1

Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín

EKONOMIKA

určeno pro obory

Elektrotechnika se zaměřením na počítačové systémy Mechanik seřizovač – mechatronik

Mechanik seřizovač Obráběč kovů

Elektromechanik pro zařízení a přístroje

Ing. Lukáš KUČERA

2010

2

Obsah

OBSAH ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 2

PŘEDMLUVA ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 6

1. ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY ----------------------------------------------------------------------------- 7

1.1. EKONOMIE --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 7 1.2. EKONOMIKA A JEJÍ VÝZNAM -------------------------------------------------------------------------------------------- 7 1.3. ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ SYSTÉMY -------------------------------------------------------------------------------------- 8 1.4. TEORIE POTŘEB, STATKY A SLUŽBY ------------------------------------------------------------------------------------- 9 1.4.1. STATEK --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 10 1.4.2. SLUŽBA --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 10 1.5. HOSPODÁŘSKÝ PROCES ----------------------------------------------------------------------------------------------- 11 1.5.1. VÝROBA A VÝROBNÍ FAKTORY --------------------------------------------------------------------------------------- 11 1.5.2. ROZDĚLOVÁNÍ (PŘEROZDĚLOVÁNÍ) --------------------------------------------------------------------------------- 14 1.5.3. SMĚNA --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 15 1.5.4. SPOTŘEBA ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 15 1.6. ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ A JEJÍ MĚŘENÍ -------------------------------------------------------------------------------------- 15 1.6.1. SROVNÁNÍ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ ---------------------------------------------------------------------------------------- 16 1.7. TRH, SUBJEKTY TRHU -------------------------------------------------------------------------------------------------- 16 1.7.1. NABÍDKA ------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 17 1.7.2. POPTÁVKA ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 17 1.8. VÝROBKY A ZBOŽÍ ------------------------------------------------------------------------------------------------------ 20 1.9. CENA -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 20 1.10. KALKULACE NÁKLADŮ ------------------------------------------------------------------------------------------------ 21 1.11. CENOVÉ ZMĚNY ------------------------------------------------------------------------------------------------------ 23 1.12. HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ ---------------------------------------------------------------------------------------------- 23 1.13. DISTANČNÍ SMLOUVA ------------------------------------------------------------------------------------------------ 24 1.14. CESTOVNÍ SMLOUVA ------------------------------------------------------------------------------------------------- 25 1.15. ČERNÁ A ŠEDÁ EKONOMIKA ----------------------------------------------------------------------------------------- 25 1.16. OTÁZKY K PROCVIČENÍ ----------------------------------------------------------------------------------------------- 26

2. ZAMĚSTNANCI ------------------------------------------------------------------------------------------------- 26

2.1. ZPŮSOBY HLEDÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ ------------------------------------------------------------------------------------- 27 2.2. PROCES NÁBORU ZAMĚSTNANCŮ ------------------------------------------------------------------------------------ 29 2.2.1. POPIS PRÁCE A POŽADAVKY NA UCHAZEČE ------------------------------------------------------------------------- 29 2.2.2. ZDROJE NÁBORU ----------------------------------------------------------------------------------------------------- 29 2.2.3. VYTVOŘENÍ FORMULÁŘE PRO ŽÁDOST ------------------------------------------------------------------------------ 30 2.2.4. POHOVOR ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 30 2.2.5. DALŠÍ POMŮCKY PŘI VÝBĚRU NOVÝCH ZAMĚSTNANCŮ ------------------------------------------------------------ 32 2.3. ÚŘAD PRÁCE A JEHO ČINNOSTI --------------------------------------------------------------------------------------- 33 2.3.1. SLUŽBY VŠEM OBČANŮM -------------------------------------------------------------------------------------------- 33 2.3.2. SLUŽBY OSOBÁM SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ------------------------------------------------------------------- 33 2.3.3. SLUŽBY UCHAZEČŮM O ZAMĚSTNÁNÍ ------------------------------------------------------------------------------- 34 2.3.4. SLUŽBY ZÁJEMCŮM O ZAMĚSTNÁNÍ -------------------------------------------------------------------------------- 34 2.3.5. SLUŽBY ZAMĚSTNAVATELŮM ---------------------------------------------------------------------------------------- 34 2.3.6. SLUŽBY CIZINCŮM ---------------------------------------------------------------------------------------------------- 35 2.3.7. OSTATNÍ ČINNOSTI ÚŘADU PRÁCE ---------------------------------------------------------------------------------- 35

3

2.4. REKVALIFIKACE --------------------------------------------------------------------------------------------------------- 35 2.5. CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ -------------------------------------------------------------------------------------------- 36 2.6. NEZAMĚSTNANOST ---------------------------------------------------------------------------------------------------- 36 2.7. PODPORY V NEZAMĚSTNANOSTI ------------------------------------------------------------------------------------- 39 2.8. PRACOVNÍ POMĚR A ORGANIZACE PRÁCE NA PRACOVIŠTI --------------------------------------------------------- 40 2.8.1. PRACOVNÍ SMLOUVA ------------------------------------------------------------------------------------------------ 40 2.8.2. VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU --------------------------------------------------------------------------------------- 41 2.8.3. ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU ------------------------------------------------------------------------------------- 42 2.8.4. ZÁNIK PRACOVNÍHO POMĚRU --------------------------------------------------------------------------------------- 42 2.8.5. ODSTUPNÉ ----------------------------------------------------------------------------------------------------------- 44 2.8.6. DOHODY O PRACÍCH, KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR ------------------------------------------------------ 45 2.8.7. PŘESTÁVKY V PRÁCI -------------------------------------------------------------------------------------------------- 45 2.9. DOVOLENÁ ------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 45 2.10. BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) ------------------------------------------------------------- 46 2.11. ŽIVOTOPIS, MOTIVAČNÍ DOPIS, ŽÁDOST O MÍSTO ----------------------------------------------------------------- 47 2.11.1. ŽIVOTOPIS ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 47 2.11.2. MOTIVAČNÍ DOPIS A ŽÁDOST O MÍSTO --------------------------------------------------------------------------- 48 2.12. OTÁZKY K PROCVIČENÍ ----------------------------------------------------------------------------------------------- 48

3. PODNIKÁNÍ ----------------------------------------------------------------------------------------------------- 49

3.1. PODNIKÁNÍ ------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 49 3.2. KDO JE VLASTNĚ PODNIKATEL? --------------------------------------------------------------------------------------- 49 3.3. OBCHODNÍ REJSTŘÍK --------------------------------------------------------------------------------------------------- 49 3.4. OBCHODNÍ ZÁKONÍK --------------------------------------------------------------------------------------------------- 50 3.5. PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR ----------------------------------------------------------------------------------------------- 50 3.6. SUBJEKTY NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ------------------------------------------------------------------------------ 51 3.7. ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ ------------------------------------------------------------------------------------------- 52 3.7.1. SUBJEKTY, KTERÉ MOHOU PROVOZOVAT ŽIVNOST ----------------------------------------------------------------- 52 3.7.2. ČLENĚNÍ ŽIVNOSTÍ --------------------------------------------------------------------------------------------------- 53 3.7.3. ZÁNIK ŽIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ ------------------------------------------------------------------------------- 54 3.8. OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI --------------------------------------------------------------------------------------------- 54 3.8.1. CHARAKTERISTICKÉ RYSY OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ ------------------------------------------------------------- 55 3.8.2. ZÁKLADNÍ POJMY, SOUVISEJÍCÍ S OBCHODNÍMI SPOLEČNOSTMI -------------------------------------------------- 55 3.8.3. VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST ---------------------------------------------------------------------------------- 56 3.8.4. KOMANDITNÍ SPOLEČNOST ------------------------------------------------------------------------------------------ 56 3.8.5. SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM ------------------------------------------------------------------------------ 57 3.8.6. AKCIOVÁ SPOLEČNOST ----------------------------------------------------------------------------------------------- 58 3.8.7. DRUŽSTVO ----------------------------------------------------------------------------------------------------------- 58 3.8.8. STÁTNÍ PODNIK ------------------------------------------------------------------------------------------------------ 59 3.9. OTÁZKY K PROCVIČENÍ ------------------------------------------------------------------------------------------------ 59

4. MAJETEK A HOSPODAŘENÍ PODNIKU ------------------------------------------------------------------- 60

4.1. MAJETEK PODNIKU ---------------------------------------------------------------------------------------------------- 60 4.1.1. DLOUHODOBÝ MAJETEK --------------------------------------------------------------------------------------------- 60 4.1.1.4. ZPŮSOBY POŘÍZENÍ MAJETKU ------------------------------------------------------------------------------------- 61 4.1.2. OBĚŽNÝ MAJETEK ---------------------------------------------------------------------------------------------------- 62 4.2. ZDROJE FINANCOVÁNÍ MAJETKU ------------------------------------------------------------------------------------- 63 4.2.1. LEASING -------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 64 4.3. NÁKLADY, VÝNOSY, VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ----------------------------------------------------------------------- 64 4.3.1. VÝNOSY--------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 64

4

4.3.2. NÁKLADY ------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 65 4.3.3. VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ -------------------------------------------------------------------------------------------- 65 4.4. ZÁKLADNÍ PODNIKOVÉ ČINNOSTI ------------------------------------------------------------------------------------- 65 4.5. OTÁZKY K ZOPAKOVÁNÍ ----------------------------------------------------------------------------------------------- 66

5. MZDY A ZÁKONNÉ ODVODY ------------------------------------------------------------------------------- 66

5.1. MZDA ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 66 5.1.1. PEVNÁ SLOŽKA MZDY ------------------------------------------------------------------------------------------------ 66 5.1.2. POHYBLIVÉ SLOŽKY MZDY ------------------------------------------------------------------------------------------- 67 5.1.3. DRUHY MZDY -------------------------------------------------------------------------------------------------------- 67 5.2. PLAT -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 68 5.3. VÝPOČET ČISTÉ MZDY-------------------------------------------------------------------------------------------------- 68 5.4. DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB -------------------------------------------------------------------------------------- 69 5.5. SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ ----------------------------------------------------------------------------------- 70 5.5.1. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ -------------------------------------------------------------------------------------------------- 70 5.5.2. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ ----------------------------------------------------------------------------------------------- 71 5.6. OTÁZKY K PROCVIČENÍ ------------------------------------------------------------------------------------------------ 71

6. DANĚ A FINANČNÍ TRH -------------------------------------------------------------------------------------- 72

6.1. DAŇOVÁ SOUSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY ------------------------------------------------------------------------------ 72 6.1.1. ČLENĚNÍ DANÍ -------------------------------------------------------------------------------------------------------- 72 6.1.2. ZÁKLADNÍ POJMY ---------------------------------------------------------------------------------------------------- 73 6.1.3. DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH A PRÁVNICKÝCH OSOB ------------------------------------------------------------------ 73 6.1.4. DAŇ Z NEMOVITOSTI ------------------------------------------------------------------------------------------------ 73 6.1.5. DAŇ SILNIČNÍ --------------------------------------------------------------------------------------------------------- 75 6.1.6. DAŇ DĚDICKÁ, DAROVACÍ A Z PŘEVODU NEMOVITOSTÍ. ----------------------------------------------------------- 75 6.1.7. DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY ------------------------------------------------------------------------------------------ 76 6.1.8. SPOTŘEBNÍ DAŇ ------------------------------------------------------------------------------------------------------ 79 6.1.9. DAŇ PRO OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ----------------------------------------------------------------------- 79 6.1.10. POPLATKY----------------------------------------------------------------------------------------------------------- 79 6.1.11. DAŇOVÁ EVIDENCE ------------------------------------------------------------------------------------------------ 81 6.1.12. PENÍZE A JEJICH FUNKCE ------------------------------------------------------------------------------------------- 82 6.1.13. HOTOVOSTNÍ A BEZHOTOVOSTNÍ PLATEBNÍ STYK ---------------------------------------------------------------- 83 6.1.14. NÁSTROJE PLATEBNÍHO STYKU ------------------------------------------------------------------------------------ 84 6.1.15. VALUTY A DEVIZY --------------------------------------------------------------------------------------------------- 85 6.1.16. ÚROKOVÁ SAZBA, RPSN ------------------------------------------------------------------------------------------ 85 6.1.17. CENNÉ PAPÍRY ------------------------------------------------------------------------------------------------------ 85 6.1.18. BURZY --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 87 6.1.19. POJIŠŤOVNICTVÍ ---------------------------------------------------------------------------------------------------- 88 6.2. OTÁZKY K PROCVIČENÍ ------------------------------------------------------------------------------------------------ 89

7. DOKLADY A JEJICH OBĚH ----------------------------------------------------------------------------------- 91

7.1. DOKLADY A JEJICH NÁLEŽITOSTI -------------------------------------------------------------------------------------- 91 7.1.1. PARAGON ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 91 7.1.2. FAKTURA ------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 92 7.1.3. PŘÍJMOVÝ A VÝDAJOVÝ POKLADNÍ DOKLADY ----------------------------------------------------------------------- 92 7.1.4. VÝPIS Z BANKOVNÍHO (BĚŽNÉHO) ÚČTU---------------------------------------------------------------------------- 93 7.1.5. VÝPIS Z REJSTŘÍKU TRESTŮ ------------------------------------------------------------------------------------------ 93 7.2. SLUŽBY CZECHPOINT -------------------------------------------------------------------------------------------------- 93

5

7.3. VYHOTOVOVÁNÍ, OBĚH A OPRAVY DOKLADŮ ----------------------------------------------------------------------- 94 7.4. OTÁZKY Z PROCVIČENÍ ------------------------------------------------------------------------------------------------ 94

8. NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ --------------------------------------------------------------------------------- 95

8.1. NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ--------------------------------------------------------------------------------------------- 95 8.1.1. STRUKTURA NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ -------------------------------------------------------------------------- 95 8.2. HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT (HDP) ------------------------------------------------------------------------------------ 96 8.3. HRUBÝ NÁRODNÍ PRODUKT (HNP) ---------------------------------------------------------------------------------- 96 8.4. INFLACE ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 96 8.4.1. PŘÍČINY INFLACE ----------------------------------------------------------------------------------------------------- 97 8.4.2. KLASIFIKACE INFLACE PODLE VELIKOSTI ----------------------------------------------------------------------------- 97 8.5. HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS ------------------------------------------------------------------------------------------------ 97 8.6. PLATEBNÍ BILANCE ----------------------------------------------------------------------------------------------------- 97 8.6.1. BĚŽNÝ ÚČET PLATEBNÍ BILANCE ------------------------------------------------------------------------------------- 98 8.6.2. FINANČNÍ ÚČET PLATEBNÍ BILANCE --------------------------------------------------------------------------------- 98 8.7. STÁTNÍ ROZPOČET ----------------------------------------------------------------------------------------------------- 98 8.7.1. PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU --------------------------------------------------------------------------------------- 99 8.7.2. VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU --------------------------------------------------------------------------------------- 99 8.8. SROVNÁNÍ ÚROVNĚ ČR A EU PODLE HDP -------------------------------------------------------------------------- 99 8.9. OTÁZKY K PROCVIČENÍ ---------------------------------------------------------------------------------------------- 100

9. MARKETING A MANAGEMENT -------------------------------------------------------------------------- 100

9.1. MARKETING ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 100 9.1.1. HISTORICKÝ VÝVOJ MARKETINGU --------------------------------------------------------------------------------- 100 9.1.2. NÁSTROJE MARKETINGU ------------------------------------------------------------------------------------------ 101 9.2. MANAGEMENT ------------------------------------------------------------------------------------------------------ 105 9.2.1. STYLY ŘÍZENÍ MANAŽERA ------------------------------------------------------------------------------------------ 105 9.2.2. STYLY, KTERÝCH BY SE MĚL MANAŽER VYVAROVAT -------------------------------------------------------------- 106 9.2.3. MANAŽERSKÉ FUNKCE --------------------------------------------------------------------------------------------- 106 9.3. OTÁZKY K PROCVIČENÍ ---------------------------------------------------------------------------------------------- 107 POUŽITÉ ZDROJE ------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 108

6

Předmluva

ostává se Vám do ruky učebnice předmětu Ekonomika, který je vyučován je třetím resp. čtvrtém ročníku oborů MS, MSM, EPS, MEZ a OK. Tato kniha rozhodně nepostihuje problematiku celé ekonomické praxe, ale snažil jsem se přehledně a

stručně zpracovat témata, kterými bychom měli v průběhu školního roku projít. Témata, obsažená k této knize, vychází ze školního vzdělávacího programu pro předmět Ekonomika. Doufám, že Vám tato kniha dobře poslouží při Vašem studiu a že předmět Ekonomika úspěšně zvládnete ☺

D

7

1. Základní ekonomické pojmy V této kapitole se seznámíme se základními pojmy z oblasti ekonomiky. Dozvíme se základní informace o teorii potřeb, statcích, službách, hospodářském cyklu, výrobě a jednotlivých výrobních faktorech, o životní úrovni a způsobech jejího měření, o trhu a tržních subjektech a uvědomíme si význam ceny a jejího vlivu na chování tržních subjektů. Klíčové pojmy: ekonomie, ekonomika, potřeba, statek, služba, hospodářský cyklus, výroba a výrobní faktory, životní úroveň, trh, nabídka, poptávka, zboží, cena, hospodářská soutěž, monopol, konkurence, šedá ekonomika, černá ekonomika

1.1. Ekonomie Ekonomie je věda, která se zabývá společenskou realitou, která se nazývá ekonomika. Dá se tedy říci, že ekonomie se zabývá lidským jednáním ve světě, kde existují omezené zdroje, ale neomezené potřeby. Ekonomie patří do společenských věd. Pokud budeme chtít ještě více „rozebrat“ a oddělit pojmy ekonomie a ekonomika, musíme říci, že ekonomie zkoumá ekonomickou teorii a ekonomika ekonomickou praxi. Ekonomie se člení na:

a) mikroekonomii – tato část ekonomie se snaží zkoumat chování jednotlivých ekonomických subjektů v daném státě (občané, firmy)

b) makroekonomii – tato část ekonomie se snaží zkoumat stát jako celek (i zde se zkoumá chování firem, ale z pohledu celku, tzn., že všechny firmy v tuto chvíli tvoří jeden celek)

Ekonomie samozřejmě využívá i poznatky z jiných vědních disciplín, jako např. z:

• marketingu • managementu • hospodářského zeměpisu • práva • politiky atd.

