9. EmoceStuchlkov, I. (2002). Zklady psychologie emoc. Praha: PortlNakonen, M. (2000). Lidsk emoce. Praha: Academia

Teorie a terminologie v oblasti emocEmoce komplexn psychick jevy;obtn definovat - subjektivitafylogeneticky vznikly jako evaluan systm, kter ml usnadnit adekvtn reakci na vznamn podnty zvnjho a vnitnho prosted.

Teorie a terminologie v oblasti emoc

Sloky emoc subjektivn proitek, obsahujc jak afektivn (lib-nelib) tak kognitivn hodnocen (vznamu situace a vlastnch monost ji zvldat),

tlesn zmny (spojen se zmnami v autonomn a neurln aktivaci),

emocionln vraz,

pipravenost kjednn (jako stav aktivace i tendence ke specifickmu jednn).

Tlesn zmny aktivace a emoce

vtina zmn pi E je zpsobena aktivac sympatickho (pipravuje na boj / tk)oddlu autonomnho nervstva

vyvolv (nemus vechny najednou)

1. zven krevnho tlaku a srden frekvence (tep)

spoutno

2. zrychlen dchn

zhypotalamu

3. zen zornic

a sti

4. vt pocen, mn slinn a hlenu

limbickho

5. vce glukzy vkrvi (vc energie)

systmu

6. vt srlivost krve (pro ppad porann)

7. snen motility gastrointestinlnho traktu (krev od aludku a stev ke kosternm svalm)

8. vztyen chlup na ki ( hus ke

+ stimulace vyluovn adrenlnch hormon (nadledvinky, hypofza)

Intenzita emoc

intenzita pociovan emoce je zvisl na zptn vazb, kterou mozek dostv od autonomnho systmu m men zptn vazba, tm ni emocionln reaktivita (poznatky zskan pi studiu zmn emotivity u lid sptenm porannm to potvrzuj)

Teorie emocfyziologick:

autonomn aktivace se nepochybn podl na intenzit proitku

? existuje 1 vzorec fyziologick aktivity pro vechny emoce nebo m kad svj?

William James (1884): Bojme se, protoe utkme

Carl Lange piblin ve stejnou dobu stejn stanovisko

( James-Langeova teorie: vnmn autonomn aktivace vytv proitek E, protoe odlin emoce ctme odlin, mus existovat rozdln vzorec pro kadou E, specifick vzorec autonomn aktivace diferencuje emoce

ve 20. letech napadl tuto teorii Walter Cannon:

vnitn orgny jsou relativn necitliv struktury a jsou mlo vybaveny nervy ( vnitn zmny probhaj pli pomalu, ne aby byly zdrojem emocionlnho proitku

uml navozen tlesnch pocit (( nap. injekc adrenalinu) nevytv proitek opravdov emoce

zd se, e se autonomn zmny pli neli nen jich dostaten repertor (ne abychom mohli mt pro kadou emoci jin)

Teorie emockognitivn:Tomkins (1960)- emoce jako stav kter spojuj vnj svt udlost svnitnm svtem naich poteb a pn emoce je hodnocen (appraisal) udlosti vpojmech naich cl (primrn motivan systm)Weiner (1986) - emoce, zvisl na udlosti (nap. radost pi pekvapen) a emoce zvisl na hodnocen pin udlostimsto (vnj- vnitn)stabilita (stabiln-pechodn)kontrolovatelnost (ano-ne). hnv - udlost hodnocena jako zpsoben vnj, (nmi) nekotrolovatelnou pinou; vina by byla vsledkem hodnocen udlosti jako zpsoben vnitn a kontrolovatelnou pinou (naim pedchozm chovnm).Schachter a Singer (1962) - propojen hodnocen udlosti saktuln fyziologickou aktivac; kognitivn faktory uruj, kterou konkrtn emoci lid pociuj, stupe autonomn aktivace uruje nakolik, a zda vbec ji pociuj.Lazarus kognitivn zhodnocen (appraisal)

