162
2020 LINGUISTICA BOHEMICA OLOMUCENSIA

BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA

  • Upload
    others

  • View
    4

  • Download
    0

Embed Size (px)

Citation preview

Page 1: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA

2020LINGUISTICA

BOHEMICAOLOMUCENSIA

Zpracovaacuteniacute a vydaacuteniacute publikace bylo umožněno diacuteky finančniacute podpoře uděleneacute roku 2020 Ministerstvem školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy ČR v raacutemci Institucionaacutelniacuteho rozvojoveacuteho plaacutenu Filozofickeacute fakultě Univerzity Palackeacuteho v Olomouci

OBSAH

5 Editorial Miroslav Vepřek

10 ModlitbazačistotuvrukopisechJosifo-Volokolamskeacuteho klaacuteštera (GIMJeparch160164a165) František Čajka

34 Staročeskyacutestaroslovanskyacuteastaroslověnskyacute Kvyacuteznamovyacutempoliacutemtřiacuteadjektiv Jaroslav David

52 Staroslověnskeacuteneřestizpohleduetymologickeacutehoobžerstviacute Ilona Janyškovaacute

62 Kegenezipojmubdquonastolovaacuteniacuteldquovciacuterkevniacuteslovanštině astareacutečeštině Helena Karliacutekovaacute

74 ElektronickyacuteSlovniacutekjazykastaroslověnskeacutehondash perspektivydalšiacutehorozvoje Štefan Pilaacutet

92 Poznaacutemkykdistribuciekvivalentůzaslovesafacere creare a germinare vpřekladuknihyGenesis vchorvatskohlaholskyacutechstředověkyacutechbreviaacuteřiacutech Petra Stankovska

108 OleksikunovootkrivenihfragmenataRiječkoga hrvatsko- glagoljskoga homilijara FgCapVlaThemiz13stoljeća Anica Vlašić-Anić

STU

DIE

136 Klexikaacutelniacutemugreacutecismuijerějьvedvoutypech charvaacutetskohlaholskyacutechpřekladů Lukaacuteš Zaacutebranskyacute

146 SeznampublikačniacutečinnostidocPhDrHelenyBaueroveacute (doroku2019)

151 KživotniacutemujubileudocentkyBoženyBednařiacutekoveacute Jakub Wenzel

153 Coprozrazujejazykoženaacutech Darina Hradilovaacute

156 ZpraacutevazkonferenceSila učenija Tereza Koudeliacutekovaacute

159 Tzvpředvaacutenočniacutekonference Michaela Kopečkovaacute

VAR

IA

5

EDITORIAL

MIROSLAV VEPŘEK

Tyto řaacutedky piacutešu s velkou radostiacute avšak zaacuteroveň se ukazuje jako velmi těžkyacute uacutekol vtěsnat do relativně kraacutetkeacuteho textoveacuteho tvaru charakteristiku osoby vaacuteženeacute mileacute a bliacutezkeacute Vzhledem k tomu že převaacutežnaacute čaacutest obsahu toho-to čiacutesla našeho časopisu je věnovaacutena životniacutemu jubileu doc PhDr Heleny Baueroveacute našiacute emeritniacute kolegyně z Katedry bohemistiky Filozofickeacute fa-kulty UP v Olomouci a učitelky nejen v oboru paleoslovenistiky ale teacutež v mnoha dalšiacutech oblastech spojenyacutech s univerzitniacutem životem je mou milou povinnostiacute věnovat jiacute i tento editorial

Ačkoliv Helena Bauerovaacute absolvovala univerzitniacute studia v Brně (obor čeština ndash srbochorvatština) svoji profesniacute draacutehu spojila plně s olomouckou filozofickou fakultou Zde působila aktivně od sveacuteho naacutestupu v roce 1974 až do odchodu do penze v roce 2010 tedy dlouhyacutech třicet šest let Z dob brněnskyacutech studiiacute vzpomiacutenala na řadu vynikajiacuteciacutech pedagogů předevšiacutem na prof Radoslava Večerku prof Arnošta Lamprechta a nejviacutece na dr Lud-milu Pacnerovou kterou v nadsaacutezce ale zaacuteroveň se všiacute vaacutežnostiacute nazyacutevala svojiacute staroslověnskou maminkou

Při sveacutem působeniacute v Olomouci ještě plně zažila poměry komunistickeacute tota-lity jež snad posiacutelily jejiacute moraacutelniacute integritu a autoritu osobnosti kteraacute si nade vše vaacutežiacute lidskeacute svobody a důstojnosti I tyto vlastnosti samozřejmě spolu s odbornou erudiciacute ji kvalifikovaly v roce 1994 do vyacuteznamneacute funkce prorek-torky do niacutež si ji vybral prvniacute porevolučniacute rektor univerzity prof Josef Jařab Ani jako prorektorka pro studium nezapomiacutenala na sveacute paleoslovenistickeacute kořeny jak svědčiacute skutečnost že při slavnostniacutech přiacuteležitostech využiacutevala staroslověnskeacute citaacutety dle svyacutech vlastniacutech slov hovořila bdquocyrilometodějskyldquo

Helena Bauerovaacute se však předevšiacutem nesmazatelně zapsala do srdciacute svyacutech studentů Nedaacutevno při setkaacuteniacute absolventů univerzity naacutevštěvniacuteci teacuteto akce

6

MIROSLAV VEPŘEK

u naacutes na katedře vzpomiacutenali na jejiacute originaacutelniacute vyučovaciacute metody přičemž obzvlaacuteště živaacute je vzpomiacutenka na proslulaacute bdquoazъ pod titlouldquo ndash tedy hlaholskeacute jedničky udělovaneacute za aktivitu v seminaacuteřiacutech jejichž sbiacuteraacuteniacutem studenti ziacutes-kaacutevali naacuterok na zaacutepočet Dovoliacutete-li osobniacute vzpomiacutenku mne osobně praacutevě tento netradičniacute přiacutestup přivedl k celoživotniacutemu odborneacutemu zaacutejmu o sta-roslověnštinu V zimniacutem semestru v předmětu Zaacuteklady slavistiky jsem měl jistyacute probleacutem s dochaacutezkou V posledniacutem seminaacuteři mi však doc Bauerovaacute dala možnost vše napravit a za předneseniacute rozboru slova křupan jsem chy-bějiacuteciacute azъ pod titlou obdržel (za odvahu vystoupit jako prvniacute za prokaacutezaacuteniacute baltoslovanskeacute lexikaacutelniacute shody doklad na monoftongizaci diftongu a exp-resivniacute palatalizaci) Nu a pak to byl už jen malyacute krůček od křupana k za-daacuteniacute seminaacuterniacute postupoveacute praacutece k diplomce dizertacihellip

Těch diplomovyacutech praciacute doc Bauerovaacute vedla několik desiacutetek (včetně po-zoruhodnyacutech teacutemat jako Velkomoravskeacute teacutema v českeacute a slovenskeacute beletrii či Staroslověnskeacute chrestomatie a čiacutetanky českyacutech autorů) a vychovala takteacutež řadu doktorandů z nichž někteřiacute se stali naacutesledně jejiacutemi kolegy ať už na olomouckeacute bohemistice či na jinyacutech pracovištiacutech (D Hradilovaacute J Liacutenek V Čermaacutek F Čajka M Vepřek L Zaacutebranskyacute) Po jistou dobu bylo olo-mouckeacute bdquostaroslověnsko v diaspořeldquo jak řiacutekala žertem jubilantka praktic-ky jedinyacutem pracovištěm v ČR vychovaacutevajiacuteciacutem novou generaci paleosloveni-stiky V neposledniacute řadě je Helena Bauerovaacute autorkou snad nepřekonatelneacute čiacutetanky Texty ke studiu staroslověnštiny se slovniacutečkem kteraacute vychaacuteziacute v opakovanyacutech vydaacuteniacutech a dotisciacutech již viacutece než třicet let

Ve sveacute odborneacute činnosti (viz kompletniacute soupis jejiacute dosavadniacute publikač-niacute činnosti v tomto čiacutesle v sekci bdquoVarialdquo) se zaměřila předevšiacutem na pro-blematiku jazyka a piacutesemnictviacute ciacuterkevniacute slovanštiny charvaacutetskeacute redakce s patřičnyacutem zaacuteběrem v širšiacutem kontextu nejstaršiacuteho slovanskeacuteho piacutesemni-ctviacute Vyacuteznamnou měrou se daacutele zasloužila o zkoumaacuteniacute vědeckeacuteho odkazu F V Mareše a zejmeacutena V Tkadlčiacuteka Takeacute diacuteky niacute čerpaacute odbornaacute veřejnost z knižniacute a archivniacute pozůstalosti obou badatelů v knihovně Centra Aletti Velehrad-Roma v Olomouci Stranou jejiacuteho zaacutejmu však nezůstala ani teacute-mata synchronniacute připomeňme např jejiacute komparatistickeacute slavistickeacute praacutece publikovaneacute spolu s olomouckyacutemi kolegy (s E Lotkem a H Fliacutedrovou)

7

EDITORIAL

a přiacuteznačneacute jsou teacutež jejiacute popularizačniacute člaacutenky onomasticko-etymologickeacute v nichž se projevuje autorčin dlouholetyacute zaacutejem o tyto specifickeacute discipliacuteny Mimoto však využila i svoji erudici serbokroatistickou a to nejen v podobě vyacuteuky ale i v přiacutepadě překladů beletrie (poezie)

Oblastem vědeckeacuteho a pedagogickeacuteho zaacutejmu Heleny Baueroveacute je věnovaacute-na většina statiacute tohoto čiacutesla našeho časopisu Bohemica Olomucensia Autory studiiacute jsou jejiacute kolegoveacute a žaacuteci a navazujiacute na odbornou konferenci s naacutezvem bdquoSila učenijaldquo kteraacute se konala při přiacuteležitosti životniacuteho jubilea H Bauero-veacute v řiacutejnu 2019 (viz daacutele podrobnou zpraacutevu T Koudeliacutekoveacute v sekci bdquoVarialdquo) Nechybějiacute tak přiacutespěvky speciaacutelně paleoslovenistickeacute (včetně stati A Vlašić--Anić zaměřeneacute na charvaacutetskohlaholskeacute piacutesemnictviacute a obdobně tematicky koncipovaneacute studie P Stankovskeacute) mapujiacuteciacute i nejžhavějšiacute současnost baacutedaacuteniacute o nejstaršiacutem slovanskeacutem jazyce (Š Pilaacutet ndash Elektronickyacute slovniacutek jazyka staro-slověnskeacuteho ndash perspektivy dalšiacuteho rozvoje) či problematiku českeacute redakce ciacuter-kevniacute slovanštiny (F Čajka) Přiacuteležitost oslav životniacuteho vyacuteročiacute jubilantky zřej-mě motivovala etymoložky I Janyškovou a H Karliacutekovou a takteacutež J Davida ke statiacutem tematicky spojenyacutem s jiacutedlem a stolovaacuteniacutem Studie L Zaacutebranskeacuteho z oblasti staroslověnskeacuteho a charvaacutetskohlaholskeacuteho lexika takteacutež rezonuje s rozsahem odbornyacutech praciacute Heleny Baueroveacute

Jistě by se dalo napsat mnohem viacutece o vyacuteznamu a dosahu osobnosti Heleny Baueroveacute Ale nechaacutem těm šťastnyacutem kteřiacute měli a staacutele majiacute mož-nost se s niacute osobně setkaacutevat prostor pro sveacute vlastniacute myšlenky a vzpomiacuten-ky Za celou redakci i Katedru bohemistiky FF UP přeji jubilantce hodně zdraviacute životniacuteho elaacutenu a duchovniacute siacutely A vyjadřuji naději že jejiacute typickyacute uacutesměv vliacutednaacute slova pronikavyacute duch a azъ pod titlou naacutes budou ještě dlou-ho provaacutezet

STUDIEBOHEMICA

OLOMUCENSIA2020

LINGUISTICA

10

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO--VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA (GIM JEPARCH 160 164 A 165)

FRANTIŠEK ČAJKA

THE PRAYER FOR PURITY IN MANUSCRIPTS OF THE IOSIFO-VOLOKOLAMSK MONASTE-RY (SHM EPARCHIAL COLLECTION NO 160 164 AND 165) The study deals with three so far unexplored manuscripts of a prayer called Molitva o izbavljenii otъ blǫda (The Prayer for Purity) The text of the prayer is preserved in the manuscripts Jeparch 160 164 and 165 from the fourth quarter of the 15th century to the twenties of the 16th century which are part of the manuscript collection from the Iosifo--Volokolamsk Monastery (State Historical Museum Eparchial Collection Moscow) The clo-se relationship of known manuscript versions of the prayer contained in the manuscripts of Czech Church Slavonic Forty Gospel Homilies by Pope Gregory the Great (Besědy na evan-gelije) and in the ancient Euchologium Sinaiticum strongly reinforces the hypothesis about the Great Moravian origin of their common archetype The aim of the study is to reveal the relationship of the newly registered texts Jeparch 160 164 and 165 to familiar texts An integral part of the study also deals with an edition of the prayer and its critical apparatus based on the text of all known (edited) manuscripts of the prayer

Keywords Old Church Slavonic Church Slavonic paraliturgical texts prayers

Modlitba za čistotu (Molitva o izbavljenii otъ blǫda) je jedniacutem ze staro-bylyacutech dokladů textů paraliturgickeacute povahy ve staroslověnskeacutem piacutesemni- ctviacute(1) Spolu se Slovem za nemocneacute (Slovo bolęštiichъ radi) patřiacute mezi pa-maacutetky zachovaneacute v kanonickeacutem staroslověnskeacutem zněniacute Euchologia sinaj-

1 Přiacutespěvek vznikl v raacutemci projektu MK ČR NAKI II č DG16P02H024 bdquoGORAZD Digitaacutelniacute portaacutel staroslověnštinyldquo

11

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

skeacuteho (Euch) z 11 stoletiacute(2) Oba texty jsou takeacute součaacutestiacute rukopisů Besěd na evangelije (Bes) ktereacute představujiacute českociacuterkevněslovanskyacute překlad latinskeacuteho homileticko-exegetickeacuteho diacutela XL homiliarum in Evangelia li-bri duo papeže Řehoře Velikeacuteho (pontifikaacutet 590ndash604)(3) V raacutemci česko-ruskyacutech kulturniacutech vztahů pronikla tato pamaacutetka do ruskeacuteho prostřediacute kde se stala obliacutebenou součaacutestiacute stareacuteho ruskeacuteho piacutesemnictviacute Rukopisně jsou Bes doloženy pouze ve vyacutechodoslovanskeacutem prostřediacute jednak v něko-lika relativně uacuteplnyacutech rukopisech počiacutenaje 13 stoletiacutem jednak v množstviacute textovyacutech vyacutetahů v různyacutech typech sborniacuteků Jedinou vyacutejimku představuje raritniacute doklad kraacutetkeacute citace textu Bes v srbskociacuterkevněslovanskeacutem rukopi-su Chil 442 kteryacute je spojen s klaacutešterniacutem prostřediacutem na Athosu(4)

V přiacutepadě Modlitby za čistotu i Slova za nemocneacute nebyla zjištěna řec-kaacute latinskaacute či starohornoněmeckaacute předloha Nelze tedy i vyloučit že obě pamaacutetky mohou představovat diacutela originaacutelniacute

Vyacuteskyt zaacutepisů obou modliteb v kodexu Euch (kteryacute obsahuje ne-sporně i některeacute texty velkomoravskeacuteho původu) a v rukopisech českociacuterkevněslovanskyacutech Bes vedl ke stanoveniacute hypoteacutezy o velkomo-ravskeacutem původu obou modliteb(5) Oba texty byly (nejspiacuteše jako součaacutest velkomoravskeacuteho dědictviacute) tradovaacuteny v českeacutem prostřediacute 10ndash11 stoletiacute přičemž se českyacutem prostřednictviacutem dostaly jako nediacutelnaacute součaacutest rukopi-sů Bes na Rus(6)

2 Edice Nahtigal (1942) fototypickeacute vydaacuteniacute Nahtigal (1941)

3 Překlad byl pořiacutezen v 11 stoletiacute v přemyslovskyacutech Čechaacutech nejspiacuteše v souvislosti s činnostiacute Saacutezavskeacuteho klaacuteštera (1032ndash10961097) Edice Konzal (2005) Konzal ndash Čajka (2006)

4 Viz Čajka (2018b)

5 O zaacutepadoslovanskeacutem původu obou modliteb uvažoval již A I Sobolevskyacute (1910 105) kteryacute jejich vznik kladl do českeacuteho prostřediacute 10ndash11 stoletiacute

6 Srov Mareš (2000a 284) Vepřek (2008 444) Vepřek (2010 44) Vepřek (2014 268ndash269) podobně Čajka (2013 51) Nejspiacuteše praacutevě předpoklaacutedanyacute velkomoravskyacute původ Modlitby za čistotu a Slova za nemocneacute vedl F V Mareše k jejich nezařazeniacute do jiacutem připraveneacute antologie českociacuterkev-něslovanskyacutech pamaacutetek srov Mareš (1979) ndash Absence obou modliteb v rukopisech jedneacute z liniiacute textovyacutech zachovaacuteniacute Bes (kteraacute vychaacuteziacute z (hyp)archetypu rukopisu Uvarovskeacuteho) vede J Reinharta (2000 257) k domněnce že obě modlitby byly zařazeny do rukopisů Bes až v ruskeacutem prostřediacute Uvedenyacute předpoklad sice nelze zcela vyloučit přesto se však z důvodů věcnyacutech a textologickyacutech jeviacute jako pravděpodobnějšiacute zařazeniacute obou modliteb k textu Bes již v českeacutem prostřediacute

12

FRANTIŠEK ČAJKA

Pro dalšiacute baacutedaacuteniacute v teacuteto oblasti bylo velmi důležiteacute zjištěniacute dalšiacutech ruko-pisnyacutech zachovaacuteniacute obou modliteb ve vyacutechodoslovanskeacutem prostřediacute ktereacute jsou však zapsaacuteny bdquosamostatněldquo tj v rukopisech neobsahujiacuteciacutech text Bes(7)

Rozšiřujiacuteciacute se materiaacutelovaacute zaacutekladna umožnila diacuteky novyacutem naacutelezům ru-kopisnyacutech zaacuteznamů stanoveniacute zaacutekladniacutech textologicky relevantniacutech vzta-hů mezi třemi skupinami textů(8) Uvedeneacute skupiny tvořiacute zněniacute zachovaneacute v Euch zněniacute zachovanaacute jako součaacutest rukopisů Bes a texty zapsaneacute v sa-mostatnyacutech zaacutepisech ve sborniacuteciacutech ruskeacute provenience Ze zaacutevěrů našeho dosavadniacuteho studia vyplyacutevaacute stanoveniacute dvou bliacutezkyacutech zněniacute Modlitby za čistotu kteraacute reprezentuje na straně jedneacute text zapsanyacute v Euch a na straně druheacute zaacutepisy textu modlitby vyacutechodoslovanskeacute provenience (jako součaacutest kodexů Bes i jako samostatneacute zaacutepisy) Obě velmi bliacutezkaacute zněniacute vychaacutezejiacute mimo pochybnost ze společneacuteho archetypu Daacutele byla doložena genetickaacute souvislost mezi texty zachovanyacutemi v rukopisech Bes a texty zapsanyacutemi v různyacutech typech sborniacuteků ruskeacute provenience

Ciacutelem studie je uvedenaacute zjištěniacute na zaacutekladě noveacuteho materiaacutelu prověřit V předloženeacute studii bude představen novyacute v kontextu baacutedaacuteniacute o Modlitbě za čistotu dosud neznaacutemyacute materiaacutel třiacute rukopisů pochaacutezejiacuteciacutech z Josifo-Voloko-lamskeacuteho klaacuteštera Uvedenyacute materiaacutel bude takeacute edičně zpřiacutestupněn

SROVNAacuteVANYacute MATERIAacuteL Dosud znaacutemaacute zněniacute modlitby budou v naacutesledujiacuteciacute edičniacute i analytickeacute čaacutesti praacutece reprezentovat rukopisnou tradici a) staroslověnskou a b) ruskou

Rukopisnou tradici staroslověnskou tvořiacute jedinyacute zaacutepis textu modlitby zachovanyacute v Euch Text modlitby je zapsaacuten na foliiacutech 36b 16 ndash 37a 20

Rukopisnaacute tradice zachovanaacute v ruskeacutem prostřediacute je tvořena dvěma okruhy textů Jednu skupinu tvořiacute zaacutepisy textu modlitby v rukopisech ob-sahujiacuteciacutech text Bes Uvedenyacute materiaacutel reprezentujiacute v teacuteto praacuteci tři relativně uacuteplneacute rukopisy (Pogod Q Synod) jejichž materiaacutel byl zařazen do dvojdiacutel-

7 Viz Čajka (2013) (2018b)

8 Čajka (2013 52) (2018b 108)

13

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

neacute edice pamaacutetky(9) Okruh dokladoveacuteho materiaacutelu jsme doplnili i textem rukopisu Synod 992 kteryacute je součaacutestiacute Velikyacutech četjiacutech minejiacute metropolity Makarije(10)

Všechny uvedeneacute rukopisy Bes představujiacute zaacutestupce početněji zastoupeneacute textoveacute linie Bes vychaacutezejiacuteciacute z hyparchetypu rukopisu Pogodinskeacuteho (Po-god)(11) Text Modlitby za čistotu a takeacute Slova za nemocneacute je v rukopisu Po-god připojen k vlastniacutemu homileticko-exegetickeacutemu textu papeže Řehoře Velikeacuteho v přiacutepadě všech ostatniacutech rukopisů (Q Synod Synod 992) je pak přiacutemo včleněn do jejich textu jako 17 homilie

označeniacute signatura původ datace zaacutepis

Pogod Погод 70

ruskocsl

13 stoletiacute 328bβ 1 ndash 30

Q Q I 1202 14 stoletiacute 111b 23 ndash 112a 24

Synod Синод 47 17 stoletiacute 84a 6 ndash 15

Synod 992 Синод 992 (П 789)

1 polovina 16 stoletiacute 235c 26 ndash 235d 17

Druhou skupinu zaacutepisů Modlitby za čistotu ruskeacute provenience předsta-vujiacute zněniacute zachovanaacute v samostatnyacutech zaacutepisech v různyacutech typech sborniacute-ků Novějšiacute baacutedaacuteniacute poukaacutezalo zejmeacutena na ty zaacutepisy modlitby ktereacute byly součaacutestiacute knižniacuteho fondu Trojicko-sergijevskeacute laacutevry (TSL 277 747 771)(12) Uvedeneacute rukopisy jsou v současnosti uloženy pod přiacuteslušnyacutem čiacuteslem jako součaacutest fondu s označeniacutem ф 304I v Ruskeacute staacutetniacute knihovně (Российская государственная библиотека РГБ) v Moskvě(13)

Dalšiacute znaacutemeacute a edičně zpřiacutestupněneacute zněniacute Modlitby za čistotu je součaacutes-tiacute ruskociacuterkevněslovanskeacuteho rukopisu KB 121089 kteryacute pochaacuteziacute ze třetiacute

9 Konzal (2005) Konzal ndash Čajka (2006)

10 Weiher et al (1998 470)

11 Reinhart (2000 286)

12 Viz Čajka (2013)

13 K popisu rukopisů TSL 277 TSL 747 a TSL 771 a dalšiacute literatuře předmětu souhrnně viz Čajka (2013 45ndash46)

14

FRANTIŠEK ČAJKA

čtvrtiny 16 stoletiacute(14) Rukopis byl dřiacuteve součaacutestiacute majetku Kyrillo-Bělozer-skeacuteho klaacuteštera V současnosti je zařazen pod signaturou КБ 121089 jako součaacutest fondu (ф 351) kirillo-bělozerskeacute sbiacuterky Ruskeacute naacuterodniacute knihov-ny (Российская национальная библиотека РНБ) v Petrohradě

označeniacute původ datace zaacutepis

TSL 277

ruskocsl

16 stoletiacute 23b 15 ndash 24b 9

TSL 747 1445 460a 16 ndash 461a 18

TSL 771 1524 338a 4 ndash 338b 9

KB 121089 třetiacute čtvrtina 16 stoletiacute 141b 23 ndash 142a 23

NOVĚ EVIDOVANAacute ZNĚNIacute MODLITBY ZA ČISTOTU Všechny dalšiacute rukopisneacute zaacuteznamy ktereacute budou naacutesledně představeny a takteacutež editovaacuteny pochaacutezejiacute z Josifo-Volokolamskeacuteho klaacuteštera V současneacute době jsou součaacutestiacute Jeparchiaacutelniacute sbiacuterky uloženeacute ve Staacutetniacutem historickeacutem mu-zeu (Государственный исторический музей ГИМ) v Moskvě(15)

JEPARCH 160Ruskociacuterkevněslovanskyacute rukopis Jeparch 160 (Епарх 160) pochaacuteziacute z roku 1523(16) Jeho obsahem je žaltaacuteř doplněnyacute časoslovem a množstviacutem modliteb (vyskytujiacute se zde např ranniacute a večerniacute modlitby) Uvedenyacute typ žaltaacuteře byacutevaacute označovaacuten jako Псалтирь с восследованием či Следованная Псалтирь Rukopis o rozměru 142 times 75 cm psanyacute bdquopoluustavemldquo v jed-nom sloupci obsahuje 592 (591 + I) listů

14 Čajka (2018b)

15 Charakteristika sbiacuterky a jejiacuteho vyacutevoje viz např Протасьева ndash Щепкина (1958) Дмитриева (1991) Дианова ndash Костюхина (1991) Мoрозова (2016 22ndash23) s rozsaacutehlou literaturou předmětu viz Алексеев et al (2011) ke klaacutešterniacutemu prostřediacute nověji Dykstra (2006) ndash Děkuji Staacutetniacutemu historickeacutemu muzeu v Moskvě za zhotoveniacute fotokopiiacute textu Modlitby za čistotu z rukopisů Jeparch 160 164 a 165

16 V soupise rukopisů Josifo-Volokolamskeacuteho klaacuteštera naacuteležejiacuteciacutech do Jeparchiaacutelniacute sbiacuterky Staacutetniacuteho historickeacuteho muzea v Moskvě (Дианова ndash Костюхина ndash Поздеева 1991 236ndash238) je rukopis opatřen vedle knihovnickeacuteho označeniacute takeacute průběžnyacutem čiacuteslem soupisu (č 227)

15

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

Text modlitby je zapsaacuten na fol 315b 2 ndash 316a 7 s označeniacutem Mолитва святаго Григориа папы римьскаго о избавлении блуда Text modlitby je zachovaacuten v podobě uacuteplneacute ndash obsahuje jak uacutevodniacute čaacutest (titul) tak navazujiacuteciacute jaacutedro modlitby

JEPARCH 164Ruskociacuterkevněslovanskyacute rukopis Jeparch 164 (Епарх 164) pochaacuteziacute ze čtvrteacute čtvrtiny 15 stoletiacute(17) Rukopis představuje typ žaltaacuteře označovanyacute jako Псалтирь с восследованием Tvořiacute jej 530 (I+528+I) listů Text je psaacuten bdquopoluustavemldquo v jednom sloupci na folia o rozměru 154 x 9 cm

Fragmentaacuterně zachovanyacute text modlitby s označeniacutem Молитва на всяк день о избавлении блуда je zapsaacuten na fol 522а 4ndash20 Je tvořen pouze druhou čaacutestiacute původniacuteho celku (jaacutedrem modlitby) s incipitem Ги ісе хе бе ншь единороныи сне бїи (hellip)

JEPARCH 165Ruskociacuterkevněslovanskyacute rukopis Jeparch 165 (Епарх 165) pochaacuteziacute z kon-ce 15 stoletiacute či z počaacutetku 16 stoletiacute(18) Obsahem představeneacuteho rukopisu je typ žaltaacuteře označovanyacute jako Псалтирь с восследованием Kodex psanyacute bdquopoluustavemldquo se dochoval v rozsahu 501 listů o rozměru 155 x 95 cm Je však zřejmeacute že se zaacutevěrečnaacute čaacutest kodexu nedochovala(19)

Modlitba za čistotu je zapsaacutena na fol 277a 21 ndash 278a 4 s označeniacutem Mолитва о избавлении блуда Text modlitby je zachovaacuten v podobě uacuteplneacute

EDICEPředstavenaacute edice Modlitby za čistotu přinaacutešiacute zněniacute zaacutekladniacuteho rukopisu Jeparch 160 (fol 315b 2 ndash 316a 7) ktereacute je opatřeno naacuteležitou pomocnou vyacutebavou (označeniacute folia a řaacutedků) Kritickyacute aparaacutet je z praktickyacutech důvodů

17 Дианова ndash Костюхина ndash Поздеева (1991 241ndash242) průběžneacute čiacuteslo soupisu (č 231)

18 Дианова ndash Костюхина ndash Поздеева (1991 242ndash243) průběžneacute čiacuteslo soupisu (č 232)

19 Дианова ndash Костюхина ndash Поздеева (1991 242)

16

FRANTIŠEK ČAJKA

rozsaacutehlyacute a zahrnuje vedle textovyacutech variant dalšiacutech dvou dosud neevidova-nyacutech zněniacute rukopisů Jeparch 164 a Jeparch 165 takeacute materiaacutel všech dosud editovanyacutech rukopisnyacutech zaacuteznamů modlitby (Euch Pogod Q Synod Sy-nod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 a KB 121089)

Textoveacute varianty jsou uvaacuteděny po jednoducheacute skobě (]) V souladu se snahou co nejviacutece zpřehlednit dokladovyacute materiaacutel je v přiacutepadě shody textu s rukopisem Jeparch 160 uveden odkaz na přiacuteslušneacute rukopisy v kulateacute zaacute-vorce za rovniacutetkem srov ни ѹспѣ (= Q Synod Synod 992)] на спѣхъ Euch ни въ ѹспѣх L TSL 227 TSL 747 ни ꙋспѣхѹ TSL 771 KB 121089 Jeparch 165 ни на ꙋспѣ Jeparch 164

Edice přirozeně zohledňuje takeacute rukopisneacute zaacuteznamy Modlitby za čistotu dochovaneacute fragmentaacuterně V čaacutesti textovyacutech variant tak materiaacutel modlitby rukopisu Pogod (čaacutest A)(20) odpoviacutedaacute textu od začaacutetku modlitby do sek-vence [hellip] бѫде съхране (srov Jeparch 160 315b 15) Podobně jsou v teacuteže čaacutesti edice publikovaacutena různočteniacute rukopisů TSL 771 a Jeparch 164 (čaacutest B) odpoviacutedajiacuteciacute rozsahu textu Jeparch 160 315b 15 ndash 316a 7

JEPARCH 160315b

2 лѳ мѡ стгѡ григорїа папы риско ѡ иꙁб- вленїи блꙋда и ѡ ѹгашень-5 и плоти и ѡ съхраненїи ꙁра- ка блꙋна и ѡ прїатїи всѧко дара спсена и ѿ помышленїа слона и єга ѡбрати ѹмъ на блꙋ или разгори сѧ ѹдъ10 плоныи на блꙋ или възрѣвъ на какова лка помысли блꙋ Или ѹмысли сложенїе тога аще въведе ꙭи срца своє къ бгѫ

20 Viz kapitola bdquoRozsah zachovanyacutech textů Jeparchldquo

17

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

и рее тои ѧ млтвꙋ сїю да15 бѫде съхране Ги іѵ хе бже ншь єдинороныи снѫ бжїи даро ѡца твоє съхранивы- и аплы своѧ ѿ блꙋда и ра- денїа () плоти и ѿ зрака блꙋн-20 го и ѿ помышленїа блꙋда и ѹмышленїа сложна и ѿ въглѧданїа на нѧ любодѣ- иць съхрани мѧ ѿ си рее- ныи сѫщи негоно стни тво-

316a єи ни ѹспѣ спнїю дши и те- леси моємꙋ и ѿ всего мѧ на- стоꙗща избави ѕла раба бжїа імк да несквръненъ ни5 срамле тебѣ хвалꙋ всылає славѫ(21) съ ѡцемъ и стымъ дхомъ ны- нѣ и прно и в вѣкы вѣко ами mdash

TEXTOVEacute VARIANTY мѡ стгѡ григорїа (hellip) бѫде съхране ] deest in TSL 771 Jeparch 164мѡ стгѡ григорїа папы риско (= TSL 277 KB 121089)] мо Euch Pogod

Q Synod Synod 992 TSL 747 Jeparch 165ѡ иꙁбвленїи блꙋда (= Euch Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB

121089 Jeparch 165)] ѡ збавлении [и] ѿ блоуда Pogod(22)

21 V textu Jeparch 160 je na fol 316a 5 komentovaacuten zaacutepis хвалꙋ vyacuterazem славѫ22 Ke skripci збавлении (Pogod 328bβ 1) viz A I Sobolevskyacute (1910 103) Uvedenyacute zaacutepis považuje za hlaacuteskoslovnyacute bohemismus F V Mareš (1963 422 2000a 372) viz teacutež M Vepřek (2015)

18

FRANTIŠEK ČAJKA

и ѡ съхраненїи ꙁрака блꙋна (= Q Synod Synod 992 KB 121089 Jeparch 165)] ꙇ о съхраненьи всего блѫдъна Euch ѡ схранении зрака блоудьнаго Po-god и ѡ съхраненїи ѿ зрака блоунаго TSL 277 TSL 747

и ѿ помышленїа слона (= Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] deest in Euch

ѡ прїатїи всѧко дара спсена (= Jeparch 165)] о приѩтьи всего друга спсъна Euch ѡ приꙗтии спсна дароу всѧкого Pogod ѡ приꙗтии спснаго дару всѧкого Q TSL 277 KB 121089 ѡ приꙗтии спстльнаго дароу всѧкого TSL 747 ѿ приѧтїѧ спасенаго дароу всѧкого Synod Synod 992

и єга (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] егдаже Euch ѥгда Pogod

ѡбрати ѹмъ на блꙋ ()] коу обратитъ сѧ на блѫдъ оудъ Euch лвкоу обратить сѧ оумъ на блоудъ Pogod Q Synod Synod 992 TSL 747 лкѫ ѹмъ ѡбратит с на блѹ TSL 277 KB 121089 ѻбратит сѧ ѹмъ лкꙋ на блѹ Jeparch 165

или разгори сѧ ѹдъ плоныи на блꙋ ] ли разоритъ сѧ () емоу пльтьнаа плъть Euch или разгорить сѧ оудъ плъть на плъть Pogod или разгоритъ сѧ оудъ плотныи на плоть Q Synod Synod 992 TSL 277 или разгорить сѧ оудъ плотны на плотны TSL 747 или раꙁгорит сѧ оу плоныи на пло KB 121089 ли раꙁгорит сѧ ѹдъ плотныи на блу Jeparch 165

или възрѣвъ на какова лка ] ли вьзьрѣвъ на такъ къ Euch или въꙁрѣвъ на таковꙑи лвкъ Pogod Q TSL 747 KB 121089 или возрѣвъ на каковыи еловѣкъ Synod Synod 992 TSL 277 Jeparch 165

помысли блꙋ (= Pogod Q TSL 277 KB 121089 Jeparch 165)] помꙑслитъ на блѫдъ Euch Synod Synod 992 помыслить и блоу TSL 747

или ѹмысли сложенїе (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] ли оумꙑслитъ съложение Euch Pogod

ꙭи срца своє (= Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] ои срца си Euch

тои ѧ ] въ тъ асъ Euch Pogod Q Jeparch 165 в тои асъ Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089

млтвꙋ сїю (= Euch TSL 747 KB 121089)] сию молитвоу Pogod Q Sy-nod Synod 992 TSL 277 млтвы сїa () Jeparch 165

19

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

да бѫде съхране (= Jeparch 165)] бѫдетъ съхраненъ Euch Pogod Q TSL 277 KB 121089 и боудетъ сохраненъ Synod Synod 992 om TSL 747

deest in Jeparch 160 Euch Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 KB 121089] млтва стго григориꙗ папы римъскаго двоесловцѧ TSL 747 млтва стго григориѧ папы римьска егда стꙋжаеть блꙋныи помылъ TSL 771 мѡ на всѧ днь ѡ иꙁбавле[и] блѹ Jeparch 164 мотва Jeparch 165

Ги іѵ хе бже ншь (hellip) нынѣ и прно и в вѣкы вѣко ами mdash ] deest in Pogod єдинороныи (= Q Synod Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB 121089

Jeparch 164 Jeparch 165)] единоѧдꙑ Еuch единорѡне () TSL 277 снѫ бжїи (= Q Synod 992 KB 121089 Jeparch 165)] сне бжеи Euch сне

бжїи Synod TSL 277 TSL 747 TSL 771 Jeparch 164 даро ѡца твоє (= Euch Q Synod Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB

121089 Jeparch 164)] иже даро ѿца твоего TSL 277 дарoмъ ѡца своего () Jeparch 165

съхранивыи (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165)] съхранеи Euch

ѿ блꙋда (= Euch Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 165)] ѿ блꙋ Jeparch 164

раденїа () плоти ] отъ раждежениѣ блѫдъна Euch ѿ ражениꙗ () плотьскаго Q ѿ ражьженїѧ плотьскаго Synod Synod 992 KB 121089 Je-parch 164 ѿ раж ьженїа плотнаго TSL 277 ѿ раж еженіа плотьскаго TSL 747 Jeparch 165 ѿ разженїѧ плоскаго TSL 771

и ѿ зрака блꙋнго (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 Jeparch 164 Jeparch 165)] deest in Euch KB 121089

блꙋда (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165)] блѫдъна Euch

и ѹмышленїа сложна (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089)] deest in Euch и ѿ помышленїа () слона Jeparch 164 и ѿ ѹмышленїа сложна Jeparch 165

и ѿ въглѧданїа на нѧ любодѣиць (= Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089)] и отъ вьзьрѣниѣ на нѧ оесъ любодѣиць Euch и ѿ възъглѧданиꙗ на ню () любодѣиць Q и ѿ возрѣнїѧ на нѧ любодѣицъ TSL

20

FRANTIŠEK ČAJKA

771 и (sine ѿ) воꙁглѧданїа на нѧ любодѣиць Jeparch 164 и ѿ въꙁглѧданїа на нь любодѣиць Jeparch 165

съхрани мѧ (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] съхрани ꙇ мѧ Euch съхрани ги и мене TSL 771 съхрани мѧ ги Jeparch 164

ѿ си рееныи (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 165)] отъ всѣхъ реенꙑхъ Euch и ины () Jeparch 164

deest in Jeparch 160 Euch Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 165 ] еже є Jeparch 164

не гоно ()] въ годинѫ Euch не ѹгодно Q Synod Synod 992 TSL 277 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165 не оугодны TSL 747 и не ѹгодно TSL 771

ни ѹспѣ (= Q Synod Synod 992)] на спѣхъ Euch ни въ ѹспѣх TSL 277 TSL 747 ни ꙋспѣхѹ TSL 771 KB 121089 Jeparch 165 ни на ꙋспѣ Jeparch 164

спнїю (= Euch Q TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165)] спасенїе Synod Synod 992

дши и телеси моємꙋ (= Euch Q Synod Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB 121089)] дши и тѣлѫ моемѹ TSL 277 Jeparch 165 дши моеи и телеси моемꙋ Jeparch 164

и ѿ всего мѧ настоꙗща избави ѕла раба бжїа імк ] ꙇ отъ сего мѧ настоѩщааго ꙇмк ꙇзбави Euch и ѿ всего имѧрекъ настоꙗщаго Q Synod Sy-nod 992 ТSL 771 Jeparch 165 и о всего избави мѧ імк сего раба настоѧщаго TSL 277 и ѿ все сего імк настоꙗщаго избави мѧ TSL 747 и ѿ всего и їмк настоащаго KB 121089 и ѿ все грѣх настоащаго раба твое імк Jeparch 164

ни срамле (= TSL 747)] deest in Euch ни сраменъ Q Synod Synod 992 ТSL 771 KB 121089 Jeparch 165 ни посрамленъ TSL 277 ни посрамленъ Jeparch 164

хвалꙋ всылає (= Jeparch 164 хвалѹ възсылае TSL 277 хвалꙋ вꙁылае KB 121089)] хвалꙑ въздаѭ Euch хвалу возсилаю Q Synod Synod 992 ТSL 747 Jeparch 165 хвалѹ възсылаемъ ю TSL 771

съ ѡцемъ и стымъ дхомъ (= Synod Synod 992 TSL 277 TSL 771)] оцю и сноу ꙇ стоумоу Euch со ѡцемь и съ стꙑмь дхомъ Q ТSL 747 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165

21

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

в вѣкы вѣко ами mdash (= Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089)] deest in Euch в вѣ Q в вѣкы вѣко TSL 771 в вѣ аминь Je-parch 164 mdash Jeparch 165 et TSL 771 add гла middot и middot про въцрит сѧ гь ами + въ вѣкы middot бгъ твои в сиѡнѣ в рѡ и рѡ middot сти middot хвали дше моа га въсхвалю га во животе мое +

ROZSAH ZACHOVANYacuteCH TEXTŮ JEPARCHModlitba za čistotu je zachovaacutena jednak v podobě kompletniacute jednak frag-mentaacuterně Text modlitby tvořiacute uacutevodniacute čaacutest (čaacutest A) kteraacute zasahuje až do textoveacute pasaacuteže [hellip] бѫде съхране Navazujiacuteciacute jaacutedro modlitby (čaacutest B) je v některyacutech rukopisech označeno jako bdquoModlitba svateacuteho Řehořeldquo (TSL 747 TSL 771) a odpoviacutedaacute sekvenci Ги іѵ хе бже ншь [hellip] нынѣ и прно и в вѣкы вѣко ами mdash v rukopise Jeparch 160 315b 15 ndash 316a 7

Důsledkem mechanickeacuteho poškozeniacute Pogodinskeacuteho rukopisu (Pogod) je fragmentaacuterniacute zachovaacuteniacute textu modlitby (čaacutest A) Zkraacutecenyacute text pamaacutetky (čaacutest B) je zapsaacuten v rukopise TSL 771

Nově evidovaneacute rukopisy pochaacutezejiacuteciacute z Josifo-Volokolamskeacuteho klaacuteštera představujiacute podle rozsahu textu zněniacute

a) uacuteplneacute (A+B) ndash rukopisy Jeparch 160 a 165b) fragmentaacuterniacute (B) ndash rukopis Jeparch 164

rozsah zachovaacuteniacute textu uacuteplnost textu označeniacute rukopisů

kompletniacute text A+BEuch Q Synod Synod 992

TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 160 Jeparch 165

fragmentA Pogod

B TSL 771 Jeparch 164

22

FRANTIŠEK ČAJKA

OZNAČENIacute MODLITBY V RUKOPISECH JEPARCHVětšina samostatnyacutech zaacutepisů modlitby pochaacutezejiacuteciacutech z ruskeacuteho prostře-diacute obsahuje odkaz k autorstviacute Řehoře Velikeacuteho Připsaacuteniacute modlitby papeži Řehoři Velikeacutemu je velmi pravděpodobně odrazem povědomiacute prvniacutech opisovačů o souvislosti s textem Bes z jehož rukopisu byly na Rusi pů-vodně přepsaacuteny(23) Později se stal vyacuteskyt bdquořehořovskeacuteldquo dedikace vyacuterazem ruskeacute piacutesařskeacute tradice Uvedenyacute způsob dedikace se vyskytuje buď jako součaacutest naacutezvu modlitby (Jeparch 160 TSL 277 KB 121089) nebo jako uacutevodniacute text druheacute čaacutesti modlitby (TSL 747 TSL 771) Srov

TSL 27723в 15ndash17 млтва стго григорїа папы рискаго ѡ избавленїи блоуда [hellip]

TSL 747460в 14ndash16 млтва стго григориꙗ папы римъскаго двоесловцѧ

TSL 771338a 4ndash5 млтва стго григориѧ папы римьска mdash Егда стꙋжает блꙋныи

помылъ

KB 121089141b 23 ndash 142a 1 мѡ стго григорїа папы римьска ѡ иꙁбавленїи блꙋда [hellip]

JEPARCH 160315b 2ndash4 мѡ стгѡ григорїа папы риско ѡ иꙁбвленїи блꙋда [hellip]

Označeniacute modlitby v rukopise Jeparch 164 je velmi pravděpodobně důsled-kem uacutepravy (zaacuteměny dopsaacuteniacute) se snahou charakterizovat funkci modlitby Srov Jeparch 164 522a 4 мѡ на всѧ днь ѡ иꙁбавле[и] блѹ [hellip]

23 Čajka (2013 51) Na uvedenou souvislost poukaacutezal v přiacutepadě rukopisu TSL 747 A I Sobolevskyacute viz Sobolevskij (1906 13) Sobolevskij (1910 104)

23

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

Zvlaacuteštniacute přiacutepad představuje zněniacute rukopisu Jeparch 165 ktereacute vykazuje jisteacute textoveacute spojitosti s rukopisem TSL 747

Oproti skupině zaacutepisů ktereacute považujeme za původnějšiacute (TSL 277 KB 121085 Jeparch 160) obsahujiacute rukopisy TSL 747 a Jeparch 165 dva dife-renčniacute jevy

a) počaacutetek modlitby (čaacutest A) neniacute opatřen odkazem k autorstviacute Řehoře Velikeacuteho

b) navazujiacuteciacute čaacutest B je v obou rukopisech zřetelně vymezena

a) TSL 747 460a 16ndash17 млтва ѡ иꙁбавлении блѹда [hellip] Jeparch 165 277a 21 млва ѡ избавленїи блꙋда [hellip] b) TSL 747 460b 14ndash16 млтва стго григориꙗ папы римъскаго двоесловцѧ mdash Jeparch 165 277b 12 мотва ()

Způsob označeniacute užiteacuteho v rukopisech TSL 747 a Jeparch 165 signalizuje jeho odvozenost ze zněniacute zachovaneacuteho v rukopisech TSL 277 KB 121089 a Jeparch 160 Vyacuteskyt zaacutepisu мотва v rukopise Jeparch 165 velmi pravdě-podobně reflektuje zkraacuteceniacute bdquořehořovskeacuteldquo dedikace ktereacute bylo provedeno nejpozději při posledniacutem opisu Daacutele je takeacute dokladem že někteřiacute ruštiacute piacute-saři původniacute souvislyacute text modlitby segmentovali na dvě čaacutesti (či přiacutemo na dvě modlitby) Totožnyacutem způsobem strukturuje text i rukopis TSL 747

V rukopisech Jeparch 165 TSL 747 (a takeacute TSL 277) naacutesleduje po tex-tu Modlitby za čistotu kraacutetkaacute modlitba označenaacute jako Молитва егда стужаеть блудный помысл s incipitem Хе мои сптелю (Бже стителю мои TSL 747) тебе послѹшаю морѧ и вѣтры Jeparch 165 278a 5ndash23 ТSL 747 461b 1 ndash 462a 8 TSL 277 24b 9 ndash 25a 14 Ukazuje se že alespoň v čaacutesti vyacutechodoslovanskeacute tradice byla Modlitba za čistotu tradovaacutena spolu s uve-denou modlitbou Je tak velmi pravděpodobneacute že dosud meacuteně průhlednyacute naacutezev zachovanyacute v rukopise TSL 771 338a 4ndash5 млтва стго григориѧ папы римьска mdash Егда стꙋжает блꙋныи помылъ představuje kontaminovanou podobu označeniacute ktereacute vzniklo v souvislosti s původně navazujiacuteciacutem textem Молитва егда стужаеть блудный помысл

24

FRANTIŠEK ČAJKA

PŘIacuteSLUŠNOST ZNĚNIacute MODLITEB JEPARCH K RUSKEacute TRADICI TEXTUPro snazšiacute orientaci uvaacutediacuteme v čaacutesti různočteniacute odkaz na miacutesto textu v ru-kopisu Jeparch 160 Jeparch 164 a Jeparch 165 V jinyacutech přiacutepadech nejsou odkazy uvedeny neboť daneacute rukopisy již byly edičně zpracovaacuteny

Zaměřujeme se na textologicky relevantniacute rozdiacutely mezi zněniacutem ruskyacutech textovyacutech zachovaacuteniacute a Euch Eventuaacutelniacute diacutelčiacute diference (zejmeacutena slovosled-neacute a morfologickeacute) mezi zněniacutem ruskyacutech rukopisů ponechaacutevaacuteme obvykle stranou

1 и ѡ съхраненїи ꙁрака блꙋна Jeparch 160 315b 5ndash6 Jeparch 165 277b 1ndash2 Q Synod Synod 992 KB 121089 ѡ схранении зрака блоудьнаго Pogod и ѡ съхраненїи ѿ зрака блоунаго TSL 277 TSL 747

times ꙇ о съхраненьи всего блѫдъна Euch 2 прїатїи всѧко дара спсена Jeparch 160 315в 6ndash7 Jeparch 165 277в

3ndash4 ѡ приꙗтии спсна дароу всѧкого Pogod ѡ приꙗтии спснаго дару всѧкого Q TSL 277 KB 121089 ѡ приꙗтии спстльнаго дароу всѧкого TSL 747 ѿ приѧтїѧ спасенаго дароу всѧкого Synod Synod 992

times о приѩтьи всего друга спсъна Euch

3 и ѿ помышленїа слона Jeparch 160 315b 7ndash8 Jeparch 165 277b 2ndash3 Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089

times deest in Euch 4 ꙭи срца своє Jeparch 160 315b 13 Jeparch 165 277b 10 Pogod Q

Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 times ои срца си Euch

25

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

5 єдинороныи Jeparch 160 315b 16 Jeparch 164 522a 5 Jeparch 165 277b 13 Q Synod Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB 121089 единорѡне () TSL 277

times единоѧдꙑ Еuch 6 раденїа () плоти Jeparch 160 315b 18ndash19 ѿ ражженїа плоскаго Je-

parch 164 522a 7ndash8 Synod Synod 992 KB 121089 ѿ раж еженїа плѿскаго Jeparch 165 277b 16 TSL 747 ѿ ражениꙗ () плотьскаго Q ѿ раж ьженїа плотнаго TSL 277 ѿ разженїѧ плоскаго TSL 771

times отъ раждежениѣ блѫдъна Euch 7 ѿ помышленїа блꙋда Jeparch 160 315b 20 Jeparch 164 522a 9ndash10

Jeparch 165 277b 17ndash18 Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089

times отъ помꙑшлениѣ блѫдъна Euch 8 и ѹмышленїа сложна Jeparch 160 315b 21 Q Synod Synod 992 TSL

277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 и ѿ помышленїа () слона Jeparch 164 522a 10 и ѿ ѹмышленїа сложна Jeparch 165 277b 18

times deest in Euch 9 ѿ си рееныи Jeparch 160 315b 23ndash24 Jeparch 165 277b 20 Q Sy-

nod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 и ины () Jeparch 164 522a 12

times отъ всѣхъ реенꙑхъ Euch

26

FRANTIŠEK ČAJKA

10 не ꙋгоно Jeparch 164 522a 13 Jeparch 165 277b 21 Q Synod Synod 992 TSL 277 KB 121089 не оугодны TSL 747 и не ѹгодно TSL 771 не гоно () Jeparch 160 315b 24

times въ годинѫ Euch 11 ни ѹспѣ Jeparch 160 316a 1 Q Synod Synod 992 ни ѹспѣхѹ Je-

parch 165 277b 21ndash22 TSL 771 KB 121089 ни на ꙋспѣ Jeparch 164 522a 14 ни въ ѹспѣх TSL 227 TSL 747

times на спѣхъ Euch 12 ни срамле Jeparch 160 316a 4ndash5 TSL 747 ни сраменъ Jeparch 165 278a

2ndash3 Q Synod Synod 992 ТSL 771 KB 121089 ни посрамленъ Je-parch 164 522a 17 ни посрамленъ TSL 277

times deest in Euch 13 хвалꙋ всылає Jeparch 160 316a 5 Jeparch 164 522a 18 TSL 277 KB

121089 хвалѹ всылаю Jeparch 165 278a 3 Q Synod Synod 992 ТSL 747 хвалѹ възсылаемъ ю TSL 771

times хвалꙑ въздаѭ Euch 14 съ ѡцемъ и стымъ дхомъ Jeparch 160 316a 6 Synod Synod 992 TSL

277 TSL 771 съ ѻцемь и съ стымь дхѡ Jeparch 164 522a 18ndash19 Jeparch 165 278a 3ndash4 Q ТSL 747 KB 121089

times оцю и сноу ꙇ стоумоу Euch 15 в вѣкы вѣко ами mdash Jeparch 160 316a 7 Synod Synod 992 TSL

277 TSL 747 KB 121089 в вѣ Q в вѣкы вѣко TSL 771 в вѣ аминь Jeparch 164 522a 19ndash20 mdash Jeparch 165 278a 4

27

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

times deest in Euch

Uvedenaacute různočteniacute doklaacutedajiacute dvojiacute textovou tradici Modlitby za čisto-tu zachovanou v rukopise Euch a v rukopisech ruskeacute provenience Texto-veacute varianty rukopisů Jeparch 160 Jeparch 164 a Jeparch 165 jsou součaacutestiacute shodnyacutech či velmi bliacutezkyacutech zněniacute ruskyacutech rukopisů Ze srovnaacuteniacute vyplyacutevaacute že zněniacute rukopisů Jeparch 160 Jeparch 164 a Jeparch 165 jsou součaacutestiacute rus-keacute textoveacute tradice pamaacutetky

SPECIFICKEacute DOKLADYZ textologickeacuteho hlediska vykazujiacute nově evidovaneacute rukopisy Modlitby za čis-totu zajiacutemaveacute shody Relativniacute bliacutezkost zněniacute Jeparch 160 a Jeparch 165 do-klaacutedajiacute ty společneacute textoveacute jevy ktereacute se však již v jinyacutech přiacutepadech nevysky-tujiacute Uvedenaacute miacutesta představujiacute textoveacute inovace vznikleacute v ruskeacutem prostřediacute

1 или разгори сѧ ѹдъ плоныи на блꙋ Jeparch 160 315b 9ndash10 ли раꙁгорит сѧ ѹдъ плотныи на блу Jeparch 165 277b 5ndash6 times или разгорить сѧ оудъ плъть на плъть Pogod или разгоритъ сѧ оудъ

плотныи на плоть Q Synod Synod 992 TSL 277 или разгорить сѧ оудъ плотны на плотны TSL 747 или раꙁгорит сѧ оу плоныи на пло KB 121089

times ли разоритъ сѧ () емоу пльтьнаа плъть Euch 2 да бѫде съхране Jeparch 160 315b 14ndash15 Jeparch 165 277b 11ndash12 times бѫдетъ съхраненъ Euch Pogod Q TSL 277 KB 121089 и боудетъ

сохраненъ Synod Synod 992 om TSL 747

Daacutele bychom poukaacutezali na uacutepravu textu (předložka otъ) kteraacute je speci-fikem rukopisů Jeparch 164 a Jeparch 165 srov

28

FRANTIŠEK ČAJKA

1 и ѿ помышленїа () слона Jeparch 164 522a 10 и ѿ ѹмышленїа сложна Jeparch 165 277b 18

times и ѹмышленїа сложна Jeparch 160 315b 21 Q Synod Synod 992 TSL

277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 times deest in Euch Dalšiacute inovace zasahujiacuteciacute text modlitby jsou již doloženy pouze v jednom

z rukopisů Ojedinělou skladebnou odchylku lze naleacutezt v rukopisu Jeparch 160 srov1 и ѡ прїатїи всѧко дара спсена и ѿ помышленїа слона Jeparch 160 315b 6ndash8 times ї ѿ помышленїa сложна и w приꙗтїи всѧкого дарa спснаго Jeparch 165 277b

2ndash4 Euch Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 2 и ѿ всего мѧ на стоꙗща избави ѕла раба бжїа імк Jeparch 160 316a 2ndash4 times и ѿ все грѣх настоащаго раба твое імк Jeparch 164 522a 15ndash16

и ѿ всего имр настоѧщаго Jeparch 165 278a 1ndash2 Q Synod Synod 992 ТSL 771 и о всего избави мѧ імк сего раба настоѧщаго TSL 277 и ѿ все сего імк настоꙗщаго избави мѧ TSL 747 и ѿ всего и їмк настоащаго KB 121089 ꙇ отъ сего мѧ настоѩщааго ꙇмк ꙇзбави Euch

3 еже є не ꙋгоно стни твоеи Jeparch 164 522a 13 times не ѹгоно стни твоеи Jeparch 165 277b 21 Jeparch 160 315b 24 Euch

Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 4 даромъ ѡца своего () Jeparch 165 277b 14 times даро ѡца твоє Jeparch 160 315b 17 Jeparch 164 522a 6 Euch Q Synod

Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB 121089 иже даро ѿца твоего TSL 227

29

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

5 млтвы сїа () Jeparch 165 277b 11 times млтвꙋ сїю Jeparch 160 315b 14 Euch TSL 747 KB 121089 сию

молитвоу Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277

V rukopise Jeparch 165 odkazoval autor uvedeneacute sekvence nejspiacuteše ke dvěma čaacutestem kompletniacute modlitby Nelze takeacute zcela vyloučit že čaacutesti pů-vodně souvisleacuteho textu interpretoval jako modlitby dvě

ZAacuteVĚRModlitba za čistotu je zachovaacutena ve dvou textovyacutech tradiciacutech ndash staroslo-věnskeacute a ruskeacute Obě vyacutevojoveacute linie vychaacutezejiacute ze společneacuteho archetypu nej-spiacuteše velkomoravskeacuteho původu Součaacutestiacute vyacutechodoslovanskeacute tradice textu modlitby jsou jednak zaacutepisy zachovaneacute v rukopisech Besěd na evangelie jednak zaacutepisy zařazeneacute samostatně do sborniacuteků různeacuteho typu

Vyacutesledky textologickeacute analyacutezy zařazujiacute představenyacute materiaacutel třiacute rukopisnyacutech zaacuteznamů (Jeparch 160 Jeparch 164 Jeparch 165) do vyacutechodo-slovanskeacute textoveacute tradice Modlitby za čistotu Uacuteplnaacute zněniacute pamaacutetky zachy-cujiacute rukopisy Jeparch 160 a Jeparch 165 Rukopis Jeparch 164 uvaacutediacute zněniacute modlitby v podobě fragmentaacuterniacute Všechna nově editovanaacute zněniacute patřiacute do skupiny samostatnyacutech zaacutepisů modlitby ve sborniacuteciacutech ruskeacute provenience (TSL 227 TSL 747 TSL 771 KB 121089)

PhDr František Čajka PhDSlovanskyacute uacutestav AV ČR vviValentinskaacute 1 110 00 Praha 1

cajkaslucascz

30

FRANTIŠEK ČAJKA

LITERATURAČAJKA František

2013 bdquoMolitva o izbavlenii otъ bluda v ciacuterkevněslovanskyacutech rukopisech Trojic-ko-sergijevskeacute laacutevryldquo Slavia 82 č 1ndash2 s 43ndash52

2018a bdquoGlosa v rukopise Chil 442 (fol 565a) a jejiacute vztah k Besědaacutem Řehoře Ve-likeacuteholdquo in P Malčiacutek (ed) Vesper Slavicus Sborniacutek k nedožityacutem devadesaacutetinaacutem prof Radoslava Večerky (Praha Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny) s 87ndash96

2018b bdquoMolitva i izbavlenii ot bluda v rukopisu KB 121089ldquo Konštantiacutenove listy 11 č 1 s 105ndash118

DYKSTRA Tom E2006 Russian monastic culture bdquoJosephismldquo and the Iosifo-Volokolamsk Mo-nastery 1479ndash1607 (Munchen Verlag Otto Sagner)

KONZAL Vaacuteclav2005 Čtyřicet homiliiacute Řehoře Velikeacuteho na evangelia v českociacuterkevněslovan-skeacutem překladu Diacutel prvniacute (Sancti Gregorii Magni pontificis XL homiliarum in Evangelia In versione bohemo-slavonica pars prima) Homilie IndashXXIV (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR ndash Euroslavica)

KONZAL Vaacuteclav ndash ČAJKA František2006 Čtyřicet homiliiacute Řehoře Velikeacuteho na evangelia v českociacuterkevněslovan-skeacutem překladu Diacutel druhyacute (Sancti Gregorii Magni pontificis XL homiliarum in Evangelia In versione bohemo-slavonica pars altera) Homilie XXVndashXL (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR ndash Euroslavica)

MAREŠ František Vaacuteclav1963 bdquoČeskaacute redakce ciacuterkevniacute slovanštiny v světle Besěd Řehoře Velikeacuteho (Dvojeslova)ldquo Slavia 32 č 3 s 417ndash451

1979 An Anthology of Church Slavonic Texts of Western (Czech) Origin With an outline of Czech Church Slavonic language and literature and with a selec-ted bibliography (Munchen Wilhelm Fink Verlag)

2000a bdquoCiacuterkevněslovanskeacute piacutesemnictviacute v Čechaacutechldquo in E Blaacutehovaacute ndash J Vintr (eds) Cyrilometodějskaacute tradice a slavistika (Praha Torst) s 256ndash327

2000b bdquoČeskaacute redakce ciacuterkevniacute slovanštiny v světle Besěd Řehoře Velikeacuteho (Dvojeslova)ldquo in E Blaacutehovaacute ndash J Vintr (eds) Cyrilometodějskaacute tradice a sla-vistika (Praha Torst) s 368ndash402

31

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

MIGNE Jacques Paul (ed)1849 Patrologiae cursus completus series prima Tomus 76 (Parisiis) col 1071ndash1312

NAHTIGAL Rajko (ed)1941 Euchologium sinaiticum Starocerkvenoslovanski glagolski spomenik I del Fotografski posnetek (Ljubljana Akademija znanosti in umetnosti)

1942 Euchologium sinaiticum Starocerkvenoslovanski glagolski spomenik II del Tekst s komentarjem S prilogo posnetka prvega lista odlomka sinaj-skega služebnika (Ljubljana Akademija znanosti in umetnosti)

REINHART Johannes1980 bdquoMethodisches zu den lexikalischen Bohemismen im Tschechisch--Kirchenslavischen am Beispiel der Homilien Gregors des Groszligenldquo Wiener Slavistisches Jahrbuch 26 s 46ndash102

2000 bdquoDie Textologie der kirchenslavischen Uumlbersetzung der Evangelienhomilien Gregors des Grossenldquo in Ch Voss ndash H Warkentin ndash E Weiher (eds) Abhandlungen zu den grossen Lesemenaumlen des Metropoliten Makarij Kodikologische miszellanolo-gische und textologische Untersuchungen Band 1 (Freiburg i Br Weiher) s 245ndash295

VEPŘEK Miroslav2014 bdquoStaroslověnskeacute paraliturgickeacute pamaacutetky velkomoravskeacuteho a českeacuteho původuldquo in P Kouřil et al (eds) Cyrilometodějskaacute misie a Evropa ndash 1150 let od přiacutechodu soluňskyacutech bratřiacute na Velkou Moravu (Brno Archeologickyacute uacutestav Akademie věd ČR Brno vvi) s 268ndash271

2015 bdquoPrefix (j)ьz- as a Component of Lexical Bohemisms in Church Slavo-nicldquo in I Janyškovaacute ndash H Karliacutekovaacute (eds) Etymological research into Old Church Slavonic Proceedings of the Etymological Symposium Brno 2014 9ndash11 September 2014 Brno (Praha Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny) s 423ndash430

WEIHER Eckhard et al (eds)1998 Die Groszligen Lesemenaumlen des Metropoliten Makarij Uspenskij spisok 1ndash11 Maumlrz (Великие Минеи четьи митрополита Макария Успенский список 1ndash11 марта) (Freiburg i Br Weiher)

АЛЕКСЕЕВ А И et al2011 bdquoИОСИФОВ ВОЛОКОЛАМСКИЙ (ВОЛОЦКИЙ) В ЧЕСТЬ УСПЕНИЯ ПРЕСВЯТОЙ БОГОРОДИЦЫ МОНАСТЫРЬldquo in патриарх Московский и всея Руси Кирилл (ред) Православная Энциклопедия Т 26 (Москва Православная энциклопедия) s 91ndash122 Dostupneacute teacutež na httpwwwpravencrutext673721html [cit dne 12 4 2020]

32

FRANTIŠEK ČAJKA

ПРОТАСЬЕВА Т Н ndash ЩЕПКИНА М В1958 Сокровища древней письменности и старой печати Обзор рукописей русских славянских греческих а также книг старой печати Государственного исторического музея Ред М Н Тихомиров (Москва Советская Россия)

ДМИТРИЕВА Р П1991 bdquoИосифо-Волоколамский монастырь как центр книжностиldquo in Д С Лихачев (oтв ред) Книжные центры Древней Руси Иосифо-Волоколамский монастырь как центр книжности (Ленинград Наука 1991) s 3ndash15

ДИАНОВА Т В ndash КОСТЮХИНА Л М1991 bdquoРукописные книги Иосифо-Волоколамской библиотеки (по материалам Отдела рукописей Государственного Исторического музея)ldquo Книжные центры Древней Руси Иосифо-Волоколамский монастырь как центр книжностиldquo in Д С Лихачев (oтв ред) Книжные центры Древней Руси Иосифо-Волоколамский монастырь как центр книжности (Ленинград Наука 1991) s 100ndash121

ДИАНОВА Т В ndash КОСТЮХИНА Л М ndash ПОЗДЕЕВА И В1991 bdquoОписание рукописей библиотеки Иосифо-Волоколамского монастыря из Епархиального собрания ГИМldquo in Д С Лихачев (oтв ред) Книжные центры Древней Руси Иосифо-Волоколамский монастырь как центр книжности (Ленинград Наука 1991) s 122ndash414

МOРОЗОВА Е И2016 bdquoТри лицевые рукописи из Иосифо-Волоколамского монастыря (ГИМ Епарх 81 РНБ QI19 РГБ Ф 113 Волок 79) К проблеме интерпретации laquoдионисиевского стиляraquoldquo Вестник ПСТГУ Серия V Вопросы истории и теории христианского искусства 23 č 3 s 22ndash35

СОБОЛЕВСКИЙ А И 1900 bdquoЦерковно-славянские тексты моравского происхожденияldquo Русский Филологический Вестник 43 č 1ndash2 s 150ndash217

1906 bdquoК хронологии древнейших церковно-славянских памятниковldquo Известия Отделения Русского Языка и Словесности Императорской Академии Наук 11 č 2 s 1ndash19

1910 Материалы и исследования в области славянской филологии и археологии (Сaнктпетербург Типография Императорской Академии наук)

34

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute A STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

JAROSLAV DAVID

OLD-CZECH OLD-SLAVIC AND OLD-CHURCH-SLAVIC ndash ON THE SEMANTIC FIELDS OF THREE ADJECTIVESThe goal of the study is to examine the semantics of adjectives staročeskyacute [old-Czech] staroslovanskyacute [old-Slavic] and staroslověnskyacute [old-Church-Slavic] The analysis is based on their collocations in the Czech National Corpus data specifically in the synchronic written corpus SYN version 8 there their appearances are compared in the fiction academic and opinion journalism subcorpora The adjectives are used in two basic me-anings ndash they refer to the linguistic-literary facts and to the cultural-historical ones The adjectives staroslovanskyacute and staroslověnskyacute regarding the world of Old Slavs and the old-Church-Slavic language are the most semantically transparent In case of the adjecti-ve staročeskyacute a reference to the events cuisine and food is the striking feature mostly in opinion-journalism texts it reflects the usage of the adjective in marketing texts with a semantic shift to lsquohaving a good quality traditionalrsquo

Keywords collocation analysis corpus old-Czech old-Slavic old-Church-Slavic personal names

1 UacuteVODV roce 1890 vyšel v Naacuterodniacutech listech člaacutenek bdquoNaše beletristickeacute časopisyldquo mladeacuteho radikaacutelniacuteho publicisty Huberta Gordona Schauera v němž se za-myacutešlel nad stavem a teacutematy českeacute literatury Velmi ostře se v něm vymezil vůči realistickeacute historickeacute proacuteze kteraacute si libovala v liacutečeniacute a popisu dobovyacutech reaacuteliiacute bdquo[] už znaacuteme mnohem liacutep nežli Dalimil a Veleslaviacuten jakou naši před-koveacute měli kuchyň jak se ženili a vdaacutevali a jak hraacuteli v karty To vše jsou moc zajiacutemaveacute věci ale když člověk vezme do ruky kteryacutekoli časopis ktereacutekoli čiacutes-lo jeho a tam se neustaacutele doviacutedaacute toho co staršiacute Čechoveacute dělali věru že se

35

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

mu musiacute namanout otaacutezka zdali mladiacute Čechoveacute něco dovedou dělat mimo psaacutet a čiacutest co dělali stařiacuteldquo (Schauer 1917 204ndash205) Zatiacutemco Schauer se vůči bdquokultuldquo staročešstviacute vymezoval negativně dalšiacute dva pozdějšiacute přiacuteklady ukazujiacute pozitivniacute hodnoceniacute spojeneacute s adjektivem staročeskyacute V novele Josefa Škvo-reckeacuteho Lviacuteče kteraacute vyšla na konci šedesaacutetyacutech let 20 stoletiacute se adjektivum staročeskyacute vyskytuje dvakraacutet Oči slečny Střiacutebrneacute vypravěč charakterizuje jako bdquostaročeskeacute a pomněnkoveacuteldquo diacutevka Věra pak vlepiacute muži kteryacute ji obtě-žoval bdquopo kratšiacute uacutevaze staročeskou fackuldquo (Škvoreckyacute 1969 39 42) Pře-suneme-li se z literaacuterniacuteho textu do současneacuteho veřejneacuteho prostoru pak se např při prochaacutezce mezi staacutenky vaacutenočniacutech či velikonočniacutech trhů setkaacuteme s nejrůznějšiacutemi produkty zejmeacutena potravinami ktereacute se zaštiťujiacute adjektivem staročeskyacute ndash od punče cukroviacute přes trdelniacutek až po gyros a hamburger

V naacutesledujiacuteciacutem textu se zabyacutevaacuteme seacutemantickou analyacutezou třiacute složenyacutech adjektiv a to staročeskyacute staroslovanskyacute a staroslověnskyacute Na zaacutekladě ma-teriaacutelu Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusu se zaměřujeme na jejich současneacute vniacute-maacuteniacute prostřednictviacutem kolokačniacute analyacutezy (k využitiacute kolokačniacute analyacutezy v seacute-mantice a lexikografii přehledově např Krishnamurthy 2009 Gries 2013 Geeraerts 2019 175ndash182) v raacutemci podteacutematu se zabyacutevaacuteme antroponymy kteraacute jsou v analyzovaneacutem materiaacutelu hodnocena jako bdquostaročeskaacuteldquo Vyacutecho-diskem analyacutezy jsou vyacuteznamy ktereacute uvaacutedějiacute zaacutekladniacute vyacutekladoveacute slovniacuteky moderniacute češtiny ndash Vaacutešův a Traacutevniacutečkův Slovniacutek jazyka českeacuteho (daacutele jako SJČ) Přiacuteručniacute slovniacutek jazyka českeacuteho (PSJČ) Slovniacutek spisovneacuteho jazyka českeacuteho (SSJČ) a Slovniacutek spisovneacute češtiny pro školu a veřejnost (SSČ prvniacute vydaacuteniacute 1978 a posledniacute verze dostupnaacute v Internetoveacute jazykoveacute přiacuteručce) přihliacutežiacuteme rovněž k Jungmannovu Slovniacuteku česko-německeacutemu (1838) a Kottovu Česko-německeacutemu slovniacuteku (1882)

11 KOLOKAČNIacute ANALYacuteZA VYacuteRAZŮ STAROČESKYacute STAROSLOVAN-SKYacute A STAROSLOVĚNSKYacuteKolokačniacute analyacuteza sledovanyacutech adjektiv vychaacuteziacute z dat Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusu konkreacutetně korpusu SYN verze 8 (SYN v8 Křen et al 2019) Vy-hledaacutevali jsme kolokace lemmatu staročeskyacute staroslovanskyacute a staroslověn-skyacute v rozsahu -2+2 Zaměřovali jsme se pouze na kolokace se substantivy

36

JAROSLAV DAVID

přičemž jsme sledovali odděleně vyacuteskyty v beletrii oboroveacute literatuře (od-bornyacutech textech) a publicistice Kolokace jsme vzhledem k většinou niacutezkeacute frekvenci řadili sestupně dle hodnoty T-score (tabulky 1ndash9) T-score je aso-ciačniacute miacutera odraacutežejiacuteciacute kolokace nenaacutehodneacute pravidelneacute a ustaacuteleneacute Jsme si vědomi toho že zvolenaacute asociačniacute miacutera na rozdiacutel od MI-score nebo v sou-časnosti preferovaneacute logDice daacutevaacute velkou vaacutehu frekventovanyacutem kolokaacutetům na uacutekor kolokaacutetů řidšiacutech (Cvrček 2019) V tabulkaacutech vždy uvaacutediacuteme prvniacutech 15 kolokaciacute s nejvyššiacute hodnotou T-score s vyacutejimkou tabulky 3 do niacutež jsme zařadili i nejsilnějšiacute kolokaci s adjektivem (tradičniacute viz čaacutest 21) a tabulek 4 a 7 kde korpusovaacute data poskytla ve sledovanyacutech kolokaciacutech pouze 13 a 12 různyacutech lemmat Vzhledem k množstviacute kolokaciacute se v materiaacutelu objevily vyacuterazy ktereacute sice na prvniacute pohled korespondujiacute s nastiacuteněnyacutemi tendencemi ale při detailniacutem pohledu jsme je v zaacutevěrech analyacutezy nezohlednili Jednaacute se o kolokace staročeskyacute + hospoda (tabulka 2) a staroslovanskyacute + medovina salaacutem (tabulka 5) V prvniacutem přiacutepadě z 12 vyacuteskytů devět odkazuje k vlast-niacutemu jmeacutenu (Staročeskaacute hospoda v Řisutech okr Kladno) dva se tyacutekajiacute staročeskeacuteho apelativa hospoda paacuten paacuten čeledi a dětiacute hospodaacuteřlsquo (Gebauer 1903 469) a pouze jeden se vaacuteže k apelativu hospoda hostineclsquo (bdquoA co se tyacutekaacute prostoru tak jsem se nechtěl orientovat pouze na Čechy a Moravu protože staročeskyacutech hospod a restauraciacute je mysliacutem po Praze už dostldquo ndash ča-sopis Obchod amp finance 2011) V druheacutem přiacutepadě jde o dva vyacuteskyty ve vyacutečtu naacutezvů potravin s přiacutevlastky ndash vedle sebe se ocitly naacutezvy vyacuterobků Piacuteseckyacute gothajskyacute salaacutem a Staroslovanskaacute medovina (všechny vyacuteskyty spojeniacute se tyacutekajiacute naacutezvu vyacuterobku Staroslovanskaacute medovina)

2 SEacuteMANTIKA VYacuteRAZŮ STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute A STAROSLOVĚNSKYacute21 SEacuteMANTIKA VYacuteRAZU STAROČESKYacuteVyacutechodiskem naacutesledujiacuteciacute analyacutezy je rozbor vyacuteznamů ktereacute vyacuterazu staročes-kyacute přiřazujiacute kliacutečoveacute vyacutekladoveacute slovniacuteky noveacute češtiny Všechny čtyři vyacutekladoveacute slovniacuteky češtiny tedy SJČ PSJČ SSJČ i SSČ se shodujiacute na třech vyacuteznamech ktereacute můžeme zjednodušeně označit jako 1) lingvisticko-literaacuterniacute 2) politickyacute

37

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

a 3) kulturně-historickyacute Jungmannův Slovniacutek uvaacutediacute pouze jeden vyacuteznam a to bdquostarobylyacutem Čechům vlastniacuteldquo (Jungmann 1838 286) viz teacutež Kott 1882 631

Prvniacute vyacuteznam je značně neostryacute a neurčityacute jak ukazuje rovněž slovniacutekovaacute definice bdquotyacutekajiacuteciacute se stareacuteho českeacuteho jazyka n piacutesemnictviacute zejm 14 stolldquo (PSJČ) zatiacutemco SSJČ i SSČ bdquostaročeskyacute jazyk (do konce 15 stoletiacute)ldquo SJČ kon-kreacutetniacute časoveacute určeniacute či ohraničeniacute neuvaacutediacute O sporech a diskuziacutech o časoveacutem vymezeniacute stareacute češtiny jsme již pojednali jinde (David ndash Davidovaacute Glogaro-vaacute ndash Klemensovaacute 2020 viz teacutež Kosek 2016) Zde stojiacute za připomenutiacute fakt že i v raacutemci celeacute periody předchaacutezejiacuteciacute noveacute češtině ndash tedy cca do posledniacute čtvrtiny 18 stoletiacute (Kosek 2016) ndash jež je zpravidla obecně označovaacutena jako staraacute čeština lze na zaacutekladě svědectviacute dobovyacutech pramenů vydělit minimaacutelně dvě obdo-biacute ndash etapu předchaacutezejiacuteciacute obdobiacute baroka a etapu předhusitskou ndash vniacutemanaacute z perspektivy naacutesledujiacuteciacute periody jako bdquostaraacute češtinaldquo (podrobněji k teacutematu David ndash Davidovaacute Glogarovaacute ndash Klemensovaacute 2020 114ndash115)

Druhyacute slovniacutekovyacute vyacuteznam adjektiva staročeskyacute odkazujiacuteciacute k politickeacute orien- taci (bdquosouvisejiacuteciacute se staročeskou stranouldquo) je dnes vniacutemaacuten jako historismus Žurnalistickeacute označeniacute staročeši pro Naacuterodniacute stranu vzniklo jako reakce na pojmenovaacuteniacute jejiacute liberaacutelniacute frakce oponentů Františka Palackeacuteho a Josefa Ladi-slava Riegra vyacuterazem mladočeši (Jungčechen Jung-Czechen) v prvniacute polovině šedesaacutetyacutech let 19 stoletiacute (Borovička ndash Kaše ndash Kučera ndash Bělina 2012 66 117)

Třetiacute vyacuteznam je kulturně-historickyacute tedy bdquomajiacuteciacute vztah k staryacutem Če-chům zvl pochaacutezejiacuteciacute od staryacutech Čechů vlastniacute staryacutem Čechůmldquo (PSJČ) bdquopo způsobu staryacutech Čechůldquo (SSJČ)

V Českeacutem naacuterodniacutem korpusu jsme sledovali kolokace vyacuterazu staročes-kyacute v rozsahu -2+2 (tabulky 1ndash3) Vyacuteznamoveacute okruhy adjektiva staročeskyacute lze rozdělit na dva vyhraněneacute typy a jeden typ přechodovyacute V beletristickyacutech textech převlaacutedaacute vyacuteznamovaacute složka lingvisticko-literaacuterniacute (např pamaacutetka ru-kopis přiacutesloviacute) a kulturně-historickaacute (strana věrnost furiantstviacute) Přechod mezi beletriiacute a publicistikou představujiacute texty oboroveacute literatury s teacutematy lingvisticko-literaacuterniacutemi (slovniacutek pamaacutetka slovo text) a kulturně-historic-kyacutemi (tradice pamaacutetka) přičemž v raacutemci druheacute skupiny se vyacuterazně vydě-luje podteacutema gastronomie (např kuchyň hospoda recept) jež bude hraacutet kliacutečovou roli v posledniacutem typu textů tedy v publicistice

38

JAROSLAV DAVID

Jak již bylo naznačeno nejvyhraněnějšiacute typ představujiacute kolokace v pub- licistickyacutech textech v nichž lingvisticko-literaacuterniacute rozměr vyacuteznamu neniacute reflektovaacuten a naopak je zde zastoupen pouze okruh kulturně-historickyacute ovšem redukovanyacute na dva podtypy 1) festivity tradice (jarmark trh Vaacute-noce pouť) a 2) gastronomie (kuchyň zabijačka specialita jiacutedlo) Inter-pretaciacute může byacutet praacutevě v přiacutepadě označeniacute akciacute a produktů snaha zdůraznit jejich dlouholetou tradici a tedy i vyššiacute kvalitu Potvrzuje to nejen fakt že se vyacuteraz nikde nevyskytuje ve spojeniacute s negativniacutem vyacuteznamem ale i kolo-kačniacute analyacuteza Adjektivum staročeskyacute tvořiacute nejsilnějšiacute adjektivniacute kolokaci s vyacuterazem tradičniacute jednaacute se současně o jeho třetiacute nejsilnějšiacute kolokaci s plno- vyacuteznamovyacutem slovem vůbec (tabulka 3) srov např tradičniacute staročeskyacute jar-mark tradičniacute staročeskaacute zabijačka tradičniacute staročeskeacute jiacutedlo

Tabulka1|LemmastaročeskyacuteSYNv8beletrie

Lemma Freq MI T-score logDice

strana 10 748 315 -364

pamaacutetka 9 1023 3 -089

rukopis 4 1221 2 109

přiacutesloviacute 3 1334 173 221

věrnost 3 1287 173 174

furiantstviacute 2 1727 141 604

pravost 2 1358 141 245

piacuteseň 2 843 141 -269

jmeacuteno 2 684 140 -428

jedovina 1 2453 1 873

Verborum 1 2453 1 873

retrograacuted 1 2453 1 873

Aacutezie 1 2180 1 845

lepenice 1 1751 1 614

povijan 1 1711 1 580

39

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

Tabulka2|LemmastaročeskyacuteSYNv8oborovaacuteliteratura

Lemma Freq MI T-score logDice

kuchyň 43 972 655 208

slovniacutek 33 1189 574 424

pamaacutetka 21 796 456 033

jarmark 18 1016 424 252

slovo 18 626 419 -137

strana 18 484 410 -279

text 13 732 358 -031

přiacutesloviacute 12 1184 346 416

hospoda 12 832 345 069

tradice 12 728 344 -035

překlad 11 914 331 151

recept 11 837 331 073

naacutezev 11 619 327 -144

jiacutedlo 10 696 314 -067

vyacuteraz 9 831 299 068

Tabulka3|LemmastaročeskyacuteSYNv8publicistika

Lemma Freq MI T-score logDice

jarmark 2858 1243 5345 950

maacutej 2313 1238 4809 939

tradičniacute 1220 788 3478 526

trh 1149 706 3364 444

Vaacutenoce 985 909 3133 639

kuchyň 978 918 3122 648

tradice 748 820 2726 554

pouť 596 951 2438 670

zvyk 523 921 2283 641

řemeslo 517 927 2270 646

jmeacuteno 509 630 2227 368

40

JAROSLAV DAVID

Lemma Freq MI T-score logDice

rychta 492 1322 2218 875

zabijačka 483 1228 2197 841

specialita 464 994 2152 698

jiacutedlo 378 716 1931 450

baacutel 340 1048 1843 723

22 KOLOKACE VYacuteRAZU STAROSLOVANSKYacuteVyacutekladoveacute slovniacuteky noveacute češtiny spojujiacute vyacuteraz staroslovanskyacute se světem staryacutech Slovanů např bdquopochaacutezejiacuteciacute od staryacutech Slovanů vlastniacute staryacutem Slovanůmldquo (PSJČ) bdquotyacutekajiacuteciacute se staryacutech Slovanůldquo (SSJČ) resp uvaacutedějiacute za-staraacutevajiacuteciacute synonymniacute vyacuteznam staroslověnskyacutelsquo Vyacuteraz staroslovanskyacute stej-ně jako staroslověnskyacute se v Jungmannově Slovniacuteku nevyskytuje Kott je znaacute u vyacuterazu staroslověnskyacute uvaacutediacute jako synonymum starobulharskyacute (Kott 1882 632 1893 771 ke genezi termiacutenu pro nejstaršiacute slovanskyacute spisovnyacute jazyk viz Hansack ndash Večerka 2016 1753)

Všechny tři analyzovaneacute skupiny textů v SYN v8 ukazujiacute lingvistickou (jazyk slovo) a zejmeacutena převlaacutedajiacuteciacute kulturně-historickou složku vyacutezna-mu s důrazem na svět naacuteboženstviacute a rituaacutelů jak v beletrii tak v oboro-veacute literatuře a publicistice (Svarog kněžka kletba dědek domaacuteciacute bůžeklsquo bůh pohřebiště bohyně tabulky 4ndash6) Jedinyacutem vyacuterazem z oblasti gastro-nomie (ke kolokaciacutem staroslovanskyacute + medovina salaacutem viz čaacutest 11) kte-ryacute zdaacutenlivě narušuje jejich absenci je hodokvas V tomto přiacutepadě se ale jednaacute o metaforickeacute a ironickeacute použitiacute ve vyacuteznamu hostina kde se traacuteviacute pozvaniacute hosteacutelsquo oba doklady (v originaacutele uczta prasłowiańska) se vysky-tujiacute v překladu esejů Czesława Miłosze Zotročenyacute duch Uvedeneacute koloka-ce můžeme tedy interpretovat jako určiteacute mystickeacute vniacutemaacuteniacute světa staryacutech Slovanů zatiacutemco svět staryacutech Čechů je prezentovaacuten viacutece materiaacutelně (viz čaacutest 21) Protiklad prezentace světa staryacutech Slovanů vůči materiaacutelniacutemu světu staryacutech Čechů možnaacute souvisiacute i s vniacutemaacuteniacutem adjektiv českyacute a slovan-skyacute ndash co je českeacute resp staročeskeacute je naacutem uživatelům bližšiacute tyacutekaacute se naacutes jako Čechů a našich předků Kdežto slovanskeacute a staroslovanskeacute je naacutem vzdaacutelenějšiacute

41

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

zahrnuje i dalšiacute Slovany a nehodiacute se tolik pro označeniacute materiaacutelniacutech statků (zejmeacutena jiacutedla a naacutepojů) jako adjektivum staročeskyacute(1)(2)(3)

Tabulka4|LemmastaroslovanskyacuteSYNv8beletrie

Lemma Freq MI T-score logDice

kašubština 1 2412 1 951

brebentěniacute 1 2081 1 645

Svarog(2) 1 2010 1 575

bazilišek 1 1903 1 469

kněžka 1 1767 1 334

kletba 1 1623 1 190

dědek 1 1559 1 126

plaz 1 1526 1 093

mrav 1 1520 1 088

dějiny 1 1107 1 -326

praxe 1 1059 1 -373

jazyk 1 1047 1 -386

pokus 1 1032 1 -4

Tabulka5|LemmastaroslovanskyacuteSYNv8oborovaacuteliteratura

Lemma Freq MI T-score logDice

zaacutedruha(3) 8 2084 283 960

medovina 6 1439 245 362

pohřebiště 4 1363 2 286

jazyk 4 890 2 -186

obdobiacute 4 776 199 -3

hradiště 3 1309 173 232

1 Za tuto uacutevahu děkuji autorceautorovi jednoho z anonymniacutech recenzniacutech posudků

2 Svarog = staroslovanskyacute bůh otec slunce a ohně (OSN 1906 411)

3 Zaacutedruha = institut společneacuteho vlastnictviacute majetku několika rodinami spojenyacutemi pokrevniacutem přiacutebuzenstviacutem (OSN 1908 365)

42

JAROSLAV DAVID

Lemma Freq MI T-score logDice

kultura 3 779 172 -297

otaacutezka 3 683 172 -393

doba 3 508 168 -568

hodokvas 2 1563 141 481

osiacutedleniacute 2 1219 141 143

salaacutem 2 1194 141 117

bohoslužba 2 1113 141 037

poviacutedka 2 1024 141 -052

mše 2 979 141 -097

Tabulka6|LemmastaroslovanskyacuteSYNv8publicistika

Lemma Freq MI T-score logDice

jmeacuteno 98 856 987 133

hradiště 77 1424 878 693

bůh 51 984 713 261

slovo 48 727 688 005

původ 36 952 599 229

siacutedliště 24 874 489 151

pohřebiště 23 1262 480 531

jazyk 22 782 467 060

chyacuteše 21 1361 458 621

zvyk 19 906 435 183

zaacuteklad 18 649 420 -074

osiacutedleniacute 17 1175 412 446

bohyně 15 1183 387 453

pěvec 15 1123 387 396

naacutezev 15 623 382 -099

43

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

23 KOLOKACE VYacuteRAZU STAROSLOVĚNSKYacutePosledniacutem sledovanyacutem vyacuterazem je adjektivum staroslověnskyacute Pouze Vaacute-šův a Traacutevniacutečkův Slovniacutek jazyka českeacuteho (Vaacuteša ndash Traacutevniacuteček 1937 1412) a Přiacuteručniacute slovniacutek jazyka českeacuteho uvaacutedějiacute jako plnyacute ekvivalent k vyacuterazu staroslovanskyacute praacutevě adjektivum staroslověnskyacute SSJČ i SSČ jej uvaacutedějiacute u hesla staroslovanskyacute a s charakteristikou že jde o zastaraacutevajiacuteciacute vyacuteznam Nicmeacuteně ve všech sledovanyacutech vyacutekladovyacutech slovniacuteciacutech je adjektivum sta-roslověnskyacute vyacuteznamově nejostřeji vymezeneacute ndash důraz je kladen na jeho sou-vislost se staroslověnštinou popř ciacuterkevniacute slovanštinou srov bdquotyacutekajiacuteciacute se staroslověnštiny ciacuterkevněslovanskyacuteldquo (PSJČ) bdquotyacutekajiacuteciacute se staroslověnštinyldquo (SSJČ)

Uvedenaacute terminologickaacute seacutemantickaacute charakteristika pak odpoviacutedaacute ko-lokaciacutem adjektiva staroslověnskyacute v SYN v8 Sledovaneacute adjektivum se ve všech třech typech textů spojuje pouze s vyacuterazy doklaacutedajiacuteciacutemi vazbu k li-turgii a lingvisticko-literaacuterniacutemu kontextu (tabulky 7ndash9)

Tabulka7|LemmastaroslověnskyacuteSYNv8beletrie

Lemma Freq MI T-score logDice

evangelium 2 1680 141 228

zlomek 2 1502 141 050

mluvnice 1 1890 1 437

oratorium 1 1661 1 209

fara 1 1405 1 -047

kněz 1 1293 1 -159

mše 1 1255 1 -197

nahraacutevka 1 1232 1 -220

řeč 1 1124 1 -328

verze 1 1087 1 -365

bratr 1 1067 1 -385

sniacuteh 1 1047 1 -405

44

JAROSLAV DAVID

Tabulka8|LemmastaroslověnskyacuteSYNv8oborovaacuteliteratura

Lemma Freq MI T-score logDice

jazyk 16 1091 4 014

liturgie 7 1610 265 531

legenda 7 1076 264 -002

text 6 935 245 -142

slovniacutek 5 1231 224 153

pamaacutetka 5 904 223 -174

piacutesemnictviacute 4 1465 2 386

překlad 3 1041 173 -036

centrum 3 647 171 -430

baacutesnictviacute 2 1571 141 487

opis 2 1406 141 326

vzdělanost 2 1257 141 179

mnich 2 1162 141 084

piacutesmo 2 1095 141 017

mše 2 980 141 -097

Tabulka9|LemmastaroslověnskyacuteSYNv8publicistika

Lemma Freq MI T-score logDice

jazyk 110 1059 1048 292

legenda 103 1152 1015 386

text 85 1007 921 240

liturgie 56 1599 748 814

Saacutezava 42 1009 648 242

slovniacutek 40 1220 632 451

piacutesemnictviacute 31 1449 557 670

zpěv 28 1015 529 248

mše 23 1021 479 254

choraacutel 18 1341 424 564

piacutesmo 18 1101 424 333

45

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

Lemma Freq MI T-score logDice

klaacutešter 18 936 424 169

jmeacuteno 18 655 420 -111

hlaholice 16 1728 4 847

překlad 15 963 387 195

3 KOLOKACE STAROČESKEacuteSTAROSLOVANSKEacute JMEacuteNOV analyzovaneacutem materiaacutelu se opakovaně vyskytla kolokace sledova-nyacutech adjektiv se substantivem jmeacuteno (tabulky 1 3 6 9) Jednaacute se jednak o vyacuteklad toponym předevšiacutem miacutestniacutech jmen (bdquoDnešniacute jazykověda odvozuje naacutezev [Dobroutov okr Jihlava ndash pozn JD] vesnice od staročeskeacuteho osob-niacuteho jmeacutena Dobruacutetldquo ndash Jihlavskeacute listy 2005) nebo diachronniacute charakte-ristiku antroponymie (bdquoŽenskyacute protějšek staročeskeacuteho mužskeacuteho jmeacutena Radomil se vyklaacutedaacute jako rozradostňujiacuteciacute a milaacutelsquoldquo ndash Lidoveacute noviny 2005) jednak se kolokace staročeskyacute + jmeacuteno tyacutekajiacute takeacute volby a hodnoceniacute antroponym zejmeacutena v současnosti narozenyacutech dětiacute Vyacuteskyty kolokace sta-roslovanskyacute + jmeacuteno popř synonymně vniacutemaneacute staroslověnskyacute + jmeacute-no odkazujiacute pouze k rubrikaacutem kde se vysvětluje původ jmen Zaměřiacuteme se tedy na druheacute teacutema totiž kolokace staročeskyacute + jmeacuteno jež je nejpočet-něji zastoupena v publicistice (tabulka 3) Tento typ dobře ilustruje uacutery-vek z deniacuteku Blesk (2003) bdquoOkouzleniacute nastaacutevajiacuteciacutech rodičů netradičniacutemi jmeacuteny podle hrdinů zahraničniacutech telenovel je naštěstiacute to tam Zaacuteroveň ochladl i zaacutejem o ryze staročeskaacute jmeacutena našich prababiček Snad největ-šiacuteho paacutedu se dočkali Josefoveacute a Aničky Loni v matrikaacutech jasně veacutevodily Terezy a Kateřiny U chlapců přetrvaacutevaacute nadvlaacuteda silneacute čtyřkylsquo ndash Jan Ja-kub Tomaacuteš a Martinldquo

Co jsou to tedy tzv bdquostaročeskaacute jmeacutenaldquo Jan Svoboda v monografii Sta-ročeskaacute osobniacute jmeacutena a naše přiacutejmeniacute charakterizuje analyzovanyacute mate-riaacutel naacutesledovně bdquoAntroponymickyacute materiaacutel zpracovanyacute v teacuteto studii je založen na excerpci z pramenů od nejstaršiacutech dob do počaacutetku XV stoletiacute pokud byly v noveacute době vydaacuteny tiskem Konečnyacute termiacuten je rok 1419 jako

46

JAROSLAV DAVID

vyacuteznamnyacute předěl českyacutech dějin hospodaacuteřskyacutech sociaacutelniacutech i politickyacutechldquo (1964 21)(4) Jeho hodnoceniacute staročeskeacuteho obdobiacute se tedy shoduje s ge-bauerovskou periodizaciacute kteraacute za jaacutedro stareacute češtiny považuje texty zhruba do počaacutetku 15 stoletiacute(5)

Přiacutespěvky v nichž jsou teacutematem rodnaacute jmeacutena a hodnoceniacute jejich bdquosta-ročeskeacuteholdquo charakteru prezentujiacute současneacute vniacutemaacuteniacute publicistů rodičů matrikaacuteřek popř samotnyacutech nositelů antroponym Pro ilustraci uvaacutediacuteme tři přiacuteklady bdquoDruheacute děvčaacutetko je o něco menšiacute Budou se jmenovat Vlasta a Milada přeje si novopečenyacute tatiacutenek staročeskaacute jmeacutenaldquo (Deniacuteky Bohemia 2005) bdquood roku 2000 u diacutevek takřka pravidelně viacutetěziacute Tereza chlapcům zase již od devadesaacutetyacutech let stejně jako v roce 1910 veacutevodiacute Janoveacute Zaacuteroveň však lze pozorovat naacutevrat typicky staročeskyacutech jmen napřiacuteklad Antonie či Antoniacutenldquo (Tyacuteden 2017) bdquotakovou situaci zažili i při druheacutem těhotenstviacute Ve hře byla ještě Klaacuterka a staročeskeacute jmeacuteno Františka nakonec zviacutetězila Monikalsquo nastiacutenila Adamovaacute s tiacutem že tatiacutenek u porodu neomdlel ale maacute zaacutežitek na celyacute životldquo (Deniacuteky Bohemia 2012) Zaměřiacuteme-li se na konkreacutetniacute přiacuteklady těchto jmen pak zjišťujeme že je jejich soubor možneacute rozdělit na dvě skupiny Prvniacute skupinu představujiacute rodnaacute jmeacutena v užšiacutem slova smy-slu staročeskaacute kteraacute byla typickaacute pro obdobiacute zhruba do roku 1500 ndash jmeacutena jako Vaacuteclav Jan Bartoloměj či Dorota (Pleskalovaacute 2011 55ndash69) V druheacutem přiacutepadě z lingvistickeacuteho pohledu absurdniacutem vzhledem k tomu co viacuteme o vyacutevoji českeacute antroponymie jsou pak staročeskyacutemi jmeacuteny rozuměna antroponyma kteraacute razantně vstoupila do českeacute soustavy rodnyacutech jmen až v 17 a 18 stoletiacute a vyacuteznamně poznamenala jejiacute podobu až do konce 20 stoletiacute Jednaacute se o tzv barokniacute jmeacutena dnes už běžně nedaacutevanaacute byť vykazujiacuteciacute i ve 20

4 Srov Pleskalovaacute 1998 8 bdquoMateriaacutelovou zaacutekladnu teacuteto praacutece tvořiacute staročeskaacute antroponyma dolo-ženaacute ve vybranyacutech latinskyacutech textech z 11ndash13 stoletiacuteldquo

5 Srov Gebauer 1903 IV bdquoCo slovniacutek staročeskyacute obsahovati maacute samo se vyrozumiacutevaacute Maacute v něm zajisteacute byacuteti všecka laacutetka jazyka českeacuteho dochovanaacute v pamaacutetkaacutech od doby nejstaršiacute až do ustaacuteleniacute jazyka spisovneacuteho noveacuteho Uacuteplnosti teacuteto nebude mi lze dosiacuteci ale přece chci se snažiti aby tohoto ideaacutelniacuteho uacutekolu co mi možno největšiacute čaacutest dosažena byla již Slovniacutekem myacutem chci zejmeacutena aby ob-sahoval všecku lexikaacutelniacute laacutetku pamaacutetek do polovice stol XIV incl skoro všecko ze sklonku stol XIV a všecko důležitějšiacute z XV ano i z poč XVI stolldquo

47

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

stoletiacute vlny zaacutejmu např Josef František Antoniacuten Marie Terezie (Doskočil 1941 59ndash60 Kopečnyacute 1974 21ndash23 Pleskalovaacute 2011 97ndash102)(6)

4 ZAacuteVĚRYSynchronně zaměřenaacute seacutemantickaacute analyacuteza třiacute adjektiv staročeskyacute staroslo-vanskyacute a staroslověnskyacute ukaacutezala že se lišiacute jejich vyacuteznamovaacute pole v zaacutevislosti na užitiacute v konkreacutetniacutem typu textu Seacutemanticky nejobecnějšiacute je adjektivum sta-ročeskyacute jehož použitiacute neniacute spojeno s žaacutednou konkreacutetniacute historickou etapou jak ukazuje i spojeniacute staročeskeacute jmeacuteno V zaacutevislosti na typu textu je kladen důraz na jeho hodnotu lingvisticko-literaacuterniacute (beletrie) kombinaci hodnoty lingvisticko-literaacuterniacute a kulturně-historickeacute (oborovaacute literatura) nebo pou-ze na hodnotu kulturně-historickou s důrazem na použitiacute v pojmenovaacuteniacute festivit (staročeskyacute jarmark) a produktů z oblasti gastronomie (staročeskaacute kuchyň) Naproti tomu vyacuterazy staroslovanskyacute a staroslověnskyacute se vztahujiacute ke světu staryacutech Slovanů a staroslověnskeacutemu jazyku označujiacute tedy od sou-časnosti vzdaacutelenějšiacute minulost než je bdquostaročeskyacute světldquo čemuž odpoviacuteda-jiacute i kolokace z oblasti kulturně-historickeacute (naacuteboženstviacute rituaacutely) v přiacutepadě seacutemanticky nejvyhraněnějšiacuteho adjektiva staroslověnskyacute kolokace z oblasti lingvisticko-literaacuterniacute Naacutepadnyacutem rysem zejmeacutena v přiacutepadě adjektiva staro-českyacute jak ukazujiacute publicistickeacute texty je jeho marketingoveacute využitiacute ve vyacutezna-mu kvalitniacute tradičniacutelsquo zejmeacutena v naacutezvech potravinaacuteřskyacutech produktů srov teacutež užitiacute vyacuterazu staropolski v současneacute polštině např kuchnia staropolska bigos staropolski (Czerwiński 2005 Krupa 2010 Jaros 2011 Kowalik 2013) k marketingoveacutemu použiacutevaacuteniacute přiacutevlastku staročeskyacute včetně využiacutevaacuteniacute bdquosta-ročeskyacutechldquo jazykovyacutech prostředků a grafiky a to na přiacutekladu webovyacutech pre-zentaciacute restauraciacute a hospod viz David ndash Miffek 2020 Tento způsob odpoviacutedaacute použitiacute dalšiacutech přiacutevlastků v naacutezvech produktů v jehož pozadiacute je přiacutetomna marketingovaacute funkce s důrazem na kvalitu a tradici např sedlaacuteckyacute selskyacute tradičniacute nebo akcentujiacuteciacute vztah ke konkreacutetniacutemu regionu např jihočeskyacute va-

6 Pro ilustraci uvaacutediacuteme pořadiacute vybranyacutech bdquobarokniacutechldquo chlapeckyacutech a diacutevčiacutech jmen v daacutevanyacutech v led-nu 2009 a 2019 dle dat ČSUacute Josef (21 31) František (25 32) Antoniacuten (27 15) Marie (17 21)

48

JAROSLAV DAVID

lašskyacute z Vysočiny V druheacutem přiacutepadě se jednaacute o jeden z projevů tzv noveacute-ho regionalismu (new regionalism) jiacutemž evropskaacute společnost v posledniacutech desetiletiacutech reagovala na globalizaci a evropskou integraci (srov Semian ndash Chromyacute ndash Kučera 2016 Semian ndash Novaacuteček 2017)

doc Mgr Jaroslav David PhDKatedra českeacuteho jazyka Filozofickeacute fakulty Ostravskeacute univerzity

Reaacutelniacute 5 701 03 Ostravajaroslavdavidosucz

Studie vznikla s podporou grantoveacuteho projektu SGS č 02FF2020ndash2021 Reflexe jazykoveacute a jazykovědneacute problematiky v nelingvistickyacutech textech

(poskytovatel Ostravskaacute univerzita Filozofickaacute fakulta)

49

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

PRAMENY A LITERATURABOROVIČKA Michael ndash KAŠE Jiřiacute ndash KUČERA Jan P ndash BĚLINA Pavel

2012 Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute XXIa (Praha ndash Litomyšl Paseka)

CZERWIŃSKI Leszek2005 bdquoPrzedsmak oscypka w Europie O nazwach i oznaczeniach produktoacutew rol-nych i środkoacutew spożywczych w Polsceldquo Wspoacutelnoty Europejskie 13 č 12 s 21ndash26

CVRČEK Vaacuteclav2019 bdquoAsociačniacute (kolokačniacute) miacuteryldquo httpswikikorpusczdokuphppoj-myasociacni_miry [přiacutestup 21 2 2020]

ČSUacutebdquoČeskyacute statistickyacute uacuteřad Nejobliacutebenějšiacute dětskaacute jmeacutenaldquo httpswwwczsoczcsuczsonejoblibenejsi_detska_jmena [přiacutestup 21 2 2020]

DAVID Jaroslav ndash DAVIDOVAacute GLOGAROVAacute Jana ndash KLEMENSOVAacute Tereza2020 bdquoStaraacute čeština v historickeacute beletrii reflexe jazykoveacuteho konstruktuldquo Slovo a slovesnost 81 č 2 s 111ndash125

DAVID Jaroslav ndash MIFFEK David2020 bdquoAdjektivum staročeskyacute jako znak kvality v marketingovyacutech textechldquo (rukopis)

DOSKOČIL Karel1941 bdquoNaacutečrt dějin českyacutech jmen křestniacutechldquo in V Daviacutedek ndash J Doskočil ndash J Svo-boda Českaacute jmeacutena osobniacute a rodovaacute (Praha Naacutekladem Rodopisneacute společnosti) s 49ndash69

HANSACK Ernst ndash VEČERKA Radoslav2016 bdquoStaroslověnštinaldquo in P Karliacutek ndash M Nekula ndash J Pleskalovaacute (eds) Novyacute encyklopedickyacute slovniacutek češtiny (Praha Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny) s 1753ndash1758

GEBAUER Jan1903 Slovniacutek staročeskyacute (Praha Českeacute grafickeacute společnosti Unie)

GEERAERTS Dirk2019 Teorie lexikaacutelniacute seacutemantiky (Praha Karolinum)

50

JAROSLAV DAVID

GRIES Stefan Th2013 bdquo50-something years of work on collocations What is or should be next hellipldquo International Journal of Corpus Linguistics 18 č 1 s 137ndash166

JAROS Violetta2011 bdquoTechniki nominacyjne w zakresie wspoacutełczesnego nazewnictwa wy-roboacutew piekarniczych i cukierniczychldquo in M Biolik ndash J Duma (eds) Chrema-tonimia jako fenomen wspoacutełczesności (Olsztyn Wydawnictwo Uniwersytetu Warmińsko-Mazurskiego) s 215ndash233

JUNGMANN Josef1838 Slovniacutek česko-německyacute IV (Praha Josefa Fetterlovaacute)

KOPEČNYacute František1974 Průvodce našimi jmeacuteny (Praha Academia)

KOSEK Pavel2016 bdquoPeriodizace vyacutevoje češtinyldquo in P Karliacutek ndash M Nekula ndash J Pleskalovaacute (eds) Novyacute encyklopedickyacute slovniacutek češtiny (Praha Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny) s 1312ndash1314

KOTT František Štěpaacuten1882 Česko-německyacute slovniacutek III (Praha Knihtiskaacuterna Františka Šimaacutečka)

1893 Česko-německyacute slovniacutek VII (Praha Knihtiskaacuterna Františka Šimaacutečka)

KOWALIK Krystyna2013 bdquoNazwy własne i ich pochodne w polskiej wspoacutełczesnej nomenklaturze kuli-narnejldquo Annales Universitatis Paedagogicae Cracoviensis Linguistica 7 s 157ndash166

KRISHNAMURTHY Ramesh2009 bdquoColllocationsldquo in K Allan (ed) Concise Encyclopedia of Semantics (Amsterdam Elsevier) s 97ndash100

KŘEN Michal et al2019 bdquoKorpus SYN verze 8 z 12 12 2019ldquo (Praha Uacutestav Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusu FF UK) httpwwwkorpuscz [přiacutestup 10 2 2020]

KRUPA Jan2010 bdquoDziedzictwo kulinarne elementem atrakcyjności turystycznej regionuldquo Problemy Ekologii Krajobrazu 27 s 451ndash455

51

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

OSN1906 Ottův slovniacutek naučnyacute XXIV (Praha Jan Otto)

1908 Ottův slovniacutek naučnyacute XXVII (Praha Jan Otto)

PLESKALOVAacute Jana1998 Tvořeniacute nejstaršiacutech českyacutech osobniacutech jmen (Brno Masarykova univerzita)

2011 Vyacutevoj vlastniacutech jmen osobniacutech v českyacutech zemiacutech v letech 1000ndash2010 (Brno Host)

PSJČbdquoPřiacuteručniacute slovniacutek jazyka českeacuteholdquo httpsbaraujccasczpsjc [přiacutestup 10 2 2020]

SEMIAN Michal ndash CHROMYacute Pavel ndash KUČERA Zdeněk2016 bdquoName as a regional brand The case of Local Action Groups in Czechialdquo Journal of Language and Politics 15 č 6 s 768ndash789

SEMIAN Michal ndash NOVAacuteČEK Aleš2016 bdquoName as a regional brand The case of Local Action Groups in Czechialdquo Journal of Language and Politics 15 č 6 s 768ndash789

2017 bdquoThe reinterpretation of histories in identities of newly established re-gions The case of Local Action Groups in Czechialdquo Hungarian Geographical Bulletin 66 č 4 s 307ndash319

SCHAUER Hubert Gordon1917 Spisy (Praha Kamilla Neumannovaacute)

SVOBODA Jan1964 Staročeskaacute osobniacute jmeacutena a naše přiacutejmeniacute (Praha Nakladatelstviacute Česko-slovenskeacute akademie věd)

SSČbdquoSlovniacutek spisovneacute češtiny pro školu a veřejnostldquo httpsssjcujccascz [přiacutestup 10 2 2020]

1978 Slovniacutek spisovneacute češtiny pro školu a veřejnost (Praha Academia)

ŠKVORECKYacute Josef1969 Lviacuteče (Praha Československyacute spisovatel)

VAacuteŠA Pavel ndash TRAacuteVNIacuteČEK František1937 Slovniacutek jazyka českeacuteho (Praha František Borovyacute)

52

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

ILONA JANYŠKOVAacute

THE OLD CHURCH SLAVONIC VICES FROM THE ETYMOLOGICAL POINT OF VIEW THE GLUTTONYThe article deals with the Old Church Slavonic Church Slavonic words with the meaning of sbquogluttony (ie intemperance in eating and drinking)lsquo contained in the Dictionary of the Old Church Slavonic Language and provides their etymology In particular these are the words obědanije obědenije jadь lichaja jadь the composite lichojadenije sbquointemperance in eatinglsquo pijanьstvo pijanьstvije the composite lichopitije sbquointemperance in drinkinglsquo other lexemes and interesting connections closely related to this topic are also listed

Keywords slavistics etymology semantics Old Church Slavonic gluttony

0 UacuteVODJednou z neřestiacute jiacutež se maacute podle Bible křesťan vystřiacutehat je obžerstviacute tedy ne-střiacutedmost v jiacutedle a pitiacute V předloženeacutem přiacutespěvku kteryacute je založen na materiaacutelu pětisvazkoveacuteho Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho (SJS) chceme ukaacutezat jakyacute-mi lexikaacutelniacutemi prostředky disponovala staroslověnština pro označeniacute nestřiacuted-mosti v jiacutedle a pitiacute jakaacute je jejich seacutemantickaacute motivace jejich etymologie

1 NESTŘIacuteDMOST V JIacuteDLE11 Jedniacutem z vyacuterazů pro nestřiacutedmost v jiacutedle je stsl IcircAacuteyacuteAumlAgraveIacuteEgrave4 v Ostromi-rově evangeliaacuteři IcircAacuteYacuteAumlAringiacuteEgrave4 (SJS 2 501) Slova patřiacute do rodiny psl obědъ(1) (gt stsl IcircAacuteYacuteAumlUacute sbquooběd hostinalsquo) složeneacuteho z psl prefixu ob- a kořene

1 K přehledu kontinuantů psl obědъ v ESSJ 26 182ndash184

53

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

ěd- doloženeacuteho mj ve stsl yumlNtildeOgraveEgrave sbquojiacutestlsquo (lt psl ěsti sbquojiacutestlsquo) Na původniacute vyacuteznam psl slova neniacute ndash mj i vzhledem k různeacutemu seacutemantickeacutemu vyacutekla-du psl prefixu ndash jednotnyacute naacutezor M Wojtyła-Świerzowska (1992 152ndash154) odvozuje obědъ od slovesa oběsti sbquozcela vyjiacutest okousaacutevat ze všech stran apodlsquo a rekonstruuje jeho vyacuteznam jako sbquoobětniacute hostina zejmeacutena tryzna při niacutež bylo nutno sniacutest všechno co bylo na stolelsquo V Machek (1968 228) vychaacuteziacute pro obědъ z vyacuteznamu sbquopojedeniacute zajedeniacutelsquo tedy původně sbquoranniacute svačina přesniacutedaacutevka desaacutetkalsquo s odkazem na situaci v ruskyacutech naacuteřečiacutech srov ruskeacute dial обед sbquosniacutedanělsquo (SRNG 22 25ndash26) Dalšiacute vyacuteklad interpretu-je psl obědъ (s ohledem na vyacuteznam psl pref ob- sbquokolem okolo v kruhulsquo a takeacute na vyacuteznam např stč oběd jenž se vyskytuje v kontextu ukazujiacuteciacutem na sbquojiacutedlo společně u stolulsquo) jako sbquospolečneacute jedeniacute jedeniacute v kruhu tj v ko-lektivu kolem něčeholsquo (SČS 1 1077ndash1079 Němec 1980 74ndash75) I Němec to považuje za důkaz že bdquo[] společneacute pojiacutedaacuteniacute v kruhu rodiny nebo čeledi je zaacuteležitost prastaraacute jistě praslovanskaacuteldquo (Němec ndash Horaacutelek 1986 103) Do rodiny psl ěsti patřiacute i hapax v Sinajskeacutem euchologiu sloveso IcircAacuteYacuteNtildeOgraveEgrave Ntilde0 sbquopřejiacutest selsquo naacutesledujiacuteciacute kontext jasně doklaacutedaacute jakeacute mohou byacutet naacutesledky přejiacutedaacuteniacute AgraveUgraveAring EcirclsquoOgraveIcirc IcircAacuteYacuteAumlUacute ntilde0 AacuteEumlthornAringOgraveUacute (SJS 2 502)

12 Pro sbquoobžerstviacutelsquo je v Sinajskeacutem euchologiu doloženo spojeniacute eumlEgraveotildeAgraveyuml yumlaumlUuml v Besědaacutech na jevangelije pouheacute yumlaumlUuml (SJS 4 936) Stsl adjekti-vum EumlEgraveOtildeUacute znamenaacute sbquonadměrnyacute přiacutelišnyacute hojnyacutelsquo(2) je staacuteřiacute praslovan-skeacuteho (psl lichъ) a zpravidla se odvozuje z ie kořene leiku-sbquonechaacutevat zbyacutevatlsquo(3) rozšiacuteřeneacuteho formantem -s- leiku-so-sbquozůstaacutevajiacuteciacute přebyacutevajiacuteciacutelsquo (Pokorny 1959ndash1969 669ndash670 ESJS 7 422ndash423) I-kmenoveacute substanti-vum yumlaumlUuml představuje nomen actionis odvozeneacute sufixem -ь od vyacuteše uve-deneacuteho ěsti lt ěd-ti (SP 6 127ndash128) Kompozitum EumlEgraveOtildeIcircyumlaumlaringiacuteEgrave4 sbquonad-měrneacute jedeniacute přejiacutedaacuteniacute obžerstviacutelsquo v Supraslskeacutem kodexu představuje kalk

2 Tento vyacuteznam je doložen v českyacutech naacuteřečiacutech srov č dial lichyacute (snop ořech) sbquozbyacutevajiacuteciacute nad kopu nůž nad tucet atdlsquo (Bartoš 1906 184)

3 Ve slovanskyacutech jazyciacutech neniacute primaacuterniacute sloveso doloženo

54

ILONA JANYŠKOVAacute

řeckeacuteho ἀδηφαγία sbquožravost hltavost obžerstviacutelsquo (Schumann 1958 38) IacuteAring AcircUacuteAumlAgraveAumlEgraveIgraveUacute NtildeAringAacuteAring IumlUumlyumlIacuteUumlNtildeOgraveAcircOacute Egrave EumlEgraveOtildeIcircyumlAumlAringIacuteUumlthorn (SJS 2 128)

121 Do rodiny psl ěsti patřiacute i yumlAumlUumlOumlAgrave sbquojedliacutek žroutlsquo (SJS 4 937) se sufixem -ьca typickyacutem pro nomina agentis (SP 1 102) a kompozitum v Si-najskeacutem euchologiu AcircAringEumlEgrave4yumlaumluacute sbquovelkyacute jedliacutek nenasyta žroutlsquo jehož prvniacute čaacutestiacute je adjektivum AcircAringEumlEgraveEgrave sbquovelkyacutelsquo

13 Adjektivum IacuteAringIacuteAgraveNtildeucircUgraveAringiacuteUacute sbquonenasytnyacutelsquo je hapax legomenon v Suprasl-skeacutem kodexu AtildeEumlAgraveAumlEgraveAcircAgraveyuml ntildeEgraveyuml IacuteAringIacuteAgraveNtildeucircOslashOgraveAringiacuteAgraveyuml yumlaeligAring IacuteEgraveEcircIcircEumlEgraveAEligAring NtildeAcircIcircEgraveIgraveUacute IacuteyacutentildeograveAgrave NtildeucircOgraveAgrave (SJS 2 375) dle Schumanna (1958 42) kalk řec-keacuteho ἄπληστος sbquonenasycenyacute nesytyacutelsquo Slovo patřiacute do rodiny psl sytъ sbquosytyacutelsquo jež se nejleacutepe objasňuje z ie participia suH-toacute- sbquonaplněnyacutelsquo vychaacutezejiacuteciacuteho ze slovesa odvozeneacuteho z ie kořene seu(H)- sbquobyacutet plnyacutelsquo(4) Ve slovanskyacutech ja-zyciacutech sloveso doloženo neniacute je však zachovaacuteno v hetitskeacutem šunna- šunn- sbquoplnitlsquo (Furlan in Bezlaj 1976ndash2007 3 238) K seacutemantickeacutemu posunu sbquoplnyacute naplněnyacutelsquo rarr sbquosytyacutelsquo srov č hovoroveacute jsem plnyacute sbquojsem najedenyacute sytyacutelsquo

14 Staroslověnskyacute lexikaacutelniacute materiaacutel a takeacute kontext v němž se vyacuteše uvede-naacute slova pro obžerstviacute nachaacutezejiacute naznačujiacute negativniacute vztah k teacuteto neřesti Doklaacutedajiacute to jak upozornila T Vendina (Vendina 2002 96 a 134) slove-sa icircOgraveEumluacuteNtildeOgraveyacuteOgraveEgrave sbquoztučnětlsquo a oacuteOgraveEumluacuteNtildeOgraveyacuteOgraveEgrave sbquoztloustnout ztučnětlsquo kteraacute jsou ve Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho doložena pouze v přeneseneacutem vyacuteznamu sbquozatvrdit se staacutet se necitelnyacutemlsquo Schumann (1958 46) poklaacutedaacute sloveso icircOgraveEumluacuteNtildeOgraveyacuteOgraveEgrave za seacutemantickyacute kalk řeckeacuteho παχύνεσθαι sbquostaacutet se za-tvrzelyacutemlsquo srov přiacuteklad z Mariaacutenskeacuteho kodexu (SJS 2 583) IcircOgraveEumlUacuteNtildeOgraveyacute AacuteIcirc NtildeETHltUacutegtAumlltuumlgtoumlAring EumlthornAumlAringEgrave NtildeEgraveOtildeUacute Neboť obrostlo tukem srdce tohoto lidu

2 NESTŘIacuteDMOST V PITIacute21 Pro sbquoopilstviacutelsquo maacute staroslověnština k dispozici několik lexeacutemů zejmeacutena hojně rozšiacuteřeneacute substantivum IumlEgraveyumlIacuteUumlntildeograveAcircIcirc v Šišatovackeacutem apoštolaacuteři

4 K dalšiacutem vyacutekladům psl sytъ viz ESJS 15 918

55

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

srbskociacuterkevněslovanskeacute pamaacutetce je slovo uvedeno v tomto kontextu (1P 43) IgraveEgraveiacuteoacuteAcircUumlOslashAring4 EumlyacuteOgraveIcirc AEligEgraveOgraveEgraveszlig AcircIcircEumlthorn IumlIcircAtildeAgraveIacuteUumlNtildeEcircoacutethorn OgraveAcircIcircETHEgraveOgraveEgrave OtildeIcircaeligAumlUumlOslashAring AcircUuml NtildeEcircIcircOgraveIcircAEligEgraveOgraveEgraveEgrave AcircUuml IumlIcircOtildeIcircOgraveEgrave AcircUuml IumlEgraveyumlIacuteUumlNtildeOgraveAcircAring AcircUuml EcircIcircCcedilEumlIcircAtildeEumlAgraveNtildeIcircAcircAgraveIacuteEgraveEgraveOtildeUuml IgraveoacuteAEligAringEumlIcircAEligUumlNtildeOgraveAcircYacute(5) Egrave AcircUuml eumlEgraveOtildeicirciumlEgraveOgraveEgraveEgraveOtildeUuml Egrave IacuteAringIumlETHEgraveszligccedilIacuteEgraveIacuteUumlIacuteAgraveOtildeUuml OgraveETHYacuteAacuteAgraveOtildeUuml (Miklosich 1853 197) Dost dlouho už jste dělali to v čem si libujiacute pohaneacute žili jste v nevaacutezanosti vaacutešniacutech v opilstviacute v hodech pitkaacutech a v hanebneacutem modlaacuteřstviacute(6) Časteacute je takeacute substantivum IumlEgraveyumlIacuteUumlNtildeOgraveAcircEgrave4 pouze v Glagolitice charvaacutetsko-hlaholskeacute pamaacutetce 14minus15 stol je doložen vyacuteraz IumlEgraveyumliacuteEgrave4 sbquoopilostlsquo v Supraslskeacutem kodexu OacuteIumlEgraveOgraveEgrave4 tv Etymologie uvedenyacutech vyacuterazů je průzračnaacute patřiacute do rodiny psl piti (podrobnyacute etymologickyacute vyacuteklad s přehledem kontinuantů v jednotlivyacutech slovanskyacutech jazyciacutech v ESJS 11 648) Z dalšiacutech vyacuterazů bliacutez-kyacutech našemu teacutematu je možno uveacutest substantiva IumlEgraveszligIacuteEgraveOumlAgrave IumlEgraveAcircUumloumlAgrave sbquopi-jan opileclsquo spolu s dokladem z Christinopolskeacuteho a Slepčenskeacuteho apoštola (1C 5 11) AgraveUgraveAring ecircicircOgraveAringethucircEgrave AacuteETHAgraveograveUacute EgraveigraveAringiacuteOacute4OgraveUuml ntilde0 [] iumlEgraveyumliacuteEgraveOumlAgrave [] ntildeUacute OgraveAgraveEcircIcircAcircucircigraveUuml IacuteEgrave YacuteNtildeOgraveEgrave (SJS 3 44) Kdo si sice řiacutekaacute bratr ale přitom je opilec s takovyacutem ani nejezte Jo-kmenovaacute kompozita AcircEgraveIacuteIcircIumlEgraveAcircUumlOumlAgrave sbquopi-jaacutek viacutenalsquo(7) (hapax v Zografskeacutem kodexu) a AcircEgraveIacuteIcircIumlEgraveEgraveOumlAgrave tv (8) (v Mariaacuten-skeacutem kodexu a v mladšiacutech ciacuterkevněslovanskyacutech pamaacutetkaacutech) kalkujiacute řeckeacute οἰνοπότης tv (Schumann 1958 60) Srov i prefigovanaacute slovesa OacuteIumlEgraveOgraveEgrave ntilde0 sbquoopiacutet se zpiacutet selsquo OacuteiumlEgraveyumlOgraveEgrave ntilde0 ipf sbquoopiacutejet selsquo (to je doloženo jen jako ptc preacutez akt sbquoopileclsquo ndash SJS 4 667) OacuteiumlEgraveAcircAgraveOgraveEgrave ntilde0 IcircIumlEgraveAcircAgraveOgraveEgrave Ntilde0 sbquoopiacute-jet selsquo faktitiva IcircIumlIcircEgraveOgraveEgrave OacuteiumlIcircEgraveOgraveEgrave sbquoopiacutetlsquo a adjektivum iumlEgraveyumlIacuteUacute sbquoopilyacutelsquo Faktitivum OacuteIumlIcircEgraveOgraveEgrave sbquoopojit opiacutetlsquo je součaacutestiacute frazeacutemu OacuteIumlIcircEgraveOgraveEgrave EcircIcircAtildeIcirc AumlIcirc ETH1AtildeAgrave jenž autoři pražskeacuteho staroslověnskeacuteho slovniacuteku vysvětlujiacute jako sbquoopiacutet někoho do němotylsquo (SJS 3 667) autoři starobulharskeacuteho slovniacuteku vy-

5 Srov Janyškovaacute 2019

6 Ekumenickyacute překlad Bible z roku 1979

7 Slovo maacute pokračovaacuteniacute v ruskyacutech a bulharskyacutech naacuteřečiacutech srov ruskeacute dial винопивец sbquoчеловек laquoлюбящий выпить на мирской счетraquolsquo (SRNG 4 288) a bulharskeacute řiacutedkeacute dial винопивец sbquopijaacutek viacutena opileclsquo (SBR 1 167)

8 Ve Svjatoslavově sborniacuteku z roku 1073 je slovo uvedeno v tomto kontextu Вьчера винопиица дьньсь водопиица (Sreznevskij 1893ndash1903 1 261)

56

ILONA JANYŠKOVAacute

světlujiacute frazeacutem s ohledem na vyacuteznam stsl ETH1AtildeUacute sbquovyacutesměch posměchlsquo jako bdquoнапия някого докато стане за присмехldquo tedy sbquoněkoho opiacutejet dokud se nestane terčem posměchulsquo (SBR 2 633)

22 Ve Frizinskyacutech pamaacutetkaacutech a v apoštolniacutech textech je zaznamenaacuteno kompozitum EumlEgraveOtildeicirciumlEgraveOgraveEgrave4 sbquonadměrneacute pitiacute opilstviacutelsquo (SJS 2 127) Prvniacute čaacutest slova tvořiacute stsl EumlEgraveotildeUacute sbquonadměrnyacute nadbytečnyacute přiacutelišnyacute hojnyacutelsquo ojediněle i sbquošpatnyacutelsquo Uvedeneacute kompozitum ndash na rozdiacutel od jinyacutech kompozit s EumlEgraveotildeIcirc- kteraacute překlaacutedajiacute řeckaacute kompozita a jsou tak považovaacutena za kalky ndash se vy-světluje jinak napřiacuteklad se uvažuje o možneacutem vlivu starohornoněmeckeacuteho ubartrunchī sbquoopilstviacute opilostlsquo (tak Gusmani 1987 364 k etymologii psl lichъ viz vyacuteše)

23 Pro vyacuteznam sbquoopilyacute podnapilyacutelsquo nachaacuteziacuteme v Sinajskeacutem žaltaacuteři adjekti-vum OslashthornIgraveUumlIacuteUacute(9) v tomto kontextu Eacute AcircUacuteNtildeOgraveAgrave YacuteEcircIcirc NtildeUacuteIuml2Eacute AtildeltIcircNtildeIumlIcircAumlgtUuml Eacute YacuteEcircIcirc NtildeEacuteEumlAringIacuteUacute OslashthornigraveAringiacuteuacute IcircOgraveuacute AcircEacuteIacuteAgrave (SJS 4 924) Uvedeneacute adjektivum patřiacute do rodiny praslovanskeacuteho šuměti sbquošumět hlučet hlomozit apodlsquo šumъ sbquošum hluk hlomoz apodlsquo jež jsou onomatopoickeacuteho původu Předpoklaacutedanyacute seacutemantickyacute vyacutevoj sbquohlučnyacutelsquo rarr sbquoopilyacute omaacutemenyacutelsquo maacute pod-poru napřiacuteklad ve slovinskeacutem dial šuacutemen sbquoopilyacute zpityacute opojenyacutelsquo (Pleteršnik 1894ndash1895 2 650) a v chorvatskeacutem staršiacutem šumast sbquopřiopilyacute opilyacutelsquo (RHSJ 17 878) z mimoslovanskyacutech jazyků pak v německeacutem Rausch sbquoopilostlsquo je-hož vyacuteznam je vyacutesledkem seacutemantickeacuteho posunu ze středohornoněmeckeacute-ho rūsch sbquošuměniacute prudkost bouřlivostlsquo (Kluge ndash Seebold 2002 747 Fur-lan in Bezlaj 1976ndash2007 4 130 ESJS 16 947)

24 V zaacutekladu csl EcircAcircAgraveNtildeUumlIacuteEgraveEcircUacute sbquopijan opileclsquo(10) doloženeacuteho v apoštolniacutech textech (SJS 2 19) je substantivum EcircAcircAgraveNtildeUacute sbquokvašenyacute naacutepoj kvaslsquo slovo staacuteřiacute praslovanskeacuteho (kvasъ)

9 V Boloňskeacutem Lobkovickeacutem a Pařiacutežskeacutem žaltaacuteři je tvar OslashOacuteigraveUumliacuteUacute (SJS 4 924)

10 Srov se stejnyacutem zaacutekladem stč a středněčeskeacute kvasovniacutek sbquohodovniacutek pijanlsquo (Nejedlyacute a kol 2019 60)

57

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

25 To že je opilstviacute tedy nestřiacutedmost v pitiacute alkoholickyacutech naacutepojů zaacuteleži-tostiacute odsouzeniacutehodnou s kterou je třeba bojovat se vědělo již od starověku Napřiacuteklad Řekoveacute věřili že polodrahokam ametyst nošenyacute jako amulet za-braňuje opilosti tedy chraacuteniacute před naacutesledky nadměrneacuteho použiacutevaacuteniacute alkoholu (Royt ndash Šedinovaacute 1998 37ndash39) Ciacuterkevněslovanskeacute AgraveigraveAringOgraveoacutentildeograveuacute sbquoametystlsquo (SJS 1 31) se vysvětluje z řeckeacuteho adjektiva ἀμέθυστος sbquoneopojivyacute neopi-telnyacute kdo nemůže byacutet opitlsquo Slovo je odvozeno (se zaacuteporkou ἀ-) od slovesa μεθύω sbquojsem opilyacutelsquo jež je z ř μέθυ sbquoviacutenolsquo Ametyst kteryacute maacute jemně fialovou až purpurovou barvu je zřejmě pojmenovaacuten podle barvy značně zředěneacuteho červeneacuteho viacutena ktereacute již nemaacute tak silneacute opojneacute uacutečinky (Beekes 2010 85)

PhDr Ilona Janyškovaacute CScUacutestav pro jazyk českyacute AV ČR v v i

Etymologickeacute odděleniacuteVeveřiacute 97

602 00 Brnoilonajanyskovaujccascz

Přiacutespěvek vznikl s podporou dlouhodobeacuteho koncepčniacuteho rozvoje Uacutestavu pro jazyk českyacute AV ČR v v i RVO 68378092

58

ILONA JANYŠKOVAacute

LITERATURABARTOŠ František

1906 Dialektickyacute slovniacutek moravskyacute (Praha Českaacute akademie ciacutesaře Františka Josefa pro vědy slovesnost a uměniacute)

BEEKES Robert2010 Etymological Dictionary of Greek With the assistance of Lucien van Beek Vol 1ndash2 (Leiden ndash Boston Brill)

BEZLAJ France1976ndash2007 Etimološki slovar slovenskega jezika 1ndash5 Knjiga 1 in 2 France Bezlaj knjiga 3 in 4 France Bezlaj Marko Snoj Metka Furlan knjiga 5 Kaza-la Marko Snoj in Simona Klemenčič (Ljubljana Založba ZRC)

ESJS =1989ndash2018ndash Etymologickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho seš 1ndash19ndash red Eva Havlovaacute Adolf Erhart Ilona Janyškovaacute (Praha Academia Brno Tribun EU)

ESSJ = 1974ndash Этимологический словарь славянских языков Праславянский лексический фонд ред Олег Н Трубачев Анатолий Ф Журавлев Жанна Ж Варбот (Москва Наука)

GUSMANI Roberto1987 bdquoEtymologie und Bedeutungsentwicklung von aksl lichъldquo Zeitschrift fuumlr vergleichende Sprachforschung 110 s 358ndash365

JANYŠKOVAacute Ilona2019 bdquoStaroslověnskaacute slovniacute zaacutesoba tyacutekajiacuteciacute se sexuaacutelniacuteho životaldquo in M Ja-kubowicz ndash S Pogwizd ndash B Raszewska-Żurek (eds) Etymologica Slavica Studia etymologiczne poświęcone prof Franciszkowi Sławskiemu z okazji setnej rocznicy urodzin (Warszawa Instytut Sławistyki Polskiej Akademii Nauk) s 311ndash319

KLUGE Friedrich ndash SEEBOLD Elmar2002 Etymologisches Woumlrterbuch der deutschen Sprache 24 durchgesehene und erweiterte Auflage (Berlin ndash New York de Gruyter)

MACHEK Vaacuteclav1968 Etymologickyacute slovniacutek jazyka českeacuteho (Praha Academia)

59

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

MIKLOSICH Franz1853 Apostolus e codice monasterii Šišatovac palaeoslovenice Vydal F Miklo-sich (Vindobonae G Braumuller)

NEJEDLYacute Petr a kol2019 Slovotvornyacute vyacutevoj deverbaacutelniacutech substantiv ve stareacute a středniacute češtině (Praha Academia)

NĚMEC Igor1980 Rekonstrukce lexikaacutelniacuteho vyacutevoje (Praha Academia)

NĚMEC Igor ndash HORAacuteLEK Jan a kol1986 Dědictviacute řeči (Praha Panorama)

PLETERŠNIK Maks1894ndash1895 Slovensko-nemški slovar 1ndash2 (Ljubljana Knezoškofijstvo)

POKORNY Julius1959ndash1969 Indogermanisches etymologisches Woumlrterbuch 1ndash2 (Bern ndash Mun-chen Francke Verlag)

RHSJ =1880ndash1976 Rječnik hrvatskoga ili srpskoga jezika 1ndash23 (Zagreb Jugoslaven-ska akademija znanosti i umjetnosti)

ROYT Jan ndash ŠEDINOVAacute Hana1998 Slovniacutek symbolů Kosmos přiacuteroda a člověk v křesťanskeacute ikonografii (Praha Mladaacute fronta)

SBR =1999ndash2009 Старобългарски речник 1ndash2 (София Издателство Валентин Траянов)

SČS =1968ndash2008 Staročeskyacute slovniacutek 1ndash4 red Igor Němec (Praha Academia)

SCHUMANN Kurt1958 Die griechischen Lehnbildungen und Lehnbedeutungen im Altbulgaris-chen (Wiesbaden Otto Harrassowitz)

60

ILONA JANYŠKOVAacute

SJS =1966ndash2016 Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho Lexicon linguae palaeosloveni-cae 1ndash4 red Josef Kurz Zoe Hauptovaacute (Praha Academia Euroslavica) 5 Addenda et corrigenda red Zoe Hauptovaacute Vaacuteclav Konzal Štefan Pilaacutet (Praha Euroslavica)

SP =1974ndash Słownik prasłowiański 1ndash red Franciszek Sławski (Wrocław ndash Warsza-wa ndash Krakoacutew ndash Gdańsk Zakład Narodowy im Ossolińskich)

Sreznevskij = СРЕЗНЕВСКИЙ Измаил И1893ndash1903 Материалы для Словаря древнерусского языка по письменным памятникам 1ndash3 (Санкт-Петербург Императорская Академия Наук)

SRNG = 1965ndash Словарь русских народных говоров 1ndash (Москва ndash Ленинград Санкт-Петербург Наука)

Vendina = ВЕНДИНА Татьяна И2002 Средневековый человек в зеркале старославянского языка (Москва Индрик)

WOJTYŁA-ŚWIERZOWSKA Maria1992 Prasłowiańskie abstractum Słowotwoacuterstwo Semantyka I Formacje tematyczne (Warszawa Slawistyczny Ośrodek Wydawniczy)

62

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquo V CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

HELENA KARLIacuteKOVAacute

ON THE GENESIS OF THE WORD NASTOLOVAacuteNIacute IN CZECH SLAVONIC AND OLD CZECHThe word nastolovaacuteniacute denotes enthroning raising somebody to the throne Since the Middle Ages the term ldquoenthroningrdquo is in many European languages basically the only official meaning used for this ceremony In his dictionary F Miklosich records the verb nastolovati with the meaning lsquoin throno collocarersquo and the adjective nastolovanъ lsquoin throno sedensrsquo It is obvi-ously a derivative of the Old Church Slavonic noun stolъ which was in Old Church Slavonic translation texts a usual equivalent of Greek θρόνος lsquoarmchair seat (in the New Testament) royal seat thronersquo Old Czech lacks a verb equivalent to the mentioned Czech Slavonic verb (attested is only perfective nastoliti) though it has the deverbal noun nastolovaacutenie lsquoraising to the thronersquo This noun occurs only in a name of one of religious feasts which is used to be called Nastolovaacutenie svateacuteho Petra [Raising Saint Peter to the throne] in Old Czech documents The contribution tries to find out whether Church Slavonic nastolovati could be regarded as a calque from Greek and whether Old Czech nastolovaacutenie could be viewed as a Church Slavism

Keywords Old Church Slavonic Old Czech calque Church Slavism etymology

1Pojmem bdquonastolovaacuteniacuteldquo se tu miacuteniacute intronizace uvedeniacute na trůn tedy slav-nostniacute obřad při němž je uveden do uacuteřadu vyacuteznamnyacute představitel katolickeacute nebo pravoslavneacute ciacuterkve papež biskup patriarcha teacutež představenyacute nebo představenaacute klaacuteštera tohoto naacutezvu se použiacutevalo i při uvaacuteděniacute do uacuteřadu světskeacuteho panovniacuteka Intronizace je od středověku ve většině evropskyacutech jazyků v zaacutesadě jedinyacutem oficiaacutelniacutem vyacuterazem použiacutevanyacutem pro tento cere-moniaacutel Je to slovo pochaacutezejiacuteciacute z latiny střlat inthronizātio inthronizāre je vyacutepůjčkou střř ἐνθρονίζειν V ciacuterkevniacute slovanštině a stareacute češtině se však pro pojmenovaacuteniacute tohoto konceptu objevujiacute domaacuteciacute lexeacutemy ktereacute odpoviacuteda-jiacute těmto ř a lat lexeacutemům do teacute miacutery že by mohlo jiacutet o kalky

63

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

F Miklosich totiž zachycuje ve sveacutem slovniacuteku srb-csl sloveso nastolo-vati s vyacuteznamem sbquoin throno collocarelsquo a adjektivum (resp participium per-fecti passivi) nastolovanъ sbquoin throno sedenslsquo (Miklosich 1862ndash1865 414) SJS tato slova nemaacute leacutepe řečeno nevyskytujiacute se v staroslověnskyacutech pamaacutet-kaacutech ktereacute SJS eviduje Naopak staraacute čeština odpoviacutedajiacuteciacute vyacuteraz maacute a to nastolovaacutenie Toto substantivum se ovšem objevuje pouze v naacutezvu jednoho z ciacuterkevniacutech svaacutetků kteryacute byacutevaacute ve staročeskyacutech textech označovaacuten jako Nastolovaacutenie svateacuteho Petra Nabiacutezejiacute se v zaacutesadě dvě otaacutezky 1 Lze csl na-stolovati považovat za kalk z řečtiny 2 Můžeme stč nastolovaacutenie poklaacute-dat za stopu ciacuterkevněslovanskeacuteho vlivu resp mohlo by jiacutet o ciacuterkevniacute slavi-smus nebo je jeho původ třeba vysvětlit jinak Ciacutelem tohoto přiacutespěvku je hledat na tyto otaacutezky odpovědi

21 Csl nastolovati je očividně derivaacutetem stsl substantiva stolъ ktereacute bylo v sta-roslověnskyacutech překladovyacutech textech obvyklyacutem ekvivalentem řeckeacuteho θρόνος sbquokřeslo stolec (v Noveacutem zaacutekoně) panovnickyacute stolec trůnlsquo v překladech z la-tinskeacute předlohy pak nahrazovalo slova scamnum sbquolavice podnož stoličkalsquo sēdēs sbquosedadlolsquo solium sbquosedadlo stolec křeslo trůnlsquo popř thronus sbquokřeslo (v Noveacutem zaacutekoně) trůnlsquo A tyto vyacuteznamy implikuje i většina derivaacutetů a kom-pozit utvořenyacutech na baacutezi stsl stolъ ktereacute SJS zaznamenaacutevaacute (v niacuteže) Jako řeckyacute ekvivalent ciacuterkevněslovanskeacuteho nastolovati uvaacutediacute Miklosich (1862ndash1865 414) praacutevě řeckeacute sloveso ἐνθρονίζειν Toto denominaacutelniacute sloveso je jak je zřejmeacute odvozeno od řeckeacuteho substantiva θρόνος Vyacuteznam tohoto substantiva prošel určityacutem vyacutevojem U Homeacutera byl θρόνος ještě pojmenovaacuteniacutem pro lepšiacute vyššiacute sedadlo Později jak zaznamenaacutevajiacute Schrader ndash Nehring (1929 2 534) se začal θρόνος použiacutevat ve vyacuteznamu sbquosedadlotrůn pro bohy i světskeacute panov-niacutekylsquo A už u řeckyacutech tragiků byl pluraacutel θρόνοι synonymem pro kraacutelovskou moc(1) Vyacuteznamy fundujiacuteciacuteho substantiva doklaacutedaacute praacutevě odvozeneacute ἐνθρονίζειν

1 bdquoBei Homer bezeichnet θρόνος [] noch jeden besseren namentlich houmlheren Stuhl Spaumlter wird es ganz vorzugsweise fur die Sitzplaumltze der Goumltter und hervorragender Menschen verwendet Schon bei den Tragi-ken wird θρόνοι [] ganz im Sinne von Koumlnigsherrschaft gebrauchtldquo (Schrader ndash Nehring 1929 2 534)

64

HELENA KARLIacuteKOVAacute

V klasickeacute řečtině je toto sloveso doloženo marginaacutelně pokud jde o nebiblic-keacute texty LiddellndashScott (1953 567) odkazujiacute ve sveacutem slovniacuteku pouze na jedno miacutesto a to v Diodorovi Sicilskeacutem (3313) Na dvou miacutestech se pak objevu-je ve Stareacutem zaacutekoně a to jednou ve vyacuteznamu sbquoin throno locolsquo (ἐνθρονίζω) (srov i Stephanus 4 1090(2))

bull ἡνίκα δὲ ἐπὶ πάντων τὸν ἱερὸν ἡγεμόνα νοῦν διὰ τῶν αἰσθητηρίων ἐνεθρόνισεν (LXX 4 Mak(3) 222)

a jednou ve vyacuteznamu sbquoin throno sedeolsquo (ἐνθρονίζομαι)bull ἐν αὐταῖς ταῖς ἡμέραις ὅτε ἐνεθρονίσθη ὁ βασιλεὺς Ἀρταξέρξης ἐν

Σούσοις τῇ πόλει LXX Ester 12 (Rahlfs 1 952)

Vulgata (2 121) Ester 12 překlaacutedaacute toto miacutesto opisembull quando sedit in solio regni sui Susan civitas regni ejus

a stejně tak i jeruzaleacutemskaacute biblebull když tenkraacutet seděl v pevnosti v Susaacutech na kraacutelovskeacutem trůně (JB 711)

Jak vyplyacutevaacute z kontextu ve všech uvedenyacutech přiacutekladech se mluviacute o svět-skeacutem trůně kraacutelovskeacutem

Na jinyacutech miacutestech Stareacuteho zaacutekona tam kde by se kontextuaacutelně ἐνθρονίζειν dalo očekaacutevat se objevuje obvykle dvouslovneacute vyjaacutedřeniacute a to jak v řeckeacutem textu tak v překladech Srov např Bar=EpIer 633

bull οὔτε καταστῆσαι βασιλέα δύνανται οὔτε ἀφελέσθαι (Rahlfs 2 768)

A podobně je tomu i v lat a stč překladechbull neque regem constituere possunt neque auferre (Vulgata 3 125)

2 Stephanus 4 1091 bdquoGalli non solum Throne dicunt e Gr θρόνος sed et Inthroniser ex hoc ἐνθρονίζωldquo

3 K označovaacuteniacute biblickyacutech knih a stsl pramenů byly použity zkratky zavedeneacute pro SJS Zkratky stč pramenů a způsob citace dokladů se řiacutediacute zaacutesadami uvedenyacutemi v publikaci Staročeskyacute slovniacutek Uacutevodniacute stati soupis pramenů a zkratek (Praha Academia 1968)

65

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

bull ani kraacutele ustaviti mohuacute ani ssaditi (StčB V1359)bull takeacute nejsou s to dosadit nebo sesadit kraacutele (BJ 1498)

211 Ve středniacute a pozdniacute řečtině došlo u slovesa ἐνθρονίζειν k vyacuteznamoveacute specializaci k posunu od bdquosvětskeacuteholdquo vyacuteznamu do roviny ciacuterkevniacute a frek- vence jeho vyacuteskytu se zvyacutešila Du Cange (1958 1 499ndash500) doklaacutedaacute na citaacutetech z byzantskyacutech hagiografů přiacutepadně dalšiacutech autorů(4) jak sloveso ἐνθρονίζειν tak variantu ἐνθρονίαζειν ve všech přiacutepadech vyacuteznamově už spadajiacute pouze do ciacuterkevniacute terminologie s vyacuteznamem sbquoin thronum inducere installare (dosadit na trůn o biskupovi)lsquo přeneseně pak sbquoecclesiam dedi-care (uveacutest do ciacuterkevniacuteho uacuteřadu)lsquo V diacutele byzantskeacuteho hagiografa Symeona Logothety pak je i neprefigovaneacute θρονίζειν sbquoin throno sedere (sedět na trů-nu)lsquo (Du Cange 1958 1 500)

Střř ἐνθρονίζειν převzala jak už bylo zmiacuteněno v nezměněneacute podobě la-tina (lat in- je totožneacute s ř ἐν-) V latinskyacutech středověkyacutech textech je slove-so inthronisāreinthronizāre dobře doloženo ve vyacuteznamech spadajiacuteciacutech do okruhu naacuteboženskeacute terminologie jak zachycuje Du Cange (1954 4 402) Hojně dokladů eviduje i SSLat 17 266 v latinsky psanyacutech středověkyacutech textech českeacute provenience Sloveso inthronisāreinthronizāre se v nich použiacutevaacute ve vyacuteznamu sbquodosadit na trůn stoleclsquo převaacutežnou měrou stolec biskupskyacute arcibiskupskyacute nebo papežskyacute ale objevuje se i v souvislosti se světskyacutemi panovniacuteky (de duce rege ndash SSLat 17 266) např Henricusin ducem eligitur et inthronizatur Jindřichna veacutevodstvie zvolen i uveden slavně (PulkChron 116a) daacutele ve vyacuteznamu sbquouveacutest ustanovit do ciacuterkevniacuteho uacuteřadulsquo sbquouveacutest do nebeskeacuteho kraacutelovstviacutelsquo a několika dalšiacutech

212 Csl nastolovati je po slovotvorneacute straacutence jak bylo řečeno denomina-tivum Je zjevneacute že je odvozeno prefixem na- a sufixem -ovati od substan-tiva stolъ Derivace pomociacute prefixu na- uchovaacutevajiacuteciacuteho prostorovyacute vyacuteznam v několika modifikaciacutech je ve staroslověnštině běžnaacute a to předevšiacutem u slo-

4 Např Leontius Episcopus Neapoleos in Cypro (590ndash668) Epiphanius Hagiopolita (9 stol) Symeon Logothetes (10 stol) aj

66

HELENA KARLIacuteKOVAacute

ves (Šlosar 1981 66) V přiacutepadě slovesa nastolovati jde ovšem o speciaacutelniacute vyacuteznamovou modifikaci dala by se vyjaacutedřit formulaciacute Šimandlovou po-užitou pro sloveso nalodit se že totiž jde o umiacutesťovaacuteniacute do toho (v našem přiacutepadě jde spiacuteše o umiacutesťovaacuteniacute na to) co vyjadřuje zaacutekladoveacute substanti-vum (Šimandl 2016 372)(5) Derivaacutetů ktereacute by odpoviacutedaly praacutevě tomuto slovotvorně-vyacuteznamoveacutemu modelu je však ve staroslověnštině doloženo minimum snad jen (s jinyacutemi sufixy) slovesa naseliti naseljati sbquoosiacutedlit osiacutedlovatlsquo (odvozenaacute od substantiva selo sbquosiacutedlo statek ajlsquo) Praacutevě řiacutedkost doloženiacute derivaacutetů tohoto slovotvorně-vyacuteznamoveacuteho typu může nahraacutevat domněnce že sloveso nastolovati ačkoli na prvniacute pohled vypadaacute jako slovo ryze domaacuteciacute mohlo byacutet uměle vytvořeno vlivem jazyka předlohy A tuto domněnku by mohla podpořit marginaacutelnost jeho doloženiacute i dalšiacute fakta

Řadu derivaacutetů a kompozit utvořenyacutech na baacutezi stsl stolъ ktereacute zazname-naacutevaacute SJS lze vzhledem k jejich vyacuteznamu a způsobu derivace považovat za kalky přesně odpoviacutedajiacuteciacute řeckyacutem předlohaacutem sъprěstolьnъ sbquospoluvlaacutednou-ciacutelsquo (1times Euch) kalk řeckeacuteho σύνθρονος (k tomu viacutece Grivec 1952) sъstolьnikъ (2times Supr) kalk ř σύνεδρος ve vyacuteznamu sbquouacutečastniacutek sněmursquo a συγκάθεδρος ve vyacuteznamu sbquoasesor přiacutesediacuteciacutelsquo(6) prъvoprěstolьnikъ sbquokniacuteže apoštolskyacutelsquo (1times ka-lend Ochr o sv Petrovi a Pavlovi) kalk řeckeacuteho πρωτόθρονος ravьnoprěs-tolьnъ sbquomajiacuteciacute stejnyacute trůnlsquo (1times Napis) kalk ř ὁμόθρονος Domniacutevaacutem se že stejně tak nelze vyloučit že i csl nastolьnikъ sbquonaacutestupcelsquo (2times Meth) je řeckyacutem kalkem Byzantskaacute řečtina maacute totiž adjektivum ἐνθρόνιος sbquonastole-nyacutelsquo (LiddellndashScott 1953 567) jež by mohlo byacutet vyacutechodiskem pro csl slovo podobně i csl stolьnikъ sbquopatriarchalsquo (1times Ochr 1times Nom) by mohlo byacutet utvo-řeno podle ř adjektiva θρόνος sbquosediacuteciacute na trůnělsquo

Srb-csl pamaacutetka v niacutež se podle Miklosiche csl nastolovati resp na-stolovanъ vyskytuje je staroslověnskyacutem překladem řeckeacute předlohy (jde o překlad života sv Gregoria z Agrigenta od Leontia presbytera v Řiacutemě) V Miklosichovi (1862ndash1865 414) neniacute sice uvedeno přesneacute miacutesto vyacuteskytu

5 Šimandl (2016 372) zmiňuje sice i sloveso nastolit ale jen v jeho současneacutem přeneseneacutem vyacutezna-mu sbquodaacutet do středu zaacutejmulsquo a to jako přiacuteklad speciaacutelniacuteho lexikalizovaneacuteho vyacuteznamu

6 K funkci prefixu sъ- (překlaacutedajiacuteciacuteho ř συν-) jakožto rozlišovaciacuteho prvku v raacutemci seacutemantiky konkreacutetniacutech staroslověnskyacutech slov (zde stolьnikъ a sъstolьnikъ) srov Jefimova 2004 40

67

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

což poněkud oslabuje hodnotu teacuteto informace přesto však možnost že jde o slovo utvořeneacute vlivem přiacuteslušneacuteho slova v řeckeacute předloze tu staacutele je poměrně značnaacute

Kromě Miklosiche evidujiacute rcsl nastolovati sbquovyneacutest na trůn (biskupskyacute metropolitniacute)lsquo takeacute Sreznevskij (2 337) a StrS (10 269)(7) Slovanskeacute jazyky použiacutevajiacute pro pojmenovaacuteniacute tohoto aktu různeacute lexeacutemy (např b възкaacuteчвам на престoacuteл трoacuteн sln ustoličiti namestiti instalirati p osadzać na tronie intronizować hl intronizować r возводuacuteтьвозвестuacute на престол aj)

22 Struktura staročeskeacuteho substantiva nastolovaacutenie ukazuje že jde o verbaacutelniacute substantivum vyacutechoziacute sloveso však ve stareacute češtině doloženo neniacute Ved-le prefigovaneacuteho nastolovaacutenie maacute staraacute čeština i neprefigovaneacute stolovaacutenie (s variantniacutemi štolovaacutenie stolenie ndash MStčS 480) s vyacuteznamem sbquospolečneacute sezeniacute u stolu u jiacutedlalsquo v jednom přiacutepadě (v tzv Pasionaacutelu kališnickeacutem) pak je užito ve vyacuteznamu sbquodosazeniacute na trůnlsquo Ani k tomu deverbativu vyacutechoziacute sloveso doloženo neniacute Doloženo je jen dokonaveacute nastoliti sbquonastolit dosa-dit na trůnlsquo jakožto Saul bohem zvolen mazaacuten za kraacutel i naſtolen (Budyš 34b ndash StčS 1 291)

Pokud jde o stč nastolovaacutenie sbquodosazeniacute na trůnlsquo objevuje se pouze jak bylo zmiacuteněno v naacutezvu jednoho z ciacuterkevniacutech svaacutetků kteryacute byacutevaacute ve staro-českyacutech textech označovaacuten jako Nastolovaacutenie svateacuteho Petra Tento svaacutetek se vztahuje k 22 uacutenoru kdy si ciacuterkev připomiacutenaacute svaacutetek Stolce svateacuteho Petra prvniacuteho mezi apoštoly a prvniacuteho řiacutemskeacuteho biskupa Nejstaršiacute zmiacuten-ky o oslavě dne kdy podle tradice apoštol Petr usedl na biskupskyacute stolec v městě Řiacutemě se datujiacute do 4 stoletiacute Slavnost probiacutehala 18 ledna v Priscilli-nyacutech katakombaacutech o kteryacutech starobyleacute doklady mluviacute jako o miacutestě bdquokde svatyacute Petr seděl nejprveldquo (ubi prius sedit sanctus Petrus) Zde se ve staro-věku uctiacutevala katedra tedy starobylyacute dřevěnyacute stolec na ktereacutem řiacutemskyacute bis-kup uděloval novokřtěncům svaacutetost biřmovaacuteniacute Druhyacutem datem spojenyacutem s Petrovyacutem biskupskyacutem uacuteřadem je 22 uacutenor Podle tradice jde o udaacutelost

7 Staraacute ruština maacute substantivum nastolovanije sbquotrůn vlaacutedalsquo (StrS 10 269)

68

HELENA KARLIacuteKOVAacute

kteraacute se popisuje v Mt 16 13ndash19 kdy Petr u Ceacutesareje Filipovy vyznal Ježiacuteše jako Božiacuteho Syna a ten jej jako skaacutelu ustanovil zaacutekladniacutem piliacuteřem ciacuterkve(8) Později v 9 stoletiacute byl tento svaacutetek spojovaacuten s Petrovyacutem uacuteřadem biskupa v Antiochii Po liturgickeacute reformě II vatikaacutenskeacuteho koncilu bylo lednoveacute da-tum z kalendaacuteře odstraněno a svaacutetkem připomiacutenajiacuteciacutem zaacuteklady papežstviacute se stal 22 uacutenor (srov Friedrich 1934 129ndash199 324)

Substantivum nastolovaacutenie je ve stč textech poměrně dobře doloženo Srov např

a potom svatyacute Petr na tom stole sědajě sedm let božie slovo kaacutezal pro něžto tento svatyacute den sloacuteve svateacuteho Petra naſtolowanye festum epularum(9) beati Petri (PasMuzA 155) v outeryacute před svatyacutem Petrem jenž sloacuteve Nastolovaacuteniacute ArchČ 10 255 (1437) ndash StčS 1292

V jednom přiacutepadě (v tzv Pasionaacutelu kališnickeacutem) jak bylo řečeno pak je užito neprefigovaneacuteho vyacuterazu stolovaacutenie sbquodosazeniacute na trůnlsquo

221 V latinskyacutech pramenech jak doklaacutedajiacute slovniacuteky středověkeacute latiny se tento svaacutetek označuje sousloviacutem Cathedra Petri apostoli přiacutepadně Cathed-ra S Petri(10) Ostatně naznačuje to i Klaret když v Glosaacuteři staviacute vedle lat kathedra stč nastolovaacutenie (nasstolowanye) resp zde v bdquoklaretovskyldquo zkraacuteceneacute podobě nasstolanye (KlarGlosA 2397 ndash StčS 1 292) Lat cathed-ra (lt ř καθέδρα) je sice nositelem zaacutekladniacuteho vyacuteznamu přejateacuteho spo-lu s formou z řečtiny tedy sbquosedadlo stolice učitelskaacute stolice katedralsquo ale metonymicky je teacutež označeniacutem pro sbquoučitelskyacute uacuteřadlsquo a daacutele i pro sbquokněžskyacute předevšiacutem biskupskyacute ale i arcibiskupskyacute uacuteřad siacutedlolsquo ve spojeniacute cathedra regni coelum znamenaacute sbquonebelsquo cathedra (předevšiacutem s atributem s Petri)

8 bdquoI jaacuteť praviacutem tobě že jsi ty Petr a na teacuteť skaacutele vzdělaacutem ciacuterkev svou a braacuteny pekelneacute nepřemohou jiacute A tobě daacutem kliacuteče kraacutelovstviacute nebeskeacuteholdquo (Mt 1618-19 ndash BK)

9 Stč slovo nastolovaacutenie zde v textu překlaacutedaacute lat spojeniacute festum epulārum substantivum epulae primaacuterniacutem vyacuteznamem sbquopokrm jiacutedlo hostinalsquo je tu použito v obrazneacutem duchovniacutem smyslu

10 Často se toto sousloviacute objevuje ve spojeniacute se substantivy dies nebo festum a maacute formu časoveacuteho uacutedaje např hellipdatumhellipin die cathedrae s Petri hellipconsilium in die sancti Petri ad cathedram apod (SSLat 1 590)

69

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

je označeniacutem pro sedes summi pontificis tedy papežskyacute stolec ve smyslu uacuteřadu (srov SSLat 1 590) Otaacutezkou je proč je staročeskyacutem ekvivalentem lat cathedra praacutevě nastolovaacutenie Je třeba si uvědomit že označeniacute Cathedra S Petri implikuje v zaacutesadě vyacutesledek procesu dosazeniacute nastoleniacute na trůn na stolec kteryacute vyjadřuje sloveso inthronisare = in cathedra in solio ponere (SSLat 17 266) Staraacute čeština ovšem toto ř-lat pojmenovaacuteniacute do sveacuteho le-xika nezahrnula a vyjadřuje je opisně jako např (Svateacuteho Petra) na stolici povyacutešenie (ArchČ 321 ndash r 1442) přiacutepadně na stolici vsaźenie (ESStč) apod (Klaret překlaacutedaacute inthronizatio slovem vwedenye KlarGlosA 2465 ndash ESStč) Zatiacutemco uvedeneacute obraty jsou obecneacuteho raacutezu nevztahujiacute se pouze k osobě Petra nastolovaacutenie se užiacutevaacute vyacutehradně v souvislosti s uvedenyacutem svaacutetkem Na zaacutekladě toho co bylo řečeno a připustiacuteme-li že csl nastolovati lze po-važovat za kalk ř ἐνθρονίζειν pak by se nabiacutezelo vysvětleniacute že stč nasto-lovaacutenie by mohlo byacutet ciacuterkevniacutem slavismem Podpůrnyacutem argumentem by mohlo byacutet to že ve stareacute češtině jde o ciacuterkevniacute termiacuten se speciaacutelniacutem kon-kreacutetniacutem vyacuteznamem Ve světle toho že ve středověkyacutech latinskyacutech textech českeacute provenience se běžně pro bdquousazeniacute na trůnldquo nebo bdquouvedeniacute do uacuteřaduldquo použiacutevaly latinskeacute lexeacutemy inthronisare inthronisatio inthronisatus tedy přejiacutemky řeckeacuteho ἐνθρονίζειν a jeho derivaacutetů na jejichž zaacutekladě vzniklo csl nastolovati nelze vyloučit že překladatel i pro přeloženiacute lat substanti-va cathedra v pojmenovaacuteniacute konkreacutetniacuteho svaacutetku použil slovo nastolovaacutenie ktereacute znal z ciacuterkevniacute slovanštiny (srov Intronisatus est id est kathedratus LexClem ndash SSLat 17 266) Zde by se nabiacutezelo zmiacutenit Traacutevniacutečka (1948 167) že bdquov době okolo r 1100 lze u naacutes a to v Čechaacutech zcela dobře předpoklaacute-dati znalost ciacuterkevniacute slovanštiny nepřetržitě trvajiacuteciacute z velkomoravskeacute doby cyrilometodějskeacuteldquo

222 Lze samozřejmě namiacutetnout že stč stoacutel č stůl je slovo domaacuteciacute psl původu a že tedy neniacute důvod uvažovat v přiacutepadě jednoho derivaacutetu o csl vlivu A je pravda že existuje řada jeho derivaacutetů s vyacuteznamy nespadajiacuteciacutemi do ciacuterkevniacute terminologie ale spojenyacutemi s dnešniacutem chaacutepaacuteniacutem stolu jako stolovaacuteniacute sbquospolečneacute sezeniacute u stolu u jiacutedlalsquo a sbquohodovaacuteniacute hostinalsquo sloveso stolovat od něhož je stolovaacuteniacute odvozeno sbquospolečně jiacutest u jednoho stolulsquo Ale přesto neniacute vliv ciacuterkevniacute slovanštiny vyloučen když uvaacutežiacuteme že ve stareacute

70

HELENA KARLIacuteKOVAacute

češtině jde o vyacuteraz se speciaacutelniacutem vyacuteznamem naviacutec implikujiacuteciacutem vyacuteznam stolu pro češtinu netypickyacute

3 ZAacuteVĚROdpověď na obě otaacutezky formulovaneacute v uacutevodniacute čaacutesti tohoto textu tedy zda lze csl nastolovati považovat za kalk z řečtiny a zda je možneacute vidět ve stč nastolovati vliv ciacuterkevniacute slovanštiny je kladnaacute nejde ovšem o tvrzeniacute kate-gorickeacute vzhledem k tomu co bylo řečeno vyacuteše

PhDr Helena Karliacutekovaacute CScetymologickeacute odděleniacute

Uacutestav pro jazyk českyacute AV ČR v v i602 00 Brno

helenakarlikovaujccascz

Přiacutespěvek vznikl za podpory projektu Staroslověnskeacute dědictviacute v stareacute češtině financovaneacuteho Grantovou agenturou Českeacute republiky (č 18-02702S)

71

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

LITERATURABK

2004 Bible svataacute podle posledniacuteho vydaacuteniacute kralickeacuteho z roku 1613 (Brno KMa)

DU CANGE Charles du Fresne1954 Glossarium mediae et infimae lanititatis 1ndash10 (Graz Akademische Druck-U Verlagsanstalt unveraumlnderter Nachdruck der Ausgabe von 1883ndash1887)

1958 Glossarium ad scriptores mediae et infimae Graecitatis 1ndash2 (Graz Aka-demische Druck-U Verlagsanstalt unveraumlnderter Abdruck der 1688 in Lyon erschienen Ausgabe)

ESStčElektronickyacute slovniacutek stareacute češtiny [online] Praha Uacutestav pro jazyk českyacute AV ČR v v i odděleniacute vyacutevoje jazyka 2006ndash [cit 9 5 2019] Dostupneacute z httpvokabularujccascz

FLAJŠHANS Vaacuteclav (ed)1928 Klaret a jeho družina sv 2 (Praha Českaacute akademie věd a uměniacute)

FRIEDRICH Gustav1934 Rukověť křesťanskeacute chronologie (Praha Filosofickaacute fakulta University Karlovy)

GRIVEC Franc1952 bdquoSъprěstolьnъ ndash synthronosldquo Slovo 1 s 6ndash19

JB2009 Jeruzaleacutemskaacute bible Piacutesmo svateacute vydaneacute Jeruzaleacutemskou biblickou ško-lou přel F X a D Halasovi (Kostelniacute Vydřiacute Karmelitaacutenskeacute nakladatelstviacute)

JEFIMOVA Valerija Sergejevna2004 bdquoO vlijanii jazyka grečeskich originalov na slovoobrazovatelrsquonyje pro-cessy v staroslavjanskom jazykeldquo Slavjanovedenije 4 s 35ndash47

LIDDELL Henry George ndash SCOTT Robert1953 A Greek-English Lexicon (Oxford Clarendon Press)

72

HELENA KARLIacuteKOVAacute

LUTHER Martin (ed)1948 Die Bibel oder die ganze heilige Schrift des Alten und Neuen Thesta-ments nach der deutschen Uumlbersetzung Martin Lutherrsquos (Stuttgart Privileg Wurtt Bibelanstalt)

MIKLOSICH Franz1862ndash1865 Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum (Wien Wilhelm Braumuller)

MStčS1978 BĚLIČ Jaromiacuter ndash KAMIŠ Adolf ndash KUČERA Karel Malyacute staročeskyacute slov-niacutek (Praha SPN)

RAHLFS Alfred (ed)1935 Septuaginta id est Vetus Testamentum graece iuxta LXX interpretes 2 vols (Stuttgart Privileg Wurttembergische Bibelanstalt)

SCHRADER Otto ndash NEHRING Alfons1929 Reallexikon der indogermanischen Altertumskunde 2 zweite vermehrte und umgearbeitete Auflage (BerlinndashLeipzig Walter de Gruyter)

SJS1966ndash2016 Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho Lexicon linguae palaeoslovenicae 1ndash5 (Praha Academia Euroslavica)

SREZNEVSKIJ Izmail Ivanovič1893ndash1903 Materialy dlja slovarja drevnerusskago jazyka po pisrsquomennym pamjatnikam 1ndash3 (Sanktpeterburg)

SSLat1977ndashdosud Slovniacutek středověkeacute latiny v českyacutech zemiacutech Latinitatis medii aevi lexicon Bohemorum (Praha Academia)

StčB2009 KYAS Vladimiacuter (ed) Staročeskaacute Bible draacutežďanskaacute a olomouckaacute V1 2 (Praha Academia)

StčS1968ndash2008 Staročeskyacute slovniacutek 1ndash4 Red Igor Němec (Praha Academia)

StrS1975ndashdosud Slovarrsquo russkogo jazyka 11ndash17 vv (Moskva Nauka)

73

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

STEPHANUS Henricus 1954 Thesaurus Graecae linguae 1ndash9 (Graz)

ŠIMANDL Josef2016 Slovniacutek afixů užiacutevanyacutech v češtině (Praha Karolinum)

ŠLOSAR Dušan1981 Slovotvornyacute vyacutevoj českeacuteho slovesa (Brno Univerzita J E Purkyně)

TRAacuteVNIacuteČEK František1948 bdquoGlosy Jagićovy a svatořehořskeacuteldquo in J Kurz ndash M Murko ndash J Vašica (eds) Slovanskeacute studie Sbiacuterka statiacute věnovanyacutech prelaacutetu univ prof dr Josefu Vajsovi k uctěniacute jeho životniacuteho diacutela (Praha Vyšehrad) s 164ndash168

Vulgata1902 Biblia sacra Vulgatae editionis Editio decima 1ndash4 (Ratisbonae Institu-tum librarium pridem G J Manz)

74

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚN-SKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE(1)

ŠTEFAN PILAacuteT

The paper discusses perspectives of further development of the Old Church Slavonic Dictionary and possible problems associated with such processes The ongoing digitiza-tion of the dictionary opens new possibilities for its development most importantly an equalization of the differences that have arisen among its four parts It brings also an option to expand the dictionary with other Old Church Slavonic texts and the digitizati-on enables entirely new approach to the Czech Church Slavonic material as a whole

Keywords lexicography digitization Old Church Slavonic language Old Church Slavonic texts Czech recension of the Church Slavonic language

UacuteVODSlovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho (Kurz a kol 1966ndash1997 daacutele SJS)(2) před-stavuje světově unikaacutetniacute diacutelo českeacute paleoslovenistiky ktereacute shromažďuje a objasňuje slovniacute zaacutesobu nejen kanonickyacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek ale takeacute mladšiacutech ciacuterkevněslovanskyacutech opisů textů jejichž vznik byacutevaacute kladen na Velkou Moravu nebo je jejich původ jakkoliv spjat s cyrilometodějskou mi-siiacute Vedle toho obsahuje teacutež slovniacute zaacutesobu textů česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu Společně s mimořaacutednou šiacuteřiacute sveacuteho zaacuteběru přinaacutešiacute překlady vyacutezna-mů ve třech současnyacutech jazyciacutech (česky rusky a německy) vždy teacutež latinsky a v přiacutepadě dokladů z překladovyacutech textů uvaacutediacute vyacuterazy z předloh (řeckyacutech

1 Přiacutespěvek vznikl za podpory projektu bdquoGORAZD Digitaacutelniacute portaacutel staroslověnštinyldquo MK ČR ndash NAKI II DG16P02H024

2 O okolnostech vzniku SJS podrobně Blaacutehovaacute (2016)

75

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

latinskyacutech či starohornoněmeckyacutech) Jednotliveacute vyacuteznamy doplňuje a objas-ňuje hojnyacutemi faktografickyacutemi a vyacutekladovyacutemi komentaacuteři a bohatě je ilustruje citacemi z excerpovanyacutech textů a jejich překladovyacutech originaacutelů Inovativniacutem rysem je teacutež uvaacuteděniacute synonymie u staroslověnskyacutech hesel

Je pochopitelneacute že u diacutela ktereacute vznikalo po dobu několika desetiletiacute a na jehož tvorbě se vystřiacutedaly dvě generace badatelů dochaacutezelo průběžně k vyacute-voji metodiky zpracovaacuteniacute hesel postupně se rozšiřoval okruh dostupnyacutech pamaacutetek a jejich předloh a takeacute přiacutestup k sekundaacuterniacute literatuře Nejvyacuteraz-nějšiacute koliacutesaacuteniacute se pochopitelně projevuje v prvniacutem diacutele zejmeacutena v jeho po-čaacutetku při jehož tvorbě nebyl způsob zpracovaacuteniacute hesel ještě zcela ustaacutelen Proto s vytvořeniacutem dodatků k SJS počiacutetala hlavniacute redaktorka Zoe Haupto-vaacute (1929ndash2012) již ve sveacutem zaacutevěrečneacutem slově v IV diacutelu SJS (SJS IV 1042) K realizaci dodatků k I diacutelu SJS došlo v letech 2008ndash2016 (Hauptovaacute a kol 2016 daacutele Dodatky)(3) Svyacutem celkovyacutem rozsahem osmi sešitů se staly paacutetyacutem integraacutelniacutem diacutelem SJS Dodatky přinesly nejen sjednoceniacute formaacutelniacute stavby hesel ale byl teacutež doplněn materiaacutel z pamaacutetek ktereacute nebyly z různyacutech důvo-dů do prvniacuteho diacutelu zpočaacutetku zařazeny čiacutemž vznikla celaacute řada novyacutech hesel Současně s tvorbou Dodatků probiacutehalo vydaacutevaacuteniacute již od počaacutetku SJS plaacutenova-neacuteho Řecko-staroslovenskeacuteho indexu v roce 2014 byl uzavřen jeho prvniacute diacutel (Blaacutehovaacute 2014 daacutele ŘSI)(4) Etymologickeacute odděleniacute Uacutestavu pro jazyk českyacute v Brně od roku 1989 vydaacutevaacute Etymologickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho(5) (Havlovaacute a kol 1989 daacutele ESJS) kteryacute je na lexiku zařazeneacutem do SJS ma-teriaacutelově založen Vedle toho je heslaacuteř SJS zařazen do Srovnaacutevaciacuteho indexu k slovniacutekům zpracovanyacutem v raacutemci Komise pro ciacuterkevněslovanskeacute slovniacuteky(6) z nějž doposud vyšly dva diacutely (Ribarova 2015 2018)

V roce 2016 byl zahaacutejen pětiletyacute projekt GORAZD Digitaacutelniacute portaacutel sta-roslověnštiny kteryacute je financovaacuten v raacutemci programu NAKI II Ministerstva kultury ČR(7) Ciacutelem tohoto projektu je digitalizace a online zpřiacutestupněniacute

3 Viacutece o projektu Čajka (2016)

4 Viacutece o projektu Čermaacutek (2016)

5 Podrobně o slovniacuteku Janyškovaacute (2016)

6 Viacutece o projektu Ribarova (2016)

7 Viacutece o projektu Pilaacutet (2016) a na projektovyacutech straacutenkaacutech wwwgorazdorg

76

ŠTEFAN PILAacuteT

Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho Slovniacuteku nejstaršiacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek(8) I diacutelu Řecko-staroslověnskeacuteho indexu a naskenovaneacute staroslo-věnskeacute liacutestkoveacute kartoteacuteky Do konce roku 2020 je plaacutenovaacuteno zveřejněniacute těchto online databaacuteziacute Zaacutekladniacute ideou digitalizace těchto slovniacuteků v je-jichž přirozeneacutem centru ležiacute SJS je nejenom snadneacute zpřiacutestupněniacute jejich obsahu co možnaacute největšiacutemu okruhu uživatelů ale takeacute udržovaacuteniacute jejich obsahu v aktuaacutelniacute podobě a v souladu s nejnovějšiacutemi vědeckyacutemi poznatky v oboru

Elektronickaacute verze Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho se bude od verze tištěneacute v některyacutech aspektech odlišovat V prvniacute řadě budou přiacutemo do he-sel integrovaacuteny Dodatky k I diacutelu Dalšiacute vyacuteraznou změnou je doplněniacute ang- lickyacutech překladů hesel v celeacutem rozsahu slovniacuteku Do angličtiny bude pro lepšiacute zpřiacutestupněniacute mezinaacuterodniacutemu okruhu uživatelů převeden původně la-tinsky psanyacute aparaacutet slovniacuteku a faktografickeacute vyacuteklady a komentaacuteře U všech hesel bude doplněn soupis excerpovanyacutech pamaacutetek ve kteryacutech se danyacute lexeacutem vyskytuje (odstavec occurrit in hellip) Hesla SJS budou daacutele propoje-na s naskenovanyacutemi sniacutemky staroslověnskeacute liacutestkoveacute kartoteacuteky diacuteky čemuž bude možneacute dohledat všechny vyacuteskyty daneacuteho lexeacutemu v excerpovanyacutech pamaacutetkaacutech Hesla budou teacutež provaacutezaacutena s hesly ŘSI v rozsahu prvniacuteho diacutelu Prezentačniacute prostřediacute poskytne pokročileacute vyhledaacutevaciacute a filtrovaciacute naacutestroje a možnost spraacutevy uživatelskeacuteho obsahu

1 PROBLEacuteM NEKONZISTENCE SJSIdea udržovaacuteniacute SJS v staacutele aktuaacutelniacute podobě s sebou však nese jisteacute probleacute-my ktereacute vyplyacutevajiacute jak z praktickeacute nemožnosti okamžiteacute aktualizace SJS v jeho celeacutem rozsahu tak z nemožnosti odpoviacutedajiacuteciacute aktualizace všech dal-šiacutech slovniacuteků ktereacute z něj vychaacutezejiacute nebo jsou s niacutem jakkoliv provaacutezaneacute Tiacutemto způsobem vzniklou nekonzistenci tak můžeme rozdělit na vnitřniacute (v raacutemci SJS) a vnějšiacute (ve vztahu k dalšiacutem slovniacutekům)

8 Jednaacute o digitalizaci doposud nevydaneacuteho druheacuteho opraveneacuteho vydaacuteniacute jednosvazkoveacuteho slovniacuteku kteryacute vyšel v Moskvě pod naacutezvem Старославянский словарь (по рукописям XndashXI веков) (Cejtlin 1994) Viacutece o tomto slovniacuteku a jeho druheacutem přepracovaneacutem vydaacuteniacute Chromaacute (2016)

77

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

11 VNITŘNIacute NEKONZISTENCEVnitřniacute nekonzistence z různyacutech přiacutečin vznikala již v době tvorby původniacute-ho SJS a byla důvodem vzniku Dodatků k I diacutelu Vydaacutevaacuteniacute dodatků k dal-šiacutem diacutelům SJS v původniacute sešitoveacute podobě již neniacute plaacutenovaacuteno neboť bude mnohem efektivnějšiacute tyto uacutepravy v budoucnu provaacutedět přiacutemo v heslech elektronickeacuteho SJS V současneacutem stavu kdy jsou implementovaacuteny pouze Dodatky k I diacutelu však zůstaacutevaacute tato historicky vzniklaacute nekonzistence ne-odstraněna Paradoxně je ještě navyacutešena neboť z důvodu chronologickeacuteho postupu praciacute jsou dnes v nejaktuaacutelnějšiacute podobě hesla v rozsahu I diacutelu naacutesledovanaacute hesly IV diacutelu a až pak stojiacute hesla II a III diacutelu

Tento stav je nejvyacuteraznějšiacute v okruhu citovanyacutech pamaacutetek Nově nale-zeneacute čaacutesti Žaltaacuteře sinajskeacuteho (SinN)(9) a Euchologia sinajskeacuteho (EuchN) a evangelniacute zlomky Zografskeacuteho palimpsestu (ZogrPal) Vatikaacutenskeacuteho pa-limpsestu (Vat) Bojanskeacuteho palimpsestu (Bojan) a Sinajskeacuteho palimpsestu (SinPal) jsou tak zahrnuty jen do hesel v rozsahu I diacutelu V teacutemž rozsahu je přihliacuteženo u čaacutestiacute Supraslskeacuteho kodexu (Supr) Homilie na Zvěstovaacuteniacute Panny Marie (Hom) a pamaacutetky Napisanije o pravěi věrě (Napis) k novyacutem předlohaacutem řeckyacutem u Nikodeacutemova pseudoavengelia (Nicod) Života Bene-diktova (Ben) a Legendy o svateacutem Viacutetu (Vit) k novyacutem předlohaacutem latin-skyacutem Některeacute dalšiacute pamaacutetky ktereacute byly přidaacutevaacuteny až v průběhu vydaacutevaacuteniacute II a III diacutelu byly v rozsahu I diacutelu doplněny Dodatky ale v čaacutesti slovniacuteku nadaacutele chybějiacute Jednaacute se absenci Eninskeacuteho apoštolaacuteře (En) v rozsahu piacutes-men к ndash л Dimitrijova kaacutenonu (Dim) a Novgorodskeacuteho rukopis Nikodeacutemo-va pseudoevangelia (NicodNovg) v rozsahu piacutesmen к ndash м

V Dodatciacutech a v souladu s tiacutem teacutež v elektronickeacutem SJS v rozsahu hesel I diacutelu došlo k odstraněniacute některyacutech pamaacutetek ktereacute byly v původniacutem SJS excerpovaacuteny nebo citovaacuteny nesoustavně a v průběhu času se jejich zařa-zeniacute do SJS ukaacutezalo byacutet nadbytečnyacutem Jednaacute se o varianty z pozdniacuteho Ni-kolskeacuteho čtveroevangelia (Nik(a)) spolu s variantami značenyacutemi jako Nikb

z dalšiacuteho čtveroevangelia uvaacuteděneacuteho v Daničićově edici (Daničić 1864)

9 Použiteacute zkratky pamaacutetek vychaacutezejiacute z uacutezu SJS Viz SJS (Kurz a kol 1966ndash1997 I LXXIndashLXXIII III 670ndash671) a Dodatky (Hauptovaacute a kol 2016 25ndash27)

78

ŠTEFAN PILAacuteT

ktereacute shořelo při bombardovaacuteniacute Bělehradu v roce 1941 Daacutele jde o varianty z Perfirjevskeacuteho parimejniacuteku (Perf) ojediněle citovaneacute z Brandtovy nedo-končeneacute edice staroslověnskeacuteho parimejniacuteku (Brandt 1894ndash1901) Vajsova edice knihy Joacuteb z II Novljanskeacuteho breviaacuteře (Gl Nov II Vajs 1903) před-stavuje mladšiacute překlad z latiny proto je od III diacutelu nahrazovaacutena textem vydanyacutem Pechuškou (Gl ms Viti Pechuška 1935) z Breviaacuteře Viacuteta z Omišlje kteryacute vychaacuteziacute z překladu z řečtiny

V Dodatciacutech byla teacutež provedena systematizace citovaacuteniacute variant vosto-kovskeacute (VencVost) minejniacute (VencMin) a charvaacutetskeacute redakce (VencNov) Prvniacute staroslověnskeacute legendy o svateacutem Vaacuteclavu daacutele kazaňskeacuteho a pet-rohradskeacuteho rukopisu Druheacute staroslověnskeacute legendy o svateacutem Vaacuteclavu (VencNik) variant z tzv Zaacutehřebskeacuteho hagiografickeacuteho sborniacuteku z roku 1469 Života Konstantinova a variant z Uvarovskeacuteho (BesUvar) a Synodaacutel-niacuteho (BesSynod) rukopisu Besěd na evangelije (Bes) Tyto varianty nejsou ve zbyacutevajiacuteciacutech diacutelech SJS důsledně citovaacuteny

Do rozsahu hesel I diacutelu v souladu s praxiacute Dodatků teacutež nebyly vřaze-ny některeacute varianty sporadicky citovaneacute od II diacutelu Jednaacute se o varianty z I Lublaňskeacuteho (beramskeacuteho) breviaacuteře (VencLab) a varianty z breviaacuteře Va-tikaacutenskeacute apoštolskeacute knihovny Illirico 6 (VencRom) k charvaacutetsko-hlaholskeacute redakci Prvniacute staroslověnskeacute legendy o svateacutem Vaacuteclavu (VencNov) a o va-rianty z teacutehož breviaacuteře Vatikaacutenskeacute apoštolskeacute knihovny Illirico 6 (CMVat) a zlomku breviaacuteře Rakouskeacute naacuterodniacute knihovny Cod slav 121 (CMVindob) k Oficiu sv Cyrila a Metoděje (CMLab a CMNov)

Řešeniacute teacuteto vnitřniacute nekonzistence bude spočiacutevat ve zpracovaacuteniacute zbyacutevajiacute-ciacutech čaacutestiacute slovniacuteku podle metodiky zavedeneacute Dodatky Oproti tištěneacute verzi Dodatků se však již nepočiacutetaacute s metodou zpracovaacuteniacute hesel podle abecedy ale podle pamaacutetek což bude postup při elektronickeacutem zpracovaacuteniacute hesel vyacuterazně efektivnějšiacute V prvniacute řadě je plaacutenovaacuteno doplněniacute novyacutech pamaacutetek poteacute přijdou na řadu dalšiacute uacutepravy Odstraněniacute teacuteto vnitřniacute nekonzistence je zaacutekladniacute podmiacutenkou pro jakeacutekoliv dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nebo uacutepravy excerpčniacute baacuteze elektronickeacuteho SJS Při staacutevajiacuteciacutech personaacutelniacutech možnostech tyacutemu pokud se nepodařiacute najiacutet vnějšiacute zdroje financovaacuteniacute však lze očekaacutevat že se bude jednat o praacutece dlouhodobeacuteho charakteru

79

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

12 VNĚJŠIacute NEKONZISTENCESlovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho se stal zaacutekladem řady vyacuteše zmiacuteněnyacutech lexikografickyacutech projektů Tiacutemto zaacutekladem je však jeho původniacute tištěnaacute verze resp excerpovanyacute materiaacutel v staroslověnskeacute liacutestkoveacute kartoteacutece Jen v menšiacutem množstviacute přiacutepadů bylo teacutež možneacute přihliacutežet k Dodatkům (některaacute hesla ŘSI a ESJS) Ciacutel elektronickou podobu SJS průběžně inovovat pak může veacutest k tomu že se bude svyacutem obsahem těmto souvisejiacuteciacutem projek-tům staacutele viacutece vzdalovat

To je samozřejmě patrneacute již vzhledem k staroslověnskeacute liacutestkoveacute karto-teacutece na jejiacutemž zaacutekladu byl tento slovniacutek vytvaacuteřen Před vznikem Dodatků byla kartoteacuteka doplněna o liacutestky jen z těch novyacutech pamaacutetek ke kteryacutem nebyl v danou dobu k dispozici index verborum V současnosti je kartoteacuteka poklaacutedaacutena za archivniacute materiaacutel a dalšiacute rozšiřovaacuteniacute jejiacute excerpčniacute baacuteze nebo jakeacutekoliv dalšiacute zaacutesahy do niacute nejsou plaacutenovaacuteny K excerpci přiacutepadnyacutech dal-šiacutech pamaacutetek bude již využiacutevaacutena vyacutepočetniacute technika Ve staacutevajiacuteciacute podobě byla kartoteacuteka naskenovaacutena a propojena s digitalizovanyacutemi hesly SJS Ne vždy však bylo takoveacute propojeniacute možneacute Mnohaacute novaacute hesla zavedenaacute Do-datky již podklady v liacutestciacutech nemajiacute na druhou stranu v kartoteacutece zůstaly liacutestky s hesly kteraacute byla z různyacutech důvodů ze slovniacuteku odstraněna popř byly doklady na nich zachyceneacute přesunuty pod jinaacute zaacutehlaviacute Tato divergen-ce bude s každyacutemi dalšiacutemi zaacutesahy do slovniacuteku nutně narůstat a tento fakt neniacute řešitelnyacute Staroslověnskou liacutestkovou kartoteacuteku tak bude možno chaacute-pat hlavně jako historickyacute dokument kteryacute nemusiacute odpoviacutedat současneacutemu stavu slovniacuteku

Souběžně s excerpciacute pro Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho vznikaly ob-raacuteceneacute řecko-staroslověnskeacute liacutestky ktereacute se staly zaacutekladem pro tvorbu Řecko-staroslověnskeacuteho indexu O konečneacutem vyacuteběru pamaacutetek pro ŘSI bylo rozhodnuto ještě před uacuteplnyacutem zformovaacuteniacute koncepce Dodatků proto ŘSI zahrnuje jen čaacutest novyacutech pamaacutetek do nich zařazenyacutech Zahrnuty jsou SinN a EuchN z evangelniacutech zlomků pouze Vat Pro tyto texty byla doplněna liacutestkovaacute excerpce S dalšiacutem rozšiřovaacuteniacutem materiaacuteloveacute baacuteze ŘSI nelze do doby jeho dokončeniacute počiacutetat a to z důvodu technickeacute obtiacutežnosti takoveacuteho kroku a zaacuteroveň vytvořeniacute nežaacutedouciacute vnitřniacute nekonzistence v raacutemci ŘSI

80

ŠTEFAN PILAacuteT

Jedniacutem z ciacutelů projektu Gorazd je integrace SJS a ŘSI aby byly oba slovniacute-ky vzaacutejemně průchoziacute a uživatel mohl snadno čerpat důležiteacute informace z obou miacutest Dalšiacutemi přiacutepadnyacutemi změnami a rozšiřovaacuteniacutem materiaacuteloveacute baacuteze SJS by se však tato integrace staacutele viacutece narušovala Dokončeniacute ŘSI a praacutece na jeho přiacutepadneacutem rozšiacuteřeniacute jsou prozatiacutem otaacutezkou dlouhodobeacuteho časoveacute horizontu

Etymologickyacute Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho je dalšiacutem vyacuteznamnyacutem projektem čerpajiacuteciacutem z materiaacuteloveacute baacuteze SJS Vydaacutevaacuteniacute hesloveacute čaacutesti slov-niacuteku bylo dokončeno v roce 2018 publikaciacute sešitu č 19 Autoři ESJS mohli čerpat z Dodatků jen v omezeneacute miacuteře až v pozdějšiacutech sešitech Z důvodu šiacuteře a hloubky etymologickeacuteho vyacutezkumu se autorům podařilo v mnoha přiacute-padech upřesnit seacutemantiku staroslověnskyacutech vyacuterazů nad miacuteru zachycenou v SJS Tyto noveacute poznatky však nemohly prozatiacutem byacutet v SJS zpracovaacuteny a to ani v raacutemci Dodatků neboť v době jejich tvorby nebyla ještě mnohaacute piacutesmena prvniacuteho I diacutelu v ESJS v ktereacutem jsou zaacutehlaviacute řazena podle latinky zpracovaacutena Revize seacutemantiky hesel SJS na zaacutekladě ESJS bude tak možnaacute až v druheacute faacutezi po dokončeniacute projektu Gorazd Pokud to budouciacute vyacutevoj a možnosti financovaacuteniacute dovoliacute byla by jistě žaacutedouciacute digitalizace ESJS a jeho integrace v systeacutemu Gorazd s propojeniacutem s hesly SJS a přiacutepadně i ŘSI I zde však hroziacute prohlubovaacuteniacute nekonzistence mezi SJS a ESJS pokud by byla ma-teriaacutelovaacute baacuteze SJS jednostranně měněna či rozšiřovaacutena

V přiacutepadě Srovnaacutevaciacuteho indexu k slovniacutekům zpracovanyacutem v raacutemci Komi-se pro ciacuterkevněslovanskeacute slovniacuteky jsou přiacutepadneacute změny sestavy hesel v SJS nejmeacuteně problematickeacute Srovnaacutevaciacute index je vydaacutevaacuten elektronicky a soupis hesel v SJS v něm lze poměrně snadno upravit tak aby odpoviacutedal aktuaacutel-niacutemu stavu

2 MOŽNOSTI DALŠIacuteHO ROZVOJE SJSJak z vyacuteše uvedeneacuteho naacutestinu vyplyacutevaacute nutnyacutem předpokladem k jakeacutemu-koliv dalšiacutemu rozvoji SJS je odstraněniacute staacutevajiacuteciacute vnitřniacute nekonzistence To bude nutnou naacutesledujiacuteciacute faacuteziacute po dokončeniacute zaacutekladniacute digitalizace v roce 2020 Teoretickaacute možnost dalšiacutech proměn v excerpčniacute baacutezi by pak mohla

81

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

byacutet až dalšiacute faacuteziacute Z důvodu nebezpečiacute prohlubovaacuteniacute vnějšiacute nekonzistence je žaacutedouciacute aby jakyacutekoliv budouciacute zaacutesah do excerpčniacute baacuteze SJS byl projed-naacuten s redakčniacutemi tyacutemy těchto slovniacuteků a k přiacutepadnyacutem inovaciacutem dochaacutezelo v kooperaci s nimi tak aby byla zaručena možnost budouciacuteho zahrnutiacute ta-kovyacutech uacuteprav i do těchto slovniacuteků Nedodrženiacute tohoto postupu by postupně vedlo k narušeniacute smyslu systeacutemu Gorazd jako integrujiacuteciacuteho prostřediacute pro tyto slovniacuteky

Z hypotetickyacutech možnostiacute budouciacuteho rozšiacuteřeniacute materiaacuteloveacute baacuteze může-me navrhnout a předložit k odborneacute diskuzi tyto naacutevrhy

bull Evangelia Texty evangeliiacute jsou staroslověnskyacutemi kanonickyacutemi pa-maacutetkami poměrně dobře zachyceny avšak obě nejstaršiacute hlaholskaacute čtveroevangelia Zografskeacute a Mariaacutenskeacute majiacute v některyacutech čaacutestech lakuny Z rozsaacutehleacuteho srovnaacutevaciacuteho vyacutezkumu A Aleksejeva (Alekse-jev 1998 36ndash37) vyplyacutevaacute že nejbliacuteže k hlaholskyacutem čtveroevangeliiacutem stojiacute tzv Typografskeacute (12 st RGADA ф 381 1) a Haličskeacute čtvero-evangelium (z roku 1144 GIM Син 404) Nabiacuteziacute se tak možnost chybějiacuteciacute čaacutesti doplnit z jedneacute z těchto pamaacutetek přiacutepadně proveacutest kompletniacute excerpci Pro bohateacute zastoupeniacute evangelniacutech textů v SJS však lze takoveacute rozšiacuteřeniacute poklaacutedat jen za maacutelo přiacutenosneacute

bull Apoštoly Pro nedostatek jinyacutech možnostiacute v době vzniku SJS byl za zaacutekladniacute text staroslověnskeacuteho překladu apoštolu zvolen ruskyacute Christinopolskyacute apoštol (Christ) na zaacutekladě zastaraleacute edice E Kałuž-niackeacuteho (Kałužniacki 1896) kteryacute je v miacutestě lakun doplněn uacuteryvky z bosenskeacuteho Hilferdingova apoštolu č 14 (Hilf) a ruskyacutemi apoštoly Moskevskeacute synodaacutelniacute knihovny č 7 (Moska) a č 18 (Moskb) Kyjev-skyacute zlomek Christ nebyl do Kałużniackeacuteho edice zahrnut vydal jej samostatně Maslov (1910) Tento zlomek nebyl pro SJS excerpovaacuten Samotnyacute vyacuteběr Christ jako zaacutekladniacuteho textu nebyl přiacuteliš šťastnyacute neboť se jednaacute o text mladšiacute redakce silně ovlivněnyacute preslavskyacutemi vlivy Později byly identifikovaacuteny uacuteplneacute texty apoštola v podstat-ně většiacute miacuteře odraacutežejiacuteciacute původniacute cyrilometodějskyacute překlad (Pilaacutet 2017) V prvniacute řadě se jednaacute o středobulharskyacute Crkolezskyacute apoš-tol z 13 stoletiacute (Bogdanović a kol 1986) Textologicky je mu bliacutezkyacute

82

ŠTEFAN PILAacuteT

i zmiacuteněnyacute Hilf kteryacute je z čaacutesti vydaneacute Kułužniackyacutem již do SJS za-hrnut Jednoduššiacute postup by tak patrně byl vyexcerpovat zbyacutevajiacuteciacute čaacutesti praacutevě tohoto bosenskeacuteho rukopisu ze 14 stoletiacute a použiacutet jej nově jak rukopis zaacutekladniacute Tato změna by jistě přinesla novou do-posud lexikograficky nepodchycenou čaacutest cyrilometodějskeacute slovniacute zaacutesoby zachovaneacute v apoštolniacutem textu současně by se však jednalo o proměnu natolik zaacutevažnou že by musela proběhnout v koordinaci s dalšiacutemi projekty ze SJS vychaacutezejiacuteciacutemi

bull Žaltaacuteře Mezi pamaacutetkami nalezenyacutemi v roce 1975 v klaacutešteře sv Ka-teřiny na Sinaji se mimo jineacute nachaacutezel hlaholskyacute žaltaacuteř zvanyacute Dimi-triův Do tohoto kodexu jsou vloženy i dalšiacute hlaholskeacute texty Mezi nimi vynikajiacute svyacutem obsahem unikaacutetniacute Sinajskeacute mediciacutenskeacute liacutestky Tento kodex kteryacute praacutevem naacuteležiacute mezi kanonickeacute pamaacutetky staro-slověnštiny v nedaacutevneacute době fototypicky vydal H Miklas (2012) tex-tovaacute edice je v přiacutepravě Adekvaacutetnost zařazeniacute Dimitriova žaltaacuteře do excerpčniacute baacuteze SJS je nespornaacute Pro celkově niacutezkou variabilitu žaltaacuteřniacuteho textu by nemělo dodatečneacute zařazeniacute teacuteto pamaacutetky do SJS a přiacutepadně teacutež do dalšiacutech souvisejiacuteciacutech slovniacuteků tvořit velkeacute obtiacuteže

bull Dalšiacutestarozaacutekonniacute texty Otaacutezka možneacuteho dochovaacuteniacute Metodějova překladu Stareacuteho zaacutekona mimo žaltaacuteř a parimejniacutek je složitaacute a neniacute možneacute na tomto miacutestě do teacuteto problematiky podrobněji zabiacutehat Do SJS byla z dalšiacutech starozaacutekonniacutech textů zařazena pouze tzv Glagoli-tica Vajsova (Gl) což jsou uacuteryvky z tzv Malyacutech proroků nachaacutezejiacuteciacute se v charvaacutetsko-hlaholskyacutech breviaacuteřiacutech (kniha Joacuteb je v SJS nověji čer-paacutena z vydaacuteniacute Pechuškova) Tyto texty byly z čaacutesti doplněny varian-tami z Tunickeacuteho vydaacuteniacute knih Malyacutech proroků z ruskeacuteho rukopisu z 16 stoletiacute (Tunickij 1918 Tun) kteryacute je opisem rukopisu sepsaneacute-ho již roku 1047 v Novgorodě popem Upirem Lichyacutem Texty v Tun však zjevně odraacutežejiacute preslavskou redakci těchto textů Jejich uacuteplnaacute ex- cerpce tak neniacute pro SJS jehož ciacutelem je podat lexikaacutelniacute obraz staro-slověnštiny cyrilometodějskeacuteho obdobiacute vhodnaacute spiacuteše by bylo možno uvažovat o jejich uacuteplneacutem vypuštěniacute Přiacutepadneacute doplněniacute dalšiacutemi sta-rozaacutekonniacutemi texty je otaacutezka dalšiacute odborneacute diskuze V uacutevahu připadaacute

83

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

zejmeacutena tzv Jihoslovanskaacute bible kterou představuje rukopis FI461 Ruskeacute naacuterodniacute knihovny bulharskeacuteho původu z posledniacute čtvrtiny 14 stol (Nikolova 2005 Aleksejev 1999 133ndash139) kteryacute obsahuje velkou čaacutest knih Stareacuteho zaacutekona bez oktateuchu a žaltaacuteře Tyto texty v zaacutekladu nepochybně obsahujiacute starobylyacute překlad přestože současně vykazujiacute znaky vyacutechodobulharskyacutech redakčniacutech uacuteprav z 10ndash11 sto-letiacute Přiacutepadnaacute excerpce těchto textů pro SJS by znamenala radikaacutelniacute změnu v dosavadniacute struktuře starozaacutekonniacutech textů a bezpochyby by teacutež znamenala vyacuterazneacute navyacutešeniacute noveacuteho lexikaacutelniacuteho materiaacutelu Přes opraacutevněnost zařazeniacute těchto starozaacutekonniacutech textů do SJS zvlaacuteště ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi zařazenyacutemi texty jejichž souvislost s cyrilometoděj-skyacutem obdobiacutem je spiacuteše nepřiacutemaacute (to se ostatně tyacutekaacute i většiny textů vyacutechodobulharskeacuteho Supraslskeacuteho kodexu) by realizace takoveacuteho zaacute-měru byla nesmiacuterně časově a pracovně naacuteročnaacute Naviacutec by bylo nutno zajistit možnost analogickeacuteho rozšiacuteřeniacute i u dalšiacutech slovniacuteků navazujiacute-ciacutech na SJS Uskutečnitelnost takoveacuteho projektu v tuto chviacuteli přesahu-je reaacutelneacute možnosti autorskeacuteho tyacutemu SJS

bull Liturgickeacuteahomiletickeacutetexty V teacuteto skupině textů stojiacute na prv-niacutem miacutestě tzv Sinajskyacute misaacutel (N5) z novyacutech naacutelezů v klaacutešteře sv Kateřiny na Sinaji (Tarnanidis 1988 103ndash108) Tento vyacuteznamnyacute hlaholskyacute rukopis o 80 listech liturgickeacuteho obsahu z 11 stoletiacute kteryacute praacutevem naacuteležiacute mezi soubor kanonickyacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek je však silně poškozenyacute a špatně čitelnyacute Pamaacutetka doposud nebyla vydaacutena a odbornaacute veřejnost neměla prozatiacutem možnost se s jejiacutem obsahem podrobněji seznaacutemit Na jejiacute edici dlouhodobě pracuje tyacutem pod vedeniacutem H Miklase ndash Co se homiletickyacutech textů tyacuteče může-me vyzdvihnout zejmeacutena tzv Germanův sborniacutek (Mirčeva 2006) středobulharskyacute kodex z let 1358ndash9 kteryacute je však patrně přepisem originaacutelu vznikleacuteho ve vyacutechodniacutem Bulharsku v 10ndash11 stoletiacute Jednaacute se tak o určitou analogii Supraslskeacuteho kodexu Některeacute z textů jsou však v Germanově sborniacuteku zachovaacuteny v archaičtějšiacute podobě Jazy-koveacute rysy některyacutech homiliiacute v něm obsaženyacutech poukazujiacute na původ v nejstaršiacutem obdobiacute dějin staroslověnštiny Přiacutepadneacute zařazeniacute Ger-

84

ŠTEFAN PILAacuteT

manova sborniacuteku do excerpčniacute baacuteze SJS by jej jistě obohatilo o noveacute lexikaacutelniacute jednotky naacuteležejiacuteciacute do nejstaršiacute vrstvy staroslověnskeacute slov-niacute zaacutesoby Současně by se však jednalo o obtiacutežnyacute uacutekol kteryacute by znač-ně ovlivnil celkoveacute složeniacute slovniacuteku a vyacuterazně by jej tak odchyacutelil od dalšiacutech slovniacuteků ze SJS vychaacutezejiacuteciacutech

Pochopitelně by bylo možneacute naleacutezt celou řadu dalšiacutech textů o jejichž přiacutepadneacutem zařazeniacute do excerpčniacute baacuteze SJS by bylo možneacute uvažovat S ohle-dem na vysokou časovou personaacutelniacute a tiacutem i finančniacute naacuteročnost každeacuteho takoveacuteho kroku je v dohledneacute době takovyacute zaacutesah většiacuteho rozsahu jen obtiacutež-ně představitelnyacute Za prioritniacute uacutekol kteryacute může nastat po odstraněniacute vnitř-niacute nekonzistence elektronickeacuteho SJS můžeme poklaacutedat rozšiacuteřeniacute excerpčniacute baacuteze SJS o hlaholskeacute staroslověnskeacute pamaacutetky nalezeneacute v klaacutešteře sv Kate-řiny na Sinaji tedy o Dimitriův žaltaacuteř (o celyacute kodex včetně vloženyacutech ne-žaltaacuteřniacutech textů) a o tzv Sinajskyacute misaacutel jakmile bude text dostupnyacute Tyto kroky bude třeba koordinovat s redakčniacutemi tyacutemy ŘSI a ESJS tak aby byl novyacute materiaacutel k nim souběžně zpracovaacuten např formou dodatků čiacutemž by se zabraacutenilo dalšiacute desintegraci sepětiacute těchto slovniacuteků Uacutevahy o přiacutepadneacutem rozšiacuteřeniacute o dalšiacute texty prozatiacutem zůstaacutevajiacute v hypotetickeacute rovině

3 OTAacuteZKA ČESKO-CIacuteRKEVNĚSLOVANSKEacuteHO SLOVNIacuteKUZvlaacuteštnostiacute skladby SJS je to že je do jeho excerpčniacute baacuteze zařazen i mate- riaacutel pamaacutetek předpoklaacutedaneacuteho česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu přes-tože se nejednaacute o texty ktereacute můžeme přiacutemo spojit s cyrilometodějskyacutem obdobiacutem staroslověnštiny Přiacutečiny jsou pochopitelneacute V době vzniku SJS nebylo myslitelneacute souběžně pracovat ještě na dalšiacutem samostatneacutem slovniacute-ku Korpus textů česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu je naviacutec co do počtu pamaacutetek omezenyacute svyacutem rozsahem v něm pak značně asymetricky převlaacute-dajiacute doklady z Besěd na evangelije neboť tato pamaacutetka svyacutem rozsahem vyacute-razně převyšuje všechny ostatniacute texty dohromady Včleněniacute česko-ciacuterkev-něslovanskeacuteho materiaacutelu do SJS tak bylo pochopitelnyacutem krokem přestože maacute i sveacute problematickeacute straacutenky (Blaacutehovaacute 2016 27)

85

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

Elektronickeacute zpracovaacuteniacute SJS však přinaacutešiacute noveacute možnosti jak se s tiacutemto probleacutemem vypořaacutedat Prezentačniacute prostřediacute v prvniacute řadě umožniacute omezit vyhledaacutevaacuteniacute pouze na pamaacutetky cyrilometodějskeacute (kanonickeacute a post-kano-nickeacute) nebo naopak pouze na česko-ciacuterkevněslovanskeacute To značně usnad-niacute studium lexika pamaacutetek česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu Je však možneacute jiacutet ještě daacutel Z technickeacuteho hlediska neniacute nijak obtiacutežneacute hesla majiacuteciacute vyacuteskyt v česko-ciacuterkevněslovanskyacutech pamaacutetkaacutech vyčlenit do samostatneacute databaacuteze kterou by pak bylo možneacute zpracovat do podoby samostatneacuteho česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho slovniacuteku Ze SJS by pak bylo hypoteticky mož-neacute česko-ciacuterkevněslovanskyacute materiaacutel zcela odstranit To by byla však velmi radikaacutelniacute změna v dosavadniacute struktuře SJS a způsobilo by to velmi zaacutevaž-nou nekonzistenci s dalšiacutemi slovniacuteky ze SJS vychaacutezejiacuteciacutemi proto takovyacute krok můžeme těžko poklaacutedat za smysluplnyacute

Samostatnaacute databaacuteze česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho slovniacuteku by naviacutec měla tu vyacutehodu že by byla snadno rozšiřitelnaacute o dalšiacute znaacutemeacute pamaacutetky česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu ktereacute do SJS z různyacutech důvodů zařa-zeny nebyly Z takovyacutech pamaacutetek byla v posledniacute době vydaacutena Legenda o sv Anastaacutezii (Čajka 2011) Modlitba sv Řehoře a Modlitba vyznaacuteniacute hřiacutechů (Vepřek 2013) Noveacute zpracovaacuteniacute zasluhuje teacutež Modlitba ke sv Trojici (Trin) z niacutež byl do SJS excerpovaacuten jen uacuteryvek vydanyacute Sobolevskyacutem (Sobolevskij 1910 45ndash47) a popř dalšiacute texty uvažovaneacuteho česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu uvaacuteděneacute Marešem (Mareš 1979) Přiacutepadneacute zařazeniacute těchto textů přiacutemo do elektronickeacuteho SJS je sice takeacute možneacute avšak SJS by se tiacutem opět o něco viacutece odchyacutelil od sveacuteho původniacuteho zaacuteměru popsat slovniacute zaacutesobu sta-roslověnštiny cyrilometodějskeacuteho obdobiacute a umocnil by se probleacutem vnějšiacute nekonzistence

Lze samozřejmě postupovat i umiacuterněnějšiacutem způsobem a ze SJS expor-tovat např pouze heslaacuteř lexeacutemů s vyacuteskytem v pamaacutetkaacutech česko-ciacuterkev-něslovanskeacuteho původu s vysvětleniacutem vyacuteznamu do ktereacuteho by mohly byacutet přidaacuteny i vyacuterazy z novyacutech pamaacutetek Tato idea se v tuto chviacuteli jeviacute jako nejrealističtějšiacute Konečnyacute způsob realizace však vyplyne až na zaacutekladě dis-kuze odborneacute veřejnosti aby mohlo byacutet v co možnaacute největšiacute miacuteře vyhověno aktuaacutelniacutem vědeckyacutem potřebaacutem

86

ŠTEFAN PILAacuteT

ZAacuteVĚRJedniacutem z ciacutelů digitalizace Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho v raacutemci projektu GORAZD Digitaacutelniacute portaacutel staroslověnštiny bylo umožnit budouciacute udržovaacuteniacute tohoto slovniacuteku vždy v aktuaacutelniacutem stavu vědeckeacuteho poznaacuteniacute Při podrobněj-šiacutem rozboru tohoto ciacutele však naraacutežiacuteme na určiteacute probleacutemy ktereacute bude nutneacute při jeho realizaci překonaacutevat Zaacutekladniacutem předpokladem dalšiacuteho rozvoje bude vyřešit historicky vzniklou vnitřniacute nekonzistenci uvnitř elektronickeacuteho SJS Při jakyacutechkoliv přiacutepadnyacutech zaacutesaziacutech do složeniacute SJS je současně třeba vždy hledět i na dalšiacute slovniacuteky ktereacute z něj materiaacutelově vychaacutezejiacute V prvniacute řadě je to ŘSI a ESJS pak Srovnaacutevaciacute index Každyacute dalšiacute zaacutesah do SJS je tak třeba konat koordinovaně aby mohly byacutet v nějakeacute formě přiacuteslušneacute změny zachy-ceny i v těchto slovniacuteciacutech Za prioritniacute můžeme poklaacutedat rozšiacuteřeniacute excerpčniacute baacuteze SJS o hlaholskeacute pamaacutetky nalezeneacute v roce 1975 v klaacutešteře sv Kateřiny na Sinaji (Dimitrijův žaltaacuteř a tzv Sinajskyacute misaacutel) Rozšiacuteřeniacute o jakeacutekoliv dalšiacute texty prozatiacutem zůstaacutevaacute v rovině uacutevah Elektronickyacute SJS přinaacutešiacute teacutež noveacute mož-nosti praacutece s česko-ciacuterkevněslovanskyacutem materiaacutelem Za reaacutelnyacute ciacutel můžeme považovat vytvořeniacute česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho heslaacuteře rozšiacuteřeneacuteho o noveacute pamaacutetky Všechny v člaacutenku nastiacuteněneacute možnosti budouciacuteho rozvoje SJS je tře-ba podrobit důkladneacute odborneacute diskuzi

PhDr Štefan Pilaacutet PhDSlovanskyacute uacutestav AV ČR v v iValentinskaacute 1 110 00 Praha 1

pilatsteslucascz

87

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

LITERATURAALEKSEJEV Аnatolij Arkaďjevič

1998 Евангелие от Иоанна в славянской традиции (Санкт-Петербург Российское библейское общество)

1999 Текстология славянской библии (Санкт-Петербург Дмитрий Буланин)

BLAacuteHOVAacute Emilie2016 bdquoKronika Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteholdquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slo-vanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 13ndash86

BLAacuteHOVAacute Emilie (hlavniacute redaktorka)2014 Řecko-staroslověnskyacute index I Index verborum graeco-palaeoslovenicus I (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i ndash Euroslavica)

BOGDANOVIĆ Dimitrije ndash VELČEVA Borjana ndash NAUMOV Aleksander1986 Болгарский апостол XIII века рукопись Дечани-Црколез 2 Исследование и микрокарточное воспроизведение рукописи (София Международный информационный центр об источниках по истории Балкан и Средиземноморья СИБАЛ)

BRANDT Roman1894ndash1901 Григоричевъ перимейникъ Въ сличении съ другими паримейниками I ndash III (Москва Университетская Типография)

CEJTLIN Ralja Michajlovna ndash VEČERKA Radoslav ndash BLAacuteHOVAacute Emilie (redaktoři)1994 (dotisk 1999) Старославянский словарь (по рукописям XndashXI веков) (Москва Русский язык)

ČAJKA František2011 Ciacuterkevněslovanskaacute legenda o svateacute Anastaacutezii (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i)

2016 bdquoDodatky ke Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho (Lexicon linguae palaeo-slovenicae V ndash Addenda et corrigenda)ldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 87ndash107

88

ŠTEFAN PILAacuteT

ČERMAacuteK Vaacuteclav2016 bdquoŘecko-staroslověnskyacute index (Index verborum graeco-palaeosloveni-cus)ldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 109ndash116

DANIČIĆ Đuro1864 Никољско јеванђеље (Београд Државнa штампаријa)

HAUPTOVAacute Zoe ndash KONZAL Vaacuteclav ndash PILAacuteT Štefan (hlavniacute redaktoři)2016 Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho V Dodatky a opravy k I diacutelu Lexicon linguae palaeoslovenicae V Addenda et corrigenda ad volumen I (Praha Slo-vanskyacute uacutestav AV ČR v v i ndash Euroslavica)

HAVLOVAacute Eva ndash ERHART Adolf ndash JANYŠKOVAacute Ilona (hlavniacute redaktoři)1989ndash Etymologickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho (Praha Academia Brno Tribun EU)

CHROMAacute Martina2016 bdquoSlovniacutek nejstaršiacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek ndash Старославянский словарь (по рукописям XndashXI веков)ldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 127ndash138

JANYŠKOVAacute Ilona2016 bdquoEtymologickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteholdquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 139ndash155

KAŁUŻNIACKI AemilianusActus epistolaeque apostolorum palaeoslovenicе Ad fidem codicis Christino-politani saeculo XII scripti (Vindobonae)

KURZ Josef ndash HAUPTOVAacute Zoe (hlavniacute redaktoři)1966ndash1997 Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho IndashIV Lexicon linguae palaeoslove-nicae IndashIV (Praha Academia)

MAREŠ František Vaacuteclav1979 An Anthology of Church Slavonic Texts of Western (Czech) Origin (Mun-chen Wilhelm Fink)

89

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

MASLOV Sergij Ivanovič1910 bdquoОтрывок Христинопольского апостола принадлежащий библиотеке Университета св Владимираldquo Известия Отделения русского языка и словесности Императорской Академии наук Т XV кн 4 Санкт-Петербург s 229ndash269

MIKLAS Heinz (ed)2012 Psalterium Demetrii Sinaitici monasterii sanctae Catharinae codex slav 3N adiectis foliis medicinalibus (Wien Holzhausen)

MIRČEVA Elka2006 Германов сборник от 13581359 г Иследване и издание на текста (София Валентин Траянов)

NIKOLOVA Svetlina2005 bdquoДревнеболгарский перевод Ветхого Заветаldquo in Славянский альманах 2005 (Москва Индрик) s 355ndash364

PECHUŠKA František1935 Staroslovanskyacute překlad knihy bdquoJobldquo (Praha Knihovna Časopisu katolic-keacuteho duchovenstva)

PILAacuteT Štefan2014 bdquoCyrilometodějskyacute překlad apoštola a jeho dalšiacute vyacutevoj v slovanskeacute ruko-pisneacute tradicildquo in P Kouřil a kol Cyrilometodějskaacute misie a Evropa 1150 let od přiacutechodu soluňskyacutech bratřiacute na Velkou Moravu (Brno Archeologickyacute uacutestav AV ČR v v i) s 256ndash267

2016 bdquoProjekt GORAZD Digitaacutelniacute portaacutel staroslověnštinyldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a per-spektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 117ndash125

RIBAROVA Zdenka2016 bdquoSrovnaacutevaciacute index k slovniacutekům zpracovanyacutem v raacutemci Komise pro ciacuterkevněslovanskeacute slovniacutekyldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 187ndash200

RIBAROVA Zdenka (ed)2015 bdquoСпоредбен индекс кон речниците обработувани во рамките на Комисиjата за црковнословенски речници при МКС Том I а ndash зldquo

90

ŠTEFAN PILAacuteT

(Скопје Македонска академија на науките и уметностите) Dostupneacute z httpicalmanuedumkbooksSporedben20indeksMANUpdf [přiacutestup 26 4 2020]

2018 Споредбен индекс кон речниците обработувани во рамките на Комисиjата за црковнословенски речници при МКС Том II и ndash о (Скопје Македонска академија на науките и уметностите) Dostupneacute z httpicalmanuedumkimagespubSporedben_indeksMANU-IIpdf [přiacutestup 26 4 2020]

SOBOLEVSKIJ Aleksej Ivanovič1910 Материалы и исследования в области славянской филологии и археологии (Санкт Петербург Типография Императорской академии наук)

TARNANIDIS Ioannis1988 The Slavonic manuscripts discovered in 1975 at St Catherinersquos Monaste-ry on Mount Sinai (Thessaloniki)

TUNICKIJ Nikolaj Leonidovič1918 Книги XII малых пророков с толкованиями в древнеславянском переводе Вып I (Сергиев Посад Отделение русского языка и словесности Российской академии наук)

VAJS Josef1903 Liber Iob (Veglia Academia veglensis)

VEPŘEK Miroslav2013 Modlitba sv Řehoře a Modlitba vyznaacuteniacute hřiacutechů v ciacuterkevněslovanskeacute a la-tinskeacute tradici (Olomouc Univerzita Palackeacuteho v Olomouci)

92

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE V PŘEKLADU KNIHY GENESIS V CHORVATSKOHLAHOL-SKYacuteCH STŘEDOVĚKYacuteCH BREVIAacuteŘIacuteCH

PETRA STANKOVSKA

NOTES ON THE DISTRIBUTION OF EQUIVALENTS FOR VERBS FACERE CREARE AND GERMINAREThe Book of Genesis at the place of latin creare has in younger translation of Croatian Glagolitic Vatican 5 breviary paleoslavonicism sacutezdati very likely because it was known to the translator from Psalter Otherwise we would expect the verb stvoriti as in older versi-on of breviary For germinare uses Vatican breviary expected common word vzrasti while the older version taken from Paroimiarion has Old Church Slavonic prozebsti

Keywords Croatian-Glagolitic breviary Bible translation Old Church Slavonic Genesis

EXPOSEacuteKe zpracovaacuteniacute a sepsaacuteniacute tohoto přiacutespěvku mě inspirovaly tři hlavniacute impulzy Prvniacutem z nich bylo bezmaacutela dvacet let stareacute vystoupeniacute doc Heleny Baue-roveacute na konferenci Glagoljica i hrvatski glagolizam konaneacute v roce 2002 na ostrově Krk u přiacuteležitosti oslav 100 vyacuteročiacute Staroslověnskeacute akademie na Krku a 50 vyacuteročiacute existence Staroslověnskeacuteho uacutestavu v Zaacutehřebu v němž si kladla otaacutezku jakyacutem způsobem by bylo možneacute klasifikovat slovniacute zaacutesobu v chorvatskyacutech ciacuterkevněslovanskyacutech pamaacutetkaacutech a jakyacute vztah maacute k slovniacute zaacutesobě nejstaršiacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek(1) Druhyacutem bylo vypisovaacuteniacute variant ke čteniacute ze začaacutetku knihy Genesis z chorvatskohlaholskyacutech bre- viaacuteřů ktereacute jsem ve Staroslověnskeacutem uacutestavu v Zaacutehřebu pořizovala asi před

1 V piacutesemneacute podobě bylo publikovaacuteno o dva roky později (Bauerovaacute 2004)

93

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

pěti lety kvůli tomu abych měla dalšiacute lexikaacutelniacute materiaacutel z biblickeacuteho textu kteryacute by mi snad mohl pomoci při interpretaci distribuce lexeacutemů v pa-tristickyacutech textech chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřů konkreacutetně v homiliiacutech ciacuterkevniacutech otců A konečně třetiacutem impulsem byly oslavy životniacuteho jubilea doc Heleny Baueroveacute na podzim roku 2019

1 SLOVNIacute ZAacuteSOBA CHORVATSKOHLAHOLSKYacuteCH STŘEDOVĚ-KYacuteCH BREVIAacuteŘŮ A PROBLEMATIKA JEJIacuteHO HODNOCENIacuteProblematika hodnoceniacute slovniacute zaacutesoby v chorvatskohlaholskyacutech pamaacutetkaacutech a v breviaacuteřiacutech zvlaacuteště je poměrně složitaacute a maacute několik uacuteskaliacute Je to daacuteno pře-devšiacutem tiacutem že samotnyacute breviaacuteř obsahuje velmi různorodeacute texty Chorvat-štiacute hlaholiteacute pak při překlaacutedaacuteniacute latinskeacuteho breviaacuteře do ciacuterkevniacute slovanštiny k němuž došlo s největšiacute pravděpodobnostiacute v polovině 13 stol(2) použiacutevali nejrůznějšiacute metody včetně využitiacute již existujiacuteciacuteho staroslověnskeacuteho překladu některyacutech čaacutestiacute biblickeacuteho textu k překladu rubrik zřejmě užiacutevali aktuaacutelně použiacutevanou terminologii (např berašь rěšponь s(ti)h(ь) čtenie oraciě bi-tatorij aj) a čaacutestečně asi i živyacute jazyk nebiblickeacute texty a biblickeacute texty jejichž staršiacute překlady neměli k dispozici překlaacutedali do ciacuterkevniacute slovanštiny kterou se naučili čteniacutem a užiacutevaacuteniacutem opisů staroslověnskyacutech liturgickyacutech a možnaacute i neliturgickyacutech knih (žaltaacuteř evangeliaacuteř parimejniacutek možnaacute menologium homiliaacuteř apod) Takto zřejmě na Krku a v oblasti Senje vznikl překlad bre-viaacuteře kteryacute se však daacutele opisoval a vyviacutejel jak po straacutence obsahoveacute(3) tak i po straacutence jazykoveacute resp překladoveacute A protože se daacutele budeme soustředit na slovniacute zaacutesobu bude naacutes zajiacutemat předevšiacutem vyacutevoj jazykovyacute

Na zaacutekladě zkoumaacuteniacute čteniacute z různyacutech biblickyacutech knih obsaženyacutech v bre-viaacuteři bylo již před viacutece než sto lety zjištěno že určiteacute biblickeacute texty byly do chorvatskohlaholskeacuteho breviaacuteře převzaty v překladu kteryacute je znaacutem ze

2 Tedy poteacute co papež Innocenc IV oficiaacutelně schvaacutelil užiacutevaacuteniacute ciacuterkevniacute slovanštiny jako liturgickeacuteho jazyka na ostrově Krku a v Senji r 1248 a 1252 (např Bogović 1998 55ndash62)

3 Zde maacuteme na mysli předevšiacutem některeacute změny ve vyacuteběru textů ke čteniacute na jednotliveacute dny kteryacutech si všiml již J Vajs pro biblickeacute perikopy (Vajs 1910 37) poteacute M Pantelić i pro dalšiacute texy (Pantelić 1993 66ndash67) a podrobněji se rozdiacutelům ve vyacuteběru homiletickyacutech čteniacute věnovala P Stankovska (2015)

94

PETRA STANKOVSKA

staroslověnskeacuteho parimejniacuteku(4) (např čaacutesti knihy Genesis(5) Izaiaacuteše Knih kraacutelovskyacutech Malyacutech proroků(6) aj) Tehdejšiacute zkoumaacuteniacute vychaacutezela z textu chorvatskohlaholskeacuteho breviaacuteře a misaacutelu kteryacute vydal jako soubor uacuteryv-ků z několika rukopisů původem převaacutežně z ostrova Krku Ivan Berčić (1864ndash1871) Postupem času se vědeckaacute veřejnost seznamovala i s dalšiacute-mi rukopisy nejdřiacuteve diacuteky Vajsově praacuteci o Vrbnickeacutem breviaacuteři v niacutež autor dospěl k zaacutevěru že se některeacute starozaacutekonniacute texty vyskytujiacute v breviaacuteřiacutech ve dvou verziacutech ndash v jedneacute kteraacute je bliacutezkaacute staršiacutemu staroslověnskeacutemu pře-kladu a v druheacute kteraacute je upravenaacute tak aby co nejleacutepe odpoviacutedala latin-skeacute předloze(7) (Vajs 1910 VIII) Intenzivnějšiacute baacutedaacuteniacute a kritickeacute edice textů vznikleacute většinou na půdě Staroslověnskeacuteho uacutestavu v Zaacutehřebu v němž byly shromaacutežděny fotografie většiny chorvatskohlaholskyacutech středověkyacutech bre-viaacuteřů(8) ukaacutezaly že některeacute starozaacutekonniacute texty jsou v breviaacuteřiacutech ve verzi bliacutezkeacute staroslověnskeacutemu parimejniacuteku v rukopisech severniacute skupiny a re-vidovaneacute podle latinskeacute předlohy v rukopisech jižniacute skupiny (např kni-hy Jonaacuteše a Joela(9)) u jinyacutech stopy takoveacutehoto textologickeacuteho rozděleniacute neniacute možneacute vysledovat a vznikly nejspiacuteše při překladu breviaacuteře z latiny (např kniha Moudrosti 1 a 2 kniha Makabejskyacutech Ester(10)) jindy jsou hranice obou verziacute velmi nevyacuterazneacute a vyznačeneacute stopovyacutem množstviacutem

4 Staršiacute studie byly vypracovaacuteny zejmeacutena za použitiacute Grigorovičova parimejniacuteku nyniacute je k dispozici kritickaacute edice Grigorovičova parimejniacuteku (Ribarova Hauptova 1998)

5 Michajlov 1912 350

6 Nahtigal 1902 14

7 V současneacute době se pro prvniacute textologickou skupinu užiacutevaacute běžně označeniacute severniacute či krčsko-is-trijskaacute a pro druhou jižniacute či zadarsko-krbavskaacute podle geografickeacuteho původu kodexů ktereacute se k těmto skupinaacutem řadiacute

8 Těch je dnes s datem vzniku do konce 15 stoletiacute dochovaacuteno 29 (Pantelić 2000 349) reaacutelně jich však muselo existovat mnohem většiacute množstviacute o čemž svědčiacute viacutece než 80 zlomků breviaacuteřů shromaacutež-děnyacutech Ivanem Berčićem (ed Vjalova 2000) Vzhledem k obtiacutežneacutemu dochovaacuteniacute těchto knih ktereacute postupem času vyšly z použiacutevaacuteniacute se můžeme důvodně domniacutevat že reaacutelně existovalo mnohem většiacute množstviacute opisů chorvatskohlaholskeacuteho breviaacuteře

9 Knihu proroka Jonaacuteše znova editovala a podrobně rozebrala Z Ribarova (Ribarova 1987) a ze-jmeacutena knihu proroka Joela zpracovala H Bauerovaacute (Bauerovaacute 1993a 1993b)

10 Tento stav je patrnyacute na zaacutekladě prohleacutednutiacute dostupnyacutech kritickyacutech edic (Miličić 1997ndash99 Baduri-na Stipčević 2006 2009 2012) z nichž je patrnaacute existence velmi maleacuteho množstviacute lexikaacutelniacutech variant v danyacutech textech Pokud se však takoveacute varianty vyskytujiacute majiacute poměrně specifickou distribuci (Stankovska 2017 204ndash205)

95

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

lexikaacutelniacutech variant (čaacutest Exodu(11)) anebo naopak přiacuteliš vyacuterazneacute při velmi se lišiacuteciacute latinskeacute a řeckeacute předloze (Job(12))

Dalšiacutem probleacutemem je že texty byly v některyacutech přiacutepadech překlaacutedaacuteny v různyacutech dobaacutech a různyacutemi překladateli protože breviaacuteře se mezi sebou lišiacute takeacute deacutelkou čteniacute Pokud byl z breviaacuteře s delšiacutemi lekcemi vytvaacuteřen breviaacuteř s lekcemi kratšiacutemi původně delšiacute čteniacute se pouze zkraacutetila Pokud však bylo nutno při revizi (s největšiacute pravděpodobnostiacute to byla stejnaacute revize kteraacute ved-la ke vzniku tzv jižniacute textologickeacute skupiny revidovaneacute podle latiny) naopak text prodloužit ndash tedy v přiacutepadě že v kontrolniacutem latinskeacutem breviaacuteři byl text delšiacute než ve staršiacutech chorvatskohlaholskyacutech (např exemplaacuteře vrbnickeacute ze severniacute skupiny) ndash bylo nutno danou čaacutest dopřeložit V takoveacutem přiacutepadě sice vznikl překlad takeacute na zaacutekladě latinskeacute předlohy (podobně jako při vzniku breviaacuteře např u neparimejniacutech textů) avšak autoři již měli jineacute povědomiacute o ciacuterkevniacute slovanštině i o prostředciacutech včetně těch lexikaacutelniacutech ktereacute k tomu-to jazyku patřily Jako vzor pro tyto překladatele mohl byacutet nějakyacute autoritativ-niacute staroslověnskyacute překlad biblickeacuteho textu kteryacute znali např žaltaacuteř

Přes všechny vyacuteše uvedeneacute okolnosti však byacutevaacute slovniacute zaacutesoba chorvatsko- hlaholskyacutech breviaacuteřů dodnes hodnocena paušaacutelně pomociacute určityacutech bdquonaacute-lepekldquo jako moravismus preslavismus vyacuteraz ochridskeacute školy apod bez ohledu na to kde se kteryacute lexeacutem vyskytuje(13) Takoveacuteto hodnoceniacute slovniacute zaacutesoby však ztraacuteciacute vyacutepovědniacute hodnotu a na zaacutevěr se dozviacutedaacuteme jen to že se v chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech vyskytujiacute všechny vyacuteše vyjmenovaneacute druhy lexeacutemů znaacutemyacutech z pamaacutetek některyacutech oblastiacute zejmeacutena Slavie ortho-doxy Zaacutesadniacutem probleacutemem tedy je jakyacutem způsobem uchopit zkoumaacuteniacute slovniacute zaacutesoby v chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech tak abychom z něj moh-li vyvodit nějakeacute užitečneacute zaacutevěry Jakou metodologii zvolit

11 Stankovska 2019 384ndash387

12 To je patrneacute již při letmeacutem zhleacutednutiacute edice (Zaradija Kiš 1997) a potvrzuje se i při podrobnějšiacutem rozboru (Stankovska 2018)

13 Takovyacuteto způsob hodnoceniacute vyacuterazů je snad ospravedlnitelnyacute v soubornyacutech přiacuteručkaacutech ktereacute majiacute za ciacutel podat přehled o celkoveacute situaci v chorvatskohlaholskyacutech pamaacutetkaacutech (např Mihaljević 2014) Meacuteně pochopitelnyacute a zejmeacutena využitelnyacute je v praciacutech ktereacute se věnujiacute popisu lexika jedneacute pamaacutetky nebo jednoho typu textu

96

PETRA STANKOVSKA

2 SYNONYMNIacute VYacuteRAZY JAKO VARIANTY V BIBLICKYacuteCH TEX-TECH CHORVATSKOHLAHOLSKYacuteCH BREVIAacuteŘŮKdyž Helena Bauerovaacute (Bauerovaacute 2004) vypsala synonyma kteraacute se na stej-neacutem miacutestě vyskytujiacute v breviaacuteřniacutem textu tzv Malyacutech proroků v chorvatsko-hlaholskyacutech breviaacuteřiacutech a rozdělila je podle toho zda se vyskytujiacute v rukopise kteryacute u těchto textů patřiacute do severniacute skupiny (odpoviacutedajiacuteciacute většinou řeckeacute předloze) a kteryacute do jižniacute skupiny (upraveneacute podle latinskeacute předlohy) na-značila tak velmi perspektivniacute způsob zkoumaacuteniacute a hodnoceniacute slovniacute zaacutesoby v textech chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřů(14) Ve sveacute studii vypsala celkem 22 synonymniacutech dvojic ktereacute ovšem rozdělila do dvou skupin (15 a 7) V počet-nějšiacute skupině byla distribuce synonym takovaacute že paleoslovenismus (Baue-rovaacute 2004 569) tedy lexeacutem dobře doloženyacute v nejstaršiacutech staroslověnskyacutech pamaacutetkaacutech se vyskytoval v rukopisech s nerevidovanou verziacute sledujiacuteciacute řec-kou předlohu a druhyacute lexeacutem byl v rukopisech s textem revidovanyacutem podle latinskeacute předlohy Ve druheacute skupině však distribuce nebyla tak jasnaacute a jako přiacuteklad uvaacutediacute Bauerovaacute paleoslovenismus branь kteryacute je překvapivě doložen v rukopisech s textem revidovanyacutem podle latiny a mladšiacute kroatizujiacuteciacute ratь ktereacute se nachaacuteziacute v textu rukopisů s nerevidovanyacutem překladem (Bauerovaacute 2004 571) U distribuce těchto lexeacutemů pak konstatuje že bude třeba usku-tečnit ještě dalšiacute baacutedaacuteniacute aby bylo možneacute uspokojivě objasnit zejmeacutena přiacutečiny distribuce lexeacutemů druheacute skupiny synonymniacutech dvojic

Textem Malyacutech proroků v chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech jsem se sama nikdy nezabyacutevala nicmeacuteně vysvětleniacute ktereacute by se mohlo vztaho-vat i na distribuci lexeacutemů ze synonymniacutech dvojic v textu Malyacutech proroků a ktereacute mě napadlo při vypisovaacuteniacute variant ze začaacutetku knihy Genesis by snad mohlo daacutet alespoň čaacutestečnou odpověď na otaacutezky v člaacutenku H Baue-roveacute Zaacutevěry sveacuteho pozorovaacuteniacute se tedy pokusiacutem shrnout a zformulovat ur-čitou hypoteacutezu kterou však bude ještě nutno ověřit na většiacutem množstviacute synonymniacutech dvojic třeba i těch z Malyacutech proroků

14 Zpracovaacuteniacute synonymniacutech vyacuterazů podle bliacutezkosti textu řeckeacute či latinskeacute předloze se v naacuteznaciacutech objevilo např i v edici A Zaradije Kiš (Zaradija Kiš 1997 59ndash69) nicmeacuteně nebylo daacutele systematicky dokončeno

97

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

3 EKVIVALENTY ZA GERMINARE CREARE A FACERE V GE-NESIS 11ndash29 V CHORVATSKOHLAHOLSKYacuteCH BREVIAacuteŘIacuteCHV textu knihy Genesis v chorvatskohlaholskyacutech středověkyacutech breviaacuteřiacutech na-chaacuteziacuteme variantniacute čteniacute u slovanskyacutech ekvivalentů za miacutesta kde v latinskeacutem textu stojiacute slovesa facere creare a germinare kteraacute majiacute poměrně jasně da-nou distribuci v jednotlivyacutech breviaacuteřniacutech rukopisech V přiacutespěvku se proto zamysliacuteme nad užitiacutem dvojic (s)tvoriti ndash szdati a prozebsti ndash vzdrasti v čaacutesti textu knihy Genesis v chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech ve srovnaacuteniacute s uži-tiacutem vyacuteznamovyacutemi odstiacuteny a variantnostiacute těchto lexeacutemů v žaltaacuteři kteryacute je jako zřejmě jedinaacute kompletniacute biblickaacute kniha dochovaacuten v chorvatskohlahol-skeacute tradici pouze ve verzi kteraacute odpoviacutedaacute prvniacute tedy nejstaršiacute doloženeacute re-dakci staroslověnskeacuteho žaltaacuteře (Valjavec 1889ndash1890) a dalšiacute revizniacute uacutepravy podle latinskeacuteho zněniacute jsou minimaacutelniacute včetně uacuteprav lexikaacutelniacutech(15) Naviacutec text žaltaacuteře zcela jistě znali chorvatštiacute hlaholiteacute zpaměti a tudiacutež ho mohli použiacutevat i jako určitou referenčniacute a zaacuteroveň autoritativniacute bdquozaacutesobaacuternuldquo staro-slověnskyacutech lexeacutemů

31 VYacuteBĚR SLOVES FACERE (DĚLAT) CREARE (TVOŘIT) GERMI-NARE (VYKLIacuteČIT VYRAZIT VYPUČET)Vyacuteběr latinskyacutech sloves facere creare a germinare je do jisteacute miacutery naacutehodnyacute neboť jsem si při vypisovaacuteniacute variant textu Gn 11ndash29 z chhlah breviaacuteřů všimla skutečnosti že v prvniacute čaacutesti (Gn 11ndash128) tohoto uacuteryvku a v druheacute čaacutesti (Gn 129ndash29) se naacutepadně lišiacute ekvivalenty zejmeacutena za germinare a cre-are v tom smyslu že do 128 je ve všech rukopisech jeden ekvivalent od 129 což je text kteryacute se nachaacuteziacute pouze v rukopisu Vatikaacutenskeacutem a je tedy později bdquodopřeloženyacuteldquo Tento dopřeloženyacute text pak obsahuje synonymniacute vyacuterazy k vyacuterazům kteryacutemi jsou stejnaacute latinskaacute slova překlaacutedaacutena v textu do Gn 128 a jsou zachovaacutena i ve Vatikaacutenskeacutem breviaacuteři

15 To zcela jasně vyplyacutevaacute z dostupnyacutech edic Lobkovicova a Pařiacutežskeacuteho žaltaacuteře (Vajs 1916) podobně jako žaltaacuteře Fraščićova (Hamm 1967) ale i z nejnovějšiacute edice žaltaacuteře z breviaacuteře rukopisu Chorvatskeacute akademie věd HAZU IIIc21 (Šimić 2014)

98

PETRA STANKOVSKA

Germinare Gn 111 da prozebacutenetь Gn 25 vzrasla biCreare Gn 11 sacutetvori Gn 121 sacutetvori Gn 127 sacutetvori (3x) Gn 23 sazda Gn 24 sacutezdana sutь

Pouze u ekvivalentů na miacutestě latinskeacuteho facere je situace o něco složitějšiacute kvů-li rozlišeniacute mnoha vyacuteznamů tohoto lexeacutemu a ani hranice rozdiacutelneacute distribuce ekvivalentů neniacute zcela jasnaacute Nejvyacuteraznějšiacute je asi fakt že za pasivniacute tvary byacutevaacute užiacutevaacuteno sloveso byti zatiacutemco za aktivniacute tvary sloveso (s)tvoriti což je zcela dů-sledneacute do verše Gn 129 po něm se pouze jednou vyskytne rozdiacutel ve verši Gn 27 kdy je pasivniacute tvar přeložen slovanskyacutem pasivniacutem tvarem stvorenь estь

Facere Gn 13 bistьfacta est Gn 15 bistьfactum est Gn 17 sacutetvorifecit bistьfactum est Gn 18 bistьfactum est Gn 19 bistьfactum est Gn 111 tacutevorećufacientem tvorećeefaciens bistьfactum est Gn 112 tvorećeefaciens Gn 113 bistьfactum est Gn 115 bistьfactum est Gn 116 sacutetvo-rifecit Gn 119 bistьfactum est Gn 123 bistьfactum est Gn 124 bistьfactum est Gn 125 sacutetvorifecit Gn 126 sacutetvorimfaciamus Gn 130 bis-tьfactum est Gn 131 stvorilь b(ě)šefecit bis(tь)factum est Gn 22 stvorifecerat Gn 24 stvorifecit Gn 27 stvorenь estьfactus est

32 INTERPRETACE ZJIŠTĚNEacute DISTRIBUCE CIacuteRKEVNĚSLOVAN-SKYacuteCH LEXEacuteMŮ ZA GERMINARE CREARE FACEREZajiacutemaveacute je že rozhraniacute distribuce užityacutech slovanskyacutech synonym (zejmeacutena u germinare a creare u facere je v prvniacute čaacutesti jasnaacute překladovaacute strategie ndash za lat pasivniacute tvar je užito sloveso biti za aktivniacute tvar sloveso [s]tvoriti) se kryje s čaacutestmi ktereacute jsou doloženy jak v breviaacuteřiacutech severniacute skupiny (krč- skeacute a istrijskeacute např Vrbnickeacute breviaacuteře Mavrův Viacuteta z Omišlje čaacutestečně Illyrico10 Lublaňskyacute) tak i v rukopisech jižniacute skupiny (zadarsko-krbav-skeacute např Vatikaacutenskyacute 5 Moskevskyacute Dragučskyacute Novljanskyacute aj) to je Gn 11ndash128 a pouze ve Vatikaacutenskeacutem je Gn 129ndash29

Na zaacutekladě teacuteto distribuce můžeme vyvodit hypoteacutezu že zatiacutemco i do Vatikaacutenskeacuteho kodexu stejně jako do ostatniacutech rukopisů jižniacute skupiny byl text Gn 11ndash128 opsaacuten bez zvlaacuteštniacutech lexikaacutelniacutech uacuteprav ze severniacute textolo-

99

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

gickeacute skupiny dalšiacute text Gn 128ndash29 byl zřejmě bdquodopřeklaacutedaacutenldquo za použi-tiacute synonymniacutech překladateli nejspiacuteše bližšiacutech anebo leacutepe staroslověnsky znějiacuteciacutech slov synonymniacutech k vyacuterazům v prvniacute čaacutesti

GERMINARETo že je germinare v druheacute čaacutesti přeloženo slovesem vzrasti je docela po-chopitelneacute Prozebacutesti by se dalo považovat na pozadiacute chorvatskeacute ciacuterkevniacute slovanštiny za typickyacute paleoslovenismus a tedy slovo u nějž je tendence nahrazovat ho při aktivniacutem použitiacute ciacuterkevniacute slovanštiny slovem běžnějšiacutem tedy vzrasti Naopak v prvniacute čaacutesti je tento paleoslovenismus vaacutezaacuten na sta-roslověnskyacute parimejniacute překlad kteryacute byl do breviaacuteře převzat

Gn111 Brev(16) i r(e)če Da prozebacutenetь z(e)mla travoju zelenějuću = Parim(17) да прозѧбнетьκαὶ εἶπεν ὁ θεός Βλαστησάτω ἡ γῆ βοτάνην χόρτουhellip Et ait Germinet terra herbam virentemGn25V parimejniacuteku je i na tomto miacutestě užito sloveso прозѧбсти avšak ve Vatikaacuten-skeacutem breviaacuteři zcela evidentně parimejniacute překlad využit nebyl

16 Pokud jsou přiacuteklady označeny zkratkou bdquoBrevldquo znamenaacute to že se tento lexeacutem nachaacuteziacute ve všech zkou-manyacutech chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech 13ndash15 stol ktereacute daneacute miacutesto obsahujiacute Jsou to breviaacuteře Baro-mićův z r 1493 papiacuter tištěnyacute Bribirskyacute breviaacuteř z r 1470 pergamen Zaacutehřeb Arhiv HAZU sign IIIb6 Dabar-skyacute breviaacuteř 1486 pergamen Zaacutehřeb Archiv HAZU sign IIIc21 Dragučskyacute breviaacuteř 1407 pergamen Zaacutehřeb Arhiv HAZU sign IIIb25 breviaacuteř z archiacutevu sv Petra 15 stol pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Cap S Pietro D215 Vatikaacutenskyacute 10 breviaacuteř 1485 pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Borg Illir 10 prvotisk breviaacuteře 1491 papiacuter Benaacutetky Biblioteca nazionale Marciana sign Breviario glagolitico inc 1235 2 lublaňskyacute breviaacuteř 15 stol pergamen Lublaň Narodna in univerzitetna knjižnica sign Ms 163 Mavrův breviaacuteř 1460 pergamen Zaacutehřeb NSK sign R 7822 Moskevskyacute breviaacuteř 1442ndash43 pergamen Mo-skva Rossijskaja gosudarstvennaja biblioteka Zbirka Sevastyanov sign Fond 270 51 1 novljanskyacute breviaacuteř 1459 pergamen Novi Vinodolski farniacute uacuteřad 2 novljanskyacute breviaacuteř 1495 pergamen Novi Vinodolski farniacute uacuteřad Padovskyacute breviaacuteř pol 14 stol pergamen Padova Biblioteca Universitaria sign MS 2282 Vatikaacutenskyacute breviaacuteř pol 14 stol pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Borg Illir 5 Vatikaacutenskyacute breviaacuteř r 1465 pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Vat Slav 19 Vrbnickyacute prvniacute breviaacuteř zač 14 stol pergamen chovanyacute na farniacutem uacuteřadě ve Vrbniku Vrbnickyacute druhyacute breviaacuteř 14 stol pergamen chovanyacute na farniacutem uacuteřadě ve Vrbniku Vrbnickyacute třetiacute breviaacuteř 14 stol pergamen chovanyacute na farniacutem uacuteřadě ve Vrbniku VO ndash breviaacuteř Viacuteta z Omišlje r 1396 pergamen Viacutedeň Oumlsterreichische Nationalbibliothek sig Cod Slav 3

17 Parimejniacute překlad citujeme dle edice Z Ribaroveacute a Z Hauptoveacute (1998)

100

PETRA STANKOVSKA

BrevVat(18) I vsaka trava polska prěje neže vzrasla bi - Parim въсꙗка трѣва селнаꙗ прѣжде даже не прозебеhellip πάντα χόρτον ἀγροῦ πρὸ τοῦ ἀνατεῖλαι omnemque herbam regionis pri-usquam germinaret

CREARE Poněkud jinaacute je situace u vyacuterazů za sloveso creare protože v prvniacute čaacutesti majiacute všechny rukopisy sloveso sacutetvoriti ktereacute je však v chorvatskeacute ciacuterkevniacute slo-vanštině naprosto běžneacute a rozhodně bychom ho nemohli označit za paleoslo-venismus tiacutem by paradoxně v tomto vyacuteznamu byl spiacuteše lexeacutem sacutezdati kteryacute je použit v druheacute čaacutesti kteraacute byla zcela jistě přeložena přiacutemo z latinskeacuteho breviaacuteře a v rukopise Vatikaacutenskeacutem ve verši Gn 127 i za druheacute a třetiacute sloveso

Gn11Brev = Parim iskoni sacutetvori b(og)ь n(e)bo i z(e)mlju᾿Εν ἀρχῇ ἐποίησεν ὁ θεὸς τὸν οὐρανὸν καὶ τὴν γῆν In principio creavit Deus caelum et terramGn121Brev Sacutetvori že i sacutetvori Vat b(o)gь kiti velikie = Parim и створи б(ог)ъ китъі великиѧ καὶ ἐποίησεν ὁ θεὸς τὰ κήτη τὰ μεγάλα hellip Creavitque Deus cete grandiahellipGn127Brev = Parim i sacutetvori b(og)ь č(lově)ka po obrazu sacutevoemu i po obrazu b(o)žiju sacutetvori sacutezda Vat i muža i ženu sacutetvori sacutezacuteda Vat ěκαὶ ἐποίησεν ὁ θεὸς τὸν ἄνθρωπον κατ᾽ εἰκόνα θεοῦ ἐποίησεν αὐτόν ἄρσεν καὶ θῆλυ ἐποίησεν αὐτούς еt creavit Deus hominem ad imaginem suam ad ima-ginem Dei creavit illum masculum et feminam creavit eosGn23BrevVat presta ot vsěhь d(ě)lь svoihь ěže sazda b(og)ь ndash Parim почи отъ въсꙗхъ дѣлъ ѧже начѧтъ б(ог)ъ творіти

18 Zkratka bdquoBrevVatldquo znamenaacute že se danyacute lexeacutem nachaacuteziacute pouze v 5 vatikaacutenskeacutem breviaacuteři (pol 14 stol pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Borg Illir 5)

101

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

hellip κατέπαυσεν ἀπὸ πάντων τῶν ἔργων αὐτοῦ ὧν ἤρξατο ὁ θεὸς ποιῆσαι cessave-rat ab omni opere suo quod creavit Deus ut faceretGn24BrevVat egda sacutezdana sutь v d(a)nь v nže stvori b(og)ь n(e)bo i z(e)mlju ndash Parim 0 Parim въ нъже д(ь)нъ ствѡри б(ог)ъ небо и земѧ hellip ὅτε ἐγένετο ᾗ ἡμέρᾳ ἐποίησεν ὁ θεὸς τὸν οὐρανὸν καὶ τὴν γῆν quando creata sunt in die quo fecit Dominus Deus caelum et terram

Pokud tedy v tomto vyacuteznamu můžeme považovat za paleoslovenismus spiacute-še sloveso sacutezdati proč je přiacutetomno praacutevě v textu kteryacute byl do Vatikaacutenskeacuteho breviaacuteře zcela jistě přeložen z latiny a rozhodně se tak nestalo v nejstaršiacutem obdobiacute vyacutevoje chorvatskohlaholskeacuteho breviaacuteře ale zřejmě při jeho revizi ně-kdy kolem poloviny 14 stol Mohlo by to snad byacutet proto že měl překladatel (textu Gn 129ndash29) povědomiacute o tom že se pro vyacuteznam lat slova creare ve vzorneacute ciacuterkevniacute slovanštině použiacutevaacute sloveso sacutezdati protože to tak znal z vel-mi autoritativniacuteho textu kteryacute jistě uměl nazpaměť ndash ze žalmů Pokud se totiž podiacutevaacuteme do chhlah žaltaacuteřů (např podle edic Vajs 1916 či Šimić 2014 = Ac) zjistiacuteme že na miacutestě lat creare je u všech šesti vyacuteskytů (Ps 5012 8813 8848 10119 10330 1485) překlad sacutezdati stejně jako i v nejstaršiacutech sta-roslověnskyacutech žaltaacuteřiacutech (Pogodinův = Pog Boloňskyacute = Bon(19))

Ps 5012 cor mundum crea mihi ndash sr(ьdь)ce čisto sacuteziždi vь mьně Ac = PogBon (καρδίαν καθαρὰν κτίσον ἐν ἐμοί)Ps 8813 tu creasti Thabor et Hermon ndash ti sьzda tavorь i eracutemonь Ac = PogBon (σὺ ἔκτισας Θαβωρ καὶ Ερμων)Ps 8848 frustra creasti filios hominum ndash v sue sьzda s(i)ni č(lověčь)skie Ac = PogBon (ματαίως ἔκτισας πάντας τοὺς υἱοὺς τῶν ἀνθρώπων)Ps 10119 populus qui creabitur laudabit Dominum ndash ljudi ziždimi vacuteshv(a)- letь g(ospod)a Ac = PogBon (ziždemyi) (λαὸς ὁ κτιζόμενος αἰνέσει τὸν κύριον)Ps 10330 emittes spiritum tuum et creabuntur ndash pošleši d(u)hь tvoi i sacuteziž-dut se Ac = PogBon (ἐξαποστελεῖς τὸ πνεῦμά σου καὶ κτισθήσονται)

19 Citace z Pogodinova a Boloňskeacuteho žaltaacuteře uvaacutediacuteme podle edice V Jagiće (1907)

102

PETRA STANKOVSKA

Ps 1485 quoniam ipse mandavit et creata sunt ndash ěko tacute reče i biše ta povelě i szdaše se Ac = Pog Bon (ὅτι αὐτὸς εἶπεν καὶ ἐγενήθησαν αὐτὸς ἐνετείλατο καὶ ἐκτίσθησαν)

Za předpokladu že překladatel kteryacute zřejmě i revidoval opisovaneacute texty vybral při překladu slovesa creare z možnyacutech lexeacutemů paleoslovenismus kteryacute znal ze žaltaacuteře se nabiacuteziacute otaacutezka proč nevybral paleoslovenismus i za sloveso germinare Vždyť se přiacutemo nabiacutezel v předchoziacutem textu ve ktereacutem vyacuteraz prozebacutesti ponechal Vysvětleniacutem by snad mohla byacutet opět situace v žaltaacuteři Na miacutestech lat slovesa germinare se totiž objevujiacute nejrůznějšiacute vyacute-razy ktereacute však mnohdy vychaacutezejiacute z řeckeacuteho zněniacute předlohy (viz vyacuteše) ve ktereacutem se naleacutezajiacute slovesa s jinyacutem vyacuteznamem Proto si hlaholiteacute mnohem obtiacutežněji mohli vytvořit přiacutemočareacute spojeniacute mezi latinskyacutem a staroslověn-skyacutem vyacuterazem resp toto spojeniacute nemuselo existovat a proto překlada-tel verze z Vatikaacutenskeacuteho breviaacuteře použil sloveso vzrasti ktereacute jistě znal i z běžneacuteho jazyka Pro ilustraci si uveďme všechna čtyři miacutesta vyacuteskytu slovesa germinare v žaltaacuteři na prvniacutech dvou a na čtvrteacutem je i v řečtině slo-veso s vyacuteznamem bdquovykliacutečit vyrůstldquo (ἀνατέλλω) nicmeacuteně pouze na druheacutem a čtvrteacutem je přeloženo slovesem prozebsti na třetiacutem sleduje csl překlad jasně řeckeacute sloveso (ἐξανθέω) s vyacuteznamem bdquovykveacutestldquo

Ps 717 germinabit in diebus eius iustitia ndash vacutesiěetь vь d(ь)ni ego prav(ь)da Ac = PogBon (ἀνατελεῖ ἐν ταῖς ἡμέραις αὐτοῦ δικαιοσύνη)Ps 918 germinaverunt impii quasi faenum ndash egda prozebacutenutь grěšnici ěko trava Ac=PogBon (ἐν τῷ ἀνατεῖλαι τοὺς ἁμαρτωλοὺς ὡς χόρτον)Ps 9114 in atriis Dei nostri germinabunt ndash i v dvorěhь domu b(og)a n(a)šego procacutevtutь Ac = PogBon (ἐν ταῖς αὐλαῖς τοῦ θεοῦ ἡμῶν ἐξανθήσουσιν)Ps 10314 germinans herbam iumentis ndash prozebae pažiti sacutekotomь Ac = PogBon (ἐξανατέλλων χόρτον τοῖς κτήνεσιν)

103

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

4 ZAacuteVĚREMNa zaacutekladě distribuce překladovyacutech ekvivalentů na miacutestě latinskyacutech slov facere germinare a creare v textu knihy Genesis 11ndash29 v chorvatskohla-holskyacutech breviaacuteřiacutech můžeme konstatovat že

(1) v textu z knih severniacute textologickeacute skupiny (původem z Krku a Ist-rie) je parimejniacute překlad do Gn 128 kteryacute maacute jasnou distribuci ekvivalentů v miacutestě lat facere ndash za pasivniacute tvary je to biti za aktivniacute tvary (s)tvoriti tento systeacutem je porušen v později přeloženeacute čaacutesti Gn 129ndash29 doloženeacute ve Vatikaacutenskeacutem paacuteteacutem breviaacuteři

(2) na miacutestě lat germinare se v Gn 128 vyskytuje paleoslovenismus pro-zebsti a v později přeloženeacute čaacutesti od 129 zřejmě běžně užiacutevaneacute vzrasti To svědčiacute o tom že překladatel neměl v povědomiacute paleoslovenismus prozebsti jako vyacuteraz aktivniacute slovniacute zaacutesoby což může souviset s tiacutem že v žaltaacuteřniacutem textu neniacute překlad na miacutestě slova germinare jednotnyacute

(3) vyacuteskyt paleoslovenismu sacutezdati v dodatečně přeloženeacutem textu za lat creare zatiacutemco v parimejniacutem textu je stvoriti lze vysvětlit pa-ralelou s žaltaacuteřniacutem textem kteryacute maacute na miacutestech lat creare vždy překlad slovesem szdati Odtud si mohl takeacute hlaholita z poloviny 14 stoletiacute kteryacute překlaacutedal dodatečnyacute text ve Vatikaacutenskeacutem breviaacuteři osvojit danyacute způsob překladu

(4) znalost žaltaacuteře a jeho slovniacute zaacutesoby resp staroslověnskyacutech ekviva-lentů za latinskeacute vyacuterazy by tak mohla byacutet vysvětleniacutem proč byly v později přeloženyacutech chorvatskohlaholskyacutech textech užity paleo-slovenismy namiacutesto v teacute době běžnějšiacutech vyacuterazů ktereacute se někdy na daneacutem miacutestě vyskytovaly v rukopisech severniacute textologickeacute skupiny

izr prof dr Petra Stankovska Filozofska fakulteta Univerze v Ljubljani

Aškerčeva 2 1000 Ljubljana Slovenija petrastankovskaffuni-ljsi

104

PETRA STANKOVSKA

LITERATURA BADURINA STIPČEVIĆ Vesna

2006 bdquoKnjige o Makabejcima u hrvatskoglagoljskoj književnosti Prva knjiga o Makabejcima u hrvatskoglagoljskim brevijarimaldquo Slovo 54ndash55 s 5ndash126

2009 bdquoKnjige o Makabejcima u hrvatskoglagoljskoj književnosti Druga knjiga o Makabejcima u hrvatskoglagoljskim brevijarimaldquo Slovo 59 s 1ndash75

2012 Hrvatskoglagoljska knjiga o Esteri (Zagreb Matica Hrvatska)

BAUEROVAacute Helena1993a bdquoK staroslověnskeacutemu překladu knihy proroka Joelaldquo Slavia 62 s 455ndash462

1993b Slovanskeacute překlady profeacutetickyacutech textů v ciacuterkevněslovanskyacutech parimej-niacuteciacutech a charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech Habilitačniacute praacutece (Olomouc)

2004 bdquoKe klasifikaci lexika charvaacutetskohlaholskyacutech textůldquo in M-A Durrigl ndash M Mihaljević ndash F Velčić (eds) Glagoljica i hrvatski glagolizam (Zagreb minus Krk Staroslavenski institut i Krčka biskupija) s 567ndash575

BERČIĆ Ivan1864ndash1871 Ulomci svetoga Pisma obojega uvjeta staroslavenskim jezikom IndashV (Praga)

BOGOVIĆ Mile1998 bdquoHrvatsko glagoljsko tisjućlećjeldquo Senjski zbornik 25 s 1ndash140

HAMM Josip1967 Psalterium Vindobonense (Wien OumlAW)

JAGIĆ Vatroslav1907 Psalterium Bononiense (Vindobonae Gerold et soc ndash Berolini Weid-mann ndash Petropoli Ricker)

MIHALJEVIĆ Milan (ed)2014 Hrvatski crkvenoslavenski jezik (Zagreb Hrvatska sveučilišna naklada ndash Staroslavenski institut)

MICHAJLOV Alexandr Vasiljevič1912 Opyt izučenija teksta knigi Bytija proroka Moiseja v drevneslavjanskom perevode (Varšava)

105

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

MILIČIĆ Irena1997ndash1999 bdquoStarozavjetna Knjiga Mudrosti u hrvatskoglagoljskim brevijari-maldquo Slovo 47ndash49 s 57ndash112

NAHTIGAL Rajko1902 Něskolacuteko zametok o slědah drevněslavjanskogo parimejnika v horvat-sko-glagoličeskoj literature (Sankt-Peterburg)

PANTELIĆ Marija Agnesia1993 bdquoFragmenti hrvatskoglagoljskoga brevijara starije redakcije iz 13 stol-jećaldquo Slovo 41ndash43 s 61ndash146

RIBAROVA Zdenka1987 bdquoKnjiga proroka Joneldquo Slovo 37 s 123ndash159

RIBAROVA Zdenka ndash HAUPTOVA Zoe1998 Grigorovičev parimejnik I Tekst so kritički aparat (Skopje MANU)

STANKOVSKA Petra2015 bdquoOdnos sadržaja sačuvanih hrvatskoglagoljskih i latinskih srednjo-vjekovnih brevijaraldquo in V Badurina Stipčević ndash S Požar ndash F Velčić (eds) Hrvatsko glagoljaštvo u europskom okružju Zbornik radova iz znanstvenog skupa održanog 5ndash6 listopada 2012 g na Krku (Zagreb Staroslavenski insti-tut) s 447ndash466

2017 bdquoNěktereacute faktory důležiteacute pro posuzovaacuteniacute slovniacute zaacutesoby v chorvatsko-hlaholskyacutech breviaacuteřiacutechldquo Filologija časopis Razreda za filološke znanosti Hrvatske akademije znanosti i umjetnosti u Zagrebu 68 s 193ndash221

2018 bdquoPerevod knigi Iova i ego tekstologičeskie charakteristiki v sochrani-všichsja chorvatsko-glagoličeskich breviarijach XIVndashXV vvldquo Paleobulgarica 42 č 1 s 19ndash37

2019 bdquoKniga Ishod v breviarii Vida Omišljanina ndash tekstologičeskie i pere-vodčeskie osobennostildquo in V S Jefimova (ed) Paleoslavistika ndash 2 (Moskva Institut slavjanovedenija RAN) s 371ndash396

ŠIMIĆ Marinka2014 Akademijin brevijar HAZU IIIc21 Hrvatskoglagoljski rukopis s konca 14 stoljeća (Zagreb Staroslavenski institut)

106

PETRA STANKOVSKA

VAJS Josef1910 Nejstaršiacute breviaacuteř chrvatsko-hlaholskyacute (Prvyacute breviaacuteř Vrbnickyacute) (Praha Kraacutelovskaacute českaacute společnost naacuteuk)

1916 Psalterium palaeoslovenicum Croatico-glagoliticum Tomus I (Praha)

VALJAVEC Matija1889ndash1890 bdquoO prijevodu psalama u nekijem rukopisima hrvatsko-srpsko i bugarsko-slovenskijemldquo Rad Jugoslovenske akademije 98 s 1ndash84 ibid 99 s 1ndash72 ibid 100 s 1ndash64

VJALOVA Svetlana Olegovna2000 Glagoličeskie fragmenty Ivana Berčiča (Zagreb Hrvatska akademija znanosti i umjetnosti Ruska nacionalna biblioteka i Staroslavenski institut)

ZARADIJA KIŠ Antonija1997 Knjiga o Jobu u hrvatskoglagoljskoj književnosti (Zagreb Hrvatsko filološko društvo)

108

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA FgCap VlaThem IZ 13 STOLJEĆA

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

ABOUT THE VOCABULARY OF NEWLY DISCOVERED FRAGMENTS RIJEČKOGA HRVATSKO-GLAGOLJSKOGA HOMILIJARA FgCap VlaThem FROM THE 13TH CENTURYThe author publishes the results of the first research of the FgCap VlaThem lexis (2 frag- ments of parchment that she discovered in the Capuchin Library in Rijeka 2007) It is a two-leaf parchment of Croatian Glagolitic homiliary from the 13th century

Keywords FgCap VlaThem lexis newly discovered Glagolitic parchments Glagolitic fragments from the 13th century Croatian Glagolitic homiliary Capuchin Library in Rijeka

1 UVODOtkriće dvaju glagoljskih pergamentnih fragmenata iz 13 st na unutraš- njim stranicama koricacirc tiskane knjige pod sign Lett R Fila VII Np 124 koje smo imenovali kao FgCap VlaThem (Vlašić-Anić 2007) ndash jedan je od izravnih rezultata našega prvog interdisciplinarnog terenskog istraživanja glagoljice u 400-godišnjoj knjižnici riječkoga Kapucinskoga samostana Gospe Lurdske (Benčić 1998) Provedeno je od 21 VIII do 2 IX 2007 godine zahvaljujući na-šoj uspješnoj suradnji kao znanstvenice Staroslavenskoga instituta u Zagre-bu s gvardijanima varaždinskoga i riječkoga kapucinskoga samostana M Ke-mivešom i A Pervanom te provincijalom Hrvatske kapucinske provincije sv Leopolda Bogdana Mandića I Petanjakom Rezultiralo je nizom dragocjenih novootkrivenih pergamentnih i knjižnih rijetkosti inspirativnim za još in-tenzivniji nastavak naših istraživanja u kapucinskim samostanima i ranijih u Varaždinu i Karlobagu (Vlašić-Anić 2004 2014) i svih idućih (Vlašić-Anić

109

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

2013 2018) Brojna nova otkrića sabirana su u tri zbirke rijetkosti FgCapVla (Fragmenta Cappuccinorum Vlašić) Varaždinsku Karlobašku i Riječku Široj kulturnoj i znanstvenoj javnosti prezentirali smo ih objavljenim znanstvenim radovima (Vlašić-Anić 2011 Vlašić-Anić ndash Tepert 2014) te autorskim i koau-torskim izložbama (Vlašić-Anić 2015 2019) od kojih su na riječkoj (Vlašić--Anić 2010) percipirani kao bdquoizlošci koji graniče sa senzacijomldquo (Grce 2010)

Samo u Rijeci otkrili smo 11 pergamentih fragmenata i oko 30 ostrižaka hrvatskoglagoljskih liturgijskih kodeksa 13ndash15 st na 16 tiskanih knjiga iz 16ndash18 st oko 30 latinskih i 2 hebrejsko-aramejska fragmenta na perga-meni iz 13 st te više latinskih grčkih i hebrejskih pergmentnih ostrižaka na još 66 tiskanih izdanja knjiga iz 15ndash18 st Dosada je istraženo 5 riječkih pergamentnih fragmenata iz 13 i 14 st otkrivenih nau istoj knjizi Decre-tales D Gregorii papaelig IX tiskanoj u Rimu 1582 g 3 hrvatskoglagoljska (Mihaljević ndash Vlašić-Anić 2010) i 2 Hebrejsko-aramejska fragmenta Knjige Izlaska (Vlašić-Anić ndash Tepert 2010 Tepert 2011)

Knjigu na kojoj smo otkrili FgCap VlaThem tiskao je u Veneciji 1542 g talijanski izdavač europskoga ugleda aktivan od 1539 do 1572 Giro-lamo Scotto ndash pod naslovom bdquoTHEMISTII peripatetici lvcidissimi pa-raphrasis in aristotelis posteriora amp physica In Libros item de anima memoria et reminiscentia somno et vigilia insomniis amp divinatione per somnvm Hermolao Barbaro Patricio Veneto Interprete additis lvcvbra-tionibvs qvAElig themistii obscvriora qvAEligdam loca apertiſſima reddunt Additoque indice Necnon contradictionibus ac ſolutionibus marci anto-nii zimarrAElig in dictis eiuſdem the mistii Quaelig omnia a ſtudioſis deſidera-bantur Venetijs Apud Hieronymum Scotum 1542ldquo (Vlašić-Anić 2007 14) Njezino virtualno fototipsko izdanje dostupno je na internetskim stranica-ma Les Bibliothegraveques Virtuelles Humanistes Centre dlsquoEacutetudes Supeacuterieures de la Renaissance Tours (BVH-Themistius)

Zahvaljujući restauratorsko-konzervatorskom odvajanju pergamena od knjižnih korica koje smo pokrenuli s riječkim kapucinskim samostanom Hrvatskim državnim arhivom u Zagrebu Konzervatorskim odjelom u Rije-ci Odjelom za kulturu Grada Rijeke i Ministarstvom kulture Republike Hr-vatske ndash Riječka zbirka FgCapVla obogaćena je s još 4 hrvatskoglagoljske

110

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

rijetkosti 2 lista pergamene FgCap VlaThem i 2 zrcalna otiska na papiru knjižnog uveza stoljećima nevidljivih lsquolicarsquo njihovih 1ab-recto i 2cd-verso stranica (Slike 1ndash4)

2 OPIS FgCap VlaThemVeć prva paleografsko-filološka istraživanja FgCap VlaThem pokazala su da je riječ o 2 lista istoga kodeksa razrezanoga dvolista hrvatskoglagolj-skoga homilijara staroga tipa iz prijelaznoga formativnog razdoblja hrvat-ske uglate glagoljice s početka do sredine 13 st Na homilijar staroga tipa upućuju baš kao i u Ljubljanskom homilijaru (Lab) iz 13 st bdquosamo incipiti responzorija (recircšpona) koji prate svaku homiliju ali bez incipita popratnog versa (berša)ldquo (Pantelić 1993 62)

Ovi listovi fine pergamene napose s obzirom na njihovu starinu veo-ma su dobro očuvani Mjestimice su nečitljivi zbog izlizanosti i mehaničkih oštećenja zbog izrezivanja u format za uvez knjižnih korica nedostaju im gornja i lijeva margina kao i dio lijeve strane stupaca A i C a 1 listu go-tovo polovica donje margine Dimenzije su 1 lista širina 252 cm visina 308 cm te dio donje margine 2 cm Širina je 2 lista 263 cm visina 33 cm a donja margina 42 cm Tekst je ispisan dvostupačno u 29 redaka u sva-kom stupcu visine oko 30 cm širine 11ndash115 cm te međusobnim razmakom koji varira od 7 mm do 1 cm Visina je slova u retku 3mm a velikih počet-nih u rasponu od 5 do 11 mm

Svi su krupni inicijali (čija protežnost varira od 2 do 45 retka) i počet-na slova rubricirani pisani crnilom a rubovi su im konturirani potezima crvenom bojom kojom je i kod manjih izvedeno udvostručenje vertikal-nih linija Četiri krupna inicijala V visine oko 3cm (V 1b15 1c25 2c26 i 2d26) ndash baš kao i u Kukuljevićevu fragmentu misala (Kuk) iz XIII stoljeća ndash u identičnoj su maniri estetskog oblikovanja bdquogeometrijski ornamenti-rani s motivom meandra i okvira oko stablaldquo (Štefanić 1969 57) Njihova nesumnjiva sličnost zamjetna i u oblikovanju inicijala P (P 1c8) u uspo-redbi s inicijalom P u Kuk upućuje na mogućnost da ih je u oba spomenika oblikovala ruka istog iluminatora

111

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

Pismo je uglata hrvatska glagoljica prijelaznoga ili formativnog perioda kada uz naglašenu težnju k uspostavljanju dvolinijskoga sustava slova još uvijek lsquovisersquo na gornjoj crti a veličina je slovnih polja nerijetko neujednače-na Arhaičnost nekih njegovih paleografskih osobitosti upućuje na tipološ-ku srodnost s pismima reprezentativnih glagoljskih spomenika 13 st Kuk 3 i Lab Riječ je o nizu paleografskih markacija bitnih za datiranje FgCap VlaThem u razdoblje od početka do sredine 13 st Uz bdquoostatak mekog na-zala bull (jęsъ r = JĘ ję) kojemu se posljednji trag može naći u Beč-kim listićima i na Baščanskoj ploči u pojednostavljenom oblikuldquo (Štefanić 1969 12) zabilježen u primjeru sę (ntilder) 1c21 ndash ističemo i supostojanje

1 obiju varijanti ključa starog znaka za poluglas stari jor ( i ] ) zabilježen 32 puta na kraju te 6 puta u sredini riječi ndash s objema varijantama štapića novoga hrvatskog znaka za poluglas (kratkim u obliku sitnog latinskog T (|) u visini gornje linije retka i dugim (sup3) spuštenim u redak) ndash kao i sa zamjenikom poluglasa vrlo starog postanja (jerok) odnosno apostrofom u obliku ulijevo zaobljene kvake upisane pri vrhu slova (rsquo)

2 desetičnoga Icirc ( ) u glasovnoj ulozi kao samostalnog velikog počet-nog slova 4 puta kao veznika Icirc 1d23 2a3 2a8 i 2d7 jednom u vez-niku Їbo 1d26 i glagolu Icircmatrsquo 1a5 te 3 puta u ligaturi sa slovom ž (ž) u zamjenici Icircže qui 1b10 1c19 i 2c7 ndash sa slovom I (I) čiju gornju i donju očicu u brojnim primjerima povezuje zajednička dijagonalna crta(1) što vidno podsjeća na ćirilsko slovo И kako u oblicima s dva izrazito trokusta oka (povezana na način lsquozatvorenogarsquo latiničnoga X) rubriciranih velikih slova u naslovima tako ponekad i u samome tekstu ndash te sa slovom I (I) hrvatskoglagoljske uglate stilizacije

3 staroga granatog slova m (M ) ndash 13 puta u hrvatskoj uglatoj stilizaciji svih četiriju proporcionalno skladno razgranatih oka u crveno rub-riciranim ligaturama m (M ) + l (l) u riječi OM(I)LIEcirc u stupcima 1andash1c 2andash2b i 2d ndash s novim uglatim slivenim hrvatskim oblikom granatoga m (sect) u karakterističnim grafemima hrvatske uglate gla-goljice i u kasnijim stoljećima ligaturama m (sect) + l (l) u riječima

1 bdquoPaleografska prekretnicaldquo u oblikovanju ovoga slova tijekom XII stoljeća (Fučić 1982 11)

112

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

om(i)l(iecirc 1a18 m(i)l(o)stivago 2c19ndash20 i m(i)l(o)stiucirc 2c20 te m (sect) + ž (ž) u vezniku imže 1c18 1d4 ndash te s prevladavajućim u hrvatskim spomenicima latinskim uncijalnim M koje zajedno sa štapićem (sup3) po-staje jedna od najkarakterističnijih prinova hrvatske glagoljice

4 starijih varijanti slovacirc Č (curren) i Ecirc (AElig) s nelomljenom crtom na desnom boku u inicijalima (Če 1d7 i Ecircže 2d9) te u naslovima REcircš(PONЬ) 1a9 E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 1a12 ČTENIE 1a11 ndash s mlađima s lomljenim desnim bokom (ccedil i auml) u samom tekstu

5 dvouglatog (odsječenog) slova c (c) ndash s oblicima oštrog c s karakte-rističnim nagibom (c)

6 obiju varijanti slova v (v) ndash starije s poluoblom spojnicom i kole-banjem u postizanju stupnja proporcionalnosti u veličini njegovih očica ndash te mlađe dugoljasto četvrtasta oblika

3 SADRŽAJ FgCap VlaThemSadržajni je kontinuitet dokaz da je doista riječ o razrezanome dvolistu Tekstovi misnih perikopa i homilija na prvome listu od Bijele subote do III nedjelje nakon Uskrsa ndash kontinuirano se nastavljaju na drugome od IV nedjelje nakon Uskrsa do blagdana Uzašašća Kristova Dvolist fine per-gamene najvjerojatnije je prvotno bio razrezan po sredini a potom nejed-nako obrezan Možemo pretpostaviti da je bio oblikovan za omot nekoj knjizi i prije nego li je nalijepljen na unutrašnje strane obiju korica ovoga izdanja Sudeći prema (iako različitoj) veličini obaju listova njihov je fo-lio-format mogao biti oko 30 cm times 35 cm a dimenzije cijeloga dvolista ndash 60 cm times 70 cm Sadržaj obaju fragmenata obuhvaća

I TRI HOMILIJE SVETOGA GRGURA PAPE (Gregorius 2016) bull HOM 222 za Bijelu subotu Stvorenь dlgotoucirc stuženь štumka b(o)ž(e)

stvenu lucircb(a)vь middot ka sniemo v(a)šei lucircbvi middot ot čt(eni)ecirc e(vьn)ĵ(e)lska-go cecircmrsquo middot gl(agol)ati ispravleniemь vzbrati (BrPt 122a7ndash15) na misnu perikopu Iv 20 1 mdash od 1a2ndash10 [aĉe ubo] elikože podoba[ucirc] nesrsquoti ne mogu hellip v brecircmenecirc

113

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

bull HOM 261 za Bijelu nedjelju I nedjelju nakon Uskrsa na Iv 2019 mdash od 1a19ndash1b12 OM(I)L(I)Ecirc B(LA)Ž(E)NA[GO] grъgura papaža Prъv[i č]te(niecirc) sego ev(a)nĵ(e)lsk(a)go middot uprosъ umь p[ьhaet]ъ

bull HOM 141 za II nedjelju nakon Uskrsa na Iv 1011ndash12 mdash od 1b19ndash1c21

OM(I)L(I)Ecirc B(LA)ž(e)n(a)go grecircgora p[ap]aža Slišaste bratie milecirci[ša middot ot eva]n[ĵ(e)lъ]sk(a)go čt(e)niecirc učenie na[še sl]išaste pagubu našu

II TRI HOMILIJE SVETOGA BEDE PREZBITERA (Beda 2016) bull HOM II 5 za III nedjelju nakon Uskrsa na Iv 1616 mdash od 1c28ndash2a10

OM(I)L(I)Ecirc Č[te(nie)] middot Na s(veta)go becircdi middot pr[o]z[v(i)]tera S[iecirc sl(o)vesa sp(a)s(i)t(e)la] n[(a)šego g(ospodь)]necirc b[ra]tie milecirciša [ve-seliemь i] sr(ьdь)c middot uslišaniemrsquo middot p(o)decircecircti p(o)[do]baemъ middot čest imže vniemъ pri[st]upati

bull HOM II 7 za V nedjelju nakon Uskrsa na Iv 16 23 mdash od 2b24ndash2c23 OM(I)L(I)Ecirc čьst[n]ago becircdi prozvitera middot [mo]žetь vzmutiti nemoĉ-nie slišateli i kako v gl(a)vecirc čteniecirc sego ev(a)nĵ(e)lskago učenikomrsquo sp(a)sitelь obeĉa reki middot Am(e)nь middot am(e)nь

bull HOM II 8 za VI nedjelju nakon Uskrsa na Lc 11 5 mdash od 2d3ndash22 OM(I)L(I)Ecirc middot ČT(ENI)Ecirc TOGOŽD[Ecirc] G(ospod)ъ toli sp(a)s(i)telь našь k n(e)b(e)s(ьs)k(a)g[o c(ecircsa)rs]tviecirc radostemrsquo priti žel[ecircucircĉ]e istovihь radost[i] u sebe pro[sit]i ni učitь middot Icirc datie proseĉemrsquo na[mь d]oteĉь se obeĉa

III HOMILIJU HAYMONA HALBERSTATENSISA bdquoH II 11ldquo (Barreacute 1962 338) odnosno LXXXVII (Haymo 2016) za IV nedjelju nakon Uskrsa (Dominica quarta post Pascha) na Iv 16 5 mdash od 2a15ndash2b19 OM(I)L(I)Ecirc middot čteniecirc togož-de middot Često is[po]četka svoego middot propovecircdaniecirc g(ospod)ь [uč(e)]n(i)k(o)mrsquo svoimъ middot mežducirc soboucirc lucircbi[ti se] ecircv[la]še velmi

IV MISNE PERIKOPE Iv 20 19 (1a11ndash18) Iv 10 11ndash12 (1b13ndash19) Iv 16 16 (1c23ndash28) Iv 165 (2a11ndash14) Iv 16 23 (2b20ndash24) Lc 11 5ndash13 (2c24ndash2d3) te Mc 16 14ndash20 (2d24ndash28)

Tekstove homilija sv Grgura pape i sv Bede Prezbitera mogli smo uspo-rediti s onima koji su sačuvani u hrvatskoglagoljskim brevijarima iz 14

114

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

i 15 st BrVO BrPt BrVat5 BrBar BrN2 BrPm BrN2 BrVb1 Homilija Haymona Halberstatensisa sadržajna je novost identificirali smo je uspo-redivši hrvatskoglagoljski tekst s latinskim izvornikom (Haymo 2016)

4 LEKSIK RIJEČKOG HRVATSKOGLAGOLJSKOG HOMILIJARA FgCap VlaThem 4 1 ASPEKT BROJČANE POTVRĐENOSTIU 8 stupaca teksta sačuvane su 1182 riječi ndash 541 na listu 1A i 641 na listu 2A ndash odnosno 472 leksema od kojih se 139 ne nalazi među 2425 uvrštenih u Popis riječi potvrđenih u najstarijim hrvatskoglagoljskim fragmentima (Mihaljević 2018 145ndash173) Citirani je Popis dio za naš rad višesmisleno nezaobilazne sinteze Milana Mihaljevića Jezik najstarijih hrvatskoglagolj-skih rukopisa u kojoj je utvrđen i kao cjelina istraživan leksički sastav dota-da pojedinačno opisanih 25 hrvatskoglagoljskih fragmenata iz 12 i 13 st (dalje Corp25) te uspoređen raquosa starocrkvenoslavenskim leksikom kako bi se utvrdilo u kojoj je mjeri (taj) leksik promijenjen i obnovljenlaquo (Mihaljević 2018 111) S obzirom na to ndash već samo ovih 139 leksema FgCap VlaThem predstavlja nemalo leksičko blago To su middotBmiddot (num ord middot2middot) bitelnecirc brecircme veĉši vzmutiti vznesenie videcircti se vmalo vmalecirc vprašati vskrь-senie vskrьsnuti vsprositi middotGmiddot (num ord middot4middot) godь gospodьni Grъgurъ Grecircgorь middotDmiddot (num ord middot5middot) daleko dalečьnь datie diviti divnecirciši dobri dovlecircti domovitь dondeže dostoinь doteĉi dohoditi se drecircvьnь decirclanie decircecircniecirc eže elikože elikokratže estьstvьnь živecircti žitelь pro ltprecircmogtžit[(e)lь] zaklopiti zapovecircdati zgromaždati zaecircmь icircže izvьnь izvъnьnь icircmati imati inьdecirc inii is isprositi istovь istostь isusovъ istlьkovanie kako kratъ luče lucircbiti se lucircbьvь lucircbi male mežducirc milecircišii mnogorazličьnь mьnšii mecircriti namecircriti napisanie našъ nebesьskь nemoĉь nepričini-telnecirc ni (part) obladati oblastecirclъ obьecircti se oteĉi otplaĉenie otpuĉati otstupati otecircti (abscedere) otьecircti se (auferre) papažъ pače (conj) pitecirc-nie pogoždь podobati se podьdanь podecircecircti pozdecirc pokopati polunoĉi poslecircdь poslecircdьnь poustiti poecircti prazdьnь priležnecirc prilipati prislužiti pristoecircti pristupati priti prihoditi propovecircdecirckovati prosmotriti pročii

115

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

pročaecirc precircstupati prъvi pьhati precircbivatelnecirc recircdьkь sila skrьbь sliša-telь sotoninь stroi sdobiti se slišati se sprecircdьreĉi stužati suĉii sъmrьtь sъpasitelьnь tainstvo (mysterium) tainstvo (sacramentum) trikratь te-lesnecirc udobь uprositi uprosъ uprosь urazumecircti uslišanie uslišavati se utežanie hotecircnie često človecircčьski čьtecircti ucircčnecirc

Glagol ZGROMAŽDATI (Čest o[necirchrsquo] vistinu i namrsquo middot iže po mucecirc [i po] vskrs(e)ni g(ospdь)ni k vecircrecirc prihodi[mь] middot ucircčnecirc zgromaždaetrsquo 1d17) nije po-tvrđen ni u Građi za Rječnik crkvenoslavenskoga jezika hrvatske redakcije gdje je zabilježena jednokratnica sgromaditi conglobare(2) niti u Slovnίku gdje su potvrđeni primjeri sъgramaditi sъgromaditi congregare

Leksički sastav 472 leksema Riječkog hrvatskoglagoljskog homilijara profiliran je potvrdama 137 imenica od kojih 10 vlastitih imena muškoga roda i 127 općih imenica (51 muškoga roda 36 ženskoga roda i 40 sred- njega roda) 131 glagola 43 pridjeva 52 priloga 36 zamjenica 8 brojeva 22 prijedloga 36 veznika 1 uzvik i 6 čestica Baš kao i u Corp25 i kanon-skim spomenicima imenice i glagoli čine više od polovice leksika dok je imenica obrnuto od kanonskih spomenika nešto više od glagola(3) Ne-zaobilazna orijentacija u kategoriziranju graničnih slučajeva polifunkcio-nalnih verbalnih potencijala priloga ili prijedloga prijedloga ili veznika čestica ili veznika za nas je bio latinski izvornik

42 IMENICESvih 10 potvrđenih vlastitih imena muškoga su roda BEcircDA BEDA Na s(veta)- go becircdi pr[o]z[v(i)]tera 1c čьst[n]ago becircdi prozvitera 2b GRЪGURЪ GRA-EGORUS grъgura papaža 1a GREcircGORЬ GRAEGORUS grecircgora p[ap]aža 1b IVANЬ IOANNES IV(A)NA 1a 1c 2andash2b ISUSЬ JESUS i(su)sь 1a 2d IUcircDEcircI IUDAEUS ot iucircdecirci 2a LUKA LUCAS LUKI 2c MARKO MARKA 2d PAVLЬ PAULUS ap(osto)lь pavlь 2c HRЬSTЬ CHRISTUS h(rьst)ь 2b h(rьst)a 2c

2 Usp I sabrali se b(ecirc)hu s(i)n(o)ve benrsquoecircmini na abuera i zgromaeni b(ecirc)hu vrsquo edinь zastupь BrVat5 157d s jedinom paralelom sьvrsquokupleni (sъvъkupiti) BrVO 319b

3 Usp Mihaljević 2018 111

116

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

Od općih imenica muškoga roda zabilježen je 51 primjer ANĴELЬ ANGE-LUS Anĵ(e)lь g(ospodь)nrsquo 1a anĵ(e)lь sotoninь 2c APOSTOLЬAPUSTOLЬ APOSTOLUS Ot ap(osto)lь 2b ap(osto)lь pavlь 2c BERŠЬ VERSUS B(eršь) 2d BOGЬ kь b(og)u 2a VEČERЬ večerь 2a večeru bivšu 2d VEcircKЬ vrsquo vecircki 1b VEcircNЬCЬ Na vecircnci 2c GODЬ HORA do g[odecirc] 1dndash2a GOSPODЪ DO-MINUS G(ospod)ъ 2d GOSPODЬ DOMINUS ot g(ospod)a 1d g(ospod)ь 2andash2b g(ospod)a 2cndash2d GROBЬ SEPULCRUM v grobecirc 2a DARЬ DO-NUM ot d[ara] 1b DRUGЪ AMICUS druga 2c druže 2c DЬNЪ DIES v d(ь)nъ 1a 2a DЬNЬ DIES d(ь)ne 1d v(ь) treti d(ь)nь 2a EVANĴELISTЪ EVANGELISTA evrsquo[(a)nĵ(e)]l(i)stъ 2a ŽITELЬ ltprecircmogtžit[(e)lь] 1b ZA-EcircMЬ v zaemrsquo 2c KONЬCЬ FINIS do kon[ca] 2a KRIŽЬ CRUX s križa 2a MIRЪ PAX mirъ 1a MIRЪ MUNDUS ot mira 2a v mirecirc 2andash2b NA-RODЬ TURBA narodь 2d OBLASTELЬ ARBITER oblastelь 1a OBRAZЬ FORMA obr]azь 1b OTЬCЬ PATER krsquo o(tь)cu 1c kь o(tь)cu 1d 2a ot o(tь)ca 2b 2c o(tь)cь 2c PAPAŽЪ PAPA papaža 1a p[ap]aža 1b PASTIRЪ PASTOR pastirъ 1b (3x) 1c POLЬ na pol 2d PONEDEcircLI V PON(E)DEcircLI 2c POČETЬKЬ INITIO is [po]četka 2a PROZVITERЬ PRESBYTER Na s(veta)go becircdi pr[o]z[v(i)]tera 1c prozvitera 2b REDЬ SERIES redь 1d REcircŠPONЬ RESPONSORIUM REcircš(PONЬ) 1andash2d SLIŠATELЬ AUDITOR slišateli 2b SPASITELЬ REDEMPTOR sp(a)s(i)telь 2d SPASITELЬ SAL-VATOR sp(a)sitelь 2b sp(a)sitela 2c SPASЪ JESUS sp(a)sъ 1c 2a SPASЬ JESUS sp(a)sь 1b 2andash2c SPASЬ DOMINUS sp[(a)sa] 2d STRAHЬ METUS za strahrsquo 1a STROI RATIO stroemь 1a [st]r[o]i 1a UDЬ ARTI-CULUS udomrsquo 2a UMЪ ANIMA umъ 1a UPROSЪ QUAESTIO uprosъ 1a UPROSЬ QUAESTIO uprosь 2c UTORI [VЬ] UTORI 2d UČENIKЪ DISCIPULUS uč(e)n(i)k(o)mъ 1c UČENIKЬ DISCIPULUS uč(e)n(i)ci 1a krsquo uč(e)nik(o)mrsquo 1a uč(e)n(i)k(o)mrsquo 1b učenikomrsquo 2andash2d učenici 2b ot uče-nika 2b uč(e)n(i)k(o)mь 2bndash2c HLEcircBЬ PANIS tri hlecircbi 2c ČINЬ MOTIO čina 2c ČLOVEcircKЬ HOMO čl(o)vecircki 2a č(lovecirc)kь 2a

Opće imenice ženskoga roda na trećem su mjestu po brojnosti ndash s 36 potvrđenih primjera BRATIEcirc FRATRES bratie 1andash1d bratiecirc 2d VEcircRA FIDES [vecirc]ra 1a vecircru 1b k vecircrecirc 1d GLAVA CAPUT v gl(a)vecirc 2b GODI-NA HORA godi[na] 2a DVЬRЬ FORES dvaremrsquo 1a DVЬRЬ IANUA

117

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

dvrsquo[rmi] 1a dvъrmi 1b dvь[rь] 2d DOBROTA BONITAS do[broti] 1b DUŠA d(u)šu 1bndash1c d(u)ša 1c DEcircVA VIRGO d(ecirc)vi 1b ISTOSTЬ CER-TITUDO istostrsquo 1a KRЬVЬ SANGUIS k(ь)r(ь)vrsquo 1c krrsquovi 2b LUcircBЬVЬ DILECTIO [lucirc]b(a)vrsquo 2a lucircbьvь 2b LUcircBI AFFECTUS lucircbve 2a MI-LOSTЬ GRATIA m(i)l(o)stiucirc 2c MUKA PASSIO po mucecirc 1d mucecirc 2a MЬZDA MERCES mьzdi 1a NEDEcircLEcirc N(E)D(EcircL)E 1b N(E)DE[LE] 1c N(E)D(EcircLE) 2b NEMOĈЬ INFIRMITAS nem[oĉi] 1a NOGA PES nogi 2b NOĈЬ NOX [v t]u noĉь 1d n[oĉi] 1d noĉъ 2a V tuže noĉь 2b OVЬCA OVIS za ovce 1bndash1c ovcamrsquo 1c za težde ovrsquoce 1c OMILIEcirc HOMILIAOMELIA OM(I)LIEcirc 1a 1c OM(I)L(I)Ecirc 1ndash1c 2andash2d om(i)l(i)ecirc 2d PAGUBA PERICULUM pagubu 1b PASKA PASCHA PO PASCEcirc 1a 1c PO P(A)SCEcirc 2andash2b PIĈA [v p]iĉu 1c PLЪTЬ CARNIS v plъti 1d POMOĈЪ AUXILI-UM protivu pomoĉi 2c RADOSTЬ GAUDIUM k r[ado]sti 1d k radostemrsquo 2d radost[i] 2d REcircČЬ RES recircčemrsquo 1b SILA VIS s[ili] 1a SEMRЬTЬ MORS se[mr]trsquo 1c po semrьti 1d SKRЬBЬ TRISTITIA po skltrьgtbi 1d SOBOTA SABBATUM vь edinu sobotrsquo 1a STRANA REGIA v str[a-nu] 2a TREcircBA trecircbecirc budetrsquo 1c ČESTЬ INTENTIO Čest intentione 1d ČESTЬ PARS Čest 1d

Općih imenica srednjega roda potvrđeno je 40 BOŽЬSTVO DIVINITAS o b(o)ž(ь)stvecirc 2b BREcircME PONDUS b[recircm]e 1a v brecircmenecirc 1a VESELIE LAETA [ve]selie 1d VZNESENIE ASCENSIO vrsquozneseniemrsquo 1d o vrsquozneseni 2b PREcircD VZNESENIEMrsquo 2cndash2d VREcircME TEMPUS V(ь o)n(o) vr(ecirc)me 1andash1c 2cndash2d vrecircme 1d vrrsquome 2a VSKRЬSENIE RESURRECTIO po vrsquoskr(ь)seni 1a po vs[kr(ь)]seni 1b vskrs[enie]mь 1d o vskrseni 2b DATIE DATIO da-tie 2d DOBRODEcircEcircNIE BENEFICIUM dobro decircecircniecirc 2c DEcircLANIE OPERATIO decirclanie 1a [ot] decirclan[i]ecirc 1b DEcircEcircNIE OPUS decircecircniecirc 1b EVANĴELIE EVAN-GELIUM E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 1andash1b 2andash2d ZNAMENIE ARGUMENTUM v zname-nihrsquo 2a IME NOMEN vь ime 2bndash2c IMEcircNIE SUBSTANTIA ot imecircniecirc 1c imecircniecirc 1c ISTLЬKOVANIE EXPERIMENTUM istlьkovanie 1a MORE [mo]ra 2d MUČENIE PASSIO mučeni[ecirc] 1d NAPISANIE EXPLANATIO napisaniemь 2c NASTOEcircNIE PRAESENTIO pro nastoecircnie 2a OTPLAĈENIE RETRIBUTIO vrsquo otplaĉeni 1a PITEcircNIE ALIMENTUM [p]itecircniemrsquo 1c PROPOVEcircDANIE PRA-EDICATIO propovecircdaniecirc 2a SLOVO SERMO PR(O) SL(O)VO 1a 1c 2a 2c

118

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

sl(o)v(ecirc)si 2b PR(O) SL(O)V(O) 2b PRO SL(O)VO 2d SLOVO VERBUM slove-sa 2d slovesi 2d SPASENIE SALUS kь sp(a)seniucirc 2c sp(a)seniecirc 2c SRЬDЬ-CE COR sr(ьdь)c 1d sr(dь)c(e)mь 2d TAINSTVO MYSTERIUM tainstvo 2b TAINSTVO SACRAMENTUM tainstv[o]mrsquo 1c TEcircLO CARNIS t[e]lese 1c TEcircLO CORPUS tecirclo 1a 1c tecircla 2b USLIŠANIE AUDITIO uslišaniemrsquo 1d USTA Ot ustrsquo 1a UTEŽANIE MERITUM utežaniecirc 1a UČENIE ERUDITIO uče-nie 1b UČENIE DISCIPULATUS učeni[e] 1d HOTEcircNIE INTENTIO hotecircnie 1a CEcircSARSTVIE REGNUM [c(ecircsa)rьs]tviecirc 2d [cesarь]stviecirc 2d CEcircSARSTVO REGNUM o c(ecircsa)rs[tv]ecirc 2a c(ecircsa)rstvo 2d ČREcircVO UTERUS črecircvomrsquo 1b ČTENIE LECTIO ČTENIE 1a ČT(ENI)E 1b 2bndash2d [ot] čt(e)niecirc 1b ČTE(NIE) 1c 2a čteniecirc 1d 2andash2b č(tenie) 2b Čt(enie) 2c ČT(ENI)Ecirc 2d ČT(E)N[IE] 2d

43 ZAMJENICEU Riječkom hrvatskoglagoljskom homilijaru zabilježen je 61 oblik sveukup-no 36 zamjenica AZЬ EGO azь me mi kъ mnecirc VI VOS vamrsquo vamь ot vasь VЬSЬ OMNIS ndash VSI OMNES vsi 2b VЬSЬ TOTUS [vь]sь VSE TOTUM vsecircmь 2d I ILLE uzrecircti i utegu 2a I IS ndash E EI [vz]lucircbi e 2a IcircŽE QUI Icircže (2x) 1b 1c IŽE QUI ndash EcircŽE QUA v nucircže (2x) 1d 2b IŽE CUI(US) ndash EcircŽE CUI(A) eiže 1a IŽE ILLE k nemu 2c [precirc]d nim 2d IŽE ILLI ot nihь 2a iže 1d IŽE IS [ot] hellip ego decirclan[i]ecirc 1b ego 1cndash1d emu 1d 2a 2c mučeni[ecirc eg]o 1d IŽE EI posrecircdecirc ihrsquo 1a IŽE QUI iže (2x) 1b 1d imže 1d EcircŽE QUA eucircže 1c ecircže 1d EŽE QUOD Eže 1a 1c 1d IŽE QUI onecircmrsquo sdobit se iže 1d k t[ecircmь] veĉe pristoitrsquo iže 1d sie trsquokmohellip iže 2c EcircŽE QUAE ovce eže 1c EŽE QUAE decircecircniecirc ecircže 1b tecirchь ecircže 2c Ecircže namrsquo slovesa 2d ihže prosi[mь] 2d KTO QUIS kto ot vasь 2c MI NOS mi 1b namrsquo 1cndash1d 2cndash2d ni (2x) 2d na[mь] 2d [na]mrsquo 2d MOI MEUS ndash MOE MEUM 2b MOI MEI 2b NAŠЪ NOSTER 1a NAŠЬ NOSTER našь 2d [n]ašego 2d NAŠA NOSTRA našu 1bndash1c [v p]iĉu našu 1c izvъnna naša 1c NAŠE NOSTRUM učenie na[še] 1b našego sp(a)seniecirc 2c NIKTOŽE NEMO 2a ONЪ ILLE v d(ь)nъ onъ 1a ONЬ ILLE emu 2c7 k nemu ad illum 2c28 emu illi 2c28 na onь pol [mo]ra 2d [precirc]d nim 2d3 ONO ILLUD V(ь o)n(o) vr(ecirc)me 1andash1b 2bndash2c greduĉ[e vьse on]o vrecircme 1d [vь o]no vrrsquome 2a ONI ILLI onecircmrsquo e 1d Čest o[necirchrsquo] 1d ot nihь 2a oni 2c ONЬ

119

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

IS ndash ONI EI posrecircdecirc ihrsquo 1a SAMЬ IPSE samrsquo ap(osto)lь pavlь 2c SAMOE IPSUM samoe 1a SVOI SUUS ndash SVOEcirc SUA svoe 1a s[vo]ucirc 1b svo[ucirc] 1bndash1c svoee 2b SVOE SUUM po vs[kr]seni svoemь 1b svoe 1c svoego (2x) 1c 2a o svoemь toli ltigt o o(tь)či b(o)ž(ь)stvecirc 2b o vskrseni svoemrsquo 2b o vrsquozneseni svoemь 2b SVOI SUI svoimrsquo 1b 2andash2b svoimъ 2a 2cndash2d svoe 2a SVOE SUAE za ovce svoe (4x) 1bndash1c SEBE SE SUI mežducirc soboucirc 2andash2b se velmi pros[mot]riti 2b ot sebe 2c u sebe 2d SEBE SAMOE SE-METIPSE decircecircniecirc ecircže ot sebe samecirchь 1b SЬ HIC ot mira sego 2a sego čina 2c SE HOC V semrsquo 2b Se sliša 2b SIE HOC [č]te(niecirc) sego 1a ot sego [mь]nšago 1c čteniecirc sego 1d 2b sie hellip g(lago)la 1d V semrsquo 2b Se sliša 2b [d]oteĉь se obeĉa 2d SIEcirc HAEC S[iecirc sl(o)vesa] 1d k simrsquo 1d [z]a sę 1c SIE ILLUD Sie k t[ecircmь] 1d SI ILLI sie trsquokmohellip iže 2c SЬ QUI ndash SIE QUOD divimo estъ sie 1b SЬŽDE SAM IDEM IPSE sьžde samrsquo 2a TЬ IDEM ndash TA EADEM toe n[oĉi] 1d TЬ ILLE ndash TA ILLA ta [vecirc]ra 1a [v t]u noĉь 1d TЬ ILLE ndash TI ILLI k t[ecircmь] 1d TЬ IS ndash TO ID to togo radi 2c to udobь 2c Togo radi 2c TЬ IS ndash TI EI tecirchь ecircže 2c TЪŽDE IDEM ndash TOŽDE čteniecirc togožde 2a ČT(ENI)Ecirc TOGOŽD[Ecirc] 2d čt(e)n[iecirc] togožde 2d TAŽDE EA-DEM tožde do[broti obr]azь 1b TIŽDE EIDEM mnogi [iz tъždecirc]hь ihže 2c TEŽDE EAEDEM za težde ovrsquoce 1c TЬ ŽE IDEMQUE ndash TA ŽE EADEMQUE V tu že noĉь 2b ČE QUID Če estъ 1 ČЬTO QUID Č[to] vistinu 1b česo vsprosite (2x) 2b česo položi[ti] 2d2

S obzirom da zamjenice bdquotъžde tažde tožde hellip nisu jako česte ni u frag-mentimaldquo (Mihaljević 2018 41ndash42) te da bdquoDIELS (1932 205) navodi da se zamjenice tъ že ta že to že uopće ne pojavljuju u najstarijim starocrk-venoslavenskim tekstovima a ni u onim mlađima nisu jako česte osim u adverbijaliziranim oblicima po tomъ že i tecircmъ želdquo (op cit 42) ndash ističemo značaj potvrđenih primjera njihovih oblika u FgCap VlaThem

44 PRIDJEVIPridjevi su zastupljeni sa 73 potvrđena oblika 43 leksema U poziciji ispred imenice ndash veoma rijetkoj u Corp25 (Mihaljević 2018 41) ndash zabilježeno je 29 leksema 39 puta te još 5 leksema 6 puta ispred glagola BLAŽENЬ BEATUS B(LA)Ž(E)NA[GO] grъgura papaža 1a B(LA)ž(e)n(a)go grecircgora

120

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

p[ap]aža 1b BOŽII DIVINUS b(o)žie decirclanie 1a VIŠNI SUPERNUS [v]išni oblastelь našъ 1a VEcircČЬNЪ PERPETUUS kь vecircčnomu sp(a)se-niucirc 2c DALEČЬNЪ LONGINQUUS v daleč[nu]ucirc str[anu] 2a DOBRI BONUS dobri pastirъ 1b dobri pas[tirъ] 1b DOBRЬ BONUS iže hellip dobrь estrsquo 1b dobro decircecircniecirc 2c DOSTOINЬ DIGNUS iže hellip dostoini biše 1d26 da dostoi[ni b]ili bihomrsquo 2d DREcircVЬNЬ ANTIQUUS drecircvnimь na-pisaniemь 2c EVANĴELЬSKЬ EVANGELICUS [ot eva]n[ĵ(e)lь]sk(a)go čt(e)niecirc 1b ESTЬSTVЬNЬ lucircbo pače estrsquostvьnihь prosimrsquo 2c ZEMLЬSKЬ TERRENUS ot z(e)ml[(ь)s]k(a)go imecircniecirc 1c z(e)ml(ь)skago imecircniecirc 1c IZVЪNЬNЬ EXTERIOR izvъnna naša hellipnamecircriti 1c INII ALIUS [ot] inogo ego decirclan[i]ecirc 1b ISTOVЬ istovihь radost[i] 2d MILOSTIVЬ MISERICORS ot m(i)l(o)stivago o(tь)ca 2c MNOGORAZLIČЬNЬ MUL-TIPLEX mnogo različnimi sl(o)v(ecirc)si 2b MNOGЬ MULTUS v mnozecirchь znamenihrsquo 2a mnogi [iz tъždecirc]hь 2c MUDRЬ Ot ustrsquo mudra 1a NE-BESЬSKЬ COELESTIS k n(e)b(e)s(ьs)k(a)g[o c(ecircsa)rs]tviecirc radostemrsquo 2d NEMOĈЬNЪ INFIRMUS nemoĉnie slišateli 2b OTЬČЬ o o(tь)či b(o)ž(ь)stvecirc 2b POSLEcircDЬNЬ POSTREMUS k poslecirc[d]nemu 1c PRAZDЬNЬ OTIOSUS ne prazdnamrsquo [i pri]zivaucircĉemь proseĉemrsquo middot iĉuĉemrsquo middot [te]kuĉemrsquo Daemo obrecirctimo otvorim[o b]iti svecircstuet se 2d PRЬVЬ PRIMUS Ot prьvago ubo sego 1c REcircDЬKЬ PAUCUS recircdki hellip[pone]su 1a REcircSЬNЬ VERUS tecirclo g(ospodь)ne [recircsno]e becirc 1a SVETЬ SANCTUS [S(VETA)]GO E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 1a S(VE)T(A)GO E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 1b S[(VE)T(A)GO] E(VAN)Ĵ(ELI)]Ecirc 1c 2d Na s(veta)go becircdi pr[o]z[v(i)]tera 1c S(VETA)GO E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 2a 2bndash2c SUĈII [bliz]ь suĉemь mucecirc udomrsquo 2a TRE-TI TERTIUS v(ь) treti d(ь)nь 2a TEcircLESЬNЪ CORPORALIS pro tecirc- [l]esnoe nastoecircnie 2a ČLOVEcircČЬSKI HUMANUS č(lovecircčь)ski [st]r[o]i 1a ČЬSTЬNЬ SANCTUS čьst[n]ago becircdi prozvitera 2b

U postpoziciji je zabilježeno 17 pridjeva 29 puta BOŽЬI DIVINUS o c(ecircsa)- rs[tv]ecirc [b(o)]žь[i] 2a VELIKЬ VEĈŠI MAGNUS MAIOR eže veĉše estrsquo 1c GOSPODЬNI DOMINICUS Strsquo(rahь) g(ospodь)ni 2c GOSPODЬNЬ DOMI-NICUS tecirclo g(ospodь)ne 1a Anĵ(e)lь g(ospodь)nь 1a [po] vskr(ь)s(e)ni g(ospdь)ni 1d PREcircD VZNESENIEMrsquo G(OSPODЬ)NIMrsquo 2cndash2d DIVЬNЬ DIVNEcircI-ŠI MIRABILIS MIRABILIOR recircčemrsquo divnimrsquo 1b decircecircniecirc hellip stvorena divnecirciša

