1. Tematický a podtematický materiál, tematická práce

Popište tematický a podtematický (netematický) hudební materiál

Vysvětlete pojmy:

– motiv– téma– pasáž– figura– najděte příklady v notové ukázce

Vysvětlete pojmy:

– antitetické téma– ostinátní figura– leitmotiv– monotematismus/polytematismus– idée fixe– cyklický princip

Popište nejčastěji užívané metody práce s motivy/tématy

V notové ukázce popište téma a jeho stavbu a vysvětlete způsoby použité tematické (motivické) práce

(L. van Beethoven: Klavírní sonáta č. 1, op. 2 – 1. věta (začátek))

&

1) Uveďte příklad melodie v dlouhých notových hodnotách:

&

2) Uveďte příklad melodie v krátkých notových hodnotách:

&

&

˙˙ ˙

ww w w w W

1) Dokončete příklad dvojhlasého KTP 2:1 v dlouhých (h ) notových hodnotách:

&

&

œ œ œb œ œ œœ œ# œn ˙ W

w w w w w W

2) Doplňte chybějící tóny v příkladu dvojhlasého KTP 4:1 v krátkých (q ) notových hodnotách:

1. Dvojhlasý kontrapunkt 2:1 a 4:1

Ústní částMelodické intervaly – pravidla vedení melodie v dlouhých (h, w, v) notových hodnotách (stavba CF)

– konsonance a disonance na těžké a lehké době

– použití průchodů a střídavých tónů

Praktická část

Harmonické intervaly – dokonalé a nedokonalé konsonance, disonance

– spojování dvojzvuků v protipohybu a stranném pohybu

– spojování dvojzvuků v paralelním a rovném pohybu (skryté 5 a 8)

KTP 2:1 a 4:1 – v dlouhých notových hodnotách (h, w, v)

– pravidla vedení melodie v krátkých (q ) notových hodnotách

– v krátkých notových hodnotách (q )

2. Hlavní a pomocné funkční typy hudby

Vysvětlete rozdělení hudebních typů (funkcí) na hlavní a pomocné

Vysvětlete pojmy:

– expozice– evoluce– introdukce– koda, vnitřní a vnější koda, koda kody

– mezivěta

Popište druhy mezivět

Popište schematické značení jednotlivých hudebních typů v rámci hudební formy

Uveďte příklady použití jednotlivých hudebních typů

V notovém příkladu rozlište a vysvětlete použité hudební typy (L. van Beethoven: Klavírní sonáta č. 1, op. 2 – 1. věta)

&?

www wb w w w w w w w wn w# W

1) Vypracujte tříhlasý (nebo čtyřhlasý) KTP 1:1:

& b ∑œ .œ

Jœ œ œ2) Vysvětlete různé druhy imitací:

a)

œ .œ jœn œ œœ œ œ œ œ œn œ œ#œœ

& b Ó œ œœ .œJœ œ œ

b) œ œn œ œ œ œœ œ# œ œn œ œ œ ˙œ œn œ# œ œ#

& b ∑œ .œ

Jœ œ œc)

˙ ˙œ œ œ œ œ œ œ# œ# œ œn œ œœ# œ œ# œ œ œn œn œ œ œ ˙nœ œ œ œ œ œ œ œ

& b ∑œ .œ

Jœ œ œd) œ .œ jœ œ œœ œ œ œ œ œ œ# œ# œ ˙ œœ# œ œ# œ œ œn œn œ œœ

2. Tříhlasý a čtyřhlasý kontrapunkt, imitace

Ústní část– souzvuky ve vokálním KTP: a) harmonické intervaly (dokonalé a nedokonalé konsonance, disonance)

b) akordy3–4hlasý KTP 1:1 – začátek a závěr věty, průběh věty

– užití zmenšeného akordu

– postup hlasů v paralelním pohybu

– skryté 5 a 8, 5 a 8 battuta

– křížení hlasů

– vysvětlete pojmy: imitace, proposta, risposta, dux, comes

– vysvětlete druhy imitace: a) přísná a volná

b) prostá a umělá

c) reálná a tonální

d) v inverzi a račí

e) v augmentaci a diminuci

Praktická část

3. Neperiodická věta, perioda a dvojperioda

Vysvětlete pojem věta v jeho širším i užším významu (uveďte příklady)

Popište stavbu periody (délka, členění, hudební obsah, příklady použití)Popište předvětí a závětí a jejich vzájemný vztah (motivická náplň, závěry apod.)Vysvětlete pojmy: asymetrická perioda, potrojné členění periody

Popište dvojperiodu a její uspořádání z hlediska motivického materiálu a závěrů

Popište neperiodickou větu (stavba, hudební obsah, příklady použití)

Popište schematické značení period, dvojperiod a neperiodických vět

Proveďte rozbor notového příkladu (P. I. Čajkovskij: Album pro mládež – Ranní modlitba, Nemocná panenka, Pohřeb panenky)

(L. van Beethoven: Sonáta G dur, op. 14 – II. věta (začátek))

&

1) Odvoďte dórský modus od e

2) V tomto modu vytvořte melodii v dlouhých notových hodnotách (cantus firmus):

&

&w w w w w

ww wb w

w w W

3) K zadanému cantu firmu vytvořte vrchní KTP 1:1:

&

&

w w w ww w w w w w w w W

(nepovinné) k zadanému cantu firmu vytvořte spodní KTP 1:1:

3. Stavba cantu firmu, kontrapunkt dvojhlasý 1:1

Ústní částVysvětlete pojmy: cantus firmus, kontrapunkt

Pravidla stavby CF – začátek a závěr melodie– rozdělení melodických intervalů na zpěvné a nezpěvné– pohyb melodie, stupeň, krok, skok– nevhodné intervalové postupy– vrchol (důl) melodie

Dvojhlasý KTP 1:1 – dokonalé a nedokonalé konsonance, disonance – vhodné a nevhodné intervalové souzvuky– začátek a závěr věty– postup hlasů v paralelním pohybu– skryté 5 a 8– 5 a 8 battuta– křížení hlasů

Praktická část

4. Malé formy

Popište:– stavbu malých forem (z čeho se skládají)– nejužívanější typy malých forem– schematické značení malých forem

Detailně popište stavbu:– malé 2dílné formy se znaky 3dílnosti– malé 3dílné formy se znaky 2dílnosti

Proveďte formální rozbor notového příkladu (L. van Beethoven: Klavírní sonáta č. 1, op. 2/1 – II. věta (začátek) a III. věta (Trio))

(L. van Beethoven: Klavírní sonáta č. 10, op. 14/2) – II. věta (začátek))

(P. I. Čajkovskij: Album pro mládež)

& œ œ œ œ œ œ œ œ1) Uveďte názvy autentických modů, zakroužkujte finály a dominanty, označte nebo doplňte citlivé tóny:

œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ

& œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œœ œ œ œ œ œ œ œ

&2) K dórskému modu od d odvoďte plagální modus, poté označte finálu, dominantu a citlivý tón:

&3) Napište předznamenání modů od zadaných tónů:

G – lydický E – jónský A – frygický C – dórský H – aiolský F – mixolydický

&(nepovinné)

E – hypomixolydický

4. Charakteristika vokálního kontrapunktu, církevní mody

Ústní část– srovnání vokálního a instrumentálního KTP (5 hlavních znaků)– notace vokálního KTP (klíče, taktové čáry, ligatury, délky not, zápis partitury...)

– církevní mody a jejich charakteristické intervaly– vysvětlete historický původ a názvy církevních modů– církevní mody autentické a plagální, vysvětlete odvození plagálních modů– popište číslování církevních modů– umístění finál, dominant a citlivých tónů u autentických i plagálních modů– užívání pohyblivého tónu b– vysvětlete pojmy: modus, tonus, repercuse, ambitus, tonus finalis, tonus dominans– popište rozsahy nápěvů: tonus perfectus, imperfectus, plusquamperfectus, mixtus

– transpozice církevních modů (vysvětlete postup a uveďte příklady)

Praktická část

5. Velké formy

Popište stavbu a uspořádání velkých foremPopište nejužívanější typy velkých forem

Detailně popište:

– velkou formu složenou (původ, stavba, označení a charakter částí, uplatnění apod.)

– velkou formu prostou (prokomponovanou)

Vysvětlete schematické značení velkých forem

Popište velkou formu zúženou a rozšířenou

Proveďte formální rozbor notového příkladu

(L. van Beethoven: Klavírní sonáta č. 1, op. 2/1 – II. a III. věta)

(L. van Beethoven: Klavírní sonáta č. 14, op. 27/2) – II. věta)

&&

Ó ˙ ˙

w w w w w W

1) Dokončete příklad synkopického KTP:

& œ ˙˙ ˙2) Vhodně doplňte e noty (ve vrchním hlase):

œ ˙˙ ˙ œ ˙˙ ˙ & œw3) Dokončete notu cambiatu (2 různé):

œw

& ˙ œ œw4) Zakroužkujte tzv. těžké průchody:

5) V předchozím notovém příkladu ukažte, které postupy nelze použít v převratném KTP v 8, 10 nebo 12:

˙ ˙w œ œ œ œw œ œ œ œw ˙ œ œw ˙ ˙w

&& w w w w w w w w w w W

(nepovinné) vypracujte smíšený KTP:

5. Synkopický, smíšený a převratný kontrapunkt

Ústní částSynkopický KTP – základní princip

– používané průtahy ve vrchním a spodním hlase– postup v konsonantních intervalech

– jak postupovat, když nelze použít synkopy?

Smíšený KTP – základní princip

– obecné shrnutí pravidel jednotlivých druhů KTP

Zvláštní postupy a ozdoby – použití e not, nota cambiata, portamento, těžký průchod

– rytmická omezení ve smíšeném KTP

Převratný KTP – princip, využití

– převratný dvojitý KTP v 8, 10, 12

Praktická část

6. Variace

Vysvětlete různé významy termínu variace (3–4)

Popište základní princip a formální schéma variačního cyklu

Rozdělte variační formy na 4 základní druhy podle historického vývoje

Popište postupně jednotlivé druhy variací a uveďte rozdíly mezi nimi:

– ve kterých obdobích byly komponovány

– faktura skladby (homofonní/polyfonní)

– kde (ve kterém hlase/hlasech) a jak probíhá variační práce– metrum, charakter a hudební forma tématu– variační práce v oblasti: a) melodické

b) hudební formy

c) harmonie/tóniny

d) rytmu, tempa, hybnosti

e) dynamiky, artikulace, hudebního charakteru

– komplikovanost a závažnost variační práce

– celkový hudební a formální průběh skladby

Popište tzv. simplifikující a dvojité variaceUveďte příklady použití variací (jako samostatná skladba, v rámci cyklických forem apod.)

