ZPRÁVA O STAVU ZEMĚDĚLSTVÍ ČR ZA ROK 2009eagri.cz/public/web/file/61379/Zelena_zprava_2009.pdf · 2.1.1 Program rozvoje venkova na období 2007-2013 ... 133 84. 2. Využití

ZPRVAO STAVU

ZEMDLSTV RZA ROK 2009

Vydalo Ministerstvo zemdlstvTnov 17, 117 05 Praha 1internet: www.eagri.czemail: [email protected]

ISBN: 978-80-7084-940-8

Produkce a tisk: MS Polygrafie s.r.o. Bl pod Bezdzem

Zprva o stavu

Zemdlstv r Za rok 2009

ZeleN Zprva

II

ZPRVA O STAVU ZEMDLSTV R ZA ROK 2009

Zprvu o stavu zemdlstv R za rok 2009 zpracoval stav zemdlsk ekonomiky a informac pod gesc Ministerstva zemdlstv.


III

VODN SLOVO MINISTRA ZEMDLSTV

Ven ptel,

dostala se Vm do rukou Zelen zprva o stavu eskho zemdlstv za rok 2009. Podle rody, poas a vrobnch podmnek by se dal tento rok hodnotit jako podprmrn. Nkolik kraj zashly povodn, kter zpsobily zemdlcm stamilionov kody. Situaci zhorila celosvtov ekonomick krize, kter se pln projevila tak na eskm agrrnm trhu. Podle daj Ministerstva prce a socilnch vc doshla v roce 2009 prmrn ron nezamst-nanost na venkov asi 9%, co je zhruba o 3% vce ne v pedelm roce.

Farmi se museli vyrovnat zejmna s mezironm poklesem cen zemdlskch vrobk o tm 25 %. Dky zven nrodnch a unijnch podpor vsledky zemdlskho hospo-daen neklesly do zpornch sel. Podpora, kterou zemdlci dostali ze zdroj Evropsk unie, stoupla tm o 29% ve srovnn s rokem 2008, dotan programy Ministerstva zem-dlstv jim v mezironm srovnn nabdly zhruba o 26% vce. Celkov podpory agrrnmu sektoru stouply na 44,5 miliardy korun, to bylo o 18% vc ne v pedchozm roce.

Obrat agrrnho zahraninho obchodu v roce 2009 pokraoval ve svm rstu, nicmn urit pokles nastal ve vvozu a vzrostl dovoz. Tm dolo ke zven pasivnho salda z 23 na 27 miliard korun oproti roku 2008; nedoshl vak stle vysokch hodnot z let 2006 a 2007 (34 a 30 miliard korun). V naem zpornm saldu zahraninho obchodu se zem-dlskmi a potravinskmi vrobky tvo jednu tetinu a jednu polovinu dovozy tzv. ne-kompetitivnch poloek, tedy komodit, kter v naem klimatickm psmu nejsme schopni produkovat. Cestou, jak snit zporn saldo zahraninho agrrnho obchodu, je draz na export vysoce kvalitnch potravinskch vrobk.

Rok 2009 ale pinesl i pzniv zmny. V prvn polovin roku pedsedala esk republika Rad Evropsk unie. V tomto obdob se po-dailo dojednat zjednoduen spolen zemdlsk politiky. Rada EU se zavzala do roku 2012 snit administrativn zt o tvrtinu. Tento krok byl dleit i pro esk zemdlce, protoe v nvaznosti na zjednoduovn evropskch pravidel mohla zat odbourvat nkter nadbyten administrativn poadavky esk republika.

V dob eskho pedsednictv se tak zstupci lenskch stt dohodli na podpoe kvality zemdlskch a potravinskch produkt. Jednoznan tak potvrdili, e pro Evropu je zvyovn kvality zpsobem, jak dlouhodob zajistit konkurenceschopnost a vysokou rove zemdlsk produkce evropskch rolnk a farm.

Byl bych rd, kdyby se zastavily nepzniv trendy, jako je stle vzrstajc prmrn vk zamstnanc v zemdlstv, zaostvn plat v agrrnm sektoru za ostatnmi odvtvmi a sniovn stav hospodskch zvat.

Naopak bych byl rd, kdyby se jet vce prosadily nkter smry, kter se u zaaly v eskm zemdlstv projevovat. Napklad rozvoj prodeje ze dvora nebo farmskch trh, kter umouj spotebitelm vybrat si z vysoce kvalitnch produkt domcho zem-dlstv a zrove posiluj postaven i mench potravinskch vrobc a farm a nabzej jim dal formy odbytu. Pozitivn zprvou je, e se rozrst plocha ekologicky obhospodaovan pdy. Draz na kvalitu potravin a dalch zemdlskch produkt je jasnm clem Evropy a my, jako jej soust, jsme se k tomuto poadavku pipojili. Vm, e i v ptch letech pjdeme tmto smrem a tak dky tomu budou dal bilann zprvy o stavu eskho zemdlstv pevn pzniv.

Ivan FuksaMinistr zemdlstv

IV


OBSAH

Pouit zkratky ......................................................................................................................................................................... VI

Vysvtlivky k pouitm selnm dajm ............................................................................................................................... IX

vod ............................................................................................................................................................................................ X

Souhrn ke Zprv o stavu zemdlstv R za rok 2009 .......................................................................................................... 1

1 Obecn podmnky vvoje agrrnho sektoru a venkova R .............................................................................................. 12

1.1 Nrodn hospodstv R a pozice agrrnho sektoru .......................................................................................................................... 12 1.1.1 Vvoj nrodnho hospodstv .......................................................................................................................................................................... 12 1.1.2 Pozice agrrnho sektoru ................................................................................................................................................................................... 13

1.2 Povtrnostn podmnky a jejich vliv na agrrn sektor ........................................................................................................................... 14

1.3 Podnikatelsk prosted ............................................................................................................................................................................... 15

1.4 Dleit rozhodnut orgn R a EU ........................................................................................................................................................ 16 1.4.1 Legislativa vytvoen MZe ................................................................................................................................................................................ 16 1.4.2 Dleit rozhodnut a prvn akty orgn EU v roce 2009 ..................................................................................................................... 17

1.5 Vsledky eskho pedsednictv v Rad EU ............................................................................................................................................. 20

2 Podpory agrrnho sektoru a venkova ................................................................................................................................. 23

2.1 Podpory v rmci politiky rozvoje venkova ............................................................................................................................................... 23 2.1.1 Program rozvoje venkova na obdob 2007-2013 ......................................................................................................................................... 23 2.1.2 Operan program rybstv 2007-2013 ....................................................................................................................................................... 27

2.2 Pm platby .................................................................................................................................................................................................... 28 2.2.1 Pm platby ze zdroj EU ................................................................................................................................................................................ 30 2.2.2 Nrodn doplkov platby ................................................................................................................................................................................. 31 2.2.3 Ostatn pm platby .......................................................................................................................................................................................... 31

2.3 Nrodn podpory a opaten ....................................................................................................................................................................... 31

2.4 Podpory trnch cen v rmci SOT .............................................................................................................................................................. 35

3 Zemdlstv a rozvoj venkova ............................................................................................................................................... 37

3.1 Obyvatelstvo venkova a struktura venkovskho osdlen ..................................................................................................................... 37

3.2 Podnikatelsk struktura venkova ve vztahu k podporm zemdlsk politiky ................................................................................ 38

3.3 Obansk vybavenost venkova ve vztahu k podporm zemdlsk politiky .................................................................................... 41

3.4 Zamstnanost a ekonomick postaven venkovsk populace .............................................................................................................. 43

3.5 Institucionln zzem rozvoje venkova ..................................................................................................................................................... 46

4 Zemdlstv a ivotn prosted, ochrana zvat ................................................................................................................ 48

4.1 Vliv agrrnho sektoru na jednotliv sloky ivotnho prosted ........................................................................................................ 48

4.2 Ochrana zvat ............................................................................................................................................................................................... 53

4.3 Ekologick zemdlstv ................................................................................................................................................................................. 53

4.4 Zraniteln oblasti .......................................................................................................................................................................................... 54

4.5 Geneticky modifikovan plodiny ................................................................................................................................................................ 54

5 Spoteba, bezpenost a kvalita potravin ............................................................................................................................. 57

5.1 Distribuce potravin ....................................................................................................................................................................................... 57

5.2 Spoteba potravin .......................................................................................................................................................................................... 58

5.3 Vdaje za potraviny ....................................................................................................................................................................................... 59

5.4 Spotebitelsk ceny potravin ...................................................................................................................................................................... 61

5.5 Kvalita potravin .............................................................................................................................................................................................. 63

5.6 Bezpenost potravin ..................................................................................................................................................................................... 65

6 Strukturln vvoj agrrnho sektoru .................................................................................................................................. 71

6.1 Podnikatelsk struktura zemdlstv ......................................................................................................................................................... 71

6.2 Podnikatelsk struktura zpracovatel agrrnch surovin ...................................................................................................................... 73

6.3 Dodavatelsk odvtv .................................................................................................................................................................................... 74

6.4 vry a zajiovac sluby ............................................................................................................................................................................ 77

6.5 Vda, vzkum, vzdlvn a poradenstv ................................................................................................................................................... 80

6.6 Organizace prvovrobc, zpracovatel a zjmov organizace na agrrnm trhu ............................................................................. 82


V

6.7 Pracovn sly a trh prce v zemdlstv ..................................................................................................................................................... 84 6.7.1 Pracovn sly v zemdlstv ................................................................................................................................................................................ 84 6.7.2 Trh prce a pozice zemdlc ......................................................................................................................................................................... 85

7 Pda a vlastnick vztahy ........................................................................................................................................................ 86

7.1 Pozemkov pravy ......................................................................................................................................................................................... 86

7.2 Trh s pdou ..................................................................................................................................................................................................... 87

7.3 Pozemkov fond, privatizace a restituce ze sttnho majetku a pdy ................................................................................................ 89

7.4 Stav, vyuit a ochrana pdnho fondu ....................................................................................................................................................... 90

8 AGRRN PRODUKCE A JEJ BILANCE ............................................................................................................................ 94

8.1 Rostlinn produkce celkem a podle rozhodujcch komodit ................................................................................................................. 94 8.1.1 Obiloviny ................................................................................................................................................................................................................ 94 8.1.2 Cukrov epa cukr .......................................................................................................................................................................................... 98 8.1.3 Brambory a bramborov krob ...................................................................................................................................................................... 102 8.1.4 Olejniny ................................................................................................................................................................................................................ 105 8.1.5 Chmel ................................................................................................................................................................................................................... 107 8.1.6 Ovoce ................................................................................................................................................................................................................... 109 8.1.7 Zelenina ............................................................................................................................................................................................................... 113 8.1.8 Rva vinn vno .............................................................................................................................................................................................. 116

8.2 ivoin produkce celkem a podle rozhodujcch komodit .............................................................................................................. 117 8.2.1 Skot - mlko, hovz maso .............................................................................................................................................................................. 117 8.2.2 Prasata - vepov maso ................................................................................................................................................................................... 123 8.2.3 Drbe maso vejce ....................................................................................................................................................................................... 126 8.2.4 Ovce, kozy skopov maso ............................................................................................................................................................................ 130

8.3 Produkce potravinskho odvtv celkem a podle rozhodujcch obor ....................................................................................... 131

8.4 Obnoviteln zdroje energie ....................................................................................................................................................................... 132 8.4.1 Vyuit zemdlsk produkce v energetice ................................................................................................................................................. 133 8.4.2 Vyuit zemdlsk produkce v doprav ..................................................................................................................................................... 134

8.5 Rybstv ........................................................................................................................................................................................................ 136

8.6 Velastv ....................................................................................................................................................................................................... 137

9 Ceny a trhy agrrnch produkt a vstup do zemdlstv ............................................................................................... 139

9.1 Cenov vvoj na agrrnm trhu R a EU ................................................................................................................................................ 139

9.2 Agrrn zahranin obchod ........................................................................................................................................................................ 141 9.2.1 Obecn charakteristika zkladnch tendenc v agrrnm zahraninm obchod ............................................................................... 141 9.2.2 Teritoriln skladba agrrnho zahraninho obchodu .............................................................................................................................. 141 9.2.3 Komoditn skladba agrrnho zahraninho obchodu ............................................................................................................................... 142

