá-vání a pleèkování porostu, dále pak pou�ívání reflexníchlepivých pásù, feromonových lapákù apod. Nìkteré dal�ízpùsoby, napø. spalování rostlinných zbytkù, odstraòová-ní nemocných rostlin, ruèní sbìr napadených èástí rostlinpøípadnì ruèní sbìr �kùdcù se ve velkovýrobì pou�ívajíjen okrajovì.

Chemická ochranaChemická ochrana je v souèasné dobì nejvíce uplatòo-

vaná a nejúèinnìj�í. Spoèívá v cíleném uplatòování che-mických pøípravkù proti jednotlivým druhùm nebo skupinì�kodlivých organismù. Její hlavní výhodou je rychlost zá-sahu, výbìr vhodného pøípravku a operativní pøizpùsobe-ní dávky a koncentrace. Porosty je nutné pravidelnì kont-rolovat a evidovat výskyt konkrétních chorob a �kùdcù.K monitoringu se vyu�ívají feromonové nebo optické lapá-ky, signalizaèní zaøízení a vyu�ívají se rovnì� teplotní mo-dely vývoje �kodlivých organismù.Hlavní zásady:- chemickou ochranu provést neprodlenì, jakmile dojde

k pøekroèení prahu hospodáøské nebo ekonomické �kod-livosti v porostech,

- pou�ívat jen povolené chemické pøípravky, pøednostnìpou�ívat pøípravky s nízkou toxicitou, �etrné k �ivotnímuprostøedí, selektivní pøípravky,

- dávky chemických pøípravkù pou�ívat v rozmezí dopo-ruèené koncentrace, s pøihlédnutím k souèasným míst-ním podmínkám,

- vyu�ívat kvalitní aplikaèní techniku, pou�ívat smáèed-la, vyu�ívat mo�nosti míchání rùzných druhù chemic-kých pøípravkù, i s nìkterými hnojivy,

- chemické pøípravky, je-li to mo�né, støídat, aby se v conejvìt�í míøe zamezilo pøípadné  rezistenci na jedendruh pøípravku.

Hlavní nevýhodou chemické ochrany je její nepøíznivývliv na pøírodu a �ivotní prostøedí.

Biologická ochranaBiologická ochrana spoèívá ve vyu�ití pøirozených ne-

pøátel �kodlivých èinitelù rostlin. Výhoda biologického bojespoèívá v nulovém riziku po�kození plodiny (zpùsobenýmpøípadným nevhodným chemickým zásahem) a nenaru�eníekologické rovnováhy, proto�e i tato poèetná skupina pøi-rozených nepøátel �kùdcù mù�e být pøi chemickém zásahuzahubena. Souèástí biologického boje proti konkrétním�kùdcùm, nìkterým houbovým chorobám a proti hlodav-cùm je i pou�ití nìkterých mikroorganismù (hub, bakterií até� virù).

Integrovaná ochrana rostlinIntegrovaná ochrana je systém regulace �kodlivých èini-

telù, který vyu�ívá v�echny ekonomicky, ekologicky i toxi-kologicky pøijatelné metody pro udr�ení �kodlivých orga-nismù pod prahem hospodáøské �kodlivosti s pøednostnímzámìrným vyu�itím pøirozených omezujících faktorù. Zása-dou integrované ochrany je co nejvíce zachovat ekologic-ky vyvá�ené spoleèenství organismù a zasahovat proti�kodlivým organismùm v okam�iku, kdy nièivost �kodli-vých organismù zaèíná dosahovat ekonomických prahù�kodlivosti. K tomu úèelu vyu�ívá v�echny dostupné po-znatky a metody, biologické a agrotechnické zpùsobyochrany, znalost vztahù mezi rostlinami a �kodlivými èinite-li, znalost biologie nejen �kodlivých organismù, ale i jejichpøirozených nepøátel.

Vyu�ívání integrované ochrany rostlin podstatnì sni�u-je riziko po�kození �ivotního prostøedí.

Pøípravky na chemickou ochranu rostlinV souèasnosti se vyrábí a dodává celá �iroká �kála pøí-

pravkù na chemickou ochranu rostlin. Nejèastìji pou�íva-né pøípravky jsou pesticidy, které se podle biologické pù-sobnosti dìlí na:- herbicidy (pøípravky proti plevelùm),- insekticidy (pøípravky proti �kodlivému hmyzu),- fungicidy (pøípravky proti houbovým chorobám).

HerbicidyHerbicidy se z hlediska úèinku rozdìlují na neselektivní

(totální) a selektivní (výbìrové).Neselektivní herbicidy nièí témìø v�echnu rùstovì aktiv-

ní vegetaci, ale zpravidla nezabírají na semena a vegetativníorgány rostlin.

Selektivní herbicidy vyu�ívají morfologické rozdíly mezikulturní a plevelnou rostlinou (napø. odli�né postavení atvar listù, odìní rostliny, zpùsob ulo�ení vegetaèního vr-cholu, rozdílná hloubka koøenù, vývojová fáze rostlin apod.)a pùsobí tak, �e likvidují plevele a nepo�kozují kulturní rost-liny.

7

Herbicidy dále dìlíme podle pùsobnosti na herbicidykontaktní (té� dotykové), nièící pouze nadzemní èásti rost-lin zasa�ené postøikem a na herbicidy systémové (té� sys-temické), nièící nadzemní i podzemní èásti rostlin. V tomtopøípadì je pøípravek rostlinou vstøebán a rozveden vodivý-mi pletivy v celé rostlinì.

Podle doby aplikace se dìlí na preemergentní (pou�ívanépo zasetí pøed vzejitím plodiny) a na postemergentní (pou-�ívané na ji� vze�lé plodiny).

K herbicidùm pøiøazujeme i defolianty (urychlují opad lis-tù) a desikanty (zpùsobují vysu�ení rostliny).

Úèinnost pesticidù je mo�no zvý�it pomocí nìkterýchpomocných látek. Jsou to napø. aditiva (pøípravky pro zlep-�ení smáèivosti postøikových kapalin), adheziva (zlep�ujípokrytí a pøíjem postøikové kapaliny, prodlu�ují úèinnostpøípravku, pomáhají zabraòovat pøedsklizòovým a sklizòo-vým ztrátám semene, napøíklad øepky, hrachu, sluneènice,cibule, trav a brukvovitých), adjuvanty (látky zesilující pro-nikání herbicidu do pletiv plevelù).

Nìkteré pesticidy se dají mezi sebou kombinovat. Kom-binace jsou ekonomicky výhodné a docílíme �ir�ího úèin-ku pùsobení na �kodlivé organismy. Mohou se v�ak mísitjen pøípravky, které spolu chemicky nereagují a neovlivòujíse fyzikálnì. Kombinace dvou nebo více pøípravkù mohourovnì� pùsobit toxicky na o�etøovanou plodinu. Pro apli-kaci pesticidù je nezbytné dbát dùslednì doporuèení a ná-vodù výrobce a pou�ívat metodické pøíruèky na ochranurostlin.

Pesticidy se mohou kombinovat i s nìkterými tekutýmihnojivy. Známá a èasto pou�ívaná je kombinace s tekutýmhnojivem DAM 390, které výraznì zvy�uje úèinnost herbi-cidù.

InsekticidyInsekticidy s pøímým toxickým úèinkem na hmyz mohou

být podle zpùsobu úèinku systemické (pøípravek vniknedo rostliny a uèiní ji pro hmyz jedovatou po dobu a� nìko-lika týdnù), dále jsou insekticidní pøípravky dotykové, po-�erové a dýchací. Vìt�ina tìchto pøípravkù pùsobí zpravi-dla kombinovaným zpùsobem.

Dodávají se rovnì� nìkteré insekticidy, které nemají pøí-mý toxický úèinek na hmyz (napø.: repelenty (látky odpuzu-jící hmyz a zvìø), deterenty (látky, které znechucují hmyzupotravu, zabraòují mu v po�eru), atraktanty (pùsobí na báziferomonù, lákají hmyz do jednoduchých likvidaèních pastí)a chemosterilanty, jen� jsou urèené ke sterilizaci hmyzíchsameèkù.

FungicidyFungicidy rozdìlujeme podle úèinnosti do dvou skupin:

dotykové (kontaktní) a systemické (mohou pùsobit a� nì-kolik týdnù). Nìkteré fungicidy mají rovnì� rùstovì regu-laèní efekt.

Úloha Státní rostlinolékaøské správyOdpovìdným úøadem za výkon na úseku rostlinolékaø-

ské péèe s pùsobností na území Èeské republiky je Státnírostlinolékaøská správa (SRS). Podle ustanovení zákonaè. 326/2004 Sb. vykonává pùsobnost ve vìcech ochranyrostlin a rostlinných produktù, pøípravkù a dal�ích prostøed-kù na ochranu rostlin, mechanizaèních prostøedkù pou�í-vaných k ochranì rostlin, rostlinolékaøského dozoru a øíze-ní ve vìcech rostlinolékaøské péèe. Dále - mimo jiné - naøi-zuje mimoøádná rostlinolékaøská opatøení a v této souvis-losti øe�í krizové situace, provádí opatøení proti zavlékání aroz�iøování �kodlivých organismù, popøípadì invazních�kodlivých organismù, zabývá se odbornými rostlinolékaø-skými èinnostmi a odborné zpùsobilosti k jejich výkonu.SRS dále sleduje výskyt �kodlivých organismù vèetnì in-vazních �kodlivých organismù a poruch na pozemcích a vobjektech, kde se pìstují, skladují nebo zpracovávají rostli-ny nebo rostlinné produkty, vyhodnocuje informace o ne-�ádoucích úèincích registrovaných pøípravkù a dal�ích pro-støedkù, zabezpeèuje a provádí rostlinolékaøskou diagnos-tiku. Vydává periodikum Vìstník SRS, v nìm� zveøejòujeinformace o dokumentech z oblasti rostlinolékaøské péèe,informace o výskytu �kodlivých organismù, pøehledy o re-gistraci pøípravkù a dal�ích prostøedkù, pøehledy provozo-vatelù kontrolního testování mechanizaèních prostøedkù ajiné významné informace pro veøejnost (podrobnìj�í infor-mace na www.srs.cz).

Metodická pøíruèka na ochranu rostlinPraktickou a nepostradatelnou pomùckou pro ochranáøe

(ale i pro zahrádkáøe a jiné u�ivatele) je Metodická pøíruèkapro ochranu rostlin. Pøíruèku vydává Odbor prostøedkùochrany rostlin SRS. Pro úèelnou ochranu rostlin je dálenezbytný Seznam registrovaných pøípravkù na ochranurostlin zveøejòovaný ve Vìstníku SRS. Aktualizovaný Se-znam registrovaných pøípravkù je vydávaný ka�dý rok.

Pro oblast ochrany rostlin platí celá øada zákonù a vyhlá-�ek. Pøehled vybraných zákonù a vyhlá�ek, které souvisejís problematikou ochrany rostlin je uveden v pøíloze 1.

2.1 Perspektivní pracovní postupy

Vývoj techniky pro chemickou ochranu rostlin sledujesoubì�nì dva smìry. První smìr vyu�ívá souèasných stro-jù doplnìných zdokonalenými principy jejich ovládání akontroly èinnosti, aby se na celém pozemku urèeném k o�et-øení dosáhlo rovnomìrné aplikace pøípravku v míøe nutnépro jeho dostateènou úèinnost. Druhým, vzdálenìj�ím cí-lem je o�etøovat jen ta místa na pozemku, kde se nachází�kodlivý èinitel. Na zbývající plo�e aplikaci neprovádìtvùbec nebo pou�ít pouze ni��í preventivní dávku chemic-kého pøípravku.

8

Lokálnì diferencované o�etøování v rámci pozemkuPøi pou�ívání herbicidù v boji proti plevelùm se zaèínají

vyvíjet postøikovaèe se systémem �on line�, u nich� se pøí-mo bìhem práce na poli snímá barevný obraz o�etøovanéplochy. Obraz se pøená�í do palubního poèítaèe, který jejanalyzuje a podle barvy, obrysù, tvaru a textury listù odli�íkulturní plodinu od plevele. Postøik se provádí jen na téèásti postøikového zábìru a po dobu, aby zasáhl plochu, nakteré systém plevel registruje. Podobná metoda se pou�ívápøi pøihnojování kapalnými dusíkatými hnojivy, kdy èidlareagují na zastoupení zelenì na hodnocené plo�e (mno�-ství chlorofylu).

Dal�í progresívní systém vychází z pøedpokladu, �e �kod-livý èinitel se v kulturách nevyskytuje ojedinìle, ale v tìchlokalitách pozemku, kde jsou pro nìho nejvhodnìj�í pod-mínky. Dnes jsou ji� ovìøeny metody multispektrální ana-lýzy svìtla odra�eného porostem (napø. pøi leteckém snímá-ní). Metody jsou schopny rozli�it plodinu, rozli�it barvoua vzrùstem se odli�ující lokality s plevelem nebo jiné ano-málie ve zdravém porostu. Zpracují je do digitální i grafickémapové informace, kterou mù�eme uchovávat a vyu�ívatpro øízení následné èinnosti strojù. Podle vyti�tìných mapmusí potom specialista pozemnì dohledat vyznaèená mís-ta, identifikovat pøesnou pøíèinu a pøiøadit potøebná náprav-ná opatøení. Dùvodem proè tyto informace nezískávat po-zemním pozorováním, je jeho èasová nároènost. Výkon-nost specializovaného odborníka pøi pochùzce po pozem-cích je pøi informativní prohlídce 10 ha.h-1, pøi mapovánílokalit 1 ha.h-1. Pøitom získání informace se musí uskuteènitv dobì rychlého vegetaèního vývoje rostlin a její aktuál-nost je u nìkterých typù zásahù jen 2 a� 4 dny. I kdy� fi-nanèní pøínos dosa�ený úsporou chemického pøípravkunahradí náklady na pozemní mapování, nelze je provádìtceloplo�nì z èasových dùvodù.

Systém pozemního prùzkumu lze pou�ít pouze za pøed-pokladu, �e prùzkumník pøi pochùzce a následnì i postøiko-vaè má i informaci o tom, kde se na pozemku nachází. Protento úèel na�el vyu�ití dru�icový navigaèní systém GPS,jeho� polohová pøesnost do ± 10 m i za nepøíznivých pod-mínek je pro tento úèel dostateèná. Palubní poèítaè si podleokam�ité polohy na pozemku nalezne øídící data odpovída-jící shodným souøadnicím a zvolí postøik s plnou nebo sesní�enou preventivní dávkou, popøípadì jej uzavøe.

V souèasné dobì se vìt�ina zásahù provádí konvenèní-mi plo�nými postøikovaèi.

2.2 Mechanizaèní prostøedky - legislativa

Technické po�adavky na mechanizaèní prostøedky naochranu rostlin

Základní podmínky pro mechanizaèní prostøedky naochranu rostlin jsou uvedeny ve vyhlá�ce Ministerstvazemìdìlství è. 334/2004 Sb. ze dne 4. kvìtna 2004 o mecha-nizaèních prostøedcích na ochranu rostlin.

Pøehled tìchto po�adavkù je uveden v pøíloze 2.Kromì tìchto po�adavkù se u postøikovaèù s vysokým

roèním vyu�itím stává bì�ným i doplòkové vybavení. Usnad-òuje práci obsluhy, pøispívá k zvý�ení kvality zásahua hygieny práce.Ø Mezi nejbì�nìj�í lze poèítat míchací zaøízení chemických

prostøedkù. Pøíprava postøikové jíchy bez tohoto zaøíze-ní je pomalá a je pøi ní zvý�ené nebezpeèí zasa�ení ob-sluhy nebo kontaminace pùdy koncentrovanými che-mickými pøípravky. Pro pøípravu premixu (pøedøedìníkoncentrátu postøikovým médiem) se zaøízení spou�tína paralelogramu tìsnì nad zem, obsluha manipuluje spøípravky pod úrovní pasu. Souèástí zaøízení je tryskana vyplachování distribuèních obalù.

Ø Dálkové ovládání uzavíracích ventilù postøiku (i pro jed-notlivé sekce) a �krticího ventilu pro nastavení pracov-ního tlaku. Pokud obsluha se strojem pracuje soustav-nì po celou sezónu, stává se samozøejmostí.

Ø Pøetlaková kabina s filtroventilaèním zaøízením.Ø Monitorovací zaøízení - zpracovává údaje èidel o ujeté

dráze a pracovním tlaku nebo prùtoku a zobrazuje namonitoru okam�ité hodnoty pracovní rychlosti, hekta-rové dávky, pracovního tlaku, zpracovanou plochu znáplnì zásobní nádr�e i jiné. Kromì toho zaznamenávái denní a celkové údaje o provedené práci. Jsou to -cel-ková doba provozu postøikovaèe, doba aplikace, objemaplikované jíchy, celková o�etøená plocha a dal�í. Proinstalaci zaøízení je podmínkou dálkové ovládání uzavírání postøiku a jednotlivých sekcí. Pro stroje urèenépro práci v oblasti slu�eb monitorovací zaøízení umo�-òuje oddìlený záznam dat pro jednotlivé pozemky dopamìti a získaná data pøenést do kartotéky honù v cen-trálním poèítaèi. Evidence chemických zásahù je povinná.

Ø Øídící poèítaèová jednotka plní vý�e zmínìné monito-rovací funkce a udr�uje nastavenou hektarovou dávkuna konstantní úrovni nezávisle na pracovní rychlosti.

Ø Zaøízení pro oznaèování pracovního zábìru se u postøikovaèù dodává pouze na pøání. Pro preemergentní zá-sahy a plodiny bez kolejových meziøádkù je bì�nì vyu-�ívaný pìnový znamenák. Od roku 2004 bývá zastou-pen zaøízením, které vyu�ívá prostorovou navigaci po-mocí GPS.

Ø Podpora postøiku �pøídavným vzduchem� - zaøízení, kteréomezuje pùsobení jízdního vìtru a �dodává energii� ka-pièkám z trysek ve fázi prùniku do porostu. Umo�òujezvý�ení pracovní rychlosti postøikovaèe do 12 km.h-1,pøi o�etøování plodin fundicidy a  insekticidy zvy�ujepokryvnost a úèinnost zásahu.

Zemìdìlce by v�ak mìla zajímat i problematika oprav audr�ování provozuschopného stavu. Opravy postøikova-èù se bì�nì provádìjí výmìnou kvalitativnì a konstrukènìodpovídajících komponent, i kdy� nejsou od pùvodníhovýrobce. Tato skuteènost není pøeká�kou pro provozovánípostøikovaèe nebo pøi jeho testování. Po ka�dé zmìnì (kro-mì výmìny celé sady trysek shodné velikosti a typu) jev�ak nutné zopakovat test stroje.