Proveďte rozbor příkladu

(L. van Beethoven: 32 variací c moll)

& # #1) Napište libovolný akord v D dur a odvoďte k němu 4 různé chromatické medianty:

&?

# #

# #

˙ œ˙̇ œœ˙ œ

2) Dopište chybějící akord v chromatické modulaci z D dur do F dur (ne f – a – c!):

T S

F dur:

D dur:

œ œœœ œœnœ œ œb

D

T

–

˙n œb˙n œ˙n œ˙ œb

T6 S

.˙ .˙nœn ˙.˙

D4 3

.˙ .˙n

.˙n .˙nT

& # #3) V D dur vypište doškálný zmenšeně zmenšený septakord a zvětšený kvintakord:

&?

# #

# #

˙ œ˙̇ œœ

˙ œ

4) Dokončete enharmonickou modulaci zmenšeně zmenšeným septakordem:

T D65

(nepovinné) vysvětlete modulaci v přiložené notové ukázce:(L. van Beethoven: Sonáta op. 14, č.2 – začátek provedení, enh. modulace g moll – B dur)

D dur:

h moll:

œœœ

œ

T6

œ œ œœ#œœ œœ œ œœ œ œS D

64

53

7

.˙ ..˙̇

.˙

T

6. Chromatická a enharmonická modulace

Ústní část– vysvětlete (obecně) pojem modulace (vybočení, tóninový skok), popište 3 fáze modulace– vysvětlete pojmy diatonická a chromatická terciová příbuznost– princip odvozování tzv. chromatických mediant– popište použití chromatických mediant v modulaci– vysvětlete pojem enharmonická záměna– popište 2 akordy nejčastěji používané k enharmonické modulaci (jejich stavbu, umístění a vlastnosti)

– vysvětlete enharmonickou modulaci zmenšeným septakordem(nepovinně) vysvětlete chromaticko-enharmonickou modulaci a (nebo) enharmonickou modulaci alterovaným zvětšeným terckvartakordem

Praktická část

7. Rondo

– původ a vysvětlení termínu „rondo”, původ rondové formy

– formální uspořádání a schéma ronda

Malé rondo– období, skladatelé (zmínit pojmenování ronda), nástrojové obsazení

– forma

– názvy a notový zápis částí ronda

– kontrasty

– tonální plán

– charakter a oblíbené názvy rond

Velké prosté (klasické) rondo

– rozdíly oproti baroknímu rondu

– schéma, tonální plán, charakter klasického ronda

– zúžení rondové formy

Sonátové rondo– vysvětlit znaky vyšší třídilnosti

– formální schéma, tonální plán

– vysvětlete společné znaky se sonátovou formou

– popište nižší a vyšší sonátové rondo

Popište uplatnění ronda v rámci sonátových cyklů

Proveďte formální rozbor ronda na základě notového příkladu

(L. van Beethoven: Pro Elišku, kl. sonáta č. 1 – finální věta)

& # #1) Napište v D dur frygický a lydický kvintakord:

F L

& ##2) Napište neapolský sextakord:

N6

& # #3) Napište tzv. „smetanovskou D”:

& ##4) Napište alterovaný zmenšený septakord:

& # #5) Napište alt. akord zvukově shodný s D7 (stačí 1):

& ##6) Napište alterovaný terckvartakord (stačí 1):

& # #7) Napište dvojsměrně alterovaný akord:

&?

# ## #

8) Vyberte jeden z předchozích akordů a proveďte jeho rozvod do T (včetně funkčního značení):

9) V notové ukázce najděte alterované akordy a vysvětlete je:

(L. van Beethoven: 32 variací c moll)

7. Alterované akordy

Ústní část– princip alterace– umístění alterovaných tónů v durové a mollové tónině– frygický a lydický kvintakord, neapolský sextakord– rozdělení alterovaných akordů na pravé a nepravé

– charakteristický interval pravých alterovaných akordů, jeho doporučená úprava a rozvedení

– 4 typy nejužívanějších alterovaných akordů, jejich rozvod a značení

– dvojitě (dvojsměrně) alterovaný akord

Praktická část

8. Vývoj a zvláštní typy sonátové formy

Popište obecné znaky sonátové formy, její využití a historický kontext

Popište jednotlivé typy sonátové formy a jejích předchůdců dle historického vývoje:

– barokní dvojdílná forma– předklasická sonátová forma

– klasická sonátová forma

– beethovenovská sonátová forma

Popište zvláštní typy sonátové formy:

– v sólových koncertech– v sonatinách

– uvolnění formy v předehrách a symfonických básních

– sonátová forma se zlomkovou nebo zrcadlovou reprízou

– sonátová forma bez provedení

– kombinace sonátové formy a ronda

Proveďte formální rozbor předložené hudební ukázky:

(L. van Beethoven: Sonáta č. 14 cis moll, op. 27/2 (Měsíční svit))

&1) Vypište a rozveďte alterované tóny v D dur:

&2) Vypište a rozveďte alterované tóny v d moll:

& # # œœœ3) Vhodně alterujte uvedené akordy (v D dur):

œœœœb œœœœb

& # #4) Napište frygický a lydický kvintakord (v D dur):

F L

&?