121

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

1b DOBRI BONUS pastirъ do[b]r[i] 1b pastirъ dobri 1b pastirь dobri 1c DOMOVITЬ č(lovecirc)kь domovitь doctus paterfamilias 2a EVANĴELЬSKЬ EVANGELICUS [č]te(niecirc) ev(a)nĵ(e)lsk(a)go 1a čteniecirc ev(a)nĵ(e)lsk[ago] 1d ISUSOVЬ uč(e)n(i)ci is(uso)vi 1a IUcircDEcircISKЬ za strahrsquo iucirc[decirci]ski 1a MILЬ MILEcircIŠII CARUS CARISSIMUS bratie milecirciša 1a 1d bratiecirc milecirciša 2d bra-tie milecirci[ša] 1b MRЪTVЬ MORTUUS [vsk]rrsquos bo iz mrъtvihь 2a MЬNŠII MINIMUS Ot hellip sego [mь]nšago 1c NEBESKЬ COELESTIS c(ecircsa)rstvo n(e)- b(e)skoe 2d dvь[rь c(ecircsa)r]stviecirc n(e)b(e)sk(a)go 2d PODOBЬNЬ SIMILIS ne tьkmo namrsquo podobni 2c PODЬDANЬ SUBJECTUS [s(e)becirc podь]dani[e] 2b SOTONINЬ anĵ(e)lь sotoninь 2c HRЬSTOVЬ vь ime h(ьrьsto)vo 2c

U objema pozicijama potvrđeni su pridjevi božii dobri i evanĵelьskь

45 BROJEVIOd 8 brojeva potvrđena su 3 glavna EDINЬ UNUS edinь 1a vь edinu sobotrsquo 1a DVA DUO dva 1a i TRI TRES tri hlecircbi 2c (primjer nezabilje-žen u Corp25) ndash te 5 rednih PRЬVЬ PRЪVI PRIMUS Prъv[i č]te(niecirc) sego ev(a)nĵ(e)lsk(a)go uprosъ 1a Ot prьvago 1c DRUGЬ DRUGII middotBmiddot = middot2middot middotDUOmiddot numeri nota middotIImiddot (numerus ordinalis SECUNDUS) N(E)D(EcircL)E middotBmiddot PO PASCEcirc 1b TRETI TERTIUS v(ь) treti d(ь)nь 2a ČETVRЬTI middotGmiddot = middot4middot middotQUAT-TUORmiddot numeri nota middotIVmiddot (numerus ordinalis QUARTUS) [N(E)D(EcircLE)] middotGmiddot PO P(A)SCEcirc 2a i PETI middotDmiddot = middot5middot middotQUINQUEmiddot numeri nota middotVmiddot (numerus ordinalis QUINTUS) N(E)D(EcircL)E middotDmiddot PO P(A)SCEcirc 2b

46 GLAGOLIU Riječkom homilijaru FgCap VlaThem zabilježeni su oblici 131 glagola Oprimjereni su potvrdama infinitiva supina prezenta aorista imperfek-ta imperativa perfekta pluskvamperfekta kondicionala i futura te aktiv-nih i pasivnih participa prezenta i preterita BIVATI FIERI ESSE bivaetь 2c bivaemrsquo 2c neslišimi bivaemrsquo 2c BITI ESSE becirchu 1a becirc 1a 1d 2a estrsquo 1andash1d estъ 1b esmь 1b [bi]hom 1b bi 1c 2c budetrsquo 1c bihomrsquo 1d estъ 1d 2cndash2d biše 1d 2b b(i)si 1d 2a becircše 2andash2b suĉee 2a este 2b s[utь] 2d [b]iti 2d da [b]ili bihomrsquo 2d bivšu 2d necircstь 1a VESELITI SE LAETI-FICARE vesel[iti] se 1d VZITI vzide 2a VZLUcircBITI DILIGERE vrsquo[zl]ucircb[lь]

122

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

2a [vz]lucircbi 2a VZMUTITI MOVERE vzmutiti 2b VIDEcircTI (SE) VIDERE videcircnimrsquo 1d Videcircše 2b Videcirchь 2c vi[di]t se 2c VNITI INGREDI INTRARE vniti 1a hote vnide 1b vniemъ 1d VPRAŠATI INTERROGARE vprašaet 2a VSKRЬSNUTI RESURGERE [vsk]rrsquos 2a VSPROSITI PETERE vsprosite 2b v[sprosite] 2c VSPEcircTI Vspoite 2d VSHOTEcircTI VELLE vshotecirc 2b VЬČETI imecircti vьčnete 2b imecircti vrsquočnetrsquo 2c VEcircDEcircTI SCIRE vecircdimo estrsquo 1a Vecircdi 2a GLAGOLATI DICERE gl(agol)e[trsquo] 1b Gl(agol)alь 1d g(lago)la 1d g(lago)- l(a)vъ 2a g(lago)le[tь] 2a gl(agol)ucirc 2b GLAGOLATI LOQUERE g(lago)- la 1d g(lago)l(a)še 2b GRESTI greduĉ[e] 1d v greduĉi 2a DATI DARE ne dastrsquo 1c dati 1c dastrsquo 2b dažd 2c Daemo 2d DIVITI necircstь divimo 1a divimo 1b DOVLEcircTI SUFFICERE dovlecircet 2d DOITI CONTINGERE doiti 1d DOITI PERVENIRE doiti 1d DOTEĈI DARE [d]oteĉь 2d DOHODITI SE PERVENIRE dohoditrsquo se 1c ŽELEcircTI DESIDERARE žel[ecircucircĉ]e 2d ŽIVEcircTIŽITI VIVERE živemrsquo 1c živima 2d žiti 2d ZAKLOPITI CLAUDERE zakloplenami 1andash1b ZAPOVEcircDATI IUBERE [zapo]veda 1c ZATVORITI CLAUDERE za[t]vorenami 1a ZGROMAŽDATI CONGRUERE zgromaždaetrsquo 1d ZNATI NO-TARE Znaem[o] 1d IZBAVITI REDIMERE izbavi 1c IZITI EXIRE izide 1b IcircMATI HABERE Icircmatrsquo 1a IMATI HABERE imatь 1a ne imamrsquo 2d IMEcircTI HABERE imecircti vьčnete 2b imecircti vrsquočnetrsquo 2c ISKATI QUAERERE iĉuĉemrsquo 2d iĉima 2d iĉemь 2d ISPROSITI IMPETRARE isprositi 2d ITI VADERE IRE [i]du 1c 2a idu 1d 2b ideši 2a idetrsquo 2c LUcircBITI SE DILIGERE lucircbi[ti se] 2a MISLITI PENSARE misl[i]ma sutrsquo 1b MOLITI ORARE molima 2d MOĈI POSSE može 1a nikoliže mogut[ь] 1b možemrsquo 1d nik[oliž]e možetrsquo 1d [mo]žetь 2b ni uprositi može 2c MOĈI VALERE ne mogu 1a MEcircRITI PENSARE [m]ecircritrsquo 1a NAMEcircRITI IMPENDERE namecircriti 1c NASI-TITI SATIARE nasi[ti]l bi 1c NASLEcircDOVATI IMITARE naslecircdova[a]l[i bi]hom 1b NASTOEcircTI PRAESENTARE n[ast]oeĉe 1d NESTI FERRE nesrsquoti 1a OBEĈATI PROMITTERE obeĉa 2b obeĉa 2d OBLADATI POSSIDERE oblada[em]rsquo 1c OBRATITI VERTERE [o]bratil bi 1c OBREcircSTI INVENIRE obrecirctimo 2d OBЬEcircTI SE COMPREHENDERE [o]bimet se 1a [obrsquo]ecircti se 1b OTVORITI APERIRE RESERARE ne otvorenomrsquo 1b otvorenь 2c otvorim[o] 2d OTITI [o]titi ho[ĉetь] 2a OTPUĈATI DIMITTERE otpuĉьše 2d OTSTU-PATI RECEDERE otstupae 2b OTSTUPITI RECEDERE otstupi[ti] h[ote]

123

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

becircše 2a OTEcircTI ABSCEDERE otecircti 2c OTEcircTI SE AUFERRE otrsquoecircti se 1d POVEcircDATI Povecircmrsquo 2d8 PODATI EXHIBERE poda 2a PODAEcircTI PRAEBERE podaetrsquo 1a poda[ecirc]la biše 1b PODOBATI DEBERE pod[o]baucirc 1a po[do]baemъ 1d pod[o]bal[i bi]še 2b3 podobali biše 2b podobaetь 2d PODO-BATI SE PERTINERE podobacircucirct se 2c PODEcircEcircTI PERCIPERE p(o)decircecircti 1d POZNATI COGNOSCERE poznaucirctь 2b POITI poidu 2d POKOPATI po[ko-pa]nъ b(i)si 2a POLAGATI DARE polagaetъ 1b POLAGATI PONERE p[o]- lagaetrsquo 1b POLOŽITI PONERE pol[ož]i 1c položi[ti] 2d PONESTI FERRE [pone]su 1a POSLATI MITTERE k [posl]avšumu me 2a k poslavšumu me 2b POUSTITI MONERE p[ousti] 1c POUĈATI COMMONERE pouĉaetь 2b POEcircTI Poecirchu 2a PRIETIPRIEcircTI ROGARE pr[iecirc]ti 2d PRIIMATI ACCI-PERE ne priemlucirct 2c PRIZIVATI [pri]zivaucircĉemь 2d PRITI PERVENIRE VENIRE priti 2d pride 1a 2a [pri]de 1b PRILIPATI ADHAERERE prili[pa]- ti 1d PRILOŽITI ADIUNGERE priloži 1b PRISLUŽITI MINISTRARE [pri]- služiti 1c PRISTOEcircTI PERTINERE pristoitrsquo 1d PRISTUPATI PERSISTERE pri[st]upati 1d PRIHODITI VENIRE prihodi[mь] 1d PROPOVEcircDEcircKOVATI PRAEDICARE [propov]ecircdecirckuĉu 1d PROSITI PETERE proseĉe 2c prosetь 2c prosimrsquo 2c pro[sit]i 2d prosima 2d [pr]osima 2d proseĉemrsquo 2d PROSITI POSCERE prosi[mь] 2d PROSITI ROGARE prosi 2c PROSMOTRITI PROVI-DERE pros[mot]riti 2b PREcircBITI CONVERSARI precircbiti 2b PREcircDATI (SE) TRADERE precircdadimrsquo becirc 1d precircda 2b precircdati se hote becircše 2b PREcircITI TRAN-SIRE precircšla 1b [pr]ecircidetrsquo 2a precircidecircmrsquo 2d PREcircLOŽITI DEPONERE [pr]e- lož[en]ъ b(i)si 2a PREcircSTUPATI ACCIDERE ot precircstupaucircĉago 1b PЬHATI PULSARE p[ьhaet]ъ 1a RASPETI CRUCIFIGERE raspetъ 2a RAČITI DIGNA-RE rači 2b REĈI DICERE [re]če 1a 2a reče 1bndash1c 2bndash2c re[k]i 1b reki 1b 2b rečetrsquo 2c REĈI AIERE reče 1d 2d SVEcircSTOVATI SE TESTARI svecircstuet se 2d SDOBITI SE CONVENIRE sdobit se 1d SLIŠATI (SE) AUDIRE Slišaste 1b [sl]išaste 1b Slišahь 1c slišit se 1d slišaše 1d sliša 2b ne slišimi 2c slišimi 2c SMOTREcircTI CONSIDERARE smotritrsquo 1a SPREcircDЬREĈI(4) PRAEDI-CERE sprecircdьreĉi 2b STATI STARE sta 1a STVORITI FACERE stvorena 1b STUŽATI TRIBULARE stužaše 2c SЬBRATI CONGREGARE sьbrani 1a

4 Usp i složenicu sprecircdъstati (Miklošič 1862 949)

124

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

TVORITI tvoritъ 2a TEĈI PULSARE [te]kuĉemrsquo 2d TLЬKNUTI PETERE Tlьkoma estь 2d UGOTOVATI MERERE u[gotoval]i bihomrsquo 1d UZREcircTI VIDERE ne uzr[ite] 1c uzrite videbitis 1c [ne uz]rite 1d u[zri]te 1d uzrecirc-ti 2a UMITI LAVARE umi 2b UMREcircTI MORERE umrecirc[t]i 1b UPROSITI IMPETRARE uprosil bi ni uprositi može nec impetrare potuerit 2c URA-ZUMEcircTI INTELLEGERE urazumecircše 2c USLIŠAVATI SE EXAUDIRE ne us-lišavaem se 2c UTEGNUTI ADHAERERE prili[pa]ti utegu 1d uzrecircti i utegu 2a UČITI DOCERE učitь 2d HOTEcircTI hote vnide 1b hote [pri]de 1b dati hoto (sic) estrsquo 1c otstupi[ti] h[ote] becircše 2a [o]titi ho[ĉetь] 2andash2b precircdati se hote becircše 2b ČЬTEcircTI [Č]TI 1a1 ČTI 1andash1c 2ndash2b EcircVITI OSTENDERE ecircviti 2b6 EcircVITI SE OSTENDERE [ecirc]vi se 2a ecircvlav se 2a EcircVLATI OSTENDERE ecircv[la]še 2a EcircVLATI MANIFESTARE ecircvlaetъ 2a EcircTI TENERE ecirctrsquo b(i)si 2a

Infinitivni oblici kao i u Corp25 relativno su brojni ndash 31 zabilježen primjer [b]iti vesel[iti] se vzmutiti vniti imecircti dati doiti žiti isprosi-ti lucircbi[ti se] namecircriti nesrsquoti [obrsquo]ecircti se [o]titi otstupi[ti] otecircti otecircti se p(o)decircecircti položi[ti] pr[iecirc]ti prili[pa]ti [pri]služiti pri[st]upati pro-s[mot]riti precircbiti precircdati se sprecircdьreĉi uzrecircti umrecirc[t]i uprositi i ecircviti

Svakako treba istaknuti i jednu potvrdu supina Icirc datie proseĉemrsquo na[mь d]oteĉь se obeĉa et nobis petentibus se haeligc daturum esse promisit 2d7ndash8 U Corp25 bdquosamo je jedna potvrda supina u Bečkim listićima na listu 1b becirchь posl[alъ] hellip [gla]golatъldquo (Mihaljević 2018 63)

47 PRILOZIOd 52 su potvrđena priloga ndash

24 načinska AĈE ERGO Elikokratže koliždo aĉe proseĉe ne uslišavaem se Quotiescumquae ergo petentes non exaudiamur 2c BITELNEcirc ESSEN-TIALITER 1b VELMI MAGNOPERE velmi vsecircmь sr(dь)c(e)mь 2d VISTINU CERTE 1a VISTINU VIDELICET 2d VISTINU VERUM 2c 1d DOSTOINEcirc MERITO 1d KAKO QUALITER 2b 2d KAKO QUOMODO 1a (2x) 2b LUČE MELIOR 1c MILOSTIVEcirc MISERICORDITER 1c NEPRIČINITELNEcirc INCOMPA-RABILITER 1c NIKOLIŽE NEQUAQUAM 1b PRAVЬ RECTE pra[vь] 2d PRI-LEŽNEcirc DILIGENTIUS 2d PREcircBIVATELNEcirc PERSEVERANDO 2d REcircSNEcirc VE-RACITER 2c TAKO ITA 2b TЬKMO SOLUM ne trsquokmo 2b Ne trsquokltmgto 2b

125

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

ne tьkmo 2c sie trsquokmo 2c TЬKMO TANTUMMODO tьkmo 2d TELESNEcirc CORPORALITER 2b UDOBЬ DIGNE 2c UcircŽE VERO [ucirc]že vero 1c UcircČNEcirc APTISSIME ucircčnecirc zgromaždaetrsquo 1d

11 količinskih VELMI MAXIME 2a18 VEĈE SPECIALITER 1d VMALEcirc MODICUM (2x) 1c (2x) 1d DALEKO LONGE daleko e[s]trsquo luče 1c ELIKOŽE QUANTOS 1a ELIKOKRATŽE QUOTIESCUNQUAE Elikokratže(5) koliždo aĉe Quotiescunquae ergo 2c MALO MODICUM 2a OĈE ETIAM [o]ĉe i 1c nь oĉe 2b nь oĉe i 2b ne oĉe 2d PAČE TAMEN 2a lucircbo pače 2c TRIKRATЬ TERTIO trikratrsquo 2c ČESTO FREQUENTER 2a

11 vremenskih VMALO MODICUM precircdadimrsquo [vm]alo vistinu becirc 1d EGDA CUM 1b 2a KAKO QUANDO 1c NIKOLIŽE NUNQUAM nik[oliž]e 1d PAKI ITERUM 1cndash1d 2a POZDEcirc SERO 1a POLUNOĈI MEDIA NOCTE 2c POSLEcircDЬ POSTREMUM po[s]lecircd[ь ucirc]že 1c TOGDA TUNC 2a UBO ERGO 1d UcircŽE JAM 1bndash1d 2a 2c

i 6 mjesnih BLIZЬ [bliz]ь suĉemь mucecirc udomrsquo 2a IZVЬNЬ EXTERIUS 1c INDEcirc ALIBI 2a KAMO QUO 2a POSLEcircDЬ POSTREMUM po[s]lecircd[ь] 1c PRЬVOE PRIMUM P[rьv]oe namrsquo estrsquo 1c

48 VEZNICIOd 36 potvrđenih veznika 20 je usporednih (parataktičkih) nerijetko u kombinacijama s drugim veznicima i prilozima VISTINU NAMQUE Icircmatrsquo vistinu 1a VISTINU I AUTEM Česrsquoto [im] vistinu i namrsquo 1d Icirc ET Icirc hellipi hellipi 1d2 Icirc hellipi 2a8 Icirc 2d Icirc egda hellipi 2a Icirc egda helliptoli ltigt hellipNe trsquokltmgto hellipnь oĉe i 2b I ET i hellipidecircže hellipi 1a i hellipi 1c Na egdaže i 1c i 1d 1cndash1d 2andash2b 2d i ucircže 1c Eže ubo hellipi ucircže hellipi paki hellipi hellipecircko 1d I paki 2a i kako 2b i hellipi 2c I ETIAM 2c I AĈE ETSI [ecircko] hellipi aĉe 1a IcircBO NAM Icircbo ecircko hellipeže hellipi 1d LUcircBO VEL ecircko lucircbo protivu pomoĉi našego sp(a)seniecirc lucircbo pače estrsquostvьnihь prosimrsquo 2c vistinu lucircbo recircdki middot lucircbo dva lucircbo edinь [pone]su 1a NA SED Na egdaže i 1c NEŽE QUAM Če estъ ubo hellipneže 1d NI NEC 1a Nь vistinu i hellipda hellipIcircže hellipni 2c [ne u]bo hellipni hellipaĉe ne oĉe 2d NЬ SED Nь hellipecircko hellipaĉe hellipNi 1a ne trsquokmo nogi učenikomrsquo umi nь oĉe tecircla i krrsquovi svoee

5 Elikokratže ligatura t+ž

126

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

tainstvo precircda [i]mь 2b Ne trsquokltmgto o vskrseni svoemrsquo nь oĉe i o vrsquozne-seni svoemь sprecircdь reĉi vshotecirc reki 2b Nь vistinu i samrsquo ap(osto)lь pavlь middot trikratrsquo g(ospod)a prosi middot da ot sebe anĵ(e)lь sotoninь Icircže stužaše emu middot otecircti uprosil bi middot ni uprositi može 2c se [ubo sa] iže ne ot precircstupaucircĉago d[ara] nь bitelnecirc dobrь estrsquo gl(agol)e[trsquo] re[k]i 1b Nь sego čina uprosь middot drecircvnimь ucircže o(tь)cь napisaniemь otvorenь estь ecircko recircsnecirc oni urazumecircše sie trsquokmo vь ime sp(a)sitela proseĉe iže tecirchь ecircže kь vecircčnomu sp(a)seniucirc middot po-dobacircucirct se prosetь 2c Nь aĉe hellipto 2c OBAKЬ TAMEN [ecircko v]išni oblastelь našъ i aĉe b[recircm]e smotritrsquo vrsquo otplaĉeni obakь s[ili m]ecircritrsquo middot v brecircmenecirc 1a PAČE TAMEN Pače že togda hellipegda ucircž[e] 2a TO ATQUE Nь aĉe sp(a)sitelnihь vь ime h(ьrьsto)vo prosimrsquo to udobь bivaemrsquo slišimi 2c TOLI AC ET o svoemь toli ltigt o o(tь)či b(o)ž(ь)stvecirc 2b G(ospod)ъ toli sp(a)s(i)telь 2d g(ospod)a t[ol]i sp[(a)sa] 2d TOLI ATQUE Toli tožde middot do[broti ob- r]azь middot iže mi naslecircdova[a]l[i bi]hom priloži reki 1b UBO AUTEM 1c UBO ENIM Če estъ ubo eže 1d [Ecirckož]e ubo 2a [ne u]bo hellipni helliptьkmo 2d UBO ERGO 1d

Najbrojniji veznici icirc (icirc) i i (i) kao i u Corp25 povezuju i rečenice i sve ostale sintaktičke kategorije Kako su rastavne rečenice u Corp25 razmjer-no rijetke ndash bdquo4 primjera s veznikom ili i samo jedan s udvojenim veznikom lucircboldquo (Mihaljević 2018 103) naveli smo pune rečenice s veznikom lucircbo ndash udvojenim i utrojenim Navedene pune gradacijske rečenice s veznikom nь i brojnim vezničkim kombinacijama od kojih je npr ne tьkmo hellip nь u Corp25 rijetka (Mihaljević 2018 102) svjedoče o umješnosti precizna prevođenja komplesnih sintaktičkih struktura latinskih izvornika Istak-nuli smo i punu isključnu rečenicu s veznikom obakь te sastavne rečenice s veznikom toli potvrđenim samo jednom u Lab (Mihaljević 2018 101)

Zavisnih (hipotaktičkih) veznika potvrđeno je 16 (od kojih 3 složena i aĉe togo radi i ecirckože ubo) također u brojnim vezničkim kombinacijama AĈE SI a[ĉe] hellipIcircže hellipi 1b aĉe trecircbecirc budetrsquo [o]ĉe [i] 1c Elikokratže koliž-do aĉe proseĉe middot ne uslišavaem se middot to togo radi bivaetь middot ecircko lucircbo protivu pomoĉi našego sp(a)seniecirc lucircbo pače estrsquostvьnihь prosimrsquo middot Togo radi nesli-šimi bivaemrsquo middot Nь aĉe sp(a)sitelnihь vь ime h(ьrьsto)vo prosimrsquo to udobь bivaemrsquo slišimi 2c [ne u]bo hellipni hellipaĉe ne oĉe 2d BO ENIM [vsk]rrsquos bo

127

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

2a DA UT da 1bndash1d 2cndash2d DONDEŽE USQUE DUM I paki hellipdonde[ž]e 2a EGDA CUM Icirc egda hellipi 2a Pače že togda hellip egda 2a Ecirckože hellip egda 2a Icirc egda toli ltigt hellip Ne trsquokltmgto hellip nь oĉe i 2b i kako hellip aĉe hellip Egda ne tьkmo hellip Nь vistinu i hellip da ni 2c EGDAŽE CUM Na egdaže middot i hellip hellipimže 1c EŽE QUOD kako hellipEže 1a Eže ubo reče vmalecirc i ucircže ne uzr[i-te] m[e] i paki vmalecirc middot i u[zri]te me ecircko idu kь o(tь)cu 1d I AĈE ETSI [ecircko v]išni oblastelь našъ i aĉe b[recircm]e smotritrsquo vrsquo otplaĉeni obakь s[ili m]ecirc- ritrsquo middot v brecircmenecirc 1a IDEcircŽE UBI i hellip idecircže 1a IMŽE QUAM Na egdaže middot i hellipimže 1c KAKO QUIA i ucircže hellip paki vmalecirc i uzrite [me middot k]ako 1c TOGO RADI AC PROTEREA Togo radi neslišimi bivaemrsquo 2c TOGO RADI IDEO to togo radi bivaetь middot ecircko lucircbo protivu pomoĉi našego sp(a)seniecirc lucircbo pače estrsquostvьnihь prosimrsquo middot Togo radi neslišimi bivaemrsquo middot Nь aĉe sp(a)- sitelnihь vь ime h(ьrьsto)vo prosimrsquo to udobь bivaemrsquo slišimi 2c EcircKO QUIA QUOD Nь hellip ecircko hellip aĉe 1a vmalecirc i ucircže middot hellip i paki vmalecirc middot i hellip ecircko 1d ecircko 2a ecircko hellip aĉe 2b togo radi hellip ecircko lucircbo hellip lucircbo pače 2c Icircbo ecircko hellip eže i hellip do g[odecirc] 1d Nь hellip ecircko 2c Ecircko vi[st]inu quia videlicet 2d EcircKOŽE SICUT Ecirckože hellip egda 2a EcircKOŽE UBO SICUT ENIM [Ecirckož]e ubo hellip [egda] hellip Tьgda hellip kako hellip Tako i hellip kako 2andash2b

49 PRIJEDLOZIOd 22 potvrđena prijedloga najviše je ndash baš kao i u Corp25 ndash 10 onih koji kao dopunu iziskuju imensku skupinu u genitivu DO AD do g[odecirc] 1d DO IN do kon[ca] 2a IZ A iz mrъtvihь 2a IS AB is [po]četka 2a OT A AB Ot ustrsquo mudra 1a [ot] inogo ego decirclan[i]ecirc 1b Ot prьvago ubo sego [mь]nša-go 1c ot z(e)ml[s]k(a)go imecircniecirc 1c ot g(ospod)a 1d ot iucircdecirci 2a ot nihь 2a Ot ap(osto)lь 2b ot m(i)l(o)stivago o(tь)ca 2c ot učenika 2b ot o(tь)ca 2b OT EX ot sebe samecirchь 1b [ot eva]n[ĵ(e)lъ]sk(a)go čt(e)niecirc 1b ot precircstupaucircĉa-go d[ara] 1b ot [v]asь 2a13 ot mira sego 2a kto ot vasь 2c POSREcircDEcirc IN MEDIO posrecircdecirc ihrsquo 1a RADI IDEO PROPTEREA to togo radi bivaetь 2c Togo radi 2c S DE s križa 2a U A u sebe pro[sit]i 2d Ističemo primjer ot g(ospod)a 1d s t spuštenim u redak za razliku od svih ostalih ot

S dopunom u dativu zabilježena su 2 prijedloga PROTIVU CONTRA protivu pomoĉi 2c i KЪ KЬ Krsquo K AD krsquo uč(e)nik(o)mrsquo 1a k poslecirc[d]nemu

128

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

1c krsquo o(tь)cu 1c k simrsquo 1d k vecircrecirc 1d k r[ado]sti 1d k t[ecircmь] veĉe pristoitrsquo 1d kь o(tь)cu 1d 2a kь b(og)u o(tь)cu 2a k [o(tь)cu posl]avšumu me 2a k poslavšumu 2b kь vecircčnomu sp(a)seniucirc 2c k nemu 2c kъ mnecirc 2d k n(e)- b(e)s(ьs)k(a)g[o c(ecircsa)rs]tviecirc radostemrsquo 2d

Prijedloga s akuzativom potvrđeno je 5 V Vrsquo VЬ IN [Vь o]n(o) vr(ecirc)me 1a v(ь) d(ь)nъ onъ 1a vь edinu sobotrsquo 1a V(ь o)n(o) vr(ecirc)me 1bndash1c 2bndash2d vrsquo vecircki 1b [v p]iĉu 1c V PON(E)DEcircLI 2c [v t]u noĉь g(lago)la v nucircže 2a v(ь) treti d(ь)nь 2a v daleč[nu]ucirc str[anu] 2a V tu že noĉь v nucirc že 2b vь ime 2bndash2c v(ь) h(ьrьst)a ime 2c vь ime h(ьrьsto)vo 2c v zaemrsquo 2c ZA PRO za ovce (3x) 1bndash1c3 za o[vc]e 1b za težde ovrsquoce 1c [z]a sę 1c ZA PROPTER za strahrsquo 1a NA IN Na s(veta)go becircdi pr[o]z[v(i)]tera 1c Na vecircnci 2c na onь pol [mo]ra 2d PRO PER PR(O) SL(O)VO 1c 2bndash2c pro tecirc[l]esnoe na-stoecircnie 2a PRO SL(O)VO 2d25

Treći su po brojnosti prijedlozi s lokativom (4) V Vrsquo IN vrsquo otplaĉeni 1a v brecircmenecirc 1a v plъti 1d v mnozecirchь znamenihrsquo 2a v mirecirc 2andash2b V semrsquo 2b v greduĉi [že] d(ь)nъ 2a v gl(a)vecirc čteniecirc 2b V INTRA v grobecirc 2a O DE o c(ecircsa)rs[tv]ecirc [b(o)]žь[ii] 2a o svoemь toli ltigt o o(tь)či b(o)ž(ь)stvecirc 2b o vskrseni 2b o vrsquozneseni 2b PO POST PO PAS(Ь)CEcirc 1a po vrsquoskr(ь)seni 1a po vs[kr]seni 1b PO PASCEcirc 1bndash1c po mucecirc [i po] vskr(ь)s(e)ni 1d po skltъrьgtbi 1d PO P(A)SCEcirc 2andash2b

S dopunom u instrumentalu posvjedočen je samo 1 prijedlog MEŽDUcirc AD mežducirc soboucirc lucircbi[ti se] ecircvl[a]še 2a aĉe lucircbьvь imecircti vьčnete mežducirc soboucirc 2b

410 ČESTICEPotvrđeno je 6 čestica rečenična čestica VISTINU ERGO vistinu divimo estъ 1b Čest o[necirchrsquo] vistinu i namrsquo hellip ucircčnecirc zgromaždaetrsquo 1d Tlьkoma vistinu estь 2d pojačnica ŽE Pače že togda 2a dopusnica KOLIŽDO ERGO Elikokratže koliždo aĉe proseĉe 2c niječnicapotvrdnica NE NON ne mogu 1a ne otvore-nomrsquo d(ecirc)vi črecircvomrsquo izide 1b ne ot precircstupaucircĉago d[ara] nь bitelnecirc dobrь estrsquo 1b ne dastrsquo non dat 1c ne uzr[ite] 1c ne trsquokmo 2b Ne trsquokltmgto 2b Egda ne tьkmo 2c ne priemlucirct 2c ne uslišavaem se 2c ne imamrsquo česo položi[ti precirc]d nim 2d ne prazdnamrsquo hellip svecircstuet se 2d12 aĉe ne oĉe iĉemь priležnecirc 2d niječ-

129

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

nicapotvrdnica NI NEC Ni ta [vecirc]ra imatь utežaniecirc 1a uprosil bi middot ni upro-siti može 2c [ne u]bo dovlecircet ni slovesi tьkmo pr[iecirc]ti 2d i pokaznica SE ECCE se [ubo sa] iže ne ot precircstupaucircĉago d[ara] nь bitelnecirc dobrь estrsquo 1b

411 UZVICIOd uzvika potvrđen je samo AMENЬ AMEN Am(e)nь am(e)nь 2b

5 LEKSIČKA VIŠESLOJNOSTLeksički profil Riječkog hrvatskoglagoljskog homilijara karakterizira baš kao i Corp25 višeslojna strukturna raznorodnost

O arhaičnosti leksika Hrvatskog glagoljskog homilijara FgCapVlaThem svakako svjedoči leksem Spasь umjesto Isusь koji ga kao i fragmente hr-vatskoglagoljskoga brevijara starije redakcije iz 13 stoljeća ndash povezuju s ka-nonskim crkvenoslavenskim rukopisima kao što su bdquoZografsko evanđelje Savina knjiga Suprasaljski zbornik itd a od hrvatskoglagoljskih rukopisa potvrđen je u Vrbničkim fragmentima 1 vrbničkom i Padovanskom brevi-jaru 4 vatikanskom misalu a u Lobkovicevu psaltiru nalazi se u Oficiju u čast sv Trojiceldquo (Pantelić 2013 515)

U tekstu je potvrđeno 27 riječi stranog porijekla ndash 19 GRECIZAMA uk- ljučujući vlastita imena i od njih izvedene pridjeve anĵ(e)lь ap(osto)lь evanĵelie evanĵelistъ evanĵelьskь Ivanь Isusь Isusovь iucircdecirci iucircdecirciskь Luka Marko omiliecirc Pavlь papaž sobota sotoninь hrьstь hrьstovь(6) ARAMEIZAM paska HEBRAIZAM Amenь 5 LATINIZAMA beršь proz-viter recircšponь cecircsarьstvie cecircsarьstvo cecircsarьstvovati i GERMANIZAM hlecircbь U Corp25 nepotvrđena su 3 grecizma Isusovь papaž sotoninь

Slavenski leksik iznijansiran je sa 7 OHRIDIZAMA vьčeti grobь napisa-nie pastirъ piĉa radi tьkmo od kojih su bdquoiz prvobitna slavenskoga sloja (Lьvov) radi i tьkmo a iz mlađega južnoslavenskoga (Despodova) grobь napisanie i piĉaldquo (Šimić 2011) 3 PRESLAVIZMA blizь velikь trecircba 14 MORA-VIZAMAPANONIZAMA ndash riječi zapadnoga podrijetla iz Moravske i Panonije

6 Usp Mikecin 2015

130

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

čija se kategorizacija još uvijek propituje (Šimić 2020) velmi vniti vьče-ti godina naslecircdovati nebesьskъ otъpustiti prositi račiti raspeti recircsnecirc recircsьnь cěsarьstvie člověčьskъ 8 KROATIZAMAMORAVIZAMA u Slovniacuteku potvrđenih ndash samo u hrvatskoglagoljskim tekstovima i obilato u Rječni-ku križь obakь omiliecirc prijedlog pro i recircsьnь(7) odnosno u tekstovima za-padnoga porijekla te dobro oprimjerenih i u Rječniku nastoecircnie početъkъ i recircsnecirc (Mihaljević 2018 117) i 5 KROATIZAMA veĉe milostivecirc ponedecircli strana i vrbničkim oblikom upitne zamjenice če kao bdquolokalnom inačicom općečakavskoga ča ( lt čь)ldquo (Mihaljević 2018 116) koja svjedoči o bdquoizrav-nom utjecu govornoga hrvatskoga jezikaldquo (op cit 119)

Smatrani arhaizmima u kanonskim starocrkvenoslavenskim tekstovi-ma ohridizmi i moravizmi u Riječkom hrvatskoglagoljskom homilijaru to nisu ndash baš kao i u Corp25 i bdquokasnijim hrvatskoglagoljskim tekstovima koji su prevedeni u Hrvatskoj s latinskog jezikaldquo (Mihaljević 2018 114) ndash te još jednom aktualiziraju opstojnost kategorizacije leksičkih arhaizama u hr-vatskoglagoljskim tekstovima Helene Bauerove (Bauerova 2001)

Anica Vlašić-Anić dr scStaroslavenski institut

Demetrova 11 10000 Zagreb Tel 2220-018 Fax 4851-377 e-mail vlasicanstinhr

7 Usp Mihaljević 2018 116

131

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

KRATICE IZVORABrBar ndash Baromićev tiskani brevijar 1493 g Venecija

BrN2 ndash II novljanski brevijar 1495 g Novi Vinodolski Župni ured

BrPm ndash Pašmanski brevijar druga polovica XIV st Zagreb HAZU III b 10

BrPt ndash Prvotisak brevijara 1491 g Venecija Biblioteca nazionale Marciana Breviario glagolitico Inc 1235

BrVat5 ndash Vatikanski brevijar Illirico 5 sredina 14 st Rim Biblioteca Apostoli-ca Vaticana Borg Illir 5

BrVb1 ndash I vrbnički brevijar 13ndash14 st Vrbnik Župni ured

BrVO ndash Brevijar Vida Omišljanina 1396 g Beč Oumlsterreichische Nationalbib-liothek Cod slav 3

Kuk ndash Kukuljevićev fragment misala 13 st Arhiv HAZU Fragm glag 3

Lab ndash Ljubljanski homilijar 13 st Zagreb Arhiv HAZU Fragm glag 16

Vind ndash Bečki listići 12 st Beč Oumlsterreichische Nationalbibliothek Cod slav 136

LATINSKI IZVORIBEDA VENERABILIS

2016 Homiliae wwwmonumentach httpwwwmonumentachlateintextphptabelle=Beda_Venerabilisamprumpfid=Beda [posjet 1 6 2016]

GREGORIUS MAGNUS 2016 Homiliae in Evangelia wwwmonumentach httpwwwmonumentachlateintextphptabelle=Gregorius_Magnusamprumpfid= [posjet 15 1 2016]

HAYMO HALBERSTATENSIS2016 Homiliae wwwmlatuzhch httpwwwmlatuzhchMLStextphptabelle=Haymo_Halberstatensis_cps2amprumpfid=Haymo_Halberstaten-sis [posjet 5 3 2016]

132

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

LITERATURABARREacute Henri

1962 Les Homeacuteliaires carolingiens de llsquoEacutecole dlsquoAuxerre Studie testi 225 (Cittagrave del Vaticano Biblioteca Apostolica Vaticana)

BAUEROVAacute Helena2001 bdquoK lexikaacutelniacutem archaizmům charvaacutetskohlaholskyacutech textůrdquo Slavia 70 s 291ndash298

BENČIĆ Branko1998 O knjižnici oo kapucina u Rijeci (pismena radnja za stručni bibliotekar-ski ispit) (Rijeka Katolički bogoslovni fakultet Sveučilišta u Zagrebu Teologi-ja u Rijeci ndash Područni studij)

BVH-THEMISTIUS Euphrades Paphlago2012 De Anima Memoria et reminiscentia Somno et vigilia Insomniis amp Di-vinatione per somnum wwwbvhuniv-toursfr httpwwwbvhuniv-toursfrConsultindexaspnumfiche=513 [posjet 20 5 2017]

ENWIKTIONARYORGhttpsenwiktionaryorgwikivaleo [posjet ožujak ndash lipanj 2020]

FUČIĆ Branko1982 Glagoljski natpisi (Zagreb JAZU)

GRCE Mirjana2010 bdquoIzlošci koji graniče sa senzacijomldquo Novi List Rijeka 16 listopada 2010 s 67

LATIN IS SIMPLE2020 wwwlatin-is-simplecom httpswwwlatin-is-simplecomenvocabu-laryverb221 [posjet ožujak ndash lipanj 2020]

MIHALJEVIĆ Milan2018 Jezik najstarijih hrvatskoglagoljskih rukopisa (Zagreb Hrvatska sveuči-lišna naklada Staroslavenski institut)

MIHALJEVIĆ Milan ndash VLAŠIĆ-ANIĆ Anica 2010 bdquoNovootkriveni glagoljski fragmenti u riječkoj kapucinskoj knjižnicildquo in E Stadnik-Holzer ndash G Holzer (Hrsg) Sprache und Leben der fruumlhmittelalter-lichen Slaven (Frankfurt am Main etc Peter Lang) 95ndash124

133

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

MIKECIN Milica 2015 Utjecaj grčkoga jezika na leksik najstarije faze hrvatske redakcije staro-slavenskoga jezika Doktorski rad httpsurnnskhrurnnbnhr111335774 [posjet 20 5 2020]

MIKLOSICH Franz1862ndash1865 Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum emendatum auctum (Vin-dobonae Guilelmus Braumueller)

PANTELIĆ Marija1993 bdquoFragmenti hrvatskoglagoljskoga brevijara starije redakcije iz 13 sto- ljećaldquo Slovo 41ndash43 s 61ndash146

RJEČNIK2001 Rječnik crkvenoslavenskoga jezika hrvatske redakcije (Zagreb Starosla-venski institut)

SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO 1959ndash1997 (Praha Nakladatelstviacute Československeacute akademie věd ndash Academia)

ŠIMIĆ Marinka2011 bdquoOhridizmi u hrvatskoglagoljskim tekstovimaldquo in I Velev et al (ur) Sveti Naum Ohridski i slovenskata duhovna kulturna i pismena tradicija (Oh-rid Universitet Sv Kiril i Metodij ndash Skopje) s 251ndash274

2020 bdquoMoravizmi u Drugom beramskom (ljubljanskom) brevijaruldquo Slovo 70 s 285ndash301

ŠTEFANIĆ Vjekoslav 1969 Glagoljski rukopisi jugoslavenske akademije I dio (Zagreb JAZU)

TEPERT Darko 2011 bdquoFragments of Targum Onkelos of Exodus Recently found in Rijeka Croatialdquocedil liber Annuus 61 s 347ndash353

THE LATIN DICTIONARY latindictionarywikidotcom httplatindictionarywikidotcom [posjet ožu-jak ndash lipanj 2020]

134

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

VLAŠIĆ-ANIĆ Anica2004 bdquoGlagoljica u knjižnicima kapucinskih samostanaldquo in M-A Durrigl ndash M Mihaljević ndash F Velčić (ur) Glagoljica i hrvatski glagolizam (Zagreb Staro-slavenski institut Krk Krčka biskupija) s 341ndash354

2007 Izvještaj o rezultatima istraživanja u knjižnici kapucinskoga samostana od 21 kolovoza do 2 rujna 2007 G (Rijeka Arhiv Kapucinskoga samostana ndash Zagreb Staroslavenski institut) s 1ndash38

2010 Deplijant izložbe Anica Vlašić-Anić i Damir Sabalić raquoOd bitija kapu-cinskoga fragmenti povodom 400 obljetnice Kapucina u Rijeci i Hrvatskojlaquo (Rijeka Hrvatska kapucinska provincija sv Leopolda Bogdana Mandića Kapucinski samostan Gospe Lurdske u Rijeci)

2011 bdquoVaraždinski list hrvatskoglagoljskoga misala (FgVar2)ldquo Slovo 61 s 123ndash167

2013 bdquoFragments of parchment codices on the covers of old booksldquo in M Willer ndash M Tomić Summer School in the Study of Historical Manuscripts Proceedings (Zadar University in Zadar) s 145ndash172

2014 bdquoNajnovija otkrića glagoljice u biblioteci Kapucinskoga samostana u Kar-lobaguldquo in A Barišić Franjevci kapucini u Karlobagu (Zagreb Hrvatska kapu-cinska provincija sv Leopolda Bogdana Mandića i Kršćanska sadašnjost d o o ndash Karlobag Kapucinski samostan sv Josipa u Karlobagu i Općina Kar-lobag) s 215ndash250

2015 bdquoKnjige glagoljaške ndash kapucinske karlobaškeldquo Bašćina 16 s 86ndash89

2018 bdquoAracionalno interdisciplinarno ndash do otkrića glagoljskih latinskih i hebrejskih sbquopergamena iz trapericalsquo FgCapVlaldquo in S Botica et al Hrvatski prilozi 16 međunarodnom slavističkom kongresu (Zagreb Hrvatsko filološko društvo) s 151ndash161

2019 bdquoIzložba Varaždinske glagoljske pergamene i laquoKnjige glagoljaške ndash ka-pucinske karlobaškeraquo (Gradski muzej Varaždin Palača Herzer 24 siječnja ndash 11 ožujka 2018 godine)ldquo Stephanos 34 č 2 s 126ndash132

VLAŠIĆ-ANIĆ Anica ndash TEPERT Darko 2014 bdquoNovootkriveni hebrejski fragment Knjige proroka Jeremije (FgCap VlaALL) u karlobaškoj kapucinskoj knjižnicildquo in A Barišić Franjevci kapucini u Karlobagu (Zagreb Hrvatska kapucinska provincija sv Leopolda Bogdana Mandića i Kršćanska sadašnjost d o o ndash Karlobag Kapucinski samostan sv Josipa u Karlobagu i Općina Karlobag) s 279ndash307

136

K LEXIKAacuteLNIacuteMU GREacuteCISMU IJERĚJЬ VE DVOU TYPECH CHARVAacuteTSKOHLAHOLSKYacuteCH PŘEKLADŮ LUKAacuteŠ ZAacuteBRANSKYacute

ON THE LEXICAL GREECISM IJERĚJЬ IN TWO TYPES OF CROATIAN GLAGOLITIC TRANSLATIONSCroatian Glagolitic manuscripts represent a very important source not only for the study of translation literature Many of the Croatian Glagolitic texts constituting the translation literature are based on Greek originals and their roots are thus undoubtedly linked to the Great Moravian literature A vocabulary of the Croatian Glagolitic texts contains some lexe-mes which are classified as archaisms in terms of the classical Old Church Slavonic These archaisms include among others greecisms among them also the lexeme ijerějь (rsquopriestrsquo) This greecism is surprisingly also a part of the Croatian Glagolitic translations according to the Latin original In addition to the Croatian Glagolitic translations of Bible verses from the Latin the lexeme ijerejь ijerějь is along with its derivatives also documented in Croa-tian Glagolitic translations of Jan Hus` Interpretation of the Ten Commandments and in the translation of the Jan Hus` text in his homily for the 13th Sunday after Pentecost Since these are two types of translations with the incidence of the greecism ijerejь ijerějь ndash the translation of the biblical text from Latin and the translation of the Old Czech text into the Old Croatian - whose origins are rather distant both in terms of time and space it must be assumed that this greecism was not only a part of the idiolect of one translator Probably it had formed a part of the vocabulary of Croatian Glagolitic monks since the earliest times perhaps since as early as the period before St Cyril and Methodius

Keywords Jan Hus Croatian Glagolitic manuscripts Greecisms Old Church Slavonic Church Slavonic Old Czech Bible homily priest

1 Charvaacutetskohlaholskeacute rukopisy představujiacute velmi důležiteacute prameny nejen pro studium překladoveacute literatury Charvaacutetskaacute redakce je i přes počaacutetečniacute obdobiacute torzovitě doloženyacutech piacutesemnyacutech pamaacutetek (kam patřiacute např Viacutedeňskeacute listy hla-holskeacute z 11 nebo 12 stol protějšek Kyjevskyacutech listů daacutele Grškovićův a Miha-

137

K LEXIKAacuteLNIacuteMU GREacuteCISMU IJERĚJЬ VE DVOU TYPECH CHARVAacuteTSKOHLAHOLSKYacuteCH PŘEKLADŮ

novićův apoštol a Bašťanskeacute zlomky vše ze 12 stol) doložena po oficiaacutelniacutem obnoveniacute slovanskeacute bohoslužby papežem Inocencem IV (r 1248 v senjskeacutem biskupstviacute r 1252 pak i na ostrově Krku) obrovskyacutem množstviacutem rukopisů později i inkunaacutebuliacute a tisků ktereacute tu byly v užiacutevaacuteniacute až do novověku Jsou to mj praacutevě rukopisy charvaacutetskeacute v nichž se zachovala pro naacutes tak cennaacute diacutela jako je Prvniacute svatovaacuteclavskaacute legenda (zapsanaacute v breviaacuteřiacutech Lublaňskeacutem z kon-ce 14 přiacutep zač 15 stol Novljanskeacutem z r 1459 Řiacutemskeacutem z r 1379 a v No-vljanskeacutem II breviaacuteři z let 1493ndash1495 zde pouze prvniacutech pět vět) Charvaacutet-skohlaholskaacute verze Prvniacute svatovaacuteclavskeacute legendy je jazykově velmi starobylaacute a i jinak je bliacutezko původniacutemu zněniacute U Charvaacutetů jsou doloženy i uacuteryvky ze Ži-vota Konstantinova Takeacute hlaholskaacute čaacutest tzv Remešskeacuteho evangeliaacuteře z r 1395 je diacutelem charvaacutetskyacutech hlaholitů kteřiacute ji opsali v pražskeacutem klaacutešteře Na Slo-vanech (Emauzy) V Emauzskeacutem klaacutešteře tvořili od čtyřicaacutetyacutech let 14 stoletiacute charvaacutetštiacute bdquohlaholaacutešildquo na pozvaacuteniacute Karla IV a slovanskeacute liturgii se tu dostalo sice epizodickeacuteho ale literaacuterně a kulturně zajisteacute nezanedbatelneacuteho oživeniacute jak čteme např u Radoslava Večerky (Večerka 2006 95ndash96)

2 Kromě desiacutetek bohoslužebnyacutech knih zejmeacutena misaacutelů a breviaacuteřů se dochova-ly z charvaacutetskeacute oblasti četneacute sborniacuteky legendy apokryfy homilie a rituaacutely ale i vzaacutecnaacute paleograficky starobylaacute epigrafika Mnoheacute z charvaacutetskohlaholskyacutech textů představujiacuteciacutech překladovou literaturu vychaacutezejiacute z řeckyacutech předloh a svyacutemi kořeny jsou tak nepochybně spjaty s piacutesemnictviacutem velkomoravskyacutem

21 Slovniacute zaacutesoba charvaacutetskohlaholskyacutech textů obsahuje některeacute lexeacutemy ktereacute byacutevajiacute z hlediska klasickeacute staroslověnštiny klasifikovaacuteny jako archai- smy (ibid 242ndash247)

22 K těmto archaismům patřiacute mj greacutecismy mezi nimi takeacute lexeacutem ijerejьijerějь(1) (kněz) daacutele ijerějь Na zaacutekladě doloženiacute tohoto vyacuterazu ve dvou ty-

1 Jak uvaacutediacute staroslověnskyacute slovniacutek iumlrei iumlr5i ve vyacuteznamu kněz je velmi rozšiacuteřenyacutem lexeacutemem na-

138

LUKAacuteŠ ZAacuteBRANSKYacute

pech charvaacutetskohlaholskyacutech překladů tj textů vychaacutezejiacuteciacutech z různyacutech předloh chceme v tomto přiacutespěvku nejen zdůraznit kontinuitu jeho užiacutevaacuteniacute v Charvaacutetsku a Čechaacutech ale takeacute pokusit se vysvětlit přiacutečinu teacuteto kontinui-ty Greacutecismus ijerějь je kromě překladů vychaacutezejiacuteciacutech z řečtiny teacutež součaacutestiacute charvaacutetskohlaholskyacutech překladů podle předlohy latinskeacute V souvislosti s kla-sifikaciacute lexika charvaacutetskohlaholskyacutech textů upozornila na tuto skutečnost Helena Bauerovaacute (Bauerovaacute 2001) Na materiaacutelu charvaacutetskohlaholskyacutech bre-viaacuteřniacutech textů tzv Malyacutech proroků ktereacute jsou součaacutestiacute temporaacutelu jako čteniacute na měsiacutec listopad přinaacutešiacute Bauerovaacute doklady pro užiacutevaacuteniacute lexeacutemu ijerějь na miacutestě překladu předlohy řeckeacute (iJereu~) i latinskeacute (sacerdos) (ibid 296) Podle jejiacuteho zjištěniacute charvaacutetskohlaholskeacute opisy prorockyacutech knih vychaacutezejiacute-ciacute z latinskeacute předlohy dokonce neobsahujiacute domaacuteciacute ekvivalent za greacutecismus ijerějь(2) Tento poznatek daacutevaacute možnost vyslovit tezi že v charvaacutetskohlahol-skyacutech textech neniacute lexeacutem ijerějь ndash narozdiacutel od rukopisů klasickeacute staroslově-nštiny ndash archaismem nyacutebrž rozšiacuteřenyacutem a běžně užiacutevanyacutem lexeacutemem kteryacute Bauerovaacute hodnotiacute jako paleoslovenismus Srov k tomu teacutež Emilie Blaacutehovaacute bdquoH Bauerovaacute se zabyacutevala probleacutemem archaismů v charvaacutetskohlaholskyacutech textech (zde odkaz na Bauerovaacute 2001 291ndash298 pozn L Z) Jejiacute zaacutevěr tyacuteka-jiacuteciacute se charvaacutetskeacute ciacuterkevniacute slovanštiny totiž že některeacute archaismy (Bauerovaacute voliacute vhodnějšiacute naacutezev paleoslovenismy) doloženeacute v mladšiacutech překladech pa-třily k vyacuterazům běžnyacutem a frekventovanyacutem může byacutet mutatis mutandis apli-kovaacuten i na jineacute ciacuterkevněslovanskeacute redakceldquo (Blaacutehovaacute 2003 28ndash29)

3 Kromě charvaacutetskohlaholskyacutech překladů biblickyacutech veršů z latiny je lexeacutem ijerějь spolu se svyacutemi derivaacutety doložen i v charvaacutetskohlaholskyacutech překla-dech Husova Vyacutekladu desatera přikaacutezaacuteniacute Tento termiacuten se uplatňuje za čes-

jdeme jej spolehlivě v pamaacutetkaacutech kaacutenonu staroslověnštiny (evangeliaacuteřiacutech rozsaacutehleacutem Supraslskeacutem kodexu atd) i napřiacuteklad v apoštolaacuteřiacutech (Christ Ochr Slepč Mak Šiš) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho (SJS I 849) uvaacutediacute synonyma vyacuterazu iumlrei iumlr5i sv3]enik7 sv3titel6 pop7 prezvuter7 +istitel6 6r6c6

2 Zaacutekladniacutem textem pro komparaci byl breviaacuteř Illyrico 5 s doplněniacutem podle breviaacuteřů Bribirskeacuteho Lublaňskeacuteho Pašmanskeacuteho Oxfordskeacuteho Illyrico 10 Novljanskeacuteho II Vatikaacutenskeacuteho a tisků ndash tzv Ko-sinjskeacuteho breviaacuteře Baromićova a Brozićova

139

K LEXIKAacuteLNIacuteMU GREacuteCISMU IJERĚJЬ VE DVOU TYPECH CHARVAacuteTSKOHLAHOLSKYacuteCH PŘEKLADŮ

kyacute lexeacutem kněžiacute (pluraacutel) v charvaacutetskohlaholskeacutem překladu textu Jana Husa Vyacuteklad desatera božieho přikaacutezanie kteryacute vznikl v pražskyacutech Emauziacutech (Reinhart 1999) Tuto skutečnost doklaacutedaacute Reinhart v charvaacutetskohlahol-skeacutem fragmentu překladu Husova komentaacuteře desatera přikaacutezaacuteniacute řazeneacuteho časově po roce 1412 kdy Hus Vyacuteklad napsal třemi vyacuteskyty pluraacuteloveacuteho ijerěji (2ra10 13 20) daacutele neutrem ijerějьstvo (kněžstvo 2va6) a dvěma vyacuteskyty adjektiva ijerějьskь (kněžskyacute 2rb14 18ndash19) Reinhart piacuteše že pře-klad byl pořiacutezen nejspiacuteš brzy po sepsaacuteniacute originaacutelniacuteho diacutela paleograficky se řadiacute k prvniacute čtvrtině nebo prvniacute polovině 15 stoletiacute Domaacuteciacute ekvivalenty za tyto původem řeckeacute lexeacutemy překlad Husova textu neobsahuje

31 Jev je plně potvrzen i v dalšiacutem charvaacutetskohlaholskeacutem překladu textu Jana Husa v Reinhartově studii bdquoHusova homilija na 13 nedjelju po Duho-vima u hrvatskoglagoljskom prijevoduldquo (Reinhart 2000) překlad je sou-čaacutestiacute Vatikaacutenskeacute knihovny (signatura Borg Illyrico 9) českou vyacutechoziacute verzi přetiskl Reinhart dle vydaacuteniacute Jiřiacuteho Daňhelky (Daňhelka 1992) V překladu se tu vyskytuje vyacuteraz ijerějьijerěji (knězkněžiacute) pětkraacutet (89rb12 19 23 24 a 90rb3ndash4)

4 Vzhledem k tomu že se jednaacute o dva typy překladů s vyacuteskytem greacutecismu ijerějь ndash překlad biblickeacuteho textu Malyacutech proroků a překlad staročeskeacuteho textu ndash ktereacute jsou naviacutec svyacutem vznikem časově i lokaacutelně vzdaacuteleneacute je třeba předpoklaacutedat že tento greacutecismus nebyl pouze součaacutestiacute idiolektu jednoho překladatele Nejspiacuteš tvořil součaacutest slovniacute zaacutesoby charvaacutetskeacuteho přiacutemořiacute už od dob nejstaršiacutech snad už v obdobiacute předcyrilometodějskeacutem a to jakožto uacutestniacute greacutecismus (byzantinismus) vlivem byzantskeacute tradice v Dalmaacutecii Lze tedy osvětlit užiacutevaacuteniacute greacutecismu ijerějь coby lexeacutemu kteryacute zakořenil u přiacute-mořskyacutech Charvaacutetů pro svůj vyacuteznam (označeniacute kněze) a tedy i pro svoji frekvenci do teacute miacutery že se stal užiacutevanyacutem nejen v charvaacutetskohlaholskyacutech textech vychaacutezejiacuteciacutech z řeckeacute a latinskeacute předlohy (Charvaacutetsko) ale i v pře-kladech ze stareacute češtiny (Emauzy) Podobně by bylo možneacute sledovat dal-

140

LUKAacuteŠ ZAacuteBRANSKYacute

šiacute přiacutepadneacute greacutecismy v charvaacutetskohlaholskyacutech překladech podle latinskeacute předlohy jak je v době nejnovějšiacute přinaacutešiacute např monografie Vesny Baduri-ny-Stipčević (Stipčević 2012) či Josefa Liacutenka (Liacutenek 2015)

PhDr Lukaacuteš Zaacutebranskyacute PhD Katedra českeacuteho jazyka a literatury

Pedagogickaacute fakulta Univerzity Hradec KraacuteloveacuteHradeckaacute 1227 500 03 Hradec Kraacuteloveacute

lukaszabranskyuhkcz

141

K LEXIKAacuteLNIacuteMU GREacuteCISMU IJERĚJЬ VE DVOU TYPECH CHARVAacuteTSKOHLAHOLSKYacuteCH PŘEKLADŮ

LITERATURABADURINA-STIPČEVIĆ Vesna

2012 Hrvatskoglagoljska Knjiga o Esteri (Zagreb Matica hrvatska)

BAUEROVAacute Helena2001 bdquoK lexikaacutelniacutem archaismům charvaacutetskohlaholskyacutech textůldquo Slavia 70 s 291ndash298

BLAacuteHOVAacute Emilie2003 bdquoShody jazyka staroslověnskeacuteho parimejniacuteku s ostatniacutemi staroslověnskyacute-mi biblickyacutemi texty (lexikon a syntax)ldquo in I Pospiacutešil ndash M Zelenka (eds) Českaacute slavistika 2003 Českeacute přednaacutešky pro XIII mezinaacuterodniacute kongres slavistů Ljubljana 15ndash21 8 2003 (Praha Academia) s 27ndash35

DAŇHELKA Jiřiacute1992 Mistr Jan Hus Českaacute nedělniacute postila (Praha Opera Omnia Tomus II)

LIacuteNEK Josef2015 Knihy Malyacutech proroků v charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech překlad latinskeacute předlohy (Olomouc Filozofickaacute fakulta Univerzity Palackeacuteho)

MIKLOSICH Franc1862ndash1865 Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum emendatum auctum (Vin-dobonae Guilelmus Braumueller)

REINHART Johannes1997ndash1999 bdquoHusov Vyacuteklad desatera božieho přikaacutezanie u hrvatskoglagoljskom (starohrvatskom) prijevoduldquo Slovo 47ndash49 s 221ndash254

2000 bdquoHusova homilija na 13 nedjelju po Duhovima u hrvatskoglagoljskom prijevoduldquo Slovo 50 s 119ndash190

RJEČNIK CRKVENOSLAVENSKOGA JEZIKA HRVATSKE REDAKCIJELexicon linguae slavonicae redactionis croaticae od r 1991 Glavni urednici B Grabar Z Hauptovaacute F V Mareš znanstveni urednik A Nazor Vol I Sta-roslavenski institut Zagreb 2000

SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash Lexicon linguae palaeoslovenicae (hlav red J Kurz) Praha od r 1958 I 1966 II 1973 (hlav red Z Hauptovaacute) III 1982 IV 1997

142

LUKAacuteŠ ZAacuteBRANSKYacute

VEČERKA Radoslav1971 bdquoVliv řečtiny na staroslověnštinuldquo Listy filologickeacute 94 s 129ndash151

2006 Staroslověnština v kontextu slovanskyacutech jazyků (Olomouc Univerzita Palackeacuteho v Olomouci Praha Euroslavica)

VARIABOHEMICA

OLOMUCENSIA2020

LINGUISTICA

146

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTI DOC PHDR HELENY BAUEROVEacute (DO ROKU 2019)

Tvary složeneacute deklinace adjektivniacute v staroslověnskyacutech evangelijniacutech kodexech (Přiacutespěvek k poznaacuteniacute velkomoravskeacute spisovneacute normy) Strojopis diplomoveacute praacutece Brno 1973

Jara Rybnikarovaacute Můj koniacutek Ze srbocharv přel H B Rovnost 14 7 1973 s 4

Panoraacutema zahraničniacute poezie Skliď tmaveacute slunce Verše L Paljetka ze srbocharv přeložili H B a Ivan Dorovskyacute 27 12 1973 Rozhlas Vltava 2200ndash2215

Vladimiacuter Nazor S partyzaacuteny Ze srbocharv přel H B Rovnost 30 11 1974 s 5

Změny kontrakčniacutech skupin -aje- -uje- -ěje- v staroslověnskyacutech evangelijniacutech kodexech Strojopis disertačniacute praacutece Brno 1976 267 stran

K jazykoveacutemu typu srbocharvaacutetštiny a češtiny Autoři H B a E Lotko In Slavistickyacute sborniacutek olomoucko-lublinskyacute AUPO Fac phil Philologica 40 Praha 1977 s 129ndash134

O některyacutech aspektech typologickeacuteho zkoumaacuteniacute slovanskyacutech jazyků Autoři E Lotko H Fliacutedrovaacute a H B Slavica Slovaca 12 1977 s 3ndash7

Bohatost jazyka naacuteroda v lidovyacutech rčeniacutech Straacutež lidu 19 10 1978 s 4

Laszlo Dezsouml Kontrastivna gramatika srpskohrvatskog i mađarskog jezika I Slavia 48 1979 s 389ndash392

Miloš Okuka Sava Mrkalj als Reformator der serbischen Kyrilliza Slavia 48 1979 s 270ndash271

Změny kontrakčniacutech skupin -aje- -uje- -ěje- v staroslověnskyacutech evangelniacutech kodexech Slavia 48 1979 s 1ndash11

R M Cejtlin Leksika staroslavjanskogo jazyka Slavia 49 1980 s 137ndash139

Čtenaacuteři jsou spolutvůrci časopisu Universitas 15 1982 č 6 s 10

Padesaacutetiny Edvarda Lotka Ostravskyacute kulturniacute měsiacutečniacutek 7 1982 č 2 s 15ndash16

Indoevropskeacute kořeny (s)kel-(s)kol- v češtině In Doc PhDr Jiřiacutemu Skalič-kovi CSc k šedesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1982 s 12ndash14

147

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTIDOC PHDR HELENY BAUEROVEacute

Ukoleacutebavka bosenskyacutech cikaacutenů Ze srbocharv přel H B Program SDOS č 13 Červenaacute karavana Olomouc 1982 nestraacutenkovaacuteno

K homoformniacutem tvarům aktivniacutech participiiacute v staroslověnštině In Doc PhDr Vlastě Podhorneacute CSc k pětašedesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1982 s 90ndash95

Ansambl narodnih plesova i pjesama Luacutečka Do srbocharv přel H B Kudlovi-ce 1983 nestraacutenkovaacuteno

Nejen jazykovaacute poradna Straacutež lidu 28 7 1983 s 6

K lexiku charvaacutetskohlaholskyacutech textů Malyacutech proroků In Doc PhDr Mirosla-vu Komaacuterkovi CSc k šedesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1984 s 3ndash8

Zaacutevazek do budoucna Spolupraacutece našich a zahraničniacutech slavistů Straacutež lidu 22 11 1984 s 4

K Vajsově edici Malyacutech proroků In PhDr Jiřiacutemu Styacuteskalovi k padesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1984

Charvaacutetskohlaholskeacute breviaacuteře jako prameny pro rekonstrukci velkomorav-skyacutech překladů Konstantina a Metoděje In Doc PhDr Karlu Motykovi CSc k padesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1985

Kopala se v Řepčiacuteně řepa Straacutež lidu 15 1 1985 s 5

Znaacutete jmeacutena Uacutes a Buacutez Straacutež lidu 22 1 1985 s 5

Jsou Dolany a Hodolany vyacuteznamově bliacutezkeacute Straacutež lidu 29 1 1985 s 5

Podniacutetit angažovanost studentů Vyacutesledky vědeckeacute a odborneacute činnosti Straacutež lidu 26 3 1985 s 4

Prvniacute slovanskyacute spisovnyacute jazyk Straacutež lidu 1 10 1985 s 5

Jak mluvil Rostislav s Konstantinem a Metodějem Straacutež lidu 8 10 1985 s 5

Vyacuteznamneacute sympozium v Charvaacutetsku O tvůrciacutech slovanskeacuteho piacutesma Straacutež lidu 9 11 1985 s 4

Prophetae minores v charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech a ve Vajsově edici Gla-golitica Slovo 36 Zagreb 1986 s 217ndash226

K morfologickyacutem archaismům textu proroka Jonaacuteše v breviaacuteřniacutem a parimej-niacutem čteniacute In Slavica Olomucensia VI AUPO Fac phil Philologica 56 Praha 1987 s 197ndash203

Hlaholice opět aktuaacutelniacute Straacutež lidu 8 11 1988 s 5

148

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTIDOC PHDR HELENY BAUEROVEacute

Hlaholice na noveacute dvacetikoruně Straacutež lidu 15 11 1988 s 5

Texty ke studiu staroslověnštiny se slovniacutečkem Olomouc 19891 19922 19973 20024 20065 20166 118 stran

K problematice předloh textu proroka Jonaacuteše v charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacute-řiacutech Slavia 58 1989 s 353ndash364

Několik poznaacutemek k problematice předloh textu proroka Jonaacuteše In Studie z textoveacute lingvistiky UP Olomouc 1990 s 137ndash139

Neslovanskeacute předlohy charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřniacutech textů (Prophetae minores) Listy filologickeacute 114 1991 s 13ndash24

K staroslověnskeacutemu překladu knihy proroka Joela Slavia 62 1993 s 455ndash462

Slovanskeacute překlady profeacutetickyacutech textů v ciacuterkevněslovanskyacutech parimejniacuteciacutech a charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech Strojopis habilitačniacute praacutece Olomouc 1993 178 stran + textovaacute přiacuteloha 78 stran

nejsem fatalista ale ctiacutem Zaacutekony Žurnaacutel UP 19931994 č 23 s 1ndash2

Z projevu prorektorky u přiacuteležitosti magisterskyacutech promociacute na CMTF UP v Olomouci dne 17 6 1994 UniRadio 1655ndash1710 Repriacutezovaacuteno

Vaacuteženeacute daacutemy a paacutenoveacute Zvlaacuteštniacute čiacuteslo Žurnaacutelu UP 19931994 s 3

Sympozion o vyacuteznamu cyrilometodějskeacute mise (s R Večerkou a J Vaacutelkou) 28 6 1995 Českyacute rozhlas 3 program ndash Vltava 2030ndash2130 repriacutezovaacuteno 29 6 1995 tamteacutež 1300ndash1400

Errata v charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech a jejich vyacuteznam pro studium staro-zaacutekonniacutech textů Slavia 65 1996 s 295ndash304

K počaacutetkům hlaholskeacuteho piacutesemnictviacute u Charvaacutetů In Přiacutespěvky ke slovanskeacute filologii Brno 1999 s 21ndash25

Charvaacutetskohlaholskeacute piacutesemnictviacute a jeho poměr k literaacuterniacutemu dědictviacute velkomorav-skeacutemu In Sborniacutek velehradskyacute Třetiacute řada Historickaacute společnost Staryacute Velehrad a Staacutetniacute okresniacute archiv Uherskeacute Hradiště Uherskeacute Hradiště 2000 s 5ndash15

Cyrillomethodiana Sborniacutek k uctěniacute pamaacutetky Mons prof ThDr Vojtěcha Tka-dlčiacuteka Odpovědnyacute redaktor Pavel Ambros vyacutekonniacute redaktoři H B Miloslav Pojsl Euroslavica OlomoucndashPraha 2000 145 s

Vojtěch Tkadlčiacutek Cyrilometodějskyacute překlad bible ndash uacutekoly a probleacutemy rekon-strukce Studii z pozůstalosti vydali H B a Vladimiacuter Křiacutež In Cyrillometho-

149

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTIDOC PHDR HELENY BAUEROVEacute

diana Sborniacutek k uctěniacute pamaacutetky Mons prof ThDr Vojtěcha Tkadlčiacuteka Euroslavica OlomoucndashPraha 2000 s 23ndash36

K parimejniacutem a mimoparimejniacutem charvaacutetskohlaholskyacutem breviaacuteřniacutem textům prorockyacutech knih In Cyrillomethodiana Sborniacutek k uctěniacute pamaacutetky Mons prof ThDr Vojtěcha Tkadlčiacuteka Euroslavica OlomoucndashPraha 2000 s 69ndash80

Cyrillomethodiana Sborniacutek k uctěniacute pamaacutetky Mons prof ThDr Vojtěcha Tkadlčiacuteka Českaacute literatura 49 62001 s 656ndash659

K lexikaacutelniacutem archaismům charvaacutetskohlaholskyacutech textů Cyrillomethodiana In honorem Aemiliae Blaacutehovaacute et Venceslai Konzal Slavia 70 2001 s 291ndash298

Ke klasifikaci lexika charvaacutetskohlaholskyacutech textů In Glagoljica i hrvatski glagolizam ZagrebndashKrk 2002 s 13

K naacutezorům na nejstaršiacute faacutezi cyrilometodějskyacutech vlivů v Polsku In Českeacute polskeacute a slovenskeacute jazykoveacute a literaacuterniacute souvislosti Sborniacutek referaacutetů z me-zinaacuterodniacuteho odborneacuteho seminaacuteře uspořaacutedaneacuteho u přiacuteležitosti sedmdesaacutetin prof PhDr Edvarda Lotka CSc na Filozofickeacute fakultě Univerzity Palackeacuteho v Olomouci dne 20 uacutenora 2002 Acta Universitatis Palackianae Olomucen-sis Facultas Philosophica Philologica 78 ndash Supplementum 2003 Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2003 s 183ndash187

K rekonstrukci cyrilometodějskeacute bible In Studia Moravica I Sborniacutek jazyko-vědnyacutech a literaacuterněvědnyacutech přiacutespěvků přednesenyacutech na mezinaacuterodniacute vědeckeacute konferenci Jazyk a literatura na Moravě pořaacutedaneacute ve dnech 24ndash26 řiacutejna 2002 v raacutemci realizace vyacutezkumneacuteho zaacuteměru Ministerstva školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy Českeacute republiky MSM 152100017 ndash Dějiny a kultura Moravy jako modelu regionu na Filozofickeacute fakultě Univerzity Palackeacuteho v Olomouci Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica Moravica 1 Univerzita Palackeacuteho v Olomouci Olomouc 2004 s 21ndash29

Staroslověnskaacute a ciacuterkevněslovanskaacute slovniacute zaacutesoba diachronně In Jazykově-da Linguistica Sborniacutek praciacute FF OU věnovanyacute životniacutemu jubileu prof PhDr Jaroslava Hubaacutečka CSc a doc PhDr Naděždy Bayeroveacute CSc Acta Facultatis Philosophicae ndash Universitatis Ostraviensis Universitas Ostraviensis 2004 č 4 s 9ndash17

Ke klasifikaci lexika charvaacutetskohlaholskyacutech textů In Glagoljica i hrvatski glagolizam Zbornik radova s međunarodnog znanstvenog skupa povodom 100 obljetnice Staroslavenske akademije i 50 obljetnice Staroslavenskog in-stituta (ZagrebndashKrk 2002) Staroslavenski institut Krčka biskupija ZagrebndashKrk 2004 s 567ndash575

150

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTIDOC PHDR HELENY BAUEROVEacute

Staroměstskyacute kaacutemen ndash fakta a hypoteacutezy (spolu s M Vepřkem) In Studia Moravica III Sborniacutek historiografickyacutech filologickyacutech a uměnovědnyacutech přiacutespěvků přednesenyacutech na vědeckeacute konferenci Mars Moravicus ndash Neklid-naacute leacuteta Moravy pořaacutedaneacute ve dnech 28ndash30 června 2004 v raacutemci realizace vyacutezkumneacuteho zaacuteměru Ministerstva mlaacutedeže a tělovyacutechovy Českeacute republiky MSM 152100017 ndash Dějiny a kultura Moravy jako modelu regionu na Filozofic-keacute fakultě Univerzity Palackeacuteho v Olomouci Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica Moravica III Univerzita Palackeacuteho v Olo-mouci Olomouc 2005 s 277ndash292

Vybranaacute staroslověnskaacute teacutemata v korespondenci F V Mareše a V Tkadlčiacuteka (spolu s M Vepřkem) Slovo 60 Zagreb 2010 s 101ndash118

Historie ndash 1150 vyacuteročiacute počaacutetku cyrilometodějskeacute misie na Velkeacute Moravě Zpra-vodaj uacuteřadu Městečka Trnaacutevky červenecndashsrpen 2013 s 11ndash12

Zdenka Ribarova ndash Slavomira Ribarova Češka gramatika s vježbama Slavia 86 2017 s 81ndash83

Vesna Badurina Stipčević Hrvatskoglagoljska knjiga o Esteri Slavia 86 2017 s 508ndash510

Miroslav Vepřek Hlaholskyacute misaacutel Vojtěcha Tkadlčiacuteka Olomouc 2016 Před-mluva H B s 6ndash7

151

K ŽIVOTNIacuteMU JUBILEU DOCENTKY BOŽENY BEDNAŘIacuteKOVEacute

JAKUB WENZEL

Dne 25 listopadu 2019 oslavila šedesaacutet let života vyacuteraznaacute osobnost (nejen) olomouckeacute univerzity paniacute docentka Božena Bednařiacutekovaacute V olomouckeacutem prostřediacute Boženu Bednařiacutekovou netřeba představovat snad každeacutemu na půdě Filozofickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho (a nejen zde) se ve spojeniacute s tiacutemto jmeacutenem hned vybaviacute kliacutečovaacute slova morfologie a funkčniacute přiacutestup

Jmeacuteno Boženy Bednařiacutekoveacute však neniacute spojeno pouze s Olomouciacute je spojeno teacutež s rodnyacutem Uničovem a takeacute se Šternberkem kde v současneacute době pobyacutevaacute Docentka Bednařiacutekovaacute dnes představuje znaacutemou osobnost českeacute lingvistiky i ona ale kdysi přišla z nedalekeacuteho Uničova do Olomouce jako posluchačka prvniacuteho ročniacuteku oboru angličtina a čeština Uchvaacutecenaacute kraacutesou jazyka Charlotte Bronteumloveacute se rozhodla ziacuteskat humanitniacute vzdělaacuteniacute v době kteraacute nebyla humanitniacutem vědaacutem nakloněna a svoje rozhodnutiacute takeacute dokonala

Dveře na katedru anglistiky se jiacute sice po absolvovaacuteniacute kvůli nedostateč-neacutemu kaacutedroveacutemu profilu uzavřely s jistou daacutevkou štěstiacute však ziacuteskala miacutesto na katedře bohemistiky Docentka Bednařiacutekovaacute dnes mluviacute o tehdejšiacute ka-tedře bohemistiky a jejiacutech představiteliacutech v čele s Miroslavem Komaacuterkem a Edvardem Lotkem s velkou uacutectou a vděčnostiacute Našla zde totiž nejen zna-losti ale i porozuměniacute a zastaacuteniacute Olomouckaacute bohemistika jiacute mnoheacute dala ona jiacute však nezůstaacutevaacute nic dlužna a to co zde kdysi sama ziacuteskala nyniacute roz-daacutevaacute daacutel

Morfologie neniacute jen hlavniacute obor Boženy Bednařiacutekoveacute je to takeacute naacutezev předmětu kde se s niacute začiacutenajiacuteciacute studenti bohemistiky setkaacutevajiacute poprveacute Ve svyacutech hodinaacutech docentka Bednařiacutekovaacute studentům ukazuje jak struktura slo-va promlouvaacute o minulosti i přiacutetomnosti jazyka o jeho duchu a povaze Vede

152

K ŽIVOTNIacuteMU JUBILEUDOCENTKY BOŽENY BEDNAŘIacuteKOVEacute

k laacutesce a uacutectě k jazyku vlastniacutemu i ciziacutemu Je nadšenaacute z rozličnyacutech jazykovyacutech kombinaciacute se kteryacutemi studenti do jejiacutech hodin přichaacutezejiacute Studenty nevniacutemaacute jen jako posluchačstvo ale zapojuje je do vyacutekladu navazuje na jejich znalosti Ke každeacutemu studentovi jakeacutehokoliv ročniacuteku a jakeacutehokoliv stupně přistupuje jako k sobě rovneacutemu Studenti bohemistiky se shodujiacute že předměty docent-ky Bednařiacutekoveacute se řadiacute k těm naacuteročnějšiacutem všichni však potvrzujiacute jedno ndash jejiacute předměty po počaacutetečniacutech obtiacutežiacutech předaacutevajiacute něco trvaleacuteho

Morfologie však neniacute jedinyacute předmět a obor docentky Bednařiacutekoveacute Vě-nuje se teacutež stylistickeacutemu hodnoceniacute překladu a didaktice češtiny pro cizin-ce Cizince takeacute často (a raacuteda) sama učiacute Jejiacute předměty majiacute různyacute obsah a povahu jedno však majiacute společneacute ndash posluchači v nich mohou přemyacutešlet nad tiacutem jak jazyk funguje jako celek

Když docentku Bednařiacutekovou nenajdete v jejiacutem kabinetu na katedře bo-hemistiky je pravděpodobneacute že praacutevě reprezentuje modrobiacuteleacute barvy Filozo-fickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v zahraničiacute Možnaacute v Německu možnaacute ve Slovinsku nebo snad v jejiacute obliacutebeneacute Itaacutelii Nebo snad ještě daacutel Na cesty však vyraacutežiacute i ve volneacutem čase Nejčastěji do hor ciziacutech i našich českyacutech

Docentka Bednařiacutekovaacute je mj takeacute předsedkyně oboroveacute rady pro doktorskyacute studijniacute program Českyacute jazyk hlavniacute řešitelka soutěže pro pregraduaacutelniacute studenty Student a věda (sekce Lingvistika) nebo takeacute hlav-niacute organizaacutetorka konference Mezinaacuterodniacute setkaacuteniacute mladyacutech lingvistů Jak soutěž Student a věda tak Mezinaacuterodniacute setkaacuteniacute mladyacutech lingvistů nabiacuteziacute studentům přiacuteležitost prezentovat vyacutesledky svojiacute praacutece mnohdy trochu opomiacutejeneacute Ze všech studentskyacutech uacutespěchů menšiacutech i většiacutech se docentka Bednařiacutekovaacute těšiacute Těšiacute se takeacute z působeniacute absolventů bohemistiky v Česku i v zahraničiacute A těšiacute se zcela opraacutevněně ndash vždyť uacutespěchy jejiacutech studentů jsou takeacute jejiacutemi uacutespěchy

Jmeacutenem všech studentů katedry bohemistiky děkuji paniacute docentce za jejiacute praacuteci i vstřiacutecnyacute přiacutestup a do dalšiacutech let jiacute přeji pevneacute zdraviacute a mnoho spokojenosti v osobniacutem i pracovniacutem životě

153

CO PROZRAZUJE JAZYK O ŽENAacuteCHAnna Christou Žena v českeacutem tradičniacutem obrazu světa (etnolingvis-tickaacute studie) Praha Filozofickaacute fakulta Univerzity Karlovy 2020

DARINA HRADILOVAacute

Počaacutetkem roku 2020 vydala Filozofickaacute fakulta Univerzity Karlovy v edičniacute řadě Mnemosyne mimořaacutedně podnětnyacute text filoložky Anny Christou Jednaacute se o prvniacute autorčinu monografickou praacuteci před niacutež publikovala řadu te-maticky spřiacutezněnyacutech časopiseckyacutech a sborniacutekovyacutech přiacutespěvků (za všechny jmenujme např Silneacute a slabeacute pohlaviacute Stereotypy spojeneacute se ženami a muži v češtině ve sborniacuteku Odkrywanie znaczeń w języku z roku 2012) což svěd-čiacute o jejiacutem dlouhodobeacutem zaujetiacute danyacutem teacutematem

Samotneacutemu textu monografie předchaacuteziacute kraacutetkeacute pojednaacuteniacute Ireny Vaň-koveacute jedneacute z nejvyacuteraznějšiacutech osobnostiacute českeacute kognitivniacute lingvistiky bdquoO ja-zykoveacutem obrazu ženy a siacutele stereotypůldquo Irena Vaňkovaacute se v textu s podti-tulem bdquoNamiacutesto předmluvyldquo kteryacute je sice kraacutetkou ale přesto sveacutebytnou a podnětnou studiiacute zamyacutešliacute nad tiacutem jak můžeme ženu chaacutepat na zaacutekladě jejiacuteho obrazu v současneacutem jazyce a jakeacute otaacutezky si můžeme klaacutest nad sou-časnyacutem diskurzem o ženaacutech přičemž jednou z těch nejobecnějšiacutech je ta jak jazyk (de)formuje naacuteš pohled na svět Uvaacutediacute tak čtenaacuteře do světa čes-kyacutech frazeacutemů a folkloacuterniacutech i literaacuterniacutech dokladů z nichž Anna Christou modeluje plastickyacute mnohotvaacuternyacute a komplexně pojatyacute obraz ženy v českeacutem kulturniacutem prostřediacute

Vlastniacute text monografie začiacutenaacute přehledovou statiacute v niacutež autorka ryacutesu-je zaacutekladniacute body sveacuteho vyacutezkumu Vyklaacutedaacute pojmy ktereacute jsou pro jejiacute praacuteci kliacutečoveacute jazykovyacute obraz světa stereotyp a profil a hlaacutesiacute se tak k inspiraci lublinskou školou Hojně odkazuje na praacutece J Bartmińskeacuteho a A Wierzbic-keacute ale i na bdquoklasikuldquo kognitivniacute lingvistiky tedy G Lakoffa a M Johnsona přičemž klade důraz na propojeniacute jazyka a kultury v pojetiacute slovanskeacute et-

154

DARINA HRADILOVAacute

nolingvistiky Zahraničniacute baacutedaacuteniacute pak daacutevaacute do kontextu tuzemskeacuteho vyacutevo-je kognitivniacute lingvistiky Současně hledaacute takeacute širšiacute kontext pro zkoumaacuteniacute role ženy v českeacute společnosti v dalšiacutech humanitniacutech discipliacutenaacutech Konečně zde takeacute uvaacutediacute prameny z nichž čerpaacute jazykovaacute svědectviacute o obrazu ženy Množstviacute a rozmanitost těchto zdrojů jsou uacutectyhodneacute ndash autorka čerpala jak ze staršiacutech sbiacuterek a slovniacuteků českyacutech přiacutesloviacute (např Dobrovskeacuteho Českyacutech přiacutesloviacute sbiacuterka nebo Flajšhansova Českaacute přiacutesloviacute) tak ze současnyacutech lexikografickyacutech databaacuteziacute

Vyacuteklad jazykoveacuteho obrazu ženy ktereacutemu je naacutesledně věnovaacuten veškeryacute zbyacutevajiacuteciacute prostor monografie je uspořaacutedaacuten do kapitol sledujiacuteciacutech chrono-logicky vyacuteznamnaacute obdobiacute v životě ženy a to od mladeacute diacutevky přes manželku a matku až ke stareacute ženě Na jazykovyacutech dokladech autorka naacutezorně uka-zuje co bylo považovaacuteno za signifikantniacute pro jednotliveacute etapy ženskeacuteho života jakyacutem vlastnostem ndash ať už fyzickyacutem nebo duševniacutem ndash byla při-suzovaacutena vaacuteha a pozitivniacute nebo negativniacute hodnota U mladeacute diacutevky tak byly akcentovaacuteny jejiacute fyzickeacute vlastnosti svědčiacuteciacute o přitažlivosti (děvče jako malina k nakousnutiacute ndash s 33) a dobreacutem zdraviacute resp o budouciacute plodnosti panenskaacute čistota (Bo u panny cnota jako kula zlata ndash s 37) a předpoklady byacutet dobrou a pracovitou manželkou (U děvčete jsou lepšiacute mozoly než prs-tyacutenky ndash s 41) U ženy-manželky se pozornost soustřediacute na to jak funguje partnerskyacute vztah s mužem tedy na rozděleniacute roliacute ve smyslu rozhodovaacuteniacute o společnyacutech zaacuteležitostech financovaacuteniacute společneacuteho života i na dělbu praacutece (Kalhoty kde žena nosiacute maacutelokdy muž dobře kosiacute ndash s 65) Pro ženu-matku je zaacutesadniacute schopnost ochraňujiacuteciacute pečujiacuteciacute a bezvyacutehradneacute mateřskeacute laacutesky (Matčina naacuteruč je nejhebčiacute a nejměkčiacute polštaacuteř ndash s 90) jejiacutemž dokonalyacutem ideaacutelem je Matka Božiacute Matka je projektovaacutena takeacute jako učitelka a raacutedkyně Autorka se nevyhyacutebaacute ani negativně vniacutemanyacutem modelům ženskeacuteho chovaacuteniacute (např nevěrneacute ženy svobodneacute matky macechy a tchyně) ani obrazům souvisejiacuteciacutem s tabuizovanyacutemi aspekty ženstviacute (např porod a šestineděliacute) U stareacute ženy jsou reflektovaacuteny symptomy tělesneacuteho staacuternutiacute a ztraacutety re-produkčniacute funkce i projevy mentaacutelniacuteho staacuternutiacute přičemž vše uvedeneacute je vniacutemaacuteno negativně resp jako zdroj negativniacute siacutely (Kde saacutem čert nestačiacute tam starou babu vstrčiacute ndash s 124)

155

CO PROZRAZUJE JAZYK O ŽENAacuteCH

Frazeologickeacute folklorniacute a literaacuterniacute doklady jsou v praacuteci prezentovaacuteny v nebyacutevaleacute šiacuteři autorčin vyacuteklad je tak nejen věrohodnyacute ale takeacute přiacutejemně živyacute a čtenaacuteřsky přitažlivyacute Nejeden čtenaacuteř si kromě obecnyacutech obzorů rozšiacute-řiacute i slovniacute zaacutesobu ndash některeacute lexikaacutelniacute doklady jsou meacuteně znaacutemeacute jineacute naopak užiacutevaacuteme automaticky aniž bychom přemyacutešleli o jejich původu a vyacuteznamu Velkyacutem přiacutenosem je fakt že se autorka neomezila jen na sběr lingvistickeacute-ho materiaacutelu a na jeho filologickou analyacutezu ale že se jej snažiacute interpretovat v kontextu historickyacutech a sociologickyacutech aspektů (mezi použityacutemi zdroji vynikajiacute praacutece M Lenderoveacute a I Možneacuteho) čiacutemž ziacuteskaacutevaacute novou hodnotu a je možno na něj nahliacutežet v novyacutech (byť často tušenyacutech) souvislostech Zaacute-věrem autorka dospiacutevaacute k jednoducheacutemu ale vyacutestižneacutemu scheacutematu ktereacute usouvztažňuje stereotypy žen na baacutezi profilu vzhledu funkce a věku při-čemž jejich naziacuteraacuteniacute osciluje mezi aspekty tělesnyacutemi a kulturniacutemi

V kontextu současneacuteho pohledu na genderoveacute i jineacute stereotypy v jazyce i v myšleniacute je zaacutesadniacute celkoveacute vyzněniacute praacutece tedy že tradičniacute obraz ženy resp celeacuteho světa vyrůstaacute z postojů a hodnot dřiacutevějšiacute společnosti A i když aktuaacutelně vyznaacutevaacuteme jineacute hodnoty musiacuteme pro jejich relevantniacute interpre-taci nejdřiacuteve poznat a pochopit hodnoty předchaacutezejiacuteciacute aniž bychom však do nich mohli zpětně zasahovat měnit je či je dokonce rušit Ostatně autorka sama zaacutevěrem konstatuje že jejiacute studie by mohla sloužit jako od-razovyacute můstek pro zkoumaacuteniacute současneacuteho obrazu ženy kteryacute se od toho tradičniacuteho bude patrně odlišovat Monografii Anny Christou tak lze dopo-ručit nejen přiacuteznivcům kognitivniacute lingvistiky a etnolingvistiky ale všem čtenaacuteřům z řad odborniacuteků i laiků ktereacute zajiacutemaacute jak se utvaacuteřiacute jazykovyacute ob-raz světa jak k němu přistupovat a jak s niacutem pracovat

156

ZPRAacuteVA Z KONFERENCE SILA UČENIJA

TEREZA KOUDELIacuteKOVAacute

Dne 24 řiacutejna 2019 proběhla na Katedře bohemistiky Filozofickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v Olomouci konference Sila učenija uspořaacutedanaacute na počest životniacuteho jubilea českeacute lingvistky univerzitniacute pedagožky a slavist-ky doc Heleny Baueroveacute Konference se uskutečnila v raacutemci pravidelneacuteho cyklu bdquoKomaacuterkova jazykovědnaacute Olomoucldquo a konala se ve spolupraacuteci se Slo-vanskyacutem uacutestavem AV ČR v v i pod zaacuteštitou Českeacute společnosti pro slavis-tickaacute balkanistickaacute a byzantologickaacute studia z s Během konference kteraacute se nesla v duchu až přaacutetelskeacuteho setkaacuteniacute představili sveacute přiacutespěvky tuzemštiacute i zahraničniacute lingvisteacute kteřiacute se ve svyacutech vystoupeniacutech ve většiacute či menšiacute miacuteře tematicky dotyacutekali lingvistickyacutech otaacutezek jimiž se Helena Bauerovaacute ve sveacutem odborneacutem či pedagogickeacutem diacutele zabyacutevaacute

Konferenci v dopoledniacutech hodinaacutech zahaacutejil vedouciacute Katedry bohemistiky FF UP doc Miroslav Vepřek Po slavnostniacutem zahaacutejeniacute a gratulaciacutech uacutečastniacute-ků i posluchačů naacutesledoval prvniacute blok konference kteryacute zahaacutejila dr Anica Vlašić-Anić (Staroslavenski institut u Zagrebu) přiacutespěvkem O leksiku no-vootkrivenih fragmenata Riječkoga hrvatskoglagoljskoga homilijara FgCap VlaThem iz XIII stoljeća Autorka představila prvniacute vyacutesledky předchoziacuteho vědeckeacuteho vyacutezkumu slovniacute zaacutesoby dvou nově objevenyacutech pergamenovyacutech fragmentů Rijeckeacute chorvatskeacute hlaholickeacute homiacutelie nalezenyacutech v knihovně kapuciacutenskeacuteho klaacuteštera Panny Marie Lurdskeacute v Rijece roku 2007 Naacutesledo-valo vystoupeniacute prof Petry Stankovske (Univerza v Ljubljani Filozofska fa-kulteta) Poznaacutemky k distribuci ekvivalentů za slovesa facere creare a ger-minare ve slovanskyacutech středověkyacutech překladech vybranyacutech starozaacutekonniacutech knih se zvlaacuteštniacutem ohledem na chorvatskohlaholskou tradici V přiacutespěvku se přednaacutešejiacuteciacute zabyacutevala užitiacutem dvojic (s)tvoriti ndash szdati a prozebsti ndash vzdrasti v textech vybranyacutech starozaacutekonniacutech knih ve srovnaacuteniacute s jejich užitiacutem v dal-šiacutech slovanskyacutech středověkyacutech textech Poteacute posluchači vyslechli před-

157

ZPRAacuteVA Z KONFERENCE SILA UČENIJA

naacutešku Staroslověnsky snadno a rychle dr Dariny Hradiloveacute (FF Univer-zity Palackeacuteho v Olomouci) v niacutež se autorka zaměřila na různeacute aspekty současneacute středoškolskeacute vyacuteuky slavistiky a staroslověnštiny V přiacutespěvku se posluchači seznaacutemili se způsobem jakyacutem je tato jazykovaacute oblast uchopena ve středoškolskyacutech učebniciacutech a seznaacutemili se i s vyacutesledky tereacutenniacuteho še-třeniacute jehož ciacutelem bylo zjistit aktuaacutelniacute vniacutemaacuteniacute slavistickyacutech teacutemat mezi středoškolskyacutemi studenty Dopoledniacute čaacutest konference zakončila dr Ilona Janyškovaacute (Uacutestav pro jazyk českyacute AV ČR etymologickeacute odděleniacute) referaacutetem Staroslověnskeacute neřesti z pohledu etymologickeacuteho obžerstviacute v němž po-sluchače seznaacutemila se staroslověnskyacutemi vyacuterazy tyacutekajiacuteciacutemi se nestřiacutedmosti v pitiacute a jiacutedle i s etymologickyacutem vyacutekladem těchto lexeacutemů

Po poledniacute přestaacutevce naacutesledoval druhyacute blok konference kteryacute zahaacute-jil doc Jaroslav David (Katedra českeacuteho jazyka FF Ostravskeacute univerzity) V přednaacutešce Staročeskaacute baacutebovka staroslovanskaacute receptura se zabyacuteval užitiacutem vyacuterazů staročeskyacute a staroslovanskyacute ndash jejich použiacutevaacuteniacutem a percep-ciacute v současneacute češtině s důrazem na jejich užitiacute jakožto marketingoveacuteho prostředku Poteacute vystoupila dr Helena Karliacutekovaacute (Uacutestav pro jazyk českyacute AV ČR) s přiacutespěvkem Ke genezi pojmu bdquonastolovaacuteniacuteldquo v ciacuterkevniacute slovanštině a stareacute češtině v němž posluchačům představila souvislosti staroslověn-skyacutech ciacuterkevněslovanskyacutech slov s řeckyacutem ἐνθρονίζειν a vztah mezi ciacuter-kevněslovanskyacutemi a staročeskyacutemi slovy Posledniacute přednaacutešejiacuteciacute tohoto blo-ku dr Lukaacuteš Zaacutebranskyacute (PedF Univerzity Hradec Kraacuteloveacute) se v přiacutespěvku nazvaneacutem K lexikaacutelniacutemu greacutecismu ijerějь zabyacuteval vyacuteskytem greacutecismu ije-rejь ijerějь v chorvatskyacutech hlaholskyacutech manuskriptech i dalšiacutech převaacutežně ciacuterkevniacutech překladech

Posledniacute blok konference Sila učenija zahaacutejil po kraacutetkeacute přestaacutevce dr Štefan Pilaacutet (Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) přednaacuteškou Elektronickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho ndash perspektivy dalšiacuteho rozvoje Autor po-sluchačům představil projekt digitalizace Slovniacuteku jazyka staroslověn-skeacuteho a jeho perspektivu a noveacute možnosti ktereacute digitalizace uživatelům přinaacutešiacute Naacutesledoval posledniacute přiacutespěvek konference vystoupeniacute dr Fran-tiška Čajky (Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) K rukopisneacutemu doloženiacute českociacuterkevněslovanskeacuteho překladu Čtyřiceti homiliiacute na evangelia pape-

158

TEREZA KOUDELIacuteKOVAacute

že Řehoře Velikeacuteho v němž se zabyacuteval reviziacute některyacutech publikovanyacutech soupisů rukopisnyacutech doloženiacute textu Čtyřiceti homiliiacute na evangelia papeže Řehoře Velikeacuteho (Besědy na evangelie)

Na konferenci Sila učenija zaznělo mnoho zajiacutemavyacutech referaacutetů dopro-vaacutezenyacutech vždy podnětnou a rozsaacutehlou diskuziacute Po slavnostniacutem ukončeniacute konference se uacutečastniacuteci přesunuli do nedalekeacute restaurace k neformaacutelniacutemu posezeniacute s oslavenkyniacute

159

TZV PŘEDVAacuteNOČNIacute KONFERENCE

MICHAELA KOPEČKOVAacute

Dne 6 12 2019 se na půdě Katedry bohemistiky FF UP v Olomouci usku-tečnila jednodenniacute předvaacutenočniacute lingvistickaacute konference s naacutezvem Ta naše docentka Bednařiacutekovaacute kterou s podporou vedouciacuteho katedry plně organi-zovali studenti postgraduaacutelniacuteho studia oboru Českyacute jazyk

Jak naacutezev napoviacutedaacute konference byla uspořaacutedaacutena na počest životniacuteho jubilea doc PhDr Boženy Bednařiacutekoveacute Dr ndash školitelky i předsedkyně obo-roveacute rady Studenti chtěli doc Bednařiacutekoveacute touto cestou nejen pogratu-lovat ale takeacute poděkovat za jejiacute vedeniacute a podporu během studia Při teacuteto přiacuteležitosti byli pozvaacuteni takeacute členoveacute katedry bohemistiky i dalšiacute kolegoveacute z filologickyacutech kateder Filozofickeacute fakulty UP a dalšiacutech univerzit

Setkaacuteniacute zahaacutejila Michaela Kopečkovaacute kteraacute jmeacutenem všech studentů po-gratulovala oslavenkyni a přiviacutetala všechny hosty Poteacute naacutesledovalo uacutevodniacute slovo vedouciacuteho katedry bohemistiky doc Miroslava Vepřka Ten ve sveacutem kraacutetkeacutem projevu poblahopřaacutel doc Bednařiacutekoveacute k životniacutemu jubileu a zaacute-roveň jiacute poděkoval za dosavadniacute praacuteci Rovněž poděkoval doktorandům za jejich iniciativu uspořaacutedat tuto konferenci a vznesl naacutevrh aby tradice předvaacutenočniacuteho setkaacuteniacute pokračovala i v přiacuteštiacutech letech Ke gratulaciacutem se individuaacutelně připojili všichni přiacutetomniacute studenti i dalšiacute hosteacute

Samotnyacute program konference byl sestaven z přiacutespěvků doktorandů-lin-gvistů Prezentovaacuteno jich bylo celkem šest přičemž teacutemata byla různorodaacute a vychaacutezela předevšiacutem z projektů či diplomovyacutech a připravovanyacutech diser-tačniacutech praciacute studentů

Jako prvniacute vystoupila studentka 1 ročniacuteku Kristyacutena Novaacutekovaacute s přiacutespěv-kem Tvorba korpusu dějepisnyacutech učebnic v němž představila svůj pilot-niacute vyacutezkum k disertačniacute praacuteci a nastiacutenila jak by v budoucnu bylo možno pracovat s jazykovyacutem korpusem kteryacute by obsahoval uacutedaje z dějepisnyacutech

160

TZV PŘEDVAacuteNOČNIacute KONFERENCE

vyacuteukovyacutech materiaacutelů Dalšiacutem z uacutečinkujiacuteciacutech byl rovněž student 1 ročniacuteku Jiřiacute Maacutenek Ten ve sveacute prezentaci s naacutezvem Maskovaciacute strategie ve forenzniacute fonetice posluchače seznaacutemil s fonetickyacutemi softwary a jejich možnyacutem vyu-žitiacutem k identifikaci mluvčiacutech v kriminalistice Prvniacute čaacutest programu uzavřel student 3 ročniacuteku Jakub Wenzel s přiacutespěvkem Čeština v Čiacuteně Specifika testovaacuteniacute a hodnoceniacute studentů Posluchači se kromě strategiiacute v testovaacuteniacute dozvěděli jak obecně probiacutehaacute vyacuteuka češtiny pro cizince-bohemisty v Čiacuteně a v čem se lišiacute od vyacuteuky v Česku nebo v jinyacutech zemiacutech

Druhaacute čaacutest programu byla zahaacutejena rovněž teacutematem čeština pro cizince tentokraacutet s přesahem do kognitivniacute lingvistiky Studentka 2 ročniacuteku Mar-keacuteta Dosoudilovaacute představila v prezentaci s naacutezvem Metody kognitivniacute lin-gvistiky ve vyacuteuce češtiny pro cizince dosavadniacute přiacutestupy kognitivniacute lingvis-tiky při vyacuteuce českeacuteho vidu a poukaacutezala na možnost využitiacute těchto metod i v problematice prefixů u perfektivniacutech verb Dalšiacute z referujiacuteciacutech student-ka 6 ročniacuteku Michaela Kopečkovaacute prezentovala v přiacutespěvku s naacutezvem Mi-zejiacuteciacute hlaacutesky (redukce konsonantů v promluvaacutech profesionaacutelniacutech mluvčiacutech) diacutelčiacute vyacutesledky fonetickeacute analyacutezy artikulace konsonantů v mluvniacutem proje-vu moderaacutetorů televizniacuteho zpravodajstviacute jež jsou součaacutestiacute jejiacute disertačniacute praacutece Celyacute program uzavřela studentka 4 ročniacuteku Eva Novaacutekovaacute kteraacute ve sveacute prezentaci na teacutema Ve jmeacutenu EU hovořila o podiacutelu nominaacutelniacuteho vyjadřovaacuteniacute v rejstřiacuteku Evropskeacute unie a v konkreacutetniacutech textovyacutech ukaacutezkaacutech analyzovala nakolik se nominaacutelnosti dařiacute vyhovět často konfliktniacutem sty-listickyacutem požadavkům na jasnost přesnost srozumitelnost a čtenaacuteřskou přiacutevětivost

Po hlavniacutem programu naacutesledovala diskuze a přaacutetelskeacute předvaacutenočniacute posezeniacute

Bohemica OlomucensiaČasopis pro bohemistickaacute a mezioborovaacute studiaRočniacutek 12 (2020)Čiacuteslo 2 ndash Linguistica

Redakceprof PhDr Lubomiacuter Machala CSc (vedouciacute redaktor)doc Mgr Erik Gilk PhDdoc Mgr Miroslav Vepřek PhDMgr Darina Hradilovaacute PhDMgr Jakub Vaniacuteček (vyacutekonnyacute redaktor)Mgr Tomaacuteš Franta (technickyacute redaktor)

Korektury Mgr Martina HradeckaacuteSazba Mgr Tomaacuteš Franta

Přiacutespěvky prošly dvojiacutem anonymniacutem recenzniacutem řiacutezeniacutem

Vydala Univerzita Palackeacuteho v OlomouciFilozofickaacute fakultaKřiacutežkovskeacuteho 51110771 48 Olomouc

Vydavatelstviacute Filozofickeacute fakulty UPwwwvffupolczvffupolcz

Profi-tisk group s r oChvaacutelkovickaacute 2235779 00 Olomouc

Adresa redakceKatedra bohemistiky Filozofickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v OlomouciKřiacutežkovskeacuteho 51110 771 48 Olomouce-mail jakubvanicek01upolcz | tomasfrantaupolcz

Olomouc 2020

MK ČR E 18600ISSN 1803-876X

Vychaacuteziacute dvakraacutet ročněČasopis je zařazen do databaacuteziacute CEEOL a EBSCODigitaacutelniacute varianta je volně přiacutestupnaacute (open access)

Page 2: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA

Zpracovaacuteniacute a vydaacuteniacute publikace bylo umožněno diacuteky finančniacute podpoře uděleneacute roku 2020 Ministerstvem školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy ČR v raacutemci Institucionaacutelniacuteho rozvojoveacuteho plaacutenu Filozofickeacute fakultě Univerzity Palackeacuteho v Olomouci

OBSAH

5 Editorial Miroslav Vepřek

10 ModlitbazačistotuvrukopisechJosifo-Volokolamskeacuteho klaacuteštera (GIMJeparch160164a165) František Čajka

34 Staročeskyacutestaroslovanskyacuteastaroslověnskyacute Kvyacuteznamovyacutempoliacutemtřiacuteadjektiv Jaroslav David

52 Staroslověnskeacuteneřestizpohleduetymologickeacutehoobžerstviacute Ilona Janyškovaacute

62 Kegenezipojmubdquonastolovaacuteniacuteldquovciacuterkevniacuteslovanštině astareacutečeštině Helena Karliacutekovaacute

74 ElektronickyacuteSlovniacutekjazykastaroslověnskeacutehondash perspektivydalšiacutehorozvoje Štefan Pilaacutet

92 Poznaacutemkykdistribuciekvivalentůzaslovesafacere creare a germinare vpřekladuknihyGenesis vchorvatskohlaholskyacutechstředověkyacutechbreviaacuteřiacutech Petra Stankovska

108 OleksikunovootkrivenihfragmenataRiječkoga hrvatsko- glagoljskoga homilijara FgCapVlaThemiz13stoljeća Anica Vlašić-Anić

STU

DIE

136 Klexikaacutelniacutemugreacutecismuijerějьvedvoutypech charvaacutetskohlaholskyacutechpřekladů Lukaacuteš Zaacutebranskyacute

146 SeznampublikačniacutečinnostidocPhDrHelenyBaueroveacute (doroku2019)

151 KživotniacutemujubileudocentkyBoženyBednařiacutekoveacute Jakub Wenzel

153 Coprozrazujejazykoženaacutech Darina Hradilovaacute

156 ZpraacutevazkonferenceSila učenija Tereza Koudeliacutekovaacute

159 Tzvpředvaacutenočniacutekonference Michaela Kopečkovaacute

VAR

IA

5

EDITORIAL

MIROSLAV VEPŘEK

Tyto řaacutedky piacutešu s velkou radostiacute avšak zaacuteroveň se ukazuje jako velmi těžkyacute uacutekol vtěsnat do relativně kraacutetkeacuteho textoveacuteho tvaru charakteristiku osoby vaacuteženeacute mileacute a bliacutezkeacute Vzhledem k tomu že převaacutežnaacute čaacutest obsahu toho-to čiacutesla našeho časopisu je věnovaacutena životniacutemu jubileu doc PhDr Heleny Baueroveacute našiacute emeritniacute kolegyně z Katedry bohemistiky Filozofickeacute fa-kulty UP v Olomouci a učitelky nejen v oboru paleoslovenistiky ale teacutež v mnoha dalšiacutech oblastech spojenyacutech s univerzitniacutem životem je mou milou povinnostiacute věnovat jiacute i tento editorial

Ačkoliv Helena Bauerovaacute absolvovala univerzitniacute studia v Brně (obor čeština ndash srbochorvatština) svoji profesniacute draacutehu spojila plně s olomouckou filozofickou fakultou Zde působila aktivně od sveacuteho naacutestupu v roce 1974 až do odchodu do penze v roce 2010 tedy dlouhyacutech třicet šest let Z dob brněnskyacutech studiiacute vzpomiacutenala na řadu vynikajiacuteciacutech pedagogů předevšiacutem na prof Radoslava Večerku prof Arnošta Lamprechta a nejviacutece na dr Lud-milu Pacnerovou kterou v nadsaacutezce ale zaacuteroveň se všiacute vaacutežnostiacute nazyacutevala svojiacute staroslověnskou maminkou

Při sveacutem působeniacute v Olomouci ještě plně zažila poměry komunistickeacute tota-lity jež snad posiacutelily jejiacute moraacutelniacute integritu a autoritu osobnosti kteraacute si nade vše vaacutežiacute lidskeacute svobody a důstojnosti I tyto vlastnosti samozřejmě spolu s odbornou erudiciacute ji kvalifikovaly v roce 1994 do vyacuteznamneacute funkce prorek-torky do niacutež si ji vybral prvniacute porevolučniacute rektor univerzity prof Josef Jařab Ani jako prorektorka pro studium nezapomiacutenala na sveacute paleoslovenistickeacute kořeny jak svědčiacute skutečnost že při slavnostniacutech přiacuteležitostech využiacutevala staroslověnskeacute citaacutety dle svyacutech vlastniacutech slov hovořila bdquocyrilometodějskyldquo

Helena Bauerovaacute se však předevšiacutem nesmazatelně zapsala do srdciacute svyacutech studentů Nedaacutevno při setkaacuteniacute absolventů univerzity naacutevštěvniacuteci teacuteto akce

6

MIROSLAV VEPŘEK

u naacutes na katedře vzpomiacutenali na jejiacute originaacutelniacute vyučovaciacute metody přičemž obzvlaacuteště živaacute je vzpomiacutenka na proslulaacute bdquoazъ pod titlouldquo ndash tedy hlaholskeacute jedničky udělovaneacute za aktivitu v seminaacuteřiacutech jejichž sbiacuteraacuteniacutem studenti ziacutes-kaacutevali naacuterok na zaacutepočet Dovoliacutete-li osobniacute vzpomiacutenku mne osobně praacutevě tento netradičniacute přiacutestup přivedl k celoživotniacutemu odborneacutemu zaacutejmu o sta-roslověnštinu V zimniacutem semestru v předmětu Zaacuteklady slavistiky jsem měl jistyacute probleacutem s dochaacutezkou V posledniacutem seminaacuteři mi však doc Bauerovaacute dala možnost vše napravit a za předneseniacute rozboru slova křupan jsem chy-bějiacuteciacute azъ pod titlou obdržel (za odvahu vystoupit jako prvniacute za prokaacutezaacuteniacute baltoslovanskeacute lexikaacutelniacute shody doklad na monoftongizaci diftongu a exp-resivniacute palatalizaci) Nu a pak to byl už jen malyacute krůček od křupana k za-daacuteniacute seminaacuterniacute postupoveacute praacutece k diplomce dizertacihellip

Těch diplomovyacutech praciacute doc Bauerovaacute vedla několik desiacutetek (včetně po-zoruhodnyacutech teacutemat jako Velkomoravskeacute teacutema v českeacute a slovenskeacute beletrii či Staroslověnskeacute chrestomatie a čiacutetanky českyacutech autorů) a vychovala takteacutež řadu doktorandů z nichž někteřiacute se stali naacutesledně jejiacutemi kolegy ať už na olomouckeacute bohemistice či na jinyacutech pracovištiacutech (D Hradilovaacute J Liacutenek V Čermaacutek F Čajka M Vepřek L Zaacutebranskyacute) Po jistou dobu bylo olo-mouckeacute bdquostaroslověnsko v diaspořeldquo jak řiacutekala žertem jubilantka praktic-ky jedinyacutem pracovištěm v ČR vychovaacutevajiacuteciacutem novou generaci paleosloveni-stiky V neposledniacute řadě je Helena Bauerovaacute autorkou snad nepřekonatelneacute čiacutetanky Texty ke studiu staroslověnštiny se slovniacutečkem kteraacute vychaacuteziacute v opakovanyacutech vydaacuteniacutech a dotisciacutech již viacutece než třicet let

Ve sveacute odborneacute činnosti (viz kompletniacute soupis jejiacute dosavadniacute publikač-niacute činnosti v tomto čiacutesle v sekci bdquoVarialdquo) se zaměřila předevšiacutem na pro-blematiku jazyka a piacutesemnictviacute ciacuterkevniacute slovanštiny charvaacutetskeacute redakce s patřičnyacutem zaacuteběrem v širšiacutem kontextu nejstaršiacuteho slovanskeacuteho piacutesemni-ctviacute Vyacuteznamnou měrou se daacutele zasloužila o zkoumaacuteniacute vědeckeacuteho odkazu F V Mareše a zejmeacutena V Tkadlčiacuteka Takeacute diacuteky niacute čerpaacute odbornaacute veřejnost z knižniacute a archivniacute pozůstalosti obou badatelů v knihovně Centra Aletti Velehrad-Roma v Olomouci Stranou jejiacuteho zaacutejmu však nezůstala ani teacute-mata synchronniacute připomeňme např jejiacute komparatistickeacute slavistickeacute praacutece publikovaneacute spolu s olomouckyacutemi kolegy (s E Lotkem a H Fliacutedrovou)

7

EDITORIAL

a přiacuteznačneacute jsou teacutež jejiacute popularizačniacute člaacutenky onomasticko-etymologickeacute v nichž se projevuje autorčin dlouholetyacute zaacutejem o tyto specifickeacute discipliacuteny Mimoto však využila i svoji erudici serbokroatistickou a to nejen v podobě vyacuteuky ale i v přiacutepadě překladů beletrie (poezie)

Oblastem vědeckeacuteho a pedagogickeacuteho zaacutejmu Heleny Baueroveacute je věnovaacute-na většina statiacute tohoto čiacutesla našeho časopisu Bohemica Olomucensia Autory studiiacute jsou jejiacute kolegoveacute a žaacuteci a navazujiacute na odbornou konferenci s naacutezvem bdquoSila učenijaldquo kteraacute se konala při přiacuteležitosti životniacuteho jubilea H Bauero-veacute v řiacutejnu 2019 (viz daacutele podrobnou zpraacutevu T Koudeliacutekoveacute v sekci bdquoVarialdquo) Nechybějiacute tak přiacutespěvky speciaacutelně paleoslovenistickeacute (včetně stati A Vlašić--Anić zaměřeneacute na charvaacutetskohlaholskeacute piacutesemnictviacute a obdobně tematicky koncipovaneacute studie P Stankovskeacute) mapujiacuteciacute i nejžhavějšiacute současnost baacutedaacuteniacute o nejstaršiacutem slovanskeacutem jazyce (Š Pilaacutet ndash Elektronickyacute slovniacutek jazyka staro-slověnskeacuteho ndash perspektivy dalšiacuteho rozvoje) či problematiku českeacute redakce ciacuter-kevniacute slovanštiny (F Čajka) Přiacuteležitost oslav životniacuteho vyacuteročiacute jubilantky zřej-mě motivovala etymoložky I Janyškovou a H Karliacutekovou a takteacutež J Davida ke statiacutem tematicky spojenyacutem s jiacutedlem a stolovaacuteniacutem Studie L Zaacutebranskeacuteho z oblasti staroslověnskeacuteho a charvaacutetskohlaholskeacuteho lexika takteacutež rezonuje s rozsahem odbornyacutech praciacute Heleny Baueroveacute

Jistě by se dalo napsat mnohem viacutece o vyacuteznamu a dosahu osobnosti Heleny Baueroveacute Ale nechaacutem těm šťastnyacutem kteřiacute měli a staacutele majiacute mož-nost se s niacute osobně setkaacutevat prostor pro sveacute vlastniacute myšlenky a vzpomiacuten-ky Za celou redakci i Katedru bohemistiky FF UP přeji jubilantce hodně zdraviacute životniacuteho elaacutenu a duchovniacute siacutely A vyjadřuji naději že jejiacute typickyacute uacutesměv vliacutednaacute slova pronikavyacute duch a azъ pod titlou naacutes budou ještě dlou-ho provaacutezet

STUDIEBOHEMICA

OLOMUCENSIA2020

LINGUISTICA

10

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO--VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA (GIM JEPARCH 160 164 A 165)

FRANTIŠEK ČAJKA

THE PRAYER FOR PURITY IN MANUSCRIPTS OF THE IOSIFO-VOLOKOLAMSK MONASTE-RY (SHM EPARCHIAL COLLECTION NO 160 164 AND 165) The study deals with three so far unexplored manuscripts of a prayer called Molitva o izbavljenii otъ blǫda (The Prayer for Purity) The text of the prayer is preserved in the manuscripts Jeparch 160 164 and 165 from the fourth quarter of the 15th century to the twenties of the 16th century which are part of the manuscript collection from the Iosifo--Volokolamsk Monastery (State Historical Museum Eparchial Collection Moscow) The clo-se relationship of known manuscript versions of the prayer contained in the manuscripts of Czech Church Slavonic Forty Gospel Homilies by Pope Gregory the Great (Besědy na evan-gelije) and in the ancient Euchologium Sinaiticum strongly reinforces the hypothesis about the Great Moravian origin of their common archetype The aim of the study is to reveal the relationship of the newly registered texts Jeparch 160 164 and 165 to familiar texts An integral part of the study also deals with an edition of the prayer and its critical apparatus based on the text of all known (edited) manuscripts of the prayer

Keywords Old Church Slavonic Church Slavonic paraliturgical texts prayers

Modlitba za čistotu (Molitva o izbavljenii otъ blǫda) je jedniacutem ze staro-bylyacutech dokladů textů paraliturgickeacute povahy ve staroslověnskeacutem piacutesemni- ctviacute(1) Spolu se Slovem za nemocneacute (Slovo bolęštiichъ radi) patřiacute mezi pa-maacutetky zachovaneacute v kanonickeacutem staroslověnskeacutem zněniacute Euchologia sinaj-

1 Přiacutespěvek vznikl v raacutemci projektu MK ČR NAKI II č DG16P02H024 bdquoGORAZD Digitaacutelniacute portaacutel staroslověnštinyldquo

11

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

skeacuteho (Euch) z 11 stoletiacute(2) Oba texty jsou takeacute součaacutestiacute rukopisů Besěd na evangelije (Bes) ktereacute představujiacute českociacuterkevněslovanskyacute překlad latinskeacuteho homileticko-exegetickeacuteho diacutela XL homiliarum in Evangelia li-bri duo papeže Řehoře Velikeacuteho (pontifikaacutet 590ndash604)(3) V raacutemci česko-ruskyacutech kulturniacutech vztahů pronikla tato pamaacutetka do ruskeacuteho prostřediacute kde se stala obliacutebenou součaacutestiacute stareacuteho ruskeacuteho piacutesemnictviacute Rukopisně jsou Bes doloženy pouze ve vyacutechodoslovanskeacutem prostřediacute jednak v něko-lika relativně uacuteplnyacutech rukopisech počiacutenaje 13 stoletiacutem jednak v množstviacute textovyacutech vyacutetahů v různyacutech typech sborniacuteků Jedinou vyacutejimku představuje raritniacute doklad kraacutetkeacute citace textu Bes v srbskociacuterkevněslovanskeacutem rukopi-su Chil 442 kteryacute je spojen s klaacutešterniacutem prostřediacutem na Athosu(4)

V přiacutepadě Modlitby za čistotu i Slova za nemocneacute nebyla zjištěna řec-kaacute latinskaacute či starohornoněmeckaacute předloha Nelze tedy i vyloučit že obě pamaacutetky mohou představovat diacutela originaacutelniacute

Vyacuteskyt zaacutepisů obou modliteb v kodexu Euch (kteryacute obsahuje ne-sporně i některeacute texty velkomoravskeacuteho původu) a v rukopisech českociacuterkevněslovanskyacutech Bes vedl ke stanoveniacute hypoteacutezy o velkomo-ravskeacutem původu obou modliteb(5) Oba texty byly (nejspiacuteše jako součaacutest velkomoravskeacuteho dědictviacute) tradovaacuteny v českeacutem prostřediacute 10ndash11 stoletiacute přičemž se českyacutem prostřednictviacutem dostaly jako nediacutelnaacute součaacutest rukopi-sů Bes na Rus(6)

2 Edice Nahtigal (1942) fototypickeacute vydaacuteniacute Nahtigal (1941)

3 Překlad byl pořiacutezen v 11 stoletiacute v přemyslovskyacutech Čechaacutech nejspiacuteše v souvislosti s činnostiacute Saacutezavskeacuteho klaacuteštera (1032ndash10961097) Edice Konzal (2005) Konzal ndash Čajka (2006)

4 Viz Čajka (2018b)

5 O zaacutepadoslovanskeacutem původu obou modliteb uvažoval již A I Sobolevskyacute (1910 105) kteryacute jejich vznik kladl do českeacuteho prostřediacute 10ndash11 stoletiacute

6 Srov Mareš (2000a 284) Vepřek (2008 444) Vepřek (2010 44) Vepřek (2014 268ndash269) podobně Čajka (2013 51) Nejspiacuteše praacutevě předpoklaacutedanyacute velkomoravskyacute původ Modlitby za čistotu a Slova za nemocneacute vedl F V Mareše k jejich nezařazeniacute do jiacutem připraveneacute antologie českociacuterkev-něslovanskyacutech pamaacutetek srov Mareš (1979) ndash Absence obou modliteb v rukopisech jedneacute z liniiacute textovyacutech zachovaacuteniacute Bes (kteraacute vychaacuteziacute z (hyp)archetypu rukopisu Uvarovskeacuteho) vede J Reinharta (2000 257) k domněnce že obě modlitby byly zařazeny do rukopisů Bes až v ruskeacutem prostřediacute Uvedenyacute předpoklad sice nelze zcela vyloučit přesto se však z důvodů věcnyacutech a textologickyacutech jeviacute jako pravděpodobnějšiacute zařazeniacute obou modliteb k textu Bes již v českeacutem prostřediacute

12

FRANTIŠEK ČAJKA

Pro dalšiacute baacutedaacuteniacute v teacuteto oblasti bylo velmi důležiteacute zjištěniacute dalšiacutech ruko-pisnyacutech zachovaacuteniacute obou modliteb ve vyacutechodoslovanskeacutem prostřediacute ktereacute jsou však zapsaacuteny bdquosamostatněldquo tj v rukopisech neobsahujiacuteciacutech text Bes(7)

Rozšiřujiacuteciacute se materiaacutelovaacute zaacutekladna umožnila diacuteky novyacutem naacutelezům ru-kopisnyacutech zaacuteznamů stanoveniacute zaacutekladniacutech textologicky relevantniacutech vzta-hů mezi třemi skupinami textů(8) Uvedeneacute skupiny tvořiacute zněniacute zachovaneacute v Euch zněniacute zachovanaacute jako součaacutest rukopisů Bes a texty zapsaneacute v sa-mostatnyacutech zaacutepisech ve sborniacuteciacutech ruskeacute provenience Ze zaacutevěrů našeho dosavadniacuteho studia vyplyacutevaacute stanoveniacute dvou bliacutezkyacutech zněniacute Modlitby za čistotu kteraacute reprezentuje na straně jedneacute text zapsanyacute v Euch a na straně druheacute zaacutepisy textu modlitby vyacutechodoslovanskeacute provenience (jako součaacutest kodexů Bes i jako samostatneacute zaacutepisy) Obě velmi bliacutezkaacute zněniacute vychaacutezejiacute mimo pochybnost ze společneacuteho archetypu Daacutele byla doložena genetickaacute souvislost mezi texty zachovanyacutemi v rukopisech Bes a texty zapsanyacutemi v různyacutech typech sborniacuteků ruskeacute provenience

Ciacutelem studie je uvedenaacute zjištěniacute na zaacutekladě noveacuteho materiaacutelu prověřit V předloženeacute studii bude představen novyacute v kontextu baacutedaacuteniacute o Modlitbě za čistotu dosud neznaacutemyacute materiaacutel třiacute rukopisů pochaacutezejiacuteciacutech z Josifo-Voloko-lamskeacuteho klaacuteštera Uvedenyacute materiaacutel bude takeacute edičně zpřiacutestupněn

SROVNAacuteVANYacute MATERIAacuteL Dosud znaacutemaacute zněniacute modlitby budou v naacutesledujiacuteciacute edičniacute i analytickeacute čaacutesti praacutece reprezentovat rukopisnou tradici a) staroslověnskou a b) ruskou

Rukopisnou tradici staroslověnskou tvořiacute jedinyacute zaacutepis textu modlitby zachovanyacute v Euch Text modlitby je zapsaacuten na foliiacutech 36b 16 ndash 37a 20

Rukopisnaacute tradice zachovanaacute v ruskeacutem prostřediacute je tvořena dvěma okruhy textů Jednu skupinu tvořiacute zaacutepisy textu modlitby v rukopisech ob-sahujiacuteciacutech text Bes Uvedenyacute materiaacutel reprezentujiacute v teacuteto praacuteci tři relativně uacuteplneacute rukopisy (Pogod Q Synod) jejichž materiaacutel byl zařazen do dvojdiacutel-

7 Viz Čajka (2013) (2018b)

8 Čajka (2013 52) (2018b 108)

13

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

neacute edice pamaacutetky(9) Okruh dokladoveacuteho materiaacutelu jsme doplnili i textem rukopisu Synod 992 kteryacute je součaacutestiacute Velikyacutech četjiacutech minejiacute metropolity Makarije(10)

Všechny uvedeneacute rukopisy Bes představujiacute zaacutestupce početněji zastoupeneacute textoveacute linie Bes vychaacutezejiacuteciacute z hyparchetypu rukopisu Pogodinskeacuteho (Po-god)(11) Text Modlitby za čistotu a takeacute Slova za nemocneacute je v rukopisu Po-god připojen k vlastniacutemu homileticko-exegetickeacutemu textu papeže Řehoře Velikeacuteho v přiacutepadě všech ostatniacutech rukopisů (Q Synod Synod 992) je pak přiacutemo včleněn do jejich textu jako 17 homilie

označeniacute signatura původ datace zaacutepis

Pogod Погод 70

ruskocsl

13 stoletiacute 328bβ 1 ndash 30

Q Q I 1202 14 stoletiacute 111b 23 ndash 112a 24

Synod Синод 47 17 stoletiacute 84a 6 ndash 15

Synod 992 Синод 992 (П 789)

1 polovina 16 stoletiacute 235c 26 ndash 235d 17

Druhou skupinu zaacutepisů Modlitby za čistotu ruskeacute provenience předsta-vujiacute zněniacute zachovanaacute v samostatnyacutech zaacutepisech v různyacutech typech sborniacute-ků Novějšiacute baacutedaacuteniacute poukaacutezalo zejmeacutena na ty zaacutepisy modlitby ktereacute byly součaacutestiacute knižniacuteho fondu Trojicko-sergijevskeacute laacutevry (TSL 277 747 771)(12) Uvedeneacute rukopisy jsou v současnosti uloženy pod přiacuteslušnyacutem čiacuteslem jako součaacutest fondu s označeniacutem ф 304I v Ruskeacute staacutetniacute knihovně (Российская государственная библиотека РГБ) v Moskvě(13)

Dalšiacute znaacutemeacute a edičně zpřiacutestupněneacute zněniacute Modlitby za čistotu je součaacutes-tiacute ruskociacuterkevněslovanskeacuteho rukopisu KB 121089 kteryacute pochaacuteziacute ze třetiacute

9 Konzal (2005) Konzal ndash Čajka (2006)

10 Weiher et al (1998 470)

11 Reinhart (2000 286)

12 Viz Čajka (2013)

13 K popisu rukopisů TSL 277 TSL 747 a TSL 771 a dalšiacute literatuře předmětu souhrnně viz Čajka (2013 45ndash46)

14

FRANTIŠEK ČAJKA

čtvrtiny 16 stoletiacute(14) Rukopis byl dřiacuteve součaacutestiacute majetku Kyrillo-Bělozer-skeacuteho klaacuteštera V současnosti je zařazen pod signaturou КБ 121089 jako součaacutest fondu (ф 351) kirillo-bělozerskeacute sbiacuterky Ruskeacute naacuterodniacute knihov-ny (Российская национальная библиотека РНБ) v Petrohradě

označeniacute původ datace zaacutepis

TSL 277

ruskocsl

16 stoletiacute 23b 15 ndash 24b 9

TSL 747 1445 460a 16 ndash 461a 18

TSL 771 1524 338a 4 ndash 338b 9

KB 121089 třetiacute čtvrtina 16 stoletiacute 141b 23 ndash 142a 23

NOVĚ EVIDOVANAacute ZNĚNIacute MODLITBY ZA ČISTOTU Všechny dalšiacute rukopisneacute zaacuteznamy ktereacute budou naacutesledně představeny a takteacutež editovaacuteny pochaacutezejiacute z Josifo-Volokolamskeacuteho klaacuteštera V současneacute době jsou součaacutestiacute Jeparchiaacutelniacute sbiacuterky uloženeacute ve Staacutetniacutem historickeacutem mu-zeu (Государственный исторический музей ГИМ) v Moskvě(15)

JEPARCH 160Ruskociacuterkevněslovanskyacute rukopis Jeparch 160 (Епарх 160) pochaacuteziacute z roku 1523(16) Jeho obsahem je žaltaacuteř doplněnyacute časoslovem a množstviacutem modliteb (vyskytujiacute se zde např ranniacute a večerniacute modlitby) Uvedenyacute typ žaltaacuteře byacutevaacute označovaacuten jako Псалтирь с восследованием či Следованная Псалтирь Rukopis o rozměru 142 times 75 cm psanyacute bdquopoluustavemldquo v jed-nom sloupci obsahuje 592 (591 + I) listů

14 Čajka (2018b)

15 Charakteristika sbiacuterky a jejiacuteho vyacutevoje viz např Протасьева ndash Щепкина (1958) Дмитриева (1991) Дианова ndash Костюхина (1991) Мoрозова (2016 22ndash23) s rozsaacutehlou literaturou předmětu viz Алексеев et al (2011) ke klaacutešterniacutemu prostřediacute nověji Dykstra (2006) ndash Děkuji Staacutetniacutemu historickeacutemu muzeu v Moskvě za zhotoveniacute fotokopiiacute textu Modlitby za čistotu z rukopisů Jeparch 160 164 a 165

16 V soupise rukopisů Josifo-Volokolamskeacuteho klaacuteštera naacuteležejiacuteciacutech do Jeparchiaacutelniacute sbiacuterky Staacutetniacuteho historickeacuteho muzea v Moskvě (Дианова ndash Костюхина ndash Поздеева 1991 236ndash238) je rukopis opatřen vedle knihovnickeacuteho označeniacute takeacute průběžnyacutem čiacuteslem soupisu (č 227)

15

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

Text modlitby je zapsaacuten na fol 315b 2 ndash 316a 7 s označeniacutem Mолитва святаго Григориа папы римьскаго о избавлении блуда Text modlitby je zachovaacuten v podobě uacuteplneacute ndash obsahuje jak uacutevodniacute čaacutest (titul) tak navazujiacuteciacute jaacutedro modlitby

JEPARCH 164Ruskociacuterkevněslovanskyacute rukopis Jeparch 164 (Епарх 164) pochaacuteziacute ze čtvrteacute čtvrtiny 15 stoletiacute(17) Rukopis představuje typ žaltaacuteře označovanyacute jako Псалтирь с восследованием Tvořiacute jej 530 (I+528+I) listů Text je psaacuten bdquopoluustavemldquo v jednom sloupci na folia o rozměru 154 x 9 cm

Fragmentaacuterně zachovanyacute text modlitby s označeniacutem Молитва на всяк день о избавлении блуда je zapsaacuten na fol 522а 4ndash20 Je tvořen pouze druhou čaacutestiacute původniacuteho celku (jaacutedrem modlitby) s incipitem Ги ісе хе бе ншь единороныи сне бїи (hellip)

JEPARCH 165Ruskociacuterkevněslovanskyacute rukopis Jeparch 165 (Епарх 165) pochaacuteziacute z kon-ce 15 stoletiacute či z počaacutetku 16 stoletiacute(18) Obsahem představeneacuteho rukopisu je typ žaltaacuteře označovanyacute jako Псалтирь с восследованием Kodex psanyacute bdquopoluustavemldquo se dochoval v rozsahu 501 listů o rozměru 155 x 95 cm Je však zřejmeacute že se zaacutevěrečnaacute čaacutest kodexu nedochovala(19)

Modlitba za čistotu je zapsaacutena na fol 277a 21 ndash 278a 4 s označeniacutem Mолитва о избавлении блуда Text modlitby je zachovaacuten v podobě uacuteplneacute

EDICEPředstavenaacute edice Modlitby za čistotu přinaacutešiacute zněniacute zaacutekladniacuteho rukopisu Jeparch 160 (fol 315b 2 ndash 316a 7) ktereacute je opatřeno naacuteležitou pomocnou vyacutebavou (označeniacute folia a řaacutedků) Kritickyacute aparaacutet je z praktickyacutech důvodů

17 Дианова ndash Костюхина ndash Поздеева (1991 241ndash242) průběžneacute čiacuteslo soupisu (č 231)

18 Дианова ndash Костюхина ndash Поздеева (1991 242ndash243) průběžneacute čiacuteslo soupisu (č 232)

19 Дианова ndash Костюхина ndash Поздеева (1991 242)

16

FRANTIŠEK ČAJKA

rozsaacutehlyacute a zahrnuje vedle textovyacutech variant dalšiacutech dvou dosud neevidova-nyacutech zněniacute rukopisů Jeparch 164 a Jeparch 165 takeacute materiaacutel všech dosud editovanyacutech rukopisnyacutech zaacuteznamů modlitby (Euch Pogod Q Synod Sy-nod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 a KB 121089)

Textoveacute varianty jsou uvaacuteděny po jednoducheacute skobě (]) V souladu se snahou co nejviacutece zpřehlednit dokladovyacute materiaacutel je v přiacutepadě shody textu s rukopisem Jeparch 160 uveden odkaz na přiacuteslušneacute rukopisy v kulateacute zaacute-vorce za rovniacutetkem srov ни ѹспѣ (= Q Synod Synod 992)] на спѣхъ Euch ни въ ѹспѣх L TSL 227 TSL 747 ни ꙋспѣхѹ TSL 771 KB 121089 Jeparch 165 ни на ꙋспѣ Jeparch 164

Edice přirozeně zohledňuje takeacute rukopisneacute zaacuteznamy Modlitby za čistotu dochovaneacute fragmentaacuterně V čaacutesti textovyacutech variant tak materiaacutel modlitby rukopisu Pogod (čaacutest A)(20) odpoviacutedaacute textu od začaacutetku modlitby do sek-vence [hellip] бѫде съхране (srov Jeparch 160 315b 15) Podobně jsou v teacuteže čaacutesti edice publikovaacutena různočteniacute rukopisů TSL 771 a Jeparch 164 (čaacutest B) odpoviacutedajiacuteciacute rozsahu textu Jeparch 160 315b 15 ndash 316a 7

JEPARCH 160315b

2 лѳ мѡ стгѡ григорїа папы риско ѡ иꙁб- вленїи блꙋда и ѡ ѹгашень-5 и плоти и ѡ съхраненїи ꙁра- ка блꙋна и ѡ прїатїи всѧко дара спсена и ѿ помышленїа слона и єга ѡбрати ѹмъ на блꙋ или разгори сѧ ѹдъ10 плоныи на блꙋ или възрѣвъ на какова лка помысли блꙋ Или ѹмысли сложенїе тога аще въведе ꙭи срца своє къ бгѫ

20 Viz kapitola bdquoRozsah zachovanyacutech textů Jeparchldquo

17

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

и рее тои ѧ млтвꙋ сїю да15 бѫде съхране Ги іѵ хе бже ншь єдинороныи снѫ бжїи даро ѡца твоє съхранивы- и аплы своѧ ѿ блꙋда и ра- денїа () плоти и ѿ зрака блꙋн-20 го и ѿ помышленїа блꙋда и ѹмышленїа сложна и ѿ въглѧданїа на нѧ любодѣ- иць съхрани мѧ ѿ си рее- ныи сѫщи негоно стни тво-

316a єи ни ѹспѣ спнїю дши и те- леси моємꙋ и ѿ всего мѧ на- стоꙗща избави ѕла раба бжїа імк да несквръненъ ни5 срамле тебѣ хвалꙋ всылає славѫ(21) съ ѡцемъ и стымъ дхомъ ны- нѣ и прно и в вѣкы вѣко ами mdash

TEXTOVEacute VARIANTY мѡ стгѡ григорїа (hellip) бѫде съхране ] deest in TSL 771 Jeparch 164мѡ стгѡ григорїа папы риско (= TSL 277 KB 121089)] мо Euch Pogod

Q Synod Synod 992 TSL 747 Jeparch 165ѡ иꙁбвленїи блꙋда (= Euch Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB

121089 Jeparch 165)] ѡ збавлении [и] ѿ блоуда Pogod(22)

21 V textu Jeparch 160 je na fol 316a 5 komentovaacuten zaacutepis хвалꙋ vyacuterazem славѫ22 Ke skripci збавлении (Pogod 328bβ 1) viz A I Sobolevskyacute (1910 103) Uvedenyacute zaacutepis považuje za hlaacuteskoslovnyacute bohemismus F V Mareš (1963 422 2000a 372) viz teacutež M Vepřek (2015)

18

FRANTIŠEK ČAJKA

и ѡ съхраненїи ꙁрака блꙋна (= Q Synod Synod 992 KB 121089 Jeparch 165)] ꙇ о съхраненьи всего блѫдъна Euch ѡ схранении зрака блоудьнаго Po-god и ѡ съхраненїи ѿ зрака блоунаго TSL 277 TSL 747

и ѿ помышленїа слона (= Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] deest in Euch

ѡ прїатїи всѧко дара спсена (= Jeparch 165)] о приѩтьи всего друга спсъна Euch ѡ приꙗтии спсна дароу всѧкого Pogod ѡ приꙗтии спснаго дару всѧкого Q TSL 277 KB 121089 ѡ приꙗтии спстльнаго дароу всѧкого TSL 747 ѿ приѧтїѧ спасенаго дароу всѧкого Synod Synod 992

и єга (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] егдаже Euch ѥгда Pogod

ѡбрати ѹмъ на блꙋ ()] коу обратитъ сѧ на блѫдъ оудъ Euch лвкоу обратить сѧ оумъ на блоудъ Pogod Q Synod Synod 992 TSL 747 лкѫ ѹмъ ѡбратит с на блѹ TSL 277 KB 121089 ѻбратит сѧ ѹмъ лкꙋ на блѹ Jeparch 165

или разгори сѧ ѹдъ плоныи на блꙋ ] ли разоритъ сѧ () емоу пльтьнаа плъть Euch или разгорить сѧ оудъ плъть на плъть Pogod или разгоритъ сѧ оудъ плотныи на плоть Q Synod Synod 992 TSL 277 или разгорить сѧ оудъ плотны на плотны TSL 747 или раꙁгорит сѧ оу плоныи на пло KB 121089 ли раꙁгорит сѧ ѹдъ плотныи на блу Jeparch 165

или възрѣвъ на какова лка ] ли вьзьрѣвъ на такъ къ Euch или въꙁрѣвъ на таковꙑи лвкъ Pogod Q TSL 747 KB 121089 или возрѣвъ на каковыи еловѣкъ Synod Synod 992 TSL 277 Jeparch 165

помысли блꙋ (= Pogod Q TSL 277 KB 121089 Jeparch 165)] помꙑслитъ на блѫдъ Euch Synod Synod 992 помыслить и блоу TSL 747

или ѹмысли сложенїе (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] ли оумꙑслитъ съложение Euch Pogod

ꙭи срца своє (= Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] ои срца си Euch

тои ѧ ] въ тъ асъ Euch Pogod Q Jeparch 165 в тои асъ Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089

млтвꙋ сїю (= Euch TSL 747 KB 121089)] сию молитвоу Pogod Q Sy-nod Synod 992 TSL 277 млтвы сїa () Jeparch 165

19

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

да бѫде съхране (= Jeparch 165)] бѫдетъ съхраненъ Euch Pogod Q TSL 277 KB 121089 и боудетъ сохраненъ Synod Synod 992 om TSL 747

deest in Jeparch 160 Euch Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 KB 121089] млтва стго григориꙗ папы римъскаго двоесловцѧ TSL 747 млтва стго григориѧ папы римьска егда стꙋжаеть блꙋныи помылъ TSL 771 мѡ на всѧ днь ѡ иꙁбавле[и] блѹ Jeparch 164 мотва Jeparch 165

Ги іѵ хе бже ншь (hellip) нынѣ и прно и в вѣкы вѣко ами mdash ] deest in Pogod єдинороныи (= Q Synod Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB 121089

Jeparch 164 Jeparch 165)] единоѧдꙑ Еuch единорѡне () TSL 277 снѫ бжїи (= Q Synod 992 KB 121089 Jeparch 165)] сне бжеи Euch сне

бжїи Synod TSL 277 TSL 747 TSL 771 Jeparch 164 даро ѡца твоє (= Euch Q Synod Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB

121089 Jeparch 164)] иже даро ѿца твоего TSL 277 дарoмъ ѡца своего () Jeparch 165

съхранивыи (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165)] съхранеи Euch

ѿ блꙋда (= Euch Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 165)] ѿ блꙋ Jeparch 164

раденїа () плоти ] отъ раждежениѣ блѫдъна Euch ѿ ражениꙗ () плотьскаго Q ѿ ражьженїѧ плотьскаго Synod Synod 992 KB 121089 Je-parch 164 ѿ раж ьженїа плотнаго TSL 277 ѿ раж еженіа плотьскаго TSL 747 Jeparch 165 ѿ разженїѧ плоскаго TSL 771

и ѿ зрака блꙋнго (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 Jeparch 164 Jeparch 165)] deest in Euch KB 121089

блꙋда (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165)] блѫдъна Euch

и ѹмышленїа сложна (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089)] deest in Euch и ѿ помышленїа () слона Jeparch 164 и ѿ ѹмышленїа сложна Jeparch 165

и ѿ въглѧданїа на нѧ любодѣиць (= Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089)] и отъ вьзьрѣниѣ на нѧ оесъ любодѣиць Euch и ѿ възъглѧданиꙗ на ню () любодѣиць Q и ѿ возрѣнїѧ на нѧ любодѣицъ TSL

20

FRANTIŠEK ČAJKA

771 и (sine ѿ) воꙁглѧданїа на нѧ любодѣиць Jeparch 164 и ѿ въꙁглѧданїа на нь любодѣиць Jeparch 165

съхрани мѧ (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] съхрани ꙇ мѧ Euch съхрани ги и мене TSL 771 съхрани мѧ ги Jeparch 164

ѿ си рееныи (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 165)] отъ всѣхъ реенꙑхъ Euch и ины () Jeparch 164

deest in Jeparch 160 Euch Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 165 ] еже є Jeparch 164

не гоно ()] въ годинѫ Euch не ѹгодно Q Synod Synod 992 TSL 277 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165 не оугодны TSL 747 и не ѹгодно TSL 771

ни ѹспѣ (= Q Synod Synod 992)] на спѣхъ Euch ни въ ѹспѣх TSL 277 TSL 747 ни ꙋспѣхѹ TSL 771 KB 121089 Jeparch 165 ни на ꙋспѣ Jeparch 164

спнїю (= Euch Q TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165)] спасенїе Synod Synod 992

дши и телеси моємꙋ (= Euch Q Synod Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB 121089)] дши и тѣлѫ моемѹ TSL 277 Jeparch 165 дши моеи и телеси моемꙋ Jeparch 164

и ѿ всего мѧ настоꙗща избави ѕла раба бжїа імк ] ꙇ отъ сего мѧ настоѩщааго ꙇмк ꙇзбави Euch и ѿ всего имѧрекъ настоꙗщаго Q Synod Sy-nod 992 ТSL 771 Jeparch 165 и о всего избави мѧ імк сего раба настоѧщаго TSL 277 и ѿ все сего імк настоꙗщаго избави мѧ TSL 747 и ѿ всего и їмк настоащаго KB 121089 и ѿ все грѣх настоащаго раба твое імк Jeparch 164

ни срамле (= TSL 747)] deest in Euch ни сраменъ Q Synod Synod 992 ТSL 771 KB 121089 Jeparch 165 ни посрамленъ TSL 277 ни посрамленъ Jeparch 164

хвалꙋ всылає (= Jeparch 164 хвалѹ възсылае TSL 277 хвалꙋ вꙁылае KB 121089)] хвалꙑ въздаѭ Euch хвалу возсилаю Q Synod Synod 992 ТSL 747 Jeparch 165 хвалѹ възсылаемъ ю TSL 771

съ ѡцемъ и стымъ дхомъ (= Synod Synod 992 TSL 277 TSL 771)] оцю и сноу ꙇ стоумоу Euch со ѡцемь и съ стꙑмь дхомъ Q ТSL 747 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165

21

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

в вѣкы вѣко ами mdash (= Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089)] deest in Euch в вѣ Q в вѣкы вѣко TSL 771 в вѣ аминь Je-parch 164 mdash Jeparch 165 et TSL 771 add гла middot и middot про въцрит сѧ гь ами + въ вѣкы middot бгъ твои в сиѡнѣ в рѡ и рѡ middot сти middot хвали дше моа га въсхвалю га во животе мое +

ROZSAH ZACHOVANYacuteCH TEXTŮ JEPARCHModlitba za čistotu je zachovaacutena jednak v podobě kompletniacute jednak frag-mentaacuterně Text modlitby tvořiacute uacutevodniacute čaacutest (čaacutest A) kteraacute zasahuje až do textoveacute pasaacuteže [hellip] бѫде съхране Navazujiacuteciacute jaacutedro modlitby (čaacutest B) je v některyacutech rukopisech označeno jako bdquoModlitba svateacuteho Řehořeldquo (TSL 747 TSL 771) a odpoviacutedaacute sekvenci Ги іѵ хе бже ншь [hellip] нынѣ и прно и в вѣкы вѣко ами mdash v rukopise Jeparch 160 315b 15 ndash 316a 7

Důsledkem mechanickeacuteho poškozeniacute Pogodinskeacuteho rukopisu (Pogod) je fragmentaacuterniacute zachovaacuteniacute textu modlitby (čaacutest A) Zkraacutecenyacute text pamaacutetky (čaacutest B) je zapsaacuten v rukopise TSL 771

Nově evidovaneacute rukopisy pochaacutezejiacuteciacute z Josifo-Volokolamskeacuteho klaacuteštera představujiacute podle rozsahu textu zněniacute

a) uacuteplneacute (A+B) ndash rukopisy Jeparch 160 a 165b) fragmentaacuterniacute (B) ndash rukopis Jeparch 164

rozsah zachovaacuteniacute textu uacuteplnost textu označeniacute rukopisů

kompletniacute text A+BEuch Q Synod Synod 992

TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 160 Jeparch 165

fragmentA Pogod

B TSL 771 Jeparch 164

22

FRANTIŠEK ČAJKA

OZNAČENIacute MODLITBY V RUKOPISECH JEPARCHVětšina samostatnyacutech zaacutepisů modlitby pochaacutezejiacuteciacutech z ruskeacuteho prostře-diacute obsahuje odkaz k autorstviacute Řehoře Velikeacuteho Připsaacuteniacute modlitby papeži Řehoři Velikeacutemu je velmi pravděpodobně odrazem povědomiacute prvniacutech opisovačů o souvislosti s textem Bes z jehož rukopisu byly na Rusi pů-vodně přepsaacuteny(23) Později se stal vyacuteskyt bdquořehořovskeacuteldquo dedikace vyacuterazem ruskeacute piacutesařskeacute tradice Uvedenyacute způsob dedikace se vyskytuje buď jako součaacutest naacutezvu modlitby (Jeparch 160 TSL 277 KB 121089) nebo jako uacutevodniacute text druheacute čaacutesti modlitby (TSL 747 TSL 771) Srov

TSL 27723в 15ndash17 млтва стго григорїа папы рискаго ѡ избавленїи блоуда [hellip]

TSL 747460в 14ndash16 млтва стго григориꙗ папы римъскаго двоесловцѧ

TSL 771338a 4ndash5 млтва стго григориѧ папы римьска mdash Егда стꙋжает блꙋныи

помылъ

KB 121089141b 23 ndash 142a 1 мѡ стго григорїа папы римьска ѡ иꙁбавленїи блꙋда [hellip]

JEPARCH 160315b 2ndash4 мѡ стгѡ григорїа папы риско ѡ иꙁбвленїи блꙋда [hellip]

Označeniacute modlitby v rukopise Jeparch 164 je velmi pravděpodobně důsled-kem uacutepravy (zaacuteměny dopsaacuteniacute) se snahou charakterizovat funkci modlitby Srov Jeparch 164 522a 4 мѡ на всѧ днь ѡ иꙁбавле[и] блѹ [hellip]

23 Čajka (2013 51) Na uvedenou souvislost poukaacutezal v přiacutepadě rukopisu TSL 747 A I Sobolevskyacute viz Sobolevskij (1906 13) Sobolevskij (1910 104)

23

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

Zvlaacuteštniacute přiacutepad představuje zněniacute rukopisu Jeparch 165 ktereacute vykazuje jisteacute textoveacute spojitosti s rukopisem TSL 747

Oproti skupině zaacutepisů ktereacute považujeme za původnějšiacute (TSL 277 KB 121085 Jeparch 160) obsahujiacute rukopisy TSL 747 a Jeparch 165 dva dife-renčniacute jevy

a) počaacutetek modlitby (čaacutest A) neniacute opatřen odkazem k autorstviacute Řehoře Velikeacuteho

b) navazujiacuteciacute čaacutest B je v obou rukopisech zřetelně vymezena

a) TSL 747 460a 16ndash17 млтва ѡ иꙁбавлении блѹда [hellip] Jeparch 165 277a 21 млва ѡ избавленїи блꙋда [hellip] b) TSL 747 460b 14ndash16 млтва стго григориꙗ папы римъскаго двоесловцѧ mdash Jeparch 165 277b 12 мотва ()

Způsob označeniacute užiteacuteho v rukopisech TSL 747 a Jeparch 165 signalizuje jeho odvozenost ze zněniacute zachovaneacuteho v rukopisech TSL 277 KB 121089 a Jeparch 160 Vyacuteskyt zaacutepisu мотва v rukopise Jeparch 165 velmi pravdě-podobně reflektuje zkraacuteceniacute bdquořehořovskeacuteldquo dedikace ktereacute bylo provedeno nejpozději při posledniacutem opisu Daacutele je takeacute dokladem že někteřiacute ruštiacute piacute-saři původniacute souvislyacute text modlitby segmentovali na dvě čaacutesti (či přiacutemo na dvě modlitby) Totožnyacutem způsobem strukturuje text i rukopis TSL 747

V rukopisech Jeparch 165 TSL 747 (a takeacute TSL 277) naacutesleduje po tex-tu Modlitby za čistotu kraacutetkaacute modlitba označenaacute jako Молитва егда стужаеть блудный помысл s incipitem Хе мои сптелю (Бже стителю мои TSL 747) тебе послѹшаю морѧ и вѣтры Jeparch 165 278a 5ndash23 ТSL 747 461b 1 ndash 462a 8 TSL 277 24b 9 ndash 25a 14 Ukazuje se že alespoň v čaacutesti vyacutechodoslovanskeacute tradice byla Modlitba za čistotu tradovaacutena spolu s uve-denou modlitbou Je tak velmi pravděpodobneacute že dosud meacuteně průhlednyacute naacutezev zachovanyacute v rukopise TSL 771 338a 4ndash5 млтва стго григориѧ папы римьска mdash Егда стꙋжает блꙋныи помылъ představuje kontaminovanou podobu označeniacute ktereacute vzniklo v souvislosti s původně navazujiacuteciacutem textem Молитва егда стужаеть блудный помысл

24

FRANTIŠEK ČAJKA

PŘIacuteSLUŠNOST ZNĚNIacute MODLITEB JEPARCH K RUSKEacute TRADICI TEXTUPro snazšiacute orientaci uvaacutediacuteme v čaacutesti různočteniacute odkaz na miacutesto textu v ru-kopisu Jeparch 160 Jeparch 164 a Jeparch 165 V jinyacutech přiacutepadech nejsou odkazy uvedeny neboť daneacute rukopisy již byly edičně zpracovaacuteny

Zaměřujeme se na textologicky relevantniacute rozdiacutely mezi zněniacutem ruskyacutech textovyacutech zachovaacuteniacute a Euch Eventuaacutelniacute diacutelčiacute diference (zejmeacutena slovosled-neacute a morfologickeacute) mezi zněniacutem ruskyacutech rukopisů ponechaacutevaacuteme obvykle stranou

1 и ѡ съхраненїи ꙁрака блꙋна Jeparch 160 315b 5ndash6 Jeparch 165 277b 1ndash2 Q Synod Synod 992 KB 121089 ѡ схранении зрака блоудьнаго Pogod и ѡ съхраненїи ѿ зрака блоунаго TSL 277 TSL 747

times ꙇ о съхраненьи всего блѫдъна Euch 2 прїатїи всѧко дара спсена Jeparch 160 315в 6ndash7 Jeparch 165 277в

3ndash4 ѡ приꙗтии спсна дароу всѧкого Pogod ѡ приꙗтии спснаго дару всѧкого Q TSL 277 KB 121089 ѡ приꙗтии спстльнаго дароу всѧкого TSL 747 ѿ приѧтїѧ спасенаго дароу всѧкого Synod Synod 992

times о приѩтьи всего друга спсъна Euch

3 и ѿ помышленїа слона Jeparch 160 315b 7ndash8 Jeparch 165 277b 2ndash3 Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089

times deest in Euch 4 ꙭи срца своє Jeparch 160 315b 13 Jeparch 165 277b 10 Pogod Q

Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 times ои срца си Euch

25

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

5 єдинороныи Jeparch 160 315b 16 Jeparch 164 522a 5 Jeparch 165 277b 13 Q Synod Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB 121089 единорѡне () TSL 277

times единоѧдꙑ Еuch 6 раденїа () плоти Jeparch 160 315b 18ndash19 ѿ ражженїа плоскаго Je-

parch 164 522a 7ndash8 Synod Synod 992 KB 121089 ѿ раж еженїа плѿскаго Jeparch 165 277b 16 TSL 747 ѿ ражениꙗ () плотьскаго Q ѿ раж ьженїа плотнаго TSL 277 ѿ разженїѧ плоскаго TSL 771

times отъ раждежениѣ блѫдъна Euch 7 ѿ помышленїа блꙋда Jeparch 160 315b 20 Jeparch 164 522a 9ndash10

Jeparch 165 277b 17ndash18 Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089

times отъ помꙑшлениѣ блѫдъна Euch 8 и ѹмышленїа сложна Jeparch 160 315b 21 Q Synod Synod 992 TSL

277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 и ѿ помышленїа () слона Jeparch 164 522a 10 и ѿ ѹмышленїа сложна Jeparch 165 277b 18

times deest in Euch 9 ѿ си рееныи Jeparch 160 315b 23ndash24 Jeparch 165 277b 20 Q Sy-

nod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 и ины () Jeparch 164 522a 12

times отъ всѣхъ реенꙑхъ Euch

26

FRANTIŠEK ČAJKA

10 не ꙋгоно Jeparch 164 522a 13 Jeparch 165 277b 21 Q Synod Synod 992 TSL 277 KB 121089 не оугодны TSL 747 и не ѹгодно TSL 771 не гоно () Jeparch 160 315b 24

times въ годинѫ Euch 11 ни ѹспѣ Jeparch 160 316a 1 Q Synod Synod 992 ни ѹспѣхѹ Je-

parch 165 277b 21ndash22 TSL 771 KB 121089 ни на ꙋспѣ Jeparch 164 522a 14 ни въ ѹспѣх TSL 227 TSL 747

times на спѣхъ Euch 12 ни срамле Jeparch 160 316a 4ndash5 TSL 747 ни сраменъ Jeparch 165 278a

2ndash3 Q Synod Synod 992 ТSL 771 KB 121089 ни посрамленъ Je-parch 164 522a 17 ни посрамленъ TSL 277

times deest in Euch 13 хвалꙋ всылає Jeparch 160 316a 5 Jeparch 164 522a 18 TSL 277 KB

121089 хвалѹ всылаю Jeparch 165 278a 3 Q Synod Synod 992 ТSL 747 хвалѹ възсылаемъ ю TSL 771

times хвалꙑ въздаѭ Euch 14 съ ѡцемъ и стымъ дхомъ Jeparch 160 316a 6 Synod Synod 992 TSL

277 TSL 771 съ ѻцемь и съ стымь дхѡ Jeparch 164 522a 18ndash19 Jeparch 165 278a 3ndash4 Q ТSL 747 KB 121089

times оцю и сноу ꙇ стоумоу Euch 15 в вѣкы вѣко ами mdash Jeparch 160 316a 7 Synod Synod 992 TSL

277 TSL 747 KB 121089 в вѣ Q в вѣкы вѣко TSL 771 в вѣ аминь Jeparch 164 522a 19ndash20 mdash Jeparch 165 278a 4

27

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

times deest in Euch

Uvedenaacute různočteniacute doklaacutedajiacute dvojiacute textovou tradici Modlitby za čisto-tu zachovanou v rukopise Euch a v rukopisech ruskeacute provenience Texto-veacute varianty rukopisů Jeparch 160 Jeparch 164 a Jeparch 165 jsou součaacutestiacute shodnyacutech či velmi bliacutezkyacutech zněniacute ruskyacutech rukopisů Ze srovnaacuteniacute vyplyacutevaacute že zněniacute rukopisů Jeparch 160 Jeparch 164 a Jeparch 165 jsou součaacutestiacute rus-keacute textoveacute tradice pamaacutetky

SPECIFICKEacute DOKLADYZ textologickeacuteho hlediska vykazujiacute nově evidovaneacute rukopisy Modlitby za čis-totu zajiacutemaveacute shody Relativniacute bliacutezkost zněniacute Jeparch 160 a Jeparch 165 do-klaacutedajiacute ty společneacute textoveacute jevy ktereacute se však již v jinyacutech přiacutepadech nevysky-tujiacute Uvedenaacute miacutesta představujiacute textoveacute inovace vznikleacute v ruskeacutem prostřediacute

1 или разгори сѧ ѹдъ плоныи на блꙋ Jeparch 160 315b 9ndash10 ли раꙁгорит сѧ ѹдъ плотныи на блу Jeparch 165 277b 5ndash6 times или разгорить сѧ оудъ плъть на плъть Pogod или разгоритъ сѧ оудъ

плотныи на плоть Q Synod Synod 992 TSL 277 или разгорить сѧ оудъ плотны на плотны TSL 747 или раꙁгорит сѧ оу плоныи на пло KB 121089

times ли разоритъ сѧ () емоу пльтьнаа плъть Euch 2 да бѫде съхране Jeparch 160 315b 14ndash15 Jeparch 165 277b 11ndash12 times бѫдетъ съхраненъ Euch Pogod Q TSL 277 KB 121089 и боудетъ

сохраненъ Synod Synod 992 om TSL 747

Daacutele bychom poukaacutezali na uacutepravu textu (předložka otъ) kteraacute je speci-fikem rukopisů Jeparch 164 a Jeparch 165 srov

28

FRANTIŠEK ČAJKA

1 и ѿ помышленїа () слона Jeparch 164 522a 10 и ѿ ѹмышленїа сложна Jeparch 165 277b 18

times и ѹмышленїа сложна Jeparch 160 315b 21 Q Synod Synod 992 TSL

277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 times deest in Euch Dalšiacute inovace zasahujiacuteciacute text modlitby jsou již doloženy pouze v jednom

z rukopisů Ojedinělou skladebnou odchylku lze naleacutezt v rukopisu Jeparch 160 srov1 и ѡ прїатїи всѧко дара спсена и ѿ помышленїа слона Jeparch 160 315b 6ndash8 times ї ѿ помышленїa сложна и w приꙗтїи всѧкого дарa спснаго Jeparch 165 277b

2ndash4 Euch Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 2 и ѿ всего мѧ на стоꙗща избави ѕла раба бжїа імк Jeparch 160 316a 2ndash4 times и ѿ все грѣх настоащаго раба твое імк Jeparch 164 522a 15ndash16

и ѿ всего имр настоѧщаго Jeparch 165 278a 1ndash2 Q Synod Synod 992 ТSL 771 и о всего избави мѧ імк сего раба настоѧщаго TSL 277 и ѿ все сего імк настоꙗщаго избави мѧ TSL 747 и ѿ всего и їмк настоащаго KB 121089 ꙇ отъ сего мѧ настоѩщааго ꙇмк ꙇзбави Euch

3 еже є не ꙋгоно стни твоеи Jeparch 164 522a 13 times не ѹгоно стни твоеи Jeparch 165 277b 21 Jeparch 160 315b 24 Euch

Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 4 даромъ ѡца своего () Jeparch 165 277b 14 times даро ѡца твоє Jeparch 160 315b 17 Jeparch 164 522a 6 Euch Q Synod

Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB 121089 иже даро ѿца твоего TSL 227

29

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

5 млтвы сїа () Jeparch 165 277b 11 times млтвꙋ сїю Jeparch 160 315b 14 Euch TSL 747 KB 121089 сию

молитвоу Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277

V rukopise Jeparch 165 odkazoval autor uvedeneacute sekvence nejspiacuteše ke dvěma čaacutestem kompletniacute modlitby Nelze takeacute zcela vyloučit že čaacutesti pů-vodně souvisleacuteho textu interpretoval jako modlitby dvě

ZAacuteVĚRModlitba za čistotu je zachovaacutena ve dvou textovyacutech tradiciacutech ndash staroslo-věnskeacute a ruskeacute Obě vyacutevojoveacute linie vychaacutezejiacute ze společneacuteho archetypu nej-spiacuteše velkomoravskeacuteho původu Součaacutestiacute vyacutechodoslovanskeacute tradice textu modlitby jsou jednak zaacutepisy zachovaneacute v rukopisech Besěd na evangelie jednak zaacutepisy zařazeneacute samostatně do sborniacuteků různeacuteho typu

Vyacutesledky textologickeacute analyacutezy zařazujiacute představenyacute materiaacutel třiacute rukopisnyacutech zaacuteznamů (Jeparch 160 Jeparch 164 Jeparch 165) do vyacutechodo-slovanskeacute textoveacute tradice Modlitby za čistotu Uacuteplnaacute zněniacute pamaacutetky zachy-cujiacute rukopisy Jeparch 160 a Jeparch 165 Rukopis Jeparch 164 uvaacutediacute zněniacute modlitby v podobě fragmentaacuterniacute Všechna nově editovanaacute zněniacute patřiacute do skupiny samostatnyacutech zaacutepisů modlitby ve sborniacuteciacutech ruskeacute provenience (TSL 227 TSL 747 TSL 771 KB 121089)

PhDr František Čajka PhDSlovanskyacute uacutestav AV ČR vviValentinskaacute 1 110 00 Praha 1

cajkaslucascz

30

FRANTIŠEK ČAJKA

LITERATURAČAJKA František

2013 bdquoMolitva o izbavlenii otъ bluda v ciacuterkevněslovanskyacutech rukopisech Trojic-ko-sergijevskeacute laacutevryldquo Slavia 82 č 1ndash2 s 43ndash52

2018a bdquoGlosa v rukopise Chil 442 (fol 565a) a jejiacute vztah k Besědaacutem Řehoře Ve-likeacuteholdquo in P Malčiacutek (ed) Vesper Slavicus Sborniacutek k nedožityacutem devadesaacutetinaacutem prof Radoslava Večerky (Praha Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny) s 87ndash96

2018b bdquoMolitva i izbavlenii ot bluda v rukopisu KB 121089ldquo Konštantiacutenove listy 11 č 1 s 105ndash118

DYKSTRA Tom E2006 Russian monastic culture bdquoJosephismldquo and the Iosifo-Volokolamsk Mo-nastery 1479ndash1607 (Munchen Verlag Otto Sagner)

KONZAL Vaacuteclav2005 Čtyřicet homiliiacute Řehoře Velikeacuteho na evangelia v českociacuterkevněslovan-skeacutem překladu Diacutel prvniacute (Sancti Gregorii Magni pontificis XL homiliarum in Evangelia In versione bohemo-slavonica pars prima) Homilie IndashXXIV (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR ndash Euroslavica)

KONZAL Vaacuteclav ndash ČAJKA František2006 Čtyřicet homiliiacute Řehoře Velikeacuteho na evangelia v českociacuterkevněslovan-skeacutem překladu Diacutel druhyacute (Sancti Gregorii Magni pontificis XL homiliarum in Evangelia In versione bohemo-slavonica pars altera) Homilie XXVndashXL (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR ndash Euroslavica)

MAREŠ František Vaacuteclav1963 bdquoČeskaacute redakce ciacuterkevniacute slovanštiny v světle Besěd Řehoře Velikeacuteho (Dvojeslova)ldquo Slavia 32 č 3 s 417ndash451

1979 An Anthology of Church Slavonic Texts of Western (Czech) Origin With an outline of Czech Church Slavonic language and literature and with a selec-ted bibliography (Munchen Wilhelm Fink Verlag)

2000a bdquoCiacuterkevněslovanskeacute piacutesemnictviacute v Čechaacutechldquo in E Blaacutehovaacute ndash J Vintr (eds) Cyrilometodějskaacute tradice a slavistika (Praha Torst) s 256ndash327

2000b bdquoČeskaacute redakce ciacuterkevniacute slovanštiny v světle Besěd Řehoře Velikeacuteho (Dvojeslova)ldquo in E Blaacutehovaacute ndash J Vintr (eds) Cyrilometodějskaacute tradice a sla-vistika (Praha Torst) s 368ndash402

31

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

MIGNE Jacques Paul (ed)1849 Patrologiae cursus completus series prima Tomus 76 (Parisiis) col 1071ndash1312

NAHTIGAL Rajko (ed)1941 Euchologium sinaiticum Starocerkvenoslovanski glagolski spomenik I del Fotografski posnetek (Ljubljana Akademija znanosti in umetnosti)

1942 Euchologium sinaiticum Starocerkvenoslovanski glagolski spomenik II del Tekst s komentarjem S prilogo posnetka prvega lista odlomka sinaj-skega služebnika (Ljubljana Akademija znanosti in umetnosti)

REINHART Johannes1980 bdquoMethodisches zu den lexikalischen Bohemismen im Tschechisch--Kirchenslavischen am Beispiel der Homilien Gregors des Groszligenldquo Wiener Slavistisches Jahrbuch 26 s 46ndash102

2000 bdquoDie Textologie der kirchenslavischen Uumlbersetzung der Evangelienhomilien Gregors des Grossenldquo in Ch Voss ndash H Warkentin ndash E Weiher (eds) Abhandlungen zu den grossen Lesemenaumlen des Metropoliten Makarij Kodikologische miszellanolo-gische und textologische Untersuchungen Band 1 (Freiburg i Br Weiher) s 245ndash295

VEPŘEK Miroslav2014 bdquoStaroslověnskeacute paraliturgickeacute pamaacutetky velkomoravskeacuteho a českeacuteho původuldquo in P Kouřil et al (eds) Cyrilometodějskaacute misie a Evropa ndash 1150 let od přiacutechodu soluňskyacutech bratřiacute na Velkou Moravu (Brno Archeologickyacute uacutestav Akademie věd ČR Brno vvi) s 268ndash271

2015 bdquoPrefix (j)ьz- as a Component of Lexical Bohemisms in Church Slavo-nicldquo in I Janyškovaacute ndash H Karliacutekovaacute (eds) Etymological research into Old Church Slavonic Proceedings of the Etymological Symposium Brno 2014 9ndash11 September 2014 Brno (Praha Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny) s 423ndash430

WEIHER Eckhard et al (eds)1998 Die Groszligen Lesemenaumlen des Metropoliten Makarij Uspenskij spisok 1ndash11 Maumlrz (Великие Минеи четьи митрополита Макария Успенский список 1ndash11 марта) (Freiburg i Br Weiher)

АЛЕКСЕЕВ А И et al2011 bdquoИОСИФОВ ВОЛОКОЛАМСКИЙ (ВОЛОЦКИЙ) В ЧЕСТЬ УСПЕНИЯ ПРЕСВЯТОЙ БОГОРОДИЦЫ МОНАСТЫРЬldquo in патриарх Московский и всея Руси Кирилл (ред) Православная Энциклопедия Т 26 (Москва Православная энциклопедия) s 91ndash122 Dostupneacute teacutež na httpwwwpravencrutext673721html [cit dne 12 4 2020]

32

FRANTIŠEK ČAJKA

ПРОТАСЬЕВА Т Н ndash ЩЕПКИНА М В1958 Сокровища древней письменности и старой печати Обзор рукописей русских славянских греческих а также книг старой печати Государственного исторического музея Ред М Н Тихомиров (Москва Советская Россия)

ДМИТРИЕВА Р П1991 bdquoИосифо-Волоколамский монастырь как центр книжностиldquo in Д С Лихачев (oтв ред) Книжные центры Древней Руси Иосифо-Волоколамский монастырь как центр книжности (Ленинград Наука 1991) s 3ndash15

ДИАНОВА Т В ndash КОСТЮХИНА Л М1991 bdquoРукописные книги Иосифо-Волоколамской библиотеки (по материалам Отдела рукописей Государственного Исторического музея)ldquo Книжные центры Древней Руси Иосифо-Волоколамский монастырь как центр книжностиldquo in Д С Лихачев (oтв ред) Книжные центры Древней Руси Иосифо-Волоколамский монастырь как центр книжности (Ленинград Наука 1991) s 100ndash121

ДИАНОВА Т В ndash КОСТЮХИНА Л М ndash ПОЗДЕЕВА И В1991 bdquoОписание рукописей библиотеки Иосифо-Волоколамского монастыря из Епархиального собрания ГИМldquo in Д С Лихачев (oтв ред) Книжные центры Древней Руси Иосифо-Волоколамский монастырь как центр книжности (Ленинград Наука 1991) s 122ndash414

МOРОЗОВА Е И2016 bdquoТри лицевые рукописи из Иосифо-Волоколамского монастыря (ГИМ Епарх 81 РНБ QI19 РГБ Ф 113 Волок 79) К проблеме интерпретации laquoдионисиевского стиляraquoldquo Вестник ПСТГУ Серия V Вопросы истории и теории христианского искусства 23 č 3 s 22ndash35

СОБОЛЕВСКИЙ А И 1900 bdquoЦерковно-славянские тексты моравского происхожденияldquo Русский Филологический Вестник 43 č 1ndash2 s 150ndash217

1906 bdquoК хронологии древнейших церковно-славянских памятниковldquo Известия Отделения Русского Языка и Словесности Императорской Академии Наук 11 č 2 s 1ndash19

1910 Материалы и исследования в области славянской филологии и археологии (Сaнктпетербург Типография Императорской Академии наук)

34

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute A STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

JAROSLAV DAVID

OLD-CZECH OLD-SLAVIC AND OLD-CHURCH-SLAVIC ndash ON THE SEMANTIC FIELDS OF THREE ADJECTIVESThe goal of the study is to examine the semantics of adjectives staročeskyacute [old-Czech] staroslovanskyacute [old-Slavic] and staroslověnskyacute [old-Church-Slavic] The analysis is based on their collocations in the Czech National Corpus data specifically in the synchronic written corpus SYN version 8 there their appearances are compared in the fiction academic and opinion journalism subcorpora The adjectives are used in two basic me-anings ndash they refer to the linguistic-literary facts and to the cultural-historical ones The adjectives staroslovanskyacute and staroslověnskyacute regarding the world of Old Slavs and the old-Church-Slavic language are the most semantically transparent In case of the adjecti-ve staročeskyacute a reference to the events cuisine and food is the striking feature mostly in opinion-journalism texts it reflects the usage of the adjective in marketing texts with a semantic shift to lsquohaving a good quality traditionalrsquo

Keywords collocation analysis corpus old-Czech old-Slavic old-Church-Slavic personal names

1 UacuteVODV roce 1890 vyšel v Naacuterodniacutech listech člaacutenek bdquoNaše beletristickeacute časopisyldquo mladeacuteho radikaacutelniacuteho publicisty Huberta Gordona Schauera v němž se za-myacutešlel nad stavem a teacutematy českeacute literatury Velmi ostře se v něm vymezil vůči realistickeacute historickeacute proacuteze kteraacute si libovala v liacutečeniacute a popisu dobovyacutech reaacuteliiacute bdquo[] už znaacuteme mnohem liacutep nežli Dalimil a Veleslaviacuten jakou naši před-koveacute měli kuchyň jak se ženili a vdaacutevali a jak hraacuteli v karty To vše jsou moc zajiacutemaveacute věci ale když člověk vezme do ruky kteryacutekoli časopis ktereacutekoli čiacutes-lo jeho a tam se neustaacutele doviacutedaacute toho co staršiacute Čechoveacute dělali věru že se

35

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

mu musiacute namanout otaacutezka zdali mladiacute Čechoveacute něco dovedou dělat mimo psaacutet a čiacutest co dělali stařiacuteldquo (Schauer 1917 204ndash205) Zatiacutemco Schauer se vůči bdquokultuldquo staročešstviacute vymezoval negativně dalšiacute dva pozdějšiacute přiacuteklady ukazujiacute pozitivniacute hodnoceniacute spojeneacute s adjektivem staročeskyacute V novele Josefa Škvo-reckeacuteho Lviacuteče kteraacute vyšla na konci šedesaacutetyacutech let 20 stoletiacute se adjektivum staročeskyacute vyskytuje dvakraacutet Oči slečny Střiacutebrneacute vypravěč charakterizuje jako bdquostaročeskeacute a pomněnkoveacuteldquo diacutevka Věra pak vlepiacute muži kteryacute ji obtě-žoval bdquopo kratšiacute uacutevaze staročeskou fackuldquo (Škvoreckyacute 1969 39 42) Pře-suneme-li se z literaacuterniacuteho textu do současneacuteho veřejneacuteho prostoru pak se např při prochaacutezce mezi staacutenky vaacutenočniacutech či velikonočniacutech trhů setkaacuteme s nejrůznějšiacutemi produkty zejmeacutena potravinami ktereacute se zaštiťujiacute adjektivem staročeskyacute ndash od punče cukroviacute přes trdelniacutek až po gyros a hamburger

V naacutesledujiacuteciacutem textu se zabyacutevaacuteme seacutemantickou analyacutezou třiacute složenyacutech adjektiv a to staročeskyacute staroslovanskyacute a staroslověnskyacute Na zaacutekladě ma-teriaacutelu Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusu se zaměřujeme na jejich současneacute vniacute-maacuteniacute prostřednictviacutem kolokačniacute analyacutezy (k využitiacute kolokačniacute analyacutezy v seacute-mantice a lexikografii přehledově např Krishnamurthy 2009 Gries 2013 Geeraerts 2019 175ndash182) v raacutemci podteacutematu se zabyacutevaacuteme antroponymy kteraacute jsou v analyzovaneacutem materiaacutelu hodnocena jako bdquostaročeskaacuteldquo Vyacutecho-diskem analyacutezy jsou vyacuteznamy ktereacute uvaacutedějiacute zaacutekladniacute vyacutekladoveacute slovniacuteky moderniacute češtiny ndash Vaacutešův a Traacutevniacutečkův Slovniacutek jazyka českeacuteho (daacutele jako SJČ) Přiacuteručniacute slovniacutek jazyka českeacuteho (PSJČ) Slovniacutek spisovneacuteho jazyka českeacuteho (SSJČ) a Slovniacutek spisovneacute češtiny pro školu a veřejnost (SSČ prvniacute vydaacuteniacute 1978 a posledniacute verze dostupnaacute v Internetoveacute jazykoveacute přiacuteručce) přihliacutežiacuteme rovněž k Jungmannovu Slovniacuteku česko-německeacutemu (1838) a Kottovu Česko-německeacutemu slovniacuteku (1882)

11 KOLOKAČNIacute ANALYacuteZA VYacuteRAZŮ STAROČESKYacute STAROSLOVAN-SKYacute A STAROSLOVĚNSKYacuteKolokačniacute analyacuteza sledovanyacutech adjektiv vychaacuteziacute z dat Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusu konkreacutetně korpusu SYN verze 8 (SYN v8 Křen et al 2019) Vy-hledaacutevali jsme kolokace lemmatu staročeskyacute staroslovanskyacute a staroslověn-skyacute v rozsahu -2+2 Zaměřovali jsme se pouze na kolokace se substantivy

36

JAROSLAV DAVID

přičemž jsme sledovali odděleně vyacuteskyty v beletrii oboroveacute literatuře (od-bornyacutech textech) a publicistice Kolokace jsme vzhledem k většinou niacutezkeacute frekvenci řadili sestupně dle hodnoty T-score (tabulky 1ndash9) T-score je aso-ciačniacute miacutera odraacutežejiacuteciacute kolokace nenaacutehodneacute pravidelneacute a ustaacuteleneacute Jsme si vědomi toho že zvolenaacute asociačniacute miacutera na rozdiacutel od MI-score nebo v sou-časnosti preferovaneacute logDice daacutevaacute velkou vaacutehu frekventovanyacutem kolokaacutetům na uacutekor kolokaacutetů řidšiacutech (Cvrček 2019) V tabulkaacutech vždy uvaacutediacuteme prvniacutech 15 kolokaciacute s nejvyššiacute hodnotou T-score s vyacutejimkou tabulky 3 do niacutež jsme zařadili i nejsilnějšiacute kolokaci s adjektivem (tradičniacute viz čaacutest 21) a tabulek 4 a 7 kde korpusovaacute data poskytla ve sledovanyacutech kolokaciacutech pouze 13 a 12 různyacutech lemmat Vzhledem k množstviacute kolokaciacute se v materiaacutelu objevily vyacuterazy ktereacute sice na prvniacute pohled korespondujiacute s nastiacuteněnyacutemi tendencemi ale při detailniacutem pohledu jsme je v zaacutevěrech analyacutezy nezohlednili Jednaacute se o kolokace staročeskyacute + hospoda (tabulka 2) a staroslovanskyacute + medovina salaacutem (tabulka 5) V prvniacutem přiacutepadě z 12 vyacuteskytů devět odkazuje k vlast-niacutemu jmeacutenu (Staročeskaacute hospoda v Řisutech okr Kladno) dva se tyacutekajiacute staročeskeacuteho apelativa hospoda paacuten paacuten čeledi a dětiacute hospodaacuteřlsquo (Gebauer 1903 469) a pouze jeden se vaacuteže k apelativu hospoda hostineclsquo (bdquoA co se tyacutekaacute prostoru tak jsem se nechtěl orientovat pouze na Čechy a Moravu protože staročeskyacutech hospod a restauraciacute je mysliacutem po Praze už dostldquo ndash ča-sopis Obchod amp finance 2011) V druheacutem přiacutepadě jde o dva vyacuteskyty ve vyacutečtu naacutezvů potravin s přiacutevlastky ndash vedle sebe se ocitly naacutezvy vyacuterobků Piacuteseckyacute gothajskyacute salaacutem a Staroslovanskaacute medovina (všechny vyacuteskyty spojeniacute se tyacutekajiacute naacutezvu vyacuterobku Staroslovanskaacute medovina)

2 SEacuteMANTIKA VYacuteRAZŮ STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute A STAROSLOVĚNSKYacute21 SEacuteMANTIKA VYacuteRAZU STAROČESKYacuteVyacutechodiskem naacutesledujiacuteciacute analyacutezy je rozbor vyacuteznamů ktereacute vyacuterazu staročes-kyacute přiřazujiacute kliacutečoveacute vyacutekladoveacute slovniacuteky noveacute češtiny Všechny čtyři vyacutekladoveacute slovniacuteky češtiny tedy SJČ PSJČ SSJČ i SSČ se shodujiacute na třech vyacuteznamech ktereacute můžeme zjednodušeně označit jako 1) lingvisticko-literaacuterniacute 2) politickyacute

37

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

a 3) kulturně-historickyacute Jungmannův Slovniacutek uvaacutediacute pouze jeden vyacuteznam a to bdquostarobylyacutem Čechům vlastniacuteldquo (Jungmann 1838 286) viz teacutež Kott 1882 631

Prvniacute vyacuteznam je značně neostryacute a neurčityacute jak ukazuje rovněž slovniacutekovaacute definice bdquotyacutekajiacuteciacute se stareacuteho českeacuteho jazyka n piacutesemnictviacute zejm 14 stolldquo (PSJČ) zatiacutemco SSJČ i SSČ bdquostaročeskyacute jazyk (do konce 15 stoletiacute)ldquo SJČ kon-kreacutetniacute časoveacute určeniacute či ohraničeniacute neuvaacutediacute O sporech a diskuziacutech o časoveacutem vymezeniacute stareacute češtiny jsme již pojednali jinde (David ndash Davidovaacute Glogaro-vaacute ndash Klemensovaacute 2020 viz teacutež Kosek 2016) Zde stojiacute za připomenutiacute fakt že i v raacutemci celeacute periody předchaacutezejiacuteciacute noveacute češtině ndash tedy cca do posledniacute čtvrtiny 18 stoletiacute (Kosek 2016) ndash jež je zpravidla obecně označovaacutena jako staraacute čeština lze na zaacutekladě svědectviacute dobovyacutech pramenů vydělit minimaacutelně dvě obdo-biacute ndash etapu předchaacutezejiacuteciacute obdobiacute baroka a etapu předhusitskou ndash vniacutemanaacute z perspektivy naacutesledujiacuteciacute periody jako bdquostaraacute češtinaldquo (podrobněji k teacutematu David ndash Davidovaacute Glogarovaacute ndash Klemensovaacute 2020 114ndash115)

Druhyacute slovniacutekovyacute vyacuteznam adjektiva staročeskyacute odkazujiacuteciacute k politickeacute orien- taci (bdquosouvisejiacuteciacute se staročeskou stranouldquo) je dnes vniacutemaacuten jako historismus Žurnalistickeacute označeniacute staročeši pro Naacuterodniacute stranu vzniklo jako reakce na pojmenovaacuteniacute jejiacute liberaacutelniacute frakce oponentů Františka Palackeacuteho a Josefa Ladi-slava Riegra vyacuterazem mladočeši (Jungčechen Jung-Czechen) v prvniacute polovině šedesaacutetyacutech let 19 stoletiacute (Borovička ndash Kaše ndash Kučera ndash Bělina 2012 66 117)

Třetiacute vyacuteznam je kulturně-historickyacute tedy bdquomajiacuteciacute vztah k staryacutem Če-chům zvl pochaacutezejiacuteciacute od staryacutech Čechů vlastniacute staryacutem Čechůmldquo (PSJČ) bdquopo způsobu staryacutech Čechůldquo (SSJČ)

V Českeacutem naacuterodniacutem korpusu jsme sledovali kolokace vyacuterazu staročes-kyacute v rozsahu -2+2 (tabulky 1ndash3) Vyacuteznamoveacute okruhy adjektiva staročeskyacute lze rozdělit na dva vyhraněneacute typy a jeden typ přechodovyacute V beletristickyacutech textech převlaacutedaacute vyacuteznamovaacute složka lingvisticko-literaacuterniacute (např pamaacutetka ru-kopis přiacutesloviacute) a kulturně-historickaacute (strana věrnost furiantstviacute) Přechod mezi beletriiacute a publicistikou představujiacute texty oboroveacute literatury s teacutematy lingvisticko-literaacuterniacutemi (slovniacutek pamaacutetka slovo text) a kulturně-historic-kyacutemi (tradice pamaacutetka) přičemž v raacutemci druheacute skupiny se vyacuterazně vydě-luje podteacutema gastronomie (např kuchyň hospoda recept) jež bude hraacutet kliacutečovou roli v posledniacutem typu textů tedy v publicistice

38

JAROSLAV DAVID

Jak již bylo naznačeno nejvyhraněnějšiacute typ představujiacute kolokace v pub- licistickyacutech textech v nichž lingvisticko-literaacuterniacute rozměr vyacuteznamu neniacute reflektovaacuten a naopak je zde zastoupen pouze okruh kulturně-historickyacute ovšem redukovanyacute na dva podtypy 1) festivity tradice (jarmark trh Vaacute-noce pouť) a 2) gastronomie (kuchyň zabijačka specialita jiacutedlo) Inter-pretaciacute může byacutet praacutevě v přiacutepadě označeniacute akciacute a produktů snaha zdůraznit jejich dlouholetou tradici a tedy i vyššiacute kvalitu Potvrzuje to nejen fakt že se vyacuteraz nikde nevyskytuje ve spojeniacute s negativniacutem vyacuteznamem ale i kolo-kačniacute analyacuteza Adjektivum staročeskyacute tvořiacute nejsilnějšiacute adjektivniacute kolokaci s vyacuterazem tradičniacute jednaacute se současně o jeho třetiacute nejsilnějšiacute kolokaci s plno- vyacuteznamovyacutem slovem vůbec (tabulka 3) srov např tradičniacute staročeskyacute jar-mark tradičniacute staročeskaacute zabijačka tradičniacute staročeskeacute jiacutedlo

Tabulka1|LemmastaročeskyacuteSYNv8beletrie

Lemma Freq MI T-score logDice

strana 10 748 315 -364

pamaacutetka 9 1023 3 -089

rukopis 4 1221 2 109

přiacutesloviacute 3 1334 173 221

věrnost 3 1287 173 174

furiantstviacute 2 1727 141 604

pravost 2 1358 141 245

piacuteseň 2 843 141 -269

jmeacuteno 2 684 140 -428

jedovina 1 2453 1 873

Verborum 1 2453 1 873

retrograacuted 1 2453 1 873

Aacutezie 1 2180 1 845

lepenice 1 1751 1 614

povijan 1 1711 1 580

39

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

Tabulka2|LemmastaročeskyacuteSYNv8oborovaacuteliteratura

Lemma Freq MI T-score logDice

kuchyň 43 972 655 208

slovniacutek 33 1189 574 424

pamaacutetka 21 796 456 033

jarmark 18 1016 424 252

slovo 18 626 419 -137

strana 18 484 410 -279

text 13 732 358 -031

přiacutesloviacute 12 1184 346 416

hospoda 12 832 345 069

tradice 12 728 344 -035

překlad 11 914 331 151

recept 11 837 331 073

naacutezev 11 619 327 -144

jiacutedlo 10 696 314 -067

vyacuteraz 9 831 299 068

Tabulka3|LemmastaročeskyacuteSYNv8publicistika

Lemma Freq MI T-score logDice

jarmark 2858 1243 5345 950

maacutej 2313 1238 4809 939

tradičniacute 1220 788 3478 526

trh 1149 706 3364 444

Vaacutenoce 985 909 3133 639

kuchyň 978 918 3122 648

tradice 748 820 2726 554

pouť 596 951 2438 670

zvyk 523 921 2283 641

řemeslo 517 927 2270 646

jmeacuteno 509 630 2227 368

40

JAROSLAV DAVID

Lemma Freq MI T-score logDice

rychta 492 1322 2218 875

zabijačka 483 1228 2197 841

specialita 464 994 2152 698

jiacutedlo 378 716 1931 450

baacutel 340 1048 1843 723

22 KOLOKACE VYacuteRAZU STAROSLOVANSKYacuteVyacutekladoveacute slovniacuteky noveacute češtiny spojujiacute vyacuteraz staroslovanskyacute se světem staryacutech Slovanů např bdquopochaacutezejiacuteciacute od staryacutech Slovanů vlastniacute staryacutem Slovanůmldquo (PSJČ) bdquotyacutekajiacuteciacute se staryacutech Slovanůldquo (SSJČ) resp uvaacutedějiacute za-staraacutevajiacuteciacute synonymniacute vyacuteznam staroslověnskyacutelsquo Vyacuteraz staroslovanskyacute stej-ně jako staroslověnskyacute se v Jungmannově Slovniacuteku nevyskytuje Kott je znaacute u vyacuterazu staroslověnskyacute uvaacutediacute jako synonymum starobulharskyacute (Kott 1882 632 1893 771 ke genezi termiacutenu pro nejstaršiacute slovanskyacute spisovnyacute jazyk viz Hansack ndash Večerka 2016 1753)

Všechny tři analyzovaneacute skupiny textů v SYN v8 ukazujiacute lingvistickou (jazyk slovo) a zejmeacutena převlaacutedajiacuteciacute kulturně-historickou složku vyacutezna-mu s důrazem na svět naacuteboženstviacute a rituaacutelů jak v beletrii tak v oboro-veacute literatuře a publicistice (Svarog kněžka kletba dědek domaacuteciacute bůžeklsquo bůh pohřebiště bohyně tabulky 4ndash6) Jedinyacutem vyacuterazem z oblasti gastro-nomie (ke kolokaciacutem staroslovanskyacute + medovina salaacutem viz čaacutest 11) kte-ryacute zdaacutenlivě narušuje jejich absenci je hodokvas V tomto přiacutepadě se ale jednaacute o metaforickeacute a ironickeacute použitiacute ve vyacuteznamu hostina kde se traacuteviacute pozvaniacute hosteacutelsquo oba doklady (v originaacutele uczta prasłowiańska) se vysky-tujiacute v překladu esejů Czesława Miłosze Zotročenyacute duch Uvedeneacute koloka-ce můžeme tedy interpretovat jako určiteacute mystickeacute vniacutemaacuteniacute světa staryacutech Slovanů zatiacutemco svět staryacutech Čechů je prezentovaacuten viacutece materiaacutelně (viz čaacutest 21) Protiklad prezentace světa staryacutech Slovanů vůči materiaacutelniacutemu světu staryacutech Čechů možnaacute souvisiacute i s vniacutemaacuteniacutem adjektiv českyacute a slovan-skyacute ndash co je českeacute resp staročeskeacute je naacutem uživatelům bližšiacute tyacutekaacute se naacutes jako Čechů a našich předků Kdežto slovanskeacute a staroslovanskeacute je naacutem vzdaacutelenějšiacute

41

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

zahrnuje i dalšiacute Slovany a nehodiacute se tolik pro označeniacute materiaacutelniacutech statků (zejmeacutena jiacutedla a naacutepojů) jako adjektivum staročeskyacute(1)(2)(3)

Tabulka4|LemmastaroslovanskyacuteSYNv8beletrie

Lemma Freq MI T-score logDice

kašubština 1 2412 1 951

brebentěniacute 1 2081 1 645

Svarog(2) 1 2010 1 575

bazilišek 1 1903 1 469

kněžka 1 1767 1 334

kletba 1 1623 1 190

dědek 1 1559 1 126

plaz 1 1526 1 093

mrav 1 1520 1 088

dějiny 1 1107 1 -326

praxe 1 1059 1 -373

jazyk 1 1047 1 -386

pokus 1 1032 1 -4

Tabulka5|LemmastaroslovanskyacuteSYNv8oborovaacuteliteratura

Lemma Freq MI T-score logDice

zaacutedruha(3) 8 2084 283 960

medovina 6 1439 245 362

pohřebiště 4 1363 2 286

jazyk 4 890 2 -186

obdobiacute 4 776 199 -3

hradiště 3 1309 173 232

1 Za tuto uacutevahu děkuji autorceautorovi jednoho z anonymniacutech recenzniacutech posudků

2 Svarog = staroslovanskyacute bůh otec slunce a ohně (OSN 1906 411)

3 Zaacutedruha = institut společneacuteho vlastnictviacute majetku několika rodinami spojenyacutemi pokrevniacutem přiacutebuzenstviacutem (OSN 1908 365)

42

JAROSLAV DAVID

Lemma Freq MI T-score logDice

kultura 3 779 172 -297

otaacutezka 3 683 172 -393

doba 3 508 168 -568

hodokvas 2 1563 141 481

osiacutedleniacute 2 1219 141 143

salaacutem 2 1194 141 117

bohoslužba 2 1113 141 037

poviacutedka 2 1024 141 -052

mše 2 979 141 -097

Tabulka6|LemmastaroslovanskyacuteSYNv8publicistika

Lemma Freq MI T-score logDice

jmeacuteno 98 856 987 133

hradiště 77 1424 878 693

bůh 51 984 713 261

slovo 48 727 688 005

původ 36 952 599 229

siacutedliště 24 874 489 151

pohřebiště 23 1262 480 531

jazyk 22 782 467 060

chyacuteše 21 1361 458 621

zvyk 19 906 435 183

zaacuteklad 18 649 420 -074

osiacutedleniacute 17 1175 412 446

bohyně 15 1183 387 453

pěvec 15 1123 387 396

naacutezev 15 623 382 -099

43

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

23 KOLOKACE VYacuteRAZU STAROSLOVĚNSKYacutePosledniacutem sledovanyacutem vyacuterazem je adjektivum staroslověnskyacute Pouze Vaacute-šův a Traacutevniacutečkův Slovniacutek jazyka českeacuteho (Vaacuteša ndash Traacutevniacuteček 1937 1412) a Přiacuteručniacute slovniacutek jazyka českeacuteho uvaacutedějiacute jako plnyacute ekvivalent k vyacuterazu staroslovanskyacute praacutevě adjektivum staroslověnskyacute SSJČ i SSČ jej uvaacutedějiacute u hesla staroslovanskyacute a s charakteristikou že jde o zastaraacutevajiacuteciacute vyacuteznam Nicmeacuteně ve všech sledovanyacutech vyacutekladovyacutech slovniacuteciacutech je adjektivum sta-roslověnskyacute vyacuteznamově nejostřeji vymezeneacute ndash důraz je kladen na jeho sou-vislost se staroslověnštinou popř ciacuterkevniacute slovanštinou srov bdquotyacutekajiacuteciacute se staroslověnštiny ciacuterkevněslovanskyacuteldquo (PSJČ) bdquotyacutekajiacuteciacute se staroslověnštinyldquo (SSJČ)

Uvedenaacute terminologickaacute seacutemantickaacute charakteristika pak odpoviacutedaacute ko-lokaciacutem adjektiva staroslověnskyacute v SYN v8 Sledovaneacute adjektivum se ve všech třech typech textů spojuje pouze s vyacuterazy doklaacutedajiacuteciacutemi vazbu k li-turgii a lingvisticko-literaacuterniacutemu kontextu (tabulky 7ndash9)

Tabulka7|LemmastaroslověnskyacuteSYNv8beletrie

Lemma Freq MI T-score logDice

evangelium 2 1680 141 228

zlomek 2 1502 141 050

mluvnice 1 1890 1 437

oratorium 1 1661 1 209

fara 1 1405 1 -047

kněz 1 1293 1 -159

mše 1 1255 1 -197

nahraacutevka 1 1232 1 -220

řeč 1 1124 1 -328

verze 1 1087 1 -365

bratr 1 1067 1 -385

sniacuteh 1 1047 1 -405

44

JAROSLAV DAVID

Tabulka8|LemmastaroslověnskyacuteSYNv8oborovaacuteliteratura

Lemma Freq MI T-score logDice

jazyk 16 1091 4 014

liturgie 7 1610 265 531

legenda 7 1076 264 -002

text 6 935 245 -142

slovniacutek 5 1231 224 153

pamaacutetka 5 904 223 -174

piacutesemnictviacute 4 1465 2 386

překlad 3 1041 173 -036

centrum 3 647 171 -430

baacutesnictviacute 2 1571 141 487

opis 2 1406 141 326

vzdělanost 2 1257 141 179

mnich 2 1162 141 084

piacutesmo 2 1095 141 017

mše 2 980 141 -097

Tabulka9|LemmastaroslověnskyacuteSYNv8publicistika

Lemma Freq MI T-score logDice

jazyk 110 1059 1048 292

legenda 103 1152 1015 386

text 85 1007 921 240

liturgie 56 1599 748 814

Saacutezava 42 1009 648 242

slovniacutek 40 1220 632 451

piacutesemnictviacute 31 1449 557 670

zpěv 28 1015 529 248

mše 23 1021 479 254

choraacutel 18 1341 424 564

piacutesmo 18 1101 424 333

45

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

Lemma Freq MI T-score logDice

klaacutešter 18 936 424 169

jmeacuteno 18 655 420 -111

hlaholice 16 1728 4 847

překlad 15 963 387 195

3 KOLOKACE STAROČESKEacuteSTAROSLOVANSKEacute JMEacuteNOV analyzovaneacutem materiaacutelu se opakovaně vyskytla kolokace sledova-nyacutech adjektiv se substantivem jmeacuteno (tabulky 1 3 6 9) Jednaacute se jednak o vyacuteklad toponym předevšiacutem miacutestniacutech jmen (bdquoDnešniacute jazykověda odvozuje naacutezev [Dobroutov okr Jihlava ndash pozn JD] vesnice od staročeskeacuteho osob-niacuteho jmeacutena Dobruacutetldquo ndash Jihlavskeacute listy 2005) nebo diachronniacute charakte-ristiku antroponymie (bdquoŽenskyacute protějšek staročeskeacuteho mužskeacuteho jmeacutena Radomil se vyklaacutedaacute jako rozradostňujiacuteciacute a milaacutelsquoldquo ndash Lidoveacute noviny 2005) jednak se kolokace staročeskyacute + jmeacuteno tyacutekajiacute takeacute volby a hodnoceniacute antroponym zejmeacutena v současnosti narozenyacutech dětiacute Vyacuteskyty kolokace sta-roslovanskyacute + jmeacuteno popř synonymně vniacutemaneacute staroslověnskyacute + jmeacute-no odkazujiacute pouze k rubrikaacutem kde se vysvětluje původ jmen Zaměřiacuteme se tedy na druheacute teacutema totiž kolokace staročeskyacute + jmeacuteno jež je nejpočet-něji zastoupena v publicistice (tabulka 3) Tento typ dobře ilustruje uacutery-vek z deniacuteku Blesk (2003) bdquoOkouzleniacute nastaacutevajiacuteciacutech rodičů netradičniacutemi jmeacuteny podle hrdinů zahraničniacutech telenovel je naštěstiacute to tam Zaacuteroveň ochladl i zaacutejem o ryze staročeskaacute jmeacutena našich prababiček Snad největ-šiacuteho paacutedu se dočkali Josefoveacute a Aničky Loni v matrikaacutech jasně veacutevodily Terezy a Kateřiny U chlapců přetrvaacutevaacute nadvlaacuteda silneacute čtyřkylsquo ndash Jan Ja-kub Tomaacuteš a Martinldquo

Co jsou to tedy tzv bdquostaročeskaacute jmeacutenaldquo Jan Svoboda v monografii Sta-ročeskaacute osobniacute jmeacutena a naše přiacutejmeniacute charakterizuje analyzovanyacute mate-riaacutel naacutesledovně bdquoAntroponymickyacute materiaacutel zpracovanyacute v teacuteto studii je založen na excerpci z pramenů od nejstaršiacutech dob do počaacutetku XV stoletiacute pokud byly v noveacute době vydaacuteny tiskem Konečnyacute termiacuten je rok 1419 jako

46

JAROSLAV DAVID

vyacuteznamnyacute předěl českyacutech dějin hospodaacuteřskyacutech sociaacutelniacutech i politickyacutechldquo (1964 21)(4) Jeho hodnoceniacute staročeskeacuteho obdobiacute se tedy shoduje s ge-bauerovskou periodizaciacute kteraacute za jaacutedro stareacute češtiny považuje texty zhruba do počaacutetku 15 stoletiacute(5)

Přiacutespěvky v nichž jsou teacutematem rodnaacute jmeacutena a hodnoceniacute jejich bdquosta-ročeskeacuteholdquo charakteru prezentujiacute současneacute vniacutemaacuteniacute publicistů rodičů matrikaacuteřek popř samotnyacutech nositelů antroponym Pro ilustraci uvaacutediacuteme tři přiacuteklady bdquoDruheacute děvčaacutetko je o něco menšiacute Budou se jmenovat Vlasta a Milada přeje si novopečenyacute tatiacutenek staročeskaacute jmeacutenaldquo (Deniacuteky Bohemia 2005) bdquood roku 2000 u diacutevek takřka pravidelně viacutetěziacute Tereza chlapcům zase již od devadesaacutetyacutech let stejně jako v roce 1910 veacutevodiacute Janoveacute Zaacuteroveň však lze pozorovat naacutevrat typicky staročeskyacutech jmen napřiacuteklad Antonie či Antoniacutenldquo (Tyacuteden 2017) bdquotakovou situaci zažili i při druheacutem těhotenstviacute Ve hře byla ještě Klaacuterka a staročeskeacute jmeacuteno Františka nakonec zviacutetězila Monikalsquo nastiacutenila Adamovaacute s tiacutem že tatiacutenek u porodu neomdlel ale maacute zaacutežitek na celyacute životldquo (Deniacuteky Bohemia 2012) Zaměřiacuteme-li se na konkreacutetniacute přiacuteklady těchto jmen pak zjišťujeme že je jejich soubor možneacute rozdělit na dvě skupiny Prvniacute skupinu představujiacute rodnaacute jmeacutena v užšiacutem slova smy-slu staročeskaacute kteraacute byla typickaacute pro obdobiacute zhruba do roku 1500 ndash jmeacutena jako Vaacuteclav Jan Bartoloměj či Dorota (Pleskalovaacute 2011 55ndash69) V druheacutem přiacutepadě z lingvistickeacuteho pohledu absurdniacutem vzhledem k tomu co viacuteme o vyacutevoji českeacute antroponymie jsou pak staročeskyacutemi jmeacuteny rozuměna antroponyma kteraacute razantně vstoupila do českeacute soustavy rodnyacutech jmen až v 17 a 18 stoletiacute a vyacuteznamně poznamenala jejiacute podobu až do konce 20 stoletiacute Jednaacute se o tzv barokniacute jmeacutena dnes už běžně nedaacutevanaacute byť vykazujiacuteciacute i ve 20

4 Srov Pleskalovaacute 1998 8 bdquoMateriaacutelovou zaacutekladnu teacuteto praacutece tvořiacute staročeskaacute antroponyma dolo-ženaacute ve vybranyacutech latinskyacutech textech z 11ndash13 stoletiacuteldquo

5 Srov Gebauer 1903 IV bdquoCo slovniacutek staročeskyacute obsahovati maacute samo se vyrozumiacutevaacute Maacute v něm zajisteacute byacuteti všecka laacutetka jazyka českeacuteho dochovanaacute v pamaacutetkaacutech od doby nejstaršiacute až do ustaacuteleniacute jazyka spisovneacuteho noveacuteho Uacuteplnosti teacuteto nebude mi lze dosiacuteci ale přece chci se snažiti aby tohoto ideaacutelniacuteho uacutekolu co mi možno největšiacute čaacutest dosažena byla již Slovniacutekem myacutem chci zejmeacutena aby ob-sahoval všecku lexikaacutelniacute laacutetku pamaacutetek do polovice stol XIV incl skoro všecko ze sklonku stol XIV a všecko důležitějšiacute z XV ano i z poč XVI stolldquo

47

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

stoletiacute vlny zaacutejmu např Josef František Antoniacuten Marie Terezie (Doskočil 1941 59ndash60 Kopečnyacute 1974 21ndash23 Pleskalovaacute 2011 97ndash102)(6)

4 ZAacuteVĚRYSynchronně zaměřenaacute seacutemantickaacute analyacuteza třiacute adjektiv staročeskyacute staroslo-vanskyacute a staroslověnskyacute ukaacutezala že se lišiacute jejich vyacuteznamovaacute pole v zaacutevislosti na užitiacute v konkreacutetniacutem typu textu Seacutemanticky nejobecnějšiacute je adjektivum sta-ročeskyacute jehož použitiacute neniacute spojeno s žaacutednou konkreacutetniacute historickou etapou jak ukazuje i spojeniacute staročeskeacute jmeacuteno V zaacutevislosti na typu textu je kladen důraz na jeho hodnotu lingvisticko-literaacuterniacute (beletrie) kombinaci hodnoty lingvisticko-literaacuterniacute a kulturně-historickeacute (oborovaacute literatura) nebo pou-ze na hodnotu kulturně-historickou s důrazem na použitiacute v pojmenovaacuteniacute festivit (staročeskyacute jarmark) a produktů z oblasti gastronomie (staročeskaacute kuchyň) Naproti tomu vyacuterazy staroslovanskyacute a staroslověnskyacute se vztahujiacute ke světu staryacutech Slovanů a staroslověnskeacutemu jazyku označujiacute tedy od sou-časnosti vzdaacutelenějšiacute minulost než je bdquostaročeskyacute světldquo čemuž odpoviacuteda-jiacute i kolokace z oblasti kulturně-historickeacute (naacuteboženstviacute rituaacutely) v přiacutepadě seacutemanticky nejvyhraněnějšiacuteho adjektiva staroslověnskyacute kolokace z oblasti lingvisticko-literaacuterniacute Naacutepadnyacutem rysem zejmeacutena v přiacutepadě adjektiva staro-českyacute jak ukazujiacute publicistickeacute texty je jeho marketingoveacute využitiacute ve vyacutezna-mu kvalitniacute tradičniacutelsquo zejmeacutena v naacutezvech potravinaacuteřskyacutech produktů srov teacutež užitiacute vyacuterazu staropolski v současneacute polštině např kuchnia staropolska bigos staropolski (Czerwiński 2005 Krupa 2010 Jaros 2011 Kowalik 2013) k marketingoveacutemu použiacutevaacuteniacute přiacutevlastku staročeskyacute včetně využiacutevaacuteniacute bdquosta-ročeskyacutechldquo jazykovyacutech prostředků a grafiky a to na přiacutekladu webovyacutech pre-zentaciacute restauraciacute a hospod viz David ndash Miffek 2020 Tento způsob odpoviacutedaacute použitiacute dalšiacutech přiacutevlastků v naacutezvech produktů v jehož pozadiacute je přiacutetomna marketingovaacute funkce s důrazem na kvalitu a tradici např sedlaacuteckyacute selskyacute tradičniacute nebo akcentujiacuteciacute vztah ke konkreacutetniacutemu regionu např jihočeskyacute va-

6 Pro ilustraci uvaacutediacuteme pořadiacute vybranyacutech bdquobarokniacutechldquo chlapeckyacutech a diacutevčiacutech jmen v daacutevanyacutech v led-nu 2009 a 2019 dle dat ČSUacute Josef (21 31) František (25 32) Antoniacuten (27 15) Marie (17 21)

48

JAROSLAV DAVID

lašskyacute z Vysočiny V druheacutem přiacutepadě se jednaacute o jeden z projevů tzv noveacute-ho regionalismu (new regionalism) jiacutemž evropskaacute společnost v posledniacutech desetiletiacutech reagovala na globalizaci a evropskou integraci (srov Semian ndash Chromyacute ndash Kučera 2016 Semian ndash Novaacuteček 2017)

doc Mgr Jaroslav David PhDKatedra českeacuteho jazyka Filozofickeacute fakulty Ostravskeacute univerzity

Reaacutelniacute 5 701 03 Ostravajaroslavdavidosucz

Studie vznikla s podporou grantoveacuteho projektu SGS č 02FF2020ndash2021 Reflexe jazykoveacute a jazykovědneacute problematiky v nelingvistickyacutech textech

(poskytovatel Ostravskaacute univerzita Filozofickaacute fakulta)

49

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

PRAMENY A LITERATURABOROVIČKA Michael ndash KAŠE Jiřiacute ndash KUČERA Jan P ndash BĚLINA Pavel

2012 Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute XXIa (Praha ndash Litomyšl Paseka)

CZERWIŃSKI Leszek2005 bdquoPrzedsmak oscypka w Europie O nazwach i oznaczeniach produktoacutew rol-nych i środkoacutew spożywczych w Polsceldquo Wspoacutelnoty Europejskie 13 č 12 s 21ndash26

CVRČEK Vaacuteclav2019 bdquoAsociačniacute (kolokačniacute) miacuteryldquo httpswikikorpusczdokuphppoj-myasociacni_miry [přiacutestup 21 2 2020]

ČSUacutebdquoČeskyacute statistickyacute uacuteřad Nejobliacutebenějšiacute dětskaacute jmeacutenaldquo httpswwwczsoczcsuczsonejoblibenejsi_detska_jmena [přiacutestup 21 2 2020]

DAVID Jaroslav ndash DAVIDOVAacute GLOGAROVAacute Jana ndash KLEMENSOVAacute Tereza2020 bdquoStaraacute čeština v historickeacute beletrii reflexe jazykoveacuteho konstruktuldquo Slovo a slovesnost 81 č 2 s 111ndash125

DAVID Jaroslav ndash MIFFEK David2020 bdquoAdjektivum staročeskyacute jako znak kvality v marketingovyacutech textechldquo (rukopis)

DOSKOČIL Karel1941 bdquoNaacutečrt dějin českyacutech jmen křestniacutechldquo in V Daviacutedek ndash J Doskočil ndash J Svo-boda Českaacute jmeacutena osobniacute a rodovaacute (Praha Naacutekladem Rodopisneacute společnosti) s 49ndash69

HANSACK Ernst ndash VEČERKA Radoslav2016 bdquoStaroslověnštinaldquo in P Karliacutek ndash M Nekula ndash J Pleskalovaacute (eds) Novyacute encyklopedickyacute slovniacutek češtiny (Praha Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny) s 1753ndash1758

GEBAUER Jan1903 Slovniacutek staročeskyacute (Praha Českeacute grafickeacute společnosti Unie)

GEERAERTS Dirk2019 Teorie lexikaacutelniacute seacutemantiky (Praha Karolinum)

50

JAROSLAV DAVID

GRIES Stefan Th2013 bdquo50-something years of work on collocations What is or should be next hellipldquo International Journal of Corpus Linguistics 18 č 1 s 137ndash166

JAROS Violetta2011 bdquoTechniki nominacyjne w zakresie wspoacutełczesnego nazewnictwa wy-roboacutew piekarniczych i cukierniczychldquo in M Biolik ndash J Duma (eds) Chrema-tonimia jako fenomen wspoacutełczesności (Olsztyn Wydawnictwo Uniwersytetu Warmińsko-Mazurskiego) s 215ndash233

JUNGMANN Josef1838 Slovniacutek česko-německyacute IV (Praha Josefa Fetterlovaacute)

KOPEČNYacute František1974 Průvodce našimi jmeacuteny (Praha Academia)

KOSEK Pavel2016 bdquoPeriodizace vyacutevoje češtinyldquo in P Karliacutek ndash M Nekula ndash J Pleskalovaacute (eds) Novyacute encyklopedickyacute slovniacutek češtiny (Praha Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny) s 1312ndash1314

KOTT František Štěpaacuten1882 Česko-německyacute slovniacutek III (Praha Knihtiskaacuterna Františka Šimaacutečka)

1893 Česko-německyacute slovniacutek VII (Praha Knihtiskaacuterna Františka Šimaacutečka)

KOWALIK Krystyna2013 bdquoNazwy własne i ich pochodne w polskiej wspoacutełczesnej nomenklaturze kuli-narnejldquo Annales Universitatis Paedagogicae Cracoviensis Linguistica 7 s 157ndash166

KRISHNAMURTHY Ramesh2009 bdquoColllocationsldquo in K Allan (ed) Concise Encyclopedia of Semantics (Amsterdam Elsevier) s 97ndash100

KŘEN Michal et al2019 bdquoKorpus SYN verze 8 z 12 12 2019ldquo (Praha Uacutestav Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusu FF UK) httpwwwkorpuscz [přiacutestup 10 2 2020]

KRUPA Jan2010 bdquoDziedzictwo kulinarne elementem atrakcyjności turystycznej regionuldquo Problemy Ekologii Krajobrazu 27 s 451ndash455

51

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

OSN1906 Ottův slovniacutek naučnyacute XXIV (Praha Jan Otto)

1908 Ottův slovniacutek naučnyacute XXVII (Praha Jan Otto)

PLESKALOVAacute Jana1998 Tvořeniacute nejstaršiacutech českyacutech osobniacutech jmen (Brno Masarykova univerzita)

2011 Vyacutevoj vlastniacutech jmen osobniacutech v českyacutech zemiacutech v letech 1000ndash2010 (Brno Host)

PSJČbdquoPřiacuteručniacute slovniacutek jazyka českeacuteholdquo httpsbaraujccasczpsjc [přiacutestup 10 2 2020]

SEMIAN Michal ndash CHROMYacute Pavel ndash KUČERA Zdeněk2016 bdquoName as a regional brand The case of Local Action Groups in Czechialdquo Journal of Language and Politics 15 č 6 s 768ndash789

SEMIAN Michal ndash NOVAacuteČEK Aleš2016 bdquoName as a regional brand The case of Local Action Groups in Czechialdquo Journal of Language and Politics 15 č 6 s 768ndash789

2017 bdquoThe reinterpretation of histories in identities of newly established re-gions The case of Local Action Groups in Czechialdquo Hungarian Geographical Bulletin 66 č 4 s 307ndash319

SCHAUER Hubert Gordon1917 Spisy (Praha Kamilla Neumannovaacute)

SVOBODA Jan1964 Staročeskaacute osobniacute jmeacutena a naše přiacutejmeniacute (Praha Nakladatelstviacute Česko-slovenskeacute akademie věd)

SSČbdquoSlovniacutek spisovneacute češtiny pro školu a veřejnostldquo httpsssjcujccascz [přiacutestup 10 2 2020]

1978 Slovniacutek spisovneacute češtiny pro školu a veřejnost (Praha Academia)

ŠKVORECKYacute Josef1969 Lviacuteče (Praha Československyacute spisovatel)

VAacuteŠA Pavel ndash TRAacuteVNIacuteČEK František1937 Slovniacutek jazyka českeacuteho (Praha František Borovyacute)

52

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

ILONA JANYŠKOVAacute

THE OLD CHURCH SLAVONIC VICES FROM THE ETYMOLOGICAL POINT OF VIEW THE GLUTTONYThe article deals with the Old Church Slavonic Church Slavonic words with the meaning of sbquogluttony (ie intemperance in eating and drinking)lsquo contained in the Dictionary of the Old Church Slavonic Language and provides their etymology In particular these are the words obědanije obědenije jadь lichaja jadь the composite lichojadenije sbquointemperance in eatinglsquo pijanьstvo pijanьstvije the composite lichopitije sbquointemperance in drinkinglsquo other lexemes and interesting connections closely related to this topic are also listed

Keywords slavistics etymology semantics Old Church Slavonic gluttony

0 UacuteVODJednou z neřestiacute jiacutež se maacute podle Bible křesťan vystřiacutehat je obžerstviacute tedy ne-střiacutedmost v jiacutedle a pitiacute V předloženeacutem přiacutespěvku kteryacute je založen na materiaacutelu pětisvazkoveacuteho Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho (SJS) chceme ukaacutezat jakyacute-mi lexikaacutelniacutemi prostředky disponovala staroslověnština pro označeniacute nestřiacuted-mosti v jiacutedle a pitiacute jakaacute je jejich seacutemantickaacute motivace jejich etymologie

1 NESTŘIacuteDMOST V JIacuteDLE11 Jedniacutem z vyacuterazů pro nestřiacutedmost v jiacutedle je stsl IcircAacuteyacuteAumlAgraveIacuteEgrave4 v Ostromi-rově evangeliaacuteři IcircAacuteYacuteAumlAringiacuteEgrave4 (SJS 2 501) Slova patřiacute do rodiny psl obědъ(1) (gt stsl IcircAacuteYacuteAumlUacute sbquooběd hostinalsquo) složeneacuteho z psl prefixu ob- a kořene

1 K přehledu kontinuantů psl obědъ v ESSJ 26 182ndash184

53

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

ěd- doloženeacuteho mj ve stsl yumlNtildeOgraveEgrave sbquojiacutestlsquo (lt psl ěsti sbquojiacutestlsquo) Na původniacute vyacuteznam psl slova neniacute ndash mj i vzhledem k různeacutemu seacutemantickeacutemu vyacutekla-du psl prefixu ndash jednotnyacute naacutezor M Wojtyła-Świerzowska (1992 152ndash154) odvozuje obědъ od slovesa oběsti sbquozcela vyjiacutest okousaacutevat ze všech stran apodlsquo a rekonstruuje jeho vyacuteznam jako sbquoobětniacute hostina zejmeacutena tryzna při niacutež bylo nutno sniacutest všechno co bylo na stolelsquo V Machek (1968 228) vychaacuteziacute pro obědъ z vyacuteznamu sbquopojedeniacute zajedeniacutelsquo tedy původně sbquoranniacute svačina přesniacutedaacutevka desaacutetkalsquo s odkazem na situaci v ruskyacutech naacuteřečiacutech srov ruskeacute dial обед sbquosniacutedanělsquo (SRNG 22 25ndash26) Dalšiacute vyacuteklad interpretu-je psl obědъ (s ohledem na vyacuteznam psl pref ob- sbquokolem okolo v kruhulsquo a takeacute na vyacuteznam např stč oběd jenž se vyskytuje v kontextu ukazujiacuteciacutem na sbquojiacutedlo společně u stolulsquo) jako sbquospolečneacute jedeniacute jedeniacute v kruhu tj v ko-lektivu kolem něčeholsquo (SČS 1 1077ndash1079 Němec 1980 74ndash75) I Němec to považuje za důkaz že bdquo[] společneacute pojiacutedaacuteniacute v kruhu rodiny nebo čeledi je zaacuteležitost prastaraacute jistě praslovanskaacuteldquo (Němec ndash Horaacutelek 1986 103) Do rodiny psl ěsti patřiacute i hapax v Sinajskeacutem euchologiu sloveso IcircAacuteYacuteNtildeOgraveEgrave Ntilde0 sbquopřejiacutest selsquo naacutesledujiacuteciacute kontext jasně doklaacutedaacute jakeacute mohou byacutet naacutesledky přejiacutedaacuteniacute AgraveUgraveAring EcirclsquoOgraveIcirc IcircAacuteYacuteAumlUacute ntilde0 AacuteEumlthornAringOgraveUacute (SJS 2 502)

12 Pro sbquoobžerstviacutelsquo je v Sinajskeacutem euchologiu doloženo spojeniacute eumlEgraveotildeAgraveyuml yumlaumlUuml v Besědaacutech na jevangelije pouheacute yumlaumlUuml (SJS 4 936) Stsl adjekti-vum EumlEgraveOtildeUacute znamenaacute sbquonadměrnyacute přiacutelišnyacute hojnyacutelsquo(2) je staacuteřiacute praslovan-skeacuteho (psl lichъ) a zpravidla se odvozuje z ie kořene leiku-sbquonechaacutevat zbyacutevatlsquo(3) rozšiacuteřeneacuteho formantem -s- leiku-so-sbquozůstaacutevajiacuteciacute přebyacutevajiacuteciacutelsquo (Pokorny 1959ndash1969 669ndash670 ESJS 7 422ndash423) I-kmenoveacute substanti-vum yumlaumlUuml představuje nomen actionis odvozeneacute sufixem -ь od vyacuteše uve-deneacuteho ěsti lt ěd-ti (SP 6 127ndash128) Kompozitum EumlEgraveOtildeIcircyumlaumlaringiacuteEgrave4 sbquonad-měrneacute jedeniacute přejiacutedaacuteniacute obžerstviacutelsquo v Supraslskeacutem kodexu představuje kalk

2 Tento vyacuteznam je doložen v českyacutech naacuteřečiacutech srov č dial lichyacute (snop ořech) sbquozbyacutevajiacuteciacute nad kopu nůž nad tucet atdlsquo (Bartoš 1906 184)

3 Ve slovanskyacutech jazyciacutech neniacute primaacuterniacute sloveso doloženo

54

ILONA JANYŠKOVAacute

řeckeacuteho ἀδηφαγία sbquožravost hltavost obžerstviacutelsquo (Schumann 1958 38) IacuteAring AcircUacuteAumlAgraveAumlEgraveIgraveUacute NtildeAringAacuteAring IumlUumlyumlIacuteUumlNtildeOgraveAcircOacute Egrave EumlEgraveOtildeIcircyumlAumlAringIacuteUumlthorn (SJS 2 128)

121 Do rodiny psl ěsti patřiacute i yumlAumlUumlOumlAgrave sbquojedliacutek žroutlsquo (SJS 4 937) se sufixem -ьca typickyacutem pro nomina agentis (SP 1 102) a kompozitum v Si-najskeacutem euchologiu AcircAringEumlEgrave4yumlaumluacute sbquovelkyacute jedliacutek nenasyta žroutlsquo jehož prvniacute čaacutestiacute je adjektivum AcircAringEumlEgraveEgrave sbquovelkyacutelsquo

13 Adjektivum IacuteAringIacuteAgraveNtildeucircUgraveAringiacuteUacute sbquonenasytnyacutelsquo je hapax legomenon v Suprasl-skeacutem kodexu AtildeEumlAgraveAumlEgraveAcircAgraveyuml ntildeEgraveyuml IacuteAringIacuteAgraveNtildeucircOslashOgraveAringiacuteAgraveyuml yumlaeligAring IacuteEgraveEcircIcircEumlEgraveAEligAring NtildeAcircIcircEgraveIgraveUacute IacuteyacutentildeograveAgrave NtildeucircOgraveAgrave (SJS 2 375) dle Schumanna (1958 42) kalk řec-keacuteho ἄπληστος sbquonenasycenyacute nesytyacutelsquo Slovo patřiacute do rodiny psl sytъ sbquosytyacutelsquo jež se nejleacutepe objasňuje z ie participia suH-toacute- sbquonaplněnyacutelsquo vychaacutezejiacuteciacuteho ze slovesa odvozeneacuteho z ie kořene seu(H)- sbquobyacutet plnyacutelsquo(4) Ve slovanskyacutech ja-zyciacutech sloveso doloženo neniacute je však zachovaacuteno v hetitskeacutem šunna- šunn- sbquoplnitlsquo (Furlan in Bezlaj 1976ndash2007 3 238) K seacutemantickeacutemu posunu sbquoplnyacute naplněnyacutelsquo rarr sbquosytyacutelsquo srov č hovoroveacute jsem plnyacute sbquojsem najedenyacute sytyacutelsquo

14 Staroslověnskyacute lexikaacutelniacute materiaacutel a takeacute kontext v němž se vyacuteše uvede-naacute slova pro obžerstviacute nachaacutezejiacute naznačujiacute negativniacute vztah k teacuteto neřesti Doklaacutedajiacute to jak upozornila T Vendina (Vendina 2002 96 a 134) slove-sa icircOgraveEumluacuteNtildeOgraveyacuteOgraveEgrave sbquoztučnětlsquo a oacuteOgraveEumluacuteNtildeOgraveyacuteOgraveEgrave sbquoztloustnout ztučnětlsquo kteraacute jsou ve Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho doložena pouze v přeneseneacutem vyacuteznamu sbquozatvrdit se staacutet se necitelnyacutemlsquo Schumann (1958 46) poklaacutedaacute sloveso icircOgraveEumluacuteNtildeOgraveyacuteOgraveEgrave za seacutemantickyacute kalk řeckeacuteho παχύνεσθαι sbquostaacutet se za-tvrzelyacutemlsquo srov přiacuteklad z Mariaacutenskeacuteho kodexu (SJS 2 583) IcircOgraveEumlUacuteNtildeOgraveyacute AacuteIcirc NtildeETHltUacutegtAumlltuumlgtoumlAring EumlthornAumlAringEgrave NtildeEgraveOtildeUacute Neboť obrostlo tukem srdce tohoto lidu

2 NESTŘIacuteDMOST V PITIacute21 Pro sbquoopilstviacutelsquo maacute staroslověnština k dispozici několik lexeacutemů zejmeacutena hojně rozšiacuteřeneacute substantivum IumlEgraveyumlIacuteUumlntildeograveAcircIcirc v Šišatovackeacutem apoštolaacuteři

4 K dalšiacutem vyacutekladům psl sytъ viz ESJS 15 918

55

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

srbskociacuterkevněslovanskeacute pamaacutetce je slovo uvedeno v tomto kontextu (1P 43) IgraveEgraveiacuteoacuteAcircUumlOslashAring4 EumlyacuteOgraveIcirc AEligEgraveOgraveEgraveszlig AcircIcircEumlthorn IumlIcircAtildeAgraveIacuteUumlNtildeEcircoacutethorn OgraveAcircIcircETHEgraveOgraveEgrave OtildeIcircaeligAumlUumlOslashAring AcircUuml NtildeEcircIcircOgraveIcircAEligEgraveOgraveEgraveEgrave AcircUuml IumlIcircOtildeIcircOgraveEgrave AcircUuml IumlEgraveyumlIacuteUumlNtildeOgraveAcircAring AcircUuml EcircIcircCcedilEumlIcircAtildeEumlAgraveNtildeIcircAcircAgraveIacuteEgraveEgraveOtildeUuml IgraveoacuteAEligAringEumlIcircAEligUumlNtildeOgraveAcircYacute(5) Egrave AcircUuml eumlEgraveOtildeicirciumlEgraveOgraveEgraveEgraveOtildeUuml Egrave IacuteAringIumlETHEgraveszligccedilIacuteEgraveIacuteUumlIacuteAgraveOtildeUuml OgraveETHYacuteAacuteAgraveOtildeUuml (Miklosich 1853 197) Dost dlouho už jste dělali to v čem si libujiacute pohaneacute žili jste v nevaacutezanosti vaacutešniacutech v opilstviacute v hodech pitkaacutech a v hanebneacutem modlaacuteřstviacute(6) Časteacute je takeacute substantivum IumlEgraveyumlIacuteUumlNtildeOgraveAcircEgrave4 pouze v Glagolitice charvaacutetsko-hlaholskeacute pamaacutetce 14minus15 stol je doložen vyacuteraz IumlEgraveyumliacuteEgrave4 sbquoopilostlsquo v Supraslskeacutem kodexu OacuteIumlEgraveOgraveEgrave4 tv Etymologie uvedenyacutech vyacuterazů je průzračnaacute patřiacute do rodiny psl piti (podrobnyacute etymologickyacute vyacuteklad s přehledem kontinuantů v jednotlivyacutech slovanskyacutech jazyciacutech v ESJS 11 648) Z dalšiacutech vyacuterazů bliacutez-kyacutech našemu teacutematu je možno uveacutest substantiva IumlEgraveszligIacuteEgraveOumlAgrave IumlEgraveAcircUumloumlAgrave sbquopi-jan opileclsquo spolu s dokladem z Christinopolskeacuteho a Slepčenskeacuteho apoštola (1C 5 11) AgraveUgraveAring ecircicircOgraveAringethucircEgrave AacuteETHAgraveograveUacute EgraveigraveAringiacuteOacute4OgraveUuml ntilde0 [] iumlEgraveyumliacuteEgraveOumlAgrave [] ntildeUacute OgraveAgraveEcircIcircAcircucircigraveUuml IacuteEgrave YacuteNtildeOgraveEgrave (SJS 3 44) Kdo si sice řiacutekaacute bratr ale přitom je opilec s takovyacutem ani nejezte Jo-kmenovaacute kompozita AcircEgraveIacuteIcircIumlEgraveAcircUumlOumlAgrave sbquopi-jaacutek viacutenalsquo(7) (hapax v Zografskeacutem kodexu) a AcircEgraveIacuteIcircIumlEgraveEgraveOumlAgrave tv (8) (v Mariaacuten-skeacutem kodexu a v mladšiacutech ciacuterkevněslovanskyacutech pamaacutetkaacutech) kalkujiacute řeckeacute οἰνοπότης tv (Schumann 1958 60) Srov i prefigovanaacute slovesa OacuteIumlEgraveOgraveEgrave ntilde0 sbquoopiacutet se zpiacutet selsquo OacuteiumlEgraveyumlOgraveEgrave ntilde0 ipf sbquoopiacutejet selsquo (to je doloženo jen jako ptc preacutez akt sbquoopileclsquo ndash SJS 4 667) OacuteiumlEgraveAcircAgraveOgraveEgrave ntilde0 IcircIumlEgraveAcircAgraveOgraveEgrave Ntilde0 sbquoopiacute-jet selsquo faktitiva IcircIumlIcircEgraveOgraveEgrave OacuteiumlIcircEgraveOgraveEgrave sbquoopiacutetlsquo a adjektivum iumlEgraveyumlIacuteUacute sbquoopilyacutelsquo Faktitivum OacuteIumlIcircEgraveOgraveEgrave sbquoopojit opiacutetlsquo je součaacutestiacute frazeacutemu OacuteIumlIcircEgraveOgraveEgrave EcircIcircAtildeIcirc AumlIcirc ETH1AtildeAgrave jenž autoři pražskeacuteho staroslověnskeacuteho slovniacuteku vysvětlujiacute jako sbquoopiacutet někoho do němotylsquo (SJS 3 667) autoři starobulharskeacuteho slovniacuteku vy-

5 Srov Janyškovaacute 2019

6 Ekumenickyacute překlad Bible z roku 1979

7 Slovo maacute pokračovaacuteniacute v ruskyacutech a bulharskyacutech naacuteřečiacutech srov ruskeacute dial винопивец sbquoчеловек laquoлюбящий выпить на мирской счетraquolsquo (SRNG 4 288) a bulharskeacute řiacutedkeacute dial винопивец sbquopijaacutek viacutena opileclsquo (SBR 1 167)

8 Ve Svjatoslavově sborniacuteku z roku 1073 je slovo uvedeno v tomto kontextu Вьчера винопиица дьньсь водопиица (Sreznevskij 1893ndash1903 1 261)

56

ILONA JANYŠKOVAacute

světlujiacute frazeacutem s ohledem na vyacuteznam stsl ETH1AtildeUacute sbquovyacutesměch posměchlsquo jako bdquoнапия някого докато стане за присмехldquo tedy sbquoněkoho opiacutejet dokud se nestane terčem posměchulsquo (SBR 2 633)

22 Ve Frizinskyacutech pamaacutetkaacutech a v apoštolniacutech textech je zaznamenaacuteno kompozitum EumlEgraveOtildeicirciumlEgraveOgraveEgrave4 sbquonadměrneacute pitiacute opilstviacutelsquo (SJS 2 127) Prvniacute čaacutest slova tvořiacute stsl EumlEgraveotildeUacute sbquonadměrnyacute nadbytečnyacute přiacutelišnyacute hojnyacutelsquo ojediněle i sbquošpatnyacutelsquo Uvedeneacute kompozitum ndash na rozdiacutel od jinyacutech kompozit s EumlEgraveotildeIcirc- kteraacute překlaacutedajiacute řeckaacute kompozita a jsou tak považovaacutena za kalky ndash se vy-světluje jinak napřiacuteklad se uvažuje o možneacutem vlivu starohornoněmeckeacuteho ubartrunchī sbquoopilstviacute opilostlsquo (tak Gusmani 1987 364 k etymologii psl lichъ viz vyacuteše)

23 Pro vyacuteznam sbquoopilyacute podnapilyacutelsquo nachaacuteziacuteme v Sinajskeacutem žaltaacuteři adjekti-vum OslashthornIgraveUumlIacuteUacute(9) v tomto kontextu Eacute AcircUacuteNtildeOgraveAgrave YacuteEcircIcirc NtildeUacuteIuml2Eacute AtildeltIcircNtildeIumlIcircAumlgtUuml Eacute YacuteEcircIcirc NtildeEacuteEumlAringIacuteUacute OslashthornigraveAringiacuteuacute IcircOgraveuacute AcircEacuteIacuteAgrave (SJS 4 924) Uvedeneacute adjektivum patřiacute do rodiny praslovanskeacuteho šuměti sbquošumět hlučet hlomozit apodlsquo šumъ sbquošum hluk hlomoz apodlsquo jež jsou onomatopoickeacuteho původu Předpoklaacutedanyacute seacutemantickyacute vyacutevoj sbquohlučnyacutelsquo rarr sbquoopilyacute omaacutemenyacutelsquo maacute pod-poru napřiacuteklad ve slovinskeacutem dial šuacutemen sbquoopilyacute zpityacute opojenyacutelsquo (Pleteršnik 1894ndash1895 2 650) a v chorvatskeacutem staršiacutem šumast sbquopřiopilyacute opilyacutelsquo (RHSJ 17 878) z mimoslovanskyacutech jazyků pak v německeacutem Rausch sbquoopilostlsquo je-hož vyacuteznam je vyacutesledkem seacutemantickeacuteho posunu ze středohornoněmeckeacute-ho rūsch sbquošuměniacute prudkost bouřlivostlsquo (Kluge ndash Seebold 2002 747 Fur-lan in Bezlaj 1976ndash2007 4 130 ESJS 16 947)

24 V zaacutekladu csl EcircAcircAgraveNtildeUumlIacuteEgraveEcircUacute sbquopijan opileclsquo(10) doloženeacuteho v apoštolniacutech textech (SJS 2 19) je substantivum EcircAcircAgraveNtildeUacute sbquokvašenyacute naacutepoj kvaslsquo slovo staacuteřiacute praslovanskeacuteho (kvasъ)

9 V Boloňskeacutem Lobkovickeacutem a Pařiacutežskeacutem žaltaacuteři je tvar OslashOacuteigraveUumliacuteUacute (SJS 4 924)

10 Srov se stejnyacutem zaacutekladem stč a středněčeskeacute kvasovniacutek sbquohodovniacutek pijanlsquo (Nejedlyacute a kol 2019 60)

57

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

25 To že je opilstviacute tedy nestřiacutedmost v pitiacute alkoholickyacutech naacutepojů zaacuteleži-tostiacute odsouzeniacutehodnou s kterou je třeba bojovat se vědělo již od starověku Napřiacuteklad Řekoveacute věřili že polodrahokam ametyst nošenyacute jako amulet za-braňuje opilosti tedy chraacuteniacute před naacutesledky nadměrneacuteho použiacutevaacuteniacute alkoholu (Royt ndash Šedinovaacute 1998 37ndash39) Ciacuterkevněslovanskeacute AgraveigraveAringOgraveoacutentildeograveuacute sbquoametystlsquo (SJS 1 31) se vysvětluje z řeckeacuteho adjektiva ἀμέθυστος sbquoneopojivyacute neopi-telnyacute kdo nemůže byacutet opitlsquo Slovo je odvozeno (se zaacuteporkou ἀ-) od slovesa μεθύω sbquojsem opilyacutelsquo jež je z ř μέθυ sbquoviacutenolsquo Ametyst kteryacute maacute jemně fialovou až purpurovou barvu je zřejmě pojmenovaacuten podle barvy značně zředěneacuteho červeneacuteho viacutena ktereacute již nemaacute tak silneacute opojneacute uacutečinky (Beekes 2010 85)

PhDr Ilona Janyškovaacute CScUacutestav pro jazyk českyacute AV ČR v v i

Etymologickeacute odděleniacuteVeveřiacute 97

602 00 Brnoilonajanyskovaujccascz

Přiacutespěvek vznikl s podporou dlouhodobeacuteho koncepčniacuteho rozvoje Uacutestavu pro jazyk českyacute AV ČR v v i RVO 68378092

58

ILONA JANYŠKOVAacute

LITERATURABARTOŠ František

1906 Dialektickyacute slovniacutek moravskyacute (Praha Českaacute akademie ciacutesaře Františka Josefa pro vědy slovesnost a uměniacute)

BEEKES Robert2010 Etymological Dictionary of Greek With the assistance of Lucien van Beek Vol 1ndash2 (Leiden ndash Boston Brill)

BEZLAJ France1976ndash2007 Etimološki slovar slovenskega jezika 1ndash5 Knjiga 1 in 2 France Bezlaj knjiga 3 in 4 France Bezlaj Marko Snoj Metka Furlan knjiga 5 Kaza-la Marko Snoj in Simona Klemenčič (Ljubljana Založba ZRC)

ESJS =1989ndash2018ndash Etymologickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho seš 1ndash19ndash red Eva Havlovaacute Adolf Erhart Ilona Janyškovaacute (Praha Academia Brno Tribun EU)

ESSJ = 1974ndash Этимологический словарь славянских языков Праславянский лексический фонд ред Олег Н Трубачев Анатолий Ф Журавлев Жанна Ж Варбот (Москва Наука)

GUSMANI Roberto1987 bdquoEtymologie und Bedeutungsentwicklung von aksl lichъldquo Zeitschrift fuumlr vergleichende Sprachforschung 110 s 358ndash365

JANYŠKOVAacute Ilona2019 bdquoStaroslověnskaacute slovniacute zaacutesoba tyacutekajiacuteciacute se sexuaacutelniacuteho životaldquo in M Ja-kubowicz ndash S Pogwizd ndash B Raszewska-Żurek (eds) Etymologica Slavica Studia etymologiczne poświęcone prof Franciszkowi Sławskiemu z okazji setnej rocznicy urodzin (Warszawa Instytut Sławistyki Polskiej Akademii Nauk) s 311ndash319

KLUGE Friedrich ndash SEEBOLD Elmar2002 Etymologisches Woumlrterbuch der deutschen Sprache 24 durchgesehene und erweiterte Auflage (Berlin ndash New York de Gruyter)

MACHEK Vaacuteclav1968 Etymologickyacute slovniacutek jazyka českeacuteho (Praha Academia)

59

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

MIKLOSICH Franz1853 Apostolus e codice monasterii Šišatovac palaeoslovenice Vydal F Miklo-sich (Vindobonae G Braumuller)

NEJEDLYacute Petr a kol2019 Slovotvornyacute vyacutevoj deverbaacutelniacutech substantiv ve stareacute a středniacute češtině (Praha Academia)

NĚMEC Igor1980 Rekonstrukce lexikaacutelniacuteho vyacutevoje (Praha Academia)

NĚMEC Igor ndash HORAacuteLEK Jan a kol1986 Dědictviacute řeči (Praha Panorama)

PLETERŠNIK Maks1894ndash1895 Slovensko-nemški slovar 1ndash2 (Ljubljana Knezoškofijstvo)

POKORNY Julius1959ndash1969 Indogermanisches etymologisches Woumlrterbuch 1ndash2 (Bern ndash Mun-chen Francke Verlag)

RHSJ =1880ndash1976 Rječnik hrvatskoga ili srpskoga jezika 1ndash23 (Zagreb Jugoslaven-ska akademija znanosti i umjetnosti)

ROYT Jan ndash ŠEDINOVAacute Hana1998 Slovniacutek symbolů Kosmos přiacuteroda a člověk v křesťanskeacute ikonografii (Praha Mladaacute fronta)

SBR =1999ndash2009 Старобългарски речник 1ndash2 (София Издателство Валентин Траянов)

SČS =1968ndash2008 Staročeskyacute slovniacutek 1ndash4 red Igor Němec (Praha Academia)

SCHUMANN Kurt1958 Die griechischen Lehnbildungen und Lehnbedeutungen im Altbulgaris-chen (Wiesbaden Otto Harrassowitz)

60

ILONA JANYŠKOVAacute

SJS =1966ndash2016 Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho Lexicon linguae palaeosloveni-cae 1ndash4 red Josef Kurz Zoe Hauptovaacute (Praha Academia Euroslavica) 5 Addenda et corrigenda red Zoe Hauptovaacute Vaacuteclav Konzal Štefan Pilaacutet (Praha Euroslavica)

SP =1974ndash Słownik prasłowiański 1ndash red Franciszek Sławski (Wrocław ndash Warsza-wa ndash Krakoacutew ndash Gdańsk Zakład Narodowy im Ossolińskich)

Sreznevskij = СРЕЗНЕВСКИЙ Измаил И1893ndash1903 Материалы для Словаря древнерусского языка по письменным памятникам 1ndash3 (Санкт-Петербург Императорская Академия Наук)

SRNG = 1965ndash Словарь русских народных говоров 1ndash (Москва ndash Ленинград Санкт-Петербург Наука)

Vendina = ВЕНДИНА Татьяна И2002 Средневековый человек в зеркале старославянского языка (Москва Индрик)

WOJTYŁA-ŚWIERZOWSKA Maria1992 Prasłowiańskie abstractum Słowotwoacuterstwo Semantyka I Formacje tematyczne (Warszawa Slawistyczny Ośrodek Wydawniczy)

62

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquo V CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

HELENA KARLIacuteKOVAacute

ON THE GENESIS OF THE WORD NASTOLOVAacuteNIacute IN CZECH SLAVONIC AND OLD CZECHThe word nastolovaacuteniacute denotes enthroning raising somebody to the throne Since the Middle Ages the term ldquoenthroningrdquo is in many European languages basically the only official meaning used for this ceremony In his dictionary F Miklosich records the verb nastolovati with the meaning lsquoin throno collocarersquo and the adjective nastolovanъ lsquoin throno sedensrsquo It is obvi-ously a derivative of the Old Church Slavonic noun stolъ which was in Old Church Slavonic translation texts a usual equivalent of Greek θρόνος lsquoarmchair seat (in the New Testament) royal seat thronersquo Old Czech lacks a verb equivalent to the mentioned Czech Slavonic verb (attested is only perfective nastoliti) though it has the deverbal noun nastolovaacutenie lsquoraising to the thronersquo This noun occurs only in a name of one of religious feasts which is used to be called Nastolovaacutenie svateacuteho Petra [Raising Saint Peter to the throne] in Old Czech documents The contribution tries to find out whether Church Slavonic nastolovati could be regarded as a calque from Greek and whether Old Czech nastolovaacutenie could be viewed as a Church Slavism

Keywords Old Church Slavonic Old Czech calque Church Slavism etymology

1Pojmem bdquonastolovaacuteniacuteldquo se tu miacuteniacute intronizace uvedeniacute na trůn tedy slav-nostniacute obřad při němž je uveden do uacuteřadu vyacuteznamnyacute představitel katolickeacute nebo pravoslavneacute ciacuterkve papež biskup patriarcha teacutež představenyacute nebo představenaacute klaacuteštera tohoto naacutezvu se použiacutevalo i při uvaacuteděniacute do uacuteřadu světskeacuteho panovniacuteka Intronizace je od středověku ve většině evropskyacutech jazyků v zaacutesadě jedinyacutem oficiaacutelniacutem vyacuterazem použiacutevanyacutem pro tento cere-moniaacutel Je to slovo pochaacutezejiacuteciacute z latiny střlat inthronizātio inthronizāre je vyacutepůjčkou střř ἐνθρονίζειν V ciacuterkevniacute slovanštině a stareacute češtině se však pro pojmenovaacuteniacute tohoto konceptu objevujiacute domaacuteciacute lexeacutemy ktereacute odpoviacuteda-jiacute těmto ř a lat lexeacutemům do teacute miacutery že by mohlo jiacutet o kalky

63

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

F Miklosich totiž zachycuje ve sveacutem slovniacuteku srb-csl sloveso nastolo-vati s vyacuteznamem sbquoin throno collocarelsquo a adjektivum (resp participium per-fecti passivi) nastolovanъ sbquoin throno sedenslsquo (Miklosich 1862ndash1865 414) SJS tato slova nemaacute leacutepe řečeno nevyskytujiacute se v staroslověnskyacutech pamaacutet-kaacutech ktereacute SJS eviduje Naopak staraacute čeština odpoviacutedajiacuteciacute vyacuteraz maacute a to nastolovaacutenie Toto substantivum se ovšem objevuje pouze v naacutezvu jednoho z ciacuterkevniacutech svaacutetků kteryacute byacutevaacute ve staročeskyacutech textech označovaacuten jako Nastolovaacutenie svateacuteho Petra Nabiacutezejiacute se v zaacutesadě dvě otaacutezky 1 Lze csl na-stolovati považovat za kalk z řečtiny 2 Můžeme stč nastolovaacutenie poklaacute-dat za stopu ciacuterkevněslovanskeacuteho vlivu resp mohlo by jiacutet o ciacuterkevniacute slavi-smus nebo je jeho původ třeba vysvětlit jinak Ciacutelem tohoto přiacutespěvku je hledat na tyto otaacutezky odpovědi

21 Csl nastolovati je očividně derivaacutetem stsl substantiva stolъ ktereacute bylo v sta-roslověnskyacutech překladovyacutech textech obvyklyacutem ekvivalentem řeckeacuteho θρόνος sbquokřeslo stolec (v Noveacutem zaacutekoně) panovnickyacute stolec trůnlsquo v překladech z la-tinskeacute předlohy pak nahrazovalo slova scamnum sbquolavice podnož stoličkalsquo sēdēs sbquosedadlolsquo solium sbquosedadlo stolec křeslo trůnlsquo popř thronus sbquokřeslo (v Noveacutem zaacutekoně) trůnlsquo A tyto vyacuteznamy implikuje i většina derivaacutetů a kom-pozit utvořenyacutech na baacutezi stsl stolъ ktereacute SJS zaznamenaacutevaacute (v niacuteže) Jako řeckyacute ekvivalent ciacuterkevněslovanskeacuteho nastolovati uvaacutediacute Miklosich (1862ndash1865 414) praacutevě řeckeacute sloveso ἐνθρονίζειν Toto denominaacutelniacute sloveso je jak je zřejmeacute odvozeno od řeckeacuteho substantiva θρόνος Vyacuteznam tohoto substantiva prošel určityacutem vyacutevojem U Homeacutera byl θρόνος ještě pojmenovaacuteniacutem pro lepšiacute vyššiacute sedadlo Později jak zaznamenaacutevajiacute Schrader ndash Nehring (1929 2 534) se začal θρόνος použiacutevat ve vyacuteznamu sbquosedadlotrůn pro bohy i světskeacute panov-niacutekylsquo A už u řeckyacutech tragiků byl pluraacutel θρόνοι synonymem pro kraacutelovskou moc(1) Vyacuteznamy fundujiacuteciacuteho substantiva doklaacutedaacute praacutevě odvozeneacute ἐνθρονίζειν

1 bdquoBei Homer bezeichnet θρόνος [] noch jeden besseren namentlich houmlheren Stuhl Spaumlter wird es ganz vorzugsweise fur die Sitzplaumltze der Goumltter und hervorragender Menschen verwendet Schon bei den Tragi-ken wird θρόνοι [] ganz im Sinne von Koumlnigsherrschaft gebrauchtldquo (Schrader ndash Nehring 1929 2 534)

64

HELENA KARLIacuteKOVAacute

V klasickeacute řečtině je toto sloveso doloženo marginaacutelně pokud jde o nebiblic-keacute texty LiddellndashScott (1953 567) odkazujiacute ve sveacutem slovniacuteku pouze na jedno miacutesto a to v Diodorovi Sicilskeacutem (3313) Na dvou miacutestech se pak objevu-je ve Stareacutem zaacutekoně a to jednou ve vyacuteznamu sbquoin throno locolsquo (ἐνθρονίζω) (srov i Stephanus 4 1090(2))

bull ἡνίκα δὲ ἐπὶ πάντων τὸν ἱερὸν ἡγεμόνα νοῦν διὰ τῶν αἰσθητηρίων ἐνεθρόνισεν (LXX 4 Mak(3) 222)

a jednou ve vyacuteznamu sbquoin throno sedeolsquo (ἐνθρονίζομαι)bull ἐν αὐταῖς ταῖς ἡμέραις ὅτε ἐνεθρονίσθη ὁ βασιλεὺς Ἀρταξέρξης ἐν

Σούσοις τῇ πόλει LXX Ester 12 (Rahlfs 1 952)

Vulgata (2 121) Ester 12 překlaacutedaacute toto miacutesto opisembull quando sedit in solio regni sui Susan civitas regni ejus

a stejně tak i jeruzaleacutemskaacute biblebull když tenkraacutet seděl v pevnosti v Susaacutech na kraacutelovskeacutem trůně (JB 711)

Jak vyplyacutevaacute z kontextu ve všech uvedenyacutech přiacutekladech se mluviacute o svět-skeacutem trůně kraacutelovskeacutem

Na jinyacutech miacutestech Stareacuteho zaacutekona tam kde by se kontextuaacutelně ἐνθρονίζειν dalo očekaacutevat se objevuje obvykle dvouslovneacute vyjaacutedřeniacute a to jak v řeckeacutem textu tak v překladech Srov např Bar=EpIer 633

bull οὔτε καταστῆσαι βασιλέα δύνανται οὔτε ἀφελέσθαι (Rahlfs 2 768)

A podobně je tomu i v lat a stč překladechbull neque regem constituere possunt neque auferre (Vulgata 3 125)

2 Stephanus 4 1091 bdquoGalli non solum Throne dicunt e Gr θρόνος sed et Inthroniser ex hoc ἐνθρονίζωldquo

3 K označovaacuteniacute biblickyacutech knih a stsl pramenů byly použity zkratky zavedeneacute pro SJS Zkratky stč pramenů a způsob citace dokladů se řiacutediacute zaacutesadami uvedenyacutemi v publikaci Staročeskyacute slovniacutek Uacutevodniacute stati soupis pramenů a zkratek (Praha Academia 1968)

65

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

bull ani kraacutele ustaviti mohuacute ani ssaditi (StčB V1359)bull takeacute nejsou s to dosadit nebo sesadit kraacutele (BJ 1498)

211 Ve středniacute a pozdniacute řečtině došlo u slovesa ἐνθρονίζειν k vyacuteznamoveacute specializaci k posunu od bdquosvětskeacuteholdquo vyacuteznamu do roviny ciacuterkevniacute a frek- vence jeho vyacuteskytu se zvyacutešila Du Cange (1958 1 499ndash500) doklaacutedaacute na citaacutetech z byzantskyacutech hagiografů přiacutepadně dalšiacutech autorů(4) jak sloveso ἐνθρονίζειν tak variantu ἐνθρονίαζειν ve všech přiacutepadech vyacuteznamově už spadajiacute pouze do ciacuterkevniacute terminologie s vyacuteznamem sbquoin thronum inducere installare (dosadit na trůn o biskupovi)lsquo přeneseně pak sbquoecclesiam dedi-care (uveacutest do ciacuterkevniacuteho uacuteřadu)lsquo V diacutele byzantskeacuteho hagiografa Symeona Logothety pak je i neprefigovaneacute θρονίζειν sbquoin throno sedere (sedět na trů-nu)lsquo (Du Cange 1958 1 500)

Střř ἐνθρονίζειν převzala jak už bylo zmiacuteněno v nezměněneacute podobě la-tina (lat in- je totožneacute s ř ἐν-) V latinskyacutech středověkyacutech textech je slove-so inthronisāreinthronizāre dobře doloženo ve vyacuteznamech spadajiacuteciacutech do okruhu naacuteboženskeacute terminologie jak zachycuje Du Cange (1954 4 402) Hojně dokladů eviduje i SSLat 17 266 v latinsky psanyacutech středověkyacutech textech českeacute provenience Sloveso inthronisāreinthronizāre se v nich použiacutevaacute ve vyacuteznamu sbquodosadit na trůn stoleclsquo převaacutežnou měrou stolec biskupskyacute arcibiskupskyacute nebo papežskyacute ale objevuje se i v souvislosti se světskyacutemi panovniacuteky (de duce rege ndash SSLat 17 266) např Henricusin ducem eligitur et inthronizatur Jindřichna veacutevodstvie zvolen i uveden slavně (PulkChron 116a) daacutele ve vyacuteznamu sbquouveacutest ustanovit do ciacuterkevniacuteho uacuteřadulsquo sbquouveacutest do nebeskeacuteho kraacutelovstviacutelsquo a několika dalšiacutech

212 Csl nastolovati je po slovotvorneacute straacutence jak bylo řečeno denomina-tivum Je zjevneacute že je odvozeno prefixem na- a sufixem -ovati od substan-tiva stolъ Derivace pomociacute prefixu na- uchovaacutevajiacuteciacuteho prostorovyacute vyacuteznam v několika modifikaciacutech je ve staroslověnštině běžnaacute a to předevšiacutem u slo-

4 Např Leontius Episcopus Neapoleos in Cypro (590ndash668) Epiphanius Hagiopolita (9 stol) Symeon Logothetes (10 stol) aj

66

HELENA KARLIacuteKOVAacute

ves (Šlosar 1981 66) V přiacutepadě slovesa nastolovati jde ovšem o speciaacutelniacute vyacuteznamovou modifikaci dala by se vyjaacutedřit formulaciacute Šimandlovou po-užitou pro sloveso nalodit se že totiž jde o umiacutesťovaacuteniacute do toho (v našem přiacutepadě jde spiacuteše o umiacutesťovaacuteniacute na to) co vyjadřuje zaacutekladoveacute substanti-vum (Šimandl 2016 372)(5) Derivaacutetů ktereacute by odpoviacutedaly praacutevě tomuto slovotvorně-vyacuteznamoveacutemu modelu je však ve staroslověnštině doloženo minimum snad jen (s jinyacutemi sufixy) slovesa naseliti naseljati sbquoosiacutedlit osiacutedlovatlsquo (odvozenaacute od substantiva selo sbquosiacutedlo statek ajlsquo) Praacutevě řiacutedkost doloženiacute derivaacutetů tohoto slovotvorně-vyacuteznamoveacuteho typu může nahraacutevat domněnce že sloveso nastolovati ačkoli na prvniacute pohled vypadaacute jako slovo ryze domaacuteciacute mohlo byacutet uměle vytvořeno vlivem jazyka předlohy A tuto domněnku by mohla podpořit marginaacutelnost jeho doloženiacute i dalšiacute fakta

Řadu derivaacutetů a kompozit utvořenyacutech na baacutezi stsl stolъ ktereacute zazname-naacutevaacute SJS lze vzhledem k jejich vyacuteznamu a způsobu derivace považovat za kalky přesně odpoviacutedajiacuteciacute řeckyacutem předlohaacutem sъprěstolьnъ sbquospoluvlaacutednou-ciacutelsquo (1times Euch) kalk řeckeacuteho σύνθρονος (k tomu viacutece Grivec 1952) sъstolьnikъ (2times Supr) kalk ř σύνεδρος ve vyacuteznamu sbquouacutečastniacutek sněmursquo a συγκάθεδρος ve vyacuteznamu sbquoasesor přiacutesediacuteciacutelsquo(6) prъvoprěstolьnikъ sbquokniacuteže apoštolskyacutelsquo (1times ka-lend Ochr o sv Petrovi a Pavlovi) kalk řeckeacuteho πρωτόθρονος ravьnoprěs-tolьnъ sbquomajiacuteciacute stejnyacute trůnlsquo (1times Napis) kalk ř ὁμόθρονος Domniacutevaacutem se že stejně tak nelze vyloučit že i csl nastolьnikъ sbquonaacutestupcelsquo (2times Meth) je řeckyacutem kalkem Byzantskaacute řečtina maacute totiž adjektivum ἐνθρόνιος sbquonastole-nyacutelsquo (LiddellndashScott 1953 567) jež by mohlo byacutet vyacutechodiskem pro csl slovo podobně i csl stolьnikъ sbquopatriarchalsquo (1times Ochr 1times Nom) by mohlo byacutet utvo-řeno podle ř adjektiva θρόνος sbquosediacuteciacute na trůnělsquo

Srb-csl pamaacutetka v niacutež se podle Miklosiche csl nastolovati resp na-stolovanъ vyskytuje je staroslověnskyacutem překladem řeckeacute předlohy (jde o překlad života sv Gregoria z Agrigenta od Leontia presbytera v Řiacutemě) V Miklosichovi (1862ndash1865 414) neniacute sice uvedeno přesneacute miacutesto vyacuteskytu

5 Šimandl (2016 372) zmiňuje sice i sloveso nastolit ale jen v jeho současneacutem přeneseneacutem vyacutezna-mu sbquodaacutet do středu zaacutejmulsquo a to jako přiacuteklad speciaacutelniacuteho lexikalizovaneacuteho vyacuteznamu

6 K funkci prefixu sъ- (překlaacutedajiacuteciacuteho ř συν-) jakožto rozlišovaciacuteho prvku v raacutemci seacutemantiky konkreacutetniacutech staroslověnskyacutech slov (zde stolьnikъ a sъstolьnikъ) srov Jefimova 2004 40

67

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

což poněkud oslabuje hodnotu teacuteto informace přesto však možnost že jde o slovo utvořeneacute vlivem přiacuteslušneacuteho slova v řeckeacute předloze tu staacutele je poměrně značnaacute

Kromě Miklosiche evidujiacute rcsl nastolovati sbquovyneacutest na trůn (biskupskyacute metropolitniacute)lsquo takeacute Sreznevskij (2 337) a StrS (10 269)(7) Slovanskeacute jazyky použiacutevajiacute pro pojmenovaacuteniacute tohoto aktu různeacute lexeacutemy (např b възкaacuteчвам на престoacuteл трoacuteн sln ustoličiti namestiti instalirati p osadzać na tronie intronizować hl intronizować r возводuacuteтьвозвестuacute на престол aj)

22 Struktura staročeskeacuteho substantiva nastolovaacutenie ukazuje že jde o verbaacutelniacute substantivum vyacutechoziacute sloveso však ve stareacute češtině doloženo neniacute Ved-le prefigovaneacuteho nastolovaacutenie maacute staraacute čeština i neprefigovaneacute stolovaacutenie (s variantniacutemi štolovaacutenie stolenie ndash MStčS 480) s vyacuteznamem sbquospolečneacute sezeniacute u stolu u jiacutedlalsquo v jednom přiacutepadě (v tzv Pasionaacutelu kališnickeacutem) pak je užito ve vyacuteznamu sbquodosazeniacute na trůnlsquo Ani k tomu deverbativu vyacutechoziacute sloveso doloženo neniacute Doloženo je jen dokonaveacute nastoliti sbquonastolit dosa-dit na trůnlsquo jakožto Saul bohem zvolen mazaacuten za kraacutel i naſtolen (Budyš 34b ndash StčS 1 291)

Pokud jde o stč nastolovaacutenie sbquodosazeniacute na trůnlsquo objevuje se pouze jak bylo zmiacuteněno v naacutezvu jednoho z ciacuterkevniacutech svaacutetků kteryacute byacutevaacute ve staro-českyacutech textech označovaacuten jako Nastolovaacutenie svateacuteho Petra Tento svaacutetek se vztahuje k 22 uacutenoru kdy si ciacuterkev připomiacutenaacute svaacutetek Stolce svateacuteho Petra prvniacuteho mezi apoštoly a prvniacuteho řiacutemskeacuteho biskupa Nejstaršiacute zmiacuten-ky o oslavě dne kdy podle tradice apoštol Petr usedl na biskupskyacute stolec v městě Řiacutemě se datujiacute do 4 stoletiacute Slavnost probiacutehala 18 ledna v Priscilli-nyacutech katakombaacutech o kteryacutech starobyleacute doklady mluviacute jako o miacutestě bdquokde svatyacute Petr seděl nejprveldquo (ubi prius sedit sanctus Petrus) Zde se ve staro-věku uctiacutevala katedra tedy starobylyacute dřevěnyacute stolec na ktereacutem řiacutemskyacute bis-kup uděloval novokřtěncům svaacutetost biřmovaacuteniacute Druhyacutem datem spojenyacutem s Petrovyacutem biskupskyacutem uacuteřadem je 22 uacutenor Podle tradice jde o udaacutelost

7 Staraacute ruština maacute substantivum nastolovanije sbquotrůn vlaacutedalsquo (StrS 10 269)

68

HELENA KARLIacuteKOVAacute

kteraacute se popisuje v Mt 16 13ndash19 kdy Petr u Ceacutesareje Filipovy vyznal Ježiacuteše jako Božiacuteho Syna a ten jej jako skaacutelu ustanovil zaacutekladniacutem piliacuteřem ciacuterkve(8) Později v 9 stoletiacute byl tento svaacutetek spojovaacuten s Petrovyacutem uacuteřadem biskupa v Antiochii Po liturgickeacute reformě II vatikaacutenskeacuteho koncilu bylo lednoveacute da-tum z kalendaacuteře odstraněno a svaacutetkem připomiacutenajiacuteciacutem zaacuteklady papežstviacute se stal 22 uacutenor (srov Friedrich 1934 129ndash199 324)

Substantivum nastolovaacutenie je ve stč textech poměrně dobře doloženo Srov např

a potom svatyacute Petr na tom stole sědajě sedm let božie slovo kaacutezal pro něžto tento svatyacute den sloacuteve svateacuteho Petra naſtolowanye festum epularum(9) beati Petri (PasMuzA 155) v outeryacute před svatyacutem Petrem jenž sloacuteve Nastolovaacuteniacute ArchČ 10 255 (1437) ndash StčS 1292

V jednom přiacutepadě (v tzv Pasionaacutelu kališnickeacutem) jak bylo řečeno pak je užito neprefigovaneacuteho vyacuterazu stolovaacutenie sbquodosazeniacute na trůnlsquo

221 V latinskyacutech pramenech jak doklaacutedajiacute slovniacuteky středověkeacute latiny se tento svaacutetek označuje sousloviacutem Cathedra Petri apostoli přiacutepadně Cathed-ra S Petri(10) Ostatně naznačuje to i Klaret když v Glosaacuteři staviacute vedle lat kathedra stč nastolovaacutenie (nasstolowanye) resp zde v bdquoklaretovskyldquo zkraacuteceneacute podobě nasstolanye (KlarGlosA 2397 ndash StčS 1 292) Lat cathed-ra (lt ř καθέδρα) je sice nositelem zaacutekladniacuteho vyacuteznamu přejateacuteho spo-lu s formou z řečtiny tedy sbquosedadlo stolice učitelskaacute stolice katedralsquo ale metonymicky je teacutež označeniacutem pro sbquoučitelskyacute uacuteřadlsquo a daacutele i pro sbquokněžskyacute předevšiacutem biskupskyacute ale i arcibiskupskyacute uacuteřad siacutedlolsquo ve spojeniacute cathedra regni coelum znamenaacute sbquonebelsquo cathedra (předevšiacutem s atributem s Petri)

8 bdquoI jaacuteť praviacutem tobě že jsi ty Petr a na teacuteť skaacutele vzdělaacutem ciacuterkev svou a braacuteny pekelneacute nepřemohou jiacute A tobě daacutem kliacuteče kraacutelovstviacute nebeskeacuteholdquo (Mt 1618-19 ndash BK)

9 Stč slovo nastolovaacutenie zde v textu překlaacutedaacute lat spojeniacute festum epulārum substantivum epulae primaacuterniacutem vyacuteznamem sbquopokrm jiacutedlo hostinalsquo je tu použito v obrazneacutem duchovniacutem smyslu

10 Často se toto sousloviacute objevuje ve spojeniacute se substantivy dies nebo festum a maacute formu časoveacuteho uacutedaje např hellipdatumhellipin die cathedrae s Petri hellipconsilium in die sancti Petri ad cathedram apod (SSLat 1 590)

69

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

je označeniacutem pro sedes summi pontificis tedy papežskyacute stolec ve smyslu uacuteřadu (srov SSLat 1 590) Otaacutezkou je proč je staročeskyacutem ekvivalentem lat cathedra praacutevě nastolovaacutenie Je třeba si uvědomit že označeniacute Cathedra S Petri implikuje v zaacutesadě vyacutesledek procesu dosazeniacute nastoleniacute na trůn na stolec kteryacute vyjadřuje sloveso inthronisare = in cathedra in solio ponere (SSLat 17 266) Staraacute čeština ovšem toto ř-lat pojmenovaacuteniacute do sveacuteho le-xika nezahrnula a vyjadřuje je opisně jako např (Svateacuteho Petra) na stolici povyacutešenie (ArchČ 321 ndash r 1442) přiacutepadně na stolici vsaźenie (ESStč) apod (Klaret překlaacutedaacute inthronizatio slovem vwedenye KlarGlosA 2465 ndash ESStč) Zatiacutemco uvedeneacute obraty jsou obecneacuteho raacutezu nevztahujiacute se pouze k osobě Petra nastolovaacutenie se užiacutevaacute vyacutehradně v souvislosti s uvedenyacutem svaacutetkem Na zaacutekladě toho co bylo řečeno a připustiacuteme-li že csl nastolovati lze po-važovat za kalk ř ἐνθρονίζειν pak by se nabiacutezelo vysvětleniacute že stč nasto-lovaacutenie by mohlo byacutet ciacuterkevniacutem slavismem Podpůrnyacutem argumentem by mohlo byacutet to že ve stareacute češtině jde o ciacuterkevniacute termiacuten se speciaacutelniacutem kon-kreacutetniacutem vyacuteznamem Ve světle toho že ve středověkyacutech latinskyacutech textech českeacute provenience se běžně pro bdquousazeniacute na trůnldquo nebo bdquouvedeniacute do uacuteřaduldquo použiacutevaly latinskeacute lexeacutemy inthronisare inthronisatio inthronisatus tedy přejiacutemky řeckeacuteho ἐνθρονίζειν a jeho derivaacutetů na jejichž zaacutekladě vzniklo csl nastolovati nelze vyloučit že překladatel i pro přeloženiacute lat substanti-va cathedra v pojmenovaacuteniacute konkreacutetniacuteho svaacutetku použil slovo nastolovaacutenie ktereacute znal z ciacuterkevniacute slovanštiny (srov Intronisatus est id est kathedratus LexClem ndash SSLat 17 266) Zde by se nabiacutezelo zmiacutenit Traacutevniacutečka (1948 167) že bdquov době okolo r 1100 lze u naacutes a to v Čechaacutech zcela dobře předpoklaacute-dati znalost ciacuterkevniacute slovanštiny nepřetržitě trvajiacuteciacute z velkomoravskeacute doby cyrilometodějskeacuteldquo

222 Lze samozřejmě namiacutetnout že stč stoacutel č stůl je slovo domaacuteciacute psl původu a že tedy neniacute důvod uvažovat v přiacutepadě jednoho derivaacutetu o csl vlivu A je pravda že existuje řada jeho derivaacutetů s vyacuteznamy nespadajiacuteciacutemi do ciacuterkevniacute terminologie ale spojenyacutemi s dnešniacutem chaacutepaacuteniacutem stolu jako stolovaacuteniacute sbquospolečneacute sezeniacute u stolu u jiacutedlalsquo a sbquohodovaacuteniacute hostinalsquo sloveso stolovat od něhož je stolovaacuteniacute odvozeno sbquospolečně jiacutest u jednoho stolulsquo Ale přesto neniacute vliv ciacuterkevniacute slovanštiny vyloučen když uvaacutežiacuteme že ve stareacute

70

HELENA KARLIacuteKOVAacute

češtině jde o vyacuteraz se speciaacutelniacutem vyacuteznamem naviacutec implikujiacuteciacutem vyacuteznam stolu pro češtinu netypickyacute

3 ZAacuteVĚROdpověď na obě otaacutezky formulovaneacute v uacutevodniacute čaacutesti tohoto textu tedy zda lze csl nastolovati považovat za kalk z řečtiny a zda je možneacute vidět ve stč nastolovati vliv ciacuterkevniacute slovanštiny je kladnaacute nejde ovšem o tvrzeniacute kate-gorickeacute vzhledem k tomu co bylo řečeno vyacuteše

PhDr Helena Karliacutekovaacute CScetymologickeacute odděleniacute

Uacutestav pro jazyk českyacute AV ČR v v i602 00 Brno

helenakarlikovaujccascz

Přiacutespěvek vznikl za podpory projektu Staroslověnskeacute dědictviacute v stareacute češtině financovaneacuteho Grantovou agenturou Českeacute republiky (č 18-02702S)

71

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

LITERATURABK

2004 Bible svataacute podle posledniacuteho vydaacuteniacute kralickeacuteho z roku 1613 (Brno KMa)

DU CANGE Charles du Fresne1954 Glossarium mediae et infimae lanititatis 1ndash10 (Graz Akademische Druck-U Verlagsanstalt unveraumlnderter Nachdruck der Ausgabe von 1883ndash1887)

1958 Glossarium ad scriptores mediae et infimae Graecitatis 1ndash2 (Graz Aka-demische Druck-U Verlagsanstalt unveraumlnderter Abdruck der 1688 in Lyon erschienen Ausgabe)

ESStčElektronickyacute slovniacutek stareacute češtiny [online] Praha Uacutestav pro jazyk českyacute AV ČR v v i odděleniacute vyacutevoje jazyka 2006ndash [cit 9 5 2019] Dostupneacute z httpvokabularujccascz

FLAJŠHANS Vaacuteclav (ed)1928 Klaret a jeho družina sv 2 (Praha Českaacute akademie věd a uměniacute)

FRIEDRICH Gustav1934 Rukověť křesťanskeacute chronologie (Praha Filosofickaacute fakulta University Karlovy)

GRIVEC Franc1952 bdquoSъprěstolьnъ ndash synthronosldquo Slovo 1 s 6ndash19

JB2009 Jeruzaleacutemskaacute bible Piacutesmo svateacute vydaneacute Jeruzaleacutemskou biblickou ško-lou přel F X a D Halasovi (Kostelniacute Vydřiacute Karmelitaacutenskeacute nakladatelstviacute)

JEFIMOVA Valerija Sergejevna2004 bdquoO vlijanii jazyka grečeskich originalov na slovoobrazovatelrsquonyje pro-cessy v staroslavjanskom jazykeldquo Slavjanovedenije 4 s 35ndash47

LIDDELL Henry George ndash SCOTT Robert1953 A Greek-English Lexicon (Oxford Clarendon Press)

72

HELENA KARLIacuteKOVAacute

LUTHER Martin (ed)1948 Die Bibel oder die ganze heilige Schrift des Alten und Neuen Thesta-ments nach der deutschen Uumlbersetzung Martin Lutherrsquos (Stuttgart Privileg Wurtt Bibelanstalt)

MIKLOSICH Franz1862ndash1865 Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum (Wien Wilhelm Braumuller)

MStčS1978 BĚLIČ Jaromiacuter ndash KAMIŠ Adolf ndash KUČERA Karel Malyacute staročeskyacute slov-niacutek (Praha SPN)

RAHLFS Alfred (ed)1935 Septuaginta id est Vetus Testamentum graece iuxta LXX interpretes 2 vols (Stuttgart Privileg Wurttembergische Bibelanstalt)

SCHRADER Otto ndash NEHRING Alfons1929 Reallexikon der indogermanischen Altertumskunde 2 zweite vermehrte und umgearbeitete Auflage (BerlinndashLeipzig Walter de Gruyter)

SJS1966ndash2016 Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho Lexicon linguae palaeoslovenicae 1ndash5 (Praha Academia Euroslavica)

SREZNEVSKIJ Izmail Ivanovič1893ndash1903 Materialy dlja slovarja drevnerusskago jazyka po pisrsquomennym pamjatnikam 1ndash3 (Sanktpeterburg)

SSLat1977ndashdosud Slovniacutek středověkeacute latiny v českyacutech zemiacutech Latinitatis medii aevi lexicon Bohemorum (Praha Academia)

StčB2009 KYAS Vladimiacuter (ed) Staročeskaacute Bible draacutežďanskaacute a olomouckaacute V1 2 (Praha Academia)

StčS1968ndash2008 Staročeskyacute slovniacutek 1ndash4 Red Igor Němec (Praha Academia)

StrS1975ndashdosud Slovarrsquo russkogo jazyka 11ndash17 vv (Moskva Nauka)

73

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

STEPHANUS Henricus 1954 Thesaurus Graecae linguae 1ndash9 (Graz)

ŠIMANDL Josef2016 Slovniacutek afixů užiacutevanyacutech v češtině (Praha Karolinum)

ŠLOSAR Dušan1981 Slovotvornyacute vyacutevoj českeacuteho slovesa (Brno Univerzita J E Purkyně)

TRAacuteVNIacuteČEK František1948 bdquoGlosy Jagićovy a svatořehořskeacuteldquo in J Kurz ndash M Murko ndash J Vašica (eds) Slovanskeacute studie Sbiacuterka statiacute věnovanyacutech prelaacutetu univ prof dr Josefu Vajsovi k uctěniacute jeho životniacuteho diacutela (Praha Vyšehrad) s 164ndash168

Vulgata1902 Biblia sacra Vulgatae editionis Editio decima 1ndash4 (Ratisbonae Institu-tum librarium pridem G J Manz)

74

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚN-SKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE(1)

ŠTEFAN PILAacuteT

The paper discusses perspectives of further development of the Old Church Slavonic Dictionary and possible problems associated with such processes The ongoing digitiza-tion of the dictionary opens new possibilities for its development most importantly an equalization of the differences that have arisen among its four parts It brings also an option to expand the dictionary with other Old Church Slavonic texts and the digitizati-on enables entirely new approach to the Czech Church Slavonic material as a whole

Keywords lexicography digitization Old Church Slavonic language Old Church Slavonic texts Czech recension of the Church Slavonic language

UacuteVODSlovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho (Kurz a kol 1966ndash1997 daacutele SJS)(2) před-stavuje světově unikaacutetniacute diacutelo českeacute paleoslovenistiky ktereacute shromažďuje a objasňuje slovniacute zaacutesobu nejen kanonickyacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek ale takeacute mladšiacutech ciacuterkevněslovanskyacutech opisů textů jejichž vznik byacutevaacute kladen na Velkou Moravu nebo je jejich původ jakkoliv spjat s cyrilometodějskou mi-siiacute Vedle toho obsahuje teacutež slovniacute zaacutesobu textů česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu Společně s mimořaacutednou šiacuteřiacute sveacuteho zaacuteběru přinaacutešiacute překlady vyacutezna-mů ve třech současnyacutech jazyciacutech (česky rusky a německy) vždy teacutež latinsky a v přiacutepadě dokladů z překladovyacutech textů uvaacutediacute vyacuterazy z předloh (řeckyacutech

1 Přiacutespěvek vznikl za podpory projektu bdquoGORAZD Digitaacutelniacute portaacutel staroslověnštinyldquo MK ČR ndash NAKI II DG16P02H024

2 O okolnostech vzniku SJS podrobně Blaacutehovaacute (2016)

75

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

latinskyacutech či starohornoněmeckyacutech) Jednotliveacute vyacuteznamy doplňuje a objas-ňuje hojnyacutemi faktografickyacutemi a vyacutekladovyacutemi komentaacuteři a bohatě je ilustruje citacemi z excerpovanyacutech textů a jejich překladovyacutech originaacutelů Inovativniacutem rysem je teacutež uvaacuteděniacute synonymie u staroslověnskyacutech hesel

Je pochopitelneacute že u diacutela ktereacute vznikalo po dobu několika desetiletiacute a na jehož tvorbě se vystřiacutedaly dvě generace badatelů dochaacutezelo průběžně k vyacute-voji metodiky zpracovaacuteniacute hesel postupně se rozšiřoval okruh dostupnyacutech pamaacutetek a jejich předloh a takeacute přiacutestup k sekundaacuterniacute literatuře Nejvyacuteraz-nějšiacute koliacutesaacuteniacute se pochopitelně projevuje v prvniacutem diacutele zejmeacutena v jeho po-čaacutetku při jehož tvorbě nebyl způsob zpracovaacuteniacute hesel ještě zcela ustaacutelen Proto s vytvořeniacutem dodatků k SJS počiacutetala hlavniacute redaktorka Zoe Haupto-vaacute (1929ndash2012) již ve sveacutem zaacutevěrečneacutem slově v IV diacutelu SJS (SJS IV 1042) K realizaci dodatků k I diacutelu SJS došlo v letech 2008ndash2016 (Hauptovaacute a kol 2016 daacutele Dodatky)(3) Svyacutem celkovyacutem rozsahem osmi sešitů se staly paacutetyacutem integraacutelniacutem diacutelem SJS Dodatky přinesly nejen sjednoceniacute formaacutelniacute stavby hesel ale byl teacutež doplněn materiaacutel z pamaacutetek ktereacute nebyly z různyacutech důvo-dů do prvniacuteho diacutelu zpočaacutetku zařazeny čiacutemž vznikla celaacute řada novyacutech hesel Současně s tvorbou Dodatků probiacutehalo vydaacutevaacuteniacute již od počaacutetku SJS plaacutenova-neacuteho Řecko-staroslovenskeacuteho indexu v roce 2014 byl uzavřen jeho prvniacute diacutel (Blaacutehovaacute 2014 daacutele ŘSI)(4) Etymologickeacute odděleniacute Uacutestavu pro jazyk českyacute v Brně od roku 1989 vydaacutevaacute Etymologickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho(5) (Havlovaacute a kol 1989 daacutele ESJS) kteryacute je na lexiku zařazeneacutem do SJS ma-teriaacutelově založen Vedle toho je heslaacuteř SJS zařazen do Srovnaacutevaciacuteho indexu k slovniacutekům zpracovanyacutem v raacutemci Komise pro ciacuterkevněslovanskeacute slovniacuteky(6) z nějž doposud vyšly dva diacutely (Ribarova 2015 2018)

V roce 2016 byl zahaacutejen pětiletyacute projekt GORAZD Digitaacutelniacute portaacutel sta-roslověnštiny kteryacute je financovaacuten v raacutemci programu NAKI II Ministerstva kultury ČR(7) Ciacutelem tohoto projektu je digitalizace a online zpřiacutestupněniacute

3 Viacutece o projektu Čajka (2016)

4 Viacutece o projektu Čermaacutek (2016)

5 Podrobně o slovniacuteku Janyškovaacute (2016)

6 Viacutece o projektu Ribarova (2016)

7 Viacutece o projektu Pilaacutet (2016) a na projektovyacutech straacutenkaacutech wwwgorazdorg

76

ŠTEFAN PILAacuteT

Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho Slovniacuteku nejstaršiacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek(8) I diacutelu Řecko-staroslověnskeacuteho indexu a naskenovaneacute staroslo-věnskeacute liacutestkoveacute kartoteacuteky Do konce roku 2020 je plaacutenovaacuteno zveřejněniacute těchto online databaacuteziacute Zaacutekladniacute ideou digitalizace těchto slovniacuteků v je-jichž přirozeneacutem centru ležiacute SJS je nejenom snadneacute zpřiacutestupněniacute jejich obsahu co možnaacute největšiacutemu okruhu uživatelů ale takeacute udržovaacuteniacute jejich obsahu v aktuaacutelniacute podobě a v souladu s nejnovějšiacutemi vědeckyacutemi poznatky v oboru

Elektronickaacute verze Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho se bude od verze tištěneacute v některyacutech aspektech odlišovat V prvniacute řadě budou přiacutemo do he-sel integrovaacuteny Dodatky k I diacutelu Dalšiacute vyacuteraznou změnou je doplněniacute ang- lickyacutech překladů hesel v celeacutem rozsahu slovniacuteku Do angličtiny bude pro lepšiacute zpřiacutestupněniacute mezinaacuterodniacutemu okruhu uživatelů převeden původně la-tinsky psanyacute aparaacutet slovniacuteku a faktografickeacute vyacuteklady a komentaacuteře U všech hesel bude doplněn soupis excerpovanyacutech pamaacutetek ve kteryacutech se danyacute lexeacutem vyskytuje (odstavec occurrit in hellip) Hesla SJS budou daacutele propoje-na s naskenovanyacutemi sniacutemky staroslověnskeacute liacutestkoveacute kartoteacuteky diacuteky čemuž bude možneacute dohledat všechny vyacuteskyty daneacuteho lexeacutemu v excerpovanyacutech pamaacutetkaacutech Hesla budou teacutež provaacutezaacutena s hesly ŘSI v rozsahu prvniacuteho diacutelu Prezentačniacute prostřediacute poskytne pokročileacute vyhledaacutevaciacute a filtrovaciacute naacutestroje a možnost spraacutevy uživatelskeacuteho obsahu

1 PROBLEacuteM NEKONZISTENCE SJSIdea udržovaacuteniacute SJS v staacutele aktuaacutelniacute podobě s sebou však nese jisteacute probleacute-my ktereacute vyplyacutevajiacute jak z praktickeacute nemožnosti okamžiteacute aktualizace SJS v jeho celeacutem rozsahu tak z nemožnosti odpoviacutedajiacuteciacute aktualizace všech dal-šiacutech slovniacuteků ktereacute z něj vychaacutezejiacute nebo jsou s niacutem jakkoliv provaacutezaneacute Tiacutemto způsobem vzniklou nekonzistenci tak můžeme rozdělit na vnitřniacute (v raacutemci SJS) a vnějšiacute (ve vztahu k dalšiacutem slovniacutekům)

8 Jednaacute o digitalizaci doposud nevydaneacuteho druheacuteho opraveneacuteho vydaacuteniacute jednosvazkoveacuteho slovniacuteku kteryacute vyšel v Moskvě pod naacutezvem Старославянский словарь (по рукописям XndashXI веков) (Cejtlin 1994) Viacutece o tomto slovniacuteku a jeho druheacutem přepracovaneacutem vydaacuteniacute Chromaacute (2016)

77

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

11 VNITŘNIacute NEKONZISTENCEVnitřniacute nekonzistence z různyacutech přiacutečin vznikala již v době tvorby původniacute-ho SJS a byla důvodem vzniku Dodatků k I diacutelu Vydaacutevaacuteniacute dodatků k dal-šiacutem diacutelům SJS v původniacute sešitoveacute podobě již neniacute plaacutenovaacuteno neboť bude mnohem efektivnějšiacute tyto uacutepravy v budoucnu provaacutedět přiacutemo v heslech elektronickeacuteho SJS V současneacutem stavu kdy jsou implementovaacuteny pouze Dodatky k I diacutelu však zůstaacutevaacute tato historicky vzniklaacute nekonzistence ne-odstraněna Paradoxně je ještě navyacutešena neboť z důvodu chronologickeacuteho postupu praciacute jsou dnes v nejaktuaacutelnějšiacute podobě hesla v rozsahu I diacutelu naacutesledovanaacute hesly IV diacutelu a až pak stojiacute hesla II a III diacutelu

Tento stav je nejvyacuteraznějšiacute v okruhu citovanyacutech pamaacutetek Nově nale-zeneacute čaacutesti Žaltaacuteře sinajskeacuteho (SinN)(9) a Euchologia sinajskeacuteho (EuchN) a evangelniacute zlomky Zografskeacuteho palimpsestu (ZogrPal) Vatikaacutenskeacuteho pa-limpsestu (Vat) Bojanskeacuteho palimpsestu (Bojan) a Sinajskeacuteho palimpsestu (SinPal) jsou tak zahrnuty jen do hesel v rozsahu I diacutelu V teacutemž rozsahu je přihliacuteženo u čaacutestiacute Supraslskeacuteho kodexu (Supr) Homilie na Zvěstovaacuteniacute Panny Marie (Hom) a pamaacutetky Napisanije o pravěi věrě (Napis) k novyacutem předlohaacutem řeckyacutem u Nikodeacutemova pseudoavengelia (Nicod) Života Bene-diktova (Ben) a Legendy o svateacutem Viacutetu (Vit) k novyacutem předlohaacutem latin-skyacutem Některeacute dalšiacute pamaacutetky ktereacute byly přidaacutevaacuteny až v průběhu vydaacutevaacuteniacute II a III diacutelu byly v rozsahu I diacutelu doplněny Dodatky ale v čaacutesti slovniacuteku nadaacutele chybějiacute Jednaacute se absenci Eninskeacuteho apoštolaacuteře (En) v rozsahu piacutes-men к ndash л Dimitrijova kaacutenonu (Dim) a Novgorodskeacuteho rukopis Nikodeacutemo-va pseudoevangelia (NicodNovg) v rozsahu piacutesmen к ndash м

V Dodatciacutech a v souladu s tiacutem teacutež v elektronickeacutem SJS v rozsahu hesel I diacutelu došlo k odstraněniacute některyacutech pamaacutetek ktereacute byly v původniacutem SJS excerpovaacuteny nebo citovaacuteny nesoustavně a v průběhu času se jejich zařa-zeniacute do SJS ukaacutezalo byacutet nadbytečnyacutem Jednaacute se o varianty z pozdniacuteho Ni-kolskeacuteho čtveroevangelia (Nik(a)) spolu s variantami značenyacutemi jako Nikb

z dalšiacuteho čtveroevangelia uvaacuteděneacuteho v Daničićově edici (Daničić 1864)

9 Použiteacute zkratky pamaacutetek vychaacutezejiacute z uacutezu SJS Viz SJS (Kurz a kol 1966ndash1997 I LXXIndashLXXIII III 670ndash671) a Dodatky (Hauptovaacute a kol 2016 25ndash27)

78

ŠTEFAN PILAacuteT

ktereacute shořelo při bombardovaacuteniacute Bělehradu v roce 1941 Daacutele jde o varianty z Perfirjevskeacuteho parimejniacuteku (Perf) ojediněle citovaneacute z Brandtovy nedo-končeneacute edice staroslověnskeacuteho parimejniacuteku (Brandt 1894ndash1901) Vajsova edice knihy Joacuteb z II Novljanskeacuteho breviaacuteře (Gl Nov II Vajs 1903) před-stavuje mladšiacute překlad z latiny proto je od III diacutelu nahrazovaacutena textem vydanyacutem Pechuškou (Gl ms Viti Pechuška 1935) z Breviaacuteře Viacuteta z Omišlje kteryacute vychaacuteziacute z překladu z řečtiny

V Dodatciacutech byla teacutež provedena systematizace citovaacuteniacute variant vosto-kovskeacute (VencVost) minejniacute (VencMin) a charvaacutetskeacute redakce (VencNov) Prvniacute staroslověnskeacute legendy o svateacutem Vaacuteclavu daacutele kazaňskeacuteho a pet-rohradskeacuteho rukopisu Druheacute staroslověnskeacute legendy o svateacutem Vaacuteclavu (VencNik) variant z tzv Zaacutehřebskeacuteho hagiografickeacuteho sborniacuteku z roku 1469 Života Konstantinova a variant z Uvarovskeacuteho (BesUvar) a Synodaacutel-niacuteho (BesSynod) rukopisu Besěd na evangelije (Bes) Tyto varianty nejsou ve zbyacutevajiacuteciacutech diacutelech SJS důsledně citovaacuteny

Do rozsahu hesel I diacutelu v souladu s praxiacute Dodatků teacutež nebyly vřaze-ny některeacute varianty sporadicky citovaneacute od II diacutelu Jednaacute se o varianty z I Lublaňskeacuteho (beramskeacuteho) breviaacuteře (VencLab) a varianty z breviaacuteře Va-tikaacutenskeacute apoštolskeacute knihovny Illirico 6 (VencRom) k charvaacutetsko-hlaholskeacute redakci Prvniacute staroslověnskeacute legendy o svateacutem Vaacuteclavu (VencNov) a o va-rianty z teacutehož breviaacuteře Vatikaacutenskeacute apoštolskeacute knihovny Illirico 6 (CMVat) a zlomku breviaacuteře Rakouskeacute naacuterodniacute knihovny Cod slav 121 (CMVindob) k Oficiu sv Cyrila a Metoděje (CMLab a CMNov)

Řešeniacute teacuteto vnitřniacute nekonzistence bude spočiacutevat ve zpracovaacuteniacute zbyacutevajiacute-ciacutech čaacutestiacute slovniacuteku podle metodiky zavedeneacute Dodatky Oproti tištěneacute verzi Dodatků se však již nepočiacutetaacute s metodou zpracovaacuteniacute hesel podle abecedy ale podle pamaacutetek což bude postup při elektronickeacutem zpracovaacuteniacute hesel vyacuterazně efektivnějšiacute V prvniacute řadě je plaacutenovaacuteno doplněniacute novyacutech pamaacutetek poteacute přijdou na řadu dalšiacute uacutepravy Odstraněniacute teacuteto vnitřniacute nekonzistence je zaacutekladniacute podmiacutenkou pro jakeacutekoliv dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nebo uacutepravy excerpčniacute baacuteze elektronickeacuteho SJS Při staacutevajiacuteciacutech personaacutelniacutech možnostech tyacutemu pokud se nepodařiacute najiacutet vnějšiacute zdroje financovaacuteniacute však lze očekaacutevat že se bude jednat o praacutece dlouhodobeacuteho charakteru

79

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

12 VNĚJŠIacute NEKONZISTENCESlovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho se stal zaacutekladem řady vyacuteše zmiacuteněnyacutech lexikografickyacutech projektů Tiacutemto zaacutekladem je však jeho původniacute tištěnaacute verze resp excerpovanyacute materiaacutel v staroslověnskeacute liacutestkoveacute kartoteacutece Jen v menšiacutem množstviacute přiacutepadů bylo teacutež možneacute přihliacutežet k Dodatkům (některaacute hesla ŘSI a ESJS) Ciacutel elektronickou podobu SJS průběžně inovovat pak může veacutest k tomu že se bude svyacutem obsahem těmto souvisejiacuteciacutem projek-tům staacutele viacutece vzdalovat

To je samozřejmě patrneacute již vzhledem k staroslověnskeacute liacutestkoveacute karto-teacutece na jejiacutemž zaacutekladu byl tento slovniacutek vytvaacuteřen Před vznikem Dodatků byla kartoteacuteka doplněna o liacutestky jen z těch novyacutech pamaacutetek ke kteryacutem nebyl v danou dobu k dispozici index verborum V současnosti je kartoteacuteka poklaacutedaacutena za archivniacute materiaacutel a dalšiacute rozšiřovaacuteniacute jejiacute excerpčniacute baacuteze nebo jakeacutekoliv dalšiacute zaacutesahy do niacute nejsou plaacutenovaacuteny K excerpci přiacutepadnyacutech dal-šiacutech pamaacutetek bude již využiacutevaacutena vyacutepočetniacute technika Ve staacutevajiacuteciacute podobě byla kartoteacuteka naskenovaacutena a propojena s digitalizovanyacutemi hesly SJS Ne vždy však bylo takoveacute propojeniacute možneacute Mnohaacute novaacute hesla zavedenaacute Do-datky již podklady v liacutestciacutech nemajiacute na druhou stranu v kartoteacutece zůstaly liacutestky s hesly kteraacute byla z různyacutech důvodů ze slovniacuteku odstraněna popř byly doklady na nich zachyceneacute přesunuty pod jinaacute zaacutehlaviacute Tato divergen-ce bude s každyacutemi dalšiacutemi zaacutesahy do slovniacuteku nutně narůstat a tento fakt neniacute řešitelnyacute Staroslověnskou liacutestkovou kartoteacuteku tak bude možno chaacute-pat hlavně jako historickyacute dokument kteryacute nemusiacute odpoviacutedat současneacutemu stavu slovniacuteku

Souběžně s excerpciacute pro Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho vznikaly ob-raacuteceneacute řecko-staroslověnskeacute liacutestky ktereacute se staly zaacutekladem pro tvorbu Řecko-staroslověnskeacuteho indexu O konečneacutem vyacuteběru pamaacutetek pro ŘSI bylo rozhodnuto ještě před uacuteplnyacutem zformovaacuteniacute koncepce Dodatků proto ŘSI zahrnuje jen čaacutest novyacutech pamaacutetek do nich zařazenyacutech Zahrnuty jsou SinN a EuchN z evangelniacutech zlomků pouze Vat Pro tyto texty byla doplněna liacutestkovaacute excerpce S dalšiacutem rozšiřovaacuteniacutem materiaacuteloveacute baacuteze ŘSI nelze do doby jeho dokončeniacute počiacutetat a to z důvodu technickeacute obtiacutežnosti takoveacuteho kroku a zaacuteroveň vytvořeniacute nežaacutedouciacute vnitřniacute nekonzistence v raacutemci ŘSI

80

ŠTEFAN PILAacuteT

Jedniacutem z ciacutelů projektu Gorazd je integrace SJS a ŘSI aby byly oba slovniacute-ky vzaacutejemně průchoziacute a uživatel mohl snadno čerpat důležiteacute informace z obou miacutest Dalšiacutemi přiacutepadnyacutemi změnami a rozšiřovaacuteniacutem materiaacuteloveacute baacuteze SJS by se však tato integrace staacutele viacutece narušovala Dokončeniacute ŘSI a praacutece na jeho přiacutepadneacutem rozšiacuteřeniacute jsou prozatiacutem otaacutezkou dlouhodobeacuteho časoveacute horizontu

Etymologickyacute Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho je dalšiacutem vyacuteznamnyacutem projektem čerpajiacuteciacutem z materiaacuteloveacute baacuteze SJS Vydaacutevaacuteniacute hesloveacute čaacutesti slov-niacuteku bylo dokončeno v roce 2018 publikaciacute sešitu č 19 Autoři ESJS mohli čerpat z Dodatků jen v omezeneacute miacuteře až v pozdějšiacutech sešitech Z důvodu šiacuteře a hloubky etymologickeacuteho vyacutezkumu se autorům podařilo v mnoha přiacute-padech upřesnit seacutemantiku staroslověnskyacutech vyacuterazů nad miacuteru zachycenou v SJS Tyto noveacute poznatky však nemohly prozatiacutem byacutet v SJS zpracovaacuteny a to ani v raacutemci Dodatků neboť v době jejich tvorby nebyla ještě mnohaacute piacutesmena prvniacuteho I diacutelu v ESJS v ktereacutem jsou zaacutehlaviacute řazena podle latinky zpracovaacutena Revize seacutemantiky hesel SJS na zaacutekladě ESJS bude tak možnaacute až v druheacute faacutezi po dokončeniacute projektu Gorazd Pokud to budouciacute vyacutevoj a možnosti financovaacuteniacute dovoliacute byla by jistě žaacutedouciacute digitalizace ESJS a jeho integrace v systeacutemu Gorazd s propojeniacutem s hesly SJS a přiacutepadně i ŘSI I zde však hroziacute prohlubovaacuteniacute nekonzistence mezi SJS a ESJS pokud by byla ma-teriaacutelovaacute baacuteze SJS jednostranně měněna či rozšiřovaacutena

V přiacutepadě Srovnaacutevaciacuteho indexu k slovniacutekům zpracovanyacutem v raacutemci Komi-se pro ciacuterkevněslovanskeacute slovniacuteky jsou přiacutepadneacute změny sestavy hesel v SJS nejmeacuteně problematickeacute Srovnaacutevaciacute index je vydaacutevaacuten elektronicky a soupis hesel v SJS v něm lze poměrně snadno upravit tak aby odpoviacutedal aktuaacutel-niacutemu stavu

2 MOŽNOSTI DALŠIacuteHO ROZVOJE SJSJak z vyacuteše uvedeneacuteho naacutestinu vyplyacutevaacute nutnyacutem předpokladem k jakeacutemu-koliv dalšiacutemu rozvoji SJS je odstraněniacute staacutevajiacuteciacute vnitřniacute nekonzistence To bude nutnou naacutesledujiacuteciacute faacuteziacute po dokončeniacute zaacutekladniacute digitalizace v roce 2020 Teoretickaacute možnost dalšiacutech proměn v excerpčniacute baacutezi by pak mohla

81

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

byacutet až dalšiacute faacuteziacute Z důvodu nebezpečiacute prohlubovaacuteniacute vnějšiacute nekonzistence je žaacutedouciacute aby jakyacutekoliv budouciacute zaacutesah do excerpčniacute baacuteze SJS byl projed-naacuten s redakčniacutemi tyacutemy těchto slovniacuteků a k přiacutepadnyacutem inovaciacutem dochaacutezelo v kooperaci s nimi tak aby byla zaručena možnost budouciacuteho zahrnutiacute ta-kovyacutech uacuteprav i do těchto slovniacuteků Nedodrženiacute tohoto postupu by postupně vedlo k narušeniacute smyslu systeacutemu Gorazd jako integrujiacuteciacuteho prostřediacute pro tyto slovniacuteky

Z hypotetickyacutech možnostiacute budouciacuteho rozšiacuteřeniacute materiaacuteloveacute baacuteze může-me navrhnout a předložit k odborneacute diskuzi tyto naacutevrhy

bull Evangelia Texty evangeliiacute jsou staroslověnskyacutemi kanonickyacutemi pa-maacutetkami poměrně dobře zachyceny avšak obě nejstaršiacute hlaholskaacute čtveroevangelia Zografskeacute a Mariaacutenskeacute majiacute v některyacutech čaacutestech lakuny Z rozsaacutehleacuteho srovnaacutevaciacuteho vyacutezkumu A Aleksejeva (Alekse-jev 1998 36ndash37) vyplyacutevaacute že nejbliacuteže k hlaholskyacutem čtveroevangeliiacutem stojiacute tzv Typografskeacute (12 st RGADA ф 381 1) a Haličskeacute čtvero-evangelium (z roku 1144 GIM Син 404) Nabiacuteziacute se tak možnost chybějiacuteciacute čaacutesti doplnit z jedneacute z těchto pamaacutetek přiacutepadně proveacutest kompletniacute excerpci Pro bohateacute zastoupeniacute evangelniacutech textů v SJS však lze takoveacute rozšiacuteřeniacute poklaacutedat jen za maacutelo přiacutenosneacute

bull Apoštoly Pro nedostatek jinyacutech možnostiacute v době vzniku SJS byl za zaacutekladniacute text staroslověnskeacuteho překladu apoštolu zvolen ruskyacute Christinopolskyacute apoštol (Christ) na zaacutekladě zastaraleacute edice E Kałuž-niackeacuteho (Kałužniacki 1896) kteryacute je v miacutestě lakun doplněn uacuteryvky z bosenskeacuteho Hilferdingova apoštolu č 14 (Hilf) a ruskyacutemi apoštoly Moskevskeacute synodaacutelniacute knihovny č 7 (Moska) a č 18 (Moskb) Kyjev-skyacute zlomek Christ nebyl do Kałużniackeacuteho edice zahrnut vydal jej samostatně Maslov (1910) Tento zlomek nebyl pro SJS excerpovaacuten Samotnyacute vyacuteběr Christ jako zaacutekladniacuteho textu nebyl přiacuteliš šťastnyacute neboť se jednaacute o text mladšiacute redakce silně ovlivněnyacute preslavskyacutemi vlivy Později byly identifikovaacuteny uacuteplneacute texty apoštola v podstat-ně většiacute miacuteře odraacutežejiacuteciacute původniacute cyrilometodějskyacute překlad (Pilaacutet 2017) V prvniacute řadě se jednaacute o středobulharskyacute Crkolezskyacute apoš-tol z 13 stoletiacute (Bogdanović a kol 1986) Textologicky je mu bliacutezkyacute

82

ŠTEFAN PILAacuteT

i zmiacuteněnyacute Hilf kteryacute je z čaacutesti vydaneacute Kułužniackyacutem již do SJS za-hrnut Jednoduššiacute postup by tak patrně byl vyexcerpovat zbyacutevajiacuteciacute čaacutesti praacutevě tohoto bosenskeacuteho rukopisu ze 14 stoletiacute a použiacutet jej nově jak rukopis zaacutekladniacute Tato změna by jistě přinesla novou do-posud lexikograficky nepodchycenou čaacutest cyrilometodějskeacute slovniacute zaacutesoby zachovaneacute v apoštolniacutem textu současně by se však jednalo o proměnu natolik zaacutevažnou že by musela proběhnout v koordinaci s dalšiacutemi projekty ze SJS vychaacutezejiacuteciacutemi

bull Žaltaacuteře Mezi pamaacutetkami nalezenyacutemi v roce 1975 v klaacutešteře sv Ka-teřiny na Sinaji se mimo jineacute nachaacutezel hlaholskyacute žaltaacuteř zvanyacute Dimi-triův Do tohoto kodexu jsou vloženy i dalšiacute hlaholskeacute texty Mezi nimi vynikajiacute svyacutem obsahem unikaacutetniacute Sinajskeacute mediciacutenskeacute liacutestky Tento kodex kteryacute praacutevem naacuteležiacute mezi kanonickeacute pamaacutetky staro-slověnštiny v nedaacutevneacute době fototypicky vydal H Miklas (2012) tex-tovaacute edice je v přiacutepravě Adekvaacutetnost zařazeniacute Dimitriova žaltaacuteře do excerpčniacute baacuteze SJS je nespornaacute Pro celkově niacutezkou variabilitu žaltaacuteřniacuteho textu by nemělo dodatečneacute zařazeniacute teacuteto pamaacutetky do SJS a přiacutepadně teacutež do dalšiacutech souvisejiacuteciacutech slovniacuteků tvořit velkeacute obtiacuteže

bull Dalšiacutestarozaacutekonniacute texty Otaacutezka možneacuteho dochovaacuteniacute Metodějova překladu Stareacuteho zaacutekona mimo žaltaacuteř a parimejniacutek je složitaacute a neniacute možneacute na tomto miacutestě do teacuteto problematiky podrobněji zabiacutehat Do SJS byla z dalšiacutech starozaacutekonniacutech textů zařazena pouze tzv Glagoli-tica Vajsova (Gl) což jsou uacuteryvky z tzv Malyacutech proroků nachaacutezejiacuteciacute se v charvaacutetsko-hlaholskyacutech breviaacuteřiacutech (kniha Joacuteb je v SJS nověji čer-paacutena z vydaacuteniacute Pechuškova) Tyto texty byly z čaacutesti doplněny varian-tami z Tunickeacuteho vydaacuteniacute knih Malyacutech proroků z ruskeacuteho rukopisu z 16 stoletiacute (Tunickij 1918 Tun) kteryacute je opisem rukopisu sepsaneacute-ho již roku 1047 v Novgorodě popem Upirem Lichyacutem Texty v Tun však zjevně odraacutežejiacute preslavskou redakci těchto textů Jejich uacuteplnaacute ex- cerpce tak neniacute pro SJS jehož ciacutelem je podat lexikaacutelniacute obraz staro-slověnštiny cyrilometodějskeacuteho obdobiacute vhodnaacute spiacuteše by bylo možno uvažovat o jejich uacuteplneacutem vypuštěniacute Přiacutepadneacute doplněniacute dalšiacutemi sta-rozaacutekonniacutemi texty je otaacutezka dalšiacute odborneacute diskuze V uacutevahu připadaacute

83

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

zejmeacutena tzv Jihoslovanskaacute bible kterou představuje rukopis FI461 Ruskeacute naacuterodniacute knihovny bulharskeacuteho původu z posledniacute čtvrtiny 14 stol (Nikolova 2005 Aleksejev 1999 133ndash139) kteryacute obsahuje velkou čaacutest knih Stareacuteho zaacutekona bez oktateuchu a žaltaacuteře Tyto texty v zaacutekladu nepochybně obsahujiacute starobylyacute překlad přestože současně vykazujiacute znaky vyacutechodobulharskyacutech redakčniacutech uacuteprav z 10ndash11 sto-letiacute Přiacutepadnaacute excerpce těchto textů pro SJS by znamenala radikaacutelniacute změnu v dosavadniacute struktuře starozaacutekonniacutech textů a bezpochyby by teacutež znamenala vyacuterazneacute navyacutešeniacute noveacuteho lexikaacutelniacuteho materiaacutelu Přes opraacutevněnost zařazeniacute těchto starozaacutekonniacutech textů do SJS zvlaacuteště ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi zařazenyacutemi texty jejichž souvislost s cyrilometoděj-skyacutem obdobiacutem je spiacuteše nepřiacutemaacute (to se ostatně tyacutekaacute i většiny textů vyacutechodobulharskeacuteho Supraslskeacuteho kodexu) by realizace takoveacuteho zaacute-měru byla nesmiacuterně časově a pracovně naacuteročnaacute Naviacutec by bylo nutno zajistit možnost analogickeacuteho rozšiacuteřeniacute i u dalšiacutech slovniacuteků navazujiacute-ciacutech na SJS Uskutečnitelnost takoveacuteho projektu v tuto chviacuteli přesahu-je reaacutelneacute možnosti autorskeacuteho tyacutemu SJS

bull Liturgickeacuteahomiletickeacutetexty V teacuteto skupině textů stojiacute na prv-niacutem miacutestě tzv Sinajskyacute misaacutel (N5) z novyacutech naacutelezů v klaacutešteře sv Kateřiny na Sinaji (Tarnanidis 1988 103ndash108) Tento vyacuteznamnyacute hlaholskyacute rukopis o 80 listech liturgickeacuteho obsahu z 11 stoletiacute kteryacute praacutevem naacuteležiacute mezi soubor kanonickyacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek je však silně poškozenyacute a špatně čitelnyacute Pamaacutetka doposud nebyla vydaacutena a odbornaacute veřejnost neměla prozatiacutem možnost se s jejiacutem obsahem podrobněji seznaacutemit Na jejiacute edici dlouhodobě pracuje tyacutem pod vedeniacutem H Miklase ndash Co se homiletickyacutech textů tyacuteče může-me vyzdvihnout zejmeacutena tzv Germanův sborniacutek (Mirčeva 2006) středobulharskyacute kodex z let 1358ndash9 kteryacute je však patrně přepisem originaacutelu vznikleacuteho ve vyacutechodniacutem Bulharsku v 10ndash11 stoletiacute Jednaacute se tak o určitou analogii Supraslskeacuteho kodexu Některeacute z textů jsou však v Germanově sborniacuteku zachovaacuteny v archaičtějšiacute podobě Jazy-koveacute rysy některyacutech homiliiacute v něm obsaženyacutech poukazujiacute na původ v nejstaršiacutem obdobiacute dějin staroslověnštiny Přiacutepadneacute zařazeniacute Ger-

84

ŠTEFAN PILAacuteT

manova sborniacuteku do excerpčniacute baacuteze SJS by jej jistě obohatilo o noveacute lexikaacutelniacute jednotky naacuteležejiacuteciacute do nejstaršiacute vrstvy staroslověnskeacute slov-niacute zaacutesoby Současně by se však jednalo o obtiacutežnyacute uacutekol kteryacute by znač-ně ovlivnil celkoveacute složeniacute slovniacuteku a vyacuterazně by jej tak odchyacutelil od dalšiacutech slovniacuteků ze SJS vychaacutezejiacuteciacutech

Pochopitelně by bylo možneacute naleacutezt celou řadu dalšiacutech textů o jejichž přiacutepadneacutem zařazeniacute do excerpčniacute baacuteze SJS by bylo možneacute uvažovat S ohle-dem na vysokou časovou personaacutelniacute a tiacutem i finančniacute naacuteročnost každeacuteho takoveacuteho kroku je v dohledneacute době takovyacute zaacutesah většiacuteho rozsahu jen obtiacutež-ně představitelnyacute Za prioritniacute uacutekol kteryacute může nastat po odstraněniacute vnitř-niacute nekonzistence elektronickeacuteho SJS můžeme poklaacutedat rozšiacuteřeniacute excerpčniacute baacuteze SJS o hlaholskeacute staroslověnskeacute pamaacutetky nalezeneacute v klaacutešteře sv Kate-řiny na Sinaji tedy o Dimitriův žaltaacuteř (o celyacute kodex včetně vloženyacutech ne-žaltaacuteřniacutech textů) a o tzv Sinajskyacute misaacutel jakmile bude text dostupnyacute Tyto kroky bude třeba koordinovat s redakčniacutemi tyacutemy ŘSI a ESJS tak aby byl novyacute materiaacutel k nim souběžně zpracovaacuten např formou dodatků čiacutemž by se zabraacutenilo dalšiacute desintegraci sepětiacute těchto slovniacuteků Uacutevahy o přiacutepadneacutem rozšiacuteřeniacute o dalšiacute texty prozatiacutem zůstaacutevajiacute v hypotetickeacute rovině

