A N T O N Í N H E J N A

STATNInakladatelství

krásné literatury a UMHnI

I.

mnoha památkám středověké architektury v Čechách patří i malé venkovské feudální sídlo, jež obecně jmenujeme tvrz. P ůvodně tak byla označována všechna jakkoliv opevněná obydlí a sídla, s vý j im kou větších opevněných celků — hradů a sídlišť. D nes obecně rozumíme tvrzí malé s tředověké feudální sídlo na vesnici, opevněné polohou nebo umělou fortifikací, jehož umístění v krajině i architekto­nická podoba b y ly dány hospodářskou a společenskou funkcí, jakou toto sídlo mělo v ž ivotě středověké společnosti. D o b o v ě současným protějškem tvrze je hrad, opevněné sídlo, převyšujíc í umístěním, velikostí, členitostí v ý s t a v b y a pevností, stejně jako mocenským postavením malou tvrz, které bylo o b vy k le stranou obecného osídlení, stejně jako hrádek, mající převážně vo jenskou funkci. Jiným protějškem tvrze je zám ek, v ý v o j o v ě mladší forma feudálního sídla, k terý b ý v á již častěji umístěn uprostřed, nebo při okraji vesnice či města, k terý se v ša k opět od­lišuje od tvrze rozsahem, nákladností v ý s ta v b y , ale i funkcí zjemnělého panského sídla. Přes tuto, vcelku jasnou rozdílnost mezi hradem, zámkem a tvrzí, se setkává­me s případy, kdy lze jen těžko rozeznat malý got ický hrádek, či malý renesanční zámek od tvrze, která se v průběhu svého v ý v o je i v l ivem přestaveb podobala někdy tomu i onomu útvaru feudálního sídla.

Dnes nacházíme většinou jen z b y t k y a stopy kdysi četných tvrzí. Jejich původní místa — tvrziště — jsou o b vy k le mírně v y v ý š e n á nad okolní terén na přirozených svazích, ostrožnách nebo kopcích, nebo na terénu uměle zvednutém násypem. Kruhový, častěji v ša k č ty řb o k ý areál nevelkého rozsahu byl zpravidla opevněn příkopem a válem někdy i dvojnásobným. K opevnění tvrze bylo podle možnosti využito i vodních toků, rybníků a bažin, jež často nahradil i p rostý vodní příkop.

T a k o v á místa, o b vy k le nazvaná „ N a hrádku“ , „ N a zám kách“ , „ N a valech“ , „N a sklepích“ nebo „ N a p říkopě“ , jsou dnes nejčastějšími doklady středověkých tvrzí, z nichž jen málo zůstalo zachováno v úplné, nebo; jen částečné původní podobě. A i tu namnoze porušila pozdějš í úprava, při níž tvrz zanikla v rene­sančním nebo barokním zámku, nebo se proměnila v sýpku či v prostou stavbu selské usedlosti.

7

Poloha na okrajích, uprostřed vesnic, nebo osamocená poloha na místech vesnic zaniklých, skromná v ý s ta v b a i chudoba historického význ a m u tvrzí způsobily jejich opomíjení, jejich zastínění mohutnými a honosnými architekturami hradů a klášterů i sevřeným i ú tv a ry s tředověkých měst, jichž zůstalo v naší zemi z a ­chováno tolik až dodnes. A přece jsou i české tvrze význam ným dokladem středo­věké minulosti, typickým celkem ve v ý v o j i i v rozmanitosti s tředověké architektury, jsou často cennou, uchování hodnou památkou umělecké hodnoty; především však útvarem, srostlým s českou krajinou a s vesnicí.

II.

ážnější pozornost věnoval tvrzím v Čechách ve své práci j iž F. A. Heber, jehož dílo, dnes již historicky cenné, zachyti lo jen tu část z množství tvrzí, jež si zachovala až do p o lov iny minulého století původní v ýs ta vb u , nebo ty tvrze, které svým i rozvalinami neunikly pozornosti romantického badatele.1 Z v lá š ť význam ným příspěvkem H e b e r o v y práce je o b ra zo v é zachycení tehdejšího stavu mnohých tvrzí, dnes již pozměněných nebo zbouraných. Základním dílem o tvrzích v Čechách a zároveň jejich soupisem jsou S ed láčko vy H rady, zám k y a tvrze z konce minulého a z počátku našeho století, v nichž si autor vším á především historických dat a složité posloupnosti majitelů jednotl ivých sídel.2 M noho cenných údajů o tvrzích poskytuje ro vn ěž edice Soupisů památek,3 na níž v poslední době navázala práce Umělecké památky Čech, zachycujíc í téměř všechny tvrze, místy i se základními popisnými daty.4 Ostatní literatura o tvrzích, často velmi důležitá, je rozptýlena po časopisech, z nichž je třeba jmenovat Pam átky archeologické, Časopis N á ro d ­ního musea, Jihočeský sborník historický, Č asop is společnosti přátel starožitností a z posledních desítiletí Z p r á v y památkové péče.

Z obecnějšího a zá ro v eň hlubšího hlediska s ledoval otázku tvrzí v Čechách J. L. Píč,5 především na s vý ch cestách v oblasti středních Čech, v téže oblasti pracoval i J. Heliích,6 k terý stejně jako Píč opíral svo je poznatky o pečlivá terénní i archeologická pozorování. O tázku vzniku a společenské funkce nejstarších našich tvrzí s ledoval ve své velké práci i L. N iederle .7

Zatím co starší škola, jejímž hlavním představitelem je A. Sedláček, chápala tvrze především jako sídla určitých feudálů a jen v případě zachovaných staveb s ledovala

8

a zaznamenávala stavební podobu i terénní situaci objektů, projevuje se dnes stále větší snaha o hlubší poznání funkčního obsahu tvrzí, o s ledování jejich archi­tektonické p odo by v širších souvislostech.

Starší tvrze, dnes vesm ěs zaniklé, b y ly p o v a ž o v á n y za strážní „h rá d k y “ při cestách a důležitých brodech, za nejmenší č lánky obranné a správní so u sta v y země nebo i za sídla nejstarších představitelů feudální šlechty. V ce lk u vša k n eb y ly tyto hrádky a tvrze p o v a ž o v á n y za starší dvanáctého století a jako feudální sídla b y ly od vo zo vá n y z evropského západu. T ento názor v y s lo v i l ve své práci především C. Vogt.8

Hlouběji se o tá zk y vzniku feudálního sídla v Čechách dotkl ve své práci V. Vaněček.9 N a podkladě rozboru historických pramenů předpokládá v naší zemi už v 10. století existenci dvorské družiny v souvislosti s proměnou společenského zřízení ve feudální stát a ještě dříve, od 9. století, předpokládá vznik rodové šlechty, k níž v průběhu 10. století přibyla z ní vznikající nebo nově se vytváře j íc í dvorská „šlechta“ , doložená j iž k roku 1 0 0 3 . V souvislosti s tím p ovažuje V. V aněček za jisté, že sídla této v ý š e postavené společenské v r s t v y ex istovala již v 10. století a uvažuje dokonce o možnosti jejich časnějšího v ý s k y t u proto, že již v 9. století uvádějí taková sídla, „ca ste l la“ , fuldské annály. Ve starším období, tedy ještě před9. stoletím, předpokládá „d v o ry , dvorce, týny a t v r z e “ , v nichž vidí obydlí zá m o ž­nějších rodin a střediska větších p ozem kových vlastnictví. T a k o v é to neopevněné, nebo jen lehce opevněné dvorce-tvrze připomínají současné karolinské dvorce v západní Evropě.

Také F. G r a u s 10 klade existenci s lovanské „š le c h ty “ , jíž rozumí skupinu lidí nad úrovní obecného obyvate lstva , do 9. století a její vzn ik hledá spíše v rodovém zřízení, tj. ze staršin rodů než v družinách knížat, jak tomu bylo pravděpodobně v západní Evropě. Funkce této vym ezen é a společensky nadřazené skupiny byla především vojenská nebo správn í a záh y s ní bylo spojeno i držení pozem kového vlastnictví, zprvu dočasné, od 1 0 . století patrně již dědičné, od 1 1 . století uvedené v lenní systém podle západoevrop skéh o vzoru . A právě v této fázi společenského vývoje, od doby, kdy bylo s funkcí spo lečensky nadřazených osob spojováno pozemkové vlastnictví, můžeme hledat počátek opevněných feudálních sídel.

9

psaných pramenech z období časného s tředověku v západní Evropě zjišťujeme již od m erovejského období, častěji vša k od karolinské doby, určité zmínky o existenci i v ý s ta v b ě opevněných sídel, z nichž se vyv inulo pozdější

fetuílální sídlo, a tuž w pmiolnx iirraitu, twzži: ucha* opravičm aln kast cd u. 'iíuzdu: Sie. by itáž v- micríiovejitkífm ohdnlír csd&íOvzdbí v/ záipadae.utíphilé eddaMi výihčáuě íiidiuiiii.iúítiii opravnám sádli*;: olnydlm z#m;«^ýýxhi rsaHh bylý/ spiSe. Icdime hrru-zeue řh,v:ír£№. mavrzupíá na typ; řím sku „yžllir. mstScsť*.. Tfentcí) zplisíd* hurhwúni -sděl tinvva jjteíď i v uÚBÍmáLijjčaim kcaróliiidmjn afedhHíí ač teiniý jiifc z jjiáiiip iim jíxjicii čn&?čjin jmiminvini í zíeaibníě ujiMWičeiL uim\mvijiLO ťěuáo vfe&n unesu. jixhídkimeiřá;. ssummutiiiú opravném u iďtw: zmujinra v.hiKini dvořme.

t.JílI fctmme &■ 'vSudtóií od doby; vlády/ K&rfir Vtdlkůlhft, jto m <«i:hn£áHavmi! ťáiemv/d ipanavukw vy d h iisiry jjŘtýznii vy/dtiibumi nitjřc'íKií'fcj[ \v pitdlíitíf puxismkcautim. vham- Tilčitoh -at vAčmi p rávy ' nič vymiauetit te rm ů ie® uáatefc: a {p^jpw i * pravamurá mul .djyvztudl' iíimw4«Hd№ mák»; pntípujj5ag«ř<lkui tcanítcírjin. V taantíí 8|KílBčíGiířJtf^am jim i' sm ím e vdiíh první! doklad! vzniku zúp)ii:íi’ítóvřap)íMééímuííuni vrtíininstu.ktíirii, vázsana zprvu farmou. dkižmy/ nn cwmbau pmm vníka a fčáiiř ;dv*ín;. pnejtamviia:' [mxnínnit <íúdLe \dimjfcs tendenci iivallrSaiíi itňřc /z&vidhouč a zvyAsen iřnětn iicEtentoni' rsunu^uítinexílii % prířvčě tiati’} snahu, ji.!Ž> bylin odnaunn teJiiítefd HjiijIcčLnudiié šimium a- uiíklíiliiyiii pornem na t e a m ičmítoiřhrcížíméjni,prLulevAím vÁsa4 vzájicnné nv«hr.y micxi ťuaudííy, a jidí'. byla pndpurav/anr. zájim em ochránit maitóek: n vl Ustaň hrequexmoá, s e jiovíu ImdUv.úrnin is^m iíenýrát fá ííid i.0)jě jjríh pmlťeitóé mrmámrežs№ [jřiuxniokÍLái ^piAúv

■& íktnoJlmik# fB.5u-tenťř«tái .mil íp!ie8Vj(GjÍQ uýěfo dbkSUdťíi sínvxfb .:aviiuv/aiych nebo oh jcve.uydč Z mane v£;tikpědiiám řbudiaí- míhři sídla v v ziap H Ín i! llVrtepč ^ príam eni t l i . , fs to ite i x v.iímx, fkt- jížž v. liuroliriKkmn ubdidtíi trylia budioivann — vmaMěs .7. w.řjýnsfeycli a < d íridcgiukyjcdti dliw.odlí. — tmvelliá oprávnění! mfedlskcp /aiímiíe zpíumb. ji.djcši IhuUíwarí;. ksca-y m 'fdiftátiíjic :*m zpíirmhxen síuvhy/ pawařfejjííiih Sididi, a proto m užemě uidklpMe piololrm záj iHidí-xeztr&pxkidiií;; ísdlifc odvorllt. jiniinik: 72ě7RtuanMíolfcd\vErcaii j ixd iiakiZ ' včá:t5v.iřý/.ái » tav d b |T):o.u!žvmiýxái

_ , . iňktmiiě j|É dřívse v. řjiniikčěii! idmanintm Hwitíiini tr jím an í’-L.itémino/rj. J ,

fHriiwHmim išcčMí venýžmn „tiirm ť .. „ m ir ^ tR ;„ u s ts to í lu m - jparvultim mdtoo

Rouen , p o č á t e k 13 . s to let í

„ca stra“ . T y t o i jiné n á zv y označují s ta v b y zprvu výlučně, později částečně vojenského význam u, který jim nechybí ani tehdy, když se změnily v sídla feudálů. Jsou vesm ěs budovány „ e x ligno et terra“ , což znamená, že nasypaný val, ohraničující čtyřboký, vzácněji i k ru h o v ý areál, chrání věžovitou stavbu, stojící uprostřed na v y v ý še n é m místě a budovanou ze dřeva.11

T y to nejstarší záp adoevrop ské hrádky se dostaly záhy do celé oblasti západní E v ro p y a b y ly dále utvářeny Norm any,Anglosasy i Germány, aniž došlo k podstatnější změně jejich podoby. Jejich francký původ uznává většina badatelů,stejně jako původ věžo v itý c h staveb v římských pevnostních stavbách. Jiná teorie odvozuje hrádky na v y v ý š e n ý c h místech, především na území severního Německa, ze starosaských „soudních n á v rš í“ , zakládaných na místě starých mohyl, nebo b ý v á vys lo vo ván názor, že v ě ž o v i té hrádky na území N ěm ecka mají svůj p ů vod ve sta­rých germánských špýcharech, pevných a opevněných věžo v itý c h stavbách, v nichž byla shromažďována a chráněna společná úroda.12

V průběhu 10. století se v ě ž o v i t ý hrádek rozšíř i l v celé západoevropské oblasti. O způsobu jeho v ý s ta v b y , o podobě a vnitřním v y b a v e n í nás informují poměrně dobře některé psané prameny 11. a 12. století i o b ra zy na známém koberci z Bayeux. T a r t a r iu s 13 píše o hrádku Chatillon sur Loiře, patřícím Sequinovi a popisuje jej jako „ v ě ž o v i té stavení zbu d ovan é ze dřeva, neboť pán toho hrádku byl mocný a pocházel ze zámožné místní ro d in y “ . V ě ž měla v patře místnost — solárium, již obýval majitel se svou rodinou, dole byla kom ora s mnoha nádobami k uskladnění potravin. Podlaha solaria byla dřevěná. Jiným cenným doložením p o d o b y záp a d o ­evropského hrádku je záznam Jana z C o lm ie u 14 z počátku 12. století, uvádějící, že „vedle předsíně kostela byl jakýsi hrádek velmi v y s o k ý , z b u d o v a n ý podle z v y k u oné země (Belgie) již před mnoha l e t y “ a dále pokračující , že „je totiž zvykem , že bohatí a význam ní lidé v této zemi, čím více mají ve z v y k u žít v nepřátelství a boji, tím spíše si budují (opevněné sídlo) pro své bezpečí, k udržení své moci, k potření vrstevníků nebo k utlačování poddaných . . . “ . T a k é hrádek Dinant, v y ­obrazený na tapiserii z B ayeux,15 je vzá cn ý m dokladem p o d o b y feudálního sídla — budovaný ze dřeva, z trámů kolmo stavěných, s věž í stojící na nejvyšším místě opevněného areálu, kromě v ě že pak ještě s obytným stavením, k ní připojeným.

11

H rádek je opevněn válem s palisádou a příkopem, přes nějž vede v y s o k ý dřevěný most. H rádek Di- nant, do ložený o b ra zo vě v 11. století, ukazuje již členitější, pokročilejší dis­posici v ý s ta v b y , třebas je ještě budován ze dřeva.

T y t o tři uvedené doklady nás dostatečně informují jednak o podobě západo­evropského hrádku nor- manského typu, jednak o jeho funkci, o spole­čenských předpokladech, které v e d ly k jeho vzniku. Je s podivem, jak bystře právě tuto stránku dovedl dávný kronikář postihnout.

U v ed en é příklady nám současně ukazují, že v z á ­padní Evropě byla feudál­ní sídla vesměs věžovitá , na čtyřbokém nebo kruho­vém v yv ýše n ém pozemku, opevněném válem a pří­kopem. V dalším, ještě ra­ném v ý v o j i se někdy toto

D onjon ď A r q u e s p o d le V io llet le Duca, 1. p o lo v in a 13■ sto le t í sídlo člení a vedle věževzniká jedno, případně

i více stavení. Původní vertikální řazení prostor v jediné věžovité stavbě je v průběhu v ý v o je porušeno, z věže se vyděluje nejprve obydlí a později také h ospodářský objekt a v ě ž dostává charakter převážně obranný, ačkoliv ani později

12

nepřestává sloužit pomocným hospodářským úkolům a v případě potřeby i jako obydlí. D okonce se i ještě v době vrcholného a pozdního středověku setkáváme s takovým útvarem feudálního sídla, v němž všechny jmenované základní funkce slučuje jediná v ě ž o v i tá stavba, jak tomu bylo v počátečním stadiu.

K časným v ý v o jo v ý m změnám, jež se ob jev i ly v nor- manském nebo germánském okruhu, patří případná změna v umístění věže na okraj kruhového nebo na nároží čtyř- bokého areálu, častější v ý s k y t kruhového tvaru tvrziště, nebo i oddělení vlastního sídla od hospodářské části s pomocnými stavbami.

V ý v o j feudálního sídla západní E v ro p y dosáhl na pře­lomu tisíciletí značného pokroku v ottonském Sasku. Rrovins, 12 . s to len

Zjišťujeme tu, stejně jako jinde, v ě ž o v i t ý karolinskýhrádek, který ovlivňuje stavbu šlechtického sídla hluboko do středověku, ale vedle

tohoto typu se objevují jiné formy opevněných sídel, je ­jichž původ byl do nedávná p o va žo ván za domácí. P o ­něvadž saský kulturní okruh zasáhl význam ně do v ý v o je architektury evropského stře­dověku a pro svo u blízkost Čechám i do v ý v o je našich zemí, ale i pro s lovanskou minulost této oblasti z a ­slouží otázka saských hrádků pozornosti.

R o lk e s e y , Anglie, vodní h rád ek , 13 . s to le t í

e vývoji evropských opevněných sídel z období s tředověku b ývaj í saské hrádky p o v a ž o v á n y za samostatnou skupinu se značným okruhem vlivu. Jejich vznik b ý v á uváděn v souvis lost s maďarskými v p á d y a s bojem se S lovan y v období od počátku 10. do počátku 11. století. Vedle rozsáhlých hradů známe z oblasti Saska i menší ú tv a ry s častějším používáním zděné techniky, nejčastěji kruhové p odoby se zastavěním při o b vo d u a s volným středním nádvořím, které se od karo- linských hrádků odlišují i plochostí areálu. Jako typický příklad saských hrádků možno uvést Stöttinghausen, Pipinsburg a Todenmann. Stöttinghausen měl jediný vchod zp evn ěn ý v ě ž o v i to u branou, při níž stála ve lká stavba s menším objektem v těsném sousedství. N a opačné straně brány byla skupina tří menších staveb a opodál, ro vn ěž při okraji prostranství, jiná skupina tří obdélných stavení. N ejv ětš í s tavba hrádku byla patrně obydlím správce nebo majitele, ostatní s louži ly jako obydlí pro družinu nebo čeleď i jako hospodářské objekty, sýpky a chlévy.

Podobnou disposici vnitřního zastavění měl i hrádek Pipinsburg s pěti staveními při obvo du valu a se třemi dalšími hospodářskými objekty. U z a v ře n ě jš í a také i pokročilejší disposici ukazuje hrádek Todenmann. Při jeho obvodu, přímo při­sazen y k hradbě, b y ly umístěny ob jekty dvoudílného obdélného paláce, obranné v ě že a kaple. Jmenované hrádky b y ly význam ným i opevněnými sídly, odtud členi­tost i dokonalost jejich v ý s ta v b y , která byla u větš in y saských hrádků prostší, i kd yž v základě shodná s uvedenými příklady. N e v e lk ý , někdy však i rozsáhlý k ru h o vý areál opevněný válem a příkopem byl osazen sídlem, sestávajícím buď z jediného, dvoudílného až třídílného stavení přízemního nebo patrového, či ze samostatného obytného objektu a dalších pomocných hospodářských budov, zajisté podle zámožnosti majitele a počtu jeho čeledi. V dalším vývo j i pro jevoval tento útvar hrádku tendenci k větší sevřenosti a pevnosti v podobě v ě že nebo několika věž í při obvodu, jehož ohrazení alespoň zčásti v y tv á ř e ly jednotlivé objekty.

Velkou p ozornost věnovali těmto hrádkům sami němečtí badatelé, kteří je vesm ěs pova žo va l i za saské, v y b u d o v a n é v době v lá d y Jindřichovy a O ttovy, dokonce i tehdy, byly-li takovéto hrádky z j iš těny s doklady s lovanského osídlení nebo i na území, obydleném v té době s lovanským i km eny.16 V prvém případě bylo slovanské osídlení hrádku v y s v ě t lo v á n o jako přechodné, v dobách bojů, ve druhém

případě nebyla popírána možnost, že jde o sídla s lovanské šlechty, avšak budovaná podle saského vzoru.