# #

# #

˙̇̇ ˙̇˙˙ ˙

6) Dopište alterovaný akord zvukově shodný s D7 a vysvětlete jeho použití v modulaci do Es dur:

T S+43D dur:

Es dur:

˙b

VI II6

D T

& # # œœœœ5) Alterujte akord dvojsměrně:

8. Principy alterace

Ústní část– popište (doškálné) citlivé tóny a umělé citlivé tóny– vysvětlete pojem alterace, alterované tóny– popište umístění alterovaných tónů v durové a mollové tónině– popište frygický a lydický kvintakord a jejich použití při značení alterovaných akordů

– popište dvojitou (dvojsměrnou) alteraci– vysvětlete princip modulace alterovanými akordy

Praktická část

9. Sonátová forma

Naznačte obecně historický vývoj a využití sonátové formy, její postavení v sonátových cyklechPopište obecné znaky sonátové formy

Popište expozici sonátové formy:

– účel a hudební charakter expozice

– témata: počet, jejich charakter a závažnost, stavba a hudební forma

– mezivěty: jejich druhy, funkce a umístění v expozici

– tonální plán– celkový průběh expozice

Popište provedení sonátové formy:

– účel a charakter provedení– tonální uspořádání– základní 3 části provedení (jejich náplň a funkce)

Popište reprízu sonátové formy:

– změny oproti expozici, tonální plán

Dále popište:

– rozdíly v tonálním plánu u durových a mollových skladeb– použití repetic v průběhu sonátové formy

– vnitřní a vnější kodu– zvláštní typy 2–5dílné sonátové formy

Proveďte rozbor hudebního příkladu

(výběr některé klavírní sonáty L. van Beethovena: č. 1 f moll, op. 2/1 nebo č. 10 G dur, op. 14/2 nebo č. 14 cis moll, op. 27/2 nebo č. 20 G dur, op. 49/2)

&?

# ## #

œœœœ

1) Napište k tónickému kvintakordu v D dur 2 diatonicky příbuzné akordy:

T

œœœœT

&?

# ## #

œœœœ

2) Napište k akordu 4 chromaticky terciově příbuzné akordy (chrom. medianty) a správně je spojte:

T

œœœœT

œœœœT

œœœœT

&?

# ## #

œœœœ

3) Napište k akordu chromatickou mediantu II. kategorie (stačí 1):

T

œœœœT

& # #4) Napište v D dur frygický a lydický kvintakord, neapolský sextakord:

5) V notové ukázce najděte chromatické terciové spoje (chromatické medianty):

(N. Rimskij-Korsakov: Sadko, R. Schumann: Dětské scény č. 1, F. Chopin: Nocturno op. 48 č. 1 – díl B)

9. Akordy terciové příbuznosti, akordy se třemi citlivými tóny

Ústní část– vysvětlete: a) diatonickou terciovou příbuznostb) chromatickou terciovou příbuznost– vysvětlete rozdíl mezi diatonikou a chromatikou (např. diatonický a chromatický půltón)

– popište odvození tzv. chromatických mediant I. a II. kategorie

– popište značení chromatických mediant(nepovinně) popište sekvenci chromatických mediant

– popište doškálné a umělé (tj. alterované) citlivé tóny

– popište frygický a lydický kvintakord (umístění v tónině, stavba akordu, vysvětlení názvu)

– popište neapolský sextakord

Praktická část

10. Cyklické formy

Vysvětlete termín cyklus (jazykový původ, význam v hudbě)

Popište nižší a vyšší cyklus, uveďte příklady skladeb

Vysvětlete pojmy: směs, sbírka (album), cyklus cyklů, uveďte příklady

Popište instrumentální cyklické formy:

– barokní taneční svita– barokní sonáta, concerto grosso a koncert– serenáda, divertimento, kasace– uplatnění svity v hudbě 19. a 20. století

Popište sonátový cyklus (sonáta, symfonie, koncert)

– uspořádání, tempo, hudební forma a charakter jednotlivých vět

– tonální průběh cyklu

– myšlenkové těžiště cyklu

– práce s tématy v rámci cyklu (monotematismus, cyklický princip, idée fixe)

Vyjmenujte a stručně popište vokální nebo vokálně instrumentální cyklické hudební druhy

(pro velký rozsah tématu je možno zaměřit se pouze na vybranou konkrétní část)

& # #(D7) � .......

2) K libovolným 2 z výše vypsaných akordů odvoďte jejich mimotonální D7:

1) Uveďte 5 akordů v D dur, ke kterým lze odvodit mimotonální D7 nebo DS7 (jen funkční značky):

............. ............. ............. ............. .............

(D7) � .......

& # #(DS7) � .......

3) K libovolným 2 z výše vypsaných akordů odvoďte jejich mimotonální DS7:

(DS7) � .......

&?

# #

# #

4) V přiložené notové ukázce najděte mimotonální dominanty, případně mimotonální DS7:

(D7) (D7) (D7) D7

5) Vypracujte sekvenci mimotonálních D7:

(L. van Beethoven: Sonáta f moll, op. 14 – II. věta)

(nepovinné) vypracujte sekvenci (DS7):

(DS7) (DS ) (DS7) (DS )43

43

10. Mimotonální dominanty

Ústní část– popište doškálný dominantní septakord a septakord DS7 (umístění, stavba akordu, rozvod apod.)