9

Návìsné postøikovaèeU návìsného postøikovaèe umo�òuje vlastní podvozek

zvý�it u�iteènou hmotnost nádr�e a umístit na stroj pøídav-né zaøízení (nádr� na oplachovou vodu, zaøízení pro postøiks podporou vzduchu). Pro práci v kolejových meziøádcíchobilnin a v okopaninách mù�eme pou�ít u traktoru kultivaè-ní kola bez nebezpeèí pøetí�ení pneumatik, rozlo�ení hmot-nosti soupravy na dal�í nápravu zmen�uje hloubku stopy autu�ení pùdy. Pou�ívají se kola o velkém prùmìru 44" nebo48", která mají men�í valivý odpor a ni��í mìrné tlaky napùdu. Zároveò zvy�ují svìtlost podvozku (obr. 2).

Obr. 1 Nesený postøikovaè 1200 l, pracovní zá- bìr 18 m, vybavení pøídavným vzduchem Hardi Twin

3.1 Konstrukèní øe�ení postøikovaèù

Z hlediska agregace postøikovaèe jsou u nás roz�íøenypostøikovaèe nesené na tøíbodovém závìsu traktoru, ná-vìsné a samojízdné.

Nesené postøikovaèeU nesené verze musí splòovat v�echny funkèní nároky

na podvozek traktor. Nesená modifikace (obr. 1) pøevládá ustrojù se zásobní nádr�í do 1000 l a s pracovním zábìrempod 15 m. Odpadá zde vlastní podvozek, který zvy�uje cenunávìsného stroje této velikostní øady minimálnì o 70 a�100 %. Dal�í výhodou vedle ceny stroje je vysoká manév-rovací schopnost. Traktor v�ak musí mít mìnitelný rozchodkol alespoò na 1500 nebo 1800 mm pro práci v øádkovýchkulturách a v kolejových meziøádcích obilovin.

Vìt�í kapacita zásobníku neseného postøikovaèe si vy-�aduje agregaci s traktory vy��ích výkonových tøíd kvùlizachování podmínky øiditelnosti a únosnosti pneumatik.Negativním dùsledkem vy��í hmotnosti soupravy je nad-mìrné utu�ování pùdy a vy��í mìrná spotøeba nafty.

3 POSTØIKOVAÈE

Obr. 2 Návìsný postøikovaè 3200 l, pracovní zábìr 24 m

Moderní verze mají nastavitelný rozchod kol. Po�kozo-vání porostu pøi otáèení na souvrati stopou vyboèující zestopy traktoru lze odstranit umístìním kloubu na pøipojo-vacím závìsu stroje doprostøed rozvoru mezi zadní nápra-vou traktoru a nápravou postøikovaèe nebo pou�itím øíze-né nápravy postøikovaèe (obr. 3).

Obr. 3 Technické øe�ení pøipojení návìsného po- støikovaèe s omezením po�kození poros- tu pøi otáèení

S jedineèným øe�ením systému øízení nápravy postøiko-vaèe pøi�la firma HARDI � patent Pending (obr. 4a). Trapé-zové zavì�ení vleèené nápravy postøikovaèe zmen�uje po-lomìr otáèení soupravy, zvy�uje její stabilitu pøi otáèení,postøikový rám je je�tì v prùbìhu otáèení (obr. 4b) kolmona øádky, proto se neovlivòuje dávka aplikovaná pod konciramen.

1 0

Obr. 4 Trapézové zavì�ení vleèené nápravy postøikovaèe - a (fa HARDI, patent Pending) umo�òuje kopírování stropy traktoru a zlep�uje kinematiku pohybu postøikového rámu pøi otáèení sou pravy na souvrati - b

Nezanedbatelnou výhodou u návìsné modifikace je vy��íprovozní pohotovost. Vìt�inou je pøipojení stroje snaz�íne� u neseného stroje.

Samojízdné postøikovaèeTato modifikace shrnuje výhody obou pøedchozích (obr.

5). Navíc speciální konstrukce rámu a náprav umo�òujevelkou svìtlost stroje nad 0,9 m, která je nutná napø. prodesikaci plodin pøed sklizní apod. Samojízdné podvozkyumo�òují výmìnu kol. Pro chemické zásahy v obilovináchna jaøe za ménì pøíznivých podmínek a pro zásahy pøedo-sevní se montují �iroké nízkotlaké nebo flotaèní pneumati-ky, pro práci v porostech zase kultivaèní kola. Renomovanéfirmy dodávají podvozky se standardním øízením (obr. 6a), søízením v�ech kol (obr. 6b), kdy zadní kola kopírují stopupøedních, nebo i s vyosením zadní nápravy (obr. 6c ) propráci na svahu po vrstevnici - eliminuje �ují�dìní ze sva-hu�. Vysoké poøizovací cenì (3 mil. Kè a více) musí odpoví-dat i roèní vyu�ití (nad 6000 ha.rok-1).

Obr. 5 Samojízdný postøikovaè 5000 l, pracov- ní zábìr 24 m

Obr. 6 Schematické znázornìní standardního systému øízení - a; øízení v�ech kol - b; posunutí osy jízdy zadní nápravy - c

1 1

3.2 Základní technologické èásti postøikovaèù

Zásobní nádr�Zásobní nádr�e se ji� vyrábìjí umìlohmotné nebo lami-

nátové. Tvarovány jsou tak, aby v nich nemohly vznikatúsady. Sací potrubí èerpadla je vyvedeno z prohloubení vespádovaném dnu nádr�e, aby v nádr�i nezùstával nevyèer-patelný zbytek jíchy ani na svahu. Technologicky nevy-prázdnitelný zbytek v nádr�i je pøedpisy omezen, v praxijeho objem nepøevy�uje podle velikosti nádr�e 5 a� 15 l.

Pro informaci obsluhy musí být nádr� vybavena sta-voznakem objemu naplnìní se stupnicí. Nádr� je v horníèásti opatøena kontrolním a plnícím otvorem o minimálnísvìtlosti 300 mm. Musí být opatøen dobøe tìsnícím víkemzaji�tìným proti náhodnému otevøení a ztrátì. Proti vniknu-tí vìt�ích neèistot do nádr�e je v plnícím otvoru vlo�enosíto ve tvaru ko�e.

Postøikovaèe jsou vybaveny pøídavnou nádr�í na èistoutechnologickou vodu o objemu cca 10 % zásobní nádr�e.Po ukonèení práce postøikovaèe slou�í èistá technologickávoda k vypláchnutí zásobní nádr�e a rozvodù postøikova-èe, øedìní technologického zbytku jíchy i vnìj�í hrubouasanaci (obr. 7). V�e je mo�né provádìt na poli, kde je nejmen-�í nebezpeèí úniku kontaminované vody do vodoteèí nebokanalizace.

Obr. 7 Moderní postøikovaè je vybaven tlako- vou støíkací pistolí k  provedení hrubé vnìj�í asanace stroje pøímo na poli

MícháníMíchání obsahu nádr�e je nutné pøi pøípravì postøikové

jíchy a po krátkodobém pøeru�ení postøiku, u nerozpust-ných pøípravkù vytváøejících emulze a suspenze i v prùbìhuaplikace. U postøikovaèù pøevládá hydraulický zpùsob mí-chání jíchy v nádr�i.

Pou�ívá se míchacích trysek s ejektorovou hubicí neborozvodné trubky s tryskami umístìné nade dnem nádr�e.Pro zvý�ení míchání pøi pøípravì jíchy je èasto vøazen dru-

hý míchací rozvod s velkými a úèinnými tryskami, èastooznaèovaný jako tlakové míchání. Ten je napájen samo-statným pøívodem pouze pøi uzavøeném postøiku celého po-støikového rámu. Èasto je vyu�íván i pro výplach zásobnínádr�e èistou vodou po ukonèení postøiku.

FiltraceVelká pozornost je vìnována èistotì postøikové jíchy.

Neèistoty v jí�e nebo �patnì rozmíchané prá�kové pøíprav-ky ucpávají trysky. Tím se zhor�uje, èasto a� nepøípustnì,kvalita zásahu. Èi�tìní trysek zpùsobuje prostoje postøiko-vaèe.

Jícha pøed pøíchodem do trysek prochází a� 5 filtry (obr.8). Ko�em v plnícím otvoru se sítem o svìtlosti 1 mm, sacímfiltrem 0,4 mm pøed èerpadlem, tlakovým ve výtlaku èerpa-dla a sítkem v tìlese trysky. Poslední dva stupnì filtracemají výmìnné vlo�ky, svìtlost jejich sít se øídí podle para-metrù pou�itých trysek.

Obr. 8 Pìtinásobný filtraèní systému postøiko- vaèù firmy RAU 1a,b - hrubá filtrace v plnícím nebo sa- cím ko�i; 1c - síto v nádr�i mísicího za- øízení; 2, 3 - sací filtr s hrubým sítem; 4 - tlakový filtr se zpìtným proplacho- váním a vymìnitelnými síty; 5 - filtr v dr�áku trysek

V�echny filtry na postøikovaèi (vèetnì sacího) musí umo�-nit èistìní i v pøípadì zcela naplnìné zásobní nádr�e, ani�by uniklo více jíchy, ne� je ve vlastním tìlese.

Tlakový filtr je samoèistící. Jeho konstrukce umo�òujeprùtok èásti jíchy z primární strany síta zpìt do nádr�e. Tímse odná�ejí hrub�í èástice, èasto �patnì rozpu�tìného prá�-kového pøípravku, a nehrozí zanesení filtru.

1 2

ÈerpadloÈerpadlo dopravuje pøi postøiku jíchu pod potøebným

tlakem do trysek. Kromì toho je vyu�ito i pro plnìní zásob-ní nádr�e vodou, pøi rozpou�tìní pøípravkù a pøípravì po-støikové jíchy, pro hydraulickou homogenizaci obsahu zá-sobní nádr�e a u strojù s pøídavnou nádr�í na oplachovouvodu i pro asanaci nádr�e a rozvodù jíchy po ukonèeníaplikace.

U postøikovaèù se pou�ívají èerpadla hydrodynamická(vìt�inou jednostupòová radiální odstøedivá) a hydrosta-tická (nejroz�íøenìj�í jsou membránová a pístová).

Odstøedivé èerpadloOdstøedivá èerpadla jsou lacinìj�í, pracují s maximálním

tlakem do 500 kPa. Charakteristika prùtoku v závislosti naotáèkách má kvadratickou závislost, proto synchronizacedávky v závislosti na pracovní rychlosti lze docílit jen vespojení s øídícím poèítaèem. Dosahují vysokých prùtokù,co� je výhoda pøi plnìní postøikovaèe. Pracují s dostateènouúèinností pouze pøi vy��ích otáèkách (nad 1500 min-1), pro-to jsou pohánìna hydromotorem nebo vývodovou høídelítraktoru pøes pøevod dorychla.

Hydrostatické èerpadloHydrostatická èerpadla se èasto oznaèují jako objemová.

Patøí mezi nì pístová, plun�rová, membránová a zubováèerpadla. Jejich prùtok má témìø pøímo úmìrnou závislostna otáèkách. Této výhody se u�ívá pøi pohonu od kolapostøikovaèe, kdy je zmìnou otáèek èerpadla øízen prùtokdodávaný èerpadlem, a tím i hektarová dávka automatickyregulována (synchronizována) s pracovní rychlostí. U po-støikovaèù s pohonem èerpadla od kola musí být pro ved-lej�í operace postøikovaèe - plnìní nádr�e atd., vøazeno je�-tì pomocné èerpadlo.

Pøi pohonu objemového èerpadla konstantními otáèkami(v závislosti na otáèkách motoru) mù�e být dodávaný ob-jem øízen regulací zdvihu pístu. Bez této regulace je hekta-rová dávka synchronizována s pracovní rychlostí jen vrámci zaøazeného rychlostního stupnì traktoru.

Nespornou výhodou membránových èerpadel je oddì-lení pohyblivých mechanických èástí membránou od jíchy,která má èasto korozívní a abrazívní úèinek. Jejich spolehli-vost a �ivotnost je vysoká. Konstruují se s 2 a� 6 hvìzdico-vitì ulo�enými membránovými hlavami. Dosahují pracov-ního tlaku od 1,0 do 2,0 MPa pøi objemové výkonnosti do320 l.min-1.

Postøikovací rámNa rámu postøikovaèe je umístìný rozvod postøikové jí-

chy s tryskami. Jeho �íøka odpovídá násobku modulu pra-covních zábìrù strojù pro setí a o�etøování plodin (3 m). Unás se nejbì�nìji pou�ívá 12, 18 a 24 m. Má splòovat tytofunkce:- skládání z pracovní do pøepravní polohy a zpìt- vý�kové nastavení trysek do pracovní polohy- u pracovních zábìrù nad 6 m ji�tìní proti po�kození

pøi nárazu na pøeká�ku, která se nachází ve vzdále-nosti do 10 % pracovního zábìru od konce ramene(po minutí pøeká�ky se automaticky vrátí do pùvod-ní polohy)

- u vìt�ích zábìrù nad 12 m je stabilizován rovnobì�-nì s povrchem pozemku, dnes nejèastìji výkyvnýmdvojitým lichobì�níkovým zavì�ením.

Postøikový rám patøí mezi nejnamáhanìj�í èásti stroje.Pou�ívají se lehké pøíhradové konstrukce z uzavøených ten-kostìnných ocelových profilù.

Vý�ka postøikového rámu nad o�etøovanou plochou ajeho pohyb ve vertikální i horizontální rovinì výraznì ovliv-òují místní hektarovou dávku. Optimální vý�kau �tìrbinových trysek s úhlem rozptylu 110° je 0,5 m, s úh-lem 80° 0,7 m. Pøi men�í vý�ce se rozptylové obrazce jed-notlivých trysek nedostateènì pøekrývají, zhor�uje se pøíè-ná nerovnomìrnost rozptylu. Naopak zvìt�ením vý�ky jezvý�ené nebezpeèí úletu.

Rychlý pohyb trysky ve svislé rovinì smìrem dolù zpù-sobuje místní pøedávkování a naopak. Proto se u postøiko-vaèù pou�ívá výkyvné zavì�ení postøikových ramen. Pøipøejezdu nerovností se rám stabilizuje svou setrvaènouhmotností. Dvojnásobné výkyvné zavì�ení pøi stranovémzaji�tìní v rovinì tì�i�tì ramen (svahová poloha) pùsobíshodnì i na sva�itých pozemcích. U aktivnì stabilizova-ných postøikových rámù mìøí na ramenech umístìná èidlavzdálenost od o�etøovaného povrchu. Podle jejich údajùjsou hydraulicky nastavována do vodorovné polohys aplikaèní plochou.

Rozvod postøikové jíchyRozvod postøikové jíchy je slo�en ze spojovacích hadic,

potrubí, armatur, dr�ákù trysek, bezpeènostního pøetlako-vého ventilu a ovládacích ventilù. Propojuje jednotlivéfunkèní èásti postøikovaèe a umo�òuje obsluze pomocí ovlá-dacích ventilù spou�tìt jednotlivé funkèní okruhy postøi-kovaèe - plnìní nádr�e vodou, pøípravu postøikové jíchy(tzn. pøimísení chemických pøípravkù a jejich homogenizaciv nádr�i), postøik, popøípadì i vyplachování potrubí a nádr-�e pøed ukonèením práce nebo pøi zmìnì pøípravku.

Napájení trysek u plo�ných postøikovaèù je èlenìno mi-nimálnì na dvì èásti - sekce o shodné �íøce. Trysky jsouumístìny v dr�áku trysek. Na jedné sekci jsou bì�nì napá-jeny spoleèným prùchozím potrubím s dostateènou svìt-lostí, aby i nejvìt�í pou�ívané trysky pracovaly se stejnýmtlakem.

Souèástí dr�áku trysek je poslední stupeò filtrace. Hus-tota síta se urèí podle po�adavku výrobce pou�itých try-sek.

Druhým prvkem integrovaným do dr�áku je ventil protiodkapávání jíchy. U pru�inových ventilù se postøik pøi sní-�ení tlaku pod 70 a� 80 kPa pùsobením tlaku pru�iny auto-maticky uzavøe. U pneumaticky uzavíraných ventilù se trys-ky ovládají tlakovým vzduchem. Elektropneumatické ovlá-dací ventily pro jednotlivé sekce jsou umístìny pøímo napostøikovém rámu (obr. 9).

1 3

Obr. 9 Schéma rozvodù postøikovaèe od firmy Dammann s cirkulací postøikové jíchy a pneumatickým zavíráním trysek v jed- notlivých sekcích

Pneumatické zavírání postøiku trysek lze pova�ovat zabezúkapové, kromì toho umo�ní rozvodový systém se stá-lou cirkulací postøikové jíchy, pøi kterém je na ka�dé tryscepo celou dobu postøiku konstantní pracovní tlak.

Tryska se na dr�ák pøipevòuje pøevleènou maticí s bajo-netovým uchycením, které zaji��uje stabilní polohu �tìrbi-nových trysek k postøikovému rámu.

TryskyTrysky pou�ívané na plo�ných postøikovaèích podle

energetického zpùsobu rozptylu se dìlí na hydraulické,mechanické (rotaèní) a pneumatické.

Mezi trysky vyu�ívající hydrostatické energie kapalinypøed tryskou patøí ku�elové, víøivé, �tìrbinové, nárazové avíceotvorové. Trysky rotaèní a pneumatické se pou�ívajípro speciální aplikace, nejsou pøíli� roz�íøeny.

Rotaèní tryskaU rotaèních trysek se rozmetá kapalina rotujícím kotou-

èem s frekvencí otáèení 1500 a� 4500 min-1. K jejich roz�íøe-ní u nás zatím nedo�lo pravdìpodobnì pro jejich vysokoucenu. Ve specifických pøípadech aplikace mohou být vý-hodné, nebo� s nimi lze docílit dávek 20 a� 50 l.ha-1 pøistøedním objemovém prùmìru kapkového spektra 400 a�600 µm s podílem kapek pod 100 µm do 15 %.

Pneumatická tryskaU pneumatické trysky disperguje rychle proudící vzduch

kapalinu pøivádìnou do dýzy (obr. 10). Vzniká jemné kap-kové spektrum, které je na hranici mezi rosièi a postøikovaèi.

Obr. 10 Schéma rozptylu postøikové jíchy pneu- matickou tryskou

Hydraulická tryskaTryska u plo�ných postøikovaèù patøí mezi klíèové prv-

ky, které podmiòují kvalitu práce stroje, proto si její výbìrzaslou�í nále�itou pozornost. Z materiálù jsou pro výrobutrysek pou�ívány nerezocel, tvrzená nerezocel, otìruvzdor-né umìlé hmoty POM, KETAMAL, SYNTAL a oxid hliníku- keramická hmota vysoce odolná otìru. Výroba trysek zmosazi ponìkud ustupuje, pou�ívá se u speciálních typù

vyrábìných v men�ích sériích. Z kovových materiálùi keramiky se ji� vìt�inou vyrábí jen funkèní vlo�ka, která jezapu�tìná do umìlohmotného tìlesa, barevnì rozli�enéhopodle velikosti prùtoku.