1.2. Ekonomika a její význam Ekonomika je shrnutí hospodaření určitého subjektu za určité období. Synonymem pojmu ekonomika je tedy pojem hospodářství. My se budeme zabývat převážně podnikovou ekonomikou, která se zabývá všemi činnostmi, které v podniku probíhají. V každém podniku totiž probíhají určité činnosti (procesy), které by měly v konečném důsledku vést k dosažení určitého cíle (u většiny komerčních podniků to bude zisk).

8

Mezi základní podnikové činnosti lze zařadit mj.:

• výroba

• distribuce

• prodej

• managament

• marketing

• účetnictví

• personalistika atd. Schéma č. 1: Vztahy mezi jednotlivými subjekty v ekonomice (tzv. 3-sektorová ekonomika) 1. 2. 3. 4. 5. 6. Zdroj: autor

1. Podniky odvádí státu daně, pojistné za zaměstnance a další poplatky. 2. Stát poskytuje firmám (především zahraničním, aby je „přilákal“ do ČR) různé daňové

úlevy, příspěvky na zaměstnance atd. 3. Domácnosti platí státu daně, odvádí sociální a zdravotní pojištění a různé další poplatky. 4. Stát poskytuje vybraným domácnostem sociální dávky, důchody atd. 5. Podniky platí domácnostem mzdu za vykonanou práci, popř. rentu za poskytnutý kapitál. 6. Domácnosti poskytují firmám výrobní faktory (především práci). Další vztahy mezi firmami vychází z toho, že:

• firmy na trhu nabízí domácnostem produkty a • domácnosti za tyto produkty firmám platí

1.3. Základní ekonomické systémy Je nutné si uvědomit, že už odpradávna je nutné si uvědomit, že aby lidstvo mohlo uspokojovat své potřeby, muselo nalézt určitý systém, který má za cíl efektivně využívat dostupné zdroje. Bylo a stále je nutné umět odpovědět na tři otázky:

a) Co a kolik se má ve společnosti produkovat b) Jak se to má produkovat c) Jak rozdělit to, co již bylo vyprodukováno

STÁT

PODNIKY DOMÁCNOSTI

9

Mezi základní ekonomické systémy patří:

a) systém zvykový b) systém příkazový c) systém tržní

ad a) Tento systém je historicky nejstarší, a je založen na kmenových vztazích a dělbě práce

uvnitř této skupiny. O základních otázkách rozhodoval náčelník kmene. ad b) Tento systém je založen na moci, kterou má poměrně malá skupina lidí ve

společnosti, která subjektivně rozhoduje o tom, co a jak se bude ve společnosti produkovat a jak se výsledný produkt rozdělí mezi společnost. Tento ekonomický systém byl jinak nazývaný také centrálně (ústředně) plánovaná ekonomika.

ad c) Tento systém je založen na tom, že producenti a spotřebitelé jsou propojeni pouze

trhem a zákony trhu jsou též řešeny všechny tři základní otázky. Tržní systém v čisté podobě nenajdeme v žádném státě, vždy se jedná o jistou míru státního vlivu a státních zásahů.

1.4. Teorie potřeb, statky a služby Potřeba je vědomí nedostatku něčeho, které nás nutí tento nedostatek odstraňovat. Pokud tuto definici vysvětlíme „laicky“, řekneme, že každý člověk má nějaké potřeby (jídlo, pití, spánek, založení rodiny atd.) a chce tyto potřeby uspokojovat (najíst se, napít se, vyspat se, založit rodinu atd.). Každý člověk má samozřejmě potřeby jiné, proto říkáme, že potřeby jsou individuální. Kromě těchto individuálních potřeb existují ještě potřeby kolektivní, tzn. týkající se určité skupiny lidí (např. potřeba veřejného osvětlení, potřeba městské hromadné dopravy atd.). Existují různá členění potřeb, my si vysvětlíme pouze některé. Potřeby se mohou členit na:

a) hmotné (jíst, pít, oblékat se) b) nehmotné (svoboda, rodina, přátelství)

a) zbytné (tj. ty, bez jejichž uspokojení se obejdeme) b) nezbytné (tj. ty, bez jejichž uspokojení se neobejdeme – např. potřeba počítače,

mobilu atd.)

Ovšem určit, které potřeby jsou zbytné a nezbytné je velmi těžké, protože u každého jedince to může být jiné � opět se zde uplatňuje tvrzení, že potřeby jsou individuální.

Další velice často využívaná a známá teorie potřeb je tzv. Maslowova teorie potřeb:

10

Obr. č. 1: Maslowova teorie potřeb POTŘEBA SEBEREALIZACE (rozvoj osobnosti) USPOKOJENÍ Z PRÁCE (uznání v práci) SOCIÁLNÍ POŤREBY (láska, přátelství apod.) POTŘEBY JISTOTY (zaměstnání, důchod ve stáří) FYZIOLOGICKÉ POTŘEBY (spánek, jídlo, pití) Zdroj: autor

Tato teorie je založena na předpokladu, že nemůže být uspokojena potřeby z vyššího patra pyramidy, dokud není uspokojena potřeba z patra nižšího (např. nemohou být uspokojovány potřeby jistoty a bezpečí, pokud nejsou uspokojeny potřeby fyziologické. Potřeby jsou uspokojovány prostřednictvím statků a služeb.

1.4.1. Statek Statek je užitečná věc, která uspokojuje lidské potřeby. Statky mají opět mnoho hledisek jejich členění, my se naučíme pouze některá:

a) statky volné (vzduch) b) statky vzácné (výrobky)

a) statky hmotné (jídlo, pití) b) statky nehmotné (vzduch)

a) statky spotřební (potraviny) b) statky kapitálové (plech na výrobu kapoty v automobilu)

1.4.2. Služba Služba je cizí činnost, pomocí které se uspokojují lidské potřeby. Rozdíl mezi statkem a službou je tedy v tom, že statek je věc a služba je činnost. Služby nelze skladovat, přemisťovat, jsou pouze nehmotné. Asi jen stěží byste si odnesli např. službu kadeřníka domu (odnesete si pouze to, co máte od kadeřníka na hlavě). I služby mají mnoho hledisek svého členění, např.:

5

4

3

1

2

11

a) služby placené (kadeřník) b) služby neplacené (zelené linky)

a) služby věcné (oprava obuvi) b) služby osobní (kadeřnictví)

1.5. Hospodářský proces Hospodářský proces, jinak nazývaný také hospodářský koloběh, se skládá ze čtyř fází:

a) výroba b) rozdělování (přerozdělování) c) směna d) spotřeba

1.5.1. Výroba a výrobní faktory Většinu statků, které denně spotřebujeme, nenajdeme volně ležet v přírodě � musí je někdo vyprodukovat. Výroba je tedy proces, jehož výsledkem je produkce statků. K tomu, abychom mohli provádět výrobu, potřebujeme určité vstupy, neboli výrobní faktory:

i) práci ii) půdu iii) kapitál iv) informace

Dříve byly výrobní faktory pouze tři (práce, půda a kapitál), jenže v dnešní době počítačů se žádná firma neobejde bez informací. ad i) Práce Práci můžeme charakterizovat jako cílevědomou lidskou činnost, jejímž výsledkem je produkt. Produkt je v podstatě označení pro statky a služby. Na začátku je nutné definovat si některé pojmy, a to:

• pracovní síla neboli souhrn fyzických a psychických schopností člověka konat práci (tyto schopnosti nemá každý, např. děti do 15 let je nemají).

• produktivita práce neboli objem produkce, kterou vyrobí jeden zaměstnanec. Cílem je, aby produktivita práce byla co nejvyšší.

Za práci náleží člověku mzda. Je velmi důležité znát pojmy reálná a nominální mzda. Mzda nominální je částka vyjádřená v penězích, kterou si zaměstnanec vydělá za určité období (zpravidla jeden kalendářní měsíc) za to, že konal práci. Mzda reálná je mzda, která vyjadřuje, co si za vydělané peníze může zaměstnanec koupit.

12

Proto pozor, pokud někdo oznámí, že rostou mzdy, může to znamenat pouze to, že rostou nominální mzdy, ale reálná mzda může v ten samý okamžik klesat (v důsledku růstu cen produktů). Schéma č. 2: Porovnání reálné a nominální mzdy

Zdroj: autor

Velké rozdíly jsou také mezi jednotlivými odvětvími na trhu práce. Nejvyšší mzdy obecně jsou v oborech ICT (informační a komunikační technologie), v bankovnictví a pojišťovnictví, naopak nejnižší mzdy mají provozní pracovníci v odvětví gastronomie a hotelnictví. Mzda je ovlivněna několika faktory, např.:

a) kvalifikací (mělo by platit, že lidé s kvalifikací, resp. s vyšším vzděláním mají vyšší platy, než lidé s nižším vzděláním)

b) poptávkou po určité profesi na trhu práce c) tržní úspěšností práce

Pokud se zastavíme u trhu práce, je potřeba říci, že:

• nabídku práce tvoří lidé, kteří chtějí být zaměstnáni u určité firmy • poptávku po práci tvoří firmy, které v daném okamžiku hledají na trhu práce

zaměstnance Na trhu práce mohou nastat dvě situace:

a) pokud poptávka po práci převyšuje nabídku práce, vzniká nedostatek pracovních sil (to lze řešit buď zvýšením produktivity práce, nebo povoláním pracovních sil ze zahraničí)

b) pokud nabídka práce převyšuje poptávku po práci, vzniká nezaměstnanost (v ČR pro rok 2010 se očekává růst nezaměstnanosti až na 10%)

SITUACE 1

Nominální mzda: 20.000,- Kč Cena dovolené: 18.000,- Kč Můžeme si tedy dovolit dovolenou, a ještě nám 2.000,- Kč zbudou.

SITUACE 2

Nominální mzda: 24.000,- Kč Cena dovolené: 25.500,- Kč Sice nám vzrostla nominální mzda, ale zdražila se dovolená, takže reálná mzda nám klesla, nemůžeme si tedy dovolit ani dovolenou �

13

ad ii) Půda (přírodní zdroje) Přírodní zdroje jsou oprávněně zařazeny do výrobních faktorů, protože pro některé obory jsou naprosto nezbytné (zemědělství, lesnictví apod.). V přírodě tyto zdroje nacházíme v omezené míře, proto o přírodních zdrojích hovoříme jako o vzácných. Nejtypičtějším přírodním zdrojem je půda. Protože půdy je omezené množství, tak ten, kdo půdu vlastní má výsadní postavení (má tedy velkou výhodu). Pokud vlastník prodává resp. pronajímá půdu, získává tzv. pozemkovou rentu (peněžní výnos z půdy) S přírodními zdroji se, tak jako s jinými produkty, obchoduje na tzv. komoditních burzách. Mezi nejznámější takovéto burzy patří Londýnská burza. ad iii) Kapitál Kapitál je možná nejdůležitější výrobní faktor, protože bez kapitálu se vyrábět nedá. Lze říci, že kapitál jsou peníze, které mají přinášet další peníze. Zde musíme uvést také nový pojem, a to investice. Investice je vložení peněžních prostředků do kapitálu (strojů, akcií, budov atd.), které nepřinese okamžitý efekt, ale tento efekt (vrácení vložených peněžních prostředků) je očekáván v budoucnu. I kapitál je omezený výrobní faktor, a má také svou cenu, kterou je:

• úrok o úrok kladný = je v % vyjádřený výnos, kterého dosáhneme, uložíme-li kapitál

např. do banky o úrok záporný = je v % vyjádřený náklad, který musíme zaplatit, půjčujeme-li si

kapitál např. z banky

• zisk, je cena kapitálu, kterou očekává podnik při aktivním podnikání s kapitálem. Tato částka je mnohem rizikovější, nežli úrok (ten dostaneme pouze za to, že peníze leží v bance).

Je tedy zřejmé, že podnikatel očekává, že zisk bude vyšší než úrok, který by získal, pokud by kapitál byl uložen např. na bankovním účtu. Kapitál samozřejmě také plyne mezi jednotlivými státy. V rámci EU, kde se uplatňuje volný pohyb kapitálu, se kapitál může pohybovat bez omezení. Trhy, na kterých se obchoduje s kapitálem, se nazývají finanční trhy. Hlavními organizátory těchto trhů jsou burzy cenných papírů a devizové burzy. Hlavními subjekty těchto trhů jsou banky, pojišťovny, investiční fondy a mnoho dalších subjektů.

14

Příklad č. 1 Máte 1.000.000,- Kč. Roční úroková míra, pokud si uložíme peníze v bance, je 2,5% ročně. Zisk je očekáván ve výši 3% první rok, druhý rok ve výši 1,05% a třetí rok se očekává ztráta 6%. Pro kterou variantu se rozhodneme, chceme-li dosáhnout co nejvyššího výnosu Řešení

Příklad č. 2 Určete současnou hodnotu Vašich úspor, pokud víte, že za 5 let byste si při úrokové míře 6% naspořili 100.000,- Kč Řešení

ad iv) Informace Informace jsou v dnešní době velice důležitou součástí výrobního procesu. Jelikož je dnes výroba poměrně složitý proces, bez odpovídajících informací by se firma neobešla. Součástí informací je např. software, know-how atd. Je velmi důležité si uvědomit, že informace velice rychle zastarávají, proto je nutné neustále provádět výzkum a vývoj, jedině tak totiž zůstane firma konkurenceschopná.

1.5.2. Rozdělování (přerozdělování) Jak už víme, firmy platí domácnostem mzdy a renty za poskytnuté výrobní faktory. Ale ne všichni lidé (důchodci, děti, nezaměstnaní) mohou pracovat, aby vydělali mzdu, ale také chtějí uspokojovat své potřeby. V dnešní, tzv. solidární společnosti, odvádí zaměstnanci i zaměstnavatelé určitou část svých důchodů do státního rozpočtu a stát tyto peníze převádí někam, kde je jich potřeba.

