Systémová analýza: Evidence spisů a rozhodnutí ÚS

1

1 ÚvodCílem tohoto dokumentu je představit informační systémy Ústavního soudu (dále také jen „ÚS“) pro potřeby zadávacího řízení, jehož cílem je nahrazení části těchto systémů novým technologickým řešením.

2 Aplikační architektura2.1 Komponentový modelV prostředí ÚS jsou provozovány dva nejdůležitější systémy pro chod soudu, a to spisová služba ACTA a zakázkově vyvíjený systém Evidence spisů využívající platformu IBM FileNet. Na následujícím diagramu jsou zobrazeny nejdůležitější vazby a komponenty v aplikačním prostředí ÚS. Základní business proces realizovaný v tomto prostředí je reprezentovaný následujícími kroky:

1) přijetí dokumentu do spisové služby a označení čarovým kódem:a. jako e-mail přes poštovní server MS Exchange,b. jako zprávu přes datovou schránku (ISDS) nebo c. jako listovní zásilku s možností scanu fyzického dokumentu přes komponentu Kofax

Express;2) předání elektronických dokumentů ze spisové služby ACTA do Evidence podání;3) přidělení jednoznačného identifikátoru (čárového kódu) jednotlivým přílohám doručeného

dokumentu s možností vytištění čárových kódů na tiskárně čárových kódů;4) digitalizace listinných dokumentů přes Kofax Express včetně KzMU (konverze z moci úřední)

a přenos těchto dokumentů do Evidence podání;5) řízení životního cyklu dokumentů a spisů v aplikaci Evidence podání;6) vypravení odchozích dokumentů z Evidence podání do spisové služby ACTA (formou

listovních zásilek, emailem nebo přes datovou schránku);7) automatické ověření profilů registrovaných v aplikaci NaSpis;8) zpracování žádostí o nahlížení a příprava dokumentů evidovaných ve spisu do formátu

PDF/Apřes komponentu PDF Archiver a jejich předání k nahlédnutí do aplikace NaSpis;9) zpracování rozhodnutí v aplikaci Evidence rozhodnutí ke spisu evidovanému v Evidenci

podání;10) zpracování anonymizovaného rozhodnutí v aplikaci Evidence rozhodnutí a jeho zpřístupnění

veřejnosti v modulu NALUS;11) přístup veřejnosti k textu anonymizovaného rozhodnutí přes webové prostředí NALUS;12) přístup interních uživatelů ÚS k plnému znění rozhodnutí v prostředí Evidence rozhodnutí;13) vyhledávání interních uživatelů ÚS v dokumentech Evidence spisů přes komponentu Watson

Content Analysis.

2

Obrázek 1 - Komponentový diagram - integrace aplikací v prostředí ÚS

2.2 Vymezení předmětu zadávacího řízeníPředmětem poptávaného systémového řešení je nahrazení Evidence spisů (červeně orámováno na následujícím schématu). Dodavateli bude umožněno využití stávajících licencí pro prostředí IBM FileNet a komponent IBM Watson Content Analytics a PDF Archiver. Zadavatel plánuje pořídit prostřednictvím jiného zadávacího řízení komponentu pro převod dokumentů do formátu PDF, která nahradí stávající Adobe PDF Creator a bude dodavateli též poskytnuta k využití v prostředí Zadavatele (zadavatel má za cíl provozovat ve svém prostředí pouze jednu komponentu pro převod dokumentů do PDF). Zadavatel zároveň umožní nahrazení vybraných komponent ve schématu i platformy IBM FileNet P8 (modře orámováno). V takovém případě je uchazeč povinen uvést ve své nabídce veškeré licence potřebné nahrazení stávajících komponent jinými produkty.

3

Obrázek 2 - Vymezení řešení poptávaného v rámci zadávacího řízení v komponentovém modelu

2.3 Datový modelNedílnou součástí poptávaného řešení je též zajištění migrace dat ze stávajícího řešení, a to takovým způsobem, aby byla zajištěna kontinuita ve vyhledávání napříč původními a novými záznamy. Zároveň musí být zajištěn plynulý přechod stávajících datových objektů, které se nacházejí v různé fázi jejich životního cyklu. Z uvedeného vyplývá, že nové řešení musí respektovat stávající datový model, který bude možné maximálně obohatit o nové údaje.