Na plo�ných postøikovaèích jsou v bì�ném provozu nej-roz�íøenìj�í trysky - �tìrbinové, nárazové, víceotvorové avíøivé.

�tìrbinová tryska�tìrbinové trysky jsou nejroz�íøenìj�ím typem pou�íva-

ným pøi aplikaci plo�nými postøikovaèi. Pracují pøi tlacích100 a� 500 kPa. V standardním provedení rozptylují kapali-nu do plochého vìjíøe s úhlem rozptylu 80° nebo 110°. Trys-ky s men�ím úhlem rozptylu jsou urèeny pro pásový po-støik. Pùdorysný rozptylový obrazec má tvar úzké elipsy.Objemový rozptylový obrazec má trojúhelníkový tvar.

Úhel rozptylu je úmìrný pracovnímu tlaku na trysce. Jme-novité hodnoty u bì�ných trysek se dosahuje pøi tlaku300 kPa a vy��ím. Kromì toho se dodávají specializovanéøady trysek, které pracují v specifických re�imech. Z tìchtose nejèastìji setkáváme s tryskami XR, LP a AD.

�tìrbinové trysky XR (�irokorozsahové) jsou trysky ur-èené pro postøikovaèe s automatickou regulací dávkováníDPA. Úhel rozptylu 110° dosahují v celém doporuèenémrozsahu pracovního tlaku 100 a� 400 kPa.

Øada LP je urèena pro práci pøi nízkých tlacích od 100 do250 kPa, pøi kterých je men�í podíl kapek pod 100 µm. Vtakovémto pracovním re�imu lze pracovat i s nízkými hek-tarovými dávkami se sní�eným nebezpeèím úletu.

1 4

U protidriftových trysek (oznaèovaných AD - antidriftnebo DG) je na vtoku vøazena kruhová dávkovací clona, zakterou je prakticky �tìrbinová tryska s vìt�ím prùtokem.Jeliko� se za clonou sni�uje tlak pod 100 kPa, vytváøejí sevelké kapky. Dostateèný tlakový spád na dávkovací clonìzaruèuje dodr�ení dávky pøi kolísání pracovního tlaku po-støikovaèe a není ohro�ena spolehlivost ventilu proti úka-pu trysek.

Dvou�tìrbinové trysky (obr. 11) jsou urèeny pro aplikacifungicidù a kontaktních insekticidù v obilovinách. Tryskavytváøí dva ploché obrazce se vzájemným úhlem 75°. Pøijízdì postøikovaèe jeden smìøuje dopøedu, druhý vzad, tímje na rostliny postøiková jícha naná�ena z obou stran adociluje se vysoké pokryvnosti.

Obr. 11 Pøíklad provedení a schéma èinnosti dvou�tìrbinové trysky

Tvar rozptylového obrazce a po�adavek na minimálnìdvojnásobné pøekrytí vy�aduje, aby rovina rozptylu tryskybyla natoèena k postøikovému rámu o 5° a� 10°. Pøi tomtouspoøádání nedochází k vzájemnému naru�ování rozptyludvou sousedních trysek. Z tohoto dùvodu je na �pièce tì-lesa u �tìrbinových trysek pøedepsáno osazení umo�òujícínatoèení trysky a její pøidr�ení pøi dotahování pøevleènématice. Jeliko� se roz�íøilo pou�ívání tzv. �bajonetových�matic, které nastavení trysek vzhledem k postøikovému rámuzabezpeèují, jsou rozmìry trysky i této matice doporuèenymezinárodní normou ISO 10626. Tato norma v�ak není v�e-mi výrobci respektována a trysky nejsou obecnì zamìni-telné. Napø. trysky fy HARDI, v poslední dobì u nás èastou�ívané, mají specifické rozmìry.

Nárazové trysky jsou urèeny pro aplikaci herbicidù (ze-jména systémových) a kapalných hnojiv. Plocha deflekto-ru ve tvaru paraboloidu vytváøí plochý paprsek s úhlemrozptylu a� 140°. Rozptylový obrazec má lichobì�níkovýtvar. Doporuèený pracovní tlak je 100 a� 200 kPa, pøi vìt-�ích tlacích je v kapkovém spektru trysky vysoký podílkapek pod 100 µm.

Víceotvorová tryskaVíceotvorové trysky pro aplikaci kapalných hnojiv mají

za dávkovací clonou komùrku, v které se tlak sni�uje a o�et-øovaná plocha se �kropí� kapièkami o prùmìru 1,5 a� 3 mm.Vyrábìjí se s 3 a� 8 otvory. Pøi aplikaci na list je popálenírostlin nìkolikanásobnì ni��í, ne� po o�etøení �tìrbinový-mi tryskami.

Trysky víøivé a s plným ku�elovým rozptylem se pou�í-vají k aplikaci fungicidù a insekticidù pro celoplo�ný po-støik (obilní klasy, brambory). Pøi pracovním tlaku 300-400 kPa dosahují jemného rozptylu a vysoké pokryvnosti.

3.3 Regulace dávkování

Dávkovací zaøízení pou�ívané u postøikovaèù lze rozdìlitdo 5 základních skupin, specifikovaných v tabulce 1.

U systému závislého dávkování - bez synchronizace spracovní rychlostí, se nejèastìji pou�ívá odstøedivé èerpa-dlo a seøizování pracovního tlaku ve zpìtné vìtvi postøiko-vé. Je roz�íøen jen u nízkotlakých postøikovaèù (do 500 kPa)s malým pracovním zábìrem. U tohoto zpùsobu musí ob-sluha po nastavení hektarové dávky dodr�ovat konstantnípracovní rychlost i pracovní tlak, tzn. pro celý pozemekzvolit pøevodový stupeò a otáèky motoru podle terénua sva�itosti tak, aby tyto podmínky dodr�ela.

Dávkování s nejroz�íøenìj�ími membránovými objemo-vými èerpadly a seøizováním pracovního tlaku je nezávisléna pracovní rychlosti v rozsahu pracovních otáèek motorutraktoru, tedy jen pro zaøazený rychlostní pøevodový stu-peò. Pøi pøeøazení na jiný pøevodový stupeò musí být zno-vu nastaven pracovní tlak pro postøik. Toto dávkování mávìt�ina levných variant traktorových postøikovaèù.

Systém nezávislého dávkování se synchronizací hekta-rové dávky postøikové jíchy s pracovní rychlostí - oznaèo-vaný DPA, mají zaøízení, která regulují hektarovou dávkupostøikové jíchy nezávisle na pracovní rychlosti i zaøaze-ném pøevodovém stupni. Mají odeèítání ujeté vzdálenostiodvozené od poètu otáèek volného kola postøikovaèe nebosledované radarem. Vìt�ina vyu�ívá dnes ji� levných mik-ropoèítaèových øídících jednotek pro automatické seøízeníhektarové dávky regulaèním ventilem. Tyto systémy dáv-kování vy�adují dálkové ovládání uzavíracích armatur, tla-komìr s elektrickým výstupem pro odeèítání okam�itéhotlaku nebo prùtokomìr postøikové jíchy. U�ití mikropoèíta-

1 5

Èerpadlo Indikace

Systém dávkování typ

zpùsob pohonu

prùtoku jíchy do trysek

pracovní rychlosti

Øízení prùtoku

postøikové jíchy

Stupeò synchronizace

s pracovní rychlostí

závislý odstøedivé od motoru pracovním

tlakem -

pracovním

tlakem

bez

synchronizace

èásteènì

nezávislý (DPM)

objemové od motoru pracovním

tlakem -

pracovním

tlakem

synchronizace

pro zaøazený rychlostní

stupeò

nezávislý

(DPA)

odstøedivé

nebo objemové

od motoru pracovním

tlakem nebo prùtokomìrem

radarem nebo

od kola postøikovaèe

�krcením ve

vratné nebo pøímé vìtvi

úplná

synchronizace

Postøikové

jíchy

nezávislý

(DPA) objemové

od volného

kola

postøikovaèe

pracovním

tlakem nebo

prùtokomìrem

- otáèkami

dávkovacího

èerpadla

úplná

synchronizace

Pøípravku -

injekèní

nezávislý

(DPA) objemové

øízené podle

pracovní

rychlosti

radarem nebo

od kola

postøikovaèe

úplná

synchronizace

Tab. 1 Systémy dávkování u postøikovaèù

èe je v�ak bì�nì vyu�ito pro monitorování hodnot pracov-ního tlaku, okam�ité hektarové dávky, doby postøikování,jakou vzdálenost postøikovaè ujede do konce aplikace zbyt-ku jíchy v nádr�i apod. Tyto okam�ité informace jsou výho-dou, nebo� umo�òují obsluze vèas zasáhnout v pøípadì zji�-tìných nedostatkù. Prùtokomìr pro øízení hektarové dávkyje oproti tlakomìru výhodnìj�í, nebo� registruje skuteènýprùtok tryskami a vyluèuje odchylku v dávkování pøi opo-tøebení trysek.

Systém nezávislého dávkování s øízením koncentrace jí-chy v závislosti na pracovní rychlosti má v�ité oznaèeníinjekèní dávkování. Umo�òuje souèasnì aplikaci a� 4 dru-hù kapalných chemikálií do smì�ovaèe zaøazeném v rozvo-du k tryskám. Udr�uje pøedem nastavenou hektarovou dávkupøípravku pøi zmìnì pracovní rychlosti zvy�ováním èi sni-�ováním koncentrace postøikové jíchy. Pracovní tlak nosnékapaliny je udr�ován na konstantní hodnotì. To umo�òujedodr�et stálou velikost kapièek. Koncentrovaný pøípravekje odebírán pøímo z vratného obalu. Po ukonèení práce u�i-vateli odpadá starost o likvidaci obalu a zbytku postøikovéjíchy i asanaci zásobní nádr�e. Tento zpùsob dávkování

není dosud v praxi roz�íøen. Je vhodný jen pro kapalnépøípravky. Mnohé pøípravky se v�ak dodávají jen v prá�ko-vé formì, v roztoku by byla sní�ena jejich skladovatelnosta stabilita.

3.4 Kapkové spektrum

Kapkové spektrum je dáno velikostí trysky a pracovnímtlakem. Platí pravidlo - èím vìt�í tryska a men�í pracovnítlak, tím jsou vìt�í kapky. Pøi výtoku ze �tìrbinové tryskyse tvoøí plochá proudnice s rychlostí výtoku kolem 3 m.s-1.Ta se tøí�tí na kapky a� pøi prùletu vzduchem. Velikost ka-pek je závislá na tlou��ce proudnice (je daná konstrukcí avelikostí trysky) a na vzájemné rychlosti kapaliny a vzdu-chu. Standardní tryska XR má ve v�ech èástech kapkové-ho spektra men�í støední prùmìry kapek i ni��í výtokovourychlost ve srovnání s antidriftovými tryskami (DG/AD1104)nebo s tryskami, které mají pasivní pøisávání vzduchu(TD02). Porovnání parametrù uvedených druhù trysek jeuvedeno v tabulce 2.

Typ trysek Jednotka XR12004 DG/AD1104 TD02 Tlak kPa 210 210 830

Prùtok tryskou l.min-1

1,32 1,33 1,33

VD10 mm 145 219 233

MVD mm 292 420 452

VD90 mm 465 617 691

Støední rychlost kapek m.s-1

2,5 2,8 3,5

Maximální rychlost kapek m.s-1

10 11 12

Tab. 2 Srovnání parametrù trysek TeeJet pøi 8 km.h-1 a hektarové dávce 200 l.ha-1

Poznámka: VD10 je kvartil, kdy je 10 % objemu kapek men�ích a 90 % objemu kapek vìt�ích, VD90 je kvartil, kdy je 90 % objemu kapek men�ích a 10 % objemu jsou vìt�í kapky, MVD je støední prùmìr kapek

1 6

U �tìrbinových trysek je velikost rozptylovaných kapekv rozmezí 20 a� 700 µm. Zásadní význam pøi výbìru tryskymá vedle VMD podíl kapek men�ích ne� 100 µm, nebo� tytovlivem proudìní vzduchu, nebo z dùvodu odpaøení, èastonedolétnou na o�etøovanou plochu.

Velikost kapek má zejména velký význam, kdy� úèinnostpou�itého chemického prostøedku je na ní závislá. Pokudfungicidy a insekticidy pùsobí kontaktnì, musí pokrýt cílo-vou plochu s dostateènou hustotou. Potom platí, èím men-�í kapky, tím se dosáhne lep�í plo�né pokryvnosti.

Kromì poètu kapek má na pokryvnost vliv smáèivostpovrchu rostliny. Na smáèivém povrchu se stejným obje-mem kapky pokryje vìt�í plocha.

Dùle�itým faktorem pro pokryvnost je i energie kapky.Pokud kapky dopadají na cílovou plochu s vysokou ener-

gií (ta je pøímo úmìrná rychlosti dopadu), tøí�tí se, vytvoøíi sekundární kapky, pokryvnost se zvy�uje. Podle pravidlaStokese je prùmìrná pádová rychlost pøímo úmìrná gravi-taèní síle, mìrné hmotnosti kapaliny, druhé mocninì prù-mìru kapky a nepøímo úmìrná dynamické viskozitì. Prùmìrkapky je v tomto vztahu nejvýznamnìj�ím faktorem. Veli-kost kapky a výtoková rychlost z trysky jsou dominantní-mi faktory pro výbìr trysky jak z hlediska úèinnosti postøi-ku, tak i pro sní�ení úletu.

Pro hrubou orientaci se pou�ívá termínù - jemné kapkypro spodní, støední kapky pro støední a hrubé kapky prohorní èást uvedeného spektra - viz tabulka 3. Pro kapalnáhnojiva se doporuèují velmi hrubé kapky - jejich VMD pøe-sahuje horní hranici 700 µm.

Aplikaèní látka Druh zásahu Doporuèený

rozptyl Typ trysky

Fungicidy a

insekticidy bìhem vegetace jemný �tìrbinová

Herbicidy pøed a po vzejití støední �tìrbinová

Kapalná hnojiva

pùdní herbicidy pøed setím hrubý

�tìrbinová

nárazová

víceotvorová

Kapalná hnojiva bìhem vegetace hrubý a� velmi

hrubý

nárazová

víceotvorová

Tab. 3 Doporuèení pro volbu rozptylu pøi o�etøování polních plodin

4 KVALITA PRÁCE POSTØIKOVAÈE

Na kvalitì práce provádìného chemického zásahu senejvy��í mírou podílí odbornost a dodr�ení technologickékáznì obsluhy, technické vybavení postøikovaèe se øadí nadruhé místo. Úrovni technického vybavení postøikovaèe jepodøízen pracovní re�im stroje, proto jeho dodr�ování máprioritní charakter.

U lépe vybaveného postøikovaèe (napø. monitorovacímzaøízením) je obsluha rychle informována o okam�itých hod-notách dosahovaných faktorù a mù�e je okam�itì korigo-vat. U postøikovaèù s øídícím poèítaèem probíhá tato korek-ce automaticky a prùbì�nì. To je pøedpoklad k dosa�eníoptimální dávky na celé o�etøované plo�e. Odpovìdná ob-sluha a dostateèné znalosti v�ak mohou pøevá�it vliv tech-nického vybavení, proto se i s lacinìj�ím strojem mù�e vprovozu dosáhnout lep�ích výsledkù.

4.1 Faktory pùsobící na kvalitu prácepostøikovaèe

S kvalitativními faktory a se zpùsoben, jak ovlivòují kva-litu práce postøikovaèe, by se mìli seznámit v�ichni, kdopostøikovaèe provozují nebo si tyto práce nechávají pro-vést slu�bou.

Vliv pracovní rychlostiPostøikovaèe vybavené synchronizací dávkování (s ob-

jemovým èerpadlem nebo øídícím poèítaèem) dodr�ují hek-tarovou dávku pøi zmìnì pracovní rychlosti automaticky,ale pouze v rozsahu daným výrobcem zaøízení (u vìt�iny± 30 %).

1 7

U postøikovaèù, které jsou vybaveny pouze rovnotla-kým ventilem (star�í systémy s odstøedivými èerpadly), jetøeba bezpodmíneènì dodr�ovat stálou pracovní rychlostbìhem o�etøování celého pozemku. Nastavený pracovnítlak je konstantní, ka�dá zmìna pracovní rychlosti vyvolánepøímo úmìrnou zmìnu dávky. Z hlediska mo�ných �kodje vìt�í riziko spojeno s poklesem pracovní rychlosti. Po-kles pracovní rychlosti o 30 % zpùsobí vzrùst dávky na165 %, oproti tomu zvý�ením rychlosti o 30 % poklesnedávka na 77 %, tj. o jednu ètvrtinu. Z tohoto hlediska jeproto výhodnìj�í agregovat postøikovaè s energetickýmzdrojem s dostateènou zálohou výkonu.

Doporuèená rychlost pøi postøiku �tìrbinovými tryskamise støední disperzí je 8 km.h-1. Pøi vy��í rychlosti je zvý�e-né nebezpeèí únosu vlivem �jízdního vìtru� (viz �Jízdnívítr a jeho negativní úèinek�). U postøikovaèù pracujícíchs pøídavným vzduchem je mo�ná aplikace do rychlosti12 km.h-1.

Prùtok kapaliny tryskouPrùtok je charakteristickou vlastností trysky, nejdùle�i-

tìj�í pro dávkování chemického prostøedku. Bìhem prácepostøikovaèe je závislý na pracovním tlaku. Pokud zajistí-me, aby se tlak pøed tryskou nemìnil, má prùtok tryskoukonstantní hodnotu.

Ka�dé zachycení neèistot v trysce sni�uje její prùtok. Pøipráci obsluha není schopna drobné nedostatky v èinnostitrysek rychle poznat. Tìmto technologickým nedostatkùmse pøedchází vybavením postøikovaèe úèinnou filtrací vnìkolika stupních - pøi plnìní postøikovaèe, v sacím potrubípøed èerpadlem, samoèistícím filtrem ve výtlaèné vìtvi zaèerpadlem, tlakovým èistièem pro jednotlivé postøikovésekce a sítkem v dr�áku trysky. Pravidelná kontrola stavufiltrù je potom vìt�inou dostateènou prevencí.

