Závěrečný úkol do Kurzu práce s informacemi s číslem 13

KONSTATSKÁ Kristýna

UČO: 411327

30. 12. 2012

Argumentace výběru tématu:

Téma arteterapie jsem si vybrala, protože je pro mne zajímavé. Studuji na Masarykově

univerzitě prezenční obor Speciální výtvarná výchova a součástí mého studia mimo jiné

budou i kurzy arteterapie. O tuto problematiku jsem se zajímala i na střední škole a vybrala

jsem si jej jako svou maturitní práci. Proto volba tématu pro tento úkol bylo pro mě

jednoznačným.

ARTETERAPIE

Arteterapii můžeme chápat jako léčbu veškerým uměním (arteterapie v širším

smyslu) a to hudbou (Muzikoterapie), poezií (Poetoterapie), prózou (Dramaterapie), divadlem

(Teatroterapie), tancem (Taneční terapie), výtvarným uměním (Arteterapie), sochařstvím,

četbou (Biblioterapie), dále bych sem přidala i další terapie, které sice nespadají pod léčbu

uměním, ale pod léčbu určitě ano, a to je ergoterapie (Léčba prací a činností) a animoterapie

(Hipoterapie – koně, Canisterapie – psi) a mnoho dalších. Anebo arteterapii také chápeme

jako léčbu výtvarným uměním (arteterapie v užším smyslu).

Arteterapie je jedním z psychoterapeutických postupů. Opírá se o výtvarné projevy

klientů jako léčebný prostředek a jako prostředek poznání klientovy psychiky. Také ovlivňuje

lidskou psychiku, mezilidské vztahy a poruchy. Není důležité dokonalé, konečné, umělecké

dílo, ale jde zde o samotný proces tvorby, v němž prostřednictvím sebevyjádření, rozvíjení

tvořivosti, schopnosti komunikovat a zpracováním osobně důležitého tématu dosahujeme

vyléčení, zmírnění těžkostí nemocného člověka, integrace nebo obohacení osobnosti.

Arteterapie je projektivní metoda, která se od jiných forem terapie odlišuje v tom,

že nestaví pouze na verbálním sdělení (slovním sdělení - i když to je využito při interpretaci

artefaktu). Klienti nemusí být pouze handicapovaní lidé, ale i tací, kteří se snaží „vrátit se do

stavu harmonie se sebou samým i svým okolím.“8 Arteterapie může fungovat jako

odpočinková tvůrčí činnost, jejíž pomocí lze dosahovat vnitřní relaxace, podporuje emoční

vývoj, zbavuje vnitřního psychického napětí a tlaku, proměňuje hodnoty životních potřeb.

(J.Mašková, 2009) Arteterapie jako psychopedická diagnostika usiluje o vyhledávání

schopností, nadání a potřeb mentálně retardovaných. Zaměřuje se na svobodný a tvořivý

rozvoj osobnosti. (M. Klivar, Balt Eeast, 2002) Každý jedinec je v raném dětství uveden do

kultury, nicméně v procesu socializace může dojít ke vzniku traumat a patologickým stavům,

jejichž léčba či náprava spadá také do pole působnosti speciální výtvarné výchovy či

arteterapie.

„Arteterapie je kulturní terapií, má své kořeny v magických úkonech, rituálech,

obřadech a je spojena se symbolikou v uměleckém podobenství.“3

Podle Hanuse, je zvláštní forma psychoterapie organizovaný a cílený terapeutický

proces, který je organizován buď individuálně, anebo ve skupině. Tímto procesem provádí

arteterapeut (speciálně školená osoba).

Šicková-Fabrici definuje arteterapii jako soubor uměleckých technik a postupů, které

mají „změnit sebehodnocení člověka, zvýšit jeho sebevědomí, integrovat jeho osobnost a

přinést mu pocit smysluplného naplnění života.“8 Nová arteterapie podle Miroslava Klivara

klade důraz na přímé zážitky a vyjádření emocí, stejné metody, jako používá tvarová

psychologie (Gestalt terapie).

Psycholog Slavík používá výraz artefiletika jako obměnu arteterapie ve významu

výchovy prostřednictvím umění. Arteterapie je podle něj psychoterapeutická a

psychodiagnostická disciplína, která využívá k léčebným cílům formy a prostředky adekvátní

uměleckým formám (v užším pojetí – formy výtvarného umění, v širším i jiných uměleckých

oborů). (J. Šicková-Fabrici, Portál, 2008) Brněnský psycholog Joanidis chápe arteterapii jako

formu psychoterapie a rozdělil ji na kreativní, integrativní, činnostní, projektivní a sublimační.

