Účetní uzávěrka a závěrka - Theses.cz

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management

Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku

Účetní uzávěrka a závěrka

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor: Kateřina RATKOVSKÁ

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavel ŠTOHL

Znojmo, 2013

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Účetní uzávěrka a závěrka“ vypracovala

samostatně pod vedením Ing. Pavla Štohla, a uvedla v seznamu použité literatury

všechny použité literární a odborné zdroje.

Ve Znojmě dne 26. dubna 2013

…...........................

podpis

Poděkování

Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce, Ing. Štohlovi, za pomoc

a cenné připomínky při zpracování práce. Mé poděkování patří dále manželům

Novotným za jejich ochotu a vstřícnost při poskytování informací potřebných pro

vypracování praktické části, a Ing. Kaloudovi, MBA, CSc. za cenné připomínky

k praktické části.

Abstrakt

Tématem této bakalářské práce je účetní uzávěrka a závěrka. Cílem práce je sestavení

účetní závěrky v konkrétním podniku dle účetních předpisů platných v České republice,

a případně navrhnout vhodnější postup při zpracování účetní závěrky. Bakalářská práce

je rozdělena do dvou částí, a to teoretické a praktické. V teoretické části je popsán

proces tvorby účetní uzávěrky a závěrky. V praktické části jsou teoretické znalosti

aplikovány na tvorbu účetní závěrky v konkrétním podniku.

The theme of this bachelor thesis is financial statement and books closing. The aim

of this thesis is drawing up a financial statement in a particular company according

to accounting regulations applicable in the Czech Republic, and possibly suggest a more

appropriate procedure for the drawing up a financial statement. Tha bachelor thesis is

divided into two parts, theoretical and practical. The theoretical part describes

the process of creating the financial statement and books closing. In the practical part

the theoretical knowledge is applied to the creation of a financial statement

in a particular company.

Klíčová slova

Účetní uzávěrka, účetní závěrka, rozvaha, výkaz zisku a ztráty

Books closing, financial statement, balance sheet, profit and loss statement

Obsah

1 Úvod .............................................................................................................................. 7

2 Cíl práce a metodika ..................................................................................................... 8

3 Teoretická část .............................................................................................................. 9

3.1 Právní úprava účetní závěrky ................................................................................. 9

3.2 Přípravné práce – inventarizace ............................................................................. 9

3.3 Uzávěrkové operace ............................................................................................. 10

3.3.1 Závěrečné operace u zásob .............................................................................11

3.3.2 Časové rozlišení nákladů a výnosů ................................................................11

3.3.3 Dohadné položky ........................................................................................... 13

3.3.4 Rezervy .......................................................................................................... 13

3.3.5 Kurzové rozdíly ............................................................................................. 14

3.3.6 Opravné položky ........................................................................................... 14

3.3.7 Odpis pohledávek .......................................................................................... 15

3.4 Účetní uzávěrka .................................................................................................... 15

3.4.1 Zjištění hospodářského výsledku ............................................................. .... 16

3.4.2 Výpočet daně z příjmů................................................................................... 16

3.4.3 Uzavření účtů ................................................................................................ 17

3.5 Účetní závěrka ...................................................................................................... 18

3.5.1 Rozsah účetní závěrky ................................................................................... 18

3.5.2 Druhy účetní závěrky .................................................................................... 19

3.5.3 Rozvaha ......................................................................................................... 19

3.5.4 Výkaz zisku a ztráty ...................................................................................... 20

3.5.5 Příloha k účetní závěrce ................................................................................ 21

3.5.6 Výkaz cash flow ............................................................................................ 22

3.5.7 Přehled o změnách vlastního kapitálu ........................................................... 22

3.6 Povinnosti spojené s účetní závěrkou................................................................... 23

3.6.1 Ověření závěrky auditorem ........................................................................... 23

3.6.2 Zveřejnění účetní závěrky ............................................................................. 24

3.6.3 Úschova účetní závěrky ................................................................................. 24

4 Praktická část .............................................................................................................. 25

4.1 Profil společnosti .................................................................................................. 25

4.2 Přípravné práce - inventarizace ............................................................................ 26

4.2.1 Inventarizace dlouhodobého majetku ............................................................ 26

4.2.2 Inventarizace zásob ....................................................................................... 27

4.2.3 Inventarizace konkrétní skupiny zboží .......................................................... 28

4.2.4 Inventarizace krátkodobého finančního majetku .......................................... 29

4.3 Cash flow.............................................................................................................. 30

4.4 Finanční analýza ................................................................................................... 32

4.4.1 Likvidita ........................................................................................................ 33

4.4.2 Rentabilita ..................................................................................................... 37

4.4.3 Ukazatele aktivity .......................................................................................... 40

4.4.4 Net working capital ....................................................................................... 44

4.5 Analýza marže ...................................................................................................... 46

5 Závěr ........................................................................................................................... 47

6 Seznam použité literatury ........................................................................................... 49

7 Přílohy ......................................................................................................................... 53

7

1 Úvod

Tématem této práce je jedna z nejdůležitějších a zároveň nejnáročnějších činností

v účetnictví. Uzávěrkové operace, a pak samotné uzavírání účtů vede k tomu, aby

účetnictví dané společnosti věrně a poctivě zobrazovalo skutečnost. Tyto činnosti patří

do účetní uzávěrky, která předchází účetní závěrce, tedy sestavování výkazů. Účetní

závěrka je důležitým zdrojem informací o stavu účetní jednotky pro interní i externí

uživatele.

Účetní jednotka je povinná dodržovat účetní předpisy, principy a zásady nejen během

hospodářského roku, ale také při sestavování účetní závěrky na konci období. Právní

úprava účetnictví je zmíněna v první kapitole. Druhá kapitola se zabývá uzávěrkovými

operacemi, které jsou důležité pro správné vyjádření hospodářského výsledku za běžné

období. Další kapitola pojednává o účetní uzávěrce, kde po zjištění hospodářského

výsledku a výpočtu daně z příjmů dochází k samotnému uzavírání jednotlivých účtů.

Účetní závěrku, její náležitosti, rozsah a druhy přibližuje kapitola čtvrtá, která dále

specifikuje jednotlivé výkazy jako je rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha k účetní

závěrce, výkaz cash flow a přehled o změnách vlastního kapitálu. Poslední kapitola

pojednává o povinnostech spojených s účetní závěrkou, především o ověření účetní

závěrky auditorem a následném zveřejnění.

V praktické části se věnuji specifickým operacím, které souvisejí se sestavováním

účetní uzávěrky a závěrky v konkrétním podniku. Tento podnik patří fyzické osobě

zapsané v živnostenském rejstříku. Majitel společnosti si nepřeje uveřejnění názvu

společnosti, a proto v této práci bude podnik označován jako XY.

8

2 Cíl práce a metodika

Cílem této bakalářské práce je na základě teoretických znalostí vypracovat a popsat na

konkrétní společnosti účetní závěrku podle účetních předpisů platných v České

republice s využitím účetního softwaru Stereo. Metodika této práce vychází z postupů

uvedených v zákonech a vyhláškách, a z možností účetního softwaru Stereo.

Teoretická část je věnována sestavování účetní závěrky a činnostem, které účetní

závěrce předcházejí. Jde především o uzávěrkové operace, které jsou důležité pro

správný výpočet hospodářského výsledku. Další částí je účetní uzávěrka, při které

dochází k uzavírání jednotlivých účtů. A nezbytnou součástí je samotná účetní závěrka,

během které dochází k sestavování jednotlivých výkazů, především rozvahy, výkazu

zisku a ztráty a přílohy. Závěrečná část pojednává o povinnostech spojených s účetní

závěrkou, především jde o ověření závěrky auditorem nebo zveřejnění příslušných

výkazů.

Praktická část je věnována sestavování účetní závěrky v konkrétním podniku. Zaměřila

jsem se na specifické operace pro účetní jednotku. Především jde o inventarizaci, kde

jsem se zaměřila na zásoby zboží. Dále jsem se rozhodla pro analýzu marže a finanční

analýzu podniku.

9

3 Teoretická část

3.1 Právní úprava účetní závěrky

Základními předpisy upravujícími účetní závěrku jsou zejména:

zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších novel,

vyhláška MF č. 500/2002, ve znění pozdějších novel a

Český účetní standard č. 002.1

3.2 Přípravné práce – inventarizace

„Po zaúčtování všech účetních případů souvisejících s uzavíraným rokem, provádí

účetní jednotka inventarizaci. Inventarizací se zjišťuje skutečný stav veškerého majetku

a závazků. Prověřuje se, zda tento skutečný stav odpovídá stavům výkázaným

v účetnictví a zda není nutné účtovat o opravných položkách, rezervách a vyjadřovat

další známá rizika. Inventarizace se provádí k okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní

závěrka. Inventarizace se dále může provádět průběžně během účetního období. Tato

inventarizace se může provádět u zásob, u kterých se účtuje podle druhů nebo podle

místa jejich uložení, anebo podle hmotně zodpovědných osob. Dále se může průběžně

inventarizovat dlouhodobý hmotný majetek, který nemá stálé místo a je v soustavném

pohybu. Termíny inventarizací si stanoví každá účetní jednotka sama a každý druh

zásob a majetku musí být inventarizován alespoň jednou ročně.“2

Podstatou inventarizace je:

1. Zajistit věcnou správnost účetnictví, tzn. uvést účetnictví do souladu se

skutečností. Nejdříve zjistíme skutečný stav aktiv a pasiv, který porovnáme se

stavem účetním, a případné rozdíly musíme v účetnictví opravit tak, aby

účetnictví odpovídalo skutečnosti.

2. Zajistit správné ocenění majetku a závazků v souladu se zásadou opatrnosti. Zde

kontrolujeme hodnotu aktiv a pasiv. Musíme zjistit reálnou hodnotu tohoto

majetku a tu pak porovnat s hodnotou uvedenou v účetnictví. Je-li reálná

hodnota daného majetku významně nižší, musíme pak tuto hodnotu snížit

1 BLECHOVÁ, Beata; JANOUŠKOVÁ, Jana. Podvojné účetnictví v příkladech. 11. Praha : Grada

Publishing, 2011. 200 s. ISBN 978-80-247-3806-2.

2 Meritum Účetnictví podnikatelů . 8. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 712 s. ISBN 978-

80-7357-618-9. s. 507-508

10

i v účetnictví.3

„Inventarizace sestává z následujících čtyř na sebe navazujících kroků:

zjištění skutečného stavu majetku a závazků (inventura)

◦ fyzická inventura,

◦ dokladová inventura,

porovnání stavu zjištěného inventurou (skutečnosti) se stavem v účetnictví

◦ účetní stav > skutečnost → manko,

◦ účetní stav < skutečnost → přebytek,

vyčíslení inventarizačních rozdílů,

proúčtování a vypořádání inventarizačních rozdílů.

Postup provedení inventarizace je třeba stanovit ve vnitropodnikové směrnici.“4

3.3 Uzávěrkové operace

„Smyslem uzávěrkových operací je zabezpečení věcné správnosti a úplnosti údajů

v účetnictví tak, aby závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz

předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.“5

Mezi uzávěrkové operace účetní jednotky patří:

Závěrečné operace u zásob

Časové rozlišení nákladů a výnosů

Dohadné položky

Rezervy

Kurzové rozdíly

Opravné položky

Odpis pohledávek6

3 KYNCLOVÁ, Daniela. Účetní závěrka v příkladech. 1. Brno : Computer Press, 2007. 201 s. ISBN

978-80-251-1565-7.

