MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO
FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ
Katedra gymnastiky a úpolů
SPORTOVNÍ PŘÍPRAVA V THAJSKÉM BOXU PO PŘECHODU
DO VYŠŠÍ VÁHOVÉ KATEGORIE
Bakalářská práce
Autor práce: Tomáš Hron
Vedoucí práce: PhDr. Bc. Zdenko Reguli, Ph.D.
Brno 2008
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně a uvedl
veškerou literaturu i jiné zdroje, které jsem v ní použil.
V Brně dne 20. dubna 2008 Tomáš Hron
2
Děkuji všem, kteří se mnou spolupracovali při vypracování
bakalářské práce, poskytli mi potřebné materiály a cenné rady. Zvláště pak
děkuji vedoucímu této bakalářské práce PhDr. Bc. Zdenku Regulimu Ph.D.
3
OBSAH
Úvod...........................................................................................................................6
1. Charakteristika a rozdělení ringových bojových sportů..................................7
2. Historie a vývoj thajského boxu..........................................................................11
2.1 Tradiční thajský box...................................................................................11
2.2 Thajský box a současnost...........................................................................12
2.2.1 Amatérský thajský box....................................................................13
2.2.2 Profesionální thajský box................................................................13
3. Fyziologická charakteristika thajského boxu....................................................14
3.1 Morfologická charakteristika.....................................................................14
3.2 Hlavní zatěžované skupiny........................................................................14
3.3 Energetické zásobení organismu................................................................16
4. Stručná charakteristika základních technik v thajském boxu........................17
4.1 Bojový postoj.............................................................................................17
4.2 Techniky dolních končetin.........................................................................17
4.3 Techniky horních končetin.........................................................................19
4.4 Specifické techniky....................................................................................19
4.5 Obranné techniky.......................................................................................20
5. Cíl a metodika práce............................................................................................22
5.1 Cíl práce.....................................................................................................22
5.2 Metody výzkumu.......................................................................................22
6. Sportovní příprava a trénink v thajském boxu.................................................23
6.1 Obsah sportovního tréninku.......................................................................23
6.2 Etapy sportovního tréninku........................................................................24
6.3 Kondiční příprava.......................................................................................26
6.3.1 Vytrvalostní příprava......................................................................27
4
6.3.2 Silová příprava................................................................................31
6.3.3 Technická příprava..........................................................................42
6.3.4 Taktická příprava............................................................................43
6.3.5 Psychologická příprava...................................................................44
6.4 Regenerace.................................................................................................45
7. Analýza sportovní přípravy v letech 2005 – 2007.............................................47
Závěr..........................................................................................................................54
Použitá literatura.....................................................................................................55
Přílohy.......................................................................................................................56
5
ÚVOD
Thajskému boxu se věnuji od roku 1998, kdy jsem začal trénovat pod
vedením trenéra Karla Kaisera. Tento nádherný bojový sport mě uchvátil natolik,
že jsem se mu začal věnovat závodně a po několika letech jsem vstoupil do
profesionálního ringu. Své první zápasy jsem absolvoval ve váhové kategorii
82 - 85 kg. Tato váha mi zpočátku vyhovovala, ale později udržet ji mi dělalo
stále větší problém a po dohodě s trenérem jsme se rozhodli přejít postupně do
těžké váhové kategorie + 95 kg. Thajský box, neboli muay thai, klade vysoké
nároky na fyzickou přípravu, psychickou odolnost a disciplínu. Toto bojové
umění není jen o agresivitě, jak se mnozí mylně domnívají, ale o tvrdém tréninku
a vyžaduje pevnou vůli bojovníků zvládnout tréninkové dávky a jejich vysoké
nasazení. Ve své tréninkové přípravě jsem získával zkušenosti v zemích, jako je
kolébka tohoto sportu - Thajsko, kde jsem se účastnil tréninkových kempů.
V Chorvatsku jsem měl možnost trénovat spolu s Mirko Filipovičem (K-1, UFC,
Pride) a v neposlední řadě v Holandsku, kde se pravidelně připravuji pod vedením
bývalého vynikajícího závodníka a nyní trenéra Ivana Hipollita v klubu Vos gym
Amsterdam. Trénuji tady spolu s dalšími profesionálními zápasníky (Remy
Bonjasky - dvojnásobný vítěz K-1; Gilbert Yvel - K-1; Pride). Proto jsem si zvolil
téma Sportovní příprava v thajském boxu po přechodu do vyšší váhové kategorie,
kde mohu popsat tréninkové metody, které se v tomto sportu praktikují, a zúročit
své mnohaleté zkušenosti. Vzhledem k tomu, že na světě existuje mnoho škol a
systémů jak trénovat, mohou se názory a pohled na samotný trénink značně lišit.
Každý trenér musí zvolit nejvhodnější variantu tréninku takovým způsobem, aby
vyhovovala i jeho svěřencům a efektivita tréninku byla maximální. V podstatě by
se daly odlišit dva základní styly thajského boxu, které tvoří dvě největší velmoci
v tomto sportu, a to jsou ,,thajská škola“ a „holandská škola´´.
6
1. Charakteristika a rozdělení ringových bojových sportů
Bojové sporty, které se odehrávají v ringu, si mohou být na první pohled
v některých směrech velmi podobné. Ale každý má svá specifika, která ho od
ostatních odlišují a tím ho dělají jedinečným. V následující kapitole jsem se
pokusil stručně tyto bojové sporty popsat a charakterizovat.
Thajský box
Thajský box, neboli muay thai je asi 1000 let staré bojové umění, které se
vyvíjelo ve skutečných bitvách. Postupem času se z něho však stal bojový sport.
Bývá nazýváno uměním osmi končetin, protože jako zbraně slouží ruce, lokty,
chodidla a kolena. Svoji podobu bojového umění si však díky tradičním
zvyklostem, které k němu patří, jako tancování rituálu před zápasem, nošení
tradiční čelenky (mongom) a náramků na pažích (panung), si zachovává už jen v
některých zemích, například v Thajsku nebo Finsku. Jedním z tradičních znaků je
i hudba, která hraje při zápasech v muay thai na celém světě.
(Novotný, O., 2001)
Kickbox
V kickboxu se používají techniky nohou a rukou podobně jako v thajském
boxu. Údery jsou stejné jako v klasickém boxu i jejich použití, jen někdy jsou
povoleny i údery z otočky. Kopy jsou stejné jako v muay thai, včetně použití
nízkého kopu na stehenní sval.V kickboxu se používá jako úderová plocha i nárt.
Hlavním odlišujícím znakem je, že v kickboxu se soupeř nesmí uchopit a
klinčovat. Nejsou zde povoleny ani údery loktem a kolenem. Zápasy probíhají na
dvě až dvanáct kol po dvou minutách. Bojovníci mají na sobě trenýrky,
suspenzor, chránič zubů, rukavice a v amatérském ringu ochrannou přilbu a
chránič holení. Je odlišena forma boje light kontakt a semi kontakt, kde údery
nejsou vedeny plnou silou, ale jen maximálně na 50 %.
7
Full contact
Hlavním znakem je, že kopy se mohou provádět pouze od pasu výše,
včetně kopů z otočky. Základní kopy jsou kop stranou, přímý kop a půlkruhový
kop. Zápasníci k sobě stojí bokem a ne čelně jako v muay thai. Jsou povoleny
pouze podmety pod kolenem. Nesmí se používat údery loktem, kolenem a klinč je
rovněž zakázán. Jako úderová plocha při kopání se používá nárt. Ruce jsou rovněž
převzaty z klasického boxu a doplněny o úder z otočky backfist. Zápasí se v
saténových kalhotách a povinná výstroj je chránič holení, suspenzor, chránič zubů
a v amatérském ringu i přilba.
Box
U boxu se používají pouze údery rukou od pasu výše. Direkty, háky a
zvedáky. Zakázán je i úder z otočky, stejně jako všechny kopy a klinčování.
Předepsán je suspenzor, chránič zubů a u amatérů ochranná přilba. Ostatní sporty
postupně přebraly techniky rukou a upravily je podle svých potřeb.
Savate
Je francouzský bojový styl, který vznikl na přelomu 18. století. Zápasníci
jsou oblečeni v přiléhavém dresu a lehké obuvi. Používají se zde pěstní techniky,
které jsou velmi podobné boxu. Direkt, cross, uppercut, hák a zvedák jsou
základní techniky rukou. Mezi techniky nohou patří kop do holeně soupeře,
jednoduchý kop stranou, kop stranou s krokem, švihový půlkruhový kop a kop
patou. Při savate je kladen důraz na elegantní pohyby. Hlavním odlišujícím
znakem od muay thai je zákaz chytání soupeře, házení, strhávání, údery loktem a
kolenem. Údery na krk a genitálie jsou rovněž zakázány. Zápasníci mají na sobě
přiléhavý dres, lehkou obuv a rukavice, které jsou lehčí než boxerské. Soutěže
jsou rozčleněny do několika hmotnostních kategorií a zápasy jsou vypisovány do
několika dvouminutových kol.
(Weinman, W., 1997)
8
Čínský box
Čínský box, neboli Sanda, je bojový styl, který je velmi podobný
thajskému boxu. Vyvíjelo se původně z různých stylů čínských bojových umění.
Dnešní moderní soutěžní forma si ho upravila podle svých potřeb. Kopy a údery
jsou podobné jako v muay thai, s výjimkou používání loktů. Strhy a porazy jsou
naopak povoleny ve velmi široké míře oproti thajskému boxu. Zakázány jsou
údery na krk, genitálie, záda, nesmí se páčit soupeře a útočit na něj, když je na
zemi. Strhy se nesmí provádět tak, aby soupeř letěl k zemi po hlavě. Zápasí se ve
váhových kategoriích po několika kolech po dvou (většinou až třech) minutách.
Bojovníci jsou v trenýrkách a rukavicích, rovněž je předepsán suspenzor a chránič
zubů, u amatérů i přilba, tričko, ochranná vesta a chránič holení. Boje probíhají
v ringu a amatérské na asi 1 metr vyvýšeném zápasišti.
(www.wushucentrum/sanda/cz, čteno 25. 2. 2008)
Shoot boxing
Je bojový sport, který vznikl spojením kickboxu a wrestlingu v roce 1985
v Japonsku. Povoleny jsou údery, kopy, kolena, klinče, lokty a hody. Zápasí se v
kategoriích Začátečníci (Freshman) a Profesionálové (Expert) po třech až pěti
kolech po pěti minutách v různých váhových kategoriích. Bojovníci mají na sobě
boxerské rukavice, elastické kalhoty, suspenzor, chránič zubů a holení. U nás je
tento bojový styl prakticky neznámý. Do podvědomí se dostal hlavně díky
vítězství bojovníka Shoot boxingu Andyho Sovera v K-1 max. Od Muay thai se
odlišuje především technikami hodů, které jsou podobné wrestlingu a v thajském
boxu zakázány.
(www.wikipedia.org/wiki/Shoot_boxing, čteno 25. 2. 2008)
K-1
Je asi nejmladším bojovým sportem, vznikl kolem roku 1991 v Japonsku
jako možnost porovnat různé bojové styly. Nejdříve měla soutěž pravidla podobná
jako thajský box, s výjimkou použití loktů. Dnes je to styl velmi podobný
kickboxu, s možností použití úderů kolenem. Ruce jsou totožné s klasickým
boxem, kopy jsou povoleny také ve velké míře, otočky apod. Klinč je však
9
zakázán, soupeř se smí uchopit pouze jednou rukou, provést úder kolenem a zase
pustit. Pravidla se však poměrně často mění a záleží i na zemi, ve které daný
turnaj probíhá (např. ve Francii jsou kolena úplně zakázána). Bojovníci používají
pouze trenýrky, rukavice, suspenzor a chránič zubů. Pokud ovšem bojovníkův styl
vyznává kimono nebo jiný oděv, může v něm bojovník nastoupit. Zápasy jsou
pyramidového systému s vyřazovacím způsobem. Každý zápas trvá tři kola po
třech minutách s možností nastavení dvou kol při nerozhodném výsledku. Váhové
kategorie jsou pouze dvě, bez omezení a K-1 max. 72 kg. Dnes je to velmi
atraktivní sport, který v mnohých zemích předčí v popularitě klasický box.
10
2. Historie a vývoj thajského boxu
2.1 Tradiční thajský box a jeho vývoj
Thajský box je více než 1000 let staré bojové umění, které se vyvíjelo ve
skutečných bitvách. Thajské království dlouhá léta válčilo se sousedními kmeny
Barmánců, Khmérů a Vietnamců. Boj muže proti muži dával výhodu tomu, kdo
ho lépe zvládal. Od počátku byl thajský box určen k boji zblízka, jelikož se ukázal
jako účinná náhrada zbraní. Někdy je také nazýváno uměním osmi končetin,
protože jako zbraně se používají pěsti, lokty, holeně a kolena.