9.3 Cenov vvoj finannch a materilovch vstup do zemdlstv ..................................................................................................... 144

10 Ekonomick vsledky agrrnho sektoru ......................................................................................................................... 148

10.1 Celkov ekonomick vsledek zemdlstv (Souhrnn zemdlsk et) ...................................................................................... 148

10.2 Ekonomick vsledky zemdlskch podnik ........................................................................................................................................ 150 10.2.1 Celkov hospodsk vsledky zemdlskch podnik ............................................................................................................................ 150 10.2.2 Ekonomick vsledky zemdlskch podnik podle standardnho vstupu EU ................................................................................. 155 10.2.3 Shrnut ekonomickch vsledk ..................................................................................................................................................................... 164

10.3 Ekonomick vsledky obor zpracovvajcch zemdlsk suroviny ................................................................................................ 164 10.3.1 Ekonomick vsledky potravinskho odvtv a rozhodujcch obor ................................................................................................. 164 10.3.2 Prce a mzdy v potravinskm prmyslu .................................................................................................................................................. 167

11 Souhrnn hodnocen agrrn politiky ............................................................................................................................... 169

P1 Pehled legislativnch opaten ve vztahu k agrrnmu sektoru ................................................................................... 173

1.1 Pehled legislativnch opaten pijatch od roku 1. 1. 2009 do 1. 3. 2010 a publikovanch ve Sbrce zkon ........................ 173 1.1.1 Zkony ................................................................................................................................................................................................................. 173 1.1.2 Nazen vldy .................................................................................................................................................................................................... 173 1.1.3 Vyhlky ............................................................................................................................................................................................................... 174

1.2 Pipravovan prvn pedpisy v roce 2009 ............................................................................................................................................. 176

P2 Oficiln vsledky eten FADN zem EU 27 za etn rok 2007 ................................................................................. 177

P3 Tabulkov ploha .............................................................................................................................................................. 195

VI


POUIT ZKRATKy

a. s. akciov spolenost

AEO agroenvironmentln opaten

AWU Annual Work Unit (ron pracovn jednotka)

AZO agrrn zahranin obchod

b. c. bn ceny

BSE bovinn spongiformn encefalopatie (nemoc lench krav)

CIF Cost, Insurance and Freight (Nklady, pojitn a pepravn; tj. prodvajc hrad uveden nklady do ujednanho pstavu uren)

CPV ceny prmyslovch vrobc

CZV ceny zemdlskch vrobc

AP esk asociace pojioven

HM esk hydrologick a meteorologick stav

IP esk inspekce ivotnho prosted

MZRB eskomoravsk zrun a rozvojov banka

NB esk nrodn banka

PI esk plemensk inspekce

S esk statistick ad

S esk krobrensk svaz

ZK esk ad zemmick a katastrln

. . ist iviny

DDT dichlor-difenyl-trichlorethan (dichlor-difenyl-trichlormetyl-methan)

DPH da z pidan hodnoty

EAFRD European Agricultural Fund for Rural Development (Evropsk zemdlsk fond pro rozvoj venkova - EZFRV)

EHS Evropsk hospodsk spoleenstv

EK Evropsk komise

ES Evropsk spoleenstv

EU 10 stty pistoupiv do Evropsk unie 1. 5. 2004 (esko, Slovensko, Polsko, Maarsko, Slovinsko, Estonsko, Lotysko, Litva, Kypr, Malta)

EU 15 Evropsk unie po roce 1994 (Belgie, Dnsko, Nmecko, panlsko, Francie, Velk Britnie, ecko, Irsko, Itlie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Finsko, vdsko)

EU 25 Evropsk unie od 1. 5. 2004

EU 27 Evropsk unie od 1. 1. 2007 (v. Rumunska a Bulharska)

EUR, euro = spolen mna Evropsk mnov unie (platnost od 1. 1. 1999)

Eurostat Evropsk statistick centrum

EZ ekologick zemdlstv

EZZF Evropsk zemdlsk zrun fond

FADN Farm Accountancy Data Network (S testovacch podnik)

FAME Fatty Acid Methylesther (skupina ester mastnch kyselin, dve MEO)

FEFAC Evropsk sdruen vrobc krmiv (European Feed Manufacturers Federation)

FOB Free of Board (voln na palubu lodi, tzn. prodvajc hrad nklady a po naloen do dopravnho prostedku na uvedenm mst)

GAEC Good Agricultural and Environmental Condition (standard dobrho zemdlskho a environmentlnho stavu)

GIS geograficko-informan systm

GJ gigajoule (jednotka energie)

GM geneticky modifikovan

GC Generln editelstv cel

GWh gigawatthodina

HDP hrub domc produkt

HPH hrub pidan hodnota

HRDP Horizontal Rural Development Plan (Horizontln pln rozvoje venkova)

CHKO chrnn krajinn oblast


VII

ILO International Labour Organization (Mezinrodn organizace prce)

IP integrovan produkce

IPPC Integrated Pollution Prevention and Control (Integrovan prevence a omezovn zneitn)

IPZ Integrovan produkce zeleniny

ISTA International Seed Testing Association (Mezinrodn asociace pro zkouen semen)

j. hm. jaten hmotnost

KBTPM krvy bez trn produkce mlka

KEZ Kontrola ekologickho zemdlstv

KN kombinovan nomenklatura

kt kilotuna

kW kilowatt

KVS Krajsk veterinrn sprva

LFA Less Favoured Areas (mn pzniv oblasti)

LPIS Land Parcel Identification System (Systm pro identifikaci pozemk)

MF Ministerstvo financ

MJ mrn jednotka

MK Ministerstvo kultury

MMR Ministerstvo pro mstn rozvoj

MPO Ministerstvo prmyslu a obchodu

MPSV Ministerstvo prce a socilnch vc

MWh megawatthodina

MZe Ministerstvo zemdlstv

MZd Ministerstvo zdravotnictv

MP Ministerstvo ivotnho prosted

NACE Nomenclature gnrale des Activits conomiques dans les Communauts Europennes (klasifikace ekonomickch innost, do 31. 12. 2007 OKE)

Natura 2000 Evropsk ekologick s chrnnch zem

NAZV Nrodn agentura pro zemdlsk vzkum

NZ nov lensk zem

NH nrodn hospodstv

NM normalizovan motomr (mnostv cukru v kg/100 l motu)

NO3- dusinany

NP nrodn park

NPK dusk - fosfor - draslk

NUTS Nomenclature des units territoriales statistique (zemn statistick jednotky)

NV nazen vldy

o. p. orn pda

o. p. s. obecn prospn spolenost

OECD Organization for Economic Cooperation and Development (Organizace pro hospodskou spoluprci a rozvoj)

OKE odvtvov klasifikace ekonomickch innost, od 1. 1. 2008 NACE

OP Operan program

OP RVMZ OP Rozvoj venkova a multifunkn zemdlstv (OP Zemdlstv)

OR ochrana rostlin

OZE obnoviteln zdroje energie

p. b. procentn bod

PCB polychlorovan bifenyly

PF R Pozemkov fond R

PFO podniky fyzickch osob

PGRLF Podprn a garann rolnick a lesnick fond, a. s.

PHM pohonn hmoty a mazadla

PPO podniky prvnickch osob

VIII


PRV Program rozvoje venkova R pro obdob 2007-2013

RO SZIF Regionln odbory SZIF

s. c. stl cena

s. r. o. spolenost s ruenm omezenm

SAPARD Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development (Speciln pedvstupn program pro zemdlstv a rozvoj venkova)

SAPS Single Area Payment Scheme (zjednoduen pm platba na plochu)

Sb. sbrka zkon

SEUROP Klasifikace jaten upravench tl prasat a skotu (tdy S, E, U, R, O, P)

SFP R Sttn fond ivotnho prosted R

SIPHV Svaz integrovan produkce hrozn a vna

SISPO Svaz pro integrovan systmy pstovn ovoce

SMR Statutory Management Requirements (Zkonn poadavky na hospodaen)

SNM30 smsn nafta motorov obsahujc min. 30 % biosloky (FAME)

SNS Spoleenstv nezvislch stt

SOT spolen organizace trhu

SRS Sttn rostlinolkask sprva

SJB Sttn ad pro jadernou bezpenost

SVB Sdruen pro vrobu bionafty

SVS R Sttn veterinrn sprva R

SZIF Sttn zemdlsk intervenn fond

SZP Spolen zemdlsk politika

SZPI Sttn zemdlsk a potravinsk inspekce

SZ Souhrnn zemdlsk et

TISR SZIF Trn informan systm esk republiky SZIF

TJ terajoule (= 1 000 GJ)

TTP trval travn porosty

KOZ stedn komise pro ochranu zvat

KZZ stedn kontroln a zkuebn stav zemdlsk

USD, $ americk dolar

USDA United State Department of Agriculture (Ministerstvo zemdlstv USA)

SKVBL stav pro sttn kontrolu veterinrnch bioprepart a liv

ZEI stav zemdlsk ekonomiky a informac (do 30. 6. 2008 VZE)

VaV vzkum a vvoj

VDJ velk dobyt jednotka

VFU Veterinrn a farmaceutick univerzita v Brn

VPS vbrov eten pracovnch sil

VMOP Vzkumn stav meliorac a ochrany pdy

VRV Vzkumn stav rostlinn vroby

VZT Vzkumn stav zemdlsk techniky

VV Vzkumn stav ivoin vroby

WTO World Trade Organization (Svtov obchodn organizace)

z. p. zemdlsk pda

ZCH zvlt chrnn zem

ZMP Zentrale Markt- und Preisberichtstelle GmbH Bonn

ZOD zraniteln oblast duskem

ZPF zemdlsk pdn fond

ZVHS Zemdlsk vodohospodsk sprva

. hm. iv hmotnost


IX

VySVTLIVKy K POUITM SELNM DAJM

daje pouit ve Zprv o stavu zemdlstv R za rok 2009 (Zprva 2009) pochzej z rznch zdroj. Zkladnm zdrojem jsou statistick data S, dle daje rezortn statistiky MZe, vbrovho eten FADN, vronch zprv nkterch instituc, nap. PGRLF, SZIF, data mezinrodnch organizac atd. Zdroje pouitch daj jsou u kad tabulky uvedeny.

Ukazatele v tabulkch, u nich to datov zdroje umonily, jsou pevn prezentovny v asov ad 2005-09.

Uzvrka dat pro Zprvu 2009 byla s ohledem na dan termn zpracovn jej konen verze stanovena na 9. 4. 2010, u kapitol, kter se tkaj agrrnho zahraninho obchodu, na 31. 3. 2010. Ve Zprv 2009 jsou proto uvedeny pouze daje, kter byly dostupn k tmto termnm. Vtina daj za marketingov rok 2009/10 i za kalendn rok 2009 m charakter pedbnch dat. Pokud jsou pouity kvalifikovan odhady ZEI, je na to upozornno. Vzhledem k tomu, e i v pedchozch Zprvch mly daje za analyzovan rok pedbn charakter, nemus bt vdy hodnota tho ukazatele za urit rok ve vech Zprvch stejn. Ve Zprv 2009 se to tk pedevm daj za rok 2008, kter jsou zde uvdny ve sv zpesnn podob, zatmco ve Zprv 2008 byly pouity pedbn nebo odhadovan hodnoty. daje z vbrovho eten FADN obsahuj definitivn vsledky za rok 2007 a 2008.

Vzhledem k potaovmu zpracovn (Microsoft Excel) obsahuj tabulky zaokrouhlen ukazatele (souty, procenta apod.). Proto soutov ukazatele nemus vdy pesn odpovdat soutm jednotlivch poloek.

V seln sti tabulek jsou krom vznamovch hodnot pouity i nsledujc symboly:

- daj se nevyskytuje;

. daj nen k dispozici nebo je nespolehliv;

x daj nen smyslupln;

0 nebo 0,0 daj existuje, ale jeho ve je nevznamn nebo nulov.