– vysvětlete pojem vybočení– vysvětlete použití D7 a DS7 v podobě mimotonálních akordů– uveďte, ke kterým akordům v tónině lze (nebo naopak nelze) vystavět mimotonální D7

– vysvětlete pojem místotónika– popište značení mimotonálních akordů– popište sekvenci mimotonálních D7

(nepovinné) popište sekvenci mimotonálních DS7

Praktická část

11. Svita

Vysvětlete termín svita (jazykový původ, využití v hudbě)

Popište historický původ a vývoj taneční svity

Popište tance tzv. jádra svity:

– název a původ tance

– metrum– předtaktí (je-li)

– charakter tance

Popište dvojdílnou hudební formu tanců jádra svity

Vyjmenujte a stručně popište vkládaná taneční a netaneční intermezza (intermezzi) a jejich formu

Popište využití tzv. double a jeho význam při vývoji velké třídílné formy

Popište zahájení a zakončení svity, vysvětlete možné pojmenování svity jako Sinfonia, Ouvertura apod.

Popište cyklické formy, které nahradily taneční svitu v období klasicismu:

– serenáda

– divertimento– kasace

Popište využití svity v období romantismu a 20. století (uveďte příklady skladeb)

& # #

1) Uveďte 5 blízkých tónin k tónině D dur: ...............................................................................................

2) Uveďte příklady modulačních akordů do blízkých tónin (vyberte 3 z předchozí otázky):

D dur � .......... D dur � .......... D dur � ..........

& # #D dur � B dur

3) Najděte modulační akord pro diatonickou modulaci do vzdálené tóniny:

D dur � H dur

& # #4) Navrhněte diatonickou modulaci do velmi vzdálených tónin, uveďte modulační akord(y):

D dur � ............... � As dur D dur � ............... � Ces dur

&?

# #

# #

43

43

˙ œ˙̇ œœ

˙ œ

5) Dokončete diatonickou modulaci z D dur do h moll:

T D65D dur:

˙ œ˙̇ œœ

˙ œT D

œœœ

œVI

h moll:

11. Diatonická modulace

Ústní část– vysvětlete pojem modulace a popište její 3 fáze

– vysvětlete princip diatonické modulace– vysvětlete, které jsou blízké a vzdálené tóniny a jak je odvodíme

– vysvětlete pojem vyšší a nižší tónina– popište diatonickou modulaci do blízké, vzdálené a velmi vzdálené tóniny– vysvětlete použití zprostředkující tóniny při modulaci do vzdálených tónin

– vysvětlete použití enharmonické záměny při modulaci do velmi vzdálených tónin

Praktická část

12. Sonáta

Vysvětlete termín sonáta (sonata), jeho etymologii a historický původ

Popište barokní sólovou a triovou sonátu (příp. sinfonii)

Vysvětlete rozdělení sonát na světské a chrámové a popište jejich stavbu:

– počet, charakter a tempové uspořádání vět– nástrojové obsazení– celkový charakter a využití skladby

Popište klasickou sonátu a její uspořádání (sonátový cyklus):

– nástrojové obsazení– závažnost– počet, tempo a charakter vět– hudební forma jednotlivých vět– myšlenkové těžiště a tonální osa sonáty

Popište možné odchylky a zvláštnosti v uspořádání sonáty, uveďte příklady

Proveďte formální rozbor předložené klasické sonáty

(výběr některé klavírní sonáty L. van Beethovena: č. 1 f moll, op. 2/1 nebo č. 10 G dur, op. 14/2 nebo č. 14 cis moll, op. 27/2)

&?

# ## #

1) Vypracujte rozvod S+7 do T:

&?

# ## #

2) Vypracujte přísný rozvod DS7 do T:

&?

# ## #

3) Vypracujte volný rozvod DS7 do T (pozor na správnou polohu akordu!):

&?

# ## #

(nepovinné) vypracujte klamný závěr:

12. Subdominantní a kombinovaný rozvod septakordů

Ústní část– vysvětlete pojem rameauovská sexta– popište akord S+7 (umístění v tónině, stavba)

– vysvětlete pojem charakteristická disonance, popište její rozvod

– popište rozvod S+7 do T (na příkladu ukažde citlivý tón klesající a postup tzv. spodní septimy)

– vysvětlete pojem kombinovaný rozvod– popište akord DS7 (umístění v tónině, stavba)

– popište přísný rozvod DS7 do T (na příkladu ukažte obě char. disonance a postup vrchní i spodní septimy)

– popište volný rozvod DS7 do T

(nepovinně) popište tzv. klamný závěr jako příklad kombinovaného rozvodu

Praktická část

Popište jazykový původ a historické využití termínu concerto

Popište koncertantní cyklické formy baroka – koncertantní symfonie, concerto grosso, concerto

Concerto grosso– popište hudební charakter a obsazení skladby– vysvětlete termíny: concertino, ripieno/tutti– popište hudební formu (1. věty), vysvětlete termín ritornel

Concerto (barokní sólový koncert)– uveďte rozdíly oproti concertu grossu– popište využití sólového nástroje (v baroku)

Klasický (sólový) koncert– popište využití sólového nástroje– uplatnění sonátového cyklu v klasickém koncertu, odchylky v uspořádání oproti symfonii

– tempo, hudební forma a charakter jednotlivých vět– zvláštní uspořádání sonátové formy v koncertu (popište formu a průběh expozice, charakter provedení)

– popište sólovou kadenci, její historický vývoj, uplatnění a umístění v rámci koncertu

Uveďte příklady známých koncertů

Stručně popište concertino, koncertantní symfonii, koncert pro orchestr

13. Koncert

&?

# ## #

1) Vypracujte přísný rozvod D7 do T:

&?

# ## #

2) Vypracujte přísný rozvod neúplného D7 do T:

&?