V poslední době však zjistili němečtí badatelé mezi saským i hrádky dvě základní skupiny a toto zjištění vneslo nové svět lo do problematiky, která má v e lk ý v ýzn a m nejen v oblasti Saska a D urynska, ale v celé střední E vro pě a tím i u nás, při studiu otázky feudálních sídel, především tvrzí. První skupinu hrádků představují nevelké kruhové nebo oválné útvary, uložené nejčastěji v blatném rovinatém terénu, někdy položené i na přirozených vyvýšeninách, opevněné válem a příkopem. N a nich bývá pravidelně z j iš ťováno s lovanské osídlení, nejdříve od 1 0 . století. Druhou skupinu tvoří hrádky kruhové nebo čtyřboké, o b vy k le v y s o k o položené, v y v ý š e n é někdy umělým násypem, opevněné příkopem, s centrální v ě ž o v i to u stavbou. T y t o hrádky jsou o něco mladší než prve jmenované, ač mohou mít svůj počátek v prů­běhu 1 0 . století a jejich osídlení je o b vy k le germ án ské .17

Lze tedy předpokládat, že se oba, původně samostatné ty p y opevněných sídel na území Saska a D u ryn ska vzájem ně a s různou intensitou o v l iv ň o v a ly (v průběhu 10 .— 12 . století), a že právě z tohoto vzájem ného vlivu vznikl útvar saského hrádku, ostatně velmi často jen provisorní a s nedlouhým trváním, jak bylo zj ištěno v hlu­boce fundované práci P. Grimma. Máme-li posoudit s lo va n sk ý podíl v tomto procesu i otázku sídel s lovanské „ š le c h t y “ , je třeba s ledovat ji na širokém území slovanského osídlení v období, k d y ještě nelze předpokládat silnější v l iv y Západu na formy života s lovanské společnosti.

V.

psaných pramenech k dějinám západních Slovanů z 1 0 .— 1 2 . století jsou jmenována opevněná místa, jež můžeme p o v a ž o v a t za sídla knížete. O jejich počtu a podobě jejich v ý s t a v b y nás mnohem podrobněji zp ravu jí v ý s le d k y archeologic­kých výzkumů. Mnoho takových sídel-hrádků bylo zjištěno ve Slezsku, Velkopolsku, v oblasti středního Polska a Pomoří i v západní části Sovětského s v a z u .18 Kromě rozsáhlých hradů-hradišť b y ly tu z j ištěny menší kruhové útvary, položené nej­častěji v blatných nížinách, na březích řek a jezer, výj im ečně i na vyšš ích terénech, někdy samotné, j indy s vysunutým předhradím, které bylo možno podle nálezů zařadit do období od 1 0 . do 1 2 . století, v oblasti K y je v a a N o v g o r o d u dokonce ještě

O p o le , p ř e d r. 1300

časněji. Bylo zjištěno, že těchto malých hrádků postupně přibývá, že se později objevují často na vyšších místech, nejvíce na ostrožnách, a že se jejich kru h ový útvar mění ve č ty řb o k ý při postupném zmenšování hrazeného místa. T y t o zm ěny jsou uváděn y v souvis lost s hospodářsko- politickými proměnami od konce 10. století, především s dělením knížecího statku v menší hospodářské a správní jednotky, i se změnou vojenské taktiky od konce 10. do počátku 15. století, která je j iž projevem pokročilého feudál­ního zřízení. Z ů stá v á dosud otázkou, zda tyto hrádky a opevněné dvorce b y ly individuálními feudálními sídly, nebo sídly vojenských družin.

T y t o hrádky, jak už bylo řečeno, se postupně zmenšují, patrně i proto, že se z nich vyd ělu je hospodářská část původního hrazeného dvorce a v opevněném areálu kruhovém, či čtyřbokém zů stává jen samo obydlí majitele. Ve 13. století zaujímají tato sídla nepatrný okruh o průměru 1 5 — 20 m. Kromě rozsahu se mění i stavební disposice. Starší útvary, položené v nížinách, mají po­vrch vcelku plochý, uprostřed miskovitě prohloubený, což ukazuje na rozmístění objektů při okraji, sídla 12. a 13. století, zakládaná na v ý š e položených místech, mají povrch spíše vy k len u tý nebo i v ý ra z n ě kupovitý, do­kládající centrální stavbu, zb u d o van o u případně i na umělém násypu.

Feudální sídla, zp rv u knížecí, ex istovala tedy zcela nezávisle na zá p ad o ev ro p ­ských hrádcích již velmi záh y na s lovanském území. Starší hrádek, p oložený v nížině, navazoval , jak se zdá, svoji podobou i umístěním v krajině na velká

hradiště a jeho v ý s k y t můžeme zjistit v 10. a 11. století. M ladší hrádek, poněkud v ý še položený, se objevuje nejdříve na konci 10. století, postupně se v y v í j í patrně ne bez vl ivu Západu, dosahuje svého ro zkvětu ve 13.— 14. století a jeho v ý s k y t postupně klesá v průběhu 15. století.

Biestrzyków S tavb y hrádků b y ly zp rvu výhradně dřevěné a opevnění tvořily 1 4 —1 5 .'s to le t í spolu s příkopy hliněné valy. V zácně se od konce 1 0 . století, spíše

10 m

Gryf, 1. p o lo v in a 13- sto let í

však až od 11 . století začínají o b je v o v a t na hrádcích stavby budované z kamene, a každá taková s tavba je kronikářem zvláště zdůrazněna jako budovaná „opere romano“ , „opere ital ico“ , nebo „ e x lapidibus qu ad ratis“ , což dokládá, že původ zděné techniky byl o d vozován převážně z oblastí římského impéria, nebo přímo z Itálie.

Siedl$cin, 14 .— 25. sto le t í

VI.

tředověké feudální sídlo v oblasti střední E v ro p y navazuje jednak na opevněný slovanský dvorec nebo hrádek, jednak na normanský a anglosaský hrádek nebo feudální kurii západní Evropy. Měli jsme možnost vidět, že v ý v o j těchto útvarů nebyl zcela plynulý, že byl ov l ivňován mnoha činiteli, z nichž byl vý zn a m n ý kontakt obou typů hrádků v ottonském Sasku v průběhu 1 0 .— 1 1 . století, p o žad avek větší pevnosti a nepřístupnosti v souvislosti se změnami funkce sídla, se vzrůstem r o z ­porů mezi samotnými feudály a konečně i se změnami způsobu boje, s častějším používáním obléhacích zařízení. Nejdůležitějšími změnami, vyvolaným i uvedenými činiteli, jsou jednak častěji vyhledávaná v y š š í poloha sídla, jednak budování pevné vnější fortifikace včetně kamenné v ý s t a v b y hradební zdi, která nahradila starší val a konečně i kamenná v ý s ta v b a vlastního sídla, sledující maximální sevřenost buď v jediné věžovité stavbě, jak ji máme doloženu v donjonech západní Evropy, či v našich věžovitých tvrzích, nebo v nižším patrovém stavení, k jehož ochraně byla postavena věž. Bylo-li zachováno o b v o d o v é zastavění areálu, staly se jednotlivé budovy spolu s hradbou a věžemi součástí opevnění vnitřního dvora. Spolu s těmito změnami se hrádek stával postupně vý lu čným sídlem feudála a jeho rodiny a jeho hospodářská část byla vydělena vně opevněného areálu, ačkoliv původně byla, jak dokládají s lovanské i saské hrádky, nedílnou součástí sídla.

Postupné uvolňování svazků, jimiž b y ly v á z á n y družiny na osobu panovníka, ale i ce lkový v ý v o j feudalismu, přivodily početnější vznik sídel šlechty. Vznikala

17

jednak na starších opevněných sídlištích, jednak přestavb ou dvorců, nebo i novým založením v oblastech kolonisovaných. Pokud b y la jejich s tavba za ložena v níži­nách, bylo v ž d y dbáno na důmyslné opevnění vodou, častěji v ša k zjišťujeme jejich položení na vyšš ích místech. T a to starší feudální sídla se nevyděluj í ze sídlišť, jako později budované hrady vyšš ích feudálů, jsou budována uprostřed sídlišť, často v sousedství kostela, v němž má majitel sídla vyhrazené místo v empoře, nebo se vysunují na okraj vesnice, na výhodnější , ob vy kle v y v ý š e n o u polohu. Dalším dělením majetku, nebo i z j iných důvodů se objevuje v téže vesnici někdy i druhé feudální sídlo. T y t o p oznatky lze p o v a ž o v a t za obecné, pro celou oblast střední Evropy.

VIL

ajetkové i společenské ro zvrstven í s lovanské společnosti v Čechách je do­loženo u Kosmy, v jeho kronice z 1 1 .— 12,. s to let í .10 V osobách, označených latinskými n á z v y „ se n io r e s “ , „natu m aiores“ , „primates p opuli“ můžeme vidět staršiny, lidi urozené nebo v y s o k o postavené, příslušníky rodové šlechty, je j íž vznik byl v ý ­sledkem delšího procesu, patrně nezávis lého na v l ivu západoevropského feudalismu. V označení „ c o m e s “ , „caste l la n u s“ , „ iu d e x “ , „cam erar iu s“ máme vša k již osoby, nadané společenským postavením o d vo zen ým z jejich úřadu a s ním spojené moci, např. správce knížecího hradu a jeho příslušné oblasti, soudce, komorníka nebo jinak „ u ro z e n é h o “ člověka. Z p r á v a k roku 1 0 3 4 , v níž jsou jako správcové hradů knížete jmenováni příslušníci rodu Municů, T ěpt iců a V ršo vců , nám může být důkazem, že se feudály stávali i potomci původní ro dové šlechty. Není vša k jisté, zdali byli všichni příslušníci s lovanské rodové šlechty pojati do nově vznikající feudální šlechty. Víme-li z pramenů o postupné diferenciaci uvnitř této společenské v r s tv y v období mezi 1 0 .— 1 2 . stoletím, můžeme v něm hledat kořeny vzniku nižší tzv. zemanské šlechty, nebo můžeme tuto nižší šlechtu p o va žo v a t za zb y tek starší rodové šlechty, která zůstala neobdařena úřady a hodnostmi, nebo konečně můžeme v této nižší šlechtě hledat členy vojenských družin, nebo zbytek původně s v o b o d ­ného zem ědělského o b y v a t e ls t v a .20

T é to společenské situaci odpovídal jistě i sídlištní systém. Form y sídlišť s lovan ­ské společnosti před 1 0 . stoletím můžeme vym ezit podle dosavadních zjištění

18

ve dvě základní skupiny — o s ad y a hradiště (hrady). T y t o hrady v ša k nebyly obdobné pozdějším středověkým feudálním sídlům a zd á se, že v ro dové organizaci slovanské společnosti s louži ly všem příslušníkům určitého celku. Z p r v u u nich převažovala funkce útočiště nebo chráněného sídliště, později dostávaly v íce funkci střediska s význam em hospodářským, sociálním, správním a kulturním, v němž byla současně obsažena i s ložka ob rany a útočiště. V y tv o ře n í obchodního a řemeslnic­kého centra v areálu hradiště nebo vně bylo důsledkem trvalého osídlení místa, jež si patrně vyžád alo další změnu v disposici opevněného areálu vydělením v last­ního obydlí-paláce knížete, který se stal vlastním „hradem “ se samostatným opevněním. Větší, ro vn ěž opevněný areál hradiště se stal v poměru k sídlu před- hradím.

V době této proměny s lovanského hradiště, jež vrcholí v 1 0 . století, a jež má obdobu v dvojdílnosti karolinských hradů, jsme s v ě d k y ještě jiných změn v sou ­stavě i funkci hradů. M nohá stará hradiště zanikají nebo alespoň ztrácejí svůj dřívější význam, budují se nová hradiště — hrady, situací a vnitřní disposicí odpovídající změněné funkci a p ř ib ýv á nových hrazených sídel, rozlohou menších, s funkcí odpovídající j iž feudální struktuře společnosti. Jsou to strážní hrádky na exponovaných místech, jsou to knížecí hrady, ale objevují se i opevněná sídla jednotlivých feudálů, jež můžeme p o v a ž o v a t za předchůdce středověkých hradů nebo tvrzí. Počátek tohoto ro zv o je sídel můžeme s ledovat se vzestupem od konce10 . do 12 . století. V Čechách souvis í patrně funkční a tím i stavební dělení h raze­ných sídel s konečnou formací přem yslovskéh o státu.

Kromě slovanských hradů, jež upadly v zapomenutí a jež známe jen prostřed­nictvím archeologických v ýzk u m ů (např. Klučov, stará Kouřim), zaznamenal Kosmas ve své kronice řadu opevněných sídlišť, z nichž větš í část existovala ještě na p»- čátku historické doby a stalari se v podobě často pozměněné a v nové funkci středisky, přem yslovského státu. Vedle ve lkých hradů jakým byl hrad Krokův, v době Kosm ove již zaniklý, Tetín, Libušin, L e v ý Hradec, P ra ž s k ý hrad, Chrastěn, Vyšehrad, Vlastislav, PšoVs, objevují se hrady svým původem mladší a menší rozsahem, jakými b y ly Boleslav a Libice. í€ řadě těchto hradišť musíme připojit i knížecí hrádky z přelomu 1 0 . ai t l i století, Lysou, Chrudim ia» O počno a-nepřímo i dvorec knížete u kostela sv. H avla nad Z bras lav í . Vedle starých hradů, jež?trvají v této době jako správní střediska5 a současně i. sídla jsou zakládány nové hrady si týmž posláním a* spolu s«nimi i sídla, která! s louží j iž vý lučně majiteli. Ve druhé

10

polovině 1 1 . století máme jejich nepřímé doklady v Poříčí nad Sázavou, Neustupově, Pyšelích a Jankově a známe případ, kdy si podle v z o r u knížete buduje pražský biskup op evněn ý d vo rec ve své vsi Žerčiněvsi , dnešních Ž e rč ic ích .21

Z počátku 1 2 . století známe další knížecí hrady — V raclav , Oldříš, Křivoklát i dvorce Sadskou a T ý n e c nad Labem, kromě těchto sídel pak b iskupský dvorec ve vsi R okycanech a řadové feudální sídlo, hrad Přimdu, který si buduje německý šlechtic bez svolení českého knížete. K roku 1126 je jmenován knížecí hrad Jaroměř, v y b u d o v a n ý patrně na místě staršího knížecího hradu a b rz y potom hrad Čáslav, knížecí dvůr Chvojno, patrně dnešní D v ů r Králové a hrádek Hostin Hradec, b u d o va n ý k ochraně pomezí, který nespíše ležel v blízkosti dnešního Hostinného nad Labem na vrchu Bradle nebo jeho úpatí. Ještě před polovinou století je jmenován knížecí dvůr Z ivohošť , ze druhé poloviny téhož věku knížecí dvůr Budyně nad Ohří, S o b ě s la vů v hrad Skála, knížecí dvůr Starý Knín a biskupův dvorec ve Z d ic íc h .22

Ale v témže století, na jeho počátku již v N esvači lech, především však v jeho druhé polovině, máme zřejmé doklady šlechtických sídel, jmenovaných v písemných pramenech. Jako svěd k o v é smluv a signatáři jsou od 70. let 1 2 . století jmenováni feudálové s přídomky, které značí pravděpodobně místa, v nichž měli svá sídla, nebo v nichž byli správci knížecích hradů. T a to jejich sídla nebyla zajisté ještě hrady v plném sm yslu toho slova, jak je známe z období vrcholného středověku, ale b y ly to spíše jen hrádky, tvrze, opevněné dvorce uprostřed pozemkového vlastnictví. Soudíme-li správně, můžeme ve druhé polovině 1 2 . století jmenovat v Čechách 72 taková sídla mimo knížecí hrady a hrádky, věrohodně uvedená v sou ­časných psaných pramenech. N e jv ě tš í část jich je doložena ze západních Čech, ale známe je i ze středních, jižních a východních Čech. Připočteme-li k nim místa, kde dosud stojí románské em porové kostel íky ze 1 2 . století, v pramenech jinak neuvedená, nebo místa, z j ištěná v terénu archeologickým průzkumem a datovaná nejpozději do 1 2 . století, shledáme, že v té době existovala v Čechách řadová feudální sídla v takovém počtu, že jejich počátek můžeme posunout ještě hlouběji do minulosti ,23 jak to nepřímo dokládají nejstarší vlastnické kostelíky.

Ve 1 2 . století se již v naší zemi plně rozvinula feudální struktura v opevněných sídlech a sídlištích, organicky na sebe navazujících a vytvářejíc ích síť opěrných bodů sp rá v y země i jednotlivých menších teritorií. Vedle ústředních hradů Prahy a V yšehradu jsou správními s třed isky Čech v té době Bílina, Boleslav, Čáslav,

20

Děčín, Dřevíč, D oudleby, H rad ec nad Labem, Kladsko, Kouřim, Litoměřice, Lštění, Mělník, Netolice, Stará Plzeň, Prácheň, Přimda, Z a te c a Sedlec. N a ně n a v a z o v a ly další, již jmenované knížecí hrádky a dvorce, k nimž p řibyly ještě hrádek Kadaň, jmenovaný jako „burgus n o v u s “ , hrádek Z bečno, d vo rec Radotín a hrádek H ru to v u Litomyšle. K výčtu význam ných feudálních sídel, byť ne v ž d y opevněných, patří i kláštery té doby, jež b y ly hospodářským i i správními středisky větších územ í .24

Šlechtické sídlo stálo svým význam em a podobou své v ý s t a v b y na nižším stupni. O architektonické podobě a vnitřním v y b a v e n í knížecích i prostších feudálních sídel této doby jsme dosud jen velmi málo informováni. Z písemných pramenů je sice známo, že knížecí sídla na s lovanských hradištích byla v ý s ta v n á a měla kromě vlastního paláce řadu pomocných a hospodářských budov, což jistě můžeme po­važovat za hodnověrné. Menší hrádky feudálů měly v ša k v ý s ta v b u prostší, ač i na nich mohlo být více objektů s odlišnou funkcí. Prostotu takové v ý s t a v b y dokládají ostatně z doby nepříliš mladší naše nejstarší tvrze snad jen s tím rozdílem, že u starších sídel bylo ke s tavbě objektů častěji používáno dřeva, jak nás o tom zpravují i západoevropští kronikáři.

TN VIII.

a podkladě historických zp rá v jsme si ověřil i existenci feudálních sídel v Čechách před rokem 1 2 0 0 , existenci sídel řadové šlechty kromě sídel knížecích. Na konci tohoto období b y ly dány předpoklady k další diferenciaci dotud vcelku prostého šlechtického sídla v podobě opevněného dvorce nebo snad i věžovitéh o hrádku ve výstavný, z kamene b u d o v a n ý s tře d o v ě k ý hrad a v mnohem prostší v e n ­kovskou tvrz, situačně i s tavebně navazujíc í na starší tradici, v níž se uplatňovaly oba váPlndní typ ' 7 hrazeného sídla, s lo va n sk ý s nižším o b vo d o vým nastavěním.M » C M C-C- W W X W » t / | J I ^ w 7 • • A—' w / • • • • • • • • .............................v y f

*£CÉJsďaWWSSsícý s v ě ž o v ito u stavb ou uprostřed. Zclá se však, r e v ě ž o v itý hrádeki , [ . . . ■ « » / ••••• w

byl zprvu, m r e i j i vzúQpťjsím, vyh razen ým podnikům knížete, a že «lejslarst; sídlo ii~«- -: * r , větš in ou opevněfiým dvorcem . V ý sta v n ějš í farad vrcholného středo-

v ik u byl ovřiýněn záp ad oevrop ským i v z o r y , jež vfcsjpěs v y ch á ze ly z věžovitéh o jim;-(.)!iuskéhii Jsrádku a z 'kom b in ace £ří: základních p rvků — vězit?, palác« $ hradby.

7~ kruho ';S ” hrudku,, který navazujem e íga slovanský,., se- v rpmánskeim období vyvinul úty-áč* pro je vp jící tgpdenci k větš í sevře$K;;-sti oljvocfbvéřio zastavěni, jak

jsme viděli už na příkladu hrádku Todem ann ze Saska. Val, opevňující kruhový areál, byl nahrazen kamennou hradbou, k níž b y ly přisazeny jednotlivé objekty hrádku, pokud samy svým o b v o d o v ý m zdivém n e vy tváře ly současně i hradbu a k větší obraně sídla byla ro vn ěž při obvodu zbudována v ě ž nebo více věží, podle potřeby a moci majitele.

T a k o v ý typ tvrze ze 13. století, z j iš těný archeologickým výzkum em v půdorysu původní v ý s t a v b y máme doložen v Martinicích u V o t ic .25 Je pravděpodobné, že tato

M art in ice u Votic, s t ř e d o v ě k á tvrz

MARTINICE

STŘEDOV! tvrz

Qr Kvit* Re*cří*»í«*4

22

M artin ice u Votic, r e k o n s t r u k c e tv rz e arch . M. R e ic h e r ta

původně románská tvrz byla zbu d ován a podle typu anglosaského hrádku, ale sou­časně situace kruhového areálu tvrze ukazuje, že v tomto typu sídla žije i s lovanský hrádek, jaký byl, z období ještě staršího, avšak v neúplném půdorysu zjištěn v Žehuni u P oděb rad .26 Jiný příklad takové tvrze máme pravděpodobně v C h o d o vě u Prahy, ve stavbě později zbarokisovan é a proměněné v kuriosní zámeček.

Mezi tvrzemi 1 3 . století v Čechách máme vedle kruhového typu s o b vo d o vým zastavěním zastoupen i v ě ž o v i tý hrádek, který je o b vy k le postavený na terénu vyvýšeném, nejčastěji na ostrožně, a k terý byl zp rvu vyh razen spíše sídlům v ý ­znamnějším. Máme jej v klasické podobě z období pravděpodobně staršího z a ­chován v Týnci nad Sázavou, kde se v ě ž o v i t ý palác připojuje k románské kapli- rotundě z 11 . století. T a k é v L o u z k u u Kaplice zůstalo zachováno v ě žo v ité sídlo ze 13. století, posazené uprostřed čtyřbokého hrazeného areálu s kruhovou nárožní baštou a podobný hrádek v sobě s k r ý v á i Horní tvrz v Kestřanech u Písku, původně

2d

v ě ž uprostřed čtyřbokého hrazeného areálu, pozměněná i doplněná dalšími s taveb ­ními zásahy ve 14.— 15. století.

Dalším typem tvrze, k te rý máme doložen ro vn ěž ve 1 5 . století, je p rostý č tyřb oký palác, o b vy k le na obdélném půdorysu, který navazuje velmi pravděpodobně na typ tzv. falce. M áme jej v podobě dosud velmi dobře zachované ve Volyni u Strakonic. D v o u p a t r o v ý palác tu stojí na ostrožně, chráněn vnějším opevněním s věží, uzavírajícím spolu s tvrzí i kostel, jež je vša k svým původem o hodně mladší — renesanční. Podobné sídlo bylo asi i v Blatné, kde na základech starého paláce stojí pozdně got ický objekt, z v a n ý dodnes „ t v r z “ , při němž se zac h o v a ly z b y tk y román­ské kaple.