4 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 304 s. ISBN

978-80-7357-692-9. s. 26-27


978-80-7357-692-9. s. 24

6 RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím ... 9. Olomouc :

ANAG, 2009. 975s. ISBN 978-80-7263-503-0.

11

3.3.1 Závěrečné operace u zásob

Závěrečné operace u zásob se liší dle toho, jakým způsobem účetní jednotka tyto zásoby

účtuje. Dle ČÚS rozlišujeme průběžný způsob účtování – způsob A, a nebo periodický

způsob účtování – způsob B. Při účtování způsobem A používá účetní jednotka účty

pořízení zásob. Při účtování způsobem B se účty pořízení zásob nepoužívají

a nakoupené zásoby se zaúčtují rovnou do nákladů. Na konci účetního období, při

uzavírání účetních knih, se dle evidence o zásobách zaúčtuje skutečný stav na příslušný

účet zásob (souvztažně s příšlušným nákladovým účtem).7

„Na konci účetního období nezřídka dochází k situaci, kdy při nákupu zásob (materiál,

zboží) tyto zásoby do účetní jednotky fyzicky dorazí, ale účetní jednotce nejsou

dodavatelem doručeny patřičné doklady – přijaté faktury, případně dodací listy. Druhou

typickou situací na konci účetního období je stav, když do účetní jednotky dorazí

příslušné doklady – přijaté faktury za zásoby, popřípadě i dodací listy na ně, ale

nedorazí fyzicky předmětné zásoby. Oba případy je nutno v účetnictví řádně

podchytit.“8

V případě, že účetní jednotka nemá na konci účetního období patřičné doklady

k zaúčtování zásob, musí zůstatek z účtu pořízení zásob přeúčtovat na účet dohadné

účty pasivní (částku odhadne například z dodacího listu). Ve druhé situaci, kdy účetní

jednotce do konce účetního období nepřišla dodávka zásob, je nutno přeúčtovat zůstatek

účtu pořízení zásob na účet materiál na cestě (případně zboží na cestě).9

3.3.2 Časové rozlišení nákladů a výnosů

„Správné vykázání hospodářského výsledku účetní jednotky za sledované účetní období

předpokládá zahrnout do něho všechny náklady a výnosy, které do něj hospodářsky

patří, i když z různých důvodů nebyly v běžném účetním období zaúčtovány. Naopak je

7 Meritum Účetnictví podnikatelů . 8. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 712 s. ISBN 978-

80-7357-618-9.

8 FIŠEROVÁ, Eva. Abeceda účetnictví pro podnikatele. 7. Olomouc : ANAG, 2009. 455 s. ISBN 978-

80-7263-522-1. s. 157


978-80-7357-692-9.

12

třeba z nákladů a z výnosů vyloučit položky, které sice byly v běžném účetním období

zaúčtovány, avšak týkají se příštích účetních období. Tato úprava nákladů a výnosů se

účtuje prostřednictvím účtů časového rozlišení, dalších přechodných účtů a rezerv.“10

„Pro účtování nákladů a výnosů jsou v ČÚS č. 019 – Náklady a výnosy uvedeny tyto

základní zásady:

1. Náklady a výnosy se účtují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisejí.

2. Náklady a výdaje, které se týkají budoucích období, je nutno časově rozlišit ve

formě nákladů příštích období nebo výdajů příštích období na příslušných účtech

účtové skupiny 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv.

3. Výnosy a příjmy, které se týkají budoucích období, je nutno časově rozlišit ve

formě výnosů příštích období nebo příjmů příštích období na příslušných účtech

účtové skupiny 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv.“11

„Časovým rozlišením rozumíme účetní případy účtované na účtech 381 až 385, na

kterých se časově rozlišují náklady a výnosy v souvislosti s konkrétním titulem,

u kterých je znám:

a) účel (titul) vynaložené částky,

b) částka,

c) období, ke kterému se částka vztahuje.

Uvedené tři podmínky musí být splněny současně. Časově nelze rozlišovat pokuty,

penále, manka a škody.“12

Časové rozlišení nemusíme používat, jedná-li se o:

nevýznamné částky, jimiž účetní jednotka záměrně neovlivňuje náklady

a výnosy, a tím hospodářský výsledek, a

pravidelně se opakující příjmy a výdaje, pokud není ovlivněna věcná a časová

souvislost nákladů a výnosů.13


ANAG, 2009. 975s. ISBN 978-80-7263-503-0. s. 168


978-80-251-1565-7. s. 126


ANAG, 2009. 975s. ISBN 978-80-7263-503-0. s. 169

13 STROUHAL, Jiří. Účetnictví, daně a právo v praxi fyzických a právnických osob: všeobecný

13

3.3.3 Dohadné položky

O dohadných položkách se účtuje až na základě výsledků inventarizace. Jedná se

o pohledávky nebo závazky, které věcně patří do běžného účetního období, ale nejsou

zaúčtovány z důvodu chybějícího dokladu. Protože nejsou doloženy příslušným

dokladem, není známa přesná výše částky, která bude přijata či uhrazena při jejich

vypořádání. Částka je odhadována, přičemž se vychází ze známých skutečností např.

z pojistné smlouvy, dohody, obvyklé ceny předešlé dodávky, apod. Tyto dohadné účty

můžeme zrušit buď na začátku účetního období anebo po obdržení příslušného dokladu.

Dohadné účty lze členit dle povahy na dohadné účty aktivní nebo dohadné účty

pasivní.14

3.3.4 Rezervy

„Rezervy jsou určeny k pokrytí budoucích závazků nebo výdajů, u nichž je znám účel,

je pravděpodobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, k němuž

vzniknou. VPU také vysloveně říká, že rezervy nelze používat k úpravě výše ocenění

aktiv.

Účetní jednotka si musí stanovit ve svém vnitřním předpisu:

na jaké výdaje bude tvořit rezervy,

za jakých podmínek,

jak určí výši těchto rezerv a

v jakém okamžiku ji bude čerpat, popř. Rušit.“15

„Rezervami se pro účely účetních předpisů rozumí:

a) účetní rezervy podle zákona o účetnictví, jejichž tvorba na vrub nákladů se

nepovažuje za daňový náklad

rezerva na rizika a ztráty,

rezerva na daň z příjmů,

informační časopis pro účetnictví, 2010, č. 24/2010. ISSN 1213-6522.


978-80-251-1565-7.


978-80-7357-692-9. s. 89

14

rezerva na důchody a podobné závazky,

rezerva na restrukturalizaci,

b) zákonné rezervy

zákonné rezervy podle zvláštních právních předpisů, zejména podle zákona

o rezervách (např. Rezerva na opravy) a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně

a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších

předpisů.“16

Rezervy se tvoří ve prospěch účtu ze skupiny 45 a na vrub příslušného účtu nákladů,

a to buď ze skupiny 55, 57, 58 nebo 59. Použití, snížení nebo zrušení rezervy je

účtováno protizápisem těchto účtů. Zůstatky rezerv na konci účetního období se

převádějí do období následujícího.17

3.3.5 Kurzové rozdíly

„Kurzové rozdíly vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12

zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového dne a nebo

k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se účtují na vrub účtu

finančních nákladů nebo ve prospěch účtu finančních výnosů.“18

3.3.6 Opravné položky

„Opravné položky se vytvářejí pouze k účtům majetku v případech snížení ocenění

majetku v účetnictví prokázaném na základě inventarizace majetku. Tyto opravné

položky se vytvářejí jen v případech, kdy snížení ocenění majetku v účetnictví není

trvalého charakteru nebo není snížení ocenění vyjádřeno jiným způsobem, například

reálnou hodnotou. Při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených

opravných položek.“19


ANAG, 2009. 975s. ISBN 978-80-7263-503-0. s. 173


978-80-7357-692-9.

18 SVATOŠOVÁ, Jana; TRÁVNÍČKOVÁ, Jana. Účtová osnova, České účetní standardy, postupy

účtování pro podnikatele ... Olomouc : ANAG, 2010. 325 s. ISBN 978-80-7263-578-8. s. 81

19 MÜLLEROVÁ, Libuše; VOMÁČKOVÁ, Hana; DVOŘÁKOVÁ, Dana. Účetní předpisy pro

podnikatele s komentářem. 1. Praha : ASPI, 2007. 552 s. ISBN 978-80-7357-289-1. s. 223

15

U opravných položek rozlišujeme, zda se jedná o opravnou položku zákonnou neboli

daňovou, a nebo účetní. Daňové opravné položky upravuje zákon o rezervách pro

zjištění základu daně z příjmů, a lze ji tvořit pouze k pohledávkám a jen v případech,

které upravuje tento zákon. Účetní opravné položky lze tvořit téměř ke všem kategoriím

majetku, a zásady pro jejich tvorbu jsou v kompetenci účetní jednotky.20

Opravné položky jsou tvořeny na vrub nákladů v účtových skupinách 55, 57 a 58 dle

toho, k jaké činnosti se vztahují. Nastane-li okamžik, kdy budeme opravnou položku

rušit, zaúčtujeme ji ve prospěch příslušného nákladového účtu.21

3.3.7 Odpis pohledávek

Odepsat pohledávku může poplatník, který vede účetnictví, přitom lze odepsat

jmenovitou hodnotu nebo pořizovací cenu pohledávky nabyté postoupením, vkladem

a při přeměně společnosti, a to tehdy, je-li o pohledávce při jejím vzniku účtováno ve

výnosech a takto vzniklý zdanitelný příjem nebyl od daně osvobozen a lze-li současně

k této pohledávce uplatňovat opravné položky podle § 24 odst. 2 písm. i) ZDP.22

Daňově neúčinný odpis pohledávek může účetní jednotka provést na základě vlastního

rozhodnutí, a to v případě, jedná-li se například o pohledávky, u kterých by náklady na

vymáhání převýšily jejich výtěžek, o pohledávky, kde není znám pobyt dlužníka nebo

o promlčené pohledávky. Tento náklad je daňově neuznatelný.23

3.4 Účetní uzávěrka

Cílem účetní uzávěrky je vyčíslení hospodářského výsledku účetní jednotky, výpočet

daně z příjmů a následné uzavření účtů. Ke správnému zjištění hospodářského výsledku

je důležitá inventarizace (viz. kapitola 3.2) a uzávěrkové operace (viz. kapitola 3.3).


80-7263-522-1.


978-80-251-1565-7.

22 ŽMOLÍK, Christian. Účetnictví, daně a právo v praxi fyzických a právnických osob: všeobecný

informační časopis pro účetnictví, 2011, č. 3/2011. ISSN 1213-6522.


978-80-7357-692-9.

16

3.4.1 Zjištění hospodářského výsledku

Hospodářský výsledek je důležitý ukazatel pro posouzení, jak účetní jednotka

hospodaří. Tento výsledek zjistíme porovnáním nákladů (náklady vynaložené na

provedení určitých výkonů) a výnosů (výnosy za výkony). Hospodářský výsledek může

být kladný, tzn. že výnosy převyšují náklady, a tím tvoříme zisk, a nebo záporný, tzn. že

náklady převyšují výnosy, a tím tvoříme ztrátu.24

Hospodářský výsledek členíme dle činností podniku, a to na:

provozní výsledek hospodaření (rozdíl mezi provozními výnosy a náklady),

finanční výsledek hospodaření (rozdíl mezi finančními výnosy a náklady), a

mimořádný výsledek hospodaření (rozdíl mezi mimořádnými výnosy a náklady).