# ## #

3) Vypracujte volný rozvod D7 do T (pozor na správnou polohu akordu!):

&?

# ## #

4) Vypracujte rozvod D9 do T:

&?

# ## #

(nepovinné) vypracujte rozvod tzv. střídavé D:

13. Dominantní rozvod septakordůa dominantního nónového akordu

Ústní část– vysvětlete pojem autentický rozvod– popište akord D7 (umístění v tónině, stavba, použití)

– vysvětlete pojem charakteristická disonance, popište její rozvádění

– popište: přísný rozvod D7 do T (na příkladu ukažte postup citlivého tónu a septimy)

přísný rozvod neúplného D7 do T

volný rozvod D7 do T

obraty D7 a jejich rozvádění

– popište: velký a malý D9 a jeho 4hlasou úpravu

přísný rozvod D9 do T

obraty D9

(nepovinně) popište autentický rozvod tzv. střídavé dominanty

Praktická část

Popište původ a historické využití názvu sinfonia

Popište předchůdce klasické symfonie a přechod z třívětého na čtyřvěté formální uspořádání

Popište uspořádání sonátového cyklu v klasické symfonii:

– závažnost, nástrojové obsazení symfonie

– počet a uspořádání vět

– tempo, hudební forma a charakter vět

– využití sonátové formy v symfonii

– myšlenkové těžiště symfonie

– tonální průběh symfonie

Uveďte příklady symfonií se zvláštním uspořádáním vět.

Popište další odchylky ve zpracování symfonie:

– programní symfonie

– koncertantnísymfonie

– vokální symfonie

– sinfonietta)

14. Symfonie

&?

# ## #

1) Rozveďte přísně D7 do T:

&?

####

2) Rozveďte přísně S+7 do T:

&?

# ## #

3) Rozveďte přísně DS7 do T:

&?

# ## #

4) Vypište autentický rozvod ST7:

&?

####

5) Vypište plagální rozvod TD7:

&?

####

4) Vypište kombinovaný rozvod II7:

14. Hlavní a vedlejší septakordy

Ústní část– popište septakord a jeho obraty, vyjmenujte doškálné septakordy (celkem 7)

– popište značení septakordů (akordové značky)

– popište rozdělení septakordů na hlavní a vedlejší– popište hlavní septakordy D7, DS7 a S+7 (umístění v tónině, stavba, rozvod)

– vysvětlete pojem charakteristická disonance– popište autentický, plagální a kombinovaný rozvod septakordu (pohyb fundament. basu, postup septimy)

– popište částečný autentický a plagální rozvod

Praktická část

15. Předehra a symfonická báseň

Popište různé významy pojmu „předehra”

Popište hudební formu a fakturu, hudební charakter, účel a využití:

– preludium– sinfonia– ouvertura

Operní předehra v období klasicismu

Operní předehra v období romantismu (různé varianty hudebního zpracování)

Koncertní a programní předehra

Symfonická báseň– vznik symfonické básně

– vyjmenujte různá označení pro symfonickou báseň

– výstavba a hudební forma

– obsazení

– náměty symfonických básní

– zvukové prostředky pro vyjádření mimohudebního obsahu

Uveďte příklady symfonických básní s uvedením námětu, hudební formy nebo použitých zvukových

prostředků

&?

# ## #

˙ ˙˙̇ ˙̇˙ ˙

1) průchod

V notových příkladech vhodně doplňte melodické tóny (zadání možno opravit, přepsat, škrtnout notu apod.):

˙ ˙˙̇ ˙̇˙ œ œ

&?

# ## #

˙ ˙˙̇ ˙̇˙ ˙

2) střídavý tón

˙ ˙˙̇ ˙̇œ œ œ œ

&?

# ## #

˙ ˙˙̇ ˙̇˙ ˙

3) průtah

˙ ˙˙̇ ˙̇˙ ˙

&?

# ## #

˙ ˙˙̇ ˙̇

˙ ˙

4) předjímka

˙ ˙˙̇ ˙̇

˙ ˙

&?

# ## #

˙ ˙˙̇ ˙̇˙ ˙

6) následný akordický tón

7) V přiložené notové ukázce najděte různé druhy melodických tónů(G. F. Händel: Largo z opery Xerxes)

˙ ˙˙̇ ˙̇

˙ ˙

&?

# ## #

˙ ˙˙̇ ˙̇˙ ˙

6) prodleva

˙ ˙˙̇ ˙̇˙ ˙

15. Melodické tóny

Ústní část– vysvětlete pojem melodický tón– uveďte 6 druhů melodických tónů a popište jejich průběh

– rozdělte mel. tóny: a) na akordické a neakordické b) (dle umístění) na těžké nebo lehké době– popište vlastnosti melodických tónů: a) dle směru pohybu, b) pravidelný/nepravidelný, c) jednoduchý/dvojitý,

d) diatonický/chromatický, e) řádně nastupující/volně nastupující,

f) řádně rozvedený/opuštěný

(nepovinně) vysvětlete melodické ozdoby jako melodické tóny (např. trylek, nátryl, mordent, obal apod.)

