Audit neboli přezkum hospodaření územních samosprávných celků

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management

Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku

Audit neboli přezkum hospodaření územních samosprávných celků

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor: Kristina ŠTULHOFEROVÁ Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petra PTÁČKOVÁ MÍSAŘOVÁ, Ph.D.

Znojmo, 2012

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Audit neboli přezkum hospodaření

územních samosprávních celků“ vypracovala samostatně v souladu s pokyny vedoucí

bakalářské práce Ing. Petry Ptáčkové Mísařové, Ph.D., s použitím literatury, kterou uvádím

v seznamu.

Kristina Štulhoferová

Poděkování:

Děkuji vedoucí práce Ing. Petře Ptáčkové Mísařové, Ph.D za odborné vedení, rady a

připomínky, které mi při zpracování práce poskytla. Dále chci poděkovat zastupitelstvu

obce Olbramkostel, že mi umožnili nahlédnout do hospodaření obce a paní Vlaďce

Spáčalové, účetní obce, že mi byla nápomocna při získávání podkladů, které byly použity

v této práci.

Abstrakt

Tato práce se zabývá přezkumem hospodaření obce Olbramkostel za roky 2009, 2010,

2011, který prováděl soukromý auditor. Teoretická část je zaměřena na výklad

všeobecných pojmů a seznámení s právními normami, které se týkají přezkumu ÚSC.

V praktické části jsou vyhodnoceny provedené přezkumy hospodaření obce. V

závěru práce jsou uvedena doporučení pro zlepšení finanční situace obce a metodika pro

účetní.

Klíčová slova: Přezkum hospodaření, obec, audit, kontrolor – auditor.

Abstract

This thesis deals with a review of economy in the village Olbramkostel done by a private

auditor in 2009, 2010 and 2011. Theoretical part is focused on the interpretation of the

general terms and familiarization with the legal standards connected with the review of the

territorial self-governing unit. Practical part evaluates the conducted reviews of economy

in the village. Finally, there are mentioned some recommendations for the improvement of

the financial situation of the village and a metodology for accounting.

Key words: Review of economy, village, territorial self-governing unit, audit, auditor.

Obsah 1 Úvod 8

2 Cíl práce a metodika 9

3 TEORETICKÁ ČÁST 10

3.1 Audit 10

3.2 Přezkum hospodaření 11

3.3 Obec 13

3.3.1 Rozpočet obce 14

3.3.2 Majetek územních samosprávných celků 15

3.4 Účetnictví ÚSC 16

3.4.1 České účetní standardy 18

3.4.2 Účetní závěrka 21

3.4.3 Rozvaha (bilance) 21

3.4.4 Výkaz zisku a ztrát 24

3.4.5 Přehled o peněžních tocích a změnách vlastního kapitálu 25

3.4.6 Příloha 26

3.4.7 Závěrečný účet 26

3.5 Reforma účetnictví 27

4 PRAKTICKÁ ČÁST 28

4.1 Identifikace vybrané obce 28

4.2 Přezkoumání obce Olbramkostel 29

4.2.1 Rok 2009 30

4.2.2 Rok 2010 32

4.2.3 Rok 2011 34

4.3 Vyhodnocení přezkumů hospodaření 2009-2011 40

4.4 Metodická příručka pro účetní ÚSC 44

4.5 Doporučení pro městys 46

5 ZÁVĚR 47

6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 49

7 PŘÍLOHY 51

8

1 Úvod

Obec se řadí do skupiny územně samosprávných celků. Obcí se rozumí společenství

občanů vymezené určitými hranicemi území. V nynější době je v ČR asi 6250 obcí,

různých velikostí území i počtu občanů. Obce hospodaří s určitým finančním obnosem.

Rozpočet si určuje každá obec sama dle svých předběžných potřeb. Finanční prostředky

čerpá obec ze státního rozpočtu, ale i z peněžních prostředků od daňových poplatníků tedy

občanů. Z tohoto, důvodu je velmi důležitá veřejná i občanská kontrola. Občané by se měli

zajímat, zda obec, ve které žijí, s těmito prostředky zachází úsporně.

Název práce Audit neboli přezkum hospodaření ÚSC jsem si zvolila úmyslně, protože si

myslím, že se této problematice věnuje málo pozornosti. Kolem žijící lidé si často neumí

představit množství práce, které musí vykonat účetní jednotka malé obce. Ráda bych touto

prací přispěla ke zlepšení přehlednosti v odborném prostředí malé obce a chci pomoci

ke snazší orientaci osob, které se s touto problematikou setkávají v praxi.

Se vstupem České republiky do Evropské unie, 1. května 2004, se změnilo a neustále se

mění mnoho podmínek pro orgány státní správy, samosprávy i podnikatelské sféry. Vše

musí být v souladu s evropskými zákony. To se týká mimo jiné i oblasti kontroly a

přezkoumání hospodaření obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí. Tato pravidla jsou

ustanovena zákonem č. 420/2004 Sb., o přezkoumání hospodaření, ve znění pozdějších

právních předpisů. V zákoně je řečeno, že města a obce jsou povinny provádět přezkum

hospodaření, ale mají možnost vybrat si kontrolora. Práce může být zadána soukromému

auditorovi, auditorské společnosti nebo příslušnému krajskému úřadu. U soukromých

kontrolorů musí obec zaplatit za jejich práci. Jestliže obec navštíví kontroloři krajského

úřadu má obec výkon zdarma. Přezkum hospodaření je nedílnou součástí hospodaření

územně samosprávných celků. Úkolem auditora je přezkoumat finanční a majetkovou

situaci obce. Dále ověřuje, zda je účetnictví vedeno úplně, průkazně a správně v souladu

s platnými účetními předpisy. Kontrolor se řídí platnými zákony, vyhláškami, směrnicemi

a Mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS). Přezkum hospodaření je účinným

ekonomickým nástrojem, protože námi zvolení zastupitelé nejsou obvykle odborníky na

toto téma a je třeba mít kontrolu nad hospodařením.

9

2 Cíl práce a metodika

Cílem mojí bakalářské práce je na základě analýzy současných zpráv z přezkumu

hospodaření daného územně samosprávného celku, vytvořit metodiku pro účetní dané

obce, která povede k předcházení vzniku chyb v účetní závěrce.

Dílčím cílem je na základě provedené analýzy zhodnotit hospodaření obce a navrhnout

soubor opatření na zlepšení finanční situace.

Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, teoretickou a praktickou. Před samotným

zpracováním této práce bylo nutno prostudovat literární zdroje a platnou legislativu, která

ovlivňuje přezkum hospodaření. Zjištěné poznatky, včetně zákonných úprav jsou citovány

v teoretické části. K popsání zkoumané problematiky je použita metoda deskripce. Je zde

objasněn pojem audit a průběh prací spojených s auditem. Obsahem termínu audit je

chápáno to, co může být v užším slova smyslu nazváno přezkum hospodaření. Dle zákona

spolu tyto činnosti nesouvisí. Dále jsou objasněny pojmy obec a přezkum hospodaření,

které jsou nejdůležitější složkou práce i s platnou legislativou. Vysvětlení základních

pojmů účetní závěrky a všechny její součásti, včetně účtování a právních norem, kterými

se účetní jednotka řídí.

Praktická část se zabývá hospodařením obce Olbramkostel za roky 2009 - 2010. Aplikují

se zde poznatky z teoretické části a využívají se informace získané od starosty a účetní

obce. Úkolem je podrobně rozebrat přezkumy každého roku včetně analýzy Zpráv

z přezkumu hospodaření, dle Auditorské směrnice č. 52. Analyzovat postup přezkumu a

práce s ním související. Další otázka je porovnání příjmů a výdajů obce a objem dotací

zasahujících do rozpočtu obce. Tyto informace jsou porovnány, tudíž je zde využito

metody komparace. Informace byly získány z účetních podkladů obce. Pomocí metody

syntézy vyhodnotit analýzu a na jejím základě, navrhnout metodickou příručku pro účetní

obce a sestavit návrh pro zlepšení finanční situace obce. Výsledky jsou popsány v závěru

práce.

10

3 TEORETICKÁ ČÁST

3.1 Audit

„Audit je systematický proces objektivního získávání a vyhodnocování důkazů, týkajících

se informací o ekonomických činnostech a událostech, s cílem zjistit míru souladu mezi

těmito informacemi a stanovenými kritérii a sdělit výsledky zainteresovaným zájemcům.“1

Právní úprava, určená pro ověřování účetních závěrek podniků se řídí zákonem č.

524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, ve znění pozdějších

právních předpisů (novela – zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších

právních předpisů). Zákon položil základy současného auditu a definoval základní pravidla

a pojmy auditu. Zároveň byla zřízena Komora auditorů ČR, jako profesní organizace

sdružující auditory, s možností kontroly vykonané práce. Zákon vytvořil předpoklady pro

vznik srovnatelných podmínek auditorské profese se zahraničími standardy. V několika

uplynulých desetiletích vyzrálo účetnictví i audit a oba obory se staly složitými metodami.

Obecně by se dal audit popsat, jako prověřování správnosti poskytnutých informací a názor

na ně.

Kontrolor se řídí mnoha pravidly a patří mezi ně i etický kodex.2 „Etický kódex

finančného kontrolóra je zovšeobecnením hodnôt, princípov a pravidiel správania, ktorými

sa finančný kontrolór riadi počas výkonu svojho povolania. Je určený pre všetkých

zamestnancov orgánov verejnej správy, ktorí vykonávajú finančnú kontrolu.“3

• Provádění auditu,

Audit je

možné rozdělit na povinný a dobrovolný. V zákoně o auditorech je povinným auditem

ověření řádných a mimořádných účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek,

případně ověření mezitímní účetní závěrky. Audit se provádí výhradně u podnikatelských

subjektů. U nepodnikatelských subjektů se provádí přezkum hospodaření. Auditorskou

činností se chápe:

• přezkoumání hospodaření, 1 RICCHIUTE, David. N. Audit. Praha: Victoria Publishing, a.s, 1994. s. 792. ISBN 80-85605-86-4. s. 26. 2 RICCHIUTE, David. N. Audit. Praha: Victoria Publishing, a.s, 1994. s. 792. ISBN 80-85605-86-4. s. 25. 3 Ministerstvo financií Slovenskej Republiky – Etický kódex finančného kontrolóra. [on-line]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: <http://www.finance.gov.sk/Default.aspx?CatID=3950/>

http://www.finance.gov.sk/Default.aspx?CatID=3950/�

11

• ověřování účetních záznamů,

• kontrola jiných ekonomických informací.

3.2 Přezkum hospodaření

Přezkoumání hospodaření obce se zabývá výsledky ročního hospodaření ÚSC. Řídí ho

zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumání hospodaření ÚSC a dobrovolných svazků obcí, ve

znění pozdějších právních předpisů. Poslední novelou je zákon č. 199/2010 Sb., ve znění

pozdějších právních předpisů. Získané informace poskytují přehled, že hospodaření ÚSC

je v souladu s platnými zákony a schváleným rozpočtem. Nekontroluje se věcná správnost

hospodaření, ale zda jsou dodržovány povinnosti plynoucí ze zvláštních právních předpisů.

„Předmětem přezkoumání jsou údaje o ročním hospodaření územního celku, tvořící

součást závěrečného účtu podle zvláštního právního předpisu.“4

Obec je oprávněna požádat o kontrolu krajský úřad nebo auditora. Musí tak učinit do 30.

června každého kalendářního roku. Jestliže obec požádá auditora o spolupráci, uzavírá

s ním platnou smlouvu a oznamuje vše krajskému úřadu do 31. ledna následujícího roku.

„Hlavný kontrolór obce alebo mesta kontrolnú činnosť vykonáva nezávisle a nestranne v

súlade so základnými pravidlami kontrolnej činnosti. Hlavný kontrolór obce alebo mesta

pri výkone kontrolnej činnosti postupuje podľa pravidiel, ktoré ustanovuje zákon

o finančnej kontrole.“

Přezkoumání se děje

z hlediska dodržování povinností stanovených zvláštními právními předpisy (např.: zákon

o rozpočtových pravidlech ÚSC, zákon o obcích a účetnictví, nařízení vlády), soulad

hospodaření s finančními prostředky ve srovnání s rozpočtem, dodržení účelu poskytnuté

dotace, věcná a formální správnost dokladů o přezkoumávaných operacích.