Opotøebení trysekI trysky podléhají opotøebení. Prùtok se u nich pou�ívá-

ním zvy�uje. Rychlost opotøebení závisí na pracovním tla-ku, materiálu trysek, chemických a fyzikálních vlastnostechpostøikové jíchy. Nejrychleji se opotøebovávají trysky zmosazi, následují z nerezoceli, tvrzené oceli, speciálníchhou�evnatých umìlých hmot (Syntal, Ketamal, POM), nej-lépe odolávají keramické. Na celém postøikovém rámu musíbýt trysky se stejným stupnìm opotøebení. Rozdíl v prùto-ku mezi tryskami jedné sady by se nemìl li�it o více ne�± 5 % od prùmìru. Pøi po�kození jedné trysky v sadì jevhodnìj�í ji vymìnit za pou�ívanou s pøibli�nì shodnýmprùtokem ne� za novou. Pro pou�ívané trysky, které ji� majíprùtok vy��í ne� o 10 %, je nutné pøepoèítat dávkovacítabulku. Výhodu mají postøikovaèe s prùtokomìrem pro øí-zení dávky (ve srovnání s øízením dávky podle pracovníhotlaku), ty pracují se skuteènými prùtoky. �ivotnost tryskykonèí pøi 20% zmìnì prùtoku, kdy se ji� mìní úhel rozptylui kapkové spektrum.

Pracovní tlakVliv pracovního tlaku postøikové kapaliny na prùtok není

tak výrazný, nebo� prùtok je pøímo úmìrný druhé odmocni-nì z pracovního tlaku. Pro zvý�ení prùtoku na dvojnáso-bek je proto zapotøebí ètyønásobného pracovního tlaku.

Pro kapkové spektrum trysek platí obecná zásada - èímvy��í tlak, tím men�í støední prùmìr kapek, vìt�í podíl ma-lých kapek pod 100 µm a zároveò vìt�í nebezpeèí úletu.

Stabilizace a tuhost postøikového rámuVýkyvy postøikového rámu ovlivòují i okam�itou dávku.

Dávka se pøi pohybu ramene dozadu a dolù zvy�uje, pøiopaèném pohybu se sni�uje. Zmìna dávky je pøímo úmìrnárychlosti pohybu. Proto je dùle�ité, aby v�echny postøiko-vaèe s pracovním zábìrem nad 12 m mìly výkyvné zavì�e-ní ramen (pasivní stabilizace). Úèinné tlumièe pùsobící vesvislé a horizontální rovinì tlumí pøená�ení rázù z podvoz-ku do ramen, zvy�ují jejich �ivotnost i plo�né dodr�ení dáv-ky.

Stálá koncentrace postøikové jíchyVìt�ina postøikovaèù je dnes vybavena alespoò dvou-

stupòovým úèinným hydraulickým míchacím zaøízením.Kontrola jeho èinnosti bez speciálního vybavení není mo�-ná, v praxi spoèívá jen ve vizuální kontrole pohybu kapali-ny v èásteènì naplnìné zásobní nádr�i.

Dodr�ování pracovního zábìruNa dodr�ení rovnomìrnosti plo�né dávky se kromì dáv-

kovacího zaøízení podílí pøesnost navazování pracovníchjízd postøikovaèe. Pøi vìt�ích pracovních zábìrech je i prozku�enou a peèlivou obsluhu obtí�né dodr�et rozteè pra-covních jízd. Aby nevznikaly viditelné chyby, je tendencek pøekrývání zábìrù. To platí pøi práci s pìnovými znamená-ky i pøi vytváøení kolejových meziøádkù pøi setí. Obì jmeno-vané techniky jsou ve srovnání s navazováním jízd odha-dem obsluhy pøínosem.

Po roce 2002 se i u nás nabízí dal�í technický pomocníkpro dodr�ování zábìrù - zaøízení pro øízení paralelních pra-covních jízd s vyu�itím diferenciální dru�icové navigace -Diferential Global Positioning System (DGPS), èasto ozna-èované jako �navigátor�.

V nabídce se vyskytují 2 typy pøístrojù. První typ signa-lizuje odchylku od ideální dráhy a øidiè ji manuálnì vyrov-nává (obr. 12). Druhý typ je roz�íøením prvního, má pøiøazensilový výstup na øízení traktoru (obr. 13), pomocí kterého seautomaticky odchylka od ideální dráhy vyrovnává. Roz�í-øení o automatické øízení je mo�né provést dodateènì.

1 8

Obr. 12 Pøíklad svìtelné li�ty a ovladaèe zaøízení pro manuální navazování pracovníchjízd, která se umis�uje v zorném poli øidièe (fy LH Agro). Souèástí zaøízení jeanténa DGPS (umístìná na støechu kabiny) a mikropoèítaè s DGPS.

Obr. 13 Elektrický servomotor pou�ívaný k automatickému vyrovnávání smìru jízdysoupravy (vhodný pouze pro traktory s posilovaèem øízení)

Obsluha navigátoru je jednoduchá. Pomocí ovladaèeobsluha zvolí zpùsob jízdy po poli (obr. 14). Èinnost zaøíze-ní pro paralelní jízdy zaèíná digitálním záznamem první jízdystroje po pozemku. V dal�ím kroku poèítaè od této linie namapì vytýèí po�adované linie dal�ích jízd s rozteèí shod-nou s pracovním zábìrem (s pøesností pod 0,02 m). Pøi práci

potom porovnává okam�itou pozici stroje s touto po�ado-vanou linií, odchylku od ní signalizuje obsluze nebo pøiautomatickém øízení dává signál ovladaèi. Automatický re-�im zapíná po otoèení na souvrati øidiè tlaèítkem, pøi manu-álním zásahu do øízení se re�im automaticky vypíná.

1 9

A B

C

Obr. 14 Základní nabídka standardních re�imù v menu zaøízení pro øízení paralelních pracovníchjízd k volbì zpùsobu jízd po poliA - pro pøímou jízdu zadanou dvìma bodyB - zadáním vodící nepøímé linie ohranièené dvìma bodyC - kombinace pøedchozích, zaèíná zpracováním souvratí, v jejich� hranicích se pracuje po pøímkáchPoznámka: V bodech OK oznaèuje obsluha zaèátek a konec zvoleného re�imu.

2 0

Zaøízení pro øízení paralelních pracovních jízd ponejvícevyu�ívají dvoufrekvenèní pøijímaèe DGPS, jejich� pøesnostje závislá zejména na pou�ité korekci. Komerènì �íøené ko-rekèní signály jsou distribuovány ve dvou úrovních pøes-nosti. Pøi pou�ití �hrubé korekce� se dosahuje pøesnosti ±0,5 a� 1,0 m. Pro automatické øízení se vyu�ívá pøesné ko-rekce (dnes �íøené z dru�ic nebo z pozemních základovýchreferenèních stanic). Potom tato zaøízení pracují s pøesnostído ± 0,1 m. K hlavní výhodì tìchto zaøízení je mo�nost prá-ce pøi zhor�ené viditelnosti (i v noci), sni�uje se míra pøe-krytí dvou zábìrù nebo vynechání aplikace.

Dal�ím a ménì publikovaným kladem zaøízení je mo�nostzáznamu mapy provedeného záznamu dávky a pracovnírychlosti na jednotlivých pozemcích. K tomu je nutné sys-tém doplnit pamìtí a modulem pro pøenos dat do PC. Pøipou�ití doplòkového programu je mo�né zpracovat data doformy po�adované pro evidenci operací ochrany rostlin.

Vypínání postøiku pøi otáèení na souvratíchV praxi se èasto setkáváme, �e obsluha na souvrati nevy-

píná postøik. Tato záva�ná nekázeò zpùsobí pøi otáèení po-støikovaèe nedostateènou dávku pod vnìj�ím ramenem amnohonásobné pøekroèení dávky na konci vnitøního rame-ne.

Jízdní vítr a jeho negativní úèinekNejdostupnìj�í zpùsob precizace ochrany rostlin

s vyu�itím standardních postøikovaèù - postøik v pravý èas- je nejbezpeènìj�í a nejefektivnìj�í cestou redukce dávekchemikálií. A� u� se jedná o plevel, plísnì nebo hmyz, jedùle�ité zasáhnout je v jejich nejzranitelnìj�ích stádiích as potøebnou pokryvností cílové plochy. Vèasnost je klíèemk dosa�ení maximální biologické úèinnosti zásahu. Tím máale termín pro postøik k dispozici jen krátký èasový úsek.Z tohoto hlediska vyplývá potøeba vysoké výkonnostipostøikovaèe. Jak jsme se ji� zmínili, má pracovní rychlostomezení, která jsou závislá jak na vybavení postøikovaèetak i na provozních podmínkách.

Za postøikovým rámem pøi jízdì postøikovaèe vzniká pod-tlak. Je nízký, ale jeho úèinek postaèí ovlivòovat malé kap-ky s malou pohybovou energií. Za postøikový rám se právìmalé kapky �nasávají� a vytváøejí �závoj�. V praxi se tomu-to ne�ádoucímu jevu øíká �jízdní vítr� (obr. 15). Jestli�e tomuchceme zabránit, musíme jezdit pomalu, nesmíme pou�ívattrysky s �jemným rozptylem� nebo vy��í postøikový tlak,kdy je v kapkovém spektru zvý�ený podíl kapek pod 100 ìm.V tab.4 je pøíklad doporuèení maximálního postøikového tla-ku pro �tìrbinové trysky TeeJet v závislosti na síle vìtru.

A B

Obr. 15 Za postøikovým rámem vzniká �jízdní vítr� (A), který je pùvodcem vzná�ejícího se ml�ného závoje za postøikovaèem (B)

2 1

Maximální pracovní tlak (kPa) pøi rychlosti vì tru (m.s-1) do Tryska 1 2 3 4 5

XR110015 150 - - - -

XR11002 250 130 - - -

XR11003 380 200 150 - -

XR11004 400 300 250 130 -

XR11005 400 400 300 150 -

XR11006 400 400 400 250 -

XR11008 400 400 400 350 100

Tab. 4 Doporuèený maximální pracovní tlak pro �tìrbinové trysky TeeJet podle síly vìtru

4.2 Úlet vìtrem a mo�nosti jeho omezení

Existuje øada opatøení, kterými lze pøispìt ke sní�ení úle-tu:- K  úèinnému opatøení nále�í clona, která prostor pod

postøikovým rámem a pod tryskami chrání pøed pùso-bením vìtru. Mechanické zakrytí trysek fy Holder (obr.16) z 80. let minulého století zabraòovalo pùsobení vzni-ku �jízdního vìtru� i èelního vìtru, v praxi se pøíli� ne-roz�íøilo z  dùvodu vysoké pøídavné hmotnosti postøi-kového rámu a jeho komplikovaného skládání do pøe-pravní polohy.

Obr.16 Mechanická clona na postøikovémrámu firmy Holder

- V následujícím období se v nabídce výrobcù postøiko-vaèù objevil princip se vzduchovou clonou za trys-kami (napø. Kyndestofte), který mìl podobnou úèinnost. Pou�ití rozvodu vzduchu rukávcem z vrstve-ných tkanin sní�ilo nároènost na konstrukci rámu.Systém Kyndestoft má pevnì nastavené trysky na po-støikovém rámu do svislé polohy a vzduch z rukávceproudí kruhovými otvory s rozteèí 105 mm a jeho smìrlze regulovat pouze ve smìru dozadu od svislé polohy.Souvislá vzduchová clona vzniká pøibli�nì 15 cm podpostøikovým rámem.

- Opatøení, které umo�ní zvý�it pracovní rychlost postøi-kovaèe a sní�í náchylnost kapek k úletu, je vyu�ití conejvìt�ích trysek nebo typù trysek, které tvoøí malý po-díl kapièek pod 100 µm. Mezi nì nále�í: �irokorozsahové XR - mají sní�ený podíl drobných kapièek pøi vy��íchpracovních tlacích; jsou urèeny pro postøikovaèe s re-gulací dávky synchronizovanou s pracovní rychlosti,antidriftové AD (DG) - �tìrbinová trysky s pøedsaze-nou kalibrovací clonou. Tato clona udr�uje pracovnítlak nad 200 kPa. Za ní prakticky následuje �tìrbinovátryska, která pøi clonou daném prùtoku pracuje pøi ni�-�ím tlaku.injektorové s pøisáváním vzduchu (obr. 17) -do trysky se za dávkovací clonou pøisává vzduch, vznik-lé postøikové médium nabývá na celkovém objemu,k rozptylu lze pou�ít vìt�í trysku ne� u pøedcházejícíhoantidriftového provedení. Zhruba 15 % objemu kapkyvyplòují vzduchové bubliny, které po dopadu na o�et-øovanou plochu praskají, vytváøejí sekundární kapky,pokrývá se vìt�í plocha a zvy�uje se pokryvnost.

- Mezi nejúèinnìj�í protiúletové opatøení nále�í systémypostøiku s podporou �pøídavného vzduchu� - TWINSystém (Hardi), TWIN Stream (Hardi), Degania Spra-yers (Rau).

2 2

Obr. 17 Schematický øez tryskou s pøisáváním vzduchu konstruovanou pro dr�ák trysky s pøevleènou maticí

1 � adaptér se závitem 2 � pøevleèná matice3 � dávkovací clona 4 � pøisávání vzduchu5 � smì�ovací komora 6 � uklidòovací komora7 � vzdu�ník 8 � tryskaPopis nejroz�íøenìj�ích protiúletových opatøení

Volba nízkoúletových trysek odolnìj�ích jízdnímu vìtruza postøikovým rámem umo�ní zvý�it pracovní rychlost z 6a� 8 km.h-1 na 10 km.h-1 (pøi bezvìtøí na 12 km.h-1). Jejichpou�ití v�ak má i svoje zápory. Velké kapky u nízkoúleto-vých trysek mohou být dùvodem ni��ího biologického úèin-ku zásahu. Vysvìtlení najdeme na obr. 18. Z objemu jednékapky dostaneme v�dy poèet n=23 kapek s polovièním prù-mìrem a shodným celkovým objemem. S malými kapkamidosáhneme lep�í pokryvnosti cílové plochy. Z toho vyplý-vá, �e pøi práci s nízkoúletovými tryskami dosáhneme vìt�ívýkonnosti, ale nemù�eme si dovolit aplikaèní dávku sní�it,naopak pro dosa�ení shodného biologického úèinku by-chom ji mìli zvý�it (obr. 19).

Obr. 18 Schematické znázornìní poètu kapek apokryvnosti kapkami se shodným cel-kovým objemem, ale sni�ujícím se prù-mìrem

Bio

logi

cký

úèin

ek

Úlet

INJET

Nízko-úletová

�tì rbinová

Obr. 19 Schematické znázornìní závislosti biolo gické úèinnosti a úletu u trysek �tìrbino vých standardních, �tìrbinových nízko- úletových a �tìrbinových s pøisáváním vzduchu (INJET) pøi shodné aplikaèní dávce

U Twin Systému (obr. 20) a nové øady Twin Stream jepevná vazba mezi smìrem proudu vzduchu a výtryskempostøikové jíchy z trysky. Oba proudy se setkávají cca 30 cmpod postøikovým rámem a lze je natáèet souèasnì pomocíhydrauliky. Vzduch proudí u Twin Systému z prùbì�né �tìr-biny - vytváøí souvislou vzduchovou clonu, u Twin Strea-mu z kruhových otvorù s rozteèí 60 mm - souvislá vzdu-chová clona je prakticky od 7 cm pod postøikovým rámem.

Obr. 20 Schematické znázornìní smìru proudì- ní pøídavného vzduchu z  rozvodného rukávce a smìru výtrysku postøikové jí- chy z trysek. Vzájemný úhel 30° je kon- stantní, podle provozních podmínek je lze spoleènì natáèet a mìnit intenzitu proudìní pøídavného vzduchu

2 3

Degania Sprayers (obr. 21) má nastaveny trysky �ikmodo svislého proudu vzduchu vytékajícího z kruhových ot-vorù v rukávci. Rozptýlená kapalina je vzduchem strhává-na a hnána do porostu. Rozevøením porostu a vznikajícíturbulencí se podporuje o�etøení rostlin ze v�ech stran.Systém musí pracovat v�dy s vy��ím pøebytkem vzduchu(ve srovnání s Twin Systémem), na plochách s nezapoje-ných porostem pøi vysokém tlaku vzduchu je pak nebezpe-èí úletu zpùsobeného odrazem od povrchu pùdy.

Obr. 21 Schéma proudìní vzduchu a postøikové jíchy u systému Degania

Principy podpory pøídavného vzduchu pøi postøiku jsouenergeticky nároèné (pøíkon na 20 m pracovního zábìru30 kW), vyplatí se jen na stroji s odpovídajícím roèním vy-tí�ením. Umo�òují postøikovat ve srovnání se standardnímipostøikovaèi s dostateènou kvalitou a bez nebezpeèí zvý-�eného úletu pøi bezvìtøí nebo pøí mírném vìtru s vy��ípracovní rychlostí postøikovaèe 12 km.h-1, v kombinacis protiúletovýmí tryskami a� pracovní rychlostí 15 km.h-1.Vzduchový proud pøedává kapkám pod tryskami energii ausmìròuje je do cílového prostoru. Pøi dopadu na list mákapka dostateènou energii, pøilne na list vìt�í styènou plo-chou. Sní�ení úletu a zvý�ení kontaktní plochy dávají záru-ku vy��í biologické úèinnosti, zejména u kontaktních a fun-gicidních pøípravkù, umo�ní sní�it hektarovou dávku nos-né kapaliny � vody nebo i úèinné látky ke spodní hranicidoporuèeného rozsahu.

Zajímavé omezení úletu na �pièkové úrovni pøedkládáfirma Dammann. Postøikový rám, s dvìma uzavøenými nos-níky s proporcionálním prùøezem (obr. 22a), slou�í pro roz-vod vzduchu od centrálního ventilátoru. Vzduch z nichproudí svisle dolù, z kruhových otvorù v øadì pøed a zatryskami (obr. 22b). Vznikající vzduchové clony zabraòujípùsobení vìtru.

a

b

Obr. 22 Rozvod vzduchu pro tvorbu vzduchovéclony pøed a za tryskami v nabídce fir-my Dammanna - uspoøádání rozvodu vzduchu odventilátoru;b - pohled zdola na výtokové otvoryvzduchu

Dal�ím �pièkovým a dosud jedineèným øe�ením je dáv-kování pomocí vícenásobného dr�áku trysek. Pro postøikse vyu�ívá sad trysek s odstupòovanì se zvy�ujícím prù-tokem. Poèítaè volí podle okam�ité pracovní rychlosti v�dynejvhodnìj�í trysku popøípadì kombinaci více trysek (obr.23), aby se nemusel pøi vzrùstající rychlosti zvy�ovat po-støikový tlak nad hodnoty, kdy je v kapkovém spektru ne-bezpeèný podíl kapek v daných podmínkách náchylnýchk úletu. Na kabinì øidièe umístìná meteorologická stanice,která signalizuje øidièi dosa�ení definovaných prahovýchpovìtrnostních hodnot - síla relativního vìtru, teplotaa vlhkost vzduchu. Pøi pou�ití dvou paralelních sad trysek,jedna se standardními tryskami a druhá s protiúletovýmitryskami, mù�e pøi pøekroèení síly vìtru systém automatic-ky pøepínat na protiúletové trysky.