Následující schéma není reprezentací fyzického datového modelu, jeho cílem bylo zachytit vazby mezi logickými entitami a jejich násobnosti z uživatelského pohledu. Nejedná se tak o kompletní datové schéma, které bude nutné migrovat, je však reprezentativní pro představu o komplexitě uživatelského aplikačního řešení. Přístup k fyzickému modelu v podobě relační databáze MS SQL Server bude umožněn vítěznému uchazeči. Pro úplnost uvádíme, že názvy fyzických tabulek i atributů jsou čitelné i bez podrobného datového schématu.

Dále jsou podrobněji rozebrány nejdůležitější objekty z pohledu datové evidence.

4

Obrázek 3 - Evidované entity a jejich logické vazby z pohledu uživatele

5

2.3.1 SpisZákladním objektem v systému Evidenci podání je spis, který se vyskytuje ve dvou variantách s rozdílným životním cyklem:

Spis soudního výkonu – zpracování řízení před Ústavním soudem dle § 27 zákonač. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů;

Spis správního řízení (SPR) – dotazy podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, stížnosti a jiná podání občanů, které nepředstavují řízení dle předchozího bodu.

Spis SPR je z datového pohledu podmnožinou Spisu soudního výkonu, tato agenda využívá pouze zlomek vazeb na ostatní datové objekty. Pokud bude v dalším textu hovořeno pouze o spisu, bude tím myšlen Spis soudního výkonu.

Každý spis je vázán na účastníky řízení:

Navrhovatel/é – fyzické nebo právnické osoby, které podávají návrh, Jiný účastník – účastník, kterého se řízení týká, nepatří však do ostatních kategorií, Právní zástupce – osoba zastupující navrhovatele nebo jiné účastníky řízení, Odpůrce – odpůrcem může být typicky soud nebo jiný orgán, proti jehož stanovisku

navrhovatel brojí.

2.3.2 AdresyV systému je evidován číselník adres, ze kterého uživatelé mohou vkládat již historicky evidované kontaktní údaje. V rámci tohoto číselníku nejsou jednotlivé osoby jednoznačně ztotožňovány. Pro každý spis tak v systému vznikají nové objekty osob, ačkoli již mohou být shodné osoby evidoványu jiných spisů.

2.3.3 Dokument soudního výkonuPodstatnou entitou navázanou na spis je dokument soudního výkonu, který v systému existuje ve třech základních podobách:

1) příchozí dokument,2) odchozí dokument,3) interní dokument.

Jeden objekt dokumentu soudního výkonu může obsahovat (a zpravidla také obsahuje) více vlastních dokumentů (souborů). Může se jednat o přílohy, poštovní doručenky nebo automaticky generované přehledy a reporty, které souvisí s hlavním evidovaným dokumentem. Výjimkou je dokument plné moci, která vzniká jako vlastní dokument soudního výkonu navázaný na druhý dokument soudního výkonu.

2.3.4 SoudcePro jednotlivé spisy jsou v rámci životního cyklu určeni soudci ÚS. Každý spis, který projde do rozhodovací fáze, má přiděleného právě jednoho soudce zpravodaje a dále skupinu soudců jako rozhodující orgán (v případě senátních spisů se jedná o vybranou trojici soudců, v případě plenárních spisů jsou přiděleni všichni soudci ÚS). Nastavení pro přidělování soudce k nově zpracovávaným spisům je řízeno na základě konfigurační tabulky dostupné pro každého soudce zvlášť, a to s rozlišením různého nastavení této konfigurace v čase.

6

2.3.5 RozhodnutíV případě, že v rámci životního cyklu spisu vznikne rozhodnutí ve formě usnesení, nálezu nebo stanoviska pléna, vzniká vlastní objekt takového rozhodnutí. Ve vybraných případech vzniká též anonymizovaná verze rozhodnutí. Anonymizované verze (resp. plné verze v případě rozhodnutí, která nejsou anonymizována) jsou následně přenášeny do oddělené databáze pro webovou aplikaci Nalus (https://nalus.usoud.cz). Plné verze všech rozhodnutí jsou zároveň dostupné v interní instanci webové aplikace Nalus, která je zpřístupněna pouze ve vnitřní síti ÚS.

