Zmûny v zimování vodních ptákÛ na Vltavû v Prazev poslední ãtvrtinû 20. století

Changes in the wintering of waterbirds at the Vltavariver in Prague in the last quarter of the 20th century

Pavel Bergmann

Uralská 6, CZ-160 00 Praha 6; e-mail: pavel.bergmann@email.cz

Bergmann P. 2002: Zmûny v zimování vodních ptákÛ na Vltavû v Praze v poslední ãtvrtinû20. století. Sylvia 38: 61–74.

Pfiíspûvek shrnuje v˘sledky sãítání vodního ptactva na Vltavû v Praze v poslední ãtvrtinû20. století. Celkem bylo sãítáno 16 km fieky, která je zde ‰iroká 100–350 m. V jednotliv˘ch le-tech byla fieka sãítána rÛznû intenzivnû (1–5x za mûsíc). V˘sledky jsou vztaÏeny na prÛmûrn˘poãet exempláfiÛ jednotliv˘ch druhÛ na jednu kontrolu „prav˘ch zimních mûsícÛ“ (prosi-nec–únor). V tomto období bylo na této lokalitû zji‰tûno 56 druhÛ vodních ptákÛ. Poãet pra-videlnû zimujících druhÛ stoupl z pÛvodních 10 na 14–16. Dominantními druhy byly na za-ãátku sledovaného období pouze kachna divoká, lyska ãerná a racek chechtav˘, bûhem 80. letk nim pfiibyli polák velk˘ a polák chocholaãka, v nûkter˘ch sezónách 80. let také labuÈ velkáa v poslední dobû téÏ kormorán velk˘. Celkov˘ nárÛst poãetnosti zimujících vodních ptákÛkulminoval v polovinû 90. let. Na tomto trendu se nejvíce podíleli polák velk˘ a polák cho-cholaãka. U racka chechtavého poãty vrcholily uÏ zaãátkem 90. let, u kachny divoké aÏ kon-cem sledovaného období. Dlouhodobû spí‰e klesající jsou poãty lysek ãern˘ch.

The paper summarises results of the census of waterbirds at the Vltava river in Prague in thelast quarter of the 20th century. In total, 16 km of the river, which is 100–350 m wide in thispart, were checked. The intensity of censuses fluctuated among years (1–5 times a month). Theresults are related to the mean number of individuals of the particular species recorded duringone check within the ”real winter months” (December–February). In this period, 56 species ofwaterbirds were recorded in the study period. The number of regularly wintering speciesincreased from 10 to 14–16. Mallard, Coot and Black-headed Gull were the only dominantspecies at the beginning of the study period. They were supplemented by the Pochard and TuftedDuck during the 1980s, but also by the Mute Swan in some years in the 1980s and recently alsoby the Great Cormorant. The overall increase of the numbers of wintering waterbirdsculminated in the middle of the 1990s. This trend was most apparent in the Pochard andTufted Duck. Numbers of the Black-headed Gull culminated already in the early 1990s, thoseof the Mallard at the end of the study period. Numbers of the Coot have been rather decliningin the long term.

Keywords: waterfowl, wintering, changes in numbers

61

SYLVIA 38 /2002

ÚVOD

Sledování zmûn druhového sloÏení a po-ãetnosti vodních a mokfiadních druhÛptákÛ na jednotliv˘ch lokalitách je zákla-dem pro sledování dlouhodob˘ch trendÛpoãetnosti jednotliv˘ch druhÛ aÏ naúrovni kontinentÛ (Rose & Scott 1994,Rose 1995, Scott & Rose 1996). Vltavav Praze je v âeské republice dÛleÏit˘mzimovi‰tûm vodních ptákÛ a i v rámci ce-lé stfiední Evropy má pro nûkteré druhysvÛj v˘znam (Bergmann 1996a).

V tomto pfiíspûvku podávám informa-ci o v˘voji poãetnosti zimujících vodníchptákÛ na praÏské Vltavû v období zim-ních sezón 1975/76 aÏ 1999/2000. âlánekv podstatû navazuje na v˘‰e zmínûnoupodrobnûj‰í práci prezentovanou pfied‰esti lety na ornitologické konferenci

v âeské Skalici (Bergmann 1996a), kte-rou doplÀuje o v˘sledky z dal‰ího pûtile-tého období.

MATERIÁL A METODIKA

Sãítání vodních ptákÛ probíhala na 16 kmdlouhém úseku Vltavy v Praze mezi Po-dolím a Podbabou – obr. 1, (v pfiedchozíchpracích Bergmann 1991, 1996a, 1996b jemylnû uvedeno 14 km). ¤eka je zde ‰irokáod 100 do 350 m (nejãastûji 150–200 m.),vût‰inou regulovaná vysok˘mi zdûn˘minábfieÏími, pouze v Podolí a v dolní ãásti(LibeÀ, Troja) jsou ve vût‰í mífie je‰tû za-chovány hlinûné bfiehy s vegetací. Odsezóny 1997/98 byla na dolním okrajisãítaná ãást fieky prodlouÏena o cca 5 kmdlouh˘ úsek Podbaba – Roztoky. K tétozmûnû bylo pfiistoupeno z toho dÛvodu,

62

Bergmann P. / Zimování vodních ptákÛ v Praze

Obr. 1. Mapa Prahy. ·ipky vyznaãují hranice sãítaného úseku.Fig. 1. Map of Prague. The arrows indicate the censused section of the Vltava river.