Tato definice je podle mě velmi důležitá, aby v mé práci zazněla celá. Je to vlastně

oficiální definice, kterou vymezila Česká arteterapeutická asociace. „Arteterapie je léčebný

postup, který využívá výtvarného projevu jako hlavního prostředku poznání a ovlivnění lidské

psychiky a mezilidských vztahů. Někdy bývá přiřazována k psychoterapii a jejím jednotlivým

směrům, jindy je pojímána jako svébytný obor. Obvykle se rozlišují dva základní proudy, a to

terapie uměním, v níž se klade důraz na léčebný potenciál tvůrčí činnosti samotné a

artpsychoterapie, kde výtvory a prožitky z procesu tvorby jsou dále psychoterapeuticky

zpracovávány.“8,20

(Česká arteterapeutická asociace, 2006).

Arteterapii můžeme také chápat jako receptivní anebo produktivní. Receptivní

arteterapie (pasivní) spočívá na základě vnímání uměleckého díla. „Cílem je lepší pochopení

vlastního nitra a poznání pocitů jiných lidí,“8 a to při vnímání výtvarných artefaktů (výstavy,

galerie, fotografie, video), vcítění se do díla (různé podle vnitřního zaměření diváka i podle

jeho momentálních emocí) a následné promítání svých emocí do uměleckého díla. V

produktivní arteterapii (aktivní) již prožíváme konkrétní tvůrčí činnosti. Máme velkou škálu

technik, které můžeme používat (kresba, malba, modelování, koláž, propojování různých

médií, atd.). Spojení na bázi tvořivosti s výtvarným materiálem umožní klientovi dosáhnout

vnitřní relaxace a případně nastartovat ozdravný proces.

Jedinečným aspektem arteterapie je vytvořené dílo, které je hmatatelné a konkrétní.

Můžeme ho uchovat a třeba se k němu i vracet. Důležitý význam, hodnotu a cenu díla hraje

převážně pro děti. Vytvořené dílo je vlastně viditelným vyjádřením jejich vnitřního prožitku

a konkrétního zážitku.

Anotace:

Autor v tomto odborném textu obecně seznamuje s jedním z psychoterapeutických postupů,

který pracuje s klientem a jeho artefaktem. Opírá se o definice arteterapie od různých autorů,

vysvětluje co je to arteterapie, její druhy, působení a co má za cíl. Tato práce je autorovou

první velkou prací, proto je potřeba k ní přistupovat obezřetně a objektivně. Tento text je

pouze výňatkem ze seminární práce, ze které bychom se dozvěděli pokračování.

Klíčová slova:

Arteterapie = „Využívá výtvarné umění jako prostředek k osobnímu vyjádření

v rámci komunikace, spíše než aby se snažila o esteticky uspokojivé výsledné produkty,

posuzované vnějšími měřítky.“2 „Arteterapie pracuje s uměleckými díly v receptivních

formách. Středem jejího zájmu jsou výtvarné aktivity klientů. Je to kulturní terapie, a má své

kořeny v magických úkonech, rituálech, obřadech a je spojena se symbolikou v uměleckém

podobenství.“3 Arteterapie vznikla z latinského slova art, artis = umění a z řeckého slova

therapón = služebník, ošetřovatel bohů. Z tohoto můžeme arteterapii přeložit jako “léčbu za

pomoci umění“ (Slavík, 1999).

Artefakt = „Z latinského slova arte factus = uměle udělaný. Tento termín poprvé

použil Sir Julian Huxley a označuje libovolný objekt nebo proces, který vznikl lidskou

aktivitou, na rozdíl od předmětů přírodních.“5 „Artefaktem tedy může být umělecký výtvor,

lidský výrobek, prehistorický nástroj, uměle vzniklá nebo pozměněná struktura buněk.“18

Individualita (osobitost) = „Vyjadřuje psychickou svéráznost, jedinečnost každého

člověka. S níž již přichází na svět, a která se s věkem zvětšuje, protože se

v interindividuálních rozdílech uplatňuje také interindividuálně odlišná zkušenost.“17