2.3.6 Žádost o nahlíženíNahlížení do spisů s datem podání po 1. 9. 2018 bylo pro účastníky řízení v minulosti automatizováno prostřednictvím webové aplikace NaSpis (https://naspis.usoud.cz). Žádost o nahlížení je vygenerována v prostředí aplikace NaSpis a je předána k vyřízení do Evidence podání. V případě jejího schválení v Evidenci podání, jsou veškeré dokumenty evidované k danému spisu převedeny do formátu PDF/A a předány aplikaci NaSpis. Přístup pro účastníky je následně řízen aplikací NaSpis.Po vypršení lhůty pro nahlížení je v aplikaci NaSpis vygenerován protokol o nahlížení, který je přiložen do spisu v Evidenci podání jako vlastní dokument soudního výkonu.

3 Životní cyklus datových objektůPři zpracování jednotlivých datových objektů v prostředí Evidence podání je jejich životní cyklus řízen pomocí stavů. Oproti standardním tiketovacím nástrojům je tak potlačeno předávání mezi řešitelskými skupinami, ale zpracování je řízeno zpravidla na základě stavu. V případech, kdy je nutné rozdělit v daném stavu spisy mezi více řešitelských skupin, je tato funkce nahrazována nastavením filtrování podle jednotlivých osob uváděných u spisu (např. fronty spisů určených pro jednotlivé senáty jsou vždy obsluhovány zvláštní skupinou řešitelů a toto rozdělení je řešeno nastavením filtru omezeného na vedoucí rejstříků jednotlivých senátů).

3.1 Příchozí dokumentNový příchozí dokument je vždy zpracován ve spisové službě ACTA. V případě, že je jeho obsah relevantní pro zpracování v systému Evidence podání, je tento dokument ve spisové službě manuálně předán z fronty „Dokumenty k předání“ na skupinu „Odbor soudního výkonu“. Pro tuto skupinu je automaticky spouštěna integrace na systém Evidence podání, kde je vytvořen nový dokument soudního výkonu ve stavu „Nezpracováno“ obsahující následující data propsaná ze spisové služby:

datum podání, došlé číslo (číslo dokumentu ve spisové službě), stručný obsah, soubory evidované ve spisové službě (včetně průvodek, zpráv eml, zfo apod.).

3.1.1 Běžná a opakovaná lustracePracovník lustrace provede u každého přijatého dokumentu vyhledání existujících spisů v systému Evidence podání podle jména navrhovatele (jméno a příjmení u fyzických osob, název u právnické osoby) a následně podle spisové značky. Výsledky této lustrace jsou vytištěny a založeny do fyzického spisu. Lustrace slouží při následném rozhodování pro orientaci v kauze, která může mít paralelní šetřené větve (např. více pachatelů odsouzených jedním rozhodnutím soudu může provést více podání na ÚS) nebo může souviset s některými již historicky šetřenými kauzami ke stejným navrhovatelům.

V případě, kdy je v rámci jediné dávky přijatých dokumentů (dokumenty nashromážděné za 1 pracovní den) evidován více než jeden dokument od stejného navrhovatele nebo vůči stejnému

7

odpůrci zároveň spojené s jednou kauzou, je pracovníkem lustrace vyznačeno, že je nezbytné po přidělení spisových značek provést opakovanou lustraci. Tato procedura slouží pro ošetření případů, kdy by mohly na základě takových podání v jeden čas rozhodovat paralelně dva různé senáty ve stejné věci (resp. např. nad jediným prvoinstančním rozhodnutím). Jelikož spisy pro takové dokumenty by byly zakládány ve stejný den, ani pro jeden z nich by v rámci lustrace nebyla druhá paralelní kauza ještě dohledána.

Po provedení lustrace je možné vložit výsledky lustrování do všech vylustrovaných spisů ve formě nového dokumentu.

