19. stolet - Romantismus

ROMATISMUS - HISTORICK VOD

Romantismus je mylenkov a umleck hnut, kter vznik na konci 18. stolet jako reakce na nadvldu rozumu a klasicismus. Historicky je zce spjat s revolunm hnutm a sebe uvdomovnm jednotlivch nrod hledajcch svou identitu v dvn historii a kultue. Vyjaduje konflikty a idely jedince zbavujcho se feudalismu i rozpory mezi idely a skutenost. Souvis s mylenkami Jeana-Jacquese Rousseaua, hlsajcho nvrat k prod. Ve vtvarnm umn, v hudb a literatue se projevuje nejvraznji ve 20. a 30. letech 19. stolet, jeho konec spad a do poloviny 19. stolet. Romantismus zasahoval do vekerho ivota veejnho i soukromho. V mnohm se stal vchodiskem modernho umn, pesto je pesnj oznaen umleck hnut ne umleck sloh (nevytvoil nov vtvarn soustavy, ve vbru vtvarnch prostedk je eklektick). Nejdve a nejplnji se projevil v literatue a v malstv, ale jeho vliv je patrn i v zahradnm umn rozvinutm krajinskho parku.Pojem romantismus souvis se slovem romn, jm se oznaovalo vypravovn v romnskm jazyku, pln rytskch dobrodrustv, fantastickch zpletek a nespoutan vnivosti. Podle tchto rys pvodnho romnu nazvali osvcent kritikov nov hnut posmn romantismem.

Charakteristick rysy

subjektivn vztah ke svtu, osobn pohled, tvr svoboda jedince vniv cit, nitern proitek a okouzlen smysl (na rozdl od chladnho rozumu klasicismu a osvcenstv)

inspiraci hled zejmna ve zidealizovan historii vlastnho nroda, pedevm v gotickm stedovku, kter lkal svou hlubokou vrou a legendami; romantick nacionalismus vedl ke studiu lidov kultury a folklru fantazie a snn (barbarsk mytologie, lid na okraji spolenosti - vzbouenci, lenci)

exotika vzdlench zem (hlavn Orient)

divok proda nkdy reaguje na souasn revolun udlosti - revolun romantismus

nkdy se projevuje nvrat k ran stedovk nboensk tmatice - nazarni, preraffaelist

Hlavn vrazov prostedky jsou barva a svtlo. Charakteristick je dynaminost a dramatinost.

ROMANTISMUS - ARCHITEKTURA Zjem o historii se v architektue projevil tzv. historismy neboli historizujcmi slohy, obnovou nejprve antiky (u v klasicismu), pot gotiky a romnskho slohu - mluvme o neogotice (novogotice), neoromnskm (novoromnskm) slohu. Kolem poloviny 19. stolet k tmto slohm pibv jet neorenesance (novorenesance), v jejm stylu se stav zejmna svtsk reprezentativn stavby (divadla, radnice, edn a sttn budovy) a v poslednch tech desetiletch se objevuje i neobarok (novobarok) a druh rokoko. Historick eklekticismus se v architektue udruje i v obdob realismu a do konce stolet, do nstupu secese.

Gotika symbolizovala romantikm ztracenou jednotu stedovk Evropy a zrove jim umoovala projevit nrodn ctn. Neogotika vznikla v ANGLII, kde se gotick tvaroslov objevovalo na stavbch venkovskch sdel tm nepetrit po cel stalet. Neogotick zmky, vily a domy se tady stavly u na konci 18. stolet, soubn s klasicismem. Nejvznamnj stavbou je Parlament v Londn (po 1840), kde se dostv do rozporu forma s praktickou funkc stavby.

Zajmavou stavbou v Anglii je Krlovsk letohrdek v Brightonu (1815 - 1823), kter kombinuje prvky neogotick s nskmi na viditeln litinov konstrukci.

Soubn s novogotikou stavli ineni uitkov stavby s pouitm elezn konstrukce. (Prvn litinov most byl vybudovn u koncem 70. let 18. stolet, etzov most ve 20. letech 19. stolet).

Mohutn neogotick budova parlamentu byla postavena i v Budapeti v Maarsku.

Zjem o stedovkou architekturu vyvolal potebu jejho hlubho studia a pedevm restaurovn. VE FRANCII, kde mnoho zejmna crkevnch pamtek utrplo bhem revoluce velk kody, byl nejvznamnjm restaurtorem Eugene-Emmmanuel Viollet le Duc (en emanyjel vijole l dyk, 1814 - 1879). Hlsal svobodnou volbu sloh ve shod s funkc a typem architektury. Jako teoretik zdrazoval vdeckou dokumentaci a citliv pstup k tomu, co se dalo zachovat. Restauroval nap.: Notre Dame a Sainte Chapelle v Pai, opevnn msta Carcassonne aj.Svm funkcionalistickm pstupem ke gotick architektue ovlivnil mnoh modern architekty (Gaudho, Perreta a Le Corbusiera; ti: korbusijra).

Pomoc elezn konstrukce napodobovali francouzt architekti gotickou architekturu - nap.

knihovna Sainte Genevive v Pai (architekt Labrouste, 1843-1850)bylo pouito eleza a litiny, co umonilo podstatn zmenit poet a hmotnost svislch podpor, konstrukce byla jet zamaskovna zdnou fasdou.