5

Zákon řeší práva a povinnosti kontrolorů i územních celků, osoby přibrané k přezkoumání,

zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření. Stejnopis zprávy o výsledku přezkoumání

hospodaření auditorem předá obec kontrolnímu orgánu do 15 dnů, od projednání

zastupitelstvem. Zpráva obsahuje: identifikační údaje, popis zjištěných chyb a nedostatků,

označení dokladů, ze kterých vyplývá zjištěná chyba, závěr. Zprávu z přezkumu

hospodaření mohou vyžadovat banky, investoři či ostatní finanční instituce pro posouzení

4 BURDEK, Ladislav. Úplné znění účetnictví obcí, krajů, příspěvkových organizací a další vybrané účetní jednotky. Ostrava: Sagit, a.s., 2011. s. 304. ISBN 978-80-7208-838-6. s. 291. 5 Ministerstvo financií Slovenskej republiky – Nejčastejšie otázky. [on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: <http://www.finance.gov.sk/Default.aspx?CatID=7777/>

http://www.finance.gov.sk/Default.aspx?CatID=7777/�

12

zda je obec schopna nést břemeno dluhu. Územní celek je povinen přijmout opatření

k nápravě zjištěných chyb a nedostatků a musí své řešení oznámit neprodleně krajskému

úřadu. V jiném případě může být obci udělena pořádková pokuta ve výši 50 000 Kč. 6

Tabulka č. 1 - Seznam právních norem upravujících audit a přezkum hospodaření. Všechny

normy jsou platné ve znění pozdějších právních předpisů.

Zákonná úprava Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územní samosprávných celků a DSO Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád Vyhlášky Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě Vyhláška č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve VS a o změně některých zákonů Vyhláška č. 435/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky Nařízení vlády Nařízení vlády č. 330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě Nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev Další úprava České účetní standardy pro územní samosprávné celky, PO, státní fondy a organizační složky státu Obecné auditorské směrnice Auditorská směrnice č. 52 a její metodická pomůcka Mezinárodní auditorské standardy

Pramen: CHARVÁTOVÁ, Jana. Audit v malé obci. Brno, 2009. s. 75. Diplomová práce.

MASARYKOVA UNIVERZITA – EKONOMICKO – SPRÁVNÍ FAKULTA. Vedoucí práce Ing.

Hana Jurajdová, Ph.D. Upraveno a aktualizováno autorkou.

6 BURDEK, Ladislav. Úplné znění účetnictví obcí, krajů, příspěvkových organizací a další vybrané účetní jednotky. Ostrava: Sagit, a.s., 2011. s. 304. ISBN 978-80-7208-838-6. s. 292 – 299.

13

3.3 Obec

Obec je právnickou osobou, která je základní jednotkou veřejné zprávy. Podle zákona č.

128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších právních předpisů (novela – zákon č.

246/2011 o obcích, ve znění pozdějších právních předpisů), je obec základním územním

samosprávným společenstvím občanů, je veřejnoprávní korporací a má vlastní majetek.

Území každé obce je vymezeno jedním nebo více katastrálními územími. Obec má svůj

název, pod kterým vystupuje v právních vztazích. Obec, která má víc než 3000 občanů se

stává městem. Menší obce se mohou po podání žádosti stát městysem. Významově se řadí

mezi město a vesnici. Ústava České Republiky zaručuje ÚSC samosprávu. Městys je

samostatně spravován zastupitelstvem, které si volí ve svobodných volbách občané.

Dalšími orgány městyse jsou rada městyse, starosta, úřad městyse a zvláštní orgány

městyse. Mezi zvláštní orgány obce patří finanční a kontrolní výbor, jehož členové provádí

kontrolu hospodaření s majetkem obce a finančními prostředky obce.

V oblasti samosprávy je zastupitelstvo obce hlavním samosprávným orgánem, rozhoduje

usnesením a může přijímat obecně závazné vyhlášky. Zastupitelstvu se zodpovídá rada

obce. Starosta zastupuje obec navenek a je odpovědný, mimo jiné, za včasné objednání

kontroly hospodaření. Obecní úřad plní úkoly zastupitelstva či rady obce a pomáhá

jednotlivým výborům v plnění jejich funkcí. Obec může jmenovat výbory ke své kontrole,

povinně jmenuje finanční a kontrolní výbor. Úkolem obce je rozvoj svého území a

blahobyt občanů. Zákonem stanovené úkoly nemusí obec plnit sama, ale s pomocí jí

zřízených organizačních složek či příspěvkových organizací. 7

Rozhodnutím zastupitelstva obce může vzniknout organizační složka ÚSC. Složka

hospodaří jménem zřizovatele a není účetní jednotkou. Je povinna vést účetnictví o svých

příjmech a výdajích odděleně. O jejím vzniku vydá zřizovatel zřizovací listinu. Účetní

případy jsou přebrány do účtování obce ve stanovených termínech, nejpozději však do

konce roku. V případě potřeby zřizuje obec příspěvkovou organizaci, ta se musí povinně

zapsat do obchodního rejstříku. Zřizovatel vymezí veškerá práva a povinnosti příspěvkové

organizace, zejména nakládání s majetkem a rozsah hlavní i doplňkové činnosti.

Organizace získává peněžní prostředky z hlavní a doplňkové činnosti, z rozpočtu svého

7 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších právních předpisů. [online]. [cit. 2011-12-11]. Dostupné z: <http://www.zakonycr.cz/seznamy/128-2000-Sb-zakon-o-obcich-%28obecni-zrizeni%29.html/>

http://www.zakonycr.cz/seznamy/128-2000-Sb-zakon-o-obcich-%28obecni-zrizeni%29.html/�

14

zřizovatele, z fondů i darů, z tuzemska i ze zahraničí. Nejčastěji obcí zřizované

příspěvkové organizace jsou předškolní a školní zařízení. 8

3.3.1 Rozpočet obce

Rozpočet je finanční plán, je to základní pilíř hospodaření ÚSC. Sestavuje se na období

jednoho kalendářního roku. Náležitosti k tvorbě rozpočtu upravuje zákon č. 250/2000 Sb.,

o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších právních předpisů (tzv.

malá rozpočtová pravidla). Tvorbou rozpočtu by mělo být zajištěno, že zdroje jsou použity

tam, kde nejlépe uspokojí veřejnou potřebu. Základní funkcí rozpočtu je zabezpečení

veřejných potřeb a bezproblémový chod obce. Rozpočet se vypracovává na základě

rozpočtového výhledu. Rozpočtový výhled se zpracovává na 2 až 5 let dopředu.

Rozpočtový výhled určují přijaté závazky a smluvní vztahy.

V praxi je tvorba rozpočtu rozdělena do několika etap od přípravy, vypracování,

projednávání, rozpis rozpočtu dle rozpočtové skladby, schvalování, rozpočtový výhled a

tvorba samotného rozpočtu. Operace související s rozpočtem jsou nazývány rozpočtovým

procesem. Rozpočtový proces začíná každoročně v průběhu měsíce ledna. Vymezují se zde

hlavní plány obce a na jejich základě se sestaví rozpočet. Návrh rozpočtu musí být

zveřejněn nejméně 15 dnů před schválením zastupitelstva. Rozpočet se sestavuje na období

jednoho kalendářního roku. Obec uskutečňuje své finanční hospodaření v souladu se

schváleným rozpočtem a provádí pravidelnou, systematickou a úplnou kontrolu svého

hospodaření. Rozpočet může být:

• Vyrovnaný – příjmy a výdaje jsou si rovny,

• přebytkový – některé příjmy jsou určeny k využití v následujících letech nebo ke

splácení úvěru,

• schodkový – může vzniknout pouze v případě, že obec bude schopná uhradit schodek

finančními prostředky z minulých let, půjčkou či úvěrem nebo prodejem finančních aktiv.

V průběhu kalendářního roku dochází v obci ke změnám financováni. Všechny změny

v rozpočtu se provádí na základě rozpočtových opatření. Rozpočtové opatření je ze zákona

8 RŮŽIČKOVÁ - MERLIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace. Olomouc: Anag, s.r.o., 2011. s. 254. ISBN 978- 80-7263-675-4. s. 32-44.

15

povinné v případě změny ve finančních vztazích např. dotace, změny závazných ukazatelů

vůči jiným osobám, a pokud vyvstalo riziko vzniku rozpočtového schodku. Po skončení

kalendářního roku se údaje z účetnictví zpracovávají do závěrečného účtu. Jsou zde

obsaženy údaje o plnění rozpočtu a o dalších finančních operacích. Obec je povinna dát si

přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok. Přezkum se řídí zákonem č.

420/2004 Sb.9

3.3.2 Majetek územních samosprávných celků

Majetek obce tvoří věci movité, nemovité a finanční prostředky. Jakým způsobem obce

nabyly svůj majetek? Některý majetek byl převeden na obce podle zákona č. 172/1991 Sb.,

a jeho pozdějších novelizací, o přechodu některých věcí z majetku České republiky do

vlastnictví obcí. Těmito zákony postupně přešly do vlastnictví obce majetky, které se

nachází na území obce: stavby účelových komunikací, drobné stavby sloužící k plnění lesa,

k výkonu práva myslivosti nebo k ochraně trvalých porostů atd. Další majetek obce získaly

zákonem č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění

pozdějších právních předpisů. Uvedený zákon upravuje převod technických služeb, úklidu

veřejných ploch, údržbu zeleně apod. Nelze převádět majetek, který musí zůstat ve

vlastnictví státu. Obec má se svými aktivy nakládat úsporně. Dle paragrafu 38 zákona o

obcích musí být obecní majetek chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo

zneužitím. Obec má ze zákona povinnost pečovat o svůj majetek, proto se vše účtuje do

hlavní činnosti. Majetek lze nabýt: koupí, vyrobit ve vlastní režii, darem, zděděním,

vkladem, členským příspěvkem, dotací. Obec je povinna vést evidenci svého majetku.

ÚSC o vlastním majetku účtují. Dříve odpisovaly jen v hospodářské činnosti, avšak

změnou vyhlášky není žádný subjekt zbaven povinnosti odepisovat účetně – par. 66

vyhlášky č. 410/2009 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Majetek je evidován

v pořizovací ceně a z této ceny se počítají účetní odpisy, které se stávají finančním zdrojem

pro financování majetku. Záleží na rozhodnutí účetní jednotky, jestli bude odepisovat

zrychleně nebo rovnoměrně. Jestliže plynou z majetku zdanitelné příjmy, musí se

odepisovat i pro daňové účely. Účetní jednotka odepisuje rovnoměrně ze vstupní ceny po

dobu předpokládaného užívání majetku. Odepisuje se jednou za měsíc a zahajuje se od

9 LORENC, Jiří; KAŠPÁRKOVÁ, Jana. Rozpočtová skladba 2010 pro územní samosprávné celky. Praha: M Lordy, s.r.o., 2010. s. 332. ISBN 978-80-254-6776-3. s. 10 – 39.

16

měsíce následujícího od uvedení odepisovaného majetku do užívání. Organizační složky

zřizované obcí nemají právní subjektivitu, tudíž nejsou účetní jednotkou. Nejsou povinni

účtovat o majetku, tato povinnost se připisuje zřizovateli (obci).

„Zájmem územních samosprávných celků i subjektů jimi zřízených jako uživatelů majetku

obce či kraje je jeho maximální využití s cílem dosáhnout i finančního profitu k doplnění

disponibilních zdrojů pro zajištění hlavní činnosti.“10 ÚSC musí zvolit vhodnou právní

formu k využívání majetku jím zřízenou organizací. Připadá v úvahu např.: pronájem,

výpůjčka, půjčka, bezúplatný převod či mandátní smlouvy. V rozpočtových pravidlech je

řečeno, že veškerý majetek, který zřizované organizace nabudou, patří zřizovateli. Obec

vede evidenci svého majetku. Některé právní úkony týkající se manipulace s majetkem

vyžadují schválení zastupitelstva, jinak jsou neplatné.11

3.4 Účetnictví ÚSC

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších právních předpisů, stanoví

v souladu s právem Evropské unie rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho

průkaznost. Vztahuje se na:

• Právnické osoby se sídlem na území ČR,

• organizační složky státu dle zvláštního právního předpisu,

• zahraniční osoby, které podnikají nebo provozují činnost dle zvláštních předpisů, na

území ČR,

• fyzické osoby, které musí splnit některou z podmínek uvedených v zákoně o účetnictví.

Zákon dále stanovuje podmínky zjišťování účetních záznamů pro potřeby státu.