V průběhu 15. století prožilo feudální sídlo, ať už jako hrad či jako tvrz, období svého rozkvětu, své stavební formace, která čerpala dílem z domácích stavebních tradic, více vša k z cizích podnětů, přicházejících ze západu a jihu E v ro p y a zároveň dosáhlo jistého ustálení v oněch podobách, jejichž soudobé příklady jsme blíže sledovali. N a ně navázal i další v ý v o j tvrze ve 14. století.

IX.

počtu dochovaných tvrzí v Čechách jsou stavby, které můžeme datovat do 14. století dvojnásobně početnější, než ony ze 15. století, což odpovídá jednak postupujícímu ro zv o j i feudalismu v dělení větších statků v menší jednotky, od­povídá to i postupné diferenciaci šlechty v početní prospěch nižší šlechty, ale je tojistě také způ sobeno mladším původem a tedy větší zachovalostí těchto sídel. Vedle většího počtu pozorujem e i větší různost stavebních typů, která je zase přirozeným důsledkem rozvoje , jímž v oné době feudální sídlo procházelo jak

po stránce stavební, tak i po stránce funkční. T o to zjištění je všaktřeba doplnit dalším faktem, týkajícím se 14. století, totiž tím, žev naší zemi došlo v době v lád y Karla IV. a jeho syna V ác lava IV. k většímu zanikání zem anských statků a tvrzí, nebo alespoň k jejich chudnutí. Podnět k němu dalo mnohem dříve pronikání pokročilejších forem zem ědělství na klášterních a velkých feudálních dvorech,

Z rů h ek u Sed lčan ÍeJ c^ výn osn ost znamenala v y š š í tlak na menší zemanská a selskáp ů d o ry s tv rz e hospodářství . Proto hledala již dříve nižší šlechta snazší obživu

ve službě u vyšších feudálů nebo přímo u dvora. K tomuto úpadku a jeho dalším důsledkům v míře již velmi zá v a žn é došlo u nás ve 2 . polovině 14. století, stejně jako v celé střední Evropě. T ento jev krize se projevil samozřejmě i ve stavební podobě zemanského sídla.

Stejně jako v předchozím století, z j išťujeme i ve 14. století mezi tvrzemi věžovité stavby. Patří k nim pouze ve zbytcích zachovaná tvrz v Semtěši u Čáslavi, zřícená věžovitá tvrz v Tiché u Kaplice, dobře zachovaná stavba v M ale šo v ě u Kutné Hory,

Z r ů b e k u Sedlčan , r e k o n s t r u k c e tvrze arch . M. R e ic h e r ta

stejně dobře zachovaná tvrz v Královicích u Říčan, zb y tek v ě žo v ité s tavb y ve Svoj- šicích u Přelouče, z b y t k y tvrze v Plešišti u Sedlčan, Dolní tvrz v Kestřanech u Písku s d vo u patro vou věž í v hrazeném areálu s hradbou a kruhovou baštou a dobře zachovaná v ě žo v itá tvrz ve Svojšicích u Sušice. T a k o v o u v ě ž o v i to u stavb ou byla i tvrz Z rů b e k u Sedlčan, o d krytá archeologickým výzkum em v roce 1 9 5 3 .27

Kromě těchto staveb, jež p o zů stá va ly vesměs z jediné v ěžo vité stavby, známe ze 14. století řadu tvrzí, které měly kromě věže, nebo i dvou věží, nižší obytnou, či hospodářskou budovu. K nim patří tvrz v Lobkovic ích u Brandýsa nad Labem, v Buzicích u Blatné, z b y tk y tvrze v Brlohu u Písku, zřícenina tvrze v Z a v le k o v ě u Horažďovic, tvrz v D obrš i u Vimperka, ro vn ěž ve zříceninách, stará tvrz v Chudenicích u Klatov, tvrz v Polánce u Blatné a tvrz ve Zvírot ic ích u Sedlčan, ne sice zachovaná, ale zj ištěná archeologickým výzku m em v roce 195 3 .28 Stála na čtvercovém areálu, opevněném příkopem a její s tav b y b y ly umístěny při okraji. Vlastní stavení tvrze bylo přízemní, obrácené k jihu a východu, obdélné podoby, dvoudílné disposice. Přístup do tvrze chránila v ě ž o v i tá brána a při severním okraji tvrziště stály dvě v ě že na ochranu sídla, které s louži ly současně také jako sýp k y a skladiště.

T en to typ tvrze, v němž je pozměněno nízké o b v o d o v é zastavění včleněním nárožních věž í i věž ice nad bránou, se objevuje v průběhu 14. století jako nový útvar, který bychom mohli nejspíše' nazvat dvorcem s věžemi. Situace věží na ná­rožích je tu již p ředzvěst í nové formace panského sídla, která se projevila větším

sevřením s ta v b y o čtyřech křídlech, opevněné věžemi v ná­rožích, s vnitřním nádvořím, budované podle v zo ru jiho- evropského kastelu. V naznačeném případě zvírotické tvrze i j iných podobných sídel je možno u v ažo vat spíše o snaze opevnit co možná nejvíce prostou stavbu sídla, často jen přízemní, posazenou při obvo du areálu.

Z b y t k y tvrze v Božejovicích u Vodňan ukazují shodu disposice se zv írotickou tvrzí. Při severní straně čtver­cového areálu jsou stopy dvou věží a v j ihovýchodním nároží z b y tk y větší obdélné stavby. T a k é v Buzicích měla tvrz podobnou disposici. Její rozsáhlejší zastavění zaujímalo dvě strany čtvercového tvrziště a bylo chráněno

M-j LV Y L / CC 1 / i) C LC íí yi. j 1 1 11

p ů d o ry s tvrze jedinou nárožní věží, spojující obě křídla.

20

Z vírot ice u S ed lča n , r e k o n s t r u k c e tvrze arch . M. R e ich er ta

Jiným typem tvrze, který se v y s k y tu je rovněž ve 14. století, je stavba b ez věže, posazená při obvodu opevněného tvrziště, ob vy k le vyšší , dvou až třípatrová, někdy jednodílná, jindy o více křídlech, uzavírajících zčásti, nebo zcela vnitřní nádvoří. Také tento typ je spíše odvozen ze staršího prostého dvorce, jehož nákladnější výstavba je tu již předzvěstí renesance a jehož v ý šk a byla vynucena nutností obrany namísto věží. Příkladem tohoto typu je tvrz v Tchořovicích, ve své dnešní podobě ze 16. století, je j íž dvoupatrové s ta v b y při obvodu uzavíraj í č ty řb o k ý dvůr a jsou chráněny mohutným vodním příkopem. T a k é tvrz v P řerově nad Labem, přestavěná v renesanční zámeček, byla původně čtyřkřídlá stavba s objekty při obvodu, chráněná příkopem.

Patří sem i tvrz zachovaná v D rslavic ích u Prachatic v tzv. Starém zámku, v Mračí u Benešova, kde dosud zůstala v původní podobě její prostá obdélná stavba z lomového kamene, stejně jako stará tvrz v Pluhově Žďáru u Jindřichova Hradce, přestavěná v zámeček.

Posuzujeme-li s tavby tvrzí ze 14. století, vidíme, že vedle věžo vitých staveb

27

přibývá tvrzí se stavbami při obvodu, opevněných věžemi, nebo i takových, kdy se namísto věž í z v y š u je celá stavba ve dvou- až tř ípatrový palác. Kromě nich pak existují i prostší tvrze, o b vy k le patrové s ta v b y budované z kamene, u nichž je jediným prvkem opevnění v y v ý š e n á poloha a příkop. V šech ny tyto s tavb y b y ly však ve své době dosti nákladné a výsta v n é a v některých případech b y ly spíše malými hrádky než sídly drobné šlechty na vesnici. P ro je v o v a lo se to i tím, že hospodářská funkce, která byla dříve rovnocenná funkci sídla, se v y d ě lo va la vně opevněného areálu do jakéhosi předhradí, kde byl hosp od ářský dvůr. Uvnitř opevnění stálo pak jen vlastní sídlo a v jeho pomocných budovách byla skladiště, která tak zůstala jediným zbytkem hospodářské s lo žk y tvrze.

Ale kromě těchto nákladnějších tvrzí známe ze 14. století i příklady prostších zemanských sídel, spíše statků nebo dvorců, jen málo v ýstavn ých a téměř ne- opevněných, jež bychom mohli p o v a ž o v a t za doklady starších prostých zemanských dvorců, jež v ša k jsou ve 14. století spíše dokladem chudoby a hospodářského úpadku určité části drobné venkovské šlechty. Jedním z mnoha příkladů nám mohou být dvorce v T ro cn o vě .

Ještě ve 14. století byl n eve lký rodinný statek v T ro c n o v ě rozdělen ve dvě části se samostatnými dvorci. T y p o sk y to v a ly sotva dostačující obživu svým majitelům a v letech neúrody b y ly spíše břemenem, o to větším, že leže ly uprostřed ro žm ­berských panství. Ž iž k a sám zlepšil sice poněkud svůj hmotný stav věnem manželky Kateřiny, jímž byl d vo rec v nedalekém Č eře jově , ale ne nadlouho. Nedostatek a dluhy jej přinutily prodat rodný dvorec i statek manželčin a hledat obživu ve dvorské službě.

A rch eo lo g ick ý výzkum , p ro v ed en ý v T r o c n o v ě v letech 1921— 1937 a v roce 1956 ,29 odkryl z b y tk y základového zd ivá obou dvorců a ukázal, že vedle v ý s t a v ­ných tvrzí b y ly u nás ve 14. a 15. století prosté zemanské dvorce, podobné dnešním v e n k o v sk ý m stavením, budované zčásti z kamene, zčásti i ze dřeva, sestávající z obytné s ta v b y a z hospodářského objektu. T y t o dvorce neměly pevnou výstavb u , ani neby ly jinak opevněny. Jen osobní s vo b o d a a jistá nezávis lost byla v ý sa d o u jejich majitelů — chudnoucí zem anské šlechty.

ostupující chudnutí venkovského lidu a nižší š lechty má v našich zemích logické pokračování v husitské revoluci. V ž d y ť jejím vůdčím elementem byli vedle potulných kazatelů a městské chudiny znevolnění sedláci a chudí zemané, kteří s jejím bojem spojili i svou touhu po zlepšení hmotného stavu.

Část nižší šlechty si v období revoluce skutečně zlepšila hmotný stav, upevnila svoje postavení a obojí si dovedla udržet i v porevolučním období dík tomu, že Jiří z Poděbrad hledal svo u oporu proti mocným pánům mezi městy a nižší šlechtou. Hmotné a společenské postavení části zemanské šlechty v tomto období se pro­jevilo i stavbou nových, nebo úpravami starších tvrzí v podstatě ještě v takové podobě, jakou dostala tvrz v průběhu předchozích dvou století. Z d á se však, že z typů již dříve jmenovaných p řevažu j í s ta v b y v ě žo v ité a nižší s ta v b y s věžemi.

K první skupině patří tř ípatrová v ě ž v Hradeníně u Kolína s kamenným mostem přes příkop, čtyřpatrová v ě ž v Lošanech u Kolína, z b y t k y v ěžo vité s ta v b y v Malo- ticích, rovněž u Kolína, v téže oblasti v ě ž o v i t á tvrz v Pášince, tvrz v H ru šo vě u Mladé Boleslavi, donedávna dobře zachovaná, dnes zřícenina, dvo u p atro vá v ě ž o ­vitá stavba v Sudkově D olu u Pacova, tvrz v D o u brav ic i u Strakonic a ve Z v ík o v ě u Třeboně, pozměněná pozdějš í úpravou.

Do stejně početné druhé skupiny tvrzí pro níž je charakteristická nižší obytná stavba s věží, patří zb y tek sídla v T u ch o ra z i u Č eského Brodu, z něhož se z a ­chovala dvoupatrová v ě ž s v jezdem do nádvoří, s komnatou a síní ve vyšším podlaží, tvrz v Košátkách u M ladé Boleslavi, původně snad věžovitá , později , hlavně v 16 . století upravená do nynější podoby, Horní tvrz v Kestřanech u Písku, která byla v 15. století přebudována ze starší v ě žo v ité s ta v b y v rozsáhlejší sídlo s hradbou, zpevněnou dvěma věžemi a s dalšími budovami, uzavírajícími vnitřní čtyřboké nádvoří, stejně jako Dolní tvrz v Kestřanech, která dostala svou konečnou podobu s věž í a nižší obytnou s tavb ou uprostřed ohrazení na konci 15. století. Patří sem dobře zachovaná tvrz Cuknštejn u T rh o v ý c h Svinů, čtyřkřídlá patrová stavba s vnitřním nádvořím, opevněná osm ibokou věží, hlubokým příkopem a válem a v téže oblasti i tvrz v Žum berku, v y b u d o v a n á ro vn ěž jako čtyřkříuíá stavba, opevněná spolu s celou vsí hradbou a věžemi na počátku 17. století.

I z 15. století známe několik tvrzí, které svo u prostou vý s ta v b o u připomínají spíše selské usedlosti — dvorce. Je to tvrz v Klokočíně u Vodňan, prosté obdélné patrové

X.

29

stavení na výšině, opevněné příkopem, pozměněné poněkud přestavbou z konce 16. století a tvrze v Lidéřovicích a v D u bu u T áb o ra , prostá přízemní stavení s hospodářským dvorem.

XI.

ocenský v zrů s t panské šlechty v 15. století, které se podařilo vymanit se značně z područí panovníka a zajistit si ve s tavovském zřízení velké politické a hospodářské výh o dy, se projevil především zaváděním nových forem hospodář­ského podnikání, vytvářením velkostatků s ve lkou produkcí. Od konce 15. století vznikají rozsáhlá a výn o sn á rybničná hospodářství , ovčíny a hřebčince, jež jsou podkladem zem ědělské v e lk o v ý ro b y , jíž nemůže konkurovat zemanský, tím méně pak se lský statek. T en to h o sp od ářský stav přivodil v 16. století další úpadek zem anských statků, k terý uspíši ly po roce 1526 nařízené turecké berně. Tehdy, podobně jako na sklonku 14. století, hledají zchudlí zemané v ých od isko ve službách panstva, jim ponechávají svoje statky. Šestnácté století je obdobím úpadku zeman- ského stavu a dobou zániku tvrzí, třebas se v některých případech setkáváme s opačnými případy, třebas mnohé zemanské ro d y se svými sídly přežívají do dalšího století, nebo dokonce budují nová sídla, většinou již podle cizích a nároč­nějších vzorů.

Česká tvrz trvá vedle v ý s ta v n ý c h starších hradů a vedle nových renesančních sídel v 16. století v té podobě, jakou jsme měli možnost s ledovat v obou před­chozích stoletích. Ještě ze 16. století známe příklady obytných věží, třebas v menší míře, než tomu bylo ve 14. a 15. století, máme z té d oby i tvrze s nižší výstavb o u , chráněnou věžemi, o b v y k lo u ro vn ěž v obou předchozích stoletích, hlavně všal$ v té době převažuje tvrz bez v ě že v podobě čtyřbokého stavení — paláce, nebo jako stavba o několika křídlech, uzavírajících zčásti nebo zcela vnitřní nádvoří. P řed e­vším v tomto typu venkovského sídla se projevil v průběhu 16. století v l iv rene­sance, jak v samotné jeho formaci, která n av azo va la na podobné s ta v b y z románské oblasti E vro py, tak i na vnější úpravě staveb, jejichž omítnuté stěny b y ly zd oben y nejčastěji sgrafitovou rustikou, ale i náročnějším, sgrafitem a jejichž štíty a komíny dostávaly členitou zd obnost podle vk u su nového stylu, byť mnohdy v rustikálním provedení.

30

Tak dala potřeba stavební ú p ra vy starších sídel, nebo touha zám ožného zemana po pohodlnějším bydlení, ovl ivněná novým vkusem, v y rů st typu tvrze, který měl sice svoje kořeny v dřívější době, který v ša k přesto vystu pu je jako n o v ý typ malého feudálního sídla, jehož charakteristickým znakem je sevřenost s tavby, ať už ve čtyřkřídlé disposici s vnitřním nádvořím, nebo v jediném bloku paláce s v o d ­ním opevněním. Tento typ se objevuje mezi tvrzemi 1 6 . století vedle tradičních středověkých staveb, z ísk ává vša k převahu na úkor v ě ž o v i tý c h hrádků a jim podobných staveb s věžemi.

Dokladem životnosti věžovitéh o hrádku, třebas dohasínající, jsou ze 1 6 . století tvrz ve Lštění u H o ršo vského T ý n a se Zachovalou hranolovou věží, v ě ž o v i tá tvrz v Čachrově u Klatov, stojící patrně na starším základě, a dobře zachovaná tvrz v Divících u Loun, mohutná tř ípatrová stavba se síněmi v jednotlivých patrech, zdobená sgrafitovou rustikou, svým původem ro vn ěž starší.

Z druhého staršího typu našich tvrzí se stavením a v ě ž í se zach o valy ze 1 6 . s to­letí tvrz ve V yšehořovic ích u Č eského Brodu, rozlož itá stavba na čtvercovém půdorysu, s o b vo d o vým zastavěním a s v ě ž í v nádvoří, zachovaná dnes jen ve zř íce­nině, Horní zámek v Benešově nad Ploučnicí, dvo u pa tro vá stavba s osmibokou věží a zbytkem jiné obranné věžice , tvrz ve Vrchoticích u Sedlčan, dvo u p atro vá stavba s třípatrovou věží a konečně tvrz v Rosičce Pejdlově u Jindřichova Hradce, jejíž zbytky — věžovité stavení a nižší objekty — se za c h o v a ly v dnešním dvoře.

Mnohem výrazněji se v 1 6 . století uplatnil typ sídla v podobě patrového i vyššího paláce, jaký nám dokládá tvrz v Ježovech u Klatov, obdélná patrová stavba s šesti- bokým věžovitým risalitem, ve švé dnešní podobě pocházející již ze 1 7 . století, tvrz v Lipovicích u Prachatic, s loužící dnes jako sýpka, tvrz v Bukovanech u Písku, která se zachovala jako severní křídlo dnešního zámku, vyb u d o va n éh o v 17. století a která měla patrně kromě jednodílné obdélné b u d o v y ještě věž , tvrz v Brozanech u Roudnice, dobře zachovaná stavba na ostrožně, obdélného nepravidelného půdo­rysu, se dvěma polygonálními risality, původně dvoupatrová, dobře zachovaná vodní tvrz v Křepenicích u Sedlčan, patrová budova na čtvercovém půdorysu, ohrazená zdí s nárožními baštami, připomínajícími spíše nízká stavení, tvrz v Hamru-Ostrově u Třeboně, obdélná, tř ípatrová stavba se dvěma štíty, opevněná vodním tokem, tvrz v Hrádku u Sušice, tzv. Starý zámek, obdélná stavba se dvěma štíty, tvrz v, Kadově u Blatné, obdélná stavba s arkýřem, i tvrz ve Chvalešovicích u Vodňan, mohutná stavba, členěná třemi štíty.

31

P o d h r a d u C h ebu , tvrz z e 14. s to letí , u p ra v en á v z á m e k v 1 7 . s to le t í

Vedle prostších jednodílných staveb, které jsou spíše charakteristické pro českou renesanční tvrz, známe ze 1 6 . století i s ta v b y členitější o dvou až čtyřech křídlech s vnitřním nádvořím, které svo u podobou n a v a z o v a ly velmi úzce na renesanční zámek, a lišily se od něj menší a prostší v ý s tav b o u . T y t o tvrze b y ly jen zčásti novostavbami 1 6 . století, často se v nich s k rý v a lo jádro starší s tředověké stavby renesančně upravené. Nejčastěji b y ly takto u p ra vo v á n y středověké tvrze s o b v o d o ­vým zastavěním, protože právě ty nejlépe odpo vída ly svou disposicí nové formě sídla. Patří k nim zám eček ve Škvorci u Českého Brodu, v jehož východní části zůstala zachována starší stavba tvrze, tvrz v Drslavicích u Prachatic, tříkřídlá

32

Vři s e k u Č e s k é L ípy , 16. s to let í

stavba s nádvořím, v y b u d o v a n á vedle staršího sídla, upravená od roku 1777 jako sýpka a již dříve jmenované tvrze v Lobkovicích, Kosátkách, Zum berku, Tchořo- vicích, Přerově nad Labem a Libějovicích, které dostaly přístavbou nových objektů nebo přestavbou starší b u d o v y novou tvářnost malého zámečku.

Tak jako mělo malé feudální sídlo ve svých počátcích dvě základní formy — centrální věžovitou a nižší o b v o d o v o u — z nichž se v průběhu s tředověku vyvíje lo , měla i renesanční tvrz dva základní typy v ý s t a v b y — typ paláce uprostřed nádvoří a vícekřídlý typ sídla s vnitřním nádvořím — které jsou sice projevem renesančního stylu v architektuře, ale zároveň jsou i dozněním staré tradice, kterou můžeme

33

v naší zemi s ledovat na zachovaných stavbách již od 13 . století. S tarý v ě ž o v i tý hrádek se tak v průběhu svého v ý v o je proměnil v palác s velkými a světlými vnitř­ními prostorami, o zd o b e n ý na vnějších stěnách sgrafity, ob lévan ý širokým vodním příkopem nebo rybníkem a s tarý opevněný d vo rec se stavbami při obvodu dostal na konci svého v ý v o je podobu čtyřkřídlého zámečku s v ý s ta v b o u zdůrazněnou někdy i věží, jehož strohá vnější podoba měla p ř ívět ivý a zd o b n ý protějšek ve vnitř­ním dvoře, členěném někdy arkádami.

Vedle těchto klasických typů renesanční tvrze známe ovšem mnoho prostších staveb, nelišících se příliš od selských usedlostí , jaké jsme ostatně zjistili již v předchozích dobách. Jejich příkladem v 1 6 . století je d vorec v H o lk o vě u Českého Krumlova.

XII.