X


VOD

Zprva o stavu zemdlstv za rok 2009 je ji estou Zelenou zprvou od vstupu R do EU. Z hlediska vrobnch a povtrnostnch podmnek lze uplynul rok hodnotit jako prmrn. Na rozdl od pedchozch let se vak esk zemdlstv, tak jako jin odvtv nrodnho hospodstv, ocitlo v nepznivch ekonomickch podmnkch, kter se zaaly projevovat - zejmna na agrrnm trhu - ji ve druhm pololet roku 2008. Podnikatelsk dchod ze zemdlstv podle 2. pedbnho odhadu Souhrnnho zemdlskho tu poklesl na 3,2 mld. K, co pi mezironm poklesu o tm 68 % pedstavuje nejhor vsledek od vstupu do EU. Tento vsledek je dsledkem zejmna cenov krize (vznamn pokles CZV mlka a obilovin), kter se promtla do mezironho poklesu produkce odvtv zemdlstv zhruba o 20 % a nsledn do poklesu HPH, resp. PH o vce ne 40 %, resp. o 80 %, pestoe mezispoteba rovn poklesla tm o 10 %.

Vysok meziron rst objemu provoznch podpor o vce ne 17 % ml za nsledek, e jejich podl na celkov produkci vzrostl na 31 % a doshl maxima od roku 2004. Rst provoznch podpor zsadn ovlivnil tvorbu podnikatelskho dchodu ze zemdlstv, kter tak neklesl do zpornch hodnot. Zvislost dchodu z faktor na podporch do zemdlstv se dle zvila a piblila se stoprocentn hranici. Pi pokraujcm bytku potu pracovnk na 130,3 tis. AWU (meziron pokles o 3,7 %) a pi 5% snen nhrad zamstnancm dochz k mezironmu poklesu dchodu z faktor na jednoho pracovnka o 16,8 % na 246,6 tis. K/AWU. Podle podnikovch daj ze Zemdlsk etn datov st (FADN CZ) alokace podpor pispla k vyrovnn regionlnch rozdl v podmnkch hospodaen, ale zpsob jejich distribuce nadle konzervuje vyhrannou duln strukturu zemdlskch podnik. Podmnky poskytovn podpor stle jet nedostaten orientuj podniky ve prospch opaten na ochranu ivotnho prosted a na posilovn lohy zemdlstv v rozvoji venkova.

Vtina pracovnk v zemdlstv vykazuje status nmezdn pracovn sly Rok 2009 znamenal dal zhoren pjmov situace v zemdlstv a mzdov disparita v odvtv se meziron prohloubila (o 2,9 p. b.) a doshla vi prmyslu celkem 75,4 %.

V agrrnm zahraninm obchodu se v roce 2009 dle prohloubil trend poslednch let. Vlivem poklesu agrrnch vvoz o 1,5 % a nrstu agrrnch dovoz o 2,5 % se meziron zvil bilann schodek AZO z 23,2 mld. K na 28,0 mld. K v roce 2009, m dolo i ke zhorenmu kryt dovoz vvozy o 3,2 p. b. na 79,0 %.

Rezort zemdlstv plnil v prvn polovin roku 2009 nron koly souvisejc s pedsednictvm R v Rad EU. koly souvisejc s pedsednictvm v Rad (CZ PRES) byly v podstat splnny. Zvldnuta byla organizace pedsednictv a byly projednny i zahjeno projednvn vybranch otzek souvisejcch s ppravou reformy SZP a jejho zjednoduen, budouc podobou pmch plateb, politikou kvality agrrn produkce a redefinic tzv. ostatnch oblast LFA. V zkladnm uspodn Zelen zprvy 2009 proti pedchoz zprv nedolo ke zmnm. Na rozdl od pedchozch let jsou v subkapitole Ekonomick vsledky zemdlskch podnik uvedeny jen ukazatele standardnho vstupu EU, tj. eten pebr daje zjitn v etnictv a daov evidenci zahrnujc pouze innosti vymezen jako zemdlsk. Dal zmnou je pouit vench dat pro vechny uvdn kategorie podnik. Zprvu uzavraj jako v pedchozch tech letech oficiln data o produkci a ekonomickch vsledcch lenskch stt EU 27 podle daj Eurostatu.


1

SOUHRN KE ZPRV O STAVU ZEMDLSTV R ZA ROK 2009

Nrodn hospodstv R a pozice agrrnho sektoru

V roce 2009 postihla R hospodsk recese a tento rok byl z hlediska ekonomickho rstu nejhor od roku 1993. HDP v prbhu roku poklesl a meziron pokles ve stlch cench inil 4,2 %, po oitn o sezonn vlivy inil 4,1 %. Pokles HDP v R piblin odpovdal prmrnmu poklesu v EU 27 i v eurozn (16 stt).

Obecn mra nezamstnanosti se v roce 2009 zvila na 6,7 % a byla o 2,3 p. b. vy ne v roce 2008. Prmrn mra nezamstnanosti pesto zstv v R ni ne prmr vech lenskch stt EU (8,9 %), i stt eurozny (9,4 %).

Odvtv zemdlstv se podle statistiky nrodnch t podlelo v roce 2009 na celkov tvorb HPH v zkladnch b. c. 1,65 %, co pedstavuje meziron pokles o 0,28 p. b. V ppad potravinskho prmyslu dolo ke zven tohoto podlu o 0,19 p. b. na 2,72 %.

Pozice odvtv zemdlstv v rmci nrodnho hospodstv R

Pramen: S, MF

Poznmka: 1) Odvtv zemdlstv vetn nezemdlsk innost zem. podnik, myslivosti a souvisejc innosti

2)HPH = Hrub pidan hodnota, NH = Nrodn hospodstv

Vvoj cen zemdlskch vrobc byl v roce 2009 velmi nepzniv. Meziron pokles inil v prmru 24,8 %, co pedstavuje nejvt pokles zaznamenan od roku 1993.

V odvtv zemdlstv, lesnictv a rybolovu dolo v roce 2009 k mezironmu poklesu potu zamstnanc o 5,1 %. Souasn vak dolo k mrnmu nrstu podlu zamstnanc odvtv na celkovm potu zamstnanc, co bylo zpsobeno vraznjm snenm celkovho potu zamstnanc (-5,9 %). Zemdlstv je nadle charakterizovno mzdovou disparitou a zaostv v rovni prmrnch mezd za prmrem R (v roce 2009 pokles na rove 73,1 %). Rst nominln mzdy v zemdlstv na pepoten pracovnky inil 0,2 % a byl o 3,8 p. b. ni ne prmr celkovho rstu mezd v R. Vzhledem ke skutenosti, e rst nominln mzdy v zemdlstv byl ni ne mra inflace, dolo zde k poklesu reln mzdy.

Podl zemdlstv na vdajch sttnho rozpotu se v roce 2009 zvil o 0,5 p. b. na 4,3 %. Vdaje sttu do odvtv zemdlstv vzrostly meziron o 22,1 %.

Podnikatelsk prosted

Ceny zemdlskch vrobc v mezironm srovnn klesly jet vraznji ne ceny vstup do zemdlstv. Podle S dolo k mezironmu poklesu na rove 75,2 %. Konkrtn ceny rostlinnch vrobk klesly na 67,8 % a ceny hospodskch zvat a ivoinch vrobk klesly na 84,9 %. Cenovou hladinu CZV stahuj dol zejmna ceny mlka.

Z hlediska uit zemdlsk pdy je esk zemdlstv charakterizovno jednm z nejvych podl pronajat zemdlsk pdy v EU. Podl pronajat pdy inil v roce 2009 79 %.

2


Pozitivn a stabilizujc vliv v turbulentnm prosted roku 2009 mly na podnikatele v zemdlstv nrodn a unijn podpory. Tyto podpory sten zmrovaly dopady svtov hospodsk recese a finann krize, kter se v roce 2009 projevily v pln me. Dlouhodob slabm mstem v podnikatelskm prosted je vak vymahatelnost obchodn zvazkovch vztah projevujc se ve firemnm sektoru mj. velmi dlouhou dobou, po n probh zen v agendch konkurz a vyrovnn (asto i vce ne sedm let).

Vsledky eskho pedsednictv v Rad EU

Pedsednictv spn dostlo svmu prioritnmu zvazku, e zahj debatu s clem definovat okruh tmat, kter je teba zahrnout do vah o budouc podob pmch plateb.

esk pedsednictv pokroilo i v oblasti zjednoduovn Spolen zemdlsk politiky (SZP). Na kvtnovm zasedn Rady pro zemdlstv a rybstv doshlo jednomysln politick dohody k nvrhu zvr Rady ke zjednoduovn SZP, kter reaguje na Sdlen Komise z bezna 2009. Hlavnm vsledkem je, e Rada uznala zvazek snit administrativn zt o 25 % do roku 2012.

Na ervnovm zasedn Rady pro zemdlstv a rybstv doshlo esk pedsednictv jednomysln politick podpory lenskch stt k Zvrm Rady, kter se tkaj budouc podoby evropsk politiky kvality zemdlskch a potravinskch produkt.

Pedsednictv R tak pisplo k budoucmu vymezen oblast postiench prodnm znevhodnnm v EU, pokroku bylo dosaeno i v oblastech lesnictv a spolen rybsk politiky.

Po sloit dvoumsn debat se pedsednictv R podailo stanovit stku podpory EU pro rozvoj venkova na obdob od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013. Podailo se dojednat vyven kompromisn een, kter mj. umouje pesunut celkem 1,02 mld. do rozpotu Evropskho zemdlskho fondu pro rozvoj venkova.

Podpory agrrnho sektoru a venkova

Podpory v rmci politiky rozvoje venkova

Program rozvoje venkova (PRV) na obdob 2007-2013 umouje erpn prostedk pro zemdlstv a venkov z Evropskho zemdlskho fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Celkov stka pidlench prostedk z EAFRD je piblin 2,8 mld. , co spolu s pspvkem ze sttnho rozpotu R pedstavuje na cel sedmilet obdob stku zhruba 3,6 mld. .

Clem PRV je zven konkurenceschopnosti zemdlstv, zlepen stavu ivotnho prosted a snen negativnch vliv intenzivnho zemdlskho hospodaen, ochrana prody a rozvoj kvality ivota na venkov. K realizaci tchto cl, vetn obdobnch opaten v pedchzejcch programech, byla pipravena opaten v rmci 4 rozvojovch os.

Osa I je zamena na podporu konkurenceschopnosti zemdlstv a lesnictv a poslen dynamiky podnikn v zemdlsk vrob a v navazujcm potravinstv. Finann alokace na osu I in 24,1 % celkovch prostedk PRV ze zdroj EAFRD.

Clem osy II je zvit biologickou rozmanitost, ochrana vod a pdy a zmrnn klimatick zmny. Jej vha na celkov finann alokaci EAFRD in 56,2 %. Vtina opaten osy II je vzna na podmnky kontroly podmnnosti (cross compliance).

Osa III se tk kvality ivota ve venkovskch oblastech a diverzifikace hospodstv venkova. Osa je zamena na tvorbu pracovnch pleitost a podporu vyuvn obnovitelnch zdroj energie, na rst a kvalitu ivota na venkov a na vzdlvn. Finann alokace na osu III in 18,3 % celkovch prostedk z EAFRD.

Osa IV - Leader je osou metodickou a je uskuteovna prostednictvm realizace cl jednotlivch opaten os I-III. Hlavnm pnosem osy IV Leader je zpsob, jakm jsou akce rozvoje venkova realizovny a vzjemn propojeny.

Financovn projekt z OP Rozvoj venkova a multifunkn zemdlstv (programovac obdob 2004-2006) bylo ukoneno k 31.12.2008. Za cel programovac obdob byly poskytnuty pjemcm prostedky v celkov vi 5,406 mld. K. Pijat prostedky z rozpotu EU, respektive z tu Nrodnho fondu inily za cel programov obdob 3,381 mld. K.

Horizontln pln rozvoje venkova (HRDP)Financovn opaten z Horizontlnho plnu rozvoje venkova bylo ukoneno v roce 2008. V roce 2009 byly v rmci HRDP proplaceny dobhajc vcelet zvazky ze zdroj PRV. Na dosti podan v rmci HRDP v pedchzejcch letech bylo v roce 2009 vyplaceno 2 941 mil. K.

Operan program rybstv 20072013

Stanoven opaten v rmci prioritnch os Operanho programu rybstv 2007-2013 (OP Rybstv) jsou urena k poslen konkurenceschopnosti, udren stvajc produkce ryb a zachovn souasn rovn zamstnanosti v odvtv rybstv. OP Rybstv byl pro R vypracovn na zklad nazen Rady (ES) . 1198/2006 o Evropskm rybskm fondu (EFF) a nazen Komise (ES) . 498/2007, kterm se stanovuj provdc pravidla k nazen Rady (ES) . 1198/2006 o EFF a byl schvlen EK 11. 12. 2007. Clem OP Rybstv je vymezit oblasti dotac odvtv rybstv v R tak, aby opaten realizovan podle nazen o EFF pispla k dosaen obecnch cl stanovench v l. 33 Smlouvy o Evropskm spoleenstv a cl definovanch jako soust Spolen rybsk politiky (SRP).