Sestavování účetních výkazů za Českou Republiku, provádí Ministerstvo financí. ÚSC

jsou právnickými osobami, následkem toho jsou účetními jednotkami a musí plně

respektovat zákon o účetnictví. Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných

aktiv, závazku a pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. Účetním

10 RŮŽIČKOVÁ - MERLIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace. Olomouc: Anag, s.r.o., 2011. s. 254. ISBN 978-80-7263-675-4. s. 80. 11 RŮŽIČKOVÁ - MERLIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace. Olomouc: Anag, s.r.o., 2011. s. 254. ISBN 978-80-7263-675-4. s. 70-86.

17

obdobím je kalendářní rok, je to nepřetržitě 12 po sobě jdoucích měsíců. Účetní jednotky

musí dodržovat směrné účtové osnovy, uspořádání a označování položek účetní závěrky,

obsahové vymezení závěrek a předepsané účetní metody. Jednotlivé účetní záznamy

mohou být seskupovány do souhrnných záznamů. Jsou povinni vést účetnictví v české

měně a v českém jazyce.

„Účetnictví účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné,

srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů.“12

Závěrka je nedílný celek, může být sestavena v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Ve

zjednodušeném rozsahu sestavují účetní závěrku příspěvkové organizace zřízené ÚSC, vše

musí být odsouhlaseno zřizovatelem. V ostatních případech jsou účetní jednotky povinny

vést účetnictví v plném rozsahu. Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, evidují se

zde zjištěné skutečnosti týkající se účetnictví. Po vyhotovení účetního dokladu je účetní

jednotka povinna průběžně provést účetní zápis do účetní knihy. Účetní jednotka se řídí

směrovou účetní osnovou a účtovým rozvrhem. Účtová osnova obsahuje uspořádání a

označení účtových tříd. Dle tohoto podkladu si účetní sestaví účtový rozvrh, dle kterého je

schopna zaúčtovat všechny operace. Účty nesmějí být účtovány mimo účtový rozvrh a

účetní knihy.

Rozsah a

způsob sestavování závěrky sleduje nová vyhláška č. 451/2011 Sb., o způsobu, termínech a

rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění rozpočtů ÚSC a ostatních rozpočtů, ve

znění pozdějších právních předpisů. Řádná účetní závěrka se sestavuje k poslednímu dni

účetního období. Pokud se musí uzavřít knihy v jiný rozvahový den, jedná se o

mimořádnou závěrku. Součástí mimořádné účetní závěrky je i inventarizace. V určitých

případech, kdy to vyžadují zvláštní právní předpisy, účetní jednotky sestavují v průběhu

účetního období i k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne (31. 1., 30. 6., 30. 9.)

V takovém případě se jedná o mezitímní účetní závěrku, při které se neuzavírají účetní

knihy, a nedělá se inventarizace. Jedná se zejména o povinnost sestavit účetní závěrku

v případě přeměn společností pro účely ocenění.

13

12 SVOBODOVÁ, Jaroslava a kol. Účtová osnova, České účetní standardy pro některé vybrané účetní jednotky. Olomouc: Anag, s.r.o., 2011. s. 526. ISBN 978-80-7263-657-0. s. 479.

13 SVOBODOVÁ, Jaroslava a kol. Účtová osnova, České účetní standardy pro některé vybrané účetní jednotky. Olomouc: Anag, s.r.o., 2011. s. 526. ISBN 978-80-7263-657-0. s. 473-483.

18

3.4.1 České účetní standardy

Pro dosažení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami a pro zajištění

vyšší míry srovnatelnosti účetních závěrek Ministerstvo financí vydalo České účetní

standardy – ČÚS. Standardy stanovují bližší popis metod a postupů účtování, jsou platným

doplňkem zákona o účetnictví. Standardy č. 701 – 708 slouží vybrané účetní jednotce,

které podle nich vždy účtují. ČÚS jsou platné od 1. 1. 2010. Jedná se o ÚSC, dobrovolné

svazky obcí, organizační složky státu.

ČÚS č. 701 – Účty a zásady účtování na účtech. Syntetické účty tvoří účetní jednotka dle

směrové účtové osnovy a v rámci těchto účtů vytváří analytické účty. Na podrozvahové

účty se účtuje v ten okamžik, kdy nejsou plněny všechny podmínky pro zápis do hlavní

knihy. Tyto skutečnosti se účtují ve skupinách 90 – 99 v souladu s ustanovením zákona 47

– 55 vyhlášky, záznamy se podávají uživateli informací, ty jsou využitelné pro jeho

rozhodování nebo úsudek. Účetní zápisy se provádějí dle zákona. Okamžikem uskutečnění

účetního případu je zejména den, ve kterém dojde ke splnění dodávky, vzniku závazku,

platbě závazku, vzniku pohledávky, převzetí dluhu, zjištění manka, schodku, přebytku atd.

Zaměření vnitroorganizačního účetnictví si zvolí účetní sama, vnitřním předpisem, přičemž

musí zabezpečit průkaznost podkladů. Zvolí účty v rámci volných účtových tříd 7 a 8.

V případě prvního použití účetní metody, účetní jednotka zvažuje, jakým způsobem by se

použití účetní metody projevilo v předchozím období a účtuje na účet 406 – Oceňovací

rozdíly při změně metody a to oceňování majetku a závazku reálnou hodnotou, opravné

položky, odpisy a rezervy. Opravy chyb minulých období se uskutečňují dle par. 35 odst. 3

zákona o účetnictví, ve znění pozdějších právních předpisů. Provedené opravy by měly být

významné částky, v rámci hospodaření firmy.

ČŮS č. 702 – Otevírání a uzavírání účetních knih. Standard popisuje základní postupy

účtování při otevírání a uzavírání účetních knih za účelem docílení souladu při používání

účetních metod účetními jednotkami. Stavy jednotlivých účtů rozvahových položek účtu

491 – Konečný účet rozvážný. Zisk či ztráta se objeví na účtu 431 – Výsledek hospodaření

ve schvalovacím řízení se souvztažným zápisem na stranu MÁ DÁTI, popř. na stranu DAL

účtu 491. Konečné zůstatky při uzavření účetních knih se účtují na účet 492 – Konečný

účet rozvážný.

19

ČÚS č. 703 – Transfery. Cílem standardu je podle platných zákonů a vyhlášek stanovit

základní postupy účtování transferů. Transfer je poskytnutí peněžních prostředků

z veřejných rozpočtů, přijetí peněžních prostředků veřejnými rozpočty, včetně prostředků

ze zahraničí, zejména v případě státního rozpočtu, rozpočtů územních samospráv či

státních fondů. Transferem se rozumí zejména dotace, granty, příspěvky, subvence, dávky,

nenávratné finanční výpomoci, peněžní dávky nebo dary. Při vypořádání transferu mezi

příjemcem a poskytovatelem, účtuje příjemce na stranu MÁ DÁTI účtové skupiny 22, 23,

24 a to souvztažně zápisem na DAL účtu 374 – Přijaté zálohy na transfer. Příjemce

investičního transferu použije při účtování o této skutečnosti na DAL syntetického účtu

403 – Transfery na pořízení dlouhodobého majetku se souvztažným zápisem účtové

skupiny 34.

ČÚS č. 704 – Fondy účetní jednotky. Postupy účtování o tvorbě a použití fondů se vztahují

vždy na ty účetní jednotky, kterým právní předpis stanovuje povinnost či možnost

příslušný fond tvořit a používat.

Tabulka č. 2 – Seznam fondů

Fond odměn Účet č. 411

Fond kulturních a sociálních potřeb Účet č. 412

Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku

Účet č. 413

Fond reprodukce majetku, investiční fond Účet č. 414

Fond reprodukce majetku, investiční fond Účet č. 416

Ostatní fondy Účet č. 419

Pramen: Vlastní zpracování.

ČÚS č. 705 – Rezervy. Rezervu vytváří účetní jednotka v případě, že v běžném období

nastane skutečnost budoucího rizika významného zvýšení nákladů. Tvorbou rezervy

dochází ke snížení hospodářského výsledku běžného období, ale ke zvýšení hospodářského

výsledku v budoucím období při použití rezervy. Při tvorbě a použití rezerv se použijí účty

441 – Rezervy a 555 – Tvorba a zúčtování rezerv. Pokud účetní jednotka převádí peněžní

20

prostředky tvořené rezervou na zvláštní bankovní účet, použije účet 231 – Základní běžný

účet.

ČÚS č. 706 – Opravné položky a vyřazení pohledávek. Opravné položky vyjadřují

přechodné snížení hodnoty majetku. Snížená hodnota musí být zaúčtována nejpozději

k rozvahovému dni a je podložená inventarizací. Opravné položky odpisovaného a

neodpisovaného dlouhodobého majetku a zásob se tvoří tehdy, pokud je jejich hodnota

významně nižší než ocenění v účetnictví. Snížení ceny není trvalého charakteru. O tvorbě a

zvýšení opravných položek se účtuje na stranu MÁ DÁTI účtu 556 – Tvorba a zúčtování

opravných položek se souvztažným zápisem v účtové skupině 15 – 19. O snížení a zrušení

se účtu je opačně na tytéž účty.

ČÚS č. 707 – Zásoby. O zásobách účtuje účetní jednotka průběžným nebo periodickým

způsobem. Všechny druhy zásob lze účtovat způsobem A i B. Je to volba účetní jednotky,

který ze způsobů bude užívat. Je nutné vést skladovou evidenci.14

• Způsob A – nakoupené zásoby se v průběhu roku zúčtovávají na příslušný rozvahový

účet v účtové skupině 1 a do nákladů se převedou až při jejich spotřebě.

• Způsob B – nakoupené zásoby se účtují přímo do nákladů a do účtové třídy 1 se účtují

až při roční uzávěrce.15

ČÚS č. 708 – Odpisování dlouhodobého majetku. Dlouhodobý majetek se odepisuje

včetně technického zhodnocení postupně v průběhu užívání. Účetní odpisy se počítají

z ceny, ve které je majetek oceněn v účetnictví, a to až do její výše ocenění. Opisový plán a

sazby účetních odpisů si stanovuje účetní jednotka v závislosti na zvolený způsob

odpisování tzn., provedou přiřazení doby použitelnosti. Odpisy se zaokrouhlují na celé

koruny nahoru. Nikdy nemůže být odepsána větší hodnota, než majetek má. Účetní odpisy

se účtují ve prospěch účtu 07. – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku nebo 08.

– Oprávky k dlouhodobému majetku a na vrub účtu 551 – Odpisy dlouhodobého majetku.

První odpisování provedly účetní jednotky ÚSC v účetní závěrce k 31. 12. 2011. Účetní

jednotky nezobrazují náklady související s odpisováním majetku v účetním období roku

14 SVOBODOVÁ, Jaroslava a kol. Účtová osnova, České účetní standardy pro některé vybrané účetní jednotky. Olomouc: Anag, s.r.o., 2011. s. 526. ISBN 978-80-7263-657-0. s. 293 -379. 15 ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví 2 díl. Tiskárny Havlíčků Brod, a.s., 2009. s. 206. ISBN 978-80-87237-13-7. s. 17.

21

2011, ale promítnou do účetnictví hodnotu oprávek k odpisovanému dlouhodobému

majetku jako oceňovací rozdíly.16

3.4.2 Účetní závěrka

Vyhláška č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro

hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů ÚSC, rozpočtů

dobrovolných svazků obcí a rozpočtů regionů, ve znění pozdějších právních předpisů. Ze

zákona o účetnictví vyplývá účetní jednotce povinnost uzavřít k poslednímu dni účetního

období účetní knihy a sestavit účetní závěrku. Účetní uzávěrka zahrnuje doúčtování všech

účetních případů k poslednímu dni účetního období a uzavření účetních knih.

Vyvrcholením účetní uzávěrky je sestavení účetní závěrky. Účetní uzávěrka jsou účetní

práce spojené s uzavřením jednotlivých účtů za dané účetní období. Závěrka

3.4.3 Rozvaha (bilance)

je sestavení

účetních výkazů, které podávají informaci o celkovém hospodaření firmy. Z výše zmíněné

vyhlášky č. 449/2009 Sb., vyplývají termíny a druhy požadovaných výkazů k předložení.

