Embed Size (px)
Citation preview
Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Katedra žurnalistiky
SPECIFIKA INTERNETOVÉ
KOMUNIKACE V PROSTŘEDÍ
WEBOVÉHO CHATU
Bakalářská diplomová práce
Martina KONEČNÁ
Vedoucí práce: Mgr. Petra CHVOJKOVÁ
Olomouc 2011
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci o rozsahu 133104 znaků vypracovala
samostatně.
Uvedla jsem všechny použité literární zdroje a prameny, ze kterých jsem čerpala.
V Olomouci dne ................... Podpis...................................................
Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce paní Mrg. Petře Chvojkové
za odborné posouzení diplomové práce a také za cenné rady a náměty pro dokončení této
práce.
Abstrakt
Bakalářská práce zpracovaná na základě přehledové vědecké stati se zabývá
významnými specifiky internetové komunikace na webovém chatu. Na tuto problematiku
se nahlíží z pohledů komunikačních studií a z lingvistického, psychologického a
sociologického pohledu. Informace obsažené v doposud existující literatuře k tématu jsou
aktualizovány a verifikovány, zda uvedené specifické jevy stále v internetové komunikaci
na webovém chatu přetrvávají. Ve výsledku pak práce hovoří o obecných vlastnostech
internetové komunikace na webovém chatu a jejich zvláštnostech jako o sporném určení
psanosti či mluvenosti této komunikace, o jazykových deformacích, anonymitě a identitě, o
virtuálních vztazích a nástrahách internetové komunikace. Tato specifika vychází
z celkového charakteru tohoto druhu komunikace, které jsou také v práci zakomponovány.
Klíčová slova
Internet, komunikace, internetová komunikace, specifika internetové komunikace,
vlastnosti internetové komunikace, typy internetové komunikace, netiketa.
Abstract
The diploma thesis based on an overview scientific paper deals with significant
specific features of the internet chat communication. This issue can be seen through
linguistic, psychological as well as sociologic aspects or even in the frame of
communication studies. The thesis verifies and updates phenomena which occur in
literature referring to the internet communication and examines if in this sort of
communication the phenomena still exist. Furthermore the thesis sums up general
characteristics of the internet chat communication and its particularities because it is
questionable to label it as a spoken or written language. This sort of communication has
also various negative features as language deformation, anonymity, virtual relationship or
risks.
Key words
Internet, communication, Internet communications, specifics of Internet communications,
characteristics of Internet communication, types of Internet communication, netiquette.
1. Obsah
Úvod ........................................................................................................................................... 1 Vymezení tématu ............................................................................................................... 2
Cíle práce ........................................................................................................................... 3
Metodika práce .................................................................................................................. 3
Dostupná literatura ............................................................................................................ 4
1. Internetová komunikace .................................................................................................. 6 1.1. Definice internetové komunikace .......................................................................... 6
1.1.1. Internet ........................................................................................................... 6
1.1.1.1. Médium internetové komunikace .......................................................... 7
1.1.2. Komunikace ................................................................................................... 7
1.1.2.1. Komunikační proces .............................................................................. 8
1.1.3. Definice internetové komunikace .................................................................. 8
1.2. Obecné vlastnosti internetové komunikace ........................................................... 9
1.3. Základní dělení internetové komunikace ............................................................. 10
1.3.1. Typy internetové komunikace ..................................................................... 11
1.3.1.1. Synchronní typ internetové komunikace ............................................. 12
1.3.1.1.1. Formy synchronního typu internetové komunikace ......................... 12
1.3.1.2. Asynchronní typ internetové komunikace ........................................... 12
1.3.1.2.1. Formy asynchronního typu internetové komunikace ....................... 13
1.3.2. Typy internetové komunikace na základě způsobu podání informace ........ 14
1.3.2.1. Textový typ a forma internetové komunikace ..................................... 14
1.3.2.2. Obrazový typ a forma internetové komunikace .................................. 14
1.3.2.3. Zvukový typ a forma internetové komunikace .................................... 15
1.3.2.4. Multimediální typ a forma internetové komunikace ........................... 16
2. Internetová komunikace v prostředí chatu .................................................................. 17 2.1. Chat ...................................................................................................................... 17
2.1.1. Internet Relay Chat (IRC)............................................................................ 18
2.1.2. Instant messaging (IM, instantní komunikátory) ......................................... 19
2.1.3. Avatar chat (MUD) ...................................................................................... 20
2.1.4. Webový chat ................................................................................................ 21
2.1.4.1. Charakteristika webového chatu .......................................................... 22
2.1.4.1.1. Prostředí ............................................................................................ 23
2.1.4.1.2. Komunikanti ..................................................................................... 23
2.1.4.1.3. Dodržování netikety ......................................................................... 24
2.2. Vlastnosti internetová komunikace v prostředí webového chatu ........................ 25
3. Specifika internetové komunikace v prostředí webového chatu ................................ 27 3.1. Specifika internetové komunikace v prostředí webového chatu z hlediska
lingvistického .................................................................................................................. 27
3.1.1. Psanost vs. Mluvenost ................................................................................. 30
3.1.2. Spisovnost vs. Nespisovnost ....................................................................... 33
3.1.2.1. Psaní diakritiky a zvláštní zápis grafémů ............................................ 34
3.1.2.2. Zápis nespisovné i spisovné výslovnosti ............................................. 35
3.1.2.3. Nespisovné jevy v plánu morfologickém ............................................ 36
3.1.2.4. Zápis v rovině syntaktické, zejména interpunkce ................................ 36
3.1.3. Emotikony ................................................................................................... 37
3.1.4. Psaní velkými písmeny a iterace ................................................................. 39
3.1.5. Akronymy .................................................................................................... 41
3.1.6. Slangové jazykové prostředky ..................................................................... 41
3.2. Specifika internetové komunikace v prostředí webového chatu z hlediska
psychologického .............................................................................................................. 42
3.2.1. Identita, virtuální identita a anonymita ........................................................ 42
3.2.2. Disinhibinace ............................................................................................... 47
3.2.3. Solipsismus .................................................................................................. 48
3.2.4. Disociační stavy ........................................................................................... 49
3.2.5. Absence fyzického kontaktu ........................................................................ 50
3.3. Specifika internetové komunikace v prostředí webového chatu z hlediska
sociologického ................................................................................................................. 50
3.3.1. Virtuální vztahy a jejich převod do reality .................................................. 50
3.3.1.1. Typologie virtuálních vztahů ............................................................... 52
3.3.1.2. Charakteristika virtuálních vztahů ....................................................... 52
3.3.2. Potřeba sdružovat se .................................................................................... 53
3.3.3. Virtuální agrese............................................................................................ 53
3.3.4. Nástrahy internetové komunikace ............................................................... 54
3.3.4.1. Závislost na Internetu .......................................................................... 55
3.3.4.2. Šíření pornografie a erotických pořadů ............................................... 55
3.3.4.3. Kyberšikana ......................................................................................... 55
4. Závěr ................................................................................................................................ 57
5. Seznam zkratek ............................................................................................................... 59
6. Seznam pramenů a internetových zdrojů .................................................................... 60
7. Seznam literatury ........................................................................................................... 61
8. Seznam obrázků .............................................................................................................. 64
9. Seznam tabulek ............................................................................................................... 65
10. Přílohy ............................................................................................................................. 66
1
Úvod
I když Internet vznikl v šedesátých letech minulého století, stále se jedná o velmi
aktuální téma. Stejně tak jako společnost samotná se vyvíjí i Internet a přináší nám mnoho
nových usnadnění. Přestože se může dnes zdát, že komunikace prostřednictvím
nejrůznějších chatů byla nahrazena dnes velmi oblíbenými sociálními sítěmi, blogy a
podobnými komunikáty, stále se najdou tací, byť v mnohem menším měřítku, kteří jsou
letitými uživateli chatu. Domnívám se, že toto téma je právě ještě více aktuálnější díky
tomu, že jsou chaty schopné koexistovat se sociálními sítěmi, blogy a s podobnými typy
internetových prostředí umožňující vlastní vyjádření.
Samozřejmostí je to, že celková internetová komunikace se liší od ostatních typů
komunikace a vykazuje určité zvláštnosti. Internetová komunikace je řazena k mediované,
zprostředkované komunikaci, která se staví do protikladu komunikace tváří v tvář.
Mediovaná komunikace1 je typická tím, že sdělení je předáváno od adresáta k příjemci
pomocí média technického rázu.2 Zároveň toto technické médium umožní přenos sdělení
na vzdálenost prostorovou, časovou anebo v obou těchto rozměrech. Účastníci komunikace
pak spolu nesdílejí stejný časoprostorový rámec, většinou jsou časově, prostorově nebo
časoprostorově vzdáleni.3 Na tomto základě pak můžeme internetovou komunikaci rozlišit
na synchronní a asynchronní.4 Mediovaná komunikace je zároveň komunikací digitální,
5
neboť „je převoditelná na posloupnost konvenčních znaků […] a lze ji bez větší újmy
na obsahové stránce zapsat.“6
Dosavadní vzniklé práce byly vždy úzce zaměřeny na specifika internetové
komunikace v prostředí webového chatu pouze z konkrétního vědního oboru. Určitě
v těchto zpracováních vidím pozitivní přínos pro zájemce o tuto problematiku, nicméně si
dovolím tvrdit, že nikdy nemůžeme absolutně proniknout do tématu z pohledu jedné vědy.
Je nutné seznámit se také s interdisciplinárním charakterem zkoumaného tématu a
propojeností jednotlivých věd.
1 Opakem je nemediovaná komunikace, kterou představuje komunikace tváří v tvář. Účastníci této
komunikace se vyskytují ve stejném časoprostoru a k němu se vztahují. Jednání je zaměřeno na zcela
konkrétní jedince a má dialogický charakter. 2 V případě této práce je technickým médiem počítač, Internet a webový chat.
3 THOMPSON, J. B.: Média a modernita: sociální teorie médií, vyd. 1., Karolinum, Praha: 2004, s. 71-75,
ISBN 80-246-0652-6. 4 Viz kapitola 2.3.1.Typy internetové komunikace.
5 Opakem je analogová komunikace, která má podobu zvukových, obrazových, pohybových, barvových,
tlakových a jiných symbolů . 6 VYBÍRAL, Z.: Psychologie lidské komunikace, vyd. 1., Portál, Praha: 2000, s. 38, ISBN 80-7178-291-2.
2
Právě proto se tato práce bude zaměřovat na zmíněná specifika internetové
komunikace v prostředí webového chatu a to hned z několika vědních pohledů. Následná
syntéza je potřebná právě z toho důvodu, že doposud nebyla vydána souhrnná publikace,
která by zaznamenala průřez obsahující nejdůležitější poznatky z okruhu zabývající se
problematiky.
Vymezení tématu
Tato práce bude pojednávat o specifických vlastnostech internetové komunikace
v prostředí webového chatu z pohledu komunikačních studií a dále pak z
pohledu lingvistického, psychologického a sociologického pohledu. Nejprve bude kladen
důraz na vymezení internetové komunikace a uvedení jejich obecných vlastností. Následně
bude provedena typologie internetové komunikace. Konkrétněji se dále práce zaměří na
internetovou komunikaci v prostředí chatu, chat bude rozdělen na konkrétní podtypy a
bude vymezen webový chat, který se stává v této práci ústředním bodem zájmu. Dále pak
práce budu reflektovat specifika internetové komunikace v prostředí webového chatu
z pohledu lingvistického, kde se bude hovořit o nejzajímavějších vlastnost tedy o
rozporech mezi mluveností a psaností, spisovností a nespisovností internetové
komunikace, emotikonách, způsobu psaní kombinací malých a velkých písmen,
akronymech a slangových jazykových prostředcích. Do specifik internetové komunikace
v prostředí webového chatu z pohledu psychologického bude zařazena problematika
identity, virtuální identity a anonymity, disinhibinace, solipsismu, disociačních stavy a
absence fyzického kontaktu. Specifika internetové komunikace v prostředí webového chatu
z pohledu sociologického budou pak zahrnovat analýzu virtuálních vztahů a jejich převod
do reality, jejich typologii a charakterizaci. Opomenuta nebude ani potřeba chatujících
sdružovat se či projevy virtuální agrese. Nakonec práce budou rozebrány určité nástrahy
internetové komunikace, které platí jak v prostředí webového chatu, tak i v rámci celé
internetové komunikace.
Veškeré poznatky jsou čerpány z dostupné literatury, jsou však verifikovány a
zasazeny do dnešní doby, tudíž lze sledovat v určitých specificích posun kupředu.7
Uvedené příklady byly vybrány náhodně a nezaujatě, především podle počtu chatujících
v jedné místnosti (kvůli rychlejší výměně replik) z chatu na webové adrese www.lide.cz.
7 Např. větší četnost používání grafémů s diakritickými znaménky, viz. kapitola 3.1.Specifika internetové
komunikace v prostředí webového chatu z hlediska lingvistického nebo zápis interpunkčních znamének
v replikách na webovém chatu, viz. kapitola 3.1.2.4.Zápis v rovině syntaktické, zejména interpunkce atd.
3
Cíle práce
Cílem práce je sestavit přehledný materiál odborného rázu, který se bude zabývat
specifiky internetové komunikace v prostředí webového chatu.
V první kapitole se bude práce zaměřovat na vymezení internetové komunikace. V této
části budou definovány základních pojmy spojených s internetovou komunikací a ujasněna
bude také použitá terminologie. Dále budou postihnuty obecné vlastnosti internetové
komunikace a její základní dělení.
Druhá kapitola se bude zabývat již blíže tématikou internetové komunikace
v prostředí chatu. Budou charakterizovány jednotlivé typy chatu a důraz bude kladen i na
jejich vzájemné diference. V této části se dále práce zaměří na vlastnosti webového chatu,
popis jeho prostředí a komunikantů. Objasněn bude následně i pojem netikety.8
Třetí kapitola se již konkrétně bude zabývat specifiky internetové komunikace
v prostředí webového chatu. Na internetovou komunikaci bude nahlíženo z lingvistického,
psychologického a sociologické pohledu a vždy budou postihnuty nejvýznamnější jevy,
které jsou v odborných publikacích diskutovány. Především v lingvistické části budou pak
uvedeny názorné ukázky.
Metodika práce
Práce bude zpracována metodikou přehledové vědecké stati. Jak uvádí dostupná
literatura, podobnou formou odborného textu může být přehledová studie. Ta je ale
považována za „nejvyšší formu vědeckých písemných prací,“9 která je založena především
na úvahovém slohovém postupu a induktivní metodě, kdež to „přehledová vědecká stať
podává přehled o jedné problematice z různých úhlů pohledu.“10
Za vhodnou formu
přehledové vědecké stati je brána kompilace s doposud vydaných pramenů a literatury.
Nutností pro sepsání takové práce je tedy seznámení se s primární literaturou
pojímající vybrané téma bakalářské práce. Dalším důležitým bodem je mít na paměti to, že
se nejedná o kopii původních dokumentů, ani o výběr nejdůležitějších informací již
z existujících textů, ba dokonce o převedení původního dílo do jazyka diplomanta.
Stavebním prvkem jsou tedy parafráze získaných podkladů.
8 Tento pojem označuje soubor zásad slušného chování pro komunikaci na Internetu, více v kapitole
4.1.4.1.5.Dodržování netikety. 9 FILKA, Jaroslav: Metodika tvorby diplomové práce, vyd. 1, KNIHAŘ, Brno: 2002, s. 79, ISBN 80-86292-
05-3. 10
Tamtéž, s. 78.
4
Přínosem takto zpracovaného textu je zasazení nových myšlenek, dokladů a
výsledků aktualizovaných výzkumů do existujících děl. Práce také může promítnout
získaná fakta do dnešní doby a ověřit tak, zda informace uveřejněné před několika lety jsou
stále aktuální a vyskytují se. Bakalářskou prací bych chtěla docílit toho, aby konečně
vznikla komplexní práce obsahující nejdůležitější specifika internetové komunikace
v prostředí webového chatu. Vsázím tedy na komplexnost, originální systémovost a
propojení několika hledisek, pomocí kterých bývá vybrané téma analyzováno.
Dostupná literatura
K vymezení pojmů Internet a komunikace použijeme literaturu slovníkového typu.
Definice Internetu bude vysvětlena na základě publikací Nová slova v češtině: slovník
neologismů 2 od Olgy Martincové, Velký počítačový lexikon: co je ve světě počítačů od
Petera Winklera a Čeština na www chatu od Evy Jandové. K definování komunikace pak
poslouží Slovník mediální komunikace od Ireny Reifové. V části zabývající se základními
ale i, a to především, specifickými vlastnostmi internetové komunikace práce vychází z
poznatků vyskytujících se v knize Kamila Kopeckého Moderní trendy v elektronické
komunikaci. Vlastnostmi internetové komunikace v prostředí webového chatu se pak
zabývá úžeji zaměřená literatura jako Konverzace na WWW chatu a Čeština na WWW
chatu od Evy Jandové a Psychologie komunikace od Zbyňka Vybírala. Stejně tak jako
každý typ komunikace podléhá i ta internetová svému základnímu dělení. Dělení
internetové komunikaci mi opět poslouží publikace Evy Jandové Čeština na WWW chatu a
Davida Šmahela Psychologie a Internet: děti dospělými, dospělí dětmi.
Lingvistický pohled na internetovou komunikaci hovoří v dílech spojených s tímto
tématem především o deformaci českého jazyka. Tato tvrzení prokazuje na ukázkách, ty
znázorňují kombinace malých a velkých písmen, zmnožení písmen, vkládání emocí
pomocí emotikon a akronymů apod. Konkrétně se s těmito a dalšími jevy setkáme
v knihách a příspěvcích již zmíněné Evy Jandové Čeština na WWW chatu, Konverzace na
WWW chatu, Spisovnost a nespisovnost v komunikaci na chatu, u vybraných hesel také
ve v Encyklopedickém slovníku češtiny, v článku od Světly Čmejrkové Čeština v síti, ale i
v knize Moderní trendy v elektronické komunikaci od Milana Kopeckého. Častým
problémem řešeným ve výše uvedené odborné literatuře je vymezení internetové
komunikace, zda se jedná o formu spisovnou či nespisovnou a formu mluvenou nebo
psanou. Řešeny jsou také typické prvky internetové komunikace na WWW chatu
5
v pohledu lingvistiky, a to emotikony, akronymy, kombinace malých a velkých písmen a
specifické jazykové prostředky.
Pokud se jedná o publikace z psychologického vědního oboru zabývající se
Internetem a především internetovou komunikací v prostředí webového chatu, největší
důraz je kladen na potíže s identitou a anonymitou. Touto problematikou se zabývá David
Šmahel v knize Psychologie a Internet: děti dospělými, dospělí dětmi a ve své diplomové
práci z roku 2002 Dospívající v prostředí internetu – identita, vztahy a komunikace.
Vybíral v Psychologii komunikace zase nenechává bez povšimnutí projevy disinhibinace,
solipsismu a také disonančních stavů.
Ze sociologického pohledu se knihy zaměřují na vznik, charakter a typologii
virtuálních vztahů, které umožňuje Internet (chat) navazovat velmi jednodušeji a rychleji.
Za zmínku určitě stojí i převody virtuálních vztahů do reality. Pro tuto práci byly použity
především publikace Josefa Musil Sociální a mediální komunikace, Radany Divínové
s názvem Cybersex, diplomová práce Davida Šmahela Dospívající v prostředí internetu –
identita, vztahy a komunikace a článek v časopisu Československá psychologie s názvem
Komunikace adolescentů v prostředí internetu. Tyto vztahy se však někdy mohou vyhnout
kontrole, proto se autoři zaměřují i na takové problémy, jako je například virtuální agrese,
závislosti na internetu, kyberšikana, šíření pornografie.
6
2. Internetová komunikace
Internetové komunikace je pouze jedna z mnoha druhů komunikací, kterými se
četné teorie z různých vědních oborů zabývají.
V následující kapitole bych se chtěla zabývat složením a definováním tohoto pojmu.
Provedeno bude také základní dělení na typy internetové komunikace, které bude
zkonkretizováno na příkladech.
2.1. Definice internetové komunikace
Termín internetová komunikace se skládá ze dvou základních slov, která zároveň
popisují charakter tohoto způsobu komunikace, připisují ji její specifické vlastnosti,
prostředí i podmínky. Nežli se dostaneme k základní definici internetové komunikace,
napřed se zaměříme na základní stavební prvky, které ji utvářejí tedy na Internet a
komunikaci obecně.
2.1.1. Internet
Internet je zkratkové slovo, které vzniklo oddělením prvních části z anglického
slovního spojení International Network.11
Jandová Internet vysvětluje jiným způsobem.
Internet je kompozitum, které se skládá ze dvou základních slov. První část složeniny inter
popisuje jako „prefixoid latinského původu s významem mezi, mezinárodní.“12
Druhá část
tohoto termínu je pak tvořena částí anglického slova network znamenajícího síť či atribut
síťový.13
Slovník neologismů pak Internet definuje jako médium, komunikační prostředek
celosvětového charakteru, který pracuje na základě globální počítačové sítě jako
komunikační prostředí.14
Internet, jinak též označován jako síť sítí, je definován jako decentralizovaná
celosvětová počítačová síť, která se skládá z různých druhů sítí. Ty jsou vzájemně
propojeny a pomocí protokolu TCP/IP (Transmission Control Protokol over Internet
Protocol) dochází k interaktivní komunikaci na základě výměny a přenosu digitálních dat.