Pm platby

Pm platby jsou v R poskytovny na hektar obhospodaovan zemdlsk pdy evidovan v rmci LPIS ze zdroj EU v systmu SAPS (zjednoduen systm plateb pln oddlench od produkce). V roce 2008 doshla v R ve tchto plateb 50% a v roce 2009 60% rovn plateb stanoven v pstupov smlouv pro rok 2013. rove pmch plateb v R v roce 2013 bude pedstavovat mn ne 80% rove zem EU 15. Od roku 2006 je soust pmch plateb oddlen platba za cukr, od roku 2007 podpora zpracovn energetickch plodin a od roku 2008 oddlen platba na rajata. dost na podporu pro zpracovn energetickch plodin byly v roce 2009 pijmny naposledy. Od nsledujcho roku se tato podpora ji neposkytuje. Na tyto platby se nevztahuje systm postupnho zvyovn (tzv. phasing in).

Pro vtinu podporovanch komodit v R bylo stanoveno dorovnn do ve sazby pmch plateb zem EU 15 takto: v roce 2008 do 80 % (zdroje: 50 % EU, 30 % R) a v roce 2009 do 90 % (zdroje: 60 % EU, 30 % R).


3

Vedle pmch plateb existuj rovn podpory vybranch komodit, schvlen EU jako nrodn podpory (state aid), financovan ze zdroj R. Tyto podpory se poskytuj podle tzv. Zsad, vydvanch na zklad 2 a 2d zkona . 252/1997 Sb., o zemdlstv.

Od 1. 1. 2009 je poskytovn pmch plateb, nkterch podpor z osy II PRV a nkterch podpor spolen organizace trhu s vnem podmnno dodrovnm vybranch prvnch pedpis v rmci systmu Kontroly podmnnosti (cross-compliance).

Podpory trnch cen v rmci SOT

Podpory trnch cen se tkaj podpor cen vrobc (formou subvencovanho vvozu, podpory soukromho skladovn a jinch cenovch podpor) a podpor cen spotebitel. V roce 2009 dolo k mezironmu nrstu vdaj na podpory cen poskytovanch z EU o 15 %.

Celkov ve subvenc na vvoz zemdlskch a potravinskch vrobk v roce 2009 prostednictvm SZIF v rmci SOT inila 163,7 mil. K, z toho ve subvenc na vvoz nezpracovanch vrobk doshla 148,5 mil. K a subvenc na vvoz zpracovanch vrobk 15,3 mil. K.

Subvence na vvoz tzv. nezpracovanch vrobk se v roce 2009 podlely na celkov vi podpory eskho agrrnho exportu u cukru a mlka 42,8 %, zpracovanch vrobk 9,3 % a skotu 3,7 %.

Rekapitulace vdaj do agrokomplexu R podle hlavnch smr podpor (mil. K)

Podpory (mil. K)2008 20091)

R EU celkem R EU celkem

Pm platby 2) 7 079 11 673 18 752 6 344 14 201 20 545

HRDP 2004-2006 0 0 0 0 0 0

OP Zemdlstv 2004-2006 559 1 328 1 887 0 0 0

PRV 2007-2013 1 854 6 559 8 413 3 186 11 223 14 409

OP Rybstv 2 5 6 3 8 11

Ostatn nrodn podpory 6 939 0 6 939 7 601 0 7 601

Organizace trhu (SOT) 74 1 621 1 695 33 1 872 1 905

Celkem 16 506 21 186 37 692 17 167 7 304 44 471

Pramen: podklady MZe; SZIF; PGRLF a dal institucePoznmky: 1) Pedpoklad k 30. 6. 2010.

2) Pm platby EU, Top-Up a komoditn podpory

Zemdlstv a rozvoj venkova

K 1. lednu 2009 existovalo v esk republice 6 249 obc, stejn jako v roce 2008. Prostednictvm fond EU a nrodnch prostedk je podporovna modernizace, inovace a rozvoj zemdlstv a podnikatelskho prosted na venkov s rstem pidan hodnoty lidsk prce.

Budovn mstnch partnerstv a zapojovn veejnosti do aktivit na lokln i centrln rovni podporuje Celosttn s pro venkov, kter je zzena Ministerstvem zemdlstv. Jej innost byla zahjena v listopadu 2008 a jejm hlavnm clem je spojovn aktr psobcch v oblasti venkova a zemdlstv. V roce 2009 bylo zaregistrovno 43 projekt Celosttn st pro venkov v celkov hodnot 12 706 tis. K.

Zemdlstv, ivotn prosted a ochrana zvat

Vztah zemdlstv a ivotnho prosted byl ovlivnn nejen opatenmi zemdlsk politiky, ale tak pedevm hospodskou kriz. Meziron vrazn poklesla spoteba prmyslovch hnojiv. Mrn pokles tak zaznamenala spoteba ppravk na ochranu rostlin a o tm 9 % poklesla spoteba energie. Zemdlstv vykzalo ni emise amoniaku jako dsledek dalho sniovn stav hospodskch zvat.

Ochrana zvat proti trn je oblast, kter je realizovna na zklad zkona . 246/1992 Sb., na ochranu zvat proti trn, ve znn pozdjch pedpis (dle zkon OZT). Zkon OZT stanovuje tyto hlavn orgny ochrany zvat: MZe, KOZ a KVS spolu se SVS R.

V souladu s prvnmi pedpisy bylo v roce 2009 v rmci dozoru nad ochranou zvat a p o jejich pohodu provedeno celkem 14 688 kontrol, pi 880 kontrolch byla zjitna nevyhovujc pe, kter se tkala 78 181 zvat.

Podle informac Ministerstva spravedlnosti bylo podle 203 trestnho zkona za trn zvat v roce 2009 sthno 29 a odsouzeno 19 osob.

Ekologick zemdlstv

Ekologick zemdlstv (EZ) v R m ji dlouholetou tradici. Pravidla ekologickho zemdlstv a vroby biopotravin jsou upravena nrodnmi i evropskmi pedpisy (zkon . 242/2000 Sb., nazen Rady (ES) . 834/2007 a provdc nazen Komise (ES) . 889/2008). Jednm z nejdleitjch ustanoven tchto novch nazen, kter plat od 1. 1. 2009 a nahradila pedchoz nazen Rady (EHS) . 2092/91, jsou pravidla tkajc se oznaovn biopotravin.

Ke konci roku 2009 hospodailo v R 2 689 ekologickch zemdlc a 501 vrobc biopotravin. V prbhu roku 2009 dolo ke zven potu ekologickch sada a vina, vmra ekologicky obhospodaovanch sad inila 3 678 ha, vmra vinic 645 ha. Zemdlsk ekologicky obhospodaovan pda vzrostla na 398 407 ha, co pedstavuje 9,38 % z celkov vmry z. p. Na vce ne 25 % z.p. byly uplatovny zpsoby hospodaen pzniv k ivotnmu prosted s podporou zemdlsk politiky.

Tradin podpora pro ekologick zemdlce (dotace na plochu zaazenou do pechodnho obdob, nebo ekologickho zemdlstv), byla v roce 2009 vyplcena z Programu rozvoje venkova 2007-2013 (PRV), kde je ekologick zemdlstv soust tzv. agroenvironmentlnho opaten. Nstroje byly cleny tak na vymezen oblasti (CHKO a NP, Natura 2000, Oblasti zraniteln na dusk) Ve podpor se li podle obhospodaovan kultury.

4


Od roku 2007 je navc ekologick zemdlstv podporovno vraznm bodovm zvhodnnm pi hodnocen investinch projekt v rmci Osy I a III PRV. Ekologit zemdlci tak mli mnohem vy anci, e jejich projekt bude schvlen a financovn.

Geneticky modifikovan plodiny

V roce 2009 doshla celosvtov plocha s geneticky modifikovanmi plodinami 134 mil. ha. Tyto plodiny se staly nejrychleji akceptovanou pstitelskou technologi ve svt. V roce 2009 tuto technologii vyuvalo 14 mil. pstitel v 25 zemch svta. Nejastji se pstovaly geneticky modifikovan odrdy sji, kukuice, bavlnku a epky, dle pak cukrovka, papja, tykev, vojtka, raje, paprika a topol.

V R se mohou produkn pstovat pouze takov geneticky modifikovan plodiny, kter proly psnm schvalovacm procesem na rovni EU, vetn posouzen ppadnch rizik pro zdrav lid a zvat i ivotn prosted (smrnice EP a Rady . 2001/18, pp. nazen EP a Rady . 1829/2003), a jejich odrdy byly zapsny do Sttn odrdov knihy v R pp. do Spolenho katalogu odrd druh zemdlskch rostlin v EU.

V roce 2009 byla povolena pro pstovn v R, resp. EU, i nadle pouze geneticky modifikovan kukuice odoln vi zavjei kukuinmu, tzv. Bt kukuice, typu MON810. Dolo poprv k poklesu osetch ploch. Podle evidence MZe a v souladu se statistikami MP bylo celkem zaevidovno 6 480 ha ploch s Bt kukuic, zasetou 121 pstiteli.

Spoteba, bezpenost a kvalita potravin

V roce 2009 se meziron celkov spoteba potravin, vyjden ve stlch cench (kvalifikovan odhad ZEI), prakticky nezmnila (snen o 0,2 %). Spoteba potravin ivoinho pvodu stagnovala a spoteba rostlinnch potravin se velmi mrn snila (o 0,4 %).

Spotebitelsk ceny

Celkov rst spotebitelskch cen se v roce 2009 tm zastavil. Prmrn meziron mra inflace (vyjden celkovm prstkem spotebitelskch cen) v roce 2009 inila 1,0 %, co je o 5,3 p. b. mn ne v roce 2008. Z hlediska dlouhodobho vvoje doshla mra inflace druh nejni hodnoty od roku 1989. Zatmco ceny slueb se meziron zvily (o 3,5 %), ceny zbo se nepatrn snily (o 0,4 %).

Ve srovnn s prmrnm prstkem cen v zemch EU 27 bylo tempo rstu cenov hladiny v R, na rozdl od vvoje v pedchozm roce, pomalej o 0,4 p. b. (vpoty ZEI z daj EUROSTAT) a odpovdalo zhruba vzestupu cen v Rakousku nebo v Itlii.

Kvalita potravin

Pedpokladem k zajitn konkurenceschopnosti agrrn produkce na trhu EU je trval zlepovn kvality vrobk. Kvalitn potravinsk vrobky jsou obvykle certifikovny a na trhu oznaovny tak, aby pi nkupu umonily spotebitelsk veejnosti lep orientaci. Pat mezi n: biopotraviny, znaka KLASA, Systm chrnnch znaek - Ochrann znmka (OZ), Oznaen pvodu a zempisn oznaen (OP/ZO), Zaruen tradin specialita (ZTS).

Bezpenost potravin

V roce 2009 byla stejn jako v pedchozch letech realizovna ada aktivit vedoucch k dalmu poslen zajitn bezpenosti potravin v R.

Velk pozornost je nadle vnovna vzdlvn pracovnk sttn sprvy. Ve spoluprci mezi MZe a Vysokou kolou chemicko-technologickou byla v roce 2009 zajitna dal st Jednotnho kolen inspektor pro zven bezpenosti potravin pro inspektory dozorovch orgn resortu zemdlstv. Clem tohoto kolen je realizovat kontroly jednotnjm, objektivnjm a pimenjm zpsobem na zklad nazen EP a Rady (ES) . 882/2004. V roce 2009 bylo takto prokoleno celkem 260 pracovnk kontrolnch orgn.

Podnikatelsk struktura zemdlstv a zpracovatel agrrnch surovin

Koncem roku 2009 bylo v zemdlskm registru S evidovno vce ne 47 tis. subjekt - zemdlskch jednotek. Jejich podstatnou st (tm 31 %) tvo drobn pstitel nebo chovatel bez podnikatelskho osvden. Zemdlsk podniky jsou rozdleny na podniky prvnickch osob (PPO) a podniky fyzickch osob (PFO). PFO zahrnuj jak zemdlsk podnikatele podle zkona . 252/1997 Sb., o zemdlstv, tak i fyzick osoby provozujc drobn pstitelsk a chovatelsk innosti a nepodlhajc evidenci zemdlskho podnikatele.