Teorie emocevolunPlutchik - psychoevolun teorie emoc emoce zaloeny na naich znalostech prosted, pedstavuj komplexn etzce udlost (vtinu element takovho etzce si nemusme uvdomovat)emoce maj genetick zklad a jsou zkladnmi formami adaptaceexistuje 8 zkladnch emoc (emon rodinanap. hnv, zuivost nebo podrdn jsou stejn tak primrn emoc, ale li se intenzitou).

porovnn klasickch teori fyziologick, kognitivn a vrazov aspekt emoc

Teorie emocfunkcionalistick Levenson (1994) - dvousystmov funkn model emoc, jdro - trval, jednoduch a efektivn struktura vytvoen zhy vevoluci kvyrovnvn se svelmi elementrnmi jednoznanmi problmy, jako jsou nejrznj ohroen. systm kontrolnch mechanism - uspodny tak, aby ovlivovaly jednn a innost jdrovho systmu, mn podmnky, kter uvdj jdrov systm do akce (nap. pi prvnm setkn shrakou vpodob velkho pavouka se meme vystrait, nsledn reagujeme kontrolovanm zpsobem)intrapersonln funkce emoc:zvldn vzev vprosted,napravovac funkci pozitivnch emoc, zmna behaviorlnch a kognitivnch hierarchi, modulaci subjektivnho provn, poskytovn asociativnch struktur vpamti, skupinov diferenciaci, individuln diferenciaci.

Jednotliv primrn emocenebo valenn dimenze?

obliejov emon vraz primrn emoce univerzln vraz, ume se ho jen modulovatvechny sloky emoce propojen (Ekman, Friesen monitorovn zmn, zmn-li se vraz

dimenzionln pstupIntegrovan model prostoru afektivnch stav.(Voln podle: Yik, M.S.M., Russell, J.A. & Feldman-Barrett, L. (1999). Structure of Self reported Curent Affect: Integration and Beyond. Journal of Personality and Social Psychology, 77, 600-619.

aktivovan

(nap. vzruen, hyperaktivn)

Russellova aktivace

Larsenovo a Dienerovo aktivovan

nepjemn aktivovan

(napklad zkostn)

Watsonovo a Tellegenovo vysok rove negativnho afektu

Larsenovo a Dienerovo aktivovan nepjemn

Thayerova napt

pjemn aktivovan

(nap. pjemn vzruen, naden)

Watsonovo a Tellegenovo vysok rove pozitivnho afektu

Larsenovo a Dienerovo aktivovan pjemn

Thayerova energie

A

neaktivovan

(deaktivovan)

Russellv spnek

Larsenovo a Dienerovo neaktivovan

D

pjemn

(nap. tastn)

Russellovo poten

Larsenovo a Dienerovo pjemn

PA

NA

nepjemn

(nap. neastn)

Russellovo trpen

Larsenovo a Dienerovo nepjemn

P

N

nepjemn neaktivovan

(nap. unaven, znudn)

Watsonovo a Tellegenovo nzk rove pozitivnho afektu

Larsenovo a Dienerovo neaktivovan nepjemn

Thayerova unavenost

ND

PD

pjemn neaktivovan

(nap. klidn uvolnn)

Watsonovo a Tellegenovo nzk rove negativnho afektu

Larsenovo a Dienerovo neaktivovan pjemn

Thayerova uvolnn

Emon inteligence vs. Emon kompetenceemon inteligence - rzn pstupy model schopnost (pvodn u pojet), model rysov (astji jako model tzv. emotional self-efficacy, respektive typick emon angaovanosti spe neli inteligence) smen model

slokyvnmn, vyhodnocovn a vyjadovn emocemon podpora mylenchpn a analyzovn emoc, vyuvn emonch znalostreflektivn regulace emoc k podpoe emonho a intelktulnho rstu