15

Tento proces přerozdělování je velmi složitý. Stát by na jedné straně měl získat více peněz, nežli vynaloží, ale v současné době tomu tak není, a proto vzniká tzv. schodek státního rozpočtu, který je v posledních letech enormní.

1.5.3. Směna Směna je třetí fází hospodářského procesu. Směna, jinak také obchod, je proces, kdy se firmy snaží realizovat (prodat) svou produkci. Teprve v této fázi lze zjistit, zda firma využila veškeré výrobní faktory správně a efektivně (tzn., zda vyrobila opravdu to, co zákazníci požadují). Je jasné, že:

• firmy chtějí svou produkci prodat za co nejvyšší cenu, ale na druhou stranu • zákazníci chtějí koupit zboží co nejlevněji.

1.5.4. Spotřeba Spotřeba je poslední fází hospodářského procesu. Spotřeba je fáze, kdy dochází ke konzumaci statků a služeb (u spotřebitele), nebo k využití statků a služeb (u firem). Z předchozí věty se nám ihned nabízí členění spotřeby na:

a) spotřebu konečnou (rohlík) b) spotřebu výrobní (zrcátko, které se namontuje k autu)

Další členění spotřeby je např.:

a) spotřeba jednorázová (rohlík) b) spotřeba dlouhodobá (auto)

Pokud dojde hospodářský proces všemi čtyřmi fázemi, začíná znovu. Uspokojením jedné potřeby se totiž objeví potřeba nová. Hospodářský proces tedy probíhá stále dokola (odtud také jiný název pro hospodářský proces, a to hospodářský koloběh).

1.6. Životní úroveň a její měření Životní úroveň vyjadřuje stupeň uspokojování životních, tj. hmotných a nehmotných potřeb obyvatelstva a zároveň souhrn životních, pracovních a jiných podmínek, za kterých jsou tyto potřeby uspokojovány. Tato definice zní sice poměrně hrozivě, ale její vysvětlení je prosté. Jde vlastně o to, jak si lidé v různých státech žijí, jak jsou spokojeni se svými životními podmínkami atd.

16

Životní úroveň se vyjadřuje soustavou kvantitativních (lze je spočítat) a kvalitativních (nelze je vyjádřit číselně) ukazatelů, kterými jsou např.:

a) velikostí spotřeby statků a služeb b) velikostí hrubého domácího produktu c) úrovní bydlení d) kulturní úrovní obyvatel (vzdělání atd.) e) úrovní školství, zdravotnictví a jiných služeb f) úrovní pracovních podmínek g) kvalitou životního prostředí atd.

Stále většího významu také nabývají faktory, které souvisí s ekologií, přírodou atd. (např. kvalita ovzduší, kvalita vodstev atd.).

1.6.1. Srovnání životní úrovně Jednotlivé státy mezi sebou porovnávají své životní úrovně pomocí různých kritérií. My si řekneme pouze některé:

a) hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele b) reálná mzda c) doba práce, která je nutná, aby si zaměstnanec mohl koupit určitý statek nebo službu

atd.

1.7. Trh, subjekty trhu Trh je místo, kde se setkává nabídka s poptávkou a utváří se cena zboží a služeb. Trh má určité charakteristiky:

• v určitém místě přicházejí do styku prodávající a kupující (prodávající na straně nabídky a kupující na straně poptávky) a uskutečňuje se zde směna

• předmětem směny jsou zboží a služby • ceny zboží a služeb se stanovují převážně na základě vztahu nabídky a poptávky • trh je právně regulován tak, aby nebyly poškozeny zájmy kupujících, prodávajících ani

státu Rozlišují se tyto druhy trhů:

a) Místní (lokální) trh, tj. trh v určité lokalitě (regionální trh) b) Národní trh (trh České republiky) c) Mezinárodní trh (trh Evropské unie)

a) Trh výrobních faktorů (tj. trh práce, půdy a kapitálu) b) Trh zboží a služeb c) Trh finanční (cenné papíry atp.)

17

1.7.1. Nabídka Nabídka představuje objem zboží a služeb, které je prodávající ochoten a schopen na trhu za určitou cenu prodat. Zákon nabídky: S rostoucí cenou roste i nabídka zboží. Tento zákon si můžeme vysvětlit takto: Představte si, že jedna firma vyrábí rum a druhá vyrábí zelenou. Najednou se stane to, že se cena rumu zvýší a firma, která vyrábí rum, začne mít vyšší výnosy, protože lidé spotřebu ani při vyšších cenách neomezili. No a firma, vyrábějící zelenou si řekne, budeme taky vyrábět rum, abychom více vydělali. Vstoupí tedy na trh s rumem a tím pádem se na tomto trhu zvýší nabídka. Křivka nabídky je rostoucí. To vychází právě ze zákona nabídky. Obrázek č. 2: Nabídka P (price = cena) S (supply = nabídka) snížení nabídky zvýšení nabídky Q (quantity = množství) Zdroj: autor

Faktory, které ovlivňují nabídku:

a) cena b) náklady výroby (cena surovin, materiálu, práce atd.) c) změny podmínek podnikání (např. počasí pro zemědělce, daně, poplatky atp.)

1.7.2. Poptávka Poptávka představuje objem zboží a služeb, který jsou spotřebitelé ochotni na trhu za určitou cenu kopit. Zákon poptávky: S klesající cenou roste poptávané množství. Tento zákon si můžeme vysvětlit takto: Máte 1.000,- Kč. Pokud jedna lahev rumu stojí 100,- Kč, můžete si dovolit 10 lahví tohoto rumu. Ovšem pokud klesne cena rumu na 50,- Kč, můžete si dovolit lahví již 20.

18

Křivka poptávky je klesající. Opět to vychází ze zákona poptávky Obrázek č. 3: Poptávka P (price = cena) růst poptávky pokles poptávky D (demand = poptávka) Q (quantity = množství) Zdroj: autor

Faktory, které ovlivňují poptávku:

a) cena b) demografické změny (počet kupujících) c) změny ve velikosti příjmů d) změny v preferencích, móda e) změny cen jiných druhů zboží

Substituty = produkty, které lze vzájemně nahradit (rohlík, houska). Platí, že pokud sníží cena jednoho zboží, začneme tímto levnějším zbožím nahrazovat dražší substitut. Komplementy = produkty, které se doplňují, nebo které nelze vzájemně nahradit (auto – benzín). Platí, že vzroste-li cena benzínu, sníží se poptávka po něm a sníží se i poptávka po automobilech. Obrázek č. 4: Trh P S P* = rovnovážná cena Q* = rovnovážné množství E = bod tržní rovnováhy P* E D Q Q* Zdroj: autor

19

Podstatou trhu je vzájemný střet nabídky a poptávky. Pokud se tak stane, nazýváme tento stav jako tržní rovnováhu, tj. nabídka = poptávka. V tomto případě se vytvoří také:

• rovnovážná cena

• rovnovážné množství

Obvykle ale na trzích tuto situaci nenajdeme. V současné době je na trhu převis nabídky, tj. výrobci produkují příliš mnoho produktů, které posléze neprodají. Firmám tak mohou vznikat neprodejné zásoby, které je nutné likvidovat, nebo prodat ve výprodeji za velice nízké ceny. Můžeme se v tomto případě také setkat s pojmem tzv. dumpingové ceny, tj. ceny, které jsou pod úrovní výrobních nákladů. Příklad č. 3 Nakreslete poptávkovou křivku, pokud víte, že při ceně 40,- Kč je poptávané množství 20 ks, a při ceně 80,- Kč je poptávané množství 10 ks. Příklad č. 4 Nakreslete nabídku, pokud víte, že při ceně 40,- Kč je nabízené množství 40 ks, a při ceně 80,- Kč je nabízené množství 80 ks.

20

1.8. Výrobky a zboží Výrobek = statek, který je vyroben a prodán spotřebiteli, nebo jinému subjektu (velkoobchodu, maloobchodu, zprostředkovateli). Zboží = statky, které byly nakoupeny za účelem dalšího prodeje Rozdíl mezi výrobkem a zbožím je patrný z následujícího obrázku: Schéma č. 1: Výrobky, zboží výrobek ���� zboží ���� zboží ���� zboží VÝROBCE VELKOOBCHOD MALOOBCHOD ZÁKAZNÍK Výrobce vyrobí výrobek. Prodá ho velkoobchodu, ten dále maloobchodu, a pak se dostává k zákazníkovi. Výrobce sice vyrobil výrobek, ale velkoobchod už kupuje zboží (protože ho nevyrábí, ale kupuje ho, aby ho dále prodal).

1.9. Cena Cena je v podstatě vyjádření hodnoty zboží v penězích. Cena se utváří na trhu a je výsledkem určitého kompromisu mezi výrobcem (chce prodat za co nejvyšší cenu) a kupujícím (chce koupit za co nejnižší cenu). Pokud výrobce sníží cenu, začnou lidé kupovat právě jeho produkci. Musí si ale dávat pozor, aby cena nebyla příliš nízká. Musí totiž pokrýt veškeré náklady na výrobu, a samozřejmě výrobce chce získat určitý zisk. Pokud výrobce zvýší cenu, lidé budou logicky kupovat méně jeho produktů. Je tedy opravdu nutné správně stanovit cenu. Existuje celá řada metod, jak stanovit cenu. Mezi základní takové metody patří:

a) Nákladově orientovaná cena

b) Poptávkově orientovaná cena

c) Konkurenčně orientovaná cena

ad a) Nákladově orientovaná cena Tato metoda je nejjednodušším způsobem, jak stanovit cenu. Základem je provedení kalkulace veškerých nákladů, ke kterým se přičte tzv. zisková přirážka (marže), o jejíž výši obvykle rozhoduje vedení podniku.

21

Tabulka č. 1: Výhody a nevýhody této metody

• jednoduchost • přehlednost

• přesnost (lze snadno doložit výši veškerých nákladů na produkt)

• ignorace tržního prostředí • přehlížení konkurence (ta může stejné

produkty prodávat za nižší cenu) • ignorace existence substitutů,

sezónnosti aj. Zdroj: autor

ad b) Poptávkově orientovaná cena Jako základ pro cenovou politiku firmy se považuje hodnota produktu, kterou jí přisuzuje samotný zákazník. Je ovšem nutné zjistit názor kupujícího na produkt, a to:

1. přímým dotazem na přiměřenost ceny 2. bodovým ohodnocením různých produktů různých firem

ad c) Konkurenčně orientovaná cena Ceny firmy se odvozují od cen konkurence. Firma zjistí průměrné ceny konkurence a podle toho se rozhodne o výši vlastní ceny. Tato metoda se používá zejména v prostředí oligopolu. Tabulka č. 2: Výhody a nevýhody této metody

• jednoduchost • akceptace konkurence

• přehlížení skutečných nákladů výroby

Zdroj: autor

1.10. Kalkulace nákladů Kalkulace (výpočet) nákladů je proces, díky kterému lze přesně zjistit celkové náklady na daný produkt. Existuje celá řada kalkulací, my si uvedeme pouze dvě základní

a) Kalkulace předběžná (provádí se před samotnou realizací výroby) b) Kalkulace výsledná (provádí se po realizaci výroby)

22

Schéma č. 3: Schéma kalkulačního vzorce

Přímý materiál (mouka, mléko, hřebíky, dřevo) Přímé mzdy (mzdy dělníků ve výrobě) Ostatní přímé náklady Výrobní režie (elektrická energie, plyn) = VLASTNÍ NÁKLADY VÝROBY Správní režie (platy administrativních pracovnic) = VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU Odbytové náklady (skladování, promotion, expedice) = ÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU Zisková přirážka = CENA VÝROBKU Zdroj: autor

Příklad č. 4 Na základě uvedených údajů spočítejte kalkulaci nákladů na výrobu jedné jednotky produktu A. Počet produktů 200.000 ks, přímé mzdy 400.000,- Kč, přímý materiál 1,90 Kč za kus, výrobní režie 500.000,- Kč, ostatní přímé náklady 2,- Kč za kus, odbytové náklady 800,- Kč a zisk je stanoven ve výši 15%. Řešení:

23

1.11. Cenové změny Jak jíž z předchozího výkladu víme, pokud se firma rozhodne změnit ceny své produkce, musí počítat s tím, že se to odrazí na poptávce po jejích produktech. Je jasné, že:

• pokud firma sníží cenu, zvýší se poptávka po její produkci • pokud firma zvýší cenu, sníží se poptávka po její produkci

Velmi často ale firma využívá různé cenové systémy, nejčastěji systém tzv. srážek a slev z ceny. Pojďme si některé z těchto systémů představit:

a) Skonto – srážka, která se realizuje až při placení (např. při platbě v hotovosti) b) Množstevní rabat – při odběru většího množství je jednotková cena nižší, než při

odběru menšího množství produkce c) Sezónní srážka – jak sami jistě víte, pokud si lyže koupíte v létě, budou zřejmě levnější

než v zimě d) Loajalitní programy – slevy, bonusy a jiné akce pro stálé obchodní partnery

Velice často používanou cenovou taktikou jsou tzv. Baťovské ceny, neboli cena, obsahující co nejvíce „devítek“ (dříve 99,90 Kč, dnes 99,- Kč). Nevypadá 99,- Kč lépe než 100,- Kč?

1.12. Hospodářská soutěž Hospodářská soutěž je jakousi soutěží mezi firmami s cílem získat co nejvíce zákazníků, a tím pádem také co nejvíce vydělat. Musí platit, že všechny firmy mají stejné podmínky, žádná nesmí být nijak zvýhodněna (tzv. zdravá konkurence). Bohužel i dnes, a dokonce i v České republice se objevují náznaky tzv. nekalé soutěže, či některé firmy dokonce omezují hospodářskou soutěž. Mezi nekalé praktiky lze zařadit:

a) Klamavá reklama b) Podplácení c) Klamavé označování produkce d) Porušení obchodního tajemství

Nedovolené omezování hospodářské soutěže se projevuje především tzv. kartelovými dohodami, tj. dohodami firem o cenové politice, o rozdělení trhu apod. Kromě dokonale konkurenčních firem (tj. odvětví, ve kterých podniká mnoho firem – těch je většina) existují i firmy nedokonale konkurenční (tj. ty, které v podstatě nemají, nebo mají pouze malou konkurenci). Takovými typy firem jsou:

a) monopolní firmy (firmy, které nemají žádnou konkurenci – např. České dráhy) b) oligopolní firmy (firmy, které mají velmi malou konkurenci – O2, Vodafone, T-Mobile) c) monopolně konkurenční firmy (firmy, které mají omezenou konkurenci – např.

výrobci automobilů)

24

V rámci hospodářské soutěže můžeme v současné době dva typy firem:

a) ty, které podnikají v kamenných obchodech (Kaufland, Interspar) b) ty, které podnikají prostřednictvím internetu (internetové obchody)

Protože se internetové obchody stále rozvíjí, a lidé prostřednictvím nich stále častěji nakupují, je vhodné povědět si něco o právech, které vyplývají z toho, že si něco koupíme na internetu. Česká legislativa, ale i legislativa většiny evropských zemí, poskytuje zvýšenou ochranu spotřebitele, nakupujícího nejen prostřednictvím internetu, ale i na různých výjezdních akcích apod. Pokud nakupujeme v kamenných obchodech, můžeme si zboží vyzkoušet, ihned zjistíme, zda nám např. oblečení padne, nebo zda zboží není poškozené. Zboží si vybereme, odneseme k pokladně, zaplatíme, dostaneme doklad o zakoupení, který obvykle slouží také jako záruční list a zboží si odnášíme domů. Ale na internetu to takto jednoduché není. Zboží sice vidíme, ale nemůžeme si ho vyzkoušet, ani ověřit, zda není poškozené. Proto zde platí zmíněná vyšší ochrana nás, spotřebitelů. Několik pravidel, pokud nakupujeme přes internet:

• každý internetový obchod by měl na svých internetových stránkách zveřejněn nákupní řád (nákupní podmínky)

• u každého zboží by měl být co nejobsáhlejší popis • každé zboží musí být označeno aktuálně platnou cenou (s DPH) • u každého zboží by mělo být uvedeno, zda je aktuálně k dispozici, nebo ne • pokud zboží umístíte do nákupního košíku, měla by se zobrazit celková cena atd.