2 4

Obr. 23 Vícenásobný dr�ák se sadami trysek sodstupòovaným prùtokem

Vícenásobný dr�ák se sadami trysek s odstupòovanýmprùtokem umo�ní regulaci dávky øídícím poèítaèem v rozsahupostøikového tlaku vhodného pro po�adované kapkovéspektrum, které je optimální pro úèinnost postøiku a prokteré je minimální pøedpoklad úletu. Pro hodnocení provoz-ních podmínek (teplotu a vlhkost vzduchu, relativní rych-lost vìtru) mù�e palubní poèítaè vyu�ít údajez meteorologické stanice umístìné na kabinì øidièe (obr. 24).

Obr. 24 Kombinace palubního poèítaèe, vícená-sobného dr�áku trysek s pneumatickýmovládáním a meteorologická stanice nakabinì øidièe umo�ní pro okam�ité pro-vozní podmínky automaticky volit trys-ku s optimálním kapkovým spektrem

Úlet a neproduktivní spad postøikù mimo cílovou plochuje v zemích EU pøedmìtem intenzivního mìøení ve vìtrnýchtunelech i v provozních podmínkách. Ze získaných údajùse pro jednotlivé trysky stanovují ochranné zóny (BufferZone). Ochranná zóna na okraji pole potom není závislá jenna nebezpeènosti prostøedku pro sousední plochy jako vminulosti, ale i na aplikaèní technice a typu pou�itých try-sek.

Po analýze vlastností postøikovaèù a trysek se nelze di-vit, �e u�ivatelé v provozu volí nejjednodu��í metodu, jakpracovat s nejvy��í rychlostí a v co nejvìt�í míøe omezitúlet pøi postøiku � pou�ití injekèních trysek s pøisávánímvzduchu. Aby dosáhli dostateèné úèinnosti, musí se v�akèasto uchýlit i ke zvý�ení dávky, to znamená i ke zvý�enínákladù. Je nutné pøehodnotit priority. Cílem výroby v�dyzùstane dostateèná úèinnost a minimální náklady. Výhod-nost roz�íøení mo�nosti výbìru trysek pro postøik o dal�ísadu a pou�ívání energeticky nároèného pøídavného vzdu-chu na postøikovaèi nebo zaøízení pro navádìní paralelníchjízd zùstává závislá pøedev�ím na sezónním vyu�ití stroje aekonomice zásahu. Do hodnocení v�ak pøistoupí dal�í fak-tor � prodejnost vypìstovaného produktu v pøípadì, �elaboratoøe budou schopny posuzovat rezidua operativnìpøi jejich pøíjmu do obchodní sítì.

2 5

5 PROVOZNÍ NASAZENÍ POSTØIKOVAÈÙ

5.1 Plán ochrany rostlin

Stanovení po�adavkù na ochranu rostlin musí vycházetz osevního sledu plodin a jejich ploch v o�etøovaném rajó-nu. Potøebu typù zásahu lze pouze pøedvídat na základìhistorického sledování výskytu �kodlivého èinitele. Je zá-vislá na poèasí, místních klimatických podmínkách, pomì-ru ploch pìstovaných plodin a jejich rozmístìní v katastru,dodr�ování agrotechnických zásad jak ve støídání plodin,

tak i v u�ití správných technologií zpracování pùdy a zaklá-dání porostù atd. Nejvhodnìj�í pro odhad aplikaèních plochje statistické zpracování vlastních dat o ochranì rostlin zaobdobí 5 a� 10 rokù. Lze pou�ít i pøehled spotøeby pøíprav-kù a o�etøených ploch zveøejòované státní rostlinolékaø-skou správou. Na internetových stránkách Státní rostlino-lékaøské zprávy (www.srs.cz) nalezneme tyto údaje v èlenìnípodle skupin plodin, krajù a pro celou republiku. Jejich zpra-cování do koeficientu aplikaèních ploch (pomìr o�etøenéplochy k oseté / resp.orné) je v grafech (obr. 25 a obr. 26).

Obr. 25 Koeficient aplikaèní plochy zásahù ochrany rostlin na orné pùdì v ÈR v roce 2003 pro vybrané plodiny

Obr. 26 Koeficient aplikaèní plochy zásahù ochrany rostlin na orné pùdì v ÈR

2,2

1,4

1,6

2,1

1,6

6,5

1,0

5,5

4,7

1,7

2,7

3,0

2,4

1,8

0,3

0,3

0 1 2 3 4 5 6 7

O BILOVINY

KUKUØICE

BOB

HRÁCH

FAZO LE výmì ra

CUKROVKA a KR.výmì ra

È EKANKA

BRAMBO RY

ØEPKA

HOØÈ ICE

MÁK

SLUNEÈ NICE

SOJA

LEN

VOJTÌ �KA

JETEL èerv.- výmì ra

3,3

2,0 2,0

2,8

3,23,0

0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

1998 1999 2000 2001 2002 2003

Koe

fici

ent a

plik

aèní

plo

chy

2 6

K o�etøované plo�e postøikovaèi pøi ochranì rostlin jenutné v podnicích, kde se pou�ívají kapalná minerální hno-jiva, pøipoèítat i jimi hnojené plochy. Podle Kovaøíèka (2005)je v øepaøské a obilnáøské výrobní oblasti hnojení pøed se-tím a pøihnojování kapalnými hnojivy na plo�e, která odpo-vídá 60 a� 100 % obhospodaøované orné pùdy. Zhruba je-jich polovina se hnojí v kombinaci s postøiky � s herbicidya regulátory rùstu. Pøi plánování vyu�ití postøikovaèeu tìchto subjektù je potøeba navý�it koeficient aplikaèníplochy na orné pùdì o 0,5.

5.2 Provozní po�adavky na postøikovaèe

Agrotechnické po�adavky na postøikovaè vyplývajíz osevního postupu plodin a provozních podmínek. Svìtlávý�ka, rozchod kol, po�adavky na jeho seøizování, �íøkapneumatik, pracovní zábìr postøikovaèe, rozsah seøizovánívý�ky postøikového rámu jsou v�dy specifikovány vlast-nostmi porostù o�etøovaných plodin. Svými hodnotamimusí navazovat i na ostatní stroje v technologiích rostlin-né výroby pou�ívané v zemìdìlském podniku.

Neménì dùle�itá v ochranì rostlin je vèasnost zásahu. Zkrátké èasové diference mezi po�adavkem na zásah a termí-nem jeho provedení vyplývají nároky na vysokou výkon-nost postøikovaèù. Provedení zásahu �v pravý èas� je jed-nou z klíèových podmínek úèinnosti a ekonomiky zásahu.Zatímco pro aplikaci herbicidù se lhùta na aplikaci pohybu-je v rozmezí 4 a� 7 dnù (podle klimatických podmínek), u�kùdcù a chorob se zkracuje na 1 a� 2 dny. Pro ka�dého, kdopoøizuje nový postøikovaè, je urèení nutné výkonnosti jed-nou z pøedních kritérií.

V posledních 3 letech se výraznì zvy�uje nabídka postøi-kovaèù s velkým objemem zásobníku.

Velká zásoba postøikové jíchy zjednodu�uje organizacipráce. Návìsné a samojízdné postøikovaèe s nádr�í 4000 a�6000 l jsou v nabídce v�ech významných výrobcù. V poøadívlivu technických parametrù stroje na výkonnost ve smì-novém èase je velikost zásobníku u pøímého pracovníhopostupu a� na 3. místì. V dìleném pracovním postupu,v kterém se postøikovaè vodou zásobuje jiným pøepravnímprostøedkem s výkonným pøeèerpáváním, význam objemuzásobníku klesá. Pøi jeho zvìt�ení z 2000 l na 4000 l vzrostevýkonnost maximálnì o 5 %. Vìnujme pozornost struènéanalýze tomu, který parametr má jaký vliv na výkonnostsoupravy.

Dìlený pracovní postupZaèneme jednodu��ím � dìleným pracovním postupem.

V nìm postøikovaè pracuje na poli a vodou je zásobovánpøepravní cisternou, která jej na poli i s vysokou výkon-ností i plní. V postøikovaèi se v prùbìhu plnìní vodou a ponaplnìní pøipravuje postøiková jícha.

V tomto pracovním postupu jsou pomocné cyklicky opa-kované dávkové èasy vzta�ené k naplnìní postøikovaè �pøíprava postøikové jíchy, plnìní, zají�dìní k plnìní a seøi-

zování, i èasy vzta�ené k dobì jedné smìny (pøejezd na polea mezi pozemky, opravy a údr�bu atd.) minimální. Výkon-nost postøiku v èase hlavním je daná vztahem

W = 0,1 . Bp . Vp

kde: W = výkonnost (ha.h-1),Bp = pracovní zábìr (m),Vp = pracovní rychlost (km.h-1).

Oba parametry � pracovní rychlost a pracovní zábìr, pù-sobí na výkonnost pøibli�nì shodnou vahou. Kdy� se zvý-�í na dvojnásobek, zvý�í se výkonnost v èase hlavním o 60a� 70 % (tab. 5).

Ve vztahu k hektarové dávce je výkonnost nepøímo úmìr-ná. U výkonnìj�ích strojù (s vìt�í pracovní rychlostí a zá-bìrem) je vlivem sní�ení hektarové dávky na polovinu vy�-�í nárùst výkonnosti ve smìnovém èase.

Energeticky nároèné opatøení pro zvy�ování úèinnostipostøiku pomocí pøídavného vzduchu bude ekonomiètìj�íu výkonných souprav.

Ètvrtý parametr � objem zásobní nádr�e má u soupravpou�ívaných v dìleném pracovním postupu jen malý vlivna výkonnost. Velký zásobník pøiná�í i nebezpeèí zvý�ené-ho ne�ádoucího zhutòování pùdy ve stopách stroje, zvy-�uje hmotnost soupravy a tím i spotøebu nafty.

Pøímý pracovní postupPostøikovaè se plní na farmì vodou, tu dopraví na poze-

mek, kde se pøipraví postøiková jícha a provede aplikace.Ji� døíve jsme zdùraznili, �e pro dopravu vody na pole

jsou vhodné pouze návìsné modifikace postøikovaèù. Vli-vy jednotlivých parametrù si mù�eme pøipomenout na prù-bìhu grafù v obrázku 27. Z nich vyplývají tendence:- èím vìt�í pøepravní vzdálenost, tím men�í výkonnost,- pracovní zábìr a objem zásobní nádr�e ovlivòují výkon-

nost pøibli�nì stejnou mìrou � jejich zdvojnásobení zvý�ívýkonnost cca o 15 %,

- èím je vy��í výkonnost stroje, tím má objem zásobnínádr�e i pøepravní vzdálenosti výraznìj�í vliv.

5.3 Postup pøi seøizování postøikovaèe

Seøizováním postøikovaèe sledujeme nastavení takovýchparametrù stroje, které zabezpeèí co nejvy��í úèinnost zá-sahu a neohrozí nebo nezpùsobí zhor�ení �ivotního pro-støedí. Proto nemù�eme seøízení omezovat pouze na nasta-vení dávky. Úèinnost zásahu je podmínìná kvalitou prácepostøikovaèe.

Postup seøizování postøikovaèù je obecnì platný. Lzepodle nìho postupovat, jak u postøikovaèùs nesynchronizovaným dávkováním, tak i s dávkovánímsynchronizovaným. Rozdíl je pouze v tom, �e u synchroni-zovaného dávkování nìkteré kroky v doporuèeném postu-pu zabezpeèuje palubní poèítaè.

2 7

Tab. 5 Porovnání výkonnosti postøikovaèe v dìleném pracovním postupu pøi zmìnì vybraných parametrù

Obr. 27 Výkonnost postøikovaèe v pøímém pracovním postupu pøi konstantní pracovní rychlosti8 km.h-1 a pøi vzrùstajícím objemu zásobníku, pracovním zábìru a pøepravní vzdálenostiod zdroje vody na pole (ld)

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

100012

2000 3000 4000 5000 100018

2000 3000 4000 5000 100024

2000 3000 4000 5000

Objem zásobníku (l)/pracovní zábì r (m)

Výk

onno

st W

s (h

a.h-1

)

ld=2 km ld=5 km ld=8 km

Úroveò parametru postøikovaèe Hodnocený parametr

Pracovní

rychlost

(km.h-1

)

Pracovní

zábìr

(m)

Dávka

(l.ha-1

)

Objem zásobní

nádr�e

(l)

Zmì na výkonnosti ve

smì novém èase (%)

8 12 � 24 200 3000 + 69 Pracovní zábì r 8 18 � 36 200 3000 + 59

8 � 12 18 200 3000 + 37 Pracovní rychlost 8 � 16 18 200 3000 + 69

8 18 200 � 100 3000 + 11 8 24 200 � 100 3000 + 39 12 18 200 � 100 3000 + 58

Dávka

12 24 200 � 100 3000 + 96 8 18 200 2000 � 4000 + 5 8 18 200 3000 � 6000 + 3 12 18 200 2000 � 4000 + 7

Zásobník

12 18 100 3000 � 6000 + 3

2 8

Základní osnova postupu seøizování postøikovaèe

1 Zjisti podmínky pou�ití pøípravkuPro seøízení postøikovaèe je nezbytná dokonalá znalost

podmínek pou�ití pøípravku. Z nich vyplývají základní úda-je pro seøízení dávkování a volbu rozptylu.

2 Zvol druh rozptylu tryskyO volbì rozptylu je tøeba rozhodnout hned zpoèátku, pro-

to�e ovlivòuje nejen výbìr trysek, ale ji� i volbu dávky. Pøispoleèné aplikaci více úèinných látek se dává pøednoststøednímu rozptylu. Pøi volbì rozptylu je nutné zohlednit ipovìtrnostní situaci a pøedpokládanou pracovní rychlostpostøikovaèe.

3 Stanov hektarovou dávkuV návodu k pou�ití pøípravku se pøedepisuje dávka pøí-

pravku a koncentrace postøikové jíchy nebo pro daný pøí-pad pou�ití se doporuèuje pøímo rozsah plo�né dávky po-støikové jíchy.

Pøi aplikaci kapalných prùmyslových hnojiv se jejich dáv-ka urèí ze stanovené potøeby �ivin a koncentrace hnojiva.U nich musíme zohlednit, �e se jejich mìrná hmotnosta viskozita li�í od vody, pro kterou jsou stanoveny prùtokytryskami. Pro tì��í hnojivo musíme vybrat trysku s vy��ímprùtokem, abychom dosáhli stejné objemové dávky na hek-tar jako s vodou. Pøepoèítací koeficient se pøibli�nì rovnádruhé odmocninì mìrné hmotnosti hnojiva (tab. 6). Star�ítypy øídících jednotek dávkování je�tì nemusí s tímto algo-ritmem poèítat a mohou vy�adovat zadání navý�eného pra-covního tlaku nebo prùtoku tryskou.

Tab. 6 Pøepoèítávací koeficient pro urèení prùtoku pro výbìr trysky u postøikové jíchy s mìrnou hmotností odli�nou od vody

4 Urèi pracovní rychlostV dal�ím kroku zadáváme nejvy��í pracovní rychlost. U

nesynchronizovaného dávkování volíme pracovní rychlosttak, aby jí bylo spolehlivì dosa�eno na celém o�etøovanémpozemku, nebo� øazení rychlostních stupòù je zde nepøí-pustné. U dávkování synchronizovaného zvolíme nejvy�-�í pøípustnou rychlost s ohledem na nerovnosti povrchupozemku a jimi vyvolané kmitání postøikovacího rámu. Pøi-hlí�íme i k povìtrnostní situaci, zejména k rychlosti a smìruvìtru. S rostoucí rychlostí vìtru sni�ujeme rychlost pra-covní jízdy.

Pou�ití antidriftových trysek, injektorových s pasivnímpøisáváním vzduchu, protiúletové clony nebo zaøízení pøí-davného vzduchu umo�ní zvý�it rychlost.

5 Stanov prùtok tryskouNa základì údajù o po�adované dávce a zvolené pracov-

ní rychlosti se pro danou rozteè trysek na postøikovacímrámu stanoví potøebný prùtok aplikované jíchy jednotli-vou tryskou.

Pro stanovení prùtoku se pou�ívají rùzné pomùcky snomogramy, které dodávají výrobci trysek.

6 Vyber trysku s po�adovaným prùtokem a rozptylemZe sady vymìnitelných trysek vybereme podle prùtoko-

vé charakteristiky tu, která dosáhne po�adovaného prùto-ku pøi doporuèeném pracovním tlaku a po�adované kapko-vé disperze.

7 Namontuj tryskyTrysky se na postøikový rám montují v�dy v ucelených

sadách. Po�kozené trysky je vhodné vymìnit za jiné, shod-ného typu a se stejným opotøebením jako v pou�ité sadì,ne za nové. Pokud se nevyu�ívá dr�ák trysek s bajonetovýmzávitem na pøevleèné matici, je u �tìrbinových i víceotvo-rových trysek tøeba dbát na vzájemné nastavení rozptylo-vých pùdorysných obrazcù (obr. 28).

Mì rná hmotnost jíchy (kg.dm-3)

Pøepoèítací koeficient pro prùtok tryskou

0.8 0.89

0.9 0.95

1 1.00

1.1 1.05

1.2 1.10

1.3 1.14

1.4 1.18

1.5 1.22

2 9

Obr. 28 U �tìrbinových i víceotvorových trysekmusí být výstøikové plochy vzájemnìnatoèeny o cca 5° a� 10°, aby se pøipøekrytí sousedních trysek co nejménìovlivòovaly

8 Proveï zkou�ku bezzávadné funkce trysek vodouZkou�ku provedeme po èásteèném naplnìní nádr�e èis-

tou vodou. Proudnice trysek musí být hladké a pravidelné,pøi pøeru�ení postøiku nesmí odkapávat.

9 Seøiï pracovní tlakRegulaèním prvkem seøídíme za provozu pracovní tlak

tak, aby odpovídal po�adovanému prùtoku tryskou podlenávodu výrobce postøikovaèe. Pokud jsme pou�ili pro vý-bìr trysek údajù výrobce trysek, musíme pøi nastavovánípracovního tlaku zohlednit tlakový rozdíl mezi tlakomìrema tryskami. Pøi vy��ím opotøebení trysek se doporuèuje pøipostøiku na místì zkontrolovat jejich prùtok pomocí odmìr-né nádoby a stopek. U postøikovaèù s øídící jednotkou prododr�ování dávky je pro kontrolní mìøení prùtoku program,pøi kterém se pracovní rychlost simuluje, prùtok tryskamilze mìøit namístì.

10 Seøiï pracovní vý�ku postøikového rámuPracovní vý�ku postøikového rámu nad cílovou plochou

seøídíme podle rozteèe trysek, úhlu rozptylu trysek a dopo-ruèení jejich výrobce. Pro �tìrbinové trysky se standard-ním úhlem rozptylu 110 a� 120° je pøi rozteèi trysek doporu-èená vý�ka 0,5 m.