11
WINKLER, P.: Velký počítačový lexikon: Co je ve světě počítačů, vyd. 1., Computer Press, a.s., Brno:
2009, s. 170, ISBN 978-80-251-2331-7. 12
JANDOVÁ, E.: Čeština na WWW chatu, vyd. 1. Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta,
Ostrava: 2006, s. 13, ISBN 978-80-7368-253-2. 13
Tamtéž. 14
MARTINCOVÁ, O., aj.: Nová slova v češtině: slovník neologizmů 2, vyd. 1, Academia, Praha: 2004, s.
178-179, ISBN 80-200-1164-8.
7
Nutno podotknout, že Internet je pouze prostředí, jež umožňuje existenci
internetový médií15
, prostřednictvím kterých pak mohou jejich uživatelé komunikovat.
Sám Internet zprostředkovává komunikaci pouze mezi počítači.16
2.1.1.1. Médium internetové komunikace
Médium je z latiny překládáno jako prostředek, prostředí, to, co zprostředkovává
děj. Lze ho definovat hned z několika pohledů. „Obecně to, co existuje uprostřed a spojuje
dvě nebo více stran.“17
Z fyzikálního hlediska se pak může jednat o „označení vlastností
látek, které jsou vhodné pro uskutečnění určitých dějů (procesů).“18
V rámci mediálních
studií jde o důležitého prostředníka mezi komunikátorem a adresátem, jenž je též
označován jako prostředek, kterým se sdělení realizuje. Prostřednictvím takového média
jsou pak přenášeny informace v různých formách a za rozdílným účelem.19
Právě tato třetí
definice je pro nás klíčová a vystihuje povahu média internetové komunikace.
Za média (formy) internetové komunikace lze pak pokládat např. elektronickou
poštu, Worl Wide Web (WWW), chat, elektronické konference, diskusní skupiny atd.
Internetová komunikace se tedy opírá o média optická, psaná. Existují i taková, která
umožňují hlasovou komunikaci, avšak pro tuto práci jsou irelevantní.20
2.1.2. Komunikace
Komunikace pochází od slova latinského původu communicatio a communicare ve
významu spojovat produkce, vyměňovat sdělení a významy sdělení prostřednictvím kódu.
Kód je chápán jako „systematická organizace znaků, jejich významů a vztahů mezi nimi
sloužící k přenosu sdělení mezi komunikátorem a adresátem,“21
již musí znát použitý kód,
jelikož komunikátor informaci pomocí kódu zakóduje a prostřednictvím média ji předá
adresátovi, který ji musí dekódovat.
Komunikaci jako takovou je velmi složité definovat. Má interdisciplinární
charakter, a tak i teoretické výklady se vždy liší podle konkrétní vědní disciplíny, která se
jí zabývá. Studiem komunikace se zabývají např. psychologie, sociologie, lingvistika,
komunikační studia a mnoho dalších vědních disciplín. V konečném důsledku se téměř
15
Též formy internetové komunikace jako je elektronická pošta, Worl Wide Web, chat, elektronická
konference, diskusní skupiny atd. 16
REIFOVÁ, I.: Slovník mediální komunikace, vyd. 1., Portál, Praha: 2004, s. 94, ISBN 80-7178-926-7. 17
Tamtéž, s. 139. 18
Tamtéž. 19
Tamtéž. 20
ČMEJRKOVÁ, S.: Čeština v síti: Psanost či mluvenost? : O stylu e-mailového dialogu I. Naše řeč [online],
1997, 80, 5, [cit. 2011-05-07] dostupný z WWW: <http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7410>. 21
REIFOVÁ, I.: Slovník mediální komunikace, vyd. 1., Portál, Praha: 2004, s. 36, ISBN 80-7178-926-7.
8
všechny dosavadní definice shodují na základních pěti složkách komunikace, a to na
komunikátorovi, adresátovi, komunikačním kanále, mediovaném sdělení a účinku
(terminologie jednotlivých složek komunikačního procesu se mohou lišit na základě
jednotlivých přístupů ke studiu komunikace).22
2.1.2.1. Komunikační proces
Výše jsme vymezila pět základních složek komunikace a nyní se zaměříme na
průběh procesu komunikace. Ten je uskutečněn tehdy, jakmile komunikátor pošle
zakódované mediované sdělení pomocí komunikačního kanálu adresátovi, který toto
mediované sdělení dekóduje a zároveň mediované sdělení vyvolá u adresáta účinek.
Za komunikátora je považován původce mediovaného sdělení, který toto sdělení
pošle prostřednictvím komunikačního kanálu adresátovi. Mediované sdělení je sdělení,
které je přenášeno mezi komunikátorem a adresátem prostřednictvím média (technického
nebo materiálního nosiče). Komunikační kanál je definován jako prostředí, jež má v rámci
komunikační události schopnost přenést mediované sdělení k adresátovi.23
Adresátem je
pak příjemce mediovaného sdělení, osoba/y, kterým je mediované sdělení určeno. Jakmile
je mediované sdělení přeneseno komunikačním kanálem od komunikátora k adresátovi a
adresát ho dekóduje, mediované sdělení má účinek na adresáta. Účinkem je myšlena
změna chování, mínění nebo myšlení adresáta, kterou zapříčiní reakce na přijetí
mediovaného sdělení.24
2.1.3. Definice internetové komunikace
Na základě uvedených aspektů týkajících se mezilidské komunikace lze
internetovou komunikaci definovat jako způsob dorozumívání se, který je nutně podmíněn
technickým nástroji (počítačem, připojením k Internetu, příslušným softwarem
umožňujícím internetovou komunikaci apod.), počítačovou gramotností (schopnostmi a
dovednostmi „zaměřené na ovládání a využívání počítače v životě. Počítačově gramotný
člověk umí ovládat počítač a jeho periferie, pracovat s běžným softwarovým vybavením a
využívat počítačových sítí především Internet.“25
), znalosti příslušného kódu (např.
22
REIFOVÁ, I.: Slovník mediální komunikace, vyd. 1., Portál, Praha: 2004, s. 98-100, ISBN 80-7178-926-7. 23
Pokud jde o komunikaci v prostředí webového chatu, hlavním prostředím přenosu je Internet, který jakmile
komunikátor odešle svou repliku, přenese toto sdělení na obrazovku monitoru a přinese tak podnět na optické
receptory příjemce a umožní mu tyto optické podněty analyzovat jako sdělení. 24
REIFOVÁ, I.: Slovník mediální komunikace, vyd. 1., Portál, Praha: 2004, s. 15, 95-96, 105, 221-223, 294-
301, ISBN 80-7178-926-7. 25
DOSTÁL, J.: Informační a počítačová gramotnost – klíčové pojmy informační výchovy, in Ingotech 2007
– moderní informační a komunikační technologie ve vzdělávání, Votobia, Olomouc: 2007, s. 60 – 65, ISBN
9
v internetových prostředích, které umožňují psanou formu komunikace, je výhodou znát
tzv. emotikony,26
jež primárně slouží komunikátorovi/recipientovi k vyjádření/percepci
emočního stavu).
Internetovou komunikaci lze tedy chápat jako synchronní nebo asynchronní27
přenos informací pomocí systému znaků známého všem účastníkům komunikačního
procesu skrze jednotlivé formy internetových prostředí (chat, avatar chat, videokonference,
videofóra, e-mail, diskusní fóra aj.), které umožňují komunikaci mezi komunikátorem a
recipientem v rámci Internetu jakožto zprostředkovale komunikace mezi počítači
komunikujících.
2.2. Obecné vlastnosti internetové komunikace
Z výše uvedené definice vyplývá hned několik ze základních vlastností elektronické
komunikace. Jako první je jí technologická podmíněnost, kterou může zaručit „počítač,
notebook, mobilní telefon nebo webkamera a podobná zařízení.“28
Kromě toho, že musí
mít účastníci komunikačního procesu počítač či podobné médium schopné připojení se k
internetu, nutnou součástí jsou také softwarové komponenty. Dalším vlastností je
počítačová gramotnost, která souvisí i s věkem a profesí komunikujících. Tvrzení ukazuje
na takovém příkladu, že těžko budou vyhledávat možnost internetové komunikace takoví
lidé, kteří se nesetkávají s tímto druhem dorozumívání například v zaměstnání. Jakmile
komunikant disponuje základními podmínkami pro internetovou komunikaci (viz výše)29
,
stačí se už jen připojit k Internetu. Komunikovat však lze prostřednictvím různých kanálů
(optický, sluchový) a širokého spektra kódů (jazyk, semigrafické znaky, akronymy,
emotikony, grafické a vizuální symboly atd.), což určuje další vlastnost internetové
komunikace – otevřenost a neřízenost. S tímto souvisí i hromadný charakter internetové
komunikace. Tuto vlastnost však přisuzujeme jen některým aplikacím umožňující
internetovou komunikaci (Internet Relay Chat30
, diskusní skupiny atd.), rozhodně se to
netýká e-mailové komunikace, jež se řadí k intimnějšímu typu internetové komunikace.
Existují naopak i internetová prostředí, ve kterých se sdružují skupiny lidí podle
978-80-7220-301-7. Dostupné z WWW: <http://nazornost-ucebni-
pomucky.xf.cz/informacni_gramotnost.pdf> 26
Viz kapitola 4.1.3. Emotikony. 27
Užívá se též pojem kvazisynchronní. 28
KOPECKÝ, K.: Moderní trendy v elektronické komunikaci, vyd. 1., HANEX, Olomouc: 2007, s. 7. ISBN
978-80-85783-78-0. 29
Technickými nástroji, počítačovou gramotností, znalostí kódu. Konkrétněji kapitola 3.1.3.Definice
internetové komunikace. 30
Viz více kapitola 4.1.1. Internet Relay Chat (IRC).
10
nejrůznějších kritérií. Ať už se jedná o lidi stejných názorů, obyvatel jednoho města či lidí
se stejnými zájmovými aktivitami. Z tohoto vyplývá tedy další vlastnost a to hromadnost
internetové komunikace. Tuto vlastnost internetové komunikaci přisuzuje z toho důvodu,
jelikož umožňuje vzájemnou komunikaci i tisícům uživatelům. Ti se však ne vždy znají, ve
většině případů se jedná o nahodilé uživatele, se kterými dochází k sblížení až postupem
času. Nikdy si ale nemůžeme být jisti identitou recipienta. Na druhou stranu původce
sdělení však nemusí o sobě prozrazovat téměř žádnou informaci, která by ho měla blíže
charakterizovat. Toto vede k následující vlastnosti internetové komunikace, a to
k anonymitě. Anonymita a nemožnost verifikace pravé identity účastníků internetových
komunikačních procesů s sebou nesou mnohé problémy. Na ně se blíže zaměříme v části
specifik internetové komunikace z psychologického pohledu.31
Velmi výrazným rysem
internetové komunikace je taktéž její interaktivnost. Interaktivností se vyznačují nová
média (jinak též jmenována jako interaktivní, síťová nebo digitální), neboť „rozšiřují
interakce mezi čtenářem a textem.“32
Zpětná vazba33
je tedy mnohem rychlejší, „je součástí
komunikace a také podmiňuje další komunikační jednání.“34
Reifová v nejobecnější rovině
komunikačního chování definuje interaktivitu jako „situaci, v níž je možná výměna
představ účastníků komunikace v daném sociálním kontextu o významech, které jsou
předmětem komunikační aktivity.“35
Jako poslední rys internetové komunikace uveďme
časovou a prostorovou neomezenost,36
která souvisí s celkovým charakterem a jedním
z primárních účelů Internetu tedy s propojením celého světa touto unikátní technologií.
2.3. Základní dělení internetové komunikace
Tak jako komunikace sama o sobě disponuje základním dělením, stejně důležité je
udělat si představu o dělení internetové komunikace. I když jedno ze základních dělení
internetové komunikace uvádí pouze dva typy tohoto druhu dorozumívání, formy
internetové komunikace ztělesňující tuto dichotomii jsou velmi četné a pestré. Následující
dělení je pak zaměřeno na kód, prostřednictvím kterého je sdělení přeneseno. Nutno dodat,
31
Viz kapitola 4.2. Specifika internetové komunikace v prostředí webového chatu z hlediska
psychologického 32
MACEK, J.: Poznámky ke studiím nových médií, diplomová práce, Brno, 2010, Fakulta sociálních studií
Masarykovy univerzity. 33
Reakce na sdělení, jež je ústřední v komunikačním aktu. 34
REIFOVÁ, I.: Slovník mediální komunikace, vyd. 1., Portál, Praha: 2004, s. 93, 95-96, 105, 221-223, 294-
301, ISBN 80-7178-926-7. 35
Tamtéž. 36
Časovou a prostorovou neomezeností je myšleno to, že lze pomocí internetové komunikace komunikovat
kdykoli, s kýmkoli a kdekoli.
11
že se zabýváme rozdělením on-line komunikace, off-line komunikace ponecháváme
stranou.
2.3.1. Typy internetové komunikace
Internetovou komunikaci rozlišujeme na dva základní typy, které korelují s dělením
běžné komunikace. Definice zahrnující tyto pojmy v rámci internetové komunikace a
komunikace tváří v tvář se však liší.37
Rozhodujícím aspektem je při rozdělení obou druhů
komunikace přítomnost či naopak nepřítomnost účastníků komunikačního procesu ve
stejném čase na stejném místě, respektive užitím stejné formy internetové komunikace
(chat, avatar chat, videokonference, videofóra, e-mail, diskusní fóra aj.). Dle tohoto
příznaku pak rozlišujeme komunikaci synchronní a asynchronní.
V běžné komunikaci je za synchronní typ komunikace považována komunikace
mluvená. Ta je podmíněna přítomností jak komunikátora, tak i recipienta ve stejné časové
a prostorové rovině. Účastníci komunikačního procesu jsou ve vizuálním kontaktu, mohou
proto vzájemně sledovat produkci a percepci jednotlivých sdělení, připravovat si odpovědi
již v průběhu promluvy komunikátora, pomáhat si při vyjadřování prostředky neverbální
komunikace (gesta, mimika, postoj těla, tělesný kontakt, pohyb partnera atd.). „S rozvojem
komunikační přenosové a záznamové techniky (telefon, rozhlas, televize aj.) se tato
původní stoprocentní synchronnost mluvené komunikace relativizovala, hovoří se o
mluvené komunikaci zprostředkované,“38
která byly blíže popsána v úvodu práce. Kromě
optického kontaktu, který se v komunikaci tváří v tvář vyskytuje, a tvoří tak vizuální
komunikační kanál, existuje zde i sluchový komunikační kanál.39
„Ve zvukovém kanálu se
uplatňují prozodické prostředky jako intonace, důraz, tempo řeči a barva hlasu, svůj
význam mohou mít i prostředky paraverbální - různé dlouhé pauzy, hlasitost řeči.“40
Asynchronní charakter je pak atributem komunikace psané. Ta využívá pouze
optický komunikační kanál, avšak jiným způsobem, než jak se děje u synchronního typu
běžné komunikace. „Optický kanál je využíván jen k percepci již hotového textu.“41
Díky
písmu můžeme přenášet zapsané sdělení nejen na vzdálenost prostorovou, ale i časovou.
Obecně pak písmo uchovává sdělení jako odkaz do budoucna.42
37
Viz kapitola 4.3.1.1.Synchronní typ internetové komunikace. 38
JANDOVÁ, E.: Konverzace na www chatu, vyd. 1., Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta,
Ostrava, 2007, s. 15, ISBN 80-7368-254-0. 39
Tamtéž, s. 15 – 16. 40
Tamtéž, s. 15. 41
Tamtéž, s. 16. 42
Tamtéž.
12
2.3.1.1. Synchronní typ internetové komunikace
Synchronní typ internetové komunikace můžeme označit jako interaktivní,43
děje se
pak tedy v on-line stavu. Z toho vyplývá, že je podmíněn přítomností obou účastníků
internetového komunikačního aktu ve stejný okamžik na stejném místě. Stejným místem je
však myšlen virtuální prostor, který je společný komunikujícím. Na základě vymezené
terminologie výše můžeme za stejné místo považovat médium tedy formu internetové
komunikace (chat, avatar chat, internet relay chat aj.), kterými se budeme níže blíže
zabývat. Stejným místem nemůžeme myslet tentýž prostor, který jsme výše vytyčili pro
komunikaci tváří v tvář tedy reálný, neboť při tomto typu komunikace musí být
komunikující fyzicky přítomni na stejném místě, které existuje v reálném světě. Na rozdíl
od komunikace tváří v tvář při synchronním typu internetové komunikace nemusí stát
účastníci komunikace na stejném reálném místě, ba dokonce naopak většinou bývají právě
v reálném prostoru velmi vzdáleni. Další diferencí internetové komunikace od komunikace
tváří v tvář je fakt, že se nemusí jednat pouze o komunikace prostřednictvím zvukové
podoby jazyka. Řadíme zde i psanou formu. Ke společným rysům internetové komunikace
a komunikace tváří v tvář je okamžitá interakce mezi komunikujícími, která probíhá
v reálném čase, a také celková rychlost výměny informací.44
2.3.1.1.1. Formy synchronního typu internetové komunikace
Vedení synchronního hovoru s osobou na druhé straně světa nemusí být již dnes
díky Internetu vůbec žádný problém. V dnešní době existuje již mnoho médií (forem)
umožňujících komunikovat tímto způsobem. Zařazujeme zde především chat, avatar chat,
internetové telefonování pomocí programů, kde nejznámějším je bezpochyby Skype a dále
pak například Fayn, VoIP (Voice over Internet Protocol) apod., videokonference,
videofóra, programová vybavení sloužící k soukromějšímu chatování jako např. ICQ (I
Seek You)45
a jiné messagery, Active Worlds 3D atd.46
2.3.1.2. Asynchronní typ internetové komunikace
Asynchronní typ internetové komunikace bychom mohli označit za sukcesivní. Při
výměně informací není nutná přítomnost komunikujících na síti. Odeslané sdělení je
43
Viz kapitola 1.2.Obecné vlastnosti internetové komunikace. 44
KOPECKÝ, K.: Moderní trendy v elektronické komunikaci, vyd. 1., HANEX, Olomouc, 2007, s. 35 – 43,
ISBN 978-80-85783-78-0. 45
Určeno, především v intimnějšímu synchronnímu typu komunikace, lze však sdělení zaslat i když recipient
není k Internetu připojen. Viz kapitola 2.1.1.Internet Relay Chat (IRC) 46
KOPECKÝ, K.: Moderní trendy v elektronické komunikaci, vyd. 1., HANEX, Olomouc, 2007, s. 35, ISBN
978-80-85783-78-0.
13
možno uchovat i za takových podmínek, že adresát není připojen k Internetu tedy je ve
stavu off-line. Jakmile se recipient dostane na síť, a tak i do stavu on-line, prostřednictvím
média umožňující uchování zprávy se obeznámí s informacemi a vzápětí může, ale nemusí,
odpovědět komunikátorovi. Opět o zaslání zpětné reakce nerozhoduje internetový stav
(off-line x on-line) adresáta, kterému je odpověď na původní sdělení určena.
2.3.1.2.1. Formy asynchronního typu internetové komunikace
Nabídka médií umožňující asynchronní typ internetové komunikace není bohužel
tak pestrá jako u synchronního typu. Na prvním místě je bez pochyb e-mail, který je
v dnešní době většinou zakomponován již do operačního systému všech počítačů. Dále do
těchto forem můžeme zařadit návštěvní knihy, elektronické nástěnky, ale i diskusní fóra.
Dnes jsou již tyto formy asynchronního typu internetové komunikace zcela běžné aplikace,
které zaznamenávají zpětnou vazbu od návštěvníků internetových stránek. Tyto nástroje se
nacházejí na stránkách nejrůznějších typů, ať už prezentujících velké společnosti,
začínající interprety nebo jen zaznamenávají zájem o osobní blog.
Specifické postavení mají sociální sítě jako např. Facebook, MySpace, Linkedln aj.
Pokud se zaměříme na Facebook, který se stal fenoménem poslední doby, nalezneme v této
sociální síti jak prvky synchronní, tak asynchronní komunikace. Facebook disponuje hned
několika způsoby, jak se mohou uživatelé kontaktovat svými přáteli. Tzv. Zeď (ang. The
wall) podle osobního nastavení majitele účtu může zaznamenávat jak aktivity jemu vlastní,
tak i jeho „přátel.“ Zároveň lze na zdi jednotlivých uživatelů připisovat pozdravy,
komentovat jejich statusy či vkládat fotky, videa, odkazy na zajímavé stánky apod.47
I toto komunikační médium postihla nevyžádaná sdělení, jež se chovají jako
počítačový virus a jejich primárním cílem je se dostat prostřednictvím účtu na Facebooku
do uživatelova počítače. Uživatel Facebooku se pak může chránit pravidelnou aktualizací
antivirových softwarů, používáním tzv. silných hesel pro přihlášení na Facebook,
pravidelnou změnou přihlašovacích údajů, ale i tak, že nebude „klikat“ na neznámé nebo
nevyžádané linky.
Uživatel Facebooku má dále k dispozici možnost zaslat jiným uživatelům Zprávu
(původně Message). Tento druh přenosu sdělený je založen principu e-mailu, informace
jsou tedy recipientovi doručeny, i když není ve stavu on-line. Přečte si je a odpoví až
47
ČAMEK, J., KULHÁNKOVÁ, H.: Fenomén Facebook, vyd. 1., BigOak, Kladno: 2010, s. 54, ISBN
978-80-904764-0-0.