5

Podnikatelsk struktura zemdlstv v letech 2008 a 2009

Pramen: Zemdlsk registr

Vce ne 1,5 tis. zemdlskch podnik (3,3 % z celkovho potu) bylo zameno vhradn na ivoinou vrobu (neobhospodaovaly dnou zemdlskou pdu). Pevnou st z nich (85,3 %) tvo PFO. Zbvajc st podnik hospodacch bez pdy pipadajc na PPO pedstavuj pevn obchodn spolenosti.

Velikostn struktura zemdlskch podnik v R je velmi rznorod a vykazuje vznamn rozdly mezi PPO a PFO. Podniky s vmrou do 10 ha bez rozlien prvn formy pedstavovaly 65,7 % celkovho potu zemdlskch podnik a pipadala na n 2,2 % celkov vmry z. p. Podniky s vmrou nad 500 ha pedstavovaly sice pouze 3,8 % celkovho potu podnik, ale obhospodaovaly 71,2 % celkov vmry z. p.

Celkov poet podnikatelskch subjekt vyrbjcch potravinsk vrobky a npoje podle registru S v roce 2009 opt vzrostl. Doshl tak potu 15 800 subjekt (meziron nrst o 1 211 firem). Rozen podnikatelsk zkladny zpracovatel agrrnch surovin bylo spojeno s dal vlnou oiven v oblasti regionln produkce, co se projevilo zejmna u podnik fyzickch osob. Trvale se tak rozrst poet firem se zahranin majetkovou ast.

Vda, vzkum, vzdlvn a poradenstv

V roce 2009 se vzkumnou innost v oblasti zemdlstv, potravinstv, vodnho a lesnho hospodstv a problematiky rozvoje venkova, kter spov pedevm v een projekt vzkumu, vvoje a inovac (dle jen projekty) a vzkumnch zmr, zabvalo 7 veejnch vzkumnch instituc a 2 sttn pspvkov organizace, kter byly zzeny MZe. Na rezortnm vzkumu, vvoji a inovacch se dle podlelo krom uvedench organizac tak 13 vtch soukromch vzkumnch stav, veejn vzkumn instituce zzen jinm rezortem, vzkumn pracovit univerzit a vysokch kol, ada dalch mench vzkumnch stav, organizac a instituc a soukromch podnikatelskch subjekt. V roce 2009 bylo Ministerstvem zemdlstv podpoeno 284 projekt v rmci ty program vzkumu a vvoje v celkovm objemu 431,3 mil. K elovch prostedk. Institucionln prostedky byly v roce 2009 poskytnuty na een 9 vzkumnch zmr, z nich 7 bylo nov zahjeno. Institucionln podpora na rok 2009 doshla 477,0 mil. K. V oblasti mezinrodn spoluprce pokraovalo v roce 2009 een projekt v rmci mezinrodnch program vzkumu a vvoje, jmenovit v 6. a 7. Rmcovm programu EU a dalch vzkumnch programech.

V oblasti vzdlvn byly nejvce sledovan a zjemci navtvovan vzdlvac akce k PRV na obdob 2007-2013. Vzdlvn bylo zameno tak, aby clov skupina a dal potenciln adatel byli informovni o zsadch a monostech racionlnho vyuvn podpor z EAFRD, kter umouje finann podpoit vzdlvac projekty zamen na plnn cl SZP.

Vzdlvacmi akcemi organizovanmi a financovanmi MZe prolo v prbhu roku 2009 celkem 19 529 osob (o 4 652 vce ne v roce 2008) a bylo na n vynaloeno 6,9 mil. K.

Reforma poradenskho systmu byla zahjena v roce 2008 a realizovna v pln me v roce 2009 na zklad nov Koncepce poradenskho systmu MZe na lta 2009-2013. Zmny byly uskutenny v nvaznosti na nazen Rady (ES) . 73/2009. Zemdlsk poradensk systm zahrnuje tyi zkladn stupn: vstupn konzultace, odborn konzultace, individuln poradenstv podporovan z opaten I.3.4 PRV a webov poradenstv.

6


Pracovn sly a trh prce v zemdlstv

Trend sniovn zamstnanosti v zemdlstv se v roce 2009 prohloubil. Meziron bytek pracovnk v zemdlskch podnicch inil 4,9 % a jejich poet poklesl na 120,2 tis. Podl pracovnk v zemdlstv na celkov zamstnanosti v nrodnm hospodstv R inil 2,4 % a meziron poklesl o 0,1 p. b.

bytek pracovnk nastal ve vech prvnch formch zemdlskho podnikn. Nejvy relativn bytek pracovnk zaznamenala ji tradin drustva (o 7,8 %) a dle pak obchodn spolenosti (o 4,8 %).

K vraznm zmnm ve struktue zamstnanosti podle prvnch forem podnikn nedolo. Mezi zemdlci nadle pevauj pracovnci obchodnch spolenost. V roce 2009 v nich pracovalo 54,1 % zemdlc, v drustvech pak necel tvrtina (22,7 %) a v podnicch fyzickch osob rovn necel tvrtina (23 %).

Vkov struktura zamstnanosti v zemdlstv zstv dlouhodob nepzniv. Nejzastoupenj vkovou kategori zemdlskch pracovnk jsou pracovnci ve vku 45-59 let (46,8 % pracovnk sektoru), mlad kategorie 30-44 let t 35,2 %, tet nejzastoupenj je nejmlad kategorie 15-29 let (10 %) a nejmn je pracovnk nad 60 let (8,1 %).

Podl en v zemdlstv se od roku 2005 stabilizoval na hodnotch okolo 30 %. Vyrovnanost tohoto trendu spolu s celkovm sniovnm potu zemdlskch pracovnk znamen, e ze sektoru kad rok odchz dvojnsobn mnostv mu ne en.

Rok 2009 znamenal dal zhoren pjmov situace zemdlc. Zatmco v poslednm tvrtlet roku 2009 zaznamenaly ji prmysl i nrodn hospodstv nrst mezd na rovni cca 7 %, resp. 5 %, zemdlstv se propadlo pod rove stejnho obdob minulho roku o 0,7 % (piem srovnvan posledn tvrtlet roku 2008 ji bylo ve znamen nastupujc stagnace zemdlskch mezd). Prmrn msn mzda v zemdlstv na pepoten poty zamstnanc doshla za cel rok 17 259 K, v prmyslu 22 888 K a v nrodnm hospodstv celkem 23 598 K.

Pda a vlastnick vztahy

Zemdlsk pdn fond (ZPF) pedstavoval k 31. 12. 2009 podle evidence katastru nemovitost celkem 4 239 tis. ha, tj. 53,7 % z rozlohy sttu. Meziron dolo opt ke snen rozlohy zemdlsk pdy o cca 5,1 tis. ha, tj. o 0,1 %.

Meziron bytek ZPF v roce 2009 spoval pedevm ve snen vmry orn pdy o tm 9 tis. ha, co je o 2 tis. ha vce ne v roce 2008. Z vmry orn pdy se 3 tis. ha pesunuly do kultury trvalch travnch porost (TTP). O 2 tis. ha narostla vmra lesnch pozemk, o 3 tis. ha pak kategorie zastavn a ostatn plochy. Stle se zvyuje i vmra zahrad (o 0,2 tis. ha) a vodnch ploch (o 0,3 tis. ha).

V systmu LPIS (systm pro identifikaci zemdlskch pozemk) byla k 31. 12. 2009 evidovan vmra zemdlsk pdy ve vi 3 525 tis. ha, piem dolo k celkovmu mezironmu bytku evidovan plochy k erpn podpor ve vi 590 ha. Rozdl mezi evidenc zemdlsk pdy podle LPIS a ZK ve vi 714 tis. ha je dn odlinou metodikou evidence a aktualizac vmr jednotlivch kultur.

Celkov vmra z. p. v LFA evidovan v LPIS k 31. 12. 2009 ve vi 1 778,8 tis. ha, (50,5 % z. p.) se v celkovm rozsahu proti roku 2008 vznamn nemn. Podle evidence LPIS je k 31. 12. 2009 do kategorie TTP zaazeno celkem 367 tis. ha v horsk oblasti, v ostatnch mn pznivch oblastech 309 tis. ha a ve specifickch oblastech 136 tis. ha, kter pedstavuj celkem oprvnnou plochu 812 tis. ha.

Agrrn produkce

Rostlinn produkce

Z celkov sklizov plochy obilovin v R v roce 2009, tj. 1 541,7 tis. ha (meziron snen o 1,1 %), zaujmaly nejvt podl penice (831,3 tis. ha - 53,9 % celkov plochy) a jemen (454,8 tis. ha - 29,5 %). Tet nejvznamnj obilovinou byla kukuice s vmrou 105,3 tis. ha (6,8 % celkov plochy obilovin), na osevn ploe obilovin se dle podlely triticale (53,0 tis. ha - 3,4 %), oves (50,0 tis. ha - 3,2 %), ito (38,5 tis. ha - 2,5 %) a ostatn obiloviny (8,9 tis. ha - 0,6 % celkov plochy obilovin).

Objem sklizen produkce obilovin v R doshl 7,83 mil. t, co pedstavuje meziron pokles o 6,4 %. Na celkov produkci se podlela nejvym objemem penice (4,36 mil. t - 55,6 %), jemene bylo sklizeno 2,0 mil. t, kukuice 889,6 tis. t a dalch obilovin (ito, triticale, oves a ostatn) celkem 581,3 tis. t.

Produkn plocha cukrov epy pro vrobu cukru doshla v roce 2009/10 celkem 46,5 tis. ha, tj. 105,7 % skutenosti pedchozho roku. Hektarov vnos cukrov epy doshl prmrn hodnoty 60,94 t (ve srovnn s rokem 2008/09 byl o 4,5 % vy) a byl nejvy v historii eskho epastv a cukrovarnictv. Cukernatost epy doshla podle pedbnch vsledk v roce 2009/10 v prmru hodnoty 16,85 % (18,04 % v roce 2008/09).

Produkn plochy brambor v R v hospodskm roce 2009/10 klesly meziron (se zpotem ploch domcnost) celkem o 2,9 % na 36,72 tis. ha, pi prmrnm vnosu 25,29 t/ha. Celkov produkce brambor v roce 2009/10 klesla meziron o 1,7 % (16,5 tis. t) a inila 928,75 tis. t. Brambory ran byly sklizeny z 3,29 tis. ha a jejich produkce se meziron zvila o 2,6 % na 57,07 tis. t. Brambory konzumn ostatn (se zpotem ploch domcnost) byly ve stejnm obdob sklizeny z plochy 29,56 tis. ha a produkce doshla 782,08 tis. t pi hektarovm vnosu 26,46 t/ha.

Plocha olejnin se v R meziron zvila o 0,6 % ze 483,85 tis. ha v roce 2008/09 na 486,53 tis. ha v roce 2009/10. Hektarov vnos se zvil o 6,5 % z 2,47 t/ha v roce 2008/09 na 2,63 t/ha v roce 2009/10. Celkov produkce olejnin v R v roce 2009/10 doshla 1 279,62 tis. t, tj. zven o 7,2 %.

epka olejn se v roce 2009/10 pstovala na produkn ploe 354,83 tis. ha, co pedstavuje meziron zven o 0,6 %. Na zven produkce epky o 7,6 % z 1 048,94 tis. t v roce 2008/09 na 1 128,12 tis. t v roce 2009/10 mlo mj. vliv zven hektarovho vnosu o 8,2 % (3,18 t/ha).

V roce 2009 inila pstitelsk plocha chmele v R podle daj KZZ 5 307 ha, tj. 99,5 % skutenosti roku 2008. V R chmel pstuje 135 subjekt. Nejvce zastoupenou odrdou je stle ateck poloran ervek (P), jm bylo v roce 2009 oszeno 4 627 ha (87,2 % z celkov pstitelsk plochy).