ž dosud jsme sledovali českou tvrz v její vnější podobě, ve zbytcích její původní v ý s ta v b y . Viděli jsme, jak často byla její původní podoba porušena pozdějšími stavebními zásahy, jak často pod nimi téměř úplně zmizela. Ještě obtíž­nější, než s ledování stavební podoby tvrze, je zj išťování původní p odoby jejího vnitřního členění, její disposice. V ž d y ť ještě více, než vnější p o d o b y těchto staveb, se dotkly pozdějš í ú p ra v y jejich vnitřní v ý s ta v b y , která nemohla v y h o vo v a t ani nárokům na bydlení, tím méně pak novým funkcím, které zachované s tavb y tvrzí v pozdějších dobách dostávaly, funkcím sýp ek nebo jiných hospodářských budov.

Jestliže nám zjištění v ý s t a v b y tvrze s louží ke stanovení jejího typologického původu a stáří, může nám vnitřní stavební v y b a v e n í a v íce ještě její b ytové v y ­bavení povědět o závažnějš ích otázkách, o funkci sídla, o způsobu ž ivota v něm. Dnes bychom těžko hledali tvrz, která by byla uvnitř tak dobře uchována. Více nám mohou o těchto za j ím avých a důležitých věcech povědět staré záznamy, které zachyti ly stav tvrzí i jejich v y b a v e n í ještě v době, kdy tato sídla existovala.

Ve třetí kapitole byla zmínka o hrádku Chatillon sur Loiře, sídle Sequinově, v y ­budovaném ze dřeva, s komorou v přízemí a s obytnou místností v patře. Podobně, jako tento z á p a d o e v ro p s k ý hrádek z 1 1 . století, b y ly bu do vá n y i o b ý v á n y všechny v ěžo vité hrádky v Evropě, i v ě ž o v i té tvrze v Čechách. Velmi dobře nám to do­kládají tvrze v D oubravic i u Strakonic, v T ýnci nad Sázavou, v M alešově, v Kralo-

34

Č erv en ý H r á d e k u Sed lčan

vicích, ve Svojšicích u Sušice, v Tuchorazi , v Kosátkách, v Divících. Pod úrovní přízemí byly někdy sklepy, v přízemí b y ly komory, sloužící spolu se sklepem jako skladiště potravin a různého nářadí, v prvním patře b y ly světnice, s loužící již k obývání, stejně jako komnata se světnicí ve druhém patře tvrze.

Toto jednoduché vnitřní členění věžovitéh o sídla trvalo prakticky od počátku až do 16 . století, pokud se ovšem nevyděli lo během doby obydlí z v ě že do nižší soušední stavby. V některých případech zaujím aly jednotlivé p rostory rozsah celého podlaží, jindy, patrně častěji s postupem doby, byla jednotlivá podlaží členěna ve více místností. Bylo tomu tak v případě K ašovic , Z rů b k u i v Divících

35

u Loun, kde mělo v ě žo v ité sídlo 1 6 . století v suterénu sklepy, v přízemí komory a kuchyni s klenbou, ve vyšš ích patrech obytné místnosti — světnice. Vně sídla byla sladovna, h vo zd a kovárna i další hospodářské objekty. T v r z v Březině u Skutče měla tzv. „š toček z kamene v y s t a v ě n ý “ , v ě žo v ité stavení, v němž byl sklep, kuchyně a světnice v přízemí, ve vyšš ím podlaží pak b y ly kom ory a světnice .30

Podobně b y ly v y b a v e n y i tvrze členitější, jejich místnosti a pomocné prostory b y ly však jinak rozloženy. T v r z v H rádku u Sušice měla podle s tavu z roku 1668 v suterénu 2 větš í a 2 menší sklepy, v přízemí byla klenutá kuchyně a tři klenuté stáje, v prvním patře bylo pět obytných místností, dvě s ý p k y a pět suchých kvelbů. Stěny s ta v b y b y ly kamenné, střecha byla k rytá p re jzy a ve věž i bylo v ě z e n í .31 Starý zámek ve Velharticích u Sušice měl podle stavu z roku 1653 dvě světnice a jednu jinou místnost, dvě komory, hostinici z prken a spíž. V parkáně byla jedna světnice a čtyři stáje. N o v ý zámek ve Velharticích byl v y b a v e n bohatěji. Je za j í­mavé, že jeho v ě ž s loužila ještě v roce 1742 jako s ý p k a .32 T v r z v K o so vě Hoře u Sedlčan měla již před rokem 1657 novou, spíše zámeckou v ý s ta v b u : čtyřkřídlá stavba sídla měla uprostřed staré v ě ž o v i té stavení a celkem v ní b y lo 13 pokojů, 14 komor, 1 jídelna, pekárna, kovárna, tři spíže, kolna a stáje pro 12 kon í .33 T v r z v Červeném H rádku u Sedlčan měla podle stavu ze 17. století šest pokojů a šest komor, jídelnu, dvě spíže, kuchyni, pekárnu, dva sklepy a stáj a její v ý s ta v b a byla zčásti z kamene, zčásti d ře v ě n á .31 T v r z v Jiřících u Kostelce nad Labem měla v 1 6 . století světnice, kom ory a sklep s nápoji .35 Právě takové vnitřní vybavení můžeme předpokládat u větš iny s třed ověkých tvrzí. Bohaté v y b a v e n í K o s o v y H o ry a Č erveného H rádku prostorami svědčí o velikosti a nákladnosti s tavb y a je v ý ­sledkem přestaveb, jimiž se některé tvrze měnily v zámky.

N em éně důležitá i za j ím avá je otázka zařízení těchto sídel. T u jsme odkázáni téměř vý lučně na písemné prameny, ostatně velmi vzácné, které nám však velmi podrobně zaznam enávají výši ž ivotní úrovně majitelů tvrzí. Uveďme si alespoň několik příkladů, jak je zjisti l J. Š im ák .36

T v r z v Řím ově u Č. Budějovic měla podle stavu z roku 1599 světnici s m alova­ným stropem a sedmi zasklenými okny, v níž b y ly 4 stoly, výčepní stůl a dvě malované skříně. V sousední komoře byla čtyři lože s nebesy a na nich osm peřin, čtyři polštáře a osm podušek. V síni před světnicí b y ly čtyři skříně, dvě truhlice a tři dlouhé lavice. V sousední komoře byla další čtyři lože s nebesy, s 20 peřinami, 12 poduškami, 5 polštáři, kromě toho truhla s dámskými šaty a klobouky, druhá

truhla s bílými šaty a s kořennou truhličkou, třetí truhla s dámskými sukněmi a kožíškem a konečně čtvrtá truhla s pánskými „choděcím i“ šaty. V dolejší světnici byl mramorový stůl, j iný d řevěný stůl, skříňka k umyvadlu, výčepní skříň, truhla, kožené křeslo a na stěně zrcadlo. V komoře vedle světnice b y ly dvě postele pod nebesy, vojenské lůžko a truhlice, v dolní komoře další tři postele s nebesy.

Mezi nádobím bylo 22 c ínových mis, 6 křenových misek, 24 cínových talířů, měděné umyvadlo, konvice, žejdlíky, koflík, slánky, m osazný rendlík, dva mosazné svícny, čtyři kotlíky, rožeň se třemi železným i podpěrami. Z nářadí byla z a z n a ­menána pilka, sekery, velké pily, k o s y a ještě jiné drobné předměty, které b yly zčásti v hospodářských objektech.

V ratejně, jmenované v další části soupisu, byl stůl, hrnce, díže, dřezy a necky, ve sladovně byly u loženy korby, nápravy, kola a žebř in y k vozům , truhla a sudy na mouku, káď a mlýn s kamenem, na sýpce byla uložena pšenice, hrách a otruby, věrtele a měřice, řešeta, sekačka na řezanku, kovářské měchy a žebřík, ve dvoře byly pluhy s rádly a krojidly, tři páry bran s železnými hřeby, v o z y a kola, další věci byly uloženy na parkáně. Kromě drůbeže ve dvoře bylo pět kusů dobytka ve stáji a 21 kusů ve chlévě.

Na tvrzi v Hamru z téže doby by lo v y b a v e n í prostší. V dolní světnici b y ly dva stoly, stolice a' dvě skříně, z nádobí dva měděné hrnce, slévák, díže, sítko a velká měděná nádoba, kromě toho i líšně k vozu, chomout s postrojem a 39 kusů drůbeže.V chlévě bylo 21 kusů hovězího dobytka a ve stáji 6 koní a hříbat. Ve dvoře byl uložen pluh, brány, vůz, sekera, kolečko ke hnoji a žebřiny, ve stodole byla jen sláma a seno.

Na tvrzi v Dubném byl ve světnici se čtyřmi skleněnými okny stůl a tabule, skříňka na prádlo, mandl a truhlice, z ostatních věcí svícny, prádlo, parohy na stěně, smeták, slánka, podpěry pro rožeň, rošt, tenata na zajíce, dláto a průbojník.V komoře byly dvě postele pod nebesy s peřinami, polštáři a poduškami a truhlice.V komoře pod světnicí, zřejmě v přízemí, b y la dvě lůžka, dřevěná vana, kbelík másla, 40 nádob s přepuštěným máslem a 17 sýrů, v ratejně byl stůl, chlebová truhlice, díže, kopist, škopek, věd ro na vodu, lopata, pilka, sekera a také drůbež. Ve chlévě bylo 41 kusů hovězího d obytka a osm kusů bravu, ve stáji bylo šest koní, kromě dobytka pak řezačka, sekery a lopata, ve stodole kromě uskladněného žita ve snopcích míra na obilí, lopata a vidle a ve dvoře b y ly pluhy, brány, vůz, žebřiny a tři úly včel.

Z uvedených inventářů, které pocházejí ze samého konce 1 6 . století vy p lý v á , že vedle tvrzí, v y b a v e n ý ch se značným nákladem b y ly i tvrze prostší, o několika místnostech a s vybavením , které bychom mohli p o v a ž o v a t v porovnání s dnešním stavem v y b a v e n í zem ědělské usedlosti za skromné. Pro všechny jmenované tvrze je však charakteristický zem ědělský inventář, sestávající z pluhů, bran, v o z ů a jiného drobnějšího nářadí, stejně jako chov dobytka a drůbeže, který byl vesměs vyhrazen dvoru, ležícímu vně vlastního sídla. V Ham ru a v Dubném byla však, jak v y p lý v á z uvedených zpráv, chována drůbež přímo na tvrzi v dolní světnici nebo komoře, kde b y ly také uskladněny z á s o b y potravin.

M ůžem e předpokládat, že většina tvrzí měla spíše chudší vybavení , stejně jako méně nákladnou stavební podobu. T o platí ještě více o starších sídlech, ač i mezi nimi b y ly tvrze výstavn ějš í a bohatší. D o v y b a v e n í těchto starších sídel nám umožnil nahlédnout archeologický výzkum . V Adartinicích, ve tvrzi, která existo­vala ve 13.— 15. století bylo zjištěno mnoho hliněných nádob, zdobných kachlů z kamen 14. a 15. století, b y ly tu nalezeny srpy, kosa i jiná drobnější nářadí vesměs zemědělského charakteru.

N a tvrzi Z rů b k u ze 14.— 15. století byla odkryta přízemní část původní věžovité s ta v b y se sedmi místnostmi, které s louži ly jako komory, spíže a kuchyně. T aké tady se našly z b y tk y hliněných nádob, k o v o v ý c h předmětů — nástrojů, ale i zb y tk y zuhelnatělého obilí, svědčící, že v přízemí v ě že bylo skladiště zem ědělských plodin.

V e Zvírotic ích, kde byla tvrz ro vn ěž ve 14.— 1 5 - století, bylo nalezeno mnoho hliněného nádobí, většinou hrnců, misek a džbánů, mezi nimi i velké zásobní nádoby, vyráběn é z hlíny s příměsí tuhy, byl tu nalezen i drobný o zd o b n ý závěsek, že lezné klíče, n ů žky na střiž ovcí, nůž, že lezná přezka, ale i z lom ky skleněných pohárů, na povrchu plasticky zdobených.

Je pochopitelné, že na místě zaniklé tvrze je ob vy kle nalezen jen zlomek z p ů v o d ­ního vybavení , k terý zůstal zachován po požáru nebo plenění. Ale i takové drobné nálezy jsou cenným historickým dokladem.

XIII.

pobělohorském období nastal konečný úpadek a zánik tvrzí i zemanských dvorů, které se staly obětí L ichtensteinovy persekuce, jíž padla za oběť téměř

tříčtvrtinová většina p ozem kového vlastnictví v Čechách. V álkou zp u sto šen ý a v y ­lidněný venkov se stal snadnou kořistí cizích feudálů, v jejichž panstvích zanikla mnohá zemanská hospodářství spolu s tvrzemi. Snad proto čteme v pramenech ze 2. poloviny 17. století tak často lakonické konstatování „ tv r z a ves pustá“ .

Tvrze, pokud nebyly přímo z a s a ž e n y válečnými událostmi, se staly namnoze články v organismu nových velkostatků jako obydlí správců nebo jako sýpky, část jich byla přebudována v nová barokní sídla. T a k o v ý c h případů, kdy se v jádru mladšího zámku s k rý v á zb y tek nebo i celek staré tvrze je v naší zemi dosti, více však je míst uprostřed vsí nebo na jejich okrajích, která prozrazují sVým v y v ý š e ­ním, tvarem, zbytkem valu nebo příkopu, nebo i zbytkem zdivá dávno zaniklou tvrz. Jen malá část starých tvrzí se nám zachovala až dodnes ve své původní podobě, jako svědek dávné minulosti našeho lidu.

P O Z N Ä M K Y

1 F. A. H eb er , B öhm ens Burgen, V es ten und B e r g s c h lö s s e r , Prag 1843.- A. Sed láček , H rady , zá m k y a tvrze k rá lo v s tv í č e s k é h o , Praha 1880— 1927 .3 Soupis p a m á tek h i s to r ic k ý c h a u m ě le c k ý c h v k rá lo v s tv í č e s k ém , o d p rav ěku d o p očá tk u XIX. století .4 U m ěleck é pam átky Č ech , NČSAV Praha 1957■5 ]. L. Píč, S tarož itn ost i z e m ě české' 11.1, 1, 235, 237- ~ ]■ L. Píč, A r c h e o lo g ic k ý výzkum ve s tředn ích

Č echách . Pam átky a r c h e o lo g i c k é XV, 1891, 353—382.J. Heliích, P ř ísp ěv ek k p o d o b ě za n ik lý ch o s a d na P o d ě b r a d s k u , Č a so p is p ro dě j iny v en k o v a X, l, 2, str. 4 n. — J. H eli ích , ru kop isn é zázn am y z terénu , u lo ž en é v OM v P o d ě b r a d e c h .

7 L. N ieder le , Ž ivot s tarých S lovanů 111, 2, 623.8 C. Vogt, Die Burg in B öhm en b is zum E n de d e s 12. Jh . L i b e r e c —L ip sk o , 1938.9 V. V aněček , Prvních tisíc let, Praha 1949.

10 F. Graus, Dějiny v e n k o v s k é h o lidu v Č e c h á c h v d o b ě p ř ed h u s i t s k é I, Praha 1953. P řeh led č e s k o ' s lov en ský ch dějin 1, P rah a 1958.

u J a k o pram en tu p ř ed ev š ím nutno u v és t M G H (M onum entu G erm a n ia e h is tor ica ) , a le i z j iš těnímnoha a r c h e o lo g ic k ý c h výzkum ů. — A. T uulse, Burgen d e s A ben d la n d es , W ien 1958.

12 G esch ich te S ch lesw ig 'H ols te in s , H eu m ü n ster 1955—7, H l , 1 (H. Jankuhn).13 T artarius, M iracu ’a S. Benedict i .14 Jan z Colmieu, Vita B. lo a n n is m orinoru m ep is co p i , ASS 11, 799 .15 M. Hauttmann, Die Kunst d e s F rühen M itte la lters , Berlin 1929.10 C. Schuchhardt, Die Burg im W a n d e l d er W e ltg e s c h ic h t e , P otsdam , 1931, ~ W. Radig, Die s o r b i s c h e n

Burgen W e s t sa c h s e n s u. O stthüringens. M annus B. 68, 1940.17 W. Hülle, W es tau sb r e i tu n g u. W e h r a n la g e n d e r S law en in M itte ldeutsch land , M annus B. 68, 1940,

67 . — P. Grimm, Die V o r - und F rü h g es c h ic h t l i c h e B urgw älle d e r B ez irge H a l le u. M agdeburg , Berlin 1958.

1S W. K ow a len ko , G rod y i osadniCtwo W i e l k o p o l s k i w c z e sn o h i s to ry c z n e j , P oznaň 1938. — /. Kamiriska, Grody w c z e sn o š r e d n io w ie c z n e z iem P o lsk i š r o d k o w e j na tle o sad n ic tw a , AA Univ. L odz . , L od ž , 1953. P. N. T re t ja k o v , U k o l é b k y s ta ré Rusi, P rah a 1958. — P. A. R a p p o p o r t , O čerk i p o is tor i i r u s s k o g o voen n ogo z o d č e s tv a X — X III vv. M IA SSSR, M o s k v a . 1956. — A. L. M ongajt i dr. K r ep o s tn y e sooružen ia d r ev n e j Rusi MIA SSSR, M o s k v a 1952.

19 FRB 11, 1 n. (F on tes rerum bohem icaru m ), Praha' 1873 n.20 F. Graus, op. cit. — V. V an ěček , op. cit.21 FRB 11, 102.22 FRB 11, 170—510 .

V. Mencl, A rch itektura p ř ed ro m á n sk ý c h Č ech , Um ění V i l , 1959, 4-23 CDB 1. (C od ex d ip lom aticus et ep is to la r i s r eg n i B o h em ia e ) ed. G. Fridrich , P rah a 1904 n.

O počátc ích feudáln ích s íd e l ve S lezsku viz prác i B oh d an Guerquin , Zarnki Š lqsk ie , W a r s z a w a 1957■24 FRB 11 a 111.25 K. Re icher tová , S tavebn í p o d o b a j i h o č e s k é s t ř e d o v ě k é tvrze , ZPP 5 XV, 1955, 174-

41

26 A. H e jn a , K o tá z c e p ů v od u a význam u k r u h o v é h o b la tn é h o hrádku v Č e c h á c h , Pam. arch . X L V H I 1957, 1, 218.

27 K. S lep ička , N á l e z o v á z p r á v a o výzku m u Z růbku , A rch iv AÚ ČSAV.28 A. H ejn a , N á l e z o v á z p r á v a o výzkum u ve Z vírot ic ích , A rch iv AÚ ČSAV.29 A. H ejn a , T r o c n o v s k é d v o rc e , Č N M C X XV I 1957, 1, 35- 30-35 F. A. H e b e r , op . cit.36 ]. Šimák, In ven tář j i h o č e s k é h o v ládyctv í r. 1599, ]S H VI 1933, 3, str. 116.

O B R A Z O V A C A S T

1T Ý N E C N A D S Á Z A V O U . V y s o k o nad levým břehem S á z a v y na strmé ostrožně stojí v ě ž románského hrádku s rotundou z 1 1 . století. O jeho, patrně přem yslovském původu, nemáme bližších zpráv. V roce 1318 byl hrádek sídlem Oldřicha, potom M edků z Valdeka, v roce 1479 Litvína z Klinštejna, roku 1544 Bernarda z Baršova a v roce 1607 H o d ě jo v s k ý c h z H odějova . M S H 9 1 3 ; H XV, 41; U P C 804; SP X X X V , 259

44

4 № h I

h HHHHh í í

I ,. v ? * \ - " . , , » •

2V O L Y N Ě U S T R A K O N IC . Již koncem roku 1299 bylo zbudováno na okraji návrší v blízkosti kostela sídlo proboštů pražské kapituly, které se stalo v roce 1436 majetkem Přibíka z Klenového a později Jošta z Rožmberka. Obdélná dvoupatrová budova z lomového kamene zachovala dosud starobylý ráz raně gotického paláce s portálem na jižní straně. Vnější opevnění s věží, uzavírající spolu s tvrzí kostel z první třetiny 14. století, pochází z počátku 16. století. M SH 976; H XI, 272; U P Č 854; PA XXXIV, 1 9 2 4— 5 , 486

46

|Ж щу- v"'c

тШШ

B L A T N Á . V roce 12*35 bylo v rovině chráněné vodou vybudováno sídlo Vyše- mírovo, v letech 1 2 4 5 — 51 Předotovo a později pánů ze Strakonic. Roku 1512 je držel Mikuláš z Blatné, roku 1591 Zdeněk z Rožmitálu, po roce 1450 L ev a před rokem 1555 Zdeněk, za něhož byla uskutečněna přestavba sídla, tehda již hradu. Starší tvrz byla původně v blatných lukách za hradem, později byla vybudována na místě vnitřního hradního paláce, při němž b y ly odkryty zbytky románské kaple. Jeho zdivo v sobě skrývá jádro starší stavby. Blatná je typickým příkladem vodního hrádku i středověkého vodního hradu. M S H 5 0 ; H XI, 1 7 5 ; U P Č 59

3

48

:1;§§1P:

Mmp

»w:<!