14
následně. Do Zprávy může komunikátor přikládat také přílohy.48
Obě výše uvedené formy
zprostředkovávající internetovou komunikaci v prostředí sociální sítě hodnotíme jako
asynchronní. Avšak na Facebooku se stejně tak vyskytuje již dříve uvedený Chat, který
funguje na podobném principu jako program ICQ. Komunikace je možná pouze s lidmi,
které má uživatel uložené ve svém seznamu přátel a jakmile jsou oba účastníci
komunikačního procesu ve stavu on-line. Pokud se jeden komunikující nečekaně od
Facebooku odpojí a přejde tak do stavu off-line, je možné adresátovi další repliky poslat
v rámci chatu. Chat zároveň automaticky nabízí možnost poslání informace formou
Zprávy. Tento způsob komunikace uvnitř sociální sítě Facebook řadíme k synchronnímu
typu komunikace, pokud jsou oba komunikující připojeni. Jestliže jeden z komunikující
dvojice sociální síť opustí (je ve stavu off-line) a tím pádem odpovídá s větší časovou
prodlevou (opět až když je on-line), zaslaná zpráva se mu na účet uloží a uživatel může
odpovědět, jakmile se opět připojí. Informace jsou tedy uchovány.
2.3.2. Typy internetové komunikace na základě způsobu podání
informace
Kromě dělení internetové komunikace na synchronní a asynchronní typ lze roztřídit
tento způsob komunikace na základě toho, jakým médiem (formou) dochází ke sdělení
informace. Šmahel49
pak uvádí dělení podle toho, prostřednictvím čeho jsou informace
přeneseny tedy pomocí textu, obrazu, zvuku a multimédií.
2.3.2.1. Textový typ a forma internetové komunikace
Internetová komunikace prostřednictvím psaného slova je řazena k základním
způsobům předávání informací v internetové komunikaci. Tento typ internetové
komunikace lze pak využít v takových formách internetové komunikace, jako jsou např.
stále ještě užívané e-maily, chaty, avatar chaty, instanční komunikátory aj.50
2.3.2.2.Obrazový typ a forma internetové komunikace
Obrazovou typem internetové komunikace je pak myšlen přenos sdělení za pomocí
obrázků, fotek, kreseb, ale i emotikon. Dokonce v rámci jednoho z médií chatové
48
ČAMEK, J., KULHÁNKOVÁ, H.: Fenomén Facebook, vyd. 1., BigOak, Kladno: 2010, s. 43, ISBN
978-80-904764-0-0. 49
ŠMAHEL, D.: Psychologie a Internet: děti dospělými, dospělí dětmi, vyd. 1, TRITON s. r. o., Praha: 2003,
s. 101, ISBN: 80-7254-360-1. 50
Tamtéž.
15
komunikace lze po změně způsobu nastavení komunikačního kanálu hovořit s recipientem
pouze pomocí obrazových gest. Jedná se o instantní komunikátor ICQ.51
Obr. č. 1: Komunikace na základě gest v instantním komunikátoru ICQ
2.3.2.3. Zvukový typ a forma internetové komunikace
Zvukový typ internetové komunikace je charakteristický především pro média
disponující možností komunikace prostřednictvím internetového telefonování (Skype, ICQ
aj.). Tento způsob komunikace se však neomezuje pouze na on-line volání. Pomocí jiných
softwarů můžou účastníci komunikačního procesu zpracovat nahrávky a poté se je
vzájemně předávat. Tento způsob zvukové formy internetové komunikace by byl ale
zbytečně zdlouhavý.52
Existují však už i tzv. Weby 2.0, které zahrnují „velké množství dnes velmi
populárních a rozvíjejících se služeb a webových projektů.“53
Pro Web 2.0 je zásadní
obsahovat obrovské množství unikátního materiálu, byť je to na úkor kvality.54
Web 2.0 je
charakteristický několika diferencemi. Oproti Webu 1.0 se mohou uživatelé, návštěvníci
Webu 2.0 aktivně podílet na jeho tvorbě,55
web je průběžně aktualizován prostřednictvím
samotných uživatelů a interakce mezi uživateli (a vlastníkem) je velmi vítána a především
pak až žádaná u sociálních webů, u kterých je interakce primární vlastností. Poslední
výraznou vlastností Webu 2.0 je to, že se v rámci tohoto média vytvářejí volně propojené
komunity, jež se následně propojují v síť komunit. K Webům 2.0 řadíme např. komplexní
databáze informací (Wikipedie) či specifických dat (videodata na Youtube),
sebeprezentační projekty (MySpace, Facebook), metaweby určené pro sdílení informací
(Digg), blogy, inteligentní vyhledávače informací (Google) a mnohé jiné.56
51
Tamtéž. 52
Tamtéž. 53
POLÁCH, V.: Web 2.0: Krátká úvaha o vývoji datasféry in KRAUSOVÁ, L.; SHCNEIDER, J.
Intermedialita: Slovo – Obraz - Zvuk : Sborník příspěvků ze sympozia, Univerzita Palackého v Olomouci,
Olomouc 2008, s. 263-273, ISBN 978-80-244-2054-7. 54
ZBIEJCZUK, A.: Web 2.0 – Charakteristika a služby, diplomová práce, Brno, 2007, Fakulta sociálních
studií Masarykovy univerzity, s. 11, dostupný z WWW: < http://is.muni.cz/th/52155/fss_m/zbiejczuk-
web20_mgr.pdf?zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Dweb%202.0%20diplomova%20prace%26start%
3D>. 55
Vlastník je pouze v roli moderátora nebo poskytovatele možností. 56
POLÁCH, V.: Web 2.0: Krátká úvaha o vývoji datasféry in KRAUSOVÁ, L.; SHCNEIDER, J.
Intermedialita: Slovo – Obraz - Zvuk : Sborník příspěvků ze sympozia, Univerzita Palackého v Olomouci,
Olomouc 2008, s. 263-273, ISBN 978-80-244-2054-7.
16
2.3.2.4. Multimediální typ a forma internetové komunikace
Multimediální57
typ internetové komunikace pak sumarizuje všechny výše uvedené
typ. Jedná se tedy sdělení, která jsou vytvořena na kombinaci několik kódů - textu, obrazu
a zvuku. Toto propojení je charakteristické např. pro videohovory a videokonference, které
jsou uskutečňovány pomocí VoIPů. Konkrétních medií existuje dnes již mnoho, uveďme
například alespoň již zmíněný Skype, Microsoft messenger Live,58
bez nutnosti instalace
lze pak použít Menam, který je pouze v anglickém jazyce.59
57
Multimedialitou je myšleno propojení několika komunikačních kódů (psaného slova, obrazu, zvuku) do
jednoho celku. Sdělení je pak šířeno jak optickým, tak sluchovým komunikačním kanálem. Médiem
multimediálních sdělení jsou pak např. videohovory nebo větší videokonference. 58
Obě formy multimediální komunikace na Internetu umožňují hovor pouze mezi dvěma komunikátory. 59
MARTOCH, M., www.workline.cz [online], 2011 [cit. 2011-04-03], Videokonference, dostupné z WWW:
<http://www.workline.cz/Pruvodce/Videokonference.aspx>.
17
3. Internetová komunikace v prostředí chatu
V této kapitole se zaměříme na základní informace ohledně chatu. Vysvětlíme si, co
vlastně toto slovo znamená, seznámíme se s jednotlivými druhy tohoto internetového
prostředí a konkrétněji se pak zastavíme u webového chatu, který se staví do hlavního
zájmu této práce. Dále budou uvedeny informace přibližující prostředí webového chatu,
charakteristiku komunikantů. Za zmínku rozhodně stojí i fakta o netiketě60
a jejím
dodržování. Důležitou složkou výkladu budou vlastnosti virtuální komunikace v prostředí
webového chatu, od kterých se následně budou odvíjet i specifika tohoto druhy
komunikace.
3.1. Chat
Chat jakožto médium internetové komunikace je označení, které vzniklo
z anglického slova to chat tedy popovídat si, chat pak sám osobně je charakterizován
významem povídání, rozhovoru apod. Dosavadní publikace pak upozorňují na tu
skutečnost, že se v českém prostředí neuchytila počeštěná podoba slova. Tím je myšleno
slovo čet. Apelováno je také na homonymitu tvarů slova s českým slovem chata, na chatu,
chatový apod.61
V tomto médiu dochází k chatování neboli k „online hovorům
uskutečňovaných pomocí klávesnice v on-line službě na Internetu nebo na jiné síti“
v reálném čase.62
Chat (online) se stal už i interaktivním63
nástrojem internetových zpravodajských
médií.64
Na konkrétní den je vždy pozvána známá osobnost nebo odborník k danému
tématu a čtenáři se ho mohou dotazovat.65
Otázky a odpovědi se postupně zobrazují na
stránce zpravodajského webu, avšak čtenář ho musí průběžně aktualizovat. Zobrazeny jsou
v chronologickém pořadí. Výhodou online chatu v rámci internetových zpravodajských
medií je jejich uchovatelnost i po ukončení online chatu, pokud se tedy čtenář nestačil
zapojit do online chatu, může si alespoň celý rozhovor zpětně přečíst. Otázky a odpovědi
60
Tento pojem označuje soubor zásad slušného chování pro komunikaci na Internetu, více v kapitole
4.1.4.1.5.Dodržování netikety. 61
JANDOVÁ, E.: Konverzace na WWW chatu, vyd. 1, Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta,
Ostrava: 2006, s. 11, ISBN 80-7368-254-0. 62
WINKLER, P.: Velký počítačový lexikon: Co je ve světě počítačů, vyd. 1., Computer Press, a.s., Brno:
2009, s. 159, ISBN 978-80-251-2331-7. 63
Viz kapitola 2.2.Obecné vlastnosti internetové komunikace. 64
V rámci internetových zpravodajských médií jinak též označován jako On-line rozhovor. 65
Pro dotazování musí čtenář zadat do formuláře své jméno nebo přezdívku, konkrétní dotaz a odeslat otázku
do redakce, kde jsou otázky kontrolovány, zda nejsou porušovány pravidla slušného chování na Internetu
(netiketa) a následně jsou zodpovídány hostem online chatu.
18
pak mohou doplňovat článek na uvedené téma nebo více přiblížit život významných
osobností.66
Nežli se blíže zaměříme na toto médium a celkový charakter internetové
komunikace skrze chat, je důležité definovat, jaký druh chatu bude popisován. Existuje
totiž hned několik druhů internetových médií, které můžeme označovat právě termínem
chat.
3.1.1. Internet Relay Chat (IRC)
Internet Relay Chat neboli „štafetové povídání ve skupinách“67
bylo prvním
médiem, které umožňovalo hromadnou komunikaci na Internetu na konci osmdesátých
let.68
Proto, aby docházelo k přenosu komunikace mezi jednotlivými účastníky
komunikačního procesu prostřednictvím jejich počítačů a Internetu, je zapotřebí mít ve
svém počítači nainstalovaný speciální program většinou též jmenovaný jako klient. Ten se
následně připojí k dané síti.69
Komunikace pak probíhá v reálném čase. Komunikující
v reálném světě jsou většinou prostorově vzdáleni, společný je jim prostor virtuálního
média prostřednictvím, kterého spolu komunikují.
Mezi nejlepší a zároveň i nejrozšířenější Internet relay chaty pro systémy Windows
je řazen mIRC.
66
Viz např. http://www.ceskenoviny.cz/domov/online_rozhovory/zpravy/primabalerina-klimentova-nejlepe-
se-mi-pracuje-v-londyne/555306, 67
KROL, E.: Vše o Internetu, Průvodce uživatele a Katalog zdrojů, vyd. 1., SCIENCE, Veletiny: 1995,
s.308, ISBN 80-901475-4-2. 68
Internet Relay chat vynalezl Fin Jarkko Oikarinenem s úmyslem propojení uživatelů z celého světa. Tento
způsob komunikace funguje prostřednictvím IRC serverů na základě vícekanálového systému, který připojen
na globální síť Internet 69
Komunikace mezi uživateli v rámci různých sítí není možná.
19
Obr. č. 2: mIRC zastupitel Internet Relay Chatu,
zdroj: http://images.snapfiles.com/screenfiles/mirc.gif
Po instalaci musí program projít základním nastavením, kdy uživatel zvolí vlastní
přezdívku. Uvést může i např. vlastní jméno, e-mail a alternativní přezdívku. Po dokončení
konfigurace počítače do sítě stačí už jen vyhledat potenciální komunikační partnery a
internetová komunikace prostřednictvím této služby může být započata.70
3.1.2. Instant messaging (IM, instantní komunikátory)
Tento typ synchronní komunikace představuje celosvětově známé ICQ (I seek you
v překladu hledám tě). Vzniklo v červnu roku 1996 pod názvem Mirabilis.71
70
RC.diary.cz [online], xxxx [cit. 2011-03-30], Úvod do Internet Relay Chat (IRC), dostupné z WWW:
<http://irc.diary.cz/ircchat.html>.
NÁDBĚLA, J.: Velký počítačový slovník, vyd. 1, Computer Media s.r.o., Kralive na Hané: 2004, s.209,
ISBN: 80-86686-21-3.
WINKLER, P.: Velký počítačový lexikon: Co je ve světě počítačů, vyd. 1., Computer Press, a.s., Brno: 2009,
s. 173-4, ISBN 978-80-251-2331-7. 71
ICQ je stále schopné se přizpůsobovat moderním trendům v internetové komunikaci a právě z toho důvodu
v březnu roku 2010 přišlo se službou Facebook Chat, která umožňuje to, aby si uživatel Facebooku a ICQ
mohl zkopírovat přátele z Facebooku do kontaktního listu ICQ. Tento typ Instant messagingu si může každý
z Internetu stáhnout zadarmo. Podle statistik bylo ICQ už staženo 425 milionkrát. Dosavadní počet uživatelů
činí kolem 42 milionů aktivních uživatelů.
20
Obr. č. 3: ICQ (I Seek You), instantní komunikátor
Opět je tedy nutné mít k tomuto typu výměny informací příslušný software, kde po
jeho instalaci je uživateli automatický přiděleno jedinečné identifikační číslo. Kromě
přenosu textové komunikace ICQ umožňuje přenos mluveného slova pomocí
internetového telefonování (spojení lze provést už i na osobní mobilní telefon), hraní her
s online uživateli, ale i zasílání textových zpráv na mobilní telefon. ICQ se vyznačuje
komunikací v reálném čase, avšak prostorově (v realitě) jsou komunikující opět od sebe
vzdáleni. ICQ navíc disponuje historií, tudíž jsou zprávy uchovány. Je možné zaslat off-
line uživateli zprávu a jakmile se opět připojí, bude mu doručena. Komunikace probíhá
vždy s jedním adresátem v jednom komunikačním „okně“, kterého si komunikátor vybere
z tzv. listu přátel. Zároveň však může mít takových oken otevřených několik a
komunikovat tak i s více adresáty najednou. Adresáti však mezi sebou nekomunikují.
3.1.3. Avatar chat (MUD)
Původní pojmenování Avatar chatu je Multi-Users Dungeons (MUD), česky
Mnohouživatelské Dračí doupě. Tento název je odvozen od názvu hry Dračí doupě
v originálu Dungeons and Dragons, která byla poprvé spuštěna v roce 1980.
21
Obr. č. 4: Avatar chat (MUD), Dungeons and Dragons,
zdroj: http://loot-ninja.com/2007/07/19/infogrames-entertainment-extends-dungeons-
dragons-license/
MUD disponuje vlastním softwarem, který musí mít každý uživatel, jež se chce
komunikační hry zúčastnit. Jednotliví uživatelé vystupují v tomto druhu internetové
komunikace jako „vlastnoručně“ vytvořené postavičky, které lze zvolit na začátku hry.
V Avater chatech nejde pouze o komunikaci, ale i, jak už napovídá prvotní záměr MUDů,
o hru. Avataři jsou budováni a ovládáni právě na základě jednotlivých krátkých textových
příkazů pomocí protokolu Telnet, které jim zadává sám uživatel. Tímto způsobem probíhá
také hra. Při setkání dvou a více avatarů ve virtuální prostředí se do nich promítá charakter
uživatele ovládajícího Avatara.72
Opět platí pouze časová identita, v reálném prostoru jsou
hráči od sebe vzdáleni, nachází se pouze ve stejném virtuálním prostředí.
3.1.4. Webový chat
Webový chat primárně představuje komunikaci, při které komunikuje tzv. každý
s každým (many-to-many). Uživatel tedy může oslovit a být osloven kýmkoli, kdo je
přítomný v rámci jedné místnosti. Stejně tak lze využít službu webového chatu, jež dopřeje
dvěma komunikujícím osobám prostor k intimnějšímu rozhovoru. Tento prostředek je
72
KROL, E.: Vše o Internetu, Průvodce uživatele a Katalog zdrojů, vyd. 1., SCIENCE, Veletiny: 1995,
s.311, ISBN 80-901475-4-2.
22
nazýván jako tzv. šeptání, kdy komunikace ztrácí svůj charakter many-to-many a nabývá
statusu one-to-one. Ostatní uživatelé v rámci jedné místnosti nemají k rozhovoru
komunikačních partnerů přístup, repliky se zobrazují pouze na monitorech těchto dvou
osob. I v tomto typu média komunikující vystupují pod přezdívkami, nicky.73
Obr. č. 5: Webový chat, www.lide.cz
Tato práce je zaměřena právě na tento druh chatu, a tak se budeme tomuto prostředí
následně věnovat podrobněji.
3.1.4.1. Charakteristika webového chatu
Pro lepší orientaci a celkovou představu o WWW chatu je nezbytný detailní popis
tohoto média. Když se uživatel rozhodne využít ke komunikaci webový chat, musí napřed
podniknout několik prvních kroků (registrace, přihlášení), aby se vůbec do chatového
prostředí dostal. Jakmile se sžije chatovacím prostředím, musí respektovat zásady, podle
kterých se chat chová a také brát na vědomí možný postih za porušení těchto pravidel. Dále
se na tyto aspekty zaměříme konkrétněji.
73
Webový chat je umístěn na webových stránkách, které ho provozují, proto nemusí uživatelé instalovat do
svého počítače žádný software. Přístup k webovému chatu je tak nejjednodušší a nejrychlejší z výše
uvedených chatových medií internetové komunikace.
23
3.1.4.1.1. Prostředí
Jakmile si uživatel vybere konkrétní tematické zaměření,74
dostane se k výpisu
místností (původně chatrooms)75
, které se v této oblasti nachází. Místnost sdružuje všechny
uživatele chatu v určitém virtuálním prostoru a umožňuje jim v tomto prostředí
komunikovat. Místnosti se na webovém chatu dělí na stálé a dočasné. „Stálá místnost je
místnost, která na chatu zůstává i po opuštění posledním uživatelem. Tyto místnosti se
stávají z dočasných místností, kdy administrátor dočasnou místnost ustálí po dodržení
určitých podmínek a pravidel serveru Lide.cz.“76
Dočasná je pak ta, jež si založí sám
uživatel, který má nachatováno minimálně 24 hodin, při vstupu na chat. Místnost si může
také uzavřít a vytvořit z ní tak soukromý prostor. Místnost zaniká s odchodem posledního
chatujícího, na základě pravidel serveru Lidé.cz však může být i ustálena.77
Ty mohou být
jednotlivě tematický zaměřené. Jednotlivé repliky se zobrazují na obrazovce všech
uživatelů v místnosti.78
Jejich posun je závislí na rychlosti komunikace probíhající mezi
jednotlivými chatujícími.79
Nejdůležitějším místem na obrazovce chatu je spodní lišta, do
které se zaznamenávají vzkazy. Součástí spodní lišty je i deset základních emotikon,80
které si může každý uživatel doplňovat a obměňovat. V horní části obrazovky jsou pak
informace o místnosti, ve které se uživatel nachází, možnosti zobrazení historie zpráv,
tlačítko na zaslání vzkazu určitému příjemci a na odchod z místnosti.
3.1.4.1.2. Komunikanti
V jednotlivých místnostech se střetávají lidé vyhledávající sociální kontakt.