3.1.2 Zařazení příchozího dokumentu do spisu

V souladu s výsledky lustrace zařadí pracovník dokument do již existujícího aktivního spisu, pokud je takový spis evidován. Pokud není nalezen žádný aktivní spis, ke kterému by se dokument vztahoval, posoudí pracovník lustrace, zda se jedná o návrh na zahájení nového řízení (agenda soudního výkonu) nebo zda dokument představuje správní agendu (ostatní podání) a založí podle toho vhodný spis v Evidenci podání, dokument je automaticky přiřazen do takového spisu a jeho stav je změněn na „Zpracováno“.

Obrázek 4 - Proces zpracování příchozího dokumentu v aplikaci Evidence podání

8

Životní cyklus příchozího dokumentu v Evidenci podání je velmi triviální a ilustruje ho následující stavový diagram. Při vrácení dokumentu do ACTA proběhne ve spisové službě jeho převedení do fronty „Dokumenty k předání“.

Obrázek 5 - Stavový diagram pro přijaté dokumenty

3.2 Spis soudního výkonuProstředí Evidence podání umožňuje uživatelům přecházet mezi stavy spisů soudního výkonu v souladu s níže následujícím digramem. Z funkčního pohledu je nutné zdůraznit některé vybrané přechody stavů.

9

Obrázek 6 - Stavový diagram pro Spis soudního výkonu

3.2.1 Přechody s akcíNásledující stavové přechody s sebou nesou automatické akce:

K přidělení plenární – dojde k nastavení pole Druh kauzy na hodnotu „Plenární“,

K přidělení senátní – dojde k nastavení pole Druh kauzy na hodnotu „Senátní“,

Přidělit sp. značky všem – pro všechny spisy ve stavu „K přidělení“:

1) nastavení soudce zpravodaje a rozhodujícího orgánu,2) nastavení tajemníka a vedoucího rejstříku, 3) automatické přidělení spisové značky,4) synchronizace čísla spisové značky do prostředí spisové služby ACTA (ve spisové službě

evidováno jako č.j. sběrného archu) pro všechny obsažené dokumenty,

10

Přidělit sp. značky všem označeným – provedení analogických akcí jako v případě přechodu Přidělit sp. značky, ovšem pouze pro označené spisy,

Spisovna – provede uzavření spisu v prostředí spisové služby ACTA (zavoláním metody „Uzavřít spis“), takový spis je již uzavřen pro editaci a pod kontrolou spisové služby,

Znovu otevřít – ve spisové službě Acta dojde k ověření, zda je možné spis otevřít a pokud ano, je spis v prostředí Evidence podání opět otevřen pro editaci, ve spisové službě Acta nebude možné spis (ani dokumenty spisu) upravovat dokud nebude spis zase uzavřen,

Zapůjčit s otevřením – stejným způsobem jako v případě přechodu Znovu otevřít dojde k pokusu o otevření dokumentu, krom toho dochází ještě k vytvoření záznamu o zápůjčce podle informací vyplněných uživatelem do zobrazeného formuláře,

Zapůjčit bez otevření – dochází k vytvoření záznamu o zápůjčce.

3.2.2 Atypické přechodyAnonymizace – žádost – tento přechod stavu spisu není vyvoláván k objektu tohoto spisu, ale k dokumentu soudního výkonu obsahujícímu rozhodnutí, který je ke spisu navázán.

3.2.3 Evidence řešitelůV aplikaci je významně potlačena logika řešitelů nebo řešitelských skupin, existují ovšem stavy, ve kterých je tato logika suplována pomocí přednastavených filtrů. Jedná se o následující stavy, které odpovídají zpracování spisu na rejstříku, který je však rozdělen na oddělená pracoviště pro jednotlivé senáty, resp. plenární jednání:

rejstřík – nové spisy, rejstřík – cesta, rejstřík – lhůta.

Obrazovky pro tyto stavy mají nastavené předvyplnění aktuálně přihlášeného uživatele do filtru jako vedoucího rejstříku, je tak předpokládáno, že tyto pohledy využívají zejména vedoucí těchto rejstříků, kteří potřebují zpravovat frontu spisů příslušící pouze jejich oddělení (ostatní uživatelé ze stejných oddělení musejí manuálně vybrat vedoucího svého rejstříku).

