Upload
aquila
View
196
Download
2
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Zimní spánek zvířat. a spol. Běžný spánek. Během dne se nám střídá období aktivity- alfa fáze a období klidu- rhó fáze Běžný spánek slouží k odpočinku a k obnově tělesných sil Regulátorem je únava a vnitřní hodiny Centrem řízení je hypotalamus. Hypotalamus. - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
a spol.
Během dne se nám střídá období aktivity- alfa fáze a období klidu- rhó fáze
Běžný spánek slouží k odpočinku a k obnově tělesných sil
Regulátorem je únava a vnitřní hodiny Centrem řízení je hypotalamus
Přední část- slouží jako senzor a integrátor teplotních podnětů přicházejících z různých částí těla
Zadní část- obsahuje výkonné řídící termoregulační mechanizmy vstupující v činnost, jestliže je organizmus vystaven chladu nebo teplu
Když se podráždí centrum tepla, tělesná teplota stoupne.
Když se podráždí centrum chladu, tělesná teplota klesne.
Obě části spolu velmi těsně spolupracují Celý tento termoregulační systém funguje
nepřetržitě a vytváří tak konstantní teplotu tělesného jádra
Každý druh má svoji vlastní nastavenou teplotu- př. Savci- 34- 38°C,primáti 37°C, ptáci 38- 44°C
Zvýšení teploty- horečka Snížení teploty- denní a noční
spánková letargie ( cirkadiánní letargie)
Zimní spánek( hibernace)Zimní klid ( dormace)Letní spánek( estivace)
Schopnost mnoha teplokrevných zvířat upadnout do stavu torporu( strnulosti) se sice na první pohled podobá strnulosti studenokrevných zvířat vyvolané chladem či suchem, jde však o zcela zvláštní vlastnost vyvolanou existencí a nastavitelností regulátoru tělesné teploty
To umožňuje organizmu teplokrevných zvířat zůstat naživu na druhé úrovni svého teplotního režimu a opět se z tohoto stavu vrátit, když se regulátor znovu nastaví na vyšší tělesnou teplotu
Letargie teplokrevných se zásadně liší od stavu strnulosti studenokrevných- ti totiž nemají regulátor teploty
Noční letargie- burunduci, čipmankové, kolibříci,…
Denní letargie-někteří sysli, myšivka horská, myšivka stepní, pískomilové, netopýři, kaloni( jen ti malí), ježura, lelek,…
Zvíře se adaptuje na chlad Obvykle je letargií s přizpůsobením k
chladu Může být také bez přizpůsobení k
chladu, jestliže např. zvířata zavřeme do klecí při okolní teplotě 20- 25 °C
Teplota může klesnout až na 5- 0,2 °C ( př. U některých netopýrů byla ve stavu hibernace naměřena teplota 0 °C v jejich konečníku)
Zimní spánek začíná v říjnu či listopadu a končí v březnu či dubnu
Může také začínat už dřív nebo končit později Zimní i letní spánek jsou v určitých
intervalech- asi každé 3 dny až 3 týdny- přerušovány
Skládá se z torporických dnů a dnů nebo jen hodin bdělosti
Při přerušení zvíře přijímá potravu a vylučuje moč a výkaly
Př. Sysli, svišti,burunduci, čimankové, myšivky,plch velký, křeček polní, zlatý, ježek, bodlíni, ježura,…
Adaptace na teplo Letargie bez přizpůsobení se k chladu Může sloužit také k uchování energie,
když je nedostatek potravy. U některých druhů syslů může letní
spánek přejít rovnou v zimní Př.- pouštní svišti,sysly
Př. U medvěda baribala a medvěda grizli, svišti
Tělesná teplota klesne jen málo, asi na 32 °C
Mnohdy je těžké rozlišit, zda se jedná o přirozenou, fyziologickou letargii, nebo o násilné podchlazení
Rozdíl je v probuzení- násilně podchlazené zvíře nelze probudit smyslovým podrážděním při pravém torporu stačí k probuzení dotyk,
píchnutí jehlou nebo světelný podnět
Jestliže se živočich záměrně ochladí na teplotu svého okolí- nemůže už žádné teplo ztrácet- ušetří si energie a zachová si své rezervy, protože se zmenší i tvorba tepla v organizmu
Pro chemické procesy látkové přeměny platí tzv. teplotové pravidlo Q10 fyziologa van´t Hoffa
Jestliže teplota klesne o 10 °C, probíhají reakce asi třikrát pomaleji
Klesne- li tedy tělesná teplota kolibříka ze 44 na 34 °C, vede to k trojnásobnému poklesu látkové přeměny a tím k obrovské úspoře energie
Na podzim stojí v popředí 3 pudy: starost o zimní příbytek, zajišt´ování zásob potravy( tzv. křečkování- př. křeček si nashromáždí 5- 15 kg zásob) a nadměrné přijímání potravy( podzimní tloustnutí- Lemur maki tlustoocasý si ukládá zásobu tuku v ocase)
Když dokončí přípravy na zimní spánek, zvíře ztratí chut´ na jídlo spáč přes zimu ztratí na váze
Spáči, kteří procitají častěji, hubnou více než ti, kteří spí nepřetržitě, protože každé zahřátí spotřebuje značné množství energie
Příklad zimního příbytku sviště Nachází se 0,5 až 1,5 m pod zemí, je vystlán
trávou, doupě je utěsněno zevnitř( ochrana před vodou, deštěm, jinými zvířaty)
Při probouzení se je nejdůležitější, se co nejrychleji zahřát
Tělo se rozdělí na 2 poloviny: na hrud´ s hlavou, místo největšího tepla a nejrychlejšího vzestupu teploty, a zadek, který teplo skoro nevyrábí
Tím se dosáhne toho, že zahřívaná hmota je zezačátku malá a mozek začne rychleji fungovat
Po probuzení ze zimního spánku spáč opustí příbytek, začne hledat družku- na to se jeho organizmus za letargie a zejména za četných fází bdělosti připravoval
Na konci spánku proti sobě stojí 2 konkurentní pudy- pohlavní pud a zimní spánek
S výjimkou netopýrů platí zásada, že říjná, březí a kojící zvířata neupadají do letargie letargie nevzniká nuceně, nýbrž na instinktivním základě
Jeden vědec se kdysi pokusil dokázat chemickou podstatu zimního spánku
Usmrtil za zimního spánku netopýry, křečky, ježky a podle určitých metod vyrobil z jejich mozků extrakty. Tyto extrakty vstříkl psům a kočkám a dosáhl toho, že upadli do jakéhosi spánku a že jejich tělesná teplota mírně klesla
Větší úspěch se udál u transfúzí krve odebrané syslům páskovaným a svišt´ům lesním za zimního spánku a její vstříknutí syslům ve stavu bdělosti. V tomto případě byl vyvolán skutečný zimní spánek, i když se použili krevní konzervy a k transfúzi došlo v létě. Stejný účinek mělo vstříknutí krevního séra a promytých krvinek
Tento jev však nastal jen, když byla krev odebrána letargickým zvířatům, nikoli zvířatům, která do zimního spánku neupadla, anebo se právě probudila
Animal physiology- Mechanisms and Adaptations- Eckert (2001)
Etologie. Biologie chování zvířat- Zdeněk Veselovský (2005)
Zimní spánek zvířat- Paul Raths (1980) Zvíře- David Burnie 2002 Život zvířat-Charlotte Uhlenbroeková
(2009)