Restaurtorsk tendence vak v 19. stolet mnohdy vystily u nkterch architekt v tzv. purismus, kter odstraoval vechny pozdj pdavky a pestavby ve prospch istho slohu, take asto vznikala neivotn schmata.

ESK ZEM Feudln lechta, ztrcejc sv pozice a louc se s vsadami, vzpomn na starou zalou slvu a stav nebo pestavuje si honosn sdla. Ve slohu neogotiky se u ns postavilo mnoho zmk

Hlubok (1841 1871, a Lednice (1843 - 1856) - styl anglick novogotiky, tzv. windsorsk (podle pestavby zmku ve Windsoru v gotickm stylu); vyznauje se: tupm zakonenm budov i v a nronch viek pokud mono mnohobokch, s bohatm zubatm cimbum vysazenm na krakorcch, tudorovskm obloukem uvanm u portl bran, oken i v ebrovch klenbch

leby u slavi (po 1849) - styl francouzsk novogotiky; vyznauje se: hrady s vlcovitmi hrotit zasteenmi vemi a hradbami; v interiru devn obloen penesen z jinch staveb - z Tyrolska a z polskho Malborku, doplovan podle poteby ve stejnm duchu.

Menm rznch historickch styl se vyznauje zejmna: zmek Sychrov (1847 - 1862) - barokn jdro doplnno prvky emprovmi, gotickmi (mal baty s klovmi stlnami - tzv. Bretask v) i romnskmi (obloukov vlys s renesannm diamantovm ezem, liseny), renesann technika sgrafita uita i v interiru; devn schodit bud dojem, e je z litiny nebo kamene, v interiru tukov krouen ebra na plochch stropech, motiv pozdn gotickch seschlch sukovitch vtv Hradec nad Moravic (u Opavy) - pvodn renesann, 1814 upraven emprov, okolo nj romantick stavby - hranolov voln stojc v v zahrad, cihlov brna sloitho lenn, tzv. erven zmek (cihlov s konrnou), jzdrna

Za nejromantitj hrad u ns je povaovn hrad du nmeckch ryt Bouzov, pestavn romanticky v letech 1896 - 1902.U vech tchto staveb se jedn o vnj zdn, v polovin 19. stolet nelze myslet a jednat i stavt jako ve stedovku. Proto dochz k men sloh, zmn materil, jejich nejrznj kombinaci v exterirech i interirech.( Sbratelstv vyvolalo vlnu falovn starch historickch pedmt, vrobu replik s falovanm letopotem. Objevuj se opt malby na skle romantickch oken, zejmna renesann erby, zalvan do olovnch rmk. Snaha zdraznit starobylost rodu - portrty v obleen ze star doby, ideln smylen podoby asto i mtickch pedk, erby, hesla, nstnn figurln malby, zbran rozven po stnch.

Tzv. nov lechta - velkopodnikatel, prmyslnci - se sna vyrovnat star lecht: stav si nebo zakupuje od zchudl lechty a upravuje star hrady, nap.: Kokon (ze 14. stolet), romanticky upraven 1911 - 1918.( V neogotickm stylu bylo postaveno tak mnoho kostel, zejmna v Praze

sv. Petra a Pavla na Vyehrad

sv. Ludmily na Vinohradech

sv. Prokopa na ikov aj.

( Ve stylu neoromnskm bazilika sv. Cyrila a Metodje v Karln (Karel Roesner, Ignc Ullmann; DVU III/1, s. 273, .-b.)

( Ve stylu neorenesannm

kostel sv. Vclava na Smchov

bazilika Boskho Spasitele v Ostrav

a pozdji mnoho dalch.

Zprvu necitliv do stavby zasahovali J. O. Kranner a Josef Mocker. Stavbu nakonec zachrnil a dokonil Kamil Hilbert.

Mnoho stedovkch staveb v tomto regotizanm puristickm restaurtorskm naden utrplo vn kody, kter se ji nedaj nikdy napravit (nap. Karltejn, chrm sv. Vclava v Olomouci aj.), ale mnohdy vznikly nov hodnoty, dnes oceovan jako typick projev romantismu (Kokon, Bouzov). ROMANTISMUS - MALSTV

Nejvraznji se romantismus projevil v malstv, a to po obsahov i po formln strnce.

Vyzdvihuje:

subjektivn citovost a rozporuplnost individua (proti klasicistickmu objektivismu sloucmu velkm mylenkm)

dramatinost (proti statinosti)

pravdivost a krutou (proti ideln krse).

Msto kresebnosti nastupuje opt zjem o barvu.

Tmaticky erp:

z historie i ze souasnosti

inspiruje se divadlem, literaturou a lidovm umnm

do krajiny promt umlec sv nlady ovlivnn romantickou rozervanost.

MALSTV (FRANCIE)Zakladatelskou osobnost francouzskho romantickho malstv byl mal a grafik

JEAN-LOUIS-ANDR-THODORE GRICAULT (n luj andr teodor eriko/t, 1791 1824).Od mld ml zlibu pro kon a dostihy

Rann kyrysnk

Derby vEpsomu

Dstojnk gardovch myslivc pi toku (Louvre)

V Itlii na nj zapsobilo dlo Michelangelovo.