Další členění hospodářského výsledku, především zisku, je:

zisk před zdaněním (tzv. hrubý účetní zisk), a

čistý zisk po zdanění (tzv. disponibilní zisk) vypočítaný jako rozdíl zisku před zdaněním

a daně z příjmů.25

3.4.2 Výpočet daně z příjmů

Hospodářský výsledek účetní jednotky se počítá ze všech výnosů a ze všech nákladů za

dané účetní období bez ohledu na daňové předpisy. Pro správný výpočet daně z příjmů

musíme zjistit základ daně, který nelze zjistit přímo z účetních údajů, proto je třeba

upravit hospodářský výsledek před zdaněním o:

položky zvyšující základ daně (tzv. připočitatelné položky)

◦ účetní náklady, které nejsou dle ZDP daňově uznatelnými (například

náklady na reprezentaci, dary, tvorba jiných než zákonných rezerv)

◦ výnosy, které jsou zdanitelné, ale v účetnictví nejsou zaúčtovány

položky snižující základ daně (tzv. odčitatelné položky)

◦ náklady, které jsou dle ZDP daňově uznatelné, ale v účetnictví nejsou

zaznamenány (př. pojistné z mezd odvedené po termínu)

◦ výnosy nezahrnované do základu daně (př. výnosy zdaňované při zaplacení)

24 ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví 2010: pro střední školy a pro veřejnost. 11. Znojmo: Pavel Štohl,

2010. 214 s. ISBN 978-80-87237-24-3.

25 HRDÝ, Milan; HOROVÁ, Michaela. Finance podniku. 1. Praha : Wolters Kluwer Česká republika,

2009. 180 s. ISBN 978-80-7357-492-5.

17

Zjištěný základ daně je třeba ještě upravit o odčitatelné položky. Nejdříve odečteme

položky dle § 34 ZDP (například ztráta z předchozích období), dále můžeme základ

snížit například o dary. Takto upravený základ daně zaokrouhlíme na celé tisícikoruny

dolů a z této hodnoty počítáme splatnou daň z příjmů jako součin základu daně a sazby

daně stanovené pro účetní období dle ZDP.26

3.4.3 Uzavření účtů

V této fázi účetní uzávěrky se uzavírají jednotlivé účty v účetních knihách, ve kterých

účetní jednotky dle zákona účtují. Jde především o tyto účetní knihy:

deník,

hlavní kniha,

knihy analytické evidence, a

knihy podrozvahových účtů.27

„Uzavírání účetních knih je činnost, při níž se:

a) zjišťují obraty stran MD a Dal jednotlivých syntetických účtů,

b) zjišťují konečné zůstatky aktivních a pasivních účtů a konečné stavy účtů

nákladů a výnosů,

c) zjistí se základ daně z příjmů a daňová povinnost splatná, popř. odložená, účetní

jednotky za účetní období, příp. se zaúčtuje rezerva na daň z příjmů,

d) zjistí se účetní výsledek hospodaření převodem nákladových účtů na vrub účtu

710 – Účet zisku a ztráty a převodem výnosových účtů ve prospěch účtu 710,

e) uzavře se účetnictví účetní jednotky převodem zůstatků rozvahových účtů a

zůstatku účtu 710 – Účet zisku a ztráty na účet 702 – Konečný účet rozvažný.“28

Na základě údajů účtu 710 – Účet zisku a ztráty a 702 – Konečný účet rozvažný se

sestaví účetní závěrka, tedy rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha, a případně další

související výkazy.

26 ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví 2010: pro střední školy a pro veřejnost. 11. Znojmo: Pavel Štohl,

2010. 214 s. ISBN 978-80-87237-24-3.

27 MÜLLEROVÁ, Libuše; VOMÁČKOVÁ, Hana; DVOŘÁKOVÁ, Dana. Účetní předpisy pro

podnikatele s komentářem. 1. Praha : ASPI, 2007. 552 s. ISBN 978-80-7357-289-1.


80-7263-522-1. s. 351

18

3.5 Účetní závěrka

„Účetní závěrka a její správné sestavení je jednou ze zásad účetnictví. Bez jejího

správného sestavení není účetnictví úplné. Účetní závěrka je veřejným dokumentem,

ze kterého čerpají informace nejen akcionáři nebo podílníci, ale i obchodní partneři,

státní instituce, banky apod. Infromace v ní obsažené musí být správné, úplné

a nezpochybnitelné, takže je nutné sestavení účetní závěrky věnovat náležitou

pozornost.“29

Účetní závěrka je nedílný celek, a dle zákona o účetnictví ji musí tvořit:

rozvaha,

výkaz zisku a ztráty, a

příloha.30

Účetní závěrka může obsahovat:

přehled o peněžních tocích (výkaz cash-flow), nebo

přehled o změnách vlastního kapitálu.31

3.5.1 Rozsah účetní závěrky

Účetní závěrka může být sestavena v plném rozsahu a nebo ve zjednodušeném rozsahu.

Závěrku sestavenou v plném rozsahu musí předkládat podnikatelé, kteří mají povinnost

ověřovat závěrku auditorem. Závěrku pak tvoří rozvaha a výkaz zisku a ztráty v plném

rozsahu, příloha, výkaz cash flow a výkaz o změnách vlastního kapitálu. Podnikatelé,

kteří tuto povinnost nemají, mohou sestavovat účetní závěrku ve zjednodušeném

rozsahu, ale záleží na jejich rozhodnutí, kterou z těchto možností si zvolí. Závěrka ve

zjednodušeném rozsahu obsahuje rozvahu, výkaz zisku a ztráty, přílohu. Nepovinnou

součástí je výkaz cash flow a výkaz o změnách vlastního kapitálu.32


978-80-7357-692-9. s. 113

30 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.



ANAG, 2009. 975s. ISBN 978-80-7263-503-0.

19

3.5.2 Druhy účetní závěrky

Zákon o účetnictví rozlišuje 3 druhy účetních závěrek, a to:

řádnou, kdy je účetní závěrka sestavena na základě uzavření účetních knih

a k poslednímu dni účetního období,

mimořádnou, kdy je účetní závěrka sestavena na základě uzavření knih, ale

k jinému než poslednímu dni účetního období, a

mezitímní, kdy je účetní závěrka sestavena bez uzavírání účetních knih.33

3.5.3 Rozvaha

Rozvaha obsahuje soupis firemních aktiv, pasiv a vlastního kapitálu v určitém

okamžiku, a někdy je nazývána jako výkaz o finanční situaci. Rozvaha vyjadřuje

solventnost podniku, tzn. jak je podnik schopný splácet dluhy v okamžiku jejich

splatnosti.34

Rozvaha je statický výkaz, který zobrazuje konečné stavy aktiv a pasiv k určitému

okamžiku. Kromě konečného stavu z rozvahy můžeme zjistit rovněž počáteční stav

rozvahové položky k začátku účetního období.35

Rozvahu členíme z několika hledisek. Prvním hlediskem je den okamžiku sestavení

rozvahy. Pak rozvahu členíme na:

zahajovací rozvahu, kdy okamžikem sestavení je den vzniku účetní jednotky, a

konečnou rozvahu, kdy okamžikem sestavení je den ukončení činnosti.

Dále pak rozvahu členíme na:

řádnou, tzn. že se rozvaha sestavuje pravidelně na konci účetního období,

mimořádnou, tzn. že se rozvaha sestaví k jinému dni, než je pravidelný termín, a

počáteční, tzn. že se rozvaha sestavuje k prvnímu dni účetního období.36

33 DUŠEK, Jiří. Účetní uzávěrka a závěrka v přehledech snadno a rychle. 5. Praha : Grada Publishing,

2010. 192 s. ISBN 978-80-247-3202-2.

34 RAYBURN, L. Study guide for use with Accounting principles. 4th printing, 1989. Homewood :

Irwin. 335 p. ISBN 0-256-07421-6.


978-80-7357-692-9.


978-80-251-1565-7.

20

Tabulka č. 1 Základní struktura rozvahy

Aktiva Pasiva

Běžné období

Minulé

období

Běžné

období

Minulé

období Brutto Korekce Netto Netto

Aktiva celkem Pasiva celkem

A. Pohledávky za

upsaný ZK

A. Vlastní

kapitál

B. Dlouhodobý

majetek

B. Cizí zdroje

C. Oběžná aktiva

D. Časové

rozlišení

C. Časové

rozlišení

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z FIŠEROVÁ Eva, 2009, Abeceda účetnictví

pro podnikatele, s. 357

3.5.4 Výkaz zisku a ztráty

Výsledovka je obvykle strukturována do třech oblastí: provozní, finanční a mimořádné.

V provozní oblasti se vykazují takové náklady a výnosy, které souvisí s hlavní činností

podniku. V rámci finanční činnosti jsou vykázány výnosy a náklady, které souvisejí

zejména se zhodnocením a opatřováním zdrojů financování a rovněž zde nalezneme

i výsledky transakcí, které nejsou plně pod kontrolou podniku. V mimořádné oblasti se

vykazují výsledky nahodilých událostí, jež nejsou plně pod kontrolou podniku.37

Výkaz zisku a ztráty lze sestavit ve dvou formách, a to:

v druhovém členění, kdy ověřujeme věcnou shodu nákladů období s výnosy,

případně shody docílíme úpravou nákladů nebo výnosů, a

v účelovém členění, kdy porovnáváme výnosy a náklady, které se týkají

realizovaných výkonů (popř. zboží), u tohoto způsobu je nutno v příloze uvést

členění nákladů dle druhu.38


978-80-251-1565-7. s. 177


978-80-7357-692-9.

21

Tabulka č. 2 Zkrácená struktura výkazu zisku a ztráty v účelovém členění

Výkaz zisku a ztráty v účelovém členění Běžné

období

Minulé

období

I. Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb

A. Náklady prodeje

* Hrubý zisk nebo ztráta

Výnosy sk. 60 – 65 bez tržeb z prodeje výrobků, zboží a služeb

Náklady sk. 50 – 55 bez nákladů prodeje

* Provozní výsledek hospodaření

Výnosy sk. 66 – 67

Náklady sk. 56 – 57

* Finanční výsledek hospodaření

L. Daň z příjmů za běžnou činnost

** Výsledek hospodaření za běžnou činnost (po zdanění)

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z FIŠEROVÁ Eva, 2009, Abeceda účetnictví

pro podnikatele, s. 358

3.5.5 Příloha k účetní závěrce

„Příloha k účetním výkazům má jejich uživatelům dokreslit a zpřesnit údaje vykázané

v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty. Údaje v příloze uvedené by měly být významné,

užitečné, spolehlivé a srozumitelné. Na rozdíl od rozvahy a výkazu zisku a ztráty, kde se

uvádějí pouze skutečnosti jisté či vysoce pravděpodobné a u nichž lze kvantifikovat

jejich hodnotu, se v příloze uvádějí i skutečnosti, které mohou nastat a u kterých není

ještě přesně známá jejich výše.“39

Přesnou obsahovou náplň přílohy najdeme ve vyhlášce č. 500/2002 Sb. V § 39.

