Ještě před pár měsíci patřil viruszika mezi pozapomenuté tropic-ké nemoci. Pak se však z Brazíliezačaly šířit znepokojující zprávy.Virem, který byl do té doby zná-

mý v Africe a Indii, onemocněly desetiti-síce Brazilců. Současně stoupl o 200 pro-cent počet dětí, které se narodily s vývo-jovou vadou mozku, mikrocefalií. „Ikdyž tento virus známe už déle než půlstoletí, do souvislosti s vývojovými vada-mi ho zatím nikdo nedával,“ říká Ladi-slav Machala z infekční kliniky pražskéNemocnice Na Bulovce. „Dosud byl po-važován za lehké onemocnění, které u80 procent lidí proběhne zcela bez pří-znaků a pozná se jen podle toho, že sitělo proti němu vytvořilo protilátky. U20 procent nakažených byly zaznamená-ny několikadenní teploty, bolesti kloubůči vyrážka,“ dodává odborník.

Jak dlouho o viru zika víme?Od roku 1947, kdy byl poprvé zazname-nán v Africe, konkrétně v Ugandě.V podstatě náhodou. V místě, kterému

místní obyvatelé říkali Zika, což v míst-ním jazyce znamená přerostlou neboneudržovanou džungli, zkoumali naopicích, jak rychle se nakazí žlutou zim-nicí. Po déle než půl století mu však ne-byla věnována velká pozornost.

Proč začal být nebezpečný?Viry se mění neustále, když se však do-stanou do populace, kde předtím neby-ly, může to být impulz k výraznější ge-netické proměně. Souvisí to s tím, že sevirus v populaci, která se s ním dosudnesetkala, přenáší efektivněji. Vzhle-dem k tomu může být i agresivnější. Toplatí i o viru zika, který se tradičně vy-skytoval v Africe a na indickém subkon-tinentu. V roce 2007 byl zjištěn ve Fran-couzské Polynésii. Předpokládá se, žedo Jižní Ameriky ho přinesli polynéštísportovci, když se v roce 2014 v Brazíliiúčastnili mistrovství světamořských ká-noí. Jeho rozšíření pak zřejmě pomohloi mistrovství světa ve fotbale, které seten rok v Brazílii konalo.

V té době byl virus zika stále vní-mán jako lehké onemocnění?Určité signály, že došlo ke změně, tubyly. Z Polynésie byly hlášeny jednotli-vé případy, které dávaly virus zika dosouvislosti se syndromem Guillain-Bar-ré. Jde o postižení nervové soustavy,při kterém postupně ochrnují pohybo-vé nervy. Tento syndrom je typickýmdůsledkem některých zice příbuznýchinfekcí, přímo s ní však do té doby spo-jován nebyl. Mimochodem, do blízké-ho příbuzenstva patří i naše klíšťová en-

cefalitida, která také postihuje centrál-ní nervovou soustavu. Ani ta u nás nenídlouho doma. Říká se, že do Evropy při-cestovala za 2. světové války s ruskýmivojáky. Stejně jako nejsou Brazilcizvyklí na ziku, my jsme nebyli zvyklí žíts klíšťovou encefalitidou, proto u násmívá závažnější průběh.

V čem se virus zika změnil?To zatím přesně nevíme. Zatím se nedáani s naprostou jistotou tvrdit, že vroze-né vady u novorozenců způsobil právěvirus zika, i když souvislost je nápadná– spolu s rozšířením viru tu stoupl po-čet postižených dětí zhruba o dvě stěprocent. Máme k dispozici metody, kte-ré umožní sledovat změny viru praktic-ky od jednoho člověka ke druhému, aleprokázat, že za vrozené vadymůže kon-krétní změna v genetické výbavě viru,nějakou dobu potrvá. I když mámeoproti našim předkům velkou výhoduv technologiích.

Tento konkrétní virus přenáší ko-már Aedes aegypti. Může se rozšířiti do Evropy?Je to jeden z nejnebezpečnějších komá-rů, kromě ziky přenáší také žlutou zimni-ci nebo horečku dengue. Pochází z Afri-ky, ale mezinárodním obchodem se do-stal do celého světa. Do Ameriky se zřej-mě díky mezinárodnímu obchodu do-stal už dávno. Tito komáři byli přechod-ně zaznamenáni i v jižní Francii, ale zdáse, že pro ně zatím v Evropě nejsou pod-mínky. Důležité je slůvko „zatím“, kdyžjsem bylmladý, psalo se v učebnicích, že

klíšťata nežijí nad 800 metrů nad mo-řem, dnes klíšťovou encefalitidu chytne-te už skoro i na Sněžce.