Zadavatel si klade za cíl v nově vytvářené aplikaci umožnit větší participaci soudců a asistentů soudců při tvorbě rozhodnutí. Stejně tak bude klást důraz na zavádění řešitelských skupin tak, aby byla zajištěna zastupitelnost jednotlivých účastníků procesu a zároveň bylo zřejmé, jaká osoba má v danou chvíli Spis ve zpracování.

3.3 Spis SPRŽivotní cyklus Spisu SPR je významně jednodušší než v případě Spisu soudního výkonu. Jak je vidět z následujícího schématu, v pozitivním scénáři je spis po vytvoření vyřizován v rámci stavu V evidenci SPR a následně uzavřen. Stav Vyveden z rejstříku slouží pro odložení spisů, na kterých již byla započata práce, ale nelze je z nějakého důvodu dokončit.

Při přechodu K vyřízení dochází k návazným automatickým akcím:

1) přidělení spisové značky,2) synchronizace čísla spisové značky do prostředí spisové služby ACTA (ve spisové službě

evidováno jako č.j. sběrného archu) pro všechny obsažené dokumenty.

11

Analogicky jako v případě Spisů soudního výkonu dochází při uzavření spisu – Uzavřít – k vyvolání akce na straně spisové služby, spis a dokumenty ve spisu jsou od té chvíle ve správě spisové služby ACTA a není možné provádět editace z Evidence podání. Při přechodu Znovuotevřít spis dochází k pokusu o otevření v ACTA a převzetí spisu zpět do editace v Evidenci podání.

Obrázek 7 - Stavový diagram pro spis SPR

3.4 Synchronizace změn vůči spisové služběPo vytvoření a uložení nového dokumentu v prostředí Evidence podání dochází k jeho synchronizaci do spisové služby ACTA pomocí volání metod Vytvořit vlastní dokument a Zařadit dokument do spisu.

Při úpravě atributů dokumentů a spisů dochází též k automatické synchronizaci dat do spisové služby ACTA zavoláním metody spisové služby Aktualizovat dokument, resp. Aktualizovat spis.

V opačném případě, tedy když je objekt předán k editaci ve spisové službě, se však změny zaznamenávají pouze v prostředí spisové služby ACTA a záznamy v Evidenci podání mohou být tedy neaktuální.

V případě odstranění dokumentu z prostředí Evidence podání je tento dokument automaticky stornován v prostředí spisové služby ACTA. V rámci spisové služby tedy není fyzicky odstraněn, ale pouze převeden do stavu Stornován.

3.5 Odchozí dokumentPři vytváření odchozího dokumentu uživatel vybírá adresáty buď přímo z evidovaných účastníků řízení, nebo z hlavního číselníku kontaktů. Pro každého z adresátů je možné nastavit vlastní způsob odeslání (listovní zásilka, datová schránka nebo e-mail). Pro dokumenty vypravované listinnou poštou je přímo na kartě odchozího dokumentu k dispozici funkcionalita pro vygenerování obálek adresátům, přičemž pro každého z adresátů listinného psaní je možné zvolit různý typ obálky.

Veškeré listinné dokumenty odeslané z prostředí Evidence podání do spisové služby ACTA (probíhá volání metody Předat dokument k vypravení) se dostávají do modulu Výpravna ve spisové službě.Po vypravení listinné zásilky v rámci spisové služby je vyvolána změna stavu vypravení na „Vypraveno“.

12

Dokumenty určené k odeslání do datové schránky čekají v prostředí Evidence podání ve frontě na vypravení do spisové služby přes obrazovku „El. zprávy k vypravení“. Tato funkcionalita umožňuje jejich hromadné odeslání do spisové služby, kde proběhne automatická kontrola doručitelnosti (existence datové schránky, ověření typů a velikosti příloh) a uživatel provádějící vypravení je vyrozuměn prostřednictvím Evidence podání. V případě, že zprávy odpovídají podmínkám pro odeslání, jsou spisovou službou automaticky odeslány do datových schránek adresátů a stav těchto vypravení v Evidenci podání je změněn na „Vypraveno“. Tento krok je v rámci procesu ÚS prováděn manuálně 1x za den pověřeným pracovníkem.

