Vzpomínka na Evžena Balona -...

V září 2013 zemřel nečekaně v Guelphuv Kanadě náš světově uznávaný ichtyologprof. RNDr. Evžen K. Balon (rodným jmé-nem Eugeniusz Kornel Bałon). Narodil sev Orlové na severní Moravě v polské ro -dině, kde také studoval a maturoval napolském gymnáziu Juliusza Slowackeho.Nicméně významnou etapu svého mládí,vysokoškolské studium včetně postgra -duální výuky (1949–62) prožil v českémprostředí, na Přírodovědecké fakultě Uni-verzity Karlovy v Praze, v kolektivu tehdyještě velmi mladého, později předního čes-kého ichtyologa prof. Oty Olivy (viz před-chozí článek na str. CXX–CXXI). Od počát-ku tedy mluvil oběma blízkými jazyky,považoval se za příslušníka obou národůa českou etapu života za stejně důležitoujako svůj genetický původ. Ostatně svéprvní vlastní práce publikoval už českyjako Evžen Balon (případně Eugeniusz),i když nakonec žil a působil na nejrůzněj-ších pracovištích všech pěti kontinentůpřevážně v anglicky a německy mluvícíchzemích pod neutrálním mezinárodnímjménem Eugen Balon. Právem ho tedy řa -díme mezi české zoology, kteří dosáhli v za -hraničí významných úspěchů a ocenění.

Možná, že právě tyto jeho „národnost-ní“ komplikace byly i prvotním impulzemk tomu, že se pak s lehkostí pohybovalsvětem a objektem jeho výzkumů se stalapestrá živá příroda velké části Země. Poinspirativních studiích a krátkém působe -ní na svém mateřském pracovišti, katedřezoologie PřF UK v letech 1951–54, bezzaváhání vyměnil své aktivity v Praze zapobyt v začínající Rybářské výzkumnéstanici v Trnavě v letech 1954–55, odkudzáhy přešel do nově založené Výzkumnéstanice rybářství v Železnej Studienke naSlovensku. Nakonec na celých 10 let zakot-vil v Laboratoři ichtyologie a hydrobiolo-gie Slovenské akademie věd v Bratislavě(1957–67), v přírodovědecky atraktivníma dosud málo probádaném Slovensku. Ze -jména působení v této poslední výzkumnéorganizaci, na jejímž vybudování se vý -znamně podílel, bylo pro jeho další vývojpodstatné, neboť díky svému nadání, pra-covitostí a manažerskými schopnostmi sepostupně stal jejím vůdčím duchem. Byl toostatně důležitý a publikačně bohatý mez-ník nejen pro jeho vědeckou kariéru, alei období zrodu moderní slovenské ichtyo -logické vědy, dnes mezinárodně uznávané,vedle tradičních slovanských pracovišťpolských, ruských a českých.

Nicméně ani tyto profesionální výbojea úspěchy v slovanské jazykové sféře zřej-mě nestačily jeho „světoběžné“ povaze,a tak už v letech 1967–71 ho nacházímejako hostujícího a později trvalého členaCentral Fisheries Research Institute Roz-vojového programu OSN Organizace provýživu a zemědělství (UNDP/FAO) v Chi-langa v Zambii. Odkud posléze odešel, čás-tečně z donucení (jako politický emigrant)

na zoologický ústav Univerzity v Torontu.Zakotvil nejprve jako docent a konečnějako řádný profesor na Zoologickém ústa-vu Univerzity v Guelphu (1972–95), kdezůstal do svého penzionování a jako eme-ritní profesor vlastně až do smrti. Ani tentostálý úvazek zahrnující bohatou pedago-gickou činnost však nijak nebránil výzkum-ným aktivitám. Jako hostující profesor opa-kovaně (1976, 1979, 1986) spolupracoval sesvým bývalým kolegou z brněnského Ústa-vu pro výzkum obratlovců Akademie vědAntonínem Lelkem ve Frankfurtu nad Mo -hanem, kromě jiného na průzkumu rybDunaje v souvislosti s tehdy plánovanýmspojením s Rýnem. Tak se na čas vrátil kesvým začátkům, které se týkaly vzdáleněj-ší části téže řeky na Slovensku a zejménajejích úprav pod Bratislavou. Významnébyly rovněž pozdější poznatky, jež si při-nesl z několika dlouhodobějších hospitacína J. L. B. Smithově institutu pro ichtyo-logii na Rhodes University v Grahamstow -nu v Jižní Africe. V této spolupráci vznikljeho dlouhodobý zájem o historii objevua další výzkum „živé fosilie“, ryby lati-merie podivné (Latimeria chalumnae).Tam se osobně setkal s objevitelkou tétozoologické rarity, madam Marjorie Cour-tenay-Latimerovou, ale podílel se i na po -