Praktická část

16. Vokální a vokálně-instrumentální hudební druhy

Pro velký rozsah otázky je možno soustředit se při výkladu pouze na vybrané konkrétní části

Chorál– charakteristika

– druhy chorálu

– způsoby přednesu (technika zpěvu, rozdělení hudebníků)

Formy g. chorálu– vyjmenujte a popište

– mši rozveďte jako samostatné téma

Protestantský chorál

Mše– charakteristika, použití

– textová předloha

– části mše a jejich charakteristika

– popište mešní ordinarium a proprium

– popište zvláštní druhy mše

– rozveďte mši za zemřelé (jaké má části, co je vynecháno)

Conductus, motetus, rondellus

Moteto (renesanční typ), madrigal

Píseň

Sbor

Opera– původ názvu, vznik a historický vývoj, charakteristika

– obsazení, způsob provádění

– druhy opery

– text

– formální uspořádání

– předehra

– recitativ a árie (blíže popsat druhy)

– další části opery

(– Wagnerova reforma opery, vysvětlit leitmotiv)

Melodram

Oratorium, pašije, kantáta, pastorela

&?

cc

# ## #

# ## #

# # # ## # # #

...˙̇̇ œœœ

.˙ œ

1) Vyberte 3 libovolné závěry a popište jejich vlastnosti (všechny příklady jsou v durových tóninách!):

˙̇̇œ œ

wwww

wwwbw

wwww

...˙̇̇ œœœ

.˙ œ

wwww

&?

#

#cc

n

nbbbb

bbbb

nnnbnnnb

˙˙̇b˙

˙̇ Ó˙ Ó

˙̇̇ ˙̇̇

˙ ˙

...˙˙˙b œœœ

.˙ œ

wwww

wwww

Œ œœœ ˙̇̇Œ œ ˙

&?

b

b

n# # # # #

n# # # # #

nnnn#

nnnn#

n

ncc

˙̇̇ ˙̇̇˙ ˙

wwww

wwww

Ó ˙˙˙Ó ˙

wwww

wwwb

w

wwww

&?

# ## #

œœœ œœœœ œ œ œ

2) Pokračujte v tonální sekvenci podle modelu:

(atd.)

œœœ# œœœ#nœ œ œ œ

3) Pokračujte v modulující sekvenci (sekvence (D7)):

(atd.)

16. Sekvence, závěry

Ústní část– vysvětlete pojem sekvence– části sekvence

– sekvence: a) melodická a harmonická

b) tonální a modulující (progrese)

c) přísná a volná

– pravidla pro spojování akordů v rámci sekvence

– vysvětlete pojem závěr– rozdělení vlastností závěru: a) z hlediska akordických funkcí b) z hlediska pořadí akordů (končí/nekončí T)

c) z hlediska harmonického (dokonalý/zeslabený)

d) z hlediska melodického (dokonalý/zeslabený)

e) z hlediska rytmického (dokonalý/zeslabený)

Praktická část

17. Hudební forma a tektonika

Vysvětlete pojem forma, hudební forma

Vysvětlete pojem hudební druh, vyjmenujte vlastnosti, kterými je určován

Uveďte konkrétní příklady hudebních forem i hudebních druhů

Vysvětlete pojem hudební tektonika, rozlište mikrotektoniku a makrotektoniku skladby

Vyjmenujte základní hudební složky a popište je

– u hudební faktury vyjmenujte a blíže popište její typy (uveďte příklady skladeb nebo hudebních slohů)

V notových příkladech zjistěte a pojmenujte typ hudební faktury

(fuga, sonáta, chorál / jednohlasá píseň)

& œ

1) Napište kvartsextakordy od tónu d1 (stačí 3hlas):

durový

œmollový

œzmenšený

œzvětšený

&?

# ## # œ œ œ œ

2) Pojmenujte typy kvartsextakordů a vypracujte generální bas:

64

64

3) V notovém příkladu najděte a vysvětlete kvartsextakordy (L. van Beethoven: Sonáta op. 2, č. 1 – II. věta, takty 1, 2, 4, 5, 7, 9, 10)

(L. van Beethoven: Sonáta op. 27, č. 2 (Měsíční svit) – I. věta, takty 4, 8,12, 14, 16, 18)

œ œ ˙6 5

364

œ œ œ œ7

w53

64

53

17. Kvartsextakordy

Ústní část– kvintakord a jeho obraty (obecně)

– charakteristika kvartsextakordu a jeho použití– stavba a odvozování doškálných kvartsextakordů (durový, mollový, zm., zv.)

– 4hlasá harmonická úprava kvartsextakordů

– melodické tóny (popište 5 základních typů)

– popište 4 základní typy kvartsextakordů

Praktická část

18. Kontrapunktické formy

Kontrapunktické variace:– popište staré tance, ze kterých vznikly

– původ, metrum, tónina, charakter apod.

– popište formu barokních kontrapunktických variací– metrum, tempo– základní kompoziční princip– délka, charakter a umístění tématu– způsob práce s tématem– popište techniku variací a ve kterých hlasech probíhá variační práce– popište formální schéma a celkový průběh skladby– uveďte názvy dalších (příbuzných) druhů kontrapunktických variací (2)

Uveďte příklady známých skladeb

Charakterizujte níže uvedené hudební druhy:

– ricercar– fuga– chorální předehra, fuga, variace– kánon (uveďte a popište druhy kánonu)

(– motetus/moteto)

Proveďte stručný rozbor notových příkladů

(J. S. Bach: Passacaglia c moll pro varhany, kánony z Hudební oběti)

& œ

1) Napište sextakordy od zadaného tónu (stačí 3hlas):

durový

6

œmollový

6

œzmenšený

6

œzvětšený

6

&?