První velký vzestup thajského boxu se datuje k období vlády krále
Naresuana kolem roku 1584. V tomto období byl každý voják cvičen v umění
thajského boxu, aby byl schopen samostatně bojovat, a postupně se začaly rozvíjet
nové techniky. Další rozvoj probíhal za vlády krále Prachao sua, známého pod
jménem král Tygr. Byl velkým milovníkem thajského boxu a sám ho velice dobře
ovládal. Traduje se, že inkognito zápasil a porážel šampióny tehdejší doby.
Armádu cvičil tomuto umění a udržoval ji neustále připravenou. V té době dostal
thajský box přímo raketový vzestup. Zájem o thajský box byl obrovský, cvičili ho
lidé nejrůznějšího sociálního postavení, docházeli do táborů, kde se mu vyučovali
a trávili tak svůj volný čas. Začaly se pořádat zápasy a vítězové byli ve svých
vesnicích a městech uctíváni jako šampióni. Během vlády krále Rámy V. byly
pořádány turnaje a vítězové byli bohatě odměňováni a byly jim udělovány různé
vojenské hodnosti. Zápasy neprobíhaly v ringu, ale vždy na nějakém vhodném
prostranství.
Do dnešní podoby se přiblížily až později, když v Thajsku vládl Ráma VI.
Zavedl ring ohraničený provazy a měření jednotlivých kol. Ruce se omotávaly
konopnými provazy a jako chránič slabin se používala skořápka kokosového
ořechu.
Velké změny prodělal tento sport ve 30. letech 20. století, kdy se výrazně
modifikovala pravidla a tím dostal thajský box moderní podobu. Začaly se
používat kožené rukavice a zápasy trvaly maximálně pět kol po třech minutách.
11
V Bangkoku byly postaveny dva největší stadiony tohoto sportu, které jsou
dodnes funkční. Zápasy, které se v nich odehrávají, jsou velmi sledované. Ty
nejzajímavější zápasy přenáší televize a lidé je sledují po celém Thajsku.
(Novotný, O., 1997)
2.2 Thajský box a současnost
Během posledních deseti let prodělal thajský box obrovský rozmach a stal
se velmi populárním sportem v řadě zemí západní i východní Evropy. Byla
založena celá řada různých asociací, které se snaží pořádat turnaje především na
profesionální úrovni. Ovšem jejich velké množství zavinilo, že ne všechny jsou
kvalitní a úroveň některých tzv. profesionálních turnajů není příliš dobrá.
Mnoho proměn prodělala i pravidla, některé federace nedovolují zápasit
s lokty a klinč bývá časově omezen. Je to dáno tím, že především Evropané lokty
často odmítají z důvodů vyššího počtu zranění a nedostatečné připravenosti na
tyto techniky. Především u turnajů, kdy bojovník absolvuje více zápasů, je riziko
zranění vyšší a zabránilo by mu tak v dalším postupu.
Některé organizace začaly pořádat turnaje v tzv. Orientálním boxu, což je
velmi modifikovaný thajský box bez loktů a s velmi krátkým klinčem do pěti
sekund. Velmi úspěšnou a ve světě nejprestižnější organizací je K-1. Tato
organizace určuje celosvětový trend a mnoho bojovníků upravilo svůj styl právě
pro boj v K-1. Jedná se spíše o kickbox s koleny. Zmiňuji se o ní záměrně,
protože je největší ikonou v bojových sportech a mnoho výborných bojovníků pod
ní zápasí. Je to dáno její komerční silou, je schopna dobře zaplatit bojovníky a
nabídnout smlouvy na několik let. To si ostatní organizace nemohou dovolit.
Původní plná pravidla thajského boxu jsou tedy spíše výjimkou, kromě Thajska a
několika zemí, kde se dle nich stále zápasí (Rusko, Finsko, Česko a Slovensko).
12
2.2.1 Amatérský thajský box
Amatérský thajský box nemá ve sportovním světě velkou popularitu a není
o něm mnoho slyšet. Nejvýznamnější thajská asociace IFMA (International muay
thai federation) pořádá každý rok MS a ME. Zápasy probíhají v ochranných
přilbách, vestách, chráničích holení, loktů a kolen. Před zápasem se povinně
tancuje bojový rituál a během boje hraje tradiční hudba. Úroveň soutěže je vysoká
a thajská vláda se snaží o zavedení thajského boxu na OH. Proto udělala přesný
systém bodování podobně jak je tomu u klasického boxu. Světové turnaje pořádá i
řada dalších organizací (WKA, ISKA, WAKO), ale nespecializují se pouze na
thajský box, jejich součástí je více bojových disciplín.
2.2.2 Profesionální thajský box
Profesionální thajský box je v posledních letech velmi populárním a
sledovaným sportem. Především díky přenosům Eurosportu nejrůznějších turnajů.
U profesionálních zápasů nejsou povoleny žádné chrániče s výjimkou chrániče
zubů a genitálií. Bojovník do ringu nastupuje pouze v trenýrkách a
desetiuncových rukavicích. Dnes jsou mnohé zápasy a turnaje pořádány dle
moderních pravidel a rituál i hudba téměř vymizely, stejně jako některé tradiční
techniky (dlouhý klinč, lokty). Velmi populární je K-1 která, přestože není čistý
thajský box, tak zde zápasí mnoho vynikajících bojovníků a díky této soutěži se
thajský box dostal do podvědomí široké veřejnosti. Zejména díky bojovníkům,
kteří přešli z muay thai do k-1 (Buakaw por. Pramuk, Peter Aerts, Ernesto Hoost a
další).
13
3. Fyziologická charakteristika thajského boxu
3.1 Morfologická charakteristika
V thajském boxu probíhají zápasy v různých váhových kategoriích, tak se
zde uplatní větší množství somatotypů. Samozřejmě, že nejvýhodnější je vyšší
procento svalové hmoty (podíl vláken FO + FOG a SO je individuální dle typu
bojovníka) spojené s výškou, ale záleží na stylu bojovníka a jeho efektivitě.
Teoreticky by se dalo říci, že endomezomorfní typ je nejideálnější.
Procento tuku je individuální dle daného typu bojovníka i váhové kategorie. Větší
výška umožňuje daleko lépe prosazovat jednotlivé techniky. Ovšem není to
pravidlo. I bojovníci s větším podílem tukové složky a nižším vzrůstem se dostali
do světové elity (Mark Hunt, K-1 champion 2001).
Funkčně morfologická svalová charakteristika je dána jejich specifickým
zatížením, kladoucí vysoké nároky na úroveň silových schopností dynamických
statických i vytrvalostních v aerobním i anaerobním režimu práce.
(Havlíčková, L., 1993)
Věkem není thajský box téměř omezen, mohou ho pěstovat děti od 6 let
(Thajsko), ale i muži kolem 50. roku. Závodní kariéra u nižších vah končí kolem
35. roku a u těžších i po 40. roku (Ernesto hoost ve 42 letech finalista K-1).
3.2 Hlavní zatěžované svalové skupiny
14
Při thajském boxu je zatěžováno soustavně celé tělo a téměř všechny
svalové skupiny. Největší zatížení je při boji v klinči, kdy pracuje celé tělo. Záleží
i na stylu bojovníka a technikách, které preferuje. Svaly dolních končetin (postoj, techniky nohou, obrana, pohyb po ringu)
Přední strana stehna: m. iliopsoas, m. tentor fasciace latae, m.
pectineus, m. sartorius, m. gracilis, m. adductor pontus, m. rectus
femoris, m. quadriceps femoris, m. vastus medialis, m. vastus lateralis
Zadní strana stehna: m. glutaeus maximus, m. adductor magnus, m.
biceps femoris, m. gracilit, m. semitendinosus, m. semimembronosus, m.
caput longum, m. bicipitis femoris
Svaly horních končetin (techniky paží, obrana, klinč)
Přední strana: m. biceps brachii, m. brachialis
Zadní strana: m. triceps brachii
Předloktí: m. brachioradialis, m. pronator teres, m. flexor carpi radialis,
m. flexor i extensor carpi ulnaris, m. extenzor carpi radialis pontus, m.
anconeus, m. extensor digitorum, m. ex. carpi radialis brevis, dále všechny
svaly dlaně a hřbetu ruky
Svaly pletence ramenního (techniky paží, klinč, obrana)
■ M. deltoideus – všechny tři části
Svaly trupu a krku (držení těla, obrana, rotace trupu a zpevnění při úderech)
Svaly krku: m. splenius, m. longissimus, m. stternocleidomastoideus, m.
scaleni, m. semispinalis capitis
Svaly trupu
15
Přední strana: m. pectoralis major, m. intercostales, m. serratus
anterior, m. obligus externus abdiminis, m. rectus abdominis
Zadní strana: m. trapezius, m. rhomboideus major, m. longisimus
dorsi, m. supraspinatus, m. infraspinatus, m. latisimus dorsi, m. serratus
anterior, m. serratus posterior, m. spinalis
3.3 Energetické zásobení organismu
Thajský box se vyznačuje kolísavou intenzitou, většinou střední a
maximální zatížení, a tím i pracovního metabolismu. Jako zdroj energie jsou být
využívány všechny zdroje energetického krytí. ATP, CP s malou tvorbou laktátu,
při dynamických změnách (aktivita rychlostní do 15 s). ATP a CP a anaerobní
glykolýzu s vysokou tvorbou laktátu (rychlostně-vytrvalostní 15 - 50 s) například
při delších výměnách. Anaerobní a aerobní glykolýza s velmi vysokou tvorbou
laktátu (zatížení do 120 s) například při déle trvajícím vysokém tempu v kole.
Glycidy se střední tvorbou laktátu (oxidativní fosforylace) při středním zatížení
(2 - 11 min) Oxidativně glycidy a lipidy s malou tvorbou laktátu (11 - 60 min)
Při déle trvajícím zatížení nad 60 min jsou využity jako zdroj energie
převážně lipidy a glycidy bez tvorby laktátu. Například při turnajích, kdy spotřeba
energie probíhá i mezi zápasy, kdy se bojovník musí udržovat zahřátý.
(Havlíčková, L., 1997)
16
4. Stručná charakteristika základních technik v thajském boxu
4.1 Bojový postoj a pohyb
V thajském boxu je pouze jeden bojový postoj, z něhož můžeme provádět
všechny techniky. Dolní končetiny jsou přibližně na šířku ramen a levá nebo
pravá je předsunutá vpřed (záleží, zda je boxer levák nebo pravák). Špičky
směřují vpřed, nebo mírně ven, kolena jsou mírně pokrčená, pánev je podsazená a
záda mírně ohnutá (je to individuální, co komu vyhovuje). Hlava je mírně
sklopena tak, aby brada směřovala k hrudníku. Paže jsou skrčmo u hlavy a kryjí
obličejovou část hlavy, lokty jsou zhruba 10 cm před tělem.
Pohyb v thajském boxu vychází téměř vždy z toho, na kterou stranu se
chceme pohybovat, tou končetinou poté pohyb začínáme. Chceme-li se pohybovat
směrem vpřed, začneme pohyb přední nohou půlrokem vpřed a zadní nohu
přitáhneme tak, abychom si udrželi bojový postoj. Z toho vyplývá, že se
pohybujeme malými kroky. Pokud by se nám nohy překřížily, budeme hůře
reagovat na soupeře a techniky budeme provádět daleko obtížněji. Jiná situace je,
pokud si chceme do strany našlápnout záměrně a křižovat tak soupeře nebo
uplatnit některou techniku (například úder do kříže).
4.2 Techniky dolních končetin
Kopy
17
Jako úderová plocha se používá holení kost, což zaručuje tvrdost úderu a
širokou plochu zásahu. Důležité pro techniku kopu je rotace těla na stojné noze ve
směru kopu a tím přenesení energie do úderu. Kopy jsou vedeny několika
způsoby.
- přímý kop (stop kick) - můžeme jej kopat ze přední nohy, v tomto případě
slouží k zastavení soupeře, kop je mířen do oblasti břicha. Ze zadní nohy
(push kick) je používán pro útok a je veden do oblasti břicha nebo do
obličejové části hlavy.