zdějším všestranném výzkumu latimeriea byl spoluautorem publikace The biologyof Latimeria chalumnae and evolution ofcoelacanths (Biologie druhu Latime ria cha-lumnae a evoluce celakantů; Kluwer Aca-demic Publishers 1994). Později se k to -muto životnímu tématu opakovaně vracel,zvláště po nových nálezech této rybyv blízkosti Komorských ostrovů, kde pod-statně přispěl k výzkumu její biologiea anatomie a inicioval v tom směru mor-fologický výzkum vedený jeho bratislav-ským kolegou prof. Karolem Henselem.Kromě vědeckých spisů z této problematikyse podílel i na vzniku filmového snímkuo latimerii a své poznatky vtělil do řadypopulárních publikací, např. i v tomto ča -sopise (Živa 1999, 4: 176–179, 5: 224–227a 6: 270–271). Dočkal se dokonce senzač-ního objevu druhé indonéské populacelatimerií a o latimerii přednášel i při svéposlední návštěvě Čech v květnu 2012 naFakultě rybářství a ochrany vod Jihočeskéuniverzity ve Vodňanech.

V rámci pozdějších výzkumných akcív jižní a střední Africe navštívil také Zan-zibar a některé lokality ve střední Africe,kde vznikly jeho úvahy o epigeneticképroblematice a množství dalších studiío tamních rybách. Navázal tím na dřívějšídlouhodobý pobyt v Zambii, kam byl po -volán jako mezinárodní expert ke studiuvodních ekosystémů, především nově bu -dované přehradní nádrže Kariba, ale i růz-ných afrických jezer, jako Mweru, Ma lawinebo Tanganika. Po zkušenostech z podob-ných výzkumů na Sarawaku, Nové Guinejii jinde v jižní Asii a Austrálii se vypraco-val na jednoho z nejlepších znalců ryb tro-pických oblastí světa, kde spolu s pracemio druhové rozmanitosti ryb zvládl i biolo-gii a především otázky růstu mnoha tro-pických druhů, včetně obecných tématprodukce a ochrany.

Pokračoval ostatně i dalšími cestami dopřírodovědecky přitažlivých oblastí Evro-py, Ameriky, Asie a Austrálie, z nichž kro-mě bohatých přednáškových aktivit vytě-žil významné publikace z ichtyologicképroblematiky i praktického rybářství. Ve -dle návštěv Japonska, Německa, Rakouskaa Francie se pro nás staly nejzajímavější(i když jen ústně sdělované) zkušenostio stavu životního prostředí v Černobylskéoblasti tehdejšího Sovětského svazu posti-žené atomovou katastrofou, kam byl po -zván sovětskou stranou jako expert. Důle-žitá byla rovněž dlouholetá Balonovafunkce jako člena redakčních rad nejvý-znamnějších ichtyologických a hydrobio-logických periodik v Americe i v Evropě.

Právě vzhledem k této zcestovalostia poznání světa je pro nás zajímavé sledo-vat v monumentální bibliografii jednotlivéetapy jeho vývoje v oblasti vědy. Z počát-ku kariéry u nás a na Slovensku jde o ně -kolik stovek publikací od jednoduchýchpopularizujících článků v časopisech (Živa,Vesmír, Krásy Slovenska, Poľovnictvo a ry -bárstvo, Potápač atd.), které záhy vystří-daly původní drobné i shrnující vědecképráce z oboru ichtyologie v odbornýchčasopisech (Biológia, Zoologické a ento-mologické listy, Věstník Československézoologické společnosti, Poľnohospodár-stvo, Polskie Archiwum Hydrobiologii,Biologické práce, Zoologischer Anzeiger,

CXXII živa 6/2013

Vladimír Hanák

Vzpomínka na Evžena Balona

1 Evžen K. Balon při poslední návštěvěFakulty rybářství a ochrany vod Jihočes-ké univerzity ve Vodňanech v květnu2012, kde přednášel na téma O vztahu seživou fosilií Latimeria chalumnae a jejíschopnosti prodlužovat lidský život.Foto V. Nebeský2 E. K. Balon a Ota Oliva u tůně Poltruba v Polabí v r. 19913 Evžen Balon s Karlem Pivničkouv r. 1976 na konferenci PERCIS (o výzku-mu ostnoploutvých ryb, zvláště čelediokounovití – Percidae) v Kanadě. Snímkyz archivu O. Olivy, není-li uvedeno jinak

1

© Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2013. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.