Obrázek 8 - Stavové chování odchozího dokumentu

Z uvedeného je zřejmé, že kromě vlastního stavového chování odesílaného dokumentu jsou zároveň evidovány stavy jednotlivých vypravení pro adresáty, kterým je dokument určen.

Po vypravení dokumentu ve spisové službě je informace o vypravení předávána do Evidence podání včetně data a času reálného vypravení a změny stavu v entitě Adresáti na „Vypraven".

Obrázek 9 - Stavové chování vypravení pro jednotlivé adresáty

3.6 RozhodnutíVytvoření nového objektu rozhodnutí probíhá v Evidenci rozhodnutí, kde je zadána spisová značka, pro kterou má být rozhodnutí určeno. Pokud je v Evidenci podání nalezen příslušný spis s touto spisovou značkou, dojde k propojení spisu a rozhodnutí. V příslušném spisu je dohledán standardizovaný dokument ve formátu MS Word (tento dokument je manuálně vložen do spisu a

13

označen jako rozhodnutí), ze kterého jsou texty automaticky vloženy pro následnou finalizaci do vybraných polí objektu rozhodnutí.

Obrázek 10 - Stavový diagram objektu rozhodnutí

Z rozhodnutí je možné vytvořit jeho anonymizovanou verzi (jedná se o datovou kopii vybraných polí), která slouží pro zveřejnění ve webové aplikaci NALUS přístupné veřejnosti. Neanonymizované verze rozhodnutí jsou přístupná přes neveřejnou aplikaci NALUS pouze v interní síti ÚS.

3.7 Nahlížení do spisuAgenda nahlížení do žádostí je zpracovávána v prostředí vlastní webové aplikace NaSpis. Přístup uživatelů řídí aplikace NaSpis, procesy jsou však částečně obsluhovány také ze strany Evidence podání, z toho důvodu uvádíme jejich přehled.

3.7.1 Proces registracePro nahlížení do spisu se musí uživatel nejdříve registrovat v aplikaci NaSpis a uvést ID své datové schránky:

1) aplikace NaSpis předá ID registrované datové schránky do Evidence podání,2) v Evidenci podání proběhne ověření datové schránky v systému ISDS,3) pokud je schránka validní a pokud existuje Spis, na který může žadatel nahlédnout, proběhne

vygenerování přístupového tokenu,4) přístupový token je předán aplikaci NaSpis,5) přístupový token je odeslán do datové schránky žadatele,6) ID datové schránky uživatele je zařazeno do dávky, pro kterou je generován přehled aktivních

spisů, ve kterých jsou uvedeni uživatelé se shodnou datovou schránkou jako účastníci řízení ve spisu; výsledek je zapisován do datové struktury, do které má přístup aplikace NaSpis,

7) registraci dokončí uživatel zadáním tokenu v aplikaci NaSpis.

3.7.2 Žádost o přístup ke spisuUživatelé mají po přihlášení v aplikaci NaSpis dostupný přehled spisů (jejich spisových značek), pro které mohou žádat o přístup (generováno z evidence podání podle ID datové schránky). V případě, že požádají o přístup ke spisu, je z NaSpis vygenerována žádost o nahlížení v Evidenci podání.

V evidenci podání prochází žádost manuálně následujícími stavy. Po schválení žádosti jsou všechny dokumenty u spisu v Evidenci podání převedeny do PDF a předány včetně metadat aplikaci NaSpis.

Uživateli je vygenerována notifikace s ověřovacím tokenem a zaslána do datové schránky a tomu je následně umožněno zobrazovat přes NaSpis jednotlivé dokumenty. Po ukončení prohlížení generuje NaSpis protokol o nahlížení, který předá jako do Evidence podání, kde je vytvořen nový interní dokument ve spisu. Zároveň po dokončení nahlížení dochází k automatickému přepnutí stavu.