- nízký kop (low kick) - kop je veden po oblouku s přední i zadní nohy a
útok směřuje na stehenní sval soupeře zevně nebo vnitřně
- kop na střední pásmo (round kick) - obloukový kop, který směřuje na trup
soupeře, nejlépe na poslední dvě žebra, v případě soupeřova dobrého
krytu může být záměrně veden na předloktí soupeře nebo na jeho biceps.
Kopeme jej z přední i zadní nohy.
- vysoký kop (high kick) - směřuje na hlavu soupeře a můžeme ho kopat
z obou dolních končetin.
Kopy kolenem
Kopy kolenem jsou velmi oblíbenou a nebezpečnou technikou, která je
možno využít k boji na krátkou, střední a dlouhou vzdálenost a pro boj v klinči.
Kop kolenem se provádí podobně jako kop nohou. Naskočená kolena jsou také
velmi oblíbenou technikou. Kopy kolenem jsou povoleny od kolen výše, tzn. na
celé tělo i na hlavu. Kolena můžeme provádět z obou dolních končetin.
- přímý kop kolenem - útok je veden na stehna, oblast břicha, hrudník a
hlavu
- obloukový kop kolenem - útok můžeme vést stehna, na žebra i hlavu, dle
toho v jaké pozici se soupeř nachází
18
- naskočené koleno - pro tuto techniku je nutné mít dostatečnou vzdálenost,
abychom se mohli odrazovou nohou co nejvíce odrazit a útok byl tak
efektivnější.
4.3 Techniky horních končetin
Boxerské údery
Techniky horních končetin jsou obdobné jako u klasického boxu, proto je
zde popíši jen velmi stručně. Všechny údery mohou být vedeny z místa nebo v
pohybu. Přímý úder (direkt) může být veden na hlavu i tělo soupeře Údery po
oblouku (háky) jsou používány na krátkou, střední i dlouhou vzdálenost v boji.
Jsou vedeny na tělo i na hlavu soupeře. Zvedáky jsou vedeny středovou osou těla
na bradu soupeře. U některých zápasů je povolen i úder z otočky (backfist). Často
je ovšem zakázán pro svoji nebezpečnost a obtížnou kontrolovatelnost.
Údery loktem
Úder loktem je jedna z typických technik muay thai. Používají se převážně
k boji na krátkou vzdálenost a jsou velmi nebezpečné.
Údery se provádějí třemi základními způsoby: úder vedený ze strany, ze
spodu a z vrchu. Je možné provádět i různé naskočené a křížové údery loktem a
údery z otočky, ty jsou ovšem spíše specialitou a záležitostí opravdu zkušených
bojovníků.
(Rebac, Z., 1993)
4.4 Specifické techniky
Klinč, strhy a hody
19
Klinč je jednou ze zvláštností, která odlišuje thajský box od ostatních
ringových sportů. Soupeře je možné uchopit za hlavu, kolem pasu nebo pod
pažemi přes hrudník a provádět s ním strhy (vychýlením soupeře do strany), které
mohou být zakončeny některou z úderových technik nebo porazy, kdy soupeř
končí na zemi. Všechny tyto techniky se mohou provádět pouze tak, že soupeře
strhneme švihem nebo přes koleno, nikoli přes bok jako v judu. Velmi důležitá je
práce nohou, musíme být neustále na přední části chodidel a okamžitě reagovat na
soupeřův pohyb. V případě útoku musíme rychle povolit od soupeře a provést
techniku (většinou koleno) a opět zkrátit vzdálenost tak, aby soupeř neměl
možnost na náš útok reagovat.
4.5 Obranné techniky
Obranné techniky rukou
Mezi základní obranné techniky patří blokování a srážení úderů (direktů)
dlaní nebo předloktím (háky a zvedáky), obdobně jako u klasického boxu. Pro
blokování kopů se běžně používá předloktí v celé jeho délce.
Velice účinné je blokovat kopy dlaní do kříže, např. když soupeř útočí
pravým round kickem, kop blokujeme pravou dlaní zhruba ve výšce loktu levé
paže. Eliminujeme tak zranění předloktí a daleko rychleji můžeme reagovat kontra
technikou.
Obranné techniky nohou
Jako základní obranné techniky používáme kryty holenní kostí. Nejvíce
jsou využívány proti nízkým kopům a někdy i proti kopům na střední pásmo.¨
Úhyby
Úhyby jsou bezkontaktní a obtížnější způsob úniku před úderem. Je třeba
velmi dobré načasování a předvídání pohybu soupeře. Úhyb je možné provádět
úhybem trupu do boku či záklonem.
20
Proti kopům je možné provádět úhyb záklonem (střední a vysoký kop)
nebo povolením ve směru kopu a jeho částečným blokováním dlaní. V případě
vysokého kopu je možné mírné ,,ponoření se“ pod kop. U nízkých kopů
provádíme úhyb mírným obloukem vzad nohou, na kterou je kop veden.
Další možné úhyby můžeme provádět na krátkou vzdálenost a v klinči
proti kolenům či úderům loktem, jedná se o složitější techniky, které zde nebudu
blíže popisovat.
Techniky, které jsem zde uvedl jsou nejběžnější a nejpoužívanější.
Existuje spousta dalších technik, které se vůbec nevyučují a dnes jsou známé
pouze z literatury. Některé specifické techniky se výjimečně používají a trénují
jen v thajských školách. Myslím, že pro Evropany nemají větší smysl, a proto je
zbytečné se jimi zabývat.
21
5. Cíl a metodika práce5.1 Cíl práce
Cílem práce je popsat sportovní přípravu v thajském boxu po přechodu do
vyšší váhové kategorie, kterou jsem absolvoval v roce 2005 - 2007. Popsat
jednotlivé tréninkové metody a jejich využití.
Mně nejvíce ovlivnily zkušenosti získané na tréninkových pobytech
v Holandsku – Vos gym Amsterdam. Tamní tréninkové metody mi zcela vyhovují
a zdají se mi nejlepší pro trénink v evropských podmínkách. Proto jsem se v této
práci zaměřil na popis tréninkových metod a poznatků získaných převážně v
Holandsku. Touto prací bych chtěl ukázat, jak trénovat a jakých metod lze využit
pro maximální efektivitu tréninku, která se osvědčila v mé přípravě. Tréninkové
dávky a zatížení musí být vždy úměrné technické vyspělosti a fyzické úrovni
cvičence. Jejich rozvrhnutí a správná volba tréninkových dávek záleží vždy na
trenérovi, který nás vede.
5.2 Metody výzkumu
1. Empirická metoda - na základě zkušeností získaných ve svém mnohaletém
působení v thajském boxu, jak po stránce tréninkového procesu, tak ze zkušeností
získaných v profesionálním ringu.
2. Intraindividuální výzkum.
22
3. Rozhovor - poznatky získané z konzultacemi s trenéry Karlem Kaiserem a
Ivanem Hyppolitem.
4. Prostudováním a četbou dostupné literatury daného problému a poznatky
získanými při studiu na Fakultě Sportovních studií v Brně.
6. Sportovní příprava a trénink v thajském boxu
6.1 Obsah sportovního tréninku
Dle Dovalila (2002) sportovní trénink chápeme jako plánovitě řízený
pedagogický proces, který má promyšlenou činností sportovců a trenérů zajistit
výkonnostní rozvoj. Systém sportovního tréninku můžeme vymezit jako účelné,
zdůvodněné uspořádání obsahu, prostředků a metod tréninku. Jeho cílem je zajistit
růst sportovní výkonnosti.
Obsah sportovního tréninku je tvořen převážně souborem pohybových
činností, které působí na organizmus sportovce a vyvolávají v něm změny, které
vedou ke zvyšování jeho sportovní výkonnosti.
(Král, P., 1985)
Obsah tréninku thajského boxu jako plně kontaktního bojového sportu
zahrnuje specifické požadavky na výkon sportovce a má vysoké nároky na
sportovní přípravu, která se skládá jak z části všeobecné, tak z části speciálně
rozvíjející a zahrnuje všechny složky sportovního tréninku (kondiční, technicko-
taktické, psychologické).
Rozvoj jednotlivých složek během tréninku můžou probíhat samostatně,
ale z velké části je trénink koncipován tak, že jsou jednotlivé složky spojovány. Je
23
to dáno specifikem tohoto sportu a rozmanitostí používaných tréninkových metod.
Velký důraz je kladen především na kondiční přípravu, která se skládá jak
z všeobecné části, tak zejména z části speciální. Z dobré kondiční připravenosti
vychází všechny další složky sportovního tréninku, které pak v samotném boji
jsou jí přímo podmíněny.
6.2 Etapy sportovního tréninku
Etapy sportovního tréninku se v thajském boxu nedají přesně rozdělit do
ročního tréninkového plánu. Počátek a délka jednotlivých etap je dána
individuální přípravou závodníka. Je to způsobeno nepravidelností turnajů a
soutěží, které jsou pořádány. Až na několik výjimek, jako např. K-1, která má na
rok sestavený harmonogram kvalifikačních turnajů na celý rok. Naplánování
tréninku je tedy zcela individuální záležitostí každého trenéra.
Z toho pak vychází i etapy a rozdělení samotného tréninku závodníka
během ročního cyklu. Obecně můžeme rozdělit tréninková období na: přípravné,
předzávodní, závodní a přechodné.
(Dovalil, 2002)
Přípravné období
Přípravné období má vytvořit základy budoucího výkonu a zajistit
předpoklady pro další růst výkonnosti. Hlavním úkolem tohoto období tedy je
zvýšení trénovanosti.
(Dovalil, 2002)
Toto období lze tedy považovat za nejdůležitější v roční přípravě.
Tréninkový plán nelze plně jindy zajistit, protože cíle a úkoly v dalším období
24
směřují jinam. Podcenění nebo zkrácení tréninku v přípravném období má
většinou za následek stagnaci výkonnosti.
(Dovalil, 2002)
Délka přípravného období v thajském boxu je různá a záleží na úrovni
závodníka. Pro většinu vrcholových závodníků je toto období v délce 8 - 12 týdnů
dostačující. Může být i delší nebo kratší, dle individuální potřeby sportovce.
Například dle speciálního zaměření přípravného období i vzhledem k jeho
aktuálnímu zdravotnímu stavu a naplánování dalšího zápasu.
Předzávodní období
Toto období zahrnuje časový úsek 2 - 4 týdnů, předchází prvním startům
v mistrovských soutěžích. V koncepci ročního tréninkového cyklu plní zásadní
úkol dosáhnutí vysoké sportovní formy. Ladění sportovní formy navazuje na
předchozí trénink v přípravném období.
(Dovalil, 2002)
Předzávodní období zahrnuje převážně trénink na lapy a sparing, který se
směrem k blížícímu se utkání zvolňuje. Závodník si tak vyzkouší nacvičené
kombinace a techniky pro nadcházející zápas. Poslední týden před utkáním se
tréninku věnujeme pouze jednofázově a hlavně tréninku na lapy. Tři dny před
utkáním je trénink spíše relaxační, kdy se věnujeme strečinku a stínovému boxu.
Nebo můžeme trénink vynechat úplně, ale vzhledem k dobré psychické i fyzické
pohodě je lehčí trénink velmi dobrý.
Závodní období
Do závodního období se soustřeďují soutěže, jeho hlavním cílem je
zhodnotit předchozí přípravu a prokázat nejvyšší výkonnost. Účasti v soutěžích se
stávají měřítkem úspěšnosti talentu i tréninku. Jsou nejen cílem tréninku, ale také
zdrojem další motivace.
(Dovalil, 2002)
25
Pro thajský box lze délku závodního období určit velmi obtížně. Záleží
vždy na aktuálním zdravotním stavu sportovce a naplánování jednotlivých zápasů.
Při optimálním stavu je možné absolvovat zápas 1x do měsíce. Pokud se nejedná
o turnaj, kdy je náročnost podstatně vyšší. Při vyšším počtu zápasů v měsíci může
dojít k přetížení sportovce a organismus se nestačí dobře zregenerovat.
Přechodné období
Po každém zápase v thajském boxu nebo turnaji je třeba krátké přechodné
období na rekonvalescenci. Vzhledem k tomu, že zápasy probíhají bez chráničů,
je třeba důkladně zregenerovat a zahojit vzniklá zranění, eliminovat
nakumulovanou únavu a co nejdůkladněji se zotavit. Délka regenerace je
individuální a odvíjí se dle náročnosti jednotlivých zápasů či turnajů. V případě,
že zápas ukončíme co nejdříve k. o., vyhneme se zranění a minimalizujeme dobu
zotavení. V průměru je to 1 - 2 týdny po zápase. V průběhu můžeme zařadit lehký
regenerační trénink (lehký běh, plavání, stínový box, lehký trénink na boxovacím
pytli). Po zápasové sezóně následuje přechodné období v délce 3 - 5 týdnů, opět je
délka dána individuálně.