11 Pøiprav postøikovou jíchu v postøikovaèiMísící zaøízení chemických prostøedkù se u souèasných

postøikovaèù stalo standardní výbavou. Pro pøípravu pre-mixu (pøedøedìní koncentrátu vodou) se zaøízení spou�tí naparalelogramu tìsnì nad zem, obsluha manipuluje s pøí-pravky pod úrovní pasu. Sni�uje se nebezpeèí zasa�ení akontaminace obsluhy koncentrovanými chemickými pøí-pravky. Podle velikosti objemu nádr�e postøikovaèe pøípra-va postøikové jíchy vèetnì promísení v nádr�i nepøevy�uje20 minut.

Tato operativnost umo�òuje pøipravovat postøikovou jí-chu oddìlenì pro samostatné pozemky nebo souvislé apli-kaèní plochy. Odstraní se ne�ádoucí pøevoz velkých obje-mù jíchy po komunikacích, jejich� pøípadná havárie a únikdo prostøedí se obtí�nì asanují. Sni�uje se i objem zbytkùnespotøebované jíchy z dùvodù náhlé zmìny poèasí neboporuchy postøikovaèe.

12 Zahaj postøik

13 Proveï kontrolu dodr�ení dávkováníPo ka�dém nastavení dávky obsluha zkontroluje dodr�e-

ní nastavené dávky podle na stavoznaku nádr�e zøetelnìvymezeného objemu spotøebované jíchy a o�etøené plo-chy. U postøikovaèù bez poèítaèe je odkázána na kontroludodr�ení nastaveného pracovního tlaku a pracovní rych-losti.

Pro stanovení pracovní rychlosti se vesmìs vystaèí súdajem rychlomìru vozidla. Není-li k dispozici nebo dochá-zí-li k zvý�enému prokluzu, pak musí být pracovní rychloststanovena mìøením. Rychlost zjistíme na základì mìøeníèasu potøebného k pøekonání známé vzdálenosti pøi pøímépracovní jízdì. Údaje rychlomìru je zapotøebí obèas pøe-kontrolovat. U postøikovaèù s øídící jednotkou pro dávko-vání postaèí signalizované informace.

3 0

6 TECHNOLOGICKÉ LINKY NA OCHRANU ROSTLIN

6.1 Zásady a postup sestavení strojní linky

Postup pro výbìr poøizovaného nového postøikovaèenebo pro sestavování (projektování) strojních linek propostøik má pevný sled.

Ø Prvním krokem je definice agrotechnických podmí-nek pro postøik plodin, které má postøikovaè zabez-peèit. Zde se musí vycházet z dokonalé znalosti výrob-ních podmínek v podniku - struktura plodin, dostup-nost a odbornost pracovníkù, pøepravní vzdálenosti,velikost pozemkù, pøírodní a pùdní podmínky, ale i do-savadní ekonomika výroby, dostupnosti servisu naopravy nebo provedení práce ve slu�bì atd.

Ø Stanovení nutné denní výkonnosti a pøedbì�ný výbìrvhodných postøikovaèù a souprav pro zásobování napole. V tomto kroku se vychází z denních po�adavkù naobjem práce v prùbìhu sezóny. Pokud se objevuje krát-kodobý po�adavek, nìkolikanásobnì pøevy�ující prù-mìrnou hodnotu, je nutné rozhodnout, zda má vèas-nost provedení operace prioritu pøed rentabilitou stro-je. Ztráta zpùsobená prodlou�ením ATL o nìkolik dnùmù�e pøevý�it domnìlý efekt dosa�ený rentabilnìj�ímvyu�itím strojù. Po�adavkem zemìdìlce je co nejni��ívlastní náklad na jednotku výrobku.

Ø Kritériem pro pøedbì�ný výbìr vhodných strojù v jed-notlivých operacích jsou jejich exploataèní a ekono-mické ukazatele. Nesmíme ale zapomenout ani na kva-litativní po�adavky v jednotlivých operacích a mo�-nosti jejich splnìní. Vìt�ina zásahù ochrany rostlin seprovádí za vegetace. Proto hned po dodr�ení dávková-ní a vyrovnané plo�né rovnomìrnosti postøiku má prio-ritu volba podvozkù v strojní soupravì. Nesmí po�ko-zovat porost ani v pozdních vývojových stádiích plo-din � napø. o�etøení øepky pøed sklizní, ztì�ovat sklizeòvytváøením hlubokých kolejí (cukrovka).

Ø Urèení klíèového èlánku strojní linky a výpoèet vý-konnosti. U návìsných postøikovaèù mù�eme v sezónní�pièce zvý�it výkonnost zásobováním vodou na polev  dìleném pracovním postupu. Mimo �pièku mohoupracovat v pøímém pracovním postupu s ni��í výkon-ností. U nesených postøikovaèù z bezpeènostních a usamojízdných z konstrukèních dùvodù není vhodné pøe-pravovat plnou nádr� po veøejných a zpevnìných ko-munikacích. Výjimkou jsou postøikovaèe nesené na sys-témových podvozcích.

Ø Dimenzování èlánkù linky. Klíèovým èlánkem linky jepostøikovaè, jeho zásobování a plnìní mu je podøízeno.Výkonnost plnìní vodou má odpovídat svìtlosti plní-cího potrubí postøikovaèe. Objem zásobovací cisternyby mìl být násobkem objemu zásobníku postøikovaèe.

Ø Analýza mo�ných variant strojní linky, výbìr nejvhod-nìj�ího øe�ení. Pokud pøedchozí postup je�tì neumo�-nil rozhodnout, která z mo�ných strojních linek budenejvýhodnìj�í, porovnáváme nejen jejich hlavní explo-ataèní ukazatele, ale i mo�nosti podniku - poèet pracov-níkù, vý�e po�adovaných investic na nové stroje, srov-nání pøímých provozních nákladù na mìrnou jednotkua dal�í odvozené ukazatele. Èasto musíme ustoupit i kekompromisu, volit linku, která nesplní po�adavek na po-krytí �pièkové sezónní výkonnosti, a øe�it disproporcizadáním u podnikù, které mají volnou kapacitu na prácev problémovém období.

Ø Stanovení celkové výkonnosti a roèního vyu�ití stroj-ní linky. Kontrola dostaèující výkonnosti v prùbìhuroku a stanovení roèního nasazení stroje jsou nutnépro koneèný výpoèet celkových provozních nákladù.

6.2 Doporuèené soupravy a strojní linky

Pro porovnání exploataèních ukazatelù jsme volili typic-ké zástupce strojních linek, jaké se u nás pou�ívají. Lze jerozdìlit do tøí skupin:

- Postøikovaè v pøímém pracovním postupu (pøíloha 3, lin-ky 1.1 a� 1.3). Ve strojních linkách v pøímém pracovnímpostupu pracují traktorové soupravy s návìsným po-støikovaèem. Zvolené varianty se odli�ují velikostí zá-sobníku. Vy��í pracovní rychlost u souprav, které jsouvybaveny pøídavným vzduchem, zvy�uje i smìnovouvýkonnost postøikovaèe. Linka s postøikovaèem nasystémovém podvozku je zaøazena pro svou vysokouoperativnost.

- Postøikovaè v  dìleném pracovním postupu v  linces  cisternou pro zásobování vodou na pole; postøiko-vaè je plnìný vodou (kapalným hnojivem) a postøikovájícha se pøipravuje v zásobní nádr�i postøikovaèe (pøí-loha 3, linky 2.1 a� 2.6). V této skupinì se porovnávajílinky s nesenými, návìsnými a samojízdnými postøiko-vaèi. Kromì nesených typù jsou duplicitnì øe�eny i va-rianty s vybavením pro u�ití pøídavného vzduchu. Pronesený postøikovaè je navr�ena atypická linka, v kteréje postøikovaè nesený na tøíbodovém závìsu traktoruvybaven pro pøipojení malé cisterny o obsahu 2 m3, sou-prava si vodu na pole dová�í sama.

- Postøikovaè v dìleném pracovním postupu, ve strojnílince je zaøazena cisterna pro zásobování; souèástí lin-ky je mísiè postøikové jíchy, zásobní nádr� postøikova-èe se plní postøikovou jíchou (pøíloha 3, linky 3.1 a 3.2).

Tyto varianty se v zemìdìlské praxi vyskytují ojedinìle.Pøesunutí pøípravy postøikové jíchy z postøikovaèe na zá-sobující cisterny sni�uje prostoj postøikovaèe.

3 1

6.3 Vyu�ití a ekonomika strojních linek

Pro strojní linky na plo�nou ochranu rostlin, které jsouv zemìdìlském provozu nejroz�íøenìj�í, jsou normativyvyu�ití a ekonomiky strojních linek uvedeny pøehlednìv tabulkové formì (viz pøíloha 3). Tabulky obsahují tytoinformace:- schéma strojní linky- popis podmínek a práce strojní linky- doporuèené stroje, jejich poøizovací cena a doporuèené

roèní nasazení- výkonnost a spotøeba paliva- variabilní a celkové náklady soupravy a strojní linky.

Náklady na provoz strojù a linek byly vypoèteny pronásledující podmínky:a) Poøizovací cena stroje � uvedena prùmìrná orientaèní-

cena v roce 2006 (bez DPH) pøi poøízení stroje za hoto-vé.

b) Roèní nasazení � uvádí doporuèené roèní nasazení stro-je, pro které jsou normativy nákladù vypoèteny.

c) Normativy technických a ekonomických údajù jsou sta-noveny pro nasazení stroje (soupravy) v dané strojnílince:- výkonnost stroje resp. potøeba èasu:

· udává se prùmìrná výkonnost stroje (sou-pravy) za 1 hodinu smìnového èasu resp.potøebu smìnového èasu na 1 ha operace

· u dopravních a manipulaèních operací seuvádí jen potøeba èasu na 1 ha operace

- variabilní náklady obsahují tyto polo�ky:· práce � osobní náklady na obsluhu stroje

(soupravy) ve vý�i 100 Kè.h-1, zahrnuje mzdui náklady na poji�tìní

· souprava � zahrnuje:° náklady na palivo � vychází z ceny

22,20 Kè za 1 litr nafty (prùmìrná cenabez DPH platná ve 4. ètvrtletí 2006 pøivelkoodbìru cisternou)

° náklady na oleje a maziva (10 % z cenypaliva)

° náklady na opravy a udr�ování (vy-poèteny dle normativù VÚZT Praha)

· celkem � souèet nákladù na práci a variabil-ních nákladù stroje (soupravy).

d) Celkové náklady � souèet variabilních nákladù a fixníchnákladù.- fixní náklady zahrnují:

· náklady na odpisy � vypoèteny jako prù-mìrná roèní hodnota daòového odpisu, prosrovnatelnost s obdobnými normativy pub-likovanými v pøedchozích letech byla pone-chána doba odpisu 6 let (stroje na chemic-kou ochranu a hnojení 4 roky)

· náklady na gará�ování (uskladnìní) strojevychází z roèní sazby 100 Kè za 1 m2 plochypotøebné pro uskladnìní stroje

· silnièní daò � je stanovena podle platnéhozákona.

Normativy provozních nákladù byly vypoètenys vyu�itím modelovacího programu AGROTEKIS (VÚZTPraha). Informace je mo�né vyu�ít pøedev�ím pro plánovánía hodnocení ekonomiky jednotlivých operací a pro podpo-ru rozhodování o potøebì, vyu�ití a obnovì strojù.

6.4 Hodnocení strojních linek

U první skupiny postøikovaèù v pøímém pracovním po-stupu jsou na grafu v obr. 29 zøetelné trendy výkonnostidané konstrukèními prvky stroje. Zvìt�ením kapacity zá-sobní nádr�e na dvojnásobek se zvy�uje výkonnost vesmìnovém èase o 20 a� 30 %. U návìsného postøikovaèes vyu�itím pøídavného vzduchu je výkonnost o 20 % vy�-�í ve srovnání se shodným strojem bez pøídavného vzdu-chu. U postøikovaèù s vy��í výkonností je vliv velikostizásobníku na exploataèní ukazatele zøetelnìj�í. Vysoká ope-rativnost soupravy se pøíznivì na výkonnosti projeví i ulinky s postøikovaèem na systémovém nosièi náøadí. Prù-mìrná pøepravní vzdálenost 5 km je shodná pro v�echnylinky a u postøikovaèù bez pøídavného vzduchu je prùmìr-ná hektarová dávka 200 l.ha-1, u postøikovaèù s pøídavnýmvzduchem se poèítá se sní�enou hektarovou dávkou na150  l.ha-1.

Jednotkové náklady jsou podle oèekávání nejvy��í, naúrovní 200 Kè.ha-1 u postøikovaèe s nejmen�ím zásobníkem2000 l. S rostoucí výkonností v navrhovaných linkách sevýznamnì sni�ují na hladinu 150 a� 160 Kè.ha-1. V celkovémposouzení nákladovosti s dìleným pracovním postupemvychází tento postup velmi pøíznivì. Spotøeba nafty se pøishodné prùmìrné pøepravní vzdálenosti 5 km z farmy napole pohybuje jednotnì v rozmezí 1,2 a� 1,4 l.ha-1.

U druhé skupiny postøikovaèù vyu�ívaných v dìlenémpracovním postupu, v kterém si pøipravují postøikovou jí-chu v postøikovaèi na o�etøovaném pozemku, se ve srov-nání s pøímým pracovním postupem v�echny exploataèníukazatele významnì zvy�ují (obr. 30). Výjimkou je jen nese-ný postøikovaè s nádr�í 1000 l, který se sám zásobuje malounávìsnou cisternou o objemu 2000 l. Zvý�ené náklady aspotøeba nafty je nutná pro dosa�ení vy��í výkonnosti.Zásobováním návìsného postøikovaèe 2000 l vodou se vesrovnání s pøímým pracovním postupem zvý�í výkonnosto 20 %. Zvìt�ení zásobníku postøikovaè v dìleném pracov-ním postupu má na výkonnost men�í vliv, projeví se jenpøírùstkem 10 %. Dal�í významný vztah je mezi jednotko-vými náklady a výkonností � èím ni��í výkonnost strojnílinky, tím vy��í náklady.

3 2

4,0

5,45,0

7,07,8

1,3 1,61,2 1,3 1,2 1,4

6,0

200188

168

145162

146

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Náv

ìsný

200

0 l

Náv

ìsný

400

0 l

Náv

ìsný

200

0 l +

pøíd

. vzd

uch

Náv

ìsný

400

0 l +

pøíd

. vzd

uch

Syst

ém. n

osiè

4000

l

Syst

ém. n

osiè

4000

l +

pøíd

.vzd

uch

Výk

onno

st (

ha.h

-1)

Spot

øeba

PH

(l.h

a-1

)

0

50

100

150

200

250

Jedn

otko

vé n

ákla

dy (

Kè.

h-1

)

Výkonnost (ha.h-1) Spotøeba PH (l.ha-1) Celkové náklady (Kè.ha-1)

Obr. 29 Porovnání exploataèních ukazatelù u strojních linek v pøímém pracovním postupu

4,5

2,5

5,06,2

9,0

6,27,5 7,5

9,0

1,6 1,42,1 2,0 1,8 1,8 1,6 1,5 1,6 1,6

7,5

215199

258228

179 181

237211 209

193

0

2

4

6

8

10

12

Nes

ený

1200

l

+ f

ekál

. cis

tern

a 1

0 t

Nes

ený

1000

l

+ c

iste

rn. n

ávìs

2

t

Náv

ìsný

200

0 l

+ f

ekál

. cis

tern

a 1

0 t

Náv

ìsný

300

0 l

+ f

ekál

. cis

tern

a 1

0 t

Náv

ìsný

200

0 l +

pøí

d. v

zduc

h

+ f

ekál

. cis

tern

a 1

0 t

Náv

ìsný

400

0 l +

pøí

d. v

zduc

h

+ f

ekál

. cis

tern

a 1

0 t

Sam

ojíz

dný

2000

l

+ f

ekál

. cis

tern

a 1

0 t

Sam

ojíz

dný

4000

l

+ f

ekál

. cis

tern

a 1

0 t

Sam

ojíz

dný

2000

l +

pøí

d. v

zduc

h

+ f

ekál

. cis

tern

a 1

0 t

Sam

ojíz

dný

4000

l +

pøí

d. v

zduc

h

+ f

ekál

. cis

tern

a 1

0 t

Výk

onno

st (

ha.h

-1)

Spot

øeba

PH

(l.h

a-1

)

0

50

100

150

200

250

300

Jedn

otko

vé n

ákla

dy (

Kè.

ha-1

)

Výkonnost (ha.h-1) Spotøeba PH (l.ha-1) Celkové náklady (Kè.ha-1)

Obr. 30 Porovnání exploataèních ukazatelù u strojních linek v dìleném pracovním postupus pøípravou postøikové jíchy v postøikovaèi

3 3

Ve tøetí skupinì strojních linek pro ochranu rostlin jsmepoèítali jen se stroji s vysokou technickou úrovní, která jevhodná pro zemìdìlské podniky s vysokým roèním vyu�i-tím postøikovaèe (2500 ha orné pùdy a více). V�echny po-støikovaèe jsou vybaveny pøídavným vzduchem. Pøedpo-kládáme plnìní postøikovaèù na poli vodou za souèasnéhopøisávání premixu postøikového pøípravku. Pøi tomto po-stupu probíhá jen krátkodobá homogenizace jíchy v nádr�i

postøikovaèe. Prostoj na plnìní postøikovaèe se zkrátí napolovinu. Výkonnost linky se ve srovnání s pøípravou jí-chy v postøikovaèi navý�í o cca 10 % (obr. 31), o pøibli�nìshodnou úroveò nám klesají jednotkové náklady. Spotøebanafty je na úrovni s linkami v pøedcházejících postupech.

Podrobné údaje o podmínkách vyu�ití strojních linek jsouv tabulkách pøílohy 3.

Obr. 31 Porovnání exploataèních ukazatelù u strojních linek v dìleném pracovním postupus pøípravou postøikové jíchy v postøikovaèi

8,5

10,2

9,0

11,0

1,6 1,6 1,6 1,5

184168162 156

0

2

4

6

8

10

12

Návì sný 2000 l+ pøíd. vzduch

+ cisterna 10 t s mísièem

Návì sný 4000 l+ pøíd. vzduch

+ cisterna 10 t s mísièem

Samojízdný 2000 l+ pøíd. vzduch

+ cisterna 10 t s mísièem

Samojízdný 4000 l+ pøíd. vzduch

+ cisterna 10 t s mísièem

Výk

onno

st (

ha.h

-1)

Spot

øeba

PH

(l.h

a-1)

0

50

100

150

200

250

300

Jedn

otko

vé n

ákla

dy (

Kè.

ha-1

)

Výkonnost (ha.h-1) Spotøeba PH (l.ha-1) Celkové náklady (Kè.ha-1)

3 4

7 LITERATURA

ABRHAM Z., KOVÁØOVÁ M., DUDA J., KOCÁNO-VÁ, V.: Vyu�ití a obnova zemìdìlské techniky. Praha, 2002,VÚZT: 78 s.