Zjednodušeně lze uvést, že v příloze musí být obsaženy následující informace:

obecné údaje o účetní jednotce,

informace o ovládaných a řízených společnostech,

dohody mezi společníky,

přehled o půjčkách a úvěrech,


978-80-7357-692-9. s. 118

22

obecné účetní zásady, použité účetní metody a způsoby oceňování,

přehled pohledávek a závazků po splatnosti,

významné položky zvýšení či snížení složek vlastního kapitálu, a

další informace, jako například informace o zaměstnancích atd.40

3.5.6 Výkaz cash flow

„Výkaz cash flow poskytuje ucelený přehled přítoků a odtoků peněžních prostředků

a jejich ekvivalentů podle jednotlivých činností za určitý časový interval. Podává

informace o schopnosti podniku generovat peněžní toky. Je východiskem pro řízení

likvidity podniku.“41

Při sestavování výkazu cash flow můžeme použít metodu přímou či nepřímou. Metodou

přímou vykazujeme peněžní toky z finanční a investiční činnosti, u provozní činnosti se

můžeme rozhodnout, kterou z uvedených metod použijeme. Přímá metoda je založena

na přesné znalosti peněžních příjmů a výdajů. Metoda nepřímá je založena na úpravě

hospodářského výsledku o nepeněžní operace (odpisy – nejsou peněžní výdaj), změny

stavu zásob (zvýšení znamená negativní vliv na cash flow), změny stavu pohledávek

(zvýšení znamená negativní vliv na cash flow), změny stavu závazků (zvýšení znamená

pozitivní vliv na cash flow), a položky, které patří do finanční a investiční činnosti.42

3.5.7 Přehled o změnách vlastního kapitálu

„Přehled o změnách vlastního kapitálu podává informace o zvýšení nebo snížení

jednotlivých složek vlastního kapitálu mezi dvěma rozvahovými dny. Sestavuje se za

běžné účetní období s uvedením srovnatelných údajů za minulé období. Přehled

o změnách vlastního kapitálu doporučujeme sestavit a zařadit do účetní závěrky jako

samostatnou složku (výkaz). Komentář k tomuto výkazu zejména ohledně jednotlivých

titulů pro zvýšení nebo snížení položek vlastního kapitálu bude vhodné uvést v příloze

k účetní závěrce.“43


978-80-251-1565-7.


978-80-251-1565-7. s. 183


978-80-7357-692-9.


23

„Přehled o změnách vlastního kapitálu je v ČPÚ upraven pouze rámcově a to v § 44

vyhlášky č. 500/2002 Sb. Pokud dochází k vlastnickým operacím např. výplatě

dividend, měl by výkaz tuto informaci obsahovat včetně zdroje, ze kterého bylo

čerpáno. Konkrétní formu výkazu české předpisy nestanovují. V praxi se sestavuje

většinou s horizontálním uložením počátečních stavů, pohybů a konečných stavů

a vertikálním uložením jednotlivých položek vlastního kapitálu.“44

3.6 Povinnosti spojené s účetní závěrkou

Sestavením účetní závěrky povinnosti účetní jednotky nekončí. Pokud má účetní

jednotka povinnost ověřit účetní závěrku auditorem, nesmí na tuto skutečnost

zapomenout. Dále je povinností účetní jednotky účetní závěrku zveřejnit a samozřejmě

uschovat.

3.6.1 Ověření závěrky auditorem

Povinnost ověření účetní závěrky auditorem mají ty společnosti, které splňují

následující kritéria podle § 20 zákona o účetnictví:

hodnota aktiv celkem (aktiva brutto) činí více než 40 mil. Kč,

roční úhrn čistého obratu činí více než 80 mil. Kč, a

průměrný přepočtený stav zaměstnanců je více než 50.

U akciových společností stačí splnění jednoho uvedeného kritéria. Ostatní obchodní

společnosti a družstva musí splnit alespoň dvě uvedená kritéria. Účetní jednotky mají

povinnost auditu, pokud uvedená kritéria splní za dva po sobě následující roky.45

Účetní jednotky, které nesplňují podmínky pro povinnost auditu, se mohou dobrovolně

rozhodnout, zda si nechají ověřit účetní závěrku auditorem. Audit dává informacím

v účetní závěrce patřičnou důvěryhodnost, ale je nutno počítat s administrativní

a finanční náročností.

ANAG, 2009. 975s. ISBN 978-80-7263-503-0. s. 287


978-80-251-1565-7. s. 187


ANAG, 2009. 975s. ISBN 978-80-7263-503-0.

24

3.6.2 Zveřejnění účetní závěrky

„Účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, zveřejňují účetní závěrku

a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku podle zvláštního

právního předpisu, přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy.

Účetní jednotky, které podle zvláštního právního předpisu předávají výroční zprávu

České národní bance, předávají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin

obchodního rejstříku prostřednictvím České národní banky. Povinnost zveřejnění

uvedených účetních záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka splnila okamžikem

jejich předání rejstříkovému soudu; v případech podle věty druhé předáním Komisi pro

cenné papíry.“46

3.6.3 Úschova účetní závěrky

Úschovu účetních záznamů, tedy i účetní závěrky, upravuje § 31 – 32 Zákona

o účetnictví, a zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě. Účetní závěrka

a výroční zpráva se archivují po dobu deseti let od rozvahového dne.47


47 DUŠEK, Jiří. Účetní uzávěrka a závěrka v přehledech snadno a rychle. 5. Praha : Grada Publishing,

2010. 192 s. ISBN 978-80-247-3202-2.

25

4 Praktická část

V praktické části jsem se v rámci účetní uzávěrky a závěrky zaměřila na specifické

operace související s účetní jednotkou. Z operací souvisejících s účetní uzávěrkou jsem

se rozhodla pro inventarizaci majetku. Z účetní závěrky jsem se zaměřila na výkaz cash

flow, a stím související finanční analýzu a analýzu marže.

4.1 Profil společnosti

Společnost XY je účetní jednotka, zabývající se maloobchodním prodejem. Společnost

se zaměřuje na nákup a prodej potravinářského zboží konečným spotřebitelům.

Společnost vznikla v roce 1992 jako obchodní sdružení dvou fyzických osob, provoz

byl zahájen v srpnu následujícího roku. V roce 2003 odešel jeden společník do důchodu,

což vedlo k vyplacení podílu. Nyní společnost vlastní jediný majitel.

Předmětem podnikání je dle živnostenského rejstříku výroba, obchod a služby

neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

Jako účetní období firma používá kalendářní rok a je měsíční plátce DPH. Pro účetní

a mzdovou agendu společnost používá program STEREO od firmy Ježek

software s. r. o., který je vyvíjen v České republice. Společnost je součástí Národního

řetězce soukromých potravinářských prodejen FLOP. Počtem zaměstnanců patří mezi

malé podniky. Společnost nepodléhá zákonné povinnosti ověření účetní závěrky

auditorem, ani tuto činnost dobrovolně nevyužívá.

Majitel organizace do každodenních záležitostí prodejny nezasahuje. O běžných věcech

rozhodují jednotliví vedoucí, případně odpovědná vedoucí, která je zároveň účetní

podniku.

26

4.2 Přípravné práce – inventarizace

Před ukončením kalendářského roku je nutné v rámci účetní uzávěrky a závěrky provést

inventarizaci majetku. Zahájení inventarizačních činností, určení inventarizační komise

a všech ostatních skutečností stanovuje majitel společnosti v posledním měsíci daného

roku.

Inventarizace se provádí první týden v lednu vždy k 31. 12. předešlého roku.

Inventarizační komise se skládá ze tří členů, a to majitele, odpovědné vedoucí a vedoucí

prodejny.

Ve své bakalářské práci se zaměřím na inventarizaci prováděnou za rok 2011, tedy

k 31. 12. 2011.

4.2.1 Inventarizace dlouhodobého majetku

Dlouhodobý majetek je ve společnosti účtován na těchto účtech:

021 Stavby,

022 Samostatné movité věci a soubor movitých věcí.

U nemovitostí (účet 021 - Stavby), se provádí dokladová kontrola listu vlastnictví, dle

výpisu z katastru nemovitostí. Nemovitost se nachází v územním obvodu, který spadá

pod katastrální pracoviště Znojmo. Stavba byla do katastru nemovitostí vložená

v červenci roku 1994. Kontrolu provádí inventarizační komise, která k datu 31. 12. 2011

zjistila, že na účtu 021 – Stavby je konečný zůstatek 2 010 746,36 Kč a tento stav

souhlasí s výpisem z katastru nemovitostí. U staveb tedy inventarizační komise

nezjistila žádné inventarizační rozdíly.

U movitostí (účet 022 – Samostatné movité věci a soubor movitých věcí) se provádí

fyzická invetura. Na tomto účtu je zařazen služební automobil, počítače a příslušenství,

klimatizace a vybavení prodejny – chladící box, chladící vitríny, mrazáky, aj. U tohoto

účtu společnost nepoužívá analytiku, vše je podrobně rozepsáno v interních kartách,

které mi, bohužel, společnost neposkytla. Hranice pro zařazení majetku na tento účet je

stanovena podle zákona o dani z příjmů na 40 000,- Kč. Inventuru provádí

27

inventarizační komise, která zjištěný skutečný stav zaznamená do inventurního soupisu

na základě interních karet majetku a následně porovná se stavem účetním. Dle

účetnictví je na účtu 022 – Samostatné movité věci a soubor movitých věcí k 31. 12.

2011 konečný zůstatek 2 334 182,59 Kč. Dle inventurního soupisu účetní stav souhlasí

se stavem skutečným, a i u tohoto majetku nebyly zjištěny žádné invetarizační rozdíly.

4.2.2 Inventarizace zásob

Vzhledem k tomu, že se společnost zabývá maloobchodním prodejem, zaměřím se

především na inventarizaci zásob, konkrétně zboží, které společnost účtuje způsobem B,

to znamená, že při účtování během roku nepoužívá účet pořízení zboží (131) a dále účet

132 – Zboží na skladě a v prodejnách. Tento účet používá firma pouze pro zaznamenání

počátečního a konečného stavu. Pořízení zboží účtují během roku rovnou do nákladů,

a na konci kalendářního roku provedou vyúčtování.

Během inventarizace se většinou účtuje i o opravným položkách, které se vytváří, jedná-

li se o snížení ocenění majetku, které není trvalého charakteru. Společnost XY opravné

položky v účetnictví nepoužívá, protože snížení ocenění bývá trvalé, a proto toto snížení

ceny účtuje rovnou do nákladů na účet 549 – Manka a škody z provozní činnosti. Firma

za rok 2011 žádné trvalé snížení ceny v účetnictví nezaznamenala.

U zboží se provádí fyzická inventura jak ve skladu, tak na prodejně. Skutečný stav se

získá přepočítáním jednotlivých kusů zboží. Fyzickou inventuru provádí zodpovědní

zaměstnanci podniku, na které dohlíží inventarizační komise. Následně komise porovná

zjištěný skutečný stav se stavem účetním na účtu:

132 Zboží na skladě a v prodejnách.

K 31. 12. se ze sestavy v počítači vytiskne inventurní soupis zboží, kde je uveden interní

kód zboží, název zboží, účetní stav a volná kolonka pro zaznamenání zjištěného

skutečného stavu. Po zjištění skutečného stavu, který se musí přepočítat k 31. 12.