4 \B U Z I C E U B L A T N É . Na mírném návrší v rovinaté krajině, na místě chráněném vodou bylo ve 14. století vybudováno sídlo Buzických z: Buzic, kteří tu byli do konce 15. století. V roce 1.527 byla tvrz pustá a na konci téhož století byla upravena v sýpku. Jádrem starého sídla byla čtyřboká věž, zaujímající dnes jihovýchodní nároží čtvercového dvora se stavbami na jižní a východní straně, na severní a západní straně ohrazeného hradbou. M S H 86; H XI, 186; U P Č 70

5 0

к ! -г>:< « і * ; » « . ; ; :•* . - 'AftgS '■ ; ■ ; v

5SVOJŠICE U SU ŠIC E . V rovině u hráze rybníka v poměrně vysoko položené krajině šumavského předhoří zůstala zachována tvrz, jejíž počátky sahají k roku 1366 a jež byla v roce 1401 sídlem Jana Cíla ze Svojšic a v roce 1609 majetkem Koců a Běšínů. Věžovitá hranolová stavba proměněná v sýpku, byla původně dvoupatrová s dřevěnou nástavbou na krakorcích, jak dosud ukazují otvory v pod- střeší. M S H 856; H XI, 124; U P Č 7 5 1 ; SP XII, 148

5 2

Wi '№ *тш;Ш Щ шт

m m

iíj íiíířjiíísx w j x ^ í x í :Ííí&í&jxijí;

ýiwgj

6K R Á L O V I C E U Ř ÍČ A N . Na vysokém návrší nad údolím potoka se zvedá v ne­dotčené podobě třípatrové věžovité sídlo ze 14. století, které je patrně dědicem staršího hrádku. T v r z byla původně majetkem zámožných pražských měšťanů, od roku 1495 Pechanců z Královic a v 16. století Skalských z Dubce. K věži, ohrazené kruhovou hradbou, se připojují na severní straně nízké pomocné pří­stavky. Na téže straně je umístěno renesanční schodiště. M SH 456; H XV, 2 0 3 ; LJPČ 365

N

M R A Č U B E N E Š O V A . Nad údolím potoka, na výrazné ostrožně, bylo v roce 1318 vybudováno sídlo Zdislava, od roku 1405 Beneše * z Lopřetic, od roku 1438 Mráckých z Dubé a od roku 1540 pánů z Talmberka. Vlastní tvrzí je patrový obdélný palác, stojící při okraji čtyřbokého hrazeného dvora na výspě ostrožny. V předpolí tvrze je ve lký poplužní dvůr, oddělený hradebním příkopem. M SH 621; H XV, 48; U P Č 4 9 9 ; SP XXXV, 172

IA .7

56

K O U T Y U V O T IC . Jen zbytky zdivá zůstaly zachovány po staré tvrzi, umístěné na ostrůvku uprostřed rybníka, který byl současně vodním příkopem. Na mírném svahu za tvrzí byl její hospodářský dvůr. V roce 1368 bylo tu sídlo Předoty, Svato- míra a Jarohněva, po nichž přešla tvrz do majetku Koutských z Koutů. Opuštěná tvrz byla rozbořena v roce 1 8 1 3 . M S H 449; H XV, 2 9 4 ; U P Č 3 5 9 ; SP III, 44

*

mg

Ж

т Ші#'ViÉTTrŽi1ЩЩщМШШШШДО мШ,А ш Щ Щш Л ' &\ !іШ/ііі>к Г,;ыЫ1 igffis- од ,{’ - ■ _»*” řfi'v®ř Щ шмШш - ДуутЯУШУ?Ждте йуутчі* і • і‘;. 1 ;-Г ' -

9Z A V L E K O V U H O R A Ž Ď O V I C . V roce 1374 byla tvrz; sídlem Dluhomila, od 1394 do 1480 ji méli páni z; Herštejna, po nich Švihovští z Ryzmberka a Dlouhovesští. Z gotického sídla, které bylo vybudováno na okraji strmého svahu na skalnaté výspě, zůstaly zachovány zbytky zdivá čtyřbokého paláce s nárožní kruhovou baštou, jež byly upraveny v roce 1856. M SH 1008; H IX, 260; U P Č 882

60

K A Š O V IC E U SU ŠIC E . Také po této tvrzi, pocházející ze 14. století, vybudované na otevřeném návrší v podobě dvoupatrového paláce, se zachovaly jen zbytky zdivá, které ukazují, že se tvrz v Kašovicích podobala spíše menšímu hradu.M SH 404; H XI, 123; SP XII, 61

■mm

11 '

DO BRŠ U V IM P E R K A . Tato tvrz:, vybudovaná na svahu mírného návrší v hornaté šumavské krajině, byla od 14. do počátku 17. století sídlem Koců z Dobrše. Původně gotická stavba s jádrem čtyřboké věže byla porušena v roce 1421 a po roce 1561, vždy znovu upravována a podstatně rozšířena na konci 17. století. Jejím jádrem je hranolová věž, kolem níž byly obytné budovy s arkádami a zbytky sgrafit. * M S H 1 4 4 ; H XI, 2 7 9 ; U P C 130

64

1 2 — 13K E S T Ř A N Y U PÍSKU. V roce 1315 tu bylo sídlo Alberta z Kestřan, které se v prů­běhu 14. století rozdělilo ve tři díly s tvrzemi. Na původní, tzv. Horní tvrzi byli Udražští z Kestřan, na Dolní tvrzi zv. Barchovské byli potomci Albertovi. Před rokem 1492 měl obě tvrze Václav z Kestřan, od něhož je získal Jindřich ze Svam- berka, který koupil roku 1492 i třetí tvrz od majitelů Jana a Vojslava. Od té doby až do roku 1612 patřily ke Zvíkovu, v roce 1619 byly zpustošeny a brzy po tom, v roce 1651 byl na místě třetí tvrze postaven nový zámek. V 17. století byly Kestřany v majetku Koců z Dobrše, od roku 1700 Schwarzenberků. Horní a Dolní tvrz v Kestřanech, obě dosud velmi dobře zachované, jsou z nejvýznamnějších tvrzí v Čechách.

6 6 »

Uv*/

Horní tvrz, situovaná na mírné ostrožně, měla původně věžovité jádro, zachované v severní části dnešní výstavby, opevněné hradbou. Na konci 15. století byla tvrz přestavěna, obohacena o další stavby a o vnější ohrazení se dvěma hranolovými věžemi a kruhovou baštou. Vodní příkop chránil tvrz již od jejího vzniku. Dolní tvrz, pocházející patrně ze 14. století, má rovněž věžovité jádro dvoupatrové stavby v obdélném nádvoří s hradební zdí a kruhovou baštou. Na jižní straně se k věži připojuje nižší stavení. Konečnou podobu dostala Dolní tvrz rovněž v 15. století. M SH 408; H VII, 240; U P C 7 1 3 ; SP XXXIII, 81

6 8

—

'■тм.:

ІКШШР

14 ■T Ý N E C N A D LABEM . V roce 1110 byl T ýn ec knížecím dvorcem, v roce 1306 sídlem Jana z Choltic, v letech 1 436— 54 tu byl Vaněk z Miletínka, který nechal postavit novou tvrz. Z ní zůstalo zachováno patrové obdélné stavení, sloužící jako sýpka. V předpolí tvrze, stojící na okraji ostrožny, byl hospodářský dvůr. Ještě dnes se místu říká „N a hradě“ . M S H 9 1 3 ; H XII. 3 2 4 ; P. A. II, 269; U P C 8 0 3 ; SP I, 100

70

. v

-- • • vV i

Swžžftmm

PÍÉl$:p$=

15M A L E Š O V U K U T N É H O R Y . Na skalnaté výspě nad údolím potoka a nad ryb­níkem stojí v ohrazení věžovitá tvrz s nižším přístavkem, na místě sídla Přibysla- vova z roku 1 5 0 5 , sídla pánů z Leštiny od 1518 do 15 4 9 . Od nich přešla do majetku kláštera v Sedlci, v roce 1421 byla dobyta a dostala se znovu do rukou šlechty, nejprve pánů z Hustiřan a z Ujezda, v 16. století Salavů z Lípy, Voděradských z Hrušová, v 17. století pánů z Valdštejna, Malovců, pánů ze Zerotína, Berků z Dubě a Šporků. Jádro stavby pochází patrně z 15. století, vnější podoba je dílem renesančních a barokních úprav. V předpolí tvrze byl hospodářský dvůr. M SH 581; H XII, 1 2 9 ; U P C 460

72

16t

H R A D E N Í N U K O L ÍN A . Na nevysokém návrší nad údolím potoka, opevněná kdysi hlubokým příkopem, vylámaným ve skále, stojí hradenínská věž, třípatrová stavba, krytá šindelovou mansardovou střechou. Je to tvrz, vybudovaná v 15. sto­letí na místě, kde bylo již roku 1265 sídlo Předoty. Od 14. století tu vládli zemani z Hradenína, které vystřídali v 15. století Píškové a Mikuláš z Hamrštejna, v 1 6 . století byla tvrz v majetku Amchů, Nečanských a Salavů z Lípy, v 17. století Zárubů z Hustiřan, Talmberků a Valdštejnů. Kamenná stavba má ještě původní gotické ostění a zůstal zachován i most, vedoucí přes hluboký příkop. M SH 2 7 3 ; H XII, 2 8 1 ; U P C 2 2 7 ; SP I, 12

7á

17L O Š A N Y U K O L ÍN A . V roce 1259 tu bývalo skromné sídlo Ctibora, které měli od roku 1414 v majetku Adlerové z; Lošan. Patrně za jejich vlády byla na konci 15. století vybudována mohutná čtyřboká třípatrová věž, která se stala později sídlem Čabelických ze Soutic, kteří tu vládli až do roku 1515. Dnes stojí věžovitá tvrz v nádvoří velkého dvora, v prostředí zcela změněném, v němž zmizely stopy starého opevnění i ostatních staveb. M SH 566; H XII, 282; U P Č 444; SP I, 76

76

M A L O T I C E U K O L lN A . Nejpůvabnější tvrz na Kolínsku je v Maloticích. Není ani největší, ani nejlépe zachovaná, zato však zůstalo její původní prostředí téměř ne­dotčeno. Patrová věž, při níž stojí prosté obdélné stavení, se tyčí na hrázi rybníka, jímž byla kdysi dobře chráněna. Od roku 1410 tu bylo sídlo Rohlíků, potom Tluksů z Čachtic a v 16. století pánů z Vesce a z Říčan. M S H 584; H XI, 2 5 9 ; U P Č 46I; SP I, 76

18

jH!

19P Á Š IN K A U K O L ÍN A . Nejlépe zachovanou tvrzí na Kolínsku je Pášinka. Stejně jako předchozí sídla byla vybudována jako mohutná věž o třech patrech na okraji mírného svahu. Roku 1380 tu bylo sídlo Hamrů, v roce 1414 je držel Jan ze Smržová, po něm tu byli Širocí z Mírovic a v roce 1464 Pášinkové z Trojanovic, z jejichž doby pochází pravděpodobně stavba tvrze, jejíž portál pochází právě z 15- století. V 16. století byla tvrz majetkem Dobřenských a pánů ze Solopysk. Patrový zámeček je mladšího původu. M SH 684; H XII, 276; U P Č 5 7 2 ; SP I, 80

80

wZw-yy.mm

20T U C H O R A Z U Č E S K É H O B R O D U . Bylo tu již v roce 1295 zemanské sídlo Litoše, které držel v letech 1598— 1419 Petr £ Klučová. Po něm se tu usadil Mikuláš z Landštejna, jehož rod tu vládl až do roku 1 5 9 9 , kdy jej vystřídali páni ze Smiřic. V době pánů z Landštejna bylo! staré sídlo přestavěno a na jeho místě byla v y ­budována v roce 1470 dvoupatrová věžovitá stavba, vysoká 20 m, jejímž stavitelem byl mistr Květoň. V přízemí věže byl vjezd do dvora a vchod, v 1. patře byla komnata, ve 2. patře síň. Dobře zachovaná stavba, členěná římsami, má v bočním risalitu ukryté šnekové schodiště a ve 2. patře prevet na krakorcích. Kromě obytné věže tu byly menší pomocné objekty, z nichž se zachovaly jen nepatrné zbytky. Zdá se, že výstavba Tuchorazi byla složitější M S H 906; SP XXIV, 1 9 7 ; H XV, 1 5 ; U P Č 798

a nákladnější než u většiny tvrzí.

82

21L O B K O V IC E U B R A N D Ý S A N A D LABEM . Na nevysoké ostrožně v blízkosti břehu Labe, uprostřed lužních lesů a luk stojí nevelký zámek, dílo italského stavitele Antonia da Porta z 1. poloviny 17. století. V jeho čtyřkřídlé stavbě s vnitř­ním nádvořím je zachováno jádro gotické tvrze v podobě čtyřboké věže, vysoké téměř 27 m, k níž přiléhal patrně palác, pojatý do stavby zámku. Ve 14. století tu bylo sídlo Raimunda a Čoucha ze Zásady, od roku 1409 Mikuláše Chudého z Ojezda, od roku 1445 pánů z Lobkovic, za nichž byla postavena pravděpodobně jmenovaná věž. Později se tu vystřídali páni z Očedělic, Všebořic, po roce 1616 se sídla opět ujali Lobkovicové, kteří nechali vybudovat nový zámek. Od nich koupila Lobkovice v roce 1820 rodina Měchurova, z nichž Terezie, dcera Jana Měchury, byla provdána za Fr. Palackého, který v Lobkovicích žil a v roce 1876 zemřel. M SH 5 5 9 ; C N M III, 288; H XV, 2 5 5 ; U P C 4 5 9 : SP XV, 261

8 5

22H R U Š O V U M L A D É B O L E S L A V I. H rušovská tvrz, která se teprve v posledních letech proměnila ve zříceninu, byla postavena na počátku 16. století, v roce 1501 Jetřichem z Hrušová. Starší sídlo tu bylo patrně již od roku 1346 v majetku téhož rodu. Snad ještě v průběhu 15. století byla v Hrušově postavena druhá tvrz, sídlo Miloty, ale ta později zanikla. Čtyřpatrové věžovité sídlo měl v roce 1620 v majetku Jan z Roupova, později střídalo majitele a bylo upravováno v 18. a 19. století. M S H 2 9 7 ; H X, 3 7 1 ; U P Č 2*52; SP XXI, 81

8 6

2 3

K O S Á T K Y U M L A D É B O L E SL A V I. Na nevysoké výšině nad lukami a potokem stojí zámek v Kosátkách, z jehož složité výstavby, do níž byl v 1 6 . století pojat i hospodářský dvůr, výrazně vyniká mohutná věžovitá stavba, která byla jádrem pozdějšího sídla. Již v roce 1419 tu byla tvrz Mareše z N ové vsi, od 1421 do 1481 Zikmunda z Veitmile a jeho rodu. V té době bylo vybudováno kamenné věžovité sídlo, které bylo za nových majitelů pánů z Kolovrat před rokem 1600 přebudováno v zámek. Tehdy vzniklo vedle staré věže patrové průčelní křídlo i část dvorního traktu, na vnitřní straně byl vybudován dvůr jako předhradí s branou. M SH 4 4 4 ; H X, 3 9 2 ; U P Č 3 5 6 ; SP XXI, 118

8 8

D R Á C H O V U SO BĚ SLA V I. V ysoko nad údolím Lužnice, na jejím levém břehu stojí dodnes takřka neporušená prostá kamenná stavba, sloužící jako sýpka. V polo­vině 14. století tu bylo sídlo Oldřicha, v 15. století drželi tvrz; Dráchovští z Drá- chova, po nichž se v roce 1505 ujala tvrz;e Kateřina z; Minstrberka. M SH 164;H IV, 3*59 ; U P Č 156; SP X, 21

24

90

.. - '- -,r..?v ■*. *:?;' \, Л; ."-. •; v « š 4 • .■;*їч^ .- ■’ ■. v-,* ■ •.; : • ■ ;: ■:;... *v' 4Л.* лг v :х afe. * ;•

& ‘ш д х a stSíí э а п -00£ lA l PY ’iz ja j i}0[O}s *£l a o|Äq элэщ ‘ iU9AH}s 9uu9iub>j элоддваполр ifo;s nq9jq zoq9 .f hu ‘pgaisoadn mgqiuqÄJ s Äqoius9A э р ш op эрэл t?;s90 jujod иэ{•uiaiaAS as luaíods nomujs oisiui ojoj af saup ajsaí ‘VAO D Vd П I Q d A Q iíC m S

SZ

Ш Wm

щттщ

26D O U B R A V IC E U S T R A K O N IC . Také v Doubravici zůstala stará dvoupatrová tvrz v podobě téměř neporušené. V jejím předpolí byl hospodářský dvůr, na jehož místě je dnes rozsáhlý sad, před jejím čelem se otvírá široké údolí potoka, jehož strmý břeh, místy skalnatý, zjednával z této strany tvrzi ochranu. Bylo tu sídlo již roku 1251 , po polovině 15. století drželi tvrz Řepičtí ze Sudoměře a Vilém Přech z Čestic. Kolem roku 1500 byla tvrz pustá. M S H 158; H XI, 276; U P Č 153

94

mm

mWm

■RMPmmňm ■ ■ ■: m m

Č A C H R O V U K L A T O V . Hluboko v šumavském předhoří vzniklo ve 14. století sídlo Kanických z Čachrova, které zpustlo v 15. století a bylo znovu obnoveno po roce 1591 Janem Rendlem z O šavy. Jádrem tvrze, či spíše tvrzí samou byla původně čtyřboká dvoupatrová věž, k níž se připojily další stavby pozdějšího • původu, zastíněné nakonec barokním zámkem. M S H 102; H IX, 266; U P Č 77

27

96

«y»»ny*u<íw )W « M H

Ww*fsSVA"*Y < >

28D IV ÍC E U L O U N . Také v západních Čechách je vzácný doklad věžovité tvrze v Divících, kde již v roce 1*518 bylo feudální sídlo, z jehož majitelů je k roku 1346 jmenován L ev z rodu Divických z Divíc. Od roku 1459 byla tvrz v majetku Viléma z Krásného dvora, od roku 1530 v majetku Lobkoviců a Trčků z Lípy. Mohutná třípatrová věž, nejstarší část sídla, bývá považována za dílo 16. století, ač je její původ nepochybně starší. V 16. století byla věž upravena, ozdobena sgrafitovou fasádou a sídlo bylo rozšířeno o pomocné stavby. V patrech věže jsou síně, ve 3 . patře jsou na stěnách malované znaky majitelů. M S H 132; H XIV, 222;U P Č 124; SP II, 9

98

29C U K N ST E JN U T R H O V Ý C H S V IN 0 . Ctyřkřídlá tvrz, spíše hrádek, byla vybudo­vána v mírném svahu mezi lety 1488-— 91 2a Viléma z Michnic, jehož rod tu byl až do roku 1588. Od konce 16. století měli tvrz Pavel Boubínský z IJjezda a Jiří Kába z Rybňan. Ve třicetileté válce byla vypleněna a opravena znovu v 17. a v 19. století. C tyřkřídlá patrová stavba na pravidelném půdorysu byla chráněna oktogonální věží v jihozápadním nároží, hlubokým příkopem a válem. Podoba vnitř­ního nádvoří a sgrafitová výzdoba stěn jsou výsledkem stavebních úprav. M SH 100; H III, 252; U P C 749

100

* »

W * & >•& 53

\S5Í

:Í<j£

•;ř

$ '*

.-: v>;<<•• ’’i’

'•V. : ,:

C H L U M E Č £ K U C H E B U (U & H E N STO N ]). Del 14. Století IU bybiSttík) boha 1 ych chebských mésikrtu. Ještě do nedávná stala lato prosta obdélná stavba, ukazujřei

U tr, 5 s o u č a s n é c íja fc e t v r z e . íM S H 5 0 3

S K A L N Á U C H E B U (VILD ŠTEJN ). Ve 14. století byl na skalnaté ostrožně v y ­budován první hrádek, na jehož místě vznikla ve 2. polovině 15. století mohutná stavba sídla na nepravidelném půdorysu o třech patrech, spíše hrádek než tvrz, která dostala svoji konečnou podobu při úpravě v 16. století. U P Č 685

31

104

3 2 -

L I D É Ř O V I C E U T Á B O R A . Nad údolím potoka, na mírném svahu bylo kolem roku 1400 vybudováno prosté sídlo Beneše, které patřilo v 15. století Aksamitům z: Lidé- řovic a Sádlům z Vážného. V 17. století bylo v majetku Kořenských z Terešova. Prostá přízemní obdélná stavba s mohutnými opěrnými pilíři dokládá typ tvrze, podobný venkovskému statku, není-li tato stavba zbytkem hospodářského dvora při výstavnější tvrzi. M S H 542; H IV, 3 5 5 ; U P Č 4 2 3 ; JSH 1946, XV, 17

106

ř« wkM

ШШ0ШШІШЩпі ■

ÉBPRM !MSEh Á

3 3

D U B U T Á B O R A . Také tvrz v Dubu byla svým typem blízká venkovskému dvoru- statku. Od roku 1393 tu bylo sídlo Sedleckých z Dubu, od roku 1513 pánů z Podolí a od roku 1579 pánů ze Rzavého. Stavba tvrze pochází z doby kolem roku 1400, koncem 1 6 . století byla přestavěna v zámeček na obdélném půdorysu. Severní křídlo s průčelím, zdobeným sgrafity je členěno arkádami. M SH 1 7 3 ; H IV, 2 9 4 ; U P Č 1 6 1 ; JSH 1946; XV, 16

108

: А „;'

Щ 1Щ 0!§9'УК

,: ■■■ Jtó-ssý "•■v ? , : y .U .i y . .ý -'Є Щ ф' V:

тф'Ш-7': !ЙЙ0№ в *> ■ йвсл";v jMfiMř!; ; .

"WW'Wv /. л...

-v v- ^ х' " '; í 9У у/у/'Ш ЩЬШ Ф 'Щ. у.у.Г'? I■ .: v - - '- - -

№

4ІШШІ ■ . іаГЯ--' ■-•:■•'

Ш , г: • «;■::;: : ' Z~. f

Ш уМ 'Ж ^ '/M -' " jív?,- • ■

зшад-' •lip Л*f e .ПОД#ШшїФ

■ ■У У, , ■'■■y., ■■■.....................; ■; ~ ; > .- • :

' - r -

ц Щ ш щ ш & х

všŘ':,'éží*'i f . * . . > - V,.v:> . . w ? wi - YiMjóí’-%'■■■/■'*'*■ ■ '''

/ / / > A <" * • * :

' -;»» •■ -f ■%%К -4

gS? 4-".- ' . ' ' ЩШщШШ'У'Щї^'ЛЛ%&■:;, ¥,:нЯаі $

Шу і і Ш- v « ;.-. -x :« :

ІШ Щ Ш Ш Ї’:/ у у <<-'■<. > '• :

<%>> '■ ■

тшж‘іш ш ш р ш ?'.-

iVív, - , '//■ :,' .*І

РР - •ШМШШуЛ:

у ' У ' ^ к - ■■ у ■■ '. ?•: ::: v. Г-"^»

. 4 . •••••■■••

У -..У >. -

. . . . . ■ ...у у. м-у/уу/у У/Л

Ш ; щ ИШ ш Ш т

Ш - ' .у -.. -•- А ? •:

З . .„■ • •

Ж , м*ЩёМШ- ґ: '' * ї%Л

, . я ? <4.: я .;• у у А ' / у --, - .М уу/ ' І ,;.. y .ffi y / ф у ,/ ,, * V : ■■ - у . у - Щ с

4 ;

ШуУтУ'/у'л

SiíAíííífílfe; ' '■&щт/т• У.ЩЖ'! :jaä уууЩУ'УЩ ■ ■

■............