Ïe pÛvodní velké shromaÏdi‰tû potápi-v˘ch kachen v Troji pod zoo, se postup-nû roz‰ífiilo aÏ po Roztoky. âásteãnû jsoutím ov‰em zv˘‰eny poãty zji‰tûn˘ch ka-chen divok˘ch, lysek ãern˘ch, slípek ze-lenonoh˘ch, potápek mal˘ch a nepatrnûi labutí velk˘ch. Tento, ãásteãnû uÏ mi-mopraÏsk˘, úsek byl v dfiívûj‰ích sezó-nách sãítán pouze 1x za mûsíc a v˘sled-ky z nûj nebyly jiÏ do celopraÏsk˘chzapoãítávány. Na tomto úseku jsou téÏãásteãnû zachovány hlinûné bfiehy s ve-getací. Nadmofiská v˘‰ka území je od187 m. n. m. v Podolí do 175 m. n. m.v Roztokách. Bliωí charakteristika sledo-vané lokality a rozdûlení na podúsekyviz téÏ Bergmann & ·imek (1994).

Ptáci byli sãítáni za pochodu podélfieky ãi ze stál˘ch sãítacích stanovi‰È, s po-uÏitím triedrÛ 7 x 50 aÏ 12 x 50. KaÏd˘podúsek mûl vût‰inou svého stálého sãi-tatele, protoÏe znalost lokality v˘raznûzlep‰uje kvalitu sãítání. Sãítáni byli pou-ze ptáci sedící na vodû a bfiezích a ptácinízko letící, ktefií mûli zjevnou snahu nalokalitû pfiistát. Vlastní metodiku sãítáníptákÛ v terénu bylo nutno v prÛbûhu letzdokonalit, a to jednak z dÛvodu v˘raz-ného poãetního nárÛstu nûkter˘ch druhÛa jednak vhledem k zji‰Èování nûkter˘chnov˘ch druhÛ (kormorán velk˘, volavkapopelavá). Snahou bylo sãítat v‰echnavelká shromaÏdi‰tû vodních ptákÛ (místas koncentracemi stovek aÏ tisícÛ jedincÛ)pfii jedné kontrole nejménû dvakrát, po-kud moÏno z rÛzn˘ch stanovi‰È, ale ãas-to i vícekrát. Tato velká shromaÏdi‰tû(pfiedev‰ím v centru mûsta kolem Stfie-leckého ostrova a v Troji pod zoo) bylasãítána vÏdy s co nejmen‰ím ãasov˘m od-stupem, v nûkter˘ch sezónách synchron-nû dvûma spolupracovníky ve stejné do-bû. Zvlá‰tní pozornost byla vûnovánapoláku velkému, poláku chocholaãcea hoholu severnímu – viz Bergmann(1996b) a dále pak druhÛm, které je tfie-ba, zvlá‰tû v nûkter˘ch místech, hledat

na nebo pfii bfiezích (kachny divoké, pfií-padnû dal‰í plovavé kachny, slípky zele-nonohé, lysky a potápky malé). Rackovébyli sãítáni s ostatními druhy, tj. v dennídobû, ãímÏ je poãet rackÛ zji‰tûn˘ch v Pra-ze znaãnû podhodnocen, neboÈ toutodobou je jich velká ãást rozpt˘lena mimofieku (napfi. skládky komunálního odpa-du) a dal‰í ãást se pfies den posunuje do-lÛ po fiece mimo Prahu. Uveden˘ poãetse tedy rovná pfiibliÏnému mnoÏství tûchjedincÛ, ktefií se v denní dobû zdrÏují pfií-mo na Vltavû v Praze. Pfii kontrolníchsãítáních na nocovi‰tích v centru mûstaa v Podolí byly proto zji‰Èovány zpravi-dla vy‰‰í poãty rackÛ obou pravidelnû zi-mujících druhÛ. Organizaãnû a technickyv‰ak nebylo moÏno pravidelné sãítání nanocovi‰tích zajistit. Naopak tomu bylopfii zji‰Èování poãtu kormoránÛ velk˘ch.Zde byl za základ brán vÏdy poãet nanocovi‰ti na Císafiském ostrovû pfiesto,Ïe to téÏ není úplnû pfiesné. Tito kormo-ráni totiÏ loví ve velkém mnoÏství na ce-lé dolní Vltavû od Zbraslavi aÏ po Kralupynad Vltavou, pfiípadnû je‰tû dále. Sãítánína zmínûném nocovi‰ti byla provádûnapodle svûteln˘ch podmínek v dobû tûs-nû kolem západu slunce, pfiitom vût‰inakormoránÛ b˘vá na nocovi‰ti cca 30 min.pfied západem slunce.