3 OTAacuteZKA ČESKO-CIacuteRKEVNĚSLOVANSKEacuteHO SLOVNIacuteKUZvlaacuteštnostiacute skladby SJS je to že je do jeho excerpčniacute baacuteze zařazen i mate- riaacutel pamaacutetek předpoklaacutedaneacuteho česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu přes-tože se nejednaacute o texty ktereacute můžeme přiacutemo spojit s cyrilometodějskyacutem obdobiacutem staroslověnštiny Přiacutečiny jsou pochopitelneacute V době vzniku SJS nebylo myslitelneacute souběžně pracovat ještě na dalšiacutem samostatneacutem slovniacute-ku Korpus textů česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu je naviacutec co do počtu pamaacutetek omezenyacute svyacutem rozsahem v něm pak značně asymetricky převlaacute-dajiacute doklady z Besěd na evangelije neboť tato pamaacutetka svyacutem rozsahem vyacute-razně převyšuje všechny ostatniacute texty dohromady Včleněniacute česko-ciacuterkev-něslovanskeacuteho materiaacutelu do SJS tak bylo pochopitelnyacutem krokem přestože maacute i sveacute problematickeacute straacutenky (Blaacutehovaacute 2016 27)

85

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

Elektronickeacute zpracovaacuteniacute SJS však přinaacutešiacute noveacute možnosti jak se s tiacutemto probleacutemem vypořaacutedat Prezentačniacute prostřediacute v prvniacute řadě umožniacute omezit vyhledaacutevaacuteniacute pouze na pamaacutetky cyrilometodějskeacute (kanonickeacute a post-kano-nickeacute) nebo naopak pouze na česko-ciacuterkevněslovanskeacute To značně usnad-niacute studium lexika pamaacutetek česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu Je však možneacute jiacutet ještě daacutel Z technickeacuteho hlediska neniacute nijak obtiacutežneacute hesla majiacuteciacute vyacuteskyt v česko-ciacuterkevněslovanskyacutech pamaacutetkaacutech vyčlenit do samostatneacute databaacuteze kterou by pak bylo možneacute zpracovat do podoby samostatneacuteho česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho slovniacuteku Ze SJS by pak bylo hypoteticky mož-neacute česko-ciacuterkevněslovanskyacute materiaacutel zcela odstranit To by byla však velmi radikaacutelniacute změna v dosavadniacute struktuře SJS a způsobilo by to velmi zaacutevaž-nou nekonzistenci s dalšiacutemi slovniacuteky ze SJS vychaacutezejiacuteciacutemi proto takovyacute krok můžeme těžko poklaacutedat za smysluplnyacute

Samostatnaacute databaacuteze česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho slovniacuteku by naviacutec měla tu vyacutehodu že by byla snadno rozšiřitelnaacute o dalšiacute znaacutemeacute pamaacutetky česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu ktereacute do SJS z různyacutech důvodů zařa-zeny nebyly Z takovyacutech pamaacutetek byla v posledniacute době vydaacutena Legenda o sv Anastaacutezii (Čajka 2011) Modlitba sv Řehoře a Modlitba vyznaacuteniacute hřiacutechů (Vepřek 2013) Noveacute zpracovaacuteniacute zasluhuje teacutež Modlitba ke sv Trojici (Trin) z niacutež byl do SJS excerpovaacuten jen uacuteryvek vydanyacute Sobolevskyacutem (Sobolevskij 1910 45ndash47) a popř dalšiacute texty uvažovaneacuteho česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu uvaacuteděneacute Marešem (Mareš 1979) Přiacutepadneacute zařazeniacute těchto textů přiacutemo do elektronickeacuteho SJS je sice takeacute možneacute avšak SJS by se tiacutem opět o něco viacutece odchyacutelil od sveacuteho původniacuteho zaacuteměru popsat slovniacute zaacutesobu sta-roslověnštiny cyrilometodějskeacuteho obdobiacute a umocnil by se probleacutem vnějšiacute nekonzistence

Lze samozřejmě postupovat i umiacuterněnějšiacutem způsobem a ze SJS expor-tovat např pouze heslaacuteř lexeacutemů s vyacuteskytem v pamaacutetkaacutech česko-ciacuterkev-něslovanskeacuteho původu s vysvětleniacutem vyacuteznamu do ktereacuteho by mohly byacutet přidaacuteny i vyacuterazy z novyacutech pamaacutetek Tato idea se v tuto chviacuteli jeviacute jako nejrealističtějšiacute Konečnyacute způsob realizace však vyplyne až na zaacutekladě dis-kuze odborneacute veřejnosti aby mohlo byacutet v co možnaacute největšiacute miacuteře vyhověno aktuaacutelniacutem vědeckyacutem potřebaacutem

86

ŠTEFAN PILAacuteT

ZAacuteVĚRJedniacutem z ciacutelů digitalizace Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho v raacutemci projektu GORAZD Digitaacutelniacute portaacutel staroslověnštiny bylo umožnit budouciacute udržovaacuteniacute tohoto slovniacuteku vždy v aktuaacutelniacutem stavu vědeckeacuteho poznaacuteniacute Při podrobněj-šiacutem rozboru tohoto ciacutele však naraacutežiacuteme na určiteacute probleacutemy ktereacute bude nutneacute při jeho realizaci překonaacutevat Zaacutekladniacutem předpokladem dalšiacuteho rozvoje bude vyřešit historicky vzniklou vnitřniacute nekonzistenci uvnitř elektronickeacuteho SJS Při jakyacutechkoliv přiacutepadnyacutech zaacutesaziacutech do složeniacute SJS je současně třeba vždy hledět i na dalšiacute slovniacuteky ktereacute z něj materiaacutelově vychaacutezejiacute V prvniacute řadě je to ŘSI a ESJS pak Srovnaacutevaciacute index Každyacute dalšiacute zaacutesah do SJS je tak třeba konat koordinovaně aby mohly byacutet v nějakeacute formě přiacuteslušneacute změny zachy-ceny i v těchto slovniacuteciacutech Za prioritniacute můžeme poklaacutedat rozšiacuteřeniacute excerpčniacute baacuteze SJS o hlaholskeacute pamaacutetky nalezeneacute v roce 1975 v klaacutešteře sv Kateřiny na Sinaji (Dimitrijův žaltaacuteř a tzv Sinajskyacute misaacutel) Rozšiacuteřeniacute o jakeacutekoliv dalšiacute texty prozatiacutem zůstaacutevaacute v rovině uacutevah Elektronickyacute SJS přinaacutešiacute teacutež noveacute mož-nosti praacutece s česko-ciacuterkevněslovanskyacutem materiaacutelem Za reaacutelnyacute ciacutel můžeme považovat vytvořeniacute česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho heslaacuteře rozšiacuteřeneacuteho o noveacute pamaacutetky Všechny v člaacutenku nastiacuteněneacute možnosti budouciacuteho rozvoje SJS je tře-ba podrobit důkladneacute odborneacute diskuzi

PhDr Štefan Pilaacutet PhDSlovanskyacute uacutestav AV ČR v v iValentinskaacute 1 110 00 Praha 1

pilatsteslucascz

87

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

LITERATURAALEKSEJEV Аnatolij Arkaďjevič

1998 Евангелие от Иоанна в славянской традиции (Санкт-Петербург Российское библейское общество)

1999 Текстология славянской библии (Санкт-Петербург Дмитрий Буланин)

BLAacuteHOVAacute Emilie2016 bdquoKronika Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteholdquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slo-vanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 13ndash86

BLAacuteHOVAacute Emilie (hlavniacute redaktorka)2014 Řecko-staroslověnskyacute index I Index verborum graeco-palaeoslovenicus I (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i ndash Euroslavica)

BOGDANOVIĆ Dimitrije ndash VELČEVA Borjana ndash NAUMOV Aleksander1986 Болгарский апостол XIII века рукопись Дечани-Црколез 2 Исследование и микрокарточное воспроизведение рукописи (София Международный информационный центр об источниках по истории Балкан и Средиземноморья СИБАЛ)

BRANDT Roman1894ndash1901 Григоричевъ перимейникъ Въ сличении съ другими паримейниками I ndash III (Москва Университетская Типография)

CEJTLIN Ralja Michajlovna ndash VEČERKA Radoslav ndash BLAacuteHOVAacute Emilie (redaktoři)1994 (dotisk 1999) Старославянский словарь (по рукописям XndashXI веков) (Москва Русский язык)

ČAJKA František2011 Ciacuterkevněslovanskaacute legenda o svateacute Anastaacutezii (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i)

2016 bdquoDodatky ke Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho (Lexicon linguae palaeo-slovenicae V ndash Addenda et corrigenda)ldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 87ndash107

88

ŠTEFAN PILAacuteT

ČERMAacuteK Vaacuteclav2016 bdquoŘecko-staroslověnskyacute index (Index verborum graeco-palaeosloveni-cus)ldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 109ndash116

DANIČIĆ Đuro1864 Никољско јеванђеље (Београд Државнa штампаријa)

HAUPTOVAacute Zoe ndash KONZAL Vaacuteclav ndash PILAacuteT Štefan (hlavniacute redaktoři)2016 Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho V Dodatky a opravy k I diacutelu Lexicon linguae palaeoslovenicae V Addenda et corrigenda ad volumen I (Praha Slo-vanskyacute uacutestav AV ČR v v i ndash Euroslavica)

HAVLOVAacute Eva ndash ERHART Adolf ndash JANYŠKOVAacute Ilona (hlavniacute redaktoři)1989ndash Etymologickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho (Praha Academia Brno Tribun EU)

CHROMAacute Martina2016 bdquoSlovniacutek nejstaršiacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek ndash Старославянский словарь (по рукописям XndashXI веков)ldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 127ndash138

JANYŠKOVAacute Ilona2016 bdquoEtymologickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteholdquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 139ndash155

KAŁUŻNIACKI AemilianusActus epistolaeque apostolorum palaeoslovenicе Ad fidem codicis Christino-politani saeculo XII scripti (Vindobonae)

KURZ Josef ndash HAUPTOVAacute Zoe (hlavniacute redaktoři)1966ndash1997 Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho IndashIV Lexicon linguae palaeoslove-nicae IndashIV (Praha Academia)

MAREŠ František Vaacuteclav1979 An Anthology of Church Slavonic Texts of Western (Czech) Origin (Mun-chen Wilhelm Fink)

89

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

MASLOV Sergij Ivanovič1910 bdquoОтрывок Христинопольского апостола принадлежащий библиотеке Университета св Владимираldquo Известия Отделения русского языка и словесности Императорской Академии наук Т XV кн 4 Санкт-Петербург s 229ndash269

MIKLAS Heinz (ed)2012 Psalterium Demetrii Sinaitici monasterii sanctae Catharinae codex slav 3N adiectis foliis medicinalibus (Wien Holzhausen)

MIRČEVA Elka2006 Германов сборник от 13581359 г Иследване и издание на текста (София Валентин Траянов)

NIKOLOVA Svetlina2005 bdquoДревнеболгарский перевод Ветхого Заветаldquo in Славянский альманах 2005 (Москва Индрик) s 355ndash364

PECHUŠKA František1935 Staroslovanskyacute překlad knihy bdquoJobldquo (Praha Knihovna Časopisu katolic-keacuteho duchovenstva)

PILAacuteT Štefan2014 bdquoCyrilometodějskyacute překlad apoštola a jeho dalšiacute vyacutevoj v slovanskeacute ruko-pisneacute tradicildquo in P Kouřil a kol Cyrilometodějskaacute misie a Evropa 1150 let od přiacutechodu soluňskyacutech bratřiacute na Velkou Moravu (Brno Archeologickyacute uacutestav AV ČR v v i) s 256ndash267

2016 bdquoProjekt GORAZD Digitaacutelniacute portaacutel staroslověnštinyldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a per-spektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 117ndash125

RIBAROVA Zdenka2016 bdquoSrovnaacutevaciacute index k slovniacutekům zpracovanyacutem v raacutemci Komise pro ciacuterkevněslovanskeacute slovniacutekyldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 187ndash200

RIBAROVA Zdenka (ed)2015 bdquoСпоредбен индекс кон речниците обработувани во рамките на Комисиjата за црковнословенски речници при МКС Том I а ndash зldquo

90

ŠTEFAN PILAacuteT

(Скопје Македонска академија на науките и уметностите) Dostupneacute z httpicalmanuedumkbooksSporedben20indeksMANUpdf [přiacutestup 26 4 2020]

2018 Споредбен индекс кон речниците обработувани во рамките на Комисиjата за црковнословенски речници при МКС Том II и ndash о (Скопје Македонска академија на науките и уметностите) Dostupneacute z httpicalmanuedumkimagespubSporedben_indeksMANU-IIpdf [přiacutestup 26 4 2020]

SOBOLEVSKIJ Aleksej Ivanovič1910 Материалы и исследования в области славянской филологии и археологии (Санкт Петербург Типография Императорской академии наук)

TARNANIDIS Ioannis1988 The Slavonic manuscripts discovered in 1975 at St Catherinersquos Monaste-ry on Mount Sinai (Thessaloniki)

TUNICKIJ Nikolaj Leonidovič1918 Книги XII малых пророков с толкованиями в древнеславянском переводе Вып I (Сергиев Посад Отделение русского языка и словесности Российской академии наук)

VAJS Josef1903 Liber Iob (Veglia Academia veglensis)

VEPŘEK Miroslav2013 Modlitba sv Řehoře a Modlitba vyznaacuteniacute hřiacutechů v ciacuterkevněslovanskeacute a la-tinskeacute tradici (Olomouc Univerzita Palackeacuteho v Olomouci)

92

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE V PŘEKLADU KNIHY GENESIS V CHORVATSKOHLAHOL-SKYacuteCH STŘEDOVĚKYacuteCH BREVIAacuteŘIacuteCH

PETRA STANKOVSKA

NOTES ON THE DISTRIBUTION OF EQUIVALENTS FOR VERBS FACERE CREARE AND GERMINAREThe Book of Genesis at the place of latin creare has in younger translation of Croatian Glagolitic Vatican 5 breviary paleoslavonicism sacutezdati very likely because it was known to the translator from Psalter Otherwise we would expect the verb stvoriti as in older versi-on of breviary For germinare uses Vatican breviary expected common word vzrasti while the older version taken from Paroimiarion has Old Church Slavonic prozebsti

Keywords Croatian-Glagolitic breviary Bible translation Old Church Slavonic Genesis

EXPOSEacuteKe zpracovaacuteniacute a sepsaacuteniacute tohoto přiacutespěvku mě inspirovaly tři hlavniacute impulzy Prvniacutem z nich bylo bezmaacutela dvacet let stareacute vystoupeniacute doc Heleny Baue-roveacute na konferenci Glagoljica i hrvatski glagolizam konaneacute v roce 2002 na ostrově Krk u přiacuteležitosti oslav 100 vyacuteročiacute Staroslověnskeacute akademie na Krku a 50 vyacuteročiacute existence Staroslověnskeacuteho uacutestavu v Zaacutehřebu v němž si kladla otaacutezku jakyacutem způsobem by bylo možneacute klasifikovat slovniacute zaacutesobu v chorvatskyacutech ciacuterkevněslovanskyacutech pamaacutetkaacutech a jakyacute vztah maacute k slovniacute zaacutesobě nejstaršiacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek(1) Druhyacutem bylo vypisovaacuteniacute variant ke čteniacute ze začaacutetku knihy Genesis z chorvatskohlaholskyacutech bre- viaacuteřů ktereacute jsem ve Staroslověnskeacutem uacutestavu v Zaacutehřebu pořizovala asi před

1 V piacutesemneacute podobě bylo publikovaacuteno o dva roky později (Bauerovaacute 2004)

93

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

pěti lety kvůli tomu abych měla dalšiacute lexikaacutelniacute materiaacutel z biblickeacuteho textu kteryacute by mi snad mohl pomoci při interpretaci distribuce lexeacutemů v pa-tristickyacutech textech chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřů konkreacutetně v homiliiacutech ciacuterkevniacutech otců A konečně třetiacutem impulsem byly oslavy životniacuteho jubilea doc Heleny Baueroveacute na podzim roku 2019

1 SLOVNIacute ZAacuteSOBA CHORVATSKOHLAHOLSKYacuteCH STŘEDOVĚ-KYacuteCH BREVIAacuteŘŮ A PROBLEMATIKA JEJIacuteHO HODNOCENIacuteProblematika hodnoceniacute slovniacute zaacutesoby v chorvatskohlaholskyacutech pamaacutetkaacutech a v breviaacuteřiacutech zvlaacuteště je poměrně složitaacute a maacute několik uacuteskaliacute Je to daacuteno pře-devšiacutem tiacutem že samotnyacute breviaacuteř obsahuje velmi různorodeacute texty Chorvat-štiacute hlaholiteacute pak při překlaacutedaacuteniacute latinskeacuteho breviaacuteře do ciacuterkevniacute slovanštiny k němuž došlo s největšiacute pravděpodobnostiacute v polovině 13 stol(2) použiacutevali nejrůznějšiacute metody včetně využitiacute již existujiacuteciacuteho staroslověnskeacuteho překladu některyacutech čaacutestiacute biblickeacuteho textu k překladu rubrik zřejmě užiacutevali aktuaacutelně použiacutevanou terminologii (např berašь rěšponь s(ti)h(ь) čtenie oraciě bi-tatorij aj) a čaacutestečně asi i živyacute jazyk nebiblickeacute texty a biblickeacute texty jejichž staršiacute překlady neměli k dispozici překlaacutedali do ciacuterkevniacute slovanštiny kterou se naučili čteniacutem a užiacutevaacuteniacutem opisů staroslověnskyacutech liturgickyacutech a možnaacute i neliturgickyacutech knih (žaltaacuteř evangeliaacuteř parimejniacutek možnaacute menologium homiliaacuteř apod) Takto zřejmě na Krku a v oblasti Senje vznikl překlad bre-viaacuteře kteryacute se však daacutele opisoval a vyviacutejel jak po straacutence obsahoveacute(3) tak i po straacutence jazykoveacute resp překladoveacute A protože se daacutele budeme soustředit na slovniacute zaacutesobu bude naacutes zajiacutemat předevšiacutem vyacutevoj jazykovyacute

Na zaacutekladě zkoumaacuteniacute čteniacute z různyacutech biblickyacutech knih obsaženyacutech v bre-viaacuteři bylo již před viacutece než sto lety zjištěno že určiteacute biblickeacute texty byly do chorvatskohlaholskeacuteho breviaacuteře převzaty v překladu kteryacute je znaacutem ze

2 Tedy poteacute co papež Innocenc IV oficiaacutelně schvaacutelil užiacutevaacuteniacute ciacuterkevniacute slovanštiny jako liturgickeacuteho jazyka na ostrově Krku a v Senji r 1248 a 1252 (např Bogović 1998 55ndash62)

3 Zde maacuteme na mysli předevšiacutem některeacute změny ve vyacuteběru textů ke čteniacute na jednotliveacute dny kteryacutech si všiml již J Vajs pro biblickeacute perikopy (Vajs 1910 37) poteacute M Pantelić i pro dalšiacute texy (Pantelić 1993 66ndash67) a podrobněji se rozdiacutelům ve vyacuteběru homiletickyacutech čteniacute věnovala P Stankovska (2015)

94

PETRA STANKOVSKA

staroslověnskeacuteho parimejniacuteku(4) (např čaacutesti knihy Genesis(5) Izaiaacuteše Knih kraacutelovskyacutech Malyacutech proroků(6) aj) Tehdejšiacute zkoumaacuteniacute vychaacutezela z textu chorvatskohlaholskeacuteho breviaacuteře a misaacutelu kteryacute vydal jako soubor uacuteryv-ků z několika rukopisů původem převaacutežně z ostrova Krku Ivan Berčić (1864ndash1871) Postupem času se vědeckaacute veřejnost seznamovala i s dalšiacute-mi rukopisy nejdřiacuteve diacuteky Vajsově praacuteci o Vrbnickeacutem breviaacuteři v niacutež autor dospěl k zaacutevěru že se některeacute starozaacutekonniacute texty vyskytujiacute v breviaacuteřiacutech ve dvou verziacutech ndash v jedneacute kteraacute je bliacutezkaacute staršiacutemu staroslověnskeacutemu pře-kladu a v druheacute kteraacute je upravenaacute tak aby co nejleacutepe odpoviacutedala latin-skeacute předloze(7) (Vajs 1910 VIII) Intenzivnějšiacute baacutedaacuteniacute a kritickeacute edice textů vznikleacute většinou na půdě Staroslověnskeacuteho uacutestavu v Zaacutehřebu v němž byly shromaacutežděny fotografie většiny chorvatskohlaholskyacutech středověkyacutech bre-viaacuteřů(8) ukaacutezaly že některeacute starozaacutekonniacute texty jsou v breviaacuteřiacutech ve verzi bliacutezkeacute staroslověnskeacutemu parimejniacuteku v rukopisech severniacute skupiny a re-vidovaneacute podle latinskeacute předlohy v rukopisech jižniacute skupiny (např kni-hy Jonaacuteše a Joela(9)) u jinyacutech stopy takoveacutehoto textologickeacuteho rozděleniacute neniacute možneacute vysledovat a vznikly nejspiacuteše při překladu breviaacuteře z latiny (např kniha Moudrosti 1 a 2 kniha Makabejskyacutech Ester(10)) jindy jsou hranice obou verziacute velmi nevyacuterazneacute a vyznačeneacute stopovyacutem množstviacutem

4 Staršiacute studie byly vypracovaacuteny zejmeacutena za použitiacute Grigorovičova parimejniacuteku nyniacute je k dispozici kritickaacute edice Grigorovičova parimejniacuteku (Ribarova Hauptova 1998)

5 Michajlov 1912 350

6 Nahtigal 1902 14

7 V současneacute době se pro prvniacute textologickou skupinu užiacutevaacute běžně označeniacute severniacute či krčsko-is-trijskaacute a pro druhou jižniacute či zadarsko-krbavskaacute podle geografickeacuteho původu kodexů ktereacute se k těmto skupinaacutem řadiacute

8 Těch je dnes s datem vzniku do konce 15 stoletiacute dochovaacuteno 29 (Pantelić 2000 349) reaacutelně jich však muselo existovat mnohem většiacute množstviacute o čemž svědčiacute viacutece než 80 zlomků breviaacuteřů shromaacutež-děnyacutech Ivanem Berčićem (ed Vjalova 2000) Vzhledem k obtiacutežneacutemu dochovaacuteniacute těchto knih ktereacute postupem času vyšly z použiacutevaacuteniacute se můžeme důvodně domniacutevat že reaacutelně existovalo mnohem většiacute množstviacute opisů chorvatskohlaholskeacuteho breviaacuteře

9 Knihu proroka Jonaacuteše znova editovala a podrobně rozebrala Z Ribarova (Ribarova 1987) a ze-jmeacutena knihu proroka Joela zpracovala H Bauerovaacute (Bauerovaacute 1993a 1993b)

10 Tento stav je patrnyacute na zaacutekladě prohleacutednutiacute dostupnyacutech kritickyacutech edic (Miličić 1997ndash99 Baduri-na Stipčević 2006 2009 2012) z nichž je patrnaacute existence velmi maleacuteho množstviacute lexikaacutelniacutech variant v danyacutech textech Pokud se však takoveacute varianty vyskytujiacute majiacute poměrně specifickou distribuci (Stankovska 2017 204ndash205)

95

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

lexikaacutelniacutech variant (čaacutest Exodu(11)) anebo naopak přiacuteliš vyacuterazneacute při velmi se lišiacuteciacute latinskeacute a řeckeacute předloze (Job(12))

Dalšiacutem probleacutemem je že texty byly v některyacutech přiacutepadech překlaacutedaacuteny v různyacutech dobaacutech a různyacutemi překladateli protože breviaacuteře se mezi sebou lišiacute takeacute deacutelkou čteniacute Pokud byl z breviaacuteře s delšiacutemi lekcemi vytvaacuteřen breviaacuteř s lekcemi kratšiacutemi původně delšiacute čteniacute se pouze zkraacutetila Pokud však bylo nutno při revizi (s největšiacute pravděpodobnostiacute to byla stejnaacute revize kteraacute ved-la ke vzniku tzv jižniacute textologickeacute skupiny revidovaneacute podle latiny) naopak text prodloužit ndash tedy v přiacutepadě že v kontrolniacutem latinskeacutem breviaacuteři byl text delšiacute než ve staršiacutech chorvatskohlaholskyacutech (např exemplaacuteře vrbnickeacute ze severniacute skupiny) ndash bylo nutno danou čaacutest dopřeložit V takoveacutem přiacutepadě sice vznikl překlad takeacute na zaacutekladě latinskeacute předlohy (podobně jako při vzniku breviaacuteře např u neparimejniacutech textů) avšak autoři již měli jineacute povědomiacute o ciacuterkevniacute slovanštině i o prostředciacutech včetně těch lexikaacutelniacutech ktereacute k tomu-to jazyku patřily Jako vzor pro tyto překladatele mohl byacutet nějakyacute autoritativ-niacute staroslověnskyacute překlad biblickeacuteho textu kteryacute znali např žaltaacuteř

Přes všechny vyacuteše uvedeneacute okolnosti však byacutevaacute slovniacute zaacutesoba chorvatsko- hlaholskyacutech breviaacuteřů dodnes hodnocena paušaacutelně pomociacute určityacutech bdquonaacute-lepekldquo jako moravismus preslavismus vyacuteraz ochridskeacute školy apod bez ohledu na to kde se kteryacute lexeacutem vyskytuje(13) Takoveacuteto hodnoceniacute slovniacute zaacutesoby však ztraacuteciacute vyacutepovědniacute hodnotu a na zaacutevěr se dozviacutedaacuteme jen to že se v chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech vyskytujiacute všechny vyacuteše vyjmenovaneacute druhy lexeacutemů znaacutemyacutech z pamaacutetek některyacutech oblastiacute zejmeacutena Slavie ortho-doxy Zaacutesadniacutem probleacutemem tedy je jakyacutem způsobem uchopit zkoumaacuteniacute slovniacute zaacutesoby v chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech tak abychom z něj moh-li vyvodit nějakeacute užitečneacute zaacutevěry Jakou metodologii zvolit

11 Stankovska 2019 384ndash387

12 To je patrneacute již při letmeacutem zhleacutednutiacute edice (Zaradija Kiš 1997) a potvrzuje se i při podrobnějšiacutem rozboru (Stankovska 2018)

13 Takovyacuteto způsob hodnoceniacute vyacuterazů je snad ospravedlnitelnyacute v soubornyacutech přiacuteručkaacutech ktereacute majiacute za ciacutel podat přehled o celkoveacute situaci v chorvatskohlaholskyacutech pamaacutetkaacutech (např Mihaljević 2014) Meacuteně pochopitelnyacute a zejmeacutena využitelnyacute je v praciacutech ktereacute se věnujiacute popisu lexika jedneacute pamaacutetky nebo jednoho typu textu

96

PETRA STANKOVSKA

2 SYNONYMNIacute VYacuteRAZY JAKO VARIANTY V BIBLICKYacuteCH TEX-TECH CHORVATSKOHLAHOLSKYacuteCH BREVIAacuteŘŮKdyž Helena Bauerovaacute (Bauerovaacute 2004) vypsala synonyma kteraacute se na stej-neacutem miacutestě vyskytujiacute v breviaacuteřniacutem textu tzv Malyacutech proroků v chorvatsko-hlaholskyacutech breviaacuteřiacutech a rozdělila je podle toho zda se vyskytujiacute v rukopise kteryacute u těchto textů patřiacute do severniacute skupiny (odpoviacutedajiacuteciacute většinou řeckeacute předloze) a kteryacute do jižniacute skupiny (upraveneacute podle latinskeacute předlohy) na-značila tak velmi perspektivniacute způsob zkoumaacuteniacute a hodnoceniacute slovniacute zaacutesoby v textech chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřů(14) Ve sveacute studii vypsala celkem 22 synonymniacutech dvojic ktereacute ovšem rozdělila do dvou skupin (15 a 7) V počet-nějšiacute skupině byla distribuce synonym takovaacute že paleoslovenismus (Baue-rovaacute 2004 569) tedy lexeacutem dobře doloženyacute v nejstaršiacutech staroslověnskyacutech pamaacutetkaacutech se vyskytoval v rukopisech s nerevidovanou verziacute sledujiacuteciacute řec-kou předlohu a druhyacute lexeacutem byl v rukopisech s textem revidovanyacutem podle latinskeacute předlohy Ve druheacute skupině však distribuce nebyla tak jasnaacute a jako přiacuteklad uvaacutediacute Bauerovaacute paleoslovenismus branь kteryacute je překvapivě doložen v rukopisech s textem revidovanyacutem podle latiny a mladšiacute kroatizujiacuteciacute ratь ktereacute se nachaacuteziacute v textu rukopisů s nerevidovanyacutem překladem (Bauerovaacute 2004 571) U distribuce těchto lexeacutemů pak konstatuje že bude třeba usku-tečnit ještě dalšiacute baacutedaacuteniacute aby bylo možneacute uspokojivě objasnit zejmeacutena přiacutečiny distribuce lexeacutemů druheacute skupiny synonymniacutech dvojic

Textem Malyacutech proroků v chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech jsem se sama nikdy nezabyacutevala nicmeacuteně vysvětleniacute ktereacute by se mohlo vztaho-vat i na distribuci lexeacutemů ze synonymniacutech dvojic v textu Malyacutech proroků a ktereacute mě napadlo při vypisovaacuteniacute variant ze začaacutetku knihy Genesis by snad mohlo daacutet alespoň čaacutestečnou odpověď na otaacutezky v člaacutenku H Baue-roveacute Zaacutevěry sveacuteho pozorovaacuteniacute se tedy pokusiacutem shrnout a zformulovat ur-čitou hypoteacutezu kterou však bude ještě nutno ověřit na většiacutem množstviacute synonymniacutech dvojic třeba i těch z Malyacutech proroků

14 Zpracovaacuteniacute synonymniacutech vyacuterazů podle bliacutezkosti textu řeckeacute či latinskeacute předloze se v naacuteznaciacutech objevilo např i v edici A Zaradije Kiš (Zaradija Kiš 1997 59ndash69) nicmeacuteně nebylo daacutele systematicky dokončeno

97

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

3 EKVIVALENTY ZA GERMINARE CREARE A FACERE V GE-NESIS 11ndash29 V CHORVATSKOHLAHOLSKYacuteCH BREVIAacuteŘIacuteCHV textu knihy Genesis v chorvatskohlaholskyacutech středověkyacutech breviaacuteřiacutech na-chaacuteziacuteme variantniacute čteniacute u slovanskyacutech ekvivalentů za miacutesta kde v latinskeacutem textu stojiacute slovesa facere creare a germinare kteraacute majiacute poměrně jasně da-nou distribuci v jednotlivyacutech breviaacuteřniacutech rukopisech V přiacutespěvku se proto zamysliacuteme nad užitiacutem dvojic (s)tvoriti ndash szdati a prozebsti ndash vzdrasti v čaacutesti textu knihy Genesis v chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech ve srovnaacuteniacute s uži-tiacutem vyacuteznamovyacutemi odstiacuteny a variantnostiacute těchto lexeacutemů v žaltaacuteři kteryacute je jako zřejmě jedinaacute kompletniacute biblickaacute kniha dochovaacuten v chorvatskohlahol-skeacute tradici pouze ve verzi kteraacute odpoviacutedaacute prvniacute tedy nejstaršiacute doloženeacute re-dakci staroslověnskeacuteho žaltaacuteře (Valjavec 1889ndash1890) a dalšiacute revizniacute uacutepravy podle latinskeacuteho zněniacute jsou minimaacutelniacute včetně uacuteprav lexikaacutelniacutech(15) Naviacutec text žaltaacuteře zcela jistě znali chorvatštiacute hlaholiteacute zpaměti a tudiacutež ho mohli použiacutevat i jako určitou referenčniacute a zaacuteroveň autoritativniacute bdquozaacutesobaacuternuldquo staro-slověnskyacutech lexeacutemů

31 VYacuteBĚR SLOVES FACERE (DĚLAT) CREARE (TVOŘIT) GERMI-NARE (VYKLIacuteČIT VYRAZIT VYPUČET)Vyacuteběr latinskyacutech sloves facere creare a germinare je do jisteacute miacutery naacutehodnyacute neboť jsem si při vypisovaacuteniacute variant textu Gn 11ndash29 z chhlah breviaacuteřů všimla skutečnosti že v prvniacute čaacutesti (Gn 11ndash128) tohoto uacuteryvku a v druheacute čaacutesti (Gn 129ndash29) se naacutepadně lišiacute ekvivalenty zejmeacutena za germinare a cre-are v tom smyslu že do 128 je ve všech rukopisech jeden ekvivalent od 129 což je text kteryacute se nachaacuteziacute pouze v rukopisu Vatikaacutenskeacutem a je tedy později bdquodopřeloženyacuteldquo Tento dopřeloženyacute text pak obsahuje synonymniacute vyacuterazy k vyacuterazům kteryacutemi jsou stejnaacute latinskaacute slova překlaacutedaacutena v textu do Gn 128 a jsou zachovaacutena i ve Vatikaacutenskeacutem breviaacuteři

15 To zcela jasně vyplyacutevaacute z dostupnyacutech edic Lobkovicova a Pařiacutežskeacuteho žaltaacuteře (Vajs 1916) podobně jako žaltaacuteře Fraščićova (Hamm 1967) ale i z nejnovějšiacute edice žaltaacuteře z breviaacuteře rukopisu Chorvatskeacute akademie věd HAZU IIIc21 (Šimić 2014)

98

PETRA STANKOVSKA

Germinare Gn 111 da prozebacutenetь Gn 25 vzrasla biCreare Gn 11 sacutetvori Gn 121 sacutetvori Gn 127 sacutetvori (3x) Gn 23 sazda Gn 24 sacutezdana sutь

Pouze u ekvivalentů na miacutestě latinskeacuteho facere je situace o něco složitějšiacute kvů-li rozlišeniacute mnoha vyacuteznamů tohoto lexeacutemu a ani hranice rozdiacutelneacute distribuce ekvivalentů neniacute zcela jasnaacute Nejvyacuteraznějšiacute je asi fakt že za pasivniacute tvary byacutevaacute užiacutevaacuteno sloveso byti zatiacutemco za aktivniacute tvary sloveso (s)tvoriti což je zcela dů-sledneacute do verše Gn 129 po něm se pouze jednou vyskytne rozdiacutel ve verši Gn 27 kdy je pasivniacute tvar přeložen slovanskyacutem pasivniacutem tvarem stvorenь estь

Facere Gn 13 bistьfacta est Gn 15 bistьfactum est Gn 17 sacutetvorifecit bistьfactum est Gn 18 bistьfactum est Gn 19 bistьfactum est Gn 111 tacutevorećufacientem tvorećeefaciens bistьfactum est Gn 112 tvorećeefaciens Gn 113 bistьfactum est Gn 115 bistьfactum est Gn 116 sacutetvo-rifecit Gn 119 bistьfactum est Gn 123 bistьfactum est Gn 124 bistьfactum est Gn 125 sacutetvorifecit Gn 126 sacutetvorimfaciamus Gn 130 bis-tьfactum est Gn 131 stvorilь b(ě)šefecit bis(tь)factum est Gn 22 stvorifecerat Gn 24 stvorifecit Gn 27 stvorenь estьfactus est

32 INTERPRETACE ZJIŠTĚNEacute DISTRIBUCE CIacuteRKEVNĚSLOVAN-SKYacuteCH LEXEacuteMŮ ZA GERMINARE CREARE FACEREZajiacutemaveacute je že rozhraniacute distribuce užityacutech slovanskyacutech synonym (zejmeacutena u germinare a creare u facere je v prvniacute čaacutesti jasnaacute překladovaacute strategie ndash za lat pasivniacute tvar je užito sloveso biti za aktivniacute tvar sloveso [s]tvoriti) se kryje s čaacutestmi ktereacute jsou doloženy jak v breviaacuteřiacutech severniacute skupiny (krč- skeacute a istrijskeacute např Vrbnickeacute breviaacuteře Mavrův Viacuteta z Omišlje čaacutestečně Illyrico10 Lublaňskyacute) tak i v rukopisech jižniacute skupiny (zadarsko-krbav-skeacute např Vatikaacutenskyacute 5 Moskevskyacute Dragučskyacute Novljanskyacute aj) to je Gn 11ndash128 a pouze ve Vatikaacutenskeacutem je Gn 129ndash29

Na zaacutekladě teacuteto distribuce můžeme vyvodit hypoteacutezu že zatiacutemco i do Vatikaacutenskeacuteho kodexu stejně jako do ostatniacutech rukopisů jižniacute skupiny byl text Gn 11ndash128 opsaacuten bez zvlaacuteštniacutech lexikaacutelniacutech uacuteprav ze severniacute textolo-

99

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

gickeacute skupiny dalšiacute text Gn 128ndash29 byl zřejmě bdquodopřeklaacutedaacutenldquo za použi-tiacute synonymniacutech překladateli nejspiacuteše bližšiacutech anebo leacutepe staroslověnsky znějiacuteciacutech slov synonymniacutech k vyacuterazům v prvniacute čaacutesti

GERMINARETo že je germinare v druheacute čaacutesti přeloženo slovesem vzrasti je docela po-chopitelneacute Prozebacutesti by se dalo považovat na pozadiacute chorvatskeacute ciacuterkevniacute slovanštiny za typickyacute paleoslovenismus a tedy slovo u nějž je tendence nahrazovat ho při aktivniacutem použitiacute ciacuterkevniacute slovanštiny slovem běžnějšiacutem tedy vzrasti Naopak v prvniacute čaacutesti je tento paleoslovenismus vaacutezaacuten na sta-roslověnskyacute parimejniacute překlad kteryacute byl do breviaacuteře převzat

Gn111 Brev(16) i r(e)če Da prozebacutenetь z(e)mla travoju zelenějuću = Parim(17) да прозѧбнетьκαὶ εἶπεν ὁ θεός Βλαστησάτω ἡ γῆ βοτάνην χόρτουhellip Et ait Germinet terra herbam virentemGn25V parimejniacuteku je i na tomto miacutestě užito sloveso прозѧбсти avšak ve Vatikaacuten-skeacutem breviaacuteři zcela evidentně parimejniacute překlad využit nebyl

16 Pokud jsou přiacuteklady označeny zkratkou bdquoBrevldquo znamenaacute to že se tento lexeacutem nachaacuteziacute ve všech zkou-manyacutech chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech 13ndash15 stol ktereacute daneacute miacutesto obsahujiacute Jsou to breviaacuteře Baro-mićův z r 1493 papiacuter tištěnyacute Bribirskyacute breviaacuteř z r 1470 pergamen Zaacutehřeb Arhiv HAZU sign IIIb6 Dabar-skyacute breviaacuteř 1486 pergamen Zaacutehřeb Archiv HAZU sign IIIc21 Dragučskyacute breviaacuteř 1407 pergamen Zaacutehřeb Arhiv HAZU sign IIIb25 breviaacuteř z archiacutevu sv Petra 15 stol pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Cap S Pietro D215 Vatikaacutenskyacute 10 breviaacuteř 1485 pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Borg Illir 10 prvotisk breviaacuteře 1491 papiacuter Benaacutetky Biblioteca nazionale Marciana sign Breviario glagolitico inc 1235 2 lublaňskyacute breviaacuteř 15 stol pergamen Lublaň Narodna in univerzitetna knjižnica sign Ms 163 Mavrův breviaacuteř 1460 pergamen Zaacutehřeb NSK sign R 7822 Moskevskyacute breviaacuteř 1442ndash43 pergamen Mo-skva Rossijskaja gosudarstvennaja biblioteka Zbirka Sevastyanov sign Fond 270 51 1 novljanskyacute breviaacuteř 1459 pergamen Novi Vinodolski farniacute uacuteřad 2 novljanskyacute breviaacuteř 1495 pergamen Novi Vinodolski farniacute uacuteřad Padovskyacute breviaacuteř pol 14 stol pergamen Padova Biblioteca Universitaria sign MS 2282 Vatikaacutenskyacute breviaacuteř pol 14 stol pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Borg Illir 5 Vatikaacutenskyacute breviaacuteř r 1465 pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Vat Slav 19 Vrbnickyacute prvniacute breviaacuteř zač 14 stol pergamen chovanyacute na farniacutem uacuteřadě ve Vrbniku Vrbnickyacute druhyacute breviaacuteř 14 stol pergamen chovanyacute na farniacutem uacuteřadě ve Vrbniku Vrbnickyacute třetiacute breviaacuteř 14 stol pergamen chovanyacute na farniacutem uacuteřadě ve Vrbniku VO ndash breviaacuteř Viacuteta z Omišlje r 1396 pergamen Viacutedeň Oumlsterreichische Nationalbibliothek sig Cod Slav 3

17 Parimejniacute překlad citujeme dle edice Z Ribaroveacute a Z Hauptoveacute (1998)

100

PETRA STANKOVSKA

BrevVat(18) I vsaka trava polska prěje neže vzrasla bi - Parim въсꙗка трѣва селнаꙗ прѣжде даже не прозебеhellip πάντα χόρτον ἀγροῦ πρὸ τοῦ ἀνατεῖλαι omnemque herbam regionis pri-usquam germinaret

CREARE Poněkud jinaacute je situace u vyacuterazů za sloveso creare protože v prvniacute čaacutesti majiacute všechny rukopisy sloveso sacutetvoriti ktereacute je však v chorvatskeacute ciacuterkevniacute slo-vanštině naprosto běžneacute a rozhodně bychom ho nemohli označit za paleoslo-venismus tiacutem by paradoxně v tomto vyacuteznamu byl spiacuteše lexeacutem sacutezdati kteryacute je použit v druheacute čaacutesti kteraacute byla zcela jistě přeložena přiacutemo z latinskeacuteho breviaacuteře a v rukopise Vatikaacutenskeacutem ve verši Gn 127 i za druheacute a třetiacute sloveso

Gn11Brev = Parim iskoni sacutetvori b(og)ь n(e)bo i z(e)mlju᾿Εν ἀρχῇ ἐποίησεν ὁ θεὸς τὸν οὐρανὸν καὶ τὴν γῆν In principio creavit Deus caelum et terramGn121Brev Sacutetvori že i sacutetvori Vat b(o)gь kiti velikie = Parim и створи б(ог)ъ китъі великиѧ καὶ ἐποίησεν ὁ θεὸς τὰ κήτη τὰ μεγάλα hellip Creavitque Deus cete grandiahellipGn127Brev = Parim i sacutetvori b(og)ь č(lově)ka po obrazu sacutevoemu i po obrazu b(o)žiju sacutetvori sacutezda Vat i muža i ženu sacutetvori sacutezacuteda Vat ěκαὶ ἐποίησεν ὁ θεὸς τὸν ἄνθρωπον κατ᾽ εἰκόνα θεοῦ ἐποίησεν αὐτόν ἄρσεν καὶ θῆλυ ἐποίησεν αὐτούς еt creavit Deus hominem ad imaginem suam ad ima-ginem Dei creavit illum masculum et feminam creavit eosGn23BrevVat presta ot vsěhь d(ě)lь svoihь ěže sazda b(og)ь ndash Parim почи отъ въсꙗхъ дѣлъ ѧже начѧтъ б(ог)ъ творіти

18 Zkratka bdquoBrevVatldquo znamenaacute že se danyacute lexeacutem nachaacuteziacute pouze v 5 vatikaacutenskeacutem breviaacuteři (pol 14 stol pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Borg Illir 5)

101

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

hellip κατέπαυσεν ἀπὸ πάντων τῶν ἔργων αὐτοῦ ὧν ἤρξατο ὁ θεὸς ποιῆσαι cessave-rat ab omni opere suo quod creavit Deus ut faceretGn24BrevVat egda sacutezdana sutь v d(a)nь v nže stvori b(og)ь n(e)bo i z(e)mlju ndash Parim 0 Parim въ нъже д(ь)нъ ствѡри б(ог)ъ небо и земѧ hellip ὅτε ἐγένετο ᾗ ἡμέρᾳ ἐποίησεν ὁ θεὸς τὸν οὐρανὸν καὶ τὴν γῆν quando creata sunt in die quo fecit Dominus Deus caelum et terram

Pokud tedy v tomto vyacuteznamu můžeme považovat za paleoslovenismus spiacute-še sloveso sacutezdati proč je přiacutetomno praacutevě v textu kteryacute byl do Vatikaacutenskeacuteho breviaacuteře zcela jistě přeložen z latiny a rozhodně se tak nestalo v nejstaršiacutem obdobiacute vyacutevoje chorvatskohlaholskeacuteho breviaacuteře ale zřejmě při jeho revizi ně-kdy kolem poloviny 14 stol Mohlo by to snad byacutet proto že měl překladatel (textu Gn 129ndash29) povědomiacute o tom že se pro vyacuteznam lat slova creare ve vzorneacute ciacuterkevniacute slovanštině použiacutevaacute sloveso sacutezdati protože to tak znal z vel-mi autoritativniacuteho textu kteryacute jistě uměl nazpaměť ndash ze žalmů Pokud se totiž podiacutevaacuteme do chhlah žaltaacuteřů (např podle edic Vajs 1916 či Šimić 2014 = Ac) zjistiacuteme že na miacutestě lat creare je u všech šesti vyacuteskytů (Ps 5012 8813 8848 10119 10330 1485) překlad sacutezdati stejně jako i v nejstaršiacutech sta-roslověnskyacutech žaltaacuteřiacutech (Pogodinův = Pog Boloňskyacute = Bon(19))

Ps 5012 cor mundum crea mihi ndash sr(ьdь)ce čisto sacuteziždi vь mьně Ac = PogBon (καρδίαν καθαρὰν κτίσον ἐν ἐμοί)Ps 8813 tu creasti Thabor et Hermon ndash ti sьzda tavorь i eracutemonь Ac = PogBon (σὺ ἔκτισας Θαβωρ καὶ Ερμων)Ps 8848 frustra creasti filios hominum ndash v sue sьzda s(i)ni č(lověčь)skie Ac = PogBon (ματαίως ἔκτισας πάντας τοὺς υἱοὺς τῶν ἀνθρώπων)Ps 10119 populus qui creabitur laudabit Dominum ndash ljudi ziždimi vacuteshv(a)- letь g(ospod)a Ac = PogBon (ziždemyi) (λαὸς ὁ κτιζόμενος αἰνέσει τὸν κύριον)Ps 10330 emittes spiritum tuum et creabuntur ndash pošleši d(u)hь tvoi i sacuteziž-dut se Ac = PogBon (ἐξαποστελεῖς τὸ πνεῦμά σου καὶ κτισθήσονται)

19 Citace z Pogodinova a Boloňskeacuteho žaltaacuteře uvaacutediacuteme podle edice V Jagiće (1907)

102

PETRA STANKOVSKA

Ps 1485 quoniam ipse mandavit et creata sunt ndash ěko tacute reče i biše ta povelě i szdaše se Ac = Pog Bon (ὅτι αὐτὸς εἶπεν καὶ ἐγενήθησαν αὐτὸς ἐνετείλατο καὶ ἐκτίσθησαν)

Za předpokladu že překladatel kteryacute zřejmě i revidoval opisovaneacute texty vybral při překladu slovesa creare z možnyacutech lexeacutemů paleoslovenismus kteryacute znal ze žaltaacuteře se nabiacuteziacute otaacutezka proč nevybral paleoslovenismus i za sloveso germinare Vždyť se přiacutemo nabiacutezel v předchoziacutem textu ve ktereacutem vyacuteraz prozebacutesti ponechal Vysvětleniacutem by snad mohla byacutet opět situace v žaltaacuteři Na miacutestech lat slovesa germinare se totiž objevujiacute nejrůznějšiacute vyacute-razy ktereacute však mnohdy vychaacutezejiacute z řeckeacuteho zněniacute předlohy (viz vyacuteše) ve ktereacutem se naleacutezajiacute slovesa s jinyacutem vyacuteznamem Proto si hlaholiteacute mnohem obtiacutežněji mohli vytvořit přiacutemočareacute spojeniacute mezi latinskyacutem a staroslověn-skyacutem vyacuterazem resp toto spojeniacute nemuselo existovat a proto překlada-tel verze z Vatikaacutenskeacuteho breviaacuteře použil sloveso vzrasti ktereacute jistě znal i z běžneacuteho jazyka Pro ilustraci si uveďme všechna čtyři miacutesta vyacuteskytu slovesa germinare v žaltaacuteři na prvniacutech dvou a na čtvrteacutem je i v řečtině slo-veso s vyacuteznamem bdquovykliacutečit vyrůstldquo (ἀνατέλλω) nicmeacuteně pouze na druheacutem a čtvrteacutem je přeloženo slovesem prozebsti na třetiacutem sleduje csl překlad jasně řeckeacute sloveso (ἐξανθέω) s vyacuteznamem bdquovykveacutestldquo

Ps 717 germinabit in diebus eius iustitia ndash vacutesiěetь vь d(ь)ni ego prav(ь)da Ac = PogBon (ἀνατελεῖ ἐν ταῖς ἡμέραις αὐτοῦ δικαιοσύνη)Ps 918 germinaverunt impii quasi faenum ndash egda prozebacutenutь grěšnici ěko trava Ac=PogBon (ἐν τῷ ἀνατεῖλαι τοὺς ἁμαρτωλοὺς ὡς χόρτον)Ps 9114 in atriis Dei nostri germinabunt ndash i v dvorěhь domu b(og)a n(a)šego procacutevtutь Ac = PogBon (ἐν ταῖς αὐλαῖς τοῦ θεοῦ ἡμῶν ἐξανθήσουσιν)Ps 10314 germinans herbam iumentis ndash prozebae pažiti sacutekotomь Ac = PogBon (ἐξανατέλλων χόρτον τοῖς κτήνεσιν)

103

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

4 ZAacuteVĚREMNa zaacutekladě distribuce překladovyacutech ekvivalentů na miacutestě latinskyacutech slov facere germinare a creare v textu knihy Genesis 11ndash29 v chorvatskohla-holskyacutech breviaacuteřiacutech můžeme konstatovat že

(1) v textu z knih severniacute textologickeacute skupiny (původem z Krku a Ist-rie) je parimejniacute překlad do Gn 128 kteryacute maacute jasnou distribuci ekvivalentů v miacutestě lat facere ndash za pasivniacute tvary je to biti za aktivniacute tvary (s)tvoriti tento systeacutem je porušen v později přeloženeacute čaacutesti Gn 129ndash29 doloženeacute ve Vatikaacutenskeacutem paacuteteacutem breviaacuteři

(2) na miacutestě lat germinare se v Gn 128 vyskytuje paleoslovenismus pro-zebsti a v později přeloženeacute čaacutesti od 129 zřejmě běžně užiacutevaneacute vzrasti To svědčiacute o tom že překladatel neměl v povědomiacute paleoslovenismus prozebsti jako vyacuteraz aktivniacute slovniacute zaacutesoby což může souviset s tiacutem že v žaltaacuteřniacutem textu neniacute překlad na miacutestě slova germinare jednotnyacute

(3) vyacuteskyt paleoslovenismu sacutezdati v dodatečně přeloženeacutem textu za lat creare zatiacutemco v parimejniacutem textu je stvoriti lze vysvětlit pa-ralelou s žaltaacuteřniacutem textem kteryacute maacute na miacutestech lat creare vždy překlad slovesem szdati Odtud si mohl takeacute hlaholita z poloviny 14 stoletiacute kteryacute překlaacutedal dodatečnyacute text ve Vatikaacutenskeacutem breviaacuteři osvojit danyacute způsob překladu

(4) znalost žaltaacuteře a jeho slovniacute zaacutesoby resp staroslověnskyacutech ekviva-lentů za latinskeacute vyacuterazy by tak mohla byacutet vysvětleniacutem proč byly v později přeloženyacutech chorvatskohlaholskyacutech textech užity paleo-slovenismy namiacutesto v teacute době běžnějšiacutech vyacuterazů ktereacute se někdy na daneacutem miacutestě vyskytovaly v rukopisech severniacute textologickeacute skupiny

izr prof dr Petra Stankovska Filozofska fakulteta Univerze v Ljubljani

Aškerčeva 2 1000 Ljubljana Slovenija petrastankovskaffuni-ljsi

104

PETRA STANKOVSKA

LITERATURA BADURINA STIPČEVIĆ Vesna

2006 bdquoKnjige o Makabejcima u hrvatskoglagoljskoj književnosti Prva knjiga o Makabejcima u hrvatskoglagoljskim brevijarimaldquo Slovo 54ndash55 s 5ndash126

2009 bdquoKnjige o Makabejcima u hrvatskoglagoljskoj književnosti Druga knjiga o Makabejcima u hrvatskoglagoljskim brevijarimaldquo Slovo 59 s 1ndash75

2012 Hrvatskoglagoljska knjiga o Esteri (Zagreb Matica Hrvatska)

BAUEROVAacute Helena1993a bdquoK staroslověnskeacutemu překladu knihy proroka Joelaldquo Slavia 62 s 455ndash462

1993b Slovanskeacute překlady profeacutetickyacutech textů v ciacuterkevněslovanskyacutech parimej-niacuteciacutech a charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech Habilitačniacute praacutece (Olomouc)

2004 bdquoKe klasifikaci lexika charvaacutetskohlaholskyacutech textůldquo in M-A Durrigl ndash M Mihaljević ndash F Velčić (eds) Glagoljica i hrvatski glagolizam (Zagreb minus Krk Staroslavenski institut i Krčka biskupija) s 567ndash575

BERČIĆ Ivan1864ndash1871 Ulomci svetoga Pisma obojega uvjeta staroslavenskim jezikom IndashV (Praga)

BOGOVIĆ Mile1998 bdquoHrvatsko glagoljsko tisjućlećjeldquo Senjski zbornik 25 s 1ndash140

HAMM Josip1967 Psalterium Vindobonense (Wien OumlAW)

JAGIĆ Vatroslav1907 Psalterium Bononiense (Vindobonae Gerold et soc ndash Berolini Weid-mann ndash Petropoli Ricker)

MIHALJEVIĆ Milan (ed)2014 Hrvatski crkvenoslavenski jezik (Zagreb Hrvatska sveučilišna naklada ndash Staroslavenski institut)

MICHAJLOV Alexandr Vasiljevič1912 Opyt izučenija teksta knigi Bytija proroka Moiseja v drevneslavjanskom perevode (Varšava)

105

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

MILIČIĆ Irena1997ndash1999 bdquoStarozavjetna Knjiga Mudrosti u hrvatskoglagoljskim brevijari-maldquo Slovo 47ndash49 s 57ndash112

NAHTIGAL Rajko1902 Něskolacuteko zametok o slědah drevněslavjanskogo parimejnika v horvat-sko-glagoličeskoj literature (Sankt-Peterburg)

PANTELIĆ Marija Agnesia1993 bdquoFragmenti hrvatskoglagoljskoga brevijara starije redakcije iz 13 stol-jećaldquo Slovo 41ndash43 s 61ndash146

RIBAROVA Zdenka1987 bdquoKnjiga proroka Joneldquo Slovo 37 s 123ndash159

RIBAROVA Zdenka ndash HAUPTOVA Zoe1998 Grigorovičev parimejnik I Tekst so kritički aparat (Skopje MANU)

STANKOVSKA Petra2015 bdquoOdnos sadržaja sačuvanih hrvatskoglagoljskih i latinskih srednjo-vjekovnih brevijaraldquo in V Badurina Stipčević ndash S Požar ndash F Velčić (eds) Hrvatsko glagoljaštvo u europskom okružju Zbornik radova iz znanstvenog skupa održanog 5ndash6 listopada 2012 g na Krku (Zagreb Staroslavenski insti-tut) s 447ndash466

2017 bdquoNěktereacute faktory důležiteacute pro posuzovaacuteniacute slovniacute zaacutesoby v chorvatsko-hlaholskyacutech breviaacuteřiacutechldquo Filologija časopis Razreda za filološke znanosti Hrvatske akademije znanosti i umjetnosti u Zagrebu 68 s 193ndash221

2018 bdquoPerevod knigi Iova i ego tekstologičeskie charakteristiki v sochrani-všichsja chorvatsko-glagoličeskich breviarijach XIVndashXV vvldquo Paleobulgarica 42 č 1 s 19ndash37

2019 bdquoKniga Ishod v breviarii Vida Omišljanina ndash tekstologičeskie i pere-vodčeskie osobennostildquo in V S Jefimova (ed) Paleoslavistika ndash 2 (Moskva Institut slavjanovedenija RAN) s 371ndash396

ŠIMIĆ Marinka2014 Akademijin brevijar HAZU IIIc21 Hrvatskoglagoljski rukopis s konca 14 stoljeća (Zagreb Staroslavenski institut)

106

PETRA STANKOVSKA

VAJS Josef1910 Nejstaršiacute breviaacuteř chrvatsko-hlaholskyacute (Prvyacute breviaacuteř Vrbnickyacute) (Praha Kraacutelovskaacute českaacute společnost naacuteuk)

1916 Psalterium palaeoslovenicum Croatico-glagoliticum Tomus I (Praha)

VALJAVEC Matija1889ndash1890 bdquoO prijevodu psalama u nekijem rukopisima hrvatsko-srpsko i bugarsko-slovenskijemldquo Rad Jugoslovenske akademije 98 s 1ndash84 ibid 99 s 1ndash72 ibid 100 s 1ndash64

VJALOVA Svetlana Olegovna2000 Glagoličeskie fragmenty Ivana Berčiča (Zagreb Hrvatska akademija znanosti i umjetnosti Ruska nacionalna biblioteka i Staroslavenski institut)

ZARADIJA KIŠ Antonija1997 Knjiga o Jobu u hrvatskoglagoljskoj književnosti (Zagreb Hrvatsko filološko društvo)

108

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA FgCap VlaThem IZ 13 STOLJEĆA

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

ABOUT THE VOCABULARY OF NEWLY DISCOVERED FRAGMENTS RIJEČKOGA HRVATSKO-GLAGOLJSKOGA HOMILIJARA FgCap VlaThem FROM THE 13TH CENTURYThe author publishes the results of the first research of the FgCap VlaThem lexis (2 frag- ments of parchment that she discovered in the Capuchin Library in Rijeka 2007) It is a two-leaf parchment of Croatian Glagolitic homiliary from the 13th century

Keywords FgCap VlaThem lexis newly discovered Glagolitic parchments Glagolitic fragments from the 13th century Croatian Glagolitic homiliary Capuchin Library in Rijeka

1 UVODOtkriće dvaju glagoljskih pergamentnih fragmenata iz 13 st na unutraš- njim stranicama koricacirc tiskane knjige pod sign Lett R Fila VII Np 124 koje smo imenovali kao FgCap VlaThem (Vlašić-Anić 2007) ndash jedan je od izravnih rezultata našega prvog interdisciplinarnog terenskog istraživanja glagoljice u 400-godišnjoj knjižnici riječkoga Kapucinskoga samostana Gospe Lurdske (Benčić 1998) Provedeno je od 21 VIII do 2 IX 2007 godine zahvaljujući na-šoj uspješnoj suradnji kao znanstvenice Staroslavenskoga instituta u Zagre-bu s gvardijanima varaždinskoga i riječkoga kapucinskoga samostana M Ke-mivešom i A Pervanom te provincijalom Hrvatske kapucinske provincije sv Leopolda Bogdana Mandića I Petanjakom Rezultiralo je nizom dragocjenih novootkrivenih pergamentnih i knjižnih rijetkosti inspirativnim za još in-tenzivniji nastavak naših istraživanja u kapucinskim samostanima i ranijih u Varaždinu i Karlobagu (Vlašić-Anić 2004 2014) i svih idućih (Vlašić-Anić

109

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

2013 2018) Brojna nova otkrića sabirana su u tri zbirke rijetkosti FgCapVla (Fragmenta Cappuccinorum Vlašić) Varaždinsku Karlobašku i Riječku Široj kulturnoj i znanstvenoj javnosti prezentirali smo ih objavljenim znanstvenim radovima (Vlašić-Anić 2011 Vlašić-Anić ndash Tepert 2014) te autorskim i koau-torskim izložbama (Vlašić-Anić 2015 2019) od kojih su na riječkoj (Vlašić--Anić 2010) percipirani kao bdquoizlošci koji graniče sa senzacijomldquo (Grce 2010)

Samo u Rijeci otkrili smo 11 pergamentih fragmenata i oko 30 ostrižaka hrvatskoglagoljskih liturgijskih kodeksa 13ndash15 st na 16 tiskanih knjiga iz 16ndash18 st oko 30 latinskih i 2 hebrejsko-aramejska fragmenta na perga-meni iz 13 st te više latinskih grčkih i hebrejskih pergmentnih ostrižaka na još 66 tiskanih izdanja knjiga iz 15ndash18 st Dosada je istraženo 5 riječkih pergamentnih fragmenata iz 13 i 14 st otkrivenih nau istoj knjizi Decre-tales D Gregorii papaelig IX tiskanoj u Rimu 1582 g 3 hrvatskoglagoljska (Mihaljević ndash Vlašić-Anić 2010) i 2 Hebrejsko-aramejska fragmenta Knjige Izlaska (Vlašić-Anić ndash Tepert 2010 Tepert 2011)

Knjigu na kojoj smo otkrili FgCap VlaThem tiskao je u Veneciji 1542 g talijanski izdavač europskoga ugleda aktivan od 1539 do 1572 Giro-lamo Scotto ndash pod naslovom bdquoTHEMISTII peripatetici lvcidissimi pa-raphrasis in aristotelis posteriora amp physica In Libros item de anima memoria et reminiscentia somno et vigilia insomniis amp divinatione per somnvm Hermolao Barbaro Patricio Veneto Interprete additis lvcvbra-tionibvs qvAElig themistii obscvriora qvAEligdam loca apertiſſima reddunt Additoque indice Necnon contradictionibus ac ſolutionibus marci anto-nii zimarrAElig in dictis eiuſdem the mistii Quaelig omnia a ſtudioſis deſidera-bantur Venetijs Apud Hieronymum Scotum 1542ldquo (Vlašić-Anić 2007 14) Njezino virtualno fototipsko izdanje dostupno je na internetskim stranica-ma Les Bibliothegraveques Virtuelles Humanistes Centre dlsquoEacutetudes Supeacuterieures de la Renaissance Tours (BVH-Themistius)

Zahvaljujući restauratorsko-konzervatorskom odvajanju pergamena od knjižnih korica koje smo pokrenuli s riječkim kapucinskim samostanom Hrvatskim državnim arhivom u Zagrebu Konzervatorskim odjelom u Rije-ci Odjelom za kulturu Grada Rijeke i Ministarstvom kulture Republike Hr-vatske ndash Riječka zbirka FgCapVla obogaćena je s još 4 hrvatskoglagoljske

110

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

rijetkosti 2 lista pergamene FgCap VlaThem i 2 zrcalna otiska na papiru knjižnog uveza stoljećima nevidljivih lsquolicarsquo njihovih 1ab-recto i 2cd-verso stranica (Slike 1ndash4)

2 OPIS FgCap VlaThemVeć prva paleografsko-filološka istraživanja FgCap VlaThem pokazala su da je riječ o 2 lista istoga kodeksa razrezanoga dvolista hrvatskoglagolj-skoga homilijara staroga tipa iz prijelaznoga formativnog razdoblja hrvat-ske uglate glagoljice s početka do sredine 13 st Na homilijar staroga tipa upućuju baš kao i u Ljubljanskom homilijaru (Lab) iz 13 st bdquosamo incipiti responzorija (recircšpona) koji prate svaku homiliju ali bez incipita popratnog versa (berša)ldquo (Pantelić 1993 62)

Ovi listovi fine pergamene napose s obzirom na njihovu starinu veo-ma su dobro očuvani Mjestimice su nečitljivi zbog izlizanosti i mehaničkih oštećenja zbog izrezivanja u format za uvez knjižnih korica nedostaju im gornja i lijeva margina kao i dio lijeve strane stupaca A i C a 1 listu go-tovo polovica donje margine Dimenzije su 1 lista širina 252 cm visina 308 cm te dio donje margine 2 cm Širina je 2 lista 263 cm visina 33 cm a donja margina 42 cm Tekst je ispisan dvostupačno u 29 redaka u sva-kom stupcu visine oko 30 cm širine 11ndash115 cm te međusobnim razmakom koji varira od 7 mm do 1 cm Visina je slova u retku 3mm a velikih počet-nih u rasponu od 5 do 11 mm

Svi su krupni inicijali (čija protežnost varira od 2 do 45 retka) i počet-na slova rubricirani pisani crnilom a rubovi su im konturirani potezima crvenom bojom kojom je i kod manjih izvedeno udvostručenje vertikal-nih linija Četiri krupna inicijala V visine oko 3cm (V 1b15 1c25 2c26 i 2d26) ndash baš kao i u Kukuljevićevu fragmentu misala (Kuk) iz XIII stoljeća ndash u identičnoj su maniri estetskog oblikovanja bdquogeometrijski ornamenti-rani s motivom meandra i okvira oko stablaldquo (Štefanić 1969 57) Njihova nesumnjiva sličnost zamjetna i u oblikovanju inicijala P (P 1c8) u uspo-redbi s inicijalom P u Kuk upućuje na mogućnost da ih je u oba spomenika oblikovala ruka istog iluminatora

111

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

Pismo je uglata hrvatska glagoljica prijelaznoga ili formativnog perioda kada uz naglašenu težnju k uspostavljanju dvolinijskoga sustava slova još uvijek lsquovisersquo na gornjoj crti a veličina je slovnih polja nerijetko neujednače-na Arhaičnost nekih njegovih paleografskih osobitosti upućuje na tipološ-ku srodnost s pismima reprezentativnih glagoljskih spomenika 13 st Kuk 3 i Lab Riječ je o nizu paleografskih markacija bitnih za datiranje FgCap VlaThem u razdoblje od početka do sredine 13 st Uz bdquoostatak mekog na-zala bull (jęsъ r = JĘ ję) kojemu se posljednji trag može naći u Beč-kim listićima i na Baščanskoj ploči u pojednostavljenom oblikuldquo (Štefanić 1969 12) zabilježen u primjeru sę (ntilder) 1c21 ndash ističemo i supostojanje

1 obiju varijanti ključa starog znaka za poluglas stari jor ( i ] ) zabilježen 32 puta na kraju te 6 puta u sredini riječi ndash s objema varijantama štapića novoga hrvatskog znaka za poluglas (kratkim u obliku sitnog latinskog T (|) u visini gornje linije retka i dugim (sup3) spuštenim u redak) ndash kao i sa zamjenikom poluglasa vrlo starog postanja (jerok) odnosno apostrofom u obliku ulijevo zaobljene kvake upisane pri vrhu slova (rsquo)

2 desetičnoga Icirc ( ) u glasovnoj ulozi kao samostalnog velikog počet-nog slova 4 puta kao veznika Icirc 1d23 2a3 2a8 i 2d7 jednom u vez-niku Їbo 1d26 i glagolu Icircmatrsquo 1a5 te 3 puta u ligaturi sa slovom ž (ž) u zamjenici Icircže qui 1b10 1c19 i 2c7 ndash sa slovom I (I) čiju gornju i donju očicu u brojnim primjerima povezuje zajednička dijagonalna crta(1) što vidno podsjeća na ćirilsko slovo И kako u oblicima s dva izrazito trokusta oka (povezana na način lsquozatvorenogarsquo latiničnoga X) rubriciranih velikih slova u naslovima tako ponekad i u samome tekstu ndash te sa slovom I (I) hrvatskoglagoljske uglate stilizacije

3 staroga granatog slova m (M ) ndash 13 puta u hrvatskoj uglatoj stilizaciji svih četiriju proporcionalno skladno razgranatih oka u crveno rub-riciranim ligaturama m (M ) + l (l) u riječi OM(I)LIEcirc u stupcima 1andash1c 2andash2b i 2d ndash s novim uglatim slivenim hrvatskim oblikom granatoga m (sect) u karakterističnim grafemima hrvatske uglate gla-goljice i u kasnijim stoljećima ligaturama m (sect) + l (l) u riječima

1 bdquoPaleografska prekretnicaldquo u oblikovanju ovoga slova tijekom XII stoljeća (Fučić 1982 11)

112

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

om(i)l(iecirc 1a18 m(i)l(o)stivago 2c19ndash20 i m(i)l(o)stiucirc 2c20 te m (sect) + ž (ž) u vezniku imže 1c18 1d4 ndash te s prevladavajućim u hrvatskim spomenicima latinskim uncijalnim M koje zajedno sa štapićem (sup3) po-staje jedna od najkarakterističnijih prinova hrvatske glagoljice

4 starijih varijanti slovacirc Č (curren) i Ecirc (AElig) s nelomljenom crtom na desnom boku u inicijalima (Če 1d7 i Ecircže 2d9) te u naslovima REcircš(PONЬ) 1a9 E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 1a12 ČTENIE 1a11 ndash s mlađima s lomljenim desnim bokom (ccedil i auml) u samom tekstu

5 dvouglatog (odsječenog) slova c (c) ndash s oblicima oštrog c s karakte-rističnim nagibom (c)

6 obiju varijanti slova v (v) ndash starije s poluoblom spojnicom i kole-banjem u postizanju stupnja proporcionalnosti u veličini njegovih očica ndash te mlađe dugoljasto četvrtasta oblika

3 SADRŽAJ FgCap VlaThemSadržajni je kontinuitet dokaz da je doista riječ o razrezanome dvolistu Tekstovi misnih perikopa i homilija na prvome listu od Bijele subote do III nedjelje nakon Uskrsa ndash kontinuirano se nastavljaju na drugome od IV nedjelje nakon Uskrsa do blagdana Uzašašća Kristova Dvolist fine per-gamene najvjerojatnije je prvotno bio razrezan po sredini a potom nejed-nako obrezan Možemo pretpostaviti da je bio oblikovan za omot nekoj knjizi i prije nego li je nalijepljen na unutrašnje strane obiju korica ovoga izdanja Sudeći prema (iako različitoj) veličini obaju listova njihov je fo-lio-format mogao biti oko 30 cm times 35 cm a dimenzije cijeloga dvolista ndash 60 cm times 70 cm Sadržaj obaju fragmenata obuhvaća

I TRI HOMILIJE SVETOGA GRGURA PAPE (Gregorius 2016) bull HOM 222 za Bijelu subotu Stvorenь dlgotoucirc stuženь štumka b(o)ž(e)

stvenu lucircb(a)vь middot ka sniemo v(a)šei lucircbvi middot ot čt(eni)ecirc e(vьn)ĵ(e)lska-go cecircmrsquo middot gl(agol)ati ispravleniemь vzbrati (BrPt 122a7ndash15) na misnu perikopu Iv 20 1 mdash od 1a2ndash10 [aĉe ubo] elikože podoba[ucirc] nesrsquoti ne mogu hellip v brecircmenecirc

113

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

bull HOM 261 za Bijelu nedjelju I nedjelju nakon Uskrsa na Iv 2019 mdash od 1a19ndash1b12 OM(I)L(I)Ecirc B(LA)Ž(E)NA[GO] grъgura papaža Prъv[i č]te(niecirc) sego ev(a)nĵ(e)lsk(a)go middot uprosъ umь p[ьhaet]ъ

bull HOM 141 za II nedjelju nakon Uskrsa na Iv 1011ndash12 mdash od 1b19ndash1c21

OM(I)L(I)Ecirc B(LA)ž(e)n(a)go grecircgora p[ap]aža Slišaste bratie milecirci[ša middot ot eva]n[ĵ(e)lъ]sk(a)go čt(e)niecirc učenie na[še sl]išaste pagubu našu

II TRI HOMILIJE SVETOGA BEDE PREZBITERA (Beda 2016) bull HOM II 5 za III nedjelju nakon Uskrsa na Iv 1616 mdash od 1c28ndash2a10

OM(I)L(I)Ecirc Č[te(nie)] middot Na s(veta)go becircdi middot pr[o]z[v(i)]tera S[iecirc sl(o)vesa sp(a)s(i)t(e)la] n[(a)šego g(ospodь)]necirc b[ra]tie milecirciša [ve-seliemь i] sr(ьdь)c middot uslišaniemrsquo middot p(o)decircecircti p(o)[do]baemъ middot čest imže vniemъ pri[st]upati

bull HOM II 7 za V nedjelju nakon Uskrsa na Iv 16 23 mdash od 2b24ndash2c23 OM(I)L(I)Ecirc čьst[n]ago becircdi prozvitera middot [mo]žetь vzmutiti nemoĉ-nie slišateli i kako v gl(a)vecirc čteniecirc sego ev(a)nĵ(e)lskago učenikomrsquo sp(a)sitelь obeĉa reki middot Am(e)nь middot am(e)nь

bull HOM II 8 za VI nedjelju nakon Uskrsa na Lc 11 5 mdash od 2d3ndash22 OM(I)L(I)Ecirc middot ČT(ENI)Ecirc TOGOŽD[Ecirc] G(ospod)ъ toli sp(a)s(i)telь našь k n(e)b(e)s(ьs)k(a)g[o c(ecircsa)rs]tviecirc radostemrsquo priti žel[ecircucircĉ]e istovihь radost[i] u sebe pro[sit]i ni učitь middot Icirc datie proseĉemrsquo na[mь d]oteĉь se obeĉa

III HOMILIJU HAYMONA HALBERSTATENSISA bdquoH II 11ldquo (Barreacute 1962 338) odnosno LXXXVII (Haymo 2016) za IV nedjelju nakon Uskrsa (Dominica quarta post Pascha) na Iv 16 5 mdash od 2a15ndash2b19 OM(I)L(I)Ecirc middot čteniecirc togož-de middot Često is[po]četka svoego middot propovecircdaniecirc g(ospod)ь [uč(e)]n(i)k(o)mrsquo svoimъ middot mežducirc soboucirc lucircbi[ti se] ecircv[la]še velmi

IV MISNE PERIKOPE Iv 20 19 (1a11ndash18) Iv 10 11ndash12 (1b13ndash19) Iv 16 16 (1c23ndash28) Iv 165 (2a11ndash14) Iv 16 23 (2b20ndash24) Lc 11 5ndash13 (2c24ndash2d3) te Mc 16 14ndash20 (2d24ndash28)

Tekstove homilija sv Grgura pape i sv Bede Prezbitera mogli smo uspo-rediti s onima koji su sačuvani u hrvatskoglagoljskim brevijarima iz 14

114

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

i 15 st BrVO BrPt BrVat5 BrBar BrN2 BrPm BrN2 BrVb1 Homilija Haymona Halberstatensisa sadržajna je novost identificirali smo je uspo-redivši hrvatskoglagoljski tekst s latinskim izvornikom (Haymo 2016)

4 LEKSIK RIJEČKOG HRVATSKOGLAGOLJSKOG HOMILIJARA FgCap VlaThem 4 1 ASPEKT BROJČANE POTVRĐENOSTIU 8 stupaca teksta sačuvane su 1182 riječi ndash 541 na listu 1A i 641 na listu 2A ndash odnosno 472 leksema od kojih se 139 ne nalazi među 2425 uvrštenih u Popis riječi potvrđenih u najstarijim hrvatskoglagoljskim fragmentima (Mihaljević 2018 145ndash173) Citirani je Popis dio za naš rad višesmisleno nezaobilazne sinteze Milana Mihaljevića Jezik najstarijih hrvatskoglagolj-skih rukopisa u kojoj je utvrđen i kao cjelina istraživan leksički sastav dota-da pojedinačno opisanih 25 hrvatskoglagoljskih fragmenata iz 12 i 13 st (dalje Corp25) te uspoređen raquosa starocrkvenoslavenskim leksikom kako bi se utvrdilo u kojoj je mjeri (taj) leksik promijenjen i obnovljenlaquo (Mihaljević 2018 111) S obzirom na to ndash već samo ovih 139 leksema FgCap VlaThem predstavlja nemalo leksičko blago To su middotBmiddot (num ord middot2middot) bitelnecirc brecircme veĉši vzmutiti vznesenie videcircti se vmalo vmalecirc vprašati vskrь-senie vskrьsnuti vsprositi middotGmiddot (num ord middot4middot) godь gospodьni Grъgurъ Grecircgorь middotDmiddot (num ord middot5middot) daleko dalečьnь datie diviti divnecirciši dobri dovlecircti domovitь dondeže dostoinь doteĉi dohoditi se drecircvьnь decirclanie decircecircniecirc eže elikože elikokratže estьstvьnь živecircti žitelь pro ltprecircmogtžit[(e)lь] zaklopiti zapovecircdati zgromaždati zaecircmь icircže izvьnь izvъnьnь icircmati imati inьdecirc inii is isprositi istovь istostь isusovъ istlьkovanie kako kratъ luče lucircbiti se lucircbьvь lucircbi male mežducirc milecircišii mnogorazličьnь mьnšii mecircriti namecircriti napisanie našъ nebesьskь nemoĉь nepričini-telnecirc ni (part) obladati oblastecirclъ obьecircti se oteĉi otplaĉenie otpuĉati otstupati otecircti (abscedere) otьecircti se (auferre) papažъ pače (conj) pitecirc-nie pogoždь podobati se podьdanь podecircecircti pozdecirc pokopati polunoĉi poslecircdь poslecircdьnь poustiti poecircti prazdьnь priležnecirc prilipati prislužiti pristoecircti pristupati priti prihoditi propovecircdecirckovati prosmotriti pročii

115

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

pročaecirc precircstupati prъvi pьhati precircbivatelnecirc recircdьkь sila skrьbь sliša-telь sotoninь stroi sdobiti se slišati se sprecircdьreĉi stužati suĉii sъmrьtь sъpasitelьnь tainstvo (mysterium) tainstvo (sacramentum) trikratь te-lesnecirc udobь uprositi uprosъ uprosь urazumecircti uslišanie uslišavati se utežanie hotecircnie često človecircčьski čьtecircti ucircčnecirc

Glagol ZGROMAŽDATI (Čest o[necirchrsquo] vistinu i namrsquo middot iže po mucecirc [i po] vskrs(e)ni g(ospdь)ni k vecircrecirc prihodi[mь] middot ucircčnecirc zgromaždaetrsquo 1d17) nije po-tvrđen ni u Građi za Rječnik crkvenoslavenskoga jezika hrvatske redakcije gdje je zabilježena jednokratnica sgromaditi conglobare(2) niti u Slovnίku gdje su potvrđeni primjeri sъgramaditi sъgromaditi congregare

Leksički sastav 472 leksema Riječkog hrvatskoglagoljskog homilijara profiliran je potvrdama 137 imenica od kojih 10 vlastitih imena muškoga roda i 127 općih imenica (51 muškoga roda 36 ženskoga roda i 40 sred- njega roda) 131 glagola 43 pridjeva 52 priloga 36 zamjenica 8 brojeva 22 prijedloga 36 veznika 1 uzvik i 6 čestica Baš kao i u Corp25 i kanon-skim spomenicima imenice i glagoli čine više od polovice leksika dok je imenica obrnuto od kanonskih spomenika nešto više od glagola(3) Ne-zaobilazna orijentacija u kategoriziranju graničnih slučajeva polifunkcio-nalnih verbalnih potencijala priloga ili prijedloga prijedloga ili veznika čestica ili veznika za nas je bio latinski izvornik

42 IMENICESvih 10 potvrđenih vlastitih imena muškoga su roda BEcircDA BEDA Na s(veta)- go becircdi pr[o]z[v(i)]tera 1c čьst[n]ago becircdi prozvitera 2b GRЪGURЪ GRA-EGORUS grъgura papaža 1a GREcircGORЬ GRAEGORUS grecircgora p[ap]aža 1b IVANЬ IOANNES IV(A)NA 1a 1c 2andash2b ISUSЬ JESUS i(su)sь 1a 2d IUcircDEcircI IUDAEUS ot iucircdecirci 2a LUKA LUCAS LUKI 2c MARKO MARKA 2d PAVLЬ PAULUS ap(osto)lь pavlь 2c HRЬSTЬ CHRISTUS h(rьst)ь 2b h(rьst)a 2c

2 Usp I sabrali se b(ecirc)hu s(i)n(o)ve benrsquoecircmini na abuera i zgromaeni b(ecirc)hu vrsquo edinь zastupь BrVat5 157d s jedinom paralelom sьvrsquokupleni (sъvъkupiti) BrVO 319b

3 Usp Mihaljević 2018 111

116

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

Od općih imenica muškoga roda zabilježen je 51 primjer ANĴELЬ ANGE-LUS Anĵ(e)lь g(ospodь)nrsquo 1a anĵ(e)lь sotoninь 2c APOSTOLЬAPUSTOLЬ APOSTOLUS Ot ap(osto)lь 2b ap(osto)lь pavlь 2c BERŠЬ VERSUS B(eršь) 2d BOGЬ kь b(og)u 2a VEČERЬ večerь 2a večeru bivšu 2d VEcircKЬ vrsquo vecircki 1b VEcircNЬCЬ Na vecircnci 2c GODЬ HORA do g[odecirc] 1dndash2a GOSPODЪ DO-MINUS G(ospod)ъ 2d GOSPODЬ DOMINUS ot g(ospod)a 1d g(ospod)ь 2andash2b g(ospod)a 2cndash2d GROBЬ SEPULCRUM v grobecirc 2a DARЬ DO-NUM ot d[ara] 1b DRUGЪ AMICUS druga 2c druže 2c DЬNЪ DIES v d(ь)nъ 1a 2a DЬNЬ DIES d(ь)ne 1d v(ь) treti d(ь)nь 2a EVANĴELISTЪ EVANGELISTA evrsquo[(a)nĵ(e)]l(i)stъ 2a ŽITELЬ ltprecircmogtžit[(e)lь] 1b ZA-EcircMЬ v zaemrsquo 2c KONЬCЬ FINIS do kon[ca] 2a KRIŽЬ CRUX s križa 2a MIRЪ PAX mirъ 1a MIRЪ MUNDUS ot mira 2a v mirecirc 2andash2b NA-RODЬ TURBA narodь 2d OBLASTELЬ ARBITER oblastelь 1a OBRAZЬ FORMA obr]azь 1b OTЬCЬ PATER krsquo o(tь)cu 1c kь o(tь)cu 1d 2a ot o(tь)ca 2b 2c o(tь)cь 2c PAPAŽЪ PAPA papaža 1a p[ap]aža 1b PASTIRЪ PASTOR pastirъ 1b (3x) 1c POLЬ na pol 2d PONEDEcircLI V PON(E)DEcircLI 2c POČETЬKЬ INITIO is [po]četka 2a PROZVITERЬ PRESBYTER Na s(veta)go becircdi pr[o]z[v(i)]tera 1c prozvitera 2b REDЬ SERIES redь 1d REcircŠPONЬ RESPONSORIUM REcircš(PONЬ) 1andash2d SLIŠATELЬ AUDITOR slišateli 2b SPASITELЬ REDEMPTOR sp(a)s(i)telь 2d SPASITELЬ SAL-VATOR sp(a)sitelь 2b sp(a)sitela 2c SPASЪ JESUS sp(a)sъ 1c 2a SPASЬ JESUS sp(a)sь 1b 2andash2c SPASЬ DOMINUS sp[(a)sa] 2d STRAHЬ METUS za strahrsquo 1a STROI RATIO stroemь 1a [st]r[o]i 1a UDЬ ARTI-CULUS udomrsquo 2a UMЪ ANIMA umъ 1a UPROSЪ QUAESTIO uprosъ 1a UPROSЬ QUAESTIO uprosь 2c UTORI [VЬ] UTORI 2d UČENIKЪ DISCIPULUS uč(e)n(i)k(o)mъ 1c UČENIKЬ DISCIPULUS uč(e)n(i)ci 1a krsquo uč(e)nik(o)mrsquo 1a uč(e)n(i)k(o)mrsquo 1b učenikomrsquo 2andash2d učenici 2b ot uče-nika 2b uč(e)n(i)k(o)mь 2bndash2c HLEcircBЬ PANIS tri hlecircbi 2c ČINЬ MOTIO čina 2c ČLOVEcircKЬ HOMO čl(o)vecircki 2a č(lovecirc)kь 2a

Opće imenice ženskoga roda na trećem su mjestu po brojnosti ndash s 36 potvrđenih primjera BRATIEcirc FRATRES bratie 1andash1d bratiecirc 2d VEcircRA FIDES [vecirc]ra 1a vecircru 1b k vecircrecirc 1d GLAVA CAPUT v gl(a)vecirc 2b GODI-NA HORA godi[na] 2a DVЬRЬ FORES dvaremrsquo 1a DVЬRЬ IANUA

117

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

dvrsquo[rmi] 1a dvъrmi 1b dvь[rь] 2d DOBROTA BONITAS do[broti] 1b DUŠA d(u)šu 1bndash1c d(u)ša 1c DEcircVA VIRGO d(ecirc)vi 1b ISTOSTЬ CER-TITUDO istostrsquo 1a KRЬVЬ SANGUIS k(ь)r(ь)vrsquo 1c krrsquovi 2b LUcircBЬVЬ DILECTIO [lucirc]b(a)vrsquo 2a lucircbьvь 2b LUcircBI AFFECTUS lucircbve 2a MI-LOSTЬ GRATIA m(i)l(o)stiucirc 2c MUKA PASSIO po mucecirc 1d mucecirc 2a MЬZDA MERCES mьzdi 1a NEDEcircLEcirc N(E)D(EcircL)E 1b N(E)DE[LE] 1c N(E)D(EcircLE) 2b NEMOĈЬ INFIRMITAS nem[oĉi] 1a NOGA PES nogi 2b NOĈЬ NOX [v t]u noĉь 1d n[oĉi] 1d noĉъ 2a V tuže noĉь 2b OVЬCA OVIS za ovce 1bndash1c ovcamrsquo 1c za težde ovrsquoce 1c OMILIEcirc HOMILIAOMELIA OM(I)LIEcirc 1a 1c OM(I)L(I)Ecirc 1ndash1c 2andash2d om(i)l(i)ecirc 2d PAGUBA PERICULUM pagubu 1b PASKA PASCHA PO PASCEcirc 1a 1c PO P(A)SCEcirc 2andash2b PIĈA [v p]iĉu 1c PLЪTЬ CARNIS v plъti 1d POMOĈЪ AUXILI-UM protivu pomoĉi 2c RADOSTЬ GAUDIUM k r[ado]sti 1d k radostemrsquo 2d radost[i] 2d REcircČЬ RES recircčemrsquo 1b SILA VIS s[ili] 1a SEMRЬTЬ MORS se[mr]trsquo 1c po semrьti 1d SKRЬBЬ TRISTITIA po skltrьgtbi 1d SOBOTA SABBATUM vь edinu sobotrsquo 1a STRANA REGIA v str[a-nu] 2a TREcircBA trecircbecirc budetrsquo 1c ČESTЬ INTENTIO Čest intentione 1d ČESTЬ PARS Čest 1d

Općih imenica srednjega roda potvrđeno je 40 BOŽЬSTVO DIVINITAS o b(o)ž(ь)stvecirc 2b BREcircME PONDUS b[recircm]e 1a v brecircmenecirc 1a VESELIE LAETA [ve]selie 1d VZNESENIE ASCENSIO vrsquozneseniemrsquo 1d o vrsquozneseni 2b PREcircD VZNESENIEMrsquo 2cndash2d VREcircME TEMPUS V(ь o)n(o) vr(ecirc)me 1andash1c 2cndash2d vrecircme 1d vrrsquome 2a VSKRЬSENIE RESURRECTIO po vrsquoskr(ь)seni 1a po vs[kr(ь)]seni 1b vskrs[enie]mь 1d o vskrseni 2b DATIE DATIO da-tie 2d DOBRODEcircEcircNIE BENEFICIUM dobro decircecircniecirc 2c DEcircLANIE OPERATIO decirclanie 1a [ot] decirclan[i]ecirc 1b DEcircEcircNIE OPUS decircecircniecirc 1b EVANĴELIE EVAN-GELIUM E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 1andash1b 2andash2d ZNAMENIE ARGUMENTUM v zname-nihrsquo 2a IME NOMEN vь ime 2bndash2c IMEcircNIE SUBSTANTIA ot imecircniecirc 1c imecircniecirc 1c ISTLЬKOVANIE EXPERIMENTUM istlьkovanie 1a MORE [mo]ra 2d MUČENIE PASSIO mučeni[ecirc] 1d NAPISANIE EXPLANATIO napisaniemь 2c NASTOEcircNIE PRAESENTIO pro nastoecircnie 2a OTPLAĈENIE RETRIBUTIO vrsquo otplaĉeni 1a PITEcircNIE ALIMENTUM [p]itecircniemrsquo 1c PROPOVEcircDANIE PRA-EDICATIO propovecircdaniecirc 2a SLOVO SERMO PR(O) SL(O)VO 1a 1c 2a 2c

118

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

sl(o)v(ecirc)si 2b PR(O) SL(O)V(O) 2b PRO SL(O)VO 2d SLOVO VERBUM slove-sa 2d slovesi 2d SPASENIE SALUS kь sp(a)seniucirc 2c sp(a)seniecirc 2c SRЬDЬ-CE COR sr(ьdь)c 1d sr(dь)c(e)mь 2d TAINSTVO MYSTERIUM tainstvo 2b TAINSTVO SACRAMENTUM tainstv[o]mrsquo 1c TEcircLO CARNIS t[e]lese 1c TEcircLO CORPUS tecirclo 1a 1c tecircla 2b USLIŠANIE AUDITIO uslišaniemrsquo 1d USTA Ot ustrsquo 1a UTEŽANIE MERITUM utežaniecirc 1a UČENIE ERUDITIO uče-nie 1b UČENIE DISCIPULATUS učeni[e] 1d HOTEcircNIE INTENTIO hotecircnie 1a CEcircSARSTVIE REGNUM [c(ecircsa)rьs]tviecirc 2d [cesarь]stviecirc 2d CEcircSARSTVO REGNUM o c(ecircsa)rs[tv]ecirc 2a c(ecircsa)rstvo 2d ČREcircVO UTERUS črecircvomrsquo 1b ČTENIE LECTIO ČTENIE 1a ČT(ENI)E 1b 2bndash2d [ot] čt(e)niecirc 1b ČTE(NIE) 1c 2a čteniecirc 1d 2andash2b č(tenie) 2b Čt(enie) 2c ČT(ENI)Ecirc 2d ČT(E)N[IE] 2d

43 ZAMJENICEU Riječkom hrvatskoglagoljskom homilijaru zabilježen je 61 oblik sveukup-no 36 zamjenica AZЬ EGO azь me mi kъ mnecirc VI VOS vamrsquo vamь ot vasь VЬSЬ OMNIS ndash VSI OMNES vsi 2b VЬSЬ TOTUS [vь]sь VSE TOTUM vsecircmь 2d I ILLE uzrecircti i utegu 2a I IS ndash E EI [vz]lucircbi e 2a IcircŽE QUI Icircže (2x) 1b 1c IŽE QUI ndash EcircŽE QUA v nucircže (2x) 1d 2b IŽE CUI(US) ndash EcircŽE CUI(A) eiže 1a IŽE ILLE k nemu 2c [precirc]d nim 2d IŽE ILLI ot nihь 2a iže 1d IŽE IS [ot] hellip ego decirclan[i]ecirc 1b ego 1cndash1d emu 1d 2a 2c mučeni[ecirc eg]o 1d IŽE EI posrecircdecirc ihrsquo 1a IŽE QUI iže (2x) 1b 1d imže 1d EcircŽE QUA eucircže 1c ecircže 1d EŽE QUOD Eže 1a 1c 1d IŽE QUI onecircmrsquo sdobit se iže 1d k t[ecircmь] veĉe pristoitrsquo iže 1d sie trsquokmohellip iže 2c EcircŽE QUAE ovce eže 1c EŽE QUAE decircecircniecirc ecircže 1b tecirchь ecircže 2c Ecircže namrsquo slovesa 2d ihže prosi[mь] 2d KTO QUIS kto ot vasь 2c MI NOS mi 1b namrsquo 1cndash1d 2cndash2d ni (2x) 2d na[mь] 2d [na]mrsquo 2d MOI MEUS ndash MOE MEUM 2b MOI MEI 2b NAŠЪ NOSTER 1a NAŠЬ NOSTER našь 2d [n]ašego 2d NAŠA NOSTRA našu 1bndash1c [v p]iĉu našu 1c izvъnna naša 1c NAŠE NOSTRUM učenie na[še] 1b našego sp(a)seniecirc 2c NIKTOŽE NEMO 2a ONЪ ILLE v d(ь)nъ onъ 1a ONЬ ILLE emu 2c7 k nemu ad illum 2c28 emu illi 2c28 na onь pol [mo]ra 2d [precirc]d nim 2d3 ONO ILLUD V(ь o)n(o) vr(ecirc)me 1andash1b 2bndash2c greduĉ[e vьse on]o vrecircme 1d [vь o]no vrrsquome 2a ONI ILLI onecircmrsquo e 1d Čest o[necirchrsquo] 1d ot nihь 2a oni 2c ONЬ

119

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

IS ndash ONI EI posrecircdecirc ihrsquo 1a SAMЬ IPSE samrsquo ap(osto)lь pavlь 2c SAMOE IPSUM samoe 1a SVOI SUUS ndash SVOEcirc SUA svoe 1a s[vo]ucirc 1b svo[ucirc] 1bndash1c svoee 2b SVOE SUUM po vs[kr]seni svoemь 1b svoe 1c svoego (2x) 1c 2a o svoemь toli ltigt o o(tь)či b(o)ž(ь)stvecirc 2b o vskrseni svoemrsquo 2b o vrsquozneseni svoemь 2b SVOI SUI svoimrsquo 1b 2andash2b svoimъ 2a 2cndash2d svoe 2a SVOE SUAE za ovce svoe (4x) 1bndash1c SEBE SE SUI mežducirc soboucirc 2andash2b se velmi pros[mot]riti 2b ot sebe 2c u sebe 2d SEBE SAMOE SE-METIPSE decircecircniecirc ecircže ot sebe samecirchь 1b SЬ HIC ot mira sego 2a sego čina 2c SE HOC V semrsquo 2b Se sliša 2b SIE HOC [č]te(niecirc) sego 1a ot sego [mь]nšago 1c čteniecirc sego 1d 2b sie hellip g(lago)la 1d V semrsquo 2b Se sliša 2b [d]oteĉь se obeĉa 2d SIEcirc HAEC S[iecirc sl(o)vesa] 1d k simrsquo 1d [z]a sę 1c SIE ILLUD Sie k t[ecircmь] 1d SI ILLI sie trsquokmohellip iže 2c SЬ QUI ndash SIE QUOD divimo estъ sie 1b SЬŽDE SAM IDEM IPSE sьžde samrsquo 2a TЬ IDEM ndash TA EADEM toe n[oĉi] 1d TЬ ILLE ndash TA ILLA ta [vecirc]ra 1a [v t]u noĉь 1d TЬ ILLE ndash TI ILLI k t[ecircmь] 1d TЬ IS ndash TO ID to togo radi 2c to udobь 2c Togo radi 2c TЬ IS ndash TI EI tecirchь ecircže 2c TЪŽDE IDEM ndash TOŽDE čteniecirc togožde 2a ČT(ENI)Ecirc TOGOŽD[Ecirc] 2d čt(e)n[iecirc] togožde 2d TAŽDE EA-DEM tožde do[broti obr]azь 1b TIŽDE EIDEM mnogi [iz tъždecirc]hь ihže 2c TEŽDE EAEDEM za težde ovrsquoce 1c TЬ ŽE IDEMQUE ndash TA ŽE EADEMQUE V tu že noĉь 2b ČE QUID Če estъ 1 ČЬTO QUID Č[to] vistinu 1b česo vsprosite (2x) 2b česo položi[ti] 2d2

S obzirom da zamjenice bdquotъžde tažde tožde hellip nisu jako česte ni u frag-mentimaldquo (Mihaljević 2018 41ndash42) te da bdquoDIELS (1932 205) navodi da se zamjenice tъ že ta že to že uopće ne pojavljuju u najstarijim starocrk-venoslavenskim tekstovima a ni u onim mlađima nisu jako česte osim u adverbijaliziranim oblicima po tomъ že i tecircmъ želdquo (op cit 42) ndash ističemo značaj potvrđenih primjera njihovih oblika u FgCap VlaThem

44 PRIDJEVIPridjevi su zastupljeni sa 73 potvrđena oblika 43 leksema U poziciji ispred imenice ndash veoma rijetkoj u Corp25 (Mihaljević 2018 41) ndash zabilježeno je 29 leksema 39 puta te još 5 leksema 6 puta ispred glagola BLAŽENЬ BEATUS B(LA)Ž(E)NA[GO] grъgura papaža 1a B(LA)ž(e)n(a)go grecircgora

120

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

p[ap]aža 1b BOŽII DIVINUS b(o)žie decirclanie 1a VIŠNI SUPERNUS [v]išni oblastelь našъ 1a VEcircČЬNЪ PERPETUUS kь vecircčnomu sp(a)se-niucirc 2c DALEČЬNЪ LONGINQUUS v daleč[nu]ucirc str[anu] 2a DOBRI BONUS dobri pastirъ 1b dobri pas[tirъ] 1b DOBRЬ BONUS iže hellip dobrь estrsquo 1b dobro decircecircniecirc 2c DOSTOINЬ DIGNUS iže hellip dostoini biše 1d26 da dostoi[ni b]ili bihomrsquo 2d DREcircVЬNЬ ANTIQUUS drecircvnimь na-pisaniemь 2c EVANĴELЬSKЬ EVANGELICUS [ot eva]n[ĵ(e)lь]sk(a)go čt(e)niecirc 1b ESTЬSTVЬNЬ lucircbo pače estrsquostvьnihь prosimrsquo 2c ZEMLЬSKЬ TERRENUS ot z(e)ml[(ь)s]k(a)go imecircniecirc 1c z(e)ml(ь)skago imecircniecirc 1c IZVЪNЬNЬ EXTERIOR izvъnna naša hellipnamecircriti 1c INII ALIUS [ot] inogo ego decirclan[i]ecirc 1b ISTOVЬ istovihь radost[i] 2d MILOSTIVЬ MISERICORS ot m(i)l(o)stivago o(tь)ca 2c MNOGORAZLIČЬNЬ MUL-TIPLEX mnogo različnimi sl(o)v(ecirc)si 2b MNOGЬ MULTUS v mnozecirchь znamenihrsquo 2a mnogi [iz tъždecirc]hь 2c MUDRЬ Ot ustrsquo mudra 1a NE-BESЬSKЬ COELESTIS k n(e)b(e)s(ьs)k(a)g[o c(ecircsa)rs]tviecirc radostemrsquo 2d NEMOĈЬNЪ INFIRMUS nemoĉnie slišateli 2b OTЬČЬ o o(tь)či b(o)ž(ь)stvecirc 2b POSLEcircDЬNЬ POSTREMUS k poslecirc[d]nemu 1c PRAZDЬNЬ OTIOSUS ne prazdnamrsquo [i pri]zivaucircĉemь proseĉemrsquo middot iĉuĉemrsquo middot [te]kuĉemrsquo Daemo obrecirctimo otvorim[o b]iti svecircstuet se 2d PRЬVЬ PRIMUS Ot prьvago ubo sego 1c REcircDЬKЬ PAUCUS recircdki hellip[pone]su 1a REcircSЬNЬ VERUS tecirclo g(ospodь)ne [recircsno]e becirc 1a SVETЬ SANCTUS [S(VETA)]GO E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 1a S(VE)T(A)GO E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 1b S[(VE)T(A)GO] E(VAN)Ĵ(ELI)]Ecirc 1c 2d Na s(veta)go becircdi pr[o]z[v(i)]tera 1c S(VETA)GO E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 2a 2bndash2c SUĈII [bliz]ь suĉemь mucecirc udomrsquo 2a TRE-TI TERTIUS v(ь) treti d(ь)nь 2a TEcircLESЬNЪ CORPORALIS pro tecirc- [l]esnoe nastoecircnie 2a ČLOVEcircČЬSKI HUMANUS č(lovecircčь)ski [st]r[o]i 1a ČЬSTЬNЬ SANCTUS čьst[n]ago becircdi prozvitera 2b

U postpoziciji je zabilježeno 17 pridjeva 29 puta BOŽЬI DIVINUS o c(ecircsa)- rs[tv]ecirc [b(o)]žь[i] 2a VELIKЬ VEĈŠI MAGNUS MAIOR eže veĉše estrsquo 1c GOSPODЬNI DOMINICUS Strsquo(rahь) g(ospodь)ni 2c GOSPODЬNЬ DOMI-NICUS tecirclo g(ospodь)ne 1a Anĵ(e)lь g(ospodь)nь 1a [po] vskr(ь)s(e)ni g(ospdь)ni 1d PREcircD VZNESENIEMrsquo G(OSPODЬ)NIMrsquo 2cndash2d DIVЬNЬ DIVNEcircI-ŠI MIRABILIS MIRABILIOR recircčemrsquo divnimrsquo 1b decircecircniecirc hellip stvorena divnecirciša

121

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

1b DOBRI BONUS pastirъ do[b]r[i] 1b pastirъ dobri 1b pastirь dobri 1c DOMOVITЬ č(lovecirc)kь domovitь doctus paterfamilias 2a EVANĴELЬSKЬ EVANGELICUS [č]te(niecirc) ev(a)nĵ(e)lsk(a)go 1a čteniecirc ev(a)nĵ(e)lsk[ago] 1d ISUSOVЬ uč(e)n(i)ci is(uso)vi 1a IUcircDEcircISKЬ za strahrsquo iucirc[decirci]ski 1a MILЬ MILEcircIŠII CARUS CARISSIMUS bratie milecirciša 1a 1d bratiecirc milecirciša 2d bra-tie milecirci[ša] 1b MRЪTVЬ MORTUUS [vsk]rrsquos bo iz mrъtvihь 2a MЬNŠII MINIMUS Ot hellip sego [mь]nšago 1c NEBESKЬ COELESTIS c(ecircsa)rstvo n(e)- b(e)skoe 2d dvь[rь c(ecircsa)r]stviecirc n(e)b(e)sk(a)go 2d PODOBЬNЬ SIMILIS ne tьkmo namrsquo podobni 2c PODЬDANЬ SUBJECTUS [s(e)becirc podь]dani[e] 2b SOTONINЬ anĵ(e)lь sotoninь 2c HRЬSTOVЬ vь ime h(ьrьsto)vo 2c

U objema pozicijama potvrđeni su pridjevi božii dobri i evanĵelьskь

45 BROJEVIOd 8 brojeva potvrđena su 3 glavna EDINЬ UNUS edinь 1a vь edinu sobotrsquo 1a DVA DUO dva 1a i TRI TRES tri hlecircbi 2c (primjer nezabilje-žen u Corp25) ndash te 5 rednih PRЬVЬ PRЪVI PRIMUS Prъv[i č]te(niecirc) sego ev(a)nĵ(e)lsk(a)go uprosъ 1a Ot prьvago 1c DRUGЬ DRUGII middotBmiddot = middot2middot middotDUOmiddot numeri nota middotIImiddot (numerus ordinalis SECUNDUS) N(E)D(EcircL)E middotBmiddot PO PASCEcirc 1b TRETI TERTIUS v(ь) treti d(ь)nь 2a ČETVRЬTI middotGmiddot = middot4middot middotQUAT-TUORmiddot numeri nota middotIVmiddot (numerus ordinalis QUARTUS) [N(E)D(EcircLE)] middotGmiddot PO P(A)SCEcirc 2a i PETI middotDmiddot = middot5middot middotQUINQUEmiddot numeri nota middotVmiddot (numerus ordinalis QUINTUS) N(E)D(EcircL)E middotDmiddot PO P(A)SCEcirc 2b

46 GLAGOLIU Riječkom homilijaru FgCap VlaThem zabilježeni su oblici 131 glagola Oprimjereni su potvrdama infinitiva supina prezenta aorista imperfek-ta imperativa perfekta pluskvamperfekta kondicionala i futura te aktiv-nih i pasivnih participa prezenta i preterita BIVATI FIERI ESSE bivaetь 2c bivaemrsquo 2c neslišimi bivaemrsquo 2c BITI ESSE becirchu 1a becirc 1a 1d 2a estrsquo 1andash1d estъ 1b esmь 1b [bi]hom 1b bi 1c 2c budetrsquo 1c bihomrsquo 1d estъ 1d 2cndash2d biše 1d 2b b(i)si 1d 2a becircše 2andash2b suĉee 2a este 2b s[utь] 2d [b]iti 2d da [b]ili bihomrsquo 2d bivšu 2d necircstь 1a VESELITI SE LAETI-FICARE vesel[iti] se 1d VZITI vzide 2a VZLUcircBITI DILIGERE vrsquo[zl]ucircb[lь]

122

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

2a [vz]lucircbi 2a VZMUTITI MOVERE vzmutiti 2b VIDEcircTI (SE) VIDERE videcircnimrsquo 1d Videcircše 2b Videcirchь 2c vi[di]t se 2c VNITI INGREDI INTRARE vniti 1a hote vnide 1b vniemъ 1d VPRAŠATI INTERROGARE vprašaet 2a VSKRЬSNUTI RESURGERE [vsk]rrsquos 2a VSPROSITI PETERE vsprosite 2b v[sprosite] 2c VSPEcircTI Vspoite 2d VSHOTEcircTI VELLE vshotecirc 2b VЬČETI imecircti vьčnete 2b imecircti vrsquočnetrsquo 2c VEcircDEcircTI SCIRE vecircdimo estrsquo 1a Vecircdi 2a GLAGOLATI DICERE gl(agol)e[trsquo] 1b Gl(agol)alь 1d g(lago)la 1d g(lago)- l(a)vъ 2a g(lago)le[tь] 2a gl(agol)ucirc 2b GLAGOLATI LOQUERE g(lago)- la 1d g(lago)l(a)še 2b GRESTI greduĉ[e] 1d v greduĉi 2a DATI DARE ne dastrsquo 1c dati 1c dastrsquo 2b dažd 2c Daemo 2d DIVITI necircstь divimo 1a divimo 1b DOVLEcircTI SUFFICERE dovlecircet 2d DOITI CONTINGERE doiti 1d DOITI PERVENIRE doiti 1d DOTEĈI DARE [d]oteĉь 2d DOHODITI SE PERVENIRE dohoditrsquo se 1c ŽELEcircTI DESIDERARE žel[ecircucircĉ]e 2d ŽIVEcircTIŽITI VIVERE živemrsquo 1c živima 2d žiti 2d ZAKLOPITI CLAUDERE zakloplenami 1andash1b ZAPOVEcircDATI IUBERE [zapo]veda 1c ZATVORITI CLAUDERE za[t]vorenami 1a ZGROMAŽDATI CONGRUERE zgromaždaetrsquo 1d ZNATI NO-TARE Znaem[o] 1d IZBAVITI REDIMERE izbavi 1c IZITI EXIRE izide 1b IcircMATI HABERE Icircmatrsquo 1a IMATI HABERE imatь 1a ne imamrsquo 2d IMEcircTI HABERE imecircti vьčnete 2b imecircti vrsquočnetrsquo 2c ISKATI QUAERERE iĉuĉemrsquo 2d iĉima 2d iĉemь 2d ISPROSITI IMPETRARE isprositi 2d ITI VADERE IRE [i]du 1c 2a idu 1d 2b ideši 2a idetrsquo 2c LUcircBITI SE DILIGERE lucircbi[ti se] 2a MISLITI PENSARE misl[i]ma sutrsquo 1b MOLITI ORARE molima 2d MOĈI POSSE može 1a nikoliže mogut[ь] 1b možemrsquo 1d nik[oliž]e možetrsquo 1d [mo]žetь 2b ni uprositi može 2c MOĈI VALERE ne mogu 1a MEcircRITI PENSARE [m]ecircritrsquo 1a NAMEcircRITI IMPENDERE namecircriti 1c NASI-TITI SATIARE nasi[ti]l bi 1c NASLEcircDOVATI IMITARE naslecircdova[a]l[i bi]hom 1b NASTOEcircTI PRAESENTARE n[ast]oeĉe 1d NESTI FERRE nesrsquoti 1a OBEĈATI PROMITTERE obeĉa 2b obeĉa 2d OBLADATI POSSIDERE oblada[em]rsquo 1c OBRATITI VERTERE [o]bratil bi 1c OBREcircSTI INVENIRE obrecirctimo 2d OBЬEcircTI SE COMPREHENDERE [o]bimet se 1a [obrsquo]ecircti se 1b OTVORITI APERIRE RESERARE ne otvorenomrsquo 1b otvorenь 2c otvorim[o] 2d OTITI [o]titi ho[ĉetь] 2a OTPUĈATI DIMITTERE otpuĉьše 2d OTSTU-PATI RECEDERE otstupae 2b OTSTUPITI RECEDERE otstupi[ti] h[ote]

123

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

becircše 2a OTEcircTI ABSCEDERE otecircti 2c OTEcircTI SE AUFERRE otrsquoecircti se 1d POVEcircDATI Povecircmrsquo 2d8 PODATI EXHIBERE poda 2a PODAEcircTI PRAEBERE podaetrsquo 1a poda[ecirc]la biše 1b PODOBATI DEBERE pod[o]baucirc 1a po[do]baemъ 1d pod[o]bal[i bi]še 2b3 podobali biše 2b podobaetь 2d PODO-BATI SE PERTINERE podobacircucirct se 2c PODEcircEcircTI PERCIPERE p(o)decircecircti 1d POZNATI COGNOSCERE poznaucirctь 2b POITI poidu 2d POKOPATI po[ko-pa]nъ b(i)si 2a POLAGATI DARE polagaetъ 1b POLAGATI PONERE p[o]- lagaetrsquo 1b POLOŽITI PONERE pol[ož]i 1c položi[ti] 2d PONESTI FERRE [pone]su 1a POSLATI MITTERE k [posl]avšumu me 2a k poslavšumu me 2b POUSTITI MONERE p[ousti] 1c POUĈATI COMMONERE pouĉaetь 2b POEcircTI Poecirchu 2a PRIETIPRIEcircTI ROGARE pr[iecirc]ti 2d PRIIMATI ACCI-PERE ne priemlucirct 2c PRIZIVATI [pri]zivaucircĉemь 2d PRITI PERVENIRE VENIRE priti 2d pride 1a 2a [pri]de 1b PRILIPATI ADHAERERE prili[pa]- ti 1d PRILOŽITI ADIUNGERE priloži 1b PRISLUŽITI MINISTRARE [pri]- služiti 1c PRISTOEcircTI PERTINERE pristoitrsquo 1d PRISTUPATI PERSISTERE pri[st]upati 1d PRIHODITI VENIRE prihodi[mь] 1d PROPOVEcircDEcircKOVATI PRAEDICARE [propov]ecircdecirckuĉu 1d PROSITI PETERE proseĉe 2c prosetь 2c prosimrsquo 2c pro[sit]i 2d prosima 2d [pr]osima 2d proseĉemrsquo 2d PROSITI POSCERE prosi[mь] 2d PROSITI ROGARE prosi 2c PROSMOTRITI PROVI-DERE pros[mot]riti 2b PREcircBITI CONVERSARI precircbiti 2b PREcircDATI (SE) TRADERE precircdadimrsquo becirc 1d precircda 2b precircdati se hote becircše 2b PREcircITI TRAN-SIRE precircšla 1b [pr]ecircidetrsquo 2a precircidecircmrsquo 2d PREcircLOŽITI DEPONERE [pr]e- lož[en]ъ b(i)si 2a PREcircSTUPATI ACCIDERE ot precircstupaucircĉago 1b PЬHATI PULSARE p[ьhaet]ъ 1a RASPETI CRUCIFIGERE raspetъ 2a RAČITI DIGNA-RE rači 2b REĈI DICERE [re]če 1a 2a reče 1bndash1c 2bndash2c re[k]i 1b reki 1b 2b rečetrsquo 2c REĈI AIERE reče 1d 2d SVEcircSTOVATI SE TESTARI svecircstuet se 2d SDOBITI SE CONVENIRE sdobit se 1d SLIŠATI (SE) AUDIRE Slišaste 1b [sl]išaste 1b Slišahь 1c slišit se 1d slišaše 1d sliša 2b ne slišimi 2c slišimi 2c SMOTREcircTI CONSIDERARE smotritrsquo 1a SPREcircDЬREĈI(4) PRAEDI-CERE sprecircdьreĉi 2b STATI STARE sta 1a STVORITI FACERE stvorena 1b STUŽATI TRIBULARE stužaše 2c SЬBRATI CONGREGARE sьbrani 1a

4 Usp i složenicu sprecircdъstati (Miklošič 1862 949)

124

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

TVORITI tvoritъ 2a TEĈI PULSARE [te]kuĉemrsquo 2d TLЬKNUTI PETERE Tlьkoma estь 2d UGOTOVATI MERERE u[gotoval]i bihomrsquo 1d UZREcircTI VIDERE ne uzr[ite] 1c uzrite videbitis 1c [ne uz]rite 1d u[zri]te 1d uzrecirc-ti 2a UMITI LAVARE umi 2b UMREcircTI MORERE umrecirc[t]i 1b UPROSITI IMPETRARE uprosil bi ni uprositi može nec impetrare potuerit 2c URA-ZUMEcircTI INTELLEGERE urazumecircše 2c USLIŠAVATI SE EXAUDIRE ne us-lišavaem se 2c UTEGNUTI ADHAERERE prili[pa]ti utegu 1d uzrecircti i utegu 2a UČITI DOCERE učitь 2d HOTEcircTI hote vnide 1b hote [pri]de 1b dati hoto (sic) estrsquo 1c otstupi[ti] h[ote] becircše 2a [o]titi ho[ĉetь] 2andash2b precircdati se hote becircše 2b ČЬTEcircTI [Č]TI 1a1 ČTI 1andash1c 2ndash2b EcircVITI OSTENDERE ecircviti 2b6 EcircVITI SE OSTENDERE [ecirc]vi se 2a ecircvlav se 2a EcircVLATI OSTENDERE ecircv[la]še 2a EcircVLATI MANIFESTARE ecircvlaetъ 2a EcircTI TENERE ecirctrsquo b(i)si 2a

Infinitivni oblici kao i u Corp25 relativno su brojni ndash 31 zabilježen primjer [b]iti vesel[iti] se vzmutiti vniti imecircti dati doiti žiti isprosi-ti lucircbi[ti se] namecircriti nesrsquoti [obrsquo]ecircti se [o]titi otstupi[ti] otecircti otecircti se p(o)decircecircti položi[ti] pr[iecirc]ti prili[pa]ti [pri]služiti pri[st]upati pro-s[mot]riti precircbiti precircdati se sprecircdьreĉi uzrecircti umrecirc[t]i uprositi i ecircviti

Svakako treba istaknuti i jednu potvrdu supina Icirc datie proseĉemrsquo na[mь d]oteĉь se obeĉa et nobis petentibus se haeligc daturum esse promisit 2d7ndash8 U Corp25 bdquosamo je jedna potvrda supina u Bečkim listićima na listu 1b becirchь posl[alъ] hellip [gla]golatъldquo (Mihaljević 2018 63)

47 PRILOZIOd 52 su potvrđena priloga ndash

24 načinska AĈE ERGO Elikokratže koliždo aĉe proseĉe ne uslišavaem se Quotiescumquae ergo petentes non exaudiamur 2c BITELNEcirc ESSEN-TIALITER 1b VELMI MAGNOPERE velmi vsecircmь sr(dь)c(e)mь 2d VISTINU CERTE 1a VISTINU VIDELICET 2d VISTINU VERUM 2c 1d DOSTOINEcirc MERITO 1d KAKO QUALITER 2b 2d KAKO QUOMODO 1a (2x) 2b LUČE MELIOR 1c MILOSTIVEcirc MISERICORDITER 1c NEPRIČINITELNEcirc INCOMPA-RABILITER 1c NIKOLIŽE NEQUAQUAM 1b PRAVЬ RECTE pra[vь] 2d PRI-LEŽNEcirc DILIGENTIUS 2d PREcircBIVATELNEcirc PERSEVERANDO 2d REcircSNEcirc VE-RACITER 2c TAKO ITA 2b TЬKMO SOLUM ne trsquokmo 2b Ne trsquokltmgto 2b

125

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

ne tьkmo 2c sie trsquokmo 2c TЬKMO TANTUMMODO tьkmo 2d TELESNEcirc CORPORALITER 2b UDOBЬ DIGNE 2c UcircŽE VERO [ucirc]že vero 1c UcircČNEcirc APTISSIME ucircčnecirc zgromaždaetrsquo 1d

11 količinskih VELMI MAXIME 2a18 VEĈE SPECIALITER 1d VMALEcirc MODICUM (2x) 1c (2x) 1d DALEKO LONGE daleko e[s]trsquo luče 1c ELIKOŽE QUANTOS 1a ELIKOKRATŽE QUOTIESCUNQUAE Elikokratže(5) koliždo aĉe Quotiescunquae ergo 2c MALO MODICUM 2a OĈE ETIAM [o]ĉe i 1c nь oĉe 2b nь oĉe i 2b ne oĉe 2d PAČE TAMEN 2a lucircbo pače 2c TRIKRATЬ TERTIO trikratrsquo 2c ČESTO FREQUENTER 2a

11 vremenskih VMALO MODICUM precircdadimrsquo [vm]alo vistinu becirc 1d EGDA CUM 1b 2a KAKO QUANDO 1c NIKOLIŽE NUNQUAM nik[oliž]e 1d PAKI ITERUM 1cndash1d 2a POZDEcirc SERO 1a POLUNOĈI MEDIA NOCTE 2c POSLEcircDЬ POSTREMUM po[s]lecircd[ь ucirc]že 1c TOGDA TUNC 2a UBO ERGO 1d UcircŽE JAM 1bndash1d 2a 2c

i 6 mjesnih BLIZЬ [bliz]ь suĉemь mucecirc udomrsquo 2a IZVЬNЬ EXTERIUS 1c INDEcirc ALIBI 2a KAMO QUO 2a POSLEcircDЬ POSTREMUM po[s]lecircd[ь] 1c PRЬVOE PRIMUM P[rьv]oe namrsquo estrsquo 1c

48 VEZNICIOd 36 potvrđenih veznika 20 je usporednih (parataktičkih) nerijetko u kombinacijama s drugim veznicima i prilozima VISTINU NAMQUE Icircmatrsquo vistinu 1a VISTINU I AUTEM Česrsquoto [im] vistinu i namrsquo 1d Icirc ET Icirc hellipi hellipi 1d2 Icirc hellipi 2a8 Icirc 2d Icirc egda hellipi 2a Icirc egda helliptoli ltigt hellipNe trsquokltmgto hellipnь oĉe i 2b I ET i hellipidecircže hellipi 1a i hellipi 1c Na egdaže i 1c i 1d 1cndash1d 2andash2b 2d i ucircže 1c Eže ubo hellipi ucircže hellipi paki hellipi hellipecircko 1d I paki 2a i kako 2b i hellipi 2c I ETIAM 2c I AĈE ETSI [ecircko] hellipi aĉe 1a IcircBO NAM Icircbo ecircko hellipeže hellipi 1d LUcircBO VEL ecircko lucircbo protivu pomoĉi našego sp(a)seniecirc lucircbo pače estrsquostvьnihь prosimrsquo 2c vistinu lucircbo recircdki middot lucircbo dva lucircbo edinь [pone]su 1a NA SED Na egdaže i 1c NEŽE QUAM Če estъ ubo hellipneže 1d NI NEC 1a Nь vistinu i hellipda hellipIcircže hellipni 2c [ne u]bo hellipni hellipaĉe ne oĉe 2d NЬ SED Nь hellipecircko hellipaĉe hellipNi 1a ne trsquokmo nogi učenikomrsquo umi nь oĉe tecircla i krrsquovi svoee

5 Elikokratže ligatura t+ž

126

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

tainstvo precircda [i]mь 2b Ne trsquokltmgto o vskrseni svoemrsquo nь oĉe i o vrsquozne-seni svoemь sprecircdь reĉi vshotecirc reki 2b Nь vistinu i samrsquo ap(osto)lь pavlь middot trikratrsquo g(ospod)a prosi middot da ot sebe anĵ(e)lь sotoninь Icircže stužaše emu middot otecircti uprosil bi middot ni uprositi može 2c se [ubo sa] iže ne ot precircstupaucircĉago d[ara] nь bitelnecirc dobrь estrsquo gl(agol)e[trsquo] re[k]i 1b Nь sego čina uprosь middot drecircvnimь ucircže o(tь)cь napisaniemь otvorenь estь ecircko recircsnecirc oni urazumecircše sie trsquokmo vь ime sp(a)sitela proseĉe iže tecirchь ecircže kь vecircčnomu sp(a)seniucirc middot po-dobacircucirct se prosetь 2c Nь aĉe hellipto 2c OBAKЬ TAMEN [ecircko v]išni oblastelь našъ i aĉe b[recircm]e smotritrsquo vrsquo otplaĉeni obakь s[ili m]ecircritrsquo middot v brecircmenecirc 1a PAČE TAMEN Pače že togda hellipegda ucircž[e] 2a TO ATQUE Nь aĉe sp(a)sitelnihь vь ime h(ьrьsto)vo prosimrsquo to udobь bivaemrsquo slišimi 2c TOLI AC ET o svoemь toli ltigt o o(tь)či b(o)ž(ь)stvecirc 2b G(ospod)ъ toli sp(a)s(i)telь 2d g(ospod)a t[ol]i sp[(a)sa] 2d TOLI ATQUE Toli tožde middot do[broti ob- r]azь middot iže mi naslecircdova[a]l[i bi]hom priloži reki 1b UBO AUTEM 1c UBO ENIM Če estъ ubo eže 1d [Ecirckož]e ubo 2a [ne u]bo hellipni helliptьkmo 2d UBO ERGO 1d

Najbrojniji veznici icirc (icirc) i i (i) kao i u Corp25 povezuju i rečenice i sve ostale sintaktičke kategorije Kako su rastavne rečenice u Corp25 razmjer-no rijetke ndash bdquo4 primjera s veznikom ili i samo jedan s udvojenim veznikom lucircboldquo (Mihaljević 2018 103) naveli smo pune rečenice s veznikom lucircbo ndash udvojenim i utrojenim Navedene pune gradacijske rečenice s veznikom nь i brojnim vezničkim kombinacijama od kojih je npr ne tьkmo hellip nь u Corp25 rijetka (Mihaljević 2018 102) svjedoče o umješnosti precizna prevođenja komplesnih sintaktičkih struktura latinskih izvornika Istak-nuli smo i punu isključnu rečenicu s veznikom obakь te sastavne rečenice s veznikom toli potvrđenim samo jednom u Lab (Mihaljević 2018 101)

Zavisnih (hipotaktičkih) veznika potvrđeno je 16 (od kojih 3 složena i aĉe togo radi i ecirckože ubo) također u brojnim vezničkim kombinacijama AĈE SI a[ĉe] hellipIcircže hellipi 1b aĉe trecircbecirc budetrsquo [o]ĉe [i] 1c Elikokratže koliž-do aĉe proseĉe middot ne uslišavaem se middot to togo radi bivaetь middot ecircko lucircbo protivu pomoĉi našego sp(a)seniecirc lucircbo pače estrsquostvьnihь prosimrsquo middot Togo radi nesli-šimi bivaemrsquo middot Nь aĉe sp(a)sitelnihь vь ime h(ьrьsto)vo prosimrsquo to udobь bivaemrsquo slišimi 2c [ne u]bo hellipni hellipaĉe ne oĉe 2d BO ENIM [vsk]rrsquos bo

127

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

2a DA UT da 1bndash1d 2cndash2d DONDEŽE USQUE DUM I paki hellipdonde[ž]e 2a EGDA CUM Icirc egda hellipi 2a Pače že togda hellip egda 2a Ecirckože hellip egda 2a Icirc egda toli ltigt hellip Ne trsquokltmgto hellip nь oĉe i 2b i kako hellip aĉe hellip Egda ne tьkmo hellip Nь vistinu i hellip da ni 2c EGDAŽE CUM Na egdaže middot i hellip hellipimže 1c EŽE QUOD kako hellipEže 1a Eže ubo reče vmalecirc i ucircže ne uzr[i-te] m[e] i paki vmalecirc middot i u[zri]te me ecircko idu kь o(tь)cu 1d I AĈE ETSI [ecircko v]išni oblastelь našъ i aĉe b[recircm]e smotritrsquo vrsquo otplaĉeni obakь s[ili m]ecirc- ritrsquo middot v brecircmenecirc 1a IDEcircŽE UBI i hellip idecircže 1a IMŽE QUAM Na egdaže middot i hellipimže 1c KAKO QUIA i ucircže hellip paki vmalecirc i uzrite [me middot k]ako 1c TOGO RADI AC PROTEREA Togo radi neslišimi bivaemrsquo 2c TOGO RADI IDEO to togo radi bivaetь middot ecircko lucircbo protivu pomoĉi našego sp(a)seniecirc lucircbo pače estrsquostvьnihь prosimrsquo middot Togo radi neslišimi bivaemrsquo middot Nь aĉe sp(a)- sitelnihь vь ime h(ьrьsto)vo prosimrsquo to udobь bivaemrsquo slišimi 2c EcircKO QUIA QUOD Nь hellip ecircko hellip aĉe 1a vmalecirc i ucircže middot hellip i paki vmalecirc middot i hellip ecircko 1d ecircko 2a ecircko hellip aĉe 2b togo radi hellip ecircko lucircbo hellip lucircbo pače 2c Icircbo ecircko hellip eže i hellip do g[odecirc] 1d Nь hellip ecircko 2c Ecircko vi[st]inu quia videlicet 2d EcircKOŽE SICUT Ecirckože hellip egda 2a EcircKOŽE UBO SICUT ENIM [Ecirckož]e ubo hellip [egda] hellip Tьgda hellip kako hellip Tako i hellip kako 2andash2b

49 PRIJEDLOZIOd 22 potvrđena prijedloga najviše je ndash baš kao i u Corp25 ndash 10 onih koji kao dopunu iziskuju imensku skupinu u genitivu DO AD do g[odecirc] 1d DO IN do kon[ca] 2a IZ A iz mrъtvihь 2a IS AB is [po]četka 2a OT A AB Ot ustrsquo mudra 1a [ot] inogo ego decirclan[i]ecirc 1b Ot prьvago ubo sego [mь]nša-go 1c ot z(e)ml[s]k(a)go imecircniecirc 1c ot g(ospod)a 1d ot iucircdecirci 2a ot nihь 2a Ot ap(osto)lь 2b ot m(i)l(o)stivago o(tь)ca 2c ot učenika 2b ot o(tь)ca 2b OT EX ot sebe samecirchь 1b [ot eva]n[ĵ(e)lъ]sk(a)go čt(e)niecirc 1b ot precircstupaucircĉa-go d[ara] 1b ot [v]asь 2a13 ot mira sego 2a kto ot vasь 2c POSREcircDEcirc IN MEDIO posrecircdecirc ihrsquo 1a RADI IDEO PROPTEREA to togo radi bivaetь 2c Togo radi 2c S DE s križa 2a U A u sebe pro[sit]i 2d Ističemo primjer ot g(ospod)a 1d s t spuštenim u redak za razliku od svih ostalih ot

S dopunom u dativu zabilježena su 2 prijedloga PROTIVU CONTRA protivu pomoĉi 2c i KЪ KЬ Krsquo K AD krsquo uč(e)nik(o)mrsquo 1a k poslecirc[d]nemu

128

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

1c krsquo o(tь)cu 1c k simrsquo 1d k vecircrecirc 1d k r[ado]sti 1d k t[ecircmь] veĉe pristoitrsquo 1d kь o(tь)cu 1d 2a kь b(og)u o(tь)cu 2a k [o(tь)cu posl]avšumu me 2a k poslavšumu 2b kь vecircčnomu sp(a)seniucirc 2c k nemu 2c kъ mnecirc 2d k n(e)- b(e)s(ьs)k(a)g[o c(ecircsa)rs]tviecirc radostemrsquo 2d

Prijedloga s akuzativom potvrđeno je 5 V Vrsquo VЬ IN [Vь o]n(o) vr(ecirc)me 1a v(ь) d(ь)nъ onъ 1a vь edinu sobotrsquo 1a V(ь o)n(o) vr(ecirc)me 1bndash1c 2bndash2d vrsquo vecircki 1b [v p]iĉu 1c V PON(E)DEcircLI 2c [v t]u noĉь g(lago)la v nucircže 2a v(ь) treti d(ь)nь 2a v daleč[nu]ucirc str[anu] 2a V tu že noĉь v nucirc že 2b vь ime 2bndash2c v(ь) h(ьrьst)a ime 2c vь ime h(ьrьsto)vo 2c v zaemrsquo 2c ZA PRO za ovce (3x) 1bndash1c3 za o[vc]e 1b za težde ovrsquoce 1c [z]a sę 1c ZA PROPTER za strahrsquo 1a NA IN Na s(veta)go becircdi pr[o]z[v(i)]tera 1c Na vecircnci 2c na onь pol [mo]ra 2d PRO PER PR(O) SL(O)VO 1c 2bndash2c pro tecirc[l]esnoe na-stoecircnie 2a PRO SL(O)VO 2d25

Treći su po brojnosti prijedlozi s lokativom (4) V Vrsquo IN vrsquo otplaĉeni 1a v brecircmenecirc 1a v plъti 1d v mnozecirchь znamenihrsquo 2a v mirecirc 2andash2b V semrsquo 2b v greduĉi [že] d(ь)nъ 2a v gl(a)vecirc čteniecirc 2b V INTRA v grobecirc 2a O DE o c(ecircsa)rs[tv]ecirc [b(o)]žь[ii] 2a o svoemь toli ltigt o o(tь)či b(o)ž(ь)stvecirc 2b o vskrseni 2b o vrsquozneseni 2b PO POST PO PAS(Ь)CEcirc 1a po vrsquoskr(ь)seni 1a po vs[kr]seni 1b PO PASCEcirc 1bndash1c po mucecirc [i po] vskr(ь)s(e)ni 1d po skltъrьgtbi 1d PO P(A)SCEcirc 2andash2b

S dopunom u instrumentalu posvjedočen je samo 1 prijedlog MEŽDUcirc AD mežducirc soboucirc lucircbi[ti se] ecircvl[a]še 2a aĉe lucircbьvь imecircti vьčnete mežducirc soboucirc 2b

410 ČESTICEPotvrđeno je 6 čestica rečenična čestica VISTINU ERGO vistinu divimo estъ 1b Čest o[necirchrsquo] vistinu i namrsquo hellip ucircčnecirc zgromaždaetrsquo 1d Tlьkoma vistinu estь 2d pojačnica ŽE Pače že togda 2a dopusnica KOLIŽDO ERGO Elikokratže koliždo aĉe proseĉe 2c niječnicapotvrdnica NE NON ne mogu 1a ne otvore-nomrsquo d(ecirc)vi črecircvomrsquo izide 1b ne ot precircstupaucircĉago d[ara] nь bitelnecirc dobrь estrsquo 1b ne dastrsquo non dat 1c ne uzr[ite] 1c ne trsquokmo 2b Ne trsquokltmgto 2b Egda ne tьkmo 2c ne priemlucirct 2c ne uslišavaem se 2c ne imamrsquo česo položi[ti precirc]d nim 2d ne prazdnamrsquo hellip svecircstuet se 2d12 aĉe ne oĉe iĉemь priležnecirc 2d niječ-

129

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

nicapotvrdnica NI NEC Ni ta [vecirc]ra imatь utežaniecirc 1a uprosil bi middot ni upro-siti može 2c [ne u]bo dovlecircet ni slovesi tьkmo pr[iecirc]ti 2d i pokaznica SE ECCE se [ubo sa] iže ne ot precircstupaucircĉago d[ara] nь bitelnecirc dobrь estrsquo 1b

411 UZVICIOd uzvika potvrđen je samo AMENЬ AMEN Am(e)nь am(e)nь 2b

5 LEKSIČKA VIŠESLOJNOSTLeksički profil Riječkog hrvatskoglagoljskog homilijara karakterizira baš kao i Corp25 višeslojna strukturna raznorodnost

O arhaičnosti leksika Hrvatskog glagoljskog homilijara FgCapVlaThem svakako svjedoči leksem Spasь umjesto Isusь koji ga kao i fragmente hr-vatskoglagoljskoga brevijara starije redakcije iz 13 stoljeća ndash povezuju s ka-nonskim crkvenoslavenskim rukopisima kao što su bdquoZografsko evanđelje Savina knjiga Suprasaljski zbornik itd a od hrvatskoglagoljskih rukopisa potvrđen je u Vrbničkim fragmentima 1 vrbničkom i Padovanskom brevi-jaru 4 vatikanskom misalu a u Lobkovicevu psaltiru nalazi se u Oficiju u čast sv Trojiceldquo (Pantelić 2013 515)

U tekstu je potvrđeno 27 riječi stranog porijekla ndash 19 GRECIZAMA uk- ljučujući vlastita imena i od njih izvedene pridjeve anĵ(e)lь ap(osto)lь evanĵelie evanĵelistъ evanĵelьskь Ivanь Isusь Isusovь iucircdecirci iucircdecirciskь Luka Marko omiliecirc Pavlь papaž sobota sotoninь hrьstь hrьstovь(6) ARAMEIZAM paska HEBRAIZAM Amenь 5 LATINIZAMA beršь proz-viter recircšponь cecircsarьstvie cecircsarьstvo cecircsarьstvovati i GERMANIZAM hlecircbь U Corp25 nepotvrđena su 3 grecizma Isusovь papaž sotoninь

Slavenski leksik iznijansiran je sa 7 OHRIDIZAMA vьčeti grobь napisa-nie pastirъ piĉa radi tьkmo od kojih su bdquoiz prvobitna slavenskoga sloja (Lьvov) radi i tьkmo a iz mlađega južnoslavenskoga (Despodova) grobь napisanie i piĉaldquo (Šimić 2011) 3 PRESLAVIZMA blizь velikь trecircba 14 MORA-VIZAMAPANONIZAMA ndash riječi zapadnoga podrijetla iz Moravske i Panonije

6 Usp Mikecin 2015

130

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

čija se kategorizacija još uvijek propituje (Šimić 2020) velmi vniti vьče-ti godina naslecircdovati nebesьskъ otъpustiti prositi račiti raspeti recircsnecirc recircsьnь cěsarьstvie člověčьskъ 8 KROATIZAMAMORAVIZAMA u Slovniacuteku potvrđenih ndash samo u hrvatskoglagoljskim tekstovima i obilato u Rječni-ku križь obakь omiliecirc prijedlog pro i recircsьnь(7) odnosno u tekstovima za-padnoga porijekla te dobro oprimjerenih i u Rječniku nastoecircnie početъkъ i recircsnecirc (Mihaljević 2018 117) i 5 KROATIZAMA veĉe milostivecirc ponedecircli strana i vrbničkim oblikom upitne zamjenice če kao bdquolokalnom inačicom općečakavskoga ča ( lt čь)ldquo (Mihaljević 2018 116) koja svjedoči o bdquoizrav-nom utjecu govornoga hrvatskoga jezikaldquo (op cit 119)

Smatrani arhaizmima u kanonskim starocrkvenoslavenskim tekstovi-ma ohridizmi i moravizmi u Riječkom hrvatskoglagoljskom homilijaru to nisu ndash baš kao i u Corp25 i bdquokasnijim hrvatskoglagoljskim tekstovima koji su prevedeni u Hrvatskoj s latinskog jezikaldquo (Mihaljević 2018 114) ndash te još jednom aktualiziraju opstojnost kategorizacije leksičkih arhaizama u hr-vatskoglagoljskim tekstovima Helene Bauerove (Bauerova 2001)

Anica Vlašić-Anić dr scStaroslavenski institut

Demetrova 11 10000 Zagreb Tel 2220-018 Fax 4851-377 e-mail vlasicanstinhr

7 Usp Mihaljević 2018 116

131

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

KRATICE IZVORABrBar ndash Baromićev tiskani brevijar 1493 g Venecija

BrN2 ndash II novljanski brevijar 1495 g Novi Vinodolski Župni ured

BrPm ndash Pašmanski brevijar druga polovica XIV st Zagreb HAZU III b 10

BrPt ndash Prvotisak brevijara 1491 g Venecija Biblioteca nazionale Marciana Breviario glagolitico Inc 1235

BrVat5 ndash Vatikanski brevijar Illirico 5 sredina 14 st Rim Biblioteca Apostoli-ca Vaticana Borg Illir 5

BrVb1 ndash I vrbnički brevijar 13ndash14 st Vrbnik Župni ured

BrVO ndash Brevijar Vida Omišljanina 1396 g Beč Oumlsterreichische Nationalbib-liothek Cod slav 3

Kuk ndash Kukuljevićev fragment misala 13 st Arhiv HAZU Fragm glag 3

Lab ndash Ljubljanski homilijar 13 st Zagreb Arhiv HAZU Fragm glag 16

Vind ndash Bečki listići 12 st Beč Oumlsterreichische Nationalbibliothek Cod slav 136

LATINSKI IZVORIBEDA VENERABILIS

2016 Homiliae wwwmonumentach httpwwwmonumentachlateintextphptabelle=Beda_Venerabilisamprumpfid=Beda [posjet 1 6 2016]

GREGORIUS MAGNUS 2016 Homiliae in Evangelia wwwmonumentach httpwwwmonumentachlateintextphptabelle=Gregorius_Magnusamprumpfid= [posjet 15 1 2016]

HAYMO HALBERSTATENSIS2016 Homiliae wwwmlatuzhch httpwwwmlatuzhchMLStextphptabelle=Haymo_Halberstatensis_cps2amprumpfid=Haymo_Halberstaten-sis [posjet 5 3 2016]

132

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

LITERATURABARREacute Henri

1962 Les Homeacuteliaires carolingiens de llsquoEacutecole dlsquoAuxerre Studie testi 225 (Cittagrave del Vaticano Biblioteca Apostolica Vaticana)

BAUEROVAacute Helena2001 bdquoK lexikaacutelniacutem archaizmům charvaacutetskohlaholskyacutech textůrdquo Slavia 70 s 291ndash298

BENČIĆ Branko1998 O knjižnici oo kapucina u Rijeci (pismena radnja za stručni bibliotekar-ski ispit) (Rijeka Katolički bogoslovni fakultet Sveučilišta u Zagrebu Teologi-ja u Rijeci ndash Područni studij)

BVH-THEMISTIUS Euphrades Paphlago2012 De Anima Memoria et reminiscentia Somno et vigilia Insomniis amp Di-vinatione per somnum wwwbvhuniv-toursfr httpwwwbvhuniv-toursfrConsultindexaspnumfiche=513 [posjet 20 5 2017]

ENWIKTIONARYORGhttpsenwiktionaryorgwikivaleo [posjet ožujak ndash lipanj 2020]

FUČIĆ Branko1982 Glagoljski natpisi (Zagreb JAZU)

GRCE Mirjana2010 bdquoIzlošci koji graniče sa senzacijomldquo Novi List Rijeka 16 listopada 2010 s 67

LATIN IS SIMPLE2020 wwwlatin-is-simplecom httpswwwlatin-is-simplecomenvocabu-laryverb221 [posjet ožujak ndash lipanj 2020]

MIHALJEVIĆ Milan2018 Jezik najstarijih hrvatskoglagoljskih rukopisa (Zagreb Hrvatska sveuči-lišna naklada Staroslavenski institut)

MIHALJEVIĆ Milan ndash VLAŠIĆ-ANIĆ Anica 2010 bdquoNovootkriveni glagoljski fragmenti u riječkoj kapucinskoj knjižnicildquo in E Stadnik-Holzer ndash G Holzer (Hrsg) Sprache und Leben der fruumlhmittelalter-lichen Slaven (Frankfurt am Main etc Peter Lang) 95ndash124

133

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

MIKECIN Milica 2015 Utjecaj grčkoga jezika na leksik najstarije faze hrvatske redakcije staro-slavenskoga jezika Doktorski rad httpsurnnskhrurnnbnhr111335774 [posjet 20 5 2020]

MIKLOSICH Franz1862ndash1865 Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum emendatum auctum (Vin-dobonae Guilelmus Braumueller)

PANTELIĆ Marija1993 bdquoFragmenti hrvatskoglagoljskoga brevijara starije redakcije iz 13 sto- ljećaldquo Slovo 41ndash43 s 61ndash146

RJEČNIK2001 Rječnik crkvenoslavenskoga jezika hrvatske redakcije (Zagreb Starosla-venski institut)

SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO 1959ndash1997 (Praha Nakladatelstviacute Československeacute akademie věd ndash Academia)

ŠIMIĆ Marinka2011 bdquoOhridizmi u hrvatskoglagoljskim tekstovimaldquo in I Velev et al (ur) Sveti Naum Ohridski i slovenskata duhovna kulturna i pismena tradicija (Oh-rid Universitet Sv Kiril i Metodij ndash Skopje) s 251ndash274

2020 bdquoMoravizmi u Drugom beramskom (ljubljanskom) brevijaruldquo Slovo 70 s 285ndash301

ŠTEFANIĆ Vjekoslav 1969 Glagoljski rukopisi jugoslavenske akademije I dio (Zagreb JAZU)

TEPERT Darko 2011 bdquoFragments of Targum Onkelos of Exodus Recently found in Rijeka Croatialdquocedil liber Annuus 61 s 347ndash353

THE LATIN DICTIONARY latindictionarywikidotcom httplatindictionarywikidotcom [posjet ožu-jak ndash lipanj 2020]

134

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

VLAŠIĆ-ANIĆ Anica2004 bdquoGlagoljica u knjižnicima kapucinskih samostanaldquo in M-A Durrigl ndash M Mihaljević ndash F Velčić (ur) Glagoljica i hrvatski glagolizam (Zagreb Staro-slavenski institut Krk Krčka biskupija) s 341ndash354

2007 Izvještaj o rezultatima istraživanja u knjižnici kapucinskoga samostana od 21 kolovoza do 2 rujna 2007 G (Rijeka Arhiv Kapucinskoga samostana ndash Zagreb Staroslavenski institut) s 1ndash38

2010 Deplijant izložbe Anica Vlašić-Anić i Damir Sabalić raquoOd bitija kapu-cinskoga fragmenti povodom 400 obljetnice Kapucina u Rijeci i Hrvatskojlaquo (Rijeka Hrvatska kapucinska provincija sv Leopolda Bogdana Mandića Kapucinski samostan Gospe Lurdske u Rijeci)

2011 bdquoVaraždinski list hrvatskoglagoljskoga misala (FgVar2)ldquo Slovo 61 s 123ndash167

2013 bdquoFragments of parchment codices on the covers of old booksldquo in M Willer ndash M Tomić Summer School in the Study of Historical Manuscripts Proceedings (Zadar University in Zadar) s 145ndash172

2014 bdquoNajnovija otkrića glagoljice u biblioteci Kapucinskoga samostana u Kar-lobaguldquo in A Barišić Franjevci kapucini u Karlobagu (Zagreb Hrvatska kapu-cinska provincija sv Leopolda Bogdana Mandića i Kršćanska sadašnjost d o o ndash Karlobag Kapucinski samostan sv Josipa u Karlobagu i Općina Kar-lobag) s 215ndash250

2015 bdquoKnjige glagoljaške ndash kapucinske karlobaškeldquo Bašćina 16 s 86ndash89

2018 bdquoAracionalno interdisciplinarno ndash do otkrića glagoljskih latinskih i hebrejskih sbquopergamena iz trapericalsquo FgCapVlaldquo in S Botica et al Hrvatski prilozi 16 međunarodnom slavističkom kongresu (Zagreb Hrvatsko filološko društvo) s 151ndash161

2019 bdquoIzložba Varaždinske glagoljske pergamene i laquoKnjige glagoljaške ndash ka-pucinske karlobaškeraquo (Gradski muzej Varaždin Palača Herzer 24 siječnja ndash 11 ožujka 2018 godine)ldquo Stephanos 34 č 2 s 126ndash132

VLAŠIĆ-ANIĆ Anica ndash TEPERT Darko 2014 bdquoNovootkriveni hebrejski fragment Knjige proroka Jeremije (FgCap VlaALL) u karlobaškoj kapucinskoj knjižnicildquo in A Barišić Franjevci kapucini u Karlobagu (Zagreb Hrvatska kapucinska provincija sv Leopolda Bogdana Mandića i Kršćanska sadašnjost d o o ndash Karlobag Kapucinski samostan sv Josipa u Karlobagu i Općina Karlobag) s 279ndash307

136

K LEXIKAacuteLNIacuteMU GREacuteCISMU IJERĚJЬ VE DVOU TYPECH CHARVAacuteTSKOHLAHOLSKYacuteCH PŘEKLADŮ LUKAacuteŠ ZAacuteBRANSKYacute

ON THE LEXICAL GREECISM IJERĚJЬ IN TWO TYPES OF CROATIAN GLAGOLITIC TRANSLATIONSCroatian Glagolitic manuscripts represent a very important source not only for the study of translation literature Many of the Croatian Glagolitic texts constituting the translation literature are based on Greek originals and their roots are thus undoubtedly linked to the Great Moravian literature A vocabulary of the Croatian Glagolitic texts contains some lexe-mes which are classified as archaisms in terms of the classical Old Church Slavonic These archaisms include among others greecisms among them also the lexeme ijerějь (rsquopriestrsquo) This greecism is surprisingly also a part of the Croatian Glagolitic translations according to the Latin original In addition to the Croatian Glagolitic translations of Bible verses from the Latin the lexeme ijerejь ijerějь is along with its derivatives also documented in Croa-tian Glagolitic translations of Jan Hus` Interpretation of the Ten Commandments and in the translation of the Jan Hus` text in his homily for the 13th Sunday after Pentecost Since these are two types of translations with the incidence of the greecism ijerejь ijerějь ndash the translation of the biblical text from Latin and the translation of the Old Czech text into the Old Croatian - whose origins are rather distant both in terms of time and space it must be assumed that this greecism was not only a part of the idiolect of one translator Probably it had formed a part of the vocabulary of Croatian Glagolitic monks since the earliest times perhaps since as early as the period before St Cyril and Methodius

Keywords Jan Hus Croatian Glagolitic manuscripts Greecisms Old Church Slavonic Church Slavonic Old Czech Bible homily priest

1 Charvaacutetskohlaholskeacute rukopisy představujiacute velmi důležiteacute prameny nejen pro studium překladoveacute literatury Charvaacutetskaacute redakce je i přes počaacutetečniacute obdobiacute torzovitě doloženyacutech piacutesemnyacutech pamaacutetek (kam patřiacute např Viacutedeňskeacute listy hla-holskeacute z 11 nebo 12 stol protějšek Kyjevskyacutech listů daacutele Grškovićův a Miha-

137

K LEXIKAacuteLNIacuteMU GREacuteCISMU IJERĚJЬ VE DVOU TYPECH CHARVAacuteTSKOHLAHOLSKYacuteCH PŘEKLADŮ

novićův apoštol a Bašťanskeacute zlomky vše ze 12 stol) doložena po oficiaacutelniacutem obnoveniacute slovanskeacute bohoslužby papežem Inocencem IV (r 1248 v senjskeacutem biskupstviacute r 1252 pak i na ostrově Krku) obrovskyacutem množstviacutem rukopisů později i inkunaacutebuliacute a tisků ktereacute tu byly v užiacutevaacuteniacute až do novověku Jsou to mj praacutevě rukopisy charvaacutetskeacute v nichž se zachovala pro naacutes tak cennaacute diacutela jako je Prvniacute svatovaacuteclavskaacute legenda (zapsanaacute v breviaacuteřiacutech Lublaňskeacutem z kon-ce 14 přiacutep zač 15 stol Novljanskeacutem z r 1459 Řiacutemskeacutem z r 1379 a v No-vljanskeacutem II breviaacuteři z let 1493ndash1495 zde pouze prvniacutech pět vět) Charvaacutet-skohlaholskaacute verze Prvniacute svatovaacuteclavskeacute legendy je jazykově velmi starobylaacute a i jinak je bliacutezko původniacutemu zněniacute U Charvaacutetů jsou doloženy i uacuteryvky ze Ži-vota Konstantinova Takeacute hlaholskaacute čaacutest tzv Remešskeacuteho evangeliaacuteře z r 1395 je diacutelem charvaacutetskyacutech hlaholitů kteřiacute ji opsali v pražskeacutem klaacutešteře Na Slo-vanech (Emauzy) V Emauzskeacutem klaacutešteře tvořili od čtyřicaacutetyacutech let 14 stoletiacute charvaacutetštiacute bdquohlaholaacutešildquo na pozvaacuteniacute Karla IV a slovanskeacute liturgii se tu dostalo sice epizodickeacuteho ale literaacuterně a kulturně zajisteacute nezanedbatelneacuteho oživeniacute jak čteme např u Radoslava Večerky (Večerka 2006 95ndash96)

2 Kromě desiacutetek bohoslužebnyacutech knih zejmeacutena misaacutelů a breviaacuteřů se dochova-ly z charvaacutetskeacute oblasti četneacute sborniacuteky legendy apokryfy homilie a rituaacutely ale i vzaacutecnaacute paleograficky starobylaacute epigrafika Mnoheacute z charvaacutetskohlaholskyacutech textů představujiacuteciacutech překladovou literaturu vychaacutezejiacute z řeckyacutech předloh a svyacutemi kořeny jsou tak nepochybně spjaty s piacutesemnictviacutem velkomoravskyacutem

21 Slovniacute zaacutesoba charvaacutetskohlaholskyacutech textů obsahuje některeacute lexeacutemy ktereacute byacutevajiacute z hlediska klasickeacute staroslověnštiny klasifikovaacuteny jako archai- smy (ibid 242ndash247)

22 K těmto archaismům patřiacute mj greacutecismy mezi nimi takeacute lexeacutem ijerejьijerějь(1) (kněz) daacutele ijerějь Na zaacutekladě doloženiacute tohoto vyacuterazu ve dvou ty-

1 Jak uvaacutediacute staroslověnskyacute slovniacutek iumlrei iumlr5i ve vyacuteznamu kněz je velmi rozšiacuteřenyacutem lexeacutemem na-

138

LUKAacuteŠ ZAacuteBRANSKYacute

pech charvaacutetskohlaholskyacutech překladů tj textů vychaacutezejiacuteciacutech z různyacutech předloh chceme v tomto přiacutespěvku nejen zdůraznit kontinuitu jeho užiacutevaacuteniacute v Charvaacutetsku a Čechaacutech ale takeacute pokusit se vysvětlit přiacutečinu teacuteto kontinui-ty Greacutecismus ijerějь je kromě překladů vychaacutezejiacuteciacutech z řečtiny teacutež součaacutestiacute charvaacutetskohlaholskyacutech překladů podle předlohy latinskeacute V souvislosti s kla-sifikaciacute lexika charvaacutetskohlaholskyacutech textů upozornila na tuto skutečnost Helena Bauerovaacute (Bauerovaacute 2001) Na materiaacutelu charvaacutetskohlaholskyacutech bre-viaacuteřniacutech textů tzv Malyacutech proroků ktereacute jsou součaacutestiacute temporaacutelu jako čteniacute na měsiacutec listopad přinaacutešiacute Bauerovaacute doklady pro užiacutevaacuteniacute lexeacutemu ijerějь na miacutestě překladu předlohy řeckeacute (iJereu~) i latinskeacute (sacerdos) (ibid 296) Podle jejiacuteho zjištěniacute charvaacutetskohlaholskeacute opisy prorockyacutech knih vychaacutezejiacute-ciacute z latinskeacute předlohy dokonce neobsahujiacute domaacuteciacute ekvivalent za greacutecismus ijerějь(2) Tento poznatek daacutevaacute možnost vyslovit tezi že v charvaacutetskohlahol-skyacutech textech neniacute lexeacutem ijerějь ndash narozdiacutel od rukopisů klasickeacute staroslově-nštiny ndash archaismem nyacutebrž rozšiacuteřenyacutem a běžně užiacutevanyacutem lexeacutemem kteryacute Bauerovaacute hodnotiacute jako paleoslovenismus Srov k tomu teacutež Emilie Blaacutehovaacute bdquoH Bauerovaacute se zabyacutevala probleacutemem archaismů v charvaacutetskohlaholskyacutech textech (zde odkaz na Bauerovaacute 2001 291ndash298 pozn L Z) Jejiacute zaacutevěr tyacuteka-jiacuteciacute se charvaacutetskeacute ciacuterkevniacute slovanštiny totiž že některeacute archaismy (Bauerovaacute voliacute vhodnějšiacute naacutezev paleoslovenismy) doloženeacute v mladšiacutech překladech pa-třily k vyacuterazům běžnyacutem a frekventovanyacutem může byacutet mutatis mutandis apli-kovaacuten i na jineacute ciacuterkevněslovanskeacute redakceldquo (Blaacutehovaacute 2003 28ndash29)

3 Kromě charvaacutetskohlaholskyacutech překladů biblickyacutech veršů z latiny je lexeacutem ijerějь spolu se svyacutemi derivaacutety doložen i v charvaacutetskohlaholskyacutech překla-dech Husova Vyacutekladu desatera přikaacutezaacuteniacute Tento termiacuten se uplatňuje za čes-

jdeme jej spolehlivě v pamaacutetkaacutech kaacutenonu staroslověnštiny (evangeliaacuteřiacutech rozsaacutehleacutem Supraslskeacutem kodexu atd) i napřiacuteklad v apoštolaacuteřiacutech (Christ Ochr Slepč Mak Šiš) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho (SJS I 849) uvaacutediacute synonyma vyacuterazu iumlrei iumlr5i sv3]enik7 sv3titel6 pop7 prezvuter7 +istitel6 6r6c6

2 Zaacutekladniacutem textem pro komparaci byl breviaacuteř Illyrico 5 s doplněniacutem podle breviaacuteřů Bribirskeacuteho Lublaňskeacuteho Pašmanskeacuteho Oxfordskeacuteho Illyrico 10 Novljanskeacuteho II Vatikaacutenskeacuteho a tisků ndash tzv Ko-sinjskeacuteho breviaacuteře Baromićova a Brozićova

139

K LEXIKAacuteLNIacuteMU GREacuteCISMU IJERĚJЬ VE DVOU TYPECH CHARVAacuteTSKOHLAHOLSKYacuteCH PŘEKLADŮ

kyacute lexeacutem kněžiacute (pluraacutel) v charvaacutetskohlaholskeacutem překladu textu Jana Husa Vyacuteklad desatera božieho přikaacutezanie kteryacute vznikl v pražskyacutech Emauziacutech (Reinhart 1999) Tuto skutečnost doklaacutedaacute Reinhart v charvaacutetskohlahol-skeacutem fragmentu překladu Husova komentaacuteře desatera přikaacutezaacuteniacute řazeneacuteho časově po roce 1412 kdy Hus Vyacuteklad napsal třemi vyacuteskyty pluraacuteloveacuteho ijerěji (2ra10 13 20) daacutele neutrem ijerějьstvo (kněžstvo 2va6) a dvěma vyacuteskyty adjektiva ijerějьskь (kněžskyacute 2rb14 18ndash19) Reinhart piacuteše že pře-klad byl pořiacutezen nejspiacuteš brzy po sepsaacuteniacute originaacutelniacuteho diacutela paleograficky se řadiacute k prvniacute čtvrtině nebo prvniacute polovině 15 stoletiacute Domaacuteciacute ekvivalenty za tyto původem řeckeacute lexeacutemy překlad Husova textu neobsahuje

31 Jev je plně potvrzen i v dalšiacutem charvaacutetskohlaholskeacutem překladu textu Jana Husa v Reinhartově studii bdquoHusova homilija na 13 nedjelju po Duho-vima u hrvatskoglagoljskom prijevoduldquo (Reinhart 2000) překlad je sou-čaacutestiacute Vatikaacutenskeacute knihovny (signatura Borg Illyrico 9) českou vyacutechoziacute verzi přetiskl Reinhart dle vydaacuteniacute Jiřiacuteho Daňhelky (Daňhelka 1992) V překladu se tu vyskytuje vyacuteraz ijerějьijerěji (knězkněžiacute) pětkraacutet (89rb12 19 23 24 a 90rb3ndash4)

4 Vzhledem k tomu že se jednaacute o dva typy překladů s vyacuteskytem greacutecismu ijerějь ndash překlad biblickeacuteho textu Malyacutech proroků a překlad staročeskeacuteho textu ndash ktereacute jsou naviacutec svyacutem vznikem časově i lokaacutelně vzdaacuteleneacute je třeba předpoklaacutedat že tento greacutecismus nebyl pouze součaacutestiacute idiolektu jednoho překladatele Nejspiacuteš tvořil součaacutest slovniacute zaacutesoby charvaacutetskeacuteho přiacutemořiacute už od dob nejstaršiacutech snad už v obdobiacute předcyrilometodějskeacutem a to jakožto uacutestniacute greacutecismus (byzantinismus) vlivem byzantskeacute tradice v Dalmaacutecii Lze tedy osvětlit užiacutevaacuteniacute greacutecismu ijerějь coby lexeacutemu kteryacute zakořenil u přiacute-mořskyacutech Charvaacutetů pro svůj vyacuteznam (označeniacute kněze) a tedy i pro svoji frekvenci do teacute miacutery že se stal užiacutevanyacutem nejen v charvaacutetskohlaholskyacutech textech vychaacutezejiacuteciacutech z řeckeacute a latinskeacute předlohy (Charvaacutetsko) ale i v pře-kladech ze stareacute češtiny (Emauzy) Podobně by bylo možneacute sledovat dal-

140

LUKAacuteŠ ZAacuteBRANSKYacute

šiacute přiacutepadneacute greacutecismy v charvaacutetskohlaholskyacutech překladech podle latinskeacute předlohy jak je v době nejnovějšiacute přinaacutešiacute např monografie Vesny Baduri-ny-Stipčević (Stipčević 2012) či Josefa Liacutenka (Liacutenek 2015)

PhDr Lukaacuteš Zaacutebranskyacute PhD Katedra českeacuteho jazyka a literatury

Pedagogickaacute fakulta Univerzity Hradec KraacuteloveacuteHradeckaacute 1227 500 03 Hradec Kraacuteloveacute

lukaszabranskyuhkcz

141

K LEXIKAacuteLNIacuteMU GREacuteCISMU IJERĚJЬ VE DVOU TYPECH CHARVAacuteTSKOHLAHOLSKYacuteCH PŘEKLADŮ

LITERATURABADURINA-STIPČEVIĆ Vesna

2012 Hrvatskoglagoljska Knjiga o Esteri (Zagreb Matica hrvatska)

BAUEROVAacute Helena2001 bdquoK lexikaacutelniacutem archaismům charvaacutetskohlaholskyacutech textůldquo Slavia 70 s 291ndash298

BLAacuteHOVAacute Emilie2003 bdquoShody jazyka staroslověnskeacuteho parimejniacuteku s ostatniacutemi staroslověnskyacute-mi biblickyacutemi texty (lexikon a syntax)ldquo in I Pospiacutešil ndash M Zelenka (eds) Českaacute slavistika 2003 Českeacute přednaacutešky pro XIII mezinaacuterodniacute kongres slavistů Ljubljana 15ndash21 8 2003 (Praha Academia) s 27ndash35

DAŇHELKA Jiřiacute1992 Mistr Jan Hus Českaacute nedělniacute postila (Praha Opera Omnia Tomus II)

LIacuteNEK Josef2015 Knihy Malyacutech proroků v charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech překlad latinskeacute předlohy (Olomouc Filozofickaacute fakulta Univerzity Palackeacuteho)

MIKLOSICH Franc1862ndash1865 Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum emendatum auctum (Vin-dobonae Guilelmus Braumueller)

REINHART Johannes1997ndash1999 bdquoHusov Vyacuteklad desatera božieho přikaacutezanie u hrvatskoglagoljskom (starohrvatskom) prijevoduldquo Slovo 47ndash49 s 221ndash254

2000 bdquoHusova homilija na 13 nedjelju po Duhovima u hrvatskoglagoljskom prijevoduldquo Slovo 50 s 119ndash190

RJEČNIK CRKVENOSLAVENSKOGA JEZIKA HRVATSKE REDAKCIJELexicon linguae slavonicae redactionis croaticae od r 1991 Glavni urednici B Grabar Z Hauptovaacute F V Mareš znanstveni urednik A Nazor Vol I Sta-roslavenski institut Zagreb 2000

SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash Lexicon linguae palaeoslovenicae (hlav red J Kurz) Praha od r 1958 I 1966 II 1973 (hlav red Z Hauptovaacute) III 1982 IV 1997

142

LUKAacuteŠ ZAacuteBRANSKYacute

VEČERKA Radoslav1971 bdquoVliv řečtiny na staroslověnštinuldquo Listy filologickeacute 94 s 129ndash151

2006 Staroslověnština v kontextu slovanskyacutech jazyků (Olomouc Univerzita Palackeacuteho v Olomouci Praha Euroslavica)

VARIABOHEMICA

OLOMUCENSIA2020

LINGUISTICA

146

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTI DOC PHDR HELENY BAUEROVEacute (DO ROKU 2019)

Tvary složeneacute deklinace adjektivniacute v staroslověnskyacutech evangelijniacutech kodexech (Přiacutespěvek k poznaacuteniacute velkomoravskeacute spisovneacute normy) Strojopis diplomoveacute praacutece Brno 1973

Jara Rybnikarovaacute Můj koniacutek Ze srbocharv přel H B Rovnost 14 7 1973 s 4

Panoraacutema zahraničniacute poezie Skliď tmaveacute slunce Verše L Paljetka ze srbocharv přeložili H B a Ivan Dorovskyacute 27 12 1973 Rozhlas Vltava 2200ndash2215

Vladimiacuter Nazor S partyzaacuteny Ze srbocharv přel H B Rovnost 30 11 1974 s 5

Změny kontrakčniacutech skupin -aje- -uje- -ěje- v staroslověnskyacutech evangelijniacutech kodexech Strojopis disertačniacute praacutece Brno 1976 267 stran

K jazykoveacutemu typu srbocharvaacutetštiny a češtiny Autoři H B a E Lotko In Slavistickyacute sborniacutek olomoucko-lublinskyacute AUPO Fac phil Philologica 40 Praha 1977 s 129ndash134

O některyacutech aspektech typologickeacuteho zkoumaacuteniacute slovanskyacutech jazyků Autoři E Lotko H Fliacutedrovaacute a H B Slavica Slovaca 12 1977 s 3ndash7

Bohatost jazyka naacuteroda v lidovyacutech rčeniacutech Straacutež lidu 19 10 1978 s 4

Laszlo Dezsouml Kontrastivna gramatika srpskohrvatskog i mađarskog jezika I Slavia 48 1979 s 389ndash392

Miloš Okuka Sava Mrkalj als Reformator der serbischen Kyrilliza Slavia 48 1979 s 270ndash271

Změny kontrakčniacutech skupin -aje- -uje- -ěje- v staroslověnskyacutech evangelniacutech kodexech Slavia 48 1979 s 1ndash11

R M Cejtlin Leksika staroslavjanskogo jazyka Slavia 49 1980 s 137ndash139

Čtenaacuteři jsou spolutvůrci časopisu Universitas 15 1982 č 6 s 10

Padesaacutetiny Edvarda Lotka Ostravskyacute kulturniacute měsiacutečniacutek 7 1982 č 2 s 15ndash16

Indoevropskeacute kořeny (s)kel-(s)kol- v češtině In Doc PhDr Jiřiacutemu Skalič-kovi CSc k šedesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1982 s 12ndash14

147

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTIDOC PHDR HELENY BAUEROVEacute

Ukoleacutebavka bosenskyacutech cikaacutenů Ze srbocharv přel H B Program SDOS č 13 Červenaacute karavana Olomouc 1982 nestraacutenkovaacuteno

K homoformniacutem tvarům aktivniacutech participiiacute v staroslověnštině In Doc PhDr Vlastě Podhorneacute CSc k pětašedesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1982 s 90ndash95

Ansambl narodnih plesova i pjesama Luacutečka Do srbocharv přel H B Kudlovi-ce 1983 nestraacutenkovaacuteno

Nejen jazykovaacute poradna Straacutež lidu 28 7 1983 s 6

K lexiku charvaacutetskohlaholskyacutech textů Malyacutech proroků In Doc PhDr Mirosla-vu Komaacuterkovi CSc k šedesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1984 s 3ndash8

Zaacutevazek do budoucna Spolupraacutece našich a zahraničniacutech slavistů Straacutež lidu 22 11 1984 s 4

K Vajsově edici Malyacutech proroků In PhDr Jiřiacutemu Styacuteskalovi k padesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1984

Charvaacutetskohlaholskeacute breviaacuteře jako prameny pro rekonstrukci velkomorav-skyacutech překladů Konstantina a Metoděje In Doc PhDr Karlu Motykovi CSc k padesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1985

Kopala se v Řepčiacuteně řepa Straacutež lidu 15 1 1985 s 5

Znaacutete jmeacutena Uacutes a Buacutez Straacutež lidu 22 1 1985 s 5

Jsou Dolany a Hodolany vyacuteznamově bliacutezkeacute Straacutež lidu 29 1 1985 s 5

Podniacutetit angažovanost studentů Vyacutesledky vědeckeacute a odborneacute činnosti Straacutež lidu 26 3 1985 s 4

Prvniacute slovanskyacute spisovnyacute jazyk Straacutež lidu 1 10 1985 s 5

Jak mluvil Rostislav s Konstantinem a Metodějem Straacutež lidu 8 10 1985 s 5

Vyacuteznamneacute sympozium v Charvaacutetsku O tvůrciacutech slovanskeacuteho piacutesma Straacutež lidu 9 11 1985 s 4

Prophetae minores v charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech a ve Vajsově edici Gla-golitica Slovo 36 Zagreb 1986 s 217ndash226

K morfologickyacutem archaismům textu proroka Jonaacuteše v breviaacuteřniacutem a parimej-niacutem čteniacute In Slavica Olomucensia VI AUPO Fac phil Philologica 56 Praha 1987 s 197ndash203

Hlaholice opět aktuaacutelniacute Straacutež lidu 8 11 1988 s 5

148

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTIDOC PHDR HELENY BAUEROVEacute

Hlaholice na noveacute dvacetikoruně Straacutež lidu 15 11 1988 s 5

Texty ke studiu staroslověnštiny se slovniacutečkem Olomouc 19891 19922 19973 20024 20065 20166 118 stran

K problematice předloh textu proroka Jonaacuteše v charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacute-řiacutech Slavia 58 1989 s 353ndash364

Několik poznaacutemek k problematice předloh textu proroka Jonaacuteše In Studie z textoveacute lingvistiky UP Olomouc 1990 s 137ndash139

Neslovanskeacute předlohy charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřniacutech textů (Prophetae minores) Listy filologickeacute 114 1991 s 13ndash24

K staroslověnskeacutemu překladu knihy proroka Joela Slavia 62 1993 s 455ndash462

Slovanskeacute překlady profeacutetickyacutech textů v ciacuterkevněslovanskyacutech parimejniacuteciacutech a charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech Strojopis habilitačniacute praacutece Olomouc 1993 178 stran + textovaacute přiacuteloha 78 stran

nejsem fatalista ale ctiacutem Zaacutekony Žurnaacutel UP 19931994 č 23 s 1ndash2

Z projevu prorektorky u přiacuteležitosti magisterskyacutech promociacute na CMTF UP v Olomouci dne 17 6 1994 UniRadio 1655ndash1710 Repriacutezovaacuteno

Vaacuteženeacute daacutemy a paacutenoveacute Zvlaacuteštniacute čiacuteslo Žurnaacutelu UP 19931994 s 3

Sympozion o vyacuteznamu cyrilometodějskeacute mise (s R Večerkou a J Vaacutelkou) 28 6 1995 Českyacute rozhlas 3 program ndash Vltava 2030ndash2130 repriacutezovaacuteno 29 6 1995 tamteacutež 1300ndash1400

Errata v charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech a jejich vyacuteznam pro studium staro-zaacutekonniacutech textů Slavia 65 1996 s 295ndash304

K počaacutetkům hlaholskeacuteho piacutesemnictviacute u Charvaacutetů In Přiacutespěvky ke slovanskeacute filologii Brno 1999 s 21ndash25

Charvaacutetskohlaholskeacute piacutesemnictviacute a jeho poměr k literaacuterniacutemu dědictviacute velkomorav-skeacutemu In Sborniacutek velehradskyacute Třetiacute řada Historickaacute společnost Staryacute Velehrad a Staacutetniacute okresniacute archiv Uherskeacute Hradiště Uherskeacute Hradiště 2000 s 5ndash15

Cyrillomethodiana Sborniacutek k uctěniacute pamaacutetky Mons prof ThDr Vojtěcha Tka-dlčiacuteka Odpovědnyacute redaktor Pavel Ambros vyacutekonniacute redaktoři H B Miloslav Pojsl Euroslavica OlomoucndashPraha 2000 145 s

Vojtěch Tkadlčiacutek Cyrilometodějskyacute překlad bible ndash uacutekoly a probleacutemy rekon-strukce Studii z pozůstalosti vydali H B a Vladimiacuter Křiacutež In Cyrillometho-

149

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTIDOC PHDR HELENY BAUEROVEacute

diana Sborniacutek k uctěniacute pamaacutetky Mons prof ThDr Vojtěcha Tkadlčiacuteka Euroslavica OlomoucndashPraha 2000 s 23ndash36

K parimejniacutem a mimoparimejniacutem charvaacutetskohlaholskyacutem breviaacuteřniacutem textům prorockyacutech knih In Cyrillomethodiana Sborniacutek k uctěniacute pamaacutetky Mons prof ThDr Vojtěcha Tkadlčiacuteka Euroslavica OlomoucndashPraha 2000 s 69ndash80

Cyrillomethodiana Sborniacutek k uctěniacute pamaacutetky Mons prof ThDr Vojtěcha Tkadlčiacuteka Českaacute literatura 49 62001 s 656ndash659

K lexikaacutelniacutem archaismům charvaacutetskohlaholskyacutech textů Cyrillomethodiana In honorem Aemiliae Blaacutehovaacute et Venceslai Konzal Slavia 70 2001 s 291ndash298

Ke klasifikaci lexika charvaacutetskohlaholskyacutech textů In Glagoljica i hrvatski glagolizam ZagrebndashKrk 2002 s 13

K naacutezorům na nejstaršiacute faacutezi cyrilometodějskyacutech vlivů v Polsku In Českeacute polskeacute a slovenskeacute jazykoveacute a literaacuterniacute souvislosti Sborniacutek referaacutetů z me-zinaacuterodniacuteho odborneacuteho seminaacuteře uspořaacutedaneacuteho u přiacuteležitosti sedmdesaacutetin prof PhDr Edvarda Lotka CSc na Filozofickeacute fakultě Univerzity Palackeacuteho v Olomouci dne 20 uacutenora 2002 Acta Universitatis Palackianae Olomucen-sis Facultas Philosophica Philologica 78 ndash Supplementum 2003 Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2003 s 183ndash187

K rekonstrukci cyrilometodějskeacute bible In Studia Moravica I Sborniacutek jazyko-vědnyacutech a literaacuterněvědnyacutech přiacutespěvků přednesenyacutech na mezinaacuterodniacute vědeckeacute konferenci Jazyk a literatura na Moravě pořaacutedaneacute ve dnech 24ndash26 řiacutejna 2002 v raacutemci realizace vyacutezkumneacuteho zaacuteměru Ministerstva školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy Českeacute republiky MSM 152100017 ndash Dějiny a kultura Moravy jako modelu regionu na Filozofickeacute fakultě Univerzity Palackeacuteho v Olomouci Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica Moravica 1 Univerzita Palackeacuteho v Olomouci Olomouc 2004 s 21ndash29

Staroslověnskaacute a ciacuterkevněslovanskaacute slovniacute zaacutesoba diachronně In Jazykově-da Linguistica Sborniacutek praciacute FF OU věnovanyacute životniacutemu jubileu prof PhDr Jaroslava Hubaacutečka CSc a doc PhDr Naděždy Bayeroveacute CSc Acta Facultatis Philosophicae ndash Universitatis Ostraviensis Universitas Ostraviensis 2004 č 4 s 9ndash17

Ke klasifikaci lexika charvaacutetskohlaholskyacutech textů In Glagoljica i hrvatski glagolizam Zbornik radova s međunarodnog znanstvenog skupa povodom 100 obljetnice Staroslavenske akademije i 50 obljetnice Staroslavenskog in-stituta (ZagrebndashKrk 2002) Staroslavenski institut Krčka biskupija ZagrebndashKrk 2004 s 567ndash575

150

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTIDOC PHDR HELENY BAUEROVEacute

Staroměstskyacute kaacutemen ndash fakta a hypoteacutezy (spolu s M Vepřkem) In Studia Moravica III Sborniacutek historiografickyacutech filologickyacutech a uměnovědnyacutech přiacutespěvků přednesenyacutech na vědeckeacute konferenci Mars Moravicus ndash Neklid-naacute leacuteta Moravy pořaacutedaneacute ve dnech 28ndash30 června 2004 v raacutemci realizace vyacutezkumneacuteho zaacuteměru Ministerstva mlaacutedeže a tělovyacutechovy Českeacute republiky MSM 152100017 ndash Dějiny a kultura Moravy jako modelu regionu na Filozofic-keacute fakultě Univerzity Palackeacuteho v Olomouci Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica Moravica III Univerzita Palackeacuteho v Olo-mouci Olomouc 2005 s 277ndash292

Vybranaacute staroslověnskaacute teacutemata v korespondenci F V Mareše a V Tkadlčiacuteka (spolu s M Vepřkem) Slovo 60 Zagreb 2010 s 101ndash118

Historie ndash 1150 vyacuteročiacute počaacutetku cyrilometodějskeacute misie na Velkeacute Moravě Zpra-vodaj uacuteřadu Městečka Trnaacutevky červenecndashsrpen 2013 s 11ndash12

Zdenka Ribarova ndash Slavomira Ribarova Češka gramatika s vježbama Slavia 86 2017 s 81ndash83

Vesna Badurina Stipčević Hrvatskoglagoljska knjiga o Esteri Slavia 86 2017 s 508ndash510

Miroslav Vepřek Hlaholskyacute misaacutel Vojtěcha Tkadlčiacuteka Olomouc 2016 Před-mluva H B s 6ndash7

151

K ŽIVOTNIacuteMU JUBILEU DOCENTKY BOŽENY BEDNAŘIacuteKOVEacute

JAKUB WENZEL

Dne 25 listopadu 2019 oslavila šedesaacutet let života vyacuteraznaacute osobnost (nejen) olomouckeacute univerzity paniacute docentka Božena Bednařiacutekovaacute V olomouckeacutem prostřediacute Boženu Bednařiacutekovou netřeba představovat snad každeacutemu na půdě Filozofickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho (a nejen zde) se ve spojeniacute s tiacutemto jmeacutenem hned vybaviacute kliacutečovaacute slova morfologie a funkčniacute přiacutestup

Jmeacuteno Boženy Bednařiacutekoveacute však neniacute spojeno pouze s Olomouciacute je spojeno teacutež s rodnyacutem Uničovem a takeacute se Šternberkem kde v současneacute době pobyacutevaacute Docentka Bednařiacutekovaacute dnes představuje znaacutemou osobnost českeacute lingvistiky i ona ale kdysi přišla z nedalekeacuteho Uničova do Olomouce jako posluchačka prvniacuteho ročniacuteku oboru angličtina a čeština Uchvaacutecenaacute kraacutesou jazyka Charlotte Bronteumloveacute se rozhodla ziacuteskat humanitniacute vzdělaacuteniacute v době kteraacute nebyla humanitniacutem vědaacutem nakloněna a svoje rozhodnutiacute takeacute dokonala

Dveře na katedru anglistiky se jiacute sice po absolvovaacuteniacute kvůli nedostateč-neacutemu kaacutedroveacutemu profilu uzavřely s jistou daacutevkou štěstiacute však ziacuteskala miacutesto na katedře bohemistiky Docentka Bednařiacutekovaacute dnes mluviacute o tehdejšiacute ka-tedře bohemistiky a jejiacutech představiteliacutech v čele s Miroslavem Komaacuterkem a Edvardem Lotkem s velkou uacutectou a vděčnostiacute Našla zde totiž nejen zna-losti ale i porozuměniacute a zastaacuteniacute Olomouckaacute bohemistika jiacute mnoheacute dala ona jiacute však nezůstaacutevaacute nic dlužna a to co zde kdysi sama ziacuteskala nyniacute roz-daacutevaacute daacutel

Morfologie neniacute jen hlavniacute obor Boženy Bednařiacutekoveacute je to takeacute naacutezev předmětu kde se s niacute začiacutenajiacuteciacute studenti bohemistiky setkaacutevajiacute poprveacute Ve svyacutech hodinaacutech docentka Bednařiacutekovaacute studentům ukazuje jak struktura slo-va promlouvaacute o minulosti i přiacutetomnosti jazyka o jeho duchu a povaze Vede

152

K ŽIVOTNIacuteMU JUBILEUDOCENTKY BOŽENY BEDNAŘIacuteKOVEacute

k laacutesce a uacutectě k jazyku vlastniacutemu i ciziacutemu Je nadšenaacute z rozličnyacutech jazykovyacutech kombinaciacute se kteryacutemi studenti do jejiacutech hodin přichaacutezejiacute Studenty nevniacutemaacute jen jako posluchačstvo ale zapojuje je do vyacutekladu navazuje na jejich znalosti Ke každeacutemu studentovi jakeacutehokoliv ročniacuteku a jakeacutehokoliv stupně přistupuje jako k sobě rovneacutemu Studenti bohemistiky se shodujiacute že předměty docent-ky Bednařiacutekoveacute se řadiacute k těm naacuteročnějšiacutem všichni však potvrzujiacute jedno ndash jejiacute předměty po počaacutetečniacutech obtiacutežiacutech předaacutevajiacute něco trvaleacuteho

Morfologie však neniacute jedinyacute předmět a obor docentky Bednařiacutekoveacute Vě-nuje se teacutež stylistickeacutemu hodnoceniacute překladu a didaktice češtiny pro cizin-ce Cizince takeacute často (a raacuteda) sama učiacute Jejiacute předměty majiacute různyacute obsah a povahu jedno však majiacute společneacute ndash posluchači v nich mohou přemyacutešlet nad tiacutem jak jazyk funguje jako celek

Když docentku Bednařiacutekovou nenajdete v jejiacutem kabinetu na katedře bo-hemistiky je pravděpodobneacute že praacutevě reprezentuje modrobiacuteleacute barvy Filozo-fickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v zahraničiacute Možnaacute v Německu možnaacute ve Slovinsku nebo snad v jejiacute obliacutebeneacute Itaacutelii Nebo snad ještě daacutel Na cesty však vyraacutežiacute i ve volneacutem čase Nejčastěji do hor ciziacutech i našich českyacutech

Docentka Bednařiacutekovaacute je mj takeacute předsedkyně oboroveacute rady pro doktorskyacute studijniacute program Českyacute jazyk hlavniacute řešitelka soutěže pro pregraduaacutelniacute studenty Student a věda (sekce Lingvistika) nebo takeacute hlav-niacute organizaacutetorka konference Mezinaacuterodniacute setkaacuteniacute mladyacutech lingvistů Jak soutěž Student a věda tak Mezinaacuterodniacute setkaacuteniacute mladyacutech lingvistů nabiacuteziacute studentům přiacuteležitost prezentovat vyacutesledky svojiacute praacutece mnohdy trochu opomiacutejeneacute Ze všech studentskyacutech uacutespěchů menšiacutech i většiacutech se docentka Bednařiacutekovaacute těšiacute Těšiacute se takeacute z působeniacute absolventů bohemistiky v Česku i v zahraničiacute A těšiacute se zcela opraacutevněně ndash vždyť uacutespěchy jejiacutech studentů jsou takeacute jejiacutemi uacutespěchy

Jmeacutenem všech studentů katedry bohemistiky děkuji paniacute docentce za jejiacute praacuteci i vstřiacutecnyacute přiacutestup a do dalšiacutech let jiacute přeji pevneacute zdraviacute a mnoho spokojenosti v osobniacutem i pracovniacutem životě

153

CO PROZRAZUJE JAZYK O ŽENAacuteCHAnna Christou Žena v českeacutem tradičniacutem obrazu světa (etnolingvis-tickaacute studie) Praha Filozofickaacute fakulta Univerzity Karlovy 2020

DARINA HRADILOVAacute

Počaacutetkem roku 2020 vydala Filozofickaacute fakulta Univerzity Karlovy v edičniacute řadě Mnemosyne mimořaacutedně podnětnyacute text filoložky Anny Christou Jednaacute se o prvniacute autorčinu monografickou praacuteci před niacutež publikovala řadu te-maticky spřiacutezněnyacutech časopiseckyacutech a sborniacutekovyacutech přiacutespěvků (za všechny jmenujme např Silneacute a slabeacute pohlaviacute Stereotypy spojeneacute se ženami a muži v češtině ve sborniacuteku Odkrywanie znaczeń w języku z roku 2012) což svěd-čiacute o jejiacutem dlouhodobeacutem zaujetiacute danyacutem teacutematem

Samotneacutemu textu monografie předchaacuteziacute kraacutetkeacute pojednaacuteniacute Ireny Vaň-koveacute jedneacute z nejvyacuteraznějšiacutech osobnostiacute českeacute kognitivniacute lingvistiky bdquoO ja-zykoveacutem obrazu ženy a siacutele stereotypůldquo Irena Vaňkovaacute se v textu s podti-tulem bdquoNamiacutesto předmluvyldquo kteryacute je sice kraacutetkou ale přesto sveacutebytnou a podnětnou studiiacute zamyacutešliacute nad tiacutem jak můžeme ženu chaacutepat na zaacutekladě jejiacuteho obrazu v současneacutem jazyce a jakeacute otaacutezky si můžeme klaacutest nad sou-časnyacutem diskurzem o ženaacutech přičemž jednou z těch nejobecnějšiacutech je ta jak jazyk (de)formuje naacuteš pohled na svět Uvaacutediacute tak čtenaacuteře do světa čes-kyacutech frazeacutemů a folkloacuterniacutech i literaacuterniacutech dokladů z nichž Anna Christou modeluje plastickyacute mnohotvaacuternyacute a komplexně pojatyacute obraz ženy v českeacutem kulturniacutem prostřediacute

Vlastniacute text monografie začiacutenaacute přehledovou statiacute v niacutež autorka ryacutesu-je zaacutekladniacute body sveacuteho vyacutezkumu Vyklaacutedaacute pojmy ktereacute jsou pro jejiacute praacuteci kliacutečoveacute jazykovyacute obraz světa stereotyp a profil a hlaacutesiacute se tak k inspiraci lublinskou školou Hojně odkazuje na praacutece J Bartmińskeacuteho a A Wierzbic-keacute ale i na bdquoklasikuldquo kognitivniacute lingvistiky tedy G Lakoffa a M Johnsona přičemž klade důraz na propojeniacute jazyka a kultury v pojetiacute slovanskeacute et-

154

DARINA HRADILOVAacute

nolingvistiky Zahraničniacute baacutedaacuteniacute pak daacutevaacute do kontextu tuzemskeacuteho vyacutevo-je kognitivniacute lingvistiky Současně hledaacute takeacute širšiacute kontext pro zkoumaacuteniacute role ženy v českeacute společnosti v dalšiacutech humanitniacutech discipliacutenaacutech Konečně zde takeacute uvaacutediacute prameny z nichž čerpaacute jazykovaacute svědectviacute o obrazu ženy Množstviacute a rozmanitost těchto zdrojů jsou uacutectyhodneacute ndash autorka čerpala jak ze staršiacutech sbiacuterek a slovniacuteků českyacutech přiacutesloviacute (např Dobrovskeacuteho Českyacutech přiacutesloviacute sbiacuterka nebo Flajšhansova Českaacute přiacutesloviacute) tak ze současnyacutech lexikografickyacutech databaacuteziacute

Vyacuteklad jazykoveacuteho obrazu ženy ktereacutemu je naacutesledně věnovaacuten veškeryacute zbyacutevajiacuteciacute prostor monografie je uspořaacutedaacuten do kapitol sledujiacuteciacutech chrono-logicky vyacuteznamnaacute obdobiacute v životě ženy a to od mladeacute diacutevky přes manželku a matku až ke stareacute ženě Na jazykovyacutech dokladech autorka naacutezorně uka-zuje co bylo považovaacuteno za signifikantniacute pro jednotliveacute etapy ženskeacuteho života jakyacutem vlastnostem ndash ať už fyzickyacutem nebo duševniacutem ndash byla při-suzovaacutena vaacuteha a pozitivniacute nebo negativniacute hodnota U mladeacute diacutevky tak byly akcentovaacuteny jejiacute fyzickeacute vlastnosti svědčiacuteciacute o přitažlivosti (děvče jako malina k nakousnutiacute ndash s 33) a dobreacutem zdraviacute resp o budouciacute plodnosti panenskaacute čistota (Bo u panny cnota jako kula zlata ndash s 37) a předpoklady byacutet dobrou a pracovitou manželkou (U děvčete jsou lepšiacute mozoly než prs-tyacutenky ndash s 41) U ženy-manželky se pozornost soustřediacute na to jak funguje partnerskyacute vztah s mužem tedy na rozděleniacute roliacute ve smyslu rozhodovaacuteniacute o společnyacutech zaacuteležitostech financovaacuteniacute společneacuteho života i na dělbu praacutece (Kalhoty kde žena nosiacute maacutelokdy muž dobře kosiacute ndash s 65) Pro ženu-matku je zaacutesadniacute schopnost ochraňujiacuteciacute pečujiacuteciacute a bezvyacutehradneacute mateřskeacute laacutesky (Matčina naacuteruč je nejhebčiacute a nejměkčiacute polštaacuteř ndash s 90) jejiacutemž dokonalyacutem ideaacutelem je Matka Božiacute Matka je projektovaacutena takeacute jako učitelka a raacutedkyně Autorka se nevyhyacutebaacute ani negativně vniacutemanyacutem modelům ženskeacuteho chovaacuteniacute (např nevěrneacute ženy svobodneacute matky macechy a tchyně) ani obrazům souvisejiacuteciacutem s tabuizovanyacutemi aspekty ženstviacute (např porod a šestineděliacute) U stareacute ženy jsou reflektovaacuteny symptomy tělesneacuteho staacuternutiacute a ztraacutety re-produkčniacute funkce i projevy mentaacutelniacuteho staacuternutiacute přičemž vše uvedeneacute je vniacutemaacuteno negativně resp jako zdroj negativniacute siacutely (Kde saacutem čert nestačiacute tam starou babu vstrčiacute ndash s 124)

155

CO PROZRAZUJE JAZYK O ŽENAacuteCH

Frazeologickeacute folklorniacute a literaacuterniacute doklady jsou v praacuteci prezentovaacuteny v nebyacutevaleacute šiacuteři autorčin vyacuteklad je tak nejen věrohodnyacute ale takeacute přiacutejemně živyacute a čtenaacuteřsky přitažlivyacute Nejeden čtenaacuteř si kromě obecnyacutech obzorů rozšiacute-řiacute i slovniacute zaacutesobu ndash některeacute lexikaacutelniacute doklady jsou meacuteně znaacutemeacute jineacute naopak užiacutevaacuteme automaticky aniž bychom přemyacutešleli o jejich původu a vyacuteznamu Velkyacutem přiacutenosem je fakt že se autorka neomezila jen na sběr lingvistickeacute-ho materiaacutelu a na jeho filologickou analyacutezu ale že se jej snažiacute interpretovat v kontextu historickyacutech a sociologickyacutech aspektů (mezi použityacutemi zdroji vynikajiacute praacutece M Lenderoveacute a I Možneacuteho) čiacutemž ziacuteskaacutevaacute novou hodnotu a je možno na něj nahliacutežet v novyacutech (byť často tušenyacutech) souvislostech Zaacute-věrem autorka dospiacutevaacute k jednoducheacutemu ale vyacutestižneacutemu scheacutematu ktereacute usouvztažňuje stereotypy žen na baacutezi profilu vzhledu funkce a věku při-čemž jejich naziacuteraacuteniacute osciluje mezi aspekty tělesnyacutemi a kulturniacutemi

V kontextu současneacuteho pohledu na genderoveacute i jineacute stereotypy v jazyce i v myšleniacute je zaacutesadniacute celkoveacute vyzněniacute praacutece tedy že tradičniacute obraz ženy resp celeacuteho světa vyrůstaacute z postojů a hodnot dřiacutevějšiacute společnosti A i když aktuaacutelně vyznaacutevaacuteme jineacute hodnoty musiacuteme pro jejich relevantniacute interpre-taci nejdřiacuteve poznat a pochopit hodnoty předchaacutezejiacuteciacute aniž bychom však do nich mohli zpětně zasahovat měnit je či je dokonce rušit Ostatně autorka sama zaacutevěrem konstatuje že jejiacute studie by mohla sloužit jako od-razovyacute můstek pro zkoumaacuteniacute současneacuteho obrazu ženy kteryacute se od toho tradičniacuteho bude patrně odlišovat Monografii Anny Christou tak lze dopo-ručit nejen přiacuteznivcům kognitivniacute lingvistiky a etnolingvistiky ale všem čtenaacuteřům z řad odborniacuteků i laiků ktereacute zajiacutemaacute jak se utvaacuteřiacute jazykovyacute ob-raz světa jak k němu přistupovat a jak s niacutem pracovat

156

ZPRAacuteVA Z KONFERENCE SILA UČENIJA

TEREZA KOUDELIacuteKOVAacute

Dne 24 řiacutejna 2019 proběhla na Katedře bohemistiky Filozofickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v Olomouci konference Sila učenija uspořaacutedanaacute na počest životniacuteho jubilea českeacute lingvistky univerzitniacute pedagožky a slavist-ky doc Heleny Baueroveacute Konference se uskutečnila v raacutemci pravidelneacuteho cyklu bdquoKomaacuterkova jazykovědnaacute Olomoucldquo a konala se ve spolupraacuteci se Slo-vanskyacutem uacutestavem AV ČR v v i pod zaacuteštitou Českeacute společnosti pro slavis-tickaacute balkanistickaacute a byzantologickaacute studia z s Během konference kteraacute se nesla v duchu až přaacutetelskeacuteho setkaacuteniacute představili sveacute přiacutespěvky tuzemštiacute i zahraničniacute lingvisteacute kteřiacute se ve svyacutech vystoupeniacutech ve většiacute či menšiacute miacuteře tematicky dotyacutekali lingvistickyacutech otaacutezek jimiž se Helena Bauerovaacute ve sveacutem odborneacutem či pedagogickeacutem diacutele zabyacutevaacute

Konferenci v dopoledniacutech hodinaacutech zahaacutejil vedouciacute Katedry bohemistiky FF UP doc Miroslav Vepřek Po slavnostniacutem zahaacutejeniacute a gratulaciacutech uacutečastniacute-ků i posluchačů naacutesledoval prvniacute blok konference kteryacute zahaacutejila dr Anica Vlašić-Anić (Staroslavenski institut u Zagrebu) přiacutespěvkem O leksiku no-vootkrivenih fragmenata Riječkoga hrvatskoglagoljskoga homilijara FgCap VlaThem iz XIII stoljeća Autorka představila prvniacute vyacutesledky předchoziacuteho vědeckeacuteho vyacutezkumu slovniacute zaacutesoby dvou nově objevenyacutech pergamenovyacutech fragmentů Rijeckeacute chorvatskeacute hlaholickeacute homiacutelie nalezenyacutech v knihovně kapuciacutenskeacuteho klaacuteštera Panny Marie Lurdskeacute v Rijece roku 2007 Naacutesledo-valo vystoupeniacute prof Petry Stankovske (Univerza v Ljubljani Filozofska fa-kulteta) Poznaacutemky k distribuci ekvivalentů za slovesa facere creare a ger-minare ve slovanskyacutech středověkyacutech překladech vybranyacutech starozaacutekonniacutech knih se zvlaacuteštniacutem ohledem na chorvatskohlaholskou tradici V přiacutespěvku se přednaacutešejiacuteciacute zabyacutevala užitiacutem dvojic (s)tvoriti ndash szdati a prozebsti ndash vzdrasti v textech vybranyacutech starozaacutekonniacutech knih ve srovnaacuteniacute s jejich užitiacutem v dal-šiacutech slovanskyacutech středověkyacutech textech Poteacute posluchači vyslechli před-

157

ZPRAacuteVA Z KONFERENCE SILA UČENIJA

naacutešku Staroslověnsky snadno a rychle dr Dariny Hradiloveacute (FF Univer-zity Palackeacuteho v Olomouci) v niacutež se autorka zaměřila na různeacute aspekty současneacute středoškolskeacute vyacuteuky slavistiky a staroslověnštiny V přiacutespěvku se posluchači seznaacutemili se způsobem jakyacutem je tato jazykovaacute oblast uchopena ve středoškolskyacutech učebniciacutech a seznaacutemili se i s vyacutesledky tereacutenniacuteho še-třeniacute jehož ciacutelem bylo zjistit aktuaacutelniacute vniacutemaacuteniacute slavistickyacutech teacutemat mezi středoškolskyacutemi studenty Dopoledniacute čaacutest konference zakončila dr Ilona Janyškovaacute (Uacutestav pro jazyk českyacute AV ČR etymologickeacute odděleniacute) referaacutetem Staroslověnskeacute neřesti z pohledu etymologickeacuteho obžerstviacute v němž po-sluchače seznaacutemila se staroslověnskyacutemi vyacuterazy tyacutekajiacuteciacutemi se nestřiacutedmosti v pitiacute a jiacutedle i s etymologickyacutem vyacutekladem těchto lexeacutemů

Po poledniacute přestaacutevce naacutesledoval druhyacute blok konference kteryacute zahaacute-jil doc Jaroslav David (Katedra českeacuteho jazyka FF Ostravskeacute univerzity) V přednaacutešce Staročeskaacute baacutebovka staroslovanskaacute receptura se zabyacuteval užitiacutem vyacuterazů staročeskyacute a staroslovanskyacute ndash jejich použiacutevaacuteniacutem a percep-ciacute v současneacute češtině s důrazem na jejich užitiacute jakožto marketingoveacuteho prostředku Poteacute vystoupila dr Helena Karliacutekovaacute (Uacutestav pro jazyk českyacute AV ČR) s přiacutespěvkem Ke genezi pojmu bdquonastolovaacuteniacuteldquo v ciacuterkevniacute slovanštině a stareacute češtině v němž posluchačům představila souvislosti staroslověn-skyacutech ciacuterkevněslovanskyacutech slov s řeckyacutem ἐνθρονίζειν a vztah mezi ciacuter-kevněslovanskyacutemi a staročeskyacutemi slovy Posledniacute přednaacutešejiacuteciacute tohoto blo-ku dr Lukaacuteš Zaacutebranskyacute (PedF Univerzity Hradec Kraacuteloveacute) se v přiacutespěvku nazvaneacutem K lexikaacutelniacutemu greacutecismu ijerějь zabyacuteval vyacuteskytem greacutecismu ije-rejь ijerějь v chorvatskyacutech hlaholskyacutech manuskriptech i dalšiacutech převaacutežně ciacuterkevniacutech překladech

Posledniacute blok konference Sila učenija zahaacutejil po kraacutetkeacute přestaacutevce dr Štefan Pilaacutet (Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) přednaacuteškou Elektronickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho ndash perspektivy dalšiacuteho rozvoje Autor po-sluchačům představil projekt digitalizace Slovniacuteku jazyka staroslověn-skeacuteho a jeho perspektivu a noveacute možnosti ktereacute digitalizace uživatelům přinaacutešiacute Naacutesledoval posledniacute přiacutespěvek konference vystoupeniacute dr Fran-tiška Čajky (Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) K rukopisneacutemu doloženiacute českociacuterkevněslovanskeacuteho překladu Čtyřiceti homiliiacute na evangelia pape-

158

TEREZA KOUDELIacuteKOVAacute

že Řehoře Velikeacuteho v němž se zabyacuteval reviziacute některyacutech publikovanyacutech soupisů rukopisnyacutech doloženiacute textu Čtyřiceti homiliiacute na evangelia papeže Řehoře Velikeacuteho (Besědy na evangelie)

Na konferenci Sila učenija zaznělo mnoho zajiacutemavyacutech referaacutetů dopro-vaacutezenyacutech vždy podnětnou a rozsaacutehlou diskuziacute Po slavnostniacutem ukončeniacute konference se uacutečastniacuteci přesunuli do nedalekeacute restaurace k neformaacutelniacutemu posezeniacute s oslavenkyniacute

159

TZV PŘEDVAacuteNOČNIacute KONFERENCE

MICHAELA KOPEČKOVAacute

Dne 6 12 2019 se na půdě Katedry bohemistiky FF UP v Olomouci usku-tečnila jednodenniacute předvaacutenočniacute lingvistickaacute konference s naacutezvem Ta naše docentka Bednařiacutekovaacute kterou s podporou vedouciacuteho katedry plně organi-zovali studenti postgraduaacutelniacuteho studia oboru Českyacute jazyk

Jak naacutezev napoviacutedaacute konference byla uspořaacutedaacutena na počest životniacuteho jubilea doc PhDr Boženy Bednařiacutekoveacute Dr ndash školitelky i předsedkyně obo-roveacute rady Studenti chtěli doc Bednařiacutekoveacute touto cestou nejen pogratu-lovat ale takeacute poděkovat za jejiacute vedeniacute a podporu během studia Při teacuteto přiacuteležitosti byli pozvaacuteni takeacute členoveacute katedry bohemistiky i dalšiacute kolegoveacute z filologickyacutech kateder Filozofickeacute fakulty UP a dalšiacutech univerzit

Setkaacuteniacute zahaacutejila Michaela Kopečkovaacute kteraacute jmeacutenem všech studentů po-gratulovala oslavenkyni a přiviacutetala všechny hosty Poteacute naacutesledovalo uacutevodniacute slovo vedouciacuteho katedry bohemistiky doc Miroslava Vepřka Ten ve sveacutem kraacutetkeacutem projevu poblahopřaacutel doc Bednařiacutekoveacute k životniacutemu jubileu a zaacute-roveň jiacute poděkoval za dosavadniacute praacuteci Rovněž poděkoval doktorandům za jejich iniciativu uspořaacutedat tuto konferenci a vznesl naacutevrh aby tradice předvaacutenočniacuteho setkaacuteniacute pokračovala i v přiacuteštiacutech letech Ke gratulaciacutem se individuaacutelně připojili všichni přiacutetomniacute studenti i dalšiacute hosteacute

Samotnyacute program konference byl sestaven z přiacutespěvků doktorandů-lin-gvistů Prezentovaacuteno jich bylo celkem šest přičemž teacutemata byla různorodaacute a vychaacutezela předevšiacutem z projektů či diplomovyacutech a připravovanyacutech diser-tačniacutech praciacute studentů

Jako prvniacute vystoupila studentka 1 ročniacuteku Kristyacutena Novaacutekovaacute s přiacutespěv-kem Tvorba korpusu dějepisnyacutech učebnic v němž představila svůj pilot-niacute vyacutezkum k disertačniacute praacuteci a nastiacutenila jak by v budoucnu bylo možno pracovat s jazykovyacutem korpusem kteryacute by obsahoval uacutedaje z dějepisnyacutech

160

TZV PŘEDVAacuteNOČNIacute KONFERENCE

vyacuteukovyacutech materiaacutelů Dalšiacutem z uacutečinkujiacuteciacutech byl rovněž student 1 ročniacuteku Jiřiacute Maacutenek Ten ve sveacute prezentaci s naacutezvem Maskovaciacute strategie ve forenzniacute fonetice posluchače seznaacutemil s fonetickyacutemi softwary a jejich možnyacutem vyu-žitiacutem k identifikaci mluvčiacutech v kriminalistice Prvniacute čaacutest programu uzavřel student 3 ročniacuteku Jakub Wenzel s přiacutespěvkem Čeština v Čiacuteně Specifika testovaacuteniacute a hodnoceniacute studentů Posluchači se kromě strategiiacute v testovaacuteniacute dozvěděli jak obecně probiacutehaacute vyacuteuka češtiny pro cizince-bohemisty v Čiacuteně a v čem se lišiacute od vyacuteuky v Česku nebo v jinyacutech zemiacutech

Druhaacute čaacutest programu byla zahaacutejena rovněž teacutematem čeština pro cizince tentokraacutet s přesahem do kognitivniacute lingvistiky Studentka 2 ročniacuteku Mar-keacuteta Dosoudilovaacute představila v prezentaci s naacutezvem Metody kognitivniacute lin-gvistiky ve vyacuteuce češtiny pro cizince dosavadniacute přiacutestupy kognitivniacute lingvis-tiky při vyacuteuce českeacuteho vidu a poukaacutezala na možnost využitiacute těchto metod i v problematice prefixů u perfektivniacutech verb Dalšiacute z referujiacuteciacutech student-ka 6 ročniacuteku Michaela Kopečkovaacute prezentovala v přiacutespěvku s naacutezvem Mi-zejiacuteciacute hlaacutesky (redukce konsonantů v promluvaacutech profesionaacutelniacutech mluvčiacutech) diacutelčiacute vyacutesledky fonetickeacute analyacutezy artikulace konsonantů v mluvniacutem proje-vu moderaacutetorů televizniacuteho zpravodajstviacute jež jsou součaacutestiacute jejiacute disertačniacute praacutece Celyacute program uzavřela studentka 4 ročniacuteku Eva Novaacutekovaacute kteraacute ve sveacute prezentaci na teacutema Ve jmeacutenu EU hovořila o podiacutelu nominaacutelniacuteho vyjadřovaacuteniacute v rejstřiacuteku Evropskeacute unie a v konkreacutetniacutech textovyacutech ukaacutezkaacutech analyzovala nakolik se nominaacutelnosti dařiacute vyhovět často konfliktniacutem sty-listickyacutem požadavkům na jasnost přesnost srozumitelnost a čtenaacuteřskou přiacutevětivost

Po hlavniacutem programu naacutesledovala diskuze a přaacutetelskeacute předvaacutenočniacute posezeniacute

Bohemica OlomucensiaČasopis pro bohemistickaacute a mezioborovaacute studiaRočniacutek 12 (2020)Čiacuteslo 2 ndash Linguistica

Redakceprof PhDr Lubomiacuter Machala CSc (vedouciacute redaktor)doc Mgr Erik Gilk PhDdoc Mgr Miroslav Vepřek PhDMgr Darina Hradilovaacute PhDMgr Jakub Vaniacuteček (vyacutekonnyacute redaktor)Mgr Tomaacuteš Franta (technickyacute redaktor)

Korektury Mgr Martina HradeckaacuteSazba Mgr Tomaacuteš Franta

Přiacutespěvky prošly dvojiacutem anonymniacutem recenzniacutem řiacutezeniacutem

Vydala Univerzita Palackeacuteho v OlomouciFilozofickaacute fakultaKřiacutežkovskeacuteho 51110771 48 Olomouc

Vydavatelstviacute Filozofickeacute fakulty UPwwwvffupolczvffupolcz

Profi-tisk group s r oChvaacutelkovickaacute 2235779 00 Olomouc

Adresa redakceKatedra bohemistiky Filozofickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v OlomouciKřiacutežkovskeacuteho 51110 771 48 Olomouce-mail jakubvanicek01upolcz | tomasfrantaupolcz

Olomouc 2020

MK ČR E 18600ISSN 1803-876X

Vychaacuteziacute dvakraacutet ročněČasopis je zařazen do databaacuteziacute CEEOL a EBSCODigitaacutelniacute varianta je volně přiacutestupnaacute (open access)

Page 3: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA

OBSAH

5 Editorial Miroslav Vepřek

10 ModlitbazačistotuvrukopisechJosifo-Volokolamskeacuteho klaacuteštera (GIMJeparch160164a165) František Čajka

34 Staročeskyacutestaroslovanskyacuteastaroslověnskyacute Kvyacuteznamovyacutempoliacutemtřiacuteadjektiv Jaroslav David

52 Staroslověnskeacuteneřestizpohleduetymologickeacutehoobžerstviacute Ilona Janyškovaacute

62 Kegenezipojmubdquonastolovaacuteniacuteldquovciacuterkevniacuteslovanštině astareacutečeštině Helena Karliacutekovaacute

74 ElektronickyacuteSlovniacutekjazykastaroslověnskeacutehondash perspektivydalšiacutehorozvoje Štefan Pilaacutet

92 Poznaacutemkykdistribuciekvivalentůzaslovesafacere creare a germinare vpřekladuknihyGenesis vchorvatskohlaholskyacutechstředověkyacutechbreviaacuteřiacutech Petra Stankovska

108 OleksikunovootkrivenihfragmenataRiječkoga hrvatsko- glagoljskoga homilijara FgCapVlaThemiz13stoljeća Anica Vlašić-Anić

STU

DIE

136 Klexikaacutelniacutemugreacutecismuijerějьvedvoutypech charvaacutetskohlaholskyacutechpřekladů Lukaacuteš Zaacutebranskyacute

146 SeznampublikačniacutečinnostidocPhDrHelenyBaueroveacute (doroku2019)

151 KživotniacutemujubileudocentkyBoženyBednařiacutekoveacute Jakub Wenzel

153 Coprozrazujejazykoženaacutech Darina Hradilovaacute

156 ZpraacutevazkonferenceSila učenija Tereza Koudeliacutekovaacute

159 Tzvpředvaacutenočniacutekonference Michaela Kopečkovaacute

VAR

IA

5

EDITORIAL

MIROSLAV VEPŘEK

Tyto řaacutedky piacutešu s velkou radostiacute avšak zaacuteroveň se ukazuje jako velmi těžkyacute uacutekol vtěsnat do relativně kraacutetkeacuteho textoveacuteho tvaru charakteristiku osoby vaacuteženeacute mileacute a bliacutezkeacute Vzhledem k tomu že převaacutežnaacute čaacutest obsahu toho-to čiacutesla našeho časopisu je věnovaacutena životniacutemu jubileu doc PhDr Heleny Baueroveacute našiacute emeritniacute kolegyně z Katedry bohemistiky Filozofickeacute fa-kulty UP v Olomouci a učitelky nejen v oboru paleoslovenistiky ale teacutež v mnoha dalšiacutech oblastech spojenyacutech s univerzitniacutem životem je mou milou povinnostiacute věnovat jiacute i tento editorial

Ačkoliv Helena Bauerovaacute absolvovala univerzitniacute studia v Brně (obor čeština ndash srbochorvatština) svoji profesniacute draacutehu spojila plně s olomouckou filozofickou fakultou Zde působila aktivně od sveacuteho naacutestupu v roce 1974 až do odchodu do penze v roce 2010 tedy dlouhyacutech třicet šest let Z dob brněnskyacutech studiiacute vzpomiacutenala na řadu vynikajiacuteciacutech pedagogů předevšiacutem na prof Radoslava Večerku prof Arnošta Lamprechta a nejviacutece na dr Lud-milu Pacnerovou kterou v nadsaacutezce ale zaacuteroveň se všiacute vaacutežnostiacute nazyacutevala svojiacute staroslověnskou maminkou

Při sveacutem působeniacute v Olomouci ještě plně zažila poměry komunistickeacute tota-lity jež snad posiacutelily jejiacute moraacutelniacute integritu a autoritu osobnosti kteraacute si nade vše vaacutežiacute lidskeacute svobody a důstojnosti I tyto vlastnosti samozřejmě spolu s odbornou erudiciacute ji kvalifikovaly v roce 1994 do vyacuteznamneacute funkce prorek-torky do niacutež si ji vybral prvniacute porevolučniacute rektor univerzity prof Josef Jařab Ani jako prorektorka pro studium nezapomiacutenala na sveacute paleoslovenistickeacute kořeny jak svědčiacute skutečnost že při slavnostniacutech přiacuteležitostech využiacutevala staroslověnskeacute citaacutety dle svyacutech vlastniacutech slov hovořila bdquocyrilometodějskyldquo

Helena Bauerovaacute se však předevšiacutem nesmazatelně zapsala do srdciacute svyacutech studentů Nedaacutevno při setkaacuteniacute absolventů univerzity naacutevštěvniacuteci teacuteto akce

6

MIROSLAV VEPŘEK

u naacutes na katedře vzpomiacutenali na jejiacute originaacutelniacute vyučovaciacute metody přičemž obzvlaacuteště živaacute je vzpomiacutenka na proslulaacute bdquoazъ pod titlouldquo ndash tedy hlaholskeacute jedničky udělovaneacute za aktivitu v seminaacuteřiacutech jejichž sbiacuteraacuteniacutem studenti ziacutes-kaacutevali naacuterok na zaacutepočet Dovoliacutete-li osobniacute vzpomiacutenku mne osobně praacutevě tento netradičniacute přiacutestup přivedl k celoživotniacutemu odborneacutemu zaacutejmu o sta-roslověnštinu V zimniacutem semestru v předmětu Zaacuteklady slavistiky jsem měl jistyacute probleacutem s dochaacutezkou V posledniacutem seminaacuteři mi však doc Bauerovaacute dala možnost vše napravit a za předneseniacute rozboru slova křupan jsem chy-bějiacuteciacute azъ pod titlou obdržel (za odvahu vystoupit jako prvniacute za prokaacutezaacuteniacute baltoslovanskeacute lexikaacutelniacute shody doklad na monoftongizaci diftongu a exp-resivniacute palatalizaci) Nu a pak to byl už jen malyacute krůček od křupana k za-daacuteniacute seminaacuterniacute postupoveacute praacutece k diplomce dizertacihellip

Těch diplomovyacutech praciacute doc Bauerovaacute vedla několik desiacutetek (včetně po-zoruhodnyacutech teacutemat jako Velkomoravskeacute teacutema v českeacute a slovenskeacute beletrii či Staroslověnskeacute chrestomatie a čiacutetanky českyacutech autorů) a vychovala takteacutež řadu doktorandů z nichž někteřiacute se stali naacutesledně jejiacutemi kolegy ať už na olomouckeacute bohemistice či na jinyacutech pracovištiacutech (D Hradilovaacute J Liacutenek V Čermaacutek F Čajka M Vepřek L Zaacutebranskyacute) Po jistou dobu bylo olo-mouckeacute bdquostaroslověnsko v diaspořeldquo jak řiacutekala žertem jubilantka praktic-ky jedinyacutem pracovištěm v ČR vychovaacutevajiacuteciacutem novou generaci paleosloveni-stiky V neposledniacute řadě je Helena Bauerovaacute autorkou snad nepřekonatelneacute čiacutetanky Texty ke studiu staroslověnštiny se slovniacutečkem kteraacute vychaacuteziacute v opakovanyacutech vydaacuteniacutech a dotisciacutech již viacutece než třicet let

Ve sveacute odborneacute činnosti (viz kompletniacute soupis jejiacute dosavadniacute publikač-niacute činnosti v tomto čiacutesle v sekci bdquoVarialdquo) se zaměřila předevšiacutem na pro-blematiku jazyka a piacutesemnictviacute ciacuterkevniacute slovanštiny charvaacutetskeacute redakce s patřičnyacutem zaacuteběrem v širšiacutem kontextu nejstaršiacuteho slovanskeacuteho piacutesemni-ctviacute Vyacuteznamnou měrou se daacutele zasloužila o zkoumaacuteniacute vědeckeacuteho odkazu F V Mareše a zejmeacutena V Tkadlčiacuteka Takeacute diacuteky niacute čerpaacute odbornaacute veřejnost z knižniacute a archivniacute pozůstalosti obou badatelů v knihovně Centra Aletti Velehrad-Roma v Olomouci Stranou jejiacuteho zaacutejmu však nezůstala ani teacute-mata synchronniacute připomeňme např jejiacute komparatistickeacute slavistickeacute praacutece publikovaneacute spolu s olomouckyacutemi kolegy (s E Lotkem a H Fliacutedrovou)

7

EDITORIAL

a přiacuteznačneacute jsou teacutež jejiacute popularizačniacute člaacutenky onomasticko-etymologickeacute v nichž se projevuje autorčin dlouholetyacute zaacutejem o tyto specifickeacute discipliacuteny Mimoto však využila i svoji erudici serbokroatistickou a to nejen v podobě vyacuteuky ale i v přiacutepadě překladů beletrie (poezie)

Oblastem vědeckeacuteho a pedagogickeacuteho zaacutejmu Heleny Baueroveacute je věnovaacute-na většina statiacute tohoto čiacutesla našeho časopisu Bohemica Olomucensia Autory studiiacute jsou jejiacute kolegoveacute a žaacuteci a navazujiacute na odbornou konferenci s naacutezvem bdquoSila učenijaldquo kteraacute se konala při přiacuteležitosti životniacuteho jubilea H Bauero-veacute v řiacutejnu 2019 (viz daacutele podrobnou zpraacutevu T Koudeliacutekoveacute v sekci bdquoVarialdquo) Nechybějiacute tak přiacutespěvky speciaacutelně paleoslovenistickeacute (včetně stati A Vlašić--Anić zaměřeneacute na charvaacutetskohlaholskeacute piacutesemnictviacute a obdobně tematicky koncipovaneacute studie P Stankovskeacute) mapujiacuteciacute i nejžhavějšiacute současnost baacutedaacuteniacute o nejstaršiacutem slovanskeacutem jazyce (Š Pilaacutet ndash Elektronickyacute slovniacutek jazyka staro-slověnskeacuteho ndash perspektivy dalšiacuteho rozvoje) či problematiku českeacute redakce ciacuter-kevniacute slovanštiny (F Čajka) Přiacuteležitost oslav životniacuteho vyacuteročiacute jubilantky zřej-mě motivovala etymoložky I Janyškovou a H Karliacutekovou a takteacutež J Davida ke statiacutem tematicky spojenyacutem s jiacutedlem a stolovaacuteniacutem Studie L Zaacutebranskeacuteho z oblasti staroslověnskeacuteho a charvaacutetskohlaholskeacuteho lexika takteacutež rezonuje s rozsahem odbornyacutech praciacute Heleny Baueroveacute

Jistě by se dalo napsat mnohem viacutece o vyacuteznamu a dosahu osobnosti Heleny Baueroveacute Ale nechaacutem těm šťastnyacutem kteřiacute měli a staacutele majiacute mož-nost se s niacute osobně setkaacutevat prostor pro sveacute vlastniacute myšlenky a vzpomiacuten-ky Za celou redakci i Katedru bohemistiky FF UP přeji jubilantce hodně zdraviacute životniacuteho elaacutenu a duchovniacute siacutely A vyjadřuji naději že jejiacute typickyacute uacutesměv vliacutednaacute slova pronikavyacute duch a azъ pod titlou naacutes budou ještě dlou-ho provaacutezet

STUDIEBOHEMICA

OLOMUCENSIA2020

LINGUISTICA

10

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO--VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA (GIM JEPARCH 160 164 A 165)

FRANTIŠEK ČAJKA

THE PRAYER FOR PURITY IN MANUSCRIPTS OF THE IOSIFO-VOLOKOLAMSK MONASTE-RY (SHM EPARCHIAL COLLECTION NO 160 164 AND 165) The study deals with three so far unexplored manuscripts of a prayer called Molitva o izbavljenii otъ blǫda (The Prayer for Purity) The text of the prayer is preserved in the manuscripts Jeparch 160 164 and 165 from the fourth quarter of the 15th century to the twenties of the 16th century which are part of the manuscript collection from the Iosifo--Volokolamsk Monastery (State Historical Museum Eparchial Collection Moscow) The clo-se relationship of known manuscript versions of the prayer contained in the manuscripts of Czech Church Slavonic Forty Gospel Homilies by Pope Gregory the Great (Besědy na evan-gelije) and in the ancient Euchologium Sinaiticum strongly reinforces the hypothesis about the Great Moravian origin of their common archetype The aim of the study is to reveal the relationship of the newly registered texts Jeparch 160 164 and 165 to familiar texts An integral part of the study also deals with an edition of the prayer and its critical apparatus based on the text of all known (edited) manuscripts of the prayer

Keywords Old Church Slavonic Church Slavonic paraliturgical texts prayers

Modlitba za čistotu (Molitva o izbavljenii otъ blǫda) je jedniacutem ze staro-bylyacutech dokladů textů paraliturgickeacute povahy ve staroslověnskeacutem piacutesemni- ctviacute(1) Spolu se Slovem za nemocneacute (Slovo bolęštiichъ radi) patřiacute mezi pa-maacutetky zachovaneacute v kanonickeacutem staroslověnskeacutem zněniacute Euchologia sinaj-

1 Přiacutespěvek vznikl v raacutemci projektu MK ČR NAKI II č DG16P02H024 bdquoGORAZD Digitaacutelniacute portaacutel staroslověnštinyldquo

11

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

skeacuteho (Euch) z 11 stoletiacute(2) Oba texty jsou takeacute součaacutestiacute rukopisů Besěd na evangelije (Bes) ktereacute představujiacute českociacuterkevněslovanskyacute překlad latinskeacuteho homileticko-exegetickeacuteho diacutela XL homiliarum in Evangelia li-bri duo papeže Řehoře Velikeacuteho (pontifikaacutet 590ndash604)(3) V raacutemci česko-ruskyacutech kulturniacutech vztahů pronikla tato pamaacutetka do ruskeacuteho prostřediacute kde se stala obliacutebenou součaacutestiacute stareacuteho ruskeacuteho piacutesemnictviacute Rukopisně jsou Bes doloženy pouze ve vyacutechodoslovanskeacutem prostřediacute jednak v něko-lika relativně uacuteplnyacutech rukopisech počiacutenaje 13 stoletiacutem jednak v množstviacute textovyacutech vyacutetahů v různyacutech typech sborniacuteků Jedinou vyacutejimku představuje raritniacute doklad kraacutetkeacute citace textu Bes v srbskociacuterkevněslovanskeacutem rukopi-su Chil 442 kteryacute je spojen s klaacutešterniacutem prostřediacutem na Athosu(4)

V přiacutepadě Modlitby za čistotu i Slova za nemocneacute nebyla zjištěna řec-kaacute latinskaacute či starohornoněmeckaacute předloha Nelze tedy i vyloučit že obě pamaacutetky mohou představovat diacutela originaacutelniacute

Vyacuteskyt zaacutepisů obou modliteb v kodexu Euch (kteryacute obsahuje ne-sporně i některeacute texty velkomoravskeacuteho původu) a v rukopisech českociacuterkevněslovanskyacutech Bes vedl ke stanoveniacute hypoteacutezy o velkomo-ravskeacutem původu obou modliteb(5) Oba texty byly (nejspiacuteše jako součaacutest velkomoravskeacuteho dědictviacute) tradovaacuteny v českeacutem prostřediacute 10ndash11 stoletiacute přičemž se českyacutem prostřednictviacutem dostaly jako nediacutelnaacute součaacutest rukopi-sů Bes na Rus(6)

2 Edice Nahtigal (1942) fototypickeacute vydaacuteniacute Nahtigal (1941)

3 Překlad byl pořiacutezen v 11 stoletiacute v přemyslovskyacutech Čechaacutech nejspiacuteše v souvislosti s činnostiacute Saacutezavskeacuteho klaacuteštera (1032ndash10961097) Edice Konzal (2005) Konzal ndash Čajka (2006)

4 Viz Čajka (2018b)

5 O zaacutepadoslovanskeacutem původu obou modliteb uvažoval již A I Sobolevskyacute (1910 105) kteryacute jejich vznik kladl do českeacuteho prostřediacute 10ndash11 stoletiacute

6 Srov Mareš (2000a 284) Vepřek (2008 444) Vepřek (2010 44) Vepřek (2014 268ndash269) podobně Čajka (2013 51) Nejspiacuteše praacutevě předpoklaacutedanyacute velkomoravskyacute původ Modlitby za čistotu a Slova za nemocneacute vedl F V Mareše k jejich nezařazeniacute do jiacutem připraveneacute antologie českociacuterkev-něslovanskyacutech pamaacutetek srov Mareš (1979) ndash Absence obou modliteb v rukopisech jedneacute z liniiacute textovyacutech zachovaacuteniacute Bes (kteraacute vychaacuteziacute z (hyp)archetypu rukopisu Uvarovskeacuteho) vede J Reinharta (2000 257) k domněnce že obě modlitby byly zařazeny do rukopisů Bes až v ruskeacutem prostřediacute Uvedenyacute předpoklad sice nelze zcela vyloučit přesto se však z důvodů věcnyacutech a textologickyacutech jeviacute jako pravděpodobnějšiacute zařazeniacute obou modliteb k textu Bes již v českeacutem prostřediacute

12

FRANTIŠEK ČAJKA

Pro dalšiacute baacutedaacuteniacute v teacuteto oblasti bylo velmi důležiteacute zjištěniacute dalšiacutech ruko-pisnyacutech zachovaacuteniacute obou modliteb ve vyacutechodoslovanskeacutem prostřediacute ktereacute jsou však zapsaacuteny bdquosamostatněldquo tj v rukopisech neobsahujiacuteciacutech text Bes(7)

Rozšiřujiacuteciacute se materiaacutelovaacute zaacutekladna umožnila diacuteky novyacutem naacutelezům ru-kopisnyacutech zaacuteznamů stanoveniacute zaacutekladniacutech textologicky relevantniacutech vzta-hů mezi třemi skupinami textů(8) Uvedeneacute skupiny tvořiacute zněniacute zachovaneacute v Euch zněniacute zachovanaacute jako součaacutest rukopisů Bes a texty zapsaneacute v sa-mostatnyacutech zaacutepisech ve sborniacuteciacutech ruskeacute provenience Ze zaacutevěrů našeho dosavadniacuteho studia vyplyacutevaacute stanoveniacute dvou bliacutezkyacutech zněniacute Modlitby za čistotu kteraacute reprezentuje na straně jedneacute text zapsanyacute v Euch a na straně druheacute zaacutepisy textu modlitby vyacutechodoslovanskeacute provenience (jako součaacutest kodexů Bes i jako samostatneacute zaacutepisy) Obě velmi bliacutezkaacute zněniacute vychaacutezejiacute mimo pochybnost ze společneacuteho archetypu Daacutele byla doložena genetickaacute souvislost mezi texty zachovanyacutemi v rukopisech Bes a texty zapsanyacutemi v různyacutech typech sborniacuteků ruskeacute provenience

Ciacutelem studie je uvedenaacute zjištěniacute na zaacutekladě noveacuteho materiaacutelu prověřit V předloženeacute studii bude představen novyacute v kontextu baacutedaacuteniacute o Modlitbě za čistotu dosud neznaacutemyacute materiaacutel třiacute rukopisů pochaacutezejiacuteciacutech z Josifo-Voloko-lamskeacuteho klaacuteštera Uvedenyacute materiaacutel bude takeacute edičně zpřiacutestupněn

SROVNAacuteVANYacute MATERIAacuteL Dosud znaacutemaacute zněniacute modlitby budou v naacutesledujiacuteciacute edičniacute i analytickeacute čaacutesti praacutece reprezentovat rukopisnou tradici a) staroslověnskou a b) ruskou

Rukopisnou tradici staroslověnskou tvořiacute jedinyacute zaacutepis textu modlitby zachovanyacute v Euch Text modlitby je zapsaacuten na foliiacutech 36b 16 ndash 37a 20

Rukopisnaacute tradice zachovanaacute v ruskeacutem prostřediacute je tvořena dvěma okruhy textů Jednu skupinu tvořiacute zaacutepisy textu modlitby v rukopisech ob-sahujiacuteciacutech text Bes Uvedenyacute materiaacutel reprezentujiacute v teacuteto praacuteci tři relativně uacuteplneacute rukopisy (Pogod Q Synod) jejichž materiaacutel byl zařazen do dvojdiacutel-

7 Viz Čajka (2013) (2018b)

8 Čajka (2013 52) (2018b 108)

13

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

neacute edice pamaacutetky(9) Okruh dokladoveacuteho materiaacutelu jsme doplnili i textem rukopisu Synod 992 kteryacute je součaacutestiacute Velikyacutech četjiacutech minejiacute metropolity Makarije(10)

Všechny uvedeneacute rukopisy Bes představujiacute zaacutestupce početněji zastoupeneacute textoveacute linie Bes vychaacutezejiacuteciacute z hyparchetypu rukopisu Pogodinskeacuteho (Po-god)(11) Text Modlitby za čistotu a takeacute Slova za nemocneacute je v rukopisu Po-god připojen k vlastniacutemu homileticko-exegetickeacutemu textu papeže Řehoře Velikeacuteho v přiacutepadě všech ostatniacutech rukopisů (Q Synod Synod 992) je pak přiacutemo včleněn do jejich textu jako 17 homilie

označeniacute signatura původ datace zaacutepis

Pogod Погод 70

ruskocsl

13 stoletiacute 328bβ 1 ndash 30

Q Q I 1202 14 stoletiacute 111b 23 ndash 112a 24

Synod Синод 47 17 stoletiacute 84a 6 ndash 15

Synod 992 Синод 992 (П 789)

1 polovina 16 stoletiacute 235c 26 ndash 235d 17

Druhou skupinu zaacutepisů Modlitby za čistotu ruskeacute provenience předsta-vujiacute zněniacute zachovanaacute v samostatnyacutech zaacutepisech v různyacutech typech sborniacute-ků Novějšiacute baacutedaacuteniacute poukaacutezalo zejmeacutena na ty zaacutepisy modlitby ktereacute byly součaacutestiacute knižniacuteho fondu Trojicko-sergijevskeacute laacutevry (TSL 277 747 771)(12) Uvedeneacute rukopisy jsou v současnosti uloženy pod přiacuteslušnyacutem čiacuteslem jako součaacutest fondu s označeniacutem ф 304I v Ruskeacute staacutetniacute knihovně (Российская государственная библиотека РГБ) v Moskvě(13)

Dalšiacute znaacutemeacute a edičně zpřiacutestupněneacute zněniacute Modlitby za čistotu je součaacutes-tiacute ruskociacuterkevněslovanskeacuteho rukopisu KB 121089 kteryacute pochaacuteziacute ze třetiacute

9 Konzal (2005) Konzal ndash Čajka (2006)

10 Weiher et al (1998 470)

11 Reinhart (2000 286)

12 Viz Čajka (2013)

13 K popisu rukopisů TSL 277 TSL 747 a TSL 771 a dalšiacute literatuře předmětu souhrnně viz Čajka (2013 45ndash46)

14

FRANTIŠEK ČAJKA

čtvrtiny 16 stoletiacute(14) Rukopis byl dřiacuteve součaacutestiacute majetku Kyrillo-Bělozer-skeacuteho klaacuteštera V současnosti je zařazen pod signaturou КБ 121089 jako součaacutest fondu (ф 351) kirillo-bělozerskeacute sbiacuterky Ruskeacute naacuterodniacute knihov-ny (Российская национальная библиотека РНБ) v Petrohradě

označeniacute původ datace zaacutepis

TSL 277

ruskocsl

16 stoletiacute 23b 15 ndash 24b 9

TSL 747 1445 460a 16 ndash 461a 18

TSL 771 1524 338a 4 ndash 338b 9

KB 121089 třetiacute čtvrtina 16 stoletiacute 141b 23 ndash 142a 23

NOVĚ EVIDOVANAacute ZNĚNIacute MODLITBY ZA ČISTOTU Všechny dalšiacute rukopisneacute zaacuteznamy ktereacute budou naacutesledně představeny a takteacutež editovaacuteny pochaacutezejiacute z Josifo-Volokolamskeacuteho klaacuteštera V současneacute době jsou součaacutestiacute Jeparchiaacutelniacute sbiacuterky uloženeacute ve Staacutetniacutem historickeacutem mu-zeu (Государственный исторический музей ГИМ) v Moskvě(15)

JEPARCH 160Ruskociacuterkevněslovanskyacute rukopis Jeparch 160 (Епарх 160) pochaacuteziacute z roku 1523(16) Jeho obsahem je žaltaacuteř doplněnyacute časoslovem a množstviacutem modliteb (vyskytujiacute se zde např ranniacute a večerniacute modlitby) Uvedenyacute typ žaltaacuteře byacutevaacute označovaacuten jako Псалтирь с восследованием či Следованная Псалтирь Rukopis o rozměru 142 times 75 cm psanyacute bdquopoluustavemldquo v jed-nom sloupci obsahuje 592 (591 + I) listů

14 Čajka (2018b)

15 Charakteristika sbiacuterky a jejiacuteho vyacutevoje viz např Протасьева ndash Щепкина (1958) Дмитриева (1991) Дианова ndash Костюхина (1991) Мoрозова (2016 22ndash23) s rozsaacutehlou literaturou předmětu viz Алексеев et al (2011) ke klaacutešterniacutemu prostřediacute nověji Dykstra (2006) ndash Děkuji Staacutetniacutemu historickeacutemu muzeu v Moskvě za zhotoveniacute fotokopiiacute textu Modlitby za čistotu z rukopisů Jeparch 160 164 a 165

16 V soupise rukopisů Josifo-Volokolamskeacuteho klaacuteštera naacuteležejiacuteciacutech do Jeparchiaacutelniacute sbiacuterky Staacutetniacuteho historickeacuteho muzea v Moskvě (Дианова ndash Костюхина ndash Поздеева 1991 236ndash238) je rukopis opatřen vedle knihovnickeacuteho označeniacute takeacute průběžnyacutem čiacuteslem soupisu (č 227)

15

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

Text modlitby je zapsaacuten na fol 315b 2 ndash 316a 7 s označeniacutem Mолитва святаго Григориа папы римьскаго о избавлении блуда Text modlitby je zachovaacuten v podobě uacuteplneacute ndash obsahuje jak uacutevodniacute čaacutest (titul) tak navazujiacuteciacute jaacutedro modlitby

JEPARCH 164Ruskociacuterkevněslovanskyacute rukopis Jeparch 164 (Епарх 164) pochaacuteziacute ze čtvrteacute čtvrtiny 15 stoletiacute(17) Rukopis představuje typ žaltaacuteře označovanyacute jako Псалтирь с восследованием Tvořiacute jej 530 (I+528+I) listů Text je psaacuten bdquopoluustavemldquo v jednom sloupci na folia o rozměru 154 x 9 cm

Fragmentaacuterně zachovanyacute text modlitby s označeniacutem Молитва на всяк день о избавлении блуда je zapsaacuten na fol 522а 4ndash20 Je tvořen pouze druhou čaacutestiacute původniacuteho celku (jaacutedrem modlitby) s incipitem Ги ісе хе бе ншь единороныи сне бїи (hellip)

JEPARCH 165Ruskociacuterkevněslovanskyacute rukopis Jeparch 165 (Епарх 165) pochaacuteziacute z kon-ce 15 stoletiacute či z počaacutetku 16 stoletiacute(18) Obsahem představeneacuteho rukopisu je typ žaltaacuteře označovanyacute jako Псалтирь с восследованием Kodex psanyacute bdquopoluustavemldquo se dochoval v rozsahu 501 listů o rozměru 155 x 95 cm Je však zřejmeacute že se zaacutevěrečnaacute čaacutest kodexu nedochovala(19)

Modlitba za čistotu je zapsaacutena na fol 277a 21 ndash 278a 4 s označeniacutem Mолитва о избавлении блуда Text modlitby je zachovaacuten v podobě uacuteplneacute

EDICEPředstavenaacute edice Modlitby za čistotu přinaacutešiacute zněniacute zaacutekladniacuteho rukopisu Jeparch 160 (fol 315b 2 ndash 316a 7) ktereacute je opatřeno naacuteležitou pomocnou vyacutebavou (označeniacute folia a řaacutedků) Kritickyacute aparaacutet je z praktickyacutech důvodů

17 Дианова ndash Костюхина ndash Поздеева (1991 241ndash242) průběžneacute čiacuteslo soupisu (č 231)

18 Дианова ndash Костюхина ndash Поздеева (1991 242ndash243) průběžneacute čiacuteslo soupisu (č 232)

19 Дианова ndash Костюхина ndash Поздеева (1991 242)

16

FRANTIŠEK ČAJKA

rozsaacutehlyacute a zahrnuje vedle textovyacutech variant dalšiacutech dvou dosud neevidova-nyacutech zněniacute rukopisů Jeparch 164 a Jeparch 165 takeacute materiaacutel všech dosud editovanyacutech rukopisnyacutech zaacuteznamů modlitby (Euch Pogod Q Synod Sy-nod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 a KB 121089)

Textoveacute varianty jsou uvaacuteděny po jednoducheacute skobě (]) V souladu se snahou co nejviacutece zpřehlednit dokladovyacute materiaacutel je v přiacutepadě shody textu s rukopisem Jeparch 160 uveden odkaz na přiacuteslušneacute rukopisy v kulateacute zaacute-vorce za rovniacutetkem srov ни ѹспѣ (= Q Synod Synod 992)] на спѣхъ Euch ни въ ѹспѣх L TSL 227 TSL 747 ни ꙋспѣхѹ TSL 771 KB 121089 Jeparch 165 ни на ꙋспѣ Jeparch 164

Edice přirozeně zohledňuje takeacute rukopisneacute zaacuteznamy Modlitby za čistotu dochovaneacute fragmentaacuterně V čaacutesti textovyacutech variant tak materiaacutel modlitby rukopisu Pogod (čaacutest A)(20) odpoviacutedaacute textu od začaacutetku modlitby do sek-vence [hellip] бѫде съхране (srov Jeparch 160 315b 15) Podobně jsou v teacuteže čaacutesti edice publikovaacutena různočteniacute rukopisů TSL 771 a Jeparch 164 (čaacutest B) odpoviacutedajiacuteciacute rozsahu textu Jeparch 160 315b 15 ndash 316a 7

JEPARCH 160315b

2 лѳ мѡ стгѡ григорїа папы риско ѡ иꙁб- вленїи блꙋда и ѡ ѹгашень-5 и плоти и ѡ съхраненїи ꙁра- ка блꙋна и ѡ прїатїи всѧко дара спсена и ѿ помышленїа слона и єга ѡбрати ѹмъ на блꙋ или разгори сѧ ѹдъ10 плоныи на блꙋ или възрѣвъ на какова лка помысли блꙋ Или ѹмысли сложенїе тога аще въведе ꙭи срца своє къ бгѫ

20 Viz kapitola bdquoRozsah zachovanyacutech textů Jeparchldquo

17

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

и рее тои ѧ млтвꙋ сїю да15 бѫде съхране Ги іѵ хе бже ншь єдинороныи снѫ бжїи даро ѡца твоє съхранивы- и аплы своѧ ѿ блꙋда и ра- денїа () плоти и ѿ зрака блꙋн-20 го и ѿ помышленїа блꙋда и ѹмышленїа сложна и ѿ въглѧданїа на нѧ любодѣ- иць съхрани мѧ ѿ си рее- ныи сѫщи негоно стни тво-

316a єи ни ѹспѣ спнїю дши и те- леси моємꙋ и ѿ всего мѧ на- стоꙗща избави ѕла раба бжїа імк да несквръненъ ни5 срамле тебѣ хвалꙋ всылає славѫ(21) съ ѡцемъ и стымъ дхомъ ны- нѣ и прно и в вѣкы вѣко ами mdash

TEXTOVEacute VARIANTY мѡ стгѡ григорїа (hellip) бѫде съхране ] deest in TSL 771 Jeparch 164мѡ стгѡ григорїа папы риско (= TSL 277 KB 121089)] мо Euch Pogod

Q Synod Synod 992 TSL 747 Jeparch 165ѡ иꙁбвленїи блꙋда (= Euch Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB

121089 Jeparch 165)] ѡ збавлении [и] ѿ блоуда Pogod(22)

21 V textu Jeparch 160 je na fol 316a 5 komentovaacuten zaacutepis хвалꙋ vyacuterazem славѫ22 Ke skripci збавлении (Pogod 328bβ 1) viz A I Sobolevskyacute (1910 103) Uvedenyacute zaacutepis považuje za hlaacuteskoslovnyacute bohemismus F V Mareš (1963 422 2000a 372) viz teacutež M Vepřek (2015)

18

FRANTIŠEK ČAJKA

и ѡ съхраненїи ꙁрака блꙋна (= Q Synod Synod 992 KB 121089 Jeparch 165)] ꙇ о съхраненьи всего блѫдъна Euch ѡ схранении зрака блоудьнаго Po-god и ѡ съхраненїи ѿ зрака блоунаго TSL 277 TSL 747

и ѿ помышленїа слона (= Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] deest in Euch

ѡ прїатїи всѧко дара спсена (= Jeparch 165)] о приѩтьи всего друга спсъна Euch ѡ приꙗтии спсна дароу всѧкого Pogod ѡ приꙗтии спснаго дару всѧкого Q TSL 277 KB 121089 ѡ приꙗтии спстльнаго дароу всѧкого TSL 747 ѿ приѧтїѧ спасенаго дароу всѧкого Synod Synod 992

и єга (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] егдаже Euch ѥгда Pogod

ѡбрати ѹмъ на блꙋ ()] коу обратитъ сѧ на блѫдъ оудъ Euch лвкоу обратить сѧ оумъ на блоудъ Pogod Q Synod Synod 992 TSL 747 лкѫ ѹмъ ѡбратит с на блѹ TSL 277 KB 121089 ѻбратит сѧ ѹмъ лкꙋ на блѹ Jeparch 165

или разгори сѧ ѹдъ плоныи на блꙋ ] ли разоритъ сѧ () емоу пльтьнаа плъть Euch или разгорить сѧ оудъ плъть на плъть Pogod или разгоритъ сѧ оудъ плотныи на плоть Q Synod Synod 992 TSL 277 или разгорить сѧ оудъ плотны на плотны TSL 747 или раꙁгорит сѧ оу плоныи на пло KB 121089 ли раꙁгорит сѧ ѹдъ плотныи на блу Jeparch 165

или възрѣвъ на какова лка ] ли вьзьрѣвъ на такъ къ Euch или въꙁрѣвъ на таковꙑи лвкъ Pogod Q TSL 747 KB 121089 или возрѣвъ на каковыи еловѣкъ Synod Synod 992 TSL 277 Jeparch 165

помысли блꙋ (= Pogod Q TSL 277 KB 121089 Jeparch 165)] помꙑслитъ на блѫдъ Euch Synod Synod 992 помыслить и блоу TSL 747

или ѹмысли сложенїе (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] ли оумꙑслитъ съложение Euch Pogod

ꙭи срца своє (= Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] ои срца си Euch

тои ѧ ] въ тъ асъ Euch Pogod Q Jeparch 165 в тои асъ Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089

млтвꙋ сїю (= Euch TSL 747 KB 121089)] сию молитвоу Pogod Q Sy-nod Synod 992 TSL 277 млтвы сїa () Jeparch 165

19

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

да бѫде съхране (= Jeparch 165)] бѫдетъ съхраненъ Euch Pogod Q TSL 277 KB 121089 и боудетъ сохраненъ Synod Synod 992 om TSL 747

deest in Jeparch 160 Euch Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 KB 121089] млтва стго григориꙗ папы римъскаго двоесловцѧ TSL 747 млтва стго григориѧ папы римьска егда стꙋжаеть блꙋныи помылъ TSL 771 мѡ на всѧ днь ѡ иꙁбавле[и] блѹ Jeparch 164 мотва Jeparch 165

Ги іѵ хе бже ншь (hellip) нынѣ и прно и в вѣкы вѣко ами mdash ] deest in Pogod єдинороныи (= Q Synod Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB 121089

Jeparch 164 Jeparch 165)] единоѧдꙑ Еuch единорѡне () TSL 277 снѫ бжїи (= Q Synod 992 KB 121089 Jeparch 165)] сне бжеи Euch сне

бжїи Synod TSL 277 TSL 747 TSL 771 Jeparch 164 даро ѡца твоє (= Euch Q Synod Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB

121089 Jeparch 164)] иже даро ѿца твоего TSL 277 дарoмъ ѡца своего () Jeparch 165

съхранивыи (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165)] съхранеи Euch

ѿ блꙋда (= Euch Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 165)] ѿ блꙋ Jeparch 164

раденїа () плоти ] отъ раждежениѣ блѫдъна Euch ѿ ражениꙗ () плотьскаго Q ѿ ражьженїѧ плотьскаго Synod Synod 992 KB 121089 Je-parch 164 ѿ раж ьженїа плотнаго TSL 277 ѿ раж еженіа плотьскаго TSL 747 Jeparch 165 ѿ разженїѧ плоскаго TSL 771

и ѿ зрака блꙋнго (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 Jeparch 164 Jeparch 165)] deest in Euch KB 121089

блꙋда (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165)] блѫдъна Euch

и ѹмышленїа сложна (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089)] deest in Euch и ѿ помышленїа () слона Jeparch 164 и ѿ ѹмышленїа сложна Jeparch 165

и ѿ въглѧданїа на нѧ любодѣиць (= Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089)] и отъ вьзьрѣниѣ на нѧ оесъ любодѣиць Euch и ѿ възъглѧданиꙗ на ню () любодѣиць Q и ѿ возрѣнїѧ на нѧ любодѣицъ TSL

20

FRANTIŠEK ČAJKA

771 и (sine ѿ) воꙁглѧданїа на нѧ любодѣиць Jeparch 164 и ѿ въꙁглѧданїа на нь любодѣиць Jeparch 165

съхрани мѧ (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] съхрани ꙇ мѧ Euch съхрани ги и мене TSL 771 съхрани мѧ ги Jeparch 164

ѿ си рееныи (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 165)] отъ всѣхъ реенꙑхъ Euch и ины () Jeparch 164

deest in Jeparch 160 Euch Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 165 ] еже є Jeparch 164

не гоно ()] въ годинѫ Euch не ѹгодно Q Synod Synod 992 TSL 277 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165 не оугодны TSL 747 и не ѹгодно TSL 771

ни ѹспѣ (= Q Synod Synod 992)] на спѣхъ Euch ни въ ѹспѣх TSL 277 TSL 747 ни ꙋспѣхѹ TSL 771 KB 121089 Jeparch 165 ни на ꙋспѣ Jeparch 164

спнїю (= Euch Q TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165)] спасенїе Synod Synod 992

дши и телеси моємꙋ (= Euch Q Synod Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB 121089)] дши и тѣлѫ моемѹ TSL 277 Jeparch 165 дши моеи и телеси моемꙋ Jeparch 164

и ѿ всего мѧ настоꙗща избави ѕла раба бжїа імк ] ꙇ отъ сего мѧ настоѩщааго ꙇмк ꙇзбави Euch и ѿ всего имѧрекъ настоꙗщаго Q Synod Sy-nod 992 ТSL 771 Jeparch 165 и о всего избави мѧ імк сего раба настоѧщаго TSL 277 и ѿ все сего імк настоꙗщаго избави мѧ TSL 747 и ѿ всего и їмк настоащаго KB 121089 и ѿ все грѣх настоащаго раба твое імк Jeparch 164

ни срамле (= TSL 747)] deest in Euch ни сраменъ Q Synod Synod 992 ТSL 771 KB 121089 Jeparch 165 ни посрамленъ TSL 277 ни посрамленъ Jeparch 164

хвалꙋ всылає (= Jeparch 164 хвалѹ възсылае TSL 277 хвалꙋ вꙁылае KB 121089)] хвалꙑ въздаѭ Euch хвалу возсилаю Q Synod Synod 992 ТSL 747 Jeparch 165 хвалѹ възсылаемъ ю TSL 771

съ ѡцемъ и стымъ дхомъ (= Synod Synod 992 TSL 277 TSL 771)] оцю и сноу ꙇ стоумоу Euch со ѡцемь и съ стꙑмь дхомъ Q ТSL 747 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165

21

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

в вѣкы вѣко ами mdash (= Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089)] deest in Euch в вѣ Q в вѣкы вѣко TSL 771 в вѣ аминь Je-parch 164 mdash Jeparch 165 et TSL 771 add гла middot и middot про въцрит сѧ гь ами + въ вѣкы middot бгъ твои в сиѡнѣ в рѡ и рѡ middot сти middot хвали дше моа га въсхвалю га во животе мое +

ROZSAH ZACHOVANYacuteCH TEXTŮ JEPARCHModlitba za čistotu je zachovaacutena jednak v podobě kompletniacute jednak frag-mentaacuterně Text modlitby tvořiacute uacutevodniacute čaacutest (čaacutest A) kteraacute zasahuje až do textoveacute pasaacuteže [hellip] бѫде съхране Navazujiacuteciacute jaacutedro modlitby (čaacutest B) je v některyacutech rukopisech označeno jako bdquoModlitba svateacuteho Řehořeldquo (TSL 747 TSL 771) a odpoviacutedaacute sekvenci Ги іѵ хе бже ншь [hellip] нынѣ и прно и в вѣкы вѣко ами mdash v rukopise Jeparch 160 315b 15 ndash 316a 7

Důsledkem mechanickeacuteho poškozeniacute Pogodinskeacuteho rukopisu (Pogod) je fragmentaacuterniacute zachovaacuteniacute textu modlitby (čaacutest A) Zkraacutecenyacute text pamaacutetky (čaacutest B) je zapsaacuten v rukopise TSL 771

Nově evidovaneacute rukopisy pochaacutezejiacuteciacute z Josifo-Volokolamskeacuteho klaacuteštera představujiacute podle rozsahu textu zněniacute

a) uacuteplneacute (A+B) ndash rukopisy Jeparch 160 a 165b) fragmentaacuterniacute (B) ndash rukopis Jeparch 164

rozsah zachovaacuteniacute textu uacuteplnost textu označeniacute rukopisů

kompletniacute text A+BEuch Q Synod Synod 992

TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 160 Jeparch 165

fragmentA Pogod

B TSL 771 Jeparch 164

22

FRANTIŠEK ČAJKA

OZNAČENIacute MODLITBY V RUKOPISECH JEPARCHVětšina samostatnyacutech zaacutepisů modlitby pochaacutezejiacuteciacutech z ruskeacuteho prostře-diacute obsahuje odkaz k autorstviacute Řehoře Velikeacuteho Připsaacuteniacute modlitby papeži Řehoři Velikeacutemu je velmi pravděpodobně odrazem povědomiacute prvniacutech opisovačů o souvislosti s textem Bes z jehož rukopisu byly na Rusi pů-vodně přepsaacuteny(23) Později se stal vyacuteskyt bdquořehořovskeacuteldquo dedikace vyacuterazem ruskeacute piacutesařskeacute tradice Uvedenyacute způsob dedikace se vyskytuje buď jako součaacutest naacutezvu modlitby (Jeparch 160 TSL 277 KB 121089) nebo jako uacutevodniacute text druheacute čaacutesti modlitby (TSL 747 TSL 771) Srov

TSL 27723в 15ndash17 млтва стго григорїа папы рискаго ѡ избавленїи блоуда [hellip]

TSL 747460в 14ndash16 млтва стго григориꙗ папы римъскаго двоесловцѧ

TSL 771338a 4ndash5 млтва стго григориѧ папы римьска mdash Егда стꙋжает блꙋныи

помылъ

KB 121089141b 23 ndash 142a 1 мѡ стго григорїа папы римьска ѡ иꙁбавленїи блꙋда [hellip]

JEPARCH 160315b 2ndash4 мѡ стгѡ григорїа папы риско ѡ иꙁбвленїи блꙋда [hellip]

Označeniacute modlitby v rukopise Jeparch 164 je velmi pravděpodobně důsled-kem uacutepravy (zaacuteměny dopsaacuteniacute) se snahou charakterizovat funkci modlitby Srov Jeparch 164 522a 4 мѡ на всѧ днь ѡ иꙁбавле[и] блѹ [hellip]

23 Čajka (2013 51) Na uvedenou souvislost poukaacutezal v přiacutepadě rukopisu TSL 747 A I Sobolevskyacute viz Sobolevskij (1906 13) Sobolevskij (1910 104)

23

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

Zvlaacuteštniacute přiacutepad představuje zněniacute rukopisu Jeparch 165 ktereacute vykazuje jisteacute textoveacute spojitosti s rukopisem TSL 747

Oproti skupině zaacutepisů ktereacute považujeme za původnějšiacute (TSL 277 KB 121085 Jeparch 160) obsahujiacute rukopisy TSL 747 a Jeparch 165 dva dife-renčniacute jevy

a) počaacutetek modlitby (čaacutest A) neniacute opatřen odkazem k autorstviacute Řehoře Velikeacuteho

b) navazujiacuteciacute čaacutest B je v obou rukopisech zřetelně vymezena

a) TSL 747 460a 16ndash17 млтва ѡ иꙁбавлении блѹда [hellip] Jeparch 165 277a 21 млва ѡ избавленїи блꙋда [hellip] b) TSL 747 460b 14ndash16 млтва стго григориꙗ папы римъскаго двоесловцѧ mdash Jeparch 165 277b 12 мотва ()

Způsob označeniacute užiteacuteho v rukopisech TSL 747 a Jeparch 165 signalizuje jeho odvozenost ze zněniacute zachovaneacuteho v rukopisech TSL 277 KB 121089 a Jeparch 160 Vyacuteskyt zaacutepisu мотва v rukopise Jeparch 165 velmi pravdě-podobně reflektuje zkraacuteceniacute bdquořehořovskeacuteldquo dedikace ktereacute bylo provedeno nejpozději při posledniacutem opisu Daacutele je takeacute dokladem že někteřiacute ruštiacute piacute-saři původniacute souvislyacute text modlitby segmentovali na dvě čaacutesti (či přiacutemo na dvě modlitby) Totožnyacutem způsobem strukturuje text i rukopis TSL 747

V rukopisech Jeparch 165 TSL 747 (a takeacute TSL 277) naacutesleduje po tex-tu Modlitby za čistotu kraacutetkaacute modlitba označenaacute jako Молитва егда стужаеть блудный помысл s incipitem Хе мои сптелю (Бже стителю мои TSL 747) тебе послѹшаю морѧ и вѣтры Jeparch 165 278a 5ndash23 ТSL 747 461b 1 ndash 462a 8 TSL 277 24b 9 ndash 25a 14 Ukazuje se že alespoň v čaacutesti vyacutechodoslovanskeacute tradice byla Modlitba za čistotu tradovaacutena spolu s uve-denou modlitbou Je tak velmi pravděpodobneacute že dosud meacuteně průhlednyacute naacutezev zachovanyacute v rukopise TSL 771 338a 4ndash5 млтва стго григориѧ папы римьска mdash Егда стꙋжает блꙋныи помылъ představuje kontaminovanou podobu označeniacute ktereacute vzniklo v souvislosti s původně navazujiacuteciacutem textem Молитва егда стужаеть блудный помысл

24

FRANTIŠEK ČAJKA

PŘIacuteSLUŠNOST ZNĚNIacute MODLITEB JEPARCH K RUSKEacute TRADICI TEXTUPro snazšiacute orientaci uvaacutediacuteme v čaacutesti různočteniacute odkaz na miacutesto textu v ru-kopisu Jeparch 160 Jeparch 164 a Jeparch 165 V jinyacutech přiacutepadech nejsou odkazy uvedeny neboť daneacute rukopisy již byly edičně zpracovaacuteny

Zaměřujeme se na textologicky relevantniacute rozdiacutely mezi zněniacutem ruskyacutech textovyacutech zachovaacuteniacute a Euch Eventuaacutelniacute diacutelčiacute diference (zejmeacutena slovosled-neacute a morfologickeacute) mezi zněniacutem ruskyacutech rukopisů ponechaacutevaacuteme obvykle stranou

1 и ѡ съхраненїи ꙁрака блꙋна Jeparch 160 315b 5ndash6 Jeparch 165 277b 1ndash2 Q Synod Synod 992 KB 121089 ѡ схранении зрака блоудьнаго Pogod и ѡ съхраненїи ѿ зрака блоунаго TSL 277 TSL 747

times ꙇ о съхраненьи всего блѫдъна Euch 2 прїатїи всѧко дара спсена Jeparch 160 315в 6ndash7 Jeparch 165 277в

3ndash4 ѡ приꙗтии спсна дароу всѧкого Pogod ѡ приꙗтии спснаго дару всѧкого Q TSL 277 KB 121089 ѡ приꙗтии спстльнаго дароу всѧкого TSL 747 ѿ приѧтїѧ спасенаго дароу всѧкого Synod Synod 992

times о приѩтьи всего друга спсъна Euch

3 и ѿ помышленїа слона Jeparch 160 315b 7ndash8 Jeparch 165 277b 2ndash3 Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089

times deest in Euch 4 ꙭи срца своє Jeparch 160 315b 13 Jeparch 165 277b 10 Pogod Q

Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 times ои срца си Euch

25

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

5 єдинороныи Jeparch 160 315b 16 Jeparch 164 522a 5 Jeparch 165 277b 13 Q Synod Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB 121089 единорѡне () TSL 277

times единоѧдꙑ Еuch 6 раденїа () плоти Jeparch 160 315b 18ndash19 ѿ ражженїа плоскаго Je-

parch 164 522a 7ndash8 Synod Synod 992 KB 121089 ѿ раж еженїа плѿскаго Jeparch 165 277b 16 TSL 747 ѿ ражениꙗ () плотьскаго Q ѿ раж ьженїа плотнаго TSL 277 ѿ разженїѧ плоскаго TSL 771

times отъ раждежениѣ блѫдъна Euch 7 ѿ помышленїа блꙋда Jeparch 160 315b 20 Jeparch 164 522a 9ndash10

Jeparch 165 277b 17ndash18 Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089

times отъ помꙑшлениѣ блѫдъна Euch 8 и ѹмышленїа сложна Jeparch 160 315b 21 Q Synod Synod 992 TSL

277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 и ѿ помышленїа () слона Jeparch 164 522a 10 и ѿ ѹмышленїа сложна Jeparch 165 277b 18

times deest in Euch 9 ѿ си рееныи Jeparch 160 315b 23ndash24 Jeparch 165 277b 20 Q Sy-

nod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 и ины () Jeparch 164 522a 12

times отъ всѣхъ реенꙑхъ Euch

26

FRANTIŠEK ČAJKA

10 не ꙋгоно Jeparch 164 522a 13 Jeparch 165 277b 21 Q Synod Synod 992 TSL 277 KB 121089 не оугодны TSL 747 и не ѹгодно TSL 771 не гоно () Jeparch 160 315b 24

times въ годинѫ Euch 11 ни ѹспѣ Jeparch 160 316a 1 Q Synod Synod 992 ни ѹспѣхѹ Je-

parch 165 277b 21ndash22 TSL 771 KB 121089 ни на ꙋспѣ Jeparch 164 522a 14 ни въ ѹспѣх TSL 227 TSL 747

times на спѣхъ Euch 12 ни срамле Jeparch 160 316a 4ndash5 TSL 747 ни сраменъ Jeparch 165 278a

2ndash3 Q Synod Synod 992 ТSL 771 KB 121089 ни посрамленъ Je-parch 164 522a 17 ни посрамленъ TSL 277

times deest in Euch 13 хвалꙋ всылає Jeparch 160 316a 5 Jeparch 164 522a 18 TSL 277 KB

121089 хвалѹ всылаю Jeparch 165 278a 3 Q Synod Synod 992 ТSL 747 хвалѹ възсылаемъ ю TSL 771

times хвалꙑ въздаѭ Euch 14 съ ѡцемъ и стымъ дхомъ Jeparch 160 316a 6 Synod Synod 992 TSL

277 TSL 771 съ ѻцемь и съ стымь дхѡ Jeparch 164 522a 18ndash19 Jeparch 165 278a 3ndash4 Q ТSL 747 KB 121089

times оцю и сноу ꙇ стоумоу Euch 15 в вѣкы вѣко ами mdash Jeparch 160 316a 7 Synod Synod 992 TSL

277 TSL 747 KB 121089 в вѣ Q в вѣкы вѣко TSL 771 в вѣ аминь Jeparch 164 522a 19ndash20 mdash Jeparch 165 278a 4

27

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

times deest in Euch

Uvedenaacute různočteniacute doklaacutedajiacute dvojiacute textovou tradici Modlitby za čisto-tu zachovanou v rukopise Euch a v rukopisech ruskeacute provenience Texto-veacute varianty rukopisů Jeparch 160 Jeparch 164 a Jeparch 165 jsou součaacutestiacute shodnyacutech či velmi bliacutezkyacutech zněniacute ruskyacutech rukopisů Ze srovnaacuteniacute vyplyacutevaacute že zněniacute rukopisů Jeparch 160 Jeparch 164 a Jeparch 165 jsou součaacutestiacute rus-keacute textoveacute tradice pamaacutetky

SPECIFICKEacute DOKLADYZ textologickeacuteho hlediska vykazujiacute nově evidovaneacute rukopisy Modlitby za čis-totu zajiacutemaveacute shody Relativniacute bliacutezkost zněniacute Jeparch 160 a Jeparch 165 do-klaacutedajiacute ty společneacute textoveacute jevy ktereacute se však již v jinyacutech přiacutepadech nevysky-tujiacute Uvedenaacute miacutesta představujiacute textoveacute inovace vznikleacute v ruskeacutem prostřediacute

1 или разгори сѧ ѹдъ плоныи на блꙋ Jeparch 160 315b 9ndash10 ли раꙁгорит сѧ ѹдъ плотныи на блу Jeparch 165 277b 5ndash6 times или разгорить сѧ оудъ плъть на плъть Pogod или разгоритъ сѧ оудъ

плотныи на плоть Q Synod Synod 992 TSL 277 или разгорить сѧ оудъ плотны на плотны TSL 747 или раꙁгорит сѧ оу плоныи на пло KB 121089

times ли разоритъ сѧ () емоу пльтьнаа плъть Euch 2 да бѫде съхране Jeparch 160 315b 14ndash15 Jeparch 165 277b 11ndash12 times бѫдетъ съхраненъ Euch Pogod Q TSL 277 KB 121089 и боудетъ

сохраненъ Synod Synod 992 om TSL 747

Daacutele bychom poukaacutezali na uacutepravu textu (předložka otъ) kteraacute je speci-fikem rukopisů Jeparch 164 a Jeparch 165 srov

28

FRANTIŠEK ČAJKA

1 и ѿ помышленїа () слона Jeparch 164 522a 10 и ѿ ѹмышленїа сложна Jeparch 165 277b 18

times и ѹмышленїа сложна Jeparch 160 315b 21 Q Synod Synod 992 TSL

277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 times deest in Euch Dalšiacute inovace zasahujiacuteciacute text modlitby jsou již doloženy pouze v jednom

z rukopisů Ojedinělou skladebnou odchylku lze naleacutezt v rukopisu Jeparch 160 srov1 и ѡ прїатїи всѧко дара спсена и ѿ помышленїа слона Jeparch 160 315b 6ndash8 times ї ѿ помышленїa сложна и w приꙗтїи всѧкого дарa спснаго Jeparch 165 277b

2ndash4 Euch Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 2 и ѿ всего мѧ на стоꙗща избави ѕла раба бжїа імк Jeparch 160 316a 2ndash4 times и ѿ все грѣх настоащаго раба твое імк Jeparch 164 522a 15ndash16

и ѿ всего имр настоѧщаго Jeparch 165 278a 1ndash2 Q Synod Synod 992 ТSL 771 и о всего избави мѧ імк сего раба настоѧщаго TSL 277 и ѿ все сего імк настоꙗщаго избави мѧ TSL 747 и ѿ всего и їмк настоащаго KB 121089 ꙇ отъ сего мѧ настоѩщааго ꙇмк ꙇзбави Euch

3 еже є не ꙋгоно стни твоеи Jeparch 164 522a 13 times не ѹгоно стни твоеи Jeparch 165 277b 21 Jeparch 160 315b 24 Euch

Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 4 даромъ ѡца своего () Jeparch 165 277b 14 times даро ѡца твоє Jeparch 160 315b 17 Jeparch 164 522a 6 Euch Q Synod

Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB 121089 иже даро ѿца твоего TSL 227

29

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

5 млтвы сїа () Jeparch 165 277b 11 times млтвꙋ сїю Jeparch 160 315b 14 Euch TSL 747 KB 121089 сию

молитвоу Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277

V rukopise Jeparch 165 odkazoval autor uvedeneacute sekvence nejspiacuteše ke dvěma čaacutestem kompletniacute modlitby Nelze takeacute zcela vyloučit že čaacutesti pů-vodně souvisleacuteho textu interpretoval jako modlitby dvě

ZAacuteVĚRModlitba za čistotu je zachovaacutena ve dvou textovyacutech tradiciacutech ndash staroslo-věnskeacute a ruskeacute Obě vyacutevojoveacute linie vychaacutezejiacute ze společneacuteho archetypu nej-spiacuteše velkomoravskeacuteho původu Součaacutestiacute vyacutechodoslovanskeacute tradice textu modlitby jsou jednak zaacutepisy zachovaneacute v rukopisech Besěd na evangelie jednak zaacutepisy zařazeneacute samostatně do sborniacuteků různeacuteho typu

Vyacutesledky textologickeacute analyacutezy zařazujiacute představenyacute materiaacutel třiacute rukopisnyacutech zaacuteznamů (Jeparch 160 Jeparch 164 Jeparch 165) do vyacutechodo-slovanskeacute textoveacute tradice Modlitby za čistotu Uacuteplnaacute zněniacute pamaacutetky zachy-cujiacute rukopisy Jeparch 160 a Jeparch 165 Rukopis Jeparch 164 uvaacutediacute zněniacute modlitby v podobě fragmentaacuterniacute Všechna nově editovanaacute zněniacute patřiacute do skupiny samostatnyacutech zaacutepisů modlitby ve sborniacuteciacutech ruskeacute provenience (TSL 227 TSL 747 TSL 771 KB 121089)

PhDr František Čajka PhDSlovanskyacute uacutestav AV ČR vviValentinskaacute 1 110 00 Praha 1

cajkaslucascz

30

FRANTIŠEK ČAJKA

LITERATURAČAJKA František

2013 bdquoMolitva o izbavlenii otъ bluda v ciacuterkevněslovanskyacutech rukopisech Trojic-ko-sergijevskeacute laacutevryldquo Slavia 82 č 1ndash2 s 43ndash52

2018a bdquoGlosa v rukopise Chil 442 (fol 565a) a jejiacute vztah k Besědaacutem Řehoře Ve-likeacuteholdquo in P Malčiacutek (ed) Vesper Slavicus Sborniacutek k nedožityacutem devadesaacutetinaacutem prof Radoslava Večerky (Praha Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny) s 87ndash96

2018b bdquoMolitva i izbavlenii ot bluda v rukopisu KB 121089ldquo Konštantiacutenove listy 11 č 1 s 105ndash118

DYKSTRA Tom E2006 Russian monastic culture bdquoJosephismldquo and the Iosifo-Volokolamsk Mo-nastery 1479ndash1607 (Munchen Verlag Otto Sagner)

KONZAL Vaacuteclav2005 Čtyřicet homiliiacute Řehoře Velikeacuteho na evangelia v českociacuterkevněslovan-skeacutem překladu Diacutel prvniacute (Sancti Gregorii Magni pontificis XL homiliarum in Evangelia In versione bohemo-slavonica pars prima) Homilie IndashXXIV (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR ndash Euroslavica)

KONZAL Vaacuteclav ndash ČAJKA František2006 Čtyřicet homiliiacute Řehoře Velikeacuteho na evangelia v českociacuterkevněslovan-skeacutem překladu Diacutel druhyacute (Sancti Gregorii Magni pontificis XL homiliarum in Evangelia In versione bohemo-slavonica pars altera) Homilie XXVndashXL (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR ndash Euroslavica)

MAREŠ František Vaacuteclav1963 bdquoČeskaacute redakce ciacuterkevniacute slovanštiny v světle Besěd Řehoře Velikeacuteho (Dvojeslova)ldquo Slavia 32 č 3 s 417ndash451

1979 An Anthology of Church Slavonic Texts of Western (Czech) Origin With an outline of Czech Church Slavonic language and literature and with a selec-ted bibliography (Munchen Wilhelm Fink Verlag)

2000a bdquoCiacuterkevněslovanskeacute piacutesemnictviacute v Čechaacutechldquo in E Blaacutehovaacute ndash J Vintr (eds) Cyrilometodějskaacute tradice a slavistika (Praha Torst) s 256ndash327

2000b bdquoČeskaacute redakce ciacuterkevniacute slovanštiny v světle Besěd Řehoře Velikeacuteho (Dvojeslova)ldquo in E Blaacutehovaacute ndash J Vintr (eds) Cyrilometodějskaacute tradice a sla-vistika (Praha Torst) s 368ndash402

31

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

MIGNE Jacques Paul (ed)1849 Patrologiae cursus completus series prima Tomus 76 (Parisiis) col 1071ndash1312

NAHTIGAL Rajko (ed)1941 Euchologium sinaiticum Starocerkvenoslovanski glagolski spomenik I del Fotografski posnetek (Ljubljana Akademija znanosti in umetnosti)

1942 Euchologium sinaiticum Starocerkvenoslovanski glagolski spomenik II del Tekst s komentarjem S prilogo posnetka prvega lista odlomka sinaj-skega služebnika (Ljubljana Akademija znanosti in umetnosti)

REINHART Johannes1980 bdquoMethodisches zu den lexikalischen Bohemismen im Tschechisch--Kirchenslavischen am Beispiel der Homilien Gregors des Groszligenldquo Wiener Slavistisches Jahrbuch 26 s 46ndash102

2000 bdquoDie Textologie der kirchenslavischen Uumlbersetzung der Evangelienhomilien Gregors des Grossenldquo in Ch Voss ndash H Warkentin ndash E Weiher (eds) Abhandlungen zu den grossen Lesemenaumlen des Metropoliten Makarij Kodikologische miszellanolo-gische und textologische Untersuchungen Band 1 (Freiburg i Br Weiher) s 245ndash295

VEPŘEK Miroslav2014 bdquoStaroslověnskeacute paraliturgickeacute pamaacutetky velkomoravskeacuteho a českeacuteho původuldquo in P Kouřil et al (eds) Cyrilometodějskaacute misie a Evropa ndash 1150 let od přiacutechodu soluňskyacutech bratřiacute na Velkou Moravu (Brno Archeologickyacute uacutestav Akademie věd ČR Brno vvi) s 268ndash271

2015 bdquoPrefix (j)ьz- as a Component of Lexical Bohemisms in Church Slavo-nicldquo in I Janyškovaacute ndash H Karliacutekovaacute (eds) Etymological research into Old Church Slavonic Proceedings of the Etymological Symposium Brno 2014 9ndash11 September 2014 Brno (Praha Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny) s 423ndash430

WEIHER Eckhard et al (eds)1998 Die Groszligen Lesemenaumlen des Metropoliten Makarij Uspenskij spisok 1ndash11 Maumlrz (Великие Минеи четьи митрополита Макария Успенский список 1ndash11 марта) (Freiburg i Br Weiher)

АЛЕКСЕЕВ А И et al2011 bdquoИОСИФОВ ВОЛОКОЛАМСКИЙ (ВОЛОЦКИЙ) В ЧЕСТЬ УСПЕНИЯ ПРЕСВЯТОЙ БОГОРОДИЦЫ МОНАСТЫРЬldquo in патриарх Московский и всея Руси Кирилл (ред) Православная Энциклопедия Т 26 (Москва Православная энциклопедия) s 91ndash122 Dostupneacute teacutež na httpwwwpravencrutext673721html [cit dne 12 4 2020]

32

FRANTIŠEK ČAJKA

ПРОТАСЬЕВА Т Н ndash ЩЕПКИНА М В1958 Сокровища древней письменности и старой печати Обзор рукописей русских славянских греческих а также книг старой печати Государственного исторического музея Ред М Н Тихомиров (Москва Советская Россия)

ДМИТРИЕВА Р П1991 bdquoИосифо-Волоколамский монастырь как центр книжностиldquo in Д С Лихачев (oтв ред) Книжные центры Древней Руси Иосифо-Волоколамский монастырь как центр книжности (Ленинград Наука 1991) s 3ndash15

ДИАНОВА Т В ndash КОСТЮХИНА Л М1991 bdquoРукописные книги Иосифо-Волоколамской библиотеки (по материалам Отдела рукописей Государственного Исторического музея)ldquo Книжные центры Древней Руси Иосифо-Волоколамский монастырь как центр книжностиldquo in Д С Лихачев (oтв ред) Книжные центры Древней Руси Иосифо-Волоколамский монастырь как центр книжности (Ленинград Наука 1991) s 100ndash121

ДИАНОВА Т В ndash КОСТЮХИНА Л М ndash ПОЗДЕЕВА И В1991 bdquoОписание рукописей библиотеки Иосифо-Волоколамского монастыря из Епархиального собрания ГИМldquo in Д С Лихачев (oтв ред) Книжные центры Древней Руси Иосифо-Волоколамский монастырь как центр книжности (Ленинград Наука 1991) s 122ndash414

МOРОЗОВА Е И2016 bdquoТри лицевые рукописи из Иосифо-Волоколамского монастыря (ГИМ Епарх 81 РНБ QI19 РГБ Ф 113 Волок 79) К проблеме интерпретации laquoдионисиевского стиляraquoldquo Вестник ПСТГУ Серия V Вопросы истории и теории христианского искусства 23 č 3 s 22ndash35

СОБОЛЕВСКИЙ А И 1900 bdquoЦерковно-славянские тексты моравского происхожденияldquo Русский Филологический Вестник 43 č 1ndash2 s 150ndash217

1906 bdquoК хронологии древнейших церковно-славянских памятниковldquo Известия Отделения Русского Языка и Словесности Императорской Академии Наук 11 č 2 s 1ndash19

1910 Материалы и исследования в области славянской филологии и археологии (Сaнктпетербург Типография Императорской Академии наук)

34

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute A STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

JAROSLAV DAVID

OLD-CZECH OLD-SLAVIC AND OLD-CHURCH-SLAVIC ndash ON THE SEMANTIC FIELDS OF THREE ADJECTIVESThe goal of the study is to examine the semantics of adjectives staročeskyacute [old-Czech] staroslovanskyacute [old-Slavic] and staroslověnskyacute [old-Church-Slavic] The analysis is based on their collocations in the Czech National Corpus data specifically in the synchronic written corpus SYN version 8 there their appearances are compared in the fiction academic and opinion journalism subcorpora The adjectives are used in two basic me-anings ndash they refer to the linguistic-literary facts and to the cultural-historical ones The adjectives staroslovanskyacute and staroslověnskyacute regarding the world of Old Slavs and the old-Church-Slavic language are the most semantically transparent In case of the adjecti-ve staročeskyacute a reference to the events cuisine and food is the striking feature mostly in opinion-journalism texts it reflects the usage of the adjective in marketing texts with a semantic shift to lsquohaving a good quality traditionalrsquo

Keywords collocation analysis corpus old-Czech old-Slavic old-Church-Slavic personal names

1 UacuteVODV roce 1890 vyšel v Naacuterodniacutech listech člaacutenek bdquoNaše beletristickeacute časopisyldquo mladeacuteho radikaacutelniacuteho publicisty Huberta Gordona Schauera v němž se za-myacutešlel nad stavem a teacutematy českeacute literatury Velmi ostře se v něm vymezil vůči realistickeacute historickeacute proacuteze kteraacute si libovala v liacutečeniacute a popisu dobovyacutech reaacuteliiacute bdquo[] už znaacuteme mnohem liacutep nežli Dalimil a Veleslaviacuten jakou naši před-koveacute měli kuchyň jak se ženili a vdaacutevali a jak hraacuteli v karty To vše jsou moc zajiacutemaveacute věci ale když člověk vezme do ruky kteryacutekoli časopis ktereacutekoli čiacutes-lo jeho a tam se neustaacutele doviacutedaacute toho co staršiacute Čechoveacute dělali věru že se

35

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

mu musiacute namanout otaacutezka zdali mladiacute Čechoveacute něco dovedou dělat mimo psaacutet a čiacutest co dělali stařiacuteldquo (Schauer 1917 204ndash205) Zatiacutemco Schauer se vůči bdquokultuldquo staročešstviacute vymezoval negativně dalšiacute dva pozdějšiacute přiacuteklady ukazujiacute pozitivniacute hodnoceniacute spojeneacute s adjektivem staročeskyacute V novele Josefa Škvo-reckeacuteho Lviacuteče kteraacute vyšla na konci šedesaacutetyacutech let 20 stoletiacute se adjektivum staročeskyacute vyskytuje dvakraacutet Oči slečny Střiacutebrneacute vypravěč charakterizuje jako bdquostaročeskeacute a pomněnkoveacuteldquo diacutevka Věra pak vlepiacute muži kteryacute ji obtě-žoval bdquopo kratšiacute uacutevaze staročeskou fackuldquo (Škvoreckyacute 1969 39 42) Pře-suneme-li se z literaacuterniacuteho textu do současneacuteho veřejneacuteho prostoru pak se např při prochaacutezce mezi staacutenky vaacutenočniacutech či velikonočniacutech trhů setkaacuteme s nejrůznějšiacutemi produkty zejmeacutena potravinami ktereacute se zaštiťujiacute adjektivem staročeskyacute ndash od punče cukroviacute přes trdelniacutek až po gyros a hamburger

V naacutesledujiacuteciacutem textu se zabyacutevaacuteme seacutemantickou analyacutezou třiacute složenyacutech adjektiv a to staročeskyacute staroslovanskyacute a staroslověnskyacute Na zaacutekladě ma-teriaacutelu Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusu se zaměřujeme na jejich současneacute vniacute-maacuteniacute prostřednictviacutem kolokačniacute analyacutezy (k využitiacute kolokačniacute analyacutezy v seacute-mantice a lexikografii přehledově např Krishnamurthy 2009 Gries 2013 Geeraerts 2019 175ndash182) v raacutemci podteacutematu se zabyacutevaacuteme antroponymy kteraacute jsou v analyzovaneacutem materiaacutelu hodnocena jako bdquostaročeskaacuteldquo Vyacutecho-diskem analyacutezy jsou vyacuteznamy ktereacute uvaacutedějiacute zaacutekladniacute vyacutekladoveacute slovniacuteky moderniacute češtiny ndash Vaacutešův a Traacutevniacutečkův Slovniacutek jazyka českeacuteho (daacutele jako SJČ) Přiacuteručniacute slovniacutek jazyka českeacuteho (PSJČ) Slovniacutek spisovneacuteho jazyka českeacuteho (SSJČ) a Slovniacutek spisovneacute češtiny pro školu a veřejnost (SSČ prvniacute vydaacuteniacute 1978 a posledniacute verze dostupnaacute v Internetoveacute jazykoveacute přiacuteručce) přihliacutežiacuteme rovněž k Jungmannovu Slovniacuteku česko-německeacutemu (1838) a Kottovu Česko-německeacutemu slovniacuteku (1882)

11 KOLOKAČNIacute ANALYacuteZA VYacuteRAZŮ STAROČESKYacute STAROSLOVAN-SKYacute A STAROSLOVĚNSKYacuteKolokačniacute analyacuteza sledovanyacutech adjektiv vychaacuteziacute z dat Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusu konkreacutetně korpusu SYN verze 8 (SYN v8 Křen et al 2019) Vy-hledaacutevali jsme kolokace lemmatu staročeskyacute staroslovanskyacute a staroslověn-skyacute v rozsahu -2+2 Zaměřovali jsme se pouze na kolokace se substantivy

36

JAROSLAV DAVID

přičemž jsme sledovali odděleně vyacuteskyty v beletrii oboroveacute literatuře (od-bornyacutech textech) a publicistice Kolokace jsme vzhledem k většinou niacutezkeacute frekvenci řadili sestupně dle hodnoty T-score (tabulky 1ndash9) T-score je aso-ciačniacute miacutera odraacutežejiacuteciacute kolokace nenaacutehodneacute pravidelneacute a ustaacuteleneacute Jsme si vědomi toho že zvolenaacute asociačniacute miacutera na rozdiacutel od MI-score nebo v sou-časnosti preferovaneacute logDice daacutevaacute velkou vaacutehu frekventovanyacutem kolokaacutetům na uacutekor kolokaacutetů řidšiacutech (Cvrček 2019) V tabulkaacutech vždy uvaacutediacuteme prvniacutech 15 kolokaciacute s nejvyššiacute hodnotou T-score s vyacutejimkou tabulky 3 do niacutež jsme zařadili i nejsilnějšiacute kolokaci s adjektivem (tradičniacute viz čaacutest 21) a tabulek 4 a 7 kde korpusovaacute data poskytla ve sledovanyacutech kolokaciacutech pouze 13 a 12 různyacutech lemmat Vzhledem k množstviacute kolokaciacute se v materiaacutelu objevily vyacuterazy ktereacute sice na prvniacute pohled korespondujiacute s nastiacuteněnyacutemi tendencemi ale při detailniacutem pohledu jsme je v zaacutevěrech analyacutezy nezohlednili Jednaacute se o kolokace staročeskyacute + hospoda (tabulka 2) a staroslovanskyacute + medovina salaacutem (tabulka 5) V prvniacutem přiacutepadě z 12 vyacuteskytů devět odkazuje k vlast-niacutemu jmeacutenu (Staročeskaacute hospoda v Řisutech okr Kladno) dva se tyacutekajiacute staročeskeacuteho apelativa hospoda paacuten paacuten čeledi a dětiacute hospodaacuteřlsquo (Gebauer 1903 469) a pouze jeden se vaacuteže k apelativu hospoda hostineclsquo (bdquoA co se tyacutekaacute prostoru tak jsem se nechtěl orientovat pouze na Čechy a Moravu protože staročeskyacutech hospod a restauraciacute je mysliacutem po Praze už dostldquo ndash ča-sopis Obchod amp finance 2011) V druheacutem přiacutepadě jde o dva vyacuteskyty ve vyacutečtu naacutezvů potravin s přiacutevlastky ndash vedle sebe se ocitly naacutezvy vyacuterobků Piacuteseckyacute gothajskyacute salaacutem a Staroslovanskaacute medovina (všechny vyacuteskyty spojeniacute se tyacutekajiacute naacutezvu vyacuterobku Staroslovanskaacute medovina)

2 SEacuteMANTIKA VYacuteRAZŮ STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute A STAROSLOVĚNSKYacute21 SEacuteMANTIKA VYacuteRAZU STAROČESKYacuteVyacutechodiskem naacutesledujiacuteciacute analyacutezy je rozbor vyacuteznamů ktereacute vyacuterazu staročes-kyacute přiřazujiacute kliacutečoveacute vyacutekladoveacute slovniacuteky noveacute češtiny Všechny čtyři vyacutekladoveacute slovniacuteky češtiny tedy SJČ PSJČ SSJČ i SSČ se shodujiacute na třech vyacuteznamech ktereacute můžeme zjednodušeně označit jako 1) lingvisticko-literaacuterniacute 2) politickyacute

37

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

a 3) kulturně-historickyacute Jungmannův Slovniacutek uvaacutediacute pouze jeden vyacuteznam a to bdquostarobylyacutem Čechům vlastniacuteldquo (Jungmann 1838 286) viz teacutež Kott 1882 631

Prvniacute vyacuteznam je značně neostryacute a neurčityacute jak ukazuje rovněž slovniacutekovaacute definice bdquotyacutekajiacuteciacute se stareacuteho českeacuteho jazyka n piacutesemnictviacute zejm 14 stolldquo (PSJČ) zatiacutemco SSJČ i SSČ bdquostaročeskyacute jazyk (do konce 15 stoletiacute)ldquo SJČ kon-kreacutetniacute časoveacute určeniacute či ohraničeniacute neuvaacutediacute O sporech a diskuziacutech o časoveacutem vymezeniacute stareacute češtiny jsme již pojednali jinde (David ndash Davidovaacute Glogaro-vaacute ndash Klemensovaacute 2020 viz teacutež Kosek 2016) Zde stojiacute za připomenutiacute fakt že i v raacutemci celeacute periody předchaacutezejiacuteciacute noveacute češtině ndash tedy cca do posledniacute čtvrtiny 18 stoletiacute (Kosek 2016) ndash jež je zpravidla obecně označovaacutena jako staraacute čeština lze na zaacutekladě svědectviacute dobovyacutech pramenů vydělit minimaacutelně dvě obdo-biacute ndash etapu předchaacutezejiacuteciacute obdobiacute baroka a etapu předhusitskou ndash vniacutemanaacute z perspektivy naacutesledujiacuteciacute periody jako bdquostaraacute češtinaldquo (podrobněji k teacutematu David ndash Davidovaacute Glogarovaacute ndash Klemensovaacute 2020 114ndash115)

Druhyacute slovniacutekovyacute vyacuteznam adjektiva staročeskyacute odkazujiacuteciacute k politickeacute orien- taci (bdquosouvisejiacuteciacute se staročeskou stranouldquo) je dnes vniacutemaacuten jako historismus Žurnalistickeacute označeniacute staročeši pro Naacuterodniacute stranu vzniklo jako reakce na pojmenovaacuteniacute jejiacute liberaacutelniacute frakce oponentů Františka Palackeacuteho a Josefa Ladi-slava Riegra vyacuterazem mladočeši (Jungčechen Jung-Czechen) v prvniacute polovině šedesaacutetyacutech let 19 stoletiacute (Borovička ndash Kaše ndash Kučera ndash Bělina 2012 66 117)

Třetiacute vyacuteznam je kulturně-historickyacute tedy bdquomajiacuteciacute vztah k staryacutem Če-chům zvl pochaacutezejiacuteciacute od staryacutech Čechů vlastniacute staryacutem Čechůmldquo (PSJČ) bdquopo způsobu staryacutech Čechůldquo (SSJČ)

V Českeacutem naacuterodniacutem korpusu jsme sledovali kolokace vyacuterazu staročes-kyacute v rozsahu -2+2 (tabulky 1ndash3) Vyacuteznamoveacute okruhy adjektiva staročeskyacute lze rozdělit na dva vyhraněneacute typy a jeden typ přechodovyacute V beletristickyacutech textech převlaacutedaacute vyacuteznamovaacute složka lingvisticko-literaacuterniacute (např pamaacutetka ru-kopis přiacutesloviacute) a kulturně-historickaacute (strana věrnost furiantstviacute) Přechod mezi beletriiacute a publicistikou představujiacute texty oboroveacute literatury s teacutematy lingvisticko-literaacuterniacutemi (slovniacutek pamaacutetka slovo text) a kulturně-historic-kyacutemi (tradice pamaacutetka) přičemž v raacutemci druheacute skupiny se vyacuterazně vydě-luje podteacutema gastronomie (např kuchyň hospoda recept) jež bude hraacutet kliacutečovou roli v posledniacutem typu textů tedy v publicistice

38

JAROSLAV DAVID

Jak již bylo naznačeno nejvyhraněnějšiacute typ představujiacute kolokace v pub- licistickyacutech textech v nichž lingvisticko-literaacuterniacute rozměr vyacuteznamu neniacute reflektovaacuten a naopak je zde zastoupen pouze okruh kulturně-historickyacute ovšem redukovanyacute na dva podtypy 1) festivity tradice (jarmark trh Vaacute-noce pouť) a 2) gastronomie (kuchyň zabijačka specialita jiacutedlo) Inter-pretaciacute může byacutet praacutevě v přiacutepadě označeniacute akciacute a produktů snaha zdůraznit jejich dlouholetou tradici a tedy i vyššiacute kvalitu Potvrzuje to nejen fakt že se vyacuteraz nikde nevyskytuje ve spojeniacute s negativniacutem vyacuteznamem ale i kolo-kačniacute analyacuteza Adjektivum staročeskyacute tvořiacute nejsilnějšiacute adjektivniacute kolokaci s vyacuterazem tradičniacute jednaacute se současně o jeho třetiacute nejsilnějšiacute kolokaci s plno- vyacuteznamovyacutem slovem vůbec (tabulka 3) srov např tradičniacute staročeskyacute jar-mark tradičniacute staročeskaacute zabijačka tradičniacute staročeskeacute jiacutedlo

Tabulka1|LemmastaročeskyacuteSYNv8beletrie

Lemma Freq MI T-score logDice

strana 10 748 315 -364

pamaacutetka 9 1023 3 -089

rukopis 4 1221 2 109

přiacutesloviacute 3 1334 173 221

věrnost 3 1287 173 174

furiantstviacute 2 1727 141 604

pravost 2 1358 141 245

piacuteseň 2 843 141 -269

jmeacuteno 2 684 140 -428

jedovina 1 2453 1 873

Verborum 1 2453 1 873

retrograacuted 1 2453 1 873

Aacutezie 1 2180 1 845

lepenice 1 1751 1 614

povijan 1 1711 1 580

39

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

Tabulka2|LemmastaročeskyacuteSYNv8oborovaacuteliteratura

Lemma Freq MI T-score logDice

kuchyň 43 972 655 208

slovniacutek 33 1189 574 424

pamaacutetka 21 796 456 033

jarmark 18 1016 424 252

slovo 18 626 419 -137

strana 18 484 410 -279

text 13 732 358 -031

přiacutesloviacute 12 1184 346 416

hospoda 12 832 345 069

tradice 12 728 344 -035

překlad 11 914 331 151

recept 11 837 331 073

naacutezev 11 619 327 -144

jiacutedlo 10 696 314 -067

vyacuteraz 9 831 299 068

Tabulka3|LemmastaročeskyacuteSYNv8publicistika

Lemma Freq MI T-score logDice

jarmark 2858 1243 5345 950

maacutej 2313 1238 4809 939

tradičniacute 1220 788 3478 526

trh 1149 706 3364 444

Vaacutenoce 985 909 3133 639

kuchyň 978 918 3122 648

tradice 748 820 2726 554

pouť 596 951 2438 670

zvyk 523 921 2283 641

řemeslo 517 927 2270 646

jmeacuteno 509 630 2227 368

40

JAROSLAV DAVID

Lemma Freq MI T-score logDice

rychta 492 1322 2218 875

zabijačka 483 1228 2197 841

specialita 464 994 2152 698

jiacutedlo 378 716 1931 450

baacutel 340 1048 1843 723

22 KOLOKACE VYacuteRAZU STAROSLOVANSKYacuteVyacutekladoveacute slovniacuteky noveacute češtiny spojujiacute vyacuteraz staroslovanskyacute se světem staryacutech Slovanů např bdquopochaacutezejiacuteciacute od staryacutech Slovanů vlastniacute staryacutem Slovanůmldquo (PSJČ) bdquotyacutekajiacuteciacute se staryacutech Slovanůldquo (SSJČ) resp uvaacutedějiacute za-staraacutevajiacuteciacute synonymniacute vyacuteznam staroslověnskyacutelsquo Vyacuteraz staroslovanskyacute stej-ně jako staroslověnskyacute se v Jungmannově Slovniacuteku nevyskytuje Kott je znaacute u vyacuterazu staroslověnskyacute uvaacutediacute jako synonymum starobulharskyacute (Kott 1882 632 1893 771 ke genezi termiacutenu pro nejstaršiacute slovanskyacute spisovnyacute jazyk viz Hansack ndash Večerka 2016 1753)

Všechny tři analyzovaneacute skupiny textů v SYN v8 ukazujiacute lingvistickou (jazyk slovo) a zejmeacutena převlaacutedajiacuteciacute kulturně-historickou složku vyacutezna-mu s důrazem na svět naacuteboženstviacute a rituaacutelů jak v beletrii tak v oboro-veacute literatuře a publicistice (Svarog kněžka kletba dědek domaacuteciacute bůžeklsquo bůh pohřebiště bohyně tabulky 4ndash6) Jedinyacutem vyacuterazem z oblasti gastro-nomie (ke kolokaciacutem staroslovanskyacute + medovina salaacutem viz čaacutest 11) kte-ryacute zdaacutenlivě narušuje jejich absenci je hodokvas V tomto přiacutepadě se ale jednaacute o metaforickeacute a ironickeacute použitiacute ve vyacuteznamu hostina kde se traacuteviacute pozvaniacute hosteacutelsquo oba doklady (v originaacutele uczta prasłowiańska) se vysky-tujiacute v překladu esejů Czesława Miłosze Zotročenyacute duch Uvedeneacute koloka-ce můžeme tedy interpretovat jako určiteacute mystickeacute vniacutemaacuteniacute světa staryacutech Slovanů zatiacutemco svět staryacutech Čechů je prezentovaacuten viacutece materiaacutelně (viz čaacutest 21) Protiklad prezentace světa staryacutech Slovanů vůči materiaacutelniacutemu světu staryacutech Čechů možnaacute souvisiacute i s vniacutemaacuteniacutem adjektiv českyacute a slovan-skyacute ndash co je českeacute resp staročeskeacute je naacutem uživatelům bližšiacute tyacutekaacute se naacutes jako Čechů a našich předků Kdežto slovanskeacute a staroslovanskeacute je naacutem vzdaacutelenějšiacute

41

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

zahrnuje i dalšiacute Slovany a nehodiacute se tolik pro označeniacute materiaacutelniacutech statků (zejmeacutena jiacutedla a naacutepojů) jako adjektivum staročeskyacute(1)(2)(3)

Tabulka4|LemmastaroslovanskyacuteSYNv8beletrie

Lemma Freq MI T-score logDice

kašubština 1 2412 1 951

brebentěniacute 1 2081 1 645

Svarog(2) 1 2010 1 575

bazilišek 1 1903 1 469

kněžka 1 1767 1 334

kletba 1 1623 1 190

dědek 1 1559 1 126

plaz 1 1526 1 093

mrav 1 1520 1 088

dějiny 1 1107 1 -326

praxe 1 1059 1 -373

jazyk 1 1047 1 -386

pokus 1 1032 1 -4

Tabulka5|LemmastaroslovanskyacuteSYNv8oborovaacuteliteratura

Lemma Freq MI T-score logDice

zaacutedruha(3) 8 2084 283 960

medovina 6 1439 245 362

pohřebiště 4 1363 2 286

jazyk 4 890 2 -186

obdobiacute 4 776 199 -3

hradiště 3 1309 173 232

1 Za tuto uacutevahu děkuji autorceautorovi jednoho z anonymniacutech recenzniacutech posudků

2 Svarog = staroslovanskyacute bůh otec slunce a ohně (OSN 1906 411)

3 Zaacutedruha = institut společneacuteho vlastnictviacute majetku několika rodinami spojenyacutemi pokrevniacutem přiacutebuzenstviacutem (OSN 1908 365)

42

JAROSLAV DAVID

Lemma Freq MI T-score logDice

kultura 3 779 172 -297

otaacutezka 3 683 172 -393

doba 3 508 168 -568

hodokvas 2 1563 141 481

osiacutedleniacute 2 1219 141 143

salaacutem 2 1194 141 117

bohoslužba 2 1113 141 037

poviacutedka 2 1024 141 -052

mše 2 979 141 -097

Tabulka6|LemmastaroslovanskyacuteSYNv8publicistika

Lemma Freq MI T-score logDice

jmeacuteno 98 856 987 133

hradiště 77 1424 878 693

bůh 51 984 713 261

slovo 48 727 688 005

původ 36 952 599 229

siacutedliště 24 874 489 151

pohřebiště 23 1262 480 531

jazyk 22 782 467 060

chyacuteše 21 1361 458 621

zvyk 19 906 435 183

zaacuteklad 18 649 420 -074

osiacutedleniacute 17 1175 412 446

bohyně 15 1183 387 453

pěvec 15 1123 387 396

naacutezev 15 623 382 -099

43

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

23 KOLOKACE VYacuteRAZU STAROSLOVĚNSKYacutePosledniacutem sledovanyacutem vyacuterazem je adjektivum staroslověnskyacute Pouze Vaacute-šův a Traacutevniacutečkův Slovniacutek jazyka českeacuteho (Vaacuteša ndash Traacutevniacuteček 1937 1412) a Přiacuteručniacute slovniacutek jazyka českeacuteho uvaacutedějiacute jako plnyacute ekvivalent k vyacuterazu staroslovanskyacute praacutevě adjektivum staroslověnskyacute SSJČ i SSČ jej uvaacutedějiacute u hesla staroslovanskyacute a s charakteristikou že jde o zastaraacutevajiacuteciacute vyacuteznam Nicmeacuteně ve všech sledovanyacutech vyacutekladovyacutech slovniacuteciacutech je adjektivum sta-roslověnskyacute vyacuteznamově nejostřeji vymezeneacute ndash důraz je kladen na jeho sou-vislost se staroslověnštinou popř ciacuterkevniacute slovanštinou srov bdquotyacutekajiacuteciacute se staroslověnštiny ciacuterkevněslovanskyacuteldquo (PSJČ) bdquotyacutekajiacuteciacute se staroslověnštinyldquo (SSJČ)

Uvedenaacute terminologickaacute seacutemantickaacute charakteristika pak odpoviacutedaacute ko-lokaciacutem adjektiva staroslověnskyacute v SYN v8 Sledovaneacute adjektivum se ve všech třech typech textů spojuje pouze s vyacuterazy doklaacutedajiacuteciacutemi vazbu k li-turgii a lingvisticko-literaacuterniacutemu kontextu (tabulky 7ndash9)

Tabulka7|LemmastaroslověnskyacuteSYNv8beletrie

Lemma Freq MI T-score logDice

evangelium 2 1680 141 228

zlomek 2 1502 141 050

mluvnice 1 1890 1 437

oratorium 1 1661 1 209

fara 1 1405 1 -047

kněz 1 1293 1 -159

mše 1 1255 1 -197

nahraacutevka 1 1232 1 -220

řeč 1 1124 1 -328

verze 1 1087 1 -365

bratr 1 1067 1 -385

sniacuteh 1 1047 1 -405

44

JAROSLAV DAVID

Tabulka8|LemmastaroslověnskyacuteSYNv8oborovaacuteliteratura

Lemma Freq MI T-score logDice

jazyk 16 1091 4 014

liturgie 7 1610 265 531

legenda 7 1076 264 -002

text 6 935 245 -142

slovniacutek 5 1231 224 153

pamaacutetka 5 904 223 -174

piacutesemnictviacute 4 1465 2 386

překlad 3 1041 173 -036

centrum 3 647 171 -430

baacutesnictviacute 2 1571 141 487

opis 2 1406 141 326

vzdělanost 2 1257 141 179

mnich 2 1162 141 084

piacutesmo 2 1095 141 017

mše 2 980 141 -097

Tabulka9|LemmastaroslověnskyacuteSYNv8publicistika

Lemma Freq MI T-score logDice

jazyk 110 1059 1048 292

legenda 103 1152 1015 386

text 85 1007 921 240

liturgie 56 1599 748 814

Saacutezava 42 1009 648 242

slovniacutek 40 1220 632 451

piacutesemnictviacute 31 1449 557 670

zpěv 28 1015 529 248

mše 23 1021 479 254

choraacutel 18 1341 424 564

piacutesmo 18 1101 424 333

45

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

Lemma Freq MI T-score logDice

klaacutešter 18 936 424 169

jmeacuteno 18 655 420 -111

hlaholice 16 1728 4 847

překlad 15 963 387 195

3 KOLOKACE STAROČESKEacuteSTAROSLOVANSKEacute JMEacuteNOV analyzovaneacutem materiaacutelu se opakovaně vyskytla kolokace sledova-nyacutech adjektiv se substantivem jmeacuteno (tabulky 1 3 6 9) Jednaacute se jednak o vyacuteklad toponym předevšiacutem miacutestniacutech jmen (bdquoDnešniacute jazykověda odvozuje naacutezev [Dobroutov okr Jihlava ndash pozn JD] vesnice od staročeskeacuteho osob-niacuteho jmeacutena Dobruacutetldquo ndash Jihlavskeacute listy 2005) nebo diachronniacute charakte-ristiku antroponymie (bdquoŽenskyacute protějšek staročeskeacuteho mužskeacuteho jmeacutena Radomil se vyklaacutedaacute jako rozradostňujiacuteciacute a milaacutelsquoldquo ndash Lidoveacute noviny 2005) jednak se kolokace staročeskyacute + jmeacuteno tyacutekajiacute takeacute volby a hodnoceniacute antroponym zejmeacutena v současnosti narozenyacutech dětiacute Vyacuteskyty kolokace sta-roslovanskyacute + jmeacuteno popř synonymně vniacutemaneacute staroslověnskyacute + jmeacute-no odkazujiacute pouze k rubrikaacutem kde se vysvětluje původ jmen Zaměřiacuteme se tedy na druheacute teacutema totiž kolokace staročeskyacute + jmeacuteno jež je nejpočet-něji zastoupena v publicistice (tabulka 3) Tento typ dobře ilustruje uacutery-vek z deniacuteku Blesk (2003) bdquoOkouzleniacute nastaacutevajiacuteciacutech rodičů netradičniacutemi jmeacuteny podle hrdinů zahraničniacutech telenovel je naštěstiacute to tam Zaacuteroveň ochladl i zaacutejem o ryze staročeskaacute jmeacutena našich prababiček Snad největ-šiacuteho paacutedu se dočkali Josefoveacute a Aničky Loni v matrikaacutech jasně veacutevodily Terezy a Kateřiny U chlapců přetrvaacutevaacute nadvlaacuteda silneacute čtyřkylsquo ndash Jan Ja-kub Tomaacuteš a Martinldquo

Co jsou to tedy tzv bdquostaročeskaacute jmeacutenaldquo Jan Svoboda v monografii Sta-ročeskaacute osobniacute jmeacutena a naše přiacutejmeniacute charakterizuje analyzovanyacute mate-riaacutel naacutesledovně bdquoAntroponymickyacute materiaacutel zpracovanyacute v teacuteto studii je založen na excerpci z pramenů od nejstaršiacutech dob do počaacutetku XV stoletiacute pokud byly v noveacute době vydaacuteny tiskem Konečnyacute termiacuten je rok 1419 jako

46

JAROSLAV DAVID

vyacuteznamnyacute předěl českyacutech dějin hospodaacuteřskyacutech sociaacutelniacutech i politickyacutechldquo (1964 21)(4) Jeho hodnoceniacute staročeskeacuteho obdobiacute se tedy shoduje s ge-bauerovskou periodizaciacute kteraacute za jaacutedro stareacute češtiny považuje texty zhruba do počaacutetku 15 stoletiacute(5)

Přiacutespěvky v nichž jsou teacutematem rodnaacute jmeacutena a hodnoceniacute jejich bdquosta-ročeskeacuteholdquo charakteru prezentujiacute současneacute vniacutemaacuteniacute publicistů rodičů matrikaacuteřek popř samotnyacutech nositelů antroponym Pro ilustraci uvaacutediacuteme tři přiacuteklady bdquoDruheacute děvčaacutetko je o něco menšiacute Budou se jmenovat Vlasta a Milada přeje si novopečenyacute tatiacutenek staročeskaacute jmeacutenaldquo (Deniacuteky Bohemia 2005) bdquood roku 2000 u diacutevek takřka pravidelně viacutetěziacute Tereza chlapcům zase již od devadesaacutetyacutech let stejně jako v roce 1910 veacutevodiacute Janoveacute Zaacuteroveň však lze pozorovat naacutevrat typicky staročeskyacutech jmen napřiacuteklad Antonie či Antoniacutenldquo (Tyacuteden 2017) bdquotakovou situaci zažili i při druheacutem těhotenstviacute Ve hře byla ještě Klaacuterka a staročeskeacute jmeacuteno Františka nakonec zviacutetězila Monikalsquo nastiacutenila Adamovaacute s tiacutem že tatiacutenek u porodu neomdlel ale maacute zaacutežitek na celyacute životldquo (Deniacuteky Bohemia 2012) Zaměřiacuteme-li se na konkreacutetniacute přiacuteklady těchto jmen pak zjišťujeme že je jejich soubor možneacute rozdělit na dvě skupiny Prvniacute skupinu představujiacute rodnaacute jmeacutena v užšiacutem slova smy-slu staročeskaacute kteraacute byla typickaacute pro obdobiacute zhruba do roku 1500 ndash jmeacutena jako Vaacuteclav Jan Bartoloměj či Dorota (Pleskalovaacute 2011 55ndash69) V druheacutem přiacutepadě z lingvistickeacuteho pohledu absurdniacutem vzhledem k tomu co viacuteme o vyacutevoji českeacute antroponymie jsou pak staročeskyacutemi jmeacuteny rozuměna antroponyma kteraacute razantně vstoupila do českeacute soustavy rodnyacutech jmen až v 17 a 18 stoletiacute a vyacuteznamně poznamenala jejiacute podobu až do konce 20 stoletiacute Jednaacute se o tzv barokniacute jmeacutena dnes už běžně nedaacutevanaacute byť vykazujiacuteciacute i ve 20

4 Srov Pleskalovaacute 1998 8 bdquoMateriaacutelovou zaacutekladnu teacuteto praacutece tvořiacute staročeskaacute antroponyma dolo-ženaacute ve vybranyacutech latinskyacutech textech z 11ndash13 stoletiacuteldquo

5 Srov Gebauer 1903 IV bdquoCo slovniacutek staročeskyacute obsahovati maacute samo se vyrozumiacutevaacute Maacute v něm zajisteacute byacuteti všecka laacutetka jazyka českeacuteho dochovanaacute v pamaacutetkaacutech od doby nejstaršiacute až do ustaacuteleniacute jazyka spisovneacuteho noveacuteho Uacuteplnosti teacuteto nebude mi lze dosiacuteci ale přece chci se snažiti aby tohoto ideaacutelniacuteho uacutekolu co mi možno největšiacute čaacutest dosažena byla již Slovniacutekem myacutem chci zejmeacutena aby ob-sahoval všecku lexikaacutelniacute laacutetku pamaacutetek do polovice stol XIV incl skoro všecko ze sklonku stol XIV a všecko důležitějšiacute z XV ano i z poč XVI stolldquo

47

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

stoletiacute vlny zaacutejmu např Josef František Antoniacuten Marie Terezie (Doskočil 1941 59ndash60 Kopečnyacute 1974 21ndash23 Pleskalovaacute 2011 97ndash102)(6)