14

Obrázek 11 - Přehled stavového chování objektu Žádost o nahlížení

4 Uživatelské prostředí4.1 Evidence podáníPřehled obrazovek a jejich funkčnost je uvedena ve zvláštní příloze ve formě listu Obrazovky AS-IS v příloze č. 2.

Obrázek 12 - Hlavní menu Evidence podání

Navigace v prostředí Evidence podání je hierarchická. Jednotlivé záložky nejsou členěny podle objektů ani funkčností, spíše reprezentují historický vývoj, kterým aplikace procházela.

Jednotlivé datové objekty jsou evidovány na kartách, resp. jejich záložkách.

15

Obrázek 13 - Evidenční karta Spisu soudního výkonu

Přechody objektů mezi stavy (označené červenými rámečky) jsou dostupné ve formě tlačítek stejně tak jako funkce pro generování dokumentů nebo akcí nad objektem.

Obrázek 14 - Tlačítka na evidenční kartě Spisu soudního výkonu dostupná ve stavu U vedoucí rejstříku

Jednotlivé přehledové obrazovky mají nastavený rozdílné nastavení polí pro vyhledávání od jednoduché struktury až po následující podrobnou formu.

Obrázek 15 - Obrazovka pro vyhledávání spisů

4.1.1 Struktura oprávněníDefinice oprávnění pro Evidenci podání ve stávajícím řešení má následující podobu.

Název role Popis roleUživatel EP Uživatel s právem přístupu do aplikace Evidence podání.

16

Všichni uživatelé aplikace mají právo čtení uložených dat týkající se spisů. Právo zápisu je řízeno dalším přidělením uživatelských rolí jednotlivým uživatelům.

Administrátor Uživatel s právem údržby číselníků, které nejsou v kompetenci uživatelů s rolí právník, vedoucí rejstříků, lustrum, spisovna a vedoucí OSV. Dále přiděluje role a přístupová práva uživatelům aplikace. Záložka GDPR je přístupná pouze této roli.

Lustrum Pracovník podatelny, který provádí lustraci doručeného dokumentu SV a doplňuje údaje o účastnících řízení (navrhovatel, odpůrce). Na základě výsledku lustrace potom dokument zařadí do existujícího spisu nebo vytvoří spis nový.Přístup k dokumentům ani spisům není omezen přidělením spisu senátům nebo soudcům.

Právník Udržuje číselníky související s odbornou právní praxí. Dále provádí indexování.Právo zápisu do spisu není omezeno přidělením spisu senátu ani pléna.

Spisovna Pracovník spisovny, který zodpovídá za archivování a správné zaznamenání výpůjček a vrácení spisů.

Vedoucí rejstříků Vedoucí rejstříků doplňuje do spisu údaje o právních zástupcích, vedlejších účastnících, předmětech řízení. Dále sleduje běh lhůty k provedení právního úkonu, kterou stanovil soudce účastníkovi, popř. vedlejšímu účastníkovi. Tiskne rejstříky pro jednotlivé senáty a plénum. Po ukončení řízení provádí doplnění spisu k uzavření, zabezpečuje odeslání rozhodnutí zúčastněným stranám.Přístup k dokumentům není omezen příslušností k senátu.Role nastupuje v okamžiku, kdy je doručena zpět poslední doručenka od účastníků řízení.

Vedoucí OSV Vedoucí odboru soudního výkonu rozhoduje, zda vyřízení kauzy je věcí plenární nebo senátní. Následně spustí přidělení věcí senátům a soudcům. V přidělených spisech ještě může provádět úpravy podle momentální situace. Má i práva jako uživatel v roli právník a vedoucí rejstříku, ale přístup není omezen příslušností spisu soudci.

Výpravna Oprávnění pro vypravování zásilekManažerský výstup Statistické výstupyAnonymizace Oprávnění pro stavy, ve kterých probíhá anonymizace

Anonymizace - žádost Oprávnění pro agendu žádostí o anonymizované rozhodnutí

4.2 Evidence rozhodnutíModul Evidence rozhodnutí disponuje výrazně jednodušší strukturou uživatelských filtrů a obrazovek, než je tomu v Evidenci podání. Prakticky jsou zde zpracovávány výhradně datové objekty typu Rozhodnutí, v anonymizovaném nebo plném znění.