Sãítání probíhala od zimní sezóny1975/76 do zimní sezóny 1999/2000 v do-bû od fiíjna do bfiezna aÏ dubna zpravidla1x za mûsíc, v 70. a 90. letech v obdobíprosinec aÏ únor vût‰inou 1x t˘dnû (nej-ménû 1 kontrola v dekádû). JiÏ zmínûnávelká shromaÏdi‰tû v centru mûsta a v Tro-ji b˘vala ãasto sãítána i nûkolikrát za t˘den.

Sezóny 1981/82, 1982/83, 1984/85a 1987/88 nejsou z dÛvodu nedostatkumateriálu vyhodnoceny.

Údaje v tab. 1 a grafech jsou prÛmûr-né poãty jednotliv˘ch druhÛ na jednukontrolu sãítání „prav˘ch zimních mû-sícÛ“ tj. prosinec aÏ únor kaÏdé zimnísezóny.

63

SYLVIA 38 /2002

V¯SLEDKY A DISKUSE

V uvedeném 25letém období bylo v do-bû tahu a zimování zji‰tûno na Vltavûv Praze celkem 56 druhÛ vodních ptákÛ(nepoãítajíce zástupce fiádu pûvcÛ). Je-jich pfiehled do roku 1995 i s charakte-ristikou v˘skytu je uveden ve v˘‰e zmí-nûné práci (Bergmann 1996a). Od tédoby bylo novû zji‰tûno následujících5 druhÛ: berne‰ka bûlolící, husice li‰ãí,ústfiiãník velk˘, jespák obecn˘ a chaluhavelká. Sv˘m charakterem v˘skytu jdevesmûs o v˘jimeãné hosty. Tûsnû za hra-nicí sledovaného úseku fieky, av‰ak téÏje‰tû na území Velké Prahy byla zji‰tûnai potáplice malá (âech).

Poãet pravidelnû zimujících druhÛstoupl z pÛvodních deseti (potápka ma-lá, labuÈ velká, kachna divoká, polák vel-k˘, polák chocholaãka, hohol severní,slípka zelenonohá, lyska ãerná, racekchechtav˘, racek boufiní) na 14–16. Zvlá‰-tû v posledním období se víceménû pra-videlnû vyskytovaly tyto druhy: kormoránvelk˘, volavka popelavá, ãírka obecná,

polák kaholka, morãák bíl˘, morãák vel-k˘. Dominantními druhy byly na zaãátkusledovaného období pouze kachna divo-ká, lyska ãerná a racek chechtav˘, pfii-bliÏnû od poloviny 80. let k nim pfiibylii polák velk˘ a polák chocholaãkaa v posledních zimách téÏ kormorán vel-k˘. V 80. letech pfiekroãila pûtiprocentníhranici dominance v nûkter˘ch sezónáchi labuÈ velká.

Zmûny poãetnosti jednotliv˘ch druhÛv uvedeném období jsou uvedeny v tab. 1a znázornûny v grafech v pfiíloze. Dlou-hodob˘ vzestup poãetnosti vodních ptá-kÛ zimujících na Vltavû v Praze (Berg-mann 1996b) vrcholil v polovinû 90. let(obr. 2).

Poznámky k vybran˘m druhÛm

Potápka malá (Tachybaptus ruficollis)Vzhledem k malé poãetnosti jsou zmûnyv poãtech zimujících potápek mal˘chna praÏské Vltavû ‰patnû hodnotitelné.

64

Bergmann P. / Zimování vodních ptákÛ v Praze

Obr. 2. Celkov˘ poãet vodních ptákÛ zimujících v Praze na Vltavû.Fig. 2. Total numbers of waterbirds wintering at the Vltava river in Prague.

65

SYLVIA 38 /2002

Tab. 1. PrÛmûrné poãty jednotliv˘ch druhÛ vodních ptákÛ zimujících na Vltavû v Praze na jed-nu kontrolu sãítání „prav˘ch zimních mûsícÛ“ tj. prosinec aÏ únor kaÏdé zimní sezóny1975/76–1999/2000.Table 1. Mean number of individuals of particular waterbird species recorded at the Vltava ri-ver in Prague during one check within the ”real winter months” (i. e. December to February) inthe years 1975/76–1999/2000.