Tréninkové cykly
Dle Dovalila (2002) roční tréninkový cyklus jako makrocyklus formuluje
svými požadavky pro jednotlivá období dlouhodobé záměry tréninkového
procesu. Tyto úkoly jsou rozpracovány do dílčích, časově kratších úseků -
střednědobých cyklů, mezocyklů. Struktura a obsah mezocyklů je dána
zvláštnostmi obsahu tréninku v různých obdobích ročního tréninkového cyklu,
závisí na dosažených změnách trénovanosti, zotavení a dalším.
Délka mezocyklů je různá dle naplánování jednotlivých zápasů, délkou
mezi nimi a speciálního zaměření tréninku. Vnějším znakem jsou jednotlivé
mikrocykly, které se neustále opakují nebo mění obsahově svoji náplň.
6.3 Kondiční příprava
26
Dovalil (2002) říká, že kondiční příprava, je jedna ze složek sportovního
tréninku, která se zaměřuje na ovlivnění pohybových schopností. Tyto schopnosti
patří k významným faktorům většiny sportovních výkonů, ve svém celku mají
také podstatný význam jako kondiční základ sportovní výkonnosti.
Kondiční příprava v thajském boxu se skládá z části obecné, ale i speciálně
zaměřené. U zkušenějších zápasníků je speciální část hlavní náplní tréninku.
6.3.1 Vytrvalostní příprava
Vytrvalost je schopnost sportovce vykonávat určitou pohybovou činnost
nebo řešit pohybové úkoly po určitou dobu, aniž se sníží jejich účinnost.
Vytrvalost se vyskytuje určitou měrou ve všech pohybových výkonech cyklického
necyklického charakteru. Dominuje u výkonů kde překonáváme dlouhé
vzdálenosti cyklickým pohybem. Je však velmi důležitá i u výkonů
s proměnlivostí tempa jako například box.
(Král, P., 1985)
V tréninku thajského boxu se věnujeme všem druhům vytrvalostní
přípravy. Základem je dlouhodobá vytrvalost, ze které vychází ostatní druhy
vytrvalosti (střednědobá, krátkodobá, rychlostní).
Obecná příprava
Zahrnuje cvičení, která působí na pohybový rozvoj všestranně. Základem
všeobecné přípravy je atletický trénink. Zejména běh je základ rozvoje kondiční
přípravy a je součástí tréninku po celý rok. V přípravném období zařazujeme běhy
v terénu s různou členitostí od rovinatého až po kopcovitý terén. Délka tratě je
různá a pohybuje se od 5 do 8 km, podle náročnosti tréninku, který po běhu
následuje. Součástí jsou i letmé sprinty za běhu o různé délce od 20 do 100 metrů.
Je zde využívána metoda intermitentního zatížení, která simuluje nepravidelný
rytmus zápasového tempa.
27
V předsoutěžním období se délka běhů zkracuje na maximálně 5 km a jeho
součástí jsou sprinty 30, 60 a 100 metrů. Jejich počet je závislý na aktuální
připravenosti sportovce a zaměření tréninku. Směrem k blížícímu se utkání se
délka sprintů zkracuje a přidáváme člunkové běhy a starty z místa.
Dalším prostředkem využívaným v obecné kondiční přípravě jsou různé
druhy přeskoků jednonož či obounož. Jako pomůcky využíváme lavičky,
medicinbaly, pneumatiky. Využíváme metodu intervalového tréninku v poměru
1:1 zátěž a odpočinek.
Speciální příprava
Tato část tréninku je jednou z hlavních částí celého tréninkového procesu.
Je zaměřena na rozvoj specifických dovedností tohoto sportu a zahrnuje i fáze
motorického učení.
,,Jde o soubor požadavků zaměřených na všestrannou přípravu závodníka
ve směru harmonického tělesného i duševního rozvoje”.
(Metodika boxu, 1972)
Trénink na pneumatice
Jako tréninková pomůcka je využívána pneumatika od nákladního
automobilu. Cvičenec je celou dobu na špičkách a provádí poskoky, je nucen
držet paže po celou dobu u hlavy. Simuluje tak bojový postoj a organismus je po
celou dobu cvičení v napětí. Délka cvičení je různá, většinou kolem dvaceti
minut.
Přeskoky přes švihadlo
Zde se používá metoda souvislého zatížení o různé délce. Délka je
individuální dle tréninkového plánu. Například 15 - 30 minut nebo 5 x 3 minuty
s minutovou přestávkou, kdy se využívá i intervalová či intermitentní metoda
zatížení. Na zvukový signál zvýšíme tempo přeskoků na maximum po určitou
dobu a na další opět zvolníme. Délka jednotlivých intervalů je od 10 do 30 s.
28
Trénink na boxovací pytel
Box. pytel je základní pomůcka v přípravě každého thajského boxera.
Základem je souvislá práce o určité intenzitě a tvrdosti úderů a kopů po dobu 2 - 3
minut s minutovou přestávkou. Pro zvýšení náročnosti můžeme přestávku zkrátit
na 30 s. To platí pro všechny metody rozvoje vytrvalosti v thajském boxu.
Trénink na boxovacím pytli můžeme provádět různými způsoby. Může být
zaměřen pouze na údery, techniky kopů nebo kompletní škálu technik thajského
boxu.
(Hyppolite, I., Holandsko, Vos Gym, 2007)
Příklady tréninku:
- údery jednotlivě na počty, 100x levý direkt, 100x pravý direkt, 100x levý hák,
100x pravý hák, 100x levý zvedák, 100x pravý zvedák, po každé sérii 200 úderů
následuje 30 s pauza. Údery provádíme maximální silou a rychlostí. Cvičení lze
provádět ve dvojicích a cvičenci se mění po 200 úderech. Tento trénink je
zařazován na konec tréninkové jednotky.
- jednotlivé kopy na počty, 100x levý low kick, 100x pravý low kick, 100x levý
round kick, 100x pravý round kick, 100x levý push kick, 100x pravý push kick,
lze přidat i kopy kolenem na pytel nebo high kick, po sérii 200 kopů můžeme
zařadit 30 s až 1 min, pauzu. V případě provádění ve dvojicích se cvičenci vymění
po 100 kopech. Tento trénink je zařazován na konci tréninkové jednotky. Kopy
jsou prováděny maximální intenzitou a silou.
- kombinace se střídáním se s partnerem, kdy se cvičenci během tří minutového
kola mění po jednotlivých kombinacích nebo na zvukový signál po 10 – 20 s.
Mezi koly jsou 30-60s pauzy a počet kol je různý. Každá kombinace i interval je
prováděn s maximálním možným úsilím, pokud není určeno jinak.
- souvislý trénink, na zvukový signál měníme kombinaci či prováděnou techniku.
Začínáme údery, po 45 s změna, pouze levý round kick, po 45 s pravý round kick,
29
kolena, kompletní techniky. Lze různě kombinovat i jednotlivé kombinace dle
potřeby a zaměření tréninku. Mezi jednotlivými koly 30-60s pauzy.
- souvislý trénink všech technik, kdy během tří minutového kola na zvukový signál
provedeme předem určenou kombinaci.
Trénink na lapy
Tato tréninková metoda je jedním ze základních prostředků v přípravě
každého závodníka. Slouží jak k rozvoji kondice, tak ke zlepšení techniky a
koordinace, kdy vás trenér vede a opravuje a odstraňuje případné nedostatky.
Určuje tempo, které během kola může libovolně měnit a techniky. Je to jedna
z nejnáročnějších tréninkových metod, vhodná především pro pokročilejší
závodníky vzhledem k velké náročnosti po fyzické i koordinační stránce. Délka
kol je 3 minuty s 30-60s pauzou. Počet je různý dle skladby tréninkové jednotky.
Intenzita tréninku je maximální, pokud není trénink zaměřen více na techniku.
Příklad tréninku:
- souvislý trénink na lapy kompletní škály technik thajského boxu
- pouze box údery
- pouze techniky nohou
- intervalový trénink, kdy poměr zátěže a odpočinku je 1:1
Cvičení ve dvojicích
Cvičení ve dvojicích je nezbytnou částí tréninku thajského boxera. Pro
rozvoj vytrvalosti lze použít velké množství variant cvičení. Trénink probíhá
většinou v 2-3minutových kolech s 30-60s pauzou.
Příklad tréninku:
- provádíme určené kombinace na partnera, kdy jeho rukavice slouží jako
lapy, intenzita je maximální. Kombinace jsou na počet nebo se partneři
mění na zvukový signál
30
- začínáme útok na partnera domluvenou technikou, který je v krytu a snaží
se vyblokovat co nejvíce úderů a přebírá útok domluvenou technikou
libovolně nebo na zvukový signál
- útočíme na partnera libovolnou technikou, on přebere útok libovolnou
technikou
- začínáme nepřetržitý útok na partnera, který je v krytu a na zvukový
signál partner přebere útok. Výměnu provedeme vždy po 15 s.
- sparing, kdy na zvukový signál provádíme jen určité techniky: 1) box.
údery, 2) klinč, 3) kompletní thajský box. Doba, kdy měníme styl je od 30
do 60 s.
- sparing v kombinaci s lapami: 1. min sparing, 2. min lapy, 3. min sparing
- sparing - jeden cvičenec pouze box. údery, druhý pouze kopy, na pokyn
trenéra se vymění
- klinč, po dobu celého kola včetně strhů i porazů
- volný sparing.
Kruhový vytrvalostní trénink
Délka i počet jednotlivých kol může být různá, dle aktuální připravenosti
sportovce a potřeb tréninkové jednotky. Během kola, které může trvat 8 - 20 min,
střídáme po jedné min jednotlivá stanoviště. Příklad: sparing, údery na box. pytel,
kopy na box . pytel, klinč s partnerem, lapy, kombinace na box. pytel, střídavě
s partnerem, sparing, lapy. Můžeme zařadit leh-sedy, kliky nebo dřepy pro
zvýšení intenzity a obtížnosti.
Můžeme libovolně kombinovat jednotlivá stanoviště i určit konkrétní
techniky na box. pytel nebo cvičení s partnerem. Základem je nepřetržitá práce po
určitou dobu.
31
6.3.2 Silová příprava
V thajském boxu je silový trénink důležitou součástí přípravy každého
zápasníka. Trénink se zaměřuje na všechny druhy silových schopností. Vysoké
nároky jsou kladeny především na silovou vytrvalost, rychlost a výbušnost.
Trénink maximální síly je vhodnější pro zápasníky těžší váhové kategorie. U
nižších váhových kategorií je trénink koncipován spíše na rychlost a výbušnost.
Absolutní síla
V mnoha sportovních specializacích je určující její hraniční úroveň. Je
důležitá i pro další silové schopnosti, protože částečně ovlivňuje sílu výbušnou a
vytrvalostní. Její stimulace patří k cílovým požadavkům na silový rozvoj vůbec.
K tomu přispívá i několik metod posilování, které mají za úkol ovlivnit
nitrosvalovou koordinaci, zapojením co největšího počtu svalových vláken a
zvětšením svalového průřezu.
(Dovalil, 2002)
Trénink absolutní síly je vhodný především pro zápasníky těžších
váhových kategorií (+ 80 kg). Tento trénink zařazujeme do začátku přípravného
období. Délka doby, kdy se věnujeme tréninku absolutní síly jsou zhruba 4 týdny.
Ovšem může být i delší dle individuálních potřeb tréninku. Absolutní síla má
velký význam při boji v klinči a při boji z blízka.
(Ivan Hyppolite, 2. 4. 2008)
Tréninkové metody:
Pro rozvoj absolutní síly se využívá převážně posilovacích cvičení obecně
známá, používaná i v ostatních sportovních disciplínách.
Metoda těžkoatletická
32
Metoda pro rychlý rozvoj absolutní a výbušné síly, bez podstatných
přírůstků svalové hmoty. Zátěž se pohybuje 75 - 80 % do 100 % maxima. Počty
opakování jsou 1 - 6 v 3 - 5 sériích. Doba odpočinku je 2 - 4 minuty dle stavu
trénovanosti.
(Král, P., 1985)
Metoda brzdivá
Jedná se o jednu ze základních metod rozvoje absolutní síly. Velikost
zátěže je vyšší, než jakou můžeme sami překonat (120 – 150 % maxima) a
překonáme ji pouze s dopomocí. Počet opakování je 1 - 3 ve 3 - 4 sériích. Tato
metoda se do tréninku zařazuje pouze doplňkově během přípravného období. (box
skripta)
Metoda opakovaných úsilí
Nejpoužívanější metoda pro zvětšení svalové síly a svalového objemu.