Obrázek 16 – Hlavní menu evidence rozhodnutí

Základní objekt Rozhodnutí disponuje podobnou strukturou záložek jako Evidence podání. Rozhodnutí pracuje s rozdílnou sadou číselníků, než je tomu u Spisů, což je patrné i z datového modelu uvedeného výše. Z objektu Rozhodnutí je možné plynule přecházet pomocí odkazu na objekt Spisu v Evidenci podání, ke kterému je Rozhodnutí vyhotoveno a zpět. Stejně tak jsou vytvořené vzájemné odkazy mezi anonymizovaným a plným zněním Rozhodnutí.

17

Obrázek 17 - Prostředí evidence rozhodnutí – editace objektu Rozhodnutí

4.2.1 Struktura oprávněníStruktura oprávnění pro Evidenci rozhodnutí má ve stávajícím řešení následující podobu.

Název role Popis roleAdministrátor Uživatel s touto rolí přiděluje oprávněným uživatelům uživatelské role, podle

kterých mohou provádět určité operace nad daty.

Soudcovské pracoviště Pracovník soudcovského pracoviště vytváří záznam o plném znění rozhodnutí. Text rozhodnutí plní do jednotlivých polí a provádí úpravy záznamu.

Analytik ÚS Analytik má stejná práva jako pracovník soudcovského pracoviště. Kromě toho má právo upravovat údaje karty záznamu rozhodnutí ÚS a uvolňovat rozhodnutí ÚS v

18

Název role Popis roleplném znění i anonymizovaná rozhodnutí pro zobrazení na webových stránkách. Vytváří záznam anonymizovaného rozhodnutí a provádí anonymizaci rozhodnutí.Analytik má právo promítat úpravy v rozhodnutích, která jsou již uvolněna pro zobrazení na webových stránkách.

Vedoucí analytického oddělení ÚS

Oprávnění nejsou známa.

4.3 NALUSWebový modul NALUS existuje ve dvou instancích, které jsou co do funkcionality shodné. Interní NALUS provádí dotazy do plných znění zpřístupněných Rozhodnutí, veřejný NALUS (dostupný na https://nalus.usoud.cz) provádí dotazy do anonymizovaných znění Rozhodnutí, která jsou navíc synchronizována do vlastní databáze tak, aby byla síťově oddělena od databáze s údaji Evidence podání a Rozhodnutí.

Obrázek 18 – Obrazovka pro vyhledávání v prostředí NALUS

Modul NALUS disponuje podrobným vyhledáváním v rozhodnutích podle množství parametrů a následně umožňuje strukturovaný export a tisk výsledků.

Obrázek 19 - Výsledky vyhledávání v prostředí NALUS

19

5 Funkční požadavkyPřehled stávajících a nově požadovaných funkcionalit ve formě funkčních požadavků na listu „Funkcni“ v příloze usoud_pozadavky. Požadavky jsou označené následovně:

1) stávající – požadavek odpovídá současnému chování systému a bude požadován i pro nové řešení,

2) zrušený – požadavek odpovídá současnému chování systému, ale nebude požadován pro nové řešení,

3) nový – požadavek neodpovídá současnému chování systému, ale bude požadován v rámci nového řešení.

6 Nefunkční požadavkyPožadavky nefunkčního charakteru kladené na poptávané řešení jsou přiloženy v podobě listu „Nefunkcni“ v příloze usoud_pozadavky.

7 Kvalifikační a hodnotící kritériaKvalifikační a jiné požadavky na řízení dodávky včetně hodnotících kritérií jsou uvedeny na listu VZ v příloze usoud_pozadavky.

8 Kalkulační vzorecKalkulační vzorec pro kalkulaci nabídkové ceny je uvedený na listu Cena v příloze usoud_pozadavky.

9 Kvalitativní kritériaKvalifikační kritéria pro nefinanční složku hodnocení nabídky jsou uvedena na listu Kritéria v příloze usoud_pozadavky.

20