Nejvznamnjm obrazem, kter se stal manifestac romantismu je:

Nejvznamnjm malem romantismu se stalEUGNE FERDINAND VICTOR DELACROIX (1798 1863).Byl ptelem Gricaulta, Chopina, Berlioze, Baudelaira. Projevil se tak jako teoretik a bystr kritik, jeden z prvnch modernch umlc intelektul (Denk zachycuje jeho nzory na umn, literaturu, hudbu, kter maj platnost dodnes; knihovna SU). spojil temperament a vitalitu Rubensovu s barevnou ndherou bentskch mistr. Do francouzskho malstv vnesl, inspirovn anglickmi krajini, modern malskou techniku, pracujc s dlenou plonou skvrnou podle zkona barevnho kontrastu. Vyvrcholil tak tradici renesann a barokn malby a zrove pedjal impresionismus. Jeho romantismus vak obsahuje i klasicistn jdro, byl Francouzem, proto obdivoval klasickou antiku a ml vrozen smysl pro racionln d, harmonii a dokonalost.

K prvnmu velkmu obrazu se inspiroval Dantovou Boskou komedi

Dantova brka (Dante a Vergil v pekle, 1822; vliv Rubensova Medicejskho cyklu a studia Goyovch kreseb a grafickch list)

Nmtem slavnho pltna z roku 1824 byla drastick udlost soudob historie, pobit 20 000 ek Turky na ostrov Chiu

Vradn na ostrov Chiu; u po oteven vstavy na Salnu pemaloval krajinn rmec svho obrazu pod vlivem obrazu anglickho krajine Johna Constabla Vz na seno - rozklad lokln barvy do dlench skvrn, hust kladench vedle sebe, je se spoj ve vsledn tn a na stnici divkova oka podle zkona barevnho kontrastu; to umouje prohloubit obrazov prostor a zobrazit skuten vci ve skutenm osvtlenm a vzdunm prosted. Obraz burcoval veejn mnn. Zvl psobiv je vjev len staeny a mrtv eny s dttem.

Brzy potom odjel do Anglie studovat anglickou krajinomalbu. Seznmil se tak s literrnmi dly romantik Waltra Scotta a lorda Bayrona, zapsobil na nj tak Shakespeare, z jeho dla pouil ve sv tvorb nkolik hamletovskch nmt.

Na revoluci v roce 1830 reagoval politickou alegori

Ji po nvratu z Anglie se Delacroixova paleta prosvtlila, rozhodujc vliv ale na jeho zivou barevnost mla cesta k marockmu sultnovi (jako len poselstva francouzsk vldy). Na tto cest si podil adu skic a kreseb, kter pozdji pouil pro obrazy bitek, lov a jinch vjev; nap. i pro sv slavn dla

Jezdec napaden jagurem NG Praha; Lov na lvy a dal.

Celm jeho dlem prochzej vynikajc podobizny lid, s nimi se stkal George Sandov

Fryderyk Chopin aj.Od tictch let dostval i vznamn sttn zakzky: historick kompozice Dobyt Caihradu kikynstnn malby do veejnch budov (krlovsk palc, Lucembursk palc, pask radnice, Louvre); v poslednch letech ivota vytvoil nstnn malby v paskm kostele Saint-Sulpice na Vyhnn Heliodora zchrmu Zpas Jakuba s andlem

Dal znm dla:

Smrt Aurbanipalova

Arabsk fantazie (Gomb./331).

Svm malskm dlem ovlivnil ob nsledujc generace mal realisty a impresionisty. Podle Czannova vroku ml nejkrsnj paletu Francie.

Romantickou krajinomalbu ve Francii reprezentuje tzv. barbizonsk kola (nebo kola roku 1830, jak ji nazvaj Francouzi).

Jmenuje se podle vesnice Barbizon, kam jezdili mali, aby pmo v prod nachzeli motivy pro sv obrazy. Romantick lska k prod vak u nich byla brzy vystdna zjmem o skutenost.

Pvodn ped motivem v plenru provdli pouze barevnou skicu, podle n v ateliru komponovali hotov obraz, jak to bylo typick pro romantismus. Pozdji peli jako jedni z prvnch k malb celho obrazu v plenru, kter zachycovali jako vsek skuten prody, ve skutenm osvtlen a skuten vzdun atmosfe viz. realismus.

ROMANTISMUS - MALSTV (ESK ZEM)

Nstup romantickho malstv meme sledovat ji v prbhu prvn poloviny 19. stolet. Nejedn se vak o romantismus v tak vyhrann podob jako v ostatnch zemch. V potcch eskho romantismu jde spe o klasicismus zmkovan sentimentem a emocionalitou (tedy prvky, kter nebyly ppustn v rmci psn estetiky pravovrnho klasicismu).

V echch reprezentovali romantismus st sv tvorby figuralista Frantiek Tkadlk a krajin Antonn Mnes. Oba viz. t klasicismus.FRANTIEK TKADLK (1786 1840)Bergerv k na prask Akademii, psobil ve Vdni a v m, kde se stkal s nazarny, od roku 1836 v Praze jako editel Akademie.