# ## # œ œ œ œ

2) Vypracujte generální bas se sextakordy:

6 6

œ œ œ œ6 6 6

w5 6 5

&3) Napište neapolský sextakord v těchto tóninách:

C dur F dur h moll

&?

####

4) Proveďte úplný rozvod N6 v tónině D dur:

&?

œ œ œ œœœ œœ œœ œœœ œ œ œ œ

(nepovinné) dokončete a vysvětlete modulaci pomocí N6 z C dur do h moll:

T D6 VI DC dur:

h moll:

5) V notové ukázce najděte a vysvětlete neapolský sextakord

–

(L. van Beethoven: son. op. 27 č. 2 – I. věta)

œ œœœœT6

18. Sextakordy, neapolský sextakord

Ústní část– kvintakord a jeho obraty (obecně)

– stavba a odvozování doškálných sextakordů (durový, mollový, zm., zv.)

– 4hlasá harmonická úprava sextakordů– spojování sextakordů mezi sebou

– neapolský sextakord (původ, odvozování, rozvádění)

– charakteristické postupy hlasů při rozvádění N6

– modulace pomocí N6

Praktická část

19. Fuga

Popište vznik a vývoj fugy, vysvětlete původ slova fugaUveďte předchůdce fugy v instrumentální (případně i vokální) hudbě

Popište základní znaky fugy:

– počet témat

– počet hlasů

– hudební faktura a charakter fugy

– základní kompoziční princip (druh práce s tématem)

– rozdělení na formální oddíly

Popište funkci 3 základních oddílů fugy, jejich tonální plán a způsob práce s tématem

Popište použití těsny a prodlevyPopište fugovou kodu

Vyjmenujte zvláštní typy fugy a stručně je popište

Vysvětlete fugato a jeho použití (uveďte příklady skladeb)

Proveďte rozbor předložené fugy (zaměřit se na provedení a závěr, těsnu, kodu)

(J. S. Bach: Temperovaný klavír – fuga c moll, g moll, trojitá fuga cis moll)

&?

# ## #

1) Vypracujte přísný rozvod D – T:

&?

# ## #

2) Vypracujte volný rozvod D – T:

&?

# ## #

3) Vypracujte rozvod D – VI:

&?

# ## #

4) Vypracujte spoj II – D:

&?

# ## # œ œ œ œ

5) Vypracujte ve 4hlasé úpravě harmonický příklad:

a) přísně

6) U předchozího příkladu vyznačte šipkami směrpohybu fundamentálního basu:

œ œ œ œ

b) volně

19. Hlavní a vedlejší kvintakordy

Ústní část– rozdělení kvintakordů dle kvality, na doškálné a nedoškálné, hlavní a vedlejší– značení kvintakordů (funkční a akordové značky), fundamentální bas– malá harmonická kadence v tóninách přirozených, harmonických a melodických

– přísný a volný spoj kvintakordů– spoje akordů: D – T přísně a volně(D – T s antiparalelními 5 a 8)

D – VIII – D(VII – T)

Praktická část

20. Expozice fugy

Obecně popište formu fugy, její základní znaky a rozdělení na formální oddíly

Obecně popište expozici fugy a její průběh (nástupy hlasů, práce s tématem, tonální plán)

Téma fugy:– začátek a konec tématu (na kterých stupních, na které době taktu)

– hlava tématu (popište charakteristické prvky obohacující hlavu tématu)

– pokračování a celková stavba tématu

– dux a comes– popište různé druhy odpovědi (comes)

– popište použití modulujícího tématu

– protivěta, stálá protivěta– vysvětlete pojmy subjekt a kontrasubjekt, proposta a risposta

– mezivěta (popište její funkci)

– reperkuse (popište výhodnou a nevýhodnou reperkusi)

– popište celkový formální průběh expozice (vysvětlit také rozšířenou expozici)– uveďte, do které tóniny expozice ve svém závěru moduluje

Proveďte rozbor předložené fugové expozice

(J. S. Bach: Temperovaný klavír, fuga c moll nebo g moll)

& œœ œœ1) Pojmenujte typy pohybu hlasů:

& œœ œœ & œœ œœ & œœ œœ

&? œ

2) Napište akordy ve 4hlasé harmonické sazbě (vše v C dur):

a) těsné (úzké)

œ6

œ64

œ

b) široké nebo smíšené (napište, o kterou se jedná)

œ6

œ64

&?

# ## #

œœœœ

3) Označte melodickou polohu akordů (3), (5) apod.:

4) V notové ukázce popište akordy a jejich harmonickou úpravu

5) V notové ukázce popište pohyb hlasů (J. S. Bach: Temperovaný klavír, fuga c moll nebo g moll)

(tvar/obrat, harmonická funkce, kvalita akordu, jeho rozloha, poloha):

œœœœ

œœœœ

20. Čtyřhlasá úprava akordů a pohyb hlasů

Ústní část– názvy hlasů a jejich rozdělení (vrchní a spodní, krajní a vnitřní, vyšší a nižší)

– typy vzájemného pohybu 2 hlasů– pravidla pohybu 2 hlasů (uveďte správné a chybné postupy)

– popište paralelní a antiparalelní pohyb 1, 5 a 8

– výjimky z pravidla zákazu paralelních 5

– těsná, široká a smíšená harmonická rozloha

– melodická poloha akordů

– zdvojování tónů u kvintakordů, septakordů a jejich obratů– vynechávání tónů (neúplné akordy)

Praktická část