4 ZAacuteVĚRYSynchronně zaměřenaacute seacutemantickaacute analyacuteza třiacute adjektiv staročeskyacute staroslo-vanskyacute a staroslověnskyacute ukaacutezala že se lišiacute jejich vyacuteznamovaacute pole v zaacutevislosti na užitiacute v konkreacutetniacutem typu textu Seacutemanticky nejobecnějšiacute je adjektivum sta-ročeskyacute jehož použitiacute neniacute spojeno s žaacutednou konkreacutetniacute historickou etapou jak ukazuje i spojeniacute staročeskeacute jmeacuteno V zaacutevislosti na typu textu je kladen důraz na jeho hodnotu lingvisticko-literaacuterniacute (beletrie) kombinaci hodnoty lingvisticko-literaacuterniacute a kulturně-historickeacute (oborovaacute literatura) nebo pou-ze na hodnotu kulturně-historickou s důrazem na použitiacute v pojmenovaacuteniacute festivit (staročeskyacute jarmark) a produktů z oblasti gastronomie (staročeskaacute kuchyň) Naproti tomu vyacuterazy staroslovanskyacute a staroslověnskyacute se vztahujiacute ke světu staryacutech Slovanů a staroslověnskeacutemu jazyku označujiacute tedy od sou-časnosti vzdaacutelenějšiacute minulost než je bdquostaročeskyacute světldquo čemuž odpoviacuteda-jiacute i kolokace z oblasti kulturně-historickeacute (naacuteboženstviacute rituaacutely) v přiacutepadě seacutemanticky nejvyhraněnějšiacuteho adjektiva staroslověnskyacute kolokace z oblasti lingvisticko-literaacuterniacute Naacutepadnyacutem rysem zejmeacutena v přiacutepadě adjektiva staro-českyacute jak ukazujiacute publicistickeacute texty je jeho marketingoveacute využitiacute ve vyacutezna-mu kvalitniacute tradičniacutelsquo zejmeacutena v naacutezvech potravinaacuteřskyacutech produktů srov teacutež užitiacute vyacuterazu staropolski v současneacute polštině např kuchnia staropolska bigos staropolski (Czerwiński 2005 Krupa 2010 Jaros 2011 Kowalik 2013) k marketingoveacutemu použiacutevaacuteniacute přiacutevlastku staročeskyacute včetně využiacutevaacuteniacute bdquosta-ročeskyacutechldquo jazykovyacutech prostředků a grafiky a to na přiacutekladu webovyacutech pre-zentaciacute restauraciacute a hospod viz David ndash Miffek 2020 Tento způsob odpoviacutedaacute použitiacute dalšiacutech přiacutevlastků v naacutezvech produktů v jehož pozadiacute je přiacutetomna marketingovaacute funkce s důrazem na kvalitu a tradici např sedlaacuteckyacute selskyacute tradičniacute nebo akcentujiacuteciacute vztah ke konkreacutetniacutemu regionu např jihočeskyacute va-

6 Pro ilustraci uvaacutediacuteme pořadiacute vybranyacutech bdquobarokniacutechldquo chlapeckyacutech a diacutevčiacutech jmen v daacutevanyacutech v led-nu 2009 a 2019 dle dat ČSUacute Josef (21 31) František (25 32) Antoniacuten (27 15) Marie (17 21)

48

JAROSLAV DAVID

lašskyacute z Vysočiny V druheacutem přiacutepadě se jednaacute o jeden z projevů tzv noveacute-ho regionalismu (new regionalism) jiacutemž evropskaacute společnost v posledniacutech desetiletiacutech reagovala na globalizaci a evropskou integraci (srov Semian ndash Chromyacute ndash Kučera 2016 Semian ndash Novaacuteček 2017)

doc Mgr Jaroslav David PhDKatedra českeacuteho jazyka Filozofickeacute fakulty Ostravskeacute univerzity

Reaacutelniacute 5 701 03 Ostravajaroslavdavidosucz

Studie vznikla s podporou grantoveacuteho projektu SGS č 02FF2020ndash2021 Reflexe jazykoveacute a jazykovědneacute problematiky v nelingvistickyacutech textech

(poskytovatel Ostravskaacute univerzita Filozofickaacute fakulta)

49

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

PRAMENY A LITERATURABOROVIČKA Michael ndash KAŠE Jiřiacute ndash KUČERA Jan P ndash BĚLINA Pavel

2012 Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute XXIa (Praha ndash Litomyšl Paseka)

CZERWIŃSKI Leszek2005 bdquoPrzedsmak oscypka w Europie O nazwach i oznaczeniach produktoacutew rol-nych i środkoacutew spożywczych w Polsceldquo Wspoacutelnoty Europejskie 13 č 12 s 21ndash26

CVRČEK Vaacuteclav2019 bdquoAsociačniacute (kolokačniacute) miacuteryldquo httpswikikorpusczdokuphppoj-myasociacni_miry [přiacutestup 21 2 2020]

ČSUacutebdquoČeskyacute statistickyacute uacuteřad Nejobliacutebenějšiacute dětskaacute jmeacutenaldquo httpswwwczsoczcsuczsonejoblibenejsi_detska_jmena [přiacutestup 21 2 2020]

DAVID Jaroslav ndash DAVIDOVAacute GLOGAROVAacute Jana ndash KLEMENSOVAacute Tereza2020 bdquoStaraacute čeština v historickeacute beletrii reflexe jazykoveacuteho konstruktuldquo Slovo a slovesnost 81 č 2 s 111ndash125

DAVID Jaroslav ndash MIFFEK David2020 bdquoAdjektivum staročeskyacute jako znak kvality v marketingovyacutech textechldquo (rukopis)

DOSKOČIL Karel1941 bdquoNaacutečrt dějin českyacutech jmen křestniacutechldquo in V Daviacutedek ndash J Doskočil ndash J Svo-boda Českaacute jmeacutena osobniacute a rodovaacute (Praha Naacutekladem Rodopisneacute společnosti) s 49ndash69

HANSACK Ernst ndash VEČERKA Radoslav2016 bdquoStaroslověnštinaldquo in P Karliacutek ndash M Nekula ndash J Pleskalovaacute (eds) Novyacute encyklopedickyacute slovniacutek češtiny (Praha Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny) s 1753ndash1758

GEBAUER Jan1903 Slovniacutek staročeskyacute (Praha Českeacute grafickeacute společnosti Unie)

GEERAERTS Dirk2019 Teorie lexikaacutelniacute seacutemantiky (Praha Karolinum)

50

JAROSLAV DAVID

GRIES Stefan Th2013 bdquo50-something years of work on collocations What is or should be next hellipldquo International Journal of Corpus Linguistics 18 č 1 s 137ndash166

JAROS Violetta2011 bdquoTechniki nominacyjne w zakresie wspoacutełczesnego nazewnictwa wy-roboacutew piekarniczych i cukierniczychldquo in M Biolik ndash J Duma (eds) Chrema-tonimia jako fenomen wspoacutełczesności (Olsztyn Wydawnictwo Uniwersytetu Warmińsko-Mazurskiego) s 215ndash233

JUNGMANN Josef1838 Slovniacutek česko-německyacute IV (Praha Josefa Fetterlovaacute)

KOPEČNYacute František1974 Průvodce našimi jmeacuteny (Praha Academia)

KOSEK Pavel2016 bdquoPeriodizace vyacutevoje češtinyldquo in P Karliacutek ndash M Nekula ndash J Pleskalovaacute (eds) Novyacute encyklopedickyacute slovniacutek češtiny (Praha Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny) s 1312ndash1314

KOTT František Štěpaacuten1882 Česko-německyacute slovniacutek III (Praha Knihtiskaacuterna Františka Šimaacutečka)

1893 Česko-německyacute slovniacutek VII (Praha Knihtiskaacuterna Františka Šimaacutečka)

KOWALIK Krystyna2013 bdquoNazwy własne i ich pochodne w polskiej wspoacutełczesnej nomenklaturze kuli-narnejldquo Annales Universitatis Paedagogicae Cracoviensis Linguistica 7 s 157ndash166

KRISHNAMURTHY Ramesh2009 bdquoColllocationsldquo in K Allan (ed) Concise Encyclopedia of Semantics (Amsterdam Elsevier) s 97ndash100

KŘEN Michal et al2019 bdquoKorpus SYN verze 8 z 12 12 2019ldquo (Praha Uacutestav Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusu FF UK) httpwwwkorpuscz [přiacutestup 10 2 2020]

KRUPA Jan2010 bdquoDziedzictwo kulinarne elementem atrakcyjności turystycznej regionuldquo Problemy Ekologii Krajobrazu 27 s 451ndash455

51

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

OSN1906 Ottův slovniacutek naučnyacute XXIV (Praha Jan Otto)

1908 Ottův slovniacutek naučnyacute XXVII (Praha Jan Otto)

PLESKALOVAacute Jana1998 Tvořeniacute nejstaršiacutech českyacutech osobniacutech jmen (Brno Masarykova univerzita)

2011 Vyacutevoj vlastniacutech jmen osobniacutech v českyacutech zemiacutech v letech 1000ndash2010 (Brno Host)

PSJČbdquoPřiacuteručniacute slovniacutek jazyka českeacuteholdquo httpsbaraujccasczpsjc [přiacutestup 10 2 2020]

SEMIAN Michal ndash CHROMYacute Pavel ndash KUČERA Zdeněk2016 bdquoName as a regional brand The case of Local Action Groups in Czechialdquo Journal of Language and Politics 15 č 6 s 768ndash789

SEMIAN Michal ndash NOVAacuteČEK Aleš2016 bdquoName as a regional brand The case of Local Action Groups in Czechialdquo Journal of Language and Politics 15 č 6 s 768ndash789

2017 bdquoThe reinterpretation of histories in identities of newly established re-gions The case of Local Action Groups in Czechialdquo Hungarian Geographical Bulletin 66 č 4 s 307ndash319

SCHAUER Hubert Gordon1917 Spisy (Praha Kamilla Neumannovaacute)

SVOBODA Jan1964 Staročeskaacute osobniacute jmeacutena a naše přiacutejmeniacute (Praha Nakladatelstviacute Česko-slovenskeacute akademie věd)

SSČbdquoSlovniacutek spisovneacute češtiny pro školu a veřejnostldquo httpsssjcujccascz [přiacutestup 10 2 2020]

1978 Slovniacutek spisovneacute češtiny pro školu a veřejnost (Praha Academia)

ŠKVORECKYacute Josef1969 Lviacuteče (Praha Československyacute spisovatel)

VAacuteŠA Pavel ndash TRAacuteVNIacuteČEK František1937 Slovniacutek jazyka českeacuteho (Praha František Borovyacute)

52

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

ILONA JANYŠKOVAacute

THE OLD CHURCH SLAVONIC VICES FROM THE ETYMOLOGICAL POINT OF VIEW THE GLUTTONYThe article deals with the Old Church Slavonic Church Slavonic words with the meaning of sbquogluttony (ie intemperance in eating and drinking)lsquo contained in the Dictionary of the Old Church Slavonic Language and provides their etymology In particular these are the words obědanije obědenije jadь lichaja jadь the composite lichojadenije sbquointemperance in eatinglsquo pijanьstvo pijanьstvije the composite lichopitije sbquointemperance in drinkinglsquo other lexemes and interesting connections closely related to this topic are also listed

Keywords slavistics etymology semantics Old Church Slavonic gluttony

0 UacuteVODJednou z neřestiacute jiacutež se maacute podle Bible křesťan vystřiacutehat je obžerstviacute tedy ne-střiacutedmost v jiacutedle a pitiacute V předloženeacutem přiacutespěvku kteryacute je založen na materiaacutelu pětisvazkoveacuteho Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho (SJS) chceme ukaacutezat jakyacute-mi lexikaacutelniacutemi prostředky disponovala staroslověnština pro označeniacute nestřiacuted-mosti v jiacutedle a pitiacute jakaacute je jejich seacutemantickaacute motivace jejich etymologie

1 NESTŘIacuteDMOST V JIacuteDLE11 Jedniacutem z vyacuterazů pro nestřiacutedmost v jiacutedle je stsl IcircAacuteyacuteAumlAgraveIacuteEgrave4 v Ostromi-rově evangeliaacuteři IcircAacuteYacuteAumlAringiacuteEgrave4 (SJS 2 501) Slova patřiacute do rodiny psl obědъ(1) (gt stsl IcircAacuteYacuteAumlUacute sbquooběd hostinalsquo) složeneacuteho z psl prefixu ob- a kořene

1 K přehledu kontinuantů psl obědъ v ESSJ 26 182ndash184

53

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

ěd- doloženeacuteho mj ve stsl yumlNtildeOgraveEgrave sbquojiacutestlsquo (lt psl ěsti sbquojiacutestlsquo) Na původniacute vyacuteznam psl slova neniacute ndash mj i vzhledem k různeacutemu seacutemantickeacutemu vyacutekla-du psl prefixu ndash jednotnyacute naacutezor M Wojtyła-Świerzowska (1992 152ndash154) odvozuje obědъ od slovesa oběsti sbquozcela vyjiacutest okousaacutevat ze všech stran apodlsquo a rekonstruuje jeho vyacuteznam jako sbquoobětniacute hostina zejmeacutena tryzna při niacutež bylo nutno sniacutest všechno co bylo na stolelsquo V Machek (1968 228) vychaacuteziacute pro obědъ z vyacuteznamu sbquopojedeniacute zajedeniacutelsquo tedy původně sbquoranniacute svačina přesniacutedaacutevka desaacutetkalsquo s odkazem na situaci v ruskyacutech naacuteřečiacutech srov ruskeacute dial обед sbquosniacutedanělsquo (SRNG 22 25ndash26) Dalšiacute vyacuteklad interpretu-je psl obědъ (s ohledem na vyacuteznam psl pref ob- sbquokolem okolo v kruhulsquo a takeacute na vyacuteznam např stč oběd jenž se vyskytuje v kontextu ukazujiacuteciacutem na sbquojiacutedlo společně u stolulsquo) jako sbquospolečneacute jedeniacute jedeniacute v kruhu tj v ko-lektivu kolem něčeholsquo (SČS 1 1077ndash1079 Němec 1980 74ndash75) I Němec to považuje za důkaz že bdquo[] společneacute pojiacutedaacuteniacute v kruhu rodiny nebo čeledi je zaacuteležitost prastaraacute jistě praslovanskaacuteldquo (Němec ndash Horaacutelek 1986 103) Do rodiny psl ěsti patřiacute i hapax v Sinajskeacutem euchologiu sloveso IcircAacuteYacuteNtildeOgraveEgrave Ntilde0 sbquopřejiacutest selsquo naacutesledujiacuteciacute kontext jasně doklaacutedaacute jakeacute mohou byacutet naacutesledky přejiacutedaacuteniacute AgraveUgraveAring EcirclsquoOgraveIcirc IcircAacuteYacuteAumlUacute ntilde0 AacuteEumlthornAringOgraveUacute (SJS 2 502)

12 Pro sbquoobžerstviacutelsquo je v Sinajskeacutem euchologiu doloženo spojeniacute eumlEgraveotildeAgraveyuml yumlaumlUuml v Besědaacutech na jevangelije pouheacute yumlaumlUuml (SJS 4 936) Stsl adjekti-vum EumlEgraveOtildeUacute znamenaacute sbquonadměrnyacute přiacutelišnyacute hojnyacutelsquo(2) je staacuteřiacute praslovan-skeacuteho (psl lichъ) a zpravidla se odvozuje z ie kořene leiku-sbquonechaacutevat zbyacutevatlsquo(3) rozšiacuteřeneacuteho formantem -s- leiku-so-sbquozůstaacutevajiacuteciacute přebyacutevajiacuteciacutelsquo (Pokorny 1959ndash1969 669ndash670 ESJS 7 422ndash423) I-kmenoveacute substanti-vum yumlaumlUuml představuje nomen actionis odvozeneacute sufixem -ь od vyacuteše uve-deneacuteho ěsti lt ěd-ti (SP 6 127ndash128) Kompozitum EumlEgraveOtildeIcircyumlaumlaringiacuteEgrave4 sbquonad-měrneacute jedeniacute přejiacutedaacuteniacute obžerstviacutelsquo v Supraslskeacutem kodexu představuje kalk

2 Tento vyacuteznam je doložen v českyacutech naacuteřečiacutech srov č dial lichyacute (snop ořech) sbquozbyacutevajiacuteciacute nad kopu nůž nad tucet atdlsquo (Bartoš 1906 184)

3 Ve slovanskyacutech jazyciacutech neniacute primaacuterniacute sloveso doloženo

54

ILONA JANYŠKOVAacute

řeckeacuteho ἀδηφαγία sbquožravost hltavost obžerstviacutelsquo (Schumann 1958 38) IacuteAring AcircUacuteAumlAgraveAumlEgraveIgraveUacute NtildeAringAacuteAring IumlUumlyumlIacuteUumlNtildeOgraveAcircOacute Egrave EumlEgraveOtildeIcircyumlAumlAringIacuteUumlthorn (SJS 2 128)

121 Do rodiny psl ěsti patřiacute i yumlAumlUumlOumlAgrave sbquojedliacutek žroutlsquo (SJS 4 937) se sufixem -ьca typickyacutem pro nomina agentis (SP 1 102) a kompozitum v Si-najskeacutem euchologiu AcircAringEumlEgrave4yumlaumluacute sbquovelkyacute jedliacutek nenasyta žroutlsquo jehož prvniacute čaacutestiacute je adjektivum AcircAringEumlEgraveEgrave sbquovelkyacutelsquo

13 Adjektivum IacuteAringIacuteAgraveNtildeucircUgraveAringiacuteUacute sbquonenasytnyacutelsquo je hapax legomenon v Suprasl-skeacutem kodexu AtildeEumlAgraveAumlEgraveAcircAgraveyuml ntildeEgraveyuml IacuteAringIacuteAgraveNtildeucircOslashOgraveAringiacuteAgraveyuml yumlaeligAring IacuteEgraveEcircIcircEumlEgraveAEligAring NtildeAcircIcircEgraveIgraveUacute IacuteyacutentildeograveAgrave NtildeucircOgraveAgrave (SJS 2 375) dle Schumanna (1958 42) kalk řec-keacuteho ἄπληστος sbquonenasycenyacute nesytyacutelsquo Slovo patřiacute do rodiny psl sytъ sbquosytyacutelsquo jež se nejleacutepe objasňuje z ie participia suH-toacute- sbquonaplněnyacutelsquo vychaacutezejiacuteciacuteho ze slovesa odvozeneacuteho z ie kořene seu(H)- sbquobyacutet plnyacutelsquo(4) Ve slovanskyacutech ja-zyciacutech sloveso doloženo neniacute je však zachovaacuteno v hetitskeacutem šunna- šunn- sbquoplnitlsquo (Furlan in Bezlaj 1976ndash2007 3 238) K seacutemantickeacutemu posunu sbquoplnyacute naplněnyacutelsquo rarr sbquosytyacutelsquo srov č hovoroveacute jsem plnyacute sbquojsem najedenyacute sytyacutelsquo

14 Staroslověnskyacute lexikaacutelniacute materiaacutel a takeacute kontext v němž se vyacuteše uvede-naacute slova pro obžerstviacute nachaacutezejiacute naznačujiacute negativniacute vztah k teacuteto neřesti Doklaacutedajiacute to jak upozornila T Vendina (Vendina 2002 96 a 134) slove-sa icircOgraveEumluacuteNtildeOgraveyacuteOgraveEgrave sbquoztučnětlsquo a oacuteOgraveEumluacuteNtildeOgraveyacuteOgraveEgrave sbquoztloustnout ztučnětlsquo kteraacute jsou ve Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho doložena pouze v přeneseneacutem vyacuteznamu sbquozatvrdit se staacutet se necitelnyacutemlsquo Schumann (1958 46) poklaacutedaacute sloveso icircOgraveEumluacuteNtildeOgraveyacuteOgraveEgrave za seacutemantickyacute kalk řeckeacuteho παχύνεσθαι sbquostaacutet se za-tvrzelyacutemlsquo srov přiacuteklad z Mariaacutenskeacuteho kodexu (SJS 2 583) IcircOgraveEumlUacuteNtildeOgraveyacute AacuteIcirc NtildeETHltUacutegtAumlltuumlgtoumlAring EumlthornAumlAringEgrave NtildeEgraveOtildeUacute Neboť obrostlo tukem srdce tohoto lidu

2 NESTŘIacuteDMOST V PITIacute21 Pro sbquoopilstviacutelsquo maacute staroslověnština k dispozici několik lexeacutemů zejmeacutena hojně rozšiacuteřeneacute substantivum IumlEgraveyumlIacuteUumlntildeograveAcircIcirc v Šišatovackeacutem apoštolaacuteři

4 K dalšiacutem vyacutekladům psl sytъ viz ESJS 15 918

55

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

srbskociacuterkevněslovanskeacute pamaacutetce je slovo uvedeno v tomto kontextu (1P 43) IgraveEgraveiacuteoacuteAcircUumlOslashAring4 EumlyacuteOgraveIcirc AEligEgraveOgraveEgraveszlig AcircIcircEumlthorn IumlIcircAtildeAgraveIacuteUumlNtildeEcircoacutethorn OgraveAcircIcircETHEgraveOgraveEgrave OtildeIcircaeligAumlUumlOslashAring AcircUuml NtildeEcircIcircOgraveIcircAEligEgraveOgraveEgraveEgrave AcircUuml IumlIcircOtildeIcircOgraveEgrave AcircUuml IumlEgraveyumlIacuteUumlNtildeOgraveAcircAring AcircUuml EcircIcircCcedilEumlIcircAtildeEumlAgraveNtildeIcircAcircAgraveIacuteEgraveEgraveOtildeUuml IgraveoacuteAEligAringEumlIcircAEligUumlNtildeOgraveAcircYacute(5) Egrave AcircUuml eumlEgraveOtildeicirciumlEgraveOgraveEgraveEgraveOtildeUuml Egrave IacuteAringIumlETHEgraveszligccedilIacuteEgraveIacuteUumlIacuteAgraveOtildeUuml OgraveETHYacuteAacuteAgraveOtildeUuml (Miklosich 1853 197) Dost dlouho už jste dělali to v čem si libujiacute pohaneacute žili jste v nevaacutezanosti vaacutešniacutech v opilstviacute v hodech pitkaacutech a v hanebneacutem modlaacuteřstviacute(6) Časteacute je takeacute substantivum IumlEgraveyumlIacuteUumlNtildeOgraveAcircEgrave4 pouze v Glagolitice charvaacutetsko-hlaholskeacute pamaacutetce 14minus15 stol je doložen vyacuteraz IumlEgraveyumliacuteEgrave4 sbquoopilostlsquo v Supraslskeacutem kodexu OacuteIumlEgraveOgraveEgrave4 tv Etymologie uvedenyacutech vyacuterazů je průzračnaacute patřiacute do rodiny psl piti (podrobnyacute etymologickyacute vyacuteklad s přehledem kontinuantů v jednotlivyacutech slovanskyacutech jazyciacutech v ESJS 11 648) Z dalšiacutech vyacuterazů bliacutez-kyacutech našemu teacutematu je možno uveacutest substantiva IumlEgraveszligIacuteEgraveOumlAgrave IumlEgraveAcircUumloumlAgrave sbquopi-jan opileclsquo spolu s dokladem z Christinopolskeacuteho a Slepčenskeacuteho apoštola (1C 5 11) AgraveUgraveAring ecircicircOgraveAringethucircEgrave AacuteETHAgraveograveUacute EgraveigraveAringiacuteOacute4OgraveUuml ntilde0 [] iumlEgraveyumliacuteEgraveOumlAgrave [] ntildeUacute OgraveAgraveEcircIcircAcircucircigraveUuml IacuteEgrave YacuteNtildeOgraveEgrave (SJS 3 44) Kdo si sice řiacutekaacute bratr ale přitom je opilec s takovyacutem ani nejezte Jo-kmenovaacute kompozita AcircEgraveIacuteIcircIumlEgraveAcircUumlOumlAgrave sbquopi-jaacutek viacutenalsquo(7) (hapax v Zografskeacutem kodexu) a AcircEgraveIacuteIcircIumlEgraveEgraveOumlAgrave tv (8) (v Mariaacuten-skeacutem kodexu a v mladšiacutech ciacuterkevněslovanskyacutech pamaacutetkaacutech) kalkujiacute řeckeacute οἰνοπότης tv (Schumann 1958 60) Srov i prefigovanaacute slovesa OacuteIumlEgraveOgraveEgrave ntilde0 sbquoopiacutet se zpiacutet selsquo OacuteiumlEgraveyumlOgraveEgrave ntilde0 ipf sbquoopiacutejet selsquo (to je doloženo jen jako ptc preacutez akt sbquoopileclsquo ndash SJS 4 667) OacuteiumlEgraveAcircAgraveOgraveEgrave ntilde0 IcircIumlEgraveAcircAgraveOgraveEgrave Ntilde0 sbquoopiacute-jet selsquo faktitiva IcircIumlIcircEgraveOgraveEgrave OacuteiumlIcircEgraveOgraveEgrave sbquoopiacutetlsquo a adjektivum iumlEgraveyumlIacuteUacute sbquoopilyacutelsquo Faktitivum OacuteIumlIcircEgraveOgraveEgrave sbquoopojit opiacutetlsquo je součaacutestiacute frazeacutemu OacuteIumlIcircEgraveOgraveEgrave EcircIcircAtildeIcirc AumlIcirc ETH1AtildeAgrave jenž autoři pražskeacuteho staroslověnskeacuteho slovniacuteku vysvětlujiacute jako sbquoopiacutet někoho do němotylsquo (SJS 3 667) autoři starobulharskeacuteho slovniacuteku vy-

5 Srov Janyškovaacute 2019

6 Ekumenickyacute překlad Bible z roku 1979

7 Slovo maacute pokračovaacuteniacute v ruskyacutech a bulharskyacutech naacuteřečiacutech srov ruskeacute dial винопивец sbquoчеловек laquoлюбящий выпить на мирской счетraquolsquo (SRNG 4 288) a bulharskeacute řiacutedkeacute dial винопивец sbquopijaacutek viacutena opileclsquo (SBR 1 167)

8 Ve Svjatoslavově sborniacuteku z roku 1073 je slovo uvedeno v tomto kontextu Вьчера винопиица дьньсь водопиица (Sreznevskij 1893ndash1903 1 261)

56

ILONA JANYŠKOVAacute

světlujiacute frazeacutem s ohledem na vyacuteznam stsl ETH1AtildeUacute sbquovyacutesměch posměchlsquo jako bdquoнапия някого докато стане за присмехldquo tedy sbquoněkoho opiacutejet dokud se nestane terčem posměchulsquo (SBR 2 633)

22 Ve Frizinskyacutech pamaacutetkaacutech a v apoštolniacutech textech je zaznamenaacuteno kompozitum EumlEgraveOtildeicirciumlEgraveOgraveEgrave4 sbquonadměrneacute pitiacute opilstviacutelsquo (SJS 2 127) Prvniacute čaacutest slova tvořiacute stsl EumlEgraveotildeUacute sbquonadměrnyacute nadbytečnyacute přiacutelišnyacute hojnyacutelsquo ojediněle i sbquošpatnyacutelsquo Uvedeneacute kompozitum ndash na rozdiacutel od jinyacutech kompozit s EumlEgraveotildeIcirc- kteraacute překlaacutedajiacute řeckaacute kompozita a jsou tak považovaacutena za kalky ndash se vy-světluje jinak napřiacuteklad se uvažuje o možneacutem vlivu starohornoněmeckeacuteho ubartrunchī sbquoopilstviacute opilostlsquo (tak Gusmani 1987 364 k etymologii psl lichъ viz vyacuteše)

23 Pro vyacuteznam sbquoopilyacute podnapilyacutelsquo nachaacuteziacuteme v Sinajskeacutem žaltaacuteři adjekti-vum OslashthornIgraveUumlIacuteUacute(9) v tomto kontextu Eacute AcircUacuteNtildeOgraveAgrave YacuteEcircIcirc NtildeUacuteIuml2Eacute AtildeltIcircNtildeIumlIcircAumlgtUuml Eacute YacuteEcircIcirc NtildeEacuteEumlAringIacuteUacute OslashthornigraveAringiacuteuacute IcircOgraveuacute AcircEacuteIacuteAgrave (SJS 4 924) Uvedeneacute adjektivum patřiacute do rodiny praslovanskeacuteho šuměti sbquošumět hlučet hlomozit apodlsquo šumъ sbquošum hluk hlomoz apodlsquo jež jsou onomatopoickeacuteho původu Předpoklaacutedanyacute seacutemantickyacute vyacutevoj sbquohlučnyacutelsquo rarr sbquoopilyacute omaacutemenyacutelsquo maacute pod-poru napřiacuteklad ve slovinskeacutem dial šuacutemen sbquoopilyacute zpityacute opojenyacutelsquo (Pleteršnik 1894ndash1895 2 650) a v chorvatskeacutem staršiacutem šumast sbquopřiopilyacute opilyacutelsquo (RHSJ 17 878) z mimoslovanskyacutech jazyků pak v německeacutem Rausch sbquoopilostlsquo je-hož vyacuteznam je vyacutesledkem seacutemantickeacuteho posunu ze středohornoněmeckeacute-ho rūsch sbquošuměniacute prudkost bouřlivostlsquo (Kluge ndash Seebold 2002 747 Fur-lan in Bezlaj 1976ndash2007 4 130 ESJS 16 947)

24 V zaacutekladu csl EcircAcircAgraveNtildeUumlIacuteEgraveEcircUacute sbquopijan opileclsquo(10) doloženeacuteho v apoštolniacutech textech (SJS 2 19) je substantivum EcircAcircAgraveNtildeUacute sbquokvašenyacute naacutepoj kvaslsquo slovo staacuteřiacute praslovanskeacuteho (kvasъ)

9 V Boloňskeacutem Lobkovickeacutem a Pařiacutežskeacutem žaltaacuteři je tvar OslashOacuteigraveUumliacuteUacute (SJS 4 924)

10 Srov se stejnyacutem zaacutekladem stč a středněčeskeacute kvasovniacutek sbquohodovniacutek pijanlsquo (Nejedlyacute a kol 2019 60)

57

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

25 To že je opilstviacute tedy nestřiacutedmost v pitiacute alkoholickyacutech naacutepojů zaacuteleži-tostiacute odsouzeniacutehodnou s kterou je třeba bojovat se vědělo již od starověku Napřiacuteklad Řekoveacute věřili že polodrahokam ametyst nošenyacute jako amulet za-braňuje opilosti tedy chraacuteniacute před naacutesledky nadměrneacuteho použiacutevaacuteniacute alkoholu (Royt ndash Šedinovaacute 1998 37ndash39) Ciacuterkevněslovanskeacute AgraveigraveAringOgraveoacutentildeograveuacute sbquoametystlsquo (SJS 1 31) se vysvětluje z řeckeacuteho adjektiva ἀμέθυστος sbquoneopojivyacute neopi-telnyacute kdo nemůže byacutet opitlsquo Slovo je odvozeno (se zaacuteporkou ἀ-) od slovesa μεθύω sbquojsem opilyacutelsquo jež je z ř μέθυ sbquoviacutenolsquo Ametyst kteryacute maacute jemně fialovou až purpurovou barvu je zřejmě pojmenovaacuten podle barvy značně zředěneacuteho červeneacuteho viacutena ktereacute již nemaacute tak silneacute opojneacute uacutečinky (Beekes 2010 85)

PhDr Ilona Janyškovaacute CScUacutestav pro jazyk českyacute AV ČR v v i

Etymologickeacute odděleniacuteVeveřiacute 97

602 00 Brnoilonajanyskovaujccascz

Přiacutespěvek vznikl s podporou dlouhodobeacuteho koncepčniacuteho rozvoje Uacutestavu pro jazyk českyacute AV ČR v v i RVO 68378092

58

ILONA JANYŠKOVAacute

LITERATURABARTOŠ František

1906 Dialektickyacute slovniacutek moravskyacute (Praha Českaacute akademie ciacutesaře Františka Josefa pro vědy slovesnost a uměniacute)

BEEKES Robert2010 Etymological Dictionary of Greek With the assistance of Lucien van Beek Vol 1ndash2 (Leiden ndash Boston Brill)

BEZLAJ France1976ndash2007 Etimološki slovar slovenskega jezika 1ndash5 Knjiga 1 in 2 France Bezlaj knjiga 3 in 4 France Bezlaj Marko Snoj Metka Furlan knjiga 5 Kaza-la Marko Snoj in Simona Klemenčič (Ljubljana Založba ZRC)

ESJS =1989ndash2018ndash Etymologickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho seš 1ndash19ndash red Eva Havlovaacute Adolf Erhart Ilona Janyškovaacute (Praha Academia Brno Tribun EU)

ESSJ = 1974ndash Этимологический словарь славянских языков Праславянский лексический фонд ред Олег Н Трубачев Анатолий Ф Журавлев Жанна Ж Варбот (Москва Наука)

GUSMANI Roberto1987 bdquoEtymologie und Bedeutungsentwicklung von aksl lichъldquo Zeitschrift fuumlr vergleichende Sprachforschung 110 s 358ndash365

JANYŠKOVAacute Ilona2019 bdquoStaroslověnskaacute slovniacute zaacutesoba tyacutekajiacuteciacute se sexuaacutelniacuteho životaldquo in M Ja-kubowicz ndash S Pogwizd ndash B Raszewska-Żurek (eds) Etymologica Slavica Studia etymologiczne poświęcone prof Franciszkowi Sławskiemu z okazji setnej rocznicy urodzin (Warszawa Instytut Sławistyki Polskiej Akademii Nauk) s 311ndash319

KLUGE Friedrich ndash SEEBOLD Elmar2002 Etymologisches Woumlrterbuch der deutschen Sprache 24 durchgesehene und erweiterte Auflage (Berlin ndash New York de Gruyter)

MACHEK Vaacuteclav1968 Etymologickyacute slovniacutek jazyka českeacuteho (Praha Academia)

59

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

MIKLOSICH Franz1853 Apostolus e codice monasterii Šišatovac palaeoslovenice Vydal F Miklo-sich (Vindobonae G Braumuller)

NEJEDLYacute Petr a kol2019 Slovotvornyacute vyacutevoj deverbaacutelniacutech substantiv ve stareacute a středniacute češtině (Praha Academia)

NĚMEC Igor1980 Rekonstrukce lexikaacutelniacuteho vyacutevoje (Praha Academia)

NĚMEC Igor ndash HORAacuteLEK Jan a kol1986 Dědictviacute řeči (Praha Panorama)

PLETERŠNIK Maks1894ndash1895 Slovensko-nemški slovar 1ndash2 (Ljubljana Knezoškofijstvo)

POKORNY Julius1959ndash1969 Indogermanisches etymologisches Woumlrterbuch 1ndash2 (Bern ndash Mun-chen Francke Verlag)

RHSJ =1880ndash1976 Rječnik hrvatskoga ili srpskoga jezika 1ndash23 (Zagreb Jugoslaven-ska akademija znanosti i umjetnosti)

ROYT Jan ndash ŠEDINOVAacute Hana1998 Slovniacutek symbolů Kosmos přiacuteroda a člověk v křesťanskeacute ikonografii (Praha Mladaacute fronta)

SBR =1999ndash2009 Старобългарски речник 1ndash2 (София Издателство Валентин Траянов)

SČS =1968ndash2008 Staročeskyacute slovniacutek 1ndash4 red Igor Němec (Praha Academia)

SCHUMANN Kurt1958 Die griechischen Lehnbildungen und Lehnbedeutungen im Altbulgaris-chen (Wiesbaden Otto Harrassowitz)

60

ILONA JANYŠKOVAacute

SJS =1966ndash2016 Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho Lexicon linguae palaeosloveni-cae 1ndash4 red Josef Kurz Zoe Hauptovaacute (Praha Academia Euroslavica) 5 Addenda et corrigenda red Zoe Hauptovaacute Vaacuteclav Konzal Štefan Pilaacutet (Praha Euroslavica)

SP =1974ndash Słownik prasłowiański 1ndash red Franciszek Sławski (Wrocław ndash Warsza-wa ndash Krakoacutew ndash Gdańsk Zakład Narodowy im Ossolińskich)

Sreznevskij = СРЕЗНЕВСКИЙ Измаил И1893ndash1903 Материалы для Словаря древнерусского языка по письменным памятникам 1ndash3 (Санкт-Петербург Императорская Академия Наук)

SRNG = 1965ndash Словарь русских народных говоров 1ndash (Москва ndash Ленинград Санкт-Петербург Наука)

Vendina = ВЕНДИНА Татьяна И2002 Средневековый человек в зеркале старославянского языка (Москва Индрик)

WOJTYŁA-ŚWIERZOWSKA Maria1992 Prasłowiańskie abstractum Słowotwoacuterstwo Semantyka I Formacje tematyczne (Warszawa Slawistyczny Ośrodek Wydawniczy)

62

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquo V CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

HELENA KARLIacuteKOVAacute

ON THE GENESIS OF THE WORD NASTOLOVAacuteNIacute IN CZECH SLAVONIC AND OLD CZECHThe word nastolovaacuteniacute denotes enthroning raising somebody to the throne Since the Middle Ages the term ldquoenthroningrdquo is in many European languages basically the only official meaning used for this ceremony In his dictionary F Miklosich records the verb nastolovati with the meaning lsquoin throno collocarersquo and the adjective nastolovanъ lsquoin throno sedensrsquo It is obvi-ously a derivative of the Old Church Slavonic noun stolъ which was in Old Church Slavonic translation texts a usual equivalent of Greek θρόνος lsquoarmchair seat (in the New Testament) royal seat thronersquo Old Czech lacks a verb equivalent to the mentioned Czech Slavonic verb (attested is only perfective nastoliti) though it has the deverbal noun nastolovaacutenie lsquoraising to the thronersquo This noun occurs only in a name of one of religious feasts which is used to be called Nastolovaacutenie svateacuteho Petra [Raising Saint Peter to the throne] in Old Czech documents The contribution tries to find out whether Church Slavonic nastolovati could be regarded as a calque from Greek and whether Old Czech nastolovaacutenie could be viewed as a Church Slavism

Keywords Old Church Slavonic Old Czech calque Church Slavism etymology

1Pojmem bdquonastolovaacuteniacuteldquo se tu miacuteniacute intronizace uvedeniacute na trůn tedy slav-nostniacute obřad při němž je uveden do uacuteřadu vyacuteznamnyacute představitel katolickeacute nebo pravoslavneacute ciacuterkve papež biskup patriarcha teacutež představenyacute nebo představenaacute klaacuteštera tohoto naacutezvu se použiacutevalo i při uvaacuteděniacute do uacuteřadu světskeacuteho panovniacuteka Intronizace je od středověku ve většině evropskyacutech jazyků v zaacutesadě jedinyacutem oficiaacutelniacutem vyacuterazem použiacutevanyacutem pro tento cere-moniaacutel Je to slovo pochaacutezejiacuteciacute z latiny střlat inthronizātio inthronizāre je vyacutepůjčkou střř ἐνθρονίζειν V ciacuterkevniacute slovanštině a stareacute češtině se však pro pojmenovaacuteniacute tohoto konceptu objevujiacute domaacuteciacute lexeacutemy ktereacute odpoviacuteda-jiacute těmto ř a lat lexeacutemům do teacute miacutery že by mohlo jiacutet o kalky

63

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

F Miklosich totiž zachycuje ve sveacutem slovniacuteku srb-csl sloveso nastolo-vati s vyacuteznamem sbquoin throno collocarelsquo a adjektivum (resp participium per-fecti passivi) nastolovanъ sbquoin throno sedenslsquo (Miklosich 1862ndash1865 414) SJS tato slova nemaacute leacutepe řečeno nevyskytujiacute se v staroslověnskyacutech pamaacutet-kaacutech ktereacute SJS eviduje Naopak staraacute čeština odpoviacutedajiacuteciacute vyacuteraz maacute a to nastolovaacutenie Toto substantivum se ovšem objevuje pouze v naacutezvu jednoho z ciacuterkevniacutech svaacutetků kteryacute byacutevaacute ve staročeskyacutech textech označovaacuten jako Nastolovaacutenie svateacuteho Petra Nabiacutezejiacute se v zaacutesadě dvě otaacutezky 1 Lze csl na-stolovati považovat za kalk z řečtiny 2 Můžeme stč nastolovaacutenie poklaacute-dat za stopu ciacuterkevněslovanskeacuteho vlivu resp mohlo by jiacutet o ciacuterkevniacute slavi-smus nebo je jeho původ třeba vysvětlit jinak Ciacutelem tohoto přiacutespěvku je hledat na tyto otaacutezky odpovědi

21 Csl nastolovati je očividně derivaacutetem stsl substantiva stolъ ktereacute bylo v sta-roslověnskyacutech překladovyacutech textech obvyklyacutem ekvivalentem řeckeacuteho θρόνος sbquokřeslo stolec (v Noveacutem zaacutekoně) panovnickyacute stolec trůnlsquo v překladech z la-tinskeacute předlohy pak nahrazovalo slova scamnum sbquolavice podnož stoličkalsquo sēdēs sbquosedadlolsquo solium sbquosedadlo stolec křeslo trůnlsquo popř thronus sbquokřeslo (v Noveacutem zaacutekoně) trůnlsquo A tyto vyacuteznamy implikuje i většina derivaacutetů a kom-pozit utvořenyacutech na baacutezi stsl stolъ ktereacute SJS zaznamenaacutevaacute (v niacuteže) Jako řeckyacute ekvivalent ciacuterkevněslovanskeacuteho nastolovati uvaacutediacute Miklosich (1862ndash1865 414) praacutevě řeckeacute sloveso ἐνθρονίζειν Toto denominaacutelniacute sloveso je jak je zřejmeacute odvozeno od řeckeacuteho substantiva θρόνος Vyacuteznam tohoto substantiva prošel určityacutem vyacutevojem U Homeacutera byl θρόνος ještě pojmenovaacuteniacutem pro lepšiacute vyššiacute sedadlo Později jak zaznamenaacutevajiacute Schrader ndash Nehring (1929 2 534) se začal θρόνος použiacutevat ve vyacuteznamu sbquosedadlotrůn pro bohy i světskeacute panov-niacutekylsquo A už u řeckyacutech tragiků byl pluraacutel θρόνοι synonymem pro kraacutelovskou moc(1) Vyacuteznamy fundujiacuteciacuteho substantiva doklaacutedaacute praacutevě odvozeneacute ἐνθρονίζειν

1 bdquoBei Homer bezeichnet θρόνος [] noch jeden besseren namentlich houmlheren Stuhl Spaumlter wird es ganz vorzugsweise fur die Sitzplaumltze der Goumltter und hervorragender Menschen verwendet Schon bei den Tragi-ken wird θρόνοι [] ganz im Sinne von Koumlnigsherrschaft gebrauchtldquo (Schrader ndash Nehring 1929 2 534)

64

HELENA KARLIacuteKOVAacute

V klasickeacute řečtině je toto sloveso doloženo marginaacutelně pokud jde o nebiblic-keacute texty LiddellndashScott (1953 567) odkazujiacute ve sveacutem slovniacuteku pouze na jedno miacutesto a to v Diodorovi Sicilskeacutem (3313) Na dvou miacutestech se pak objevu-je ve Stareacutem zaacutekoně a to jednou ve vyacuteznamu sbquoin throno locolsquo (ἐνθρονίζω) (srov i Stephanus 4 1090(2))

bull ἡνίκα δὲ ἐπὶ πάντων τὸν ἱερὸν ἡγεμόνα νοῦν διὰ τῶν αἰσθητηρίων ἐνεθρόνισεν (LXX 4 Mak(3) 222)

a jednou ve vyacuteznamu sbquoin throno sedeolsquo (ἐνθρονίζομαι)bull ἐν αὐταῖς ταῖς ἡμέραις ὅτε ἐνεθρονίσθη ὁ βασιλεὺς Ἀρταξέρξης ἐν

Σούσοις τῇ πόλει LXX Ester 12 (Rahlfs 1 952)

Vulgata (2 121) Ester 12 překlaacutedaacute toto miacutesto opisembull quando sedit in solio regni sui Susan civitas regni ejus

a stejně tak i jeruzaleacutemskaacute biblebull když tenkraacutet seděl v pevnosti v Susaacutech na kraacutelovskeacutem trůně (JB 711)

Jak vyplyacutevaacute z kontextu ve všech uvedenyacutech přiacutekladech se mluviacute o svět-skeacutem trůně kraacutelovskeacutem

Na jinyacutech miacutestech Stareacuteho zaacutekona tam kde by se kontextuaacutelně ἐνθρονίζειν dalo očekaacutevat se objevuje obvykle dvouslovneacute vyjaacutedřeniacute a to jak v řeckeacutem textu tak v překladech Srov např Bar=EpIer 633

bull οὔτε καταστῆσαι βασιλέα δύνανται οὔτε ἀφελέσθαι (Rahlfs 2 768)

A podobně je tomu i v lat a stč překladechbull neque regem constituere possunt neque auferre (Vulgata 3 125)

2 Stephanus 4 1091 bdquoGalli non solum Throne dicunt e Gr θρόνος sed et Inthroniser ex hoc ἐνθρονίζωldquo

3 K označovaacuteniacute biblickyacutech knih a stsl pramenů byly použity zkratky zavedeneacute pro SJS Zkratky stč pramenů a způsob citace dokladů se řiacutediacute zaacutesadami uvedenyacutemi v publikaci Staročeskyacute slovniacutek Uacutevodniacute stati soupis pramenů a zkratek (Praha Academia 1968)

65

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

bull ani kraacutele ustaviti mohuacute ani ssaditi (StčB V1359)bull takeacute nejsou s to dosadit nebo sesadit kraacutele (BJ 1498)

211 Ve středniacute a pozdniacute řečtině došlo u slovesa ἐνθρονίζειν k vyacuteznamoveacute specializaci k posunu od bdquosvětskeacuteholdquo vyacuteznamu do roviny ciacuterkevniacute a frek- vence jeho vyacuteskytu se zvyacutešila Du Cange (1958 1 499ndash500) doklaacutedaacute na citaacutetech z byzantskyacutech hagiografů přiacutepadně dalšiacutech autorů(4) jak sloveso ἐνθρονίζειν tak variantu ἐνθρονίαζειν ve všech přiacutepadech vyacuteznamově už spadajiacute pouze do ciacuterkevniacute terminologie s vyacuteznamem sbquoin thronum inducere installare (dosadit na trůn o biskupovi)lsquo přeneseně pak sbquoecclesiam dedi-care (uveacutest do ciacuterkevniacuteho uacuteřadu)lsquo V diacutele byzantskeacuteho hagiografa Symeona Logothety pak je i neprefigovaneacute θρονίζειν sbquoin throno sedere (sedět na trů-nu)lsquo (Du Cange 1958 1 500)

Střř ἐνθρονίζειν převzala jak už bylo zmiacuteněno v nezměněneacute podobě la-tina (lat in- je totožneacute s ř ἐν-) V latinskyacutech středověkyacutech textech je slove-so inthronisāreinthronizāre dobře doloženo ve vyacuteznamech spadajiacuteciacutech do okruhu naacuteboženskeacute terminologie jak zachycuje Du Cange (1954 4 402) Hojně dokladů eviduje i SSLat 17 266 v latinsky psanyacutech středověkyacutech textech českeacute provenience Sloveso inthronisāreinthronizāre se v nich použiacutevaacute ve vyacuteznamu sbquodosadit na trůn stoleclsquo převaacutežnou měrou stolec biskupskyacute arcibiskupskyacute nebo papežskyacute ale objevuje se i v souvislosti se světskyacutemi panovniacuteky (de duce rege ndash SSLat 17 266) např Henricusin ducem eligitur et inthronizatur Jindřichna veacutevodstvie zvolen i uveden slavně (PulkChron 116a) daacutele ve vyacuteznamu sbquouveacutest ustanovit do ciacuterkevniacuteho uacuteřadulsquo sbquouveacutest do nebeskeacuteho kraacutelovstviacutelsquo a několika dalšiacutech

212 Csl nastolovati je po slovotvorneacute straacutence jak bylo řečeno denomina-tivum Je zjevneacute že je odvozeno prefixem na- a sufixem -ovati od substan-tiva stolъ Derivace pomociacute prefixu na- uchovaacutevajiacuteciacuteho prostorovyacute vyacuteznam v několika modifikaciacutech je ve staroslověnštině běžnaacute a to předevšiacutem u slo-

4 Např Leontius Episcopus Neapoleos in Cypro (590ndash668) Epiphanius Hagiopolita (9 stol) Symeon Logothetes (10 stol) aj

66

HELENA KARLIacuteKOVAacute

ves (Šlosar 1981 66) V přiacutepadě slovesa nastolovati jde ovšem o speciaacutelniacute vyacuteznamovou modifikaci dala by se vyjaacutedřit formulaciacute Šimandlovou po-užitou pro sloveso nalodit se že totiž jde o umiacutesťovaacuteniacute do toho (v našem přiacutepadě jde spiacuteše o umiacutesťovaacuteniacute na to) co vyjadřuje zaacutekladoveacute substanti-vum (Šimandl 2016 372)(5) Derivaacutetů ktereacute by odpoviacutedaly praacutevě tomuto slovotvorně-vyacuteznamoveacutemu modelu je však ve staroslověnštině doloženo minimum snad jen (s jinyacutemi sufixy) slovesa naseliti naseljati sbquoosiacutedlit osiacutedlovatlsquo (odvozenaacute od substantiva selo sbquosiacutedlo statek ajlsquo) Praacutevě řiacutedkost doloženiacute derivaacutetů tohoto slovotvorně-vyacuteznamoveacuteho typu může nahraacutevat domněnce že sloveso nastolovati ačkoli na prvniacute pohled vypadaacute jako slovo ryze domaacuteciacute mohlo byacutet uměle vytvořeno vlivem jazyka předlohy A tuto domněnku by mohla podpořit marginaacutelnost jeho doloženiacute i dalšiacute fakta

Řadu derivaacutetů a kompozit utvořenyacutech na baacutezi stsl stolъ ktereacute zazname-naacutevaacute SJS lze vzhledem k jejich vyacuteznamu a způsobu derivace považovat za kalky přesně odpoviacutedajiacuteciacute řeckyacutem předlohaacutem sъprěstolьnъ sbquospoluvlaacutednou-ciacutelsquo (1times Euch) kalk řeckeacuteho σύνθρονος (k tomu viacutece Grivec 1952) sъstolьnikъ (2times Supr) kalk ř σύνεδρος ve vyacuteznamu sbquouacutečastniacutek sněmursquo a συγκάθεδρος ve vyacuteznamu sbquoasesor přiacutesediacuteciacutelsquo(6) prъvoprěstolьnikъ sbquokniacuteže apoštolskyacutelsquo (1times ka-lend Ochr o sv Petrovi a Pavlovi) kalk řeckeacuteho πρωτόθρονος ravьnoprěs-tolьnъ sbquomajiacuteciacute stejnyacute trůnlsquo (1times Napis) kalk ř ὁμόθρονος Domniacutevaacutem se že stejně tak nelze vyloučit že i csl nastolьnikъ sbquonaacutestupcelsquo (2times Meth) je řeckyacutem kalkem Byzantskaacute řečtina maacute totiž adjektivum ἐνθρόνιος sbquonastole-nyacutelsquo (LiddellndashScott 1953 567) jež by mohlo byacutet vyacutechodiskem pro csl slovo podobně i csl stolьnikъ sbquopatriarchalsquo (1times Ochr 1times Nom) by mohlo byacutet utvo-řeno podle ř adjektiva θρόνος sbquosediacuteciacute na trůnělsquo

Srb-csl pamaacutetka v niacutež se podle Miklosiche csl nastolovati resp na-stolovanъ vyskytuje je staroslověnskyacutem překladem řeckeacute předlohy (jde o překlad života sv Gregoria z Agrigenta od Leontia presbytera v Řiacutemě) V Miklosichovi (1862ndash1865 414) neniacute sice uvedeno přesneacute miacutesto vyacuteskytu

5 Šimandl (2016 372) zmiňuje sice i sloveso nastolit ale jen v jeho současneacutem přeneseneacutem vyacutezna-mu sbquodaacutet do středu zaacutejmulsquo a to jako přiacuteklad speciaacutelniacuteho lexikalizovaneacuteho vyacuteznamu

6 K funkci prefixu sъ- (překlaacutedajiacuteciacuteho ř συν-) jakožto rozlišovaciacuteho prvku v raacutemci seacutemantiky konkreacutetniacutech staroslověnskyacutech slov (zde stolьnikъ a sъstolьnikъ) srov Jefimova 2004 40

67

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

což poněkud oslabuje hodnotu teacuteto informace přesto však možnost že jde o slovo utvořeneacute vlivem přiacuteslušneacuteho slova v řeckeacute předloze tu staacutele je poměrně značnaacute

Kromě Miklosiche evidujiacute rcsl nastolovati sbquovyneacutest na trůn (biskupskyacute metropolitniacute)lsquo takeacute Sreznevskij (2 337) a StrS (10 269)(7) Slovanskeacute jazyky použiacutevajiacute pro pojmenovaacuteniacute tohoto aktu různeacute lexeacutemy (např b възкaacuteчвам на престoacuteл трoacuteн sln ustoličiti namestiti instalirati p osadzać na tronie intronizować hl intronizować r возводuacuteтьвозвестuacute на престол aj)

22 Struktura staročeskeacuteho substantiva nastolovaacutenie ukazuje že jde o verbaacutelniacute substantivum vyacutechoziacute sloveso však ve stareacute češtině doloženo neniacute Ved-le prefigovaneacuteho nastolovaacutenie maacute staraacute čeština i neprefigovaneacute stolovaacutenie (s variantniacutemi štolovaacutenie stolenie ndash MStčS 480) s vyacuteznamem sbquospolečneacute sezeniacute u stolu u jiacutedlalsquo v jednom přiacutepadě (v tzv Pasionaacutelu kališnickeacutem) pak je užito ve vyacuteznamu sbquodosazeniacute na trůnlsquo Ani k tomu deverbativu vyacutechoziacute sloveso doloženo neniacute Doloženo je jen dokonaveacute nastoliti sbquonastolit dosa-dit na trůnlsquo jakožto Saul bohem zvolen mazaacuten za kraacutel i naſtolen (Budyš 34b ndash StčS 1 291)

Pokud jde o stč nastolovaacutenie sbquodosazeniacute na trůnlsquo objevuje se pouze jak bylo zmiacuteněno v naacutezvu jednoho z ciacuterkevniacutech svaacutetků kteryacute byacutevaacute ve staro-českyacutech textech označovaacuten jako Nastolovaacutenie svateacuteho Petra Tento svaacutetek se vztahuje k 22 uacutenoru kdy si ciacuterkev připomiacutenaacute svaacutetek Stolce svateacuteho Petra prvniacuteho mezi apoštoly a prvniacuteho řiacutemskeacuteho biskupa Nejstaršiacute zmiacuten-ky o oslavě dne kdy podle tradice apoštol Petr usedl na biskupskyacute stolec v městě Řiacutemě se datujiacute do 4 stoletiacute Slavnost probiacutehala 18 ledna v Priscilli-nyacutech katakombaacutech o kteryacutech starobyleacute doklady mluviacute jako o miacutestě bdquokde svatyacute Petr seděl nejprveldquo (ubi prius sedit sanctus Petrus) Zde se ve staro-věku uctiacutevala katedra tedy starobylyacute dřevěnyacute stolec na ktereacutem řiacutemskyacute bis-kup uděloval novokřtěncům svaacutetost biřmovaacuteniacute Druhyacutem datem spojenyacutem s Petrovyacutem biskupskyacutem uacuteřadem je 22 uacutenor Podle tradice jde o udaacutelost

7 Staraacute ruština maacute substantivum nastolovanije sbquotrůn vlaacutedalsquo (StrS 10 269)

68

HELENA KARLIacuteKOVAacute

kteraacute se popisuje v Mt 16 13ndash19 kdy Petr u Ceacutesareje Filipovy vyznal Ježiacuteše jako Božiacuteho Syna a ten jej jako skaacutelu ustanovil zaacutekladniacutem piliacuteřem ciacuterkve(8) Později v 9 stoletiacute byl tento svaacutetek spojovaacuten s Petrovyacutem uacuteřadem biskupa v Antiochii Po liturgickeacute reformě II vatikaacutenskeacuteho koncilu bylo lednoveacute da-tum z kalendaacuteře odstraněno a svaacutetkem připomiacutenajiacuteciacutem zaacuteklady papežstviacute se stal 22 uacutenor (srov Friedrich 1934 129ndash199 324)

Substantivum nastolovaacutenie je ve stč textech poměrně dobře doloženo Srov např

a potom svatyacute Petr na tom stole sědajě sedm let božie slovo kaacutezal pro něžto tento svatyacute den sloacuteve svateacuteho Petra naſtolowanye festum epularum(9) beati Petri (PasMuzA 155) v outeryacute před svatyacutem Petrem jenž sloacuteve Nastolovaacuteniacute ArchČ 10 255 (1437) ndash StčS 1292

V jednom přiacutepadě (v tzv Pasionaacutelu kališnickeacutem) jak bylo řečeno pak je užito neprefigovaneacuteho vyacuterazu stolovaacutenie sbquodosazeniacute na trůnlsquo

221 V latinskyacutech pramenech jak doklaacutedajiacute slovniacuteky středověkeacute latiny se tento svaacutetek označuje sousloviacutem Cathedra Petri apostoli přiacutepadně Cathed-ra S Petri(10) Ostatně naznačuje to i Klaret když v Glosaacuteři staviacute vedle lat kathedra stč nastolovaacutenie (nasstolowanye) resp zde v bdquoklaretovskyldquo zkraacuteceneacute podobě nasstolanye (KlarGlosA 2397 ndash StčS 1 292) Lat cathed-ra (lt ř καθέδρα) je sice nositelem zaacutekladniacuteho vyacuteznamu přejateacuteho spo-lu s formou z řečtiny tedy sbquosedadlo stolice učitelskaacute stolice katedralsquo ale metonymicky je teacutež označeniacutem pro sbquoučitelskyacute uacuteřadlsquo a daacutele i pro sbquokněžskyacute předevšiacutem biskupskyacute ale i arcibiskupskyacute uacuteřad siacutedlolsquo ve spojeniacute cathedra regni coelum znamenaacute sbquonebelsquo cathedra (předevšiacutem s atributem s Petri)

8 bdquoI jaacuteť praviacutem tobě že jsi ty Petr a na teacuteť skaacutele vzdělaacutem ciacuterkev svou a braacuteny pekelneacute nepřemohou jiacute A tobě daacutem kliacuteče kraacutelovstviacute nebeskeacuteholdquo (Mt 1618-19 ndash BK)

9 Stč slovo nastolovaacutenie zde v textu překlaacutedaacute lat spojeniacute festum epulārum substantivum epulae primaacuterniacutem vyacuteznamem sbquopokrm jiacutedlo hostinalsquo je tu použito v obrazneacutem duchovniacutem smyslu

10 Často se toto sousloviacute objevuje ve spojeniacute se substantivy dies nebo festum a maacute formu časoveacuteho uacutedaje např hellipdatumhellipin die cathedrae s Petri hellipconsilium in die sancti Petri ad cathedram apod (SSLat 1 590)

69

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

je označeniacutem pro sedes summi pontificis tedy papežskyacute stolec ve smyslu uacuteřadu (srov SSLat 1 590) Otaacutezkou je proč je staročeskyacutem ekvivalentem lat cathedra praacutevě nastolovaacutenie Je třeba si uvědomit že označeniacute Cathedra S Petri implikuje v zaacutesadě vyacutesledek procesu dosazeniacute nastoleniacute na trůn na stolec kteryacute vyjadřuje sloveso inthronisare = in cathedra in solio ponere (SSLat 17 266) Staraacute čeština ovšem toto ř-lat pojmenovaacuteniacute do sveacuteho le-xika nezahrnula a vyjadřuje je opisně jako např (Svateacuteho Petra) na stolici povyacutešenie (ArchČ 321 ndash r 1442) přiacutepadně na stolici vsaźenie (ESStč) apod (Klaret překlaacutedaacute inthronizatio slovem vwedenye KlarGlosA 2465 ndash ESStč) Zatiacutemco uvedeneacute obraty jsou obecneacuteho raacutezu nevztahujiacute se pouze k osobě Petra nastolovaacutenie se užiacutevaacute vyacutehradně v souvislosti s uvedenyacutem svaacutetkem Na zaacutekladě toho co bylo řečeno a připustiacuteme-li že csl nastolovati lze po-važovat za kalk ř ἐνθρονίζειν pak by se nabiacutezelo vysvětleniacute že stč nasto-lovaacutenie by mohlo byacutet ciacuterkevniacutem slavismem Podpůrnyacutem argumentem by mohlo byacutet to že ve stareacute češtině jde o ciacuterkevniacute termiacuten se speciaacutelniacutem kon-kreacutetniacutem vyacuteznamem Ve světle toho že ve středověkyacutech latinskyacutech textech českeacute provenience se běžně pro bdquousazeniacute na trůnldquo nebo bdquouvedeniacute do uacuteřaduldquo použiacutevaly latinskeacute lexeacutemy inthronisare inthronisatio inthronisatus tedy přejiacutemky řeckeacuteho ἐνθρονίζειν a jeho derivaacutetů na jejichž zaacutekladě vzniklo csl nastolovati nelze vyloučit že překladatel i pro přeloženiacute lat substanti-va cathedra v pojmenovaacuteniacute konkreacutetniacuteho svaacutetku použil slovo nastolovaacutenie ktereacute znal z ciacuterkevniacute slovanštiny (srov Intronisatus est id est kathedratus LexClem ndash SSLat 17 266) Zde by se nabiacutezelo zmiacutenit Traacutevniacutečka (1948 167) že bdquov době okolo r 1100 lze u naacutes a to v Čechaacutech zcela dobře předpoklaacute-dati znalost ciacuterkevniacute slovanštiny nepřetržitě trvajiacuteciacute z velkomoravskeacute doby cyrilometodějskeacuteldquo

222 Lze samozřejmě namiacutetnout že stč stoacutel č stůl je slovo domaacuteciacute psl původu a že tedy neniacute důvod uvažovat v přiacutepadě jednoho derivaacutetu o csl vlivu A je pravda že existuje řada jeho derivaacutetů s vyacuteznamy nespadajiacuteciacutemi do ciacuterkevniacute terminologie ale spojenyacutemi s dnešniacutem chaacutepaacuteniacutem stolu jako stolovaacuteniacute sbquospolečneacute sezeniacute u stolu u jiacutedlalsquo a sbquohodovaacuteniacute hostinalsquo sloveso stolovat od něhož je stolovaacuteniacute odvozeno sbquospolečně jiacutest u jednoho stolulsquo Ale přesto neniacute vliv ciacuterkevniacute slovanštiny vyloučen když uvaacutežiacuteme že ve stareacute

70

HELENA KARLIacuteKOVAacute

češtině jde o vyacuteraz se speciaacutelniacutem vyacuteznamem naviacutec implikujiacuteciacutem vyacuteznam stolu pro češtinu netypickyacute

3 ZAacuteVĚROdpověď na obě otaacutezky formulovaneacute v uacutevodniacute čaacutesti tohoto textu tedy zda lze csl nastolovati považovat za kalk z řečtiny a zda je možneacute vidět ve stč nastolovati vliv ciacuterkevniacute slovanštiny je kladnaacute nejde ovšem o tvrzeniacute kate-gorickeacute vzhledem k tomu co bylo řečeno vyacuteše

PhDr Helena Karliacutekovaacute CScetymologickeacute odděleniacute

Uacutestav pro jazyk českyacute AV ČR v v i602 00 Brno

helenakarlikovaujccascz

Přiacutespěvek vznikl za podpory projektu Staroslověnskeacute dědictviacute v stareacute češtině financovaneacuteho Grantovou agenturou Českeacute republiky (č 18-02702S)

71

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

LITERATURABK

2004 Bible svataacute podle posledniacuteho vydaacuteniacute kralickeacuteho z roku 1613 (Brno KMa)

DU CANGE Charles du Fresne1954 Glossarium mediae et infimae lanititatis 1ndash10 (Graz Akademische Druck-U Verlagsanstalt unveraumlnderter Nachdruck der Ausgabe von 1883ndash1887)

1958 Glossarium ad scriptores mediae et infimae Graecitatis 1ndash2 (Graz Aka-demische Druck-U Verlagsanstalt unveraumlnderter Abdruck der 1688 in Lyon erschienen Ausgabe)

ESStčElektronickyacute slovniacutek stareacute češtiny [online] Praha Uacutestav pro jazyk českyacute AV ČR v v i odděleniacute vyacutevoje jazyka 2006ndash [cit 9 5 2019] Dostupneacute z httpvokabularujccascz

FLAJŠHANS Vaacuteclav (ed)1928 Klaret a jeho družina sv 2 (Praha Českaacute akademie věd a uměniacute)

FRIEDRICH Gustav1934 Rukověť křesťanskeacute chronologie (Praha Filosofickaacute fakulta University Karlovy)

GRIVEC Franc1952 bdquoSъprěstolьnъ ndash synthronosldquo Slovo 1 s 6ndash19

JB2009 Jeruzaleacutemskaacute bible Piacutesmo svateacute vydaneacute Jeruzaleacutemskou biblickou ško-lou přel F X a D Halasovi (Kostelniacute Vydřiacute Karmelitaacutenskeacute nakladatelstviacute)

JEFIMOVA Valerija Sergejevna2004 bdquoO vlijanii jazyka grečeskich originalov na slovoobrazovatelrsquonyje pro-cessy v staroslavjanskom jazykeldquo Slavjanovedenije 4 s 35ndash47

LIDDELL Henry George ndash SCOTT Robert1953 A Greek-English Lexicon (Oxford Clarendon Press)

72

HELENA KARLIacuteKOVAacute

LUTHER Martin (ed)1948 Die Bibel oder die ganze heilige Schrift des Alten und Neuen Thesta-ments nach der deutschen Uumlbersetzung Martin Lutherrsquos (Stuttgart Privileg Wurtt Bibelanstalt)

MIKLOSICH Franz1862ndash1865 Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum (Wien Wilhelm Braumuller)

MStčS1978 BĚLIČ Jaromiacuter ndash KAMIŠ Adolf ndash KUČERA Karel Malyacute staročeskyacute slov-niacutek (Praha SPN)

RAHLFS Alfred (ed)1935 Septuaginta id est Vetus Testamentum graece iuxta LXX interpretes 2 vols (Stuttgart Privileg Wurttembergische Bibelanstalt)

SCHRADER Otto ndash NEHRING Alfons1929 Reallexikon der indogermanischen Altertumskunde 2 zweite vermehrte und umgearbeitete Auflage (BerlinndashLeipzig Walter de Gruyter)

SJS1966ndash2016 Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho Lexicon linguae palaeoslovenicae 1ndash5 (Praha Academia Euroslavica)

SREZNEVSKIJ Izmail Ivanovič1893ndash1903 Materialy dlja slovarja drevnerusskago jazyka po pisrsquomennym pamjatnikam 1ndash3 (Sanktpeterburg)

SSLat1977ndashdosud Slovniacutek středověkeacute latiny v českyacutech zemiacutech Latinitatis medii aevi lexicon Bohemorum (Praha Academia)

StčB2009 KYAS Vladimiacuter (ed) Staročeskaacute Bible draacutežďanskaacute a olomouckaacute V1 2 (Praha Academia)

StčS1968ndash2008 Staročeskyacute slovniacutek 1ndash4 Red Igor Němec (Praha Academia)

StrS1975ndashdosud Slovarrsquo russkogo jazyka 11ndash17 vv (Moskva Nauka)

73

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

STEPHANUS Henricus 1954 Thesaurus Graecae linguae 1ndash9 (Graz)

ŠIMANDL Josef2016 Slovniacutek afixů užiacutevanyacutech v češtině (Praha Karolinum)

ŠLOSAR Dušan1981 Slovotvornyacute vyacutevoj českeacuteho slovesa (Brno Univerzita J E Purkyně)

TRAacuteVNIacuteČEK František1948 bdquoGlosy Jagićovy a svatořehořskeacuteldquo in J Kurz ndash M Murko ndash J Vašica (eds) Slovanskeacute studie Sbiacuterka statiacute věnovanyacutech prelaacutetu univ prof dr Josefu Vajsovi k uctěniacute jeho životniacuteho diacutela (Praha Vyšehrad) s 164ndash168

Vulgata1902 Biblia sacra Vulgatae editionis Editio decima 1ndash4 (Ratisbonae Institu-tum librarium pridem G J Manz)

74

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚN-SKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE(1)

ŠTEFAN PILAacuteT

The paper discusses perspectives of further development of the Old Church Slavonic Dictionary and possible problems associated with such processes The ongoing digitiza-tion of the dictionary opens new possibilities for its development most importantly an equalization of the differences that have arisen among its four parts It brings also an option to expand the dictionary with other Old Church Slavonic texts and the digitizati-on enables entirely new approach to the Czech Church Slavonic material as a whole

Keywords lexicography digitization Old Church Slavonic language Old Church Slavonic texts Czech recension of the Church Slavonic language

UacuteVODSlovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho (Kurz a kol 1966ndash1997 daacutele SJS)(2) před-stavuje světově unikaacutetniacute diacutelo českeacute paleoslovenistiky ktereacute shromažďuje a objasňuje slovniacute zaacutesobu nejen kanonickyacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek ale takeacute mladšiacutech ciacuterkevněslovanskyacutech opisů textů jejichž vznik byacutevaacute kladen na Velkou Moravu nebo je jejich původ jakkoliv spjat s cyrilometodějskou mi-siiacute Vedle toho obsahuje teacutež slovniacute zaacutesobu textů česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu Společně s mimořaacutednou šiacuteřiacute sveacuteho zaacuteběru přinaacutešiacute překlady vyacutezna-mů ve třech současnyacutech jazyciacutech (česky rusky a německy) vždy teacutež latinsky a v přiacutepadě dokladů z překladovyacutech textů uvaacutediacute vyacuterazy z předloh (řeckyacutech

1 Přiacutespěvek vznikl za podpory projektu bdquoGORAZD Digitaacutelniacute portaacutel staroslověnštinyldquo MK ČR ndash NAKI II DG16P02H024

2 O okolnostech vzniku SJS podrobně Blaacutehovaacute (2016)

75

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

latinskyacutech či starohornoněmeckyacutech) Jednotliveacute vyacuteznamy doplňuje a objas-ňuje hojnyacutemi faktografickyacutemi a vyacutekladovyacutemi komentaacuteři a bohatě je ilustruje citacemi z excerpovanyacutech textů a jejich překladovyacutech originaacutelů Inovativniacutem rysem je teacutež uvaacuteděniacute synonymie u staroslověnskyacutech hesel

Je pochopitelneacute že u diacutela ktereacute vznikalo po dobu několika desetiletiacute a na jehož tvorbě se vystřiacutedaly dvě generace badatelů dochaacutezelo průběžně k vyacute-voji metodiky zpracovaacuteniacute hesel postupně se rozšiřoval okruh dostupnyacutech pamaacutetek a jejich předloh a takeacute přiacutestup k sekundaacuterniacute literatuře Nejvyacuteraz-nějšiacute koliacutesaacuteniacute se pochopitelně projevuje v prvniacutem diacutele zejmeacutena v jeho po-čaacutetku při jehož tvorbě nebyl způsob zpracovaacuteniacute hesel ještě zcela ustaacutelen Proto s vytvořeniacutem dodatků k SJS počiacutetala hlavniacute redaktorka Zoe Haupto-vaacute (1929ndash2012) již ve sveacutem zaacutevěrečneacutem slově v IV diacutelu SJS (SJS IV 1042) K realizaci dodatků k I diacutelu SJS došlo v letech 2008ndash2016 (Hauptovaacute a kol 2016 daacutele Dodatky)(3) Svyacutem celkovyacutem rozsahem osmi sešitů se staly paacutetyacutem integraacutelniacutem diacutelem SJS Dodatky přinesly nejen sjednoceniacute formaacutelniacute stavby hesel ale byl teacutež doplněn materiaacutel z pamaacutetek ktereacute nebyly z různyacutech důvo-dů do prvniacuteho diacutelu zpočaacutetku zařazeny čiacutemž vznikla celaacute řada novyacutech hesel Současně s tvorbou Dodatků probiacutehalo vydaacutevaacuteniacute již od počaacutetku SJS plaacutenova-neacuteho Řecko-staroslovenskeacuteho indexu v roce 2014 byl uzavřen jeho prvniacute diacutel (Blaacutehovaacute 2014 daacutele ŘSI)(4) Etymologickeacute odděleniacute Uacutestavu pro jazyk českyacute v Brně od roku 1989 vydaacutevaacute Etymologickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho(5) (Havlovaacute a kol 1989 daacutele ESJS) kteryacute je na lexiku zařazeneacutem do SJS ma-teriaacutelově založen Vedle toho je heslaacuteř SJS zařazen do Srovnaacutevaciacuteho indexu k slovniacutekům zpracovanyacutem v raacutemci Komise pro ciacuterkevněslovanskeacute slovniacuteky(6) z nějž doposud vyšly dva diacutely (Ribarova 2015 2018)

V roce 2016 byl zahaacutejen pětiletyacute projekt GORAZD Digitaacutelniacute portaacutel sta-roslověnštiny kteryacute je financovaacuten v raacutemci programu NAKI II Ministerstva kultury ČR(7) Ciacutelem tohoto projektu je digitalizace a online zpřiacutestupněniacute

3 Viacutece o projektu Čajka (2016)

4 Viacutece o projektu Čermaacutek (2016)

5 Podrobně o slovniacuteku Janyškovaacute (2016)

6 Viacutece o projektu Ribarova (2016)

7 Viacutece o projektu Pilaacutet (2016) a na projektovyacutech straacutenkaacutech wwwgorazdorg

76

ŠTEFAN PILAacuteT

Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho Slovniacuteku nejstaršiacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek(8) I diacutelu Řecko-staroslověnskeacuteho indexu a naskenovaneacute staroslo-věnskeacute liacutestkoveacute kartoteacuteky Do konce roku 2020 je plaacutenovaacuteno zveřejněniacute těchto online databaacuteziacute Zaacutekladniacute ideou digitalizace těchto slovniacuteků v je-jichž přirozeneacutem centru ležiacute SJS je nejenom snadneacute zpřiacutestupněniacute jejich obsahu co možnaacute největšiacutemu okruhu uživatelů ale takeacute udržovaacuteniacute jejich obsahu v aktuaacutelniacute podobě a v souladu s nejnovějšiacutemi vědeckyacutemi poznatky v oboru

Elektronickaacute verze Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho se bude od verze tištěneacute v některyacutech aspektech odlišovat V prvniacute řadě budou přiacutemo do he-sel integrovaacuteny Dodatky k I diacutelu Dalšiacute vyacuteraznou změnou je doplněniacute ang- lickyacutech překladů hesel v celeacutem rozsahu slovniacuteku Do angličtiny bude pro lepšiacute zpřiacutestupněniacute mezinaacuterodniacutemu okruhu uživatelů převeden původně la-tinsky psanyacute aparaacutet slovniacuteku a faktografickeacute vyacuteklady a komentaacuteře U všech hesel bude doplněn soupis excerpovanyacutech pamaacutetek ve kteryacutech se danyacute lexeacutem vyskytuje (odstavec occurrit in hellip) Hesla SJS budou daacutele propoje-na s naskenovanyacutemi sniacutemky staroslověnskeacute liacutestkoveacute kartoteacuteky diacuteky čemuž bude možneacute dohledat všechny vyacuteskyty daneacuteho lexeacutemu v excerpovanyacutech pamaacutetkaacutech Hesla budou teacutež provaacutezaacutena s hesly ŘSI v rozsahu prvniacuteho diacutelu Prezentačniacute prostřediacute poskytne pokročileacute vyhledaacutevaciacute a filtrovaciacute naacutestroje a možnost spraacutevy uživatelskeacuteho obsahu

1 PROBLEacuteM NEKONZISTENCE SJSIdea udržovaacuteniacute SJS v staacutele aktuaacutelniacute podobě s sebou však nese jisteacute probleacute-my ktereacute vyplyacutevajiacute jak z praktickeacute nemožnosti okamžiteacute aktualizace SJS v jeho celeacutem rozsahu tak z nemožnosti odpoviacutedajiacuteciacute aktualizace všech dal-šiacutech slovniacuteků ktereacute z něj vychaacutezejiacute nebo jsou s niacutem jakkoliv provaacutezaneacute Tiacutemto způsobem vzniklou nekonzistenci tak můžeme rozdělit na vnitřniacute (v raacutemci SJS) a vnějšiacute (ve vztahu k dalšiacutem slovniacutekům)

8 Jednaacute o digitalizaci doposud nevydaneacuteho druheacuteho opraveneacuteho vydaacuteniacute jednosvazkoveacuteho slovniacuteku kteryacute vyšel v Moskvě pod naacutezvem Старославянский словарь (по рукописям XndashXI веков) (Cejtlin 1994) Viacutece o tomto slovniacuteku a jeho druheacutem přepracovaneacutem vydaacuteniacute Chromaacute (2016)

77

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

11 VNITŘNIacute NEKONZISTENCEVnitřniacute nekonzistence z různyacutech přiacutečin vznikala již v době tvorby původniacute-ho SJS a byla důvodem vzniku Dodatků k I diacutelu Vydaacutevaacuteniacute dodatků k dal-šiacutem diacutelům SJS v původniacute sešitoveacute podobě již neniacute plaacutenovaacuteno neboť bude mnohem efektivnějšiacute tyto uacutepravy v budoucnu provaacutedět přiacutemo v heslech elektronickeacuteho SJS V současneacutem stavu kdy jsou implementovaacuteny pouze Dodatky k I diacutelu však zůstaacutevaacute tato historicky vzniklaacute nekonzistence ne-odstraněna Paradoxně je ještě navyacutešena neboť z důvodu chronologickeacuteho postupu praciacute jsou dnes v nejaktuaacutelnějšiacute podobě hesla v rozsahu I diacutelu naacutesledovanaacute hesly IV diacutelu a až pak stojiacute hesla II a III diacutelu

Tento stav je nejvyacuteraznějšiacute v okruhu citovanyacutech pamaacutetek Nově nale-zeneacute čaacutesti Žaltaacuteře sinajskeacuteho (SinN)(9) a Euchologia sinajskeacuteho (EuchN) a evangelniacute zlomky Zografskeacuteho palimpsestu (ZogrPal) Vatikaacutenskeacuteho pa-limpsestu (Vat) Bojanskeacuteho palimpsestu (Bojan) a Sinajskeacuteho palimpsestu (SinPal) jsou tak zahrnuty jen do hesel v rozsahu I diacutelu V teacutemž rozsahu je přihliacuteženo u čaacutestiacute Supraslskeacuteho kodexu (Supr) Homilie na Zvěstovaacuteniacute Panny Marie (Hom) a pamaacutetky Napisanije o pravěi věrě (Napis) k novyacutem předlohaacutem řeckyacutem u Nikodeacutemova pseudoavengelia (Nicod) Života Bene-diktova (Ben) a Legendy o svateacutem Viacutetu (Vit) k novyacutem předlohaacutem latin-skyacutem Některeacute dalšiacute pamaacutetky ktereacute byly přidaacutevaacuteny až v průběhu vydaacutevaacuteniacute II a III diacutelu byly v rozsahu I diacutelu doplněny Dodatky ale v čaacutesti slovniacuteku nadaacutele chybějiacute Jednaacute se absenci Eninskeacuteho apoštolaacuteře (En) v rozsahu piacutes-men к ndash л Dimitrijova kaacutenonu (Dim) a Novgorodskeacuteho rukopis Nikodeacutemo-va pseudoevangelia (NicodNovg) v rozsahu piacutesmen к ndash м

V Dodatciacutech a v souladu s tiacutem teacutež v elektronickeacutem SJS v rozsahu hesel I diacutelu došlo k odstraněniacute některyacutech pamaacutetek ktereacute byly v původniacutem SJS excerpovaacuteny nebo citovaacuteny nesoustavně a v průběhu času se jejich zařa-zeniacute do SJS ukaacutezalo byacutet nadbytečnyacutem Jednaacute se o varianty z pozdniacuteho Ni-kolskeacuteho čtveroevangelia (Nik(a)) spolu s variantami značenyacutemi jako Nikb

z dalšiacuteho čtveroevangelia uvaacuteděneacuteho v Daničićově edici (Daničić 1864)

9 Použiteacute zkratky pamaacutetek vychaacutezejiacute z uacutezu SJS Viz SJS (Kurz a kol 1966ndash1997 I LXXIndashLXXIII III 670ndash671) a Dodatky (Hauptovaacute a kol 2016 25ndash27)

78

ŠTEFAN PILAacuteT

ktereacute shořelo při bombardovaacuteniacute Bělehradu v roce 1941 Daacutele jde o varianty z Perfirjevskeacuteho parimejniacuteku (Perf) ojediněle citovaneacute z Brandtovy nedo-končeneacute edice staroslověnskeacuteho parimejniacuteku (Brandt 1894ndash1901) Vajsova edice knihy Joacuteb z II Novljanskeacuteho breviaacuteře (Gl Nov II Vajs 1903) před-stavuje mladšiacute překlad z latiny proto je od III diacutelu nahrazovaacutena textem vydanyacutem Pechuškou (Gl ms Viti Pechuška 1935) z Breviaacuteře Viacuteta z Omišlje kteryacute vychaacuteziacute z překladu z řečtiny

V Dodatciacutech byla teacutež provedena systematizace citovaacuteniacute variant vosto-kovskeacute (VencVost) minejniacute (VencMin) a charvaacutetskeacute redakce (VencNov) Prvniacute staroslověnskeacute legendy o svateacutem Vaacuteclavu daacutele kazaňskeacuteho a pet-rohradskeacuteho rukopisu Druheacute staroslověnskeacute legendy o svateacutem Vaacuteclavu (VencNik) variant z tzv Zaacutehřebskeacuteho hagiografickeacuteho sborniacuteku z roku 1469 Života Konstantinova a variant z Uvarovskeacuteho (BesUvar) a Synodaacutel-niacuteho (BesSynod) rukopisu Besěd na evangelije (Bes) Tyto varianty nejsou ve zbyacutevajiacuteciacutech diacutelech SJS důsledně citovaacuteny

Do rozsahu hesel I diacutelu v souladu s praxiacute Dodatků teacutež nebyly vřaze-ny některeacute varianty sporadicky citovaneacute od II diacutelu Jednaacute se o varianty z I Lublaňskeacuteho (beramskeacuteho) breviaacuteře (VencLab) a varianty z breviaacuteře Va-tikaacutenskeacute apoštolskeacute knihovny Illirico 6 (VencRom) k charvaacutetsko-hlaholskeacute redakci Prvniacute staroslověnskeacute legendy o svateacutem Vaacuteclavu (VencNov) a o va-rianty z teacutehož breviaacuteře Vatikaacutenskeacute apoštolskeacute knihovny Illirico 6 (CMVat) a zlomku breviaacuteře Rakouskeacute naacuterodniacute knihovny Cod slav 121 (CMVindob) k Oficiu sv Cyrila a Metoděje (CMLab a CMNov)

Řešeniacute teacuteto vnitřniacute nekonzistence bude spočiacutevat ve zpracovaacuteniacute zbyacutevajiacute-ciacutech čaacutestiacute slovniacuteku podle metodiky zavedeneacute Dodatky Oproti tištěneacute verzi Dodatků se však již nepočiacutetaacute s metodou zpracovaacuteniacute hesel podle abecedy ale podle pamaacutetek což bude postup při elektronickeacutem zpracovaacuteniacute hesel vyacuterazně efektivnějšiacute V prvniacute řadě je plaacutenovaacuteno doplněniacute novyacutech pamaacutetek poteacute přijdou na řadu dalšiacute uacutepravy Odstraněniacute teacuteto vnitřniacute nekonzistence je zaacutekladniacute podmiacutenkou pro jakeacutekoliv dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nebo uacutepravy excerpčniacute baacuteze elektronickeacuteho SJS Při staacutevajiacuteciacutech personaacutelniacutech možnostech tyacutemu pokud se nepodařiacute najiacutet vnějšiacute zdroje financovaacuteniacute však lze očekaacutevat že se bude jednat o praacutece dlouhodobeacuteho charakteru

79

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

12 VNĚJŠIacute NEKONZISTENCESlovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho se stal zaacutekladem řady vyacuteše zmiacuteněnyacutech lexikografickyacutech projektů Tiacutemto zaacutekladem je však jeho původniacute tištěnaacute verze resp excerpovanyacute materiaacutel v staroslověnskeacute liacutestkoveacute kartoteacutece Jen v menšiacutem množstviacute přiacutepadů bylo teacutež možneacute přihliacutežet k Dodatkům (některaacute hesla ŘSI a ESJS) Ciacutel elektronickou podobu SJS průběžně inovovat pak může veacutest k tomu že se bude svyacutem obsahem těmto souvisejiacuteciacutem projek-tům staacutele viacutece vzdalovat

To je samozřejmě patrneacute již vzhledem k staroslověnskeacute liacutestkoveacute karto-teacutece na jejiacutemž zaacutekladu byl tento slovniacutek vytvaacuteřen Před vznikem Dodatků byla kartoteacuteka doplněna o liacutestky jen z těch novyacutech pamaacutetek ke kteryacutem nebyl v danou dobu k dispozici index verborum V současnosti je kartoteacuteka poklaacutedaacutena za archivniacute materiaacutel a dalšiacute rozšiřovaacuteniacute jejiacute excerpčniacute baacuteze nebo jakeacutekoliv dalšiacute zaacutesahy do niacute nejsou plaacutenovaacuteny K excerpci přiacutepadnyacutech dal-šiacutech pamaacutetek bude již využiacutevaacutena vyacutepočetniacute technika Ve staacutevajiacuteciacute podobě byla kartoteacuteka naskenovaacutena a propojena s digitalizovanyacutemi hesly SJS Ne vždy však bylo takoveacute propojeniacute možneacute Mnohaacute novaacute hesla zavedenaacute Do-datky již podklady v liacutestciacutech nemajiacute na druhou stranu v kartoteacutece zůstaly liacutestky s hesly kteraacute byla z různyacutech důvodů ze slovniacuteku odstraněna popř byly doklady na nich zachyceneacute přesunuty pod jinaacute zaacutehlaviacute Tato divergen-ce bude s každyacutemi dalšiacutemi zaacutesahy do slovniacuteku nutně narůstat a tento fakt neniacute řešitelnyacute Staroslověnskou liacutestkovou kartoteacuteku tak bude možno chaacute-pat hlavně jako historickyacute dokument kteryacute nemusiacute odpoviacutedat současneacutemu stavu slovniacuteku

Souběžně s excerpciacute pro Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho vznikaly ob-raacuteceneacute řecko-staroslověnskeacute liacutestky ktereacute se staly zaacutekladem pro tvorbu Řecko-staroslověnskeacuteho indexu O konečneacutem vyacuteběru pamaacutetek pro ŘSI bylo rozhodnuto ještě před uacuteplnyacutem zformovaacuteniacute koncepce Dodatků proto ŘSI zahrnuje jen čaacutest novyacutech pamaacutetek do nich zařazenyacutech Zahrnuty jsou SinN a EuchN z evangelniacutech zlomků pouze Vat Pro tyto texty byla doplněna liacutestkovaacute excerpce S dalšiacutem rozšiřovaacuteniacutem materiaacuteloveacute baacuteze ŘSI nelze do doby jeho dokončeniacute počiacutetat a to z důvodu technickeacute obtiacutežnosti takoveacuteho kroku a zaacuteroveň vytvořeniacute nežaacutedouciacute vnitřniacute nekonzistence v raacutemci ŘSI

80

ŠTEFAN PILAacuteT

Jedniacutem z ciacutelů projektu Gorazd je integrace SJS a ŘSI aby byly oba slovniacute-ky vzaacutejemně průchoziacute a uživatel mohl snadno čerpat důležiteacute informace z obou miacutest Dalšiacutemi přiacutepadnyacutemi změnami a rozšiřovaacuteniacutem materiaacuteloveacute baacuteze SJS by se však tato integrace staacutele viacutece narušovala Dokončeniacute ŘSI a praacutece na jeho přiacutepadneacutem rozšiacuteřeniacute jsou prozatiacutem otaacutezkou dlouhodobeacuteho časoveacute horizontu

Etymologickyacute Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho je dalšiacutem vyacuteznamnyacutem projektem čerpajiacuteciacutem z materiaacuteloveacute baacuteze SJS Vydaacutevaacuteniacute hesloveacute čaacutesti slov-niacuteku bylo dokončeno v roce 2018 publikaciacute sešitu č 19 Autoři ESJS mohli čerpat z Dodatků jen v omezeneacute miacuteře až v pozdějšiacutech sešitech Z důvodu šiacuteře a hloubky etymologickeacuteho vyacutezkumu se autorům podařilo v mnoha přiacute-padech upřesnit seacutemantiku staroslověnskyacutech vyacuterazů nad miacuteru zachycenou v SJS Tyto noveacute poznatky však nemohly prozatiacutem byacutet v SJS zpracovaacuteny a to ani v raacutemci Dodatků neboť v době jejich tvorby nebyla ještě mnohaacute piacutesmena prvniacuteho I diacutelu v ESJS v ktereacutem jsou zaacutehlaviacute řazena podle latinky zpracovaacutena Revize seacutemantiky hesel SJS na zaacutekladě ESJS bude tak možnaacute až v druheacute faacutezi po dokončeniacute projektu Gorazd Pokud to budouciacute vyacutevoj a možnosti financovaacuteniacute dovoliacute byla by jistě žaacutedouciacute digitalizace ESJS a jeho integrace v systeacutemu Gorazd s propojeniacutem s hesly SJS a přiacutepadně i ŘSI I zde však hroziacute prohlubovaacuteniacute nekonzistence mezi SJS a ESJS pokud by byla ma-teriaacutelovaacute baacuteze SJS jednostranně měněna či rozšiřovaacutena

V přiacutepadě Srovnaacutevaciacuteho indexu k slovniacutekům zpracovanyacutem v raacutemci Komi-se pro ciacuterkevněslovanskeacute slovniacuteky jsou přiacutepadneacute změny sestavy hesel v SJS nejmeacuteně problematickeacute Srovnaacutevaciacute index je vydaacutevaacuten elektronicky a soupis hesel v SJS v něm lze poměrně snadno upravit tak aby odpoviacutedal aktuaacutel-niacutemu stavu

2 MOŽNOSTI DALŠIacuteHO ROZVOJE SJSJak z vyacuteše uvedeneacuteho naacutestinu vyplyacutevaacute nutnyacutem předpokladem k jakeacutemu-koliv dalšiacutemu rozvoji SJS je odstraněniacute staacutevajiacuteciacute vnitřniacute nekonzistence To bude nutnou naacutesledujiacuteciacute faacuteziacute po dokončeniacute zaacutekladniacute digitalizace v roce 2020 Teoretickaacute možnost dalšiacutech proměn v excerpčniacute baacutezi by pak mohla

81

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

byacutet až dalšiacute faacuteziacute Z důvodu nebezpečiacute prohlubovaacuteniacute vnějšiacute nekonzistence je žaacutedouciacute aby jakyacutekoliv budouciacute zaacutesah do excerpčniacute baacuteze SJS byl projed-naacuten s redakčniacutemi tyacutemy těchto slovniacuteků a k přiacutepadnyacutem inovaciacutem dochaacutezelo v kooperaci s nimi tak aby byla zaručena možnost budouciacuteho zahrnutiacute ta-kovyacutech uacuteprav i do těchto slovniacuteků Nedodrženiacute tohoto postupu by postupně vedlo k narušeniacute smyslu systeacutemu Gorazd jako integrujiacuteciacuteho prostřediacute pro tyto slovniacuteky

Z hypotetickyacutech možnostiacute budouciacuteho rozšiacuteřeniacute materiaacuteloveacute baacuteze může-me navrhnout a předložit k odborneacute diskuzi tyto naacutevrhy

bull Evangelia Texty evangeliiacute jsou staroslověnskyacutemi kanonickyacutemi pa-maacutetkami poměrně dobře zachyceny avšak obě nejstaršiacute hlaholskaacute čtveroevangelia Zografskeacute a Mariaacutenskeacute majiacute v některyacutech čaacutestech lakuny Z rozsaacutehleacuteho srovnaacutevaciacuteho vyacutezkumu A Aleksejeva (Alekse-jev 1998 36ndash37) vyplyacutevaacute že nejbliacuteže k hlaholskyacutem čtveroevangeliiacutem stojiacute tzv Typografskeacute (12 st RGADA ф 381 1) a Haličskeacute čtvero-evangelium (z roku 1144 GIM Син 404) Nabiacuteziacute se tak možnost chybějiacuteciacute čaacutesti doplnit z jedneacute z těchto pamaacutetek přiacutepadně proveacutest kompletniacute excerpci Pro bohateacute zastoupeniacute evangelniacutech textů v SJS však lze takoveacute rozšiacuteřeniacute poklaacutedat jen za maacutelo přiacutenosneacute

bull Apoštoly Pro nedostatek jinyacutech možnostiacute v době vzniku SJS byl za zaacutekladniacute text staroslověnskeacuteho překladu apoštolu zvolen ruskyacute Christinopolskyacute apoštol (Christ) na zaacutekladě zastaraleacute edice E Kałuž-niackeacuteho (Kałužniacki 1896) kteryacute je v miacutestě lakun doplněn uacuteryvky z bosenskeacuteho Hilferdingova apoštolu č 14 (Hilf) a ruskyacutemi apoštoly Moskevskeacute synodaacutelniacute knihovny č 7 (Moska) a č 18 (Moskb) Kyjev-skyacute zlomek Christ nebyl do Kałużniackeacuteho edice zahrnut vydal jej samostatně Maslov (1910) Tento zlomek nebyl pro SJS excerpovaacuten Samotnyacute vyacuteběr Christ jako zaacutekladniacuteho textu nebyl přiacuteliš šťastnyacute neboť se jednaacute o text mladšiacute redakce silně ovlivněnyacute preslavskyacutemi vlivy Později byly identifikovaacuteny uacuteplneacute texty apoštola v podstat-ně většiacute miacuteře odraacutežejiacuteciacute původniacute cyrilometodějskyacute překlad (Pilaacutet 2017) V prvniacute řadě se jednaacute o středobulharskyacute Crkolezskyacute apoš-tol z 13 stoletiacute (Bogdanović a kol 1986) Textologicky je mu bliacutezkyacute

82

ŠTEFAN PILAacuteT

i zmiacuteněnyacute Hilf kteryacute je z čaacutesti vydaneacute Kułužniackyacutem již do SJS za-hrnut Jednoduššiacute postup by tak patrně byl vyexcerpovat zbyacutevajiacuteciacute čaacutesti praacutevě tohoto bosenskeacuteho rukopisu ze 14 stoletiacute a použiacutet jej nově jak rukopis zaacutekladniacute Tato změna by jistě přinesla novou do-posud lexikograficky nepodchycenou čaacutest cyrilometodějskeacute slovniacute zaacutesoby zachovaneacute v apoštolniacutem textu současně by se však jednalo o proměnu natolik zaacutevažnou že by musela proběhnout v koordinaci s dalšiacutemi projekty ze SJS vychaacutezejiacuteciacutemi

bull Žaltaacuteře Mezi pamaacutetkami nalezenyacutemi v roce 1975 v klaacutešteře sv Ka-teřiny na Sinaji se mimo jineacute nachaacutezel hlaholskyacute žaltaacuteř zvanyacute Dimi-triův Do tohoto kodexu jsou vloženy i dalšiacute hlaholskeacute texty Mezi nimi vynikajiacute svyacutem obsahem unikaacutetniacute Sinajskeacute mediciacutenskeacute liacutestky Tento kodex kteryacute praacutevem naacuteležiacute mezi kanonickeacute pamaacutetky staro-slověnštiny v nedaacutevneacute době fototypicky vydal H Miklas (2012) tex-tovaacute edice je v přiacutepravě Adekvaacutetnost zařazeniacute Dimitriova žaltaacuteře do excerpčniacute baacuteze SJS je nespornaacute Pro celkově niacutezkou variabilitu žaltaacuteřniacuteho textu by nemělo dodatečneacute zařazeniacute teacuteto pamaacutetky do SJS a přiacutepadně teacutež do dalšiacutech souvisejiacuteciacutech slovniacuteků tvořit velkeacute obtiacuteže

bull Dalšiacutestarozaacutekonniacute texty Otaacutezka možneacuteho dochovaacuteniacute Metodějova překladu Stareacuteho zaacutekona mimo žaltaacuteř a parimejniacutek je složitaacute a neniacute možneacute na tomto miacutestě do teacuteto problematiky podrobněji zabiacutehat Do SJS byla z dalšiacutech starozaacutekonniacutech textů zařazena pouze tzv Glagoli-tica Vajsova (Gl) což jsou uacuteryvky z tzv Malyacutech proroků nachaacutezejiacuteciacute se v charvaacutetsko-hlaholskyacutech breviaacuteřiacutech (kniha Joacuteb je v SJS nověji čer-paacutena z vydaacuteniacute Pechuškova) Tyto texty byly z čaacutesti doplněny varian-tami z Tunickeacuteho vydaacuteniacute knih Malyacutech proroků z ruskeacuteho rukopisu z 16 stoletiacute (Tunickij 1918 Tun) kteryacute je opisem rukopisu sepsaneacute-ho již roku 1047 v Novgorodě popem Upirem Lichyacutem Texty v Tun však zjevně odraacutežejiacute preslavskou redakci těchto textů Jejich uacuteplnaacute ex- cerpce tak neniacute pro SJS jehož ciacutelem je podat lexikaacutelniacute obraz staro-slověnštiny cyrilometodějskeacuteho obdobiacute vhodnaacute spiacuteše by bylo možno uvažovat o jejich uacuteplneacutem vypuštěniacute Přiacutepadneacute doplněniacute dalšiacutemi sta-rozaacutekonniacutemi texty je otaacutezka dalšiacute odborneacute diskuze V uacutevahu připadaacute

83

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

zejmeacutena tzv Jihoslovanskaacute bible kterou představuje rukopis FI461 Ruskeacute naacuterodniacute knihovny bulharskeacuteho původu z posledniacute čtvrtiny 14 stol (Nikolova 2005 Aleksejev 1999 133ndash139) kteryacute obsahuje velkou čaacutest knih Stareacuteho zaacutekona bez oktateuchu a žaltaacuteře Tyto texty v zaacutekladu nepochybně obsahujiacute starobylyacute překlad přestože současně vykazujiacute znaky vyacutechodobulharskyacutech redakčniacutech uacuteprav z 10ndash11 sto-letiacute Přiacutepadnaacute excerpce těchto textů pro SJS by znamenala radikaacutelniacute změnu v dosavadniacute struktuře starozaacutekonniacutech textů a bezpochyby by teacutež znamenala vyacuterazneacute navyacutešeniacute noveacuteho lexikaacutelniacuteho materiaacutelu Přes opraacutevněnost zařazeniacute těchto starozaacutekonniacutech textů do SJS zvlaacuteště ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi zařazenyacutemi texty jejichž souvislost s cyrilometoděj-skyacutem obdobiacutem je spiacuteše nepřiacutemaacute (to se ostatně tyacutekaacute i většiny textů vyacutechodobulharskeacuteho Supraslskeacuteho kodexu) by realizace takoveacuteho zaacute-měru byla nesmiacuterně časově a pracovně naacuteročnaacute Naviacutec by bylo nutno zajistit možnost analogickeacuteho rozšiacuteřeniacute i u dalšiacutech slovniacuteků navazujiacute-ciacutech na SJS Uskutečnitelnost takoveacuteho projektu v tuto chviacuteli přesahu-je reaacutelneacute možnosti autorskeacuteho tyacutemu SJS

bull Liturgickeacuteahomiletickeacutetexty V teacuteto skupině textů stojiacute na prv-niacutem miacutestě tzv Sinajskyacute misaacutel (N5) z novyacutech naacutelezů v klaacutešteře sv Kateřiny na Sinaji (Tarnanidis 1988 103ndash108) Tento vyacuteznamnyacute hlaholskyacute rukopis o 80 listech liturgickeacuteho obsahu z 11 stoletiacute kteryacute praacutevem naacuteležiacute mezi soubor kanonickyacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek je však silně poškozenyacute a špatně čitelnyacute Pamaacutetka doposud nebyla vydaacutena a odbornaacute veřejnost neměla prozatiacutem možnost se s jejiacutem obsahem podrobněji seznaacutemit Na jejiacute edici dlouhodobě pracuje tyacutem pod vedeniacutem H Miklase ndash Co se homiletickyacutech textů tyacuteče může-me vyzdvihnout zejmeacutena tzv Germanův sborniacutek (Mirčeva 2006) středobulharskyacute kodex z let 1358ndash9 kteryacute je však patrně přepisem originaacutelu vznikleacuteho ve vyacutechodniacutem Bulharsku v 10ndash11 stoletiacute Jednaacute se tak o určitou analogii Supraslskeacuteho kodexu Některeacute z textů jsou však v Germanově sborniacuteku zachovaacuteny v archaičtějšiacute podobě Jazy-koveacute rysy některyacutech homiliiacute v něm obsaženyacutech poukazujiacute na původ v nejstaršiacutem obdobiacute dějin staroslověnštiny Přiacutepadneacute zařazeniacute Ger-

84

ŠTEFAN PILAacuteT

manova sborniacuteku do excerpčniacute baacuteze SJS by jej jistě obohatilo o noveacute lexikaacutelniacute jednotky naacuteležejiacuteciacute do nejstaršiacute vrstvy staroslověnskeacute slov-niacute zaacutesoby Současně by se však jednalo o obtiacutežnyacute uacutekol kteryacute by znač-ně ovlivnil celkoveacute složeniacute slovniacuteku a vyacuterazně by jej tak odchyacutelil od dalšiacutech slovniacuteků ze SJS vychaacutezejiacuteciacutech

Pochopitelně by bylo možneacute naleacutezt celou řadu dalšiacutech textů o jejichž přiacutepadneacutem zařazeniacute do excerpčniacute baacuteze SJS by bylo možneacute uvažovat S ohle-dem na vysokou časovou personaacutelniacute a tiacutem i finančniacute naacuteročnost každeacuteho takoveacuteho kroku je v dohledneacute době takovyacute zaacutesah většiacuteho rozsahu jen obtiacutež-ně představitelnyacute Za prioritniacute uacutekol kteryacute může nastat po odstraněniacute vnitř-niacute nekonzistence elektronickeacuteho SJS můžeme poklaacutedat rozšiacuteřeniacute excerpčniacute baacuteze SJS o hlaholskeacute staroslověnskeacute pamaacutetky nalezeneacute v klaacutešteře sv Kate-řiny na Sinaji tedy o Dimitriův žaltaacuteř (o celyacute kodex včetně vloženyacutech ne-žaltaacuteřniacutech textů) a o tzv Sinajskyacute misaacutel jakmile bude text dostupnyacute Tyto kroky bude třeba koordinovat s redakčniacutemi tyacutemy ŘSI a ESJS tak aby byl novyacute materiaacutel k nim souběžně zpracovaacuten např formou dodatků čiacutemž by se zabraacutenilo dalšiacute desintegraci sepětiacute těchto slovniacuteků Uacutevahy o přiacutepadneacutem rozšiacuteřeniacute o dalšiacute texty prozatiacutem zůstaacutevajiacute v hypotetickeacute rovině

3 OTAacuteZKA ČESKO-CIacuteRKEVNĚSLOVANSKEacuteHO SLOVNIacuteKUZvlaacuteštnostiacute skladby SJS je to že je do jeho excerpčniacute baacuteze zařazen i mate- riaacutel pamaacutetek předpoklaacutedaneacuteho česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu přes-tože se nejednaacute o texty ktereacute můžeme přiacutemo spojit s cyrilometodějskyacutem obdobiacutem staroslověnštiny Přiacutečiny jsou pochopitelneacute V době vzniku SJS nebylo myslitelneacute souběžně pracovat ještě na dalšiacutem samostatneacutem slovniacute-ku Korpus textů česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu je naviacutec co do počtu pamaacutetek omezenyacute svyacutem rozsahem v něm pak značně asymetricky převlaacute-dajiacute doklady z Besěd na evangelije neboť tato pamaacutetka svyacutem rozsahem vyacute-razně převyšuje všechny ostatniacute texty dohromady Včleněniacute česko-ciacuterkev-něslovanskeacuteho materiaacutelu do SJS tak bylo pochopitelnyacutem krokem přestože maacute i sveacute problematickeacute straacutenky (Blaacutehovaacute 2016 27)

85

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

Elektronickeacute zpracovaacuteniacute SJS však přinaacutešiacute noveacute možnosti jak se s tiacutemto probleacutemem vypořaacutedat Prezentačniacute prostřediacute v prvniacute řadě umožniacute omezit vyhledaacutevaacuteniacute pouze na pamaacutetky cyrilometodějskeacute (kanonickeacute a post-kano-nickeacute) nebo naopak pouze na česko-ciacuterkevněslovanskeacute To značně usnad-niacute studium lexika pamaacutetek česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu Je však možneacute jiacutet ještě daacutel Z technickeacuteho hlediska neniacute nijak obtiacutežneacute hesla majiacuteciacute vyacuteskyt v česko-ciacuterkevněslovanskyacutech pamaacutetkaacutech vyčlenit do samostatneacute databaacuteze kterou by pak bylo možneacute zpracovat do podoby samostatneacuteho česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho slovniacuteku Ze SJS by pak bylo hypoteticky mož-neacute česko-ciacuterkevněslovanskyacute materiaacutel zcela odstranit To by byla však velmi radikaacutelniacute změna v dosavadniacute struktuře SJS a způsobilo by to velmi zaacutevaž-nou nekonzistenci s dalšiacutemi slovniacuteky ze SJS vychaacutezejiacuteciacutemi proto takovyacute krok můžeme těžko poklaacutedat za smysluplnyacute

Samostatnaacute databaacuteze česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho slovniacuteku by naviacutec měla tu vyacutehodu že by byla snadno rozšiřitelnaacute o dalšiacute znaacutemeacute pamaacutetky česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu ktereacute do SJS z různyacutech důvodů zařa-zeny nebyly Z takovyacutech pamaacutetek byla v posledniacute době vydaacutena Legenda o sv Anastaacutezii (Čajka 2011) Modlitba sv Řehoře a Modlitba vyznaacuteniacute hřiacutechů (Vepřek 2013) Noveacute zpracovaacuteniacute zasluhuje teacutež Modlitba ke sv Trojici (Trin) z niacutež byl do SJS excerpovaacuten jen uacuteryvek vydanyacute Sobolevskyacutem (Sobolevskij 1910 45ndash47) a popř dalšiacute texty uvažovaneacuteho česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu uvaacuteděneacute Marešem (Mareš 1979) Přiacutepadneacute zařazeniacute těchto textů přiacutemo do elektronickeacuteho SJS je sice takeacute možneacute avšak SJS by se tiacutem opět o něco viacutece odchyacutelil od sveacuteho původniacuteho zaacuteměru popsat slovniacute zaacutesobu sta-roslověnštiny cyrilometodějskeacuteho obdobiacute a umocnil by se probleacutem vnějšiacute nekonzistence

Lze samozřejmě postupovat i umiacuterněnějšiacutem způsobem a ze SJS expor-tovat např pouze heslaacuteř lexeacutemů s vyacuteskytem v pamaacutetkaacutech česko-ciacuterkev-něslovanskeacuteho původu s vysvětleniacutem vyacuteznamu do ktereacuteho by mohly byacutet přidaacuteny i vyacuterazy z novyacutech pamaacutetek Tato idea se v tuto chviacuteli jeviacute jako nejrealističtějšiacute Konečnyacute způsob realizace však vyplyne až na zaacutekladě dis-kuze odborneacute veřejnosti aby mohlo byacutet v co možnaacute největšiacute miacuteře vyhověno aktuaacutelniacutem vědeckyacutem potřebaacutem

86

ŠTEFAN PILAacuteT

ZAacuteVĚRJedniacutem z ciacutelů digitalizace Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho v raacutemci projektu GORAZD Digitaacutelniacute portaacutel staroslověnštiny bylo umožnit budouciacute udržovaacuteniacute tohoto slovniacuteku vždy v aktuaacutelniacutem stavu vědeckeacuteho poznaacuteniacute Při podrobněj-šiacutem rozboru tohoto ciacutele však naraacutežiacuteme na určiteacute probleacutemy ktereacute bude nutneacute při jeho realizaci překonaacutevat Zaacutekladniacutem předpokladem dalšiacuteho rozvoje bude vyřešit historicky vzniklou vnitřniacute nekonzistenci uvnitř elektronickeacuteho SJS Při jakyacutechkoliv přiacutepadnyacutech zaacutesaziacutech do složeniacute SJS je současně třeba vždy hledět i na dalšiacute slovniacuteky ktereacute z něj materiaacutelově vychaacutezejiacute V prvniacute řadě je to ŘSI a ESJS pak Srovnaacutevaciacute index Každyacute dalšiacute zaacutesah do SJS je tak třeba konat koordinovaně aby mohly byacutet v nějakeacute formě přiacuteslušneacute změny zachy-ceny i v těchto slovniacuteciacutech Za prioritniacute můžeme poklaacutedat rozšiacuteřeniacute excerpčniacute baacuteze SJS o hlaholskeacute pamaacutetky nalezeneacute v roce 1975 v klaacutešteře sv Kateřiny na Sinaji (Dimitrijův žaltaacuteř a tzv Sinajskyacute misaacutel) Rozšiacuteřeniacute o jakeacutekoliv dalšiacute texty prozatiacutem zůstaacutevaacute v rovině uacutevah Elektronickyacute SJS přinaacutešiacute teacutež noveacute mož-nosti praacutece s česko-ciacuterkevněslovanskyacutem materiaacutelem Za reaacutelnyacute ciacutel můžeme považovat vytvořeniacute česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho heslaacuteře rozšiacuteřeneacuteho o noveacute pamaacutetky Všechny v člaacutenku nastiacuteněneacute možnosti budouciacuteho rozvoje SJS je tře-ba podrobit důkladneacute odborneacute diskuzi

PhDr Štefan Pilaacutet PhDSlovanskyacute uacutestav AV ČR v v iValentinskaacute 1 110 00 Praha 1

pilatsteslucascz

87

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

LITERATURAALEKSEJEV Аnatolij Arkaďjevič

1998 Евангелие от Иоанна в славянской традиции (Санкт-Петербург Российское библейское общество)

1999 Текстология славянской библии (Санкт-Петербург Дмитрий Буланин)

BLAacuteHOVAacute Emilie2016 bdquoKronika Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteholdquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slo-vanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 13ndash86

BLAacuteHOVAacute Emilie (hlavniacute redaktorka)2014 Řecko-staroslověnskyacute index I Index verborum graeco-palaeoslovenicus I (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i ndash Euroslavica)

BOGDANOVIĆ Dimitrije ndash VELČEVA Borjana ndash NAUMOV Aleksander1986 Болгарский апостол XIII века рукопись Дечани-Црколез 2 Исследование и микрокарточное воспроизведение рукописи (София Международный информационный центр об источниках по истории Балкан и Средиземноморья СИБАЛ)

BRANDT Roman1894ndash1901 Григоричевъ перимейникъ Въ сличении съ другими паримейниками I ndash III (Москва Университетская Типография)

CEJTLIN Ralja Michajlovna ndash VEČERKA Radoslav ndash BLAacuteHOVAacute Emilie (redaktoři)1994 (dotisk 1999) Старославянский словарь (по рукописям XndashXI веков) (Москва Русский язык)

ČAJKA František2011 Ciacuterkevněslovanskaacute legenda o svateacute Anastaacutezii (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i)

2016 bdquoDodatky ke Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho (Lexicon linguae palaeo-slovenicae V ndash Addenda et corrigenda)ldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 87ndash107

88

ŠTEFAN PILAacuteT

ČERMAacuteK Vaacuteclav2016 bdquoŘecko-staroslověnskyacute index (Index verborum graeco-palaeosloveni-cus)ldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 109ndash116

DANIČIĆ Đuro1864 Никољско јеванђеље (Београд Државнa штампаријa)

HAUPTOVAacute Zoe ndash KONZAL Vaacuteclav ndash PILAacuteT Štefan (hlavniacute redaktoři)2016 Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho V Dodatky a opravy k I diacutelu Lexicon linguae palaeoslovenicae V Addenda et corrigenda ad volumen I (Praha Slo-vanskyacute uacutestav AV ČR v v i ndash Euroslavica)

HAVLOVAacute Eva ndash ERHART Adolf ndash JANYŠKOVAacute Ilona (hlavniacute redaktoři)1989ndash Etymologickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho (Praha Academia Brno Tribun EU)

CHROMAacute Martina2016 bdquoSlovniacutek nejstaršiacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek ndash Старославянский словарь (по рукописям XndashXI веков)ldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 127ndash138

JANYŠKOVAacute Ilona2016 bdquoEtymologickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteholdquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 139ndash155

KAŁUŻNIACKI AemilianusActus epistolaeque apostolorum palaeoslovenicе Ad fidem codicis Christino-politani saeculo XII scripti (Vindobonae)

KURZ Josef ndash HAUPTOVAacute Zoe (hlavniacute redaktoři)1966ndash1997 Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho IndashIV Lexicon linguae palaeoslove-nicae IndashIV (Praha Academia)

MAREŠ František Vaacuteclav1979 An Anthology of Church Slavonic Texts of Western (Czech) Origin (Mun-chen Wilhelm Fink)

89

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

MASLOV Sergij Ivanovič1910 bdquoОтрывок Христинопольского апостола принадлежащий библиотеке Университета св Владимираldquo Известия Отделения русского языка и словесности Императорской Академии наук Т XV кн 4 Санкт-Петербург s 229ndash269

MIKLAS Heinz (ed)2012 Psalterium Demetrii Sinaitici monasterii sanctae Catharinae codex slav 3N adiectis foliis medicinalibus (Wien Holzhausen)

MIRČEVA Elka2006 Германов сборник от 13581359 г Иследване и издание на текста (София Валентин Траянов)

NIKOLOVA Svetlina2005 bdquoДревнеболгарский перевод Ветхого Заветаldquo in Славянский альманах 2005 (Москва Индрик) s 355ndash364

PECHUŠKA František1935 Staroslovanskyacute překlad knihy bdquoJobldquo (Praha Knihovna Časopisu katolic-keacuteho duchovenstva)

PILAacuteT Štefan2014 bdquoCyrilometodějskyacute překlad apoštola a jeho dalšiacute vyacutevoj v slovanskeacute ruko-pisneacute tradicildquo in P Kouřil a kol Cyrilometodějskaacute misie a Evropa 1150 let od přiacutechodu soluňskyacutech bratřiacute na Velkou Moravu (Brno Archeologickyacute uacutestav AV ČR v v i) s 256ndash267

2016 bdquoProjekt GORAZD Digitaacutelniacute portaacutel staroslověnštinyldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a per-spektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 117ndash125

RIBAROVA Zdenka2016 bdquoSrovnaacutevaciacute index k slovniacutekům zpracovanyacutem v raacutemci Komise pro ciacuterkevněslovanskeacute slovniacutekyldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 187ndash200

RIBAROVA Zdenka (ed)2015 bdquoСпоредбен индекс кон речниците обработувани во рамките на Комисиjата за црковнословенски речници при МКС Том I а ndash зldquo

90

ŠTEFAN PILAacuteT

(Скопје Македонска академија на науките и уметностите) Dostupneacute z httpicalmanuedumkbooksSporedben20indeksMANUpdf [přiacutestup 26 4 2020]

2018 Споредбен индекс кон речниците обработувани во рамките на Комисиjата за црковнословенски речници при МКС Том II и ndash о (Скопје Македонска академија на науките и уметностите) Dostupneacute z httpicalmanuedumkimagespubSporedben_indeksMANU-IIpdf [přiacutestup 26 4 2020]

SOBOLEVSKIJ Aleksej Ivanovič1910 Материалы и исследования в области славянской филологии и археологии (Санкт Петербург Типография Императорской академии наук)

TARNANIDIS Ioannis1988 The Slavonic manuscripts discovered in 1975 at St Catherinersquos Monaste-ry on Mount Sinai (Thessaloniki)

TUNICKIJ Nikolaj Leonidovič1918 Книги XII малых пророков с толкованиями в древнеславянском переводе Вып I (Сергиев Посад Отделение русского языка и словесности Российской академии наук)

VAJS Josef1903 Liber Iob (Veglia Academia veglensis)

VEPŘEK Miroslav2013 Modlitba sv Řehoře a Modlitba vyznaacuteniacute hřiacutechů v ciacuterkevněslovanskeacute a la-tinskeacute tradici (Olomouc Univerzita Palackeacuteho v Olomouci)

92

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE V PŘEKLADU KNIHY GENESIS V CHORVATSKOHLAHOL-SKYacuteCH STŘEDOVĚKYacuteCH BREVIAacuteŘIacuteCH

PETRA STANKOVSKA

NOTES ON THE DISTRIBUTION OF EQUIVALENTS FOR VERBS FACERE CREARE AND GERMINAREThe Book of Genesis at the place of latin creare has in younger translation of Croatian Glagolitic Vatican 5 breviary paleoslavonicism sacutezdati very likely because it was known to the translator from Psalter Otherwise we would expect the verb stvoriti as in older versi-on of breviary For germinare uses Vatican breviary expected common word vzrasti while the older version taken from Paroimiarion has Old Church Slavonic prozebsti

Keywords Croatian-Glagolitic breviary Bible translation Old Church Slavonic Genesis

EXPOSEacuteKe zpracovaacuteniacute a sepsaacuteniacute tohoto přiacutespěvku mě inspirovaly tři hlavniacute impulzy Prvniacutem z nich bylo bezmaacutela dvacet let stareacute vystoupeniacute doc Heleny Baue-roveacute na konferenci Glagoljica i hrvatski glagolizam konaneacute v roce 2002 na ostrově Krk u přiacuteležitosti oslav 100 vyacuteročiacute Staroslověnskeacute akademie na Krku a 50 vyacuteročiacute existence Staroslověnskeacuteho uacutestavu v Zaacutehřebu v němž si kladla otaacutezku jakyacutem způsobem by bylo možneacute klasifikovat slovniacute zaacutesobu v chorvatskyacutech ciacuterkevněslovanskyacutech pamaacutetkaacutech a jakyacute vztah maacute k slovniacute zaacutesobě nejstaršiacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek(1) Druhyacutem bylo vypisovaacuteniacute variant ke čteniacute ze začaacutetku knihy Genesis z chorvatskohlaholskyacutech bre- viaacuteřů ktereacute jsem ve Staroslověnskeacutem uacutestavu v Zaacutehřebu pořizovala asi před

1 V piacutesemneacute podobě bylo publikovaacuteno o dva roky později (Bauerovaacute 2004)

93

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

pěti lety kvůli tomu abych měla dalšiacute lexikaacutelniacute materiaacutel z biblickeacuteho textu kteryacute by mi snad mohl pomoci při interpretaci distribuce lexeacutemů v pa-tristickyacutech textech chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřů konkreacutetně v homiliiacutech ciacuterkevniacutech otců A konečně třetiacutem impulsem byly oslavy životniacuteho jubilea doc Heleny Baueroveacute na podzim roku 2019

1 SLOVNIacute ZAacuteSOBA CHORVATSKOHLAHOLSKYacuteCH STŘEDOVĚ-KYacuteCH BREVIAacuteŘŮ A PROBLEMATIKA JEJIacuteHO HODNOCENIacuteProblematika hodnoceniacute slovniacute zaacutesoby v chorvatskohlaholskyacutech pamaacutetkaacutech a v breviaacuteřiacutech zvlaacuteště je poměrně složitaacute a maacute několik uacuteskaliacute Je to daacuteno pře-devšiacutem tiacutem že samotnyacute breviaacuteř obsahuje velmi různorodeacute texty Chorvat-štiacute hlaholiteacute pak při překlaacutedaacuteniacute latinskeacuteho breviaacuteře do ciacuterkevniacute slovanštiny k němuž došlo s největšiacute pravděpodobnostiacute v polovině 13 stol(2) použiacutevali nejrůznějšiacute metody včetně využitiacute již existujiacuteciacuteho staroslověnskeacuteho překladu některyacutech čaacutestiacute biblickeacuteho textu k překladu rubrik zřejmě užiacutevali aktuaacutelně použiacutevanou terminologii (např berašь rěšponь s(ti)h(ь) čtenie oraciě bi-tatorij aj) a čaacutestečně asi i živyacute jazyk nebiblickeacute texty a biblickeacute texty jejichž staršiacute překlady neměli k dispozici překlaacutedali do ciacuterkevniacute slovanštiny kterou se naučili čteniacutem a užiacutevaacuteniacutem opisů staroslověnskyacutech liturgickyacutech a možnaacute i neliturgickyacutech knih (žaltaacuteř evangeliaacuteř parimejniacutek možnaacute menologium homiliaacuteř apod) Takto zřejmě na Krku a v oblasti Senje vznikl překlad bre-viaacuteře kteryacute se však daacutele opisoval a vyviacutejel jak po straacutence obsahoveacute(3) tak i po straacutence jazykoveacute resp překladoveacute A protože se daacutele budeme soustředit na slovniacute zaacutesobu bude naacutes zajiacutemat předevšiacutem vyacutevoj jazykovyacute

Na zaacutekladě zkoumaacuteniacute čteniacute z různyacutech biblickyacutech knih obsaženyacutech v bre-viaacuteři bylo již před viacutece než sto lety zjištěno že určiteacute biblickeacute texty byly do chorvatskohlaholskeacuteho breviaacuteře převzaty v překladu kteryacute je znaacutem ze

2 Tedy poteacute co papež Innocenc IV oficiaacutelně schvaacutelil užiacutevaacuteniacute ciacuterkevniacute slovanštiny jako liturgickeacuteho jazyka na ostrově Krku a v Senji r 1248 a 1252 (např Bogović 1998 55ndash62)

3 Zde maacuteme na mysli předevšiacutem některeacute změny ve vyacuteběru textů ke čteniacute na jednotliveacute dny kteryacutech si všiml již J Vajs pro biblickeacute perikopy (Vajs 1910 37) poteacute M Pantelić i pro dalšiacute texy (Pantelić 1993 66ndash67) a podrobněji se rozdiacutelům ve vyacuteběru homiletickyacutech čteniacute věnovala P Stankovska (2015)

94

PETRA STANKOVSKA

staroslověnskeacuteho parimejniacuteku(4) (např čaacutesti knihy Genesis(5) Izaiaacuteše Knih kraacutelovskyacutech Malyacutech proroků(6) aj) Tehdejšiacute zkoumaacuteniacute vychaacutezela z textu chorvatskohlaholskeacuteho breviaacuteře a misaacutelu kteryacute vydal jako soubor uacuteryv-ků z několika rukopisů původem převaacutežně z ostrova Krku Ivan Berčić (1864ndash1871) Postupem času se vědeckaacute veřejnost seznamovala i s dalšiacute-mi rukopisy nejdřiacuteve diacuteky Vajsově praacuteci o Vrbnickeacutem breviaacuteři v niacutež autor dospěl k zaacutevěru že se některeacute starozaacutekonniacute texty vyskytujiacute v breviaacuteřiacutech ve dvou verziacutech ndash v jedneacute kteraacute je bliacutezkaacute staršiacutemu staroslověnskeacutemu pře-kladu a v druheacute kteraacute je upravenaacute tak aby co nejleacutepe odpoviacutedala latin-skeacute předloze(7) (Vajs 1910 VIII) Intenzivnějšiacute baacutedaacuteniacute a kritickeacute edice textů vznikleacute většinou na půdě Staroslověnskeacuteho uacutestavu v Zaacutehřebu v němž byly shromaacutežděny fotografie většiny chorvatskohlaholskyacutech středověkyacutech bre-viaacuteřů(8) ukaacutezaly že některeacute starozaacutekonniacute texty jsou v breviaacuteřiacutech ve verzi bliacutezkeacute staroslověnskeacutemu parimejniacuteku v rukopisech severniacute skupiny a re-vidovaneacute podle latinskeacute předlohy v rukopisech jižniacute skupiny (např kni-hy Jonaacuteše a Joela(9)) u jinyacutech stopy takoveacutehoto textologickeacuteho rozděleniacute neniacute možneacute vysledovat a vznikly nejspiacuteše při překladu breviaacuteře z latiny (např kniha Moudrosti 1 a 2 kniha Makabejskyacutech Ester(10)) jindy jsou hranice obou verziacute velmi nevyacuterazneacute a vyznačeneacute stopovyacutem množstviacutem

4 Staršiacute studie byly vypracovaacuteny zejmeacutena za použitiacute Grigorovičova parimejniacuteku nyniacute je k dispozici kritickaacute edice Grigorovičova parimejniacuteku (Ribarova Hauptova 1998)

5 Michajlov 1912 350

6 Nahtigal 1902 14

7 V současneacute době se pro prvniacute textologickou skupinu užiacutevaacute běžně označeniacute severniacute či krčsko-is-trijskaacute a pro druhou jižniacute či zadarsko-krbavskaacute podle geografickeacuteho původu kodexů ktereacute se k těmto skupinaacutem řadiacute

8 Těch je dnes s datem vzniku do konce 15 stoletiacute dochovaacuteno 29 (Pantelić 2000 349) reaacutelně jich však muselo existovat mnohem většiacute množstviacute o čemž svědčiacute viacutece než 80 zlomků breviaacuteřů shromaacutež-děnyacutech Ivanem Berčićem (ed Vjalova 2000) Vzhledem k obtiacutežneacutemu dochovaacuteniacute těchto knih ktereacute postupem času vyšly z použiacutevaacuteniacute se můžeme důvodně domniacutevat že reaacutelně existovalo mnohem většiacute množstviacute opisů chorvatskohlaholskeacuteho breviaacuteře

9 Knihu proroka Jonaacuteše znova editovala a podrobně rozebrala Z Ribarova (Ribarova 1987) a ze-jmeacutena knihu proroka Joela zpracovala H Bauerovaacute (Bauerovaacute 1993a 1993b)

10 Tento stav je patrnyacute na zaacutekladě prohleacutednutiacute dostupnyacutech kritickyacutech edic (Miličić 1997ndash99 Baduri-na Stipčević 2006 2009 2012) z nichž je patrnaacute existence velmi maleacuteho množstviacute lexikaacutelniacutech variant v danyacutech textech Pokud se však takoveacute varianty vyskytujiacute majiacute poměrně specifickou distribuci (Stankovska 2017 204ndash205)

95

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

lexikaacutelniacutech variant (čaacutest Exodu(11)) anebo naopak přiacuteliš vyacuterazneacute při velmi se lišiacuteciacute latinskeacute a řeckeacute předloze (Job(12))

Dalšiacutem probleacutemem je že texty byly v některyacutech přiacutepadech překlaacutedaacuteny v různyacutech dobaacutech a různyacutemi překladateli protože breviaacuteře se mezi sebou lišiacute takeacute deacutelkou čteniacute Pokud byl z breviaacuteře s delšiacutemi lekcemi vytvaacuteřen breviaacuteř s lekcemi kratšiacutemi původně delšiacute čteniacute se pouze zkraacutetila Pokud však bylo nutno při revizi (s největšiacute pravděpodobnostiacute to byla stejnaacute revize kteraacute ved-la ke vzniku tzv jižniacute textologickeacute skupiny revidovaneacute podle latiny) naopak text prodloužit ndash tedy v přiacutepadě že v kontrolniacutem latinskeacutem breviaacuteři byl text delšiacute než ve staršiacutech chorvatskohlaholskyacutech (např exemplaacuteře vrbnickeacute ze severniacute skupiny) ndash bylo nutno danou čaacutest dopřeložit V takoveacutem přiacutepadě sice vznikl překlad takeacute na zaacutekladě latinskeacute předlohy (podobně jako při vzniku breviaacuteře např u neparimejniacutech textů) avšak autoři již měli jineacute povědomiacute o ciacuterkevniacute slovanštině i o prostředciacutech včetně těch lexikaacutelniacutech ktereacute k tomu-to jazyku patřily Jako vzor pro tyto překladatele mohl byacutet nějakyacute autoritativ-niacute staroslověnskyacute překlad biblickeacuteho textu kteryacute znali např žaltaacuteř

Přes všechny vyacuteše uvedeneacute okolnosti však byacutevaacute slovniacute zaacutesoba chorvatsko- hlaholskyacutech breviaacuteřů dodnes hodnocena paušaacutelně pomociacute určityacutech bdquonaacute-lepekldquo jako moravismus preslavismus vyacuteraz ochridskeacute školy apod bez ohledu na to kde se kteryacute lexeacutem vyskytuje(13) Takoveacuteto hodnoceniacute slovniacute zaacutesoby však ztraacuteciacute vyacutepovědniacute hodnotu a na zaacutevěr se dozviacutedaacuteme jen to že se v chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech vyskytujiacute všechny vyacuteše vyjmenovaneacute druhy lexeacutemů znaacutemyacutech z pamaacutetek některyacutech oblastiacute zejmeacutena Slavie ortho-doxy Zaacutesadniacutem probleacutemem tedy je jakyacutem způsobem uchopit zkoumaacuteniacute slovniacute zaacutesoby v chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech tak abychom z něj moh-li vyvodit nějakeacute užitečneacute zaacutevěry Jakou metodologii zvolit

11 Stankovska 2019 384ndash387

12 To je patrneacute již při letmeacutem zhleacutednutiacute edice (Zaradija Kiš 1997) a potvrzuje se i při podrobnějšiacutem rozboru (Stankovska 2018)

13 Takovyacuteto způsob hodnoceniacute vyacuterazů je snad ospravedlnitelnyacute v soubornyacutech přiacuteručkaacutech ktereacute majiacute za ciacutel podat přehled o celkoveacute situaci v chorvatskohlaholskyacutech pamaacutetkaacutech (např Mihaljević 2014) Meacuteně pochopitelnyacute a zejmeacutena využitelnyacute je v praciacutech ktereacute se věnujiacute popisu lexika jedneacute pamaacutetky nebo jednoho typu textu

96

PETRA STANKOVSKA

2 SYNONYMNIacute VYacuteRAZY JAKO VARIANTY V BIBLICKYacuteCH TEX-TECH CHORVATSKOHLAHOLSKYacuteCH BREVIAacuteŘŮKdyž Helena Bauerovaacute (Bauerovaacute 2004) vypsala synonyma kteraacute se na stej-neacutem miacutestě vyskytujiacute v breviaacuteřniacutem textu tzv Malyacutech proroků v chorvatsko-hlaholskyacutech breviaacuteřiacutech a rozdělila je podle toho zda se vyskytujiacute v rukopise kteryacute u těchto textů patřiacute do severniacute skupiny (odpoviacutedajiacuteciacute většinou řeckeacute předloze) a kteryacute do jižniacute skupiny (upraveneacute podle latinskeacute předlohy) na-značila tak velmi perspektivniacute způsob zkoumaacuteniacute a hodnoceniacute slovniacute zaacutesoby v textech chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřů(14) Ve sveacute studii vypsala celkem 22 synonymniacutech dvojic ktereacute ovšem rozdělila do dvou skupin (15 a 7) V počet-nějšiacute skupině byla distribuce synonym takovaacute že paleoslovenismus (Baue-rovaacute 2004 569) tedy lexeacutem dobře doloženyacute v nejstaršiacutech staroslověnskyacutech pamaacutetkaacutech se vyskytoval v rukopisech s nerevidovanou verziacute sledujiacuteciacute řec-kou předlohu a druhyacute lexeacutem byl v rukopisech s textem revidovanyacutem podle latinskeacute předlohy Ve druheacute skupině však distribuce nebyla tak jasnaacute a jako přiacuteklad uvaacutediacute Bauerovaacute paleoslovenismus branь kteryacute je překvapivě doložen v rukopisech s textem revidovanyacutem podle latiny a mladšiacute kroatizujiacuteciacute ratь ktereacute se nachaacuteziacute v textu rukopisů s nerevidovanyacutem překladem (Bauerovaacute 2004 571) U distribuce těchto lexeacutemů pak konstatuje že bude třeba usku-tečnit ještě dalšiacute baacutedaacuteniacute aby bylo možneacute uspokojivě objasnit zejmeacutena přiacutečiny distribuce lexeacutemů druheacute skupiny synonymniacutech dvojic

Textem Malyacutech proroků v chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech jsem se sama nikdy nezabyacutevala nicmeacuteně vysvětleniacute ktereacute by se mohlo vztaho-vat i na distribuci lexeacutemů ze synonymniacutech dvojic v textu Malyacutech proroků a ktereacute mě napadlo při vypisovaacuteniacute variant ze začaacutetku knihy Genesis by snad mohlo daacutet alespoň čaacutestečnou odpověď na otaacutezky v člaacutenku H Baue-roveacute Zaacutevěry sveacuteho pozorovaacuteniacute se tedy pokusiacutem shrnout a zformulovat ur-čitou hypoteacutezu kterou však bude ještě nutno ověřit na většiacutem množstviacute synonymniacutech dvojic třeba i těch z Malyacutech proroků

14 Zpracovaacuteniacute synonymniacutech vyacuterazů podle bliacutezkosti textu řeckeacute či latinskeacute předloze se v naacuteznaciacutech objevilo např i v edici A Zaradije Kiš (Zaradija Kiš 1997 59ndash69) nicmeacuteně nebylo daacutele systematicky dokončeno

97

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

3 EKVIVALENTY ZA GERMINARE CREARE A FACERE V GE-NESIS 11ndash29 V CHORVATSKOHLAHOLSKYacuteCH BREVIAacuteŘIacuteCHV textu knihy Genesis v chorvatskohlaholskyacutech středověkyacutech breviaacuteřiacutech na-chaacuteziacuteme variantniacute čteniacute u slovanskyacutech ekvivalentů za miacutesta kde v latinskeacutem textu stojiacute slovesa facere creare a germinare kteraacute majiacute poměrně jasně da-nou distribuci v jednotlivyacutech breviaacuteřniacutech rukopisech V přiacutespěvku se proto zamysliacuteme nad užitiacutem dvojic (s)tvoriti ndash szdati a prozebsti ndash vzdrasti v čaacutesti textu knihy Genesis v chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech ve srovnaacuteniacute s uži-tiacutem vyacuteznamovyacutemi odstiacuteny a variantnostiacute těchto lexeacutemů v žaltaacuteři kteryacute je jako zřejmě jedinaacute kompletniacute biblickaacute kniha dochovaacuten v chorvatskohlahol-skeacute tradici pouze ve verzi kteraacute odpoviacutedaacute prvniacute tedy nejstaršiacute doloženeacute re-dakci staroslověnskeacuteho žaltaacuteře (Valjavec 1889ndash1890) a dalšiacute revizniacute uacutepravy podle latinskeacuteho zněniacute jsou minimaacutelniacute včetně uacuteprav lexikaacutelniacutech(15) Naviacutec text žaltaacuteře zcela jistě znali chorvatštiacute hlaholiteacute zpaměti a tudiacutež ho mohli použiacutevat i jako určitou referenčniacute a zaacuteroveň autoritativniacute bdquozaacutesobaacuternuldquo staro-slověnskyacutech lexeacutemů

31 VYacuteBĚR SLOVES FACERE (DĚLAT) CREARE (TVOŘIT) GERMI-NARE (VYKLIacuteČIT VYRAZIT VYPUČET)Vyacuteběr latinskyacutech sloves facere creare a germinare je do jisteacute miacutery naacutehodnyacute neboť jsem si při vypisovaacuteniacute variant textu Gn 11ndash29 z chhlah breviaacuteřů všimla skutečnosti že v prvniacute čaacutesti (Gn 11ndash128) tohoto uacuteryvku a v druheacute čaacutesti (Gn 129ndash29) se naacutepadně lišiacute ekvivalenty zejmeacutena za germinare a cre-are v tom smyslu že do 128 je ve všech rukopisech jeden ekvivalent od 129 což je text kteryacute se nachaacuteziacute pouze v rukopisu Vatikaacutenskeacutem a je tedy později bdquodopřeloženyacuteldquo Tento dopřeloženyacute text pak obsahuje synonymniacute vyacuterazy k vyacuterazům kteryacutemi jsou stejnaacute latinskaacute slova překlaacutedaacutena v textu do Gn 128 a jsou zachovaacutena i ve Vatikaacutenskeacutem breviaacuteři

15 To zcela jasně vyplyacutevaacute z dostupnyacutech edic Lobkovicova a Pařiacutežskeacuteho žaltaacuteře (Vajs 1916) podobně jako žaltaacuteře Fraščićova (Hamm 1967) ale i z nejnovějšiacute edice žaltaacuteře z breviaacuteře rukopisu Chorvatskeacute akademie věd HAZU IIIc21 (Šimić 2014)

98

PETRA STANKOVSKA

Germinare Gn 111 da prozebacutenetь Gn 25 vzrasla biCreare Gn 11 sacutetvori Gn 121 sacutetvori Gn 127 sacutetvori (3x) Gn 23 sazda Gn 24 sacutezdana sutь

Pouze u ekvivalentů na miacutestě latinskeacuteho facere je situace o něco složitějšiacute kvů-li rozlišeniacute mnoha vyacuteznamů tohoto lexeacutemu a ani hranice rozdiacutelneacute distribuce ekvivalentů neniacute zcela jasnaacute Nejvyacuteraznějšiacute je asi fakt že za pasivniacute tvary byacutevaacute užiacutevaacuteno sloveso byti zatiacutemco za aktivniacute tvary sloveso (s)tvoriti což je zcela dů-sledneacute do verše Gn 129 po něm se pouze jednou vyskytne rozdiacutel ve verši Gn 27 kdy je pasivniacute tvar přeložen slovanskyacutem pasivniacutem tvarem stvorenь estь

Facere Gn 13 bistьfacta est Gn 15 bistьfactum est Gn 17 sacutetvorifecit bistьfactum est Gn 18 bistьfactum est Gn 19 bistьfactum est Gn 111 tacutevorećufacientem tvorećeefaciens bistьfactum est Gn 112 tvorećeefaciens Gn 113 bistьfactum est Gn 115 bistьfactum est Gn 116 sacutetvo-rifecit Gn 119 bistьfactum est Gn 123 bistьfactum est Gn 124 bistьfactum est Gn 125 sacutetvorifecit Gn 126 sacutetvorimfaciamus Gn 130 bis-tьfactum est Gn 131 stvorilь b(ě)šefecit bis(tь)factum est Gn 22 stvorifecerat Gn 24 stvorifecit Gn 27 stvorenь estьfactus est

32 INTERPRETACE ZJIŠTĚNEacute DISTRIBUCE CIacuteRKEVNĚSLOVAN-SKYacuteCH LEXEacuteMŮ ZA GERMINARE CREARE FACEREZajiacutemaveacute je že rozhraniacute distribuce užityacutech slovanskyacutech synonym (zejmeacutena u germinare a creare u facere je v prvniacute čaacutesti jasnaacute překladovaacute strategie ndash za lat pasivniacute tvar je užito sloveso biti za aktivniacute tvar sloveso [s]tvoriti) se kryje s čaacutestmi ktereacute jsou doloženy jak v breviaacuteřiacutech severniacute skupiny (krč- skeacute a istrijskeacute např Vrbnickeacute breviaacuteře Mavrův Viacuteta z Omišlje čaacutestečně Illyrico10 Lublaňskyacute) tak i v rukopisech jižniacute skupiny (zadarsko-krbav-skeacute např Vatikaacutenskyacute 5 Moskevskyacute Dragučskyacute Novljanskyacute aj) to je Gn 11ndash128 a pouze ve Vatikaacutenskeacutem je Gn 129ndash29

Na zaacutekladě teacuteto distribuce můžeme vyvodit hypoteacutezu že zatiacutemco i do Vatikaacutenskeacuteho kodexu stejně jako do ostatniacutech rukopisů jižniacute skupiny byl text Gn 11ndash128 opsaacuten bez zvlaacuteštniacutech lexikaacutelniacutech uacuteprav ze severniacute textolo-

99

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

gickeacute skupiny dalšiacute text Gn 128ndash29 byl zřejmě bdquodopřeklaacutedaacutenldquo za použi-tiacute synonymniacutech překladateli nejspiacuteše bližšiacutech anebo leacutepe staroslověnsky znějiacuteciacutech slov synonymniacutech k vyacuterazům v prvniacute čaacutesti

GERMINARETo že je germinare v druheacute čaacutesti přeloženo slovesem vzrasti je docela po-chopitelneacute Prozebacutesti by se dalo považovat na pozadiacute chorvatskeacute ciacuterkevniacute slovanštiny za typickyacute paleoslovenismus a tedy slovo u nějž je tendence nahrazovat ho při aktivniacutem použitiacute ciacuterkevniacute slovanštiny slovem běžnějšiacutem tedy vzrasti Naopak v prvniacute čaacutesti je tento paleoslovenismus vaacutezaacuten na sta-roslověnskyacute parimejniacute překlad kteryacute byl do breviaacuteře převzat

Gn111 Brev(16) i r(e)če Da prozebacutenetь z(e)mla travoju zelenějuću = Parim(17) да прозѧбнетьκαὶ εἶπεν ὁ θεός Βλαστησάτω ἡ γῆ βοτάνην χόρτουhellip Et ait Germinet terra herbam virentemGn25V parimejniacuteku je i na tomto miacutestě užito sloveso прозѧбсти avšak ve Vatikaacuten-skeacutem breviaacuteři zcela evidentně parimejniacute překlad využit nebyl

16 Pokud jsou přiacuteklady označeny zkratkou bdquoBrevldquo znamenaacute to že se tento lexeacutem nachaacuteziacute ve všech zkou-manyacutech chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech 13ndash15 stol ktereacute daneacute miacutesto obsahujiacute Jsou to breviaacuteře Baro-mićův z r 1493 papiacuter tištěnyacute Bribirskyacute breviaacuteř z r 1470 pergamen Zaacutehřeb Arhiv HAZU sign IIIb6 Dabar-skyacute breviaacuteř 1486 pergamen Zaacutehřeb Archiv HAZU sign IIIc21 Dragučskyacute breviaacuteř 1407 pergamen Zaacutehřeb Arhiv HAZU sign IIIb25 breviaacuteř z archiacutevu sv Petra 15 stol pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Cap S Pietro D215 Vatikaacutenskyacute 10 breviaacuteř 1485 pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Borg Illir 10 prvotisk breviaacuteře 1491 papiacuter Benaacutetky Biblioteca nazionale Marciana sign Breviario glagolitico inc 1235 2 lublaňskyacute breviaacuteř 15 stol pergamen Lublaň Narodna in univerzitetna knjižnica sign Ms 163 Mavrův breviaacuteř 1460 pergamen Zaacutehřeb NSK sign R 7822 Moskevskyacute breviaacuteř 1442ndash43 pergamen Mo-skva Rossijskaja gosudarstvennaja biblioteka Zbirka Sevastyanov sign Fond 270 51 1 novljanskyacute breviaacuteř 1459 pergamen Novi Vinodolski farniacute uacuteřad 2 novljanskyacute breviaacuteř 1495 pergamen Novi Vinodolski farniacute uacuteřad Padovskyacute breviaacuteř pol 14 stol pergamen Padova Biblioteca Universitaria sign MS 2282 Vatikaacutenskyacute breviaacuteř pol 14 stol pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Borg Illir 5 Vatikaacutenskyacute breviaacuteř r 1465 pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Vat Slav 19 Vrbnickyacute prvniacute breviaacuteř zač 14 stol pergamen chovanyacute na farniacutem uacuteřadě ve Vrbniku Vrbnickyacute druhyacute breviaacuteř 14 stol pergamen chovanyacute na farniacutem uacuteřadě ve Vrbniku Vrbnickyacute třetiacute breviaacuteř 14 stol pergamen chovanyacute na farniacutem uacuteřadě ve Vrbniku VO ndash breviaacuteř Viacuteta z Omišlje r 1396 pergamen Viacutedeň Oumlsterreichische Nationalbibliothek sig Cod Slav 3

17 Parimejniacute překlad citujeme dle edice Z Ribaroveacute a Z Hauptoveacute (1998)

100

PETRA STANKOVSKA

BrevVat(18) I vsaka trava polska prěje neže vzrasla bi - Parim въсꙗка трѣва селнаꙗ прѣжде даже не прозебеhellip πάντα χόρτον ἀγροῦ πρὸ τοῦ ἀνατεῖλαι omnemque herbam regionis pri-usquam germinaret

CREARE Poněkud jinaacute je situace u vyacuterazů za sloveso creare protože v prvniacute čaacutesti majiacute všechny rukopisy sloveso sacutetvoriti ktereacute je však v chorvatskeacute ciacuterkevniacute slo-vanštině naprosto běžneacute a rozhodně bychom ho nemohli označit za paleoslo-venismus tiacutem by paradoxně v tomto vyacuteznamu byl spiacuteše lexeacutem sacutezdati kteryacute je použit v druheacute čaacutesti kteraacute byla zcela jistě přeložena přiacutemo z latinskeacuteho breviaacuteře a v rukopise Vatikaacutenskeacutem ve verši Gn 127 i za druheacute a třetiacute sloveso

Gn11Brev = Parim iskoni sacutetvori b(og)ь n(e)bo i z(e)mlju᾿Εν ἀρχῇ ἐποίησεν ὁ θεὸς τὸν οὐρανὸν καὶ τὴν γῆν In principio creavit Deus caelum et terramGn121Brev Sacutetvori že i sacutetvori Vat b(o)gь kiti velikie = Parim и створи б(ог)ъ китъі великиѧ καὶ ἐποίησεν ὁ θεὸς τὰ κήτη τὰ μεγάλα hellip Creavitque Deus cete grandiahellipGn127Brev = Parim i sacutetvori b(og)ь č(lově)ka po obrazu sacutevoemu i po obrazu b(o)žiju sacutetvori sacutezda Vat i muža i ženu sacutetvori sacutezacuteda Vat ěκαὶ ἐποίησεν ὁ θεὸς τὸν ἄνθρωπον κατ᾽ εἰκόνα θεοῦ ἐποίησεν αὐτόν ἄρσεν καὶ θῆλυ ἐποίησεν αὐτούς еt creavit Deus hominem ad imaginem suam ad ima-ginem Dei creavit illum masculum et feminam creavit eosGn23BrevVat presta ot vsěhь d(ě)lь svoihь ěže sazda b(og)ь ndash Parim почи отъ въсꙗхъ дѣлъ ѧже начѧтъ б(ог)ъ творіти

18 Zkratka bdquoBrevVatldquo znamenaacute že se danyacute lexeacutem nachaacuteziacute pouze v 5 vatikaacutenskeacutem breviaacuteři (pol 14 stol pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Borg Illir 5)

101

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

hellip κατέπαυσεν ἀπὸ πάντων τῶν ἔργων αὐτοῦ ὧν ἤρξατο ὁ θεὸς ποιῆσαι cessave-rat ab omni opere suo quod creavit Deus ut faceretGn24BrevVat egda sacutezdana sutь v d(a)nь v nže stvori b(og)ь n(e)bo i z(e)mlju ndash Parim 0 Parim въ нъже д(ь)нъ ствѡри б(ог)ъ небо и земѧ hellip ὅτε ἐγένετο ᾗ ἡμέρᾳ ἐποίησεν ὁ θεὸς τὸν οὐρανὸν καὶ τὴν γῆν quando creata sunt in die quo fecit Dominus Deus caelum et terram

Pokud tedy v tomto vyacuteznamu můžeme považovat za paleoslovenismus spiacute-še sloveso sacutezdati proč je přiacutetomno praacutevě v textu kteryacute byl do Vatikaacutenskeacuteho breviaacuteře zcela jistě přeložen z latiny a rozhodně se tak nestalo v nejstaršiacutem obdobiacute vyacutevoje chorvatskohlaholskeacuteho breviaacuteře ale zřejmě při jeho revizi ně-kdy kolem poloviny 14 stol Mohlo by to snad byacutet proto že měl překladatel (textu Gn 129ndash29) povědomiacute o tom že se pro vyacuteznam lat slova creare ve vzorneacute ciacuterkevniacute slovanštině použiacutevaacute sloveso sacutezdati protože to tak znal z vel-mi autoritativniacuteho textu kteryacute jistě uměl nazpaměť ndash ze žalmů Pokud se totiž podiacutevaacuteme do chhlah žaltaacuteřů (např podle edic Vajs 1916 či Šimić 2014 = Ac) zjistiacuteme že na miacutestě lat creare je u všech šesti vyacuteskytů (Ps 5012 8813 8848 10119 10330 1485) překlad sacutezdati stejně jako i v nejstaršiacutech sta-roslověnskyacutech žaltaacuteřiacutech (Pogodinův = Pog Boloňskyacute = Bon(19))

Ps 5012 cor mundum crea mihi ndash sr(ьdь)ce čisto sacuteziždi vь mьně Ac = PogBon (καρδίαν καθαρὰν κτίσον ἐν ἐμοί)Ps 8813 tu creasti Thabor et Hermon ndash ti sьzda tavorь i eracutemonь Ac = PogBon (σὺ ἔκτισας Θαβωρ καὶ Ερμων)Ps 8848 frustra creasti filios hominum ndash v sue sьzda s(i)ni č(lověčь)skie Ac = PogBon (ματαίως ἔκτισας πάντας τοὺς υἱοὺς τῶν ἀνθρώπων)Ps 10119 populus qui creabitur laudabit Dominum ndash ljudi ziždimi vacuteshv(a)- letь g(ospod)a Ac = PogBon (ziždemyi) (λαὸς ὁ κτιζόμενος αἰνέσει τὸν κύριον)Ps 10330 emittes spiritum tuum et creabuntur ndash pošleši d(u)hь tvoi i sacuteziž-dut se Ac = PogBon (ἐξαποστελεῖς τὸ πνεῦμά σου καὶ κτισθήσονται)

19 Citace z Pogodinova a Boloňskeacuteho žaltaacuteře uvaacutediacuteme podle edice V Jagiće (1907)

102

PETRA STANKOVSKA

Ps 1485 quoniam ipse mandavit et creata sunt ndash ěko tacute reče i biše ta povelě i szdaše se Ac = Pog Bon (ὅτι αὐτὸς εἶπεν καὶ ἐγενήθησαν αὐτὸς ἐνετείλατο καὶ ἐκτίσθησαν)

Za předpokladu že překladatel kteryacute zřejmě i revidoval opisovaneacute texty vybral při překladu slovesa creare z možnyacutech lexeacutemů paleoslovenismus kteryacute znal ze žaltaacuteře se nabiacuteziacute otaacutezka proč nevybral paleoslovenismus i za sloveso germinare Vždyť se přiacutemo nabiacutezel v předchoziacutem textu ve ktereacutem vyacuteraz prozebacutesti ponechal Vysvětleniacutem by snad mohla byacutet opět situace v žaltaacuteři Na miacutestech lat slovesa germinare se totiž objevujiacute nejrůznějšiacute vyacute-razy ktereacute však mnohdy vychaacutezejiacute z řeckeacuteho zněniacute předlohy (viz vyacuteše) ve ktereacutem se naleacutezajiacute slovesa s jinyacutem vyacuteznamem Proto si hlaholiteacute mnohem obtiacutežněji mohli vytvořit přiacutemočareacute spojeniacute mezi latinskyacutem a staroslověn-skyacutem vyacuterazem resp toto spojeniacute nemuselo existovat a proto překlada-tel verze z Vatikaacutenskeacuteho breviaacuteře použil sloveso vzrasti ktereacute jistě znal i z běžneacuteho jazyka Pro ilustraci si uveďme všechna čtyři miacutesta vyacuteskytu slovesa germinare v žaltaacuteři na prvniacutech dvou a na čtvrteacutem je i v řečtině slo-veso s vyacuteznamem bdquovykliacutečit vyrůstldquo (ἀνατέλλω) nicmeacuteně pouze na druheacutem a čtvrteacutem je přeloženo slovesem prozebsti na třetiacutem sleduje csl překlad jasně řeckeacute sloveso (ἐξανθέω) s vyacuteznamem bdquovykveacutestldquo

Ps 717 germinabit in diebus eius iustitia ndash vacutesiěetь vь d(ь)ni ego prav(ь)da Ac = PogBon (ἀνατελεῖ ἐν ταῖς ἡμέραις αὐτοῦ δικαιοσύνη)Ps 918 germinaverunt impii quasi faenum ndash egda prozebacutenutь grěšnici ěko trava Ac=PogBon (ἐν τῷ ἀνατεῖλαι τοὺς ἁμαρτωλοὺς ὡς χόρτον)Ps 9114 in atriis Dei nostri germinabunt ndash i v dvorěhь domu b(og)a n(a)šego procacutevtutь Ac = PogBon (ἐν ταῖς αὐλαῖς τοῦ θεοῦ ἡμῶν ἐξανθήσουσιν)Ps 10314 germinans herbam iumentis ndash prozebae pažiti sacutekotomь Ac = PogBon (ἐξανατέλλων χόρτον τοῖς κτήνεσιν)

103

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

4 ZAacuteVĚREMNa zaacutekladě distribuce překladovyacutech ekvivalentů na miacutestě latinskyacutech slov facere germinare a creare v textu knihy Genesis 11ndash29 v chorvatskohla-holskyacutech breviaacuteřiacutech můžeme konstatovat že

(1) v textu z knih severniacute textologickeacute skupiny (původem z Krku a Ist-rie) je parimejniacute překlad do Gn 128 kteryacute maacute jasnou distribuci ekvivalentů v miacutestě lat facere ndash za pasivniacute tvary je to biti za aktivniacute tvary (s)tvoriti tento systeacutem je porušen v později přeloženeacute čaacutesti Gn 129ndash29 doloženeacute ve Vatikaacutenskeacutem paacuteteacutem breviaacuteři

(2) na miacutestě lat germinare se v Gn 128 vyskytuje paleoslovenismus pro-zebsti a v později přeloženeacute čaacutesti od 129 zřejmě běžně užiacutevaneacute vzrasti To svědčiacute o tom že překladatel neměl v povědomiacute paleoslovenismus prozebsti jako vyacuteraz aktivniacute slovniacute zaacutesoby což může souviset s tiacutem že v žaltaacuteřniacutem textu neniacute překlad na miacutestě slova germinare jednotnyacute

(3) vyacuteskyt paleoslovenismu sacutezdati v dodatečně přeloženeacutem textu za lat creare zatiacutemco v parimejniacutem textu je stvoriti lze vysvětlit pa-ralelou s žaltaacuteřniacutem textem kteryacute maacute na miacutestech lat creare vždy překlad slovesem szdati Odtud si mohl takeacute hlaholita z poloviny 14 stoletiacute kteryacute překlaacutedal dodatečnyacute text ve Vatikaacutenskeacutem breviaacuteři osvojit danyacute způsob překladu

(4) znalost žaltaacuteře a jeho slovniacute zaacutesoby resp staroslověnskyacutech ekviva-lentů za latinskeacute vyacuterazy by tak mohla byacutet vysvětleniacutem proč byly v později přeloženyacutech chorvatskohlaholskyacutech textech užity paleo-slovenismy namiacutesto v teacute době běžnějšiacutech vyacuterazů ktereacute se někdy na daneacutem miacutestě vyskytovaly v rukopisech severniacute textologickeacute skupiny

izr prof dr Petra Stankovska Filozofska fakulteta Univerze v Ljubljani

Aškerčeva 2 1000 Ljubljana Slovenija petrastankovskaffuni-ljsi

104

PETRA STANKOVSKA

LITERATURA BADURINA STIPČEVIĆ Vesna

2006 bdquoKnjige o Makabejcima u hrvatskoglagoljskoj književnosti Prva knjiga o Makabejcima u hrvatskoglagoljskim brevijarimaldquo Slovo 54ndash55 s 5ndash126

2009 bdquoKnjige o Makabejcima u hrvatskoglagoljskoj književnosti Druga knjiga o Makabejcima u hrvatskoglagoljskim brevijarimaldquo Slovo 59 s 1ndash75

2012 Hrvatskoglagoljska knjiga o Esteri (Zagreb Matica Hrvatska)

BAUEROVAacute Helena1993a bdquoK staroslověnskeacutemu překladu knihy proroka Joelaldquo Slavia 62 s 455ndash462

1993b Slovanskeacute překlady profeacutetickyacutech textů v ciacuterkevněslovanskyacutech parimej-niacuteciacutech a charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech Habilitačniacute praacutece (Olomouc)

2004 bdquoKe klasifikaci lexika charvaacutetskohlaholskyacutech textůldquo in M-A Durrigl ndash M Mihaljević ndash F Velčić (eds) Glagoljica i hrvatski glagolizam (Zagreb minus Krk Staroslavenski institut i Krčka biskupija) s 567ndash575

BERČIĆ Ivan1864ndash1871 Ulomci svetoga Pisma obojega uvjeta staroslavenskim jezikom IndashV (Praga)

BOGOVIĆ Mile1998 bdquoHrvatsko glagoljsko tisjućlećjeldquo Senjski zbornik 25 s 1ndash140

HAMM Josip1967 Psalterium Vindobonense (Wien OumlAW)

JAGIĆ Vatroslav1907 Psalterium Bononiense (Vindobonae Gerold et soc ndash Berolini Weid-mann ndash Petropoli Ricker)

MIHALJEVIĆ Milan (ed)2014 Hrvatski crkvenoslavenski jezik (Zagreb Hrvatska sveučilišna naklada ndash Staroslavenski institut)

MICHAJLOV Alexandr Vasiljevič1912 Opyt izučenija teksta knigi Bytija proroka Moiseja v drevneslavjanskom perevode (Varšava)

105

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

MILIČIĆ Irena1997ndash1999 bdquoStarozavjetna Knjiga Mudrosti u hrvatskoglagoljskim brevijari-maldquo Slovo 47ndash49 s 57ndash112

NAHTIGAL Rajko1902 Něskolacuteko zametok o slědah drevněslavjanskogo parimejnika v horvat-sko-glagoličeskoj literature (Sankt-Peterburg)

PANTELIĆ Marija Agnesia1993 bdquoFragmenti hrvatskoglagoljskoga brevijara starije redakcije iz 13 stol-jećaldquo Slovo 41ndash43 s 61ndash146

RIBAROVA Zdenka1987 bdquoKnjiga proroka Joneldquo Slovo 37 s 123ndash159

RIBAROVA Zdenka ndash HAUPTOVA Zoe1998 Grigorovičev parimejnik I Tekst so kritički aparat (Skopje MANU)

STANKOVSKA Petra2015 bdquoOdnos sadržaja sačuvanih hrvatskoglagoljskih i latinskih srednjo-vjekovnih brevijaraldquo in V Badurina Stipčević ndash S Požar ndash F Velčić (eds) Hrvatsko glagoljaštvo u europskom okružju Zbornik radova iz znanstvenog skupa održanog 5ndash6 listopada 2012 g na Krku (Zagreb Staroslavenski insti-tut) s 447ndash466

2017 bdquoNěktereacute faktory důležiteacute pro posuzovaacuteniacute slovniacute zaacutesoby v chorvatsko-hlaholskyacutech breviaacuteřiacutechldquo Filologija časopis Razreda za filološke znanosti Hrvatske akademije znanosti i umjetnosti u Zagrebu 68 s 193ndash221

2018 bdquoPerevod knigi Iova i ego tekstologičeskie charakteristiki v sochrani-všichsja chorvatsko-glagoličeskich breviarijach XIVndashXV vvldquo Paleobulgarica 42 č 1 s 19ndash37

2019 bdquoKniga Ishod v breviarii Vida Omišljanina ndash tekstologičeskie i pere-vodčeskie osobennostildquo in V S Jefimova (ed) Paleoslavistika ndash 2 (Moskva Institut slavjanovedenija RAN) s 371ndash396

ŠIMIĆ Marinka2014 Akademijin brevijar HAZU IIIc21 Hrvatskoglagoljski rukopis s konca 14 stoljeća (Zagreb Staroslavenski institut)

106

PETRA STANKOVSKA

VAJS Josef1910 Nejstaršiacute breviaacuteř chrvatsko-hlaholskyacute (Prvyacute breviaacuteř Vrbnickyacute) (Praha Kraacutelovskaacute českaacute společnost naacuteuk)

1916 Psalterium palaeoslovenicum Croatico-glagoliticum Tomus I (Praha)

VALJAVEC Matija1889ndash1890 bdquoO prijevodu psalama u nekijem rukopisima hrvatsko-srpsko i bugarsko-slovenskijemldquo Rad Jugoslovenske akademije 98 s 1ndash84 ibid 99 s 1ndash72 ibid 100 s 1ndash64

VJALOVA Svetlana Olegovna2000 Glagoličeskie fragmenty Ivana Berčiča (Zagreb Hrvatska akademija znanosti i umjetnosti Ruska nacionalna biblioteka i Staroslavenski institut)

ZARADIJA KIŠ Antonija1997 Knjiga o Jobu u hrvatskoglagoljskoj književnosti (Zagreb Hrvatsko filološko društvo)

108

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA FgCap VlaThem IZ 13 STOLJEĆA

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

ABOUT THE VOCABULARY OF NEWLY DISCOVERED FRAGMENTS RIJEČKOGA HRVATSKO-GLAGOLJSKOGA HOMILIJARA FgCap VlaThem FROM THE 13TH CENTURYThe author publishes the results of the first research of the FgCap VlaThem lexis (2 frag- ments of parchment that she discovered in the Capuchin Library in Rijeka 2007) It is a two-leaf parchment of Croatian Glagolitic homiliary from the 13th century

Keywords FgCap VlaThem lexis newly discovered Glagolitic parchments Glagolitic fragments from the 13th century Croatian Glagolitic homiliary Capuchin Library in Rijeka

1 UVODOtkriće dvaju glagoljskih pergamentnih fragmenata iz 13 st na unutraš- njim stranicama koricacirc tiskane knjige pod sign Lett R Fila VII Np 124 koje smo imenovali kao FgCap VlaThem (Vlašić-Anić 2007) ndash jedan je od izravnih rezultata našega prvog interdisciplinarnog terenskog istraživanja glagoljice u 400-godišnjoj knjižnici riječkoga Kapucinskoga samostana Gospe Lurdske (Benčić 1998) Provedeno je od 21 VIII do 2 IX 2007 godine zahvaljujući na-šoj uspješnoj suradnji kao znanstvenice Staroslavenskoga instituta u Zagre-bu s gvardijanima varaždinskoga i riječkoga kapucinskoga samostana M Ke-mivešom i A Pervanom te provincijalom Hrvatske kapucinske provincije sv Leopolda Bogdana Mandića I Petanjakom Rezultiralo je nizom dragocjenih novootkrivenih pergamentnih i knjižnih rijetkosti inspirativnim za još in-tenzivniji nastavak naših istraživanja u kapucinskim samostanima i ranijih u Varaždinu i Karlobagu (Vlašić-Anić 2004 2014) i svih idućih (Vlašić-Anić

109

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

2013 2018) Brojna nova otkrića sabirana su u tri zbirke rijetkosti FgCapVla (Fragmenta Cappuccinorum Vlašić) Varaždinsku Karlobašku i Riječku Široj kulturnoj i znanstvenoj javnosti prezentirali smo ih objavljenim znanstvenim radovima (Vlašić-Anić 2011 Vlašić-Anić ndash Tepert 2014) te autorskim i koau-torskim izložbama (Vlašić-Anić 2015 2019) od kojih su na riječkoj (Vlašić--Anić 2010) percipirani kao bdquoizlošci koji graniče sa senzacijomldquo (Grce 2010)

Samo u Rijeci otkrili smo 11 pergamentih fragmenata i oko 30 ostrižaka hrvatskoglagoljskih liturgijskih kodeksa 13ndash15 st na 16 tiskanih knjiga iz 16ndash18 st oko 30 latinskih i 2 hebrejsko-aramejska fragmenta na perga-meni iz 13 st te više latinskih grčkih i hebrejskih pergmentnih ostrižaka na još 66 tiskanih izdanja knjiga iz 15ndash18 st Dosada je istraženo 5 riječkih pergamentnih fragmenata iz 13 i 14 st otkrivenih nau istoj knjizi Decre-tales D Gregorii papaelig IX tiskanoj u Rimu 1582 g 3 hrvatskoglagoljska (Mihaljević ndash Vlašić-Anić 2010) i 2 Hebrejsko-aramejska fragmenta Knjige Izlaska (Vlašić-Anić ndash Tepert 2010 Tepert 2011)

Knjigu na kojoj smo otkrili FgCap VlaThem tiskao je u Veneciji 1542 g talijanski izdavač europskoga ugleda aktivan od 1539 do 1572 Giro-lamo Scotto ndash pod naslovom bdquoTHEMISTII peripatetici lvcidissimi pa-raphrasis in aristotelis posteriora amp physica In Libros item de anima memoria et reminiscentia somno et vigilia insomniis amp divinatione per somnvm Hermolao Barbaro Patricio Veneto Interprete additis lvcvbra-tionibvs qvAElig themistii obscvriora qvAEligdam loca apertiſſima reddunt Additoque indice Necnon contradictionibus ac ſolutionibus marci anto-nii zimarrAElig in dictis eiuſdem the mistii Quaelig omnia a ſtudioſis deſidera-bantur Venetijs Apud Hieronymum Scotum 1542ldquo (Vlašić-Anić 2007 14) Njezino virtualno fototipsko izdanje dostupno je na internetskim stranica-ma Les Bibliothegraveques Virtuelles Humanistes Centre dlsquoEacutetudes Supeacuterieures de la Renaissance Tours (BVH-Themistius)

Zahvaljujući restauratorsko-konzervatorskom odvajanju pergamena od knjižnih korica koje smo pokrenuli s riječkim kapucinskim samostanom Hrvatskim državnim arhivom u Zagrebu Konzervatorskim odjelom u Rije-ci Odjelom za kulturu Grada Rijeke i Ministarstvom kulture Republike Hr-vatske ndash Riječka zbirka FgCapVla obogaćena je s još 4 hrvatskoglagoljske

110

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

rijetkosti 2 lista pergamene FgCap VlaThem i 2 zrcalna otiska na papiru knjižnog uveza stoljećima nevidljivih lsquolicarsquo njihovih 1ab-recto i 2cd-verso stranica (Slike 1ndash4)

2 OPIS FgCap VlaThemVeć prva paleografsko-filološka istraživanja FgCap VlaThem pokazala su da je riječ o 2 lista istoga kodeksa razrezanoga dvolista hrvatskoglagolj-skoga homilijara staroga tipa iz prijelaznoga formativnog razdoblja hrvat-ske uglate glagoljice s početka do sredine 13 st Na homilijar staroga tipa upućuju baš kao i u Ljubljanskom homilijaru (Lab) iz 13 st bdquosamo incipiti responzorija (recircšpona) koji prate svaku homiliju ali bez incipita popratnog versa (berša)ldquo (Pantelić 1993 62)

Ovi listovi fine pergamene napose s obzirom na njihovu starinu veo-ma su dobro očuvani Mjestimice su nečitljivi zbog izlizanosti i mehaničkih oštećenja zbog izrezivanja u format za uvez knjižnih korica nedostaju im gornja i lijeva margina kao i dio lijeve strane stupaca A i C a 1 listu go-tovo polovica donje margine Dimenzije su 1 lista širina 252 cm visina 308 cm te dio donje margine 2 cm Širina je 2 lista 263 cm visina 33 cm a donja margina 42 cm Tekst je ispisan dvostupačno u 29 redaka u sva-kom stupcu visine oko 30 cm širine 11ndash115 cm te međusobnim razmakom koji varira od 7 mm do 1 cm Visina je slova u retku 3mm a velikih počet-nih u rasponu od 5 do 11 mm

Svi su krupni inicijali (čija protežnost varira od 2 do 45 retka) i počet-na slova rubricirani pisani crnilom a rubovi su im konturirani potezima crvenom bojom kojom je i kod manjih izvedeno udvostručenje vertikal-nih linija Četiri krupna inicijala V visine oko 3cm (V 1b15 1c25 2c26 i 2d26) ndash baš kao i u Kukuljevićevu fragmentu misala (Kuk) iz XIII stoljeća ndash u identičnoj su maniri estetskog oblikovanja bdquogeometrijski ornamenti-rani s motivom meandra i okvira oko stablaldquo (Štefanić 1969 57) Njihova nesumnjiva sličnost zamjetna i u oblikovanju inicijala P (P 1c8) u uspo-redbi s inicijalom P u Kuk upućuje na mogućnost da ih je u oba spomenika oblikovala ruka istog iluminatora

111

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

Pismo je uglata hrvatska glagoljica prijelaznoga ili formativnog perioda kada uz naglašenu težnju k uspostavljanju dvolinijskoga sustava slova još uvijek lsquovisersquo na gornjoj crti a veličina je slovnih polja nerijetko neujednače-na Arhaičnost nekih njegovih paleografskih osobitosti upućuje na tipološ-ku srodnost s pismima reprezentativnih glagoljskih spomenika 13 st Kuk 3 i Lab Riječ je o nizu paleografskih markacija bitnih za datiranje FgCap VlaThem u razdoblje od početka do sredine 13 st Uz bdquoostatak mekog na-zala bull (jęsъ r = JĘ ję) kojemu se posljednji trag može naći u Beč-kim listićima i na Baščanskoj ploči u pojednostavljenom oblikuldquo (Štefanić 1969 12) zabilježen u primjeru sę (ntilder) 1c21 ndash ističemo i supostojanje

1 obiju varijanti ključa starog znaka za poluglas stari jor ( i ] ) zabilježen 32 puta na kraju te 6 puta u sredini riječi ndash s objema varijantama štapića novoga hrvatskog znaka za poluglas (kratkim u obliku sitnog latinskog T (|) u visini gornje linije retka i dugim (sup3) spuštenim u redak) ndash kao i sa zamjenikom poluglasa vrlo starog postanja (jerok) odnosno apostrofom u obliku ulijevo zaobljene kvake upisane pri vrhu slova (rsquo)

2 desetičnoga Icirc ( ) u glasovnoj ulozi kao samostalnog velikog počet-nog slova 4 puta kao veznika Icirc 1d23 2a3 2a8 i 2d7 jednom u vez-niku Їbo 1d26 i glagolu Icircmatrsquo 1a5 te 3 puta u ligaturi sa slovom ž (ž) u zamjenici Icircže qui 1b10 1c19 i 2c7 ndash sa slovom I (I) čiju gornju i donju očicu u brojnim primjerima povezuje zajednička dijagonalna crta(1) što vidno podsjeća na ćirilsko slovo И kako u oblicima s dva izrazito trokusta oka (povezana na način lsquozatvorenogarsquo latiničnoga X) rubriciranih velikih slova u naslovima tako ponekad i u samome tekstu ndash te sa slovom I (I) hrvatskoglagoljske uglate stilizacije

3 staroga granatog slova m (M ) ndash 13 puta u hrvatskoj uglatoj stilizaciji svih četiriju proporcionalno skladno razgranatih oka u crveno rub-riciranim ligaturama m (M ) + l (l) u riječi OM(I)LIEcirc u stupcima 1andash1c 2andash2b i 2d ndash s novim uglatim slivenim hrvatskim oblikom granatoga m (sect) u karakterističnim grafemima hrvatske uglate gla-goljice i u kasnijim stoljećima ligaturama m (sect) + l (l) u riječima

1 bdquoPaleografska prekretnicaldquo u oblikovanju ovoga slova tijekom XII stoljeća (Fučić 1982 11)

112

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

om(i)l(iecirc 1a18 m(i)l(o)stivago 2c19ndash20 i m(i)l(o)stiucirc 2c20 te m (sect) + ž (ž) u vezniku imže 1c18 1d4 ndash te s prevladavajućim u hrvatskim spomenicima latinskim uncijalnim M koje zajedno sa štapićem (sup3) po-staje jedna od najkarakterističnijih prinova hrvatske glagoljice

4 starijih varijanti slovacirc Č (curren) i Ecirc (AElig) s nelomljenom crtom na desnom boku u inicijalima (Če 1d7 i Ecircže 2d9) te u naslovima REcircš(PONЬ) 1a9 E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 1a12 ČTENIE 1a11 ndash s mlađima s lomljenim desnim bokom (ccedil i auml) u samom tekstu

5 dvouglatog (odsječenog) slova c (c) ndash s oblicima oštrog c s karakte-rističnim nagibom (c)

6 obiju varijanti slova v (v) ndash starije s poluoblom spojnicom i kole-banjem u postizanju stupnja proporcionalnosti u veličini njegovih očica ndash te mlađe dugoljasto četvrtasta oblika

3 SADRŽAJ FgCap VlaThemSadržajni je kontinuitet dokaz da je doista riječ o razrezanome dvolistu Tekstovi misnih perikopa i homilija na prvome listu od Bijele subote do III nedjelje nakon Uskrsa ndash kontinuirano se nastavljaju na drugome od IV nedjelje nakon Uskrsa do blagdana Uzašašća Kristova Dvolist fine per-gamene najvjerojatnije je prvotno bio razrezan po sredini a potom nejed-nako obrezan Možemo pretpostaviti da je bio oblikovan za omot nekoj knjizi i prije nego li je nalijepljen na unutrašnje strane obiju korica ovoga izdanja Sudeći prema (iako različitoj) veličini obaju listova njihov je fo-lio-format mogao biti oko 30 cm times 35 cm a dimenzije cijeloga dvolista ndash 60 cm times 70 cm Sadržaj obaju fragmenata obuhvaća

I TRI HOMILIJE SVETOGA GRGURA PAPE (Gregorius 2016) bull HOM 222 za Bijelu subotu Stvorenь dlgotoucirc stuženь štumka b(o)ž(e)

stvenu lucircb(a)vь middot ka sniemo v(a)šei lucircbvi middot ot čt(eni)ecirc e(vьn)ĵ(e)lska-go cecircmrsquo middot gl(agol)ati ispravleniemь vzbrati (BrPt 122a7ndash15) na misnu perikopu Iv 20 1 mdash od 1a2ndash10 [aĉe ubo] elikože podoba[ucirc] nesrsquoti ne mogu hellip v brecircmenecirc

113

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

bull HOM 261 za Bijelu nedjelju I nedjelju nakon Uskrsa na Iv 2019 mdash od 1a19ndash1b12 OM(I)L(I)Ecirc B(LA)Ž(E)NA[GO] grъgura papaža Prъv[i č]te(niecirc) sego ev(a)nĵ(e)lsk(a)go middot uprosъ umь p[ьhaet]ъ

bull HOM 141 za II nedjelju nakon Uskrsa na Iv 1011ndash12 mdash od 1b19ndash1c21

OM(I)L(I)Ecirc B(LA)ž(e)n(a)go grecircgora p[ap]aža Slišaste bratie milecirci[ša middot ot eva]n[ĵ(e)lъ]sk(a)go čt(e)niecirc učenie na[še sl]išaste pagubu našu

II TRI HOMILIJE SVETOGA BEDE PREZBITERA (Beda 2016) bull HOM II 5 za III nedjelju nakon Uskrsa na Iv 1616 mdash od 1c28ndash2a10

OM(I)L(I)Ecirc Č[te(nie)] middot Na s(veta)go becircdi middot pr[o]z[v(i)]tera S[iecirc sl(o)vesa sp(a)s(i)t(e)la] n[(a)šego g(ospodь)]necirc b[ra]tie milecirciša [ve-seliemь i] sr(ьdь)c middot uslišaniemrsquo middot p(o)decircecircti p(o)[do]baemъ middot čest imže vniemъ pri[st]upati

bull HOM II 7 za V nedjelju nakon Uskrsa na Iv 16 23 mdash od 2b24ndash2c23 OM(I)L(I)Ecirc čьst[n]ago becircdi prozvitera middot [mo]žetь vzmutiti nemoĉ-nie slišateli i kako v gl(a)vecirc čteniecirc sego ev(a)nĵ(e)lskago učenikomrsquo sp(a)sitelь obeĉa reki middot Am(e)nь middot am(e)nь

bull HOM II 8 za VI nedjelju nakon Uskrsa na Lc 11 5 mdash od 2d3ndash22 OM(I)L(I)Ecirc middot ČT(ENI)Ecirc TOGOŽD[Ecirc] G(ospod)ъ toli sp(a)s(i)telь našь k n(e)b(e)s(ьs)k(a)g[o c(ecircsa)rs]tviecirc radostemrsquo priti žel[ecircucircĉ]e istovihь radost[i] u sebe pro[sit]i ni učitь middot Icirc datie proseĉemrsquo na[mь d]oteĉь se obeĉa

III HOMILIJU HAYMONA HALBERSTATENSISA bdquoH II 11ldquo (Barreacute 1962 338) odnosno LXXXVII (Haymo 2016) za IV nedjelju nakon Uskrsa (Dominica quarta post Pascha) na Iv 16 5 mdash od 2a15ndash2b19 OM(I)L(I)Ecirc middot čteniecirc togož-de middot Često is[po]četka svoego middot propovecircdaniecirc g(ospod)ь [uč(e)]n(i)k(o)mrsquo svoimъ middot mežducirc soboucirc lucircbi[ti se] ecircv[la]še velmi

IV MISNE PERIKOPE Iv 20 19 (1a11ndash18) Iv 10 11ndash12 (1b13ndash19) Iv 16 16 (1c23ndash28) Iv 165 (2a11ndash14) Iv 16 23 (2b20ndash24) Lc 11 5ndash13 (2c24ndash2d3) te Mc 16 14ndash20 (2d24ndash28)

Tekstove homilija sv Grgura pape i sv Bede Prezbitera mogli smo uspo-rediti s onima koji su sačuvani u hrvatskoglagoljskim brevijarima iz 14

114

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

i 15 st BrVO BrPt BrVat5 BrBar BrN2 BrPm BrN2 BrVb1 Homilija Haymona Halberstatensisa sadržajna je novost identificirali smo je uspo-redivši hrvatskoglagoljski tekst s latinskim izvornikom (Haymo 2016)

4 LEKSIK RIJEČKOG HRVATSKOGLAGOLJSKOG HOMILIJARA FgCap VlaThem 4 1 ASPEKT BROJČANE POTVRĐENOSTIU 8 stupaca teksta sačuvane su 1182 riječi ndash 541 na listu 1A i 641 na listu 2A ndash odnosno 472 leksema od kojih se 139 ne nalazi među 2425 uvrštenih u Popis riječi potvrđenih u najstarijim hrvatskoglagoljskim fragmentima (Mihaljević 2018 145ndash173) Citirani je Popis dio za naš rad višesmisleno nezaobilazne sinteze Milana Mihaljevića Jezik najstarijih hrvatskoglagolj-skih rukopisa u kojoj je utvrđen i kao cjelina istraživan leksički sastav dota-da pojedinačno opisanih 25 hrvatskoglagoljskih fragmenata iz 12 i 13 st (dalje Corp25) te uspoređen raquosa starocrkvenoslavenskim leksikom kako bi se utvrdilo u kojoj je mjeri (taj) leksik promijenjen i obnovljenlaquo (Mihaljević 2018 111) S obzirom na to ndash već samo ovih 139 leksema FgCap VlaThem predstavlja nemalo leksičko blago To su middotBmiddot (num ord middot2middot) bitelnecirc brecircme veĉši vzmutiti vznesenie videcircti se vmalo vmalecirc vprašati vskrь-senie vskrьsnuti vsprositi middotGmiddot (num ord middot4middot) godь gospodьni Grъgurъ Grecircgorь middotDmiddot (num ord middot5middot) daleko dalečьnь datie diviti divnecirciši dobri dovlecircti domovitь dondeže dostoinь doteĉi dohoditi se drecircvьnь decirclanie decircecircniecirc eže elikože elikokratže estьstvьnь živecircti žitelь pro ltprecircmogtžit[(e)lь] zaklopiti zapovecircdati zgromaždati zaecircmь icircže izvьnь izvъnьnь icircmati imati inьdecirc inii is isprositi istovь istostь isusovъ istlьkovanie kako kratъ luče lucircbiti se lucircbьvь lucircbi male mežducirc milecircišii mnogorazličьnь mьnšii mecircriti namecircriti napisanie našъ nebesьskь nemoĉь nepričini-telnecirc ni (part) obladati oblastecirclъ obьecircti se oteĉi otplaĉenie otpuĉati otstupati otecircti (abscedere) otьecircti se (auferre) papažъ pače (conj) pitecirc-nie pogoždь podobati se podьdanь podecircecircti pozdecirc pokopati polunoĉi poslecircdь poslecircdьnь poustiti poecircti prazdьnь priležnecirc prilipati prislužiti pristoecircti pristupati priti prihoditi propovecircdecirckovati prosmotriti pročii

115

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

pročaecirc precircstupati prъvi pьhati precircbivatelnecirc recircdьkь sila skrьbь sliša-telь sotoninь stroi sdobiti se slišati se sprecircdьreĉi stužati suĉii sъmrьtь sъpasitelьnь tainstvo (mysterium) tainstvo (sacramentum) trikratь te-lesnecirc udobь uprositi uprosъ uprosь urazumecircti uslišanie uslišavati se utežanie hotecircnie često človecircčьski čьtecircti ucircčnecirc

Glagol ZGROMAŽDATI (Čest o[necirchrsquo] vistinu i namrsquo middot iže po mucecirc [i po] vskrs(e)ni g(ospdь)ni k vecircrecirc prihodi[mь] middot ucircčnecirc zgromaždaetrsquo 1d17) nije po-tvrđen ni u Građi za Rječnik crkvenoslavenskoga jezika hrvatske redakcije gdje je zabilježena jednokratnica sgromaditi conglobare(2) niti u Slovnίku gdje su potvrđeni primjeri sъgramaditi sъgromaditi congregare

Leksički sastav 472 leksema Riječkog hrvatskoglagoljskog homilijara profiliran je potvrdama 137 imenica od kojih 10 vlastitih imena muškoga roda i 127 općih imenica (51 muškoga roda 36 ženskoga roda i 40 sred- njega roda) 131 glagola 43 pridjeva 52 priloga 36 zamjenica 8 brojeva 22 prijedloga 36 veznika 1 uzvik i 6 čestica Baš kao i u Corp25 i kanon-skim spomenicima imenice i glagoli čine više od polovice leksika dok je imenica obrnuto od kanonskih spomenika nešto više od glagola(3) Ne-zaobilazna orijentacija u kategoriziranju graničnih slučajeva polifunkcio-nalnih verbalnih potencijala priloga ili prijedloga prijedloga ili veznika čestica ili veznika za nas je bio latinski izvornik

42 IMENICESvih 10 potvrđenih vlastitih imena muškoga su roda BEcircDA BEDA Na s(veta)- go becircdi pr[o]z[v(i)]tera 1c čьst[n]ago becircdi prozvitera 2b GRЪGURЪ GRA-EGORUS grъgura papaža 1a GREcircGORЬ GRAEGORUS grecircgora p[ap]aža 1b IVANЬ IOANNES IV(A)NA 1a 1c 2andash2b ISUSЬ JESUS i(su)sь 1a 2d IUcircDEcircI IUDAEUS ot iucircdecirci 2a LUKA LUCAS LUKI 2c MARKO MARKA 2d PAVLЬ PAULUS ap(osto)lь pavlь 2c HRЬSTЬ CHRISTUS h(rьst)ь 2b h(rьst)a 2c

2 Usp I sabrali se b(ecirc)hu s(i)n(o)ve benrsquoecircmini na abuera i zgromaeni b(ecirc)hu vrsquo edinь zastupь BrVat5 157d s jedinom paralelom sьvrsquokupleni (sъvъkupiti) BrVO 319b

3 Usp Mihaljević 2018 111

116

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

Od općih imenica muškoga roda zabilježen je 51 primjer ANĴELЬ ANGE-LUS Anĵ(e)lь g(ospodь)nrsquo 1a anĵ(e)lь sotoninь 2c APOSTOLЬAPUSTOLЬ APOSTOLUS Ot ap(osto)lь 2b ap(osto)lь pavlь 2c BERŠЬ VERSUS B(eršь) 2d BOGЬ kь b(og)u 2a VEČERЬ večerь 2a večeru bivšu 2d VEcircKЬ vrsquo vecircki 1b VEcircNЬCЬ Na vecircnci 2c GODЬ HORA do g[odecirc] 1dndash2a GOSPODЪ DO-MINUS G(ospod)ъ 2d GOSPODЬ DOMINUS ot g(ospod)a 1d g(ospod)ь 2andash2b g(ospod)a 2cndash2d GROBЬ SEPULCRUM v grobecirc 2a DARЬ DO-NUM ot d[ara] 1b DRUGЪ AMICUS druga 2c druže 2c DЬNЪ DIES v d(ь)nъ 1a 2a DЬNЬ DIES d(ь)ne 1d v(ь) treti d(ь)nь 2a EVANĴELISTЪ EVANGELISTA evrsquo[(a)nĵ(e)]l(i)stъ 2a ŽITELЬ ltprecircmogtžit[(e)lь] 1b ZA-EcircMЬ v zaemrsquo 2c KONЬCЬ FINIS do kon[ca] 2a KRIŽЬ CRUX s križa 2a MIRЪ PAX mirъ 1a MIRЪ MUNDUS ot mira 2a v mirecirc 2andash2b NA-RODЬ TURBA narodь 2d OBLASTELЬ ARBITER oblastelь 1a OBRAZЬ FORMA obr]azь 1b OTЬCЬ PATER krsquo o(tь)cu 1c kь o(tь)cu 1d 2a ot o(tь)ca 2b 2c o(tь)cь 2c PAPAŽЪ PAPA papaža 1a p[ap]aža 1b PASTIRЪ PASTOR pastirъ 1b (3x) 1c POLЬ na pol 2d PONEDEcircLI V PON(E)DEcircLI 2c POČETЬKЬ INITIO is [po]četka 2a PROZVITERЬ PRESBYTER Na s(veta)go becircdi pr[o]z[v(i)]tera 1c prozvitera 2b REDЬ SERIES redь 1d REcircŠPONЬ RESPONSORIUM REcircš(PONЬ) 1andash2d SLIŠATELЬ AUDITOR slišateli 2b SPASITELЬ REDEMPTOR sp(a)s(i)telь 2d SPASITELЬ SAL-VATOR sp(a)sitelь 2b sp(a)sitela 2c SPASЪ JESUS sp(a)sъ 1c 2a SPASЬ JESUS sp(a)sь 1b 2andash2c SPASЬ DOMINUS sp[(a)sa] 2d STRAHЬ METUS za strahrsquo 1a STROI RATIO stroemь 1a [st]r[o]i 1a UDЬ ARTI-CULUS udomrsquo 2a UMЪ ANIMA umъ 1a UPROSЪ QUAESTIO uprosъ 1a UPROSЬ QUAESTIO uprosь 2c UTORI [VЬ] UTORI 2d UČENIKЪ DISCIPULUS uč(e)n(i)k(o)mъ 1c UČENIKЬ DISCIPULUS uč(e)n(i)ci 1a krsquo uč(e)nik(o)mrsquo 1a uč(e)n(i)k(o)mrsquo 1b učenikomrsquo 2andash2d učenici 2b ot uče-nika 2b uč(e)n(i)k(o)mь 2bndash2c HLEcircBЬ PANIS tri hlecircbi 2c ČINЬ MOTIO čina 2c ČLOVEcircKЬ HOMO čl(o)vecircki 2a č(lovecirc)kь 2a

Opće imenice ženskoga roda na trećem su mjestu po brojnosti ndash s 36 potvrđenih primjera BRATIEcirc FRATRES bratie 1andash1d bratiecirc 2d VEcircRA FIDES [vecirc]ra 1a vecircru 1b k vecircrecirc 1d GLAVA CAPUT v gl(a)vecirc 2b GODI-NA HORA godi[na] 2a DVЬRЬ FORES dvaremrsquo 1a DVЬRЬ IANUA

117

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

dvrsquo[rmi] 1a dvъrmi 1b dvь[rь] 2d DOBROTA BONITAS do[broti] 1b DUŠA d(u)šu 1bndash1c d(u)ša 1c DEcircVA VIRGO d(ecirc)vi 1b ISTOSTЬ CER-TITUDO istostrsquo 1a KRЬVЬ SANGUIS k(ь)r(ь)vrsquo 1c krrsquovi 2b LUcircBЬVЬ DILECTIO [lucirc]b(a)vrsquo 2a lucircbьvь 2b LUcircBI AFFECTUS lucircbve 2a MI-LOSTЬ GRATIA m(i)l(o)stiucirc 2c MUKA PASSIO po mucecirc 1d mucecirc 2a MЬZDA MERCES mьzdi 1a NEDEcircLEcirc N(E)D(EcircL)E 1b N(E)DE[LE] 1c N(E)D(EcircLE) 2b NEMOĈЬ INFIRMITAS nem[oĉi] 1a NOGA PES nogi 2b NOĈЬ NOX [v t]u noĉь 1d n[oĉi] 1d noĉъ 2a V tuže noĉь 2b OVЬCA OVIS za ovce 1bndash1c ovcamrsquo 1c za težde ovrsquoce 1c OMILIEcirc HOMILIAOMELIA OM(I)LIEcirc 1a 1c OM(I)L(I)Ecirc 1ndash1c 2andash2d om(i)l(i)ecirc 2d PAGUBA PERICULUM pagubu 1b PASKA PASCHA PO PASCEcirc 1a 1c PO P(A)SCEcirc 2andash2b PIĈA [v p]iĉu 1c PLЪTЬ CARNIS v plъti 1d POMOĈЪ AUXILI-UM protivu pomoĉi 2c RADOSTЬ GAUDIUM k r[ado]sti 1d k radostemrsquo 2d radost[i] 2d REcircČЬ RES recircčemrsquo 1b SILA VIS s[ili] 1a SEMRЬTЬ MORS se[mr]trsquo 1c po semrьti 1d SKRЬBЬ TRISTITIA po skltrьgtbi 1d SOBOTA SABBATUM vь edinu sobotrsquo 1a STRANA REGIA v str[a-nu] 2a TREcircBA trecircbecirc budetrsquo 1c ČESTЬ INTENTIO Čest intentione 1d ČESTЬ PARS Čest 1d

Općih imenica srednjega roda potvrđeno je 40 BOŽЬSTVO DIVINITAS o b(o)ž(ь)stvecirc 2b BREcircME PONDUS b[recircm]e 1a v brecircmenecirc 1a VESELIE LAETA [ve]selie 1d VZNESENIE ASCENSIO vrsquozneseniemrsquo 1d o vrsquozneseni 2b PREcircD VZNESENIEMrsquo 2cndash2d VREcircME TEMPUS V(ь o)n(o) vr(ecirc)me 1andash1c 2cndash2d vrecircme 1d vrrsquome 2a VSKRЬSENIE RESURRECTIO po vrsquoskr(ь)seni 1a po vs[kr(ь)]seni 1b vskrs[enie]mь 1d o vskrseni 2b DATIE DATIO da-tie 2d DOBRODEcircEcircNIE BENEFICIUM dobro decircecircniecirc 2c DEcircLANIE OPERATIO decirclanie 1a [ot] decirclan[i]ecirc 1b DEcircEcircNIE OPUS decircecircniecirc 1b EVANĴELIE EVAN-GELIUM E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 1andash1b 2andash2d ZNAMENIE ARGUMENTUM v zname-nihrsquo 2a IME NOMEN vь ime 2bndash2c IMEcircNIE SUBSTANTIA ot imecircniecirc 1c imecircniecirc 1c ISTLЬKOVANIE EXPERIMENTUM istlьkovanie 1a MORE [mo]ra 2d MUČENIE PASSIO mučeni[ecirc] 1d NAPISANIE EXPLANATIO napisaniemь 2c NASTOEcircNIE PRAESENTIO pro nastoecircnie 2a OTPLAĈENIE RETRIBUTIO vrsquo otplaĉeni 1a PITEcircNIE ALIMENTUM [p]itecircniemrsquo 1c PROPOVEcircDANIE PRA-EDICATIO propovecircdaniecirc 2a SLOVO SERMO PR(O) SL(O)VO 1a 1c 2a 2c

118

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

sl(o)v(ecirc)si 2b PR(O) SL(O)V(O) 2b PRO SL(O)VO 2d SLOVO VERBUM slove-sa 2d slovesi 2d SPASENIE SALUS kь sp(a)seniucirc 2c sp(a)seniecirc 2c SRЬDЬ-CE COR sr(ьdь)c 1d sr(dь)c(e)mь 2d TAINSTVO MYSTERIUM tainstvo 2b TAINSTVO SACRAMENTUM tainstv[o]mrsquo 1c TEcircLO CARNIS t[e]lese 1c TEcircLO CORPUS tecirclo 1a 1c tecircla 2b USLIŠANIE AUDITIO uslišaniemrsquo 1d USTA Ot ustrsquo 1a UTEŽANIE MERITUM utežaniecirc 1a UČENIE ERUDITIO uče-nie 1b UČENIE DISCIPULATUS učeni[e] 1d HOTEcircNIE INTENTIO hotecircnie 1a CEcircSARSTVIE REGNUM [c(ecircsa)rьs]tviecirc 2d [cesarь]stviecirc 2d CEcircSARSTVO REGNUM o c(ecircsa)rs[tv]ecirc 2a c(ecircsa)rstvo 2d ČREcircVO UTERUS črecircvomrsquo 1b ČTENIE LECTIO ČTENIE 1a ČT(ENI)E 1b 2bndash2d [ot] čt(e)niecirc 1b ČTE(NIE) 1c 2a čteniecirc 1d 2andash2b č(tenie) 2b Čt(enie) 2c ČT(ENI)Ecirc 2d ČT(E)N[IE] 2d

43 ZAMJENICEU Riječkom hrvatskoglagoljskom homilijaru zabilježen je 61 oblik sveukup-no 36 zamjenica AZЬ EGO azь me mi kъ mnecirc VI VOS vamrsquo vamь ot vasь VЬSЬ OMNIS ndash VSI OMNES vsi 2b VЬSЬ TOTUS [vь]sь VSE TOTUM vsecircmь 2d I ILLE uzrecircti i utegu 2a I IS ndash E EI [vz]lucircbi e 2a IcircŽE QUI Icircže (2x) 1b 1c IŽE QUI ndash EcircŽE QUA v nucircže (2x) 1d 2b IŽE CUI(US) ndash EcircŽE CUI(A) eiže 1a IŽE ILLE k nemu 2c [precirc]d nim 2d IŽE ILLI ot nihь 2a iže 1d IŽE IS [ot] hellip ego decirclan[i]ecirc 1b ego 1cndash1d emu 1d 2a 2c mučeni[ecirc eg]o 1d IŽE EI posrecircdecirc ihrsquo 1a IŽE QUI iže (2x) 1b 1d imže 1d EcircŽE QUA eucircže 1c ecircže 1d EŽE QUOD Eže 1a 1c 1d IŽE QUI onecircmrsquo sdobit se iže 1d k t[ecircmь] veĉe pristoitrsquo iže 1d sie trsquokmohellip iže 2c EcircŽE QUAE ovce eže 1c EŽE QUAE decircecircniecirc ecircže 1b tecirchь ecircže 2c Ecircže namrsquo slovesa 2d ihže prosi[mь] 2d KTO QUIS kto ot vasь 2c MI NOS mi 1b namrsquo 1cndash1d 2cndash2d ni (2x) 2d na[mь] 2d [na]mrsquo 2d MOI MEUS ndash MOE MEUM 2b MOI MEI 2b NAŠЪ NOSTER 1a NAŠЬ NOSTER našь 2d [n]ašego 2d NAŠA NOSTRA našu 1bndash1c [v p]iĉu našu 1c izvъnna naša 1c NAŠE NOSTRUM učenie na[še] 1b našego sp(a)seniecirc 2c NIKTOŽE NEMO 2a ONЪ ILLE v d(ь)nъ onъ 1a ONЬ ILLE emu 2c7 k nemu ad illum 2c28 emu illi 2c28 na onь pol [mo]ra 2d [precirc]d nim 2d3 ONO ILLUD V(ь o)n(o) vr(ecirc)me 1andash1b 2bndash2c greduĉ[e vьse on]o vrecircme 1d [vь o]no vrrsquome 2a ONI ILLI onecircmrsquo e 1d Čest o[necirchrsquo] 1d ot nihь 2a oni 2c ONЬ

119

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

IS ndash ONI EI posrecircdecirc ihrsquo 1a SAMЬ IPSE samrsquo ap(osto)lь pavlь 2c SAMOE IPSUM samoe 1a SVOI SUUS ndash SVOEcirc SUA svoe 1a s[vo]ucirc 1b svo[ucirc] 1bndash1c svoee 2b SVOE SUUM po vs[kr]seni svoemь 1b svoe 1c svoego (2x) 1c 2a o svoemь toli ltigt o o(tь)či b(o)ž(ь)stvecirc 2b o vskrseni svoemrsquo 2b o vrsquozneseni svoemь 2b SVOI SUI svoimrsquo 1b 2andash2b svoimъ 2a 2cndash2d svoe 2a SVOE SUAE za ovce svoe (4x) 1bndash1c SEBE SE SUI mežducirc soboucirc 2andash2b se velmi pros[mot]riti 2b ot sebe 2c u sebe 2d SEBE SAMOE SE-METIPSE decircecircniecirc ecircže ot sebe samecirchь 1b SЬ HIC ot mira sego 2a sego čina 2c SE HOC V semrsquo 2b Se sliša 2b SIE HOC [č]te(niecirc) sego 1a ot sego [mь]nšago 1c čteniecirc sego 1d 2b sie hellip g(lago)la 1d V semrsquo 2b Se sliša 2b [d]oteĉь se obeĉa 2d SIEcirc HAEC S[iecirc sl(o)vesa] 1d k simrsquo 1d [z]a sę 1c SIE ILLUD Sie k t[ecircmь] 1d SI ILLI sie trsquokmohellip iže 2c SЬ QUI ndash SIE QUOD divimo estъ sie 1b SЬŽDE SAM IDEM IPSE sьžde samrsquo 2a TЬ IDEM ndash TA EADEM toe n[oĉi] 1d TЬ ILLE ndash TA ILLA ta [vecirc]ra 1a [v t]u noĉь 1d TЬ ILLE ndash TI ILLI k t[ecircmь] 1d TЬ IS ndash TO ID to togo radi 2c to udobь 2c Togo radi 2c TЬ IS ndash TI EI tecirchь ecircže 2c TЪŽDE IDEM ndash TOŽDE čteniecirc togožde 2a ČT(ENI)Ecirc TOGOŽD[Ecirc] 2d čt(e)n[iecirc] togožde 2d TAŽDE EA-DEM tožde do[broti obr]azь 1b TIŽDE EIDEM mnogi [iz tъždecirc]hь ihže 2c TEŽDE EAEDEM za težde ovrsquoce 1c TЬ ŽE IDEMQUE ndash TA ŽE EADEMQUE V tu že noĉь 2b ČE QUID Če estъ 1 ČЬTO QUID Č[to] vistinu 1b česo vsprosite (2x) 2b česo položi[ti] 2d2

S obzirom da zamjenice bdquotъžde tažde tožde hellip nisu jako česte ni u frag-mentimaldquo (Mihaljević 2018 41ndash42) te da bdquoDIELS (1932 205) navodi da se zamjenice tъ že ta že to že uopće ne pojavljuju u najstarijim starocrk-venoslavenskim tekstovima a ni u onim mlađima nisu jako česte osim u adverbijaliziranim oblicima po tomъ že i tecircmъ želdquo (op cit 42) ndash ističemo značaj potvrđenih primjera njihovih oblika u FgCap VlaThem

44 PRIDJEVIPridjevi su zastupljeni sa 73 potvrđena oblika 43 leksema U poziciji ispred imenice ndash veoma rijetkoj u Corp25 (Mihaljević 2018 41) ndash zabilježeno je 29 leksema 39 puta te još 5 leksema 6 puta ispred glagola BLAŽENЬ BEATUS B(LA)Ž(E)NA[GO] grъgura papaža 1a B(LA)ž(e)n(a)go grecircgora

120

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

p[ap]aža 1b BOŽII DIVINUS b(o)žie decirclanie 1a VIŠNI SUPERNUS [v]išni oblastelь našъ 1a VEcircČЬNЪ PERPETUUS kь vecircčnomu sp(a)se-niucirc 2c DALEČЬNЪ LONGINQUUS v daleč[nu]ucirc str[anu] 2a DOBRI BONUS dobri pastirъ 1b dobri pas[tirъ] 1b DOBRЬ BONUS iže hellip dobrь estrsquo 1b dobro decircecircniecirc 2c DOSTOINЬ DIGNUS iže hellip dostoini biše 1d26 da dostoi[ni b]ili bihomrsquo 2d DREcircVЬNЬ ANTIQUUS drecircvnimь na-pisaniemь 2c EVANĴELЬSKЬ EVANGELICUS [ot eva]n[ĵ(e)lь]sk(a)go čt(e)niecirc 1b ESTЬSTVЬNЬ lucircbo pače estrsquostvьnihь prosimrsquo 2c ZEMLЬSKЬ TERRENUS ot z(e)ml[(ь)s]k(a)go imecircniecirc 1c z(e)ml(ь)skago imecircniecirc 1c IZVЪNЬNЬ EXTERIOR izvъnna naša hellipnamecircriti 1c INII ALIUS [ot] inogo ego decirclan[i]ecirc 1b ISTOVЬ istovihь radost[i] 2d MILOSTIVЬ MISERICORS ot m(i)l(o)stivago o(tь)ca 2c MNOGORAZLIČЬNЬ MUL-TIPLEX mnogo različnimi sl(o)v(ecirc)si 2b MNOGЬ MULTUS v mnozecirchь znamenihrsquo 2a mnogi [iz tъždecirc]hь 2c MUDRЬ Ot ustrsquo mudra 1a NE-BESЬSKЬ COELESTIS k n(e)b(e)s(ьs)k(a)g[o c(ecircsa)rs]tviecirc radostemrsquo 2d NEMOĈЬNЪ INFIRMUS nemoĉnie slišateli 2b OTЬČЬ o o(tь)či b(o)ž(ь)stvecirc 2b POSLEcircDЬNЬ POSTREMUS k poslecirc[d]nemu 1c PRAZDЬNЬ OTIOSUS ne prazdnamrsquo [i pri]zivaucircĉemь proseĉemrsquo middot iĉuĉemrsquo middot [te]kuĉemrsquo Daemo obrecirctimo otvorim[o b]iti svecircstuet se 2d PRЬVЬ PRIMUS Ot prьvago ubo sego 1c REcircDЬKЬ PAUCUS recircdki hellip[pone]su 1a REcircSЬNЬ VERUS tecirclo g(ospodь)ne [recircsno]e becirc 1a SVETЬ SANCTUS [S(VETA)]GO E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 1a S(VE)T(A)GO E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 1b S[(VE)T(A)GO] E(VAN)Ĵ(ELI)]Ecirc 1c 2d Na s(veta)go becircdi pr[o]z[v(i)]tera 1c S(VETA)GO E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 2a 2bndash2c SUĈII [bliz]ь suĉemь mucecirc udomrsquo 2a TRE-TI TERTIUS v(ь) treti d(ь)nь 2a TEcircLESЬNЪ CORPORALIS pro tecirc- [l]esnoe nastoecircnie 2a ČLOVEcircČЬSKI HUMANUS č(lovecircčь)ski [st]r[o]i 1a ČЬSTЬNЬ SANCTUS čьst[n]ago becircdi prozvitera 2b

U postpoziciji je zabilježeno 17 pridjeva 29 puta BOŽЬI DIVINUS o c(ecircsa)- rs[tv]ecirc [b(o)]žь[i] 2a VELIKЬ VEĈŠI MAGNUS MAIOR eže veĉše estrsquo 1c GOSPODЬNI DOMINICUS Strsquo(rahь) g(ospodь)ni 2c GOSPODЬNЬ DOMI-NICUS tecirclo g(ospodь)ne 1a Anĵ(e)lь g(ospodь)nь 1a [po] vskr(ь)s(e)ni g(ospdь)ni 1d PREcircD VZNESENIEMrsquo G(OSPODЬ)NIMrsquo 2cndash2d DIVЬNЬ DIVNEcircI-ŠI MIRABILIS MIRABILIOR recircčemrsquo divnimrsquo 1b decircecircniecirc hellip stvorena divnecirciša

121

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

1b DOBRI BONUS pastirъ do[b]r[i] 1b pastirъ dobri 1b pastirь dobri 1c DOMOVITЬ č(lovecirc)kь domovitь doctus paterfamilias 2a EVANĴELЬSKЬ EVANGELICUS [č]te(niecirc) ev(a)nĵ(e)lsk(a)go 1a čteniecirc ev(a)nĵ(e)lsk[ago] 1d ISUSOVЬ uč(e)n(i)ci is(uso)vi 1a IUcircDEcircISKЬ za strahrsquo iucirc[decirci]ski 1a MILЬ MILEcircIŠII CARUS CARISSIMUS bratie milecirciša 1a 1d bratiecirc milecirciša 2d bra-tie milecirci[ša] 1b MRЪTVЬ MORTUUS [vsk]rrsquos bo iz mrъtvihь 2a MЬNŠII MINIMUS Ot hellip sego [mь]nšago 1c NEBESKЬ COELESTIS c(ecircsa)rstvo n(e)- b(e)skoe 2d dvь[rь c(ecircsa)r]stviecirc n(e)b(e)sk(a)go 2d PODOBЬNЬ SIMILIS ne tьkmo namrsquo podobni 2c PODЬDANЬ SUBJECTUS [s(e)becirc podь]dani[e] 2b SOTONINЬ anĵ(e)lь sotoninь 2c HRЬSTOVЬ vь ime h(ьrьsto)vo 2c

U objema pozicijama potvrđeni su pridjevi božii dobri i evanĵelьskь

45 BROJEVIOd 8 brojeva potvrđena su 3 glavna EDINЬ UNUS edinь 1a vь edinu sobotrsquo 1a DVA DUO dva 1a i TRI TRES tri hlecircbi 2c (primjer nezabilje-žen u Corp25) ndash te 5 rednih PRЬVЬ PRЪVI PRIMUS Prъv[i č]te(niecirc) sego ev(a)nĵ(e)lsk(a)go uprosъ 1a Ot prьvago 1c DRUGЬ DRUGII middotBmiddot = middot2middot middotDUOmiddot numeri nota middotIImiddot (numerus ordinalis SECUNDUS) N(E)D(EcircL)E middotBmiddot PO PASCEcirc 1b TRETI TERTIUS v(ь) treti d(ь)nь 2a ČETVRЬTI middotGmiddot = middot4middot middotQUAT-TUORmiddot numeri nota middotIVmiddot (numerus ordinalis QUARTUS) [N(E)D(EcircLE)] middotGmiddot PO P(A)SCEcirc 2a i PETI middotDmiddot = middot5middot middotQUINQUEmiddot numeri nota middotVmiddot (numerus ordinalis QUINTUS) N(E)D(EcircL)E middotDmiddot PO P(A)SCEcirc 2b

46 GLAGOLIU Riječkom homilijaru FgCap VlaThem zabilježeni su oblici 131 glagola Oprimjereni su potvrdama infinitiva supina prezenta aorista imperfek-ta imperativa perfekta pluskvamperfekta kondicionala i futura te aktiv-nih i pasivnih participa prezenta i preterita BIVATI FIERI ESSE bivaetь 2c bivaemrsquo 2c neslišimi bivaemrsquo 2c BITI ESSE becirchu 1a becirc 1a 1d 2a estrsquo 1andash1d estъ 1b esmь 1b [bi]hom 1b bi 1c 2c budetrsquo 1c bihomrsquo 1d estъ 1d 2cndash2d biše 1d 2b b(i)si 1d 2a becircše 2andash2b suĉee 2a este 2b s[utь] 2d [b]iti 2d da [b]ili bihomrsquo 2d bivšu 2d necircstь 1a VESELITI SE LAETI-FICARE vesel[iti] se 1d VZITI vzide 2a VZLUcircBITI DILIGERE vrsquo[zl]ucircb[lь]

122

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

2a [vz]lucircbi 2a VZMUTITI MOVERE vzmutiti 2b VIDEcircTI (SE) VIDERE videcircnimrsquo 1d Videcircše 2b Videcirchь 2c vi[di]t se 2c VNITI INGREDI INTRARE vniti 1a hote vnide 1b vniemъ 1d VPRAŠATI INTERROGARE vprašaet 2a VSKRЬSNUTI RESURGERE [vsk]rrsquos 2a VSPROSITI PETERE vsprosite 2b v[sprosite] 2c VSPEcircTI Vspoite 2d VSHOTEcircTI VELLE vshotecirc 2b VЬČETI imecircti vьčnete 2b imecircti vrsquočnetrsquo 2c VEcircDEcircTI SCIRE vecircdimo estrsquo 1a Vecircdi 2a GLAGOLATI DICERE gl(agol)e[trsquo] 1b Gl(agol)alь 1d g(lago)la 1d g(lago)- l(a)vъ 2a g(lago)le[tь] 2a gl(agol)ucirc 2b GLAGOLATI LOQUERE g(lago)- la 1d g(lago)l(a)še 2b GRESTI greduĉ[e] 1d v greduĉi 2a DATI DARE ne dastrsquo 1c dati 1c dastrsquo 2b dažd 2c Daemo 2d DIVITI necircstь divimo 1a divimo 1b DOVLEcircTI SUFFICERE dovlecircet 2d DOITI CONTINGERE doiti 1d DOITI PERVENIRE doiti 1d DOTEĈI DARE [d]oteĉь 2d DOHODITI SE PERVENIRE dohoditrsquo se 1c ŽELEcircTI DESIDERARE žel[ecircucircĉ]e 2d ŽIVEcircTIŽITI VIVERE živemrsquo 1c živima 2d žiti 2d ZAKLOPITI CLAUDERE zakloplenami 1andash1b ZAPOVEcircDATI IUBERE [zapo]veda 1c ZATVORITI CLAUDERE za[t]vorenami 1a ZGROMAŽDATI CONGRUERE zgromaždaetrsquo 1d ZNATI NO-TARE Znaem[o] 1d IZBAVITI REDIMERE izbavi 1c IZITI EXIRE izide 1b IcircMATI HABERE Icircmatrsquo 1a IMATI HABERE imatь 1a ne imamrsquo 2d IMEcircTI HABERE imecircti vьčnete 2b imecircti vrsquočnetrsquo 2c ISKATI QUAERERE iĉuĉemrsquo 2d iĉima 2d iĉemь 2d ISPROSITI IMPETRARE isprositi 2d ITI VADERE IRE [i]du 1c 2a idu 1d 2b ideši 2a idetrsquo 2c LUcircBITI SE DILIGERE lucircbi[ti se] 2a MISLITI PENSARE misl[i]ma sutrsquo 1b MOLITI ORARE molima 2d MOĈI POSSE može 1a nikoliže mogut[ь] 1b možemrsquo 1d nik[oliž]e možetrsquo 1d [mo]žetь 2b ni uprositi može 2c MOĈI VALERE ne mogu 1a MEcircRITI PENSARE [m]ecircritrsquo 1a NAMEcircRITI IMPENDERE namecircriti 1c NASI-TITI SATIARE nasi[ti]l bi 1c NASLEcircDOVATI IMITARE naslecircdova[a]l[i bi]hom 1b NASTOEcircTI PRAESENTARE n[ast]oeĉe 1d NESTI FERRE nesrsquoti 1a OBEĈATI PROMITTERE obeĉa 2b obeĉa 2d OBLADATI POSSIDERE oblada[em]rsquo 1c OBRATITI VERTERE [o]bratil bi 1c OBREcircSTI INVENIRE obrecirctimo 2d OBЬEcircTI SE COMPREHENDERE [o]bimet se 1a [obrsquo]ecircti se 1b OTVORITI APERIRE RESERARE ne otvorenomrsquo 1b otvorenь 2c otvorim[o] 2d OTITI [o]titi ho[ĉetь] 2a OTPUĈATI DIMITTERE otpuĉьše 2d OTSTU-PATI RECEDERE otstupae 2b OTSTUPITI RECEDERE otstupi[ti] h[ote]

123

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

becircše 2a OTEcircTI ABSCEDERE otecircti 2c OTEcircTI SE AUFERRE otrsquoecircti se 1d POVEcircDATI Povecircmrsquo 2d8 PODATI EXHIBERE poda 2a PODAEcircTI PRAEBERE podaetrsquo 1a poda[ecirc]la biše 1b PODOBATI DEBERE pod[o]baucirc 1a po[do]baemъ 1d pod[o]bal[i bi]še 2b3 podobali biše 2b podobaetь 2d PODO-BATI SE PERTINERE podobacircucirct se 2c PODEcircEcircTI PERCIPERE p(o)decircecircti 1d POZNATI COGNOSCERE poznaucirctь 2b POITI poidu 2d POKOPATI po[ko-pa]nъ b(i)si 2a POLAGATI DARE polagaetъ 1b POLAGATI PONERE p[o]- lagaetrsquo 1b POLOŽITI PONERE pol[ož]i 1c položi[ti] 2d PONESTI FERRE [pone]su 1a POSLATI MITTERE k [posl]avšumu me 2a k poslavšumu me 2b POUSTITI MONERE p[ousti] 1c POUĈATI COMMONERE pouĉaetь 2b POEcircTI Poecirchu 2a PRIETIPRIEcircTI ROGARE pr[iecirc]ti 2d PRIIMATI ACCI-PERE ne priemlucirct 2c PRIZIVATI [pri]zivaucircĉemь 2d PRITI PERVENIRE VENIRE priti 2d pride 1a 2a [pri]de 1b PRILIPATI ADHAERERE prili[pa]- ti 1d PRILOŽITI ADIUNGERE priloži 1b PRISLUŽITI MINISTRARE [pri]- služiti 1c PRISTOEcircTI PERTINERE pristoitrsquo 1d PRISTUPATI PERSISTERE pri[st]upati 1d PRIHODITI VENIRE prihodi[mь] 1d PROPOVEcircDEcircKOVATI PRAEDICARE [propov]ecircdecirckuĉu 1d PROSITI PETERE proseĉe 2c prosetь 2c prosimrsquo 2c pro[sit]i 2d prosima 2d [pr]osima 2d proseĉemrsquo 2d PROSITI POSCERE prosi[mь] 2d PROSITI ROGARE prosi 2c PROSMOTRITI PROVI-DERE pros[mot]riti 2b PREcircBITI CONVERSARI precircbiti 2b PREcircDATI (SE) TRADERE precircdadimrsquo becirc 1d precircda 2b precircdati se hote becircše 2b PREcircITI TRAN-SIRE precircšla 1b [pr]ecircidetrsquo 2a precircidecircmrsquo 2d PREcircLOŽITI DEPONERE [pr]e- lož[en]ъ b(i)si 2a PREcircSTUPATI ACCIDERE ot precircstupaucircĉago 1b PЬHATI PULSARE p[ьhaet]ъ 1a RASPETI CRUCIFIGERE raspetъ 2a RAČITI DIGNA-RE rači 2b REĈI DICERE [re]če 1a 2a reče 1bndash1c 2bndash2c re[k]i 1b reki 1b 2b rečetrsquo 2c REĈI AIERE reče 1d 2d SVEcircSTOVATI SE TESTARI svecircstuet se 2d SDOBITI SE CONVENIRE sdobit se 1d SLIŠATI (SE) AUDIRE Slišaste 1b [sl]išaste 1b Slišahь 1c slišit se 1d slišaše 1d sliša 2b ne slišimi 2c slišimi 2c SMOTREcircTI CONSIDERARE smotritrsquo 1a SPREcircDЬREĈI(4) PRAEDI-CERE sprecircdьreĉi 2b STATI STARE sta 1a STVORITI FACERE stvorena 1b STUŽATI TRIBULARE stužaše 2c SЬBRATI CONGREGARE sьbrani 1a

4 Usp i složenicu sprecircdъstati (Miklošič 1862 949)

124

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

TVORITI tvoritъ 2a TEĈI PULSARE [te]kuĉemrsquo 2d TLЬKNUTI PETERE Tlьkoma estь 2d UGOTOVATI MERERE u[gotoval]i bihomrsquo 1d UZREcircTI VIDERE ne uzr[ite] 1c uzrite videbitis 1c [ne uz]rite 1d u[zri]te 1d uzrecirc-ti 2a UMITI LAVARE umi 2b UMREcircTI MORERE umrecirc[t]i 1b UPROSITI IMPETRARE uprosil bi ni uprositi može nec impetrare potuerit 2c URA-ZUMEcircTI INTELLEGERE urazumecircše 2c USLIŠAVATI SE EXAUDIRE ne us-lišavaem se 2c UTEGNUTI ADHAERERE prili[pa]ti utegu 1d uzrecircti i utegu 2a UČITI DOCERE učitь 2d HOTEcircTI hote vnide 1b hote [pri]de 1b dati hoto (sic) estrsquo 1c otstupi[ti] h[ote] becircše 2a [o]titi ho[ĉetь] 2andash2b precircdati se hote becircše 2b ČЬTEcircTI [Č]TI 1a1 ČTI 1andash1c 2ndash2b EcircVITI OSTENDERE ecircviti 2b6 EcircVITI SE OSTENDERE [ecirc]vi se 2a ecircvlav se 2a EcircVLATI OSTENDERE ecircv[la]še 2a EcircVLATI MANIFESTARE ecircvlaetъ 2a EcircTI TENERE ecirctrsquo b(i)si 2a

Infinitivni oblici kao i u Corp25 relativno su brojni ndash 31 zabilježen primjer [b]iti vesel[iti] se vzmutiti vniti imecircti dati doiti žiti isprosi-ti lucircbi[ti se] namecircriti nesrsquoti [obrsquo]ecircti se [o]titi otstupi[ti] otecircti otecircti se p(o)decircecircti položi[ti] pr[iecirc]ti prili[pa]ti [pri]služiti pri[st]upati pro-s[mot]riti precircbiti precircdati se sprecircdьreĉi uzrecircti umrecirc[t]i uprositi i ecircviti

Svakako treba istaknuti i jednu potvrdu supina Icirc datie proseĉemrsquo na[mь d]oteĉь se obeĉa et nobis petentibus se haeligc daturum esse promisit 2d7ndash8 U Corp25 bdquosamo je jedna potvrda supina u Bečkim listićima na listu 1b becirchь posl[alъ] hellip [gla]golatъldquo (Mihaljević 2018 63)

47 PRILOZIOd 52 su potvrđena priloga ndash

24 načinska AĈE ERGO Elikokratže koliždo aĉe proseĉe ne uslišavaem se Quotiescumquae ergo petentes non exaudiamur 2c BITELNEcirc ESSEN-TIALITER 1b VELMI MAGNOPERE velmi vsecircmь sr(dь)c(e)mь 2d VISTINU CERTE 1a VISTINU VIDELICET 2d VISTINU VERUM 2c 1d DOSTOINEcirc MERITO 1d KAKO QUALITER 2b 2d KAKO QUOMODO 1a (2x) 2b LUČE MELIOR 1c MILOSTIVEcirc MISERICORDITER 1c NEPRIČINITELNEcirc INCOMPA-RABILITER 1c NIKOLIŽE NEQUAQUAM 1b PRAVЬ RECTE pra[vь] 2d PRI-LEŽNEcirc DILIGENTIUS 2d PREcircBIVATELNEcirc PERSEVERANDO 2d REcircSNEcirc VE-RACITER 2c TAKO ITA 2b TЬKMO SOLUM ne trsquokmo 2b Ne trsquokltmgto 2b

125

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

ne tьkmo 2c sie trsquokmo 2c TЬKMO TANTUMMODO tьkmo 2d TELESNEcirc CORPORALITER 2b UDOBЬ DIGNE 2c UcircŽE VERO [ucirc]že vero 1c UcircČNEcirc APTISSIME ucircčnecirc zgromaždaetrsquo 1d

11 količinskih VELMI MAXIME 2a18 VEĈE SPECIALITER 1d VMALEcirc MODICUM (2x) 1c (2x) 1d DALEKO LONGE daleko e[s]trsquo luče 1c ELIKOŽE QUANTOS 1a ELIKOKRATŽE QUOTIESCUNQUAE Elikokratže(5) koliždo aĉe Quotiescunquae ergo 2c MALO MODICUM 2a OĈE ETIAM [o]ĉe i 1c nь oĉe 2b nь oĉe i 2b ne oĉe 2d PAČE TAMEN 2a lucircbo pače 2c TRIKRATЬ TERTIO trikratrsquo 2c ČESTO FREQUENTER 2a

11 vremenskih VMALO MODICUM precircdadimrsquo [vm]alo vistinu becirc 1d EGDA CUM 1b 2a KAKO QUANDO 1c NIKOLIŽE NUNQUAM nik[oliž]e 1d PAKI ITERUM 1cndash1d 2a POZDEcirc SERO 1a POLUNOĈI MEDIA NOCTE 2c POSLEcircDЬ POSTREMUM po[s]lecircd[ь ucirc]že 1c TOGDA TUNC 2a UBO ERGO 1d UcircŽE JAM 1bndash1d 2a 2c

i 6 mjesnih BLIZЬ [bliz]ь suĉemь mucecirc udomrsquo 2a IZVЬNЬ EXTERIUS 1c INDEcirc ALIBI 2a KAMO QUO 2a POSLEcircDЬ POSTREMUM po[s]lecircd[ь] 1c PRЬVOE PRIMUM P[rьv]oe namrsquo estrsquo 1c

48 VEZNICIOd 36 potvrđenih veznika 20 je usporednih (parataktičkih) nerijetko u kombinacijama s drugim veznicima i prilozima VISTINU NAMQUE Icircmatrsquo vistinu 1a VISTINU I AUTEM Česrsquoto [im] vistinu i namrsquo 1d Icirc ET Icirc hellipi hellipi 1d2 Icirc hellipi 2a8 Icirc 2d Icirc egda hellipi 2a Icirc egda helliptoli ltigt hellipNe trsquokltmgto hellipnь oĉe i 2b I ET i hellipidecircže hellipi 1a i hellipi 1c Na egdaže i 1c i 1d 1cndash1d 2andash2b 2d i ucircže 1c Eže ubo hellipi ucircže hellipi paki hellipi hellipecircko 1d I paki 2a i kako 2b i hellipi 2c I ETIAM 2c I AĈE ETSI [ecircko] hellipi aĉe 1a IcircBO NAM Icircbo ecircko hellipeže hellipi 1d LUcircBO VEL ecircko lucircbo protivu pomoĉi našego sp(a)seniecirc lucircbo pače estrsquostvьnihь prosimrsquo 2c vistinu lucircbo recircdki middot lucircbo dva lucircbo edinь [pone]su 1a NA SED Na egdaže i 1c NEŽE QUAM Če estъ ubo hellipneže 1d NI NEC 1a Nь vistinu i hellipda hellipIcircže hellipni 2c [ne u]bo hellipni hellipaĉe ne oĉe 2d NЬ SED Nь hellipecircko hellipaĉe hellipNi 1a ne trsquokmo nogi učenikomrsquo umi nь oĉe tecircla i krrsquovi svoee

5 Elikokratže ligatura t+ž

126

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

tainstvo precircda [i]mь 2b Ne trsquokltmgto o vskrseni svoemrsquo nь oĉe i o vrsquozne-seni svoemь sprecircdь reĉi vshotecirc reki 2b Nь vistinu i samrsquo ap(osto)lь pavlь middot trikratrsquo g(ospod)a prosi middot da ot sebe anĵ(e)lь sotoninь Icircže stužaše emu middot otecircti uprosil bi middot ni uprositi može 2c se [ubo sa] iže ne ot precircstupaucircĉago d[ara] nь bitelnecirc dobrь estrsquo gl(agol)e[trsquo] re[k]i 1b Nь sego čina uprosь middot drecircvnimь ucircže o(tь)cь napisaniemь otvorenь estь ecircko recircsnecirc oni urazumecircše sie trsquokmo vь ime sp(a)sitela proseĉe iže tecirchь ecircže kь vecircčnomu sp(a)seniucirc middot po-dobacircucirct se prosetь 2c Nь aĉe hellipto 2c OBAKЬ TAMEN [ecircko v]išni oblastelь našъ i aĉe b[recircm]e smotritrsquo vrsquo otplaĉeni obakь s[ili m]ecircritrsquo middot v brecircmenecirc 1a PAČE TAMEN Pače že togda hellipegda ucircž[e] 2a TO ATQUE Nь aĉe sp(a)sitelnihь vь ime h(ьrьsto)vo prosimrsquo to udobь bivaemrsquo slišimi 2c TOLI AC ET o svoemь toli ltigt o o(tь)či b(o)ž(ь)stvecirc 2b G(ospod)ъ toli sp(a)s(i)telь 2d g(ospod)a t[ol]i sp[(a)sa] 2d TOLI ATQUE Toli tožde middot do[broti ob- r]azь middot iže mi naslecircdova[a]l[i bi]hom priloži reki 1b UBO AUTEM 1c UBO ENIM Če estъ ubo eže 1d [Ecirckož]e ubo 2a [ne u]bo hellipni helliptьkmo 2d UBO ERGO 1d

Najbrojniji veznici icirc (icirc) i i (i) kao i u Corp25 povezuju i rečenice i sve ostale sintaktičke kategorije Kako su rastavne rečenice u Corp25 razmjer-no rijetke ndash bdquo4 primjera s veznikom ili i samo jedan s udvojenim veznikom lucircboldquo (Mihaljević 2018 103) naveli smo pune rečenice s veznikom lucircbo ndash udvojenim i utrojenim Navedene pune gradacijske rečenice s veznikom nь i brojnim vezničkim kombinacijama od kojih je npr ne tьkmo hellip nь u Corp25 rijetka (Mihaljević 2018 102) svjedoče o umješnosti precizna prevođenja komplesnih sintaktičkih struktura latinskih izvornika Istak-nuli smo i punu isključnu rečenicu s veznikom obakь te sastavne rečenice s veznikom toli potvrđenim samo jednom u Lab (Mihaljević 2018 101)

Zavisnih (hipotaktičkih) veznika potvrđeno je 16 (od kojih 3 složena i aĉe togo radi i ecirckože ubo) također u brojnim vezničkim kombinacijama AĈE SI a[ĉe] hellipIcircže hellipi 1b aĉe trecircbecirc budetrsquo [o]ĉe [i] 1c Elikokratže koliž-do aĉe proseĉe middot ne uslišavaem se middot to togo radi bivaetь middot ecircko lucircbo protivu pomoĉi našego sp(a)seniecirc lucircbo pače estrsquostvьnihь prosimrsquo middot Togo radi nesli-šimi bivaemrsquo middot Nь aĉe sp(a)sitelnihь vь ime h(ьrьsto)vo prosimrsquo to udobь bivaemrsquo slišimi 2c [ne u]bo hellipni hellipaĉe ne oĉe 2d BO ENIM [vsk]rrsquos bo

127

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

2a DA UT da 1bndash1d 2cndash2d DONDEŽE USQUE DUM I paki hellipdonde[ž]e 2a EGDA CUM Icirc egda hellipi 2a Pače že togda hellip egda 2a Ecirckože hellip egda 2a Icirc egda toli ltigt hellip Ne trsquokltmgto hellip nь oĉe i 2b i kako hellip aĉe hellip Egda ne tьkmo hellip Nь vistinu i hellip da ni 2c EGDAŽE CUM Na egdaže middot i hellip hellipimže 1c EŽE QUOD kako hellipEže 1a Eže ubo reče vmalecirc i ucircže ne uzr[i-te] m[e] i paki vmalecirc middot i u[zri]te me ecircko idu kь o(tь)cu 1d I AĈE ETSI [ecircko v]išni oblastelь našъ i aĉe b[recircm]e smotritrsquo vrsquo otplaĉeni obakь s[ili m]ecirc- ritrsquo middot v brecircmenecirc 1a IDEcircŽE UBI i hellip idecircže 1a IMŽE QUAM Na egdaže middot i hellipimže 1c KAKO QUIA i ucircže hellip paki vmalecirc i uzrite [me middot k]ako 1c TOGO RADI AC PROTEREA Togo radi neslišimi bivaemrsquo 2c TOGO RADI IDEO to togo radi bivaetь middot ecircko lucircbo protivu pomoĉi našego sp(a)seniecirc lucircbo pače estrsquostvьnihь prosimrsquo middot Togo radi neslišimi bivaemrsquo middot Nь aĉe sp(a)- sitelnihь vь ime h(ьrьsto)vo prosimrsquo to udobь bivaemrsquo slišimi 2c EcircKO QUIA QUOD Nь hellip ecircko hellip aĉe 1a vmalecirc i ucircže middot hellip i paki vmalecirc middot i hellip ecircko 1d ecircko 2a ecircko hellip aĉe 2b togo radi hellip ecircko lucircbo hellip lucircbo pače 2c Icircbo ecircko hellip eže i hellip do g[odecirc] 1d Nь hellip ecircko 2c Ecircko vi[st]inu quia videlicet 2d EcircKOŽE SICUT Ecirckože hellip egda 2a EcircKOŽE UBO SICUT ENIM [Ecirckož]e ubo hellip [egda] hellip Tьgda hellip kako hellip Tako i hellip kako 2andash2b

49 PRIJEDLOZIOd 22 potvrđena prijedloga najviše je ndash baš kao i u Corp25 ndash 10 onih koji kao dopunu iziskuju imensku skupinu u genitivu DO AD do g[odecirc] 1d DO IN do kon[ca] 2a IZ A iz mrъtvihь 2a IS AB is [po]četka 2a OT A AB Ot ustrsquo mudra 1a [ot] inogo ego decirclan[i]ecirc 1b Ot prьvago ubo sego [mь]nša-go 1c ot z(e)ml[s]k(a)go imecircniecirc 1c ot g(ospod)a 1d ot iucircdecirci 2a ot nihь 2a Ot ap(osto)lь 2b ot m(i)l(o)stivago o(tь)ca 2c ot učenika 2b ot o(tь)ca 2b OT EX ot sebe samecirchь 1b [ot eva]n[ĵ(e)lъ]sk(a)go čt(e)niecirc 1b ot precircstupaucircĉa-go d[ara] 1b ot [v]asь 2a13 ot mira sego 2a kto ot vasь 2c POSREcircDEcirc IN MEDIO posrecircdecirc ihrsquo 1a RADI IDEO PROPTEREA to togo radi bivaetь 2c Togo radi 2c S DE s križa 2a U A u sebe pro[sit]i 2d Ističemo primjer ot g(ospod)a 1d s t spuštenim u redak za razliku od svih ostalih ot

S dopunom u dativu zabilježena su 2 prijedloga PROTIVU CONTRA protivu pomoĉi 2c i KЪ KЬ Krsquo K AD krsquo uč(e)nik(o)mrsquo 1a k poslecirc[d]nemu

128

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

1c krsquo o(tь)cu 1c k simrsquo 1d k vecircrecirc 1d k r[ado]sti 1d k t[ecircmь] veĉe pristoitrsquo 1d kь o(tь)cu 1d 2a kь b(og)u o(tь)cu 2a k [o(tь)cu posl]avšumu me 2a k poslavšumu 2b kь vecircčnomu sp(a)seniucirc 2c k nemu 2c kъ mnecirc 2d k n(e)- b(e)s(ьs)k(a)g[o c(ecircsa)rs]tviecirc radostemrsquo 2d

Prijedloga s akuzativom potvrđeno je 5 V Vrsquo VЬ IN [Vь o]n(o) vr(ecirc)me 1a v(ь) d(ь)nъ onъ 1a vь edinu sobotrsquo 1a V(ь o)n(o) vr(ecirc)me 1bndash1c 2bndash2d vrsquo vecircki 1b [v p]iĉu 1c V PON(E)DEcircLI 2c [v t]u noĉь g(lago)la v nucircže 2a v(ь) treti d(ь)nь 2a v daleč[nu]ucirc str[anu] 2a V tu že noĉь v nucirc že 2b vь ime 2bndash2c v(ь) h(ьrьst)a ime 2c vь ime h(ьrьsto)vo 2c v zaemrsquo 2c ZA PRO za ovce (3x) 1bndash1c3 za o[vc]e 1b za težde ovrsquoce 1c [z]a sę 1c ZA PROPTER za strahrsquo 1a NA IN Na s(veta)go becircdi pr[o]z[v(i)]tera 1c Na vecircnci 2c na onь pol [mo]ra 2d PRO PER PR(O) SL(O)VO 1c 2bndash2c pro tecirc[l]esnoe na-stoecircnie 2a PRO SL(O)VO 2d25

Treći su po brojnosti prijedlozi s lokativom (4) V Vrsquo IN vrsquo otplaĉeni 1a v brecircmenecirc 1a v plъti 1d v mnozecirchь znamenihrsquo 2a v mirecirc 2andash2b V semrsquo 2b v greduĉi [že] d(ь)nъ 2a v gl(a)vecirc čteniecirc 2b V INTRA v grobecirc 2a O DE o c(ecircsa)rs[tv]ecirc [b(o)]žь[ii] 2a o svoemь toli ltigt o o(tь)či b(o)ž(ь)stvecirc 2b o vskrseni 2b o vrsquozneseni 2b PO POST PO PAS(Ь)CEcirc 1a po vrsquoskr(ь)seni 1a po vs[kr]seni 1b PO PASCEcirc 1bndash1c po mucecirc [i po] vskr(ь)s(e)ni 1d po skltъrьgtbi 1d PO P(A)SCEcirc 2andash2b

S dopunom u instrumentalu posvjedočen je samo 1 prijedlog MEŽDUcirc AD mežducirc soboucirc lucircbi[ti se] ecircvl[a]še 2a aĉe lucircbьvь imecircti vьčnete mežducirc soboucirc 2b

410 ČESTICEPotvrđeno je 6 čestica rečenična čestica VISTINU ERGO vistinu divimo estъ 1b Čest o[necirchrsquo] vistinu i namrsquo hellip ucircčnecirc zgromaždaetrsquo 1d Tlьkoma vistinu estь 2d pojačnica ŽE Pače že togda 2a dopusnica KOLIŽDO ERGO Elikokratže koliždo aĉe proseĉe 2c niječnicapotvrdnica NE NON ne mogu 1a ne otvore-nomrsquo d(ecirc)vi črecircvomrsquo izide 1b ne ot precircstupaucircĉago d[ara] nь bitelnecirc dobrь estrsquo 1b ne dastrsquo non dat 1c ne uzr[ite] 1c ne trsquokmo 2b Ne trsquokltmgto 2b Egda ne tьkmo 2c ne priemlucirct 2c ne uslišavaem se 2c ne imamrsquo česo položi[ti precirc]d nim 2d ne prazdnamrsquo hellip svecircstuet se 2d12 aĉe ne oĉe iĉemь priležnecirc 2d niječ-

129

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

nicapotvrdnica NI NEC Ni ta [vecirc]ra imatь utežaniecirc 1a uprosil bi middot ni upro-siti može 2c [ne u]bo dovlecircet ni slovesi tьkmo pr[iecirc]ti 2d i pokaznica SE ECCE se [ubo sa] iže ne ot precircstupaucircĉago d[ara] nь bitelnecirc dobrь estrsquo 1b

411 UZVICIOd uzvika potvrđen je samo AMENЬ AMEN Am(e)nь am(e)nь 2b

5 LEKSIČKA VIŠESLOJNOSTLeksički profil Riječkog hrvatskoglagoljskog homilijara karakterizira baš kao i Corp25 višeslojna strukturna raznorodnost

O arhaičnosti leksika Hrvatskog glagoljskog homilijara FgCapVlaThem svakako svjedoči leksem Spasь umjesto Isusь koji ga kao i fragmente hr-vatskoglagoljskoga brevijara starije redakcije iz 13 stoljeća ndash povezuju s ka-nonskim crkvenoslavenskim rukopisima kao što su bdquoZografsko evanđelje Savina knjiga Suprasaljski zbornik itd a od hrvatskoglagoljskih rukopisa potvrđen je u Vrbničkim fragmentima 1 vrbničkom i Padovanskom brevi-jaru 4 vatikanskom misalu a u Lobkovicevu psaltiru nalazi se u Oficiju u čast sv Trojiceldquo (Pantelić 2013 515)

U tekstu je potvrđeno 27 riječi stranog porijekla ndash 19 GRECIZAMA uk- ljučujući vlastita imena i od njih izvedene pridjeve anĵ(e)lь ap(osto)lь evanĵelie evanĵelistъ evanĵelьskь Ivanь Isusь Isusovь iucircdecirci iucircdecirciskь Luka Marko omiliecirc Pavlь papaž sobota sotoninь hrьstь hrьstovь(6) ARAMEIZAM paska HEBRAIZAM Amenь 5 LATINIZAMA beršь proz-viter recircšponь cecircsarьstvie cecircsarьstvo cecircsarьstvovati i GERMANIZAM hlecircbь U Corp25 nepotvrđena su 3 grecizma Isusovь papaž sotoninь

Slavenski leksik iznijansiran je sa 7 OHRIDIZAMA vьčeti grobь napisa-nie pastirъ piĉa radi tьkmo od kojih su bdquoiz prvobitna slavenskoga sloja (Lьvov) radi i tьkmo a iz mlađega južnoslavenskoga (Despodova) grobь napisanie i piĉaldquo (Šimić 2011) 3 PRESLAVIZMA blizь velikь trecircba 14 MORA-VIZAMAPANONIZAMA ndash riječi zapadnoga podrijetla iz Moravske i Panonije

6 Usp Mikecin 2015

130

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

čija se kategorizacija još uvijek propituje (Šimić 2020) velmi vniti vьče-ti godina naslecircdovati nebesьskъ otъpustiti prositi račiti raspeti recircsnecirc recircsьnь cěsarьstvie člověčьskъ 8 KROATIZAMAMORAVIZAMA u Slovniacuteku potvrđenih ndash samo u hrvatskoglagoljskim tekstovima i obilato u Rječni-ku križь obakь omiliecirc prijedlog pro i recircsьnь(7) odnosno u tekstovima za-padnoga porijekla te dobro oprimjerenih i u Rječniku nastoecircnie početъkъ i recircsnecirc (Mihaljević 2018 117) i 5 KROATIZAMA veĉe milostivecirc ponedecircli strana i vrbničkim oblikom upitne zamjenice če kao bdquolokalnom inačicom općečakavskoga ča ( lt čь)ldquo (Mihaljević 2018 116) koja svjedoči o bdquoizrav-nom utjecu govornoga hrvatskoga jezikaldquo (op cit 119)

Smatrani arhaizmima u kanonskim starocrkvenoslavenskim tekstovi-ma ohridizmi i moravizmi u Riječkom hrvatskoglagoljskom homilijaru to nisu ndash baš kao i u Corp25 i bdquokasnijim hrvatskoglagoljskim tekstovima koji su prevedeni u Hrvatskoj s latinskog jezikaldquo (Mihaljević 2018 114) ndash te još jednom aktualiziraju opstojnost kategorizacije leksičkih arhaizama u hr-vatskoglagoljskim tekstovima Helene Bauerove (Bauerova 2001)

Anica Vlašić-Anić dr scStaroslavenski institut

Demetrova 11 10000 Zagreb Tel 2220-018 Fax 4851-377 e-mail vlasicanstinhr

7 Usp Mihaljević 2018 116

131

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

KRATICE IZVORABrBar ndash Baromićev tiskani brevijar 1493 g Venecija

BrN2 ndash II novljanski brevijar 1495 g Novi Vinodolski Župni ured

BrPm ndash Pašmanski brevijar druga polovica XIV st Zagreb HAZU III b 10

BrPt ndash Prvotisak brevijara 1491 g Venecija Biblioteca nazionale Marciana Breviario glagolitico Inc 1235

BrVat5 ndash Vatikanski brevijar Illirico 5 sredina 14 st Rim Biblioteca Apostoli-ca Vaticana Borg Illir 5

BrVb1 ndash I vrbnički brevijar 13ndash14 st Vrbnik Župni ured

BrVO ndash Brevijar Vida Omišljanina 1396 g Beč Oumlsterreichische Nationalbib-liothek Cod slav 3

Kuk ndash Kukuljevićev fragment misala 13 st Arhiv HAZU Fragm glag 3

Lab ndash Ljubljanski homilijar 13 st Zagreb Arhiv HAZU Fragm glag 16

Vind ndash Bečki listići 12 st Beč Oumlsterreichische Nationalbibliothek Cod slav 136

LATINSKI IZVORIBEDA VENERABILIS

2016 Homiliae wwwmonumentach httpwwwmonumentachlateintextphptabelle=Beda_Venerabilisamprumpfid=Beda [posjet 1 6 2016]

GREGORIUS MAGNUS 2016 Homiliae in Evangelia wwwmonumentach httpwwwmonumentachlateintextphptabelle=Gregorius_Magnusamprumpfid= [posjet 15 1 2016]

HAYMO HALBERSTATENSIS2016 Homiliae wwwmlatuzhch httpwwwmlatuzhchMLStextphptabelle=Haymo_Halberstatensis_cps2amprumpfid=Haymo_Halberstaten-sis [posjet 5 3 2016]

132

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

LITERATURABARREacute Henri

1962 Les Homeacuteliaires carolingiens de llsquoEacutecole dlsquoAuxerre Studie testi 225 (Cittagrave del Vaticano Biblioteca Apostolica Vaticana)

BAUEROVAacute Helena2001 bdquoK lexikaacutelniacutem archaizmům charvaacutetskohlaholskyacutech textůrdquo Slavia 70 s 291ndash298

BENČIĆ Branko1998 O knjižnici oo kapucina u Rijeci (pismena radnja za stručni bibliotekar-ski ispit) (Rijeka Katolički bogoslovni fakultet Sveučilišta u Zagrebu Teologi-ja u Rijeci ndash Područni studij)

BVH-THEMISTIUS Euphrades Paphlago2012 De Anima Memoria et reminiscentia Somno et vigilia Insomniis amp Di-vinatione per somnum wwwbvhuniv-toursfr httpwwwbvhuniv-toursfrConsultindexaspnumfiche=513 [posjet 20 5 2017]

ENWIKTIONARYORGhttpsenwiktionaryorgwikivaleo [posjet ožujak ndash lipanj 2020]

FUČIĆ Branko1982 Glagoljski natpisi (Zagreb JAZU)

GRCE Mirjana2010 bdquoIzlošci koji graniče sa senzacijomldquo Novi List Rijeka 16 listopada 2010 s 67

LATIN IS SIMPLE2020 wwwlatin-is-simplecom httpswwwlatin-is-simplecomenvocabu-laryverb221 [posjet ožujak ndash lipanj 2020]

MIHALJEVIĆ Milan2018 Jezik najstarijih hrvatskoglagoljskih rukopisa (Zagreb Hrvatska sveuči-lišna naklada Staroslavenski institut)

MIHALJEVIĆ Milan ndash VLAŠIĆ-ANIĆ Anica 2010 bdquoNovootkriveni glagoljski fragmenti u riječkoj kapucinskoj knjižnicildquo in E Stadnik-Holzer ndash G Holzer (Hrsg) Sprache und Leben der fruumlhmittelalter-lichen Slaven (Frankfurt am Main etc Peter Lang) 95ndash124

133

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

MIKECIN Milica 2015 Utjecaj grčkoga jezika na leksik najstarije faze hrvatske redakcije staro-slavenskoga jezika Doktorski rad httpsurnnskhrurnnbnhr111335774 [posjet 20 5 2020]

MIKLOSICH Franz1862ndash1865 Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum emendatum auctum (Vin-dobonae Guilelmus Braumueller)

PANTELIĆ Marija1993 bdquoFragmenti hrvatskoglagoljskoga brevijara starije redakcije iz 13 sto- ljećaldquo Slovo 41ndash43 s 61ndash146

RJEČNIK2001 Rječnik crkvenoslavenskoga jezika hrvatske redakcije (Zagreb Starosla-venski institut)

SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO 1959ndash1997 (Praha Nakladatelstviacute Československeacute akademie věd ndash Academia)

ŠIMIĆ Marinka2011 bdquoOhridizmi u hrvatskoglagoljskim tekstovimaldquo in I Velev et al (ur) Sveti Naum Ohridski i slovenskata duhovna kulturna i pismena tradicija (Oh-rid Universitet Sv Kiril i Metodij ndash Skopje) s 251ndash274

2020 bdquoMoravizmi u Drugom beramskom (ljubljanskom) brevijaruldquo Slovo 70 s 285ndash301

ŠTEFANIĆ Vjekoslav 1969 Glagoljski rukopisi jugoslavenske akademije I dio (Zagreb JAZU)

TEPERT Darko 2011 bdquoFragments of Targum Onkelos of Exodus Recently found in Rijeka Croatialdquocedil liber Annuus 61 s 347ndash353

THE LATIN DICTIONARY latindictionarywikidotcom httplatindictionarywikidotcom [posjet ožu-jak ndash lipanj 2020]

134

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

VLAŠIĆ-ANIĆ Anica2004 bdquoGlagoljica u knjižnicima kapucinskih samostanaldquo in M-A Durrigl ndash M Mihaljević ndash F Velčić (ur) Glagoljica i hrvatski glagolizam (Zagreb Staro-slavenski institut Krk Krčka biskupija) s 341ndash354

2007 Izvještaj o rezultatima istraživanja u knjižnici kapucinskoga samostana od 21 kolovoza do 2 rujna 2007 G (Rijeka Arhiv Kapucinskoga samostana ndash Zagreb Staroslavenski institut) s 1ndash38

2010 Deplijant izložbe Anica Vlašić-Anić i Damir Sabalić raquoOd bitija kapu-cinskoga fragmenti povodom 400 obljetnice Kapucina u Rijeci i Hrvatskojlaquo (Rijeka Hrvatska kapucinska provincija sv Leopolda Bogdana Mandića Kapucinski samostan Gospe Lurdske u Rijeci)

2011 bdquoVaraždinski list hrvatskoglagoljskoga misala (FgVar2)ldquo Slovo 61 s 123ndash167

2013 bdquoFragments of parchment codices on the covers of old booksldquo in M Willer ndash M Tomić Summer School in the Study of Historical Manuscripts Proceedings (Zadar University in Zadar) s 145ndash172

2014 bdquoNajnovija otkrića glagoljice u biblioteci Kapucinskoga samostana u Kar-lobaguldquo in A Barišić Franjevci kapucini u Karlobagu (Zagreb Hrvatska kapu-cinska provincija sv Leopolda Bogdana Mandića i Kršćanska sadašnjost d o o ndash Karlobag Kapucinski samostan sv Josipa u Karlobagu i Općina Kar-lobag) s 215ndash250

2015 bdquoKnjige glagoljaške ndash kapucinske karlobaškeldquo Bašćina 16 s 86ndash89

2018 bdquoAracionalno interdisciplinarno ndash do otkrića glagoljskih latinskih i hebrejskih sbquopergamena iz trapericalsquo FgCapVlaldquo in S Botica et al Hrvatski prilozi 16 međunarodnom slavističkom kongresu (Zagreb Hrvatsko filološko društvo) s 151ndash161

2019 bdquoIzložba Varaždinske glagoljske pergamene i laquoKnjige glagoljaške ndash ka-pucinske karlobaškeraquo (Gradski muzej Varaždin Palača Herzer 24 siječnja ndash 11 ožujka 2018 godine)ldquo Stephanos 34 č 2 s 126ndash132

VLAŠIĆ-ANIĆ Anica ndash TEPERT Darko 2014 bdquoNovootkriveni hebrejski fragment Knjige proroka Jeremije (FgCap VlaALL) u karlobaškoj kapucinskoj knjižnicildquo in A Barišić Franjevci kapucini u Karlobagu (Zagreb Hrvatska kapucinska provincija sv Leopolda Bogdana Mandića i Kršćanska sadašnjost d o o ndash Karlobag Kapucinski samostan sv Josipa u Karlobagu i Općina Karlobag) s 279ndash307

136

K LEXIKAacuteLNIacuteMU GREacuteCISMU IJERĚJЬ VE DVOU TYPECH CHARVAacuteTSKOHLAHOLSKYacuteCH PŘEKLADŮ LUKAacuteŠ ZAacuteBRANSKYacute

ON THE LEXICAL GREECISM IJERĚJЬ IN TWO TYPES OF CROATIAN GLAGOLITIC TRANSLATIONSCroatian Glagolitic manuscripts represent a very important source not only for the study of translation literature Many of the Croatian Glagolitic texts constituting the translation literature are based on Greek originals and their roots are thus undoubtedly linked to the Great Moravian literature A vocabulary of the Croatian Glagolitic texts contains some lexe-mes which are classified as archaisms in terms of the classical Old Church Slavonic These archaisms include among others greecisms among them also the lexeme ijerějь (rsquopriestrsquo) This greecism is surprisingly also a part of the Croatian Glagolitic translations according to the Latin original In addition to the Croatian Glagolitic translations of Bible verses from the Latin the lexeme ijerejь ijerějь is along with its derivatives also documented in Croa-tian Glagolitic translations of Jan Hus` Interpretation of the Ten Commandments and in the translation of the Jan Hus` text in his homily for the 13th Sunday after Pentecost Since these are two types of translations with the incidence of the greecism ijerejь ijerějь ndash the translation of the biblical text from Latin and the translation of the Old Czech text into the Old Croatian - whose origins are rather distant both in terms of time and space it must be assumed that this greecism was not only a part of the idiolect of one translator Probably it had formed a part of the vocabulary of Croatian Glagolitic monks since the earliest times perhaps since as early as the period before St Cyril and Methodius

Keywords Jan Hus Croatian Glagolitic manuscripts Greecisms Old Church Slavonic Church Slavonic Old Czech Bible homily priest

1 Charvaacutetskohlaholskeacute rukopisy představujiacute velmi důležiteacute prameny nejen pro studium překladoveacute literatury Charvaacutetskaacute redakce je i přes počaacutetečniacute obdobiacute torzovitě doloženyacutech piacutesemnyacutech pamaacutetek (kam patřiacute např Viacutedeňskeacute listy hla-holskeacute z 11 nebo 12 stol protějšek Kyjevskyacutech listů daacutele Grškovićův a Miha-

137

K LEXIKAacuteLNIacuteMU GREacuteCISMU IJERĚJЬ VE DVOU TYPECH CHARVAacuteTSKOHLAHOLSKYacuteCH PŘEKLADŮ

novićův apoštol a Bašťanskeacute zlomky vše ze 12 stol) doložena po oficiaacutelniacutem obnoveniacute slovanskeacute bohoslužby papežem Inocencem IV (r 1248 v senjskeacutem biskupstviacute r 1252 pak i na ostrově Krku) obrovskyacutem množstviacutem rukopisů později i inkunaacutebuliacute a tisků ktereacute tu byly v užiacutevaacuteniacute až do novověku Jsou to mj praacutevě rukopisy charvaacutetskeacute v nichž se zachovala pro naacutes tak cennaacute diacutela jako je Prvniacute svatovaacuteclavskaacute legenda (zapsanaacute v breviaacuteřiacutech Lublaňskeacutem z kon-ce 14 přiacutep zač 15 stol Novljanskeacutem z r 1459 Řiacutemskeacutem z r 1379 a v No-vljanskeacutem II breviaacuteři z let 1493ndash1495 zde pouze prvniacutech pět vět) Charvaacutet-skohlaholskaacute verze Prvniacute svatovaacuteclavskeacute legendy je jazykově velmi starobylaacute a i jinak je bliacutezko původniacutemu zněniacute U Charvaacutetů jsou doloženy i uacuteryvky ze Ži-vota Konstantinova Takeacute hlaholskaacute čaacutest tzv Remešskeacuteho evangeliaacuteře z r 1395 je diacutelem charvaacutetskyacutech hlaholitů kteřiacute ji opsali v pražskeacutem klaacutešteře Na Slo-vanech (Emauzy) V Emauzskeacutem klaacutešteře tvořili od čtyřicaacutetyacutech let 14 stoletiacute charvaacutetštiacute bdquohlaholaacutešildquo na pozvaacuteniacute Karla IV a slovanskeacute liturgii se tu dostalo sice epizodickeacuteho ale literaacuterně a kulturně zajisteacute nezanedbatelneacuteho oživeniacute jak čteme např u Radoslava Večerky (Večerka 2006 95ndash96)

2 Kromě desiacutetek bohoslužebnyacutech knih zejmeacutena misaacutelů a breviaacuteřů se dochova-ly z charvaacutetskeacute oblasti četneacute sborniacuteky legendy apokryfy homilie a rituaacutely ale i vzaacutecnaacute paleograficky starobylaacute epigrafika Mnoheacute z charvaacutetskohlaholskyacutech textů představujiacuteciacutech překladovou literaturu vychaacutezejiacute z řeckyacutech předloh a svyacutemi kořeny jsou tak nepochybně spjaty s piacutesemnictviacutem velkomoravskyacutem

21 Slovniacute zaacutesoba charvaacutetskohlaholskyacutech textů obsahuje některeacute lexeacutemy ktereacute byacutevajiacute z hlediska klasickeacute staroslověnštiny klasifikovaacuteny jako archai- smy (ibid 242ndash247)

22 K těmto archaismům patřiacute mj greacutecismy mezi nimi takeacute lexeacutem ijerejьijerějь(1) (kněz) daacutele ijerějь Na zaacutekladě doloženiacute tohoto vyacuterazu ve dvou ty-

1 Jak uvaacutediacute staroslověnskyacute slovniacutek iumlrei iumlr5i ve vyacuteznamu kněz je velmi rozšiacuteřenyacutem lexeacutemem na-

138

LUKAacuteŠ ZAacuteBRANSKYacute

pech charvaacutetskohlaholskyacutech překladů tj textů vychaacutezejiacuteciacutech z různyacutech předloh chceme v tomto přiacutespěvku nejen zdůraznit kontinuitu jeho užiacutevaacuteniacute v Charvaacutetsku a Čechaacutech ale takeacute pokusit se vysvětlit přiacutečinu teacuteto kontinui-ty Greacutecismus ijerějь je kromě překladů vychaacutezejiacuteciacutech z řečtiny teacutež součaacutestiacute charvaacutetskohlaholskyacutech překladů podle předlohy latinskeacute V souvislosti s kla-sifikaciacute lexika charvaacutetskohlaholskyacutech textů upozornila na tuto skutečnost Helena Bauerovaacute (Bauerovaacute 2001) Na materiaacutelu charvaacutetskohlaholskyacutech bre-viaacuteřniacutech textů tzv Malyacutech proroků ktereacute jsou součaacutestiacute temporaacutelu jako čteniacute na měsiacutec listopad přinaacutešiacute Bauerovaacute doklady pro užiacutevaacuteniacute lexeacutemu ijerějь na miacutestě překladu předlohy řeckeacute (iJereu~) i latinskeacute (sacerdos) (ibid 296) Podle jejiacuteho zjištěniacute charvaacutetskohlaholskeacute opisy prorockyacutech knih vychaacutezejiacute-ciacute z latinskeacute předlohy dokonce neobsahujiacute domaacuteciacute ekvivalent za greacutecismus ijerějь(2) Tento poznatek daacutevaacute možnost vyslovit tezi že v charvaacutetskohlahol-skyacutech textech neniacute lexeacutem ijerějь ndash narozdiacutel od rukopisů klasickeacute staroslově-nštiny ndash archaismem nyacutebrž rozšiacuteřenyacutem a běžně užiacutevanyacutem lexeacutemem kteryacute Bauerovaacute hodnotiacute jako paleoslovenismus Srov k tomu teacutež Emilie Blaacutehovaacute bdquoH Bauerovaacute se zabyacutevala probleacutemem archaismů v charvaacutetskohlaholskyacutech textech (zde odkaz na Bauerovaacute 2001 291ndash298 pozn L Z) Jejiacute zaacutevěr tyacuteka-jiacuteciacute se charvaacutetskeacute ciacuterkevniacute slovanštiny totiž že některeacute archaismy (Bauerovaacute voliacute vhodnějšiacute naacutezev paleoslovenismy) doloženeacute v mladšiacutech překladech pa-třily k vyacuterazům běžnyacutem a frekventovanyacutem může byacutet mutatis mutandis apli-kovaacuten i na jineacute ciacuterkevněslovanskeacute redakceldquo (Blaacutehovaacute 2003 28ndash29)

3 Kromě charvaacutetskohlaholskyacutech překladů biblickyacutech veršů z latiny je lexeacutem ijerějь spolu se svyacutemi derivaacutety doložen i v charvaacutetskohlaholskyacutech překla-dech Husova Vyacutekladu desatera přikaacutezaacuteniacute Tento termiacuten se uplatňuje za čes-

jdeme jej spolehlivě v pamaacutetkaacutech kaacutenonu staroslověnštiny (evangeliaacuteřiacutech rozsaacutehleacutem Supraslskeacutem kodexu atd) i napřiacuteklad v apoštolaacuteřiacutech (Christ Ochr Slepč Mak Šiš) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho (SJS I 849) uvaacutediacute synonyma vyacuterazu iumlrei iumlr5i sv3]enik7 sv3titel6 pop7 prezvuter7 +istitel6 6r6c6

2 Zaacutekladniacutem textem pro komparaci byl breviaacuteř Illyrico 5 s doplněniacutem podle breviaacuteřů Bribirskeacuteho Lublaňskeacuteho Pašmanskeacuteho Oxfordskeacuteho Illyrico 10 Novljanskeacuteho II Vatikaacutenskeacuteho a tisků ndash tzv Ko-sinjskeacuteho breviaacuteře Baromićova a Brozićova

139

K LEXIKAacuteLNIacuteMU GREacuteCISMU IJERĚJЬ VE DVOU TYPECH CHARVAacuteTSKOHLAHOLSKYacuteCH PŘEKLADŮ

kyacute lexeacutem kněžiacute (pluraacutel) v charvaacutetskohlaholskeacutem překladu textu Jana Husa Vyacuteklad desatera božieho přikaacutezanie kteryacute vznikl v pražskyacutech Emauziacutech (Reinhart 1999) Tuto skutečnost doklaacutedaacute Reinhart v charvaacutetskohlahol-skeacutem fragmentu překladu Husova komentaacuteře desatera přikaacutezaacuteniacute řazeneacuteho časově po roce 1412 kdy Hus Vyacuteklad napsal třemi vyacuteskyty pluraacuteloveacuteho ijerěji (2ra10 13 20) daacutele neutrem ijerějьstvo (kněžstvo 2va6) a dvěma vyacuteskyty adjektiva ijerějьskь (kněžskyacute 2rb14 18ndash19) Reinhart piacuteše že pře-klad byl pořiacutezen nejspiacuteš brzy po sepsaacuteniacute originaacutelniacuteho diacutela paleograficky se řadiacute k prvniacute čtvrtině nebo prvniacute polovině 15 stoletiacute Domaacuteciacute ekvivalenty za tyto původem řeckeacute lexeacutemy překlad Husova textu neobsahuje

31 Jev je plně potvrzen i v dalšiacutem charvaacutetskohlaholskeacutem překladu textu Jana Husa v Reinhartově studii bdquoHusova homilija na 13 nedjelju po Duho-vima u hrvatskoglagoljskom prijevoduldquo (Reinhart 2000) překlad je sou-čaacutestiacute Vatikaacutenskeacute knihovny (signatura Borg Illyrico 9) českou vyacutechoziacute verzi přetiskl Reinhart dle vydaacuteniacute Jiřiacuteho Daňhelky (Daňhelka 1992) V překladu se tu vyskytuje vyacuteraz ijerějьijerěji (knězkněžiacute) pětkraacutet (89rb12 19 23 24 a 90rb3ndash4)

4 Vzhledem k tomu že se jednaacute o dva typy překladů s vyacuteskytem greacutecismu ijerějь ndash překlad biblickeacuteho textu Malyacutech proroků a překlad staročeskeacuteho textu ndash ktereacute jsou naviacutec svyacutem vznikem časově i lokaacutelně vzdaacuteleneacute je třeba předpoklaacutedat že tento greacutecismus nebyl pouze součaacutestiacute idiolektu jednoho překladatele Nejspiacuteš tvořil součaacutest slovniacute zaacutesoby charvaacutetskeacuteho přiacutemořiacute už od dob nejstaršiacutech snad už v obdobiacute předcyrilometodějskeacutem a to jakožto uacutestniacute greacutecismus (byzantinismus) vlivem byzantskeacute tradice v Dalmaacutecii Lze tedy osvětlit užiacutevaacuteniacute greacutecismu ijerějь coby lexeacutemu kteryacute zakořenil u přiacute-mořskyacutech Charvaacutetů pro svůj vyacuteznam (označeniacute kněze) a tedy i pro svoji frekvenci do teacute miacutery že se stal užiacutevanyacutem nejen v charvaacutetskohlaholskyacutech textech vychaacutezejiacuteciacutech z řeckeacute a latinskeacute předlohy (Charvaacutetsko) ale i v pře-kladech ze stareacute češtiny (Emauzy) Podobně by bylo možneacute sledovat dal-

140

LUKAacuteŠ ZAacuteBRANSKYacute

šiacute přiacutepadneacute greacutecismy v charvaacutetskohlaholskyacutech překladech podle latinskeacute předlohy jak je v době nejnovějšiacute přinaacutešiacute např monografie Vesny Baduri-ny-Stipčević (Stipčević 2012) či Josefa Liacutenka (Liacutenek 2015)

PhDr Lukaacuteš Zaacutebranskyacute PhD Katedra českeacuteho jazyka a literatury

Pedagogickaacute fakulta Univerzity Hradec KraacuteloveacuteHradeckaacute 1227 500 03 Hradec Kraacuteloveacute

lukaszabranskyuhkcz

141

K LEXIKAacuteLNIacuteMU GREacuteCISMU IJERĚJЬ VE DVOU TYPECH CHARVAacuteTSKOHLAHOLSKYacuteCH PŘEKLADŮ

LITERATURABADURINA-STIPČEVIĆ Vesna

2012 Hrvatskoglagoljska Knjiga o Esteri (Zagreb Matica hrvatska)

BAUEROVAacute Helena2001 bdquoK lexikaacutelniacutem archaismům charvaacutetskohlaholskyacutech textůldquo Slavia 70 s 291ndash298

BLAacuteHOVAacute Emilie2003 bdquoShody jazyka staroslověnskeacuteho parimejniacuteku s ostatniacutemi staroslověnskyacute-mi biblickyacutemi texty (lexikon a syntax)ldquo in I Pospiacutešil ndash M Zelenka (eds) Českaacute slavistika 2003 Českeacute přednaacutešky pro XIII mezinaacuterodniacute kongres slavistů Ljubljana 15ndash21 8 2003 (Praha Academia) s 27ndash35

DAŇHELKA Jiřiacute1992 Mistr Jan Hus Českaacute nedělniacute postila (Praha Opera Omnia Tomus II)

LIacuteNEK Josef2015 Knihy Malyacutech proroků v charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech překlad latinskeacute předlohy (Olomouc Filozofickaacute fakulta Univerzity Palackeacuteho)

MIKLOSICH Franc1862ndash1865 Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum emendatum auctum (Vin-dobonae Guilelmus Braumueller)

REINHART Johannes1997ndash1999 bdquoHusov Vyacuteklad desatera božieho přikaacutezanie u hrvatskoglagoljskom (starohrvatskom) prijevoduldquo Slovo 47ndash49 s 221ndash254

2000 bdquoHusova homilija na 13 nedjelju po Duhovima u hrvatskoglagoljskom prijevoduldquo Slovo 50 s 119ndash190

RJEČNIK CRKVENOSLAVENSKOGA JEZIKA HRVATSKE REDAKCIJELexicon linguae slavonicae redactionis croaticae od r 1991 Glavni urednici B Grabar Z Hauptovaacute F V Mareš znanstveni urednik A Nazor Vol I Sta-roslavenski institut Zagreb 2000

SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash Lexicon linguae palaeoslovenicae (hlav red J Kurz) Praha od r 1958 I 1966 II 1973 (hlav red Z Hauptovaacute) III 1982 IV 1997

142

LUKAacuteŠ ZAacuteBRANSKYacute

VEČERKA Radoslav1971 bdquoVliv řečtiny na staroslověnštinuldquo Listy filologickeacute 94 s 129ndash151

2006 Staroslověnština v kontextu slovanskyacutech jazyků (Olomouc Univerzita Palackeacuteho v Olomouci Praha Euroslavica)

VARIABOHEMICA

OLOMUCENSIA2020

LINGUISTICA

146

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTI DOC PHDR HELENY BAUEROVEacute (DO ROKU 2019)

Tvary složeneacute deklinace adjektivniacute v staroslověnskyacutech evangelijniacutech kodexech (Přiacutespěvek k poznaacuteniacute velkomoravskeacute spisovneacute normy) Strojopis diplomoveacute praacutece Brno 1973

Jara Rybnikarovaacute Můj koniacutek Ze srbocharv přel H B Rovnost 14 7 1973 s 4

Panoraacutema zahraničniacute poezie Skliď tmaveacute slunce Verše L Paljetka ze srbocharv přeložili H B a Ivan Dorovskyacute 27 12 1973 Rozhlas Vltava 2200ndash2215

Vladimiacuter Nazor S partyzaacuteny Ze srbocharv přel H B Rovnost 30 11 1974 s 5

Změny kontrakčniacutech skupin -aje- -uje- -ěje- v staroslověnskyacutech evangelijniacutech kodexech Strojopis disertačniacute praacutece Brno 1976 267 stran

K jazykoveacutemu typu srbocharvaacutetštiny a češtiny Autoři H B a E Lotko In Slavistickyacute sborniacutek olomoucko-lublinskyacute AUPO Fac phil Philologica 40 Praha 1977 s 129ndash134

O některyacutech aspektech typologickeacuteho zkoumaacuteniacute slovanskyacutech jazyků Autoři E Lotko H Fliacutedrovaacute a H B Slavica Slovaca 12 1977 s 3ndash7

Bohatost jazyka naacuteroda v lidovyacutech rčeniacutech Straacutež lidu 19 10 1978 s 4

Laszlo Dezsouml Kontrastivna gramatika srpskohrvatskog i mađarskog jezika I Slavia 48 1979 s 389ndash392

Miloš Okuka Sava Mrkalj als Reformator der serbischen Kyrilliza Slavia 48 1979 s 270ndash271

Změny kontrakčniacutech skupin -aje- -uje- -ěje- v staroslověnskyacutech evangelniacutech kodexech Slavia 48 1979 s 1ndash11

R M Cejtlin Leksika staroslavjanskogo jazyka Slavia 49 1980 s 137ndash139

Čtenaacuteři jsou spolutvůrci časopisu Universitas 15 1982 č 6 s 10

Padesaacutetiny Edvarda Lotka Ostravskyacute kulturniacute měsiacutečniacutek 7 1982 č 2 s 15ndash16

Indoevropskeacute kořeny (s)kel-(s)kol- v češtině In Doc PhDr Jiřiacutemu Skalič-kovi CSc k šedesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1982 s 12ndash14

147

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTIDOC PHDR HELENY BAUEROVEacute

Ukoleacutebavka bosenskyacutech cikaacutenů Ze srbocharv přel H B Program SDOS č 13 Červenaacute karavana Olomouc 1982 nestraacutenkovaacuteno

K homoformniacutem tvarům aktivniacutech participiiacute v staroslověnštině In Doc PhDr Vlastě Podhorneacute CSc k pětašedesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1982 s 90ndash95

Ansambl narodnih plesova i pjesama Luacutečka Do srbocharv přel H B Kudlovi-ce 1983 nestraacutenkovaacuteno

Nejen jazykovaacute poradna Straacutež lidu 28 7 1983 s 6

K lexiku charvaacutetskohlaholskyacutech textů Malyacutech proroků In Doc PhDr Mirosla-vu Komaacuterkovi CSc k šedesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1984 s 3ndash8

Zaacutevazek do budoucna Spolupraacutece našich a zahraničniacutech slavistů Straacutež lidu 22 11 1984 s 4

K Vajsově edici Malyacutech proroků In PhDr Jiřiacutemu Styacuteskalovi k padesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1984

Charvaacutetskohlaholskeacute breviaacuteře jako prameny pro rekonstrukci velkomorav-skyacutech překladů Konstantina a Metoděje In Doc PhDr Karlu Motykovi CSc k padesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1985

Kopala se v Řepčiacuteně řepa Straacutež lidu 15 1 1985 s 5

Znaacutete jmeacutena Uacutes a Buacutez Straacutež lidu 22 1 1985 s 5

Jsou Dolany a Hodolany vyacuteznamově bliacutezkeacute Straacutež lidu 29 1 1985 s 5

Podniacutetit angažovanost studentů Vyacutesledky vědeckeacute a odborneacute činnosti Straacutež lidu 26 3 1985 s 4

Prvniacute slovanskyacute spisovnyacute jazyk Straacutež lidu 1 10 1985 s 5

Jak mluvil Rostislav s Konstantinem a Metodějem Straacutež lidu 8 10 1985 s 5

Vyacuteznamneacute sympozium v Charvaacutetsku O tvůrciacutech slovanskeacuteho piacutesma Straacutež lidu 9 11 1985 s 4

Prophetae minores v charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech a ve Vajsově edici Gla-golitica Slovo 36 Zagreb 1986 s 217ndash226

K morfologickyacutem archaismům textu proroka Jonaacuteše v breviaacuteřniacutem a parimej-niacutem čteniacute In Slavica Olomucensia VI AUPO Fac phil Philologica 56 Praha 1987 s 197ndash203

Hlaholice opět aktuaacutelniacute Straacutež lidu 8 11 1988 s 5

148

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTIDOC PHDR HELENY BAUEROVEacute

Hlaholice na noveacute dvacetikoruně Straacutež lidu 15 11 1988 s 5

Texty ke studiu staroslověnštiny se slovniacutečkem Olomouc 19891 19922 19973 20024 20065 20166 118 stran

K problematice předloh textu proroka Jonaacuteše v charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacute-řiacutech Slavia 58 1989 s 353ndash364

Několik poznaacutemek k problematice předloh textu proroka Jonaacuteše In Studie z textoveacute lingvistiky UP Olomouc 1990 s 137ndash139

Neslovanskeacute předlohy charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřniacutech textů (Prophetae minores) Listy filologickeacute 114 1991 s 13ndash24

K staroslověnskeacutemu překladu knihy proroka Joela Slavia 62 1993 s 455ndash462

Slovanskeacute překlady profeacutetickyacutech textů v ciacuterkevněslovanskyacutech parimejniacuteciacutech a charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech Strojopis habilitačniacute praacutece Olomouc 1993 178 stran + textovaacute přiacuteloha 78 stran

nejsem fatalista ale ctiacutem Zaacutekony Žurnaacutel UP 19931994 č 23 s 1ndash2

Z projevu prorektorky u přiacuteležitosti magisterskyacutech promociacute na CMTF UP v Olomouci dne 17 6 1994 UniRadio 1655ndash1710 Repriacutezovaacuteno

Vaacuteženeacute daacutemy a paacutenoveacute Zvlaacuteštniacute čiacuteslo Žurnaacutelu UP 19931994 s 3

Sympozion o vyacuteznamu cyrilometodějskeacute mise (s R Večerkou a J Vaacutelkou) 28 6 1995 Českyacute rozhlas 3 program ndash Vltava 2030ndash2130 repriacutezovaacuteno 29 6 1995 tamteacutež 1300ndash1400

Errata v charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech a jejich vyacuteznam pro studium staro-zaacutekonniacutech textů Slavia 65 1996 s 295ndash304

K počaacutetkům hlaholskeacuteho piacutesemnictviacute u Charvaacutetů In Přiacutespěvky ke slovanskeacute filologii Brno 1999 s 21ndash25

Charvaacutetskohlaholskeacute piacutesemnictviacute a jeho poměr k literaacuterniacutemu dědictviacute velkomorav-skeacutemu In Sborniacutek velehradskyacute Třetiacute řada Historickaacute společnost Staryacute Velehrad a Staacutetniacute okresniacute archiv Uherskeacute Hradiště Uherskeacute Hradiště 2000 s 5ndash15

Cyrillomethodiana Sborniacutek k uctěniacute pamaacutetky Mons prof ThDr Vojtěcha Tka-dlčiacuteka Odpovědnyacute redaktor Pavel Ambros vyacutekonniacute redaktoři H B Miloslav Pojsl Euroslavica OlomoucndashPraha 2000 145 s

Vojtěch Tkadlčiacutek Cyrilometodějskyacute překlad bible ndash uacutekoly a probleacutemy rekon-strukce Studii z pozůstalosti vydali H B a Vladimiacuter Křiacutež In Cyrillometho-

149

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTIDOC PHDR HELENY BAUEROVEacute

diana Sborniacutek k uctěniacute pamaacutetky Mons prof ThDr Vojtěcha Tkadlčiacuteka Euroslavica OlomoucndashPraha 2000 s 23ndash36

K parimejniacutem a mimoparimejniacutem charvaacutetskohlaholskyacutem breviaacuteřniacutem textům prorockyacutech knih In Cyrillomethodiana Sborniacutek k uctěniacute pamaacutetky Mons prof ThDr Vojtěcha Tkadlčiacuteka Euroslavica OlomoucndashPraha 2000 s 69ndash80

Cyrillomethodiana Sborniacutek k uctěniacute pamaacutetky Mons prof ThDr Vojtěcha Tkadlčiacuteka Českaacute literatura 49 62001 s 656ndash659

K lexikaacutelniacutem archaismům charvaacutetskohlaholskyacutech textů Cyrillomethodiana In honorem Aemiliae Blaacutehovaacute et Venceslai Konzal Slavia 70 2001 s 291ndash298

Ke klasifikaci lexika charvaacutetskohlaholskyacutech textů In Glagoljica i hrvatski glagolizam ZagrebndashKrk 2002 s 13

K naacutezorům na nejstaršiacute faacutezi cyrilometodějskyacutech vlivů v Polsku In Českeacute polskeacute a slovenskeacute jazykoveacute a literaacuterniacute souvislosti Sborniacutek referaacutetů z me-zinaacuterodniacuteho odborneacuteho seminaacuteře uspořaacutedaneacuteho u přiacuteležitosti sedmdesaacutetin prof PhDr Edvarda Lotka CSc na Filozofickeacute fakultě Univerzity Palackeacuteho v Olomouci dne 20 uacutenora 2002 Acta Universitatis Palackianae Olomucen-sis Facultas Philosophica Philologica 78 ndash Supplementum 2003 Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2003 s 183ndash187

K rekonstrukci cyrilometodějskeacute bible In Studia Moravica I Sborniacutek jazyko-vědnyacutech a literaacuterněvědnyacutech přiacutespěvků přednesenyacutech na mezinaacuterodniacute vědeckeacute konferenci Jazyk a literatura na Moravě pořaacutedaneacute ve dnech 24ndash26 řiacutejna 2002 v raacutemci realizace vyacutezkumneacuteho zaacuteměru Ministerstva školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy Českeacute republiky MSM 152100017 ndash Dějiny a kultura Moravy jako modelu regionu na Filozofickeacute fakultě Univerzity Palackeacuteho v Olomouci Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica Moravica 1 Univerzita Palackeacuteho v Olomouci Olomouc 2004 s 21ndash29

Staroslověnskaacute a ciacuterkevněslovanskaacute slovniacute zaacutesoba diachronně In Jazykově-da Linguistica Sborniacutek praciacute FF OU věnovanyacute životniacutemu jubileu prof PhDr Jaroslava Hubaacutečka CSc a doc PhDr Naděždy Bayeroveacute CSc Acta Facultatis Philosophicae ndash Universitatis Ostraviensis Universitas Ostraviensis 2004 č 4 s 9ndash17

Ke klasifikaci lexika charvaacutetskohlaholskyacutech textů In Glagoljica i hrvatski glagolizam Zbornik radova s međunarodnog znanstvenog skupa povodom 100 obljetnice Staroslavenske akademije i 50 obljetnice Staroslavenskog in-stituta (ZagrebndashKrk 2002) Staroslavenski institut Krčka biskupija ZagrebndashKrk 2004 s 567ndash575

150

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTIDOC PHDR HELENY BAUEROVEacute

Staroměstskyacute kaacutemen ndash fakta a hypoteacutezy (spolu s M Vepřkem) In Studia Moravica III Sborniacutek historiografickyacutech filologickyacutech a uměnovědnyacutech přiacutespěvků přednesenyacutech na vědeckeacute konferenci Mars Moravicus ndash Neklid-naacute leacuteta Moravy pořaacutedaneacute ve dnech 28ndash30 června 2004 v raacutemci realizace vyacutezkumneacuteho zaacuteměru Ministerstva mlaacutedeže a tělovyacutechovy Českeacute republiky MSM 152100017 ndash Dějiny a kultura Moravy jako modelu regionu na Filozofic-keacute fakultě Univerzity Palackeacuteho v Olomouci Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica Moravica III Univerzita Palackeacuteho v Olo-mouci Olomouc 2005 s 277ndash292

Vybranaacute staroslověnskaacute teacutemata v korespondenci F V Mareše a V Tkadlčiacuteka (spolu s M Vepřkem) Slovo 60 Zagreb 2010 s 101ndash118

Historie ndash 1150 vyacuteročiacute počaacutetku cyrilometodějskeacute misie na Velkeacute Moravě Zpra-vodaj uacuteřadu Městečka Trnaacutevky červenecndashsrpen 2013 s 11ndash12

Zdenka Ribarova ndash Slavomira Ribarova Češka gramatika s vježbama Slavia 86 2017 s 81ndash83

Vesna Badurina Stipčević Hrvatskoglagoljska knjiga o Esteri Slavia 86 2017 s 508ndash510

Miroslav Vepřek Hlaholskyacute misaacutel Vojtěcha Tkadlčiacuteka Olomouc 2016 Před-mluva H B s 6ndash7

151

K ŽIVOTNIacuteMU JUBILEU DOCENTKY BOŽENY BEDNAŘIacuteKOVEacute

JAKUB WENZEL

Dne 25 listopadu 2019 oslavila šedesaacutet let života vyacuteraznaacute osobnost (nejen) olomouckeacute univerzity paniacute docentka Božena Bednařiacutekovaacute V olomouckeacutem prostřediacute Boženu Bednařiacutekovou netřeba představovat snad každeacutemu na půdě Filozofickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho (a nejen zde) se ve spojeniacute s tiacutemto jmeacutenem hned vybaviacute kliacutečovaacute slova morfologie a funkčniacute přiacutestup

Jmeacuteno Boženy Bednařiacutekoveacute však neniacute spojeno pouze s Olomouciacute je spojeno teacutež s rodnyacutem Uničovem a takeacute se Šternberkem kde v současneacute době pobyacutevaacute Docentka Bednařiacutekovaacute dnes představuje znaacutemou osobnost českeacute lingvistiky i ona ale kdysi přišla z nedalekeacuteho Uničova do Olomouce jako posluchačka prvniacuteho ročniacuteku oboru angličtina a čeština Uchvaacutecenaacute kraacutesou jazyka Charlotte Bronteumloveacute se rozhodla ziacuteskat humanitniacute vzdělaacuteniacute v době kteraacute nebyla humanitniacutem vědaacutem nakloněna a svoje rozhodnutiacute takeacute dokonala

Dveře na katedru anglistiky se jiacute sice po absolvovaacuteniacute kvůli nedostateč-neacutemu kaacutedroveacutemu profilu uzavřely s jistou daacutevkou štěstiacute však ziacuteskala miacutesto na katedře bohemistiky Docentka Bednařiacutekovaacute dnes mluviacute o tehdejšiacute ka-tedře bohemistiky a jejiacutech představiteliacutech v čele s Miroslavem Komaacuterkem a Edvardem Lotkem s velkou uacutectou a vděčnostiacute Našla zde totiž nejen zna-losti ale i porozuměniacute a zastaacuteniacute Olomouckaacute bohemistika jiacute mnoheacute dala ona jiacute však nezůstaacutevaacute nic dlužna a to co zde kdysi sama ziacuteskala nyniacute roz-daacutevaacute daacutel

Morfologie neniacute jen hlavniacute obor Boženy Bednařiacutekoveacute je to takeacute naacutezev předmětu kde se s niacute začiacutenajiacuteciacute studenti bohemistiky setkaacutevajiacute poprveacute Ve svyacutech hodinaacutech docentka Bednařiacutekovaacute studentům ukazuje jak struktura slo-va promlouvaacute o minulosti i přiacutetomnosti jazyka o jeho duchu a povaze Vede

152

K ŽIVOTNIacuteMU JUBILEUDOCENTKY BOŽENY BEDNAŘIacuteKOVEacute

k laacutesce a uacutectě k jazyku vlastniacutemu i ciziacutemu Je nadšenaacute z rozličnyacutech jazykovyacutech kombinaciacute se kteryacutemi studenti do jejiacutech hodin přichaacutezejiacute Studenty nevniacutemaacute jen jako posluchačstvo ale zapojuje je do vyacutekladu navazuje na jejich znalosti Ke každeacutemu studentovi jakeacutehokoliv ročniacuteku a jakeacutehokoliv stupně přistupuje jako k sobě rovneacutemu Studenti bohemistiky se shodujiacute že předměty docent-ky Bednařiacutekoveacute se řadiacute k těm naacuteročnějšiacutem všichni však potvrzujiacute jedno ndash jejiacute předměty po počaacutetečniacutech obtiacutežiacutech předaacutevajiacute něco trvaleacuteho

Morfologie však neniacute jedinyacute předmět a obor docentky Bednařiacutekoveacute Vě-nuje se teacutež stylistickeacutemu hodnoceniacute překladu a didaktice češtiny pro cizin-ce Cizince takeacute často (a raacuteda) sama učiacute Jejiacute předměty majiacute různyacute obsah a povahu jedno však majiacute společneacute ndash posluchači v nich mohou přemyacutešlet nad tiacutem jak jazyk funguje jako celek

Když docentku Bednařiacutekovou nenajdete v jejiacutem kabinetu na katedře bo-hemistiky je pravděpodobneacute že praacutevě reprezentuje modrobiacuteleacute barvy Filozo-fickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v zahraničiacute Možnaacute v Německu možnaacute ve Slovinsku nebo snad v jejiacute obliacutebeneacute Itaacutelii Nebo snad ještě daacutel Na cesty však vyraacutežiacute i ve volneacutem čase Nejčastěji do hor ciziacutech i našich českyacutech

Docentka Bednařiacutekovaacute je mj takeacute předsedkyně oboroveacute rady pro doktorskyacute studijniacute program Českyacute jazyk hlavniacute řešitelka soutěže pro pregraduaacutelniacute studenty Student a věda (sekce Lingvistika) nebo takeacute hlav-niacute organizaacutetorka konference Mezinaacuterodniacute setkaacuteniacute mladyacutech lingvistů Jak soutěž Student a věda tak Mezinaacuterodniacute setkaacuteniacute mladyacutech lingvistů nabiacuteziacute studentům přiacuteležitost prezentovat vyacutesledky svojiacute praacutece mnohdy trochu opomiacutejeneacute Ze všech studentskyacutech uacutespěchů menšiacutech i většiacutech se docentka Bednařiacutekovaacute těšiacute Těšiacute se takeacute z působeniacute absolventů bohemistiky v Česku i v zahraničiacute A těšiacute se zcela opraacutevněně ndash vždyť uacutespěchy jejiacutech studentů jsou takeacute jejiacutemi uacutespěchy

Jmeacutenem všech studentů katedry bohemistiky děkuji paniacute docentce za jejiacute praacuteci i vstřiacutecnyacute přiacutestup a do dalšiacutech let jiacute přeji pevneacute zdraviacute a mnoho spokojenosti v osobniacutem i pracovniacutem životě

153

CO PROZRAZUJE JAZYK O ŽENAacuteCHAnna Christou Žena v českeacutem tradičniacutem obrazu světa (etnolingvis-tickaacute studie) Praha Filozofickaacute fakulta Univerzity Karlovy 2020

DARINA HRADILOVAacute

Počaacutetkem roku 2020 vydala Filozofickaacute fakulta Univerzity Karlovy v edičniacute řadě Mnemosyne mimořaacutedně podnětnyacute text filoložky Anny Christou Jednaacute se o prvniacute autorčinu monografickou praacuteci před niacutež publikovala řadu te-maticky spřiacutezněnyacutech časopiseckyacutech a sborniacutekovyacutech přiacutespěvků (za všechny jmenujme např Silneacute a slabeacute pohlaviacute Stereotypy spojeneacute se ženami a muži v češtině ve sborniacuteku Odkrywanie znaczeń w języku z roku 2012) což svěd-čiacute o jejiacutem dlouhodobeacutem zaujetiacute danyacutem teacutematem

Samotneacutemu textu monografie předchaacuteziacute kraacutetkeacute pojednaacuteniacute Ireny Vaň-koveacute jedneacute z nejvyacuteraznějšiacutech osobnostiacute českeacute kognitivniacute lingvistiky bdquoO ja-zykoveacutem obrazu ženy a siacutele stereotypůldquo Irena Vaňkovaacute se v textu s podti-tulem bdquoNamiacutesto předmluvyldquo kteryacute je sice kraacutetkou ale přesto sveacutebytnou a podnětnou studiiacute zamyacutešliacute nad tiacutem jak můžeme ženu chaacutepat na zaacutekladě jejiacuteho obrazu v současneacutem jazyce a jakeacute otaacutezky si můžeme klaacutest nad sou-časnyacutem diskurzem o ženaacutech přičemž jednou z těch nejobecnějšiacutech je ta jak jazyk (de)formuje naacuteš pohled na svět Uvaacutediacute tak čtenaacuteře do světa čes-kyacutech frazeacutemů a folkloacuterniacutech i literaacuterniacutech dokladů z nichž Anna Christou modeluje plastickyacute mnohotvaacuternyacute a komplexně pojatyacute obraz ženy v českeacutem kulturniacutem prostřediacute

Vlastniacute text monografie začiacutenaacute přehledovou statiacute v niacutež autorka ryacutesu-je zaacutekladniacute body sveacuteho vyacutezkumu Vyklaacutedaacute pojmy ktereacute jsou pro jejiacute praacuteci kliacutečoveacute jazykovyacute obraz světa stereotyp a profil a hlaacutesiacute se tak k inspiraci lublinskou školou Hojně odkazuje na praacutece J Bartmińskeacuteho a A Wierzbic-keacute ale i na bdquoklasikuldquo kognitivniacute lingvistiky tedy G Lakoffa a M Johnsona přičemž klade důraz na propojeniacute jazyka a kultury v pojetiacute slovanskeacute et-

154

DARINA HRADILOVAacute

nolingvistiky Zahraničniacute baacutedaacuteniacute pak daacutevaacute do kontextu tuzemskeacuteho vyacutevo-je kognitivniacute lingvistiky Současně hledaacute takeacute širšiacute kontext pro zkoumaacuteniacute role ženy v českeacute společnosti v dalšiacutech humanitniacutech discipliacutenaacutech Konečně zde takeacute uvaacutediacute prameny z nichž čerpaacute jazykovaacute svědectviacute o obrazu ženy Množstviacute a rozmanitost těchto zdrojů jsou uacutectyhodneacute ndash autorka čerpala jak ze staršiacutech sbiacuterek a slovniacuteků českyacutech přiacutesloviacute (např Dobrovskeacuteho Českyacutech přiacutesloviacute sbiacuterka nebo Flajšhansova Českaacute přiacutesloviacute) tak ze současnyacutech lexikografickyacutech databaacuteziacute

Vyacuteklad jazykoveacuteho obrazu ženy ktereacutemu je naacutesledně věnovaacuten veškeryacute zbyacutevajiacuteciacute prostor monografie je uspořaacutedaacuten do kapitol sledujiacuteciacutech chrono-logicky vyacuteznamnaacute obdobiacute v životě ženy a to od mladeacute diacutevky přes manželku a matku až ke stareacute ženě Na jazykovyacutech dokladech autorka naacutezorně uka-zuje co bylo považovaacuteno za signifikantniacute pro jednotliveacute etapy ženskeacuteho života jakyacutem vlastnostem ndash ať už fyzickyacutem nebo duševniacutem ndash byla při-suzovaacutena vaacuteha a pozitivniacute nebo negativniacute hodnota U mladeacute diacutevky tak byly akcentovaacuteny jejiacute fyzickeacute vlastnosti svědčiacuteciacute o přitažlivosti (děvče jako malina k nakousnutiacute ndash s 33) a dobreacutem zdraviacute resp o budouciacute plodnosti panenskaacute čistota (Bo u panny cnota jako kula zlata ndash s 37) a předpoklady byacutet dobrou a pracovitou manželkou (U děvčete jsou lepšiacute mozoly než prs-tyacutenky ndash s 41) U ženy-manželky se pozornost soustřediacute na to jak funguje partnerskyacute vztah s mužem tedy na rozděleniacute roliacute ve smyslu rozhodovaacuteniacute o společnyacutech zaacuteležitostech financovaacuteniacute společneacuteho života i na dělbu praacutece (Kalhoty kde žena nosiacute maacutelokdy muž dobře kosiacute ndash s 65) Pro ženu-matku je zaacutesadniacute schopnost ochraňujiacuteciacute pečujiacuteciacute a bezvyacutehradneacute mateřskeacute laacutesky (Matčina naacuteruč je nejhebčiacute a nejměkčiacute polštaacuteř ndash s 90) jejiacutemž dokonalyacutem ideaacutelem je Matka Božiacute Matka je projektovaacutena takeacute jako učitelka a raacutedkyně Autorka se nevyhyacutebaacute ani negativně vniacutemanyacutem modelům ženskeacuteho chovaacuteniacute (např nevěrneacute ženy svobodneacute matky macechy a tchyně) ani obrazům souvisejiacuteciacutem s tabuizovanyacutemi aspekty ženstviacute (např porod a šestineděliacute) U stareacute ženy jsou reflektovaacuteny symptomy tělesneacuteho staacuternutiacute a ztraacutety re-produkčniacute funkce i projevy mentaacutelniacuteho staacuternutiacute přičemž vše uvedeneacute je vniacutemaacuteno negativně resp jako zdroj negativniacute siacutely (Kde saacutem čert nestačiacute tam starou babu vstrčiacute ndash s 124)

155

CO PROZRAZUJE JAZYK O ŽENAacuteCH

Frazeologickeacute folklorniacute a literaacuterniacute doklady jsou v praacuteci prezentovaacuteny v nebyacutevaleacute šiacuteři autorčin vyacuteklad je tak nejen věrohodnyacute ale takeacute přiacutejemně živyacute a čtenaacuteřsky přitažlivyacute Nejeden čtenaacuteř si kromě obecnyacutech obzorů rozšiacute-řiacute i slovniacute zaacutesobu ndash některeacute lexikaacutelniacute doklady jsou meacuteně znaacutemeacute jineacute naopak užiacutevaacuteme automaticky aniž bychom přemyacutešleli o jejich původu a vyacuteznamu Velkyacutem přiacutenosem je fakt že se autorka neomezila jen na sběr lingvistickeacute-ho materiaacutelu a na jeho filologickou analyacutezu ale že se jej snažiacute interpretovat v kontextu historickyacutech a sociologickyacutech aspektů (mezi použityacutemi zdroji vynikajiacute praacutece M Lenderoveacute a I Možneacuteho) čiacutemž ziacuteskaacutevaacute novou hodnotu a je možno na něj nahliacutežet v novyacutech (byť často tušenyacutech) souvislostech Zaacute-věrem autorka dospiacutevaacute k jednoducheacutemu ale vyacutestižneacutemu scheacutematu ktereacute usouvztažňuje stereotypy žen na baacutezi profilu vzhledu funkce a věku při-čemž jejich naziacuteraacuteniacute osciluje mezi aspekty tělesnyacutemi a kulturniacutemi

V kontextu současneacuteho pohledu na genderoveacute i jineacute stereotypy v jazyce i v myšleniacute je zaacutesadniacute celkoveacute vyzněniacute praacutece tedy že tradičniacute obraz ženy resp celeacuteho světa vyrůstaacute z postojů a hodnot dřiacutevějšiacute společnosti A i když aktuaacutelně vyznaacutevaacuteme jineacute hodnoty musiacuteme pro jejich relevantniacute interpre-taci nejdřiacuteve poznat a pochopit hodnoty předchaacutezejiacuteciacute aniž bychom však do nich mohli zpětně zasahovat měnit je či je dokonce rušit Ostatně autorka sama zaacutevěrem konstatuje že jejiacute studie by mohla sloužit jako od-razovyacute můstek pro zkoumaacuteniacute současneacuteho obrazu ženy kteryacute se od toho tradičniacuteho bude patrně odlišovat Monografii Anny Christou tak lze dopo-ručit nejen přiacuteznivcům kognitivniacute lingvistiky a etnolingvistiky ale všem čtenaacuteřům z řad odborniacuteků i laiků ktereacute zajiacutemaacute jak se utvaacuteřiacute jazykovyacute ob-raz světa jak k němu přistupovat a jak s niacutem pracovat

156

ZPRAacuteVA Z KONFERENCE SILA UČENIJA

TEREZA KOUDELIacuteKOVAacute

Dne 24 řiacutejna 2019 proběhla na Katedře bohemistiky Filozofickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v Olomouci konference Sila učenija uspořaacutedanaacute na počest životniacuteho jubilea českeacute lingvistky univerzitniacute pedagožky a slavist-ky doc Heleny Baueroveacute Konference se uskutečnila v raacutemci pravidelneacuteho cyklu bdquoKomaacuterkova jazykovědnaacute Olomoucldquo a konala se ve spolupraacuteci se Slo-vanskyacutem uacutestavem AV ČR v v i pod zaacuteštitou Českeacute společnosti pro slavis-tickaacute balkanistickaacute a byzantologickaacute studia z s Během konference kteraacute se nesla v duchu až přaacutetelskeacuteho setkaacuteniacute představili sveacute přiacutespěvky tuzemštiacute i zahraničniacute lingvisteacute kteřiacute se ve svyacutech vystoupeniacutech ve většiacute či menšiacute miacuteře tematicky dotyacutekali lingvistickyacutech otaacutezek jimiž se Helena Bauerovaacute ve sveacutem odborneacutem či pedagogickeacutem diacutele zabyacutevaacute

Konferenci v dopoledniacutech hodinaacutech zahaacutejil vedouciacute Katedry bohemistiky FF UP doc Miroslav Vepřek Po slavnostniacutem zahaacutejeniacute a gratulaciacutech uacutečastniacute-ků i posluchačů naacutesledoval prvniacute blok konference kteryacute zahaacutejila dr Anica Vlašić-Anić (Staroslavenski institut u Zagrebu) přiacutespěvkem O leksiku no-vootkrivenih fragmenata Riječkoga hrvatskoglagoljskoga homilijara FgCap VlaThem iz XIII stoljeća Autorka představila prvniacute vyacutesledky předchoziacuteho vědeckeacuteho vyacutezkumu slovniacute zaacutesoby dvou nově objevenyacutech pergamenovyacutech fragmentů Rijeckeacute chorvatskeacute hlaholickeacute homiacutelie nalezenyacutech v knihovně kapuciacutenskeacuteho klaacuteštera Panny Marie Lurdskeacute v Rijece roku 2007 Naacutesledo-valo vystoupeniacute prof Petry Stankovske (Univerza v Ljubljani Filozofska fa-kulteta) Poznaacutemky k distribuci ekvivalentů za slovesa facere creare a ger-minare ve slovanskyacutech středověkyacutech překladech vybranyacutech starozaacutekonniacutech knih se zvlaacuteštniacutem ohledem na chorvatskohlaholskou tradici V přiacutespěvku se přednaacutešejiacuteciacute zabyacutevala užitiacutem dvojic (s)tvoriti ndash szdati a prozebsti ndash vzdrasti v textech vybranyacutech starozaacutekonniacutech knih ve srovnaacuteniacute s jejich užitiacutem v dal-šiacutech slovanskyacutech středověkyacutech textech Poteacute posluchači vyslechli před-

157

ZPRAacuteVA Z KONFERENCE SILA UČENIJA

naacutešku Staroslověnsky snadno a rychle dr Dariny Hradiloveacute (FF Univer-zity Palackeacuteho v Olomouci) v niacutež se autorka zaměřila na různeacute aspekty současneacute středoškolskeacute vyacuteuky slavistiky a staroslověnštiny V přiacutespěvku se posluchači seznaacutemili se způsobem jakyacutem je tato jazykovaacute oblast uchopena ve středoškolskyacutech učebniciacutech a seznaacutemili se i s vyacutesledky tereacutenniacuteho še-třeniacute jehož ciacutelem bylo zjistit aktuaacutelniacute vniacutemaacuteniacute slavistickyacutech teacutemat mezi středoškolskyacutemi studenty Dopoledniacute čaacutest konference zakončila dr Ilona Janyškovaacute (Uacutestav pro jazyk českyacute AV ČR etymologickeacute odděleniacute) referaacutetem Staroslověnskeacute neřesti z pohledu etymologickeacuteho obžerstviacute v němž po-sluchače seznaacutemila se staroslověnskyacutemi vyacuterazy tyacutekajiacuteciacutemi se nestřiacutedmosti v pitiacute a jiacutedle i s etymologickyacutem vyacutekladem těchto lexeacutemů

Po poledniacute přestaacutevce naacutesledoval druhyacute blok konference kteryacute zahaacute-jil doc Jaroslav David (Katedra českeacuteho jazyka FF Ostravskeacute univerzity) V přednaacutešce Staročeskaacute baacutebovka staroslovanskaacute receptura se zabyacuteval užitiacutem vyacuterazů staročeskyacute a staroslovanskyacute ndash jejich použiacutevaacuteniacutem a percep-ciacute v současneacute češtině s důrazem na jejich užitiacute jakožto marketingoveacuteho prostředku Poteacute vystoupila dr Helena Karliacutekovaacute (Uacutestav pro jazyk českyacute AV ČR) s přiacutespěvkem Ke genezi pojmu bdquonastolovaacuteniacuteldquo v ciacuterkevniacute slovanštině a stareacute češtině v němž posluchačům představila souvislosti staroslověn-skyacutech ciacuterkevněslovanskyacutech slov s řeckyacutem ἐνθρονίζειν a vztah mezi ciacuter-kevněslovanskyacutemi a staročeskyacutemi slovy Posledniacute přednaacutešejiacuteciacute tohoto blo-ku dr Lukaacuteš Zaacutebranskyacute (PedF Univerzity Hradec Kraacuteloveacute) se v přiacutespěvku nazvaneacutem K lexikaacutelniacutemu greacutecismu ijerějь zabyacuteval vyacuteskytem greacutecismu ije-rejь ijerějь v chorvatskyacutech hlaholskyacutech manuskriptech i dalšiacutech převaacutežně ciacuterkevniacutech překladech

Posledniacute blok konference Sila učenija zahaacutejil po kraacutetkeacute přestaacutevce dr Štefan Pilaacutet (Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) přednaacuteškou Elektronickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho ndash perspektivy dalšiacuteho rozvoje Autor po-sluchačům představil projekt digitalizace Slovniacuteku jazyka staroslověn-skeacuteho a jeho perspektivu a noveacute možnosti ktereacute digitalizace uživatelům přinaacutešiacute Naacutesledoval posledniacute přiacutespěvek konference vystoupeniacute dr Fran-tiška Čajky (Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) K rukopisneacutemu doloženiacute českociacuterkevněslovanskeacuteho překladu Čtyřiceti homiliiacute na evangelia pape-

158

TEREZA KOUDELIacuteKOVAacute

že Řehoře Velikeacuteho v němž se zabyacuteval reviziacute některyacutech publikovanyacutech soupisů rukopisnyacutech doloženiacute textu Čtyřiceti homiliiacute na evangelia papeže Řehoře Velikeacuteho (Besědy na evangelie)

Na konferenci Sila učenija zaznělo mnoho zajiacutemavyacutech referaacutetů dopro-vaacutezenyacutech vždy podnětnou a rozsaacutehlou diskuziacute Po slavnostniacutem ukončeniacute konference se uacutečastniacuteci přesunuli do nedalekeacute restaurace k neformaacutelniacutemu posezeniacute s oslavenkyniacute

159

TZV PŘEDVAacuteNOČNIacute KONFERENCE

MICHAELA KOPEČKOVAacute

Dne 6 12 2019 se na půdě Katedry bohemistiky FF UP v Olomouci usku-tečnila jednodenniacute předvaacutenočniacute lingvistickaacute konference s naacutezvem Ta naše docentka Bednařiacutekovaacute kterou s podporou vedouciacuteho katedry plně organi-zovali studenti postgraduaacutelniacuteho studia oboru Českyacute jazyk

Jak naacutezev napoviacutedaacute konference byla uspořaacutedaacutena na počest životniacuteho jubilea doc PhDr Boženy Bednařiacutekoveacute Dr ndash školitelky i předsedkyně obo-roveacute rady Studenti chtěli doc Bednařiacutekoveacute touto cestou nejen pogratu-lovat ale takeacute poděkovat za jejiacute vedeniacute a podporu během studia Při teacuteto přiacuteležitosti byli pozvaacuteni takeacute členoveacute katedry bohemistiky i dalšiacute kolegoveacute z filologickyacutech kateder Filozofickeacute fakulty UP a dalšiacutech univerzit

Setkaacuteniacute zahaacutejila Michaela Kopečkovaacute kteraacute jmeacutenem všech studentů po-gratulovala oslavenkyni a přiviacutetala všechny hosty Poteacute naacutesledovalo uacutevodniacute slovo vedouciacuteho katedry bohemistiky doc Miroslava Vepřka Ten ve sveacutem kraacutetkeacutem projevu poblahopřaacutel doc Bednařiacutekoveacute k životniacutemu jubileu a zaacute-roveň jiacute poděkoval za dosavadniacute praacuteci Rovněž poděkoval doktorandům za jejich iniciativu uspořaacutedat tuto konferenci a vznesl naacutevrh aby tradice předvaacutenočniacuteho setkaacuteniacute pokračovala i v přiacuteštiacutech letech Ke gratulaciacutem se individuaacutelně připojili všichni přiacutetomniacute studenti i dalšiacute hosteacute

Samotnyacute program konference byl sestaven z přiacutespěvků doktorandů-lin-gvistů Prezentovaacuteno jich bylo celkem šest přičemž teacutemata byla různorodaacute a vychaacutezela předevšiacutem z projektů či diplomovyacutech a připravovanyacutech diser-tačniacutech praciacute studentů

Jako prvniacute vystoupila studentka 1 ročniacuteku Kristyacutena Novaacutekovaacute s přiacutespěv-kem Tvorba korpusu dějepisnyacutech učebnic v němž představila svůj pilot-niacute vyacutezkum k disertačniacute praacuteci a nastiacutenila jak by v budoucnu bylo možno pracovat s jazykovyacutem korpusem kteryacute by obsahoval uacutedaje z dějepisnyacutech

160

TZV PŘEDVAacuteNOČNIacute KONFERENCE

vyacuteukovyacutech materiaacutelů Dalšiacutem z uacutečinkujiacuteciacutech byl rovněž student 1 ročniacuteku Jiřiacute Maacutenek Ten ve sveacute prezentaci s naacutezvem Maskovaciacute strategie ve forenzniacute fonetice posluchače seznaacutemil s fonetickyacutemi softwary a jejich možnyacutem vyu-žitiacutem k identifikaci mluvčiacutech v kriminalistice Prvniacute čaacutest programu uzavřel student 3 ročniacuteku Jakub Wenzel s přiacutespěvkem Čeština v Čiacuteně Specifika testovaacuteniacute a hodnoceniacute studentů Posluchači se kromě strategiiacute v testovaacuteniacute dozvěděli jak obecně probiacutehaacute vyacuteuka češtiny pro cizince-bohemisty v Čiacuteně a v čem se lišiacute od vyacuteuky v Česku nebo v jinyacutech zemiacutech

Druhaacute čaacutest programu byla zahaacutejena rovněž teacutematem čeština pro cizince tentokraacutet s přesahem do kognitivniacute lingvistiky Studentka 2 ročniacuteku Mar-keacuteta Dosoudilovaacute představila v prezentaci s naacutezvem Metody kognitivniacute lin-gvistiky ve vyacuteuce češtiny pro cizince dosavadniacute přiacutestupy kognitivniacute lingvis-tiky při vyacuteuce českeacuteho vidu a poukaacutezala na možnost využitiacute těchto metod i v problematice prefixů u perfektivniacutech verb Dalšiacute z referujiacuteciacutech student-ka 6 ročniacuteku Michaela Kopečkovaacute prezentovala v přiacutespěvku s naacutezvem Mi-zejiacuteciacute hlaacutesky (redukce konsonantů v promluvaacutech profesionaacutelniacutech mluvčiacutech) diacutelčiacute vyacutesledky fonetickeacute analyacutezy artikulace konsonantů v mluvniacutem proje-vu moderaacutetorů televizniacuteho zpravodajstviacute jež jsou součaacutestiacute jejiacute disertačniacute praacutece Celyacute program uzavřela studentka 4 ročniacuteku Eva Novaacutekovaacute kteraacute ve sveacute prezentaci na teacutema Ve jmeacutenu EU hovořila o podiacutelu nominaacutelniacuteho vyjadřovaacuteniacute v rejstřiacuteku Evropskeacute unie a v konkreacutetniacutech textovyacutech ukaacutezkaacutech analyzovala nakolik se nominaacutelnosti dařiacute vyhovět často konfliktniacutem sty-listickyacutem požadavkům na jasnost přesnost srozumitelnost a čtenaacuteřskou přiacutevětivost