Smlouvám, které jsou uzavřeny prostřednictvím internetu, výjezdních akcí apod. se říká tzv. distanční smlouvy.

1.13. Distanční smlouva Smlouva na dálku, tj. smlouva uzavřená využitím komunikační techniky (tj. bez fyzické přítomnosti obou smluvních stran). Typickým příkladem je právě internetový obchod. Před uzavřením smlouvy je nutné splnit určité náležitosti:

• poučení o možnosti odstoupení od smlouvy • informace o místě, kde je smlouva archivována popř. kde je do ní možné nahlédnout • informace o jazycích, ve kterých je možné smlouvu uzavřít • informace o možnosti oprav ve smlouvě nebo možnost odstranění příp. chyb

Po uzavření distanční smlouvy je možnost od smlouvy bez udání důvodu odstoupit do 14 dnů. Tuto lhůtu může obchodník prodloužit, ale nikdy ne zkrátit. Pokud nás o ní prodejce neinformuje, lhůta se prodlužuje na 3 měsíce. Prodejce má 30 dnů na vrácení peněz (pokud odstoupíme od smlouvy. Existují ale i případy, kdy nelze od distanční smlouvy odstoupit (např. u CD, DVD, PC her, novin, časopisů apod.). Podobná pravidla platí i u smluv, uzavřených mimo prostory, obvyklé k podnikání (tj. na ulici, na výjezdních akcích apod.).

25

1.14. Cestovní smlouva Cestovní smlouva je další velice důležitá smlouva. Uzavírá se mezi klientem a cestovní kanceláří. Předmětem smlouvy je zájezd, rekrace apod. Cestovní smlouvou se cestovní kancelář zavazuje, že poskytne klientovi zájezd v rozsahu v této smlouvě uvedeném a klient se zavazuje se sjednané služby zaplatit sjednanou částku. Cestovní smlouva musí být vždy písemná!!! Má určité náležitosti:

a) označení smluvních stran (cestovní kancelář, klient) b) vymezeni zájezdu (co nejpřesněji) c) cena zájezdu (cena celková, bez žádných dodatečných poplatků) d) časový rozvrh plateb (tzn., kdy dojde k platbě za služby) e) nároky spotřebitele (tj. na co máme nárok) f) ubytování (přesný název ubytovacího zařízení a jeho poloha) g) kategorie (počet hvězdiček) h) stupeň vybavení i) doprava (druh dopravy – autokar, letadlo, vlastní) j) strava – způsob a rozsah (plná penze, polopenze, snídaně, bez stravy) k) cena (celková)

Nároky při odstoupení od cestovní smlouvy Před zahájením zájezdu může spotřebitel odstoupit bez udání důvodu, ale obvykle platí tzv. stornopodmínky. Cestovní kancelář může odstoupit z důvodu zrušení zájezdu, nebo z důvodu, že spotřebitel porušil smlouvu. Pokud zruší cestovní kancelář zájezd (pokud ale neporušil spotřebitel smlouvu), má spotřebitel nárok na:

• novou cestovní smlouvu • nový zájezd nejméně v kvalitě toho předchozího • cestovní kancelář nemá v tomto případě nárok na doplatek rozdílu v ceně (musel by

s tím spotřebitel souhlasit) Pokud zruší cestovní kancelář zájezd méně než 20 dní před nástupem, má spotřebitel právo na náhradu škody a ještě navíc na dalších 10% z ceny zájezdu jako pokutu cestovní kanceláře.

1.15. Černá a šedá ekonomika Černá ekonomika zahrnuje kriminální činnosti, jejichž samotná podstata je nelegální. Řadí se sem věci jako pašování drog, obchod s bílým masem a zbraněmi, podvody, defraudace (zpronevěra), krádeže či tisk falešných bankovek. Společným jmenovatelem všech těchto činností je snaha získat příjem nezákonným způsobem. Šedá ekonomika, jinak také nazývaná stínová ekonomika, se vyskytuje v různé míře ve všech typech ekonomik. Jedná se o činnost, která není nelegální, ale jejím cílem je skrytí těchto činností před úřady. Podstatou šedé ekonomiky je vyhnout se zdanění nebo jiným regulacím

26

příjmu. Patří sem například práce na černo, daňové úniky, dovoz a prodej nekolkovaných cigaret a alkoholu, provádění licencovaných činnosti bez oné licence atd. Tvrdí se, že šedá ekonomika tvoří cca. 4 – 8% HDP, což představuje zhruba 60 miliard Kč. Například lidé, kteří pracují „načerno“ jsou sami poškozeni, protože se ve stáří mají nízké důchody atd.

1.16. Otázky k procvičení 1) Co je ekonomika? 2) Jaký je rozdíl mezi makroekonomií a mikroekonomií? 3) Jaké znáš základní podnikové činnosti? 4) Co jsou to potřeby a jak se mohou členit? 5) Uveď příklad hmotného / spotřebního / volného statku 6) Co je to služba? 7) Vyjmenuj fáze hospodářského procesu 8) Jaké znáš výrobní faktory? 9) Jaký je rozdíl mezi nominální a reálnou mzdou? 10) Jaké druhy úroků znáš? 11) Jak měříme životní úroveň? 12) Co je to trh? 13) Popiš nabídku a poptávku 14) Proč je křivka poptávky klesající? 15) Jaký je rozdíl mezi výrobkem a zbožím? 16) Jaké metody cenové tvorby znáš? 17) Co je kalkulace nákladů? 18) Co je to skonto / rabat / loajalitní program? 19) Co je to hospodářská soutěž? 20) Popiš distanční smlouvu 21) Popiš náležitosti cestovní smlouvy 22) Jaký je rozdíl mezi černou a šedou ekonomikou?

2. Zaměstnanci V této kapitole se dozvíme základní informace, týkající se způsobů hledání práce, trhu práce, úřadu práce, vzniku, změn a zániku pracovního poměru. Dále si povíme co je bezpečnost a ochrana zdraví při práci a budeme znát svá práva a své povinnosti vyplývající z pracovního poměru. Na závěr kapitoly si také vyzkoušíme napsat životopis, motivační dopis a žádost o místo. Klíčové pojmy: zaměstnání, úřad práce, podpory v nezaměstnanosti, mzda, pracovní smlouva, pracovní poměr, výpověď, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, životopis, motivační dopis, žádost o místo.

27

2.1. Zaměstnání a jeho hledání Zaměstnanci jsou nezbytnou součástí výrobního procesu ve většině firem. I přesto, že jsou, zvláště v posledních letech, často nahrazováni automatickou prací, jsou stále velice důležití. Některé firmy (zejména firmy služeb) se bez pracovníků neobejdou a zaměstnanci jsou pro tyto firmy rozhodujícím faktorem, zda bude firma úspěšná či nikoliv. Proto si firma musí vybírat pouze kvalitní zaměstnance, kteří budou pro firmu prospěšní.

2.2. Způsoby hledání zaměstnání V současné době existuje v podstatě pět zdrojů, pomocí kterých lze hledat práci:

a) Přátelé, známí b) Úřad práce c) Inzerce d) Personální (pracovní) agentury e) Internet

ad a) Přátelé, známí Dříve, než začneme hledat práci jinde, je vhodné se zeptat přátel a známých, zda nevědí o vhodném pracovním místě pro nás. Podle mnohých průzkumů je nejčastějším způsobem, jak si najít práci, tip nebo doporučení od známého. ad b) Úřad práce Pokud osoba přijde o místo, nebo ukončí školu a nemá místo, je nutné přihlásit se na Úřad práce. Na úřad práce se lze obrátit ovšem také v případě, že o změně zaměstnání teprve uvažujeme. Můžete se tam seznámit s aktuální nabídkou volných míst podle vaší kvalifikace, s poptávkou zaměstnavatelů po konkrétních profesích i se případně nechat zapsat mezi zájemce o zaměstnání. Pomohou s výběrem a přímo vám mohou nějaké nabídky podle vašeho vzdělání a požadavků doporučit. Úřady práce mimo jiné také nabízí tzv. personální servis, což je kontakt s poradcem, který by vám měl pomoci s volbou profese a poskytnout i důležité informace o rozvoji a poptávce odvětví či oboru v daném regionu nebo informace o rekvalifikačních kurzech. ad c) Inzerce Dalším zdrojem informací o volných pracovních místech mohou být různé druhy inzerátů. Každé tištěné médium má svůj určitý okruh čtenářů. A firmy to velmi dobře vědí. Proto je velká pravděpodobnost, že v tisku, který čtete, najdete inzeráty, které vás osloví. Odborné časopisy zase pomohou těm, kteří se zajímají o specializované místo v určitém oboru. Další možností je koupě přímo inzertního časopis s nabídkou volných pracovních míst. Po přečtení nabídky a výběru vhodných míst je možné přímo kontaktovat zaměstnavatele a domluvit se například na pohovoru.

28

d) Personální (pracovní) agentury Na trhu existují personální agentury, kdy po zaslání životopisu, případně vyplnění dotazníku vás může agentura sama kontaktovat, že pro vás našla vhodné místo. Potom už záleží jen na vás, zda se vám bude nabízená pozice zamlouvat a zda splníte další požadavky případného zaměstnavatele. ad e) Internet Internet je tedy pro mnoho lidí nejjednodušší možností jak si najít vhodnou práci. Existují specializované pracovní portály, kde je velké množství nabídek práce firem, personálních agentur, ale i Úřadu práce na jednom místě. Vyhledávat lze podle různých kritérií (lokalita, profese, typ pracovního úvazku apod.).

Okamžitě a snadno se můžete přihlásit do výběrových řízení a to nejčastěji přes tzv. odpovědní formulář, ke kterému připojíte vyplněný firemní osobní dotazník a svůj životopis.

Další možností je tzv. pasivní hledání práce, kdy nehledáte vy, ale kdy vás hledají personalisté firem. Na internet vložíte svůj profesní profil včetně životopisu, který zpřístupníte personalistům a v případě, že se jim budete zamlouvat, budou vás kontaktovat.

Internet ovšem nejsou jen specializované pracovní servery, ale hledat volná místa lze i přímo na webových stránkách konkrétních firem či na stránkách státních orgánů a institucí.

Výhody internetu:

• aktuálnost, • stačí jen pár kliknutí a uchazeč najde vše, co hledá • levný zdroj • nejúčinnější zdroj

Nejznámější portály, nabízející práci:

• www.prace.cz • www.sprace.cz • www.jobs.cz • www.profesia.cz • http://portal.mpsv.cz/eures (specializuje se na hledání práce v zahraničí) • www.jobdnes.idnes.cz • www.jobpartner.cz • www.urady-prace-online.cz • www.johunter.cz • http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/vmjedno

29

2.3. Proces náboru zaměstnanců Nyní se podívejme, jak probíhá nábor nových zaměstnanců z pohledu firmy. Firma realizuje několik kroků, než si vybere toho nejvhodnějšího zaměstnance. Tyto kroky jsou následující:

• Popis práce a požadavky na uchazeče

• Zdroje náboru

• Vytvoření formuláře pro žádost

• Pracovní pohovor

• Pomůcky pro výběr zaměstnanců

2.3.1. Popis práce a požadavky na uchazeče Nejprve si firma musí uvědomit, na jaké pracovní místo zaměstnance vlastně přijímá. Tento krok by měl obsahovat následující aktivity:

• definice pracovního místa a jeho přesný název • definice povinností a zodpovědností zaměstnance (jaké úkoly, šíře produktů/trhů, se

kterými pracovníky bude pracovat, informační zpětná vazba) • definice technických požadavků na zaměstnance (znalost technických aspektů

výrobků, výrobních postupů, technických norem…) • místo a geografická oblast, ve které bude zaměstnanec působit • stupeň autonomie (samostatnosti), kterou bude zaměstnanec povinen mít - míra

řízení vlastního pracovního programu Hotový popis pracovního místa je základem pro požadavky na uchazeče, jakého společnost hledá. Jako další požadavky se stanovují vlastnosti požadované od budoucích zaměstnanců. V požadavcích na uchazeče by měly být zahrnuty všechny nebo některé z těchto faktorů:

• fyzické požadavky (artikulace, vzhled) • vzdělání (úroveň, druh, kvalifikace, zkušenosti, úspěchy) • schopnosti a vlastnosti (komunikace, sebemotivace) • povaha (zralost, smysl pro zodpovědnost) • zájmy (koníčky)

2.3.2. Zdroje náboru Nábor zaměstnanců může probíhat několika způsoby. Při náboru je třeba s uchazeči jednat slušně a férově. Nábor probíhá vždy na popsanou pozici a jsou pro něj stanovena pravidla. Tato pravidla a také druh práce by měl zaměstnanec znát předtím, než bude přijat do dalších kol pohovorů atd. Existuje 6 zdrojů:

30

a) Nábor z řad vlastních zaměstnanců: výhodou pro obě strany je, že kandidát zná firmu a její produkci a firma zná kandidáta (má ověřené a nezkreslené zkušenosti s jeho chováním). Bohužel zde není záruka, že uchazeč má všechny důležité schopnosti pro danou práci.

b) Agentury zabývající se náborem: tyto agentury za poplatek poskytnou seznam potenciálních vhodných uchazečů, kteří prošli výběrovým testem. Těmto uchazečům agentura zajistí první schůzku, ale otázka zůstává nad kvalitou těchto pracovníků. (Bude si špičkový zaměstnanec hledat práci přes agenturu?).

c) Vzdělávací instituce: v současné době je zaměstnavateli velmi oblíben nábor nových

zaměstnanců přímo v institucích vyššího vzdělávání. Výhodou je pravděpodobnost, že kandidát je vzdělaný, má přehled a může mít i požadovanou technickou kvalifikaci, nevýhodou malá, nebo žádná praxe, která se ovšem v některých firmách mění ve výhodu.

d) Konkurence: výhodou, že zaměstnanec zná produkty konkurence, někdy i utajené

informace (ovšem obvykle se podepisuje tzv. mlčenlivost, tzn., že zaměstnanec po odchodu z jedné firmy nesmí sdělovat informace ve firmě jiné).

e) Jiné obory a nezaměstnaní: v tomto případě jsou otázkou zkušenosti uchazeče

s danou pozicí, kvalifikaci, zkušenostem, znalostem, zdravotnímu stavu atd.

f) Inzertní média: firmy vypisují inzeráty do různých médií (internet, časopisy, tisk, zejména regionální).

2.3.3. Vytvoření formuláře pro žádost Je rychlou a levnou metodou pro zjištění informací o uchazečích. Na jeho základě je sestaven seznam kandidátů do užšího výběru. Otázky mají pomoci zjistit především kvalifikovanost uchazeče. Informace se dělí do 4 kategorií:

a) Osobní údaje - jméno, adresa, telefon, pohlaví, stav, datum narození b) Vzdělání - školy, další vzdělání (instituce, kursy), kvalifikace, odborná praxe, … c) Dřívější zaměstnání - firmy, data předchozích prac. poměrů, pozice, povinnosti a

odpovědnosti d) Další informace - sporty, zájmy, členství ve společnostech atd. Dobře sestavený

formulář poskytne základní informace, které mohou být využity jako úvod při pohovoru s uchazečem

2.3.4. Pohovor Šaty dělají člověka. V případě pracovního pohovoru to platí dvojnásobně, proto bychom měli klást důraz na svůj vzhled a vystupování. Potenciální zaměstnavatel si o nás vytváří obraz i na základě vizuálního dojmu. Proto mějme na mysli, že v jednoduchosti je krása a jemná elegance nám může pomoci. Vhodnost oblečení závisí od pracovní pozice.

31

Dámy: kostým, sukně, šaty, černé kalhoty, halenka Pánové: oblek, košile s dlouhým rukávem, kravata a vhodná obuv, černé elegantní kalhoty a košile Co si s sebou přinést

•••• Průkaz totožnosti (občanský průkaz, pas, příp. řidičský průkaz), který může být potřebný na identifikaci před vstupem do budovy.

•••• Životopis a případně vytištěnou pracovní nabídku. Jiné materiály, jen pokud nás o ně požádali – diplomy, vysvědčení, certifikáty, doporučení, případně ukázky práce.