Pohyb se provádí plynule a tempo je střední.
(Král, P., 1985)
Počet opakování je 8 - 15 dle zvolené zátěže ve 3 - 4 sériích.
Úpolová cvičení
V thajském boxu se využívá především cvičení formou přetlaku
s partnerem. Po dobu 15 sekund se snažíme partnera odtlačit tak, abychom získali
prostor a mohli provést některou techniku (kop na hlavu). Po patnácti sekundách
se vyměníme s partnerem. Cvičení se provádí během tréninku vždy po 3minutová
kola s 30 - 60 s přestávkou tak, abychom byli nuceni vyvinout max. sílu i během
vytrvalostní práce.
Po skončení posilovací tréninkové jednotky vždy zařazujeme trénink na
box. pytli. To nám umožní uvolnit a protáhnout svaly, které se následkem
posilování zkracují, a pomáhá ke zlepšení rychlosti úderů. Intenzita a tvrdost
úderů je individuální dle stavu trénovanosti. Počet kol je 3 - 5 po 2 - 3 minutách
33
s 30-60s přestávkou mezi koly. V přípravném období trénink absolutní síly
zařazujeme 2 - 3x v týdnu dle náročnosti ostatních tréninkových jednotek.
Rychlá a výbušná síla
Ovlivňování rychlé a výbušné síly patří k nejobtížnějším úkolům. Problém
spočívá v požadované rychlosti provedení pohybu, v dosažení co nejvyšší svalové
tenze v nejkratším čase. Výbušnou sílu lze ovlivnit tréninkem absolutní síly
(metoda izometrická a opakovaných úsilí). Musí být však navozeny podmínky pro
svalovou činnost, především rychlost pohybu. Jejich společným znakem je
nejvyšší úsilí a maximální rychlost pohybu. Jedná se v zásadě o metodu
rychlostní, kontrastní a plyometrickou. (Dovalil, 2002)
Rychlá a výbušná síla je zaměřena k podpoře dalších schopností a daného
sportovního výkonu. Proto je ve svých projevech velmi různorodá a závislá na
charakteru sportovního výkonu. Cílem je tedy umožnit překonat odpor a
provedení daného pohybu maximální rychlostí.
(Král, P., 1985)
Při tréninku v thajském boxu se pro rozvoj rychlé a výbušné síly využívají
metody obecně známé a především metody speciálního tréninku.
Tréninkové metody
Obecné:
Rychlostní metoda (rychlostně silová m., m. dynamických úsilí)
- charakteristická rychlostí pohybu, která je vysoká až maximální
- velikost odporu je 30 – 60 % maxima
- délka cvičení je 2 - 15 s, tomu odpovídá i počet opakování
- délku odpočinku vymezují požadavky na obnovu energetických rezerv a
udržení nervosvalové vzrušivosti
- celkový objem není přesně vymezen a záleží na trénovanosti sportovce a
tréninkovém období
(Dovalil, 2002)
34
Z mých zkušeností se počet opakování pohybuje od 20 - 30 ve 4 sériích,
opět záleží na velikosti zátěže a aktuálním stavu trénovanosti.
Plyometrická metoda (m. reaktivní, m. rázová)
- předcházející excentrické protažení svalu umožňuje dosáhnout vysoké
tenze a také silového projevu v následné koncentrické činnosti
- zvýšenou tenzi před aktivním pohybem nám navozuje také předcházející
statická činnost svalu
- výška pádu a hmotnost určuje efekt (břemeno nebo vlastní hmotnost těla)
- důležitý je rychlý přechod k aktivnímu pohybu, koncentrace na provedení
ve vysoké rychlosti
- počty opakování se pohybují v rozmezí 5 - 10, dle trénovanosti a potřeb
tréninkové jednotky
Metoda imitovaných pohybů
- navozuje obdobný pohyb jako u závodní disciplíny
- velikost zátěže 20 – 40 %, počty opakování 14 - 20 bez poklesu rychlosti
pohybu
- opět záleží na stavu trénovanosti a druhu tréninkového období
(Král, P., 1985)
Po každém silovém tréninku následuje trénink na box. pytli nebo na lapy
3 - 5 kol po 2 - 3 minutách s přestávkou 30 - 60 s. Rychlost a frekvence úderů by
měla být maximální, intenzita dle individuální trénovanosti. Tento trénink je
zároveň pro rozvoj fyzické kondice.
Speciální tréninkové metody
Pro rozvoj rychlé a výbušné síly se používá velké množství metod, které
jsou především součástí speciální přípravy. Ve většině případů jsou ovlivňovány
zároveň tak, aby se co nejvíce přiblížily realitě sportovní disciplíny. Protože
pohyby v thajském boxu jsou vykonávány rychle a dynamicky, je tak koncipován
i samotný trénink. Jsou velice náročné i po stránce kondiční, proto jejich využití
35
závisí vždy na individuálním stavu trénovanosti. Je vždy na trenérovi a jeho úvaze
aplikovat tyto metody do tréninku stejně jako objem zatížení.
Trénink na boxovací pytel
Box s činkami o velikosti 1 - 3 kg (dle váhy sportovce)
- snaha o maximální intenzitu, rychlost i tvrdost provedení jednotlivých úderů
- délka cvičení je 1 min se zátěží, poté činky odložíme a pokračujeme bez zátěže,
kdy se snažíme o maximální rychlost a dynamiku pohybu
- počet kol je individuální (optimum je 5 kol) délka přestávek mezi koly je
15 – 30 s
- pro trénovanější sportovce délku kola prodloužíme na 1,5 min se zátěží a
1,5 min bez zátěže, optimální počet kol je 5. Délka přestávek mezi koly je 15 s
- můžeme dát i 10s přestávky vždy po 1,5 minutě
- tento trénink aplikujeme 1 – 2x týdně na začátku hlavní části tréninkové
jednotky, také podle dalšího tréninkového zatížení. Většinou následuje sparing
5 - 8 kol po 3 min.
- zařazujeme ho tak, aby se nekřížil s tréninkem v posilovně
- je vhodný jak v přípravném, tak předzápasovém období (nezařazujeme 2 týdny
před soutěží)
Box s činkami na určený počet opakování
- vždy trénujeme určený počet úderů (direkty, háky, zvedáky) se zátěží a stejný
počet bez zátěže
- například 50x levý direkt se zátěží, 50x bez zátěže, pravý direkt a následuje
minutová přestávka a pokračujeme háky a zvedáky
- můžeme aplikovat i variantu se zvyšováním počtu úderů, 30x direkt se zátěží,
30x bez zátěže, 30 s přestávka a pokračujeme 40 a 50 opakování, následuje 3 min
přestávka, pokračujeme háky a potom zvedáky
- tyto formy tréninků zařazujeme na konci tréninkové jednotky z důvodu větší
náročnosti
- velikost zátěže je od 1 - 3 kg dle individuální trénovanosti
36
Kombinace na zvukový signál nebo na počet
- na zvukový signál provedeme danou nebo libovolnou kombinaci (dle pokynů
trenéra) maximální rychlostí i silou
- tento trénink rozvíjí současně i reakční schopnosti
- trénink zařazujeme opět na konci tréninkové jednotky
Dřepy nebo výskoky a kopy
- provedeme určený počet dřepů nebo výskoků (10 - 20) a následují round kicky
(20 - 50), nejdříve levá končetina, potom to stejné provede partner a celé cvičení
se zopakuje na pravou končetinu
Intervalový trénink
- vždy po dobu intervalu se snažíme o maximální frekvenci i razanci
- délka intervalů je 5 - 20 s, doba odpočinku je 1:1 v poměru k zátěži
Trénink s partnerem
Kliky a údery na počet
- jako zátěž slouží pouze 16uncové rukavice, které jsou větší a těžší než rukavice
zápasové
- provádíme údery na partnera, jeho rukavice nám slouží jako tlumič úderů
- vždy provedeme určený počet kliků a na pokyn trenéra provedeme určený počet
úderů (3, 5, 7, 10, 12, 15). Direkty, háky, zvedáky.
- trénink zařazujeme na konci tréninkové jednotky
Kombinace na partnera na počet
- provádíme určené kombinace na partnera na rukavice kopy i údery
- provedeme určený počet jako u předchozího cviku na pokyn trenéra
- rychlost i dynamika úderů je maximální
Trénink na lapy
Box, údery se zátěží
- trénink je podobný jako na box. pytli s tím rozdílem, že intenzitu určuje trenér
- po dobu 1 min provádíme kompletní box. údery, poté 1 min bez zátěže
37
- počet kol 3 – 5, 30 s přestávka
- velikost zátěže je opět dle individuální trénovanosti a váhy sportovce (1 – 3 kg)
Kompletní trénink technik se zátěží
- stejný postup jako u předchozího cviku s tím rozdílem, že používáme i kopy
Údery na počet se zátěží
- můžeme kombinovat údery na počet se zátěží podobně jako na box. pytel
Údery na počet bez zátěže
- pouze jednotlivé údery například (100x levý i pravý direkt, 100x hák, 100x
zvedák), celkem tedy provedeme 600 úderů
- vždy po 200 úderech je pauza v délce 1 - 2 min
- snažíme se o maximální razanci a frekvenci úderů
- trénink zařazujeme na závěr tréninkové jednotky
Kopy na počet v kombinaci s dřepy
- provedeme určený počet dřepů nebo výskoků (10 - 20) a určený počet kopů na
levou i pravou končetinu (20 - 30)
- opět je snaha o maximální frekvenci i razanci kopů (dle stavu trénovanosti)
Určené kombinace na počet
- provádíme určené kombinace na lapy, podle pokynů trenéra na počet nebo po
určitou dobu
- mezi jednotlivými kombinacemi je krátká pauza (5 s)
Intervalový trénink
- vždy po dobu intervalu se snažíme o maximální frekvenci i razanci
- délka intervalů je 5 - 20 s, doba odpočinku je 1:1 v poměru k zátěži
38
Speciální část tréninku je co nejvíce přizpůsobená tak, aby se přiblížila
reálným pohybům při thajském boxu. Trénink je velmi často koncipován, aby
rozvoj rychlostních a dynamických schopností probíhal současně, při současném
zlepšování fyzické kondice. Trénink by měl být co nejnáročnější po stránce
fyzické i psychické.
(Hyppolite, I., Holandsko 2007)
Vytrvalostní síla
Vytrvalostní síla je déle trvající svalovou činností (koncentrickou,
excentrickou i statickou), kdy velikost zátěže nemůže být vysoká. Velikou roli
trénink absolutní síly, kdy její význam vzrůstá s velikostí překonávaného odporu.
(Dovalil, 2002)
Vhodná metoda rozvoje je metoda silově vytrvalostní a doplňkově metoda
opakovaných úsilí. Velikost odporu přizpůsobujeme tak, aby umožnila delší dobu
cvičení (asi 50 % maxima), počet opakování se pohybuje od 20 do 50 i více. Dle
velikosti odporu se následně aktivují různé typy svalových vláken, a tím se
částečně mění i adaptační efekt. Rychlost pohybu se velmi často odvíjí od
soutěžní struktury pohybů.
(Dovalil, 2002)
Kromě lokální a specifické stimulace svalů je cílem i ovlivnění systémů
pro vytrvalostní schopnosti (dýchacího a srdečně-cévního). Určující není pouze
odpor, ale i doba cvičení.
(Dovalil, 2002)
Metody rozvoje
39
Obecné:
Kruhový trénink - velikost zátěže je do 50 %, střídáme jednotlivé cviky po určitém
počtu opakování nebo po uplynutí stanovené doby cvičení. Celý tréninkový okruh
je absolvován 1 – 3x. Počet stanovišť je 8 - 10, na každém opakujeme jedno
cvičení. Cviky volíme nenáročné po technické stránce nebo již zvládnuté.