V dle vnovanm nboensk malb a podobizn se proln raffaelovsk klasicismus s vlasteneckm romantismem.

Madona s peslic

Sv. Vclav a sv. Ludmila pi mi (na Tetn)Tkadlk ovlivnil adu svch k, pedevm Josefa Mnesa.

Teprve postupem asu, pedevm dky Josefu Navrtilovi, Haushoferov krajinsk kole (hlavn Adolfu Kosrkovi) a Josefu Mnesovi se esk vtvarn umn oteven pihlsilo k romantismu. Pro esk romantismus je typick, e na msto francouzskho romantickho malstv (vzruenho, patetickho a pevn figurlnho) thne k romantismu nmeckmu (rozjmavmu, teskn elegickmu, zasnnmu a pevn krajinskmu).

Nstup romantismu v eskch zemch je nejvce patrn v rostoucm zjmu o krajinu (vliv filosofie J. J. Rousseaua), co se v malstv projevuje stle intenzivnjm rozvjenm krajinskho nru.

Krajinomalbu nastupujcho romantismu nejlpe vystihuje krom u zmnnho Antonna Mnesa dlo mal Augusta Piepenhagena a Josefa Navrtila.

JOSEF NAVRTIL (1798 1865)Byl jednm z mla naich mal skuten evropsk rovn. jeho koloristick ctn z nj in jednoho z nejvtch mal 19. stolet v echch a nejvraznjho pedstavitele prvn romantick vlny v naem prosted.

Ve sv dob byl cenn pedevm jako mal nstnnch dekorac

zmek Jirny a tzv. Vvrv dm v Praze (dnes Potovn muzeum, zde navrhoval celkovou vzdobu vetn strop a keramickch kamen) - tzv. Alpsk pokoje velkolep pohledy na rakousk, vcarsk a italsk Alpy a lzesk msta pod nimi zaplnn mnostvm postaviek pi njak innosti, kter poznal za svch cest po Evrop a dv krajiny domc Kamk v litomickm kraji Vodopd u Adrpachu zmek Libchovice (historicko romantick cyklus o Vlast a dv vlce)

Kovnick klter v Praze

V eskm umn je typickm pedstavitelem tzv. druhho rokoka (Vrchol nstnn malby z tohoto obdob pedstavuje vzdoba saly terreny zmku v Jirnech z roku 1857; ve stejnm duchu provedl i vzdobu zmku v Zkupech).

Ve sv tvorb Navrtil vychz z koloristick tradice 18. stolet (miniatury Norberta Grunda). Spojoval tak pouen bentskm a holandskm malstvm s rokokovmi vlivy francouzskmi (Antoine Watteau).

Jeho krajiny vznikaly spojovnm relnch prvk v uml, ale iv celek. Typick je pro jeho tvorbu rokokov zivost kvaovch rovch, svtlezelench a modrostbrnch valr. Jistota a virtuozita podn se v jeho dle spojuje s vjimenm smyslem pro skladbu barev a jejich valry. Svm dlem ovlivnil nastupujc generaci eskch mal - pedevm Adolfa Kosrka.

Vytvoil i adu vynikajcch krajin, zti a figurlnch motiv.

Vodopd ve vesnici (40. lta 19. stolet) - krajinn vjev skldn na zklad jednotlivch skic podle prody. Typick je jemn, drobnopisn malba

Hon na liku olejomalba (DVU III/1, s. 133 II. verze, kolem 1850, NG)

Navrtilova zti pat ke skvostm esk malby, mnoh svm realismem a uvolnnm malskm podnm pat u spe do nslednho obdob realismu

Zti s melounem (Rozkrojen meloun) (50. lta 19. stolet)

Zti s ovocem (nstnn malba z Vvrova domu v Praze)

Patika (velmi uvolnn rukopis, NG Praha)

V ztich se projevuje jeho velk zjem o vyjden skutenosti. Plastick, ucelen forma, lomen barevnost a pesvdiv zachycen struktury, mkkosti i avnatosti plod prody dodvaj ztim jemn ndech senzulnho opojen z krsy tvar, barev a vn.

Navrtil maloval tak nry, asto z prosted divadla (Podobizna hereky; Pekvapen; Desdemona; Sen noci svatojansk) nebyly ureny pro veejnost; vystaveny byly a v r. 1909 a zskaly si rzem obdiv irokho publika.

Romantick krajinstv v podob nladov krajinomalby se do ech dostv spolu s Maxem Haushoferem (1811 - 1866). Zapsal se do dobovho povdom jako citliv pedagog, kter sv ky nauil zvldnout kompozici, vyzdvihnout zajmavost scenrie a barevn vyjdit promny poas a dennch nlad. Jeho vznam pro esk malstv je velk. Vilo se proto i oznaen Haushoferova krajinsk kola. Mezi jeho nejlep ky patili nap. B. Havrnek, A. Bubk, H. Ullik a pedevm Adolf Kosrek.