Většinou se komunikující neznají. Samozřejmě existují i takové případy, kdy jsou
chatovací místnosti navštěvovány stálými uživateli, kteří se mezi sebou za velmi krátkou
dobu navzájem poznávají, po určité době může dojít i k osobnímu kontaktu na tzv. srazech,
74
Viz Příloha č. 1: Úvodní strana chatu po přihlášení, nabídka tématických zaměření. 75
Viz Příloha č. 2: Seznam místností. 76
Lide.cz [online], © 1996 - 2011 [cit. 2011-05-02], Místnosti na chatu, dostupné z WWW:
<http://napoveda.seznam.cz/cz/mistnosti-na-chatu.html>. 77
Lide.cz [online], © 1996 - 2011 [cit. 2011-05-02], Místnosti na chatu, dostupné z WWW:
<http://napoveda.seznam.cz/cz/mistnosti-na-chatu.html>. 78
Viz Příloha č. 3: Ukázka prostředí chatovaní místnosti na webovém chatu. 79
Webový chat Lidé.cz má automaticky nastavený vertikální posun, kde nejnovější replika se vyskytují v
dolní části stránky, staré repliky se posunují směrem nahoru, až absolutně ze stránky zmizí. Způsob posunu
replik je možno v tomto druhu chatu nastavit stejně tak jako obnovu stránky, díky které se zobrazují nová
příchozí sdělení, počet řádku na stránce a velikost písma. Pro lepší orientaci a odlišení se tak od ostatních
účastníků chatu lze změnit i barvu písma. 80
Viz kapitola 4.1.3.Emotikony
24
ale i mimo ně. V místnostech, ve kterých se setkávají neustále titíž komunikanti, může
následně dojít k ignoraci nově příchozích uživatelů.81
Účastníci internetového
komunikačního procesu jsou dvojího druhu. Uvnitř místnosti jsou si jednotliví uživatelé
rovnocenní s výjimkou jednoho uživatele, který je jmenován správcem, administrátorem
místnosti. „ Stálý správce se stará o chod a pořádek místnosti. Mezi jeho pravomoce patří
mazání textů v místnosti, vyloučení uživatele z místnosti. […] Po dohodě s ostatními
správci sítě má právo i na změnu popisu a pozadí místnosti. Stálým správcem se může
uživatel stát na žádost většiny správců sítě z příslušné místnosti nebo po založení a
následném ustálení své dočasné místnosti. Stálý správce může vyhodit i uživatele, který
porušuje pravidla Lidé.cz. Stálým správcem místnosti může být pouze uživatel, který
celkově na chatu strávil více jak sto padesát hodin.“82
3.1.4.1.3. Dodržování netikety
Pojem netiketa vznikl složením dvou slov anglického původu a to slovem network,
neboli počítačová síť a etiquette, etiketa.83
Obecně netiketa zahrnuje soubor „doporučení pro slušné chování v síti.“84
Platí pro
všechny uživatele, kteří se jakkoliv aktivně podílejí na tvoření obsahu virtuálního
prostředí, tudíž jsou odesílateli elektronických dopisů, diskutují v konferencích či chatech,
vytvářejí WWW stránky a podobně.85
Jandová označuje netiketu vztahující se k prostředí chatu kompozitem chatiquette.86
Definice tohoto termínu je pak obdobná jako výše uvedená, avšak zkonkretizovaná na
prostředí chatu. Pokud dojde k porušení pravidel užívání chatu87
každý uživatel je rázem
potrestán. Nejčastějším trestem bývá právě vykázání z místnosti, které může trvat hned
několik minut.
81
JANDOVÁ, E.: Konverzace na WWW chatu, vyd. 1. Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta,
Ostrava: 2006, s. 42, ISBN 978-80-7368-253-2. 82
Napoveda.seznam.cz [online], copyright © 1996 - 2011 [cit. 2011-04-01], Pravomoce správců místností,
dostupné z WWW: <http://napoveda.seznam.cz/cz/lide/chat/pravomoce-spravcu-mistnosti/>. 83
Název byl standardizovaný v roce 1995 vydáním dokumentu RFC (Request for Comment) 1855 Netiquette
Guidelines. 84
SATRAPA, P.:Www.lupa.cz [online], 2005 [cit. 2011-03-31], Netiketa, dostupné z WWW:
http://www.lupa.cz/clanky/netiketa/. 85
Tamtéž.
POLÁKOVÁ, E. 2008. Mediálno-informačné kompetencie a etika virtuálnej komunikácie. IN Soft
kompetence v informační společnosti. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008, s. 143. ISBN 978-80-7368-513-3.
HAMBRIDGE, S.: Www.hoax.com [online], copyright 2000-2011 [cit. 2011-03-31], Netiketa, dostupné z
WWW: <http://www.hoax.cz/hoax/netiketa>. 86
JANDOVÁ, E.: Čeština na WWW chatu, vyd. 1. Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta,
Ostrava: 2006, s. 16, ISBN 978-80-7368-253-2. 87
http://napoveda.seznam.cz/cz/lide/obecne-dotazy-a-pravidla-chovani/nevhodne-chovani-a-zakazane-
aktivity/
25
3.2. Vlastnosti internetová komunikace v prostředí
webového chatu
Podle výše uvedené kapitoly, jež se zabývala se druhem internetové komunikace na
základě přítomnosti či absence komunikantů v čase,88
byla tato forma dorozumívání se
označena jako synchronní. Tento pojem zahrnuje fakt, že komunikanti musí vyskytovat ve
stejném reálném čase na stejném virtuálním místě tedy ve stejné virtuální chatovací
místnosti. V reálném životě mohou být na kilometry vzdáleni. Jandová však upozorňuje, že
internetovou komunikaci v prostředí webového chatu lze lépe charakterizovat pojmem
kvazisynchronní. Tvrzení podkládá následujícím odůvodněním „Produkce a percepce textu
jednotlivých příspěvků však probíhá s jistým časovým posunem. Stejně jako u písemné
komunikace se partneři neslyší ani nevidí a nemohou sledovat neverbální chování,
vzájemně si proto nemohou dát najevo již v průběhu vzniku repliky, zda se sdělovaným
obsahem souhlasí nebo nesouhlasí, zda partnera pozorně sledují apod.“89
Internetová komunikace v prostředí webového chatu je založena na vzájemné
výměně znakových replik mezi komunikanty v rámci totožného virtuálního prostředí.
Tímto ji blíže specifikujeme textovostí.90
Uvedený rys není společným všem druhům
chatové komunikace, jelikož např. ICQ jakožto zastupitel chatu tzv. Instant Messagingu,
umožňuje komunikantů spolu hovořit i prostřednictvím internetového telefonování.
Hlavním nástrojem se zde tedy stává mluvené slovo.
Následující vlastností internetové komunikace v prostředí webového chatu je její
multiplicitní charakter. Projevuje se tendencemi komunikovat s více uživateli webového
chatu najednou.91
Nemusí se však jednat pouze o komunikanty webového chatu. Ne
každému uživateli tato forma internetové komunikace může vyhovovat (např. kvůli
nepřehlednosti apod.), a tak se může konkrétní chatující zapojovat do komunikace i
prostřednictvím jiných médií internetové komunikace, jako např. s ICQ, Skypem nebo
Facebookem aj. Na základě signalizací vlastních daným formám internetové komunikace
může pak uživatel postupně reagovat na nové informace.
Multiplicita, ale i jiné faktory (např. rychlost internetového připojení, hbitost psaní
na klávesnici apod.), také ovlivňuje požadavek na rychlost odpovědi. Pokud probíhá
88
1.3.1.1.1.Formy synchronního typu internetové komunikace 89
JANDOVÁ, E.: Konverzace na WWW chatu, vyd. 1. Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta,
Ostrava: 2006, s. 27, ISBN 978-80-7368-253-2. 90
DIVÍNOVÁ, R.: Cybersex, vyd. 1., TRITON, s.r.o., Praha: 2005, s. 45, ISBN 80-7254-636-8. 91
VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, s. 276, ISBN 978-80-7367-
387-1
26
internetová komunikace v prostředí webového chatu pouze s jedním komunikačním
partnerem, odpovědi by měly přicházet s menší časovou prodlevou, než kdyby každý
z účastníků internetového komunikačního aktu hovořil s více uživateli webového chatu,
popřípadě s komunikanty z jiných forem internetové komunikace. Toto zjištění však
nemusí stoprocentně platit a ne vždy je na základně rychlosti odpovědi jasné, jací
komunikanti hovoří s kolika dalšími uživateli zároveň. S rychlostí interakce mezi
komunikanty pak souvisí i další specifika týkající se tohoto druhu mezilidské komunikace
v popisovaném prostředí. O nich však více v kapitole zabývající se lingvistickými aspekty
internetové komunikace v prostředí webového chatu.92
K dalším vlastnostem internetové komunikace v prostředí webového chatu lze
zařadit fakt, že ji nezařazujeme ke komunikaci tváří v tvář, jedná se o zprostředkovanou
komunikaci prostřednictvím Internetu a webového chatu, která má většinou kolektivní
charakter s výjimkou případů, kdy komunikujících, kteří využívají tzv. šeptání pouze
s jediným uživatelem chatu (tyto případy jsou velmi ojedinělé).
Celkově pak komunikace působí jako veřejná, nepřipravená a není vázána na
mimojazykové jednání, rozhovory jsou většinou přátelské, mimopracovní. Vztah partnerů
je vyvážený, všichni chatující si hned při vstupu do místnosti tykají, aniž by znali jakékoli
informace o ostatních uživatelích. Asymetrie se může vyskytovat pouze v porovnání
běžného uživatele chatu se správcem místnosti, jenž disponuje jistými pravomocemi,
kterými jsme se zabývali v kapitole 2.1.4.2.4.Komunikanti.93
92
Viz 3.1.Lingvistické aspekty internetové komunikace v prostředí chatu 93
JANDOVÁ, E.: Konverzace na WWW chatu, vyd. 1. Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta,
Ostrava: 2006, s. 39-41, ISBN 978-80-7368-253-2.
27
4. Specifika internetové komunikace v prostředí
webového chatu
Společně s vlastnostmi internetové komunikace v prostředí webového chatu jdou
ruku v ruce její celková specifika. Na základě výše uvedených vlastností tohoto typu
komunikace ve stanovaném prostředí se tato kapitola bude postupně zabývat konkrétními
specifiky z pohledu jednotlivých vědních disciplín, do kterých můžeme jednotlivé
zvláštnosti zařadit. V předcházejících kapitolách jsou uvedeny informace související
především s aspekty internetové komunikace (v prostředí webového chatu) z pohledu
komunikačních studií. V této kapitole budou dosavadní poznatky doplněny o specifika
internetové komunikace v prostředí webového chatu z lingvistického, psychologického a
sociologického hlediska.
4.1. Specifika internetové komunikace v prostředí
webového chatu z hlediska lingvistického
Jak bylo uvedeno výše internetová komunikace v prostředí webového chatu je
charakteristická mnohými zvláštnostmi, které se postupně tato práce snaží postihnout.
Tento oddíl se zaměří na specifikace vyskytující se v internetové komunikaci v prostředí
webového chatu z lingvistického pohledu.
Podle technologického determinismu vždy s nástupem nového média dochází, byť
není jasná zapojenost médie, k proměnám celé organizaci společnosti, její mentality, ale
dochází i k dalším změnám souvisejících se společností.94
Novými technologiemi je stejně
tak jako společnost samotná ovlivňován i jazyk. S nástupem nového média se vyvíjí také
možnost nového způsobu kontaktování recipienta a jazyk se poté chová tak, že i nadále
jsou používány zažité obvyklosti, jež se však aklimatizují do charakteru nového média.
„Lingvisté se snaží postihnout, nakolik lze nové technologické způsoby přenosu slova
zachytit klasickým popisem dvou modů jazyka, mluveného a psaného a s nimi spjatými
charakterizacemi (pomíjivost/trvalost, spontánnost/připravenost,
bezprostřednost/plánovanost, kontextová závislost/nezávislost, časový tlak/možnost
94
REIFOVÁ, I.: Slovník mediální komunikace, vyd. 1., Portál, Praha: 2004, s. 43, ISBN 80-7178-926-7.
28
časového odkladu, nemožnost/možnost oprav při produkci textu, nemožnost/možnost
vracet se zpět při dešifraci textu apod.).“ 95
Encyklopedický slovník češtiny definuje internetovou komunikace jako druh
komunikace, který je realizovaný prostřednictvím sítě a s sebou přináší nové způsoby textů
(některé z nich mohou být multimediální), nové způsoby jejich organizace (odkazuje za
hypertext), ale i nové formy komunikace.96
Jazyk jakožto hlavní prostředek jakéhokoli typu komunikace prochází v internetové
komunikaci změnami. Ty mohou být různého charakteru, jako např. syntaktické,
sémantické, kompoziční, stylistické a gramatické, tak i velmi četné jsou překlepy, které se
ve většině případů neopravují, ale i netradiční využití jazykových prostředků apod..97
Proměny psané podoby českého jazyka jsou odůvodňovány neustále probíhající
ekonomizací našeho jazyka, neboť se pak stává celkově rychlejším způsobem dorozumění.
Podle Encyklopedického slovníku češtiny jazyk internetové komunikace „nese rysy
mluvnosti,98
což má vliv na volbu jazykového útvaru a volbu specifických prostředků
neverbálních (AHOOOJ, to je kraaaaasa, „smajlíky“). V internetové komunikaci panuje
větší tolerance k pravopisným chybám a překlepům.“99
Mezi další specifické rysy internetové komunikace v prostředí webového chatu lze
zařadit vynechávání diakritiky.100
Výňatek z přílohy č. 4: Vynechávání diakritiky
gabosb: Ahoj lidi! ;) asi to tu pise kazdej, ale opravdu shanim dobrou holku na pokec :)
bejuska14: je tu kocourek do 22let? foto v profilu...septni cekam jen na tebe mnau
davidusik: ahoj vsem,nema nekdo zajem o 22 letyho prazaka?
Užívání nových slovních tvarů a zvláštní podobu mají také věty (repliky)
komunikujících, které jsou často krátké, neukončené a s narušeným slovosledem.
Ve velmi hojném počtu se kromě výše uvedeného vyskytují tzv. emotikony.
95
ČMEJRKOVÁ, S.: Čeština v síti: Psanost či mluvenost? O stylu e-mailového dialogu. In: Naše řeč 80,
1997, 4, s. 225-247, dostupný z WWW: <http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7410>. 96
KARLÍK, P., NEKULA, M., PLESKOVÁ, J.: Encyklopedický slovník češtiny, Lidové noviny, Praha:
2002, s. 220, ISBN 80-7106-484-X. 97
KOPECKÝ, K.: Moderní trendy v elektronické komunikaci, vyd. 1., HANEX, Olomouc: 2007, s. 59,
ISBN 978-80-85783-78-0. 98
Nutno upozornit, že stejně tak se vyskytují rysy psanosti v internetové komunikaci. Viz dále kapitola
4.1.1.Psanost vs. Mluvnost. 99
KARLÍK, P., NEKULA, M., PLESKOVÁ, J.: Encyklopedický slovník češtiny, Lidové noviny, Praha:
2002, s. 220, ISBN 80-7106-484-X. 100
Absence diakritiky je zapříčiněna počátky internetové komunikace, kdy pro český diakritický pravopis
neexistovalo kódování. V dnešní době není tento jev až tak častý, ale stále se najdou komunikanti, již
grafémy s diakritickými znaménky nepoužívají.
29
Méně častější jsou pak tzv. akronymy,101
které úzce souvisejí s častým protahováním
samohlásek jakožto dalším nástrojem vyjadřování nálady a emočního rozpoložení pisatele
v rámci internetové komunikace v prostředí webového chatu.
Výňatek z přílohy č. 4: Iterace
DoMiNiCkA.UsA: pokeeeeeeeeccc?
E23ch13L: Tady je nudaa notaaak... 2 ráno a všichni už spěj? hrůza :D
black.coffi: SemSePoved:dyž mi do oho nepindášššššššššššššššš
Na tyto specifika internetové komunikace v prostředí webového chatu se blíže
zaměříme jednotlivě v následujících odstavcích.
Jandová pak vyzdvihává navíc absenci neverbální komunikace, prozodických
prostředků řeči (intonace, důraz, barva hlasu, tempo řeči) a paraverbálních prostředků
(např. různě dlouhé pauzy, hlasitost řeči apod.).102
Poslední jmenované prostředky
komunikace lze alespoň částečně nahradit.103
Všechny výše uvedené příklady jazykových variací vznikají hned z několika
důvodů, jež opět vyplývají z obecného charakteru internetové komunikace v prostředí
webového chatu. Primárně tedy z požadavku rychlosti a plynulosti celkové komunikační
výměny při chatování. Apel je kladen také na „úsporu času a odklon jazykové krásy ke
komunikační utilitárnosti.“104
Do popředí se dostává taktéž snaha o ekonomizaci užívaného
jazyka, což může následně vyústit v to, že si určití komunikující partneři vytvářejí svůj
vlastní slovník, jenž se stává rámcově omezeným, schématickým až předvídatelným.
Slova, jež se v internetovém prostředí začnou vyskytovat s větší frekvencí, pak lze označit
jako internetisty,105
které se následně mohou proměnit v akronymy.
Vybíral106
uvádí čtyři základní psychologické příčiny zprimitivňování českého
jazyka. Podle něj, se tak děje, jelikož chatující reagují na jednotlivé repliky rychle, bez
promyšlení a bez korektur, dále proto, že si osvojují společně sdílený jazyk s omezenou
slovní zásobou, kterou si ovlivňují sami navzájem a zároveň není slovní zásoba účastníků
komunikačního procesu v prostředí webového chatu dostatečně kultivovaná, ale i proto, že
svůj jazyk používají jako gesta, pomocích kterých dávají jasně najevo nesouhlas
s konvencemi a uživateli, jež užívají spisovný až knižní jazyk.
101
Viz kapitola 3.1.3.Emotikony a 3.1.4.Akronymy. 102
JANDOVÁ, E.: Konverzace na WWW chatu, vyd. 1, Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta,
Ostrava: 2006, s. 35, ISBN 80-7368-254-0. 103
Viz kapitola 3.1.4.Psaní velkými písmeny a dloužení 104
VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, s. 281, ISBN 978-80-7367-
387-1. 105
Tamtéž, s. 282. 106
Tamtéž, s. 281.
30
4.1.1. Psanost vs. Mluvenost
Nejpřitažlivějším fenoménem z pohledu této vědy jsou právě polemiky nad tím, zda
internetová komunikace obecně je nositelem prvků psanosti či naopak mluvenosti.
Stylový protiklad mluvnosti a psanosti je rozhodujícím při výběru jazykových
prostředků pro přenos informace. Někteří autoři označují tento protiklad jako nadřazený
nad všemi ostatními stylovými protiklady.107
Texty vyznačující se psaností jsou obvykle připravené a více formální se složitější
tématikou. Bývají také více abstraktní, statické, objektivnější a analytičtější s logickým
přístupem. Vyznačují se dále velkou organizovaností, uspořádaností a kontinuálností,
explicitností a určitostí. Souvětí bývají složitá s komplexní syntaktickou strukturou a při
členění textu se využívá hlavně interpunkce. Psané texty má pak většinou monologický
charakter a je vytvořen na základě standardní variety jazyka.108
Naopak texty, pro které je typická jejich mluvenost jsou většinou nepřipravené,
spontánní, dynamické a neformální s jednodušší tématikou. Převládá zde spíše
subjektivnost, emocionální zaujetí a konkrétnost. Mluvené projevy mívají menší stupeň
organizovanosti a uspořádanosti, jsou více fragmentované, implicitní a neurčité. Mluvená
syntax je založena na parataxi, juxtaci, koordinaci, syntaktické konstrukce nebývají také
mnohdy úplně realizované. Časté jsou pak i korektury výrazů a kontaktové prostředky.
Příznaky mluvnosti bývají většinou pak obsaženy v dialozích. Důležitou roli mají
prostředky mimojazykové.109
Čistá podoba textů s rysy mluvenosti nebo psanosti jsou velmi výjimečné. „Většina
textů se pohybuje mezi oběma póly a různě kombinuje jejich charakteristiky. Proto někteří
autoři mluví o „psané mluvenosti“110
a „mluvené psanosti,“111
o „psané konverzaci“ i
„mluvené literatuře.““112
Pokud aplikujeme mluvenost a psanost na internetovou komunikaci, vědci se
shodují na následujícím. Byť zde lze stanovit hranice oddělující psanost a mluvenost, tyto
charakteristiky nelze v rámci internetové komunikace od sebe oddělit. Po formální stránce
107
KARLÍK, P., NEKULA, M., PLESKOVÁ, J.: Encyklopedický slovník češtiny, Lidové noviny, Praha:
2002, s. 457, ISBN 80-7106-484-X. 108
Tamtéž, s. 457. 109
Tamtéž. 110
Mimo jiné zde řadíme soukromé dopisy a drobné vzkazy, poznámky, text určené k hlasitému přednesu,
dialogy literární, dramatické, ale i graffiti, některé reklamní texty, e-mailovou komunikaci a celkový styk
internetový. 111
Zde patří připravené komunikáty monologické, diktáty textů, řízené dialogy aj. 112
KARLÍK, P., NEKULA, M., PLESKOVÁ, J.: Encyklopedický slovník češtiny, Lidové noviny, Praha:
2002, s. 457, ISBN 80-7106-484-X.
31
se jedná o psaný projev. Jednotlivé repliky uživatelů jsou přenášeny v internetové síti
pomocí písma, avšak na druhé straně repliky obsahují i silný příznak mluveného projevu.
Čmejrková113
internetovou komunikaci charakterizuje dle lingvistického kritéria psanosti a
mluvenosti jako povrchově psanou a hloubkově mluvenou. Má k tomu hned několik
důvodů, které bych chtěla nyní v krátkosti uvést.