(přepočet probíhá v korunách), a následném porovnání s účetním stavem se zjistí

inventarizační rozdíly. Účetní stav k 31. 12, 2011 byl 1 439 512,- Kč. Na základě

inventury byl zjištěn skutečný stav zásob zboží přepočtený k 31. 12. 2011 ve výši

28

1 423 863,- Kč. Inventarizační komise tedy zjistila u zboží manko ve výši 15 649,- Kč.

Ve vnitropodnikové směrnici je stanovena norma přirozených úbytků ve výši 0,6 %

z celkového obratu zboží za příslušný rok. Tato norma je stanovena jak na ztratné

(ukradené zboží), tak na ztráty, které souvisejí se zaručními lhůtami nebo s kazivostí

ovoce a zeleniny.

V roce 2011 činil obrat zboží 3 055 031,- Kč, tzn. že do normy přirozených úbytků lze

zaúčtovat maximálně 18 330,186 Kč. Do normy přirozených úbytků firma za rok 2011

zaúčtovala celkové manko ve výši 15 649, Kč, které nepřesáhlo maximální částku,

kterou lze zaúčtovat do normy přirozených úbytků. Tato částka byla zaúčtována na účet

504 – Prodané zboží.

4.2.3 Inventarizace konkrétní skupiny zboží

Pro příklad inventarizace konkrétní skupiny zboží jsem si vybrala ovoce a zeleninu za

rok 2011.

Účetní firmy XY vytiskne k 31. 12. inventurní soupis, kde je uveden interní kód zboží,

název, případně čárový kód, účetní stav v měrné jednotce, kolonka pro zaznamenání

skutečného stavu v měrné jednotce, průměrná cena a sazba daně z přidané hodnoty.

Inventura u ovoce a zeleniny za rok 2011 probíhala první víkend v lednu následujícího

roku (tedy 7. a 8. ledna). Jednotlivé druhy ovoce a zeleniny byly převáženy, případně

přepočítány a zaznamenány do inventurního soupisu. Po provedení inventury

a následném zaznamenání skutečného stavu do inventurního soupisu provede

inventarizační komise přepočítání skutečného stavu k 31. 12. Přepočet skutečného stavu

zboží probíhá v korunách. Přepočet se provádí tak, že ke skutečnému stavu zboží, který

byl zjištěn v lednu, musí komise zpětně přičíst nákupy a odečíst prodej za uplynulé dny

od 31. 12. 2011 do 7. 1. 2012. Po tomto přepočtu inventarizační komise porovná účetní

stav se skutečným a zjistí inventarizační rozdíly.

Z údajů získaných z inventurního soupisu ovoce a zeleniny, který mi poskytla

společnost XY, jsem si vytvořila vlastní tabulku, do které jsem zaznamenala pouze

29

některé údaje z inventurního soupisu a tabulku jsem rozšířila o vlastní výpočty.

Z původních údajů jsem použila název zboží, měrnou jednotku, průměrnou cenu, účetní

a skutečný stav v měrných jednotkách. Do svého upraveného soupisu jsem přidala údaje

o účetním a skutečném stavu v korunách a nakonec inventarizační rozdíl v korunách.

Účetní stav v korunách jsem vypočítala jako součin účetního stavu v měrné jednotce

a průměrné ceny. Obdobně jako účetní stav v korunách jsem vypočítala skutečný stav

v korunách, tedy jako součin skutečného stavu v korunách a průměrné ceny.

Inventarizační rozdíl jsem vypočítala dle vztahu: skutečný stav v Kč – účetní stav v Kč.

U některých druhů byl rozdíl v „plusových“ hodnotách, tzn. že inventarizačním

rozdílem je přebytek. Jestliže byl rozdíl v „mínusových“ hodnotách je inventarizačním

rozdílem manko. U některých položek se skutečný stav shodoval s účetním, tzn. že

inventarizační rozdíl byl nulový, tedy ani přebytek, ani manko.

Údaje o inventarizaci ovoce a zeleniny jsou uvedeny v příloze č. 3 – Inventurní soupis

ovoce a zeleniny za rok 2011.

Z uvedených údajů z přílohy č. 3 lze vyčíst následující skutečnosti:

účetní stav za celou interní skupinu za rok 2011 je 291,59 Kč,

skutečný stav byl zjištěn ve výši 3 791,86 Kč.

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že v dané interní skupině byl za rok 2011

inventarizační přebytek, a to ve výši 3 500,27 Kč. Tento přebytek byl způsoben

nesprávným odepisováním zkaženého zboží, kdy zaměstnanci zodpovídající za tento

úsek ve skutečnosti odepsali více zboží, než bylo vyhozeno, nebo to může být

způsobeno tím, že nebyly zaúčtovány náhrady zboží. Přebytek se zaúčtoval na vrub účtu

132 – Zboží na skladě a v prodejnách a ve prospěch účtu 648 – Ostatní provozní

výnosy.

4.2.4 Inventarizace krátkodobého finančního majetku

Účty krátkodobého finančního majetku, které společnost používá, jsou:

211 Pokladna,

30

213 Ceniny,

221 Bankovní účet.

U pokladny se provádí přepočet hotovosti, který by měl odpovídat stavu v pokladní

knize a na účtu Pokladna. Jestliže jsou vyčísleny rozdíly, musí se zaúčtovat.

Přepočítání hotovosti provádí zodpovědná pokladní, která zároveň sestavuje výčetku

platidel. Pro kontrolu je hotovost přepočítána jinou osobou, nejčastěji vedoucí. Účetní

stav ke konci roku (tedy k 31. 12. 2011) byl 848 345,- Kč. Přepočítáním hotovosti se

zjistil skutečný stav hotovosti ve výši 848 345,- Kč. Při inventarizaci nebyly zjištěny

žádné rozdíly, hotovost v pokladně odpovídala jak stavu v pokladní knize, tak na účtu

Pokladna. Výše zůstatku v pokladně je vysoká, protože na konci roku nebyl proveden

převod z pokladny na bankovní účet.

U cenin probíhá inventarizace obdobně jako u pokladny. I u cenin, konkrétně se jedná

o stravenky, nebyl zjištěn žádný inventarizační rozdíl. Účetní zůstatek činil

207 178,- Kč a skutečný zůstatek zjištěný na základě rozpisu stravenek (viz. příloha

č. 4 – Rozpis stravenek k 31. 12. 2011) byl taky 207 178,- Kč.

Bankovní účty jsou kontrolovány dokladově, a to pomocí výpisů z účtu k 31. 12. Na

výpise k tomuto datu byl zůstatek 260 882,22 Kč. Tento zůstatek je i na účtu

221 – Bankovní účet. Při inventarizaci tedy nebyl inventarizační komisí zjištěn žádný

rozdíl.

Účetní také zkontroluje účet 261 – Peníze na cestě, zda má nulový zůstatek. Tento účet

k 31. 12. 2011 má opravdu nulový zůstatek, protože na konci roku 2011 nebyl účtován

převod z pokladny na účet a obráceně.

4.3 Cash flow

Z účetní závěrky, která ze zákona obsahuje rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu, jsem

se zaměřila na sestavení cash flow, jehož sestavení je v rámci účetní závěrky

dobrovolné. Cash flow, neboli peněžní tok, je důležitý ukazatel nejen pro vlastníky

31

firmy, ale také pro odpovědné osoby, které za firmu rozhodují v běžných záležitostech.

Společnost cash flow nesestavuje, a proto jsem se rozhodla, že tento výkaz sestavím

(viz. tabulka č. 3)

Tabulka č. 3 Výkaz cash flow za rok 2011

Č. Položka v tis. Kč

1 Stav peněžních prostředků na začátku období 1 347

2 Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním 534

3 Úpravy o nepeněžní operace (4+5+6) + 14

4 Odpisy stálých aktiv s výjimkou zůstatkové ceny prodaných aktiv 0

5

6

Vyúčtované nákladové úroky

Vyúčtované výnosové úroky

+ 14

0

7 Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami

pracovního kapitálu a mimořádnými položkami (2+3) 548

8 Změna potřeby pracovního kapitálu (9+10+11) + 121

9 Změna stavu pohledávek z pr. činnosti a přechodných účtů aktivních + 38

10 Změna stavu kr. závazků z pr. činnosti a přechodných účtů pasivních - 124

11 Změna stavu zásob + 207

12 Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a

mimořádnými položkami (7+8) 669

13 Výdaje z plateb úroků s výjimkou kapitalizovaných úroků - 14

14 Přijaté úroky 0

15 Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost a za doměrky min. období - 14

16 Výdaje spojené s mimořádnými účetními případy 0

17 Přijaté dividendy a podíly na zisku 0

18 Čistý peněžní tok z provozní činnosti (12+13+14+15+16+17) + 641

19 Výdaje spojené s pořízením stálých aktiv - 1 398

20 Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti (19) - 1 398

21 Změna stavu dlouhodobých, popř. krátkodobých závazků - 24

22 Zvýšení peněžních prostředků z titulu zvýšení základního kapitálu + 942

23 Vyplacení podílu na vlastním kapitálu - 192

24 Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti (21+22+23) + 726

25 Čisté zvýšení, resp. snížení peněžních prostředků (18+20+24) - 31

26 Stav peněžních prostředků na konci období (1±25) 1 316

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti

32

Údaje o stavu peněžních prostředků a účetním zisku za běžné období jsem získala

z rozvahy společnosti (viz. řádek 1 a 2). Do úprav o nepěněžní operace (viz. řádek 3)

jsem započítala vyúčtované nákladové úroky, a to se znaménkem „+“, protože jde

o náklady, které nebyly výdajem, alespoň prozatím, a výsledek hospodaření se musí

zvýšit. Výnosové úroky, ani odpisy firma v roce 2011 žádné neměla. Tyto údaje jsem

zjistila z výkazu zisku a ztráty. Změnami pracovního kapitálu se rozumí změna stavu

pohledávek, krátkodobých závazků a zásob. Změna stavu pohledávek (viz. řádek 9) se

vypočítá jako rozdíl počátečního stavu pohledávek a konečného stavu pohledávek,

v roce 2011 se pohledávky snížily o 38 tis. Kč, tzn. že ve výkazu budou se znaménkem

„+“, protože úbytkem pohledávek došlo ke zvýšení peněžních prostředků. Obdobně se

vypočítá změna krátkodobých závazků (viz. řádek 10). Za daný rok šlo o snížení

o 124 tis. Kč. Protože se jedná o úhradu závazků a tím snížení peněžních prostředků,

bude ve výkazu znaménko „-“. U zásob zboží (viz. řádek 11) se jedná o úbytek ve výši

207 tis. Kč, a ve výkazu bude tato částka s „plusem“, protože úbytkem zásob se zvýší

peněžní prostředky. Na řádku 13 – Výdaje z plateb úroků je částka – 14 tis. Kč. Jde

o placení úroků, což vede ke snížení prostředků, proto je částka s mínusem. Totéž platí

o zaplacení daně z příjmů, která je ve výši – 14 tis. Kč (viz. Řádek 15). V roce 2011

provedla společnost přístavbu ke stávající budově ve výši 1 398 tis. Kč. Tato částka

bude ve výkazu s mínusem, protože jde o výdaj peněžních prostředků (viz. řádek 19).