ADOLF KOSREK (1830 1859)

nejvznamnj Haushoferv k pln rozvinul eskou romantickou krajinomalbu a ve svch poslednch dlech ji posunul a na okraj realismu. Bhem svho krtkho tvrho ivota (zemel ve 29 letech na tuberkulzu) vyel z pouen A. Piepenhagenem a J. Navrtilem.

dokzal sladit tepl a studen tny stejn jako napt a rovnovhu. S oblibou zobrazoval blc se boui jako projev nespoutan prodn sly >>> Motivy hledal v Krkonoch, na umav, na eskomoravsk vysoin. Jeho krajiny nejsou doslovnm pepisem toho, co vidl, ale ani ne pouhm vtvorem pedstavivosti. Od romantickch nlad (Jezero v boui) brzy peel k prostm zbrm, v nich krajinu pojmal v jejm geologickm utven i pirozenm osvtlen. Postupn zjednoduoval kompozici, vynechval ve, co neurovalo rz krajiny. Stv se proto tvrcem pedstavy o typicky esk krajin, m ovlivnil krajinomalbu dalch generac.

Krajina ze stednch ech (1855) - motiv ze ivota na venkov; pichzejc podveer, idylick nlada je naruovna z dlky se blc bou

esk krajina (1858) - obraz odpozorovan v prod; hndav, rezav a zelenav tny. V barevn interpretaci krajiny a jej atmosfry zde otevr cestu k realistickmu krajinstv

Lesn krajina (Poustevna), 1856 - stejn dlo eskho romantickho krajinstv >>> modelace oblohy; malsk rozlien jednotlivch druh vegetace. lovk ztrcejc se v krajin nebo s n naopak splvajc.

Svho vrcholu doshl esk romantismus v osob JOSEFA MNESA (1820 - 1871)byl prvnm eskm malem 19. stolet, kter vytvoil dlo obsahem a formou odpovdajc dobov pedstav o nrodnm umn. Vyel z kreslsk tradice prask akademie a sklon ke kresb a akvarelu si jet upevnil bhem studi v Mnichov (1844-46). Zkuenost zskal od otce krajine Antonna Mnesa a od strce Vclava Mnesa (obdiv k italsk renesanci, zejmna k Raffaelovi). Malebn ovzdu druhho rokoka v nm uvolnilo smysl pro senzuln podn malby. V roce 1848 byl vysln na Kromsk snm, aby tam portrtoval esk demokratick politiky. Na svch cestch po echch, Morav, Slezsku, Polsku a Slovensku zachycoval lidov kroje a lidov typy >>> jeden z prvnch eskch vtvarnch umlc, kte se zabvali folklrem. (Veruna udov z Blovic; Marina Kurincov; Jan Postava z Bezolup a dal dnes vznamn pramen pro etnografick = nrodopisn bdn).

Lbnky na Han grafick list oslavujc ivot na vesnici po zruen roboty cyklus Musica zachycuje ivot lovka od kolbky do hrobu, jedinen ukzka brilantn kresby a kompozice.

Kresby mu pozdji poslouily k vytven typu staroslovanskch mtickch hrdin pro ilustrace k Rukopism (50. lta 19. stolet) - ilustrace k obma Rukopism dokldaj Mnesovo kresebn mistrovstv a jeho pedstavu o slovanskch typech, kter se v plnosti rozvine v medailonech Orloje.

J. Mnes zashl do vech druh malstv od monumentln malby a ke knin ilustraci. Vytvel i nvrhy na prapory rznch eskch zejmna pveckch spolk (Hlahol).

Jeho krajiny z Polab (Labsk krajina; ipsk kraj) jsou apotezou vlasti ale i vsekem reln prody v mkkm osvtlen letnho dne.

V nrov malb se ztotonil s malbou tzv. druhho rokoka, plnou hravosti, humornch metafor, alegorick ei Pi msku, 1853-1855 - obraz ve stylu druhho rokoka zachycuje idylick ivot lechtick spolenosti v kostmech 18. stolet; >>> nevzan hravost a galantnost. (Ve stejnm stylu jsou dal obrazy, nap. Pjezd hosta; Polben; V lt; ivot na panskm sdle; erven paraplko).

Malsk zjem v portrtn tvorb vnoval hlavn enskm modelm.

Josefna, 1855 - Mnes se zde pokusil vyjdit na konkrtnm modelu pedstavu o ideln krse - ideln ensk portrt, v nm je vyjdena rovnovha smyslovho a citovho ivota. Kultivovan malba, tajemn vraz a jemnost podn dokldaj inspiraci bentskou renesann malbou (Tizian).

I jeho dal portrty charakterizuje lyrick mnesovsk typ, vznikajc spojenm realistickho vidn a lyrickho, osobnho vztahu k portrtovanmu.

K nejlepm Mnesovm portrtm pat

Luisa Blsk, 1857 - z portrtu prosvt subjektivn zaujet autora a osobn vztah k portrtovan. Dobov konvence portrtnch zobrazen zde ustoupily psychologick hloubce, zvltn tajemnosti a subtilnosti malby.

Jeho tvr zmry asto nenaly pznivou odezvu a proto jich ada nebyla realizovna.