Varianty kruhového tréninku:
- rozvoj obecné vytrvalost (mnohonásobná opakování se zátěží o různé hmotnosti)
- rozvoj silové vytrvalosti (intervalová metoda s pevnými intervaly odpočinku)
Tato metoda se v thajském boxu velmi často využívá, kdy poměr zátěž-odpočinek
je 1:1
- rozvoj silových a rychlostních schopností ve spojení s jinými komponentami
(intervalová metoda s krátkými intervaly odpočinku)
(Král, P., 1985)
Speciální
Cvičení ve dvojicích
Kliky, přenesení partnera a údery na počet
- po provedení kliků chytneme partnera kolem pasu a přeneseme jej po tělocvičně
tam a zpět (asi 20 - 30 m) a následně provádíme určený počet úderů opět vždy
direkt, háky, zvedáky (optimálně 50 - 100 úderů v každé sérii)
- cvik zařazujeme na závěr tréninku a je velmi náročný i na psychickou odolnost
Kliky a údery na počet
- jako zátěž slouží pouze 16uncové rukavice, které jsou větší a těžší než rukavice
zápasové
- provádíme údery na partnera, kdy nám jeho rukavice slouží jako tlumič úderů
- vždy provedeme určený počet kliků (10 - 20) a určený počet úderů (30 - 100)
- například 10x klik, 100x direkt střídavě levá, pravá; potom partner to stejné,
následují háky a zvedáky
- trénink opět zařazujeme na konci tréninkové jednotky
40
Dřepy a kopy na počet
- provedeme určený počet dřepů (10 - 20) a pokračujeme kopy na partnera (round
kick) 30 - 50 levou i pravou končetinou
Leh-sed v kombinaci s údery na počet
- partner nám zasedne chodidla a provádíme leh-sedy a současně direkty, háky
nebo zvedáky na partnerovi rukavice vždy určený počet nebo na časový limit
Cvičení na boxovací pytel
Kliky a údery na časový limit
- po určitý časový úsek provádíme kliky (15 - 30 s), následují údery (direkty,
háky, zvedáky) po dobu 30 - 60 s
- mezi jednotlivými koly je vždy 30 - 60 s přestávky
Dřepy a kopy na časový limit
- cvik je podobný jako předchozí, během časového úseku 15 - 30 s provádíme
dřepy a následují kopy (round kick) 30 - 60 s
Údery s cvičební gumou
- cvičební gumu připevníme a druhý konec uchopíme do ruky tak, abychom mohli
provádět údery jednotlivě nebo obě paže současně
- dle toho jakou zátěž požadujeme, volíme sílu cvičební gumy
- cvičení vždy na časový limit optimálně 3 min s 30-60s přestávkou.
- pokud cvičíme každou paži zvlášť, je délka cvičení 1- 1,5 minuty
- cvičení je možno provádět na box. pytel nebo do vzduchu
- počet kol je individuální, většinou 3 - 5
Kopy s cvičební gumou
41
- cvik je podobný jako předchozí, cvičební gumu upevníme ke kotníku tak,
abychom mohli provádět kopy
- kopy opět můžeme provádět na box. pytel nebo do vzduchu
- počet kol je individuální dle potřeb tréninku 3 - 5
Box s činkami o velikosti 1 - 3 kg (dle váhy sportovce)
- cvik je prakticky totožný jako u rozvoje rychlé a výbušné síly, protože
požadavky na silovou vytrvalost jsou vzhledem k délce cvičení velké
(Hyppolite, I., 2007)
Kopy na boxovací pytel po předchozím běhu
- po absolvování běžeckého tréninku následuje trénink kopů (low kick, round
kick, push kick), 100x na levou i pravou končetinu (celkem 600 kopů)
- tento trénink vzhledem ke své náročnosti zařazujeme do tréninku na konci týdne
Trénink na lapy
Trénink na lapy provádíme obdobně jako trénink na box. pytel. Je možno
kombinovat kliky-údery, kopy-dřepy, atd., záleží na kreativitě trenéra a potřebách
tréninkové jednotky, jakou variantu cvičení zvolíme.
6.3.3 Technická příprava
Thajský box, podobně jako box, jsou sportovní odvětví, která jsou
charakteristická vzájemným působením sportovců při měnících se podmínkách
pohybové činnosti. Pro zvýšení efektivity, ekonomie, síly, rychlosti a dalších
pohybových schopností je kvalitní sportovní technika velmi důležitá. Získání
dobré sportovní techniky je velmi složitá úloha, hlavně tam kde se jedná o
přesnost ve stále měnících se podmínkách. (Král, P., 1985)
U technického tréninku procházíme všemi částmi technické přípravy:
hrubá koordinace, jemná koordinace, stabilizace a variabilita (Dovalil, 2002).
42
Učení začíná nácvikem nejjednodušších technik a přechází postupně
ke složitějším dle technické vyspělosti cvičence. Přestože si každý zápasník
postupně vytvoří vlastí bojový styl, je nutné se od počátku naučit všechny
techniky dobře provádět po technické stránce.
Metody rozvoje
Nácvik ve dvojicích
Cvičení ve dvojicích je základní metodou technického rozvoje bojovníka.
Nácvik začíná u nejjednodušších technik a kombinací a bojových akcí, postupně
směřuje k pohybově i koordinačně náročnějším. Stejně tak rychlost pohybu je
postupně zvyšována, dokud nedojde k automatizaci požadované techniky.
Trénink na boxovací pytel
Nacvičujeme jednotlivé techniky a kombinace dle požadavků tréninkové
jednotky. Rychlost, tvrdost úderů a intenzita provedení jednotlivých kombinací je
závislá na úrovni technické vyspělosti.
Trénink na lapy
Tato tréninková metoda je velmi vhodná z důvodů neustálé kontroly
trenéra nad cvičencem a okamžitým opravováním chyb, které je nutno odstraňovat
hned od počátku. Chybně naučená technika se později velmi obtížně odstraňuje.
Stínový box
Nácvik jednotlivých technik do vzduchu, kde si představujeme
imaginárního soupeře. Velmi vhodné je provádět stínový box před zrcadlem, kde
se vidíme a uvědomujeme si případné technické chyby.
6.3.4 Taktická příprava
,,Taktickou přípravu chápeme jako proces osvojování a zdokonalování
vědomostí, dovedností, schopností postupů, které umožní sportovci vybírat v každé
43
sportovní situaci optimální řešení a toto řešení úspěšně prakticky realizovat”.
(Dovalil 2002)
Při boji v thajském boxu hraje taktika významnou roli hlavně
v profesionálním ringu, kde se soupeři znají a mají k dispozici množství materiálu
se záznamy soupeřových zápasů. Proto dobře zvolená taktika může mít
rozhodující vliv na výsledek utkání. Od toho se pak odvíjí i příprava na utkání,
vhodný výběr sparing partnera s podobným stylem, technikou, výškou popřípadě
bojovým střehem (levý, pravý) jako má soupeř. Nácvik jednotlivých bojových
akcí s partnerem na lapy a box. pytlel. Veškerý trénink a nácvik je koncipován
tak, abychom byli komplexně připraveni na soupeřův styl (pokud jej známe a
máme možnost nastudovat). V případě, že soupeře předem neznáme, je nutné
přečíst jeho styl v úvodním kole utkání a spolu s trenérem zvolit vhodnou strategii
a taktiku boje. Výběr optimálního řešení situace se také odvíjí od celkové
připravenosti bojovníka po stránce vytrvalostní, silové i technické.
6.3.5 Psychologická příprava
,,Psychologická příprava znamená cílevědomé využití psychologických
poznatků k prohloubení efektivity tréninkového procesu. Cílem psychologické
přípravy sportovce je na základě psychologických poznatků zvýšit účinnost
ostatních složek sportovního tréninku a v soutěži stabilizovat výkonnost na úrovni
dosaženého stavu trénovanosti”.
(Dovalil, 2002)
Psychologická příprava hraje velmi významnou roli v tréninkovém
procesu každého bojovníka. Od dobré psychické přípravy se odvíjí celý finální
výkon sportovce, aby byl schopen uplatnit to co natrénoval. K tomu, aby byl
bojovník dobře psychicky připraven, přispívá více faktorů, například
temperament sportovce, který velmi ovlivňuje chování v psychicky náročných
situacích. Proto i přístup k přípravě musí být individuální a trenér musí zvolit
vhodné prostředky pro motivaci a navození dobrého psychického stavu sportovce.
44
Metody psychické přípravy
Modelový trénink
Snaha navodit v tréninku podobné podmínky i situace jako při soutěži. Zde
se uplatní kreativní schopnosti trenéra o navození obtížnějšího stavu během
tréninku.
- sparing se zkušenějšími zápasníky
- střídání sparing partnerů během kola
- výměna sparing partnerů z jiných klubů
- sparing v cizím prostředí (v jiném klubu)
- omezení při sparingu jen na některou techniku (soupeř může vše)
- vkládání fyzicky náročných cvičení během sparingu (kliky, dřepy, atd.)
- sparing v cizím prostředí se zkušenějšími zápasníky
- vkládání fyzicky náročných cvičení na konci tréninku, kdy je sportovec
vyčerpán (podobně jako v závěru utkání)
- střídání sparing partnerů během kola nebo každé kolo, kdy jsme nuceni při
značné akumulaci únavy pracovat s plně zotaveným soupeřem
Zdokonalování psychické odolnosti sportovce probíhá i v dalších formách
tréninku. Například běh do dlouhého kopce nás nutí pracovat a pokračovat i přes
velké vyčerpání. Zrychlení v závěru a udržení vysokého tempa při běhu stanovené
tratě není jen otázkou tréninku fyzické kondice, je to i součást psychického
tréninku. Podobně je tomu i při tréninku na box. pytli nebo na lapy v závěru
tréninkové jednotky, kdy nás trenér povzbuzuje a tím motivuje i přes
nakumulovanou únavu k maximálnímu výkonu.
(nadhraniční trénink, Dovalil 2002).
6.4 Regenerace
Regenerace je velmi důležitou součástí tréninkového procesu. Od její
kvality se pak odvíjí i samotný výkonnostní růst. V thajském boxu se metody
regenerace neliší od metod používaných v jiných sportovních disciplínách.
45
Aktivní regenerace jsou všechny vnější záměrné, cílené zásahy k urychlení
zotavení po předešlém fyzickém výkonu.
- uvolnění po tréninku lehkým výklusem
- lehký stínový box
- strečink
- klasické masáže se zaměřením na nejvíce namáhané svalové partie
- masáže pomocí měkkých technik na odstranění a uvolnění napětí
v namáhaných svalových partiích a odstranění kloubních blokád
- hydroterapie
- magnetoterapie
Pasivní regenerace je činnost organismu, kdy se hodnota všech energetických
zdrojů vrátí do původních hodnot nebo je převýší (superkompenzace).
- kvalitní spánek (7 - 8 hodin)
- odpočinek (vyloučení fyzické aktivity)
Součástí regenerace je i výběr vhodného stravovacího režimu. Zvolení
jídelníčku tak, abychom stravou přijali dostatečné množství všech látek, které nám
pomohou zvládnout následný fyzický výkon (sacharidy, tuky, bílkoviny,
minerální látky, apod.). Protože nejsme schopni přijmout dostatek těchto látek při
velkém energetickém výdeji, je nezbytně nutné jejich příjem doplnit formou
potravinových doplňků.
46
7. Analýza sportovní přípravy v letech 2005 - 2007
Sportovní příprava a trénink v roce 2005 - 2007 byla zaměřena především
k postupnému nabírání svalové hmoty spojené s přechodem do vyšší váhové
kategorie do 90 kg a dále pak + 95 kg. Současně s přibíráním svalové hmoty byl i
rozvoj fyzické připravenosti po stránce vytrvalostní i silové. Změna váhové
kategorie byla již nevyhnutelná z několika důvodů. Největší problém pro mě
spočíval v udržení stabilní hmotnosti na 85 kg a náročné upravování hmotnosti
před soutěží, protože moje normální hmotnost se pohybovala kolem 88 - 90 kg.
Dalším významným faktorem byla neustále větší popularita turnajů v těžké
váhové kategorii + 95 kg a nedostatek zápasových příležitostí ve váze do 85 kg.
Tyto okolnosti zapříčinily, že jsme se s trenérem rozhodli pro změnu váhové
kategorie. Trénink byl upraven a přizpůsoben tak, aby se moje příprava
zaměřovala na přibírání kvalitní svalové hmoty a rozvoj fyzické připravenosti po
stránce vytrvalostní i silové.
2005
V tomto roce byl trénink zaměřen jen k pomalému přírůstku svalové
hmoty a zlepšení kondiční připravenosti. Po půl roční přípravě bylo naplánováno
několik zápasů ve váhové kategorii do 90 kg. Můj týdenní tréninkový plán se
47
skládal z 9 – 10 tréninkových jednotek. Pondělí až pátek jsem absolvoval dvě
tréninkové jednotky každý den a následovaly dva dny volna. Hlavním cílem
v tomto období bylo naučit se pracovat se stabilní hmotností kolem 90 - 93 kg jak
po stránce fyzické, tak koordinační.