•••• Zápisník a pero (ne s potiskem konkurenční firmy) na případné zapisování informací. Místo, čas setkání a příchod na pohovor

•••• Před odchodem na pracovní pohovor se ujistíme, že víme přesné místo a čas konání pohovoru a jméno kontaktní osoby.

•••• Na pohovor přijdeme 5-10 min dopředu. Pokud se stane, že budeme mít zpoždění, informujeme o tom kontaktní osobu. Pokud jsme přišli na pohovor dříve, ohlásíme se až 5 min před dohodnutým časem (můžeme využít čas na procházku, počkat na recepci, v nezakouřené kavárně apod.).

•••• Pokud plánujeme jet vlastním autem a cestu neznáte, je dobré se zeptat, zda není přístup do firmy náročný, resp. jaké jsou možnosti parkování.

•••• Plánujeme si rezervu na neočekávané události (dopravní zácpa apod.). Těsně před pohovorem Cílem této části pohovoru je navázání kontaktu:

� vydýchání a uklidnění se, � definování si podmínek, jak bude pohovor probíhat, � vytvoření vhodných podmínek pro jeho pokračování.

Tato část je hlavně na osobě, která pohovor provádí. Proto využijme tento čas, uvolněme se, spolupracujeme, snažíme se rozvíjet dialog a navodit příjemnou atmosféru. Při této části je důležité podání ruky – očekává a oceňuje se přiměřeně pevný stisk, přičemž se díváme do tváře osoby. Nevhodné podání ruky (slabý anebo žádný stisk – tzv. mrtvá ryba, příliš silný stisk, ruka podávaná ve svislé poloze, ruka podávaná strnulo, atd.) může ovlivnit průběh celého pohovoru a snížit šance na úspěch. V průběhu rozhovoru udržujeme oční kontakt. Dbáme na to, aby naše verbální a neverbální jednání bylo pokud možno v souladu. Vyhýbáme se konfrontačním projevům nesouhlasu a nezájmu. Jádro pohovoru Cílem je získat a sdílet co nejvíce informací o našich znalostech, zručnostech, postojích, potřebách, motivaci stejně jako osobnostní předpoklad. V dnešních podmínkách nestačí být

32

na práci jen odborně zdatný, mnohé firmy kladou důraz i na zapadnutí do týmu, do firemní kultury apod. Přiměřené jednání

• Nechme si na odpovědi dostatečný čas. • Neskákejme osobě, která pohovor provádí, do řeči. • Nechme osobu vždy domluvit. • Vyhýbejme se vágním, obšírným a zavádějícím odpovědím („Na žádný takový případ

si nemohu vzpomenout…, Ano, před nedávnem jsme aktualizovali jeden software…, Nyní jsme právě jednu podobnou zprávu napsali…, Informace jsem poslal dál...“).

• Snažme se omezit tzv. generalizující, nic nevypovídající, ale zato frekventovaná slova, například flexibilita, týmový hráč a jiné. Snažte se být konkrétnější při jejich definování.

• Přílišná sebeprezentace a přehnaná snaha zalíbit se také nejsou vhodnou cestou, jak uspět. Takové odpovědi nám mohou spíše uškodit, než pomoci.

Naše odpovědi by měly obsahovat popis konkrétního jednání, nejlépe z pracovního života. Na konci pohovoru bychom měli vědět

• Co je náplní práce na pozici? • Jak firma pracuje s lidmi?

• Kdy je plánovaný předběžný nástup? • Jak dlouhý bude výběrový proces, kolik kol? • Kdy můžete očekávat vyrozumění?

• Jaký je další postup? • Zda je potřebné dodat doplňující materiály? • Zda je potřebné jít na testy (odborné, jazykové, psychologické)?

Zeptejme se na zpětnou vazbu na sebe. Dáme tím najevo, že máme zájem slyšet o sobě, dokážeme být sebekritičtí, přijmout a zpracovat zpětnou vazbu, na druhé straně že máme zájem se rozvíjet. Především se dozvíme informace, které nám mohou pomoci uspět na jiných pohovorech.

2.3.5. Další pomůcky při výběru nových zaměstnanců

a) Psychologické testy: pomohou např. odhalit psychologické zvláštnosti uchazeče apod., ale neměly by být jediným podkladem pro výběr zaměstnanců

b) Výměna rolí: slouží k posouzení připravenosti zaměstnance konat práci – opět by neměla být jediným kritériem pro výběr zaměstnanců

33

2.4. Úřad práce a jeho činnosti

Úřad práce je správním úřadem, který v rámci své působnosti zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti, soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce ve svém správním obvodu. Správní obvody úřadů práce jsou shodné s územními obvody bývalých okresů; správním obvodem Úřadu práce hlavního města Prahy je území obvodů hlavního města Prahy.

Služby Úřadu práce lze rozdělit do následujících kategorií:

1) Služby všem občanům 2) Služby osobám se zdravotním postižením 3) Služby uchazečům o zaměstnání 4) Služby zájemcům o zaměstnání 5) Služby zaměstnavatelům 6) Služby cizincům 7) Ostatní činnosti Úřadu práce

2.4.1. Služby všem občanům Úřad práce poskytuje informační služby v oblasti pracovních příležitostí, zejména informace o:

•••• volných pracovních místech v České republice a zemích EU •••• situaci na trhu práce v České republice a zemích EU •••• podmínkách zaměstnávání v zahraničí •••• možnostech dalšího vzdělávání

Dále poskytuje poradenské služby pro:

•••• volbu povolání •••• volbu rekvalifikace •••• zprostředkování vhodného zaměstnání

2.4.2. Služby osobám se zdravotním postižením Úřad práce:

•••• zabezpečuje pracovní rehabilitaci zaměřenou na získání a udržení vhodného zaměstnání

•••• může poskytnout příspěvek na vytvoření a provoz chráněného pracovního místa, pokud se tyto osoby rozhodnou vykonávat samostatnou výdělečnou činnost

•••• poskytuje poradenské služby pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením

34

2.4.3. Služby uchazečům o zaměstnání Úřad práce:

•••• poskytuje služby spojené se zprostředkováním vhodného zaměstnání •••• vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci •••• může zabezpečit rekvalifikaci, vyžaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce •••• může poskytnout příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa za

účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti Uchazečem o zaměstnání je osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce, v jehož správním obvodu má bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek je úřadem práce zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání.

2.4.4. Služby zájemcům o zaměstnání Úřad práce:

•••• poskytuje služby spojené se zprostředkováním vhodného zaměstnání •••• může zabezpečit rekvalifikaci, vyžaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce

Zájemcem o zaměstnání je osoba, která má zájem o zprostředkování zaměstnání a za tím účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání kterýkoliv úřad práce na území České republiky.

2.4.5. Služby zaměstnavatelům Úřad práce:

•••• poskytuje poradenské a informační služby v oblasti pracovních příležitostí •••• vyhledává na volná pracovní místa uchazeče o zaměstnání a zájemce o zaměstnání •••• poskytuje informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním osob se

zdravotním postižením •••• poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a

spolupracuje při vytváření a přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením

•••• může poskytnout v rámci aktivní politiky zaměstnanosti o příspěvek na vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných

prací o příspěvek na společensky účelná pracovní místa o příspěvek na zapracování o příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa a na provoz chráněného

pracovního místa o příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny a na provoz chráněné

pracovní dílny

35

o úhradu nákladů rekvalifikace prováděné v zájmu dalšího pracovního uplatnění jejich zaměstnanců

o úhradu nákladů na přípravu k práci osob se zdravotním postižením v rámci jejich pracovní rehabilitace

2.4.6. Služby cizincům Úřad práce:

•••• uděluje povolení k zaměstnání v České republice Cizincem se pro účely zaměstnávání rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, občanem Evropské unie ani jeho rodinným příslušníkem.

2.4.7. Ostatní činnosti úřadu práce

Úřad práce:

•••• zabezpečuje a podporuje projekty a opatření v oblasti trhu práce, včetně účasti na mezinárodních programech a projektech

•••• vykonává kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti •••• povoluje výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte •••• sleduje plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením •••• zabezpečuje mzdové nároky zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele •••• přijímá a zajišťuje vyřízení stížností občanů •••• pro účely zaměstnanosti posuzuje zdravotní stav fyzických osob a rozhoduje o

tom, zda se jedná o osobu zdravotně znevýhodněnou •••• posuzuje zdravotní stav fyzických osob pro účely poskytnutí dávek státní sociální

podpory, dávek sociální péče a mimořádných výhod podle zvláštních právních předpisů

2.5. Rekvalifikace Rekvalifikací rozumíme získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Úřad práce zabezpečuje rekvalifikaci na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, vyžaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí úřad práce náklady rekvalifikace a může mu poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací

Dohoda o rekvalifikaci uzavřená mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání musí být uzavřena písemně. Uzavřená dohoda je pro účastníky závazná. Jestliže účastník rekvalifikaci bez vážných důvodů (§ 5 zákona o zaměstnanosti) nedokončí nebo odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání odpovídající nově získané

36

kvalifikaci, uhradí úřadu práce náklady rekvalifikace (§ 109, odst. 2, písm. f). V dohodě jsou dále stanoveny podmínky pro poskytnutí příspěvku, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně.

Jestliže uchazeč o zaměstnání bez vážných důvodů odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci, neúčastní se rekvalifikačního kurzu ve stanoveném rozsahu teoretické a praktické přípravy, neplní studijní a výcvikové povinnosti stanovené vzdělávacím zařízením, které rekvalifikaci provádí, nebo se nepodrobí závěrečnému ověření získaných znalostí a dovedností, úřad práce rozhodnutím vyřadí uchazeče o zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání. Znovu zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání může být na základě písemné žádosti nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.

2.6. Celoživotní vzdělávání Celoživotní vzdělávání zahrnuje veškeré učební činnosti prováděné v průběhu života s cílem zlepšit znalosti, dovednosti a kompetence z osobního, občanského, společenského i pracovního hlediska. Může probíhat jak v institucích, které poskytují formální vzdělávání, tak mimo ně. Celoživotní vzdělávání přináší vyšší investice do lidí a znalostí, podporu získávání základních dovedností, včetně digitální gramotnosti a větší příležitosti pro uplatnění inovativních a zároveň flexibilnějších forem učení. Celoživotní vzdělávání představuje pro Evropskou unii „základní přístup k rozvoji politiky vzdělávání“. Celoživotní vzdělávání na jedné straně podporuje sociální začleňování a osobní naplnění, na druhé straně zvyšuje zaměstnatelnost a přizpůsobivost novým pracovním příležitostem a představuje proto klíčový prvek strategie pro růst a zaměstnanost. Účast dospělých na vzdělávání je v Evropě nižší, než u největších světových konkurentů, ať již jde o vyšší vzdělání, vzdělávání dospělých nebo další odbornou přípravu a míra účasti na celoživotním učení se v jednotlivých zemích značně liší. Celoživotní vzdělávání realizuje řada univerzit a vysokých škol. Školy nabízejí v rámci programů celoživotního vzdělávání řadu kurzů, které jsou určeny různým cílovým skupinám: absolventům univerzity, seniorům, ale i studentům a dalším zájemcům z praxe.

2.7. Nezaměstnanost Práce je jedním z výrobních faktorů. Ten, kdo má pracovní sílu (schopnost pracovat), ji může, ale nemusí vynakládat. Pokud tuto sílu využíváme (tj. pracujeme), říkáme, že jsme zaměstnáni. Ti, kdo tuto sílu nepoužívají (buď nechtějí, nebo nemohou), jsou nezaměstnaní. I pracovní síla je zbožím, které nabízí lidé na trhu práce, a poptávku po tomto zboží mají:

• firmy ziskového sektoru (průmysl, zemědělství, služby) • firmy neziskového sektoru (státní úředníci, učitelé, armáda)

37

Obrázek č. 5: Trh práce mzda D firem S pracovníků vyšší mzda rovnovážná mzda množství práce NEZAMĚSTNANOST (přebytek nabídky práce) Zdroj: autor

Na trhu práce mohou nastat následující situace:

a) Rovnost nabídky a poptávky � všichni, kdo chtějí pracovat, opravdu pracují, tj. firmy poptávají přesně takové množství pracovních sil, které jsou na trhu v danou chvíli k dispozici (a pracovníci dostávají rovnovážnou mzdu)

b) Převis poptávky po práci nad nabídkou práce � poptávku představují firmy, které by koupily více práce, ale za tak nízké ceny ji nemohou sehnat

c) Převis nabídky práce nad poptávkou po práci � nabídku představují domácnosti, které nabízí svoji práci, ale v současnosti je na trhu práce část této nabídky nevyužita � vzniká nezaměstnanost

V praxi je třeba počítat také se situací, kdy je jiná struktura nabídky a poptávky, tj. např. lidé, kteří nabízejí svou práci, nemají takovou kvalifikaci či znalosti, vzdělání, které firmy na trhu práce poptávají. Nezaměstnanost lze rozdělit na:

• nezaměstnanost dobrovolnou (tj. lidé mají pracovní sílu, ale nechtějí ji vynakládat – např. zdědili peníze a nemusí tedy pracovat, preferují volný čas před prací)

• nezaměstnanost nedobrovolnou (tj. lidé chtějí a potřebují pracovat, aby si zajistili obživu, ale nemohou odpovídající práci sehnat)

Naše společnost je tzv. společností solidární � není nám lhostejné, pokud některý ze členů naší společnosti ne vlastní vinou dostává do sociální tísně, proto se těmto osobám poskytují různé sociální dávky, dávky v nezaměstnanosti atd.

38

Důležité příčiny nezaměstnanosti jsou:

a) frikční nezaměstnanost – lidé běžně mění svoji práci (fluktuace) – v některé firmě jsou spokojeni, v jiné ne. Jedná se o přirozený krátkodobý jev, který je pro tržní hospodářství pozitivní.

b) strukturální nezaměstnanost – některá odvětví se dostávají do útlumu (např. těžké

strojírenství, těžební průmysl), a některá odvětví národního hospodářství se naopak rozvíjejí (např. věda a výzkum, počítačoví experti atd.), zde je optimálním řešením další studium či rekvalifikace.

c) cyklická nezaměstnanost – v období krize a sedla dochází k nárůstu nezaměstnanosti

a snižování objemu mezd, naopak v období konjunktury dochází k nárůstu zaměstnanosti a zvyšování mezd (protože firmy potřebují více pracovníků, aby pokryly zvýšenou poptávku)

Nízká a krátkodobá nezaměstnanost je z makroekonomického hlediska prospěšná a umožňuje efektivně využívat zdrojů společnosti, kdežto vysoká a dlouhodobá nezaměstnanost je pro společnost obrovským zlem. nedobrovolně nezaměstnaní míra nezaměstnanosti = ----------------------------------------------- ekonomicky aktivní obyvatelstvo Ekonomicky aktivní obyvatelstvo = ti, co chtějí pracovat (tj. zaměstnaní + nedobrovolně nezaměstnaní, kteří hledají práci). Nezaměstnanost měří Český statistický úřad a Ministerstvo práce a sociálních věcí. V roce 2010 by se, podle posledních odhadů, měla nezaměstnanost vyšplhat až na 10%. Obecně nejvyšší nezaměstnanost mají tato města: Most, Louny, Chomutov, Karviná, Ostrava. Nejnižší nezaměstnanost je v Praze a ve Středočeském kraji. Princip fungování trhu práce:

• zaměstnanci mají zájem, aby byla plná zaměstnanost při co nejvyšších mzdách (tj. chtějí co nejvíce vydělat)

• podnikatelé chtějí co zaměstnancům vyplácet co nejnižší mzdy, aby měli nižší náklady a neztráceli konkurenceschopnost

• stát vystupuje ve dvou rolích: o funkce regulátora trhu (snaží se najít nějaký kompromis mezi požadavky firem

a zaměstnanců � např. stanovení minimální mzdy atd.) o funkce zaměstnavatele (učitelé, zdravotníci, pracovníci armády atd.)

