EKONOMIE
4. Nezaměstnanost a inflace
- Úvod do ekonomie
EKONOMIE
2
Členění populace dle ILO v ČR – 4.Q 2007
populacecelkem
populace 0-14 let
ekonomicky neaktivní
14,2 %
populace 15 a více
let
35,3 %
ekonomicky aktivní
(pracovní síla)
zaměstnaní v NH
zaměstnaní v CS 47,8 %
příslušníci armády 0,1 %
nezaměstnaní 2,4 %
Pozn. : NH = národní hospodářstvíCS = civilní sektor
Pro zařazení respondenta do konkrétní skupiny je vždy základním a rozhodujícím kriteriem jeho skutečná aktivita na trhu práce v referenčním týdnu, nikoliv jeho tzv. obvyklé postavení.
EKONOMIE
3
Dynamický model trhu práce
osoby ekonomicky neaktivní
osobynezaměstnané
osobyekonomicky aktivní
EKONOMIE
4
Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ
• vychází z rezoluce „o statistice ekonomicky aktivního obyvatelstva, zaměstnanosti, nezaměstnanosti a podzaměstnanosti.“
• přijata na 13. mezinárodní konferenci statistiků práce v říjnu 1982
• obsahuje komplexní definice a doporučení Mezinárodní organizace práce (International Labor Organization)
EKONOMIE
5
Nezaměstnaní
• všechny osoby 15leté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňovaly dále uvedené tři podmínky
1) nebyly zaměstnané2) hledaly aktivně práci - prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé
zprostředkovatelny práce, přímo v podnicích, využívaly inzerce, podnikali kroky k založení vlastní firmy, žádaly o pracovní povolení a licence aj.
3) byly připraveny k nástupu do práce, t.j., během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo zaměstnání ve vlastním podniku
• Pokud osoby nesplňují alespoň jednu ze tří uvedených podmínek, jsou klasifikovány jako zaměstnané nebo ekonomicky neaktivní.
EKONOMIE
6
Typy nezaměstnanosti
dle příčin, které ji způsobují• frikční – ta nejobvyklejší, ke které dochází při změně
zaměstnání• strukturální – reaguje na změnu v odvětvích v
ekonomice – vyžaduje rekvalifikace• cyklická – vázaná na hospodářský cyklus• sezónní – léto, Vánoce apod.
dle charakteru• dobrovolná• nedobrovolná
EKONOMIE
7
Trh práce
Wmzda
WE
LE
E
S – nabídka práce
DE – poptávka po práci
Lpráce
nezaměstnanost
nedostatek práce
EKONOMIE
8
Vznik dobrovolné nezaměstnanosti
Wmzda
WE
WF
LELFLG
F
E
S – nabídka práce
DE – poptávka po práciDF
S
Lpráce
EKONOMIE
9LF
Vznik nedobrovolné nezaměstnanosti
Wmzda
WE
WF
LELG
F
E
S – nabídka práce
DE – poptávka po práciDF
S
Lpráce
EKONOMIE
10
Míra nezaměstnanosti
LU
U
u
U = počet nezaměstnanýchL = počet zaměstnanýchU + L = pracovní síla
•nemá zaměstnání ≠ nezaměstnaný•podmínkou je, že si dotyčný bez práce zaměstnání aktivně hledá…
EKONOMIE
11
Zaměstnanost
• Zaměstnaní jsou všechny osoby 15leté a starší, které během referenčního týdne příslušely mezi placené zaměstnané nebo zaměstnané ve vlastním podniku.
• Není přitom rozhodující, zda jejich pracovní aktivita měla trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání.
• pojem práce je interpretován jako práce alespoň po dobu 1 hodiny v referenčním týdnu
• zahrnují i odměňované učně a pracující studenty, osoby v domácnosti a osoby s jinými mimoekonomickými aktivitami v referenčním týdnu ovšem zaměstnaní
• nezahrnují osoby na mateřské
EKONOMIE
12
Zaměstnanci
• všechny osoby s formální vazbou k zaměstnání bez ohledu na to, zda v referenčním týdnu skutečně pracovaly či nikoliv.