Účetní závěrka se od 1. 1. 2010 skládá z: rozvahy, výkazu zisku a ztrát, přehledu o

peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu, přílohy. Před reformou se

skládala z: rozvahy, výkazu zisku a ztrát a přílohy. Zbylé dva přehledy nebyly povinné, ale

dobrovolné. Jednotlivé položky se označují kombinací velkých písmen latinské abecedy,

římských číslic, arabských číslic a názvem položky. Technickou formu účetní závěrky

stanoví technická vyhláška o účetních záznamech. Etapy účetní závěrky se skládají

z přípravných prací (kontrola dokladů, kompletování dokladů a zhodnocení), uzavírání

účtu, inventarizace a samotné zpracování účetní závěrky.

V rozvaze jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiva a závazků a jiných pasiv.

Rozvaha ÚSC je rozdělena na aktiva a pasiva a ty jsou děleny do sloupců: brutto (stav A

neupravený o výši oprávek a opravných položek), korekce (informace o výši oprávek a

opravných položek), netto (položky upravené o oprávky a opravné položky), netto minulé

období (týká se předcházejícího účetního období).17



22

Tabulka č. 3 - Rozvaha

A = P Stálá aktiva

- dlouhodobý nehmotný majetek - dlouhodobý hmotný majetek - dlouhodobý finanční majetek

Oběžná aktiva

- zásoby i) materiál ii) nedokončená výroba a

polotovary iii) výrobky iv) zvířata v) zboží vi) poskytnuté zálohy na zásoby

- dlouhodobé pohledávky - krátkodobé pohledávky

- finanční majetek

i) peníze ii) účty v bankách iii) krátkodobý finanční majetek iv) nedokončený krátkodobý

finanční majetek Ostatní aktiva

- přechodná aktiva – přechodné účty aktiv

- dohadné účty aktivní

Vlastní kapitál

- základní kapitál - kapitálové fondy

i) emisní ážio ii) ostatní kap. fondy

- fondy ze zisku

i) zákonný rezervní fond ii) statutární a ostatní fondy

- hospodářský výsledek i) výsledek hospodaření minulých

let ii) výsledek hospodaření běžného

účetního období Cizí zdroje

- rezervy - dlouhodobé závazky - krátkodobé závazky - bankovní úvěry a výpomoci

Ostatní pasiva

- přechodná pasiva - přechodné účty pasiv

- dohadné položky pasivní

Pramen: KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2011. s. 299.

ISBN 978-80-7380-315. s. 18-19.

Platí bilanční rovnice A = P.

a) Stálá aktiva:

• Dlouhodobý nehmotný majetek se oceňuje cenou vyšší než 60 000 Kč a dobou

použitelnosti delší než 1 rok. Mezi dlouhodobý majetek se řadí i technické zhodnocení

v hodnotě vyšší než 60 000 Kč, musí být pořízeno v jednom účetním období. Drobný

nehmotný majetek se pořizuje s částkou převyšující 7000 Kč, ale ne vyšší než 60 000 Kč.

23

Spodní hranici ceny si může účetní jednotka zvolit sama. Do položky majetku náleží i

poskytnuté krátkodobé a dlouhodobé zálohy na pořízení majetku,

• dlouhodobý hmotný majetek s dobou použitelnosti déle než 1 rok bez ohledu na

pořizovací cenu, patří sem např.: pozemky, kulturní památky, umělecká díla, předměty

drahých kovů, ovocné stromy a keře, vinice, základní stádo a tažná zvířata, atd. Dále do

dlouhodobého majetku patří samostatné movité věci a soubory movitých věcí s dobou

použitelnosti delší než 1 rok a s pořizovací cenou vyšší než 40 000 Kč. Drobný

dlouhodobý majetek, jehož pořizovací cena je víc než 3 000 Kč, ale ne vyšší než 40 000

Kč. Pořizované věci se stávají dlouhodobým hmotným majetkem až okamžikem, kdy jsou

způsobilé k užívání,

• dlouhodobý finanční majetek musí být v držení účetní jednotky déle než 1 rok. Patří

sem: cenné papíry, termínované vklady, dluhové cenné papíry, nebankovní půjčky

poskytnuté ÚSC a ostatní finanční majetek.

b) Oběžná aktiva:

• Zásoby obsahují materiál, zboží, výrobky, zvířata, nedokončenou výrobu, polotovary,

poskytnuté zálohy na zásoby. U zásob budou ÚSC tvořit opravné položky, bude-li

opodstatnění k jejich tvorbě,18

• u krátkodobých pohledávek nastává pro ÚSC změna v účtování. Novinkou je časové

rozlišení a dohadné položky. Nejčastěji používanou krátkodobou pohledávkou je faktura

vystavená odběrateli s předpisem částky, která musí být uhrazena v určitém čase,

• dlouhodobé pohledávky mohou být návratné finanční výpomoci, pohledávky

z postoupených úvěrů, poskytnuté zálohy a ostatní pohledávky s dobou splatnosti delší než

1 rok,

• pohledávka je právo věřitele na plnění od dlužníka. Může být peněžitá i nepeněžitá, ale

vždy se jedná o majetkovou hodnotu.19

c) Vlastní kapitál je zdroj krytí aktiv, včetně oceňovacích rozdílů z přecenění majetku a

závazků, dotací na pořízení dlouhodobého majetku, nashromážděných příjmů a výdajů

rozpočtového hospodaření minulých let a oprav chyb z minulých let. Vlastní kapitál vede

účetní jednotka na účtu 401 – Jmění účetní jednotky. Vlastní kapitál dále tvoří:

• Základní jmění,

18 SVOBODOVÁ, Jaroslava a kol. Účtová osnova, České účetní standardy pro některé vybrané účetní jednotky. Olomouc: Anag, s.r.o., 2011. s. 526. ISBN 978-80-7263-657-0. s. 44-55. 19 ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví 1. díl. Tiskárny Havlíčků Brod, a.s., 2009. s. 155. ISBN 978-80-87237-13-7. s. 22.

24

• fondy; patří sem výše vyjmenované fondy v kapitole 3.4.1., řeší je standard č. 704,

• výsledek hospodaření obsahuje údaje po zdanění. Výdajový účet rozpočtového

hospodaření je zvláštní účet u ÚSC obsahuje výdaje uskutečněné prostřednictvím státního

rozpočtu.

d) Cizí zdroje:

• Rezervy slouží k pokrytí budoucích závazků nebo výdajů. Obsahově jsou vymezeny ve

standardu č. 705,

• závazky jsou protipólem pohledávek. Účetní jednotka může evidovat dlouhodobé

závazky, ty mají dobu splatnosti delší než 1 rok a patří sem: dlouhodobé přijaté zálohy,

ostatní dlouhodobé závazky,

• krátkodobé závazky mají dobu splatnosti do 1 roku, nejznámější případ je faktura přijatá

od dodavatele. 20

Poslední složkou rozvahy je časové rozlišení aktiv a pasiv a dohadné položky. Časové

rozlišení se účtuje do období, s nímž věčně i časově souvisí, nikoliv do období, kdy

vznikly. Účty časového rozlišení aktiv a pasiv podléhají dokladové inventarizaci. Dohadné

položky aktiv a pasiv jsou existující, avšak dosud nepotvrzené pohledávky nebo závazky.

U těchto položek známe účel i období, kterého se týkají, ale není známa přesná částka.

21

3.4.4 Výkaz zisku a ztrát

Reforma účetnictví se dotkla všech účetních jednotek, ale nejvíce ÚSC. Opouští se

sledování příjmů a výdajů účtové skupiny 2 a 4 v hlavní činnosti a začne se účtovat

obdobně jako podnikatelé o výnosech a nákladech v účtových třídách 6 a 5. Výkaz

obsahuje položky:

• Náklady z činnosti - spotřeba materiálu, prodané zboží, náklady na reprezentaci,

mzdové náklady, zákonné a jiné sociální náklady, daně a poplatky, vratky daní

z nadměrných odpočtů, smluvní pokuty a úroky z prodlení, jiné pokuty a penále, dary –

bezúplatné předání majetku s výjimkou peněžních prostředků; manka a škody, odpisy,

zůstatková cena prodaného majetku, náklady z odepsaných pohledávek,

20 RŮŽIČKOVÁ - MERLIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace. Olomouc: Anag, s.r.o., 2011. s. 254. ISBN 978-80-7263-675-4, s.112 - 113. 21 ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví 2 díl. Tiskárny Havlíčků Brod, a.s., 2009. s. 206. ISBN 978-80-87237-13-7, s. 184.

25

• finanční náklady – úroky, kurzové ztráty, náklady z přecenění reálnou hodnotou,

• náklady na transfery – náklady z titulu dotací, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných

finančních výpomocí, podpor, peněžní dary,

• náklady ze sdílených daní – náklady z daně z příjmu fyzických a právnických osob,

z daně z přidané hodnoty, spotřební daně, majetkové daně a silniční daně,

• výnosy z činnosti – výnosy ze správních a místních poplatků; změna stavu nedokončené

výroby, změna stavu polotovarů, výrobků a ostatních zásob; aktivace materiálu a zboží,

vnitropodnikových služeb, dlouhodobého majetku; smluvní pokuty a úroky z prodlení, jiné

pokuty a penále, ostatní výnosy z činnosti,

• finanční výnosy – kurzové zisky, výnosy z dlouhodobého finančního majetku,

• výnosy z daní a poplatků – výnosy z daně z příjmu fyzických a právnických osob,

výnosy ze sociálního pojištění, z přidané hodnoty, ze spotřební a majetkové daně,

energetických a silničních daní, výnosy z ostatních daní a poplatků,

• výnosy z transferů – dotace, příspěvky, subvence, dávky, nenávratných finančních

výpomocí, podpor či peněžních darů, s výjimkou daní, poplatků a jiných obdobných dávek,

• výnosy ze sdílených daní – z příjmů fyzických a právnických osob, z přidané hodnoty,

spotřební, majetkové a silniční daně,

• výsledek hospodaření – vykazování hospodářského výsledku je největší problém.

Výsledek je vykazován po zdanění a člení se podle hlavní a hospodářské činnosti účetní

jednotky.22

3.4.5 Přehled o peněžních tocích a změnách vlastního kapitálu

Přehled o peněžních tocích (výkaz Cash Flow) zobrazuje stav peněžních prostředků účetní

jednotky k počátku účetního období a zůstatek k rozvahovému dni. Cílem je získat přehled

o snížení nebo zvýšení stavu peněžních prostředků, které znamenaly změnu položek.

Úkolem účetní jednotky je zajistit prostřednictvím syntetických účtů náplň pro jednotlivé

položky Přehledu. V tomto případě je důležité programové vybavení.

Přehled o změnách vlastního kapitálu zobrazuje stav vlastního kapitálu účetní jednotky a

jeho složek k rozvahovému dni minulého účetního období. Jeho zvýšení a snížení

v průběhu účetního období a stav k rozvahovému dni účetního období. Oba výše

22 SVOBODOVÁ, Jaroslava a kol. Účtová osnova, České účetní standardy pro některé vybrané účetní jednotky. Olomouc: Anag, s.r.o., 2011. s. 52. ISBN 978-80-7263-657-0. s. 66 – 73.

26

vyjmenované Přehledy jsou novými výkazy od 1. 1. 2010 a jejich vyplnění není zcela

jednoduché. Důležité je sledovat názory a metodiku, které se neustále vyvíjí.23

3.4.6 Příloha

Příloha účetní závěrky vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze, výkazu zisku a

ztrát, přehledu o peněžních tocích a vlastním kapitálu. Příloha se skládá z několika částí.

V první části účetní jednotka popíše použité účetní metody, jak jsou uspořádány a

označovány položky rozvahy, výkazu zisku a ztrát, způsob ocenění a zásady pro časové

rozlišení. Nelze vynechat informace o odpisu majetku, o splatných závazcích vůči správci

daně a správcům pojištění. Další část obsahuje údaje o závazcích a pohledávkách,

nakládání s prostředky státního rozpočtu, prostředků ÚSC, aj. Příloha by měla obsahovat

vše, co by mělo být uchováno, informace o podstatných problémech a změnách, které se v

účetním období udály. Příloha musí obsahovat tyto údaje: přesný název účetní jednotky,

sídlo účetní jednotky, identifikační číslo, právní formu, předmět činnosti a účel vzniku,

rozvahový den, okamžik sestavení účetní závěrky a podpisový záznam osob, které účetní

závěrku sestavili. 24

3.4.7 Závěrečný účet

Závěrečný účet je dokument, který obsahuje údaje o plnění příjmů a výdajů za daný rok,

hospodaření s majetkem, hospodaření příspěvkových organizací zřízených obcí,

vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, státním fondům a rozpočtu kraje a

zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření městyse za daný rok. Každý závěrečný účet

musí být vyvěšen a schválen zastupitelstvem. Od 1. 4. 2009 má obce povinnost závěrečný

účet zveřejňovat i elektronicky. Datum vyvěšení, sejmutí je na dokumentu vždy uvedeno.