39

2.8. Podpory v nezaměstnanosti Uchazeč o zaměstnání, kterému není do 7 kalendářních dnů ode dne podání žádosti na Úřad práce zprostředkováno vhodné zaměstnání nebo zabezpečena možnost rekvalifikace na nové, má nárok na hmotné zabezpečení (podporu v nezaměstnanosti). Podpora v nezaměstnanosti náleží ode dne zařazení uchazečů o zaměstnání do evidence. Dále musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání v délce alespoň 12 měsíců v posledních třech letech před podáním žádosti o zprostředkování zaměstnání. Do doby zaměstnání se započítává také doba:

• přípravy osoby se zdravotním postižením k práci (§ 72); • pobírání plného invalidního důchodu;

• výkonu civilní služby; • osobní péče o dítě ve věku do čtyř let; • osobní péče o fyzickou osobu závislou na jiné osobě (II. stupně); • osobní péče o osobu mladší 10 let závislé na pomoci jiné osoby, a to I. stupně (tzn.

lehká závislost) • výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby (podmínka: více než 20 odpracovaných

hodin za týden) Podpora v nezaměstnanosti se neposkytuje, jestliže uchazeč o zaměstnání:

• splňuje podmínky pro nárok na starobní důchod; • je hmotně zabezpečen peněžními dávkami nemocenského pojištění, nahrazujícími

ušlý výdělek; • nastoupil vojenskou základní nebo náhradní službu, civilní službu, vazbu nebo výkon

trestu odnětí svobody; • bez vážných osobních nebo rodinných důvodů odmítne nastoupit do vhodného

zaměstnání nebo na rekvalifikaci pro nové vhodné zaměstnání; • úmyslně maří součinnost s úřadem práce pří zprostředkování zaměstnání; • v posledních 6 měsících opětovně ukončil zaměstnání sám bez vážných důvodů, nebo

s ním v tuto dobu bylo zaměstnání ukončeno pro neuspokojivé pracovní výsledky nebo pro porušování povinností vyplývajících ze zaměstnání;

• pobývá v zahraničí déle než 30 dnů. Podpora se poskytuje uchazečům o zaměstnání po podpůrčí dobu. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání:

a) do 50 let věku 5 měsíců, b) od 50 do 55 let věku 8 měsíců, c) nad 55 let věku 11 měsíců.

V případě rekvalifikace zabezpečované úřadem práce se podpora uchazeči poskytne až do ukončení rekvalifikace, tj. po celou dobu rekvalifikace.

40

Po uplynutí podpůrčí doby je uchazeč o zaměstnání hmotně zabezpečen podle předpisů o sociálním zabezpečení. Minimální mzda 2010 – 8.000,- Kč / 48,10 Kč – hodina. Životní minimum 2010 – 3.126,- Kč pro jednotlivce (4členná domácnost 9.690,- Kč). Výše podpory se stanoví na základě:

a) průměrného čistého měsíčního výdělku, dosaženého v posledním zaměstnání; b) z posledního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a na

příspěvek na státní politiku zaměstnanosti u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ);

c) z částky životního minima, platného pro jednotlivce staršího 26 let ke dni vzniku nároku na hmotné zabezpečení.

Ve všech uvedených případech je stanovena výše podpory procentem takto:

• 65 % po dobu prvních 2 měsíců; • 50 % po dobu dalších 2 měsíců; • 45 % po zbývající dobu; • 60 % v případě nastoupení rekvalifikace a po celou její dobu.

2.9. Pracovní poměr a organizace práce na pracovišti Pracovní poměr je smluvní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Sjednává se vždy písemně pracovní smlouvou, ve které se uvedou podmínky pracovního poměru. Pracovní poměr upravuje zákoník práce. Především upravuje vznik pracovního poměru, zkušební dobu, povinnosti vyplývající z pracovního poměru či změny pracovního poměru a zánik pracovního poměru.

2.9.1. Pracovní smlouva Pracovní smlouvou se zakládá pracovní poměr, musí být sjednána písemně a to nejpozději v den, kdy má zaměstnanec začít konat pro zaměstnavatele práci. V pracovní smlouvě musí být uvedeno:

a) druh práce, b) místo výkonu práce, c) den nástupu do práce

Žádné jiné údaje nejsou povinné, ale bývá obvyklé, že v pracovní smlouvě je dále uvedena mzda, splatnost mzdy, doba trvání pracovního poměru, informace o zkušební lhůtě apod.

41

2.9.2. Vznik pracovního poměru

Pracovní poměr vzniká dnem, který byl v pracovní smlouvě uveden jako den nástupu do práce. Může být sjednán na dobu určitou nebo neurčitou. Pokud není v pracovní smlouvě výslovně sjednána doba jejího trvání, pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou. Pracovní poměr na dobu určitou může být sjednán mezi stejnými účastníky v celkové délce na max. 2 roky ode dne vzniku tohoto pracovního poměru.

Zkušební doba. Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru, a musí být vždy písemná, jinak je neplatná. Nesmí být také sjednána až po vzniku pracovního poměru, lze ji tedy sjednat nejpozději v den nástupu do práce. Nemůže být ani dodatečně prodlužována, pokud není stanoveno jinak.

Pokud během zkušební doby dojde k překážkám v práci, zkušební doba se prodlužuje o dobu, po kterou nekoná zaměstnanec práci.

Překážky v práci jsou například následující:

a) Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti při pracovní neschopnosti

b) Mateřská dovolená c) Rodičovská dovolená d) Mateřská a rodičovská dovolená při převzetí dítěte e) Výkon občanské povinnosti (svědek u soudu) f) Výkon veřejné funkce (starosta) g) Jiné úkony v obecném zájmu (školení) h) Volno související s brannou povinností i) Překážky v práci z důvodu školení, jiné formy přípravy nebo studia

Informování o obsahu pracovního poměru Zaměstnavatel je povinen zaměstnance písemně informovat o právech a povinnostech nejdéle do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru. Při nástupu do práce musí být zaměstnanec informován o pracovním řádu s o dalších předpisech, např. o bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci atd. Povinnosti vyplývající s pracovního poměru Zaměstnavatel je povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat a vytvářet podmínky pro plnění pracovních úkolů Zaměstnanec je povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práci podle pracovní smlouvy

42

2.9.3. Změna pracovního poměru Obsah pracovní smlouvy (pracovního poměru) je možné změnit pouze na základě dohody obou stran a je jí nutné sepsat písemně. Nejčastěji bývá změna pracovního poměru buď převedení zaměstnance na jinou práci, nebo přeložení zaměstnance. Převedení na jinou práci Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci:

a) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku dlouhodobě způsobilost konat svou dosavadní práci

b) nesmi-li podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí

c) požádá-li o to těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu.

Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci:

a) dal-li zaměstnanci výpověď z důvodů dále uvedených (porušení pracovní kázně atd.) b) bylo-li proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslného trestného

činu spáchaného při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi c) pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady stanovené zvláštními předpisy, ale ne na

delší dobu, nežli na 30 dní (ruka v sádře) Přeložení zaměstnance Přeložit zaměstnance k výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno, je možné pouze s jeho souhlasem a v rámci zaměstnavatele, pokud to nezbytně vyžaduje jeho provozní potřeba. Odpadnou-li důvody přeložení, nebo uplynula-li lhůta pro přeložení sjednaná, musí zaměstnavatel umístit zaměstnance zpět na původní místo, popř. s ním dohodnout změnu pracovní smlouvy

2.9.4. Zánik pracovního poměru Existují čtyři možnosti, jak může pracovní poměr zanikat. Pracovní poměr zaniká samozřejmě zrušením pracovní smlouvy. Je jasné, že pokud byl pracovní poměr uzavřen na dobu určitou, končí pracovní poměr dnem, sjednaným v pracovní smlouvě. Ostatní možnosti jsou následující:

a) dohodou b) výpovědí c) okamžitým zrušením d) zrušením ve zkušební lhůtě

43

Kromě výše uvedených způsobů existují samozřejmě (jako vždy) nějaké výjimky a speciální případy. Například pracovní poměr cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti končí:

• dnem skončení pobytu na základě zrušení povolení k pobytu • dnem, kdy došlo k vyhoštění z republiky • dnem, kdy vypršelo povolení k zaměstnání

Pracovní poměr zaniká též smrtí zaměstnance.

2.9.4.1. Ukončení pracovního poměru dohodou Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec, končí pracovní poměr sjednaným dnem. Dohodu je třeba uzavřít písemně, jinak je neplatná (jedno vyhotovení musí zaměstnavatel předat zaměstnanci). Je to nejjednodušší způsob, jakým se dá ukončit pracovní poměr, pokud zaměstnanci skončila zkušební lhůta.

2.9.4.2. Ukončení pracovního poměru výpovědí Výpověď může podat jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec. Musí být sepsána písemně a musí být doručena druhé straně, jinak je neplatná. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů, které jsou uvedeny v zákoně. Zaměstnanec může dát výpověď z jakýchkoliv důvodů, nebo bez udání důvodu. Výpovědní lhůta činí nejméně 2 měsíce a začíná prvním dnem měsíce následujícího po podání výpovědi. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci jen z těchto důvodů:

a) organizační důvody (ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, přemisťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část, stane-li se zaměstnanec nadbytečným)

b) není-li zaměstnanec podle lékařského posudku dále konat práci z důvodu pracovního úrazu či nemoci z povolání

c) pozbyl-li zaměstnanec způsobilost k výkonu svého povolání (opět dle lékařského posudku)

d) nesplňuje-li zaměstnanec kvalifikační předpoklady pro výkon své práce, či dosahuje nespokojivých výsledků práce, pokud na to zaměstnavatel písemně zaměstnance v posledních 12 měsících písemně upozornil

e) závažné porušení pracovní kázně, soustavné menší porušování pracovní kázně, byl-li na toto chování písemně v době posledních 6 měsíců upozorňován

Existují i případy, kdy zaměstnavatel nemůže zaměstnanci dát výpověď, a to pokud je zaměstnanec v tzv. ochranné lhůtě:

a) když je uznán dočasně práce neschopným (je nemocný) b) při výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení c) pokud vykonává veřejnou funkci d) pokud je zaměstnankyně těhotná nebo čerpá mateřskou dovolenou

44

e) pokud je zaměstnanec, který pracuje v noci dočasně uznán neschopným pro výkon této práce

Aby to nebylo tak jednoduché, výše uvedené se nevztahuje se na výpověď danou zaměstnanci:

a) pokud se podnik ruší b) z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud ale

nejde o zaměstnance na mateřské resp. rodičovské dovolené

2.9.4.3. Ukončení pracovního poměru okamžitým zrušením Okamžité zrušení znamená, že pracovní poměr končí tzv. na hodinu. K tomuto kroku musí mít obě strany velmi pádné důvody, které udává zákoník práce. Zaměstnavatel má k tomuto počinu pouze dva důvody:

a) byl-li zaměstnanec odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok (ale pokud spáchal trestný čin v souvislosti s výkonem zaměstnání, stačí, aby byl odsouzen na 6 měsíců)

b) porušil-li zaměstnanec pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem Zaměstnanec má také pouze dva důvody:

a) podle lékařského posudku není zaměstnanec schopen konat dosavadní práci a zaměstnavatel ho do 15 dnů nepřeloží na jinou práci

b) zaměstnavatel nevyplatí mzdu nebo její část do 15 dnů po její splatnosti Zaměstnanci, který zrušil pracovní poměr kvůli nevyplacení výplaty, náleží odstupné. Je ovšem velice složité, vymáhat na zaměstnavateli, který nám nevyplatí mzdu, odstupné.

2.9.4.4. Ukončení pracovního poměru ve zkušební lhůtě Pracovní poměr je možné zrušit bez udání důvodu nebo z jakéhokoliv důvodu. Zaměstnavatel nemůže zrušit pracovní poměr ve lhůtě prvních 14 dnů po nástupu zaměstnance do práce. Písemné oznámení má být doručeno druhé straně min. 3 dny předem, ale nemusí být sepisováno vůbec

2.9.5. Odstupné Pokud zaměstnanci byla dána výpověď resp. rozvázání pracovního poměru dohodou nebo výpovědí z organizačních důvodů, náleží odstupné ve výši min. trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Zaměstnavatel je povinen při odchodu zaměstnanci vystavit: zápočtový list, pracovní posudek, vyplatit odstupné, pokud je na něj nárok a vrátit zaměstnanci jeho osobní dokumentaci.

45

2.9.6. Dohody o pracích, konaných mimo pracovní poměr Kromě pracovní smlouvy, existují ještě tzv. dohody, které jsou využívány na různé krátkodobé práce nebo pokud je zkrácený úvazek apod.

2.9.6.1. Dohoda o provedení práce Dohoda, která se používá, pokud rozsah práce nepřekročí 150 hodin ročně, přičemž doby se sčítají (pokud je vystaveno více dohod o provedení práce, doby na nich se sčítají).

2.9.6.2. Dohoda o pracovní činnosti Dohoda, která se využívá, pokud pracovní doba nepřekročí polovinu týdenní pracovní doby (tj. 20 hodin). Může být uzavřena max. na 52 týdnů. V této dohodě musí být uvedeny určité údaje:

• sjednaná práce • rozsah pracovní doby • doba, na kterou se DPČ uzavírá

DPČ musí být sepsána písemně. Může být zrušena jednostranně vždy s 15ti denní výpovědní dobou, která začíná běžet den poté, co byla výpověď doručena druhé straně (nevyplácí se odstupné).

2.9.7. Přestávky v práci V rámci pracovního procesu se rozlišují 2 druhy přestávek v práci:

a) přestávku na jídlo a oddech, která se nezapočítává do pracovní doby

b) bezpečnostní přestávka, která se počítá do pracovní doby

Přestávku na jídlo a oddech je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 4,5 hodinách práce po dobu minimálně 30 minut. Pokud provoz neumožňuje, aby byla přestávka poskytnuta najednou, je nutné, aby jedna její část činila nejméně 15 minut.

2.10. Dovolená Každý zaměstnanec má nárok za kalendářní rok na tzv. dovolenou na zotavenou, a to v minimální délce:

a) 4 týdny u zaměstnanců soukromé sféry b) 5 týdnů u zaměstnanců státní sféry

46

Zaměstnavatel může stanovit dovolenou delší, ale nikdy ne kratší. Zaměstnavatel je oprávněn stanovit časový rozvrh dovolené, ale musí splnit určitá pravidla:

• 14tidenní oznamovací povinnost (oznámit 14 dní předem zaměstnanci, že bude mít dovolenou)

• přidělení dovolené do dvoutýdenních úseků apod. Dovolená na zotavenou slouží k obnově fyzických a pracovních sil zaměstnance. Měla by tedy být dlouhodobější (alespoň 14 dní vkuse), ale není to podmínkou. Druhy dovolené na zotavenou:

a) Dovolená za kalendářní rok b) Dovolená na odpracované dny c) Dodatková dovolená d) Další dovolená

Dovolená za kalendářní rok se poskytuje zaměstnancům, kteří pro zaměstnavatele pracují celý kalendářní rok, a zaměstnanec v tomto roce odpracoval alespoň 60 dnů. Pokud zaměstnanec nepracuje pro jednoho zaměstnavatele celý kalendářní rok, náleží mu po 60 odpracovaných dnech poměrná část dovolené ve výši 1/12 nároku za každý odpracovaný kalendářní měsíc. Mateřská a rodičovská dovolená Ženě náleží mateřská dovolená v délce 28 týdnů. Mateřská dovolená začíná běžet zpravidla 6 týdnů před porodem a končí 22 týdnů po porodu. Rodičovská dovolená je pokračováním mateřské dovolené. Může být poskytnuta jak matce, tak i otci. Poskytuje se na různou dobu, ale maximálně na 3 roky. Během mateřské a rodičovské dovolené je zaměstnankyni a zaměstnanci zachován stávající pracovní poměr (nesmí být tedy vyhozen).