;

W ^ y y -Уу ■ у '; X " . . --

і ,-а A íž#A<;í?■ ■ ■ '

tf ,

/'"у/,Л/у'''/ ЛЛу'З.ёДр?-.■.,,.," •••■• A-fA •. •:' ' í /,: J:"»їЗіі««.

’x "X,.-' '■Sý-Щ-у

■■у У-У.

A -.; '.

W?Íy:%fW 'ff, ’//" WMz

34H O Ř E N I C E U C H O M U T O V A . Starou tvrz v Hořenicích bychom snadno považo­vali za výstavnější venkovské stavení. Jsou v něm ukryty zbytky původního sídla, jmenovaného k roku 1 3 2 7 , kdy patřilo Štěpánovi a jež měli v majetku od poloviny 15. století páni z Všechlap a v 1 6 . století páni z Rochova. M SH 2 3 8 ; H XIV, 273

110

fc Ч. ч<1

’ ‘ • Г

iy*

35V Y Š E H O Ř O V I C E U Č E S K É H O BRO D U . Ve 2. polovině 14. století tu byl vládycký statek s tvrzí, která v roce 1499 patřila Jindřichovi 2 Dlouhé vsi a v roce 1518 Mikuláši z, Nežetic. V té době byla vybudována rozsáhlá stavba sídla — renesanční tvrze na čtvercovém půdorysu, jejímž jádrem byla věž. Ostatní stavby, umístěné při obvodu, vytvářely souvislou hradbu, přesahující výšku patrového domu. M S H 993; SP XXIV, 225; H XV, 168; U P Č 871

3 6 — 37P Ř E R O V N A D LA BEM . Pod zevní podobou zámku z let 1563— 1605, upraveného ještě v 17. a v 19. století, se skrývá jádro staré tvrze, jmenované jako sídlo Ranka v roce 1226 . Později až do roku 1421 byla tvrz v majetku břevnovského kláštera, v roce 1437 sídlem Jindřicha ze Stráže a později Šelmberků. Původní tvrz dostala při renesanční přestavbě podobu čtyřkřídlého zámku, jehož dvě křídla byla v 17. století stržena. Stěny staré části zámku zdobí bohaté, sgrafito. M SH 7 2 9 ; H XV, 1 6 5 ; U P C 6 3 0 ; SP XXIV, 119

114

0 io ил

mMmšSmmŘWfim

mami

3 8

C H O D O V U P R A H Y . Tvrz: v Chodově byla v 18. století přestavěna v zámeček Clamm-Martiniců. V pravidelné kruhové stavbě zámečku s vnitřním nádvořím smíme vidět ukryté jádro tvrze, která tu byla již před rokem 1526, kdy byla sídlem Anny z Chrástu, později Jiřího z Adlaru a mnoha jiných. M S H 3 2 0 ; H XV, 2 3 5 ;U P C 251

118

3 9

Š K V O R E C U Č E S K É H O B R O D U . Lomený oblouk vjezdu do zámečku ve Škvorci je dnes téměř jediným dokladem, že se v barokní stavbě skrývá středověký hrádek, vybudovaný na vysoké ostrožně a jmenovaný již roku 1262 jako sídlo Domaslava. Ve 14. století tu sídlili Olbramovici, v roce 1462 páni z Klinštejna, v roce 1532 Zikmund ze Smiřic a po roce 1620 Albrecht z Valdštejna a Lichtenštejnové. Stará tvrz byla přebudována v 1 6 . a v 1 8 . století. M S H 8 6 5 ; H XV, 224; U P Č 7 5 5 ; SP XXIV, 174

120

40P O P O V IC E U B E N E Š O V A . Také tvrz: v Popovicích, která byla v 15. století sídlem Popovických z: Bezejovic a v 1 6 . století pánů ze Skuhrova a z Říčan, ztratila téměř svoji původní podobu pod novými fasádami. Patrová trojkřídlá stavba, stojící u rybníka, je zbytkem tvrze, jejíž východní část dokládá jenom zřícené zdivo. M S H 7 1 7 ; H XV, 9 2 ; U P C 6 1 1 ; SP XXXV, 209

122

m -

KaK^EMICB UiSEDlXD^N, V/ mmelS®:dDSlálI Krčí ír2^Jjtédmi;,rdfeb^^ký/reg^atr, od Viléma z ftožíAerfevess- Kfepenteey vvniž. roku j 504 vybudoval tvrzi. renesanční sídlo . ss-úšíťědmm palácem- na čtvercovém pAčkorypi. uprostřed čtvercového dvora s menšími stavbami w náároMéh:, spojeným? hradební zdi. Vnější' opevnění tvrze: poskytovala voda iy hrnka, Fidfe byl na vnějších stéiiáck: ztlííhen sgraííiy, vnitrní' sin v t; patfe iiyla vyzdobena malbami, Pa smrtí Ktčínové roku 1600 připadla ivm Pět ni Vnkovi a . v/ rmm 16ĎH Zdenku Popeloví z. Lobkovic, H I V ; 1.44;, UPČ 377?:SW m i 45

f.\

4 2 “ ' ' ...

P L U H O V Z D A R U K A M E N IC E N A D LIP O U . Již roku 1267 tu bylo sídlo Oldřicha Pluha a po něm Pluhů 2 Rabštejna, ve 14. století drželi tvrz: Růtové z Dírného, v 15. století páni z Vojslavic, y 16. století O strovcové z Královic, Vrchotičtí a v 17. století Černínové. N a místě staré tvrze byl vybudován v 16. století zámeček na čtyřbokém půdorysu s pavlačemi v nádvoří. Severní křídlo zámku v sobě patrně skrývá stavbu starší tvrze, která byla postavena na mírném návrší u kostela a byla opevněna příkopem. M SH 1 0 2 9 ; H IV, 336; U P Č 5 9 3 ; SP XIV, 378

126

affik

/

43Č E R V E N A L H O T A U K A M E N IC E N A D L IP O U . T v r z Lhotských ze Zásmuk ze 14. a 15. století, vybudovaná na skalnaté výspě, obtékané rybníkem, zůstala ve zbytcích zachována v přízemí zámku, vybudovaného po roce 1530 za Jana Káby z Rybňan. M SH 514; JSH 1940; H IV, 264 (s plánkem); U P Č 8 7 ; SP XVIII, 92

128

44 \K A D O V U B L A T N É . V roce 1362 tu bylo sídlo Řesanských z; Kadova, v 15. století tvrz: pánu z Lukavice, v letech 1527— 91 Záhorských z Brloha. Z doby jejich vlády, z konce 1 6 . století, se zachovala stavba prosté obdélné tvrze s renesančními štíty a s arkýřem, která dnes slouží jako sýpka. M SH *591 ; H XI, 26*5; U P Č 309

130

45T C H O R O V I C E U B L A T N É . Dobře zachovaná tvrz v Tchořovících, dvoupatrová, čtyřkřídlá stavba s vnitřním nádvořím, opevněná příkopem a vysunutá na návrší, je příkladem renesančního sídla, zdobeného sgrafity a malbami. Byla vystavěna v 1 6 . století za pánů z Buchova, kteří tu sídlili od 1489 do 1653. Již předtím tu byla tvrz, jmenovaná roku 1372 jako sídlo Jana, roku 1409 Viléma ze Zvířetic a roku 1473 Jana z Běšin. M S H 8 8 6 ; H XI, 2 5 4 ; U P Č 778

132

C H V A L E Š O V IC E U V O D Ň A N . T v r z ve Chvalešovicích, patrová stavba na čtyř- bokém půdorysu, členěná třemi souběžnými štíty, stojící na mírném návrší nad rybníkem, byla postavena na místě staršího sídla po roce 1548 za Zikmunda Malovce, spolu s hospodářským dvorem v sousedství. Starší tvrz náležela roku 1*597 Dětřichovi a Pešíkovi, v roce 1440 Petru Štrouchovi. M SH *541 ; H VII, 175

46

134

4 7 — 48LIB E JO V IC E U V O D Ň A N . „Starý zám ek“ v Libějovicích nemá žádné znaky tvrze. Jeho vnější podoba je výsledkem stavebních úprav v polovině 16. století, kdy byla tvrz změněna ve čtyfkřídlý zámek s vnitřním nádvořími s arkádami. Ale pod rene-

" • *' . /'j >:• • uj. .. ’ •' r>'

sančními štíty a zdivém se skrývá stavba 14. století, původní tvrz, vybudovaná na místě staršího sídla Tom ášova z roku 1264 Peškem Malovcem po roce 1352. V jeho rodě zůstala tvrz až do roku 1557, kdy přešla do majetku Rožmberků, Švamberků a po roce 1620 již ve své nynější podobě do majetku Buquoyů, kteří tu postavili roku 1696 nový zámek. MSH. 531; H VII, 1 1 8 ; U PO 412; SP X X X VIII, 109

138

yuj**rr*x L v vů|В « V HL Л л

49D R S L A V IC E U P R A C H A T IC . V roce 1384 byla tu tvrz; Petra, od roku 1479 pánů z Ujezda, která se od poloviny 16. století dostala do majetku Rožmberků, za nichž dostala patrně novou podobu. Od roku 1603 byla majetkem Novohradských z Kolo­vrat, M alovců z M alovic a Eggenberků. Stará tvrz, umístěná na výšině, tvoří dnes, jako torso, západní stranu nového sídla, pravidelné trojkřídlé stavby v pravoúhlé disposici s vnitřním nádvořím. M SH 171; H XI, 163; SP X X X VIII, 3 5 ; U P Č 157

140

'Шт

mm

mm

* **■

í■ j f c g f í f í

j: !: 3

■ H H H h m

l| •■ b il « IŠ fe iíP 4ii< >::< %№ímmMm .

50C H O C H O L A T Á L H O T A U P R A C H A T IC . N a mírném návrší na okraji vsi zůstala dosud zachována tvrz Budkovských z Budkova, která byla vybudována po roce

v * - » 1 •. • • * " ‘ • < 0 1

1594 a která byla v jejich majetku až do roku 1656. Obdélné patrové stavení slouží dnes jako hospodářský objekt u dvora. SP X X X VIII, 107

142

fĚĚĚĚĚ

m

51L IP O V IC E U P R A C H A T IC . Také tvrz v Lipovicích je dnes sýpkou. Obdélný dvou­patrový palác byl v 16. století za Boubínských z U jezda postaven na místě starší tvrze zemanů Lipovských, kteří tu byli v 15. a v 1. polovině 16. století. Po roce 1620 byla tvrz v majetku Častolárů z Dlouhé vsi. M SH 547; H VII, 228; U P Č 426; SP X X X V III, 120

* r* ■fit' - \ ■ v * f52H R Á D E K U SU ŠIC E . Prostý zámek ze 2. poloviny 16. století stojí na místě středo­věkého hrádku. Z a pánů z Račína bylo starší sídlo přebudováno v zámek, který

* v>- . . i*

byl v 17. století v majetku Černínů z Chudenic a Herzánů. Renesanční stavba se dvěma rovnoběžnými křídly, zdobená bohatými štíty, má portál z 15- století, který je jedním ze zbytků starého hrádku. M SH 269; H XI, 1 2 2 ; U P Č 226; SP XII, *36

146 ' .

[. ' »• • 1"

Š T Á H L A V Y U R O K Y C A N . Již v roce 1318 tu bylo sídlo Benedy, po něm Vejpov- ských ze Šťáhlav, v 15. století Doupovských, od roku 1539 pánů z Kokořova a v 18. století Černínů z Chudenic. Ve stavbě dnešního zámku je zachována starší tvrz renesanční výstavby, členěná třemi štíty. M SH 867; PA IX, 945; H XIII, 77; U P C 7 5 7 ; SP IX, 144

53

I

Č E R V E N É P O Ř IČ I U P Ř E Š T IC . Staré sídlo D rslava a Jaroslava 2: let 1318— 52, Radslava 2; Kocova z roku 1411 a od roku 1547 Jindřicha M ladoty z Jilmanic se stalo vnější stavbou v nádvoří zámku, postaveného roku 1611 za Mikuláše Šice z Drahenic. SP XXV, 65; El IX, 207

150

8ЖЭДЗШЗД1Ж Ш ШШФКЩі. зійдошп Ш ш ж' ш Ыёл \т г ш м & І е ^ Ш а : і Щ щ с т и

шш

% і m p я jp w t % ■■ á:b:) mm íffs і p d Ь.Й|а/. М:®К Í Ш0^: £ Ш, Ж І] f £Я$; ШВЕ.' 78

■

. .. :

/

L IB Č E V E S U B ÍLIN Y . N a vrcholku osamělého kopce nad údolím potoka stávala již V roce 12,51 tvrz Protivce, ve 14. století pánů ze Zerotína, v 15. století pánů z Míníc a z Vartemberka, v 16. a 17. století V řesovců a Kaplířů. Zůstal z ní shluk obytných a hospodářských budov kolem dvora, které pocházejí vesměs z 15. a 16. století. M SH 5 2 9 ; H XIV, 4 3 4 ; U P Č 410

57B R O Z A N Y U R O U D N IC E . Spíše ^ámek než tvrz; se vypíná na skalnatém ostrohu vysoko nad údolím a nad městečkem. V roce 1411 tu bylo sídlo Jana £ Doupova, v roce 1456 Boreše z; Oseká a v 16. století Broz;anských z; Vřesovic. Z a nich byla na nepravidelném půdorysu vybudována vznosná původně dvoupatrová stavba sídla, členěná risalitem a arkýřem, po roce 1563 oz;dobená sgrafity. Byla přestavěna kolem roku 1600 z:a Zbyňka Zajíce z; Hazmburka. M SH 72; H XIV, 4 2 0 ; P A V, 3 5 7 ; U P C 5 9 ; SP IV, 18

W-íí:

:í|š

Š ili

§§*

156

59J E Ž O V Y U P Ř E Š T IC . N ejstarší tvrz; tu byla již v roce 1251. Ve 14. století byla sídlem Ježovských z Dub, od roku 1516 N ebilovských z Drahobuze, od roku 1615 Račínů a od roku 1640 Černínů, za nichž bylo roku 1665 přebudováno sídlo do nynější podoby patrového obdélného zámečku se šestibokou věží, připojenou k nádvorní zdi. M SH 568; H IX, 188; SP XXV, 14; U P Č 287

160

'</&$$$

60 •

C H V A T E R U B Y U K R A L U P . V roce 1222 tu byla tvrz; Rydkéře, ve 14. století ještě stála a v 15. století byla přebudována v hrad Zajíců 2 Hazmburka, který byl v roce 1469 dobyt. V 16. století byl v majetku Chvatěrubských 2 Léstkova, v 17. století Lobkovíců a v 1 8 . století Voračických. N a vysoké skalnaté ostrožně jsou dosud 2bytky 2diva středověkého hradu a část výstavb y nedokončeného 2ámku 2e 17. sto­letí. <MSH 3 4 2 ; H XV, 271; U P C 271

162

ZU M B E R K U T R H O V Ý C H SV IN O . Ve 1 3 . století byla v Zum berku nejstarší tvrz.V 15. století měl tu své sídlo rod pánů ze Zum berka, kteří tu postavili novou tvrz.V 1 6 . století se stala sídlem pánů z Michnice, D louhoveských a v 1 7 . století připadla do majetku Rožm berků. Stavba tvrze z; konce 1 5 . století byla přebudována na počátku 17. století do dnešní podoby čtyřbokého patrového sídla a spolu s ní dostala opevnění celá vesnice, vysunutá na okraj přirozené nevysoké ostrožny. Zum berk je jedinečně zachovaným stavebním celkem sídliště, tvrze a kostela, uzavřeným společným opevněním s bastiony, které se až dosud dobře zachovaly. H III, 244; U PČ 918

61

164

' ■ .шттт •>*,»: \*№-.

т ш : 1 л <

'Ží*i '< : vtfri,/: '*'táiLVßH’iVt.

и

їж

'■■ý : '•Шй

S O U P I S

• Č í s l a p ř í l o h o b r a z o v é č a s t i j s o u u v e d e n a u m í s t ,

o z n a č e n ý c h h v ě z d i č k o u .

*

B a k o v u S l a n é h o , již ve 13. století feudální sídlo, stavba tvrze z konce 16. století, patrové sta­vení zdobené sgrafity s loveckými scénami, vlysem a rustikou. MSH 6; H VIII, 211; UPČ 17.

Bě l č i c e u B l a t n é , 1243 sídlo vládyckého rodu z Bělčic, který se tu udržel do roku 1389. Do roku 1406 patřila tvrz pánům z Lochovic. od roku 1484 tu byli Běšínové z Bělčic. Roku 1623 prodána tvrz, dvůr| a městečko Jaroslavu ze Šternberka. Zachovány zbytky tvrze zv. „slepičí hora“. MSH 13; H X, 49; PA VI, 71; UPČ 26.

B ě l e č u P r a c h a t i c , roku 1362 v majetku Malovců, z Malovic, roku 1540 Diviše Boubínského z Ujezda, roku 1580 Zdeňka Ježovského Ž Lub, roku I620 Ctibora Odražského z Kest- řan. Zachována část hospodářské budovy ze 14.— 17. století. MSH 14; H VII, 230.

B e n e š o v n a d P l o u č n i c í , č. 58.B e z t a h o v u V o t i c , v letech 1372— 94 sídlo Hro­

cha z Beztahova, roku 1448 Ctibora Švába, roku 1525 Jana z Kozle a Beztahovských z Ří­čan, roku 1578 Mikuláše z Říčan. Za něho postavena nynější tvrz, z níž zachovány zbyt­ky — kruhová hradba a příkop. MSH 24,

* H XV, 243; UPČ 35.B í l e n i c e u S u š i c e , v 15. století sídlo Běšínů,

v 16. století Magdalény z Lipna a Diviše z Ploskovic, v 17 . století v moci Martina Huerty. Starší tvrz přestavěna v 17. století. MHS 26; H XI, 101; UPČ 36.

B l a t n á , č. 3.B o ž e j o v i c e u V o d ň a n , v roce 1433 sídlo Jaroše

z Drahoníc, které bylo zbořeno Oldřichem

z Rožmberka. Podle zpráv byla tu penězo- kazecká dílna. Zachovány zůstaly jen zbytky zdivá u rybníka. MSH 52, H VII, 257.

Вr a t r o n i c e u B l a t n é , roku 1361 feudální sídlo, na počátku 16. století v majetku pánů ze Sedlce a Prostého. Ze stavby z roku 1603 zachován portál a místnosti v přízemí zámku.MSH 57; H XI, 271; UPČ 55.

B r l o h u P í s k u , v letech 1359— 75 sídlo Diviše, v roce 1454 v majetku Koktána z Kestřan, v 16. století Čejků z Olbramovic. Zachována patrová věž, ze 14. století a část sídla přesta­věného kolem roku 1500 a v 17. století. MSH 66; H XI, 235; UPČ 56.

* B r o z a n y u R o u d n i c e , č. 57.B ř e z n i c e u M i l e v s k a , roku 1358 sídlo Vchyny

z Březnice, od roku 1388 do 16. století v ma­jetku rodu z Mlákovic. Zachována severní část opevnění tvrze s obytnou stavbou. MSH 62; H VII, 52 (s plánkem); UPČ 62.

B u d i h o s t i c e u K r a l u p , sídlo ve 13. století,' v roce 1396 jmenován Jaroslav z Budihostic. Zacho­vány zbytky zdivá renesanční stavby. MSH 76; H VIII, 262.

B u d k o v u J i n d ř i c h o v a H r a d c e , tvrz pánů z Hrad­ce a Slavatů, renesanční patrová stavba o roz­měrech 12X 15,3 m se střílnovými okny, opev­něná příkopem širokým 8 m a válem. MSH 79; UPČ 66.

B u d k o v u P r a c h a t i c , sídlo v roce 1370, v 15. sto­letí v majetku Budkovských z Tourového, v roce 1468 vypáleno, v roce 1483 obnoveno. Dnes sýpka ve dvoře s gotickým portálem. MSH: 79; H VII, 231; UPČ 66.

В u k o v a n ý u P í s k u , v roce 1362 sídlo Bukovan-

169

ských z Bukovan, kteří tu byli až do roku 1632 . T vrz zachována v severním křídle dneš­ního zámku, na starším základu vybudovaná v 16. století jako dvoupatrový palác s věží. Zámek ze 17. století. M SH 82; H X I , 6 8 ; U PČ 68 .

* Buzice u B la tn é , č. 4.Byseň u S lan ého , sídlo v roce 1316, tvrz znovu

až v 15. století v majetku Malikovských Z Bysně a Selmických z Citová, kteří tu byli až do roku 1588. Přestavěna v 16 . století v sýpku. H V III , 15 1 ; U P Č 71.

B ýšou u T ý n a nad V ltavou , roku 1395 sídlo Býšovců z B. až do poloviny 16. století. M SH 9 3 ; H VII, 170.

C těn ice u B ran d ý sa nad L a b e m , tvrz v roce 1372, v 15. století v majetku Ctěnických ze Ctěnic a Herzánů z Harasova, přestavěná v renesanční a později v barokní zámeček v podobě patrové pětiúhlé stavby s věží-brá- nou. M SH 100; H XV, 2 5 7 ; U P Č 7 6 .

Č e lá k o v ic e u B ran d ý sa nad L a b e m , v 15. století tvrz pánů z Klinštejna, renesanční dvoudílná patrová stavba s bránou z roku 1579 . M SH 108; H X V ; U PČ 81 .

* Č a c h r o v u K latov , č. 27.* Č e r v e n á L h o t a u K a m en ic e nad L ip ou , č. 4 3 .

Č ern č ic e u Loun , v 15. století sídlo (?) Černčic-kých z Černčic. Zachováno tzv. panské sta­vení ze 16. století, prosté obdélné stavení zdo­bené rustikou, s arkádou v patře nádvorní strany. M SH 1 1 2 ; H XIV, 209; U P Č 83.

C eh n ic e u S trakon ic , od roku 1342 do počátku 17. století sídlo Cehniců z Říčan, obdélná stavba s risalitem na severní straně. M SH 9 4 ; U P Č 7 3 .

C e r h o n ic e u Pisku, ve 14.— 16. století dvůr, te­prve v 16. století tvrz Dejmů ze Střítěže, později zámek. Zbytky tvrze zachovány v se­verním křídle zámku. H XI, 236; U PČ 7 4 .