Délka zveřejnění je nejméně 15 dní. Po sejmutí se projednává na obecním zastupitelstvu

(nejpozději však do 30. června následujícího roku). Písemnost sestavuje hlavní účetní. Do

23 RŮŽIČKOVÁ - MERLIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace. Olomouc: Anag, s.r.o., 2011. s. 254. ISBN 978-80-7263-675-4. s. 115 - 116. 24 RŮŽIČKOVÁ - MERLIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace. Olomouc: Anag, s.r.o., 2011. s. 254. ISBN 978-80-7263-675-4. s. 116.

27

15 dnů od projednání je zastupitelstvo povinno ohlásit Krajskému úřadu výsledek svého

jednání. Pokud tak neučiní, hrozí obci pokuta. 25

3.5 Reforma účetnictví

Evropská komise požadovala vybudování celostátního systému kontroly, která je splněna

zákonem č. 420/2004 Sb., o přezkoumání hospodaření ÚSC a dobrovolných svazků obcí,

ve znění pozdějších právních předpisů. Reforma účetnictví ÚSC probíhá neustále. „Účetní

jednotky uzavřely účetní knihy k 31. 12. 2009 v souladu s vyhláškou č. 505/2002 Sb., ve

znění pozdějších právních předpisů, a podle Českého účetního standardu č. 502 – Otevírání

a uzavírání účetních knih. Následně účetní jednotka sestavila účtový rozvrh na rok 2010

podle par. 78 vyhlášky č. 410/2009 Sb., a podle směrné účetní osnovy. Vypracovala

převodový můstek podle přílohy standardu č. 702, který má charakter písemného

dokumentu, aby bylo zřejmé, které původní účty přecházení do účtů nových. Při otevírání

účetních knih k 1. 1. 2010 se již použily údaje převedené na nové účty.“26

Další změnou, která nastala v rámci reformy (rok 2010) je změna účetní závěrky. Dříve se

skládala z: rozvahy, výkazu zisků a ztráty, přílohy. Po reformě se skládá z: rozvahy,

výkazu zisků a ztráty, přílohy, přehledu o peněžních tocích, přehledu o změnách vlastního

kapitálu. Dále přináší nová účetní metoda změnu v tvorbě opravných položek

k pohledávkám, tvorbě účetních rezerv, ocenění reálnou hodnotou, časové rozlišení

nákladů a výnosů. V roce 2011 byly přidány odpisy dlouhodobého majetku a tvorba

opravných položek (s výjimkou pohledávek).

27 Účetním jednotkám byl poskytnut určitý

čas, aby účetní reformu správně vstřebaly. Některé změny v účetnictví byly provedeny až

v roce 2011, např.: změna metodiky pro odpisování a tvorbu opravných položek. Změny se

pak promítnou až ve stavech od 1. 1. 2012. 28

25 RŮŽIČKOVÁ - MERLIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace. Olomouc: Anag, s.r.o., 2011. s. 254. ISBN 978-80-7263-675-4. s. 117.

26 RŮŽIČKOVÁ - MERLIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace. Olomouc: Anag, s.r.o., 2011. s. 254. ISBN 978-80-7263-675-4. s. 128 – 129. 27 SCHNEIDEROVÁ, Ivana; NEJEZCHLEB, Zdeněk. Účetní reforma a ÚSC 2010. Acha obec účtuje s.r.o., 2010. s. 346. ISBN 978-80-254-6862-3. s. 28, 31-32 28 RŮŽIČKOVÁ - MERLIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace. Olomouc: Anag, s.r.o., 2011. s. 254. ISBN 978-80-7263-675-4. s. 128.

28

4 PRAKTICKÁ ČÁST

Vlastní práce se věnuje obci Olbramkostel, kde bude řečeno, jak obec hospodařila v roce

2009, 2010 a 2011. V obci Olbramkostel jsem členkou finančního výboru a ráda bych byla

nápomocna při řešení finančních problémů obce a v metodice účtování.

4.1 Identifikace vybrané obce

Z dochovaných písemných zpráv, je pravděpodobné, že obec vznikla roku 1293. Obci byl

10. října 2006 na vlastní žádost navrácen titul městys, který jí byl v 17. století odebrán.

Občané obce jsou na tento titul patřičně hrdí.

Obec Olbramkostel je součástí okresu Znojmo, který leží v Jihomoravském kraji.

Jednoduchý přehled o Jihomoravském kraji jsem se rozhodla zpracovat do tabulky.

Tabulka č. 4 – Jihomoravský kraj

Počet okresů 7

Počet měst 48

Počet obcí 673

Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností 21

Počet správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem 34

Pramen: Statistický úřad. Vlastní zpracování autorky.

29

V obci Olbramkostel aktuálně žije 538 obyvatel a je zde 199 popisných čísel, výměra:

1077,48 ha, hustota obydlení: 50,58 ob/km2

čímž je obec řazena mezi menší. V obci

působí starosta pan Antonín Šrámek, místostarosta pan Josef Veselý a účetní paní Vlaďka

Spáčalová. Obec má zvoleno celkem 7 zastupitelů a 3 výbory: kontrolní výbor, finanční

výbor, výbor pro sport a kulturu. Dále má obec 2 stálé zaměstnance a 3 zaměstnance na

dohodu o provedení pracovní činnosti. Tito lidé se starají o údržbu místního hřbitova nebo

o úpravu webových stránek obce či péče o místní knihovnu. Obec mívá 4 – 6 sezónních

pracovníků, kteří se starají o údržbu a opravy v obci.

Obec je zřizovatelem jedné příspěvkové organizace – Mateřská škola Olbramkostel. Dále

financuje 2 organizační složky. Těmi jsou Svaz dobrovolných hasičů a Klub fotbalistů.

V současné době je v obci několik drobných podnikatelů např.: kosmetička, kadeřnice,

autodoprava, autobazary atd. V naší obci od roku 2002 provádí přezkum hospodaření

auditor. Dříve prováděl přezkum pracovník krajského úřadu, pro opakované neshody byla

obec nucena přijmout opatření a zaplatit si auditora. Problémy tkvěly ve spěchu

pracovníků z krajského úřadu, kteří našli chybu, ale nedaly účetní žádný čas k opravení

chyby a ihned provedli zápis. A toto chování nechtělo zastupitelstvo dále trpět.

4.2 Přezkoumání obce Olbramkostel

K řádnému provedení kontroly hospodaření by měla obce předložit tyto dokumenty:

• Smlouvy uzavřené v daném roce,

• vnitřní směrnici obce,

• zřizovací listiny,

• evidence majetku, pohledávek a závazků, inventurní záznamy,

• rozpočtový výhled, rozpočtová opatření, schválený rozpočet,

• zápisy z kontrol finančního a kontrolního výboru,

• zápisy z jednání zastupitelstva obce včetně usnesení,

• závěrečný účet obce.

30

Další dokumenty si kontrolor obvykle vyžádat v průběhu přezkoumání např. mzdové listy.

Dále je obec povinna zajistit prostory pro výkon kontroly.

4.2.1 Rok 2009

V roce 2009 bylo v obci provedeno dílčí a konečné přezkoumání hospodaření. Po

dřívějších špatných zkušenostech s kontrolory z krajského úřadu, oslovil starosta městyse

soukromého auditora. Po předešlé telefonické dohodě, byla podepsána smlouva a na

základě této dohody proběhlo 22. 10. 2009 dílčí přezkoumání hospodaření obce. Závěrečné

přezkoumání proběhlo dne 12. 3. 2010. Přezkum ÚSC provedl auditor Ing. Karel Cejpek.

Při dílčím přezkoumání byly kontrolovány tyto písemnosti:

• Evidence majetku městyse,

• bankovní výpisy: běžného účtu vedeného v České spořitelně a.s. Znojmo a běžný účet

vedený ve Volksbance CZ Znojmo, včetně souvztažných účetních dokladů, faktur přijatých

a uhrazených v tomto období,

• mzdová agenda a odměny členů zastupitelstva: za období 1 - 9/2009,

• hlavní kniha: sestavená k 31. 6. 2009,

• pokladní doklady: za období 4 - 5/2009, včetně souvztažných účetních dokladů,

• pokladní kniha: vedená v elektronické podobě – program KEO,

• rozpočtová opatření,

• rozpočtový výhled,

• schválený rozpočet,

• výkaz hodnocení plnění rozpočtu,

• zpráva o výsledku hospodaření příspěvkové organizace – Mateřská škola Olbramkostel,

• smlouva o převodu majetku: jedná se o smlouvu o prodeji pozemku (městys je

prodávající),

• zápisy z jednání zastupitelstva: 21. 1. 2009, 12. 2. 2009, 11. 3. 2009, 24. 4. 2009,

• zápisy z jednání kontrolního a finančního výboru: ze dne 16. 3. 2009, 11. 2. 2009,

• odpisový plán obecní knihovny,

• tvorba a použití peněžních fondů,

• peněžní operace týkajících se cizích a sdružených finančních prostředků.

31

Dle zprávy o dílčím přezkoumání městyse Olbramkostel za rok 2009, které proběhlo dne

22. 10. 2009, nebyly nalezeny žádné nedostatky. Obecní zastupitelstvo i starosta byli

obeznámeni s výsledky přezkumu a nevyjádřili žádné námitky. Konečné přezkoumání

hospodaření proběhlo dne 12. 3. 2010. Kontrolorem byl opět pan Ing. Karel Cejpek, který

provedl přezkum v kanceláři ÚSC. Při této kontrole byly přezkoumány tyto doklady:

• Bankovní výpisy: běžného účtu vedeného v České spořitelně a.s. Znojmo a běžný účet




• evidence majetku městyse: kontrola v počítačovém softwaru – program KEO,

• knihy přijatých a odeslaných faktur: kontrola v počítačovém softwaru – program KEO,


• pokladní doklady: za období 11 -12 /2009, včetně souvztažných účetních dokladů,

• evidence poplatků: v knize pohledávek a ve hřbitovní knize, včetně seznamů vedených

ručně,

• inventurní soupisy majetku a závazků: inventura byla provedena k 31. 12. 2009,

• rozvaha: sestavená k 31. 12. 2009,

• vnitřní předpisy a směrnice: směrnice se týkají oběhu účetních dokladů, o účtování a

oceňování dlouhodobého majetku a zásob, zákon o finanční kontrole, provádění

inventarizace majetku a závazků, organizační, spisový a skartační řád městyse,

• hodnocení dodržení rozpočtu pro rok 2009: sestavený k 31. 12. 2009,

• ověřování zadávání veřejných zakázek,

• stav pohledávek a nakládání s nimi,

• ručení za závazky fyzických a právnických osob,

• zastavování movitých a nemovitých věcí,

• zřizování věcných břemen k majetku ÚSC.

Při přezkoumání hospodaření od 1. 1. 2009 až 31. 12. 2009 nenašel auditor Ing. Karel

Cejpek žádné skutečnosti, které by vedly k přesvědčení, že přezkoumané hospodaření není

ve všech významných ohledech v souladu se zákonem č. 420/2004 Sb. V den přezkumu

12. 3. 2010 byl předložen starostovi Návrh zprávy o přezkoumání hospodaření. Starosta

32

byl obeznámen se všemi skutečnostmi. Nevznesl námitku, tudíž mohl kontrolor napsat

Zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření pro ÚSC městys Olbramkostel.

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření městyse Olbramkostel za rok 2009 byla

vyhotovena 15. 3. 2010. Starosta byl opět obeznámen s přesným obsahem výroku a vše

bylo stvrzeno podpisem. Starosta městyse obdržel stejnopis zprávy. Zpráva obsahuje tyto

přílohy: výkaz Fin 2 - 12 k 31. 12. 2009, příloha účetní závěrce k 31. 12. 2009, rozvaha

ÚSC sestavená k 31. 12. 2009, podíl pohledávek a závazků na rozpočtu a podíl

zastaveného majetku na celkovém majetku. Podíl pohledávek na rozpočtu městyse činí

5,51 %, podíl závazků činí 2,07 %. Zastavený majetek obec nemá. Informace od účetní o

výpočtu podílu pohledávek a závazků na rozpočtu nebyly k dispozici.