75/76 76/77 77/78 78/79 79/80 80/81 81/82 82/83 83/84 84/85 85/86 86/87 87/88

Tachybaptus ruficollis 32 51 18 15 14 10 – – 30 – 8 11 –

Phalacrocorax carbo 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Ardea cinerea 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Cygnus olor 11 14 15 55 55 170 200 350 600 500 405 600 450

Anas crecca 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0

Anas platyrhynchos 1500 980 1415 1110 1300 1375 – – 1755 – 1050 1485 –

Aythya ferina 105 79 113 210 202 250 318 – 545 – 934 1018 –

Aythya fuligula 57 70 69 132 110 120 227 – 261 – 872 701 –

Aythya marila 0 0 0 0 1 0 0 1 1 7 17 3 0

Bucephala clangula 20 14 18 26 16 20 15 17 23 20 27 16 22

Mergus albellus 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 3 4 0

Mergus merganser 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 2 90 1

Gallinula chloropus 10 12 16 23 8 5 – – 16 – 3 3 –

Fulica atra 1255 1795 1125 1265 1160 1855 – – 1935 – 1700 1530 –

Larus ridibundus 1700 2320 1665 2075 2390 2790 – – 2395 – 4025 4650 –

Larus canus 15 5 12 12 13 23 20 25 28 – 35 30 54

Celkem /In total 4705 5340 4466 4923 5269 6618 – – 7589 – 9081 10142 –

88/89 89/90 90/91 91/92 92/93 93/94 94/95 95/96 96/97 97/98 98/99 99/00

Tachybaptus ruficollis 7 10 16 13 20 35 51 39 19 61 70 62

Phalacrocorax carbo 4 14 7 20 80 120 254 843 692 388 661 1137

Ardea cinerea 2 13 9 16 19 15 17 17 22 25 38 25

Cygnus olor 440 445 375 383 359 232 205 251 300 317 210 227

Anas crecca 2 1 2 3 4 6 14 10 7 12 5 10

Anas platyrhynchos 1300 1500 1510 2270 1819 1630 1925 2336 1947 2567 2870 1975

Aythya ferina 976 1064 1589 1700 2628 1255 3170 2785 1882 1570 1670 1180

Aythya fuligula 750 595 1053 1470 1728 1900 3125 3440 2706 1805 2525 1550

Aythya marila 2 0 5 14 1 7 4 8 2 1 3 0

Bucephala clangula 13 15 28 24 34 39 35 73 68 65 70 50

Mergus albellus 1 1 1 0 0 1 1 5 12 7 14 10

Mergus merganser 0 0 2 0 0 0 3 415 235 3 17 6

Gallinula chloropus 3 9 5 4 4 20 20 19 11 17 15 28

Fulica atra 1430 1160 1374 1220 1265 1115 1053 920 806 995 1130 1110

Larus ridibundus 4500 3200 4473 6527 4307 3670 3083 2679 2555 2753 2050 2220

Larus canus 86 100 117 257 200 61 55 81 150 53 52 30

Celkem /In total 9516 8127 10566 13921 12468 10106 13015 13921 11414 10639 11400 9620

Pokles poãetnosti v 80. letech se v‰akprojevil i na jin˘ch zimovi‰tích âR (Fiala1975–76, Kfien & Folk 1987, 1990, Folk &Kfien 1988, Pellantová et al. 1991, Pellan-tová 1994, 1995, 1996, 1997, 1998).

Potápka roháã (Podiceps cristatus)

Pomûrnû ãasto, a to zvlá‰tû v chladnûj-‰ích zimách, se na Vltavû v Praze obje-vuje i v poãtech od 1 do 10 ex. (v˘ji-meãnû v únoru 1996 19 ex.).

Kormorán velk˘ (Phalacrocorax carbo)

Prudk˘ nárÛst poãetnosti, kter˘ zapoãalkoncem 80. let, odpovídá situaci na ji-n˘ch zimovi‰tích jak u nás (Kfien & Folk1987, 1990, Folk & Kfien 1988, Pellanto-vá et al. 1991, Pellantová 1994, 1995, 1996,1997, 1998), tak i jinde ve stfiední Evropû(Aubrecht 1990, Rose 1992, 1995, Hage-meijer & Blair 1997, Kri‰tín 1999). Je‰tûv první polovinû 80. let byl kormoránvelk˘ na praÏské Vltavû druhem zcelaneznám˘m. I jinde na území âR byl toudobou pfii zimování zji‰tûn v˘jimeãnû(napfi. je‰tû v lednu 1986 na v‰ech sãíta-n˘ch úsecích pfii Mezinárodním sãítánívodních ptákÛ zji‰tûny pouhé 3 ex. –Kfien & Folk (1987). První jedinci se naVltavû v Praze zaãali objevovat od zimnísezóny 1985/86 (16. 2. 1986 – 2 ex. v Tro-ji). Pravideln˘ zimní v˘skyt se datuje odzimy 1988/89 – viz tab. 1 a pfiíloha. V po-slední sledované zimû (1999/2000) noco-valo na shromaÏdi‰ti na Císafiském ostro-vû 1000–1200 kormoránÛ s maximem víceneÏ 1500 ex. 27. 1. 2000. (Podle pfied-bûÏn˘ch v˘sledkÛ byla maxima v násle-dující zimû niÏ‰í – do 1200 ex.). Ptáci sena shromaÏdi‰ti vyskytují od srpna dobfiezna. Zdá se, Ïe praÏské shromaÏdi‰tûje na podzim obsazováno dfiíve neÏ nû-která zimovi‰tû jinde ve stfiední Evropû.Napfi. Kri‰tín (1999) a Brader & Parz-Gollner (1999) uvádûjí v˘skyt aÏ od fiíjna.Jednotliví ptáci nebo malé skupinky b˘va-jí na Vltavû v Praze jiÏ v ãervenci a je‰tû