7

Celkov produkce ovoce doshla v roce 2009 v R 417,5 tis. t, tj. meziron zven o 2 %. Jablek se sklidilo 258,9 tis. t (o 6 % mn ne v roce 2008). Z dalch druh ovoce se meziron snila sklize jet u jahod (o 14 % na 10,8 tis. t), rybzu (o 5 % na 16,3 tis. t) a vlaskch oech (o 4 % na 9,8 tis. t). U vtiny druh ovoce vak byla roda v roce 2009 proti pedchozmu roku vy. K nejvtmu zven produkce dolo u merunk (o 55 % na 14,0 tis. t), vestek a slv (o 40 % na 42,0 tis. t) a hruek (o 40 % na 23,9 tis. t). U broskv, ten a vin byla sklize meziron vy o 2-7 %.

Rozsah pstebnch ploch zeleniny byl v roce 2009 historicky nejmen a inil pouhch 13,8 tis. ha. Meziron se zelinsk plocha snila o dalch 10 %. Sniovn plochy souvis pedevm s bytkem zpracovatelskch kapacit, co ovlivuje zejmna odbyt prmyslovch druh zeleniny (hrek, kapusta, pent, kvtk). V rozsahu pstovn jednotlivch druh zeleniny dolo u vech sledovanch druh, s vjimkou rajat, k poklesu vmry.

Produkn potencil vinic R se v roce 2009 podlel na celkov ploe vinic EU o vme 3,7 mil. ha piblin 0,5 %. Podle Registru KZZ inila v roce 2009 rozloha vinic v R 19 638 ha, z toho bylo 17 359 ha oszench.

ivoin produkce

V roce 2009 se podle Soupisu hospodskch zvat k 1. 4. 2009 stavy skotu v R meziron snily o 38,4 tis. ks (tj. o 2,7 %) na 1 363,2 tis. ks. Celkov vroba hovzho masa vetn telecho se meziron mrn snila o 1,0 % na 97,7 tis. t jaten hmotnosti (dle jen j. hm.). Produkce jatenho skotu na krvu prmrnho stavu proti roku 2008 klesla o 2,8 %, tj. o 9,3 kg.

Vvoj trhu s mlkem v R v roce 2009 lze charakterizovat vraznm poklesem CZV mlka, snenm celkov produkce a pokraujcm bytkem nkupu mlka tuzemskmi mlkrnami. Petlak nabdky mlka na evropskm trhu vedl ke zten podmnek pro odbyt tuzemskch mlkrenskch vrobk na domcm i zahraninm trhu a k poklesu CZV mlka. Prmrn ron cena 6,14 K/l a propad a k ervnovmu msnmu prmru 5,89 K/l znamenal minimln hodnotu od roku 1994.

Dlouhodob pokles stav prasat v R nabral v pedchozch dvou letech rychl tempo. Od roku 2007 do roku 2009 klesly stavy prasat celkem v R podle daj S uvedench v Soupisu hospodskch zvat o 30,0 % tj. o 859,0 tis. ks. Z toho stavy prasnic byly ni dokonce o 36,7 % (82,5 tis. ks) a stavy prasat ve vkrmu klesly o 24,5 % (245,4 tis. ks). K 1. 4. 2009 bylo v R chovno celkem 1 971 tis. ks prasat, z toho poet prasnic doshl pouze 142 tis. ks. Prasat ve vkrmu bylo evidovno 757 tis. ks.

Stavy drbee se v mezironm srovnn snily o 3,0 % na 26,5 mil. ks. Souasn klesly stavy kuat na vkrm o 1,9 % na 15,9 mil. ks a stavy kuat na chov o 13,3 % na 3,0 mil. ks. Stavy slepic naopak vzrostly o 2,5 % na 6,5 mil. ks. U ostatn drbee se zvil poet hus (o 12,5 % na 21,4 tis. ks) a kachen (o 1,7 % na 504,4 tis. ks). Poetn stavy krt se snily o 31,4 % na 477,7 tis. ks.

Celkov produkce drbeho masa se v roce 2009 meziron snila o 7,1 % na 229,3 tis. t j. hm. Samozsoben a drobn prodej se meziron snil a doshl podle odhadu 7,5 tis. t j. hm.

V roce 2009 se celkov produkce vajec, vetn domcch hospodstv, meziron snila o 2,4 % na 2 583,6 mil. ks. Podle S klesla meziron produkce vajec v zemdlskm sektoru o 3,1 % na 1 667,4 mil. ks (z toho 332,4 mil. ks tvoila vejce nsadov). Prmrn ron snka vajec na slepici ve velkochovech poslila o 1,9 % na 290 ks, v domcch hospodstvch podle odhadu S zstala na stejn rovni jako v roce 2008, a to na 195 ks vajec na slepici za rok.

K 1. 4. 2009 v R byl vykzn mrn pokles stav ovc a mrn nrst stav koz. Evidovno bylo celkem 183 084 ks ovc a beran, co je pokles o 534 ks (0,3 %). V kategorii bahnic vak dolo k rstu z 91,5 tis. ks v roce 2008 na 98,7 tis. ks v roce 2009. V kategorii koz a kozl bylo k 1. 4. 2009 evidovno 16 674 ks, co je o 0,3 % vce ne v pedchozm roce.

Produkce potravinskho odvtv celkem a podle rozhodujcch obor

Produkce potravinskch vrobk men kumulativnm mezironm indexem prmyslov produkce (IPP) v roce 2009 vzrostla. IPP ve vrob potravinskch vrobk, vetn souvisejcch slueb a prac za sledovan rok, doshl hodnoty 105,3.

Vroba masa a masnch vrobk si udrela klovou pozici v oborov struktue. Pes probhajc recesi tato vroba z hlediska vkonnosti (podle objemu treb) meziron pouze mrn oslabila v dsledku poklesu cen vrobc, pi roziovn sortimentu vrobk v nich cenovch rovnch.

Zpracovn ryb stle zstv minoritnm oborem, ale jeho vkonnost se meziron zvila, a to i pi seznnch vkyvech danch poptvkou po rybch.

Zpracovn ovoce, zeleniny a brambor se v hodnocenm roce z hlediska vkonnosti vrazn propadlo. Tento vvoj souvis s nepznivou situac v nkupu zejmna u plodov zeleniny. Kritick situace nastala u ovoce na zpracovn. U zpracovn brambor kles produkce v dsledku sniovn jejich vrobn spoteby.

Vroba rostlinnch a ivoinch tuk a olej v hodnocenm roce meziron vrazn ztratila na vkonnosti, a to pi propadu cen prmyslovch vrobc a pedchoz restrukturalizaci rozhodujcch vrobc. Zhoren vkonnosti nevyrovnala ani zven vroba olej a tuk.

Vroba mlnch vrobk, kter se v roce 2008 dostala do recese, pokraovala v nepznivm vvoji vkonnosti i v roce 2009. Znateln klesly ceny prmyslovch vrobc mlnch vrobk. Snen z hlediska objemu produkce nastalo u vroby tvaroh, dle u msla, kter je stle vce nahrazovno dovozem a tak u sr.

Vroba mlnskch a krobrenskch vrobk, v n vroba mlnskch vrobk pevld, zaznamenala v roce 2009 snen vkonnosti, i kdy zmnn rok patil z hlediska poslednch let u obilovin k nadprmrnm. Dvodem poklesu treb je vrazn snen cen prmyslovch vrobc v souvislosti s poklesem cen obilovin.

Vroba pekaskch, cukrskch a jinch mounch vrobk, kter byla podle CZ-NACE vylenna z ostatnch potravinskch vrobk, v hodnocenm roce meziron vrazn snila vkonnost pi poklesu prmyslovch cen zmnnch vrobk. Snen treb nastalo zejmna u bnho peiva a cukrskch vrobk, kter ve vrobn struktue pevauj a nebylo vykompenzovno ani vcelku pznivm vvojem u suchar, suenek a trvanlivch cukrskch vrobk

Vroba ostatnch potravinskch vrobk zstv pomrn vnitn lenit (i kdy ji nezahrnuje objemov dve nejvce zastoupenou vrobu peiva a cukrskou vrobu) a meziron v podstat stagnovala. Na jedn stran se zvily trby za zpracovn aje a kvy a na druh stran klesly zejmna u vroby cukru a vroby koen a aromatickch vtak.

8


Vroba hotovch krmiv, meno trbami, vrazn meziron snila svou vkonnost. Dvodem je pokles cen prmyslovch vrobc krmiv pi poklesu cen obilovin.

Vroba npoj zaznamenala meziron nevrazn pokles vkonnosti, a to i pi mrnm cenovm rstu prmyslovch vrobc npoj. Hlavn vroba v tto skupin, vroba piva, nemla pzniv rok z hlediska spoteby a tm i vstavu piva. Obdobn na tom byla i vroba nealkoholickch npoj a sten minerlnch vod a pitn vody do lahv. Naopak vraznho nrstu v hodnocenm roce doshla vroba lihovin v. jejich destilace a rektifikace.

Obnoviteln zdroje energie (OZE)

V dubnu 2009 byla vydna nov smrnice Evropskho parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoe vyuvn energie z obnovitelnch zdroj a o zmn a nslednm zruen smrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES. Zkladn cl podl 20 % energie z obnovitelnch zdroj na celkov spoteb energie v EU v roce 2020 byl potvrzen. Rovn byl potvrzen cl doshnout ve stejnm obdob podlu alespo 10 % energie z OZE na celkov spoteb energie v silnin a eleznin doprav.

Nrst vroby energie u nkterch druh OZE byl v R v letech 20082009 znan. Objem a struktura celkov energie z obnovitelnch zdroj se zsadn nezmnila. Celkov podl obnoviteln energie na primrnch energetickch zdrojch inil v roce 2008 celkem 5 %, co je nepatrn vce ne v roce pedelm (4,8 %). Zdaleka nejvt podl na energii z OZE (77,8 % v roce 2008, 81,8 % v roce 2007) zaujm stle spalovn biomasy.

V roce 2008 bylo spalovnm 865,1 tis. tun biomasy vyrobeno celkem 1 171 GWh elektiny (z toho neaglomerovan rostlinn hmoty pouze 15 tis. t). Podl briket a pelet z rostlinnch materil se meziron zvil na 2,8 % (ze 16 na 24 tis. t.) Dalch 20 tis. t pipadlo na peletky a brikety z devnch materil.

Uit biopaliv v doprav v esk republice je v souasn dob urovno pedevm legislativn povinnost jejich pimchvn k minerlnm pohonnm hmotm (v roce 2009 byl stanoven pro naftu pdavek 4,5 % FAME a pro benzin 3,5 % bioetanolu).

Bioetanolu bylo v roce 2009 celkov vyrobeno 89 625 t. Z tohoto mnostv bylo cca 50 953 t vyvezeno, dovezeno pak bylo 32 939 t. Po zohlednn potench a konench zsob inila hrub dodvka na trh v R 74 936 t. Na vrobu bioetanolu bylo podle odhadu Svazu lihovar R v roce 2009 spotebovno 118 890 t obilovin (penice) a 634 891 t cukrov epy.

FAME bylo v roce 2009 vyrobeno 154 923 t. Vyvezeno bylo 24 221 t, dovozeno 10 866 t. Po zohlednn dovozu, vvozu, potench a konench zsob byla skuten hrub spoteba FAME v roce 2009 na trhu v R 141 262 t, z toho cca 6 259 t bylo pouito k vrob cca 22 945 tis. l (tj. cca 19 400 t) smsn nafty motorov (SNM30) a cca 125 t FAME jako ist palivo vzntovch motor.

Cenov vvoj na agrrnm trhu

V roce 2009 dolo k mezironmu poklesu cen zemdlskch vrobc o 24,8 %. Na snen cen se z rostlinnch komodit nejvce podlely obiloviny, olejniny a ovoce, z ivoinch komodit pedevm mlko. Vvoj cen prmyslovch vrobc vcelku odpovdal vvoji spotebitelskch cen. Spotebitelsk ceny potravin a npoj se snily v porovnn s rokem 2008 o 3,9 %. Ceny vstup do zemdlstv poklesly meziron o 7,4 %.

Ceny zemdlskch vrobc v rostlinn vrob celkov klesly o 32,2 % zejmna v dsledku vraznho snen cen obilovin (o 41 %) a olejnin (o 35,3 %). Snen CZV do 5 % zaznamenali pstitel brambor a cukrovky. U ovoce dolo v roce 2009 k dalmu mezironmu poklesu ceny o 24,4 %. Mrnj pokles ceny zaznamenali v roce 2009 i pstitel zeleniny a kvtin.