1. zápas
První zápas ve váhové kategorii do 90 kg podle pravidel K-1 na tři kola po
třech minutách byl naplánován na konec června 2005. Můj soupeř byl Daniel
Waciakovski , zápasník především v kick boxu a K-1. Soupeře jsem znal z mnoha
předchozích turnajů, byl to zlatý medailista z MS (WKA) a několikanásobný
MČR. V tomto zápase jsem se cítil velmi dobře po stránce psychické i fyzické a
bez problému jsem jednoznačně zvítězil na body. V této váhové kategorii bylo
nutné absolvovat ještě několik zápasů a vyzkoušet více soupeřů.
2. zápas
Druhý zápas byl domluvený na září 2005 do marocké Marakeshe. Jednalo
se o pyramidový turnaj. Můj soupeř do prvního zápasu byl holandský bojovník
marockého původu, o němž jsem neměl žádné informace. Tento zápas se
odehrával ve velmi rychlém tempu, opět jsem se cítil velmi dobře po fyzické
stránce a zápas jsem vyhrál i přes počáteční nervozitu v úvodu zápasu (značná
podpora publika domácího bojovníka) a postoupil do druhého boje. Bohužel jsem
si během zápasu způsobil zlomeninu karpální kůstky na pravé paži, tak jsem
musel z turnaje odstoupit.
3. zápas
Tento zápas byl domluven již deset dní po druhém zápase. Jednalo se o
start na prestižním turnaji Superleague ve Vídni. Velmi populární turnaj, který byl
vysílán přímým přenosem na stanici Eurosport. Prestiž tohoto turnaje byla pro mě
natolik motivující, že jsem do turnaje nastoupil i se zlomenou karpální kůstkou.
Soupeř byl rakouský zápasník David Keclik, kterého jsem v minulosti porazil Ko
na MS v Itálii. V tomto zápase jsem byl velmi nervózní a nedařilo se mi
dominovat. Bylo to způsobeno premiérou na takto velkém turnaji i pocitem, že
48
nejsem zdravotně zcela v pořádku. Zápas jsem prohrál na body. Po tomto utkání
následovala rekonvalescence a důkladné zhojení zlomeniny a tím i absence zápasů
na několik měsíců.
2006
V tomto roce se moje váha pohybovala kolem 98 kg. Prvotním cílem bylo
naučit se s touto hmotností pracovat po fyzické i koordinační stránce. Počátky
byly opravdu velmi těžké a bylo pro mě velmi náročné si na novou váhu
přivyknout vzhledem k vysoké fyzické náročnosti. Během několika měsíců se
začal cítit dobře a zvykl jsem si pracovat s přibranou hmotností a díky výše
popsaným tréninkovým metodám se moje fyzická zdatnost zvýšila a zároveň jsem
zvýšil svoji technickou úroveň. Po osmi měsících tréninkové přípravy byl
naplánován další zápas, tentokrát ve váhové kategorii do 100 kg.
1. zápas
První zápas, byl naplánován na konec dubna ve Vídni na turnaji
Superleague. Můj soupeř byl Lazar Tomic z Rakouska a neměl jsem o něm příliš
informaci. Z předchozího turnaje jsme věděli, že je spíše preferuje techniky rukou.
Od toho se odvíjela i naše strategie. Držet soupeře na distanc a zpracovávat ho
nízkými kopy, při zkrácení vzdálenosti kontrovat kopy kolenem. Před tímto
zápasem jsem trénoval novou techniku - kop na hlavu ze zadní nohy na krátkou
vzdálenost s odstoupením přední nohy a přenesením těžiště na ni. Samotný zápas
se vyvíjel jak jsem předpokládal. Soupeř nastoupil tvrdými box. kombinacemi.
Zkrátil jsem vzdálenost a kontroval ho koleny a nízkými kopy. Asi v půlce 1. kola
jsem vyzkoušel natrénovanou kombinaci, která pěkně vyšla. Zápas jsem ukončil
k. o. Po psychické stránce jsem se cítil dobře a na novou váhovou kategorii jsem
si začal dobře zvykat. Bylo nutné dále zvyšovat kondiční připravenost, proto se
další zápas plánoval až po letní přípravě
2. zápas
Další zápas podle pravidel K-1 jsem měl domluvený v Rusku v září 2005.
Můj soupeř byl dobře známý ruský zápasník, kterého jsem měl možnost vidět na
49
několika turnajích. Nebyl nijak dobře technicky vybaven, ale jeho parametry 130
kg a 205 cm výšky mluvily za vše. Měl několik zkušeností ze startů na
kvalifikacích K-1 a MS.
Strategie na zápas byla, být neustále v pohybu a útočit na soupeře z větší
vzdálenosti tak, aby měl problém mě zasáhnout. Techniky, které jsem trénoval,
byly křížové údery. Nášlapem levé nebo pravé nohy a úder hákem do kříže. Vývoj
zápasu tentokrát bohužel neprobíhal zrovna ideálně. Soupeř mě neustále tlačil a
zkracoval vzdálenost. Sice jsem ho úspěšně kontroval nízkým kopem na stehno,
ale bohužel to nestačilo. Na mém špatném pohybu se podepsala velmi kluzká
podlaha ringu, která mi nedovolovala se zapřít a lépe kontrovat. Neustále mi
podkluzovala. Přesto, že mě soupeř téměř čistě nezasáhl, tak měl optickou
převahu a prohrál jsem na body po pěti tříminutových kolech.
Můj závěr k tomuto zápasu je, že příprava i taktika byla dobrá i psychicky
jsem se cítil během celého zápasu velmi dobře i přes to, že se mi nedařilo 100%
prosazovat svoji taktiku. Bohužel mě tentokrát zradilo technické vybavení ringu.
3. zápas
Třetí zápas jsem měl již 12 dní po druhém zápase. Byl to pyramidový
turnaj v Německu. Měla to být moje první zkušenost na pyramidovém turnaji
v těžké váze v K-1. Zápasy probíhaly vyřazovacím způsobem a v turnaji bylo osm
zápasníků. Příprava nebyla již nijak specifická, jednak to bylo dáno krátkou
dobou mezi zápasy a také i tím, že jsem soupeře neznal. Do prvního zápasu jsem
si vylosoval, německého soupeře, který byl asi o půl hlavy menší. Jelikož losování
probíhalo těsně před turnajem, tak nebylo tolik času plánovat nějakou taktiku a
bohužel bylo i málo času na rozcvičení, protože jsem nastopoval do prvního
zápas. To se malinko projevilo v úvodu zápasu, protože jsem byl málo rozehřátý.
Průběh byl ale celkem jednostranný, držel jsem soupeře na distanc a zpracovával
ho kopy a údery, při zkrácení vzdálenosti jsem ho zastavil kopem kolenem.
Několikrát jsem ho během tří kol, na které byl zápas vypsán, poslal do počítání a
zápas jsem jednoznačně vyhrál na body. Bohužel dále turnaj nepokračoval, byl
z technických důvodů v půlce zrušen.
50
4. zápas
Pyramidový turnaj v Německu podle pravidel K-1. Protože mě to bylo
nabídnuto pouze 7 dní před turnajem, tak jsem šel z plného tréninku bez speciální
přípravy. Do 1. zápasu mi nenastoupil soupeř, nevím z jakého důvodu, tak jsem
postoupil rovnou do druhého bez boje, což mě velmi mrzelo. Druhý soupeř, byl ze
Slovenska, výškově i váhově velmi podobný mně. Zápas trval jen několik vteřin,
po tvrdém kopu na nohu soupeř zápas vzdal. Do třetího duelu, mě čekal Bělorus,
který byl velmi dobrý boxer, dva předešlé soupeře „knockoutoval“ v prvním kole
během několika sekund. Nahrávala mně malá výšková převaha, kterou jsem
využil a soupeře neustále okopával z přední i ze zadní nohy a nedovolil mu rozjet
jeho box. kombinace. Ve druhém kole jsem si více věřil a několikrát jsem ho
zasáhl rukou a dostal ho do počítání. Třetí kolo probíhalo podobně, soupeře jsem
tlačil a zasáhl ho kopem z otočky na hlavu, po kterém byl počítán a zápas byl
ukončen. Přestože jsem šel do tohoto turnaje z tréninku bez speciální přípravy, tak
jsem se cítil velice dobře po stránce psychické i fyzické po celou dobu turnaje.
Mohu říci, že tento turnaj byla výborná zkušenost pro moje další působení v těžké
váze.
5. zápas
V tomto roce nebyl naplánovaný už žádný zápas. Začátkem prosince jsem
dostal nabídku na zápas o Interkontinentální titul WKN. Jelikož jsem nebyl zraněn
z předchozích turnajů, tak jsme s trenérem nabídku přijali. Také jsem měl chuť
zápasit v ČR a bylo to pro mě velmi motivující. Soupeřem měl být pro mě
neznámý švýcarský bojovník, o kterém jsem neměl žádné informace. Nervozita
z domácího prostředí, způsobila pomalejší rozjezd v úvodu utkání z mojí strany.
V prvních sekundách jsem inkasoval kop kolem do hlavy. Kop jsem ustál, ale
způsobil mi velkou tržnou ránu. Nekrvácel jsem, ale tušil, že pokud zápas
neukončím, tak mě rozhodčí a lékař do dalšího kola nepustí. Několikrát se mi
povedlo soupeře zasáhnout box. kombinacemi. Následující kombinací zakončenou
kolenem na hlavu jsem zápas ukončil k. o. Toto utkání bylo velmi krátké na to,
abych si prověřil svoji fyzickou připravenost. Určitě se mi velmi trénink síly, kdy
51
jsem značně zvedl razanci a tvrdost úderů, která je v těžké váhové kategorii
nezbytná.
2007
Od počátku tohoto roku jsem začal spolupracovat s holandským klubem
Vos gym Amsterdam a trenér Ivan Hyppolite se začal podílet na mé přípravě. Do
mého tréninku zavedl nové tréninkové metody, především různé varianty úderů a
kopů na počty a údery se zátěží. Dále nové kombinace a sparing se zápasníky ze
světové špičky (Remy Bonjasky, Gilbert Yvel). Přestože trénink v předchozích
dvou letech byl velice dobrý a já se adaptoval na zápasy v těžké váhové kategorii,
spolupráce s holandským trenérem mě posunula velmi dopředu. Tréninková
jednotka v Holandsku trvá ,,pouze” 60 minut ovšem intenzita tréninku je velmi
vysoká a její kvalitní zvládnutí předpokládá dobrý fyzický fond. Kratší a
intenzivnější trénink je přizpůsoben zápasům pro K-1, kdy zápasy probíhají na tři
kola po třech minutách a jejich intenzita je opravdu vysoká. Tréninkové pobyty
v Holandsku se staly součástí mojí přípravy a tamní trénink mi velmi vyhovoval.
1. zápas
Na duben 2007 jsem měl naplánován pyramidový turnaj K-1 v italském
Miláně. Jednalo se o velmi populární turnaj, kde v minulých letech startovali
bojovníci ze světové špičky.
Do prvního zápasu mi vylosovali ruského zápasníka Džamala Kasumova
(195 cm, 110kg), kterého jsem měl možnost již dříve sledovat na videozáznamu.
Měl několik zkušeností ze startů v K-1 a byl velmi dobře technicky vybaven a
jeho styl byl velmi agresivní. Od počátku utkání jsem se soustředil na dobrou
obranu a přebírání soupeřových útoků. Byl jsem velmi opatrný, protože jsem si
byl vědom nebezpečnosti svého soupeře. Zápas jsem po taktické stránce zvládal a
vyhrál jsem ho na body.
Dále mě čekal holanďan Pirce Guidon (původem z Francie). Soupeř byl
vyšší než já a měl výhodu, že první zápas ukončil k. o. v prvním kole. Od začátku
se prosazoval především kopy a já si opatrně hledal slabiny v jeho obraně. Od
52
druhého kola jsem se začal v utkání prosazovat především box. kombinacemi
zakončenými kopem. Utkání jsem měl pod kontrolou a vyhrál jsem opět na body.
Ve třetím zápase mě čekal velmi dobrý soupeř Sergej Gur z Běloruska.
Toho to soupeře jsem znal velmi dobře, byl to vynikající bojovník, medailista
z MS, vítěz kvalifikačního turnaje K-1 v Miláně a v Las Vegas. Byl známý
především díky agresivnímu stylu a velmi tvrdými hákovými údery a nízkými
kopy. Strategie, kterou jsme s trenérem měli, byla zkracovat vzdálenost a
v dobrém krytu kontrovat soupeře především koleny. Od počátku se tato taktika
dařila a soupeř byl několikrát počítán. Vzhledem k mé dobré fyzické připravenosti
jsem určoval tempo zápasu a dovedl ho do konečného vítězství na body.