Jeho jedinm monumentlnm dlem tak zstv orloj Staromstsk radnice (1864-66) - vrcholn dlo, ojedinl pklad jeho monumentlnho ctn. Ve 12 medailonech (leden prosinec), inspirovanch stedovkmi iluminovanmi rukopisy, pinesl do monumentlnho malstv tmata z prostho ivota esk vesnice. Vyjden symbolickho sepjet lidu s pdou v rytmu asu se stalo inspirac pro dal generace umlc.

Josef Mnes vytvoil ve svm kresebnm dle nrodn figurln styl, kter ovlivnil vizuln vkus dalch generac.K jeho odkazu se hlsil svm kresebnm i malskm dlem nap. Mikol Ale, ale tak socha Josef Vclav Myslbek.

ROMANTISMUS - MALSTV (OSTATN EVROPA)

ANGLIE

V Anglii pokraovala i v 19. stolet koloristick tradice, povaujc barvu a svtlo za nejdleitj prvky malby. Prkopnkem se stala krajinomalba. Jej hlavn pedstavitel John Constable a William Turner zapsobili svmi objevy studium osvtlen a atmosfry, svtl kolorit, dynamick a dramatick pojet krajiny, technika barevnch skvrn na francouzsk romantiky a realisty.

JOHN CONSTABLE (1776 1837)

Vychz z klasicismu, nejvtm uitelem mu ale byla proda. Zklad jeho tvorby tvoily studie malovan vrn podle prody, v nich se snail zachytit pirozenou neupravenou krajinu se zvltnm zetelem na barvu. Hlavn pozornost vnoval studiu prodnho osvtlen; horizont zaujm doln tetinu vky obrazu, jeho nejvt st ovld nebe s kupovitmi mraky (z potku dvactch let 19. stolet pochz tak ada jeho vynikajcch studi mraen). Ve dvactch letech maloval skici ve formtu definitivnho obrazu, na nich dlenmi skvrnami istch barev usiloval vyvolat bezprostedn dojem prodnho ovzdu (nejvy svtla pitom nanel pachtl blobou).

Na paskm Salnu roku 1824 byly vystaveny a vzbudily senzaci ti jeho obrazy, mezi nimi slavn

itn pole (Pole u lesa, 1826; Prv.III/162)

Constable byl jednm z nejvznamnjch anglickch krajin a zakladatelem modern realistick krajinomalby 19. stolet.Na jeho zpsob malby, nahrazujc lokln barvu barevnmi skvrnami, hust kladenmi vedle sebe, je se spoj ve vsledn tn sugerujc prodn osvtlen a na divkov stnici, navzali impresionist.

JOSEPH MALLORD WILLIAM TURNER (1775 - 1851), mal a grafik

V ran dob maloval topografick akvarely, v nich usiloval podat hru svtla a atmosfry a sv skici a studie z cest publikoval a vytvel z nich lepty Prvn olejomalby byly klasicistick historick obrazy (Hanibal pekrauje Alpy; Nelsonova smrt u Trafalgaru; Dido buduje Kartgo vedle klasicistick kompozice se projevuje ji zven zjem o barvu). Postupn zaaly pevaovat krajinomalby, v nich je patrn subjektivn prociovn prodnch jev a dramatick chpn ivl, kter pivdlo male k pojet obrazu jako vtvoru svobodn imaginace. Zem a moe, vzduch a voda, slunce a oblaka se staly prvky, z nich skldal sv malsk vize. V poslednm obdob se odpoutal od pevnho tvaru pedmtu a jeho barvy a zachycoval dlenm rukopisem pouh zrakov dojem, kter vyvolalo spojen svtla a barvy v atmosfe Snhov boue na moi (Parnk ve snhov boui, 1841-42, Gomb./325; Prv. III/63)

D, pra a rychlost (D, mlha, rychlost) povaovn za prvn projev impresionistickho vidn svta; v mlnm mavm ovzdu splv voda s oblohou a miz pevn tvary, naznauj je jen svteln odrazy a barva; prostorov plny se pekrvaj, svteln hodnoty se ms, realita ztrc soudrnost, motiv jedoucho vlaku je sotva iteln.

Por parlamentnch budov (1834) Bentsk slunce pluje do moe veduta promnn v ohostroj paprsk zcch v zamlenm prostoru laguny.

Turner patil k nejvtm anglickm malm 19. stolet. Vyel z domc malsk tradice 18. stolet, spojil klasicismus s romantismem a dospl k istmu vrazu zrakovho dojmu, pedjmaje impresionismus.Jako prvn z mal 19. stolet si za nmty svch obraz zvolil produkty modern technick civilizace, pipravuje tak realismus.

Nejvt osobnost anglickho romantismu jeWILLIAM BLAKE (1757 1827)mal, grafik, ilustrtor, mystik, vizion, bsnk Roku 1789 si sm vydal knihu vlastnch bsn Psn nevinnosti a roku 1794 Psn zkuenosti text napsan pmo na desku doprovodil kresbou, desku vyleptal, obtiskl v rznch barvch a kresbu akvarelem vykoloroval tuto svou originln techniku nazval iluminovan tisk. Od dtstv mval vizionsk stavy a v dosplosti si vytvoil vlastn mystickou filozofii. V druh polovin devadestch let 18. stolet vytvoil adu velkch barevnch monotyp, je dokonil perokresbou a akvarelem, na tmata z Shakespeara, Miltona, bible a vlastn imaginace. zatku 19. stolet pracoval na mystickm eposu Milton a na symbolick knize Jeruzalm, jej jedin exempl sm koloroval. Na konci ivota se zabval ilustracemi ke knize Job Starho zkona a k Dantov Bosk komedii.