4.2.2 Rok 2010

V roce 2010 bylo v obci provedeno dílčí a konečné přezkoumání hospodaření. Vše se

událo na základě telefonické dohody mezi auditorem a starostou městyse. Byla podepsána

smlouva a na základě této dohody proběhlo 18. 8. 2010 dílčí přezkoumání hospodaření

obce. Závěrečné přezkoumání proběhlo dne 29. 3. 2011. Přezkoumání ÚSC provedl

auditor Ing. Karel Cejpek. Při dílčím přezkoumání byly zkontrolovány tyto písemnosti:

• Stav pohledávek a závazků,

• ručení za závazky fyzických a právnických osob,

• evidence majetku a nakládání s ním,



a uhrazených v tomto období 1 - 4/2010,







• schválený rozpočet: 5 149 000 Kč,


33


• hospodaření organizační složky (hasiči, fotbalisti),

• zápisy z jednání zastupitelstva: 19. 1. 2010, 11. 3. 2010, 19. 4. 2010, 14. 5. 2010,

• zápisy z jednání kontrolního a finančního výboru: ze dne 10. 3. 2010, 15. 2. 2010,

• odpisový plán: obecní knihovny a organizačních složek.

Dle zprávy o dílčím přezkoumání městyse Olbramkostel za rok 2010, které proběhlo dne

18. 8. 2010, nebyly nalezeny žádné nedostatky. Starosta byl obeznámen s výsledkem

přezkumu a přijal ho bez námitek. Konečné přezkoumání městyse Olbramkostel proběhlo

dne 29. 3. 2011. Kontrolu provedl opět pan Ing. Karel Cejpek v kanceláři územního celku.

Při této kontrole byly přezkoumány tyto doklady:

• Bankovní výpisy: běžného účtu vedeného v České spořitelně a.s. Znojmo a běžný účet







• pokladní doklady: za období 11 - 12 /2010, včetně souvztažných účetních dokladů,


ručně,



• smlouvy k přijatým dotacím: výkon státní zprávy od KÚ JMK, aktivní politika

zaměstnanosti – Úřad práce (sezónní zaměstnanci), sčítání lidu- MF ČR, volby do PS – MF

ČR, volby do zastupitelstev – MF ČR, fotbalové hřiště – KÚ JMK, MMR (obec v tomto

roce zahájila výstavbu nového fotbalového hřiště), odbahnění rybníka – SFŽP, MŽP (obec

začala odbahňovat místní rybník Neplech), smlouva s hasiči – s obcí Žerůtky (smlouvu

mají hasiči Olbramkostela uzavřenou se sousedící vesnicí, která hasičský sbor nemá,

pokud by v obci hořelo místní sbor by přijel hasit),

34




• hospodaření příspěvkových organizací zřízených městysem (mateřská škola),


• zápisy z jednání zastupitelstva: 24. 11. 2010, 22. 12. 2010,

• zápisy z jednání kontrolního výboru: ze dne 8. 12. 2010.








vyhotovena 31. 3. 2011. Starosta byl opět obeznámen s přesným obsahem výroku a vše

bylo stvrzeno podpisem. Starosta městyse obdržel stejnopis zprávy. Zpráva obsahuje tyto

přílohy: účetní závěrka k 31. 12. 2010, výkaz Fin 2 - 12 k 31. 12. 2010, přílohy k účetní

závěrce k 31. 12. 2010, příloha A – přehled právních předpisů, podíl pohledávek a závazků

na rozpočtu a podíl zastaveného majetku na celkovém majetku. Bohužel v tomto roce jsem

nedostala k dispozici podíly pohledávek a závazků na rozpočtu ani od účetní ani od

kontrolora. Zastavený majetek obec nemá.

4.2.3 Rok 2011

V roce 2011 bylo v obci provedeno dílčí a konečné přezkoumání hospodaření. Vše

probíhalo stejně jako v minulých letech. Pro výtečné zkušenosti se starosta městyse

rozhodl pro kontrolu hospodaření, znovu oslovit pana Ing. Karla Cejpka. Telefonická

dohoda byla písemně stvrzena smlouvou o auditorské službě. Dílčí přezkum byl

naplánovaný na den 3. 10. 2011 a konečné přezkoumání na den 29. 2. 2012. Při dílčím

přezkoumání byly zkontrolovány tyto písemnosti:

• Evidence majetku městyse: v programu KEO,

35



a uhrazených v tomto období 1 - 4/2011,







• schválený rozpočet: 4 827 000 Kč,



• hospodaření organizační složky (hasiči a fotbalisti),

• zápisy z jednání zastupitelstva: ze dne 20. 1. 2011, 2. 2. 2011, 29. 3. 2011,

• zápisy z jednání kontrolního a finančního výboru: ze dne 11. 3. 2011, 2. 3. 2011.

Dle zprávy o dílčím přezkoumání hospodaření městyse Olbramkostel za rok 2011, které

proběhlo dne 3. 10. 2011, nebyly nalezeny žádné nedostatky. Starosta byl obeznámen

s výsledkem a nevznesl námitky. Konečné přezkoumání městyse Olbramkostel proběhlo

dne 29. 2. 2012. Kontrolu provedl opět pan Ing. Karel Cejpek v kanceláři územního celku.

Při této kontrole byly přezkoumány tyto doklady:

• Plnění příjmů a výdajů rozpočtu,

• finanční operace týkající se fondů,

• stav pohledávek a závazků,








• pokladní doklady: za období 11 -12 /2011, včetně souvztažných účetních dokladů,

36


ručně,



• smlouvy k přijatým dotacím: výkon státní správy – KÚ JMK, aktivní politika

zaměstnanosti – úřad práce, odbahnění rybníka – SFŽP, MŽP (odbahnění rybníka Neplech

bylo v tomto roce ukončeno - 6 622 000Kč), zateplení budovy – SFŽP, MŽP (jedná se o

zateplení budovy městyse, kde se nachází obecní úřad, sál, knihovna, školka, kuchyň,

hospoda a několik drobných podnikatelů - 2 142 000 Kč), inženýrské sítě - KÚ JMK

(přívod elektřiny a vody k novému hřišti), SDH věcné vybavení – KÚ JMK, sčítání lidu,

domů – MF ČR, smlouva hasiči s obcí Žerůtky (pro případný vznik požáru, jedou místní

hasiči hasit do vedlejší obce),





• zápisy z jednání zastupitelstva: ze dne 18. 10. 2011, 21. 11. 2011, 19. 12. 2011,

• účetnictví vedené ÚSC.








vyhotovena 5. 3. 2012. Starosta byl opět obeznámen s přesným obsahem výroku a vše bylo

stvrzeno podpisem. Starosta městyse obdržel stejnopis zprávy. Zpráva obsahuje tyto

přílohy: účetní závěrka k 31. 12. 2011, výkaz Fin 2 - 12 k 31. 12. 2011, přílohy k účetní

závěrce k 31. 12. 2011, příloha A – přehled právních předpisů, podíl pohledávek a závazků

na rozpočtu a podíl zastaveného majetku na celkovém majetku. Podíl pohledávek na

rozpočtu městyse činí 71,27 %. Podíl závazků na rozpočtu činí 4,71 %. Informace od

37

účetní o výpočtu podílu pohledávek a závazků na rozpočtu nebyly k dispozici. Zastavený

majetek obec nemá.

4.2.4 Rozpočet

Rozpočet je nejdůležitější součástí pro hospodaření obce. Obec nejprve sestavuje

Rozpočtový výhled na 2 – 5 let dopředu. Každý rok si zastupitelstvo upraví rozpočet dle

potřeb obce. Pro potřeby této práce, byla zpracována data o vývoji rozpočtu obce za roky

2009 - 2011. Obec měla v roce 2009 větší podíl příjmů než výdajů, ale v posledních dvou

letech je větší objem výdajů než příjmů. Je to z důvodů rozsáhlých rekonstrukcí a oprav,

které v obci začaly probíhat.

Tabulka č. 5 – Rozpočet obce

ROK 2009 2010 2011 PŘÍJMY 5 744 031,19 Kč 9 986 128,21 Kč 11 912 790,57 Kč

VÝDAJE 5 422 584,56 Kč 10 485 160,04 Kč 12 815 021,32 Kč

ROZDÍL + 321 446,63 Kč - 499 031,83 Kč - 902 230,75 Kč

Pramen: Vlastní zpracování autorky na základě údajů ze Závěrečných účtů obce.

Další velmi důležitou součástí rozpočtu obce jsou dotace. V minulých letech (2000 - 2001)

měla obec potíže s čerpáním dotací. Závěry z přezkumu těchto let byly popsány jako

chybové. Chyby se týkaly hospodářského výsledku obce. Následkem toho nebyly obci

přiděleny žádané dotace. Chyby byly odstraněny a od té doby je hospodaření bez chyb.

Obci Olbramkostel v posledních třech letech značně vzrostl příjem dotací. V roce 2009

využila obec přijaté dotace na rekonstrukci zařízení v obci, výcvik dobrovolných hasičů,

aktivní zaměstnaneckou politiku v obci a volby.

V roce 2010 začíná poměr dotací narůstat z důvodu konání se voleb do PS a zastupitelstev.

V tomto roce začala obec čerpat dotace z Evropské unie (Evropský fond pro regionální

rozvoj a Státní fond životního prostředí ČR v rámci Operačního programu životního

prostředí) na odbahnění místního rybníka a zřízení mokřadu u rybníka. Obec začala čerpat

z Evropského fondu dotaci určenou k vybudování nového sportovního areálu

v Olbramkostele.

38

Graf č. 1 – Příjmy a výdaje městyse Olbramkostel v Kč za roky 2009-2011

Pramen: Vlastní zpracování autorky na základě údajů ze Závěrečných účtů obce.

Příjem dotací v roce 2011 je nejvyšší ze třech srovnávaných období. Dokončuje se čerpání

dotace určené k odbahnění rybníka, dále se dokončují inženýrské sítě k nově

vybudovanému fotbalovému hřišti. Dále proběhlo sčítání lidu, domů a bytů a je zde aktivní

politika zaměstnanosti. Novou významnou položkou rozpočtu dotovanou z Evropských

fondů je zateplení budovy obecního úřadu. V rámci realizace akce bylo provedeno

zateplení obvodových stěn, výměna výplní a zateplení střešní konstrukce, výměna oken a

dveří. Velká část čerpání dotací bude vyřešena až v průběhu roku 2012, po doložení

potřebné dokumentace Evropskému fondu. Komise si žádá přesný rozpočet realizované

akce, dále chce zaslat fotodokumentaci, kde jsou patrné rozdíly před a po rekonstrukci.

Rozpočtový příjem a čerpání dotací za tři roky jsou zpracovány v následující tabulce a

grafu. Z tabulky i grafu je jasný rozdíl v čerpání dotací od roku 2009 – 2011. Přínos dotací

pro rozvoj obce je velký, bez dotací by si obec nemohla dovolit téměř žádnou investiční

akci. Díky kladným závěrům z přezkumu hospodaření si obec může žádat o dotaci i

případný úvěr, pokud by potřebovala pokrýt nějaké neplánované výdaje. Při přezkoumání

0,00

2 000 000,00

4 000 000,00

6 000 000,00

8 000 000,00

10 000 000,00

12 000 000,00

14 000 000,00

2009 2010 2011

PŘÍJMY

VÝDAJE

39

bylo zjištěno, že obec hospodařila dle platných zákonů, neporušila žádné lhůty pro podání

písemností stanovené krajem a zákonem a neporušila rozpočtovou kázeň

Tabulka č. 6 – Rozpočtový příjem a čerpání dotací

ROK 2009 2010 2011

ROZPOČTOVÝ PŘÍJEM 770 200 Kč

4 837 200 Kč

6 198 400 Kč

ČERPÁNÍ DOTACE 770 035 Kč

4 642 434,90 Kč

5 783 992,60 Kč

Pramen: Vlastní zpracování autorky ze Závěrečného účtu obce.