Naši komáři tuto konkrétní nemocpřenášet nemůžou?Zika potřebuje komára rodu Aedes po-dobně jako lymská borrelióza nebo klíš-ťová encefalitida potřebují svá klíšťata.Že by tento virus začali přenášet naši ko-máři, je velmi nepravděpodobné.

V Jižní Americe se teď snaží komá-ry hubit, aby šíření nemoci zabráni-li. Mají šanci na úspěch?Když budou hubit komáry ve velkémklasicky, mohou poškodit životní pro-středí. U některých druhů komárů, kte-ří šíří žlutou zimnici nebo malárii, sezkoušelo vypustit do populace jedincenesoucí gen neplodnosti. Výsledky jsouspíš rozpačité. Kdyby se to podařilo, dů-sledky by mohly být obrovské. Mohloby to způsobit řetězovou reakci a zhrou-cení ekosystému – komáry se živí žáby,závislí jsou na nich ptáci... Mimocho-dem, na rozdíl od komárů rodu Aedesaegypti se komáři rodu Anopheles vy-skytují i u nás. Československo bylo aždo roku 1963malarickou oblastí, posled-ní případ byl zaznamenán v roce 1958.

Komáři tu jsou pořád, proč tu užnení malárie?Důvodů bylo více, především důsled-

né léčení nemocných a stoupající soci-oekonomický status obyvatelstva.

Zika není jediná infekce, která v po-sledních měsících vyděsila svět.O ebole se vědělo, že zabíjí. Rych-lost, s jakou se minulé léto šířila vestřední Africe, však překvapila stej-ně jako dnes u viru zika.Ebola je známá od roku 1976 a od tédoby jsme zaznamenali 26 epidemií. Ažna tu poslední se však odehrávaly v od-lehlých venkovských komunitách, kdebylo poměrně jednoduché zavést karan-ténu. Ta poslední ovšem zasáhla hustěosídlenou oblast s odlišnými možnost-mi dopravy a komunikace. Říká se, žedřív se tam pohřbů účastnilo 30 nejbliž-ších, dnes díky automobilové dopravě amobilním telefonům dorazí 330 lidí. Aleto se netýká jen Afriky. Když jedu ránometrem, říkám si, že potkám víc lidí nežmůj pradědeček možná za celý život.

Kterým nemocem globální civiliza-ce nejvíce nahrává?Především respiračním infekcím, jakoje chřipka. Dobrým příkladem bylo roz-šíření SARS, ale nejen jich. V USA bylyzaznamenány epidemie způsobené po-travinami kontaminovanými kmenyEscherichie coli, zasáhly najednou ce-

lou řadu států. Zdroj byl obvykle na jedi-né farmě, kde nepředpisově použili nahnojení zeleniny čerstvou chlévskoumrvu. Dřív by to postihlo pár vesnic vokolí. Kvůli turistice se šíří také sexuál-ně přenosné nemoci. Češi, kteří si jezdívyhodit z kopýtka do Bangkoku nebodo Zambie, si mohou přivézt třeba mul-tirezistentní kapavku, na kterou nezabí-rají antibiotika. Před několika lety jsmejako první ve střední a východní Evropězachytili pohlavní onemocnění lympho-granuloma venereum. Jde původněopět o tropickou chorobu.

Mohly by stejně jako zika překvapiti jiné infekce, dosud málo nebez-pečné nemoci?Žijeme obklopeni mikroby, každý člo-věk v sobě nosí dva kilogramy bacilů,což je desetkrát víc bakterií, než je bu-něk v našem těle. Evoluční potenciál mi-kroorganismů je obrovský. Pro šířeníteď mají globálně vynikající podmínky,ale šířily se vždy. Mor přišel do Evropy zAsie ve středověku zřejmě podle hedváb-né stezky, nejfrekventovanější dálnice tédoby. Evropa obšťastnila Ameriku nešto-vicemi, oni nám zřejmě předali syfilis.