Po hlavniacutem programu naacutesledovala diskuze a přaacutetelskeacute předvaacutenočniacute posezeniacute

Bohemica OlomucensiaČasopis pro bohemistickaacute a mezioborovaacute studiaRočniacutek 12 (2020)Čiacuteslo 2 ndash Linguistica

Redakceprof PhDr Lubomiacuter Machala CSc (vedouciacute redaktor)doc Mgr Erik Gilk PhDdoc Mgr Miroslav Vepřek PhDMgr Darina Hradilovaacute PhDMgr Jakub Vaniacuteček (vyacutekonnyacute redaktor)Mgr Tomaacuteš Franta (technickyacute redaktor)

Korektury Mgr Martina HradeckaacuteSazba Mgr Tomaacuteš Franta

Přiacutespěvky prošly dvojiacutem anonymniacutem recenzniacutem řiacutezeniacutem

Vydala Univerzita Palackeacuteho v OlomouciFilozofickaacute fakultaKřiacutežkovskeacuteho 51110771 48 Olomouc

Vydavatelstviacute Filozofickeacute fakulty UPwwwvffupolczvffupolcz

Profi-tisk group s r oChvaacutelkovickaacute 2235779 00 Olomouc

Adresa redakceKatedra bohemistiky Filozofickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v OlomouciKřiacutežkovskeacuteho 51110 771 48 Olomouce-mail jakubvanicek01upolcz | tomasfrantaupolcz

Olomouc 2020

MK ČR E 18600ISSN 1803-876X

Vychaacuteziacute dvakraacutet ročněČasopis je zařazen do databaacuteziacute CEEOL a EBSCODigitaacutelniacute varianta je volně přiacutestupnaacute (open access)

Page 4: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA

136 Klexikaacutelniacutemugreacutecismuijerějьvedvoutypech charvaacutetskohlaholskyacutechpřekladů Lukaacuteš Zaacutebranskyacute

146 SeznampublikačniacutečinnostidocPhDrHelenyBaueroveacute (doroku2019)

151 KživotniacutemujubileudocentkyBoženyBednařiacutekoveacute Jakub Wenzel

153 Coprozrazujejazykoženaacutech Darina Hradilovaacute

156 ZpraacutevazkonferenceSila učenija Tereza Koudeliacutekovaacute

159 Tzvpředvaacutenočniacutekonference Michaela Kopečkovaacute

VAR

IA

5

EDITORIAL

MIROSLAV VEPŘEK

Tyto řaacutedky piacutešu s velkou radostiacute avšak zaacuteroveň se ukazuje jako velmi těžkyacute uacutekol vtěsnat do relativně kraacutetkeacuteho textoveacuteho tvaru charakteristiku osoby vaacuteženeacute mileacute a bliacutezkeacute Vzhledem k tomu že převaacutežnaacute čaacutest obsahu toho-to čiacutesla našeho časopisu je věnovaacutena životniacutemu jubileu doc PhDr Heleny Baueroveacute našiacute emeritniacute kolegyně z Katedry bohemistiky Filozofickeacute fa-kulty UP v Olomouci a učitelky nejen v oboru paleoslovenistiky ale teacutež v mnoha dalšiacutech oblastech spojenyacutech s univerzitniacutem životem je mou milou povinnostiacute věnovat jiacute i tento editorial

Ačkoliv Helena Bauerovaacute absolvovala univerzitniacute studia v Brně (obor čeština ndash srbochorvatština) svoji profesniacute draacutehu spojila plně s olomouckou filozofickou fakultou Zde působila aktivně od sveacuteho naacutestupu v roce 1974 až do odchodu do penze v roce 2010 tedy dlouhyacutech třicet šest let Z dob brněnskyacutech studiiacute vzpomiacutenala na řadu vynikajiacuteciacutech pedagogů předevšiacutem na prof Radoslava Večerku prof Arnošta Lamprechta a nejviacutece na dr Lud-milu Pacnerovou kterou v nadsaacutezce ale zaacuteroveň se všiacute vaacutežnostiacute nazyacutevala svojiacute staroslověnskou maminkou

Při sveacutem působeniacute v Olomouci ještě plně zažila poměry komunistickeacute tota-lity jež snad posiacutelily jejiacute moraacutelniacute integritu a autoritu osobnosti kteraacute si nade vše vaacutežiacute lidskeacute svobody a důstojnosti I tyto vlastnosti samozřejmě spolu s odbornou erudiciacute ji kvalifikovaly v roce 1994 do vyacuteznamneacute funkce prorek-torky do niacutež si ji vybral prvniacute porevolučniacute rektor univerzity prof Josef Jařab Ani jako prorektorka pro studium nezapomiacutenala na sveacute paleoslovenistickeacute kořeny jak svědčiacute skutečnost že při slavnostniacutech přiacuteležitostech využiacutevala staroslověnskeacute citaacutety dle svyacutech vlastniacutech slov hovořila bdquocyrilometodějskyldquo

Helena Bauerovaacute se však předevšiacutem nesmazatelně zapsala do srdciacute svyacutech studentů Nedaacutevno při setkaacuteniacute absolventů univerzity naacutevštěvniacuteci teacuteto akce

6

MIROSLAV VEPŘEK

u naacutes na katedře vzpomiacutenali na jejiacute originaacutelniacute vyučovaciacute metody přičemž obzvlaacuteště živaacute je vzpomiacutenka na proslulaacute bdquoazъ pod titlouldquo ndash tedy hlaholskeacute jedničky udělovaneacute za aktivitu v seminaacuteřiacutech jejichž sbiacuteraacuteniacutem studenti ziacutes-kaacutevali naacuterok na zaacutepočet Dovoliacutete-li osobniacute vzpomiacutenku mne osobně praacutevě tento netradičniacute přiacutestup přivedl k celoživotniacutemu odborneacutemu zaacutejmu o sta-roslověnštinu V zimniacutem semestru v předmětu Zaacuteklady slavistiky jsem měl jistyacute probleacutem s dochaacutezkou V posledniacutem seminaacuteři mi však doc Bauerovaacute dala možnost vše napravit a za předneseniacute rozboru slova křupan jsem chy-bějiacuteciacute azъ pod titlou obdržel (za odvahu vystoupit jako prvniacute za prokaacutezaacuteniacute baltoslovanskeacute lexikaacutelniacute shody doklad na monoftongizaci diftongu a exp-resivniacute palatalizaci) Nu a pak to byl už jen malyacute krůček od křupana k za-daacuteniacute seminaacuterniacute postupoveacute praacutece k diplomce dizertacihellip

Těch diplomovyacutech praciacute doc Bauerovaacute vedla několik desiacutetek (včetně po-zoruhodnyacutech teacutemat jako Velkomoravskeacute teacutema v českeacute a slovenskeacute beletrii či Staroslověnskeacute chrestomatie a čiacutetanky českyacutech autorů) a vychovala takteacutež řadu doktorandů z nichž někteřiacute se stali naacutesledně jejiacutemi kolegy ať už na olomouckeacute bohemistice či na jinyacutech pracovištiacutech (D Hradilovaacute J Liacutenek V Čermaacutek F Čajka M Vepřek L Zaacutebranskyacute) Po jistou dobu bylo olo-mouckeacute bdquostaroslověnsko v diaspořeldquo jak řiacutekala žertem jubilantka praktic-ky jedinyacutem pracovištěm v ČR vychovaacutevajiacuteciacutem novou generaci paleosloveni-stiky V neposledniacute řadě je Helena Bauerovaacute autorkou snad nepřekonatelneacute čiacutetanky Texty ke studiu staroslověnštiny se slovniacutečkem kteraacute vychaacuteziacute v opakovanyacutech vydaacuteniacutech a dotisciacutech již viacutece než třicet let

Ve sveacute odborneacute činnosti (viz kompletniacute soupis jejiacute dosavadniacute publikač-niacute činnosti v tomto čiacutesle v sekci bdquoVarialdquo) se zaměřila předevšiacutem na pro-blematiku jazyka a piacutesemnictviacute ciacuterkevniacute slovanštiny charvaacutetskeacute redakce s patřičnyacutem zaacuteběrem v širšiacutem kontextu nejstaršiacuteho slovanskeacuteho piacutesemni-ctviacute Vyacuteznamnou měrou se daacutele zasloužila o zkoumaacuteniacute vědeckeacuteho odkazu F V Mareše a zejmeacutena V Tkadlčiacuteka Takeacute diacuteky niacute čerpaacute odbornaacute veřejnost z knižniacute a archivniacute pozůstalosti obou badatelů v knihovně Centra Aletti Velehrad-Roma v Olomouci Stranou jejiacuteho zaacutejmu však nezůstala ani teacute-mata synchronniacute připomeňme např jejiacute komparatistickeacute slavistickeacute praacutece publikovaneacute spolu s olomouckyacutemi kolegy (s E Lotkem a H Fliacutedrovou)

7

EDITORIAL

a přiacuteznačneacute jsou teacutež jejiacute popularizačniacute člaacutenky onomasticko-etymologickeacute v nichž se projevuje autorčin dlouholetyacute zaacutejem o tyto specifickeacute discipliacuteny Mimoto však využila i svoji erudici serbokroatistickou a to nejen v podobě vyacuteuky ale i v přiacutepadě překladů beletrie (poezie)

Oblastem vědeckeacuteho a pedagogickeacuteho zaacutejmu Heleny Baueroveacute je věnovaacute-na většina statiacute tohoto čiacutesla našeho časopisu Bohemica Olomucensia Autory studiiacute jsou jejiacute kolegoveacute a žaacuteci a navazujiacute na odbornou konferenci s naacutezvem bdquoSila učenijaldquo kteraacute se konala při přiacuteležitosti životniacuteho jubilea H Bauero-veacute v řiacutejnu 2019 (viz daacutele podrobnou zpraacutevu T Koudeliacutekoveacute v sekci bdquoVarialdquo) Nechybějiacute tak přiacutespěvky speciaacutelně paleoslovenistickeacute (včetně stati A Vlašić--Anić zaměřeneacute na charvaacutetskohlaholskeacute piacutesemnictviacute a obdobně tematicky koncipovaneacute studie P Stankovskeacute) mapujiacuteciacute i nejžhavějšiacute současnost baacutedaacuteniacute o nejstaršiacutem slovanskeacutem jazyce (Š Pilaacutet ndash Elektronickyacute slovniacutek jazyka staro-slověnskeacuteho ndash perspektivy dalšiacuteho rozvoje) či problematiku českeacute redakce ciacuter-kevniacute slovanštiny (F Čajka) Přiacuteležitost oslav životniacuteho vyacuteročiacute jubilantky zřej-mě motivovala etymoložky I Janyškovou a H Karliacutekovou a takteacutež J Davida ke statiacutem tematicky spojenyacutem s jiacutedlem a stolovaacuteniacutem Studie L Zaacutebranskeacuteho z oblasti staroslověnskeacuteho a charvaacutetskohlaholskeacuteho lexika takteacutež rezonuje s rozsahem odbornyacutech praciacute Heleny Baueroveacute

Jistě by se dalo napsat mnohem viacutece o vyacuteznamu a dosahu osobnosti Heleny Baueroveacute Ale nechaacutem těm šťastnyacutem kteřiacute měli a staacutele majiacute mož-nost se s niacute osobně setkaacutevat prostor pro sveacute vlastniacute myšlenky a vzpomiacuten-ky Za celou redakci i Katedru bohemistiky FF UP přeji jubilantce hodně zdraviacute životniacuteho elaacutenu a duchovniacute siacutely A vyjadřuji naději že jejiacute typickyacute uacutesměv vliacutednaacute slova pronikavyacute duch a azъ pod titlou naacutes budou ještě dlou-ho provaacutezet

STUDIEBOHEMICA

OLOMUCENSIA2020

LINGUISTICA

10

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO--VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA (GIM JEPARCH 160 164 A 165)

FRANTIŠEK ČAJKA

THE PRAYER FOR PURITY IN MANUSCRIPTS OF THE IOSIFO-VOLOKOLAMSK MONASTE-RY (SHM EPARCHIAL COLLECTION NO 160 164 AND 165) The study deals with three so far unexplored manuscripts of a prayer called Molitva o izbavljenii otъ blǫda (The Prayer for Purity) The text of the prayer is preserved in the manuscripts Jeparch 160 164 and 165 from the fourth quarter of the 15th century to the twenties of the 16th century which are part of the manuscript collection from the Iosifo--Volokolamsk Monastery (State Historical Museum Eparchial Collection Moscow) The clo-se relationship of known manuscript versions of the prayer contained in the manuscripts of Czech Church Slavonic Forty Gospel Homilies by Pope Gregory the Great (Besědy na evan-gelije) and in the ancient Euchologium Sinaiticum strongly reinforces the hypothesis about the Great Moravian origin of their common archetype The aim of the study is to reveal the relationship of the newly registered texts Jeparch 160 164 and 165 to familiar texts An integral part of the study also deals with an edition of the prayer and its critical apparatus based on the text of all known (edited) manuscripts of the prayer

Keywords Old Church Slavonic Church Slavonic paraliturgical texts prayers

Modlitba za čistotu (Molitva o izbavljenii otъ blǫda) je jedniacutem ze staro-bylyacutech dokladů textů paraliturgickeacute povahy ve staroslověnskeacutem piacutesemni- ctviacute(1) Spolu se Slovem za nemocneacute (Slovo bolęštiichъ radi) patřiacute mezi pa-maacutetky zachovaneacute v kanonickeacutem staroslověnskeacutem zněniacute Euchologia sinaj-

1 Přiacutespěvek vznikl v raacutemci projektu MK ČR NAKI II č DG16P02H024 bdquoGORAZD Digitaacutelniacute portaacutel staroslověnštinyldquo

11

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

skeacuteho (Euch) z 11 stoletiacute(2) Oba texty jsou takeacute součaacutestiacute rukopisů Besěd na evangelije (Bes) ktereacute představujiacute českociacuterkevněslovanskyacute překlad latinskeacuteho homileticko-exegetickeacuteho diacutela XL homiliarum in Evangelia li-bri duo papeže Řehoře Velikeacuteho (pontifikaacutet 590ndash604)(3) V raacutemci česko-ruskyacutech kulturniacutech vztahů pronikla tato pamaacutetka do ruskeacuteho prostřediacute kde se stala obliacutebenou součaacutestiacute stareacuteho ruskeacuteho piacutesemnictviacute Rukopisně jsou Bes doloženy pouze ve vyacutechodoslovanskeacutem prostřediacute jednak v něko-lika relativně uacuteplnyacutech rukopisech počiacutenaje 13 stoletiacutem jednak v množstviacute textovyacutech vyacutetahů v různyacutech typech sborniacuteků Jedinou vyacutejimku představuje raritniacute doklad kraacutetkeacute citace textu Bes v srbskociacuterkevněslovanskeacutem rukopi-su Chil 442 kteryacute je spojen s klaacutešterniacutem prostřediacutem na Athosu(4)

V přiacutepadě Modlitby za čistotu i Slova za nemocneacute nebyla zjištěna řec-kaacute latinskaacute či starohornoněmeckaacute předloha Nelze tedy i vyloučit že obě pamaacutetky mohou představovat diacutela originaacutelniacute

Vyacuteskyt zaacutepisů obou modliteb v kodexu Euch (kteryacute obsahuje ne-sporně i některeacute texty velkomoravskeacuteho původu) a v rukopisech českociacuterkevněslovanskyacutech Bes vedl ke stanoveniacute hypoteacutezy o velkomo-ravskeacutem původu obou modliteb(5) Oba texty byly (nejspiacuteše jako součaacutest velkomoravskeacuteho dědictviacute) tradovaacuteny v českeacutem prostřediacute 10ndash11 stoletiacute přičemž se českyacutem prostřednictviacutem dostaly jako nediacutelnaacute součaacutest rukopi-sů Bes na Rus(6)

2 Edice Nahtigal (1942) fototypickeacute vydaacuteniacute Nahtigal (1941)

3 Překlad byl pořiacutezen v 11 stoletiacute v přemyslovskyacutech Čechaacutech nejspiacuteše v souvislosti s činnostiacute Saacutezavskeacuteho klaacuteštera (1032ndash10961097) Edice Konzal (2005) Konzal ndash Čajka (2006)

4 Viz Čajka (2018b)

5 O zaacutepadoslovanskeacutem původu obou modliteb uvažoval již A I Sobolevskyacute (1910 105) kteryacute jejich vznik kladl do českeacuteho prostřediacute 10ndash11 stoletiacute

6 Srov Mareš (2000a 284) Vepřek (2008 444) Vepřek (2010 44) Vepřek (2014 268ndash269) podobně Čajka (2013 51) Nejspiacuteše praacutevě předpoklaacutedanyacute velkomoravskyacute původ Modlitby za čistotu a Slova za nemocneacute vedl F V Mareše k jejich nezařazeniacute do jiacutem připraveneacute antologie českociacuterkev-něslovanskyacutech pamaacutetek srov Mareš (1979) ndash Absence obou modliteb v rukopisech jedneacute z liniiacute textovyacutech zachovaacuteniacute Bes (kteraacute vychaacuteziacute z (hyp)archetypu rukopisu Uvarovskeacuteho) vede J Reinharta (2000 257) k domněnce že obě modlitby byly zařazeny do rukopisů Bes až v ruskeacutem prostřediacute Uvedenyacute předpoklad sice nelze zcela vyloučit přesto se však z důvodů věcnyacutech a textologickyacutech jeviacute jako pravděpodobnějšiacute zařazeniacute obou modliteb k textu Bes již v českeacutem prostřediacute

12

FRANTIŠEK ČAJKA

Pro dalšiacute baacutedaacuteniacute v teacuteto oblasti bylo velmi důležiteacute zjištěniacute dalšiacutech ruko-pisnyacutech zachovaacuteniacute obou modliteb ve vyacutechodoslovanskeacutem prostřediacute ktereacute jsou však zapsaacuteny bdquosamostatněldquo tj v rukopisech neobsahujiacuteciacutech text Bes(7)

Rozšiřujiacuteciacute se materiaacutelovaacute zaacutekladna umožnila diacuteky novyacutem naacutelezům ru-kopisnyacutech zaacuteznamů stanoveniacute zaacutekladniacutech textologicky relevantniacutech vzta-hů mezi třemi skupinami textů(8) Uvedeneacute skupiny tvořiacute zněniacute zachovaneacute v Euch zněniacute zachovanaacute jako součaacutest rukopisů Bes a texty zapsaneacute v sa-mostatnyacutech zaacutepisech ve sborniacuteciacutech ruskeacute provenience Ze zaacutevěrů našeho dosavadniacuteho studia vyplyacutevaacute stanoveniacute dvou bliacutezkyacutech zněniacute Modlitby za čistotu kteraacute reprezentuje na straně jedneacute text zapsanyacute v Euch a na straně druheacute zaacutepisy textu modlitby vyacutechodoslovanskeacute provenience (jako součaacutest kodexů Bes i jako samostatneacute zaacutepisy) Obě velmi bliacutezkaacute zněniacute vychaacutezejiacute mimo pochybnost ze společneacuteho archetypu Daacutele byla doložena genetickaacute souvislost mezi texty zachovanyacutemi v rukopisech Bes a texty zapsanyacutemi v různyacutech typech sborniacuteků ruskeacute provenience

Ciacutelem studie je uvedenaacute zjištěniacute na zaacutekladě noveacuteho materiaacutelu prověřit V předloženeacute studii bude představen novyacute v kontextu baacutedaacuteniacute o Modlitbě za čistotu dosud neznaacutemyacute materiaacutel třiacute rukopisů pochaacutezejiacuteciacutech z Josifo-Voloko-lamskeacuteho klaacuteštera Uvedenyacute materiaacutel bude takeacute edičně zpřiacutestupněn

SROVNAacuteVANYacute MATERIAacuteL Dosud znaacutemaacute zněniacute modlitby budou v naacutesledujiacuteciacute edičniacute i analytickeacute čaacutesti praacutece reprezentovat rukopisnou tradici a) staroslověnskou a b) ruskou

Rukopisnou tradici staroslověnskou tvořiacute jedinyacute zaacutepis textu modlitby zachovanyacute v Euch Text modlitby je zapsaacuten na foliiacutech 36b 16 ndash 37a 20

Rukopisnaacute tradice zachovanaacute v ruskeacutem prostřediacute je tvořena dvěma okruhy textů Jednu skupinu tvořiacute zaacutepisy textu modlitby v rukopisech ob-sahujiacuteciacutech text Bes Uvedenyacute materiaacutel reprezentujiacute v teacuteto praacuteci tři relativně uacuteplneacute rukopisy (Pogod Q Synod) jejichž materiaacutel byl zařazen do dvojdiacutel-

7 Viz Čajka (2013) (2018b)

8 Čajka (2013 52) (2018b 108)

13

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

neacute edice pamaacutetky(9) Okruh dokladoveacuteho materiaacutelu jsme doplnili i textem rukopisu Synod 992 kteryacute je součaacutestiacute Velikyacutech četjiacutech minejiacute metropolity Makarije(10)

Všechny uvedeneacute rukopisy Bes představujiacute zaacutestupce početněji zastoupeneacute textoveacute linie Bes vychaacutezejiacuteciacute z hyparchetypu rukopisu Pogodinskeacuteho (Po-god)(11) Text Modlitby za čistotu a takeacute Slova za nemocneacute je v rukopisu Po-god připojen k vlastniacutemu homileticko-exegetickeacutemu textu papeže Řehoře Velikeacuteho v přiacutepadě všech ostatniacutech rukopisů (Q Synod Synod 992) je pak přiacutemo včleněn do jejich textu jako 17 homilie

označeniacute signatura původ datace zaacutepis

Pogod Погод 70

ruskocsl

13 stoletiacute 328bβ 1 ndash 30

Q Q I 1202 14 stoletiacute 111b 23 ndash 112a 24

Synod Синод 47 17 stoletiacute 84a 6 ndash 15

Synod 992 Синод 992 (П 789)

1 polovina 16 stoletiacute 235c 26 ndash 235d 17

Druhou skupinu zaacutepisů Modlitby za čistotu ruskeacute provenience předsta-vujiacute zněniacute zachovanaacute v samostatnyacutech zaacutepisech v různyacutech typech sborniacute-ků Novějšiacute baacutedaacuteniacute poukaacutezalo zejmeacutena na ty zaacutepisy modlitby ktereacute byly součaacutestiacute knižniacuteho fondu Trojicko-sergijevskeacute laacutevry (TSL 277 747 771)(12) Uvedeneacute rukopisy jsou v současnosti uloženy pod přiacuteslušnyacutem čiacuteslem jako součaacutest fondu s označeniacutem ф 304I v Ruskeacute staacutetniacute knihovně (Российская государственная библиотека РГБ) v Moskvě(13)

Dalšiacute znaacutemeacute a edičně zpřiacutestupněneacute zněniacute Modlitby za čistotu je součaacutes-tiacute ruskociacuterkevněslovanskeacuteho rukopisu KB 121089 kteryacute pochaacuteziacute ze třetiacute

9 Konzal (2005) Konzal ndash Čajka (2006)

10 Weiher et al (1998 470)

11 Reinhart (2000 286)

12 Viz Čajka (2013)

13 K popisu rukopisů TSL 277 TSL 747 a TSL 771 a dalšiacute literatuře předmětu souhrnně viz Čajka (2013 45ndash46)

14

FRANTIŠEK ČAJKA

čtvrtiny 16 stoletiacute(14) Rukopis byl dřiacuteve součaacutestiacute majetku Kyrillo-Bělozer-skeacuteho klaacuteštera V současnosti je zařazen pod signaturou КБ 121089 jako součaacutest fondu (ф 351) kirillo-bělozerskeacute sbiacuterky Ruskeacute naacuterodniacute knihov-ny (Российская национальная библиотека РНБ) v Petrohradě

označeniacute původ datace zaacutepis

TSL 277

ruskocsl

16 stoletiacute 23b 15 ndash 24b 9

TSL 747 1445 460a 16 ndash 461a 18

TSL 771 1524 338a 4 ndash 338b 9

KB 121089 třetiacute čtvrtina 16 stoletiacute 141b 23 ndash 142a 23

NOVĚ EVIDOVANAacute ZNĚNIacute MODLITBY ZA ČISTOTU Všechny dalšiacute rukopisneacute zaacuteznamy ktereacute budou naacutesledně představeny a takteacutež editovaacuteny pochaacutezejiacute z Josifo-Volokolamskeacuteho klaacuteštera V současneacute době jsou součaacutestiacute Jeparchiaacutelniacute sbiacuterky uloženeacute ve Staacutetniacutem historickeacutem mu-zeu (Государственный исторический музей ГИМ) v Moskvě(15)

JEPARCH 160Ruskociacuterkevněslovanskyacute rukopis Jeparch 160 (Епарх 160) pochaacuteziacute z roku 1523(16) Jeho obsahem je žaltaacuteř doplněnyacute časoslovem a množstviacutem modliteb (vyskytujiacute se zde např ranniacute a večerniacute modlitby) Uvedenyacute typ žaltaacuteře byacutevaacute označovaacuten jako Псалтирь с восследованием či Следованная Псалтирь Rukopis o rozměru 142 times 75 cm psanyacute bdquopoluustavemldquo v jed-nom sloupci obsahuje 592 (591 + I) listů

14 Čajka (2018b)

15 Charakteristika sbiacuterky a jejiacuteho vyacutevoje viz např Протасьева ndash Щепкина (1958) Дмитриева (1991) Дианова ndash Костюхина (1991) Мoрозова (2016 22ndash23) s rozsaacutehlou literaturou předmětu viz Алексеев et al (2011) ke klaacutešterniacutemu prostřediacute nověji Dykstra (2006) ndash Děkuji Staacutetniacutemu historickeacutemu muzeu v Moskvě za zhotoveniacute fotokopiiacute textu Modlitby za čistotu z rukopisů Jeparch 160 164 a 165

16 V soupise rukopisů Josifo-Volokolamskeacuteho klaacuteštera naacuteležejiacuteciacutech do Jeparchiaacutelniacute sbiacuterky Staacutetniacuteho historickeacuteho muzea v Moskvě (Дианова ndash Костюхина ndash Поздеева 1991 236ndash238) je rukopis opatřen vedle knihovnickeacuteho označeniacute takeacute průběžnyacutem čiacuteslem soupisu (č 227)

15

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

Text modlitby je zapsaacuten na fol 315b 2 ndash 316a 7 s označeniacutem Mолитва святаго Григориа папы римьскаго о избавлении блуда Text modlitby je zachovaacuten v podobě uacuteplneacute ndash obsahuje jak uacutevodniacute čaacutest (titul) tak navazujiacuteciacute jaacutedro modlitby

JEPARCH 164Ruskociacuterkevněslovanskyacute rukopis Jeparch 164 (Епарх 164) pochaacuteziacute ze čtvrteacute čtvrtiny 15 stoletiacute(17) Rukopis představuje typ žaltaacuteře označovanyacute jako Псалтирь с восследованием Tvořiacute jej 530 (I+528+I) listů Text je psaacuten bdquopoluustavemldquo v jednom sloupci na folia o rozměru 154 x 9 cm

Fragmentaacuterně zachovanyacute text modlitby s označeniacutem Молитва на всяк день о избавлении блуда je zapsaacuten na fol 522а 4ndash20 Je tvořen pouze druhou čaacutestiacute původniacuteho celku (jaacutedrem modlitby) s incipitem Ги ісе хе бе ншь единороныи сне бїи (hellip)

JEPARCH 165Ruskociacuterkevněslovanskyacute rukopis Jeparch 165 (Епарх 165) pochaacuteziacute z kon-ce 15 stoletiacute či z počaacutetku 16 stoletiacute(18) Obsahem představeneacuteho rukopisu je typ žaltaacuteře označovanyacute jako Псалтирь с восследованием Kodex psanyacute bdquopoluustavemldquo se dochoval v rozsahu 501 listů o rozměru 155 x 95 cm Je však zřejmeacute že se zaacutevěrečnaacute čaacutest kodexu nedochovala(19)

Modlitba za čistotu je zapsaacutena na fol 277a 21 ndash 278a 4 s označeniacutem Mолитва о избавлении блуда Text modlitby je zachovaacuten v podobě uacuteplneacute

EDICEPředstavenaacute edice Modlitby za čistotu přinaacutešiacute zněniacute zaacutekladniacuteho rukopisu Jeparch 160 (fol 315b 2 ndash 316a 7) ktereacute je opatřeno naacuteležitou pomocnou vyacutebavou (označeniacute folia a řaacutedků) Kritickyacute aparaacutet je z praktickyacutech důvodů

17 Дианова ndash Костюхина ndash Поздеева (1991 241ndash242) průběžneacute čiacuteslo soupisu (č 231)

18 Дианова ndash Костюхина ndash Поздеева (1991 242ndash243) průběžneacute čiacuteslo soupisu (č 232)

19 Дианова ndash Костюхина ndash Поздеева (1991 242)

16

FRANTIŠEK ČAJKA

rozsaacutehlyacute a zahrnuje vedle textovyacutech variant dalšiacutech dvou dosud neevidova-nyacutech zněniacute rukopisů Jeparch 164 a Jeparch 165 takeacute materiaacutel všech dosud editovanyacutech rukopisnyacutech zaacuteznamů modlitby (Euch Pogod Q Synod Sy-nod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 a KB 121089)

Textoveacute varianty jsou uvaacuteděny po jednoducheacute skobě (]) V souladu se snahou co nejviacutece zpřehlednit dokladovyacute materiaacutel je v přiacutepadě shody textu s rukopisem Jeparch 160 uveden odkaz na přiacuteslušneacute rukopisy v kulateacute zaacute-vorce za rovniacutetkem srov ни ѹспѣ (= Q Synod Synod 992)] на спѣхъ Euch ни въ ѹспѣх L TSL 227 TSL 747 ни ꙋспѣхѹ TSL 771 KB 121089 Jeparch 165 ни на ꙋспѣ Jeparch 164

Edice přirozeně zohledňuje takeacute rukopisneacute zaacuteznamy Modlitby za čistotu dochovaneacute fragmentaacuterně V čaacutesti textovyacutech variant tak materiaacutel modlitby rukopisu Pogod (čaacutest A)(20) odpoviacutedaacute textu od začaacutetku modlitby do sek-vence [hellip] бѫде съхране (srov Jeparch 160 315b 15) Podobně jsou v teacuteže čaacutesti edice publikovaacutena různočteniacute rukopisů TSL 771 a Jeparch 164 (čaacutest B) odpoviacutedajiacuteciacute rozsahu textu Jeparch 160 315b 15 ndash 316a 7

JEPARCH 160315b

2 лѳ мѡ стгѡ григорїа папы риско ѡ иꙁб- вленїи блꙋда и ѡ ѹгашень-5 и плоти и ѡ съхраненїи ꙁра- ка блꙋна и ѡ прїатїи всѧко дара спсена и ѿ помышленїа слона и єга ѡбрати ѹмъ на блꙋ или разгори сѧ ѹдъ10 плоныи на блꙋ или възрѣвъ на какова лка помысли блꙋ Или ѹмысли сложенїе тога аще въведе ꙭи срца своє къ бгѫ

20 Viz kapitola bdquoRozsah zachovanyacutech textů Jeparchldquo

17

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

и рее тои ѧ млтвꙋ сїю да15 бѫде съхране Ги іѵ хе бже ншь єдинороныи снѫ бжїи даро ѡца твоє съхранивы- и аплы своѧ ѿ блꙋда и ра- денїа () плоти и ѿ зрака блꙋн-20 го и ѿ помышленїа блꙋда и ѹмышленїа сложна и ѿ въглѧданїа на нѧ любодѣ- иць съхрани мѧ ѿ си рее- ныи сѫщи негоно стни тво-

316a єи ни ѹспѣ спнїю дши и те- леси моємꙋ и ѿ всего мѧ на- стоꙗща избави ѕла раба бжїа імк да несквръненъ ни5 срамле тебѣ хвалꙋ всылає славѫ(21) съ ѡцемъ и стымъ дхомъ ны- нѣ и прно и в вѣкы вѣко ами mdash

TEXTOVEacute VARIANTY мѡ стгѡ григорїа (hellip) бѫде съхране ] deest in TSL 771 Jeparch 164мѡ стгѡ григорїа папы риско (= TSL 277 KB 121089)] мо Euch Pogod

Q Synod Synod 992 TSL 747 Jeparch 165ѡ иꙁбвленїи блꙋда (= Euch Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB

121089 Jeparch 165)] ѡ збавлении [и] ѿ блоуда Pogod(22)

21 V textu Jeparch 160 je na fol 316a 5 komentovaacuten zaacutepis хвалꙋ vyacuterazem славѫ22 Ke skripci збавлении (Pogod 328bβ 1) viz A I Sobolevskyacute (1910 103) Uvedenyacute zaacutepis považuje za hlaacuteskoslovnyacute bohemismus F V Mareš (1963 422 2000a 372) viz teacutež M Vepřek (2015)

18

FRANTIŠEK ČAJKA

и ѡ съхраненїи ꙁрака блꙋна (= Q Synod Synod 992 KB 121089 Jeparch 165)] ꙇ о съхраненьи всего блѫдъна Euch ѡ схранении зрака блоудьнаго Po-god и ѡ съхраненїи ѿ зрака блоунаго TSL 277 TSL 747

и ѿ помышленїа слона (= Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] deest in Euch

ѡ прїатїи всѧко дара спсена (= Jeparch 165)] о приѩтьи всего друга спсъна Euch ѡ приꙗтии спсна дароу всѧкого Pogod ѡ приꙗтии спснаго дару всѧкого Q TSL 277 KB 121089 ѡ приꙗтии спстльнаго дароу всѧкого TSL 747 ѿ приѧтїѧ спасенаго дароу всѧкого Synod Synod 992

и єга (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] егдаже Euch ѥгда Pogod

ѡбрати ѹмъ на блꙋ ()] коу обратитъ сѧ на блѫдъ оудъ Euch лвкоу обратить сѧ оумъ на блоудъ Pogod Q Synod Synod 992 TSL 747 лкѫ ѹмъ ѡбратит с на блѹ TSL 277 KB 121089 ѻбратит сѧ ѹмъ лкꙋ на блѹ Jeparch 165

или разгори сѧ ѹдъ плоныи на блꙋ ] ли разоритъ сѧ () емоу пльтьнаа плъть Euch или разгорить сѧ оудъ плъть на плъть Pogod или разгоритъ сѧ оудъ плотныи на плоть Q Synod Synod 992 TSL 277 или разгорить сѧ оудъ плотны на плотны TSL 747 или раꙁгорит сѧ оу плоныи на пло KB 121089 ли раꙁгорит сѧ ѹдъ плотныи на блу Jeparch 165

или възрѣвъ на какова лка ] ли вьзьрѣвъ на такъ къ Euch или въꙁрѣвъ на таковꙑи лвкъ Pogod Q TSL 747 KB 121089 или возрѣвъ на каковыи еловѣкъ Synod Synod 992 TSL 277 Jeparch 165

помысли блꙋ (= Pogod Q TSL 277 KB 121089 Jeparch 165)] помꙑслитъ на блѫдъ Euch Synod Synod 992 помыслить и блоу TSL 747

или ѹмысли сложенїе (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] ли оумꙑслитъ съложение Euch Pogod

ꙭи срца своє (= Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] ои срца си Euch

тои ѧ ] въ тъ асъ Euch Pogod Q Jeparch 165 в тои асъ Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089

млтвꙋ сїю (= Euch TSL 747 KB 121089)] сию молитвоу Pogod Q Sy-nod Synod 992 TSL 277 млтвы сїa () Jeparch 165

19

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

да бѫде съхране (= Jeparch 165)] бѫдетъ съхраненъ Euch Pogod Q TSL 277 KB 121089 и боудетъ сохраненъ Synod Synod 992 om TSL 747

deest in Jeparch 160 Euch Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 KB 121089] млтва стго григориꙗ папы римъскаго двоесловцѧ TSL 747 млтва стго григориѧ папы римьска егда стꙋжаеть блꙋныи помылъ TSL 771 мѡ на всѧ днь ѡ иꙁбавле[и] блѹ Jeparch 164 мотва Jeparch 165

Ги іѵ хе бже ншь (hellip) нынѣ и прно и в вѣкы вѣко ами mdash ] deest in Pogod єдинороныи (= Q Synod Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB 121089

Jeparch 164 Jeparch 165)] единоѧдꙑ Еuch единорѡне () TSL 277 снѫ бжїи (= Q Synod 992 KB 121089 Jeparch 165)] сне бжеи Euch сне

бжїи Synod TSL 277 TSL 747 TSL 771 Jeparch 164 даро ѡца твоє (= Euch Q Synod Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB

121089 Jeparch 164)] иже даро ѿца твоего TSL 277 дарoмъ ѡца своего () Jeparch 165

съхранивыи (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165)] съхранеи Euch

ѿ блꙋда (= Euch Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 165)] ѿ блꙋ Jeparch 164

раденїа () плоти ] отъ раждежениѣ блѫдъна Euch ѿ ражениꙗ () плотьскаго Q ѿ ражьженїѧ плотьскаго Synod Synod 992 KB 121089 Je-parch 164 ѿ раж ьженїа плотнаго TSL 277 ѿ раж еженіа плотьскаго TSL 747 Jeparch 165 ѿ разженїѧ плоскаго TSL 771

и ѿ зрака блꙋнго (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 Jeparch 164 Jeparch 165)] deest in Euch KB 121089

блꙋда (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165)] блѫдъна Euch

и ѹмышленїа сложна (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089)] deest in Euch и ѿ помышленїа () слона Jeparch 164 и ѿ ѹмышленїа сложна Jeparch 165

и ѿ въглѧданїа на нѧ любодѣиць (= Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089)] и отъ вьзьрѣниѣ на нѧ оесъ любодѣиць Euch и ѿ възъглѧданиꙗ на ню () любодѣиць Q и ѿ возрѣнїѧ на нѧ любодѣицъ TSL

20

FRANTIŠEK ČAJKA

771 и (sine ѿ) воꙁглѧданїа на нѧ любодѣиць Jeparch 164 и ѿ въꙁглѧданїа на нь любодѣиць Jeparch 165

съхрани мѧ (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] съхрани ꙇ мѧ Euch съхрани ги и мене TSL 771 съхрани мѧ ги Jeparch 164

ѿ си рееныи (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 165)] отъ всѣхъ реенꙑхъ Euch и ины () Jeparch 164

deest in Jeparch 160 Euch Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 165 ] еже є Jeparch 164

не гоно ()] въ годинѫ Euch не ѹгодно Q Synod Synod 992 TSL 277 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165 не оугодны TSL 747 и не ѹгодно TSL 771

ни ѹспѣ (= Q Synod Synod 992)] на спѣхъ Euch ни въ ѹспѣх TSL 277 TSL 747 ни ꙋспѣхѹ TSL 771 KB 121089 Jeparch 165 ни на ꙋспѣ Jeparch 164

спнїю (= Euch Q TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165)] спасенїе Synod Synod 992

дши и телеси моємꙋ (= Euch Q Synod Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB 121089)] дши и тѣлѫ моемѹ TSL 277 Jeparch 165 дши моеи и телеси моемꙋ Jeparch 164

и ѿ всего мѧ настоꙗща избави ѕла раба бжїа імк ] ꙇ отъ сего мѧ настоѩщааго ꙇмк ꙇзбави Euch и ѿ всего имѧрекъ настоꙗщаго Q Synod Sy-nod 992 ТSL 771 Jeparch 165 и о всего избави мѧ імк сего раба настоѧщаго TSL 277 и ѿ все сего імк настоꙗщаго избави мѧ TSL 747 и ѿ всего и їмк настоащаго KB 121089 и ѿ все грѣх настоащаго раба твое імк Jeparch 164

ни срамле (= TSL 747)] deest in Euch ни сраменъ Q Synod Synod 992 ТSL 771 KB 121089 Jeparch 165 ни посрамленъ TSL 277 ни посрамленъ Jeparch 164

хвалꙋ всылає (= Jeparch 164 хвалѹ възсылае TSL 277 хвалꙋ вꙁылае KB 121089)] хвалꙑ въздаѭ Euch хвалу возсилаю Q Synod Synod 992 ТSL 747 Jeparch 165 хвалѹ възсылаемъ ю TSL 771

съ ѡцемъ и стымъ дхомъ (= Synod Synod 992 TSL 277 TSL 771)] оцю и сноу ꙇ стоумоу Euch со ѡцемь и съ стꙑмь дхомъ Q ТSL 747 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165

21

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

в вѣкы вѣко ами mdash (= Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089)] deest in Euch в вѣ Q в вѣкы вѣко TSL 771 в вѣ аминь Je-parch 164 mdash Jeparch 165 et TSL 771 add гла middot и middot про въцрит сѧ гь ами + въ вѣкы middot бгъ твои в сиѡнѣ в рѡ и рѡ middot сти middot хвали дше моа га въсхвалю га во животе мое +

ROZSAH ZACHOVANYacuteCH TEXTŮ JEPARCHModlitba za čistotu je zachovaacutena jednak v podobě kompletniacute jednak frag-mentaacuterně Text modlitby tvořiacute uacutevodniacute čaacutest (čaacutest A) kteraacute zasahuje až do textoveacute pasaacuteže [hellip] бѫде съхране Navazujiacuteciacute jaacutedro modlitby (čaacutest B) je v některyacutech rukopisech označeno jako bdquoModlitba svateacuteho Řehořeldquo (TSL 747 TSL 771) a odpoviacutedaacute sekvenci Ги іѵ хе бже ншь [hellip] нынѣ и прно и в вѣкы вѣко ами mdash v rukopise Jeparch 160 315b 15 ndash 316a 7

Důsledkem mechanickeacuteho poškozeniacute Pogodinskeacuteho rukopisu (Pogod) je fragmentaacuterniacute zachovaacuteniacute textu modlitby (čaacutest A) Zkraacutecenyacute text pamaacutetky (čaacutest B) je zapsaacuten v rukopise TSL 771

Nově evidovaneacute rukopisy pochaacutezejiacuteciacute z Josifo-Volokolamskeacuteho klaacuteštera představujiacute podle rozsahu textu zněniacute

a) uacuteplneacute (A+B) ndash rukopisy Jeparch 160 a 165b) fragmentaacuterniacute (B) ndash rukopis Jeparch 164

rozsah zachovaacuteniacute textu uacuteplnost textu označeniacute rukopisů

kompletniacute text A+BEuch Q Synod Synod 992

TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 160 Jeparch 165

fragmentA Pogod

B TSL 771 Jeparch 164

22

FRANTIŠEK ČAJKA

OZNAČENIacute MODLITBY V RUKOPISECH JEPARCHVětšina samostatnyacutech zaacutepisů modlitby pochaacutezejiacuteciacutech z ruskeacuteho prostře-diacute obsahuje odkaz k autorstviacute Řehoře Velikeacuteho Připsaacuteniacute modlitby papeži Řehoři Velikeacutemu je velmi pravděpodobně odrazem povědomiacute prvniacutech opisovačů o souvislosti s textem Bes z jehož rukopisu byly na Rusi pů-vodně přepsaacuteny(23) Později se stal vyacuteskyt bdquořehořovskeacuteldquo dedikace vyacuterazem ruskeacute piacutesařskeacute tradice Uvedenyacute způsob dedikace se vyskytuje buď jako součaacutest naacutezvu modlitby (Jeparch 160 TSL 277 KB 121089) nebo jako uacutevodniacute text druheacute čaacutesti modlitby (TSL 747 TSL 771) Srov

TSL 27723в 15ndash17 млтва стго григорїа папы рискаго ѡ избавленїи блоуда [hellip]

TSL 747460в 14ndash16 млтва стго григориꙗ папы римъскаго двоесловцѧ

TSL 771338a 4ndash5 млтва стго григориѧ папы римьска mdash Егда стꙋжает блꙋныи

помылъ

KB 121089141b 23 ndash 142a 1 мѡ стго григорїа папы римьска ѡ иꙁбавленїи блꙋда [hellip]

JEPARCH 160315b 2ndash4 мѡ стгѡ григорїа папы риско ѡ иꙁбвленїи блꙋда [hellip]

Označeniacute modlitby v rukopise Jeparch 164 je velmi pravděpodobně důsled-kem uacutepravy (zaacuteměny dopsaacuteniacute) se snahou charakterizovat funkci modlitby Srov Jeparch 164 522a 4 мѡ на всѧ днь ѡ иꙁбавле[и] блѹ [hellip]

23 Čajka (2013 51) Na uvedenou souvislost poukaacutezal v přiacutepadě rukopisu TSL 747 A I Sobolevskyacute viz Sobolevskij (1906 13) Sobolevskij (1910 104)

23

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

Zvlaacuteštniacute přiacutepad představuje zněniacute rukopisu Jeparch 165 ktereacute vykazuje jisteacute textoveacute spojitosti s rukopisem TSL 747

Oproti skupině zaacutepisů ktereacute považujeme za původnějšiacute (TSL 277 KB 121085 Jeparch 160) obsahujiacute rukopisy TSL 747 a Jeparch 165 dva dife-renčniacute jevy

a) počaacutetek modlitby (čaacutest A) neniacute opatřen odkazem k autorstviacute Řehoře Velikeacuteho

b) navazujiacuteciacute čaacutest B je v obou rukopisech zřetelně vymezena

a) TSL 747 460a 16ndash17 млтва ѡ иꙁбавлении блѹда [hellip] Jeparch 165 277a 21 млва ѡ избавленїи блꙋда [hellip] b) TSL 747 460b 14ndash16 млтва стго григориꙗ папы римъскаго двоесловцѧ mdash Jeparch 165 277b 12 мотва ()

Způsob označeniacute užiteacuteho v rukopisech TSL 747 a Jeparch 165 signalizuje jeho odvozenost ze zněniacute zachovaneacuteho v rukopisech TSL 277 KB 121089 a Jeparch 160 Vyacuteskyt zaacutepisu мотва v rukopise Jeparch 165 velmi pravdě-podobně reflektuje zkraacuteceniacute bdquořehořovskeacuteldquo dedikace ktereacute bylo provedeno nejpozději při posledniacutem opisu Daacutele je takeacute dokladem že někteřiacute ruštiacute piacute-saři původniacute souvislyacute text modlitby segmentovali na dvě čaacutesti (či přiacutemo na dvě modlitby) Totožnyacutem způsobem strukturuje text i rukopis TSL 747

V rukopisech Jeparch 165 TSL 747 (a takeacute TSL 277) naacutesleduje po tex-tu Modlitby za čistotu kraacutetkaacute modlitba označenaacute jako Молитва егда стужаеть блудный помысл s incipitem Хе мои сптелю (Бже стителю мои TSL 747) тебе послѹшаю морѧ и вѣтры Jeparch 165 278a 5ndash23 ТSL 747 461b 1 ndash 462a 8 TSL 277 24b 9 ndash 25a 14 Ukazuje se že alespoň v čaacutesti vyacutechodoslovanskeacute tradice byla Modlitba za čistotu tradovaacutena spolu s uve-denou modlitbou Je tak velmi pravděpodobneacute že dosud meacuteně průhlednyacute naacutezev zachovanyacute v rukopise TSL 771 338a 4ndash5 млтва стго григориѧ папы римьска mdash Егда стꙋжает блꙋныи помылъ představuje kontaminovanou podobu označeniacute ktereacute vzniklo v souvislosti s původně navazujiacuteciacutem textem Молитва егда стужаеть блудный помысл

24

FRANTIŠEK ČAJKA

PŘIacuteSLUŠNOST ZNĚNIacute MODLITEB JEPARCH K RUSKEacute TRADICI TEXTUPro snazšiacute orientaci uvaacutediacuteme v čaacutesti různočteniacute odkaz na miacutesto textu v ru-kopisu Jeparch 160 Jeparch 164 a Jeparch 165 V jinyacutech přiacutepadech nejsou odkazy uvedeny neboť daneacute rukopisy již byly edičně zpracovaacuteny

Zaměřujeme se na textologicky relevantniacute rozdiacutely mezi zněniacutem ruskyacutech textovyacutech zachovaacuteniacute a Euch Eventuaacutelniacute diacutelčiacute diference (zejmeacutena slovosled-neacute a morfologickeacute) mezi zněniacutem ruskyacutech rukopisů ponechaacutevaacuteme obvykle stranou

1 и ѡ съхраненїи ꙁрака блꙋна Jeparch 160 315b 5ndash6 Jeparch 165 277b 1ndash2 Q Synod Synod 992 KB 121089 ѡ схранении зрака блоудьнаго Pogod и ѡ съхраненїи ѿ зрака блоунаго TSL 277 TSL 747

times ꙇ о съхраненьи всего блѫдъна Euch 2 прїатїи всѧко дара спсена Jeparch 160 315в 6ndash7 Jeparch 165 277в

3ndash4 ѡ приꙗтии спсна дароу всѧкого Pogod ѡ приꙗтии спснаго дару всѧкого Q TSL 277 KB 121089 ѡ приꙗтии спстльнаго дароу всѧкого TSL 747 ѿ приѧтїѧ спасенаго дароу всѧкого Synod Synod 992

times о приѩтьи всего друга спсъна Euch

3 и ѿ помышленїа слона Jeparch 160 315b 7ndash8 Jeparch 165 277b 2ndash3 Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089

times deest in Euch 4 ꙭи срца своє Jeparch 160 315b 13 Jeparch 165 277b 10 Pogod Q

Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 times ои срца си Euch

25

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

5 єдинороныи Jeparch 160 315b 16 Jeparch 164 522a 5 Jeparch 165 277b 13 Q Synod Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB 121089 единорѡне () TSL 277

times единоѧдꙑ Еuch 6 раденїа () плоти Jeparch 160 315b 18ndash19 ѿ ражженїа плоскаго Je-

parch 164 522a 7ndash8 Synod Synod 992 KB 121089 ѿ раж еженїа плѿскаго Jeparch 165 277b 16 TSL 747 ѿ ражениꙗ () плотьскаго Q ѿ раж ьженїа плотнаго TSL 277 ѿ разженїѧ плоскаго TSL 771

times отъ раждежениѣ блѫдъна Euch 7 ѿ помышленїа блꙋда Jeparch 160 315b 20 Jeparch 164 522a 9ndash10

Jeparch 165 277b 17ndash18 Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089

times отъ помꙑшлениѣ блѫдъна Euch 8 и ѹмышленїа сложна Jeparch 160 315b 21 Q Synod Synod 992 TSL

277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 и ѿ помышленїа () слона Jeparch 164 522a 10 и ѿ ѹмышленїа сложна Jeparch 165 277b 18

times deest in Euch 9 ѿ си рееныи Jeparch 160 315b 23ndash24 Jeparch 165 277b 20 Q Sy-

nod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 и ины () Jeparch 164 522a 12

times отъ всѣхъ реенꙑхъ Euch

26

FRANTIŠEK ČAJKA

10 не ꙋгоно Jeparch 164 522a 13 Jeparch 165 277b 21 Q Synod Synod 992 TSL 277 KB 121089 не оугодны TSL 747 и не ѹгодно TSL 771 не гоно () Jeparch 160 315b 24

times въ годинѫ Euch 11 ни ѹспѣ Jeparch 160 316a 1 Q Synod Synod 992 ни ѹспѣхѹ Je-

parch 165 277b 21ndash22 TSL 771 KB 121089 ни на ꙋспѣ Jeparch 164 522a 14 ни въ ѹспѣх TSL 227 TSL 747

times на спѣхъ Euch 12 ни срамле Jeparch 160 316a 4ndash5 TSL 747 ни сраменъ Jeparch 165 278a

2ndash3 Q Synod Synod 992 ТSL 771 KB 121089 ни посрамленъ Je-parch 164 522a 17 ни посрамленъ TSL 277

times deest in Euch 13 хвалꙋ всылає Jeparch 160 316a 5 Jeparch 164 522a 18 TSL 277 KB

121089 хвалѹ всылаю Jeparch 165 278a 3 Q Synod Synod 992 ТSL 747 хвалѹ възсылаемъ ю TSL 771

times хвалꙑ въздаѭ Euch 14 съ ѡцемъ и стымъ дхомъ Jeparch 160 316a 6 Synod Synod 992 TSL

277 TSL 771 съ ѻцемь и съ стымь дхѡ Jeparch 164 522a 18ndash19 Jeparch 165 278a 3ndash4 Q ТSL 747 KB 121089

times оцю и сноу ꙇ стоумоу Euch 15 в вѣкы вѣко ами mdash Jeparch 160 316a 7 Synod Synod 992 TSL

277 TSL 747 KB 121089 в вѣ Q в вѣкы вѣко TSL 771 в вѣ аминь Jeparch 164 522a 19ndash20 mdash Jeparch 165 278a 4

27

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

times deest in Euch

Uvedenaacute různočteniacute doklaacutedajiacute dvojiacute textovou tradici Modlitby za čisto-tu zachovanou v rukopise Euch a v rukopisech ruskeacute provenience Texto-veacute varianty rukopisů Jeparch 160 Jeparch 164 a Jeparch 165 jsou součaacutestiacute shodnyacutech či velmi bliacutezkyacutech zněniacute ruskyacutech rukopisů Ze srovnaacuteniacute vyplyacutevaacute že zněniacute rukopisů Jeparch 160 Jeparch 164 a Jeparch 165 jsou součaacutestiacute rus-keacute textoveacute tradice pamaacutetky

SPECIFICKEacute DOKLADYZ textologickeacuteho hlediska vykazujiacute nově evidovaneacute rukopisy Modlitby za čis-totu zajiacutemaveacute shody Relativniacute bliacutezkost zněniacute Jeparch 160 a Jeparch 165 do-klaacutedajiacute ty společneacute textoveacute jevy ktereacute se však již v jinyacutech přiacutepadech nevysky-tujiacute Uvedenaacute miacutesta představujiacute textoveacute inovace vznikleacute v ruskeacutem prostřediacute

1 или разгори сѧ ѹдъ плоныи на блꙋ Jeparch 160 315b 9ndash10 ли раꙁгорит сѧ ѹдъ плотныи на блу Jeparch 165 277b 5ndash6 times или разгорить сѧ оудъ плъть на плъть Pogod или разгоритъ сѧ оудъ

плотныи на плоть Q Synod Synod 992 TSL 277 или разгорить сѧ оудъ плотны на плотны TSL 747 или раꙁгорит сѧ оу плоныи на пло KB 121089

times ли разоритъ сѧ () емоу пльтьнаа плъть Euch 2 да бѫде съхране Jeparch 160 315b 14ndash15 Jeparch 165 277b 11ndash12 times бѫдетъ съхраненъ Euch Pogod Q TSL 277 KB 121089 и боудетъ

сохраненъ Synod Synod 992 om TSL 747

Daacutele bychom poukaacutezali na uacutepravu textu (předložka otъ) kteraacute je speci-fikem rukopisů Jeparch 164 a Jeparch 165 srov

28

FRANTIŠEK ČAJKA

1 и ѿ помышленїа () слона Jeparch 164 522a 10 и ѿ ѹмышленїа сложна Jeparch 165 277b 18

times и ѹмышленїа сложна Jeparch 160 315b 21 Q Synod Synod 992 TSL

277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 times deest in Euch Dalšiacute inovace zasahujiacuteciacute text modlitby jsou již doloženy pouze v jednom

z rukopisů Ojedinělou skladebnou odchylku lze naleacutezt v rukopisu Jeparch 160 srov1 и ѡ прїатїи всѧко дара спсена и ѿ помышленїа слона Jeparch 160 315b 6ndash8 times ї ѿ помышленїa сложна и w приꙗтїи всѧкого дарa спснаго Jeparch 165 277b

2ndash4 Euch Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 2 и ѿ всего мѧ на стоꙗща избави ѕла раба бжїа імк Jeparch 160 316a 2ndash4 times и ѿ все грѣх настоащаго раба твое імк Jeparch 164 522a 15ndash16

и ѿ всего имр настоѧщаго Jeparch 165 278a 1ndash2 Q Synod Synod 992 ТSL 771 и о всего избави мѧ імк сего раба настоѧщаго TSL 277 и ѿ все сего імк настоꙗщаго избави мѧ TSL 747 и ѿ всего и їмк настоащаго KB 121089 ꙇ отъ сего мѧ настоѩщааго ꙇмк ꙇзбави Euch

3 еже є не ꙋгоно стни твоеи Jeparch 164 522a 13 times не ѹгоно стни твоеи Jeparch 165 277b 21 Jeparch 160 315b 24 Euch

Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 4 даромъ ѡца своего () Jeparch 165 277b 14 times даро ѡца твоє Jeparch 160 315b 17 Jeparch 164 522a 6 Euch Q Synod

Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB 121089 иже даро ѿца твоего TSL 227

29

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

5 млтвы сїа () Jeparch 165 277b 11 times млтвꙋ сїю Jeparch 160 315b 14 Euch TSL 747 KB 121089 сию

молитвоу Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277

V rukopise Jeparch 165 odkazoval autor uvedeneacute sekvence nejspiacuteše ke dvěma čaacutestem kompletniacute modlitby Nelze takeacute zcela vyloučit že čaacutesti pů-vodně souvisleacuteho textu interpretoval jako modlitby dvě

ZAacuteVĚRModlitba za čistotu je zachovaacutena ve dvou textovyacutech tradiciacutech ndash staroslo-věnskeacute a ruskeacute Obě vyacutevojoveacute linie vychaacutezejiacute ze společneacuteho archetypu nej-spiacuteše velkomoravskeacuteho původu Součaacutestiacute vyacutechodoslovanskeacute tradice textu modlitby jsou jednak zaacutepisy zachovaneacute v rukopisech Besěd na evangelie jednak zaacutepisy zařazeneacute samostatně do sborniacuteků různeacuteho typu

Vyacutesledky textologickeacute analyacutezy zařazujiacute představenyacute materiaacutel třiacute rukopisnyacutech zaacuteznamů (Jeparch 160 Jeparch 164 Jeparch 165) do vyacutechodo-slovanskeacute textoveacute tradice Modlitby za čistotu Uacuteplnaacute zněniacute pamaacutetky zachy-cujiacute rukopisy Jeparch 160 a Jeparch 165 Rukopis Jeparch 164 uvaacutediacute zněniacute modlitby v podobě fragmentaacuterniacute Všechna nově editovanaacute zněniacute patřiacute do skupiny samostatnyacutech zaacutepisů modlitby ve sborniacuteciacutech ruskeacute provenience (TSL 227 TSL 747 TSL 771 KB 121089)

PhDr František Čajka PhDSlovanskyacute uacutestav AV ČR vviValentinskaacute 1 110 00 Praha 1

cajkaslucascz

30

FRANTIŠEK ČAJKA

LITERATURAČAJKA František

2013 bdquoMolitva o izbavlenii otъ bluda v ciacuterkevněslovanskyacutech rukopisech Trojic-ko-sergijevskeacute laacutevryldquo Slavia 82 č 1ndash2 s 43ndash52

2018a bdquoGlosa v rukopise Chil 442 (fol 565a) a jejiacute vztah k Besědaacutem Řehoře Ve-likeacuteholdquo in P Malčiacutek (ed) Vesper Slavicus Sborniacutek k nedožityacutem devadesaacutetinaacutem prof Radoslava Večerky (Praha Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny) s 87ndash96

2018b bdquoMolitva i izbavlenii ot bluda v rukopisu KB 121089ldquo Konštantiacutenove listy 11 č 1 s 105ndash118

DYKSTRA Tom E2006 Russian monastic culture bdquoJosephismldquo and the Iosifo-Volokolamsk Mo-nastery 1479ndash1607 (Munchen Verlag Otto Sagner)

KONZAL Vaacuteclav2005 Čtyřicet homiliiacute Řehoře Velikeacuteho na evangelia v českociacuterkevněslovan-skeacutem překladu Diacutel prvniacute (Sancti Gregorii Magni pontificis XL homiliarum in Evangelia In versione bohemo-slavonica pars prima) Homilie IndashXXIV (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR ndash Euroslavica)

KONZAL Vaacuteclav ndash ČAJKA František2006 Čtyřicet homiliiacute Řehoře Velikeacuteho na evangelia v českociacuterkevněslovan-skeacutem překladu Diacutel druhyacute (Sancti Gregorii Magni pontificis XL homiliarum in Evangelia In versione bohemo-slavonica pars altera) Homilie XXVndashXL (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR ndash Euroslavica)

MAREŠ František Vaacuteclav1963 bdquoČeskaacute redakce ciacuterkevniacute slovanštiny v světle Besěd Řehoře Velikeacuteho (Dvojeslova)ldquo Slavia 32 č 3 s 417ndash451

1979 An Anthology of Church Slavonic Texts of Western (Czech) Origin With an outline of Czech Church Slavonic language and literature and with a selec-ted bibliography (Munchen Wilhelm Fink Verlag)

2000a bdquoCiacuterkevněslovanskeacute piacutesemnictviacute v Čechaacutechldquo in E Blaacutehovaacute ndash J Vintr (eds) Cyrilometodějskaacute tradice a slavistika (Praha Torst) s 256ndash327

2000b bdquoČeskaacute redakce ciacuterkevniacute slovanštiny v světle Besěd Řehoře Velikeacuteho (Dvojeslova)ldquo in E Blaacutehovaacute ndash J Vintr (eds) Cyrilometodějskaacute tradice a sla-vistika (Praha Torst) s 368ndash402

31

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

MIGNE Jacques Paul (ed)1849 Patrologiae cursus completus series prima Tomus 76 (Parisiis) col 1071ndash1312

NAHTIGAL Rajko (ed)1941 Euchologium sinaiticum Starocerkvenoslovanski glagolski spomenik I del Fotografski posnetek (Ljubljana Akademija znanosti in umetnosti)

1942 Euchologium sinaiticum Starocerkvenoslovanski glagolski spomenik II del Tekst s komentarjem S prilogo posnetka prvega lista odlomka sinaj-skega služebnika (Ljubljana Akademija znanosti in umetnosti)

REINHART Johannes1980 bdquoMethodisches zu den lexikalischen Bohemismen im Tschechisch--Kirchenslavischen am Beispiel der Homilien Gregors des Groszligenldquo Wiener Slavistisches Jahrbuch 26 s 46ndash102

2000 bdquoDie Textologie der kirchenslavischen Uumlbersetzung der Evangelienhomilien Gregors des Grossenldquo in Ch Voss ndash H Warkentin ndash E Weiher (eds) Abhandlungen zu den grossen Lesemenaumlen des Metropoliten Makarij Kodikologische miszellanolo-gische und textologische Untersuchungen Band 1 (Freiburg i Br Weiher) s 245ndash295

VEPŘEK Miroslav2014 bdquoStaroslověnskeacute paraliturgickeacute pamaacutetky velkomoravskeacuteho a českeacuteho původuldquo in P Kouřil et al (eds) Cyrilometodějskaacute misie a Evropa ndash 1150 let od přiacutechodu soluňskyacutech bratřiacute na Velkou Moravu (Brno Archeologickyacute uacutestav Akademie věd ČR Brno vvi) s 268ndash271

2015 bdquoPrefix (j)ьz- as a Component of Lexical Bohemisms in Church Slavo-nicldquo in I Janyškovaacute ndash H Karliacutekovaacute (eds) Etymological research into Old Church Slavonic Proceedings of the Etymological Symposium Brno 2014 9ndash11 September 2014 Brno (Praha Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny) s 423ndash430

WEIHER Eckhard et al (eds)1998 Die Groszligen Lesemenaumlen des Metropoliten Makarij Uspenskij spisok 1ndash11 Maumlrz (Великие Минеи четьи митрополита Макария Успенский список 1ndash11 марта) (Freiburg i Br Weiher)

АЛЕКСЕЕВ А И et al2011 bdquoИОСИФОВ ВОЛОКОЛАМСКИЙ (ВОЛОЦКИЙ) В ЧЕСТЬ УСПЕНИЯ ПРЕСВЯТОЙ БОГОРОДИЦЫ МОНАСТЫРЬldquo in патриарх Московский и всея Руси Кирилл (ред) Православная Энциклопедия Т 26 (Москва Православная энциклопедия) s 91ndash122 Dostupneacute teacutež na httpwwwpravencrutext673721html [cit dne 12 4 2020]

32

FRANTIŠEK ČAJKA

ПРОТАСЬЕВА Т Н ndash ЩЕПКИНА М В1958 Сокровища древней письменности и старой печати Обзор рукописей русских славянских греческих а также книг старой печати Государственного исторического музея Ред М Н Тихомиров (Москва Советская Россия)

ДМИТРИЕВА Р П1991 bdquoИосифо-Волоколамский монастырь как центр книжностиldquo in Д С Лихачев (oтв ред) Книжные центры Древней Руси Иосифо-Волоколамский монастырь как центр книжности (Ленинград Наука 1991) s 3ndash15

ДИАНОВА Т В ndash КОСТЮХИНА Л М1991 bdquoРукописные книги Иосифо-Волоколамской библиотеки (по материалам Отдела рукописей Государственного Исторического музея)ldquo Книжные центры Древней Руси Иосифо-Волоколамский монастырь как центр книжностиldquo in Д С Лихачев (oтв ред) Книжные центры Древней Руси Иосифо-Волоколамский монастырь как центр книжности (Ленинград Наука 1991) s 100ndash121

ДИАНОВА Т В ndash КОСТЮХИНА Л М ndash ПОЗДЕЕВА И В1991 bdquoОписание рукописей библиотеки Иосифо-Волоколамского монастыря из Епархиального собрания ГИМldquo in Д С Лихачев (oтв ред) Книжные центры Древней Руси Иосифо-Волоколамский монастырь как центр книжности (Ленинград Наука 1991) s 122ndash414

МOРОЗОВА Е И2016 bdquoТри лицевые рукописи из Иосифо-Волоколамского монастыря (ГИМ Епарх 81 РНБ QI19 РГБ Ф 113 Волок 79) К проблеме интерпретации laquoдионисиевского стиляraquoldquo Вестник ПСТГУ Серия V Вопросы истории и теории христианского искусства 23 č 3 s 22ndash35

СОБОЛЕВСКИЙ А И 1900 bdquoЦерковно-славянские тексты моравского происхожденияldquo Русский Филологический Вестник 43 č 1ndash2 s 150ndash217

1906 bdquoК хронологии древнейших церковно-славянских памятниковldquo Известия Отделения Русского Языка и Словесности Императорской Академии Наук 11 č 2 s 1ndash19

1910 Материалы и исследования в области славянской филологии и археологии (Сaнктпетербург Типография Императорской Академии наук)

34

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute A STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

JAROSLAV DAVID

OLD-CZECH OLD-SLAVIC AND OLD-CHURCH-SLAVIC ndash ON THE SEMANTIC FIELDS OF THREE ADJECTIVESThe goal of the study is to examine the semantics of adjectives staročeskyacute [old-Czech] staroslovanskyacute [old-Slavic] and staroslověnskyacute [old-Church-Slavic] The analysis is based on their collocations in the Czech National Corpus data specifically in the synchronic written corpus SYN version 8 there their appearances are compared in the fiction academic and opinion journalism subcorpora The adjectives are used in two basic me-anings ndash they refer to the linguistic-literary facts and to the cultural-historical ones The adjectives staroslovanskyacute and staroslověnskyacute regarding the world of Old Slavs and the old-Church-Slavic language are the most semantically transparent In case of the adjecti-ve staročeskyacute a reference to the events cuisine and food is the striking feature mostly in opinion-journalism texts it reflects the usage of the adjective in marketing texts with a semantic shift to lsquohaving a good quality traditionalrsquo

Keywords collocation analysis corpus old-Czech old-Slavic old-Church-Slavic personal names

1 UacuteVODV roce 1890 vyšel v Naacuterodniacutech listech člaacutenek bdquoNaše beletristickeacute časopisyldquo mladeacuteho radikaacutelniacuteho publicisty Huberta Gordona Schauera v němž se za-myacutešlel nad stavem a teacutematy českeacute literatury Velmi ostře se v něm vymezil vůči realistickeacute historickeacute proacuteze kteraacute si libovala v liacutečeniacute a popisu dobovyacutech reaacuteliiacute bdquo[] už znaacuteme mnohem liacutep nežli Dalimil a Veleslaviacuten jakou naši před-koveacute měli kuchyň jak se ženili a vdaacutevali a jak hraacuteli v karty To vše jsou moc zajiacutemaveacute věci ale když člověk vezme do ruky kteryacutekoli časopis ktereacutekoli čiacutes-lo jeho a tam se neustaacutele doviacutedaacute toho co staršiacute Čechoveacute dělali věru že se

35

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

mu musiacute namanout otaacutezka zdali mladiacute Čechoveacute něco dovedou dělat mimo psaacutet a čiacutest co dělali stařiacuteldquo (Schauer 1917 204ndash205) Zatiacutemco Schauer se vůči bdquokultuldquo staročešstviacute vymezoval negativně dalšiacute dva pozdějšiacute přiacuteklady ukazujiacute pozitivniacute hodnoceniacute spojeneacute s adjektivem staročeskyacute V novele Josefa Škvo-reckeacuteho Lviacuteče kteraacute vyšla na konci šedesaacutetyacutech let 20 stoletiacute se adjektivum staročeskyacute vyskytuje dvakraacutet Oči slečny Střiacutebrneacute vypravěč charakterizuje jako bdquostaročeskeacute a pomněnkoveacuteldquo diacutevka Věra pak vlepiacute muži kteryacute ji obtě-žoval bdquopo kratšiacute uacutevaze staročeskou fackuldquo (Škvoreckyacute 1969 39 42) Pře-suneme-li se z literaacuterniacuteho textu do současneacuteho veřejneacuteho prostoru pak se např při prochaacutezce mezi staacutenky vaacutenočniacutech či velikonočniacutech trhů setkaacuteme s nejrůznějšiacutemi produkty zejmeacutena potravinami ktereacute se zaštiťujiacute adjektivem staročeskyacute ndash od punče cukroviacute přes trdelniacutek až po gyros a hamburger

V naacutesledujiacuteciacutem textu se zabyacutevaacuteme seacutemantickou analyacutezou třiacute složenyacutech adjektiv a to staročeskyacute staroslovanskyacute a staroslověnskyacute Na zaacutekladě ma-teriaacutelu Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusu se zaměřujeme na jejich současneacute vniacute-maacuteniacute prostřednictviacutem kolokačniacute analyacutezy (k využitiacute kolokačniacute analyacutezy v seacute-mantice a lexikografii přehledově např Krishnamurthy 2009 Gries 2013 Geeraerts 2019 175ndash182) v raacutemci podteacutematu se zabyacutevaacuteme antroponymy kteraacute jsou v analyzovaneacutem materiaacutelu hodnocena jako bdquostaročeskaacuteldquo Vyacutecho-diskem analyacutezy jsou vyacuteznamy ktereacute uvaacutedějiacute zaacutekladniacute vyacutekladoveacute slovniacuteky moderniacute češtiny ndash Vaacutešův a Traacutevniacutečkův Slovniacutek jazyka českeacuteho (daacutele jako SJČ) Přiacuteručniacute slovniacutek jazyka českeacuteho (PSJČ) Slovniacutek spisovneacuteho jazyka českeacuteho (SSJČ) a Slovniacutek spisovneacute češtiny pro školu a veřejnost (SSČ prvniacute vydaacuteniacute 1978 a posledniacute verze dostupnaacute v Internetoveacute jazykoveacute přiacuteručce) přihliacutežiacuteme rovněž k Jungmannovu Slovniacuteku česko-německeacutemu (1838) a Kottovu Česko-německeacutemu slovniacuteku (1882)

11 KOLOKAČNIacute ANALYacuteZA VYacuteRAZŮ STAROČESKYacute STAROSLOVAN-SKYacute A STAROSLOVĚNSKYacuteKolokačniacute analyacuteza sledovanyacutech adjektiv vychaacuteziacute z dat Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusu konkreacutetně korpusu SYN verze 8 (SYN v8 Křen et al 2019) Vy-hledaacutevali jsme kolokace lemmatu staročeskyacute staroslovanskyacute a staroslověn-skyacute v rozsahu -2+2 Zaměřovali jsme se pouze na kolokace se substantivy

36

JAROSLAV DAVID

přičemž jsme sledovali odděleně vyacuteskyty v beletrii oboroveacute literatuře (od-bornyacutech textech) a publicistice Kolokace jsme vzhledem k většinou niacutezkeacute frekvenci řadili sestupně dle hodnoty T-score (tabulky 1ndash9) T-score je aso-ciačniacute miacutera odraacutežejiacuteciacute kolokace nenaacutehodneacute pravidelneacute a ustaacuteleneacute Jsme si vědomi toho že zvolenaacute asociačniacute miacutera na rozdiacutel od MI-score nebo v sou-časnosti preferovaneacute logDice daacutevaacute velkou vaacutehu frekventovanyacutem kolokaacutetům na uacutekor kolokaacutetů řidšiacutech (Cvrček 2019) V tabulkaacutech vždy uvaacutediacuteme prvniacutech 15 kolokaciacute s nejvyššiacute hodnotou T-score s vyacutejimkou tabulky 3 do niacutež jsme zařadili i nejsilnějšiacute kolokaci s adjektivem (tradičniacute viz čaacutest 21) a tabulek 4 a 7 kde korpusovaacute data poskytla ve sledovanyacutech kolokaciacutech pouze 13 a 12 různyacutech lemmat Vzhledem k množstviacute kolokaciacute se v materiaacutelu objevily vyacuterazy ktereacute sice na prvniacute pohled korespondujiacute s nastiacuteněnyacutemi tendencemi ale při detailniacutem pohledu jsme je v zaacutevěrech analyacutezy nezohlednili Jednaacute se o kolokace staročeskyacute + hospoda (tabulka 2) a staroslovanskyacute + medovina salaacutem (tabulka 5) V prvniacutem přiacutepadě z 12 vyacuteskytů devět odkazuje k vlast-niacutemu jmeacutenu (Staročeskaacute hospoda v Řisutech okr Kladno) dva se tyacutekajiacute staročeskeacuteho apelativa hospoda paacuten paacuten čeledi a dětiacute hospodaacuteřlsquo (Gebauer 1903 469) a pouze jeden se vaacuteže k apelativu hospoda hostineclsquo (bdquoA co se tyacutekaacute prostoru tak jsem se nechtěl orientovat pouze na Čechy a Moravu protože staročeskyacutech hospod a restauraciacute je mysliacutem po Praze už dostldquo ndash ča-sopis Obchod amp finance 2011) V druheacutem přiacutepadě jde o dva vyacuteskyty ve vyacutečtu naacutezvů potravin s přiacutevlastky ndash vedle sebe se ocitly naacutezvy vyacuterobků Piacuteseckyacute gothajskyacute salaacutem a Staroslovanskaacute medovina (všechny vyacuteskyty spojeniacute se tyacutekajiacute naacutezvu vyacuterobku Staroslovanskaacute medovina)

2 SEacuteMANTIKA VYacuteRAZŮ STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute A STAROSLOVĚNSKYacute21 SEacuteMANTIKA VYacuteRAZU STAROČESKYacuteVyacutechodiskem naacutesledujiacuteciacute analyacutezy je rozbor vyacuteznamů ktereacute vyacuterazu staročes-kyacute přiřazujiacute kliacutečoveacute vyacutekladoveacute slovniacuteky noveacute češtiny Všechny čtyři vyacutekladoveacute slovniacuteky češtiny tedy SJČ PSJČ SSJČ i SSČ se shodujiacute na třech vyacuteznamech ktereacute můžeme zjednodušeně označit jako 1) lingvisticko-literaacuterniacute 2) politickyacute

37

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

a 3) kulturně-historickyacute Jungmannův Slovniacutek uvaacutediacute pouze jeden vyacuteznam a to bdquostarobylyacutem Čechům vlastniacuteldquo (Jungmann 1838 286) viz teacutež Kott 1882 631

Prvniacute vyacuteznam je značně neostryacute a neurčityacute jak ukazuje rovněž slovniacutekovaacute definice bdquotyacutekajiacuteciacute se stareacuteho českeacuteho jazyka n piacutesemnictviacute zejm 14 stolldquo (PSJČ) zatiacutemco SSJČ i SSČ bdquostaročeskyacute jazyk (do konce 15 stoletiacute)ldquo SJČ kon-kreacutetniacute časoveacute určeniacute či ohraničeniacute neuvaacutediacute O sporech a diskuziacutech o časoveacutem vymezeniacute stareacute češtiny jsme již pojednali jinde (David ndash Davidovaacute Glogaro-vaacute ndash Klemensovaacute 2020 viz teacutež Kosek 2016) Zde stojiacute za připomenutiacute fakt že i v raacutemci celeacute periody předchaacutezejiacuteciacute noveacute češtině ndash tedy cca do posledniacute čtvrtiny 18 stoletiacute (Kosek 2016) ndash jež je zpravidla obecně označovaacutena jako staraacute čeština lze na zaacutekladě svědectviacute dobovyacutech pramenů vydělit minimaacutelně dvě obdo-biacute ndash etapu předchaacutezejiacuteciacute obdobiacute baroka a etapu předhusitskou ndash vniacutemanaacute z perspektivy naacutesledujiacuteciacute periody jako bdquostaraacute češtinaldquo (podrobněji k teacutematu David ndash Davidovaacute Glogarovaacute ndash Klemensovaacute 2020 114ndash115)

Druhyacute slovniacutekovyacute vyacuteznam adjektiva staročeskyacute odkazujiacuteciacute k politickeacute orien- taci (bdquosouvisejiacuteciacute se staročeskou stranouldquo) je dnes vniacutemaacuten jako historismus Žurnalistickeacute označeniacute staročeši pro Naacuterodniacute stranu vzniklo jako reakce na pojmenovaacuteniacute jejiacute liberaacutelniacute frakce oponentů Františka Palackeacuteho a Josefa Ladi-slava Riegra vyacuterazem mladočeši (Jungčechen Jung-Czechen) v prvniacute polovině šedesaacutetyacutech let 19 stoletiacute (Borovička ndash Kaše ndash Kučera ndash Bělina 2012 66 117)

Třetiacute vyacuteznam je kulturně-historickyacute tedy bdquomajiacuteciacute vztah k staryacutem Če-chům zvl pochaacutezejiacuteciacute od staryacutech Čechů vlastniacute staryacutem Čechůmldquo (PSJČ) bdquopo způsobu staryacutech Čechůldquo (SSJČ)

V Českeacutem naacuterodniacutem korpusu jsme sledovali kolokace vyacuterazu staročes-kyacute v rozsahu -2+2 (tabulky 1ndash3) Vyacuteznamoveacute okruhy adjektiva staročeskyacute lze rozdělit na dva vyhraněneacute typy a jeden typ přechodovyacute V beletristickyacutech textech převlaacutedaacute vyacuteznamovaacute složka lingvisticko-literaacuterniacute (např pamaacutetka ru-kopis přiacutesloviacute) a kulturně-historickaacute (strana věrnost furiantstviacute) Přechod mezi beletriiacute a publicistikou představujiacute texty oboroveacute literatury s teacutematy lingvisticko-literaacuterniacutemi (slovniacutek pamaacutetka slovo text) a kulturně-historic-kyacutemi (tradice pamaacutetka) přičemž v raacutemci druheacute skupiny se vyacuterazně vydě-luje podteacutema gastronomie (např kuchyň hospoda recept) jež bude hraacutet kliacutečovou roli v posledniacutem typu textů tedy v publicistice

38

JAROSLAV DAVID

Jak již bylo naznačeno nejvyhraněnějšiacute typ představujiacute kolokace v pub- licistickyacutech textech v nichž lingvisticko-literaacuterniacute rozměr vyacuteznamu neniacute reflektovaacuten a naopak je zde zastoupen pouze okruh kulturně-historickyacute ovšem redukovanyacute na dva podtypy 1) festivity tradice (jarmark trh Vaacute-noce pouť) a 2) gastronomie (kuchyň zabijačka specialita jiacutedlo) Inter-pretaciacute může byacutet praacutevě v přiacutepadě označeniacute akciacute a produktů snaha zdůraznit jejich dlouholetou tradici a tedy i vyššiacute kvalitu Potvrzuje to nejen fakt že se vyacuteraz nikde nevyskytuje ve spojeniacute s negativniacutem vyacuteznamem ale i kolo-kačniacute analyacuteza Adjektivum staročeskyacute tvořiacute nejsilnějšiacute adjektivniacute kolokaci s vyacuterazem tradičniacute jednaacute se současně o jeho třetiacute nejsilnějšiacute kolokaci s plno- vyacuteznamovyacutem slovem vůbec (tabulka 3) srov např tradičniacute staročeskyacute jar-mark tradičniacute staročeskaacute zabijačka tradičniacute staročeskeacute jiacutedlo

Tabulka1|LemmastaročeskyacuteSYNv8beletrie

Lemma Freq MI T-score logDice

strana 10 748 315 -364

pamaacutetka 9 1023 3 -089

rukopis 4 1221 2 109

přiacutesloviacute 3 1334 173 221

věrnost 3 1287 173 174

furiantstviacute 2 1727 141 604

pravost 2 1358 141 245

piacuteseň 2 843 141 -269

jmeacuteno 2 684 140 -428

jedovina 1 2453 1 873

Verborum 1 2453 1 873

retrograacuted 1 2453 1 873

Aacutezie 1 2180 1 845

lepenice 1 1751 1 614

povijan 1 1711 1 580

39

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

Tabulka2|LemmastaročeskyacuteSYNv8oborovaacuteliteratura

Lemma Freq MI T-score logDice

kuchyň 43 972 655 208

slovniacutek 33 1189 574 424

pamaacutetka 21 796 456 033

jarmark 18 1016 424 252

slovo 18 626 419 -137

strana 18 484 410 -279

text 13 732 358 -031

přiacutesloviacute 12 1184 346 416

hospoda 12 832 345 069

tradice 12 728 344 -035

překlad 11 914 331 151

recept 11 837 331 073

naacutezev 11 619 327 -144

jiacutedlo 10 696 314 -067

vyacuteraz 9 831 299 068

Tabulka3|LemmastaročeskyacuteSYNv8publicistika

Lemma Freq MI T-score logDice

jarmark 2858 1243 5345 950

maacutej 2313 1238 4809 939

tradičniacute 1220 788 3478 526

trh 1149 706 3364 444

Vaacutenoce 985 909 3133 639

kuchyň 978 918 3122 648

tradice 748 820 2726 554

pouť 596 951 2438 670

zvyk 523 921 2283 641

řemeslo 517 927 2270 646

jmeacuteno 509 630 2227 368

40

JAROSLAV DAVID

Lemma Freq MI T-score logDice

rychta 492 1322 2218 875

zabijačka 483 1228 2197 841

specialita 464 994 2152 698

jiacutedlo 378 716 1931 450

baacutel 340 1048 1843 723

22 KOLOKACE VYacuteRAZU STAROSLOVANSKYacuteVyacutekladoveacute slovniacuteky noveacute češtiny spojujiacute vyacuteraz staroslovanskyacute se světem staryacutech Slovanů např bdquopochaacutezejiacuteciacute od staryacutech Slovanů vlastniacute staryacutem Slovanůmldquo (PSJČ) bdquotyacutekajiacuteciacute se staryacutech Slovanůldquo (SSJČ) resp uvaacutedějiacute za-staraacutevajiacuteciacute synonymniacute vyacuteznam staroslověnskyacutelsquo Vyacuteraz staroslovanskyacute stej-ně jako staroslověnskyacute se v Jungmannově Slovniacuteku nevyskytuje Kott je znaacute u vyacuterazu staroslověnskyacute uvaacutediacute jako synonymum starobulharskyacute (Kott 1882 632 1893 771 ke genezi termiacutenu pro nejstaršiacute slovanskyacute spisovnyacute jazyk viz Hansack ndash Večerka 2016 1753)

Všechny tři analyzovaneacute skupiny textů v SYN v8 ukazujiacute lingvistickou (jazyk slovo) a zejmeacutena převlaacutedajiacuteciacute kulturně-historickou složku vyacutezna-mu s důrazem na svět naacuteboženstviacute a rituaacutelů jak v beletrii tak v oboro-veacute literatuře a publicistice (Svarog kněžka kletba dědek domaacuteciacute bůžeklsquo bůh pohřebiště bohyně tabulky 4ndash6) Jedinyacutem vyacuterazem z oblasti gastro-nomie (ke kolokaciacutem staroslovanskyacute + medovina salaacutem viz čaacutest 11) kte-ryacute zdaacutenlivě narušuje jejich absenci je hodokvas V tomto přiacutepadě se ale jednaacute o metaforickeacute a ironickeacute použitiacute ve vyacuteznamu hostina kde se traacuteviacute pozvaniacute hosteacutelsquo oba doklady (v originaacutele uczta prasłowiańska) se vysky-tujiacute v překladu esejů Czesława Miłosze Zotročenyacute duch Uvedeneacute koloka-ce můžeme tedy interpretovat jako určiteacute mystickeacute vniacutemaacuteniacute světa staryacutech Slovanů zatiacutemco svět staryacutech Čechů je prezentovaacuten viacutece materiaacutelně (viz čaacutest 21) Protiklad prezentace světa staryacutech Slovanů vůči materiaacutelniacutemu světu staryacutech Čechů možnaacute souvisiacute i s vniacutemaacuteniacutem adjektiv českyacute a slovan-skyacute ndash co je českeacute resp staročeskeacute je naacutem uživatelům bližšiacute tyacutekaacute se naacutes jako Čechů a našich předků Kdežto slovanskeacute a staroslovanskeacute je naacutem vzdaacutelenějšiacute

41

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

zahrnuje i dalšiacute Slovany a nehodiacute se tolik pro označeniacute materiaacutelniacutech statků (zejmeacutena jiacutedla a naacutepojů) jako adjektivum staročeskyacute(1)(2)(3)

Tabulka4|LemmastaroslovanskyacuteSYNv8beletrie

Lemma Freq MI T-score logDice

kašubština 1 2412 1 951

brebentěniacute 1 2081 1 645

Svarog(2) 1 2010 1 575

bazilišek 1 1903 1 469

kněžka 1 1767 1 334

kletba 1 1623 1 190

dědek 1 1559 1 126

plaz 1 1526 1 093

mrav 1 1520 1 088

dějiny 1 1107 1 -326

praxe 1 1059 1 -373

jazyk 1 1047 1 -386

pokus 1 1032 1 -4

Tabulka5|LemmastaroslovanskyacuteSYNv8oborovaacuteliteratura

Lemma Freq MI T-score logDice

zaacutedruha(3) 8 2084 283 960

medovina 6 1439 245 362

pohřebiště 4 1363 2 286

jazyk 4 890 2 -186

obdobiacute 4 776 199 -3

hradiště 3 1309 173 232

1 Za tuto uacutevahu děkuji autorceautorovi jednoho z anonymniacutech recenzniacutech posudků

2 Svarog = staroslovanskyacute bůh otec slunce a ohně (OSN 1906 411)

3 Zaacutedruha = institut společneacuteho vlastnictviacute majetku několika rodinami spojenyacutemi pokrevniacutem přiacutebuzenstviacutem (OSN 1908 365)

42

JAROSLAV DAVID

Lemma Freq MI T-score logDice

kultura 3 779 172 -297

otaacutezka 3 683 172 -393

doba 3 508 168 -568

hodokvas 2 1563 141 481

osiacutedleniacute 2 1219 141 143

salaacutem 2 1194 141 117

bohoslužba 2 1113 141 037

poviacutedka 2 1024 141 -052

mše 2 979 141 -097

Tabulka6|LemmastaroslovanskyacuteSYNv8publicistika

Lemma Freq MI T-score logDice

jmeacuteno 98 856 987 133

hradiště 77 1424 878 693

bůh 51 984 713 261

slovo 48 727 688 005

původ 36 952 599 229

siacutedliště 24 874 489 151

pohřebiště 23 1262 480 531

jazyk 22 782 467 060

chyacuteše 21 1361 458 621

zvyk 19 906 435 183

zaacuteklad 18 649 420 -074

osiacutedleniacute 17 1175 412 446

bohyně 15 1183 387 453

pěvec 15 1123 387 396

naacutezev 15 623 382 -099

43

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

23 KOLOKACE VYacuteRAZU STAROSLOVĚNSKYacutePosledniacutem sledovanyacutem vyacuterazem je adjektivum staroslověnskyacute Pouze Vaacute-šův a Traacutevniacutečkův Slovniacutek jazyka českeacuteho (Vaacuteša ndash Traacutevniacuteček 1937 1412) a Přiacuteručniacute slovniacutek jazyka českeacuteho uvaacutedějiacute jako plnyacute ekvivalent k vyacuterazu staroslovanskyacute praacutevě adjektivum staroslověnskyacute SSJČ i SSČ jej uvaacutedějiacute u hesla staroslovanskyacute a s charakteristikou že jde o zastaraacutevajiacuteciacute vyacuteznam Nicmeacuteně ve všech sledovanyacutech vyacutekladovyacutech slovniacuteciacutech je adjektivum sta-roslověnskyacute vyacuteznamově nejostřeji vymezeneacute ndash důraz je kladen na jeho sou-vislost se staroslověnštinou popř ciacuterkevniacute slovanštinou srov bdquotyacutekajiacuteciacute se staroslověnštiny ciacuterkevněslovanskyacuteldquo (PSJČ) bdquotyacutekajiacuteciacute se staroslověnštinyldquo (SSJČ)

Uvedenaacute terminologickaacute seacutemantickaacute charakteristika pak odpoviacutedaacute ko-lokaciacutem adjektiva staroslověnskyacute v SYN v8 Sledovaneacute adjektivum se ve všech třech typech textů spojuje pouze s vyacuterazy doklaacutedajiacuteciacutemi vazbu k li-turgii a lingvisticko-literaacuterniacutemu kontextu (tabulky 7ndash9)

Tabulka7|LemmastaroslověnskyacuteSYNv8beletrie

Lemma Freq MI T-score logDice

evangelium 2 1680 141 228

zlomek 2 1502 141 050

mluvnice 1 1890 1 437

oratorium 1 1661 1 209

fara 1 1405 1 -047

kněz 1 1293 1 -159

mše 1 1255 1 -197

nahraacutevka 1 1232 1 -220

řeč 1 1124 1 -328

verze 1 1087 1 -365

bratr 1 1067 1 -385

sniacuteh 1 1047 1 -405

44

JAROSLAV DAVID

Tabulka8|LemmastaroslověnskyacuteSYNv8oborovaacuteliteratura

Lemma Freq MI T-score logDice

jazyk 16 1091 4 014

liturgie 7 1610 265 531

legenda 7 1076 264 -002

text 6 935 245 -142

slovniacutek 5 1231 224 153

pamaacutetka 5 904 223 -174

piacutesemnictviacute 4 1465 2 386

překlad 3 1041 173 -036

centrum 3 647 171 -430

baacutesnictviacute 2 1571 141 487

opis 2 1406 141 326

vzdělanost 2 1257 141 179

mnich 2 1162 141 084

piacutesmo 2 1095 141 017

mše 2 980 141 -097

Tabulka9|LemmastaroslověnskyacuteSYNv8publicistika

Lemma Freq MI T-score logDice

jazyk 110 1059 1048 292

legenda 103 1152 1015 386

text 85 1007 921 240

liturgie 56 1599 748 814

Saacutezava 42 1009 648 242

slovniacutek 40 1220 632 451

piacutesemnictviacute 31 1449 557 670

zpěv 28 1015 529 248

mše 23 1021 479 254

choraacutel 18 1341 424 564

piacutesmo 18 1101 424 333

45

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

Lemma Freq MI T-score logDice

klaacutešter 18 936 424 169

jmeacuteno 18 655 420 -111

hlaholice 16 1728 4 847

překlad 15 963 387 195

3 KOLOKACE STAROČESKEacuteSTAROSLOVANSKEacute JMEacuteNOV analyzovaneacutem materiaacutelu se opakovaně vyskytla kolokace sledova-nyacutech adjektiv se substantivem jmeacuteno (tabulky 1 3 6 9) Jednaacute se jednak o vyacuteklad toponym předevšiacutem miacutestniacutech jmen (bdquoDnešniacute jazykověda odvozuje naacutezev [Dobroutov okr Jihlava ndash pozn JD] vesnice od staročeskeacuteho osob-niacuteho jmeacutena Dobruacutetldquo ndash Jihlavskeacute listy 2005) nebo diachronniacute charakte-ristiku antroponymie (bdquoŽenskyacute protějšek staročeskeacuteho mužskeacuteho jmeacutena Radomil se vyklaacutedaacute jako rozradostňujiacuteciacute a milaacutelsquoldquo ndash Lidoveacute noviny 2005) jednak se kolokace staročeskyacute + jmeacuteno tyacutekajiacute takeacute volby a hodnoceniacute antroponym zejmeacutena v současnosti narozenyacutech dětiacute Vyacuteskyty kolokace sta-roslovanskyacute + jmeacuteno popř synonymně vniacutemaneacute staroslověnskyacute + jmeacute-no odkazujiacute pouze k rubrikaacutem kde se vysvětluje původ jmen Zaměřiacuteme se tedy na druheacute teacutema totiž kolokace staročeskyacute + jmeacuteno jež je nejpočet-něji zastoupena v publicistice (tabulka 3) Tento typ dobře ilustruje uacutery-vek z deniacuteku Blesk (2003) bdquoOkouzleniacute nastaacutevajiacuteciacutech rodičů netradičniacutemi jmeacuteny podle hrdinů zahraničniacutech telenovel je naštěstiacute to tam Zaacuteroveň ochladl i zaacutejem o ryze staročeskaacute jmeacutena našich prababiček Snad největ-šiacuteho paacutedu se dočkali Josefoveacute a Aničky Loni v matrikaacutech jasně veacutevodily Terezy a Kateřiny U chlapců přetrvaacutevaacute nadvlaacuteda silneacute čtyřkylsquo ndash Jan Ja-kub Tomaacuteš a Martinldquo

Co jsou to tedy tzv bdquostaročeskaacute jmeacutenaldquo Jan Svoboda v monografii Sta-ročeskaacute osobniacute jmeacutena a naše přiacutejmeniacute charakterizuje analyzovanyacute mate-riaacutel naacutesledovně bdquoAntroponymickyacute materiaacutel zpracovanyacute v teacuteto studii je založen na excerpci z pramenů od nejstaršiacutech dob do počaacutetku XV stoletiacute pokud byly v noveacute době vydaacuteny tiskem Konečnyacute termiacuten je rok 1419 jako

46

JAROSLAV DAVID

vyacuteznamnyacute předěl českyacutech dějin hospodaacuteřskyacutech sociaacutelniacutech i politickyacutechldquo (1964 21)(4) Jeho hodnoceniacute staročeskeacuteho obdobiacute se tedy shoduje s ge-bauerovskou periodizaciacute kteraacute za jaacutedro stareacute češtiny považuje texty zhruba do počaacutetku 15 stoletiacute(5)

Přiacutespěvky v nichž jsou teacutematem rodnaacute jmeacutena a hodnoceniacute jejich bdquosta-ročeskeacuteholdquo charakteru prezentujiacute současneacute vniacutemaacuteniacute publicistů rodičů matrikaacuteřek popř samotnyacutech nositelů antroponym Pro ilustraci uvaacutediacuteme tři přiacuteklady bdquoDruheacute děvčaacutetko je o něco menšiacute Budou se jmenovat Vlasta a Milada přeje si novopečenyacute tatiacutenek staročeskaacute jmeacutenaldquo (Deniacuteky Bohemia 2005) bdquood roku 2000 u diacutevek takřka pravidelně viacutetěziacute Tereza chlapcům zase již od devadesaacutetyacutech let stejně jako v roce 1910 veacutevodiacute Janoveacute Zaacuteroveň však lze pozorovat naacutevrat typicky staročeskyacutech jmen napřiacuteklad Antonie či Antoniacutenldquo (Tyacuteden 2017) bdquotakovou situaci zažili i při druheacutem těhotenstviacute Ve hře byla ještě Klaacuterka a staročeskeacute jmeacuteno Františka nakonec zviacutetězila Monikalsquo nastiacutenila Adamovaacute s tiacutem že tatiacutenek u porodu neomdlel ale maacute zaacutežitek na celyacute životldquo (Deniacuteky Bohemia 2012) Zaměřiacuteme-li se na konkreacutetniacute přiacuteklady těchto jmen pak zjišťujeme že je jejich soubor možneacute rozdělit na dvě skupiny Prvniacute skupinu představujiacute rodnaacute jmeacutena v užšiacutem slova smy-slu staročeskaacute kteraacute byla typickaacute pro obdobiacute zhruba do roku 1500 ndash jmeacutena jako Vaacuteclav Jan Bartoloměj či Dorota (Pleskalovaacute 2011 55ndash69) V druheacutem přiacutepadě z lingvistickeacuteho pohledu absurdniacutem vzhledem k tomu co viacuteme o vyacutevoji českeacute antroponymie jsou pak staročeskyacutemi jmeacuteny rozuměna antroponyma kteraacute razantně vstoupila do českeacute soustavy rodnyacutech jmen až v 17 a 18 stoletiacute a vyacuteznamně poznamenala jejiacute podobu až do konce 20 stoletiacute Jednaacute se o tzv barokniacute jmeacutena dnes už běžně nedaacutevanaacute byť vykazujiacuteciacute i ve 20

4 Srov Pleskalovaacute 1998 8 bdquoMateriaacutelovou zaacutekladnu teacuteto praacutece tvořiacute staročeskaacute antroponyma dolo-ženaacute ve vybranyacutech latinskyacutech textech z 11ndash13 stoletiacuteldquo

5 Srov Gebauer 1903 IV bdquoCo slovniacutek staročeskyacute obsahovati maacute samo se vyrozumiacutevaacute Maacute v něm zajisteacute byacuteti všecka laacutetka jazyka českeacuteho dochovanaacute v pamaacutetkaacutech od doby nejstaršiacute až do ustaacuteleniacute jazyka spisovneacuteho noveacuteho Uacuteplnosti teacuteto nebude mi lze dosiacuteci ale přece chci se snažiti aby tohoto ideaacutelniacuteho uacutekolu co mi možno největšiacute čaacutest dosažena byla již Slovniacutekem myacutem chci zejmeacutena aby ob-sahoval všecku lexikaacutelniacute laacutetku pamaacutetek do polovice stol XIV incl skoro všecko ze sklonku stol XIV a všecko důležitějšiacute z XV ano i z poč XVI stolldquo

47

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

stoletiacute vlny zaacutejmu např Josef František Antoniacuten Marie Terezie (Doskočil 1941 59ndash60 Kopečnyacute 1974 21ndash23 Pleskalovaacute 2011 97ndash102)(6)

4 ZAacuteVĚRYSynchronně zaměřenaacute seacutemantickaacute analyacuteza třiacute adjektiv staročeskyacute staroslo-vanskyacute a staroslověnskyacute ukaacutezala že se lišiacute jejich vyacuteznamovaacute pole v zaacutevislosti na užitiacute v konkreacutetniacutem typu textu Seacutemanticky nejobecnějšiacute je adjektivum sta-ročeskyacute jehož použitiacute neniacute spojeno s žaacutednou konkreacutetniacute historickou etapou jak ukazuje i spojeniacute staročeskeacute jmeacuteno V zaacutevislosti na typu textu je kladen důraz na jeho hodnotu lingvisticko-literaacuterniacute (beletrie) kombinaci hodnoty lingvisticko-literaacuterniacute a kulturně-historickeacute (oborovaacute literatura) nebo pou-ze na hodnotu kulturně-historickou s důrazem na použitiacute v pojmenovaacuteniacute festivit (staročeskyacute jarmark) a produktů z oblasti gastronomie (staročeskaacute kuchyň) Naproti tomu vyacuterazy staroslovanskyacute a staroslověnskyacute se vztahujiacute ke světu staryacutech Slovanů a staroslověnskeacutemu jazyku označujiacute tedy od sou-časnosti vzdaacutelenějšiacute minulost než je bdquostaročeskyacute světldquo čemuž odpoviacuteda-jiacute i kolokace z oblasti kulturně-historickeacute (naacuteboženstviacute rituaacutely) v přiacutepadě seacutemanticky nejvyhraněnějšiacuteho adjektiva staroslověnskyacute kolokace z oblasti lingvisticko-literaacuterniacute Naacutepadnyacutem rysem zejmeacutena v přiacutepadě adjektiva staro-českyacute jak ukazujiacute publicistickeacute texty je jeho marketingoveacute využitiacute ve vyacutezna-mu kvalitniacute tradičniacutelsquo zejmeacutena v naacutezvech potravinaacuteřskyacutech produktů srov teacutež užitiacute vyacuterazu staropolski v současneacute polštině např kuchnia staropolska bigos staropolski (Czerwiński 2005 Krupa 2010 Jaros 2011 Kowalik 2013) k marketingoveacutemu použiacutevaacuteniacute přiacutevlastku staročeskyacute včetně využiacutevaacuteniacute bdquosta-ročeskyacutechldquo jazykovyacutech prostředků a grafiky a to na přiacutekladu webovyacutech pre-zentaciacute restauraciacute a hospod viz David ndash Miffek 2020 Tento způsob odpoviacutedaacute použitiacute dalšiacutech přiacutevlastků v naacutezvech produktů v jehož pozadiacute je přiacutetomna marketingovaacute funkce s důrazem na kvalitu a tradici např sedlaacuteckyacute selskyacute tradičniacute nebo akcentujiacuteciacute vztah ke konkreacutetniacutemu regionu např jihočeskyacute va-

6 Pro ilustraci uvaacutediacuteme pořadiacute vybranyacutech bdquobarokniacutechldquo chlapeckyacutech a diacutevčiacutech jmen v daacutevanyacutech v led-nu 2009 a 2019 dle dat ČSUacute Josef (21 31) František (25 32) Antoniacuten (27 15) Marie (17 21)

48

JAROSLAV DAVID

lašskyacute z Vysočiny V druheacutem přiacutepadě se jednaacute o jeden z projevů tzv noveacute-ho regionalismu (new regionalism) jiacutemž evropskaacute společnost v posledniacutech desetiletiacutech reagovala na globalizaci a evropskou integraci (srov Semian ndash Chromyacute ndash Kučera 2016 Semian ndash Novaacuteček 2017)

doc Mgr Jaroslav David PhDKatedra českeacuteho jazyka Filozofickeacute fakulty Ostravskeacute univerzity

Reaacutelniacute 5 701 03 Ostravajaroslavdavidosucz

Studie vznikla s podporou grantoveacuteho projektu SGS č 02FF2020ndash2021 Reflexe jazykoveacute a jazykovědneacute problematiky v nelingvistickyacutech textech

(poskytovatel Ostravskaacute univerzita Filozofickaacute fakulta)

49

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

PRAMENY A LITERATURABOROVIČKA Michael ndash KAŠE Jiřiacute ndash KUČERA Jan P ndash BĚLINA Pavel

2012 Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute XXIa (Praha ndash Litomyšl Paseka)

CZERWIŃSKI Leszek2005 bdquoPrzedsmak oscypka w Europie O nazwach i oznaczeniach produktoacutew rol-nych i środkoacutew spożywczych w Polsceldquo Wspoacutelnoty Europejskie 13 č 12 s 21ndash26

CVRČEK Vaacuteclav2019 bdquoAsociačniacute (kolokačniacute) miacuteryldquo httpswikikorpusczdokuphppoj-myasociacni_miry [přiacutestup 21 2 2020]

ČSUacutebdquoČeskyacute statistickyacute uacuteřad Nejobliacutebenějšiacute dětskaacute jmeacutenaldquo httpswwwczsoczcsuczsonejoblibenejsi_detska_jmena [přiacutestup 21 2 2020]

DAVID Jaroslav ndash DAVIDOVAacute GLOGAROVAacute Jana ndash KLEMENSOVAacute Tereza2020 bdquoStaraacute čeština v historickeacute beletrii reflexe jazykoveacuteho konstruktuldquo Slovo a slovesnost 81 č 2 s 111ndash125

DAVID Jaroslav ndash MIFFEK David2020 bdquoAdjektivum staročeskyacute jako znak kvality v marketingovyacutech textechldquo (rukopis)

DOSKOČIL Karel1941 bdquoNaacutečrt dějin českyacutech jmen křestniacutechldquo in V Daviacutedek ndash J Doskočil ndash J Svo-boda Českaacute jmeacutena osobniacute a rodovaacute (Praha Naacutekladem Rodopisneacute společnosti) s 49ndash69

HANSACK Ernst ndash VEČERKA Radoslav2016 bdquoStaroslověnštinaldquo in P Karliacutek ndash M Nekula ndash J Pleskalovaacute (eds) Novyacute encyklopedickyacute slovniacutek češtiny (Praha Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny) s 1753ndash1758

GEBAUER Jan1903 Slovniacutek staročeskyacute (Praha Českeacute grafickeacute společnosti Unie)

GEERAERTS Dirk2019 Teorie lexikaacutelniacute seacutemantiky (Praha Karolinum)

50

JAROSLAV DAVID

GRIES Stefan Th2013 bdquo50-something years of work on collocations What is or should be next hellipldquo International Journal of Corpus Linguistics 18 č 1 s 137ndash166

JAROS Violetta2011 bdquoTechniki nominacyjne w zakresie wspoacutełczesnego nazewnictwa wy-roboacutew piekarniczych i cukierniczychldquo in M Biolik ndash J Duma (eds) Chrema-tonimia jako fenomen wspoacutełczesności (Olsztyn Wydawnictwo Uniwersytetu Warmińsko-Mazurskiego) s 215ndash233

JUNGMANN Josef1838 Slovniacutek česko-německyacute IV (Praha Josefa Fetterlovaacute)

KOPEČNYacute František1974 Průvodce našimi jmeacuteny (Praha Academia)

KOSEK Pavel2016 bdquoPeriodizace vyacutevoje češtinyldquo in P Karliacutek ndash M Nekula ndash J Pleskalovaacute (eds) Novyacute encyklopedickyacute slovniacutek češtiny (Praha Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny) s 1312ndash1314

KOTT František Štěpaacuten1882 Česko-německyacute slovniacutek III (Praha Knihtiskaacuterna Františka Šimaacutečka)

1893 Česko-německyacute slovniacutek VII (Praha Knihtiskaacuterna Františka Šimaacutečka)

KOWALIK Krystyna2013 bdquoNazwy własne i ich pochodne w polskiej wspoacutełczesnej nomenklaturze kuli-narnejldquo Annales Universitatis Paedagogicae Cracoviensis Linguistica 7 s 157ndash166

KRISHNAMURTHY Ramesh2009 bdquoColllocationsldquo in K Allan (ed) Concise Encyclopedia of Semantics (Amsterdam Elsevier) s 97ndash100

KŘEN Michal et al2019 bdquoKorpus SYN verze 8 z 12 12 2019ldquo (Praha Uacutestav Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusu FF UK) httpwwwkorpuscz [přiacutestup 10 2 2020]

KRUPA Jan2010 bdquoDziedzictwo kulinarne elementem atrakcyjności turystycznej regionuldquo Problemy Ekologii Krajobrazu 27 s 451ndash455

51

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

OSN1906 Ottův slovniacutek naučnyacute XXIV (Praha Jan Otto)

1908 Ottův slovniacutek naučnyacute XXVII (Praha Jan Otto)

PLESKALOVAacute Jana1998 Tvořeniacute nejstaršiacutech českyacutech osobniacutech jmen (Brno Masarykova univerzita)

2011 Vyacutevoj vlastniacutech jmen osobniacutech v českyacutech zemiacutech v letech 1000ndash2010 (Brno Host)

PSJČbdquoPřiacuteručniacute slovniacutek jazyka českeacuteholdquo httpsbaraujccasczpsjc [přiacutestup 10 2 2020]

SEMIAN Michal ndash CHROMYacute Pavel ndash KUČERA Zdeněk2016 bdquoName as a regional brand The case of Local Action Groups in Czechialdquo Journal of Language and Politics 15 č 6 s 768ndash789

SEMIAN Michal ndash NOVAacuteČEK Aleš2016 bdquoName as a regional brand The case of Local Action Groups in Czechialdquo Journal of Language and Politics 15 č 6 s 768ndash789

2017 bdquoThe reinterpretation of histories in identities of newly established re-gions The case of Local Action Groups in Czechialdquo Hungarian Geographical Bulletin 66 č 4 s 307ndash319

SCHAUER Hubert Gordon1917 Spisy (Praha Kamilla Neumannovaacute)

SVOBODA Jan1964 Staročeskaacute osobniacute jmeacutena a naše přiacutejmeniacute (Praha Nakladatelstviacute Česko-slovenskeacute akademie věd)

SSČbdquoSlovniacutek spisovneacute češtiny pro školu a veřejnostldquo httpsssjcujccascz [přiacutestup 10 2 2020]

1978 Slovniacutek spisovneacute češtiny pro školu a veřejnost (Praha Academia)

ŠKVORECKYacute Josef1969 Lviacuteče (Praha Československyacute spisovatel)

VAacuteŠA Pavel ndash TRAacuteVNIacuteČEK František1937 Slovniacutek jazyka českeacuteho (Praha František Borovyacute)

52

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

ILONA JANYŠKOVAacute

THE OLD CHURCH SLAVONIC VICES FROM THE ETYMOLOGICAL POINT OF VIEW THE GLUTTONYThe article deals with the Old Church Slavonic Church Slavonic words with the meaning of sbquogluttony (ie intemperance in eating and drinking)lsquo contained in the Dictionary of the Old Church Slavonic Language and provides their etymology In particular these are the words obědanije obědenije jadь lichaja jadь the composite lichojadenije sbquointemperance in eatinglsquo pijanьstvo pijanьstvije the composite lichopitije sbquointemperance in drinkinglsquo other lexemes and interesting connections closely related to this topic are also listed

Keywords slavistics etymology semantics Old Church Slavonic gluttony

0 UacuteVODJednou z neřestiacute jiacutež se maacute podle Bible křesťan vystřiacutehat je obžerstviacute tedy ne-střiacutedmost v jiacutedle a pitiacute V předloženeacutem přiacutespěvku kteryacute je založen na materiaacutelu pětisvazkoveacuteho Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho (SJS) chceme ukaacutezat jakyacute-mi lexikaacutelniacutemi prostředky disponovala staroslověnština pro označeniacute nestřiacuted-mosti v jiacutedle a pitiacute jakaacute je jejich seacutemantickaacute motivace jejich etymologie

1 NESTŘIacuteDMOST V JIacuteDLE11 Jedniacutem z vyacuterazů pro nestřiacutedmost v jiacutedle je stsl IcircAacuteyacuteAumlAgraveIacuteEgrave4 v Ostromi-rově evangeliaacuteři IcircAacuteYacuteAumlAringiacuteEgrave4 (SJS 2 501) Slova patřiacute do rodiny psl obědъ(1) (gt stsl IcircAacuteYacuteAumlUacute sbquooběd hostinalsquo) složeneacuteho z psl prefixu ob- a kořene

1 K přehledu kontinuantů psl obědъ v ESSJ 26 182ndash184

53

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

ěd- doloženeacuteho mj ve stsl yumlNtildeOgraveEgrave sbquojiacutestlsquo (lt psl ěsti sbquojiacutestlsquo) Na původniacute vyacuteznam psl slova neniacute ndash mj i vzhledem k různeacutemu seacutemantickeacutemu vyacutekla-du psl prefixu ndash jednotnyacute naacutezor M Wojtyła-Świerzowska (1992 152ndash154) odvozuje obědъ od slovesa oběsti sbquozcela vyjiacutest okousaacutevat ze všech stran apodlsquo a rekonstruuje jeho vyacuteznam jako sbquoobětniacute hostina zejmeacutena tryzna při niacutež bylo nutno sniacutest všechno co bylo na stolelsquo V Machek (1968 228) vychaacuteziacute pro obědъ z vyacuteznamu sbquopojedeniacute zajedeniacutelsquo tedy původně sbquoranniacute svačina přesniacutedaacutevka desaacutetkalsquo s odkazem na situaci v ruskyacutech naacuteřečiacutech srov ruskeacute dial обед sbquosniacutedanělsquo (SRNG 22 25ndash26) Dalšiacute vyacuteklad interpretu-je psl obědъ (s ohledem na vyacuteznam psl pref ob- sbquokolem okolo v kruhulsquo a takeacute na vyacuteznam např stč oběd jenž se vyskytuje v kontextu ukazujiacuteciacutem na sbquojiacutedlo společně u stolulsquo) jako sbquospolečneacute jedeniacute jedeniacute v kruhu tj v ko-lektivu kolem něčeholsquo (SČS 1 1077ndash1079 Němec 1980 74ndash75) I Němec to považuje za důkaz že bdquo[] společneacute pojiacutedaacuteniacute v kruhu rodiny nebo čeledi je zaacuteležitost prastaraacute jistě praslovanskaacuteldquo (Němec ndash Horaacutelek 1986 103) Do rodiny psl ěsti patřiacute i hapax v Sinajskeacutem euchologiu sloveso IcircAacuteYacuteNtildeOgraveEgrave Ntilde0 sbquopřejiacutest selsquo naacutesledujiacuteciacute kontext jasně doklaacutedaacute jakeacute mohou byacutet naacutesledky přejiacutedaacuteniacute AgraveUgraveAring EcirclsquoOgraveIcirc IcircAacuteYacuteAumlUacute ntilde0 AacuteEumlthornAringOgraveUacute (SJS 2 502)

12 Pro sbquoobžerstviacutelsquo je v Sinajskeacutem euchologiu doloženo spojeniacute eumlEgraveotildeAgraveyuml yumlaumlUuml v Besědaacutech na jevangelije pouheacute yumlaumlUuml (SJS 4 936) Stsl adjekti-vum EumlEgraveOtildeUacute znamenaacute sbquonadměrnyacute přiacutelišnyacute hojnyacutelsquo(2) je staacuteřiacute praslovan-skeacuteho (psl lichъ) a zpravidla se odvozuje z ie kořene leiku-sbquonechaacutevat zbyacutevatlsquo(3) rozšiacuteřeneacuteho formantem -s- leiku-so-sbquozůstaacutevajiacuteciacute přebyacutevajiacuteciacutelsquo (Pokorny 1959ndash1969 669ndash670 ESJS 7 422ndash423) I-kmenoveacute substanti-vum yumlaumlUuml představuje nomen actionis odvozeneacute sufixem -ь od vyacuteše uve-deneacuteho ěsti lt ěd-ti (SP 6 127ndash128) Kompozitum EumlEgraveOtildeIcircyumlaumlaringiacuteEgrave4 sbquonad-měrneacute jedeniacute přejiacutedaacuteniacute obžerstviacutelsquo v Supraslskeacutem kodexu představuje kalk

2 Tento vyacuteznam je doložen v českyacutech naacuteřečiacutech srov č dial lichyacute (snop ořech) sbquozbyacutevajiacuteciacute nad kopu nůž nad tucet atdlsquo (Bartoš 1906 184)

3 Ve slovanskyacutech jazyciacutech neniacute primaacuterniacute sloveso doloženo

54

ILONA JANYŠKOVAacute

řeckeacuteho ἀδηφαγία sbquožravost hltavost obžerstviacutelsquo (Schumann 1958 38) IacuteAring AcircUacuteAumlAgraveAumlEgraveIgraveUacute NtildeAringAacuteAring IumlUumlyumlIacuteUumlNtildeOgraveAcircOacute Egrave EumlEgraveOtildeIcircyumlAumlAringIacuteUumlthorn (SJS 2 128)

121 Do rodiny psl ěsti patřiacute i yumlAumlUumlOumlAgrave sbquojedliacutek žroutlsquo (SJS 4 937) se sufixem -ьca typickyacutem pro nomina agentis (SP 1 102) a kompozitum v Si-najskeacutem euchologiu AcircAringEumlEgrave4yumlaumluacute sbquovelkyacute jedliacutek nenasyta žroutlsquo jehož prvniacute čaacutestiacute je adjektivum AcircAringEumlEgraveEgrave sbquovelkyacutelsquo

13 Adjektivum IacuteAringIacuteAgraveNtildeucircUgraveAringiacuteUacute sbquonenasytnyacutelsquo je hapax legomenon v Suprasl-skeacutem kodexu AtildeEumlAgraveAumlEgraveAcircAgraveyuml ntildeEgraveyuml IacuteAringIacuteAgraveNtildeucircOslashOgraveAringiacuteAgraveyuml yumlaeligAring IacuteEgraveEcircIcircEumlEgraveAEligAring NtildeAcircIcircEgraveIgraveUacute IacuteyacutentildeograveAgrave NtildeucircOgraveAgrave (SJS 2 375) dle Schumanna (1958 42) kalk řec-keacuteho ἄπληστος sbquonenasycenyacute nesytyacutelsquo Slovo patřiacute do rodiny psl sytъ sbquosytyacutelsquo jež se nejleacutepe objasňuje z ie participia suH-toacute- sbquonaplněnyacutelsquo vychaacutezejiacuteciacuteho ze slovesa odvozeneacuteho z ie kořene seu(H)- sbquobyacutet plnyacutelsquo(4) Ve slovanskyacutech ja-zyciacutech sloveso doloženo neniacute je však zachovaacuteno v hetitskeacutem šunna- šunn- sbquoplnitlsquo (Furlan in Bezlaj 1976ndash2007 3 238) K seacutemantickeacutemu posunu sbquoplnyacute naplněnyacutelsquo rarr sbquosytyacutelsquo srov č hovoroveacute jsem plnyacute sbquojsem najedenyacute sytyacutelsquo

14 Staroslověnskyacute lexikaacutelniacute materiaacutel a takeacute kontext v němž se vyacuteše uvede-naacute slova pro obžerstviacute nachaacutezejiacute naznačujiacute negativniacute vztah k teacuteto neřesti Doklaacutedajiacute to jak upozornila T Vendina (Vendina 2002 96 a 134) slove-sa icircOgraveEumluacuteNtildeOgraveyacuteOgraveEgrave sbquoztučnětlsquo a oacuteOgraveEumluacuteNtildeOgraveyacuteOgraveEgrave sbquoztloustnout ztučnětlsquo kteraacute jsou ve Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho doložena pouze v přeneseneacutem vyacuteznamu sbquozatvrdit se staacutet se necitelnyacutemlsquo Schumann (1958 46) poklaacutedaacute sloveso icircOgraveEumluacuteNtildeOgraveyacuteOgraveEgrave za seacutemantickyacute kalk řeckeacuteho παχύνεσθαι sbquostaacutet se za-tvrzelyacutemlsquo srov přiacuteklad z Mariaacutenskeacuteho kodexu (SJS 2 583) IcircOgraveEumlUacuteNtildeOgraveyacute AacuteIcirc NtildeETHltUacutegtAumlltuumlgtoumlAring EumlthornAumlAringEgrave NtildeEgraveOtildeUacute Neboť obrostlo tukem srdce tohoto lidu

2 NESTŘIacuteDMOST V PITIacute21 Pro sbquoopilstviacutelsquo maacute staroslověnština k dispozici několik lexeacutemů zejmeacutena hojně rozšiacuteřeneacute substantivum IumlEgraveyumlIacuteUumlntildeograveAcircIcirc v Šišatovackeacutem apoštolaacuteři

4 K dalšiacutem vyacutekladům psl sytъ viz ESJS 15 918

55

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

srbskociacuterkevněslovanskeacute pamaacutetce je slovo uvedeno v tomto kontextu (1P 43) IgraveEgraveiacuteoacuteAcircUumlOslashAring4 EumlyacuteOgraveIcirc AEligEgraveOgraveEgraveszlig AcircIcircEumlthorn IumlIcircAtildeAgraveIacuteUumlNtildeEcircoacutethorn OgraveAcircIcircETHEgraveOgraveEgrave OtildeIcircaeligAumlUumlOslashAring AcircUuml NtildeEcircIcircOgraveIcircAEligEgraveOgraveEgraveEgrave AcircUuml IumlIcircOtildeIcircOgraveEgrave AcircUuml IumlEgraveyumlIacuteUumlNtildeOgraveAcircAring AcircUuml EcircIcircCcedilEumlIcircAtildeEumlAgraveNtildeIcircAcircAgraveIacuteEgraveEgraveOtildeUuml IgraveoacuteAEligAringEumlIcircAEligUumlNtildeOgraveAcircYacute(5) Egrave AcircUuml eumlEgraveOtildeicirciumlEgraveOgraveEgraveEgraveOtildeUuml Egrave IacuteAringIumlETHEgraveszligccedilIacuteEgraveIacuteUumlIacuteAgraveOtildeUuml OgraveETHYacuteAacuteAgraveOtildeUuml (Miklosich 1853 197) Dost dlouho už jste dělali to v čem si libujiacute pohaneacute žili jste v nevaacutezanosti vaacutešniacutech v opilstviacute v hodech pitkaacutech a v hanebneacutem modlaacuteřstviacute(6) Časteacute je takeacute substantivum IumlEgraveyumlIacuteUumlNtildeOgraveAcircEgrave4 pouze v Glagolitice charvaacutetsko-hlaholskeacute pamaacutetce 14minus15 stol je doložen vyacuteraz IumlEgraveyumliacuteEgrave4 sbquoopilostlsquo v Supraslskeacutem kodexu OacuteIumlEgraveOgraveEgrave4 tv Etymologie uvedenyacutech vyacuterazů je průzračnaacute patřiacute do rodiny psl piti (podrobnyacute etymologickyacute vyacuteklad s přehledem kontinuantů v jednotlivyacutech slovanskyacutech jazyciacutech v ESJS 11 648) Z dalšiacutech vyacuterazů bliacutez-kyacutech našemu teacutematu je možno uveacutest substantiva IumlEgraveszligIacuteEgraveOumlAgrave IumlEgraveAcircUumloumlAgrave sbquopi-jan opileclsquo spolu s dokladem z Christinopolskeacuteho a Slepčenskeacuteho apoštola (1C 5 11) AgraveUgraveAring ecircicircOgraveAringethucircEgrave AacuteETHAgraveograveUacute EgraveigraveAringiacuteOacute4OgraveUuml ntilde0 [] iumlEgraveyumliacuteEgraveOumlAgrave [] ntildeUacute OgraveAgraveEcircIcircAcircucircigraveUuml IacuteEgrave YacuteNtildeOgraveEgrave (SJS 3 44) Kdo si sice řiacutekaacute bratr ale přitom je opilec s takovyacutem ani nejezte Jo-kmenovaacute kompozita AcircEgraveIacuteIcircIumlEgraveAcircUumlOumlAgrave sbquopi-jaacutek viacutenalsquo(7) (hapax v Zografskeacutem kodexu) a AcircEgraveIacuteIcircIumlEgraveEgraveOumlAgrave tv (8) (v Mariaacuten-skeacutem kodexu a v mladšiacutech ciacuterkevněslovanskyacutech pamaacutetkaacutech) kalkujiacute řeckeacute οἰνοπότης tv (Schumann 1958 60) Srov i prefigovanaacute slovesa OacuteIumlEgraveOgraveEgrave ntilde0 sbquoopiacutet se zpiacutet selsquo OacuteiumlEgraveyumlOgraveEgrave ntilde0 ipf sbquoopiacutejet selsquo (to je doloženo jen jako ptc preacutez akt sbquoopileclsquo ndash SJS 4 667) OacuteiumlEgraveAcircAgraveOgraveEgrave ntilde0 IcircIumlEgraveAcircAgraveOgraveEgrave Ntilde0 sbquoopiacute-jet selsquo faktitiva IcircIumlIcircEgraveOgraveEgrave OacuteiumlIcircEgraveOgraveEgrave sbquoopiacutetlsquo a adjektivum iumlEgraveyumlIacuteUacute sbquoopilyacutelsquo Faktitivum OacuteIumlIcircEgraveOgraveEgrave sbquoopojit opiacutetlsquo je součaacutestiacute frazeacutemu OacuteIumlIcircEgraveOgraveEgrave EcircIcircAtildeIcirc AumlIcirc ETH1AtildeAgrave jenž autoři pražskeacuteho staroslověnskeacuteho slovniacuteku vysvětlujiacute jako sbquoopiacutet někoho do němotylsquo (SJS 3 667) autoři starobulharskeacuteho slovniacuteku vy-

5 Srov Janyškovaacute 2019

6 Ekumenickyacute překlad Bible z roku 1979

7 Slovo maacute pokračovaacuteniacute v ruskyacutech a bulharskyacutech naacuteřečiacutech srov ruskeacute dial винопивец sbquoчеловек laquoлюбящий выпить на мирской счетraquolsquo (SRNG 4 288) a bulharskeacute řiacutedkeacute dial винопивец sbquopijaacutek viacutena opileclsquo (SBR 1 167)

8 Ve Svjatoslavově sborniacuteku z roku 1073 je slovo uvedeno v tomto kontextu Вьчера винопиица дьньсь водопиица (Sreznevskij 1893ndash1903 1 261)

56

ILONA JANYŠKOVAacute

světlujiacute frazeacutem s ohledem na vyacuteznam stsl ETH1AtildeUacute sbquovyacutesměch posměchlsquo jako bdquoнапия някого докато стане за присмехldquo tedy sbquoněkoho opiacutejet dokud se nestane terčem posměchulsquo (SBR 2 633)

22 Ve Frizinskyacutech pamaacutetkaacutech a v apoštolniacutech textech je zaznamenaacuteno kompozitum EumlEgraveOtildeicirciumlEgraveOgraveEgrave4 sbquonadměrneacute pitiacute opilstviacutelsquo (SJS 2 127) Prvniacute čaacutest slova tvořiacute stsl EumlEgraveotildeUacute sbquonadměrnyacute nadbytečnyacute přiacutelišnyacute hojnyacutelsquo ojediněle i sbquošpatnyacutelsquo Uvedeneacute kompozitum ndash na rozdiacutel od jinyacutech kompozit s EumlEgraveotildeIcirc- kteraacute překlaacutedajiacute řeckaacute kompozita a jsou tak považovaacutena za kalky ndash se vy-světluje jinak napřiacuteklad se uvažuje o možneacutem vlivu starohornoněmeckeacuteho ubartrunchī sbquoopilstviacute opilostlsquo (tak Gusmani 1987 364 k etymologii psl lichъ viz vyacuteše)

23 Pro vyacuteznam sbquoopilyacute podnapilyacutelsquo nachaacuteziacuteme v Sinajskeacutem žaltaacuteři adjekti-vum OslashthornIgraveUumlIacuteUacute(9) v tomto kontextu Eacute AcircUacuteNtildeOgraveAgrave YacuteEcircIcirc NtildeUacuteIuml2Eacute AtildeltIcircNtildeIumlIcircAumlgtUuml Eacute YacuteEcircIcirc NtildeEacuteEumlAringIacuteUacute OslashthornigraveAringiacuteuacute IcircOgraveuacute AcircEacuteIacuteAgrave (SJS 4 924) Uvedeneacute adjektivum patřiacute do rodiny praslovanskeacuteho šuměti sbquošumět hlučet hlomozit apodlsquo šumъ sbquošum hluk hlomoz apodlsquo jež jsou onomatopoickeacuteho původu Předpoklaacutedanyacute seacutemantickyacute vyacutevoj sbquohlučnyacutelsquo rarr sbquoopilyacute omaacutemenyacutelsquo maacute pod-poru napřiacuteklad ve slovinskeacutem dial šuacutemen sbquoopilyacute zpityacute opojenyacutelsquo (Pleteršnik 1894ndash1895 2 650) a v chorvatskeacutem staršiacutem šumast sbquopřiopilyacute opilyacutelsquo (RHSJ 17 878) z mimoslovanskyacutech jazyků pak v německeacutem Rausch sbquoopilostlsquo je-hož vyacuteznam je vyacutesledkem seacutemantickeacuteho posunu ze středohornoněmeckeacute-ho rūsch sbquošuměniacute prudkost bouřlivostlsquo (Kluge ndash Seebold 2002 747 Fur-lan in Bezlaj 1976ndash2007 4 130 ESJS 16 947)

24 V zaacutekladu csl EcircAcircAgraveNtildeUumlIacuteEgraveEcircUacute sbquopijan opileclsquo(10) doloženeacuteho v apoštolniacutech textech (SJS 2 19) je substantivum EcircAcircAgraveNtildeUacute sbquokvašenyacute naacutepoj kvaslsquo slovo staacuteřiacute praslovanskeacuteho (kvasъ)

9 V Boloňskeacutem Lobkovickeacutem a Pařiacutežskeacutem žaltaacuteři je tvar OslashOacuteigraveUumliacuteUacute (SJS 4 924)

10 Srov se stejnyacutem zaacutekladem stč a středněčeskeacute kvasovniacutek sbquohodovniacutek pijanlsquo (Nejedlyacute a kol 2019 60)

57

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

25 To že je opilstviacute tedy nestřiacutedmost v pitiacute alkoholickyacutech naacutepojů zaacuteleži-tostiacute odsouzeniacutehodnou s kterou je třeba bojovat se vědělo již od starověku Napřiacuteklad Řekoveacute věřili že polodrahokam ametyst nošenyacute jako amulet za-braňuje opilosti tedy chraacuteniacute před naacutesledky nadměrneacuteho použiacutevaacuteniacute alkoholu (Royt ndash Šedinovaacute 1998 37ndash39) Ciacuterkevněslovanskeacute AgraveigraveAringOgraveoacutentildeograveuacute sbquoametystlsquo (SJS 1 31) se vysvětluje z řeckeacuteho adjektiva ἀμέθυστος sbquoneopojivyacute neopi-telnyacute kdo nemůže byacutet opitlsquo Slovo je odvozeno (se zaacuteporkou ἀ-) od slovesa μεθύω sbquojsem opilyacutelsquo jež je z ř μέθυ sbquoviacutenolsquo Ametyst kteryacute maacute jemně fialovou až purpurovou barvu je zřejmě pojmenovaacuten podle barvy značně zředěneacuteho červeneacuteho viacutena ktereacute již nemaacute tak silneacute opojneacute uacutečinky (Beekes 2010 85)

PhDr Ilona Janyškovaacute CScUacutestav pro jazyk českyacute AV ČR v v i

Etymologickeacute odděleniacuteVeveřiacute 97

602 00 Brnoilonajanyskovaujccascz

Přiacutespěvek vznikl s podporou dlouhodobeacuteho koncepčniacuteho rozvoje Uacutestavu pro jazyk českyacute AV ČR v v i RVO 68378092

58

ILONA JANYŠKOVAacute

LITERATURABARTOŠ František

1906 Dialektickyacute slovniacutek moravskyacute (Praha Českaacute akademie ciacutesaře Františka Josefa pro vědy slovesnost a uměniacute)

BEEKES Robert2010 Etymological Dictionary of Greek With the assistance of Lucien van Beek Vol 1ndash2 (Leiden ndash Boston Brill)

BEZLAJ France1976ndash2007 Etimološki slovar slovenskega jezika 1ndash5 Knjiga 1 in 2 France Bezlaj knjiga 3 in 4 France Bezlaj Marko Snoj Metka Furlan knjiga 5 Kaza-la Marko Snoj in Simona Klemenčič (Ljubljana Založba ZRC)

ESJS =1989ndash2018ndash Etymologickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho seš 1ndash19ndash red Eva Havlovaacute Adolf Erhart Ilona Janyškovaacute (Praha Academia Brno Tribun EU)

ESSJ = 1974ndash Этимологический словарь славянских языков Праславянский лексический фонд ред Олег Н Трубачев Анатолий Ф Журавлев Жанна Ж Варбот (Москва Наука)

GUSMANI Roberto1987 bdquoEtymologie und Bedeutungsentwicklung von aksl lichъldquo Zeitschrift fuumlr vergleichende Sprachforschung 110 s 358ndash365

JANYŠKOVAacute Ilona2019 bdquoStaroslověnskaacute slovniacute zaacutesoba tyacutekajiacuteciacute se sexuaacutelniacuteho životaldquo in M Ja-kubowicz ndash S Pogwizd ndash B Raszewska-Żurek (eds) Etymologica Slavica Studia etymologiczne poświęcone prof Franciszkowi Sławskiemu z okazji setnej rocznicy urodzin (Warszawa Instytut Sławistyki Polskiej Akademii Nauk) s 311ndash319

KLUGE Friedrich ndash SEEBOLD Elmar2002 Etymologisches Woumlrterbuch der deutschen Sprache 24 durchgesehene und erweiterte Auflage (Berlin ndash New York de Gruyter)

MACHEK Vaacuteclav1968 Etymologickyacute slovniacutek jazyka českeacuteho (Praha Academia)

59

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

MIKLOSICH Franz1853 Apostolus e codice monasterii Šišatovac palaeoslovenice Vydal F Miklo-sich (Vindobonae G Braumuller)

NEJEDLYacute Petr a kol2019 Slovotvornyacute vyacutevoj deverbaacutelniacutech substantiv ve stareacute a středniacute češtině (Praha Academia)

NĚMEC Igor1980 Rekonstrukce lexikaacutelniacuteho vyacutevoje (Praha Academia)

NĚMEC Igor ndash HORAacuteLEK Jan a kol1986 Dědictviacute řeči (Praha Panorama)

PLETERŠNIK Maks1894ndash1895 Slovensko-nemški slovar 1ndash2 (Ljubljana Knezoškofijstvo)

POKORNY Julius1959ndash1969 Indogermanisches etymologisches Woumlrterbuch 1ndash2 (Bern ndash Mun-chen Francke Verlag)

RHSJ =1880ndash1976 Rječnik hrvatskoga ili srpskoga jezika 1ndash23 (Zagreb Jugoslaven-ska akademija znanosti i umjetnosti)

ROYT Jan ndash ŠEDINOVAacute Hana1998 Slovniacutek symbolů Kosmos přiacuteroda a člověk v křesťanskeacute ikonografii (Praha Mladaacute fronta)

SBR =1999ndash2009 Старобългарски речник 1ndash2 (София Издателство Валентин Траянов)

SČS =1968ndash2008 Staročeskyacute slovniacutek 1ndash4 red Igor Němec (Praha Academia)

SCHUMANN Kurt1958 Die griechischen Lehnbildungen und Lehnbedeutungen im Altbulgaris-chen (Wiesbaden Otto Harrassowitz)

60

ILONA JANYŠKOVAacute

SJS =1966ndash2016 Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho Lexicon linguae palaeosloveni-cae 1ndash4 red Josef Kurz Zoe Hauptovaacute (Praha Academia Euroslavica) 5 Addenda et corrigenda red Zoe Hauptovaacute Vaacuteclav Konzal Štefan Pilaacutet (Praha Euroslavica)

SP =1974ndash Słownik prasłowiański 1ndash red Franciszek Sławski (Wrocław ndash Warsza-wa ndash Krakoacutew ndash Gdańsk Zakład Narodowy im Ossolińskich)

Sreznevskij = СРЕЗНЕВСКИЙ Измаил И1893ndash1903 Материалы для Словаря древнерусского языка по письменным памятникам 1ndash3 (Санкт-Петербург Императорская Академия Наук)

SRNG = 1965ndash Словарь русских народных говоров 1ndash (Москва ndash Ленинград Санкт-Петербург Наука)

Vendina = ВЕНДИНА Татьяна И2002 Средневековый человек в зеркале старославянского языка (Москва Индрик)

WOJTYŁA-ŚWIERZOWSKA Maria1992 Prasłowiańskie abstractum Słowotwoacuterstwo Semantyka I Formacje tematyczne (Warszawa Slawistyczny Ośrodek Wydawniczy)

62

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquo V CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

HELENA KARLIacuteKOVAacute

ON THE GENESIS OF THE WORD NASTOLOVAacuteNIacute IN CZECH SLAVONIC AND OLD CZECHThe word nastolovaacuteniacute denotes enthroning raising somebody to the throne Since the Middle Ages the term ldquoenthroningrdquo is in many European languages basically the only official meaning used for this ceremony In his dictionary F Miklosich records the verb nastolovati with the meaning lsquoin throno collocarersquo and the adjective nastolovanъ lsquoin throno sedensrsquo It is obvi-ously a derivative of the Old Church Slavonic noun stolъ which was in Old Church Slavonic translation texts a usual equivalent of Greek θρόνος lsquoarmchair seat (in the New Testament) royal seat thronersquo Old Czech lacks a verb equivalent to the mentioned Czech Slavonic verb (attested is only perfective nastoliti) though it has the deverbal noun nastolovaacutenie lsquoraising to the thronersquo This noun occurs only in a name of one of religious feasts which is used to be called Nastolovaacutenie svateacuteho Petra [Raising Saint Peter to the throne] in Old Czech documents The contribution tries to find out whether Church Slavonic nastolovati could be regarded as a calque from Greek and whether Old Czech nastolovaacutenie could be viewed as a Church Slavism

Keywords Old Church Slavonic Old Czech calque Church Slavism etymology

1Pojmem bdquonastolovaacuteniacuteldquo se tu miacuteniacute intronizace uvedeniacute na trůn tedy slav-nostniacute obřad při němž je uveden do uacuteřadu vyacuteznamnyacute představitel katolickeacute nebo pravoslavneacute ciacuterkve papež biskup patriarcha teacutež představenyacute nebo představenaacute klaacuteštera tohoto naacutezvu se použiacutevalo i při uvaacuteděniacute do uacuteřadu světskeacuteho panovniacuteka Intronizace je od středověku ve většině evropskyacutech jazyků v zaacutesadě jedinyacutem oficiaacutelniacutem vyacuterazem použiacutevanyacutem pro tento cere-moniaacutel Je to slovo pochaacutezejiacuteciacute z latiny střlat inthronizātio inthronizāre je vyacutepůjčkou střř ἐνθρονίζειν V ciacuterkevniacute slovanštině a stareacute češtině se však pro pojmenovaacuteniacute tohoto konceptu objevujiacute domaacuteciacute lexeacutemy ktereacute odpoviacuteda-jiacute těmto ř a lat lexeacutemům do teacute miacutery že by mohlo jiacutet o kalky

63

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

F Miklosich totiž zachycuje ve sveacutem slovniacuteku srb-csl sloveso nastolo-vati s vyacuteznamem sbquoin throno collocarelsquo a adjektivum (resp participium per-fecti passivi) nastolovanъ sbquoin throno sedenslsquo (Miklosich 1862ndash1865 414) SJS tato slova nemaacute leacutepe řečeno nevyskytujiacute se v staroslověnskyacutech pamaacutet-kaacutech ktereacute SJS eviduje Naopak staraacute čeština odpoviacutedajiacuteciacute vyacuteraz maacute a to nastolovaacutenie Toto substantivum se ovšem objevuje pouze v naacutezvu jednoho z ciacuterkevniacutech svaacutetků kteryacute byacutevaacute ve staročeskyacutech textech označovaacuten jako Nastolovaacutenie svateacuteho Petra Nabiacutezejiacute se v zaacutesadě dvě otaacutezky 1 Lze csl na-stolovati považovat za kalk z řečtiny 2 Můžeme stč nastolovaacutenie poklaacute-dat za stopu ciacuterkevněslovanskeacuteho vlivu resp mohlo by jiacutet o ciacuterkevniacute slavi-smus nebo je jeho původ třeba vysvětlit jinak Ciacutelem tohoto přiacutespěvku je hledat na tyto otaacutezky odpovědi

21 Csl nastolovati je očividně derivaacutetem stsl substantiva stolъ ktereacute bylo v sta-roslověnskyacutech překladovyacutech textech obvyklyacutem ekvivalentem řeckeacuteho θρόνος sbquokřeslo stolec (v Noveacutem zaacutekoně) panovnickyacute stolec trůnlsquo v překladech z la-tinskeacute předlohy pak nahrazovalo slova scamnum sbquolavice podnož stoličkalsquo sēdēs sbquosedadlolsquo solium sbquosedadlo stolec křeslo trůnlsquo popř thronus sbquokřeslo (v Noveacutem zaacutekoně) trůnlsquo A tyto vyacuteznamy implikuje i většina derivaacutetů a kom-pozit utvořenyacutech na baacutezi stsl stolъ ktereacute SJS zaznamenaacutevaacute (v niacuteže) Jako řeckyacute ekvivalent ciacuterkevněslovanskeacuteho nastolovati uvaacutediacute Miklosich (1862ndash1865 414) praacutevě řeckeacute sloveso ἐνθρονίζειν Toto denominaacutelniacute sloveso je jak je zřejmeacute odvozeno od řeckeacuteho substantiva θρόνος Vyacuteznam tohoto substantiva prošel určityacutem vyacutevojem U Homeacutera byl θρόνος ještě pojmenovaacuteniacutem pro lepšiacute vyššiacute sedadlo Později jak zaznamenaacutevajiacute Schrader ndash Nehring (1929 2 534) se začal θρόνος použiacutevat ve vyacuteznamu sbquosedadlotrůn pro bohy i světskeacute panov-niacutekylsquo A už u řeckyacutech tragiků byl pluraacutel θρόνοι synonymem pro kraacutelovskou moc(1) Vyacuteznamy fundujiacuteciacuteho substantiva doklaacutedaacute praacutevě odvozeneacute ἐνθρονίζειν

1 bdquoBei Homer bezeichnet θρόνος [] noch jeden besseren namentlich houmlheren Stuhl Spaumlter wird es ganz vorzugsweise fur die Sitzplaumltze der Goumltter und hervorragender Menschen verwendet Schon bei den Tragi-ken wird θρόνοι [] ganz im Sinne von Koumlnigsherrschaft gebrauchtldquo (Schrader ndash Nehring 1929 2 534)

64

HELENA KARLIacuteKOVAacute

V klasickeacute řečtině je toto sloveso doloženo marginaacutelně pokud jde o nebiblic-keacute texty LiddellndashScott (1953 567) odkazujiacute ve sveacutem slovniacuteku pouze na jedno miacutesto a to v Diodorovi Sicilskeacutem (3313) Na dvou miacutestech se pak objevu-je ve Stareacutem zaacutekoně a to jednou ve vyacuteznamu sbquoin throno locolsquo (ἐνθρονίζω) (srov i Stephanus 4 1090(2))

bull ἡνίκα δὲ ἐπὶ πάντων τὸν ἱερὸν ἡγεμόνα νοῦν διὰ τῶν αἰσθητηρίων ἐνεθρόνισεν (LXX 4 Mak(3) 222)

a jednou ve vyacuteznamu sbquoin throno sedeolsquo (ἐνθρονίζομαι)bull ἐν αὐταῖς ταῖς ἡμέραις ὅτε ἐνεθρονίσθη ὁ βασιλεὺς Ἀρταξέρξης ἐν

Σούσοις τῇ πόλει LXX Ester 12 (Rahlfs 1 952)

Vulgata (2 121) Ester 12 překlaacutedaacute toto miacutesto opisembull quando sedit in solio regni sui Susan civitas regni ejus

a stejně tak i jeruzaleacutemskaacute biblebull když tenkraacutet seděl v pevnosti v Susaacutech na kraacutelovskeacutem trůně (JB 711)

Jak vyplyacutevaacute z kontextu ve všech uvedenyacutech přiacutekladech se mluviacute o svět-skeacutem trůně kraacutelovskeacutem

Na jinyacutech miacutestech Stareacuteho zaacutekona tam kde by se kontextuaacutelně ἐνθρονίζειν dalo očekaacutevat se objevuje obvykle dvouslovneacute vyjaacutedřeniacute a to jak v řeckeacutem textu tak v překladech Srov např Bar=EpIer 633

bull οὔτε καταστῆσαι βασιλέα δύνανται οὔτε ἀφελέσθαι (Rahlfs 2 768)

A podobně je tomu i v lat a stč překladechbull neque regem constituere possunt neque auferre (Vulgata 3 125)

2 Stephanus 4 1091 bdquoGalli non solum Throne dicunt e Gr θρόνος sed et Inthroniser ex hoc ἐνθρονίζωldquo

3 K označovaacuteniacute biblickyacutech knih a stsl pramenů byly použity zkratky zavedeneacute pro SJS Zkratky stč pramenů a způsob citace dokladů se řiacutediacute zaacutesadami uvedenyacutemi v publikaci Staročeskyacute slovniacutek Uacutevodniacute stati soupis pramenů a zkratek (Praha Academia 1968)

65

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

bull ani kraacutele ustaviti mohuacute ani ssaditi (StčB V1359)bull takeacute nejsou s to dosadit nebo sesadit kraacutele (BJ 1498)

211 Ve středniacute a pozdniacute řečtině došlo u slovesa ἐνθρονίζειν k vyacuteznamoveacute specializaci k posunu od bdquosvětskeacuteholdquo vyacuteznamu do roviny ciacuterkevniacute a frek- vence jeho vyacuteskytu se zvyacutešila Du Cange (1958 1 499ndash500) doklaacutedaacute na citaacutetech z byzantskyacutech hagiografů přiacutepadně dalšiacutech autorů(4) jak sloveso ἐνθρονίζειν tak variantu ἐνθρονίαζειν ve všech přiacutepadech vyacuteznamově už spadajiacute pouze do ciacuterkevniacute terminologie s vyacuteznamem sbquoin thronum inducere installare (dosadit na trůn o biskupovi)lsquo přeneseně pak sbquoecclesiam dedi-care (uveacutest do ciacuterkevniacuteho uacuteřadu)lsquo V diacutele byzantskeacuteho hagiografa Symeona Logothety pak je i neprefigovaneacute θρονίζειν sbquoin throno sedere (sedět na trů-nu)lsquo (Du Cange 1958 1 500)

Střř ἐνθρονίζειν převzala jak už bylo zmiacuteněno v nezměněneacute podobě la-tina (lat in- je totožneacute s ř ἐν-) V latinskyacutech středověkyacutech textech je slove-so inthronisāreinthronizāre dobře doloženo ve vyacuteznamech spadajiacuteciacutech do okruhu naacuteboženskeacute terminologie jak zachycuje Du Cange (1954 4 402) Hojně dokladů eviduje i SSLat 17 266 v latinsky psanyacutech středověkyacutech textech českeacute provenience Sloveso inthronisāreinthronizāre se v nich použiacutevaacute ve vyacuteznamu sbquodosadit na trůn stoleclsquo převaacutežnou měrou stolec biskupskyacute arcibiskupskyacute nebo papežskyacute ale objevuje se i v souvislosti se světskyacutemi panovniacuteky (de duce rege ndash SSLat 17 266) např Henricusin ducem eligitur et inthronizatur Jindřichna veacutevodstvie zvolen i uveden slavně (PulkChron 116a) daacutele ve vyacuteznamu sbquouveacutest ustanovit do ciacuterkevniacuteho uacuteřadulsquo sbquouveacutest do nebeskeacuteho kraacutelovstviacutelsquo a několika dalšiacutech

212 Csl nastolovati je po slovotvorneacute straacutence jak bylo řečeno denomina-tivum Je zjevneacute že je odvozeno prefixem na- a sufixem -ovati od substan-tiva stolъ Derivace pomociacute prefixu na- uchovaacutevajiacuteciacuteho prostorovyacute vyacuteznam v několika modifikaciacutech je ve staroslověnštině běžnaacute a to předevšiacutem u slo-

4 Např Leontius Episcopus Neapoleos in Cypro (590ndash668) Epiphanius Hagiopolita (9 stol) Symeon Logothetes (10 stol) aj

66

HELENA KARLIacuteKOVAacute

ves (Šlosar 1981 66) V přiacutepadě slovesa nastolovati jde ovšem o speciaacutelniacute vyacuteznamovou modifikaci dala by se vyjaacutedřit formulaciacute Šimandlovou po-užitou pro sloveso nalodit se že totiž jde o umiacutesťovaacuteniacute do toho (v našem přiacutepadě jde spiacuteše o umiacutesťovaacuteniacute na to) co vyjadřuje zaacutekladoveacute substanti-vum (Šimandl 2016 372)(5) Derivaacutetů ktereacute by odpoviacutedaly praacutevě tomuto slovotvorně-vyacuteznamoveacutemu modelu je však ve staroslověnštině doloženo minimum snad jen (s jinyacutemi sufixy) slovesa naseliti naseljati sbquoosiacutedlit osiacutedlovatlsquo (odvozenaacute od substantiva selo sbquosiacutedlo statek ajlsquo) Praacutevě řiacutedkost doloženiacute derivaacutetů tohoto slovotvorně-vyacuteznamoveacuteho typu může nahraacutevat domněnce že sloveso nastolovati ačkoli na prvniacute pohled vypadaacute jako slovo ryze domaacuteciacute mohlo byacutet uměle vytvořeno vlivem jazyka předlohy A tuto domněnku by mohla podpořit marginaacutelnost jeho doloženiacute i dalšiacute fakta

Řadu derivaacutetů a kompozit utvořenyacutech na baacutezi stsl stolъ ktereacute zazname-naacutevaacute SJS lze vzhledem k jejich vyacuteznamu a způsobu derivace považovat za kalky přesně odpoviacutedajiacuteciacute řeckyacutem předlohaacutem sъprěstolьnъ sbquospoluvlaacutednou-ciacutelsquo (1times Euch) kalk řeckeacuteho σύνθρονος (k tomu viacutece Grivec 1952) sъstolьnikъ (2times Supr) kalk ř σύνεδρος ve vyacuteznamu sbquouacutečastniacutek sněmursquo a συγκάθεδρος ve vyacuteznamu sbquoasesor přiacutesediacuteciacutelsquo(6) prъvoprěstolьnikъ sbquokniacuteže apoštolskyacutelsquo (1times ka-lend Ochr o sv Petrovi a Pavlovi) kalk řeckeacuteho πρωτόθρονος ravьnoprěs-tolьnъ sbquomajiacuteciacute stejnyacute trůnlsquo (1times Napis) kalk ř ὁμόθρονος Domniacutevaacutem se že stejně tak nelze vyloučit že i csl nastolьnikъ sbquonaacutestupcelsquo (2times Meth) je řeckyacutem kalkem Byzantskaacute řečtina maacute totiž adjektivum ἐνθρόνιος sbquonastole-nyacutelsquo (LiddellndashScott 1953 567) jež by mohlo byacutet vyacutechodiskem pro csl slovo podobně i csl stolьnikъ sbquopatriarchalsquo (1times Ochr 1times Nom) by mohlo byacutet utvo-řeno podle ř adjektiva θρόνος sbquosediacuteciacute na trůnělsquo

Srb-csl pamaacutetka v niacutež se podle Miklosiche csl nastolovati resp na-stolovanъ vyskytuje je staroslověnskyacutem překladem řeckeacute předlohy (jde o překlad života sv Gregoria z Agrigenta od Leontia presbytera v Řiacutemě) V Miklosichovi (1862ndash1865 414) neniacute sice uvedeno přesneacute miacutesto vyacuteskytu

5 Šimandl (2016 372) zmiňuje sice i sloveso nastolit ale jen v jeho současneacutem přeneseneacutem vyacutezna-mu sbquodaacutet do středu zaacutejmulsquo a to jako přiacuteklad speciaacutelniacuteho lexikalizovaneacuteho vyacuteznamu

6 K funkci prefixu sъ- (překlaacutedajiacuteciacuteho ř συν-) jakožto rozlišovaciacuteho prvku v raacutemci seacutemantiky konkreacutetniacutech staroslověnskyacutech slov (zde stolьnikъ a sъstolьnikъ) srov Jefimova 2004 40

67

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

což poněkud oslabuje hodnotu teacuteto informace přesto však možnost že jde o slovo utvořeneacute vlivem přiacuteslušneacuteho slova v řeckeacute předloze tu staacutele je poměrně značnaacute

Kromě Miklosiche evidujiacute rcsl nastolovati sbquovyneacutest na trůn (biskupskyacute metropolitniacute)lsquo takeacute Sreznevskij (2 337) a StrS (10 269)(7) Slovanskeacute jazyky použiacutevajiacute pro pojmenovaacuteniacute tohoto aktu různeacute lexeacutemy (např b възкaacuteчвам на престoacuteл трoacuteн sln ustoličiti namestiti instalirati p osadzać na tronie intronizować hl intronizować r возводuacuteтьвозвестuacute на престол aj)

22 Struktura staročeskeacuteho substantiva nastolovaacutenie ukazuje že jde o verbaacutelniacute substantivum vyacutechoziacute sloveso však ve stareacute češtině doloženo neniacute Ved-le prefigovaneacuteho nastolovaacutenie maacute staraacute čeština i neprefigovaneacute stolovaacutenie (s variantniacutemi štolovaacutenie stolenie ndash MStčS 480) s vyacuteznamem sbquospolečneacute sezeniacute u stolu u jiacutedlalsquo v jednom přiacutepadě (v tzv Pasionaacutelu kališnickeacutem) pak je užito ve vyacuteznamu sbquodosazeniacute na trůnlsquo Ani k tomu deverbativu vyacutechoziacute sloveso doloženo neniacute Doloženo je jen dokonaveacute nastoliti sbquonastolit dosa-dit na trůnlsquo jakožto Saul bohem zvolen mazaacuten za kraacutel i naſtolen (Budyš 34b ndash StčS 1 291)

Pokud jde o stč nastolovaacutenie sbquodosazeniacute na trůnlsquo objevuje se pouze jak bylo zmiacuteněno v naacutezvu jednoho z ciacuterkevniacutech svaacutetků kteryacute byacutevaacute ve staro-českyacutech textech označovaacuten jako Nastolovaacutenie svateacuteho Petra Tento svaacutetek se vztahuje k 22 uacutenoru kdy si ciacuterkev připomiacutenaacute svaacutetek Stolce svateacuteho Petra prvniacuteho mezi apoštoly a prvniacuteho řiacutemskeacuteho biskupa Nejstaršiacute zmiacuten-ky o oslavě dne kdy podle tradice apoštol Petr usedl na biskupskyacute stolec v městě Řiacutemě se datujiacute do 4 stoletiacute Slavnost probiacutehala 18 ledna v Priscilli-nyacutech katakombaacutech o kteryacutech starobyleacute doklady mluviacute jako o miacutestě bdquokde svatyacute Petr seděl nejprveldquo (ubi prius sedit sanctus Petrus) Zde se ve staro-věku uctiacutevala katedra tedy starobylyacute dřevěnyacute stolec na ktereacutem řiacutemskyacute bis-kup uděloval novokřtěncům svaacutetost biřmovaacuteniacute Druhyacutem datem spojenyacutem s Petrovyacutem biskupskyacutem uacuteřadem je 22 uacutenor Podle tradice jde o udaacutelost

7 Staraacute ruština maacute substantivum nastolovanije sbquotrůn vlaacutedalsquo (StrS 10 269)

68

HELENA KARLIacuteKOVAacute

kteraacute se popisuje v Mt 16 13ndash19 kdy Petr u Ceacutesareje Filipovy vyznal Ježiacuteše jako Božiacuteho Syna a ten jej jako skaacutelu ustanovil zaacutekladniacutem piliacuteřem ciacuterkve(8) Později v 9 stoletiacute byl tento svaacutetek spojovaacuten s Petrovyacutem uacuteřadem biskupa v Antiochii Po liturgickeacute reformě II vatikaacutenskeacuteho koncilu bylo lednoveacute da-tum z kalendaacuteře odstraněno a svaacutetkem připomiacutenajiacuteciacutem zaacuteklady papežstviacute se stal 22 uacutenor (srov Friedrich 1934 129ndash199 324)

Substantivum nastolovaacutenie je ve stč textech poměrně dobře doloženo Srov např

a potom svatyacute Petr na tom stole sědajě sedm let božie slovo kaacutezal pro něžto tento svatyacute den sloacuteve svateacuteho Petra naſtolowanye festum epularum(9) beati Petri (PasMuzA 155) v outeryacute před svatyacutem Petrem jenž sloacuteve Nastolovaacuteniacute ArchČ 10 255 (1437) ndash StčS 1292

V jednom přiacutepadě (v tzv Pasionaacutelu kališnickeacutem) jak bylo řečeno pak je užito neprefigovaneacuteho vyacuterazu stolovaacutenie sbquodosazeniacute na trůnlsquo

221 V latinskyacutech pramenech jak doklaacutedajiacute slovniacuteky středověkeacute latiny se tento svaacutetek označuje sousloviacutem Cathedra Petri apostoli přiacutepadně Cathed-ra S Petri(10) Ostatně naznačuje to i Klaret když v Glosaacuteři staviacute vedle lat kathedra stč nastolovaacutenie (nasstolowanye) resp zde v bdquoklaretovskyldquo zkraacuteceneacute podobě nasstolanye (KlarGlosA 2397 ndash StčS 1 292) Lat cathed-ra (lt ř καθέδρα) je sice nositelem zaacutekladniacuteho vyacuteznamu přejateacuteho spo-lu s formou z řečtiny tedy sbquosedadlo stolice učitelskaacute stolice katedralsquo ale metonymicky je teacutež označeniacutem pro sbquoučitelskyacute uacuteřadlsquo a daacutele i pro sbquokněžskyacute předevšiacutem biskupskyacute ale i arcibiskupskyacute uacuteřad siacutedlolsquo ve spojeniacute cathedra regni coelum znamenaacute sbquonebelsquo cathedra (předevšiacutem s atributem s Petri)

8 bdquoI jaacuteť praviacutem tobě že jsi ty Petr a na teacuteť skaacutele vzdělaacutem ciacuterkev svou a braacuteny pekelneacute nepřemohou jiacute A tobě daacutem kliacuteče kraacutelovstviacute nebeskeacuteholdquo (Mt 1618-19 ndash BK)

9 Stč slovo nastolovaacutenie zde v textu překlaacutedaacute lat spojeniacute festum epulārum substantivum epulae primaacuterniacutem vyacuteznamem sbquopokrm jiacutedlo hostinalsquo je tu použito v obrazneacutem duchovniacutem smyslu

10 Často se toto sousloviacute objevuje ve spojeniacute se substantivy dies nebo festum a maacute formu časoveacuteho uacutedaje např hellipdatumhellipin die cathedrae s Petri hellipconsilium in die sancti Petri ad cathedram apod (SSLat 1 590)

69

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

je označeniacutem pro sedes summi pontificis tedy papežskyacute stolec ve smyslu uacuteřadu (srov SSLat 1 590) Otaacutezkou je proč je staročeskyacutem ekvivalentem lat cathedra praacutevě nastolovaacutenie Je třeba si uvědomit že označeniacute Cathedra S Petri implikuje v zaacutesadě vyacutesledek procesu dosazeniacute nastoleniacute na trůn na stolec kteryacute vyjadřuje sloveso inthronisare = in cathedra in solio ponere (SSLat 17 266) Staraacute čeština ovšem toto ř-lat pojmenovaacuteniacute do sveacuteho le-xika nezahrnula a vyjadřuje je opisně jako např (Svateacuteho Petra) na stolici povyacutešenie (ArchČ 321 ndash r 1442) přiacutepadně na stolici vsaźenie (ESStč) apod (Klaret překlaacutedaacute inthronizatio slovem vwedenye KlarGlosA 2465 ndash ESStč) Zatiacutemco uvedeneacute obraty jsou obecneacuteho raacutezu nevztahujiacute se pouze k osobě Petra nastolovaacutenie se užiacutevaacute vyacutehradně v souvislosti s uvedenyacutem svaacutetkem Na zaacutekladě toho co bylo řečeno a připustiacuteme-li že csl nastolovati lze po-važovat za kalk ř ἐνθρονίζειν pak by se nabiacutezelo vysvětleniacute že stč nasto-lovaacutenie by mohlo byacutet ciacuterkevniacutem slavismem Podpůrnyacutem argumentem by mohlo byacutet to že ve stareacute češtině jde o ciacuterkevniacute termiacuten se speciaacutelniacutem kon-kreacutetniacutem vyacuteznamem Ve světle toho že ve středověkyacutech latinskyacutech textech českeacute provenience se běžně pro bdquousazeniacute na trůnldquo nebo bdquouvedeniacute do uacuteřaduldquo použiacutevaly latinskeacute lexeacutemy inthronisare inthronisatio inthronisatus tedy přejiacutemky řeckeacuteho ἐνθρονίζειν a jeho derivaacutetů na jejichž zaacutekladě vzniklo csl nastolovati nelze vyloučit že překladatel i pro přeloženiacute lat substanti-va cathedra v pojmenovaacuteniacute konkreacutetniacuteho svaacutetku použil slovo nastolovaacutenie ktereacute znal z ciacuterkevniacute slovanštiny (srov Intronisatus est id est kathedratus LexClem ndash SSLat 17 266) Zde by se nabiacutezelo zmiacutenit Traacutevniacutečka (1948 167) že bdquov době okolo r 1100 lze u naacutes a to v Čechaacutech zcela dobře předpoklaacute-dati znalost ciacuterkevniacute slovanštiny nepřetržitě trvajiacuteciacute z velkomoravskeacute doby cyrilometodějskeacuteldquo

222 Lze samozřejmě namiacutetnout že stč stoacutel č stůl je slovo domaacuteciacute psl původu a že tedy neniacute důvod uvažovat v přiacutepadě jednoho derivaacutetu o csl vlivu A je pravda že existuje řada jeho derivaacutetů s vyacuteznamy nespadajiacuteciacutemi do ciacuterkevniacute terminologie ale spojenyacutemi s dnešniacutem chaacutepaacuteniacutem stolu jako stolovaacuteniacute sbquospolečneacute sezeniacute u stolu u jiacutedlalsquo a sbquohodovaacuteniacute hostinalsquo sloveso stolovat od něhož je stolovaacuteniacute odvozeno sbquospolečně jiacutest u jednoho stolulsquo Ale přesto neniacute vliv ciacuterkevniacute slovanštiny vyloučen když uvaacutežiacuteme že ve stareacute

70

HELENA KARLIacuteKOVAacute

češtině jde o vyacuteraz se speciaacutelniacutem vyacuteznamem naviacutec implikujiacuteciacutem vyacuteznam stolu pro češtinu netypickyacute

3 ZAacuteVĚROdpověď na obě otaacutezky formulovaneacute v uacutevodniacute čaacutesti tohoto textu tedy zda lze csl nastolovati považovat za kalk z řečtiny a zda je možneacute vidět ve stč nastolovati vliv ciacuterkevniacute slovanštiny je kladnaacute nejde ovšem o tvrzeniacute kate-gorickeacute vzhledem k tomu co bylo řečeno vyacuteše

PhDr Helena Karliacutekovaacute CScetymologickeacute odděleniacute

Uacutestav pro jazyk českyacute AV ČR v v i602 00 Brno

helenakarlikovaujccascz

Přiacutespěvek vznikl za podpory projektu Staroslověnskeacute dědictviacute v stareacute češtině financovaneacuteho Grantovou agenturou Českeacute republiky (č 18-02702S)

71

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

LITERATURABK

2004 Bible svataacute podle posledniacuteho vydaacuteniacute kralickeacuteho z roku 1613 (Brno KMa)

DU CANGE Charles du Fresne1954 Glossarium mediae et infimae lanititatis 1ndash10 (Graz Akademische Druck-U Verlagsanstalt unveraumlnderter Nachdruck der Ausgabe von 1883ndash1887)

1958 Glossarium ad scriptores mediae et infimae Graecitatis 1ndash2 (Graz Aka-demische Druck-U Verlagsanstalt unveraumlnderter Abdruck der 1688 in Lyon erschienen Ausgabe)

ESStčElektronickyacute slovniacutek stareacute češtiny [online] Praha Uacutestav pro jazyk českyacute AV ČR v v i odděleniacute vyacutevoje jazyka 2006ndash [cit 9 5 2019] Dostupneacute z httpvokabularujccascz

FLAJŠHANS Vaacuteclav (ed)1928 Klaret a jeho družina sv 2 (Praha Českaacute akademie věd a uměniacute)

FRIEDRICH Gustav1934 Rukověť křesťanskeacute chronologie (Praha Filosofickaacute fakulta University Karlovy)

GRIVEC Franc1952 bdquoSъprěstolьnъ ndash synthronosldquo Slovo 1 s 6ndash19

JB2009 Jeruzaleacutemskaacute bible Piacutesmo svateacute vydaneacute Jeruzaleacutemskou biblickou ško-lou přel F X a D Halasovi (Kostelniacute Vydřiacute Karmelitaacutenskeacute nakladatelstviacute)

JEFIMOVA Valerija Sergejevna2004 bdquoO vlijanii jazyka grečeskich originalov na slovoobrazovatelrsquonyje pro-cessy v staroslavjanskom jazykeldquo Slavjanovedenije 4 s 35ndash47

LIDDELL Henry George ndash SCOTT Robert1953 A Greek-English Lexicon (Oxford Clarendon Press)

72

HELENA KARLIacuteKOVAacute

LUTHER Martin (ed)1948 Die Bibel oder die ganze heilige Schrift des Alten und Neuen Thesta-ments nach der deutschen Uumlbersetzung Martin Lutherrsquos (Stuttgart Privileg Wurtt Bibelanstalt)

MIKLOSICH Franz1862ndash1865 Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum (Wien Wilhelm Braumuller)

MStčS1978 BĚLIČ Jaromiacuter ndash KAMIŠ Adolf ndash KUČERA Karel Malyacute staročeskyacute slov-niacutek (Praha SPN)

RAHLFS Alfred (ed)1935 Septuaginta id est Vetus Testamentum graece iuxta LXX interpretes 2 vols (Stuttgart Privileg Wurttembergische Bibelanstalt)

SCHRADER Otto ndash NEHRING Alfons1929 Reallexikon der indogermanischen Altertumskunde 2 zweite vermehrte und umgearbeitete Auflage (BerlinndashLeipzig Walter de Gruyter)

SJS1966ndash2016 Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho Lexicon linguae palaeoslovenicae 1ndash5 (Praha Academia Euroslavica)

SREZNEVSKIJ Izmail Ivanovič1893ndash1903 Materialy dlja slovarja drevnerusskago jazyka po pisrsquomennym pamjatnikam 1ndash3 (Sanktpeterburg)

SSLat1977ndashdosud Slovniacutek středověkeacute latiny v českyacutech zemiacutech Latinitatis medii aevi lexicon Bohemorum (Praha Academia)

StčB2009 KYAS Vladimiacuter (ed) Staročeskaacute Bible draacutežďanskaacute a olomouckaacute V1 2 (Praha Academia)

StčS1968ndash2008 Staročeskyacute slovniacutek 1ndash4 Red Igor Němec (Praha Academia)

StrS1975ndashdosud Slovarrsquo russkogo jazyka 11ndash17 vv (Moskva Nauka)

73

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

STEPHANUS Henricus 1954 Thesaurus Graecae linguae 1ndash9 (Graz)

ŠIMANDL Josef2016 Slovniacutek afixů užiacutevanyacutech v češtině (Praha Karolinum)

ŠLOSAR Dušan1981 Slovotvornyacute vyacutevoj českeacuteho slovesa (Brno Univerzita J E Purkyně)

TRAacuteVNIacuteČEK František1948 bdquoGlosy Jagićovy a svatořehořskeacuteldquo in J Kurz ndash M Murko ndash J Vašica (eds) Slovanskeacute studie Sbiacuterka statiacute věnovanyacutech prelaacutetu univ prof dr Josefu Vajsovi k uctěniacute jeho životniacuteho diacutela (Praha Vyšehrad) s 164ndash168

Vulgata1902 Biblia sacra Vulgatae editionis Editio decima 1ndash4 (Ratisbonae Institu-tum librarium pridem G J Manz)

74

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚN-SKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE(1)

ŠTEFAN PILAacuteT

The paper discusses perspectives of further development of the Old Church Slavonic Dictionary and possible problems associated with such processes The ongoing digitiza-tion of the dictionary opens new possibilities for its development most importantly an equalization of the differences that have arisen among its four parts It brings also an option to expand the dictionary with other Old Church Slavonic texts and the digitizati-on enables entirely new approach to the Czech Church Slavonic material as a whole

Keywords lexicography digitization Old Church Slavonic language Old Church Slavonic texts Czech recension of the Church Slavonic language

UacuteVODSlovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho (Kurz a kol 1966ndash1997 daacutele SJS)(2) před-stavuje světově unikaacutetniacute diacutelo českeacute paleoslovenistiky ktereacute shromažďuje a objasňuje slovniacute zaacutesobu nejen kanonickyacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek ale takeacute mladšiacutech ciacuterkevněslovanskyacutech opisů textů jejichž vznik byacutevaacute kladen na Velkou Moravu nebo je jejich původ jakkoliv spjat s cyrilometodějskou mi-siiacute Vedle toho obsahuje teacutež slovniacute zaacutesobu textů česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu Společně s mimořaacutednou šiacuteřiacute sveacuteho zaacuteběru přinaacutešiacute překlady vyacutezna-mů ve třech současnyacutech jazyciacutech (česky rusky a německy) vždy teacutež latinsky a v přiacutepadě dokladů z překladovyacutech textů uvaacutediacute vyacuterazy z předloh (řeckyacutech

1 Přiacutespěvek vznikl za podpory projektu bdquoGORAZD Digitaacutelniacute portaacutel staroslověnštinyldquo MK ČR ndash NAKI II DG16P02H024

2 O okolnostech vzniku SJS podrobně Blaacutehovaacute (2016)

75

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

latinskyacutech či starohornoněmeckyacutech) Jednotliveacute vyacuteznamy doplňuje a objas-ňuje hojnyacutemi faktografickyacutemi a vyacutekladovyacutemi komentaacuteři a bohatě je ilustruje citacemi z excerpovanyacutech textů a jejich překladovyacutech originaacutelů Inovativniacutem rysem je teacutež uvaacuteděniacute synonymie u staroslověnskyacutech hesel

Je pochopitelneacute že u diacutela ktereacute vznikalo po dobu několika desetiletiacute a na jehož tvorbě se vystřiacutedaly dvě generace badatelů dochaacutezelo průběžně k vyacute-voji metodiky zpracovaacuteniacute hesel postupně se rozšiřoval okruh dostupnyacutech pamaacutetek a jejich předloh a takeacute přiacutestup k sekundaacuterniacute literatuře Nejvyacuteraz-nějšiacute koliacutesaacuteniacute se pochopitelně projevuje v prvniacutem diacutele zejmeacutena v jeho po-čaacutetku při jehož tvorbě nebyl způsob zpracovaacuteniacute hesel ještě zcela ustaacutelen Proto s vytvořeniacutem dodatků k SJS počiacutetala hlavniacute redaktorka Zoe Haupto-vaacute (1929ndash2012) již ve sveacutem zaacutevěrečneacutem slově v IV diacutelu SJS (SJS IV 1042) K realizaci dodatků k I diacutelu SJS došlo v letech 2008ndash2016 (Hauptovaacute a kol 2016 daacutele Dodatky)(3) Svyacutem celkovyacutem rozsahem osmi sešitů se staly paacutetyacutem integraacutelniacutem diacutelem SJS Dodatky přinesly nejen sjednoceniacute formaacutelniacute stavby hesel ale byl teacutež doplněn materiaacutel z pamaacutetek ktereacute nebyly z různyacutech důvo-dů do prvniacuteho diacutelu zpočaacutetku zařazeny čiacutemž vznikla celaacute řada novyacutech hesel Současně s tvorbou Dodatků probiacutehalo vydaacutevaacuteniacute již od počaacutetku SJS plaacutenova-neacuteho Řecko-staroslovenskeacuteho indexu v roce 2014 byl uzavřen jeho prvniacute diacutel (Blaacutehovaacute 2014 daacutele ŘSI)(4) Etymologickeacute odděleniacute Uacutestavu pro jazyk českyacute v Brně od roku 1989 vydaacutevaacute Etymologickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho(5) (Havlovaacute a kol 1989 daacutele ESJS) kteryacute je na lexiku zařazeneacutem do SJS ma-teriaacutelově založen Vedle toho je heslaacuteř SJS zařazen do Srovnaacutevaciacuteho indexu k slovniacutekům zpracovanyacutem v raacutemci Komise pro ciacuterkevněslovanskeacute slovniacuteky(6) z nějž doposud vyšly dva diacutely (Ribarova 2015 2018)

V roce 2016 byl zahaacutejen pětiletyacute projekt GORAZD Digitaacutelniacute portaacutel sta-roslověnštiny kteryacute je financovaacuten v raacutemci programu NAKI II Ministerstva kultury ČR(7) Ciacutelem tohoto projektu je digitalizace a online zpřiacutestupněniacute

3 Viacutece o projektu Čajka (2016)

4 Viacutece o projektu Čermaacutek (2016)

5 Podrobně o slovniacuteku Janyškovaacute (2016)

6 Viacutece o projektu Ribarova (2016)

7 Viacutece o projektu Pilaacutet (2016) a na projektovyacutech straacutenkaacutech wwwgorazdorg

76

ŠTEFAN PILAacuteT

Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho Slovniacuteku nejstaršiacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek(8) I diacutelu Řecko-staroslověnskeacuteho indexu a naskenovaneacute staroslo-věnskeacute liacutestkoveacute kartoteacuteky Do konce roku 2020 je plaacutenovaacuteno zveřejněniacute těchto online databaacuteziacute Zaacutekladniacute ideou digitalizace těchto slovniacuteků v je-jichž přirozeneacutem centru ležiacute SJS je nejenom snadneacute zpřiacutestupněniacute jejich obsahu co možnaacute největšiacutemu okruhu uživatelů ale takeacute udržovaacuteniacute jejich obsahu v aktuaacutelniacute podobě a v souladu s nejnovějšiacutemi vědeckyacutemi poznatky v oboru

Elektronickaacute verze Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho se bude od verze tištěneacute v některyacutech aspektech odlišovat V prvniacute řadě budou přiacutemo do he-sel integrovaacuteny Dodatky k I diacutelu Dalšiacute vyacuteraznou změnou je doplněniacute ang- lickyacutech překladů hesel v celeacutem rozsahu slovniacuteku Do angličtiny bude pro lepšiacute zpřiacutestupněniacute mezinaacuterodniacutemu okruhu uživatelů převeden původně la-tinsky psanyacute aparaacutet slovniacuteku a faktografickeacute vyacuteklady a komentaacuteře U všech hesel bude doplněn soupis excerpovanyacutech pamaacutetek ve kteryacutech se danyacute lexeacutem vyskytuje (odstavec occurrit in hellip) Hesla SJS budou daacutele propoje-na s naskenovanyacutemi sniacutemky staroslověnskeacute liacutestkoveacute kartoteacuteky diacuteky čemuž bude možneacute dohledat všechny vyacuteskyty daneacuteho lexeacutemu v excerpovanyacutech pamaacutetkaacutech Hesla budou teacutež provaacutezaacutena s hesly ŘSI v rozsahu prvniacuteho diacutelu Prezentačniacute prostřediacute poskytne pokročileacute vyhledaacutevaciacute a filtrovaciacute naacutestroje a možnost spraacutevy uživatelskeacuteho obsahu

1 PROBLEacuteM NEKONZISTENCE SJSIdea udržovaacuteniacute SJS v staacutele aktuaacutelniacute podobě s sebou však nese jisteacute probleacute-my ktereacute vyplyacutevajiacute jak z praktickeacute nemožnosti okamžiteacute aktualizace SJS v jeho celeacutem rozsahu tak z nemožnosti odpoviacutedajiacuteciacute aktualizace všech dal-šiacutech slovniacuteků ktereacute z něj vychaacutezejiacute nebo jsou s niacutem jakkoliv provaacutezaneacute Tiacutemto způsobem vzniklou nekonzistenci tak můžeme rozdělit na vnitřniacute (v raacutemci SJS) a vnějšiacute (ve vztahu k dalšiacutem slovniacutekům)

8 Jednaacute o digitalizaci doposud nevydaneacuteho druheacuteho opraveneacuteho vydaacuteniacute jednosvazkoveacuteho slovniacuteku kteryacute vyšel v Moskvě pod naacutezvem Старославянский словарь (по рукописям XndashXI веков) (Cejtlin 1994) Viacutece o tomto slovniacuteku a jeho druheacutem přepracovaneacutem vydaacuteniacute Chromaacute (2016)

77

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

11 VNITŘNIacute NEKONZISTENCEVnitřniacute nekonzistence z různyacutech přiacutečin vznikala již v době tvorby původniacute-ho SJS a byla důvodem vzniku Dodatků k I diacutelu Vydaacutevaacuteniacute dodatků k dal-šiacutem diacutelům SJS v původniacute sešitoveacute podobě již neniacute plaacutenovaacuteno neboť bude mnohem efektivnějšiacute tyto uacutepravy v budoucnu provaacutedět přiacutemo v heslech elektronickeacuteho SJS V současneacutem stavu kdy jsou implementovaacuteny pouze Dodatky k I diacutelu však zůstaacutevaacute tato historicky vzniklaacute nekonzistence ne-odstraněna Paradoxně je ještě navyacutešena neboť z důvodu chronologickeacuteho postupu praciacute jsou dnes v nejaktuaacutelnějšiacute podobě hesla v rozsahu I diacutelu naacutesledovanaacute hesly IV diacutelu a až pak stojiacute hesla II a III diacutelu

Tento stav je nejvyacuteraznějšiacute v okruhu citovanyacutech pamaacutetek Nově nale-zeneacute čaacutesti Žaltaacuteře sinajskeacuteho (SinN)(9) a Euchologia sinajskeacuteho (EuchN) a evangelniacute zlomky Zografskeacuteho palimpsestu (ZogrPal) Vatikaacutenskeacuteho pa-limpsestu (Vat) Bojanskeacuteho palimpsestu (Bojan) a Sinajskeacuteho palimpsestu (SinPal) jsou tak zahrnuty jen do hesel v rozsahu I diacutelu V teacutemž rozsahu je přihliacuteženo u čaacutestiacute Supraslskeacuteho kodexu (Supr) Homilie na Zvěstovaacuteniacute Panny Marie (Hom) a pamaacutetky Napisanije o pravěi věrě (Napis) k novyacutem předlohaacutem řeckyacutem u Nikodeacutemova pseudoavengelia (Nicod) Života Bene-diktova (Ben) a Legendy o svateacutem Viacutetu (Vit) k novyacutem předlohaacutem latin-skyacutem Některeacute dalšiacute pamaacutetky ktereacute byly přidaacutevaacuteny až v průběhu vydaacutevaacuteniacute II a III diacutelu byly v rozsahu I diacutelu doplněny Dodatky ale v čaacutesti slovniacuteku nadaacutele chybějiacute Jednaacute se absenci Eninskeacuteho apoštolaacuteře (En) v rozsahu piacutes-men к ndash л Dimitrijova kaacutenonu (Dim) a Novgorodskeacuteho rukopis Nikodeacutemo-va pseudoevangelia (NicodNovg) v rozsahu piacutesmen к ndash м

V Dodatciacutech a v souladu s tiacutem teacutež v elektronickeacutem SJS v rozsahu hesel I diacutelu došlo k odstraněniacute některyacutech pamaacutetek ktereacute byly v původniacutem SJS excerpovaacuteny nebo citovaacuteny nesoustavně a v průběhu času se jejich zařa-zeniacute do SJS ukaacutezalo byacutet nadbytečnyacutem Jednaacute se o varianty z pozdniacuteho Ni-kolskeacuteho čtveroevangelia (Nik(a)) spolu s variantami značenyacutemi jako Nikb

z dalšiacuteho čtveroevangelia uvaacuteděneacuteho v Daničićově edici (Daničić 1864)

9 Použiteacute zkratky pamaacutetek vychaacutezejiacute z uacutezu SJS Viz SJS (Kurz a kol 1966ndash1997 I LXXIndashLXXIII III 670ndash671) a Dodatky (Hauptovaacute a kol 2016 25ndash27)

78

ŠTEFAN PILAacuteT

ktereacute shořelo při bombardovaacuteniacute Bělehradu v roce 1941 Daacutele jde o varianty z Perfirjevskeacuteho parimejniacuteku (Perf) ojediněle citovaneacute z Brandtovy nedo-končeneacute edice staroslověnskeacuteho parimejniacuteku (Brandt 1894ndash1901) Vajsova edice knihy Joacuteb z II Novljanskeacuteho breviaacuteře (Gl Nov II Vajs 1903) před-stavuje mladšiacute překlad z latiny proto je od III diacutelu nahrazovaacutena textem vydanyacutem Pechuškou (Gl ms Viti Pechuška 1935) z Breviaacuteře Viacuteta z Omišlje kteryacute vychaacuteziacute z překladu z řečtiny

V Dodatciacutech byla teacutež provedena systematizace citovaacuteniacute variant vosto-kovskeacute (VencVost) minejniacute (VencMin) a charvaacutetskeacute redakce (VencNov) Prvniacute staroslověnskeacute legendy o svateacutem Vaacuteclavu daacutele kazaňskeacuteho a pet-rohradskeacuteho rukopisu Druheacute staroslověnskeacute legendy o svateacutem Vaacuteclavu (VencNik) variant z tzv Zaacutehřebskeacuteho hagiografickeacuteho sborniacuteku z roku 1469 Života Konstantinova a variant z Uvarovskeacuteho (BesUvar) a Synodaacutel-niacuteho (BesSynod) rukopisu Besěd na evangelije (Bes) Tyto varianty nejsou ve zbyacutevajiacuteciacutech diacutelech SJS důsledně citovaacuteny

Do rozsahu hesel I diacutelu v souladu s praxiacute Dodatků teacutež nebyly vřaze-ny některeacute varianty sporadicky citovaneacute od II diacutelu Jednaacute se o varianty z I Lublaňskeacuteho (beramskeacuteho) breviaacuteře (VencLab) a varianty z breviaacuteře Va-tikaacutenskeacute apoštolskeacute knihovny Illirico 6 (VencRom) k charvaacutetsko-hlaholskeacute redakci Prvniacute staroslověnskeacute legendy o svateacutem Vaacuteclavu (VencNov) a o va-rianty z teacutehož breviaacuteře Vatikaacutenskeacute apoštolskeacute knihovny Illirico 6 (CMVat) a zlomku breviaacuteře Rakouskeacute naacuterodniacute knihovny Cod slav 121 (CMVindob) k Oficiu sv Cyrila a Metoděje (CMLab a CMNov)

Řešeniacute teacuteto vnitřniacute nekonzistence bude spočiacutevat ve zpracovaacuteniacute zbyacutevajiacute-ciacutech čaacutestiacute slovniacuteku podle metodiky zavedeneacute Dodatky Oproti tištěneacute verzi Dodatků se však již nepočiacutetaacute s metodou zpracovaacuteniacute hesel podle abecedy ale podle pamaacutetek což bude postup při elektronickeacutem zpracovaacuteniacute hesel vyacuterazně efektivnějšiacute V prvniacute řadě je plaacutenovaacuteno doplněniacute novyacutech pamaacutetek poteacute přijdou na řadu dalšiacute uacutepravy Odstraněniacute teacuteto vnitřniacute nekonzistence je zaacutekladniacute podmiacutenkou pro jakeacutekoliv dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nebo uacutepravy excerpčniacute baacuteze elektronickeacuteho SJS Při staacutevajiacuteciacutech personaacutelniacutech možnostech tyacutemu pokud se nepodařiacute najiacutet vnějšiacute zdroje financovaacuteniacute však lze očekaacutevat že se bude jednat o praacutece dlouhodobeacuteho charakteru

79

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

12 VNĚJŠIacute NEKONZISTENCESlovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho se stal zaacutekladem řady vyacuteše zmiacuteněnyacutech lexikografickyacutech projektů Tiacutemto zaacutekladem je však jeho původniacute tištěnaacute verze resp excerpovanyacute materiaacutel v staroslověnskeacute liacutestkoveacute kartoteacutece Jen v menšiacutem množstviacute přiacutepadů bylo teacutež možneacute přihliacutežet k Dodatkům (některaacute hesla ŘSI a ESJS) Ciacutel elektronickou podobu SJS průběžně inovovat pak může veacutest k tomu že se bude svyacutem obsahem těmto souvisejiacuteciacutem projek-tům staacutele viacutece vzdalovat

To je samozřejmě patrneacute již vzhledem k staroslověnskeacute liacutestkoveacute karto-teacutece na jejiacutemž zaacutekladu byl tento slovniacutek vytvaacuteřen Před vznikem Dodatků byla kartoteacuteka doplněna o liacutestky jen z těch novyacutech pamaacutetek ke kteryacutem nebyl v danou dobu k dispozici index verborum V současnosti je kartoteacuteka poklaacutedaacutena za archivniacute materiaacutel a dalšiacute rozšiřovaacuteniacute jejiacute excerpčniacute baacuteze nebo jakeacutekoliv dalšiacute zaacutesahy do niacute nejsou plaacutenovaacuteny K excerpci přiacutepadnyacutech dal-šiacutech pamaacutetek bude již využiacutevaacutena vyacutepočetniacute technika Ve staacutevajiacuteciacute podobě byla kartoteacuteka naskenovaacutena a propojena s digitalizovanyacutemi hesly SJS Ne vždy však bylo takoveacute propojeniacute možneacute Mnohaacute novaacute hesla zavedenaacute Do-datky již podklady v liacutestciacutech nemajiacute na druhou stranu v kartoteacutece zůstaly liacutestky s hesly kteraacute byla z různyacutech důvodů ze slovniacuteku odstraněna popř byly doklady na nich zachyceneacute přesunuty pod jinaacute zaacutehlaviacute Tato divergen-ce bude s každyacutemi dalšiacutemi zaacutesahy do slovniacuteku nutně narůstat a tento fakt neniacute řešitelnyacute Staroslověnskou liacutestkovou kartoteacuteku tak bude možno chaacute-pat hlavně jako historickyacute dokument kteryacute nemusiacute odpoviacutedat současneacutemu stavu slovniacuteku

Souběžně s excerpciacute pro Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho vznikaly ob-raacuteceneacute řecko-staroslověnskeacute liacutestky ktereacute se staly zaacutekladem pro tvorbu Řecko-staroslověnskeacuteho indexu O konečneacutem vyacuteběru pamaacutetek pro ŘSI bylo rozhodnuto ještě před uacuteplnyacutem zformovaacuteniacute koncepce Dodatků proto ŘSI zahrnuje jen čaacutest novyacutech pamaacutetek do nich zařazenyacutech Zahrnuty jsou SinN a EuchN z evangelniacutech zlomků pouze Vat Pro tyto texty byla doplněna liacutestkovaacute excerpce S dalšiacutem rozšiřovaacuteniacutem materiaacuteloveacute baacuteze ŘSI nelze do doby jeho dokončeniacute počiacutetat a to z důvodu technickeacute obtiacutežnosti takoveacuteho kroku a zaacuteroveň vytvořeniacute nežaacutedouciacute vnitřniacute nekonzistence v raacutemci ŘSI

80

ŠTEFAN PILAacuteT

Jedniacutem z ciacutelů projektu Gorazd je integrace SJS a ŘSI aby byly oba slovniacute-ky vzaacutejemně průchoziacute a uživatel mohl snadno čerpat důležiteacute informace z obou miacutest Dalšiacutemi přiacutepadnyacutemi změnami a rozšiřovaacuteniacutem materiaacuteloveacute baacuteze SJS by se však tato integrace staacutele viacutece narušovala Dokončeniacute ŘSI a praacutece na jeho přiacutepadneacutem rozšiacuteřeniacute jsou prozatiacutem otaacutezkou dlouhodobeacuteho časoveacute horizontu

Etymologickyacute Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho je dalšiacutem vyacuteznamnyacutem projektem čerpajiacuteciacutem z materiaacuteloveacute baacuteze SJS Vydaacutevaacuteniacute hesloveacute čaacutesti slov-niacuteku bylo dokončeno v roce 2018 publikaciacute sešitu č 19 Autoři ESJS mohli čerpat z Dodatků jen v omezeneacute miacuteře až v pozdějšiacutech sešitech Z důvodu šiacuteře a hloubky etymologickeacuteho vyacutezkumu se autorům podařilo v mnoha přiacute-padech upřesnit seacutemantiku staroslověnskyacutech vyacuterazů nad miacuteru zachycenou v SJS Tyto noveacute poznatky však nemohly prozatiacutem byacutet v SJS zpracovaacuteny a to ani v raacutemci Dodatků neboť v době jejich tvorby nebyla ještě mnohaacute piacutesmena prvniacuteho I diacutelu v ESJS v ktereacutem jsou zaacutehlaviacute řazena podle latinky zpracovaacutena Revize seacutemantiky hesel SJS na zaacutekladě ESJS bude tak možnaacute až v druheacute faacutezi po dokončeniacute projektu Gorazd Pokud to budouciacute vyacutevoj a možnosti financovaacuteniacute dovoliacute byla by jistě žaacutedouciacute digitalizace ESJS a jeho integrace v systeacutemu Gorazd s propojeniacutem s hesly SJS a přiacutepadně i ŘSI I zde však hroziacute prohlubovaacuteniacute nekonzistence mezi SJS a ESJS pokud by byla ma-teriaacutelovaacute baacuteze SJS jednostranně měněna či rozšiřovaacutena

V přiacutepadě Srovnaacutevaciacuteho indexu k slovniacutekům zpracovanyacutem v raacutemci Komi-se pro ciacuterkevněslovanskeacute slovniacuteky jsou přiacutepadneacute změny sestavy hesel v SJS nejmeacuteně problematickeacute Srovnaacutevaciacute index je vydaacutevaacuten elektronicky a soupis hesel v SJS v něm lze poměrně snadno upravit tak aby odpoviacutedal aktuaacutel-niacutemu stavu

2 MOŽNOSTI DALŠIacuteHO ROZVOJE SJSJak z vyacuteše uvedeneacuteho naacutestinu vyplyacutevaacute nutnyacutem předpokladem k jakeacutemu-koliv dalšiacutemu rozvoji SJS je odstraněniacute staacutevajiacuteciacute vnitřniacute nekonzistence To bude nutnou naacutesledujiacuteciacute faacuteziacute po dokončeniacute zaacutekladniacute digitalizace v roce 2020 Teoretickaacute možnost dalšiacutech proměn v excerpčniacute baacutezi by pak mohla

81

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

byacutet až dalšiacute faacuteziacute Z důvodu nebezpečiacute prohlubovaacuteniacute vnějšiacute nekonzistence je žaacutedouciacute aby jakyacutekoliv budouciacute zaacutesah do excerpčniacute baacuteze SJS byl projed-naacuten s redakčniacutemi tyacutemy těchto slovniacuteků a k přiacutepadnyacutem inovaciacutem dochaacutezelo v kooperaci s nimi tak aby byla zaručena možnost budouciacuteho zahrnutiacute ta-kovyacutech uacuteprav i do těchto slovniacuteků Nedodrženiacute tohoto postupu by postupně vedlo k narušeniacute smyslu systeacutemu Gorazd jako integrujiacuteciacuteho prostřediacute pro tyto slovniacuteky

Z hypotetickyacutech možnostiacute budouciacuteho rozšiacuteřeniacute materiaacuteloveacute baacuteze může-me navrhnout a předložit k odborneacute diskuzi tyto naacutevrhy

bull Evangelia Texty evangeliiacute jsou staroslověnskyacutemi kanonickyacutemi pa-maacutetkami poměrně dobře zachyceny avšak obě nejstaršiacute hlaholskaacute čtveroevangelia Zografskeacute a Mariaacutenskeacute majiacute v některyacutech čaacutestech lakuny Z rozsaacutehleacuteho srovnaacutevaciacuteho vyacutezkumu A Aleksejeva (Alekse-jev 1998 36ndash37) vyplyacutevaacute že nejbliacuteže k hlaholskyacutem čtveroevangeliiacutem stojiacute tzv Typografskeacute (12 st RGADA ф 381 1) a Haličskeacute čtvero-evangelium (z roku 1144 GIM Син 404) Nabiacuteziacute se tak možnost chybějiacuteciacute čaacutesti doplnit z jedneacute z těchto pamaacutetek přiacutepadně proveacutest kompletniacute excerpci Pro bohateacute zastoupeniacute evangelniacutech textů v SJS však lze takoveacute rozšiacuteřeniacute poklaacutedat jen za maacutelo přiacutenosneacute

bull Apoštoly Pro nedostatek jinyacutech možnostiacute v době vzniku SJS byl za zaacutekladniacute text staroslověnskeacuteho překladu apoštolu zvolen ruskyacute Christinopolskyacute apoštol (Christ) na zaacutekladě zastaraleacute edice E Kałuž-niackeacuteho (Kałužniacki 1896) kteryacute je v miacutestě lakun doplněn uacuteryvky z bosenskeacuteho Hilferdingova apoštolu č 14 (Hilf) a ruskyacutemi apoštoly Moskevskeacute synodaacutelniacute knihovny č 7 (Moska) a č 18 (Moskb) Kyjev-skyacute zlomek Christ nebyl do Kałużniackeacuteho edice zahrnut vydal jej samostatně Maslov (1910) Tento zlomek nebyl pro SJS excerpovaacuten Samotnyacute vyacuteběr Christ jako zaacutekladniacuteho textu nebyl přiacuteliš šťastnyacute neboť se jednaacute o text mladšiacute redakce silně ovlivněnyacute preslavskyacutemi vlivy Později byly identifikovaacuteny uacuteplneacute texty apoštola v podstat-ně většiacute miacuteře odraacutežejiacuteciacute původniacute cyrilometodějskyacute překlad (Pilaacutet 2017) V prvniacute řadě se jednaacute o středobulharskyacute Crkolezskyacute apoš-tol z 13 stoletiacute (Bogdanović a kol 1986) Textologicky je mu bliacutezkyacute

82

ŠTEFAN PILAacuteT

i zmiacuteněnyacute Hilf kteryacute je z čaacutesti vydaneacute Kułužniackyacutem již do SJS za-hrnut Jednoduššiacute postup by tak patrně byl vyexcerpovat zbyacutevajiacuteciacute čaacutesti praacutevě tohoto bosenskeacuteho rukopisu ze 14 stoletiacute a použiacutet jej nově jak rukopis zaacutekladniacute Tato změna by jistě přinesla novou do-posud lexikograficky nepodchycenou čaacutest cyrilometodějskeacute slovniacute zaacutesoby zachovaneacute v apoštolniacutem textu současně by se však jednalo o proměnu natolik zaacutevažnou že by musela proběhnout v koordinaci s dalšiacutemi projekty ze SJS vychaacutezejiacuteciacutemi

bull Žaltaacuteře Mezi pamaacutetkami nalezenyacutemi v roce 1975 v klaacutešteře sv Ka-teřiny na Sinaji se mimo jineacute nachaacutezel hlaholskyacute žaltaacuteř zvanyacute Dimi-triův Do tohoto kodexu jsou vloženy i dalšiacute hlaholskeacute texty Mezi nimi vynikajiacute svyacutem obsahem unikaacutetniacute Sinajskeacute mediciacutenskeacute liacutestky Tento kodex kteryacute praacutevem naacuteležiacute mezi kanonickeacute pamaacutetky staro-slověnštiny v nedaacutevneacute době fototypicky vydal H Miklas (2012) tex-tovaacute edice je v přiacutepravě Adekvaacutetnost zařazeniacute Dimitriova žaltaacuteře do excerpčniacute baacuteze SJS je nespornaacute Pro celkově niacutezkou variabilitu žaltaacuteřniacuteho textu by nemělo dodatečneacute zařazeniacute teacuteto pamaacutetky do SJS a přiacutepadně teacutež do dalšiacutech souvisejiacuteciacutech slovniacuteků tvořit velkeacute obtiacuteže

bull Dalšiacutestarozaacutekonniacute texty Otaacutezka možneacuteho dochovaacuteniacute Metodějova překladu Stareacuteho zaacutekona mimo žaltaacuteř a parimejniacutek je složitaacute a neniacute možneacute na tomto miacutestě do teacuteto problematiky podrobněji zabiacutehat Do SJS byla z dalšiacutech starozaacutekonniacutech textů zařazena pouze tzv Glagoli-tica Vajsova (Gl) což jsou uacuteryvky z tzv Malyacutech proroků nachaacutezejiacuteciacute se v charvaacutetsko-hlaholskyacutech breviaacuteřiacutech (kniha Joacuteb je v SJS nověji čer-paacutena z vydaacuteniacute Pechuškova) Tyto texty byly z čaacutesti doplněny varian-tami z Tunickeacuteho vydaacuteniacute knih Malyacutech proroků z ruskeacuteho rukopisu z 16 stoletiacute (Tunickij 1918 Tun) kteryacute je opisem rukopisu sepsaneacute-ho již roku 1047 v Novgorodě popem Upirem Lichyacutem Texty v Tun však zjevně odraacutežejiacute preslavskou redakci těchto textů Jejich uacuteplnaacute ex- cerpce tak neniacute pro SJS jehož ciacutelem je podat lexikaacutelniacute obraz staro-slověnštiny cyrilometodějskeacuteho obdobiacute vhodnaacute spiacuteše by bylo možno uvažovat o jejich uacuteplneacutem vypuštěniacute Přiacutepadneacute doplněniacute dalšiacutemi sta-rozaacutekonniacutemi texty je otaacutezka dalšiacute odborneacute diskuze V uacutevahu připadaacute

83

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

zejmeacutena tzv Jihoslovanskaacute bible kterou představuje rukopis FI461 Ruskeacute naacuterodniacute knihovny bulharskeacuteho původu z posledniacute čtvrtiny 14 stol (Nikolova 2005 Aleksejev 1999 133ndash139) kteryacute obsahuje velkou čaacutest knih Stareacuteho zaacutekona bez oktateuchu a žaltaacuteře Tyto texty v zaacutekladu nepochybně obsahujiacute starobylyacute překlad přestože současně vykazujiacute znaky vyacutechodobulharskyacutech redakčniacutech uacuteprav z 10ndash11 sto-letiacute Přiacutepadnaacute excerpce těchto textů pro SJS by znamenala radikaacutelniacute změnu v dosavadniacute struktuře starozaacutekonniacutech textů a bezpochyby by teacutež znamenala vyacuterazneacute navyacutešeniacute noveacuteho lexikaacutelniacuteho materiaacutelu Přes opraacutevněnost zařazeniacute těchto starozaacutekonniacutech textů do SJS zvlaacuteště ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi zařazenyacutemi texty jejichž souvislost s cyrilometoděj-skyacutem obdobiacutem je spiacuteše nepřiacutemaacute (to se ostatně tyacutekaacute i většiny textů vyacutechodobulharskeacuteho Supraslskeacuteho kodexu) by realizace takoveacuteho zaacute-měru byla nesmiacuterně časově a pracovně naacuteročnaacute Naviacutec by bylo nutno zajistit možnost analogickeacuteho rozšiacuteřeniacute i u dalšiacutech slovniacuteků navazujiacute-ciacutech na SJS Uskutečnitelnost takoveacuteho projektu v tuto chviacuteli přesahu-je reaacutelneacute možnosti autorskeacuteho tyacutemu SJS

bull Liturgickeacuteahomiletickeacutetexty V teacuteto skupině textů stojiacute na prv-niacutem miacutestě tzv Sinajskyacute misaacutel (N5) z novyacutech naacutelezů v klaacutešteře sv Kateřiny na Sinaji (Tarnanidis 1988 103ndash108) Tento vyacuteznamnyacute hlaholskyacute rukopis o 80 listech liturgickeacuteho obsahu z 11 stoletiacute kteryacute praacutevem naacuteležiacute mezi soubor kanonickyacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek je však silně poškozenyacute a špatně čitelnyacute Pamaacutetka doposud nebyla vydaacutena a odbornaacute veřejnost neměla prozatiacutem možnost se s jejiacutem obsahem podrobněji seznaacutemit Na jejiacute edici dlouhodobě pracuje tyacutem pod vedeniacutem H Miklase ndash Co se homiletickyacutech textů tyacuteče může-me vyzdvihnout zejmeacutena tzv Germanův sborniacutek (Mirčeva 2006) středobulharskyacute kodex z let 1358ndash9 kteryacute je však patrně přepisem originaacutelu vznikleacuteho ve vyacutechodniacutem Bulharsku v 10ndash11 stoletiacute Jednaacute se tak o určitou analogii Supraslskeacuteho kodexu Některeacute z textů jsou však v Germanově sborniacuteku zachovaacuteny v archaičtějšiacute podobě Jazy-koveacute rysy některyacutech homiliiacute v něm obsaženyacutech poukazujiacute na původ v nejstaršiacutem obdobiacute dějin staroslověnštiny Přiacutepadneacute zařazeniacute Ger-

84

ŠTEFAN PILAacuteT

manova sborniacuteku do excerpčniacute baacuteze SJS by jej jistě obohatilo o noveacute lexikaacutelniacute jednotky naacuteležejiacuteciacute do nejstaršiacute vrstvy staroslověnskeacute slov-niacute zaacutesoby Současně by se však jednalo o obtiacutežnyacute uacutekol kteryacute by znač-ně ovlivnil celkoveacute složeniacute slovniacuteku a vyacuterazně by jej tak odchyacutelil od dalšiacutech slovniacuteků ze SJS vychaacutezejiacuteciacutech

Pochopitelně by bylo možneacute naleacutezt celou řadu dalšiacutech textů o jejichž přiacutepadneacutem zařazeniacute do excerpčniacute baacuteze SJS by bylo možneacute uvažovat S ohle-dem na vysokou časovou personaacutelniacute a tiacutem i finančniacute naacuteročnost každeacuteho takoveacuteho kroku je v dohledneacute době takovyacute zaacutesah většiacuteho rozsahu jen obtiacutež-ně představitelnyacute Za prioritniacute uacutekol kteryacute může nastat po odstraněniacute vnitř-niacute nekonzistence elektronickeacuteho SJS můžeme poklaacutedat rozšiacuteřeniacute excerpčniacute baacuteze SJS o hlaholskeacute staroslověnskeacute pamaacutetky nalezeneacute v klaacutešteře sv Kate-řiny na Sinaji tedy o Dimitriův žaltaacuteř (o celyacute kodex včetně vloženyacutech ne-žaltaacuteřniacutech textů) a o tzv Sinajskyacute misaacutel jakmile bude text dostupnyacute Tyto kroky bude třeba koordinovat s redakčniacutemi tyacutemy ŘSI a ESJS tak aby byl novyacute materiaacutel k nim souběžně zpracovaacuten např formou dodatků čiacutemž by se zabraacutenilo dalšiacute desintegraci sepětiacute těchto slovniacuteků Uacutevahy o přiacutepadneacutem rozšiacuteřeniacute o dalšiacute texty prozatiacutem zůstaacutevajiacute v hypotetickeacute rovině

3 OTAacuteZKA ČESKO-CIacuteRKEVNĚSLOVANSKEacuteHO SLOVNIacuteKUZvlaacuteštnostiacute skladby SJS je to že je do jeho excerpčniacute baacuteze zařazen i mate- riaacutel pamaacutetek předpoklaacutedaneacuteho česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu přes-tože se nejednaacute o texty ktereacute můžeme přiacutemo spojit s cyrilometodějskyacutem obdobiacutem staroslověnštiny Přiacutečiny jsou pochopitelneacute V době vzniku SJS nebylo myslitelneacute souběžně pracovat ještě na dalšiacutem samostatneacutem slovniacute-ku Korpus textů česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu je naviacutec co do počtu pamaacutetek omezenyacute svyacutem rozsahem v něm pak značně asymetricky převlaacute-dajiacute doklady z Besěd na evangelije neboť tato pamaacutetka svyacutem rozsahem vyacute-razně převyšuje všechny ostatniacute texty dohromady Včleněniacute česko-ciacuterkev-něslovanskeacuteho materiaacutelu do SJS tak bylo pochopitelnyacutem krokem přestože maacute i sveacute problematickeacute straacutenky (Blaacutehovaacute 2016 27)

85

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

Elektronickeacute zpracovaacuteniacute SJS však přinaacutešiacute noveacute možnosti jak se s tiacutemto probleacutemem vypořaacutedat Prezentačniacute prostřediacute v prvniacute řadě umožniacute omezit vyhledaacutevaacuteniacute pouze na pamaacutetky cyrilometodějskeacute (kanonickeacute a post-kano-nickeacute) nebo naopak pouze na česko-ciacuterkevněslovanskeacute To značně usnad-niacute studium lexika pamaacutetek česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu Je však možneacute jiacutet ještě daacutel Z technickeacuteho hlediska neniacute nijak obtiacutežneacute hesla majiacuteciacute vyacuteskyt v česko-ciacuterkevněslovanskyacutech pamaacutetkaacutech vyčlenit do samostatneacute databaacuteze kterou by pak bylo možneacute zpracovat do podoby samostatneacuteho česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho slovniacuteku Ze SJS by pak bylo hypoteticky mož-neacute česko-ciacuterkevněslovanskyacute materiaacutel zcela odstranit To by byla však velmi radikaacutelniacute změna v dosavadniacute struktuře SJS a způsobilo by to velmi zaacutevaž-nou nekonzistenci s dalšiacutemi slovniacuteky ze SJS vychaacutezejiacuteciacutemi proto takovyacute krok můžeme těžko poklaacutedat za smysluplnyacute

Samostatnaacute databaacuteze česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho slovniacuteku by naviacutec měla tu vyacutehodu že by byla snadno rozšiřitelnaacute o dalšiacute znaacutemeacute pamaacutetky česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu ktereacute do SJS z různyacutech důvodů zařa-zeny nebyly Z takovyacutech pamaacutetek byla v posledniacute době vydaacutena Legenda o sv Anastaacutezii (Čajka 2011) Modlitba sv Řehoře a Modlitba vyznaacuteniacute hřiacutechů (Vepřek 2013) Noveacute zpracovaacuteniacute zasluhuje teacutež Modlitba ke sv Trojici (Trin) z niacutež byl do SJS excerpovaacuten jen uacuteryvek vydanyacute Sobolevskyacutem (Sobolevskij 1910 45ndash47) a popř dalšiacute texty uvažovaneacuteho česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu uvaacuteděneacute Marešem (Mareš 1979) Přiacutepadneacute zařazeniacute těchto textů přiacutemo do elektronickeacuteho SJS je sice takeacute možneacute avšak SJS by se tiacutem opět o něco viacutece odchyacutelil od sveacuteho původniacuteho zaacuteměru popsat slovniacute zaacutesobu sta-roslověnštiny cyrilometodějskeacuteho obdobiacute a umocnil by se probleacutem vnějšiacute nekonzistence

Lze samozřejmě postupovat i umiacuterněnějšiacutem způsobem a ze SJS expor-tovat např pouze heslaacuteř lexeacutemů s vyacuteskytem v pamaacutetkaacutech česko-ciacuterkev-něslovanskeacuteho původu s vysvětleniacutem vyacuteznamu do ktereacuteho by mohly byacutet přidaacuteny i vyacuterazy z novyacutech pamaacutetek Tato idea se v tuto chviacuteli jeviacute jako nejrealističtějšiacute Konečnyacute způsob realizace však vyplyne až na zaacutekladě dis-kuze odborneacute veřejnosti aby mohlo byacutet v co možnaacute největšiacute miacuteře vyhověno aktuaacutelniacutem vědeckyacutem potřebaacutem

86

ŠTEFAN PILAacuteT

ZAacuteVĚRJedniacutem z ciacutelů digitalizace Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho v raacutemci projektu GORAZD Digitaacutelniacute portaacutel staroslověnštiny bylo umožnit budouciacute udržovaacuteniacute tohoto slovniacuteku vždy v aktuaacutelniacutem stavu vědeckeacuteho poznaacuteniacute Při podrobněj-šiacutem rozboru tohoto ciacutele však naraacutežiacuteme na určiteacute probleacutemy ktereacute bude nutneacute při jeho realizaci překonaacutevat Zaacutekladniacutem předpokladem dalšiacuteho rozvoje bude vyřešit historicky vzniklou vnitřniacute nekonzistenci uvnitř elektronickeacuteho SJS Při jakyacutechkoliv přiacutepadnyacutech zaacutesaziacutech do složeniacute SJS je současně třeba vždy hledět i na dalšiacute slovniacuteky ktereacute z něj materiaacutelově vychaacutezejiacute V prvniacute řadě je to ŘSI a ESJS pak Srovnaacutevaciacute index Každyacute dalšiacute zaacutesah do SJS je tak třeba konat koordinovaně aby mohly byacutet v nějakeacute formě přiacuteslušneacute změny zachy-ceny i v těchto slovniacuteciacutech Za prioritniacute můžeme poklaacutedat rozšiacuteřeniacute excerpčniacute baacuteze SJS o hlaholskeacute pamaacutetky nalezeneacute v roce 1975 v klaacutešteře sv Kateřiny na Sinaji (Dimitrijův žaltaacuteř a tzv Sinajskyacute misaacutel) Rozšiacuteřeniacute o jakeacutekoliv dalšiacute texty prozatiacutem zůstaacutevaacute v rovině uacutevah Elektronickyacute SJS přinaacutešiacute teacutež noveacute mož-nosti praacutece s česko-ciacuterkevněslovanskyacutem materiaacutelem Za reaacutelnyacute ciacutel můžeme považovat vytvořeniacute česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho heslaacuteře rozšiacuteřeneacuteho o noveacute pamaacutetky Všechny v člaacutenku nastiacuteněneacute možnosti budouciacuteho rozvoje SJS je tře-ba podrobit důkladneacute odborneacute diskuzi

PhDr Štefan Pilaacutet PhDSlovanskyacute uacutestav AV ČR v v iValentinskaacute 1 110 00 Praha 1

pilatsteslucascz

87

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

LITERATURAALEKSEJEV Аnatolij Arkaďjevič

1998 Евангелие от Иоанна в славянской традиции (Санкт-Петербург Российское библейское общество)

1999 Текстология славянской библии (Санкт-Петербург Дмитрий Буланин)

BLAacuteHOVAacute Emilie2016 bdquoKronika Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteholdquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slo-vanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 13ndash86

BLAacuteHOVAacute Emilie (hlavniacute redaktorka)2014 Řecko-staroslověnskyacute index I Index verborum graeco-palaeoslovenicus I (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i ndash Euroslavica)

BOGDANOVIĆ Dimitrije ndash VELČEVA Borjana ndash NAUMOV Aleksander1986 Болгарский апостол XIII века рукопись Дечани-Црколез 2 Исследование и микрокарточное воспроизведение рукописи (София Международный информационный центр об источниках по истории Балкан и Средиземноморья СИБАЛ)

BRANDT Roman1894ndash1901 Григоричевъ перимейникъ Въ сличении съ другими паримейниками I ndash III (Москва Университетская Типография)

CEJTLIN Ralja Michajlovna ndash VEČERKA Radoslav ndash BLAacuteHOVAacute Emilie (redaktoři)1994 (dotisk 1999) Старославянский словарь (по рукописям XndashXI веков) (Москва Русский язык)

ČAJKA František2011 Ciacuterkevněslovanskaacute legenda o svateacute Anastaacutezii (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i)

2016 bdquoDodatky ke Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho (Lexicon linguae palaeo-slovenicae V ndash Addenda et corrigenda)ldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 87ndash107

88

ŠTEFAN PILAacuteT

ČERMAacuteK Vaacuteclav2016 bdquoŘecko-staroslověnskyacute index (Index verborum graeco-palaeosloveni-cus)ldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 109ndash116

DANIČIĆ Đuro1864 Никољско јеванђеље (Београд Државнa штампаријa)

HAUPTOVAacute Zoe ndash KONZAL Vaacuteclav ndash PILAacuteT Štefan (hlavniacute redaktoři)2016 Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho V Dodatky a opravy k I diacutelu Lexicon linguae palaeoslovenicae V Addenda et corrigenda ad volumen I (Praha Slo-vanskyacute uacutestav AV ČR v v i ndash Euroslavica)

HAVLOVAacute Eva ndash ERHART Adolf ndash JANYŠKOVAacute Ilona (hlavniacute redaktoři)1989ndash Etymologickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho (Praha Academia Brno Tribun EU)

CHROMAacute Martina2016 bdquoSlovniacutek nejstaršiacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek ndash Старославянский словарь (по рукописям XndashXI веков)ldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 127ndash138

JANYŠKOVAacute Ilona2016 bdquoEtymologickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteholdquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 139ndash155

KAŁUŻNIACKI AemilianusActus epistolaeque apostolorum palaeoslovenicе Ad fidem codicis Christino-politani saeculo XII scripti (Vindobonae)

KURZ Josef ndash HAUPTOVAacute Zoe (hlavniacute redaktoři)1966ndash1997 Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho IndashIV Lexicon linguae palaeoslove-nicae IndashIV (Praha Academia)

MAREŠ František Vaacuteclav1979 An Anthology of Church Slavonic Texts of Western (Czech) Origin (Mun-chen Wilhelm Fink)

89

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

MASLOV Sergij Ivanovič1910 bdquoОтрывок Христинопольского апостола принадлежащий библиотеке Университета св Владимираldquo Известия Отделения русского языка и словесности Императорской Академии наук Т XV кн 4 Санкт-Петербург s 229ndash269

MIKLAS Heinz (ed)2012 Psalterium Demetrii Sinaitici monasterii sanctae Catharinae codex slav 3N adiectis foliis medicinalibus (Wien Holzhausen)

MIRČEVA Elka2006 Германов сборник от 13581359 г Иследване и издание на текста (София Валентин Траянов)

NIKOLOVA Svetlina2005 bdquoДревнеболгарский перевод Ветхого Заветаldquo in Славянский альманах 2005 (Москва Индрик) s 355ndash364

PECHUŠKA František1935 Staroslovanskyacute překlad knihy bdquoJobldquo (Praha Knihovna Časopisu katolic-keacuteho duchovenstva)

PILAacuteT Štefan2014 bdquoCyrilometodějskyacute překlad apoštola a jeho dalšiacute vyacutevoj v slovanskeacute ruko-pisneacute tradicildquo in P Kouřil a kol Cyrilometodějskaacute misie a Evropa 1150 let od přiacutechodu soluňskyacutech bratřiacute na Velkou Moravu (Brno Archeologickyacute uacutestav AV ČR v v i) s 256ndash267

2016 bdquoProjekt GORAZD Digitaacutelniacute portaacutel staroslověnštinyldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a per-spektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 117ndash125

RIBAROVA Zdenka2016 bdquoSrovnaacutevaciacute index k slovniacutekům zpracovanyacutem v raacutemci Komise pro ciacuterkevněslovanskeacute slovniacutekyldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 187ndash200

RIBAROVA Zdenka (ed)2015 bdquoСпоредбен индекс кон речниците обработувани во рамките на Комисиjата за црковнословенски речници при МКС Том I а ndash зldquo

90

ŠTEFAN PILAacuteT

(Скопје Македонска академија на науките и уметностите) Dostupneacute z httpicalmanuedumkbooksSporedben20indeksMANUpdf [přiacutestup 26 4 2020]

2018 Споредбен индекс кон речниците обработувани во рамките на Комисиjата за црковнословенски речници при МКС Том II и ndash о (Скопје Македонска академија на науките и уметностите) Dostupneacute z httpicalmanuedumkimagespubSporedben_indeksMANU-IIpdf [přiacutestup 26 4 2020]

SOBOLEVSKIJ Aleksej Ivanovič1910 Материалы и исследования в области славянской филологии и археологии (Санкт Петербург Типография Императорской академии наук)

TARNANIDIS Ioannis1988 The Slavonic manuscripts discovered in 1975 at St Catherinersquos Monaste-ry on Mount Sinai (Thessaloniki)

TUNICKIJ Nikolaj Leonidovič1918 Книги XII малых пророков с толкованиями в древнеславянском переводе Вып I (Сергиев Посад Отделение русского языка и словесности Российской академии наук)

VAJS Josef1903 Liber Iob (Veglia Academia veglensis)

VEPŘEK Miroslav2013 Modlitba sv Řehoře a Modlitba vyznaacuteniacute hřiacutechů v ciacuterkevněslovanskeacute a la-tinskeacute tradici (Olomouc Univerzita Palackeacuteho v Olomouci)

92

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE V PŘEKLADU KNIHY GENESIS V CHORVATSKOHLAHOL-SKYacuteCH STŘEDOVĚKYacuteCH BREVIAacuteŘIacuteCH

PETRA STANKOVSKA

NOTES ON THE DISTRIBUTION OF EQUIVALENTS FOR VERBS FACERE CREARE AND GERMINAREThe Book of Genesis at the place of latin creare has in younger translation of Croatian Glagolitic Vatican 5 breviary paleoslavonicism sacutezdati very likely because it was known to the translator from Psalter Otherwise we would expect the verb stvoriti as in older versi-on of breviary For germinare uses Vatican breviary expected common word vzrasti while the older version taken from Paroimiarion has Old Church Slavonic prozebsti

Keywords Croatian-Glagolitic breviary Bible translation Old Church Slavonic Genesis

EXPOSEacuteKe zpracovaacuteniacute a sepsaacuteniacute tohoto přiacutespěvku mě inspirovaly tři hlavniacute impulzy Prvniacutem z nich bylo bezmaacutela dvacet let stareacute vystoupeniacute doc Heleny Baue-roveacute na konferenci Glagoljica i hrvatski glagolizam konaneacute v roce 2002 na ostrově Krk u přiacuteležitosti oslav 100 vyacuteročiacute Staroslověnskeacute akademie na Krku a 50 vyacuteročiacute existence Staroslověnskeacuteho uacutestavu v Zaacutehřebu v němž si kladla otaacutezku jakyacutem způsobem by bylo možneacute klasifikovat slovniacute zaacutesobu v chorvatskyacutech ciacuterkevněslovanskyacutech pamaacutetkaacutech a jakyacute vztah maacute k slovniacute zaacutesobě nejstaršiacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek(1) Druhyacutem bylo vypisovaacuteniacute variant ke čteniacute ze začaacutetku knihy Genesis z chorvatskohlaholskyacutech bre- viaacuteřů ktereacute jsem ve Staroslověnskeacutem uacutestavu v Zaacutehřebu pořizovala asi před

1 V piacutesemneacute podobě bylo publikovaacuteno o dva roky později (Bauerovaacute 2004)

93

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

pěti lety kvůli tomu abych měla dalšiacute lexikaacutelniacute materiaacutel z biblickeacuteho textu kteryacute by mi snad mohl pomoci při interpretaci distribuce lexeacutemů v pa-tristickyacutech textech chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřů konkreacutetně v homiliiacutech ciacuterkevniacutech otců A konečně třetiacutem impulsem byly oslavy životniacuteho jubilea doc Heleny Baueroveacute na podzim roku 2019

1 SLOVNIacute ZAacuteSOBA CHORVATSKOHLAHOLSKYacuteCH STŘEDOVĚ-KYacuteCH BREVIAacuteŘŮ A PROBLEMATIKA JEJIacuteHO HODNOCENIacuteProblematika hodnoceniacute slovniacute zaacutesoby v chorvatskohlaholskyacutech pamaacutetkaacutech a v breviaacuteřiacutech zvlaacuteště je poměrně složitaacute a maacute několik uacuteskaliacute Je to daacuteno pře-devšiacutem tiacutem že samotnyacute breviaacuteř obsahuje velmi různorodeacute texty Chorvat-štiacute hlaholiteacute pak při překlaacutedaacuteniacute latinskeacuteho breviaacuteře do ciacuterkevniacute slovanštiny k němuž došlo s největšiacute pravděpodobnostiacute v polovině 13 stol(2) použiacutevali nejrůznějšiacute metody včetně využitiacute již existujiacuteciacuteho staroslověnskeacuteho překladu některyacutech čaacutestiacute biblickeacuteho textu k překladu rubrik zřejmě užiacutevali aktuaacutelně použiacutevanou terminologii (např berašь rěšponь s(ti)h(ь) čtenie oraciě bi-tatorij aj) a čaacutestečně asi i živyacute jazyk nebiblickeacute texty a biblickeacute texty jejichž staršiacute překlady neměli k dispozici překlaacutedali do ciacuterkevniacute slovanštiny kterou se naučili čteniacutem a užiacutevaacuteniacutem opisů staroslověnskyacutech liturgickyacutech a možnaacute i neliturgickyacutech knih (žaltaacuteř evangeliaacuteř parimejniacutek možnaacute menologium homiliaacuteř apod) Takto zřejmě na Krku a v oblasti Senje vznikl překlad bre-viaacuteře kteryacute se však daacutele opisoval a vyviacutejel jak po straacutence obsahoveacute(3) tak i po straacutence jazykoveacute resp překladoveacute A protože se daacutele budeme soustředit na slovniacute zaacutesobu bude naacutes zajiacutemat předevšiacutem vyacutevoj jazykovyacute

Na zaacutekladě zkoumaacuteniacute čteniacute z různyacutech biblickyacutech knih obsaženyacutech v bre-viaacuteři bylo již před viacutece než sto lety zjištěno že určiteacute biblickeacute texty byly do chorvatskohlaholskeacuteho breviaacuteře převzaty v překladu kteryacute je znaacutem ze

2 Tedy poteacute co papež Innocenc IV oficiaacutelně schvaacutelil užiacutevaacuteniacute ciacuterkevniacute slovanštiny jako liturgickeacuteho jazyka na ostrově Krku a v Senji r 1248 a 1252 (např Bogović 1998 55ndash62)

3 Zde maacuteme na mysli předevšiacutem některeacute změny ve vyacuteběru textů ke čteniacute na jednotliveacute dny kteryacutech si všiml již J Vajs pro biblickeacute perikopy (Vajs 1910 37) poteacute M Pantelić i pro dalšiacute texy (Pantelić 1993 66ndash67) a podrobněji se rozdiacutelům ve vyacuteběru homiletickyacutech čteniacute věnovala P Stankovska (2015)

94

PETRA STANKOVSKA

staroslověnskeacuteho parimejniacuteku(4) (např čaacutesti knihy Genesis(5) Izaiaacuteše Knih kraacutelovskyacutech Malyacutech proroků(6) aj) Tehdejšiacute zkoumaacuteniacute vychaacutezela z textu chorvatskohlaholskeacuteho breviaacuteře a misaacutelu kteryacute vydal jako soubor uacuteryv-ků z několika rukopisů původem převaacutežně z ostrova Krku Ivan Berčić (1864ndash1871) Postupem času se vědeckaacute veřejnost seznamovala i s dalšiacute-mi rukopisy nejdřiacuteve diacuteky Vajsově praacuteci o Vrbnickeacutem breviaacuteři v niacutež autor dospěl k zaacutevěru že se některeacute starozaacutekonniacute texty vyskytujiacute v breviaacuteřiacutech ve dvou verziacutech ndash v jedneacute kteraacute je bliacutezkaacute staršiacutemu staroslověnskeacutemu pře-kladu a v druheacute kteraacute je upravenaacute tak aby co nejleacutepe odpoviacutedala latin-skeacute předloze(7) (Vajs 1910 VIII) Intenzivnějšiacute baacutedaacuteniacute a kritickeacute edice textů vznikleacute většinou na půdě Staroslověnskeacuteho uacutestavu v Zaacutehřebu v němž byly shromaacutežděny fotografie většiny chorvatskohlaholskyacutech středověkyacutech bre-viaacuteřů(8) ukaacutezaly že některeacute starozaacutekonniacute texty jsou v breviaacuteřiacutech ve verzi bliacutezkeacute staroslověnskeacutemu parimejniacuteku v rukopisech severniacute skupiny a re-vidovaneacute podle latinskeacute předlohy v rukopisech jižniacute skupiny (např kni-hy Jonaacuteše a Joela(9)) u jinyacutech stopy takoveacutehoto textologickeacuteho rozděleniacute neniacute možneacute vysledovat a vznikly nejspiacuteše při překladu breviaacuteře z latiny (např kniha Moudrosti 1 a 2 kniha Makabejskyacutech Ester(10)) jindy jsou hranice obou verziacute velmi nevyacuterazneacute a vyznačeneacute stopovyacutem množstviacutem

4 Staršiacute studie byly vypracovaacuteny zejmeacutena za použitiacute Grigorovičova parimejniacuteku nyniacute je k dispozici kritickaacute edice Grigorovičova parimejniacuteku (Ribarova Hauptova 1998)

5 Michajlov 1912 350

6 Nahtigal 1902 14

7 V současneacute době se pro prvniacute textologickou skupinu užiacutevaacute běžně označeniacute severniacute či krčsko-is-trijskaacute a pro druhou jižniacute či zadarsko-krbavskaacute podle geografickeacuteho původu kodexů ktereacute se k těmto skupinaacutem řadiacute

8 Těch je dnes s datem vzniku do konce 15 stoletiacute dochovaacuteno 29 (Pantelić 2000 349) reaacutelně jich však muselo existovat mnohem většiacute množstviacute o čemž svědčiacute viacutece než 80 zlomků breviaacuteřů shromaacutež-děnyacutech Ivanem Berčićem (ed Vjalova 2000) Vzhledem k obtiacutežneacutemu dochovaacuteniacute těchto knih ktereacute postupem času vyšly z použiacutevaacuteniacute se můžeme důvodně domniacutevat že reaacutelně existovalo mnohem většiacute množstviacute opisů chorvatskohlaholskeacuteho breviaacuteře

9 Knihu proroka Jonaacuteše znova editovala a podrobně rozebrala Z Ribarova (Ribarova 1987) a ze-jmeacutena knihu proroka Joela zpracovala H Bauerovaacute (Bauerovaacute 1993a 1993b)

10 Tento stav je patrnyacute na zaacutekladě prohleacutednutiacute dostupnyacutech kritickyacutech edic (Miličić 1997ndash99 Baduri-na Stipčević 2006 2009 2012) z nichž je patrnaacute existence velmi maleacuteho množstviacute lexikaacutelniacutech variant v danyacutech textech Pokud se však takoveacute varianty vyskytujiacute majiacute poměrně specifickou distribuci (Stankovska 2017 204ndash205)

95

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

lexikaacutelniacutech variant (čaacutest Exodu(11)) anebo naopak přiacuteliš vyacuterazneacute při velmi se lišiacuteciacute latinskeacute a řeckeacute předloze (Job(12))

Dalšiacutem probleacutemem je že texty byly v některyacutech přiacutepadech překlaacutedaacuteny v různyacutech dobaacutech a různyacutemi překladateli protože breviaacuteře se mezi sebou lišiacute takeacute deacutelkou čteniacute Pokud byl z breviaacuteře s delšiacutemi lekcemi vytvaacuteřen breviaacuteř s lekcemi kratšiacutemi původně delšiacute čteniacute se pouze zkraacutetila Pokud však bylo nutno při revizi (s největšiacute pravděpodobnostiacute to byla stejnaacute revize kteraacute ved-la ke vzniku tzv jižniacute textologickeacute skupiny revidovaneacute podle latiny) naopak text prodloužit ndash tedy v přiacutepadě že v kontrolniacutem latinskeacutem breviaacuteři byl text delšiacute než ve staršiacutech chorvatskohlaholskyacutech (např exemplaacuteře vrbnickeacute ze severniacute skupiny) ndash bylo nutno danou čaacutest dopřeložit V takoveacutem přiacutepadě sice vznikl překlad takeacute na zaacutekladě latinskeacute předlohy (podobně jako při vzniku breviaacuteře např u neparimejniacutech textů) avšak autoři již měli jineacute povědomiacute o ciacuterkevniacute slovanštině i o prostředciacutech včetně těch lexikaacutelniacutech ktereacute k tomu-to jazyku patřily Jako vzor pro tyto překladatele mohl byacutet nějakyacute autoritativ-niacute staroslověnskyacute překlad biblickeacuteho textu kteryacute znali např žaltaacuteř

Přes všechny vyacuteše uvedeneacute okolnosti však byacutevaacute slovniacute zaacutesoba chorvatsko- hlaholskyacutech breviaacuteřů dodnes hodnocena paušaacutelně pomociacute určityacutech bdquonaacute-lepekldquo jako moravismus preslavismus vyacuteraz ochridskeacute školy apod bez ohledu na to kde se kteryacute lexeacutem vyskytuje(13) Takoveacuteto hodnoceniacute slovniacute zaacutesoby však ztraacuteciacute vyacutepovědniacute hodnotu a na zaacutevěr se dozviacutedaacuteme jen to že se v chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech vyskytujiacute všechny vyacuteše vyjmenovaneacute druhy lexeacutemů znaacutemyacutech z pamaacutetek některyacutech oblastiacute zejmeacutena Slavie ortho-doxy Zaacutesadniacutem probleacutemem tedy je jakyacutem způsobem uchopit zkoumaacuteniacute slovniacute zaacutesoby v chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech tak abychom z něj moh-li vyvodit nějakeacute užitečneacute zaacutevěry Jakou metodologii zvolit

11 Stankovska 2019 384ndash387

12 To je patrneacute již při letmeacutem zhleacutednutiacute edice (Zaradija Kiš 1997) a potvrzuje se i při podrobnějšiacutem rozboru (Stankovska 2018)

13 Takovyacuteto způsob hodnoceniacute vyacuterazů je snad ospravedlnitelnyacute v soubornyacutech přiacuteručkaacutech ktereacute majiacute za ciacutel podat přehled o celkoveacute situaci v chorvatskohlaholskyacutech pamaacutetkaacutech (např Mihaljević 2014) Meacuteně pochopitelnyacute a zejmeacutena využitelnyacute je v praciacutech ktereacute se věnujiacute popisu lexika jedneacute pamaacutetky nebo jednoho typu textu

96

PETRA STANKOVSKA

2 SYNONYMNIacute VYacuteRAZY JAKO VARIANTY V BIBLICKYacuteCH TEX-TECH CHORVATSKOHLAHOLSKYacuteCH BREVIAacuteŘŮKdyž Helena Bauerovaacute (Bauerovaacute 2004) vypsala synonyma kteraacute se na stej-neacutem miacutestě vyskytujiacute v breviaacuteřniacutem textu tzv Malyacutech proroků v chorvatsko-hlaholskyacutech breviaacuteřiacutech a rozdělila je podle toho zda se vyskytujiacute v rukopise kteryacute u těchto textů patřiacute do severniacute skupiny (odpoviacutedajiacuteciacute většinou řeckeacute předloze) a kteryacute do jižniacute skupiny (upraveneacute podle latinskeacute předlohy) na-značila tak velmi perspektivniacute způsob zkoumaacuteniacute a hodnoceniacute slovniacute zaacutesoby v textech chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřů(14) Ve sveacute studii vypsala celkem 22 synonymniacutech dvojic ktereacute ovšem rozdělila do dvou skupin (15 a 7) V počet-nějšiacute skupině byla distribuce synonym takovaacute že paleoslovenismus (Baue-rovaacute 2004 569) tedy lexeacutem dobře doloženyacute v nejstaršiacutech staroslověnskyacutech pamaacutetkaacutech se vyskytoval v rukopisech s nerevidovanou verziacute sledujiacuteciacute řec-kou předlohu a druhyacute lexeacutem byl v rukopisech s textem revidovanyacutem podle latinskeacute předlohy Ve druheacute skupině však distribuce nebyla tak jasnaacute a jako přiacuteklad uvaacutediacute Bauerovaacute paleoslovenismus branь kteryacute je překvapivě doložen v rukopisech s textem revidovanyacutem podle latiny a mladšiacute kroatizujiacuteciacute ratь ktereacute se nachaacuteziacute v textu rukopisů s nerevidovanyacutem překladem (Bauerovaacute 2004 571) U distribuce těchto lexeacutemů pak konstatuje že bude třeba usku-tečnit ještě dalšiacute baacutedaacuteniacute aby bylo možneacute uspokojivě objasnit zejmeacutena přiacutečiny distribuce lexeacutemů druheacute skupiny synonymniacutech dvojic

Textem Malyacutech proroků v chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech jsem se sama nikdy nezabyacutevala nicmeacuteně vysvětleniacute ktereacute by se mohlo vztaho-vat i na distribuci lexeacutemů ze synonymniacutech dvojic v textu Malyacutech proroků a ktereacute mě napadlo při vypisovaacuteniacute variant ze začaacutetku knihy Genesis by snad mohlo daacutet alespoň čaacutestečnou odpověď na otaacutezky v člaacutenku H Baue-roveacute Zaacutevěry sveacuteho pozorovaacuteniacute se tedy pokusiacutem shrnout a zformulovat ur-čitou hypoteacutezu kterou však bude ještě nutno ověřit na většiacutem množstviacute synonymniacutech dvojic třeba i těch z Malyacutech proroků

14 Zpracovaacuteniacute synonymniacutech vyacuterazů podle bliacutezkosti textu řeckeacute či latinskeacute předloze se v naacuteznaciacutech objevilo např i v edici A Zaradije Kiš (Zaradija Kiš 1997 59ndash69) nicmeacuteně nebylo daacutele systematicky dokončeno

97

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

3 EKVIVALENTY ZA GERMINARE CREARE A FACERE V GE-NESIS 11ndash29 V CHORVATSKOHLAHOLSKYacuteCH BREVIAacuteŘIacuteCHV textu knihy Genesis v chorvatskohlaholskyacutech středověkyacutech breviaacuteřiacutech na-chaacuteziacuteme variantniacute čteniacute u slovanskyacutech ekvivalentů za miacutesta kde v latinskeacutem textu stojiacute slovesa facere creare a germinare kteraacute majiacute poměrně jasně da-nou distribuci v jednotlivyacutech breviaacuteřniacutech rukopisech V přiacutespěvku se proto zamysliacuteme nad užitiacutem dvojic (s)tvoriti ndash szdati a prozebsti ndash vzdrasti v čaacutesti textu knihy Genesis v chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech ve srovnaacuteniacute s uži-tiacutem vyacuteznamovyacutemi odstiacuteny a variantnostiacute těchto lexeacutemů v žaltaacuteři kteryacute je jako zřejmě jedinaacute kompletniacute biblickaacute kniha dochovaacuten v chorvatskohlahol-skeacute tradici pouze ve verzi kteraacute odpoviacutedaacute prvniacute tedy nejstaršiacute doloženeacute re-dakci staroslověnskeacuteho žaltaacuteře (Valjavec 1889ndash1890) a dalšiacute revizniacute uacutepravy podle latinskeacuteho zněniacute jsou minimaacutelniacute včetně uacuteprav lexikaacutelniacutech(15) Naviacutec text žaltaacuteře zcela jistě znali chorvatštiacute hlaholiteacute zpaměti a tudiacutež ho mohli použiacutevat i jako určitou referenčniacute a zaacuteroveň autoritativniacute bdquozaacutesobaacuternuldquo staro-slověnskyacutech lexeacutemů

31 VYacuteBĚR SLOVES FACERE (DĚLAT) CREARE (TVOŘIT) GERMI-NARE (VYKLIacuteČIT VYRAZIT VYPUČET)Vyacuteběr latinskyacutech sloves facere creare a germinare je do jisteacute miacutery naacutehodnyacute neboť jsem si při vypisovaacuteniacute variant textu Gn 11ndash29 z chhlah breviaacuteřů všimla skutečnosti že v prvniacute čaacutesti (Gn 11ndash128) tohoto uacuteryvku a v druheacute čaacutesti (Gn 129ndash29) se naacutepadně lišiacute ekvivalenty zejmeacutena za germinare a cre-are v tom smyslu že do 128 je ve všech rukopisech jeden ekvivalent od 129 což je text kteryacute se nachaacuteziacute pouze v rukopisu Vatikaacutenskeacutem a je tedy později bdquodopřeloženyacuteldquo Tento dopřeloženyacute text pak obsahuje synonymniacute vyacuterazy k vyacuterazům kteryacutemi jsou stejnaacute latinskaacute slova překlaacutedaacutena v textu do Gn 128 a jsou zachovaacutena i ve Vatikaacutenskeacutem breviaacuteři

15 To zcela jasně vyplyacutevaacute z dostupnyacutech edic Lobkovicova a Pařiacutežskeacuteho žaltaacuteře (Vajs 1916) podobně jako žaltaacuteře Fraščićova (Hamm 1967) ale i z nejnovějšiacute edice žaltaacuteře z breviaacuteře rukopisu Chorvatskeacute akademie věd HAZU IIIc21 (Šimić 2014)

98

PETRA STANKOVSKA

Germinare Gn 111 da prozebacutenetь Gn 25 vzrasla biCreare Gn 11 sacutetvori Gn 121 sacutetvori Gn 127 sacutetvori (3x) Gn 23 sazda Gn 24 sacutezdana sutь

Pouze u ekvivalentů na miacutestě latinskeacuteho facere je situace o něco složitějšiacute kvů-li rozlišeniacute mnoha vyacuteznamů tohoto lexeacutemu a ani hranice rozdiacutelneacute distribuce ekvivalentů neniacute zcela jasnaacute Nejvyacuteraznějšiacute je asi fakt že za pasivniacute tvary byacutevaacute užiacutevaacuteno sloveso byti zatiacutemco za aktivniacute tvary sloveso (s)tvoriti což je zcela dů-sledneacute do verše Gn 129 po něm se pouze jednou vyskytne rozdiacutel ve verši Gn 27 kdy je pasivniacute tvar přeložen slovanskyacutem pasivniacutem tvarem stvorenь estь

Facere Gn 13 bistьfacta est Gn 15 bistьfactum est Gn 17 sacutetvorifecit bistьfactum est Gn 18 bistьfactum est Gn 19 bistьfactum est Gn 111 tacutevorećufacientem tvorećeefaciens bistьfactum est Gn 112 tvorećeefaciens Gn 113 bistьfactum est Gn 115 bistьfactum est Gn 116 sacutetvo-rifecit Gn 119 bistьfactum est Gn 123 bistьfactum est Gn 124 bistьfactum est Gn 125 sacutetvorifecit Gn 126 sacutetvorimfaciamus Gn 130 bis-tьfactum est Gn 131 stvorilь b(ě)šefecit bis(tь)factum est Gn 22 stvorifecerat Gn 24 stvorifecit Gn 27 stvorenь estьfactus est

32 INTERPRETACE ZJIŠTĚNEacute DISTRIBUCE CIacuteRKEVNĚSLOVAN-SKYacuteCH LEXEacuteMŮ ZA GERMINARE CREARE FACEREZajiacutemaveacute je že rozhraniacute distribuce užityacutech slovanskyacutech synonym (zejmeacutena u germinare a creare u facere je v prvniacute čaacutesti jasnaacute překladovaacute strategie ndash za lat pasivniacute tvar je užito sloveso biti za aktivniacute tvar sloveso [s]tvoriti) se kryje s čaacutestmi ktereacute jsou doloženy jak v breviaacuteřiacutech severniacute skupiny (krč- skeacute a istrijskeacute např Vrbnickeacute breviaacuteře Mavrův Viacuteta z Omišlje čaacutestečně Illyrico10 Lublaňskyacute) tak i v rukopisech jižniacute skupiny (zadarsko-krbav-skeacute např Vatikaacutenskyacute 5 Moskevskyacute Dragučskyacute Novljanskyacute aj) to je Gn 11ndash128 a pouze ve Vatikaacutenskeacutem je Gn 129ndash29

Na zaacutekladě teacuteto distribuce můžeme vyvodit hypoteacutezu že zatiacutemco i do Vatikaacutenskeacuteho kodexu stejně jako do ostatniacutech rukopisů jižniacute skupiny byl text Gn 11ndash128 opsaacuten bez zvlaacuteštniacutech lexikaacutelniacutech uacuteprav ze severniacute textolo-

99

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

gickeacute skupiny dalšiacute text Gn 128ndash29 byl zřejmě bdquodopřeklaacutedaacutenldquo za použi-tiacute synonymniacutech překladateli nejspiacuteše bližšiacutech anebo leacutepe staroslověnsky znějiacuteciacutech slov synonymniacutech k vyacuterazům v prvniacute čaacutesti

GERMINARETo že je germinare v druheacute čaacutesti přeloženo slovesem vzrasti je docela po-chopitelneacute Prozebacutesti by se dalo považovat na pozadiacute chorvatskeacute ciacuterkevniacute slovanštiny za typickyacute paleoslovenismus a tedy slovo u nějž je tendence nahrazovat ho při aktivniacutem použitiacute ciacuterkevniacute slovanštiny slovem běžnějšiacutem tedy vzrasti Naopak v prvniacute čaacutesti je tento paleoslovenismus vaacutezaacuten na sta-roslověnskyacute parimejniacute překlad kteryacute byl do breviaacuteře převzat

Gn111 Brev(16) i r(e)če Da prozebacutenetь z(e)mla travoju zelenějuću = Parim(17) да прозѧбнетьκαὶ εἶπεν ὁ θεός Βλαστησάτω ἡ γῆ βοτάνην χόρτουhellip Et ait Germinet terra herbam virentemGn25V parimejniacuteku je i na tomto miacutestě užito sloveso прозѧбсти avšak ve Vatikaacuten-skeacutem breviaacuteři zcela evidentně parimejniacute překlad využit nebyl

16 Pokud jsou přiacuteklady označeny zkratkou bdquoBrevldquo znamenaacute to že se tento lexeacutem nachaacuteziacute ve všech zkou-manyacutech chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech 13ndash15 stol ktereacute daneacute miacutesto obsahujiacute Jsou to breviaacuteře Baro-mićův z r 1493 papiacuter tištěnyacute Bribirskyacute breviaacuteř z r 1470 pergamen Zaacutehřeb Arhiv HAZU sign IIIb6 Dabar-skyacute breviaacuteř 1486 pergamen Zaacutehřeb Archiv HAZU sign IIIc21 Dragučskyacute breviaacuteř 1407 pergamen Zaacutehřeb Arhiv HAZU sign IIIb25 breviaacuteř z archiacutevu sv Petra 15 stol pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Cap S Pietro D215 Vatikaacutenskyacute 10 breviaacuteř 1485 pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Borg Illir 10 prvotisk breviaacuteře 1491 papiacuter Benaacutetky Biblioteca nazionale Marciana sign Breviario glagolitico inc 1235 2 lublaňskyacute breviaacuteř 15 stol pergamen Lublaň Narodna in univerzitetna knjižnica sign Ms 163 Mavrův breviaacuteř 1460 pergamen Zaacutehřeb NSK sign R 7822 Moskevskyacute breviaacuteř 1442ndash43 pergamen Mo-skva Rossijskaja gosudarstvennaja biblioteka Zbirka Sevastyanov sign Fond 270 51 1 novljanskyacute breviaacuteř 1459 pergamen Novi Vinodolski farniacute uacuteřad 2 novljanskyacute breviaacuteř 1495 pergamen Novi Vinodolski farniacute uacuteřad Padovskyacute breviaacuteř pol 14 stol pergamen Padova Biblioteca Universitaria sign MS 2282 Vatikaacutenskyacute breviaacuteř pol 14 stol pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Borg Illir 5 Vatikaacutenskyacute breviaacuteř r 1465 pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Vat Slav 19 Vrbnickyacute prvniacute breviaacuteř zač 14 stol pergamen chovanyacute na farniacutem uacuteřadě ve Vrbniku Vrbnickyacute druhyacute breviaacuteř 14 stol pergamen chovanyacute na farniacutem uacuteřadě ve Vrbniku Vrbnickyacute třetiacute breviaacuteř 14 stol pergamen chovanyacute na farniacutem uacuteřadě ve Vrbniku VO ndash breviaacuteř Viacuteta z Omišlje r 1396 pergamen Viacutedeň Oumlsterreichische Nationalbibliothek sig Cod Slav 3

17 Parimejniacute překlad citujeme dle edice Z Ribaroveacute a Z Hauptoveacute (1998)

100

PETRA STANKOVSKA

BrevVat(18) I vsaka trava polska prěje neže vzrasla bi - Parim въсꙗка трѣва селнаꙗ прѣжде даже не прозебеhellip πάντα χόρτον ἀγροῦ πρὸ τοῦ ἀνατεῖλαι omnemque herbam regionis pri-usquam germinaret

CREARE Poněkud jinaacute je situace u vyacuterazů za sloveso creare protože v prvniacute čaacutesti majiacute všechny rukopisy sloveso sacutetvoriti ktereacute je však v chorvatskeacute ciacuterkevniacute slo-vanštině naprosto běžneacute a rozhodně bychom ho nemohli označit za paleoslo-venismus tiacutem by paradoxně v tomto vyacuteznamu byl spiacuteše lexeacutem sacutezdati kteryacute je použit v druheacute čaacutesti kteraacute byla zcela jistě přeložena přiacutemo z latinskeacuteho breviaacuteře a v rukopise Vatikaacutenskeacutem ve verši Gn 127 i za druheacute a třetiacute sloveso

Gn11Brev = Parim iskoni sacutetvori b(og)ь n(e)bo i z(e)mlju᾿Εν ἀρχῇ ἐποίησεν ὁ θεὸς τὸν οὐρανὸν καὶ τὴν γῆν In principio creavit Deus caelum et terramGn121Brev Sacutetvori že i sacutetvori Vat b(o)gь kiti velikie = Parim и створи б(ог)ъ китъі великиѧ καὶ ἐποίησεν ὁ θεὸς τὰ κήτη τὰ μεγάλα hellip Creavitque Deus cete grandiahellipGn127Brev = Parim i sacutetvori b(og)ь č(lově)ka po obrazu sacutevoemu i po obrazu b(o)žiju sacutetvori sacutezda Vat i muža i ženu sacutetvori sacutezacuteda Vat ěκαὶ ἐποίησεν ὁ θεὸς τὸν ἄνθρωπον κατ᾽ εἰκόνα θεοῦ ἐποίησεν αὐτόν ἄρσεν καὶ θῆλυ ἐποίησεν αὐτούς еt creavit Deus hominem ad imaginem suam ad ima-ginem Dei creavit illum masculum et feminam creavit eosGn23BrevVat presta ot vsěhь d(ě)lь svoihь ěže sazda b(og)ь ndash Parim почи отъ въсꙗхъ дѣлъ ѧже начѧтъ б(ог)ъ творіти

18 Zkratka bdquoBrevVatldquo znamenaacute že se danyacute lexeacutem nachaacuteziacute pouze v 5 vatikaacutenskeacutem breviaacuteři (pol 14 stol pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Borg Illir 5)

101

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

hellip κατέπαυσεν ἀπὸ πάντων τῶν ἔργων αὐτοῦ ὧν ἤρξατο ὁ θεὸς ποιῆσαι cessave-rat ab omni opere suo quod creavit Deus ut faceretGn24BrevVat egda sacutezdana sutь v d(a)nь v nže stvori b(og)ь n(e)bo i z(e)mlju ndash Parim 0 Parim въ нъже д(ь)нъ ствѡри б(ог)ъ небо и земѧ hellip ὅτε ἐγένετο ᾗ ἡμέρᾳ ἐποίησεν ὁ θεὸς τὸν οὐρανὸν καὶ τὴν γῆν quando creata sunt in die quo fecit Dominus Deus caelum et terram

Pokud tedy v tomto vyacuteznamu můžeme považovat za paleoslovenismus spiacute-še sloveso sacutezdati proč je přiacutetomno praacutevě v textu kteryacute byl do Vatikaacutenskeacuteho breviaacuteře zcela jistě přeložen z latiny a rozhodně se tak nestalo v nejstaršiacutem obdobiacute vyacutevoje chorvatskohlaholskeacuteho breviaacuteře ale zřejmě při jeho revizi ně-kdy kolem poloviny 14 stol Mohlo by to snad byacutet proto že měl překladatel (textu Gn 129ndash29) povědomiacute o tom že se pro vyacuteznam lat slova creare ve vzorneacute ciacuterkevniacute slovanštině použiacutevaacute sloveso sacutezdati protože to tak znal z vel-mi autoritativniacuteho textu kteryacute jistě uměl nazpaměť ndash ze žalmů Pokud se totiž podiacutevaacuteme do chhlah žaltaacuteřů (např podle edic Vajs 1916 či Šimić 2014 = Ac) zjistiacuteme že na miacutestě lat creare je u všech šesti vyacuteskytů (Ps 5012 8813 8848 10119 10330 1485) překlad sacutezdati stejně jako i v nejstaršiacutech sta-roslověnskyacutech žaltaacuteřiacutech (Pogodinův = Pog Boloňskyacute = Bon(19))

Ps 5012 cor mundum crea mihi ndash sr(ьdь)ce čisto sacuteziždi vь mьně Ac = PogBon (καρδίαν καθαρὰν κτίσον ἐν ἐμοί)Ps 8813 tu creasti Thabor et Hermon ndash ti sьzda tavorь i eracutemonь Ac = PogBon (σὺ ἔκτισας Θαβωρ καὶ Ερμων)Ps 8848 frustra creasti filios hominum ndash v sue sьzda s(i)ni č(lověčь)skie Ac = PogBon (ματαίως ἔκτισας πάντας τοὺς υἱοὺς τῶν ἀνθρώπων)Ps 10119 populus qui creabitur laudabit Dominum ndash ljudi ziždimi vacuteshv(a)- letь g(ospod)a Ac = PogBon (ziždemyi) (λαὸς ὁ κτιζόμενος αἰνέσει τὸν κύριον)Ps 10330 emittes spiritum tuum et creabuntur ndash pošleši d(u)hь tvoi i sacuteziž-dut se Ac = PogBon (ἐξαποστελεῖς τὸ πνεῦμά σου καὶ κτισθήσονται)

19 Citace z Pogodinova a Boloňskeacuteho žaltaacuteře uvaacutediacuteme podle edice V Jagiće (1907)

102

PETRA STANKOVSKA

Ps 1485 quoniam ipse mandavit et creata sunt ndash ěko tacute reče i biše ta povelě i szdaše se Ac = Pog Bon (ὅτι αὐτὸς εἶπεν καὶ ἐγενήθησαν αὐτὸς ἐνετείλατο καὶ ἐκτίσθησαν)

Za předpokladu že překladatel kteryacute zřejmě i revidoval opisovaneacute texty vybral při překladu slovesa creare z možnyacutech lexeacutemů paleoslovenismus kteryacute znal ze žaltaacuteře se nabiacuteziacute otaacutezka proč nevybral paleoslovenismus i za sloveso germinare Vždyť se přiacutemo nabiacutezel v předchoziacutem textu ve ktereacutem vyacuteraz prozebacutesti ponechal Vysvětleniacutem by snad mohla byacutet opět situace v žaltaacuteři Na miacutestech lat slovesa germinare se totiž objevujiacute nejrůznějšiacute vyacute-razy ktereacute však mnohdy vychaacutezejiacute z řeckeacuteho zněniacute předlohy (viz vyacuteše) ve ktereacutem se naleacutezajiacute slovesa s jinyacutem vyacuteznamem Proto si hlaholiteacute mnohem obtiacutežněji mohli vytvořit přiacutemočareacute spojeniacute mezi latinskyacutem a staroslověn-skyacutem vyacuterazem resp toto spojeniacute nemuselo existovat a proto překlada-tel verze z Vatikaacutenskeacuteho breviaacuteře použil sloveso vzrasti ktereacute jistě znal i z běžneacuteho jazyka Pro ilustraci si uveďme všechna čtyři miacutesta vyacuteskytu slovesa germinare v žaltaacuteři na prvniacutech dvou a na čtvrteacutem je i v řečtině slo-veso s vyacuteznamem bdquovykliacutečit vyrůstldquo (ἀνατέλλω) nicmeacuteně pouze na druheacutem a čtvrteacutem je přeloženo slovesem prozebsti na třetiacutem sleduje csl překlad jasně řeckeacute sloveso (ἐξανθέω) s vyacuteznamem bdquovykveacutestldquo

Ps 717 germinabit in diebus eius iustitia ndash vacutesiěetь vь d(ь)ni ego prav(ь)da Ac = PogBon (ἀνατελεῖ ἐν ταῖς ἡμέραις αὐτοῦ δικαιοσύνη)Ps 918 germinaverunt impii quasi faenum ndash egda prozebacutenutь grěšnici ěko trava Ac=PogBon (ἐν τῷ ἀνατεῖλαι τοὺς ἁμαρτωλοὺς ὡς χόρτον)Ps 9114 in atriis Dei nostri germinabunt ndash i v dvorěhь domu b(og)a n(a)šego procacutevtutь Ac = PogBon (ἐν ταῖς αὐλαῖς τοῦ θεοῦ ἡμῶν ἐξανθήσουσιν)Ps 10314 germinans herbam iumentis ndash prozebae pažiti sacutekotomь Ac = PogBon (ἐξανατέλλων χόρτον τοῖς κτήνεσιν)

103

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

4 ZAacuteVĚREMNa zaacutekladě distribuce překladovyacutech ekvivalentů na miacutestě latinskyacutech slov facere germinare a creare v textu knihy Genesis 11ndash29 v chorvatskohla-holskyacutech breviaacuteřiacutech můžeme konstatovat že

(1) v textu z knih severniacute textologickeacute skupiny (původem z Krku a Ist-rie) je parimejniacute překlad do Gn 128 kteryacute maacute jasnou distribuci ekvivalentů v miacutestě lat facere ndash za pasivniacute tvary je to biti za aktivniacute tvary (s)tvoriti tento systeacutem je porušen v později přeloženeacute čaacutesti Gn 129ndash29 doloženeacute ve Vatikaacutenskeacutem paacuteteacutem breviaacuteři

(2) na miacutestě lat germinare se v Gn 128 vyskytuje paleoslovenismus pro-zebsti a v později přeloženeacute čaacutesti od 129 zřejmě běžně užiacutevaneacute vzrasti To svědčiacute o tom že překladatel neměl v povědomiacute paleoslovenismus prozebsti jako vyacuteraz aktivniacute slovniacute zaacutesoby což může souviset s tiacutem že v žaltaacuteřniacutem textu neniacute překlad na miacutestě slova germinare jednotnyacute

(3) vyacuteskyt paleoslovenismu sacutezdati v dodatečně přeloženeacutem textu za lat creare zatiacutemco v parimejniacutem textu je stvoriti lze vysvětlit pa-ralelou s žaltaacuteřniacutem textem kteryacute maacute na miacutestech lat creare vždy překlad slovesem szdati Odtud si mohl takeacute hlaholita z poloviny 14 stoletiacute kteryacute překlaacutedal dodatečnyacute text ve Vatikaacutenskeacutem breviaacuteři osvojit danyacute způsob překladu

(4) znalost žaltaacuteře a jeho slovniacute zaacutesoby resp staroslověnskyacutech ekviva-lentů za latinskeacute vyacuterazy by tak mohla byacutet vysvětleniacutem proč byly v později přeloženyacutech chorvatskohlaholskyacutech textech užity paleo-slovenismy namiacutesto v teacute době běžnějšiacutech vyacuterazů ktereacute se někdy na daneacutem miacutestě vyskytovaly v rukopisech severniacute textologickeacute skupiny

izr prof dr Petra Stankovska Filozofska fakulteta Univerze v Ljubljani

Aškerčeva 2 1000 Ljubljana Slovenija petrastankovskaffuni-ljsi

104

PETRA STANKOVSKA

LITERATURA BADURINA STIPČEVIĆ Vesna

2006 bdquoKnjige o Makabejcima u hrvatskoglagoljskoj književnosti Prva knjiga o Makabejcima u hrvatskoglagoljskim brevijarimaldquo Slovo 54ndash55 s 5ndash126

2009 bdquoKnjige o Makabejcima u hrvatskoglagoljskoj književnosti Druga knjiga o Makabejcima u hrvatskoglagoljskim brevijarimaldquo Slovo 59 s 1ndash75

2012 Hrvatskoglagoljska knjiga o Esteri (Zagreb Matica Hrvatska)

BAUEROVAacute Helena1993a bdquoK staroslověnskeacutemu překladu knihy proroka Joelaldquo Slavia 62 s 455ndash462

1993b Slovanskeacute překlady profeacutetickyacutech textů v ciacuterkevněslovanskyacutech parimej-niacuteciacutech a charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech Habilitačniacute praacutece (Olomouc)

2004 bdquoKe klasifikaci lexika charvaacutetskohlaholskyacutech textůldquo in M-A Durrigl ndash M Mihaljević ndash F Velčić (eds) Glagoljica i hrvatski glagolizam (Zagreb minus Krk Staroslavenski institut i Krčka biskupija) s 567ndash575

BERČIĆ Ivan1864ndash1871 Ulomci svetoga Pisma obojega uvjeta staroslavenskim jezikom IndashV (Praga)

BOGOVIĆ Mile1998 bdquoHrvatsko glagoljsko tisjućlećjeldquo Senjski zbornik 25 s 1ndash140

HAMM Josip1967 Psalterium Vindobonense (Wien OumlAW)

JAGIĆ Vatroslav1907 Psalterium Bononiense (Vindobonae Gerold et soc ndash Berolini Weid-mann ndash Petropoli Ricker)

MIHALJEVIĆ Milan (ed)2014 Hrvatski crkvenoslavenski jezik (Zagreb Hrvatska sveučilišna naklada ndash Staroslavenski institut)

MICHAJLOV Alexandr Vasiljevič1912 Opyt izučenija teksta knigi Bytija proroka Moiseja v drevneslavjanskom perevode (Varšava)

105

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

MILIČIĆ Irena1997ndash1999 bdquoStarozavjetna Knjiga Mudrosti u hrvatskoglagoljskim brevijari-maldquo Slovo 47ndash49 s 57ndash112

NAHTIGAL Rajko1902 Něskolacuteko zametok o slědah drevněslavjanskogo parimejnika v horvat-sko-glagoličeskoj literature (Sankt-Peterburg)

PANTELIĆ Marija Agnesia1993 bdquoFragmenti hrvatskoglagoljskoga brevijara starije redakcije iz 13 stol-jećaldquo Slovo 41ndash43 s 61ndash146

RIBAROVA Zdenka1987 bdquoKnjiga proroka Joneldquo Slovo 37 s 123ndash159

RIBAROVA Zdenka ndash HAUPTOVA Zoe1998 Grigorovičev parimejnik I Tekst so kritički aparat (Skopje MANU)

STANKOVSKA Petra2015 bdquoOdnos sadržaja sačuvanih hrvatskoglagoljskih i latinskih srednjo-vjekovnih brevijaraldquo in V Badurina Stipčević ndash S Požar ndash F Velčić (eds) Hrvatsko glagoljaštvo u europskom okružju Zbornik radova iz znanstvenog skupa održanog 5ndash6 listopada 2012 g na Krku (Zagreb Staroslavenski insti-tut) s 447ndash466

2017 bdquoNěktereacute faktory důležiteacute pro posuzovaacuteniacute slovniacute zaacutesoby v chorvatsko-hlaholskyacutech breviaacuteřiacutechldquo Filologija časopis Razreda za filološke znanosti Hrvatske akademije znanosti i umjetnosti u Zagrebu 68 s 193ndash221

2018 bdquoPerevod knigi Iova i ego tekstologičeskie charakteristiki v sochrani-všichsja chorvatsko-glagoličeskich breviarijach XIVndashXV vvldquo Paleobulgarica 42 č 1 s 19ndash37

2019 bdquoKniga Ishod v breviarii Vida Omišljanina ndash tekstologičeskie i pere-vodčeskie osobennostildquo in V S Jefimova (ed) Paleoslavistika ndash 2 (Moskva Institut slavjanovedenija RAN) s 371ndash396

ŠIMIĆ Marinka2014 Akademijin brevijar HAZU IIIc21 Hrvatskoglagoljski rukopis s konca 14 stoljeća (Zagreb Staroslavenski institut)

106

PETRA STANKOVSKA

VAJS Josef1910 Nejstaršiacute breviaacuteř chrvatsko-hlaholskyacute (Prvyacute breviaacuteř Vrbnickyacute) (Praha Kraacutelovskaacute českaacute společnost naacuteuk)

1916 Psalterium palaeoslovenicum Croatico-glagoliticum Tomus I (Praha)

VALJAVEC Matija1889ndash1890 bdquoO prijevodu psalama u nekijem rukopisima hrvatsko-srpsko i bugarsko-slovenskijemldquo Rad Jugoslovenske akademije 98 s 1ndash84 ibid 99 s 1ndash72 ibid 100 s 1ndash64

VJALOVA Svetlana Olegovna2000 Glagoličeskie fragmenty Ivana Berčiča (Zagreb Hrvatska akademija znanosti i umjetnosti Ruska nacionalna biblioteka i Staroslavenski institut)

ZARADIJA KIŠ Antonija1997 Knjiga o Jobu u hrvatskoglagoljskoj književnosti (Zagreb Hrvatsko filološko društvo)

108

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA FgCap VlaThem IZ 13 STOLJEĆA

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

ABOUT THE VOCABULARY OF NEWLY DISCOVERED FRAGMENTS RIJEČKOGA HRVATSKO-GLAGOLJSKOGA HOMILIJARA FgCap VlaThem FROM THE 13TH CENTURYThe author publishes the results of the first research of the FgCap VlaThem lexis (2 frag- ments of parchment that she discovered in the Capuchin Library in Rijeka 2007) It is a two-leaf parchment of Croatian Glagolitic homiliary from the 13th century

Keywords FgCap VlaThem lexis newly discovered Glagolitic parchments Glagolitic fragments from the 13th century Croatian Glagolitic homiliary Capuchin Library in Rijeka

1 UVODOtkriće dvaju glagoljskih pergamentnih fragmenata iz 13 st na unutraš- njim stranicama koricacirc tiskane knjige pod sign Lett R Fila VII Np 124 koje smo imenovali kao FgCap VlaThem (Vlašić-Anić 2007) ndash jedan je od izravnih rezultata našega prvog interdisciplinarnog terenskog istraživanja glagoljice u 400-godišnjoj knjižnici riječkoga Kapucinskoga samostana Gospe Lurdske (Benčić 1998) Provedeno je od 21 VIII do 2 IX 2007 godine zahvaljujući na-šoj uspješnoj suradnji kao znanstvenice Staroslavenskoga instituta u Zagre-bu s gvardijanima varaždinskoga i riječkoga kapucinskoga samostana M Ke-mivešom i A Pervanom te provincijalom Hrvatske kapucinske provincije sv Leopolda Bogdana Mandića I Petanjakom Rezultiralo je nizom dragocjenih novootkrivenih pergamentnih i knjižnih rijetkosti inspirativnim za još in-tenzivniji nastavak naših istraživanja u kapucinskim samostanima i ranijih u Varaždinu i Karlobagu (Vlašić-Anić 2004 2014) i svih idućih (Vlašić-Anić

109

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

2013 2018) Brojna nova otkrića sabirana su u tri zbirke rijetkosti FgCapVla (Fragmenta Cappuccinorum Vlašić) Varaždinsku Karlobašku i Riječku Široj kulturnoj i znanstvenoj javnosti prezentirali smo ih objavljenim znanstvenim radovima (Vlašić-Anić 2011 Vlašić-Anić ndash Tepert 2014) te autorskim i koau-torskim izložbama (Vlašić-Anić 2015 2019) od kojih su na riječkoj (Vlašić--Anić 2010) percipirani kao bdquoizlošci koji graniče sa senzacijomldquo (Grce 2010)

Samo u Rijeci otkrili smo 11 pergamentih fragmenata i oko 30 ostrižaka hrvatskoglagoljskih liturgijskih kodeksa 13ndash15 st na 16 tiskanih knjiga iz 16ndash18 st oko 30 latinskih i 2 hebrejsko-aramejska fragmenta na perga-meni iz 13 st te više latinskih grčkih i hebrejskih pergmentnih ostrižaka na još 66 tiskanih izdanja knjiga iz 15ndash18 st Dosada je istraženo 5 riječkih pergamentnih fragmenata iz 13 i 14 st otkrivenih nau istoj knjizi Decre-tales D Gregorii papaelig IX tiskanoj u Rimu 1582 g 3 hrvatskoglagoljska (Mihaljević ndash Vlašić-Anić 2010) i 2 Hebrejsko-aramejska fragmenta Knjige Izlaska (Vlašić-Anić ndash Tepert 2010 Tepert 2011)

Knjigu na kojoj smo otkrili FgCap VlaThem tiskao je u Veneciji 1542 g talijanski izdavač europskoga ugleda aktivan od 1539 do 1572 Giro-lamo Scotto ndash pod naslovom bdquoTHEMISTII peripatetici lvcidissimi pa-raphrasis in aristotelis posteriora amp physica In Libros item de anima memoria et reminiscentia somno et vigilia insomniis amp divinatione per somnvm Hermolao Barbaro Patricio Veneto Interprete additis lvcvbra-tionibvs qvAElig themistii obscvriora qvAEligdam loca apertiſſima reddunt Additoque indice Necnon contradictionibus ac ſolutionibus marci anto-nii zimarrAElig in dictis eiuſdem the mistii Quaelig omnia a ſtudioſis deſidera-bantur Venetijs Apud Hieronymum Scotum 1542ldquo (Vlašić-Anić 2007 14) Njezino virtualno fototipsko izdanje dostupno je na internetskim stranica-ma Les Bibliothegraveques Virtuelles Humanistes Centre dlsquoEacutetudes Supeacuterieures de la Renaissance Tours (BVH-Themistius)

Zahvaljujući restauratorsko-konzervatorskom odvajanju pergamena od knjižnih korica koje smo pokrenuli s riječkim kapucinskim samostanom Hrvatskim državnim arhivom u Zagrebu Konzervatorskim odjelom u Rije-ci Odjelom za kulturu Grada Rijeke i Ministarstvom kulture Republike Hr-vatske ndash Riječka zbirka FgCapVla obogaćena je s još 4 hrvatskoglagoljske

110

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

rijetkosti 2 lista pergamene FgCap VlaThem i 2 zrcalna otiska na papiru knjižnog uveza stoljećima nevidljivih lsquolicarsquo njihovih 1ab-recto i 2cd-verso stranica (Slike 1ndash4)

2 OPIS FgCap VlaThemVeć prva paleografsko-filološka istraživanja FgCap VlaThem pokazala su da je riječ o 2 lista istoga kodeksa razrezanoga dvolista hrvatskoglagolj-skoga homilijara staroga tipa iz prijelaznoga formativnog razdoblja hrvat-ske uglate glagoljice s početka do sredine 13 st Na homilijar staroga tipa upućuju baš kao i u Ljubljanskom homilijaru (Lab) iz 13 st bdquosamo incipiti responzorija (recircšpona) koji prate svaku homiliju ali bez incipita popratnog versa (berša)ldquo (Pantelić 1993 62)

Ovi listovi fine pergamene napose s obzirom na njihovu starinu veo-ma su dobro očuvani Mjestimice su nečitljivi zbog izlizanosti i mehaničkih oštećenja zbog izrezivanja u format za uvez knjižnih korica nedostaju im gornja i lijeva margina kao i dio lijeve strane stupaca A i C a 1 listu go-tovo polovica donje margine Dimenzije su 1 lista širina 252 cm visina 308 cm te dio donje margine 2 cm Širina je 2 lista 263 cm visina 33 cm a donja margina 42 cm Tekst je ispisan dvostupačno u 29 redaka u sva-kom stupcu visine oko 30 cm širine 11ndash115 cm te međusobnim razmakom koji varira od 7 mm do 1 cm Visina je slova u retku 3mm a velikih počet-nih u rasponu od 5 do 11 mm

Svi su krupni inicijali (čija protežnost varira od 2 do 45 retka) i počet-na slova rubricirani pisani crnilom a rubovi su im konturirani potezima crvenom bojom kojom je i kod manjih izvedeno udvostručenje vertikal-nih linija Četiri krupna inicijala V visine oko 3cm (V 1b15 1c25 2c26 i 2d26) ndash baš kao i u Kukuljevićevu fragmentu misala (Kuk) iz XIII stoljeća ndash u identičnoj su maniri estetskog oblikovanja bdquogeometrijski ornamenti-rani s motivom meandra i okvira oko stablaldquo (Štefanić 1969 57) Njihova nesumnjiva sličnost zamjetna i u oblikovanju inicijala P (P 1c8) u uspo-redbi s inicijalom P u Kuk upućuje na mogućnost da ih je u oba spomenika oblikovala ruka istog iluminatora

111

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

Pismo je uglata hrvatska glagoljica prijelaznoga ili formativnog perioda kada uz naglašenu težnju k uspostavljanju dvolinijskoga sustava slova još uvijek lsquovisersquo na gornjoj crti a veličina je slovnih polja nerijetko neujednače-na Arhaičnost nekih njegovih paleografskih osobitosti upućuje na tipološ-ku srodnost s pismima reprezentativnih glagoljskih spomenika 13 st Kuk 3 i Lab Riječ je o nizu paleografskih markacija bitnih za datiranje FgCap VlaThem u razdoblje od početka do sredine 13 st Uz bdquoostatak mekog na-zala bull (jęsъ r = JĘ ję) kojemu se posljednji trag može naći u Beč-kim listićima i na Baščanskoj ploči u pojednostavljenom oblikuldquo (Štefanić 1969 12) zabilježen u primjeru sę (ntilder) 1c21 ndash ističemo i supostojanje

1 obiju varijanti ključa starog znaka za poluglas stari jor ( i ] ) zabilježen 32 puta na kraju te 6 puta u sredini riječi ndash s objema varijantama štapića novoga hrvatskog znaka za poluglas (kratkim u obliku sitnog latinskog T (|) u visini gornje linije retka i dugim (sup3) spuštenim u redak) ndash kao i sa zamjenikom poluglasa vrlo starog postanja (jerok) odnosno apostrofom u obliku ulijevo zaobljene kvake upisane pri vrhu slova (rsquo)

2 desetičnoga Icirc ( ) u glasovnoj ulozi kao samostalnog velikog počet-nog slova 4 puta kao veznika Icirc 1d23 2a3 2a8 i 2d7 jednom u vez-niku Їbo 1d26 i glagolu Icircmatrsquo 1a5 te 3 puta u ligaturi sa slovom ž (ž) u zamjenici Icircže qui 1b10 1c19 i 2c7 ndash sa slovom I (I) čiju gornju i donju očicu u brojnim primjerima povezuje zajednička dijagonalna crta(1) što vidno podsjeća na ćirilsko slovo И kako u oblicima s dva izrazito trokusta oka (povezana na način lsquozatvorenogarsquo latiničnoga X) rubriciranih velikih slova u naslovima tako ponekad i u samome tekstu ndash te sa slovom I (I) hrvatskoglagoljske uglate stilizacije

3 staroga granatog slova m (M ) ndash 13 puta u hrvatskoj uglatoj stilizaciji svih četiriju proporcionalno skladno razgranatih oka u crveno rub-riciranim ligaturama m (M ) + l (l) u riječi OM(I)LIEcirc u stupcima 1andash1c 2andash2b i 2d ndash s novim uglatim slivenim hrvatskim oblikom granatoga m (sect) u karakterističnim grafemima hrvatske uglate gla-goljice i u kasnijim stoljećima ligaturama m (sect) + l (l) u riječima

1 bdquoPaleografska prekretnicaldquo u oblikovanju ovoga slova tijekom XII stoljeća (Fučić 1982 11)

112

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

om(i)l(iecirc 1a18 m(i)l(o)stivago 2c19ndash20 i m(i)l(o)stiucirc 2c20 te m (sect) + ž (ž) u vezniku imže 1c18 1d4 ndash te s prevladavajućim u hrvatskim spomenicima latinskim uncijalnim M koje zajedno sa štapićem (sup3) po-staje jedna od najkarakterističnijih prinova hrvatske glagoljice

4 starijih varijanti slovacirc Č (curren) i Ecirc (AElig) s nelomljenom crtom na desnom boku u inicijalima (Če 1d7 i Ecircže 2d9) te u naslovima REcircš(PONЬ) 1a9 E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 1a12 ČTENIE 1a11 ndash s mlađima s lomljenim desnim bokom (ccedil i auml) u samom tekstu

5 dvouglatog (odsječenog) slova c (c) ndash s oblicima oštrog c s karakte-rističnim nagibom (c)

6 obiju varijanti slova v (v) ndash starije s poluoblom spojnicom i kole-banjem u postizanju stupnja proporcionalnosti u veličini njegovih očica ndash te mlađe dugoljasto četvrtasta oblika

3 SADRŽAJ FgCap VlaThemSadržajni je kontinuitet dokaz da je doista riječ o razrezanome dvolistu Tekstovi misnih perikopa i homilija na prvome listu od Bijele subote do III nedjelje nakon Uskrsa ndash kontinuirano se nastavljaju na drugome od IV nedjelje nakon Uskrsa do blagdana Uzašašća Kristova Dvolist fine per-gamene najvjerojatnije je prvotno bio razrezan po sredini a potom nejed-nako obrezan Možemo pretpostaviti da je bio oblikovan za omot nekoj knjizi i prije nego li je nalijepljen na unutrašnje strane obiju korica ovoga izdanja Sudeći prema (iako različitoj) veličini obaju listova njihov je fo-lio-format mogao biti oko 30 cm times 35 cm a dimenzije cijeloga dvolista ndash 60 cm times 70 cm Sadržaj obaju fragmenata obuhvaća

I TRI HOMILIJE SVETOGA GRGURA PAPE (Gregorius 2016) bull HOM 222 za Bijelu subotu Stvorenь dlgotoucirc stuženь štumka b(o)ž(e)

stvenu lucircb(a)vь middot ka sniemo v(a)šei lucircbvi middot ot čt(eni)ecirc e(vьn)ĵ(e)lska-go cecircmrsquo middot gl(agol)ati ispravleniemь vzbrati (BrPt 122a7ndash15) na misnu perikopu Iv 20 1 mdash od 1a2ndash10 [aĉe ubo] elikože podoba[ucirc] nesrsquoti ne mogu hellip v brecircmenecirc

113

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

bull HOM 261 za Bijelu nedjelju I nedjelju nakon Uskrsa na Iv 2019 mdash od 1a19ndash1b12 OM(I)L(I)Ecirc B(LA)Ž(E)NA[GO] grъgura papaža Prъv[i č]te(niecirc) sego ev(a)nĵ(e)lsk(a)go middot uprosъ umь p[ьhaet]ъ

bull HOM 141 za II nedjelju nakon Uskrsa na Iv 1011ndash12 mdash od 1b19ndash1c21

OM(I)L(I)Ecirc B(LA)ž(e)n(a)go grecircgora p[ap]aža Slišaste bratie milecirci[ša middot ot eva]n[ĵ(e)lъ]sk(a)go čt(e)niecirc učenie na[še sl]išaste pagubu našu

II TRI HOMILIJE SVETOGA BEDE PREZBITERA (Beda 2016) bull HOM II 5 za III nedjelju nakon Uskrsa na Iv 1616 mdash od 1c28ndash2a10

OM(I)L(I)Ecirc Č[te(nie)] middot Na s(veta)go becircdi middot pr[o]z[v(i)]tera S[iecirc sl(o)vesa sp(a)s(i)t(e)la] n[(a)šego g(ospodь)]necirc b[ra]tie milecirciša [ve-seliemь i] sr(ьdь)c middot uslišaniemrsquo middot p(o)decircecircti p(o)[do]baemъ middot čest imže vniemъ pri[st]upati

bull HOM II 7 za V nedjelju nakon Uskrsa na Iv 16 23 mdash od 2b24ndash2c23 OM(I)L(I)Ecirc čьst[n]ago becircdi prozvitera middot [mo]žetь vzmutiti nemoĉ-nie slišateli i kako v gl(a)vecirc čteniecirc sego ev(a)nĵ(e)lskago učenikomrsquo sp(a)sitelь obeĉa reki middot Am(e)nь middot am(e)nь

bull HOM II 8 za VI nedjelju nakon Uskrsa na Lc 11 5 mdash od 2d3ndash22 OM(I)L(I)Ecirc middot ČT(ENI)Ecirc TOGOŽD[Ecirc] G(ospod)ъ toli sp(a)s(i)telь našь k n(e)b(e)s(ьs)k(a)g[o c(ecircsa)rs]tviecirc radostemrsquo priti žel[ecircucircĉ]e istovihь radost[i] u sebe pro[sit]i ni učitь middot Icirc datie proseĉemrsquo na[mь d]oteĉь se obeĉa

III HOMILIJU HAYMONA HALBERSTATENSISA bdquoH II 11ldquo (Barreacute 1962 338) odnosno LXXXVII (Haymo 2016) za IV nedjelju nakon Uskrsa (Dominica quarta post Pascha) na Iv 16 5 mdash od 2a15ndash2b19 OM(I)L(I)Ecirc middot čteniecirc togož-de middot Često is[po]četka svoego middot propovecircdaniecirc g(ospod)ь [uč(e)]n(i)k(o)mrsquo svoimъ middot mežducirc soboucirc lucircbi[ti se] ecircv[la]še velmi

IV MISNE PERIKOPE Iv 20 19 (1a11ndash18) Iv 10 11ndash12 (1b13ndash19) Iv 16 16 (1c23ndash28) Iv 165 (2a11ndash14) Iv 16 23 (2b20ndash24) Lc 11 5ndash13 (2c24ndash2d3) te Mc 16 14ndash20 (2d24ndash28)

Tekstove homilija sv Grgura pape i sv Bede Prezbitera mogli smo uspo-rediti s onima koji su sačuvani u hrvatskoglagoljskim brevijarima iz 14

114

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

i 15 st BrVO BrPt BrVat5 BrBar BrN2 BrPm BrN2 BrVb1 Homilija Haymona Halberstatensisa sadržajna je novost identificirali smo je uspo-redivši hrvatskoglagoljski tekst s latinskim izvornikom (Haymo 2016)

4 LEKSIK RIJEČKOG HRVATSKOGLAGOLJSKOG HOMILIJARA FgCap VlaThem 4 1 ASPEKT BROJČANE POTVRĐENOSTIU 8 stupaca teksta sačuvane su 1182 riječi ndash 541 na listu 1A i 641 na listu 2A ndash odnosno 472 leksema od kojih se 139 ne nalazi među 2425 uvrštenih u Popis riječi potvrđenih u najstarijim hrvatskoglagoljskim fragmentima (Mihaljević 2018 145ndash173) Citirani je Popis dio za naš rad višesmisleno nezaobilazne sinteze Milana Mihaljevića Jezik najstarijih hrvatskoglagolj-skih rukopisa u kojoj je utvrđen i kao cjelina istraživan leksički sastav dota-da pojedinačno opisanih 25 hrvatskoglagoljskih fragmenata iz 12 i 13 st (dalje Corp25) te uspoređen raquosa starocrkvenoslavenskim leksikom kako bi se utvrdilo u kojoj je mjeri (taj) leksik promijenjen i obnovljenlaquo (Mihaljević 2018 111) S obzirom na to ndash već samo ovih 139 leksema FgCap VlaThem predstavlja nemalo leksičko blago To su middotBmiddot (num ord middot2middot) bitelnecirc brecircme veĉši vzmutiti vznesenie videcircti se vmalo vmalecirc vprašati vskrь-senie vskrьsnuti vsprositi middotGmiddot (num ord middot4middot) godь gospodьni Grъgurъ Grecircgorь middotDmiddot (num ord middot5middot) daleko dalečьnь datie diviti divnecirciši dobri dovlecircti domovitь dondeže dostoinь doteĉi dohoditi se drecircvьnь decirclanie decircecircniecirc eže elikože elikokratže estьstvьnь živecircti žitelь pro ltprecircmogtžit[(e)lь] zaklopiti zapovecircdati zgromaždati zaecircmь icircže izvьnь izvъnьnь icircmati imati inьdecirc inii is isprositi istovь istostь isusovъ istlьkovanie kako kratъ luče lucircbiti se lucircbьvь lucircbi male mežducirc milecircišii mnogorazličьnь mьnšii mecircriti namecircriti napisanie našъ nebesьskь nemoĉь nepričini-telnecirc ni (part) obladati oblastecirclъ obьecircti se oteĉi otplaĉenie otpuĉati otstupati otecircti (abscedere) otьecircti se (auferre) papažъ pače (conj) pitecirc-nie pogoždь podobati se podьdanь podecircecircti pozdecirc pokopati polunoĉi poslecircdь poslecircdьnь poustiti poecircti prazdьnь priležnecirc prilipati prislužiti pristoecircti pristupati priti prihoditi propovecircdecirckovati prosmotriti pročii

115

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

pročaecirc precircstupati prъvi pьhati precircbivatelnecirc recircdьkь sila skrьbь sliša-telь sotoninь stroi sdobiti se slišati se sprecircdьreĉi stužati suĉii sъmrьtь sъpasitelьnь tainstvo (mysterium) tainstvo (sacramentum) trikratь te-lesnecirc udobь uprositi uprosъ uprosь urazumecircti uslišanie uslišavati se utežanie hotecircnie često človecircčьski čьtecircti ucircčnecirc

Glagol ZGROMAŽDATI (Čest o[necirchrsquo] vistinu i namrsquo middot iže po mucecirc [i po] vskrs(e)ni g(ospdь)ni k vecircrecirc prihodi[mь] middot ucircčnecirc zgromaždaetrsquo 1d17) nije po-tvrđen ni u Građi za Rječnik crkvenoslavenskoga jezika hrvatske redakcije gdje je zabilježena jednokratnica sgromaditi conglobare(2) niti u Slovnίku gdje su potvrđeni primjeri sъgramaditi sъgromaditi congregare

Leksički sastav 472 leksema Riječkog hrvatskoglagoljskog homilijara profiliran je potvrdama 137 imenica od kojih 10 vlastitih imena muškoga roda i 127 općih imenica (51 muškoga roda 36 ženskoga roda i 40 sred- njega roda) 131 glagola 43 pridjeva 52 priloga 36 zamjenica 8 brojeva 22 prijedloga 36 veznika 1 uzvik i 6 čestica Baš kao i u Corp25 i kanon-skim spomenicima imenice i glagoli čine više od polovice leksika dok je imenica obrnuto od kanonskih spomenika nešto više od glagola(3) Ne-zaobilazna orijentacija u kategoriziranju graničnih slučajeva polifunkcio-nalnih verbalnih potencijala priloga ili prijedloga prijedloga ili veznika čestica ili veznika za nas je bio latinski izvornik

42 IMENICESvih 10 potvrđenih vlastitih imena muškoga su roda BEcircDA BEDA Na s(veta)- go becircdi pr[o]z[v(i)]tera 1c čьst[n]ago becircdi prozvitera 2b GRЪGURЪ GRA-EGORUS grъgura papaža 1a GREcircGORЬ GRAEGORUS grecircgora p[ap]aža 1b IVANЬ IOANNES IV(A)NA 1a 1c 2andash2b ISUSЬ JESUS i(su)sь 1a 2d IUcircDEcircI IUDAEUS ot iucircdecirci 2a LUKA LUCAS LUKI 2c MARKO MARKA 2d PAVLЬ PAULUS ap(osto)lь pavlь 2c HRЬSTЬ CHRISTUS h(rьst)ь 2b h(rьst)a 2c

2 Usp I sabrali se b(ecirc)hu s(i)n(o)ve benrsquoecircmini na abuera i zgromaeni b(ecirc)hu vrsquo edinь zastupь BrVat5 157d s jedinom paralelom sьvrsquokupleni (sъvъkupiti) BrVO 319b

3 Usp Mihaljević 2018 111

116

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

Od općih imenica muškoga roda zabilježen je 51 primjer ANĴELЬ ANGE-LUS Anĵ(e)lь g(ospodь)nrsquo 1a anĵ(e)lь sotoninь 2c APOSTOLЬAPUSTOLЬ APOSTOLUS Ot ap(osto)lь 2b ap(osto)lь pavlь 2c BERŠЬ VERSUS B(eršь) 2d BOGЬ kь b(og)u 2a VEČERЬ večerь 2a večeru bivšu 2d VEcircKЬ vrsquo vecircki 1b VEcircNЬCЬ Na vecircnci 2c GODЬ HORA do g[odecirc] 1dndash2a GOSPODЪ DO-MINUS G(ospod)ъ 2d GOSPODЬ DOMINUS ot g(ospod)a 1d g(ospod)ь 2andash2b g(ospod)a 2cndash2d GROBЬ SEPULCRUM v grobecirc 2a DARЬ DO-NUM ot d[ara] 1b DRUGЪ AMICUS druga 2c druže 2c DЬNЪ DIES v d(ь)nъ 1a 2a DЬNЬ DIES d(ь)ne 1d v(ь) treti d(ь)nь 2a EVANĴELISTЪ EVANGELISTA evrsquo[(a)nĵ(e)]l(i)stъ 2a ŽITELЬ ltprecircmogtžit[(e)lь] 1b ZA-EcircMЬ v zaemrsquo 2c KONЬCЬ FINIS do kon[ca] 2a KRIŽЬ CRUX s križa 2a MIRЪ PAX mirъ 1a MIRЪ MUNDUS ot mira 2a v mirecirc 2andash2b NA-RODЬ TURBA narodь 2d OBLASTELЬ ARBITER oblastelь 1a OBRAZЬ FORMA obr]azь 1b OTЬCЬ PATER krsquo o(tь)cu 1c kь o(tь)cu 1d 2a ot o(tь)ca 2b 2c o(tь)cь 2c PAPAŽЪ PAPA papaža 1a p[ap]aža 1b PASTIRЪ PASTOR pastirъ 1b (3x) 1c POLЬ na pol 2d PONEDEcircLI V PON(E)DEcircLI 2c POČETЬKЬ INITIO is [po]četka 2a PROZVITERЬ PRESBYTER Na s(veta)go becircdi pr[o]z[v(i)]tera 1c prozvitera 2b REDЬ SERIES redь 1d REcircŠPONЬ RESPONSORIUM REcircš(PONЬ) 1andash2d SLIŠATELЬ AUDITOR slišateli 2b SPASITELЬ REDEMPTOR sp(a)s(i)telь 2d SPASITELЬ SAL-VATOR sp(a)sitelь 2b sp(a)sitela 2c SPASЪ JESUS sp(a)sъ 1c 2a SPASЬ JESUS sp(a)sь 1b 2andash2c SPASЬ DOMINUS sp[(a)sa] 2d STRAHЬ METUS za strahrsquo 1a STROI RATIO stroemь 1a [st]r[o]i 1a UDЬ ARTI-CULUS udomrsquo 2a UMЪ ANIMA umъ 1a UPROSЪ QUAESTIO uprosъ 1a UPROSЬ QUAESTIO uprosь 2c UTORI [VЬ] UTORI 2d UČENIKЪ DISCIPULUS uč(e)n(i)k(o)mъ 1c UČENIKЬ DISCIPULUS uč(e)n(i)ci 1a krsquo uč(e)nik(o)mrsquo 1a uč(e)n(i)k(o)mrsquo 1b učenikomrsquo 2andash2d učenici 2b ot uče-nika 2b uč(e)n(i)k(o)mь 2bndash2c HLEcircBЬ PANIS tri hlecircbi 2c ČINЬ MOTIO čina 2c ČLOVEcircKЬ HOMO čl(o)vecircki 2a č(lovecirc)kь 2a

Opće imenice ženskoga roda na trećem su mjestu po brojnosti ndash s 36 potvrđenih primjera BRATIEcirc FRATRES bratie 1andash1d bratiecirc 2d VEcircRA FIDES [vecirc]ra 1a vecircru 1b k vecircrecirc 1d GLAVA CAPUT v gl(a)vecirc 2b GODI-NA HORA godi[na] 2a DVЬRЬ FORES dvaremrsquo 1a DVЬRЬ IANUA

117

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

dvrsquo[rmi] 1a dvъrmi 1b dvь[rь] 2d DOBROTA BONITAS do[broti] 1b DUŠA d(u)šu 1bndash1c d(u)ša 1c DEcircVA VIRGO d(ecirc)vi 1b ISTOSTЬ CER-TITUDO istostrsquo 1a KRЬVЬ SANGUIS k(ь)r(ь)vrsquo 1c krrsquovi 2b LUcircBЬVЬ DILECTIO [lucirc]b(a)vrsquo 2a lucircbьvь 2b LUcircBI AFFECTUS lucircbve 2a MI-LOSTЬ GRATIA m(i)l(o)stiucirc 2c MUKA PASSIO po mucecirc 1d mucecirc 2a MЬZDA MERCES mьzdi 1a NEDEcircLEcirc N(E)D(EcircL)E 1b N(E)DE[LE] 1c N(E)D(EcircLE) 2b NEMOĈЬ INFIRMITAS nem[oĉi] 1a NOGA PES nogi 2b NOĈЬ NOX [v t]u noĉь 1d n[oĉi] 1d noĉъ 2a V tuže noĉь 2b OVЬCA OVIS za ovce 1bndash1c ovcamrsquo 1c za težde ovrsquoce 1c OMILIEcirc HOMILIAOMELIA OM(I)LIEcirc 1a 1c OM(I)L(I)Ecirc 1ndash1c 2andash2d om(i)l(i)ecirc 2d PAGUBA PERICULUM pagubu 1b PASKA PASCHA PO PASCEcirc 1a 1c PO P(A)SCEcirc 2andash2b PIĈA [v p]iĉu 1c PLЪTЬ CARNIS v plъti 1d POMOĈЪ AUXILI-UM protivu pomoĉi 2c RADOSTЬ GAUDIUM k r[ado]sti 1d k radostemrsquo 2d radost[i] 2d REcircČЬ RES recircčemrsquo 1b SILA VIS s[ili] 1a SEMRЬTЬ MORS se[mr]trsquo 1c po semrьti 1d SKRЬBЬ TRISTITIA po skltrьgtbi 1d SOBOTA SABBATUM vь edinu sobotrsquo 1a STRANA REGIA v str[a-nu] 2a TREcircBA trecircbecirc budetrsquo 1c ČESTЬ INTENTIO Čest intentione 1d ČESTЬ PARS Čest 1d

Općih imenica srednjega roda potvrđeno je 40 BOŽЬSTVO DIVINITAS o b(o)ž(ь)stvecirc 2b BREcircME PONDUS b[recircm]e 1a v brecircmenecirc 1a VESELIE LAETA [ve]selie 1d VZNESENIE ASCENSIO vrsquozneseniemrsquo 1d o vrsquozneseni 2b PREcircD VZNESENIEMrsquo 2cndash2d VREcircME TEMPUS V(ь o)n(o) vr(ecirc)me 1andash1c 2cndash2d vrecircme 1d vrrsquome 2a VSKRЬSENIE RESURRECTIO po vrsquoskr(ь)seni 1a po vs[kr(ь)]seni 1b vskrs[enie]mь 1d o vskrseni 2b DATIE DATIO da-tie 2d DOBRODEcircEcircNIE BENEFICIUM dobro decircecircniecirc 2c DEcircLANIE OPERATIO decirclanie 1a [ot] decirclan[i]ecirc 1b DEcircEcircNIE OPUS decircecircniecirc 1b EVANĴELIE EVAN-GELIUM E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 1andash1b 2andash2d ZNAMENIE ARGUMENTUM v zname-nihrsquo 2a IME NOMEN vь ime 2bndash2c IMEcircNIE SUBSTANTIA ot imecircniecirc 1c imecircniecirc 1c ISTLЬKOVANIE EXPERIMENTUM istlьkovanie 1a MORE [mo]ra 2d MUČENIE PASSIO mučeni[ecirc] 1d NAPISANIE EXPLANATIO napisaniemь 2c NASTOEcircNIE PRAESENTIO pro nastoecircnie 2a OTPLAĈENIE RETRIBUTIO vrsquo otplaĉeni 1a PITEcircNIE ALIMENTUM [p]itecircniemrsquo 1c PROPOVEcircDANIE PRA-EDICATIO propovecircdaniecirc 2a SLOVO SERMO PR(O) SL(O)VO 1a 1c 2a 2c

118

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

sl(o)v(ecirc)si 2b PR(O) SL(O)V(O) 2b PRO SL(O)VO 2d SLOVO VERBUM slove-sa 2d slovesi 2d SPASENIE SALUS kь sp(a)seniucirc 2c sp(a)seniecirc 2c SRЬDЬ-CE COR sr(ьdь)c 1d sr(dь)c(e)mь 2d TAINSTVO MYSTERIUM tainstvo 2b TAINSTVO SACRAMENTUM tainstv[o]mrsquo 1c TEcircLO CARNIS t[e]lese 1c TEcircLO CORPUS tecirclo 1a 1c tecircla 2b USLIŠANIE AUDITIO uslišaniemrsquo 1d USTA Ot ustrsquo 1a UTEŽANIE MERITUM utežaniecirc 1a UČENIE ERUDITIO uče-nie 1b UČENIE DISCIPULATUS učeni[e] 1d HOTEcircNIE INTENTIO hotecircnie 1a CEcircSARSTVIE REGNUM [c(ecircsa)rьs]tviecirc 2d [cesarь]stviecirc 2d CEcircSARSTVO REGNUM o c(ecircsa)rs[tv]ecirc 2a c(ecircsa)rstvo 2d ČREcircVO UTERUS črecircvomrsquo 1b ČTENIE LECTIO ČTENIE 1a ČT(ENI)E 1b 2bndash2d [ot] čt(e)niecirc 1b ČTE(NIE) 1c 2a čteniecirc 1d 2andash2b č(tenie) 2b Čt(enie) 2c ČT(ENI)Ecirc 2d ČT(E)N[IE] 2d

43 ZAMJENICEU Riječkom hrvatskoglagoljskom homilijaru zabilježen je 61 oblik sveukup-no 36 zamjenica AZЬ EGO azь me mi kъ mnecirc VI VOS vamrsquo vamь ot vasь VЬSЬ OMNIS ndash VSI OMNES vsi 2b VЬSЬ TOTUS [vь]sь VSE TOTUM vsecircmь 2d I ILLE uzrecircti i utegu 2a I IS ndash E EI [vz]lucircbi e 2a IcircŽE QUI Icircže (2x) 1b 1c IŽE QUI ndash EcircŽE QUA v nucircže (2x) 1d 2b IŽE CUI(US) ndash EcircŽE CUI(A) eiže 1a IŽE ILLE k nemu 2c [precirc]d nim 2d IŽE ILLI ot nihь 2a iže 1d IŽE IS [ot] hellip ego decirclan[i]ecirc 1b ego 1cndash1d emu 1d 2a 2c mučeni[ecirc eg]o 1d IŽE EI posrecircdecirc ihrsquo 1a IŽE QUI iže (2x) 1b 1d imže 1d EcircŽE QUA eucircže 1c ecircže 1d EŽE QUOD Eže 1a 1c 1d IŽE QUI onecircmrsquo sdobit se iže 1d k t[ecircmь] veĉe pristoitrsquo iže 1d sie trsquokmohellip iže 2c EcircŽE QUAE ovce eže 1c EŽE QUAE decircecircniecirc ecircže 1b tecirchь ecircže 2c Ecircže namrsquo slovesa 2d ihže prosi[mь] 2d KTO QUIS kto ot vasь 2c MI NOS mi 1b namrsquo 1cndash1d 2cndash2d ni (2x) 2d na[mь] 2d [na]mrsquo 2d MOI MEUS ndash MOE MEUM 2b MOI MEI 2b NAŠЪ NOSTER 1a NAŠЬ NOSTER našь 2d [n]ašego 2d NAŠA NOSTRA našu 1bndash1c [v p]iĉu našu 1c izvъnna naša 1c NAŠE NOSTRUM učenie na[še] 1b našego sp(a)seniecirc 2c NIKTOŽE NEMO 2a ONЪ ILLE v d(ь)nъ onъ 1a ONЬ ILLE emu 2c7 k nemu ad illum 2c28 emu illi 2c28 na onь pol [mo]ra 2d [precirc]d nim 2d3 ONO ILLUD V(ь o)n(o) vr(ecirc)me 1andash1b 2bndash2c greduĉ[e vьse on]o vrecircme 1d [vь o]no vrrsquome 2a ONI ILLI onecircmrsquo e 1d Čest o[necirchrsquo] 1d ot nihь 2a oni 2c ONЬ

119

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

IS ndash ONI EI posrecircdecirc ihrsquo 1a SAMЬ IPSE samrsquo ap(osto)lь pavlь 2c SAMOE IPSUM samoe 1a SVOI SUUS ndash SVOEcirc SUA svoe 1a s[vo]ucirc 1b svo[ucirc] 1bndash1c svoee 2b SVOE SUUM po vs[kr]seni svoemь 1b svoe 1c svoego (2x) 1c 2a o svoemь toli ltigt o o(tь)či b(o)ž(ь)stvecirc 2b o vskrseni svoemrsquo 2b o vrsquozneseni svoemь 2b SVOI SUI svoimrsquo 1b 2andash2b svoimъ 2a 2cndash2d svoe 2a SVOE SUAE za ovce svoe (4x) 1bndash1c SEBE SE SUI mežducirc soboucirc 2andash2b se velmi pros[mot]riti 2b ot sebe 2c u sebe 2d SEBE SAMOE SE-METIPSE decircecircniecirc ecircže ot sebe samecirchь 1b SЬ HIC ot mira sego 2a sego čina 2c SE HOC V semrsquo 2b Se sliša 2b SIE HOC [č]te(niecirc) sego 1a ot sego [mь]nšago 1c čteniecirc sego 1d 2b sie hellip g(lago)la 1d V semrsquo 2b Se sliša 2b [d]oteĉь se obeĉa 2d SIEcirc HAEC S[iecirc sl(o)vesa] 1d k simrsquo 1d [z]a sę 1c SIE ILLUD Sie k t[ecircmь] 1d SI ILLI sie trsquokmohellip iže 2c SЬ QUI ndash SIE QUOD divimo estъ sie 1b SЬŽDE SAM IDEM IPSE sьžde samrsquo 2a TЬ IDEM ndash TA EADEM toe n[oĉi] 1d TЬ ILLE ndash TA ILLA ta [vecirc]ra 1a [v t]u noĉь 1d TЬ ILLE ndash TI ILLI k t[ecircmь] 1d TЬ IS ndash TO ID to togo radi 2c to udobь 2c Togo radi 2c TЬ IS ndash TI EI tecirchь ecircže 2c TЪŽDE IDEM ndash TOŽDE čteniecirc togožde 2a ČT(ENI)Ecirc TOGOŽD[Ecirc] 2d čt(e)n[iecirc] togožde 2d TAŽDE EA-DEM tožde do[broti obr]azь 1b TIŽDE EIDEM mnogi [iz tъždecirc]hь ihže 2c TEŽDE EAEDEM za težde ovrsquoce 1c TЬ ŽE IDEMQUE ndash TA ŽE EADEMQUE V tu že noĉь 2b ČE QUID Če estъ 1 ČЬTO QUID Č[to] vistinu 1b česo vsprosite (2x) 2b česo položi[ti] 2d2

S obzirom da zamjenice bdquotъžde tažde tožde hellip nisu jako česte ni u frag-mentimaldquo (Mihaljević 2018 41ndash42) te da bdquoDIELS (1932 205) navodi da se zamjenice tъ že ta že to že uopće ne pojavljuju u najstarijim starocrk-venoslavenskim tekstovima a ni u onim mlađima nisu jako česte osim u adverbijaliziranim oblicima po tomъ že i tecircmъ želdquo (op cit 42) ndash ističemo značaj potvrđenih primjera njihovih oblika u FgCap VlaThem

44 PRIDJEVIPridjevi su zastupljeni sa 73 potvrđena oblika 43 leksema U poziciji ispred imenice ndash veoma rijetkoj u Corp25 (Mihaljević 2018 41) ndash zabilježeno je 29 leksema 39 puta te još 5 leksema 6 puta ispred glagola BLAŽENЬ BEATUS B(LA)Ž(E)NA[GO] grъgura papaža 1a B(LA)ž(e)n(a)go grecircgora

120

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

p[ap]aža 1b BOŽII DIVINUS b(o)žie decirclanie 1a VIŠNI SUPERNUS [v]išni oblastelь našъ 1a VEcircČЬNЪ PERPETUUS kь vecircčnomu sp(a)se-niucirc 2c DALEČЬNЪ LONGINQUUS v daleč[nu]ucirc str[anu] 2a DOBRI BONUS dobri pastirъ 1b dobri pas[tirъ] 1b DOBRЬ BONUS iže hellip dobrь estrsquo 1b dobro decircecircniecirc 2c DOSTOINЬ DIGNUS iže hellip dostoini biše 1d26 da dostoi[ni b]ili bihomrsquo 2d DREcircVЬNЬ ANTIQUUS drecircvnimь na-pisaniemь 2c EVANĴELЬSKЬ EVANGELICUS [ot eva]n[ĵ(e)lь]sk(a)go čt(e)niecirc 1b ESTЬSTVЬNЬ lucircbo pače estrsquostvьnihь prosimrsquo 2c ZEMLЬSKЬ TERRENUS ot z(e)ml[(ь)s]k(a)go imecircniecirc 1c z(e)ml(ь)skago imecircniecirc 1c IZVЪNЬNЬ EXTERIOR izvъnna naša hellipnamecircriti 1c INII ALIUS [ot] inogo ego decirclan[i]ecirc 1b ISTOVЬ istovihь radost[i] 2d MILOSTIVЬ MISERICORS ot m(i)l(o)stivago o(tь)ca 2c MNOGORAZLIČЬNЬ MUL-TIPLEX mnogo različnimi sl(o)v(ecirc)si 2b MNOGЬ MULTUS v mnozecirchь znamenihrsquo 2a mnogi [iz tъždecirc]hь 2c MUDRЬ Ot ustrsquo mudra 1a NE-BESЬSKЬ COELESTIS k n(e)b(e)s(ьs)k(a)g[o c(ecircsa)rs]tviecirc radostemrsquo 2d NEMOĈЬNЪ INFIRMUS nemoĉnie slišateli 2b OTЬČЬ o o(tь)či b(o)ž(ь)stvecirc 2b POSLEcircDЬNЬ POSTREMUS k poslecirc[d]nemu 1c PRAZDЬNЬ OTIOSUS ne prazdnamrsquo [i pri]zivaucircĉemь proseĉemrsquo middot iĉuĉemrsquo middot [te]kuĉemrsquo Daemo obrecirctimo otvorim[o b]iti svecircstuet se 2d PRЬVЬ PRIMUS Ot prьvago ubo sego 1c REcircDЬKЬ PAUCUS recircdki hellip[pone]su 1a REcircSЬNЬ VERUS tecirclo g(ospodь)ne [recircsno]e becirc 1a SVETЬ SANCTUS [S(VETA)]GO E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 1a S(VE)T(A)GO E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 1b S[(VE)T(A)GO] E(VAN)Ĵ(ELI)]Ecirc 1c 2d Na s(veta)go becircdi pr[o]z[v(i)]tera 1c S(VETA)GO E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 2a 2bndash2c SUĈII [bliz]ь suĉemь mucecirc udomrsquo 2a TRE-TI TERTIUS v(ь) treti d(ь)nь 2a TEcircLESЬNЪ CORPORALIS pro tecirc- [l]esnoe nastoecircnie 2a ČLOVEcircČЬSKI HUMANUS č(lovecircčь)ski [st]r[o]i 1a ČЬSTЬNЬ SANCTUS čьst[n]ago becircdi prozvitera 2b

U postpoziciji je zabilježeno 17 pridjeva 29 puta BOŽЬI DIVINUS o c(ecircsa)- rs[tv]ecirc [b(o)]žь[i] 2a VELIKЬ VEĈŠI MAGNUS MAIOR eže veĉše estrsquo 1c GOSPODЬNI DOMINICUS Strsquo(rahь) g(ospodь)ni 2c GOSPODЬNЬ DOMI-NICUS tecirclo g(ospodь)ne 1a Anĵ(e)lь g(ospodь)nь 1a [po] vskr(ь)s(e)ni g(ospdь)ni 1d PREcircD VZNESENIEMrsquo G(OSPODЬ)NIMrsquo 2cndash2d DIVЬNЬ DIVNEcircI-ŠI MIRABILIS MIRABILIOR recircčemrsquo divnimrsquo 1b decircecircniecirc hellip stvorena divnecirciša