Prmrn cena zemdlskch vrobc ivoinch komodit klesla v roce 2009 v mezironm porovnn na 84,9 %. U vech zkladnch komodit s vjimkou skotu byl meziron zaznamenn pokles cen. Nejvy pokles ceny byl zaznamenn u mlka (o 29,3 %) a drbee (o 9 %). Nepatrn se zvila pouze cena skotu (o 0,3 %).

Agrrn zahranin obchod (AZO)

Obrat AZO R v roce 2009 v mezironm porovnn stagnoval (prstek ve vi 1 617,4 mil. K pedstavoval pouhch 0,7 %). Poprv od vstupu do EU zaznamenala R meziron pokles hodnoty vvozu (o 1 582,7 mil. K, tj. 1,5 %), zatmco dovoz vzrostl o 3 200,1 mil. K (2,5 %). Schodek bilance eskho AZO se v dsledku tohoto vvoje meziron zvil o 4 782,8 mil. K a stupe kryt dovozu vvozem poklesl na 79 %.

Podl agrrnch vrobk na celkovm zahraninm obchodu R byl v porovnn s hodnotami po vstupu do EU nadprmrn. Zastoupen agrrnho vvozu na celkovm exportu se v mezironm porovnn zvilo o 0,62 p. b. na 4,94 % a odpovdajc ukazatel na stran dovozu vzrostl o 1,33 p. b. na 6,74 %. Znan podl na tomto vvoji ml pokles celkovho vvozu a dovozu R o 13,8 %, resp. o 17,7 %.

Celkov zaznamenal AZO R v roce 2009 spe nepzniv vvoj. Dolo k dalmu velmi vraznmu prohlouben pasiva bilance s masem a droby. Negativn vvoj v poslednch letech vykazoval tak obchod s mlkem a mlnmi vrobky (s vjimkou kysanch vrobk), piem se to tk jak obchodu R s EU 27, tak obchodu s tetmi zemmi.

Podl EU 27 na eskm agrrnm exportu v roce 2009 inil 92,6 % a v porovnn s pedchozm rokem se tm nezmnil, podl EU 15 se meziron zvil o 2,3 p. b. na 47,9 % a participace EU 12 poklesla o 1,8 p. b. na 44,7 %. Na agrrnm importu R se zem EU 27 podlely 93,4 %. Zatmco podl EU 12 meziron vzrostl o 1,2 p. b. na 29,4 %, participace EU 15 se nepatrn snila o 0,2 p. b. na 64 %.

Nejvznamnjmi odbrateli agrrnch vrobk z R jsou dlouhodob Slovensko (v roce 2009 inil jeho podl 26,5 %), Nmecko (22,4 %), Polsko (9,9 %), Itlie (6,7 %), Rakousko (5,4 %) a Maarsko (4,4 %). Z tetch zem bylo v roce 2009 nejdleitjm obchodnm partnerem Rusko s 1,3 %, dle pak Chorvatsko, Japonsko, Ukrajina, vcarsko, Spojen stty a Norsko.

Hlavnmi exportnmi komoditami R byly v roce 2009 KN 2402 20 Cigarety, KN 1001 Penice, KN 0401 Nezahutn mlko a smetana, KN 2203 Pivo, KN 1205 epka, atd.

Nejvce zastoupenmi komoditami v eskm agrrnm importu jsou pak KN 0203 Vepov maso, KN 1905 Pekask zbo, suenky, oplatky apod., KN 2106 Ppravky potravinov jin, KN 1806 okolda a potravinsk ppravky ostatn s kakaem, KN 0406 Tvaroh a sry, atd.


9

Ekonomick vsledky agrrnho sektoru

Produkce odvtv zemdlstv vykzala podle SZ v roce 2009 meziron vznamn pokles, a to o 18,1 %. Rostlinn produkce poklesla o 18,3 % a ivoin produkce o 18,9 %. Mezispoteba (vrobn spoteba) poklesla o tm 10 %, hrub pidan hodnota o cca 42 %, ist pidan hodnota klesla na 20 % rovn pedchozho roku. Pes vznamn rst objemu produknch podpor (meziron nrst ukazatele ostatn dotace na vrobu o 17,4 %) vechny ostatn sektorov ukazatele vrazn klesly. Ostatn dan na vrobu klesly o 6 % a zejmna dchod z faktor (tj. ist pidan hodnota zven o saldo ostatnch dotac a dan na vrobu) o 20 %. Uveden tendence se promtly do finlnho ukazatele SZ podnikatelsk dchod ze zemdlstv, kter zaznamenal nejni hodnotu od vstupu R do EU, a to 3,2 mld. K (meziron pokles o tm 68 %).

Vvoj podnikatelskho dchodu, produkce a podpor

0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

3,5

4,03,64

92,4

5,8

1,3

0,5

92,6

5,8

1,2

0,4

29,9

45,9

23,40,829,9

45,823,4

0,8

3,46

3,16 3,082,96

2,87

2,91

2,33

2,63

2,25

1,94

1,79 1,851,65

20092008

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

20072006

Rok

Rok

%

mld

. K

mld

. K

200520042003

Podl odvtv zemdlstv na celkov tvorb HPH v zkladnch b. c., podle statistiky nrodnch t (v %)

50,0

45,0

40,0

35,0

140,0

120,0

100,0

80,0

60,0

40,0

20,0

-20,0

0,0

25,0

20,0

30,0

15,0

10,0

5,0

0,0

z toho: R (mld. K)EU (mld. K)

Vdaje na agrrn politiku celkem (mld. K)

Podnikatel. dchod (hosp. vsledek) zemdlstv (mld. K - bn ceny)Zemdlsk produkce (mld. K - bn ceny)

Pramen: S Souhrnn zemdlsk ty, ZEI

Ekonomick krize se promtla i do nklad na pracovn slu. Poet pracovnk v zemdlstv v pepotu na AWU (Annual Work Unit) meziron poklesl o 3,7 % a dostal se na rove cca 130 tis. AWU. Nhrady zamstnanc poklesly o 5 %, co pedstavuje souasn i pokles jednotkovch nklad na pracovnka (o cca 1,4 % na 1 AWU). Toto ovlivnilo i ukazatel dchod z faktor na 1 pracovnka (246,6 tis. K/AWU), kter poprv od roku 2004 meziron poklesl.

V roce 2009 poklesla hodnota jednotlivch skupin rostlinnch a ivoinch komodit v porovnn s prmrem za roky 2004-2008. Celkov hodnota produkce rostlinn vroby byla o 7,4 mld. K ni ne uveden prmr, z toho nejvt pokles zaznamenaly obiloviny (-6,1 mld. K), dle pak cukrovka (-1,3 mld. K) a brambory (-0,7 mld. K). Pouze olejniny zaznamenaly dky rekordn sklizni hodnotu mrn nad prmrem (0,2 mld. K). V ivoin vrob byl zaznamenn analogick propad o 7,0 mld. K, z toho nejvt pokles vi prmru jde na vrub produkce mlka (-5,0 mld. K) a prasat (-2,5 mld. K). U ostatnch ivoinch komodit byly hodnoty blzk vypotenm prmrm (skot 0,5 mld. K, drbe -0,1 mld. K, vejce 0,1 mld. K).

Vzhledem k tomu, e meziron ceny materilovch vstup klesly o 7,4 % (poprv od roku 2004) a mezispoteba o 10 %, dolo k spoe fyzickho mnostv vstup do zemdlstv o 2,6 %. To znamen, e zemdlt producenti reagovali na ekonomickou krizi sporami materilovch vstup, kter pisply ke kladnmu (i kdy relativn nzkmu) podnikatelskmu vsledku odvtv zemdlstv za rok 2009.

Ekonomick vsledky zemdlskch podnik za roky 2007 a 2008 podle standardnho vstupu EU v eten FADN CZ potvrzuj rozhodujc vliv mezironho snen hodnoty zemdlsk produkce a stabilizan inek provoznch dotac na vvoj ekonomick situace zemdlskch podnik. Podniky hospodac pevn v horskch oblastech LFA vykzaly vy rove dotac (11 919 K/ha z. p.) ne podniky v produkn intenzivnch oblastech mimo LFA (7 197 K/ha z. p.), co pispv k regionlnmu vyrovnvn podmnek podnikn a ke stimulaci produkce veejnch statk v marginlnch oblastech z veejnch zdroj.

Nejvy ekonomick rove zemdlskch podnik v roce 2008 a zrove nejvy relativn meziron zmna ekonomick rovn v obdob 2007-08, men ukazatelem PH/AWU, byla dosaena v podnicch specializovanch na chov krav (skotu) bez trn produkce mlka (511,6 tis. K/AWU). Tyto podniky jsou charakteristick potem 1,8 AWU/100 ha, prmrnou vmrou vyuvan z. p. 192,7 ha, pevaujcm zastoupenm krmnch plodin (92,1 % vmry vyuvan z. p.), extenzivnm chovem pevkavc (0,44 DJ/ha krmnch plodin) a relativn vysokmi provoznmi dotacemi na hektar z. p. (12 817 K/ha) s vysokm podlem environmentlnch dotac a dotac na LFA (dohromady 52,5 %). Kategorie stedn velkch podnik s tmto zamenm doshla v roce 2008 dokonce rovn 711,5 tis. K/AWU.

10


Absolutn nejnich hodnot PH/AWU v rmci podnikov typologie EU dlouhodob dosahuj podniky zamen na chov prasat a drbee (143,7 tis. K/AWU), kter v obdob 2007-08 snily stavy prasat o zhruba 20 % a naopak zvily stavy drbee, zejmna vkrmy kuat.

Z hlediska ekonomick velikosti zaznamenaly relativn stabiln vvoj PH/AWU nejvt zemdlsk podniky, pedevm dky vym provoznm dotacm a meziron jen mrnmu zhoren pomru vrobn spoteby k celkov produkci. Strukturln a ekonomick charakteristiky naznauj zaazen tchto podnik pevn do produkn intenzivnch vrobnch oblast mimo LFA, resp. do oblast s stenm zastoupenm LFA.

Ekonomick vsledky obor zpracovvajcch zemdlsk suroviny

Vzhledem k mezironmu poklesu spotebitelskch cen potravin a prmyslovch cen jejich vrobc se v roce 2009 snil objem treb za prodej vlastnch vrobk a slueb (dle jen VV a S) za podnikatelsk subjekty Vroby potravinskch vrobk (NACE 10) a Vroby npoj (NACE 11) s 10 a vce zamstnanci o 8,6 % (tj. o 21,4 mld. K) na 256,6 mld. K pi vkonov spoteb 200,8 mld. K.

U Vroby npoj je pokles spojen s men spnost Vroby piva, kter je v tto skupin klov. Na snen vkonnosti Vroby potravinskch vrobk ml negativn vliv rostouc dovoz potravin.

Prmrn hrub msn mzda na pepoten poty zamstnanc v R v roce 2009 inila 23 598 K (meziron nrst o 4,0 %). V potravinskm prmyslu R pedstavovala v roce 2009 rove tohoto ukazatele 21 553 K, co pedstavuje meziron nrst 4,7 %.

Nejvy prmrn msn mzdy bylo v roce 2009 dosaeno u potravinskch obor: vroba rostlinnch a ivoinch olej a tuk ve vi 32 331 K (meziron index 122,0) a vroba npoj ve vi 29 673 K (meziron index 103,8).

Nejni rove hrub msn mzdy vykazuje vroba pekaskch, cukrrenskch a mounch vrobk s prmrnou msn mzdou ve vi 16 359 K (meziron index 106,3).

Souhrnn hodnocen agrrn politiky

V roce 2009 pokraoval trend nrstu podpor od vstupu do EU. Ve srovnn s pedvstupnm rokem 2003 se celkov podpory vce ne zdvojnsobily, z toho samotn podpory zemdlskmu a rybskmu sektoru se zvily vce ne 2,5krt. Celkov podpory se v roce 2009 proti roku 2008 zvily z 37,7 mld. K na 44,5 mld. K, tj. o 18,0 %, z toho podpory do zemdlstv (vetn rybstv) z 35,5 mld. K na 40,4 mld. K, tj. o 14,0 %. Nejvce k tto meziron zmn pisply vy vdaje ze zdroj EU (o 6,1 mld. K, tj. o 28,9 %), doprovzen zvenmi vdaji MZe zejmna na jeho dotan programy (zven o 26,6 %).