• formální vazba = pracovní poměr, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti a další smluvní vztahy
EKONOMIE
13
Podrobnější klasifikace
• územní – NUTS (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) • Statistickým úřadem Evropských společenství ve spolupráci s ostatními orgány EU pro potřeby
klasifikování jednotné unifikované struktury územních jednotek. Od roku 1988 je používána v legislativě EU, zejména pro úkoly spojené s čerpáním ze Strukturálních fondů EU.
• NUTS1 – ČR; NUTS2 – regiony soudržnosti; NUTS3 – kraje
• dle vzdělání - ISCED 97 (International Standard Classification of Education)• preprimární vzdělávání - vzdělávací programy předškolní výchovy. Jsou zde zahrnuty i osoby bez jakéhokoliv vzdělání.• primární vzdělávání - zahrnuje první stupeň základního vzdělávání, tj. ukončený 5. ročník základní školy.• nižší sekundární vzdělávání - obsahuje především druhý stupeň základního vzdělávání ukončený obvykle 9. třídou.• sekundární vzdělávání - zahrnuje odborné i všeobecné středoškolské vzdělání na středních odborných a všeobecných školách
a v odborných učilištích ukončené většinou maturitní nebo závěrečnou zkouškou. • postsekundární vzdělávání - pomaturitní kvalifikační a pomaturitní specializační a inovační studium • první stupeň terciárního vzdělávání - zahrnuje bakalářské a magisterské studijní programy• druhý stupeň terciárního vzdělávání - pokrývá terciární vzdělávací programy, které vedou k udělení diplomu vědeckého stupně.
• dle odvětví ekonomické činnosti - OKEČ• s ohledem na informační závazky České republiky vůči Evropské unii, OSN, Mezinárodnímu měnovému fondu a dalším
mezinárodním organizacím, vychází plně ze statistické klasifikace ekonomických činností EU (NACE)
• dle klasifikace zaměstnání – KZAM• konkrétní činnost, kterou pracovník vykonává (i když není jeho povoláním) a která je zdrojem jeho hlavních pracovních příjmů
EKONOMIE
14
Populace podle věku
0%
20%
40%
60%
80%
100%
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
1)20
0120
0220
0320
0420
0520
0620
07
65 a více let
15 až 64 let
0 až 14 let
EKONOMIE
15
Vývoj populace dle věkových kategorií
1 500,0
1 600,0
1 700,0
1 800,0
1 900,0
2 000,0
2 100,0
2 200,0
2 300,0
2 400,0
2 500,0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
1)20
0120
0220
0320
0420
0520
0620
07
15 až 29 let
30 až 44 let
45 až 59 let
60 a více let
EKONOMIE
16
Obyvatelstvo dle vzdělání
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
1)20
0120
0220
0320
0420
0520
0620
07
Vysokoškolské 5, 6
Střední s maturitou část3, 4
Střední bez maturity část3
Základní vzdělání a bezvzdělání 0, 1, 2
EKONOMIE
17
Pracovní síla v ČR podle krajů
2007
0,0 100,0 200,0 300,0 400,0 500,0 600,0 700,0
Praha, hl. m. Praha
Střední Čechy, Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Královéhradecký kraj