121

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

1b DOBRI BONUS pastirъ do[b]r[i] 1b pastirъ dobri 1b pastirь dobri 1c DOMOVITЬ č(lovecirc)kь domovitь doctus paterfamilias 2a EVANĴELЬSKЬ EVANGELICUS [č]te(niecirc) ev(a)nĵ(e)lsk(a)go 1a čteniecirc ev(a)nĵ(e)lsk[ago] 1d ISUSOVЬ uč(e)n(i)ci is(uso)vi 1a IUcircDEcircISKЬ za strahrsquo iucirc[decirci]ski 1a MILЬ MILEcircIŠII CARUS CARISSIMUS bratie milecirciša 1a 1d bratiecirc milecirciša 2d bra-tie milecirci[ša] 1b MRЪTVЬ MORTUUS [vsk]rrsquos bo iz mrъtvihь 2a MЬNŠII MINIMUS Ot hellip sego [mь]nšago 1c NEBESKЬ COELESTIS c(ecircsa)rstvo n(e)- b(e)skoe 2d dvь[rь c(ecircsa)r]stviecirc n(e)b(e)sk(a)go 2d PODOBЬNЬ SIMILIS ne tьkmo namrsquo podobni 2c PODЬDANЬ SUBJECTUS [s(e)becirc podь]dani[e] 2b SOTONINЬ anĵ(e)lь sotoninь 2c HRЬSTOVЬ vь ime h(ьrьsto)vo 2c

U objema pozicijama potvrđeni su pridjevi božii dobri i evanĵelьskь

45 BROJEVIOd 8 brojeva potvrđena su 3 glavna EDINЬ UNUS edinь 1a vь edinu sobotrsquo 1a DVA DUO dva 1a i TRI TRES tri hlecircbi 2c (primjer nezabilje-žen u Corp25) ndash te 5 rednih PRЬVЬ PRЪVI PRIMUS Prъv[i č]te(niecirc) sego ev(a)nĵ(e)lsk(a)go uprosъ 1a Ot prьvago 1c DRUGЬ DRUGII middotBmiddot = middot2middot middotDUOmiddot numeri nota middotIImiddot (numerus ordinalis SECUNDUS) N(E)D(EcircL)E middotBmiddot PO PASCEcirc 1b TRETI TERTIUS v(ь) treti d(ь)nь 2a ČETVRЬTI middotGmiddot = middot4middot middotQUAT-TUORmiddot numeri nota middotIVmiddot (numerus ordinalis QUARTUS) [N(E)D(EcircLE)] middotGmiddot PO P(A)SCEcirc 2a i PETI middotDmiddot = middot5middot middotQUINQUEmiddot numeri nota middotVmiddot (numerus ordinalis QUINTUS) N(E)D(EcircL)E middotDmiddot PO P(A)SCEcirc 2b

46 GLAGOLIU Riječkom homilijaru FgCap VlaThem zabilježeni su oblici 131 glagola Oprimjereni su potvrdama infinitiva supina prezenta aorista imperfek-ta imperativa perfekta pluskvamperfekta kondicionala i futura te aktiv-nih i pasivnih participa prezenta i preterita BIVATI FIERI ESSE bivaetь 2c bivaemrsquo 2c neslišimi bivaemrsquo 2c BITI ESSE becirchu 1a becirc 1a 1d 2a estrsquo 1andash1d estъ 1b esmь 1b [bi]hom 1b bi 1c 2c budetrsquo 1c bihomrsquo 1d estъ 1d 2cndash2d biše 1d 2b b(i)si 1d 2a becircše 2andash2b suĉee 2a este 2b s[utь] 2d [b]iti 2d da [b]ili bihomrsquo 2d bivšu 2d necircstь 1a VESELITI SE LAETI-FICARE vesel[iti] se 1d VZITI vzide 2a VZLUcircBITI DILIGERE vrsquo[zl]ucircb[lь]

122

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

2a [vz]lucircbi 2a VZMUTITI MOVERE vzmutiti 2b VIDEcircTI (SE) VIDERE videcircnimrsquo 1d Videcircše 2b Videcirchь 2c vi[di]t se 2c VNITI INGREDI INTRARE vniti 1a hote vnide 1b vniemъ 1d VPRAŠATI INTERROGARE vprašaet 2a VSKRЬSNUTI RESURGERE [vsk]rrsquos 2a VSPROSITI PETERE vsprosite 2b v[sprosite] 2c VSPEcircTI Vspoite 2d VSHOTEcircTI VELLE vshotecirc 2b VЬČETI imecircti vьčnete 2b imecircti vrsquočnetrsquo 2c VEcircDEcircTI SCIRE vecircdimo estrsquo 1a Vecircdi 2a GLAGOLATI DICERE gl(agol)e[trsquo] 1b Gl(agol)alь 1d g(lago)la 1d g(lago)- l(a)vъ 2a g(lago)le[tь] 2a gl(agol)ucirc 2b GLAGOLATI LOQUERE g(lago)- la 1d g(lago)l(a)še 2b GRESTI greduĉ[e] 1d v greduĉi 2a DATI DARE ne dastrsquo 1c dati 1c dastrsquo 2b dažd 2c Daemo 2d DIVITI necircstь divimo 1a divimo 1b DOVLEcircTI SUFFICERE dovlecircet 2d DOITI CONTINGERE doiti 1d DOITI PERVENIRE doiti 1d DOTEĈI DARE [d]oteĉь 2d DOHODITI SE PERVENIRE dohoditrsquo se 1c ŽELEcircTI DESIDERARE žel[ecircucircĉ]e 2d ŽIVEcircTIŽITI VIVERE živemrsquo 1c živima 2d žiti 2d ZAKLOPITI CLAUDERE zakloplenami 1andash1b ZAPOVEcircDATI IUBERE [zapo]veda 1c ZATVORITI CLAUDERE za[t]vorenami 1a ZGROMAŽDATI CONGRUERE zgromaždaetrsquo 1d ZNATI NO-TARE Znaem[o] 1d IZBAVITI REDIMERE izbavi 1c IZITI EXIRE izide 1b IcircMATI HABERE Icircmatrsquo 1a IMATI HABERE imatь 1a ne imamrsquo 2d IMEcircTI HABERE imecircti vьčnete 2b imecircti vrsquočnetrsquo 2c ISKATI QUAERERE iĉuĉemrsquo 2d iĉima 2d iĉemь 2d ISPROSITI IMPETRARE isprositi 2d ITI VADERE IRE [i]du 1c 2a idu 1d 2b ideši 2a idetrsquo 2c LUcircBITI SE DILIGERE lucircbi[ti se] 2a MISLITI PENSARE misl[i]ma sutrsquo 1b MOLITI ORARE molima 2d MOĈI POSSE može 1a nikoliže mogut[ь] 1b možemrsquo 1d nik[oliž]e možetrsquo 1d [mo]žetь 2b ni uprositi može 2c MOĈI VALERE ne mogu 1a MEcircRITI PENSARE [m]ecircritrsquo 1a NAMEcircRITI IMPENDERE namecircriti 1c NASI-TITI SATIARE nasi[ti]l bi 1c NASLEcircDOVATI IMITARE naslecircdova[a]l[i bi]hom 1b NASTOEcircTI PRAESENTARE n[ast]oeĉe 1d NESTI FERRE nesrsquoti 1a OBEĈATI PROMITTERE obeĉa 2b obeĉa 2d OBLADATI POSSIDERE oblada[em]rsquo 1c OBRATITI VERTERE [o]bratil bi 1c OBREcircSTI INVENIRE obrecirctimo 2d OBЬEcircTI SE COMPREHENDERE [o]bimet se 1a [obrsquo]ecircti se 1b OTVORITI APERIRE RESERARE ne otvorenomrsquo 1b otvorenь 2c otvorim[o] 2d OTITI [o]titi ho[ĉetь] 2a OTPUĈATI DIMITTERE otpuĉьše 2d OTSTU-PATI RECEDERE otstupae 2b OTSTUPITI RECEDERE otstupi[ti] h[ote]

123

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

becircše 2a OTEcircTI ABSCEDERE otecircti 2c OTEcircTI SE AUFERRE otrsquoecircti se 1d POVEcircDATI Povecircmrsquo 2d8 PODATI EXHIBERE poda 2a PODAEcircTI PRAEBERE podaetrsquo 1a poda[ecirc]la biše 1b PODOBATI DEBERE pod[o]baucirc 1a po[do]baemъ 1d pod[o]bal[i bi]še 2b3 podobali biše 2b podobaetь 2d PODO-BATI SE PERTINERE podobacircucirct se 2c PODEcircEcircTI PERCIPERE p(o)decircecircti 1d POZNATI COGNOSCERE poznaucirctь 2b POITI poidu 2d POKOPATI po[ko-pa]nъ b(i)si 2a POLAGATI DARE polagaetъ 1b POLAGATI PONERE p[o]- lagaetrsquo 1b POLOŽITI PONERE pol[ož]i 1c položi[ti] 2d PONESTI FERRE [pone]su 1a POSLATI MITTERE k [posl]avšumu me 2a k poslavšumu me 2b POUSTITI MONERE p[ousti] 1c POUĈATI COMMONERE pouĉaetь 2b POEcircTI Poecirchu 2a PRIETIPRIEcircTI ROGARE pr[iecirc]ti 2d PRIIMATI ACCI-PERE ne priemlucirct 2c PRIZIVATI [pri]zivaucircĉemь 2d PRITI PERVENIRE VENIRE priti 2d pride 1a 2a [pri]de 1b PRILIPATI ADHAERERE prili[pa]- ti 1d PRILOŽITI ADIUNGERE priloži 1b PRISLUŽITI MINISTRARE [pri]- služiti 1c PRISTOEcircTI PERTINERE pristoitrsquo 1d PRISTUPATI PERSISTERE pri[st]upati 1d PRIHODITI VENIRE prihodi[mь] 1d PROPOVEcircDEcircKOVATI PRAEDICARE [propov]ecircdecirckuĉu 1d PROSITI PETERE proseĉe 2c prosetь 2c prosimrsquo 2c pro[sit]i 2d prosima 2d [pr]osima 2d proseĉemrsquo 2d PROSITI POSCERE prosi[mь] 2d PROSITI ROGARE prosi 2c PROSMOTRITI PROVI-DERE pros[mot]riti 2b PREcircBITI CONVERSARI precircbiti 2b PREcircDATI (SE) TRADERE precircdadimrsquo becirc 1d precircda 2b precircdati se hote becircše 2b PREcircITI TRAN-SIRE precircšla 1b [pr]ecircidetrsquo 2a precircidecircmrsquo 2d PREcircLOŽITI DEPONERE [pr]e- lož[en]ъ b(i)si 2a PREcircSTUPATI ACCIDERE ot precircstupaucircĉago 1b PЬHATI PULSARE p[ьhaet]ъ 1a RASPETI CRUCIFIGERE raspetъ 2a RAČITI DIGNA-RE rači 2b REĈI DICERE [re]če 1a 2a reče 1bndash1c 2bndash2c re[k]i 1b reki 1b 2b rečetrsquo 2c REĈI AIERE reče 1d 2d SVEcircSTOVATI SE TESTARI svecircstuet se 2d SDOBITI SE CONVENIRE sdobit se 1d SLIŠATI (SE) AUDIRE Slišaste 1b [sl]išaste 1b Slišahь 1c slišit se 1d slišaše 1d sliša 2b ne slišimi 2c slišimi 2c SMOTREcircTI CONSIDERARE smotritrsquo 1a SPREcircDЬREĈI(4) PRAEDI-CERE sprecircdьreĉi 2b STATI STARE sta 1a STVORITI FACERE stvorena 1b STUŽATI TRIBULARE stužaše 2c SЬBRATI CONGREGARE sьbrani 1a

4 Usp i složenicu sprecircdъstati (Miklošič 1862 949)

124

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

TVORITI tvoritъ 2a TEĈI PULSARE [te]kuĉemrsquo 2d TLЬKNUTI PETERE Tlьkoma estь 2d UGOTOVATI MERERE u[gotoval]i bihomrsquo 1d UZREcircTI VIDERE ne uzr[ite] 1c uzrite videbitis 1c [ne uz]rite 1d u[zri]te 1d uzrecirc-ti 2a UMITI LAVARE umi 2b UMREcircTI MORERE umrecirc[t]i 1b UPROSITI IMPETRARE uprosil bi ni uprositi može nec impetrare potuerit 2c URA-ZUMEcircTI INTELLEGERE urazumecircše 2c USLIŠAVATI SE EXAUDIRE ne us-lišavaem se 2c UTEGNUTI ADHAERERE prili[pa]ti utegu 1d uzrecircti i utegu 2a UČITI DOCERE učitь 2d HOTEcircTI hote vnide 1b hote [pri]de 1b dati hoto (sic) estrsquo 1c otstupi[ti] h[ote] becircše 2a [o]titi ho[ĉetь] 2andash2b precircdati se hote becircše 2b ČЬTEcircTI [Č]TI 1a1 ČTI 1andash1c 2ndash2b EcircVITI OSTENDERE ecircviti 2b6 EcircVITI SE OSTENDERE [ecirc]vi se 2a ecircvlav se 2a EcircVLATI OSTENDERE ecircv[la]še 2a EcircVLATI MANIFESTARE ecircvlaetъ 2a EcircTI TENERE ecirctrsquo b(i)si 2a

Infinitivni oblici kao i u Corp25 relativno su brojni ndash 31 zabilježen primjer [b]iti vesel[iti] se vzmutiti vniti imecircti dati doiti žiti isprosi-ti lucircbi[ti se] namecircriti nesrsquoti [obrsquo]ecircti se [o]titi otstupi[ti] otecircti otecircti se p(o)decircecircti položi[ti] pr[iecirc]ti prili[pa]ti [pri]služiti pri[st]upati pro-s[mot]riti precircbiti precircdati se sprecircdьreĉi uzrecircti umrecirc[t]i uprositi i ecircviti

Svakako treba istaknuti i jednu potvrdu supina Icirc datie proseĉemrsquo na[mь d]oteĉь se obeĉa et nobis petentibus se haeligc daturum esse promisit 2d7ndash8 U Corp25 bdquosamo je jedna potvrda supina u Bečkim listićima na listu 1b becirchь posl[alъ] hellip [gla]golatъldquo (Mihaljević 2018 63)

47 PRILOZIOd 52 su potvrđena priloga ndash

24 načinska AĈE ERGO Elikokratže koliždo aĉe proseĉe ne uslišavaem se Quotiescumquae ergo petentes non exaudiamur 2c BITELNEcirc ESSEN-TIALITER 1b VELMI MAGNOPERE velmi vsecircmь sr(dь)c(e)mь 2d VISTINU CERTE 1a VISTINU VIDELICET 2d VISTINU VERUM 2c 1d DOSTOINEcirc MERITO 1d KAKO QUALITER 2b 2d KAKO QUOMODO 1a (2x) 2b LUČE MELIOR 1c MILOSTIVEcirc MISERICORDITER 1c NEPRIČINITELNEcirc INCOMPA-RABILITER 1c NIKOLIŽE NEQUAQUAM 1b PRAVЬ RECTE pra[vь] 2d PRI-LEŽNEcirc DILIGENTIUS 2d PREcircBIVATELNEcirc PERSEVERANDO 2d REcircSNEcirc VE-RACITER 2c TAKO ITA 2b TЬKMO SOLUM ne trsquokmo 2b Ne trsquokltmgto 2b

125

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

ne tьkmo 2c sie trsquokmo 2c TЬKMO TANTUMMODO tьkmo 2d TELESNEcirc CORPORALITER 2b UDOBЬ DIGNE 2c UcircŽE VERO [ucirc]že vero 1c UcircČNEcirc APTISSIME ucircčnecirc zgromaždaetrsquo 1d

11 količinskih VELMI MAXIME 2a18 VEĈE SPECIALITER 1d VMALEcirc MODICUM (2x) 1c (2x) 1d DALEKO LONGE daleko e[s]trsquo luče 1c ELIKOŽE QUANTOS 1a ELIKOKRATŽE QUOTIESCUNQUAE Elikokratže(5) koliždo aĉe Quotiescunquae ergo 2c MALO MODICUM 2a OĈE ETIAM [o]ĉe i 1c nь oĉe 2b nь oĉe i 2b ne oĉe 2d PAČE TAMEN 2a lucircbo pače 2c TRIKRATЬ TERTIO trikratrsquo 2c ČESTO FREQUENTER 2a

11 vremenskih VMALO MODICUM precircdadimrsquo [vm]alo vistinu becirc 1d EGDA CUM 1b 2a KAKO QUANDO 1c NIKOLIŽE NUNQUAM nik[oliž]e 1d PAKI ITERUM 1cndash1d 2a POZDEcirc SERO 1a POLUNOĈI MEDIA NOCTE 2c POSLEcircDЬ POSTREMUM po[s]lecircd[ь ucirc]že 1c TOGDA TUNC 2a UBO ERGO 1d UcircŽE JAM 1bndash1d 2a 2c

i 6 mjesnih BLIZЬ [bliz]ь suĉemь mucecirc udomrsquo 2a IZVЬNЬ EXTERIUS 1c INDEcirc ALIBI 2a KAMO QUO 2a POSLEcircDЬ POSTREMUM po[s]lecircd[ь] 1c PRЬVOE PRIMUM P[rьv]oe namrsquo estrsquo 1c

48 VEZNICIOd 36 potvrđenih veznika 20 je usporednih (parataktičkih) nerijetko u kombinacijama s drugim veznicima i prilozima VISTINU NAMQUE Icircmatrsquo vistinu 1a VISTINU I AUTEM Česrsquoto [im] vistinu i namrsquo 1d Icirc ET Icirc hellipi hellipi 1d2 Icirc hellipi 2a8 Icirc 2d Icirc egda hellipi 2a Icirc egda helliptoli ltigt hellipNe trsquokltmgto hellipnь oĉe i 2b I ET i hellipidecircže hellipi 1a i hellipi 1c Na egdaže i 1c i 1d 1cndash1d 2andash2b 2d i ucircže 1c Eže ubo hellipi ucircže hellipi paki hellipi hellipecircko 1d I paki 2a i kako 2b i hellipi 2c I ETIAM 2c I AĈE ETSI [ecircko] hellipi aĉe 1a IcircBO NAM Icircbo ecircko hellipeže hellipi 1d LUcircBO VEL ecircko lucircbo protivu pomoĉi našego sp(a)seniecirc lucircbo pače estrsquostvьnihь prosimrsquo 2c vistinu lucircbo recircdki middot lucircbo dva lucircbo edinь [pone]su 1a NA SED Na egdaže i 1c NEŽE QUAM Če estъ ubo hellipneže 1d NI NEC 1a Nь vistinu i hellipda hellipIcircže hellipni 2c [ne u]bo hellipni hellipaĉe ne oĉe 2d NЬ SED Nь hellipecircko hellipaĉe hellipNi 1a ne trsquokmo nogi učenikomrsquo umi nь oĉe tecircla i krrsquovi svoee

5 Elikokratže ligatura t+ž

126

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

tainstvo precircda [i]mь 2b Ne trsquokltmgto o vskrseni svoemrsquo nь oĉe i o vrsquozne-seni svoemь sprecircdь reĉi vshotecirc reki 2b Nь vistinu i samrsquo ap(osto)lь pavlь middot trikratrsquo g(ospod)a prosi middot da ot sebe anĵ(e)lь sotoninь Icircže stužaše emu middot otecircti uprosil bi middot ni uprositi može 2c se [ubo sa] iže ne ot precircstupaucircĉago d[ara] nь bitelnecirc dobrь estrsquo gl(agol)e[trsquo] re[k]i 1b Nь sego čina uprosь middot drecircvnimь ucircže o(tь)cь napisaniemь otvorenь estь ecircko recircsnecirc oni urazumecircše sie trsquokmo vь ime sp(a)sitela proseĉe iže tecirchь ecircže kь vecircčnomu sp(a)seniucirc middot po-dobacircucirct se prosetь 2c Nь aĉe hellipto 2c OBAKЬ TAMEN [ecircko v]išni oblastelь našъ i aĉe b[recircm]e smotritrsquo vrsquo otplaĉeni obakь s[ili m]ecircritrsquo middot v brecircmenecirc 1a PAČE TAMEN Pače že togda hellipegda ucircž[e] 2a TO ATQUE Nь aĉe sp(a)sitelnihь vь ime h(ьrьsto)vo prosimrsquo to udobь bivaemrsquo slišimi 2c TOLI AC ET o svoemь toli ltigt o o(tь)či b(o)ž(ь)stvecirc 2b G(ospod)ъ toli sp(a)s(i)telь 2d g(ospod)a t[ol]i sp[(a)sa] 2d TOLI ATQUE Toli tožde middot do[broti ob- r]azь middot iže mi naslecircdova[a]l[i bi]hom priloži reki 1b UBO AUTEM 1c UBO ENIM Če estъ ubo eže 1d [Ecirckož]e ubo 2a [ne u]bo hellipni helliptьkmo 2d UBO ERGO 1d

Najbrojniji veznici icirc (icirc) i i (i) kao i u Corp25 povezuju i rečenice i sve ostale sintaktičke kategorije Kako su rastavne rečenice u Corp25 razmjer-no rijetke ndash bdquo4 primjera s veznikom ili i samo jedan s udvojenim veznikom lucircboldquo (Mihaljević 2018 103) naveli smo pune rečenice s veznikom lucircbo ndash udvojenim i utrojenim Navedene pune gradacijske rečenice s veznikom nь i brojnim vezničkim kombinacijama od kojih je npr ne tьkmo hellip nь u Corp25 rijetka (Mihaljević 2018 102) svjedoče o umješnosti precizna prevođenja komplesnih sintaktičkih struktura latinskih izvornika Istak-nuli smo i punu isključnu rečenicu s veznikom obakь te sastavne rečenice s veznikom toli potvrđenim samo jednom u Lab (Mihaljević 2018 101)

Zavisnih (hipotaktičkih) veznika potvrđeno je 16 (od kojih 3 složena i aĉe togo radi i ecirckože ubo) također u brojnim vezničkim kombinacijama AĈE SI a[ĉe] hellipIcircže hellipi 1b aĉe trecircbecirc budetrsquo [o]ĉe [i] 1c Elikokratže koliž-do aĉe proseĉe middot ne uslišavaem se middot to togo radi bivaetь middot ecircko lucircbo protivu pomoĉi našego sp(a)seniecirc lucircbo pače estrsquostvьnihь prosimrsquo middot Togo radi nesli-šimi bivaemrsquo middot Nь aĉe sp(a)sitelnihь vь ime h(ьrьsto)vo prosimrsquo to udobь bivaemrsquo slišimi 2c [ne u]bo hellipni hellipaĉe ne oĉe 2d BO ENIM [vsk]rrsquos bo

127

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

2a DA UT da 1bndash1d 2cndash2d DONDEŽE USQUE DUM I paki hellipdonde[ž]e 2a EGDA CUM Icirc egda hellipi 2a Pače že togda hellip egda 2a Ecirckože hellip egda 2a Icirc egda toli ltigt hellip Ne trsquokltmgto hellip nь oĉe i 2b i kako hellip aĉe hellip Egda ne tьkmo hellip Nь vistinu i hellip da ni 2c EGDAŽE CUM Na egdaže middot i hellip hellipimže 1c EŽE QUOD kako hellipEže 1a Eže ubo reče vmalecirc i ucircže ne uzr[i-te] m[e] i paki vmalecirc middot i u[zri]te me ecircko idu kь o(tь)cu 1d I AĈE ETSI [ecircko v]išni oblastelь našъ i aĉe b[recircm]e smotritrsquo vrsquo otplaĉeni obakь s[ili m]ecirc- ritrsquo middot v brecircmenecirc 1a IDEcircŽE UBI i hellip idecircže 1a IMŽE QUAM Na egdaže middot i hellipimže 1c KAKO QUIA i ucircže hellip paki vmalecirc i uzrite [me middot k]ako 1c TOGO RADI AC PROTEREA Togo radi neslišimi bivaemrsquo 2c TOGO RADI IDEO to togo radi bivaetь middot ecircko lucircbo protivu pomoĉi našego sp(a)seniecirc lucircbo pače estrsquostvьnihь prosimrsquo middot Togo radi neslišimi bivaemrsquo middot Nь aĉe sp(a)- sitelnihь vь ime h(ьrьsto)vo prosimrsquo to udobь bivaemrsquo slišimi 2c EcircKO QUIA QUOD Nь hellip ecircko hellip aĉe 1a vmalecirc i ucircže middot hellip i paki vmalecirc middot i hellip ecircko 1d ecircko 2a ecircko hellip aĉe 2b togo radi hellip ecircko lucircbo hellip lucircbo pače 2c Icircbo ecircko hellip eže i hellip do g[odecirc] 1d Nь hellip ecircko 2c Ecircko vi[st]inu quia videlicet 2d EcircKOŽE SICUT Ecirckože hellip egda 2a EcircKOŽE UBO SICUT ENIM [Ecirckož]e ubo hellip [egda] hellip Tьgda hellip kako hellip Tako i hellip kako 2andash2b

49 PRIJEDLOZIOd 22 potvrđena prijedloga najviše je ndash baš kao i u Corp25 ndash 10 onih koji kao dopunu iziskuju imensku skupinu u genitivu DO AD do g[odecirc] 1d DO IN do kon[ca] 2a IZ A iz mrъtvihь 2a IS AB is [po]četka 2a OT A AB Ot ustrsquo mudra 1a [ot] inogo ego decirclan[i]ecirc 1b Ot prьvago ubo sego [mь]nša-go 1c ot z(e)ml[s]k(a)go imecircniecirc 1c ot g(ospod)a 1d ot iucircdecirci 2a ot nihь 2a Ot ap(osto)lь 2b ot m(i)l(o)stivago o(tь)ca 2c ot učenika 2b ot o(tь)ca 2b OT EX ot sebe samecirchь 1b [ot eva]n[ĵ(e)lъ]sk(a)go čt(e)niecirc 1b ot precircstupaucircĉa-go d[ara] 1b ot [v]asь 2a13 ot mira sego 2a kto ot vasь 2c POSREcircDEcirc IN MEDIO posrecircdecirc ihrsquo 1a RADI IDEO PROPTEREA to togo radi bivaetь 2c Togo radi 2c S DE s križa 2a U A u sebe pro[sit]i 2d Ističemo primjer ot g(ospod)a 1d s t spuštenim u redak za razliku od svih ostalih ot

S dopunom u dativu zabilježena su 2 prijedloga PROTIVU CONTRA protivu pomoĉi 2c i KЪ KЬ Krsquo K AD krsquo uč(e)nik(o)mrsquo 1a k poslecirc[d]nemu

128

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

1c krsquo o(tь)cu 1c k simrsquo 1d k vecircrecirc 1d k r[ado]sti 1d k t[ecircmь] veĉe pristoitrsquo 1d kь o(tь)cu 1d 2a kь b(og)u o(tь)cu 2a k [o(tь)cu posl]avšumu me 2a k poslavšumu 2b kь vecircčnomu sp(a)seniucirc 2c k nemu 2c kъ mnecirc 2d k n(e)- b(e)s(ьs)k(a)g[o c(ecircsa)rs]tviecirc radostemrsquo 2d

Prijedloga s akuzativom potvrđeno je 5 V Vrsquo VЬ IN [Vь o]n(o) vr(ecirc)me 1a v(ь) d(ь)nъ onъ 1a vь edinu sobotrsquo 1a V(ь o)n(o) vr(ecirc)me 1bndash1c 2bndash2d vrsquo vecircki 1b [v p]iĉu 1c V PON(E)DEcircLI 2c [v t]u noĉь g(lago)la v nucircže 2a v(ь) treti d(ь)nь 2a v daleč[nu]ucirc str[anu] 2a V tu že noĉь v nucirc že 2b vь ime 2bndash2c v(ь) h(ьrьst)a ime 2c vь ime h(ьrьsto)vo 2c v zaemrsquo 2c ZA PRO za ovce (3x) 1bndash1c3 za o[vc]e 1b za težde ovrsquoce 1c [z]a sę 1c ZA PROPTER za strahrsquo 1a NA IN Na s(veta)go becircdi pr[o]z[v(i)]tera 1c Na vecircnci 2c na onь pol [mo]ra 2d PRO PER PR(O) SL(O)VO 1c 2bndash2c pro tecirc[l]esnoe na-stoecircnie 2a PRO SL(O)VO 2d25

Treći su po brojnosti prijedlozi s lokativom (4) V Vrsquo IN vrsquo otplaĉeni 1a v brecircmenecirc 1a v plъti 1d v mnozecirchь znamenihrsquo 2a v mirecirc 2andash2b V semrsquo 2b v greduĉi [že] d(ь)nъ 2a v gl(a)vecirc čteniecirc 2b V INTRA v grobecirc 2a O DE o c(ecircsa)rs[tv]ecirc [b(o)]žь[ii] 2a o svoemь toli ltigt o o(tь)či b(o)ž(ь)stvecirc 2b o vskrseni 2b o vrsquozneseni 2b PO POST PO PAS(Ь)CEcirc 1a po vrsquoskr(ь)seni 1a po vs[kr]seni 1b PO PASCEcirc 1bndash1c po mucecirc [i po] vskr(ь)s(e)ni 1d po skltъrьgtbi 1d PO P(A)SCEcirc 2andash2b

S dopunom u instrumentalu posvjedočen je samo 1 prijedlog MEŽDUcirc AD mežducirc soboucirc lucircbi[ti se] ecircvl[a]še 2a aĉe lucircbьvь imecircti vьčnete mežducirc soboucirc 2b

410 ČESTICEPotvrđeno je 6 čestica rečenična čestica VISTINU ERGO vistinu divimo estъ 1b Čest o[necirchrsquo] vistinu i namrsquo hellip ucircčnecirc zgromaždaetrsquo 1d Tlьkoma vistinu estь 2d pojačnica ŽE Pače že togda 2a dopusnica KOLIŽDO ERGO Elikokratže koliždo aĉe proseĉe 2c niječnicapotvrdnica NE NON ne mogu 1a ne otvore-nomrsquo d(ecirc)vi črecircvomrsquo izide 1b ne ot precircstupaucircĉago d[ara] nь bitelnecirc dobrь estrsquo 1b ne dastrsquo non dat 1c ne uzr[ite] 1c ne trsquokmo 2b Ne trsquokltmgto 2b Egda ne tьkmo 2c ne priemlucirct 2c ne uslišavaem se 2c ne imamrsquo česo položi[ti precirc]d nim 2d ne prazdnamrsquo hellip svecircstuet se 2d12 aĉe ne oĉe iĉemь priležnecirc 2d niječ-

129

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

nicapotvrdnica NI NEC Ni ta [vecirc]ra imatь utežaniecirc 1a uprosil bi middot ni upro-siti može 2c [ne u]bo dovlecircet ni slovesi tьkmo pr[iecirc]ti 2d i pokaznica SE ECCE se [ubo sa] iže ne ot precircstupaucircĉago d[ara] nь bitelnecirc dobrь estrsquo 1b

411 UZVICIOd uzvika potvrđen je samo AMENЬ AMEN Am(e)nь am(e)nь 2b

5 LEKSIČKA VIŠESLOJNOSTLeksički profil Riječkog hrvatskoglagoljskog homilijara karakterizira baš kao i Corp25 višeslojna strukturna raznorodnost

O arhaičnosti leksika Hrvatskog glagoljskog homilijara FgCapVlaThem svakako svjedoči leksem Spasь umjesto Isusь koji ga kao i fragmente hr-vatskoglagoljskoga brevijara starije redakcije iz 13 stoljeća ndash povezuju s ka-nonskim crkvenoslavenskim rukopisima kao što su bdquoZografsko evanđelje Savina knjiga Suprasaljski zbornik itd a od hrvatskoglagoljskih rukopisa potvrđen je u Vrbničkim fragmentima 1 vrbničkom i Padovanskom brevi-jaru 4 vatikanskom misalu a u Lobkovicevu psaltiru nalazi se u Oficiju u čast sv Trojiceldquo (Pantelić 2013 515)

U tekstu je potvrđeno 27 riječi stranog porijekla ndash 19 GRECIZAMA uk- ljučujući vlastita imena i od njih izvedene pridjeve anĵ(e)lь ap(osto)lь evanĵelie evanĵelistъ evanĵelьskь Ivanь Isusь Isusovь iucircdecirci iucircdecirciskь Luka Marko omiliecirc Pavlь papaž sobota sotoninь hrьstь hrьstovь(6) ARAMEIZAM paska HEBRAIZAM Amenь 5 LATINIZAMA beršь proz-viter recircšponь cecircsarьstvie cecircsarьstvo cecircsarьstvovati i GERMANIZAM hlecircbь U Corp25 nepotvrđena su 3 grecizma Isusovь papaž sotoninь

Slavenski leksik iznijansiran je sa 7 OHRIDIZAMA vьčeti grobь napisa-nie pastirъ piĉa radi tьkmo od kojih su bdquoiz prvobitna slavenskoga sloja (Lьvov) radi i tьkmo a iz mlađega južnoslavenskoga (Despodova) grobь napisanie i piĉaldquo (Šimić 2011) 3 PRESLAVIZMA blizь velikь trecircba 14 MORA-VIZAMAPANONIZAMA ndash riječi zapadnoga podrijetla iz Moravske i Panonije

6 Usp Mikecin 2015

130

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

čija se kategorizacija još uvijek propituje (Šimić 2020) velmi vniti vьče-ti godina naslecircdovati nebesьskъ otъpustiti prositi račiti raspeti recircsnecirc recircsьnь cěsarьstvie člověčьskъ 8 KROATIZAMAMORAVIZAMA u Slovniacuteku potvrđenih ndash samo u hrvatskoglagoljskim tekstovima i obilato u Rječni-ku križь obakь omiliecirc prijedlog pro i recircsьnь(7) odnosno u tekstovima za-padnoga porijekla te dobro oprimjerenih i u Rječniku nastoecircnie početъkъ i recircsnecirc (Mihaljević 2018 117) i 5 KROATIZAMA veĉe milostivecirc ponedecircli strana i vrbničkim oblikom upitne zamjenice če kao bdquolokalnom inačicom općečakavskoga ča ( lt čь)ldquo (Mihaljević 2018 116) koja svjedoči o bdquoizrav-nom utjecu govornoga hrvatskoga jezikaldquo (op cit 119)

Smatrani arhaizmima u kanonskim starocrkvenoslavenskim tekstovi-ma ohridizmi i moravizmi u Riječkom hrvatskoglagoljskom homilijaru to nisu ndash baš kao i u Corp25 i bdquokasnijim hrvatskoglagoljskim tekstovima koji su prevedeni u Hrvatskoj s latinskog jezikaldquo (Mihaljević 2018 114) ndash te još jednom aktualiziraju opstojnost kategorizacije leksičkih arhaizama u hr-vatskoglagoljskim tekstovima Helene Bauerove (Bauerova 2001)

Anica Vlašić-Anić dr scStaroslavenski institut

Demetrova 11 10000 Zagreb Tel 2220-018 Fax 4851-377 e-mail vlasicanstinhr

7 Usp Mihaljević 2018 116

131

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

KRATICE IZVORABrBar ndash Baromićev tiskani brevijar 1493 g Venecija

BrN2 ndash II novljanski brevijar 1495 g Novi Vinodolski Župni ured

BrPm ndash Pašmanski brevijar druga polovica XIV st Zagreb HAZU III b 10

BrPt ndash Prvotisak brevijara 1491 g Venecija Biblioteca nazionale Marciana Breviario glagolitico Inc 1235

BrVat5 ndash Vatikanski brevijar Illirico 5 sredina 14 st Rim Biblioteca Apostoli-ca Vaticana Borg Illir 5

BrVb1 ndash I vrbnički brevijar 13ndash14 st Vrbnik Župni ured

BrVO ndash Brevijar Vida Omišljanina 1396 g Beč Oumlsterreichische Nationalbib-liothek Cod slav 3

Kuk ndash Kukuljevićev fragment misala 13 st Arhiv HAZU Fragm glag 3

Lab ndash Ljubljanski homilijar 13 st Zagreb Arhiv HAZU Fragm glag 16

Vind ndash Bečki listići 12 st Beč Oumlsterreichische Nationalbibliothek Cod slav 136

LATINSKI IZVORIBEDA VENERABILIS

2016 Homiliae wwwmonumentach httpwwwmonumentachlateintextphptabelle=Beda_Venerabilisamprumpfid=Beda [posjet 1 6 2016]

GREGORIUS MAGNUS 2016 Homiliae in Evangelia wwwmonumentach httpwwwmonumentachlateintextphptabelle=Gregorius_Magnusamprumpfid= [posjet 15 1 2016]

HAYMO HALBERSTATENSIS2016 Homiliae wwwmlatuzhch httpwwwmlatuzhchMLStextphptabelle=Haymo_Halberstatensis_cps2amprumpfid=Haymo_Halberstaten-sis [posjet 5 3 2016]

132

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

LITERATURABARREacute Henri

1962 Les Homeacuteliaires carolingiens de llsquoEacutecole dlsquoAuxerre Studie testi 225 (Cittagrave del Vaticano Biblioteca Apostolica Vaticana)

BAUEROVAacute Helena2001 bdquoK lexikaacutelniacutem archaizmům charvaacutetskohlaholskyacutech textůrdquo Slavia 70 s 291ndash298

BENČIĆ Branko1998 O knjižnici oo kapucina u Rijeci (pismena radnja za stručni bibliotekar-ski ispit) (Rijeka Katolički bogoslovni fakultet Sveučilišta u Zagrebu Teologi-ja u Rijeci ndash Područni studij)

BVH-THEMISTIUS Euphrades Paphlago2012 De Anima Memoria et reminiscentia Somno et vigilia Insomniis amp Di-vinatione per somnum wwwbvhuniv-toursfr httpwwwbvhuniv-toursfrConsultindexaspnumfiche=513 [posjet 20 5 2017]

ENWIKTIONARYORGhttpsenwiktionaryorgwikivaleo [posjet ožujak ndash lipanj 2020]

FUČIĆ Branko1982 Glagoljski natpisi (Zagreb JAZU)

GRCE Mirjana2010 bdquoIzlošci koji graniče sa senzacijomldquo Novi List Rijeka 16 listopada 2010 s 67

LATIN IS SIMPLE2020 wwwlatin-is-simplecom httpswwwlatin-is-simplecomenvocabu-laryverb221 [posjet ožujak ndash lipanj 2020]

MIHALJEVIĆ Milan2018 Jezik najstarijih hrvatskoglagoljskih rukopisa (Zagreb Hrvatska sveuči-lišna naklada Staroslavenski institut)

MIHALJEVIĆ Milan ndash VLAŠIĆ-ANIĆ Anica 2010 bdquoNovootkriveni glagoljski fragmenti u riječkoj kapucinskoj knjižnicildquo in E Stadnik-Holzer ndash G Holzer (Hrsg) Sprache und Leben der fruumlhmittelalter-lichen Slaven (Frankfurt am Main etc Peter Lang) 95ndash124

133

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

MIKECIN Milica 2015 Utjecaj grčkoga jezika na leksik najstarije faze hrvatske redakcije staro-slavenskoga jezika Doktorski rad httpsurnnskhrurnnbnhr111335774 [posjet 20 5 2020]

MIKLOSICH Franz1862ndash1865 Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum emendatum auctum (Vin-dobonae Guilelmus Braumueller)

PANTELIĆ Marija1993 bdquoFragmenti hrvatskoglagoljskoga brevijara starije redakcije iz 13 sto- ljećaldquo Slovo 41ndash43 s 61ndash146

RJEČNIK2001 Rječnik crkvenoslavenskoga jezika hrvatske redakcije (Zagreb Starosla-venski institut)

SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO 1959ndash1997 (Praha Nakladatelstviacute Československeacute akademie věd ndash Academia)

ŠIMIĆ Marinka2011 bdquoOhridizmi u hrvatskoglagoljskim tekstovimaldquo in I Velev et al (ur) Sveti Naum Ohridski i slovenskata duhovna kulturna i pismena tradicija (Oh-rid Universitet Sv Kiril i Metodij ndash Skopje) s 251ndash274

2020 bdquoMoravizmi u Drugom beramskom (ljubljanskom) brevijaruldquo Slovo 70 s 285ndash301

ŠTEFANIĆ Vjekoslav 1969 Glagoljski rukopisi jugoslavenske akademije I dio (Zagreb JAZU)

TEPERT Darko 2011 bdquoFragments of Targum Onkelos of Exodus Recently found in Rijeka Croatialdquocedil liber Annuus 61 s 347ndash353

THE LATIN DICTIONARY latindictionarywikidotcom httplatindictionarywikidotcom [posjet ožu-jak ndash lipanj 2020]

134

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

VLAŠIĆ-ANIĆ Anica2004 bdquoGlagoljica u knjižnicima kapucinskih samostanaldquo in M-A Durrigl ndash M Mihaljević ndash F Velčić (ur) Glagoljica i hrvatski glagolizam (Zagreb Staro-slavenski institut Krk Krčka biskupija) s 341ndash354

2007 Izvještaj o rezultatima istraživanja u knjižnici kapucinskoga samostana od 21 kolovoza do 2 rujna 2007 G (Rijeka Arhiv Kapucinskoga samostana ndash Zagreb Staroslavenski institut) s 1ndash38

2010 Deplijant izložbe Anica Vlašić-Anić i Damir Sabalić raquoOd bitija kapu-cinskoga fragmenti povodom 400 obljetnice Kapucina u Rijeci i Hrvatskojlaquo (Rijeka Hrvatska kapucinska provincija sv Leopolda Bogdana Mandića Kapucinski samostan Gospe Lurdske u Rijeci)

2011 bdquoVaraždinski list hrvatskoglagoljskoga misala (FgVar2)ldquo Slovo 61 s 123ndash167

2013 bdquoFragments of parchment codices on the covers of old booksldquo in M Willer ndash M Tomić Summer School in the Study of Historical Manuscripts Proceedings (Zadar University in Zadar) s 145ndash172

2014 bdquoNajnovija otkrića glagoljice u biblioteci Kapucinskoga samostana u Kar-lobaguldquo in A Barišić Franjevci kapucini u Karlobagu (Zagreb Hrvatska kapu-cinska provincija sv Leopolda Bogdana Mandića i Kršćanska sadašnjost d o o ndash Karlobag Kapucinski samostan sv Josipa u Karlobagu i Općina Kar-lobag) s 215ndash250

2015 bdquoKnjige glagoljaške ndash kapucinske karlobaškeldquo Bašćina 16 s 86ndash89

2018 bdquoAracionalno interdisciplinarno ndash do otkrića glagoljskih latinskih i hebrejskih sbquopergamena iz trapericalsquo FgCapVlaldquo in S Botica et al Hrvatski prilozi 16 međunarodnom slavističkom kongresu (Zagreb Hrvatsko filološko društvo) s 151ndash161

2019 bdquoIzložba Varaždinske glagoljske pergamene i laquoKnjige glagoljaške ndash ka-pucinske karlobaškeraquo (Gradski muzej Varaždin Palača Herzer 24 siječnja ndash 11 ožujka 2018 godine)ldquo Stephanos 34 č 2 s 126ndash132

VLAŠIĆ-ANIĆ Anica ndash TEPERT Darko 2014 bdquoNovootkriveni hebrejski fragment Knjige proroka Jeremije (FgCap VlaALL) u karlobaškoj kapucinskoj knjižnicildquo in A Barišić Franjevci kapucini u Karlobagu (Zagreb Hrvatska kapucinska provincija sv Leopolda Bogdana Mandića i Kršćanska sadašnjost d o o ndash Karlobag Kapucinski samostan sv Josipa u Karlobagu i Općina Karlobag) s 279ndash307

136

K LEXIKAacuteLNIacuteMU GREacuteCISMU IJERĚJЬ VE DVOU TYPECH CHARVAacuteTSKOHLAHOLSKYacuteCH PŘEKLADŮ LUKAacuteŠ ZAacuteBRANSKYacute

ON THE LEXICAL GREECISM IJERĚJЬ IN TWO TYPES OF CROATIAN GLAGOLITIC TRANSLATIONSCroatian Glagolitic manuscripts represent a very important source not only for the study of translation literature Many of the Croatian Glagolitic texts constituting the translation literature are based on Greek originals and their roots are thus undoubtedly linked to the Great Moravian literature A vocabulary of the Croatian Glagolitic texts contains some lexe-mes which are classified as archaisms in terms of the classical Old Church Slavonic These archaisms include among others greecisms among them also the lexeme ijerějь (rsquopriestrsquo) This greecism is surprisingly also a part of the Croatian Glagolitic translations according to the Latin original In addition to the Croatian Glagolitic translations of Bible verses from the Latin the lexeme ijerejь ijerějь is along with its derivatives also documented in Croa-tian Glagolitic translations of Jan Hus` Interpretation of the Ten Commandments and in the translation of the Jan Hus` text in his homily for the 13th Sunday after Pentecost Since these are two types of translations with the incidence of the greecism ijerejь ijerějь ndash the translation of the biblical text from Latin and the translation of the Old Czech text into the Old Croatian - whose origins are rather distant both in terms of time and space it must be assumed that this greecism was not only a part of the idiolect of one translator Probably it had formed a part of the vocabulary of Croatian Glagolitic monks since the earliest times perhaps since as early as the period before St Cyril and Methodius

Keywords Jan Hus Croatian Glagolitic manuscripts Greecisms Old Church Slavonic Church Slavonic Old Czech Bible homily priest

1 Charvaacutetskohlaholskeacute rukopisy představujiacute velmi důležiteacute prameny nejen pro studium překladoveacute literatury Charvaacutetskaacute redakce je i přes počaacutetečniacute obdobiacute torzovitě doloženyacutech piacutesemnyacutech pamaacutetek (kam patřiacute např Viacutedeňskeacute listy hla-holskeacute z 11 nebo 12 stol protějšek Kyjevskyacutech listů daacutele Grškovićův a Miha-

137

K LEXIKAacuteLNIacuteMU GREacuteCISMU IJERĚJЬ VE DVOU TYPECH CHARVAacuteTSKOHLAHOLSKYacuteCH PŘEKLADŮ

novićův apoštol a Bašťanskeacute zlomky vše ze 12 stol) doložena po oficiaacutelniacutem obnoveniacute slovanskeacute bohoslužby papežem Inocencem IV (r 1248 v senjskeacutem biskupstviacute r 1252 pak i na ostrově Krku) obrovskyacutem množstviacutem rukopisů později i inkunaacutebuliacute a tisků ktereacute tu byly v užiacutevaacuteniacute až do novověku Jsou to mj praacutevě rukopisy charvaacutetskeacute v nichž se zachovala pro naacutes tak cennaacute diacutela jako je Prvniacute svatovaacuteclavskaacute legenda (zapsanaacute v breviaacuteřiacutech Lublaňskeacutem z kon-ce 14 přiacutep zač 15 stol Novljanskeacutem z r 1459 Řiacutemskeacutem z r 1379 a v No-vljanskeacutem II breviaacuteři z let 1493ndash1495 zde pouze prvniacutech pět vět) Charvaacutet-skohlaholskaacute verze Prvniacute svatovaacuteclavskeacute legendy je jazykově velmi starobylaacute a i jinak je bliacutezko původniacutemu zněniacute U Charvaacutetů jsou doloženy i uacuteryvky ze Ži-vota Konstantinova Takeacute hlaholskaacute čaacutest tzv Remešskeacuteho evangeliaacuteře z r 1395 je diacutelem charvaacutetskyacutech hlaholitů kteřiacute ji opsali v pražskeacutem klaacutešteře Na Slo-vanech (Emauzy) V Emauzskeacutem klaacutešteře tvořili od čtyřicaacutetyacutech let 14 stoletiacute charvaacutetštiacute bdquohlaholaacutešildquo na pozvaacuteniacute Karla IV a slovanskeacute liturgii se tu dostalo sice epizodickeacuteho ale literaacuterně a kulturně zajisteacute nezanedbatelneacuteho oživeniacute jak čteme např u Radoslava Večerky (Večerka 2006 95ndash96)

2 Kromě desiacutetek bohoslužebnyacutech knih zejmeacutena misaacutelů a breviaacuteřů se dochova-ly z charvaacutetskeacute oblasti četneacute sborniacuteky legendy apokryfy homilie a rituaacutely ale i vzaacutecnaacute paleograficky starobylaacute epigrafika Mnoheacute z charvaacutetskohlaholskyacutech textů představujiacuteciacutech překladovou literaturu vychaacutezejiacute z řeckyacutech předloh a svyacutemi kořeny jsou tak nepochybně spjaty s piacutesemnictviacutem velkomoravskyacutem

21 Slovniacute zaacutesoba charvaacutetskohlaholskyacutech textů obsahuje některeacute lexeacutemy ktereacute byacutevajiacute z hlediska klasickeacute staroslověnštiny klasifikovaacuteny jako archai- smy (ibid 242ndash247)

22 K těmto archaismům patřiacute mj greacutecismy mezi nimi takeacute lexeacutem ijerejьijerějь(1) (kněz) daacutele ijerějь Na zaacutekladě doloženiacute tohoto vyacuterazu ve dvou ty-

1 Jak uvaacutediacute staroslověnskyacute slovniacutek iumlrei iumlr5i ve vyacuteznamu kněz je velmi rozšiacuteřenyacutem lexeacutemem na-

138

LUKAacuteŠ ZAacuteBRANSKYacute

pech charvaacutetskohlaholskyacutech překladů tj textů vychaacutezejiacuteciacutech z různyacutech předloh chceme v tomto přiacutespěvku nejen zdůraznit kontinuitu jeho užiacutevaacuteniacute v Charvaacutetsku a Čechaacutech ale takeacute pokusit se vysvětlit přiacutečinu teacuteto kontinui-ty Greacutecismus ijerějь je kromě překladů vychaacutezejiacuteciacutech z řečtiny teacutež součaacutestiacute charvaacutetskohlaholskyacutech překladů podle předlohy latinskeacute V souvislosti s kla-sifikaciacute lexika charvaacutetskohlaholskyacutech textů upozornila na tuto skutečnost Helena Bauerovaacute (Bauerovaacute 2001) Na materiaacutelu charvaacutetskohlaholskyacutech bre-viaacuteřniacutech textů tzv Malyacutech proroků ktereacute jsou součaacutestiacute temporaacutelu jako čteniacute na měsiacutec listopad přinaacutešiacute Bauerovaacute doklady pro užiacutevaacuteniacute lexeacutemu ijerějь na miacutestě překladu předlohy řeckeacute (iJereu~) i latinskeacute (sacerdos) (ibid 296) Podle jejiacuteho zjištěniacute charvaacutetskohlaholskeacute opisy prorockyacutech knih vychaacutezejiacute-ciacute z latinskeacute předlohy dokonce neobsahujiacute domaacuteciacute ekvivalent za greacutecismus ijerějь(2) Tento poznatek daacutevaacute možnost vyslovit tezi že v charvaacutetskohlahol-skyacutech textech neniacute lexeacutem ijerějь ndash narozdiacutel od rukopisů klasickeacute staroslově-nštiny ndash archaismem nyacutebrž rozšiacuteřenyacutem a běžně užiacutevanyacutem lexeacutemem kteryacute Bauerovaacute hodnotiacute jako paleoslovenismus Srov k tomu teacutež Emilie Blaacutehovaacute bdquoH Bauerovaacute se zabyacutevala probleacutemem archaismů v charvaacutetskohlaholskyacutech textech (zde odkaz na Bauerovaacute 2001 291ndash298 pozn L Z) Jejiacute zaacutevěr tyacuteka-jiacuteciacute se charvaacutetskeacute ciacuterkevniacute slovanštiny totiž že některeacute archaismy (Bauerovaacute voliacute vhodnějšiacute naacutezev paleoslovenismy) doloženeacute v mladšiacutech překladech pa-třily k vyacuterazům běžnyacutem a frekventovanyacutem může byacutet mutatis mutandis apli-kovaacuten i na jineacute ciacuterkevněslovanskeacute redakceldquo (Blaacutehovaacute 2003 28ndash29)

3 Kromě charvaacutetskohlaholskyacutech překladů biblickyacutech veršů z latiny je lexeacutem ijerějь spolu se svyacutemi derivaacutety doložen i v charvaacutetskohlaholskyacutech překla-dech Husova Vyacutekladu desatera přikaacutezaacuteniacute Tento termiacuten se uplatňuje za čes-

jdeme jej spolehlivě v pamaacutetkaacutech kaacutenonu staroslověnštiny (evangeliaacuteřiacutech rozsaacutehleacutem Supraslskeacutem kodexu atd) i napřiacuteklad v apoštolaacuteřiacutech (Christ Ochr Slepč Mak Šiš) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho (SJS I 849) uvaacutediacute synonyma vyacuterazu iumlrei iumlr5i sv3]enik7 sv3titel6 pop7 prezvuter7 +istitel6 6r6c6

2 Zaacutekladniacutem textem pro komparaci byl breviaacuteř Illyrico 5 s doplněniacutem podle breviaacuteřů Bribirskeacuteho Lublaňskeacuteho Pašmanskeacuteho Oxfordskeacuteho Illyrico 10 Novljanskeacuteho II Vatikaacutenskeacuteho a tisků ndash tzv Ko-sinjskeacuteho breviaacuteře Baromićova a Brozićova

139

K LEXIKAacuteLNIacuteMU GREacuteCISMU IJERĚJЬ VE DVOU TYPECH CHARVAacuteTSKOHLAHOLSKYacuteCH PŘEKLADŮ

kyacute lexeacutem kněžiacute (pluraacutel) v charvaacutetskohlaholskeacutem překladu textu Jana Husa Vyacuteklad desatera božieho přikaacutezanie kteryacute vznikl v pražskyacutech Emauziacutech (Reinhart 1999) Tuto skutečnost doklaacutedaacute Reinhart v charvaacutetskohlahol-skeacutem fragmentu překladu Husova komentaacuteře desatera přikaacutezaacuteniacute řazeneacuteho časově po roce 1412 kdy Hus Vyacuteklad napsal třemi vyacuteskyty pluraacuteloveacuteho ijerěji (2ra10 13 20) daacutele neutrem ijerějьstvo (kněžstvo 2va6) a dvěma vyacuteskyty adjektiva ijerějьskь (kněžskyacute 2rb14 18ndash19) Reinhart piacuteše že pře-klad byl pořiacutezen nejspiacuteš brzy po sepsaacuteniacute originaacutelniacuteho diacutela paleograficky se řadiacute k prvniacute čtvrtině nebo prvniacute polovině 15 stoletiacute Domaacuteciacute ekvivalenty za tyto původem řeckeacute lexeacutemy překlad Husova textu neobsahuje

31 Jev je plně potvrzen i v dalšiacutem charvaacutetskohlaholskeacutem překladu textu Jana Husa v Reinhartově studii bdquoHusova homilija na 13 nedjelju po Duho-vima u hrvatskoglagoljskom prijevoduldquo (Reinhart 2000) překlad je sou-čaacutestiacute Vatikaacutenskeacute knihovny (signatura Borg Illyrico 9) českou vyacutechoziacute verzi přetiskl Reinhart dle vydaacuteniacute Jiřiacuteho Daňhelky (Daňhelka 1992) V překladu se tu vyskytuje vyacuteraz ijerějьijerěji (knězkněžiacute) pětkraacutet (89rb12 19 23 24 a 90rb3ndash4)

4 Vzhledem k tomu že se jednaacute o dva typy překladů s vyacuteskytem greacutecismu ijerějь ndash překlad biblickeacuteho textu Malyacutech proroků a překlad staročeskeacuteho textu ndash ktereacute jsou naviacutec svyacutem vznikem časově i lokaacutelně vzdaacuteleneacute je třeba předpoklaacutedat že tento greacutecismus nebyl pouze součaacutestiacute idiolektu jednoho překladatele Nejspiacuteš tvořil součaacutest slovniacute zaacutesoby charvaacutetskeacuteho přiacutemořiacute už od dob nejstaršiacutech snad už v obdobiacute předcyrilometodějskeacutem a to jakožto uacutestniacute greacutecismus (byzantinismus) vlivem byzantskeacute tradice v Dalmaacutecii Lze tedy osvětlit užiacutevaacuteniacute greacutecismu ijerějь coby lexeacutemu kteryacute zakořenil u přiacute-mořskyacutech Charvaacutetů pro svůj vyacuteznam (označeniacute kněze) a tedy i pro svoji frekvenci do teacute miacutery že se stal užiacutevanyacutem nejen v charvaacutetskohlaholskyacutech textech vychaacutezejiacuteciacutech z řeckeacute a latinskeacute předlohy (Charvaacutetsko) ale i v pře-kladech ze stareacute češtiny (Emauzy) Podobně by bylo možneacute sledovat dal-

140

LUKAacuteŠ ZAacuteBRANSKYacute

šiacute přiacutepadneacute greacutecismy v charvaacutetskohlaholskyacutech překladech podle latinskeacute předlohy jak je v době nejnovějšiacute přinaacutešiacute např monografie Vesny Baduri-ny-Stipčević (Stipčević 2012) či Josefa Liacutenka (Liacutenek 2015)

PhDr Lukaacuteš Zaacutebranskyacute PhD Katedra českeacuteho jazyka a literatury

Pedagogickaacute fakulta Univerzity Hradec KraacuteloveacuteHradeckaacute 1227 500 03 Hradec Kraacuteloveacute

lukaszabranskyuhkcz

141

K LEXIKAacuteLNIacuteMU GREacuteCISMU IJERĚJЬ VE DVOU TYPECH CHARVAacuteTSKOHLAHOLSKYacuteCH PŘEKLADŮ

LITERATURABADURINA-STIPČEVIĆ Vesna

2012 Hrvatskoglagoljska Knjiga o Esteri (Zagreb Matica hrvatska)

BAUEROVAacute Helena2001 bdquoK lexikaacutelniacutem archaismům charvaacutetskohlaholskyacutech textůldquo Slavia 70 s 291ndash298

BLAacuteHOVAacute Emilie2003 bdquoShody jazyka staroslověnskeacuteho parimejniacuteku s ostatniacutemi staroslověnskyacute-mi biblickyacutemi texty (lexikon a syntax)ldquo in I Pospiacutešil ndash M Zelenka (eds) Českaacute slavistika 2003 Českeacute přednaacutešky pro XIII mezinaacuterodniacute kongres slavistů Ljubljana 15ndash21 8 2003 (Praha Academia) s 27ndash35

DAŇHELKA Jiřiacute1992 Mistr Jan Hus Českaacute nedělniacute postila (Praha Opera Omnia Tomus II)

LIacuteNEK Josef2015 Knihy Malyacutech proroků v charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech překlad latinskeacute předlohy (Olomouc Filozofickaacute fakulta Univerzity Palackeacuteho)

MIKLOSICH Franc1862ndash1865 Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum emendatum auctum (Vin-dobonae Guilelmus Braumueller)

REINHART Johannes1997ndash1999 bdquoHusov Vyacuteklad desatera božieho přikaacutezanie u hrvatskoglagoljskom (starohrvatskom) prijevoduldquo Slovo 47ndash49 s 221ndash254

2000 bdquoHusova homilija na 13 nedjelju po Duhovima u hrvatskoglagoljskom prijevoduldquo Slovo 50 s 119ndash190

RJEČNIK CRKVENOSLAVENSKOGA JEZIKA HRVATSKE REDAKCIJELexicon linguae slavonicae redactionis croaticae od r 1991 Glavni urednici B Grabar Z Hauptovaacute F V Mareš znanstveni urednik A Nazor Vol I Sta-roslavenski institut Zagreb 2000

SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash Lexicon linguae palaeoslovenicae (hlav red J Kurz) Praha od r 1958 I 1966 II 1973 (hlav red Z Hauptovaacute) III 1982 IV 1997

142

LUKAacuteŠ ZAacuteBRANSKYacute

VEČERKA Radoslav1971 bdquoVliv řečtiny na staroslověnštinuldquo Listy filologickeacute 94 s 129ndash151

2006 Staroslověnština v kontextu slovanskyacutech jazyků (Olomouc Univerzita Palackeacuteho v Olomouci Praha Euroslavica)

VARIABOHEMICA

OLOMUCENSIA2020

LINGUISTICA

146

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTI DOC PHDR HELENY BAUEROVEacute (DO ROKU 2019)

Tvary složeneacute deklinace adjektivniacute v staroslověnskyacutech evangelijniacutech kodexech (Přiacutespěvek k poznaacuteniacute velkomoravskeacute spisovneacute normy) Strojopis diplomoveacute praacutece Brno 1973

Jara Rybnikarovaacute Můj koniacutek Ze srbocharv přel H B Rovnost 14 7 1973 s 4

Panoraacutema zahraničniacute poezie Skliď tmaveacute slunce Verše L Paljetka ze srbocharv přeložili H B a Ivan Dorovskyacute 27 12 1973 Rozhlas Vltava 2200ndash2215

Vladimiacuter Nazor S partyzaacuteny Ze srbocharv přel H B Rovnost 30 11 1974 s 5

Změny kontrakčniacutech skupin -aje- -uje- -ěje- v staroslověnskyacutech evangelijniacutech kodexech Strojopis disertačniacute praacutece Brno 1976 267 stran

K jazykoveacutemu typu srbocharvaacutetštiny a češtiny Autoři H B a E Lotko In Slavistickyacute sborniacutek olomoucko-lublinskyacute AUPO Fac phil Philologica 40 Praha 1977 s 129ndash134

O některyacutech aspektech typologickeacuteho zkoumaacuteniacute slovanskyacutech jazyků Autoři E Lotko H Fliacutedrovaacute a H B Slavica Slovaca 12 1977 s 3ndash7

Bohatost jazyka naacuteroda v lidovyacutech rčeniacutech Straacutež lidu 19 10 1978 s 4

Laszlo Dezsouml Kontrastivna gramatika srpskohrvatskog i mađarskog jezika I Slavia 48 1979 s 389ndash392

Miloš Okuka Sava Mrkalj als Reformator der serbischen Kyrilliza Slavia 48 1979 s 270ndash271

Změny kontrakčniacutech skupin -aje- -uje- -ěje- v staroslověnskyacutech evangelniacutech kodexech Slavia 48 1979 s 1ndash11

R M Cejtlin Leksika staroslavjanskogo jazyka Slavia 49 1980 s 137ndash139

Čtenaacuteři jsou spolutvůrci časopisu Universitas 15 1982 č 6 s 10

Padesaacutetiny Edvarda Lotka Ostravskyacute kulturniacute měsiacutečniacutek 7 1982 č 2 s 15ndash16

Indoevropskeacute kořeny (s)kel-(s)kol- v češtině In Doc PhDr Jiřiacutemu Skalič-kovi CSc k šedesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1982 s 12ndash14

147

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTIDOC PHDR HELENY BAUEROVEacute

Ukoleacutebavka bosenskyacutech cikaacutenů Ze srbocharv přel H B Program SDOS č 13 Červenaacute karavana Olomouc 1982 nestraacutenkovaacuteno

K homoformniacutem tvarům aktivniacutech participiiacute v staroslověnštině In Doc PhDr Vlastě Podhorneacute CSc k pětašedesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1982 s 90ndash95

Ansambl narodnih plesova i pjesama Luacutečka Do srbocharv přel H B Kudlovi-ce 1983 nestraacutenkovaacuteno

Nejen jazykovaacute poradna Straacutež lidu 28 7 1983 s 6

K lexiku charvaacutetskohlaholskyacutech textů Malyacutech proroků In Doc PhDr Mirosla-vu Komaacuterkovi CSc k šedesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1984 s 3ndash8

Zaacutevazek do budoucna Spolupraacutece našich a zahraničniacutech slavistů Straacutež lidu 22 11 1984 s 4

K Vajsově edici Malyacutech proroků In PhDr Jiřiacutemu Styacuteskalovi k padesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1984

Charvaacutetskohlaholskeacute breviaacuteře jako prameny pro rekonstrukci velkomorav-skyacutech překladů Konstantina a Metoděje In Doc PhDr Karlu Motykovi CSc k padesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1985

Kopala se v Řepčiacuteně řepa Straacutež lidu 15 1 1985 s 5

Znaacutete jmeacutena Uacutes a Buacutez Straacutež lidu 22 1 1985 s 5

Jsou Dolany a Hodolany vyacuteznamově bliacutezkeacute Straacutež lidu 29 1 1985 s 5

Podniacutetit angažovanost studentů Vyacutesledky vědeckeacute a odborneacute činnosti Straacutež lidu 26 3 1985 s 4

Prvniacute slovanskyacute spisovnyacute jazyk Straacutež lidu 1 10 1985 s 5

Jak mluvil Rostislav s Konstantinem a Metodějem Straacutež lidu 8 10 1985 s 5

Vyacuteznamneacute sympozium v Charvaacutetsku O tvůrciacutech slovanskeacuteho piacutesma Straacutež lidu 9 11 1985 s 4

Prophetae minores v charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech a ve Vajsově edici Gla-golitica Slovo 36 Zagreb 1986 s 217ndash226

K morfologickyacutem archaismům textu proroka Jonaacuteše v breviaacuteřniacutem a parimej-niacutem čteniacute In Slavica Olomucensia VI AUPO Fac phil Philologica 56 Praha 1987 s 197ndash203

Hlaholice opět aktuaacutelniacute Straacutež lidu 8 11 1988 s 5

148

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTIDOC PHDR HELENY BAUEROVEacute

Hlaholice na noveacute dvacetikoruně Straacutež lidu 15 11 1988 s 5

Texty ke studiu staroslověnštiny se slovniacutečkem Olomouc 19891 19922 19973 20024 20065 20166 118 stran

K problematice předloh textu proroka Jonaacuteše v charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacute-řiacutech Slavia 58 1989 s 353ndash364

Několik poznaacutemek k problematice předloh textu proroka Jonaacuteše In Studie z textoveacute lingvistiky UP Olomouc 1990 s 137ndash139

Neslovanskeacute předlohy charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřniacutech textů (Prophetae minores) Listy filologickeacute 114 1991 s 13ndash24

K staroslověnskeacutemu překladu knihy proroka Joela Slavia 62 1993 s 455ndash462

Slovanskeacute překlady profeacutetickyacutech textů v ciacuterkevněslovanskyacutech parimejniacuteciacutech a charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech Strojopis habilitačniacute praacutece Olomouc 1993 178 stran + textovaacute přiacuteloha 78 stran

nejsem fatalista ale ctiacutem Zaacutekony Žurnaacutel UP 19931994 č 23 s 1ndash2

Z projevu prorektorky u přiacuteležitosti magisterskyacutech promociacute na CMTF UP v Olomouci dne 17 6 1994 UniRadio 1655ndash1710 Repriacutezovaacuteno

Vaacuteženeacute daacutemy a paacutenoveacute Zvlaacuteštniacute čiacuteslo Žurnaacutelu UP 19931994 s 3

Sympozion o vyacuteznamu cyrilometodějskeacute mise (s R Večerkou a J Vaacutelkou) 28 6 1995 Českyacute rozhlas 3 program ndash Vltava 2030ndash2130 repriacutezovaacuteno 29 6 1995 tamteacutež 1300ndash1400

Errata v charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech a jejich vyacuteznam pro studium staro-zaacutekonniacutech textů Slavia 65 1996 s 295ndash304

K počaacutetkům hlaholskeacuteho piacutesemnictviacute u Charvaacutetů In Přiacutespěvky ke slovanskeacute filologii Brno 1999 s 21ndash25

Charvaacutetskohlaholskeacute piacutesemnictviacute a jeho poměr k literaacuterniacutemu dědictviacute velkomorav-skeacutemu In Sborniacutek velehradskyacute Třetiacute řada Historickaacute společnost Staryacute Velehrad a Staacutetniacute okresniacute archiv Uherskeacute Hradiště Uherskeacute Hradiště 2000 s 5ndash15

Cyrillomethodiana Sborniacutek k uctěniacute pamaacutetky Mons prof ThDr Vojtěcha Tka-dlčiacuteka Odpovědnyacute redaktor Pavel Ambros vyacutekonniacute redaktoři H B Miloslav Pojsl Euroslavica OlomoucndashPraha 2000 145 s

Vojtěch Tkadlčiacutek Cyrilometodějskyacute překlad bible ndash uacutekoly a probleacutemy rekon-strukce Studii z pozůstalosti vydali H B a Vladimiacuter Křiacutež In Cyrillometho-

149

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTIDOC PHDR HELENY BAUEROVEacute

diana Sborniacutek k uctěniacute pamaacutetky Mons prof ThDr Vojtěcha Tkadlčiacuteka Euroslavica OlomoucndashPraha 2000 s 23ndash36

K parimejniacutem a mimoparimejniacutem charvaacutetskohlaholskyacutem breviaacuteřniacutem textům prorockyacutech knih In Cyrillomethodiana Sborniacutek k uctěniacute pamaacutetky Mons prof ThDr Vojtěcha Tkadlčiacuteka Euroslavica OlomoucndashPraha 2000 s 69ndash80

Cyrillomethodiana Sborniacutek k uctěniacute pamaacutetky Mons prof ThDr Vojtěcha Tkadlčiacuteka Českaacute literatura 49 62001 s 656ndash659

K lexikaacutelniacutem archaismům charvaacutetskohlaholskyacutech textů Cyrillomethodiana In honorem Aemiliae Blaacutehovaacute et Venceslai Konzal Slavia 70 2001 s 291ndash298

Ke klasifikaci lexika charvaacutetskohlaholskyacutech textů In Glagoljica i hrvatski glagolizam ZagrebndashKrk 2002 s 13

K naacutezorům na nejstaršiacute faacutezi cyrilometodějskyacutech vlivů v Polsku In Českeacute polskeacute a slovenskeacute jazykoveacute a literaacuterniacute souvislosti Sborniacutek referaacutetů z me-zinaacuterodniacuteho odborneacuteho seminaacuteře uspořaacutedaneacuteho u přiacuteležitosti sedmdesaacutetin prof PhDr Edvarda Lotka CSc na Filozofickeacute fakultě Univerzity Palackeacuteho v Olomouci dne 20 uacutenora 2002 Acta Universitatis Palackianae Olomucen-sis Facultas Philosophica Philologica 78 ndash Supplementum 2003 Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2003 s 183ndash187

K rekonstrukci cyrilometodějskeacute bible In Studia Moravica I Sborniacutek jazyko-vědnyacutech a literaacuterněvědnyacutech přiacutespěvků přednesenyacutech na mezinaacuterodniacute vědeckeacute konferenci Jazyk a literatura na Moravě pořaacutedaneacute ve dnech 24ndash26 řiacutejna 2002 v raacutemci realizace vyacutezkumneacuteho zaacuteměru Ministerstva školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy Českeacute republiky MSM 152100017 ndash Dějiny a kultura Moravy jako modelu regionu na Filozofickeacute fakultě Univerzity Palackeacuteho v Olomouci Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica Moravica 1 Univerzita Palackeacuteho v Olomouci Olomouc 2004 s 21ndash29

Staroslověnskaacute a ciacuterkevněslovanskaacute slovniacute zaacutesoba diachronně In Jazykově-da Linguistica Sborniacutek praciacute FF OU věnovanyacute životniacutemu jubileu prof PhDr Jaroslava Hubaacutečka CSc a doc PhDr Naděždy Bayeroveacute CSc Acta Facultatis Philosophicae ndash Universitatis Ostraviensis Universitas Ostraviensis 2004 č 4 s 9ndash17

Ke klasifikaci lexika charvaacutetskohlaholskyacutech textů In Glagoljica i hrvatski glagolizam Zbornik radova s međunarodnog znanstvenog skupa povodom 100 obljetnice Staroslavenske akademije i 50 obljetnice Staroslavenskog in-stituta (ZagrebndashKrk 2002) Staroslavenski institut Krčka biskupija ZagrebndashKrk 2004 s 567ndash575

150

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTIDOC PHDR HELENY BAUEROVEacute

Staroměstskyacute kaacutemen ndash fakta a hypoteacutezy (spolu s M Vepřkem) In Studia Moravica III Sborniacutek historiografickyacutech filologickyacutech a uměnovědnyacutech přiacutespěvků přednesenyacutech na vědeckeacute konferenci Mars Moravicus ndash Neklid-naacute leacuteta Moravy pořaacutedaneacute ve dnech 28ndash30 června 2004 v raacutemci realizace vyacutezkumneacuteho zaacuteměru Ministerstva mlaacutedeže a tělovyacutechovy Českeacute republiky MSM 152100017 ndash Dějiny a kultura Moravy jako modelu regionu na Filozofic-keacute fakultě Univerzity Palackeacuteho v Olomouci Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica Moravica III Univerzita Palackeacuteho v Olo-mouci Olomouc 2005 s 277ndash292

Vybranaacute staroslověnskaacute teacutemata v korespondenci F V Mareše a V Tkadlčiacuteka (spolu s M Vepřkem) Slovo 60 Zagreb 2010 s 101ndash118

Historie ndash 1150 vyacuteročiacute počaacutetku cyrilometodějskeacute misie na Velkeacute Moravě Zpra-vodaj uacuteřadu Městečka Trnaacutevky červenecndashsrpen 2013 s 11ndash12

Zdenka Ribarova ndash Slavomira Ribarova Češka gramatika s vježbama Slavia 86 2017 s 81ndash83

Vesna Badurina Stipčević Hrvatskoglagoljska knjiga o Esteri Slavia 86 2017 s 508ndash510

Miroslav Vepřek Hlaholskyacute misaacutel Vojtěcha Tkadlčiacuteka Olomouc 2016 Před-mluva H B s 6ndash7

151

K ŽIVOTNIacuteMU JUBILEU DOCENTKY BOŽENY BEDNAŘIacuteKOVEacute

JAKUB WENZEL

Dne 25 listopadu 2019 oslavila šedesaacutet let života vyacuteraznaacute osobnost (nejen) olomouckeacute univerzity paniacute docentka Božena Bednařiacutekovaacute V olomouckeacutem prostřediacute Boženu Bednařiacutekovou netřeba představovat snad každeacutemu na půdě Filozofickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho (a nejen zde) se ve spojeniacute s tiacutemto jmeacutenem hned vybaviacute kliacutečovaacute slova morfologie a funkčniacute přiacutestup

Jmeacuteno Boženy Bednařiacutekoveacute však neniacute spojeno pouze s Olomouciacute je spojeno teacutež s rodnyacutem Uničovem a takeacute se Šternberkem kde v současneacute době pobyacutevaacute Docentka Bednařiacutekovaacute dnes představuje znaacutemou osobnost českeacute lingvistiky i ona ale kdysi přišla z nedalekeacuteho Uničova do Olomouce jako posluchačka prvniacuteho ročniacuteku oboru angličtina a čeština Uchvaacutecenaacute kraacutesou jazyka Charlotte Bronteumloveacute se rozhodla ziacuteskat humanitniacute vzdělaacuteniacute v době kteraacute nebyla humanitniacutem vědaacutem nakloněna a svoje rozhodnutiacute takeacute dokonala

Dveře na katedru anglistiky se jiacute sice po absolvovaacuteniacute kvůli nedostateč-neacutemu kaacutedroveacutemu profilu uzavřely s jistou daacutevkou štěstiacute však ziacuteskala miacutesto na katedře bohemistiky Docentka Bednařiacutekovaacute dnes mluviacute o tehdejšiacute ka-tedře bohemistiky a jejiacutech představiteliacutech v čele s Miroslavem Komaacuterkem a Edvardem Lotkem s velkou uacutectou a vděčnostiacute Našla zde totiž nejen zna-losti ale i porozuměniacute a zastaacuteniacute Olomouckaacute bohemistika jiacute mnoheacute dala ona jiacute však nezůstaacutevaacute nic dlužna a to co zde kdysi sama ziacuteskala nyniacute roz-daacutevaacute daacutel

Morfologie neniacute jen hlavniacute obor Boženy Bednařiacutekoveacute je to takeacute naacutezev předmětu kde se s niacute začiacutenajiacuteciacute studenti bohemistiky setkaacutevajiacute poprveacute Ve svyacutech hodinaacutech docentka Bednařiacutekovaacute studentům ukazuje jak struktura slo-va promlouvaacute o minulosti i přiacutetomnosti jazyka o jeho duchu a povaze Vede

152

K ŽIVOTNIacuteMU JUBILEUDOCENTKY BOŽENY BEDNAŘIacuteKOVEacute

k laacutesce a uacutectě k jazyku vlastniacutemu i ciziacutemu Je nadšenaacute z rozličnyacutech jazykovyacutech kombinaciacute se kteryacutemi studenti do jejiacutech hodin přichaacutezejiacute Studenty nevniacutemaacute jen jako posluchačstvo ale zapojuje je do vyacutekladu navazuje na jejich znalosti Ke každeacutemu studentovi jakeacutehokoliv ročniacuteku a jakeacutehokoliv stupně přistupuje jako k sobě rovneacutemu Studenti bohemistiky se shodujiacute že předměty docent-ky Bednařiacutekoveacute se řadiacute k těm naacuteročnějšiacutem všichni však potvrzujiacute jedno ndash jejiacute předměty po počaacutetečniacutech obtiacutežiacutech předaacutevajiacute něco trvaleacuteho

Morfologie však neniacute jedinyacute předmět a obor docentky Bednařiacutekoveacute Vě-nuje se teacutež stylistickeacutemu hodnoceniacute překladu a didaktice češtiny pro cizin-ce Cizince takeacute často (a raacuteda) sama učiacute Jejiacute předměty majiacute různyacute obsah a povahu jedno však majiacute společneacute ndash posluchači v nich mohou přemyacutešlet nad tiacutem jak jazyk funguje jako celek

Když docentku Bednařiacutekovou nenajdete v jejiacutem kabinetu na katedře bo-hemistiky je pravděpodobneacute že praacutevě reprezentuje modrobiacuteleacute barvy Filozo-fickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v zahraničiacute Možnaacute v Německu možnaacute ve Slovinsku nebo snad v jejiacute obliacutebeneacute Itaacutelii Nebo snad ještě daacutel Na cesty však vyraacutežiacute i ve volneacutem čase Nejčastěji do hor ciziacutech i našich českyacutech

Docentka Bednařiacutekovaacute je mj takeacute předsedkyně oboroveacute rady pro doktorskyacute studijniacute program Českyacute jazyk hlavniacute řešitelka soutěže pro pregraduaacutelniacute studenty Student a věda (sekce Lingvistika) nebo takeacute hlav-niacute organizaacutetorka konference Mezinaacuterodniacute setkaacuteniacute mladyacutech lingvistů Jak soutěž Student a věda tak Mezinaacuterodniacute setkaacuteniacute mladyacutech lingvistů nabiacuteziacute studentům přiacuteležitost prezentovat vyacutesledky svojiacute praacutece mnohdy trochu opomiacutejeneacute Ze všech studentskyacutech uacutespěchů menšiacutech i většiacutech se docentka Bednařiacutekovaacute těšiacute Těšiacute se takeacute z působeniacute absolventů bohemistiky v Česku i v zahraničiacute A těšiacute se zcela opraacutevněně ndash vždyť uacutespěchy jejiacutech studentů jsou takeacute jejiacutemi uacutespěchy

Jmeacutenem všech studentů katedry bohemistiky děkuji paniacute docentce za jejiacute praacuteci i vstřiacutecnyacute přiacutestup a do dalšiacutech let jiacute přeji pevneacute zdraviacute a mnoho spokojenosti v osobniacutem i pracovniacutem životě

153

CO PROZRAZUJE JAZYK O ŽENAacuteCHAnna Christou Žena v českeacutem tradičniacutem obrazu světa (etnolingvis-tickaacute studie) Praha Filozofickaacute fakulta Univerzity Karlovy 2020

DARINA HRADILOVAacute

Počaacutetkem roku 2020 vydala Filozofickaacute fakulta Univerzity Karlovy v edičniacute řadě Mnemosyne mimořaacutedně podnětnyacute text filoložky Anny Christou Jednaacute se o prvniacute autorčinu monografickou praacuteci před niacutež publikovala řadu te-maticky spřiacutezněnyacutech časopiseckyacutech a sborniacutekovyacutech přiacutespěvků (za všechny jmenujme např Silneacute a slabeacute pohlaviacute Stereotypy spojeneacute se ženami a muži v češtině ve sborniacuteku Odkrywanie znaczeń w języku z roku 2012) což svěd-čiacute o jejiacutem dlouhodobeacutem zaujetiacute danyacutem teacutematem

Samotneacutemu textu monografie předchaacuteziacute kraacutetkeacute pojednaacuteniacute Ireny Vaň-koveacute jedneacute z nejvyacuteraznějšiacutech osobnostiacute českeacute kognitivniacute lingvistiky bdquoO ja-zykoveacutem obrazu ženy a siacutele stereotypůldquo Irena Vaňkovaacute se v textu s podti-tulem bdquoNamiacutesto předmluvyldquo kteryacute je sice kraacutetkou ale přesto sveacutebytnou a podnětnou studiiacute zamyacutešliacute nad tiacutem jak můžeme ženu chaacutepat na zaacutekladě jejiacuteho obrazu v současneacutem jazyce a jakeacute otaacutezky si můžeme klaacutest nad sou-časnyacutem diskurzem o ženaacutech přičemž jednou z těch nejobecnějšiacutech je ta jak jazyk (de)formuje naacuteš pohled na svět Uvaacutediacute tak čtenaacuteře do světa čes-kyacutech frazeacutemů a folkloacuterniacutech i literaacuterniacutech dokladů z nichž Anna Christou modeluje plastickyacute mnohotvaacuternyacute a komplexně pojatyacute obraz ženy v českeacutem kulturniacutem prostřediacute

Vlastniacute text monografie začiacutenaacute přehledovou statiacute v niacutež autorka ryacutesu-je zaacutekladniacute body sveacuteho vyacutezkumu Vyklaacutedaacute pojmy ktereacute jsou pro jejiacute praacuteci kliacutečoveacute jazykovyacute obraz světa stereotyp a profil a hlaacutesiacute se tak k inspiraci lublinskou školou Hojně odkazuje na praacutece J Bartmińskeacuteho a A Wierzbic-keacute ale i na bdquoklasikuldquo kognitivniacute lingvistiky tedy G Lakoffa a M Johnsona přičemž klade důraz na propojeniacute jazyka a kultury v pojetiacute slovanskeacute et-

154

DARINA HRADILOVAacute

nolingvistiky Zahraničniacute baacutedaacuteniacute pak daacutevaacute do kontextu tuzemskeacuteho vyacutevo-je kognitivniacute lingvistiky Současně hledaacute takeacute širšiacute kontext pro zkoumaacuteniacute role ženy v českeacute společnosti v dalšiacutech humanitniacutech discipliacutenaacutech Konečně zde takeacute uvaacutediacute prameny z nichž čerpaacute jazykovaacute svědectviacute o obrazu ženy Množstviacute a rozmanitost těchto zdrojů jsou uacutectyhodneacute ndash autorka čerpala jak ze staršiacutech sbiacuterek a slovniacuteků českyacutech přiacutesloviacute (např Dobrovskeacuteho Českyacutech přiacutesloviacute sbiacuterka nebo Flajšhansova Českaacute přiacutesloviacute) tak ze současnyacutech lexikografickyacutech databaacuteziacute

Vyacuteklad jazykoveacuteho obrazu ženy ktereacutemu je naacutesledně věnovaacuten veškeryacute zbyacutevajiacuteciacute prostor monografie je uspořaacutedaacuten do kapitol sledujiacuteciacutech chrono-logicky vyacuteznamnaacute obdobiacute v životě ženy a to od mladeacute diacutevky přes manželku a matku až ke stareacute ženě Na jazykovyacutech dokladech autorka naacutezorně uka-zuje co bylo považovaacuteno za signifikantniacute pro jednotliveacute etapy ženskeacuteho života jakyacutem vlastnostem ndash ať už fyzickyacutem nebo duševniacutem ndash byla při-suzovaacutena vaacuteha a pozitivniacute nebo negativniacute hodnota U mladeacute diacutevky tak byly akcentovaacuteny jejiacute fyzickeacute vlastnosti svědčiacuteciacute o přitažlivosti (děvče jako malina k nakousnutiacute ndash s 33) a dobreacutem zdraviacute resp o budouciacute plodnosti panenskaacute čistota (Bo u panny cnota jako kula zlata ndash s 37) a předpoklady byacutet dobrou a pracovitou manželkou (U děvčete jsou lepšiacute mozoly než prs-tyacutenky ndash s 41) U ženy-manželky se pozornost soustřediacute na to jak funguje partnerskyacute vztah s mužem tedy na rozděleniacute roliacute ve smyslu rozhodovaacuteniacute o společnyacutech zaacuteležitostech financovaacuteniacute společneacuteho života i na dělbu praacutece (Kalhoty kde žena nosiacute maacutelokdy muž dobře kosiacute ndash s 65) Pro ženu-matku je zaacutesadniacute schopnost ochraňujiacuteciacute pečujiacuteciacute a bezvyacutehradneacute mateřskeacute laacutesky (Matčina naacuteruč je nejhebčiacute a nejměkčiacute polštaacuteř ndash s 90) jejiacutemž dokonalyacutem ideaacutelem je Matka Božiacute Matka je projektovaacutena takeacute jako učitelka a raacutedkyně Autorka se nevyhyacutebaacute ani negativně vniacutemanyacutem modelům ženskeacuteho chovaacuteniacute (např nevěrneacute ženy svobodneacute matky macechy a tchyně) ani obrazům souvisejiacuteciacutem s tabuizovanyacutemi aspekty ženstviacute (např porod a šestineděliacute) U stareacute ženy jsou reflektovaacuteny symptomy tělesneacuteho staacuternutiacute a ztraacutety re-produkčniacute funkce i projevy mentaacutelniacuteho staacuternutiacute přičemž vše uvedeneacute je vniacutemaacuteno negativně resp jako zdroj negativniacute siacutely (Kde saacutem čert nestačiacute tam starou babu vstrčiacute ndash s 124)

155

CO PROZRAZUJE JAZYK O ŽENAacuteCH

Frazeologickeacute folklorniacute a literaacuterniacute doklady jsou v praacuteci prezentovaacuteny v nebyacutevaleacute šiacuteři autorčin vyacuteklad je tak nejen věrohodnyacute ale takeacute přiacutejemně živyacute a čtenaacuteřsky přitažlivyacute Nejeden čtenaacuteř si kromě obecnyacutech obzorů rozšiacute-řiacute i slovniacute zaacutesobu ndash některeacute lexikaacutelniacute doklady jsou meacuteně znaacutemeacute jineacute naopak užiacutevaacuteme automaticky aniž bychom přemyacutešleli o jejich původu a vyacuteznamu Velkyacutem přiacutenosem je fakt že se autorka neomezila jen na sběr lingvistickeacute-ho materiaacutelu a na jeho filologickou analyacutezu ale že se jej snažiacute interpretovat v kontextu historickyacutech a sociologickyacutech aspektů (mezi použityacutemi zdroji vynikajiacute praacutece M Lenderoveacute a I Možneacuteho) čiacutemž ziacuteskaacutevaacute novou hodnotu a je možno na něj nahliacutežet v novyacutech (byť často tušenyacutech) souvislostech Zaacute-věrem autorka dospiacutevaacute k jednoducheacutemu ale vyacutestižneacutemu scheacutematu ktereacute usouvztažňuje stereotypy žen na baacutezi profilu vzhledu funkce a věku při-čemž jejich naziacuteraacuteniacute osciluje mezi aspekty tělesnyacutemi a kulturniacutemi

V kontextu současneacuteho pohledu na genderoveacute i jineacute stereotypy v jazyce i v myšleniacute je zaacutesadniacute celkoveacute vyzněniacute praacutece tedy že tradičniacute obraz ženy resp celeacuteho světa vyrůstaacute z postojů a hodnot dřiacutevějšiacute společnosti A i když aktuaacutelně vyznaacutevaacuteme jineacute hodnoty musiacuteme pro jejich relevantniacute interpre-taci nejdřiacuteve poznat a pochopit hodnoty předchaacutezejiacuteciacute aniž bychom však do nich mohli zpětně zasahovat měnit je či je dokonce rušit Ostatně autorka sama zaacutevěrem konstatuje že jejiacute studie by mohla sloužit jako od-razovyacute můstek pro zkoumaacuteniacute současneacuteho obrazu ženy kteryacute se od toho tradičniacuteho bude patrně odlišovat Monografii Anny Christou tak lze dopo-ručit nejen přiacuteznivcům kognitivniacute lingvistiky a etnolingvistiky ale všem čtenaacuteřům z řad odborniacuteků i laiků ktereacute zajiacutemaacute jak se utvaacuteřiacute jazykovyacute ob-raz světa jak k němu přistupovat a jak s niacutem pracovat

156

ZPRAacuteVA Z KONFERENCE SILA UČENIJA

TEREZA KOUDELIacuteKOVAacute

Dne 24 řiacutejna 2019 proběhla na Katedře bohemistiky Filozofickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v Olomouci konference Sila učenija uspořaacutedanaacute na počest životniacuteho jubilea českeacute lingvistky univerzitniacute pedagožky a slavist-ky doc Heleny Baueroveacute Konference se uskutečnila v raacutemci pravidelneacuteho cyklu bdquoKomaacuterkova jazykovědnaacute Olomoucldquo a konala se ve spolupraacuteci se Slo-vanskyacutem uacutestavem AV ČR v v i pod zaacuteštitou Českeacute společnosti pro slavis-tickaacute balkanistickaacute a byzantologickaacute studia z s Během konference kteraacute se nesla v duchu až přaacutetelskeacuteho setkaacuteniacute představili sveacute přiacutespěvky tuzemštiacute i zahraničniacute lingvisteacute kteřiacute se ve svyacutech vystoupeniacutech ve většiacute či menšiacute miacuteře tematicky dotyacutekali lingvistickyacutech otaacutezek jimiž se Helena Bauerovaacute ve sveacutem odborneacutem či pedagogickeacutem diacutele zabyacutevaacute

Konferenci v dopoledniacutech hodinaacutech zahaacutejil vedouciacute Katedry bohemistiky FF UP doc Miroslav Vepřek Po slavnostniacutem zahaacutejeniacute a gratulaciacutech uacutečastniacute-ků i posluchačů naacutesledoval prvniacute blok konference kteryacute zahaacutejila dr Anica Vlašić-Anić (Staroslavenski institut u Zagrebu) přiacutespěvkem O leksiku no-vootkrivenih fragmenata Riječkoga hrvatskoglagoljskoga homilijara FgCap VlaThem iz XIII stoljeća Autorka představila prvniacute vyacutesledky předchoziacuteho vědeckeacuteho vyacutezkumu slovniacute zaacutesoby dvou nově objevenyacutech pergamenovyacutech fragmentů Rijeckeacute chorvatskeacute hlaholickeacute homiacutelie nalezenyacutech v knihovně kapuciacutenskeacuteho klaacuteštera Panny Marie Lurdskeacute v Rijece roku 2007 Naacutesledo-valo vystoupeniacute prof Petry Stankovske (Univerza v Ljubljani Filozofska fa-kulteta) Poznaacutemky k distribuci ekvivalentů za slovesa facere creare a ger-minare ve slovanskyacutech středověkyacutech překladech vybranyacutech starozaacutekonniacutech knih se zvlaacuteštniacutem ohledem na chorvatskohlaholskou tradici V přiacutespěvku se přednaacutešejiacuteciacute zabyacutevala užitiacutem dvojic (s)tvoriti ndash szdati a prozebsti ndash vzdrasti v textech vybranyacutech starozaacutekonniacutech knih ve srovnaacuteniacute s jejich užitiacutem v dal-šiacutech slovanskyacutech středověkyacutech textech Poteacute posluchači vyslechli před-

157

ZPRAacuteVA Z KONFERENCE SILA UČENIJA

naacutešku Staroslověnsky snadno a rychle dr Dariny Hradiloveacute (FF Univer-zity Palackeacuteho v Olomouci) v niacutež se autorka zaměřila na různeacute aspekty současneacute středoškolskeacute vyacuteuky slavistiky a staroslověnštiny V přiacutespěvku se posluchači seznaacutemili se způsobem jakyacutem je tato jazykovaacute oblast uchopena ve středoškolskyacutech učebniciacutech a seznaacutemili se i s vyacutesledky tereacutenniacuteho še-třeniacute jehož ciacutelem bylo zjistit aktuaacutelniacute vniacutemaacuteniacute slavistickyacutech teacutemat mezi středoškolskyacutemi studenty Dopoledniacute čaacutest konference zakončila dr Ilona Janyškovaacute (Uacutestav pro jazyk českyacute AV ČR etymologickeacute odděleniacute) referaacutetem Staroslověnskeacute neřesti z pohledu etymologickeacuteho obžerstviacute v němž po-sluchače seznaacutemila se staroslověnskyacutemi vyacuterazy tyacutekajiacuteciacutemi se nestřiacutedmosti v pitiacute a jiacutedle i s etymologickyacutem vyacutekladem těchto lexeacutemů

Po poledniacute přestaacutevce naacutesledoval druhyacute blok konference kteryacute zahaacute-jil doc Jaroslav David (Katedra českeacuteho jazyka FF Ostravskeacute univerzity) V přednaacutešce Staročeskaacute baacutebovka staroslovanskaacute receptura se zabyacuteval užitiacutem vyacuterazů staročeskyacute a staroslovanskyacute ndash jejich použiacutevaacuteniacutem a percep-ciacute v současneacute češtině s důrazem na jejich užitiacute jakožto marketingoveacuteho prostředku Poteacute vystoupila dr Helena Karliacutekovaacute (Uacutestav pro jazyk českyacute AV ČR) s přiacutespěvkem Ke genezi pojmu bdquonastolovaacuteniacuteldquo v ciacuterkevniacute slovanštině a stareacute češtině v němž posluchačům představila souvislosti staroslověn-skyacutech ciacuterkevněslovanskyacutech slov s řeckyacutem ἐνθρονίζειν a vztah mezi ciacuter-kevněslovanskyacutemi a staročeskyacutemi slovy Posledniacute přednaacutešejiacuteciacute tohoto blo-ku dr Lukaacuteš Zaacutebranskyacute (PedF Univerzity Hradec Kraacuteloveacute) se v přiacutespěvku nazvaneacutem K lexikaacutelniacutemu greacutecismu ijerějь zabyacuteval vyacuteskytem greacutecismu ije-rejь ijerějь v chorvatskyacutech hlaholskyacutech manuskriptech i dalšiacutech převaacutežně ciacuterkevniacutech překladech

Posledniacute blok konference Sila učenija zahaacutejil po kraacutetkeacute přestaacutevce dr Štefan Pilaacutet (Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) přednaacuteškou Elektronickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho ndash perspektivy dalšiacuteho rozvoje Autor po-sluchačům představil projekt digitalizace Slovniacuteku jazyka staroslověn-skeacuteho a jeho perspektivu a noveacute možnosti ktereacute digitalizace uživatelům přinaacutešiacute Naacutesledoval posledniacute přiacutespěvek konference vystoupeniacute dr Fran-tiška Čajky (Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) K rukopisneacutemu doloženiacute českociacuterkevněslovanskeacuteho překladu Čtyřiceti homiliiacute na evangelia pape-

158

TEREZA KOUDELIacuteKOVAacute

že Řehoře Velikeacuteho v němž se zabyacuteval reviziacute některyacutech publikovanyacutech soupisů rukopisnyacutech doloženiacute textu Čtyřiceti homiliiacute na evangelia papeže Řehoře Velikeacuteho (Besědy na evangelie)

Na konferenci Sila učenija zaznělo mnoho zajiacutemavyacutech referaacutetů dopro-vaacutezenyacutech vždy podnětnou a rozsaacutehlou diskuziacute Po slavnostniacutem ukončeniacute konference se uacutečastniacuteci přesunuli do nedalekeacute restaurace k neformaacutelniacutemu posezeniacute s oslavenkyniacute

159

TZV PŘEDVAacuteNOČNIacute KONFERENCE

MICHAELA KOPEČKOVAacute

Dne 6 12 2019 se na půdě Katedry bohemistiky FF UP v Olomouci usku-tečnila jednodenniacute předvaacutenočniacute lingvistickaacute konference s naacutezvem Ta naše docentka Bednařiacutekovaacute kterou s podporou vedouciacuteho katedry plně organi-zovali studenti postgraduaacutelniacuteho studia oboru Českyacute jazyk

Jak naacutezev napoviacutedaacute konference byla uspořaacutedaacutena na počest životniacuteho jubilea doc PhDr Boženy Bednařiacutekoveacute Dr ndash školitelky i předsedkyně obo-roveacute rady Studenti chtěli doc Bednařiacutekoveacute touto cestou nejen pogratu-lovat ale takeacute poděkovat za jejiacute vedeniacute a podporu během studia Při teacuteto přiacuteležitosti byli pozvaacuteni takeacute členoveacute katedry bohemistiky i dalšiacute kolegoveacute z filologickyacutech kateder Filozofickeacute fakulty UP a dalšiacutech univerzit

Setkaacuteniacute zahaacutejila Michaela Kopečkovaacute kteraacute jmeacutenem všech studentů po-gratulovala oslavenkyni a přiviacutetala všechny hosty Poteacute naacutesledovalo uacutevodniacute slovo vedouciacuteho katedry bohemistiky doc Miroslava Vepřka Ten ve sveacutem kraacutetkeacutem projevu poblahopřaacutel doc Bednařiacutekoveacute k životniacutemu jubileu a zaacute-roveň jiacute poděkoval za dosavadniacute praacuteci Rovněž poděkoval doktorandům za jejich iniciativu uspořaacutedat tuto konferenci a vznesl naacutevrh aby tradice předvaacutenočniacuteho setkaacuteniacute pokračovala i v přiacuteštiacutech letech Ke gratulaciacutem se individuaacutelně připojili všichni přiacutetomniacute studenti i dalšiacute hosteacute

Samotnyacute program konference byl sestaven z přiacutespěvků doktorandů-lin-gvistů Prezentovaacuteno jich bylo celkem šest přičemž teacutemata byla různorodaacute a vychaacutezela předevšiacutem z projektů či diplomovyacutech a připravovanyacutech diser-tačniacutech praciacute studentů

Jako prvniacute vystoupila studentka 1 ročniacuteku Kristyacutena Novaacutekovaacute s přiacutespěv-kem Tvorba korpusu dějepisnyacutech učebnic v němž představila svůj pilot-niacute vyacutezkum k disertačniacute praacuteci a nastiacutenila jak by v budoucnu bylo možno pracovat s jazykovyacutem korpusem kteryacute by obsahoval uacutedaje z dějepisnyacutech

160

TZV PŘEDVAacuteNOČNIacute KONFERENCE

vyacuteukovyacutech materiaacutelů Dalšiacutem z uacutečinkujiacuteciacutech byl rovněž student 1 ročniacuteku Jiřiacute Maacutenek Ten ve sveacute prezentaci s naacutezvem Maskovaciacute strategie ve forenzniacute fonetice posluchače seznaacutemil s fonetickyacutemi softwary a jejich možnyacutem vyu-žitiacutem k identifikaci mluvčiacutech v kriminalistice Prvniacute čaacutest programu uzavřel student 3 ročniacuteku Jakub Wenzel s přiacutespěvkem Čeština v Čiacuteně Specifika testovaacuteniacute a hodnoceniacute studentů Posluchači se kromě strategiiacute v testovaacuteniacute dozvěděli jak obecně probiacutehaacute vyacuteuka češtiny pro cizince-bohemisty v Čiacuteně a v čem se lišiacute od vyacuteuky v Česku nebo v jinyacutech zemiacutech

Druhaacute čaacutest programu byla zahaacutejena rovněž teacutematem čeština pro cizince tentokraacutet s přesahem do kognitivniacute lingvistiky Studentka 2 ročniacuteku Mar-keacuteta Dosoudilovaacute představila v prezentaci s naacutezvem Metody kognitivniacute lin-gvistiky ve vyacuteuce češtiny pro cizince dosavadniacute přiacutestupy kognitivniacute lingvis-tiky při vyacuteuce českeacuteho vidu a poukaacutezala na možnost využitiacute těchto metod i v problematice prefixů u perfektivniacutech verb Dalšiacute z referujiacuteciacutech student-ka 6 ročniacuteku Michaela Kopečkovaacute prezentovala v přiacutespěvku s naacutezvem Mi-zejiacuteciacute hlaacutesky (redukce konsonantů v promluvaacutech profesionaacutelniacutech mluvčiacutech) diacutelčiacute vyacutesledky fonetickeacute analyacutezy artikulace konsonantů v mluvniacutem proje-vu moderaacutetorů televizniacuteho zpravodajstviacute jež jsou součaacutestiacute jejiacute disertačniacute praacutece Celyacute program uzavřela studentka 4 ročniacuteku Eva Novaacutekovaacute kteraacute ve sveacute prezentaci na teacutema Ve jmeacutenu EU hovořila o podiacutelu nominaacutelniacuteho vyjadřovaacuteniacute v rejstřiacuteku Evropskeacute unie a v konkreacutetniacutech textovyacutech ukaacutezkaacutech analyzovala nakolik se nominaacutelnosti dařiacute vyhovět často konfliktniacutem sty-listickyacutem požadavkům na jasnost přesnost srozumitelnost a čtenaacuteřskou přiacutevětivost

Po hlavniacutem programu naacutesledovala diskuze a přaacutetelskeacute předvaacutenočniacute posezeniacute

Bohemica OlomucensiaČasopis pro bohemistickaacute a mezioborovaacute studiaRočniacutek 12 (2020)Čiacuteslo 2 ndash Linguistica

Redakceprof PhDr Lubomiacuter Machala CSc (vedouciacute redaktor)doc Mgr Erik Gilk PhDdoc Mgr Miroslav Vepřek PhDMgr Darina Hradilovaacute PhDMgr Jakub Vaniacuteček (vyacutekonnyacute redaktor)Mgr Tomaacuteš Franta (technickyacute redaktor)

Korektury Mgr Martina HradeckaacuteSazba Mgr Tomaacuteš Franta

Přiacutespěvky prošly dvojiacutem anonymniacutem recenzniacutem řiacutezeniacutem

Vydala Univerzita Palackeacuteho v OlomouciFilozofickaacute fakultaKřiacutežkovskeacuteho 51110771 48 Olomouc

Vydavatelstviacute Filozofickeacute fakulty UPwwwvffupolczvffupolcz

Profi-tisk group s r oChvaacutelkovickaacute 2235779 00 Olomouc

Adresa redakceKatedra bohemistiky Filozofickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v OlomouciKřiacutežkovskeacuteho 51110 771 48 Olomouce-mail jakubvanicek01upolcz | tomasfrantaupolcz

Olomouc 2020

MK ČR E 18600ISSN 1803-876X

Vychaacuteziacute dvakraacutet ročněČasopis je zařazen do databaacuteziacute CEEOL a EBSCODigitaacutelniacute varianta je volně přiacutestupnaacute (open access)

Page 5: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA

5

EDITORIAL

MIROSLAV VEPŘEK

Tyto řaacutedky piacutešu s velkou radostiacute avšak zaacuteroveň se ukazuje jako velmi těžkyacute uacutekol vtěsnat do relativně kraacutetkeacuteho textoveacuteho tvaru charakteristiku osoby vaacuteženeacute mileacute a bliacutezkeacute Vzhledem k tomu že převaacutežnaacute čaacutest obsahu toho-to čiacutesla našeho časopisu je věnovaacutena životniacutemu jubileu doc PhDr Heleny Baueroveacute našiacute emeritniacute kolegyně z Katedry bohemistiky Filozofickeacute fa-kulty UP v Olomouci a učitelky nejen v oboru paleoslovenistiky ale teacutež v mnoha dalšiacutech oblastech spojenyacutech s univerzitniacutem životem je mou milou povinnostiacute věnovat jiacute i tento editorial

Ačkoliv Helena Bauerovaacute absolvovala univerzitniacute studia v Brně (obor čeština ndash srbochorvatština) svoji profesniacute draacutehu spojila plně s olomouckou filozofickou fakultou Zde působila aktivně od sveacuteho naacutestupu v roce 1974 až do odchodu do penze v roce 2010 tedy dlouhyacutech třicet šest let Z dob brněnskyacutech studiiacute vzpomiacutenala na řadu vynikajiacuteciacutech pedagogů předevšiacutem na prof Radoslava Večerku prof Arnošta Lamprechta a nejviacutece na dr Lud-milu Pacnerovou kterou v nadsaacutezce ale zaacuteroveň se všiacute vaacutežnostiacute nazyacutevala svojiacute staroslověnskou maminkou

Při sveacutem působeniacute v Olomouci ještě plně zažila poměry komunistickeacute tota-lity jež snad posiacutelily jejiacute moraacutelniacute integritu a autoritu osobnosti kteraacute si nade vše vaacutežiacute lidskeacute svobody a důstojnosti I tyto vlastnosti samozřejmě spolu s odbornou erudiciacute ji kvalifikovaly v roce 1994 do vyacuteznamneacute funkce prorek-torky do niacutež si ji vybral prvniacute porevolučniacute rektor univerzity prof Josef Jařab Ani jako prorektorka pro studium nezapomiacutenala na sveacute paleoslovenistickeacute kořeny jak svědčiacute skutečnost že při slavnostniacutech přiacuteležitostech využiacutevala staroslověnskeacute citaacutety dle svyacutech vlastniacutech slov hovořila bdquocyrilometodějskyldquo

Helena Bauerovaacute se však předevšiacutem nesmazatelně zapsala do srdciacute svyacutech studentů Nedaacutevno při setkaacuteniacute absolventů univerzity naacutevštěvniacuteci teacuteto akce

6

MIROSLAV VEPŘEK

u naacutes na katedře vzpomiacutenali na jejiacute originaacutelniacute vyučovaciacute metody přičemž obzvlaacuteště živaacute je vzpomiacutenka na proslulaacute bdquoazъ pod titlouldquo ndash tedy hlaholskeacute jedničky udělovaneacute za aktivitu v seminaacuteřiacutech jejichž sbiacuteraacuteniacutem studenti ziacutes-kaacutevali naacuterok na zaacutepočet Dovoliacutete-li osobniacute vzpomiacutenku mne osobně praacutevě tento netradičniacute přiacutestup přivedl k celoživotniacutemu odborneacutemu zaacutejmu o sta-roslověnštinu V zimniacutem semestru v předmětu Zaacuteklady slavistiky jsem měl jistyacute probleacutem s dochaacutezkou V posledniacutem seminaacuteři mi však doc Bauerovaacute dala možnost vše napravit a za předneseniacute rozboru slova křupan jsem chy-bějiacuteciacute azъ pod titlou obdržel (za odvahu vystoupit jako prvniacute za prokaacutezaacuteniacute baltoslovanskeacute lexikaacutelniacute shody doklad na monoftongizaci diftongu a exp-resivniacute palatalizaci) Nu a pak to byl už jen malyacute krůček od křupana k za-daacuteniacute seminaacuterniacute postupoveacute praacutece k diplomce dizertacihellip

Těch diplomovyacutech praciacute doc Bauerovaacute vedla několik desiacutetek (včetně po-zoruhodnyacutech teacutemat jako Velkomoravskeacute teacutema v českeacute a slovenskeacute beletrii či Staroslověnskeacute chrestomatie a čiacutetanky českyacutech autorů) a vychovala takteacutež řadu doktorandů z nichž někteřiacute se stali naacutesledně jejiacutemi kolegy ať už na olomouckeacute bohemistice či na jinyacutech pracovištiacutech (D Hradilovaacute J Liacutenek V Čermaacutek F Čajka M Vepřek L Zaacutebranskyacute) Po jistou dobu bylo olo-mouckeacute bdquostaroslověnsko v diaspořeldquo jak řiacutekala žertem jubilantka praktic-ky jedinyacutem pracovištěm v ČR vychovaacutevajiacuteciacutem novou generaci paleosloveni-stiky V neposledniacute řadě je Helena Bauerovaacute autorkou snad nepřekonatelneacute čiacutetanky Texty ke studiu staroslověnštiny se slovniacutečkem kteraacute vychaacuteziacute v opakovanyacutech vydaacuteniacutech a dotisciacutech již viacutece než třicet let

Ve sveacute odborneacute činnosti (viz kompletniacute soupis jejiacute dosavadniacute publikač-niacute činnosti v tomto čiacutesle v sekci bdquoVarialdquo) se zaměřila předevšiacutem na pro-blematiku jazyka a piacutesemnictviacute ciacuterkevniacute slovanštiny charvaacutetskeacute redakce s patřičnyacutem zaacuteběrem v širšiacutem kontextu nejstaršiacuteho slovanskeacuteho piacutesemni-ctviacute Vyacuteznamnou měrou se daacutele zasloužila o zkoumaacuteniacute vědeckeacuteho odkazu F V Mareše a zejmeacutena V Tkadlčiacuteka Takeacute diacuteky niacute čerpaacute odbornaacute veřejnost z knižniacute a archivniacute pozůstalosti obou badatelů v knihovně Centra Aletti Velehrad-Roma v Olomouci Stranou jejiacuteho zaacutejmu však nezůstala ani teacute-mata synchronniacute připomeňme např jejiacute komparatistickeacute slavistickeacute praacutece publikovaneacute spolu s olomouckyacutemi kolegy (s E Lotkem a H Fliacutedrovou)

7

EDITORIAL

a přiacuteznačneacute jsou teacutež jejiacute popularizačniacute člaacutenky onomasticko-etymologickeacute v nichž se projevuje autorčin dlouholetyacute zaacutejem o tyto specifickeacute discipliacuteny Mimoto však využila i svoji erudici serbokroatistickou a to nejen v podobě vyacuteuky ale i v přiacutepadě překladů beletrie (poezie)

Oblastem vědeckeacuteho a pedagogickeacuteho zaacutejmu Heleny Baueroveacute je věnovaacute-na většina statiacute tohoto čiacutesla našeho časopisu Bohemica Olomucensia Autory studiiacute jsou jejiacute kolegoveacute a žaacuteci a navazujiacute na odbornou konferenci s naacutezvem bdquoSila učenijaldquo kteraacute se konala při přiacuteležitosti životniacuteho jubilea H Bauero-veacute v řiacutejnu 2019 (viz daacutele podrobnou zpraacutevu T Koudeliacutekoveacute v sekci bdquoVarialdquo) Nechybějiacute tak přiacutespěvky speciaacutelně paleoslovenistickeacute (včetně stati A Vlašić--Anić zaměřeneacute na charvaacutetskohlaholskeacute piacutesemnictviacute a obdobně tematicky koncipovaneacute studie P Stankovskeacute) mapujiacuteciacute i nejžhavějšiacute současnost baacutedaacuteniacute o nejstaršiacutem slovanskeacutem jazyce (Š Pilaacutet ndash Elektronickyacute slovniacutek jazyka staro-slověnskeacuteho ndash perspektivy dalšiacuteho rozvoje) či problematiku českeacute redakce ciacuter-kevniacute slovanštiny (F Čajka) Přiacuteležitost oslav životniacuteho vyacuteročiacute jubilantky zřej-mě motivovala etymoložky I Janyškovou a H Karliacutekovou a takteacutež J Davida ke statiacutem tematicky spojenyacutem s jiacutedlem a stolovaacuteniacutem Studie L Zaacutebranskeacuteho z oblasti staroslověnskeacuteho a charvaacutetskohlaholskeacuteho lexika takteacutež rezonuje s rozsahem odbornyacutech praciacute Heleny Baueroveacute

Jistě by se dalo napsat mnohem viacutece o vyacuteznamu a dosahu osobnosti Heleny Baueroveacute Ale nechaacutem těm šťastnyacutem kteřiacute měli a staacutele majiacute mož-nost se s niacute osobně setkaacutevat prostor pro sveacute vlastniacute myšlenky a vzpomiacuten-ky Za celou redakci i Katedru bohemistiky FF UP přeji jubilantce hodně zdraviacute životniacuteho elaacutenu a duchovniacute siacutely A vyjadřuji naději že jejiacute typickyacute uacutesměv vliacutednaacute slova pronikavyacute duch a azъ pod titlou naacutes budou ještě dlou-ho provaacutezet

STUDIEBOHEMICA

OLOMUCENSIA2020

LINGUISTICA

10

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO--VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA (GIM JEPARCH 160 164 A 165)

FRANTIŠEK ČAJKA

THE PRAYER FOR PURITY IN MANUSCRIPTS OF THE IOSIFO-VOLOKOLAMSK MONASTE-RY (SHM EPARCHIAL COLLECTION NO 160 164 AND 165) The study deals with three so far unexplored manuscripts of a prayer called Molitva o izbavljenii otъ blǫda (The Prayer for Purity) The text of the prayer is preserved in the manuscripts Jeparch 160 164 and 165 from the fourth quarter of the 15th century to the twenties of the 16th century which are part of the manuscript collection from the Iosifo--Volokolamsk Monastery (State Historical Museum Eparchial Collection Moscow) The clo-se relationship of known manuscript versions of the prayer contained in the manuscripts of Czech Church Slavonic Forty Gospel Homilies by Pope Gregory the Great (Besědy na evan-gelije) and in the ancient Euchologium Sinaiticum strongly reinforces the hypothesis about the Great Moravian origin of their common archetype The aim of the study is to reveal the relationship of the newly registered texts Jeparch 160 164 and 165 to familiar texts An integral part of the study also deals with an edition of the prayer and its critical apparatus based on the text of all known (edited) manuscripts of the prayer

Keywords Old Church Slavonic Church Slavonic paraliturgical texts prayers

Modlitba za čistotu (Molitva o izbavljenii otъ blǫda) je jedniacutem ze staro-bylyacutech dokladů textů paraliturgickeacute povahy ve staroslověnskeacutem piacutesemni- ctviacute(1) Spolu se Slovem za nemocneacute (Slovo bolęštiichъ radi) patřiacute mezi pa-maacutetky zachovaneacute v kanonickeacutem staroslověnskeacutem zněniacute Euchologia sinaj-

1 Přiacutespěvek vznikl v raacutemci projektu MK ČR NAKI II č DG16P02H024 bdquoGORAZD Digitaacutelniacute portaacutel staroslověnštinyldquo

11

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

skeacuteho (Euch) z 11 stoletiacute(2) Oba texty jsou takeacute součaacutestiacute rukopisů Besěd na evangelije (Bes) ktereacute představujiacute českociacuterkevněslovanskyacute překlad latinskeacuteho homileticko-exegetickeacuteho diacutela XL homiliarum in Evangelia li-bri duo papeže Řehoře Velikeacuteho (pontifikaacutet 590ndash604)(3) V raacutemci česko-ruskyacutech kulturniacutech vztahů pronikla tato pamaacutetka do ruskeacuteho prostřediacute kde se stala obliacutebenou součaacutestiacute stareacuteho ruskeacuteho piacutesemnictviacute Rukopisně jsou Bes doloženy pouze ve vyacutechodoslovanskeacutem prostřediacute jednak v něko-lika relativně uacuteplnyacutech rukopisech počiacutenaje 13 stoletiacutem jednak v množstviacute textovyacutech vyacutetahů v různyacutech typech sborniacuteků Jedinou vyacutejimku představuje raritniacute doklad kraacutetkeacute citace textu Bes v srbskociacuterkevněslovanskeacutem rukopi-su Chil 442 kteryacute je spojen s klaacutešterniacutem prostřediacutem na Athosu(4)

V přiacutepadě Modlitby za čistotu i Slova za nemocneacute nebyla zjištěna řec-kaacute latinskaacute či starohornoněmeckaacute předloha Nelze tedy i vyloučit že obě pamaacutetky mohou představovat diacutela originaacutelniacute

Vyacuteskyt zaacutepisů obou modliteb v kodexu Euch (kteryacute obsahuje ne-sporně i některeacute texty velkomoravskeacuteho původu) a v rukopisech českociacuterkevněslovanskyacutech Bes vedl ke stanoveniacute hypoteacutezy o velkomo-ravskeacutem původu obou modliteb(5) Oba texty byly (nejspiacuteše jako součaacutest velkomoravskeacuteho dědictviacute) tradovaacuteny v českeacutem prostřediacute 10ndash11 stoletiacute přičemž se českyacutem prostřednictviacutem dostaly jako nediacutelnaacute součaacutest rukopi-sů Bes na Rus(6)

2 Edice Nahtigal (1942) fototypickeacute vydaacuteniacute Nahtigal (1941)

3 Překlad byl pořiacutezen v 11 stoletiacute v přemyslovskyacutech Čechaacutech nejspiacuteše v souvislosti s činnostiacute Saacutezavskeacuteho klaacuteštera (1032ndash10961097) Edice Konzal (2005) Konzal ndash Čajka (2006)

4 Viz Čajka (2018b)

5 O zaacutepadoslovanskeacutem původu obou modliteb uvažoval již A I Sobolevskyacute (1910 105) kteryacute jejich vznik kladl do českeacuteho prostřediacute 10ndash11 stoletiacute

6 Srov Mareš (2000a 284) Vepřek (2008 444) Vepřek (2010 44) Vepřek (2014 268ndash269) podobně Čajka (2013 51) Nejspiacuteše praacutevě předpoklaacutedanyacute velkomoravskyacute původ Modlitby za čistotu a Slova za nemocneacute vedl F V Mareše k jejich nezařazeniacute do jiacutem připraveneacute antologie českociacuterkev-něslovanskyacutech pamaacutetek srov Mareš (1979) ndash Absence obou modliteb v rukopisech jedneacute z liniiacute textovyacutech zachovaacuteniacute Bes (kteraacute vychaacuteziacute z (hyp)archetypu rukopisu Uvarovskeacuteho) vede J Reinharta (2000 257) k domněnce že obě modlitby byly zařazeny do rukopisů Bes až v ruskeacutem prostřediacute Uvedenyacute předpoklad sice nelze zcela vyloučit přesto se však z důvodů věcnyacutech a textologickyacutech jeviacute jako pravděpodobnějšiacute zařazeniacute obou modliteb k textu Bes již v českeacutem prostřediacute

12

FRANTIŠEK ČAJKA

Pro dalšiacute baacutedaacuteniacute v teacuteto oblasti bylo velmi důležiteacute zjištěniacute dalšiacutech ruko-pisnyacutech zachovaacuteniacute obou modliteb ve vyacutechodoslovanskeacutem prostřediacute ktereacute jsou však zapsaacuteny bdquosamostatněldquo tj v rukopisech neobsahujiacuteciacutech text Bes(7)

Rozšiřujiacuteciacute se materiaacutelovaacute zaacutekladna umožnila diacuteky novyacutem naacutelezům ru-kopisnyacutech zaacuteznamů stanoveniacute zaacutekladniacutech textologicky relevantniacutech vzta-hů mezi třemi skupinami textů(8) Uvedeneacute skupiny tvořiacute zněniacute zachovaneacute v Euch zněniacute zachovanaacute jako součaacutest rukopisů Bes a texty zapsaneacute v sa-mostatnyacutech zaacutepisech ve sborniacuteciacutech ruskeacute provenience Ze zaacutevěrů našeho dosavadniacuteho studia vyplyacutevaacute stanoveniacute dvou bliacutezkyacutech zněniacute Modlitby za čistotu kteraacute reprezentuje na straně jedneacute text zapsanyacute v Euch a na straně druheacute zaacutepisy textu modlitby vyacutechodoslovanskeacute provenience (jako součaacutest kodexů Bes i jako samostatneacute zaacutepisy) Obě velmi bliacutezkaacute zněniacute vychaacutezejiacute mimo pochybnost ze společneacuteho archetypu Daacutele byla doložena genetickaacute souvislost mezi texty zachovanyacutemi v rukopisech Bes a texty zapsanyacutemi v různyacutech typech sborniacuteků ruskeacute provenience

Ciacutelem studie je uvedenaacute zjištěniacute na zaacutekladě noveacuteho materiaacutelu prověřit V předloženeacute studii bude představen novyacute v kontextu baacutedaacuteniacute o Modlitbě za čistotu dosud neznaacutemyacute materiaacutel třiacute rukopisů pochaacutezejiacuteciacutech z Josifo-Voloko-lamskeacuteho klaacuteštera Uvedenyacute materiaacutel bude takeacute edičně zpřiacutestupněn

SROVNAacuteVANYacute MATERIAacuteL Dosud znaacutemaacute zněniacute modlitby budou v naacutesledujiacuteciacute edičniacute i analytickeacute čaacutesti praacutece reprezentovat rukopisnou tradici a) staroslověnskou a b) ruskou

Rukopisnou tradici staroslověnskou tvořiacute jedinyacute zaacutepis textu modlitby zachovanyacute v Euch Text modlitby je zapsaacuten na foliiacutech 36b 16 ndash 37a 20

Rukopisnaacute tradice zachovanaacute v ruskeacutem prostřediacute je tvořena dvěma okruhy textů Jednu skupinu tvořiacute zaacutepisy textu modlitby v rukopisech ob-sahujiacuteciacutech text Bes Uvedenyacute materiaacutel reprezentujiacute v teacuteto praacuteci tři relativně uacuteplneacute rukopisy (Pogod Q Synod) jejichž materiaacutel byl zařazen do dvojdiacutel-

7 Viz Čajka (2013) (2018b)

8 Čajka (2013 52) (2018b 108)

13

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

neacute edice pamaacutetky(9) Okruh dokladoveacuteho materiaacutelu jsme doplnili i textem rukopisu Synod 992 kteryacute je součaacutestiacute Velikyacutech četjiacutech minejiacute metropolity Makarije(10)

Všechny uvedeneacute rukopisy Bes představujiacute zaacutestupce početněji zastoupeneacute textoveacute linie Bes vychaacutezejiacuteciacute z hyparchetypu rukopisu Pogodinskeacuteho (Po-god)(11) Text Modlitby za čistotu a takeacute Slova za nemocneacute je v rukopisu Po-god připojen k vlastniacutemu homileticko-exegetickeacutemu textu papeže Řehoře Velikeacuteho v přiacutepadě všech ostatniacutech rukopisů (Q Synod Synod 992) je pak přiacutemo včleněn do jejich textu jako 17 homilie

označeniacute signatura původ datace zaacutepis

Pogod Погод 70

ruskocsl

13 stoletiacute 328bβ 1 ndash 30

Q Q I 1202 14 stoletiacute 111b 23 ndash 112a 24

Synod Синод 47 17 stoletiacute 84a 6 ndash 15

Synod 992 Синод 992 (П 789)

1 polovina 16 stoletiacute 235c 26 ndash 235d 17

Druhou skupinu zaacutepisů Modlitby za čistotu ruskeacute provenience předsta-vujiacute zněniacute zachovanaacute v samostatnyacutech zaacutepisech v různyacutech typech sborniacute-ků Novějšiacute baacutedaacuteniacute poukaacutezalo zejmeacutena na ty zaacutepisy modlitby ktereacute byly součaacutestiacute knižniacuteho fondu Trojicko-sergijevskeacute laacutevry (TSL 277 747 771)(12) Uvedeneacute rukopisy jsou v současnosti uloženy pod přiacuteslušnyacutem čiacuteslem jako součaacutest fondu s označeniacutem ф 304I v Ruskeacute staacutetniacute knihovně (Российская государственная библиотека РГБ) v Moskvě(13)

Dalšiacute znaacutemeacute a edičně zpřiacutestupněneacute zněniacute Modlitby za čistotu je součaacutes-tiacute ruskociacuterkevněslovanskeacuteho rukopisu KB 121089 kteryacute pochaacuteziacute ze třetiacute

9 Konzal (2005) Konzal ndash Čajka (2006)

10 Weiher et al (1998 470)

11 Reinhart (2000 286)

12 Viz Čajka (2013)

13 K popisu rukopisů TSL 277 TSL 747 a TSL 771 a dalšiacute literatuře předmětu souhrnně viz Čajka (2013 45ndash46)

14

FRANTIŠEK ČAJKA

čtvrtiny 16 stoletiacute(14) Rukopis byl dřiacuteve součaacutestiacute majetku Kyrillo-Bělozer-skeacuteho klaacuteštera V současnosti je zařazen pod signaturou КБ 121089 jako součaacutest fondu (ф 351) kirillo-bělozerskeacute sbiacuterky Ruskeacute naacuterodniacute knihov-ny (Российская национальная библиотека РНБ) v Petrohradě

označeniacute původ datace zaacutepis

TSL 277

ruskocsl

16 stoletiacute 23b 15 ndash 24b 9

TSL 747 1445 460a 16 ndash 461a 18

TSL 771 1524 338a 4 ndash 338b 9

KB 121089 třetiacute čtvrtina 16 stoletiacute 141b 23 ndash 142a 23

NOVĚ EVIDOVANAacute ZNĚNIacute MODLITBY ZA ČISTOTU Všechny dalšiacute rukopisneacute zaacuteznamy ktereacute budou naacutesledně představeny a takteacutež editovaacuteny pochaacutezejiacute z Josifo-Volokolamskeacuteho klaacuteštera V současneacute době jsou součaacutestiacute Jeparchiaacutelniacute sbiacuterky uloženeacute ve Staacutetniacutem historickeacutem mu-zeu (Государственный исторический музей ГИМ) v Moskvě(15)

JEPARCH 160Ruskociacuterkevněslovanskyacute rukopis Jeparch 160 (Епарх 160) pochaacuteziacute z roku 1523(16) Jeho obsahem je žaltaacuteř doplněnyacute časoslovem a množstviacutem modliteb (vyskytujiacute se zde např ranniacute a večerniacute modlitby) Uvedenyacute typ žaltaacuteře byacutevaacute označovaacuten jako Псалтирь с восследованием či Следованная Псалтирь Rukopis o rozměru 142 times 75 cm psanyacute bdquopoluustavemldquo v jed-nom sloupci obsahuje 592 (591 + I) listů

14 Čajka (2018b)

15 Charakteristika sbiacuterky a jejiacuteho vyacutevoje viz např Протасьева ndash Щепкина (1958) Дмитриева (1991) Дианова ndash Костюхина (1991) Мoрозова (2016 22ndash23) s rozsaacutehlou literaturou předmětu viz Алексеев et al (2011) ke klaacutešterniacutemu prostřediacute nověji Dykstra (2006) ndash Děkuji Staacutetniacutemu historickeacutemu muzeu v Moskvě za zhotoveniacute fotokopiiacute textu Modlitby za čistotu z rukopisů Jeparch 160 164 a 165

16 V soupise rukopisů Josifo-Volokolamskeacuteho klaacuteštera naacuteležejiacuteciacutech do Jeparchiaacutelniacute sbiacuterky Staacutetniacuteho historickeacuteho muzea v Moskvě (Дианова ndash Костюхина ndash Поздеева 1991 236ndash238) je rukopis opatřen vedle knihovnickeacuteho označeniacute takeacute průběžnyacutem čiacuteslem soupisu (č 227)

15

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

Text modlitby je zapsaacuten na fol 315b 2 ndash 316a 7 s označeniacutem Mолитва святаго Григориа папы римьскаго о избавлении блуда Text modlitby je zachovaacuten v podobě uacuteplneacute ndash obsahuje jak uacutevodniacute čaacutest (titul) tak navazujiacuteciacute jaacutedro modlitby

JEPARCH 164Ruskociacuterkevněslovanskyacute rukopis Jeparch 164 (Епарх 164) pochaacuteziacute ze čtvrteacute čtvrtiny 15 stoletiacute(17) Rukopis představuje typ žaltaacuteře označovanyacute jako Псалтирь с восследованием Tvořiacute jej 530 (I+528+I) listů Text je psaacuten bdquopoluustavemldquo v jednom sloupci na folia o rozměru 154 x 9 cm

Fragmentaacuterně zachovanyacute text modlitby s označeniacutem Молитва на всяк день о избавлении блуда je zapsaacuten na fol 522а 4ndash20 Je tvořen pouze druhou čaacutestiacute původniacuteho celku (jaacutedrem modlitby) s incipitem Ги ісе хе бе ншь единороныи сне бїи (hellip)

JEPARCH 165Ruskociacuterkevněslovanskyacute rukopis Jeparch 165 (Епарх 165) pochaacuteziacute z kon-ce 15 stoletiacute či z počaacutetku 16 stoletiacute(18) Obsahem představeneacuteho rukopisu je typ žaltaacuteře označovanyacute jako Псалтирь с восследованием Kodex psanyacute bdquopoluustavemldquo se dochoval v rozsahu 501 listů o rozměru 155 x 95 cm Je však zřejmeacute že se zaacutevěrečnaacute čaacutest kodexu nedochovala(19)

Modlitba za čistotu je zapsaacutena na fol 277a 21 ndash 278a 4 s označeniacutem Mолитва о избавлении блуда Text modlitby je zachovaacuten v podobě uacuteplneacute

EDICEPředstavenaacute edice Modlitby za čistotu přinaacutešiacute zněniacute zaacutekladniacuteho rukopisu Jeparch 160 (fol 315b 2 ndash 316a 7) ktereacute je opatřeno naacuteležitou pomocnou vyacutebavou (označeniacute folia a řaacutedků) Kritickyacute aparaacutet je z praktickyacutech důvodů

17 Дианова ndash Костюхина ndash Поздеева (1991 241ndash242) průběžneacute čiacuteslo soupisu (č 231)

18 Дианова ndash Костюхина ndash Поздеева (1991 242ndash243) průběžneacute čiacuteslo soupisu (č 232)

19 Дианова ndash Костюхина ndash Поздеева (1991 242)

16

FRANTIŠEK ČAJKA

rozsaacutehlyacute a zahrnuje vedle textovyacutech variant dalšiacutech dvou dosud neevidova-nyacutech zněniacute rukopisů Jeparch 164 a Jeparch 165 takeacute materiaacutel všech dosud editovanyacutech rukopisnyacutech zaacuteznamů modlitby (Euch Pogod Q Synod Sy-nod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 a KB 121089)

Textoveacute varianty jsou uvaacuteděny po jednoducheacute skobě (]) V souladu se snahou co nejviacutece zpřehlednit dokladovyacute materiaacutel je v přiacutepadě shody textu s rukopisem Jeparch 160 uveden odkaz na přiacuteslušneacute rukopisy v kulateacute zaacute-vorce za rovniacutetkem srov ни ѹспѣ (= Q Synod Synod 992)] на спѣхъ Euch ни въ ѹспѣх L TSL 227 TSL 747 ни ꙋспѣхѹ TSL 771 KB 121089 Jeparch 165 ни на ꙋспѣ Jeparch 164

Edice přirozeně zohledňuje takeacute rukopisneacute zaacuteznamy Modlitby za čistotu dochovaneacute fragmentaacuterně V čaacutesti textovyacutech variant tak materiaacutel modlitby rukopisu Pogod (čaacutest A)(20) odpoviacutedaacute textu od začaacutetku modlitby do sek-vence [hellip] бѫде съхране (srov Jeparch 160 315b 15) Podobně jsou v teacuteže čaacutesti edice publikovaacutena různočteniacute rukopisů TSL 771 a Jeparch 164 (čaacutest B) odpoviacutedajiacuteciacute rozsahu textu Jeparch 160 315b 15 ndash 316a 7

JEPARCH 160315b

2 лѳ мѡ стгѡ григорїа папы риско ѡ иꙁб- вленїи блꙋда и ѡ ѹгашень-5 и плоти и ѡ съхраненїи ꙁра- ка блꙋна и ѡ прїатїи всѧко дара спсена и ѿ помышленїа слона и єга ѡбрати ѹмъ на блꙋ или разгори сѧ ѹдъ10 плоныи на блꙋ или възрѣвъ на какова лка помысли блꙋ Или ѹмысли сложенїе тога аще въведе ꙭи срца своє къ бгѫ

20 Viz kapitola bdquoRozsah zachovanyacutech textů Jeparchldquo

17

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

и рее тои ѧ млтвꙋ сїю да15 бѫде съхране Ги іѵ хе бже ншь єдинороныи снѫ бжїи даро ѡца твоє съхранивы- и аплы своѧ ѿ блꙋда и ра- денїа () плоти и ѿ зрака блꙋн-20 го и ѿ помышленїа блꙋда и ѹмышленїа сложна и ѿ въглѧданїа на нѧ любодѣ- иць съхрани мѧ ѿ си рее- ныи сѫщи негоно стни тво-

316a єи ни ѹспѣ спнїю дши и те- леси моємꙋ и ѿ всего мѧ на- стоꙗща избави ѕла раба бжїа імк да несквръненъ ни5 срамле тебѣ хвалꙋ всылає славѫ(21) съ ѡцемъ и стымъ дхомъ ны- нѣ и прно и в вѣкы вѣко ами mdash

TEXTOVEacute VARIANTY мѡ стгѡ григорїа (hellip) бѫде съхране ] deest in TSL 771 Jeparch 164мѡ стгѡ григорїа папы риско (= TSL 277 KB 121089)] мо Euch Pogod

Q Synod Synod 992 TSL 747 Jeparch 165ѡ иꙁбвленїи блꙋда (= Euch Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB

121089 Jeparch 165)] ѡ збавлении [и] ѿ блоуда Pogod(22)

21 V textu Jeparch 160 je na fol 316a 5 komentovaacuten zaacutepis хвалꙋ vyacuterazem славѫ22 Ke skripci збавлении (Pogod 328bβ 1) viz A I Sobolevskyacute (1910 103) Uvedenyacute zaacutepis považuje za hlaacuteskoslovnyacute bohemismus F V Mareš (1963 422 2000a 372) viz teacutež M Vepřek (2015)

18

FRANTIŠEK ČAJKA

и ѡ съхраненїи ꙁрака блꙋна (= Q Synod Synod 992 KB 121089 Jeparch 165)] ꙇ о съхраненьи всего блѫдъна Euch ѡ схранении зрака блоудьнаго Po-god и ѡ съхраненїи ѿ зрака блоунаго TSL 277 TSL 747

и ѿ помышленїа слона (= Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] deest in Euch

ѡ прїатїи всѧко дара спсена (= Jeparch 165)] о приѩтьи всего друга спсъна Euch ѡ приꙗтии спсна дароу всѧкого Pogod ѡ приꙗтии спснаго дару всѧкого Q TSL 277 KB 121089 ѡ приꙗтии спстльнаго дароу всѧкого TSL 747 ѿ приѧтїѧ спасенаго дароу всѧкого Synod Synod 992

и єга (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] егдаже Euch ѥгда Pogod

ѡбрати ѹмъ на блꙋ ()] коу обратитъ сѧ на блѫдъ оудъ Euch лвкоу обратить сѧ оумъ на блоудъ Pogod Q Synod Synod 992 TSL 747 лкѫ ѹмъ ѡбратит с на блѹ TSL 277 KB 121089 ѻбратит сѧ ѹмъ лкꙋ на блѹ Jeparch 165

или разгори сѧ ѹдъ плоныи на блꙋ ] ли разоритъ сѧ () емоу пльтьнаа плъть Euch или разгорить сѧ оудъ плъть на плъть Pogod или разгоритъ сѧ оудъ плотныи на плоть Q Synod Synod 992 TSL 277 или разгорить сѧ оудъ плотны на плотны TSL 747 или раꙁгорит сѧ оу плоныи на пло KB 121089 ли раꙁгорит сѧ ѹдъ плотныи на блу Jeparch 165

или възрѣвъ на какова лка ] ли вьзьрѣвъ на такъ къ Euch или въꙁрѣвъ на таковꙑи лвкъ Pogod Q TSL 747 KB 121089 или возрѣвъ на каковыи еловѣкъ Synod Synod 992 TSL 277 Jeparch 165

помысли блꙋ (= Pogod Q TSL 277 KB 121089 Jeparch 165)] помꙑслитъ на блѫдъ Euch Synod Synod 992 помыслить и блоу TSL 747

или ѹмысли сложенїе (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] ли оумꙑслитъ съложение Euch Pogod

ꙭи срца своє (= Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] ои срца си Euch

тои ѧ ] въ тъ асъ Euch Pogod Q Jeparch 165 в тои асъ Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089

млтвꙋ сїю (= Euch TSL 747 KB 121089)] сию молитвоу Pogod Q Sy-nod Synod 992 TSL 277 млтвы сїa () Jeparch 165

19

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

да бѫде съхране (= Jeparch 165)] бѫдетъ съхраненъ Euch Pogod Q TSL 277 KB 121089 и боудетъ сохраненъ Synod Synod 992 om TSL 747

deest in Jeparch 160 Euch Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 KB 121089] млтва стго григориꙗ папы римъскаго двоесловцѧ TSL 747 млтва стго григориѧ папы римьска егда стꙋжаеть блꙋныи помылъ TSL 771 мѡ на всѧ днь ѡ иꙁбавле[и] блѹ Jeparch 164 мотва Jeparch 165

Ги іѵ хе бже ншь (hellip) нынѣ и прно и в вѣкы вѣко ами mdash ] deest in Pogod єдинороныи (= Q Synod Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB 121089

Jeparch 164 Jeparch 165)] единоѧдꙑ Еuch единорѡне () TSL 277 снѫ бжїи (= Q Synod 992 KB 121089 Jeparch 165)] сне бжеи Euch сне

бжїи Synod TSL 277 TSL 747 TSL 771 Jeparch 164 даро ѡца твоє (= Euch Q Synod Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB

121089 Jeparch 164)] иже даро ѿца твоего TSL 277 дарoмъ ѡца своего () Jeparch 165

съхранивыи (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165)] съхранеи Euch

ѿ блꙋда (= Euch Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 165)] ѿ блꙋ Jeparch 164

раденїа () плоти ] отъ раждежениѣ блѫдъна Euch ѿ ражениꙗ () плотьскаго Q ѿ ражьженїѧ плотьскаго Synod Synod 992 KB 121089 Je-parch 164 ѿ раж ьженїа плотнаго TSL 277 ѿ раж еженіа плотьскаго TSL 747 Jeparch 165 ѿ разженїѧ плоскаго TSL 771

и ѿ зрака блꙋнго (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 Jeparch 164 Jeparch 165)] deest in Euch KB 121089

блꙋда (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165)] блѫдъна Euch

и ѹмышленїа сложна (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089)] deest in Euch и ѿ помышленїа () слона Jeparch 164 и ѿ ѹмышленїа сложна Jeparch 165

и ѿ въглѧданїа на нѧ любодѣиць (= Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089)] и отъ вьзьрѣниѣ на нѧ оесъ любодѣиць Euch и ѿ възъглѧданиꙗ на ню () любодѣиць Q и ѿ возрѣнїѧ на нѧ любодѣицъ TSL

20

FRANTIŠEK ČAJKA

771 и (sine ѿ) воꙁглѧданїа на нѧ любодѣиць Jeparch 164 и ѿ въꙁглѧданїа на нь любодѣиць Jeparch 165

съхрани мѧ (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] съхрани ꙇ мѧ Euch съхрани ги и мене TSL 771 съхрани мѧ ги Jeparch 164

ѿ си рееныи (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 165)] отъ всѣхъ реенꙑхъ Euch и ины () Jeparch 164

deest in Jeparch 160 Euch Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 165 ] еже є Jeparch 164

не гоно ()] въ годинѫ Euch не ѹгодно Q Synod Synod 992 TSL 277 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165 не оугодны TSL 747 и не ѹгодно TSL 771

ни ѹспѣ (= Q Synod Synod 992)] на спѣхъ Euch ни въ ѹспѣх TSL 277 TSL 747 ни ꙋспѣхѹ TSL 771 KB 121089 Jeparch 165 ни на ꙋспѣ Jeparch 164

спнїю (= Euch Q TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165)] спасенїе Synod Synod 992

дши и телеси моємꙋ (= Euch Q Synod Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB 121089)] дши и тѣлѫ моемѹ TSL 277 Jeparch 165 дши моеи и телеси моемꙋ Jeparch 164

и ѿ всего мѧ настоꙗща избави ѕла раба бжїа імк ] ꙇ отъ сего мѧ настоѩщааго ꙇмк ꙇзбави Euch и ѿ всего имѧрекъ настоꙗщаго Q Synod Sy-nod 992 ТSL 771 Jeparch 165 и о всего избави мѧ імк сего раба настоѧщаго TSL 277 и ѿ все сего імк настоꙗщаго избави мѧ TSL 747 и ѿ всего и їмк настоащаго KB 121089 и ѿ все грѣх настоащаго раба твое імк Jeparch 164

ни срамле (= TSL 747)] deest in Euch ни сраменъ Q Synod Synod 992 ТSL 771 KB 121089 Jeparch 165 ни посрамленъ TSL 277 ни посрамленъ Jeparch 164

хвалꙋ всылає (= Jeparch 164 хвалѹ възсылае TSL 277 хвалꙋ вꙁылае KB 121089)] хвалꙑ въздаѭ Euch хвалу возсилаю Q Synod Synod 992 ТSL 747 Jeparch 165 хвалѹ възсылаемъ ю TSL 771

съ ѡцемъ и стымъ дхомъ (= Synod Synod 992 TSL 277 TSL 771)] оцю и сноу ꙇ стоумоу Euch со ѡцемь и съ стꙑмь дхомъ Q ТSL 747 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165

21

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

в вѣкы вѣко ами mdash (= Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089)] deest in Euch в вѣ Q в вѣкы вѣко TSL 771 в вѣ аминь Je-parch 164 mdash Jeparch 165 et TSL 771 add гла middot и middot про въцрит сѧ гь ами + въ вѣкы middot бгъ твои в сиѡнѣ в рѡ и рѡ middot сти middot хвали дше моа га въсхвалю га во животе мое +

ROZSAH ZACHOVANYacuteCH TEXTŮ JEPARCHModlitba za čistotu je zachovaacutena jednak v podobě kompletniacute jednak frag-mentaacuterně Text modlitby tvořiacute uacutevodniacute čaacutest (čaacutest A) kteraacute zasahuje až do textoveacute pasaacuteže [hellip] бѫде съхране Navazujiacuteciacute jaacutedro modlitby (čaacutest B) je v některyacutech rukopisech označeno jako bdquoModlitba svateacuteho Řehořeldquo (TSL 747 TSL 771) a odpoviacutedaacute sekvenci Ги іѵ хе бже ншь [hellip] нынѣ и прно и в вѣкы вѣко ами mdash v rukopise Jeparch 160 315b 15 ndash 316a 7

Důsledkem mechanickeacuteho poškozeniacute Pogodinskeacuteho rukopisu (Pogod) je fragmentaacuterniacute zachovaacuteniacute textu modlitby (čaacutest A) Zkraacutecenyacute text pamaacutetky (čaacutest B) je zapsaacuten v rukopise TSL 771

Nově evidovaneacute rukopisy pochaacutezejiacuteciacute z Josifo-Volokolamskeacuteho klaacuteštera představujiacute podle rozsahu textu zněniacute

a) uacuteplneacute (A+B) ndash rukopisy Jeparch 160 a 165b) fragmentaacuterniacute (B) ndash rukopis Jeparch 164

rozsah zachovaacuteniacute textu uacuteplnost textu označeniacute rukopisů

kompletniacute text A+BEuch Q Synod Synod 992

TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 160 Jeparch 165

fragmentA Pogod

B TSL 771 Jeparch 164

22

FRANTIŠEK ČAJKA

OZNAČENIacute MODLITBY V RUKOPISECH JEPARCHVětšina samostatnyacutech zaacutepisů modlitby pochaacutezejiacuteciacutech z ruskeacuteho prostře-diacute obsahuje odkaz k autorstviacute Řehoře Velikeacuteho Připsaacuteniacute modlitby papeži Řehoři Velikeacutemu je velmi pravděpodobně odrazem povědomiacute prvniacutech opisovačů o souvislosti s textem Bes z jehož rukopisu byly na Rusi pů-vodně přepsaacuteny(23) Později se stal vyacuteskyt bdquořehořovskeacuteldquo dedikace vyacuterazem ruskeacute piacutesařskeacute tradice Uvedenyacute způsob dedikace se vyskytuje buď jako součaacutest naacutezvu modlitby (Jeparch 160 TSL 277 KB 121089) nebo jako uacutevodniacute text druheacute čaacutesti modlitby (TSL 747 TSL 771) Srov

TSL 27723в 15ndash17 млтва стго григорїа папы рискаго ѡ избавленїи блоуда [hellip]

TSL 747460в 14ndash16 млтва стго григориꙗ папы римъскаго двоесловцѧ

TSL 771338a 4ndash5 млтва стго григориѧ папы римьска mdash Егда стꙋжает блꙋныи

помылъ

KB 121089141b 23 ndash 142a 1 мѡ стго григорїа папы римьска ѡ иꙁбавленїи блꙋда [hellip]

JEPARCH 160315b 2ndash4 мѡ стгѡ григорїа папы риско ѡ иꙁбвленїи блꙋда [hellip]

Označeniacute modlitby v rukopise Jeparch 164 je velmi pravděpodobně důsled-kem uacutepravy (zaacuteměny dopsaacuteniacute) se snahou charakterizovat funkci modlitby Srov Jeparch 164 522a 4 мѡ на всѧ днь ѡ иꙁбавле[и] блѹ [hellip]

23 Čajka (2013 51) Na uvedenou souvislost poukaacutezal v přiacutepadě rukopisu TSL 747 A I Sobolevskyacute viz Sobolevskij (1906 13) Sobolevskij (1910 104)

23

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

Zvlaacuteštniacute přiacutepad představuje zněniacute rukopisu Jeparch 165 ktereacute vykazuje jisteacute textoveacute spojitosti s rukopisem TSL 747

Oproti skupině zaacutepisů ktereacute považujeme za původnějšiacute (TSL 277 KB 121085 Jeparch 160) obsahujiacute rukopisy TSL 747 a Jeparch 165 dva dife-renčniacute jevy

a) počaacutetek modlitby (čaacutest A) neniacute opatřen odkazem k autorstviacute Řehoře Velikeacuteho

b) navazujiacuteciacute čaacutest B je v obou rukopisech zřetelně vymezena

a) TSL 747 460a 16ndash17 млтва ѡ иꙁбавлении блѹда [hellip] Jeparch 165 277a 21 млва ѡ избавленїи блꙋда [hellip] b) TSL 747 460b 14ndash16 млтва стго григориꙗ папы римъскаго двоесловцѧ mdash Jeparch 165 277b 12 мотва ()

Způsob označeniacute užiteacuteho v rukopisech TSL 747 a Jeparch 165 signalizuje jeho odvozenost ze zněniacute zachovaneacuteho v rukopisech TSL 277 KB 121089 a Jeparch 160 Vyacuteskyt zaacutepisu мотва v rukopise Jeparch 165 velmi pravdě-podobně reflektuje zkraacuteceniacute bdquořehořovskeacuteldquo dedikace ktereacute bylo provedeno nejpozději při posledniacutem opisu Daacutele je takeacute dokladem že někteřiacute ruštiacute piacute-saři původniacute souvislyacute text modlitby segmentovali na dvě čaacutesti (či přiacutemo na dvě modlitby) Totožnyacutem způsobem strukturuje text i rukopis TSL 747

V rukopisech Jeparch 165 TSL 747 (a takeacute TSL 277) naacutesleduje po tex-tu Modlitby za čistotu kraacutetkaacute modlitba označenaacute jako Молитва егда стужаеть блудный помысл s incipitem Хе мои сптелю (Бже стителю мои TSL 747) тебе послѹшаю морѧ и вѣтры Jeparch 165 278a 5ndash23 ТSL 747 461b 1 ndash 462a 8 TSL 277 24b 9 ndash 25a 14 Ukazuje se že alespoň v čaacutesti vyacutechodoslovanskeacute tradice byla Modlitba za čistotu tradovaacutena spolu s uve-denou modlitbou Je tak velmi pravděpodobneacute že dosud meacuteně průhlednyacute naacutezev zachovanyacute v rukopise TSL 771 338a 4ndash5 млтва стго григориѧ папы римьска mdash Егда стꙋжает блꙋныи помылъ představuje kontaminovanou podobu označeniacute ktereacute vzniklo v souvislosti s původně navazujiacuteciacutem textem Молитва егда стужаеть блудный помысл

24

FRANTIŠEK ČAJKA

PŘIacuteSLUŠNOST ZNĚNIacute MODLITEB JEPARCH K RUSKEacute TRADICI TEXTUPro snazšiacute orientaci uvaacutediacuteme v čaacutesti různočteniacute odkaz na miacutesto textu v ru-kopisu Jeparch 160 Jeparch 164 a Jeparch 165 V jinyacutech přiacutepadech nejsou odkazy uvedeny neboť daneacute rukopisy již byly edičně zpracovaacuteny

Zaměřujeme se na textologicky relevantniacute rozdiacutely mezi zněniacutem ruskyacutech textovyacutech zachovaacuteniacute a Euch Eventuaacutelniacute diacutelčiacute diference (zejmeacutena slovosled-neacute a morfologickeacute) mezi zněniacutem ruskyacutech rukopisů ponechaacutevaacuteme obvykle stranou

1 и ѡ съхраненїи ꙁрака блꙋна Jeparch 160 315b 5ndash6 Jeparch 165 277b 1ndash2 Q Synod Synod 992 KB 121089 ѡ схранении зрака блоудьнаго Pogod и ѡ съхраненїи ѿ зрака блоунаго TSL 277 TSL 747

times ꙇ о съхраненьи всего блѫдъна Euch 2 прїатїи всѧко дара спсена Jeparch 160 315в 6ndash7 Jeparch 165 277в

3ndash4 ѡ приꙗтии спсна дароу всѧкого Pogod ѡ приꙗтии спснаго дару всѧкого Q TSL 277 KB 121089 ѡ приꙗтии спстльнаго дароу всѧкого TSL 747 ѿ приѧтїѧ спасенаго дароу всѧкого Synod Synod 992

times о приѩтьи всего друга спсъна Euch

3 и ѿ помышленїа слона Jeparch 160 315b 7ndash8 Jeparch 165 277b 2ndash3 Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089

times deest in Euch 4 ꙭи срца своє Jeparch 160 315b 13 Jeparch 165 277b 10 Pogod Q

Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 times ои срца си Euch

25

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

5 єдинороныи Jeparch 160 315b 16 Jeparch 164 522a 5 Jeparch 165 277b 13 Q Synod Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB 121089 единорѡне () TSL 277

times единоѧдꙑ Еuch 6 раденїа () плоти Jeparch 160 315b 18ndash19 ѿ ражженїа плоскаго Je-

parch 164 522a 7ndash8 Synod Synod 992 KB 121089 ѿ раж еженїа плѿскаго Jeparch 165 277b 16 TSL 747 ѿ ражениꙗ () плотьскаго Q ѿ раж ьженїа плотнаго TSL 277 ѿ разженїѧ плоскаго TSL 771

times отъ раждежениѣ блѫдъна Euch 7 ѿ помышленїа блꙋда Jeparch 160 315b 20 Jeparch 164 522a 9ndash10

Jeparch 165 277b 17ndash18 Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089

times отъ помꙑшлениѣ блѫдъна Euch 8 и ѹмышленїа сложна Jeparch 160 315b 21 Q Synod Synod 992 TSL

277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 и ѿ помышленїа () слона Jeparch 164 522a 10 и ѿ ѹмышленїа сложна Jeparch 165 277b 18

times deest in Euch 9 ѿ си рееныи Jeparch 160 315b 23ndash24 Jeparch 165 277b 20 Q Sy-

nod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 и ины () Jeparch 164 522a 12

times отъ всѣхъ реенꙑхъ Euch

26

FRANTIŠEK ČAJKA

10 не ꙋгоно Jeparch 164 522a 13 Jeparch 165 277b 21 Q Synod Synod 992 TSL 277 KB 121089 не оугодны TSL 747 и не ѹгодно TSL 771 не гоно () Jeparch 160 315b 24

times въ годинѫ Euch 11 ни ѹспѣ Jeparch 160 316a 1 Q Synod Synod 992 ни ѹспѣхѹ Je-

parch 165 277b 21ndash22 TSL 771 KB 121089 ни на ꙋспѣ Jeparch 164 522a 14 ни въ ѹспѣх TSL 227 TSL 747

times на спѣхъ Euch 12 ни срамле Jeparch 160 316a 4ndash5 TSL 747 ни сраменъ Jeparch 165 278a

2ndash3 Q Synod Synod 992 ТSL 771 KB 121089 ни посрамленъ Je-parch 164 522a 17 ни посрамленъ TSL 277

times deest in Euch 13 хвалꙋ всылає Jeparch 160 316a 5 Jeparch 164 522a 18 TSL 277 KB

121089 хвалѹ всылаю Jeparch 165 278a 3 Q Synod Synod 992 ТSL 747 хвалѹ възсылаемъ ю TSL 771

times хвалꙑ въздаѭ Euch 14 съ ѡцемъ и стымъ дхомъ Jeparch 160 316a 6 Synod Synod 992 TSL

277 TSL 771 съ ѻцемь и съ стымь дхѡ Jeparch 164 522a 18ndash19 Jeparch 165 278a 3ndash4 Q ТSL 747 KB 121089

times оцю и сноу ꙇ стоумоу Euch 15 в вѣкы вѣко ами mdash Jeparch 160 316a 7 Synod Synod 992 TSL

277 TSL 747 KB 121089 в вѣ Q в вѣкы вѣко TSL 771 в вѣ аминь Jeparch 164 522a 19ndash20 mdash Jeparch 165 278a 4

27

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

times deest in Euch

Uvedenaacute různočteniacute doklaacutedajiacute dvojiacute textovou tradici Modlitby za čisto-tu zachovanou v rukopise Euch a v rukopisech ruskeacute provenience Texto-veacute varianty rukopisů Jeparch 160 Jeparch 164 a Jeparch 165 jsou součaacutestiacute shodnyacutech či velmi bliacutezkyacutech zněniacute ruskyacutech rukopisů Ze srovnaacuteniacute vyplyacutevaacute že zněniacute rukopisů Jeparch 160 Jeparch 164 a Jeparch 165 jsou součaacutestiacute rus-keacute textoveacute tradice pamaacutetky

SPECIFICKEacute DOKLADYZ textologickeacuteho hlediska vykazujiacute nově evidovaneacute rukopisy Modlitby za čis-totu zajiacutemaveacute shody Relativniacute bliacutezkost zněniacute Jeparch 160 a Jeparch 165 do-klaacutedajiacute ty společneacute textoveacute jevy ktereacute se však již v jinyacutech přiacutepadech nevysky-tujiacute Uvedenaacute miacutesta představujiacute textoveacute inovace vznikleacute v ruskeacutem prostřediacute

1 или разгори сѧ ѹдъ плоныи на блꙋ Jeparch 160 315b 9ndash10 ли раꙁгорит сѧ ѹдъ плотныи на блу Jeparch 165 277b 5ndash6 times или разгорить сѧ оудъ плъть на плъть Pogod или разгоритъ сѧ оудъ

плотныи на плоть Q Synod Synod 992 TSL 277 или разгорить сѧ оудъ плотны на плотны TSL 747 или раꙁгорит сѧ оу плоныи на пло KB 121089

times ли разоритъ сѧ () емоу пльтьнаа плъть Euch 2 да бѫде съхране Jeparch 160 315b 14ndash15 Jeparch 165 277b 11ndash12 times бѫдетъ съхраненъ Euch Pogod Q TSL 277 KB 121089 и боудетъ

сохраненъ Synod Synod 992 om TSL 747

Daacutele bychom poukaacutezali na uacutepravu textu (předložka otъ) kteraacute je speci-fikem rukopisů Jeparch 164 a Jeparch 165 srov

28

FRANTIŠEK ČAJKA

1 и ѿ помышленїа () слона Jeparch 164 522a 10 и ѿ ѹмышленїа сложна Jeparch 165 277b 18

times и ѹмышленїа сложна Jeparch 160 315b 21 Q Synod Synod 992 TSL

277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 times deest in Euch Dalšiacute inovace zasahujiacuteciacute text modlitby jsou již doloženy pouze v jednom

z rukopisů Ojedinělou skladebnou odchylku lze naleacutezt v rukopisu Jeparch 160 srov1 и ѡ прїатїи всѧко дара спсена и ѿ помышленїа слона Jeparch 160 315b 6ndash8 times ї ѿ помышленїa сложна и w приꙗтїи всѧкого дарa спснаго Jeparch 165 277b

2ndash4 Euch Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 2 и ѿ всего мѧ на стоꙗща избави ѕла раба бжїа імк Jeparch 160 316a 2ndash4 times и ѿ все грѣх настоащаго раба твое імк Jeparch 164 522a 15ndash16

и ѿ всего имр настоѧщаго Jeparch 165 278a 1ndash2 Q Synod Synod 992 ТSL 771 и о всего избави мѧ імк сего раба настоѧщаго TSL 277 и ѿ все сего імк настоꙗщаго избави мѧ TSL 747 и ѿ всего и їмк настоащаго KB 121089 ꙇ отъ сего мѧ настоѩщааго ꙇмк ꙇзбави Euch

3 еже є не ꙋгоно стни твоеи Jeparch 164 522a 13 times не ѹгоно стни твоеи Jeparch 165 277b 21 Jeparch 160 315b 24 Euch

Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 4 даромъ ѡца своего () Jeparch 165 277b 14 times даро ѡца твоє Jeparch 160 315b 17 Jeparch 164 522a 6 Euch Q Synod

Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB 121089 иже даро ѿца твоего TSL 227

29

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

5 млтвы сїа () Jeparch 165 277b 11 times млтвꙋ сїю Jeparch 160 315b 14 Euch TSL 747 KB 121089 сию

молитвоу Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277

V rukopise Jeparch 165 odkazoval autor uvedeneacute sekvence nejspiacuteše ke dvěma čaacutestem kompletniacute modlitby Nelze takeacute zcela vyloučit že čaacutesti pů-vodně souvisleacuteho textu interpretoval jako modlitby dvě

ZAacuteVĚRModlitba za čistotu je zachovaacutena ve dvou textovyacutech tradiciacutech ndash staroslo-věnskeacute a ruskeacute Obě vyacutevojoveacute linie vychaacutezejiacute ze společneacuteho archetypu nej-spiacuteše velkomoravskeacuteho původu Součaacutestiacute vyacutechodoslovanskeacute tradice textu modlitby jsou jednak zaacutepisy zachovaneacute v rukopisech Besěd na evangelie jednak zaacutepisy zařazeneacute samostatně do sborniacuteků různeacuteho typu

Vyacutesledky textologickeacute analyacutezy zařazujiacute představenyacute materiaacutel třiacute rukopisnyacutech zaacuteznamů (Jeparch 160 Jeparch 164 Jeparch 165) do vyacutechodo-slovanskeacute textoveacute tradice Modlitby za čistotu Uacuteplnaacute zněniacute pamaacutetky zachy-cujiacute rukopisy Jeparch 160 a Jeparch 165 Rukopis Jeparch 164 uvaacutediacute zněniacute modlitby v podobě fragmentaacuterniacute Všechna nově editovanaacute zněniacute patřiacute do skupiny samostatnyacutech zaacutepisů modlitby ve sborniacuteciacutech ruskeacute provenience (TSL 227 TSL 747 TSL 771 KB 121089)

PhDr František Čajka PhDSlovanskyacute uacutestav AV ČR vviValentinskaacute 1 110 00 Praha 1

cajkaslucascz

30

FRANTIŠEK ČAJKA

LITERATURAČAJKA František

2013 bdquoMolitva o izbavlenii otъ bluda v ciacuterkevněslovanskyacutech rukopisech Trojic-ko-sergijevskeacute laacutevryldquo Slavia 82 č 1ndash2 s 43ndash52

2018a bdquoGlosa v rukopise Chil 442 (fol 565a) a jejiacute vztah k Besědaacutem Řehoře Ve-likeacuteholdquo in P Malčiacutek (ed) Vesper Slavicus Sborniacutek k nedožityacutem devadesaacutetinaacutem prof Radoslava Večerky (Praha Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny) s 87ndash96

2018b bdquoMolitva i izbavlenii ot bluda v rukopisu KB 121089ldquo Konštantiacutenove listy 11 č 1 s 105ndash118

DYKSTRA Tom E2006 Russian monastic culture bdquoJosephismldquo and the Iosifo-Volokolamsk Mo-nastery 1479ndash1607 (Munchen Verlag Otto Sagner)

KONZAL Vaacuteclav2005 Čtyřicet homiliiacute Řehoře Velikeacuteho na evangelia v českociacuterkevněslovan-skeacutem překladu Diacutel prvniacute (Sancti Gregorii Magni pontificis XL homiliarum in Evangelia In versione bohemo-slavonica pars prima) Homilie IndashXXIV (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR ndash Euroslavica)

KONZAL Vaacuteclav ndash ČAJKA František2006 Čtyřicet homiliiacute Řehoře Velikeacuteho na evangelia v českociacuterkevněslovan-skeacutem překladu Diacutel druhyacute (Sancti Gregorii Magni pontificis XL homiliarum in Evangelia In versione bohemo-slavonica pars altera) Homilie XXVndashXL (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR ndash Euroslavica)

MAREŠ František Vaacuteclav1963 bdquoČeskaacute redakce ciacuterkevniacute slovanštiny v světle Besěd Řehoře Velikeacuteho (Dvojeslova)ldquo Slavia 32 č 3 s 417ndash451

1979 An Anthology of Church Slavonic Texts of Western (Czech) Origin With an outline of Czech Church Slavonic language and literature and with a selec-ted bibliography (Munchen Wilhelm Fink Verlag)

2000a bdquoCiacuterkevněslovanskeacute piacutesemnictviacute v Čechaacutechldquo in E Blaacutehovaacute ndash J Vintr (eds) Cyrilometodějskaacute tradice a slavistika (Praha Torst) s 256ndash327

2000b bdquoČeskaacute redakce ciacuterkevniacute slovanštiny v světle Besěd Řehoře Velikeacuteho (Dvojeslova)ldquo in E Blaacutehovaacute ndash J Vintr (eds) Cyrilometodějskaacute tradice a sla-vistika (Praha Torst) s 368ndash402

31

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

MIGNE Jacques Paul (ed)1849 Patrologiae cursus completus series prima Tomus 76 (Parisiis) col 1071ndash1312

NAHTIGAL Rajko (ed)1941 Euchologium sinaiticum Starocerkvenoslovanski glagolski spomenik I del Fotografski posnetek (Ljubljana Akademija znanosti in umetnosti)

1942 Euchologium sinaiticum Starocerkvenoslovanski glagolski spomenik II del Tekst s komentarjem S prilogo posnetka prvega lista odlomka sinaj-skega služebnika (Ljubljana Akademija znanosti in umetnosti)

REINHART Johannes1980 bdquoMethodisches zu den lexikalischen Bohemismen im Tschechisch--Kirchenslavischen am Beispiel der Homilien Gregors des Groszligenldquo Wiener Slavistisches Jahrbuch 26 s 46ndash102

2000 bdquoDie Textologie der kirchenslavischen Uumlbersetzung der Evangelienhomilien Gregors des Grossenldquo in Ch Voss ndash H Warkentin ndash E Weiher (eds) Abhandlungen zu den grossen Lesemenaumlen des Metropoliten Makarij Kodikologische miszellanolo-gische und textologische Untersuchungen Band 1 (Freiburg i Br Weiher) s 245ndash295

VEPŘEK Miroslav2014 bdquoStaroslověnskeacute paraliturgickeacute pamaacutetky velkomoravskeacuteho a českeacuteho původuldquo in P Kouřil et al (eds) Cyrilometodějskaacute misie a Evropa ndash 1150 let od přiacutechodu soluňskyacutech bratřiacute na Velkou Moravu (Brno Archeologickyacute uacutestav Akademie věd ČR Brno vvi) s 268ndash271

2015 bdquoPrefix (j)ьz- as a Component of Lexical Bohemisms in Church Slavo-nicldquo in I Janyškovaacute ndash H Karliacutekovaacute (eds) Etymological research into Old Church Slavonic Proceedings of the Etymological Symposium Brno 2014 9ndash11 September 2014 Brno (Praha Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny) s 423ndash430

WEIHER Eckhard et al (eds)1998 Die Groszligen Lesemenaumlen des Metropoliten Makarij Uspenskij spisok 1ndash11 Maumlrz (Великие Минеи четьи митрополита Макария Успенский список 1ndash11 марта) (Freiburg i Br Weiher)

АЛЕКСЕЕВ А И et al2011 bdquoИОСИФОВ ВОЛОКОЛАМСКИЙ (ВОЛОЦКИЙ) В ЧЕСТЬ УСПЕНИЯ ПРЕСВЯТОЙ БОГОРОДИЦЫ МОНАСТЫРЬldquo in патриарх Московский и всея Руси Кирилл (ред) Православная Энциклопедия Т 26 (Москва Православная энциклопедия) s 91ndash122 Dostupneacute teacutež na httpwwwpravencrutext673721html [cit dne 12 4 2020]

32

FRANTIŠEK ČAJKA

ПРОТАСЬЕВА Т Н ndash ЩЕПКИНА М В1958 Сокровища древней письменности и старой печати Обзор рукописей русских славянских греческих а также книг старой печати Государственного исторического музея Ред М Н Тихомиров (Москва Советская Россия)

ДМИТРИЕВА Р П1991 bdquoИосифо-Волоколамский монастырь как центр книжностиldquo in Д С Лихачев (oтв ред) Книжные центры Древней Руси Иосифо-Волоколамский монастырь как центр книжности (Ленинград Наука 1991) s 3ndash15

ДИАНОВА Т В ndash КОСТЮХИНА Л М1991 bdquoРукописные книги Иосифо-Волоколамской библиотеки (по материалам Отдела рукописей Государственного Исторического музея)ldquo Книжные центры Древней Руси Иосифо-Волоколамский монастырь как центр книжностиldquo in Д С Лихачев (oтв ред) Книжные центры Древней Руси Иосифо-Волоколамский монастырь как центр книжности (Ленинград Наука 1991) s 100ndash121

ДИАНОВА Т В ndash КОСТЮХИНА Л М ndash ПОЗДЕЕВА И В1991 bdquoОписание рукописей библиотеки Иосифо-Волоколамского монастыря из Епархиального собрания ГИМldquo in Д С Лихачев (oтв ред) Книжные центры Древней Руси Иосифо-Волоколамский монастырь как центр книжности (Ленинград Наука 1991) s 122ndash414

МOРОЗОВА Е И2016 bdquoТри лицевые рукописи из Иосифо-Волоколамского монастыря (ГИМ Епарх 81 РНБ QI19 РГБ Ф 113 Волок 79) К проблеме интерпретации laquoдионисиевского стиляraquoldquo Вестник ПСТГУ Серия V Вопросы истории и теории христианского искусства 23 č 3 s 22ndash35

СОБОЛЕВСКИЙ А И 1900 bdquoЦерковно-славянские тексты моравского происхожденияldquo Русский Филологический Вестник 43 č 1ndash2 s 150ndash217

1906 bdquoК хронологии древнейших церковно-славянских памятниковldquo Известия Отделения Русского Языка и Словесности Императорской Академии Наук 11 č 2 s 1ndash19

1910 Материалы и исследования в области славянской филологии и археологии (Сaнктпетербург Типография Императорской Академии наук)

34

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute A STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

JAROSLAV DAVID

OLD-CZECH OLD-SLAVIC AND OLD-CHURCH-SLAVIC ndash ON THE SEMANTIC FIELDS OF THREE ADJECTIVESThe goal of the study is to examine the semantics of adjectives staročeskyacute [old-Czech] staroslovanskyacute [old-Slavic] and staroslověnskyacute [old-Church-Slavic] The analysis is based on their collocations in the Czech National Corpus data specifically in the synchronic written corpus SYN version 8 there their appearances are compared in the fiction academic and opinion journalism subcorpora The adjectives are used in two basic me-anings ndash they refer to the linguistic-literary facts and to the cultural-historical ones The adjectives staroslovanskyacute and staroslověnskyacute regarding the world of Old Slavs and the old-Church-Slavic language are the most semantically transparent In case of the adjecti-ve staročeskyacute a reference to the events cuisine and food is the striking feature mostly in opinion-journalism texts it reflects the usage of the adjective in marketing texts with a semantic shift to lsquohaving a good quality traditionalrsquo

Keywords collocation analysis corpus old-Czech old-Slavic old-Church-Slavic personal names

1 UacuteVODV roce 1890 vyšel v Naacuterodniacutech listech člaacutenek bdquoNaše beletristickeacute časopisyldquo mladeacuteho radikaacutelniacuteho publicisty Huberta Gordona Schauera v němž se za-myacutešlel nad stavem a teacutematy českeacute literatury Velmi ostře se v něm vymezil vůči realistickeacute historickeacute proacuteze kteraacute si libovala v liacutečeniacute a popisu dobovyacutech reaacuteliiacute bdquo[] už znaacuteme mnohem liacutep nežli Dalimil a Veleslaviacuten jakou naši před-koveacute měli kuchyň jak se ženili a vdaacutevali a jak hraacuteli v karty To vše jsou moc zajiacutemaveacute věci ale když člověk vezme do ruky kteryacutekoli časopis ktereacutekoli čiacutes-lo jeho a tam se neustaacutele doviacutedaacute toho co staršiacute Čechoveacute dělali věru že se

35

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

mu musiacute namanout otaacutezka zdali mladiacute Čechoveacute něco dovedou dělat mimo psaacutet a čiacutest co dělali stařiacuteldquo (Schauer 1917 204ndash205) Zatiacutemco Schauer se vůči bdquokultuldquo staročešstviacute vymezoval negativně dalšiacute dva pozdějšiacute přiacuteklady ukazujiacute pozitivniacute hodnoceniacute spojeneacute s adjektivem staročeskyacute V novele Josefa Škvo-reckeacuteho Lviacuteče kteraacute vyšla na konci šedesaacutetyacutech let 20 stoletiacute se adjektivum staročeskyacute vyskytuje dvakraacutet Oči slečny Střiacutebrneacute vypravěč charakterizuje jako bdquostaročeskeacute a pomněnkoveacuteldquo diacutevka Věra pak vlepiacute muži kteryacute ji obtě-žoval bdquopo kratšiacute uacutevaze staročeskou fackuldquo (Škvoreckyacute 1969 39 42) Pře-suneme-li se z literaacuterniacuteho textu do současneacuteho veřejneacuteho prostoru pak se např při prochaacutezce mezi staacutenky vaacutenočniacutech či velikonočniacutech trhů setkaacuteme s nejrůznějšiacutemi produkty zejmeacutena potravinami ktereacute se zaštiťujiacute adjektivem staročeskyacute ndash od punče cukroviacute přes trdelniacutek až po gyros a hamburger

V naacutesledujiacuteciacutem textu se zabyacutevaacuteme seacutemantickou analyacutezou třiacute složenyacutech adjektiv a to staročeskyacute staroslovanskyacute a staroslověnskyacute Na zaacutekladě ma-teriaacutelu Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusu se zaměřujeme na jejich současneacute vniacute-maacuteniacute prostřednictviacutem kolokačniacute analyacutezy (k využitiacute kolokačniacute analyacutezy v seacute-mantice a lexikografii přehledově např Krishnamurthy 2009 Gries 2013 Geeraerts 2019 175ndash182) v raacutemci podteacutematu se zabyacutevaacuteme antroponymy kteraacute jsou v analyzovaneacutem materiaacutelu hodnocena jako bdquostaročeskaacuteldquo Vyacutecho-diskem analyacutezy jsou vyacuteznamy ktereacute uvaacutedějiacute zaacutekladniacute vyacutekladoveacute slovniacuteky moderniacute češtiny ndash Vaacutešův a Traacutevniacutečkův Slovniacutek jazyka českeacuteho (daacutele jako SJČ) Přiacuteručniacute slovniacutek jazyka českeacuteho (PSJČ) Slovniacutek spisovneacuteho jazyka českeacuteho (SSJČ) a Slovniacutek spisovneacute češtiny pro školu a veřejnost (SSČ prvniacute vydaacuteniacute 1978 a posledniacute verze dostupnaacute v Internetoveacute jazykoveacute přiacuteručce) přihliacutežiacuteme rovněž k Jungmannovu Slovniacuteku česko-německeacutemu (1838) a Kottovu Česko-německeacutemu slovniacuteku (1882)

11 KOLOKAČNIacute ANALYacuteZA VYacuteRAZŮ STAROČESKYacute STAROSLOVAN-SKYacute A STAROSLOVĚNSKYacuteKolokačniacute analyacuteza sledovanyacutech adjektiv vychaacuteziacute z dat Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusu konkreacutetně korpusu SYN verze 8 (SYN v8 Křen et al 2019) Vy-hledaacutevali jsme kolokace lemmatu staročeskyacute staroslovanskyacute a staroslověn-skyacute v rozsahu -2+2 Zaměřovali jsme se pouze na kolokace se substantivy

36

JAROSLAV DAVID

přičemž jsme sledovali odděleně vyacuteskyty v beletrii oboroveacute literatuře (od-bornyacutech textech) a publicistice Kolokace jsme vzhledem k většinou niacutezkeacute frekvenci řadili sestupně dle hodnoty T-score (tabulky 1ndash9) T-score je aso-ciačniacute miacutera odraacutežejiacuteciacute kolokace nenaacutehodneacute pravidelneacute a ustaacuteleneacute Jsme si vědomi toho že zvolenaacute asociačniacute miacutera na rozdiacutel od MI-score nebo v sou-časnosti preferovaneacute logDice daacutevaacute velkou vaacutehu frekventovanyacutem kolokaacutetům na uacutekor kolokaacutetů řidšiacutech (Cvrček 2019) V tabulkaacutech vždy uvaacutediacuteme prvniacutech 15 kolokaciacute s nejvyššiacute hodnotou T-score s vyacutejimkou tabulky 3 do niacutež jsme zařadili i nejsilnějšiacute kolokaci s adjektivem (tradičniacute viz čaacutest 21) a tabulek 4 a 7 kde korpusovaacute data poskytla ve sledovanyacutech kolokaciacutech pouze 13 a 12 různyacutech lemmat Vzhledem k množstviacute kolokaciacute se v materiaacutelu objevily vyacuterazy ktereacute sice na prvniacute pohled korespondujiacute s nastiacuteněnyacutemi tendencemi ale při detailniacutem pohledu jsme je v zaacutevěrech analyacutezy nezohlednili Jednaacute se o kolokace staročeskyacute + hospoda (tabulka 2) a staroslovanskyacute + medovina salaacutem (tabulka 5) V prvniacutem přiacutepadě z 12 vyacuteskytů devět odkazuje k vlast-niacutemu jmeacutenu (Staročeskaacute hospoda v Řisutech okr Kladno) dva se tyacutekajiacute staročeskeacuteho apelativa hospoda paacuten paacuten čeledi a dětiacute hospodaacuteřlsquo (Gebauer 1903 469) a pouze jeden se vaacuteže k apelativu hospoda hostineclsquo (bdquoA co se tyacutekaacute prostoru tak jsem se nechtěl orientovat pouze na Čechy a Moravu protože staročeskyacutech hospod a restauraciacute je mysliacutem po Praze už dostldquo ndash ča-sopis Obchod amp finance 2011) V druheacutem přiacutepadě jde o dva vyacuteskyty ve vyacutečtu naacutezvů potravin s přiacutevlastky ndash vedle sebe se ocitly naacutezvy vyacuterobků Piacuteseckyacute gothajskyacute salaacutem a Staroslovanskaacute medovina (všechny vyacuteskyty spojeniacute se tyacutekajiacute naacutezvu vyacuterobku Staroslovanskaacute medovina)

2 SEacuteMANTIKA VYacuteRAZŮ STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute A STAROSLOVĚNSKYacute21 SEacuteMANTIKA VYacuteRAZU STAROČESKYacuteVyacutechodiskem naacutesledujiacuteciacute analyacutezy je rozbor vyacuteznamů ktereacute vyacuterazu staročes-kyacute přiřazujiacute kliacutečoveacute vyacutekladoveacute slovniacuteky noveacute češtiny Všechny čtyři vyacutekladoveacute slovniacuteky češtiny tedy SJČ PSJČ SSJČ i SSČ se shodujiacute na třech vyacuteznamech ktereacute můžeme zjednodušeně označit jako 1) lingvisticko-literaacuterniacute 2) politickyacute

37

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

a 3) kulturně-historickyacute Jungmannův Slovniacutek uvaacutediacute pouze jeden vyacuteznam a to bdquostarobylyacutem Čechům vlastniacuteldquo (Jungmann 1838 286) viz teacutež Kott 1882 631

Prvniacute vyacuteznam je značně neostryacute a neurčityacute jak ukazuje rovněž slovniacutekovaacute definice bdquotyacutekajiacuteciacute se stareacuteho českeacuteho jazyka n piacutesemnictviacute zejm 14 stolldquo (PSJČ) zatiacutemco SSJČ i SSČ bdquostaročeskyacute jazyk (do konce 15 stoletiacute)ldquo SJČ kon-kreacutetniacute časoveacute určeniacute či ohraničeniacute neuvaacutediacute O sporech a diskuziacutech o časoveacutem vymezeniacute stareacute češtiny jsme již pojednali jinde (David ndash Davidovaacute Glogaro-vaacute ndash Klemensovaacute 2020 viz teacutež Kosek 2016) Zde stojiacute za připomenutiacute fakt že i v raacutemci celeacute periody předchaacutezejiacuteciacute noveacute češtině ndash tedy cca do posledniacute čtvrtiny 18 stoletiacute (Kosek 2016) ndash jež je zpravidla obecně označovaacutena jako staraacute čeština lze na zaacutekladě svědectviacute dobovyacutech pramenů vydělit minimaacutelně dvě obdo-biacute ndash etapu předchaacutezejiacuteciacute obdobiacute baroka a etapu předhusitskou ndash vniacutemanaacute z perspektivy naacutesledujiacuteciacute periody jako bdquostaraacute češtinaldquo (podrobněji k teacutematu David ndash Davidovaacute Glogarovaacute ndash Klemensovaacute 2020 114ndash115)

Druhyacute slovniacutekovyacute vyacuteznam adjektiva staročeskyacute odkazujiacuteciacute k politickeacute orien- taci (bdquosouvisejiacuteciacute se staročeskou stranouldquo) je dnes vniacutemaacuten jako historismus Žurnalistickeacute označeniacute staročeši pro Naacuterodniacute stranu vzniklo jako reakce na pojmenovaacuteniacute jejiacute liberaacutelniacute frakce oponentů Františka Palackeacuteho a Josefa Ladi-slava Riegra vyacuterazem mladočeši (Jungčechen Jung-Czechen) v prvniacute polovině šedesaacutetyacutech let 19 stoletiacute (Borovička ndash Kaše ndash Kučera ndash Bělina 2012 66 117)

Třetiacute vyacuteznam je kulturně-historickyacute tedy bdquomajiacuteciacute vztah k staryacutem Če-chům zvl pochaacutezejiacuteciacute od staryacutech Čechů vlastniacute staryacutem Čechůmldquo (PSJČ) bdquopo způsobu staryacutech Čechůldquo (SSJČ)

V Českeacutem naacuterodniacutem korpusu jsme sledovali kolokace vyacuterazu staročes-kyacute v rozsahu -2+2 (tabulky 1ndash3) Vyacuteznamoveacute okruhy adjektiva staročeskyacute lze rozdělit na dva vyhraněneacute typy a jeden typ přechodovyacute V beletristickyacutech textech převlaacutedaacute vyacuteznamovaacute složka lingvisticko-literaacuterniacute (např pamaacutetka ru-kopis přiacutesloviacute) a kulturně-historickaacute (strana věrnost furiantstviacute) Přechod mezi beletriiacute a publicistikou představujiacute texty oboroveacute literatury s teacutematy lingvisticko-literaacuterniacutemi (slovniacutek pamaacutetka slovo text) a kulturně-historic-kyacutemi (tradice pamaacutetka) přičemž v raacutemci druheacute skupiny se vyacuterazně vydě-luje podteacutema gastronomie (např kuchyň hospoda recept) jež bude hraacutet kliacutečovou roli v posledniacutem typu textů tedy v publicistice

38

JAROSLAV DAVID

Jak již bylo naznačeno nejvyhraněnějšiacute typ představujiacute kolokace v pub- licistickyacutech textech v nichž lingvisticko-literaacuterniacute rozměr vyacuteznamu neniacute reflektovaacuten a naopak je zde zastoupen pouze okruh kulturně-historickyacute ovšem redukovanyacute na dva podtypy 1) festivity tradice (jarmark trh Vaacute-noce pouť) a 2) gastronomie (kuchyň zabijačka specialita jiacutedlo) Inter-pretaciacute může byacutet praacutevě v přiacutepadě označeniacute akciacute a produktů snaha zdůraznit jejich dlouholetou tradici a tedy i vyššiacute kvalitu Potvrzuje to nejen fakt že se vyacuteraz nikde nevyskytuje ve spojeniacute s negativniacutem vyacuteznamem ale i kolo-kačniacute analyacuteza Adjektivum staročeskyacute tvořiacute nejsilnějšiacute adjektivniacute kolokaci s vyacuterazem tradičniacute jednaacute se současně o jeho třetiacute nejsilnějšiacute kolokaci s plno- vyacuteznamovyacutem slovem vůbec (tabulka 3) srov např tradičniacute staročeskyacute jar-mark tradičniacute staročeskaacute zabijačka tradičniacute staročeskeacute jiacutedlo

Tabulka1|LemmastaročeskyacuteSYNv8beletrie

Lemma Freq MI T-score logDice

strana 10 748 315 -364

pamaacutetka 9 1023 3 -089

rukopis 4 1221 2 109

přiacutesloviacute 3 1334 173 221

věrnost 3 1287 173 174

furiantstviacute 2 1727 141 604

pravost 2 1358 141 245

piacuteseň 2 843 141 -269

jmeacuteno 2 684 140 -428

jedovina 1 2453 1 873

Verborum 1 2453 1 873

retrograacuted 1 2453 1 873

Aacutezie 1 2180 1 845

lepenice 1 1751 1 614

povijan 1 1711 1 580

39

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

Tabulka2|LemmastaročeskyacuteSYNv8oborovaacuteliteratura

Lemma Freq MI T-score logDice

kuchyň 43 972 655 208

slovniacutek 33 1189 574 424

pamaacutetka 21 796 456 033

jarmark 18 1016 424 252

slovo 18 626 419 -137

strana 18 484 410 -279

text 13 732 358 -031

přiacutesloviacute 12 1184 346 416

hospoda 12 832 345 069

tradice 12 728 344 -035

překlad 11 914 331 151

recept 11 837 331 073

naacutezev 11 619 327 -144

jiacutedlo 10 696 314 -067

vyacuteraz 9 831 299 068

Tabulka3|LemmastaročeskyacuteSYNv8publicistika

Lemma Freq MI T-score logDice

jarmark 2858 1243 5345 950

maacutej 2313 1238 4809 939

tradičniacute 1220 788 3478 526

trh 1149 706 3364 444

Vaacutenoce 985 909 3133 639

kuchyň 978 918 3122 648

tradice 748 820 2726 554

pouť 596 951 2438 670

zvyk 523 921 2283 641

řemeslo 517 927 2270 646

jmeacuteno 509 630 2227 368

40

JAROSLAV DAVID

Lemma Freq MI T-score logDice

rychta 492 1322 2218 875

zabijačka 483 1228 2197 841

specialita 464 994 2152 698

jiacutedlo 378 716 1931 450

baacutel 340 1048 1843 723

22 KOLOKACE VYacuteRAZU STAROSLOVANSKYacuteVyacutekladoveacute slovniacuteky noveacute češtiny spojujiacute vyacuteraz staroslovanskyacute se světem staryacutech Slovanů např bdquopochaacutezejiacuteciacute od staryacutech Slovanů vlastniacute staryacutem Slovanůmldquo (PSJČ) bdquotyacutekajiacuteciacute se staryacutech Slovanůldquo (SSJČ) resp uvaacutedějiacute za-staraacutevajiacuteciacute synonymniacute vyacuteznam staroslověnskyacutelsquo Vyacuteraz staroslovanskyacute stej-ně jako staroslověnskyacute se v Jungmannově Slovniacuteku nevyskytuje Kott je znaacute u vyacuterazu staroslověnskyacute uvaacutediacute jako synonymum starobulharskyacute (Kott 1882 632 1893 771 ke genezi termiacutenu pro nejstaršiacute slovanskyacute spisovnyacute jazyk viz Hansack ndash Večerka 2016 1753)

Všechny tři analyzovaneacute skupiny textů v SYN v8 ukazujiacute lingvistickou (jazyk slovo) a zejmeacutena převlaacutedajiacuteciacute kulturně-historickou složku vyacutezna-mu s důrazem na svět naacuteboženstviacute a rituaacutelů jak v beletrii tak v oboro-veacute literatuře a publicistice (Svarog kněžka kletba dědek domaacuteciacute bůžeklsquo bůh pohřebiště bohyně tabulky 4ndash6) Jedinyacutem vyacuterazem z oblasti gastro-nomie (ke kolokaciacutem staroslovanskyacute + medovina salaacutem viz čaacutest 11) kte-ryacute zdaacutenlivě narušuje jejich absenci je hodokvas V tomto přiacutepadě se ale jednaacute o metaforickeacute a ironickeacute použitiacute ve vyacuteznamu hostina kde se traacuteviacute pozvaniacute hosteacutelsquo oba doklady (v originaacutele uczta prasłowiańska) se vysky-tujiacute v překladu esejů Czesława Miłosze Zotročenyacute duch Uvedeneacute koloka-ce můžeme tedy interpretovat jako určiteacute mystickeacute vniacutemaacuteniacute světa staryacutech Slovanů zatiacutemco svět staryacutech Čechů je prezentovaacuten viacutece materiaacutelně (viz čaacutest 21) Protiklad prezentace světa staryacutech Slovanů vůči materiaacutelniacutemu světu staryacutech Čechů možnaacute souvisiacute i s vniacutemaacuteniacutem adjektiv českyacute a slovan-skyacute ndash co je českeacute resp staročeskeacute je naacutem uživatelům bližšiacute tyacutekaacute se naacutes jako Čechů a našich předků Kdežto slovanskeacute a staroslovanskeacute je naacutem vzdaacutelenějšiacute

41

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

zahrnuje i dalšiacute Slovany a nehodiacute se tolik pro označeniacute materiaacutelniacutech statků (zejmeacutena jiacutedla a naacutepojů) jako adjektivum staročeskyacute(1)(2)(3)

Tabulka4|LemmastaroslovanskyacuteSYNv8beletrie

Lemma Freq MI T-score logDice

kašubština 1 2412 1 951

brebentěniacute 1 2081 1 645

Svarog(2) 1 2010 1 575

bazilišek 1 1903 1 469

kněžka 1 1767 1 334

kletba 1 1623 1 190

dědek 1 1559 1 126

plaz 1 1526 1 093

mrav 1 1520 1 088

dějiny 1 1107 1 -326

praxe 1 1059 1 -373

jazyk 1 1047 1 -386

pokus 1 1032 1 -4

Tabulka5|LemmastaroslovanskyacuteSYNv8oborovaacuteliteratura

Lemma Freq MI T-score logDice

zaacutedruha(3) 8 2084 283 960

medovina 6 1439 245 362

pohřebiště 4 1363 2 286

jazyk 4 890 2 -186

obdobiacute 4 776 199 -3

hradiště 3 1309 173 232

1 Za tuto uacutevahu děkuji autorceautorovi jednoho z anonymniacutech recenzniacutech posudků

2 Svarog = staroslovanskyacute bůh otec slunce a ohně (OSN 1906 411)

3 Zaacutedruha = institut společneacuteho vlastnictviacute majetku několika rodinami spojenyacutemi pokrevniacutem přiacutebuzenstviacutem (OSN 1908 365)

42

JAROSLAV DAVID

Lemma Freq MI T-score logDice

kultura 3 779 172 -297

otaacutezka 3 683 172 -393

doba 3 508 168 -568

hodokvas 2 1563 141 481

osiacutedleniacute 2 1219 141 143

salaacutem 2 1194 141 117

bohoslužba 2 1113 141 037

poviacutedka 2 1024 141 -052

mše 2 979 141 -097

Tabulka6|LemmastaroslovanskyacuteSYNv8publicistika

Lemma Freq MI T-score logDice

jmeacuteno 98 856 987 133

hradiště 77 1424 878 693

bůh 51 984 713 261

slovo 48 727 688 005

původ 36 952 599 229

siacutedliště 24 874 489 151

pohřebiště 23 1262 480 531

jazyk 22 782 467 060

chyacuteše 21 1361 458 621

zvyk 19 906 435 183

zaacuteklad 18 649 420 -074

osiacutedleniacute 17 1175 412 446

bohyně 15 1183 387 453

pěvec 15 1123 387 396

naacutezev 15 623 382 -099

43

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

23 KOLOKACE VYacuteRAZU STAROSLOVĚNSKYacutePosledniacutem sledovanyacutem vyacuterazem je adjektivum staroslověnskyacute Pouze Vaacute-šův a Traacutevniacutečkův Slovniacutek jazyka českeacuteho (Vaacuteša ndash Traacutevniacuteček 1937 1412) a Přiacuteručniacute slovniacutek jazyka českeacuteho uvaacutedějiacute jako plnyacute ekvivalent k vyacuterazu staroslovanskyacute praacutevě adjektivum staroslověnskyacute SSJČ i SSČ jej uvaacutedějiacute u hesla staroslovanskyacute a s charakteristikou že jde o zastaraacutevajiacuteciacute vyacuteznam Nicmeacuteně ve všech sledovanyacutech vyacutekladovyacutech slovniacuteciacutech je adjektivum sta-roslověnskyacute vyacuteznamově nejostřeji vymezeneacute ndash důraz je kladen na jeho sou-vislost se staroslověnštinou popř ciacuterkevniacute slovanštinou srov bdquotyacutekajiacuteciacute se staroslověnštiny ciacuterkevněslovanskyacuteldquo (PSJČ) bdquotyacutekajiacuteciacute se staroslověnštinyldquo (SSJČ)

Uvedenaacute terminologickaacute seacutemantickaacute charakteristika pak odpoviacutedaacute ko-lokaciacutem adjektiva staroslověnskyacute v SYN v8 Sledovaneacute adjektivum se ve všech třech typech textů spojuje pouze s vyacuterazy doklaacutedajiacuteciacutemi vazbu k li-turgii a lingvisticko-literaacuterniacutemu kontextu (tabulky 7ndash9)

Tabulka7|LemmastaroslověnskyacuteSYNv8beletrie

Lemma Freq MI T-score logDice

evangelium 2 1680 141 228

zlomek 2 1502 141 050

mluvnice 1 1890 1 437

oratorium 1 1661 1 209

fara 1 1405 1 -047

kněz 1 1293 1 -159

mše 1 1255 1 -197

nahraacutevka 1 1232 1 -220

řeč 1 1124 1 -328

verze 1 1087 1 -365

bratr 1 1067 1 -385

sniacuteh 1 1047 1 -405

44

JAROSLAV DAVID

Tabulka8|LemmastaroslověnskyacuteSYNv8oborovaacuteliteratura

Lemma Freq MI T-score logDice

jazyk 16 1091 4 014

liturgie 7 1610 265 531

legenda 7 1076 264 -002

text 6 935 245 -142

slovniacutek 5 1231 224 153

pamaacutetka 5 904 223 -174

piacutesemnictviacute 4 1465 2 386

překlad 3 1041 173 -036

centrum 3 647 171 -430

baacutesnictviacute 2 1571 141 487

opis 2 1406 141 326

vzdělanost 2 1257 141 179

mnich 2 1162 141 084

piacutesmo 2 1095 141 017

mše 2 980 141 -097

Tabulka9|LemmastaroslověnskyacuteSYNv8publicistika

Lemma Freq MI T-score logDice

jazyk 110 1059 1048 292

legenda 103 1152 1015 386

text 85 1007 921 240

liturgie 56 1599 748 814

Saacutezava 42 1009 648 242

slovniacutek 40 1220 632 451

piacutesemnictviacute 31 1449 557 670

zpěv 28 1015 529 248

mše 23 1021 479 254

choraacutel 18 1341 424 564

piacutesmo 18 1101 424 333

45

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

Lemma Freq MI T-score logDice

klaacutešter 18 936 424 169

jmeacuteno 18 655 420 -111

hlaholice 16 1728 4 847

překlad 15 963 387 195

3 KOLOKACE STAROČESKEacuteSTAROSLOVANSKEacute JMEacuteNOV analyzovaneacutem materiaacutelu se opakovaně vyskytla kolokace sledova-nyacutech adjektiv se substantivem jmeacuteno (tabulky 1 3 6 9) Jednaacute se jednak o vyacuteklad toponym předevšiacutem miacutestniacutech jmen (bdquoDnešniacute jazykověda odvozuje naacutezev [Dobroutov okr Jihlava ndash pozn JD] vesnice od staročeskeacuteho osob-niacuteho jmeacutena Dobruacutetldquo ndash Jihlavskeacute listy 2005) nebo diachronniacute charakte-ristiku antroponymie (bdquoŽenskyacute protějšek staročeskeacuteho mužskeacuteho jmeacutena Radomil se vyklaacutedaacute jako rozradostňujiacuteciacute a milaacutelsquoldquo ndash Lidoveacute noviny 2005) jednak se kolokace staročeskyacute + jmeacuteno tyacutekajiacute takeacute volby a hodnoceniacute antroponym zejmeacutena v současnosti narozenyacutech dětiacute Vyacuteskyty kolokace sta-roslovanskyacute + jmeacuteno popř synonymně vniacutemaneacute staroslověnskyacute + jmeacute-no odkazujiacute pouze k rubrikaacutem kde se vysvětluje původ jmen Zaměřiacuteme se tedy na druheacute teacutema totiž kolokace staročeskyacute + jmeacuteno jež je nejpočet-něji zastoupena v publicistice (tabulka 3) Tento typ dobře ilustruje uacutery-vek z deniacuteku Blesk (2003) bdquoOkouzleniacute nastaacutevajiacuteciacutech rodičů netradičniacutemi jmeacuteny podle hrdinů zahraničniacutech telenovel je naštěstiacute to tam Zaacuteroveň ochladl i zaacutejem o ryze staročeskaacute jmeacutena našich prababiček Snad největ-šiacuteho paacutedu se dočkali Josefoveacute a Aničky Loni v matrikaacutech jasně veacutevodily Terezy a Kateřiny U chlapců přetrvaacutevaacute nadvlaacuteda silneacute čtyřkylsquo ndash Jan Ja-kub Tomaacuteš a Martinldquo

Co jsou to tedy tzv bdquostaročeskaacute jmeacutenaldquo Jan Svoboda v monografii Sta-ročeskaacute osobniacute jmeacutena a naše přiacutejmeniacute charakterizuje analyzovanyacute mate-riaacutel naacutesledovně bdquoAntroponymickyacute materiaacutel zpracovanyacute v teacuteto studii je založen na excerpci z pramenů od nejstaršiacutech dob do počaacutetku XV stoletiacute pokud byly v noveacute době vydaacuteny tiskem Konečnyacute termiacuten je rok 1419 jako

46

JAROSLAV DAVID

vyacuteznamnyacute předěl českyacutech dějin hospodaacuteřskyacutech sociaacutelniacutech i politickyacutechldquo (1964 21)(4) Jeho hodnoceniacute staročeskeacuteho obdobiacute se tedy shoduje s ge-bauerovskou periodizaciacute kteraacute za jaacutedro stareacute češtiny považuje texty zhruba do počaacutetku 15 stoletiacute(5)

Přiacutespěvky v nichž jsou teacutematem rodnaacute jmeacutena a hodnoceniacute jejich bdquosta-ročeskeacuteholdquo charakteru prezentujiacute současneacute vniacutemaacuteniacute publicistů rodičů matrikaacuteřek popř samotnyacutech nositelů antroponym Pro ilustraci uvaacutediacuteme tři přiacuteklady bdquoDruheacute děvčaacutetko je o něco menšiacute Budou se jmenovat Vlasta a Milada přeje si novopečenyacute tatiacutenek staročeskaacute jmeacutenaldquo (Deniacuteky Bohemia 2005) bdquood roku 2000 u diacutevek takřka pravidelně viacutetěziacute Tereza chlapcům zase již od devadesaacutetyacutech let stejně jako v roce 1910 veacutevodiacute Janoveacute Zaacuteroveň však lze pozorovat naacutevrat typicky staročeskyacutech jmen napřiacuteklad Antonie či Antoniacutenldquo (Tyacuteden 2017) bdquotakovou situaci zažili i při druheacutem těhotenstviacute Ve hře byla ještě Klaacuterka a staročeskeacute jmeacuteno Františka nakonec zviacutetězila Monikalsquo nastiacutenila Adamovaacute s tiacutem že tatiacutenek u porodu neomdlel ale maacute zaacutežitek na celyacute životldquo (Deniacuteky Bohemia 2012) Zaměřiacuteme-li se na konkreacutetniacute přiacuteklady těchto jmen pak zjišťujeme že je jejich soubor možneacute rozdělit na dvě skupiny Prvniacute skupinu představujiacute rodnaacute jmeacutena v užšiacutem slova smy-slu staročeskaacute kteraacute byla typickaacute pro obdobiacute zhruba do roku 1500 ndash jmeacutena jako Vaacuteclav Jan Bartoloměj či Dorota (Pleskalovaacute 2011 55ndash69) V druheacutem přiacutepadě z lingvistickeacuteho pohledu absurdniacutem vzhledem k tomu co viacuteme o vyacutevoji českeacute antroponymie jsou pak staročeskyacutemi jmeacuteny rozuměna antroponyma kteraacute razantně vstoupila do českeacute soustavy rodnyacutech jmen až v 17 a 18 stoletiacute a vyacuteznamně poznamenala jejiacute podobu až do konce 20 stoletiacute Jednaacute se o tzv barokniacute jmeacutena dnes už běžně nedaacutevanaacute byť vykazujiacuteciacute i ve 20

4 Srov Pleskalovaacute 1998 8 bdquoMateriaacutelovou zaacutekladnu teacuteto praacutece tvořiacute staročeskaacute antroponyma dolo-ženaacute ve vybranyacutech latinskyacutech textech z 11ndash13 stoletiacuteldquo

5 Srov Gebauer 1903 IV bdquoCo slovniacutek staročeskyacute obsahovati maacute samo se vyrozumiacutevaacute Maacute v něm zajisteacute byacuteti všecka laacutetka jazyka českeacuteho dochovanaacute v pamaacutetkaacutech od doby nejstaršiacute až do ustaacuteleniacute jazyka spisovneacuteho noveacuteho Uacuteplnosti teacuteto nebude mi lze dosiacuteci ale přece chci se snažiti aby tohoto ideaacutelniacuteho uacutekolu co mi možno největšiacute čaacutest dosažena byla již Slovniacutekem myacutem chci zejmeacutena aby ob-sahoval všecku lexikaacutelniacute laacutetku pamaacutetek do polovice stol XIV incl skoro všecko ze sklonku stol XIV a všecko důležitějšiacute z XV ano i z poč XVI stolldquo

47

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

stoletiacute vlny zaacutejmu např Josef František Antoniacuten Marie Terezie (Doskočil 1941 59ndash60 Kopečnyacute 1974 21ndash23 Pleskalovaacute 2011 97ndash102)(6)

4 ZAacuteVĚRYSynchronně zaměřenaacute seacutemantickaacute analyacuteza třiacute adjektiv staročeskyacute staroslo-vanskyacute a staroslověnskyacute ukaacutezala že se lišiacute jejich vyacuteznamovaacute pole v zaacutevislosti na užitiacute v konkreacutetniacutem typu textu Seacutemanticky nejobecnějšiacute je adjektivum sta-ročeskyacute jehož použitiacute neniacute spojeno s žaacutednou konkreacutetniacute historickou etapou jak ukazuje i spojeniacute staročeskeacute jmeacuteno V zaacutevislosti na typu textu je kladen důraz na jeho hodnotu lingvisticko-literaacuterniacute (beletrie) kombinaci hodnoty lingvisticko-literaacuterniacute a kulturně-historickeacute (oborovaacute literatura) nebo pou-ze na hodnotu kulturně-historickou s důrazem na použitiacute v pojmenovaacuteniacute festivit (staročeskyacute jarmark) a produktů z oblasti gastronomie (staročeskaacute kuchyň) Naproti tomu vyacuterazy staroslovanskyacute a staroslověnskyacute se vztahujiacute ke světu staryacutech Slovanů a staroslověnskeacutemu jazyku označujiacute tedy od sou-časnosti vzdaacutelenějšiacute minulost než je bdquostaročeskyacute světldquo čemuž odpoviacuteda-jiacute i kolokace z oblasti kulturně-historickeacute (naacuteboženstviacute rituaacutely) v přiacutepadě seacutemanticky nejvyhraněnějšiacuteho adjektiva staroslověnskyacute kolokace z oblasti lingvisticko-literaacuterniacute Naacutepadnyacutem rysem zejmeacutena v přiacutepadě adjektiva staro-českyacute jak ukazujiacute publicistickeacute texty je jeho marketingoveacute využitiacute ve vyacutezna-mu kvalitniacute tradičniacutelsquo zejmeacutena v naacutezvech potravinaacuteřskyacutech produktů srov teacutež užitiacute vyacuterazu staropolski v současneacute polštině např kuchnia staropolska bigos staropolski (Czerwiński 2005 Krupa 2010 Jaros 2011 Kowalik 2013) k marketingoveacutemu použiacutevaacuteniacute přiacutevlastku staročeskyacute včetně využiacutevaacuteniacute bdquosta-ročeskyacutechldquo jazykovyacutech prostředků a grafiky a to na přiacutekladu webovyacutech pre-zentaciacute restauraciacute a hospod viz David ndash Miffek 2020 Tento způsob odpoviacutedaacute použitiacute dalšiacutech přiacutevlastků v naacutezvech produktů v jehož pozadiacute je přiacutetomna marketingovaacute funkce s důrazem na kvalitu a tradici např sedlaacuteckyacute selskyacute tradičniacute nebo akcentujiacuteciacute vztah ke konkreacutetniacutemu regionu např jihočeskyacute va-

6 Pro ilustraci uvaacutediacuteme pořadiacute vybranyacutech bdquobarokniacutechldquo chlapeckyacutech a diacutevčiacutech jmen v daacutevanyacutech v led-nu 2009 a 2019 dle dat ČSUacute Josef (21 31) František (25 32) Antoniacuten (27 15) Marie (17 21)

48

JAROSLAV DAVID

lašskyacute z Vysočiny V druheacutem přiacutepadě se jednaacute o jeden z projevů tzv noveacute-ho regionalismu (new regionalism) jiacutemž evropskaacute společnost v posledniacutech desetiletiacutech reagovala na globalizaci a evropskou integraci (srov Semian ndash Chromyacute ndash Kučera 2016 Semian ndash Novaacuteček 2017)

doc Mgr Jaroslav David PhDKatedra českeacuteho jazyka Filozofickeacute fakulty Ostravskeacute univerzity

Reaacutelniacute 5 701 03 Ostravajaroslavdavidosucz

Studie vznikla s podporou grantoveacuteho projektu SGS č 02FF2020ndash2021 Reflexe jazykoveacute a jazykovědneacute problematiky v nelingvistickyacutech textech

(poskytovatel Ostravskaacute univerzita Filozofickaacute fakulta)

49

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

PRAMENY A LITERATURABOROVIČKA Michael ndash KAŠE Jiřiacute ndash KUČERA Jan P ndash BĚLINA Pavel

2012 Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute XXIa (Praha ndash Litomyšl Paseka)

CZERWIŃSKI Leszek2005 bdquoPrzedsmak oscypka w Europie O nazwach i oznaczeniach produktoacutew rol-nych i środkoacutew spożywczych w Polsceldquo Wspoacutelnoty Europejskie 13 č 12 s 21ndash26

CVRČEK Vaacuteclav2019 bdquoAsociačniacute (kolokačniacute) miacuteryldquo httpswikikorpusczdokuphppoj-myasociacni_miry [přiacutestup 21 2 2020]

ČSUacutebdquoČeskyacute statistickyacute uacuteřad Nejobliacutebenějšiacute dětskaacute jmeacutenaldquo httpswwwczsoczcsuczsonejoblibenejsi_detska_jmena [přiacutestup 21 2 2020]

DAVID Jaroslav ndash DAVIDOVAacute GLOGAROVAacute Jana ndash KLEMENSOVAacute Tereza2020 bdquoStaraacute čeština v historickeacute beletrii reflexe jazykoveacuteho konstruktuldquo Slovo a slovesnost 81 č 2 s 111ndash125

DAVID Jaroslav ndash MIFFEK David2020 bdquoAdjektivum staročeskyacute jako znak kvality v marketingovyacutech textechldquo (rukopis)

DOSKOČIL Karel1941 bdquoNaacutečrt dějin českyacutech jmen křestniacutechldquo in V Daviacutedek ndash J Doskočil ndash J Svo-boda Českaacute jmeacutena osobniacute a rodovaacute (Praha Naacutekladem Rodopisneacute společnosti) s 49ndash69

HANSACK Ernst ndash VEČERKA Radoslav2016 bdquoStaroslověnštinaldquo in P Karliacutek ndash M Nekula ndash J Pleskalovaacute (eds) Novyacute encyklopedickyacute slovniacutek češtiny (Praha Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny) s 1753ndash1758

GEBAUER Jan1903 Slovniacutek staročeskyacute (Praha Českeacute grafickeacute společnosti Unie)

GEERAERTS Dirk2019 Teorie lexikaacutelniacute seacutemantiky (Praha Karolinum)

50

JAROSLAV DAVID

GRIES Stefan Th2013 bdquo50-something years of work on collocations What is or should be next hellipldquo International Journal of Corpus Linguistics 18 č 1 s 137ndash166

JAROS Violetta2011 bdquoTechniki nominacyjne w zakresie wspoacutełczesnego nazewnictwa wy-roboacutew piekarniczych i cukierniczychldquo in M Biolik ndash J Duma (eds) Chrema-tonimia jako fenomen wspoacutełczesności (Olsztyn Wydawnictwo Uniwersytetu Warmińsko-Mazurskiego) s 215ndash233

JUNGMANN Josef1838 Slovniacutek česko-německyacute IV (Praha Josefa Fetterlovaacute)

KOPEČNYacute František1974 Průvodce našimi jmeacuteny (Praha Academia)

KOSEK Pavel2016 bdquoPeriodizace vyacutevoje češtinyldquo in P Karliacutek ndash M Nekula ndash J Pleskalovaacute (eds) Novyacute encyklopedickyacute slovniacutek češtiny (Praha Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny) s 1312ndash1314

KOTT František Štěpaacuten1882 Česko-německyacute slovniacutek III (Praha Knihtiskaacuterna Františka Šimaacutečka)

1893 Česko-německyacute slovniacutek VII (Praha Knihtiskaacuterna Františka Šimaacutečka)

KOWALIK Krystyna2013 bdquoNazwy własne i ich pochodne w polskiej wspoacutełczesnej nomenklaturze kuli-narnejldquo Annales Universitatis Paedagogicae Cracoviensis Linguistica 7 s 157ndash166

KRISHNAMURTHY Ramesh2009 bdquoColllocationsldquo in K Allan (ed) Concise Encyclopedia of Semantics (Amsterdam Elsevier) s 97ndash100

KŘEN Michal et al2019 bdquoKorpus SYN verze 8 z 12 12 2019ldquo (Praha Uacutestav Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusu FF UK) httpwwwkorpuscz [přiacutestup 10 2 2020]

KRUPA Jan2010 bdquoDziedzictwo kulinarne elementem atrakcyjności turystycznej regionuldquo Problemy Ekologii Krajobrazu 27 s 451ndash455

51

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

OSN1906 Ottův slovniacutek naučnyacute XXIV (Praha Jan Otto)

1908 Ottův slovniacutek naučnyacute XXVII (Praha Jan Otto)

PLESKALOVAacute Jana1998 Tvořeniacute nejstaršiacutech českyacutech osobniacutech jmen (Brno Masarykova univerzita)

2011 Vyacutevoj vlastniacutech jmen osobniacutech v českyacutech zemiacutech v letech 1000ndash2010 (Brno Host)

PSJČbdquoPřiacuteručniacute slovniacutek jazyka českeacuteholdquo httpsbaraujccasczpsjc [přiacutestup 10 2 2020]

SEMIAN Michal ndash CHROMYacute Pavel ndash KUČERA Zdeněk2016 bdquoName as a regional brand The case of Local Action Groups in Czechialdquo Journal of Language and Politics 15 č 6 s 768ndash789

SEMIAN Michal ndash NOVAacuteČEK Aleš2016 bdquoName as a regional brand The case of Local Action Groups in Czechialdquo Journal of Language and Politics 15 č 6 s 768ndash789

2017 bdquoThe reinterpretation of histories in identities of newly established re-gions The case of Local Action Groups in Czechialdquo Hungarian Geographical Bulletin 66 č 4 s 307ndash319

SCHAUER Hubert Gordon1917 Spisy (Praha Kamilla Neumannovaacute)

SVOBODA Jan1964 Staročeskaacute osobniacute jmeacutena a naše přiacutejmeniacute (Praha Nakladatelstviacute Česko-slovenskeacute akademie věd)

SSČbdquoSlovniacutek spisovneacute češtiny pro školu a veřejnostldquo httpsssjcujccascz [přiacutestup 10 2 2020]

1978 Slovniacutek spisovneacute češtiny pro školu a veřejnost (Praha Academia)

ŠKVORECKYacute Josef1969 Lviacuteče (Praha Československyacute spisovatel)

VAacuteŠA Pavel ndash TRAacuteVNIacuteČEK František1937 Slovniacutek jazyka českeacuteho (Praha František Borovyacute)

52

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

ILONA JANYŠKOVAacute

THE OLD CHURCH SLAVONIC VICES FROM THE ETYMOLOGICAL POINT OF VIEW THE GLUTTONYThe article deals with the Old Church Slavonic Church Slavonic words with the meaning of sbquogluttony (ie intemperance in eating and drinking)lsquo contained in the Dictionary of the Old Church Slavonic Language and provides their etymology In particular these are the words obědanije obědenije jadь lichaja jadь the composite lichojadenije sbquointemperance in eatinglsquo pijanьstvo pijanьstvije the composite lichopitije sbquointemperance in drinkinglsquo other lexemes and interesting connections closely related to this topic are also listed

Keywords slavistics etymology semantics Old Church Slavonic gluttony

0 UacuteVODJednou z neřestiacute jiacutež se maacute podle Bible křesťan vystřiacutehat je obžerstviacute tedy ne-střiacutedmost v jiacutedle a pitiacute V předloženeacutem přiacutespěvku kteryacute je založen na materiaacutelu pětisvazkoveacuteho Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho (SJS) chceme ukaacutezat jakyacute-mi lexikaacutelniacutemi prostředky disponovala staroslověnština pro označeniacute nestřiacuted-mosti v jiacutedle a pitiacute jakaacute je jejich seacutemantickaacute motivace jejich etymologie

1 NESTŘIacuteDMOST V JIacuteDLE11 Jedniacutem z vyacuterazů pro nestřiacutedmost v jiacutedle je stsl IcircAacuteyacuteAumlAgraveIacuteEgrave4 v Ostromi-rově evangeliaacuteři IcircAacuteYacuteAumlAringiacuteEgrave4 (SJS 2 501) Slova patřiacute do rodiny psl obědъ(1) (gt stsl IcircAacuteYacuteAumlUacute sbquooběd hostinalsquo) složeneacuteho z psl prefixu ob- a kořene

1 K přehledu kontinuantů psl obědъ v ESSJ 26 182ndash184

53

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

ěd- doloženeacuteho mj ve stsl yumlNtildeOgraveEgrave sbquojiacutestlsquo (lt psl ěsti sbquojiacutestlsquo) Na původniacute vyacuteznam psl slova neniacute ndash mj i vzhledem k různeacutemu seacutemantickeacutemu vyacutekla-du psl prefixu ndash jednotnyacute naacutezor M Wojtyła-Świerzowska (1992 152ndash154) odvozuje obědъ od slovesa oběsti sbquozcela vyjiacutest okousaacutevat ze všech stran apodlsquo a rekonstruuje jeho vyacuteznam jako sbquoobětniacute hostina zejmeacutena tryzna při niacutež bylo nutno sniacutest všechno co bylo na stolelsquo V Machek (1968 228) vychaacuteziacute pro obědъ z vyacuteznamu sbquopojedeniacute zajedeniacutelsquo tedy původně sbquoranniacute svačina přesniacutedaacutevka desaacutetkalsquo s odkazem na situaci v ruskyacutech naacuteřečiacutech srov ruskeacute dial обед sbquosniacutedanělsquo (SRNG 22 25ndash26) Dalšiacute vyacuteklad interpretu-je psl obědъ (s ohledem na vyacuteznam psl pref ob- sbquokolem okolo v kruhulsquo a takeacute na vyacuteznam např stč oběd jenž se vyskytuje v kontextu ukazujiacuteciacutem na sbquojiacutedlo společně u stolulsquo) jako sbquospolečneacute jedeniacute jedeniacute v kruhu tj v ko-lektivu kolem něčeholsquo (SČS 1 1077ndash1079 Němec 1980 74ndash75) I Němec to považuje za důkaz že bdquo[] společneacute pojiacutedaacuteniacute v kruhu rodiny nebo čeledi je zaacuteležitost prastaraacute jistě praslovanskaacuteldquo (Němec ndash Horaacutelek 1986 103) Do rodiny psl ěsti patřiacute i hapax v Sinajskeacutem euchologiu sloveso IcircAacuteYacuteNtildeOgraveEgrave Ntilde0 sbquopřejiacutest selsquo naacutesledujiacuteciacute kontext jasně doklaacutedaacute jakeacute mohou byacutet naacutesledky přejiacutedaacuteniacute AgraveUgraveAring EcirclsquoOgraveIcirc IcircAacuteYacuteAumlUacute ntilde0 AacuteEumlthornAringOgraveUacute (SJS 2 502)

12 Pro sbquoobžerstviacutelsquo je v Sinajskeacutem euchologiu doloženo spojeniacute eumlEgraveotildeAgraveyuml yumlaumlUuml v Besědaacutech na jevangelije pouheacute yumlaumlUuml (SJS 4 936) Stsl adjekti-vum EumlEgraveOtildeUacute znamenaacute sbquonadměrnyacute přiacutelišnyacute hojnyacutelsquo(2) je staacuteřiacute praslovan-skeacuteho (psl lichъ) a zpravidla se odvozuje z ie kořene leiku-sbquonechaacutevat zbyacutevatlsquo(3) rozšiacuteřeneacuteho formantem -s- leiku-so-sbquozůstaacutevajiacuteciacute přebyacutevajiacuteciacutelsquo (Pokorny 1959ndash1969 669ndash670 ESJS 7 422ndash423) I-kmenoveacute substanti-vum yumlaumlUuml představuje nomen actionis odvozeneacute sufixem -ь od vyacuteše uve-deneacuteho ěsti lt ěd-ti (SP 6 127ndash128) Kompozitum EumlEgraveOtildeIcircyumlaumlaringiacuteEgrave4 sbquonad-měrneacute jedeniacute přejiacutedaacuteniacute obžerstviacutelsquo v Supraslskeacutem kodexu představuje kalk

2 Tento vyacuteznam je doložen v českyacutech naacuteřečiacutech srov č dial lichyacute (snop ořech) sbquozbyacutevajiacuteciacute nad kopu nůž nad tucet atdlsquo (Bartoš 1906 184)

3 Ve slovanskyacutech jazyciacutech neniacute primaacuterniacute sloveso doloženo

54

ILONA JANYŠKOVAacute

řeckeacuteho ἀδηφαγία sbquožravost hltavost obžerstviacutelsquo (Schumann 1958 38) IacuteAring AcircUacuteAumlAgraveAumlEgraveIgraveUacute NtildeAringAacuteAring IumlUumlyumlIacuteUumlNtildeOgraveAcircOacute Egrave EumlEgraveOtildeIcircyumlAumlAringIacuteUumlthorn (SJS 2 128)

121 Do rodiny psl ěsti patřiacute i yumlAumlUumlOumlAgrave sbquojedliacutek žroutlsquo (SJS 4 937) se sufixem -ьca typickyacutem pro nomina agentis (SP 1 102) a kompozitum v Si-najskeacutem euchologiu AcircAringEumlEgrave4yumlaumluacute sbquovelkyacute jedliacutek nenasyta žroutlsquo jehož prvniacute čaacutestiacute je adjektivum AcircAringEumlEgraveEgrave sbquovelkyacutelsquo

13 Adjektivum IacuteAringIacuteAgraveNtildeucircUgraveAringiacuteUacute sbquonenasytnyacutelsquo je hapax legomenon v Suprasl-skeacutem kodexu AtildeEumlAgraveAumlEgraveAcircAgraveyuml ntildeEgraveyuml IacuteAringIacuteAgraveNtildeucircOslashOgraveAringiacuteAgraveyuml yumlaeligAring IacuteEgraveEcircIcircEumlEgraveAEligAring NtildeAcircIcircEgraveIgraveUacute IacuteyacutentildeograveAgrave NtildeucircOgraveAgrave (SJS 2 375) dle Schumanna (1958 42) kalk řec-keacuteho ἄπληστος sbquonenasycenyacute nesytyacutelsquo Slovo patřiacute do rodiny psl sytъ sbquosytyacutelsquo jež se nejleacutepe objasňuje z ie participia suH-toacute- sbquonaplněnyacutelsquo vychaacutezejiacuteciacuteho ze slovesa odvozeneacuteho z ie kořene seu(H)- sbquobyacutet plnyacutelsquo(4) Ve slovanskyacutech ja-zyciacutech sloveso doloženo neniacute je však zachovaacuteno v hetitskeacutem šunna- šunn- sbquoplnitlsquo (Furlan in Bezlaj 1976ndash2007 3 238) K seacutemantickeacutemu posunu sbquoplnyacute naplněnyacutelsquo rarr sbquosytyacutelsquo srov č hovoroveacute jsem plnyacute sbquojsem najedenyacute sytyacutelsquo

14 Staroslověnskyacute lexikaacutelniacute materiaacutel a takeacute kontext v němž se vyacuteše uvede-naacute slova pro obžerstviacute nachaacutezejiacute naznačujiacute negativniacute vztah k teacuteto neřesti Doklaacutedajiacute to jak upozornila T Vendina (Vendina 2002 96 a 134) slove-sa icircOgraveEumluacuteNtildeOgraveyacuteOgraveEgrave sbquoztučnětlsquo a oacuteOgraveEumluacuteNtildeOgraveyacuteOgraveEgrave sbquoztloustnout ztučnětlsquo kteraacute jsou ve Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho doložena pouze v přeneseneacutem vyacuteznamu sbquozatvrdit se staacutet se necitelnyacutemlsquo Schumann (1958 46) poklaacutedaacute sloveso icircOgraveEumluacuteNtildeOgraveyacuteOgraveEgrave za seacutemantickyacute kalk řeckeacuteho παχύνεσθαι sbquostaacutet se za-tvrzelyacutemlsquo srov přiacuteklad z Mariaacutenskeacuteho kodexu (SJS 2 583) IcircOgraveEumlUacuteNtildeOgraveyacute AacuteIcirc NtildeETHltUacutegtAumlltuumlgtoumlAring EumlthornAumlAringEgrave NtildeEgraveOtildeUacute Neboť obrostlo tukem srdce tohoto lidu

2 NESTŘIacuteDMOST V PITIacute21 Pro sbquoopilstviacutelsquo maacute staroslověnština k dispozici několik lexeacutemů zejmeacutena hojně rozšiacuteřeneacute substantivum IumlEgraveyumlIacuteUumlntildeograveAcircIcirc v Šišatovackeacutem apoštolaacuteři

4 K dalšiacutem vyacutekladům psl sytъ viz ESJS 15 918

55

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

srbskociacuterkevněslovanskeacute pamaacutetce je slovo uvedeno v tomto kontextu (1P 43) IgraveEgraveiacuteoacuteAcircUumlOslashAring4 EumlyacuteOgraveIcirc AEligEgraveOgraveEgraveszlig AcircIcircEumlthorn IumlIcircAtildeAgraveIacuteUumlNtildeEcircoacutethorn OgraveAcircIcircETHEgraveOgraveEgrave OtildeIcircaeligAumlUumlOslashAring AcircUuml NtildeEcircIcircOgraveIcircAEligEgraveOgraveEgraveEgrave AcircUuml IumlIcircOtildeIcircOgraveEgrave AcircUuml IumlEgraveyumlIacuteUumlNtildeOgraveAcircAring AcircUuml EcircIcircCcedilEumlIcircAtildeEumlAgraveNtildeIcircAcircAgraveIacuteEgraveEgraveOtildeUuml IgraveoacuteAEligAringEumlIcircAEligUumlNtildeOgraveAcircYacute(5) Egrave AcircUuml eumlEgraveOtildeicirciumlEgraveOgraveEgraveEgraveOtildeUuml Egrave IacuteAringIumlETHEgraveszligccedilIacuteEgraveIacuteUumlIacuteAgraveOtildeUuml OgraveETHYacuteAacuteAgraveOtildeUuml (Miklosich 1853 197) Dost dlouho už jste dělali to v čem si libujiacute pohaneacute žili jste v nevaacutezanosti vaacutešniacutech v opilstviacute v hodech pitkaacutech a v hanebneacutem modlaacuteřstviacute(6) Časteacute je takeacute substantivum IumlEgraveyumlIacuteUumlNtildeOgraveAcircEgrave4 pouze v Glagolitice charvaacutetsko-hlaholskeacute pamaacutetce 14minus15 stol je doložen vyacuteraz IumlEgraveyumliacuteEgrave4 sbquoopilostlsquo v Supraslskeacutem kodexu OacuteIumlEgraveOgraveEgrave4 tv Etymologie uvedenyacutech vyacuterazů je průzračnaacute patřiacute do rodiny psl piti (podrobnyacute etymologickyacute vyacuteklad s přehledem kontinuantů v jednotlivyacutech slovanskyacutech jazyciacutech v ESJS 11 648) Z dalšiacutech vyacuterazů bliacutez-kyacutech našemu teacutematu je možno uveacutest substantiva IumlEgraveszligIacuteEgraveOumlAgrave IumlEgraveAcircUumloumlAgrave sbquopi-jan opileclsquo spolu s dokladem z Christinopolskeacuteho a Slepčenskeacuteho apoštola (1C 5 11) AgraveUgraveAring ecircicircOgraveAringethucircEgrave AacuteETHAgraveograveUacute EgraveigraveAringiacuteOacute4OgraveUuml ntilde0 [] iumlEgraveyumliacuteEgraveOumlAgrave [] ntildeUacute OgraveAgraveEcircIcircAcircucircigraveUuml IacuteEgrave YacuteNtildeOgraveEgrave (SJS 3 44) Kdo si sice řiacutekaacute bratr ale přitom je opilec s takovyacutem ani nejezte Jo-kmenovaacute kompozita AcircEgraveIacuteIcircIumlEgraveAcircUumlOumlAgrave sbquopi-jaacutek viacutenalsquo(7) (hapax v Zografskeacutem kodexu) a AcircEgraveIacuteIcircIumlEgraveEgraveOumlAgrave tv (8) (v Mariaacuten-skeacutem kodexu a v mladšiacutech ciacuterkevněslovanskyacutech pamaacutetkaacutech) kalkujiacute řeckeacute οἰνοπότης tv (Schumann 1958 60) Srov i prefigovanaacute slovesa OacuteIumlEgraveOgraveEgrave ntilde0 sbquoopiacutet se zpiacutet selsquo OacuteiumlEgraveyumlOgraveEgrave ntilde0 ipf sbquoopiacutejet selsquo (to je doloženo jen jako ptc preacutez akt sbquoopileclsquo ndash SJS 4 667) OacuteiumlEgraveAcircAgraveOgraveEgrave ntilde0 IcircIumlEgraveAcircAgraveOgraveEgrave Ntilde0 sbquoopiacute-jet selsquo faktitiva IcircIumlIcircEgraveOgraveEgrave OacuteiumlIcircEgraveOgraveEgrave sbquoopiacutetlsquo a adjektivum iumlEgraveyumlIacuteUacute sbquoopilyacutelsquo Faktitivum OacuteIumlIcircEgraveOgraveEgrave sbquoopojit opiacutetlsquo je součaacutestiacute frazeacutemu OacuteIumlIcircEgraveOgraveEgrave EcircIcircAtildeIcirc AumlIcirc ETH1AtildeAgrave jenž autoři pražskeacuteho staroslověnskeacuteho slovniacuteku vysvětlujiacute jako sbquoopiacutet někoho do němotylsquo (SJS 3 667) autoři starobulharskeacuteho slovniacuteku vy-

5 Srov Janyškovaacute 2019

6 Ekumenickyacute překlad Bible z roku 1979

7 Slovo maacute pokračovaacuteniacute v ruskyacutech a bulharskyacutech naacuteřečiacutech srov ruskeacute dial винопивец sbquoчеловек laquoлюбящий выпить на мирской счетraquolsquo (SRNG 4 288) a bulharskeacute řiacutedkeacute dial винопивец sbquopijaacutek viacutena opileclsquo (SBR 1 167)

8 Ve Svjatoslavově sborniacuteku z roku 1073 je slovo uvedeno v tomto kontextu Вьчера винопиица дьньсь водопиица (Sreznevskij 1893ndash1903 1 261)

56

ILONA JANYŠKOVAacute

světlujiacute frazeacutem s ohledem na vyacuteznam stsl ETH1AtildeUacute sbquovyacutesměch posměchlsquo jako bdquoнапия някого докато стане за присмехldquo tedy sbquoněkoho opiacutejet dokud se nestane terčem posměchulsquo (SBR 2 633)

22 Ve Frizinskyacutech pamaacutetkaacutech a v apoštolniacutech textech je zaznamenaacuteno kompozitum EumlEgraveOtildeicirciumlEgraveOgraveEgrave4 sbquonadměrneacute pitiacute opilstviacutelsquo (SJS 2 127) Prvniacute čaacutest slova tvořiacute stsl EumlEgraveotildeUacute sbquonadměrnyacute nadbytečnyacute přiacutelišnyacute hojnyacutelsquo ojediněle i sbquošpatnyacutelsquo Uvedeneacute kompozitum ndash na rozdiacutel od jinyacutech kompozit s EumlEgraveotildeIcirc- kteraacute překlaacutedajiacute řeckaacute kompozita a jsou tak považovaacutena za kalky ndash se vy-světluje jinak napřiacuteklad se uvažuje o možneacutem vlivu starohornoněmeckeacuteho ubartrunchī sbquoopilstviacute opilostlsquo (tak Gusmani 1987 364 k etymologii psl lichъ viz vyacuteše)

23 Pro vyacuteznam sbquoopilyacute podnapilyacutelsquo nachaacuteziacuteme v Sinajskeacutem žaltaacuteři adjekti-vum OslashthornIgraveUumlIacuteUacute(9) v tomto kontextu Eacute AcircUacuteNtildeOgraveAgrave YacuteEcircIcirc NtildeUacuteIuml2Eacute AtildeltIcircNtildeIumlIcircAumlgtUuml Eacute YacuteEcircIcirc NtildeEacuteEumlAringIacuteUacute OslashthornigraveAringiacuteuacute IcircOgraveuacute AcircEacuteIacuteAgrave (SJS 4 924) Uvedeneacute adjektivum patřiacute do rodiny praslovanskeacuteho šuměti sbquošumět hlučet hlomozit apodlsquo šumъ sbquošum hluk hlomoz apodlsquo jež jsou onomatopoickeacuteho původu Předpoklaacutedanyacute seacutemantickyacute vyacutevoj sbquohlučnyacutelsquo rarr sbquoopilyacute omaacutemenyacutelsquo maacute pod-poru napřiacuteklad ve slovinskeacutem dial šuacutemen sbquoopilyacute zpityacute opojenyacutelsquo (Pleteršnik 1894ndash1895 2 650) a v chorvatskeacutem staršiacutem šumast sbquopřiopilyacute opilyacutelsquo (RHSJ 17 878) z mimoslovanskyacutech jazyků pak v německeacutem Rausch sbquoopilostlsquo je-hož vyacuteznam je vyacutesledkem seacutemantickeacuteho posunu ze středohornoněmeckeacute-ho rūsch sbquošuměniacute prudkost bouřlivostlsquo (Kluge ndash Seebold 2002 747 Fur-lan in Bezlaj 1976ndash2007 4 130 ESJS 16 947)

24 V zaacutekladu csl EcircAcircAgraveNtildeUumlIacuteEgraveEcircUacute sbquopijan opileclsquo(10) doloženeacuteho v apoštolniacutech textech (SJS 2 19) je substantivum EcircAcircAgraveNtildeUacute sbquokvašenyacute naacutepoj kvaslsquo slovo staacuteřiacute praslovanskeacuteho (kvasъ)

9 V Boloňskeacutem Lobkovickeacutem a Pařiacutežskeacutem žaltaacuteři je tvar OslashOacuteigraveUumliacuteUacute (SJS 4 924)

10 Srov se stejnyacutem zaacutekladem stč a středněčeskeacute kvasovniacutek sbquohodovniacutek pijanlsquo (Nejedlyacute a kol 2019 60)

57

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

25 To že je opilstviacute tedy nestřiacutedmost v pitiacute alkoholickyacutech naacutepojů zaacuteleži-tostiacute odsouzeniacutehodnou s kterou je třeba bojovat se vědělo již od starověku Napřiacuteklad Řekoveacute věřili že polodrahokam ametyst nošenyacute jako amulet za-braňuje opilosti tedy chraacuteniacute před naacutesledky nadměrneacuteho použiacutevaacuteniacute alkoholu (Royt ndash Šedinovaacute 1998 37ndash39) Ciacuterkevněslovanskeacute AgraveigraveAringOgraveoacutentildeograveuacute sbquoametystlsquo (SJS 1 31) se vysvětluje z řeckeacuteho adjektiva ἀμέθυστος sbquoneopojivyacute neopi-telnyacute kdo nemůže byacutet opitlsquo Slovo je odvozeno (se zaacuteporkou ἀ-) od slovesa μεθύω sbquojsem opilyacutelsquo jež je z ř μέθυ sbquoviacutenolsquo Ametyst kteryacute maacute jemně fialovou až purpurovou barvu je zřejmě pojmenovaacuten podle barvy značně zředěneacuteho červeneacuteho viacutena ktereacute již nemaacute tak silneacute opojneacute uacutečinky (Beekes 2010 85)

PhDr Ilona Janyškovaacute CScUacutestav pro jazyk českyacute AV ČR v v i

Etymologickeacute odděleniacuteVeveřiacute 97

602 00 Brnoilonajanyskovaujccascz

Přiacutespěvek vznikl s podporou dlouhodobeacuteho koncepčniacuteho rozvoje Uacutestavu pro jazyk českyacute AV ČR v v i RVO 68378092

58

ILONA JANYŠKOVAacute

LITERATURABARTOŠ František

1906 Dialektickyacute slovniacutek moravskyacute (Praha Českaacute akademie ciacutesaře Františka Josefa pro vědy slovesnost a uměniacute)

BEEKES Robert2010 Etymological Dictionary of Greek With the assistance of Lucien van Beek Vol 1ndash2 (Leiden ndash Boston Brill)

BEZLAJ France1976ndash2007 Etimološki slovar slovenskega jezika 1ndash5 Knjiga 1 in 2 France Bezlaj knjiga 3 in 4 France Bezlaj Marko Snoj Metka Furlan knjiga 5 Kaza-la Marko Snoj in Simona Klemenčič (Ljubljana Založba ZRC)

ESJS =1989ndash2018ndash Etymologickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho seš 1ndash19ndash red Eva Havlovaacute Adolf Erhart Ilona Janyškovaacute (Praha Academia Brno Tribun EU)

ESSJ = 1974ndash Этимологический словарь славянских языков Праславянский лексический фонд ред Олег Н Трубачев Анатолий Ф Журавлев Жанна Ж Варбот (Москва Наука)

GUSMANI Roberto1987 bdquoEtymologie und Bedeutungsentwicklung von aksl lichъldquo Zeitschrift fuumlr vergleichende Sprachforschung 110 s 358ndash365

JANYŠKOVAacute Ilona2019 bdquoStaroslověnskaacute slovniacute zaacutesoba tyacutekajiacuteciacute se sexuaacutelniacuteho životaldquo in M Ja-kubowicz ndash S Pogwizd ndash B Raszewska-Żurek (eds) Etymologica Slavica Studia etymologiczne poświęcone prof Franciszkowi Sławskiemu z okazji setnej rocznicy urodzin (Warszawa Instytut Sławistyki Polskiej Akademii Nauk) s 311ndash319

KLUGE Friedrich ndash SEEBOLD Elmar2002 Etymologisches Woumlrterbuch der deutschen Sprache 24 durchgesehene und erweiterte Auflage (Berlin ndash New York de Gruyter)

MACHEK Vaacuteclav1968 Etymologickyacute slovniacutek jazyka českeacuteho (Praha Academia)

59

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

MIKLOSICH Franz1853 Apostolus e codice monasterii Šišatovac palaeoslovenice Vydal F Miklo-sich (Vindobonae G Braumuller)

NEJEDLYacute Petr a kol2019 Slovotvornyacute vyacutevoj deverbaacutelniacutech substantiv ve stareacute a středniacute češtině (Praha Academia)

NĚMEC Igor1980 Rekonstrukce lexikaacutelniacuteho vyacutevoje (Praha Academia)

NĚMEC Igor ndash HORAacuteLEK Jan a kol1986 Dědictviacute řeči (Praha Panorama)

PLETERŠNIK Maks1894ndash1895 Slovensko-nemški slovar 1ndash2 (Ljubljana Knezoškofijstvo)

POKORNY Julius1959ndash1969 Indogermanisches etymologisches Woumlrterbuch 1ndash2 (Bern ndash Mun-chen Francke Verlag)

RHSJ =1880ndash1976 Rječnik hrvatskoga ili srpskoga jezika 1ndash23 (Zagreb Jugoslaven-ska akademija znanosti i umjetnosti)

ROYT Jan ndash ŠEDINOVAacute Hana1998 Slovniacutek symbolů Kosmos přiacuteroda a člověk v křesťanskeacute ikonografii (Praha Mladaacute fronta)

SBR =1999ndash2009 Старобългарски речник 1ndash2 (София Издателство Валентин Траянов)

SČS =1968ndash2008 Staročeskyacute slovniacutek 1ndash4 red Igor Němec (Praha Academia)

SCHUMANN Kurt1958 Die griechischen Lehnbildungen und Lehnbedeutungen im Altbulgaris-chen (Wiesbaden Otto Harrassowitz)

60

ILONA JANYŠKOVAacute

SJS =1966ndash2016 Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho Lexicon linguae palaeosloveni-cae 1ndash4 red Josef Kurz Zoe Hauptovaacute (Praha Academia Euroslavica) 5 Addenda et corrigenda red Zoe Hauptovaacute Vaacuteclav Konzal Štefan Pilaacutet (Praha Euroslavica)

SP =1974ndash Słownik prasłowiański 1ndash red Franciszek Sławski (Wrocław ndash Warsza-wa ndash Krakoacutew ndash Gdańsk Zakład Narodowy im Ossolińskich)

Sreznevskij = СРЕЗНЕВСКИЙ Измаил И1893ndash1903 Материалы для Словаря древнерусского языка по письменным памятникам 1ndash3 (Санкт-Петербург Императорская Академия Наук)

SRNG = 1965ndash Словарь русских народных говоров 1ndash (Москва ndash Ленинград Санкт-Петербург Наука)

Vendina = ВЕНДИНА Татьяна И2002 Средневековый человек в зеркале старославянского языка (Москва Индрик)

WOJTYŁA-ŚWIERZOWSKA Maria1992 Prasłowiańskie abstractum Słowotwoacuterstwo Semantyka I Formacje tematyczne (Warszawa Slawistyczny Ośrodek Wydawniczy)

62

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquo V CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

HELENA KARLIacuteKOVAacute

ON THE GENESIS OF THE WORD NASTOLOVAacuteNIacute IN CZECH SLAVONIC AND OLD CZECHThe word nastolovaacuteniacute denotes enthroning raising somebody to the throne Since the Middle Ages the term ldquoenthroningrdquo is in many European languages basically the only official meaning used for this ceremony In his dictionary F Miklosich records the verb nastolovati with the meaning lsquoin throno collocarersquo and the adjective nastolovanъ lsquoin throno sedensrsquo It is obvi-ously a derivative of the Old Church Slavonic noun stolъ which was in Old Church Slavonic translation texts a usual equivalent of Greek θρόνος lsquoarmchair seat (in the New Testament) royal seat thronersquo Old Czech lacks a verb equivalent to the mentioned Czech Slavonic verb (attested is only perfective nastoliti) though it has the deverbal noun nastolovaacutenie lsquoraising to the thronersquo This noun occurs only in a name of one of religious feasts which is used to be called Nastolovaacutenie svateacuteho Petra [Raising Saint Peter to the throne] in Old Czech documents The contribution tries to find out whether Church Slavonic nastolovati could be regarded as a calque from Greek and whether Old Czech nastolovaacutenie could be viewed as a Church Slavism

Keywords Old Church Slavonic Old Czech calque Church Slavism etymology

1Pojmem bdquonastolovaacuteniacuteldquo se tu miacuteniacute intronizace uvedeniacute na trůn tedy slav-nostniacute obřad při němž je uveden do uacuteřadu vyacuteznamnyacute představitel katolickeacute nebo pravoslavneacute ciacuterkve papež biskup patriarcha teacutež představenyacute nebo představenaacute klaacuteštera tohoto naacutezvu se použiacutevalo i při uvaacuteděniacute do uacuteřadu světskeacuteho panovniacuteka Intronizace je od středověku ve většině evropskyacutech jazyků v zaacutesadě jedinyacutem oficiaacutelniacutem vyacuterazem použiacutevanyacutem pro tento cere-moniaacutel Je to slovo pochaacutezejiacuteciacute z latiny střlat inthronizātio inthronizāre je vyacutepůjčkou střř ἐνθρονίζειν V ciacuterkevniacute slovanštině a stareacute češtině se však pro pojmenovaacuteniacute tohoto konceptu objevujiacute domaacuteciacute lexeacutemy ktereacute odpoviacuteda-jiacute těmto ř a lat lexeacutemům do teacute miacutery že by mohlo jiacutet o kalky

63

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

F Miklosich totiž zachycuje ve sveacutem slovniacuteku srb-csl sloveso nastolo-vati s vyacuteznamem sbquoin throno collocarelsquo a adjektivum (resp participium per-fecti passivi) nastolovanъ sbquoin throno sedenslsquo (Miklosich 1862ndash1865 414) SJS tato slova nemaacute leacutepe řečeno nevyskytujiacute se v staroslověnskyacutech pamaacutet-kaacutech ktereacute SJS eviduje Naopak staraacute čeština odpoviacutedajiacuteciacute vyacuteraz maacute a to nastolovaacutenie Toto substantivum se ovšem objevuje pouze v naacutezvu jednoho z ciacuterkevniacutech svaacutetků kteryacute byacutevaacute ve staročeskyacutech textech označovaacuten jako Nastolovaacutenie svateacuteho Petra Nabiacutezejiacute se v zaacutesadě dvě otaacutezky 1 Lze csl na-stolovati považovat za kalk z řečtiny 2 Můžeme stč nastolovaacutenie poklaacute-dat za stopu ciacuterkevněslovanskeacuteho vlivu resp mohlo by jiacutet o ciacuterkevniacute slavi-smus nebo je jeho původ třeba vysvětlit jinak Ciacutelem tohoto přiacutespěvku je hledat na tyto otaacutezky odpovědi

21 Csl nastolovati je očividně derivaacutetem stsl substantiva stolъ ktereacute bylo v sta-roslověnskyacutech překladovyacutech textech obvyklyacutem ekvivalentem řeckeacuteho θρόνος sbquokřeslo stolec (v Noveacutem zaacutekoně) panovnickyacute stolec trůnlsquo v překladech z la-tinskeacute předlohy pak nahrazovalo slova scamnum sbquolavice podnož stoličkalsquo sēdēs sbquosedadlolsquo solium sbquosedadlo stolec křeslo trůnlsquo popř thronus sbquokřeslo (v Noveacutem zaacutekoně) trůnlsquo A tyto vyacuteznamy implikuje i většina derivaacutetů a kom-pozit utvořenyacutech na baacutezi stsl stolъ ktereacute SJS zaznamenaacutevaacute (v niacuteže) Jako řeckyacute ekvivalent ciacuterkevněslovanskeacuteho nastolovati uvaacutediacute Miklosich (1862ndash1865 414) praacutevě řeckeacute sloveso ἐνθρονίζειν Toto denominaacutelniacute sloveso je jak je zřejmeacute odvozeno od řeckeacuteho substantiva θρόνος Vyacuteznam tohoto substantiva prošel určityacutem vyacutevojem U Homeacutera byl θρόνος ještě pojmenovaacuteniacutem pro lepšiacute vyššiacute sedadlo Později jak zaznamenaacutevajiacute Schrader ndash Nehring (1929 2 534) se začal θρόνος použiacutevat ve vyacuteznamu sbquosedadlotrůn pro bohy i světskeacute panov-niacutekylsquo A už u řeckyacutech tragiků byl pluraacutel θρόνοι synonymem pro kraacutelovskou moc(1) Vyacuteznamy fundujiacuteciacuteho substantiva doklaacutedaacute praacutevě odvozeneacute ἐνθρονίζειν

1 bdquoBei Homer bezeichnet θρόνος [] noch jeden besseren namentlich houmlheren Stuhl Spaumlter wird es ganz vorzugsweise fur die Sitzplaumltze der Goumltter und hervorragender Menschen verwendet Schon bei den Tragi-ken wird θρόνοι [] ganz im Sinne von Koumlnigsherrschaft gebrauchtldquo (Schrader ndash Nehring 1929 2 534)

64

HELENA KARLIacuteKOVAacute

V klasickeacute řečtině je toto sloveso doloženo marginaacutelně pokud jde o nebiblic-keacute texty LiddellndashScott (1953 567) odkazujiacute ve sveacutem slovniacuteku pouze na jedno miacutesto a to v Diodorovi Sicilskeacutem (3313) Na dvou miacutestech se pak objevu-je ve Stareacutem zaacutekoně a to jednou ve vyacuteznamu sbquoin throno locolsquo (ἐνθρονίζω) (srov i Stephanus 4 1090(2))

bull ἡνίκα δὲ ἐπὶ πάντων τὸν ἱερὸν ἡγεμόνα νοῦν διὰ τῶν αἰσθητηρίων ἐνεθρόνισεν (LXX 4 Mak(3) 222)

a jednou ve vyacuteznamu sbquoin throno sedeolsquo (ἐνθρονίζομαι)bull ἐν αὐταῖς ταῖς ἡμέραις ὅτε ἐνεθρονίσθη ὁ βασιλεὺς Ἀρταξέρξης ἐν

Σούσοις τῇ πόλει LXX Ester 12 (Rahlfs 1 952)

Vulgata (2 121) Ester 12 překlaacutedaacute toto miacutesto opisembull quando sedit in solio regni sui Susan civitas regni ejus

a stejně tak i jeruzaleacutemskaacute biblebull když tenkraacutet seděl v pevnosti v Susaacutech na kraacutelovskeacutem trůně (JB 711)

Jak vyplyacutevaacute z kontextu ve všech uvedenyacutech přiacutekladech se mluviacute o svět-skeacutem trůně kraacutelovskeacutem

Na jinyacutech miacutestech Stareacuteho zaacutekona tam kde by se kontextuaacutelně ἐνθρονίζειν dalo očekaacutevat se objevuje obvykle dvouslovneacute vyjaacutedřeniacute a to jak v řeckeacutem textu tak v překladech Srov např Bar=EpIer 633

bull οὔτε καταστῆσαι βασιλέα δύνανται οὔτε ἀφελέσθαι (Rahlfs 2 768)

A podobně je tomu i v lat a stč překladechbull neque regem constituere possunt neque auferre (Vulgata 3 125)

2 Stephanus 4 1091 bdquoGalli non solum Throne dicunt e Gr θρόνος sed et Inthroniser ex hoc ἐνθρονίζωldquo

3 K označovaacuteniacute biblickyacutech knih a stsl pramenů byly použity zkratky zavedeneacute pro SJS Zkratky stč pramenů a způsob citace dokladů se řiacutediacute zaacutesadami uvedenyacutemi v publikaci Staročeskyacute slovniacutek Uacutevodniacute stati soupis pramenů a zkratek (Praha Academia 1968)

65

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

bull ani kraacutele ustaviti mohuacute ani ssaditi (StčB V1359)bull takeacute nejsou s to dosadit nebo sesadit kraacutele (BJ 1498)

211 Ve středniacute a pozdniacute řečtině došlo u slovesa ἐνθρονίζειν k vyacuteznamoveacute specializaci k posunu od bdquosvětskeacuteholdquo vyacuteznamu do roviny ciacuterkevniacute a frek- vence jeho vyacuteskytu se zvyacutešila Du Cange (1958 1 499ndash500) doklaacutedaacute na citaacutetech z byzantskyacutech hagiografů přiacutepadně dalšiacutech autorů(4) jak sloveso ἐνθρονίζειν tak variantu ἐνθρονίαζειν ve všech přiacutepadech vyacuteznamově už spadajiacute pouze do ciacuterkevniacute terminologie s vyacuteznamem sbquoin thronum inducere installare (dosadit na trůn o biskupovi)lsquo přeneseně pak sbquoecclesiam dedi-care (uveacutest do ciacuterkevniacuteho uacuteřadu)lsquo V diacutele byzantskeacuteho hagiografa Symeona Logothety pak je i neprefigovaneacute θρονίζειν sbquoin throno sedere (sedět na trů-nu)lsquo (Du Cange 1958 1 500)

Střř ἐνθρονίζειν převzala jak už bylo zmiacuteněno v nezměněneacute podobě la-tina (lat in- je totožneacute s ř ἐν-) V latinskyacutech středověkyacutech textech je slove-so inthronisāreinthronizāre dobře doloženo ve vyacuteznamech spadajiacuteciacutech do okruhu naacuteboženskeacute terminologie jak zachycuje Du Cange (1954 4 402) Hojně dokladů eviduje i SSLat 17 266 v latinsky psanyacutech středověkyacutech textech českeacute provenience Sloveso inthronisāreinthronizāre se v nich použiacutevaacute ve vyacuteznamu sbquodosadit na trůn stoleclsquo převaacutežnou měrou stolec biskupskyacute arcibiskupskyacute nebo papežskyacute ale objevuje se i v souvislosti se světskyacutemi panovniacuteky (de duce rege ndash SSLat 17 266) např Henricusin ducem eligitur et inthronizatur Jindřichna veacutevodstvie zvolen i uveden slavně (PulkChron 116a) daacutele ve vyacuteznamu sbquouveacutest ustanovit do ciacuterkevniacuteho uacuteřadulsquo sbquouveacutest do nebeskeacuteho kraacutelovstviacutelsquo a několika dalšiacutech

212 Csl nastolovati je po slovotvorneacute straacutence jak bylo řečeno denomina-tivum Je zjevneacute že je odvozeno prefixem na- a sufixem -ovati od substan-tiva stolъ Derivace pomociacute prefixu na- uchovaacutevajiacuteciacuteho prostorovyacute vyacuteznam v několika modifikaciacutech je ve staroslověnštině běžnaacute a to předevšiacutem u slo-

4 Např Leontius Episcopus Neapoleos in Cypro (590ndash668) Epiphanius Hagiopolita (9 stol) Symeon Logothetes (10 stol) aj

66

HELENA KARLIacuteKOVAacute

ves (Šlosar 1981 66) V přiacutepadě slovesa nastolovati jde ovšem o speciaacutelniacute vyacuteznamovou modifikaci dala by se vyjaacutedřit formulaciacute Šimandlovou po-užitou pro sloveso nalodit se že totiž jde o umiacutesťovaacuteniacute do toho (v našem přiacutepadě jde spiacuteše o umiacutesťovaacuteniacute na to) co vyjadřuje zaacutekladoveacute substanti-vum (Šimandl 2016 372)(5) Derivaacutetů ktereacute by odpoviacutedaly praacutevě tomuto slovotvorně-vyacuteznamoveacutemu modelu je však ve staroslověnštině doloženo minimum snad jen (s jinyacutemi sufixy) slovesa naseliti naseljati sbquoosiacutedlit osiacutedlovatlsquo (odvozenaacute od substantiva selo sbquosiacutedlo statek ajlsquo) Praacutevě řiacutedkost doloženiacute derivaacutetů tohoto slovotvorně-vyacuteznamoveacuteho typu může nahraacutevat domněnce že sloveso nastolovati ačkoli na prvniacute pohled vypadaacute jako slovo ryze domaacuteciacute mohlo byacutet uměle vytvořeno vlivem jazyka předlohy A tuto domněnku by mohla podpořit marginaacutelnost jeho doloženiacute i dalšiacute fakta

Řadu derivaacutetů a kompozit utvořenyacutech na baacutezi stsl stolъ ktereacute zazname-naacutevaacute SJS lze vzhledem k jejich vyacuteznamu a způsobu derivace považovat za kalky přesně odpoviacutedajiacuteciacute řeckyacutem předlohaacutem sъprěstolьnъ sbquospoluvlaacutednou-ciacutelsquo (1times Euch) kalk řeckeacuteho σύνθρονος (k tomu viacutece Grivec 1952) sъstolьnikъ (2times Supr) kalk ř σύνεδρος ve vyacuteznamu sbquouacutečastniacutek sněmursquo a συγκάθεδρος ve vyacuteznamu sbquoasesor přiacutesediacuteciacutelsquo(6) prъvoprěstolьnikъ sbquokniacuteže apoštolskyacutelsquo (1times ka-lend Ochr o sv Petrovi a Pavlovi) kalk řeckeacuteho πρωτόθρονος ravьnoprěs-tolьnъ sbquomajiacuteciacute stejnyacute trůnlsquo (1times Napis) kalk ř ὁμόθρονος Domniacutevaacutem se že stejně tak nelze vyloučit že i csl nastolьnikъ sbquonaacutestupcelsquo (2times Meth) je řeckyacutem kalkem Byzantskaacute řečtina maacute totiž adjektivum ἐνθρόνιος sbquonastole-nyacutelsquo (LiddellndashScott 1953 567) jež by mohlo byacutet vyacutechodiskem pro csl slovo podobně i csl stolьnikъ sbquopatriarchalsquo (1times Ochr 1times Nom) by mohlo byacutet utvo-řeno podle ř adjektiva θρόνος sbquosediacuteciacute na trůnělsquo

Srb-csl pamaacutetka v niacutež se podle Miklosiche csl nastolovati resp na-stolovanъ vyskytuje je staroslověnskyacutem překladem řeckeacute předlohy (jde o překlad života sv Gregoria z Agrigenta od Leontia presbytera v Řiacutemě) V Miklosichovi (1862ndash1865 414) neniacute sice uvedeno přesneacute miacutesto vyacuteskytu

5 Šimandl (2016 372) zmiňuje sice i sloveso nastolit ale jen v jeho současneacutem přeneseneacutem vyacutezna-mu sbquodaacutet do středu zaacutejmulsquo a to jako přiacuteklad speciaacutelniacuteho lexikalizovaneacuteho vyacuteznamu

6 K funkci prefixu sъ- (překlaacutedajiacuteciacuteho ř συν-) jakožto rozlišovaciacuteho prvku v raacutemci seacutemantiky konkreacutetniacutech staroslověnskyacutech slov (zde stolьnikъ a sъstolьnikъ) srov Jefimova 2004 40

67

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

což poněkud oslabuje hodnotu teacuteto informace přesto však možnost že jde o slovo utvořeneacute vlivem přiacuteslušneacuteho slova v řeckeacute předloze tu staacutele je poměrně značnaacute

Kromě Miklosiche evidujiacute rcsl nastolovati sbquovyneacutest na trůn (biskupskyacute metropolitniacute)lsquo takeacute Sreznevskij (2 337) a StrS (10 269)(7) Slovanskeacute jazyky použiacutevajiacute pro pojmenovaacuteniacute tohoto aktu různeacute lexeacutemy (např b възкaacuteчвам на престoacuteл трoacuteн sln ustoličiti namestiti instalirati p osadzać na tronie intronizować hl intronizować r возводuacuteтьвозвестuacute на престол aj)

22 Struktura staročeskeacuteho substantiva nastolovaacutenie ukazuje že jde o verbaacutelniacute substantivum vyacutechoziacute sloveso však ve stareacute češtině doloženo neniacute Ved-le prefigovaneacuteho nastolovaacutenie maacute staraacute čeština i neprefigovaneacute stolovaacutenie (s variantniacutemi štolovaacutenie stolenie ndash MStčS 480) s vyacuteznamem sbquospolečneacute sezeniacute u stolu u jiacutedlalsquo v jednom přiacutepadě (v tzv Pasionaacutelu kališnickeacutem) pak je užito ve vyacuteznamu sbquodosazeniacute na trůnlsquo Ani k tomu deverbativu vyacutechoziacute sloveso doloženo neniacute Doloženo je jen dokonaveacute nastoliti sbquonastolit dosa-dit na trůnlsquo jakožto Saul bohem zvolen mazaacuten za kraacutel i naſtolen (Budyš 34b ndash StčS 1 291)

Pokud jde o stč nastolovaacutenie sbquodosazeniacute na trůnlsquo objevuje se pouze jak bylo zmiacuteněno v naacutezvu jednoho z ciacuterkevniacutech svaacutetků kteryacute byacutevaacute ve staro-českyacutech textech označovaacuten jako Nastolovaacutenie svateacuteho Petra Tento svaacutetek se vztahuje k 22 uacutenoru kdy si ciacuterkev připomiacutenaacute svaacutetek Stolce svateacuteho Petra prvniacuteho mezi apoštoly a prvniacuteho řiacutemskeacuteho biskupa Nejstaršiacute zmiacuten-ky o oslavě dne kdy podle tradice apoštol Petr usedl na biskupskyacute stolec v městě Řiacutemě se datujiacute do 4 stoletiacute Slavnost probiacutehala 18 ledna v Priscilli-nyacutech katakombaacutech o kteryacutech starobyleacute doklady mluviacute jako o miacutestě bdquokde svatyacute Petr seděl nejprveldquo (ubi prius sedit sanctus Petrus) Zde se ve staro-věku uctiacutevala katedra tedy starobylyacute dřevěnyacute stolec na ktereacutem řiacutemskyacute bis-kup uděloval novokřtěncům svaacutetost biřmovaacuteniacute Druhyacutem datem spojenyacutem s Petrovyacutem biskupskyacutem uacuteřadem je 22 uacutenor Podle tradice jde o udaacutelost

7 Staraacute ruština maacute substantivum nastolovanije sbquotrůn vlaacutedalsquo (StrS 10 269)

68

HELENA KARLIacuteKOVAacute

kteraacute se popisuje v Mt 16 13ndash19 kdy Petr u Ceacutesareje Filipovy vyznal Ježiacuteše jako Božiacuteho Syna a ten jej jako skaacutelu ustanovil zaacutekladniacutem piliacuteřem ciacuterkve(8) Později v 9 stoletiacute byl tento svaacutetek spojovaacuten s Petrovyacutem uacuteřadem biskupa v Antiochii Po liturgickeacute reformě II vatikaacutenskeacuteho koncilu bylo lednoveacute da-tum z kalendaacuteře odstraněno a svaacutetkem připomiacutenajiacuteciacutem zaacuteklady papežstviacute se stal 22 uacutenor (srov Friedrich 1934 129ndash199 324)

Substantivum nastolovaacutenie je ve stč textech poměrně dobře doloženo Srov např

a potom svatyacute Petr na tom stole sědajě sedm let božie slovo kaacutezal pro něžto tento svatyacute den sloacuteve svateacuteho Petra naſtolowanye festum epularum(9) beati Petri (PasMuzA 155) v outeryacute před svatyacutem Petrem jenž sloacuteve Nastolovaacuteniacute ArchČ 10 255 (1437) ndash StčS 1292

V jednom přiacutepadě (v tzv Pasionaacutelu kališnickeacutem) jak bylo řečeno pak je užito neprefigovaneacuteho vyacuterazu stolovaacutenie sbquodosazeniacute na trůnlsquo

221 V latinskyacutech pramenech jak doklaacutedajiacute slovniacuteky středověkeacute latiny se tento svaacutetek označuje sousloviacutem Cathedra Petri apostoli přiacutepadně Cathed-ra S Petri(10) Ostatně naznačuje to i Klaret když v Glosaacuteři staviacute vedle lat kathedra stč nastolovaacutenie (nasstolowanye) resp zde v bdquoklaretovskyldquo zkraacuteceneacute podobě nasstolanye (KlarGlosA 2397 ndash StčS 1 292) Lat cathed-ra (lt ř καθέδρα) je sice nositelem zaacutekladniacuteho vyacuteznamu přejateacuteho spo-lu s formou z řečtiny tedy sbquosedadlo stolice učitelskaacute stolice katedralsquo ale metonymicky je teacutež označeniacutem pro sbquoučitelskyacute uacuteřadlsquo a daacutele i pro sbquokněžskyacute předevšiacutem biskupskyacute ale i arcibiskupskyacute uacuteřad siacutedlolsquo ve spojeniacute cathedra regni coelum znamenaacute sbquonebelsquo cathedra (předevšiacutem s atributem s Petri)

8 bdquoI jaacuteť praviacutem tobě že jsi ty Petr a na teacuteť skaacutele vzdělaacutem ciacuterkev svou a braacuteny pekelneacute nepřemohou jiacute A tobě daacutem kliacuteče kraacutelovstviacute nebeskeacuteholdquo (Mt 1618-19 ndash BK)

9 Stč slovo nastolovaacutenie zde v textu překlaacutedaacute lat spojeniacute festum epulārum substantivum epulae primaacuterniacutem vyacuteznamem sbquopokrm jiacutedlo hostinalsquo je tu použito v obrazneacutem duchovniacutem smyslu

10 Často se toto sousloviacute objevuje ve spojeniacute se substantivy dies nebo festum a maacute formu časoveacuteho uacutedaje např hellipdatumhellipin die cathedrae s Petri hellipconsilium in die sancti Petri ad cathedram apod (SSLat 1 590)

69

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

je označeniacutem pro sedes summi pontificis tedy papežskyacute stolec ve smyslu uacuteřadu (srov SSLat 1 590) Otaacutezkou je proč je staročeskyacutem ekvivalentem lat cathedra praacutevě nastolovaacutenie Je třeba si uvědomit že označeniacute Cathedra S Petri implikuje v zaacutesadě vyacutesledek procesu dosazeniacute nastoleniacute na trůn na stolec kteryacute vyjadřuje sloveso inthronisare = in cathedra in solio ponere (SSLat 17 266) Staraacute čeština ovšem toto ř-lat pojmenovaacuteniacute do sveacuteho le-xika nezahrnula a vyjadřuje je opisně jako např (Svateacuteho Petra) na stolici povyacutešenie (ArchČ 321 ndash r 1442) přiacutepadně na stolici vsaźenie (ESStč) apod (Klaret překlaacutedaacute inthronizatio slovem vwedenye KlarGlosA 2465 ndash ESStč) Zatiacutemco uvedeneacute obraty jsou obecneacuteho raacutezu nevztahujiacute se pouze k osobě Petra nastolovaacutenie se užiacutevaacute vyacutehradně v souvislosti s uvedenyacutem svaacutetkem Na zaacutekladě toho co bylo řečeno a připustiacuteme-li že csl nastolovati lze po-važovat za kalk ř ἐνθρονίζειν pak by se nabiacutezelo vysvětleniacute že stč nasto-lovaacutenie by mohlo byacutet ciacuterkevniacutem slavismem Podpůrnyacutem argumentem by mohlo byacutet to že ve stareacute češtině jde o ciacuterkevniacute termiacuten se speciaacutelniacutem kon-kreacutetniacutem vyacuteznamem Ve světle toho že ve středověkyacutech latinskyacutech textech českeacute provenience se běžně pro bdquousazeniacute na trůnldquo nebo bdquouvedeniacute do uacuteřaduldquo použiacutevaly latinskeacute lexeacutemy inthronisare inthronisatio inthronisatus tedy přejiacutemky řeckeacuteho ἐνθρονίζειν a jeho derivaacutetů na jejichž zaacutekladě vzniklo csl nastolovati nelze vyloučit že překladatel i pro přeloženiacute lat substanti-va cathedra v pojmenovaacuteniacute konkreacutetniacuteho svaacutetku použil slovo nastolovaacutenie ktereacute znal z ciacuterkevniacute slovanštiny (srov Intronisatus est id est kathedratus LexClem ndash SSLat 17 266) Zde by se nabiacutezelo zmiacutenit Traacutevniacutečka (1948 167) že bdquov době okolo r 1100 lze u naacutes a to v Čechaacutech zcela dobře předpoklaacute-dati znalost ciacuterkevniacute slovanštiny nepřetržitě trvajiacuteciacute z velkomoravskeacute doby cyrilometodějskeacuteldquo

222 Lze samozřejmě namiacutetnout že stč stoacutel č stůl je slovo domaacuteciacute psl původu a že tedy neniacute důvod uvažovat v přiacutepadě jednoho derivaacutetu o csl vlivu A je pravda že existuje řada jeho derivaacutetů s vyacuteznamy nespadajiacuteciacutemi do ciacuterkevniacute terminologie ale spojenyacutemi s dnešniacutem chaacutepaacuteniacutem stolu jako stolovaacuteniacute sbquospolečneacute sezeniacute u stolu u jiacutedlalsquo a sbquohodovaacuteniacute hostinalsquo sloveso stolovat od něhož je stolovaacuteniacute odvozeno sbquospolečně jiacutest u jednoho stolulsquo Ale přesto neniacute vliv ciacuterkevniacute slovanštiny vyloučen když uvaacutežiacuteme že ve stareacute

70

HELENA KARLIacuteKOVAacute

češtině jde o vyacuteraz se speciaacutelniacutem vyacuteznamem naviacutec implikujiacuteciacutem vyacuteznam stolu pro češtinu netypickyacute

3 ZAacuteVĚROdpověď na obě otaacutezky formulovaneacute v uacutevodniacute čaacutesti tohoto textu tedy zda lze csl nastolovati považovat za kalk z řečtiny a zda je možneacute vidět ve stč nastolovati vliv ciacuterkevniacute slovanštiny je kladnaacute nejde ovšem o tvrzeniacute kate-gorickeacute vzhledem k tomu co bylo řečeno vyacuteše

PhDr Helena Karliacutekovaacute CScetymologickeacute odděleniacute

Uacutestav pro jazyk českyacute AV ČR v v i602 00 Brno

helenakarlikovaujccascz

Přiacutespěvek vznikl za podpory projektu Staroslověnskeacute dědictviacute v stareacute češtině financovaneacuteho Grantovou agenturou Českeacute republiky (č 18-02702S)

71

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

LITERATURABK

2004 Bible svataacute podle posledniacuteho vydaacuteniacute kralickeacuteho z roku 1613 (Brno KMa)

DU CANGE Charles du Fresne1954 Glossarium mediae et infimae lanititatis 1ndash10 (Graz Akademische Druck-U Verlagsanstalt unveraumlnderter Nachdruck der Ausgabe von 1883ndash1887)

1958 Glossarium ad scriptores mediae et infimae Graecitatis 1ndash2 (Graz Aka-demische Druck-U Verlagsanstalt unveraumlnderter Abdruck der 1688 in Lyon erschienen Ausgabe)

ESStčElektronickyacute slovniacutek stareacute češtiny [online] Praha Uacutestav pro jazyk českyacute AV ČR v v i odděleniacute vyacutevoje jazyka 2006ndash [cit 9 5 2019] Dostupneacute z httpvokabularujccascz

FLAJŠHANS Vaacuteclav (ed)1928 Klaret a jeho družina sv 2 (Praha Českaacute akademie věd a uměniacute)

FRIEDRICH Gustav1934 Rukověť křesťanskeacute chronologie (Praha Filosofickaacute fakulta University Karlovy)

GRIVEC Franc1952 bdquoSъprěstolьnъ ndash synthronosldquo Slovo 1 s 6ndash19

JB2009 Jeruzaleacutemskaacute bible Piacutesmo svateacute vydaneacute Jeruzaleacutemskou biblickou ško-lou přel F X a D Halasovi (Kostelniacute Vydřiacute Karmelitaacutenskeacute nakladatelstviacute)

JEFIMOVA Valerija Sergejevna2004 bdquoO vlijanii jazyka grečeskich originalov na slovoobrazovatelrsquonyje pro-cessy v staroslavjanskom jazykeldquo Slavjanovedenije 4 s 35ndash47

LIDDELL Henry George ndash SCOTT Robert1953 A Greek-English Lexicon (Oxford Clarendon Press)

72

HELENA KARLIacuteKOVAacute

LUTHER Martin (ed)1948 Die Bibel oder die ganze heilige Schrift des Alten und Neuen Thesta-ments nach der deutschen Uumlbersetzung Martin Lutherrsquos (Stuttgart Privileg Wurtt Bibelanstalt)

MIKLOSICH Franz1862ndash1865 Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum (Wien Wilhelm Braumuller)

MStčS1978 BĚLIČ Jaromiacuter ndash KAMIŠ Adolf ndash KUČERA Karel Malyacute staročeskyacute slov-niacutek (Praha SPN)

RAHLFS Alfred (ed)1935 Septuaginta id est Vetus Testamentum graece iuxta LXX interpretes 2 vols (Stuttgart Privileg Wurttembergische Bibelanstalt)

SCHRADER Otto ndash NEHRING Alfons1929 Reallexikon der indogermanischen Altertumskunde 2 zweite vermehrte und umgearbeitete Auflage (BerlinndashLeipzig Walter de Gruyter)

SJS1966ndash2016 Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho Lexicon linguae palaeoslovenicae 1ndash5 (Praha Academia Euroslavica)

SREZNEVSKIJ Izmail Ivanovič1893ndash1903 Materialy dlja slovarja drevnerusskago jazyka po pisrsquomennym pamjatnikam 1ndash3 (Sanktpeterburg)

SSLat1977ndashdosud Slovniacutek středověkeacute latiny v českyacutech zemiacutech Latinitatis medii aevi lexicon Bohemorum (Praha Academia)

StčB2009 KYAS Vladimiacuter (ed) Staročeskaacute Bible draacutežďanskaacute a olomouckaacute V1 2 (Praha Academia)

StčS1968ndash2008 Staročeskyacute slovniacutek 1ndash4 Red Igor Němec (Praha Academia)

StrS1975ndashdosud Slovarrsquo russkogo jazyka 11ndash17 vv (Moskva Nauka)

73

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

STEPHANUS Henricus 1954 Thesaurus Graecae linguae 1ndash9 (Graz)

ŠIMANDL Josef2016 Slovniacutek afixů užiacutevanyacutech v češtině (Praha Karolinum)

ŠLOSAR Dušan1981 Slovotvornyacute vyacutevoj českeacuteho slovesa (Brno Univerzita J E Purkyně)

TRAacuteVNIacuteČEK František1948 bdquoGlosy Jagićovy a svatořehořskeacuteldquo in J Kurz ndash M Murko ndash J Vašica (eds) Slovanskeacute studie Sbiacuterka statiacute věnovanyacutech prelaacutetu univ prof dr Josefu Vajsovi k uctěniacute jeho životniacuteho diacutela (Praha Vyšehrad) s 164ndash168

Vulgata1902 Biblia sacra Vulgatae editionis Editio decima 1ndash4 (Ratisbonae Institu-tum librarium pridem G J Manz)

74

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚN-SKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE(1)

ŠTEFAN PILAacuteT

The paper discusses perspectives of further development of the Old Church Slavonic Dictionary and possible problems associated with such processes The ongoing digitiza-tion of the dictionary opens new possibilities for its development most importantly an equalization of the differences that have arisen among its four parts It brings also an option to expand the dictionary with other Old Church Slavonic texts and the digitizati-on enables entirely new approach to the Czech Church Slavonic material as a whole

Keywords lexicography digitization Old Church Slavonic language Old Church Slavonic texts Czech recension of the Church Slavonic language

UacuteVODSlovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho (Kurz a kol 1966ndash1997 daacutele SJS)(2) před-stavuje světově unikaacutetniacute diacutelo českeacute paleoslovenistiky ktereacute shromažďuje a objasňuje slovniacute zaacutesobu nejen kanonickyacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek ale takeacute mladšiacutech ciacuterkevněslovanskyacutech opisů textů jejichž vznik byacutevaacute kladen na Velkou Moravu nebo je jejich původ jakkoliv spjat s cyrilometodějskou mi-siiacute Vedle toho obsahuje teacutež slovniacute zaacutesobu textů česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu Společně s mimořaacutednou šiacuteřiacute sveacuteho zaacuteběru přinaacutešiacute překlady vyacutezna-mů ve třech současnyacutech jazyciacutech (česky rusky a německy) vždy teacutež latinsky a v přiacutepadě dokladů z překladovyacutech textů uvaacutediacute vyacuterazy z předloh (řeckyacutech

1 Přiacutespěvek vznikl za podpory projektu bdquoGORAZD Digitaacutelniacute portaacutel staroslověnštinyldquo MK ČR ndash NAKI II DG16P02H024

2 O okolnostech vzniku SJS podrobně Blaacutehovaacute (2016)

75

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

latinskyacutech či starohornoněmeckyacutech) Jednotliveacute vyacuteznamy doplňuje a objas-ňuje hojnyacutemi faktografickyacutemi a vyacutekladovyacutemi komentaacuteři a bohatě je ilustruje citacemi z excerpovanyacutech textů a jejich překladovyacutech originaacutelů Inovativniacutem rysem je teacutež uvaacuteděniacute synonymie u staroslověnskyacutech hesel

Je pochopitelneacute že u diacutela ktereacute vznikalo po dobu několika desetiletiacute a na jehož tvorbě se vystřiacutedaly dvě generace badatelů dochaacutezelo průběžně k vyacute-voji metodiky zpracovaacuteniacute hesel postupně se rozšiřoval okruh dostupnyacutech pamaacutetek a jejich předloh a takeacute přiacutestup k sekundaacuterniacute literatuře Nejvyacuteraz-nějšiacute koliacutesaacuteniacute se pochopitelně projevuje v prvniacutem diacutele zejmeacutena v jeho po-čaacutetku při jehož tvorbě nebyl způsob zpracovaacuteniacute hesel ještě zcela ustaacutelen Proto s vytvořeniacutem dodatků k SJS počiacutetala hlavniacute redaktorka Zoe Haupto-vaacute (1929ndash2012) již ve sveacutem zaacutevěrečneacutem slově v IV diacutelu SJS (SJS IV 1042) K realizaci dodatků k I diacutelu SJS došlo v letech 2008ndash2016 (Hauptovaacute a kol 2016 daacutele Dodatky)(3) Svyacutem celkovyacutem rozsahem osmi sešitů se staly paacutetyacutem integraacutelniacutem diacutelem SJS Dodatky přinesly nejen sjednoceniacute formaacutelniacute stavby hesel ale byl teacutež doplněn materiaacutel z pamaacutetek ktereacute nebyly z různyacutech důvo-dů do prvniacuteho diacutelu zpočaacutetku zařazeny čiacutemž vznikla celaacute řada novyacutech hesel Současně s tvorbou Dodatků probiacutehalo vydaacutevaacuteniacute již od počaacutetku SJS plaacutenova-neacuteho Řecko-staroslovenskeacuteho indexu v roce 2014 byl uzavřen jeho prvniacute diacutel (Blaacutehovaacute 2014 daacutele ŘSI)(4) Etymologickeacute odděleniacute Uacutestavu pro jazyk českyacute v Brně od roku 1989 vydaacutevaacute Etymologickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho(5) (Havlovaacute a kol 1989 daacutele ESJS) kteryacute je na lexiku zařazeneacutem do SJS ma-teriaacutelově založen Vedle toho je heslaacuteř SJS zařazen do Srovnaacutevaciacuteho indexu k slovniacutekům zpracovanyacutem v raacutemci Komise pro ciacuterkevněslovanskeacute slovniacuteky(6) z nějž doposud vyšly dva diacutely (Ribarova 2015 2018)

V roce 2016 byl zahaacutejen pětiletyacute projekt GORAZD Digitaacutelniacute portaacutel sta-roslověnštiny kteryacute je financovaacuten v raacutemci programu NAKI II Ministerstva kultury ČR(7) Ciacutelem tohoto projektu je digitalizace a online zpřiacutestupněniacute

3 Viacutece o projektu Čajka (2016)

4 Viacutece o projektu Čermaacutek (2016)

5 Podrobně o slovniacuteku Janyškovaacute (2016)

6 Viacutece o projektu Ribarova (2016)

7 Viacutece o projektu Pilaacutet (2016) a na projektovyacutech straacutenkaacutech wwwgorazdorg

76

ŠTEFAN PILAacuteT

Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho Slovniacuteku nejstaršiacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek(8) I diacutelu Řecko-staroslověnskeacuteho indexu a naskenovaneacute staroslo-věnskeacute liacutestkoveacute kartoteacuteky Do konce roku 2020 je plaacutenovaacuteno zveřejněniacute těchto online databaacuteziacute Zaacutekladniacute ideou digitalizace těchto slovniacuteků v je-jichž přirozeneacutem centru ležiacute SJS je nejenom snadneacute zpřiacutestupněniacute jejich obsahu co možnaacute největšiacutemu okruhu uživatelů ale takeacute udržovaacuteniacute jejich obsahu v aktuaacutelniacute podobě a v souladu s nejnovějšiacutemi vědeckyacutemi poznatky v oboru

Elektronickaacute verze Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho se bude od verze tištěneacute v některyacutech aspektech odlišovat V prvniacute řadě budou přiacutemo do he-sel integrovaacuteny Dodatky k I diacutelu Dalšiacute vyacuteraznou změnou je doplněniacute ang- lickyacutech překladů hesel v celeacutem rozsahu slovniacuteku Do angličtiny bude pro lepšiacute zpřiacutestupněniacute mezinaacuterodniacutemu okruhu uživatelů převeden původně la-tinsky psanyacute aparaacutet slovniacuteku a faktografickeacute vyacuteklady a komentaacuteře U všech hesel bude doplněn soupis excerpovanyacutech pamaacutetek ve kteryacutech se danyacute lexeacutem vyskytuje (odstavec occurrit in hellip) Hesla SJS budou daacutele propoje-na s naskenovanyacutemi sniacutemky staroslověnskeacute liacutestkoveacute kartoteacuteky diacuteky čemuž bude možneacute dohledat všechny vyacuteskyty daneacuteho lexeacutemu v excerpovanyacutech pamaacutetkaacutech Hesla budou teacutež provaacutezaacutena s hesly ŘSI v rozsahu prvniacuteho diacutelu Prezentačniacute prostřediacute poskytne pokročileacute vyhledaacutevaciacute a filtrovaciacute naacutestroje a možnost spraacutevy uživatelskeacuteho obsahu

1 PROBLEacuteM NEKONZISTENCE SJSIdea udržovaacuteniacute SJS v staacutele aktuaacutelniacute podobě s sebou však nese jisteacute probleacute-my ktereacute vyplyacutevajiacute jak z praktickeacute nemožnosti okamžiteacute aktualizace SJS v jeho celeacutem rozsahu tak z nemožnosti odpoviacutedajiacuteciacute aktualizace všech dal-šiacutech slovniacuteků ktereacute z něj vychaacutezejiacute nebo jsou s niacutem jakkoliv provaacutezaneacute Tiacutemto způsobem vzniklou nekonzistenci tak můžeme rozdělit na vnitřniacute (v raacutemci SJS) a vnějšiacute (ve vztahu k dalšiacutem slovniacutekům)

8 Jednaacute o digitalizaci doposud nevydaneacuteho druheacuteho opraveneacuteho vydaacuteniacute jednosvazkoveacuteho slovniacuteku kteryacute vyšel v Moskvě pod naacutezvem Старославянский словарь (по рукописям XndashXI веков) (Cejtlin 1994) Viacutece o tomto slovniacuteku a jeho druheacutem přepracovaneacutem vydaacuteniacute Chromaacute (2016)

77

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

11 VNITŘNIacute NEKONZISTENCEVnitřniacute nekonzistence z různyacutech přiacutečin vznikala již v době tvorby původniacute-ho SJS a byla důvodem vzniku Dodatků k I diacutelu Vydaacutevaacuteniacute dodatků k dal-šiacutem diacutelům SJS v původniacute sešitoveacute podobě již neniacute plaacutenovaacuteno neboť bude mnohem efektivnějšiacute tyto uacutepravy v budoucnu provaacutedět přiacutemo v heslech elektronickeacuteho SJS V současneacutem stavu kdy jsou implementovaacuteny pouze Dodatky k I diacutelu však zůstaacutevaacute tato historicky vzniklaacute nekonzistence ne-odstraněna Paradoxně je ještě navyacutešena neboť z důvodu chronologickeacuteho postupu praciacute jsou dnes v nejaktuaacutelnějšiacute podobě hesla v rozsahu I diacutelu naacutesledovanaacute hesly IV diacutelu a až pak stojiacute hesla II a III diacutelu

Tento stav je nejvyacuteraznějšiacute v okruhu citovanyacutech pamaacutetek Nově nale-zeneacute čaacutesti Žaltaacuteře sinajskeacuteho (SinN)(9) a Euchologia sinajskeacuteho (EuchN) a evangelniacute zlomky Zografskeacuteho palimpsestu (ZogrPal) Vatikaacutenskeacuteho pa-limpsestu (Vat) Bojanskeacuteho palimpsestu (Bojan) a Sinajskeacuteho palimpsestu (SinPal) jsou tak zahrnuty jen do hesel v rozsahu I diacutelu V teacutemž rozsahu je přihliacuteženo u čaacutestiacute Supraslskeacuteho kodexu (Supr) Homilie na Zvěstovaacuteniacute Panny Marie (Hom) a pamaacutetky Napisanije o pravěi věrě (Napis) k novyacutem předlohaacutem řeckyacutem u Nikodeacutemova pseudoavengelia (Nicod) Života Bene-diktova (Ben) a Legendy o svateacutem Viacutetu (Vit) k novyacutem předlohaacutem latin-skyacutem Některeacute dalšiacute pamaacutetky ktereacute byly přidaacutevaacuteny až v průběhu vydaacutevaacuteniacute II a III diacutelu byly v rozsahu I diacutelu doplněny Dodatky ale v čaacutesti slovniacuteku nadaacutele chybějiacute Jednaacute se absenci Eninskeacuteho apoštolaacuteře (En) v rozsahu piacutes-men к ndash л Dimitrijova kaacutenonu (Dim) a Novgorodskeacuteho rukopis Nikodeacutemo-va pseudoevangelia (NicodNovg) v rozsahu piacutesmen к ndash м

V Dodatciacutech a v souladu s tiacutem teacutež v elektronickeacutem SJS v rozsahu hesel I diacutelu došlo k odstraněniacute některyacutech pamaacutetek ktereacute byly v původniacutem SJS excerpovaacuteny nebo citovaacuteny nesoustavně a v průběhu času se jejich zařa-zeniacute do SJS ukaacutezalo byacutet nadbytečnyacutem Jednaacute se o varianty z pozdniacuteho Ni-kolskeacuteho čtveroevangelia (Nik(a)) spolu s variantami značenyacutemi jako Nikb

z dalšiacuteho čtveroevangelia uvaacuteděneacuteho v Daničićově edici (Daničić 1864)

9 Použiteacute zkratky pamaacutetek vychaacutezejiacute z uacutezu SJS Viz SJS (Kurz a kol 1966ndash1997 I LXXIndashLXXIII III 670ndash671) a Dodatky (Hauptovaacute a kol 2016 25ndash27)

78

ŠTEFAN PILAacuteT

ktereacute shořelo při bombardovaacuteniacute Bělehradu v roce 1941 Daacutele jde o varianty z Perfirjevskeacuteho parimejniacuteku (Perf) ojediněle citovaneacute z Brandtovy nedo-končeneacute edice staroslověnskeacuteho parimejniacuteku (Brandt 1894ndash1901) Vajsova edice knihy Joacuteb z II Novljanskeacuteho breviaacuteře (Gl Nov II Vajs 1903) před-stavuje mladšiacute překlad z latiny proto je od III diacutelu nahrazovaacutena textem vydanyacutem Pechuškou (Gl ms Viti Pechuška 1935) z Breviaacuteře Viacuteta z Omišlje kteryacute vychaacuteziacute z překladu z řečtiny

V Dodatciacutech byla teacutež provedena systematizace citovaacuteniacute variant vosto-kovskeacute (VencVost) minejniacute (VencMin) a charvaacutetskeacute redakce (VencNov) Prvniacute staroslověnskeacute legendy o svateacutem Vaacuteclavu daacutele kazaňskeacuteho a pet-rohradskeacuteho rukopisu Druheacute staroslověnskeacute legendy o svateacutem Vaacuteclavu (VencNik) variant z tzv Zaacutehřebskeacuteho hagiografickeacuteho sborniacuteku z roku 1469 Života Konstantinova a variant z Uvarovskeacuteho (BesUvar) a Synodaacutel-niacuteho (BesSynod) rukopisu Besěd na evangelije (Bes) Tyto varianty nejsou ve zbyacutevajiacuteciacutech diacutelech SJS důsledně citovaacuteny

Do rozsahu hesel I diacutelu v souladu s praxiacute Dodatků teacutež nebyly vřaze-ny některeacute varianty sporadicky citovaneacute od II diacutelu Jednaacute se o varianty z I Lublaňskeacuteho (beramskeacuteho) breviaacuteře (VencLab) a varianty z breviaacuteře Va-tikaacutenskeacute apoštolskeacute knihovny Illirico 6 (VencRom) k charvaacutetsko-hlaholskeacute redakci Prvniacute staroslověnskeacute legendy o svateacutem Vaacuteclavu (VencNov) a o va-rianty z teacutehož breviaacuteře Vatikaacutenskeacute apoštolskeacute knihovny Illirico 6 (CMVat) a zlomku breviaacuteře Rakouskeacute naacuterodniacute knihovny Cod slav 121 (CMVindob) k Oficiu sv Cyrila a Metoděje (CMLab a CMNov)

Řešeniacute teacuteto vnitřniacute nekonzistence bude spočiacutevat ve zpracovaacuteniacute zbyacutevajiacute-ciacutech čaacutestiacute slovniacuteku podle metodiky zavedeneacute Dodatky Oproti tištěneacute verzi Dodatků se však již nepočiacutetaacute s metodou zpracovaacuteniacute hesel podle abecedy ale podle pamaacutetek což bude postup při elektronickeacutem zpracovaacuteniacute hesel vyacuterazně efektivnějšiacute V prvniacute řadě je plaacutenovaacuteno doplněniacute novyacutech pamaacutetek poteacute přijdou na řadu dalšiacute uacutepravy Odstraněniacute teacuteto vnitřniacute nekonzistence je zaacutekladniacute podmiacutenkou pro jakeacutekoliv dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nebo uacutepravy excerpčniacute baacuteze elektronickeacuteho SJS Při staacutevajiacuteciacutech personaacutelniacutech možnostech tyacutemu pokud se nepodařiacute najiacutet vnějšiacute zdroje financovaacuteniacute však lze očekaacutevat že se bude jednat o praacutece dlouhodobeacuteho charakteru

79

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

12 VNĚJŠIacute NEKONZISTENCESlovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho se stal zaacutekladem řady vyacuteše zmiacuteněnyacutech lexikografickyacutech projektů Tiacutemto zaacutekladem je však jeho původniacute tištěnaacute verze resp excerpovanyacute materiaacutel v staroslověnskeacute liacutestkoveacute kartoteacutece Jen v menšiacutem množstviacute přiacutepadů bylo teacutež možneacute přihliacutežet k Dodatkům (některaacute hesla ŘSI a ESJS) Ciacutel elektronickou podobu SJS průběžně inovovat pak může veacutest k tomu že se bude svyacutem obsahem těmto souvisejiacuteciacutem projek-tům staacutele viacutece vzdalovat

To je samozřejmě patrneacute již vzhledem k staroslověnskeacute liacutestkoveacute karto-teacutece na jejiacutemž zaacutekladu byl tento slovniacutek vytvaacuteřen Před vznikem Dodatků byla kartoteacuteka doplněna o liacutestky jen z těch novyacutech pamaacutetek ke kteryacutem nebyl v danou dobu k dispozici index verborum V současnosti je kartoteacuteka poklaacutedaacutena za archivniacute materiaacutel a dalšiacute rozšiřovaacuteniacute jejiacute excerpčniacute baacuteze nebo jakeacutekoliv dalšiacute zaacutesahy do niacute nejsou plaacutenovaacuteny K excerpci přiacutepadnyacutech dal-šiacutech pamaacutetek bude již využiacutevaacutena vyacutepočetniacute technika Ve staacutevajiacuteciacute podobě byla kartoteacuteka naskenovaacutena a propojena s digitalizovanyacutemi hesly SJS Ne vždy však bylo takoveacute propojeniacute možneacute Mnohaacute novaacute hesla zavedenaacute Do-datky již podklady v liacutestciacutech nemajiacute na druhou stranu v kartoteacutece zůstaly liacutestky s hesly kteraacute byla z různyacutech důvodů ze slovniacuteku odstraněna popř byly doklady na nich zachyceneacute přesunuty pod jinaacute zaacutehlaviacute Tato divergen-ce bude s každyacutemi dalšiacutemi zaacutesahy do slovniacuteku nutně narůstat a tento fakt neniacute řešitelnyacute Staroslověnskou liacutestkovou kartoteacuteku tak bude možno chaacute-pat hlavně jako historickyacute dokument kteryacute nemusiacute odpoviacutedat současneacutemu stavu slovniacuteku

Souběžně s excerpciacute pro Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho vznikaly ob-raacuteceneacute řecko-staroslověnskeacute liacutestky ktereacute se staly zaacutekladem pro tvorbu Řecko-staroslověnskeacuteho indexu O konečneacutem vyacuteběru pamaacutetek pro ŘSI bylo rozhodnuto ještě před uacuteplnyacutem zformovaacuteniacute koncepce Dodatků proto ŘSI zahrnuje jen čaacutest novyacutech pamaacutetek do nich zařazenyacutech Zahrnuty jsou SinN a EuchN z evangelniacutech zlomků pouze Vat Pro tyto texty byla doplněna liacutestkovaacute excerpce S dalšiacutem rozšiřovaacuteniacutem materiaacuteloveacute baacuteze ŘSI nelze do doby jeho dokončeniacute počiacutetat a to z důvodu technickeacute obtiacutežnosti takoveacuteho kroku a zaacuteroveň vytvořeniacute nežaacutedouciacute vnitřniacute nekonzistence v raacutemci ŘSI

80

ŠTEFAN PILAacuteT

Jedniacutem z ciacutelů projektu Gorazd je integrace SJS a ŘSI aby byly oba slovniacute-ky vzaacutejemně průchoziacute a uživatel mohl snadno čerpat důležiteacute informace z obou miacutest Dalšiacutemi přiacutepadnyacutemi změnami a rozšiřovaacuteniacutem materiaacuteloveacute baacuteze SJS by se však tato integrace staacutele viacutece narušovala Dokončeniacute ŘSI a praacutece na jeho přiacutepadneacutem rozšiacuteřeniacute jsou prozatiacutem otaacutezkou dlouhodobeacuteho časoveacute horizontu

Etymologickyacute Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho je dalšiacutem vyacuteznamnyacutem projektem čerpajiacuteciacutem z materiaacuteloveacute baacuteze SJS Vydaacutevaacuteniacute hesloveacute čaacutesti slov-niacuteku bylo dokončeno v roce 2018 publikaciacute sešitu č 19 Autoři ESJS mohli čerpat z Dodatků jen v omezeneacute miacuteře až v pozdějšiacutech sešitech Z důvodu šiacuteře a hloubky etymologickeacuteho vyacutezkumu se autorům podařilo v mnoha přiacute-padech upřesnit seacutemantiku staroslověnskyacutech vyacuterazů nad miacuteru zachycenou v SJS Tyto noveacute poznatky však nemohly prozatiacutem byacutet v SJS zpracovaacuteny a to ani v raacutemci Dodatků neboť v době jejich tvorby nebyla ještě mnohaacute piacutesmena prvniacuteho I diacutelu v ESJS v ktereacutem jsou zaacutehlaviacute řazena podle latinky zpracovaacutena Revize seacutemantiky hesel SJS na zaacutekladě ESJS bude tak možnaacute až v druheacute faacutezi po dokončeniacute projektu Gorazd Pokud to budouciacute vyacutevoj a možnosti financovaacuteniacute dovoliacute byla by jistě žaacutedouciacute digitalizace ESJS a jeho integrace v systeacutemu Gorazd s propojeniacutem s hesly SJS a přiacutepadně i ŘSI I zde však hroziacute prohlubovaacuteniacute nekonzistence mezi SJS a ESJS pokud by byla ma-teriaacutelovaacute baacuteze SJS jednostranně měněna či rozšiřovaacutena

V přiacutepadě Srovnaacutevaciacuteho indexu k slovniacutekům zpracovanyacutem v raacutemci Komi-se pro ciacuterkevněslovanskeacute slovniacuteky jsou přiacutepadneacute změny sestavy hesel v SJS nejmeacuteně problematickeacute Srovnaacutevaciacute index je vydaacutevaacuten elektronicky a soupis hesel v SJS v něm lze poměrně snadno upravit tak aby odpoviacutedal aktuaacutel-niacutemu stavu

2 MOŽNOSTI DALŠIacuteHO ROZVOJE SJSJak z vyacuteše uvedeneacuteho naacutestinu vyplyacutevaacute nutnyacutem předpokladem k jakeacutemu-koliv dalšiacutemu rozvoji SJS je odstraněniacute staacutevajiacuteciacute vnitřniacute nekonzistence To bude nutnou naacutesledujiacuteciacute faacuteziacute po dokončeniacute zaacutekladniacute digitalizace v roce 2020 Teoretickaacute možnost dalšiacutech proměn v excerpčniacute baacutezi by pak mohla

81

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

byacutet až dalšiacute faacuteziacute Z důvodu nebezpečiacute prohlubovaacuteniacute vnějšiacute nekonzistence je žaacutedouciacute aby jakyacutekoliv budouciacute zaacutesah do excerpčniacute baacuteze SJS byl projed-naacuten s redakčniacutemi tyacutemy těchto slovniacuteků a k přiacutepadnyacutem inovaciacutem dochaacutezelo v kooperaci s nimi tak aby byla zaručena možnost budouciacuteho zahrnutiacute ta-kovyacutech uacuteprav i do těchto slovniacuteků Nedodrženiacute tohoto postupu by postupně vedlo k narušeniacute smyslu systeacutemu Gorazd jako integrujiacuteciacuteho prostřediacute pro tyto slovniacuteky

Z hypotetickyacutech možnostiacute budouciacuteho rozšiacuteřeniacute materiaacuteloveacute baacuteze může-me navrhnout a předložit k odborneacute diskuzi tyto naacutevrhy

bull Evangelia Texty evangeliiacute jsou staroslověnskyacutemi kanonickyacutemi pa-maacutetkami poměrně dobře zachyceny avšak obě nejstaršiacute hlaholskaacute čtveroevangelia Zografskeacute a Mariaacutenskeacute majiacute v některyacutech čaacutestech lakuny Z rozsaacutehleacuteho srovnaacutevaciacuteho vyacutezkumu A Aleksejeva (Alekse-jev 1998 36ndash37) vyplyacutevaacute že nejbliacuteže k hlaholskyacutem čtveroevangeliiacutem stojiacute tzv Typografskeacute (12 st RGADA ф 381 1) a Haličskeacute čtvero-evangelium (z roku 1144 GIM Син 404) Nabiacuteziacute se tak možnost chybějiacuteciacute čaacutesti doplnit z jedneacute z těchto pamaacutetek přiacutepadně proveacutest kompletniacute excerpci Pro bohateacute zastoupeniacute evangelniacutech textů v SJS však lze takoveacute rozšiacuteřeniacute poklaacutedat jen za maacutelo přiacutenosneacute

bull Apoštoly Pro nedostatek jinyacutech možnostiacute v době vzniku SJS byl za zaacutekladniacute text staroslověnskeacuteho překladu apoštolu zvolen ruskyacute Christinopolskyacute apoštol (Christ) na zaacutekladě zastaraleacute edice E Kałuž-niackeacuteho (Kałužniacki 1896) kteryacute je v miacutestě lakun doplněn uacuteryvky z bosenskeacuteho Hilferdingova apoštolu č 14 (Hilf) a ruskyacutemi apoštoly Moskevskeacute synodaacutelniacute knihovny č 7 (Moska) a č 18 (Moskb) Kyjev-skyacute zlomek Christ nebyl do Kałużniackeacuteho edice zahrnut vydal jej samostatně Maslov (1910) Tento zlomek nebyl pro SJS excerpovaacuten Samotnyacute vyacuteběr Christ jako zaacutekladniacuteho textu nebyl přiacuteliš šťastnyacute neboť se jednaacute o text mladšiacute redakce silně ovlivněnyacute preslavskyacutemi vlivy Později byly identifikovaacuteny uacuteplneacute texty apoštola v podstat-ně většiacute miacuteře odraacutežejiacuteciacute původniacute cyrilometodějskyacute překlad (Pilaacutet 2017) V prvniacute řadě se jednaacute o středobulharskyacute Crkolezskyacute apoš-tol z 13 stoletiacute (Bogdanović a kol 1986) Textologicky je mu bliacutezkyacute

82

ŠTEFAN PILAacuteT

i zmiacuteněnyacute Hilf kteryacute je z čaacutesti vydaneacute Kułužniackyacutem již do SJS za-hrnut Jednoduššiacute postup by tak patrně byl vyexcerpovat zbyacutevajiacuteciacute čaacutesti praacutevě tohoto bosenskeacuteho rukopisu ze 14 stoletiacute a použiacutet jej nově jak rukopis zaacutekladniacute Tato změna by jistě přinesla novou do-posud lexikograficky nepodchycenou čaacutest cyrilometodějskeacute slovniacute zaacutesoby zachovaneacute v apoštolniacutem textu současně by se však jednalo o proměnu natolik zaacutevažnou že by musela proběhnout v koordinaci s dalšiacutemi projekty ze SJS vychaacutezejiacuteciacutemi

bull Žaltaacuteře Mezi pamaacutetkami nalezenyacutemi v roce 1975 v klaacutešteře sv Ka-teřiny na Sinaji se mimo jineacute nachaacutezel hlaholskyacute žaltaacuteř zvanyacute Dimi-triův Do tohoto kodexu jsou vloženy i dalšiacute hlaholskeacute texty Mezi nimi vynikajiacute svyacutem obsahem unikaacutetniacute Sinajskeacute mediciacutenskeacute liacutestky Tento kodex kteryacute praacutevem naacuteležiacute mezi kanonickeacute pamaacutetky staro-slověnštiny v nedaacutevneacute době fototypicky vydal H Miklas (2012) tex-tovaacute edice je v přiacutepravě Adekvaacutetnost zařazeniacute Dimitriova žaltaacuteře do excerpčniacute baacuteze SJS je nespornaacute Pro celkově niacutezkou variabilitu žaltaacuteřniacuteho textu by nemělo dodatečneacute zařazeniacute teacuteto pamaacutetky do SJS a přiacutepadně teacutež do dalšiacutech souvisejiacuteciacutech slovniacuteků tvořit velkeacute obtiacuteže

bull Dalšiacutestarozaacutekonniacute texty Otaacutezka možneacuteho dochovaacuteniacute Metodějova překladu Stareacuteho zaacutekona mimo žaltaacuteř a parimejniacutek je složitaacute a neniacute možneacute na tomto miacutestě do teacuteto problematiky podrobněji zabiacutehat Do SJS byla z dalšiacutech starozaacutekonniacutech textů zařazena pouze tzv Glagoli-tica Vajsova (Gl) což jsou uacuteryvky z tzv Malyacutech proroků nachaacutezejiacuteciacute se v charvaacutetsko-hlaholskyacutech breviaacuteřiacutech (kniha Joacuteb je v SJS nověji čer-paacutena z vydaacuteniacute Pechuškova) Tyto texty byly z čaacutesti doplněny varian-tami z Tunickeacuteho vydaacuteniacute knih Malyacutech proroků z ruskeacuteho rukopisu z 16 stoletiacute (Tunickij 1918 Tun) kteryacute je opisem rukopisu sepsaneacute-ho již roku 1047 v Novgorodě popem Upirem Lichyacutem Texty v Tun však zjevně odraacutežejiacute preslavskou redakci těchto textů Jejich uacuteplnaacute ex- cerpce tak neniacute pro SJS jehož ciacutelem je podat lexikaacutelniacute obraz staro-slověnštiny cyrilometodějskeacuteho obdobiacute vhodnaacute spiacuteše by bylo možno uvažovat o jejich uacuteplneacutem vypuštěniacute Přiacutepadneacute doplněniacute dalšiacutemi sta-rozaacutekonniacutemi texty je otaacutezka dalšiacute odborneacute diskuze V uacutevahu připadaacute

83

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

zejmeacutena tzv Jihoslovanskaacute bible kterou představuje rukopis FI461 Ruskeacute naacuterodniacute knihovny bulharskeacuteho původu z posledniacute čtvrtiny 14 stol (Nikolova 2005 Aleksejev 1999 133ndash139) kteryacute obsahuje velkou čaacutest knih Stareacuteho zaacutekona bez oktateuchu a žaltaacuteře Tyto texty v zaacutekladu nepochybně obsahujiacute starobylyacute překlad přestože současně vykazujiacute znaky vyacutechodobulharskyacutech redakčniacutech uacuteprav z 10ndash11 sto-letiacute Přiacutepadnaacute excerpce těchto textů pro SJS by znamenala radikaacutelniacute změnu v dosavadniacute struktuře starozaacutekonniacutech textů a bezpochyby by teacutež znamenala vyacuterazneacute navyacutešeniacute noveacuteho lexikaacutelniacuteho materiaacutelu Přes opraacutevněnost zařazeniacute těchto starozaacutekonniacutech textů do SJS zvlaacuteště ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi zařazenyacutemi texty jejichž souvislost s cyrilometoděj-skyacutem obdobiacutem je spiacuteše nepřiacutemaacute (to se ostatně tyacutekaacute i většiny textů vyacutechodobulharskeacuteho Supraslskeacuteho kodexu) by realizace takoveacuteho zaacute-měru byla nesmiacuterně časově a pracovně naacuteročnaacute Naviacutec by bylo nutno zajistit možnost analogickeacuteho rozšiacuteřeniacute i u dalšiacutech slovniacuteků navazujiacute-ciacutech na SJS Uskutečnitelnost takoveacuteho projektu v tuto chviacuteli přesahu-je reaacutelneacute možnosti autorskeacuteho tyacutemu SJS

bull Liturgickeacuteahomiletickeacutetexty V teacuteto skupině textů stojiacute na prv-niacutem miacutestě tzv Sinajskyacute misaacutel (N5) z novyacutech naacutelezů v klaacutešteře sv Kateřiny na Sinaji (Tarnanidis 1988 103ndash108) Tento vyacuteznamnyacute hlaholskyacute rukopis o 80 listech liturgickeacuteho obsahu z 11 stoletiacute kteryacute praacutevem naacuteležiacute mezi soubor kanonickyacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek je však silně poškozenyacute a špatně čitelnyacute Pamaacutetka doposud nebyla vydaacutena a odbornaacute veřejnost neměla prozatiacutem možnost se s jejiacutem obsahem podrobněji seznaacutemit Na jejiacute edici dlouhodobě pracuje tyacutem pod vedeniacutem H Miklase ndash Co se homiletickyacutech textů tyacuteče může-me vyzdvihnout zejmeacutena tzv Germanův sborniacutek (Mirčeva 2006) středobulharskyacute kodex z let 1358ndash9 kteryacute je však patrně přepisem originaacutelu vznikleacuteho ve vyacutechodniacutem Bulharsku v 10ndash11 stoletiacute Jednaacute se tak o určitou analogii Supraslskeacuteho kodexu Některeacute z textů jsou však v Germanově sborniacuteku zachovaacuteny v archaičtějšiacute podobě Jazy-koveacute rysy některyacutech homiliiacute v něm obsaženyacutech poukazujiacute na původ v nejstaršiacutem obdobiacute dějin staroslověnštiny Přiacutepadneacute zařazeniacute Ger-

84

ŠTEFAN PILAacuteT

manova sborniacuteku do excerpčniacute baacuteze SJS by jej jistě obohatilo o noveacute lexikaacutelniacute jednotky naacuteležejiacuteciacute do nejstaršiacute vrstvy staroslověnskeacute slov-niacute zaacutesoby Současně by se však jednalo o obtiacutežnyacute uacutekol kteryacute by znač-ně ovlivnil celkoveacute složeniacute slovniacuteku a vyacuterazně by jej tak odchyacutelil od dalšiacutech slovniacuteků ze SJS vychaacutezejiacuteciacutech

Pochopitelně by bylo možneacute naleacutezt celou řadu dalšiacutech textů o jejichž přiacutepadneacutem zařazeniacute do excerpčniacute baacuteze SJS by bylo možneacute uvažovat S ohle-dem na vysokou časovou personaacutelniacute a tiacutem i finančniacute naacuteročnost každeacuteho takoveacuteho kroku je v dohledneacute době takovyacute zaacutesah většiacuteho rozsahu jen obtiacutež-ně představitelnyacute Za prioritniacute uacutekol kteryacute může nastat po odstraněniacute vnitř-niacute nekonzistence elektronickeacuteho SJS můžeme poklaacutedat rozšiacuteřeniacute excerpčniacute baacuteze SJS o hlaholskeacute staroslověnskeacute pamaacutetky nalezeneacute v klaacutešteře sv Kate-řiny na Sinaji tedy o Dimitriův žaltaacuteř (o celyacute kodex včetně vloženyacutech ne-žaltaacuteřniacutech textů) a o tzv Sinajskyacute misaacutel jakmile bude text dostupnyacute Tyto kroky bude třeba koordinovat s redakčniacutemi tyacutemy ŘSI a ESJS tak aby byl novyacute materiaacutel k nim souběžně zpracovaacuten např formou dodatků čiacutemž by se zabraacutenilo dalšiacute desintegraci sepětiacute těchto slovniacuteků Uacutevahy o přiacutepadneacutem rozšiacuteřeniacute o dalšiacute texty prozatiacutem zůstaacutevajiacute v hypotetickeacute rovině

3 OTAacuteZKA ČESKO-CIacuteRKEVNĚSLOVANSKEacuteHO SLOVNIacuteKUZvlaacuteštnostiacute skladby SJS je to že je do jeho excerpčniacute baacuteze zařazen i mate- riaacutel pamaacutetek předpoklaacutedaneacuteho česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu přes-tože se nejednaacute o texty ktereacute můžeme přiacutemo spojit s cyrilometodějskyacutem obdobiacutem staroslověnštiny Přiacutečiny jsou pochopitelneacute V době vzniku SJS nebylo myslitelneacute souběžně pracovat ještě na dalšiacutem samostatneacutem slovniacute-ku Korpus textů česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu je naviacutec co do počtu pamaacutetek omezenyacute svyacutem rozsahem v něm pak značně asymetricky převlaacute-dajiacute doklady z Besěd na evangelije neboť tato pamaacutetka svyacutem rozsahem vyacute-razně převyšuje všechny ostatniacute texty dohromady Včleněniacute česko-ciacuterkev-něslovanskeacuteho materiaacutelu do SJS tak bylo pochopitelnyacutem krokem přestože maacute i sveacute problematickeacute straacutenky (Blaacutehovaacute 2016 27)