Zeitschrift für Fischerei a další). Na Balo-novu vysokou vědeckou erudici a záro-veň široký zájem o ichtyologický výzkuma praxi už v této počáteční fázi jeho vědec-kého vývoje ukazuje také šíře pojednáva-né problematiky: prokazuje své kompe-tence v tehdy u nás tradované faunistickéa taxonomické problematice (např. rybyřeky Olzy, Popradu, Dunaje, ryby tatran-ských ples, zprávy o nových dokladechvýskytu do té doby málo známých druhůryb v Dunaji, na Oravě atd.), řada prací setýká systematiky lososovitých, sekavců,cejnů, různých kaprovitých ryb, dokoncejeseterů a mihulí. V tomto výčtu nechy-bějí první seznamy ryb Slovenska a Pol-ska, včetně první slovenské fauny RybySlovenska (Obzor, Bratislava 1967). V roz-sahu jeho publikovaných témat je dobřepatrný původní vliv Olivovy školy ve vý -

zkumu růstu ryb, věnovaný nejprve našimdruhům, ale později i africkým nebo seve-roamerickým, podle toho, kde právě pobý-val. Postupně se rozvíjel také jeho celo -životní zájem o biologii a růst akvarijníchryb, stejně jako zájmy epigenetické, nechy-bějí ani práce s problematikou ryze prak-tickou – např. o produkci rybích populacív nejrůznějších stanovištích, včetně skep-tických názorů na některé současné úpra-vy řek a jezer (např. ve slovenské a ně -mecké části Dunaje, nádrži Kariba, v deltěVolhy) atd. Tyto postoje vedly občas kestřetu s politickými názory a možná bylyi jednou z příčin jeho pozdější emigrace.

Samostatnou problematikou se stal od -borný i sportovní zájem Evžena K. Balo-na o mořské ryby karibské oblasti, kterýho po zkušenostech z pobytu na Kubě vedlk napsání populární knihy Expedice Cayo

Largo. Přírodopis korálového světa Antil,vydané na Slovensku v r. 1967 ve spolu-práci s geologem Jánem Senešem (SAV,Bratislava). Byla to vlastně naše prvníknižní publikace tohoto zaměření, kteráseznamovala s podrobnostmi života tro-pického moře a představila E. K. Balonai jako zkušeného sportovního potápěče.

Později, po emigraci do Kanady, pocho-pitelně převládají publikace, jejichž objek-tem se staly severoamerické ryby, přede-vším ze skupiny lososovitých, pstruzia siveni, ale i z nich je patrný široký Evže-nův zájem o taxonomii, biologii a o růsta gradační vývoj ryb řek a jezer. Stálicí jevedle prací o latimerii celoživotní zájemo původ a historii domestikace kapra obec-ného, včetně zpráv o japonských okrasnýchkaprech (viz např. Vesmír 1967). Právětato témata ho později, po změně politic-kých poměrů, znovu přivedla k nám a naSlovensko, do tradičních zemí chovu kap-ra, někdy dokonce v doprovodu předníchsvětových znalců této problematiky. Vý -sledky tohoto výzkumu sdělil ve více než40 původních publikacích v letech 1957až 2002 a shrnující práci The oldest do -mesticated fishes, and the consequenceof an epigenetic dichotomy in fish culture(Aqua 2006, 47–86).

V době nesvobody naší země zůstal pří-tel Balon v trvalém styku s většinou svýchučitelů a generačních kolegů v Čechácha na Slovensku a podle možností je vše-možně podporoval literaturou, pozvánímina Západ a nebál se s nimi spolupracovat.Proto stejně jako řada dalších kamarádůrád vzpomínám nejen na studia s nímv mládí, ale i na pozdější společné exkur-ze, mnohé sjezdy u nás a v Polsku a hlav-ně na nuceně utajovaná setkání u kolegův západním Německu v době, kdy jsme sejen občas dostali za hranice. Tím víc jsmesi užívali jeho pravidelných zájezdů k námpo r. 1989, kdy jsme ho mohli uvítat nejenv Praze a na Slovensku, na jeho bývalýchpracovištích, ale také v terénu – v jižníchČechách, na Třeboňsku kolem milovanýchrybníků, v Novohradských horách, v Čes-kém Krumlově a v posledních letech též veVodňanech, kde se i za jeho podpory mezi-tím vytvořilo uznávané rybářské pracoviště.

Evžen Balon patřil už od studií k osob-nostem naší zoologické generace, dokázalsi najít své místo a výborné učitele a po -zději jim vlastními schopnostmi, pracovi-tostí a ochotou pomáhat splatil naděje doněho vkládané. Podařilo se mu vypořá-dat s mimořádnou nepřízní doby, která seobracela proti výrazným talentům, a vý -sadní postavení si uhájil i v mezinárodníkonkurenci. Je zajímavé, že tak skoro přes-ně zopakoval životní cestu svého mnohemstaršího předchůdce z pražské zoologickéškoly, později světového ichtyologa a mam -maliologa ruského původu, prof. VadimaVladykova. Oba patřili ke světové špičceoboru, který měl a má u nás výbornou úro-veň. Oba proslavili českou vědu v neleh-kých podmínkách v zahraničí. Nesporněsi zaslouží, abychom jim za to poděkova lia zařadili je mezi vůdčí osobnosti našichpřírodních věd a abychom na důležitý pří-nos Evžena Balona zoologii nezapomněli.

živa 6/2013 CXXIII

2

3

© Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2013. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.