Graf č. 2 – Rozpočtový příjem a čerpání dotací v Kč za roky 2009-2011


0

1 000 000

2 000 000

3 000 000

4 000 000

5 000 000

6 000 000

7 000 000

Rozpočet Čerpání dotace

2009

2010

2011

40

Graf č. 3 – Čerpání dotací v % za roky 2009-2011


4.3 Vyhodnocení přezkumů hospodaření 2009 – 2011

V ČR je k 25. 4. 2012 1348 zaregistrovaných auditorů, z toho je 1291 aktivních a zbytek

má pozastavenou činnost. V posledních letech se zapisuje cca 40 auditorů ročně a o něco

méně se jich vyškrtává, dle vyjádření Ing. Libuše Šnajdrové - evidence auditorů,

auditorských společností a asistentů auditora - Komora auditorů České republiky.

Podle zjištěných informací od účetní městyse a z příslušné dokumentace, postupoval

auditor ve všech sledovaných letech v souladu se zákonem. Obec věděla s dostatečným

99,98

95,97

93,01

Čerpání v %

2009

2010

2011

41

předstihem přesné datum zahájení dílčího a závěrečného přezkoumání, proto nebyl

problém připravit veškerou vyžádanou dokumentaci. Při příchodu na obec se auditor vždy

prokázal platným dokladem. Po celou dobu přezkoumávání hospodaření měl auditor plně

k dispozici účetní městyse, která mu v případě potřeby připravila další podklady. Kontrolor

si průběžně zaznamenával ručně informace na papír a poté vše přepsal do počítače. Auditor

svoji práci vykonával velice pečlivě a snažil se zkontrolovat, co největší množství

písemností, tudíž nejsou k jeho práci vysloveny negativa.

Tabulka č. 7 – Co by měl auditor kontrolovat dle Auditorské směrnice č. 52 a její novely.

kontrola: AS č. 52 novela AS č. 52plnění příjmů a výdajů rozpočtu X Xfinanční operace týkající se fondů X Xnáklady a výnosy X Xpeněnžní operace mezi více ÚSC X Xfinanční operace týkající se cizích zdrojů X Xhospodaření s prostředky ze zahraničí a z NF X Xvyúčtování fin.vztahů ke státnímu rozpočtu X Xnakládání s majetkem státu a ÚSC X Xzadávání veřejných zakázek X Xstav pohled.a závazků X Xručení za závazky X Xzastavování movitých a nemovitých věcí X Xzřizování věcných břemen X Xúčetnictví vedené ÚSC X Xsprávné účtování a vypořádání transferů (dotací) X Xodpisy majetku Xčasové rozlišení nákladů a výnosů Xotevření a uzavření knih Xfondy Xopravné položky a vyřazení majetku X

Pramen: AS č. 52. Vlastní zpracování autorky.

V novelizaci směrnice č. 52 je mimo uvedené změny v tabulce, také změněn zákon auditu

účetní závěrky č. 254/2000 Sb., na nový zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech v platném

znění právních předpisů. Auditor by měl věnovat zvláštní pozornost odpisu majetku,

protože téhle problematice se účetní věnují nově. V obce, kde se využívá velké množství

dotací, by měl také kontrolovat příjem, výdej, správné zaúčtování a soulad z rozpočtem.

Ve Zprávě o výsledku přezkoumání musí auditor popsat zjištěné chyby a nedostatky. Dále

musí ve Zprávě označit doklady a materiály, ze kterých zjištění vychází a upozorní na

42

případná budoucí rizika. Účtovací období za roky 2010 – 2011 přinesly mnoho změn

v účtování ÚSC a tyto změny je nyní třeba kontrolovat, zda byly provedeny správně.

V letech 2009 a 2010 byl po ukončení dílčího přezkoumání hospodaření vyhotoven zápis

z dílčího přezkoumání obce. Tento zápis byl projednán se starostou městyse a poté mu byl

předán stejnopis. Při závěrečném přezkoumání hospodaření byl postup obdobný, pouze se

zde navíc vyhotovuje Návrh zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Návrh zprávy

musel být znovu projednán se starostou obce a byl mu předán stejnopis. Starosta neměl

námitek, tudíž mohla být vyhotovena Zpráva o výsledku přezkumu hospodaření městyse a

stejnopis byl opět předán starostovi. Zprávu poté projednává zastupitelstvo. Vyhotovená

zpráva za roky 2009 a 2010 neobsahovala veškeré náležitosti stanovené Auditorskou

směrnicí č. 52. Chyby jsou uvedeny v tabulce č. 8.

V roce 2011 je uvedena v platnost novelizace Auditorské směrnice č. 52, a proto se

přezkum, mimo jiné, povinně řídí touto směrnicí. Za rok 2010 se mohli kontroloři touto

novelizací řídit dobrovolně.

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce Olbramkostel obsahuje tyto poznatky:

1. Všeobecné informace – statutární orgán ÚSC; jméno auditora; místo přezkoumání;

období, ve kterém bylo přezkoumání hospodaření provedeno; osoba, která předložila

podklady.

2. Předmět přezkoumání hospodaření – v této části jsou vypsány paragrafy, odstavce,

zákony a jeho číslo, dle kterých se přezkoumání řídí.

3. Hlediska přezkoumání hospodaření – dodržování povinností stanovených zvláštními

právními předpisy, soulad finančních prostředků ve srovnání s rozpočtem, dodržení účelu

poskytnuté dotace nebo finanční výpomoci, věcné a formální správnost dokladů.

4. Definování odpovědnosti – je zde vymezení odpovědného statutárního orgánu obce a

vymezení povinností auditora. V této části jsou také vypsány paragrafy, odstavce, zákony a

jeho číslo.

5. Rámcový rozsah prací – postupy při práci auditora.

6. Závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření – vyjádření kontrolora, zda byla

nalezena chyba a přijata náprava chyby nebo je přezkum bezchybný a obec hospodaří

správně.

43

Součástí Zprávy je výpočet podílu pohledávek a závazků na rozpočtu a podíl zastaveného

majetku na celkovém majetku. Přílohy, které zpráva obsahuje: účetní závěrka, výkaz Fin,

přílohy k účetní závěrce, příloha A – přehled právních předpisů. Poslední součástí Zprávy

je datum vyhotovení, razítko a podpis auditora.

Tabulka č. 8 – Zpráva o přezkumu má povinně obsahovat, dle AS č. 42.

zpráva obsahuje: rok 2009 rok 2010 rok 2011název zprávy X X Xadresát X X Xnázev přezkoumávaného subjektu X X Xoznačení osob provádějící přezkum X X Xpopis předmětu a kritérií X Xmísto přezkoumání X X Xobdobí, přezkumu X X Xdefinování odpovědnosti X X Xodvolání na směrnice X X Xrok, za který byl přezkum proveden X X Xpřehled provedených prací X X Xpopis zjištěných nedostatkůoznačení dokladů, ze kterých případná zjištění vycházízávěr přezkoumání X X Xodstavec s prohlášením Xdatum vyhotovení zprávy X X Xjméno a číslo odpovědného auditora X X Xpodpis auditora X X Xdatum předání zprávy

Pramen: AS č. 42. Vlastní zpracování autorky. X – bylo ve Zprávě obsaženo

Při přezkoumání hospodaření se v roce 2010 kontrolor neřídil novelizací AS č. 52. Za tři

sledované roky nebyly zjištěny obsahové nedostatky ve Zprávách, proto nejsou vyplněny

příslušné řádky tabulky. Za každý rok měla Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření

vždy nějaký nedostatek. V roce 2009 je považováno za velkou chybu opomenutí popisu

předmětu zkoumání a kritérií. V dalších letech je opomenuta věta: Rozsah provedených

prací nesplňuje požadavky pro vydání auditorského výroku, a proto tato zpráva není

zprávou auditora o auditu účetní závěrky. Tuto větu musí povinně každá zpráva obsahovat.

44

4.4 Metodická příručka pro účetní ÚSC

Účetní ÚSC se musí v první řadě držet platné legislativy a sledovat pravidelně její vývoj.

Součástí práce účetní je bezpečně znát vnitřní směrnice. Ty usnadní vybrat pro danou

účetní jednotku nejvhodnější variantu řešení, v daném problému s účtováním.

• Obecná ustanovení ve vnitřní směrnici obce seznámí účetní jednotku s předmětem

účetnictví a se skutečnostmi, o kterých se účtuje. Přesné vymezení účetního roku –

hospodářský rok, jasné určení položek, které se nesmí v průběhu roku měnit (oceňování

majetku) a oprava chyb (zodpovědnost za opravu).

• Zpracování účetních dat, se provádí na počítači v softwaru, který splňuje požadavky

zákona o účetnictví. Účetnictví je podvojné. Vše se elektronicky předává krajskému úřadu,

pod který obec místně patří. Vybrané doklady se posílají i v písemné podobě.

• Směrná účtová osnova určuje uspořádání a označení syntetických účtů pro účtování.

Příklad směrné účtové osnovy uvádí vyhláška č. 435/2010 Sb., která upravuje zákon o

účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Na základě směrné účtové

osnovy je účetní jednotka povinna sestavit účtový rozvrh, v němž uvede analytické účty

potřebné k zaúčtování všech účetních případů.

• Účetní zápisy musí být uspořádány tak, aby bylo možné ověřit zaúčtování všech

účetních případů v účetním období, samozřejmě i jiných obdobích.

• Účetní doklady jsou účetní záznamy, které povinně obsahují: označení, obsah a jeho

účastníky, částku, datum vyhotovení, datum uskutečnění případu a podpis odpovědné

osoby.

• Oběh účetních dokladů, znamená posloupnost účetních úkonů od příjmu/výdeji faktury,

přes kontrolu odpovědné osoby, zaevidování do příslušných knih, po příkaz

k úhradě/evidenci pohledávky.

• Účtový rozvrh zpracovává účetní jednotka dle směrné účtové osnovy a dle potřeb ÚSC.

• Pokladna se účtuje v účetním programu. Přírůstky na straně MD a úbytky na straně

DAL. U příjmového/výdajového pokladního dokladu musí být jasné, za co je částka

přijatá. Doklady se zapisují do pokladní knihy. Každý kdo manipuluje s penězi, musí mít

podepsanou hmotnou zodpovědnost. Ke konci kalendářního roku nesmí zůstat v pokladně

žádná finanční hotovost.

45

• Mzdy se zpracovávají v účetním programu, dle vedených podkladů. Mzdy se účtují,

jako závazek vůči zaměstnanci DAL, oproti nákladům na mzdy MD.

• Majetek se dělí na dlouhodobý nehmotný (délka použitelnosti delší než jeden rok a

částka ocenění vyšší než 60 000Kč) a dlouhodobý hmotný (částka ocenění majetku je vyšší

než 40 000Kč). Majetek se zařazuje do užívání datem provedení kolaudačního zápisu,

proplacení faktury, atd. Účtuje se na stranu MD příslušného majetkového účtu, oproti účtu

pořízení majetku DAL. Účetní musí vést k majetku opravné položky (upravuje ČÚS č.

706) a následně odpisy. Formu odpisu si může účetní zvolit dle svého uvážení (zrychleně –

rovnoměrně dle zákona o účetnictví). Vyřazení majetku musí schválit zastupitelstvo a

účetní následně provede vyřazení majetku z užívání. Majetek se eviduje v počítači.

• Příspěvková organizace provozovaná obci (např. mateřská škola) hospodaří

s přidělenými penězi a povinně vede peněžní deník. Příspěvková organizace vede fond

FKSP. Fondy upravuje ČÚS č. 704. Výbory obce musí pravidelně kontrolovat hospodaření

příspěvkové organizace.

• Organizační složkou mohou být hasiči či fotbalisti atd. Zástupci klubů nosí faktury a

obec je na základě schválení zastupitelstvem proplácí prostřednictvím rozpočtu obce.

• Inventarizaci majetku a závazků provádí osoba jmenovaná zastupitelstvem. Probíhá

řádná inventura k 31. 12. nebo mimořádná např. z důvodu kontroly majetku. Při inventuře

může vzniknout manko nebo přebytek. Zastupitelstvo obdrží zápis z inventury podepsaný

všemi členy inventarizační komise.

• Vlastní kapitál obsahuje převážně bezúplatně přešlý nebo předaný dlouhodobý majetek.

Jsou zde také obsaženy transfery na pořízení dlouhodobého majetku. Transfery a jejich

účtování upravuje ČÚS č. 703.

• Hospodaření pravidelně kontrolují zvolené výbory obce. Dále je obec povinna si nechat

přezkoumat roční hospodaření. V případě nalezení chyb je účetní jednotka povinna tyto

chyby napravit.