Č im élice u Písku, tvrz již ve 13. století, v roce

1446 M arkvart z Rakovic, roku 1481 Jan Tluksa z Vrábí, v 1 6 . století Dejmové ze Stříteže. Prosté obdélné stavení s opěrnými pilíři, dnes sýpka u zámku. M SH 119; H XI, 7 4 ; U P Č 1 15 .

Č íž o v a u Písku, od roku 1560 tvrz Dejmů ze Stříteže, před nimi od roku 1549 Řepických ze Sudoměře, přebudovaná v 16 . století v zámek. M SH 1 2 2 ; H X I , 2 3 5 ; U P Č 117 .

* Červené Poříč í u Přešt ic , č. 54.Č iž k ra j ic e u T r h o v ý c h Svinů, v roce 1347 sídlo

Pelhřimovo, roku 1354 Benešovo, v 15. století Zestovců ze Světví a Sudliců. Od konce 16. do počátku 17. století Jindřich Bradský z La- bouně. Zbytky tvrze zachovány v přízemí čp. 31, je j í opevnění spolu s opevněním celé vsi tvořila hradba, dosud zčásti zachovaná. M SH 1 22 ; H I I I , 2 5 8 ; U P Č 117 .

* C u kn šte jn u T r h o v ý c h Svinů, č. 2 9 .D e š e n ic e u K la tov , v roce 1272 sídlo Rydkéře,

v roce 1379 Racka z Dešenic, roku 1414 Oldři­cha z Paběnic a od 1452 do 1533 Dešenských z Dešenic. Potom byla tvrz v majetku Tryst- rama z Předenic, roku 1603 Viléma z Vrábí a od roku 1686 Krakovských z Kolovrat. Pů­vodně gotická tvrz přestavěna v 18. století. V severní části zachováno sgrafito ze 17. sto­letí. M SH 1 2 9 ; H IX, 1 4 9 ; U P Č 122 .

Dírné u T á b o r a , v roce 1354 tvrz Oldřicha, Jošta a dalších, od roku 1397 Růtů z Dírného, kteří tu byli až do 16. století. V 17. století obno­vena za pánů z Mitrovic. M SH 13 1 ; H IV, 301; U P Č 124. JS H 1946 .

* D ivíce u Loun, č. 28.D o b ř ík o v u V y s o k é h o M ýta, v roce 1440 ma­

jetek Jana Talafúse, husitského hejtmana, po něm Dobříkovských z M alejova a po roce 1623 Albrechta z Valdštejna. Jsou zachovány zbytby stavby z poloviny 15- století a vý­stavba z doby po roce 1600. M SH 140; H I, 2 3 0 ; U P Č 133.

170

* D obrš u V im perka , č. 11.D olany u K la tov , sídlo pánů z Ryzmberka a

Dolan, od konce 15 . století pánů z Výšková a v 17. století majetek Čejků z Olbramovic. Zachováno pouze zdivo původní věžovité stavby. M SH 1 4 9 ; H IX, 51; UPČ 136.

* D o u b rav ic e u S trakon ic , č. 26.D rah on ic e u V odňan , v roce 1318 sídlo Ctibora,

od roku 1374 rodu ze štěkně, od roku 1434 Jaroše z Drahonic. Před rokem 1508 přebu­dována a potom v majetku pánů z Rožmitálu, Švihovských ze Švihová a Radkovců z Mi- rovic. Po požáru v roce 1762 stavba zanikla a zůstal zachován pouze zbytek kruhové věže o průměru 6 m, pocházející ze 14. století. M SH 163 ; PI VII, 2 4 7 ; U P Č 155 .

7 D rách o v u S o b ě s la v i , ě. 24.D r o u ie t i c e u S trakon ic , před rokem 1398 v ma­

jetku pánů ze Strakonic, potom pánů z Mile- novic. V 16 . století byla tvrz pustá. Měl ji Adam Repický ze Sudoměře, od roku 1552 Jan St. z Hodějova, po něm Jan z Lipovice a Bernard z Hodějova. Zůstal zachován jen nepatrný zbytek v obytném stavení. M SH 170; H XI, 2 4 4 ; UPČ 157.

D rs lav ice u K latov , roku 1379 sídlo Buškovo, od roku 1410 Běšínů a od roku 1615 Janov­ských z Janovic. Zachován komplex patro­vých stavení ze 14.— 15. století. M SH 171;UPČ 157.

' D rslav ice u Prachatic , č. 49.! Dub u T á b o r a , č. 33.

F rym burk u Sušice , po zániku hradu, v roce 1318 Sezemova sídla, byla kolem roku 1574 za Jana Vojslava z Branišova zbudována tvrz, spíše panské stavení. H XI, 1 0 0 ; U PČ 170.

G olčův J e n ík o v — zbytek tvrze, přebudované roku 1650. PI X II , 271.

H am r'O strov u T ř e b o n ě , v roce 1496 zemanský dvůr Řehoře ze Sobětic od roku 1525 majetek

Valů z Usuší, roku 1598 Karlů ze Svárova. Obdélný třípatrový palác se dvěma štíty do­sud dobře zachovaný, pochází ze 16. století. H III , 183; U P Č 175.

H la v e n e c u B ran d ý sa nad L a b em , roku 1386 sídlo Jana, v roce 1580 zámeček Rudolfa II., renesanční obdélná stavba s nárožními věže­mi ž roku 1584. M SH 218; U PČ 183.

H lu ban y u P o d b o řa n , roku 1321 sídlo Buška. Patrová obdélná stavba. H XIV , 352.

H o lá k o v u P e lh ř im ova , dvůr, v 15. století sídlo Holákovských z Proseče. M SH 228; PI IV, 1 18 .

H o le š i c e u M ilev ska , roku 1380 sídlo Kunešovo, od roku 1469 majetek Zdeňka ze Šternberka, od roku 1505 pánů ze Švamberka. Zachován zbytek bašty, příkop a val. MSPI 2 2 9 ; H XI, 70; U PČ 262.

H o lk o v u Č e s k é h o K rum lova , v letech 1378 až 1513 sídlo Holkovců z Plolkova, od 1513 do 1640 majetek pánů z Machovic. Zachován dvůr ze 2. poloviny 16. století. MSPI 231; H I I I , 9 5 ; U PČ 189.

H o r k y u M lad é B o les lav i , od 1354 sídlo, v roce 1404 patřící Hrzkovi z Brodce. Po roce 1444 postavil Václav Klusák z Kostelce věžovité stavení a jeho rod tu byl až do roku 1579, kdy byl vystřídán Kaplíři ze Sulevic. Zacho­vána věž s patrovou přístavbou z 15. století. MSPI 2 4 9 ; H X, 384; U PČ 193.

H orn í C e r e k e v u P e lh ř im ova , na počátku 14. století sídlo Dobše z Bechyně, od roku 1361 pánů z Vlašimi, Krušinů a Leskovců do roku 1655 . Za Františka Ferdinanda z Kůhnburka v 17. století přestavěna tvrz v zámek. M SH 96; H IV, 308; U P Č 195.

H orn í K unreu th u C h ebu . Archiv AU 4167/59.H o rš íc e u Přeštic , 1247 sídlo Adama z Horšíc,

jehož rod tu byl až do roku 1670 . M SH 246; H IX, 177.

H o řa n y u M ostu , původně gotická tvrz, sídlo p. z Drahenic, patrová stavba o dvou kříd­lech. M SH 236; H XIV , 201; U PČ 208.

H o ře n ic e u C h om u to v a , č. 34.H o ř ic e v P o d k rk o n o š í , 1267 sídlo pánů z Hořic,

z nichž v roce 1365 Jakuš postavil tvrz, ob­délné stavení o rozměrech 2 4 X 15 m. Od roku 1494 byla tvrz v majetku Rašínů z Ryzmbur- ka, Valdštejnů a roku 1550 Smiřických. M SH 240; H V, 130; U PČ 210.

H r á d e k u Sušice , č. 52.H raden ín u Kolína, č. 16.H rad iš tě u Blatné, v roce 1398 vládycký statek,

v 16. století sídlo Chrta ze Rtína a Chanov- ských. Původní stavba byla v roce 1675 pře­stavěna v renesančním stylu a později pro­měněna v sýpku. M SH 288; U P Č 227.

H r u š o v u M ladé B o les lav i , č. 22.H v o ž d a n y u Blatné, v roce 1364 majetek zemanů

z Obořiště, před rokem 1520 Obyteckých, po­zději Koců z Dobrše. Zůstala zachována tří- křídlá stavba se čtvercovým dvorem a s vněj­ším opevněním. M SH 3 0 4 ; PA VI, 7 4 ; PI XT, 262; U PČ 238.

C h a n o v ic e u H o raž ď ov ic , od 14. století sídlo, od 1467— 1717 Chanovských z Dlouhé vsi. S tav­ba tvrze z doby před t 453 byla zbořena v roce 1781 a přestavěna v letech 1811— 38. M SH 306; H X I, 270;. U P Č 2 3 9 .

C hlu m ec nad Cidlinou, od roku 1235 sídlo Zde- slava a potomků pánů ze Šternberka. Gotická tvrz na nepravidelném lomeném půdorysu. M SH 3 1 5 ; H V, 2 8 3 ; ZPP X V III , 3 —4 , 104 n.

C h lu m eč ek u C h eh u {L e h e n s t e in ), č. 30.C h o d o v u Prahy , č. 38 .C h o c h o la tá L h o t a u Prachatic , č. 50.C.holupice u Prahy, od roku 1328 sídlo, později

v majetku Štoků, v letech 1521—97 Hyrslů a pánů ze Sebuzína. Zachován zbytek věže a hrádby. H XV, 2 1 7 ; U P Č 2 5 1 .

C h o tě h o ř , v letech 1265— 1499 tvrz Trčků, od

roku 1636 majetek Rašínů a Vchynských. Stavba tvrze ze 14. století zanikla před rokem 1702, zachovány zůstaly pouze sklepní části M SH 324; H X II , 292; U PČ 256.

C h o t e č u Prahy, sídlo až v 16. století. Zacho­vány zbytky u dvora. M SH 325; U P Č 256.

C h ra š t ic e u Písku, v roce 1365 sídlo Nedvěda a Drslava, později zaniklo, stalo se součástí panství Orlíka. Stavba ze 16 . století, prosté obdélné stavení, změněno v hostinec. MSH 3 3 3 ; H XI, 76; U PČ 263.

C h ř e n o v ic e u L e d č e nad S ázavou , sídlo Zruc- kých z Chřenovic, zachován zbytek původní tvrze u kostela. MSPI 3 3 5 ; U PČ 267.

C h u d en ic e u K la tov , od roku 1291 trvale sídlo Černínů. Původní tvrz přestavěna v 16. sto­letí a v roce 1776 v zámek. Zůstalo zacho­váno jen nároží dvora se 3 baštami. MSH 3 3 9 ; H IX , 7; UPČ 268.

C C h v a l e š o v i c e u Vodňan, č. 46.C h v á ly u Prahy , tvrz ve 14.— 15. století. Na

místě tvrze postaven renesanční zámek se dvěma křídly. M SH 3 4 2 ; PI XV, 3 0 1 ; UPČ 271.

* C h v a t ě r u b y u Kralup, č. 6 0 .J a n o v ic e u K la tov , vodní tvrz ze 16. století se

zachovanou spodní částí hradební zdi na zá­padní straně a zbytkem okrouhlé bašty na se­verní straně. H XI, 1 3 6 ; U PČ .278.

Jem n iš tě u B e n e š o v a , prosté, patrové stavení pod zámkem, ve 14. století sídlo pánů z Cim- burka. H XV, 90.

J e n č o v u R a k o v n ík a , zřícenina hrádku se zbyt­kem čtyřboké věže a obytných objektů. MSH 361; PI V III , 42; U PČ 283.

* J e ž o v y u Přeštic , č. 59.* K a d o v u Blatné, č. 44 .

K a m en ic e u Prahy, roku 1266 sídlo Ralmírovo, ve 14. století majetek Štuků, mělo od 16. sto­letí mnoho majitelů, až se roku 1586 dostalo Lobkovicům a roku 1629 Míchnům. Stavba, pocházející z období před 16. stoletím se

172

uchovala jen ve zbytku šestiboké bašty. M SH 3 9 4 ; H XV, 214; UPČ 3 11 .

K a s e jo v i c e u Blatné, roku 1264 sídlo Zdesla- vovo, od roku 1386 Protivy z Kasejovic a Zmrzlíků ze Svojšína se zachovalo ve zbyt­cích v čp. 199 . M SH 4 0 3 ; H XT, 2 6 0 ; UPČ 322.

" K a š o v ic e u Sušice , č. 10 .‘ K estřan y u Písku, č. 12— 13.

Klo koč ín u Vodňan, roku 1401 sídlo Hynka a Purkarta, v 15.—16 . století majetek Lítochle- bů, pánů z Pohnání a Oldřicha Želízka z Tou- rového, v roce 1607 Kořenských z Terešova. Vyvýšené sídlo, obdélná patrová stavba s dal­šími pomocnými objekty, bylo upraveno v roce 1595- Z té doby zbytky sgrafit. MSH 418; H VII, 262; U P Č 460.

Koldín u V y s o k é h o Mýta, roku 1406 sídlo Ja ­roslava, roku 1451 Jana z Boskovic, Dobšů z Bezděkova a od 1453 do 1604 Licků z Ryzm- burka. Z je jich doby zachována stavba se dvěma renesančními štíty a sgrafity. M SH 4 2 5 ; H II, 172; UPČ 340.

K o lo d ě j e nad Lužnicí u T ý n a nad V ltavou, po roce 1565 tvrz, v 18. století zámek. Zbytek tvrze se sgrafitovou fasádou. UPČ 344.

K o s á tk y u M ladé Boles lav i , č. 2 3 .K o š t ic e u L o v o s ic , tvrz kolem roku 1545 až do

roku 1604 měli páni z Hrobčice. Dnes rene­sanční sýpka. M SH 4 4 6 ; PI XIV , 4 3 5 ; UPČ 357 .

K opisty u M ostu , roku 1238 sídlo Chotěbora, stavba z 15- století dvoupatrová, dvoukřídlá. M SH 4 3 5 ; U PČ 34 7 .

K outy u Votic, č. 8 .K o v á i o v u M ilevska , roku 1220 sídlo Budisla-

vovo, po roce 1421 majetek Brusů, Hrušků. Staré sídlo zaniklo a na konci 16. století vy­budována tvrz Nový Kovářov, z níž zůstaly zachovány zbytky. MSH 450; H XI, 78; UPČ 360.

K řep en ic e u Sedlčan , č. 41.

* K r á lo v ic e u Říčan, č. 6 .K ř ik a v a u Blatné, hrádek pánů z Dornštejna

z roku 1367. Opevněný čtvercový areál má uprostřed obytnou věž, na jižní a severo­západní straně při okraji jsou zbytky dalších objektů. M SH 4 6 7 ; H XI, 246; U PČ 378.

L e d c e u S lan ého , roku 1400 sídlo Prokopa, roku 1439 Oty z Bysně. Stavba z 15 . století byla přestavěna v 16. století, zachovány jen zbyt­ky zdivá. M SH 501; H V III , 148; UPČ 403.

* L ib č e v e s u Bíliny, č. 56.* L i b ě jo v i c e u V odňan, č. 47—48.

L ib e n ic e u Sedlčan , tvrz ze 16. století patrně Dvořeckých z Olbramovic. Zachovány pouze zbytky ve dvoře. M SH 532; H XV, 285.

L ib o u c h e c u Děčína . Tvrz ze 16. století, opev­něná příkopem, má hlavní' obytné stavení s renesančními štíty, přízemní pomocné bu­dovy a polygonální věž v nádvoří. M SH 539.

jjt L id é ř o v i c e u T á b o r a , č. 32.L ip k a u H linská , roku 1303 sídlo Proškovo a

nástupců až do roku 1448 . Od poloviny 16 . století do počátku 18. století majetek Kustošů ze Zubřího. Stavba původem starší, rozšířena v 16. století do podoby čtyřkřídlého paláce. M SH 5 1 5 ; H I, 1 6 3 ; UPČ 4 24 .

* L ip o v ic e u Prachatic , č. 51.L i t o v ic e u Prahy, roku 1266 sídlo Řehnika, roku

1330 Peška z Příboje, ve 14. století pánů Z Jenštejna, v 15. století Litovských ze Svinař a v 16 . století pánů zé Rtína, Loosu a Šlíků. Stavba ze 14. století postavená Janem z Dra­žíc, obdélná třípatrová budova renesančně přestavěná, byla upravena v sýpku. M SH 5 5 7 ; H V III , 2 7 9 ; U PČ 4 3 7 -

* L o b k o v i c e u Brandýsa nad L a b em , č. 21 .* L o š a n y u Kolína, č. 17.

L o u z e k u K ap l ice , původně asi rožmberský hrá­dek, kolem roku 1400 tu byli Malovcové, od roku 1448 opět Oldřich z Rožmberka. Stavba z přelomu 13. a 14. století s věžovitým jádrem

1711

ve čtyřbokém opevněném areálu s kruhovou baštou v nároží. V roce 1541 byl hrádek j iž pustý. Zachovány zůstaly pouze zbytky zdi­vá. M SH 569; H II I , 240; U P Č 448.

L o v č i c e u S e d lč a n , v 15. století sídlo vládyků z Lovčic a Mezného. Prostá patrová stavba dosud zachovaná. M SH 570; H XV, 2 3 3 ; U PČ 448 .

L štěn í u H o r š o v s k é h o T ý n a , v roce 1362 sídlo Půtovo, ve 2. polovině 16 . století majetek Černínů z Chudenic a Kocú z Dobrše. Zacho­vána hranolová věž ze 2. poloviny 16. století. M SH 5 7 2 ; H IX, 1 2 2 ; U PČ 4 4 9 .

L u h y u K la tov , kolem roku 1300 sídlo Ctibora, od 1390 do 1544 Lubských a Ježovských z Lub, po' nich majetek města Klatov. Zachována ob­délná patrová stavba s branou z roku 1655. M SH 5 7 3 ; H IX, 1 6 2 ; U P Č 450 .

L u žn ic e u T ř e b o n ě , rožmberská bašta z roku 1590, patrová stavba se sgrafitem, opravená v roce 1659 a 1879 . U PČ 45 5 .

M a leš o v u Kutné H ory , č. 15.M a lík o v ic e u N o v é h o Strašec í , v roce 1349 sídlo

Ctibora, v 15. století Malíkovských z Bysně, od počátku 16. století majetek pánů z Lib- kovic. Původní stavbu připomíná dnes sýpka a obytné stavení s renesančními štíty. M SH 582; H V III , 1 4 9 ; U PČ 460.

M alo t ic e u Kolína, č. 1 8 .M ě c h o lu p y u K la tov , roku 1245 sídlo Amchy,

od 1536 do 1625 Sedleckých z Ujezda a po nich majetek Koců z Dobrše. Vodní tvrz s re- nesační přestavbou ze 17. století. Patrová dvoukřídlová stavba. M SH 592; H IX , 167; U PČ 469.

M ichn ice u K ap l ice , roku 1312 sídlo Filipa, roku 1392 Mikeše a pak Pouzarů z Michnice. Od roku 1602 v majetku Petra Voka z Rožm­berka. Sídlo ze 14. století bylo nově posta­veno v roce 1602. M SH 6 0 1 ; H III , 118; UPČ 4 7 4 -

M iro t ic e u T oužim i, obdélná patrová tvrz s opěrnými pilíři. Archív AU 4167/59.

M iro v ic e u Písku, původně hrádek, sídlo Rad- kovců z Mirovic. Gotická stavba upravena na konci 16. století v obdélné stavení s průčel­ním renesačním štítem. M SH 609; H X II , 125 ; U P Č 482.

M itro v ic e u Sedlčan , před rokem 1390 sídlo Bo­hunka, v roce 1430 pánů z Otradovíc a Mit- rovských z Nemyšle, roku 1584 Velemyských, roku 1635 majetek Černínů, roku 1650 pánů z Říčan a od roku 1670 Vratislavů z Mítrovic. Dnešní stav sídla je z 18. století. M SH 6 10 ; H XV, 261.

M la d ě jo v ic e u Strakon ic , roku 1298 sídlo Vecla a Čadka, v 15. století Mladějovských, v roce 1467 zničeno. Patrová renesanční stavba. M SH 611, PI XI, 242; U PČ 4 8 7 .

M o k r o s u k y u Sušice , sídlo Perglárů v 16. sto­letí. Stavba — renesanční zámeček ze 16. sto­letí. M SH 618;: H XI, 124; U PČ 4 9 4 -

M nich u P e lh ř im ova , roku 1359 sídlo Purkar- tovo, v 1 6 . století pánů z Talmberka. Stavba ze 14. století přestavěna v roce 1580. MSH 6 1 3 ; H IV, 270; UPČ 489.

* M rač u B e n e šo v a , č. 7.N a d ě j k o v u M ilev ska , roku 1373 sídlo Ahníka,

roku 1416 Jindřicha z Dráchova, v 16. století majetek Doudlebských z Doudleb. Z původní tvrze zachován zbytek bašty u zámku. MSH 6 2 9 ; H V II , 208; U PČ 50 3 .

N a d s la v u Jičína, ve 14. století tvrz Zdeňka z Nadslavi. Zbytky zachovány v lese „Na vrchách“. M SH 629; H V, 275; U P Č 503.

N e b o v id y u Kolína, tvrz v roce 1235 a ve 14. století, v 15. století sídlo Baška z Nebovid, v 16. století majetek Hanykýřů ze Semína. Zbytky původní stavby zachovány v dnešní faře. M SH 6 3 3 ; Hist. sbor. 1885, 99 . PI XII , 2 7 9 ; U PČ 508.

N e d r a h o v i c e u Sedlčan, roku 1389 sídlo Jindři-

cha, v 16. století majetek; Černínů z Chudenic, od' roku 1622 Lobkovicú. Zachovány jen zbyt­ky zdivá. M SH 6 3 5 ; H XV, 146.

N ěm č íce u K la tov , tvrz v roce 1379, v roce 1501 sídlo Jana Čejky z Olbramovic, od roku 1636 majetek Perglárů, od roku 1665 pánů ze Rza- vého. Zachovány zbytky příkopu a hradby, hranolová stavba s gotickým ostěním a zbyt­ky obvodového zdivá jiných staveb. M SH 638; H IX, 2 3 7 ; U PČ 512.