Pardubický kraj
kraj Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
Moravskoslezsko, Moravskoslezský kraj
EKONOMIE
18
Ekonomicky aktivní podle věku
0,0 10,0 20,0 30,0 40,0 50,0 60,0 70,0 80,0 90,0 100,0
65 a více let
15 až 19 let
60 až 64 let
20 až 24 let
55 až 59 let
25 až 29 let
30 až 34 let
50 až 54 let
35 až 39 let
40 až 44 let
45 až 49 let
EKONOMIE
19
Míra ekonomické aktivity dle vzdělání
21,78%
66,09%
65,91%
76,96%Základní vzdělání a bez vzdělání
Střední bez maturity
Střední s maturitou
Vysokoškolské
EKONOMIE
20
Zaměstnaní, nezaměstnaní (absolutně)
4620
4660
4700
4740
4780
4820
4860
4900
4940
4980
5020
1.Q.2006 2.Q.2006 3.Q.2006 4.Q.2006 1.Q.2007 2.Q.2007 3.Q.2007 4.Q.2007 1.Q.2008 2.Q.2008
čtvrtletí
200
240
280
320
360
400
440
480
520
560
zaměstnaní zaměstnaní - sezónně očištěné
nezaměstnaní nezaměstnaní - sezónně očištěné
nez
aměs
tnan
í
zam
ěstn
aní
EKONOMIE
21
EKONOMIE
22
Vývoj počtu nezaměstnaných v ČR
0,0
50,0
100,0
150,0
200,0
250,0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
1)20
0120
0220
0320
0420
0520
0620
07
15 až 29 let
30 až 44 let
45 až 59 let
60 a více let
EKONOMIE
23
Nezaměstnanost v ČR – 1993 až 2007
Česká republika - NUTS1 CZ0
0,0
50,0
100,0
150,0
200,0
250,0
300,0
350,0
400,0
450,0
500,0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
1)20
0120
0220
0320
0420
0520
0620
07
EKONOMIE
24
Nezaměstnanost podle krajů
0,0 10,0 20,0 30,0 40,0 50,0 60,0
Plzeňský kraj
Jihočeský kraj
Pardubický kraj
Královéhradecký kraj
kraj Vysočina
Liberecký kraj
Karlovarský kraj
Praha, hl. m. Praha
Zlínský kraj
Olomoucký kraj
Střední Čechy, Středočeský kraj
Jihomoravský kraj
Ústecký kraj
Moravskoslezsko, Moravskoslezský kraj
EKONOMIE
25
Kartogram
EKONOMIE
26
Míra nezaměstnanosti podle věku
0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0 30,0
15 až 19 let
20 až 24 let
25 až 29 let
30 až 34 let
35 až 39 let
40 až 44 let
45 až 49 let
50 až 54 let
55 až 59 let
60 až 64 let
65 a více let
EKONOMIE
27
Míra nezaměstnanosti podle vzdělání
0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0
Základní vzdělání a bezvzdělání
Střední bez maturity
Střední s maturitou
Vysokoškolské
EKONOMIE
28
Doba hledání zaměstnání
0,0 20,0 40,0 60,0 80,0 100,0 120,0
do 3 měsíců
více než 3 měsíce až 6měsíců
více než 6 měsíců až 1 rok
více než 1 rok až 2 roky
více než 2 roky
EKONOMIE
29
Odvětví ekonomické činnosti
0,0 200,0 400,0 600,0 800,0 1 000,0 1 200,0 1 400,0 1 600,0
Nezjištěno
Exteritoriální organizace a instituce
Činnosti domácností
Lesnictví, rybolov, chov ryb a souv. činnosti
Těžba nerostných surovin
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
Finanční zprostředkování
Zemědělství, myslivost a související činnosti
Ubytování a stravování
Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
Vzdělávání
Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezp.