ABRHAM Z., KOVÁØOVÁ M.: Zemìdìlská technika �souèasnost a perspektiva [Farm machinery � prezent stateand future]. In: Aktuální problémy vyu�ívání zemìdìlskétechniky, Sborník pøedná�ek z mezinárodní vìdecké kon-ference, Èeský Krumlov, JZU Èeské Budìjovice, 2006, s.ISBN: 80-7040-861-8

DOSTÁL J., HABERLE J., KLÍR J., KOZLOVSKÁ L.,KVÍTEK T., RÙ�EK, P.: Zásady správné zemìdìlské praxezamìøené na ochranu vod pøed zneèi�tìním dusiènany zezemìdìlských zdrojù, MZe ÈR, 2. vydání, aktualizovanépodle stavu legislativy k 1.3.2004, Praha, 2004, ÚZPI: 44 +pøílohy.

HÙLA J., JANEÈEK M., KOVAØÍÈEK P., BOHUSLÁ-VEK J.: Agrotechnická protierozní opatøení. Metodika. Pra-ha, 2003, VÚMOP: 48 s.

KAVKA M. a kol.,: Normativy pro zemìdìlskou a potra-vináøskou výrobu. Praha, 2006, ÚZPI: 395 s.

KOVAØÍÈEK P.: Po�adavky na kvalitu práce postøikova-èù. Agro - Ochrana a vý�iva rostlin, 1997, 3: 65-70.

KOVAØÍÈEK P.: Mo�nosti uplatnìní pøesného hospoda-øení. Rostlinolékaø, 1999, 2: 18-20.

KOVAØÍÈEK P., HÙLA J., VLÁ�KOVÁ M., LOCH T.:Pøesnost navazování pracovních zábìrù pøi hnojení a ochra-nì rostlin. LCaØ, 2005, 121, 4: 121-126.

KOVAØÍÈEK P., VLÁ�KOVÁ M.: Pracovní postupy hno-jení. Mechanizace zemìdìlství, 2004, 9: 39-44.

KOVAØÍÈEK P.: Kontrolní testování postøikovaèù. Agro,2000, 9: 40-44.

KOVAØÍÈEK P., VLÁ�KOVÁ M.: Vliv provozních fakto-rù na kvalitu postøiku. Jeèmenáøská roèenka, Praha, 2004,SPSJ: 149-155.

KOVAØÍÈEK P.: Plo�né postøikovaèe pro ochranu rost-lin a hnojení kapalnými hnojivy. IVV MZe ÈR, 1997, 38 s.

Mechanizaèní prostøedky a vybavení v zemìdìlství. Pu-blikace 1224-99, Praha, ÈSÚ,1999: 21 s.

MIKE� K. a kol.: Projektování výrobních linek v modernízemìdìlské velkovýrobì � 3. Hnojení. Praha, Institut provzdìlávání pracovníkù v zemìdìlství a vý�ivì, 1970, 208 s.

NEUBERG J., JEDLIÈKA J., ÈERVENÁ J.: Vý�iva a hno-jení plodin. Praha, 1995, ÚZPI: 64 s.

SAIDL M.: Opatøení ke zvý�ení kvality pozemní a leteckéaplikace prùmyslových hnojiv. Ministerstvo zemìdìlství avý�ivy ÈSR ve Výstavnictví zemìdìlství a vý�ivy v ÈeskýchBudìjovicích, 1988, 138 s.

�PELINA M. a kol.: Strojní linky v zemìdìlství a jejichekonomika. Praha, 1983, Státní zemìdìlské nakladatelství:288 s.

VELEBIL M. a kol.: Zemìdìlské technologické systémy.Teoretické základy. Praha, 1984, Státní zemìdìlské naklada-telství: 508 s.

http://www.UKZUZ.cz/vestniky/apvr_04_05.pdfhttp://www.srs.czhttp://www.vuzt.cz

3 5

PØÍLOHA 1

Pøehled vybraných zákonù a vyhlá�ek, které souvisejí s problematikou ochrany rostlin

Zákon è. 356/2003 Sb., Zákon o chemických látkách a chemických pøípravcích a o zmìnì nìkterýchzákonù

Vyhlá�ka è. 42/2001 Sb., o registraci pøípravkù na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické atechnologické po�adavky na mechanizaèní prostøedky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování, v platnémznìní.

Vyhlá�ka è. 231/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah bezpeènostního listu k nebezpeèné chemickélátce a chemickému pøípravku, v platném znìní.

Vyhlá�ka è. 232/2004 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona o chemických látkách a chemic-kých pøípravcích a o zmìnì nìkterých zákonù, týkající se klasifikace, balení a oznaèování nebezpeènýchchemických látek a chemických pøípravkù, v platném znìní.

Zákon è. 258/2000 Sb., o ochranì veøejného zdraví a o zmìnì nìkterých souvisejících zákonù, v platnémznìní.

Zákon è. 254/2001 Sb. o vodách a o zmìnì nìkterých zákonù (vodní zákon), v platném znìní.Vyhlá�ka è. 450/2005 Sb. o nále�itostech nakládání se závadnými látkami a nále�itostech havarijního plánu,

zpùsobu a rozsahu hlá�ení havárií, jejich zne�kodòování a odstraòování jejich �kodlivých následkùZákon è. 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických pøípravcích a o zmìnì nìkterých zákonù,

v platném znìní.Zákon è. 326/2004 Sb. o rostlinolékaøské péèi a o zmìnì nìkterých souvisejících zákonù, v platném znìní.Vyhlá�ka è. 327/2004 Sb., o ochranì vèel, zvìøe, vodních organismù a dal�ích necílových organismù pøi

pou�ití pøípravkù na ochranu rostlinVyhlá�ka è. 328/2004 Sb., o evidenci výskytu a hubení �kodlivých organismù ve skladech rostlinných

produktù a o zpùsobech zji��ování a regulace jejich výskytu v zemìdìlských veøejných skladech a skladechStátního zemìdìlského intervenèního fondu.

Vyhlá�ka è. 329/2004 Sb., o pøípravcích a dal�ích prostøedcích na ochranu rostlin, v platném znìní.Vyhlá�ka è. 330/2004 Sb., o opatøeních proti zavlékání a roz�iøování �kodlivých organismù rostlin a rostlin-

ných produktù, v platném znìní.Vyhlá�ka è. 331/2004 Sb., o opatøeních k zabezpeèení ochrany proti zavlékání a �íøení pùvodce bakteriální

krou�kovitosti bramboru a pùvodce bakteriální hnìdé hniloby.Vyhlá�ka è. 332/2004 Sb., o opatøeních k zabezpeèení ochrany proti zavlékání a �íøení pùvodce rakoviny

bramboru, háïátka bramborového a háïátka na�loutlého.Vyhlá�ka è. 333/2004 Sb., o odborné zpùsobilosti na úseku rostlinolékaøské péèe.Vyhlá�ka è. 334/2004 Sb., o mechanizaèních prostøedcích na ochranu rostlin.Vyhlá�ka è. 175/2005 Sb., o náhradách nákladù za odborné úkony provedené Státní rostlinolékaøskou

správou.Zákon è. 86/2002 Sb. o ochranì ovzdu�í a o zmìnì nìkterých dal�ích zákonù (zákon o ochranì ovzdu�í)

3 6

PØÍLOHA 2

Technické a technologické po�adavky na mechanizaèní prostøedky

Mechanizaèní prostøedek musí:1. být spolehlivì funkèní2. umo�òovat správné a nále�ité odborné pou�ití3. zaji��ovat dostateènì pøesné dávkování a rozptylování aplikovaného pøípravku4. pøi správném a odborném pou�ití zaji��ovat dostateèný nános pøípravku na cílovou plochu jeho aplika-

ce5. umo�òovat spolehlivé plnìní zásobních nádr�í6. být vybaven zaøízením, které umo�òuje snadno a zøetelnì sledovat mno�ství kapaliny v nádr�i a prùbìh

plnìní7. být zaji�tìn proti nepozorovatelnému úniku pøípravku nebo aplikaèní kapaliny8. umo�òovat snadné a dostateènì pøesné opakované nastavení provozních parametrù9. být vybaven nále�itými a dostateènì pøesnými provozními mìøidly10. být vybaven tak, aby bylo mo�né je z místa obsluhy snadno kontrolovat, seøizovat a podle potøeby

jeho èinnost ihned zastavit11. umo�òovat spolehlivé, snadné a úplné vyprázdnìní12. umo�òovat snadnou a dùkladnou oèistu13. umo�òovat pøipojení kontrolních a mìøících zaøízení14. být na pøístupném místì opatøen v trvalé formì oznaèením s tìmito údaji:

a) název a adresa výrobce nebo dovozce nebo jeho sídlob) typ mechanizaèního prostøedku a sériec) výrobní èíslo a rok výrobyd) celková hmotnost

15. být vybaven èerpadlem, u kterého musí být uvedeny tyto údaje (pokud èerpadlo s ohledem na druh atyp mechanizaèního prostøedku pøichází v úvahu):a) název a adresa výrobce nebo dovozce nebo jeho sídlob) typ èerpadlac) výrobní èíslo a rok výrobyd) maximální výkone) maximální tlakf) maximální otáèky

16. být vybaven tryskami nebo rozptylovaèi, které musí být zøetelnì oznaèeny tìmito údaji (pokud tryskynebo rozptylovaèe s ohledem na druh a typ mechanizaèního prostøedku pøichází v úvahu):a) druhb) velikostc) dal�í dùle�ité provozní údaje,

17. vyhovovat v�em po�adavkùm, které jsou pøedmìtem kontrolního testování18. odpovídat platným státním normám a pøíslu�ným evropským normám, k jejich� dodr�ování je Èeská

republika zavázána19. odpovídat dal�ím souvisejícím technickým normám

3 7

Evropské normy vydané Evropským normalizaèním výborem (CEN), jeho� èlenem je také Èeskárepublika a související normalizaèní doporuèení

EN 907: Bezpeènostní po�adavky na stroje na ochranu rostlinEN 12761-1: Zemìdìlské a lesnické stroje - Postøikovaèe a aplikátory kapalných

hnojiv - Ochrana �ivotního prostøedí - èást 1: ObecnìEN 12761-2: Zemìdìlské a lesnické stroje - Postøikovaèe a aplikátory kapalných hnojiv - Ochrana �i-

votního prostøedí - èást 2: Polní postøikovaèeEN 12761-3: Zemìdìlské a lesnické stroje - Postøikovaèe a aplikátory kapalných hnojiv - Ochrana �i-

votního prostøedí - èást 3: Rosièe k aplikaci pøípravkù v prostorových plodinách

DIN 11210: Stroje pro pásový postøik; dr�áky trysekDIN 11215: Stroje na ochranu rostlin - postøikovaèe a rosièe; tryskyDIN 11218: Èistící zaøízení - Pøípravky na ochranu rostlin - obalyDIN 11219: Zásobní nádr�e pro postøikovaèe a popra�ovaèeISO 4102: Pøípojné závityISO 5681: Pojmy pro stroje na ochranu rostlinISO 5682; èást 1: Zku�ební metody pro tryskyISO 5682; èást 2: Zku�ební metody pro strojeISO 5682; èást 3: Zku�ební metody pro seøizovací zaøízeníISO 6686: Zaøízení proti vzniku kapekISO 8169: Pøipojení trysek a manometrùISO 9357: Zásobní nádr�; plnící hrdloISO 10625: Barevné znaèení trysekISO 10626: Bajonetové pøipojení trysekISO/DIS 13440: Stanovení technického zbytkuISO/DIS 13441-1: Popis pro rosièe - typ LayontISO/DIS 13441-2: Popis pro rosièe - stavební díly

3 8

PØÍLOHA 3

Strojní linky pro polní postøik

TAB. 1.1 Doprava na pole a postøik linkou s traktorovým návìsným postøikovaèemTAB. 1.2 Doprava na pole a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem s vyu�itím pøí-

davného vzduchuTAB. 1.3 Doprava vody na pole a postøik postøikovaèem neseným na systémovém podvozkuTAB. 2.1 Doprava vody na pole a postøik traktorovým neseným postøikovaèemTAB. 2.2 Doprava vody na pole a postøik traktorovým neseným postøikovaèemTAB. 2.3 Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik traktorovým návìsným postøiko-

vaèemTAB. 2.4 Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik traktorovým návìsným postøiko-

vaèem s pøídavným vzduchemTAB. 2.5 Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik samojízdným postøikovaèemTAB. 2.6 Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik traktorovým návìsným postøiko-

vaèem s pøídavným vzduchemTAB. 3.1 Doprava vody na pole cisternou s mísícím zaøízením a postøik traktorovým návìs-

ným postøikovaèem s pøídavným vzduchemTAB. 3.2 Doprava vody na pole cisternou s mísícím zaøízením a postøik samojízdným postøi-

kovaèem s pøídavným vzduchem

39

TAB. 1.1 Doprava na pole a postøik linkou s traktorovým návìsným postøikovaèemPøímý pracovní postup; linka vyu�ívána pro plo�né postøiky pesticidy a pro produkèní pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení i jejichkombinaci

Plnì ní Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do postøikovaèe 2000 a� 6000 l.h-1

Doprava na pole

Prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 20 km.h-1, mezi pozemky po místních komunikacích 15 km.h-1, pøepravní vzdálenost do 5 km

Pøíprava postøikové jíchy Premix úèinného prostøedku se pøipravuje v mísícím zaøízení postøikovaèe na poli, pøisává do mísícího okruhu postøikovaèe na poèátku intenzivního mísení, které v závislosti na kapacitì zásobníku probíhá po dobu 5 a� 10 minut

Postøik Traktorový návì sný postøikovaè 2 a� 4 t, pracovpracovní rychlost 8 km.h-1, max. mì rný tlak na ppesticidy, pøi jeho kombinaci s pøihnojováním a150 kPa + traktor 4x2, 25 kW.t-1 u�iteèného zatírozchod kol; minimální po�adavek na o�etøování 70 ha plochprùmì rná velikost pozemku 20 ha, prùmì rná dá

Ekonomika strojní linky

Normativy soupravy Výkonnost Spotøeba PH Variabilní náklady Kè.Varianta

Specifikace technického zaji�tì ní

Poøizovací cena

tis.Kè

Roèní nasazení

h.r-1 ha.h-1 l.ha-1 Práce Souprava C

Traktor 4x2, 50 kW 1050 1200 Postøik 1

Postøikovaè návìsný 2000 l 690 600 4,0 1,3 25 69

Traktor 4x4, 100 kW 1900 1600 Postøik 2

Postøikovaè návìsný 4000 l 990 600 5,4 1,6 19 75

40

TAB. 1.2 Doprava na pole a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem s vyu�itím pøídavného vzduchuPøímý pracovní postup; linka vyu�ívána pro plo�né postøiky pesticidy a pro produkèní pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení KMH i jejichkombinaci s ochrannými prostøedky

Plnì ní Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do postøikovaèe 6000 l.h-1

Doprava na pole

Prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 20 km.h-1, mezi pozemky po místních komunikacích 15 km.h-1, pøepravní vzdálenost do 5 km

Pøíprava postøikové jíchy Premix se pøipravuje v mísícím zaøízení, pøisává do mísícího okruhu postøikovaèka poèátku intenzivního mísení, které v závislosti na kapacitì zásobníku pokraèuje po dobu 5 a� 10 minut

Postøik Traktorový návì sný postøikovaè 2 a� 6 t, pracovní pracovní rychlost 12 km.h-1, max. mì rný tlak na pùpesticidy, pøi jeho kombinaci s pøihnojováním a pø150 kPa + traktor 4x2, 25 kW.t-1 u�iteèného zatí�enrozchod kol; minimální po�adavek na o�etøování 70 ha plochy zprùmì rná velikost pozemku 20 ha, prùmì rná dávka

Ekonomika strojní linky

Normativy soupravy Variabilní náklady Kè.haVarianta

Specifikace technického zaji�tì ní

Poøizovací cena

tis.Kè

Roèní nasazení

h.r-1 Výkonnost

ha.h-1 Spotøeba PH

l.ha-1 Práce Souprava Celk

Traktor 4x2, 50 kW 1050 1200 Postøik 1

Postøikovaè návìsný 2000 l 890 600 5,0 1,2 20 63 83

Traktor 4x4, 100 kW 1900 1600 Postøik 2

Postøikovaè návìsný 4000 l 1290 1000 7,0 1,3 14 58 72

41

TAB. 1.3 Doprava vody na pole a postøik postøikovaèem neseným na systémovém podvozkuPøímý pracovní postup; linka vyu�ívána pro plo�né postøiky pesticidy a pro produkèní pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení i jejichkombinaci

Plnì ní Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do postøikovaèe 15 m3.h-1

Doprava na pole

Prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 30 km.h-1, mezi pozemky po místních komunikacích 15 km.h-1, pøepravní vzdálenost do 10 km

Pøíprava postøikové jíchy Premix úèinného prostøedku se pøipravuje v mísícím zaøízení postøikovaèe na poli, pøisává do mísícího okruhu postøikovaèe na poèátku intenzivního mísení, které v závislosti na kapacitì zásobníku pokraèuje po dobu 5 a� 10 minut

Postøik Postøikovaè 3 a� 4 t, nesený na systémovém podvozpøíkonem 35 a� 45 kW.t-1 u�iteèného zatí�ení, pracmax. mì rný tlak na pùdu pøi postøiku pesticidy, pøis pøihnojováním a pøedosevním hnojení 150 kPa, minimální po�adavek na o�etøování 100 ha plochyprùmì rná velikost pozemku 20 ha, prùmì rná dávka

Ekonomika strojní linky

Normativy soupravy

Variabilní náklady Kè.hVarianta Specifikace technického

zaji�tì ní

Poøizovací cena

tis.Kè

Roèní nasazení

h.r-1 Výkonnost

ha.h-1 Spotøeba PH

l.ha-1 Práce Souprava Celk

Systémový traktor 130 kW 3500 2000 Postøik 1 -

bez

pøídavného

vzduchu Postøikovaè nástavba 4000 l 860 900

6,0 1,2 17 57 7

Systémový traktor 130 kW 3500 2000 Postøik 2 -

s

pøídavným

vzduchem Postøikovaè nástavba 4000 l 860 900

7,8 1,4 13 66 7

42

TAB. 2.1 Doprava vody na pole a postøik traktorovým neseným postøikovaèemDìlený pracovní postup; linka vyu�ívána pro plo�né postøiky pesticidy a pro produkèní pøihnojování a pøedosevní hnojení KMH i jejichkombinaci s ochrannými prostøedky

Plnì ní Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do fekální cisterny 15 m3.h-1