Nejvt podl podpor pipad dlouhodob na pm platby: 49,8 % v roce 2008, 46,2 % v roce 2009. Pokles podlu pmch plateb v roce 2009 byl doprovzen mezironm zvenm podlu podpor v rmci HRDP, operanch program a PRV o 5,1 p. b. Podl nrodnch podpor (bez nrodnch doplkovch plateb) pedstavuje v obou sledovanch letech necelou ptinu podpor. Podl zdroj EU na agrrn politice R se zvil z 56,2 % v roce 2008 na 61,4 % v roce 2009.

Podle klasifikace EU se nejvt st podpor sousteuje v Pili I (podpora cen a pjm podnik). Podpory v tomto pili pedstavovaly 56,7 %, podpory v rmci Pile II pak 35 %.

Nejvt podl podpor dlouhodobji pipad na podpory pjm podnik (53-55 %). Druh nejvt podl podpor se tk zlepovn vztahu zemdlstv k ivotnmu prosted a venkovu (jejich podl se v poslednch dvou letech stabilizoval na rovni kolem 22-25 %). Znanou st tchto podpor vak tvo platby LFA, kter vedle svch environmentlnch ink pmo zvyuj pjmy zemdlskch podnik.

Celkov inily transfery veejnch zdroj do zemdlstv (vetn rybstv) vznamnou soust ekonomiky sektoru. Zemdlsk politika R po vstupu do EU je prostednictvm jejho Pile I stle orientovna vce na podporu pjm zemdlskch podnik, ne na podpory zamen na dal restrukturalizaci zemdlstv, i kdy v tomto smru dolo k mrnmu mezironmu zlepen relac.

inky zemdlsk politiky lze souhrnn hodnotit nsledovn:

Podpory se vznamn podlej na dosahovanm podnikatelskm dchodu sektoru zemdlstv. V pepotu na 1 ha z. p. (podle evidence LPIS) dosahovaly veker podpory v roce 2009 zhruba 11 tis. K a v pepotu na 1 AWU zhruba 300 000 K. Podle daj SZ dosahovaly v roce 2008 dotace na vrobu 22 % celkov produkce zemdlskho odvtv a v roce 2009 dokonce 31 %. Prakticky dn kategorie zemdlskch podnik by nebyla bez dan ve podpor dlouhodobji ivotaschopn.

Distribuce podpor pispv k vyrovnvn regionlnch rozdl v podmnkch hospodaen zemdlskch podnik. Distribuce podpor na druhou stranu vznamn pispv k udrovn souasn duln struktury zemdlskch podnik s naprostou

pevahou velkch podnik na z. p.

Zamen a podmnky poskytovn podpor vedou k zachovvn status quo ve vztazch zemdlstv k ivotnmu prosted, kde z mnoha aspekt nedochz k potebnm zmnm (zejmna v oblasti eroze pd a vztahu zemdlstv k vodnmu reimu krajiny). Podl TTP na z. p. zstv pes vechny dosavadn stimuly a v porovnn s relnmi prodnmi a klimatickmi podmnkami R nemrn nzk (zhruba 23 %).

Podmnky poskytovn dchodovch podpor nepsob dostaten na zlepovn vztahu zemdlstv k rozvoji venkova, zejmna pokud jde o zachovvn i vytven pracovnch pleitost. Pedevm se to tk zemdlstv v oblastech LFA s velmi extenzivnm chovem skotu. Proti tomu psob pozitivn na zachovvn i vytven pracovnch pleitost venkova stle rostouc podpory diverzifikace innost v zemdlskch podnicch.

Pjemci naprost vtiny podpor jsou zemdlsk podniky, na vlastn rozvoj venkovskho prostoru s pjemci podpor i mimo zemdlstv pipadalo v roce 2009 pouze 4,8 % vekerch podpor. Na komplexn rozvoj venkovskch oblast tak maj podstatn vt vliv jin politiky a ostatn podmnky.


11

NVRH OPATEN V OBLASTI AGRRN POLITIKyKE ZPRV O STAVU ZEMDLSTV R ZA ROK 2009

(podle ustanoven 6 zkona . 252/1997 Sb., o zemdlstv)

Doshnout liberln, ale spravedliv pojet zemdlsk politiky EU.

Aktivn spolupracovat na vytvoen zjednoduen a pitom siln a efektivn SZP. -Podporovat evropsk zemdlstv bez barir na vnitnm trhu a usilovat o nastaven rovnch podmnek financovn zemdlstv pro -vechny lensk stty Unie.

Poslit podporu rozvoje venkova, vzkumu a vzdlvn, a diverzifikaci do nezemdlskch innost.-Podporovat rst konkurenceschopnosti a omezit byrokracii podnikn v zemdlskm sektoru.

eit aktuln problmy agrrnho sektoru zapinn hospodskou reces.-U vech forem a typ zemdlskho podnikn podporovat rst konkurenceschopnosti ve spravedlivm podnikatelskm prosted.-V souladu s pipravovanm zjednoduovnm SZP, maximln omezit administrativn poadavky na esk zemdlsk podnikatele -a snit tak jejich administrativn a byrokratickou zt.

Pomoc vhodnch nstroj usnadnit nov generaci zemdlc vstup do zemdlskho podnikatelskho prostoru. -Vytvet podmnky pro zvyovn pidan hodnoty zemdlsk produkce.-Podporovat transfer vsledk tuzemskho i nadnrodnho evropskho vzkumu do praxe v agrrnm sektoru.-Zajiovat eskm zemdlskm podnikatelm v rmci projektu e-AGRI neustl psun potebnch informac a poskytnout jim, co -mon nejir elektronickou komunikaci s ady sttn sprvy v resortu zemdlstv.

Dle podporovat vrobu energie z obnovitelnch zdroj, s drazem na vyuit nepotravinskch surovin a jinak nevyuitelnch -odpad.

Zvit kvalitu ivota na venkov, cestou pe o krajinu a kvalitn potraviny.

Nadle realizovat opaten pro podporu nkupu zemdlsk pdy do vlastnictv samotnch zemdlc s clem, zvyovn jejich -motivace k hospodaen.

Podporovat udren dostatku kvalitn vody v pirozenm prosted.-Zavdnm vhodnch zemdlskch technologi napomhat k prevenci klimatickch rizik (nap. povodn). Podporovat vrazn snen -rizik vodnch a vtrnch eroz.

Zvyovnm kvality a bezpenosti eskch a moravskch potravin a biopotravin podporovat jejich produkci. Typickm oznaenm, -usnadnit spotebitelm jejich identifikaci.

Zvit trn monosti eskch ryb pomoc podpory konzumace domcch sladkovodnch ryb s vyuitm evropskch fond.-Poslit infrastrukturu obc s vyuitm Programu rozvoje venkova.-

12


1 OBECN PODMNKy VVOJE AGRRNHO SEKTORU A VENKOVA RV roce 2009 se naplno projevila globln hospodsk recese. V R dolo k mezironmu poklesu relnho HDP o 4,1 % po sezonnm oitn. Podl zemdlstv na nominln hrub pidan hodnot pitom poklesl o 0,28 p. b. Rst inflace se vrazn snil (na 1,0 %) a koruna oslabila jak vi EUR (o 6,0 %), tak vi USD (o 11,9 %). Povtrnostn podmnky se vyznaovaly odchylkami msnch hrn srek od dlouhodobho normlu, co bylo doprovzeno nrstem kod na zemdlskch plodinch. Negativn vliv na podnikatelsk prosted v zemdlstv ml zejmna meziron pokles cen zemdlskch vrobc o 24,8 %, naopak pozitivn vliv mlo zven nrodnch a unijnch podpor. V prvnm pololet 2009 vykonvala R pedsednickou roli v Rad EU a v tto souvislosti se podailo doshnout dleitch posun v oblasti SZP a rozvoje venkova.

1.1 Nrodn hospodstv R a pozice agrrnho sektoru

1.1.1 Vvoj nrodnho hospodstv

Hospodsk rst

V roce 2009 postihla R hospodsk recese a tento rok byl z hlediska ekonomickho rstu nejhor za cel obdob existence samostatn R od roku 1993. HDP v prbhu roku 2009 poklesl a meziron pokles ve stlch cench inil 4,2 % (tab. T1.1/01), po oitn o sezonn vlivy inil 4,1 %. Pokles HDP v R piblin odpovdal prmrnmu poklesu v EU 27 i v eurozn (16 stt1).

T1.1/01 Vybran ukazatele vvoje nrodnho hospodstv1)

Ukazatel MJ 2008 2009

Hrub domc produkt b. c. mld. K 3 689,0 3 627,2

meziron index 104,3 98,3

Hrub domc produkt s. c. 2000 (sezonn neoitno) meziron index 102,5 95,8

rove HDP na obyvatele2) EU 27 = 100 80,4 80,0

EU 15 = 100 72,6 72,1

Prmrn msn mzda (nominln)3) K 22 691 23 598

meziron index 108,3 104,0

Prmrn mra inflace % 6,3 1,0

Prmrn rokov sazby z vr nefinannm podnikm4) % 5,59 4,58

Obchodn bilance mld. K 102,7 180,6

Bn et platebn bilance mld. K -22,9 -37,0

Saldo sttnho rozpotu mld. K -19,4 -192,4

Konsolidovan hrub dluh sektoru vldnch instituc5) mld. K 1 104,9 1 282,3

Deficit sektoru vldnch instituc5) % HDP 2,72 5,93

Dluh sektoru vldnch instituc5) % HDP 29,95 35,35

Obecn mra nezamstnanosti (prmr)6) % 4,4 6,7

Devizov kurz nominln (prmr) K/ K 24,942 26,445

K/$ K 17,035 19,057

1) Tabulka obsahuje daje zveejnn do 8. 4. 2010.2) Pepoet pomoc parity kupn sly; zaloeno na vsledcch Evropskho srovnvacho programu a odhadech OECD; pro rok 2009 pedbn daj.3) Prmrn hrub msn nominln mzda na pepoten poty zamstnanc v celm nrodnm hospodstv.4) rokov sazby korunovch vr - stav obchod, prmr za 12 msc.5) Saldo sektoru vldnch instituc podle metodiky Evropskho systmu nrodnch t (ESA 1995). 6) Podl potu nezamstnanch na celkov pracovn sle (zamstnan spolu s nezamstnanmi), kde itatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruovan podle

mezinrodnch definic a doporuen Eurostatu a ILO.

Pramen: S; NB; EurostatZpracoval: V. Vilhelm (ZEI)

Podle pedbnch daj Eurostatu doshla v roce 2009 R 80,0 % prmrn rovn objemovho indexu HDP na obyvatele v parit kupn sly za EU 27. Pi pepotu bnm smnnm kurzem in tento pomr 54,4 %.

Na poptvkov stran k celkovmu ekonomickmu poklesu v roce 2009 v bnch cench po sezonnm oitn pispla ni tvorba hrubho kapitlu (-16,1 %). Naproti tomu vdaje na konenou spotebu mrn vzrostly (2,1 %) a aktivn bilance zahraninho obchodu vzrostla o 23,9 %. Na nabdkov stran ekonomiky se na tvorb HPH v bnch cench po sezonnm oitn nejvt mrou, a to 23,3 %, podlel zpracovatelsk prmysl, jeho HPH poklesla meziron o 7,2 %. Odvtv zemdlstv a lesnictv zaznamenalo pokles o 12,1 %, zatmco rybstv vykzalo rst o 33,1 %.

Obchodn bilance v roce 2009 doshla kladn hodnoty a skonila pebytkem ve vi 180,6 mld. K2 pi mezironm zven o 77,9 mld. K. Tto bilance bylo dosaeno pi mezironm poklesu dovoz o 420 mld. K a souasnm poklesu vvoz o 342 mld. K.

1 Euroznu se spolenou mnou tvoilo v roce 2009 estnct stt EU

Documents

ZPRÁVA O STAVU ZEMĚDĚLSTVÍ ČR ZA ROK 2009eagri.cz/public/web/file/61379/Zelena_zprava_2009.pdf · 2.1.1 Program rozvoje venkova na období 2007-2013 ... 133 84. 2. Využití