Internetová komunikace v prostředí webového chatu probíhá na rozdíl od
komunikace tváří v tvář, jenž se uskutečňuje pomocí ústního dialogu, kdy je zapotřebí
orálně-akustické médium, hlasový a sluchový kanál, prostřednictvím písma a tedy je nutno
zapojení optického kanálu. V porovnání s dopisem si komunikace na webovém chatu
vyžaduje daleko rychlejší odpověď, pokud recipient delší dobu neodpovídá, může to být
také z důvodů technických problémů. Dále Čmejrková uvádí následující. „Pro ústní dialog
je konstitutivní plné sdílení situace účastníky výpovědi, tj. sdílení mimiky, gest a pohybů a
všech dalších prvků neverbální komunikace, a také sdílení časoprostorových
charakteristik.“114
Mezi účastníky komunikačního procesu, u kterého dochází k výměně
informací prostřednictvím dopisu, existuje určitá prostorová i časová distance. Pokud
srovnáme komunikační procesy prostřednictvím dopisu a internetové komunikace
v prostředí webového chatu zjistíme, že chatová komunikace je založena na pocitu
interaktivního rozhovoru, jelikož se jedná o formu synchronního typu internetové
komunikace. Podle Čmejrkové115
je to pak právě kvazisoučasnost dialogického styku, jež
vyvinula takový druh komunikace, který je na „mezistupni mezi ústní konverzací a
komunikací psanou. Účastníci jsou fyzicky odděleni, nevidí, neslyší a nevnímají se
navzájem, ale jak sami uvádějí, začínají-li psát elektronickou zprávu, připadají si jako
v situaci, kdy berou do ruky telefon.“116
Spontánnost typická pro ústní a internetový dialog
v prostředí webového chatu je pak jedním z hlavních strukturních rysů, díky kterým se
vůbec spekuluje nad psaností či mluveností internetové komunikace v prostředí webového
chatu. Kromě spontánnosti určuje psaný charakter internetové komunikace v prostředí
webového chatu také „dialogický modus […], který je podporován jeho kontextovou
zapojeností.“117
Psanost v internetové komunikaci v prostředí webového chatu však není
absolutně totožná s např. komparovaným dopisem. V prostředí webového chatu totiž
113
ČMEJRKOVÁ, S.: Čeština v síti: Psanost či mluvenost? O stylu e-mailového dialogu. In: Naše řeč 80,
1997, 4, s. 225-247, dostupný z WWW: <http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7410>. 114
Tamtéž. 115
Tamtéž. 116
Tamtéž. 117
ČMEJRKOVÁ, S.: Čeština v síti: Psanost či mluvenost? O stylu e-mailového dialogu. In: Naše řeč 80,
1997, 4, s. 225-247, dostupný z WWW: <http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7410>.
32
rozhodně neplatí pořekadlo „co je psáno, to je dáno,“ nýbrž naopak. Pomocí klávesnice lze
vždy něco umazat anebo přidat, ale vždy pouze v době produkce sdělení nikoli zpětně.
Komunikující se také díky tomuto cítí daleko nespoutanější. Dopis118
jakoby nutil vždy
k prvotnímu důkladnému promyšlení toho, co chce pisatel vůbec sdělit. K jistému uvolnění
však může dojít tehdy, jakmile původce sdělení začne psát dopis na počítači a poté ho
vytiskne. Primární promyšlenost nemusí být až natolik pečlivá, jako kdyby byl dopis psán
klasickým způsobem (ručně, pomocí pera, písma a papíru). Psanost se dále může
projevovat tím, jakmile jeden z účastníků komunikačního aktu zkopíruje repliku jiného
uživatele v rámci konkrétní místnosti.119
Atributy internetové komunikace, díky kterým se tento druh komunikace více
podobá mluvenému projevu, jsou následující. Pokud zapomene informaci, již adresát
předal prostřednictvím dopisu, lze se k dané informaci znovu vrátit a ověřit si ji. Pokud
tuto situaci převedeme do prostředí webového chatu, situace je obdobná až na jednu
výjimku, která je podmíněná tempem internetové komunikace v prostředí webového chatu
v rámci konkrétní chatovací místnosti. Jakmile se chatující vyskytují v chatovací místnosti,
která obsahuje hodně uživatelů, komunikační spád je daleko rychlejší, a tak se i jednotlivé
repliky z obrazovky vytrácejí rychleji. Pokud se chce tedy uživatel chatu vrátit k informaci,
která byla obsažena již ve zveřejněné replice na obrazovce počítače, je mu to umožněno
stejně jako čtenáři dopisu, avšak je omezen rychlostí průběhu komunikačních aktů v rámci
konkrétní místnosti, na základě které se repliky s různou časovou prodlevou vytrácejí.
Dalším aspektem, kterým se internetová komunikace v prostředí webového chatu řadí spíše
k mluvenému projevu, je absence korekce vlastních replik.120
Od mluvené komunikace se
ta internetová v prostředí webového chatu liší tím, že lze zkontrolovat, co vlastně si sami
účastníci komunikačního procesu navzájem předali a případné chyby mohou komentovat,
pokud jim to přijde nutné. V komunikaci tváří tvář nemohou komunikující zpětně
zrevidovat, co bylo z jejich úst vyřčeno, avšak pokud si to pamatují, mohou se také opravit.
V tomto bodě pak dochází ke vzniku „metajazykových komentářů k vlastnímu kódu,“121
které jsou stejně tak možné v internetové komunikaci v prostředí webového chatu. V běžné
118
Dopis je tvořen psaným textem, který je řazen ke komunikačním konzervám. Ty zprostředkovávají
komunikaci mezi komunikátorem a adresátem. Ke komunikačním konzervám řadíme dále např. i
magnetofonové pásky apod. 119
ČMEJRKOVÁ, S.: Čeština v síti: Psanost či mluvenost? O stylu e-mailového dialogu. In: Naše řeč 80,
1997, 4, s. 225-247, dostupný z WWW: <http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7410>. 120
Viz dále 3.1.2.Spisovnost vs. Nespisovnost. 121
ČMEJRKOVÁ, S.: Čeština v síti: Psanost či mluvenost? O stylu e-mailového dialogu. In: Naše řeč 80,
1997, 4, s. 225-247, dostupný z WWW: <http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7410>.
33
komunikaci je slušností, pokud chceme promluvit, počkat, dokud komunikační partner
nedomluví. Chatující na webovém chatu se však zapojují do komunikace postupně na
základě přihlášení se do chatovací místnosti a také nezávisle na komunikačních vstupech
jiných uživatelů. Mohou tedy „promluvit“ kdy se jim zachce.122
Dalšími zajímavými rysy internetové komunikace v prostředí webového chatu
z lingvistického pohledu je prolínání rysů formálnosti a neformálnosti sdělení, ráz
komunikátu může být jak pracovní, tak sociální, interakčnost, dále stojí za pozornosti
kontaknost, sdílená situace a kontext, ale i přátelskost, humor.123
Jandová pak konverzaci na webovém chatu hodnotí následovně. „Komunikace na
chatu probíhá sice v psané formě, ale jinak vykazuje většinu rysů komunikace mluvené –
je neoficiální, nepřipravená, spontánní, vázaná na konkrétní situaci, uplatňují se v ní rysy
expresivity a emocionality, má dialogický charakter, probíhá sice ve veřejném médiu, ale
její „veřejnost“ je časově omezená tím, jak rychle mizí z obrazovky.“124
Kromě protipólu mluvenosti a psanosti se lingvisté zabývají také sdružováním
protipólů monologičnosti s dialogičností, formálnost a důvěrností, ale i tím, jak na sebe
protipóly navazují a jaká je jejich intertextuálnost.125
4.1.2. Spisovnost vs. Nespisovnost
Další opozicí lingvistického zájmu je spisovný a nespisovný charakter internetové
komunikace. V chatové komunikaci se vyskytují jak repliky, které jsou zcela spisovné, tak
i ty nespisovné, jež převládají.126
V tomto typu komunikace je požadavek na stylistickou a
estetickou úroveň replik eliminován do těch nejmenších rozměrů. Jak již bylo uvedeno
výše, velmi časté jsou překlepy, na které se v mnoha případech nebere ohled, jsou
propouštěny, jen hrstka chatujících se omluví nebo repliku přepíše ještě jednou správně.
Podle Jandové za časté chyby mohou dva základní faktory. Za první je považován
požadavek na rychlost a plynulost internetové komunikace v prostředí webového chatu a
druhý ztvárňuje snaha připodobnit chatování k mluvené řeči. Typické a pravidelně se
122
ČMEJRKOVÁ, S.: Čeština v síti: Psanost či mluvenost? O stylu e-mailového dialogu. In: Naše řeč 80,
1997, 4, s. 225-247, dostupný z WWW: <http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7410>. 123
Tamtéž. 124
JANDOVÁ, E.: Spisovnost a nespisovnost v komunikaci na chatu in BALOWSKI, M.; SVOBODA, J.
Český jazyk a literatura v interakci : Sborník referátů z mezinárodní konference konané 29.-30. září 2005
v Ratiboři, Státní vysoká odborná škola v Ratiboři, Ratiboř: 2006. s. 68, ISBN 83-92312-7-X. 125
ČMEJRKOVÁ, S.: Čeština v síti: Psanost či mluvenost? O stylu e-mailového dialogu. In: Naše řeč 80,
1997, 4, s. 225-247, dostupný z WWW: <http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7410>. 126
Tato vlastnost internetové komunikace v prostředí webového chatu je také dána tím, že popisovaný druh
komunikace využívá prostě sdělovací (běžně dorozumívací) funkční styl, kde je dominantní komunikační
funkce. Ta je však v prostředí webového chatu na rozdíl od komunikace tváří v tvář realizovanou psanou
formou.
34
objevující jevy z hlediska spisovnosti a nespisovnosti internetové komunikace v prostředí
webového chatu Jandová tyto zvláštnosti dále rozděluje do čtyř skupin:
4.1.2.1. Psaní diakritiky a zvláštní zápis grafémů
Vše co týká těchto specifických jevů týkajících se psaní diakritiky a zvláštních
zápisů grafémů je obsaženo v první skupině. Jak již bylo zmíněno ze začátku této kapitoly
u jazykových charakteristik internetové komunikace vynechávání diakritiky není dnes až
tak příliš časté. Jandové tvrdí to, že tento zvyk si uživatelé webového chatu osvojili z psaní
SMS (Short message service) zpráv. Pokud však navštívíme chatovaní místnosti na
příkladovém chatu Lide.cz, lze zaznamenat, že si již chatující generace navykli na horní
řadu kláves počítačové klávesnice a používání diakritiky se tak stává mnohem
frekventovanější.
35
Obr. č. 6: Ukázka používání diakritiky
Zvláštním zápisem grafému je myšleno pak to, že jsou pak české grafémy
nahrazovány grafémy jinými, které Jandová přirovnává jakoby k anglickým. Dochází pak
především k zaměňování v s grafémem w a š s hláskovou skupinou sh, x namísto ks,
v ojedinělých slovech graduje kreativita uživatelů až tak, že do slova jsou zakomponovány
také číslice (zpět => z5, opět => o5,Stodolní => 100dolní, patnáctka => 15ka apod.) Tento
jev se neobjevuje příliš často a je přisuzován především snaze o nevšední a neotřelé
vyjadřování.127
4.1.2.2. Zápis nespisovné i spisovné výslovnosti
Do druhé skupiny zajímavých jevů z hlediska spisovnosti a nespisovnosti
internetové komunikace v prostředí webového chatu patří zápis nespisovné i spisovné
výslovnosti. Zařazujeme zde takové přepisy českých slov, které imitují „mluvenou
komunikaci a její zvukovou stránku“128
Na webovém chatu pak můžeme objevit zápisy
českých slov v mluvené podobě ať už ortoepické či nikoli. Zjednodušovány jsou hláskové
skupiny kd- po proběhnutí asimilace znělosti na gd, výskyt protetického v- je méně častý a
127
JANDOVÁ, E.: Spisovnost a nespisovnost v komunikaci na chatu in BALOWSKI, M.; SVOBODA, J.
Český jazyk a literatura v interakci : Sborník referátů z mezinárodní konference konané 29.-30. září 2005
v Ratiboři, Státní vysoká odborná škola v Ratiboři, Ratiboř: 2006. s. 68-69, ISBN 83-92312-7-X. 128
Tamtéž, s. 69.
36
používá se jak ve výrazech, které jsou ve shodě s pravidly pravopisu, tak i v nespisovných
podobách.129
4.1.2.3. Nespisovné jevy v plánu morfologickém
Nespisovné jevy v plánu morfologickém jsou zařezovány do třetí skupiny
zvláštních jevů internetové komunikace v prostředí webového chatu. Do morfologického
plánu jazyka se výrazně promítá kolísání koncovek -ý, -ej nebo é a í podle příslušnosti ke
územnímu dialektu v obecně českých tvarech u adjektivní deklinace. Nejčastější zakončení
je pak na koncovku -ej, v kořeni se objevuje zřídka. Tvary, na nichž konci je koncovka –ý,
jsou nepříliš hojné. Alternace koncovek –ý za –é jsou typické pouze pro koncovky
v adjektivních deklinací.130
Zakončení v instrumentálu plurálu u deklinace substantiv,
adjektiv, pronomin i numeralií je velmi frekventovaně na koncovku –ma, daleko méně se
vyskytují spisovné koncovky. Především v chatovacích místnostech okolo Brna Jandová
dále zaznamenala i nepřehlasované podoby koncovky –a, -u. S konjugací verba být je to
následně. V 1. os. sg. se objevuje tvar su, ve 2. os. sg. je pak frekventovaný tvar seš
v dalších možných podobách ses nebo sesh. Kondicionál tohoto slovesa byl pak většinou
zapisován spisovně. Pro préteritum byly v 1. os. sg. příznačné tvary s osobním zájmenem
bez pomocného slovesa.131
Pro 2. os. sg. préterita byly pak dále typické tvary „s
přeměněným pomocným slovesem na postfix –s. Ten se připojoval k prvnímu výrazu ve
výpovědi. Bylo jím buď participium slovesa, tvar zájmena, nebo spojka či relativum.“132
Nepříliš frekventovaná je i přípona –nu u sloves 2. třídy v příčestí činném maskulin.133
4.1.2.4. Zápis v rovině syntaktické, zejména interpunkce
Do poslední kategorie atypických jevů pak Jandová zařadila zápis v rovině
syntaktické, kde se zejména zaměřila na přítomnost či naopak absenci interpunkce.
Jandová upozorňuje na několik specifik. Kromě toho, že replika ve většině případů
začínám malým písmenem, zcela v podstatě vymizelo užívání interpunkční tečky pro
ukončení věty. Pokud jsou repliky nějakým způsobem vůbec zakončeny, využívá se hojně
129
JANDOVÁ, E.: Spisovnost a nespisovnost v komunikaci na chatu in BALOWSKI, M.; SVOBODA, J.
Český jazyk a literatura v interakci : Sborník referátů z mezinárodní konference konané 29.-30. září 2005
v Ratiboři, Státní vysoká odborná škola v Ratiboři, Ratiboř: 2006. s. 69-71, ISBN 83-92312-7-X. 130
JANDOVÁ, E.: Čeština na WWW chatu, vyd. 1. Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta,
Ostrava: 2006, s. 93-94, ISBN 978-80-7368-253-2. 131
JANDOVÁ, E.: Spisovnost a nespisovnost v komunikaci na chatu in BALOWSKI, M.; SVOBODA, J.
Český jazyk a literatura v interakci : Sborník referátů z mezinárodní konference konané 29.-30. září 2005
v Ratiboři, Státní vysoká odborná škola v Ratiboři, Ratiboř: 2006. s. 71-72, ISBN 83-92312-7-X. 132
JANDOVÁ, E.: Čeština na WWW chatu, vyd. 1. Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta,
Ostrava: 2006, s. 97, ISBN 978-80-7368-253-2. 133
Tamtéž, s. 93-98.
37
vykřičník, otazník a nebo pro otevřenost repliky také tři tečky. U replik delšího rozsahu je
velmi hojná absence jakéhokoli interpunkčního znaménka. Repliky jsou nanejvýš
prokládány emotikonami. Kladení interpunkčních znamének, pokud už jsou použity, se
podle Jandové stává spíše subjektivní záležitostí a málokdy odpovídají pravidlům českého
pravopisu. Domnívám se, že postupem času se však i tento „trend“ vyvíjí kupředu a
sledování některých chatů to jen potvrzují. I přes to lze nalézt příklady tohoto specifika.
Výňatek z přílohy č. 4: Vynechávání interpunkčních znamének
venividivici78: nejaka slecne co chce fakt pokecat
ciko.AS: pyro88: :D:D:D řikám furt že seš nácek :D seš v provaru už to na tobě poznaj co
tě tu vidí :D
Slonickaaa: [email protected]:no jo jako vždy tak hlavně že je den dobrý:)
Kromě absence některých interpunkčních znamének pak Jandová klade důraz na
výskyt příklonek na začátku replik či po pauze.134
Po syntaktické stránce má tedy internetová komunikace v prostředí webového chatu
rysy mluvenosti.
4.1.3. Emotikony
Tento termín je složen ze dvou anglických slov emotional icons neboli emocionální
obrázky jinak také smajlík.135
Emotikony představují značky, které jsou schopny vyjádřit analogové obsahy
komunikace.136
Emotikony se využívají pro vizuální znázornění emočního rozpoložení
pisatele. „Člověk tak může vyjádřit neverbální obsah, sdělovat emoční a vztahové obsahy –
takříkajíc ihned, instantně,“137
což je jedna ze základních a klíčových vlastností internetové
a esemeskové komunikace.138
Jelikož komunikující v rámci internetové komunikaci
v prostředí webového chatu nemohou kvůli jedinému „kontaktu“ s adresátem, jenž se
uskutečňuje přes uveřejňování replik prostřednictvím monitoru počítače vlastnícího
účastníkem komunikačního procesu, komunikaci vést jinými způsoby, nežli grafémy, bylo
134
JANDOVÁ, E.: Spisovnost a nespisovnost v komunikaci na chatu in BALOWSKI, M.; SVOBODA, J.
Český jazyk a literatura v interakci : Sborník referátů z mezinárodní konference konané 29.-30. září 2005
v Ratiboři, Státní vysoká odborná škola v Ratiboři, Ratiboř: 2006. s. 72-73, ISBN 83-92312-7-X. 135
JANDOVÁ, E.: Čeština na WWW chatu, vyd. 1. Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta,
Ostrava: 2006, s. 36, ISBN 978-80-7368-253-2. 136
VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, s. 282, ISBN 978-80-7367-
387-1. 137
Tamtéž. 138
Instantní komunikace též vykládána jako komunikace okamžitá, neboť jsou informace přeneseny opravdu
velmi rychle, probíhající mezi dvě, ale i více lidmi. Instantní komunikace se uskutečňuje pomocí instantních
komunikátorů v reálném čase, což je také vlastnost, kterou se liší od e-mailové komunikace.
38
zapotřebí vynalézt metodu, pomocí které by mohli chatující vyjadřovat své emoční
rozpoložení, pocity a nálady. Emotikony pak mohou nahrazovat nonverbální
komunikování, ale i metakomunikaci tedy komentování komunikovaného.139
Emotikony
by měly tyto všechny stavy alespoň podchytit, když už ne absolutně jasně vyjádřit, což je
v podstatě nemožné. Je totiž velmi obtížné přesně definovat, které emotikony, co
vyjadřuje. Existuje mnoho seznamů smajlíků s jejich přinejmenším obecnějším významem,
avšak celkové pochopení semigrafického symbolu záleží pouze na vlastních interpretacích
recipientů.
Existují dva typy emotikon. Textové emotikony, které „vznikají kombinací různých
znaků tzv. ASCII (The American Standard Code of Information Interchange) tabulky140
, se
používájí v rámci počítačové a mobilní komunikace,“141
jsou profesně staršími.
Druhý typ smajlíků představují emotikony grafické, obrázkové. Ty bývají často
kreslené nebo animované a jejich užití je pro chatujícího jednodušší. Nemusí se zadávat
pomocí neučených znaků, nýbrž stačí na zvoleného smajlíka pouze kliknout a již bude do
repliky zasazen. Příslušný list emotikon si může v prostředí chatu každý uživatel zvolit
podle vlastních preferencí, taktéž může smajlíky postupně obměňovat.142
139
VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, s. 283, ISBN 978-80-7367-
387-1. 140
Ve standardní tabulce se nachází 128-255 neabecedních znaků v základní variantě. 141
KOPECKÝ, K.: Moderní trendy v elektronické komunikaci, vyd. 1., HANEX, Olomouc: 2007, s. 59,
ISBN 978-80-85783-78-0. 142
JANDOVÁ, E.: Čeština na WWW chatu, vyd. 1. Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta,
Ostrava: 2006, s. 36-37, ISBN 978-80-7368-253-2.
39
Obr. č. 7: Grafické a textové emotikony,
zdroj: http://xpojnt.iglu.cz/navody/emotikony/emotikony.htm.
Obr. č. 8: Emotikony na chatu
Emotikony společně s akronymy blíže specifikovanými v následujícím odstavci
jsou hojně v internetové komunikaci využívány k ekonomizaci psaného jazyka a také
k přizpůsobení psaného jazyka ke slovu mluvenému. Ku prospěchu by měli být také
v začleňování nonverbální složky do tohoto typy komunikace a k vyjádření nálad, pocitů,
emocí apod.143
4.1.4. Psaní velkými písmeny a iterace
Jak je uvedeno na začátku této kapitoly, internetová komunikace v prostředí
webového chatu postrádá nonverbální komunikaci, prozodické prostředky řeči (důraz,
143
KOPECKÝ, K.: Moderní trendy v elektronické komunikaci, vyd. 1., HANEX, Olomouc: 2007, s. 59-62,
ISBN 978-80-85783-78-0.
40
tempo řeči a barva hlasu) a paraverbální prostředky (různé dlouhé pauzy, hlasitost řeči
atd.), které se dají alespoň mírně nahradit. V rámci internetové komunikace v prostředí
webového chatu právě k tomuto slouží repliky, ve kterých alternují malá a velké písmena.
Mohou sloužit k různým konotacím. Uveďme např. zvýšení hlasu, křičení, rozčílení, apel,
popěvek, výčitku, výhružku, ale i radostný „výkřik“ apod.
Výňatek z přílohy č. 4: Psaní velkými písmeny
Jenda.J17: Ahojky, je tady nějaká holka z PLZNĚ na pokec, nebo spíš i něco víc?