Na řádku 21 je uvedena změna dlouhodobých závazků, která činí 24 tis. Kč. Tato částka

bude se znaménkem „-“, protože splacením úvěru došlo ke snížení peněžních

prostředků. V roce 2011 došlo k navýšení kapitálu o 942 tis. Kč. Jedná se o navýšení

peněžních prostředků, proto bude tato částka ve výkazu se znaménkem „+“ (viz. řádek

22). Na řádku 23 je uvedeno vyplacení podílu majiteli společnosti, a to ve výši

192 tis. Kč. Tato částka je ve výkazu s mínusem, neboť se touto operací sníží peněžní

prostředky. Na řádku 25 je uvedena celková změna peněžních prostředků. V tomto roce

jde o snížení, a to o 31 tis. Kč.

4.4 Finanční analýza

Cílem finanční analýzy je zjistit, jak si podnik vede po finanční stránce. Proto jsem se

rozhodla na základě získaných údajů z rozvahy a výkazu zisku a ztráty tuto analýzu

33

provést. Zaměřím se pouze na některé ukazatele finanční analýzy, a to na likviditu,

rentabilitu, ukazatele aktivity a čistý pracovní kapitál.

4.4.1 Likvidita

Ukazatel likvidity srovnává objem toho, co má podnik platit s tím, čím to může zaplatit.

Tento ukazatel je pro firmu důležitý především z dlouhodobého hlediska. Ukazatel

likvidity členíme na tři stupně, a to dle hodnot, které se objevují v čitateli, tedy hodnoty,

které nám udávají, čím může podnik zaplatit své závazky.48

Běžná likvidita

„Standardní hodnota ukazatele definuje, kolikrát mají být oběžná aktiva větší než

krátkodobé závazky, aby krátkodobá pasiva nemusela být hrazena např. z prodeje

stálých aktiv.“49

Běžná likvidita=oběžnýmajetek

krátkodobé závazky=2−2,5

Z rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti XY, jsem zjistila údaje, které jsou nutné

pro výpočet běžné likvidity. Tyto údaje jsou uvedeny v následující tabulce:

Tabulka č. 4 Údaje pro výpočet běžné likvidity (v tis. Kč)

2009 2010 2011

Oběžný majetek 3 969 3 333 3 057

Krátkodobé závazky 761 1 114 955


Výpočty:

Běžná likvidita2009=3969

761=5,2

48 KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. 2. Plzeň : Aleš Čeněk, 2011. 299 s. ISBN 978-80-

7380-315-5.


7380-315-5. s. 156

34

2009 2010 2011

0

1

2

3

4

5

65,2

2,9 3,2


1114=2,9


955=3,2

Graf č. 1 Běžná likvidita

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z vlastních výpočtů

Ukazatel běžné likvidity v roce 2009 byl dost vysoký oproti doporučené hodnotě.

Společnost měla v tomto roce větší množství finančních prostředků vázaných

v zásobách zboží a také neuhrazené pohledávky, které byly v tomto roce nejvyšší.

V dalších letech se hodnoty běžné likvidity přiblížily k optimu, což bylo způsobeno

jednak snížením zásoby zboží, ale také zvýšením závazků.

Pohotová likvidita

„Vyjadřuje schopnost podniku vyrovnávat závazky bez prodeje zásob, které jsou

považovány za nejméně likvidní zdroj. Je zřejmé, že v našich současných podmínkách

by sporným aktivem byly spíše pohledávky.“50

Pohotová likvidita=pohotové peněžní prostředky+ pohledávky

krátkodobé závazky=cca1


7380-315-5. s. 157

35

2009 2010 2011

0

0,5

1

1,5

2

2,5

32,6

1,51,7

Tabulka č. 5 Údaje pro výpočet pohotové likvidity (v tis. Kč)

2009 2010 2011

PPP + pohledávky 1 953 1 702 1 623



Výpočty:

Pohotová likvidita2009=1953

761=2,6


1114=1,5


955=1,7

Graf č. 2 Pohotová likvidita


Ukazatel pohotové likvidity byl opět v roce 2009 oproti doporučené hodnotě dost

vysoký. Tento výkyv byl způsoben pohledávkami, které, jak již bylo zmíněno, byly

v tomto roce nejvyšší. V dalších letech, ačkoli dochází k poklesu, nejsou tyto hodnoty

optimální. Může to být způsobeno vyššími krátkodobými závazky oproti roku 2009.

Z pohledu majitele společnosti je výhodnější nižší hodnota ukazatele, neboť vyšší

hodnota znamená, že má společnost vyšší objem pohotových peněžních prostředků,

které by mohla využít produktivněji.

36

2009 2010 2011

0

0,2

0,4

0,6

0,8

1

1,2

1,4

1,6

1,8

2 1,8

1,21,4

Peněžní likvidita

„Tento ukazatel určuje nejvyšší uvažovanou likviditu. Standardní hodnota vychází

z racionálního chápání splatnosti celkových krátkodobých aktiv (včetně jejich rozložení

v období celého roku).“51

Peněžní likvidita=pohotové peněžní prostředky

krátkodobé závazky=min.0,2

Tabulka č. 6 Údaje pro výpočet peněžní likvidity (v tis. Kč)

2009 2010 2011

PPP 1 953 1 702 1 623



Výpočty:

Peněžní likvidita2009=1332

761=1,8


1114=1,2


955=1,4

Graf č. 3 Peněžní likvidita



7380-315-5. s. 157

37

Ačkoliv se ukazatele peněžní likvidity v jednotlivých letech příliš neliší, ani v jednom

roce se hodnota nepřibližuje optimální hodnotě. To je ve všech letech způsobeno výší

krátkodobých závazků. V roce 2009 byly krátkodobé závazky nejnižší, proto je také tato

hodnota nejvyšší.

Z tohoto ukazatele vyplývá, že společnost má dostačně velké množství pohotových

peněžních prostředků. Dle mého názoru je to zbytečné. Efektivnější by bylo peněžní

prostředky investovat.

4.4.2 Rentabilita

„Pod pojmem rentabilita uvažujeme výnosnost vloženého kapitálu (v různých

variantách). Obvykle jde o typicky mezivýkazové ukazatele (kapitál z rozvahy, a zisk

z výsledovky).“52

Rentabilita aktiv

Hodnota ukazatele udává, kolik korun zisku vynesla každá koruna investovaného

kapitálu, bez ohledu na to, zda jsou aktiva financována z vlastních nebo cizích zdrojů.53

ROA=čistý zisk po zdanění

celková aktiva⋅100

Tabulka č. 7 Údaje pro výpočet ROA (v tis. Kč)

2009 2010 2011

Čistý zisk po zdanění 186,15 410,55 453,90

Celková aktiva 7 435 7 678 8 800


Výpočty:

ROA2009=186,15

7 435∗100=2,5


7380-315-5. s. 146


978-80-7357-692-9.

38

2009 2010 2011

0

1

2

3

4

5

6

2,5

5,45,2

ROA2010=410,55

7678∗100=5,4

ROA2011=453,90

8800∗100=5,2

Graf č. 4 Rentabilita aktiv (v %)


Z grafu můžeme vyčíst, že nám 1 koruna investovaného kapitálu v roce 2009 vynesla

0,025 Kč, v dalším roce 0,054 Kč a v posledním roce 0,052 Kč zisku.

Rentabilita vlastního kapitálu

Ukazatel rentability vlastního kapitálu udává výnosnost kapitálu, který do podniku

vložili akcionáři.54

ROE=čistý zisk po zdanění

vlastní kapitál⋅100

Tabulka č. 8 Údaje pro výpočet ROE (v tis. Kč)

2009 2010 2011


Vlastní kapitál 4 236 3 565 4 819



978-80-7357-692-9.

39

2009 2010 2011

0

2

4

6

8

10

12

14

4,4

11,5

9,4

Výpočty:

ROE2009=186,15

4236∗100=4,4

ROE2010=410,55

3565∗100=11,5

ROE2011=453,90

4819∗100=9,4

Graf č. 5 Rentabilita vlastního kapitálu (v %)


Z grafu rentability vlastního kapitálu můžeme vyčíst, že nám 1 koruna vloženého

kapitálu v roce 2009 vynesla 0,044 Kč, v dalším roce 0,12 Kč a v posledním roce

0,094 Kč zisku.

Rentabilita tržeb

Ukazatel rentabilita tržeb nám udává, kolik korun zisku přinesla podniku jedna koruna

tržeb.55

ROS=čistý zisk po zdanění

tržby⋅100


978-80-7357-692-9.

40

2009 2010 2011

0

0,2

0,4

0,6

0,8

1

1,2

1,4

1,6

1,8

2

0,8

1,71,9

Tabulka č. 9 Údaje pro výpočet ROS (v tis. Kč)

2009 2010 2011


Tržby 24 324 23 710 23 311


Výpočty:

ROS 2009=186,15

24324∗100=0,8

ROS 2010=410,55

23710∗100=1,7

ROS 2011=453,90

23311∗100=1,9

Graf č. 6 Rentabilita tržeb (v %)


Z grafu rentability tržeb můžeme vyčíst, že nám 1 koruna tržeb v roce 2009 vynesla

0,008 Kč, v dalším roce 0,017 Kč a v posledním roce 0,019 Kč zisku.

4.4.3 Ukazatelé aktivity

Ukazatelé aktivity měří efektivnost využití aktiv podniku. Ve své bakalářské práci

použiji ukazatel:

obrat aktiv,

doba obratu zásob a

41

2009 2010 2011

0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5 3,273,09

2,65

doba obratu pohledávek a závazků.

Obrat aktiv

Obrat aktiv vyjadřuje poměr mezi tržbami a aktivy. Lze tedy určit, kolik prostředků je

firma ročně schopna vygenerovat ze zdrojů, které má k dispozici.

Tabulka č. 10 Údaje pro výpočet obratu aktiv (v tis. Kč)

2009 2010 2011

Tržby 24 324 23 710 23 311

Aktiva 7 435 7 678 8 800


Výpočty:

Obrat aktiv2009=24324

7435=3,27


7678=3,09


8800=2,65

Graf č. 7 Obrat aktiv (v Kč)


Z předešlého grafu lze vyčíst, že na jednu korunu aktiv v roce 2009 připadá 3,27 Kč

tržeb, v dalším roce 3,09 Kč a v roce 2011 to je 2,65 Kč tržeb.

42

2009 2010 2011

0

5

10

15

20

25

30

3530,25

25,1122,3

Doba obratu zásob

Doba obratu zásob vyjadřuje, kolik dní je třeba prodávat, aby se zaplatily zásoby.56

Doba obratu zásob=zásoby

tržby

365

Tabulka č. 11 Údaje pro výpočet doby obratu zásob(v tis. Kč)

2009 2010 2011

Zásoby 2 016 1 631 1 424

Tržby 24 324 23 710 23 311


Výpočty:

Doba obratu zásob2009=2016

24324

365

=30,25


23710

365

=25,11


23311

365

=22,30

Graf č. 8 Doba obratu zásob (ve dnech)



7380-315-5.

43

Z grafu lze vyčíst, že k tomu, aby společnost zaplatila zásoby, je třeba prodávat

v průměru 25,89 dní. Jak je z grafu vidět, počet dní se v jednotlivých rocích postupně

snižuje, což je pro firmu jistě pozitivní, neboť je žádoucí, aby tento ukazatel dosahoval

menších hodnot.