Pořád platí, že největším rizikem jepro nás chřipka?Viry chřipky jsou unikátní tím, že se ne-ustále a rychlemění, v tom je nebezpeč-nost chřipky. Proto se také každý rokmusí vyvíjet nová očkovací látka. Viruschřipky cirkuluje v zimě na severní po-lokouli a na léto se přesune na jih. Napodzim se vrátí trochu jiný virus, abynás opět mohl nakazit. Zase se trochuzmění a přesune se. Když se v roce2010 konalo mistrovství světa ve fotba-le v Jižní Africe, Němci tamdopadli špat-ně, kvůli chřipce měli plnou marodku.Byli všichni očkovaní, ale starou vakcí-nou proti chřipce ze severní polokoule.

Dá se poznat s předstihem, že sez chřipky stal zabiják?Chřipka u nás zabíjí každý rok. V důsled-ku chřipky a jejích komplikací zemře ko-lem dvou tisíc většinou starších lidí.Mezi říjnem a březnem jí onemocní vprůměru 10 procent populace. Víme, žeepidemie přijde, ale jak bude probíhat,to dopředu nikdy nevíme. Nevíme takénikdy, kdy přijde nový shift. V tom jechřipka nevypočitatelná.

Co je to shift?Dramatická změna viru. Změněný vi-rus je současně velmi nakažlivý a záro-veň může být i velmi virulentní (agre-sivní – pozn. red.).

Jak často k shiftům dochází?Zaznamenaný je shift chřipkovéhoviru v roce 1892, v roce 1917 způsobilepidemii španělské chřipky, která vy-volávala těžké záněty plic. Odhady, ko-lik lidí zemřelo, se pohybují mezi 20až 100 miliony. Pak se objevil v roce1957 v Singapuru (až 1,5 milionu zemře-lých – pozn. red.) a v roce 1968 v Hon-gkongu (až 1 milion zemřelých – pozn.red.). Od té doby se čekalo na další.

Kdy k tomu došlo naposled?V roce 2009 to byla takzvaná prasečíchřipka. I když já bych jí říkal spíšchřipka mexická, s prasečí chřipkounemá mnoho společného. Jeden z je-jích předků je zřejmě lidský chřipkovývirus, další pocházely z krocana, ame-rického prasete a evropského prasete.Tento virus nejhůře postihl těhotnéženy. Na infekčním oddělení Na Bulov-ce leželo mnoho lidí, kteří se jím naka-zili, jeden zápal plic vedle druhého. Ne-byly však tak těžké, jak by mohly být.

Jak tomyslíte?Zdá se, že geny způsobující zápal plic po-cházejí z ptáků. Hororový scénář je, žeby se virus ptačí chřipky změnil tak, žeby se stal silně nakažlivý. Zatím byla pra-vá ptačí chřipka zaznamenána zhrubav tisíci případech, polovina nakaženýchlidí na ni zemřela v důsledku těžkého zá-palu plic. Všichni byli ve velmi úzkémkontaktu s ptáky. Zatím se z člověka načlověka nepřenáší, lidé pro ni nemajív dýchacích cestách receptory. Kdyby vi-rus tuto bariéru překonal, bylo by tošpatné.

Za jakých podmínek se to můžestát?Nový shift chřipkového viru by semohl vyvinout rekombinací na prase-ti, které by se najednou nakazilo ptačíi lidskou chřipkou. Takový virus bybyl vysoce nakažlivý a velmi agresivní.

Foto:Michal Růžička, MAFRA

LADISLA

VMACHALA

Lékař

LadislavMacha-la (1954) se vmlá-dí rozhodovalmezi studiemme-dicíny a přírod-ních věd. Medicí-na sice zvítězila,jeho druhá vášeňho však nasměro-vala ke studiu in-fekčních one-mocnění. Dneso nich přednášíbudoucím léka-řům, působí naKlinice infekč-ních, parazitál-ních a tropickýchnemocí pražskéNemocnice NaBulovce.

Radka HrdinováredaktorkaMF DNES

„Virus zika zřejmě přivezli do Jižní Amerikysportovci z Polynésie,“ říká odborník na infekčníonemocnění Ladislav Machala.

Komáři, kteřípřenášejí ziku,tu zatím nepřežijí