31
ZprávazestudijnícestydoNorska,29.8.–3.9.2011 Obsah Úvod ..................................................................................................................................................................................1 Programapíkladydobrépraxezestudijnícesty ............................................................................................................. 2 Pondlí,29.srpna2011................................................................................................................................................2 Úterý,30.srpna2011 ....................................................................................................................................................2 Lundsvågennaturskole .............................................................................................................................................2 Lassamyrabarnehage...............................................................................................................................................4 Steda,31.srpna2011 ..................................................................................................................................................7 Godesetekoškola ......................................................................................................................................................8 RadniceStavangerkommune ...................................................................................................................................9 OstrovAustreÅmøy ................................................................................................................................................10 tvrtek,1.záí2011 ....................................................................................................................................................12 EkoškolaVassøy ......................................................................................................................................................12 RyfylkeFriluftsråd ...................................................................................................................................................14 WorkshopnatémaEkoškola...................................................................................................................................18 Pátek,2.záí2011 .......................................................................................................................................................23 TuristickýklubmstaStavangerPreikestolenhytta .............................................................................................. 23 SkalníútesPreikestolen(Kazatelna) ....................................................................................................................... 27 Sobota,3.záí2011 .....................................................................................................................................................29 Závrenéhodnocení ..................................................................................................................................................29 Podkování ..................................................................................................................................................................30

Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

  • Upload
    others

  • View
    8

  • Download
    0

Embed Size (px)

Citation preview

Page 1: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

Zpráva�ze�studijní�cesty�do�Norska,�29.8.�–�3.9.2011�

Obsah�Úvod�..................................................................................................................................................................................�1�

Program�a�p�íklady�dobré�praxe�ze�studijní�cesty�.............................................................................................................�2�

Pond�lí,�29.�srpna�2011�................................................................................................................................................�2�

Úterý,�30.�srpna�2011�....................................................................................................................................................�2�

Lundsvågen�naturskole�.............................................................................................................................................�2�

Lassamyra�barnehage�...............................................................................................................................................�4�

St�eda,�31.�srpna�2011�..................................................................................................................................................�7�

Godeset�ekoškola�......................................................................................................................................................�8�

Radnice�Stavanger�kommune�...................................................................................................................................�9�

Ostrov�Austre�Åmøy�................................................................................................................................................�10�

�tvrtek,�1.�zá�í�2011�....................................................................................................................................................�12�

Ekoškola�Vassøy�......................................................................................................................................................�12�

Ryfylke�Friluftsråd�...................................................................................................................................................�14�

Workshop�na�téma�Ekoškola...................................................................................................................................�18�

Pátek,�2.�zá�í�2011�.......................................................................................................................................................�23�

Turistický�klub�m�sta�Stavanger���Preikestolenhytta�..............................................................................................�23�

Skalní�útes�Preikestolen�(Kazatelna)�.......................................................................................................................�27�

Sobota,�3.�zá�í�2011�.....................................................................................................................................................�29�

Záv�re�né�hodnocení�..................................................................................................................................................�29�

Pod�kování�..................................................................................................................................................................�30�

Page 2: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

1��

Úvod��Studijní�cesta�do�Norska�se�uskute�nila�v�termínu�od�29.8.2011���03.09.2011�a�byla�jednou�z�aktivit�projektu�„Ekologické�školství�v�Norsku�a�v��eské�republice�–�INSPIRACE�A�VÝM�NA�ZKUŠENOSTÍ“,�který�byl�podpo�en�v�rámci�Blokového�grantu�FM�EHP/Norska.�Garantem�a�nositelem�projektu�bylo�M�sto��eský�Brod.��Partnerem�projektu�byla�spole�nost�Skogbruketskursinstitutt.��eská�delegace,�v�po�tu�14�ti�osob,�navštívila�v�prb�hu�6�ti�dn�m�sto�Stavanger�a�jeho�blízké�okolí.�Exkurze�byly�zam��eny�p�edevším�na�ekologickou�výchovu�ve�školství.���Myšlenka,�která�provázela�program,�byla�následující:�nejprve�navštívit�školy�a�mate�ské�školky�a�zjistit,�jak�je�EVVO�praktikováno�(mate�ská�školka�Lassamyra,�ekoškola�Godeset,�ekoškola�Vassøy).�Poté�se�zú�astnit�exkurzí�organizované�spole�nostmi,�které�umožují�environmentální�vzd�lávání�d�tí�p�ímo�v�p�írod��–�a��už�se�jedná�o�pobyt�na��ást�dne�(Lundsvågen�naturskole,�Ryfylke�Friluftsråd),�nebo�na�více�dní,�s�p�espáním�v�p�írod��(Stavanger�turistforening).�Environmentální�osv�tu�zprost�edkovává�také�Muzeum�t�žby�ropy.�Dležité�bylo�také�setkání�s�p�edstaviteli�ve�ejné�správy�(místostarostka�m�sta�Stavanger,�starosta�Rennesøy�kommune),�zam��ené�na�implementaci�EVVO.��Složení��eské�delegace:�

1� Bc.�Jakub�Nekolný� M�Ú��eský�Brod starosta�

2� Ing.�Rostislav�Vodi�ka� M�Ú��eský�Brod odbor�životního�prost�edí�

3� Ing.�Aleš�Kašpar� M�Ú��eský�Brod tajemník�

4� Mgr.�Kate�ina�Sou�ková� ZŠ�Žitomí�ská� koordinátorka�EVVO��

5� Mgr.�Drahomíra��utková ZŠ�Žitomí�ská� �editelka�

6� Jaroslava�Jelínková� MŠ�Sokolská� �editelka�

7� Bc.�Jitka�Majerová� MŠ�Liblice� �editelka�

8� Vladimíra�Hybešová� MŠ�Kollárova� u�itelka�

9� RNDr.�Markéta�Hájková� Gymnázium� u�itelka�biologie�

10� František�Janík� SOŠ�Liblice� �editel�

11� Jaroslav�Kulich� ZŠ�a�PrŠ� koordinátor�EVVO�

12� Jitka�Schneiderová� Sdružení�TEREZA koordinátorka�programu�Ekoškola�

13� Mgr.�Emilie�Pilátová� MCN,�o.p.s.� tlumo�nice�norština�

14� Ing.�Šárka�Krosová� MCN,�o.p.s.� tlumo�nice�angli�tina��

Page 3: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

2��

Program�a�p�íklady�dobré�praxe�ze�studijní�cesty�

Pond�lí,�29.�srpna�2011�program:�

� sraz�na�letišti�Praha�–�Ruzyn��–�seznámení�ú�astník��� let�Praha�–�Amsterdam,�Amsterdam���Stavanger�� p�íjezd�do�hotelu�Myhregaarden,�ubytování�� spole�ná�ve�e�e�v�hotelu�Myhregaarden�–�vzájemné�p�edstavení�jednotlivých�ú�astník��

Úterý,�30.�srpna�2011�program:�

� Lundsvågen�naturskole�–�škola�v�p�írod���� Lassamyra�barnehage�–�mate�ská�školka�� Norsk�Oljemuseum�–�muzeum�t�žby�ropy�� spole�ná�ve�e�e�v�hotelu�Myhregaarden�

�p�ijetí�zajistili�a�s��eskou�delegací�se�setkali:�

� Tor�Sigurd�Nielsen,��editel�školy�v�p�írod��Lundsvågen�naturskole��o [email protected]�o www.minskole.no/lundsvagen�

� Kjersti�Marie�Lothe,��editelka�mate�ské�školky�Lassamyra�barnehage�o [email protected]�o www.minskole.no/MinBarnehage/lassamyra�

� Gabriele�Brennhaugen,�koordinátorka�projektu�Økoløftet�(„ekologický�slib“)�ve�m�st��Stavanger�o [email protected]

��

Lundsvågen�naturskole�Lundsvågen�naturskole�je�všestrann��vzd�lávací�centrum,�které�nabízí�environmentální�vzd�lávání�pro�žáky�základních�a�st�edních,�speciálních�škol,�ve�ejnost�a�podnikatelský�sektor.����Od�dubna�do�listopadu�slouží�škola�pro�jednodenní�exkurze.�Další�m�síce�jsou�v�novány�údržb��stávajících�nemovitostí.�I�v�zimním�období�zde�vypomáhají�žáci�speciálních�škol.�Celkem�25�žák�týdn��(5�denn�),�se�ú�astní�po�celý�rok�praktické�výuky�(u�í�se�nap�.�práci�se�d�evem,�chytání�ryb,�konzervaci�p�írodních�materiál�apod.).�V�této�škole�je�vše�zam��eno�na�praktickou�výuku�a�není�zde�žádná�teorie.�O�víkendech�je�škola�otev�ena�pro�ve�ejnost.�Z�dvodu�co�nejv�tší�finan�ní�sob�sta�nosti�školy�jsou�zde�rovn�ž�po�ádány�firemní�akce.�Školu�ro�n��navštíví�cca�5�tis.�žák�a�cca�25�tis.�dalších�návšt�vník,�jedná�se�v�tšinou�o�team�building�t�ža�ských�spole�ností.��Celý�rozsáhlý�komplex�školy�zahrnuje�mo�ské�akvárium,�u�ebny�vybavené�mikroskopy,�dílny�pro�práci�p�edevším�se�d�evem,�sklady,�t�locvi�nu�a�posilovnu,�jídelnu,�kuchyni�a�sociální�za�ízení.�Škola�byla�postavena�svépomocí�a�za�p�isp�ní�m�sta�Stavanger.�M�sto�ro�n��p�ispívá�škole�cca�1,1�mil�NOK,�což�pokrývá�cca�60%�celkových�náklad�školy,�zbývající��ástku�si�musí�škola�sama�vyd�lat.��

Page 4: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

3��

Tato�škola�v�p�írod��usiluje�o�postupný�návrat�prestiže�manuální�práce�(návrat�pvodn��norské�výroby�zp�t�do�Norska.�Vzhledem�k�levné�pracovní�síle�se�v�sou�asné�dob��tém���vše�vyrábí�v��ín�,�což�je�v�tšinou�na�úkor�kvality�výrobk.�Škola�klade�draz�na�rozvoj��emesel�a�na�u�ení�pomocí�zkušenosti.�Škola�se�stará�o�iniciaci�pozitivních�zážitk�u�žák�a�ostatních�klient,�kte�í�je�následn��uplatují�v�praxi.���Motto�školy�je:�„Nejd�íve�je�nutné�p�írodu�poznat�a�teprve�poté�je�možné�ji�za�ít�chránit“.���

�Obrázek:�Tor�Sigurd�Nielsen�(první�zleva),��editel�školy�v�p�írod��Lundsvågen�naturskole,�s��eskou�delegací�u�mo�ského�akvária�(foto:�Šárka�Krosová)�

Obrázek:�Tor�Sigurd�Nielsen�(na��lunu�v�modré�vest�),��editel�školy�v�p�írod��Lundsvågen�naturskole,�s�polovinou��eské�delegace�p�i�praktické�ukázce�environmentáln��zam��ené�výuky�žák�(foto:�Šárka�Krosová)�

Page 5: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

4��

Lassamyra�barnehage�Všechny�státní�mate�ské�školy,�stejn��jako�základní�školy,�st�ední�školy�a�všechny�ostatní�m�stem�Stavanger�z�ízené�instituce,�musí�být�do�konce�roku�2011�certifikované�ekologickou�zna�kou�(certifikát�Ekoškola�nebo�certifikát�Ekomaják).�

Ve�Stavangeru�je�celkem�130�mate�ských�škol�z�toho�je�80�školek�státních�a�50�soukromých.�Povinná�certifikace�se�týká�pouze�t�ch�státních.�V�sou�asné�chvíli�je�již�36�školek�certifikovaných�v�programu�Ekoškola,�dalších�22�jich�je�do�programu�pouze�zaregistrovaných.�Ostatní�školky�se�certifikují�programem�Ekomaják.�Tento�program�je�mén��náro�ný,�nebo��certifikát�Ekoškola�se�musí�každý�rok�obnovovat,�Ekomaják�se�naproti�tomu�obnovuje�pouze�jednou�za�3�roky.��

M�sto�garantuje�rodi�m�umíst�ní�jejich�d�tí�do�MŠ,�ale�není�zde�garance�umíst�ní�nap�.�dle�místa�bydlišt�,�takže�v�tšinou�hned�po�narození�dít�te�si�rodi�e�dávají�p�ihlášku�do��ty��rzných�MŠ,�které�jim�vyhovují�(ve�školkách�se�vytvá�í�seznam�s�po�adím,�poté�jsou�p�ijaty�d�ti�dle�data�p�ihlášení).�P�ednost�pro�umíst�ní�do�MŠ�mají�cizinci,�handicapované�d�ti�a�sociální�p�ípady�(nap�.�svobodné�matky).�

Lassamyra�barnehage�je�mate�ská�škola,�která�získala�Zelenou�vlajku.�Má�kapacitu�101�d�tí.�Tuto�školku�navšt�vují�d�ti�od�9�m�síc�do�5�let.�U�mladších�d�tí�jsou�4�u�itelé�na�14�d�tí�a�u�starších�jsou�3�u�itelé�na�19�d�tí�(ve�školce�v��R�je�1�u�itelka�na�28�d�tí).�Školka�poskytuje�d�tem�3�jídla�denn��(2�sva�iny�a�ob�d).�Pobyt�v�MŠ�je�placenou�službou�a�rodi��platí�2330�NOK�m�sí�n��a�za�jídlo�350�NOK�m�sí�n�.�Školka�poskytuje�základní�potraviny�jako�mléko,�maso,�zeleninu�a�ovoce�v�bio�kvalit�.�

Školka�má�n�kolik�cíl:��

� nau�it�d�ti�t�ídit�odpad�� nau�it�d�ti,�co�to�je�recyklace�odpadu�a�jak�se�dá�využívat�� pe�ovat�o�životní�prost�edí��

Ke�spln�ní�cíl�p�ispívají�zam�stnanci�školky�(mají�specializaci�na�ochranu�ŽP)�a�rodi�e�d�tí,�kterým�jsou�poskytovány�informace�prost�ednictvím�osobních�schzek,�e�mail�a�tišt�ných�materiál.�Školka�se�snaží�zavád�t�inovativní�zpsoby�výuky,�opustit�staré�zpsoby�myšlení�a�nahradit�je�novými.�Zapojuje�proto�d�ti�do�p�stování�vlastních�eko�produkt�(mají�„zelenou�zahradu“),�kde�se�d�ti�u�í�za�pomoci�u�itel�starat�o�svoji�zahrádku,�sázet�a�následn��sklízet�zeleninu�a�bylinky.���Sdružení�rodi��po�ádá�letní�oslavu,�v�rámci�které�je�organizována�návšt�va�statku,�kde�se�d�ti�seznamují�s�domácími�zví�aty�(po�ádá�se�na�ja�e,�takže�jsou�zde�ko�ata,�št�ata,�ku�ata,�jehata�a�další�mlá�ata).��Kritéria�pro�získání�a�obnovu�Zelené�vlajky�jsou�stejné�jako�pro�základní�školy�pouze�s�tím�rozdílem,�že�jsou�uzpsobena�v�ku�dít�te.�Pln�ní�témat�pro�jednotlivé�roky�na�sebe�musí�navazovat.�Jeden�rok�se�d�ti�v�nují�nap�.�t�íd�ní�odpadu,�další�rok�kompostování�a�následný�práci�na�zahrádce.��

Page 6: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

5��

�Obrázek:�Na�exkurzi�ve�školce�Lassamyra�barnehage�(foto:�Kate�ina�Sou�ková)��

�Obrázek:�P�i�prezentaci�programu�Ekoškola:�Kjersti�Marie�Lothe,��editelka�mate�ské�školky�Lassamyra�barnehage,�prezentuje�obhájení�Zelené�vlajky�(foto:�Šárka�Krosová)�

��Norsk�Oljemuseum�Muzeum�ropy�je�pro�návšt�vníky�cennou�zkušeností�díky�interaktivnímu�zpracování�celé�kompozice.�Jsou�zde�vystaveny�modely�typ�ropných�plošin,�3D�video�projekce�o�t�žb��ropy,�kvízy�a�sout�že�pro�návšt�vníky,�praktické�ukázky�nástroj�a�vrtných�souprav,�simulace�života�na�ropné�plošin��apod.�Ú�astníci�studijní�cesty�zde�strávili�poslední�2�hodiny�studijního�programu�a�velice�litovali,�že�museli�muzeum�opustit,�aniž�by�si�stihli�vše�po�ádn��prohlédnout�a�vyzkoušet.��

Page 7: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

6��

�Obrázek:�Na�exkurzi�v�muzeu�t�žby�ropy�(foto:�Kate�ina�Sou�ková)�

�Obrázek:�Na�exkurzi�v�muzeu�t�žby�ropy�(foto:�Kate�ina�Sou�ková)�

�P�íklady�dobré�praxe:�

� využití�staré�konstrukce�nádrže�pro�pohonné�hmoty�lodí�k�vybudování�odpo�inkového�místa�(d�ev�ný�altán�zasazen�do�pvodní�zd�né�konstrukce�nádrže�–�chrán�ní�proti�v�tru)�

� maximální�využití�praxe�ve�školní�výuce,�rozvoj�schopností�d�tí,�vytvá�ení�pracovních�návyk�d�tí,�podpora�svobody�jednání�s�nenásilným�dohledem�pedagog�

Page 8: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

7��

� osobní�zainteresovanost��editele�školy�v�p�írod��(práce�o�víkendech�bez�nároku�na�honorá�),�všestrannost��editele�školy�–�shán�ní�sponzor,�výuka,�úklid,�exkurze,�údržba�areálu�aj.,�motiva�ní�efekt�pro�jeho�spolupracovníky�–�nebát�se�riskovat�tzv.�nést�kži�na�trh�

� posilování�prestiže�manuální�práce�(�emeslná�výroba)�vlastním�p�íkladem�� využití�pvodn��zanedbané�p�írodní�lokality�pro�školu�v�p�írod��� zapojení�žák�do�ve�ejn��prosp�šných�prací�� rznorodost�aktivit�d�tí�v�MŠ�(tane�ní�výchova,�eko�zahrádka,�motorické�dovednosti,�u�ení�hrou�apod.)�� benevolence�p�i�stravování�d�tí�v�MŠ�(jídlo�je�servírováno�bez�talí�k�a�p�íbor,�p�ímo�do�rukou�d�tí),�u�itelé�sami�

p�ipravují�jídlo�pro�d�ti�a�využívají�p�edevším�bio�potraviny�� p�ítomnost�mužských�pedagog�p�i�vzd�lávání�nejmenších�d�tí��

Inspirace�k�projektovým�zám�r�m�ve�m�st���eský�Brod:�

� využití�prostor�hájovny�pro�pot�eby�EVVO�–�popularizovat�m�stské�lesy�� zavedení�programu�Ekoškola�v��eském�Brod��–�získání�certifikace��� systemati�nost�p�ístupu�m�sta�k�problematice�ochrany�ŽP�� zavedení�systému�ekologické�certifikace�pro�každou�m�stskou�instituci�� zapojení�rodi��do�financování�ekocenter�� zapojit�žáky�školy�i�do�investi�ních�akcí��� výroba�velkých�kv�tiná��(z�prken�z�m�stského�lesa)�pro�p�stování�bylinek�a�zeleniny�� etablovat�„Ekotým“�(odbor�ŽP�m�sta,�koordinátor�MA�21,�spolupráce�s�myslivci�a�rybá�i),�který�bude�plnit�funkci�

poradce�pro�školy�� zavést�v�tší�podíl�aktivního�zapojení�žák�k��ešení�problém�(využití�školní�zahrady�pro�výuku,�exkurze�do�terénu�

apod.)�� p�em�na�školní�zahrady�na�p�írodní�park�(jezírko,�bylinková�zahrádka�apod.),�kde�budou�mít�d�ti�možnost�v�tší�

seberealizace�� tvorba�program�a�sout�ží,�které�budou�vytvá�et�d�ti�pro�své�mladší�kamarády�(ZŠ�vytvo�í�program�EVVO�pro�

MŠ,�Gymnázium�pro�ZŠ)��

St�eda,�31.�srpna�2011�program:�

� Godeset�skole�–�ekoškola�� návšt�va�radnice�ve�Stavangeru�–�p�ijetí�místostarostkou�m�sta�� ostrov�Austre�Åmøy�–�p�ijetí�starostou�Rennesøy�kommune,�p�írodn��historicko�politická�exkurze��

�p�ijetí�zajistili�a�s��eskou�delegací�se�setkali:�

� Bjørg�–�Oddrunn�Hestnes�Landa�–��editelka�Godeset�skole��� Karolina�Emilia�Boij�–��editelka�školní�družiny�Godeset�skole�� Liv�Hjørdis�Grahl�Jacobsen�–�školní�ekonomka�Godeset�skole�

o [email protected]�o www.linksidene.no/godeset�

� Bjørg�Tysdal�Moe�–�místostarostka�Stavanger�kommune�o [email protected]��o www.stavanger.kommune.no/�

� Ommund�Vareberg�–�starosta�Rennesøy�kommune�o [email protected]�o www.rennesoy.kommune.no/�

Page 9: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

8��

Godeset�ekoškola�Ekoškolu�navšt�vuje�256�žák,�25�pedagog�a�15�ostatních�zam�stnanc�(asistenti,�uklíze�ka,�údržbá��apod.).�V�každé�t�íd��je�20�žák.�Na�rozdíl�od�škol�v��R�nemají�d�ti�ve�škole�jídelnu,�ale�nosí�si�dopolední�a�odpolední�sva�inu�z�domova.�Ve�škole�d�ti�nenosí�p�ezvky,�ale�chodí�bosé.�

Vedení�školy�zpracovalo�plán��innosti�na�rok�2010�–�2013,�který�je�v�souladu�s�plánem�školství�m�sta�Stavanger.�Heslem�školy�je�stále�se�zlepšovat.��lov�k�je�sou�ástí�p�írody�a�je�neustále�vystavován�výzv��pe�ovat�o�životní�prost�edí.�V�rámci�pln�ní�kritérií�pro�získání�Zelené�vlajky�si�škola�vybrala�jako�nosné�téma�t�íd�ní�a�recyklaci�odpad.�Za�ud�lení�Zelené�vlajky�zaplatila�škola�jednorázov��1000�NOK;�každý�rok�musí�dále�platit�registraci�1790�NOK.�Certifikát�Ekoškola�je�nutné�obnovovat�každý�rok,�což�vedení�školy�velmi�zat�žuje,�preferovali�by�obnovu�certifikace�jednou�za�2�roky.�Na�škole�založili�Ekotým,�ve�kterém�jsou�zastoupeni�4�dosp�lí�a�žáci�školy.�Dále�usilují�o�to,�aby�byli�v�Ekotýmu�zastoupeni�i�rodi�e.�Ve�škole�funguje�školní�parlament,�který�rovn�ž�spolupracuje�s�radnicí�m�sta�Stavanger.�V�rámci�kritérií�programu�Ekoškola�si�na�škole�stanovili�tyto�pravidla:�

� všichni�jsou�zodpov�dní�za�životní�prost�edí�� všichni�t�ídí�odpad�(papír,�sklo�a�kov�dohromady�a�biologicky�rozložitelný�odpad)�� všichni�vypínají�po�íta��po�opušt�ní�místnosti�� všichni�se�podílejí�na�šet�ení�papíru�(oboustranný�tisk,�použitý�papír�je�dále�používán�na�poznámky�apod.)�

�Škola�má�výborn��navázánu�spolupráci�s�rodi�i,�kte�í�n�kolikrát�do�roka�organizují�akce�pro�žáky,�ve�svém�volném��ase�se�zú�astují�brigád�na�úklid�v�okolí�školy�apod.��Na�škole�každý�rok�po�ádají�tzv.�projektový�týden.��eská�delegace�školu�navštívila�v�prb�hu�projektového�týdne,�d�ti�si�pro�ni�proto�p�ipravily�písn��s�ekologickou�tématikou�(t�íd�ní�odpad)�a�3�krátké�filmy,�které�samy�nato�ily�jako�názornou�pomcku�pro�ekologickou�výchovu.��

�Obrázek:��eskou�delegaci�vítají�na�exkurzi�v�ekoškole�Godeset�d�ti�písni�kou�o�t�íd�ní�odpadu�a�recyklaci�(foto:�Kate�ina�Sou�ková)��

Page 10: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

9��

Obrázek:�zprava:�Liv�Hjørdis�Grahl�Jacobsen,�Bjørg�–�Oddrunn�Hestnes�Landa�a�Karolina�Emilia�Boij�p�i�prezentaci�programu�Ekoškola�v�Godeset�skole�(foto:�Šárka�Krosová)�

Radnice�Stavanger�kommune�Stavanger�je�mezinárodní�m�sto.�Žije�zde�cca�126�tis.�obyvatel,�z�toho�je�zhruba�18%�p�ist�hovalc.�Nachází�se�zde�velký�p�ístav�pro�zaoceánské�lod�,�je�zde�umíst�na�základna�NATO�a�sídlí�zde�nejv�tší�t�ža�ské�spole�ností�(hlavní�st�edisko�t�žby�ropy).�Proto�jsou�zde�i�mezinárodní�školy�(britská�a�francouzská).�V�roce�2008�byl�Stavanger�vyhlášen�za�kulturní�m�sto�Norska.�M�sto�má�2�partnerská�m�sta,�jedno�v�Palestin��a�druhé�na�Madagaskaru.�V�porovnání�s�t�mito�m�sty�Stavanger�kommune�zanechává�n�kolikanásobn��v�tší�ekologickou�stopu�(výrazn�ji�se�podílí�na�úniku�CO2�do�ovzduší,�a�to�p�edevším�díky�transportu�a�ropnému�prmyslu).�Tento�trend�chce�vedení�m�sta�do�roku�2020�výrazn��snížit�zavedením�tramvajové�dopravy,�používáním�elektromobil�a�motivací�lidí�pro�chození�p�šky��i�jízdu�na�kole.�M�sto�propaguje�myšlenku:�„Neexistuje�špatné�po�así,�ale�pouze�špatné�oble�ení“.�

Všechna�m�sta�v�Norsku�mají�povinnost�mít�zpracovaný�plán�na�ochranu�ŽP.�M�sto�Stavanger�si�vytvo�ilo�již�v�po�adí�druhý�takový�plán,�ve�kterém�je�z�jednou�priorit�certifikace�všech�státních�škol.�Školská�za�ízení�si�mohou�vybrat�mezi�programem�Ekoškola�(obnova�každý�rok)�nebo�certifikátem�Ekologický�maják�(obnova�každý�3.�rok).��M�sto�zvažuje�centralizovat�nákup�všech�ekologických�produkt�pro�MŠ.�V�oblasti�environmentálního�vzd�lávání�m�sto�úzce�spolupracuje�s�poradenskou�spole�ností�Grønn�Hverdag,�která�je�mezinárodní�organizací�pro�implementaci�EVVO�ve�školách.��

Ve�m�st��je��inný�d�tský�parlament�(1�dít��z�každé�školy),�který�má�k�dispozici�tzv.�d�tský�rozpo�et.�D�ti�si�mohou�sami�rozhodnout�o�tom,�na�které�projekty�budou�peníze��erpány.�Vedení�m�sta�umožuje�nejen�d�tem,�ale�i�jiným�skupinám,�aby�se�podíleli�na�komunitním�plánování�(handicapovaní�ob�ané,�p�ist�hovalci,�rada�starších).�Vedení�m�sta�dalo�návrh,�aby�byla�posunuta�hranice�v�ku�pro�získání�volebního�práva�na�16�let.�Letos�poprvé�(zá�í�2011)�budou�volby�probíhat�zkušebn��již�v�tomto�režimu.�

M�sto�založilo�sdružení�Mladá�agenda,�které�každé�2�roky�organizuje�mezinárodní�konferenci�pro�d�ti�z�celého�sv�ta.�D�ti�posílají�své�projekty�k�posouzení�komisi,�žáci�nejlepších�projekt�jsou�následn��pozváni�na�mezinárodní�konferenci,�kde�mají�možnost�své�projekty�prezentovat.�Cestovní�náklady�hradí�m�sto�a�místní�firmy.�Témata�mezinárodní�konference�jsou:�voda,�zem�,�vzduch�a�ochrana�životního�prost�edí.�

V�rámci�projektu�Zelené�m�sto�po�ádá�8x�do�roka�setkání�tzv.�zelené�snídan��pro�vým�nu�zkušeností,�kterých�se�zú�astní�cca�15�p�evážn��stavebních�spole�ností.�Zástupci�podnikatel�mají�možnost�diskutovat�s�vedením�m�sta�o�p�ipravovaných�projektech.�

Page 11: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

10��

Obrázek:�Informa�ní�tabule�na�radnici�ve�Stavangeru�oznamuje,�že�se�v�zasedacím�sále�v�5.�pat�e�bude�od�14:30�konat�návšt�va��eské�delegace�z�m�sta��eský�Brod�(foto:�Šárka�Krosová)�

Obrázek:�Bjørg�Tysdal�Moe,�místostarostka�Stavanger�kommune,�p�i�prezentaci�environmentálního�vzd�lávání�a�Místní�Agendy�21�ve�m�st��Stavanger�(foto:�Šárka�Krosová)�

Ostrov�Austre�Åmøy��Na�ostrov���eskou�delegaci�p�ivítal�starosta�Rennesøy�kommune.�V�rámci�historicko�p�írodov�dné�exkurze�provedl��eskou�skupinu�po�pob�eží,�kde�se�nachází�nejvíce�archeologických�památek�v�Norsku.�Ostrov�Austre�Åmøy�byl�totiž�po�ústupu�ledovc�z�doby�ledové�prvním�místem,�kde�se�mohl�usadit��lov�k.�Vzhledem�k�tomu,�že�je�tato�oblast�považována�za�nejteplejší�region�Norska�(v�prm�ru�11°C),�se�zde�lidské�spole�nosti�da�ilo.��

V�padesátých�letech�20.�století�zde�bylo�odkryto�velké�množství�skalních�rytin�z�doby�bronzové,�které�byly�pvodn��p�ekryté�travním�drnem.�Rytiny�byly�zmapovány.�Vzhledem�k�tomu,�že�psobení�kyselých�deš��zna�n��narušuje�horninu�a�dochází�tak�ke�zv�trávání�a�postupnému�mizení�rytin,�nejsou�už�další�rytiny�odkrývány.�V�roce�1992�p�i�stavb��podmo�ského�tunelu,�vedoucího�na�ostrov,�byly�zde�nalezeny�nejstarší�pozstatky�osídlení�v�Norsku.�

Page 12: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

11��

Obrázek:�Ommund�Vareberg,�starosta�Rennesøy�kommune,�p�i�exkurzi�–�v�pop�edí�skalní�rytiny�(foto:�Kate�ina�Sou�ková)�

P�íklady�dobré�praxe:�

� stanovení�jednoduchých�pravidel�ohleduplného�chování�k�p�írod�,�která�jsou�snadno�zapamatovatelná�i�kontrolovatelná�

� zpívání�jako�názorná�pomcka�pro�t�íd�ní�odpad�(žáci�spole�n��s�u�itelem�složili�píse�na�téma,�jak�t�ídit�odpad)�

� z�ízení�rady�d�tí,�handicapovaných,�p�ist�hovalc�a�starších�v�rámci�ú�adu�� propracovaný�systém�ekologické�výchovy�ve�škole�(plánování,�monitoring�a�následné�hodnocení��innosti)�� nadšení�pro�realizaci�projekt�ze�strany�pedagog,�d�tí�a�rodi��� u�itelé�se�sami�pojmenovávají�jako�partne�i�d�tí�a�oceují�angažovanost�d�tí�p�i�realizaci�projekt�� rozhodnutí�Stavanger�kommune�o�certifikaci�m�stem�z�izovaných�organizací,�spoluú�ast�m�sta�p�i�zavád�ní�

certifikace�� zavedení�„zelených�snídaní“�pro�podnikatele�� po�ádání�mezinárodní�konference�na�ekologická�témata�� praktická�ukázka�ochoty�d�tí�p�edvést�výsledky�své�práce�(vytvo�ený�film�d�tmi,�jak�správn��t�ídit�odpad)�� Den�bez�aut�(motivace�pro�ob�any�chodit�p�šky�nebo�jezdit�na�kole)�� ochrana�historických�památek�p�ekrytím�vegetací�(skalní�rytiny)�

�Inspirace�k�projektovým�zám�r�m�ve�m�st���eský�Brod:�

� zavedení�snídaní�na�zelená�témata�(min.�4x�ro�n��schzka�vedení�m�sta�s�podnikateli�o�zám�rech�a�p�ípadné�finan�ní�podpo�e�zelených�projekt)�

� centralizace�nákup�materiálu,�energií�a�telekomunika�ních�služeb�� Den�bez�aut�a�doprovodní�akce�� samostatná�vzd�lávací�politika�m�sta�� rozpracování�strategie�rozvoje�m�sta�pro�eko�projekty�

Page 13: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

12��

� finan�ní�p�ísp�vek�zam�stnancm,�kte�í�jezdí�do�práce�na�kole�� prezentace�zvyk,�tradic�a�p�írody�menšinám�ve�spolupráci�s�církvemi�� za�len�ní�zelených�témat�do�projektového�týdne�� zapojení�um�lc�(muzikant�a�výtvarník)�na�ZŠ�a�ZUŠ�do�zelených�témat�� zavedení�Ekotýmu�na�ZŠ�(spolupráce�u�itel�–�žák)�� spole�né�projekty�zástupc�škol�na�zvolená�zelená�témata�� zavést�pravidla�pro�podporu�kreativity�u�d�tí�ve�3�krocích:�vymyslet�(projekt),�obhájit�(prezentovat�svj�

nápad)�a�zrealizovat�(získat�pro�n�j�podporu�ostatních�d�tí�a�dosp�lých)�� zapojení�rodi��do��innosti�školy�(realizace�vlastních�zelených�projekt�a�brigád)�� zavedení�t�íd�ní�odpadu�ve�všech�t�ídách�a�chodbách�škol�� etablování�d�tského�parlamentu�se�samostatným�rozpo�tem�ze�zástupc�všech�škol�v��eském�Brodu��� vytvo�ení�motiva�ních�pravidel�pro�ob�any,�aby�za�ali�uklízet�exkrementy�po�svých�psech�� prezentace�práce�škol�nap�.�u�p�íležitosti�Dne�Zem��na�celom�stském�setkání�s�ve�ejností�a�vedením�radnice�

�tvrtek,�1.�zá�í�2011�program:�

� Vassøy�skole�–�ekoškola�� Ryfylke�Friluftsråd�–�správa�rekrea�ních�krajinných�oblastí�v�okolí�Stavangeru��� workshop�na�téma�Ekoškola�

�p�ijetí�zajistili�a�s��eskou�delegací�se�setkali:�

� Inger�Lie�–��editelka�Vassøy�skole�–�ekoškola�o [email protected]�o www.linksidene.no/minskole/Vassoy�

� Hans�Olav�Sandvoll�–�vedoucí�Ryfylke�Friluftsråd�� Ole�Tom�Tufle�–��len�Ryfylke�Friluftsråd�

o [email protected]�o www.ryfri.no�

Ekoškola�Vassøy�Ekoškola�Vassøy�se�nachází�na�ostrov�,�který�není�(jediný�ve�Stavangeru),�spojen�s�pevninou�mostem�ani�tunelem.�Na�ostrov��žije�cca�800�obyvatel,�nachází�se�zde�ZŠ,�MŠ�a�benzínová�pumpa,�která�je�ovšem�ur�ena�pouze�pro��luny.��

Ve�škole�je�pouze�1.�stupe�ZŠ�(7�t�íd),�navšt�vuje�ji�80�žák.�Nejv�tší�t�ída�má�21�žák�a�nejmenší�pouze�5�žák.�Škola�má�18�zam�stnanc.�K�výuce�využívá�krom��vnit�ních�prostor�školy�také�pláže,�mo�e,�v�esovišt�,�okolní�ostrovy,�les�a�školní�zahradu.�Škola�disponuje�vlastním��lunem,�který�má�kapacitu�30�d�tí.�Na�škole�se�vyu�ují�cizí�jazyky:�od�1.�t�ídy�angli�tina,�ve�vyšších�ro�nících�francouzština�a�špan�lština.�Škola�obdrží�od�m�sta�cca�11�mil.�NOK�ro�n��na�platy�u�itel,�vybavení�a�knížky.�

Zelenou�vlajku�získala�škola�v�roce�2009.�Jako�téma�projektu�si�vybrala�t�íd�ní�odpad,�recyklaci�a�kompostování.�Ve�všech�t�ídách�žáci�t�ídí�tetrapak,�plasty,�biologicky�rozložitelný�odpad�a�sm�sný�odpad.�Tento�odpad�je�vyvážen�p�ímo�z�areálu�školy.�Sklo�a�kov,�které�se�rovn�ž�t�ídí,�nosí�starší�žáci�do�p�ístavu,�kde�jsou�speciální�kontejnery.�

Škola�je�rozd�lena�na�n�kolik��ástí.�Každou��ást�uklízí�jedna�t�ída.�Škola�pravideln��po�ádá�projektové�dny,�jež�bývají�rozd�lené�na�2��ásti:�v�první��ásti�žáci�pom��ují�své�dovednosti�v�sout�žích�zam��ených�na�ekologii�(výroba�sochy�

Page 14: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

13��

z�odpadk),�druhá��ást�je�v�nována�venkovnímu�úklidu�(okolí�školy�a�p�ístavu).�V�pozdních�odpoledních�hodinách�se�rovn�ž�angažují�rodi�e�a�pomáhají�d�tem�s�odklízením�odpadk.�Jednotlivé�t�ídy�se�pravideln��st�ídají�v�pé�i�o�školní�zahradu.�Žáci�5.�t�ídy�sází�na�ja�e�rostliny,�na�podzim�sklízí�žáci�6.�t�ídy�(stále�stejní�žáci)�vyp�stované�plodiny�(mrkev,�brambory,��esnek,�zelí�apod.),�které�dále�využívají�v�hodinách�va�ení.�D�ti�se�také�u�í�ryba�it��i�kompostovat.�

Na�škole�byla�p�ijata�tyto�pravidla:�

� velcí�chrání�malé�� ne�každý�mezilidský�vztah�musí�být�p�átelský,�musíme�se�spolu�ale�nau�it�vycházet�� nikdo�nesmí�být�utla�ovaný�

�Ve�škole�mají�z�ízené�malé�mo�ské�akvárium,�ve�kterém�chovají�živo�ichy,�které�d�ti�v�prb�hu�roku�v�mo�í�uloví.�Akvárium�se�znovu�zakládá�na�po�átku�školního�roku.�Ryby,�které�se�dožijí�konce�školního�roku,�jsou�vylovené,�a�žáci�si�je�ugrilují.�Kdyby�je�totiž�pustili�zp�t�do�mo�e,�které�má�výrazn��jinou�teplotu,�ryby�by�zahynuly.���Škola�získala�povolení�od�soukromého�vlastníka�blízkého�ostrova�k�ob�asnému�využívání�pro�pot�eby�environmentální�výchovy.�Žáci�zde�2x�do�roka�sbírají�odpadky.�Vyhodnocují�skladbu�odpadu�a�zjiš�ují,�pro��se�hromadí�na�ur�itých�místech.�Žáci�zde�pak�mohou�relaxovat�a�užívat�si��istou�p�írodu.��

�Obrázek:�Inger�Lie,��editelka�Vassøy�skole,�vítá��eskou�delegaci�(foto:�Šárka�Krosová)��

Page 15: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

14��

�Obrázek:�Návšt�va�spole�ných�prostor�školy,�které�slouží�také�jako�knihovna�(foto:�Kate�ina�Sou�ková)���

Ryfylke�Friluftsråd�Ryfylke�Friluftsråd�je�spole�nost,�která�spravuje�krajinné�oblasti�(ostrovy�a��ásti�pob�eží)�ur�ené�k�rekreaci�ve�ejnosti�m�sta�Stavanger.�Má�pouze�7�zam�stnanc,�kte�í�mají�mnohostranné�zam��ení.�Spole�n��se�starají�celkem�o�cca�90�lokalit.�Budují�cesty,�stezky,�hráze,�mola,�ekologické�stanice�(kontejnery�na�t�íd�ný�odpad),�tábo�išt�,�toalety,�altány,�místa�pro�grilování,�instalují�informa�ní�tabule,�udržují�zele�a�pob�ežní�v�esovišt��jak�technikou,�tak�chovem�ovcí�a�skotu�(plemeno�Highlander).���Vzrstající�tendence�k�lenosti�d�tí�a�n�kdy�i�pohodlnosti�jejich�rodi��vedou�k�tomu,�že�norské�d�ti�p�ibývají�na�váze.�Z�tohoto�dvodu�jsou�v�sou�asné�dob��Norskou�vládou�velice�podporovány�všechny�aktivity,�které�vedou�ke�zdravému�životnímu�stylu�a�radosti�z�pohybu.���Ryfylke�Friluftsråd�také�zprost�edkovává�informace�o�možných�výletech�do�p�írody.�Svojí��inností�umožuje�nejen�ve�ejnosti,�ale�také�školským�za�ízením,�aby�trávili��as�v�p�írod�.�Díky�opat�ením,�která�realizují,�mohou�žáci�s�u�iteli�jezdit�do�p�írody,�kde�se�v�nují�environmentální�osv�t�.���V�Norsku�byl�p�ijat�zákon,�že�všichni�mají�právo�tábo�it�kdekoliv�v�p�írod��a�to�v�.�soukromých�pozemk�po�dobu��48�hodin,�poté�musí�místo�opustit,�aby�i�další�lidé�zde�m�li�možnost�relaxovat.�K�tomuto�ú�elu�jsou�po�celém�Norsku�rovn�ž�budovány�jednoduché�d�ev�né�stavby,�které�mohou�návšt�vníci�bezplatn��využívat.��

Page 16: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

15��

�Obrázek:�P�i�prezentaci��innosti�Ryfylke�Friluftsråd:�Hans�Olav�Sandvoll�(p�ednáší)�a�Ole�Tom�Tufle�(vlevo)�(foto:�Šárka�Krosová)���Ostrov�Lindøy�Pvodn��ostrov�sloužil�jako�místo�rekreace�pro�norskou�„smetánku“.�Pozd�ji�zde�byla�polepšovna�pro�d�ti,�které�se�zde�vychovatelé�pokoušeli�napravit�prací�(tuto�dobu�ozna�il�prvodce�za�„temnou�dobu“�ostrova).���V�sou�asné�dob��je�na�ostrov��ústav�pro�d�ti�z�neúplných�rodin,�d�ti�zneužívané�a�týrané.�Pro�ty�je�vyhrazena��ást�ostrova,�do�které�má�ve�ejnost�volný�p�ístup;�p�i�vstupu�je�ale�informována�o�pravidlech,�kterými�se�na�území�ústavu�musí��ídit.�Ostrov�je�p�ístupný�ve�ejnosti�trajektem,�který�sem�jezdí�11x/den.�Ostrov�je�ve�ejností�velmi�oblíben,�v�sezón��zde�každý�den�kotví�až�180��lun.��

Page 17: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

16��

�Obrázek:�Na�exkurzi�na�ostrov��Lindøy�(foto:�Kate�ina�Sou�ková)��

�Obrázek:�Na�exkurzi�na�ostrov��Lindøy�–�kontejnery�na�t�íd�ný�odpad�nesmí�u�mola�chyb�t�(foto:�Kate�ina�Sou�ková)�

Page 18: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

17��

Ostrov�Line��Na�ostrov��byly�nov��vybudovány�cesty,�kontejnery�na�t�íd�ný�odpad�a�tábo�išt�,�byla�vypálena�v�esovišt��a�vybudováno�molo.�O�údržbu�zelen��se�prb�žn��stará�stádo�ovcí.�Ostrov�je�nov��zp�ístupn�n,�bude�trvat�ješt��alespo�2�roky,�než�se�stane�ideální�p�írodní�lokalitou.��

�Obrázek:�Na�exkurzi�na�ostrov��Line�–�vpravo�Hans�Olav�Sandvoll,�vedoucí�Ryfylke�Friluftsråd�(foto:�Kate�ina�Sou�ková)��

�Obrázek:�Toalety�na�ostrov��Line,�vybudované�pro�zajišt�ní�udržení��istoty�p�írodní�lokality�(foto:�Šárka�Krosová)�

Page 19: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

18��

Ostrov�Fjøløy�Ostrov�je�starou�vojenskou�základnou�z�druhé�sv�tové�války.�Jsou�zde�zachované�bunkry,�vojenské�ubikace�a�podzemní�radiová�centrála.�Armáda�ostrov�opustila�v�roce�1999.�Od�té�doby�probíhá�pozvolna�jeho�p�em�na�na�místo�pro�trávení�volného��asu.�V�pob�ežních�vodách�okolo�ostrova�jsou�totiž�ideální�podmínky�pro�plavbu�na�kajaku��i�kánoi,�pro�potáp�ní�k�vrakm��i�za�podmo�skou�p�írodou.��Z�bunkr�se�mají�stát�garáže�pro�lod�,�ubikace�mají�sloužit�k�ubytování,�další�budovy�budou�upravené�na�spole�enské�místnosti��i�lázn�.�Všechny�budovy�budou�zrekonstruovány�ve�stylu�40.�a�50.�let.�Kolem�pob�eží�bude�vybudována�bezbariérová�stezka�pro�vozí�ká�e,�pro�které�bude�speciáln��upraven�i�vstup�do�mo�e.�B�hem�n�kolika�let�se�má�z�ostrova�stát�oáza�trávení�volného��asu�v�p�írod�.��

�Obrázek:�Exkurze�na�ostrov��Fjøløy�(foto:�Kate�ina�Sou�ková)��

Workshop�na�téma�Ekoškola�Ú�astníci�studijní�cesty�p�ivítali�možnost�seznámit�se�s�podmínkami,�za�kterých�je�realizován�mezinárodní�program�Ekoškola�v��eské�republice.�Implementaci�programu�zast�ešuje�Sdružení�Tereza,�které�vyslalo�za�ú�elem�osv�ty�na�studijní�cestu�do�Norska�jednu�ze�svých�koordinátorek.��

Ú�astníci�se�na�workshopu�dozv�d�li,�jak�probíhá�proces�certifikace�v��eské�republice,�dozv�d�li�se�o�hlavních�cílech�programu,�o�aktivitách�žák�(u�ení�o�environmentálních�tématech,�t�íd�ní�odpad,�úspory�energie�a�vody,�zlepšení�životního�prost�edí�školy�a�jejího�okolí),�o�kritériích�(žáci�si�vytvá�ení�svj�vlastní�Ekokodex,�analyzují�sou�asnou�situaci�na�škole�z�hlediska�možného�zlepšení�životního�prost�edí,�navrhují�zlepšení,�zakládají�Ekotým,�projekt�monitorují�a�d�lají�publicitu).��

Program�je�ur�en�pro�celou�školu,�vede�ke�spolupráci�žák,�vedení�školy�a�místní�komunity.�Je�ur�en�pro�žáky�ZŠ�a�SŠ.�Po�spln�ní�všech�kritérií�dostanou�úsp�šné�školy�mezinárodní�titul�Ekoškola�a�Zelenou�vlajku.�

Mezinárodní�program�Ekoškola�není�bohužel�v�sou�asné�dob��v��R�zaveden�rovn�ž�pro�mate�ské�školy,��ehož�zástupkyn��mate�ských�škol�v��eském�Brodu�velice�litovaly.�

Page 20: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

19��

Obrázek:�Workshop�na�téma�Ekoškola�(foto:�Šárka�Krosová)�

Výstupy�workshopu:�1)�Hlavní�rozdíly�mezi�Ekoškolou�v�Norsku�a�v��R��� �eská�Ekoškola� norská�Ekoškola�tým� nazývá�se�Ekotým,�je�tvo�en�p�edevším�žáky;�

hlavní��innost�je�ponechána�žákm��rada�pro�životní�prost�edí,�nemusí�se�jí�žáci�ú�astnit�

certifikace� titul�Ekoškola�je�ud�len�na�dva�roky�na�základ��Žádosti�o�titul�a�osobní�návšt�vy�dvou�auditor�

titul�Ekoškola�se�obnovuje�každý�rok�na�základ��posouzení�dodržení�Ak�ního�plánu,�titul�mže�být�získán�již�6�m�síc�po�registraci�do�programu�

plán� vytvá�í�se�na�období�2�let,�je�rozd�len�na�jednotlivé�školní�roky,�vychází�z�ekologického�stavu�školy�

vytvá�í�se�na�rok,�je�konzultován�p�ed�a�po�realizaci�zm�n��

cílová�skupina� základní,�st�ední�školy� mate�ské�školy,�základní�školy,�st�ední�školy�

témata� energie,�odpady,�prost�edí,�voda,�doprava,�šetrný�spot�ebitel�

12�témat���demografie,�p�írodní�bohatství,�kulturní�památky,�energie,�atd.�

po�et�zapojených�škol� 241�ZŠ� 348�ZŠ,�458�MŠ�

poplatek� 2990�K��první�rok,�1990�K��každý�další�rok,�1390�K��pro�školu�s�titulem�

1000�NOK�za�ud�lení�Zelené�vlajky;�každoro�ní�registrace�1790�NOK�

��2)�Hlavní�rozdíly�mezi�základními�školami�v�Norsku�a�v��R�(1.�stupe�ZŠ)��

� Norsko�+�

Norsko���

�R�+�

�R���

umíst�ní�škol� ��v�blízkém�okolí�je� ��n�které�školy�jsou�umíst�ny�na�ostrov�,�

� školy�jsou�v�tšinou�umíst�ny�v�centru�

��školy�mají�v�tšinou�omezené�možnosti�návšt�vy�

Page 21: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

20��

mo�e,�hory�(p�íroda)� takže�je�komplikovan�jší�doprava�do�školy��

m�sta,�dobrá�dostupnost�

lesa,�p�ehrad�a�rybník

manuální�dovednost�a�samostatnost�žák��

��je�kladen�v�tší�draz�na�manuální�dovednost�žák,�návrat�k��emeslné�výrob��

��lepší�p�íprava�na�tvrdší�životní�podmínky�

��vrácení�prestiže��emeslm�

��možnost�zran�ní�žák � p�enechání�zodpov�dnosti�za�výchovu�k�manuální�zru�nosti�a�samostatnosti�na�rodin��žák�

��prozatím�je�spíše�odklon�od�manuální�dovednosti�žák�

��nepružné�zákony�a�vyhlášky,�které�by�umožovaly�v�tší�zapojení�d�tí�do�manuálních�prací�

po�ty�žák�� ��menší�po�ty�žák�ve�t�ídách,�v�tší�po�et�pedagog�a�asistent�

��vyšší�náklady�na�mzdyzam�stnanc�a�asistent�v�porovnání�na�1�žáka�

� nižší�náklady�na�mzdy�pedagog�

���vyšší�po�ty�d�tí�a�mén��pedagog�

��nemožnost�se�v�novat�individuálním�pot�ebám�žák�

materiální�vybavení�škol�

�lepší�materiální�vybavení�škol�

��absence�výstav�d�tských�výrobk,�podpora�sout�živosti�d�tí�

� prezentace�d�tských�výtvor�na�ve�ejnosti�(výstavy)�

–�výzdoba�t�íd�a�chodeb�žákovských�prací�

��horší�materiální�vybavení�škol�(po�íta�e,�knihovna�a�školní�pomcky)�

stravování�

bezpe�nost�

��stravování�v�p�írod��(o�p�estávkách�mohou�d�ti�b�hat�a�jíst�venku)��

��

��není�školní�kuchyn�,�d�ti�si�nosí�dopolední�a�odpolední�sva�inu�a�na�ob�d�chodí�dom�

��chození�naboso�z�pohledu�bezpe�nosti�a�zdraví�

� systém�školního�stravování�(možnost�ob�d�ve�škole�za�zvýhodn�nou�cenu)�

��v�tší�draz�na�zdravou�výživu�akce�„Ovoce�a�mléko�do�škol“�

��klade�se�draz�na�bezpe�nost�(nošení�p�ezvek)�

��d�ti�používají�p�ezvky,�jsou�málo�odolné,�mají�obecn��sníženou�imunitu�

pedagogické�zázemí�

��dostatek�PC�����v�každé�t�íd��audio�i�video�nosi�e�+�dataprojektor�

� � široká�nabídka�zájmových��inností�a�školní�ch�aktivit�

��nedostatek�PC����nedostatek�audio�i�video�techniky�

Spolupráce�(školy,�rodi�e)�a�EVVO�

��velké�zapojení�rodi��do�života�školy�(pomoc�p�i�odklízení�odpadk,�ú�ast�na�projektech�d�tí�apod.)�

��v�tší�draz�na�ekologii�a�ŽP�

� � spolupráce�mezi�školami�

��spolupráce�se�zahrani�ními�školami�

��prezentace�škol�na�ve�ejnosti�

�krom��rodi�ovských�schzek�je�všeobecn��menší�zájem�rodi��o�školní�aktivity�

�absence�jednotného�systému�ekologické�výchovy�

Page 22: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

21��

3)�Hlavní�rozdíly�mezi�mate�skými�školami�v�Norsku�a�v��R���� Norsko�

+�Norsko�

���R�+�

�R���

objekt�školy,�budova,�okolí�

��prosklené,�otev�ené,�vzdušné,�atypické�prostory,�maximáln��ú�elov��využité��

��bohaté�venkovní�využití�pozemku�

��složitá�orientace,�nep�ehledné��len�ní,�pro�malé�d�ti�zmatek�

��p�esuny�d�tí�z�jednotlivých�t�íd,�místností�za��innostmi��

� vše�probíhá�zpravidla�v�jedné�t�íd�,�d�ti�není�nutno�p�esunovat�

��MŠ�bývají�zpravidla�pavilónové�objekty�nebo�starší�poscho�ové�budovy�s�množstvím�nevyužitých�chodeb�

po�ty�d�tí/žák�,�v�k�

��o�poznání�nižší�po�ty�d�tí�

��na�20�d�tí�3�pedagogové�

��docházka�pro�d�ti�od�9�m�síc�

� docházka�pro�d�tizpravidla�od�3�let�(trendy�a�pot�eby�se�m�ní,�platí�ale�stále,�že�v�prvních�dvou�letech�života�dít�te�je�dležitá�blízká�vazba�na�matku/�otce)�

��o�poznání�vyšší�po�ty�d�tí�

��na�28�d�tí�2�pedagogové�

personál� ��zastoupení�muž�v�pedagogickém�sboru�

��absence�odborníka�na�stravování��(kucha�ka)�

� kvalifikovaná�pracovnice�pro�p�ípravu�d�tské�stravy��

���absence�mužského�prvku�

vybavení� �,,mén��znamená�více“�(místnosti�nejsou�p�epln�né�hra�kami,�pomckami,�apod.)�

��skládací�stolky�na�zdi�

��neuspo�ádanost�pomcek�(viz�sk�í�na�pomcky�–�nepo�ádek)�

��minimální�výzdoba�(absence�d�tských�kreseb�a�výtvor)�

��ve�snaze�vyhov�t�požadavkm�,,shora“�–�široká,�pestrá�nabídka�hra�ek,�pomcek,�materiál�–�zahlcení��

stravování�

hygienické�požadavky�

psychohygiena�

zdravotní�hlediska�

bezpe�nost�

��ne�eší�estetické�hledisko�stravování�(dležité�spokojené�a�najedené�dít��bez�stresu)�

��absence�tal�p�i�sva�in��

��sezení�venku�na�zemi�

��spaní�venku�v�ko�árech�

��výuka�v�p�írod��formou�vlastní�zkušenosti�

��aktivní�podpora�fyzické�i�psychické�odolnosti�dít�te/žáka��

��volný�pohyb�i�v�prostorách,�kde�se�p�ipravuje�jídlo�

��chození�naboso�z�pohledu�bezpe�nosti�

��absence�systému�školního�stravování�

��benevolentní�p�ístup�k�dodržování�bezpe�nosti�a�zodpov�dnosti�za�d�ti�(�luny,�neopreny,�potáp�ní)��

� systém�školního�stravování�v�rámci�pln�ní�požadavk�spot�ebního�koše�(vše�pro�všechny,�dostanou�i�d�ti,�které�by�kvalitní�stravu�z�domova�nem�ly)�

��nelze�posoudit,�zda�bychom�našli�v�Norsku�tzv.�sociáln��slabé�rodiny�nebo�kolik�%�rodin�by�to�bylo��

�,,nechodí�se�naboso“�– d�ti�jsou�málo�odolné,�mají�obecn��sníženou�imunitu�

�,,sešn�rování“�zákony,�vyhláškami�a�jejich�neustálým�vylepšováním�až�k�absurditám�(do�školní�kuchyn��smí�vstoupit�pouze�osoba�v�bílém�plášti�se�zdravotním�prkazem,�a�to�i�v�p�ípad�,�že�si�jde�uva�it�t�eba�jen�kávu)�

pedagogické� ��dostatek�PC���

��absence�interaktivní� ��nedostatek�PC��

Page 23: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

22��

zázemí� ��v�každé�t�íd��audio�i�video�nosi�e�+�dataprojektor�

tabule� ��nedostatek�audio�i�video�techniky�

atmosféra�škol� ��vst�ícný,�milý�pedagogický�sbor�

� � vst�ícné,�milé�pedagožky��

��P�íklady�dobré�praxe:�

� rodi�e�d�tí�cht�li�zakázat�p�ístup�ze�školních�po�íta��na�n�které�webové�stránky;�vedení�školy�ale�rozhodlo,�že�všechny�stránky�zstanou�p�ístupné,�a�že�v�rámci�výuky�IT�budou�žáci�pou�ování,�jak�správn��internet�používat��

� žáci�všech�škol�vyplují�srovnávací�testy�z�jednotlivých�p�edm�t,�aby�vedení�škol�zjistilo,�které�metody�výuky�fungují�a�ve�kterých�p�edm�tech�je�pot�eba�za�ít�pracovat�intenzivn�ji,�nebo�jinou�metodou��

� práce�na�školní�zahrad��(2�3�hod/týden)�� dotazníková�šet�ení�mezi�žáky,�prost�ednictvím�kterých�je�možné�se�vyjád�it�ke�kvalit��výuky�nebo�k�šikan��� voln��p�ístupná�knihovna�ve�ve�ejných�prostorách�školy�� o�p�estávkách�mají�d�ti�možnost�pobývat�venku�a�mají�k�dispozici�herní�prvky�� vodní�prvky�a�ohništ��na�školní�zahrad�,�které�slouží�k�výuce�(va�ení�v�p�írod�)�� výuka�praktických�dovedností�v�p�írod��(�lun�ve�vlastnictví�školy,�možnost�užívání�blízkého�ostrova)�� tematicky�zam��ené�prostorné�u�ebny�a�zázemí�pro�u�itele�� výuka�v�p�írod��ve�všech�ro�ních�obdobích�� po�íta�ová�gramotnost�od�1.�ro�níku�školy�� zp�ístupn�ní�a�následná�pé�e�o�p�írodní�lokality��� voln��p�ístupná�sociální�za�ízení�v�každé�rekrea�ní�oblasti�� spole�ná�domluva�obcí�o�sdružení�finan�ních�prost�edk�na�vytvo�ení�organizace�pe�ující�o�p�írodní�lokality��

Inspirace�k�projektovým�zám�r�m�ve�m�st���eský�Brod:�

� využít�region�Pošembe�í�pro�ochranu�a�zna�ení�cíl�turistického�ruchu�� založení�pracovního�týmu�za�ú�elem�návrhu�vzd�lávací�politiky�m�sta�� pokra�ování�v�zp�ístupování�m�stského�lesa�(vybavení�lavi�kami,�stoly,�koši�na�t�íd�ný�odpad�a�sociální�

za�ízení)�� spole�né�setkání�všech�žák�školy�na�za�átku�týdne�pro�stanovení�spole�ného�programu�� vytvá�ení�projektových�tým�pro��ešení�ur�itého�problému�(zapojení�d�tí�rzného�stá�í)�� zavedení�nových�prvk�na�školní�zahrad��(jezírko,�ohništ�,�sjezdovka�pro�zimní�sporty)�s�drazem�na�výuku�

dovedností�� zp�ístupn�ní�p�írodních�lokalit�ve�ejnosti�(výstavba�cyklostezek)�� prohloubit�spolupráci�s�technickými�službami�ve�m�st�,�organizovat�spole�né�akce�(prost�ednictvím�d�tí�

vychovávat�dosp�lé)�� vytvo�ení�míst�pro�rodinnou�rekreaci�v�bezprost�ední�blízkosti��eského�Brodu�(nap�.�Dolánky)�� za�azení�práce�na�zahrad��do�výuky�(následná�konzumace�vlastních�výp�stk),�využití�vlastního�kompostu�� podpo�it�vznik�sdružení�v�regionu�Pošembe�í�se�zam��ením�na�zp�ístupování�p�írodních�lokalit�ve�ejnosti�� výstavba�skleníku�na�školní�zahrad��pro�pot�eby�výuky�(p�stování�rostlin�pro�výsadbu�do�truhlík��i�zeleniny�

na�školní�zahrad�,�použití�bio�p�ípravk�v�boji�se�škdci)��

Page 24: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

23��

Pátek,�2.�zá�í�2011��

program:�

� základna�Turistického�klubu�m�sta�Stavanger�Preikestolenhytta��–�environmentáln��vzd�lávací�programy�pro�mládež��

� výstup�na�skalní�útes�Preikestolen�(Kazatelna)��

p�ijetí�zajistili�a�s��eskou�delegací�se�setkali:�� Torunn�Johnsen�Ravnås�–�vedoucí�osv�tových�outdoor�aktivit�pro�mládež�a�ve�ejnost�Turistického�klubu�m�sta�Stavanger�

o [email protected]��o www.stavanger�turistforening.no��

Turistický�klub�m�sta�Stavanger���Preikestolenhytta����eská�delegace�zahájila�svj�poslední�exkurzní�den�v�horské�chat��Preikestolenhytta,�která�je�sídlem�Turistického�klubu�m�sta�Stavanger.�Nejprve�prob�hla�prezentace�samotného�spolku.�Prvodkyn��shrnula�hlavní�aktivity�klubu,�které�spo�ívají�ve�z�izování�tábo�iš��v�p�írod�,�zna�ení�turistických�cest,�po�ádáním�výlet�pro�širokou�ve�ejnost,�ale�i�pro�jednotlivé�skupiny�(d�ti,�mládež,�žáky�MŠ,�ZŠ�a�studenty�SŠ,�rodiny�s�d�tmi,�seniory,�turisty,�podnikatelé�a�firmy).�Klub�také�po�ádá�seminá�e�pro�rodi�e,�aby�se�nau�ili,�jak�p�edávat�d�tem�lásku�k�p�írod�.���Po�krátké�prezentaci�následovala�praktická�ukázka�3�kemp�(Vodní�kemp,�Lesní�kemp�a�Skalní�kemp),�které�byly�z�ízeny�p�edevším�pro�žáky�základních�a�st�edních�škol;�po�p�edchozí�rezervaci�kempy�mže�využívat�také�široká�ve�ejnost�nebo�firmy.�Vybavením�každého�kempu�je�ohništ��kryté�plachtou,�sociální�za�ízení�p�írodního�typu�a�místo�pro�p�espání�max.�15�osob�(kryté�molo�s�houpacími�sít�mi,�úly�na�stromech,�skalní�hnízdo).�V�rámci�školního�výletu�d�ti�absolvují�3�denní�pobyt�v�p�írod�,�každou�noc�stráví�v�jiném�kempu.�Zde�jsou�pro�n��p�ipraveny�rzné��innosti�nap�.�va�ení�na�ohni�(ryby,�pizza,�lívance)��i�orientovat�se�v�terénu.�Mohou�se�aktivn��pohybovat�na��erstvém�vzduchu�(lanová�dráha,�horolezectví,�plavba�na�kánoích).�Jednotlivé�kempy�jsou�od�sebe�vzdáleny�cca�20�–�40�minut�chze.�Trasa�k�jednotlivým�kempm�není�zna�ená,�jelikož�není�p�ímo�žádoucí,�aby�do�nich�m�la�ve�ejnost�volný�p�ístup�(a��už�z�hlediska�bezpe�nosti�nebo�zachování�p�írodního�prost�edí).�Pobyt�v�kempech�je�finan�n��náro�ný.�Žáci�si��asto�vyd�lávají�na�zaplacení�školního�výletu�po�celý�rok�(chodí�na�brigády,�prodávají�vafle�apod.).��

Page 25: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

24��

�Obrázek:�Torunn�Johnsen�Ravnås�ukazuje,�kde�jsou�kempy,�a�kam�se�delegace�zanedlouho�vydá�(foto:�Šárka�Krosová)��Vodní�kemp��Kemp�je�umíst�n�na�poloostrov��u�horského�jezera.�Je�p�ístupný�lodí�nebo�p�šky�po�b�ehu.�Kemp�je�velmi�citliv��zasazen�do�p�írody,�jeho�architektonické�ztvárn�ní�p�edstavuje�skalní�útes,�který�se�ty�í�u�vodní�hladiny.�Terén�tak�není�narušen,�ale�pouze�dotvo�en�v�p�írodním�stylu.�Návšt�vníci�kempu�p�espávají�v�d�ev�ném�altánku�u�vody,�který�je�z�jedné�strany�p�ipojen�ke�skále�a�z�druhé�strany�opat�en�prhlednou�stahovací�plachtou.�V�altánku�jsou�há�ky�pro�zav�šení�houpacích�sítí,�ve�kterých�se�spí.���

�Obrázek:�Vodní�kemp�(foto:�Kate�ina�Sou�ková)�

Page 26: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

25��

�Obrázek:�„Kuchy“�u�vodního�kempu�(foto:�Šárka�Krosová)���Stromový�kemp�Stromový�kemp�je�samoz�ejm��umíst�n�v�lese.�Na�stromech�byly�z�maskovacích�plachet�vybudovány�p�íst�eší�p�ipomínající�úly,�kterých�si��lov�k�na�první�pohled�tém���nevšimne.�Úly�jsou�propojené�provazovými�mosty.�Do�jednoho�úlu�se�vejdou�t�i�d�ti,�nebo�dva�dosp�lí.�V�jednom�úlu�je�také�sociální�za�ízení.�Ke�komplexu�úl�náleží�také�velký�stan,�který�slouží�jako�spole�enská�místnost.��Pro�návšt�vníky�je�v�blízkosti�kempu�z�ízena�zážitková�stezka,�lanová�dráha,�která�vybízí�nejen�k�fyzické�aktivit�,�ale�také�ke�kreativnímu�myšlení�(dle�vlastní�invence�je�nutné�p�ekonat�n�kolik�na�sebe�navazujících�lávek�a�lanových�drah).�D�ti�mají�možnost�se�postupn��zlepšovat�v�postupech�o�p�ekonání�všech�p�ekážek�a�zárove�mezi�sebou�sout�ží,�kdo�z�nich�bude�nejrychlejší.��N�kte�í�z�ú�astník�studijní�cesty�si�rádi�vyzkoušeli�zážitkovou�stezku�a�byli�úsp�šní�p�i�p�ekonání�všech�p�ekážek,�aniž�by�se�dotkli�zem�.����

Page 27: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

26��

�Obrázek:�Stromový�kemp,�vlevo�Torunn�Johnsen�Ravnås�(foto:�Šárka�Krosová)���

�Obrázek:�Lanová�dráha�(foto:�Kate�ina�Sou�ková)���� �

Page 28: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

27��

Skalní�kemp�Poslední�kemp�je�vybudován�na�skále.�Po�horolezeckých�úchytech�se�vyleze�do�vyšších�pater�skalního�hnízda,�které�jsou�tvo�eny�pouze�ocelovou�konstrukcí,�mezi�kterou�jsou�natažené�sít�.�P�íst�eší�je�vybudováno�ze�šedivé�maskovací�plachty,�jejíž��ásti�jsou�prhledné�a�slouží�jako�okénka.�Ve�skalním�terénu�se�žáci�u�í�horolezectví.�K�jídlu�si�va�í�lívance�s�marmeládou,�kterou�vyráb�jí�z�lesních�plod.�Voda�na�pití�se�musí�nosit�z�jezera�v�údolí.��

�Obrázek:�Skalní�kemp�–�pohled�z�„kuchyn�“�(foto:�Kate�ina�Sou�ková)�

��

Skalní�útes�Preikestolen�(Kazatelna)�Všichni�ú�astníci�studijní�cesty�p�ekonali�p�evýšení�cca�330�m�a�dorazili�na�horskou�plošinu�Preikestolen,�která�se�nachází�ve�vrchních�partiích�strmého�útesu,�ty�ícím�se�nad�fjordem�Lysefjord.�P�ekonání�této�trasy�trvalo�tam�a�zp�t�tém���5�hodin.�Cestou�do�údolí�byla�vyvíjena�environmentáln��prosp�šná��innost�v�podob��sbírání�odpadk,�které�ú�astníci�shromaž�ovali�v�igelitových�taškách.���

Page 29: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

28��

�Obrázek:��eská�delegace�na�vyhlídce�Preikestolen�(foto:�Kate�ina�Sou�ková)��P�íklady�dobré�praxe:�

� odbo�ovací�pruhy�na�silnici�(platí�pravidlo�„ZIP“)�� alternativní�ubytování�v�turistických�lokalitách�zam��ené�na�konkrétní�aktivitu�(va�ení,�pobyt�v�p�írod�)�� velká��etnost�turistického�zna�ení�� zp�ístupn�ní�p�írodních�území�ve�ejnosti�pro�eduka�ní�pobyty�� doprovodné�aktivity�u�významného�turistického�cíle�(zážitková�stezka)�� vznik�kemp�umožujících�pobyt�v�p�írod��s�rznou�tématikou�(vodní,�skalní�a�stromový)�� zapojení�místního�architekta�do�citlivého�a�nápaditého�zasazení�kemp�do�krajiny�� pracovní�nabídka�studentm�jako�asistent�školních�pobytových�akcí��� využití�mod�ínového�d�eva�jako�stavebního�materiálu�bez�pot�eby�další�povrchové�úpravy�(oplášt�ní�

základny)�� školní�pobyty�v�kempech:�využití�dar�p�írody�(lesní�plody,�ryby,�houby�a�bylinky)�pro�výuku�a�va�ení�� diverzifikace�cen�za�ubytování�v�kempech�(nejvyšší�ceny�pro�firmy,�nejnižší�pro�školy)�� výchova�k�ochran��životního�prost�edí�formou�praktických�dovedností�(zážitková�stezka)�a�zárove�utužování�

morálních�vlastností�(vzájemná�pomoc)��

Inspirace�k�projektovým�zám�r�m�ve�m�st���eský�Brod:�

� rozší�ení�aktivit�v�turistických�lokalitách�(nap�.�zážitková�cesta,�kempy�dle�zam��ení�turist)�� p�esun�pé�e�o�turistické�lokality�z�m�sta�na�neziskové�organizace�založené�m�stem�nebo�obcemi�v�rámci�

spádové�oblasti�� výb�rové��ízení�na�architekta�projektu�rekonstrukce�stodoly�hájenky�m�stských�les�pro�výuku�d�tí�v�p�írod��� zapojení�žák�a�student�do�nových�nau�ných�aktivit�a�údržby�mobiliá�e�nau�né�stezky�v�m�stských�lesích��

Page 30: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

29��

� využití�p�írodních�materiál�p�i�rekonstrukci�stodoly�hájenky�(rzné�druhy�d�eva)�� vytvo�ení�pobytového�kempu�v�Dolánkách,�který�bude�mít�svého�správce�a�bude�poskytovat�ubytování�za�

úplatu�se�zvýhodn�nou�cenou�pro�školy�� praktické�zkušenosti�nabyté�v�rámci�pobytu�v�kempu�budou�uplatovány�ve�výuce�(p�írodopis,�zem�pis,�

chemie,�fyzika�apod.)�� nácvik�samostatného�pobytu�v�p�írod��pro�d�ti,�aby�pochopily,�že�p�írodu�pot�ebujeme�všichni�a�je�proto�

pot�eba�ji�chránit�(výlet,�túra�zakon�ená�sb�rem�odpadk)��

Sobota,�3.�zá�í�2011��

program:�

� odjezd�a�návrat�do��R�

Záv�re�né�hodnocení�Krom��dotazník�pro�hodnocení�jednotlivých�dn�obdrželi�všichni�ú�astníci�studijní�cesty�souhrnný�dotazník,�ve�kterém�zhodnotili�studijní�cestu,�zda�splnila�jejich�o�ekávání.�Uvedli�zde�konkrétní�projektové�zám�ry�a�hodnotili�studijní�cestu�po�stránce�programové�a�organiza�ní.�Ú�astníci�se�shodli�na�tom,�že�studijní�cesta�splnila�a�p�ed�ila�jejich�o�ekávání,�že�byla�výborn��organiza�n��a�programov��zvládnuta.�Následující�projektové�zám�ry�by�po�odsouhlasení�zastupitelstvem�m�sta�mohly�být�v�budoucnu�v��eském�Brodu�realizovány:�

1) Zavedení�mezinárodního�programu�Ekoškola�na�základních�školách�v��eském�Brodu.�

2) Využití�m�stské�hájovny�pro�ekologické�aktivity�škol�a�NNO�ve�m�st��(nácvik�pracovních�dovedností,�ekologického�chování,�místo�pro�spole�ná�setkávání�škol�v��eském�Brodu).�

3) Navázání�partnerství�se�ZŠ�ve�Stavangeru,�vým�na�zkušeností�mezi�žáky�ZŠ�ve�Stavangeru�a�v��eském�Brodu,�komunikace�v�angli�tin��(sou�ástí�výuky�angli�tiny�na�ZŠ�v��eském�Brodu).�

4) Vytvo�ení�pobytového�kempu�v�Dolánkách,�ve�kterém�se�budou�u�it�žáci�ZŠ�praktické�dovednosti�zam��ené�na�ochranu�životního�prost�edí,�budou�se��áste�n��podílet�i�na�údržb��a�úklidu�kempu.�

5) Zavedení�„zelených�snídaní“�tzn.�pravidelné�setkávání�vedení�m�sta�s�podnikateli,�radou�žák�a��editeli�ZŠ�a�MŠ�nad�spole�nými�eko�projekty.�

6) Centralizace�nákup�energií,�materiál�a�telekomunika�ních�služeb.�

7) Den�bez�aut�v��eském�Brodu�(finan�ní�p�ísp�vek�m�sta�pro�zam�stnance,�kte�í�používají�k�doprav��do�zam�stnání�kolo).�

8) Vypracování�eko�strategie�rozvoje�a�samostatné�vzd�lávací�politiky�m�sta.�

9) Ustanovení�samostatného�rozpo�tu,�se�kterým�bude�disponovat�„d�tský�parlament“.�

10) Zp�ístupn�ní�m�stského�lesa�pro�rodiny�s�d�tmi�(vybavení�lavi�kami,�koši�na�t�íd�ný�odpad,�sociálním�za�ízením�a�místem�pro�grilování).�

Page 31: Zpráva ze studijní cesty ČB v Norsku po š ze studijni cesty v Norsku.pdf1 Úvod StudijnícestadoNorskaseuskute nilavtermínuod29.8.201103.09.2011abylajednouzaktivitprojektu „EkologickéškolstvívNorskuaveskérepublice–INSPI

30��

11) Zavedení�spole�ného�setkání�všech�žák�školy�na�za�átku�týdne�pro�stanovení�úkol�a�jejich�následného��ešení�skupinou�d�tí�rzného�stá�í.�

12) Instalace�informa�ních�tabulí�pro�ozna�ení�turistických�cíl�v�regionu�Pošembe�í.�

Pod�kování�Starosta�m�sta��eský�Brod�by�rád�pod�koval�Ministerstvu�financí��R�za�p�id�lení�grantu�a�dosavadní�spolupráci�p�i�administraci�tohoto�projektu�a�zárove�všem�ú�astníkm�studijní�cesty�za�jejich�aktivní�spolupráci�a�profesionální�p�ístup�p�i�jednání�s�norskými�partnery.