Doba obratu pohledávek a závazků

Doba obratu pohledávek udává, za jak dlouho jsou pohledávky uhrazeny. Pro účetní

jednotku je zcela žádoucí, aby tato doba byla co nejkratší.57

Doba obratu závazků vyjadřuje, kolik dní uplyne od nákupu po platbu. Pro účetní

jednotku je žádoucí co nejdelší doba, neboť zadržované peněžní prostředky může po

určitou dobu použít k jiným účelům.58

DO pohledávek=pohledávky

tržby

365

DO závazků=závazky

tržby

365

Tabulka č. 12 Údaje pro výpočet DO pohledávek a závazků (v tis. Kč)

2009 2010 2011

Pohledávky 621 355 307

Závazky 761 1 114 955

Tržby 24 324 23 710 23 311


Výpočty:

DO pohledávek 2009=621

24324

365

=9,32


978-80-7357-692-9.


978-80-7357-692-9.

44

2009 2010 2011

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

9,32

5,474,81

11,42

17,15

14,95

DO pohledáv ek

DO záv azků


23710

365

=5,47


23311

365

=4,81

DO závazků2009=761

24324

365

=11,42


23710

365

=17,15


23311

365

=14,95

Graf č. 9 Doba obratu pohledávek a závazků (ve dnech)


Z grafu lze vyčíst, že doba obratu pohledávek v jednotlivých letech klesá, zatímco doba

obratu závazků kolísá. Průměrná doba splácení pohledávek je 6,53 dní a doba splatnosti

závazků je průměrně 14,51 dní. Firma obdrží platby dříve, než sama musí faktury

uhradit, což je pro firmu žádoucí.

4.4.4 Net working capital

Pro výpočet čistého pracovního kapitálu (net working capital) jsem vycházela z rovnice:

45

2009 2010 2011

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500 3208

2219 2102

NWC = oběžná aktiva – krátkodobé závazky.59

Tabulka č. 13 Údaje pro výpočet NWC (v tis. Kč)

2009 2010 2011

Oběžná aktiva 3 969 3 333 3 057



Výpočty:

NWC2009=3969−761=3208

NWC2010=3333−1114=2219

NWC2011=3057−955=2102

Graf č. 10 Net working capital (v tis. Kč)


Z grafu lze vyčíst, že čistý pracovní kapitál je ve všech letech kladný, z čehož plyne, že

firma využívá konzervativní strategii financování a dlouhodobé zdroje kryjí částečně

i oběžný majetek. Tato strategie je bezpečná a nehrozí nedostatek finančních zdrojů, ale

také je to strategie velmi drahá.


7380-315-5.

46

2009 2010 2011

0

5

10

15

20

13,84

16,46 16,73

4.5 Analýza marže

Marže ve společnosti je stanovena ve výši 20 – 30 %. Výše marže se liší dle toho, o jaký

druh zboží se jedná. Například u zboží, které se rychle kazí, jako je ovoce a zelenina,

nebo zboží, kde je velký odpad – masné výrobky, je marže stanovena ve výši 30 %.

U některých druhů zboží nelze používat vlastní marži. Jedná se o zboží s regulovanými

cenami, které stanoví celní úřad podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. Jde například

o tabákové výrobky, u kterých je stanovena prodejní cena, takže marže maloobchodníka

činí pouze 5 – 7 %.

Vzhledem k tomu, že společnost je součástí Národního řezězce soukromých

potravinářských prodejen FLOP, nabízí svým zákazníkům zboží z letákových akcí.

U tohoto zboží je také stanovena prodejní cena, a tím je i tato marže nižší. Výše marže

se pohybuje okolo 6 – 10 %.

Tabulka č. 14 Analýza marže (v tis. Kč)

Rok Tržby

za prodej zboží

Náklady vynaložené

na prodané zboží

Obchodní

marže Marže v %

2009 24 025 21 105 2 921 13,84

2010 23 401 20 094 3 307 16,46

2011 23 161 19 846 3 321 16,73


Graf č. 11 Vývoj marže v letech 2009 - 2011 (v %)


47

5 Závěr

V praktické části jsem se věnovala jak účetní uzávěrce, kde jsem se zaměřila na

inventarizaci majetku, tak účetní závěrce. V rámci účetní závěrky jsem se rozhodla pro

sestavení cash flow, a s tím související finanční analýzy. Práce byla vyhotovena na

základě údajů od majitele společnosti a účetní, a dále z poskytnutých výkazů

společnosti – rozvahy, výkazu zisku a ztráty a inventurních soupisů.

V rámci inventarizace u vybraného majetku společnosti nebyly zjištěny žádné

inventarizační rozdíly, pouze u zboží bylo zjištěno manko ve výši 15 649,- Kč.

Společnost má ve vnitropodnikové směrnici stanovenou normu přirozených úbytků ve

výši 0,6 % z celkového obratu zboží, to vedlo k tomu, že celé manko u zboží za rok

2011 bylo účtováno v rámci normy přirozených úbytků, tzn. do daňově uznatelných

nákladů.

Dále jsem se zaměřila na cash flow a na základě dostupných údajů jsem provedla

finanční analýzu. Zaměřila jsem se na likviditu, rentabilitu, ukazatele aktivity a čistý

pracovní kapitál.

Z ukazatelů likvidity lze vyčíst, že společnost má větší množství finančních prostředků

vázaných v zásobách, tzn. že společnost má dostačně velké množství pohotových

peněžních prostředků. Dle mého názoru je to zbytečné. Efektivnější by bylo peněžní

prostředky investovat.

Z ukazatele rentability aktiv jsem zjistila, že jedna koruna investovaného kapitálu

společnosti průměrně za rok 2009 – 2011 vynesla 0,044 Kč. Rentabilita vlastního

kapitálu udává, že jedna koruna vloženého kapitálu průměrně vynesla 0,086 Kč.

Z ukazatele rentability tržeb jsem zjistila, že na jednu korunu tržeb připadá průměrně

0,015 Kč zisku.

Na základě ukazatelů aktivity jsem zjistila, že na jednu korunu aktiv připadají průměrně

tři koruny tržeb, a že k zaplacení zásob je nutné prodávat zhruba 26 dní. Dále jsem

počítala dobu obratu pohledávek a závazků. Na základě výpočtů jsem zjistila, že doba

48

splácení pohledávek je 6,53 dní a doba splatnosti závazků je průměrně 14,51 dní. Tzn.

že firma obdrží platby dříve, než sama musí faktury uhradit, což je pro firmu žádoucí.

Při výpočtu čistého pracovního kapitálu jsem zjistila, že společnost využívá

konzervativní strategii financování. Tzn. že dlouhodobé zdroje částečně kryjí i oběžný

majetek. Tato strategie je bezpečná, ale velmi drahá.

Ačkoliv má firma stanovenou marži ve výši 20 – 30 %, je průměrná marže kolem

patnácti procent. Tento výkyv je způsoben jednak tím, že společnost prodává zboží,

které podléhá regulaci cen, a jednak tím, že spolupracuje s „FLOPem“ a svým

zákazníkům nabízí letákové zboží. Na těchto druzích zboží je nízká marže.

Na základě zjištěných poznatků navrhuji několik úprav.

Nejdříve bych poukázala na to, že účet 022 – Samostatné movité věci a soubor

movitých věcí nemá analytiku. Pro společnost by bylo přínosné, kdyby k syntetickému

účtu 022 zřídila analytické účty pro jednotlivé druhy majetku. Tento krok by vedl

k přehlednější evidenci majetku a snažší orientaci během inventarizace.

Pro společnost by bylo pro přínosem, kdyby sestavovala přehled peněžních toků, neboli

cash flow. Tento přehled se ve společnosti nikdy nesestavoval, a proto tuto změnu

navrhuji. Vedení společnosti, a především vlastník, by získal lepší informace

o pohybu peněžních prostředků a schopnosti dostát závazkům.

49

6 Seznam použité literatury

Monografie a periodika

AMBROŽ, Jan. 1. účetní závěrka po novele veřejných financí. Praha : Koršach,

2008. 167 s. ISBN 978-80-86296-18-0.

BLECHOVÁ, Beata; JANOUŠKOVÁ, Jana. Podvojné účetnictví v příkladech.

11. Praha : Grada Publishing, 2011. 200 s. ISBN 978-80-247-3806-2.

DUŠEK, Jiří. Účetní uzávěrka a závěrka v přehledech snadno a rychle. 5. Praha

: Grada Publishing, 2010. 192 s. ISBN 978-80-247-3202-2.

FIŠEROVÁ, Eva. Abeceda účetnictví pro podnikatele. 7. Olomouc : ANAG,

2009. 455 s. ISBN 978-80-7263-522-1.

HRDÝ, Milan; HOROVÁ, Michaela. Finance podniku. 1. Praha : Wolters

Kluwer Česká republika, 2009. 180 s. ISBN 978-80-7357-492-5.

KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. 2. Plzeň : Aleš Čeněk, 2011.

299 s. ISBN 978-80-7380-315-5.

KYNCLOVÁ, Daniela. Účetní závěrka v příkladech. 1. Brno : Computer Press,

2007. 201 s. ISBN 978-80-251-1565-7.

MÜLLEROVÁ, Libuše; VOMÁČKOVÁ, Hana; DVOŘÁKOVÁ, Dana. Účetní

předpisy pro podnikatele s komentářem. 1. Praha : ASPI, 2007. 552 s. ISBN

978-80-7357-289-1.

RAYBURN, L. Study guide for use with Accounting principles. 4th printing,

1989. Homewood : Irwin. 335 p. ISBN 0-256-07421-6.

50

RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným

účetnictvím ... 9. Olomouc : ANAG, 2009. 975s. ISBN 978-80-7263-503-0.

STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. Praha : Wolters Kluwer Česká republika,

2011. 304 s. ISBN 978-80-7357-692-9.

STROUHAL, Jiří. Účetnictví, daně a právo v praxi fyzických a právnických

osob: všeobecný informační časopis pro účetnictví. ISSN 1213-6522.

SVATOŠOVÁ, Jana; TRÁVNÍČKOVÁ, Jana. Účtová osnova, České účetní

standardy, postupy účtování pro podnikatele ... Olomouc : ANAG, 2010. 325 s.

ISBN 978-80-7263-578-8.

ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví 2010: pro střední školy a pro veřejnost. 11.

Znojmo: Pavel Štohl, 2010. 214 s. ISBN 978-80-87237-24-3.

ŽMOLÍK, Christian. Účetnictví, daně a právo v praxi fyzických a právnických

osob: všeobecný informační časopis pro účetnictví. ISSN 1213-6522.

Meritum Účetnictví podnikatelů. 8. Praha : Wolters Kluwer Česká republika,

2011. 712 s. ISBN 978-80-7357-618-9.