2.11. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dokument musí být písemný). Náklady spojené s touto činností (při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví) nese zaměstnavatel Zaměstnavatel je povinen:

a) vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí b) soustavně vyhledávat nebezpečné činitele + přijímat opatření k jejich příp. odstranění c) pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

47

d) není-li možné rizika odstranit, je povinen přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení zdraví bylo minimalizováno

Zaměstnavatel přijímá opatření pro případ mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry atd. (je také nutné aby zajistil a určil určitý počet zaměstnanců, kteří budou poskytovat první pomoc a kteří přivolají jednotky rychlé pomoci v případě potřeby).

Zaměstnavatel je dále povinen:

a) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával činnosti, které nezvládne pro náročnost či aktuální zdravotní stav

b) zajistit, aby zaměstnanci měli platný zdravotní průkaz (tam, kde je to třeba) c) nahradit zaměstnanci, který se podrobí pracovně-lékařské prohlídce, mzdu ve výši

průměrného výdělku d) zajistit dodržování zákazu kouření na pracovišti e) zajistit školení zaměstnanců o právních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochraně

zdraví při práci V rámci BOZP samozřejmě má povinnosti i zaměstnanec. Pojďme si nyní říci, jaké to jsou:

a) účastnit se školení zajišťovanými zaměstnavatelem b) podrobit se pracovně-lékařským prohlídkám c) dodržovat při práci stanovené postupy d) nepožívat alkoholické nápoje a jiné návykové látky e) oznamovat vedoucímu resp. nadřízenému nedostatky na pracovišti (poruchy atd.) f) podrobit se testu na přítomnost alkoholu

2.12. Životopis, motivační dopis, žádost o místo Všechny tyto dokumenty jsou velice důležitou součástí přijímacího procesu do práce. Některým firmám stačí pouze životopis, který je základem pro to, abychom získali pracovní místo. Žádost o místo a motivační dopis pouze životopis doplňují. Pojďme se tedy podrobněji podívat na jednotlivé dokumenty.

2.12.1. Životopis Životopis je v podstatě přehled informací o naší osobě. Je velice důležité životopis správně napsat, abychom co nejlépe tyto informace podali. Životopis se skládá ze čtyř základních skupin údajů, a to:

a) Osobní údaje (jméno, příjmení, titul, datum narození, stav, kontakty) b) Vzdělání (přehled dosavadního ukončeného vzdělání) c) Pracovní zkušenosti (přehled dosavadních zaměstnání) d) Ostatní údaje (koníčky, zájmy, absolvované kurzy, školení, vlastněné certifikáty)

Cílem životopisu je, aby nás „prodal“. Opravdu dbejme na to, aby životopis byl co nejlépe napsán.

48

2.12.2. Motivační dopis a žádost o místo Oba tyto dokumenty jsou téměř identické. Jejich cílem je stručně a jasně nás představit. V dokumentech bychom se stručně představit a hlavní náplní je popsat, proč právě my se hodíme na danou pozici, jaké předpoklady k výkonu dané práce máme apod. Je to naše první vizitka před zaměstnavatelem, proto musí tyto dokumenty být správně napsány. Všechny výše uvedené dokumenty si blíže představíme a zkusíme si je i napsat při výuce.

2.13. Otázky k procvičení 1) Jakými způsoby lze hledat práci?

2) Jaké jsou výhody hledání práce přes internet?

3) Jaké nevýhody vidíš v tom, pokud vezmeme práci přes pracovní agenturu?

4) Jaké jsou možné zdroje náboru zaměstnanců?

5) Jaké služby poskytuje úřad práce?

6) Co je rekvalifikace?

7) Co je celoživotní vzdělávání?

8) Co je nezaměstnanost a kolik je v současné době?

9) Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti?

10) Co je pracovní smlouva?

11) Jakými způsoby může zaniknout pracovní poměr?

12) Ve kterých případech má zaměstnanec nárok na odstupné?

13) Co je to bezpečnost a ochrana při práci?

14) Co je životopis?

15) K čemu nám pomáhá motivační dopis?

49

3. Podnikání V této kapitole se seznámíme se základními pojmy, které se týkají podnikání, jednotlivých právních forem podnikání. Vytvoříme jednoduchý podnikatelský záměr. Seznámíme se také s možnostmi fyzické osoby resp. právnické osoby, jak lze podnikat a také si přestavíme základní právní předpisy, týkající se podnikání. Základní pojmy: podnikání, podnikatel, obchodní firma, podnikatelský záměr, živnost, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, akciová společnost, společnost s ručením omezeným, obchodní zákoník.

3.1. Podnikání Podnikání je soustavná činnost, provozovaná samostatně, pod svou obchodní firmou, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. Pojďme si nyní tuto definici vysvětlit:

• soustavná činnost = činnost, která je provozována nepřetržitě po určité období (některé podniky podnikají velice dlouho, ale např. živnostníci mohou podnikat pouze určitou omezenou dobu).

• obchodní firma = tento pojem lze pojmout dvěma základními způsoby: a) Jméno a příjmení fyzické osoby (Jan Novák) b) Název právnické osoby, který je zapsán v obchodním rejstříku (Telone, a. s.)

• nyní bychom si měli jistě vysvětlit, kdo je fyzická a kdo právnická osoba o fyzická osoba je člověk (osoba), která podniká samostatně (např. truhlář) o právnická osoba je několik fyzických osob, které podnikají společně (vzniká

tedy podnik, např. České dráhy, a. s.) • dosažení zisku = myslím, že tento pojem je všem jasný. Zisk je kladný rozdíl mezi

výnosy a náklady, tedy to co podnik za určité období získá (v penězích). Je jasné, že většina podniků chce tento svůj zisk maximalizovat.

3.2. Kdo je vlastně podnikatel? Podnikatel je osoba, která:

a) podniká na základě živnostenského oprávnění b) je zapsána v obchodním rejstříku (např. akciová společnost) c) podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění (právník, lékař atd.) d) provozuje zemědělskou činnost

3.3. Obchodní rejstřík Obchodní rejstřík lze definovat, jako seznam, do kterého se zapisují určité údaje o podnikatelích (ale ne všech, pouze u těch, u kterých to stanoví zákon).

50

3.4. Obchodní zákoník Obchodní zákoník je základním právním předpisem, který upravuje vztahy mezi podnikateli. Týká se například následujících záležitostí:

• podnikání, podnikatel, obchodní firma

• obchodní rejstřík • účetnictví podnikatelů • hospodářská soutěž • obchodní společnosti a družstva • uzavírání smluv mezi podnikateli

3.5. Podnikatelský záměr Podnikatelský záměr je základní listinou, kterou by měl každý, kdo chce podnikat, mít k dispozici ještě před tím, než se k takovémuto kroku rozhodne. Podnikatelský plán obsahuje celou řadu náležitostí, které se týkají následujících oblastí:

a) tržní prostředí (zda bude mít produkt úspěch, zda již na trhu takový produkt existuje apod.)

b) konkurence (jak velká resp. malá je konkurence v oboru, ve kterém chce podnikatel působit)

c) přesný popis produktu d) obchodní analýzy (analýzy vnějšího prostředí – např. zákazníků, konkurentů,

politického prostředí apod.) e) finanční plán (na několik let dopředu – výnosy, náklady, výsledek hospodaření)

Je jasné, že pokud se podnikatel rozhodne v dnešním vysoce konkurenčním prostředí podnikat, musí počítat s různými úskalími, které ho při této činnosti mohou potkat (daně, politické změny, nárůst konkurence, nezájem zákazníků), a měl by s takovýmito situacemi při svém rozhodování počítat. V současné době existují různé druhy podpor, ať už od státu, či od Evropské unie, které se snaží malé a střední podnikatele podporovat. Nyní si pojďme podnikatelský plán podrobněji rozebrat:

1. Základní údaje o společnosti 1.1. Název společnosti 1.2. Sídlo společnosti 1.3. Přehled produktů (vyráběných statků resp. poskytovaných služeb)

2. Předmět podnikatelského plánu

2.1. Produkty a jejich popis (popis vyráběných statků resp. poskytovaných služeb) 2.2. Definice poslání podniku 2.3. Definice strategie podniku 2.4. Formulace cílů (čeho chceme dosáhnout)

51

3. Potřebné vybavení provozovny resp. výrobny 3.1. Potřebný dlouhodobý majetek 3.2. Potřebný oběžný majetek (zásoby – materiál, suroviny, polotovary….) 3.3. Požadavky na zaměstnance (počet, kvalifikace)

4. Technicko-technologická charakteristika oblasti podnikání

4.1. Popis situace v odvětví (zda je odvětví v rozvoji, či v útlumu) 4.2. Popis konkurence 4.3. Jak firma vstoupí na trh (jak přesvědčí zákazníky, aby si produkt koupily) 4.4. Jak bude firma bojovat s konkurencí (slevy, bonusy…) 4.5. Důvod, proč jsou produkty naší firmy lepší než produkty konkurenční 4.6. Analýza silných a slabých stránek

5. Strategie trhu

5.1. Popis tržního segmentu, kterého chceme dosáhnout 5.2. Tržní podíl, který si firma do budoucna slibuje

6. Cena produktu 6.1. Jakou cenovou metodu firma zvolí 6.2. Kalkulace

7. Distribuce

7.1. Způsob distribuce (jak, přes které zprostředkovatele, kdo bude produkty prodávat…)

8. Marketingová komunikace

8.1. Reklama 8.2. Podpora prodeje 8.3. Osobní prodej 8.4. Direkt marketing 8.5. Publicita

9. Finanční zhodnocení

9.1. Náklady na 1 produkt 9.2. Výnosy z jednoho produktu 9.3. Výsledek hospodaření

3.6. Subjekty národního hospodářství Existují různé formy podnikání resp. činnosti různých subjektů v určitém státě. U nás zpravidla mohou podnikat tyto subjekty:

a) firmy b) domácnosti c) stát

52

Firmy zpravidla podnikají jako obchodní společnosti nebo družstva. Stát podniká prostřednictvím státních podniků a dále jsou v působnosti státu státní neziskové organizace (nemocnice, školy atd.). Domácnosti obvykle podnikají jako živnostníci či jiní podnikatelé (lékaři, advokáti apod.)

3.7. Živnostenské podnikání Nejprve se podívejme na definici živnosti. Tato definice je naprosto shodná s definicí podnikání. Je to tedy soustavná činnost, provozovaná samostatně, pod svou obchodní firmou, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených v živnostenském zákoně. Jak je z předchozí definice zřejmé, základním právním předpisem, který upravuje živnostenské podnikání, je živnostenský zákon. Základní cíl živnostenského podnikání je dosažení zisku. Živnostník asi nebude podnikat, aby dosáhl ztráty, že? ☺ Existují ovšem některé činnosti, které nelze za živnosti považovat. Jedná se například o:

• činnosti, vyhrazené státu (tj. takové činnosti, které vykonává stát prostřednictvím svých orgánů - policie)

• lékaři

• advokáti

• banky, pojišťovny a další finanční ústavy

• pronájem a prodej nemovitostí atd. Uvedené činnosti nejsou živnostmi. Aby osoba mohla podnikat v těchto oborech, musí splnit podmínky stanovené zvláštními právními předpisy. Vysvětlení je jednoduché – jedná se o tak specializované činnosti, že živnostenský zákon na ně nestačí.

3.7.1. Subjekty, které mohou provozovat živnost Živnost může provozovat jak fyzická, tak i právnická osoba splňující veškeré podmínky, stanovené živnostenským zákonem. Existují všeobecné a zvláštní podmínky pro provozování živnosti. Těmi všeobecnými jsou:

a) 18 let b) Způsobilost k právním úkonům c) Bezúhonnost (tzn., nesmíme spáchat žádný trestný čin, související s oborem

podnikání – dokazuje se výpisem z rejstříku trestů) d) Bezdlužnost (nesmíme mít žádné nedoplatky vůči finančnímu úřadu)

Zvláštními podmínkami pro provozování živnosti se rozumí odborná či jiná způsobilost (speciální zkoušky, určitý stupeň vzdělání, délka praxe apod.).

53

Pokud:

• podniká fyzická osoba, musí tyto podmínky splňovat právě tato osoba • pokud podniká právnická osoba, musí tyto podmínky splňovat její zástupce

3.7.2. Členění živností Živnosti se dělí takto:

a) Ohlašovací i) volné ii) řemeslné iii) vázané

b) Koncesované Živnosti ohlašovací

Tyto živnosti se mohou provozovat na základě živnostenského listu, který vydává živnostenský úřad za poplatek 1.000,- Kč. Volné živnosti jsou takové činnosti, které může provozovat jakákoliv osoba, která splní všeobecné podmínky pro provozování živnosti. Řemeslné živnosti jsou takové činnosti, u kterých je nutné splňovat jak všeobecné, tak i zvláštní podmínky pro provozování živnosti (odborná způsobilost se dokazuje např. vyučením v oboru, dosažení vysokoškolského vzdělání, certifikáty a jinými osvědčeními). Příklady takovýchto živností jsou:

• zámečnictví • kadeřnictví • kosmetika • hostinská činnost • pekařství atd.

Vázané živnosti jsou takové činnosti, u nichž je podmínkou opět prokázat odbornou způsobilost (nějakou zkouškou), např.:

• provozování autoškoly • vedení účetnictví atd.

Živnosti koncesované Tyto živnosti se mohou provozovat pouze a výhradně na základě koncese, tj. povolení živnostenského úřadu. Abychom mohli provozovat takovéto činnosti, musíme prokázat odbornou, ale i zvláštní způsobilost. Podmínky pro provozování jsou zákonem stanoveny u každé činnosti. Za vydání koncesní listiny zaplatíme 2.000,- Kč.

54

Příklady takovýchto činností jsou:

• taxislužba • pohřební služba • ostraha majetku • provozování cestovní kanceláře • směnárenská činnost • výroba, prodej a distribuce zbraní apod.

Obecně lze říci, že koncesované živnosti jsou takové činnosti, které by při neodborném provozování, mohly způsobit újmu na zdraví resp. majetku občanů.

3.7.3. Zánik živnostenského oprávnění Živnost může zaniknout následujícími způsoby:

a) smrtí podnikatele

b) uplynutím doby, na kterou byla živnost založena

c) rozhodnutím živnostenského úřadu (např. při porušení živnostenského zákona) Každý podnikatel má přiděleno své identifikační číslo (IČO, IČ), které musí být uvedeno na živnostenském listu. Živnostenské úřady vedou také tzv. živnostenský rejstřík, kde nalezneme seznam všech osob, které provozují živnostenské podnikání. Tento rejstřík je veřejně přístupný, např. na adrese www.rzp.cz.

3.8. Obchodní společnosti Obchodní společnosti jsou vždy právnické osoby, založené za účelem podnikání. Obchodní společnosti se dělí na:

a) Osobní i) Veřejná obchodní společnost (v.o.s., veř. obch. spol.) ii) Komanditní společnost (k.s., kom. spol.)

b) Kapitálové i) Společnost s ručením omezeným (s.r.o., spol. s r.o.) ii) Akciová společnost (a.s.)

V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie přibyly ještě tyto právní formy podnikání:

a) Evropská společnost b) Evropské hospodářské zájmové sdružení

55

V souvislosti se členstvím České republiky v Evropské unii platí tzv. 4 svobody:

a) volný pohyb zboží b) volný pohyb služeb c) volný pohyb kapitálu d) volný pohyb osob

Proto je dnes možné založit společnost v jakémkoliv státě Evropské unie. Tzn., že společnost, která bude podnikat v České republice, nemusí mít na tomto území sídlo, ale může ho mít např. ve Francii. Zakladateli těchto společností (obchodních) mohou být fyzické i právnické osoby.