v dubnu. Akãní rádius rozletu na lovi‰tûse u v Praze nocujících kormoránÛ zdáb˘t kolem 30 km, Brader & Parz-Gollner(1999) udávají 60 km.

Volavka popelavá (Ardea cinerea)

Pfiesto, Ïe jinde u nás v omezené mífie zi-movala i dfiíve (Hudec 1994), její pravi-delné zimování na praÏské Vltavû je téÏnov˘m fenoménem a datuje se od sezó-ny 1984/85. Tradiãním místem v˘skytu je6 km dlouh˘ úsek Troja – Roztoky, kdese poãet zimujících volavek popelav˘chustálil na 20–40 ex. V˘jimeãnû to b˘vá ví-ce (15. 12. 1995 48 ex.).

LabuÈ velká (Cygnus olor)

Je‰tû v první polovinû 70. let bylo její zi-mování na praÏské Vltavû nepravidelnéa nejvût‰í hejnka byla do 10 ex. Prudk˘nárÛst poãetnosti zimujících labutí nastalna pfielomu 70. a 80. let (viz pfiíloha). Ma-ximální stavy byly na zimovi‰ti v polovi-nû 80. let a dosahovaly aÏ 1000 ex. Od tédoby poãty pomalu klesají. Situace v Pra-ze do znaãné míry odpovídala situaci najin˘ch na‰ich lokalitách (Hudec 1994).

Kachna divoká (Anas platyrhynchos)

Poãty mírnû stoupaly jak v Praze, tak najin˘ch zimovi‰tích âR (Kfien & Folk 1987,Pellantová 1996, 1997). V rámci celé stfied-ní Evropy je v‰ak trend spí‰e opaãn˘(Rose 1995).

âírka obecná (Anas crecca)

Pravidelnû se od 90. let vyskytuje pfii zi-mování na Vltavû v Praze i v poãtu do20 ex. a to nejãastûji na úseku Troja –Roztoky.

Ostatní plovavé kachny jako kopfiiv-ka obecná (Anas strepera) nebo hvízdákeurasijsk˘ (Anas penelope) se na praÏ-ské Vltavû objevují pouze nepravidelnû,v poãtu od 1 do 6 ex. pfii jedné kontro-le, a ãastûji v období tahu, ãi spí‰e v˘ji-meãnû jako ostralka ‰tíhlá (Anas acuta).

66

Bergmann P. / Zimování vodních ptákÛ v Praze

Zrzohlávka rudozobá (Netta rufina)Pomûrnû ãast˘, ale ne zcela pravideln˘host. Vyskytuje se pfieváÏnû jednotlivû,pfiípadnû 2 ex. pohromadû.

Polák velk˘ (Aythya ferina) a polákchocholaãka (Aythya fuligula)

Poãetnost zimujících polákÛ se postupnûzvy‰ovala od zaãátku 70. let, maxima do-sáhla u poláka velkého v zimû 1994/95,u poláka chocholaãky v zimû 1995/96(Bergmann 1996b). Od té doby má po-ãetnost polákÛ velk˘ch i chocholaãekzimujících v Praze klesající tendenciviz pfiíloha. Tento trend mÛÏe mít sou-vislost s niωí úÏivností na shromaÏdi‰tiv Troji pod zoo, vzhledem k zavedenínového stupnû ãi‰tûní v ãistírnû odpad-ních vod na Císafiském ostrovû. Odpadnívoda tak zjevnû obsahuje ménû biologic-kého materiálu neÏ dfiíve. Souvislost téÏmÛÏe b˘t s narÛstající poãetností tûchtodruhÛ na zimovi‰tích na v˘chod od âeskérepubliky – blíÏe viz Bergmann (1996b).Uvedené ãtyfileté období je v‰ak pfiíli‰krátké na hodnocení tohoto v˘voje a si-tuaci bude tfieba dále sledovat. V Prazeb˘vá od poloviny 80. let zaznamenánocca 60–80 % polákÛ velk˘ch i polákÛ cho-cholaãek zji‰tûn˘ch pfii Mezinárodnímsãítání vodního ptactva v rámci celé âR.