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

51

Seznam tabulek

Tabulka č. 1 Základní struktura rozvahy ........................................................................ 20

Tabulka č. 2 Zkrácená struktura výkazu zisku a ztráty v účelovém členění ................... 21

Tabulka č. 3 Výkaz cash flow za rok 2011 ..................................................................... 31

Tabulka č. 4 Údaje pro výpočet běžné likvidity (v tis. Kč) ............................................ 33

Tabulka č. 5 Údaje pro výpočet pohotové likvidity (v tis. Kč) ....................................... 35

Tabulka č. 6 Údaje pro výpočet peněžní likvidity (v tis. Kč) ......................................... 36

Tabulka č. 7 Údaje pro výpočet ROA (v tis. Kč) ............................................................ 37

Tabulka č. 8 Údaje pro výpočet ROE (v tis. Kč) ............................................................ 38

Tabulka č. 9 Údaje pro výpočet ROS (v tis. Kč) ............................................................ 40

Tabulka č. 10 Údaje pro výpočet obratu aktiv (v tis. Kč) .............................................. 41

Tabulka č. 11 Údaje pro výpočet doby obratu zásob (v tis. Kč) ..................................... 42

Tabulka č. 12 Údaje pro výpočet DO pohledávek a závazků (v tis. Kč) ........................ 43

Tabulka č. 13 Údaje pro výpočet NWC (v tis. Kč) ......................................................... 45

Tabulka č. 14 Analýza marže (v tis. Kč) ......................................................................... 46

Seznam grafů

Graf č. 1 Běžná likvidita ................................................................................................. 34

Graf č. 2 Pohotová likvidita ............................................................................................ 35

Graf č. 3 Peněžní likvidita .............................................................................................. 36

Graf č. 4 Rentabilita aktiv (v %) ..................................................................................... 38

Graf č. 5 Rentabilita vlastního kapitálu (v %) ................................................................ 39

Graf č. 6 Rentabilita tržeb (v %) ..................................................................................... 40

Graf č. 7 Obrat aktiv (v Kč) ............................................................................................ 41

Graf č. 8 Doba obratu zásob (ve dnech) ......................................................................... 42

Graf č. 9 Doba obratu pohledáve a závazků (ve dnech) ................................................. 44

Graf č. 10 Net working capital (v tis. Kč) ..................................................................... 45

Graf č. 11 Vývoj marže v letech 2009 – 2011 (v %) ...................................................... 46

52

Seznam příloh

Příloha č. 1 Rozvaha společnosti .................................................................................... 53

Příloha č. 2 Výkaz zisku a ztráty společnosti ................................................................. 54

Příloha č. 3 Inventurní soupis ovoce a zeleniny za rok 2011 .......................................... 55

Příloha č. 4 Rozpis stravenek k 31. 12. 2011 .................................................................. 57

7 Přílohy

Příloha č. 1 Rozvaha společnosti

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z rozvah společnosti

2009 2010 2011

Aktiva

Stavby 1961 2011 2011

Samostatné movité věci 1505 2334 2334

Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek 0 0 1398

Zboží na skladě a v prodejnách 2016 1631 1424

Pokladna 875 945 848

Ceniny 251 166 207

Bankovní účet 206 236 261

Pohledávky z obchod.vztahů – odběratelé 71 190 19

Poskytnuté provozní zálohy 274 103 228

Ostatní pohledávky 275 61 60

Jiné pohledávky 1 1 0

Dohadné účty aktivní 0 0 10

Aktiva celkem 7435 7678 8800

Pasiva

Oprávky ke stavbám 714 801 801

Oprávky k SMV 1505 1676 1676

Závazky z obchod.vztahů – dodavatelé 638 676 331

Ostatní závazky 13 0 0

Zaměstnanci 90 84 84

Zúčtování s institucemi SP a ZP 9 42 42

Ostatní přímé daně 0 0 0

Daň z přidané hodnoty -159 108 73

Ostatní daně a poplatky 0 -2 1

Jiné závazky 0 0 0

Výdaje příštích období 5 0 0

Dohadné účty pasivní 165 206 424

Výsledek hospodaření ve schval.řízení 219 483 534

Bankovní úvěry 0 39 15

Účet individuálního podnikatele 4236 3565 4819

Pasiva celkem 7435 7678 8800

ROZVAHA (v tis. Kč)

Příloha č. 2 Výkaz zisku a ztráty společnosti

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z výkazů zisku a ztráty společnosti

2009 2010 2011

Náklady

Spotřeba materiálu 496 247 315

Spotřeba energie 367 403 427

Prodané zboží 21105 20094 19840

Opravy a udržování 23 139 143

Ostatní služby 247 196 274

Mzdové náklady 1251 1209 1177

Zákonné sociální pojištění 341 409 388

Sociální N individuálního podnikatele 63 109 128

Zákonné sociální náklady 5 7 6

Ostatní sociální náklady 0 1 0

Daň silniční 10 8 9

Daň z nemovitosti 8 12 9

Ostatní daně a poplatky 1 1 2

Ostatní pokuty a penále 9 3 2

Ostatní provozní náklady 91 83 43

Odpisy DNM a DHM 127 292 0

Úroky 0 14 14

Ostatní finanční náklady 14 14 12

Náklady celkem 24158 23241 22789

Výnosy

Tržby z prodeje služeb 299 294 150

Tržby za zboží 24025 23401 23161

Tržby z prodeje DNM a DHM 0 15 0

Ostatní provozní výnosy 53 14 12

Úroky 0 0 0

Výnosy celkem 24377 23724 23323

Výsledek hospodaření 219 483 534

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY (v tis. Kč)

Příloha č. 3 Inventurní soupis ovoce a zeleniny za rok 2011

Název zboží MJ Prům.

cena

Účetní stav Skutečný stav Rozdíl

v Kč v MJ v Kč v MJ v Kč

Banány kg 24,90 - 2,482 - 61,80 0,272 6,77 68,57

Citrony kg 28,73 13,721 394,20 10,945 314,45 - 79,75

Limetky kg 46,73 3,8 177,57 0,94 43,93 - 133,64

Pomeranč kg 23,00 4,024 92,55 2,172 49,96 - 42,59

Broskve kg 27,00 0,333 8,99 0 0,00 - 8,99

Grepy kg 23,54 2,738 64,45 2,216 52,17 - 12,28

Kiwi ks 2,56 13 33,28 0 0,00 - 33,28

Kiwi koš ks 28,75 -4 - 115,00 0 0,00 115,00

Jablka kg 15,49 13,123 203,28 28,66 443,94 240,09

Jablka balená ks 20,55 7 143,85 0 0,00 - 143,85

Hrozny bílé kg 120,89 0,398 48,11 0 0,00 - 48,11

Hrozny modré kg 501,57 - 1,282 - 643,01 0 0,00 643,01

Mandarinky kg 27,90 7,62 212,60 4,514 125,94 - 86,66

Meruňky kg 30,20 0,575 17,37 0 0,00 - 17,37

Hrušky kg 21,13 3,808 80,46 0 0,00 - 80,46

Švestky kg 17,31 - 0,256 - 4,43 0 0,00 - 4,43

Ananas ks 24,45 4 97,80 2 48,90 - 48,90

Mango ks 15,00 7 105,00 0 0,00 - 105,00

Jahody koš ks 19,79 - 1 - 19,79 0 0,00 19,79

Pomeranč síťka ks 22,90 - 1 -22,90 0 0,00 22,90

Pomelo ks 28,25 0 0,00 1 28,25 28,25

Datle 200g ks 13,05 9 117,45 9 117,45 0,00

Fíky 250g ks 23,90 10 239,00 0 0,00 - 239,00

Fíky kolečka ks 19,57 2 39,14 11 215,27 176,13

Fíky 200g ks 22,90 7 160,30 7 160,30 0,00

Ovoce – sleva kg 14,00 - 16,924 - 236,94 0 0,00 236,94

Zázvor kg 76,99 0,475 36,57 0 0,00 - 36,57

Karotka 0,95 8,79 8,35 1,134 1,08 - 7,27

Kapusta kg 9,90 0,428 4,24 0 0,00 - 4,24

Paprika červená kg 43,42 4,602 199,82 1,034 44,90 - 154,92

Paprika bílá kg 41,90 - 0,4 - 16,76 0 0,00 16,76

Paprika oranžová kg 62,58 0,354 22,15 0 0,00 - 22,15

Paprika zelená kg 53,92 0,301 16,23 0,218 11,75 - 4,48

Paprika žlutá kg 55,42 - 2,076 - 115,05 0,208 11,53 126,58

Paprika trikolora ks 24,95 2 49,90 0 0,00 - 49,90

Rajčata kg 41,01 12,105 496,43 8,76 359,25 - 134,18

Okurek kg 29,00 11,331 328,60 9,625 279,13 - 49,47

Pór kg 7,26 8,122 58,97 3,994 28,996 - 29,97

Žampiony kg 57,14 2,508 143,31 0 0,00 - 143,31

Petržel kg 6,79 4,209 28,58 2,43 16,50 - 12,08

Česnek kg 114,42 10,046 1 149,46 5,79 662,49 - 486,97

Česnek balený ks 28,71 - 4 - 114,84 0 0,00 114,84

Čínské zelí kg 11,52 7,274 83,80 4,746 54,67 - 29,13

Brokolice ks 21,90 1 21,90 0 0,00 - 21,90

Zelí kg 6,12 58,598 358,62 8,11 49,63 - 308,99

Zelí nové kg 5,90 - 35,42 - 208,98 0 0,00 208,98

Zelí na krouhání kg 4,20 - 130,37 - 547,55 0 0,00 547,55

Zelí červené kg 10,06 0,383 3,85 0 0,00 - 3,85

Zelí kys. Dobrovo. ks 14,90 - 2 - 29,80 0 0,00 29,80

Zelí kys. Bašovo ks 12,90 3 38,70 0 0,00 - 38,70

Cibule kg 6,50 - 9,6 - 62,40 21,21 137,87 200,27

Cibulka sazečka ks 22,50 - 17 - 382,50 0 0,00 382,50

Cibule svazek ks 11,90 2 23,80 0 0,00 - 23,80

Celer kg 11,90 3,72 44,27 1,396 16,61 - 27,66

Brambory kg 4,50 10,819 48,69 80,115 360,52 311,83

Brambory rané kg 4,50 - 731,876 -3 293,44 0 0,00 3 293,44

Ředkvičky ks 8,90 3 26,70 0 0,00 - 26,70

Fazolky (500g) ks 23,00 1 23,00 0 0,00 - 23,00

Křen kg 119,90 0,022 2,64 0 0,00 - 2,64

Kedlubna ks 8,00 - 20 - 160,00 0 0,00 160,00

Květák ks 28,00 - 14 - 392,00 0 0,00 392,00

Hlíva (200g) ks 24,90 1 24,90 0 0,00 - 24,90

Pažitka svazek ks 49,90 - 3 - 149,70 0 0,00 149,70

Cherry 250g ks 18,70 54 1 009,80 8 149,60 - 860,20

Cherry 500g ks 18,99 20 379,80 0 0,00 - 379,80

Celkem x x x 291,59 x 3 791,86 3 500,27

Vlastní zpracování – údaje převzaty z inventurního soupisu ovoce a zeleniny

společnosti za rok 2011

Příloha č. 4 Rozpis stravenek k 31. 12. 2011

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z inventurního soupisu cenin ve společnosti

za rok 2011

Hodnota Počet Hodnota

stravenky stravenek celkem

20 228

35 54

50 1542

55 481

60 530

65 69

67 4 268 Kč

70 183

75 180

85 76

90 205

100 94

X X

4 560 Kč

1 890 Kč

77 100 Kč

26 455 Kč

31 800 Kč

4 485 Kč

12 810 Kč

13 500 Kč

6 460 Kč

18 450 Kč

9 400 Kč

207 178 Kč

Documents

Účetní uzávěrka a závěrka - Theses.cz