Elohim tvo Adama (barevn monotyp)

Duch dvnch dn (1793, monotyp, lept, akvarel a tu).

Mnohovznamn symbolick obsah Blakeovy tvorby svd o jeho mylenkov originalit.Jeho dlo pln docenila na konci 19. stolet secese, kter v nm vidla svho velkho pedchdce.

Jako pozdn vlna romantismu je nkdy uvdna tvorba preraffaelist (prerafaelit), kter asov spad do obdob kolem poloviny 19. stolet a hrani se symbolismem a seces, jejmi jsou preraffaelist bezprostednmi pedchdci (asopis Nejv. mal . 26).

hnut zamen proti materialismu prvn prmyslov revoluce, snaha obnovit v umn citlivost a istotu proveden, jakmi se vyznaovala dla italskch umlc ped Raffaelem. Hnut navzjem zce spojovalo vtvarn umn a literaturu, z n mali asto erpali nmty pro sv dla. Malovali tak nmty nboensk a alegorie naplnn zbonou a prodn lyrikou, vyznaujc se preciznm zobrazenm detail, nerelnm koloritem a dekorativn-ornamentln kompozic. Bratrstvo preraffaelist se rozpadlo roku 1853 a tvorba jeho len se postupn uvolovala z jeho vlivu. Do hnut patili: Dante Gabriel, William Holman Hunt, Sir John Everett Millais, k nim se pozdji pipojili jet William Morris a Edward Burne-Jones. Vtho vznamu doshlo hnut v uitm umn, kde zejmna William Morris poloil zklady ke skuten modernmu tvrmu pstupu ve svch umleckoemeslnch dlnch, pro n vytvoil mnoho nvrh pro uit umn. Roku 1883 realizoval mylenky ptele preraffaelist filozofa Johna Ruskina a zaloil hnut Arts and Crafts (Umn a emesla), usilujc o spoluprci umlc a emeslnk proti nevkusnm strojovm vrobkm.

Nejnadanjm malem z preraffaelist byl JOHN EVERETT MILLAIS Oflie (Pij.8/196; zaujme dramatickou emotivnost) Slep dvka (1855, Pij.8/197; jedno z jeho nejkrsnjch dl; ziv barevnost, precizn kresba a kehk nha postav obdivovan Delacroixem se staly charakteristickmi rysy anglickho preraffaelismu.

NMECKONmeck romantismus je svzn se skupinou nazarn, jak byli posmn nazvni mali, kte se proti klasicismu obrtili k nboensk malb a inspirovali se umnm stedovku a ran renesance. Nejvznamnjm byl zakladatel hnut, sprvn Bratrstva sv. Luke, Johann Friedrich Overbeck (1789 1869). lenov po roce 1810 ili a tvoili v m v kltee sv. Isidora podle nboenskch zsad a v obdivu k Raffaelovi, Peruginovi a Fra Angelicovi. Nazarni ovlivnili tak do urit mry tvorbu Frantika Tkadlka.

Nejvtm krajinem nmeckho romantismu byl CASPAR DAVID FRIEDRICH (1774 1840). Ve svch kompozicch, vyznvajcch tragickm tnem, vyjdil pocit osamocen, kter lovk pociuje ped obma prodnmi nekoneny moem a horskmi velikny. Maloval krajiny z Pomoan, Krkono, eskho stedoho, z poho Harzu (ti: harcu). Svm originlnm umnm psobil spe na romantick bsnky ne na male.

Jeho prvn olejomalbou je slavn obraz

K na horch, 1808

V pozdjm obdob m dleitou funkci lidsk postava obrcen zdy, je psob jako prostednk mezi divkem a prodou Dva mui pozorujc msc; Mu a ena pozorujc msc Kdov tesy na Rujan (Krajina z ostrova Rujany)

ROMANTISMUS - SOCHASTV

Romantick sochastv se postupn vymaovalo ze zvislosti na antickch vzorech k realistitjmu a dramatitjmu pojet. Zpodobovalo tak nov nmty, a u historick nebo souasn, vrazn samostatn styl vak nevytvoilo.

Nejvznamnjm pedstavitelem je francouzFRANOIS RUDE (rd, 1784 - 1855)vborn portrtista, autor

sochy Johanky z Arku

pomnku marla Neye

ESK ZEM

Obdob romantismu je v eskm sochastv nevrazn. Vtinu zakzek od nmeck aristokracie i od csae Ferdinanda V. dostvali brati Josef a Emanuel Maxovi.

V jejich dle pevauje emesln zrunost nad strohou modelac a nedostatkem tvr invence. Jsou autory mnoha pomnk nap. pomnk marla Radeckho, jezdeck pomnk csae Frantika I. (DVU III/1, s. 295) a soch pro Karlv most.

