Andrij Bondar

Primitivní formy vlastnictví

06 Knihovna MAČ

UA

Andrij BondarNarodil se roku 1974 v Kamenci-Podolském. Studoval na sta-roslavné Kyjevsko-mohyljanské akademii. Je básníkem (sbírky Pravda a med, 2001; Primitivní formy vlastnictví, 2004; Písně písně, 2014), překladatelem (z polštiny — W. Gombrowicz, M. Witkowski a angličtiny) a esejistou, v poslední době je však nejpopulárnější jako bloger na Facebooku. Pracoval také jako redaktor, novinář i televizní moderátor. Byl mimo jiné jedním z editorů první ukra-jinské sbírky současné světové LGBT literatury (120 stránek So-domy, 2009). Manžel Sofie Andruchovyčové. Říká: „Své básně nedělím na seriózní a neseriózní.“

Andrij Bondar

Primitivní formy vlastnictví

© Andrij Bondar, 2015Translation © Alexej Sevruk, 2015© Větrné mlýny, 2015

ISBN 978-80-7443-140-1

Vychází u příležitosti literárního festivalu Měsíc autorského čtení 2015, čestný host Ukrajina Brno Ostrava Košice Львів Wrocławwww.autorskecteni.czwww.autorskecitanie.skwww.misyacavtorskykhchytan.com.uawww.msa.wroclaw.pl

Mediální partneři

The translation was kindly supported bythe Fund for Central & East European Book Projects, Amsterdam. Publikace vznikla za finanční podpory International Visegrad Fund, Ministerstva kultury České republiky, Státního fondu kultury, Nadace Český literární fond.

9

Muži mé země

muži mé zeměuvolňují místo v metrupro invalidy starší osobya cestující s dětmiavšak většinou zůstávají sedětprotože zmíněné kategorie občanůvykazují neměnnou tendenci k vymíránínebo stále méně jezdí metrem

muži mé zemějsou svatí podpantoflácis vyvinutými čelistmikterými si prohryzávají cestuk zaslouženému rodičovstvía pak když si konečně rozvážou rucevychutnávají si dětská tělapoužívají zakázané způsobyvýchovy dorůstající generace

muži mé zeměto nejsou mutanti ani zvrhlícito jsou jen produkty sekundárního zpracováníaminokyselinto je vše co zůstalo od národakterý miluje a váží si své hrdiny

10

kulihrášky a mladíkys čelistmi jak u pittbullau kterých láska k mateřstvípřerostla všechny viditelné mezea stala se známkou stylu

muži mé zemějsou nádhernými exempláři pro entomologyjsou křehcí jako exotičtí motýlipřipíchnuti ke kartonuuvědomují si hodnotukaždého hnutí každého zvukuprotože život je neustále páchaný zločina není tu žádné ospravedlnění

muži mé zeměsmrkají rovnou do rukyprotože ruka je nejpohodlnější orgánpro tuto nanejvýš důležitou věcprotože nic důležitějšího na práciobvykle nemají

muži mé zeměo nic neusilujíprotože úsilí ničí játraa nelibě páchne z úst

— cožpak se narodili protoaby o něco usilovali

muži mé zeměpředčasně jdou ze života

11

a stávají se nehmotnými andělyideální surovinoupro metafyzické spekulacedalším argumentem pro existenciboha nebo koho že

Fantazie

mimozemšťané — to jsou duše zemřelých afrických dětíkteré pronásledují evropanyvytahují z nich zbytky racionalitya selského rozumumstí se za světový pořádekstvořený k jejich obrazu a podle jejich podobynastrkují bomby do domovních průjezdůza nocí děsí létajícími talířia poltergeistyzapříčiňují vykolejení evropských rychlíkůa přeřezávají lana horolezcům

prostě baví se jak děti

a jejich nemotivovaná dětská krutostjejich zasvětní pomstychtivostpáchne savanou a zvuky bubnůpáchne potem africké mámykterá si nejspíš porodila nové dětia na zemřelé už ani nemyslí

a tak co jim zbývá těm malým uličníkům

12

Latinka(báseň psaná latinkou — pozn. překl.)

už dávno jsem chtělaspoň v poeziialespoň pro jednoupřejít na latinku

jeden můj známý si myslíže spolu s přechodem na latinkunáš národ bude méně krástčili v tu ránu se někam ztratítahle rozevlátá byzantskosttahle mrzká sovětskost tahle bezbřehá ugrofinskost(sori uhři, sori finové)něco nám v hlavách udělá „cvak“ a budem evropou

a jedna moje známá si myslíže když přejdeme na latinkutak nám budou lépe rozumětzápadní slovanérůzní polaci češi(a k tomu si nás začnou vážit němci)tedy když už nic jinéhotak dostaneme aspoň nepatrnou šanciže nás pochopí

a ještě jeden můj známý si myslíže přechod na latinkumusí začít ze západní Ukrajinykde grunt tedy humus čili lid

13

je na to lépe připravenýjezdí za prací do itálie a do portugaliezná tedy evropu ne jenom z vyprávěníale z vlastní zkušenostiz černé práce z černé závisti z černé nevděčnosti

a Mykola Rjabčuk(vidíte itálii a portugalii jsem psal s malým písmenem)kterého si jinak moc vážímsi myslí že ukrajina má-li přežít mezi východem a západemby se měla zmenšit do stravitelné velikostičili na šest západních oblastí po řeku zbručdlouho jsem se s ním přelhájil jsem vinnyckou žytomyrskoua svou rodnou chmelnyckouale však víte jaký je to mudrlant tenhle Mykola Rjabčukněco si usmyslí a basta

bukovina to má ze všech nejlepšíta automaticky přejde na latinkujen co se připojí k velkému rumunskuba dokonce k malému moldavskukdyž se připojístejně pak přejde na latinku

a když každý z žijících ukrajinských básníkůnapíše jednu básničku latinkoutak budeme moci sestavit antologiisoučasné ukrajinské poezie v latinceškoda jen že Ivan Malkovyč nebude moci napsato měsíčním srpku písmene Єa o tenounké svíčce písmene Ї