ARISTOTELÉS – ČÁST PRVNÍ

Antická filosofie

VY_32_INOVACE_28-12

ARISTOTELÉS (384 – 322 př. K.)

narodil se ve Stageiře (řecká kolonie na makedonském pobřeží)

v 18 letech odešel do Athén, kde následujících 20 let studoval v Platónově Akademii

ačkoli kritizoval důležité platónské nauky, Platón na něj měl obrovský vliv

v roce 342 př. K. byl najat, aby vzdělával Alexandra Makedonského, kterému bylo tehdy třináct let

v roce 335 př. K. založil v Athénách svou vlastní školu → Lykeion (peripatetická škola)

zajímal se o každou oblast dobového poznáníjeho spisy jsou systematičtější než Platónovyčasto jsou tříděny do pěti oddílů:

Organon (šest pojednání o logice) Rétorika a Poetika přírodovědné práce (především Fyzika a De anima – O duši) Metafyzika práce o etice a politice (hlavně Etika Nikomachova a Politika)

Aristotelova metafyzika

podle Aristotela je každá věc kombinací látky a formylátka:

matérie, ze které je vytvořena každá věc bez látky by neexistovala žádná věc, protože by musela být vyrobena

z ničeho forma:

určuje, co věc je přirozená podstata věci ani bez formy by žádná věc nemohla existovat

Jak vznikají věci?

např. vznik kamenné sochy → socha vzniká kombinací kamene (látka) s určitou formou, která formuje látku do konkrétní podoby (socha)

o formách hovořil i Platón (říkal jim také ideje) → existují nezávisle na hmotném světě a mimo něj X u Aristotela nemůže existovat látka bez formy, ani forma bez látky (jedinou výjimkou je Bůh)

všechny formy podle Aristotela existují v konkrétních hmotných objektech (socha, miska, člověk, apod.)

Co způsobuje změnu věcí?

existují 4 příčiny jsoucna (řídí podstatu každé věci a proces jejích změn):

příčina formální (causa formalis) → např. miska příčina materiální (causa materialis) → např. stříbro příčina působící (causa efficiens) → člověk, který misku vytvořil příčina účelová (causa finalis) → např. obětní miska (používá se k

rituálu obětování bohům)

přírodní objekty nebyly vytvořeny lidmi kvůli lidským účelům, stále ale mají své čtyři příčiny

vezměme v potaz kaštankaštan aktuálně není strom, potenciálně však o strom jdezměna může být podle Aristotela nahlížena jako pohyb z

potenciality do aktualityvšechny čtyři příčiny hrají v takovém pohybu roli

Aristotelova etika

podle Platóna byla základním zdrojem všech hodnot Idea Dobra

ne každý etický systém však předpokládá zdroj hodnoty, který leží mimo lidský svět (svět idejí)

tzv. naturalistické etické systémy vidí zdroj hodnot v člověku a cílech jeho života

Aristotelés byl prvním velkým etickým naturalistou

Jaký je náš hlavní cíl od přirozenosti?

podle Aristotela je jím dosažení blaženosti (eudaimonia)blaženost=nejvyšší dobroblaženost sestává z dvou věcí:

z potěšení ze zakoušení a rozvoje rozumové schopnosti

nejdůležitější složkou blaženosti je rozum, potěšení samo blaženost neustavuje

proto Aristotelés rozlišuje mezi dvěma druhy ctnosti:

rozumové ctnosti: když vykonáváme rozumové činnosti (např. když studujeme přírodu nebo cokoli poznáváme)

mravní ctnosti: když krotíme své biologické požitky rozumem

Aristotelés

Autor: Neznámý, Název: AristotelesZdroj:http://www.flickr.com/photos/fdctsevilla/3992136841/

AUTOR DUM: MGR. VERONIKA ČADOVÁ

Děkuji za pozornost.