Mart-19: nějaká holka z OLOMOUCE??? mě 20 let napiš do vzkazu jestli se teda nějaké
holce líbím
Pokud však uživatel chatu zveřejňuje repliky psané celkově pouze velkými
písmeny, může být na tento fakt upozorněn ostatními uživateli, a pokud nedojde k nápravě,
uživatel může být z chatující místnosti vyhozen, jelikož se jedná o porušování netikety.144
S psaním velkým písmen v replikách na chatu úzce souvisí také iterace neboli
dloužení znaků. Prodlužovány jsou nejen vokálů, což se jeví jakožto přirozenější v rámci
charakteru mluvené podoby jazyka, ale i konsonantů, interpunkční znaménka a emotikony.
Výňatek z přílohy č. 4: Iterace
romanek.mafianek: ja du tak
CUUSSSSSZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZ
ZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZ
ciara156: #[email protected] JA TEBE TES
SEGRAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
mario1444: je tady nekdo na pokec???
Tento specifický rys internetové komunikace v prostředí webového chatu
pak vystihuje výslovnost a znázorňuje zvukovou realizaci výpovědi tedy důraz a intonaci
repliky.145
Iteraci se může vyskytovat jako pravidelně, tak i nepravidelně většinou
v pozdravech, v citoslovcích a citoslovečných slovech. „Nejčastěji se zmnožují koncové
samohlásky nebo samohlásky v koncových slabikách slov. Sugeruje se tak jejich
prodloužená výslovnost, hlasová intenzita, emfatický intonační průběh jako složky
celkového expresivního zvukového průběhu většinou kontaktových výpovědí, které mají
144
JANDOVÁ, E.: Čeština na WWW chatu, vyd. 1. Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta,
Ostrava: 2006, s. 35-36, ISBN 978-80-7368-253-2. 145
Tamtéž, s. 36.
41
podobu nejrůznějších zvolání a výkřiků.“146
Textová replika díky iteraci tak posiluje svůj
charakter mluvenosti.
4.1.5. Akronymy
Akronymy zahrnují zkratky slov a vět, prostřednictvím kterých se chce
komunikátor v rámci internetové komunikace vyjádřit. Akronymy jsou podobně jako
emotikony využívány k projevování emocí a pocitů, ale i na rozdíl od zmíněných emotikon
slouží i jako prostá sdělení.
Jako první byly využívány v angličtině, ve které jsou dnes velmi rozšířené, spadají
do její neformální části, a proto také z ní i v českém prostředí vycházejí. Nutno dodat, že
na českých chatech vznikají české varianty akronymů (srov. Tab. č. 1).
Tab. č. 1 Akronymy,
zdroj: KOPECKÝ, K.: Moderní trendy v elektronické komunikaci, vyd. 1., HANEX,
Olomouc, 2007, s.61, ISBN 978-80-85783-78-0.
Akronym Anglický překlad Česká interpretace
BTW By the Way Mimochodem
CUL See you later Uvidíme se později
FYI For your information Pro vaši informaci
IMHO In my humble/jonest opinion Dle mého skromného mínění
LOL Loud of Laught Směju se na celé kolo
OIC Oh. I see Aha, už chápu
PLS Please Prosím
THX Thaks Děkuji
AFK Away from Keybord Jsem mimo klávesnici PC
N/A Not Available Nedostupný
Z5 Zpět
MMNT Moment
JJ Jojo
NZ Není zač
Akronymy se kromě internetové komunikace vyskytují v SMS (Short message
service) zprávách.147
4.1.6. Slangové jazykové prostředky
Slang je definován jako „nespisovná část lexikální zásoby, která je vázána na
sociální prostředí.“148
Jeho primární funkcí je snaha o neotřelé, nové a originální
pojmenování, které v krajních případech může záměrně znemožňovat dekódování přijaté
146
Tamtéž, s. 173. 147
VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, s. 282, ISBN 978-80-7367-
387-1. 148
JÍLEK, V.: Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty, vyd. 1, Univerzita Palackého, Olomouc: 2005, s.
10, ISBN 80-244-1246-2.
42
informace. Slang je tvořen především na základě metafor. Jazyk se pak stává „uvolněným,
neformálním, představuje široké možnosti pro tvorbu nových slov, neobvyklých, ale
trefných slovních spojení,“149
disponuje funkcí aktivační, aktualizační a komunikační.
Mnoho slangových jazykových prostředků pak vychází především z anglického
prostředí a chatující ho užívají v různé míře podle toho, do jaké virtuální role se zrovna
stylizují.150
4.2. Specifika internetové komunikace v prostředí
webového chatu z hlediska psychologického
Charakter internetové komunikace má za následek hned několik postupných změn
psychického stavu komunikujících. Odborné práce zabývající se obecnou problematikou
psychologických transformací v rámci internetové komunikace jsou četné. Právě proto se
následující text zaměří čistě na specifika psychologického charakteru, jež se dají vztáhnout
a konkretizovat do prostředí webového chatu.
4.2.1. Identita, virtuální identita a anonymita
Jelikož se tento (psychologický) aspekt internetové komunikace v prostředí
webového chatu řadí k nejvýraznějším charakteristickým prvkům obecně v rámci celé
internetové komunikace, práci mu bude vydělen větší prostor než u následně uvedených
psychologických aspektů internetové komunikace v prostředí webového chatu.
Psychologický slovník vymezuje identitu jako „totožnost; vztah mezi dvěma nebo
více předměty, jevy, které se shodují ve všech vlastnostech; prožívání a uvědomování si
sebe sama, své jedinečnosti i odlišnosti od ostatních.“151
Pokud tento pojem vztáhneme
k psychologickému kontextu, Šmahel152
přejímá definice G. R. Adamse. Šmahel pak
identitu člověka vykládá jako „kontinuální prožívání totožnosti sebe sama, jeho
ztotožněním se s životními rolemi a prožíváním příslušnosti k větším či menším
společenských skupinám.“153
Podstatu sociální role vystihuje to, „že jde o naplňování
očekávání, jež má většina příslušníků daného lidského společenství (kmene, obyvatel státu
149
KOPECKÝ, K.: Moderní trendy v elektronické komunikaci, vyd. 1., HANEX, Olomouc: 2007, s. 63,
ISBN 978-80-85783-78-0. 150
Tamtéž. 151
HARL, P., HARTLOVÁ, H.: Psychologický slovník, vyd. 2., Portál, Praha: 2009, s. 221, ISBN 978-80-
7367-569-1. 152
ŠMAHEL, D.: Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi, vyd. 1, TRITON, Praha: 2003, s. 37,
ISBN 80-7254-360-1. 153
Tamtéž.
43
atd.) spojená s chováním v určité pozici, profesi, situaci.“154
Sociální role společně se
sociálním statusem, který jedinec získává na základě svých vlastností, utvářejí tzv. sociální
strukturu. Ta se zabývá vztahy prvků, jež utvářejí určitý systém. „Sociální struktura
představuje právě takovou síť nebo soustavu vztahů spojující jednotlivé členy nebo části
společnosti dohromady.“155
Sociální vztahy mohou vznikat mezi jednotlivci tak i mezi
skupinami. Jedinec se ve skupině chová určitým způsobem, zaujímá pozice a má pocit, že
někam patří. Pozice jsou pak vlastním jednáním jedince reprodukovány, ale i
modifikovány. Za jednání se považuje konkrétní druh chování.156
Identitu lze definovat také jako relativně stabilní výsledek osobnostního vývoje. O
svou identitu musí každý člověk bojovat a uchovávat si ji, neboť by si vlivem ostatních
lidí (identit) mohl následně na základě pasivního přijímání cizích názorů, myšlenek,
norem, hodnot apod. vytvořit „falešnou“ identitu.157
Identita každého člověka plní hned
několik funkcí, pomocí kterých je osobnost osobností, dokáže se kontrolovat, jít si za
svými cíly, chovat se podle svého vlastního rámce apod. Šmahel ve své publikaci v tomto
směru opět cituje G. R. Adamse a uvádí pět následujících funkcí lidské identity. Identita
každé osobnosti v prvé řadě umožňuje „poskytování vztažného rámce pro porozumění
tomu,“158
jakou osobností vlastně dotyčný je. Druhou funkcí identity lidské osobnosti je
její schopnost k „usměrňování cílů, závazků a hodnot člověka.“159
Identita také přináší
„pocit osobní kontroly a svobodné vůle.“160
Předposlední funkci ztělesňuje schopnost
„posilování konzistenci, koherenci a harmonii mezi jednotlivými hodnotami, názory a
závazky.“161
Pátá funkce pak disponuje „odhadováním vlastního potenciálu zkoumáním
vlastních možností a různých alternativ.“162
Prostředí webového chatu se jeví jakožto místo, v němž dochází k rozplývání všech
hranic, ať už se jedná o hranice společenské etikety či hranice jasně vymezených
komunikačních modelů. Jakmile se osobnost vyskytuje v takovém prostředí, které ji
154
VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, s. 39, ISBN 978-80-7367-
387-1. 155
BURIÁNEK, J.: Sociologie, vyd. 1., Fortuna, Praha: 1996, s. 50, ISBN 80-7168-304-3. 156
Tamtéž. 157
ŠMAHEL, D.: Dospívající v prostředí internetu – identita, vztahy a komunikace, diplomová práce, Brno,
2002, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, s. 10, dostupný z WWW <
http://fss.muni.cz/~smahel/dipl2002/dip_smahel_2002NE.pdf>. 158
ŠMAHEL, D.: Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi, vyd. 1, TRITON, Praha: 2003, s. 37,
ISBN 80-7254-360-1. 159
Tamtéž. 160
Tamtéž. 161
Tamtéž. 162
Tamtéž.
44
umožňuje stáhnout se do anonymity, mohou (ale nemusí) být funkce identity zatracovány.
Stává se tak především u slabších jedinců, kteří jsou ve své osobnosti nestálí, nechají se
jednoduše ovlivnit svým okolím a mohou také trpět jistými psychickými poruchami.
Z výše uvedeného vyplývá, že identita v prostředí webového chatu se může snadno
měnit. V tomto prostředí již nehovoříme o identitě jako takové, ale blíže ji
charakterizujeme atributem virtuální. Šmahel však upozorňuje na skutečnost, že ve
virtuálním prostředí webového chatu nedochází ke změně reálné osobnosti člověka, avšak
pouze k přeměně reprezentace konkrétního jedince. Reprezentace je tvořena množstvím
digitálních dat, které každý uživatel zapíše do svého profilu. Tímto chatující obtiskují části
jich samotných do svých virtuálních reprezentací. Jedná se tedy o základní údaje uživatele
(přezdívka, jméno, mail apod.) a následně i nepovinné informace, které si každý uživatel
může uveřejnit podle libosti (zájmy, koníčky, místo bydliště atd.). Šmahel tyto uživatelské
údaje ztotožňuje s občanským průkazem v reálném světě. Ke změně virtuální identity pak
dojde tehdy, pokud uživatel změní jakoukoli část své virtuální reprezentace. V prostředí
chatu pak může jít o změnu přezdívky, e-mailu atd.163
„Virtuální identita reprezentace je
pak to, jakou identitu člověk sám virtuální reprezentaci svého já vytváří – přisuzuje.
Virtuální identita tedy je vědomí člověka o identitě své virtuální reprezentace.“164
Šmahel
na základě výzkumu Moniky Duškové z roku 2001 ve své práci uvádí následující. „Profil
chatovacího já je více shodná s reprezentací tzv. reálného já než s reprezentací ideálního
já.“165
Z tohoto tedy vyplývá, že lidé sami sebe i ve virtuální komunikace v prostředí
webových chatů prezentují spíše tak, jak se vidí v reálných životech, nežli by ze sebe
vytvářeli osobnosti lepší, dokonalejší, ideálnější.
I u virtuální identity se stejně jako v běžné identitě vyskytuje osobní a sociální
aspekt tedy chtíč po odpovědích na otázky „čím jsem jako virtuální reprezentace – osoba,
kam ve virtuálním prostředí patřím a čeho jsem součástí.“166
Pokud se uživatel chatu vyskytuje v takovém stavu, v němž si není pevně jist svou
identitou a v prostředí webového chatu se seznamuje se svými alternativními identitami,
obecně je tato situace charakterizována termínem moratoria. Jakmile si je naopak uživatel
163
ŠMAHEL, D.: Dospívající v prostředí internetu – identita, vztahy a komunikace, diplomová práce, Brno,
2002, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, s. 63-65, dostupný z WWW <
http://fss.muni.cz/~smahel/dipl2002/dip_smahel_2002NE.pdf>. 164
Tamtéž, s. 63. 165
Tamtéž, s. 27. 166
Tamtéž, s. 63.
45
definitivně jist svojí identitou, využili bychom termínu dosažení.167
Šmahel na základě
svého průzkumu, byť se jednalo o uživatele chatu adolescenčního věku, uvádí pět důvodů,
proč se uživatelé snažili změnit své virtuální identity. Prvním důvodem je strach uživatelů
z odhalení, kým vlastně jsou. Druhý Šmahel označuje jako zvýraznění určitého rysu sebe
sama. Tím je myšleno to, že se uživatel chová podle rozpoložení, ve kterém v daném
okamžiku je. Dle nálady se pak mění i charakter jeho komunikace. Ta následně může být
milá, útočná, názorově vyhraněná, vulgární apod. Změna sexuální identity uživatele je
jasná bez dalšího vysvětlování. Důvodem je nutkání experimentovat, poznávat nové
pocity, jaké by to bylo být opačným pohlavím, ale i homosexuálem nebo transvestitou atd.
Čtvrtý důvodem jako pouhá záminka pobavení se a odreagování se. Důvod, jenž uzavírá
výčet, je chtíč chatujícím stát se doslova ideálem. Nutno upozornit na to, že se uživatelé
tímto snaží „vytrénovat“ svou identitu i do reálného života. Stejně tak, jak dokáží vtipně,
otevřeně a uvolněně komunikovat ve virtuálním prostředí webového chatu, by chtěli zářit i
v reálném světě. „Různé on-line identity se mnou překrývat s reálnými identitami
individua, ale on-line osobnost nemůže být jednoduše sjednocena za pomoci ostatních, tak
jak je tomu v reálném světě.“168
S tímto se pojí také následující upozornění související s reálnou identitou. Prostředí
webového chatu v rámci Internetu jakožto místa bez zábran s sebou přináší i změny
chápání uživatelova vlastního já. Šmahel zde zařazuje poznatky ohledně menší bojácnosti a
postihů za jejich chování, větším míru otevřenosti a komunikativnosti při chatování
s „neznámými“ lidmi, dále takovou skutečnost, že se chatující stávají více až extrémně
názorově vyhraněnými, avšak na druhou stranu stejně jako v realitě se dokáží
přizpůsobovat normám celé skupiny. Vliv na změnu chápání vlastního já může mít i
přezdívka chatujícího a jak ji jeho okolí chápe.169
Virtuální identity vznikající v prostředí webového chatu nesou s sebou četná
pozitiva, avšak najdou se i negativní účinky na uživatele. Patricia Wallace považuje
experimentování s lidskou identitou za důležitou část lidského vývoje nejen u adolescentů.
Kromě toho je přínosné i pro osobní růst, neboť virtuální prostředí chatu nabízí možnost
hledání a nalézání vlastní identity mnohokrát zvětšenou. Jako další výhodu lze uvést tu
skutečnost, že pokud se uživateli chatu již experimentování s jeho identitou nebude líbit,
167
ŠMAHEL, D.: Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi, vyd. 1, TRITON, Praha: 2003, s. 45,
ISBN 80-7254-360-1. 168
ŠMAHEL, D.: Dospívající v prostředí internetu – identita, vztahy a komunikace, diplomová práce, Brno,
2002, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, s. 27, dostupný z WWW <
http://fss.muni.cz/~smahel/dipl2002/dip_smahel_2002NE.pdf>. 169
Tamtéž, s. 65-69.
46
jednoduše se může odpojit a přejít tak opět do reality s jeho běžnou identitou. Takto se
může uživatel zachovat v situacích, jež se vymykají postupně kontrole nebo začnou být pro
chatujícího již příliš osobní. Ve virtuálním prostředí webového chatu v podstatě neexistuje
tvrdší trest nežli vyhoštění z chatující místnosti na několik minut. V realitě tomu tak není a
chování člověka je více ohraničeno, limitováno. Prostředí webového chatu, ale i obecného
virtuálního světa, dokáže pomoci uniknout uživateli z každodenní reality a v rámci
virtuálního prostředí mu tak nabízí úkryt před problémy v reálném životě. Šmahel pro toto
přebírá poznatky a výsledky výzkumů Turkleová a ztotožňuje se s tvrzeními, že
„experimentování s virtuální identitou může napomáhat ke zdolávání nástrah reálného
života,“170
ale i naopak k vyrovnávání se se svým životem a zkvalitnění reálných vztahů.
Nevýhodami virtuálních identit, které se mohou u uživatelů webového chatu vyskytovat,
bychom mohli uvést výskyt agrese, hrubosti, napadání a útoků. Tento způsob komunikace
je silně spjat, již jak jsem uvedla výše, s nemožností většího postihu uživatelů, než-li jejich
vykázání z chatující místnosti na několik minut, ale i právě velmi anonymním charakter
tohoto typu komunikace. Další nevýhodou je také to, že tvorbou virtuálních identit dochází
k fragmentaci osobnosti. Díky obecné internetové komunikaci se osobnost uživatelů stává
méně flexibilní, což nasvědčuje také tomu, jakmile je vyvolán určitý konflikt v rámci
tohoto druhu komunikace ve virtuálním prostředí, uživatel jednoduše odchází a nemusí
řešit oproti komunikaci v tvář tvář, nepříjemné situace, které mu jsou proti vůli. Zde se
tedy problémy neřeší, neargumentuje se, nevyjednává se a ani se nevyhledávají
kompromisy. Jakmile neexistuje v takových případech žádná interakce, jako tomu bývá
v realitě a zároveň jsou od sebe jednotlivé virtuální identity prostorově odděleny, může
docházet až k disociaci osobnosti.171
Virtuální osobnosti uživatelů disponují také
omezenou měrou projevů, nálad, pocitů, názorů a postojů, jež povolují chatujícímu
psychickou pružnost.172
Anonymita jinak také bezejmennost173
je základním příznakem, od kterého se
postupně odvíjí následující psychologické aspekty obecné internetové komunikace tedy i
v prostředí webového chatu. Publikace zabývající se touto látkou popisují tento jev jako ne
absolutní přechod do identity, ale jako přechod „anonymity do autonomně řízené
170
ŠMAHEL, D.: Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi, vyd. 1, TRITON, Praha: 2003, s. 49,
ISBN 80-7254-360-1. 171
Viz dále kapitola 3.2.4.Disociační stavy. 172
ŠMAHEL, D.: Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi, vyd. 1, TRITON, Praha: 2003, s. 44-
49, ISBN 80-7254-360-1. 173
PECH, V.: Velký slovník cizích slov, vyd. 1, Kvasnička a Hampl, Praha: 1948, s. 35.
47
anonymity.“174
Vybíral k vysvětlení této problematiky dále odkazuje na Sulera a
Phillispe.175
Suller pracuje s pojmem striptýz. Ten je charakterizován tak, že uživatel
internetové komunikace nechce být pro druhé zcela anonymní, ale dává najevo pouze
takové části své identity, které sám uzná za vhodné. Uživatele vzrušuje tedy fakt, že „si
odhalování své identity sám řídí.“176
Pokud bychom měli výše uvedené informace aplikovat na prostředí webového
chatu na webové adrese Lide.cz, je možné na svém chatovacím účtu nadefinovat hned
několik údajů, jež mohou blíže charakterizovat uživatele. Patří k nim informace týkající se
geografického určení, rodinného stavu, zaměstnání, dosaženého vzdělání, jazykových umů
apod.177
Aspekt anonymity ještě více umocňuje v prostředí webového chatu přezdívky (tzv.
nicky) jednotlivých uživatelů. Komunikanti jsou díky anonymitě také mnohem otevřenější,
konverzace je uvolněnější, smělejší, nese humorného ducha. Pokud se uživatelé chatu však
nedokážou ovládnout, opět nastává hrozba přechodu takto stylizované komunikace až
k disinhibinačnímu vyjadřování,178
jemuž se v následujícím odstavci budeme věnovat
konkrétněji.
4.2.2. Disinhibinace
Vlivem ztráty identity a přechodu do stavu pocitu anonymity se u uživatelů chatů
projevují příznaky disinhibinace. Tento stav je charakterizován jako „… odložení zábran a
skrupulí, ztráta nebo překonání nesmělosti, plachosti a ostychu, v krajních podobách může
jít o obcházení tabu a zákazů, tedy o jistou odvázanost i nevázanost na normy, která může
být až anomální.“179
Synonymní pojmenování pak zahrnují pojmy otevřený, uvolněný,
smělý, bez zábran.
Uživatelé chatu se tedy v rámci tohoto prostředí cítí mnohem lépe než při
komunikace tváří v tvář, mají pocit, že mohou komunikovat se svými protějšky o čemkoli
a přitom se vůbec nemusí za nic stydět a celkově nic neřešit.
174
VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, s. 275, ISBN 978-80-7367-
387-1. 175
SULER, J. R., PHILLIPS, W.: The Bad Boys of Cyberspace: Deviant Behavior in Multimedia Chat
Communities, CyberPsychology and Behavior, 1, 1998, s. 275–294. 176
VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, s. 275, ISBN 978-80-7367-
387-1. 177
Celková podoba bližšího nastavení profilu uživatele webového chatu je zobrazena v příloze č. 5: Možnosti
nastavení profilu uživatele chatu. 178
VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, s. 275, ISBN 978-80-7367-
387-1. 179
Tamtéž, s. 272-273.