Zdravotní a sociální péče, veterin. činnosti
Nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti
Doprava, skladování a spoje
Stavebnictví
Obchod, opr. motor. vozidel a spotřebního zboží
Zpracovatelský průmysl
EKONOMIE
30
Klasifikace zaměstnání
0,0 200,0 400,0 600,0 800,0 1 000,0 1 200,0
Nezjištěno
Příslušníci armády
Kvalifik. dělníci v zem. a les.(vč. příbuz. oborů)
Zákonodárci, vedoucí a řídícípracovníci
Nižší administrativnípracovníci (úředníci)
Pomocní a nekvalifikovanípracovníci
Vědečtí a odborní duševnípracovníci
Provozní pracovníci veslužbách a obchodě
Obsluha strojů a zařízení
Řemeslníci a kvalifik. výrobci,zpracovatelé, opraváři
Techn., zdravot. a pedagog.prac. (vč. příbuz. oborů)
EKONOMIE
31
Zaměstnaní cizinci
EKONOMIE
32
Nezaměstnanost v EU
EKONOMIE
33
Zaměstnaní v poměru k počtu obyvatel
EKONOMIE
34
Podíl ženské zaměstnanosti na počtu obyvatel
EKONOMIE
35
EKONOMIE
36
2. čtvrtletí 2008 ISPV - podnikatelská sféra PS-V0
Výsledky ke dni 8.9.2008
Hodinový výdělekv podnikatelské sféře České republiky
Medián hodinového výdělku ...................................................................…......115,70 Kč/hodIndex mediánu hodinového výdělku zaměstnanců
meziroční vůči 2. čtvrtletí 2007..................................................................................................................................................................108,2 %
Diferenciace
1. decil - 10 % hodinových výdělků menších než ........................................................................................................67,14 Kč/hod
1. kvartil - 25 % hodinových výdělků menších než ..........................................................................87,24 Kč/hod
Medián - 50 % hodinových výdělků menších než ..........................................................................115,70 Kč/hod
3. kvartil - 25 % hodinových výdělků větších než ..........................................................................157,19 Kč/hod
9. decil - 10 % hodinových výdělků větších než ..........................................................................221,25 Kč/hod
Průměr hodinového výdělku ...................................................................…......141,23 Kč/hod
Podíl zaměstnanců s podprůměrným
hodinovým výdělkem .......................................................................…...........67,2 %
60 80 100 120 140 160 180 200 220 240Kč/hod
EKONOMIE
37
Inflace
• růst cenové hladiny v čase• nebo-li pokles kupní síly peněz• zakládá se na tzv. cenových indexech• slouží jako informace k valorizaci důchodů asociálních
příjmů, pro nájemní smlouvy aj.
EKONOMIE
38
Indexy
• spotřebitelských cen (CPI)• stavebních prací• průmyslových výrobců• zemědělských výrobků• tržních služeb v produkční sféře
EKONOMIE
39
Typy inflačních měr
• vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu cen• vyjádřená přírůstkem indexu cen ke stejnému měsíci
předchozího roku• vyjádřená přírůstkem cen k předchozímu měsíci• vyhádřená přísrůstkem cen k základnímu období
EKONOMIE
40
Příčiny
• cenová hladina vyjadřuje vztah mezi celkovým množstvím peněz a celkovým objemem statků a služeb za které jsou směňovány
• nerovnováha mezi těmito objemy pak ústí v inflaci, resp. deflaci (pokles cenové hladiny)
Na straně poptávky- růst množství peněz (emitují centrální banky), deposita ovlivňují
úrokovými sazbami, obecně objem roste- objem trhu se nemění (úspory vs. spotřeba)
Na straně nabídky- vyšší mzdové náklady nebo náklady na zdroje- akomodace (reakce centrální banky na poptávkový impuls)
EKONOMIE
41
Poptávková inflace
• tzv. tažená poptávka
impulz• zvýšení spotřeby, investic, státních výdajů, exportu
podmínkou způsobení inflace• růst peněžní zásoby – akomodace (centrální banka)
zvýšení výdajů, investic klesá množství peněz v ekonomice vyšší úroky rozhodnutí centrální banky zvýšit množství peněz klesá jejich hodnota, klesá objem zboží, které je možné za ně pořídit
EKONOMIE
42
Nabídková (nákladová) inflace
impulz• zvýšení nákladů (mzdových, na zdroje, apod.)
neroste-li produktivita práce, ale rostou mzdy – znamená to vyšší náklady na mzdy vyšší cena produkce vyšší ceny zboží nezaměstnanost tlak na snížení mezd pokles cen
anebo….vyšší ceny zboží rozhodnutí centrální banky zvýšit množství peněz („méně bolestivé řešení“, „nepružnost mezd“) nárůst poptávky a cen