Polák mal˘ (Aythya nyroca)

V uvedeném období se na lokalitû vy-skytl v kaÏdé zimní sezónû (taktéÏ v zi-mû 2000/01). Nejãastûji se vyskytuje osa-mocen˘ exempláfi, spí‰e v˘jimeãnû 2 ex.a zcela ojedinûle více – 25. 1. 1980 2 ka-ãefii a 4 kachny v jednom hejnu v Podolí.

Polák kaholka (Aythya marila)

V poslední dobû z praÏské Vltavy tentodruh opût mizí. V sezónû 1999/2000a podle pfiedbûÏn˘ch v˘sledkÛ ani v zi-mû 2000/01 nebyla kaholka pfii pravidel-n˘ch sãítáních na sledované lokalitû vÛ-bec zji‰tûna. Od poloviny 80. let do

poloviny 90. let se pfiitom maxima ãastopohybovala mezi 20 a 40 ex.

Hohol severní (Bucephala clangula)

Situace u tohoto druhu je podobná jakou poláka velkého a poláka chocholaãkys tím rozdílem, Ïe celkov˘ poãet zimují-cích jedincÛ je mnohem niωí, takÏe se-riózní hodnocení tûchto zmûn poãetnos-ti je tûÏké. Jeho poãetnost na praÏskémzimovi‰ti je navíc ve vût‰í mífie závislá nateplotním charakteru zimy. Od poloviny90. let b˘vá zastiÏeno v nûkter˘ch zi-mách aÏ kolem sta ex. BlíÏe viz Berg-mann (1996b a 1998).

Morãák bíl˘ (Mergus albellus)

Pravidelnû zimuje v posledních sezónáchv poãtu od 5 do 20 ex. na úseku Troja –Roztoky. Ani v zimách se siln˘mi mrazyjeho poãty dramaticky nestouply.

Morãák velk˘ (Mergus merganser)

Vyskytuje se ve vût‰ím poãtu v zimáchs krut˘mi mrazy. Tak napfi. v sezónách1995/96 a 1996/97 maxima v Praze pfie-sáhla 600 ex. V obou tûchto zimáchse v Praze vyskytl i morãák prostfiední(Mergus serrator) v poãtu 1 resp. 2 ex.BlíÏe viz Bergmann (1998).

Lyska ãerná (Fulica atra)

Poãty zimujících lysek ãern˘ch stagnují,nebo spí‰e mírnû klesají. Poãetnost lysekdosáhla maximálních hodnot jiÏ v polo-vinû 80. let. Podobná situace je i na ji-n˘ch na‰ich zimovi‰tích, ale i v rámci ce-lé stfiední Evropy (Pellantová 1993, 1994,1995, 1996, 1997, 1998, Rose 1995). V Pra-ze b˘vá zji‰tûno cca 25 % lysek zji‰tû-n˘ch pfii Mezinárodním sãítání vodníchptákÛ v rámci celé âR.

Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus)

Situace podobná jako u potápky malé –málo poãetn˘ druh, a tudíÏ zmûny po-ãetnosti jsou ‰patnû hodnotitelné. Vût‰ina

67

SYLVIA 38 /2002

zimujících jedincÛ b˘vá na úseku Troja –Roztoky a v Podolí, kde je nejvíce za-chována pobfieÏní vegetace.

Racek chechtav˘ (Larus ridibundus)

Dlouhodobû poãty rackÛ chechtav˘chzimujících v Praze na Vltavû stoupaly aÏdo zaãátku 90. let. Od té doby má po-ãetnost klesající tendenci. Na praÏské Vl-tavû b˘vá pravidelnû zji‰Èováno více neÏ50 % rackÛ chechtav˘ch zji‰tûn˘ch pfiiMezinárodním sãítání vodního ptactva nav‰ech sãítan˘ch úsecích âR. Vzhledemk pouÏité metodice (viz kapitola Materiála metodika), nemají tato ãísla zcela vûro-hodnou vypovídací hodnotu.

Racek boufiní (Larus canus)

Málo poãetn˘, ale s podobn˘m v˘vojempoãetnosti jako pfiedchozí druh – aÏ dozimy 1991/92 poãty stoupaly, coÏ bylov souladu jak se stavem na jin˘ch na‰ichzimovi‰tích (Pellantová 1993, 1994, 1995),tak i se situací v rámci Evropy (Rose1992, 1995, Rose & Scott 1994). Od tédoby poãty klesají jak na Vltavû v Praze,tak i na jin˘ch na‰ich lokalitách sledova-n˘ch v rámci Mezinárodního sãítání vod-ního ptactva v âR (Pellantová 1996, 1997,1998). Podobnû jako u racka chechtavé-ho je zde problém s metodikou sãítání.

V posledních zimách b˘vají na praÏ-ské Vltavû skoro kaÏdoroãnû téÏ zji‰tûniracek stfiíbfiit˘ (Larus argentatus) a ra-cek bûlohlav˘ (Larus cachinnans)v poãtu od 1 do 10 ex. âasto se jednáo immaturní ex. a o nûco ãastûj‰í se zdáb˘t racek stfiíbfiit˘.