Doprava hnojiva na pole Traktorová fekální cisterna 10 t + traktor 4x4, 150 kW, prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 20 km.h-1, mezi pozemky po místních komunikacích 15 km.h-1, pøepravní vzdálenost 5 km

Plnì ní postøikovaèe a pøíprava postøikové jíchy Výkonnost plnì ní postøikovaèe na poli 15 m3.h-1, premix se pøipravuje v mísícím zaøízení postøikovaèe, pøisává do mísícího okruhu postøikovaèe na poèátku intenzivního mísení zásobníku, které v závislosti na kapacitì zásobníku pokraèuje po dobu 3 a� 5 minut

Postøik KMH Nesený postøikovaè 1,2 t , pracovtraktor 4x2, pøíkon 50 kW, nastavpro preemergentní postøik herbichnojení doporuèena dvojitá montdávka 200 l.ha-1, minimální po�adza smì nu 70 ha, maximální délka

Ekonomika strojní linky

Normativy soupravy Variabilní náklady Kè.haVarianta

Specifikace technického zaji�tì ní

Poøizovací cena

tis.Kè

Roèní nasazení

h.r-1 Výkonnost

ha.h-1 Spotøeba PH

l.ha-1 Práce Souprava Celke

Traktor 4x4, 100 kW 1900 1600 Doprava

Fekální cisterna 10 t 460 800 - 0,7 22 15 37

Traktor 4x2, 50 kW 1050 1200 Postøik

Rozmetadlo nesené 1,2 t 280 600 4,5 0,9 22 27 50

Celkem 4,5 1,6 44 42 87

43

TAB. 2.2 Doprava vody na pole a postøik traktorovým neseným postøikovaèemDìlený pracovní postup; linka vyu�ívána pro plo�né postøiky pesticidy a pro pøihnojování KMH i jejich kombinaci

Plnì ní Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do cisternového návì su 6000 l.h-1

Doprava na pole

Cisternovým návì sem 2000 l s pøeèerpávacím agregátem, prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 15 km.h-1 pøepravní vzdálenost do 5 km

Plnì ní postøikovaè a pøíprava postøikové jíchy Výkonnost plnì ní postøikovaèe postøikovaèe 6000 l.h-1, premix postøikového pøípravku se pøipravuje v mísícím zaøízení postøikovaèe, pøisává do mísícího okruhu postøikovaèe na poèátku intenzivního mísení, které v závislosti na kapacitì zásobníku pokraèuje po dobu 3 a� 5 minut

Postøik Traktorový nesený postøikovaè 8pracovní zábì r 18 m, pracovní rytraktor 4x2, 25 kW.t-1 u�iteèného nastavitelný rozchod kol; minimální po�adavek na o�etøovsmì nu, prùmì rná velikost pozemprùmì rná dávka 200 l.ha-1

Ekonomika strojní linky

Normativy soupravy Variabilní náklady Kè.hVarianta

Specifikace technického zaji�tì ní

Poøizovací cena

tis.Kè

Roèní nasazení

h.r-1 Výkonnost

ha.h-1

Spotøeba PH l.ha-1

Práce Souprava CelTraktor 4x2, 50 kW 1050 1200

Doprava Cisternový návìs 2000 l 80 800

4

Traktor 4x2, 50 kW 1050 1200 Postøik

Rozmetadlo nesené 1000 l 280 600 2,5 1,4 40 45

Celkem 2,5 1,4 40 49

44

TAB. 2.3 Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik traktorovým návìsným postøikovaèemDìlený pracovní postup; linka vyu�ívána pro plo�né postøiky pesticidy a pro produkèní pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení i jejichkombinaci

Plnì ní Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do fekální cisterny 15 m3.h-1

Doprava na pole

Prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 20 km.h-1, mezi pozemky po místních komunikacích 15 km.h-1, pøepravní vzdálenost 5 km

Plnì ní postøikovaèe vodou na poli a pøíprava postøikové jíchy Výkonnost plnì ní postøikovaèe z fekální cisterny 15 m3.h-1, premix úèinného prostøedku se pøipravuje v mísícím zaøízení postøikovaèe, pøisává do mísícího okruhu postøikovaèe na poèátku intenzivního mísení, které v závislosti na kapacitì zásobníku probíhá po dobu 5 a� 10 minut

Postøik Traktorový návì sný postøikovazábì r 18 nebo 24 m, pracovní max. mì rný tlak na pùdu pøi pjeho kombinaci s pøihnojováníhnojení 150 kPa + traktor 4x2zatí�ení, nastavitelný rozchodminimální po�adavek na o�etøsmì nu, prùmì rná velikost pozeprùmì rná dávka KMH 200 l.h

Ekonomika strojní linky

Normativy soupravy Variabilní náklady KèVarianta

Specifikace technického zaji�tì ní

Poøizovací cena

tis.Kè

Roèní nasazení

h.r-1 Výkonnost

ha.h-1

Spotøeba PH l.ha-1

Práce Souprava CTraktor 4x4, 100 kW 1900 1600

Doprava Fekální cisterna 10 t 460 800

- 0,7 20 30

Traktor 4x2, 50 kW 1050 1200 Postøik 1

Postøikovaè návìsný 2000 l 840 600 5,0 1,4 20 35

Celkem 5,0 2,1 40 65

Traktor 4x4, 100 kW 1900 1600 Doprava

Fekální cisterna 10 t 460 800 - 0,6 16 27

Traktor 4x2, 70 kW 1300 1400 Postøik 2

Postøikovaè návìsný 3000 l 1120 800 6,2 1,4 16 33

Celkem 6,2 2,0 32 60

45

TAB. 2.4 Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem s pøídavným vzduchemDìlený pracovní postup; linka vyu�ívána pro plo�né postøiky pesticidy a pro pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení i jejich kombinaci

Plnì ní Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do fekální cisterny 15 m3.h-1

Doprava na pole

Prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 20 km.h-1, mezi pozemky po místních komunikacích 15 km.h-1, pøepravní vzdálenost 5 km

Plnì ní postøikovaèe vodou na poli a pøíprava postøikové jíchy Výkonnost plnì ní postøikovaèe z fekální cisterny 15 m3.h-1, premix úèinného prostøedku se pøipravuje v mísícím zaøízení postøikovaèe, pøisává do mísícího okruhu postøikovaèe na poèátku intenzivního mísení, které v závislosti na kapacitì zásobníku probíhá po dobu 5 a� 10 minut

Postøik Traktorový návì sný postøikovazábì r 18 nebo 24 m, pracovní max. mì rný tlak na pùdu pøi pjeho kombinaci s pøihnojováníhnojení 150 kPa + traktor 4x2zatí�ení, nastavitelný rozchodminimální po�adavek na o�etøsmì nu, prùmì rná velikost pozeprùmì rná dávka KMH 200 l.h

Ekonomika strojní linky

Normativy soupravy Variabilní náklady KèVarianta

Specifikace technického zaji�tì ní

Poøizovací cena

tis.Kè

Roèní nasazení

h.r-1 Výkonnost

ha.h-1 Spotøeba PH

l.ha-1 Práce Souprava CeTraktor 4x4, 100 kW 1900 1600

Doprava Fekální cisterna 10 t 460 800

- 0,7 14 27

Traktor 4x2, 50 kW 1050 1200 Postøik 1

Postøikovaè návìsný 2000 l 800 600 7.5 1,1 14 29

Celkem 7.5 1,8 28 56

Traktor 4x4, 100 kW 1900 1600 Doprava

Fekální cisterna 10 t 460 800 - 0,7 11 27

Traktor 4x2, 100 kW 1900 1600 Postøik 2

Rozmetadlo návìsné 4000 l 1250 800 9,0 1,1 12 28

Celkem 9,0 1,8 23 55

46

TAB. 2.5 Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik samojízdným postøikovaèemDìlený pracovní postup; linka vyu�ívána pro plo�né postøiky pesticidy, desikanty, proti výdrolu a pro pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení ijejich kombinaci

Plnì ní Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do fekální cisterny 15 m3.h-1

Doprava na pole

Prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 20 km.h-1, mezi pozemky po místních komunikacích 15 km.h-1, pøepravní vzdálenost 7 km.

Plnì ní postøikovaèe vodou na poli a pøíprava postøikové jíchy Výkonnost plnì ní postøikovaèe z fekální cisterny 15 m3.h-1, premix úèinného prostøedku se pøipravuje v mísícím zaøízení postøikovaèe, pøisává do mísícího okruhu postøikovaèe na poèátku intenzivního mísení, které v závislosti na kapacitì zásobníku probíhá po dobu 5 a� 10 minut

Postøik Samojízdný postøikovaè 1,5 a� 18 nebo 24 m, pracovní rychlosmì rný tlak na pùdu pøi postøikukombinaci s pøihnojováním a p150 kPa + traktor 4x2, 25 kW.tzatí�ení, nastavitelný rozchod kminimální po�adavek na o�etøosmì nu, prùmì rná velikost pozemprùmì rná dávka KMH 200 l.ha

Ekonomika strojní linky

Normativy soupravy Variabilní náklady Kè.Varianta

Specifikace technického zaji�tì ní

Poøizovací cena

tis.Kè

Roèní nasazení

h.r-1 Výkonnost

ha.h-1 Spotøeba PH

l.ha-1 Práce Souprava Celk

Traktor 4x4, 100 kW 1900 1600 Doprava Fekální cisterna 10 t 460 800

- 0,6 16 24 4

Postøik 1

Samojízdný postøikovaè

2500 l 2500 1000 6,2 1,0 16 25 4

Celkem 6,2 1,6 32 49 8

Traktor 4x4, 100 kW 1900 1600 Doprava Fekální cisterna 10 t 460 800

- 0,5 13 22 3

Postøik 2 Samojízdný postøikovaè

4000 l 3200 1000 7,5 1,0 13 24 3

Celkem 7,5 1,5 26 46 7

47

TAB. 2.6 Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem s pøídavným vzduchemDìlený pracovní postup; linka vyu�ívána pro plo�né postøiky pesticidy, desikanty, proti výdrolu a pro pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení ijejich kombinaci

Plnìní Výkonnost plnìní

vody nebo KMH

do fekální

cisterny 15 m3.h

-1

Doprava na pole

Prùmìrná pøepravní rychlost

po silnici 20 km.h-1

, mezi

pozemky po místních

komunikacích 15 km.h-1

,

pøepravní vzdálenost 7 km.

Plnìní postøikovaèe vodou na poli a pøíprava postøikové jíchy Výkonnost plnìní postøikovaèe z fekální cisterny

15 m3.h

-1, premix úèinného prostøedku se

pøipravuje v mísícím zaøízení postøikovaèe,

pøisává do mísícího okruhu postøikovaèe na

poèátku intenzivního mísení, které v závislosti na

kapacitì zásobníku probíhá po dobu 5 a� 10

minut

Postøik Traktorový návìsný postøikova

zábìr 18 nebo 24 m, pracovní

max. mìrný tlak na pùdu pøi p

jeho kombinaci s pøihnojování

hnojení 150 kPa + traktor 4x2

zatí�ení, nastavitelný rozchod

minimální po�adavek na o�etø

smìnu, prùmìrná velikost poz

prùmìrná dávka KMH 200 l.h

Ekonomika strojní linky

Normativy soupravy

Variabilní náklady KèVarianta Specifikace technického

zaji�tìní

Poøizovací

cena

tis.Kè

Roèní

nasazení

h.r-1

Výkonnost

ha.h-1

Spotøeba PH

l.ha-1

Práce Souprava Cel

Traktor 4x4, 100 kW 1900 1600 Doprava

Fekální cisterna 10 t 460 800 - 0,5 13 23 3

Postøik 1 Samojízdný postøikovaè

2500 l 2750 1000 7,5 1,1 13 25 3

Celkem 7,5 1,6 26 48 7

Traktor 4x4, 100 kW 1900 1600 Doprava

Fekální cisterna 10 t 460 800 - 0,5 11 23 3

Postøik 2 Samojízdný postøikovaè

4000 l 3100 1000 9,0 1.1 11 25 3

Celkem 9,0 1,6 22 48 7

48

TAB. 3.1 Doprava vody na pole cisternou s mísícím zaøízením a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem s pøídavným vzduchemDìlený pracovní postup; linka vyu�ívána pro plo�né postøiky pesticidy desikanty, proti výdrolu a pro pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení ijejich kombinaci

Plnì ní Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do fekální cisterny 15 m3.h-1

Doprava na pole

Prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 20 km.h-1, mezi pozemky po místních komunikacích 15 km.h-1, pøepravní vzdálenost 7 km

Pøíprava postøikové jíchy a plnì ní postøikovaèe jíchou Výkonnost plnì ní postøikovaèe z fekální cisterny 15 m3.h-1, premix úèinného prostøedku se pøipravuje v mísícím zaøízení zásobovací cisterny premix se do postøikovaèe pøisává pøi plnì ní nádr�e postøikovaèe postøikovou jíchou

Postøik Traktorový návì sný postøikovazábì r 18 nebo 24 m, pracovní max. mì rný tlak na pùdu pøi pojeho kombinaci s pøihnojováníhnojení 150 kPa + traktor 4x2zatí�ení, nastavitelný rozchod minimální po�adavek na o�etøoza smì nu, prùmì rná velikost pprùmì rná dávka KMH 200 l.ha

Ekonomika strojní linky

Normativy soupravy Variabilní náklady Kè.Varianta

Specifikace technického zaji�tì ní

Poøizovací cena

tis.Kè

Roèní nasazení

h.r-1 Výkonnost

ha.h-1 Spotøeba PH

l.ha-1 Práce Souprava Cel

Traktor 4x4, 100 kW 1900 1600 Doprava

Fekální cisterna 10 t 500 800 - 0,6 12 25 3

Traktor 4x2, 50 kW 1050 1200 Postøik 1

Postøikovaè návìsný 2000 l 800 800 8,5 1,0 12 27 3

Celkem 8,5 1,6 24 52 7

Traktor 4x4, 100 kW 1900 1600 Doprava

Fekální cisterna 10 t 500 800 - 0,6 10 24 3

Traktor 4x2, 100kW 1900 1600 Postøik 2

Postøikovaè návìsný 4000 l 1250 1000 10,2 1,0 10 27 3

Celkem 10,2 1,6 20 51 7

49

TAB. 3.2 Doprava vody na pole cisternou s mísícím zaøízením a postøik samojízdným postøikovaèem s pøídavným vzduchemDìlený pracovní postup; linka vyu�ívána pro plo�né postøiky pesticidy, desikanty, proti výdrolu a pro pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení ijejich kombinaci

Plnì ní Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do fekální cisterny 15 m3.h-1

Doprava na pole

Prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 20 km.h-1, mezi pozemky po místních komunikacích 15 km.h-1, pøepravní vzdálenost 7 km.

Pøíprava postøikové jíchy a plnì ní postøikovaèe jíchou Výkonnost plnì ní postøikovaèe z fekální cisterny 15 m3.h-1, premix úèinného prostøedku se pøipravuje v mísícím zaøízení zásobovací cisterny premix se do postøikovaèe pøisává pøi plnì ní nádr�e postøikovaèe postøikovou jíchou

Postøik Samojízdný postøikovaè 1,5 a� 4 24 m, pracovní rychlost 12 km.h-1

na pùdu pøi postøiku pesticidy, pøs pøihnojováním a pøedosevním hpøíkon ,motoru 35 kW.t-1 u�iteèné nastavitelný rozchod kol; minimální po�adavek na o�etøováza smì nu, prùmì rná velikost pozeprùmì rná dávka KMH 200 l.ha-1

Ekonomika strojní linky

Normativy soupravy Variabilní náklady Kè.haVarianta

Specifikace technického zaji�tì ní

Poøizovací cena

tis.Kè

Roèní nasazení

h.r-1 Výkonnost

ha.h-1 Spotøeba PH

l.ha-1 Práce Souprava Celke

Traktor 4x4, 100 kW 1900 1600 Doprava

Fekální cisterna 10 t 500 800 - 0,6 11 23 34

Postøik 1 Samojízdný postøikovaè

2500 l 2750 1000 9,0 1,0 11 24 35

Celkem 9,0 1,6 22 47 69

Traktor 4x4, 100 kW 1900 1600 Doprava

Fekální cisterna 10 t 500 800 - 0,5 9 23 32

Postøik 2 Samojízdný postøikovaè

4000 l 3100 1000 11,0 1,0 9 24 33

Celkem 11,0 1,5 18 47 65

5 0

STROJNÍ LINKY PRO PLO�NÝ POSTØIK

Ing. Pavel Kovaøíèek, CSc., Ing.Zdenìk Abrham, CSc. a kol.

Stran 80 - 31 obrázkù - 6 tabulek - 3 pøílohy2006, PrahaVýzkumný ústav zemìdìlské technikyISBN 80-86884-18-X

Ochrana rostlin; postøikovaèe; pracovní postupy; strojní linky; provozní náklady

Výbìr vhodné zemìdìlské techniky, zpùsob jejího poøízení a vyu�ívání je znaènì nároèný na objektivní podklady krozhodování. Cílem publikace je popsat zjednodu�ený postup pøi navrhování strojních linek na ochranu rostlin, shrnoutnejdùle�itìj�í kriteria pro rozhodování pøi volbì strojù a strojních souprav pro plo�ný postøik prostøedky ochrany rostlina jejich kombinace s hnojením minerálními hnojivy. Pro typické nejroz�íøenìj�í strojní linky v zemìdìlském provoze jsmezpracovali normativy provozních nákladù spolu se struèným popisem pøedpokládaných technologických a provozníchparametrù. Celkové provozní náklady jsou rozèlenìny na fixní náklady a variabilní náklady a jsou vzta�eny na 1 ha.Informace je mo�né vyu�ít pøedev�ím pro plánování a hodnocení ekonomiky jednotlivých operací a pro podporurozhodování o potøebì, vyu�ití a obnovì strojù.

Pavel Kovaøíèek, MA;Ph.D., Zdenìk Abrham, MA,PhD. et al.

Pages 50 - 31 figures - 6 tables - 3 appendix2006, PragueResearch Institute of Agricultural EngineeringISBN 80-86884-18-X

MACHINE LINES FOR SURFACE SPRAYING

Crop protection, sprayers, working procedures, machine lines, operational costs

Choice of suitable agricultural engineering, method of its purchase and utilization demands objective basis for decision.Aim of the publication is to describe simplified procedure of machine lines suggestion for crop protection, to summarizemost important criteria for choice of machines and machine sets for surface spraying by agents for crop protection andtheir combination with fertilization by liquid mineral fertilizers. We have made for most common machine lines in agricultural practice the norms of operational costs together with a brief description of anticipated technological and operational parameters. Total operational costs are divided into fixed and variable costs related to 1 ha. Information can be usedmainly for planning and evaluation of economy of individual operations and support of decision on need, utilization andinnovation of machines