Psychoterapie = „Původně medicínská disciplína. Považujeme ji za jeden z hlavních

zdrojů speciálně-pedagogických terapií. A to proto, že využívá mnoho prostředků, podobných

jako ve speciální pedagogice. Stručná definice psychoterapie je pomoc člověku dosahovat

psychické normality psychologickými prostředky.“1 „Obecně bývá vymezována jako „léčba

psychologickými prostředky“, což znamená, že to není činnost zaměřená jen na léčení

duševních poruch, nýbrž na léčení vůbec, pokud takové léčení vyžaduje psychoterapeutickou

podporu.“17

Příčina = „Může znamenat to, co způsobilo nějaký důsledek. Latinsky Causa =

příčina = kauzalita znamená příčinnost, kauzální vztah mezi příčinou a jejím následkem. V

silnějším smyslu přesvědčení, že nic se neděje bez dostatečné příčiny.“5

Symbol = „Z řeckého slova symbolon = poznávací znamení, emblém, značka, obraz.

Tím se označuje znamení, které se samo vysvětluje. Původní význam symbolu sahá k

starověké tessera hospitatis, znamení přátelské pohostinnosti, kdy host podal svému hostiteli

při loučení rozlomenou hliněnou tabulku nebo hůlku. Ta pak sloužila jako poznávací znamení

při příštím možném setkání člena hostitelovy domácnosti s dřívějším hostem – obě poloviny

tabulky do sebe zapadly. V době před uzavíráním písemných smluv znamenal symbol v

egyptském a helénistickém prostředí důkazný předmět pro uzavření smlouvy, pro identifikaci

posla, přijetí peněz nebo zboží. V pozdější době byl nahrazen pečetí.“5 „Symbol je předmět

nesoucí hlubší (skrytý) význam.“18

Terapie = „Řecko-latinský původ odkazuje na léčení, ošetřování, ale také na starání

se, pomáhání a cvičení. Dílčí způsob o cílenou institucionálně zajištěnou edukaci osob

nacházejících se mimo aktuálně přijímanou normu (práce na zahradě, rozvoj subnormálního

myšlení a vůle za pomoci senzomotorického cvičení).“1

Zdroje:

1 MÜLLER, Oldřich. Terapie ve speciální pedagogice. 1. vydání, Olomouc. Nakladatelství

Olomouc., 2005., stran 295., ISBN 80-244-1075-3.

2 LIEBMANN, Marian. Skupinová arteterapie: nápady, témata a cvičení pro skupinovou

výtvarnou práci. 1. vydání, Praha., Portál., 2005., stran 180., ISBN 80-7178-864-3.

3 PEROUT, Evžen. Arteterapie se zrakově postiženými. 1. vydání, Praha., Okamžik., 2005.,

stran 101., ISBN 80-903247-9-7.

4 Media Wiki 1.17, Wikipedie: the free encyclopedia. [online]. St. Petersburg (Florida):

Wikipedia foundation, 5 Novembert 2011, last modified on 23 September 2012 at 08:29

[vid. 2011-2-15]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana.

5 ŠICKOVÁ-FABRICI, Jaroslava, Základy arteterapie. 2. vydání, Praha, Portál, 2008., stran

167., ISBN 978-80-7367-408-3.

+ renomovaná autorka; praktické informace; informace na základě zkušenosti; nabídka

více variant práce s klientem; inspirativní

6 NEKONEČNÝ, Milan, Obecná psychologie. 2. rozšířené vydání, Praha., Academia.,

1997., stran 437., ISBN 80-200-0625-7.

7 Best One Service s.r.o., Slovník cizích slov: Slovník cizích slov se stane Vaším

každodenním věrným pomocníkem. [online]. Best One Service s. r. o. webb. 2005. Brno

(Česká republika). [cit. 20. února 2011]. Dostupné z: http://www.slovnik-cizich-slov.cz/.

+ zajímavé informace; široký záběr vědeckých definic; rychlý; snadné používání; obsáhlý

8 ŠOUBOVÁ, Anežka. Zaklínadlo proti Zlobení: Využití romského temperamentu jako

tvůrčího potenciálu. Arteterapie: Časopis České arteterapeutické asociace se zaměřením

na arteterapii, artefiletiku, muzikoterapii a dramaterapii. [online]. Praha: Česká

arteterapeutická asociace. 2012, 30. [cit. 2. Března 2011]. Dostupné z:

http://www.arteterapie.cz/index.php?disp=arteterapie&lang=0.

+ kvalitní zdroj veškerých informací o české scéně arteterapie; obsáhlý; důvěryhodný –

renomovaní odborníci; zajímavý; organizovaný; stále aktualizován

+ = hodnocení s 5 body jsem napsala jen u těch požadovaných tří zdrojů

ARTETERAPIE

ARTETERAPIE