SUMMARY

Censuses of wintering waterbirds werecarried out along a 16-km section of theVltava river in Prague (Fig. 1) from theseason 1975/76 till the season 1996/97.In the following three years (seasons1997/98–1999/2000), an about 5-km

section was added in the northern mar-gin of the city, mainly because of spatialexpansion of the wintering site of divingducks of the genus Aythya and of Golden-eyes (Bucephala clangula). However, thishas caused some increase in the numberof recorded Mallards (Anas platyrhyn-chos), Coots (Fulica atra), Moorhens (Gal-linula chloropus), Little Grebes (Tachy-baptus ruficollis) and slightly also ofMute Swans (Cygnus olor). The censuseswere held from October till March orApril every year, mostly once a month,but in the 1970s and 1990s usually oncea week throughout December, Januaryand February. The seasons 1981/82,1982/83, 1984/85 and 1987/88 have notbeen analysed due to the lack of data.

Data in Table 1 and in the figures aremean numbers of individuals of theparticular species recorded during onecheck within the ”real winter months”(December to February).

Birds were censused while walkingalong the river or at stable check-points.Gulls were counted during the day to-gether with the other species. Consideringthat a certain part of the birds are out ofthe river in that time, numbers of thespecies are underestimated. On the otherhand, Great Cormorants (Phalacrocoraxcarbo) were counted in a night-roostingsite in the Císafisk˘ ostrov island duringsunset.

In total, 56 waterbird species wererecorded at the Vltava river in Pragueduring migration and wintering withinthe 25-year study period. The number ofregularly wintering species increasedfrom 10 to 14–16. Besides the specieslisted in Table 1, the Smew (Mergusalbellus) has been recorded regularly inthe last six winters, usually in the num-ber of 5–20 individuals. During hardwinters, the Goosander (Mergus mergan-ser) was recorded in quite large numbers(more than 600 ind. in the seasons

68

Bergmann P. / Zimování vodních ptákÛ v Praze

1995/96 and 1996/97). The Mallard, Cootand Black-headed Gull (Larus ridibundus)were the only dominant species at thebeginning of the study period. They weresupplemented by the Pochard (Aythya fe-rina) and Tufted Duck (Aythya fuligula)during the late 1980s, but also by theGreat Cormorant in the recent years. TheMute Swan also exceeded the 5% domi-nance threshold in some years.

Changes in numbers of particularspecies in the study period are shown inTable 1 and the figures. Long-term in-crease of the number of wintering water-birds (see Bergmann 1996b) culminatedin the middle of the 1990s (Fig 2).

Sharp increase of the numbers of theGreat Cormorant, which started in thelate 1980s, is in accordance with thesituation found in other wintering sitesin both the Czech Republic (Folk & Kfien1988, Kfien & Folk 1987, 1990, Pellanto-vá et al. 1991, Pellantová 1994, 1995,1996, 1997, 1998) and in other parts ofcentral Europe (Aubrecht 1990, Rose1992, 1995, Hagemeijer & Blair 1997,Kri‰tín 1999). Numbers of winteringMallards have been slightly increasing,however, an opposite trend has beenrecorded elsewhere in central Europe(Rose 1995). Numbers of the Pochardand Tufted Duck culminated in the studyarea in the middle of the 1990s. Withincentral Europe, the culmination was re-corded in the middle of the 1980s. Sincethat, numbers have declined slightly orwere stable (Rose 1995). There might bea shift of regular wintering sites of thesespecies towards east (Bergmann 1996b),i.e. migration routes may be shorteningdue to the increasing availability of ice-free waterbodies – see also Raudonikis(1990). Numbers of Coots reached theirmaximum in the study area in the middleof the 1980s already, declining slightlysince that. A similar situation is found inother wintering sites of central Europe

(Rose 1995). Numbers of winteringBlack-headed Gulls as well as CommonGulls (Larus canus) culminated in theearly 1990s. At other wintering sites incentral Europe, numbers of the latterspecies increased also in the followingyears (Rose 1992, 1995).

PODùKOVÁNÍ

Na tomto místû je mou milou povinnostípodûkovat v‰em tûm, ktefií se mnou v po-sledních letech na sãítání praÏské Vltavyspolupracovali. Byli to zejména: Mgr. Ja-roslav ·imek, Mgr. TomበAlbrecht, Mgr.Lucie Schwarzová, Radka LeÏalová, Ing.Pavel Volf, Mgr. Jindra Fi‰erová, MiroslavJelínek a drobnûj‰í informace poskytlii mnozí dal‰í. Za technickou spoluprácijsem zavázán Ing. Alexandru Skálovi.

LITERATURA

Aubrecht G. 1990: Aktuální informace o v˘-zkumu vodního ptactva v Rakousku. In:Ptáci v kulturní krajinû. Sborník referátÛ,âeské Budûjovice 1989: 301–328.