48
Za poslední stupeň disinhibinačního stavu, který může být adresátovi velmi
nepříjemný kvůli někdy až obscénním tendencím, je považován tzv. flaming. Jeho forma je
popisována jako zasílání vědomě nepřátelských a urážlivých vzkazů s cílem někoho
rozhořčit nebo urazit.180
Opakem disinhibinace je inhibinace, pro kterou je příznačný
strach prezentovat sebe samého pod vlastní identitou. Do inhibinační chování jsou poté
řazeni takoví uživatelé, již se při komunikaci uvnitř webového chatu vydávají za někoho
jiného.
Kromě anonymity zapříčiňují tyto stavy i to, že se jednotliví účastníci komunikace
nevidí tedy neviditelnost, možnost menší časové prodlevy pro odpovědění komunikačnímu
partnerovi, neutralizace statusu mezi komunikujícími, který je charakterizován nezájmem
chatujících o jejich sociálním postavení v reálném životě. K posledním činitelům patří pak
další účinky samotné interakce a solipsistické introjekce. Tímto faktorem se budeme blíže
zabývat v následujícím odstavci.181
4.2.3. Solipsismus
Vybíral182
pojímá solipsismus jako jev, který se odehrává v lidské interakci zcela
přirozeně a odjakživa. Slovník cizích slov183
popisuje toto heslo formulí, že individuální já
existuje jako jediná skutečnost. Z filozofického hlediska solipsismus označuje
„přesvědčení člověka o tom, že vnější svět existuje jenom v jeho hlavě.“184
Solipsismus se
na internetovou komunikaci v prostředí webového chatu vztahuje z prostého důvodu.
Jakmile se uživatel zapojí do komunikačního procesu a začne získávat informace o osobě,
s níž komunikuje, dojde k předání si navzájem určitých personálních vlastností. Na základě
toho si uživatelé webového chatu začnou sami projektovat další možná vlastnosti, které by
s těmi, o kterých už ví, mohly souviset nebo by si přáli, aby komunikant na druhé straně
těmito vlastnostmi disponoval. Do jejich myšlení se začínají projevovat představy a
fantazie o druhé osobě, obrazy toho, jak by se jejich virtuální (v budoucnu již možná
reálný) vztah mohl vyvíjet apod. V tomto okamžiku tedy se započetím představ o druhém
komunikujícím se dá myšlení účastníků komunikačního procesu označovat za solipsistické.
Vybíral pak doplňuje solipsismus následujícím vysvětlením. „Z vlastních představ o osobě,
180
KOPECKÝ, K.: Moderní trendy v elektronické komunikaci, vyd. 1., HANEX, Olomouc: 2007, s. 17,
ISBN 978-80-85783-78-0. 181
VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, s. 272-273, ISBN 978-80-
7367-387-1. 182
Tamtéž, s. 276. 183
PECH, V.: Velký slovník cizích slov, vyd. 1, Kvasnička a Hampl, Praha: 1948, s. 691. 184
VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, s. 275, ISBN 978-80-7367-
387-1.
49
s níž jsme se seznámili, projikujeme naše představy, jež o ní máme, do ní – a záhy můžeme
být přesvědčeni, že víme, s kým „mluvíme“, že druhou osobu známe. Ve skutečnosti
komunikujeme, přinejmenším zčásti, v podstatě sami se sebou: se svými očekáváními,
polovědomými sny, s přáním (s obsahem, který můžeme vyjádřit: „takto si já přeji, aby to
bylo“), dokonce komunikujeme i s vlastní prosazující se potřebou („já potřebuji, aby to
takto bylo“).“185
4.2.4. Disociační stavy
Dalším významným rysem internetové komunikace v prostředí webového chatu
z pohledu psychologie jsou disociační stavy, které jsou založeny na principu disociace.
Tento pojem je vykládán jako „rozdělení, rozštěpení, rozklad“186
. Pokud termín zavedeme
do psychologického kontextu, P. Janet ho v roce 1889 vztáhnul pro označení „rozštěpu
osobnosti“187
. Jakmile se člověk dostane do disociačního stavu, znamená to, že v rámci své
vlastní osobnosti pociťuje tendence minimálně ještě jedné další osobnosti. Konkrétní osoba
však není schopna dílčí osobnosti integrovat. Takto definovaný jev má pak za následky
narušování harmonie psychicky zdravého vědomí, vede k celkové deziluzi osobnosti, ale i
ke sporům, které mohou být v jedinci vyvolány mezi jednotlivými pod-osobnostmi.188
Při internetové komunikaci v prostředí webového chatu se disociační stavy
projevují domněnkami, že uživatel se vlastně takto nechová (není to vyloženo on, kdo se
takto chová), nemusí se trápit teda ani výčitkami, má pocit, že není zodpovědný za své
chování a tudíž nemůže být ani potrestán.189
Tento pocit silně souvisí s anonymitou jakožto s jedním z hlavních atributů obecné
internetové komunikaci. Komunikující vystupující se ve virtuálním světě mají pocit, že se
mohou vydávat za jinou osobnost, fungují ve fiktivním prostředí, jež není nijak hmatatelné,
ve hře, kterou sami utvářejí a díky všem těmto aspektům jsou ve své mysli pro jiné
nedosažitelní, nevyhledatelní, nepotrestatelní.
185
VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, s. 275, ISBN 978-80-7367-
387-1. 186
PECH, V.: Velký slovník cizích slov, vyd. 1, Kvasnička a Hampl, Praha: 1948, s. 151. 187
VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, s. 276, ISBN 978-80-7367-
387-1. 188
Tamtéž. 189
Tamtéž, s. 275.
50
4.2.5. Absence fyzického kontaktu
K dalším specifikům řadíme dále i absenci fyzického kontaktu mezi
komunikujícími. Na jednu stanu, je tento aspekt hodnocen kladně, z druhého pohledu však
v něm někteří autoři vidí velká negativa. Pozitivní přínos má absence fyzického kontaktu
pro lidi, kteří právě nedokážou komunikovat s ostatními v přímém typu komunikace nebo
jsou považováni svým okolím za osoby submisivní, utlačované, ponižované apod.
Uživatele chatu vidí pouze na obrazovce skrze jeho přezdívku. Takto ostýchavému člověku
pak virtuální prostředí webového chatu umožňuje se chovat uvolněněji a nebát se tolik
sociální interakce s jinými chatujícími. Pomocí internetové komunikace v prostředí
webového chatu pak mohou postupně nabírat zdravou míru sebevědomí a odhodlání pro
vedení rozhovoru i v reálném životě. Tento příklad je úzce spjat s disihibinací, ale i
s flamingem ve výše uvedené kapitole. K nevýhodám lze pak zařadit nepřítomnost
neverbální komunikace. Tu můžeme očekávat pouze ve formě slov a znaků.
4.3. Specifika internetové komunikace v prostředí
webového chatu z hlediska sociologického
Internetová komunikace díky svým výše uvedeným vlastnostem budí v uživatelích
webového chatu schopnost až bezproblémového navazovaní komunikace s ostatními
uživateli tohoto typu komunikace v analyzovaném prostředí. V této podkapitole se
zaměříme na další specifika spojené s internetovou komunikací v prostředí webového
chatu z hlediska sociálního, kde se seznámíme se názory na virtuální vztahy samotných
uživatelů webových chatů, jejich odrazem do reality, s problematikou agrese některých
uživatelů apod.
4.3.1. Virtuální vztahy a jejich převod do reality
Navazování virtuálních vztahů (v prostředí webového chatu) se jeví po mnoha
stránkách jako daleko snadnější způsob seznamování se, než jak je tomu v reálném
prostředí. Velký vliv na tuto skutečnost má především anonymní charakter tohoto média.
Podle chatujících je hledání nových „známých“ jednoduší hned z několika důvodů.
Webový chat je plný nejrůznějších druhů lidí, a tak se toto prostředí jeví jako obří plémě
potenciálně nových přátel, kteří jsou mnohem otevřenější a dostupnější novému
seznamování. Díky těmto možnostem si pak chatující může vybrat právě takového
komunikačního partnera, který je podle jeho ideálů. Musil však na toto reaguje následně.
51
Komunikant „si vybere s vysokou pravděpodobností množinu komunikantů navzájem
stejných a navíc stejných i s hledajícím. Vytvářejí se tedy „společenství“ s nikdy předtím a
nijak jinak dosažitelnou homogenitou, tj. společenství naproste neobohacující a
nepříznivá.“190
Velmi lákavých aspektem internetové komunikace v prostředí chatu je
možnost vyhledání i zahraničních přátel a s tím spojených aktivit, jako poznání dané
kultury nebo zdokonalení se v cizím jazyce. Možnost navazování nových vztahů tímto
způsobem nese velká pozitiva pro komunikanty s jakýmkoli typem handicapu, kde bychom
zařadili i introvertní povahu chatujícího, nesmělost či fyzickou neatraktivitu. Právě velmi
zajímavá je proměna chatujících introvertů, ze kterých po vstupu do chatující místnosti
odpadá veškerý stud a jeví se jako extrovertní povahy. Stejně tak umožňuje internetové
komunikace v prostředí webového chatu snazší přístup k (prvotním) sexuální zkušenostem,
byť jsou uskutečňovány pouze pomocí psaných replik.191
Na to jakým způsobem se vztahy ve virtuálním prostředí navazují, se zaměřil i
Šmahel, jenž odkazuje na poznatky Patricii Wallace. Ta uvádí následující kritéria pro
navazování vztahů ve virtuálním prostředí. Blízkost je prvním z nich, která se ve
virtuálním prostředí ztotožňuje s četností rozhovorů mezi chatujícími. Druhým kritériem je
míra sdílení společných postojů a názorů. I v reálném životě vyhledáváme spíše přátelé se
stejnými nebo alespoň podobnými názory. Komplementarita vztahů se jeví jakožto třetí
kritérium a označuje tu skutečnost, že si většinou lépe k sobě nacházejí cestu chatující
s komplementárním vztahem tedy např. někdo, kdo rád mluví, si bude lépe rozumět
s někým, kdo raději naslouchá, než mluví. Kritérium principu spirály představuje
následující fakt. „Jestliže vím, že mě má někdo rád, jsem přátelštější, otevřenější, chovám
se k němu lépe apod.“192
Humor je pak jakožto prostředek pro získávání virtuálních vztahů
řazen mezi silné zbraně pro sociální atraktivity. Další kritérium k vytvoření si virtuálního
vztahu je míra sebeodhalení a míra intimity. V tomto prostředí jsou uživatelé o sobě říct
více a otevřeněji oprati realitě. Internetovou komunikaci lze však považovat jako nástroj ke
zvýšení romantiky reálného života. Toto kritérium může pomoci např. párům, které jsou
z pracovních důvodů nuceni žít odděleně. Virtuální vášeň pak tento výčet kritérií pro
190
MUSIL, J.: Sociální a mediální komunikace, vyd. 1. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha: 2010, s.
229, ISBN 978-80-7452-002-0. 191
ŠMAHEL, D.: Dospívající v prostředí internetu – identita, vztahy a komunikace, diplomová práce, Brno,
2002, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, s. 76-78, dostupný z WWW <
http://fss.muni.cz/~smahel/dipl2002/dip_smahel_2002NE.pdf>. 192
Tamtéž, s. 29.
52
uskutečňování virtuálních vztahů uzavírá a je vysvětlována, tak, že díky internetu lze
vyzkoušet všechny sexuální tužby, které nám realita z všemožných důvodů neumožňuje.193
Podle Šmahela194
se snaží vztahy vniklé ve virtuálním prostředí do reality přenášet
většinou uživatelé, kteří tráví na webových chatech daleko více času nežli ostatní. Jakmile
se virtuální vztah promění do plnohodnotného reálného vztahu s osobním kontaktem,
většinou pak nedochází ke splývání se vztahy utvořených od počátku v reálném prostředí,
nejsou chatovými uživateli tyto dvě podoby získání nových přátel ztotožňovány ani
komparovány, dokonce ani nejsou účastníci dvou různě nabytých vztahů představování.
Musil pak dodává, že je přátelský vztah optimálně přisuzován pouze k městské kategorii
známého, což odůvodňuje právě frekventovaností vztahu.195
4.3.1.1. Typologie virtuálních vztahů
Následující typologie uvádí tři základní typy virtuálních vztahů sestavených na
základě analýz vztažených na aktuální on-line chování komunikujících.
Do prvního typu virtuálního vztahu jsou řazení takoví komunikanti, kteří se osobně
nikdy nesetkali a teprve se poznávají. Jejich repliky jsou většinou se sexuálním nádechem,
a pokud takový komunikant má v reálném životě partnera, tyto sexuální ataky jím nejsou
považovány za nevěru. Komunikace pak bývá velmi rychle ukončena. Druhý typ
virtuálního vztahu je označován jako rozvíjející a jsou v něm takoví komunikanti, kde
jejich prvotní seznámení proběhlo prostřednictvím internetové komunikace a ve virtuálním
prostředí, avšak jejich emoční vázanost je nutí komunikace neustále opakovat a udržovat.
Tyto vztahy jsou většinou dlouhodobého charakteru. Třetí typ virtuálního vztahu je typický
pro komunikanty, kteří se znají z reálného života a svůj vztah uskutečňují i prostřednictvím
internetové sítě. Tyto vztahy také většinou přetrvávají delší dobu a jsou takto
uskutečňovány především kvůli vzdálenostním nebo časovým rozdílům.196
4.3.1.2. Charakteristika virtuálních vztahů
Vlastnosti virtuálních vztahů jsou ve většině publikací řazeny následující atributy.
Prvním z nich je neskutečnost těchto vztahů, čehož jsou si chatující jasně vědomi. Dále
jsou virtuální vztahy hodnoceny celkově povrchnější a urychlenější na rozdíl od vztahů
193
ŠMAHEL, D.: Dospívající v prostředí internetu – identita, vztahy a komunikace, diplomová práce, Brno,
2002, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, s. 29-30, dostupný z WWW <
http://fss.muni.cz/~smahel/dipl2002/dip_smahel_2002NE.pdf>. 194
Tamtéž, s. 28. 195
MUSIL, J.: Sociální a mediální komunikace, vyd. 1. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha: 2010, s.
229, ISBN 978-80-7452-002-0. 196
DIVÍNNOVÁ, R.: Cybersex: forma internetové komunikace, vyd. 1., Triton, Praha: 2005, s. 59-60, ISBN
80-7254-636-8.
53
reálných, mají také kratší trvání. Pokud v tomto prostředí vznikají virtuální vztahy, obecně
jim chatující nepřiklánějí velkou důležitost. Aby z něj chatující cítil povahu opravdového
přátelství, snaží se tyto vztahy převést i do reality.197
4.3.2. Potřeba sdružovat se
I v reálném životě je někdy nutností vyslechnout si nezávislý soud od pro nás až ne
tak blízkým člověkem a konkrétní problém zanalyzovat. Prostředí webového chatu
poskytuje obrovské množství potenciálních příjemců, jelikož málokdy se stane, pokud to
není přímo zamýšleno, že chatující „potká“ v chatovací místnosti svého reálného přítele.
Nakonec je velkým fenoménem, že se Internet stává skladištěm všech lidských bolístek a
radostí v různých podobách webových stránek, blogů apod.
I v rámci webového chatu na Lide.cz lze nalézt stálé skupiny typu Boj s rakovinou,
Jak se žije postiženým, My to zvládnem, Naše dětičky, Poradna pro všechny, Těhotenství,
mateřství, rodina, Umělé oplodnění a vše kolem něj, které složí právě potřebě lidských
bytostí ventilovat své obavy a starosti. Vybíral pak uvádí, že právě místa umožňující
takovéto diskuze, jsou zapříčiněny pocity pisatelů. Ti se cítí svým blízkým okolím
nepochopeni, nemilováni, mají pocit, že za své myšlenky mohli být odsuzováni a celkově
se cítí bez podpory. Kdežto tento virtuální prostor v podobě místností na webovém chatu,
kde se vyskytují komunikanti s obdobnými problémy, všem dodává kolektivní pocit, že je
virtuální prostředí bezpečnější pro jejich intimní zpověď, strach z nepochopení se pomalu
vytrácí a přeměňuje se na důvěru a nejednou se zde vyskytuje maximum recipientů, kteří
se mohou podílet na vzájemné pomoci.198
Analýzy virtuálních rozhovorů pak došly na to,
že konverzace„byla otevřenější, anonymní prostředí umožnilo snazší přístup k citlivým
tématům, dotazovaní prozradili o sobě více, než by řekli v reálném rozhovoru.“199
4.3.3. Virtuální agrese
Virtuální agrese patří k mezi negativní projevy vystupování na Internetu. Virtuální
agresi můžeme charakterizovat jako další a vyšší stupeň flamingu, o kterém se zmiňovala
kapitola 3.2.2 Disinhibinace. Virtuální agrese se tedy projevuje komunikací, jež se nese
v negativně expresivním duchu, je plná narážek, urážek, nadávek, ponižujících replik apod.
197
ŠMAHEL, D.: Dospívající v prostředí internetu – identita, vztahy a komunikace, diplomová práce, Brno,
2002, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, s. 78-80, dostupný z WWW <
http://fss.muni.cz/~smahel/dipl2002/dip_smahel_2002NE.pdf>. 198
VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, s. 278-279, ISBN 978-80-
7367-387-1. 199
ŠMAHEL, D.: Komunikace adolescentů v prostředí internetu, Československá psychologie 47, 144-156.
54
Agresivita účastníků webového chatu může být zapříčiněna hned několika faktory,
které nyní ve stručnosti nastíníme. První faktor, který může virtuální agresi vzbuzovat je
frustrace. Ta vzniká při čekání odpovědi od adresáta, ale i nečekáním tzv. padáním
komunikátora ze sítě, kdy tedy dochází k neustálému odpojování a připojování se
k Internetu (do chatovací místnosti). Druhým faktorem, jenž stupňuje agresi chatujícího,
může být i ten nejmenší útok proti jeho osobě. K dalšímu faktoru vyvolávají negativní
účinky na lidskou agresi je již velmi dobře známá anonymita virtuálního prostředí
webového chatu, která provází většinu specifik internetové komunikace tohoto typu. Díky
tomuto aspektu popisovaného druhu komunikace se chatující osvobozují od společenských
konvencí a norem, které by je v komunikaci tváří tvář nejspíše omezovali a odrazovali je
od takového chování.
Pozitivní vliv může mít absence identity např. při vedení psychoterapií on-line, na
druhou stranu negativa jsou přenesena právě na agresivní chování bez okolků a zbytečných
následujících výčitků. Díky možnosti okamžité reakce jakožto čtvrtému faktoru
inklinujícímu k virtuální agrese lze své emoce okamžitě přenést na adresáta. Pokud
bychom tento faktor zařadili do kontextu odpovědi prostřednictvím dopisu, velmi často se
stává, že se pisatel v průběhu psaní většinou uklidní a dopis zcela přepíše bez předchozích
známek agrese. Šmahel však nakonec uvádí velmi zajímavou myšlenku. Flaming ale i
mohutnější virtuální agresi přirovnává k možnosti ulevení si ve virtuální prostředí od
problémů a napětí vzniklých a prožívaných v realitě.200
Nyní se seznámíme s nejčastějšími
nástrahami internetové komunikace ze sociologického hlediska.
4.3.4. Nástrahy internetové komunikace
Internetová komunikace je velmi oblíbeným prostředkem sociální interakce, slouží
jako zdroj informací, vzdělávání, usnadňuje nakupování a seznamování se s novými lidmi,
ale tak jako všechno má i svá negativa, která mohou mít různě intenzivní dopad na vývoj
člověka především pak na děti a dospívající mládež. Dosavadní průzkumy ukazují, že
velmi časté posedávání u počítače především pak u Internetu má vliv jednak na snížení
aktivní komunikace s ostatními členy domácnosti, jednak na nárůst depresivních pocitů a
pocitů osamělosti.201
200
ŠMAHEL, D.: Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi t, vyd. 1, TRITON, Praha: 2003, s.
78-82, ISBN 80-7254-360-1. 201
VYBÍRAL, Z.: Mění se lidská psychika v éře internetu?, Psychologie Dnes [online]. 12.4.2001, x, [cit.
2011-05-08], dostupný z WWW: <http://www.rodina.cz/clanek1754.htm>.