85

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

Elektronickeacute zpracovaacuteniacute SJS však přinaacutešiacute noveacute možnosti jak se s tiacutemto probleacutemem vypořaacutedat Prezentačniacute prostřediacute v prvniacute řadě umožniacute omezit vyhledaacutevaacuteniacute pouze na pamaacutetky cyrilometodějskeacute (kanonickeacute a post-kano-nickeacute) nebo naopak pouze na česko-ciacuterkevněslovanskeacute To značně usnad-niacute studium lexika pamaacutetek česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu Je však možneacute jiacutet ještě daacutel Z technickeacuteho hlediska neniacute nijak obtiacutežneacute hesla majiacuteciacute vyacuteskyt v česko-ciacuterkevněslovanskyacutech pamaacutetkaacutech vyčlenit do samostatneacute databaacuteze kterou by pak bylo možneacute zpracovat do podoby samostatneacuteho česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho slovniacuteku Ze SJS by pak bylo hypoteticky mož-neacute česko-ciacuterkevněslovanskyacute materiaacutel zcela odstranit To by byla však velmi radikaacutelniacute změna v dosavadniacute struktuře SJS a způsobilo by to velmi zaacutevaž-nou nekonzistenci s dalšiacutemi slovniacuteky ze SJS vychaacutezejiacuteciacutemi proto takovyacute krok můžeme těžko poklaacutedat za smysluplnyacute

Samostatnaacute databaacuteze česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho slovniacuteku by naviacutec měla tu vyacutehodu že by byla snadno rozšiřitelnaacute o dalšiacute znaacutemeacute pamaacutetky česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu ktereacute do SJS z různyacutech důvodů zařa-zeny nebyly Z takovyacutech pamaacutetek byla v posledniacute době vydaacutena Legenda o sv Anastaacutezii (Čajka 2011) Modlitba sv Řehoře a Modlitba vyznaacuteniacute hřiacutechů (Vepřek 2013) Noveacute zpracovaacuteniacute zasluhuje teacutež Modlitba ke sv Trojici (Trin) z niacutež byl do SJS excerpovaacuten jen uacuteryvek vydanyacute Sobolevskyacutem (Sobolevskij 1910 45ndash47) a popř dalšiacute texty uvažovaneacuteho česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu uvaacuteděneacute Marešem (Mareš 1979) Přiacutepadneacute zařazeniacute těchto textů přiacutemo do elektronickeacuteho SJS je sice takeacute možneacute avšak SJS by se tiacutem opět o něco viacutece odchyacutelil od sveacuteho původniacuteho zaacuteměru popsat slovniacute zaacutesobu sta-roslověnštiny cyrilometodějskeacuteho obdobiacute a umocnil by se probleacutem vnějšiacute nekonzistence

Lze samozřejmě postupovat i umiacuterněnějšiacutem způsobem a ze SJS expor-tovat např pouze heslaacuteř lexeacutemů s vyacuteskytem v pamaacutetkaacutech česko-ciacuterkev-něslovanskeacuteho původu s vysvětleniacutem vyacuteznamu do ktereacuteho by mohly byacutet přidaacuteny i vyacuterazy z novyacutech pamaacutetek Tato idea se v tuto chviacuteli jeviacute jako nejrealističtějšiacute Konečnyacute způsob realizace však vyplyne až na zaacutekladě dis-kuze odborneacute veřejnosti aby mohlo byacutet v co možnaacute největšiacute miacuteře vyhověno aktuaacutelniacutem vědeckyacutem potřebaacutem

86

ŠTEFAN PILAacuteT

ZAacuteVĚRJedniacutem z ciacutelů digitalizace Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho v raacutemci projektu GORAZD Digitaacutelniacute portaacutel staroslověnštiny bylo umožnit budouciacute udržovaacuteniacute tohoto slovniacuteku vždy v aktuaacutelniacutem stavu vědeckeacuteho poznaacuteniacute Při podrobněj-šiacutem rozboru tohoto ciacutele však naraacutežiacuteme na určiteacute probleacutemy ktereacute bude nutneacute při jeho realizaci překonaacutevat Zaacutekladniacutem předpokladem dalšiacuteho rozvoje bude vyřešit historicky vzniklou vnitřniacute nekonzistenci uvnitř elektronickeacuteho SJS Při jakyacutechkoliv přiacutepadnyacutech zaacutesaziacutech do složeniacute SJS je současně třeba vždy hledět i na dalšiacute slovniacuteky ktereacute z něj materiaacutelově vychaacutezejiacute V prvniacute řadě je to ŘSI a ESJS pak Srovnaacutevaciacute index Každyacute dalšiacute zaacutesah do SJS je tak třeba konat koordinovaně aby mohly byacutet v nějakeacute formě přiacuteslušneacute změny zachy-ceny i v těchto slovniacuteciacutech Za prioritniacute můžeme poklaacutedat rozšiacuteřeniacute excerpčniacute baacuteze SJS o hlaholskeacute pamaacutetky nalezeneacute v roce 1975 v klaacutešteře sv Kateřiny na Sinaji (Dimitrijův žaltaacuteř a tzv Sinajskyacute misaacutel) Rozšiacuteřeniacute o jakeacutekoliv dalšiacute texty prozatiacutem zůstaacutevaacute v rovině uacutevah Elektronickyacute SJS přinaacutešiacute teacutež noveacute mož-nosti praacutece s česko-ciacuterkevněslovanskyacutem materiaacutelem Za reaacutelnyacute ciacutel můžeme považovat vytvořeniacute česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho heslaacuteře rozšiacuteřeneacuteho o noveacute pamaacutetky Všechny v člaacutenku nastiacuteněneacute možnosti budouciacuteho rozvoje SJS je tře-ba podrobit důkladneacute odborneacute diskuzi

PhDr Štefan Pilaacutet PhDSlovanskyacute uacutestav AV ČR v v iValentinskaacute 1 110 00 Praha 1

pilatsteslucascz

87

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

LITERATURAALEKSEJEV Аnatolij Arkaďjevič

1998 Евангелие от Иоанна в славянской традиции (Санкт-Петербург Российское библейское общество)

1999 Текстология славянской библии (Санкт-Петербург Дмитрий Буланин)

BLAacuteHOVAacute Emilie2016 bdquoKronika Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteholdquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slo-vanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 13ndash86

BLAacuteHOVAacute Emilie (hlavniacute redaktorka)2014 Řecko-staroslověnskyacute index I Index verborum graeco-palaeoslovenicus I (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i ndash Euroslavica)

BOGDANOVIĆ Dimitrije ndash VELČEVA Borjana ndash NAUMOV Aleksander1986 Болгарский апостол XIII века рукопись Дечани-Црколез 2 Исследование и микрокарточное воспроизведение рукописи (София Международный информационный центр об источниках по истории Балкан и Средиземноморья СИБАЛ)

BRANDT Roman1894ndash1901 Григоричевъ перимейникъ Въ сличении съ другими паримейниками I ndash III (Москва Университетская Типография)

CEJTLIN Ralja Michajlovna ndash VEČERKA Radoslav ndash BLAacuteHOVAacute Emilie (redaktoři)1994 (dotisk 1999) Старославянский словарь (по рукописям XndashXI веков) (Москва Русский язык)

ČAJKA František2011 Ciacuterkevněslovanskaacute legenda o svateacute Anastaacutezii (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i)

2016 bdquoDodatky ke Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho (Lexicon linguae palaeo-slovenicae V ndash Addenda et corrigenda)ldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 87ndash107

88

ŠTEFAN PILAacuteT

ČERMAacuteK Vaacuteclav2016 bdquoŘecko-staroslověnskyacute index (Index verborum graeco-palaeosloveni-cus)ldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 109ndash116

DANIČIĆ Đuro1864 Никољско јеванђеље (Београд Државнa штампаријa)

HAUPTOVAacute Zoe ndash KONZAL Vaacuteclav ndash PILAacuteT Štefan (hlavniacute redaktoři)2016 Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho V Dodatky a opravy k I diacutelu Lexicon linguae palaeoslovenicae V Addenda et corrigenda ad volumen I (Praha Slo-vanskyacute uacutestav AV ČR v v i ndash Euroslavica)

HAVLOVAacute Eva ndash ERHART Adolf ndash JANYŠKOVAacute Ilona (hlavniacute redaktoři)1989ndash Etymologickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho (Praha Academia Brno Tribun EU)

CHROMAacute Martina2016 bdquoSlovniacutek nejstaršiacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek ndash Старославянский словарь (по рукописям XndashXI веков)ldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 127ndash138

JANYŠKOVAacute Ilona2016 bdquoEtymologickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteholdquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 139ndash155

KAŁUŻNIACKI AemilianusActus epistolaeque apostolorum palaeoslovenicе Ad fidem codicis Christino-politani saeculo XII scripti (Vindobonae)

KURZ Josef ndash HAUPTOVAacute Zoe (hlavniacute redaktoři)1966ndash1997 Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho IndashIV Lexicon linguae palaeoslove-nicae IndashIV (Praha Academia)

MAREŠ František Vaacuteclav1979 An Anthology of Church Slavonic Texts of Western (Czech) Origin (Mun-chen Wilhelm Fink)

89

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

MASLOV Sergij Ivanovič1910 bdquoОтрывок Христинопольского апостола принадлежащий библиотеке Университета св Владимираldquo Известия Отделения русского языка и словесности Императорской Академии наук Т XV кн 4 Санкт-Петербург s 229ndash269

MIKLAS Heinz (ed)2012 Psalterium Demetrii Sinaitici monasterii sanctae Catharinae codex slav 3N adiectis foliis medicinalibus (Wien Holzhausen)

MIRČEVA Elka2006 Германов сборник от 13581359 г Иследване и издание на текста (София Валентин Траянов)

NIKOLOVA Svetlina2005 bdquoДревнеболгарский перевод Ветхого Заветаldquo in Славянский альманах 2005 (Москва Индрик) s 355ndash364

PECHUŠKA František1935 Staroslovanskyacute překlad knihy bdquoJobldquo (Praha Knihovna Časopisu katolic-keacuteho duchovenstva)

PILAacuteT Štefan2014 bdquoCyrilometodějskyacute překlad apoštola a jeho dalšiacute vyacutevoj v slovanskeacute ruko-pisneacute tradicildquo in P Kouřil a kol Cyrilometodějskaacute misie a Evropa 1150 let od přiacutechodu soluňskyacutech bratřiacute na Velkou Moravu (Brno Archeologickyacute uacutestav AV ČR v v i) s 256ndash267

2016 bdquoProjekt GORAZD Digitaacutelniacute portaacutel staroslověnštinyldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a per-spektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 117ndash125

RIBAROVA Zdenka2016 bdquoSrovnaacutevaciacute index k slovniacutekům zpracovanyacutem v raacutemci Komise pro ciacuterkevněslovanskeacute slovniacutekyldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 187ndash200

RIBAROVA Zdenka (ed)2015 bdquoСпоредбен индекс кон речниците обработувани во рамките на Комисиjата за црковнословенски речници при МКС Том I а ndash зldquo

90

ŠTEFAN PILAacuteT

(Скопје Македонска академија на науките и уметностите) Dostupneacute z httpicalmanuedumkbooksSporedben20indeksMANUpdf [přiacutestup 26 4 2020]

2018 Споредбен индекс кон речниците обработувани во рамките на Комисиjата за црковнословенски речници при МКС Том II и ndash о (Скопје Македонска академија на науките и уметностите) Dostupneacute z httpicalmanuedumkimagespubSporedben_indeksMANU-IIpdf [přiacutestup 26 4 2020]

SOBOLEVSKIJ Aleksej Ivanovič1910 Материалы и исследования в области славянской филологии и археологии (Санкт Петербург Типография Императорской академии наук)

TARNANIDIS Ioannis1988 The Slavonic manuscripts discovered in 1975 at St Catherinersquos Monaste-ry on Mount Sinai (Thessaloniki)

TUNICKIJ Nikolaj Leonidovič1918 Книги XII малых пророков с толкованиями в древнеславянском переводе Вып I (Сергиев Посад Отделение русского языка и словесности Российской академии наук)

VAJS Josef1903 Liber Iob (Veglia Academia veglensis)

VEPŘEK Miroslav2013 Modlitba sv Řehoře a Modlitba vyznaacuteniacute hřiacutechů v ciacuterkevněslovanskeacute a la-tinskeacute tradici (Olomouc Univerzita Palackeacuteho v Olomouci)

92

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE V PŘEKLADU KNIHY GENESIS V CHORVATSKOHLAHOL-SKYacuteCH STŘEDOVĚKYacuteCH BREVIAacuteŘIacuteCH

PETRA STANKOVSKA

NOTES ON THE DISTRIBUTION OF EQUIVALENTS FOR VERBS FACERE CREARE AND GERMINAREThe Book of Genesis at the place of latin creare has in younger translation of Croatian Glagolitic Vatican 5 breviary paleoslavonicism sacutezdati very likely because it was known to the translator from Psalter Otherwise we would expect the verb stvoriti as in older versi-on of breviary For germinare uses Vatican breviary expected common word vzrasti while the older version taken from Paroimiarion has Old Church Slavonic prozebsti

Keywords Croatian-Glagolitic breviary Bible translation Old Church Slavonic Genesis

EXPOSEacuteKe zpracovaacuteniacute a sepsaacuteniacute tohoto přiacutespěvku mě inspirovaly tři hlavniacute impulzy Prvniacutem z nich bylo bezmaacutela dvacet let stareacute vystoupeniacute doc Heleny Baue-roveacute na konferenci Glagoljica i hrvatski glagolizam konaneacute v roce 2002 na ostrově Krk u přiacuteležitosti oslav 100 vyacuteročiacute Staroslověnskeacute akademie na Krku a 50 vyacuteročiacute existence Staroslověnskeacuteho uacutestavu v Zaacutehřebu v němž si kladla otaacutezku jakyacutem způsobem by bylo možneacute klasifikovat slovniacute zaacutesobu v chorvatskyacutech ciacuterkevněslovanskyacutech pamaacutetkaacutech a jakyacute vztah maacute k slovniacute zaacutesobě nejstaršiacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek(1) Druhyacutem bylo vypisovaacuteniacute variant ke čteniacute ze začaacutetku knihy Genesis z chorvatskohlaholskyacutech bre- viaacuteřů ktereacute jsem ve Staroslověnskeacutem uacutestavu v Zaacutehřebu pořizovala asi před

1 V piacutesemneacute podobě bylo publikovaacuteno o dva roky později (Bauerovaacute 2004)

93

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

pěti lety kvůli tomu abych měla dalšiacute lexikaacutelniacute materiaacutel z biblickeacuteho textu kteryacute by mi snad mohl pomoci při interpretaci distribuce lexeacutemů v pa-tristickyacutech textech chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřů konkreacutetně v homiliiacutech ciacuterkevniacutech otců A konečně třetiacutem impulsem byly oslavy životniacuteho jubilea doc Heleny Baueroveacute na podzim roku 2019

1 SLOVNIacute ZAacuteSOBA CHORVATSKOHLAHOLSKYacuteCH STŘEDOVĚ-KYacuteCH BREVIAacuteŘŮ A PROBLEMATIKA JEJIacuteHO HODNOCENIacuteProblematika hodnoceniacute slovniacute zaacutesoby v chorvatskohlaholskyacutech pamaacutetkaacutech a v breviaacuteřiacutech zvlaacuteště je poměrně složitaacute a maacute několik uacuteskaliacute Je to daacuteno pře-devšiacutem tiacutem že samotnyacute breviaacuteř obsahuje velmi různorodeacute texty Chorvat-štiacute hlaholiteacute pak při překlaacutedaacuteniacute latinskeacuteho breviaacuteře do ciacuterkevniacute slovanštiny k němuž došlo s největšiacute pravděpodobnostiacute v polovině 13 stol(2) použiacutevali nejrůznějšiacute metody včetně využitiacute již existujiacuteciacuteho staroslověnskeacuteho překladu některyacutech čaacutestiacute biblickeacuteho textu k překladu rubrik zřejmě užiacutevali aktuaacutelně použiacutevanou terminologii (např berašь rěšponь s(ti)h(ь) čtenie oraciě bi-tatorij aj) a čaacutestečně asi i živyacute jazyk nebiblickeacute texty a biblickeacute texty jejichž staršiacute překlady neměli k dispozici překlaacutedali do ciacuterkevniacute slovanštiny kterou se naučili čteniacutem a užiacutevaacuteniacutem opisů staroslověnskyacutech liturgickyacutech a možnaacute i neliturgickyacutech knih (žaltaacuteř evangeliaacuteř parimejniacutek možnaacute menologium homiliaacuteř apod) Takto zřejmě na Krku a v oblasti Senje vznikl překlad bre-viaacuteře kteryacute se však daacutele opisoval a vyviacutejel jak po straacutence obsahoveacute(3) tak i po straacutence jazykoveacute resp překladoveacute A protože se daacutele budeme soustředit na slovniacute zaacutesobu bude naacutes zajiacutemat předevšiacutem vyacutevoj jazykovyacute

Na zaacutekladě zkoumaacuteniacute čteniacute z různyacutech biblickyacutech knih obsaženyacutech v bre-viaacuteři bylo již před viacutece než sto lety zjištěno že určiteacute biblickeacute texty byly do chorvatskohlaholskeacuteho breviaacuteře převzaty v překladu kteryacute je znaacutem ze

2 Tedy poteacute co papež Innocenc IV oficiaacutelně schvaacutelil užiacutevaacuteniacute ciacuterkevniacute slovanštiny jako liturgickeacuteho jazyka na ostrově Krku a v Senji r 1248 a 1252 (např Bogović 1998 55ndash62)

3 Zde maacuteme na mysli předevšiacutem některeacute změny ve vyacuteběru textů ke čteniacute na jednotliveacute dny kteryacutech si všiml již J Vajs pro biblickeacute perikopy (Vajs 1910 37) poteacute M Pantelić i pro dalšiacute texy (Pantelić 1993 66ndash67) a podrobněji se rozdiacutelům ve vyacuteběru homiletickyacutech čteniacute věnovala P Stankovska (2015)

94

PETRA STANKOVSKA

staroslověnskeacuteho parimejniacuteku(4) (např čaacutesti knihy Genesis(5) Izaiaacuteše Knih kraacutelovskyacutech Malyacutech proroků(6) aj) Tehdejšiacute zkoumaacuteniacute vychaacutezela z textu chorvatskohlaholskeacuteho breviaacuteře a misaacutelu kteryacute vydal jako soubor uacuteryv-ků z několika rukopisů původem převaacutežně z ostrova Krku Ivan Berčić (1864ndash1871) Postupem času se vědeckaacute veřejnost seznamovala i s dalšiacute-mi rukopisy nejdřiacuteve diacuteky Vajsově praacuteci o Vrbnickeacutem breviaacuteři v niacutež autor dospěl k zaacutevěru že se některeacute starozaacutekonniacute texty vyskytujiacute v breviaacuteřiacutech ve dvou verziacutech ndash v jedneacute kteraacute je bliacutezkaacute staršiacutemu staroslověnskeacutemu pře-kladu a v druheacute kteraacute je upravenaacute tak aby co nejleacutepe odpoviacutedala latin-skeacute předloze(7) (Vajs 1910 VIII) Intenzivnějšiacute baacutedaacuteniacute a kritickeacute edice textů vznikleacute většinou na půdě Staroslověnskeacuteho uacutestavu v Zaacutehřebu v němž byly shromaacutežděny fotografie většiny chorvatskohlaholskyacutech středověkyacutech bre-viaacuteřů(8) ukaacutezaly že některeacute starozaacutekonniacute texty jsou v breviaacuteřiacutech ve verzi bliacutezkeacute staroslověnskeacutemu parimejniacuteku v rukopisech severniacute skupiny a re-vidovaneacute podle latinskeacute předlohy v rukopisech jižniacute skupiny (např kni-hy Jonaacuteše a Joela(9)) u jinyacutech stopy takoveacutehoto textologickeacuteho rozděleniacute neniacute možneacute vysledovat a vznikly nejspiacuteše při překladu breviaacuteře z latiny (např kniha Moudrosti 1 a 2 kniha Makabejskyacutech Ester(10)) jindy jsou hranice obou verziacute velmi nevyacuterazneacute a vyznačeneacute stopovyacutem množstviacutem

4 Staršiacute studie byly vypracovaacuteny zejmeacutena za použitiacute Grigorovičova parimejniacuteku nyniacute je k dispozici kritickaacute edice Grigorovičova parimejniacuteku (Ribarova Hauptova 1998)

5 Michajlov 1912 350

6 Nahtigal 1902 14

7 V současneacute době se pro prvniacute textologickou skupinu užiacutevaacute běžně označeniacute severniacute či krčsko-is-trijskaacute a pro druhou jižniacute či zadarsko-krbavskaacute podle geografickeacuteho původu kodexů ktereacute se k těmto skupinaacutem řadiacute

8 Těch je dnes s datem vzniku do konce 15 stoletiacute dochovaacuteno 29 (Pantelić 2000 349) reaacutelně jich však muselo existovat mnohem většiacute množstviacute o čemž svědčiacute viacutece než 80 zlomků breviaacuteřů shromaacutež-děnyacutech Ivanem Berčićem (ed Vjalova 2000) Vzhledem k obtiacutežneacutemu dochovaacuteniacute těchto knih ktereacute postupem času vyšly z použiacutevaacuteniacute se můžeme důvodně domniacutevat že reaacutelně existovalo mnohem většiacute množstviacute opisů chorvatskohlaholskeacuteho breviaacuteře

9 Knihu proroka Jonaacuteše znova editovala a podrobně rozebrala Z Ribarova (Ribarova 1987) a ze-jmeacutena knihu proroka Joela zpracovala H Bauerovaacute (Bauerovaacute 1993a 1993b)

10 Tento stav je patrnyacute na zaacutekladě prohleacutednutiacute dostupnyacutech kritickyacutech edic (Miličić 1997ndash99 Baduri-na Stipčević 2006 2009 2012) z nichž je patrnaacute existence velmi maleacuteho množstviacute lexikaacutelniacutech variant v danyacutech textech Pokud se však takoveacute varianty vyskytujiacute majiacute poměrně specifickou distribuci (Stankovska 2017 204ndash205)

95

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

lexikaacutelniacutech variant (čaacutest Exodu(11)) anebo naopak přiacuteliš vyacuterazneacute při velmi se lišiacuteciacute latinskeacute a řeckeacute předloze (Job(12))

Dalšiacutem probleacutemem je že texty byly v některyacutech přiacutepadech překlaacutedaacuteny v různyacutech dobaacutech a různyacutemi překladateli protože breviaacuteře se mezi sebou lišiacute takeacute deacutelkou čteniacute Pokud byl z breviaacuteře s delšiacutemi lekcemi vytvaacuteřen breviaacuteř s lekcemi kratšiacutemi původně delšiacute čteniacute se pouze zkraacutetila Pokud však bylo nutno při revizi (s největšiacute pravděpodobnostiacute to byla stejnaacute revize kteraacute ved-la ke vzniku tzv jižniacute textologickeacute skupiny revidovaneacute podle latiny) naopak text prodloužit ndash tedy v přiacutepadě že v kontrolniacutem latinskeacutem breviaacuteři byl text delšiacute než ve staršiacutech chorvatskohlaholskyacutech (např exemplaacuteře vrbnickeacute ze severniacute skupiny) ndash bylo nutno danou čaacutest dopřeložit V takoveacutem přiacutepadě sice vznikl překlad takeacute na zaacutekladě latinskeacute předlohy (podobně jako při vzniku breviaacuteře např u neparimejniacutech textů) avšak autoři již měli jineacute povědomiacute o ciacuterkevniacute slovanštině i o prostředciacutech včetně těch lexikaacutelniacutech ktereacute k tomu-to jazyku patřily Jako vzor pro tyto překladatele mohl byacutet nějakyacute autoritativ-niacute staroslověnskyacute překlad biblickeacuteho textu kteryacute znali např žaltaacuteř

Přes všechny vyacuteše uvedeneacute okolnosti však byacutevaacute slovniacute zaacutesoba chorvatsko- hlaholskyacutech breviaacuteřů dodnes hodnocena paušaacutelně pomociacute určityacutech bdquonaacute-lepekldquo jako moravismus preslavismus vyacuteraz ochridskeacute školy apod bez ohledu na to kde se kteryacute lexeacutem vyskytuje(13) Takoveacuteto hodnoceniacute slovniacute zaacutesoby však ztraacuteciacute vyacutepovědniacute hodnotu a na zaacutevěr se dozviacutedaacuteme jen to že se v chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech vyskytujiacute všechny vyacuteše vyjmenovaneacute druhy lexeacutemů znaacutemyacutech z pamaacutetek některyacutech oblastiacute zejmeacutena Slavie ortho-doxy Zaacutesadniacutem probleacutemem tedy je jakyacutem způsobem uchopit zkoumaacuteniacute slovniacute zaacutesoby v chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech tak abychom z něj moh-li vyvodit nějakeacute užitečneacute zaacutevěry Jakou metodologii zvolit

11 Stankovska 2019 384ndash387

12 To je patrneacute již při letmeacutem zhleacutednutiacute edice (Zaradija Kiš 1997) a potvrzuje se i při podrobnějšiacutem rozboru (Stankovska 2018)

13 Takovyacuteto způsob hodnoceniacute vyacuterazů je snad ospravedlnitelnyacute v soubornyacutech přiacuteručkaacutech ktereacute majiacute za ciacutel podat přehled o celkoveacute situaci v chorvatskohlaholskyacutech pamaacutetkaacutech (např Mihaljević 2014) Meacuteně pochopitelnyacute a zejmeacutena využitelnyacute je v praciacutech ktereacute se věnujiacute popisu lexika jedneacute pamaacutetky nebo jednoho typu textu

96

PETRA STANKOVSKA

2 SYNONYMNIacute VYacuteRAZY JAKO VARIANTY V BIBLICKYacuteCH TEX-TECH CHORVATSKOHLAHOLSKYacuteCH BREVIAacuteŘŮKdyž Helena Bauerovaacute (Bauerovaacute 2004) vypsala synonyma kteraacute se na stej-neacutem miacutestě vyskytujiacute v breviaacuteřniacutem textu tzv Malyacutech proroků v chorvatsko-hlaholskyacutech breviaacuteřiacutech a rozdělila je podle toho zda se vyskytujiacute v rukopise kteryacute u těchto textů patřiacute do severniacute skupiny (odpoviacutedajiacuteciacute většinou řeckeacute předloze) a kteryacute do jižniacute skupiny (upraveneacute podle latinskeacute předlohy) na-značila tak velmi perspektivniacute způsob zkoumaacuteniacute a hodnoceniacute slovniacute zaacutesoby v textech chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřů(14) Ve sveacute studii vypsala celkem 22 synonymniacutech dvojic ktereacute ovšem rozdělila do dvou skupin (15 a 7) V počet-nějšiacute skupině byla distribuce synonym takovaacute že paleoslovenismus (Baue-rovaacute 2004 569) tedy lexeacutem dobře doloženyacute v nejstaršiacutech staroslověnskyacutech pamaacutetkaacutech se vyskytoval v rukopisech s nerevidovanou verziacute sledujiacuteciacute řec-kou předlohu a druhyacute lexeacutem byl v rukopisech s textem revidovanyacutem podle latinskeacute předlohy Ve druheacute skupině však distribuce nebyla tak jasnaacute a jako přiacuteklad uvaacutediacute Bauerovaacute paleoslovenismus branь kteryacute je překvapivě doložen v rukopisech s textem revidovanyacutem podle latiny a mladšiacute kroatizujiacuteciacute ratь ktereacute se nachaacuteziacute v textu rukopisů s nerevidovanyacutem překladem (Bauerovaacute 2004 571) U distribuce těchto lexeacutemů pak konstatuje že bude třeba usku-tečnit ještě dalšiacute baacutedaacuteniacute aby bylo možneacute uspokojivě objasnit zejmeacutena přiacutečiny distribuce lexeacutemů druheacute skupiny synonymniacutech dvojic

Textem Malyacutech proroků v chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech jsem se sama nikdy nezabyacutevala nicmeacuteně vysvětleniacute ktereacute by se mohlo vztaho-vat i na distribuci lexeacutemů ze synonymniacutech dvojic v textu Malyacutech proroků a ktereacute mě napadlo při vypisovaacuteniacute variant ze začaacutetku knihy Genesis by snad mohlo daacutet alespoň čaacutestečnou odpověď na otaacutezky v člaacutenku H Baue-roveacute Zaacutevěry sveacuteho pozorovaacuteniacute se tedy pokusiacutem shrnout a zformulovat ur-čitou hypoteacutezu kterou však bude ještě nutno ověřit na většiacutem množstviacute synonymniacutech dvojic třeba i těch z Malyacutech proroků

14 Zpracovaacuteniacute synonymniacutech vyacuterazů podle bliacutezkosti textu řeckeacute či latinskeacute předloze se v naacuteznaciacutech objevilo např i v edici A Zaradije Kiš (Zaradija Kiš 1997 59ndash69) nicmeacuteně nebylo daacutele systematicky dokončeno

97

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

3 EKVIVALENTY ZA GERMINARE CREARE A FACERE V GE-NESIS 11ndash29 V CHORVATSKOHLAHOLSKYacuteCH BREVIAacuteŘIacuteCHV textu knihy Genesis v chorvatskohlaholskyacutech středověkyacutech breviaacuteřiacutech na-chaacuteziacuteme variantniacute čteniacute u slovanskyacutech ekvivalentů za miacutesta kde v latinskeacutem textu stojiacute slovesa facere creare a germinare kteraacute majiacute poměrně jasně da-nou distribuci v jednotlivyacutech breviaacuteřniacutech rukopisech V přiacutespěvku se proto zamysliacuteme nad užitiacutem dvojic (s)tvoriti ndash szdati a prozebsti ndash vzdrasti v čaacutesti textu knihy Genesis v chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech ve srovnaacuteniacute s uži-tiacutem vyacuteznamovyacutemi odstiacuteny a variantnostiacute těchto lexeacutemů v žaltaacuteři kteryacute je jako zřejmě jedinaacute kompletniacute biblickaacute kniha dochovaacuten v chorvatskohlahol-skeacute tradici pouze ve verzi kteraacute odpoviacutedaacute prvniacute tedy nejstaršiacute doloženeacute re-dakci staroslověnskeacuteho žaltaacuteře (Valjavec 1889ndash1890) a dalšiacute revizniacute uacutepravy podle latinskeacuteho zněniacute jsou minimaacutelniacute včetně uacuteprav lexikaacutelniacutech(15) Naviacutec text žaltaacuteře zcela jistě znali chorvatštiacute hlaholiteacute zpaměti a tudiacutež ho mohli použiacutevat i jako určitou referenčniacute a zaacuteroveň autoritativniacute bdquozaacutesobaacuternuldquo staro-slověnskyacutech lexeacutemů

31 VYacuteBĚR SLOVES FACERE (DĚLAT) CREARE (TVOŘIT) GERMI-NARE (VYKLIacuteČIT VYRAZIT VYPUČET)Vyacuteběr latinskyacutech sloves facere creare a germinare je do jisteacute miacutery naacutehodnyacute neboť jsem si při vypisovaacuteniacute variant textu Gn 11ndash29 z chhlah breviaacuteřů všimla skutečnosti že v prvniacute čaacutesti (Gn 11ndash128) tohoto uacuteryvku a v druheacute čaacutesti (Gn 129ndash29) se naacutepadně lišiacute ekvivalenty zejmeacutena za germinare a cre-are v tom smyslu že do 128 je ve všech rukopisech jeden ekvivalent od 129 což je text kteryacute se nachaacuteziacute pouze v rukopisu Vatikaacutenskeacutem a je tedy později bdquodopřeloženyacuteldquo Tento dopřeloženyacute text pak obsahuje synonymniacute vyacuterazy k vyacuterazům kteryacutemi jsou stejnaacute latinskaacute slova překlaacutedaacutena v textu do Gn 128 a jsou zachovaacutena i ve Vatikaacutenskeacutem breviaacuteři

15 To zcela jasně vyplyacutevaacute z dostupnyacutech edic Lobkovicova a Pařiacutežskeacuteho žaltaacuteře (Vajs 1916) podobně jako žaltaacuteře Fraščićova (Hamm 1967) ale i z nejnovějšiacute edice žaltaacuteře z breviaacuteře rukopisu Chorvatskeacute akademie věd HAZU IIIc21 (Šimić 2014)

98

PETRA STANKOVSKA

Germinare Gn 111 da prozebacutenetь Gn 25 vzrasla biCreare Gn 11 sacutetvori Gn 121 sacutetvori Gn 127 sacutetvori (3x) Gn 23 sazda Gn 24 sacutezdana sutь

Pouze u ekvivalentů na miacutestě latinskeacuteho facere je situace o něco složitějšiacute kvů-li rozlišeniacute mnoha vyacuteznamů tohoto lexeacutemu a ani hranice rozdiacutelneacute distribuce ekvivalentů neniacute zcela jasnaacute Nejvyacuteraznějšiacute je asi fakt že za pasivniacute tvary byacutevaacute užiacutevaacuteno sloveso byti zatiacutemco za aktivniacute tvary sloveso (s)tvoriti což je zcela dů-sledneacute do verše Gn 129 po něm se pouze jednou vyskytne rozdiacutel ve verši Gn 27 kdy je pasivniacute tvar přeložen slovanskyacutem pasivniacutem tvarem stvorenь estь

Facere Gn 13 bistьfacta est Gn 15 bistьfactum est Gn 17 sacutetvorifecit bistьfactum est Gn 18 bistьfactum est Gn 19 bistьfactum est Gn 111 tacutevorećufacientem tvorećeefaciens bistьfactum est Gn 112 tvorećeefaciens Gn 113 bistьfactum est Gn 115 bistьfactum est Gn 116 sacutetvo-rifecit Gn 119 bistьfactum est Gn 123 bistьfactum est Gn 124 bistьfactum est Gn 125 sacutetvorifecit Gn 126 sacutetvorimfaciamus Gn 130 bis-tьfactum est Gn 131 stvorilь b(ě)šefecit bis(tь)factum est Gn 22 stvorifecerat Gn 24 stvorifecit Gn 27 stvorenь estьfactus est

32 INTERPRETACE ZJIŠTĚNEacute DISTRIBUCE CIacuteRKEVNĚSLOVAN-SKYacuteCH LEXEacuteMŮ ZA GERMINARE CREARE FACEREZajiacutemaveacute je že rozhraniacute distribuce užityacutech slovanskyacutech synonym (zejmeacutena u germinare a creare u facere je v prvniacute čaacutesti jasnaacute překladovaacute strategie ndash za lat pasivniacute tvar je užito sloveso biti za aktivniacute tvar sloveso [s]tvoriti) se kryje s čaacutestmi ktereacute jsou doloženy jak v breviaacuteřiacutech severniacute skupiny (krč- skeacute a istrijskeacute např Vrbnickeacute breviaacuteře Mavrův Viacuteta z Omišlje čaacutestečně Illyrico10 Lublaňskyacute) tak i v rukopisech jižniacute skupiny (zadarsko-krbav-skeacute např Vatikaacutenskyacute 5 Moskevskyacute Dragučskyacute Novljanskyacute aj) to je Gn 11ndash128 a pouze ve Vatikaacutenskeacutem je Gn 129ndash29

Na zaacutekladě teacuteto distribuce můžeme vyvodit hypoteacutezu že zatiacutemco i do Vatikaacutenskeacuteho kodexu stejně jako do ostatniacutech rukopisů jižniacute skupiny byl text Gn 11ndash128 opsaacuten bez zvlaacuteštniacutech lexikaacutelniacutech uacuteprav ze severniacute textolo-

99

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

gickeacute skupiny dalšiacute text Gn 128ndash29 byl zřejmě bdquodopřeklaacutedaacutenldquo za použi-tiacute synonymniacutech překladateli nejspiacuteše bližšiacutech anebo leacutepe staroslověnsky znějiacuteciacutech slov synonymniacutech k vyacuterazům v prvniacute čaacutesti

GERMINARETo že je germinare v druheacute čaacutesti přeloženo slovesem vzrasti je docela po-chopitelneacute Prozebacutesti by se dalo považovat na pozadiacute chorvatskeacute ciacuterkevniacute slovanštiny za typickyacute paleoslovenismus a tedy slovo u nějž je tendence nahrazovat ho při aktivniacutem použitiacute ciacuterkevniacute slovanštiny slovem běžnějšiacutem tedy vzrasti Naopak v prvniacute čaacutesti je tento paleoslovenismus vaacutezaacuten na sta-roslověnskyacute parimejniacute překlad kteryacute byl do breviaacuteře převzat

Gn111 Brev(16) i r(e)če Da prozebacutenetь z(e)mla travoju zelenějuću = Parim(17) да прозѧбнетьκαὶ εἶπεν ὁ θεός Βλαστησάτω ἡ γῆ βοτάνην χόρτουhellip Et ait Germinet terra herbam virentemGn25V parimejniacuteku je i na tomto miacutestě užito sloveso прозѧбсти avšak ve Vatikaacuten-skeacutem breviaacuteři zcela evidentně parimejniacute překlad využit nebyl

16 Pokud jsou přiacuteklady označeny zkratkou bdquoBrevldquo znamenaacute to že se tento lexeacutem nachaacuteziacute ve všech zkou-manyacutech chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech 13ndash15 stol ktereacute daneacute miacutesto obsahujiacute Jsou to breviaacuteře Baro-mićův z r 1493 papiacuter tištěnyacute Bribirskyacute breviaacuteř z r 1470 pergamen Zaacutehřeb Arhiv HAZU sign IIIb6 Dabar-skyacute breviaacuteř 1486 pergamen Zaacutehřeb Archiv HAZU sign IIIc21 Dragučskyacute breviaacuteř 1407 pergamen Zaacutehřeb Arhiv HAZU sign IIIb25 breviaacuteř z archiacutevu sv Petra 15 stol pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Cap S Pietro D215 Vatikaacutenskyacute 10 breviaacuteř 1485 pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Borg Illir 10 prvotisk breviaacuteře 1491 papiacuter Benaacutetky Biblioteca nazionale Marciana sign Breviario glagolitico inc 1235 2 lublaňskyacute breviaacuteř 15 stol pergamen Lublaň Narodna in univerzitetna knjižnica sign Ms 163 Mavrův breviaacuteř 1460 pergamen Zaacutehřeb NSK sign R 7822 Moskevskyacute breviaacuteř 1442ndash43 pergamen Mo-skva Rossijskaja gosudarstvennaja biblioteka Zbirka Sevastyanov sign Fond 270 51 1 novljanskyacute breviaacuteř 1459 pergamen Novi Vinodolski farniacute uacuteřad 2 novljanskyacute breviaacuteř 1495 pergamen Novi Vinodolski farniacute uacuteřad Padovskyacute breviaacuteř pol 14 stol pergamen Padova Biblioteca Universitaria sign MS 2282 Vatikaacutenskyacute breviaacuteř pol 14 stol pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Borg Illir 5 Vatikaacutenskyacute breviaacuteř r 1465 pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Vat Slav 19 Vrbnickyacute prvniacute breviaacuteř zač 14 stol pergamen chovanyacute na farniacutem uacuteřadě ve Vrbniku Vrbnickyacute druhyacute breviaacuteř 14 stol pergamen chovanyacute na farniacutem uacuteřadě ve Vrbniku Vrbnickyacute třetiacute breviaacuteř 14 stol pergamen chovanyacute na farniacutem uacuteřadě ve Vrbniku VO ndash breviaacuteř Viacuteta z Omišlje r 1396 pergamen Viacutedeň Oumlsterreichische Nationalbibliothek sig Cod Slav 3

17 Parimejniacute překlad citujeme dle edice Z Ribaroveacute a Z Hauptoveacute (1998)

100

PETRA STANKOVSKA

BrevVat(18) I vsaka trava polska prěje neže vzrasla bi - Parim въсꙗка трѣва селнаꙗ прѣжде даже не прозебеhellip πάντα χόρτον ἀγροῦ πρὸ τοῦ ἀνατεῖλαι omnemque herbam regionis pri-usquam germinaret

CREARE Poněkud jinaacute je situace u vyacuterazů za sloveso creare protože v prvniacute čaacutesti majiacute všechny rukopisy sloveso sacutetvoriti ktereacute je však v chorvatskeacute ciacuterkevniacute slo-vanštině naprosto běžneacute a rozhodně bychom ho nemohli označit za paleoslo-venismus tiacutem by paradoxně v tomto vyacuteznamu byl spiacuteše lexeacutem sacutezdati kteryacute je použit v druheacute čaacutesti kteraacute byla zcela jistě přeložena přiacutemo z latinskeacuteho breviaacuteře a v rukopise Vatikaacutenskeacutem ve verši Gn 127 i za druheacute a třetiacute sloveso

Gn11Brev = Parim iskoni sacutetvori b(og)ь n(e)bo i z(e)mlju᾿Εν ἀρχῇ ἐποίησεν ὁ θεὸς τὸν οὐρανὸν καὶ τὴν γῆν In principio creavit Deus caelum et terramGn121Brev Sacutetvori že i sacutetvori Vat b(o)gь kiti velikie = Parim и створи б(ог)ъ китъі великиѧ καὶ ἐποίησεν ὁ θεὸς τὰ κήτη τὰ μεγάλα hellip Creavitque Deus cete grandiahellipGn127Brev = Parim i sacutetvori b(og)ь č(lově)ka po obrazu sacutevoemu i po obrazu b(o)žiju sacutetvori sacutezda Vat i muža i ženu sacutetvori sacutezacuteda Vat ěκαὶ ἐποίησεν ὁ θεὸς τὸν ἄνθρωπον κατ᾽ εἰκόνα θεοῦ ἐποίησεν αὐτόν ἄρσεν καὶ θῆλυ ἐποίησεν αὐτούς еt creavit Deus hominem ad imaginem suam ad ima-ginem Dei creavit illum masculum et feminam creavit eosGn23BrevVat presta ot vsěhь d(ě)lь svoihь ěže sazda b(og)ь ndash Parim почи отъ въсꙗхъ дѣлъ ѧже начѧтъ б(ог)ъ творіти

18 Zkratka bdquoBrevVatldquo znamenaacute že se danyacute lexeacutem nachaacuteziacute pouze v 5 vatikaacutenskeacutem breviaacuteři (pol 14 stol pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Borg Illir 5)

101

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

hellip κατέπαυσεν ἀπὸ πάντων τῶν ἔργων αὐτοῦ ὧν ἤρξατο ὁ θεὸς ποιῆσαι cessave-rat ab omni opere suo quod creavit Deus ut faceretGn24BrevVat egda sacutezdana sutь v d(a)nь v nže stvori b(og)ь n(e)bo i z(e)mlju ndash Parim 0 Parim въ нъже д(ь)нъ ствѡри б(ог)ъ небо и земѧ hellip ὅτε ἐγένετο ᾗ ἡμέρᾳ ἐποίησεν ὁ θεὸς τὸν οὐρανὸν καὶ τὴν γῆν quando creata sunt in die quo fecit Dominus Deus caelum et terram

Pokud tedy v tomto vyacuteznamu můžeme považovat za paleoslovenismus spiacute-še sloveso sacutezdati proč je přiacutetomno praacutevě v textu kteryacute byl do Vatikaacutenskeacuteho breviaacuteře zcela jistě přeložen z latiny a rozhodně se tak nestalo v nejstaršiacutem obdobiacute vyacutevoje chorvatskohlaholskeacuteho breviaacuteře ale zřejmě při jeho revizi ně-kdy kolem poloviny 14 stol Mohlo by to snad byacutet proto že měl překladatel (textu Gn 129ndash29) povědomiacute o tom že se pro vyacuteznam lat slova creare ve vzorneacute ciacuterkevniacute slovanštině použiacutevaacute sloveso sacutezdati protože to tak znal z vel-mi autoritativniacuteho textu kteryacute jistě uměl nazpaměť ndash ze žalmů Pokud se totiž podiacutevaacuteme do chhlah žaltaacuteřů (např podle edic Vajs 1916 či Šimić 2014 = Ac) zjistiacuteme že na miacutestě lat creare je u všech šesti vyacuteskytů (Ps 5012 8813 8848 10119 10330 1485) překlad sacutezdati stejně jako i v nejstaršiacutech sta-roslověnskyacutech žaltaacuteřiacutech (Pogodinův = Pog Boloňskyacute = Bon(19))

Ps 5012 cor mundum crea mihi ndash sr(ьdь)ce čisto sacuteziždi vь mьně Ac = PogBon (καρδίαν καθαρὰν κτίσον ἐν ἐμοί)Ps 8813 tu creasti Thabor et Hermon ndash ti sьzda tavorь i eracutemonь Ac = PogBon (σὺ ἔκτισας Θαβωρ καὶ Ερμων)Ps 8848 frustra creasti filios hominum ndash v sue sьzda s(i)ni č(lověčь)skie Ac = PogBon (ματαίως ἔκτισας πάντας τοὺς υἱοὺς τῶν ἀνθρώπων)Ps 10119 populus qui creabitur laudabit Dominum ndash ljudi ziždimi vacuteshv(a)- letь g(ospod)a Ac = PogBon (ziždemyi) (λαὸς ὁ κτιζόμενος αἰνέσει τὸν κύριον)Ps 10330 emittes spiritum tuum et creabuntur ndash pošleši d(u)hь tvoi i sacuteziž-dut se Ac = PogBon (ἐξαποστελεῖς τὸ πνεῦμά σου καὶ κτισθήσονται)

19 Citace z Pogodinova a Boloňskeacuteho žaltaacuteře uvaacutediacuteme podle edice V Jagiće (1907)

102

PETRA STANKOVSKA

Ps 1485 quoniam ipse mandavit et creata sunt ndash ěko tacute reče i biše ta povelě i szdaše se Ac = Pog Bon (ὅτι αὐτὸς εἶπεν καὶ ἐγενήθησαν αὐτὸς ἐνετείλατο καὶ ἐκτίσθησαν)

Za předpokladu že překladatel kteryacute zřejmě i revidoval opisovaneacute texty vybral při překladu slovesa creare z možnyacutech lexeacutemů paleoslovenismus kteryacute znal ze žaltaacuteře se nabiacuteziacute otaacutezka proč nevybral paleoslovenismus i za sloveso germinare Vždyť se přiacutemo nabiacutezel v předchoziacutem textu ve ktereacutem vyacuteraz prozebacutesti ponechal Vysvětleniacutem by snad mohla byacutet opět situace v žaltaacuteři Na miacutestech lat slovesa germinare se totiž objevujiacute nejrůznějšiacute vyacute-razy ktereacute však mnohdy vychaacutezejiacute z řeckeacuteho zněniacute předlohy (viz vyacuteše) ve ktereacutem se naleacutezajiacute slovesa s jinyacutem vyacuteznamem Proto si hlaholiteacute mnohem obtiacutežněji mohli vytvořit přiacutemočareacute spojeniacute mezi latinskyacutem a staroslověn-skyacutem vyacuterazem resp toto spojeniacute nemuselo existovat a proto překlada-tel verze z Vatikaacutenskeacuteho breviaacuteře použil sloveso vzrasti ktereacute jistě znal i z běžneacuteho jazyka Pro ilustraci si uveďme všechna čtyři miacutesta vyacuteskytu slovesa germinare v žaltaacuteři na prvniacutech dvou a na čtvrteacutem je i v řečtině slo-veso s vyacuteznamem bdquovykliacutečit vyrůstldquo (ἀνατέλλω) nicmeacuteně pouze na druheacutem a čtvrteacutem je přeloženo slovesem prozebsti na třetiacutem sleduje csl překlad jasně řeckeacute sloveso (ἐξανθέω) s vyacuteznamem bdquovykveacutestldquo

Ps 717 germinabit in diebus eius iustitia ndash vacutesiěetь vь d(ь)ni ego prav(ь)da Ac = PogBon (ἀνατελεῖ ἐν ταῖς ἡμέραις αὐτοῦ δικαιοσύνη)Ps 918 germinaverunt impii quasi faenum ndash egda prozebacutenutь grěšnici ěko trava Ac=PogBon (ἐν τῷ ἀνατεῖλαι τοὺς ἁμαρτωλοὺς ὡς χόρτον)Ps 9114 in atriis Dei nostri germinabunt ndash i v dvorěhь domu b(og)a n(a)šego procacutevtutь Ac = PogBon (ἐν ταῖς αὐλαῖς τοῦ θεοῦ ἡμῶν ἐξανθήσουσιν)Ps 10314 germinans herbam iumentis ndash prozebae pažiti sacutekotomь Ac = PogBon (ἐξανατέλλων χόρτον τοῖς κτήνεσιν)

103

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

4 ZAacuteVĚREMNa zaacutekladě distribuce překladovyacutech ekvivalentů na miacutestě latinskyacutech slov facere germinare a creare v textu knihy Genesis 11ndash29 v chorvatskohla-holskyacutech breviaacuteřiacutech můžeme konstatovat že

(1) v textu z knih severniacute textologickeacute skupiny (původem z Krku a Ist-rie) je parimejniacute překlad do Gn 128 kteryacute maacute jasnou distribuci ekvivalentů v miacutestě lat facere ndash za pasivniacute tvary je to biti za aktivniacute tvary (s)tvoriti tento systeacutem je porušen v později přeloženeacute čaacutesti Gn 129ndash29 doloženeacute ve Vatikaacutenskeacutem paacuteteacutem breviaacuteři

(2) na miacutestě lat germinare se v Gn 128 vyskytuje paleoslovenismus pro-zebsti a v později přeloženeacute čaacutesti od 129 zřejmě běžně užiacutevaneacute vzrasti To svědčiacute o tom že překladatel neměl v povědomiacute paleoslovenismus prozebsti jako vyacuteraz aktivniacute slovniacute zaacutesoby což může souviset s tiacutem že v žaltaacuteřniacutem textu neniacute překlad na miacutestě slova germinare jednotnyacute

(3) vyacuteskyt paleoslovenismu sacutezdati v dodatečně přeloženeacutem textu za lat creare zatiacutemco v parimejniacutem textu je stvoriti lze vysvětlit pa-ralelou s žaltaacuteřniacutem textem kteryacute maacute na miacutestech lat creare vždy překlad slovesem szdati Odtud si mohl takeacute hlaholita z poloviny 14 stoletiacute kteryacute překlaacutedal dodatečnyacute text ve Vatikaacutenskeacutem breviaacuteři osvojit danyacute způsob překladu

(4) znalost žaltaacuteře a jeho slovniacute zaacutesoby resp staroslověnskyacutech ekviva-lentů za latinskeacute vyacuterazy by tak mohla byacutet vysvětleniacutem proč byly v později přeloženyacutech chorvatskohlaholskyacutech textech užity paleo-slovenismy namiacutesto v teacute době běžnějšiacutech vyacuterazů ktereacute se někdy na daneacutem miacutestě vyskytovaly v rukopisech severniacute textologickeacute skupiny

izr prof dr Petra Stankovska Filozofska fakulteta Univerze v Ljubljani

Aškerčeva 2 1000 Ljubljana Slovenija petrastankovskaffuni-ljsi

104

PETRA STANKOVSKA

LITERATURA BADURINA STIPČEVIĆ Vesna

2006 bdquoKnjige o Makabejcima u hrvatskoglagoljskoj književnosti Prva knjiga o Makabejcima u hrvatskoglagoljskim brevijarimaldquo Slovo 54ndash55 s 5ndash126

2009 bdquoKnjige o Makabejcima u hrvatskoglagoljskoj književnosti Druga knjiga o Makabejcima u hrvatskoglagoljskim brevijarimaldquo Slovo 59 s 1ndash75

2012 Hrvatskoglagoljska knjiga o Esteri (Zagreb Matica Hrvatska)

BAUEROVAacute Helena1993a bdquoK staroslověnskeacutemu překladu knihy proroka Joelaldquo Slavia 62 s 455ndash462

1993b Slovanskeacute překlady profeacutetickyacutech textů v ciacuterkevněslovanskyacutech parimej-niacuteciacutech a charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech Habilitačniacute praacutece (Olomouc)

2004 bdquoKe klasifikaci lexika charvaacutetskohlaholskyacutech textůldquo in M-A Durrigl ndash M Mihaljević ndash F Velčić (eds) Glagoljica i hrvatski glagolizam (Zagreb minus Krk Staroslavenski institut i Krčka biskupija) s 567ndash575

BERČIĆ Ivan1864ndash1871 Ulomci svetoga Pisma obojega uvjeta staroslavenskim jezikom IndashV (Praga)

BOGOVIĆ Mile1998 bdquoHrvatsko glagoljsko tisjućlećjeldquo Senjski zbornik 25 s 1ndash140

HAMM Josip1967 Psalterium Vindobonense (Wien OumlAW)

JAGIĆ Vatroslav1907 Psalterium Bononiense (Vindobonae Gerold et soc ndash Berolini Weid-mann ndash Petropoli Ricker)

MIHALJEVIĆ Milan (ed)2014 Hrvatski crkvenoslavenski jezik (Zagreb Hrvatska sveučilišna naklada ndash Staroslavenski institut)

MICHAJLOV Alexandr Vasiljevič1912 Opyt izučenija teksta knigi Bytija proroka Moiseja v drevneslavjanskom perevode (Varšava)

105

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

MILIČIĆ Irena1997ndash1999 bdquoStarozavjetna Knjiga Mudrosti u hrvatskoglagoljskim brevijari-maldquo Slovo 47ndash49 s 57ndash112

NAHTIGAL Rajko1902 Něskolacuteko zametok o slědah drevněslavjanskogo parimejnika v horvat-sko-glagoličeskoj literature (Sankt-Peterburg)

PANTELIĆ Marija Agnesia1993 bdquoFragmenti hrvatskoglagoljskoga brevijara starije redakcije iz 13 stol-jećaldquo Slovo 41ndash43 s 61ndash146

RIBAROVA Zdenka1987 bdquoKnjiga proroka Joneldquo Slovo 37 s 123ndash159

RIBAROVA Zdenka ndash HAUPTOVA Zoe1998 Grigorovičev parimejnik I Tekst so kritički aparat (Skopje MANU)

STANKOVSKA Petra2015 bdquoOdnos sadržaja sačuvanih hrvatskoglagoljskih i latinskih srednjo-vjekovnih brevijaraldquo in V Badurina Stipčević ndash S Požar ndash F Velčić (eds) Hrvatsko glagoljaštvo u europskom okružju Zbornik radova iz znanstvenog skupa održanog 5ndash6 listopada 2012 g na Krku (Zagreb Staroslavenski insti-tut) s 447ndash466

2017 bdquoNěktereacute faktory důležiteacute pro posuzovaacuteniacute slovniacute zaacutesoby v chorvatsko-hlaholskyacutech breviaacuteřiacutechldquo Filologija časopis Razreda za filološke znanosti Hrvatske akademije znanosti i umjetnosti u Zagrebu 68 s 193ndash221

2018 bdquoPerevod knigi Iova i ego tekstologičeskie charakteristiki v sochrani-všichsja chorvatsko-glagoličeskich breviarijach XIVndashXV vvldquo Paleobulgarica 42 č 1 s 19ndash37

2019 bdquoKniga Ishod v breviarii Vida Omišljanina ndash tekstologičeskie i pere-vodčeskie osobennostildquo in V S Jefimova (ed) Paleoslavistika ndash 2 (Moskva Institut slavjanovedenija RAN) s 371ndash396

ŠIMIĆ Marinka2014 Akademijin brevijar HAZU IIIc21 Hrvatskoglagoljski rukopis s konca 14 stoljeća (Zagreb Staroslavenski institut)

106

PETRA STANKOVSKA

VAJS Josef1910 Nejstaršiacute breviaacuteř chrvatsko-hlaholskyacute (Prvyacute breviaacuteř Vrbnickyacute) (Praha Kraacutelovskaacute českaacute společnost naacuteuk)

1916 Psalterium palaeoslovenicum Croatico-glagoliticum Tomus I (Praha)

VALJAVEC Matija1889ndash1890 bdquoO prijevodu psalama u nekijem rukopisima hrvatsko-srpsko i bugarsko-slovenskijemldquo Rad Jugoslovenske akademije 98 s 1ndash84 ibid 99 s 1ndash72 ibid 100 s 1ndash64

VJALOVA Svetlana Olegovna2000 Glagoličeskie fragmenty Ivana Berčiča (Zagreb Hrvatska akademija znanosti i umjetnosti Ruska nacionalna biblioteka i Staroslavenski institut)

ZARADIJA KIŠ Antonija1997 Knjiga o Jobu u hrvatskoglagoljskoj književnosti (Zagreb Hrvatsko filološko društvo)

108

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA FgCap VlaThem IZ 13 STOLJEĆA

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

ABOUT THE VOCABULARY OF NEWLY DISCOVERED FRAGMENTS RIJEČKOGA HRVATSKO-GLAGOLJSKOGA HOMILIJARA FgCap VlaThem FROM THE 13TH CENTURYThe author publishes the results of the first research of the FgCap VlaThem lexis (2 frag- ments of parchment that she discovered in the Capuchin Library in Rijeka 2007) It is a two-leaf parchment of Croatian Glagolitic homiliary from the 13th century

Keywords FgCap VlaThem lexis newly discovered Glagolitic parchments Glagolitic fragments from the 13th century Croatian Glagolitic homiliary Capuchin Library in Rijeka

1 UVODOtkriće dvaju glagoljskih pergamentnih fragmenata iz 13 st na unutraš- njim stranicama koricacirc tiskane knjige pod sign Lett R Fila VII Np 124 koje smo imenovali kao FgCap VlaThem (Vlašić-Anić 2007) ndash jedan je od izravnih rezultata našega prvog interdisciplinarnog terenskog istraživanja glagoljice u 400-godišnjoj knjižnici riječkoga Kapucinskoga samostana Gospe Lurdske (Benčić 1998) Provedeno je od 21 VIII do 2 IX 2007 godine zahvaljujući na-šoj uspješnoj suradnji kao znanstvenice Staroslavenskoga instituta u Zagre-bu s gvardijanima varaždinskoga i riječkoga kapucinskoga samostana M Ke-mivešom i A Pervanom te provincijalom Hrvatske kapucinske provincije sv Leopolda Bogdana Mandića I Petanjakom Rezultiralo je nizom dragocjenih novootkrivenih pergamentnih i knjižnih rijetkosti inspirativnim za još in-tenzivniji nastavak naših istraživanja u kapucinskim samostanima i ranijih u Varaždinu i Karlobagu (Vlašić-Anić 2004 2014) i svih idućih (Vlašić-Anić

109

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

2013 2018) Brojna nova otkrića sabirana su u tri zbirke rijetkosti FgCapVla (Fragmenta Cappuccinorum Vlašić) Varaždinsku Karlobašku i Riječku Široj kulturnoj i znanstvenoj javnosti prezentirali smo ih objavljenim znanstvenim radovima (Vlašić-Anić 2011 Vlašić-Anić ndash Tepert 2014) te autorskim i koau-torskim izložbama (Vlašić-Anić 2015 2019) od kojih su na riječkoj (Vlašić--Anić 2010) percipirani kao bdquoizlošci koji graniče sa senzacijomldquo (Grce 2010)

Samo u Rijeci otkrili smo 11 pergamentih fragmenata i oko 30 ostrižaka hrvatskoglagoljskih liturgijskih kodeksa 13ndash15 st na 16 tiskanih knjiga iz 16ndash18 st oko 30 latinskih i 2 hebrejsko-aramejska fragmenta na perga-meni iz 13 st te više latinskih grčkih i hebrejskih pergmentnih ostrižaka na još 66 tiskanih izdanja knjiga iz 15ndash18 st Dosada je istraženo 5 riječkih pergamentnih fragmenata iz 13 i 14 st otkrivenih nau istoj knjizi Decre-tales D Gregorii papaelig IX tiskanoj u Rimu 1582 g 3 hrvatskoglagoljska (Mihaljević ndash Vlašić-Anić 2010) i 2 Hebrejsko-aramejska fragmenta Knjige Izlaska (Vlašić-Anić ndash Tepert 2010 Tepert 2011)

Knjigu na kojoj smo otkrili FgCap VlaThem tiskao je u Veneciji 1542 g talijanski izdavač europskoga ugleda aktivan od 1539 do 1572 Giro-lamo Scotto ndash pod naslovom bdquoTHEMISTII peripatetici lvcidissimi pa-raphrasis in aristotelis posteriora amp physica In Libros item de anima memoria et reminiscentia somno et vigilia insomniis amp divinatione per somnvm Hermolao Barbaro Patricio Veneto Interprete additis lvcvbra-tionibvs qvAElig themistii obscvriora qvAEligdam loca apertiſſima reddunt Additoque indice Necnon contradictionibus ac ſolutionibus marci anto-nii zimarrAElig in dictis eiuſdem the mistii Quaelig omnia a ſtudioſis deſidera-bantur Venetijs Apud Hieronymum Scotum 1542ldquo (Vlašić-Anić 2007 14) Njezino virtualno fototipsko izdanje dostupno je na internetskim stranica-ma Les Bibliothegraveques Virtuelles Humanistes Centre dlsquoEacutetudes Supeacuterieures de la Renaissance Tours (BVH-Themistius)

Zahvaljujući restauratorsko-konzervatorskom odvajanju pergamena od knjižnih korica koje smo pokrenuli s riječkim kapucinskim samostanom Hrvatskim državnim arhivom u Zagrebu Konzervatorskim odjelom u Rije-ci Odjelom za kulturu Grada Rijeke i Ministarstvom kulture Republike Hr-vatske ndash Riječka zbirka FgCapVla obogaćena je s još 4 hrvatskoglagoljske

110

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

rijetkosti 2 lista pergamene FgCap VlaThem i 2 zrcalna otiska na papiru knjižnog uveza stoljećima nevidljivih lsquolicarsquo njihovih 1ab-recto i 2cd-verso stranica (Slike 1ndash4)

2 OPIS FgCap VlaThemVeć prva paleografsko-filološka istraživanja FgCap VlaThem pokazala su da je riječ o 2 lista istoga kodeksa razrezanoga dvolista hrvatskoglagolj-skoga homilijara staroga tipa iz prijelaznoga formativnog razdoblja hrvat-ske uglate glagoljice s početka do sredine 13 st Na homilijar staroga tipa upućuju baš kao i u Ljubljanskom homilijaru (Lab) iz 13 st bdquosamo incipiti responzorija (recircšpona) koji prate svaku homiliju ali bez incipita popratnog versa (berša)ldquo (Pantelić 1993 62)

Ovi listovi fine pergamene napose s obzirom na njihovu starinu veo-ma su dobro očuvani Mjestimice su nečitljivi zbog izlizanosti i mehaničkih oštećenja zbog izrezivanja u format za uvez knjižnih korica nedostaju im gornja i lijeva margina kao i dio lijeve strane stupaca A i C a 1 listu go-tovo polovica donje margine Dimenzije su 1 lista širina 252 cm visina 308 cm te dio donje margine 2 cm Širina je 2 lista 263 cm visina 33 cm a donja margina 42 cm Tekst je ispisan dvostupačno u 29 redaka u sva-kom stupcu visine oko 30 cm širine 11ndash115 cm te međusobnim razmakom koji varira od 7 mm do 1 cm Visina je slova u retku 3mm a velikih počet-nih u rasponu od 5 do 11 mm

Svi su krupni inicijali (čija protežnost varira od 2 do 45 retka) i počet-na slova rubricirani pisani crnilom a rubovi su im konturirani potezima crvenom bojom kojom je i kod manjih izvedeno udvostručenje vertikal-nih linija Četiri krupna inicijala V visine oko 3cm (V 1b15 1c25 2c26 i 2d26) ndash baš kao i u Kukuljevićevu fragmentu misala (Kuk) iz XIII stoljeća ndash u identičnoj su maniri estetskog oblikovanja bdquogeometrijski ornamenti-rani s motivom meandra i okvira oko stablaldquo (Štefanić 1969 57) Njihova nesumnjiva sličnost zamjetna i u oblikovanju inicijala P (P 1c8) u uspo-redbi s inicijalom P u Kuk upućuje na mogućnost da ih je u oba spomenika oblikovala ruka istog iluminatora

111

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

Pismo je uglata hrvatska glagoljica prijelaznoga ili formativnog perioda kada uz naglašenu težnju k uspostavljanju dvolinijskoga sustava slova još uvijek lsquovisersquo na gornjoj crti a veličina je slovnih polja nerijetko neujednače-na Arhaičnost nekih njegovih paleografskih osobitosti upućuje na tipološ-ku srodnost s pismima reprezentativnih glagoljskih spomenika 13 st Kuk 3 i Lab Riječ je o nizu paleografskih markacija bitnih za datiranje FgCap VlaThem u razdoblje od početka do sredine 13 st Uz bdquoostatak mekog na-zala bull (jęsъ r = JĘ ję) kojemu se posljednji trag može naći u Beč-kim listićima i na Baščanskoj ploči u pojednostavljenom oblikuldquo (Štefanić 1969 12) zabilježen u primjeru sę (ntilder) 1c21 ndash ističemo i supostojanje

1 obiju varijanti ključa starog znaka za poluglas stari jor ( i ] ) zabilježen 32 puta na kraju te 6 puta u sredini riječi ndash s objema varijantama štapića novoga hrvatskog znaka za poluglas (kratkim u obliku sitnog latinskog T (|) u visini gornje linije retka i dugim (sup3) spuštenim u redak) ndash kao i sa zamjenikom poluglasa vrlo starog postanja (jerok) odnosno apostrofom u obliku ulijevo zaobljene kvake upisane pri vrhu slova (rsquo)

2 desetičnoga Icirc ( ) u glasovnoj ulozi kao samostalnog velikog počet-nog slova 4 puta kao veznika Icirc 1d23 2a3 2a8 i 2d7 jednom u vez-niku Їbo 1d26 i glagolu Icircmatrsquo 1a5 te 3 puta u ligaturi sa slovom ž (ž) u zamjenici Icircže qui 1b10 1c19 i 2c7 ndash sa slovom I (I) čiju gornju i donju očicu u brojnim primjerima povezuje zajednička dijagonalna crta(1) što vidno podsjeća na ćirilsko slovo И kako u oblicima s dva izrazito trokusta oka (povezana na način lsquozatvorenogarsquo latiničnoga X) rubriciranih velikih slova u naslovima tako ponekad i u samome tekstu ndash te sa slovom I (I) hrvatskoglagoljske uglate stilizacije

3 staroga granatog slova m (M ) ndash 13 puta u hrvatskoj uglatoj stilizaciji svih četiriju proporcionalno skladno razgranatih oka u crveno rub-riciranim ligaturama m (M ) + l (l) u riječi OM(I)LIEcirc u stupcima 1andash1c 2andash2b i 2d ndash s novim uglatim slivenim hrvatskim oblikom granatoga m (sect) u karakterističnim grafemima hrvatske uglate gla-goljice i u kasnijim stoljećima ligaturama m (sect) + l (l) u riječima

1 bdquoPaleografska prekretnicaldquo u oblikovanju ovoga slova tijekom XII stoljeća (Fučić 1982 11)

112

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

om(i)l(iecirc 1a18 m(i)l(o)stivago 2c19ndash20 i m(i)l(o)stiucirc 2c20 te m (sect) + ž (ž) u vezniku imže 1c18 1d4 ndash te s prevladavajućim u hrvatskim spomenicima latinskim uncijalnim M koje zajedno sa štapićem (sup3) po-staje jedna od najkarakterističnijih prinova hrvatske glagoljice

4 starijih varijanti slovacirc Č (curren) i Ecirc (AElig) s nelomljenom crtom na desnom boku u inicijalima (Če 1d7 i Ecircže 2d9) te u naslovima REcircš(PONЬ) 1a9 E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 1a12 ČTENIE 1a11 ndash s mlađima s lomljenim desnim bokom (ccedil i auml) u samom tekstu

5 dvouglatog (odsječenog) slova c (c) ndash s oblicima oštrog c s karakte-rističnim nagibom (c)

6 obiju varijanti slova v (v) ndash starije s poluoblom spojnicom i kole-banjem u postizanju stupnja proporcionalnosti u veličini njegovih očica ndash te mlađe dugoljasto četvrtasta oblika

3 SADRŽAJ FgCap VlaThemSadržajni je kontinuitet dokaz da je doista riječ o razrezanome dvolistu Tekstovi misnih perikopa i homilija na prvome listu od Bijele subote do III nedjelje nakon Uskrsa ndash kontinuirano se nastavljaju na drugome od IV nedjelje nakon Uskrsa do blagdana Uzašašća Kristova Dvolist fine per-gamene najvjerojatnije je prvotno bio razrezan po sredini a potom nejed-nako obrezan Možemo pretpostaviti da je bio oblikovan za omot nekoj knjizi i prije nego li je nalijepljen na unutrašnje strane obiju korica ovoga izdanja Sudeći prema (iako različitoj) veličini obaju listova njihov je fo-lio-format mogao biti oko 30 cm times 35 cm a dimenzije cijeloga dvolista ndash 60 cm times 70 cm Sadržaj obaju fragmenata obuhvaća

I TRI HOMILIJE SVETOGA GRGURA PAPE (Gregorius 2016) bull HOM 222 za Bijelu subotu Stvorenь dlgotoucirc stuženь štumka b(o)ž(e)

stvenu lucircb(a)vь middot ka sniemo v(a)šei lucircbvi middot ot čt(eni)ecirc e(vьn)ĵ(e)lska-go cecircmrsquo middot gl(agol)ati ispravleniemь vzbrati (BrPt 122a7ndash15) na misnu perikopu Iv 20 1 mdash od 1a2ndash10 [aĉe ubo] elikože podoba[ucirc] nesrsquoti ne mogu hellip v brecircmenecirc

113

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

bull HOM 261 za Bijelu nedjelju I nedjelju nakon Uskrsa na Iv 2019 mdash od 1a19ndash1b12 OM(I)L(I)Ecirc B(LA)Ž(E)NA[GO] grъgura papaža Prъv[i č]te(niecirc) sego ev(a)nĵ(e)lsk(a)go middot uprosъ umь p[ьhaet]ъ

bull HOM 141 za II nedjelju nakon Uskrsa na Iv 1011ndash12 mdash od 1b19ndash1c21

OM(I)L(I)Ecirc B(LA)ž(e)n(a)go grecircgora p[ap]aža Slišaste bratie milecirci[ša middot ot eva]n[ĵ(e)lъ]sk(a)go čt(e)niecirc učenie na[še sl]išaste pagubu našu

II TRI HOMILIJE SVETOGA BEDE PREZBITERA (Beda 2016) bull HOM II 5 za III nedjelju nakon Uskrsa na Iv 1616 mdash od 1c28ndash2a10

OM(I)L(I)Ecirc Č[te(nie)] middot Na s(veta)go becircdi middot pr[o]z[v(i)]tera S[iecirc sl(o)vesa sp(a)s(i)t(e)la] n[(a)šego g(ospodь)]necirc b[ra]tie milecirciša [ve-seliemь i] sr(ьdь)c middot uslišaniemrsquo middot p(o)decircecircti p(o)[do]baemъ middot čest imže vniemъ pri[st]upati

bull HOM II 7 za V nedjelju nakon Uskrsa na Iv 16 23 mdash od 2b24ndash2c23 OM(I)L(I)Ecirc čьst[n]ago becircdi prozvitera middot [mo]žetь vzmutiti nemoĉ-nie slišateli i kako v gl(a)vecirc čteniecirc sego ev(a)nĵ(e)lskago učenikomrsquo sp(a)sitelь obeĉa reki middot Am(e)nь middot am(e)nь

bull HOM II 8 za VI nedjelju nakon Uskrsa na Lc 11 5 mdash od 2d3ndash22 OM(I)L(I)Ecirc middot ČT(ENI)Ecirc TOGOŽD[Ecirc] G(ospod)ъ toli sp(a)s(i)telь našь k n(e)b(e)s(ьs)k(a)g[o c(ecircsa)rs]tviecirc radostemrsquo priti žel[ecircucircĉ]e istovihь radost[i] u sebe pro[sit]i ni učitь middot Icirc datie proseĉemrsquo na[mь d]oteĉь se obeĉa

III HOMILIJU HAYMONA HALBERSTATENSISA bdquoH II 11ldquo (Barreacute 1962 338) odnosno LXXXVII (Haymo 2016) za IV nedjelju nakon Uskrsa (Dominica quarta post Pascha) na Iv 16 5 mdash od 2a15ndash2b19 OM(I)L(I)Ecirc middot čteniecirc togož-de middot Često is[po]četka svoego middot propovecircdaniecirc g(ospod)ь [uč(e)]n(i)k(o)mrsquo svoimъ middot mežducirc soboucirc lucircbi[ti se] ecircv[la]še velmi

IV MISNE PERIKOPE Iv 20 19 (1a11ndash18) Iv 10 11ndash12 (1b13ndash19) Iv 16 16 (1c23ndash28) Iv 165 (2a11ndash14) Iv 16 23 (2b20ndash24) Lc 11 5ndash13 (2c24ndash2d3) te Mc 16 14ndash20 (2d24ndash28)

Tekstove homilija sv Grgura pape i sv Bede Prezbitera mogli smo uspo-rediti s onima koji su sačuvani u hrvatskoglagoljskim brevijarima iz 14

114

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

i 15 st BrVO BrPt BrVat5 BrBar BrN2 BrPm BrN2 BrVb1 Homilija Haymona Halberstatensisa sadržajna je novost identificirali smo je uspo-redivši hrvatskoglagoljski tekst s latinskim izvornikom (Haymo 2016)

4 LEKSIK RIJEČKOG HRVATSKOGLAGOLJSKOG HOMILIJARA FgCap VlaThem 4 1 ASPEKT BROJČANE POTVRĐENOSTIU 8 stupaca teksta sačuvane su 1182 riječi ndash 541 na listu 1A i 641 na listu 2A ndash odnosno 472 leksema od kojih se 139 ne nalazi među 2425 uvrštenih u Popis riječi potvrđenih u najstarijim hrvatskoglagoljskim fragmentima (Mihaljević 2018 145ndash173) Citirani je Popis dio za naš rad višesmisleno nezaobilazne sinteze Milana Mihaljevića Jezik najstarijih hrvatskoglagolj-skih rukopisa u kojoj je utvrđen i kao cjelina istraživan leksički sastav dota-da pojedinačno opisanih 25 hrvatskoglagoljskih fragmenata iz 12 i 13 st (dalje Corp25) te uspoređen raquosa starocrkvenoslavenskim leksikom kako bi se utvrdilo u kojoj je mjeri (taj) leksik promijenjen i obnovljenlaquo (Mihaljević 2018 111) S obzirom na to ndash već samo ovih 139 leksema FgCap VlaThem predstavlja nemalo leksičko blago To su middotBmiddot (num ord middot2middot) bitelnecirc brecircme veĉši vzmutiti vznesenie videcircti se vmalo vmalecirc vprašati vskrь-senie vskrьsnuti vsprositi middotGmiddot (num ord middot4middot) godь gospodьni Grъgurъ Grecircgorь middotDmiddot (num ord middot5middot) daleko dalečьnь datie diviti divnecirciši dobri dovlecircti domovitь dondeže dostoinь doteĉi dohoditi se drecircvьnь decirclanie decircecircniecirc eže elikože elikokratže estьstvьnь živecircti žitelь pro ltprecircmogtžit[(e)lь] zaklopiti zapovecircdati zgromaždati zaecircmь icircže izvьnь izvъnьnь icircmati imati inьdecirc inii is isprositi istovь istostь isusovъ istlьkovanie kako kratъ luče lucircbiti se lucircbьvь lucircbi male mežducirc milecircišii mnogorazličьnь mьnšii mecircriti namecircriti napisanie našъ nebesьskь nemoĉь nepričini-telnecirc ni (part) obladati oblastecirclъ obьecircti se oteĉi otplaĉenie otpuĉati otstupati otecircti (abscedere) otьecircti se (auferre) papažъ pače (conj) pitecirc-nie pogoždь podobati se podьdanь podecircecircti pozdecirc pokopati polunoĉi poslecircdь poslecircdьnь poustiti poecircti prazdьnь priležnecirc prilipati prislužiti pristoecircti pristupati priti prihoditi propovecircdecirckovati prosmotriti pročii

115

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

pročaecirc precircstupati prъvi pьhati precircbivatelnecirc recircdьkь sila skrьbь sliša-telь sotoninь stroi sdobiti se slišati se sprecircdьreĉi stužati suĉii sъmrьtь sъpasitelьnь tainstvo (mysterium) tainstvo (sacramentum) trikratь te-lesnecirc udobь uprositi uprosъ uprosь urazumecircti uslišanie uslišavati se utežanie hotecircnie često človecircčьski čьtecircti ucircčnecirc

Glagol ZGROMAŽDATI (Čest o[necirchrsquo] vistinu i namrsquo middot iže po mucecirc [i po] vskrs(e)ni g(ospdь)ni k vecircrecirc prihodi[mь] middot ucircčnecirc zgromaždaetrsquo 1d17) nije po-tvrđen ni u Građi za Rječnik crkvenoslavenskoga jezika hrvatske redakcije gdje je zabilježena jednokratnica sgromaditi conglobare(2) niti u Slovnίku gdje su potvrđeni primjeri sъgramaditi sъgromaditi congregare

Leksički sastav 472 leksema Riječkog hrvatskoglagoljskog homilijara profiliran je potvrdama 137 imenica od kojih 10 vlastitih imena muškoga roda i 127 općih imenica (51 muškoga roda 36 ženskoga roda i 40 sred- njega roda) 131 glagola 43 pridjeva 52 priloga 36 zamjenica 8 brojeva 22 prijedloga 36 veznika 1 uzvik i 6 čestica Baš kao i u Corp25 i kanon-skim spomenicima imenice i glagoli čine više od polovice leksika dok je imenica obrnuto od kanonskih spomenika nešto više od glagola(3) Ne-zaobilazna orijentacija u kategoriziranju graničnih slučajeva polifunkcio-nalnih verbalnih potencijala priloga ili prijedloga prijedloga ili veznika čestica ili veznika za nas je bio latinski izvornik

42 IMENICESvih 10 potvrđenih vlastitih imena muškoga su roda BEcircDA BEDA Na s(veta)- go becircdi pr[o]z[v(i)]tera 1c čьst[n]ago becircdi prozvitera 2b GRЪGURЪ GRA-EGORUS grъgura papaža 1a GREcircGORЬ GRAEGORUS grecircgora p[ap]aža 1b IVANЬ IOANNES IV(A)NA 1a 1c 2andash2b ISUSЬ JESUS i(su)sь 1a 2d IUcircDEcircI IUDAEUS ot iucircdecirci 2a LUKA LUCAS LUKI 2c MARKO MARKA 2d PAVLЬ PAULUS ap(osto)lь pavlь 2c HRЬSTЬ CHRISTUS h(rьst)ь 2b h(rьst)a 2c

2 Usp I sabrali se b(ecirc)hu s(i)n(o)ve benrsquoecircmini na abuera i zgromaeni b(ecirc)hu vrsquo edinь zastupь BrVat5 157d s jedinom paralelom sьvrsquokupleni (sъvъkupiti) BrVO 319b

3 Usp Mihaljević 2018 111

116

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

Od općih imenica muškoga roda zabilježen je 51 primjer ANĴELЬ ANGE-LUS Anĵ(e)lь g(ospodь)nrsquo 1a anĵ(e)lь sotoninь 2c APOSTOLЬAPUSTOLЬ APOSTOLUS Ot ap(osto)lь 2b ap(osto)lь pavlь 2c BERŠЬ VERSUS B(eršь) 2d BOGЬ kь b(og)u 2a VEČERЬ večerь 2a večeru bivšu 2d VEcircKЬ vrsquo vecircki 1b VEcircNЬCЬ Na vecircnci 2c GODЬ HORA do g[odecirc] 1dndash2a GOSPODЪ DO-MINUS G(ospod)ъ 2d GOSPODЬ DOMINUS ot g(ospod)a 1d g(ospod)ь 2andash2b g(ospod)a 2cndash2d GROBЬ SEPULCRUM v grobecirc 2a DARЬ DO-NUM ot d[ara] 1b DRUGЪ AMICUS druga 2c druže 2c DЬNЪ DIES v d(ь)nъ 1a 2a DЬNЬ DIES d(ь)ne 1d v(ь) treti d(ь)nь 2a EVANĴELISTЪ EVANGELISTA evrsquo[(a)nĵ(e)]l(i)stъ 2a ŽITELЬ ltprecircmogtžit[(e)lь] 1b ZA-EcircMЬ v zaemrsquo 2c KONЬCЬ FINIS do kon[ca] 2a KRIŽЬ CRUX s križa 2a MIRЪ PAX mirъ 1a MIRЪ MUNDUS ot mira 2a v mirecirc 2andash2b NA-RODЬ TURBA narodь 2d OBLASTELЬ ARBITER oblastelь 1a OBRAZЬ FORMA obr]azь 1b OTЬCЬ PATER krsquo o(tь)cu 1c kь o(tь)cu 1d 2a ot o(tь)ca 2b 2c o(tь)cь 2c PAPAŽЪ PAPA papaža 1a p[ap]aža 1b PASTIRЪ PASTOR pastirъ 1b (3x) 1c POLЬ na pol 2d PONEDEcircLI V PON(E)DEcircLI 2c POČETЬKЬ INITIO is [po]četka 2a PROZVITERЬ PRESBYTER Na s(veta)go becircdi pr[o]z[v(i)]tera 1c prozvitera 2b REDЬ SERIES redь 1d REcircŠPONЬ RESPONSORIUM REcircš(PONЬ) 1andash2d SLIŠATELЬ AUDITOR slišateli 2b SPASITELЬ REDEMPTOR sp(a)s(i)telь 2d SPASITELЬ SAL-VATOR sp(a)sitelь 2b sp(a)sitela 2c SPASЪ JESUS sp(a)sъ 1c 2a SPASЬ JESUS sp(a)sь 1b 2andash2c SPASЬ DOMINUS sp[(a)sa] 2d STRAHЬ METUS za strahrsquo 1a STROI RATIO stroemь 1a [st]r[o]i 1a UDЬ ARTI-CULUS udomrsquo 2a UMЪ ANIMA umъ 1a UPROSЪ QUAESTIO uprosъ 1a UPROSЬ QUAESTIO uprosь 2c UTORI [VЬ] UTORI 2d UČENIKЪ DISCIPULUS uč(e)n(i)k(o)mъ 1c UČENIKЬ DISCIPULUS uč(e)n(i)ci 1a krsquo uč(e)nik(o)mrsquo 1a uč(e)n(i)k(o)mrsquo 1b učenikomrsquo 2andash2d učenici 2b ot uče-nika 2b uč(e)n(i)k(o)mь 2bndash2c HLEcircBЬ PANIS tri hlecircbi 2c ČINЬ MOTIO čina 2c ČLOVEcircKЬ HOMO čl(o)vecircki 2a č(lovecirc)kь 2a

Opće imenice ženskoga roda na trećem su mjestu po brojnosti ndash s 36 potvrđenih primjera BRATIEcirc FRATRES bratie 1andash1d bratiecirc 2d VEcircRA FIDES [vecirc]ra 1a vecircru 1b k vecircrecirc 1d GLAVA CAPUT v gl(a)vecirc 2b GODI-NA HORA godi[na] 2a DVЬRЬ FORES dvaremrsquo 1a DVЬRЬ IANUA

117

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

dvrsquo[rmi] 1a dvъrmi 1b dvь[rь] 2d DOBROTA BONITAS do[broti] 1b DUŠA d(u)šu 1bndash1c d(u)ša 1c DEcircVA VIRGO d(ecirc)vi 1b ISTOSTЬ CER-TITUDO istostrsquo 1a KRЬVЬ SANGUIS k(ь)r(ь)vrsquo 1c krrsquovi 2b LUcircBЬVЬ DILECTIO [lucirc]b(a)vrsquo 2a lucircbьvь 2b LUcircBI AFFECTUS lucircbve 2a MI-LOSTЬ GRATIA m(i)l(o)stiucirc 2c MUKA PASSIO po mucecirc 1d mucecirc 2a MЬZDA MERCES mьzdi 1a NEDEcircLEcirc N(E)D(EcircL)E 1b N(E)DE[LE] 1c N(E)D(EcircLE) 2b NEMOĈЬ INFIRMITAS nem[oĉi] 1a NOGA PES nogi 2b NOĈЬ NOX [v t]u noĉь 1d n[oĉi] 1d noĉъ 2a V tuže noĉь 2b OVЬCA OVIS za ovce 1bndash1c ovcamrsquo 1c za težde ovrsquoce 1c OMILIEcirc HOMILIAOMELIA OM(I)LIEcirc 1a 1c OM(I)L(I)Ecirc 1ndash1c 2andash2d om(i)l(i)ecirc 2d PAGUBA PERICULUM pagubu 1b PASKA PASCHA PO PASCEcirc 1a 1c PO P(A)SCEcirc 2andash2b PIĈA [v p]iĉu 1c PLЪTЬ CARNIS v plъti 1d POMOĈЪ AUXILI-UM protivu pomoĉi 2c RADOSTЬ GAUDIUM k r[ado]sti 1d k radostemrsquo 2d radost[i] 2d REcircČЬ RES recircčemrsquo 1b SILA VIS s[ili] 1a SEMRЬTЬ MORS se[mr]trsquo 1c po semrьti 1d SKRЬBЬ TRISTITIA po skltrьgtbi 1d SOBOTA SABBATUM vь edinu sobotrsquo 1a STRANA REGIA v str[a-nu] 2a TREcircBA trecircbecirc budetrsquo 1c ČESTЬ INTENTIO Čest intentione 1d ČESTЬ PARS Čest 1d

Općih imenica srednjega roda potvrđeno je 40 BOŽЬSTVO DIVINITAS o b(o)ž(ь)stvecirc 2b BREcircME PONDUS b[recircm]e 1a v brecircmenecirc 1a VESELIE LAETA [ve]selie 1d VZNESENIE ASCENSIO vrsquozneseniemrsquo 1d o vrsquozneseni 2b PREcircD VZNESENIEMrsquo 2cndash2d VREcircME TEMPUS V(ь o)n(o) vr(ecirc)me 1andash1c 2cndash2d vrecircme 1d vrrsquome 2a VSKRЬSENIE RESURRECTIO po vrsquoskr(ь)seni 1a po vs[kr(ь)]seni 1b vskrs[enie]mь 1d o vskrseni 2b DATIE DATIO da-tie 2d DOBRODEcircEcircNIE BENEFICIUM dobro decircecircniecirc 2c DEcircLANIE OPERATIO decirclanie 1a [ot] decirclan[i]ecirc 1b DEcircEcircNIE OPUS decircecircniecirc 1b EVANĴELIE EVAN-GELIUM E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 1andash1b 2andash2d ZNAMENIE ARGUMENTUM v zname-nihrsquo 2a IME NOMEN vь ime 2bndash2c IMEcircNIE SUBSTANTIA ot imecircniecirc 1c imecircniecirc 1c ISTLЬKOVANIE EXPERIMENTUM istlьkovanie 1a MORE [mo]ra 2d MUČENIE PASSIO mučeni[ecirc] 1d NAPISANIE EXPLANATIO napisaniemь 2c NASTOEcircNIE PRAESENTIO pro nastoecircnie 2a OTPLAĈENIE RETRIBUTIO vrsquo otplaĉeni 1a PITEcircNIE ALIMENTUM [p]itecircniemrsquo 1c PROPOVEcircDANIE PRA-EDICATIO propovecircdaniecirc 2a SLOVO SERMO PR(O) SL(O)VO 1a 1c 2a 2c

118

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

sl(o)v(ecirc)si 2b PR(O) SL(O)V(O) 2b PRO SL(O)VO 2d SLOVO VERBUM slove-sa 2d slovesi 2d SPASENIE SALUS kь sp(a)seniucirc 2c sp(a)seniecirc 2c SRЬDЬ-CE COR sr(ьdь)c 1d sr(dь)c(e)mь 2d TAINSTVO MYSTERIUM tainstvo 2b TAINSTVO SACRAMENTUM tainstv[o]mrsquo 1c TEcircLO CARNIS t[e]lese 1c TEcircLO CORPUS tecirclo 1a 1c tecircla 2b USLIŠANIE AUDITIO uslišaniemrsquo 1d USTA Ot ustrsquo 1a UTEŽANIE MERITUM utežaniecirc 1a UČENIE ERUDITIO uče-nie 1b UČENIE DISCIPULATUS učeni[e] 1d HOTEcircNIE INTENTIO hotecircnie 1a CEcircSARSTVIE REGNUM [c(ecircsa)rьs]tviecirc 2d [cesarь]stviecirc 2d CEcircSARSTVO REGNUM o c(ecircsa)rs[tv]ecirc 2a c(ecircsa)rstvo 2d ČREcircVO UTERUS črecircvomrsquo 1b ČTENIE LECTIO ČTENIE 1a ČT(ENI)E 1b 2bndash2d [ot] čt(e)niecirc 1b ČTE(NIE) 1c 2a čteniecirc 1d 2andash2b č(tenie) 2b Čt(enie) 2c ČT(ENI)Ecirc 2d ČT(E)N[IE] 2d

43 ZAMJENICEU Riječkom hrvatskoglagoljskom homilijaru zabilježen je 61 oblik sveukup-no 36 zamjenica AZЬ EGO azь me mi kъ mnecirc VI VOS vamrsquo vamь ot vasь VЬSЬ OMNIS ndash VSI OMNES vsi 2b VЬSЬ TOTUS [vь]sь VSE TOTUM vsecircmь 2d I ILLE uzrecircti i utegu 2a I IS ndash E EI [vz]lucircbi e 2a IcircŽE QUI Icircže (2x) 1b 1c IŽE QUI ndash EcircŽE QUA v nucircže (2x) 1d 2b IŽE CUI(US) ndash EcircŽE CUI(A) eiže 1a IŽE ILLE k nemu 2c [precirc]d nim 2d IŽE ILLI ot nihь 2a iže 1d IŽE IS [ot] hellip ego decirclan[i]ecirc 1b ego 1cndash1d emu 1d 2a 2c mučeni[ecirc eg]o 1d IŽE EI posrecircdecirc ihrsquo 1a IŽE QUI iže (2x) 1b 1d imže 1d EcircŽE QUA eucircže 1c ecircže 1d EŽE QUOD Eže 1a 1c 1d IŽE QUI onecircmrsquo sdobit se iže 1d k t[ecircmь] veĉe pristoitrsquo iže 1d sie trsquokmohellip iže 2c EcircŽE QUAE ovce eže 1c EŽE QUAE decircecircniecirc ecircže 1b tecirchь ecircže 2c Ecircže namrsquo slovesa 2d ihže prosi[mь] 2d KTO QUIS kto ot vasь 2c MI NOS mi 1b namrsquo 1cndash1d 2cndash2d ni (2x) 2d na[mь] 2d [na]mrsquo 2d MOI MEUS ndash MOE MEUM 2b MOI MEI 2b NAŠЪ NOSTER 1a NAŠЬ NOSTER našь 2d [n]ašego 2d NAŠA NOSTRA našu 1bndash1c [v p]iĉu našu 1c izvъnna naša 1c NAŠE NOSTRUM učenie na[še] 1b našego sp(a)seniecirc 2c NIKTOŽE NEMO 2a ONЪ ILLE v d(ь)nъ onъ 1a ONЬ ILLE emu 2c7 k nemu ad illum 2c28 emu illi 2c28 na onь pol [mo]ra 2d [precirc]d nim 2d3 ONO ILLUD V(ь o)n(o) vr(ecirc)me 1andash1b 2bndash2c greduĉ[e vьse on]o vrecircme 1d [vь o]no vrrsquome 2a ONI ILLI onecircmrsquo e 1d Čest o[necirchrsquo] 1d ot nihь 2a oni 2c ONЬ

119

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

IS ndash ONI EI posrecircdecirc ihrsquo 1a SAMЬ IPSE samrsquo ap(osto)lь pavlь 2c SAMOE IPSUM samoe 1a SVOI SUUS ndash SVOEcirc SUA svoe 1a s[vo]ucirc 1b svo[ucirc] 1bndash1c svoee 2b SVOE SUUM po vs[kr]seni svoemь 1b svoe 1c svoego (2x) 1c 2a o svoemь toli ltigt o o(tь)či b(o)ž(ь)stvecirc 2b o vskrseni svoemrsquo 2b o vrsquozneseni svoemь 2b SVOI SUI svoimrsquo 1b 2andash2b svoimъ 2a 2cndash2d svoe 2a SVOE SUAE za ovce svoe (4x) 1bndash1c SEBE SE SUI mežducirc soboucirc 2andash2b se velmi pros[mot]riti 2b ot sebe 2c u sebe 2d SEBE SAMOE SE-METIPSE decircecircniecirc ecircže ot sebe samecirchь 1b SЬ HIC ot mira sego 2a sego čina 2c SE HOC V semrsquo 2b Se sliša 2b SIE HOC [č]te(niecirc) sego 1a ot sego [mь]nšago 1c čteniecirc sego 1d 2b sie hellip g(lago)la 1d V semrsquo 2b Se sliša 2b [d]oteĉь se obeĉa 2d SIEcirc HAEC S[iecirc sl(o)vesa] 1d k simrsquo 1d [z]a sę 1c SIE ILLUD Sie k t[ecircmь] 1d SI ILLI sie trsquokmohellip iže 2c SЬ QUI ndash SIE QUOD divimo estъ sie 1b SЬŽDE SAM IDEM IPSE sьžde samrsquo 2a TЬ IDEM ndash TA EADEM toe n[oĉi] 1d TЬ ILLE ndash TA ILLA ta [vecirc]ra 1a [v t]u noĉь 1d TЬ ILLE ndash TI ILLI k t[ecircmь] 1d TЬ IS ndash TO ID to togo radi 2c to udobь 2c Togo radi 2c TЬ IS ndash TI EI tecirchь ecircže 2c TЪŽDE IDEM ndash TOŽDE čteniecirc togožde 2a ČT(ENI)Ecirc TOGOŽD[Ecirc] 2d čt(e)n[iecirc] togožde 2d TAŽDE EA-DEM tožde do[broti obr]azь 1b TIŽDE EIDEM mnogi [iz tъždecirc]hь ihže 2c TEŽDE EAEDEM za težde ovrsquoce 1c TЬ ŽE IDEMQUE ndash TA ŽE EADEMQUE V tu že noĉь 2b ČE QUID Če estъ 1 ČЬTO QUID Č[to] vistinu 1b česo vsprosite (2x) 2b česo položi[ti] 2d2

S obzirom da zamjenice bdquotъžde tažde tožde hellip nisu jako česte ni u frag-mentimaldquo (Mihaljević 2018 41ndash42) te da bdquoDIELS (1932 205) navodi da se zamjenice tъ že ta že to že uopće ne pojavljuju u najstarijim starocrk-venoslavenskim tekstovima a ni u onim mlađima nisu jako česte osim u adverbijaliziranim oblicima po tomъ že i tecircmъ želdquo (op cit 42) ndash ističemo značaj potvrđenih primjera njihovih oblika u FgCap VlaThem

44 PRIDJEVIPridjevi su zastupljeni sa 73 potvrđena oblika 43 leksema U poziciji ispred imenice ndash veoma rijetkoj u Corp25 (Mihaljević 2018 41) ndash zabilježeno je 29 leksema 39 puta te još 5 leksema 6 puta ispred glagola BLAŽENЬ BEATUS B(LA)Ž(E)NA[GO] grъgura papaža 1a B(LA)ž(e)n(a)go grecircgora

120

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

p[ap]aža 1b BOŽII DIVINUS b(o)žie decirclanie 1a VIŠNI SUPERNUS [v]išni oblastelь našъ 1a VEcircČЬNЪ PERPETUUS kь vecircčnomu sp(a)se-niucirc 2c DALEČЬNЪ LONGINQUUS v daleč[nu]ucirc str[anu] 2a DOBRI BONUS dobri pastirъ 1b dobri pas[tirъ] 1b DOBRЬ BONUS iže hellip dobrь estrsquo 1b dobro decircecircniecirc 2c DOSTOINЬ DIGNUS iže hellip dostoini biše 1d26 da dostoi[ni b]ili bihomrsquo 2d DREcircVЬNЬ ANTIQUUS drecircvnimь na-pisaniemь 2c EVANĴELЬSKЬ EVANGELICUS [ot eva]n[ĵ(e)lь]sk(a)go čt(e)niecirc 1b ESTЬSTVЬNЬ lucircbo pače estrsquostvьnihь prosimrsquo 2c ZEMLЬSKЬ TERRENUS ot z(e)ml[(ь)s]k(a)go imecircniecirc 1c z(e)ml(ь)skago imecircniecirc 1c IZVЪNЬNЬ EXTERIOR izvъnna naša hellipnamecircriti 1c INII ALIUS [ot] inogo ego decirclan[i]ecirc 1b ISTOVЬ istovihь radost[i] 2d MILOSTIVЬ MISERICORS ot m(i)l(o)stivago o(tь)ca 2c MNOGORAZLIČЬNЬ MUL-TIPLEX mnogo različnimi sl(o)v(ecirc)si 2b MNOGЬ MULTUS v mnozecirchь znamenihrsquo 2a mnogi [iz tъždecirc]hь 2c MUDRЬ Ot ustrsquo mudra 1a NE-BESЬSKЬ COELESTIS k n(e)b(e)s(ьs)k(a)g[o c(ecircsa)rs]tviecirc radostemrsquo 2d NEMOĈЬNЪ INFIRMUS nemoĉnie slišateli 2b OTЬČЬ o o(tь)či b(o)ž(ь)stvecirc 2b POSLEcircDЬNЬ POSTREMUS k poslecirc[d]nemu 1c PRAZDЬNЬ OTIOSUS ne prazdnamrsquo [i pri]zivaucircĉemь proseĉemrsquo middot iĉuĉemrsquo middot [te]kuĉemrsquo Daemo obrecirctimo otvorim[o b]iti svecircstuet se 2d PRЬVЬ PRIMUS Ot prьvago ubo sego 1c REcircDЬKЬ PAUCUS recircdki hellip[pone]su 1a REcircSЬNЬ VERUS tecirclo g(ospodь)ne [recircsno]e becirc 1a SVETЬ SANCTUS [S(VETA)]GO E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 1a S(VE)T(A)GO E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 1b S[(VE)T(A)GO] E(VAN)Ĵ(ELI)]Ecirc 1c 2d Na s(veta)go becircdi pr[o]z[v(i)]tera 1c S(VETA)GO E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 2a 2bndash2c SUĈII [bliz]ь suĉemь mucecirc udomrsquo 2a TRE-TI TERTIUS v(ь) treti d(ь)nь 2a TEcircLESЬNЪ CORPORALIS pro tecirc- [l]esnoe nastoecircnie 2a ČLOVEcircČЬSKI HUMANUS č(lovecircčь)ski [st]r[o]i 1a ČЬSTЬNЬ SANCTUS čьst[n]ago becircdi prozvitera 2b

U postpoziciji je zabilježeno 17 pridjeva 29 puta BOŽЬI DIVINUS o c(ecircsa)- rs[tv]ecirc [b(o)]žь[i] 2a VELIKЬ VEĈŠI MAGNUS MAIOR eže veĉše estrsquo 1c GOSPODЬNI DOMINICUS Strsquo(rahь) g(ospodь)ni 2c GOSPODЬNЬ DOMI-NICUS tecirclo g(ospodь)ne 1a Anĵ(e)lь g(ospodь)nь 1a [po] vskr(ь)s(e)ni g(ospdь)ni 1d PREcircD VZNESENIEMrsquo G(OSPODЬ)NIMrsquo 2cndash2d DIVЬNЬ DIVNEcircI-ŠI MIRABILIS MIRABILIOR recircčemrsquo divnimrsquo 1b decircecircniecirc hellip stvorena divnecirciša

121

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

1b DOBRI BONUS pastirъ do[b]r[i] 1b pastirъ dobri 1b pastirь dobri 1c DOMOVITЬ č(lovecirc)kь domovitь doctus paterfamilias 2a EVANĴELЬSKЬ EVANGELICUS [č]te(niecirc) ev(a)nĵ(e)lsk(a)go 1a čteniecirc ev(a)nĵ(e)lsk[ago] 1d ISUSOVЬ uč(e)n(i)ci is(uso)vi 1a IUcircDEcircISKЬ za strahrsquo iucirc[decirci]ski 1a MILЬ MILEcircIŠII CARUS CARISSIMUS bratie milecirciša 1a 1d bratiecirc milecirciša 2d bra-tie milecirci[ša] 1b MRЪTVЬ MORTUUS [vsk]rrsquos bo iz mrъtvihь 2a MЬNŠII MINIMUS Ot hellip sego [mь]nšago 1c NEBESKЬ COELESTIS c(ecircsa)rstvo n(e)- b(e)skoe 2d dvь[rь c(ecircsa)r]stviecirc n(e)b(e)sk(a)go 2d PODOBЬNЬ SIMILIS ne tьkmo namrsquo podobni 2c PODЬDANЬ SUBJECTUS [s(e)becirc podь]dani[e] 2b SOTONINЬ anĵ(e)lь sotoninь 2c HRЬSTOVЬ vь ime h(ьrьsto)vo 2c

U objema pozicijama potvrđeni su pridjevi božii dobri i evanĵelьskь

45 BROJEVIOd 8 brojeva potvrđena su 3 glavna EDINЬ UNUS edinь 1a vь edinu sobotrsquo 1a DVA DUO dva 1a i TRI TRES tri hlecircbi 2c (primjer nezabilje-žen u Corp25) ndash te 5 rednih PRЬVЬ PRЪVI PRIMUS Prъv[i č]te(niecirc) sego ev(a)nĵ(e)lsk(a)go uprosъ 1a Ot prьvago 1c DRUGЬ DRUGII middotBmiddot = middot2middot middotDUOmiddot numeri nota middotIImiddot (numerus ordinalis SECUNDUS) N(E)D(EcircL)E middotBmiddot PO PASCEcirc 1b TRETI TERTIUS v(ь) treti d(ь)nь 2a ČETVRЬTI middotGmiddot = middot4middot middotQUAT-TUORmiddot numeri nota middotIVmiddot (numerus ordinalis QUARTUS) [N(E)D(EcircLE)] middotGmiddot PO P(A)SCEcirc 2a i PETI middotDmiddot = middot5middot middotQUINQUEmiddot numeri nota middotVmiddot (numerus ordinalis QUINTUS) N(E)D(EcircL)E middotDmiddot PO P(A)SCEcirc 2b

46 GLAGOLIU Riječkom homilijaru FgCap VlaThem zabilježeni su oblici 131 glagola Oprimjereni su potvrdama infinitiva supina prezenta aorista imperfek-ta imperativa perfekta pluskvamperfekta kondicionala i futura te aktiv-nih i pasivnih participa prezenta i preterita BIVATI FIERI ESSE bivaetь 2c bivaemrsquo 2c neslišimi bivaemrsquo 2c BITI ESSE becirchu 1a becirc 1a 1d 2a estrsquo 1andash1d estъ 1b esmь 1b [bi]hom 1b bi 1c 2c budetrsquo 1c bihomrsquo 1d estъ 1d 2cndash2d biše 1d 2b b(i)si 1d 2a becircše 2andash2b suĉee 2a este 2b s[utь] 2d [b]iti 2d da [b]ili bihomrsquo 2d bivšu 2d necircstь 1a VESELITI SE LAETI-FICARE vesel[iti] se 1d VZITI vzide 2a VZLUcircBITI DILIGERE vrsquo[zl]ucircb[lь]

122

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

2a [vz]lucircbi 2a VZMUTITI MOVERE vzmutiti 2b VIDEcircTI (SE) VIDERE videcircnimrsquo 1d Videcircše 2b Videcirchь 2c vi[di]t se 2c VNITI INGREDI INTRARE vniti 1a hote vnide 1b vniemъ 1d VPRAŠATI INTERROGARE vprašaet 2a VSKRЬSNUTI RESURGERE [vsk]rrsquos 2a VSPROSITI PETERE vsprosite 2b v[sprosite] 2c VSPEcircTI Vspoite 2d VSHOTEcircTI VELLE vshotecirc 2b VЬČETI imecircti vьčnete 2b imecircti vrsquočnetrsquo 2c VEcircDEcircTI SCIRE vecircdimo estrsquo 1a Vecircdi 2a GLAGOLATI DICERE gl(agol)e[trsquo] 1b Gl(agol)alь 1d g(lago)la 1d g(lago)- l(a)vъ 2a g(lago)le[tь] 2a gl(agol)ucirc 2b GLAGOLATI LOQUERE g(lago)- la 1d g(lago)l(a)še 2b GRESTI greduĉ[e] 1d v greduĉi 2a DATI DARE ne dastrsquo 1c dati 1c dastrsquo 2b dažd 2c Daemo 2d DIVITI necircstь divimo 1a divimo 1b DOVLEcircTI SUFFICERE dovlecircet 2d DOITI CONTINGERE doiti 1d DOITI PERVENIRE doiti 1d DOTEĈI DARE [d]oteĉь 2d DOHODITI SE PERVENIRE dohoditrsquo se 1c ŽELEcircTI DESIDERARE žel[ecircucircĉ]e 2d ŽIVEcircTIŽITI VIVERE živemrsquo 1c živima 2d žiti 2d ZAKLOPITI CLAUDERE zakloplenami 1andash1b ZAPOVEcircDATI IUBERE [zapo]veda 1c ZATVORITI CLAUDERE za[t]vorenami 1a ZGROMAŽDATI CONGRUERE zgromaždaetrsquo 1d ZNATI NO-TARE Znaem[o] 1d IZBAVITI REDIMERE izbavi 1c IZITI EXIRE izide 1b IcircMATI HABERE Icircmatrsquo 1a IMATI HABERE imatь 1a ne imamrsquo 2d IMEcircTI HABERE imecircti vьčnete 2b imecircti vrsquočnetrsquo 2c ISKATI QUAERERE iĉuĉemrsquo 2d iĉima 2d iĉemь 2d ISPROSITI IMPETRARE isprositi 2d ITI VADERE IRE [i]du 1c 2a idu 1d 2b ideši 2a idetrsquo 2c LUcircBITI SE DILIGERE lucircbi[ti se] 2a MISLITI PENSARE misl[i]ma sutrsquo 1b MOLITI ORARE molima 2d MOĈI POSSE može 1a nikoliže mogut[ь] 1b možemrsquo 1d nik[oliž]e možetrsquo 1d [mo]žetь 2b ni uprositi može 2c MOĈI VALERE ne mogu 1a MEcircRITI PENSARE [m]ecircritrsquo 1a NAMEcircRITI IMPENDERE namecircriti 1c NASI-TITI SATIARE nasi[ti]l bi 1c NASLEcircDOVATI IMITARE naslecircdova[a]l[i bi]hom 1b NASTOEcircTI PRAESENTARE n[ast]oeĉe 1d NESTI FERRE nesrsquoti 1a OBEĈATI PROMITTERE obeĉa 2b obeĉa 2d OBLADATI POSSIDERE oblada[em]rsquo 1c OBRATITI VERTERE [o]bratil bi 1c OBREcircSTI INVENIRE obrecirctimo 2d OBЬEcircTI SE COMPREHENDERE [o]bimet se 1a [obrsquo]ecircti se 1b OTVORITI APERIRE RESERARE ne otvorenomrsquo 1b otvorenь 2c otvorim[o] 2d OTITI [o]titi ho[ĉetь] 2a OTPUĈATI DIMITTERE otpuĉьše 2d OTSTU-PATI RECEDERE otstupae 2b OTSTUPITI RECEDERE otstupi[ti] h[ote]

123

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

becircše 2a OTEcircTI ABSCEDERE otecircti 2c OTEcircTI SE AUFERRE otrsquoecircti se 1d POVEcircDATI Povecircmrsquo 2d8 PODATI EXHIBERE poda 2a PODAEcircTI PRAEBERE podaetrsquo 1a poda[ecirc]la biše 1b PODOBATI DEBERE pod[o]baucirc 1a po[do]baemъ 1d pod[o]bal[i bi]še 2b3 podobali biše 2b podobaetь 2d PODO-BATI SE PERTINERE podobacircucirct se 2c PODEcircEcircTI PERCIPERE p(o)decircecircti 1d POZNATI COGNOSCERE poznaucirctь 2b POITI poidu 2d POKOPATI po[ko-pa]nъ b(i)si 2a POLAGATI DARE polagaetъ 1b POLAGATI PONERE p[o]- lagaetrsquo 1b POLOŽITI PONERE pol[ož]i 1c položi[ti] 2d PONESTI FERRE [pone]su 1a POSLATI MITTERE k [posl]avšumu me 2a k poslavšumu me 2b POUSTITI MONERE p[ousti] 1c POUĈATI COMMONERE pouĉaetь 2b POEcircTI Poecirchu 2a PRIETIPRIEcircTI ROGARE pr[iecirc]ti 2d PRIIMATI ACCI-PERE ne priemlucirct 2c PRIZIVATI [pri]zivaucircĉemь 2d PRITI PERVENIRE VENIRE priti 2d pride 1a 2a [pri]de 1b PRILIPATI ADHAERERE prili[pa]- ti 1d PRILOŽITI ADIUNGERE priloži 1b PRISLUŽITI MINISTRARE [pri]- služiti 1c PRISTOEcircTI PERTINERE pristoitrsquo 1d PRISTUPATI PERSISTERE pri[st]upati 1d PRIHODITI VENIRE prihodi[mь] 1d PROPOVEcircDEcircKOVATI PRAEDICARE [propov]ecircdecirckuĉu 1d PROSITI PETERE proseĉe 2c prosetь 2c prosimrsquo 2c pro[sit]i 2d prosima 2d [pr]osima 2d proseĉemrsquo 2d PROSITI POSCERE prosi[mь] 2d PROSITI ROGARE prosi 2c PROSMOTRITI PROVI-DERE pros[mot]riti 2b PREcircBITI CONVERSARI precircbiti 2b PREcircDATI (SE) TRADERE precircdadimrsquo becirc 1d precircda 2b precircdati se hote becircše 2b PREcircITI TRAN-SIRE precircšla 1b [pr]ecircidetrsquo 2a precircidecircmrsquo 2d PREcircLOŽITI DEPONERE [pr]e- lož[en]ъ b(i)si 2a PREcircSTUPATI ACCIDERE ot precircstupaucircĉago 1b PЬHATI PULSARE p[ьhaet]ъ 1a RASPETI CRUCIFIGERE raspetъ 2a RAČITI DIGNA-RE rači 2b REĈI DICERE [re]če 1a 2a reče 1bndash1c 2bndash2c re[k]i 1b reki 1b 2b rečetrsquo 2c REĈI AIERE reče 1d 2d SVEcircSTOVATI SE TESTARI svecircstuet se 2d SDOBITI SE CONVENIRE sdobit se 1d SLIŠATI (SE) AUDIRE Slišaste 1b [sl]išaste 1b Slišahь 1c slišit se 1d slišaše 1d sliša 2b ne slišimi 2c slišimi 2c SMOTREcircTI CONSIDERARE smotritrsquo 1a SPREcircDЬREĈI(4) PRAEDI-CERE sprecircdьreĉi 2b STATI STARE sta 1a STVORITI FACERE stvorena 1b STUŽATI TRIBULARE stužaše 2c SЬBRATI CONGREGARE sьbrani 1a

4 Usp i složenicu sprecircdъstati (Miklošič 1862 949)

124

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

TVORITI tvoritъ 2a TEĈI PULSARE [te]kuĉemrsquo 2d TLЬKNUTI PETERE Tlьkoma estь 2d UGOTOVATI MERERE u[gotoval]i bihomrsquo 1d UZREcircTI VIDERE ne uzr[ite] 1c uzrite videbitis 1c [ne uz]rite 1d u[zri]te 1d uzrecirc-ti 2a UMITI LAVARE umi 2b UMREcircTI MORERE umrecirc[t]i 1b UPROSITI IMPETRARE uprosil bi ni uprositi može nec impetrare potuerit 2c URA-ZUMEcircTI INTELLEGERE urazumecircše 2c USLIŠAVATI SE EXAUDIRE ne us-lišavaem se 2c UTEGNUTI ADHAERERE prili[pa]ti utegu 1d uzrecircti i utegu 2a UČITI DOCERE učitь 2d HOTEcircTI hote vnide 1b hote [pri]de 1b dati hoto (sic) estrsquo 1c otstupi[ti] h[ote] becircše 2a [o]titi ho[ĉetь] 2andash2b precircdati se hote becircše 2b ČЬTEcircTI [Č]TI 1a1 ČTI 1andash1c 2ndash2b EcircVITI OSTENDERE ecircviti 2b6 EcircVITI SE OSTENDERE [ecirc]vi se 2a ecircvlav se 2a EcircVLATI OSTENDERE ecircv[la]še 2a EcircVLATI MANIFESTARE ecircvlaetъ 2a EcircTI TENERE ecirctrsquo b(i)si 2a

Infinitivni oblici kao i u Corp25 relativno su brojni ndash 31 zabilježen primjer [b]iti vesel[iti] se vzmutiti vniti imecircti dati doiti žiti isprosi-ti lucircbi[ti se] namecircriti nesrsquoti [obrsquo]ecircti se [o]titi otstupi[ti] otecircti otecircti se p(o)decircecircti položi[ti] pr[iecirc]ti prili[pa]ti [pri]služiti pri[st]upati pro-s[mot]riti precircbiti precircdati se sprecircdьreĉi uzrecircti umrecirc[t]i uprositi i ecircviti

Svakako treba istaknuti i jednu potvrdu supina Icirc datie proseĉemrsquo na[mь d]oteĉь se obeĉa et nobis petentibus se haeligc daturum esse promisit 2d7ndash8 U Corp25 bdquosamo je jedna potvrda supina u Bečkim listićima na listu 1b becirchь posl[alъ] hellip [gla]golatъldquo (Mihaljević 2018 63)

47 PRILOZIOd 52 su potvrđena priloga ndash

24 načinska AĈE ERGO Elikokratže koliždo aĉe proseĉe ne uslišavaem se Quotiescumquae ergo petentes non exaudiamur 2c BITELNEcirc ESSEN-TIALITER 1b VELMI MAGNOPERE velmi vsecircmь sr(dь)c(e)mь 2d VISTINU CERTE 1a VISTINU VIDELICET 2d VISTINU VERUM 2c 1d DOSTOINEcirc MERITO 1d KAKO QUALITER 2b 2d KAKO QUOMODO 1a (2x) 2b LUČE MELIOR 1c MILOSTIVEcirc MISERICORDITER 1c NEPRIČINITELNEcirc INCOMPA-RABILITER 1c NIKOLIŽE NEQUAQUAM 1b PRAVЬ RECTE pra[vь] 2d PRI-LEŽNEcirc DILIGENTIUS 2d PREcircBIVATELNEcirc PERSEVERANDO 2d REcircSNEcirc VE-RACITER 2c TAKO ITA 2b TЬKMO SOLUM ne trsquokmo 2b Ne trsquokltmgto 2b

125

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

ne tьkmo 2c sie trsquokmo 2c TЬKMO TANTUMMODO tьkmo 2d TELESNEcirc CORPORALITER 2b UDOBЬ DIGNE 2c UcircŽE VERO [ucirc]že vero 1c UcircČNEcirc APTISSIME ucircčnecirc zgromaždaetrsquo 1d

11 količinskih VELMI MAXIME 2a18 VEĈE SPECIALITER 1d VMALEcirc MODICUM (2x) 1c (2x) 1d DALEKO LONGE daleko e[s]trsquo luče 1c ELIKOŽE QUANTOS 1a ELIKOKRATŽE QUOTIESCUNQUAE Elikokratže(5) koliždo aĉe Quotiescunquae ergo 2c MALO MODICUM 2a OĈE ETIAM [o]ĉe i 1c nь oĉe 2b nь oĉe i 2b ne oĉe 2d PAČE TAMEN 2a lucircbo pače 2c TRIKRATЬ TERTIO trikratrsquo 2c ČESTO FREQUENTER 2a

11 vremenskih VMALO MODICUM precircdadimrsquo [vm]alo vistinu becirc 1d EGDA CUM 1b 2a KAKO QUANDO 1c NIKOLIŽE NUNQUAM nik[oliž]e 1d PAKI ITERUM 1cndash1d 2a POZDEcirc SERO 1a POLUNOĈI MEDIA NOCTE 2c POSLEcircDЬ POSTREMUM po[s]lecircd[ь ucirc]že 1c TOGDA TUNC 2a UBO ERGO 1d UcircŽE JAM 1bndash1d 2a 2c

i 6 mjesnih BLIZЬ [bliz]ь suĉemь mucecirc udomrsquo 2a IZVЬNЬ EXTERIUS 1c INDEcirc ALIBI 2a KAMO QUO 2a POSLEcircDЬ POSTREMUM po[s]lecircd[ь] 1c PRЬVOE PRIMUM P[rьv]oe namrsquo estrsquo 1c

48 VEZNICIOd 36 potvrđenih veznika 20 je usporednih (parataktičkih) nerijetko u kombinacijama s drugim veznicima i prilozima VISTINU NAMQUE Icircmatrsquo vistinu 1a VISTINU I AUTEM Česrsquoto [im] vistinu i namrsquo 1d Icirc ET Icirc hellipi hellipi 1d2 Icirc hellipi 2a8 Icirc 2d Icirc egda hellipi 2a Icirc egda helliptoli ltigt hellipNe trsquokltmgto hellipnь oĉe i 2b I ET i hellipidecircže hellipi 1a i hellipi 1c Na egdaže i 1c i 1d 1cndash1d 2andash2b 2d i ucircže 1c Eže ubo hellipi ucircže hellipi paki hellipi hellipecircko 1d I paki 2a i kako 2b i hellipi 2c I ETIAM 2c I AĈE ETSI [ecircko] hellipi aĉe 1a IcircBO NAM Icircbo ecircko hellipeže hellipi 1d LUcircBO VEL ecircko lucircbo protivu pomoĉi našego sp(a)seniecirc lucircbo pače estrsquostvьnihь prosimrsquo 2c vistinu lucircbo recircdki middot lucircbo dva lucircbo edinь [pone]su 1a NA SED Na egdaže i 1c NEŽE QUAM Če estъ ubo hellipneže 1d NI NEC 1a Nь vistinu i hellipda hellipIcircže hellipni 2c [ne u]bo hellipni hellipaĉe ne oĉe 2d NЬ SED Nь hellipecircko hellipaĉe hellipNi 1a ne trsquokmo nogi učenikomrsquo umi nь oĉe tecircla i krrsquovi svoee

5 Elikokratže ligatura t+ž

126

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

tainstvo precircda [i]mь 2b Ne trsquokltmgto o vskrseni svoemrsquo nь oĉe i o vrsquozne-seni svoemь sprecircdь reĉi vshotecirc reki 2b Nь vistinu i samrsquo ap(osto)lь pavlь middot trikratrsquo g(ospod)a prosi middot da ot sebe anĵ(e)lь sotoninь Icircže stužaše emu middot otecircti uprosil bi middot ni uprositi može 2c se [ubo sa] iže ne ot precircstupaucircĉago d[ara] nь bitelnecirc dobrь estrsquo gl(agol)e[trsquo] re[k]i 1b Nь sego čina uprosь middot drecircvnimь ucircže o(tь)cь napisaniemь otvorenь estь ecircko recircsnecirc oni urazumecircše sie trsquokmo vь ime sp(a)sitela proseĉe iže tecirchь ecircže kь vecircčnomu sp(a)seniucirc middot po-dobacircucirct se prosetь 2c Nь aĉe hellipto 2c OBAKЬ TAMEN [ecircko v]išni oblastelь našъ i aĉe b[recircm]e smotritrsquo vrsquo otplaĉeni obakь s[ili m]ecircritrsquo middot v brecircmenecirc 1a PAČE TAMEN Pače že togda hellipegda ucircž[e] 2a TO ATQUE Nь aĉe sp(a)sitelnihь vь ime h(ьrьsto)vo prosimrsquo to udobь bivaemrsquo slišimi 2c TOLI AC ET o svoemь toli ltigt o o(tь)či b(o)ž(ь)stvecirc 2b G(ospod)ъ toli sp(a)s(i)telь 2d g(ospod)a t[ol]i sp[(a)sa] 2d TOLI ATQUE Toli tožde middot do[broti ob- r]azь middot iže mi naslecircdova[a]l[i bi]hom priloži reki 1b UBO AUTEM 1c UBO ENIM Če estъ ubo eže 1d [Ecirckož]e ubo 2a [ne u]bo hellipni helliptьkmo 2d UBO ERGO 1d

Najbrojniji veznici icirc (icirc) i i (i) kao i u Corp25 povezuju i rečenice i sve ostale sintaktičke kategorije Kako su rastavne rečenice u Corp25 razmjer-no rijetke ndash bdquo4 primjera s veznikom ili i samo jedan s udvojenim veznikom lucircboldquo (Mihaljević 2018 103) naveli smo pune rečenice s veznikom lucircbo ndash udvojenim i utrojenim Navedene pune gradacijske rečenice s veznikom nь i brojnim vezničkim kombinacijama od kojih je npr ne tьkmo hellip nь u Corp25 rijetka (Mihaljević 2018 102) svjedoče o umješnosti precizna prevođenja komplesnih sintaktičkih struktura latinskih izvornika Istak-nuli smo i punu isključnu rečenicu s veznikom obakь te sastavne rečenice s veznikom toli potvrđenim samo jednom u Lab (Mihaljević 2018 101)

Zavisnih (hipotaktičkih) veznika potvrđeno je 16 (od kojih 3 složena i aĉe togo radi i ecirckože ubo) također u brojnim vezničkim kombinacijama AĈE SI a[ĉe] hellipIcircže hellipi 1b aĉe trecircbecirc budetrsquo [o]ĉe [i] 1c Elikokratže koliž-do aĉe proseĉe middot ne uslišavaem se middot to togo radi bivaetь middot ecircko lucircbo protivu pomoĉi našego sp(a)seniecirc lucircbo pače estrsquostvьnihь prosimrsquo middot Togo radi nesli-šimi bivaemrsquo middot Nь aĉe sp(a)sitelnihь vь ime h(ьrьsto)vo prosimrsquo to udobь bivaemrsquo slišimi 2c [ne u]bo hellipni hellipaĉe ne oĉe 2d BO ENIM [vsk]rrsquos bo

127

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

2a DA UT da 1bndash1d 2cndash2d DONDEŽE USQUE DUM I paki hellipdonde[ž]e 2a EGDA CUM Icirc egda hellipi 2a Pače že togda hellip egda 2a Ecirckože hellip egda 2a Icirc egda toli ltigt hellip Ne trsquokltmgto hellip nь oĉe i 2b i kako hellip aĉe hellip Egda ne tьkmo hellip Nь vistinu i hellip da ni 2c EGDAŽE CUM Na egdaže middot i hellip hellipimže 1c EŽE QUOD kako hellipEže 1a Eže ubo reče vmalecirc i ucircže ne uzr[i-te] m[e] i paki vmalecirc middot i u[zri]te me ecircko idu kь o(tь)cu 1d I AĈE ETSI [ecircko v]išni oblastelь našъ i aĉe b[recircm]e smotritrsquo vrsquo otplaĉeni obakь s[ili m]ecirc- ritrsquo middot v brecircmenecirc 1a IDEcircŽE UBI i hellip idecircže 1a IMŽE QUAM Na egdaže middot i hellipimže 1c KAKO QUIA i ucircže hellip paki vmalecirc i uzrite [me middot k]ako 1c TOGO RADI AC PROTEREA Togo radi neslišimi bivaemrsquo 2c TOGO RADI IDEO to togo radi bivaetь middot ecircko lucircbo protivu pomoĉi našego sp(a)seniecirc lucircbo pače estrsquostvьnihь prosimrsquo middot Togo radi neslišimi bivaemrsquo middot Nь aĉe sp(a)- sitelnihь vь ime h(ьrьsto)vo prosimrsquo to udobь bivaemrsquo slišimi 2c EcircKO QUIA QUOD Nь hellip ecircko hellip aĉe 1a vmalecirc i ucircže middot hellip i paki vmalecirc middot i hellip ecircko 1d ecircko 2a ecircko hellip aĉe 2b togo radi hellip ecircko lucircbo hellip lucircbo pače 2c Icircbo ecircko hellip eže i hellip do g[odecirc] 1d Nь hellip ecircko 2c Ecircko vi[st]inu quia videlicet 2d EcircKOŽE SICUT Ecirckože hellip egda 2a EcircKOŽE UBO SICUT ENIM [Ecirckož]e ubo hellip [egda] hellip Tьgda hellip kako hellip Tako i hellip kako 2andash2b

49 PRIJEDLOZIOd 22 potvrđena prijedloga najviše je ndash baš kao i u Corp25 ndash 10 onih koji kao dopunu iziskuju imensku skupinu u genitivu DO AD do g[odecirc] 1d DO IN do kon[ca] 2a IZ A iz mrъtvihь 2a IS AB is [po]četka 2a OT A AB Ot ustrsquo mudra 1a [ot] inogo ego decirclan[i]ecirc 1b Ot prьvago ubo sego [mь]nša-go 1c ot z(e)ml[s]k(a)go imecircniecirc 1c ot g(ospod)a 1d ot iucircdecirci 2a ot nihь 2a Ot ap(osto)lь 2b ot m(i)l(o)stivago o(tь)ca 2c ot učenika 2b ot o(tь)ca 2b OT EX ot sebe samecirchь 1b [ot eva]n[ĵ(e)lъ]sk(a)go čt(e)niecirc 1b ot precircstupaucircĉa-go d[ara] 1b ot [v]asь 2a13 ot mira sego 2a kto ot vasь 2c POSREcircDEcirc IN MEDIO posrecircdecirc ihrsquo 1a RADI IDEO PROPTEREA to togo radi bivaetь 2c Togo radi 2c S DE s križa 2a U A u sebe pro[sit]i 2d Ističemo primjer ot g(ospod)a 1d s t spuštenim u redak za razliku od svih ostalih ot

S dopunom u dativu zabilježena su 2 prijedloga PROTIVU CONTRA protivu pomoĉi 2c i KЪ KЬ Krsquo K AD krsquo uč(e)nik(o)mrsquo 1a k poslecirc[d]nemu

128

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

1c krsquo o(tь)cu 1c k simrsquo 1d k vecircrecirc 1d k r[ado]sti 1d k t[ecircmь] veĉe pristoitrsquo 1d kь o(tь)cu 1d 2a kь b(og)u o(tь)cu 2a k [o(tь)cu posl]avšumu me 2a k poslavšumu 2b kь vecircčnomu sp(a)seniucirc 2c k nemu 2c kъ mnecirc 2d k n(e)- b(e)s(ьs)k(a)g[o c(ecircsa)rs]tviecirc radostemrsquo 2d

Prijedloga s akuzativom potvrđeno je 5 V Vrsquo VЬ IN [Vь o]n(o) vr(ecirc)me 1a v(ь) d(ь)nъ onъ 1a vь edinu sobotrsquo 1a V(ь o)n(o) vr(ecirc)me 1bndash1c 2bndash2d vrsquo vecircki 1b [v p]iĉu 1c V PON(E)DEcircLI 2c [v t]u noĉь g(lago)la v nucircže 2a v(ь) treti d(ь)nь 2a v daleč[nu]ucirc str[anu] 2a V tu že noĉь v nucirc že 2b vь ime 2bndash2c v(ь) h(ьrьst)a ime 2c vь ime h(ьrьsto)vo 2c v zaemrsquo 2c ZA PRO za ovce (3x) 1bndash1c3 za o[vc]e 1b za težde ovrsquoce 1c [z]a sę 1c ZA PROPTER za strahrsquo 1a NA IN Na s(veta)go becircdi pr[o]z[v(i)]tera 1c Na vecircnci 2c na onь pol [mo]ra 2d PRO PER PR(O) SL(O)VO 1c 2bndash2c pro tecirc[l]esnoe na-stoecircnie 2a PRO SL(O)VO 2d25

Treći su po brojnosti prijedlozi s lokativom (4) V Vrsquo IN vrsquo otplaĉeni 1a v brecircmenecirc 1a v plъti 1d v mnozecirchь znamenihrsquo 2a v mirecirc 2andash2b V semrsquo 2b v greduĉi [že] d(ь)nъ 2a v gl(a)vecirc čteniecirc 2b V INTRA v grobecirc 2a O DE o c(ecircsa)rs[tv]ecirc [b(o)]žь[ii] 2a o svoemь toli ltigt o o(tь)či b(o)ž(ь)stvecirc 2b o vskrseni 2b o vrsquozneseni 2b PO POST PO PAS(Ь)CEcirc 1a po vrsquoskr(ь)seni 1a po vs[kr]seni 1b PO PASCEcirc 1bndash1c po mucecirc [i po] vskr(ь)s(e)ni 1d po skltъrьgtbi 1d PO P(A)SCEcirc 2andash2b

S dopunom u instrumentalu posvjedočen je samo 1 prijedlog MEŽDUcirc AD mežducirc soboucirc lucircbi[ti se] ecircvl[a]še 2a aĉe lucircbьvь imecircti vьčnete mežducirc soboucirc 2b

410 ČESTICEPotvrđeno je 6 čestica rečenična čestica VISTINU ERGO vistinu divimo estъ 1b Čest o[necirchrsquo] vistinu i namrsquo hellip ucircčnecirc zgromaždaetrsquo 1d Tlьkoma vistinu estь 2d pojačnica ŽE Pače že togda 2a dopusnica KOLIŽDO ERGO Elikokratže koliždo aĉe proseĉe 2c niječnicapotvrdnica NE NON ne mogu 1a ne otvore-nomrsquo d(ecirc)vi črecircvomrsquo izide 1b ne ot precircstupaucircĉago d[ara] nь bitelnecirc dobrь estrsquo 1b ne dastrsquo non dat 1c ne uzr[ite] 1c ne trsquokmo 2b Ne trsquokltmgto 2b Egda ne tьkmo 2c ne priemlucirct 2c ne uslišavaem se 2c ne imamrsquo česo položi[ti precirc]d nim 2d ne prazdnamrsquo hellip svecircstuet se 2d12 aĉe ne oĉe iĉemь priležnecirc 2d niječ-

129

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

nicapotvrdnica NI NEC Ni ta [vecirc]ra imatь utežaniecirc 1a uprosil bi middot ni upro-siti može 2c [ne u]bo dovlecircet ni slovesi tьkmo pr[iecirc]ti 2d i pokaznica SE ECCE se [ubo sa] iže ne ot precircstupaucircĉago d[ara] nь bitelnecirc dobrь estrsquo 1b

411 UZVICIOd uzvika potvrđen je samo AMENЬ AMEN Am(e)nь am(e)nь 2b

5 LEKSIČKA VIŠESLOJNOSTLeksički profil Riječkog hrvatskoglagoljskog homilijara karakterizira baš kao i Corp25 višeslojna strukturna raznorodnost

O arhaičnosti leksika Hrvatskog glagoljskog homilijara FgCapVlaThem svakako svjedoči leksem Spasь umjesto Isusь koji ga kao i fragmente hr-vatskoglagoljskoga brevijara starije redakcije iz 13 stoljeća ndash povezuju s ka-nonskim crkvenoslavenskim rukopisima kao što su bdquoZografsko evanđelje Savina knjiga Suprasaljski zbornik itd a od hrvatskoglagoljskih rukopisa potvrđen je u Vrbničkim fragmentima 1 vrbničkom i Padovanskom brevi-jaru 4 vatikanskom misalu a u Lobkovicevu psaltiru nalazi se u Oficiju u čast sv Trojiceldquo (Pantelić 2013 515)

U tekstu je potvrđeno 27 riječi stranog porijekla ndash 19 GRECIZAMA uk- ljučujući vlastita imena i od njih izvedene pridjeve anĵ(e)lь ap(osto)lь evanĵelie evanĵelistъ evanĵelьskь Ivanь Isusь Isusovь iucircdecirci iucircdecirciskь Luka Marko omiliecirc Pavlь papaž sobota sotoninь hrьstь hrьstovь(6) ARAMEIZAM paska HEBRAIZAM Amenь 5 LATINIZAMA beršь proz-viter recircšponь cecircsarьstvie cecircsarьstvo cecircsarьstvovati i GERMANIZAM hlecircbь U Corp25 nepotvrđena su 3 grecizma Isusovь papaž sotoninь

Slavenski leksik iznijansiran je sa 7 OHRIDIZAMA vьčeti grobь napisa-nie pastirъ piĉa radi tьkmo od kojih su bdquoiz prvobitna slavenskoga sloja (Lьvov) radi i tьkmo a iz mlađega južnoslavenskoga (Despodova) grobь napisanie i piĉaldquo (Šimić 2011) 3 PRESLAVIZMA blizь velikь trecircba 14 MORA-VIZAMAPANONIZAMA ndash riječi zapadnoga podrijetla iz Moravske i Panonije

6 Usp Mikecin 2015

130

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

čija se kategorizacija još uvijek propituje (Šimić 2020) velmi vniti vьče-ti godina naslecircdovati nebesьskъ otъpustiti prositi račiti raspeti recircsnecirc recircsьnь cěsarьstvie člověčьskъ 8 KROATIZAMAMORAVIZAMA u Slovniacuteku potvrđenih ndash samo u hrvatskoglagoljskim tekstovima i obilato u Rječni-ku križь obakь omiliecirc prijedlog pro i recircsьnь(7) odnosno u tekstovima za-padnoga porijekla te dobro oprimjerenih i u Rječniku nastoecircnie početъkъ i recircsnecirc (Mihaljević 2018 117) i 5 KROATIZAMA veĉe milostivecirc ponedecircli strana i vrbničkim oblikom upitne zamjenice če kao bdquolokalnom inačicom općečakavskoga ča ( lt čь)ldquo (Mihaljević 2018 116) koja svjedoči o bdquoizrav-nom utjecu govornoga hrvatskoga jezikaldquo (op cit 119)

Smatrani arhaizmima u kanonskim starocrkvenoslavenskim tekstovi-ma ohridizmi i moravizmi u Riječkom hrvatskoglagoljskom homilijaru to nisu ndash baš kao i u Corp25 i bdquokasnijim hrvatskoglagoljskim tekstovima koji su prevedeni u Hrvatskoj s latinskog jezikaldquo (Mihaljević 2018 114) ndash te još jednom aktualiziraju opstojnost kategorizacije leksičkih arhaizama u hr-vatskoglagoljskim tekstovima Helene Bauerove (Bauerova 2001)

Anica Vlašić-Anić dr scStaroslavenski institut

Demetrova 11 10000 Zagreb Tel 2220-018 Fax 4851-377 e-mail vlasicanstinhr

7 Usp Mihaljević 2018 116

131

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

KRATICE IZVORABrBar ndash Baromićev tiskani brevijar 1493 g Venecija

BrN2 ndash II novljanski brevijar 1495 g Novi Vinodolski Župni ured

BrPm ndash Pašmanski brevijar druga polovica XIV st Zagreb HAZU III b 10

BrPt ndash Prvotisak brevijara 1491 g Venecija Biblioteca nazionale Marciana Breviario glagolitico Inc 1235

BrVat5 ndash Vatikanski brevijar Illirico 5 sredina 14 st Rim Biblioteca Apostoli-ca Vaticana Borg Illir 5

BrVb1 ndash I vrbnički brevijar 13ndash14 st Vrbnik Župni ured

BrVO ndash Brevijar Vida Omišljanina 1396 g Beč Oumlsterreichische Nationalbib-liothek Cod slav 3

Kuk ndash Kukuljevićev fragment misala 13 st Arhiv HAZU Fragm glag 3

Lab ndash Ljubljanski homilijar 13 st Zagreb Arhiv HAZU Fragm glag 16

Vind ndash Bečki listići 12 st Beč Oumlsterreichische Nationalbibliothek Cod slav 136

LATINSKI IZVORIBEDA VENERABILIS

2016 Homiliae wwwmonumentach httpwwwmonumentachlateintextphptabelle=Beda_Venerabilisamprumpfid=Beda [posjet 1 6 2016]

GREGORIUS MAGNUS 2016 Homiliae in Evangelia wwwmonumentach httpwwwmonumentachlateintextphptabelle=Gregorius_Magnusamprumpfid= [posjet 15 1 2016]

HAYMO HALBERSTATENSIS2016 Homiliae wwwmlatuzhch httpwwwmlatuzhchMLStextphptabelle=Haymo_Halberstatensis_cps2amprumpfid=Haymo_Halberstaten-sis [posjet 5 3 2016]

132

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

LITERATURABARREacute Henri

1962 Les Homeacuteliaires carolingiens de llsquoEacutecole dlsquoAuxerre Studie testi 225 (Cittagrave del Vaticano Biblioteca Apostolica Vaticana)

BAUEROVAacute Helena2001 bdquoK lexikaacutelniacutem archaizmům charvaacutetskohlaholskyacutech textůrdquo Slavia 70 s 291ndash298

BENČIĆ Branko1998 O knjižnici oo kapucina u Rijeci (pismena radnja za stručni bibliotekar-ski ispit) (Rijeka Katolički bogoslovni fakultet Sveučilišta u Zagrebu Teologi-ja u Rijeci ndash Područni studij)

BVH-THEMISTIUS Euphrades Paphlago2012 De Anima Memoria et reminiscentia Somno et vigilia Insomniis amp Di-vinatione per somnum wwwbvhuniv-toursfr httpwwwbvhuniv-toursfrConsultindexaspnumfiche=513 [posjet 20 5 2017]

ENWIKTIONARYORGhttpsenwiktionaryorgwikivaleo [posjet ožujak ndash lipanj 2020]

FUČIĆ Branko1982 Glagoljski natpisi (Zagreb JAZU)

GRCE Mirjana2010 bdquoIzlošci koji graniče sa senzacijomldquo Novi List Rijeka 16 listopada 2010 s 67

LATIN IS SIMPLE2020 wwwlatin-is-simplecom httpswwwlatin-is-simplecomenvocabu-laryverb221 [posjet ožujak ndash lipanj 2020]

MIHALJEVIĆ Milan2018 Jezik najstarijih hrvatskoglagoljskih rukopisa (Zagreb Hrvatska sveuči-lišna naklada Staroslavenski institut)

MIHALJEVIĆ Milan ndash VLAŠIĆ-ANIĆ Anica 2010 bdquoNovootkriveni glagoljski fragmenti u riječkoj kapucinskoj knjižnicildquo in E Stadnik-Holzer ndash G Holzer (Hrsg) Sprache und Leben der fruumlhmittelalter-lichen Slaven (Frankfurt am Main etc Peter Lang) 95ndash124

133

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

MIKECIN Milica 2015 Utjecaj grčkoga jezika na leksik najstarije faze hrvatske redakcije staro-slavenskoga jezika Doktorski rad httpsurnnskhrurnnbnhr111335774 [posjet 20 5 2020]

MIKLOSICH Franz1862ndash1865 Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum emendatum auctum (Vin-dobonae Guilelmus Braumueller)

PANTELIĆ Marija1993 bdquoFragmenti hrvatskoglagoljskoga brevijara starije redakcije iz 13 sto- ljećaldquo Slovo 41ndash43 s 61ndash146

RJEČNIK2001 Rječnik crkvenoslavenskoga jezika hrvatske redakcije (Zagreb Starosla-venski institut)

SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO 1959ndash1997 (Praha Nakladatelstviacute Československeacute akademie věd ndash Academia)

ŠIMIĆ Marinka2011 bdquoOhridizmi u hrvatskoglagoljskim tekstovimaldquo in I Velev et al (ur) Sveti Naum Ohridski i slovenskata duhovna kulturna i pismena tradicija (Oh-rid Universitet Sv Kiril i Metodij ndash Skopje) s 251ndash274

2020 bdquoMoravizmi u Drugom beramskom (ljubljanskom) brevijaruldquo Slovo 70 s 285ndash301

ŠTEFANIĆ Vjekoslav 1969 Glagoljski rukopisi jugoslavenske akademije I dio (Zagreb JAZU)

TEPERT Darko 2011 bdquoFragments of Targum Onkelos of Exodus Recently found in Rijeka Croatialdquocedil liber Annuus 61 s 347ndash353

THE LATIN DICTIONARY latindictionarywikidotcom httplatindictionarywikidotcom [posjet ožu-jak ndash lipanj 2020]

134

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

VLAŠIĆ-ANIĆ Anica2004 bdquoGlagoljica u knjižnicima kapucinskih samostanaldquo in M-A Durrigl ndash M Mihaljević ndash F Velčić (ur) Glagoljica i hrvatski glagolizam (Zagreb Staro-slavenski institut Krk Krčka biskupija) s 341ndash354

2007 Izvještaj o rezultatima istraživanja u knjižnici kapucinskoga samostana od 21 kolovoza do 2 rujna 2007 G (Rijeka Arhiv Kapucinskoga samostana ndash Zagreb Staroslavenski institut) s 1ndash38

2010 Deplijant izložbe Anica Vlašić-Anić i Damir Sabalić raquoOd bitija kapu-cinskoga fragmenti povodom 400 obljetnice Kapucina u Rijeci i Hrvatskojlaquo (Rijeka Hrvatska kapucinska provincija sv Leopolda Bogdana Mandića Kapucinski samostan Gospe Lurdske u Rijeci)

2011 bdquoVaraždinski list hrvatskoglagoljskoga misala (FgVar2)ldquo Slovo 61 s 123ndash167

2013 bdquoFragments of parchment codices on the covers of old booksldquo in M Willer ndash M Tomić Summer School in the Study of Historical Manuscripts Proceedings (Zadar University in Zadar) s 145ndash172

2014 bdquoNajnovija otkrića glagoljice u biblioteci Kapucinskoga samostana u Kar-lobaguldquo in A Barišić Franjevci kapucini u Karlobagu (Zagreb Hrvatska kapu-cinska provincija sv Leopolda Bogdana Mandića i Kršćanska sadašnjost d o o ndash Karlobag Kapucinski samostan sv Josipa u Karlobagu i Općina Kar-lobag) s 215ndash250

2015 bdquoKnjige glagoljaške ndash kapucinske karlobaškeldquo Bašćina 16 s 86ndash89

2018 bdquoAracionalno interdisciplinarno ndash do otkrića glagoljskih latinskih i hebrejskih sbquopergamena iz trapericalsquo FgCapVlaldquo in S Botica et al Hrvatski prilozi 16 međunarodnom slavističkom kongresu (Zagreb Hrvatsko filološko društvo) s 151ndash161

2019 bdquoIzložba Varaždinske glagoljske pergamene i laquoKnjige glagoljaške ndash ka-pucinske karlobaškeraquo (Gradski muzej Varaždin Palača Herzer 24 siječnja ndash 11 ožujka 2018 godine)ldquo Stephanos 34 č 2 s 126ndash132

VLAŠIĆ-ANIĆ Anica ndash TEPERT Darko 2014 bdquoNovootkriveni hebrejski fragment Knjige proroka Jeremije (FgCap VlaALL) u karlobaškoj kapucinskoj knjižnicildquo in A Barišić Franjevci kapucini u Karlobagu (Zagreb Hrvatska kapucinska provincija sv Leopolda Bogdana Mandića i Kršćanska sadašnjost d o o ndash Karlobag Kapucinski samostan sv Josipa u Karlobagu i Općina Karlobag) s 279ndash307

136

K LEXIKAacuteLNIacuteMU GREacuteCISMU IJERĚJЬ VE DVOU TYPECH CHARVAacuteTSKOHLAHOLSKYacuteCH PŘEKLADŮ LUKAacuteŠ ZAacuteBRANSKYacute

ON THE LEXICAL GREECISM IJERĚJЬ IN TWO TYPES OF CROATIAN GLAGOLITIC TRANSLATIONSCroatian Glagolitic manuscripts represent a very important source not only for the study of translation literature Many of the Croatian Glagolitic texts constituting the translation literature are based on Greek originals and their roots are thus undoubtedly linked to the Great Moravian literature A vocabulary of the Croatian Glagolitic texts contains some lexe-mes which are classified as archaisms in terms of the classical Old Church Slavonic These archaisms include among others greecisms among them also the lexeme ijerějь (rsquopriestrsquo) This greecism is surprisingly also a part of the Croatian Glagolitic translations according to the Latin original In addition to the Croatian Glagolitic translations of Bible verses from the Latin the lexeme ijerejь ijerějь is along with its derivatives also documented in Croa-tian Glagolitic translations of Jan Hus` Interpretation of the Ten Commandments and in the translation of the Jan Hus` text in his homily for the 13th Sunday after Pentecost Since these are two types of translations with the incidence of the greecism ijerejь ijerějь ndash the translation of the biblical text from Latin and the translation of the Old Czech text into the Old Croatian - whose origins are rather distant both in terms of time and space it must be assumed that this greecism was not only a part of the idiolect of one translator Probably it had formed a part of the vocabulary of Croatian Glagolitic monks since the earliest times perhaps since as early as the period before St Cyril and Methodius

Keywords Jan Hus Croatian Glagolitic manuscripts Greecisms Old Church Slavonic Church Slavonic Old Czech Bible homily priest

1 Charvaacutetskohlaholskeacute rukopisy představujiacute velmi důležiteacute prameny nejen pro studium překladoveacute literatury Charvaacutetskaacute redakce je i přes počaacutetečniacute obdobiacute torzovitě doloženyacutech piacutesemnyacutech pamaacutetek (kam patřiacute např Viacutedeňskeacute listy hla-holskeacute z 11 nebo 12 stol protějšek Kyjevskyacutech listů daacutele Grškovićův a Miha-

137

K LEXIKAacuteLNIacuteMU GREacuteCISMU IJERĚJЬ VE DVOU TYPECH CHARVAacuteTSKOHLAHOLSKYacuteCH PŘEKLADŮ

novićův apoštol a Bašťanskeacute zlomky vše ze 12 stol) doložena po oficiaacutelniacutem obnoveniacute slovanskeacute bohoslužby papežem Inocencem IV (r 1248 v senjskeacutem biskupstviacute r 1252 pak i na ostrově Krku) obrovskyacutem množstviacutem rukopisů později i inkunaacutebuliacute a tisků ktereacute tu byly v užiacutevaacuteniacute až do novověku Jsou to mj praacutevě rukopisy charvaacutetskeacute v nichž se zachovala pro naacutes tak cennaacute diacutela jako je Prvniacute svatovaacuteclavskaacute legenda (zapsanaacute v breviaacuteřiacutech Lublaňskeacutem z kon-ce 14 přiacutep zač 15 stol Novljanskeacutem z r 1459 Řiacutemskeacutem z r 1379 a v No-vljanskeacutem II breviaacuteři z let 1493ndash1495 zde pouze prvniacutech pět vět) Charvaacutet-skohlaholskaacute verze Prvniacute svatovaacuteclavskeacute legendy je jazykově velmi starobylaacute a i jinak je bliacutezko původniacutemu zněniacute U Charvaacutetů jsou doloženy i uacuteryvky ze Ži-vota Konstantinova Takeacute hlaholskaacute čaacutest tzv Remešskeacuteho evangeliaacuteře z r 1395 je diacutelem charvaacutetskyacutech hlaholitů kteřiacute ji opsali v pražskeacutem klaacutešteře Na Slo-vanech (Emauzy) V Emauzskeacutem klaacutešteře tvořili od čtyřicaacutetyacutech let 14 stoletiacute charvaacutetštiacute bdquohlaholaacutešildquo na pozvaacuteniacute Karla IV a slovanskeacute liturgii se tu dostalo sice epizodickeacuteho ale literaacuterně a kulturně zajisteacute nezanedbatelneacuteho oživeniacute jak čteme např u Radoslava Večerky (Večerka 2006 95ndash96)

2 Kromě desiacutetek bohoslužebnyacutech knih zejmeacutena misaacutelů a breviaacuteřů se dochova-ly z charvaacutetskeacute oblasti četneacute sborniacuteky legendy apokryfy homilie a rituaacutely ale i vzaacutecnaacute paleograficky starobylaacute epigrafika Mnoheacute z charvaacutetskohlaholskyacutech textů představujiacuteciacutech překladovou literaturu vychaacutezejiacute z řeckyacutech předloh a svyacutemi kořeny jsou tak nepochybně spjaty s piacutesemnictviacutem velkomoravskyacutem

21 Slovniacute zaacutesoba charvaacutetskohlaholskyacutech textů obsahuje některeacute lexeacutemy ktereacute byacutevajiacute z hlediska klasickeacute staroslověnštiny klasifikovaacuteny jako archai- smy (ibid 242ndash247)

22 K těmto archaismům patřiacute mj greacutecismy mezi nimi takeacute lexeacutem ijerejьijerějь(1) (kněz) daacutele ijerějь Na zaacutekladě doloženiacute tohoto vyacuterazu ve dvou ty-

1 Jak uvaacutediacute staroslověnskyacute slovniacutek iumlrei iumlr5i ve vyacuteznamu kněz je velmi rozšiacuteřenyacutem lexeacutemem na-

138

LUKAacuteŠ ZAacuteBRANSKYacute

pech charvaacutetskohlaholskyacutech překladů tj textů vychaacutezejiacuteciacutech z různyacutech předloh chceme v tomto přiacutespěvku nejen zdůraznit kontinuitu jeho užiacutevaacuteniacute v Charvaacutetsku a Čechaacutech ale takeacute pokusit se vysvětlit přiacutečinu teacuteto kontinui-ty Greacutecismus ijerějь je kromě překladů vychaacutezejiacuteciacutech z řečtiny teacutež součaacutestiacute charvaacutetskohlaholskyacutech překladů podle předlohy latinskeacute V souvislosti s kla-sifikaciacute lexika charvaacutetskohlaholskyacutech textů upozornila na tuto skutečnost Helena Bauerovaacute (Bauerovaacute 2001) Na materiaacutelu charvaacutetskohlaholskyacutech bre-viaacuteřniacutech textů tzv Malyacutech proroků ktereacute jsou součaacutestiacute temporaacutelu jako čteniacute na měsiacutec listopad přinaacutešiacute Bauerovaacute doklady pro užiacutevaacuteniacute lexeacutemu ijerějь na miacutestě překladu předlohy řeckeacute (iJereu~) i latinskeacute (sacerdos) (ibid 296) Podle jejiacuteho zjištěniacute charvaacutetskohlaholskeacute opisy prorockyacutech knih vychaacutezejiacute-ciacute z latinskeacute předlohy dokonce neobsahujiacute domaacuteciacute ekvivalent za greacutecismus ijerějь(2) Tento poznatek daacutevaacute možnost vyslovit tezi že v charvaacutetskohlahol-skyacutech textech neniacute lexeacutem ijerějь ndash narozdiacutel od rukopisů klasickeacute staroslově-nštiny ndash archaismem nyacutebrž rozšiacuteřenyacutem a běžně užiacutevanyacutem lexeacutemem kteryacute Bauerovaacute hodnotiacute jako paleoslovenismus Srov k tomu teacutež Emilie Blaacutehovaacute bdquoH Bauerovaacute se zabyacutevala probleacutemem archaismů v charvaacutetskohlaholskyacutech textech (zde odkaz na Bauerovaacute 2001 291ndash298 pozn L Z) Jejiacute zaacutevěr tyacuteka-jiacuteciacute se charvaacutetskeacute ciacuterkevniacute slovanštiny totiž že některeacute archaismy (Bauerovaacute voliacute vhodnějšiacute naacutezev paleoslovenismy) doloženeacute v mladšiacutech překladech pa-třily k vyacuterazům běžnyacutem a frekventovanyacutem může byacutet mutatis mutandis apli-kovaacuten i na jineacute ciacuterkevněslovanskeacute redakceldquo (Blaacutehovaacute 2003 28ndash29)

3 Kromě charvaacutetskohlaholskyacutech překladů biblickyacutech veršů z latiny je lexeacutem ijerějь spolu se svyacutemi derivaacutety doložen i v charvaacutetskohlaholskyacutech překla-dech Husova Vyacutekladu desatera přikaacutezaacuteniacute Tento termiacuten se uplatňuje za čes-

jdeme jej spolehlivě v pamaacutetkaacutech kaacutenonu staroslověnštiny (evangeliaacuteřiacutech rozsaacutehleacutem Supraslskeacutem kodexu atd) i napřiacuteklad v apoštolaacuteřiacutech (Christ Ochr Slepč Mak Šiš) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho (SJS I 849) uvaacutediacute synonyma vyacuterazu iumlrei iumlr5i sv3]enik7 sv3titel6 pop7 prezvuter7 +istitel6 6r6c6

2 Zaacutekladniacutem textem pro komparaci byl breviaacuteř Illyrico 5 s doplněniacutem podle breviaacuteřů Bribirskeacuteho Lublaňskeacuteho Pašmanskeacuteho Oxfordskeacuteho Illyrico 10 Novljanskeacuteho II Vatikaacutenskeacuteho a tisků ndash tzv Ko-sinjskeacuteho breviaacuteře Baromićova a Brozićova

139

K LEXIKAacuteLNIacuteMU GREacuteCISMU IJERĚJЬ VE DVOU TYPECH CHARVAacuteTSKOHLAHOLSKYacuteCH PŘEKLADŮ

kyacute lexeacutem kněžiacute (pluraacutel) v charvaacutetskohlaholskeacutem překladu textu Jana Husa Vyacuteklad desatera božieho přikaacutezanie kteryacute vznikl v pražskyacutech Emauziacutech (Reinhart 1999) Tuto skutečnost doklaacutedaacute Reinhart v charvaacutetskohlahol-skeacutem fragmentu překladu Husova komentaacuteře desatera přikaacutezaacuteniacute řazeneacuteho časově po roce 1412 kdy Hus Vyacuteklad napsal třemi vyacuteskyty pluraacuteloveacuteho ijerěji (2ra10 13 20) daacutele neutrem ijerějьstvo (kněžstvo 2va6) a dvěma vyacuteskyty adjektiva ijerějьskь (kněžskyacute 2rb14 18ndash19) Reinhart piacuteše že pře-klad byl pořiacutezen nejspiacuteš brzy po sepsaacuteniacute originaacutelniacuteho diacutela paleograficky se řadiacute k prvniacute čtvrtině nebo prvniacute polovině 15 stoletiacute Domaacuteciacute ekvivalenty za tyto původem řeckeacute lexeacutemy překlad Husova textu neobsahuje

31 Jev je plně potvrzen i v dalšiacutem charvaacutetskohlaholskeacutem překladu textu Jana Husa v Reinhartově studii bdquoHusova homilija na 13 nedjelju po Duho-vima u hrvatskoglagoljskom prijevoduldquo (Reinhart 2000) překlad je sou-čaacutestiacute Vatikaacutenskeacute knihovny (signatura Borg Illyrico 9) českou vyacutechoziacute verzi přetiskl Reinhart dle vydaacuteniacute Jiřiacuteho Daňhelky (Daňhelka 1992) V překladu se tu vyskytuje vyacuteraz ijerějьijerěji (knězkněžiacute) pětkraacutet (89rb12 19 23 24 a 90rb3ndash4)

4 Vzhledem k tomu že se jednaacute o dva typy překladů s vyacuteskytem greacutecismu ijerějь ndash překlad biblickeacuteho textu Malyacutech proroků a překlad staročeskeacuteho textu ndash ktereacute jsou naviacutec svyacutem vznikem časově i lokaacutelně vzdaacuteleneacute je třeba předpoklaacutedat že tento greacutecismus nebyl pouze součaacutestiacute idiolektu jednoho překladatele Nejspiacuteš tvořil součaacutest slovniacute zaacutesoby charvaacutetskeacuteho přiacutemořiacute už od dob nejstaršiacutech snad už v obdobiacute předcyrilometodějskeacutem a to jakožto uacutestniacute greacutecismus (byzantinismus) vlivem byzantskeacute tradice v Dalmaacutecii Lze tedy osvětlit užiacutevaacuteniacute greacutecismu ijerějь coby lexeacutemu kteryacute zakořenil u přiacute-mořskyacutech Charvaacutetů pro svůj vyacuteznam (označeniacute kněze) a tedy i pro svoji frekvenci do teacute miacutery že se stal užiacutevanyacutem nejen v charvaacutetskohlaholskyacutech textech vychaacutezejiacuteciacutech z řeckeacute a latinskeacute předlohy (Charvaacutetsko) ale i v pře-kladech ze stareacute češtiny (Emauzy) Podobně by bylo možneacute sledovat dal-

140

LUKAacuteŠ ZAacuteBRANSKYacute

šiacute přiacutepadneacute greacutecismy v charvaacutetskohlaholskyacutech překladech podle latinskeacute předlohy jak je v době nejnovějšiacute přinaacutešiacute např monografie Vesny Baduri-ny-Stipčević (Stipčević 2012) či Josefa Liacutenka (Liacutenek 2015)

PhDr Lukaacuteš Zaacutebranskyacute PhD Katedra českeacuteho jazyka a literatury

Pedagogickaacute fakulta Univerzity Hradec KraacuteloveacuteHradeckaacute 1227 500 03 Hradec Kraacuteloveacute

lukaszabranskyuhkcz

141

K LEXIKAacuteLNIacuteMU GREacuteCISMU IJERĚJЬ VE DVOU TYPECH CHARVAacuteTSKOHLAHOLSKYacuteCH PŘEKLADŮ

LITERATURABADURINA-STIPČEVIĆ Vesna

2012 Hrvatskoglagoljska Knjiga o Esteri (Zagreb Matica hrvatska)

BAUEROVAacute Helena2001 bdquoK lexikaacutelniacutem archaismům charvaacutetskohlaholskyacutech textůldquo Slavia 70 s 291ndash298

BLAacuteHOVAacute Emilie2003 bdquoShody jazyka staroslověnskeacuteho parimejniacuteku s ostatniacutemi staroslověnskyacute-mi biblickyacutemi texty (lexikon a syntax)ldquo in I Pospiacutešil ndash M Zelenka (eds) Českaacute slavistika 2003 Českeacute přednaacutešky pro XIII mezinaacuterodniacute kongres slavistů Ljubljana 15ndash21 8 2003 (Praha Academia) s 27ndash35

DAŇHELKA Jiřiacute1992 Mistr Jan Hus Českaacute nedělniacute postila (Praha Opera Omnia Tomus II)

LIacuteNEK Josef2015 Knihy Malyacutech proroků v charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech překlad latinskeacute předlohy (Olomouc Filozofickaacute fakulta Univerzity Palackeacuteho)

MIKLOSICH Franc1862ndash1865 Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum emendatum auctum (Vin-dobonae Guilelmus Braumueller)

REINHART Johannes1997ndash1999 bdquoHusov Vyacuteklad desatera božieho přikaacutezanie u hrvatskoglagoljskom (starohrvatskom) prijevoduldquo Slovo 47ndash49 s 221ndash254

2000 bdquoHusova homilija na 13 nedjelju po Duhovima u hrvatskoglagoljskom prijevoduldquo Slovo 50 s 119ndash190

RJEČNIK CRKVENOSLAVENSKOGA JEZIKA HRVATSKE REDAKCIJELexicon linguae slavonicae redactionis croaticae od r 1991 Glavni urednici B Grabar Z Hauptovaacute F V Mareš znanstveni urednik A Nazor Vol I Sta-roslavenski institut Zagreb 2000

SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash Lexicon linguae palaeoslovenicae (hlav red J Kurz) Praha od r 1958 I 1966 II 1973 (hlav red Z Hauptovaacute) III 1982 IV 1997

142

LUKAacuteŠ ZAacuteBRANSKYacute

VEČERKA Radoslav1971 bdquoVliv řečtiny na staroslověnštinuldquo Listy filologickeacute 94 s 129ndash151

2006 Staroslověnština v kontextu slovanskyacutech jazyků (Olomouc Univerzita Palackeacuteho v Olomouci Praha Euroslavica)

VARIABOHEMICA

OLOMUCENSIA2020

LINGUISTICA

146

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTI DOC PHDR HELENY BAUEROVEacute (DO ROKU 2019)

Tvary složeneacute deklinace adjektivniacute v staroslověnskyacutech evangelijniacutech kodexech (Přiacutespěvek k poznaacuteniacute velkomoravskeacute spisovneacute normy) Strojopis diplomoveacute praacutece Brno 1973

Jara Rybnikarovaacute Můj koniacutek Ze srbocharv přel H B Rovnost 14 7 1973 s 4

Panoraacutema zahraničniacute poezie Skliď tmaveacute slunce Verše L Paljetka ze srbocharv přeložili H B a Ivan Dorovskyacute 27 12 1973 Rozhlas Vltava 2200ndash2215

Vladimiacuter Nazor S partyzaacuteny Ze srbocharv přel H B Rovnost 30 11 1974 s 5

Změny kontrakčniacutech skupin -aje- -uje- -ěje- v staroslověnskyacutech evangelijniacutech kodexech Strojopis disertačniacute praacutece Brno 1976 267 stran

K jazykoveacutemu typu srbocharvaacutetštiny a češtiny Autoři H B a E Lotko In Slavistickyacute sborniacutek olomoucko-lublinskyacute AUPO Fac phil Philologica 40 Praha 1977 s 129ndash134

O některyacutech aspektech typologickeacuteho zkoumaacuteniacute slovanskyacutech jazyků Autoři E Lotko H Fliacutedrovaacute a H B Slavica Slovaca 12 1977 s 3ndash7

Bohatost jazyka naacuteroda v lidovyacutech rčeniacutech Straacutež lidu 19 10 1978 s 4

Laszlo Dezsouml Kontrastivna gramatika srpskohrvatskog i mađarskog jezika I Slavia 48 1979 s 389ndash392

Miloš Okuka Sava Mrkalj als Reformator der serbischen Kyrilliza Slavia 48 1979 s 270ndash271

Změny kontrakčniacutech skupin -aje- -uje- -ěje- v staroslověnskyacutech evangelniacutech kodexech Slavia 48 1979 s 1ndash11

R M Cejtlin Leksika staroslavjanskogo jazyka Slavia 49 1980 s 137ndash139

Čtenaacuteři jsou spolutvůrci časopisu Universitas 15 1982 č 6 s 10

Padesaacutetiny Edvarda Lotka Ostravskyacute kulturniacute měsiacutečniacutek 7 1982 č 2 s 15ndash16

Indoevropskeacute kořeny (s)kel-(s)kol- v češtině In Doc PhDr Jiřiacutemu Skalič-kovi CSc k šedesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1982 s 12ndash14

147

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTIDOC PHDR HELENY BAUEROVEacute

Ukoleacutebavka bosenskyacutech cikaacutenů Ze srbocharv přel H B Program SDOS č 13 Červenaacute karavana Olomouc 1982 nestraacutenkovaacuteno

K homoformniacutem tvarům aktivniacutech participiiacute v staroslověnštině In Doc PhDr Vlastě Podhorneacute CSc k pětašedesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1982 s 90ndash95

Ansambl narodnih plesova i pjesama Luacutečka Do srbocharv přel H B Kudlovi-ce 1983 nestraacutenkovaacuteno

Nejen jazykovaacute poradna Straacutež lidu 28 7 1983 s 6

K lexiku charvaacutetskohlaholskyacutech textů Malyacutech proroků In Doc PhDr Mirosla-vu Komaacuterkovi CSc k šedesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1984 s 3ndash8

Zaacutevazek do budoucna Spolupraacutece našich a zahraničniacutech slavistů Straacutež lidu 22 11 1984 s 4

K Vajsově edici Malyacutech proroků In PhDr Jiřiacutemu Styacuteskalovi k padesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1984

Charvaacutetskohlaholskeacute breviaacuteře jako prameny pro rekonstrukci velkomorav-skyacutech překladů Konstantina a Metoděje In Doc PhDr Karlu Motykovi CSc k padesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1985

Kopala se v Řepčiacuteně řepa Straacutež lidu 15 1 1985 s 5

Znaacutete jmeacutena Uacutes a Buacutez Straacutež lidu 22 1 1985 s 5

Jsou Dolany a Hodolany vyacuteznamově bliacutezkeacute Straacutež lidu 29 1 1985 s 5

Podniacutetit angažovanost studentů Vyacutesledky vědeckeacute a odborneacute činnosti Straacutež lidu 26 3 1985 s 4

Prvniacute slovanskyacute spisovnyacute jazyk Straacutež lidu 1 10 1985 s 5

Jak mluvil Rostislav s Konstantinem a Metodějem Straacutež lidu 8 10 1985 s 5

Vyacuteznamneacute sympozium v Charvaacutetsku O tvůrciacutech slovanskeacuteho piacutesma Straacutež lidu 9 11 1985 s 4

Prophetae minores v charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech a ve Vajsově edici Gla-golitica Slovo 36 Zagreb 1986 s 217ndash226

K morfologickyacutem archaismům textu proroka Jonaacuteše v breviaacuteřniacutem a parimej-niacutem čteniacute In Slavica Olomucensia VI AUPO Fac phil Philologica 56 Praha 1987 s 197ndash203

Hlaholice opět aktuaacutelniacute Straacutež lidu 8 11 1988 s 5

148

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTIDOC PHDR HELENY BAUEROVEacute

Hlaholice na noveacute dvacetikoruně Straacutež lidu 15 11 1988 s 5

Texty ke studiu staroslověnštiny se slovniacutečkem Olomouc 19891 19922 19973 20024 20065 20166 118 stran

K problematice předloh textu proroka Jonaacuteše v charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacute-řiacutech Slavia 58 1989 s 353ndash364

Několik poznaacutemek k problematice předloh textu proroka Jonaacuteše In Studie z textoveacute lingvistiky UP Olomouc 1990 s 137ndash139

Neslovanskeacute předlohy charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřniacutech textů (Prophetae minores) Listy filologickeacute 114 1991 s 13ndash24

K staroslověnskeacutemu překladu knihy proroka Joela Slavia 62 1993 s 455ndash462

Slovanskeacute překlady profeacutetickyacutech textů v ciacuterkevněslovanskyacutech parimejniacuteciacutech a charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech Strojopis habilitačniacute praacutece Olomouc 1993 178 stran + textovaacute přiacuteloha 78 stran

nejsem fatalista ale ctiacutem Zaacutekony Žurnaacutel UP 19931994 č 23 s 1ndash2

Z projevu prorektorky u přiacuteležitosti magisterskyacutech promociacute na CMTF UP v Olomouci dne 17 6 1994 UniRadio 1655ndash1710 Repriacutezovaacuteno

Vaacuteženeacute daacutemy a paacutenoveacute Zvlaacuteštniacute čiacuteslo Žurnaacutelu UP 19931994 s 3

Sympozion o vyacuteznamu cyrilometodějskeacute mise (s R Večerkou a J Vaacutelkou) 28 6 1995 Českyacute rozhlas 3 program ndash Vltava 2030ndash2130 repriacutezovaacuteno 29 6 1995 tamteacutež 1300ndash1400

Errata v charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech a jejich vyacuteznam pro studium staro-zaacutekonniacutech textů Slavia 65 1996 s 295ndash304

K počaacutetkům hlaholskeacuteho piacutesemnictviacute u Charvaacutetů In Přiacutespěvky ke slovanskeacute filologii Brno 1999 s 21ndash25

Charvaacutetskohlaholskeacute piacutesemnictviacute a jeho poměr k literaacuterniacutemu dědictviacute velkomorav-skeacutemu In Sborniacutek velehradskyacute Třetiacute řada Historickaacute společnost Staryacute Velehrad a Staacutetniacute okresniacute archiv Uherskeacute Hradiště Uherskeacute Hradiště 2000 s 5ndash15

Cyrillomethodiana Sborniacutek k uctěniacute pamaacutetky Mons prof ThDr Vojtěcha Tka-dlčiacuteka Odpovědnyacute redaktor Pavel Ambros vyacutekonniacute redaktoři H B Miloslav Pojsl Euroslavica OlomoucndashPraha 2000 145 s

Vojtěch Tkadlčiacutek Cyrilometodějskyacute překlad bible ndash uacutekoly a probleacutemy rekon-strukce Studii z pozůstalosti vydali H B a Vladimiacuter Křiacutež In Cyrillometho-

149

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTIDOC PHDR HELENY BAUEROVEacute

diana Sborniacutek k uctěniacute pamaacutetky Mons prof ThDr Vojtěcha Tkadlčiacuteka Euroslavica OlomoucndashPraha 2000 s 23ndash36

K parimejniacutem a mimoparimejniacutem charvaacutetskohlaholskyacutem breviaacuteřniacutem textům prorockyacutech knih In Cyrillomethodiana Sborniacutek k uctěniacute pamaacutetky Mons prof ThDr Vojtěcha Tkadlčiacuteka Euroslavica OlomoucndashPraha 2000 s 69ndash80

Cyrillomethodiana Sborniacutek k uctěniacute pamaacutetky Mons prof ThDr Vojtěcha Tkadlčiacuteka Českaacute literatura 49 62001 s 656ndash659

K lexikaacutelniacutem archaismům charvaacutetskohlaholskyacutech textů Cyrillomethodiana In honorem Aemiliae Blaacutehovaacute et Venceslai Konzal Slavia 70 2001 s 291ndash298

Ke klasifikaci lexika charvaacutetskohlaholskyacutech textů In Glagoljica i hrvatski glagolizam ZagrebndashKrk 2002 s 13

K naacutezorům na nejstaršiacute faacutezi cyrilometodějskyacutech vlivů v Polsku In Českeacute polskeacute a slovenskeacute jazykoveacute a literaacuterniacute souvislosti Sborniacutek referaacutetů z me-zinaacuterodniacuteho odborneacuteho seminaacuteře uspořaacutedaneacuteho u přiacuteležitosti sedmdesaacutetin prof PhDr Edvarda Lotka CSc na Filozofickeacute fakultě Univerzity Palackeacuteho v Olomouci dne 20 uacutenora 2002 Acta Universitatis Palackianae Olomucen-sis Facultas Philosophica Philologica 78 ndash Supplementum 2003 Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2003 s 183ndash187

K rekonstrukci cyrilometodějskeacute bible In Studia Moravica I Sborniacutek jazyko-vědnyacutech a literaacuterněvědnyacutech přiacutespěvků přednesenyacutech na mezinaacuterodniacute vědeckeacute konferenci Jazyk a literatura na Moravě pořaacutedaneacute ve dnech 24ndash26 řiacutejna 2002 v raacutemci realizace vyacutezkumneacuteho zaacuteměru Ministerstva školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy Českeacute republiky MSM 152100017 ndash Dějiny a kultura Moravy jako modelu regionu na Filozofickeacute fakultě Univerzity Palackeacuteho v Olomouci Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica Moravica 1 Univerzita Palackeacuteho v Olomouci Olomouc 2004 s 21ndash29

Staroslověnskaacute a ciacuterkevněslovanskaacute slovniacute zaacutesoba diachronně In Jazykově-da Linguistica Sborniacutek praciacute FF OU věnovanyacute životniacutemu jubileu prof PhDr Jaroslava Hubaacutečka CSc a doc PhDr Naděždy Bayeroveacute CSc Acta Facultatis Philosophicae ndash Universitatis Ostraviensis Universitas Ostraviensis 2004 č 4 s 9ndash17

Ke klasifikaci lexika charvaacutetskohlaholskyacutech textů In Glagoljica i hrvatski glagolizam Zbornik radova s međunarodnog znanstvenog skupa povodom 100 obljetnice Staroslavenske akademije i 50 obljetnice Staroslavenskog in-stituta (ZagrebndashKrk 2002) Staroslavenski institut Krčka biskupija ZagrebndashKrk 2004 s 567ndash575

150

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTIDOC PHDR HELENY BAUEROVEacute

Staroměstskyacute kaacutemen ndash fakta a hypoteacutezy (spolu s M Vepřkem) In Studia Moravica III Sborniacutek historiografickyacutech filologickyacutech a uměnovědnyacutech přiacutespěvků přednesenyacutech na vědeckeacute konferenci Mars Moravicus ndash Neklid-naacute leacuteta Moravy pořaacutedaneacute ve dnech 28ndash30 června 2004 v raacutemci realizace vyacutezkumneacuteho zaacuteměru Ministerstva mlaacutedeže a tělovyacutechovy Českeacute republiky MSM 152100017 ndash Dějiny a kultura Moravy jako modelu regionu na Filozofic-keacute fakultě Univerzity Palackeacuteho v Olomouci Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica Moravica III Univerzita Palackeacuteho v Olo-mouci Olomouc 2005 s 277ndash292

Vybranaacute staroslověnskaacute teacutemata v korespondenci F V Mareše a V Tkadlčiacuteka (spolu s M Vepřkem) Slovo 60 Zagreb 2010 s 101ndash118

Historie ndash 1150 vyacuteročiacute počaacutetku cyrilometodějskeacute misie na Velkeacute Moravě Zpra-vodaj uacuteřadu Městečka Trnaacutevky červenecndashsrpen 2013 s 11ndash12

Zdenka Ribarova ndash Slavomira Ribarova Češka gramatika s vježbama Slavia 86 2017 s 81ndash83

Vesna Badurina Stipčević Hrvatskoglagoljska knjiga o Esteri Slavia 86 2017 s 508ndash510

Miroslav Vepřek Hlaholskyacute misaacutel Vojtěcha Tkadlčiacuteka Olomouc 2016 Před-mluva H B s 6ndash7

151

K ŽIVOTNIacuteMU JUBILEU DOCENTKY BOŽENY BEDNAŘIacuteKOVEacute

JAKUB WENZEL

Dne 25 listopadu 2019 oslavila šedesaacutet let života vyacuteraznaacute osobnost (nejen) olomouckeacute univerzity paniacute docentka Božena Bednařiacutekovaacute V olomouckeacutem prostřediacute Boženu Bednařiacutekovou netřeba představovat snad každeacutemu na půdě Filozofickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho (a nejen zde) se ve spojeniacute s tiacutemto jmeacutenem hned vybaviacute kliacutečovaacute slova morfologie a funkčniacute přiacutestup

Jmeacuteno Boženy Bednařiacutekoveacute však neniacute spojeno pouze s Olomouciacute je spojeno teacutež s rodnyacutem Uničovem a takeacute se Šternberkem kde v současneacute době pobyacutevaacute Docentka Bednařiacutekovaacute dnes představuje znaacutemou osobnost českeacute lingvistiky i ona ale kdysi přišla z nedalekeacuteho Uničova do Olomouce jako posluchačka prvniacuteho ročniacuteku oboru angličtina a čeština Uchvaacutecenaacute kraacutesou jazyka Charlotte Bronteumloveacute se rozhodla ziacuteskat humanitniacute vzdělaacuteniacute v době kteraacute nebyla humanitniacutem vědaacutem nakloněna a svoje rozhodnutiacute takeacute dokonala

Dveře na katedru anglistiky se jiacute sice po absolvovaacuteniacute kvůli nedostateč-neacutemu kaacutedroveacutemu profilu uzavřely s jistou daacutevkou štěstiacute však ziacuteskala miacutesto na katedře bohemistiky Docentka Bednařiacutekovaacute dnes mluviacute o tehdejšiacute ka-tedře bohemistiky a jejiacutech představiteliacutech v čele s Miroslavem Komaacuterkem a Edvardem Lotkem s velkou uacutectou a vděčnostiacute Našla zde totiž nejen zna-losti ale i porozuměniacute a zastaacuteniacute Olomouckaacute bohemistika jiacute mnoheacute dala ona jiacute však nezůstaacutevaacute nic dlužna a to co zde kdysi sama ziacuteskala nyniacute roz-daacutevaacute daacutel

Morfologie neniacute jen hlavniacute obor Boženy Bednařiacutekoveacute je to takeacute naacutezev předmětu kde se s niacute začiacutenajiacuteciacute studenti bohemistiky setkaacutevajiacute poprveacute Ve svyacutech hodinaacutech docentka Bednařiacutekovaacute studentům ukazuje jak struktura slo-va promlouvaacute o minulosti i přiacutetomnosti jazyka o jeho duchu a povaze Vede

152

K ŽIVOTNIacuteMU JUBILEUDOCENTKY BOŽENY BEDNAŘIacuteKOVEacute

k laacutesce a uacutectě k jazyku vlastniacutemu i ciziacutemu Je nadšenaacute z rozličnyacutech jazykovyacutech kombinaciacute se kteryacutemi studenti do jejiacutech hodin přichaacutezejiacute Studenty nevniacutemaacute jen jako posluchačstvo ale zapojuje je do vyacutekladu navazuje na jejich znalosti Ke každeacutemu studentovi jakeacutehokoliv ročniacuteku a jakeacutehokoliv stupně přistupuje jako k sobě rovneacutemu Studenti bohemistiky se shodujiacute že předměty docent-ky Bednařiacutekoveacute se řadiacute k těm naacuteročnějšiacutem všichni však potvrzujiacute jedno ndash jejiacute předměty po počaacutetečniacutech obtiacutežiacutech předaacutevajiacute něco trvaleacuteho

Morfologie však neniacute jedinyacute předmět a obor docentky Bednařiacutekoveacute Vě-nuje se teacutež stylistickeacutemu hodnoceniacute překladu a didaktice češtiny pro cizin-ce Cizince takeacute často (a raacuteda) sama učiacute Jejiacute předměty majiacute různyacute obsah a povahu jedno však majiacute společneacute ndash posluchači v nich mohou přemyacutešlet nad tiacutem jak jazyk funguje jako celek

Když docentku Bednařiacutekovou nenajdete v jejiacutem kabinetu na katedře bo-hemistiky je pravděpodobneacute že praacutevě reprezentuje modrobiacuteleacute barvy Filozo-fickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v zahraničiacute Možnaacute v Německu možnaacute ve Slovinsku nebo snad v jejiacute obliacutebeneacute Itaacutelii Nebo snad ještě daacutel Na cesty však vyraacutežiacute i ve volneacutem čase Nejčastěji do hor ciziacutech i našich českyacutech

Docentka Bednařiacutekovaacute je mj takeacute předsedkyně oboroveacute rady pro doktorskyacute studijniacute program Českyacute jazyk hlavniacute řešitelka soutěže pro pregraduaacutelniacute studenty Student a věda (sekce Lingvistika) nebo takeacute hlav-niacute organizaacutetorka konference Mezinaacuterodniacute setkaacuteniacute mladyacutech lingvistů Jak soutěž Student a věda tak Mezinaacuterodniacute setkaacuteniacute mladyacutech lingvistů nabiacuteziacute studentům přiacuteležitost prezentovat vyacutesledky svojiacute praacutece mnohdy trochu opomiacutejeneacute Ze všech studentskyacutech uacutespěchů menšiacutech i většiacutech se docentka Bednařiacutekovaacute těšiacute Těšiacute se takeacute z působeniacute absolventů bohemistiky v Česku i v zahraničiacute A těšiacute se zcela opraacutevněně ndash vždyť uacutespěchy jejiacutech studentů jsou takeacute jejiacutemi uacutespěchy

Jmeacutenem všech studentů katedry bohemistiky děkuji paniacute docentce za jejiacute praacuteci i vstřiacutecnyacute přiacutestup a do dalšiacutech let jiacute přeji pevneacute zdraviacute a mnoho spokojenosti v osobniacutem i pracovniacutem životě

153

CO PROZRAZUJE JAZYK O ŽENAacuteCHAnna Christou Žena v českeacutem tradičniacutem obrazu světa (etnolingvis-tickaacute studie) Praha Filozofickaacute fakulta Univerzity Karlovy 2020

DARINA HRADILOVAacute

Počaacutetkem roku 2020 vydala Filozofickaacute fakulta Univerzity Karlovy v edičniacute řadě Mnemosyne mimořaacutedně podnětnyacute text filoložky Anny Christou Jednaacute se o prvniacute autorčinu monografickou praacuteci před niacutež publikovala řadu te-maticky spřiacutezněnyacutech časopiseckyacutech a sborniacutekovyacutech přiacutespěvků (za všechny jmenujme např Silneacute a slabeacute pohlaviacute Stereotypy spojeneacute se ženami a muži v češtině ve sborniacuteku Odkrywanie znaczeń w języku z roku 2012) což svěd-čiacute o jejiacutem dlouhodobeacutem zaujetiacute danyacutem teacutematem

Samotneacutemu textu monografie předchaacuteziacute kraacutetkeacute pojednaacuteniacute Ireny Vaň-koveacute jedneacute z nejvyacuteraznějšiacutech osobnostiacute českeacute kognitivniacute lingvistiky bdquoO ja-zykoveacutem obrazu ženy a siacutele stereotypůldquo Irena Vaňkovaacute se v textu s podti-tulem bdquoNamiacutesto předmluvyldquo kteryacute je sice kraacutetkou ale přesto sveacutebytnou a podnětnou studiiacute zamyacutešliacute nad tiacutem jak můžeme ženu chaacutepat na zaacutekladě jejiacuteho obrazu v současneacutem jazyce a jakeacute otaacutezky si můžeme klaacutest nad sou-časnyacutem diskurzem o ženaacutech přičemž jednou z těch nejobecnějšiacutech je ta jak jazyk (de)formuje naacuteš pohled na svět Uvaacutediacute tak čtenaacuteře do světa čes-kyacutech frazeacutemů a folkloacuterniacutech i literaacuterniacutech dokladů z nichž Anna Christou modeluje plastickyacute mnohotvaacuternyacute a komplexně pojatyacute obraz ženy v českeacutem kulturniacutem prostřediacute

Vlastniacute text monografie začiacutenaacute přehledovou statiacute v niacutež autorka ryacutesu-je zaacutekladniacute body sveacuteho vyacutezkumu Vyklaacutedaacute pojmy ktereacute jsou pro jejiacute praacuteci kliacutečoveacute jazykovyacute obraz světa stereotyp a profil a hlaacutesiacute se tak k inspiraci lublinskou školou Hojně odkazuje na praacutece J Bartmińskeacuteho a A Wierzbic-keacute ale i na bdquoklasikuldquo kognitivniacute lingvistiky tedy G Lakoffa a M Johnsona přičemž klade důraz na propojeniacute jazyka a kultury v pojetiacute slovanskeacute et-

154

DARINA HRADILOVAacute

nolingvistiky Zahraničniacute baacutedaacuteniacute pak daacutevaacute do kontextu tuzemskeacuteho vyacutevo-je kognitivniacute lingvistiky Současně hledaacute takeacute širšiacute kontext pro zkoumaacuteniacute role ženy v českeacute společnosti v dalšiacutech humanitniacutech discipliacutenaacutech Konečně zde takeacute uvaacutediacute prameny z nichž čerpaacute jazykovaacute svědectviacute o obrazu ženy Množstviacute a rozmanitost těchto zdrojů jsou uacutectyhodneacute ndash autorka čerpala jak ze staršiacutech sbiacuterek a slovniacuteků českyacutech přiacutesloviacute (např Dobrovskeacuteho Českyacutech přiacutesloviacute sbiacuterka nebo Flajšhansova Českaacute přiacutesloviacute) tak ze současnyacutech lexikografickyacutech databaacuteziacute

Vyacuteklad jazykoveacuteho obrazu ženy ktereacutemu je naacutesledně věnovaacuten veškeryacute zbyacutevajiacuteciacute prostor monografie je uspořaacutedaacuten do kapitol sledujiacuteciacutech chrono-logicky vyacuteznamnaacute obdobiacute v životě ženy a to od mladeacute diacutevky přes manželku a matku až ke stareacute ženě Na jazykovyacutech dokladech autorka naacutezorně uka-zuje co bylo považovaacuteno za signifikantniacute pro jednotliveacute etapy ženskeacuteho života jakyacutem vlastnostem ndash ať už fyzickyacutem nebo duševniacutem ndash byla při-suzovaacutena vaacuteha a pozitivniacute nebo negativniacute hodnota U mladeacute diacutevky tak byly akcentovaacuteny jejiacute fyzickeacute vlastnosti svědčiacuteciacute o přitažlivosti (děvče jako malina k nakousnutiacute ndash s 33) a dobreacutem zdraviacute resp o budouciacute plodnosti panenskaacute čistota (Bo u panny cnota jako kula zlata ndash s 37) a předpoklady byacutet dobrou a pracovitou manželkou (U děvčete jsou lepšiacute mozoly než prs-tyacutenky ndash s 41) U ženy-manželky se pozornost soustřediacute na to jak funguje partnerskyacute vztah s mužem tedy na rozděleniacute roliacute ve smyslu rozhodovaacuteniacute o společnyacutech zaacuteležitostech financovaacuteniacute společneacuteho života i na dělbu praacutece (Kalhoty kde žena nosiacute maacutelokdy muž dobře kosiacute ndash s 65) Pro ženu-matku je zaacutesadniacute schopnost ochraňujiacuteciacute pečujiacuteciacute a bezvyacutehradneacute mateřskeacute laacutesky (Matčina naacuteruč je nejhebčiacute a nejměkčiacute polštaacuteř ndash s 90) jejiacutemž dokonalyacutem ideaacutelem je Matka Božiacute Matka je projektovaacutena takeacute jako učitelka a raacutedkyně Autorka se nevyhyacutebaacute ani negativně vniacutemanyacutem modelům ženskeacuteho chovaacuteniacute (např nevěrneacute ženy svobodneacute matky macechy a tchyně) ani obrazům souvisejiacuteciacutem s tabuizovanyacutemi aspekty ženstviacute (např porod a šestineděliacute) U stareacute ženy jsou reflektovaacuteny symptomy tělesneacuteho staacuternutiacute a ztraacutety re-produkčniacute funkce i projevy mentaacutelniacuteho staacuternutiacute přičemž vše uvedeneacute je vniacutemaacuteno negativně resp jako zdroj negativniacute siacutely (Kde saacutem čert nestačiacute tam starou babu vstrčiacute ndash s 124)

155

CO PROZRAZUJE JAZYK O ŽENAacuteCH

Frazeologickeacute folklorniacute a literaacuterniacute doklady jsou v praacuteci prezentovaacuteny v nebyacutevaleacute šiacuteři autorčin vyacuteklad je tak nejen věrohodnyacute ale takeacute přiacutejemně živyacute a čtenaacuteřsky přitažlivyacute Nejeden čtenaacuteř si kromě obecnyacutech obzorů rozšiacute-řiacute i slovniacute zaacutesobu ndash některeacute lexikaacutelniacute doklady jsou meacuteně znaacutemeacute jineacute naopak užiacutevaacuteme automaticky aniž bychom přemyacutešleli o jejich původu a vyacuteznamu Velkyacutem přiacutenosem je fakt že se autorka neomezila jen na sběr lingvistickeacute-ho materiaacutelu a na jeho filologickou analyacutezu ale že se jej snažiacute interpretovat v kontextu historickyacutech a sociologickyacutech aspektů (mezi použityacutemi zdroji vynikajiacute praacutece M Lenderoveacute a I Možneacuteho) čiacutemž ziacuteskaacutevaacute novou hodnotu a je možno na něj nahliacutežet v novyacutech (byť často tušenyacutech) souvislostech Zaacute-věrem autorka dospiacutevaacute k jednoducheacutemu ale vyacutestižneacutemu scheacutematu ktereacute usouvztažňuje stereotypy žen na baacutezi profilu vzhledu funkce a věku při-čemž jejich naziacuteraacuteniacute osciluje mezi aspekty tělesnyacutemi a kulturniacutemi

V kontextu současneacuteho pohledu na genderoveacute i jineacute stereotypy v jazyce i v myšleniacute je zaacutesadniacute celkoveacute vyzněniacute praacutece tedy že tradičniacute obraz ženy resp celeacuteho světa vyrůstaacute z postojů a hodnot dřiacutevějšiacute společnosti A i když aktuaacutelně vyznaacutevaacuteme jineacute hodnoty musiacuteme pro jejich relevantniacute interpre-taci nejdřiacuteve poznat a pochopit hodnoty předchaacutezejiacuteciacute aniž bychom však do nich mohli zpětně zasahovat měnit je či je dokonce rušit Ostatně autorka sama zaacutevěrem konstatuje že jejiacute studie by mohla sloužit jako od-razovyacute můstek pro zkoumaacuteniacute současneacuteho obrazu ženy kteryacute se od toho tradičniacuteho bude patrně odlišovat Monografii Anny Christou tak lze dopo-ručit nejen přiacuteznivcům kognitivniacute lingvistiky a etnolingvistiky ale všem čtenaacuteřům z řad odborniacuteků i laiků ktereacute zajiacutemaacute jak se utvaacuteřiacute jazykovyacute ob-raz světa jak k němu přistupovat a jak s niacutem pracovat

156

ZPRAacuteVA Z KONFERENCE SILA UČENIJA

TEREZA KOUDELIacuteKOVAacute

Dne 24 řiacutejna 2019 proběhla na Katedře bohemistiky Filozofickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v Olomouci konference Sila učenija uspořaacutedanaacute na počest životniacuteho jubilea českeacute lingvistky univerzitniacute pedagožky a slavist-ky doc Heleny Baueroveacute Konference se uskutečnila v raacutemci pravidelneacuteho cyklu bdquoKomaacuterkova jazykovědnaacute Olomoucldquo a konala se ve spolupraacuteci se Slo-vanskyacutem uacutestavem AV ČR v v i pod zaacuteštitou Českeacute společnosti pro slavis-tickaacute balkanistickaacute a byzantologickaacute studia z s Během konference kteraacute se nesla v duchu až přaacutetelskeacuteho setkaacuteniacute představili sveacute přiacutespěvky tuzemštiacute i zahraničniacute lingvisteacute kteřiacute se ve svyacutech vystoupeniacutech ve většiacute či menšiacute miacuteře tematicky dotyacutekali lingvistickyacutech otaacutezek jimiž se Helena Bauerovaacute ve sveacutem odborneacutem či pedagogickeacutem diacutele zabyacutevaacute

Konferenci v dopoledniacutech hodinaacutech zahaacutejil vedouciacute Katedry bohemistiky FF UP doc Miroslav Vepřek Po slavnostniacutem zahaacutejeniacute a gratulaciacutech uacutečastniacute-ků i posluchačů naacutesledoval prvniacute blok konference kteryacute zahaacutejila dr Anica Vlašić-Anić (Staroslavenski institut u Zagrebu) přiacutespěvkem O leksiku no-vootkrivenih fragmenata Riječkoga hrvatskoglagoljskoga homilijara FgCap VlaThem iz XIII stoljeća Autorka představila prvniacute vyacutesledky předchoziacuteho vědeckeacuteho vyacutezkumu slovniacute zaacutesoby dvou nově objevenyacutech pergamenovyacutech fragmentů Rijeckeacute chorvatskeacute hlaholickeacute homiacutelie nalezenyacutech v knihovně kapuciacutenskeacuteho klaacuteštera Panny Marie Lurdskeacute v Rijece roku 2007 Naacutesledo-valo vystoupeniacute prof Petry Stankovske (Univerza v Ljubljani Filozofska fa-kulteta) Poznaacutemky k distribuci ekvivalentů za slovesa facere creare a ger-minare ve slovanskyacutech středověkyacutech překladech vybranyacutech starozaacutekonniacutech knih se zvlaacuteštniacutem ohledem na chorvatskohlaholskou tradici V přiacutespěvku se přednaacutešejiacuteciacute zabyacutevala užitiacutem dvojic (s)tvoriti ndash szdati a prozebsti ndash vzdrasti v textech vybranyacutech starozaacutekonniacutech knih ve srovnaacuteniacute s jejich užitiacutem v dal-šiacutech slovanskyacutech středověkyacutech textech Poteacute posluchači vyslechli před-

157

ZPRAacuteVA Z KONFERENCE SILA UČENIJA

naacutešku Staroslověnsky snadno a rychle dr Dariny Hradiloveacute (FF Univer-zity Palackeacuteho v Olomouci) v niacutež se autorka zaměřila na různeacute aspekty současneacute středoškolskeacute vyacuteuky slavistiky a staroslověnštiny V přiacutespěvku se posluchači seznaacutemili se způsobem jakyacutem je tato jazykovaacute oblast uchopena ve středoškolskyacutech učebniciacutech a seznaacutemili se i s vyacutesledky tereacutenniacuteho še-třeniacute jehož ciacutelem bylo zjistit aktuaacutelniacute vniacutemaacuteniacute slavistickyacutech teacutemat mezi středoškolskyacutemi studenty Dopoledniacute čaacutest konference zakončila dr Ilona Janyškovaacute (Uacutestav pro jazyk českyacute AV ČR etymologickeacute odděleniacute) referaacutetem Staroslověnskeacute neřesti z pohledu etymologickeacuteho obžerstviacute v němž po-sluchače seznaacutemila se staroslověnskyacutemi vyacuterazy tyacutekajiacuteciacutemi se nestřiacutedmosti v pitiacute a jiacutedle i s etymologickyacutem vyacutekladem těchto lexeacutemů

Po poledniacute přestaacutevce naacutesledoval druhyacute blok konference kteryacute zahaacute-jil doc Jaroslav David (Katedra českeacuteho jazyka FF Ostravskeacute univerzity) V přednaacutešce Staročeskaacute baacutebovka staroslovanskaacute receptura se zabyacuteval užitiacutem vyacuterazů staročeskyacute a staroslovanskyacute ndash jejich použiacutevaacuteniacutem a percep-ciacute v současneacute češtině s důrazem na jejich užitiacute jakožto marketingoveacuteho prostředku Poteacute vystoupila dr Helena Karliacutekovaacute (Uacutestav pro jazyk českyacute AV ČR) s přiacutespěvkem Ke genezi pojmu bdquonastolovaacuteniacuteldquo v ciacuterkevniacute slovanštině a stareacute češtině v němž posluchačům představila souvislosti staroslověn-skyacutech ciacuterkevněslovanskyacutech slov s řeckyacutem ἐνθρονίζειν a vztah mezi ciacuter-kevněslovanskyacutemi a staročeskyacutemi slovy Posledniacute přednaacutešejiacuteciacute tohoto blo-ku dr Lukaacuteš Zaacutebranskyacute (PedF Univerzity Hradec Kraacuteloveacute) se v přiacutespěvku nazvaneacutem K lexikaacutelniacutemu greacutecismu ijerějь zabyacuteval vyacuteskytem greacutecismu ije-rejь ijerějь v chorvatskyacutech hlaholskyacutech manuskriptech i dalšiacutech převaacutežně ciacuterkevniacutech překladech

Posledniacute blok konference Sila učenija zahaacutejil po kraacutetkeacute přestaacutevce dr Štefan Pilaacutet (Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) přednaacuteškou Elektronickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho ndash perspektivy dalšiacuteho rozvoje Autor po-sluchačům představil projekt digitalizace Slovniacuteku jazyka staroslověn-skeacuteho a jeho perspektivu a noveacute možnosti ktereacute digitalizace uživatelům přinaacutešiacute Naacutesledoval posledniacute přiacutespěvek konference vystoupeniacute dr Fran-tiška Čajky (Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) K rukopisneacutemu doloženiacute českociacuterkevněslovanskeacuteho překladu Čtyřiceti homiliiacute na evangelia pape-

158

TEREZA KOUDELIacuteKOVAacute

že Řehoře Velikeacuteho v němž se zabyacuteval reviziacute některyacutech publikovanyacutech soupisů rukopisnyacutech doloženiacute textu Čtyřiceti homiliiacute na evangelia papeže Řehoře Velikeacuteho (Besědy na evangelie)

Na konferenci Sila učenija zaznělo mnoho zajiacutemavyacutech referaacutetů dopro-vaacutezenyacutech vždy podnětnou a rozsaacutehlou diskuziacute Po slavnostniacutem ukončeniacute konference se uacutečastniacuteci přesunuli do nedalekeacute restaurace k neformaacutelniacutemu posezeniacute s oslavenkyniacute

159

TZV PŘEDVAacuteNOČNIacute KONFERENCE

MICHAELA KOPEČKOVAacute

Dne 6 12 2019 se na půdě Katedry bohemistiky FF UP v Olomouci usku-tečnila jednodenniacute předvaacutenočniacute lingvistickaacute konference s naacutezvem Ta naše docentka Bednařiacutekovaacute kterou s podporou vedouciacuteho katedry plně organi-zovali studenti postgraduaacutelniacuteho studia oboru Českyacute jazyk

Jak naacutezev napoviacutedaacute konference byla uspořaacutedaacutena na počest životniacuteho jubilea doc PhDr Boženy Bednařiacutekoveacute Dr ndash školitelky i předsedkyně obo-roveacute rady Studenti chtěli doc Bednařiacutekoveacute touto cestou nejen pogratu-lovat ale takeacute poděkovat za jejiacute vedeniacute a podporu během studia Při teacuteto přiacuteležitosti byli pozvaacuteni takeacute členoveacute katedry bohemistiky i dalšiacute kolegoveacute z filologickyacutech kateder Filozofickeacute fakulty UP a dalšiacutech univerzit

Setkaacuteniacute zahaacutejila Michaela Kopečkovaacute kteraacute jmeacutenem všech studentů po-gratulovala oslavenkyni a přiviacutetala všechny hosty Poteacute naacutesledovalo uacutevodniacute slovo vedouciacuteho katedry bohemistiky doc Miroslava Vepřka Ten ve sveacutem kraacutetkeacutem projevu poblahopřaacutel doc Bednařiacutekoveacute k životniacutemu jubileu a zaacute-roveň jiacute poděkoval za dosavadniacute praacuteci Rovněž poděkoval doktorandům za jejich iniciativu uspořaacutedat tuto konferenci a vznesl naacutevrh aby tradice předvaacutenočniacuteho setkaacuteniacute pokračovala i v přiacuteštiacutech letech Ke gratulaciacutem se individuaacutelně připojili všichni přiacutetomniacute studenti i dalšiacute hosteacute

Samotnyacute program konference byl sestaven z přiacutespěvků doktorandů-lin-gvistů Prezentovaacuteno jich bylo celkem šest přičemž teacutemata byla různorodaacute a vychaacutezela předevšiacutem z projektů či diplomovyacutech a připravovanyacutech diser-tačniacutech praciacute studentů

Jako prvniacute vystoupila studentka 1 ročniacuteku Kristyacutena Novaacutekovaacute s přiacutespěv-kem Tvorba korpusu dějepisnyacutech učebnic v němž představila svůj pilot-niacute vyacutezkum k disertačniacute praacuteci a nastiacutenila jak by v budoucnu bylo možno pracovat s jazykovyacutem korpusem kteryacute by obsahoval uacutedaje z dějepisnyacutech

160

TZV PŘEDVAacuteNOČNIacute KONFERENCE

vyacuteukovyacutech materiaacutelů Dalšiacutem z uacutečinkujiacuteciacutech byl rovněž student 1 ročniacuteku Jiřiacute Maacutenek Ten ve sveacute prezentaci s naacutezvem Maskovaciacute strategie ve forenzniacute fonetice posluchače seznaacutemil s fonetickyacutemi softwary a jejich možnyacutem vyu-žitiacutem k identifikaci mluvčiacutech v kriminalistice Prvniacute čaacutest programu uzavřel student 3 ročniacuteku Jakub Wenzel s přiacutespěvkem Čeština v Čiacuteně Specifika testovaacuteniacute a hodnoceniacute studentů Posluchači se kromě strategiiacute v testovaacuteniacute dozvěděli jak obecně probiacutehaacute vyacuteuka češtiny pro cizince-bohemisty v Čiacuteně a v čem se lišiacute od vyacuteuky v Česku nebo v jinyacutech zemiacutech

Druhaacute čaacutest programu byla zahaacutejena rovněž teacutematem čeština pro cizince tentokraacutet s přesahem do kognitivniacute lingvistiky Studentka 2 ročniacuteku Mar-keacuteta Dosoudilovaacute představila v prezentaci s naacutezvem Metody kognitivniacute lin-gvistiky ve vyacuteuce češtiny pro cizince dosavadniacute přiacutestupy kognitivniacute lingvis-tiky při vyacuteuce českeacuteho vidu a poukaacutezala na možnost využitiacute těchto metod i v problematice prefixů u perfektivniacutech verb Dalšiacute z referujiacuteciacutech student-ka 6 ročniacuteku Michaela Kopečkovaacute prezentovala v přiacutespěvku s naacutezvem Mi-zejiacuteciacute hlaacutesky (redukce konsonantů v promluvaacutech profesionaacutelniacutech mluvčiacutech) diacutelčiacute vyacutesledky fonetickeacute analyacutezy artikulace konsonantů v mluvniacutem proje-vu moderaacutetorů televizniacuteho zpravodajstviacute jež jsou součaacutestiacute jejiacute disertačniacute praacutece Celyacute program uzavřela studentka 4 ročniacuteku Eva Novaacutekovaacute kteraacute ve sveacute prezentaci na teacutema Ve jmeacutenu EU hovořila o podiacutelu nominaacutelniacuteho vyjadřovaacuteniacute v rejstřiacuteku Evropskeacute unie a v konkreacutetniacutech textovyacutech ukaacutezkaacutech analyzovala nakolik se nominaacutelnosti dařiacute vyhovět často konfliktniacutem sty-listickyacutem požadavkům na jasnost přesnost srozumitelnost a čtenaacuteřskou přiacutevětivost

Po hlavniacutem programu naacutesledovala diskuze a přaacutetelskeacute předvaacutenočniacute posezeniacute

Bohemica OlomucensiaČasopis pro bohemistickaacute a mezioborovaacute studiaRočniacutek 12 (2020)Čiacuteslo 2 ndash Linguistica

Redakceprof PhDr Lubomiacuter Machala CSc (vedouciacute redaktor)doc Mgr Erik Gilk PhDdoc Mgr Miroslav Vepřek PhDMgr Darina Hradilovaacute PhDMgr Jakub Vaniacuteček (vyacutekonnyacute redaktor)Mgr Tomaacuteš Franta (technickyacute redaktor)

Korektury Mgr Martina HradeckaacuteSazba Mgr Tomaacuteš Franta

Přiacutespěvky prošly dvojiacutem anonymniacutem recenzniacutem řiacutezeniacutem

Vydala Univerzita Palackeacuteho v OlomouciFilozofickaacute fakultaKřiacutežkovskeacuteho 51110771 48 Olomouc

Vydavatelstviacute Filozofickeacute fakulty UPwwwvffupolczvffupolcz

Profi-tisk group s r oChvaacutelkovickaacute 2235779 00 Olomouc

Adresa redakceKatedra bohemistiky Filozofickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v OlomouciKřiacutežkovskeacuteho 51110 771 48 Olomouce-mail jakubvanicek01upolcz | tomasfrantaupolcz

Olomouc 2020

MK ČR E 18600ISSN 1803-876X

Vychaacuteziacute dvakraacutet ročněČasopis je zařazen do databaacuteziacute CEEOL a EBSCODigitaacutelniacute varianta je volně přiacutestupnaacute (open access)

Page 6: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA

6

MIROSLAV VEPŘEK

u naacutes na katedře vzpomiacutenali na jejiacute originaacutelniacute vyučovaciacute metody přičemž obzvlaacuteště živaacute je vzpomiacutenka na proslulaacute bdquoazъ pod titlouldquo ndash tedy hlaholskeacute jedničky udělovaneacute za aktivitu v seminaacuteřiacutech jejichž sbiacuteraacuteniacutem studenti ziacutes-kaacutevali naacuterok na zaacutepočet Dovoliacutete-li osobniacute vzpomiacutenku mne osobně praacutevě tento netradičniacute přiacutestup přivedl k celoživotniacutemu odborneacutemu zaacutejmu o sta-roslověnštinu V zimniacutem semestru v předmětu Zaacuteklady slavistiky jsem měl jistyacute probleacutem s dochaacutezkou V posledniacutem seminaacuteři mi však doc Bauerovaacute dala možnost vše napravit a za předneseniacute rozboru slova křupan jsem chy-bějiacuteciacute azъ pod titlou obdržel (za odvahu vystoupit jako prvniacute za prokaacutezaacuteniacute baltoslovanskeacute lexikaacutelniacute shody doklad na monoftongizaci diftongu a exp-resivniacute palatalizaci) Nu a pak to byl už jen malyacute krůček od křupana k za-daacuteniacute seminaacuterniacute postupoveacute praacutece k diplomce dizertacihellip

Těch diplomovyacutech praciacute doc Bauerovaacute vedla několik desiacutetek (včetně po-zoruhodnyacutech teacutemat jako Velkomoravskeacute teacutema v českeacute a slovenskeacute beletrii či Staroslověnskeacute chrestomatie a čiacutetanky českyacutech autorů) a vychovala takteacutež řadu doktorandů z nichž někteřiacute se stali naacutesledně jejiacutemi kolegy ať už na olomouckeacute bohemistice či na jinyacutech pracovištiacutech (D Hradilovaacute J Liacutenek V Čermaacutek F Čajka M Vepřek L Zaacutebranskyacute) Po jistou dobu bylo olo-mouckeacute bdquostaroslověnsko v diaspořeldquo jak řiacutekala žertem jubilantka praktic-ky jedinyacutem pracovištěm v ČR vychovaacutevajiacuteciacutem novou generaci paleosloveni-stiky V neposledniacute řadě je Helena Bauerovaacute autorkou snad nepřekonatelneacute čiacutetanky Texty ke studiu staroslověnštiny se slovniacutečkem kteraacute vychaacuteziacute v opakovanyacutech vydaacuteniacutech a dotisciacutech již viacutece než třicet let

Ve sveacute odborneacute činnosti (viz kompletniacute soupis jejiacute dosavadniacute publikač-niacute činnosti v tomto čiacutesle v sekci bdquoVarialdquo) se zaměřila předevšiacutem na pro-blematiku jazyka a piacutesemnictviacute ciacuterkevniacute slovanštiny charvaacutetskeacute redakce s patřičnyacutem zaacuteběrem v širšiacutem kontextu nejstaršiacuteho slovanskeacuteho piacutesemni-ctviacute Vyacuteznamnou měrou se daacutele zasloužila o zkoumaacuteniacute vědeckeacuteho odkazu F V Mareše a zejmeacutena V Tkadlčiacuteka Takeacute diacuteky niacute čerpaacute odbornaacute veřejnost z knižniacute a archivniacute pozůstalosti obou badatelů v knihovně Centra Aletti Velehrad-Roma v Olomouci Stranou jejiacuteho zaacutejmu však nezůstala ani teacute-mata synchronniacute připomeňme např jejiacute komparatistickeacute slavistickeacute praacutece publikovaneacute spolu s olomouckyacutemi kolegy (s E Lotkem a H Fliacutedrovou)

7

EDITORIAL

a přiacuteznačneacute jsou teacutež jejiacute popularizačniacute člaacutenky onomasticko-etymologickeacute v nichž se projevuje autorčin dlouholetyacute zaacutejem o tyto specifickeacute discipliacuteny Mimoto však využila i svoji erudici serbokroatistickou a to nejen v podobě vyacuteuky ale i v přiacutepadě překladů beletrie (poezie)

Oblastem vědeckeacuteho a pedagogickeacuteho zaacutejmu Heleny Baueroveacute je věnovaacute-na většina statiacute tohoto čiacutesla našeho časopisu Bohemica Olomucensia Autory studiiacute jsou jejiacute kolegoveacute a žaacuteci a navazujiacute na odbornou konferenci s naacutezvem bdquoSila učenijaldquo kteraacute se konala při přiacuteležitosti životniacuteho jubilea H Bauero-veacute v řiacutejnu 2019 (viz daacutele podrobnou zpraacutevu T Koudeliacutekoveacute v sekci bdquoVarialdquo) Nechybějiacute tak přiacutespěvky speciaacutelně paleoslovenistickeacute (včetně stati A Vlašić--Anić zaměřeneacute na charvaacutetskohlaholskeacute piacutesemnictviacute a obdobně tematicky koncipovaneacute studie P Stankovskeacute) mapujiacuteciacute i nejžhavějšiacute současnost baacutedaacuteniacute o nejstaršiacutem slovanskeacutem jazyce (Š Pilaacutet ndash Elektronickyacute slovniacutek jazyka staro-slověnskeacuteho ndash perspektivy dalšiacuteho rozvoje) či problematiku českeacute redakce ciacuter-kevniacute slovanštiny (F Čajka) Přiacuteležitost oslav životniacuteho vyacuteročiacute jubilantky zřej-mě motivovala etymoložky I Janyškovou a H Karliacutekovou a takteacutež J Davida ke statiacutem tematicky spojenyacutem s jiacutedlem a stolovaacuteniacutem Studie L Zaacutebranskeacuteho z oblasti staroslověnskeacuteho a charvaacutetskohlaholskeacuteho lexika takteacutež rezonuje s rozsahem odbornyacutech praciacute Heleny Baueroveacute

Jistě by se dalo napsat mnohem viacutece o vyacuteznamu a dosahu osobnosti Heleny Baueroveacute Ale nechaacutem těm šťastnyacutem kteřiacute měli a staacutele majiacute mož-nost se s niacute osobně setkaacutevat prostor pro sveacute vlastniacute myšlenky a vzpomiacuten-ky Za celou redakci i Katedru bohemistiky FF UP přeji jubilantce hodně zdraviacute životniacuteho elaacutenu a duchovniacute siacutely A vyjadřuji naději že jejiacute typickyacute uacutesměv vliacutednaacute slova pronikavyacute duch a azъ pod titlou naacutes budou ještě dlou-ho provaacutezet

STUDIEBOHEMICA

OLOMUCENSIA2020

LINGUISTICA

10

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO--VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA (GIM JEPARCH 160 164 A 165)

FRANTIŠEK ČAJKA

THE PRAYER FOR PURITY IN MANUSCRIPTS OF THE IOSIFO-VOLOKOLAMSK MONASTE-RY (SHM EPARCHIAL COLLECTION NO 160 164 AND 165) The study deals with three so far unexplored manuscripts of a prayer called Molitva o izbavljenii otъ blǫda (The Prayer for Purity) The text of the prayer is preserved in the manuscripts Jeparch 160 164 and 165 from the fourth quarter of the 15th century to the twenties of the 16th century which are part of the manuscript collection from the Iosifo--Volokolamsk Monastery (State Historical Museum Eparchial Collection Moscow) The clo-se relationship of known manuscript versions of the prayer contained in the manuscripts of Czech Church Slavonic Forty Gospel Homilies by Pope Gregory the Great (Besědy na evan-gelije) and in the ancient Euchologium Sinaiticum strongly reinforces the hypothesis about the Great Moravian origin of their common archetype The aim of the study is to reveal the relationship of the newly registered texts Jeparch 160 164 and 165 to familiar texts An integral part of the study also deals with an edition of the prayer and its critical apparatus based on the text of all known (edited) manuscripts of the prayer

Keywords Old Church Slavonic Church Slavonic paraliturgical texts prayers

Modlitba za čistotu (Molitva o izbavljenii otъ blǫda) je jedniacutem ze staro-bylyacutech dokladů textů paraliturgickeacute povahy ve staroslověnskeacutem piacutesemni- ctviacute(1) Spolu se Slovem za nemocneacute (Slovo bolęštiichъ radi) patřiacute mezi pa-maacutetky zachovaneacute v kanonickeacutem staroslověnskeacutem zněniacute Euchologia sinaj-

1 Přiacutespěvek vznikl v raacutemci projektu MK ČR NAKI II č DG16P02H024 bdquoGORAZD Digitaacutelniacute portaacutel staroslověnštinyldquo

11

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

skeacuteho (Euch) z 11 stoletiacute(2) Oba texty jsou takeacute součaacutestiacute rukopisů Besěd na evangelije (Bes) ktereacute představujiacute českociacuterkevněslovanskyacute překlad latinskeacuteho homileticko-exegetickeacuteho diacutela XL homiliarum in Evangelia li-bri duo papeže Řehoře Velikeacuteho (pontifikaacutet 590ndash604)(3) V raacutemci česko-ruskyacutech kulturniacutech vztahů pronikla tato pamaacutetka do ruskeacuteho prostřediacute kde se stala obliacutebenou součaacutestiacute stareacuteho ruskeacuteho piacutesemnictviacute Rukopisně jsou Bes doloženy pouze ve vyacutechodoslovanskeacutem prostřediacute jednak v něko-lika relativně uacuteplnyacutech rukopisech počiacutenaje 13 stoletiacutem jednak v množstviacute textovyacutech vyacutetahů v různyacutech typech sborniacuteků Jedinou vyacutejimku představuje raritniacute doklad kraacutetkeacute citace textu Bes v srbskociacuterkevněslovanskeacutem rukopi-su Chil 442 kteryacute je spojen s klaacutešterniacutem prostřediacutem na Athosu(4)

V přiacutepadě Modlitby za čistotu i Slova za nemocneacute nebyla zjištěna řec-kaacute latinskaacute či starohornoněmeckaacute předloha Nelze tedy i vyloučit že obě pamaacutetky mohou představovat diacutela originaacutelniacute

Vyacuteskyt zaacutepisů obou modliteb v kodexu Euch (kteryacute obsahuje ne-sporně i některeacute texty velkomoravskeacuteho původu) a v rukopisech českociacuterkevněslovanskyacutech Bes vedl ke stanoveniacute hypoteacutezy o velkomo-ravskeacutem původu obou modliteb(5) Oba texty byly (nejspiacuteše jako součaacutest velkomoravskeacuteho dědictviacute) tradovaacuteny v českeacutem prostřediacute 10ndash11 stoletiacute přičemž se českyacutem prostřednictviacutem dostaly jako nediacutelnaacute součaacutest rukopi-sů Bes na Rus(6)

2 Edice Nahtigal (1942) fototypickeacute vydaacuteniacute Nahtigal (1941)

3 Překlad byl pořiacutezen v 11 stoletiacute v přemyslovskyacutech Čechaacutech nejspiacuteše v souvislosti s činnostiacute Saacutezavskeacuteho klaacuteštera (1032ndash10961097) Edice Konzal (2005) Konzal ndash Čajka (2006)

4 Viz Čajka (2018b)

5 O zaacutepadoslovanskeacutem původu obou modliteb uvažoval již A I Sobolevskyacute (1910 105) kteryacute jejich vznik kladl do českeacuteho prostřediacute 10ndash11 stoletiacute

6 Srov Mareš (2000a 284) Vepřek (2008 444) Vepřek (2010 44) Vepřek (2014 268ndash269) podobně Čajka (2013 51) Nejspiacuteše praacutevě předpoklaacutedanyacute velkomoravskyacute původ Modlitby za čistotu a Slova za nemocneacute vedl F V Mareše k jejich nezařazeniacute do jiacutem připraveneacute antologie českociacuterkev-něslovanskyacutech pamaacutetek srov Mareš (1979) ndash Absence obou modliteb v rukopisech jedneacute z liniiacute textovyacutech zachovaacuteniacute Bes (kteraacute vychaacuteziacute z (hyp)archetypu rukopisu Uvarovskeacuteho) vede J Reinharta (2000 257) k domněnce že obě modlitby byly zařazeny do rukopisů Bes až v ruskeacutem prostřediacute Uvedenyacute předpoklad sice nelze zcela vyloučit přesto se však z důvodů věcnyacutech a textologickyacutech jeviacute jako pravděpodobnějšiacute zařazeniacute obou modliteb k textu Bes již v českeacutem prostřediacute

12

FRANTIŠEK ČAJKA

Pro dalšiacute baacutedaacuteniacute v teacuteto oblasti bylo velmi důležiteacute zjištěniacute dalšiacutech ruko-pisnyacutech zachovaacuteniacute obou modliteb ve vyacutechodoslovanskeacutem prostřediacute ktereacute jsou však zapsaacuteny bdquosamostatněldquo tj v rukopisech neobsahujiacuteciacutech text Bes(7)

Rozšiřujiacuteciacute se materiaacutelovaacute zaacutekladna umožnila diacuteky novyacutem naacutelezům ru-kopisnyacutech zaacuteznamů stanoveniacute zaacutekladniacutech textologicky relevantniacutech vzta-hů mezi třemi skupinami textů(8) Uvedeneacute skupiny tvořiacute zněniacute zachovaneacute v Euch zněniacute zachovanaacute jako součaacutest rukopisů Bes a texty zapsaneacute v sa-mostatnyacutech zaacutepisech ve sborniacuteciacutech ruskeacute provenience Ze zaacutevěrů našeho dosavadniacuteho studia vyplyacutevaacute stanoveniacute dvou bliacutezkyacutech zněniacute Modlitby za čistotu kteraacute reprezentuje na straně jedneacute text zapsanyacute v Euch a na straně druheacute zaacutepisy textu modlitby vyacutechodoslovanskeacute provenience (jako součaacutest kodexů Bes i jako samostatneacute zaacutepisy) Obě velmi bliacutezkaacute zněniacute vychaacutezejiacute mimo pochybnost ze společneacuteho archetypu Daacutele byla doložena genetickaacute souvislost mezi texty zachovanyacutemi v rukopisech Bes a texty zapsanyacutemi v různyacutech typech sborniacuteků ruskeacute provenience

Ciacutelem studie je uvedenaacute zjištěniacute na zaacutekladě noveacuteho materiaacutelu prověřit V předloženeacute studii bude představen novyacute v kontextu baacutedaacuteniacute o Modlitbě za čistotu dosud neznaacutemyacute materiaacutel třiacute rukopisů pochaacutezejiacuteciacutech z Josifo-Voloko-lamskeacuteho klaacuteštera Uvedenyacute materiaacutel bude takeacute edičně zpřiacutestupněn

SROVNAacuteVANYacute MATERIAacuteL Dosud znaacutemaacute zněniacute modlitby budou v naacutesledujiacuteciacute edičniacute i analytickeacute čaacutesti praacutece reprezentovat rukopisnou tradici a) staroslověnskou a b) ruskou

Rukopisnou tradici staroslověnskou tvořiacute jedinyacute zaacutepis textu modlitby zachovanyacute v Euch Text modlitby je zapsaacuten na foliiacutech 36b 16 ndash 37a 20

Rukopisnaacute tradice zachovanaacute v ruskeacutem prostřediacute je tvořena dvěma okruhy textů Jednu skupinu tvořiacute zaacutepisy textu modlitby v rukopisech ob-sahujiacuteciacutech text Bes Uvedenyacute materiaacutel reprezentujiacute v teacuteto praacuteci tři relativně uacuteplneacute rukopisy (Pogod Q Synod) jejichž materiaacutel byl zařazen do dvojdiacutel-

7 Viz Čajka (2013) (2018b)

8 Čajka (2013 52) (2018b 108)

13

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

neacute edice pamaacutetky(9) Okruh dokladoveacuteho materiaacutelu jsme doplnili i textem rukopisu Synod 992 kteryacute je součaacutestiacute Velikyacutech četjiacutech minejiacute metropolity Makarije(10)

Všechny uvedeneacute rukopisy Bes představujiacute zaacutestupce početněji zastoupeneacute textoveacute linie Bes vychaacutezejiacuteciacute z hyparchetypu rukopisu Pogodinskeacuteho (Po-god)(11) Text Modlitby za čistotu a takeacute Slova za nemocneacute je v rukopisu Po-god připojen k vlastniacutemu homileticko-exegetickeacutemu textu papeže Řehoře Velikeacuteho v přiacutepadě všech ostatniacutech rukopisů (Q Synod Synod 992) je pak přiacutemo včleněn do jejich textu jako 17 homilie

označeniacute signatura původ datace zaacutepis

Pogod Погод 70

ruskocsl

13 stoletiacute 328bβ 1 ndash 30

Q Q I 1202 14 stoletiacute 111b 23 ndash 112a 24

Synod Синод 47 17 stoletiacute 84a 6 ndash 15

Synod 992 Синод 992 (П 789)

1 polovina 16 stoletiacute 235c 26 ndash 235d 17

Druhou skupinu zaacutepisů Modlitby za čistotu ruskeacute provenience předsta-vujiacute zněniacute zachovanaacute v samostatnyacutech zaacutepisech v různyacutech typech sborniacute-ků Novějšiacute baacutedaacuteniacute poukaacutezalo zejmeacutena na ty zaacutepisy modlitby ktereacute byly součaacutestiacute knižniacuteho fondu Trojicko-sergijevskeacute laacutevry (TSL 277 747 771)(12) Uvedeneacute rukopisy jsou v současnosti uloženy pod přiacuteslušnyacutem čiacuteslem jako součaacutest fondu s označeniacutem ф 304I v Ruskeacute staacutetniacute knihovně (Российская государственная библиотека РГБ) v Moskvě(13)

Dalšiacute znaacutemeacute a edičně zpřiacutestupněneacute zněniacute Modlitby za čistotu je součaacutes-tiacute ruskociacuterkevněslovanskeacuteho rukopisu KB 121089 kteryacute pochaacuteziacute ze třetiacute

9 Konzal (2005) Konzal ndash Čajka (2006)

10 Weiher et al (1998 470)

11 Reinhart (2000 286)

12 Viz Čajka (2013)

13 K popisu rukopisů TSL 277 TSL 747 a TSL 771 a dalšiacute literatuře předmětu souhrnně viz Čajka (2013 45ndash46)

14

FRANTIŠEK ČAJKA

čtvrtiny 16 stoletiacute(14) Rukopis byl dřiacuteve součaacutestiacute majetku Kyrillo-Bělozer-skeacuteho klaacuteštera V současnosti je zařazen pod signaturou КБ 121089 jako součaacutest fondu (ф 351) kirillo-bělozerskeacute sbiacuterky Ruskeacute naacuterodniacute knihov-ny (Российская национальная библиотека РНБ) v Petrohradě

označeniacute původ datace zaacutepis

TSL 277

ruskocsl

16 stoletiacute 23b 15 ndash 24b 9

TSL 747 1445 460a 16 ndash 461a 18

TSL 771 1524 338a 4 ndash 338b 9

KB 121089 třetiacute čtvrtina 16 stoletiacute 141b 23 ndash 142a 23

NOVĚ EVIDOVANAacute ZNĚNIacute MODLITBY ZA ČISTOTU Všechny dalšiacute rukopisneacute zaacuteznamy ktereacute budou naacutesledně představeny a takteacutež editovaacuteny pochaacutezejiacute z Josifo-Volokolamskeacuteho klaacuteštera V současneacute době jsou součaacutestiacute Jeparchiaacutelniacute sbiacuterky uloženeacute ve Staacutetniacutem historickeacutem mu-zeu (Государственный исторический музей ГИМ) v Moskvě(15)

JEPARCH 160Ruskociacuterkevněslovanskyacute rukopis Jeparch 160 (Епарх 160) pochaacuteziacute z roku 1523(16) Jeho obsahem je žaltaacuteř doplněnyacute časoslovem a množstviacutem modliteb (vyskytujiacute se zde např ranniacute a večerniacute modlitby) Uvedenyacute typ žaltaacuteře byacutevaacute označovaacuten jako Псалтирь с восследованием či Следованная Псалтирь Rukopis o rozměru 142 times 75 cm psanyacute bdquopoluustavemldquo v jed-nom sloupci obsahuje 592 (591 + I) listů

14 Čajka (2018b)

15 Charakteristika sbiacuterky a jejiacuteho vyacutevoje viz např Протасьева ndash Щепкина (1958) Дмитриева (1991) Дианова ndash Костюхина (1991) Мoрозова (2016 22ndash23) s rozsaacutehlou literaturou předmětu viz Алексеев et al (2011) ke klaacutešterniacutemu prostřediacute nověji Dykstra (2006) ndash Děkuji Staacutetniacutemu historickeacutemu muzeu v Moskvě za zhotoveniacute fotokopiiacute textu Modlitby za čistotu z rukopisů Jeparch 160 164 a 165

16 V soupise rukopisů Josifo-Volokolamskeacuteho klaacuteštera naacuteležejiacuteciacutech do Jeparchiaacutelniacute sbiacuterky Staacutetniacuteho historickeacuteho muzea v Moskvě (Дианова ndash Костюхина ndash Поздеева 1991 236ndash238) je rukopis opatřen vedle knihovnickeacuteho označeniacute takeacute průběžnyacutem čiacuteslem soupisu (č 227)

15

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

Text modlitby je zapsaacuten na fol 315b 2 ndash 316a 7 s označeniacutem Mолитва святаго Григориа папы римьскаго о избавлении блуда Text modlitby je zachovaacuten v podobě uacuteplneacute ndash obsahuje jak uacutevodniacute čaacutest (titul) tak navazujiacuteciacute jaacutedro modlitby

JEPARCH 164Ruskociacuterkevněslovanskyacute rukopis Jeparch 164 (Епарх 164) pochaacuteziacute ze čtvrteacute čtvrtiny 15 stoletiacute(17) Rukopis představuje typ žaltaacuteře označovanyacute jako Псалтирь с восследованием Tvořiacute jej 530 (I+528+I) listů Text je psaacuten bdquopoluustavemldquo v jednom sloupci na folia o rozměru 154 x 9 cm

Fragmentaacuterně zachovanyacute text modlitby s označeniacutem Молитва на всяк день о избавлении блуда je zapsaacuten na fol 522а 4ndash20 Je tvořen pouze druhou čaacutestiacute původniacuteho celku (jaacutedrem modlitby) s incipitem Ги ісе хе бе ншь единороныи сне бїи (hellip)

JEPARCH 165Ruskociacuterkevněslovanskyacute rukopis Jeparch 165 (Епарх 165) pochaacuteziacute z kon-ce 15 stoletiacute či z počaacutetku 16 stoletiacute(18) Obsahem představeneacuteho rukopisu je typ žaltaacuteře označovanyacute jako Псалтирь с восследованием Kodex psanyacute bdquopoluustavemldquo se dochoval v rozsahu 501 listů o rozměru 155 x 95 cm Je však zřejmeacute že se zaacutevěrečnaacute čaacutest kodexu nedochovala(19)

Modlitba za čistotu je zapsaacutena na fol 277a 21 ndash 278a 4 s označeniacutem Mолитва о избавлении блуда Text modlitby je zachovaacuten v podobě uacuteplneacute

EDICEPředstavenaacute edice Modlitby za čistotu přinaacutešiacute zněniacute zaacutekladniacuteho rukopisu Jeparch 160 (fol 315b 2 ndash 316a 7) ktereacute je opatřeno naacuteležitou pomocnou vyacutebavou (označeniacute folia a řaacutedků) Kritickyacute aparaacutet je z praktickyacutech důvodů

17 Дианова ndash Костюхина ndash Поздеева (1991 241ndash242) průběžneacute čiacuteslo soupisu (č 231)

18 Дианова ndash Костюхина ndash Поздеева (1991 242ndash243) průběžneacute čiacuteslo soupisu (č 232)

19 Дианова ndash Костюхина ndash Поздеева (1991 242)

16

FRANTIŠEK ČAJKA

rozsaacutehlyacute a zahrnuje vedle textovyacutech variant dalšiacutech dvou dosud neevidova-nyacutech zněniacute rukopisů Jeparch 164 a Jeparch 165 takeacute materiaacutel všech dosud editovanyacutech rukopisnyacutech zaacuteznamů modlitby (Euch Pogod Q Synod Sy-nod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 a KB 121089)

Textoveacute varianty jsou uvaacuteděny po jednoducheacute skobě (]) V souladu se snahou co nejviacutece zpřehlednit dokladovyacute materiaacutel je v přiacutepadě shody textu s rukopisem Jeparch 160 uveden odkaz na přiacuteslušneacute rukopisy v kulateacute zaacute-vorce za rovniacutetkem srov ни ѹспѣ (= Q Synod Synod 992)] на спѣхъ Euch ни въ ѹспѣх L TSL 227 TSL 747 ни ꙋспѣхѹ TSL 771 KB 121089 Jeparch 165 ни на ꙋспѣ Jeparch 164

Edice přirozeně zohledňuje takeacute rukopisneacute zaacuteznamy Modlitby za čistotu dochovaneacute fragmentaacuterně V čaacutesti textovyacutech variant tak materiaacutel modlitby rukopisu Pogod (čaacutest A)(20) odpoviacutedaacute textu od začaacutetku modlitby do sek-vence [hellip] бѫде съхране (srov Jeparch 160 315b 15) Podobně jsou v teacuteže čaacutesti edice publikovaacutena různočteniacute rukopisů TSL 771 a Jeparch 164 (čaacutest B) odpoviacutedajiacuteciacute rozsahu textu Jeparch 160 315b 15 ndash 316a 7

JEPARCH 160315b

2 лѳ мѡ стгѡ григорїа папы риско ѡ иꙁб- вленїи блꙋда и ѡ ѹгашень-5 и плоти и ѡ съхраненїи ꙁра- ка блꙋна и ѡ прїатїи всѧко дара спсена и ѿ помышленїа слона и єга ѡбрати ѹмъ на блꙋ или разгори сѧ ѹдъ10 плоныи на блꙋ или възрѣвъ на какова лка помысли блꙋ Или ѹмысли сложенїе тога аще въведе ꙭи срца своє къ бгѫ

20 Viz kapitola bdquoRozsah zachovanyacutech textů Jeparchldquo

17

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

и рее тои ѧ млтвꙋ сїю да15 бѫде съхране Ги іѵ хе бже ншь єдинороныи снѫ бжїи даро ѡца твоє съхранивы- и аплы своѧ ѿ блꙋда и ра- денїа () плоти и ѿ зрака блꙋн-20 го и ѿ помышленїа блꙋда и ѹмышленїа сложна и ѿ въглѧданїа на нѧ любодѣ- иць съхрани мѧ ѿ си рее- ныи сѫщи негоно стни тво-

316a єи ни ѹспѣ спнїю дши и те- леси моємꙋ и ѿ всего мѧ на- стоꙗща избави ѕла раба бжїа імк да несквръненъ ни5 срамле тебѣ хвалꙋ всылає славѫ(21) съ ѡцемъ и стымъ дхомъ ны- нѣ и прно и в вѣкы вѣко ами mdash

TEXTOVEacute VARIANTY мѡ стгѡ григорїа (hellip) бѫде съхране ] deest in TSL 771 Jeparch 164мѡ стгѡ григорїа папы риско (= TSL 277 KB 121089)] мо Euch Pogod

Q Synod Synod 992 TSL 747 Jeparch 165ѡ иꙁбвленїи блꙋда (= Euch Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB

121089 Jeparch 165)] ѡ збавлении [и] ѿ блоуда Pogod(22)

21 V textu Jeparch 160 je na fol 316a 5 komentovaacuten zaacutepis хвалꙋ vyacuterazem славѫ22 Ke skripci збавлении (Pogod 328bβ 1) viz A I Sobolevskyacute (1910 103) Uvedenyacute zaacutepis považuje za hlaacuteskoslovnyacute bohemismus F V Mareš (1963 422 2000a 372) viz teacutež M Vepřek (2015)

18

FRANTIŠEK ČAJKA

и ѡ съхраненїи ꙁрака блꙋна (= Q Synod Synod 992 KB 121089 Jeparch 165)] ꙇ о съхраненьи всего блѫдъна Euch ѡ схранении зрака блоудьнаго Po-god и ѡ съхраненїи ѿ зрака блоунаго TSL 277 TSL 747

и ѿ помышленїа слона (= Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] deest in Euch

ѡ прїатїи всѧко дара спсена (= Jeparch 165)] о приѩтьи всего друга спсъна Euch ѡ приꙗтии спсна дароу всѧкого Pogod ѡ приꙗтии спснаго дару всѧкого Q TSL 277 KB 121089 ѡ приꙗтии спстльнаго дароу всѧкого TSL 747 ѿ приѧтїѧ спасенаго дароу всѧкого Synod Synod 992

и єга (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] егдаже Euch ѥгда Pogod

ѡбрати ѹмъ на блꙋ ()] коу обратитъ сѧ на блѫдъ оудъ Euch лвкоу обратить сѧ оумъ на блоудъ Pogod Q Synod Synod 992 TSL 747 лкѫ ѹмъ ѡбратит с на блѹ TSL 277 KB 121089 ѻбратит сѧ ѹмъ лкꙋ на блѹ Jeparch 165

или разгори сѧ ѹдъ плоныи на блꙋ ] ли разоритъ сѧ () емоу пльтьнаа плъть Euch или разгорить сѧ оудъ плъть на плъть Pogod или разгоритъ сѧ оудъ плотныи на плоть Q Synod Synod 992 TSL 277 или разгорить сѧ оудъ плотны на плотны TSL 747 или раꙁгорит сѧ оу плоныи на пло KB 121089 ли раꙁгорит сѧ ѹдъ плотныи на блу Jeparch 165

или възрѣвъ на какова лка ] ли вьзьрѣвъ на такъ къ Euch или въꙁрѣвъ на таковꙑи лвкъ Pogod Q TSL 747 KB 121089 или возрѣвъ на каковыи еловѣкъ Synod Synod 992 TSL 277 Jeparch 165

помысли блꙋ (= Pogod Q TSL 277 KB 121089 Jeparch 165)] помꙑслитъ на блѫдъ Euch Synod Synod 992 помыслить и блоу TSL 747

или ѹмысли сложенїе (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] ли оумꙑслитъ съложение Euch Pogod

ꙭи срца своє (= Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] ои срца си Euch

тои ѧ ] въ тъ асъ Euch Pogod Q Jeparch 165 в тои асъ Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089

млтвꙋ сїю (= Euch TSL 747 KB 121089)] сию молитвоу Pogod Q Sy-nod Synod 992 TSL 277 млтвы сїa () Jeparch 165

19

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

да бѫде съхране (= Jeparch 165)] бѫдетъ съхраненъ Euch Pogod Q TSL 277 KB 121089 и боудетъ сохраненъ Synod Synod 992 om TSL 747

deest in Jeparch 160 Euch Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 KB 121089] млтва стго григориꙗ папы римъскаго двоесловцѧ TSL 747 млтва стго григориѧ папы римьска егда стꙋжаеть блꙋныи помылъ TSL 771 мѡ на всѧ днь ѡ иꙁбавле[и] блѹ Jeparch 164 мотва Jeparch 165

Ги іѵ хе бже ншь (hellip) нынѣ и прно и в вѣкы вѣко ами mdash ] deest in Pogod єдинороныи (= Q Synod Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB 121089

Jeparch 164 Jeparch 165)] единоѧдꙑ Еuch единорѡне () TSL 277 снѫ бжїи (= Q Synod 992 KB 121089 Jeparch 165)] сне бжеи Euch сне

бжїи Synod TSL 277 TSL 747 TSL 771 Jeparch 164 даро ѡца твоє (= Euch Q Synod Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB

121089 Jeparch 164)] иже даро ѿца твоего TSL 277 дарoмъ ѡца своего () Jeparch 165

съхранивыи (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165)] съхранеи Euch

ѿ блꙋда (= Euch Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 165)] ѿ блꙋ Jeparch 164

раденїа () плоти ] отъ раждежениѣ блѫдъна Euch ѿ ражениꙗ () плотьскаго Q ѿ ражьженїѧ плотьскаго Synod Synod 992 KB 121089 Je-parch 164 ѿ раж ьженїа плотнаго TSL 277 ѿ раж еженіа плотьскаго TSL 747 Jeparch 165 ѿ разженїѧ плоскаго TSL 771

и ѿ зрака блꙋнго (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 Jeparch 164 Jeparch 165)] deest in Euch KB 121089

блꙋда (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165)] блѫдъна Euch

и ѹмышленїа сложна (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089)] deest in Euch и ѿ помышленїа () слона Jeparch 164 и ѿ ѹмышленїа сложна Jeparch 165

и ѿ въглѧданїа на нѧ любодѣиць (= Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089)] и отъ вьзьрѣниѣ на нѧ оесъ любодѣиць Euch и ѿ възъглѧданиꙗ на ню () любодѣиць Q и ѿ возрѣнїѧ на нѧ любодѣицъ TSL

20

FRANTIŠEK ČAJKA

771 и (sine ѿ) воꙁглѧданїа на нѧ любодѣиць Jeparch 164 и ѿ въꙁглѧданїа на нь любодѣиць Jeparch 165

съхрани мѧ (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 165)] съхрани ꙇ мѧ Euch съхрани ги и мене TSL 771 съхрани мѧ ги Jeparch 164

ѿ си рееныи (= Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 165)] отъ всѣхъ реенꙑхъ Euch и ины () Jeparch 164

deest in Jeparch 160 Euch Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 165 ] еже є Jeparch 164

не гоно ()] въ годинѫ Euch не ѹгодно Q Synod Synod 992 TSL 277 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165 не оугодны TSL 747 и не ѹгодно TSL 771

ни ѹспѣ (= Q Synod Synod 992)] на спѣхъ Euch ни въ ѹспѣх TSL 277 TSL 747 ни ꙋспѣхѹ TSL 771 KB 121089 Jeparch 165 ни на ꙋспѣ Jeparch 164

спнїю (= Euch Q TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165)] спасенїе Synod Synod 992

дши и телеси моємꙋ (= Euch Q Synod Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB 121089)] дши и тѣлѫ моемѹ TSL 277 Jeparch 165 дши моеи и телеси моемꙋ Jeparch 164

и ѿ всего мѧ настоꙗща избави ѕла раба бжїа імк ] ꙇ отъ сего мѧ настоѩщааго ꙇмк ꙇзбави Euch и ѿ всего имѧрекъ настоꙗщаго Q Synod Sy-nod 992 ТSL 771 Jeparch 165 и о всего избави мѧ імк сего раба настоѧщаго TSL 277 и ѿ все сего імк настоꙗщаго избави мѧ TSL 747 и ѿ всего и їмк настоащаго KB 121089 и ѿ все грѣх настоащаго раба твое імк Jeparch 164

ни срамле (= TSL 747)] deest in Euch ни сраменъ Q Synod Synod 992 ТSL 771 KB 121089 Jeparch 165 ни посрамленъ TSL 277 ни посрамленъ Jeparch 164

хвалꙋ всылає (= Jeparch 164 хвалѹ възсылае TSL 277 хвалꙋ вꙁылае KB 121089)] хвалꙑ въздаѭ Euch хвалу возсилаю Q Synod Synod 992 ТSL 747 Jeparch 165 хвалѹ възсылаемъ ю TSL 771

съ ѡцемъ и стымъ дхомъ (= Synod Synod 992 TSL 277 TSL 771)] оцю и сноу ꙇ стоумоу Euch со ѡцемь и съ стꙑмь дхомъ Q ТSL 747 KB 121089 Jeparch 164 Jeparch 165

21

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

в вѣкы вѣко ами mdash (= Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089)] deest in Euch в вѣ Q в вѣкы вѣко TSL 771 в вѣ аминь Je-parch 164 mdash Jeparch 165 et TSL 771 add гла middot и middot про въцрит сѧ гь ами + въ вѣкы middot бгъ твои в сиѡнѣ в рѡ и рѡ middot сти middot хвали дше моа га въсхвалю га во животе мое +

ROZSAH ZACHOVANYacuteCH TEXTŮ JEPARCHModlitba za čistotu je zachovaacutena jednak v podobě kompletniacute jednak frag-mentaacuterně Text modlitby tvořiacute uacutevodniacute čaacutest (čaacutest A) kteraacute zasahuje až do textoveacute pasaacuteže [hellip] бѫде съхране Navazujiacuteciacute jaacutedro modlitby (čaacutest B) je v některyacutech rukopisech označeno jako bdquoModlitba svateacuteho Řehořeldquo (TSL 747 TSL 771) a odpoviacutedaacute sekvenci Ги іѵ хе бже ншь [hellip] нынѣ и прно и в вѣкы вѣко ами mdash v rukopise Jeparch 160 315b 15 ndash 316a 7

Důsledkem mechanickeacuteho poškozeniacute Pogodinskeacuteho rukopisu (Pogod) je fragmentaacuterniacute zachovaacuteniacute textu modlitby (čaacutest A) Zkraacutecenyacute text pamaacutetky (čaacutest B) je zapsaacuten v rukopise TSL 771

Nově evidovaneacute rukopisy pochaacutezejiacuteciacute z Josifo-Volokolamskeacuteho klaacuteštera představujiacute podle rozsahu textu zněniacute

a) uacuteplneacute (A+B) ndash rukopisy Jeparch 160 a 165b) fragmentaacuterniacute (B) ndash rukopis Jeparch 164

rozsah zachovaacuteniacute textu uacuteplnost textu označeniacute rukopisů

kompletniacute text A+BEuch Q Synod Synod 992

TSL 277 TSL 747 KB 121089 Jeparch 160 Jeparch 165

fragmentA Pogod

B TSL 771 Jeparch 164

22

FRANTIŠEK ČAJKA

OZNAČENIacute MODLITBY V RUKOPISECH JEPARCHVětšina samostatnyacutech zaacutepisů modlitby pochaacutezejiacuteciacutech z ruskeacuteho prostře-diacute obsahuje odkaz k autorstviacute Řehoře Velikeacuteho Připsaacuteniacute modlitby papeži Řehoři Velikeacutemu je velmi pravděpodobně odrazem povědomiacute prvniacutech opisovačů o souvislosti s textem Bes z jehož rukopisu byly na Rusi pů-vodně přepsaacuteny(23) Později se stal vyacuteskyt bdquořehořovskeacuteldquo dedikace vyacuterazem ruskeacute piacutesařskeacute tradice Uvedenyacute způsob dedikace se vyskytuje buď jako součaacutest naacutezvu modlitby (Jeparch 160 TSL 277 KB 121089) nebo jako uacutevodniacute text druheacute čaacutesti modlitby (TSL 747 TSL 771) Srov

TSL 27723в 15ndash17 млтва стго григорїа папы рискаго ѡ избавленїи блоуда [hellip]

TSL 747460в 14ndash16 млтва стго григориꙗ папы римъскаго двоесловцѧ

TSL 771338a 4ndash5 млтва стго григориѧ папы римьска mdash Егда стꙋжает блꙋныи

помылъ

KB 121089141b 23 ndash 142a 1 мѡ стго григорїа папы римьска ѡ иꙁбавленїи блꙋда [hellip]

JEPARCH 160315b 2ndash4 мѡ стгѡ григорїа папы риско ѡ иꙁбвленїи блꙋда [hellip]

Označeniacute modlitby v rukopise Jeparch 164 je velmi pravděpodobně důsled-kem uacutepravy (zaacuteměny dopsaacuteniacute) se snahou charakterizovat funkci modlitby Srov Jeparch 164 522a 4 мѡ на всѧ днь ѡ иꙁбавле[и] блѹ [hellip]

23 Čajka (2013 51) Na uvedenou souvislost poukaacutezal v přiacutepadě rukopisu TSL 747 A I Sobolevskyacute viz Sobolevskij (1906 13) Sobolevskij (1910 104)

23

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

Zvlaacuteštniacute přiacutepad představuje zněniacute rukopisu Jeparch 165 ktereacute vykazuje jisteacute textoveacute spojitosti s rukopisem TSL 747

Oproti skupině zaacutepisů ktereacute považujeme za původnějšiacute (TSL 277 KB 121085 Jeparch 160) obsahujiacute rukopisy TSL 747 a Jeparch 165 dva dife-renčniacute jevy

a) počaacutetek modlitby (čaacutest A) neniacute opatřen odkazem k autorstviacute Řehoře Velikeacuteho

b) navazujiacuteciacute čaacutest B je v obou rukopisech zřetelně vymezena

a) TSL 747 460a 16ndash17 млтва ѡ иꙁбавлении блѹда [hellip] Jeparch 165 277a 21 млва ѡ избавленїи блꙋда [hellip] b) TSL 747 460b 14ndash16 млтва стго григориꙗ папы римъскаго двоесловцѧ mdash Jeparch 165 277b 12 мотва ()

Způsob označeniacute užiteacuteho v rukopisech TSL 747 a Jeparch 165 signalizuje jeho odvozenost ze zněniacute zachovaneacuteho v rukopisech TSL 277 KB 121089 a Jeparch 160 Vyacuteskyt zaacutepisu мотва v rukopise Jeparch 165 velmi pravdě-podobně reflektuje zkraacuteceniacute bdquořehořovskeacuteldquo dedikace ktereacute bylo provedeno nejpozději při posledniacutem opisu Daacutele je takeacute dokladem že někteřiacute ruštiacute piacute-saři původniacute souvislyacute text modlitby segmentovali na dvě čaacutesti (či přiacutemo na dvě modlitby) Totožnyacutem způsobem strukturuje text i rukopis TSL 747

V rukopisech Jeparch 165 TSL 747 (a takeacute TSL 277) naacutesleduje po tex-tu Modlitby za čistotu kraacutetkaacute modlitba označenaacute jako Молитва егда стужаеть блудный помысл s incipitem Хе мои сптелю (Бже стителю мои TSL 747) тебе послѹшаю морѧ и вѣтры Jeparch 165 278a 5ndash23 ТSL 747 461b 1 ndash 462a 8 TSL 277 24b 9 ndash 25a 14 Ukazuje se že alespoň v čaacutesti vyacutechodoslovanskeacute tradice byla Modlitba za čistotu tradovaacutena spolu s uve-denou modlitbou Je tak velmi pravděpodobneacute že dosud meacuteně průhlednyacute naacutezev zachovanyacute v rukopise TSL 771 338a 4ndash5 млтва стго григориѧ папы римьска mdash Егда стꙋжает блꙋныи помылъ představuje kontaminovanou podobu označeniacute ktereacute vzniklo v souvislosti s původně navazujiacuteciacutem textem Молитва егда стужаеть блудный помысл

24

FRANTIŠEK ČAJKA

PŘIacuteSLUŠNOST ZNĚNIacute MODLITEB JEPARCH K RUSKEacute TRADICI TEXTUPro snazšiacute orientaci uvaacutediacuteme v čaacutesti různočteniacute odkaz na miacutesto textu v ru-kopisu Jeparch 160 Jeparch 164 a Jeparch 165 V jinyacutech přiacutepadech nejsou odkazy uvedeny neboť daneacute rukopisy již byly edičně zpracovaacuteny

Zaměřujeme se na textologicky relevantniacute rozdiacutely mezi zněniacutem ruskyacutech textovyacutech zachovaacuteniacute a Euch Eventuaacutelniacute diacutelčiacute diference (zejmeacutena slovosled-neacute a morfologickeacute) mezi zněniacutem ruskyacutech rukopisů ponechaacutevaacuteme obvykle stranou

1 и ѡ съхраненїи ꙁрака блꙋна Jeparch 160 315b 5ndash6 Jeparch 165 277b 1ndash2 Q Synod Synod 992 KB 121089 ѡ схранении зрака блоудьнаго Pogod и ѡ съхраненїи ѿ зрака блоунаго TSL 277 TSL 747

times ꙇ о съхраненьи всего блѫдъна Euch 2 прїатїи всѧко дара спсена Jeparch 160 315в 6ndash7 Jeparch 165 277в

3ndash4 ѡ приꙗтии спсна дароу всѧкого Pogod ѡ приꙗтии спснаго дару всѧкого Q TSL 277 KB 121089 ѡ приꙗтии спстльнаго дароу всѧкого TSL 747 ѿ приѧтїѧ спасенаго дароу всѧкого Synod Synod 992

times о приѩтьи всего друга спсъна Euch

3 и ѿ помышленїа слона Jeparch 160 315b 7ndash8 Jeparch 165 277b 2ndash3 Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089

times deest in Euch 4 ꙭи срца своє Jeparch 160 315b 13 Jeparch 165 277b 10 Pogod Q

Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 times ои срца си Euch

25

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

5 єдинороныи Jeparch 160 315b 16 Jeparch 164 522a 5 Jeparch 165 277b 13 Q Synod Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB 121089 единорѡне () TSL 277

times единоѧдꙑ Еuch 6 раденїа () плоти Jeparch 160 315b 18ndash19 ѿ ражженїа плоскаго Je-

parch 164 522a 7ndash8 Synod Synod 992 KB 121089 ѿ раж еженїа плѿскаго Jeparch 165 277b 16 TSL 747 ѿ ражениꙗ () плотьскаго Q ѿ раж ьженїа плотнаго TSL 277 ѿ разженїѧ плоскаго TSL 771

times отъ раждежениѣ блѫдъна Euch 7 ѿ помышленїа блꙋда Jeparch 160 315b 20 Jeparch 164 522a 9ndash10

Jeparch 165 277b 17ndash18 Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089

times отъ помꙑшлениѣ блѫдъна Euch 8 и ѹмышленїа сложна Jeparch 160 315b 21 Q Synod Synod 992 TSL

277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 и ѿ помышленїа () слона Jeparch 164 522a 10 и ѿ ѹмышленїа сложна Jeparch 165 277b 18

times deest in Euch 9 ѿ си рееныи Jeparch 160 315b 23ndash24 Jeparch 165 277b 20 Q Sy-

nod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 и ины () Jeparch 164 522a 12

times отъ всѣхъ реенꙑхъ Euch

26

FRANTIŠEK ČAJKA

10 не ꙋгоно Jeparch 164 522a 13 Jeparch 165 277b 21 Q Synod Synod 992 TSL 277 KB 121089 не оугодны TSL 747 и не ѹгодно TSL 771 не гоно () Jeparch 160 315b 24

times въ годинѫ Euch 11 ни ѹспѣ Jeparch 160 316a 1 Q Synod Synod 992 ни ѹспѣхѹ Je-

parch 165 277b 21ndash22 TSL 771 KB 121089 ни на ꙋспѣ Jeparch 164 522a 14 ни въ ѹспѣх TSL 227 TSL 747

times на спѣхъ Euch 12 ни срамле Jeparch 160 316a 4ndash5 TSL 747 ни сраменъ Jeparch 165 278a

2ndash3 Q Synod Synod 992 ТSL 771 KB 121089 ни посрамленъ Je-parch 164 522a 17 ни посрамленъ TSL 277

times deest in Euch 13 хвалꙋ всылає Jeparch 160 316a 5 Jeparch 164 522a 18 TSL 277 KB

121089 хвалѹ всылаю Jeparch 165 278a 3 Q Synod Synod 992 ТSL 747 хвалѹ възсылаемъ ю TSL 771

times хвалꙑ въздаѭ Euch 14 съ ѡцемъ и стымъ дхомъ Jeparch 160 316a 6 Synod Synod 992 TSL

277 TSL 771 съ ѻцемь и съ стымь дхѡ Jeparch 164 522a 18ndash19 Jeparch 165 278a 3ndash4 Q ТSL 747 KB 121089

times оцю и сноу ꙇ стоумоу Euch 15 в вѣкы вѣко ами mdash Jeparch 160 316a 7 Synod Synod 992 TSL

277 TSL 747 KB 121089 в вѣ Q в вѣкы вѣко TSL 771 в вѣ аминь Jeparch 164 522a 19ndash20 mdash Jeparch 165 278a 4

27

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

times deest in Euch

Uvedenaacute různočteniacute doklaacutedajiacute dvojiacute textovou tradici Modlitby za čisto-tu zachovanou v rukopise Euch a v rukopisech ruskeacute provenience Texto-veacute varianty rukopisů Jeparch 160 Jeparch 164 a Jeparch 165 jsou součaacutestiacute shodnyacutech či velmi bliacutezkyacutech zněniacute ruskyacutech rukopisů Ze srovnaacuteniacute vyplyacutevaacute že zněniacute rukopisů Jeparch 160 Jeparch 164 a Jeparch 165 jsou součaacutestiacute rus-keacute textoveacute tradice pamaacutetky

SPECIFICKEacute DOKLADYZ textologickeacuteho hlediska vykazujiacute nově evidovaneacute rukopisy Modlitby za čis-totu zajiacutemaveacute shody Relativniacute bliacutezkost zněniacute Jeparch 160 a Jeparch 165 do-klaacutedajiacute ty společneacute textoveacute jevy ktereacute se však již v jinyacutech přiacutepadech nevysky-tujiacute Uvedenaacute miacutesta představujiacute textoveacute inovace vznikleacute v ruskeacutem prostřediacute

1 или разгори сѧ ѹдъ плоныи на блꙋ Jeparch 160 315b 9ndash10 ли раꙁгорит сѧ ѹдъ плотныи на блу Jeparch 165 277b 5ndash6 times или разгорить сѧ оудъ плъть на плъть Pogod или разгоритъ сѧ оудъ

плотныи на плоть Q Synod Synod 992 TSL 277 или разгорить сѧ оудъ плотны на плотны TSL 747 или раꙁгорит сѧ оу плоныи на пло KB 121089

times ли разоритъ сѧ () емоу пльтьнаа плъть Euch 2 да бѫде съхране Jeparch 160 315b 14ndash15 Jeparch 165 277b 11ndash12 times бѫдетъ съхраненъ Euch Pogod Q TSL 277 KB 121089 и боудетъ

сохраненъ Synod Synod 992 om TSL 747

Daacutele bychom poukaacutezali na uacutepravu textu (předložka otъ) kteraacute je speci-fikem rukopisů Jeparch 164 a Jeparch 165 srov

28

FRANTIŠEK ČAJKA

1 и ѿ помышленїа () слона Jeparch 164 522a 10 и ѿ ѹмышленїа сложна Jeparch 165 277b 18

times и ѹмышленїа сложна Jeparch 160 315b 21 Q Synod Synod 992 TSL

277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 times deest in Euch Dalšiacute inovace zasahujiacuteciacute text modlitby jsou již doloženy pouze v jednom

z rukopisů Ojedinělou skladebnou odchylku lze naleacutezt v rukopisu Jeparch 160 srov1 и ѡ прїатїи всѧко дара спсена и ѿ помышленїа слона Jeparch 160 315b 6ndash8 times ї ѿ помышленїa сложна и w приꙗтїи всѧкого дарa спснаго Jeparch 165 277b

2ndash4 Euch Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 KB 121089 2 и ѿ всего мѧ на стоꙗща избави ѕла раба бжїа імк Jeparch 160 316a 2ndash4 times и ѿ все грѣх настоащаго раба твое імк Jeparch 164 522a 15ndash16

и ѿ всего имр настоѧщаго Jeparch 165 278a 1ndash2 Q Synod Synod 992 ТSL 771 и о всего избави мѧ імк сего раба настоѧщаго TSL 277 и ѿ все сего імк настоꙗщаго избави мѧ TSL 747 и ѿ всего и їмк настоащаго KB 121089 ꙇ отъ сего мѧ настоѩщааго ꙇмк ꙇзбави Euch

3 еже є не ꙋгоно стни твоеи Jeparch 164 522a 13 times не ѹгоно стни твоеи Jeparch 165 277b 21 Jeparch 160 315b 24 Euch

Q Synod Synod 992 TSL 277 TSL 747 TSL 771 KB 121089 4 даромъ ѡца своего () Jeparch 165 277b 14 times даро ѡца твоє Jeparch 160 315b 17 Jeparch 164 522a 6 Euch Q Synod

Synod 992 TSL 747 TSL 771 KB 121089 иже даро ѿца твоего TSL 227

29

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

5 млтвы сїа () Jeparch 165 277b 11 times млтвꙋ сїю Jeparch 160 315b 14 Euch TSL 747 KB 121089 сию

молитвоу Pogod Q Synod Synod 992 TSL 277

V rukopise Jeparch 165 odkazoval autor uvedeneacute sekvence nejspiacuteše ke dvěma čaacutestem kompletniacute modlitby Nelze takeacute zcela vyloučit že čaacutesti pů-vodně souvisleacuteho textu interpretoval jako modlitby dvě

ZAacuteVĚRModlitba za čistotu je zachovaacutena ve dvou textovyacutech tradiciacutech ndash staroslo-věnskeacute a ruskeacute Obě vyacutevojoveacute linie vychaacutezejiacute ze společneacuteho archetypu nej-spiacuteše velkomoravskeacuteho původu Součaacutestiacute vyacutechodoslovanskeacute tradice textu modlitby jsou jednak zaacutepisy zachovaneacute v rukopisech Besěd na evangelie jednak zaacutepisy zařazeneacute samostatně do sborniacuteků různeacuteho typu

Vyacutesledky textologickeacute analyacutezy zařazujiacute představenyacute materiaacutel třiacute rukopisnyacutech zaacuteznamů (Jeparch 160 Jeparch 164 Jeparch 165) do vyacutechodo-slovanskeacute textoveacute tradice Modlitby za čistotu Uacuteplnaacute zněniacute pamaacutetky zachy-cujiacute rukopisy Jeparch 160 a Jeparch 165 Rukopis Jeparch 164 uvaacutediacute zněniacute modlitby v podobě fragmentaacuterniacute Všechna nově editovanaacute zněniacute patřiacute do skupiny samostatnyacutech zaacutepisů modlitby ve sborniacuteciacutech ruskeacute provenience (TSL 227 TSL 747 TSL 771 KB 121089)

PhDr František Čajka PhDSlovanskyacute uacutestav AV ČR vviValentinskaacute 1 110 00 Praha 1

cajkaslucascz

30

FRANTIŠEK ČAJKA

LITERATURAČAJKA František

2013 bdquoMolitva o izbavlenii otъ bluda v ciacuterkevněslovanskyacutech rukopisech Trojic-ko-sergijevskeacute laacutevryldquo Slavia 82 č 1ndash2 s 43ndash52

2018a bdquoGlosa v rukopise Chil 442 (fol 565a) a jejiacute vztah k Besědaacutem Řehoře Ve-likeacuteholdquo in P Malčiacutek (ed) Vesper Slavicus Sborniacutek k nedožityacutem devadesaacutetinaacutem prof Radoslava Večerky (Praha Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny) s 87ndash96

2018b bdquoMolitva i izbavlenii ot bluda v rukopisu KB 121089ldquo Konštantiacutenove listy 11 č 1 s 105ndash118

DYKSTRA Tom E2006 Russian monastic culture bdquoJosephismldquo and the Iosifo-Volokolamsk Mo-nastery 1479ndash1607 (Munchen Verlag Otto Sagner)

KONZAL Vaacuteclav2005 Čtyřicet homiliiacute Řehoře Velikeacuteho na evangelia v českociacuterkevněslovan-skeacutem překladu Diacutel prvniacute (Sancti Gregorii Magni pontificis XL homiliarum in Evangelia In versione bohemo-slavonica pars prima) Homilie IndashXXIV (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR ndash Euroslavica)

KONZAL Vaacuteclav ndash ČAJKA František2006 Čtyřicet homiliiacute Řehoře Velikeacuteho na evangelia v českociacuterkevněslovan-skeacutem překladu Diacutel druhyacute (Sancti Gregorii Magni pontificis XL homiliarum in Evangelia In versione bohemo-slavonica pars altera) Homilie XXVndashXL (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR ndash Euroslavica)

MAREŠ František Vaacuteclav1963 bdquoČeskaacute redakce ciacuterkevniacute slovanštiny v světle Besěd Řehoře Velikeacuteho (Dvojeslova)ldquo Slavia 32 č 3 s 417ndash451

1979 An Anthology of Church Slavonic Texts of Western (Czech) Origin With an outline of Czech Church Slavonic language and literature and with a selec-ted bibliography (Munchen Wilhelm Fink Verlag)

2000a bdquoCiacuterkevněslovanskeacute piacutesemnictviacute v Čechaacutechldquo in E Blaacutehovaacute ndash J Vintr (eds) Cyrilometodějskaacute tradice a slavistika (Praha Torst) s 256ndash327

2000b bdquoČeskaacute redakce ciacuterkevniacute slovanštiny v světle Besěd Řehoře Velikeacuteho (Dvojeslova)ldquo in E Blaacutehovaacute ndash J Vintr (eds) Cyrilometodějskaacute tradice a sla-vistika (Praha Torst) s 368ndash402

31

MODLITBA ZA ČISTOTU V RUKOPISECH JOSIFO-VOLOKOLAMSKEacuteHO KLAacuteŠTERA

MIGNE Jacques Paul (ed)1849 Patrologiae cursus completus series prima Tomus 76 (Parisiis) col 1071ndash1312

NAHTIGAL Rajko (ed)1941 Euchologium sinaiticum Starocerkvenoslovanski glagolski spomenik I del Fotografski posnetek (Ljubljana Akademija znanosti in umetnosti)

1942 Euchologium sinaiticum Starocerkvenoslovanski glagolski spomenik II del Tekst s komentarjem S prilogo posnetka prvega lista odlomka sinaj-skega služebnika (Ljubljana Akademija znanosti in umetnosti)

REINHART Johannes1980 bdquoMethodisches zu den lexikalischen Bohemismen im Tschechisch--Kirchenslavischen am Beispiel der Homilien Gregors des Groszligenldquo Wiener Slavistisches Jahrbuch 26 s 46ndash102

2000 bdquoDie Textologie der kirchenslavischen Uumlbersetzung der Evangelienhomilien Gregors des Grossenldquo in Ch Voss ndash H Warkentin ndash E Weiher (eds) Abhandlungen zu den grossen Lesemenaumlen des Metropoliten Makarij Kodikologische miszellanolo-gische und textologische Untersuchungen Band 1 (Freiburg i Br Weiher) s 245ndash295

VEPŘEK Miroslav2014 bdquoStaroslověnskeacute paraliturgickeacute pamaacutetky velkomoravskeacuteho a českeacuteho původuldquo in P Kouřil et al (eds) Cyrilometodějskaacute misie a Evropa ndash 1150 let od přiacutechodu soluňskyacutech bratřiacute na Velkou Moravu (Brno Archeologickyacute uacutestav Akademie věd ČR Brno vvi) s 268ndash271

2015 bdquoPrefix (j)ьz- as a Component of Lexical Bohemisms in Church Slavo-nicldquo in I Janyškovaacute ndash H Karliacutekovaacute (eds) Etymological research into Old Church Slavonic Proceedings of the Etymological Symposium Brno 2014 9ndash11 September 2014 Brno (Praha Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny) s 423ndash430

WEIHER Eckhard et al (eds)1998 Die Groszligen Lesemenaumlen des Metropoliten Makarij Uspenskij spisok 1ndash11 Maumlrz (Великие Минеи четьи митрополита Макария Успенский список 1ndash11 марта) (Freiburg i Br Weiher)

АЛЕКСЕЕВ А И et al2011 bdquoИОСИФОВ ВОЛОКОЛАМСКИЙ (ВОЛОЦКИЙ) В ЧЕСТЬ УСПЕНИЯ ПРЕСВЯТОЙ БОГОРОДИЦЫ МОНАСТЫРЬldquo in патриарх Московский и всея Руси Кирилл (ред) Православная Энциклопедия Т 26 (Москва Православная энциклопедия) s 91ndash122 Dostupneacute teacutež na httpwwwpravencrutext673721html [cit dne 12 4 2020]

32

FRANTIŠEK ČAJKA

ПРОТАСЬЕВА Т Н ndash ЩЕПКИНА М В1958 Сокровища древней письменности и старой печати Обзор рукописей русских славянских греческих а также книг старой печати Государственного исторического музея Ред М Н Тихомиров (Москва Советская Россия)

ДМИТРИЕВА Р П1991 bdquoИосифо-Волоколамский монастырь как центр книжностиldquo in Д С Лихачев (oтв ред) Книжные центры Древней Руси Иосифо-Волоколамский монастырь как центр книжности (Ленинград Наука 1991) s 3ndash15

ДИАНОВА Т В ndash КОСТЮХИНА Л М1991 bdquoРукописные книги Иосифо-Волоколамской библиотеки (по материалам Отдела рукописей Государственного Исторического музея)ldquo Книжные центры Древней Руси Иосифо-Волоколамский монастырь как центр книжностиldquo in Д С Лихачев (oтв ред) Книжные центры Древней Руси Иосифо-Волоколамский монастырь как центр книжности (Ленинград Наука 1991) s 100ndash121

ДИАНОВА Т В ndash КОСТЮХИНА Л М ndash ПОЗДЕЕВА И В1991 bdquoОписание рукописей библиотеки Иосифо-Волоколамского монастыря из Епархиального собрания ГИМldquo in Д С Лихачев (oтв ред) Книжные центры Древней Руси Иосифо-Волоколамский монастырь как центр книжности (Ленинград Наука 1991) s 122ndash414

МOРОЗОВА Е И2016 bdquoТри лицевые рукописи из Иосифо-Волоколамского монастыря (ГИМ Епарх 81 РНБ QI19 РГБ Ф 113 Волок 79) К проблеме интерпретации laquoдионисиевского стиляraquoldquo Вестник ПСТГУ Серия V Вопросы истории и теории христианского искусства 23 č 3 s 22ndash35

СОБОЛЕВСКИЙ А И 1900 bdquoЦерковно-славянские тексты моравского происхожденияldquo Русский Филологический Вестник 43 č 1ndash2 s 150ndash217

1906 bdquoК хронологии древнейших церковно-славянских памятниковldquo Известия Отделения Русского Языка и Словесности Императорской Академии Наук 11 č 2 s 1ndash19

1910 Материалы и исследования в области славянской филологии и археологии (Сaнктпетербург Типография Императорской Академии наук)

34

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute A STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

JAROSLAV DAVID

OLD-CZECH OLD-SLAVIC AND OLD-CHURCH-SLAVIC ndash ON THE SEMANTIC FIELDS OF THREE ADJECTIVESThe goal of the study is to examine the semantics of adjectives staročeskyacute [old-Czech] staroslovanskyacute [old-Slavic] and staroslověnskyacute [old-Church-Slavic] The analysis is based on their collocations in the Czech National Corpus data specifically in the synchronic written corpus SYN version 8 there their appearances are compared in the fiction academic and opinion journalism subcorpora The adjectives are used in two basic me-anings ndash they refer to the linguistic-literary facts and to the cultural-historical ones The adjectives staroslovanskyacute and staroslověnskyacute regarding the world of Old Slavs and the old-Church-Slavic language are the most semantically transparent In case of the adjecti-ve staročeskyacute a reference to the events cuisine and food is the striking feature mostly in opinion-journalism texts it reflects the usage of the adjective in marketing texts with a semantic shift to lsquohaving a good quality traditionalrsquo

Keywords collocation analysis corpus old-Czech old-Slavic old-Church-Slavic personal names

1 UacuteVODV roce 1890 vyšel v Naacuterodniacutech listech člaacutenek bdquoNaše beletristickeacute časopisyldquo mladeacuteho radikaacutelniacuteho publicisty Huberta Gordona Schauera v němž se za-myacutešlel nad stavem a teacutematy českeacute literatury Velmi ostře se v něm vymezil vůči realistickeacute historickeacute proacuteze kteraacute si libovala v liacutečeniacute a popisu dobovyacutech reaacuteliiacute bdquo[] už znaacuteme mnohem liacutep nežli Dalimil a Veleslaviacuten jakou naši před-koveacute měli kuchyň jak se ženili a vdaacutevali a jak hraacuteli v karty To vše jsou moc zajiacutemaveacute věci ale když člověk vezme do ruky kteryacutekoli časopis ktereacutekoli čiacutes-lo jeho a tam se neustaacutele doviacutedaacute toho co staršiacute Čechoveacute dělali věru že se

35

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

mu musiacute namanout otaacutezka zdali mladiacute Čechoveacute něco dovedou dělat mimo psaacutet a čiacutest co dělali stařiacuteldquo (Schauer 1917 204ndash205) Zatiacutemco Schauer se vůči bdquokultuldquo staročešstviacute vymezoval negativně dalšiacute dva pozdějšiacute přiacuteklady ukazujiacute pozitivniacute hodnoceniacute spojeneacute s adjektivem staročeskyacute V novele Josefa Škvo-reckeacuteho Lviacuteče kteraacute vyšla na konci šedesaacutetyacutech let 20 stoletiacute se adjektivum staročeskyacute vyskytuje dvakraacutet Oči slečny Střiacutebrneacute vypravěč charakterizuje jako bdquostaročeskeacute a pomněnkoveacuteldquo diacutevka Věra pak vlepiacute muži kteryacute ji obtě-žoval bdquopo kratšiacute uacutevaze staročeskou fackuldquo (Škvoreckyacute 1969 39 42) Pře-suneme-li se z literaacuterniacuteho textu do současneacuteho veřejneacuteho prostoru pak se např při prochaacutezce mezi staacutenky vaacutenočniacutech či velikonočniacutech trhů setkaacuteme s nejrůznějšiacutemi produkty zejmeacutena potravinami ktereacute se zaštiťujiacute adjektivem staročeskyacute ndash od punče cukroviacute přes trdelniacutek až po gyros a hamburger

V naacutesledujiacuteciacutem textu se zabyacutevaacuteme seacutemantickou analyacutezou třiacute složenyacutech adjektiv a to staročeskyacute staroslovanskyacute a staroslověnskyacute Na zaacutekladě ma-teriaacutelu Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusu se zaměřujeme na jejich současneacute vniacute-maacuteniacute prostřednictviacutem kolokačniacute analyacutezy (k využitiacute kolokačniacute analyacutezy v seacute-mantice a lexikografii přehledově např Krishnamurthy 2009 Gries 2013 Geeraerts 2019 175ndash182) v raacutemci podteacutematu se zabyacutevaacuteme antroponymy kteraacute jsou v analyzovaneacutem materiaacutelu hodnocena jako bdquostaročeskaacuteldquo Vyacutecho-diskem analyacutezy jsou vyacuteznamy ktereacute uvaacutedějiacute zaacutekladniacute vyacutekladoveacute slovniacuteky moderniacute češtiny ndash Vaacutešův a Traacutevniacutečkův Slovniacutek jazyka českeacuteho (daacutele jako SJČ) Přiacuteručniacute slovniacutek jazyka českeacuteho (PSJČ) Slovniacutek spisovneacuteho jazyka českeacuteho (SSJČ) a Slovniacutek spisovneacute češtiny pro školu a veřejnost (SSČ prvniacute vydaacuteniacute 1978 a posledniacute verze dostupnaacute v Internetoveacute jazykoveacute přiacuteručce) přihliacutežiacuteme rovněž k Jungmannovu Slovniacuteku česko-německeacutemu (1838) a Kottovu Česko-německeacutemu slovniacuteku (1882)

11 KOLOKAČNIacute ANALYacuteZA VYacuteRAZŮ STAROČESKYacute STAROSLOVAN-SKYacute A STAROSLOVĚNSKYacuteKolokačniacute analyacuteza sledovanyacutech adjektiv vychaacuteziacute z dat Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusu konkreacutetně korpusu SYN verze 8 (SYN v8 Křen et al 2019) Vy-hledaacutevali jsme kolokace lemmatu staročeskyacute staroslovanskyacute a staroslověn-skyacute v rozsahu -2+2 Zaměřovali jsme se pouze na kolokace se substantivy

36

JAROSLAV DAVID

přičemž jsme sledovali odděleně vyacuteskyty v beletrii oboroveacute literatuře (od-bornyacutech textech) a publicistice Kolokace jsme vzhledem k většinou niacutezkeacute frekvenci řadili sestupně dle hodnoty T-score (tabulky 1ndash9) T-score je aso-ciačniacute miacutera odraacutežejiacuteciacute kolokace nenaacutehodneacute pravidelneacute a ustaacuteleneacute Jsme si vědomi toho že zvolenaacute asociačniacute miacutera na rozdiacutel od MI-score nebo v sou-časnosti preferovaneacute logDice daacutevaacute velkou vaacutehu frekventovanyacutem kolokaacutetům na uacutekor kolokaacutetů řidšiacutech (Cvrček 2019) V tabulkaacutech vždy uvaacutediacuteme prvniacutech 15 kolokaciacute s nejvyššiacute hodnotou T-score s vyacutejimkou tabulky 3 do niacutež jsme zařadili i nejsilnějšiacute kolokaci s adjektivem (tradičniacute viz čaacutest 21) a tabulek 4 a 7 kde korpusovaacute data poskytla ve sledovanyacutech kolokaciacutech pouze 13 a 12 různyacutech lemmat Vzhledem k množstviacute kolokaciacute se v materiaacutelu objevily vyacuterazy ktereacute sice na prvniacute pohled korespondujiacute s nastiacuteněnyacutemi tendencemi ale při detailniacutem pohledu jsme je v zaacutevěrech analyacutezy nezohlednili Jednaacute se o kolokace staročeskyacute + hospoda (tabulka 2) a staroslovanskyacute + medovina salaacutem (tabulka 5) V prvniacutem přiacutepadě z 12 vyacuteskytů devět odkazuje k vlast-niacutemu jmeacutenu (Staročeskaacute hospoda v Řisutech okr Kladno) dva se tyacutekajiacute staročeskeacuteho apelativa hospoda paacuten paacuten čeledi a dětiacute hospodaacuteřlsquo (Gebauer 1903 469) a pouze jeden se vaacuteže k apelativu hospoda hostineclsquo (bdquoA co se tyacutekaacute prostoru tak jsem se nechtěl orientovat pouze na Čechy a Moravu protože staročeskyacutech hospod a restauraciacute je mysliacutem po Praze už dostldquo ndash ča-sopis Obchod amp finance 2011) V druheacutem přiacutepadě jde o dva vyacuteskyty ve vyacutečtu naacutezvů potravin s přiacutevlastky ndash vedle sebe se ocitly naacutezvy vyacuterobků Piacuteseckyacute gothajskyacute salaacutem a Staroslovanskaacute medovina (všechny vyacuteskyty spojeniacute se tyacutekajiacute naacutezvu vyacuterobku Staroslovanskaacute medovina)

2 SEacuteMANTIKA VYacuteRAZŮ STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute A STAROSLOVĚNSKYacute21 SEacuteMANTIKA VYacuteRAZU STAROČESKYacuteVyacutechodiskem naacutesledujiacuteciacute analyacutezy je rozbor vyacuteznamů ktereacute vyacuterazu staročes-kyacute přiřazujiacute kliacutečoveacute vyacutekladoveacute slovniacuteky noveacute češtiny Všechny čtyři vyacutekladoveacute slovniacuteky češtiny tedy SJČ PSJČ SSJČ i SSČ se shodujiacute na třech vyacuteznamech ktereacute můžeme zjednodušeně označit jako 1) lingvisticko-literaacuterniacute 2) politickyacute

37

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

a 3) kulturně-historickyacute Jungmannův Slovniacutek uvaacutediacute pouze jeden vyacuteznam a to bdquostarobylyacutem Čechům vlastniacuteldquo (Jungmann 1838 286) viz teacutež Kott 1882 631

Prvniacute vyacuteznam je značně neostryacute a neurčityacute jak ukazuje rovněž slovniacutekovaacute definice bdquotyacutekajiacuteciacute se stareacuteho českeacuteho jazyka n piacutesemnictviacute zejm 14 stolldquo (PSJČ) zatiacutemco SSJČ i SSČ bdquostaročeskyacute jazyk (do konce 15 stoletiacute)ldquo SJČ kon-kreacutetniacute časoveacute určeniacute či ohraničeniacute neuvaacutediacute O sporech a diskuziacutech o časoveacutem vymezeniacute stareacute češtiny jsme již pojednali jinde (David ndash Davidovaacute Glogaro-vaacute ndash Klemensovaacute 2020 viz teacutež Kosek 2016) Zde stojiacute za připomenutiacute fakt že i v raacutemci celeacute periody předchaacutezejiacuteciacute noveacute češtině ndash tedy cca do posledniacute čtvrtiny 18 stoletiacute (Kosek 2016) ndash jež je zpravidla obecně označovaacutena jako staraacute čeština lze na zaacutekladě svědectviacute dobovyacutech pramenů vydělit minimaacutelně dvě obdo-biacute ndash etapu předchaacutezejiacuteciacute obdobiacute baroka a etapu předhusitskou ndash vniacutemanaacute z perspektivy naacutesledujiacuteciacute periody jako bdquostaraacute češtinaldquo (podrobněji k teacutematu David ndash Davidovaacute Glogarovaacute ndash Klemensovaacute 2020 114ndash115)

Druhyacute slovniacutekovyacute vyacuteznam adjektiva staročeskyacute odkazujiacuteciacute k politickeacute orien- taci (bdquosouvisejiacuteciacute se staročeskou stranouldquo) je dnes vniacutemaacuten jako historismus Žurnalistickeacute označeniacute staročeši pro Naacuterodniacute stranu vzniklo jako reakce na pojmenovaacuteniacute jejiacute liberaacutelniacute frakce oponentů Františka Palackeacuteho a Josefa Ladi-slava Riegra vyacuterazem mladočeši (Jungčechen Jung-Czechen) v prvniacute polovině šedesaacutetyacutech let 19 stoletiacute (Borovička ndash Kaše ndash Kučera ndash Bělina 2012 66 117)

Třetiacute vyacuteznam je kulturně-historickyacute tedy bdquomajiacuteciacute vztah k staryacutem Če-chům zvl pochaacutezejiacuteciacute od staryacutech Čechů vlastniacute staryacutem Čechůmldquo (PSJČ) bdquopo způsobu staryacutech Čechůldquo (SSJČ)

V Českeacutem naacuterodniacutem korpusu jsme sledovali kolokace vyacuterazu staročes-kyacute v rozsahu -2+2 (tabulky 1ndash3) Vyacuteznamoveacute okruhy adjektiva staročeskyacute lze rozdělit na dva vyhraněneacute typy a jeden typ přechodovyacute V beletristickyacutech textech převlaacutedaacute vyacuteznamovaacute složka lingvisticko-literaacuterniacute (např pamaacutetka ru-kopis přiacutesloviacute) a kulturně-historickaacute (strana věrnost furiantstviacute) Přechod mezi beletriiacute a publicistikou představujiacute texty oboroveacute literatury s teacutematy lingvisticko-literaacuterniacutemi (slovniacutek pamaacutetka slovo text) a kulturně-historic-kyacutemi (tradice pamaacutetka) přičemž v raacutemci druheacute skupiny se vyacuterazně vydě-luje podteacutema gastronomie (např kuchyň hospoda recept) jež bude hraacutet kliacutečovou roli v posledniacutem typu textů tedy v publicistice

38

JAROSLAV DAVID

Jak již bylo naznačeno nejvyhraněnějšiacute typ představujiacute kolokace v pub- licistickyacutech textech v nichž lingvisticko-literaacuterniacute rozměr vyacuteznamu neniacute reflektovaacuten a naopak je zde zastoupen pouze okruh kulturně-historickyacute ovšem redukovanyacute na dva podtypy 1) festivity tradice (jarmark trh Vaacute-noce pouť) a 2) gastronomie (kuchyň zabijačka specialita jiacutedlo) Inter-pretaciacute může byacutet praacutevě v přiacutepadě označeniacute akciacute a produktů snaha zdůraznit jejich dlouholetou tradici a tedy i vyššiacute kvalitu Potvrzuje to nejen fakt že se vyacuteraz nikde nevyskytuje ve spojeniacute s negativniacutem vyacuteznamem ale i kolo-kačniacute analyacuteza Adjektivum staročeskyacute tvořiacute nejsilnějšiacute adjektivniacute kolokaci s vyacuterazem tradičniacute jednaacute se současně o jeho třetiacute nejsilnějšiacute kolokaci s plno- vyacuteznamovyacutem slovem vůbec (tabulka 3) srov např tradičniacute staročeskyacute jar-mark tradičniacute staročeskaacute zabijačka tradičniacute staročeskeacute jiacutedlo

Tabulka1|LemmastaročeskyacuteSYNv8beletrie

Lemma Freq MI T-score logDice

strana 10 748 315 -364

pamaacutetka 9 1023 3 -089

rukopis 4 1221 2 109

přiacutesloviacute 3 1334 173 221

věrnost 3 1287 173 174

furiantstviacute 2 1727 141 604

pravost 2 1358 141 245

piacuteseň 2 843 141 -269

jmeacuteno 2 684 140 -428

jedovina 1 2453 1 873

Verborum 1 2453 1 873

retrograacuted 1 2453 1 873

Aacutezie 1 2180 1 845

lepenice 1 1751 1 614

povijan 1 1711 1 580

39

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

Tabulka2|LemmastaročeskyacuteSYNv8oborovaacuteliteratura

Lemma Freq MI T-score logDice

kuchyň 43 972 655 208

slovniacutek 33 1189 574 424

pamaacutetka 21 796 456 033

jarmark 18 1016 424 252

slovo 18 626 419 -137

strana 18 484 410 -279

text 13 732 358 -031

přiacutesloviacute 12 1184 346 416

hospoda 12 832 345 069

tradice 12 728 344 -035

překlad 11 914 331 151

recept 11 837 331 073

naacutezev 11 619 327 -144

jiacutedlo 10 696 314 -067

vyacuteraz 9 831 299 068

Tabulka3|LemmastaročeskyacuteSYNv8publicistika

Lemma Freq MI T-score logDice

jarmark 2858 1243 5345 950

maacutej 2313 1238 4809 939

tradičniacute 1220 788 3478 526

trh 1149 706 3364 444

Vaacutenoce 985 909 3133 639

kuchyň 978 918 3122 648

tradice 748 820 2726 554

pouť 596 951 2438 670

zvyk 523 921 2283 641

řemeslo 517 927 2270 646

jmeacuteno 509 630 2227 368

40

JAROSLAV DAVID

Lemma Freq MI T-score logDice

rychta 492 1322 2218 875

zabijačka 483 1228 2197 841

specialita 464 994 2152 698

jiacutedlo 378 716 1931 450

baacutel 340 1048 1843 723

22 KOLOKACE VYacuteRAZU STAROSLOVANSKYacuteVyacutekladoveacute slovniacuteky noveacute češtiny spojujiacute vyacuteraz staroslovanskyacute se světem staryacutech Slovanů např bdquopochaacutezejiacuteciacute od staryacutech Slovanů vlastniacute staryacutem Slovanůmldquo (PSJČ) bdquotyacutekajiacuteciacute se staryacutech Slovanůldquo (SSJČ) resp uvaacutedějiacute za-staraacutevajiacuteciacute synonymniacute vyacuteznam staroslověnskyacutelsquo Vyacuteraz staroslovanskyacute stej-ně jako staroslověnskyacute se v Jungmannově Slovniacuteku nevyskytuje Kott je znaacute u vyacuterazu staroslověnskyacute uvaacutediacute jako synonymum starobulharskyacute (Kott 1882 632 1893 771 ke genezi termiacutenu pro nejstaršiacute slovanskyacute spisovnyacute jazyk viz Hansack ndash Večerka 2016 1753)

Všechny tři analyzovaneacute skupiny textů v SYN v8 ukazujiacute lingvistickou (jazyk slovo) a zejmeacutena převlaacutedajiacuteciacute kulturně-historickou složku vyacutezna-mu s důrazem na svět naacuteboženstviacute a rituaacutelů jak v beletrii tak v oboro-veacute literatuře a publicistice (Svarog kněžka kletba dědek domaacuteciacute bůžeklsquo bůh pohřebiště bohyně tabulky 4ndash6) Jedinyacutem vyacuterazem z oblasti gastro-nomie (ke kolokaciacutem staroslovanskyacute + medovina salaacutem viz čaacutest 11) kte-ryacute zdaacutenlivě narušuje jejich absenci je hodokvas V tomto přiacutepadě se ale jednaacute o metaforickeacute a ironickeacute použitiacute ve vyacuteznamu hostina kde se traacuteviacute pozvaniacute hosteacutelsquo oba doklady (v originaacutele uczta prasłowiańska) se vysky-tujiacute v překladu esejů Czesława Miłosze Zotročenyacute duch Uvedeneacute koloka-ce můžeme tedy interpretovat jako určiteacute mystickeacute vniacutemaacuteniacute světa staryacutech Slovanů zatiacutemco svět staryacutech Čechů je prezentovaacuten viacutece materiaacutelně (viz čaacutest 21) Protiklad prezentace světa staryacutech Slovanů vůči materiaacutelniacutemu světu staryacutech Čechů možnaacute souvisiacute i s vniacutemaacuteniacutem adjektiv českyacute a slovan-skyacute ndash co je českeacute resp staročeskeacute je naacutem uživatelům bližšiacute tyacutekaacute se naacutes jako Čechů a našich předků Kdežto slovanskeacute a staroslovanskeacute je naacutem vzdaacutelenějšiacute

41

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

zahrnuje i dalšiacute Slovany a nehodiacute se tolik pro označeniacute materiaacutelniacutech statků (zejmeacutena jiacutedla a naacutepojů) jako adjektivum staročeskyacute(1)(2)(3)

Tabulka4|LemmastaroslovanskyacuteSYNv8beletrie

Lemma Freq MI T-score logDice

kašubština 1 2412 1 951

brebentěniacute 1 2081 1 645

Svarog(2) 1 2010 1 575

bazilišek 1 1903 1 469

kněžka 1 1767 1 334

kletba 1 1623 1 190

dědek 1 1559 1 126

plaz 1 1526 1 093

mrav 1 1520 1 088

dějiny 1 1107 1 -326

praxe 1 1059 1 -373

jazyk 1 1047 1 -386

pokus 1 1032 1 -4

Tabulka5|LemmastaroslovanskyacuteSYNv8oborovaacuteliteratura

Lemma Freq MI T-score logDice

zaacutedruha(3) 8 2084 283 960

medovina 6 1439 245 362

pohřebiště 4 1363 2 286

jazyk 4 890 2 -186

obdobiacute 4 776 199 -3

hradiště 3 1309 173 232

1 Za tuto uacutevahu děkuji autorceautorovi jednoho z anonymniacutech recenzniacutech posudků

2 Svarog = staroslovanskyacute bůh otec slunce a ohně (OSN 1906 411)

3 Zaacutedruha = institut společneacuteho vlastnictviacute majetku několika rodinami spojenyacutemi pokrevniacutem přiacutebuzenstviacutem (OSN 1908 365)

42

JAROSLAV DAVID

Lemma Freq MI T-score logDice

kultura 3 779 172 -297

otaacutezka 3 683 172 -393

doba 3 508 168 -568

hodokvas 2 1563 141 481

osiacutedleniacute 2 1219 141 143

salaacutem 2 1194 141 117

bohoslužba 2 1113 141 037

poviacutedka 2 1024 141 -052

mše 2 979 141 -097

Tabulka6|LemmastaroslovanskyacuteSYNv8publicistika

Lemma Freq MI T-score logDice

jmeacuteno 98 856 987 133

hradiště 77 1424 878 693

bůh 51 984 713 261

slovo 48 727 688 005

původ 36 952 599 229

siacutedliště 24 874 489 151

pohřebiště 23 1262 480 531

jazyk 22 782 467 060

chyacuteše 21 1361 458 621

zvyk 19 906 435 183

zaacuteklad 18 649 420 -074

osiacutedleniacute 17 1175 412 446

bohyně 15 1183 387 453

pěvec 15 1123 387 396

naacutezev 15 623 382 -099

43

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

23 KOLOKACE VYacuteRAZU STAROSLOVĚNSKYacutePosledniacutem sledovanyacutem vyacuterazem je adjektivum staroslověnskyacute Pouze Vaacute-šův a Traacutevniacutečkův Slovniacutek jazyka českeacuteho (Vaacuteša ndash Traacutevniacuteček 1937 1412) a Přiacuteručniacute slovniacutek jazyka českeacuteho uvaacutedějiacute jako plnyacute ekvivalent k vyacuterazu staroslovanskyacute praacutevě adjektivum staroslověnskyacute SSJČ i SSČ jej uvaacutedějiacute u hesla staroslovanskyacute a s charakteristikou že jde o zastaraacutevajiacuteciacute vyacuteznam Nicmeacuteně ve všech sledovanyacutech vyacutekladovyacutech slovniacuteciacutech je adjektivum sta-roslověnskyacute vyacuteznamově nejostřeji vymezeneacute ndash důraz je kladen na jeho sou-vislost se staroslověnštinou popř ciacuterkevniacute slovanštinou srov bdquotyacutekajiacuteciacute se staroslověnštiny ciacuterkevněslovanskyacuteldquo (PSJČ) bdquotyacutekajiacuteciacute se staroslověnštinyldquo (SSJČ)

Uvedenaacute terminologickaacute seacutemantickaacute charakteristika pak odpoviacutedaacute ko-lokaciacutem adjektiva staroslověnskyacute v SYN v8 Sledovaneacute adjektivum se ve všech třech typech textů spojuje pouze s vyacuterazy doklaacutedajiacuteciacutemi vazbu k li-turgii a lingvisticko-literaacuterniacutemu kontextu (tabulky 7ndash9)

Tabulka7|LemmastaroslověnskyacuteSYNv8beletrie

Lemma Freq MI T-score logDice

evangelium 2 1680 141 228

zlomek 2 1502 141 050

mluvnice 1 1890 1 437

oratorium 1 1661 1 209

fara 1 1405 1 -047

kněz 1 1293 1 -159

mše 1 1255 1 -197

nahraacutevka 1 1232 1 -220

řeč 1 1124 1 -328

verze 1 1087 1 -365

bratr 1 1067 1 -385

sniacuteh 1 1047 1 -405

44

JAROSLAV DAVID

Tabulka8|LemmastaroslověnskyacuteSYNv8oborovaacuteliteratura

Lemma Freq MI T-score logDice

jazyk 16 1091 4 014

liturgie 7 1610 265 531

legenda 7 1076 264 -002

text 6 935 245 -142

slovniacutek 5 1231 224 153

pamaacutetka 5 904 223 -174

piacutesemnictviacute 4 1465 2 386

překlad 3 1041 173 -036

centrum 3 647 171 -430

baacutesnictviacute 2 1571 141 487

opis 2 1406 141 326

vzdělanost 2 1257 141 179

mnich 2 1162 141 084

piacutesmo 2 1095 141 017

mše 2 980 141 -097

Tabulka9|LemmastaroslověnskyacuteSYNv8publicistika

Lemma Freq MI T-score logDice

jazyk 110 1059 1048 292

legenda 103 1152 1015 386

text 85 1007 921 240

liturgie 56 1599 748 814

Saacutezava 42 1009 648 242

slovniacutek 40 1220 632 451

piacutesemnictviacute 31 1449 557 670

zpěv 28 1015 529 248

mše 23 1021 479 254

choraacutel 18 1341 424 564

piacutesmo 18 1101 424 333

45

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

Lemma Freq MI T-score logDice

klaacutešter 18 936 424 169

jmeacuteno 18 655 420 -111

hlaholice 16 1728 4 847

překlad 15 963 387 195

3 KOLOKACE STAROČESKEacuteSTAROSLOVANSKEacute JMEacuteNOV analyzovaneacutem materiaacutelu se opakovaně vyskytla kolokace sledova-nyacutech adjektiv se substantivem jmeacuteno (tabulky 1 3 6 9) Jednaacute se jednak o vyacuteklad toponym předevšiacutem miacutestniacutech jmen (bdquoDnešniacute jazykověda odvozuje naacutezev [Dobroutov okr Jihlava ndash pozn JD] vesnice od staročeskeacuteho osob-niacuteho jmeacutena Dobruacutetldquo ndash Jihlavskeacute listy 2005) nebo diachronniacute charakte-ristiku antroponymie (bdquoŽenskyacute protějšek staročeskeacuteho mužskeacuteho jmeacutena Radomil se vyklaacutedaacute jako rozradostňujiacuteciacute a milaacutelsquoldquo ndash Lidoveacute noviny 2005) jednak se kolokace staročeskyacute + jmeacuteno tyacutekajiacute takeacute volby a hodnoceniacute antroponym zejmeacutena v současnosti narozenyacutech dětiacute Vyacuteskyty kolokace sta-roslovanskyacute + jmeacuteno popř synonymně vniacutemaneacute staroslověnskyacute + jmeacute-no odkazujiacute pouze k rubrikaacutem kde se vysvětluje původ jmen Zaměřiacuteme se tedy na druheacute teacutema totiž kolokace staročeskyacute + jmeacuteno jež je nejpočet-něji zastoupena v publicistice (tabulka 3) Tento typ dobře ilustruje uacutery-vek z deniacuteku Blesk (2003) bdquoOkouzleniacute nastaacutevajiacuteciacutech rodičů netradičniacutemi jmeacuteny podle hrdinů zahraničniacutech telenovel je naštěstiacute to tam Zaacuteroveň ochladl i zaacutejem o ryze staročeskaacute jmeacutena našich prababiček Snad největ-šiacuteho paacutedu se dočkali Josefoveacute a Aničky Loni v matrikaacutech jasně veacutevodily Terezy a Kateřiny U chlapců přetrvaacutevaacute nadvlaacuteda silneacute čtyřkylsquo ndash Jan Ja-kub Tomaacuteš a Martinldquo

Co jsou to tedy tzv bdquostaročeskaacute jmeacutenaldquo Jan Svoboda v monografii Sta-ročeskaacute osobniacute jmeacutena a naše přiacutejmeniacute charakterizuje analyzovanyacute mate-riaacutel naacutesledovně bdquoAntroponymickyacute materiaacutel zpracovanyacute v teacuteto studii je založen na excerpci z pramenů od nejstaršiacutech dob do počaacutetku XV stoletiacute pokud byly v noveacute době vydaacuteny tiskem Konečnyacute termiacuten je rok 1419 jako

46

JAROSLAV DAVID

vyacuteznamnyacute předěl českyacutech dějin hospodaacuteřskyacutech sociaacutelniacutech i politickyacutechldquo (1964 21)(4) Jeho hodnoceniacute staročeskeacuteho obdobiacute se tedy shoduje s ge-bauerovskou periodizaciacute kteraacute za jaacutedro stareacute češtiny považuje texty zhruba do počaacutetku 15 stoletiacute(5)

Přiacutespěvky v nichž jsou teacutematem rodnaacute jmeacutena a hodnoceniacute jejich bdquosta-ročeskeacuteholdquo charakteru prezentujiacute současneacute vniacutemaacuteniacute publicistů rodičů matrikaacuteřek popř samotnyacutech nositelů antroponym Pro ilustraci uvaacutediacuteme tři přiacuteklady bdquoDruheacute děvčaacutetko je o něco menšiacute Budou se jmenovat Vlasta a Milada přeje si novopečenyacute tatiacutenek staročeskaacute jmeacutenaldquo (Deniacuteky Bohemia 2005) bdquood roku 2000 u diacutevek takřka pravidelně viacutetěziacute Tereza chlapcům zase již od devadesaacutetyacutech let stejně jako v roce 1910 veacutevodiacute Janoveacute Zaacuteroveň však lze pozorovat naacutevrat typicky staročeskyacutech jmen napřiacuteklad Antonie či Antoniacutenldquo (Tyacuteden 2017) bdquotakovou situaci zažili i při druheacutem těhotenstviacute Ve hře byla ještě Klaacuterka a staročeskeacute jmeacuteno Františka nakonec zviacutetězila Monikalsquo nastiacutenila Adamovaacute s tiacutem že tatiacutenek u porodu neomdlel ale maacute zaacutežitek na celyacute životldquo (Deniacuteky Bohemia 2012) Zaměřiacuteme-li se na konkreacutetniacute přiacuteklady těchto jmen pak zjišťujeme že je jejich soubor možneacute rozdělit na dvě skupiny Prvniacute skupinu představujiacute rodnaacute jmeacutena v užšiacutem slova smy-slu staročeskaacute kteraacute byla typickaacute pro obdobiacute zhruba do roku 1500 ndash jmeacutena jako Vaacuteclav Jan Bartoloměj či Dorota (Pleskalovaacute 2011 55ndash69) V druheacutem přiacutepadě z lingvistickeacuteho pohledu absurdniacutem vzhledem k tomu co viacuteme o vyacutevoji českeacute antroponymie jsou pak staročeskyacutemi jmeacuteny rozuměna antroponyma kteraacute razantně vstoupila do českeacute soustavy rodnyacutech jmen až v 17 a 18 stoletiacute a vyacuteznamně poznamenala jejiacute podobu až do konce 20 stoletiacute Jednaacute se o tzv barokniacute jmeacutena dnes už běžně nedaacutevanaacute byť vykazujiacuteciacute i ve 20

4 Srov Pleskalovaacute 1998 8 bdquoMateriaacutelovou zaacutekladnu teacuteto praacutece tvořiacute staročeskaacute antroponyma dolo-ženaacute ve vybranyacutech latinskyacutech textech z 11ndash13 stoletiacuteldquo

5 Srov Gebauer 1903 IV bdquoCo slovniacutek staročeskyacute obsahovati maacute samo se vyrozumiacutevaacute Maacute v něm zajisteacute byacuteti všecka laacutetka jazyka českeacuteho dochovanaacute v pamaacutetkaacutech od doby nejstaršiacute až do ustaacuteleniacute jazyka spisovneacuteho noveacuteho Uacuteplnosti teacuteto nebude mi lze dosiacuteci ale přece chci se snažiti aby tohoto ideaacutelniacuteho uacutekolu co mi možno největšiacute čaacutest dosažena byla již Slovniacutekem myacutem chci zejmeacutena aby ob-sahoval všecku lexikaacutelniacute laacutetku pamaacutetek do polovice stol XIV incl skoro všecko ze sklonku stol XIV a všecko důležitějšiacute z XV ano i z poč XVI stolldquo

47

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

stoletiacute vlny zaacutejmu např Josef František Antoniacuten Marie Terezie (Doskočil 1941 59ndash60 Kopečnyacute 1974 21ndash23 Pleskalovaacute 2011 97ndash102)(6)

4 ZAacuteVĚRYSynchronně zaměřenaacute seacutemantickaacute analyacuteza třiacute adjektiv staročeskyacute staroslo-vanskyacute a staroslověnskyacute ukaacutezala že se lišiacute jejich vyacuteznamovaacute pole v zaacutevislosti na užitiacute v konkreacutetniacutem typu textu Seacutemanticky nejobecnějšiacute je adjektivum sta-ročeskyacute jehož použitiacute neniacute spojeno s žaacutednou konkreacutetniacute historickou etapou jak ukazuje i spojeniacute staročeskeacute jmeacuteno V zaacutevislosti na typu textu je kladen důraz na jeho hodnotu lingvisticko-literaacuterniacute (beletrie) kombinaci hodnoty lingvisticko-literaacuterniacute a kulturně-historickeacute (oborovaacute literatura) nebo pou-ze na hodnotu kulturně-historickou s důrazem na použitiacute v pojmenovaacuteniacute festivit (staročeskyacute jarmark) a produktů z oblasti gastronomie (staročeskaacute kuchyň) Naproti tomu vyacuterazy staroslovanskyacute a staroslověnskyacute se vztahujiacute ke světu staryacutech Slovanů a staroslověnskeacutemu jazyku označujiacute tedy od sou-časnosti vzdaacutelenějšiacute minulost než je bdquostaročeskyacute světldquo čemuž odpoviacuteda-jiacute i kolokace z oblasti kulturně-historickeacute (naacuteboženstviacute rituaacutely) v přiacutepadě seacutemanticky nejvyhraněnějšiacuteho adjektiva staroslověnskyacute kolokace z oblasti lingvisticko-literaacuterniacute Naacutepadnyacutem rysem zejmeacutena v přiacutepadě adjektiva staro-českyacute jak ukazujiacute publicistickeacute texty je jeho marketingoveacute využitiacute ve vyacutezna-mu kvalitniacute tradičniacutelsquo zejmeacutena v naacutezvech potravinaacuteřskyacutech produktů srov teacutež užitiacute vyacuterazu staropolski v současneacute polštině např kuchnia staropolska bigos staropolski (Czerwiński 2005 Krupa 2010 Jaros 2011 Kowalik 2013) k marketingoveacutemu použiacutevaacuteniacute přiacutevlastku staročeskyacute včetně využiacutevaacuteniacute bdquosta-ročeskyacutechldquo jazykovyacutech prostředků a grafiky a to na přiacutekladu webovyacutech pre-zentaciacute restauraciacute a hospod viz David ndash Miffek 2020 Tento způsob odpoviacutedaacute použitiacute dalšiacutech přiacutevlastků v naacutezvech produktů v jehož pozadiacute je přiacutetomna marketingovaacute funkce s důrazem na kvalitu a tradici např sedlaacuteckyacute selskyacute tradičniacute nebo akcentujiacuteciacute vztah ke konkreacutetniacutemu regionu např jihočeskyacute va-

6 Pro ilustraci uvaacutediacuteme pořadiacute vybranyacutech bdquobarokniacutechldquo chlapeckyacutech a diacutevčiacutech jmen v daacutevanyacutech v led-nu 2009 a 2019 dle dat ČSUacute Josef (21 31) František (25 32) Antoniacuten (27 15) Marie (17 21)

48

JAROSLAV DAVID

lašskyacute z Vysočiny V druheacutem přiacutepadě se jednaacute o jeden z projevů tzv noveacute-ho regionalismu (new regionalism) jiacutemž evropskaacute společnost v posledniacutech desetiletiacutech reagovala na globalizaci a evropskou integraci (srov Semian ndash Chromyacute ndash Kučera 2016 Semian ndash Novaacuteček 2017)

doc Mgr Jaroslav David PhDKatedra českeacuteho jazyka Filozofickeacute fakulty Ostravskeacute univerzity

Reaacutelniacute 5 701 03 Ostravajaroslavdavidosucz

Studie vznikla s podporou grantoveacuteho projektu SGS č 02FF2020ndash2021 Reflexe jazykoveacute a jazykovědneacute problematiky v nelingvistickyacutech textech

(poskytovatel Ostravskaacute univerzita Filozofickaacute fakulta)

49

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

PRAMENY A LITERATURABOROVIČKA Michael ndash KAŠE Jiřiacute ndash KUČERA Jan P ndash BĚLINA Pavel

2012 Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute XXIa (Praha ndash Litomyšl Paseka)

CZERWIŃSKI Leszek2005 bdquoPrzedsmak oscypka w Europie O nazwach i oznaczeniach produktoacutew rol-nych i środkoacutew spożywczych w Polsceldquo Wspoacutelnoty Europejskie 13 č 12 s 21ndash26

CVRČEK Vaacuteclav2019 bdquoAsociačniacute (kolokačniacute) miacuteryldquo httpswikikorpusczdokuphppoj-myasociacni_miry [přiacutestup 21 2 2020]

ČSUacutebdquoČeskyacute statistickyacute uacuteřad Nejobliacutebenějšiacute dětskaacute jmeacutenaldquo httpswwwczsoczcsuczsonejoblibenejsi_detska_jmena [přiacutestup 21 2 2020]

DAVID Jaroslav ndash DAVIDOVAacute GLOGAROVAacute Jana ndash KLEMENSOVAacute Tereza2020 bdquoStaraacute čeština v historickeacute beletrii reflexe jazykoveacuteho konstruktuldquo Slovo a slovesnost 81 č 2 s 111ndash125

DAVID Jaroslav ndash MIFFEK David2020 bdquoAdjektivum staročeskyacute jako znak kvality v marketingovyacutech textechldquo (rukopis)

DOSKOČIL Karel1941 bdquoNaacutečrt dějin českyacutech jmen křestniacutechldquo in V Daviacutedek ndash J Doskočil ndash J Svo-boda Českaacute jmeacutena osobniacute a rodovaacute (Praha Naacutekladem Rodopisneacute společnosti) s 49ndash69

HANSACK Ernst ndash VEČERKA Radoslav2016 bdquoStaroslověnštinaldquo in P Karliacutek ndash M Nekula ndash J Pleskalovaacute (eds) Novyacute encyklopedickyacute slovniacutek češtiny (Praha Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny) s 1753ndash1758

GEBAUER Jan1903 Slovniacutek staročeskyacute (Praha Českeacute grafickeacute společnosti Unie)

GEERAERTS Dirk2019 Teorie lexikaacutelniacute seacutemantiky (Praha Karolinum)

50

JAROSLAV DAVID

GRIES Stefan Th2013 bdquo50-something years of work on collocations What is or should be next hellipldquo International Journal of Corpus Linguistics 18 č 1 s 137ndash166

JAROS Violetta2011 bdquoTechniki nominacyjne w zakresie wspoacutełczesnego nazewnictwa wy-roboacutew piekarniczych i cukierniczychldquo in M Biolik ndash J Duma (eds) Chrema-tonimia jako fenomen wspoacutełczesności (Olsztyn Wydawnictwo Uniwersytetu Warmińsko-Mazurskiego) s 215ndash233