N jedin skuten romantick socha je VCLAV LEV (1820 1870).Psobil ve tyictch letech 19. stolet na panstv vlastenecky ctcho Antonna Veitha v Libchov. Inspirovn Braunovm Betlmem a podncovn F. M. Klcelem a Josefem Navrtilem vytesal v letech 1840 1846 pmo do skal v blzkosti Libchova nejprve jako samouk po krtkm kolen v Praze vytesal soubor skalnch skulptur Blank nadivotn postavy Jana iky, Prokopa Holho a dalch, velkolep vidiny eskch bohatr ze svtel a stn, v nvaznosti na domc barokn tradici (Braunv Kuks) slouil prodn scenrii se sochaskm dlem v jeden nladov celek.

V uml jeskyni v Klcelce vytvoil jet

satirick relify podle grafickch pedloh ke Klcelovu zpracovn Feriny Lika (DVU III/1, 287 interir Klcelky).

Na zmku v Libchov, kde se schzela spolenost eskch vzdlanc a umlc rozpoznal jeho talent zejm Josef Navrtil. Vclav Lev byl posln na kolen do Mnichova, kde se sptelil s Josefem Mnesem; zde vytvoil

sochu hrdiny Rukopis Lumra souso Adam a Eva v t dob se stal vyznavaem klasicismu, jak je na tomto souso patrn (mramor, 1849); pes zvislost na antickch vzorech je postava Evy i vrazem soudobch pedstav o krse esk Vlivem nepznivch podmnek v esk spolenosti odeel pozdji do ma. Jeho projev u byl pak konvennj ne v ranch dlech.Vclav Lev byl i jednm z prvnch uitel Josefa Vclava Myslbeka. ROMANTISMUS - UIT UMN

V obdob romantismu se rozvinula knin ilustrace zaloen na devorytu, kter roku 1775 vynalezl Thomas Bewick. (Jeho vrcholn dlo ilustrovan Ezopovy Bajky).

Po Napoleonov pdu penesli anglit rytci techniku devorytu do Pae, kde ovldala knin ilustraci a do druh poloviny 19. stolet. Po nastolen svobody tisku po revoluci roku 1830 se prosadila politick karikatura v nov zaloench asopisech La Caricature (1830) a Le Charivari (1835), v nich psobil i vynikajc umlec a mistr realistick karikatury Honor Daumier (1808 -1879). V asopiseck karikatue se uplatnily pednosti nov grafick techniky litografie. Vynalezl ji na konci 18. stolet prask rodk Alois Senefelder (ti: zenefeldr, 1771 - 1834). V umn ji nejdve vyuili romantit mali Gricault a Delacroix, k nejvy dokonalosti ji dovedl Daumier.

V romantickm obdob dolo tak k pevratnmu vynlezu objeven fotografie a tm ke vzniku novho druhu vtvarnho umn. Prvnm typem fotografie byla daguerrotypie z roku 1839, nazvan podle svho vynlezce, Francouze L. J. M. Daguerra (1787 1851). Protoe kad snmek byl originlem, kter nemohl bt dle rozmnoovn, prosadil se nakonec objev Angliana Henryho Foxe Talbota (1800 1877), jen tho roku vynalezl metodu zpracovn pozitiv z negativ, kter umouje vyrobit neomezen mnostv kopi.

Ve vrob nbytku se prosazovaly historismy obdobn jako tomu bylo v architektue, jen z asovm zpodnm (v souvislosti s zemn oblast).

VE STEDN EVROP se i v uitm umn v letech 1815 1848 projevil biedermeier (nazvan t sloh pedbeznov). Nbytek vyel z empirovch typ odtud nzev pozdn empr, rovn tvary nahradil oblmi a masivnjmi. V oblib byl zejmna nbytek pro mal mstnosti. Technologickou novinkou se stal nbytek z ohbanho deva firmy Thonet. Michael Thonet (1796 1842) ve sv dln od roku 1830 vyrbl sedac nbytek z ohbanch dhovch pruh po vrstvch klench. Roku 1842 zskal na tuto vrobu privilegium a pesthoval se do Vdn, kde vytvoil prvn idli pro hromadn odbyt.V ECHCH

bylo nejvznamnjm oborem biedermeierovskho emesla sklstv. et skli obnovili figurln ezbu do skla (pozdji k pednm mistrm ezby patil tak Dominik Biemann v Novm Svt v Krkonoch). Nejslavnjm vynlezcem novch technik vzdoby a barven skla se stal Friedrich Egermann (1777 1864), mimo jin vynlezce lut a rubnov lazury na sklo zdoben matnou ezbou, pozdji barevnmi emaily. erven lazurovan sklo znaky Egermann se v echch vyrb dodnes. Egermann je tak vynlezcem mramorovanho skla lithyalinu. Sklrny hrabte Jiho Buquoye na Novohradsku v jinch echch vyrbly od roku 1817 ern neprhledn sklo hyalit a od roku 1819 erven hyalit zdoben brusem, ornamentln ezbou, zlatem malovanm ornamentem nebo chinoiseriemi (nskmi motivy).

V keramick vrob se po cel obdob biedermeieru produkovalo ndob z proviny, kterou v druh polovin 19. stolet nahradil porceln s malskou vzdobou s rznou tmatikou. Prask porcelnka vyrbla jemn modelovan figurky podle sochaskch nvrh.