N e m o jo v u P e lhř im ova , zbytky tvrze. M SH 6 3 9 ; H IV, 2 7 8 ; UPČ 5 13 .

N e p r o b y l i c e u S lan ého , od 14. století do roku 1571 Horní tvrz vládyků z Neprobylic, na Dolní tvrzi Kozelkové z Hřivic. Od roku 1571 obě tvrze v majetku Pětipeských z Chýš až do roku 1623. Před rokem 1600 za Václava Pětipeského přestavba Horní tvrze. Z ní za ­chovány zbytky ve dvoře. M SH 641; H V III ,141 ; U P Č 515.

N ez n á š o v u K latov , v roce 1379 sídlo Protivy, od roku 1542 příslušenství Kouskovy Lhoty. Zachován zbytek stavby z 15 . století s věží. M SH 6 4 7 ; H VII, 2 1 3 ) U P Č 5 1 9 .

O b d ěn ic e u M ilevska , roku 1319 sídlo Martina, od 1504 do 1593 Smrčků z Mnichu, po nich tu byl Krčin z Jelčan a Myškové ze Zlunic, od roku 1622 Lobkovicové. Zachována brána a část stavby původní tvrze. M SH 658; LI XV, 1 4 7 ; U PČ 5 3 8 .

O lbram ov ice u Sedlčan, roku 1393 sídlo Odo- lena, do roku 1580 majetek Dvořeckých z Olbramovic. Z je jich doby renesanční patro­vá stavba se štíty a rustikou. M SH 6 6 3 ; H XV, 2 4 5 ; U P Č 54 3 .

O krou h l ic e u H a v l íč k o v a Brodu, v 15. století tvrz Okrouhlických z Kněnic, stavba zámku ze 16. století. Z původní tvrze zachována věž. M SH 6 6 3 ; H X II , 288; U PČ 5 4 3 .

Opálka u K latov , roku 1390 tvrz Buška ze Strá- žova, v 15. století pánů z Dražovic a Škorňů

z Malonic. V 16 . století v majetku Adama Lva Z Rožmitálu, pánů z Pacova, Šternberků, Lob- koviců, v 17. století Kolovratů a pánů z Mar- tinic. Stavba z konce 16 . století, patrová, se zachovaným příkopem a válem na severní straně. M SH 667; H IX, 146; U P Č 546.

O strov u B ran d ý sa nad L a b em , v roce 1447 sídlo Vaňka z Vesce, od roku 1583 Horských z Lacemburku a Ostrovců z Královic. Zbytek tvrze v čp. 11 , obdélná stavba s opěrnými pilíři a půlkruhovou baštou z 15 - století. MSH 6 7 6 ; H XV, 1 7 5 ; U PČ 557 .

Otín u M ar iá n sk ý ch Lázni, sídlo od 15. století, zbytky zdivá čtyřboké stavby. MSLI 678.

P a s o v a r y u Č. K rum lova , roku 1291 sídlo Do­mina, r. 1461 Petra z Jetřichovic a Višňů z Větrní, v roce 1620 dobyto. Zachovány zbytky stavby z 15. století — třípatrová věž a síň s arkýřem ve dvoře. M SH 684; H 111, 9 3 ; U PČ 572.

* Pášinka u Kolína, č. 19.P ern á lec u T a c h o v a , 1251 sídlo Přibíka, roku

1414 tvrz pánů z Osová. MSLI 6 8 8 .P l e š iš t ě u Sedlčan , zachovány zbytky tvrze,

dvoupatrové věžovité stavby z lomového ka­mene. M SH 699; H XV, 150; U PČ 592.

* Pluhů v Ždár u J in d ř ich o v a H rad ce , č. 42.Pnétluky u Loun , roku 1230 sídlo Zvěsta. Za­

chovány zbytky zdivá. M SH 702; UPČ 597 .P od h oř í u M ilev ska , v letech 1551— 1623 tvrz

Čabelických ze Soutic. Zbytky zdivá. MSLI 705; H V II , 5 6 ; U PČ 600.

P o d h ra d u C h e b u — stavba z roku 1663, patrová s věží. U P Č 602.

P od o l í u Písku, v letech 1368— 1440 sídlo, jehož zbytky v čp. 1 2 . H V II , 56.

P olán ka u Blatné, roku 1603 tvrz pánů ze Stro- jetic, zachován zbytek stavby. M SH 712;U PČ 605.

P o lá n k a u T á b o r a sídlo již roku 1380, v 15. sto­letí tvrz Poláneckých z Polánky, od roku 1525

Voračických z Paběnic. Zachována část věže a chodba. M SH 712; H IV, 2 9 2 ; U PČ 605.

Poleň и K latov , roku 1245 sídlo Blažeje, od 15. století do 1548 majetek Nebílovských z Dra- hobuze. Stavba ze 16. století na obdélném půdorysu. M SH 7 1 3 ; H X I I , ’7 9 ; UPČ 606.

* P o p o v ic e и B e n e šo v a , č. 40.Prčice и Sedlčan , již roku 1179 sídlo Vítka, ve

14. století pánů z Choustníka, v 15. století pánů z Landštejna, v 16 . století majetek Mráckých z Dubé, Voračických, Hodějov- ských a Černínů. Zbytky tvrze pod zámkem. M SH 726; H XV, 282; UPČ 621.

* P řerov nad L a b e m и Č e s k é h o Brodu, č. 36— 37 .P sáře и Vlašimi, sídlo roku 1450 pánů z Býšova,

v 16. století pánů z Jenštejna a Škopků z Otra- dovic. Zbytky zdíva. M SH 740; H XV, 2 1 3 ; UPČ 635 .

Ptenín и Přeštic , sídlo v roce 1379 , v letech 1450—153CÍ majetek Bozděchů z Kamenice, po­tom Pětipeských, po roce 1550 pánů z Vidrs- berka až do poloviny 17. století. T v rz ze 16. století součástí zámků z 18. století. MSH 741; H IX, 191; UPČ 636.

Purkartův Ú jez d и K la tov , roku 1427 sídlo Pur- karta z Ujezda, roku 1480 Domina, pánů z Drachkova, v roce 1527 Chlumčanských z Přestavlk, kteří tu bylí až do roku 1615. Na místě staré tvrze renesanční zámeček. M SH 9 2 2 ; H IX, 2 4 7 ; U PČ 810 .

Radim и Kolína, v letech 1490— 1520 sídlo Víd- láků ze Slavkova, do roku 1541 Doubravců z Doubrovan, do roku 1631 Zárubů z Husti- řan. Obdélná dvoupatrová stavba se šesti- bokou nárožní věží. M SH 748; H X l l , 3 2 9 ; UPČ 640.

Ra d k o v i c e и Přeštic , zbytky kamenné věže ve vsi. M SH 7 4 9 ; H IX, 1 7 7 ; U P Č 641.

R o h o z n o и K la tov , zbytky zdivá s příkopem. UPČ 650.

R o s ič k a P e jd lova , zbytek tvrze na místě dvora

z roku 1674, patrová věžovitá stavba s obyt­nými a hospodářskými objekty. H IV, 71; UPČ 65 3 .

R o u č k o v ic e u P acova , hrádek ze 14. století, zbytky zdivá u dvora. UPČ 654.

R o z t o k y u Prahy, tvrz roku 1332; Jan z Poře- šína, po roce 1424 pánů z Donína a Ušavy, v 16 . století Boryňové ze Lhoty. Přestavba ve 2. polovině 15., ve 2. polovině 16. a v 18. století. Patrová pětíkřídlá stavba. MSH 776;H V l i l , 303; U PČ 658.

R en če u Přeštic , roku 1379 sídlo Lukavských a Sudů z Řenče, v 16. století majetek Mark- vartů z Hrádku a potom až do roku 1657 Lubských z Lub. Zbytky tvrze v sýpce. MSH 761; H IX, 179 ; UPČ 670.

Ř ep ice u S trakon ic , roku 1251 sídlo Ivana, ve 14. století tvrz pánů z Machovic, roku 1475 Repických ze Sudoměře, 1550 Hodějovských z Hodějova až do roku 1620. Po nich v ma­jetku Libštejnských z Kolovrat. Zachovány zbytky opevnění s baštami z doby kolem roku 1500. M SH 761; H XI, 2 3 9 ; UPČ 670.

Ř e s a n ic e u H o ra ž d o v ic , sídlo roku 1357, v J 5 - století Řesanských z Kadova, v 16. století pánů ze Strojetic, v 17. století Čejků z Olbra- movíc. Zbytek původní tvrze v sýpce. MSH 762; H XI, 267; UPČ 671 .

S e m tě ž u Č áslav i, původně dvě tvrze, „Na hrádku“ a ve vsi, od roku 1355 sídlo pánů ze Skalice. Zachována zřícenina věžní stavby s got. portály. M SH 796; H X II , 310; UPČ 681.

* Ska lná u C h e b u (Vildštejn), č. 31.S k a l s k o u Prahy , zbytky zdivá tvrze — obdélné

stavení se čtvercovou věží. H XV, 217; UPČ 68 5 .

S la b c e u R a k o v n ík a , roku 1424 sídlo Borňů ze Slabce, v 16. století Vahančů. Stavba obdélná, dvoupatrová s věží, přestavěna v 18. a 19. století. M SH 8 0 7 ; H VTIT, 1 1 0 ; UPČ 689.

176

Slatina u Kralup, zbytky tvrze ze 14. století. UPČ 691 .

S lav k ov u Č e s k é h o K rum lova , roku 1305 sídlo Buzka. Stavba původně dvoupatrová, snížená v 19. století. M SH 8 1 1 ; H III , 81; UPČ 694.

Služátky u P e lhř im ova , zbytky tvrze v ěp. 4. UPČ 696.

Sov in ky u M lad é B o les lav i , roku 1391 tvrz Kra- biců z Veitmile, roku 1538 pánů z Bydžína a z Donína. Zbytky ve dvoře, M S H 824; H X, 38 8 ; UPČ 7 0 5 .

S p eř ic e u H u m polce , tvrz pánů z Kamenice, v roce 1533 pustá. Zbytky vi čp. 13. M SH 825; H XII , 256; U PČ 706.

Starý B o z d ě c h o v u P e lh ř im ova , od roku 1345 do 16. století tvrz pánů z Bozděchova. Zbytky v ěp. 1 . M SH 5 1 ; H IV, 1 8 7 ; U PČ 716.

S ta ro s ed lsk ý H r á d e k u Blatné, v 15. století sídlo pánů z Nechválíc, v 16. století Libštejnských z Kolovrat. Dvoupatrová dvojkřídlá stavba ze 16 . století, upravená v 17. století, dnes škola. M SH 2 7 3 ; H XI, 22; UPČ 716.

Starý H r o z ň a to v u C h eb u —‘ v ě ž z e 14. století, zbytek původního sídla. U PČ 717.

Stav u N o v é Páky, tvrz. „Staré zámky“ se zbyt­ky zdivá a příkopu. H V, 206; UPČ 720.

Sudkův Dul u P acova , č. 25.S v é b o h y u T r h o v ý c h Svinů, v roce 1416 sídlo

Petra, potom Jana, v 16. století majetek Často- lárů a Kořenských z Terešova. Renesanční stavba ze 2. poloviny 16 . století, obdélná, patrová, s rozšířenou střední částí. MSPI 852; PI 111, 2 5 7 ; U PČ 7 4 7 .

* S vo jš ic e u Sušice , č. 5.S v o jš ic e u P ře lou če , sídlo v roce 1365, po roce

1406 Ruthardú z Malešova, v letech 1550 až 1620 majetek pánů z Gerstorfu. Zbytek věžo­vité, patrové stavby. MSH 856; Pl I, 203:UPČ 75 1 .

Svrčeves u K latov , ve 14. století sídlo Oldřicha, Půty a Buška z Pušperka, rok" 1484 majetek

pánů ze Stropčic a z Čachrova, roku 1510 Jeníška z Ujezda. Zbytky středověké stavby se zachovaným gotickým ostěním. M SH 857; H IX, 48; U P Č 752.

* Š k v o r e c u Č e s k é h o Brodu, č. 39 .* Š k v o ř e t ic e u Blatné, č. 55.* S iáh lav y u R oky can , č. 53.

Š ték ře u Č e s k é h o K rum lova , v roce 1336 sídlo Vernera, do roku 1472 M atěje z Píolkova, po­tom Mikuláše z Pelhřimova. Zbytky stavby z konce 16 . století, zachované v čp. 1 . MSH 8 6 8 ; U P Č 7 5 8 .

Štítary u H o r š o v s k é h o Týna, tvrz Borníků ze Štítar, dnes jen malé zbytky původní vodní tvrze se zachovanými sklepy. H X, 404; UPČ 7 6 0 .

T e l e č u T oužim i, čtyřboká stavba — zbytek tvrze. Archiv AU 4167/59 .

T ic h á u K ap lice , v letech 1387— 1541 tvrz pánů z Rožmberka. Zbytky věže ze 14. století, opravené v letech 1471—75. MSPI 8 8 6 ; PI III , 2 6 0 ; UPČ 778.

* T c h o ř o v i c e u Blatné, č. 45.T o u r o v u P rachat ic , tvrz v roce 1359 , v roce

1452 Zelízků z Tourového. Zbytek původní tvrze, patrové, obdélné stavby. MSH 890;pi v i l , 125; U PČ 780.

* T u c h o r a z u Č e s k é h o Brodu, č. 2 0 .-_T T ý n e c nad L a b em , č. 14.

* T ý n e c nad S ázav ou , č. 1 .Ú n ě jo v ic e u D om ažlic , roku 1379 sídlo Ctibora,

roku 1457 Sezemy, v roce 1491 Unějovských až do roku 1538 , potom Markvartů z Hrádku. Zbytky sídla ze 16. století zachovány ve dvo­ře. M SH 9 2 7 ; H IX , 5 4 ; U PČ 812.

U silov u D om ažlic , v roce 1379 sídlo Břeňka ze Skály, v roce 1451 majetek pánů z Ryžem- berka, v 16. století Příchovských a Vidersper- gárů až do roku 1624. Ze středověké tvrze zůstaly zbytky věžovité stavby s přístavbami ze 16. století. M SH 929; PI IX, 5 7 ; UPČ 813.

V lčk o v ic e u V ot ic , sídlo ve 14. století, v 15.— 16. století majetek Vlčkovských a Vitanovských z Vlčkovíc. Zbytky tvrze, obytné patrové bu­dovy s věží, ve stavbě zámku z 19. století. M SH 9 6 7 ;.' H IV, 248; UPČ 849 .

V lk o š o v u K rá lov ic , roku 1379 majetek Buška, od roku 1437 sídlo Račínů z Račína až do roku 1620 . Dvoukřídlá přízemní stavba na obdélném areálu, opevněná příkopem a vá­lem. M SH 968; H X II I , 2 0 5 ; U P Č 850.

V lks ice u M ilevska , v roce 1497 Hodějovských z Hodějova, kolem roku 1520 pánů. z Tetova, potom Těmínů 25 Těm ic a roku 1597 opět H o­dějovských. Stavba z 1 . poloviny 16. století, patrová se zachovanými síťovými klenbami. M SH 969; H VII, 248; U PČ 850.

V olyn ě u Strakon ic , č. 2 .V rb ička 'L in a u P o d b o řa n , zbytky zdivá čtyř-

boké tvrze. Archiv AU 4167/59.V rch o t i c e u Sed lčan , v letech 1370—91 sídlo

Bohunka a potomků Vrchotů z Vrchotic a z Loutková až do roku 1596, potom pánů z Lažan. Renesanční tvrz z 1 . poloviny 1 6 . století, dvoupatrová budova se třípatrovou hranolovou baštou s ustupujícím vrchním patrem a cimbuřím. M SH 983; H XV, 263; U PČ 861.

V řís e k u Č e s k é L ípy, tvrz — obdélná patrová stavba s kruhovou baštou. H XIV , 261.

V y š e h o ř o v i c e u Č e s k é h o Brodu, č. 3 5 .Z á b o ř í u Blatné, roku 1361 tvrz Mladoty, v 15.

století Záborských z Brloha, kteří tu byli až do 16. století. Původní sídlo na svahu u kos­tela přestavěno v 16. století. Zachován zby­tek patrové stavby. M SH 9 9 8 ; H XI, 263 ; UPČ 8 7 4 .

Z a je č ic e u Chrudimi, roku 1319 sídlo Přibíkovo, v 15. století Holických ze Šternberka, v 16 . století Janovských ze Soutic. Zbytek tvrze v čp. 64 s gotickým portálem z konce 15. sto­letí. M SH 1 0 0 2 ; PI I, 1 6 7 ; U PČ 877.

* Z a v le k o v u H o raž ď ov ic , č. 9.Z b y s la v u Č áslav i , v roce 1267 sídlo Velislava,

zachovány zbytky zdivá v zahradě u školy. M SH 1010 ; UPČ 886 .

Z v ík o v e c u T ř e b o n ě , roku 1357 sídlo Nedamí- rovo, v 16. století pánů z Březníce a Lhot- ských ze. Zásmuk. T vrz nově postavena roku 1406 za Bohunka, v 18. století snížena o patro. Obdélné nízké stavení s mohutnou věží. MSH 1 0 2 3 ; H III , 188; UPČ 89 7 .

Ž e h u š ic e u Č áslav i , od roku 1361 sídlo Vítka a jeho rodu až do 1419 . Od 1430 až do 1529 sídlo Zehušických z Nestajova. Po nich tu byli páni ze Zerotína, z Donína a v 17. století Valdštejnové. Renesanční stavba ze 16. sto­letí zčásti snesená, zčásti upravená v pivo­var. Zachovaná nejstarší část sídla je hrano­lová věž se sgrafity, mladší jsou dvě přilehlá křídla. M SH 1031; H X II , 3 0 7 ; UPČ 905.

* Ž u m b erk u T r h o v ý c h Svinů, č. 6 1 .

Poznámka: M SH — A. Sedláček, Místopisný slovník historický, Praha.H — A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze království českého, Praha 1880— 1927.UPČ — Umělecké památky Čech, Praha 1957 .SP — Soupis památek historických a uměleckých v království českém. Praha.PA — Památky archeologické, Praha.JS H — Jihočeský sborník historický, Tábor.

F o to g ra f i e k o b ra z ů m č. 20, 22, 30, 32, 33, 34, 41, 43, 58, 61 l a s k a v ě z ap ů jč i lo f o t o m ě ř i c k é oddě len í stá tn ího ústavu p a m á tk o v é p é č e a o c h ra n y p ř íro d y v P raze , f o to g ra f i i k o b ra z u č. 31 p o s k y t l o c h o tn ě K. S lep ička .J a k o dop lňků v o b r a z o v é čás t i b y lo p o u ž i lo rytin z d íla F. A. H e b e r a . F o t o g r a f i e s t ř e d o v ě k é k eram iky , nářadí a nástrojů , p o c h á z e j í c í v e s m ě s z výzku m ů z T á b o r a , S e z im o v a Ústí, Prahy, Semic, L ib č e , Zvírotic a T r o c n o v a b y ly v y p ů jč en y z h is to r ic k O 'a r c h eo lo g ic k éh o o d d ě len í N á ro d n íh o m u sea a z arch ivu AÚ ČSAV. F o t o g r a f i e k a ch lů z hradu L ic h n ic e jsou d ílem J. Otto. G ra f ic k é př í lohy v t ex to v é i o b r a z o v é část i kn ihy v y p ra co v a ly , p o k u d není j inak u v ed en o , O. T o m á š k o v á a B. K a ra so v á .

P ovažu ji za svou milou p ov in n os t p o d ě k o v a t řed i te ls tv í A r c h e o l o g i c k é h o ústavu ČSAV z a všechnu pom oc , k t e ro u p o s k y t lo t é to práci. D ěku j i t a k é v š em sp o lu p racov n íků m , jedn ot l iv ců m i institucím z a je j i ch o ch o tu a p o m o c .

A N T O N Í N H E J N A

Č E S K É T V R Z E

F o t o g r a f i c k á s p o lu p r á c e A lo is K le ibl .G ra f ic k o u úpravu, o b á lk u a vazbu navrh l M iloš H rb a s . V y d a lo Státní nakla' d ate ls tv í k r á s n é l i tera tury a umění, národn í podn ik , j a k o sv o u 174• publikaci v r ed a k c i v ý tv a rn éh o umění. O d p o v ěd n á r e d a k t o r k a M ilena F re im an ov á .

V ýtvarný r e d a k t o r S tan is lav K ohou t .12. s v a z e k e d ic e P rag en s ie a pam átky ,

k te ro u řídí M ilena F re im an ov á .

Garmondem písma Triga vytiskl Knihtisk 2, národní podnik, Praha 2. Dílo má 144 vyobrazení. Formát papíru 70 X 100 cm. AA 19,91, VA 19,98.

D-14*100006. Vyšlo v březnu 1961

N á k la d 2200 výt isků — 09/13 — 1. vydání B rož . 33 Kčs, váz . 40 Kčs

56/VF4

UfeOMÓfrtrtC Benešov H-PlJ í s *■ i ■" i

L lb Č e v e *

HruAovH o ý e u i c e Divíce CUvutěrnby

V i i ť t i t e j n S k a l n á

£ k lu m e č e k H K u w reu tk

Podkkrtrt.S t H ro tit « to v

/ ' 2/ ***V *•* *Wr-->«. i

Chodov Hradem,i Tů„ ., „ , KSF°We*? Ikvo Je >Í Aoí«My Tym8C

* / M o l l t l c eNV- _« v 0 ^ . r i M ť l l « Í 0 V' * i— / / / j ' y

M r á č

§ K ř « p e * t i c c

K o n t y

Po H č íi 7 ř& B t u ic e r «■

SU vořetice

P o l a n k aD u b

j e í o v y

•/.dvlauov K ad ovsu / f - " # í - | K it Jo v ic e . , <Č a c Wrov | . rúd.ck * * c-

5 v o j l i c e D oubravicef ' » \ 1 »* . .{' t | V ' ^ tf . * i

D o b ř i Vo

Su.rt.kiiv DftL

D r á c l io v č e r v e n á L k o taPlukftv ŽrtárK lo k o č ín

Burtkov

Z v ík o v

Ž u m l íť ť k

S la v k o v

іфЩШ

Mißж »

йШ