Tento turnaj byl pro mě velmi významným po stránce ověření kvalitativní
stránky tréninku s kvalitními soupeři. I po stránce psychické byl velkým přínosem
(10 000 diváků a byl velmi sledován ve světě). Toto vítězství mi přineslo spoustu
dalších zápasových možností.
Tento rok byl pro mě velmi významný jak po stránce zápasové, tak po
stránce tréninku. Spolupráce s holandským týmem mě velmi posunula a pozvedla
moji výkonnost ve všech směrech sportovní přípravy značně kupředu.
Celé období 2005 - 2007 bylo pro mě velmi zlomové a přestup do těžké
váhové kategorie mi nepřinesl žádné větší potíže. Přestup se ukázal jako dobré
rozhodnutí a krok správným směrem v mojí zápasové kariéře. Velmi důležité je
vhodné sladění jednotlivých tréninkových metod a jejich zavedení do
tréninkového procesu. To je ovšem úloha trenéra a jeho pečlivého uvážení
vzhledem k individualitě každého sportovce.
53
ZÁVĚR
Cílem této bakalářské práce bylo popsat sportovní přípravu a tréninkové
metody používané v thajském boxu, které jsem absolvoval v letech 2005 – 2007, a
ve kterých stále pokračuji. Všechny tréninkové metody, které jsem popsal
vycházejí z mých empirických zkušeností. Vhodné sladění jednotlivých
tréninkových prvků se mi osvědčilo ve všech směrech sportovní přípravy.
Tréninkové metody používané zejména ve speciální části tréninku jsou hodně
náročné po stránce vytrvalostní, silové i psychické. Účinnost tréninkového
procesu a prokázání růstu sportovní výkonnosti se mi potvrdilo především
v samotných zápasech a dosažených výsledcích na soutěži světového úrovně
(interkontinentální titul WKN, vítězství na turnaji K-1 Miláno).
54
POUŽITÁ LITERATURA:
DOVALIL, J., CHOUTKA, M., SVOBODA, B., HOŠEK, B., PERIČ, T.,
POTMĚŠIL, J., VRÁNOVÁ, J., BUNC, V.: Výkon a trénink ve sportu. Olympia,
Praha 2002. ISBN 80-7033-760-5.
HAVLÍČKOVÁ, L., A KOLEKTIV: Fyziologie tělesné zátěže I. - obecná část.
Karolinum, Praha 2004. ISBN 80-7184-875-1.
KRÁL, Petr, KRÁL, Pavel a kolektiv: Box. Učební texty pro školení trenérů III. a
II. třídy. Olympia, Praha 1985. ISBN 27-054-85.
ZAMRAZIL, K., HORÁK, Z., NETUKA, H.: Metodika boxu. Učební texty pro
trenéry všech tříd. Olympia, Praha 1972. ISBN 27-103-72.
NOVOTNÝ, O.: Historie a současnost Thajského boxu se zaměřením na ČR.
Diplomová práce (vedoucí p. Janzara), UK, Praha 2003.
REBAC, Z.: Thajský box. Naše vojsko, Praha 1994. ISBN 80-206-0444-8.
55
WEIMANN, W.: Lexikon bojových sportů. Naše vojsko, Praha 1997. ISBN 28-
018-97.
KRAITUS, P., KRAITUS, P.: Muay Thai. The most distinguished Art of fighting.
Thailand, Phuket, 1988. ISBN 974-86841-9-9.
www.wikipedia.org./wiki/Shoot_boxing.. čteno 2007-2-25.
www.wushucentrum.cz./sanda/ . 25.2 2008-04-13.
HIPOLLITE, I., osobní rozhovor, Amsterdam, 2008-3-17.
KAISER, K., osobní rozhovor, Brno, 2008-2-15.
PŘÍLOHY:
Příloha č.1: Příklad jednotlivých tréninkových jednotek a kombinace
tréninkových metod v týdenním tréninkovém cyklu
pondělí:
1. Tréninková jednotka - běh 5 – 7 km, intenzita střední, trať byla rovinatá.
Někdy jsem zařadil i běh do kopce. Po běhu následoval trénink kopů a
úderu na pytel, 5 kol po třech minutách s minutovou přestávkou, intenzita
byla submaximální až maximální, se snahou stupňovat tempo. Po té
následovalo 500 leh-sedů a strečink.
2. Tréninková jednotka - 15 min švihadlo (na rozehřátí), 30 minut trénink
technik a 8 kol sparing střední až sumbmax. intenzity. Razance úderů byla
min 80 %.
úterý
1. Tréninková jednotka - posilovna , prsa, záda. Zátěž byla použita
70 – 80% maxima tak, aby bylo možno provést čtyři série po deseti
56
opakováních. Na každou partii jsem cvičil tři různé cviky, které jsem
každý týden obměňoval. Poté následovalo 5 kol po třech minutách na box.
pytel, pouze ruce. Intenzita byla střední až submaximální.
2. Tréninková jednotka - 15 minut švihadlo, trénink na lapy, 5 kol po 3
minutách s minutovou přestávkou. Intenzita submaximální až maximální,
100 kopů na L i P nohu lowkick (nízký kop na stehno), 500 leh-sedů a
strečink.
středa
1. Tréninková jednotka - běh 5 - 7 km (viz pondělí), Trénink na pytel (viz
pondělí), 500 leh-sedů a strečink.
2. Tréninková jednotka - 15 minut švihadlo, po té následoval trénink na
pytel, pouze ruce V každé ruce jsem měl 5kg činku a 1,5 minuty box
s činkou a 1,5 minuty bez činky, pokud možno s vysokou frekvencí
úderů. Počet kol byl 5 s 15s přestávkami. Následovalo 8 kol sparing (viz
pondělí) .
čtvrtek
1. Tréninková jednotka- posilovna, ramena a paže (viz úterý), ale pouze dva
cviky na partii. Pokud jsem cítil přetížená ramena, tak jsem je vynechával,
jelikož byly namáhány během ostatního tréninku. Dále box na pytel (viz
úterý).
2. Tréninková jednotka - 15 min švihadlo, trénink na lapy 6 kol po třech
minutách (viz úterý), dále 200 direktů, 200 háků, 200 zvedáků na lapy,
intenzita maximální, po 200 úderech vždy 1 min pauza, dále 500 leh-sedů a
strečink.
pátek
1. Tréninková jednotka - běh 5 km, 200x low kick L i P noha, 200x
roundkick L i P noha (kop stranou na střed těla), 200x push kick L i P
noha (přímý kop na tělo), 500 leh-sedů a strečink.
2. Tréninková jednotka - 15 min švihadlo, 8 x 3 min sparing s minutovou
přestávkou, intenzita submaximální až maximální.
57
sobota
Volno- regenerace
neděle
1 tréninková jednotka - 15 min švihadlo, posilovna dolní končetiny, cvičil
jsem vždy 3 cviky na partii stehenních svalů, 4 série 10 - 15 opakování
předkopávání, zakopávání. U dřepů jsem cvičil 1. zahřívací sérii 15 - 20
opakování a 4 x 10 opakování pracovní. Na partii lýtkových svalů jsem
cvičil 1- 2 cviky, 15 – 20 opakování ve 4 sériích.
Kombinace jednotlivých tréninkových metod se ukázaly velmi vhodné.
Především zařazení tréninku na box. pytel nebo trénink na lapy po předchozím
silovém tréninku. Toto zkombinování umožní dokonalé protažení svalů a jejich
uvolnění. A má pozitivní přínos na rychlost i dynamiku úderů. Trénink
s nahromaděným laktátem velmi dobře simuluje únavu v samotném zápase a tím
přispívá k adaptaci organismu. Velmi důležité jsou pocity při tréninku a stupeň
únavy sportovce. V případě, že některá z metod nevyhovuje nebo je organismus
přetížen musíme neprodleně provést změnu používané metody, nebo prodloužit
dobu regenerace. V mém případě jsem se na tento tréninkový systém adaptoval
během dvou týdnů a velmi jsem si ho oblíbil a stal se součástí mojí přípravy i
v následujícím roce.
58
Příloha č. 2: Doplňky
Aminokyseliny
Whey amino - hlavním zástupcem bílkovin je forma Laktalbuminu-
Hydrolysát, vyvážený obsah esenciálních a neesenciálních aminokyselin, který je
z hlediska regenerace svalstva a optimálního růstu nutností. Zaručuje stav
pozitivní dusíkové bilance a vylučuje tak během celého dne odbourávání
tělesných bílkovin.
Amino Pro - jsou vysoce koncentrované, tekuté aminokyseliny v litrovém
balení. Díky rychlé vstřebatelnosti a vyváženému obsahu aminokyselin včetně
BCAA má Amino Pro vysoce regenerační účinky. Díky anabolickým účinkům
podporuje budování svalové hmoty a zároveň také působí antikatabolicky. Díky
obsaženému tyrosinu dochází k okamžitému zvýšení výkonnosti.
Amino Tropin – tabletová forma aminokyselin s rychlým nástupem
působení. Již od 3,2 minuty dochází k rozkladu a postupnému využití. Jedná se o
59
100% volnou formu aminokyselin s 8406 mg aminokyselin v jedné dávce. Jedna
porce před tréninkem a jedna těsně po tréninku zabraňuje svalovému katabolismu
a zásobuje tělo důležitými látkami nutnými pro nárůst svalové hmoty, zlepšení
hustoty svalstva a maximální ochrana svalů.
Proteinové doplňky
ISO-TECH 94 - bílkovinový koncentrát obsahující izolát z nejčistšího
zdroje syrovátkového proteinu. Tento izolát syrovátkového proteinu má velmi
vysoký obsah složek, jako je alfa laktalbumin, beta laktoglobulin,
glykomakropeptidy a imunoglobuliny. Obsahuje 90 % nejkvalitnějšího proteinu s
méně než 1 g tuku a méně než 1 g uhlohydrátů. Vhodný k nabírání aktivní svalové
hmoty a se současným snižováním tělesného tuku.
Hy-Pro 85 - vysoce hodnotný 85% protein, zdrojem k zajištění
dostatečného příjmu kvalitních bílkovin potřebných k optimálnímu růstu svalové
hmoty a regeneraci organismu po fyzickém výkonu. HY-PRO 85 poskytuje 4
rozdílné hodnotné bílkovinné složky bez rostlinných nebo jiných méně kvalitních
bílkovin (kasein, mléčný protein, syrovátka, vaječný albumin).
Tri-Plex XT – obsahuje látky proteinů (whey hydrolizát, whey izolát,
whey koncentrát) dodávají dostatečné množství dusíku pro syntézu ve svalových
buňkách. Plní tak velmi významnou výstavbovou funkci. Obsažený inzulgen a
nitrogen vedou prokazatelně až k o 95% vyššímu přenosu aminokyselin do
svalových buněk. Postupné zásobování energií má za úkol skladba tří rozlišných
uhlohydrátů. Maltobiosa, D-glukosa-monohydrát a kukuřičný škrob. Tyto
komponenty také velmi přispívají k maximálnímu využití mikronizovaného
kreatinu monohydrát, který je v Tri-plexu XT zastoupen společně
s mikronizovaným L-glutaminem.
Sacharidy
GAIN-PLEX – obsahuje Whey protein izolát 20% Nejvyšší forma všech
syrovátkových proteinů: mikroultra filtrovaný whey protein izolát. Sacharidy 67%
Kombinace D-Glukózy-monohydrát a maltodextrinu napomáhá dlouhé hodiny
60
trvajícímu a konstantnímu zásobování energií a dodává organismu nepřetržitý
přísun výživných látek.
Kreatinové doplňky
Zell Tech GS – urychluje transportním systému kreatinu a syntézu
glykogenu, ideální v nabírací fázi. Obsahuje kreatin,Ultra Carb, stimuluje
produkci inzulínu v bioplazmě a uskladňuje glykogen ve svalech. Dávkování před
i po tréninku.
Kreatin kapseln - 100% kapslový kreatin dodává svalům energii, urychluje
regeneraci po tréninku, podporuje nárůst svalové síly, zlepšuje hospodaření s
vodou ve svalových buňkách a tím vytváří ideální předpoklady k následnému
svalovému růstu.
Vitamínové doplňky
Vitamin C – zlepšuje obranyschopnost organismu a imunitní systém
Multivitaminové preparáty
Minerální látky
Mineral-Plex - hospodaření s tekutinami ve svalových buňkách, zabraňuje
vzniku svalových křečí při těžkém nebo déle trvajícím aerobním tréninku.
Běžné potravinové doplňky kloubní výživy
61