Bergmann P. 1991: Kvantitativní zmûny v zi-mování vodních ptákÛ na Vltavû v Praze.Panurus 3: 53–60.

Bergmann P. 1993: Zimování racka boufiníhov Praze na Vltavû v letech 1975–1993.Sylvia 29: 30–35.

Bergmann P. 1996a: Trendy populací zimují-cích vodních ptákÛ na Vltavû v Praze v le-tech 1975–1995. Panurus 7: 3–20.

Bergmann P. 1996b: Zimování kachen roduAythya a hohola severního (Bucephalaclangula) na Vltavû v Praze. Sylvia 32:1–18.

Bergmann P. 1998: Vliv klimatick˘ch podmí-nek na zimující vodní ptactvo. Sylvia 34:40–52.

Bergmann P. & ·imek J. 1994: V˘sledky sãítá-ní vodních ptákÛ na Vltavû v Praze v zim-ních sezónách 1991/92 a 1992/93. ZprávyâSO 38: 9–13.

69

SYLVIA 38 /2002

Brader M. & Parz-Gollner R. 1999: Durchzugund Winterverbreitung des Kormorans(Phalacrocorax carbo sinensis) in Ober-österreich 1996/97 und 1997/98. Vogelkdl.Nachr. OÖ, Naturschutz aktuell 7/1: 11–24.

Fiala V. 1975–76: Mezinárodní sãítání vodníchptákÛ 1973/74 a 1974/75 na území âSSR.Vertebrat. zprávy 1975–76: 69–81.

Folk â. & Kfien J. 1988: Mezinárodní sãítánívodních ptákÛ 1986/87 na území âSR.Zprávy ÚSEB 1988: 81–88.

Hagemeijer E. J. M. & Blair M. J. (eds) 1997:The EBCC Atlas of European BreedingBirds: Their Distribution and Abundance.T & A D Poyser, London.

Hudec K. (ed.) 1994: Fauna âR a SR. Ptáci 1(2. pfiepracované a doplnûné vydání). Aca-demia, Praha.

Kri‰tín A. 1999: Kormorán veºk˘ (Phalacro-corax carbo) na strednom Hrone: poãet-nosÈ, zimoviská a nocºaÏiská. Sylvia 35:1–10.

Kfien J. & Folk â. 1987: Mezinárodní sãítánívodních ptákÛ na území âSR. Vertebrat.zprávy 1987: 61–72.

Kfien J. & Folk â. 1990: V˘sledky Mezinárod-ního sãítání vodních ptákÛ 1987/88 na úze-mí âSR. Zprávy ÚSEB 1990: 121–130.

Pellantová J. 1993–98: Mezinárodní sãítánívodních ptákÛ na území âeské republiky.Zprávy âSO 36: 24–28, 38: 3–8, 40: 3–7,42: 3–7, 44: 3–8, 46: 2–6.

Pellantová J., Folk â. & Vlk R. 1991: V˘sled-ky sãítání vodních ptákÛ v sezónû 1988/89na území âR. Zprávy ÚSEB 1991: 77–88.

Raudonikis L. 1990: Wintering waterfowl inLithuania – Population estimates, trends,and prospects for the future. In: ·Èastn˘ K.& Bejãek V. (eds): Bird Census and AtlasStudies. Proc. 11th Int. Conf. Bird Censusand Atlas Work, Praha: 267–269.

Rose P. (ed.) 1992: Western Palearctic Water-fowl Census 1992. IWRB, Slimbridge.

Rose P. (ed.) 1995: Western Palearctic andSouth-West Asia Waterfowl Census 1994.IWRB Publication 35, Slimbridge.

Rose P. & Scott D. 1994: Waterfowl Populati-on Estimates. IWRB Publication 29, Slim-bridge.

Scott D. A. & Rose P. M. (eds) 1996: Atlas ofAnatidae Populations in Africa and WesternEurasia. Wetlands International Publica-tion No. 41. Wageningen, Netherlands.

Do‰lo 15. fiíjna 2001, pfiijato 27. srpna 2002.Received October 15, 2001; accepted August

27, 2002

70

Bergmann P. / Zimování vodních ptákÛ v Praze

71

SYLVIA 38 /2002

Pfiíloha. PrÛmûrné poãty jednotliv˘ch druhÛ vodních ptákÛ zimujících na Vltavû v Praze najednu kontrolu sãítání „prav˘ch zimních mûsícÛ“ zimních sezón 1975/76–1999/2000.Appendix. Mean numbers of particular wintering waterbird species recorded at the Vltavariver in Prague during one check within the ”real winter months” in the years 1975/76–1999/2000.

72

Bergmann P. / Zimování vodních ptákÛ v Praze

73

SYLVIA 38 /2002

74

Bergmann P. / Zimování vodních ptákÛ v Praze