Stuchlkov, Iva a kol. Zvldn emonch problm kolk. Praha: Portl, 2005

Regulace emoc

nesnadn zleitostnejen ovlivnn intenzity proitku a kontrola vyjden negativnch emoci zeslen a udren pozitivnch emoc

3 modality fyziologicky, behaviorln, kognitivn

4 zpsoby regulacevyhbnm nebo naopak vystavovnm se situaci, kter ji vyvolv modifikac situace a u pmm zsahem nebo vnovnm pozornosti jen nkterm aspektm tzv. kognitivn zmnou - tj. pehodnocenm situace zhlediska osobnho vznamu modulac odpovdi pokud se emoce rozvine, lze ovlivnit jej projev nejastji potlaenm, nebo zeslenm exprese STUCHLKOV, Iva. Zklady psychologie emoc. Praha: Portl, 2002.

Emoce a kognitivn procesycold and hot kogniceemoce jako velmi efektivn druh zpracovn informac (nap. M.Minski The emotion machine)oiven zjem o metakognicimonitorovn:(a) metakognitivn zkuenostifeeling of knowing (FOK), feeling of familiarity (FOF), feeling of difficulty (FOD), feeling of confidence (FOC), feeling of satisfaction (FOS), estimate of effort (EOE)(b) metakognitivn znalosti pesvden, mylenky percepce cl, kol, osob, stretegi, teorie mysli a epistemick znalosti kontrola:(c) metakognitivn dovednosti sebezen plnovn, zen, hodnocen kognitivnch proces a jejich vstup

Emoce a osobnostLewis a Granic (2000) povauj emoce za osy osobnosti hlavn organizujc role, podob se psoben osobnostnch rys piusmrovn i predisponovn osoby smrem ke specifickm vzorcm vnmn, kognice a behaviorlnch reakc.

Epstein et al (1992), Kirkpartrick et al.(1992), aj. cognitive experiential self-theory:existence dvou zsadn odlinch systm poznvn a rozumn. racionln mysl, kter je charakterizovna logickm deduktivnm zpsobem porozumn, kter je peliv, analytick, reflektivn a asto uvliv, emocionln mysl, kter je mocn, impulsivn, intuitivn, holistick a rychl a asto nelogick,

Obvykle mezi tmito dvma systmy harmonie, jeden dopluje druh. Nicmn pi rozruen, stresu a silnch emocch je fungovn racionlnho systmu narueno zablokovnm (obsazenm kapacity) pracovn pamti systmem emocionln mysli.

Goleman umel prodat to, ze touzime po rychle cest kuspechu- vzkonova spolecnost,kdyz ne IQ tak ted vzhuru na EQ, sloky EI,

(obas selhvme - ? proto pohled na emoce jako destruktivn, racionln mylen naruujc fenomny)

samotn reprezentace (pedstava, slovo) uritho emocionlnho zitku m schopnost analogickou emoci vyvolat. To me na jedn stran nesmrn pomhat pi zvldn a modifikaci emocionlnho proitku (nap. prce simaginac) na druh stran je pravdou, e mnostv emocionlnho utrpen nen bezprostedn reakc na konkrtn situaci, ale je zprostedkovan symbolickou funkc jazyka slovo to taky dv prostor pro prci s emocemi ve kolemetakognice

Metacognition is a model of cognition that is being informed by cognition through the monitoring function and informs cognition through the control function. monitoring :(a) metacognitive experiencesfeeling of knowing (FOK), feeling of familiarity (FOF), feeling of difficulty (FOD), feeling of confidence (FOC), feeling of satisfaction (FOS), estimate of effort (EOE), etc. (b) metacognitive knowledge beliefs, ideas, or perceptions about goals, persons, tasks, and strategies, as well as theory of mind and epistemic knowledge.control:(c) metacognitive skills deliberate monitoring, planning, regulation, and evaluation of cognitive processing and its outcome.