• Úschova účetních záznamů se řídí zákonem. Písemnosti jsou uloženy na obci. Skartace

se provádí dle instrukcí MV ČR č.j. VSC/1793/1992 ze dne 25. 5. 1992 o spisové službě.

• Účetní závěrka se řídí zákonem a pokyny z kraje. Účetní závěrka se skládá z rozvahy,

výkazu zisku a ztráty, přílohy, přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního

kapitálu.

46

4.5 Doporučení pro městys

Ve třech sledovaných letech nebyly zjištěny žádné závažné nedostatky v hospodaření

městyse Olbramkostel. Městys dodržel všechny zákonem dané lhůty.

Při poslední návštěvě obecního úřadu Olbramkostel bylo starostovi doporučeno, aby

v příštích letech přemýšlel o změně kontrolora, který by přezkum hospodaření obce

provedl. Přezkum obce již delší dobu provádí stejná osoba, a proto by mohly být, některou

osobou, zjištěné auditorské informace označeny za neprůkazné. Nejlepší řešení by bylo

každý rok měnit druh kontroly. Jeden rok pozvat soukromého auditora a druhý rok zase

kontrolory z krajského úřadu. Problém byl s panem starostem prodiskutován a nyní záleží

jen na něm, jak s doporučením naloží.

Ve finanční oblasti obce jsou výdaje vyšší než příjmy. To není pro obec dobrá situace. Je

navrhnuto řešení na úspory týkající se svozu komunálního odpadu. Příjmy občanů pokryjí

fakturu od svozové firmy jen z poloviny a zbytek musí obec doplácet. Obec by mohla

vybudovat další veřejná stanoviště na tříděný odpad a tím by se mohla situace částečně

zlepšit. Další návrh na vylepšení finanční situace se týká podnikatelských subjektů

vedených v obecní budově. Tyto subjekty mají nízký nájem v poměru se spotřebovanou

energií, plynem a opotřebením vybavení. Doporučení je alespoň částečně zvýšit nájem

těmto subjektům. Nárůst výdajů by také snížilo omezení veřejného osvětlení v pozdně

nočních hodinách. Pohyb po obci po půlnoci je ojedinělý, a proto by nebyl zásah občanů

téměř žádný.

Momentálně není rozpočet zatížen žádným úvěrem ani zástavou majetku, atd. Tudíž obec

může úplně klidně hospodařit s plným rozpočtem. Obec své zásoby finančních prostředků

nevyčerpává, jelikož svůj schodkový rozpočet hradí z minulých zdrojů. V blízké době je

naplánován rozvod kanalizace po obci, a to je důvod proč se obec snaží ušetřit. Tato

investice bude nemalá, ale potřebná. Obecní zastupitelstvo chce, aby s touto investicí

nepřišla obec do zbytečného zadlužení. V minulých letech se obec potýkala s úvěrovým

zatížením, z důvodu vybudování vodovodu a plynofikace. Tyto dluhy obec dlouho a těžce

splácela, a proto nyní šetří, aby tato situace již nenastala. Velkou část svých investičních

akcí se daří obci hradit z dotací Evropské unie.

47

5 ZÁVĚR

Bakalářská práce je zaměřena na problematiku přezkoumávání hospodaření obce. V České

republice jsou obce povinny si své hospodaření za předešlý rok nechat přezkoumat. Záleží

na každé obci, jestli si najme soukromého auditora nebo osloví Krajský úřad, kam místně

spadá a ti obci následně kontrolora přidělí. U soukromého auditora je bohužel jedna

nevýhoda pro obce, a to že musí za kontrolu zaplatit. Výhodou je zase, že soukromý

auditor může vykonat i finanční audit, což mnohdy obce, které využívají služeb krajských

kontrolorů, musí provádět dodatečně. A mohly by veškeré kontroly provést najednou.

V Jihomoravském kraji je v současné době 673 obcí. 115 obcí si v loňském roce nechalo

zkontrolovat hospodaření auditorem a zbytek krajskými kontrolory. 17,1 % si tedy

přezkoumávali hospodaření od soukromého auditora a zbytek 82,9 % požádalo o přezkum

kraj.

Graf č. 4 – Přezkum hospodaření za rok 2011

Pramen: Statistický úřad. Vlastní zpracování autorky.

Městys Olbramkostel, který byl pro práci zvolen, si již několik let nechává přezkoumat

hospodaření soukromý auditorem a její zastupitelé jsou takto spokojeni. Při kontrole

z Krajského úřadu se bohužel, zastupitelé a účetní několikrát setkali s nepříjemnou a

neochotnou osobou. V minulých letech obec prováděla pouze závěrečné přezkumy jednou

PŘEZKUM HOSPODAŘENÍ

auditor

krajský úřad

48

do roka, ale postupem času byly kontroly stále náročnější, proto se začalo kontrolovat 2x.

Soukromý kontrolor přezkumu hospodaření pracoval svědomitě, pečlivě a držel se mezí

zákona. Vypracované dokumenty od auditora neobsahovaly všechny nutné náležitosti,

uvedené v zákoně. Snad tyto Zprávy nikdo nezpochybní a obec nebude mít zbytečné

obtíže, i když by se tyto chyby dali v případě potřeby opravit. Obec může bez obtíží

využívat výsledek přezkumu hospodaření při žádostech o další dotace či případný úvěr pro

realizaci jiných plánů.

Ve třech sledovaných letech nebyl nalezen problém v hospodaření. Díky mnoha

investičním akcím v obci byly výdaje vyšší než příjmy, ale vše bylo dorovnáno

z Evropského fondu. Zatímco v roce 2009 obec čerpala asi 770 000 Kč dotací, objem

v roce 2011 vzrostl téměř až na 5 800 000 Kč. Zde je vidět jasný přínos pro obecní

pokladnu, která by bez přijatých dotací nemohla hradit finanční plány obce.

Než bylo nahlédnuto do dokumentů městyse Olbramkostel, byla očekávána, nějaká

chybovost v hospodaření obce. Chyby nebyly nalezeny v dílčích přezkumech ani

v konečných přezkumech za všechny 3 sledované roky, což je kladné zjištění.

Na konci práce je sestavená metodická příručka pro účetní obce, tato příručka úzce

koresponduje se zákonem o účetnictví a s vnitřními směrnicemi pro účetní obce. Příručka

je navrhnutá tak, aby ji mohla využít účetní jednotka obce. Doporučení pro úsporu

obecních financí je také rozebráno v závěru práce a záleží nyní na názoru obecního

zastupitelstva, jestli některý z podaných návrhů využije.

Za poslední 3 roky se značně změnila legislativa upravující účtování i samotný přezkum

hospodaření. Celá problematika je podrobně rozebrána v práci. Pro účetní se změnila řada

věcí např.: nová čísla účtů, odpisy, oprávky, nové části účetní závěrky atd. Pro auditory

vešla v platnost novela Auditorské směrnice č. 52, kde nastaly také částečné změny. Velký

důraz v celé práci je kladen na důležitost přezkumu hospodaření obcí. Je to jakýsi druh

veřejné kontroly, na kterou mají občané obcí právo.

49

6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

KNIŽNÍ PUBLIKACE

1. BURDEK, Ladislav. Úplné znění účetnictví obcí, krajů, příspěvkových organizací a

další vybrané účetní jednotky. Ostrava: Sagit, a.s., 2011. s. 304. ISBN 978-80-

7208-838-6.

2. KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2011. s. 299.

ISBN 978-80-7380-315-5 3. LORENC, Jiří; KAŠPÁRKOVÁ, Jana. Rozpočtová skladba 2010 pro územní

samosprávné celky. Praha: M Lordy, s.r.o., 2010. s. 332. ISBN 978-80-254-6776-3.

4. MRKVIČKA, Josef; KOLÁŘ, Pavel. Finanční analýza. Praha: Aspi, 2006. s. 228.

ISBN 80-7357-219-2.

5. RICCHIUTE, David. N. Audit. Praha: Victoria Publishing, a.s, 1994. s. 792. ISBN

80-85605-86-4.

6. RŮŽIČKOVÁ - MERLIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace. Olomouc: Anag,

s.r.o., 2011. s. 254. ISBN 978- 80-7263-675-4.

7. SVOBODOVÁ, Jaroslava a kol. Účtová osnova, České účetní standardy pro

některé vybrané účetní jednotky. Olomouc: Anag, s.r.o., 2011. s. 526. ISBN 978-

80-7263-657-0.

8. SCHNEIDEROVÁ, Ivana; NEJEZCHLEB, Zdeněk. Účetní reforma a ÚSC 2010. Acha obec účtuje s.r.o., 2010. s. 346. ISBN 978-80-254-6862-3.

9. ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví 1. díl. Tiskárny Havlíčků Brod, a.s., 2009.

s. 155. ISBN 978-80-87237-13-7.

10. ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví 2 díl. Tiskárny Havlíčků Brod, a.s., 2009.

s. 206. ISBN 978-80-87237-13-7.

PRÁVNÍ PŘEDPISY

1. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

2. Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumání hospodaření územních samosprávných

celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů.

50

3. Zákon č. 246/2011 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů.

4. Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů.

5. Vyhláška Ministerstva vnitra č. 410/2009 Sb., k provedení zákona o účetnictví.

6. Vyhláška Ministerstva financí č. 449/2009 Sb., k provedení zákona o způsobu,

termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního

rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků,

rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů

soudržnosti

7. České účetní standardy – ČÚS 701 - 708.

INTERNETOVÉ ZDROJE

1. WIKIPEDIA. Audit účetních výkazů. [online]. [cit . 2011-12-10].

Dostupné z WWW:<http://cs.wikipedia.org/wiki/Audit_%C3%BA%

C4%8Detn%C3%ADch_v%C3%BDkaz%C5%AF/>

2. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších právních předpisů. [online].

[cit. 2011-12-11]. Dostupné z WWW: http://www.zakonycr.cz/seznamy/128-2000-

Sb-zakon-o- obcich-%28obecni-zrizeni%29.html/

3. Ministerstvo financií Slovenskej Republiky - Etický kódex finančného kontrolóra.

[on-line]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z WWW: http>//www.finance.gov.sk/

Default.aspx?CatID=3950/>.

4. Ministerstvo financií Slovenskej republiky – Nejčastejšie otázky. [on-line]. [cit.

2012-04-15].DostupnézWWW:<http://www.finance.gov.sk/Default.aspx?CatID=

7777/>

OSTATNÍ ZDROJE

1. CHARVÁTOVÁ, Jana. Audit v malé obci. Brno, 2009. s. 75. Diplomová práce.

MASARYKOVA UNIVERZITA – EKONOMICKO – SPRÁVNÍ FAKULTA. Vedoucí

práce Ing. Hana Jurajdová, Ph.D.

51

7 PŘÍLOHY

Seznam tabulek

Tabulka č. 1 - Seznam právních norem upravujících audit a přezkum hospodaření. Všechny

normy jsou platné ve znění pozdějších právních předpisů………………………………...12

Tabulka č. 2 – Seznam fondů……………………………………………………………...19

Tabulka č. 3 – Rozvaha……………………………………………………………………22

Tabulka č. 4 – Jihomoravský kraj…………………………………………………………28

Tabulka č. 5 – Rozpočet obce……………………………………………………………..37

Tabulka č. 6 – Rozpočtový příjem a čerpání dotací………………………………………39

Tabulka č. 7 – Co by měl auditor kontrolovat dle Auditorské směrnice č. 52 a její

novely……………………………………………………………………………………...41

Tabulka č. 8 – Zpráva o přezkumu má povinně obsahovat, dle AS č. 42…………………43

Seznam grafů

Graf č. 1 – Příjmy a výdaje městyse Olbramkostel v Kč za roky 2009-2011……………..38

Graf č. 2 – Rozpočtový příjem a čerpání dotací v Kč za roky 2009-2011………………...39

Graf č. 3 – Čerpání dotací v % za roky 2009-2011………………………………………..40

Graf č. 4 – Přezkum hospodaření za rok 2011…………………………………………….47

52

Seznam použitých zkratek

ÚSC - Územně samosprávný celek

ČÚS – České účetní standardy

AS – Auditorská směrnice

Seznam příloh

Příloha č. 1 – Zpráva o výsledcích přezkoumání hospodaření za rok 2009……………….53

Příloha č. 2 – Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření za rok 2011…………………55

Příloha č. 3 – Návrh závěrečného účtu městyse Olbramkostel za rok 2011………………59

Documents

Audit neboli přezkum hospodaření územních samosprávných celků