JUNGMANN Josef1838 Slovniacutek česko-německyacute IV (Praha Josefa Fetterlovaacute)

KOPEČNYacute František1974 Průvodce našimi jmeacuteny (Praha Academia)

KOSEK Pavel2016 bdquoPeriodizace vyacutevoje češtinyldquo in P Karliacutek ndash M Nekula ndash J Pleskalovaacute (eds) Novyacute encyklopedickyacute slovniacutek češtiny (Praha Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny) s 1312ndash1314

KOTT František Štěpaacuten1882 Česko-německyacute slovniacutek III (Praha Knihtiskaacuterna Františka Šimaacutečka)

1893 Česko-německyacute slovniacutek VII (Praha Knihtiskaacuterna Františka Šimaacutečka)

KOWALIK Krystyna2013 bdquoNazwy własne i ich pochodne w polskiej wspoacutełczesnej nomenklaturze kuli-narnejldquo Annales Universitatis Paedagogicae Cracoviensis Linguistica 7 s 157ndash166

KRISHNAMURTHY Ramesh2009 bdquoColllocationsldquo in K Allan (ed) Concise Encyclopedia of Semantics (Amsterdam Elsevier) s 97ndash100

KŘEN Michal et al2019 bdquoKorpus SYN verze 8 z 12 12 2019ldquo (Praha Uacutestav Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusu FF UK) httpwwwkorpuscz [přiacutestup 10 2 2020]

KRUPA Jan2010 bdquoDziedzictwo kulinarne elementem atrakcyjności turystycznej regionuldquo Problemy Ekologii Krajobrazu 27 s 451ndash455

51

STAROČESKYacute STAROSLOVANSKYacute STAROSLOVĚNSKYacuteK VYacuteZNAMOVYacuteM POLIacuteM TŘIacute ADJEKTIV

OSN1906 Ottův slovniacutek naučnyacute XXIV (Praha Jan Otto)

1908 Ottův slovniacutek naučnyacute XXVII (Praha Jan Otto)

PLESKALOVAacute Jana1998 Tvořeniacute nejstaršiacutech českyacutech osobniacutech jmen (Brno Masarykova univerzita)

2011 Vyacutevoj vlastniacutech jmen osobniacutech v českyacutech zemiacutech v letech 1000ndash2010 (Brno Host)

PSJČbdquoPřiacuteručniacute slovniacutek jazyka českeacuteholdquo httpsbaraujccasczpsjc [přiacutestup 10 2 2020]

SEMIAN Michal ndash CHROMYacute Pavel ndash KUČERA Zdeněk2016 bdquoName as a regional brand The case of Local Action Groups in Czechialdquo Journal of Language and Politics 15 č 6 s 768ndash789

SEMIAN Michal ndash NOVAacuteČEK Aleš2016 bdquoName as a regional brand The case of Local Action Groups in Czechialdquo Journal of Language and Politics 15 č 6 s 768ndash789

2017 bdquoThe reinterpretation of histories in identities of newly established re-gions The case of Local Action Groups in Czechialdquo Hungarian Geographical Bulletin 66 č 4 s 307ndash319

SCHAUER Hubert Gordon1917 Spisy (Praha Kamilla Neumannovaacute)

SVOBODA Jan1964 Staročeskaacute osobniacute jmeacutena a naše přiacutejmeniacute (Praha Nakladatelstviacute Česko-slovenskeacute akademie věd)

SSČbdquoSlovniacutek spisovneacute češtiny pro školu a veřejnostldquo httpsssjcujccascz [přiacutestup 10 2 2020]

1978 Slovniacutek spisovneacute češtiny pro školu a veřejnost (Praha Academia)

ŠKVORECKYacute Josef1969 Lviacuteče (Praha Československyacute spisovatel)

VAacuteŠA Pavel ndash TRAacuteVNIacuteČEK František1937 Slovniacutek jazyka českeacuteho (Praha František Borovyacute)

52

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

ILONA JANYŠKOVAacute

THE OLD CHURCH SLAVONIC VICES FROM THE ETYMOLOGICAL POINT OF VIEW THE GLUTTONYThe article deals with the Old Church Slavonic Church Slavonic words with the meaning of sbquogluttony (ie intemperance in eating and drinking)lsquo contained in the Dictionary of the Old Church Slavonic Language and provides their etymology In particular these are the words obědanije obědenije jadь lichaja jadь the composite lichojadenije sbquointemperance in eatinglsquo pijanьstvo pijanьstvije the composite lichopitije sbquointemperance in drinkinglsquo other lexemes and interesting connections closely related to this topic are also listed

Keywords slavistics etymology semantics Old Church Slavonic gluttony

0 UacuteVODJednou z neřestiacute jiacutež se maacute podle Bible křesťan vystřiacutehat je obžerstviacute tedy ne-střiacutedmost v jiacutedle a pitiacute V předloženeacutem přiacutespěvku kteryacute je založen na materiaacutelu pětisvazkoveacuteho Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho (SJS) chceme ukaacutezat jakyacute-mi lexikaacutelniacutemi prostředky disponovala staroslověnština pro označeniacute nestřiacuted-mosti v jiacutedle a pitiacute jakaacute je jejich seacutemantickaacute motivace jejich etymologie

1 NESTŘIacuteDMOST V JIacuteDLE11 Jedniacutem z vyacuterazů pro nestřiacutedmost v jiacutedle je stsl IcircAacuteyacuteAumlAgraveIacuteEgrave4 v Ostromi-rově evangeliaacuteři IcircAacuteYacuteAumlAringiacuteEgrave4 (SJS 2 501) Slova patřiacute do rodiny psl obědъ(1) (gt stsl IcircAacuteYacuteAumlUacute sbquooběd hostinalsquo) složeneacuteho z psl prefixu ob- a kořene

1 K přehledu kontinuantů psl obědъ v ESSJ 26 182ndash184

53

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

ěd- doloženeacuteho mj ve stsl yumlNtildeOgraveEgrave sbquojiacutestlsquo (lt psl ěsti sbquojiacutestlsquo) Na původniacute vyacuteznam psl slova neniacute ndash mj i vzhledem k různeacutemu seacutemantickeacutemu vyacutekla-du psl prefixu ndash jednotnyacute naacutezor M Wojtyła-Świerzowska (1992 152ndash154) odvozuje obědъ od slovesa oběsti sbquozcela vyjiacutest okousaacutevat ze všech stran apodlsquo a rekonstruuje jeho vyacuteznam jako sbquoobětniacute hostina zejmeacutena tryzna při niacutež bylo nutno sniacutest všechno co bylo na stolelsquo V Machek (1968 228) vychaacuteziacute pro obědъ z vyacuteznamu sbquopojedeniacute zajedeniacutelsquo tedy původně sbquoranniacute svačina přesniacutedaacutevka desaacutetkalsquo s odkazem na situaci v ruskyacutech naacuteřečiacutech srov ruskeacute dial обед sbquosniacutedanělsquo (SRNG 22 25ndash26) Dalšiacute vyacuteklad interpretu-je psl obědъ (s ohledem na vyacuteznam psl pref ob- sbquokolem okolo v kruhulsquo a takeacute na vyacuteznam např stč oběd jenž se vyskytuje v kontextu ukazujiacuteciacutem na sbquojiacutedlo společně u stolulsquo) jako sbquospolečneacute jedeniacute jedeniacute v kruhu tj v ko-lektivu kolem něčeholsquo (SČS 1 1077ndash1079 Němec 1980 74ndash75) I Němec to považuje za důkaz že bdquo[] společneacute pojiacutedaacuteniacute v kruhu rodiny nebo čeledi je zaacuteležitost prastaraacute jistě praslovanskaacuteldquo (Němec ndash Horaacutelek 1986 103) Do rodiny psl ěsti patřiacute i hapax v Sinajskeacutem euchologiu sloveso IcircAacuteYacuteNtildeOgraveEgrave Ntilde0 sbquopřejiacutest selsquo naacutesledujiacuteciacute kontext jasně doklaacutedaacute jakeacute mohou byacutet naacutesledky přejiacutedaacuteniacute AgraveUgraveAring EcirclsquoOgraveIcirc IcircAacuteYacuteAumlUacute ntilde0 AacuteEumlthornAringOgraveUacute (SJS 2 502)

12 Pro sbquoobžerstviacutelsquo je v Sinajskeacutem euchologiu doloženo spojeniacute eumlEgraveotildeAgraveyuml yumlaumlUuml v Besědaacutech na jevangelije pouheacute yumlaumlUuml (SJS 4 936) Stsl adjekti-vum EumlEgraveOtildeUacute znamenaacute sbquonadměrnyacute přiacutelišnyacute hojnyacutelsquo(2) je staacuteřiacute praslovan-skeacuteho (psl lichъ) a zpravidla se odvozuje z ie kořene leiku-sbquonechaacutevat zbyacutevatlsquo(3) rozšiacuteřeneacuteho formantem -s- leiku-so-sbquozůstaacutevajiacuteciacute přebyacutevajiacuteciacutelsquo (Pokorny 1959ndash1969 669ndash670 ESJS 7 422ndash423) I-kmenoveacute substanti-vum yumlaumlUuml představuje nomen actionis odvozeneacute sufixem -ь od vyacuteše uve-deneacuteho ěsti lt ěd-ti (SP 6 127ndash128) Kompozitum EumlEgraveOtildeIcircyumlaumlaringiacuteEgrave4 sbquonad-měrneacute jedeniacute přejiacutedaacuteniacute obžerstviacutelsquo v Supraslskeacutem kodexu představuje kalk

2 Tento vyacuteznam je doložen v českyacutech naacuteřečiacutech srov č dial lichyacute (snop ořech) sbquozbyacutevajiacuteciacute nad kopu nůž nad tucet atdlsquo (Bartoš 1906 184)

3 Ve slovanskyacutech jazyciacutech neniacute primaacuterniacute sloveso doloženo

54

ILONA JANYŠKOVAacute

řeckeacuteho ἀδηφαγία sbquožravost hltavost obžerstviacutelsquo (Schumann 1958 38) IacuteAring AcircUacuteAumlAgraveAumlEgraveIgraveUacute NtildeAringAacuteAring IumlUumlyumlIacuteUumlNtildeOgraveAcircOacute Egrave EumlEgraveOtildeIcircyumlAumlAringIacuteUumlthorn (SJS 2 128)

121 Do rodiny psl ěsti patřiacute i yumlAumlUumlOumlAgrave sbquojedliacutek žroutlsquo (SJS 4 937) se sufixem -ьca typickyacutem pro nomina agentis (SP 1 102) a kompozitum v Si-najskeacutem euchologiu AcircAringEumlEgrave4yumlaumluacute sbquovelkyacute jedliacutek nenasyta žroutlsquo jehož prvniacute čaacutestiacute je adjektivum AcircAringEumlEgraveEgrave sbquovelkyacutelsquo

13 Adjektivum IacuteAringIacuteAgraveNtildeucircUgraveAringiacuteUacute sbquonenasytnyacutelsquo je hapax legomenon v Suprasl-skeacutem kodexu AtildeEumlAgraveAumlEgraveAcircAgraveyuml ntildeEgraveyuml IacuteAringIacuteAgraveNtildeucircOslashOgraveAringiacuteAgraveyuml yumlaeligAring IacuteEgraveEcircIcircEumlEgraveAEligAring NtildeAcircIcircEgraveIgraveUacute IacuteyacutentildeograveAgrave NtildeucircOgraveAgrave (SJS 2 375) dle Schumanna (1958 42) kalk řec-keacuteho ἄπληστος sbquonenasycenyacute nesytyacutelsquo Slovo patřiacute do rodiny psl sytъ sbquosytyacutelsquo jež se nejleacutepe objasňuje z ie participia suH-toacute- sbquonaplněnyacutelsquo vychaacutezejiacuteciacuteho ze slovesa odvozeneacuteho z ie kořene seu(H)- sbquobyacutet plnyacutelsquo(4) Ve slovanskyacutech ja-zyciacutech sloveso doloženo neniacute je však zachovaacuteno v hetitskeacutem šunna- šunn- sbquoplnitlsquo (Furlan in Bezlaj 1976ndash2007 3 238) K seacutemantickeacutemu posunu sbquoplnyacute naplněnyacutelsquo rarr sbquosytyacutelsquo srov č hovoroveacute jsem plnyacute sbquojsem najedenyacute sytyacutelsquo

14 Staroslověnskyacute lexikaacutelniacute materiaacutel a takeacute kontext v němž se vyacuteše uvede-naacute slova pro obžerstviacute nachaacutezejiacute naznačujiacute negativniacute vztah k teacuteto neřesti Doklaacutedajiacute to jak upozornila T Vendina (Vendina 2002 96 a 134) slove-sa icircOgraveEumluacuteNtildeOgraveyacuteOgraveEgrave sbquoztučnětlsquo a oacuteOgraveEumluacuteNtildeOgraveyacuteOgraveEgrave sbquoztloustnout ztučnětlsquo kteraacute jsou ve Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho doložena pouze v přeneseneacutem vyacuteznamu sbquozatvrdit se staacutet se necitelnyacutemlsquo Schumann (1958 46) poklaacutedaacute sloveso icircOgraveEumluacuteNtildeOgraveyacuteOgraveEgrave za seacutemantickyacute kalk řeckeacuteho παχύνεσθαι sbquostaacutet se za-tvrzelyacutemlsquo srov přiacuteklad z Mariaacutenskeacuteho kodexu (SJS 2 583) IcircOgraveEumlUacuteNtildeOgraveyacute AacuteIcirc NtildeETHltUacutegtAumlltuumlgtoumlAring EumlthornAumlAringEgrave NtildeEgraveOtildeUacute Neboť obrostlo tukem srdce tohoto lidu

2 NESTŘIacuteDMOST V PITIacute21 Pro sbquoopilstviacutelsquo maacute staroslověnština k dispozici několik lexeacutemů zejmeacutena hojně rozšiacuteřeneacute substantivum IumlEgraveyumlIacuteUumlntildeograveAcircIcirc v Šišatovackeacutem apoštolaacuteři

4 K dalšiacutem vyacutekladům psl sytъ viz ESJS 15 918

55

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

srbskociacuterkevněslovanskeacute pamaacutetce je slovo uvedeno v tomto kontextu (1P 43) IgraveEgraveiacuteoacuteAcircUumlOslashAring4 EumlyacuteOgraveIcirc AEligEgraveOgraveEgraveszlig AcircIcircEumlthorn IumlIcircAtildeAgraveIacuteUumlNtildeEcircoacutethorn OgraveAcircIcircETHEgraveOgraveEgrave OtildeIcircaeligAumlUumlOslashAring AcircUuml NtildeEcircIcircOgraveIcircAEligEgraveOgraveEgraveEgrave AcircUuml IumlIcircOtildeIcircOgraveEgrave AcircUuml IumlEgraveyumlIacuteUumlNtildeOgraveAcircAring AcircUuml EcircIcircCcedilEumlIcircAtildeEumlAgraveNtildeIcircAcircAgraveIacuteEgraveEgraveOtildeUuml IgraveoacuteAEligAringEumlIcircAEligUumlNtildeOgraveAcircYacute(5) Egrave AcircUuml eumlEgraveOtildeicirciumlEgraveOgraveEgraveEgraveOtildeUuml Egrave IacuteAringIumlETHEgraveszligccedilIacuteEgraveIacuteUumlIacuteAgraveOtildeUuml OgraveETHYacuteAacuteAgraveOtildeUuml (Miklosich 1853 197) Dost dlouho už jste dělali to v čem si libujiacute pohaneacute žili jste v nevaacutezanosti vaacutešniacutech v opilstviacute v hodech pitkaacutech a v hanebneacutem modlaacuteřstviacute(6) Časteacute je takeacute substantivum IumlEgraveyumlIacuteUumlNtildeOgraveAcircEgrave4 pouze v Glagolitice charvaacutetsko-hlaholskeacute pamaacutetce 14minus15 stol je doložen vyacuteraz IumlEgraveyumliacuteEgrave4 sbquoopilostlsquo v Supraslskeacutem kodexu OacuteIumlEgraveOgraveEgrave4 tv Etymologie uvedenyacutech vyacuterazů je průzračnaacute patřiacute do rodiny psl piti (podrobnyacute etymologickyacute vyacuteklad s přehledem kontinuantů v jednotlivyacutech slovanskyacutech jazyciacutech v ESJS 11 648) Z dalšiacutech vyacuterazů bliacutez-kyacutech našemu teacutematu je možno uveacutest substantiva IumlEgraveszligIacuteEgraveOumlAgrave IumlEgraveAcircUumloumlAgrave sbquopi-jan opileclsquo spolu s dokladem z Christinopolskeacuteho a Slepčenskeacuteho apoštola (1C 5 11) AgraveUgraveAring ecircicircOgraveAringethucircEgrave AacuteETHAgraveograveUacute EgraveigraveAringiacuteOacute4OgraveUuml ntilde0 [] iumlEgraveyumliacuteEgraveOumlAgrave [] ntildeUacute OgraveAgraveEcircIcircAcircucircigraveUuml IacuteEgrave YacuteNtildeOgraveEgrave (SJS 3 44) Kdo si sice řiacutekaacute bratr ale přitom je opilec s takovyacutem ani nejezte Jo-kmenovaacute kompozita AcircEgraveIacuteIcircIumlEgraveAcircUumlOumlAgrave sbquopi-jaacutek viacutenalsquo(7) (hapax v Zografskeacutem kodexu) a AcircEgraveIacuteIcircIumlEgraveEgraveOumlAgrave tv (8) (v Mariaacuten-skeacutem kodexu a v mladšiacutech ciacuterkevněslovanskyacutech pamaacutetkaacutech) kalkujiacute řeckeacute οἰνοπότης tv (Schumann 1958 60) Srov i prefigovanaacute slovesa OacuteIumlEgraveOgraveEgrave ntilde0 sbquoopiacutet se zpiacutet selsquo OacuteiumlEgraveyumlOgraveEgrave ntilde0 ipf sbquoopiacutejet selsquo (to je doloženo jen jako ptc preacutez akt sbquoopileclsquo ndash SJS 4 667) OacuteiumlEgraveAcircAgraveOgraveEgrave ntilde0 IcircIumlEgraveAcircAgraveOgraveEgrave Ntilde0 sbquoopiacute-jet selsquo faktitiva IcircIumlIcircEgraveOgraveEgrave OacuteiumlIcircEgraveOgraveEgrave sbquoopiacutetlsquo a adjektivum iumlEgraveyumlIacuteUacute sbquoopilyacutelsquo Faktitivum OacuteIumlIcircEgraveOgraveEgrave sbquoopojit opiacutetlsquo je součaacutestiacute frazeacutemu OacuteIumlIcircEgraveOgraveEgrave EcircIcircAtildeIcirc AumlIcirc ETH1AtildeAgrave jenž autoři pražskeacuteho staroslověnskeacuteho slovniacuteku vysvětlujiacute jako sbquoopiacutet někoho do němotylsquo (SJS 3 667) autoři starobulharskeacuteho slovniacuteku vy-

5 Srov Janyškovaacute 2019

6 Ekumenickyacute překlad Bible z roku 1979

7 Slovo maacute pokračovaacuteniacute v ruskyacutech a bulharskyacutech naacuteřečiacutech srov ruskeacute dial винопивец sbquoчеловек laquoлюбящий выпить на мирской счетraquolsquo (SRNG 4 288) a bulharskeacute řiacutedkeacute dial винопивец sbquopijaacutek viacutena opileclsquo (SBR 1 167)

8 Ve Svjatoslavově sborniacuteku z roku 1073 je slovo uvedeno v tomto kontextu Вьчера винопиица дьньсь водопиица (Sreznevskij 1893ndash1903 1 261)

56

ILONA JANYŠKOVAacute

světlujiacute frazeacutem s ohledem na vyacuteznam stsl ETH1AtildeUacute sbquovyacutesměch posměchlsquo jako bdquoнапия някого докато стане за присмехldquo tedy sbquoněkoho opiacutejet dokud se nestane terčem posměchulsquo (SBR 2 633)

22 Ve Frizinskyacutech pamaacutetkaacutech a v apoštolniacutech textech je zaznamenaacuteno kompozitum EumlEgraveOtildeicirciumlEgraveOgraveEgrave4 sbquonadměrneacute pitiacute opilstviacutelsquo (SJS 2 127) Prvniacute čaacutest slova tvořiacute stsl EumlEgraveotildeUacute sbquonadměrnyacute nadbytečnyacute přiacutelišnyacute hojnyacutelsquo ojediněle i sbquošpatnyacutelsquo Uvedeneacute kompozitum ndash na rozdiacutel od jinyacutech kompozit s EumlEgraveotildeIcirc- kteraacute překlaacutedajiacute řeckaacute kompozita a jsou tak považovaacutena za kalky ndash se vy-světluje jinak napřiacuteklad se uvažuje o možneacutem vlivu starohornoněmeckeacuteho ubartrunchī sbquoopilstviacute opilostlsquo (tak Gusmani 1987 364 k etymologii psl lichъ viz vyacuteše)

23 Pro vyacuteznam sbquoopilyacute podnapilyacutelsquo nachaacuteziacuteme v Sinajskeacutem žaltaacuteři adjekti-vum OslashthornIgraveUumlIacuteUacute(9) v tomto kontextu Eacute AcircUacuteNtildeOgraveAgrave YacuteEcircIcirc NtildeUacuteIuml2Eacute AtildeltIcircNtildeIumlIcircAumlgtUuml Eacute YacuteEcircIcirc NtildeEacuteEumlAringIacuteUacute OslashthornigraveAringiacuteuacute IcircOgraveuacute AcircEacuteIacuteAgrave (SJS 4 924) Uvedeneacute adjektivum patřiacute do rodiny praslovanskeacuteho šuměti sbquošumět hlučet hlomozit apodlsquo šumъ sbquošum hluk hlomoz apodlsquo jež jsou onomatopoickeacuteho původu Předpoklaacutedanyacute seacutemantickyacute vyacutevoj sbquohlučnyacutelsquo rarr sbquoopilyacute omaacutemenyacutelsquo maacute pod-poru napřiacuteklad ve slovinskeacutem dial šuacutemen sbquoopilyacute zpityacute opojenyacutelsquo (Pleteršnik 1894ndash1895 2 650) a v chorvatskeacutem staršiacutem šumast sbquopřiopilyacute opilyacutelsquo (RHSJ 17 878) z mimoslovanskyacutech jazyků pak v německeacutem Rausch sbquoopilostlsquo je-hož vyacuteznam je vyacutesledkem seacutemantickeacuteho posunu ze středohornoněmeckeacute-ho rūsch sbquošuměniacute prudkost bouřlivostlsquo (Kluge ndash Seebold 2002 747 Fur-lan in Bezlaj 1976ndash2007 4 130 ESJS 16 947)

24 V zaacutekladu csl EcircAcircAgraveNtildeUumlIacuteEgraveEcircUacute sbquopijan opileclsquo(10) doloženeacuteho v apoštolniacutech textech (SJS 2 19) je substantivum EcircAcircAgraveNtildeUacute sbquokvašenyacute naacutepoj kvaslsquo slovo staacuteřiacute praslovanskeacuteho (kvasъ)

9 V Boloňskeacutem Lobkovickeacutem a Pařiacutežskeacutem žaltaacuteři je tvar OslashOacuteigraveUumliacuteUacute (SJS 4 924)

10 Srov se stejnyacutem zaacutekladem stč a středněčeskeacute kvasovniacutek sbquohodovniacutek pijanlsquo (Nejedlyacute a kol 2019 60)

57

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

25 To že je opilstviacute tedy nestřiacutedmost v pitiacute alkoholickyacutech naacutepojů zaacuteleži-tostiacute odsouzeniacutehodnou s kterou je třeba bojovat se vědělo již od starověku Napřiacuteklad Řekoveacute věřili že polodrahokam ametyst nošenyacute jako amulet za-braňuje opilosti tedy chraacuteniacute před naacutesledky nadměrneacuteho použiacutevaacuteniacute alkoholu (Royt ndash Šedinovaacute 1998 37ndash39) Ciacuterkevněslovanskeacute AgraveigraveAringOgraveoacutentildeograveuacute sbquoametystlsquo (SJS 1 31) se vysvětluje z řeckeacuteho adjektiva ἀμέθυστος sbquoneopojivyacute neopi-telnyacute kdo nemůže byacutet opitlsquo Slovo je odvozeno (se zaacuteporkou ἀ-) od slovesa μεθύω sbquojsem opilyacutelsquo jež je z ř μέθυ sbquoviacutenolsquo Ametyst kteryacute maacute jemně fialovou až purpurovou barvu je zřejmě pojmenovaacuten podle barvy značně zředěneacuteho červeneacuteho viacutena ktereacute již nemaacute tak silneacute opojneacute uacutečinky (Beekes 2010 85)

PhDr Ilona Janyškovaacute CScUacutestav pro jazyk českyacute AV ČR v v i

Etymologickeacute odděleniacuteVeveřiacute 97

602 00 Brnoilonajanyskovaujccascz

Přiacutespěvek vznikl s podporou dlouhodobeacuteho koncepčniacuteho rozvoje Uacutestavu pro jazyk českyacute AV ČR v v i RVO 68378092

58

ILONA JANYŠKOVAacute

LITERATURABARTOŠ František

1906 Dialektickyacute slovniacutek moravskyacute (Praha Českaacute akademie ciacutesaře Františka Josefa pro vědy slovesnost a uměniacute)

BEEKES Robert2010 Etymological Dictionary of Greek With the assistance of Lucien van Beek Vol 1ndash2 (Leiden ndash Boston Brill)

BEZLAJ France1976ndash2007 Etimološki slovar slovenskega jezika 1ndash5 Knjiga 1 in 2 France Bezlaj knjiga 3 in 4 France Bezlaj Marko Snoj Metka Furlan knjiga 5 Kaza-la Marko Snoj in Simona Klemenčič (Ljubljana Založba ZRC)

ESJS =1989ndash2018ndash Etymologickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho seš 1ndash19ndash red Eva Havlovaacute Adolf Erhart Ilona Janyškovaacute (Praha Academia Brno Tribun EU)

ESSJ = 1974ndash Этимологический словарь славянских языков Праславянский лексический фонд ред Олег Н Трубачев Анатолий Ф Журавлев Жанна Ж Варбот (Москва Наука)

GUSMANI Roberto1987 bdquoEtymologie und Bedeutungsentwicklung von aksl lichъldquo Zeitschrift fuumlr vergleichende Sprachforschung 110 s 358ndash365

JANYŠKOVAacute Ilona2019 bdquoStaroslověnskaacute slovniacute zaacutesoba tyacutekajiacuteciacute se sexuaacutelniacuteho životaldquo in M Ja-kubowicz ndash S Pogwizd ndash B Raszewska-Żurek (eds) Etymologica Slavica Studia etymologiczne poświęcone prof Franciszkowi Sławskiemu z okazji setnej rocznicy urodzin (Warszawa Instytut Sławistyki Polskiej Akademii Nauk) s 311ndash319

KLUGE Friedrich ndash SEEBOLD Elmar2002 Etymologisches Woumlrterbuch der deutschen Sprache 24 durchgesehene und erweiterte Auflage (Berlin ndash New York de Gruyter)

MACHEK Vaacuteclav1968 Etymologickyacute slovniacutek jazyka českeacuteho (Praha Academia)

59

STAROSLOVĚNSKEacute NEŘESTI Z POHLEDU ETYMOLOGICKEacuteHO OBŽERSTVIacute

MIKLOSICH Franz1853 Apostolus e codice monasterii Šišatovac palaeoslovenice Vydal F Miklo-sich (Vindobonae G Braumuller)

NEJEDLYacute Petr a kol2019 Slovotvornyacute vyacutevoj deverbaacutelniacutech substantiv ve stareacute a středniacute češtině (Praha Academia)

NĚMEC Igor1980 Rekonstrukce lexikaacutelniacuteho vyacutevoje (Praha Academia)

NĚMEC Igor ndash HORAacuteLEK Jan a kol1986 Dědictviacute řeči (Praha Panorama)

PLETERŠNIK Maks1894ndash1895 Slovensko-nemški slovar 1ndash2 (Ljubljana Knezoškofijstvo)

POKORNY Julius1959ndash1969 Indogermanisches etymologisches Woumlrterbuch 1ndash2 (Bern ndash Mun-chen Francke Verlag)

RHSJ =1880ndash1976 Rječnik hrvatskoga ili srpskoga jezika 1ndash23 (Zagreb Jugoslaven-ska akademija znanosti i umjetnosti)

ROYT Jan ndash ŠEDINOVAacute Hana1998 Slovniacutek symbolů Kosmos přiacuteroda a člověk v křesťanskeacute ikonografii (Praha Mladaacute fronta)

SBR =1999ndash2009 Старобългарски речник 1ndash2 (София Издателство Валентин Траянов)

SČS =1968ndash2008 Staročeskyacute slovniacutek 1ndash4 red Igor Němec (Praha Academia)

SCHUMANN Kurt1958 Die griechischen Lehnbildungen und Lehnbedeutungen im Altbulgaris-chen (Wiesbaden Otto Harrassowitz)

60

ILONA JANYŠKOVAacute

SJS =1966ndash2016 Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho Lexicon linguae palaeosloveni-cae 1ndash4 red Josef Kurz Zoe Hauptovaacute (Praha Academia Euroslavica) 5 Addenda et corrigenda red Zoe Hauptovaacute Vaacuteclav Konzal Štefan Pilaacutet (Praha Euroslavica)

SP =1974ndash Słownik prasłowiański 1ndash red Franciszek Sławski (Wrocław ndash Warsza-wa ndash Krakoacutew ndash Gdańsk Zakład Narodowy im Ossolińskich)

Sreznevskij = СРЕЗНЕВСКИЙ Измаил И1893ndash1903 Материалы для Словаря древнерусского языка по письменным памятникам 1ndash3 (Санкт-Петербург Императорская Академия Наук)

SRNG = 1965ndash Словарь русских народных говоров 1ndash (Москва ndash Ленинград Санкт-Петербург Наука)

Vendina = ВЕНДИНА Татьяна И2002 Средневековый человек в зеркале старославянского языка (Москва Индрик)

WOJTYŁA-ŚWIERZOWSKA Maria1992 Prasłowiańskie abstractum Słowotwoacuterstwo Semantyka I Formacje tematyczne (Warszawa Slawistyczny Ośrodek Wydawniczy)

62

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquo V CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

HELENA KARLIacuteKOVAacute

ON THE GENESIS OF THE WORD NASTOLOVAacuteNIacute IN CZECH SLAVONIC AND OLD CZECHThe word nastolovaacuteniacute denotes enthroning raising somebody to the throne Since the Middle Ages the term ldquoenthroningrdquo is in many European languages basically the only official meaning used for this ceremony In his dictionary F Miklosich records the verb nastolovati with the meaning lsquoin throno collocarersquo and the adjective nastolovanъ lsquoin throno sedensrsquo It is obvi-ously a derivative of the Old Church Slavonic noun stolъ which was in Old Church Slavonic translation texts a usual equivalent of Greek θρόνος lsquoarmchair seat (in the New Testament) royal seat thronersquo Old Czech lacks a verb equivalent to the mentioned Czech Slavonic verb (attested is only perfective nastoliti) though it has the deverbal noun nastolovaacutenie lsquoraising to the thronersquo This noun occurs only in a name of one of religious feasts which is used to be called Nastolovaacutenie svateacuteho Petra [Raising Saint Peter to the throne] in Old Czech documents The contribution tries to find out whether Church Slavonic nastolovati could be regarded as a calque from Greek and whether Old Czech nastolovaacutenie could be viewed as a Church Slavism

Keywords Old Church Slavonic Old Czech calque Church Slavism etymology

1Pojmem bdquonastolovaacuteniacuteldquo se tu miacuteniacute intronizace uvedeniacute na trůn tedy slav-nostniacute obřad při němž je uveden do uacuteřadu vyacuteznamnyacute představitel katolickeacute nebo pravoslavneacute ciacuterkve papež biskup patriarcha teacutež představenyacute nebo představenaacute klaacuteštera tohoto naacutezvu se použiacutevalo i při uvaacuteděniacute do uacuteřadu světskeacuteho panovniacuteka Intronizace je od středověku ve většině evropskyacutech jazyků v zaacutesadě jedinyacutem oficiaacutelniacutem vyacuterazem použiacutevanyacutem pro tento cere-moniaacutel Je to slovo pochaacutezejiacuteciacute z latiny střlat inthronizātio inthronizāre je vyacutepůjčkou střř ἐνθρονίζειν V ciacuterkevniacute slovanštině a stareacute češtině se však pro pojmenovaacuteniacute tohoto konceptu objevujiacute domaacuteciacute lexeacutemy ktereacute odpoviacuteda-jiacute těmto ř a lat lexeacutemům do teacute miacutery že by mohlo jiacutet o kalky

63

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

F Miklosich totiž zachycuje ve sveacutem slovniacuteku srb-csl sloveso nastolo-vati s vyacuteznamem sbquoin throno collocarelsquo a adjektivum (resp participium per-fecti passivi) nastolovanъ sbquoin throno sedenslsquo (Miklosich 1862ndash1865 414) SJS tato slova nemaacute leacutepe řečeno nevyskytujiacute se v staroslověnskyacutech pamaacutet-kaacutech ktereacute SJS eviduje Naopak staraacute čeština odpoviacutedajiacuteciacute vyacuteraz maacute a to nastolovaacutenie Toto substantivum se ovšem objevuje pouze v naacutezvu jednoho z ciacuterkevniacutech svaacutetků kteryacute byacutevaacute ve staročeskyacutech textech označovaacuten jako Nastolovaacutenie svateacuteho Petra Nabiacutezejiacute se v zaacutesadě dvě otaacutezky 1 Lze csl na-stolovati považovat za kalk z řečtiny 2 Můžeme stč nastolovaacutenie poklaacute-dat za stopu ciacuterkevněslovanskeacuteho vlivu resp mohlo by jiacutet o ciacuterkevniacute slavi-smus nebo je jeho původ třeba vysvětlit jinak Ciacutelem tohoto přiacutespěvku je hledat na tyto otaacutezky odpovědi

21 Csl nastolovati je očividně derivaacutetem stsl substantiva stolъ ktereacute bylo v sta-roslověnskyacutech překladovyacutech textech obvyklyacutem ekvivalentem řeckeacuteho θρόνος sbquokřeslo stolec (v Noveacutem zaacutekoně) panovnickyacute stolec trůnlsquo v překladech z la-tinskeacute předlohy pak nahrazovalo slova scamnum sbquolavice podnož stoličkalsquo sēdēs sbquosedadlolsquo solium sbquosedadlo stolec křeslo trůnlsquo popř thronus sbquokřeslo (v Noveacutem zaacutekoně) trůnlsquo A tyto vyacuteznamy implikuje i většina derivaacutetů a kom-pozit utvořenyacutech na baacutezi stsl stolъ ktereacute SJS zaznamenaacutevaacute (v niacuteže) Jako řeckyacute ekvivalent ciacuterkevněslovanskeacuteho nastolovati uvaacutediacute Miklosich (1862ndash1865 414) praacutevě řeckeacute sloveso ἐνθρονίζειν Toto denominaacutelniacute sloveso je jak je zřejmeacute odvozeno od řeckeacuteho substantiva θρόνος Vyacuteznam tohoto substantiva prošel určityacutem vyacutevojem U Homeacutera byl θρόνος ještě pojmenovaacuteniacutem pro lepšiacute vyššiacute sedadlo Později jak zaznamenaacutevajiacute Schrader ndash Nehring (1929 2 534) se začal θρόνος použiacutevat ve vyacuteznamu sbquosedadlotrůn pro bohy i světskeacute panov-niacutekylsquo A už u řeckyacutech tragiků byl pluraacutel θρόνοι synonymem pro kraacutelovskou moc(1) Vyacuteznamy fundujiacuteciacuteho substantiva doklaacutedaacute praacutevě odvozeneacute ἐνθρονίζειν

1 bdquoBei Homer bezeichnet θρόνος [] noch jeden besseren namentlich houmlheren Stuhl Spaumlter wird es ganz vorzugsweise fur die Sitzplaumltze der Goumltter und hervorragender Menschen verwendet Schon bei den Tragi-ken wird θρόνοι [] ganz im Sinne von Koumlnigsherrschaft gebrauchtldquo (Schrader ndash Nehring 1929 2 534)

64

HELENA KARLIacuteKOVAacute

V klasickeacute řečtině je toto sloveso doloženo marginaacutelně pokud jde o nebiblic-keacute texty LiddellndashScott (1953 567) odkazujiacute ve sveacutem slovniacuteku pouze na jedno miacutesto a to v Diodorovi Sicilskeacutem (3313) Na dvou miacutestech se pak objevu-je ve Stareacutem zaacutekoně a to jednou ve vyacuteznamu sbquoin throno locolsquo (ἐνθρονίζω) (srov i Stephanus 4 1090(2))

bull ἡνίκα δὲ ἐπὶ πάντων τὸν ἱερὸν ἡγεμόνα νοῦν διὰ τῶν αἰσθητηρίων ἐνεθρόνισεν (LXX 4 Mak(3) 222)

a jednou ve vyacuteznamu sbquoin throno sedeolsquo (ἐνθρονίζομαι)bull ἐν αὐταῖς ταῖς ἡμέραις ὅτε ἐνεθρονίσθη ὁ βασιλεὺς Ἀρταξέρξης ἐν

Σούσοις τῇ πόλει LXX Ester 12 (Rahlfs 1 952)

Vulgata (2 121) Ester 12 překlaacutedaacute toto miacutesto opisembull quando sedit in solio regni sui Susan civitas regni ejus

a stejně tak i jeruzaleacutemskaacute biblebull když tenkraacutet seděl v pevnosti v Susaacutech na kraacutelovskeacutem trůně (JB 711)

Jak vyplyacutevaacute z kontextu ve všech uvedenyacutech přiacutekladech se mluviacute o svět-skeacutem trůně kraacutelovskeacutem

Na jinyacutech miacutestech Stareacuteho zaacutekona tam kde by se kontextuaacutelně ἐνθρονίζειν dalo očekaacutevat se objevuje obvykle dvouslovneacute vyjaacutedřeniacute a to jak v řeckeacutem textu tak v překladech Srov např Bar=EpIer 633

bull οὔτε καταστῆσαι βασιλέα δύνανται οὔτε ἀφελέσθαι (Rahlfs 2 768)

A podobně je tomu i v lat a stč překladechbull neque regem constituere possunt neque auferre (Vulgata 3 125)

2 Stephanus 4 1091 bdquoGalli non solum Throne dicunt e Gr θρόνος sed et Inthroniser ex hoc ἐνθρονίζωldquo

3 K označovaacuteniacute biblickyacutech knih a stsl pramenů byly použity zkratky zavedeneacute pro SJS Zkratky stč pramenů a způsob citace dokladů se řiacutediacute zaacutesadami uvedenyacutemi v publikaci Staročeskyacute slovniacutek Uacutevodniacute stati soupis pramenů a zkratek (Praha Academia 1968)

65

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

bull ani kraacutele ustaviti mohuacute ani ssaditi (StčB V1359)bull takeacute nejsou s to dosadit nebo sesadit kraacutele (BJ 1498)

211 Ve středniacute a pozdniacute řečtině došlo u slovesa ἐνθρονίζειν k vyacuteznamoveacute specializaci k posunu od bdquosvětskeacuteholdquo vyacuteznamu do roviny ciacuterkevniacute a frek- vence jeho vyacuteskytu se zvyacutešila Du Cange (1958 1 499ndash500) doklaacutedaacute na citaacutetech z byzantskyacutech hagiografů přiacutepadně dalšiacutech autorů(4) jak sloveso ἐνθρονίζειν tak variantu ἐνθρονίαζειν ve všech přiacutepadech vyacuteznamově už spadajiacute pouze do ciacuterkevniacute terminologie s vyacuteznamem sbquoin thronum inducere installare (dosadit na trůn o biskupovi)lsquo přeneseně pak sbquoecclesiam dedi-care (uveacutest do ciacuterkevniacuteho uacuteřadu)lsquo V diacutele byzantskeacuteho hagiografa Symeona Logothety pak je i neprefigovaneacute θρονίζειν sbquoin throno sedere (sedět na trů-nu)lsquo (Du Cange 1958 1 500)

Střř ἐνθρονίζειν převzala jak už bylo zmiacuteněno v nezměněneacute podobě la-tina (lat in- je totožneacute s ř ἐν-) V latinskyacutech středověkyacutech textech je slove-so inthronisāreinthronizāre dobře doloženo ve vyacuteznamech spadajiacuteciacutech do okruhu naacuteboženskeacute terminologie jak zachycuje Du Cange (1954 4 402) Hojně dokladů eviduje i SSLat 17 266 v latinsky psanyacutech středověkyacutech textech českeacute provenience Sloveso inthronisāreinthronizāre se v nich použiacutevaacute ve vyacuteznamu sbquodosadit na trůn stoleclsquo převaacutežnou měrou stolec biskupskyacute arcibiskupskyacute nebo papežskyacute ale objevuje se i v souvislosti se světskyacutemi panovniacuteky (de duce rege ndash SSLat 17 266) např Henricusin ducem eligitur et inthronizatur Jindřichna veacutevodstvie zvolen i uveden slavně (PulkChron 116a) daacutele ve vyacuteznamu sbquouveacutest ustanovit do ciacuterkevniacuteho uacuteřadulsquo sbquouveacutest do nebeskeacuteho kraacutelovstviacutelsquo a několika dalšiacutech

212 Csl nastolovati je po slovotvorneacute straacutence jak bylo řečeno denomina-tivum Je zjevneacute že je odvozeno prefixem na- a sufixem -ovati od substan-tiva stolъ Derivace pomociacute prefixu na- uchovaacutevajiacuteciacuteho prostorovyacute vyacuteznam v několika modifikaciacutech je ve staroslověnštině běžnaacute a to předevšiacutem u slo-

4 Např Leontius Episcopus Neapoleos in Cypro (590ndash668) Epiphanius Hagiopolita (9 stol) Symeon Logothetes (10 stol) aj

66

HELENA KARLIacuteKOVAacute

ves (Šlosar 1981 66) V přiacutepadě slovesa nastolovati jde ovšem o speciaacutelniacute vyacuteznamovou modifikaci dala by se vyjaacutedřit formulaciacute Šimandlovou po-užitou pro sloveso nalodit se že totiž jde o umiacutesťovaacuteniacute do toho (v našem přiacutepadě jde spiacuteše o umiacutesťovaacuteniacute na to) co vyjadřuje zaacutekladoveacute substanti-vum (Šimandl 2016 372)(5) Derivaacutetů ktereacute by odpoviacutedaly praacutevě tomuto slovotvorně-vyacuteznamoveacutemu modelu je však ve staroslověnštině doloženo minimum snad jen (s jinyacutemi sufixy) slovesa naseliti naseljati sbquoosiacutedlit osiacutedlovatlsquo (odvozenaacute od substantiva selo sbquosiacutedlo statek ajlsquo) Praacutevě řiacutedkost doloženiacute derivaacutetů tohoto slovotvorně-vyacuteznamoveacuteho typu může nahraacutevat domněnce že sloveso nastolovati ačkoli na prvniacute pohled vypadaacute jako slovo ryze domaacuteciacute mohlo byacutet uměle vytvořeno vlivem jazyka předlohy A tuto domněnku by mohla podpořit marginaacutelnost jeho doloženiacute i dalšiacute fakta

Řadu derivaacutetů a kompozit utvořenyacutech na baacutezi stsl stolъ ktereacute zazname-naacutevaacute SJS lze vzhledem k jejich vyacuteznamu a způsobu derivace považovat za kalky přesně odpoviacutedajiacuteciacute řeckyacutem předlohaacutem sъprěstolьnъ sbquospoluvlaacutednou-ciacutelsquo (1times Euch) kalk řeckeacuteho σύνθρονος (k tomu viacutece Grivec 1952) sъstolьnikъ (2times Supr) kalk ř σύνεδρος ve vyacuteznamu sbquouacutečastniacutek sněmursquo a συγκάθεδρος ve vyacuteznamu sbquoasesor přiacutesediacuteciacutelsquo(6) prъvoprěstolьnikъ sbquokniacuteže apoštolskyacutelsquo (1times ka-lend Ochr o sv Petrovi a Pavlovi) kalk řeckeacuteho πρωτόθρονος ravьnoprěs-tolьnъ sbquomajiacuteciacute stejnyacute trůnlsquo (1times Napis) kalk ř ὁμόθρονος Domniacutevaacutem se že stejně tak nelze vyloučit že i csl nastolьnikъ sbquonaacutestupcelsquo (2times Meth) je řeckyacutem kalkem Byzantskaacute řečtina maacute totiž adjektivum ἐνθρόνιος sbquonastole-nyacutelsquo (LiddellndashScott 1953 567) jež by mohlo byacutet vyacutechodiskem pro csl slovo podobně i csl stolьnikъ sbquopatriarchalsquo (1times Ochr 1times Nom) by mohlo byacutet utvo-řeno podle ř adjektiva θρόνος sbquosediacuteciacute na trůnělsquo

Srb-csl pamaacutetka v niacutež se podle Miklosiche csl nastolovati resp na-stolovanъ vyskytuje je staroslověnskyacutem překladem řeckeacute předlohy (jde o překlad života sv Gregoria z Agrigenta od Leontia presbytera v Řiacutemě) V Miklosichovi (1862ndash1865 414) neniacute sice uvedeno přesneacute miacutesto vyacuteskytu

5 Šimandl (2016 372) zmiňuje sice i sloveso nastolit ale jen v jeho současneacutem přeneseneacutem vyacutezna-mu sbquodaacutet do středu zaacutejmulsquo a to jako přiacuteklad speciaacutelniacuteho lexikalizovaneacuteho vyacuteznamu

6 K funkci prefixu sъ- (překlaacutedajiacuteciacuteho ř συν-) jakožto rozlišovaciacuteho prvku v raacutemci seacutemantiky konkreacutetniacutech staroslověnskyacutech slov (zde stolьnikъ a sъstolьnikъ) srov Jefimova 2004 40

67

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

což poněkud oslabuje hodnotu teacuteto informace přesto však možnost že jde o slovo utvořeneacute vlivem přiacuteslušneacuteho slova v řeckeacute předloze tu staacutele je poměrně značnaacute

Kromě Miklosiche evidujiacute rcsl nastolovati sbquovyneacutest na trůn (biskupskyacute metropolitniacute)lsquo takeacute Sreznevskij (2 337) a StrS (10 269)(7) Slovanskeacute jazyky použiacutevajiacute pro pojmenovaacuteniacute tohoto aktu různeacute lexeacutemy (např b възкaacuteчвам на престoacuteл трoacuteн sln ustoličiti namestiti instalirati p osadzać na tronie intronizować hl intronizować r возводuacuteтьвозвестuacute на престол aj)

22 Struktura staročeskeacuteho substantiva nastolovaacutenie ukazuje že jde o verbaacutelniacute substantivum vyacutechoziacute sloveso však ve stareacute češtině doloženo neniacute Ved-le prefigovaneacuteho nastolovaacutenie maacute staraacute čeština i neprefigovaneacute stolovaacutenie (s variantniacutemi štolovaacutenie stolenie ndash MStčS 480) s vyacuteznamem sbquospolečneacute sezeniacute u stolu u jiacutedlalsquo v jednom přiacutepadě (v tzv Pasionaacutelu kališnickeacutem) pak je užito ve vyacuteznamu sbquodosazeniacute na trůnlsquo Ani k tomu deverbativu vyacutechoziacute sloveso doloženo neniacute Doloženo je jen dokonaveacute nastoliti sbquonastolit dosa-dit na trůnlsquo jakožto Saul bohem zvolen mazaacuten za kraacutel i naſtolen (Budyš 34b ndash StčS 1 291)

Pokud jde o stč nastolovaacutenie sbquodosazeniacute na trůnlsquo objevuje se pouze jak bylo zmiacuteněno v naacutezvu jednoho z ciacuterkevniacutech svaacutetků kteryacute byacutevaacute ve staro-českyacutech textech označovaacuten jako Nastolovaacutenie svateacuteho Petra Tento svaacutetek se vztahuje k 22 uacutenoru kdy si ciacuterkev připomiacutenaacute svaacutetek Stolce svateacuteho Petra prvniacuteho mezi apoštoly a prvniacuteho řiacutemskeacuteho biskupa Nejstaršiacute zmiacuten-ky o oslavě dne kdy podle tradice apoštol Petr usedl na biskupskyacute stolec v městě Řiacutemě se datujiacute do 4 stoletiacute Slavnost probiacutehala 18 ledna v Priscilli-nyacutech katakombaacutech o kteryacutech starobyleacute doklady mluviacute jako o miacutestě bdquokde svatyacute Petr seděl nejprveldquo (ubi prius sedit sanctus Petrus) Zde se ve staro-věku uctiacutevala katedra tedy starobylyacute dřevěnyacute stolec na ktereacutem řiacutemskyacute bis-kup uděloval novokřtěncům svaacutetost biřmovaacuteniacute Druhyacutem datem spojenyacutem s Petrovyacutem biskupskyacutem uacuteřadem je 22 uacutenor Podle tradice jde o udaacutelost

7 Staraacute ruština maacute substantivum nastolovanije sbquotrůn vlaacutedalsquo (StrS 10 269)

68

HELENA KARLIacuteKOVAacute

kteraacute se popisuje v Mt 16 13ndash19 kdy Petr u Ceacutesareje Filipovy vyznal Ježiacuteše jako Božiacuteho Syna a ten jej jako skaacutelu ustanovil zaacutekladniacutem piliacuteřem ciacuterkve(8) Později v 9 stoletiacute byl tento svaacutetek spojovaacuten s Petrovyacutem uacuteřadem biskupa v Antiochii Po liturgickeacute reformě II vatikaacutenskeacuteho koncilu bylo lednoveacute da-tum z kalendaacuteře odstraněno a svaacutetkem připomiacutenajiacuteciacutem zaacuteklady papežstviacute se stal 22 uacutenor (srov Friedrich 1934 129ndash199 324)

Substantivum nastolovaacutenie je ve stč textech poměrně dobře doloženo Srov např

a potom svatyacute Petr na tom stole sědajě sedm let božie slovo kaacutezal pro něžto tento svatyacute den sloacuteve svateacuteho Petra naſtolowanye festum epularum(9) beati Petri (PasMuzA 155) v outeryacute před svatyacutem Petrem jenž sloacuteve Nastolovaacuteniacute ArchČ 10 255 (1437) ndash StčS 1292

V jednom přiacutepadě (v tzv Pasionaacutelu kališnickeacutem) jak bylo řečeno pak je užito neprefigovaneacuteho vyacuterazu stolovaacutenie sbquodosazeniacute na trůnlsquo

221 V latinskyacutech pramenech jak doklaacutedajiacute slovniacuteky středověkeacute latiny se tento svaacutetek označuje sousloviacutem Cathedra Petri apostoli přiacutepadně Cathed-ra S Petri(10) Ostatně naznačuje to i Klaret když v Glosaacuteři staviacute vedle lat kathedra stč nastolovaacutenie (nasstolowanye) resp zde v bdquoklaretovskyldquo zkraacuteceneacute podobě nasstolanye (KlarGlosA 2397 ndash StčS 1 292) Lat cathed-ra (lt ř καθέδρα) je sice nositelem zaacutekladniacuteho vyacuteznamu přejateacuteho spo-lu s formou z řečtiny tedy sbquosedadlo stolice učitelskaacute stolice katedralsquo ale metonymicky je teacutež označeniacutem pro sbquoučitelskyacute uacuteřadlsquo a daacutele i pro sbquokněžskyacute předevšiacutem biskupskyacute ale i arcibiskupskyacute uacuteřad siacutedlolsquo ve spojeniacute cathedra regni coelum znamenaacute sbquonebelsquo cathedra (předevšiacutem s atributem s Petri)

8 bdquoI jaacuteť praviacutem tobě že jsi ty Petr a na teacuteť skaacutele vzdělaacutem ciacuterkev svou a braacuteny pekelneacute nepřemohou jiacute A tobě daacutem kliacuteče kraacutelovstviacute nebeskeacuteholdquo (Mt 1618-19 ndash BK)

9 Stč slovo nastolovaacutenie zde v textu překlaacutedaacute lat spojeniacute festum epulārum substantivum epulae primaacuterniacutem vyacuteznamem sbquopokrm jiacutedlo hostinalsquo je tu použito v obrazneacutem duchovniacutem smyslu

10 Často se toto sousloviacute objevuje ve spojeniacute se substantivy dies nebo festum a maacute formu časoveacuteho uacutedaje např hellipdatumhellipin die cathedrae s Petri hellipconsilium in die sancti Petri ad cathedram apod (SSLat 1 590)

69

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

je označeniacutem pro sedes summi pontificis tedy papežskyacute stolec ve smyslu uacuteřadu (srov SSLat 1 590) Otaacutezkou je proč je staročeskyacutem ekvivalentem lat cathedra praacutevě nastolovaacutenie Je třeba si uvědomit že označeniacute Cathedra S Petri implikuje v zaacutesadě vyacutesledek procesu dosazeniacute nastoleniacute na trůn na stolec kteryacute vyjadřuje sloveso inthronisare = in cathedra in solio ponere (SSLat 17 266) Staraacute čeština ovšem toto ř-lat pojmenovaacuteniacute do sveacuteho le-xika nezahrnula a vyjadřuje je opisně jako např (Svateacuteho Petra) na stolici povyacutešenie (ArchČ 321 ndash r 1442) přiacutepadně na stolici vsaźenie (ESStč) apod (Klaret překlaacutedaacute inthronizatio slovem vwedenye KlarGlosA 2465 ndash ESStč) Zatiacutemco uvedeneacute obraty jsou obecneacuteho raacutezu nevztahujiacute se pouze k osobě Petra nastolovaacutenie se užiacutevaacute vyacutehradně v souvislosti s uvedenyacutem svaacutetkem Na zaacutekladě toho co bylo řečeno a připustiacuteme-li že csl nastolovati lze po-važovat za kalk ř ἐνθρονίζειν pak by se nabiacutezelo vysvětleniacute že stč nasto-lovaacutenie by mohlo byacutet ciacuterkevniacutem slavismem Podpůrnyacutem argumentem by mohlo byacutet to že ve stareacute češtině jde o ciacuterkevniacute termiacuten se speciaacutelniacutem kon-kreacutetniacutem vyacuteznamem Ve světle toho že ve středověkyacutech latinskyacutech textech českeacute provenience se běžně pro bdquousazeniacute na trůnldquo nebo bdquouvedeniacute do uacuteřaduldquo použiacutevaly latinskeacute lexeacutemy inthronisare inthronisatio inthronisatus tedy přejiacutemky řeckeacuteho ἐνθρονίζειν a jeho derivaacutetů na jejichž zaacutekladě vzniklo csl nastolovati nelze vyloučit že překladatel i pro přeloženiacute lat substanti-va cathedra v pojmenovaacuteniacute konkreacutetniacuteho svaacutetku použil slovo nastolovaacutenie ktereacute znal z ciacuterkevniacute slovanštiny (srov Intronisatus est id est kathedratus LexClem ndash SSLat 17 266) Zde by se nabiacutezelo zmiacutenit Traacutevniacutečka (1948 167) že bdquov době okolo r 1100 lze u naacutes a to v Čechaacutech zcela dobře předpoklaacute-dati znalost ciacuterkevniacute slovanštiny nepřetržitě trvajiacuteciacute z velkomoravskeacute doby cyrilometodějskeacuteldquo

222 Lze samozřejmě namiacutetnout že stč stoacutel č stůl je slovo domaacuteciacute psl původu a že tedy neniacute důvod uvažovat v přiacutepadě jednoho derivaacutetu o csl vlivu A je pravda že existuje řada jeho derivaacutetů s vyacuteznamy nespadajiacuteciacutemi do ciacuterkevniacute terminologie ale spojenyacutemi s dnešniacutem chaacutepaacuteniacutem stolu jako stolovaacuteniacute sbquospolečneacute sezeniacute u stolu u jiacutedlalsquo a sbquohodovaacuteniacute hostinalsquo sloveso stolovat od něhož je stolovaacuteniacute odvozeno sbquospolečně jiacutest u jednoho stolulsquo Ale přesto neniacute vliv ciacuterkevniacute slovanštiny vyloučen když uvaacutežiacuteme že ve stareacute

70

HELENA KARLIacuteKOVAacute

češtině jde o vyacuteraz se speciaacutelniacutem vyacuteznamem naviacutec implikujiacuteciacutem vyacuteznam stolu pro češtinu netypickyacute

3 ZAacuteVĚROdpověď na obě otaacutezky formulovaneacute v uacutevodniacute čaacutesti tohoto textu tedy zda lze csl nastolovati považovat za kalk z řečtiny a zda je možneacute vidět ve stč nastolovati vliv ciacuterkevniacute slovanštiny je kladnaacute nejde ovšem o tvrzeniacute kate-gorickeacute vzhledem k tomu co bylo řečeno vyacuteše

PhDr Helena Karliacutekovaacute CScetymologickeacute odděleniacute

Uacutestav pro jazyk českyacute AV ČR v v i602 00 Brno

helenakarlikovaujccascz

Přiacutespěvek vznikl za podpory projektu Staroslověnskeacute dědictviacute v stareacute češtině financovaneacuteho Grantovou agenturou Českeacute republiky (č 18-02702S)

71

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

LITERATURABK

2004 Bible svataacute podle posledniacuteho vydaacuteniacute kralickeacuteho z roku 1613 (Brno KMa)

DU CANGE Charles du Fresne1954 Glossarium mediae et infimae lanititatis 1ndash10 (Graz Akademische Druck-U Verlagsanstalt unveraumlnderter Nachdruck der Ausgabe von 1883ndash1887)

1958 Glossarium ad scriptores mediae et infimae Graecitatis 1ndash2 (Graz Aka-demische Druck-U Verlagsanstalt unveraumlnderter Abdruck der 1688 in Lyon erschienen Ausgabe)

ESStčElektronickyacute slovniacutek stareacute češtiny [online] Praha Uacutestav pro jazyk českyacute AV ČR v v i odděleniacute vyacutevoje jazyka 2006ndash [cit 9 5 2019] Dostupneacute z httpvokabularujccascz

FLAJŠHANS Vaacuteclav (ed)1928 Klaret a jeho družina sv 2 (Praha Českaacute akademie věd a uměniacute)

FRIEDRICH Gustav1934 Rukověť křesťanskeacute chronologie (Praha Filosofickaacute fakulta University Karlovy)

GRIVEC Franc1952 bdquoSъprěstolьnъ ndash synthronosldquo Slovo 1 s 6ndash19

JB2009 Jeruzaleacutemskaacute bible Piacutesmo svateacute vydaneacute Jeruzaleacutemskou biblickou ško-lou přel F X a D Halasovi (Kostelniacute Vydřiacute Karmelitaacutenskeacute nakladatelstviacute)

JEFIMOVA Valerija Sergejevna2004 bdquoO vlijanii jazyka grečeskich originalov na slovoobrazovatelrsquonyje pro-cessy v staroslavjanskom jazykeldquo Slavjanovedenije 4 s 35ndash47

LIDDELL Henry George ndash SCOTT Robert1953 A Greek-English Lexicon (Oxford Clarendon Press)

72

HELENA KARLIacuteKOVAacute

LUTHER Martin (ed)1948 Die Bibel oder die ganze heilige Schrift des Alten und Neuen Thesta-ments nach der deutschen Uumlbersetzung Martin Lutherrsquos (Stuttgart Privileg Wurtt Bibelanstalt)

MIKLOSICH Franz1862ndash1865 Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum (Wien Wilhelm Braumuller)

MStčS1978 BĚLIČ Jaromiacuter ndash KAMIŠ Adolf ndash KUČERA Karel Malyacute staročeskyacute slov-niacutek (Praha SPN)

RAHLFS Alfred (ed)1935 Septuaginta id est Vetus Testamentum graece iuxta LXX interpretes 2 vols (Stuttgart Privileg Wurttembergische Bibelanstalt)

SCHRADER Otto ndash NEHRING Alfons1929 Reallexikon der indogermanischen Altertumskunde 2 zweite vermehrte und umgearbeitete Auflage (BerlinndashLeipzig Walter de Gruyter)

SJS1966ndash2016 Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho Lexicon linguae palaeoslovenicae 1ndash5 (Praha Academia Euroslavica)

SREZNEVSKIJ Izmail Ivanovič1893ndash1903 Materialy dlja slovarja drevnerusskago jazyka po pisrsquomennym pamjatnikam 1ndash3 (Sanktpeterburg)

SSLat1977ndashdosud Slovniacutek středověkeacute latiny v českyacutech zemiacutech Latinitatis medii aevi lexicon Bohemorum (Praha Academia)

StčB2009 KYAS Vladimiacuter (ed) Staročeskaacute Bible draacutežďanskaacute a olomouckaacute V1 2 (Praha Academia)

StčS1968ndash2008 Staročeskyacute slovniacutek 1ndash4 Red Igor Němec (Praha Academia)

StrS1975ndashdosud Slovarrsquo russkogo jazyka 11ndash17 vv (Moskva Nauka)

73

KE GENEZI POJMU bdquoNASTOLOVAacuteNIacuteldquoV CIacuteRKEVNIacute SLOVANŠTINĚ A STAREacute ČEŠTINĚ

STEPHANUS Henricus 1954 Thesaurus Graecae linguae 1ndash9 (Graz)

ŠIMANDL Josef2016 Slovniacutek afixů užiacutevanyacutech v češtině (Praha Karolinum)

ŠLOSAR Dušan1981 Slovotvornyacute vyacutevoj českeacuteho slovesa (Brno Univerzita J E Purkyně)

TRAacuteVNIacuteČEK František1948 bdquoGlosy Jagićovy a svatořehořskeacuteldquo in J Kurz ndash M Murko ndash J Vašica (eds) Slovanskeacute studie Sbiacuterka statiacute věnovanyacutech prelaacutetu univ prof dr Josefu Vajsovi k uctěniacute jeho životniacuteho diacutela (Praha Vyšehrad) s 164ndash168

Vulgata1902 Biblia sacra Vulgatae editionis Editio decima 1ndash4 (Ratisbonae Institu-tum librarium pridem G J Manz)

74

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚN-SKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE(1)

ŠTEFAN PILAacuteT

The paper discusses perspectives of further development of the Old Church Slavonic Dictionary and possible problems associated with such processes The ongoing digitiza-tion of the dictionary opens new possibilities for its development most importantly an equalization of the differences that have arisen among its four parts It brings also an option to expand the dictionary with other Old Church Slavonic texts and the digitizati-on enables entirely new approach to the Czech Church Slavonic material as a whole

Keywords lexicography digitization Old Church Slavonic language Old Church Slavonic texts Czech recension of the Church Slavonic language

UacuteVODSlovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho (Kurz a kol 1966ndash1997 daacutele SJS)(2) před-stavuje světově unikaacutetniacute diacutelo českeacute paleoslovenistiky ktereacute shromažďuje a objasňuje slovniacute zaacutesobu nejen kanonickyacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek ale takeacute mladšiacutech ciacuterkevněslovanskyacutech opisů textů jejichž vznik byacutevaacute kladen na Velkou Moravu nebo je jejich původ jakkoliv spjat s cyrilometodějskou mi-siiacute Vedle toho obsahuje teacutež slovniacute zaacutesobu textů česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu Společně s mimořaacutednou šiacuteřiacute sveacuteho zaacuteběru přinaacutešiacute překlady vyacutezna-mů ve třech současnyacutech jazyciacutech (česky rusky a německy) vždy teacutež latinsky a v přiacutepadě dokladů z překladovyacutech textů uvaacutediacute vyacuterazy z předloh (řeckyacutech

1 Přiacutespěvek vznikl za podpory projektu bdquoGORAZD Digitaacutelniacute portaacutel staroslověnštinyldquo MK ČR ndash NAKI II DG16P02H024

2 O okolnostech vzniku SJS podrobně Blaacutehovaacute (2016)

75

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

latinskyacutech či starohornoněmeckyacutech) Jednotliveacute vyacuteznamy doplňuje a objas-ňuje hojnyacutemi faktografickyacutemi a vyacutekladovyacutemi komentaacuteři a bohatě je ilustruje citacemi z excerpovanyacutech textů a jejich překladovyacutech originaacutelů Inovativniacutem rysem je teacutež uvaacuteděniacute synonymie u staroslověnskyacutech hesel

Je pochopitelneacute že u diacutela ktereacute vznikalo po dobu několika desetiletiacute a na jehož tvorbě se vystřiacutedaly dvě generace badatelů dochaacutezelo průběžně k vyacute-voji metodiky zpracovaacuteniacute hesel postupně se rozšiřoval okruh dostupnyacutech pamaacutetek a jejich předloh a takeacute přiacutestup k sekundaacuterniacute literatuře Nejvyacuteraz-nějšiacute koliacutesaacuteniacute se pochopitelně projevuje v prvniacutem diacutele zejmeacutena v jeho po-čaacutetku při jehož tvorbě nebyl způsob zpracovaacuteniacute hesel ještě zcela ustaacutelen Proto s vytvořeniacutem dodatků k SJS počiacutetala hlavniacute redaktorka Zoe Haupto-vaacute (1929ndash2012) již ve sveacutem zaacutevěrečneacutem slově v IV diacutelu SJS (SJS IV 1042) K realizaci dodatků k I diacutelu SJS došlo v letech 2008ndash2016 (Hauptovaacute a kol 2016 daacutele Dodatky)(3) Svyacutem celkovyacutem rozsahem osmi sešitů se staly paacutetyacutem integraacutelniacutem diacutelem SJS Dodatky přinesly nejen sjednoceniacute formaacutelniacute stavby hesel ale byl teacutež doplněn materiaacutel z pamaacutetek ktereacute nebyly z různyacutech důvo-dů do prvniacuteho diacutelu zpočaacutetku zařazeny čiacutemž vznikla celaacute řada novyacutech hesel Současně s tvorbou Dodatků probiacutehalo vydaacutevaacuteniacute již od počaacutetku SJS plaacutenova-neacuteho Řecko-staroslovenskeacuteho indexu v roce 2014 byl uzavřen jeho prvniacute diacutel (Blaacutehovaacute 2014 daacutele ŘSI)(4) Etymologickeacute odděleniacute Uacutestavu pro jazyk českyacute v Brně od roku 1989 vydaacutevaacute Etymologickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho(5) (Havlovaacute a kol 1989 daacutele ESJS) kteryacute je na lexiku zařazeneacutem do SJS ma-teriaacutelově založen Vedle toho je heslaacuteř SJS zařazen do Srovnaacutevaciacuteho indexu k slovniacutekům zpracovanyacutem v raacutemci Komise pro ciacuterkevněslovanskeacute slovniacuteky(6) z nějž doposud vyšly dva diacutely (Ribarova 2015 2018)

V roce 2016 byl zahaacutejen pětiletyacute projekt GORAZD Digitaacutelniacute portaacutel sta-roslověnštiny kteryacute je financovaacuten v raacutemci programu NAKI II Ministerstva kultury ČR(7) Ciacutelem tohoto projektu je digitalizace a online zpřiacutestupněniacute

3 Viacutece o projektu Čajka (2016)

4 Viacutece o projektu Čermaacutek (2016)

5 Podrobně o slovniacuteku Janyškovaacute (2016)

6 Viacutece o projektu Ribarova (2016)

7 Viacutece o projektu Pilaacutet (2016) a na projektovyacutech straacutenkaacutech wwwgorazdorg

76

ŠTEFAN PILAacuteT

Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho Slovniacuteku nejstaršiacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek(8) I diacutelu Řecko-staroslověnskeacuteho indexu a naskenovaneacute staroslo-věnskeacute liacutestkoveacute kartoteacuteky Do konce roku 2020 je plaacutenovaacuteno zveřejněniacute těchto online databaacuteziacute Zaacutekladniacute ideou digitalizace těchto slovniacuteků v je-jichž přirozeneacutem centru ležiacute SJS je nejenom snadneacute zpřiacutestupněniacute jejich obsahu co možnaacute největšiacutemu okruhu uživatelů ale takeacute udržovaacuteniacute jejich obsahu v aktuaacutelniacute podobě a v souladu s nejnovějšiacutemi vědeckyacutemi poznatky v oboru

Elektronickaacute verze Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho se bude od verze tištěneacute v některyacutech aspektech odlišovat V prvniacute řadě budou přiacutemo do he-sel integrovaacuteny Dodatky k I diacutelu Dalšiacute vyacuteraznou změnou je doplněniacute ang- lickyacutech překladů hesel v celeacutem rozsahu slovniacuteku Do angličtiny bude pro lepšiacute zpřiacutestupněniacute mezinaacuterodniacutemu okruhu uživatelů převeden původně la-tinsky psanyacute aparaacutet slovniacuteku a faktografickeacute vyacuteklady a komentaacuteře U všech hesel bude doplněn soupis excerpovanyacutech pamaacutetek ve kteryacutech se danyacute lexeacutem vyskytuje (odstavec occurrit in hellip) Hesla SJS budou daacutele propoje-na s naskenovanyacutemi sniacutemky staroslověnskeacute liacutestkoveacute kartoteacuteky diacuteky čemuž bude možneacute dohledat všechny vyacuteskyty daneacuteho lexeacutemu v excerpovanyacutech pamaacutetkaacutech Hesla budou teacutež provaacutezaacutena s hesly ŘSI v rozsahu prvniacuteho diacutelu Prezentačniacute prostřediacute poskytne pokročileacute vyhledaacutevaciacute a filtrovaciacute naacutestroje a možnost spraacutevy uživatelskeacuteho obsahu

1 PROBLEacuteM NEKONZISTENCE SJSIdea udržovaacuteniacute SJS v staacutele aktuaacutelniacute podobě s sebou však nese jisteacute probleacute-my ktereacute vyplyacutevajiacute jak z praktickeacute nemožnosti okamžiteacute aktualizace SJS v jeho celeacutem rozsahu tak z nemožnosti odpoviacutedajiacuteciacute aktualizace všech dal-šiacutech slovniacuteků ktereacute z něj vychaacutezejiacute nebo jsou s niacutem jakkoliv provaacutezaneacute Tiacutemto způsobem vzniklou nekonzistenci tak můžeme rozdělit na vnitřniacute (v raacutemci SJS) a vnějšiacute (ve vztahu k dalšiacutem slovniacutekům)

8 Jednaacute o digitalizaci doposud nevydaneacuteho druheacuteho opraveneacuteho vydaacuteniacute jednosvazkoveacuteho slovniacuteku kteryacute vyšel v Moskvě pod naacutezvem Старославянский словарь (по рукописям XndashXI веков) (Cejtlin 1994) Viacutece o tomto slovniacuteku a jeho druheacutem přepracovaneacutem vydaacuteniacute Chromaacute (2016)

77

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

11 VNITŘNIacute NEKONZISTENCEVnitřniacute nekonzistence z různyacutech přiacutečin vznikala již v době tvorby původniacute-ho SJS a byla důvodem vzniku Dodatků k I diacutelu Vydaacutevaacuteniacute dodatků k dal-šiacutem diacutelům SJS v původniacute sešitoveacute podobě již neniacute plaacutenovaacuteno neboť bude mnohem efektivnějšiacute tyto uacutepravy v budoucnu provaacutedět přiacutemo v heslech elektronickeacuteho SJS V současneacutem stavu kdy jsou implementovaacuteny pouze Dodatky k I diacutelu však zůstaacutevaacute tato historicky vzniklaacute nekonzistence ne-odstraněna Paradoxně je ještě navyacutešena neboť z důvodu chronologickeacuteho postupu praciacute jsou dnes v nejaktuaacutelnějšiacute podobě hesla v rozsahu I diacutelu naacutesledovanaacute hesly IV diacutelu a až pak stojiacute hesla II a III diacutelu

Tento stav je nejvyacuteraznějšiacute v okruhu citovanyacutech pamaacutetek Nově nale-zeneacute čaacutesti Žaltaacuteře sinajskeacuteho (SinN)(9) a Euchologia sinajskeacuteho (EuchN) a evangelniacute zlomky Zografskeacuteho palimpsestu (ZogrPal) Vatikaacutenskeacuteho pa-limpsestu (Vat) Bojanskeacuteho palimpsestu (Bojan) a Sinajskeacuteho palimpsestu (SinPal) jsou tak zahrnuty jen do hesel v rozsahu I diacutelu V teacutemž rozsahu je přihliacuteženo u čaacutestiacute Supraslskeacuteho kodexu (Supr) Homilie na Zvěstovaacuteniacute Panny Marie (Hom) a pamaacutetky Napisanije o pravěi věrě (Napis) k novyacutem předlohaacutem řeckyacutem u Nikodeacutemova pseudoavengelia (Nicod) Života Bene-diktova (Ben) a Legendy o svateacutem Viacutetu (Vit) k novyacutem předlohaacutem latin-skyacutem Některeacute dalšiacute pamaacutetky ktereacute byly přidaacutevaacuteny až v průběhu vydaacutevaacuteniacute II a III diacutelu byly v rozsahu I diacutelu doplněny Dodatky ale v čaacutesti slovniacuteku nadaacutele chybějiacute Jednaacute se absenci Eninskeacuteho apoštolaacuteře (En) v rozsahu piacutes-men к ndash л Dimitrijova kaacutenonu (Dim) a Novgorodskeacuteho rukopis Nikodeacutemo-va pseudoevangelia (NicodNovg) v rozsahu piacutesmen к ndash м

V Dodatciacutech a v souladu s tiacutem teacutež v elektronickeacutem SJS v rozsahu hesel I diacutelu došlo k odstraněniacute některyacutech pamaacutetek ktereacute byly v původniacutem SJS excerpovaacuteny nebo citovaacuteny nesoustavně a v průběhu času se jejich zařa-zeniacute do SJS ukaacutezalo byacutet nadbytečnyacutem Jednaacute se o varianty z pozdniacuteho Ni-kolskeacuteho čtveroevangelia (Nik(a)) spolu s variantami značenyacutemi jako Nikb

z dalšiacuteho čtveroevangelia uvaacuteděneacuteho v Daničićově edici (Daničić 1864)

9 Použiteacute zkratky pamaacutetek vychaacutezejiacute z uacutezu SJS Viz SJS (Kurz a kol 1966ndash1997 I LXXIndashLXXIII III 670ndash671) a Dodatky (Hauptovaacute a kol 2016 25ndash27)

78

ŠTEFAN PILAacuteT

ktereacute shořelo při bombardovaacuteniacute Bělehradu v roce 1941 Daacutele jde o varianty z Perfirjevskeacuteho parimejniacuteku (Perf) ojediněle citovaneacute z Brandtovy nedo-končeneacute edice staroslověnskeacuteho parimejniacuteku (Brandt 1894ndash1901) Vajsova edice knihy Joacuteb z II Novljanskeacuteho breviaacuteře (Gl Nov II Vajs 1903) před-stavuje mladšiacute překlad z latiny proto je od III diacutelu nahrazovaacutena textem vydanyacutem Pechuškou (Gl ms Viti Pechuška 1935) z Breviaacuteře Viacuteta z Omišlje kteryacute vychaacuteziacute z překladu z řečtiny

V Dodatciacutech byla teacutež provedena systematizace citovaacuteniacute variant vosto-kovskeacute (VencVost) minejniacute (VencMin) a charvaacutetskeacute redakce (VencNov) Prvniacute staroslověnskeacute legendy o svateacutem Vaacuteclavu daacutele kazaňskeacuteho a pet-rohradskeacuteho rukopisu Druheacute staroslověnskeacute legendy o svateacutem Vaacuteclavu (VencNik) variant z tzv Zaacutehřebskeacuteho hagiografickeacuteho sborniacuteku z roku 1469 Života Konstantinova a variant z Uvarovskeacuteho (BesUvar) a Synodaacutel-niacuteho (BesSynod) rukopisu Besěd na evangelije (Bes) Tyto varianty nejsou ve zbyacutevajiacuteciacutech diacutelech SJS důsledně citovaacuteny

Do rozsahu hesel I diacutelu v souladu s praxiacute Dodatků teacutež nebyly vřaze-ny některeacute varianty sporadicky citovaneacute od II diacutelu Jednaacute se o varianty z I Lublaňskeacuteho (beramskeacuteho) breviaacuteře (VencLab) a varianty z breviaacuteře Va-tikaacutenskeacute apoštolskeacute knihovny Illirico 6 (VencRom) k charvaacutetsko-hlaholskeacute redakci Prvniacute staroslověnskeacute legendy o svateacutem Vaacuteclavu (VencNov) a o va-rianty z teacutehož breviaacuteře Vatikaacutenskeacute apoštolskeacute knihovny Illirico 6 (CMVat) a zlomku breviaacuteře Rakouskeacute naacuterodniacute knihovny Cod slav 121 (CMVindob) k Oficiu sv Cyrila a Metoděje (CMLab a CMNov)

Řešeniacute teacuteto vnitřniacute nekonzistence bude spočiacutevat ve zpracovaacuteniacute zbyacutevajiacute-ciacutech čaacutestiacute slovniacuteku podle metodiky zavedeneacute Dodatky Oproti tištěneacute verzi Dodatků se však již nepočiacutetaacute s metodou zpracovaacuteniacute hesel podle abecedy ale podle pamaacutetek což bude postup při elektronickeacutem zpracovaacuteniacute hesel vyacuterazně efektivnějšiacute V prvniacute řadě je plaacutenovaacuteno doplněniacute novyacutech pamaacutetek poteacute přijdou na řadu dalšiacute uacutepravy Odstraněniacute teacuteto vnitřniacute nekonzistence je zaacutekladniacute podmiacutenkou pro jakeacutekoliv dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nebo uacutepravy excerpčniacute baacuteze elektronickeacuteho SJS Při staacutevajiacuteciacutech personaacutelniacutech možnostech tyacutemu pokud se nepodařiacute najiacutet vnějšiacute zdroje financovaacuteniacute však lze očekaacutevat že se bude jednat o praacutece dlouhodobeacuteho charakteru

79

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

12 VNĚJŠIacute NEKONZISTENCESlovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho se stal zaacutekladem řady vyacuteše zmiacuteněnyacutech lexikografickyacutech projektů Tiacutemto zaacutekladem je však jeho původniacute tištěnaacute verze resp excerpovanyacute materiaacutel v staroslověnskeacute liacutestkoveacute kartoteacutece Jen v menšiacutem množstviacute přiacutepadů bylo teacutež možneacute přihliacutežet k Dodatkům (některaacute hesla ŘSI a ESJS) Ciacutel elektronickou podobu SJS průběžně inovovat pak může veacutest k tomu že se bude svyacutem obsahem těmto souvisejiacuteciacutem projek-tům staacutele viacutece vzdalovat

To je samozřejmě patrneacute již vzhledem k staroslověnskeacute liacutestkoveacute karto-teacutece na jejiacutemž zaacutekladu byl tento slovniacutek vytvaacuteřen Před vznikem Dodatků byla kartoteacuteka doplněna o liacutestky jen z těch novyacutech pamaacutetek ke kteryacutem nebyl v danou dobu k dispozici index verborum V současnosti je kartoteacuteka poklaacutedaacutena za archivniacute materiaacutel a dalšiacute rozšiřovaacuteniacute jejiacute excerpčniacute baacuteze nebo jakeacutekoliv dalšiacute zaacutesahy do niacute nejsou plaacutenovaacuteny K excerpci přiacutepadnyacutech dal-šiacutech pamaacutetek bude již využiacutevaacutena vyacutepočetniacute technika Ve staacutevajiacuteciacute podobě byla kartoteacuteka naskenovaacutena a propojena s digitalizovanyacutemi hesly SJS Ne vždy však bylo takoveacute propojeniacute možneacute Mnohaacute novaacute hesla zavedenaacute Do-datky již podklady v liacutestciacutech nemajiacute na druhou stranu v kartoteacutece zůstaly liacutestky s hesly kteraacute byla z různyacutech důvodů ze slovniacuteku odstraněna popř byly doklady na nich zachyceneacute přesunuty pod jinaacute zaacutehlaviacute Tato divergen-ce bude s každyacutemi dalšiacutemi zaacutesahy do slovniacuteku nutně narůstat a tento fakt neniacute řešitelnyacute Staroslověnskou liacutestkovou kartoteacuteku tak bude možno chaacute-pat hlavně jako historickyacute dokument kteryacute nemusiacute odpoviacutedat současneacutemu stavu slovniacuteku

Souběžně s excerpciacute pro Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho vznikaly ob-raacuteceneacute řecko-staroslověnskeacute liacutestky ktereacute se staly zaacutekladem pro tvorbu Řecko-staroslověnskeacuteho indexu O konečneacutem vyacuteběru pamaacutetek pro ŘSI bylo rozhodnuto ještě před uacuteplnyacutem zformovaacuteniacute koncepce Dodatků proto ŘSI zahrnuje jen čaacutest novyacutech pamaacutetek do nich zařazenyacutech Zahrnuty jsou SinN a EuchN z evangelniacutech zlomků pouze Vat Pro tyto texty byla doplněna liacutestkovaacute excerpce S dalšiacutem rozšiřovaacuteniacutem materiaacuteloveacute baacuteze ŘSI nelze do doby jeho dokončeniacute počiacutetat a to z důvodu technickeacute obtiacutežnosti takoveacuteho kroku a zaacuteroveň vytvořeniacute nežaacutedouciacute vnitřniacute nekonzistence v raacutemci ŘSI

80

ŠTEFAN PILAacuteT

Jedniacutem z ciacutelů projektu Gorazd je integrace SJS a ŘSI aby byly oba slovniacute-ky vzaacutejemně průchoziacute a uživatel mohl snadno čerpat důležiteacute informace z obou miacutest Dalšiacutemi přiacutepadnyacutemi změnami a rozšiřovaacuteniacutem materiaacuteloveacute baacuteze SJS by se však tato integrace staacutele viacutece narušovala Dokončeniacute ŘSI a praacutece na jeho přiacutepadneacutem rozšiacuteřeniacute jsou prozatiacutem otaacutezkou dlouhodobeacuteho časoveacute horizontu

Etymologickyacute Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho je dalšiacutem vyacuteznamnyacutem projektem čerpajiacuteciacutem z materiaacuteloveacute baacuteze SJS Vydaacutevaacuteniacute hesloveacute čaacutesti slov-niacuteku bylo dokončeno v roce 2018 publikaciacute sešitu č 19 Autoři ESJS mohli čerpat z Dodatků jen v omezeneacute miacuteře až v pozdějšiacutech sešitech Z důvodu šiacuteře a hloubky etymologickeacuteho vyacutezkumu se autorům podařilo v mnoha přiacute-padech upřesnit seacutemantiku staroslověnskyacutech vyacuterazů nad miacuteru zachycenou v SJS Tyto noveacute poznatky však nemohly prozatiacutem byacutet v SJS zpracovaacuteny a to ani v raacutemci Dodatků neboť v době jejich tvorby nebyla ještě mnohaacute piacutesmena prvniacuteho I diacutelu v ESJS v ktereacutem jsou zaacutehlaviacute řazena podle latinky zpracovaacutena Revize seacutemantiky hesel SJS na zaacutekladě ESJS bude tak možnaacute až v druheacute faacutezi po dokončeniacute projektu Gorazd Pokud to budouciacute vyacutevoj a možnosti financovaacuteniacute dovoliacute byla by jistě žaacutedouciacute digitalizace ESJS a jeho integrace v systeacutemu Gorazd s propojeniacutem s hesly SJS a přiacutepadně i ŘSI I zde však hroziacute prohlubovaacuteniacute nekonzistence mezi SJS a ESJS pokud by byla ma-teriaacutelovaacute baacuteze SJS jednostranně měněna či rozšiřovaacutena

V přiacutepadě Srovnaacutevaciacuteho indexu k slovniacutekům zpracovanyacutem v raacutemci Komi-se pro ciacuterkevněslovanskeacute slovniacuteky jsou přiacutepadneacute změny sestavy hesel v SJS nejmeacuteně problematickeacute Srovnaacutevaciacute index je vydaacutevaacuten elektronicky a soupis hesel v SJS v něm lze poměrně snadno upravit tak aby odpoviacutedal aktuaacutel-niacutemu stavu

2 MOŽNOSTI DALŠIacuteHO ROZVOJE SJSJak z vyacuteše uvedeneacuteho naacutestinu vyplyacutevaacute nutnyacutem předpokladem k jakeacutemu-koliv dalšiacutemu rozvoji SJS je odstraněniacute staacutevajiacuteciacute vnitřniacute nekonzistence To bude nutnou naacutesledujiacuteciacute faacuteziacute po dokončeniacute zaacutekladniacute digitalizace v roce 2020 Teoretickaacute možnost dalšiacutech proměn v excerpčniacute baacutezi by pak mohla

81

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

byacutet až dalšiacute faacuteziacute Z důvodu nebezpečiacute prohlubovaacuteniacute vnějšiacute nekonzistence je žaacutedouciacute aby jakyacutekoliv budouciacute zaacutesah do excerpčniacute baacuteze SJS byl projed-naacuten s redakčniacutemi tyacutemy těchto slovniacuteků a k přiacutepadnyacutem inovaciacutem dochaacutezelo v kooperaci s nimi tak aby byla zaručena možnost budouciacuteho zahrnutiacute ta-kovyacutech uacuteprav i do těchto slovniacuteků Nedodrženiacute tohoto postupu by postupně vedlo k narušeniacute smyslu systeacutemu Gorazd jako integrujiacuteciacuteho prostřediacute pro tyto slovniacuteky

Z hypotetickyacutech možnostiacute budouciacuteho rozšiacuteřeniacute materiaacuteloveacute baacuteze může-me navrhnout a předložit k odborneacute diskuzi tyto naacutevrhy

bull Evangelia Texty evangeliiacute jsou staroslověnskyacutemi kanonickyacutemi pa-maacutetkami poměrně dobře zachyceny avšak obě nejstaršiacute hlaholskaacute čtveroevangelia Zografskeacute a Mariaacutenskeacute majiacute v některyacutech čaacutestech lakuny Z rozsaacutehleacuteho srovnaacutevaciacuteho vyacutezkumu A Aleksejeva (Alekse-jev 1998 36ndash37) vyplyacutevaacute že nejbliacuteže k hlaholskyacutem čtveroevangeliiacutem stojiacute tzv Typografskeacute (12 st RGADA ф 381 1) a Haličskeacute čtvero-evangelium (z roku 1144 GIM Син 404) Nabiacuteziacute se tak možnost chybějiacuteciacute čaacutesti doplnit z jedneacute z těchto pamaacutetek přiacutepadně proveacutest kompletniacute excerpci Pro bohateacute zastoupeniacute evangelniacutech textů v SJS však lze takoveacute rozšiacuteřeniacute poklaacutedat jen za maacutelo přiacutenosneacute

bull Apoštoly Pro nedostatek jinyacutech možnostiacute v době vzniku SJS byl za zaacutekladniacute text staroslověnskeacuteho překladu apoštolu zvolen ruskyacute Christinopolskyacute apoštol (Christ) na zaacutekladě zastaraleacute edice E Kałuž-niackeacuteho (Kałužniacki 1896) kteryacute je v miacutestě lakun doplněn uacuteryvky z bosenskeacuteho Hilferdingova apoštolu č 14 (Hilf) a ruskyacutemi apoštoly Moskevskeacute synodaacutelniacute knihovny č 7 (Moska) a č 18 (Moskb) Kyjev-skyacute zlomek Christ nebyl do Kałużniackeacuteho edice zahrnut vydal jej samostatně Maslov (1910) Tento zlomek nebyl pro SJS excerpovaacuten Samotnyacute vyacuteběr Christ jako zaacutekladniacuteho textu nebyl přiacuteliš šťastnyacute neboť se jednaacute o text mladšiacute redakce silně ovlivněnyacute preslavskyacutemi vlivy Později byly identifikovaacuteny uacuteplneacute texty apoštola v podstat-ně většiacute miacuteře odraacutežejiacuteciacute původniacute cyrilometodějskyacute překlad (Pilaacutet 2017) V prvniacute řadě se jednaacute o středobulharskyacute Crkolezskyacute apoš-tol z 13 stoletiacute (Bogdanović a kol 1986) Textologicky je mu bliacutezkyacute

82

ŠTEFAN PILAacuteT

i zmiacuteněnyacute Hilf kteryacute je z čaacutesti vydaneacute Kułužniackyacutem již do SJS za-hrnut Jednoduššiacute postup by tak patrně byl vyexcerpovat zbyacutevajiacuteciacute čaacutesti praacutevě tohoto bosenskeacuteho rukopisu ze 14 stoletiacute a použiacutet jej nově jak rukopis zaacutekladniacute Tato změna by jistě přinesla novou do-posud lexikograficky nepodchycenou čaacutest cyrilometodějskeacute slovniacute zaacutesoby zachovaneacute v apoštolniacutem textu současně by se však jednalo o proměnu natolik zaacutevažnou že by musela proběhnout v koordinaci s dalšiacutemi projekty ze SJS vychaacutezejiacuteciacutemi

bull Žaltaacuteře Mezi pamaacutetkami nalezenyacutemi v roce 1975 v klaacutešteře sv Ka-teřiny na Sinaji se mimo jineacute nachaacutezel hlaholskyacute žaltaacuteř zvanyacute Dimi-triův Do tohoto kodexu jsou vloženy i dalšiacute hlaholskeacute texty Mezi nimi vynikajiacute svyacutem obsahem unikaacutetniacute Sinajskeacute mediciacutenskeacute liacutestky Tento kodex kteryacute praacutevem naacuteležiacute mezi kanonickeacute pamaacutetky staro-slověnštiny v nedaacutevneacute době fototypicky vydal H Miklas (2012) tex-tovaacute edice je v přiacutepravě Adekvaacutetnost zařazeniacute Dimitriova žaltaacuteře do excerpčniacute baacuteze SJS je nespornaacute Pro celkově niacutezkou variabilitu žaltaacuteřniacuteho textu by nemělo dodatečneacute zařazeniacute teacuteto pamaacutetky do SJS a přiacutepadně teacutež do dalšiacutech souvisejiacuteciacutech slovniacuteků tvořit velkeacute obtiacuteže

bull Dalšiacutestarozaacutekonniacute texty Otaacutezka možneacuteho dochovaacuteniacute Metodějova překladu Stareacuteho zaacutekona mimo žaltaacuteř a parimejniacutek je složitaacute a neniacute možneacute na tomto miacutestě do teacuteto problematiky podrobněji zabiacutehat Do SJS byla z dalšiacutech starozaacutekonniacutech textů zařazena pouze tzv Glagoli-tica Vajsova (Gl) což jsou uacuteryvky z tzv Malyacutech proroků nachaacutezejiacuteciacute se v charvaacutetsko-hlaholskyacutech breviaacuteřiacutech (kniha Joacuteb je v SJS nověji čer-paacutena z vydaacuteniacute Pechuškova) Tyto texty byly z čaacutesti doplněny varian-tami z Tunickeacuteho vydaacuteniacute knih Malyacutech proroků z ruskeacuteho rukopisu z 16 stoletiacute (Tunickij 1918 Tun) kteryacute je opisem rukopisu sepsaneacute-ho již roku 1047 v Novgorodě popem Upirem Lichyacutem Texty v Tun však zjevně odraacutežejiacute preslavskou redakci těchto textů Jejich uacuteplnaacute ex- cerpce tak neniacute pro SJS jehož ciacutelem je podat lexikaacutelniacute obraz staro-slověnštiny cyrilometodějskeacuteho obdobiacute vhodnaacute spiacuteše by bylo možno uvažovat o jejich uacuteplneacutem vypuštěniacute Přiacutepadneacute doplněniacute dalšiacutemi sta-rozaacutekonniacutemi texty je otaacutezka dalšiacute odborneacute diskuze V uacutevahu připadaacute

83

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

zejmeacutena tzv Jihoslovanskaacute bible kterou představuje rukopis FI461 Ruskeacute naacuterodniacute knihovny bulharskeacuteho původu z posledniacute čtvrtiny 14 stol (Nikolova 2005 Aleksejev 1999 133ndash139) kteryacute obsahuje velkou čaacutest knih Stareacuteho zaacutekona bez oktateuchu a žaltaacuteře Tyto texty v zaacutekladu nepochybně obsahujiacute starobylyacute překlad přestože současně vykazujiacute znaky vyacutechodobulharskyacutech redakčniacutech uacuteprav z 10ndash11 sto-letiacute Přiacutepadnaacute excerpce těchto textů pro SJS by znamenala radikaacutelniacute změnu v dosavadniacute struktuře starozaacutekonniacutech textů a bezpochyby by teacutež znamenala vyacuterazneacute navyacutešeniacute noveacuteho lexikaacutelniacuteho materiaacutelu Přes opraacutevněnost zařazeniacute těchto starozaacutekonniacutech textů do SJS zvlaacuteště ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi zařazenyacutemi texty jejichž souvislost s cyrilometoděj-skyacutem obdobiacutem je spiacuteše nepřiacutemaacute (to se ostatně tyacutekaacute i většiny textů vyacutechodobulharskeacuteho Supraslskeacuteho kodexu) by realizace takoveacuteho zaacute-měru byla nesmiacuterně časově a pracovně naacuteročnaacute Naviacutec by bylo nutno zajistit možnost analogickeacuteho rozšiacuteřeniacute i u dalšiacutech slovniacuteků navazujiacute-ciacutech na SJS Uskutečnitelnost takoveacuteho projektu v tuto chviacuteli přesahu-je reaacutelneacute možnosti autorskeacuteho tyacutemu SJS

bull Liturgickeacuteahomiletickeacutetexty V teacuteto skupině textů stojiacute na prv-niacutem miacutestě tzv Sinajskyacute misaacutel (N5) z novyacutech naacutelezů v klaacutešteře sv Kateřiny na Sinaji (Tarnanidis 1988 103ndash108) Tento vyacuteznamnyacute hlaholskyacute rukopis o 80 listech liturgickeacuteho obsahu z 11 stoletiacute kteryacute praacutevem naacuteležiacute mezi soubor kanonickyacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek je však silně poškozenyacute a špatně čitelnyacute Pamaacutetka doposud nebyla vydaacutena a odbornaacute veřejnost neměla prozatiacutem možnost se s jejiacutem obsahem podrobněji seznaacutemit Na jejiacute edici dlouhodobě pracuje tyacutem pod vedeniacutem H Miklase ndash Co se homiletickyacutech textů tyacuteče může-me vyzdvihnout zejmeacutena tzv Germanův sborniacutek (Mirčeva 2006) středobulharskyacute kodex z let 1358ndash9 kteryacute je však patrně přepisem originaacutelu vznikleacuteho ve vyacutechodniacutem Bulharsku v 10ndash11 stoletiacute Jednaacute se tak o určitou analogii Supraslskeacuteho kodexu Některeacute z textů jsou však v Germanově sborniacuteku zachovaacuteny v archaičtějšiacute podobě Jazy-koveacute rysy některyacutech homiliiacute v něm obsaženyacutech poukazujiacute na původ v nejstaršiacutem obdobiacute dějin staroslověnštiny Přiacutepadneacute zařazeniacute Ger-

84

ŠTEFAN PILAacuteT

manova sborniacuteku do excerpčniacute baacuteze SJS by jej jistě obohatilo o noveacute lexikaacutelniacute jednotky naacuteležejiacuteciacute do nejstaršiacute vrstvy staroslověnskeacute slov-niacute zaacutesoby Současně by se však jednalo o obtiacutežnyacute uacutekol kteryacute by znač-ně ovlivnil celkoveacute složeniacute slovniacuteku a vyacuterazně by jej tak odchyacutelil od dalšiacutech slovniacuteků ze SJS vychaacutezejiacuteciacutech

Pochopitelně by bylo možneacute naleacutezt celou řadu dalšiacutech textů o jejichž přiacutepadneacutem zařazeniacute do excerpčniacute baacuteze SJS by bylo možneacute uvažovat S ohle-dem na vysokou časovou personaacutelniacute a tiacutem i finančniacute naacuteročnost každeacuteho takoveacuteho kroku je v dohledneacute době takovyacute zaacutesah většiacuteho rozsahu jen obtiacutež-ně představitelnyacute Za prioritniacute uacutekol kteryacute může nastat po odstraněniacute vnitř-niacute nekonzistence elektronickeacuteho SJS můžeme poklaacutedat rozšiacuteřeniacute excerpčniacute baacuteze SJS o hlaholskeacute staroslověnskeacute pamaacutetky nalezeneacute v klaacutešteře sv Kate-řiny na Sinaji tedy o Dimitriův žaltaacuteř (o celyacute kodex včetně vloženyacutech ne-žaltaacuteřniacutech textů) a o tzv Sinajskyacute misaacutel jakmile bude text dostupnyacute Tyto kroky bude třeba koordinovat s redakčniacutemi tyacutemy ŘSI a ESJS tak aby byl novyacute materiaacutel k nim souběžně zpracovaacuten např formou dodatků čiacutemž by se zabraacutenilo dalšiacute desintegraci sepětiacute těchto slovniacuteků Uacutevahy o přiacutepadneacutem rozšiacuteřeniacute o dalšiacute texty prozatiacutem zůstaacutevajiacute v hypotetickeacute rovině

3 OTAacuteZKA ČESKO-CIacuteRKEVNĚSLOVANSKEacuteHO SLOVNIacuteKUZvlaacuteštnostiacute skladby SJS je to že je do jeho excerpčniacute baacuteze zařazen i mate- riaacutel pamaacutetek předpoklaacutedaneacuteho česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu přes-tože se nejednaacute o texty ktereacute můžeme přiacutemo spojit s cyrilometodějskyacutem obdobiacutem staroslověnštiny Přiacutečiny jsou pochopitelneacute V době vzniku SJS nebylo myslitelneacute souběžně pracovat ještě na dalšiacutem samostatneacutem slovniacute-ku Korpus textů česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu je naviacutec co do počtu pamaacutetek omezenyacute svyacutem rozsahem v něm pak značně asymetricky převlaacute-dajiacute doklady z Besěd na evangelije neboť tato pamaacutetka svyacutem rozsahem vyacute-razně převyšuje všechny ostatniacute texty dohromady Včleněniacute česko-ciacuterkev-něslovanskeacuteho materiaacutelu do SJS tak bylo pochopitelnyacutem krokem přestože maacute i sveacute problematickeacute straacutenky (Blaacutehovaacute 2016 27)

85

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

Elektronickeacute zpracovaacuteniacute SJS však přinaacutešiacute noveacute možnosti jak se s tiacutemto probleacutemem vypořaacutedat Prezentačniacute prostřediacute v prvniacute řadě umožniacute omezit vyhledaacutevaacuteniacute pouze na pamaacutetky cyrilometodějskeacute (kanonickeacute a post-kano-nickeacute) nebo naopak pouze na česko-ciacuterkevněslovanskeacute To značně usnad-niacute studium lexika pamaacutetek česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu Je však možneacute jiacutet ještě daacutel Z technickeacuteho hlediska neniacute nijak obtiacutežneacute hesla majiacuteciacute vyacuteskyt v česko-ciacuterkevněslovanskyacutech pamaacutetkaacutech vyčlenit do samostatneacute databaacuteze kterou by pak bylo možneacute zpracovat do podoby samostatneacuteho česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho slovniacuteku Ze SJS by pak bylo hypoteticky mož-neacute česko-ciacuterkevněslovanskyacute materiaacutel zcela odstranit To by byla však velmi radikaacutelniacute změna v dosavadniacute struktuře SJS a způsobilo by to velmi zaacutevaž-nou nekonzistenci s dalšiacutemi slovniacuteky ze SJS vychaacutezejiacuteciacutemi proto takovyacute krok můžeme těžko poklaacutedat za smysluplnyacute

Samostatnaacute databaacuteze česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho slovniacuteku by naviacutec měla tu vyacutehodu že by byla snadno rozšiřitelnaacute o dalšiacute znaacutemeacute pamaacutetky česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu ktereacute do SJS z různyacutech důvodů zařa-zeny nebyly Z takovyacutech pamaacutetek byla v posledniacute době vydaacutena Legenda o sv Anastaacutezii (Čajka 2011) Modlitba sv Řehoře a Modlitba vyznaacuteniacute hřiacutechů (Vepřek 2013) Noveacute zpracovaacuteniacute zasluhuje teacutež Modlitba ke sv Trojici (Trin) z niacutež byl do SJS excerpovaacuten jen uacuteryvek vydanyacute Sobolevskyacutem (Sobolevskij 1910 45ndash47) a popř dalšiacute texty uvažovaneacuteho česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho původu uvaacuteděneacute Marešem (Mareš 1979) Přiacutepadneacute zařazeniacute těchto textů přiacutemo do elektronickeacuteho SJS je sice takeacute možneacute avšak SJS by se tiacutem opět o něco viacutece odchyacutelil od sveacuteho původniacuteho zaacuteměru popsat slovniacute zaacutesobu sta-roslověnštiny cyrilometodějskeacuteho obdobiacute a umocnil by se probleacutem vnějšiacute nekonzistence

Lze samozřejmě postupovat i umiacuterněnějšiacutem způsobem a ze SJS expor-tovat např pouze heslaacuteř lexeacutemů s vyacuteskytem v pamaacutetkaacutech česko-ciacuterkev-něslovanskeacuteho původu s vysvětleniacutem vyacuteznamu do ktereacuteho by mohly byacutet přidaacuteny i vyacuterazy z novyacutech pamaacutetek Tato idea se v tuto chviacuteli jeviacute jako nejrealističtějšiacute Konečnyacute způsob realizace však vyplyne až na zaacutekladě dis-kuze odborneacute veřejnosti aby mohlo byacutet v co možnaacute největšiacute miacuteře vyhověno aktuaacutelniacutem vědeckyacutem potřebaacutem

86

ŠTEFAN PILAacuteT

ZAacuteVĚRJedniacutem z ciacutelů digitalizace Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho v raacutemci projektu GORAZD Digitaacutelniacute portaacutel staroslověnštiny bylo umožnit budouciacute udržovaacuteniacute tohoto slovniacuteku vždy v aktuaacutelniacutem stavu vědeckeacuteho poznaacuteniacute Při podrobněj-šiacutem rozboru tohoto ciacutele však naraacutežiacuteme na určiteacute probleacutemy ktereacute bude nutneacute při jeho realizaci překonaacutevat Zaacutekladniacutem předpokladem dalšiacuteho rozvoje bude vyřešit historicky vzniklou vnitřniacute nekonzistenci uvnitř elektronickeacuteho SJS Při jakyacutechkoliv přiacutepadnyacutech zaacutesaziacutech do složeniacute SJS je současně třeba vždy hledět i na dalšiacute slovniacuteky ktereacute z něj materiaacutelově vychaacutezejiacute V prvniacute řadě je to ŘSI a ESJS pak Srovnaacutevaciacute index Každyacute dalšiacute zaacutesah do SJS je tak třeba konat koordinovaně aby mohly byacutet v nějakeacute formě přiacuteslušneacute změny zachy-ceny i v těchto slovniacuteciacutech Za prioritniacute můžeme poklaacutedat rozšiacuteřeniacute excerpčniacute baacuteze SJS o hlaholskeacute pamaacutetky nalezeneacute v roce 1975 v klaacutešteře sv Kateřiny na Sinaji (Dimitrijův žaltaacuteř a tzv Sinajskyacute misaacutel) Rozšiacuteřeniacute o jakeacutekoliv dalšiacute texty prozatiacutem zůstaacutevaacute v rovině uacutevah Elektronickyacute SJS přinaacutešiacute teacutež noveacute mož-nosti praacutece s česko-ciacuterkevněslovanskyacutem materiaacutelem Za reaacutelnyacute ciacutel můžeme považovat vytvořeniacute česko-ciacuterkevněslovanskeacuteho heslaacuteře rozšiacuteřeneacuteho o noveacute pamaacutetky Všechny v člaacutenku nastiacuteněneacute možnosti budouciacuteho rozvoje SJS je tře-ba podrobit důkladneacute odborneacute diskuzi

PhDr Štefan Pilaacutet PhDSlovanskyacute uacutestav AV ČR v v iValentinskaacute 1 110 00 Praha 1

pilatsteslucascz

87

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

LITERATURAALEKSEJEV Аnatolij Arkaďjevič

1998 Евангелие от Иоанна в славянской традиции (Санкт-Петербург Российское библейское общество)

1999 Текстология славянской библии (Санкт-Петербург Дмитрий Буланин)

BLAacuteHOVAacute Emilie2016 bdquoKronika Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteholdquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slo-vanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 13ndash86

BLAacuteHOVAacute Emilie (hlavniacute redaktorka)2014 Řecko-staroslověnskyacute index I Index verborum graeco-palaeoslovenicus I (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i ndash Euroslavica)

BOGDANOVIĆ Dimitrije ndash VELČEVA Borjana ndash NAUMOV Aleksander1986 Болгарский апостол XIII века рукопись Дечани-Црколез 2 Исследование и микрокарточное воспроизведение рукописи (София Международный информационный центр об источниках по истории Балкан и Средиземноморья СИБАЛ)

BRANDT Roman1894ndash1901 Григоричевъ перимейникъ Въ сличении съ другими паримейниками I ndash III (Москва Университетская Типография)

CEJTLIN Ralja Michajlovna ndash VEČERKA Radoslav ndash BLAacuteHOVAacute Emilie (redaktoři)1994 (dotisk 1999) Старославянский словарь (по рукописям XndashXI веков) (Москва Русский язык)

ČAJKA František2011 Ciacuterkevněslovanskaacute legenda o svateacute Anastaacutezii (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i)

2016 bdquoDodatky ke Slovniacuteku jazyka staroslověnskeacuteho (Lexicon linguae palaeo-slovenicae V ndash Addenda et corrigenda)ldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 87ndash107

88

ŠTEFAN PILAacuteT

ČERMAacuteK Vaacuteclav2016 bdquoŘecko-staroslověnskyacute index (Index verborum graeco-palaeosloveni-cus)ldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 109ndash116

DANIČIĆ Đuro1864 Никољско јеванђеље (Београд Државнa штампаријa)

HAUPTOVAacute Zoe ndash KONZAL Vaacuteclav ndash PILAacuteT Štefan (hlavniacute redaktoři)2016 Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho V Dodatky a opravy k I diacutelu Lexicon linguae palaeoslovenicae V Addenda et corrigenda ad volumen I (Praha Slo-vanskyacute uacutestav AV ČR v v i ndash Euroslavica)

HAVLOVAacute Eva ndash ERHART Adolf ndash JANYŠKOVAacute Ilona (hlavniacute redaktoři)1989ndash Etymologickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho (Praha Academia Brno Tribun EU)

CHROMAacute Martina2016 bdquoSlovniacutek nejstaršiacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek ndash Старославянский словарь (по рукописям XndashXI веков)ldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 127ndash138

JANYŠKOVAacute Ilona2016 bdquoEtymologickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteholdquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 139ndash155

KAŁUŻNIACKI AemilianusActus epistolaeque apostolorum palaeoslovenicе Ad fidem codicis Christino-politani saeculo XII scripti (Vindobonae)

KURZ Josef ndash HAUPTOVAacute Zoe (hlavniacute redaktoři)1966ndash1997 Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho IndashIV Lexicon linguae palaeoslove-nicae IndashIV (Praha Academia)

MAREŠ František Vaacuteclav1979 An Anthology of Church Slavonic Texts of Western (Czech) Origin (Mun-chen Wilhelm Fink)

89

ELEKTRONICKYacute SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash PERSPEKTIVY DALŠIacuteHO ROZVOJE

MASLOV Sergij Ivanovič1910 bdquoОтрывок Христинопольского апостола принадлежащий библиотеке Университета св Владимираldquo Известия Отделения русского языка и словесности Императорской Академии наук Т XV кн 4 Санкт-Петербург s 229ndash269

MIKLAS Heinz (ed)2012 Psalterium Demetrii Sinaitici monasterii sanctae Catharinae codex slav 3N adiectis foliis medicinalibus (Wien Holzhausen)

MIRČEVA Elka2006 Германов сборник от 13581359 г Иследване и издание на текста (София Валентин Траянов)

NIKOLOVA Svetlina2005 bdquoДревнеболгарский перевод Ветхого Заветаldquo in Славянский альманах 2005 (Москва Индрик) s 355ndash364

PECHUŠKA František1935 Staroslovanskyacute překlad knihy bdquoJobldquo (Praha Knihovna Časopisu katolic-keacuteho duchovenstva)

PILAacuteT Štefan2014 bdquoCyrilometodějskyacute překlad apoštola a jeho dalšiacute vyacutevoj v slovanskeacute ruko-pisneacute tradicildquo in P Kouřil a kol Cyrilometodějskaacute misie a Evropa 1150 let od přiacutechodu soluňskyacutech bratřiacute na Velkou Moravu (Brno Archeologickyacute uacutestav AV ČR v v i) s 256ndash267

2016 bdquoProjekt GORAZD Digitaacutelniacute portaacutel staroslověnštinyldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a per-spektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 117ndash125

RIBAROVA Zdenka2016 bdquoSrovnaacutevaciacute index k slovniacutekům zpracovanyacutem v raacutemci Komise pro ciacuterkevněslovanskeacute slovniacutekyldquo in F Čajka ndash M Černyacute (eds) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho historie osobnosti a perspektivy (Praha Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) s 187ndash200

RIBAROVA Zdenka (ed)2015 bdquoСпоредбен индекс кон речниците обработувани во рамките на Комисиjата за црковнословенски речници при МКС Том I а ndash зldquo

90

ŠTEFAN PILAacuteT

(Скопје Македонска академија на науките и уметностите) Dostupneacute z httpicalmanuedumkbooksSporedben20indeksMANUpdf [přiacutestup 26 4 2020]

2018 Споредбен индекс кон речниците обработувани во рамките на Комисиjата за црковнословенски речници при МКС Том II и ndash о (Скопје Македонска академија на науките и уметностите) Dostupneacute z httpicalmanuedumkimagespubSporedben_indeksMANU-IIpdf [přiacutestup 26 4 2020]

SOBOLEVSKIJ Aleksej Ivanovič1910 Материалы и исследования в области славянской филологии и археологии (Санкт Петербург Типография Императорской академии наук)

TARNANIDIS Ioannis1988 The Slavonic manuscripts discovered in 1975 at St Catherinersquos Monaste-ry on Mount Sinai (Thessaloniki)

TUNICKIJ Nikolaj Leonidovič1918 Книги XII малых пророков с толкованиями в древнеславянском переводе Вып I (Сергиев Посад Отделение русского языка и словесности Российской академии наук)

VAJS Josef1903 Liber Iob (Veglia Academia veglensis)

VEPŘEK Miroslav2013 Modlitba sv Řehoře a Modlitba vyznaacuteniacute hřiacutechů v ciacuterkevněslovanskeacute a la-tinskeacute tradici (Olomouc Univerzita Palackeacuteho v Olomouci)

92

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE V PŘEKLADU KNIHY GENESIS V CHORVATSKOHLAHOL-SKYacuteCH STŘEDOVĚKYacuteCH BREVIAacuteŘIacuteCH

PETRA STANKOVSKA

NOTES ON THE DISTRIBUTION OF EQUIVALENTS FOR VERBS FACERE CREARE AND GERMINAREThe Book of Genesis at the place of latin creare has in younger translation of Croatian Glagolitic Vatican 5 breviary paleoslavonicism sacutezdati very likely because it was known to the translator from Psalter Otherwise we would expect the verb stvoriti as in older versi-on of breviary For germinare uses Vatican breviary expected common word vzrasti while the older version taken from Paroimiarion has Old Church Slavonic prozebsti

Keywords Croatian-Glagolitic breviary Bible translation Old Church Slavonic Genesis

EXPOSEacuteKe zpracovaacuteniacute a sepsaacuteniacute tohoto přiacutespěvku mě inspirovaly tři hlavniacute impulzy Prvniacutem z nich bylo bezmaacutela dvacet let stareacute vystoupeniacute doc Heleny Baue-roveacute na konferenci Glagoljica i hrvatski glagolizam konaneacute v roce 2002 na ostrově Krk u přiacuteležitosti oslav 100 vyacuteročiacute Staroslověnskeacute akademie na Krku a 50 vyacuteročiacute existence Staroslověnskeacuteho uacutestavu v Zaacutehřebu v němž si kladla otaacutezku jakyacutem způsobem by bylo možneacute klasifikovat slovniacute zaacutesobu v chorvatskyacutech ciacuterkevněslovanskyacutech pamaacutetkaacutech a jakyacute vztah maacute k slovniacute zaacutesobě nejstaršiacutech staroslověnskyacutech pamaacutetek(1) Druhyacutem bylo vypisovaacuteniacute variant ke čteniacute ze začaacutetku knihy Genesis z chorvatskohlaholskyacutech bre- viaacuteřů ktereacute jsem ve Staroslověnskeacutem uacutestavu v Zaacutehřebu pořizovala asi před

1 V piacutesemneacute podobě bylo publikovaacuteno o dva roky později (Bauerovaacute 2004)

93

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

pěti lety kvůli tomu abych měla dalšiacute lexikaacutelniacute materiaacutel z biblickeacuteho textu kteryacute by mi snad mohl pomoci při interpretaci distribuce lexeacutemů v pa-tristickyacutech textech chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřů konkreacutetně v homiliiacutech ciacuterkevniacutech otců A konečně třetiacutem impulsem byly oslavy životniacuteho jubilea doc Heleny Baueroveacute na podzim roku 2019

1 SLOVNIacute ZAacuteSOBA CHORVATSKOHLAHOLSKYacuteCH STŘEDOVĚ-KYacuteCH BREVIAacuteŘŮ A PROBLEMATIKA JEJIacuteHO HODNOCENIacuteProblematika hodnoceniacute slovniacute zaacutesoby v chorvatskohlaholskyacutech pamaacutetkaacutech a v breviaacuteřiacutech zvlaacuteště je poměrně složitaacute a maacute několik uacuteskaliacute Je to daacuteno pře-devšiacutem tiacutem že samotnyacute breviaacuteř obsahuje velmi různorodeacute texty Chorvat-štiacute hlaholiteacute pak při překlaacutedaacuteniacute latinskeacuteho breviaacuteře do ciacuterkevniacute slovanštiny k němuž došlo s největšiacute pravděpodobnostiacute v polovině 13 stol(2) použiacutevali nejrůznějšiacute metody včetně využitiacute již existujiacuteciacuteho staroslověnskeacuteho překladu některyacutech čaacutestiacute biblickeacuteho textu k překladu rubrik zřejmě užiacutevali aktuaacutelně použiacutevanou terminologii (např berašь rěšponь s(ti)h(ь) čtenie oraciě bi-tatorij aj) a čaacutestečně asi i živyacute jazyk nebiblickeacute texty a biblickeacute texty jejichž staršiacute překlady neměli k dispozici překlaacutedali do ciacuterkevniacute slovanštiny kterou se naučili čteniacutem a užiacutevaacuteniacutem opisů staroslověnskyacutech liturgickyacutech a možnaacute i neliturgickyacutech knih (žaltaacuteř evangeliaacuteř parimejniacutek možnaacute menologium homiliaacuteř apod) Takto zřejmě na Krku a v oblasti Senje vznikl překlad bre-viaacuteře kteryacute se však daacutele opisoval a vyviacutejel jak po straacutence obsahoveacute(3) tak i po straacutence jazykoveacute resp překladoveacute A protože se daacutele budeme soustředit na slovniacute zaacutesobu bude naacutes zajiacutemat předevšiacutem vyacutevoj jazykovyacute

Na zaacutekladě zkoumaacuteniacute čteniacute z různyacutech biblickyacutech knih obsaženyacutech v bre-viaacuteři bylo již před viacutece než sto lety zjištěno že určiteacute biblickeacute texty byly do chorvatskohlaholskeacuteho breviaacuteře převzaty v překladu kteryacute je znaacutem ze

2 Tedy poteacute co papež Innocenc IV oficiaacutelně schvaacutelil užiacutevaacuteniacute ciacuterkevniacute slovanštiny jako liturgickeacuteho jazyka na ostrově Krku a v Senji r 1248 a 1252 (např Bogović 1998 55ndash62)

3 Zde maacuteme na mysli předevšiacutem některeacute změny ve vyacuteběru textů ke čteniacute na jednotliveacute dny kteryacutech si všiml již J Vajs pro biblickeacute perikopy (Vajs 1910 37) poteacute M Pantelić i pro dalšiacute texy (Pantelić 1993 66ndash67) a podrobněji se rozdiacutelům ve vyacuteběru homiletickyacutech čteniacute věnovala P Stankovska (2015)

94

PETRA STANKOVSKA

staroslověnskeacuteho parimejniacuteku(4) (např čaacutesti knihy Genesis(5) Izaiaacuteše Knih kraacutelovskyacutech Malyacutech proroků(6) aj) Tehdejšiacute zkoumaacuteniacute vychaacutezela z textu chorvatskohlaholskeacuteho breviaacuteře a misaacutelu kteryacute vydal jako soubor uacuteryv-ků z několika rukopisů původem převaacutežně z ostrova Krku Ivan Berčić (1864ndash1871) Postupem času se vědeckaacute veřejnost seznamovala i s dalšiacute-mi rukopisy nejdřiacuteve diacuteky Vajsově praacuteci o Vrbnickeacutem breviaacuteři v niacutež autor dospěl k zaacutevěru že se některeacute starozaacutekonniacute texty vyskytujiacute v breviaacuteřiacutech ve dvou verziacutech ndash v jedneacute kteraacute je bliacutezkaacute staršiacutemu staroslověnskeacutemu pře-kladu a v druheacute kteraacute je upravenaacute tak aby co nejleacutepe odpoviacutedala latin-skeacute předloze(7) (Vajs 1910 VIII) Intenzivnějšiacute baacutedaacuteniacute a kritickeacute edice textů vznikleacute většinou na půdě Staroslověnskeacuteho uacutestavu v Zaacutehřebu v němž byly shromaacutežděny fotografie většiny chorvatskohlaholskyacutech středověkyacutech bre-viaacuteřů(8) ukaacutezaly že některeacute starozaacutekonniacute texty jsou v breviaacuteřiacutech ve verzi bliacutezkeacute staroslověnskeacutemu parimejniacuteku v rukopisech severniacute skupiny a re-vidovaneacute podle latinskeacute předlohy v rukopisech jižniacute skupiny (např kni-hy Jonaacuteše a Joela(9)) u jinyacutech stopy takoveacutehoto textologickeacuteho rozděleniacute neniacute možneacute vysledovat a vznikly nejspiacuteše při překladu breviaacuteře z latiny (např kniha Moudrosti 1 a 2 kniha Makabejskyacutech Ester(10)) jindy jsou hranice obou verziacute velmi nevyacuterazneacute a vyznačeneacute stopovyacutem množstviacutem

4 Staršiacute studie byly vypracovaacuteny zejmeacutena za použitiacute Grigorovičova parimejniacuteku nyniacute je k dispozici kritickaacute edice Grigorovičova parimejniacuteku (Ribarova Hauptova 1998)

5 Michajlov 1912 350

6 Nahtigal 1902 14

7 V současneacute době se pro prvniacute textologickou skupinu užiacutevaacute běžně označeniacute severniacute či krčsko-is-trijskaacute a pro druhou jižniacute či zadarsko-krbavskaacute podle geografickeacuteho původu kodexů ktereacute se k těmto skupinaacutem řadiacute

8 Těch je dnes s datem vzniku do konce 15 stoletiacute dochovaacuteno 29 (Pantelić 2000 349) reaacutelně jich však muselo existovat mnohem většiacute množstviacute o čemž svědčiacute viacutece než 80 zlomků breviaacuteřů shromaacutež-děnyacutech Ivanem Berčićem (ed Vjalova 2000) Vzhledem k obtiacutežneacutemu dochovaacuteniacute těchto knih ktereacute postupem času vyšly z použiacutevaacuteniacute se můžeme důvodně domniacutevat že reaacutelně existovalo mnohem většiacute množstviacute opisů chorvatskohlaholskeacuteho breviaacuteře

9 Knihu proroka Jonaacuteše znova editovala a podrobně rozebrala Z Ribarova (Ribarova 1987) a ze-jmeacutena knihu proroka Joela zpracovala H Bauerovaacute (Bauerovaacute 1993a 1993b)

10 Tento stav je patrnyacute na zaacutekladě prohleacutednutiacute dostupnyacutech kritickyacutech edic (Miličić 1997ndash99 Baduri-na Stipčević 2006 2009 2012) z nichž je patrnaacute existence velmi maleacuteho množstviacute lexikaacutelniacutech variant v danyacutech textech Pokud se však takoveacute varianty vyskytujiacute majiacute poměrně specifickou distribuci (Stankovska 2017 204ndash205)

95

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

lexikaacutelniacutech variant (čaacutest Exodu(11)) anebo naopak přiacuteliš vyacuterazneacute při velmi se lišiacuteciacute latinskeacute a řeckeacute předloze (Job(12))

Dalšiacutem probleacutemem je že texty byly v některyacutech přiacutepadech překlaacutedaacuteny v různyacutech dobaacutech a různyacutemi překladateli protože breviaacuteře se mezi sebou lišiacute takeacute deacutelkou čteniacute Pokud byl z breviaacuteře s delšiacutemi lekcemi vytvaacuteřen breviaacuteř s lekcemi kratšiacutemi původně delšiacute čteniacute se pouze zkraacutetila Pokud však bylo nutno při revizi (s největšiacute pravděpodobnostiacute to byla stejnaacute revize kteraacute ved-la ke vzniku tzv jižniacute textologickeacute skupiny revidovaneacute podle latiny) naopak text prodloužit ndash tedy v přiacutepadě že v kontrolniacutem latinskeacutem breviaacuteři byl text delšiacute než ve staršiacutech chorvatskohlaholskyacutech (např exemplaacuteře vrbnickeacute ze severniacute skupiny) ndash bylo nutno danou čaacutest dopřeložit V takoveacutem přiacutepadě sice vznikl překlad takeacute na zaacutekladě latinskeacute předlohy (podobně jako při vzniku breviaacuteře např u neparimejniacutech textů) avšak autoři již měli jineacute povědomiacute o ciacuterkevniacute slovanštině i o prostředciacutech včetně těch lexikaacutelniacutech ktereacute k tomu-to jazyku patřily Jako vzor pro tyto překladatele mohl byacutet nějakyacute autoritativ-niacute staroslověnskyacute překlad biblickeacuteho textu kteryacute znali např žaltaacuteř

Přes všechny vyacuteše uvedeneacute okolnosti však byacutevaacute slovniacute zaacutesoba chorvatsko- hlaholskyacutech breviaacuteřů dodnes hodnocena paušaacutelně pomociacute určityacutech bdquonaacute-lepekldquo jako moravismus preslavismus vyacuteraz ochridskeacute školy apod bez ohledu na to kde se kteryacute lexeacutem vyskytuje(13) Takoveacuteto hodnoceniacute slovniacute zaacutesoby však ztraacuteciacute vyacutepovědniacute hodnotu a na zaacutevěr se dozviacutedaacuteme jen to že se v chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech vyskytujiacute všechny vyacuteše vyjmenovaneacute druhy lexeacutemů znaacutemyacutech z pamaacutetek některyacutech oblastiacute zejmeacutena Slavie ortho-doxy Zaacutesadniacutem probleacutemem tedy je jakyacutem způsobem uchopit zkoumaacuteniacute slovniacute zaacutesoby v chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech tak abychom z něj moh-li vyvodit nějakeacute užitečneacute zaacutevěry Jakou metodologii zvolit

11 Stankovska 2019 384ndash387

12 To je patrneacute již při letmeacutem zhleacutednutiacute edice (Zaradija Kiš 1997) a potvrzuje se i při podrobnějšiacutem rozboru (Stankovska 2018)

13 Takovyacuteto způsob hodnoceniacute vyacuterazů je snad ospravedlnitelnyacute v soubornyacutech přiacuteručkaacutech ktereacute majiacute za ciacutel podat přehled o celkoveacute situaci v chorvatskohlaholskyacutech pamaacutetkaacutech (např Mihaljević 2014) Meacuteně pochopitelnyacute a zejmeacutena využitelnyacute je v praciacutech ktereacute se věnujiacute popisu lexika jedneacute pamaacutetky nebo jednoho typu textu

96

PETRA STANKOVSKA

2 SYNONYMNIacute VYacuteRAZY JAKO VARIANTY V BIBLICKYacuteCH TEX-TECH CHORVATSKOHLAHOLSKYacuteCH BREVIAacuteŘŮKdyž Helena Bauerovaacute (Bauerovaacute 2004) vypsala synonyma kteraacute se na stej-neacutem miacutestě vyskytujiacute v breviaacuteřniacutem textu tzv Malyacutech proroků v chorvatsko-hlaholskyacutech breviaacuteřiacutech a rozdělila je podle toho zda se vyskytujiacute v rukopise kteryacute u těchto textů patřiacute do severniacute skupiny (odpoviacutedajiacuteciacute většinou řeckeacute předloze) a kteryacute do jižniacute skupiny (upraveneacute podle latinskeacute předlohy) na-značila tak velmi perspektivniacute způsob zkoumaacuteniacute a hodnoceniacute slovniacute zaacutesoby v textech chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřů(14) Ve sveacute studii vypsala celkem 22 synonymniacutech dvojic ktereacute ovšem rozdělila do dvou skupin (15 a 7) V počet-nějšiacute skupině byla distribuce synonym takovaacute že paleoslovenismus (Baue-rovaacute 2004 569) tedy lexeacutem dobře doloženyacute v nejstaršiacutech staroslověnskyacutech pamaacutetkaacutech se vyskytoval v rukopisech s nerevidovanou verziacute sledujiacuteciacute řec-kou předlohu a druhyacute lexeacutem byl v rukopisech s textem revidovanyacutem podle latinskeacute předlohy Ve druheacute skupině však distribuce nebyla tak jasnaacute a jako přiacuteklad uvaacutediacute Bauerovaacute paleoslovenismus branь kteryacute je překvapivě doložen v rukopisech s textem revidovanyacutem podle latiny a mladšiacute kroatizujiacuteciacute ratь ktereacute se nachaacuteziacute v textu rukopisů s nerevidovanyacutem překladem (Bauerovaacute 2004 571) U distribuce těchto lexeacutemů pak konstatuje že bude třeba usku-tečnit ještě dalšiacute baacutedaacuteniacute aby bylo možneacute uspokojivě objasnit zejmeacutena přiacutečiny distribuce lexeacutemů druheacute skupiny synonymniacutech dvojic

Textem Malyacutech proroků v chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech jsem se sama nikdy nezabyacutevala nicmeacuteně vysvětleniacute ktereacute by se mohlo vztaho-vat i na distribuci lexeacutemů ze synonymniacutech dvojic v textu Malyacutech proroků a ktereacute mě napadlo při vypisovaacuteniacute variant ze začaacutetku knihy Genesis by snad mohlo daacutet alespoň čaacutestečnou odpověď na otaacutezky v člaacutenku H Baue-roveacute Zaacutevěry sveacuteho pozorovaacuteniacute se tedy pokusiacutem shrnout a zformulovat ur-čitou hypoteacutezu kterou však bude ještě nutno ověřit na většiacutem množstviacute synonymniacutech dvojic třeba i těch z Malyacutech proroků

14 Zpracovaacuteniacute synonymniacutech vyacuterazů podle bliacutezkosti textu řeckeacute či latinskeacute předloze se v naacuteznaciacutech objevilo např i v edici A Zaradije Kiš (Zaradija Kiš 1997 59ndash69) nicmeacuteně nebylo daacutele systematicky dokončeno

97

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

3 EKVIVALENTY ZA GERMINARE CREARE A FACERE V GE-NESIS 11ndash29 V CHORVATSKOHLAHOLSKYacuteCH BREVIAacuteŘIacuteCHV textu knihy Genesis v chorvatskohlaholskyacutech středověkyacutech breviaacuteřiacutech na-chaacuteziacuteme variantniacute čteniacute u slovanskyacutech ekvivalentů za miacutesta kde v latinskeacutem textu stojiacute slovesa facere creare a germinare kteraacute majiacute poměrně jasně da-nou distribuci v jednotlivyacutech breviaacuteřniacutech rukopisech V přiacutespěvku se proto zamysliacuteme nad užitiacutem dvojic (s)tvoriti ndash szdati a prozebsti ndash vzdrasti v čaacutesti textu knihy Genesis v chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech ve srovnaacuteniacute s uži-tiacutem vyacuteznamovyacutemi odstiacuteny a variantnostiacute těchto lexeacutemů v žaltaacuteři kteryacute je jako zřejmě jedinaacute kompletniacute biblickaacute kniha dochovaacuten v chorvatskohlahol-skeacute tradici pouze ve verzi kteraacute odpoviacutedaacute prvniacute tedy nejstaršiacute doloženeacute re-dakci staroslověnskeacuteho žaltaacuteře (Valjavec 1889ndash1890) a dalšiacute revizniacute uacutepravy podle latinskeacuteho zněniacute jsou minimaacutelniacute včetně uacuteprav lexikaacutelniacutech(15) Naviacutec text žaltaacuteře zcela jistě znali chorvatštiacute hlaholiteacute zpaměti a tudiacutež ho mohli použiacutevat i jako určitou referenčniacute a zaacuteroveň autoritativniacute bdquozaacutesobaacuternuldquo staro-slověnskyacutech lexeacutemů

31 VYacuteBĚR SLOVES FACERE (DĚLAT) CREARE (TVOŘIT) GERMI-NARE (VYKLIacuteČIT VYRAZIT VYPUČET)Vyacuteběr latinskyacutech sloves facere creare a germinare je do jisteacute miacutery naacutehodnyacute neboť jsem si při vypisovaacuteniacute variant textu Gn 11ndash29 z chhlah breviaacuteřů všimla skutečnosti že v prvniacute čaacutesti (Gn 11ndash128) tohoto uacuteryvku a v druheacute čaacutesti (Gn 129ndash29) se naacutepadně lišiacute ekvivalenty zejmeacutena za germinare a cre-are v tom smyslu že do 128 je ve všech rukopisech jeden ekvivalent od 129 což je text kteryacute se nachaacuteziacute pouze v rukopisu Vatikaacutenskeacutem a je tedy později bdquodopřeloženyacuteldquo Tento dopřeloženyacute text pak obsahuje synonymniacute vyacuterazy k vyacuterazům kteryacutemi jsou stejnaacute latinskaacute slova překlaacutedaacutena v textu do Gn 128 a jsou zachovaacutena i ve Vatikaacutenskeacutem breviaacuteři

15 To zcela jasně vyplyacutevaacute z dostupnyacutech edic Lobkovicova a Pařiacutežskeacuteho žaltaacuteře (Vajs 1916) podobně jako žaltaacuteře Fraščićova (Hamm 1967) ale i z nejnovějšiacute edice žaltaacuteře z breviaacuteře rukopisu Chorvatskeacute akademie věd HAZU IIIc21 (Šimić 2014)

98

PETRA STANKOVSKA

Germinare Gn 111 da prozebacutenetь Gn 25 vzrasla biCreare Gn 11 sacutetvori Gn 121 sacutetvori Gn 127 sacutetvori (3x) Gn 23 sazda Gn 24 sacutezdana sutь

Pouze u ekvivalentů na miacutestě latinskeacuteho facere je situace o něco složitějšiacute kvů-li rozlišeniacute mnoha vyacuteznamů tohoto lexeacutemu a ani hranice rozdiacutelneacute distribuce ekvivalentů neniacute zcela jasnaacute Nejvyacuteraznějšiacute je asi fakt že za pasivniacute tvary byacutevaacute užiacutevaacuteno sloveso byti zatiacutemco za aktivniacute tvary sloveso (s)tvoriti což je zcela dů-sledneacute do verše Gn 129 po něm se pouze jednou vyskytne rozdiacutel ve verši Gn 27 kdy je pasivniacute tvar přeložen slovanskyacutem pasivniacutem tvarem stvorenь estь

Facere Gn 13 bistьfacta est Gn 15 bistьfactum est Gn 17 sacutetvorifecit bistьfactum est Gn 18 bistьfactum est Gn 19 bistьfactum est Gn 111 tacutevorećufacientem tvorećeefaciens bistьfactum est Gn 112 tvorećeefaciens Gn 113 bistьfactum est Gn 115 bistьfactum est Gn 116 sacutetvo-rifecit Gn 119 bistьfactum est Gn 123 bistьfactum est Gn 124 bistьfactum est Gn 125 sacutetvorifecit Gn 126 sacutetvorimfaciamus Gn 130 bis-tьfactum est Gn 131 stvorilь b(ě)šefecit bis(tь)factum est Gn 22 stvorifecerat Gn 24 stvorifecit Gn 27 stvorenь estьfactus est

32 INTERPRETACE ZJIŠTĚNEacute DISTRIBUCE CIacuteRKEVNĚSLOVAN-SKYacuteCH LEXEacuteMŮ ZA GERMINARE CREARE FACEREZajiacutemaveacute je že rozhraniacute distribuce užityacutech slovanskyacutech synonym (zejmeacutena u germinare a creare u facere je v prvniacute čaacutesti jasnaacute překladovaacute strategie ndash za lat pasivniacute tvar je užito sloveso biti za aktivniacute tvar sloveso [s]tvoriti) se kryje s čaacutestmi ktereacute jsou doloženy jak v breviaacuteřiacutech severniacute skupiny (krč- skeacute a istrijskeacute např Vrbnickeacute breviaacuteře Mavrův Viacuteta z Omišlje čaacutestečně Illyrico10 Lublaňskyacute) tak i v rukopisech jižniacute skupiny (zadarsko-krbav-skeacute např Vatikaacutenskyacute 5 Moskevskyacute Dragučskyacute Novljanskyacute aj) to je Gn 11ndash128 a pouze ve Vatikaacutenskeacutem je Gn 129ndash29

Na zaacutekladě teacuteto distribuce můžeme vyvodit hypoteacutezu že zatiacutemco i do Vatikaacutenskeacuteho kodexu stejně jako do ostatniacutech rukopisů jižniacute skupiny byl text Gn 11ndash128 opsaacuten bez zvlaacuteštniacutech lexikaacutelniacutech uacuteprav ze severniacute textolo-

99

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

gickeacute skupiny dalšiacute text Gn 128ndash29 byl zřejmě bdquodopřeklaacutedaacutenldquo za použi-tiacute synonymniacutech překladateli nejspiacuteše bližšiacutech anebo leacutepe staroslověnsky znějiacuteciacutech slov synonymniacutech k vyacuterazům v prvniacute čaacutesti

GERMINARETo že je germinare v druheacute čaacutesti přeloženo slovesem vzrasti je docela po-chopitelneacute Prozebacutesti by se dalo považovat na pozadiacute chorvatskeacute ciacuterkevniacute slovanštiny za typickyacute paleoslovenismus a tedy slovo u nějž je tendence nahrazovat ho při aktivniacutem použitiacute ciacuterkevniacute slovanštiny slovem běžnějšiacutem tedy vzrasti Naopak v prvniacute čaacutesti je tento paleoslovenismus vaacutezaacuten na sta-roslověnskyacute parimejniacute překlad kteryacute byl do breviaacuteře převzat

Gn111 Brev(16) i r(e)če Da prozebacutenetь z(e)mla travoju zelenějuću = Parim(17) да прозѧбнетьκαὶ εἶπεν ὁ θεός Βλαστησάτω ἡ γῆ βοτάνην χόρτουhellip Et ait Germinet terra herbam virentemGn25V parimejniacuteku je i na tomto miacutestě užito sloveso прозѧбсти avšak ve Vatikaacuten-skeacutem breviaacuteři zcela evidentně parimejniacute překlad využit nebyl

16 Pokud jsou přiacuteklady označeny zkratkou bdquoBrevldquo znamenaacute to že se tento lexeacutem nachaacuteziacute ve všech zkou-manyacutech chorvatskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech 13ndash15 stol ktereacute daneacute miacutesto obsahujiacute Jsou to breviaacuteře Baro-mićův z r 1493 papiacuter tištěnyacute Bribirskyacute breviaacuteř z r 1470 pergamen Zaacutehřeb Arhiv HAZU sign IIIb6 Dabar-skyacute breviaacuteř 1486 pergamen Zaacutehřeb Archiv HAZU sign IIIc21 Dragučskyacute breviaacuteř 1407 pergamen Zaacutehřeb Arhiv HAZU sign IIIb25 breviaacuteř z archiacutevu sv Petra 15 stol pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Cap S Pietro D215 Vatikaacutenskyacute 10 breviaacuteř 1485 pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Borg Illir 10 prvotisk breviaacuteře 1491 papiacuter Benaacutetky Biblioteca nazionale Marciana sign Breviario glagolitico inc 1235 2 lublaňskyacute breviaacuteř 15 stol pergamen Lublaň Narodna in univerzitetna knjižnica sign Ms 163 Mavrův breviaacuteř 1460 pergamen Zaacutehřeb NSK sign R 7822 Moskevskyacute breviaacuteř 1442ndash43 pergamen Mo-skva Rossijskaja gosudarstvennaja biblioteka Zbirka Sevastyanov sign Fond 270 51 1 novljanskyacute breviaacuteř 1459 pergamen Novi Vinodolski farniacute uacuteřad 2 novljanskyacute breviaacuteř 1495 pergamen Novi Vinodolski farniacute uacuteřad Padovskyacute breviaacuteř pol 14 stol pergamen Padova Biblioteca Universitaria sign MS 2282 Vatikaacutenskyacute breviaacuteř pol 14 stol pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Borg Illir 5 Vatikaacutenskyacute breviaacuteř r 1465 pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Vat Slav 19 Vrbnickyacute prvniacute breviaacuteř zač 14 stol pergamen chovanyacute na farniacutem uacuteřadě ve Vrbniku Vrbnickyacute druhyacute breviaacuteř 14 stol pergamen chovanyacute na farniacutem uacuteřadě ve Vrbniku Vrbnickyacute třetiacute breviaacuteř 14 stol pergamen chovanyacute na farniacutem uacuteřadě ve Vrbniku VO ndash breviaacuteř Viacuteta z Omišlje r 1396 pergamen Viacutedeň Oumlsterreichische Nationalbibliothek sig Cod Slav 3

17 Parimejniacute překlad citujeme dle edice Z Ribaroveacute a Z Hauptoveacute (1998)

100

PETRA STANKOVSKA

BrevVat(18) I vsaka trava polska prěje neže vzrasla bi - Parim въсꙗка трѣва селнаꙗ прѣжде даже не прозебеhellip πάντα χόρτον ἀγροῦ πρὸ τοῦ ἀνατεῖλαι omnemque herbam regionis pri-usquam germinaret

CREARE Poněkud jinaacute je situace u vyacuterazů za sloveso creare protože v prvniacute čaacutesti majiacute všechny rukopisy sloveso sacutetvoriti ktereacute je však v chorvatskeacute ciacuterkevniacute slo-vanštině naprosto běžneacute a rozhodně bychom ho nemohli označit za paleoslo-venismus tiacutem by paradoxně v tomto vyacuteznamu byl spiacuteše lexeacutem sacutezdati kteryacute je použit v druheacute čaacutesti kteraacute byla zcela jistě přeložena přiacutemo z latinskeacuteho breviaacuteře a v rukopise Vatikaacutenskeacutem ve verši Gn 127 i za druheacute a třetiacute sloveso

Gn11Brev = Parim iskoni sacutetvori b(og)ь n(e)bo i z(e)mlju᾿Εν ἀρχῇ ἐποίησεν ὁ θεὸς τὸν οὐρανὸν καὶ τὴν γῆν In principio creavit Deus caelum et terramGn121Brev Sacutetvori že i sacutetvori Vat b(o)gь kiti velikie = Parim и створи б(ог)ъ китъі великиѧ καὶ ἐποίησεν ὁ θεὸς τὰ κήτη τὰ μεγάλα hellip Creavitque Deus cete grandiahellipGn127Brev = Parim i sacutetvori b(og)ь č(lově)ka po obrazu sacutevoemu i po obrazu b(o)žiju sacutetvori sacutezda Vat i muža i ženu sacutetvori sacutezacuteda Vat ěκαὶ ἐποίησεν ὁ θεὸς τὸν ἄνθρωπον κατ᾽ εἰκόνα θεοῦ ἐποίησεν αὐτόν ἄρσεν καὶ θῆλυ ἐποίησεν αὐτούς еt creavit Deus hominem ad imaginem suam ad ima-ginem Dei creavit illum masculum et feminam creavit eosGn23BrevVat presta ot vsěhь d(ě)lь svoihь ěže sazda b(og)ь ndash Parim почи отъ въсꙗхъ дѣлъ ѧже начѧтъ б(ог)ъ творіти

18 Zkratka bdquoBrevVatldquo znamenaacute že se danyacute lexeacutem nachaacuteziacute pouze v 5 vatikaacutenskeacutem breviaacuteři (pol 14 stol pergamen Řiacutem Bibl Apostolica Vaticana sign Borg Illir 5)

101

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

hellip κατέπαυσεν ἀπὸ πάντων τῶν ἔργων αὐτοῦ ὧν ἤρξατο ὁ θεὸς ποιῆσαι cessave-rat ab omni opere suo quod creavit Deus ut faceretGn24BrevVat egda sacutezdana sutь v d(a)nь v nže stvori b(og)ь n(e)bo i z(e)mlju ndash Parim 0 Parim въ нъже д(ь)нъ ствѡри б(ог)ъ небо и земѧ hellip ὅτε ἐγένετο ᾗ ἡμέρᾳ ἐποίησεν ὁ θεὸς τὸν οὐρανὸν καὶ τὴν γῆν quando creata sunt in die quo fecit Dominus Deus caelum et terram

Pokud tedy v tomto vyacuteznamu můžeme považovat za paleoslovenismus spiacute-še sloveso sacutezdati proč je přiacutetomno praacutevě v textu kteryacute byl do Vatikaacutenskeacuteho breviaacuteře zcela jistě přeložen z latiny a rozhodně se tak nestalo v nejstaršiacutem obdobiacute vyacutevoje chorvatskohlaholskeacuteho breviaacuteře ale zřejmě při jeho revizi ně-kdy kolem poloviny 14 stol Mohlo by to snad byacutet proto že měl překladatel (textu Gn 129ndash29) povědomiacute o tom že se pro vyacuteznam lat slova creare ve vzorneacute ciacuterkevniacute slovanštině použiacutevaacute sloveso sacutezdati protože to tak znal z vel-mi autoritativniacuteho textu kteryacute jistě uměl nazpaměť ndash ze žalmů Pokud se totiž podiacutevaacuteme do chhlah žaltaacuteřů (např podle edic Vajs 1916 či Šimić 2014 = Ac) zjistiacuteme že na miacutestě lat creare je u všech šesti vyacuteskytů (Ps 5012 8813 8848 10119 10330 1485) překlad sacutezdati stejně jako i v nejstaršiacutech sta-roslověnskyacutech žaltaacuteřiacutech (Pogodinův = Pog Boloňskyacute = Bon(19))

Ps 5012 cor mundum crea mihi ndash sr(ьdь)ce čisto sacuteziždi vь mьně Ac = PogBon (καρδίαν καθαρὰν κτίσον ἐν ἐμοί)Ps 8813 tu creasti Thabor et Hermon ndash ti sьzda tavorь i eracutemonь Ac = PogBon (σὺ ἔκτισας Θαβωρ καὶ Ερμων)Ps 8848 frustra creasti filios hominum ndash v sue sьzda s(i)ni č(lověčь)skie Ac = PogBon (ματαίως ἔκτισας πάντας τοὺς υἱοὺς τῶν ἀνθρώπων)Ps 10119 populus qui creabitur laudabit Dominum ndash ljudi ziždimi vacuteshv(a)- letь g(ospod)a Ac = PogBon (ziždemyi) (λαὸς ὁ κτιζόμενος αἰνέσει τὸν κύριον)Ps 10330 emittes spiritum tuum et creabuntur ndash pošleši d(u)hь tvoi i sacuteziž-dut se Ac = PogBon (ἐξαποστελεῖς τὸ πνεῦμά σου καὶ κτισθήσονται)

19 Citace z Pogodinova a Boloňskeacuteho žaltaacuteře uvaacutediacuteme podle edice V Jagiće (1907)

102

PETRA STANKOVSKA

Ps 1485 quoniam ipse mandavit et creata sunt ndash ěko tacute reče i biše ta povelě i szdaše se Ac = Pog Bon (ὅτι αὐτὸς εἶπεν καὶ ἐγενήθησαν αὐτὸς ἐνετείλατο καὶ ἐκτίσθησαν)

Za předpokladu že překladatel kteryacute zřejmě i revidoval opisovaneacute texty vybral při překladu slovesa creare z možnyacutech lexeacutemů paleoslovenismus kteryacute znal ze žaltaacuteře se nabiacuteziacute otaacutezka proč nevybral paleoslovenismus i za sloveso germinare Vždyť se přiacutemo nabiacutezel v předchoziacutem textu ve ktereacutem vyacuteraz prozebacutesti ponechal Vysvětleniacutem by snad mohla byacutet opět situace v žaltaacuteři Na miacutestech lat slovesa germinare se totiž objevujiacute nejrůznějšiacute vyacute-razy ktereacute však mnohdy vychaacutezejiacute z řeckeacuteho zněniacute předlohy (viz vyacuteše) ve ktereacutem se naleacutezajiacute slovesa s jinyacutem vyacuteznamem Proto si hlaholiteacute mnohem obtiacutežněji mohli vytvořit přiacutemočareacute spojeniacute mezi latinskyacutem a staroslověn-skyacutem vyacuterazem resp toto spojeniacute nemuselo existovat a proto překlada-tel verze z Vatikaacutenskeacuteho breviaacuteře použil sloveso vzrasti ktereacute jistě znal i z běžneacuteho jazyka Pro ilustraci si uveďme všechna čtyři miacutesta vyacuteskytu slovesa germinare v žaltaacuteři na prvniacutech dvou a na čtvrteacutem je i v řečtině slo-veso s vyacuteznamem bdquovykliacutečit vyrůstldquo (ἀνατέλλω) nicmeacuteně pouze na druheacutem a čtvrteacutem je přeloženo slovesem prozebsti na třetiacutem sleduje csl překlad jasně řeckeacute sloveso (ἐξανθέω) s vyacuteznamem bdquovykveacutestldquo

Ps 717 germinabit in diebus eius iustitia ndash vacutesiěetь vь d(ь)ni ego prav(ь)da Ac = PogBon (ἀνατελεῖ ἐν ταῖς ἡμέραις αὐτοῦ δικαιοσύνη)Ps 918 germinaverunt impii quasi faenum ndash egda prozebacutenutь grěšnici ěko trava Ac=PogBon (ἐν τῷ ἀνατεῖλαι τοὺς ἁμαρτωλοὺς ὡς χόρτον)Ps 9114 in atriis Dei nostri germinabunt ndash i v dvorěhь domu b(og)a n(a)šego procacutevtutь Ac = PogBon (ἐν ταῖς αὐλαῖς τοῦ θεοῦ ἡμῶν ἐξανθήσουσιν)Ps 10314 germinans herbam iumentis ndash prozebae pažiti sacutekotomь Ac = PogBon (ἐξανατέλλων χόρτον τοῖς κτήνεσιν)

103

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

4 ZAacuteVĚREMNa zaacutekladě distribuce překladovyacutech ekvivalentů na miacutestě latinskyacutech slov facere germinare a creare v textu knihy Genesis 11ndash29 v chorvatskohla-holskyacutech breviaacuteřiacutech můžeme konstatovat že

(1) v textu z knih severniacute textologickeacute skupiny (původem z Krku a Ist-rie) je parimejniacute překlad do Gn 128 kteryacute maacute jasnou distribuci ekvivalentů v miacutestě lat facere ndash za pasivniacute tvary je to biti za aktivniacute tvary (s)tvoriti tento systeacutem je porušen v později přeloženeacute čaacutesti Gn 129ndash29 doloženeacute ve Vatikaacutenskeacutem paacuteteacutem breviaacuteři

(2) na miacutestě lat germinare se v Gn 128 vyskytuje paleoslovenismus pro-zebsti a v později přeloženeacute čaacutesti od 129 zřejmě běžně užiacutevaneacute vzrasti To svědčiacute o tom že překladatel neměl v povědomiacute paleoslovenismus prozebsti jako vyacuteraz aktivniacute slovniacute zaacutesoby což může souviset s tiacutem že v žaltaacuteřniacutem textu neniacute překlad na miacutestě slova germinare jednotnyacute

(3) vyacuteskyt paleoslovenismu sacutezdati v dodatečně přeloženeacutem textu za lat creare zatiacutemco v parimejniacutem textu je stvoriti lze vysvětlit pa-ralelou s žaltaacuteřniacutem textem kteryacute maacute na miacutestech lat creare vždy překlad slovesem szdati Odtud si mohl takeacute hlaholita z poloviny 14 stoletiacute kteryacute překlaacutedal dodatečnyacute text ve Vatikaacutenskeacutem breviaacuteři osvojit danyacute způsob překladu

(4) znalost žaltaacuteře a jeho slovniacute zaacutesoby resp staroslověnskyacutech ekviva-lentů za latinskeacute vyacuterazy by tak mohla byacutet vysvětleniacutem proč byly v později přeloženyacutech chorvatskohlaholskyacutech textech užity paleo-slovenismy namiacutesto v teacute době běžnějšiacutech vyacuterazů ktereacute se někdy na daneacutem miacutestě vyskytovaly v rukopisech severniacute textologickeacute skupiny

izr prof dr Petra Stankovska Filozofska fakulteta Univerze v Ljubljani

Aškerčeva 2 1000 Ljubljana Slovenija petrastankovskaffuni-ljsi

104

PETRA STANKOVSKA

LITERATURA BADURINA STIPČEVIĆ Vesna

2006 bdquoKnjige o Makabejcima u hrvatskoglagoljskoj književnosti Prva knjiga o Makabejcima u hrvatskoglagoljskim brevijarimaldquo Slovo 54ndash55 s 5ndash126

2009 bdquoKnjige o Makabejcima u hrvatskoglagoljskoj književnosti Druga knjiga o Makabejcima u hrvatskoglagoljskim brevijarimaldquo Slovo 59 s 1ndash75

2012 Hrvatskoglagoljska knjiga o Esteri (Zagreb Matica Hrvatska)

BAUEROVAacute Helena1993a bdquoK staroslověnskeacutemu překladu knihy proroka Joelaldquo Slavia 62 s 455ndash462

1993b Slovanskeacute překlady profeacutetickyacutech textů v ciacuterkevněslovanskyacutech parimej-niacuteciacutech a charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech Habilitačniacute praacutece (Olomouc)

2004 bdquoKe klasifikaci lexika charvaacutetskohlaholskyacutech textůldquo in M-A Durrigl ndash M Mihaljević ndash F Velčić (eds) Glagoljica i hrvatski glagolizam (Zagreb minus Krk Staroslavenski institut i Krčka biskupija) s 567ndash575

BERČIĆ Ivan1864ndash1871 Ulomci svetoga Pisma obojega uvjeta staroslavenskim jezikom IndashV (Praga)

BOGOVIĆ Mile1998 bdquoHrvatsko glagoljsko tisjućlećjeldquo Senjski zbornik 25 s 1ndash140

HAMM Josip1967 Psalterium Vindobonense (Wien OumlAW)

JAGIĆ Vatroslav1907 Psalterium Bononiense (Vindobonae Gerold et soc ndash Berolini Weid-mann ndash Petropoli Ricker)

MIHALJEVIĆ Milan (ed)2014 Hrvatski crkvenoslavenski jezik (Zagreb Hrvatska sveučilišna naklada ndash Staroslavenski institut)

MICHAJLOV Alexandr Vasiljevič1912 Opyt izučenija teksta knigi Bytija proroka Moiseja v drevneslavjanskom perevode (Varšava)

105

POZNAacuteMKY K DISTRIBUCI EKVIVALENTŮ ZA SLOVESA FACERE CREARE A GERMINARE

MILIČIĆ Irena1997ndash1999 bdquoStarozavjetna Knjiga Mudrosti u hrvatskoglagoljskim brevijari-maldquo Slovo 47ndash49 s 57ndash112

NAHTIGAL Rajko1902 Něskolacuteko zametok o slědah drevněslavjanskogo parimejnika v horvat-sko-glagoličeskoj literature (Sankt-Peterburg)

PANTELIĆ Marija Agnesia1993 bdquoFragmenti hrvatskoglagoljskoga brevijara starije redakcije iz 13 stol-jećaldquo Slovo 41ndash43 s 61ndash146

RIBAROVA Zdenka1987 bdquoKnjiga proroka Joneldquo Slovo 37 s 123ndash159

RIBAROVA Zdenka ndash HAUPTOVA Zoe1998 Grigorovičev parimejnik I Tekst so kritički aparat (Skopje MANU)

STANKOVSKA Petra2015 bdquoOdnos sadržaja sačuvanih hrvatskoglagoljskih i latinskih srednjo-vjekovnih brevijaraldquo in V Badurina Stipčević ndash S Požar ndash F Velčić (eds) Hrvatsko glagoljaštvo u europskom okružju Zbornik radova iz znanstvenog skupa održanog 5ndash6 listopada 2012 g na Krku (Zagreb Staroslavenski insti-tut) s 447ndash466

2017 bdquoNěktereacute faktory důležiteacute pro posuzovaacuteniacute slovniacute zaacutesoby v chorvatsko-hlaholskyacutech breviaacuteřiacutechldquo Filologija časopis Razreda za filološke znanosti Hrvatske akademije znanosti i umjetnosti u Zagrebu 68 s 193ndash221

2018 bdquoPerevod knigi Iova i ego tekstologičeskie charakteristiki v sochrani-všichsja chorvatsko-glagoličeskich breviarijach XIVndashXV vvldquo Paleobulgarica 42 č 1 s 19ndash37

2019 bdquoKniga Ishod v breviarii Vida Omišljanina ndash tekstologičeskie i pere-vodčeskie osobennostildquo in V S Jefimova (ed) Paleoslavistika ndash 2 (Moskva Institut slavjanovedenija RAN) s 371ndash396

ŠIMIĆ Marinka2014 Akademijin brevijar HAZU IIIc21 Hrvatskoglagoljski rukopis s konca 14 stoljeća (Zagreb Staroslavenski institut)

106

PETRA STANKOVSKA

VAJS Josef1910 Nejstaršiacute breviaacuteř chrvatsko-hlaholskyacute (Prvyacute breviaacuteř Vrbnickyacute) (Praha Kraacutelovskaacute českaacute společnost naacuteuk)

1916 Psalterium palaeoslovenicum Croatico-glagoliticum Tomus I (Praha)

VALJAVEC Matija1889ndash1890 bdquoO prijevodu psalama u nekijem rukopisima hrvatsko-srpsko i bugarsko-slovenskijemldquo Rad Jugoslovenske akademije 98 s 1ndash84 ibid 99 s 1ndash72 ibid 100 s 1ndash64

VJALOVA Svetlana Olegovna2000 Glagoličeskie fragmenty Ivana Berčiča (Zagreb Hrvatska akademija znanosti i umjetnosti Ruska nacionalna biblioteka i Staroslavenski institut)

ZARADIJA KIŠ Antonija1997 Knjiga o Jobu u hrvatskoglagoljskoj književnosti (Zagreb Hrvatsko filološko društvo)

108

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA FgCap VlaThem IZ 13 STOLJEĆA

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

ABOUT THE VOCABULARY OF NEWLY DISCOVERED FRAGMENTS RIJEČKOGA HRVATSKO-GLAGOLJSKOGA HOMILIJARA FgCap VlaThem FROM THE 13TH CENTURYThe author publishes the results of the first research of the FgCap VlaThem lexis (2 frag- ments of parchment that she discovered in the Capuchin Library in Rijeka 2007) It is a two-leaf parchment of Croatian Glagolitic homiliary from the 13th century

Keywords FgCap VlaThem lexis newly discovered Glagolitic parchments Glagolitic fragments from the 13th century Croatian Glagolitic homiliary Capuchin Library in Rijeka

1 UVODOtkriće dvaju glagoljskih pergamentnih fragmenata iz 13 st na unutraš- njim stranicama koricacirc tiskane knjige pod sign Lett R Fila VII Np 124 koje smo imenovali kao FgCap VlaThem (Vlašić-Anić 2007) ndash jedan je od izravnih rezultata našega prvog interdisciplinarnog terenskog istraživanja glagoljice u 400-godišnjoj knjižnici riječkoga Kapucinskoga samostana Gospe Lurdske (Benčić 1998) Provedeno je od 21 VIII do 2 IX 2007 godine zahvaljujući na-šoj uspješnoj suradnji kao znanstvenice Staroslavenskoga instituta u Zagre-bu s gvardijanima varaždinskoga i riječkoga kapucinskoga samostana M Ke-mivešom i A Pervanom te provincijalom Hrvatske kapucinske provincije sv Leopolda Bogdana Mandića I Petanjakom Rezultiralo je nizom dragocjenih novootkrivenih pergamentnih i knjižnih rijetkosti inspirativnim za još in-tenzivniji nastavak naših istraživanja u kapucinskim samostanima i ranijih u Varaždinu i Karlobagu (Vlašić-Anić 2004 2014) i svih idućih (Vlašić-Anić

109

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

2013 2018) Brojna nova otkrića sabirana su u tri zbirke rijetkosti FgCapVla (Fragmenta Cappuccinorum Vlašić) Varaždinsku Karlobašku i Riječku Široj kulturnoj i znanstvenoj javnosti prezentirali smo ih objavljenim znanstvenim radovima (Vlašić-Anić 2011 Vlašić-Anić ndash Tepert 2014) te autorskim i koau-torskim izložbama (Vlašić-Anić 2015 2019) od kojih su na riječkoj (Vlašić--Anić 2010) percipirani kao bdquoizlošci koji graniče sa senzacijomldquo (Grce 2010)

Samo u Rijeci otkrili smo 11 pergamentih fragmenata i oko 30 ostrižaka hrvatskoglagoljskih liturgijskih kodeksa 13ndash15 st na 16 tiskanih knjiga iz 16ndash18 st oko 30 latinskih i 2 hebrejsko-aramejska fragmenta na perga-meni iz 13 st te više latinskih grčkih i hebrejskih pergmentnih ostrižaka na još 66 tiskanih izdanja knjiga iz 15ndash18 st Dosada je istraženo 5 riječkih pergamentnih fragmenata iz 13 i 14 st otkrivenih nau istoj knjizi Decre-tales D Gregorii papaelig IX tiskanoj u Rimu 1582 g 3 hrvatskoglagoljska (Mihaljević ndash Vlašić-Anić 2010) i 2 Hebrejsko-aramejska fragmenta Knjige Izlaska (Vlašić-Anić ndash Tepert 2010 Tepert 2011)

Knjigu na kojoj smo otkrili FgCap VlaThem tiskao je u Veneciji 1542 g talijanski izdavač europskoga ugleda aktivan od 1539 do 1572 Giro-lamo Scotto ndash pod naslovom bdquoTHEMISTII peripatetici lvcidissimi pa-raphrasis in aristotelis posteriora amp physica In Libros item de anima memoria et reminiscentia somno et vigilia insomniis amp divinatione per somnvm Hermolao Barbaro Patricio Veneto Interprete additis lvcvbra-tionibvs qvAElig themistii obscvriora qvAEligdam loca apertiſſima reddunt Additoque indice Necnon contradictionibus ac ſolutionibus marci anto-nii zimarrAElig in dictis eiuſdem the mistii Quaelig omnia a ſtudioſis deſidera-bantur Venetijs Apud Hieronymum Scotum 1542ldquo (Vlašić-Anić 2007 14) Njezino virtualno fototipsko izdanje dostupno je na internetskim stranica-ma Les Bibliothegraveques Virtuelles Humanistes Centre dlsquoEacutetudes Supeacuterieures de la Renaissance Tours (BVH-Themistius)

Zahvaljujući restauratorsko-konzervatorskom odvajanju pergamena od knjižnih korica koje smo pokrenuli s riječkim kapucinskim samostanom Hrvatskim državnim arhivom u Zagrebu Konzervatorskim odjelom u Rije-ci Odjelom za kulturu Grada Rijeke i Ministarstvom kulture Republike Hr-vatske ndash Riječka zbirka FgCapVla obogaćena je s još 4 hrvatskoglagoljske

110

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

rijetkosti 2 lista pergamene FgCap VlaThem i 2 zrcalna otiska na papiru knjižnog uveza stoljećima nevidljivih lsquolicarsquo njihovih 1ab-recto i 2cd-verso stranica (Slike 1ndash4)

2 OPIS FgCap VlaThemVeć prva paleografsko-filološka istraživanja FgCap VlaThem pokazala su da je riječ o 2 lista istoga kodeksa razrezanoga dvolista hrvatskoglagolj-skoga homilijara staroga tipa iz prijelaznoga formativnog razdoblja hrvat-ske uglate glagoljice s početka do sredine 13 st Na homilijar staroga tipa upućuju baš kao i u Ljubljanskom homilijaru (Lab) iz 13 st bdquosamo incipiti responzorija (recircšpona) koji prate svaku homiliju ali bez incipita popratnog versa (berša)ldquo (Pantelić 1993 62)

Ovi listovi fine pergamene napose s obzirom na njihovu starinu veo-ma su dobro očuvani Mjestimice su nečitljivi zbog izlizanosti i mehaničkih oštećenja zbog izrezivanja u format za uvez knjižnih korica nedostaju im gornja i lijeva margina kao i dio lijeve strane stupaca A i C a 1 listu go-tovo polovica donje margine Dimenzije su 1 lista širina 252 cm visina 308 cm te dio donje margine 2 cm Širina je 2 lista 263 cm visina 33 cm a donja margina 42 cm Tekst je ispisan dvostupačno u 29 redaka u sva-kom stupcu visine oko 30 cm širine 11ndash115 cm te međusobnim razmakom koji varira od 7 mm do 1 cm Visina je slova u retku 3mm a velikih počet-nih u rasponu od 5 do 11 mm

Svi su krupni inicijali (čija protežnost varira od 2 do 45 retka) i počet-na slova rubricirani pisani crnilom a rubovi su im konturirani potezima crvenom bojom kojom je i kod manjih izvedeno udvostručenje vertikal-nih linija Četiri krupna inicijala V visine oko 3cm (V 1b15 1c25 2c26 i 2d26) ndash baš kao i u Kukuljevićevu fragmentu misala (Kuk) iz XIII stoljeća ndash u identičnoj su maniri estetskog oblikovanja bdquogeometrijski ornamenti-rani s motivom meandra i okvira oko stablaldquo (Štefanić 1969 57) Njihova nesumnjiva sličnost zamjetna i u oblikovanju inicijala P (P 1c8) u uspo-redbi s inicijalom P u Kuk upućuje na mogućnost da ih je u oba spomenika oblikovala ruka istog iluminatora

111

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

Pismo je uglata hrvatska glagoljica prijelaznoga ili formativnog perioda kada uz naglašenu težnju k uspostavljanju dvolinijskoga sustava slova još uvijek lsquovisersquo na gornjoj crti a veličina je slovnih polja nerijetko neujednače-na Arhaičnost nekih njegovih paleografskih osobitosti upućuje na tipološ-ku srodnost s pismima reprezentativnih glagoljskih spomenika 13 st Kuk 3 i Lab Riječ je o nizu paleografskih markacija bitnih za datiranje FgCap VlaThem u razdoblje od početka do sredine 13 st Uz bdquoostatak mekog na-zala bull (jęsъ r = JĘ ję) kojemu se posljednji trag može naći u Beč-kim listićima i na Baščanskoj ploči u pojednostavljenom oblikuldquo (Štefanić 1969 12) zabilježen u primjeru sę (ntilder) 1c21 ndash ističemo i supostojanje

1 obiju varijanti ključa starog znaka za poluglas stari jor ( i ] ) zabilježen 32 puta na kraju te 6 puta u sredini riječi ndash s objema varijantama štapića novoga hrvatskog znaka za poluglas (kratkim u obliku sitnog latinskog T (|) u visini gornje linije retka i dugim (sup3) spuštenim u redak) ndash kao i sa zamjenikom poluglasa vrlo starog postanja (jerok) odnosno apostrofom u obliku ulijevo zaobljene kvake upisane pri vrhu slova (rsquo)

2 desetičnoga Icirc ( ) u glasovnoj ulozi kao samostalnog velikog počet-nog slova 4 puta kao veznika Icirc 1d23 2a3 2a8 i 2d7 jednom u vez-niku Їbo 1d26 i glagolu Icircmatrsquo 1a5 te 3 puta u ligaturi sa slovom ž (ž) u zamjenici Icircže qui 1b10 1c19 i 2c7 ndash sa slovom I (I) čiju gornju i donju očicu u brojnim primjerima povezuje zajednička dijagonalna crta(1) što vidno podsjeća na ćirilsko slovo И kako u oblicima s dva izrazito trokusta oka (povezana na način lsquozatvorenogarsquo latiničnoga X) rubriciranih velikih slova u naslovima tako ponekad i u samome tekstu ndash te sa slovom I (I) hrvatskoglagoljske uglate stilizacije

3 staroga granatog slova m (M ) ndash 13 puta u hrvatskoj uglatoj stilizaciji svih četiriju proporcionalno skladno razgranatih oka u crveno rub-riciranim ligaturama m (M ) + l (l) u riječi OM(I)LIEcirc u stupcima 1andash1c 2andash2b i 2d ndash s novim uglatim slivenim hrvatskim oblikom granatoga m (sect) u karakterističnim grafemima hrvatske uglate gla-goljice i u kasnijim stoljećima ligaturama m (sect) + l (l) u riječima

1 bdquoPaleografska prekretnicaldquo u oblikovanju ovoga slova tijekom XII stoljeća (Fučić 1982 11)

112

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

om(i)l(iecirc 1a18 m(i)l(o)stivago 2c19ndash20 i m(i)l(o)stiucirc 2c20 te m (sect) + ž (ž) u vezniku imže 1c18 1d4 ndash te s prevladavajućim u hrvatskim spomenicima latinskim uncijalnim M koje zajedno sa štapićem (sup3) po-staje jedna od najkarakterističnijih prinova hrvatske glagoljice

4 starijih varijanti slovacirc Č (curren) i Ecirc (AElig) s nelomljenom crtom na desnom boku u inicijalima (Če 1d7 i Ecircže 2d9) te u naslovima REcircš(PONЬ) 1a9 E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 1a12 ČTENIE 1a11 ndash s mlađima s lomljenim desnim bokom (ccedil i auml) u samom tekstu

5 dvouglatog (odsječenog) slova c (c) ndash s oblicima oštrog c s karakte-rističnim nagibom (c)

6 obiju varijanti slova v (v) ndash starije s poluoblom spojnicom i kole-banjem u postizanju stupnja proporcionalnosti u veličini njegovih očica ndash te mlađe dugoljasto četvrtasta oblika

3 SADRŽAJ FgCap VlaThemSadržajni je kontinuitet dokaz da je doista riječ o razrezanome dvolistu Tekstovi misnih perikopa i homilija na prvome listu od Bijele subote do III nedjelje nakon Uskrsa ndash kontinuirano se nastavljaju na drugome od IV nedjelje nakon Uskrsa do blagdana Uzašašća Kristova Dvolist fine per-gamene najvjerojatnije je prvotno bio razrezan po sredini a potom nejed-nako obrezan Možemo pretpostaviti da je bio oblikovan za omot nekoj knjizi i prije nego li je nalijepljen na unutrašnje strane obiju korica ovoga izdanja Sudeći prema (iako različitoj) veličini obaju listova njihov je fo-lio-format mogao biti oko 30 cm times 35 cm a dimenzije cijeloga dvolista ndash 60 cm times 70 cm Sadržaj obaju fragmenata obuhvaća

I TRI HOMILIJE SVETOGA GRGURA PAPE (Gregorius 2016) bull HOM 222 za Bijelu subotu Stvorenь dlgotoucirc stuženь štumka b(o)ž(e)

stvenu lucircb(a)vь middot ka sniemo v(a)šei lucircbvi middot ot čt(eni)ecirc e(vьn)ĵ(e)lska-go cecircmrsquo middot gl(agol)ati ispravleniemь vzbrati (BrPt 122a7ndash15) na misnu perikopu Iv 20 1 mdash od 1a2ndash10 [aĉe ubo] elikože podoba[ucirc] nesrsquoti ne mogu hellip v brecircmenecirc

113

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

bull HOM 261 za Bijelu nedjelju I nedjelju nakon Uskrsa na Iv 2019 mdash od 1a19ndash1b12 OM(I)L(I)Ecirc B(LA)Ž(E)NA[GO] grъgura papaža Prъv[i č]te(niecirc) sego ev(a)nĵ(e)lsk(a)go middot uprosъ umь p[ьhaet]ъ

bull HOM 141 za II nedjelju nakon Uskrsa na Iv 1011ndash12 mdash od 1b19ndash1c21

OM(I)L(I)Ecirc B(LA)ž(e)n(a)go grecircgora p[ap]aža Slišaste bratie milecirci[ša middot ot eva]n[ĵ(e)lъ]sk(a)go čt(e)niecirc učenie na[še sl]išaste pagubu našu

II TRI HOMILIJE SVETOGA BEDE PREZBITERA (Beda 2016) bull HOM II 5 za III nedjelju nakon Uskrsa na Iv 1616 mdash od 1c28ndash2a10

OM(I)L(I)Ecirc Č[te(nie)] middot Na s(veta)go becircdi middot pr[o]z[v(i)]tera S[iecirc sl(o)vesa sp(a)s(i)t(e)la] n[(a)šego g(ospodь)]necirc b[ra]tie milecirciša [ve-seliemь i] sr(ьdь)c middot uslišaniemrsquo middot p(o)decircecircti p(o)[do]baemъ middot čest imže vniemъ pri[st]upati

bull HOM II 7 za V nedjelju nakon Uskrsa na Iv 16 23 mdash od 2b24ndash2c23 OM(I)L(I)Ecirc čьst[n]ago becircdi prozvitera middot [mo]žetь vzmutiti nemoĉ-nie slišateli i kako v gl(a)vecirc čteniecirc sego ev(a)nĵ(e)lskago učenikomrsquo sp(a)sitelь obeĉa reki middot Am(e)nь middot am(e)nь

bull HOM II 8 za VI nedjelju nakon Uskrsa na Lc 11 5 mdash od 2d3ndash22 OM(I)L(I)Ecirc middot ČT(ENI)Ecirc TOGOŽD[Ecirc] G(ospod)ъ toli sp(a)s(i)telь našь k n(e)b(e)s(ьs)k(a)g[o c(ecircsa)rs]tviecirc radostemrsquo priti žel[ecircucircĉ]e istovihь radost[i] u sebe pro[sit]i ni učitь middot Icirc datie proseĉemrsquo na[mь d]oteĉь se obeĉa

III HOMILIJU HAYMONA HALBERSTATENSISA bdquoH II 11ldquo (Barreacute 1962 338) odnosno LXXXVII (Haymo 2016) za IV nedjelju nakon Uskrsa (Dominica quarta post Pascha) na Iv 16 5 mdash od 2a15ndash2b19 OM(I)L(I)Ecirc middot čteniecirc togož-de middot Često is[po]četka svoego middot propovecircdaniecirc g(ospod)ь [uč(e)]n(i)k(o)mrsquo svoimъ middot mežducirc soboucirc lucircbi[ti se] ecircv[la]še velmi

IV MISNE PERIKOPE Iv 20 19 (1a11ndash18) Iv 10 11ndash12 (1b13ndash19) Iv 16 16 (1c23ndash28) Iv 165 (2a11ndash14) Iv 16 23 (2b20ndash24) Lc 11 5ndash13 (2c24ndash2d3) te Mc 16 14ndash20 (2d24ndash28)

Tekstove homilija sv Grgura pape i sv Bede Prezbitera mogli smo uspo-rediti s onima koji su sačuvani u hrvatskoglagoljskim brevijarima iz 14

114

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

i 15 st BrVO BrPt BrVat5 BrBar BrN2 BrPm BrN2 BrVb1 Homilija Haymona Halberstatensisa sadržajna je novost identificirali smo je uspo-redivši hrvatskoglagoljski tekst s latinskim izvornikom (Haymo 2016)

4 LEKSIK RIJEČKOG HRVATSKOGLAGOLJSKOG HOMILIJARA FgCap VlaThem 4 1 ASPEKT BROJČANE POTVRĐENOSTIU 8 stupaca teksta sačuvane su 1182 riječi ndash 541 na listu 1A i 641 na listu 2A ndash odnosno 472 leksema od kojih se 139 ne nalazi među 2425 uvrštenih u Popis riječi potvrđenih u najstarijim hrvatskoglagoljskim fragmentima (Mihaljević 2018 145ndash173) Citirani je Popis dio za naš rad višesmisleno nezaobilazne sinteze Milana Mihaljevića Jezik najstarijih hrvatskoglagolj-skih rukopisa u kojoj je utvrđen i kao cjelina istraživan leksički sastav dota-da pojedinačno opisanih 25 hrvatskoglagoljskih fragmenata iz 12 i 13 st (dalje Corp25) te uspoređen raquosa starocrkvenoslavenskim leksikom kako bi se utvrdilo u kojoj je mjeri (taj) leksik promijenjen i obnovljenlaquo (Mihaljević 2018 111) S obzirom na to ndash već samo ovih 139 leksema FgCap VlaThem predstavlja nemalo leksičko blago To su middotBmiddot (num ord middot2middot) bitelnecirc brecircme veĉši vzmutiti vznesenie videcircti se vmalo vmalecirc vprašati vskrь-senie vskrьsnuti vsprositi middotGmiddot (num ord middot4middot) godь gospodьni Grъgurъ Grecircgorь middotDmiddot (num ord middot5middot) daleko dalečьnь datie diviti divnecirciši dobri dovlecircti domovitь dondeže dostoinь doteĉi dohoditi se drecircvьnь decirclanie decircecircniecirc eže elikože elikokratže estьstvьnь živecircti žitelь pro ltprecircmogtžit[(e)lь] zaklopiti zapovecircdati zgromaždati zaecircmь icircže izvьnь izvъnьnь icircmati imati inьdecirc inii is isprositi istovь istostь isusovъ istlьkovanie kako kratъ luče lucircbiti se lucircbьvь lucircbi male mežducirc milecircišii mnogorazličьnь mьnšii mecircriti namecircriti napisanie našъ nebesьskь nemoĉь nepričini-telnecirc ni (part) obladati oblastecirclъ obьecircti se oteĉi otplaĉenie otpuĉati otstupati otecircti (abscedere) otьecircti se (auferre) papažъ pače (conj) pitecirc-nie pogoždь podobati se podьdanь podecircecircti pozdecirc pokopati polunoĉi poslecircdь poslecircdьnь poustiti poecircti prazdьnь priležnecirc prilipati prislužiti pristoecircti pristupati priti prihoditi propovecircdecirckovati prosmotriti pročii

115

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

pročaecirc precircstupati prъvi pьhati precircbivatelnecirc recircdьkь sila skrьbь sliša-telь sotoninь stroi sdobiti se slišati se sprecircdьreĉi stužati suĉii sъmrьtь sъpasitelьnь tainstvo (mysterium) tainstvo (sacramentum) trikratь te-lesnecirc udobь uprositi uprosъ uprosь urazumecircti uslišanie uslišavati se utežanie hotecircnie često človecircčьski čьtecircti ucircčnecirc

Glagol ZGROMAŽDATI (Čest o[necirchrsquo] vistinu i namrsquo middot iže po mucecirc [i po] vskrs(e)ni g(ospdь)ni k vecircrecirc prihodi[mь] middot ucircčnecirc zgromaždaetrsquo 1d17) nije po-tvrđen ni u Građi za Rječnik crkvenoslavenskoga jezika hrvatske redakcije gdje je zabilježena jednokratnica sgromaditi conglobare(2) niti u Slovnίku gdje su potvrđeni primjeri sъgramaditi sъgromaditi congregare

Leksički sastav 472 leksema Riječkog hrvatskoglagoljskog homilijara profiliran je potvrdama 137 imenica od kojih 10 vlastitih imena muškoga roda i 127 općih imenica (51 muškoga roda 36 ženskoga roda i 40 sred- njega roda) 131 glagola 43 pridjeva 52 priloga 36 zamjenica 8 brojeva 22 prijedloga 36 veznika 1 uzvik i 6 čestica Baš kao i u Corp25 i kanon-skim spomenicima imenice i glagoli čine više od polovice leksika dok je imenica obrnuto od kanonskih spomenika nešto više od glagola(3) Ne-zaobilazna orijentacija u kategoriziranju graničnih slučajeva polifunkcio-nalnih verbalnih potencijala priloga ili prijedloga prijedloga ili veznika čestica ili veznika za nas je bio latinski izvornik

42 IMENICESvih 10 potvrđenih vlastitih imena muškoga su roda BEcircDA BEDA Na s(veta)- go becircdi pr[o]z[v(i)]tera 1c čьst[n]ago becircdi prozvitera 2b GRЪGURЪ GRA-EGORUS grъgura papaža 1a GREcircGORЬ GRAEGORUS grecircgora p[ap]aža 1b IVANЬ IOANNES IV(A)NA 1a 1c 2andash2b ISUSЬ JESUS i(su)sь 1a 2d IUcircDEcircI IUDAEUS ot iucircdecirci 2a LUKA LUCAS LUKI 2c MARKO MARKA 2d PAVLЬ PAULUS ap(osto)lь pavlь 2c HRЬSTЬ CHRISTUS h(rьst)ь 2b h(rьst)a 2c

2 Usp I sabrali se b(ecirc)hu s(i)n(o)ve benrsquoecircmini na abuera i zgromaeni b(ecirc)hu vrsquo edinь zastupь BrVat5 157d s jedinom paralelom sьvrsquokupleni (sъvъkupiti) BrVO 319b

3 Usp Mihaljević 2018 111

116

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

Od općih imenica muškoga roda zabilježen je 51 primjer ANĴELЬ ANGE-LUS Anĵ(e)lь g(ospodь)nrsquo 1a anĵ(e)lь sotoninь 2c APOSTOLЬAPUSTOLЬ APOSTOLUS Ot ap(osto)lь 2b ap(osto)lь pavlь 2c BERŠЬ VERSUS B(eršь) 2d BOGЬ kь b(og)u 2a VEČERЬ večerь 2a večeru bivšu 2d VEcircKЬ vrsquo vecircki 1b VEcircNЬCЬ Na vecircnci 2c GODЬ HORA do g[odecirc] 1dndash2a GOSPODЪ DO-MINUS G(ospod)ъ 2d GOSPODЬ DOMINUS ot g(ospod)a 1d g(ospod)ь 2andash2b g(ospod)a 2cndash2d GROBЬ SEPULCRUM v grobecirc 2a DARЬ DO-NUM ot d[ara] 1b DRUGЪ AMICUS druga 2c druže 2c DЬNЪ DIES v d(ь)nъ 1a 2a DЬNЬ DIES d(ь)ne 1d v(ь) treti d(ь)nь 2a EVANĴELISTЪ EVANGELISTA evrsquo[(a)nĵ(e)]l(i)stъ 2a ŽITELЬ ltprecircmogtžit[(e)lь] 1b ZA-EcircMЬ v zaemrsquo 2c KONЬCЬ FINIS do kon[ca] 2a KRIŽЬ CRUX s križa 2a MIRЪ PAX mirъ 1a MIRЪ MUNDUS ot mira 2a v mirecirc 2andash2b NA-RODЬ TURBA narodь 2d OBLASTELЬ ARBITER oblastelь 1a OBRAZЬ FORMA obr]azь 1b OTЬCЬ PATER krsquo o(tь)cu 1c kь o(tь)cu 1d 2a ot o(tь)ca 2b 2c o(tь)cь 2c PAPAŽЪ PAPA papaža 1a p[ap]aža 1b PASTIRЪ PASTOR pastirъ 1b (3x) 1c POLЬ na pol 2d PONEDEcircLI V PON(E)DEcircLI 2c POČETЬKЬ INITIO is [po]četka 2a PROZVITERЬ PRESBYTER Na s(veta)go becircdi pr[o]z[v(i)]tera 1c prozvitera 2b REDЬ SERIES redь 1d REcircŠPONЬ RESPONSORIUM REcircš(PONЬ) 1andash2d SLIŠATELЬ AUDITOR slišateli 2b SPASITELЬ REDEMPTOR sp(a)s(i)telь 2d SPASITELЬ SAL-VATOR sp(a)sitelь 2b sp(a)sitela 2c SPASЪ JESUS sp(a)sъ 1c 2a SPASЬ JESUS sp(a)sь 1b 2andash2c SPASЬ DOMINUS sp[(a)sa] 2d STRAHЬ METUS za strahrsquo 1a STROI RATIO stroemь 1a [st]r[o]i 1a UDЬ ARTI-CULUS udomrsquo 2a UMЪ ANIMA umъ 1a UPROSЪ QUAESTIO uprosъ 1a UPROSЬ QUAESTIO uprosь 2c UTORI [VЬ] UTORI 2d UČENIKЪ DISCIPULUS uč(e)n(i)k(o)mъ 1c UČENIKЬ DISCIPULUS uč(e)n(i)ci 1a krsquo uč(e)nik(o)mrsquo 1a uč(e)n(i)k(o)mrsquo 1b učenikomrsquo 2andash2d učenici 2b ot uče-nika 2b uč(e)n(i)k(o)mь 2bndash2c HLEcircBЬ PANIS tri hlecircbi 2c ČINЬ MOTIO čina 2c ČLOVEcircKЬ HOMO čl(o)vecircki 2a č(lovecirc)kь 2a

Opće imenice ženskoga roda na trećem su mjestu po brojnosti ndash s 36 potvrđenih primjera BRATIEcirc FRATRES bratie 1andash1d bratiecirc 2d VEcircRA FIDES [vecirc]ra 1a vecircru 1b k vecircrecirc 1d GLAVA CAPUT v gl(a)vecirc 2b GODI-NA HORA godi[na] 2a DVЬRЬ FORES dvaremrsquo 1a DVЬRЬ IANUA

117

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

dvrsquo[rmi] 1a dvъrmi 1b dvь[rь] 2d DOBROTA BONITAS do[broti] 1b DUŠA d(u)šu 1bndash1c d(u)ša 1c DEcircVA VIRGO d(ecirc)vi 1b ISTOSTЬ CER-TITUDO istostrsquo 1a KRЬVЬ SANGUIS k(ь)r(ь)vrsquo 1c krrsquovi 2b LUcircBЬVЬ DILECTIO [lucirc]b(a)vrsquo 2a lucircbьvь 2b LUcircBI AFFECTUS lucircbve 2a MI-LOSTЬ GRATIA m(i)l(o)stiucirc 2c MUKA PASSIO po mucecirc 1d mucecirc 2a MЬZDA MERCES mьzdi 1a NEDEcircLEcirc N(E)D(EcircL)E 1b N(E)DE[LE] 1c N(E)D(EcircLE) 2b NEMOĈЬ INFIRMITAS nem[oĉi] 1a NOGA PES nogi 2b NOĈЬ NOX [v t]u noĉь 1d n[oĉi] 1d noĉъ 2a V tuže noĉь 2b OVЬCA OVIS za ovce 1bndash1c ovcamrsquo 1c za težde ovrsquoce 1c OMILIEcirc HOMILIAOMELIA OM(I)LIEcirc 1a 1c OM(I)L(I)Ecirc 1ndash1c 2andash2d om(i)l(i)ecirc 2d PAGUBA PERICULUM pagubu 1b PASKA PASCHA PO PASCEcirc 1a 1c PO P(A)SCEcirc 2andash2b PIĈA [v p]iĉu 1c PLЪTЬ CARNIS v plъti 1d POMOĈЪ AUXILI-UM protivu pomoĉi 2c RADOSTЬ GAUDIUM k r[ado]sti 1d k radostemrsquo 2d radost[i] 2d REcircČЬ RES recircčemrsquo 1b SILA VIS s[ili] 1a SEMRЬTЬ MORS se[mr]trsquo 1c po semrьti 1d SKRЬBЬ TRISTITIA po skltrьgtbi 1d SOBOTA SABBATUM vь edinu sobotrsquo 1a STRANA REGIA v str[a-nu] 2a TREcircBA trecircbecirc budetrsquo 1c ČESTЬ INTENTIO Čest intentione 1d ČESTЬ PARS Čest 1d

Općih imenica srednjega roda potvrđeno je 40 BOŽЬSTVO DIVINITAS o b(o)ž(ь)stvecirc 2b BREcircME PONDUS b[recircm]e 1a v brecircmenecirc 1a VESELIE LAETA [ve]selie 1d VZNESENIE ASCENSIO vrsquozneseniemrsquo 1d o vrsquozneseni 2b PREcircD VZNESENIEMrsquo 2cndash2d VREcircME TEMPUS V(ь o)n(o) vr(ecirc)me 1andash1c 2cndash2d vrecircme 1d vrrsquome 2a VSKRЬSENIE RESURRECTIO po vrsquoskr(ь)seni 1a po vs[kr(ь)]seni 1b vskrs[enie]mь 1d o vskrseni 2b DATIE DATIO da-tie 2d DOBRODEcircEcircNIE BENEFICIUM dobro decircecircniecirc 2c DEcircLANIE OPERATIO decirclanie 1a [ot] decirclan[i]ecirc 1b DEcircEcircNIE OPUS decircecircniecirc 1b EVANĴELIE EVAN-GELIUM E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 1andash1b 2andash2d ZNAMENIE ARGUMENTUM v zname-nihrsquo 2a IME NOMEN vь ime 2bndash2c IMEcircNIE SUBSTANTIA ot imecircniecirc 1c imecircniecirc 1c ISTLЬKOVANIE EXPERIMENTUM istlьkovanie 1a MORE [mo]ra 2d MUČENIE PASSIO mučeni[ecirc] 1d NAPISANIE EXPLANATIO napisaniemь 2c NASTOEcircNIE PRAESENTIO pro nastoecircnie 2a OTPLAĈENIE RETRIBUTIO vrsquo otplaĉeni 1a PITEcircNIE ALIMENTUM [p]itecircniemrsquo 1c PROPOVEcircDANIE PRA-EDICATIO propovecircdaniecirc 2a SLOVO SERMO PR(O) SL(O)VO 1a 1c 2a 2c

118

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

sl(o)v(ecirc)si 2b PR(O) SL(O)V(O) 2b PRO SL(O)VO 2d SLOVO VERBUM slove-sa 2d slovesi 2d SPASENIE SALUS kь sp(a)seniucirc 2c sp(a)seniecirc 2c SRЬDЬ-CE COR sr(ьdь)c 1d sr(dь)c(e)mь 2d TAINSTVO MYSTERIUM tainstvo 2b TAINSTVO SACRAMENTUM tainstv[o]mrsquo 1c TEcircLO CARNIS t[e]lese 1c TEcircLO CORPUS tecirclo 1a 1c tecircla 2b USLIŠANIE AUDITIO uslišaniemrsquo 1d USTA Ot ustrsquo 1a UTEŽANIE MERITUM utežaniecirc 1a UČENIE ERUDITIO uče-nie 1b UČENIE DISCIPULATUS učeni[e] 1d HOTEcircNIE INTENTIO hotecircnie 1a CEcircSARSTVIE REGNUM [c(ecircsa)rьs]tviecirc 2d [cesarь]stviecirc 2d CEcircSARSTVO REGNUM o c(ecircsa)rs[tv]ecirc 2a c(ecircsa)rstvo 2d ČREcircVO UTERUS črecircvomrsquo 1b ČTENIE LECTIO ČTENIE 1a ČT(ENI)E 1b 2bndash2d [ot] čt(e)niecirc 1b ČTE(NIE) 1c 2a čteniecirc 1d 2andash2b č(tenie) 2b Čt(enie) 2c ČT(ENI)Ecirc 2d ČT(E)N[IE] 2d

43 ZAMJENICEU Riječkom hrvatskoglagoljskom homilijaru zabilježen je 61 oblik sveukup-no 36 zamjenica AZЬ EGO azь me mi kъ mnecirc VI VOS vamrsquo vamь ot vasь VЬSЬ OMNIS ndash VSI OMNES vsi 2b VЬSЬ TOTUS [vь]sь VSE TOTUM vsecircmь 2d I ILLE uzrecircti i utegu 2a I IS ndash E EI [vz]lucircbi e 2a IcircŽE QUI Icircže (2x) 1b 1c IŽE QUI ndash EcircŽE QUA v nucircže (2x) 1d 2b IŽE CUI(US) ndash EcircŽE CUI(A) eiže 1a IŽE ILLE k nemu 2c [precirc]d nim 2d IŽE ILLI ot nihь 2a iže 1d IŽE IS [ot] hellip ego decirclan[i]ecirc 1b ego 1cndash1d emu 1d 2a 2c mučeni[ecirc eg]o 1d IŽE EI posrecircdecirc ihrsquo 1a IŽE QUI iže (2x) 1b 1d imže 1d EcircŽE QUA eucircže 1c ecircže 1d EŽE QUOD Eže 1a 1c 1d IŽE QUI onecircmrsquo sdobit se iže 1d k t[ecircmь] veĉe pristoitrsquo iže 1d sie trsquokmohellip iže 2c EcircŽE QUAE ovce eže 1c EŽE QUAE decircecircniecirc ecircže 1b tecirchь ecircže 2c Ecircže namrsquo slovesa 2d ihže prosi[mь] 2d KTO QUIS kto ot vasь 2c MI NOS mi 1b namrsquo 1cndash1d 2cndash2d ni (2x) 2d na[mь] 2d [na]mrsquo 2d MOI MEUS ndash MOE MEUM 2b MOI MEI 2b NAŠЪ NOSTER 1a NAŠЬ NOSTER našь 2d [n]ašego 2d NAŠA NOSTRA našu 1bndash1c [v p]iĉu našu 1c izvъnna naša 1c NAŠE NOSTRUM učenie na[še] 1b našego sp(a)seniecirc 2c NIKTOŽE NEMO 2a ONЪ ILLE v d(ь)nъ onъ 1a ONЬ ILLE emu 2c7 k nemu ad illum 2c28 emu illi 2c28 na onь pol [mo]ra 2d [precirc]d nim 2d3 ONO ILLUD V(ь o)n(o) vr(ecirc)me 1andash1b 2bndash2c greduĉ[e vьse on]o vrecircme 1d [vь o]no vrrsquome 2a ONI ILLI onecircmrsquo e 1d Čest o[necirchrsquo] 1d ot nihь 2a oni 2c ONЬ

119

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

IS ndash ONI EI posrecircdecirc ihrsquo 1a SAMЬ IPSE samrsquo ap(osto)lь pavlь 2c SAMOE IPSUM samoe 1a SVOI SUUS ndash SVOEcirc SUA svoe 1a s[vo]ucirc 1b svo[ucirc] 1bndash1c svoee 2b SVOE SUUM po vs[kr]seni svoemь 1b svoe 1c svoego (2x) 1c 2a o svoemь toli ltigt o o(tь)či b(o)ž(ь)stvecirc 2b o vskrseni svoemrsquo 2b o vrsquozneseni svoemь 2b SVOI SUI svoimrsquo 1b 2andash2b svoimъ 2a 2cndash2d svoe 2a SVOE SUAE za ovce svoe (4x) 1bndash1c SEBE SE SUI mežducirc soboucirc 2andash2b se velmi pros[mot]riti 2b ot sebe 2c u sebe 2d SEBE SAMOE SE-METIPSE decircecircniecirc ecircže ot sebe samecirchь 1b SЬ HIC ot mira sego 2a sego čina 2c SE HOC V semrsquo 2b Se sliša 2b SIE HOC [č]te(niecirc) sego 1a ot sego [mь]nšago 1c čteniecirc sego 1d 2b sie hellip g(lago)la 1d V semrsquo 2b Se sliša 2b [d]oteĉь se obeĉa 2d SIEcirc HAEC S[iecirc sl(o)vesa] 1d k simrsquo 1d [z]a sę 1c SIE ILLUD Sie k t[ecircmь] 1d SI ILLI sie trsquokmohellip iže 2c SЬ QUI ndash SIE QUOD divimo estъ sie 1b SЬŽDE SAM IDEM IPSE sьžde samrsquo 2a TЬ IDEM ndash TA EADEM toe n[oĉi] 1d TЬ ILLE ndash TA ILLA ta [vecirc]ra 1a [v t]u noĉь 1d TЬ ILLE ndash TI ILLI k t[ecircmь] 1d TЬ IS ndash TO ID to togo radi 2c to udobь 2c Togo radi 2c TЬ IS ndash TI EI tecirchь ecircže 2c TЪŽDE IDEM ndash TOŽDE čteniecirc togožde 2a ČT(ENI)Ecirc TOGOŽD[Ecirc] 2d čt(e)n[iecirc] togožde 2d TAŽDE EA-DEM tožde do[broti obr]azь 1b TIŽDE EIDEM mnogi [iz tъždecirc]hь ihže 2c TEŽDE EAEDEM za težde ovrsquoce 1c TЬ ŽE IDEMQUE ndash TA ŽE EADEMQUE V tu že noĉь 2b ČE QUID Če estъ 1 ČЬTO QUID Č[to] vistinu 1b česo vsprosite (2x) 2b česo položi[ti] 2d2

S obzirom da zamjenice bdquotъžde tažde tožde hellip nisu jako česte ni u frag-mentimaldquo (Mihaljević 2018 41ndash42) te da bdquoDIELS (1932 205) navodi da se zamjenice tъ že ta že to že uopće ne pojavljuju u najstarijim starocrk-venoslavenskim tekstovima a ni u onim mlađima nisu jako česte osim u adverbijaliziranim oblicima po tomъ že i tecircmъ želdquo (op cit 42) ndash ističemo značaj potvrđenih primjera njihovih oblika u FgCap VlaThem

44 PRIDJEVIPridjevi su zastupljeni sa 73 potvrđena oblika 43 leksema U poziciji ispred imenice ndash veoma rijetkoj u Corp25 (Mihaljević 2018 41) ndash zabilježeno je 29 leksema 39 puta te još 5 leksema 6 puta ispred glagola BLAŽENЬ BEATUS B(LA)Ž(E)NA[GO] grъgura papaža 1a B(LA)ž(e)n(a)go grecircgora

120

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

p[ap]aža 1b BOŽII DIVINUS b(o)žie decirclanie 1a VIŠNI SUPERNUS [v]išni oblastelь našъ 1a VEcircČЬNЪ PERPETUUS kь vecircčnomu sp(a)se-niucirc 2c DALEČЬNЪ LONGINQUUS v daleč[nu]ucirc str[anu] 2a DOBRI BONUS dobri pastirъ 1b dobri pas[tirъ] 1b DOBRЬ BONUS iže hellip dobrь estrsquo 1b dobro decircecircniecirc 2c DOSTOINЬ DIGNUS iže hellip dostoini biše 1d26 da dostoi[ni b]ili bihomrsquo 2d DREcircVЬNЬ ANTIQUUS drecircvnimь na-pisaniemь 2c EVANĴELЬSKЬ EVANGELICUS [ot eva]n[ĵ(e)lь]sk(a)go čt(e)niecirc 1b ESTЬSTVЬNЬ lucircbo pače estrsquostvьnihь prosimrsquo 2c ZEMLЬSKЬ TERRENUS ot z(e)ml[(ь)s]k(a)go imecircniecirc 1c z(e)ml(ь)skago imecircniecirc 1c IZVЪNЬNЬ EXTERIOR izvъnna naša hellipnamecircriti 1c INII ALIUS [ot] inogo ego decirclan[i]ecirc 1b ISTOVЬ istovihь radost[i] 2d MILOSTIVЬ MISERICORS ot m(i)l(o)stivago o(tь)ca 2c MNOGORAZLIČЬNЬ MUL-TIPLEX mnogo različnimi sl(o)v(ecirc)si 2b MNOGЬ MULTUS v mnozecirchь znamenihrsquo 2a mnogi [iz tъždecirc]hь 2c MUDRЬ Ot ustrsquo mudra 1a NE-BESЬSKЬ COELESTIS k n(e)b(e)s(ьs)k(a)g[o c(ecircsa)rs]tviecirc radostemrsquo 2d NEMOĈЬNЪ INFIRMUS nemoĉnie slišateli 2b OTЬČЬ o o(tь)či b(o)ž(ь)stvecirc 2b POSLEcircDЬNЬ POSTREMUS k poslecirc[d]nemu 1c PRAZDЬNЬ OTIOSUS ne prazdnamrsquo [i pri]zivaucircĉemь proseĉemrsquo middot iĉuĉemrsquo middot [te]kuĉemrsquo Daemo obrecirctimo otvorim[o b]iti svecircstuet se 2d PRЬVЬ PRIMUS Ot prьvago ubo sego 1c REcircDЬKЬ PAUCUS recircdki hellip[pone]su 1a REcircSЬNЬ VERUS tecirclo g(ospodь)ne [recircsno]e becirc 1a SVETЬ SANCTUS [S(VETA)]GO E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 1a S(VE)T(A)GO E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 1b S[(VE)T(A)GO] E(VAN)Ĵ(ELI)]Ecirc 1c 2d Na s(veta)go becircdi pr[o]z[v(i)]tera 1c S(VETA)GO E(VAN)Ĵ(ELI)Ecirc 2a 2bndash2c SUĈII [bliz]ь suĉemь mucecirc udomrsquo 2a TRE-TI TERTIUS v(ь) treti d(ь)nь 2a TEcircLESЬNЪ CORPORALIS pro tecirc- [l]esnoe nastoecircnie 2a ČLOVEcircČЬSKI HUMANUS č(lovecircčь)ski [st]r[o]i 1a ČЬSTЬNЬ SANCTUS čьst[n]ago becircdi prozvitera 2b

U postpoziciji je zabilježeno 17 pridjeva 29 puta BOŽЬI DIVINUS o c(ecircsa)- rs[tv]ecirc [b(o)]žь[i] 2a VELIKЬ VEĈŠI MAGNUS MAIOR eže veĉše estrsquo 1c GOSPODЬNI DOMINICUS Strsquo(rahь) g(ospodь)ni 2c GOSPODЬNЬ DOMI-NICUS tecirclo g(ospodь)ne 1a Anĵ(e)lь g(ospodь)nь 1a [po] vskr(ь)s(e)ni g(ospdь)ni 1d PREcircD VZNESENIEMrsquo G(OSPODЬ)NIMrsquo 2cndash2d DIVЬNЬ DIVNEcircI-ŠI MIRABILIS MIRABILIOR recircčemrsquo divnimrsquo 1b decircecircniecirc hellip stvorena divnecirciša

121

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

1b DOBRI BONUS pastirъ do[b]r[i] 1b pastirъ dobri 1b pastirь dobri 1c DOMOVITЬ č(lovecirc)kь domovitь doctus paterfamilias 2a EVANĴELЬSKЬ EVANGELICUS [č]te(niecirc) ev(a)nĵ(e)lsk(a)go 1a čteniecirc ev(a)nĵ(e)lsk[ago] 1d ISUSOVЬ uč(e)n(i)ci is(uso)vi 1a IUcircDEcircISKЬ za strahrsquo iucirc[decirci]ski 1a MILЬ MILEcircIŠII CARUS CARISSIMUS bratie milecirciša 1a 1d bratiecirc milecirciša 2d bra-tie milecirci[ša] 1b MRЪTVЬ MORTUUS [vsk]rrsquos bo iz mrъtvihь 2a MЬNŠII MINIMUS Ot hellip sego [mь]nšago 1c NEBESKЬ COELESTIS c(ecircsa)rstvo n(e)- b(e)skoe 2d dvь[rь c(ecircsa)r]stviecirc n(e)b(e)sk(a)go 2d PODOBЬNЬ SIMILIS ne tьkmo namrsquo podobni 2c PODЬDANЬ SUBJECTUS [s(e)becirc podь]dani[e] 2b SOTONINЬ anĵ(e)lь sotoninь 2c HRЬSTOVЬ vь ime h(ьrьsto)vo 2c

U objema pozicijama potvrđeni su pridjevi božii dobri i evanĵelьskь

45 BROJEVIOd 8 brojeva potvrđena su 3 glavna EDINЬ UNUS edinь 1a vь edinu sobotrsquo 1a DVA DUO dva 1a i TRI TRES tri hlecircbi 2c (primjer nezabilje-žen u Corp25) ndash te 5 rednih PRЬVЬ PRЪVI PRIMUS Prъv[i č]te(niecirc) sego ev(a)nĵ(e)lsk(a)go uprosъ 1a Ot prьvago 1c DRUGЬ DRUGII middotBmiddot = middot2middot middotDUOmiddot numeri nota middotIImiddot (numerus ordinalis SECUNDUS) N(E)D(EcircL)E middotBmiddot PO PASCEcirc 1b TRETI TERTIUS v(ь) treti d(ь)nь 2a ČETVRЬTI middotGmiddot = middot4middot middotQUAT-TUORmiddot numeri nota middotIVmiddot (numerus ordinalis QUARTUS) [N(E)D(EcircLE)] middotGmiddot PO P(A)SCEcirc 2a i PETI middotDmiddot = middot5middot middotQUINQUEmiddot numeri nota middotVmiddot (numerus ordinalis QUINTUS) N(E)D(EcircL)E middotDmiddot PO P(A)SCEcirc 2b

46 GLAGOLIU Riječkom homilijaru FgCap VlaThem zabilježeni su oblici 131 glagola Oprimjereni su potvrdama infinitiva supina prezenta aorista imperfek-ta imperativa perfekta pluskvamperfekta kondicionala i futura te aktiv-nih i pasivnih participa prezenta i preterita BIVATI FIERI ESSE bivaetь 2c bivaemrsquo 2c neslišimi bivaemrsquo 2c BITI ESSE becirchu 1a becirc 1a 1d 2a estrsquo 1andash1d estъ 1b esmь 1b [bi]hom 1b bi 1c 2c budetrsquo 1c bihomrsquo 1d estъ 1d 2cndash2d biše 1d 2b b(i)si 1d 2a becircše 2andash2b suĉee 2a este 2b s[utь] 2d [b]iti 2d da [b]ili bihomrsquo 2d bivšu 2d necircstь 1a VESELITI SE LAETI-FICARE vesel[iti] se 1d VZITI vzide 2a VZLUcircBITI DILIGERE vrsquo[zl]ucircb[lь]

122

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

2a [vz]lucircbi 2a VZMUTITI MOVERE vzmutiti 2b VIDEcircTI (SE) VIDERE videcircnimrsquo 1d Videcircše 2b Videcirchь 2c vi[di]t se 2c VNITI INGREDI INTRARE vniti 1a hote vnide 1b vniemъ 1d VPRAŠATI INTERROGARE vprašaet 2a VSKRЬSNUTI RESURGERE [vsk]rrsquos 2a VSPROSITI PETERE vsprosite 2b v[sprosite] 2c VSPEcircTI Vspoite 2d VSHOTEcircTI VELLE vshotecirc 2b VЬČETI imecircti vьčnete 2b imecircti vrsquočnetrsquo 2c VEcircDEcircTI SCIRE vecircdimo estrsquo 1a Vecircdi 2a GLAGOLATI DICERE gl(agol)e[trsquo] 1b Gl(agol)alь 1d g(lago)la 1d g(lago)- l(a)vъ 2a g(lago)le[tь] 2a gl(agol)ucirc 2b GLAGOLATI LOQUERE g(lago)- la 1d g(lago)l(a)še 2b GRESTI greduĉ[e] 1d v greduĉi 2a DATI DARE ne dastrsquo 1c dati 1c dastrsquo 2b dažd 2c Daemo 2d DIVITI necircstь divimo 1a divimo 1b DOVLEcircTI SUFFICERE dovlecircet 2d DOITI CONTINGERE doiti 1d DOITI PERVENIRE doiti 1d DOTEĈI DARE [d]oteĉь 2d DOHODITI SE PERVENIRE dohoditrsquo se 1c ŽELEcircTI DESIDERARE žel[ecircucircĉ]e 2d ŽIVEcircTIŽITI VIVERE živemrsquo 1c živima 2d žiti 2d ZAKLOPITI CLAUDERE zakloplenami 1andash1b ZAPOVEcircDATI IUBERE [zapo]veda 1c ZATVORITI CLAUDERE za[t]vorenami 1a ZGROMAŽDATI CONGRUERE zgromaždaetrsquo 1d ZNATI NO-TARE Znaem[o] 1d IZBAVITI REDIMERE izbavi 1c IZITI EXIRE izide 1b IcircMATI HABERE Icircmatrsquo 1a IMATI HABERE imatь 1a ne imamrsquo 2d IMEcircTI HABERE imecircti vьčnete 2b imecircti vrsquočnetrsquo 2c ISKATI QUAERERE iĉuĉemrsquo 2d iĉima 2d iĉemь 2d ISPROSITI IMPETRARE isprositi 2d ITI VADERE IRE [i]du 1c 2a idu 1d 2b ideši 2a idetrsquo 2c LUcircBITI SE DILIGERE lucircbi[ti se] 2a MISLITI PENSARE misl[i]ma sutrsquo 1b MOLITI ORARE molima 2d MOĈI POSSE može 1a nikoliže mogut[ь] 1b možemrsquo 1d nik[oliž]e možetrsquo 1d [mo]žetь 2b ni uprositi može 2c MOĈI VALERE ne mogu 1a MEcircRITI PENSARE [m]ecircritrsquo 1a NAMEcircRITI IMPENDERE namecircriti 1c NASI-TITI SATIARE nasi[ti]l bi 1c NASLEcircDOVATI IMITARE naslecircdova[a]l[i bi]hom 1b NASTOEcircTI PRAESENTARE n[ast]oeĉe 1d NESTI FERRE nesrsquoti 1a OBEĈATI PROMITTERE obeĉa 2b obeĉa 2d OBLADATI POSSIDERE oblada[em]rsquo 1c OBRATITI VERTERE [o]bratil bi 1c OBREcircSTI INVENIRE obrecirctimo 2d OBЬEcircTI SE COMPREHENDERE [o]bimet se 1a [obrsquo]ecircti se 1b OTVORITI APERIRE RESERARE ne otvorenomrsquo 1b otvorenь 2c otvorim[o] 2d OTITI [o]titi ho[ĉetь] 2a OTPUĈATI DIMITTERE otpuĉьše 2d OTSTU-PATI RECEDERE otstupae 2b OTSTUPITI RECEDERE otstupi[ti] h[ote]

123

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

becircše 2a OTEcircTI ABSCEDERE otecircti 2c OTEcircTI SE AUFERRE otrsquoecircti se 1d POVEcircDATI Povecircmrsquo 2d8 PODATI EXHIBERE poda 2a PODAEcircTI PRAEBERE podaetrsquo 1a poda[ecirc]la biše 1b PODOBATI DEBERE pod[o]baucirc 1a po[do]baemъ 1d pod[o]bal[i bi]še 2b3 podobali biše 2b podobaetь 2d PODO-BATI SE PERTINERE podobacircucirct se 2c PODEcircEcircTI PERCIPERE p(o)decircecircti 1d POZNATI COGNOSCERE poznaucirctь 2b POITI poidu 2d POKOPATI po[ko-pa]nъ b(i)si 2a POLAGATI DARE polagaetъ 1b POLAGATI PONERE p[o]- lagaetrsquo 1b POLOŽITI PONERE pol[ož]i 1c položi[ti] 2d PONESTI FERRE [pone]su 1a POSLATI MITTERE k [posl]avšumu me 2a k poslavšumu me 2b POUSTITI MONERE p[ousti] 1c POUĈATI COMMONERE pouĉaetь 2b POEcircTI Poecirchu 2a PRIETIPRIEcircTI ROGARE pr[iecirc]ti 2d PRIIMATI ACCI-PERE ne priemlucirct 2c PRIZIVATI [pri]zivaucircĉemь 2d PRITI PERVENIRE VENIRE priti 2d pride 1a 2a [pri]de 1b PRILIPATI ADHAERERE prili[pa]- ti 1d PRILOŽITI ADIUNGERE priloži 1b PRISLUŽITI MINISTRARE [pri]- služiti 1c PRISTOEcircTI PERTINERE pristoitrsquo 1d PRISTUPATI PERSISTERE pri[st]upati 1d PRIHODITI VENIRE prihodi[mь] 1d PROPOVEcircDEcircKOVATI PRAEDICARE [propov]ecircdecirckuĉu 1d PROSITI PETERE proseĉe 2c prosetь 2c prosimrsquo 2c pro[sit]i 2d prosima 2d [pr]osima 2d proseĉemrsquo 2d PROSITI POSCERE prosi[mь] 2d PROSITI ROGARE prosi 2c PROSMOTRITI PROVI-DERE pros[mot]riti 2b PREcircBITI CONVERSARI precircbiti 2b PREcircDATI (SE) TRADERE precircdadimrsquo becirc 1d precircda 2b precircdati se hote becircše 2b PREcircITI TRAN-SIRE precircšla 1b [pr]ecircidetrsquo 2a precircidecircmrsquo 2d PREcircLOŽITI DEPONERE [pr]e- lož[en]ъ b(i)si 2a PREcircSTUPATI ACCIDERE ot precircstupaucircĉago 1b PЬHATI PULSARE p[ьhaet]ъ 1a RASPETI CRUCIFIGERE raspetъ 2a RAČITI DIGNA-RE rači 2b REĈI DICERE [re]če 1a 2a reče 1bndash1c 2bndash2c re[k]i 1b reki 1b 2b rečetrsquo 2c REĈI AIERE reče 1d 2d SVEcircSTOVATI SE TESTARI svecircstuet se 2d SDOBITI SE CONVENIRE sdobit se 1d SLIŠATI (SE) AUDIRE Slišaste 1b [sl]išaste 1b Slišahь 1c slišit se 1d slišaše 1d sliša 2b ne slišimi 2c slišimi 2c SMOTREcircTI CONSIDERARE smotritrsquo 1a SPREcircDЬREĈI(4) PRAEDI-CERE sprecircdьreĉi 2b STATI STARE sta 1a STVORITI FACERE stvorena 1b STUŽATI TRIBULARE stužaše 2c SЬBRATI CONGREGARE sьbrani 1a

4 Usp i složenicu sprecircdъstati (Miklošič 1862 949)

124

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

TVORITI tvoritъ 2a TEĈI PULSARE [te]kuĉemrsquo 2d TLЬKNUTI PETERE Tlьkoma estь 2d UGOTOVATI MERERE u[gotoval]i bihomrsquo 1d UZREcircTI VIDERE ne uzr[ite] 1c uzrite videbitis 1c [ne uz]rite 1d u[zri]te 1d uzrecirc-ti 2a UMITI LAVARE umi 2b UMREcircTI MORERE umrecirc[t]i 1b UPROSITI IMPETRARE uprosil bi ni uprositi može nec impetrare potuerit 2c URA-ZUMEcircTI INTELLEGERE urazumecircše 2c USLIŠAVATI SE EXAUDIRE ne us-lišavaem se 2c UTEGNUTI ADHAERERE prili[pa]ti utegu 1d uzrecircti i utegu 2a UČITI DOCERE učitь 2d HOTEcircTI hote vnide 1b hote [pri]de 1b dati hoto (sic) estrsquo 1c otstupi[ti] h[ote] becircše 2a [o]titi ho[ĉetь] 2andash2b precircdati se hote becircše 2b ČЬTEcircTI [Č]TI 1a1 ČTI 1andash1c 2ndash2b EcircVITI OSTENDERE ecircviti 2b6 EcircVITI SE OSTENDERE [ecirc]vi se 2a ecircvlav se 2a EcircVLATI OSTENDERE ecircv[la]še 2a EcircVLATI MANIFESTARE ecircvlaetъ 2a EcircTI TENERE ecirctrsquo b(i)si 2a

Infinitivni oblici kao i u Corp25 relativno su brojni ndash 31 zabilježen primjer [b]iti vesel[iti] se vzmutiti vniti imecircti dati doiti žiti isprosi-ti lucircbi[ti se] namecircriti nesrsquoti [obrsquo]ecircti se [o]titi otstupi[ti] otecircti otecircti se p(o)decircecircti položi[ti] pr[iecirc]ti prili[pa]ti [pri]služiti pri[st]upati pro-s[mot]riti precircbiti precircdati se sprecircdьreĉi uzrecircti umrecirc[t]i uprositi i ecircviti

Svakako treba istaknuti i jednu potvrdu supina Icirc datie proseĉemrsquo na[mь d]oteĉь se obeĉa et nobis petentibus se haeligc daturum esse promisit 2d7ndash8 U Corp25 bdquosamo je jedna potvrda supina u Bečkim listićima na listu 1b becirchь posl[alъ] hellip [gla]golatъldquo (Mihaljević 2018 63)

47 PRILOZIOd 52 su potvrđena priloga ndash

24 načinska AĈE ERGO Elikokratže koliždo aĉe proseĉe ne uslišavaem se Quotiescumquae ergo petentes non exaudiamur 2c BITELNEcirc ESSEN-TIALITER 1b VELMI MAGNOPERE velmi vsecircmь sr(dь)c(e)mь 2d VISTINU CERTE 1a VISTINU VIDELICET 2d VISTINU VERUM 2c 1d DOSTOINEcirc MERITO 1d KAKO QUALITER 2b 2d KAKO QUOMODO 1a (2x) 2b LUČE MELIOR 1c MILOSTIVEcirc MISERICORDITER 1c NEPRIČINITELNEcirc INCOMPA-RABILITER 1c NIKOLIŽE NEQUAQUAM 1b PRAVЬ RECTE pra[vь] 2d PRI-LEŽNEcirc DILIGENTIUS 2d PREcircBIVATELNEcirc PERSEVERANDO 2d REcircSNEcirc VE-RACITER 2c TAKO ITA 2b TЬKMO SOLUM ne trsquokmo 2b Ne trsquokltmgto 2b

125

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

ne tьkmo 2c sie trsquokmo 2c TЬKMO TANTUMMODO tьkmo 2d TELESNEcirc CORPORALITER 2b UDOBЬ DIGNE 2c UcircŽE VERO [ucirc]že vero 1c UcircČNEcirc APTISSIME ucircčnecirc zgromaždaetrsquo 1d

11 količinskih VELMI MAXIME 2a18 VEĈE SPECIALITER 1d VMALEcirc MODICUM (2x) 1c (2x) 1d DALEKO LONGE daleko e[s]trsquo luče 1c ELIKOŽE QUANTOS 1a ELIKOKRATŽE QUOTIESCUNQUAE Elikokratže(5) koliždo aĉe Quotiescunquae ergo 2c MALO MODICUM 2a OĈE ETIAM [o]ĉe i 1c nь oĉe 2b nь oĉe i 2b ne oĉe 2d PAČE TAMEN 2a lucircbo pače 2c TRIKRATЬ TERTIO trikratrsquo 2c ČESTO FREQUENTER 2a

11 vremenskih VMALO MODICUM precircdadimrsquo [vm]alo vistinu becirc 1d EGDA CUM 1b 2a KAKO QUANDO 1c NIKOLIŽE NUNQUAM nik[oliž]e 1d PAKI ITERUM 1cndash1d 2a POZDEcirc SERO 1a POLUNOĈI MEDIA NOCTE 2c POSLEcircDЬ POSTREMUM po[s]lecircd[ь ucirc]že 1c TOGDA TUNC 2a UBO ERGO 1d UcircŽE JAM 1bndash1d 2a 2c

i 6 mjesnih BLIZЬ [bliz]ь suĉemь mucecirc udomrsquo 2a IZVЬNЬ EXTERIUS 1c INDEcirc ALIBI 2a KAMO QUO 2a POSLEcircDЬ POSTREMUM po[s]lecircd[ь] 1c PRЬVOE PRIMUM P[rьv]oe namrsquo estrsquo 1c

48 VEZNICIOd 36 potvrđenih veznika 20 je usporednih (parataktičkih) nerijetko u kombinacijama s drugim veznicima i prilozima VISTINU NAMQUE Icircmatrsquo vistinu 1a VISTINU I AUTEM Česrsquoto [im] vistinu i namrsquo 1d Icirc ET Icirc hellipi hellipi 1d2 Icirc hellipi 2a8 Icirc 2d Icirc egda hellipi 2a Icirc egda helliptoli ltigt hellipNe trsquokltmgto hellipnь oĉe i 2b I ET i hellipidecircže hellipi 1a i hellipi 1c Na egdaže i 1c i 1d 1cndash1d 2andash2b 2d i ucircže 1c Eže ubo hellipi ucircže hellipi paki hellipi hellipecircko 1d I paki 2a i kako 2b i hellipi 2c I ETIAM 2c I AĈE ETSI [ecircko] hellipi aĉe 1a IcircBO NAM Icircbo ecircko hellipeže hellipi 1d LUcircBO VEL ecircko lucircbo protivu pomoĉi našego sp(a)seniecirc lucircbo pače estrsquostvьnihь prosimrsquo 2c vistinu lucircbo recircdki middot lucircbo dva lucircbo edinь [pone]su 1a NA SED Na egdaže i 1c NEŽE QUAM Če estъ ubo hellipneže 1d NI NEC 1a Nь vistinu i hellipda hellipIcircže hellipni 2c [ne u]bo hellipni hellipaĉe ne oĉe 2d NЬ SED Nь hellipecircko hellipaĉe hellipNi 1a ne trsquokmo nogi učenikomrsquo umi nь oĉe tecircla i krrsquovi svoee

5 Elikokratže ligatura t+ž

126

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

tainstvo precircda [i]mь 2b Ne trsquokltmgto o vskrseni svoemrsquo nь oĉe i o vrsquozne-seni svoemь sprecircdь reĉi vshotecirc reki 2b Nь vistinu i samrsquo ap(osto)lь pavlь middot trikratrsquo g(ospod)a prosi middot da ot sebe anĵ(e)lь sotoninь Icircže stužaše emu middot otecircti uprosil bi middot ni uprositi može 2c se [ubo sa] iže ne ot precircstupaucircĉago d[ara] nь bitelnecirc dobrь estrsquo gl(agol)e[trsquo] re[k]i 1b Nь sego čina uprosь middot drecircvnimь ucircže o(tь)cь napisaniemь otvorenь estь ecircko recircsnecirc oni urazumecircše sie trsquokmo vь ime sp(a)sitela proseĉe iže tecirchь ecircže kь vecircčnomu sp(a)seniucirc middot po-dobacircucirct se prosetь 2c Nь aĉe hellipto 2c OBAKЬ TAMEN [ecircko v]išni oblastelь našъ i aĉe b[recircm]e smotritrsquo vrsquo otplaĉeni obakь s[ili m]ecircritrsquo middot v brecircmenecirc 1a PAČE TAMEN Pače že togda hellipegda ucircž[e] 2a TO ATQUE Nь aĉe sp(a)sitelnihь vь ime h(ьrьsto)vo prosimrsquo to udobь bivaemrsquo slišimi 2c TOLI AC ET o svoemь toli ltigt o o(tь)či b(o)ž(ь)stvecirc 2b G(ospod)ъ toli sp(a)s(i)telь 2d g(ospod)a t[ol]i sp[(a)sa] 2d TOLI ATQUE Toli tožde middot do[broti ob- r]azь middot iže mi naslecircdova[a]l[i bi]hom priloži reki 1b UBO AUTEM 1c UBO ENIM Če estъ ubo eže 1d [Ecirckož]e ubo 2a [ne u]bo hellipni helliptьkmo 2d UBO ERGO 1d

Najbrojniji veznici icirc (icirc) i i (i) kao i u Corp25 povezuju i rečenice i sve ostale sintaktičke kategorije Kako su rastavne rečenice u Corp25 razmjer-no rijetke ndash bdquo4 primjera s veznikom ili i samo jedan s udvojenim veznikom lucircboldquo (Mihaljević 2018 103) naveli smo pune rečenice s veznikom lucircbo ndash udvojenim i utrojenim Navedene pune gradacijske rečenice s veznikom nь i brojnim vezničkim kombinacijama od kojih je npr ne tьkmo hellip nь u Corp25 rijetka (Mihaljević 2018 102) svjedoče o umješnosti precizna prevođenja komplesnih sintaktičkih struktura latinskih izvornika Istak-nuli smo i punu isključnu rečenicu s veznikom obakь te sastavne rečenice s veznikom toli potvrđenim samo jednom u Lab (Mihaljević 2018 101)

Zavisnih (hipotaktičkih) veznika potvrđeno je 16 (od kojih 3 složena i aĉe togo radi i ecirckože ubo) također u brojnim vezničkim kombinacijama AĈE SI a[ĉe] hellipIcircže hellipi 1b aĉe trecircbecirc budetrsquo [o]ĉe [i] 1c Elikokratže koliž-do aĉe proseĉe middot ne uslišavaem se middot to togo radi bivaetь middot ecircko lucircbo protivu pomoĉi našego sp(a)seniecirc lucircbo pače estrsquostvьnihь prosimrsquo middot Togo radi nesli-šimi bivaemrsquo middot Nь aĉe sp(a)sitelnihь vь ime h(ьrьsto)vo prosimrsquo to udobь bivaemrsquo slišimi 2c [ne u]bo hellipni hellipaĉe ne oĉe 2d BO ENIM [vsk]rrsquos bo

127

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

2a DA UT da 1bndash1d 2cndash2d DONDEŽE USQUE DUM I paki hellipdonde[ž]e 2a EGDA CUM Icirc egda hellipi 2a Pače že togda hellip egda 2a Ecirckože hellip egda 2a Icirc egda toli ltigt hellip Ne trsquokltmgto hellip nь oĉe i 2b i kako hellip aĉe hellip Egda ne tьkmo hellip Nь vistinu i hellip da ni 2c EGDAŽE CUM Na egdaže middot i hellip hellipimže 1c EŽE QUOD kako hellipEže 1a Eže ubo reče vmalecirc i ucircže ne uzr[i-te] m[e] i paki vmalecirc middot i u[zri]te me ecircko idu kь o(tь)cu 1d I AĈE ETSI [ecircko v]išni oblastelь našъ i aĉe b[recircm]e smotritrsquo vrsquo otplaĉeni obakь s[ili m]ecirc- ritrsquo middot v brecircmenecirc 1a IDEcircŽE UBI i hellip idecircže 1a IMŽE QUAM Na egdaže middot i hellipimže 1c KAKO QUIA i ucircže hellip paki vmalecirc i uzrite [me middot k]ako 1c TOGO RADI AC PROTEREA Togo radi neslišimi bivaemrsquo 2c TOGO RADI IDEO to togo radi bivaetь middot ecircko lucircbo protivu pomoĉi našego sp(a)seniecirc lucircbo pače estrsquostvьnihь prosimrsquo middot Togo radi neslišimi bivaemrsquo middot Nь aĉe sp(a)- sitelnihь vь ime h(ьrьsto)vo prosimrsquo to udobь bivaemrsquo slišimi 2c EcircKO QUIA QUOD Nь hellip ecircko hellip aĉe 1a vmalecirc i ucircže middot hellip i paki vmalecirc middot i hellip ecircko 1d ecircko 2a ecircko hellip aĉe 2b togo radi hellip ecircko lucircbo hellip lucircbo pače 2c Icircbo ecircko hellip eže i hellip do g[odecirc] 1d Nь hellip ecircko 2c Ecircko vi[st]inu quia videlicet 2d EcircKOŽE SICUT Ecirckože hellip egda 2a EcircKOŽE UBO SICUT ENIM [Ecirckož]e ubo hellip [egda] hellip Tьgda hellip kako hellip Tako i hellip kako 2andash2b

49 PRIJEDLOZIOd 22 potvrđena prijedloga najviše je ndash baš kao i u Corp25 ndash 10 onih koji kao dopunu iziskuju imensku skupinu u genitivu DO AD do g[odecirc] 1d DO IN do kon[ca] 2a IZ A iz mrъtvihь 2a IS AB is [po]četka 2a OT A AB Ot ustrsquo mudra 1a [ot] inogo ego decirclan[i]ecirc 1b Ot prьvago ubo sego [mь]nša-go 1c ot z(e)ml[s]k(a)go imecircniecirc 1c ot g(ospod)a 1d ot iucircdecirci 2a ot nihь 2a Ot ap(osto)lь 2b ot m(i)l(o)stivago o(tь)ca 2c ot učenika 2b ot o(tь)ca 2b OT EX ot sebe samecirchь 1b [ot eva]n[ĵ(e)lъ]sk(a)go čt(e)niecirc 1b ot precircstupaucircĉa-go d[ara] 1b ot [v]asь 2a13 ot mira sego 2a kto ot vasь 2c POSREcircDEcirc IN MEDIO posrecircdecirc ihrsquo 1a RADI IDEO PROPTEREA to togo radi bivaetь 2c Togo radi 2c S DE s križa 2a U A u sebe pro[sit]i 2d Ističemo primjer ot g(ospod)a 1d s t spuštenim u redak za razliku od svih ostalih ot

S dopunom u dativu zabilježena su 2 prijedloga PROTIVU CONTRA protivu pomoĉi 2c i KЪ KЬ Krsquo K AD krsquo uč(e)nik(o)mrsquo 1a k poslecirc[d]nemu

128

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

1c krsquo o(tь)cu 1c k simrsquo 1d k vecircrecirc 1d k r[ado]sti 1d k t[ecircmь] veĉe pristoitrsquo 1d kь o(tь)cu 1d 2a kь b(og)u o(tь)cu 2a k [o(tь)cu posl]avšumu me 2a k poslavšumu 2b kь vecircčnomu sp(a)seniucirc 2c k nemu 2c kъ mnecirc 2d k n(e)- b(e)s(ьs)k(a)g[o c(ecircsa)rs]tviecirc radostemrsquo 2d

Prijedloga s akuzativom potvrđeno je 5 V Vrsquo VЬ IN [Vь o]n(o) vr(ecirc)me 1a v(ь) d(ь)nъ onъ 1a vь edinu sobotrsquo 1a V(ь o)n(o) vr(ecirc)me 1bndash1c 2bndash2d vrsquo vecircki 1b [v p]iĉu 1c V PON(E)DEcircLI 2c [v t]u noĉь g(lago)la v nucircže 2a v(ь) treti d(ь)nь 2a v daleč[nu]ucirc str[anu] 2a V tu že noĉь v nucirc že 2b vь ime 2bndash2c v(ь) h(ьrьst)a ime 2c vь ime h(ьrьsto)vo 2c v zaemrsquo 2c ZA PRO za ovce (3x) 1bndash1c3 za o[vc]e 1b za težde ovrsquoce 1c [z]a sę 1c ZA PROPTER za strahrsquo 1a NA IN Na s(veta)go becircdi pr[o]z[v(i)]tera 1c Na vecircnci 2c na onь pol [mo]ra 2d PRO PER PR(O) SL(O)VO 1c 2bndash2c pro tecirc[l]esnoe na-stoecircnie 2a PRO SL(O)VO 2d25

Treći su po brojnosti prijedlozi s lokativom (4) V Vrsquo IN vrsquo otplaĉeni 1a v brecircmenecirc 1a v plъti 1d v mnozecirchь znamenihrsquo 2a v mirecirc 2andash2b V semrsquo 2b v greduĉi [že] d(ь)nъ 2a v gl(a)vecirc čteniecirc 2b V INTRA v grobecirc 2a O DE o c(ecircsa)rs[tv]ecirc [b(o)]žь[ii] 2a o svoemь toli ltigt o o(tь)či b(o)ž(ь)stvecirc 2b o vskrseni 2b o vrsquozneseni 2b PO POST PO PAS(Ь)CEcirc 1a po vrsquoskr(ь)seni 1a po vs[kr]seni 1b PO PASCEcirc 1bndash1c po mucecirc [i po] vskr(ь)s(e)ni 1d po skltъrьgtbi 1d PO P(A)SCEcirc 2andash2b

S dopunom u instrumentalu posvjedočen je samo 1 prijedlog MEŽDUcirc AD mežducirc soboucirc lucircbi[ti se] ecircvl[a]še 2a aĉe lucircbьvь imecircti vьčnete mežducirc soboucirc 2b

410 ČESTICEPotvrđeno je 6 čestica rečenična čestica VISTINU ERGO vistinu divimo estъ 1b Čest o[necirchrsquo] vistinu i namrsquo hellip ucircčnecirc zgromaždaetrsquo 1d Tlьkoma vistinu estь 2d pojačnica ŽE Pače že togda 2a dopusnica KOLIŽDO ERGO Elikokratže koliždo aĉe proseĉe 2c niječnicapotvrdnica NE NON ne mogu 1a ne otvore-nomrsquo d(ecirc)vi črecircvomrsquo izide 1b ne ot precircstupaucircĉago d[ara] nь bitelnecirc dobrь estrsquo 1b ne dastrsquo non dat 1c ne uzr[ite] 1c ne trsquokmo 2b Ne trsquokltmgto 2b Egda ne tьkmo 2c ne priemlucirct 2c ne uslišavaem se 2c ne imamrsquo česo položi[ti precirc]d nim 2d ne prazdnamrsquo hellip svecircstuet se 2d12 aĉe ne oĉe iĉemь priležnecirc 2d niječ-

129

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

nicapotvrdnica NI NEC Ni ta [vecirc]ra imatь utežaniecirc 1a uprosil bi middot ni upro-siti može 2c [ne u]bo dovlecircet ni slovesi tьkmo pr[iecirc]ti 2d i pokaznica SE ECCE se [ubo sa] iže ne ot precircstupaucircĉago d[ara] nь bitelnecirc dobrь estrsquo 1b

411 UZVICIOd uzvika potvrđen je samo AMENЬ AMEN Am(e)nь am(e)nь 2b

5 LEKSIČKA VIŠESLOJNOSTLeksički profil Riječkog hrvatskoglagoljskog homilijara karakterizira baš kao i Corp25 višeslojna strukturna raznorodnost

O arhaičnosti leksika Hrvatskog glagoljskog homilijara FgCapVlaThem svakako svjedoči leksem Spasь umjesto Isusь koji ga kao i fragmente hr-vatskoglagoljskoga brevijara starije redakcije iz 13 stoljeća ndash povezuju s ka-nonskim crkvenoslavenskim rukopisima kao što su bdquoZografsko evanđelje Savina knjiga Suprasaljski zbornik itd a od hrvatskoglagoljskih rukopisa potvrđen je u Vrbničkim fragmentima 1 vrbničkom i Padovanskom brevi-jaru 4 vatikanskom misalu a u Lobkovicevu psaltiru nalazi se u Oficiju u čast sv Trojiceldquo (Pantelić 2013 515)

U tekstu je potvrđeno 27 riječi stranog porijekla ndash 19 GRECIZAMA uk- ljučujući vlastita imena i od njih izvedene pridjeve anĵ(e)lь ap(osto)lь evanĵelie evanĵelistъ evanĵelьskь Ivanь Isusь Isusovь iucircdecirci iucircdecirciskь Luka Marko omiliecirc Pavlь papaž sobota sotoninь hrьstь hrьstovь(6) ARAMEIZAM paska HEBRAIZAM Amenь 5 LATINIZAMA beršь proz-viter recircšponь cecircsarьstvie cecircsarьstvo cecircsarьstvovati i GERMANIZAM hlecircbь U Corp25 nepotvrđena su 3 grecizma Isusovь papaž sotoninь

Slavenski leksik iznijansiran je sa 7 OHRIDIZAMA vьčeti grobь napisa-nie pastirъ piĉa radi tьkmo od kojih su bdquoiz prvobitna slavenskoga sloja (Lьvov) radi i tьkmo a iz mlađega južnoslavenskoga (Despodova) grobь napisanie i piĉaldquo (Šimić 2011) 3 PRESLAVIZMA blizь velikь trecircba 14 MORA-VIZAMAPANONIZAMA ndash riječi zapadnoga podrijetla iz Moravske i Panonije

6 Usp Mikecin 2015

130

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

čija se kategorizacija još uvijek propituje (Šimić 2020) velmi vniti vьče-ti godina naslecircdovati nebesьskъ otъpustiti prositi račiti raspeti recircsnecirc recircsьnь cěsarьstvie člověčьskъ 8 KROATIZAMAMORAVIZAMA u Slovniacuteku potvrđenih ndash samo u hrvatskoglagoljskim tekstovima i obilato u Rječni-ku križь obakь omiliecirc prijedlog pro i recircsьnь(7) odnosno u tekstovima za-padnoga porijekla te dobro oprimjerenih i u Rječniku nastoecircnie početъkъ i recircsnecirc (Mihaljević 2018 117) i 5 KROATIZAMA veĉe milostivecirc ponedecircli strana i vrbničkim oblikom upitne zamjenice če kao bdquolokalnom inačicom općečakavskoga ča ( lt čь)ldquo (Mihaljević 2018 116) koja svjedoči o bdquoizrav-nom utjecu govornoga hrvatskoga jezikaldquo (op cit 119)

Smatrani arhaizmima u kanonskim starocrkvenoslavenskim tekstovi-ma ohridizmi i moravizmi u Riječkom hrvatskoglagoljskom homilijaru to nisu ndash baš kao i u Corp25 i bdquokasnijim hrvatskoglagoljskim tekstovima koji su prevedeni u Hrvatskoj s latinskog jezikaldquo (Mihaljević 2018 114) ndash te još jednom aktualiziraju opstojnost kategorizacije leksičkih arhaizama u hr-vatskoglagoljskim tekstovima Helene Bauerove (Bauerova 2001)

Anica Vlašić-Anić dr scStaroslavenski institut

Demetrova 11 10000 Zagreb Tel 2220-018 Fax 4851-377 e-mail vlasicanstinhr

7 Usp Mihaljević 2018 116

131

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

KRATICE IZVORABrBar ndash Baromićev tiskani brevijar 1493 g Venecija

BrN2 ndash II novljanski brevijar 1495 g Novi Vinodolski Župni ured

BrPm ndash Pašmanski brevijar druga polovica XIV st Zagreb HAZU III b 10

BrPt ndash Prvotisak brevijara 1491 g Venecija Biblioteca nazionale Marciana Breviario glagolitico Inc 1235

BrVat5 ndash Vatikanski brevijar Illirico 5 sredina 14 st Rim Biblioteca Apostoli-ca Vaticana Borg Illir 5

BrVb1 ndash I vrbnički brevijar 13ndash14 st Vrbnik Župni ured

BrVO ndash Brevijar Vida Omišljanina 1396 g Beč Oumlsterreichische Nationalbib-liothek Cod slav 3

Kuk ndash Kukuljevićev fragment misala 13 st Arhiv HAZU Fragm glag 3

Lab ndash Ljubljanski homilijar 13 st Zagreb Arhiv HAZU Fragm glag 16

Vind ndash Bečki listići 12 st Beč Oumlsterreichische Nationalbibliothek Cod slav 136

LATINSKI IZVORIBEDA VENERABILIS

2016 Homiliae wwwmonumentach httpwwwmonumentachlateintextphptabelle=Beda_Venerabilisamprumpfid=Beda [posjet 1 6 2016]

GREGORIUS MAGNUS 2016 Homiliae in Evangelia wwwmonumentach httpwwwmonumentachlateintextphptabelle=Gregorius_Magnusamprumpfid= [posjet 15 1 2016]

HAYMO HALBERSTATENSIS2016 Homiliae wwwmlatuzhch httpwwwmlatuzhchMLStextphptabelle=Haymo_Halberstatensis_cps2amprumpfid=Haymo_Halberstaten-sis [posjet 5 3 2016]

132

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

LITERATURABARREacute Henri

1962 Les Homeacuteliaires carolingiens de llsquoEacutecole dlsquoAuxerre Studie testi 225 (Cittagrave del Vaticano Biblioteca Apostolica Vaticana)

BAUEROVAacute Helena2001 bdquoK lexikaacutelniacutem archaizmům charvaacutetskohlaholskyacutech textůrdquo Slavia 70 s 291ndash298

BENČIĆ Branko1998 O knjižnici oo kapucina u Rijeci (pismena radnja za stručni bibliotekar-ski ispit) (Rijeka Katolički bogoslovni fakultet Sveučilišta u Zagrebu Teologi-ja u Rijeci ndash Područni studij)

BVH-THEMISTIUS Euphrades Paphlago2012 De Anima Memoria et reminiscentia Somno et vigilia Insomniis amp Di-vinatione per somnum wwwbvhuniv-toursfr httpwwwbvhuniv-toursfrConsultindexaspnumfiche=513 [posjet 20 5 2017]

ENWIKTIONARYORGhttpsenwiktionaryorgwikivaleo [posjet ožujak ndash lipanj 2020]

FUČIĆ Branko1982 Glagoljski natpisi (Zagreb JAZU)

GRCE Mirjana2010 bdquoIzlošci koji graniče sa senzacijomldquo Novi List Rijeka 16 listopada 2010 s 67

LATIN IS SIMPLE2020 wwwlatin-is-simplecom httpswwwlatin-is-simplecomenvocabu-laryverb221 [posjet ožujak ndash lipanj 2020]

MIHALJEVIĆ Milan2018 Jezik najstarijih hrvatskoglagoljskih rukopisa (Zagreb Hrvatska sveuči-lišna naklada Staroslavenski institut)

MIHALJEVIĆ Milan ndash VLAŠIĆ-ANIĆ Anica 2010 bdquoNovootkriveni glagoljski fragmenti u riječkoj kapucinskoj knjižnicildquo in E Stadnik-Holzer ndash G Holzer (Hrsg) Sprache und Leben der fruumlhmittelalter-lichen Slaven (Frankfurt am Main etc Peter Lang) 95ndash124

133

O LEKSIKU NOVOOTKRIVENIH FRAGMENATA RIJEČKOGA HRVATSKOGLAGOLJSKOGA HOMILIJARA

MIKECIN Milica 2015 Utjecaj grčkoga jezika na leksik najstarije faze hrvatske redakcije staro-slavenskoga jezika Doktorski rad httpsurnnskhrurnnbnhr111335774 [posjet 20 5 2020]

MIKLOSICH Franz1862ndash1865 Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum emendatum auctum (Vin-dobonae Guilelmus Braumueller)

PANTELIĆ Marija1993 bdquoFragmenti hrvatskoglagoljskoga brevijara starije redakcije iz 13 sto- ljećaldquo Slovo 41ndash43 s 61ndash146

RJEČNIK2001 Rječnik crkvenoslavenskoga jezika hrvatske redakcije (Zagreb Starosla-venski institut)

SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO 1959ndash1997 (Praha Nakladatelstviacute Československeacute akademie věd ndash Academia)

ŠIMIĆ Marinka2011 bdquoOhridizmi u hrvatskoglagoljskim tekstovimaldquo in I Velev et al (ur) Sveti Naum Ohridski i slovenskata duhovna kulturna i pismena tradicija (Oh-rid Universitet Sv Kiril i Metodij ndash Skopje) s 251ndash274

2020 bdquoMoravizmi u Drugom beramskom (ljubljanskom) brevijaruldquo Slovo 70 s 285ndash301

ŠTEFANIĆ Vjekoslav 1969 Glagoljski rukopisi jugoslavenske akademije I dio (Zagreb JAZU)

TEPERT Darko 2011 bdquoFragments of Targum Onkelos of Exodus Recently found in Rijeka Croatialdquocedil liber Annuus 61 s 347ndash353

THE LATIN DICTIONARY latindictionarywikidotcom httplatindictionarywikidotcom [posjet ožu-jak ndash lipanj 2020]

134

ANICA VLAŠIĆ-ANIĆ

VLAŠIĆ-ANIĆ Anica2004 bdquoGlagoljica u knjižnicima kapucinskih samostanaldquo in M-A Durrigl ndash M Mihaljević ndash F Velčić (ur) Glagoljica i hrvatski glagolizam (Zagreb Staro-slavenski institut Krk Krčka biskupija) s 341ndash354

2007 Izvještaj o rezultatima istraživanja u knjižnici kapucinskoga samostana od 21 kolovoza do 2 rujna 2007 G (Rijeka Arhiv Kapucinskoga samostana ndash Zagreb Staroslavenski institut) s 1ndash38

2010 Deplijant izložbe Anica Vlašić-Anić i Damir Sabalić raquoOd bitija kapu-cinskoga fragmenti povodom 400 obljetnice Kapucina u Rijeci i Hrvatskojlaquo (Rijeka Hrvatska kapucinska provincija sv Leopolda Bogdana Mandića Kapucinski samostan Gospe Lurdske u Rijeci)

2011 bdquoVaraždinski list hrvatskoglagoljskoga misala (FgVar2)ldquo Slovo 61 s 123ndash167

2013 bdquoFragments of parchment codices on the covers of old booksldquo in M Willer ndash M Tomić Summer School in the Study of Historical Manuscripts Proceedings (Zadar University in Zadar) s 145ndash172

2014 bdquoNajnovija otkrića glagoljice u biblioteci Kapucinskoga samostana u Kar-lobaguldquo in A Barišić Franjevci kapucini u Karlobagu (Zagreb Hrvatska kapu-cinska provincija sv Leopolda Bogdana Mandića i Kršćanska sadašnjost d o o ndash Karlobag Kapucinski samostan sv Josipa u Karlobagu i Općina Kar-lobag) s 215ndash250

2015 bdquoKnjige glagoljaške ndash kapucinske karlobaškeldquo Bašćina 16 s 86ndash89

2018 bdquoAracionalno interdisciplinarno ndash do otkrića glagoljskih latinskih i hebrejskih sbquopergamena iz trapericalsquo FgCapVlaldquo in S Botica et al Hrvatski prilozi 16 međunarodnom slavističkom kongresu (Zagreb Hrvatsko filološko društvo) s 151ndash161

2019 bdquoIzložba Varaždinske glagoljske pergamene i laquoKnjige glagoljaške ndash ka-pucinske karlobaškeraquo (Gradski muzej Varaždin Palača Herzer 24 siječnja ndash 11 ožujka 2018 godine)ldquo Stephanos 34 č 2 s 126ndash132

VLAŠIĆ-ANIĆ Anica ndash TEPERT Darko 2014 bdquoNovootkriveni hebrejski fragment Knjige proroka Jeremije (FgCap VlaALL) u karlobaškoj kapucinskoj knjižnicildquo in A Barišić Franjevci kapucini u Karlobagu (Zagreb Hrvatska kapucinska provincija sv Leopolda Bogdana Mandića i Kršćanska sadašnjost d o o ndash Karlobag Kapucinski samostan sv Josipa u Karlobagu i Općina Karlobag) s 279ndash307

136

K LEXIKAacuteLNIacuteMU GREacuteCISMU IJERĚJЬ VE DVOU TYPECH CHARVAacuteTSKOHLAHOLSKYacuteCH PŘEKLADŮ LUKAacuteŠ ZAacuteBRANSKYacute

ON THE LEXICAL GREECISM IJERĚJЬ IN TWO TYPES OF CROATIAN GLAGOLITIC TRANSLATIONSCroatian Glagolitic manuscripts represent a very important source not only for the study of translation literature Many of the Croatian Glagolitic texts constituting the translation literature are based on Greek originals and their roots are thus undoubtedly linked to the Great Moravian literature A vocabulary of the Croatian Glagolitic texts contains some lexe-mes which are classified as archaisms in terms of the classical Old Church Slavonic These archaisms include among others greecisms among them also the lexeme ijerějь (rsquopriestrsquo) This greecism is surprisingly also a part of the Croatian Glagolitic translations according to the Latin original In addition to the Croatian Glagolitic translations of Bible verses from the Latin the lexeme ijerejь ijerějь is along with its derivatives also documented in Croa-tian Glagolitic translations of Jan Hus` Interpretation of the Ten Commandments and in the translation of the Jan Hus` text in his homily for the 13th Sunday after Pentecost Since these are two types of translations with the incidence of the greecism ijerejь ijerějь ndash the translation of the biblical text from Latin and the translation of the Old Czech text into the Old Croatian - whose origins are rather distant both in terms of time and space it must be assumed that this greecism was not only a part of the idiolect of one translator Probably it had formed a part of the vocabulary of Croatian Glagolitic monks since the earliest times perhaps since as early as the period before St Cyril and Methodius

Keywords Jan Hus Croatian Glagolitic manuscripts Greecisms Old Church Slavonic Church Slavonic Old Czech Bible homily priest

1 Charvaacutetskohlaholskeacute rukopisy představujiacute velmi důležiteacute prameny nejen pro studium překladoveacute literatury Charvaacutetskaacute redakce je i přes počaacutetečniacute obdobiacute torzovitě doloženyacutech piacutesemnyacutech pamaacutetek (kam patřiacute např Viacutedeňskeacute listy hla-holskeacute z 11 nebo 12 stol protějšek Kyjevskyacutech listů daacutele Grškovićův a Miha-

137

K LEXIKAacuteLNIacuteMU GREacuteCISMU IJERĚJЬ VE DVOU TYPECH CHARVAacuteTSKOHLAHOLSKYacuteCH PŘEKLADŮ

novićův apoštol a Bašťanskeacute zlomky vše ze 12 stol) doložena po oficiaacutelniacutem obnoveniacute slovanskeacute bohoslužby papežem Inocencem IV (r 1248 v senjskeacutem biskupstviacute r 1252 pak i na ostrově Krku) obrovskyacutem množstviacutem rukopisů později i inkunaacutebuliacute a tisků ktereacute tu byly v užiacutevaacuteniacute až do novověku Jsou to mj praacutevě rukopisy charvaacutetskeacute v nichž se zachovala pro naacutes tak cennaacute diacutela jako je Prvniacute svatovaacuteclavskaacute legenda (zapsanaacute v breviaacuteřiacutech Lublaňskeacutem z kon-ce 14 přiacutep zač 15 stol Novljanskeacutem z r 1459 Řiacutemskeacutem z r 1379 a v No-vljanskeacutem II breviaacuteři z let 1493ndash1495 zde pouze prvniacutech pět vět) Charvaacutet-skohlaholskaacute verze Prvniacute svatovaacuteclavskeacute legendy je jazykově velmi starobylaacute a i jinak je bliacutezko původniacutemu zněniacute U Charvaacutetů jsou doloženy i uacuteryvky ze Ži-vota Konstantinova Takeacute hlaholskaacute čaacutest tzv Remešskeacuteho evangeliaacuteře z r 1395 je diacutelem charvaacutetskyacutech hlaholitů kteřiacute ji opsali v pražskeacutem klaacutešteře Na Slo-vanech (Emauzy) V Emauzskeacutem klaacutešteře tvořili od čtyřicaacutetyacutech let 14 stoletiacute charvaacutetštiacute bdquohlaholaacutešildquo na pozvaacuteniacute Karla IV a slovanskeacute liturgii se tu dostalo sice epizodickeacuteho ale literaacuterně a kulturně zajisteacute nezanedbatelneacuteho oživeniacute jak čteme např u Radoslava Večerky (Večerka 2006 95ndash96)

2 Kromě desiacutetek bohoslužebnyacutech knih zejmeacutena misaacutelů a breviaacuteřů se dochova-ly z charvaacutetskeacute oblasti četneacute sborniacuteky legendy apokryfy homilie a rituaacutely ale i vzaacutecnaacute paleograficky starobylaacute epigrafika Mnoheacute z charvaacutetskohlaholskyacutech textů představujiacuteciacutech překladovou literaturu vychaacutezejiacute z řeckyacutech předloh a svyacutemi kořeny jsou tak nepochybně spjaty s piacutesemnictviacutem velkomoravskyacutem

21 Slovniacute zaacutesoba charvaacutetskohlaholskyacutech textů obsahuje některeacute lexeacutemy ktereacute byacutevajiacute z hlediska klasickeacute staroslověnštiny klasifikovaacuteny jako archai- smy (ibid 242ndash247)

22 K těmto archaismům patřiacute mj greacutecismy mezi nimi takeacute lexeacutem ijerejьijerějь(1) (kněz) daacutele ijerějь Na zaacutekladě doloženiacute tohoto vyacuterazu ve dvou ty-

1 Jak uvaacutediacute staroslověnskyacute slovniacutek iumlrei iumlr5i ve vyacuteznamu kněz je velmi rozšiacuteřenyacutem lexeacutemem na-

138

LUKAacuteŠ ZAacuteBRANSKYacute

pech charvaacutetskohlaholskyacutech překladů tj textů vychaacutezejiacuteciacutech z různyacutech předloh chceme v tomto přiacutespěvku nejen zdůraznit kontinuitu jeho užiacutevaacuteniacute v Charvaacutetsku a Čechaacutech ale takeacute pokusit se vysvětlit přiacutečinu teacuteto kontinui-ty Greacutecismus ijerějь je kromě překladů vychaacutezejiacuteciacutech z řečtiny teacutež součaacutestiacute charvaacutetskohlaholskyacutech překladů podle předlohy latinskeacute V souvislosti s kla-sifikaciacute lexika charvaacutetskohlaholskyacutech textů upozornila na tuto skutečnost Helena Bauerovaacute (Bauerovaacute 2001) Na materiaacutelu charvaacutetskohlaholskyacutech bre-viaacuteřniacutech textů tzv Malyacutech proroků ktereacute jsou součaacutestiacute temporaacutelu jako čteniacute na měsiacutec listopad přinaacutešiacute Bauerovaacute doklady pro užiacutevaacuteniacute lexeacutemu ijerějь na miacutestě překladu předlohy řeckeacute (iJereu~) i latinskeacute (sacerdos) (ibid 296) Podle jejiacuteho zjištěniacute charvaacutetskohlaholskeacute opisy prorockyacutech knih vychaacutezejiacute-ciacute z latinskeacute předlohy dokonce neobsahujiacute domaacuteciacute ekvivalent za greacutecismus ijerějь(2) Tento poznatek daacutevaacute možnost vyslovit tezi že v charvaacutetskohlahol-skyacutech textech neniacute lexeacutem ijerějь ndash narozdiacutel od rukopisů klasickeacute staroslově-nštiny ndash archaismem nyacutebrž rozšiacuteřenyacutem a běžně užiacutevanyacutem lexeacutemem kteryacute Bauerovaacute hodnotiacute jako paleoslovenismus Srov k tomu teacutež Emilie Blaacutehovaacute bdquoH Bauerovaacute se zabyacutevala probleacutemem archaismů v charvaacutetskohlaholskyacutech textech (zde odkaz na Bauerovaacute 2001 291ndash298 pozn L Z) Jejiacute zaacutevěr tyacuteka-jiacuteciacute se charvaacutetskeacute ciacuterkevniacute slovanštiny totiž že některeacute archaismy (Bauerovaacute voliacute vhodnějšiacute naacutezev paleoslovenismy) doloženeacute v mladšiacutech překladech pa-třily k vyacuterazům běžnyacutem a frekventovanyacutem může byacutet mutatis mutandis apli-kovaacuten i na jineacute ciacuterkevněslovanskeacute redakceldquo (Blaacutehovaacute 2003 28ndash29)

3 Kromě charvaacutetskohlaholskyacutech překladů biblickyacutech veršů z latiny je lexeacutem ijerějь spolu se svyacutemi derivaacutety doložen i v charvaacutetskohlaholskyacutech překla-dech Husova Vyacutekladu desatera přikaacutezaacuteniacute Tento termiacuten se uplatňuje za čes-

jdeme jej spolehlivě v pamaacutetkaacutech kaacutenonu staroslověnštiny (evangeliaacuteřiacutech rozsaacutehleacutem Supraslskeacutem kodexu atd) i napřiacuteklad v apoštolaacuteřiacutech (Christ Ochr Slepč Mak Šiš) Slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho (SJS I 849) uvaacutediacute synonyma vyacuterazu iumlrei iumlr5i sv3]enik7 sv3titel6 pop7 prezvuter7 +istitel6 6r6c6

2 Zaacutekladniacutem textem pro komparaci byl breviaacuteř Illyrico 5 s doplněniacutem podle breviaacuteřů Bribirskeacuteho Lublaňskeacuteho Pašmanskeacuteho Oxfordskeacuteho Illyrico 10 Novljanskeacuteho II Vatikaacutenskeacuteho a tisků ndash tzv Ko-sinjskeacuteho breviaacuteře Baromićova a Brozićova

139

K LEXIKAacuteLNIacuteMU GREacuteCISMU IJERĚJЬ VE DVOU TYPECH CHARVAacuteTSKOHLAHOLSKYacuteCH PŘEKLADŮ

kyacute lexeacutem kněžiacute (pluraacutel) v charvaacutetskohlaholskeacutem překladu textu Jana Husa Vyacuteklad desatera božieho přikaacutezanie kteryacute vznikl v pražskyacutech Emauziacutech (Reinhart 1999) Tuto skutečnost doklaacutedaacute Reinhart v charvaacutetskohlahol-skeacutem fragmentu překladu Husova komentaacuteře desatera přikaacutezaacuteniacute řazeneacuteho časově po roce 1412 kdy Hus Vyacuteklad napsal třemi vyacuteskyty pluraacuteloveacuteho ijerěji (2ra10 13 20) daacutele neutrem ijerějьstvo (kněžstvo 2va6) a dvěma vyacuteskyty adjektiva ijerějьskь (kněžskyacute 2rb14 18ndash19) Reinhart piacuteše že pře-klad byl pořiacutezen nejspiacuteš brzy po sepsaacuteniacute originaacutelniacuteho diacutela paleograficky se řadiacute k prvniacute čtvrtině nebo prvniacute polovině 15 stoletiacute Domaacuteciacute ekvivalenty za tyto původem řeckeacute lexeacutemy překlad Husova textu neobsahuje

31 Jev je plně potvrzen i v dalšiacutem charvaacutetskohlaholskeacutem překladu textu Jana Husa v Reinhartově studii bdquoHusova homilija na 13 nedjelju po Duho-vima u hrvatskoglagoljskom prijevoduldquo (Reinhart 2000) překlad je sou-čaacutestiacute Vatikaacutenskeacute knihovny (signatura Borg Illyrico 9) českou vyacutechoziacute verzi přetiskl Reinhart dle vydaacuteniacute Jiřiacuteho Daňhelky (Daňhelka 1992) V překladu se tu vyskytuje vyacuteraz ijerějьijerěji (knězkněžiacute) pětkraacutet (89rb12 19 23 24 a 90rb3ndash4)

4 Vzhledem k tomu že se jednaacute o dva typy překladů s vyacuteskytem greacutecismu ijerějь ndash překlad biblickeacuteho textu Malyacutech proroků a překlad staročeskeacuteho textu ndash ktereacute jsou naviacutec svyacutem vznikem časově i lokaacutelně vzdaacuteleneacute je třeba předpoklaacutedat že tento greacutecismus nebyl pouze součaacutestiacute idiolektu jednoho překladatele Nejspiacuteš tvořil součaacutest slovniacute zaacutesoby charvaacutetskeacuteho přiacutemořiacute už od dob nejstaršiacutech snad už v obdobiacute předcyrilometodějskeacutem a to jakožto uacutestniacute greacutecismus (byzantinismus) vlivem byzantskeacute tradice v Dalmaacutecii Lze tedy osvětlit užiacutevaacuteniacute greacutecismu ijerějь coby lexeacutemu kteryacute zakořenil u přiacute-mořskyacutech Charvaacutetů pro svůj vyacuteznam (označeniacute kněze) a tedy i pro svoji frekvenci do teacute miacutery že se stal užiacutevanyacutem nejen v charvaacutetskohlaholskyacutech textech vychaacutezejiacuteciacutech z řeckeacute a latinskeacute předlohy (Charvaacutetsko) ale i v pře-kladech ze stareacute češtiny (Emauzy) Podobně by bylo možneacute sledovat dal-

140

LUKAacuteŠ ZAacuteBRANSKYacute

šiacute přiacutepadneacute greacutecismy v charvaacutetskohlaholskyacutech překladech podle latinskeacute předlohy jak je v době nejnovějšiacute přinaacutešiacute např monografie Vesny Baduri-ny-Stipčević (Stipčević 2012) či Josefa Liacutenka (Liacutenek 2015)

PhDr Lukaacuteš Zaacutebranskyacute PhD Katedra českeacuteho jazyka a literatury

Pedagogickaacute fakulta Univerzity Hradec KraacuteloveacuteHradeckaacute 1227 500 03 Hradec Kraacuteloveacute

lukaszabranskyuhkcz

141

K LEXIKAacuteLNIacuteMU GREacuteCISMU IJERĚJЬ VE DVOU TYPECH CHARVAacuteTSKOHLAHOLSKYacuteCH PŘEKLADŮ

LITERATURABADURINA-STIPČEVIĆ Vesna

2012 Hrvatskoglagoljska Knjiga o Esteri (Zagreb Matica hrvatska)

BAUEROVAacute Helena2001 bdquoK lexikaacutelniacutem archaismům charvaacutetskohlaholskyacutech textůldquo Slavia 70 s 291ndash298

BLAacuteHOVAacute Emilie2003 bdquoShody jazyka staroslověnskeacuteho parimejniacuteku s ostatniacutemi staroslověnskyacute-mi biblickyacutemi texty (lexikon a syntax)ldquo in I Pospiacutešil ndash M Zelenka (eds) Českaacute slavistika 2003 Českeacute přednaacutešky pro XIII mezinaacuterodniacute kongres slavistů Ljubljana 15ndash21 8 2003 (Praha Academia) s 27ndash35

DAŇHELKA Jiřiacute1992 Mistr Jan Hus Českaacute nedělniacute postila (Praha Opera Omnia Tomus II)

LIacuteNEK Josef2015 Knihy Malyacutech proroků v charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech překlad latinskeacute předlohy (Olomouc Filozofickaacute fakulta Univerzity Palackeacuteho)

MIKLOSICH Franc1862ndash1865 Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum emendatum auctum (Vin-dobonae Guilelmus Braumueller)

REINHART Johannes1997ndash1999 bdquoHusov Vyacuteklad desatera božieho přikaacutezanie u hrvatskoglagoljskom (starohrvatskom) prijevoduldquo Slovo 47ndash49 s 221ndash254

2000 bdquoHusova homilija na 13 nedjelju po Duhovima u hrvatskoglagoljskom prijevoduldquo Slovo 50 s 119ndash190

RJEČNIK CRKVENOSLAVENSKOGA JEZIKA HRVATSKE REDAKCIJELexicon linguae slavonicae redactionis croaticae od r 1991 Glavni urednici B Grabar Z Hauptovaacute F V Mareš znanstveni urednik A Nazor Vol I Sta-roslavenski institut Zagreb 2000

SLOVNIacuteK JAZYKA STAROSLOVĚNSKEacuteHO ndash Lexicon linguae palaeoslovenicae (hlav red J Kurz) Praha od r 1958 I 1966 II 1973 (hlav red Z Hauptovaacute) III 1982 IV 1997

142

LUKAacuteŠ ZAacuteBRANSKYacute

VEČERKA Radoslav1971 bdquoVliv řečtiny na staroslověnštinuldquo Listy filologickeacute 94 s 129ndash151

2006 Staroslověnština v kontextu slovanskyacutech jazyků (Olomouc Univerzita Palackeacuteho v Olomouci Praha Euroslavica)

VARIABOHEMICA

OLOMUCENSIA2020

LINGUISTICA

146

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTI DOC PHDR HELENY BAUEROVEacute (DO ROKU 2019)

Tvary složeneacute deklinace adjektivniacute v staroslověnskyacutech evangelijniacutech kodexech (Přiacutespěvek k poznaacuteniacute velkomoravskeacute spisovneacute normy) Strojopis diplomoveacute praacutece Brno 1973

Jara Rybnikarovaacute Můj koniacutek Ze srbocharv přel H B Rovnost 14 7 1973 s 4

Panoraacutema zahraničniacute poezie Skliď tmaveacute slunce Verše L Paljetka ze srbocharv přeložili H B a Ivan Dorovskyacute 27 12 1973 Rozhlas Vltava 2200ndash2215

Vladimiacuter Nazor S partyzaacuteny Ze srbocharv přel H B Rovnost 30 11 1974 s 5

Změny kontrakčniacutech skupin -aje- -uje- -ěje- v staroslověnskyacutech evangelijniacutech kodexech Strojopis disertačniacute praacutece Brno 1976 267 stran

K jazykoveacutemu typu srbocharvaacutetštiny a češtiny Autoři H B a E Lotko In Slavistickyacute sborniacutek olomoucko-lublinskyacute AUPO Fac phil Philologica 40 Praha 1977 s 129ndash134

O některyacutech aspektech typologickeacuteho zkoumaacuteniacute slovanskyacutech jazyků Autoři E Lotko H Fliacutedrovaacute a H B Slavica Slovaca 12 1977 s 3ndash7

Bohatost jazyka naacuteroda v lidovyacutech rčeniacutech Straacutež lidu 19 10 1978 s 4

Laszlo Dezsouml Kontrastivna gramatika srpskohrvatskog i mađarskog jezika I Slavia 48 1979 s 389ndash392

Miloš Okuka Sava Mrkalj als Reformator der serbischen Kyrilliza Slavia 48 1979 s 270ndash271

Změny kontrakčniacutech skupin -aje- -uje- -ěje- v staroslověnskyacutech evangelniacutech kodexech Slavia 48 1979 s 1ndash11

R M Cejtlin Leksika staroslavjanskogo jazyka Slavia 49 1980 s 137ndash139

Čtenaacuteři jsou spolutvůrci časopisu Universitas 15 1982 č 6 s 10

Padesaacutetiny Edvarda Lotka Ostravskyacute kulturniacute měsiacutečniacutek 7 1982 č 2 s 15ndash16

Indoevropskeacute kořeny (s)kel-(s)kol- v češtině In Doc PhDr Jiřiacutemu Skalič-kovi CSc k šedesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1982 s 12ndash14

147

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTIDOC PHDR HELENY BAUEROVEacute

Ukoleacutebavka bosenskyacutech cikaacutenů Ze srbocharv přel H B Program SDOS č 13 Červenaacute karavana Olomouc 1982 nestraacutenkovaacuteno

K homoformniacutem tvarům aktivniacutech participiiacute v staroslověnštině In Doc PhDr Vlastě Podhorneacute CSc k pětašedesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1982 s 90ndash95

Ansambl narodnih plesova i pjesama Luacutečka Do srbocharv přel H B Kudlovi-ce 1983 nestraacutenkovaacuteno

Nejen jazykovaacute poradna Straacutež lidu 28 7 1983 s 6

K lexiku charvaacutetskohlaholskyacutech textů Malyacutech proroků In Doc PhDr Mirosla-vu Komaacuterkovi CSc k šedesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1984 s 3ndash8

Zaacutevazek do budoucna Spolupraacutece našich a zahraničniacutech slavistů Straacutež lidu 22 11 1984 s 4

K Vajsově edici Malyacutech proroků In PhDr Jiřiacutemu Styacuteskalovi k padesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1984

Charvaacutetskohlaholskeacute breviaacuteře jako prameny pro rekonstrukci velkomorav-skyacutech překladů Konstantina a Metoděje In Doc PhDr Karlu Motykovi CSc k padesaacutetinaacutem (rukopisnyacute sborniacutek) 1985

Kopala se v Řepčiacuteně řepa Straacutež lidu 15 1 1985 s 5

Znaacutete jmeacutena Uacutes a Buacutez Straacutež lidu 22 1 1985 s 5

Jsou Dolany a Hodolany vyacuteznamově bliacutezkeacute Straacutež lidu 29 1 1985 s 5

Podniacutetit angažovanost studentů Vyacutesledky vědeckeacute a odborneacute činnosti Straacutež lidu 26 3 1985 s 4

Prvniacute slovanskyacute spisovnyacute jazyk Straacutež lidu 1 10 1985 s 5

Jak mluvil Rostislav s Konstantinem a Metodějem Straacutež lidu 8 10 1985 s 5

Vyacuteznamneacute sympozium v Charvaacutetsku O tvůrciacutech slovanskeacuteho piacutesma Straacutež lidu 9 11 1985 s 4

Prophetae minores v charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech a ve Vajsově edici Gla-golitica Slovo 36 Zagreb 1986 s 217ndash226

K morfologickyacutem archaismům textu proroka Jonaacuteše v breviaacuteřniacutem a parimej-niacutem čteniacute In Slavica Olomucensia VI AUPO Fac phil Philologica 56 Praha 1987 s 197ndash203

Hlaholice opět aktuaacutelniacute Straacutež lidu 8 11 1988 s 5

148

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTIDOC PHDR HELENY BAUEROVEacute

Hlaholice na noveacute dvacetikoruně Straacutež lidu 15 11 1988 s 5

Texty ke studiu staroslověnštiny se slovniacutečkem Olomouc 19891 19922 19973 20024 20065 20166 118 stran

K problematice předloh textu proroka Jonaacuteše v charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacute-řiacutech Slavia 58 1989 s 353ndash364

Několik poznaacutemek k problematice předloh textu proroka Jonaacuteše In Studie z textoveacute lingvistiky UP Olomouc 1990 s 137ndash139

Neslovanskeacute předlohy charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřniacutech textů (Prophetae minores) Listy filologickeacute 114 1991 s 13ndash24

K staroslověnskeacutemu překladu knihy proroka Joela Slavia 62 1993 s 455ndash462

Slovanskeacute překlady profeacutetickyacutech textů v ciacuterkevněslovanskyacutech parimejniacuteciacutech a charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech Strojopis habilitačniacute praacutece Olomouc 1993 178 stran + textovaacute přiacuteloha 78 stran

nejsem fatalista ale ctiacutem Zaacutekony Žurnaacutel UP 19931994 č 23 s 1ndash2

Z projevu prorektorky u přiacuteležitosti magisterskyacutech promociacute na CMTF UP v Olomouci dne 17 6 1994 UniRadio 1655ndash1710 Repriacutezovaacuteno

Vaacuteženeacute daacutemy a paacutenoveacute Zvlaacuteštniacute čiacuteslo Žurnaacutelu UP 19931994 s 3

Sympozion o vyacuteznamu cyrilometodějskeacute mise (s R Večerkou a J Vaacutelkou) 28 6 1995 Českyacute rozhlas 3 program ndash Vltava 2030ndash2130 repriacutezovaacuteno 29 6 1995 tamteacutež 1300ndash1400

Errata v charvaacutetskohlaholskyacutech breviaacuteřiacutech a jejich vyacuteznam pro studium staro-zaacutekonniacutech textů Slavia 65 1996 s 295ndash304

K počaacutetkům hlaholskeacuteho piacutesemnictviacute u Charvaacutetů In Přiacutespěvky ke slovanskeacute filologii Brno 1999 s 21ndash25

Charvaacutetskohlaholskeacute piacutesemnictviacute a jeho poměr k literaacuterniacutemu dědictviacute velkomorav-skeacutemu In Sborniacutek velehradskyacute Třetiacute řada Historickaacute společnost Staryacute Velehrad a Staacutetniacute okresniacute archiv Uherskeacute Hradiště Uherskeacute Hradiště 2000 s 5ndash15

Cyrillomethodiana Sborniacutek k uctěniacute pamaacutetky Mons prof ThDr Vojtěcha Tka-dlčiacuteka Odpovědnyacute redaktor Pavel Ambros vyacutekonniacute redaktoři H B Miloslav Pojsl Euroslavica OlomoucndashPraha 2000 145 s

Vojtěch Tkadlčiacutek Cyrilometodějskyacute překlad bible ndash uacutekoly a probleacutemy rekon-strukce Studii z pozůstalosti vydali H B a Vladimiacuter Křiacutež In Cyrillometho-

149

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTIDOC PHDR HELENY BAUEROVEacute

diana Sborniacutek k uctěniacute pamaacutetky Mons prof ThDr Vojtěcha Tkadlčiacuteka Euroslavica OlomoucndashPraha 2000 s 23ndash36

K parimejniacutem a mimoparimejniacutem charvaacutetskohlaholskyacutem breviaacuteřniacutem textům prorockyacutech knih In Cyrillomethodiana Sborniacutek k uctěniacute pamaacutetky Mons prof ThDr Vojtěcha Tkadlčiacuteka Euroslavica OlomoucndashPraha 2000 s 69ndash80

Cyrillomethodiana Sborniacutek k uctěniacute pamaacutetky Mons prof ThDr Vojtěcha Tkadlčiacuteka Českaacute literatura 49 62001 s 656ndash659

K lexikaacutelniacutem archaismům charvaacutetskohlaholskyacutech textů Cyrillomethodiana In honorem Aemiliae Blaacutehovaacute et Venceslai Konzal Slavia 70 2001 s 291ndash298

Ke klasifikaci lexika charvaacutetskohlaholskyacutech textů In Glagoljica i hrvatski glagolizam ZagrebndashKrk 2002 s 13

K naacutezorům na nejstaršiacute faacutezi cyrilometodějskyacutech vlivů v Polsku In Českeacute polskeacute a slovenskeacute jazykoveacute a literaacuterniacute souvislosti Sborniacutek referaacutetů z me-zinaacuterodniacuteho odborneacuteho seminaacuteře uspořaacutedaneacuteho u přiacuteležitosti sedmdesaacutetin prof PhDr Edvarda Lotka CSc na Filozofickeacute fakultě Univerzity Palackeacuteho v Olomouci dne 20 uacutenora 2002 Acta Universitatis Palackianae Olomucen-sis Facultas Philosophica Philologica 78 ndash Supplementum 2003 Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2003 s 183ndash187

K rekonstrukci cyrilometodějskeacute bible In Studia Moravica I Sborniacutek jazyko-vědnyacutech a literaacuterněvědnyacutech přiacutespěvků přednesenyacutech na mezinaacuterodniacute vědeckeacute konferenci Jazyk a literatura na Moravě pořaacutedaneacute ve dnech 24ndash26 řiacutejna 2002 v raacutemci realizace vyacutezkumneacuteho zaacuteměru Ministerstva školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy Českeacute republiky MSM 152100017 ndash Dějiny a kultura Moravy jako modelu regionu na Filozofickeacute fakultě Univerzity Palackeacuteho v Olomouci Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica Moravica 1 Univerzita Palackeacuteho v Olomouci Olomouc 2004 s 21ndash29

Staroslověnskaacute a ciacuterkevněslovanskaacute slovniacute zaacutesoba diachronně In Jazykově-da Linguistica Sborniacutek praciacute FF OU věnovanyacute životniacutemu jubileu prof PhDr Jaroslava Hubaacutečka CSc a doc PhDr Naděždy Bayeroveacute CSc Acta Facultatis Philosophicae ndash Universitatis Ostraviensis Universitas Ostraviensis 2004 č 4 s 9ndash17

Ke klasifikaci lexika charvaacutetskohlaholskyacutech textů In Glagoljica i hrvatski glagolizam Zbornik radova s međunarodnog znanstvenog skupa povodom 100 obljetnice Staroslavenske akademije i 50 obljetnice Staroslavenskog in-stituta (ZagrebndashKrk 2002) Staroslavenski institut Krčka biskupija ZagrebndashKrk 2004 s 567ndash575

150

SEZNAM PUBLIKAČNIacute ČINNOSTIDOC PHDR HELENY BAUEROVEacute

Staroměstskyacute kaacutemen ndash fakta a hypoteacutezy (spolu s M Vepřkem) In Studia Moravica III Sborniacutek historiografickyacutech filologickyacutech a uměnovědnyacutech přiacutespěvků přednesenyacutech na vědeckeacute konferenci Mars Moravicus ndash Neklid-naacute leacuteta Moravy pořaacutedaneacute ve dnech 28ndash30 června 2004 v raacutemci realizace vyacutezkumneacuteho zaacuteměru Ministerstva mlaacutedeže a tělovyacutechovy Českeacute republiky MSM 152100017 ndash Dějiny a kultura Moravy jako modelu regionu na Filozofic-keacute fakultě Univerzity Palackeacuteho v Olomouci Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica Moravica III Univerzita Palackeacuteho v Olo-mouci Olomouc 2005 s 277ndash292

Vybranaacute staroslověnskaacute teacutemata v korespondenci F V Mareše a V Tkadlčiacuteka (spolu s M Vepřkem) Slovo 60 Zagreb 2010 s 101ndash118

Historie ndash 1150 vyacuteročiacute počaacutetku cyrilometodějskeacute misie na Velkeacute Moravě Zpra-vodaj uacuteřadu Městečka Trnaacutevky červenecndashsrpen 2013 s 11ndash12

Zdenka Ribarova ndash Slavomira Ribarova Češka gramatika s vježbama Slavia 86 2017 s 81ndash83

Vesna Badurina Stipčević Hrvatskoglagoljska knjiga o Esteri Slavia 86 2017 s 508ndash510

Miroslav Vepřek Hlaholskyacute misaacutel Vojtěcha Tkadlčiacuteka Olomouc 2016 Před-mluva H B s 6ndash7

151

K ŽIVOTNIacuteMU JUBILEU DOCENTKY BOŽENY BEDNAŘIacuteKOVEacute

JAKUB WENZEL

Dne 25 listopadu 2019 oslavila šedesaacutet let života vyacuteraznaacute osobnost (nejen) olomouckeacute univerzity paniacute docentka Božena Bednařiacutekovaacute V olomouckeacutem prostřediacute Boženu Bednařiacutekovou netřeba představovat snad každeacutemu na půdě Filozofickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho (a nejen zde) se ve spojeniacute s tiacutemto jmeacutenem hned vybaviacute kliacutečovaacute slova morfologie a funkčniacute přiacutestup

Jmeacuteno Boženy Bednařiacutekoveacute však neniacute spojeno pouze s Olomouciacute je spojeno teacutež s rodnyacutem Uničovem a takeacute se Šternberkem kde v současneacute době pobyacutevaacute Docentka Bednařiacutekovaacute dnes představuje znaacutemou osobnost českeacute lingvistiky i ona ale kdysi přišla z nedalekeacuteho Uničova do Olomouce jako posluchačka prvniacuteho ročniacuteku oboru angličtina a čeština Uchvaacutecenaacute kraacutesou jazyka Charlotte Bronteumloveacute se rozhodla ziacuteskat humanitniacute vzdělaacuteniacute v době kteraacute nebyla humanitniacutem vědaacutem nakloněna a svoje rozhodnutiacute takeacute dokonala

Dveře na katedru anglistiky se jiacute sice po absolvovaacuteniacute kvůli nedostateč-neacutemu kaacutedroveacutemu profilu uzavřely s jistou daacutevkou štěstiacute však ziacuteskala miacutesto na katedře bohemistiky Docentka Bednařiacutekovaacute dnes mluviacute o tehdejšiacute ka-tedře bohemistiky a jejiacutech představiteliacutech v čele s Miroslavem Komaacuterkem a Edvardem Lotkem s velkou uacutectou a vděčnostiacute Našla zde totiž nejen zna-losti ale i porozuměniacute a zastaacuteniacute Olomouckaacute bohemistika jiacute mnoheacute dala ona jiacute však nezůstaacutevaacute nic dlužna a to co zde kdysi sama ziacuteskala nyniacute roz-daacutevaacute daacutel

Morfologie neniacute jen hlavniacute obor Boženy Bednařiacutekoveacute je to takeacute naacutezev předmětu kde se s niacute začiacutenajiacuteciacute studenti bohemistiky setkaacutevajiacute poprveacute Ve svyacutech hodinaacutech docentka Bednařiacutekovaacute studentům ukazuje jak struktura slo-va promlouvaacute o minulosti i přiacutetomnosti jazyka o jeho duchu a povaze Vede

152

K ŽIVOTNIacuteMU JUBILEUDOCENTKY BOŽENY BEDNAŘIacuteKOVEacute

k laacutesce a uacutectě k jazyku vlastniacutemu i ciziacutemu Je nadšenaacute z rozličnyacutech jazykovyacutech kombinaciacute se kteryacutemi studenti do jejiacutech hodin přichaacutezejiacute Studenty nevniacutemaacute jen jako posluchačstvo ale zapojuje je do vyacutekladu navazuje na jejich znalosti Ke každeacutemu studentovi jakeacutehokoliv ročniacuteku a jakeacutehokoliv stupně přistupuje jako k sobě rovneacutemu Studenti bohemistiky se shodujiacute že předměty docent-ky Bednařiacutekoveacute se řadiacute k těm naacuteročnějšiacutem všichni však potvrzujiacute jedno ndash jejiacute předměty po počaacutetečniacutech obtiacutežiacutech předaacutevajiacute něco trvaleacuteho

Morfologie však neniacute jedinyacute předmět a obor docentky Bednařiacutekoveacute Vě-nuje se teacutež stylistickeacutemu hodnoceniacute překladu a didaktice češtiny pro cizin-ce Cizince takeacute často (a raacuteda) sama učiacute Jejiacute předměty majiacute různyacute obsah a povahu jedno však majiacute společneacute ndash posluchači v nich mohou přemyacutešlet nad tiacutem jak jazyk funguje jako celek

Když docentku Bednařiacutekovou nenajdete v jejiacutem kabinetu na katedře bo-hemistiky je pravděpodobneacute že praacutevě reprezentuje modrobiacuteleacute barvy Filozo-fickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v zahraničiacute Možnaacute v Německu možnaacute ve Slovinsku nebo snad v jejiacute obliacutebeneacute Itaacutelii Nebo snad ještě daacutel Na cesty však vyraacutežiacute i ve volneacutem čase Nejčastěji do hor ciziacutech i našich českyacutech

Docentka Bednařiacutekovaacute je mj takeacute předsedkyně oboroveacute rady pro doktorskyacute studijniacute program Českyacute jazyk hlavniacute řešitelka soutěže pro pregraduaacutelniacute studenty Student a věda (sekce Lingvistika) nebo takeacute hlav-niacute organizaacutetorka konference Mezinaacuterodniacute setkaacuteniacute mladyacutech lingvistů Jak soutěž Student a věda tak Mezinaacuterodniacute setkaacuteniacute mladyacutech lingvistů nabiacuteziacute studentům přiacuteležitost prezentovat vyacutesledky svojiacute praacutece mnohdy trochu opomiacutejeneacute Ze všech studentskyacutech uacutespěchů menšiacutech i většiacutech se docentka Bednařiacutekovaacute těšiacute Těšiacute se takeacute z působeniacute absolventů bohemistiky v Česku i v zahraničiacute A těšiacute se zcela opraacutevněně ndash vždyť uacutespěchy jejiacutech studentů jsou takeacute jejiacutemi uacutespěchy

Jmeacutenem všech studentů katedry bohemistiky děkuji paniacute docentce za jejiacute praacuteci i vstřiacutecnyacute přiacutestup a do dalšiacutech let jiacute přeji pevneacute zdraviacute a mnoho spokojenosti v osobniacutem i pracovniacutem životě

153

CO PROZRAZUJE JAZYK O ŽENAacuteCHAnna Christou Žena v českeacutem tradičniacutem obrazu světa (etnolingvis-tickaacute studie) Praha Filozofickaacute fakulta Univerzity Karlovy 2020

DARINA HRADILOVAacute

Počaacutetkem roku 2020 vydala Filozofickaacute fakulta Univerzity Karlovy v edičniacute řadě Mnemosyne mimořaacutedně podnětnyacute text filoložky Anny Christou Jednaacute se o prvniacute autorčinu monografickou praacuteci před niacutež publikovala řadu te-maticky spřiacutezněnyacutech časopiseckyacutech a sborniacutekovyacutech přiacutespěvků (za všechny jmenujme např Silneacute a slabeacute pohlaviacute Stereotypy spojeneacute se ženami a muži v češtině ve sborniacuteku Odkrywanie znaczeń w języku z roku 2012) což svěd-čiacute o jejiacutem dlouhodobeacutem zaujetiacute danyacutem teacutematem

Samotneacutemu textu monografie předchaacuteziacute kraacutetkeacute pojednaacuteniacute Ireny Vaň-koveacute jedneacute z nejvyacuteraznějšiacutech osobnostiacute českeacute kognitivniacute lingvistiky bdquoO ja-zykoveacutem obrazu ženy a siacutele stereotypůldquo Irena Vaňkovaacute se v textu s podti-tulem bdquoNamiacutesto předmluvyldquo kteryacute je sice kraacutetkou ale přesto sveacutebytnou a podnětnou studiiacute zamyacutešliacute nad tiacutem jak můžeme ženu chaacutepat na zaacutekladě jejiacuteho obrazu v současneacutem jazyce a jakeacute otaacutezky si můžeme klaacutest nad sou-časnyacutem diskurzem o ženaacutech přičemž jednou z těch nejobecnějšiacutech je ta jak jazyk (de)formuje naacuteš pohled na svět Uvaacutediacute tak čtenaacuteře do světa čes-kyacutech frazeacutemů a folkloacuterniacutech i literaacuterniacutech dokladů z nichž Anna Christou modeluje plastickyacute mnohotvaacuternyacute a komplexně pojatyacute obraz ženy v českeacutem kulturniacutem prostřediacute

Vlastniacute text monografie začiacutenaacute přehledovou statiacute v niacutež autorka ryacutesu-je zaacutekladniacute body sveacuteho vyacutezkumu Vyklaacutedaacute pojmy ktereacute jsou pro jejiacute praacuteci kliacutečoveacute jazykovyacute obraz světa stereotyp a profil a hlaacutesiacute se tak k inspiraci lublinskou školou Hojně odkazuje na praacutece J Bartmińskeacuteho a A Wierzbic-keacute ale i na bdquoklasikuldquo kognitivniacute lingvistiky tedy G Lakoffa a M Johnsona přičemž klade důraz na propojeniacute jazyka a kultury v pojetiacute slovanskeacute et-

154

DARINA HRADILOVAacute

nolingvistiky Zahraničniacute baacutedaacuteniacute pak daacutevaacute do kontextu tuzemskeacuteho vyacutevo-je kognitivniacute lingvistiky Současně hledaacute takeacute širšiacute kontext pro zkoumaacuteniacute role ženy v českeacute společnosti v dalšiacutech humanitniacutech discipliacutenaacutech Konečně zde takeacute uvaacutediacute prameny z nichž čerpaacute jazykovaacute svědectviacute o obrazu ženy Množstviacute a rozmanitost těchto zdrojů jsou uacutectyhodneacute ndash autorka čerpala jak ze staršiacutech sbiacuterek a slovniacuteků českyacutech přiacutesloviacute (např Dobrovskeacuteho Českyacutech přiacutesloviacute sbiacuterka nebo Flajšhansova Českaacute přiacutesloviacute) tak ze současnyacutech lexikografickyacutech databaacuteziacute

Vyacuteklad jazykoveacuteho obrazu ženy ktereacutemu je naacutesledně věnovaacuten veškeryacute zbyacutevajiacuteciacute prostor monografie je uspořaacutedaacuten do kapitol sledujiacuteciacutech chrono-logicky vyacuteznamnaacute obdobiacute v životě ženy a to od mladeacute diacutevky přes manželku a matku až ke stareacute ženě Na jazykovyacutech dokladech autorka naacutezorně uka-zuje co bylo považovaacuteno za signifikantniacute pro jednotliveacute etapy ženskeacuteho života jakyacutem vlastnostem ndash ať už fyzickyacutem nebo duševniacutem ndash byla při-suzovaacutena vaacuteha a pozitivniacute nebo negativniacute hodnota U mladeacute diacutevky tak byly akcentovaacuteny jejiacute fyzickeacute vlastnosti svědčiacuteciacute o přitažlivosti (děvče jako malina k nakousnutiacute ndash s 33) a dobreacutem zdraviacute resp o budouciacute plodnosti panenskaacute čistota (Bo u panny cnota jako kula zlata ndash s 37) a předpoklady byacutet dobrou a pracovitou manželkou (U děvčete jsou lepšiacute mozoly než prs-tyacutenky ndash s 41) U ženy-manželky se pozornost soustřediacute na to jak funguje partnerskyacute vztah s mužem tedy na rozděleniacute roliacute ve smyslu rozhodovaacuteniacute o společnyacutech zaacuteležitostech financovaacuteniacute společneacuteho života i na dělbu praacutece (Kalhoty kde žena nosiacute maacutelokdy muž dobře kosiacute ndash s 65) Pro ženu-matku je zaacutesadniacute schopnost ochraňujiacuteciacute pečujiacuteciacute a bezvyacutehradneacute mateřskeacute laacutesky (Matčina naacuteruč je nejhebčiacute a nejměkčiacute polštaacuteř ndash s 90) jejiacutemž dokonalyacutem ideaacutelem je Matka Božiacute Matka je projektovaacutena takeacute jako učitelka a raacutedkyně Autorka se nevyhyacutebaacute ani negativně vniacutemanyacutem modelům ženskeacuteho chovaacuteniacute (např nevěrneacute ženy svobodneacute matky macechy a tchyně) ani obrazům souvisejiacuteciacutem s tabuizovanyacutemi aspekty ženstviacute (např porod a šestineděliacute) U stareacute ženy jsou reflektovaacuteny symptomy tělesneacuteho staacuternutiacute a ztraacutety re-produkčniacute funkce i projevy mentaacutelniacuteho staacuternutiacute přičemž vše uvedeneacute je vniacutemaacuteno negativně resp jako zdroj negativniacute siacutely (Kde saacutem čert nestačiacute tam starou babu vstrčiacute ndash s 124)

155

CO PROZRAZUJE JAZYK O ŽENAacuteCH

Frazeologickeacute folklorniacute a literaacuterniacute doklady jsou v praacuteci prezentovaacuteny v nebyacutevaleacute šiacuteři autorčin vyacuteklad je tak nejen věrohodnyacute ale takeacute přiacutejemně živyacute a čtenaacuteřsky přitažlivyacute Nejeden čtenaacuteř si kromě obecnyacutech obzorů rozšiacute-řiacute i slovniacute zaacutesobu ndash některeacute lexikaacutelniacute doklady jsou meacuteně znaacutemeacute jineacute naopak užiacutevaacuteme automaticky aniž bychom přemyacutešleli o jejich původu a vyacuteznamu Velkyacutem přiacutenosem je fakt že se autorka neomezila jen na sběr lingvistickeacute-ho materiaacutelu a na jeho filologickou analyacutezu ale že se jej snažiacute interpretovat v kontextu historickyacutech a sociologickyacutech aspektů (mezi použityacutemi zdroji vynikajiacute praacutece M Lenderoveacute a I Možneacuteho) čiacutemž ziacuteskaacutevaacute novou hodnotu a je možno na něj nahliacutežet v novyacutech (byť často tušenyacutech) souvislostech Zaacute-věrem autorka dospiacutevaacute k jednoducheacutemu ale vyacutestižneacutemu scheacutematu ktereacute usouvztažňuje stereotypy žen na baacutezi profilu vzhledu funkce a věku při-čemž jejich naziacuteraacuteniacute osciluje mezi aspekty tělesnyacutemi a kulturniacutemi

V kontextu současneacuteho pohledu na genderoveacute i jineacute stereotypy v jazyce i v myšleniacute je zaacutesadniacute celkoveacute vyzněniacute praacutece tedy že tradičniacute obraz ženy resp celeacuteho světa vyrůstaacute z postojů a hodnot dřiacutevějšiacute společnosti A i když aktuaacutelně vyznaacutevaacuteme jineacute hodnoty musiacuteme pro jejich relevantniacute interpre-taci nejdřiacuteve poznat a pochopit hodnoty předchaacutezejiacuteciacute aniž bychom však do nich mohli zpětně zasahovat měnit je či je dokonce rušit Ostatně autorka sama zaacutevěrem konstatuje že jejiacute studie by mohla sloužit jako od-razovyacute můstek pro zkoumaacuteniacute současneacuteho obrazu ženy kteryacute se od toho tradičniacuteho bude patrně odlišovat Monografii Anny Christou tak lze dopo-ručit nejen přiacuteznivcům kognitivniacute lingvistiky a etnolingvistiky ale všem čtenaacuteřům z řad odborniacuteků i laiků ktereacute zajiacutemaacute jak se utvaacuteřiacute jazykovyacute ob-raz světa jak k němu přistupovat a jak s niacutem pracovat

156

ZPRAacuteVA Z KONFERENCE SILA UČENIJA

TEREZA KOUDELIacuteKOVAacute

Dne 24 řiacutejna 2019 proběhla na Katedře bohemistiky Filozofickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v Olomouci konference Sila učenija uspořaacutedanaacute na počest životniacuteho jubilea českeacute lingvistky univerzitniacute pedagožky a slavist-ky doc Heleny Baueroveacute Konference se uskutečnila v raacutemci pravidelneacuteho cyklu bdquoKomaacuterkova jazykovědnaacute Olomoucldquo a konala se ve spolupraacuteci se Slo-vanskyacutem uacutestavem AV ČR v v i pod zaacuteštitou Českeacute společnosti pro slavis-tickaacute balkanistickaacute a byzantologickaacute studia z s Během konference kteraacute se nesla v duchu až přaacutetelskeacuteho setkaacuteniacute představili sveacute přiacutespěvky tuzemštiacute i zahraničniacute lingvisteacute kteřiacute se ve svyacutech vystoupeniacutech ve většiacute či menšiacute miacuteře tematicky dotyacutekali lingvistickyacutech otaacutezek jimiž se Helena Bauerovaacute ve sveacutem odborneacutem či pedagogickeacutem diacutele zabyacutevaacute

Konferenci v dopoledniacutech hodinaacutech zahaacutejil vedouciacute Katedry bohemistiky FF UP doc Miroslav Vepřek Po slavnostniacutem zahaacutejeniacute a gratulaciacutech uacutečastniacute-ků i posluchačů naacutesledoval prvniacute blok konference kteryacute zahaacutejila dr Anica Vlašić-Anić (Staroslavenski institut u Zagrebu) přiacutespěvkem O leksiku no-vootkrivenih fragmenata Riječkoga hrvatskoglagoljskoga homilijara FgCap VlaThem iz XIII stoljeća Autorka představila prvniacute vyacutesledky předchoziacuteho vědeckeacuteho vyacutezkumu slovniacute zaacutesoby dvou nově objevenyacutech pergamenovyacutech fragmentů Rijeckeacute chorvatskeacute hlaholickeacute homiacutelie nalezenyacutech v knihovně kapuciacutenskeacuteho klaacuteštera Panny Marie Lurdskeacute v Rijece roku 2007 Naacutesledo-valo vystoupeniacute prof Petry Stankovske (Univerza v Ljubljani Filozofska fa-kulteta) Poznaacutemky k distribuci ekvivalentů za slovesa facere creare a ger-minare ve slovanskyacutech středověkyacutech překladech vybranyacutech starozaacutekonniacutech knih se zvlaacuteštniacutem ohledem na chorvatskohlaholskou tradici V přiacutespěvku se přednaacutešejiacuteciacute zabyacutevala užitiacutem dvojic (s)tvoriti ndash szdati a prozebsti ndash vzdrasti v textech vybranyacutech starozaacutekonniacutech knih ve srovnaacuteniacute s jejich užitiacutem v dal-šiacutech slovanskyacutech středověkyacutech textech Poteacute posluchači vyslechli před-

157

ZPRAacuteVA Z KONFERENCE SILA UČENIJA

naacutešku Staroslověnsky snadno a rychle dr Dariny Hradiloveacute (FF Univer-zity Palackeacuteho v Olomouci) v niacutež se autorka zaměřila na různeacute aspekty současneacute středoškolskeacute vyacuteuky slavistiky a staroslověnštiny V přiacutespěvku se posluchači seznaacutemili se způsobem jakyacutem je tato jazykovaacute oblast uchopena ve středoškolskyacutech učebniciacutech a seznaacutemili se i s vyacutesledky tereacutenniacuteho še-třeniacute jehož ciacutelem bylo zjistit aktuaacutelniacute vniacutemaacuteniacute slavistickyacutech teacutemat mezi středoškolskyacutemi studenty Dopoledniacute čaacutest konference zakončila dr Ilona Janyškovaacute (Uacutestav pro jazyk českyacute AV ČR etymologickeacute odděleniacute) referaacutetem Staroslověnskeacute neřesti z pohledu etymologickeacuteho obžerstviacute v němž po-sluchače seznaacutemila se staroslověnskyacutemi vyacuterazy tyacutekajiacuteciacutemi se nestřiacutedmosti v pitiacute a jiacutedle i s etymologickyacutem vyacutekladem těchto lexeacutemů

Po poledniacute přestaacutevce naacutesledoval druhyacute blok konference kteryacute zahaacute-jil doc Jaroslav David (Katedra českeacuteho jazyka FF Ostravskeacute univerzity) V přednaacutešce Staročeskaacute baacutebovka staroslovanskaacute receptura se zabyacuteval užitiacutem vyacuterazů staročeskyacute a staroslovanskyacute ndash jejich použiacutevaacuteniacutem a percep-ciacute v současneacute češtině s důrazem na jejich užitiacute jakožto marketingoveacuteho prostředku Poteacute vystoupila dr Helena Karliacutekovaacute (Uacutestav pro jazyk českyacute AV ČR) s přiacutespěvkem Ke genezi pojmu bdquonastolovaacuteniacuteldquo v ciacuterkevniacute slovanštině a stareacute češtině v němž posluchačům představila souvislosti staroslověn-skyacutech ciacuterkevněslovanskyacutech slov s řeckyacutem ἐνθρονίζειν a vztah mezi ciacuter-kevněslovanskyacutemi a staročeskyacutemi slovy Posledniacute přednaacutešejiacuteciacute tohoto blo-ku dr Lukaacuteš Zaacutebranskyacute (PedF Univerzity Hradec Kraacuteloveacute) se v přiacutespěvku nazvaneacutem K lexikaacutelniacutemu greacutecismu ijerějь zabyacuteval vyacuteskytem greacutecismu ije-rejь ijerějь v chorvatskyacutech hlaholskyacutech manuskriptech i dalšiacutech převaacutežně ciacuterkevniacutech překladech

Posledniacute blok konference Sila učenija zahaacutejil po kraacutetkeacute přestaacutevce dr Štefan Pilaacutet (Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) přednaacuteškou Elektronickyacute slovniacutek jazyka staroslověnskeacuteho ndash perspektivy dalšiacuteho rozvoje Autor po-sluchačům představil projekt digitalizace Slovniacuteku jazyka staroslověn-skeacuteho a jeho perspektivu a noveacute možnosti ktereacute digitalizace uživatelům přinaacutešiacute Naacutesledoval posledniacute přiacutespěvek konference vystoupeniacute dr Fran-tiška Čajky (Slovanskyacute uacutestav AV ČR v v i) K rukopisneacutemu doloženiacute českociacuterkevněslovanskeacuteho překladu Čtyřiceti homiliiacute na evangelia pape-

158

TEREZA KOUDELIacuteKOVAacute

že Řehoře Velikeacuteho v němž se zabyacuteval reviziacute některyacutech publikovanyacutech soupisů rukopisnyacutech doloženiacute textu Čtyřiceti homiliiacute na evangelia papeže Řehoře Velikeacuteho (Besědy na evangelie)

Na konferenci Sila učenija zaznělo mnoho zajiacutemavyacutech referaacutetů dopro-vaacutezenyacutech vždy podnětnou a rozsaacutehlou diskuziacute Po slavnostniacutem ukončeniacute konference se uacutečastniacuteci přesunuli do nedalekeacute restaurace k neformaacutelniacutemu posezeniacute s oslavenkyniacute

159

TZV PŘEDVAacuteNOČNIacute KONFERENCE

MICHAELA KOPEČKOVAacute

Dne 6 12 2019 se na půdě Katedry bohemistiky FF UP v Olomouci usku-tečnila jednodenniacute předvaacutenočniacute lingvistickaacute konference s naacutezvem Ta naše docentka Bednařiacutekovaacute kterou s podporou vedouciacuteho katedry plně organi-zovali studenti postgraduaacutelniacuteho studia oboru Českyacute jazyk

Jak naacutezev napoviacutedaacute konference byla uspořaacutedaacutena na počest životniacuteho jubilea doc PhDr Boženy Bednařiacutekoveacute Dr ndash školitelky i předsedkyně obo-roveacute rady Studenti chtěli doc Bednařiacutekoveacute touto cestou nejen pogratu-lovat ale takeacute poděkovat za jejiacute vedeniacute a podporu během studia Při teacuteto přiacuteležitosti byli pozvaacuteni takeacute členoveacute katedry bohemistiky i dalšiacute kolegoveacute z filologickyacutech kateder Filozofickeacute fakulty UP a dalšiacutech univerzit

Setkaacuteniacute zahaacutejila Michaela Kopečkovaacute kteraacute jmeacutenem všech studentů po-gratulovala oslavenkyni a přiviacutetala všechny hosty Poteacute naacutesledovalo uacutevodniacute slovo vedouciacuteho katedry bohemistiky doc Miroslava Vepřka Ten ve sveacutem kraacutetkeacutem projevu poblahopřaacutel doc Bednařiacutekoveacute k životniacutemu jubileu a zaacute-roveň jiacute poděkoval za dosavadniacute praacuteci Rovněž poděkoval doktorandům za jejich iniciativu uspořaacutedat tuto konferenci a vznesl naacutevrh aby tradice předvaacutenočniacuteho setkaacuteniacute pokračovala i v přiacuteštiacutech letech Ke gratulaciacutem se individuaacutelně připojili všichni přiacutetomniacute studenti i dalšiacute hosteacute

Samotnyacute program konference byl sestaven z přiacutespěvků doktorandů-lin-gvistů Prezentovaacuteno jich bylo celkem šest přičemž teacutemata byla různorodaacute a vychaacutezela předevšiacutem z projektů či diplomovyacutech a připravovanyacutech diser-tačniacutech praciacute studentů

Jako prvniacute vystoupila studentka 1 ročniacuteku Kristyacutena Novaacutekovaacute s přiacutespěv-kem Tvorba korpusu dějepisnyacutech učebnic v němž představila svůj pilot-niacute vyacutezkum k disertačniacute praacuteci a nastiacutenila jak by v budoucnu bylo možno pracovat s jazykovyacutem korpusem kteryacute by obsahoval uacutedaje z dějepisnyacutech

160

TZV PŘEDVAacuteNOČNIacute KONFERENCE

vyacuteukovyacutech materiaacutelů Dalšiacutem z uacutečinkujiacuteciacutech byl rovněž student 1 ročniacuteku Jiřiacute Maacutenek Ten ve sveacute prezentaci s naacutezvem Maskovaciacute strategie ve forenzniacute fonetice posluchače seznaacutemil s fonetickyacutemi softwary a jejich možnyacutem vyu-žitiacutem k identifikaci mluvčiacutech v kriminalistice Prvniacute čaacutest programu uzavřel student 3 ročniacuteku Jakub Wenzel s přiacutespěvkem Čeština v Čiacuteně Specifika testovaacuteniacute a hodnoceniacute studentů Posluchači se kromě strategiiacute v testovaacuteniacute dozvěděli jak obecně probiacutehaacute vyacuteuka češtiny pro cizince-bohemisty v Čiacuteně a v čem se lišiacute od vyacuteuky v Česku nebo v jinyacutech zemiacutech

Druhaacute čaacutest programu byla zahaacutejena rovněž teacutematem čeština pro cizince tentokraacutet s přesahem do kognitivniacute lingvistiky Studentka 2 ročniacuteku Mar-keacuteta Dosoudilovaacute představila v prezentaci s naacutezvem Metody kognitivniacute lin-gvistiky ve vyacuteuce češtiny pro cizince dosavadniacute přiacutestupy kognitivniacute lingvis-tiky při vyacuteuce českeacuteho vidu a poukaacutezala na možnost využitiacute těchto metod i v problematice prefixů u perfektivniacutech verb Dalšiacute z referujiacuteciacutech student-ka 6 ročniacuteku Michaela Kopečkovaacute prezentovala v přiacutespěvku s naacutezvem Mi-zejiacuteciacute hlaacutesky (redukce konsonantů v promluvaacutech profesionaacutelniacutech mluvčiacutech) diacutelčiacute vyacutesledky fonetickeacute analyacutezy artikulace konsonantů v mluvniacutem proje-vu moderaacutetorů televizniacuteho zpravodajstviacute jež jsou součaacutestiacute jejiacute disertačniacute praacutece Celyacute program uzavřela studentka 4 ročniacuteku Eva Novaacutekovaacute kteraacute ve sveacute prezentaci na teacutema Ve jmeacutenu EU hovořila o podiacutelu nominaacutelniacuteho vyjadřovaacuteniacute v rejstřiacuteku Evropskeacute unie a v konkreacutetniacutech textovyacutech ukaacutezkaacutech analyzovala nakolik se nominaacutelnosti dařiacute vyhovět často konfliktniacutem sty-listickyacutem požadavkům na jasnost přesnost srozumitelnost a čtenaacuteřskou přiacutevětivost

Po hlavniacutem programu naacutesledovala diskuze a přaacutetelskeacute předvaacutenočniacute posezeniacute

Bohemica OlomucensiaČasopis pro bohemistickaacute a mezioborovaacute studiaRočniacutek 12 (2020)Čiacuteslo 2 ndash Linguistica

Redakceprof PhDr Lubomiacuter Machala CSc (vedouciacute redaktor)doc Mgr Erik Gilk PhDdoc Mgr Miroslav Vepřek PhDMgr Darina Hradilovaacute PhDMgr Jakub Vaniacuteček (vyacutekonnyacute redaktor)Mgr Tomaacuteš Franta (technickyacute redaktor)

Korektury Mgr Martina HradeckaacuteSazba Mgr Tomaacuteš Franta

Přiacutespěvky prošly dvojiacutem anonymniacutem recenzniacutem řiacutezeniacutem

Vydala Univerzita Palackeacuteho v OlomouciFilozofickaacute fakultaKřiacutežkovskeacuteho 51110771 48 Olomouc

Vydavatelstviacute Filozofickeacute fakulty UPwwwvffupolczvffupolcz

Profi-tisk group s r oChvaacutelkovickaacute 2235779 00 Olomouc

Adresa redakceKatedra bohemistiky Filozofickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v OlomouciKřiacutežkovskeacuteho 51110 771 48 Olomouce-mail jakubvanicek01upolcz | tomasfrantaupolcz

Olomouc 2020

MK ČR E 18600ISSN 1803-876X

Vychaacuteziacute dvakraacutet ročněČasopis je zařazen do databaacuteziacute CEEOL a EBSCODigitaacutelniacute varianta je volně přiacutestupnaacute (open access)

Page 7: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 8: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 9: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 10: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 11: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 12: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 13: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 14: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 15: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 16: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 17: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 18: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 19: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 20: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 21: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 22: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 23: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 24: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 25: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 26: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 27: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 28: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 29: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 30: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 31: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 32: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 33: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 34: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 35: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 36: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 37: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 38: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 39: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 40: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 41: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 42: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 43: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 44: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 45: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 46: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 47: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 48: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 49: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 50: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 51: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 52: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 53: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 54: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 55: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 56: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 57: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 58: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 59: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 60: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 61: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 62: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 63: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 64: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 65: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 66: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 67: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 68: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 69: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 70: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 71: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 72: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 73: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 74: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 75: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 76: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 77: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 78: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 79: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 80: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 81: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 82: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 83: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 84: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 85: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 86: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 87: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 88: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 89: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 90: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 91: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 92: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 93: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 94: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 95: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 96: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 97: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 98: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 99: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 100: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 101: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 102: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 103: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 104: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 105: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 106: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 107: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 108: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 109: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 110: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 111: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 112: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 113: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 114: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 115: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 116: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 117: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 118: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 119: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 120: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 121: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 122: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 123: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 124: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 125: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 126: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 127: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 128: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 129: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 130: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 131: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 132: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 133: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 134: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 135: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 136: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 137: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 138: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 139: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 140: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 141: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 142: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 143: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 144: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 145: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 146: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 147: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 148: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 149: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 150: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 151: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 152: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA
Page 153: BOHEMICA OLOMUCENSIA 2020 LINGUISTICA