55
4.3.4.1. Závislost na Internetu
V běžném životě se setkáváme se závislosti všeho druhu, ať už se jedná o závislosti
na drogách, jídle, alkoholu, sportu nebo třeba i nakupování, dokonce již byla zmíněná i
závislost na Rubikově kostce. Avšak závislost na Internetu je spíše technologickou
závislostí. Závislost tohoto druhu je definována jako „závislost psychologická, která se
vyznačuje aktivitou a investicemi do online činností, nepříjemnými pocity, je-li závislý
offline, dále pak zvyšující se tolerancí vůči efektům způsobených používáním Internetu a
popíráním problematického chování.“202
Závislost na Internetu je nemechanická, ale i zde
„dochází k rozvoji četných fyzických i psychických symptomů, jakými jsou např. snížená
schopnost normálně fungovat v běžném každodenním životě a četné fyzické příznaky
(bolesti hlavy apod.)“203
Nejvíce potenciálních jedinců, kteří by se mohli stát závislými na
Internetu, můžeme nalézt u náctiletých, ale i u lidí, kteří se cítí osamělí. Určení internetové
závislosti je však složité. Existuje několik indicií, které by mohli tomuto stavu
nasvědčovat. Mezi tyto symptomy internetové závislosti můžeme zařadit „nespavost,
úzkost po dobu, kdy není člověk na Internetu, odcizení od rodiny nebo kolegů, deprese
atd.“204
4.3.4.2. Šíření pornografie a erotických pořadů
Dalším negativem Internetu je šíření nelegálních obsahů, pornografie a erotických
pořadů a především pak snadnější přístup k obětem těchto zločinů. Prostřednictvím
Internetu a internetových komunikačních médií (např. webového chatu, diskusních skupin)
je pro tyto delikventy mnohem jednodušší získat si pozornost oběti, budovat si důvěru,
započít obscénní chování již v rámci této komunikace anebo oběť postupně připravovat na
osobní shledání. Jakmile je domluvena osobní schůzku pedofilovi, který může měnit svou
pravou identitu, se naskytuje příležitost pořízení nového materiálů pro další šíření na
Internetu.
4.3.4.3. Kyberšikana
Jedna z nejaktuálnějších definic kyberšikany vykládá jako „kolektivní označení
forem šikany prostřednictvím elektronických médií, jako je Internet a mobilní telefony,
202
VESELÁ, M.: Online závislost v kontextu různých internetových prostředí, diplomová práce, Brno, 2007,
Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, s. 14., dostupný z WWW:
<http://is.muni.cz/th/65603/fss_m/diplomova_prace.pdf?zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Dz%C3%
A1vislost%20na%20internetu%20diplomova%20prace%26start%3D1>. 203
ŠMAHEL, D.: Psychologie a Internet: děti dospělými, dospělí dětmi, vyd. 1, TRITON s. r. o., Praha:
2003, s. 142-143, ISBN: 80-7254-360-1. 204
ŠIMKO, M.: Závislost na internetu [online], [cit. 2011-05-07], dostupné na WWW:
<http://programujte.com/?akce=clanek&cl=2007082102-zavislost-na-internetu>
56
které slouží k agresivnímu a záměrnému poškození uživatele těchto médií. Stejně jako
tradiční šikana i kyberšikana zahrnuje opakované chování a nepoměrem sil mezi
agresorem a obětí.“205
Rozdíl mezi kyberšikanou a tradiční šikanou je následující.
Kyberšikana se vyskytuje v rámci internetové komunikace a ve vztahu s tzv. strangers, což
jsou takoví agresoři, již oběť ještě nikdy nepoznala nebo se maskují díky anonymnímu
charakteru internetové komunikace do takové míry, že není možné určit, o koho jde.
Dalším rozdílem je to, že tento druh šikany probíhá obvykle v domácím prostředí. Naopak
ke společným rysům můžeme zařadit čtyři základní pilíře kyberšikany a tradiční šikany, a
to agresi, nepoměr sil, úmyslnost a opakování činu. Dvě poslední zmíněné společné
vlastnosti jsou pouze široce používány, nejsou oficiálně přijaty. Kyberšikana je také na
rozdíl od tradiční šikany hůře rozpoznatelná, dokonce někdy ani samotná oběť si
neuvědomí, že došlo k takovému to napadení.206
205
ŠLÉGLOVÁ, V.: Kyberšikana očima dospívajících, diplomová práce, Brno, 2011, Fakulta sociálních
studií Masarykovy univerzity, s. 5., dostupný z WWW:
<http://is.muni.cz/th/157989/fss_b/Bakalarska_prace.pdf?zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Dkyber%
C5%A1ikana%20diplomova%20prace%26start%3D1>. 206
Tamtéž, s. 6-10.
57
5. Závěr
Cílem práce bylo sestavit přehledný materiál zabývající se specifiky internetové
komunikace v prostředí webového chatu na základě přehledové vědecké stati.
Nejprve bylo zapotřebí se seznámit s příslušnou literaturou k tématu a vymezit si
základní tituly pro jednotlivé vědní pohledy. Systematickou prací byla vytvořena taková
práce, která sumarizuje nejzajímavější specifika internetové komunikace v prostředí
webového chatu.
Již v úvodu práce byl vymezen charakter mediované (x nemediované) komunikace
a digitální (x analogové) komunikace na základě kterého pak bylo možno rozdělit
internetovou komunikaci na synchronní a asynchronní.
V rámci oddílu komunikačních studií byly postupně definovány pojmy, ze kterých
se internetová komunikace skládá, vysvětlen byl také komunikační proces a média
internetové komunikace. Na základě těchto údajů byla pak sestavena definice internetové
komunikace. Velkých přínos vidím v sestavení obecných vlastností internetové
komunikace a dále pak i vlastností přímo typických pro webový chat, jejichž základem
jsou pak determinována jednotlivá specifika internetové komunikace v prostředí webového
chatu z pohledu lingvistického, psychologického a sociologického. Přehledně je také
zachyceno dělení internetové komunikace.
Druhá kapitola se pak přímo zaměřuje na chat, rozlišuje hned několik typů média
analyzované komunikace a vždy se je snaží stručně čtenáři přiblížit a charakterizovat
povahu této komunikace. Větší důraz je pak kladen na popis webového chatu, jelikož je
pro tuto práci ústředním.
Třetí oddíl už přechází ke konkrétním specifikům internetové komunikace na
webovém chatu. V prvé řadě jsou popsána tato specifika z hlediska lingvistického, které
jsou doplněny o ukázky nalezené na webovém chatu www.lide.cz. Jsou zde tedy zaneseny
informace o mluvenosti/psanosti, nespisovnosti/spisovnosti, kde se práce blíže zabývá
dodržováním diakritiky, ale i interpunkce, změnami probíhajícími v morfonologickém
plánu a zápisem slov podle výslovnosti. Vysvětlena je i funkce emotikon, akronymů,
střídání malých a velkých grafémů při zápisu repliky a iterací. Pokud bylo možno, zmíněné
jevy jsem se snažila doložit na příkladech. Podkapitola zaměřující se na zvláštnosti
internetové komunikace na www chatu z psychologického hlediska pak popisuje ztrátu
identity jedince ve virtuálním prostředí a její přechod k anonymitě. Charakter anonymního
58
prostředí má často další popisované jevy z tohoto pohledu, a to disinhibinace, solipsismus
a disociační stavy. Psychologické hledisko pak uzavírá odstavec zabývající se absencí
fyzického kontaktu komunikujících. O nejzajímavějších zvláštnostech internetové
komunikace na webovém chatu ze sociologického pohledu nakonec pojednává poslední
podkapitola. Zde je probírán charakter a vymezení virtuálních vztahů a jejich možný
převod do reality, typologie těchto vztahů a potřeby uživatelů sdružovat se. Zapomenuto
není ani na negativní projevy, které mohou přerůst až ve virtuální agresi. Sociologický
pohled je uzavřen nástrahami internetové komunikace, do které byla zařazena závislost na
internetu, šíření pornografie a erotických pořadů a kyberšikana.
Z celkové práce vyplývá to, že největší vliv na specifika internetové komunikace na
webovém chatu má především anonymní charakter tohoto prostředí. Vše se zdá proto
mnohem jednodušší, ať už se jedná o jakékoli specifikum od deformace pravopisu přes
navazování nových vztahů až po virtuální agresi.
Internetová komunikace na chatu s sebou přináší urychlení sociální interakce a
celkově ovlivňuje projevování a jednání jejich uživatelů. Snad nejvíce „trpí“ internetovou
komunikací jazyk a jeho pravopisná podoba, i když je pravda, že je již více užívána při
psaní diakritika a interpunkční znaménka. Velmi přínosnými jsou pro oživení monotónních
grafémů emotiky, které doprovází emoční rozpoložení jednotlivých chatující a na chatu
jsou velmi časté. K urychlování internetové komunikace, která je na přechodu mezi
mluveností a psaností, mohou sloužit akronymy, avšak ty nebyly v rámci chatu až tak
frekventované. Anonymní charakter internetové komunikace umožňuje uživatelům
vyzkoušet si nové sociální role a chovat s v tomto prostředí tak, jak by si v realitě ani nikdy
netroufali. Toto však s sebou může přinést negativní důsledky v podobě disinhibinace,
solipsismu nebo disociačních stavů, které mohou vygradovat až do virtuální agrese či
kyberšikany.
59
6. Seznam zkratek
TCP/IP - Transmission Control Protokol over Internet Protocol
WWW - Worl Wide Web
VoIP - Voice over Internet Protocol
ICQ - I Seek You
IRC - Internet Relay Chat
IM - Instant messaging
MUD - Multi-Users Dungeons, Avatar chat
SMS - Short message service
ASCII - The American Standard Code of Information Interchange
60
7. Seznam pramenů a internetových zdrojů
HAMBRIDGE, S.: Www.hoax.com [online], copyright 2000-2011 [cit. 2011-03-
31], Netiketa, dostupné z WWW: <http://www.hoax.cz/hoax/netiketa>.
Lide.cz [online], © 1996 - 2011 [cit. 2011-05-02], Místnosti na chatu, dostupné z
WWW: <http://napoveda.seznam.cz/cz/mistnosti-na-chatu.html>.
MACICH ML., J.: www.lupa.cz [online], 2010 [cit. 2011-03-31], Nové ICQ 7.1
podporuje Facebook Chat, dostupné z WWW: <http://irc.diary.cz/ircchat.html>.
MARTOCH, M., www.workline.cz [online], 2011 [cit. 2011-04-03],
Videokonference, dostupné z WWW:
<http://www.workline.cz/Pruvodce/Videokonference.aspx>.
Napoveda.seznam.cz [online], copyright © 1996 - 2011 [cit. 2011-04-01],
Pravomoce správců místností, dostupné z WWW:
<http://napoveda.seznam.cz/cz/lide/chat/pravomoce-spravcu-mistnosti/>.
RC.diary.cz [online], xxxx [cit. 2011-03-30], Úvod do Internet Relay Chat (IRC),
dostupné z WWW: <http://irc.diary.cz/ircchat.html>.
SATRAPA, P.:Www.lupa.cz [online], 2005 [cit. 2011-03-31], Netiketa, dostupné z
WWW: http://www.lupa.cz/clanky/netiketa/.
Www.icq.com [online]. © 1998-2010 [cit. 2011-03-31], About ICQ, dostupné z
WWW: <http://www.icq.com/info/about.html>.
ŠIMKO, M.: Závislost na internetu [online], [cit. 2011-05-07], dostupné na WWW:
<http://programujte.com/?akce=clanek&cl=2007082102-zavislost-na-internetu>.
VYBÍRAL, Z.: Mění se lidská psychika v éře internetu?, Psychologie Dnes
[online]. 12.4.2001, x, [cit. 2011-05-08], dostupný z WWW:
<http://www.rodina.cz/clanek1754.htm>.
61
8. Seznam literatury
BURIÁNEK, J.: Sociologie, vyd. 1., Fortuna, Praha: 1996, ISBN 80-7168-304-3
ČAMEK, J., KULHÁNKOVÁ, H.: Fenomén Facebook, vyd. 1., BigOak, Kladno:
2010, ISBN 978-80-904764-0-0.
ČMEJRKOVÁ, S.: Čeština v síti: Psanost či mluvenost? O stylu e-mailového
dialogu. In: Naše řeč 80, 1997, 4, s. 225-247, dostupný z WWW: <http://nase-
rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7410>.
DIVÍNNOVÁ, R.: Cybersex: forma internetové komunikace, vyd. 1., Triton, Praha:
2005, ISBN 80-7254-636-8.
FILKA, Jaroslav: Metodika tvorby diplomové práce, vyd. 1, KNIHAŘ, Brno: 2002,
ISBN 80-86292-05-3.
HARL, P., HARTLOVÁ, H.: Psychologický slovník, vyd. 2., Portál, Praha: 2009,
ISBN 978-80-7367-569-1.
JANDOVÁ, E.: Čeština na WWW chatu, vyd. 1. Ostravská univerzita v Ostravě,
Filozofická fakulta, Ostrava: 2006, ISBN 978-80-7368-253-2.
JANDOVÁ, E.: Konverzace na WWW chatu, vyd. 1. Ostravská univerzita
v Ostravě, Filozofická fakulta, Ostrava: 2006, ISBN 978-80-7368-253-2.
JANDOVÁ, E.: Spisovnost a nespisovnost v komunikaci na chatu in BALOWSKI,
M.; SVOBODA, J. Český jazyk a literatura v interakci : Sborník referátů z
mezinárodní konference konané 29.-30. září 2005 v Ratiboři, Státní vysoká
odborná škola v Ratiboři, Ratiboř: 2006, ISBN 83-92312-7-X.
JÍLEK, V.: Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty, vyd. 1, Univerzita
Palackého, Olomouc: 2005, ISBN 80-244-1246-2.
KARLÍK, P., NEKULA, M., PLESKOVÁ, J.: Encyklopedický slovník češtiny,
Lidové noviny, Praha: 2002, ISBN 80-7106-484-X.
KOPECKÝ, K.: Moderní trendy v elektronické komunikaci, vyd. 1., HANEX,
Olomouc, 2007, ISBN 978-80-85783-78-0.
KROL, E.: Vše o Internetu, Průvodce uživatele a Katalog zdrojů, vyd. 1.,
SCIENCE, Veletiny: 1995, ISBN 80-901475-4-2.
MACEK, J.: Poznámky ke studiím nových médií, diplomová práce, Brno, 2010,
Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.
62
MARTINCOVÁ, O., aj.: Nová slova v češtině: slovník neologizmů 2, vyd. 1,
Academia, Praha: 2004, s. 178-179, ISBN 80-200-1164-8.
MUSIL, J.: Sociální a mediální komunikace, vyd. 1. Univerzita Jana Amose
Komenského, Praha: 2010, ISBN 978-80-7452-002-0.
NÁDBĚLA, J.: Velký počítačový slovník, vyd. 1, Computer Media s.r.o., Kralive
na Hané: 2004, ISBN: 80-86686-21-3.
PECH, V.: Velký slovník cizích slov, vyd. 1, Kvasnička a Hampl, Praha: 1948.
POLÁCH, V.: Web 2.0: Krátká úvaha o vývoji datasféry in KRAUSOVÁ, L.;
SHCNEIDER, J. Intermedialita: Slovo – Obraz - Zvuk : Sborník příspěvků ze
sympozia, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2008, ISBN 978-80-244-
2054-7.
POLÁKOVÁ, E. 2008. Mediálno-informačné kompetencie a etika virtuálnej
komunikácie. IN Soft kompetence v informační společnosti. Ostrava: Ostravská
univerzita, 2008, ISBN 978-80-7368-513-3.
REIFOVÁ, I.: Slovník mediální komunikace, vyd. 1., Portál, Praha: 2004, ISBN
80-7178-926-7.
SULER, J. R., PHILLIPS, W.: The Bad Boys of Cyberspace: Deviant Behavior in
Multimedia Chat Communities, CyberPsychology and Behavior, 1, 1998.
ŠMAHEL, D.: Dospívající v prostředí internetu – identita, vztahy a komunikace,
diplomová práce, Brno, 2002, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity,
dostupný z WWW:
<http://fss.muni.cz/~smahel/dipl2002/dip_smahel_2002NE.pdf>.
ŠMAHEL, D.: Komunikace adolescentů v prostředí internetu, Československá
psychologie 47, 144-156.
ŠMAHEL, D.: Psychologie a Internet: děti dospělými, dospělí dětmi, vyd. 1,
TRITON s. r. o., Praha: 2003, ISBN: 80-7254-360-1.
THOMPSON, J. B.: Média a modernita: sociální teorie médií, vyd. 1., Karolinum,
Praha: 2004, ISBN 80-246-0652-6.
VYBÍRAL, Z.: Psychologie lidské komunikace, vyd. 1., Portál, Praha: 2000, ISBN
80-7178-291-2.
VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, ISBN
978-80-7367-387-1.
63
WINKLER, P.: Velký počítačový lexikon: co je ve světě počítačů, vyd. 1.,
Computer Press, a.s., Brno: 2009, ISBN 978-80-251-2331-7.
ZBIEJCZUK, A.: Web 2.0 – Charakteristika a služby, diplomová práce, Brno,
2007, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, dostupný z WWW: <
http://is.muni.cz/th/52155/fss_m/zbiejczuk-
web20_mgr.pdf?zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Dweb%202.0%20diplom
ova%20prace%26start%3D>.
ŠLÉGLOVÁ, V.: Kyberšikana očima dospívajících, diplomová práce, Brno, 2011,
Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, dostupný z WWW:
<http://is.muni.cz/th/157989/fss_b/Bakalarska_prace.pdf?zpet=%2Fvyhledavani%2
F%3Fsearch%3Dkyber%C5%A1ikana%20diplomova%20prace%26start%3D1>.
VESELÁ, M.: Online závislost v kontextu různých internetových prostředí,
diplomová práce, Brno, 2007, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity,
dostupný z WWW:
<http://is.muni.cz/th/65603/fss_m/diplomova_prace.pdf?zpet=%2Fvyhledavani%2
F%3Fsearch%3Dz%C3%A1vislost%20na%20internetu%20diplomova%20prace%
26start%3D1>.
64
9. Seznam obrázků
Obrázek č. 1: Komunikace na základě gest v instantním komunikátoru ICQ
Obrázek č. 2: mIRC zastupitel Internet Relay Chatu
Obrázek č. 3: ICQ (I Seek You), instantní komunikátor
Obrázek č. 4: Avatar chat (MUD), Dungeons and Dragons
Obrázek č. 5: Webový chat, www.lide.cz
Obrázek č. 6: Ukázka používání diakritiky
Obrázek č. 7: Grafické a textové emotikony
Obrázek č. 8: Emotikony na chatu
65
10. Seznam tabulek
Tabulka č. 1: Akronymy
66
11. Přílohy
Příloha č. 1: Úvodní strana chatu po přihlášení, nabídka tematických zaměření
9.5.2011; 14:20
http://chat.lide.cz/
67
Příloha č. 2: Seznam místností
9.5.2011; 9:48
http://chat.lide.cz/index.fcgi?akce=rooms&auth=&category_ID=2
68
Příloha č. 3: Ukázka prostředí chatovaní místnosti na webovém chatu
9.5.2001; 15:12
www.lide.cz -> Pokec a zábava -> Abnormálně nejlepší pokecík! Pro 12-20
http://chat.lide.cz/room.fcgi?auth=&room_ID=378263
69
Příloha č. 4: Ukázky jazykových jevů na webovém chatu
6.5.2011; 2:16
www.lide.cz -> Pokec a zábava -> Abnormálně nejlepší pokecík! Pro 12-20
http://chat.lide.cz/room.fcgi?auth=&room_ID=378263
VYNACHÁVÁNÍ DIAKRITIKY
gabosb: Ahoj lidi! ;) asi to tu pise kazdej, ale opravdu shanim dobrou holku na pokec :) bejuska14: je tu kocourek do 22let? foto v profilu...septni cekam jen na tebe mnau davidusik: ahoj vsem,nema nekdo zajem o 22 letyho prazaka? ITERACE E23ch13L: Tady je nudaa notaaak... 2 ráno a všichni už spěj? hrůza :D VYNECHÁVÁNÍ INTERPUNKČNÍCH ZNAMÉNEK venividivici78: nejaka slecne co chce fakt pokecat ciko.AS: pyro88: :D:D:D řikám furt že seš nácek :D seš v provaru už to na tobě poznaj co tě tu vidí :D 8.5.2011; 20:55
www.lide.cz -> Seznámení a flirt -> Čtyřicet a více
http://chat.lide.cz/room.fcgi?auth=&room_ID=604
ITERACE DoMiNiCkA.UsA: pokeeeeeeeeccc? black.coffi: SemSePoved:dyž mi do toho nepindášššššššššššššššš
8.5.2011; 20:59
www.lide.cz -> Pokec a zábava -> Abnormálně nejlepší pokecík! Pro 12-20
http://chat.lide.cz/room.fcgi?auth=&room_ID=378263
PSANÍ VELKÝMI PÍSMENY
Jenda.J17: Ahojky, je tady nějaká holka z PLZNĚ na pokec, nebo spíš i něco víc? Mart-19: nějaká holka z OLOMOUCE??? mě 20 let napiš do vzkazu jestli se teda nějaké holce líbím
8.5.2011; 21:08
www.lide.cz -> Ostatní -> Romové
http://chat.lide.cz/room.fcgi?auth=&room_ID=985076
ITERACE romanek.mafianek: ja du tak ČUUSSSSSZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZ
70
ciara156: #[email protected] JA TEBE TES SEGRAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA mario1444: je tady nekdo na pokec???
9.5.2011; 14:16
www.lide.cz -> Města a místa -> Praha
http://chat.lide.cz/room.fcgi?auth=&room_ID=97
VYNECHÁVÁNÍ INTERPUNKČNÍCH ZNAMÉNEK Slonickaaa: [email protected]:no jo jako vždy tak hlavně že je den dobrý:)
71
Příloha č. 5 - Možnosti nastavení profilu uživatele chatu
10.5.2011; 1:38
http://profil.lide.cz/nastaveni/udaje-na-profil/
![R v Elfar; R v Golding; R v Sander [2017] QCA 149](https://img.pdfslide.net/doc/110x75/63160d46c72bc2f2dd04f120/r-v-elfar-r-v-golding-r-v-sander-2017-qca-149.jpg)