3.8.1. Charakteristické rysy obchodních společností Osobní společnosti:

• neomezené ručení za závazky společnosti (ručení i svým osobním majetkem) • nemusí vytvářet základní kapitál (tzn. v podstatě mnohou podnikat takzvaně od nuly)

• společnost řídí všichni společníci Kapitálové společnosti

• omezené ručení za závazky společnosti

• musí ze zákona vytvářet základní kapitál (např. s.r.o. minimálně 200.000,- Kč) • mají zákonem stanovenou povinnost vytvářet orgány společnosti)

3.8.2. Základní pojmy, související s obchodními společnostmi Základní kapitál = peněžní vyjádření vkladů jednotlivých společníků do podnikání (vklad tedy nemusí být pouze peníze, ale např. i kapitálové statky apod.). Rezervní fond = fond, který některé obchodní společnosti povinně vytváří (např. a.s.) a slouží výhradně ke krytí ztrát. Statutární orgán společnosti = orgán, který za společnost jedná navenek (tzn., podepisuje smlouvy apod.). Kontrolní orgán společnosti = orgán, který kontroluje hospodaření podniku v průběhu roku Nejvyšší orgán společnosti = orgán, který rozhoduje o nejdůležitějších otázkách firmy (rozdělení zisku mezi společníky apod.). Společník = osoba, která je zakladatelem společnosti, nebo osoba, která přistoupila do společnosti v průběhu jejího podnikání. Fúze = spojení dvou a více společností v jednu.

56

Společenská smlouva (zakladatelská listina, zakladatelská smlouva) = základní dokument, kterým se zakládá obchodní společnost. Závazek = dluh Pohledávka = opak dluhu (ten kdo půjčí prostředky jiné osobě, má právo na jejich vrácení) Zahájení podnikání Pokud chceme založit obchodní společnost, musíme počítat s tím, že toto zahájení je dvoustupňové, a to:

a) Založení společnosti = sepsání společenské smlouvy b) Vznik společnosti = dnem, kdy je společnost zapsána do obchodního rejstříku

Ukončení podnikání je stejně jako jeho založení dvoustupňové, a to:

a) zrušení společnosti i) s likvidací (použije se, pokud nemá společnost svého nástupce, tzn., nikdo

společnost nepřevezme) ii) bez likvidace (použije se, pokud má společnost svého nástupce) iii) prohlášením konkurzu (pokud je společnost, která vstoupila do likvidace

předlužena, tzn., nemá na úhradu svých závazků, prohlašuje se na ni konkurz) b) zánik společnosti = dnem výmazu z obchodního rejstříku

Velice důležitý je zde pojem exekuce. Ta se použije v případě, že fyzická osoba (živnostník, společník veřejné obchodní společnosti) nesplácí své dluhy. Jedná se v podstatě o zabavení majetku (peněžního i hmotného) exekutorem. Dlužníkovi lze obstavit i bankovní účet, výplatu apod., ale musí zbýt prostředky na uspokojení základních životních potřeb.

3.8.3. Veřejná obchodní společnost

• je založena minimálně dvěma osobami (fyzickými i právnickými, je samozřejmě možná i kombinace, tj. jedna fyzická a jedna právnická osoba)

• osoby ručí neomezeně (tj. celým svým i osobním majetkem) za závazky společnosti • zisk se dělí mezi společníky rovným dílem (i ztráta) • zakládá se společenskou smlouvou, která může upravovat celou řadu záležitostí

(např. i rozdělení zisku) • statutárním orgánem jsou všichni společníci • smrtí společníka dochází k zániku a zrušení společnosti, ale může též přejít na dědice • pro společníky platí zákaz konkurence v oboru

3.8.4. Komanditní společnost

• je založena minimálně dvěma osobami (fyzickými i právnickými nebo kombinací) o jedna musí být tzv. komanditista o jedna musí být tzv. komplementář

57

• komplementáři ručí neomezeně, komanditisté ručí pouze svým vkladem (minimálně 5.000,- Kč)

• zisk se dělí napůl (½ dostávají komplementáři, ½ komanditisté), ztrátu nesou komplementáři rovným dílem

• zakládá se společenskou smlouvou, která může upravovat celou řadu záležitostí • statutárním orgánem jsou komplementáři, komanditisté mají právo na vydání

stejnopisu roční účetní závěrky (přehled o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření)

3.8.5. Společnost s ručením omezeným

• společnost s ručením omezeným (s.r.o.) může založit i jedna fyzická osoba, ale max. 50 osob (fyzických i právnických)

• základní kapitál je tvořen vklady společníků a musí být minimálně 200.000,- Kč • společníci ručí za závazky společnosti pouze svými nesplacenými vklady (minimální

výše vkladu je 20.000,- Kč) • orgány společnosti jsou stanoveny zákonem a jsou to:

o statutární orgán (jednatel/é) o nejvyšší orgán (valná hromada) o kontrolní orgán (dozorčí rada) – není ale povinný

• společnost vytváří povinně rezervní fond, který musí tvořit minimálně 10% hodnoty základního kapitálu

• zisk se dělí mezi společníky podle výše jejich vkladů zapsaných v obchodním rejstříku Příklad č. 5 Pokud víte, že základní kapitál společnosti s ručením omezeným je 400.000,- Kč. Kolik musí činit rezervní fond? Řešení:

Příklad č. 6 Jak se rozdělí zisk 600.000,- Kč, pokud víte, že společnost s ručením omezeným založili 3 společníci a jeden vložil 500.000,- Kč, druhý 150.000,- Kč a třetí 700.000,- Kč? Řešení:

58

3.8.6. Akciová společnost

• akciovou společnost mohou založit buď 2 právnické nebo fyzické osoby (i kombinace) • společníci ručí za závazky společnosti pouze svými vklady • základní kapitál společnosti je:

o 2.000.000,- Kč (pokud se veřejně neprodávají akcie) o 20.000.000,- Kč (pokud se veřejně prodávají akcie)

• společnost tvoří povinně rezervní fond, který musí tvořit minimálně 20% z hodnoty základního kapitálu

• orgány společnosti jsou stanoveny zákonem, a jsou to: o statutární orgán (představenstvo) o nejvyšší orgán (valná hromada) o kontrolní orgán (dozorčí rada)

Akcie

• cenný papír, s nímž jsou spojena určitá práva: o podílet se na zisku (tzv. výplata dividend) o podílet se na řízení společnosti o podílet se na likvidačním zůstatku společnosti

• s akciemi se obchoduje na burze cenných papírů • každá akcie má:

o nominální hodnotu = hodnota, která je uvedena na akcii o tržní hodnotu = hodnota, za kterou se s akcií obchoduje na burze

• pokud vlastníme akcie, je pro nás výhodné, že je tržní hodnota vyšší, než nominální hodnota

3.8.7. Družstvo

• družstvo mohou založit 2 právnické nebo 5 fyzických osob • je založeno za účelem uspokojování potřeb svých členů (primárně tedy ne za účelem

podnikání) • základní kapitál je 50.000,- Kč • typy družstev:

o zemědělská o spotřební o stavební o bytová apod.

• družstvo povinně tvoří nedělitelný fond (něco jako rezervní fond), který musí být ve výši alespoň 50% základního kapitálu

• orgány družstva se vytvářejí povinně, a jsou to: o statutární orgán (představenstvo) o nejvyšší orgán (členská schůze) o kontrolní orgán (kontrolní orgán)

59

3.8.8. Státní podnik

• stát může působit ve dvou oblastech: o v ziskovém sektoru (státní podniky) o v neziskovém sektoru (rozpočtové a příspěvkové organizace)

• státní podniky jsou založeny státem, nebo v nich má stát majoritní (většinový) podíl • příkladem státního podniku je například Česká pošta, s.p. • základním cílem státních podniků je dosahovat zisku

• státní podniky ručí za své závazky svým majetkem • v čele podniku stojí ředitel jmenovaný zakladatelem, kontrolním orgánem je poté

dozorčí rada

3.9. Otázky k procvičení 1. Co je podnikání? 2. Kdo je podnikatel?

3. Co to je obchodní rejstřík?

4. Co upravuje obchodní zákoník?

5. K čemu je dobrý podnikatelský záměr?

6. Jaké jsou základní subjekty národního hospodářství?

7. Co to je živnost?

8. Kdo může živnost provozovat?

9. Jak se dělí živnosti?

10. Popiš živnosti koncesované?

11. Jakými způsoby může živnost zaniknout?

12. Popiš statutární orgán společnosti 13. Co to je akcie?

14. Popiš rozdíl mezi závazkem a pohledávkou?

15. Popiš ručení u veřejné obchodní společnosti?

16. Popiš, kdo je komanditista

17. Popiš orgány akciové společnosti 18. Kolik musí být základní kapitál společnosti s ručením omezeným?

60

4. Majetek a hospodaření podniku V této kapitole se dozvíme informace o druzích, významu a použití majetku v podniku. Také si řekneme několik poznámek k dlouhodobému resp. oběžnému majetku. Dále se zastavíme u zdrojů krytí majetku, tj. jak podnik získává prostředky na financování majetku. Na závěr kapitoly bychom též měli vědět, co jsou náklady, výnosy a výsledek hospodaření podniku. Klíčové pojmy: majetek, dlouhodobý majetek, oběžný majetek, vlastní zdroje, cizí zdroje, náklady, výnosy, výsledek hospodaření

4.1. Majetek podniku Každý podnik musí mít určitý majetek, protože jinak by nebyl schopný provádět jakoukoliv činnost. Každý podnik musí mít přinejmenším místo, kde podnikat a také určité vybavení, se kterým podniká. Bez majetku by jednoduše podnikat nešlo. Majetek je nutné v podniku členit přinejmenším na dlouhodobý a oběžný. Hranicí mezi dlouhodobým a oběžným majetkem je doba používán, která u dlouhodobého majetku musí delší než 1 rok. Ale my se naučíme členění mírně podrobnější. Tabulka č. 2: Majetek (aktiva) firmy

Dlouhodobý majetek Oběžný majetek a) Hmotný

• stroje, budovy, dopravní prostředky a) Zásoby

• materiál, polotovary, zboží b) Nehmotný

• licence, patenty, software b) Peníze

• peníze, pohledávky, ceniny c) Finanční

• kapitálové investice

Zdroj: autor

4.1.1. Dlouhodobý majetek Jak již víme z předchozí tabulky, dlouhodobý majetek lze členit na hmotný, nehmotný a finanční. Pojďme si tedy podrobněji představit tyto jednotlivé složky dlouhodobého majetku.

4.1.1.1. Dlouhodobý hmotný majetek

• cena majetku je obvykle vyšší než 40.000,- Kč (ale není pravidlem) • lze ho ještě dále členit na:

o movitý (takový majetek, se kterým lze hýbat – např. automobil) o nemovitý (takový majetek, se kterým nelze hýbat – např. budova)

61

4.1.1.2. Dlouhodobý nehmotný majetek

• cena majetku je obvykle vyšší než 60.000,- Kč (ale není pravidlem)

4.1.1.3. Dlouhodobý finanční majetek

• cena majetku není stanovena, tzn. je na podniku, zda se rozhodne, že finanční majetek zařadí do dlouhodobého nebo do oběžného majetku

U dlouhodobého majetku si musíme uvědomit, že firma do něj investuje, tzn. náklady vynaložené na majetek, se jí nevrátí ihned, ale až za delší dobu.

4.1.1.4. Způsoby pořízení majetku

a) nákup b) vlastní výroba c) darování d) novým zjištěním e) leasingem apod.

4.1.1.5. Oceňování dlouhodobého majetku

Každý majetek musí být oceněn určitou vstupní cenou (při svém vstupu do podniku). Tato vstupní cena se liší podle toho, jakým způsobem podnik majetek pořídí:

• pořizovací cena (při nákupu od dodavatele) • reprodukční pořizovací cena (u majetku, který např. vkládá společník do podniku,

peněžní hodnotu pak odhaduje soudní znalec) • cena ve vlastních nákladech (u majetku, který si firma vyrábí sama)

4.1.1.6. Odepisování dlouhodobého majetku

Majetek se postupně opotřebovává (fyzicky – automobil, morálně – PC) a proto má podnik možnost přenášet postupně vstupní cenu tohoto majetku do nákladů. Roční částce, kterou podnik takto přenese do nákladů, říkáme odpis. Druhy odpisů

a) daňové (jsou upraveny zákonem o dani z příjmu) b) účetní (jsou upraveny zákonem o účetnictví)

Různý majetek se odepisuje různě dlouho (podle toho, jak rychle se majetek opotřebovává). Je jasné, že budova se bude odepisovat daleko déle, nežli počítač. Vůbec se neodepisují umělecká díla a pozemky. Jejich cena v čase totiž neklesá, ale roste.

62

4.1.1.7. Evidence dlouhodobého majetku V dlouhodobém majetku má firma vloženo mnoho svých finančních zdrojů, proto je nutné ho řádně evidovat. Majetek je evidován na tzv. inventárních kartách. Každá tato inventární karta musí obsahovat:

• inventární číslo majetku • způsob odepisování • vstupní cena • roční daňové odpisy • způsob vyřazení majetku

Pokud firma nakupuje majetek, musí vyhotovit zápis o pořízení dlouhodobého majetku, pokud firma vyřazuje majetek, musí pořídit zápis o vyřazení majetku. V každé firmě probíhá také inventarizace majetku (kontrola skutečného stavu majetku se stavem účetním).

4.1.2. Oběžný majetek Oběžný majetek je pro firmu stejně tak důležitý jako majetek dlouhodobý. Především ve výrobních firmách znamená tento majetek základ, bez kterého by ani nemohla vyrábět. Detailní členění tohoto majetku je:

a) Zásoby i) materiál (kov, dřevo, pomocné hmoty, kancelářské potřeby apod.) ii) nedokončená výroba (nedokončené výrobky v takovém výrobním stádiu, že se

dají i prodat – neupečený rohlík)) iii) polotovary (podobné jako nedokončená výroba, ale stupeň rozpracovanosti je

vyšší – např. deska dřeva apod.) iv) hotové výrobky (výrobky, u kterých firma dokončila celý výrobní proces a jsou

určeny k dalšímu prodeji) v) zboží (jako zboží se bere vše, co se nakoupí a beze změny dále prodá) vi) zvířata

b) Peníze i) peníze v hotovosti na pokladně v podniku ii) peníze v bezhotovostní formě na účtech v bankách iii) ceniny iv) krátkodobé cenné papíry v) pohledávky

V podniku z hlediska oběžného majetku by mělo platit toto: Firma nakoupí materiál, přetvoří ho na výrobky, které prodá a z peněz, které utrží, nakoupí další materiál a vše se opakuje dokola.

63

Do zásob firma vkládá své peněžní prostředky, proto si musí dávat pozor, aby v zásobách neměla zbytečně moc peněz, protože z těchto zásob by se mohly stát neprodejné zásoby a firma by pak peněžní prostředky v těchto zásobách „utopila“. Firma by měla mít tzv. optimální zásoby (tzn. ani moc, ani málo). Je ovšem velice složité určit, co je optimální. K tomu nám pomáhají různé metody řízení zásob, např. metoda ABC, JIT apod.

4.2. Zdroje financování majetku Aby podnik mohl investovat do dlouhodobého majetku, resp. nakupovat oběžný majetek, musí mít na tyto činnosti peníze. Ale kde je vzít? Od banky, ze zisku, vklady společníků apod. Pojďme se tedy podrobněji podívat, jaké má podnik možnosti, co se týče financování jeho aktiv. Zdroje financování se tedy nazývají pasiva. Mezi aktivy a pasivy musí platit rovnost, aby bylo prokazatelné, z čeho podnik veškerý majetek kryje. Tabulka č. 3: Zdroje financování (pasiva) firmy

Vlastní zdroje Cizí zdroje

• základní kapitál • emisní ažio • vklad tichého společníka • zisk

• úvěr od banky • dodavatelský úvěr • emise obligací • přijaté zálohy

Zdroj: autor

Je jasné, že každá firma by měla mít vlastní zdroje, ale není na škodu mít i nějaké cizí zdroje. Dodavatelský úvěr je dnes typickým příkladem takovéhoto zdroje. Firmy také hojně využívají bankovní úvěry, ze kterých ovšem musí platit nákladové úroky. Úvěrů od banky známe celou řadu, např.:

a) krátkodobé (se splatností do 1 roku) b) dlouhodobé (se splatností nad 1 rok)

Než banka poskytne firmě jakýkoliv úvěr, prověří si:

• bonitu klienta (schopnost a ochota splácet své závazky) • podnikatelský záměr • likviditu

Někdy však nestačí ani toto, obvykle banka vyžaduje také jisté záruky, např.:

• zástavu nemovitosti • zástavu movitosti • ručitele apod.

64

4.2.1. Leasing Leasing je finanční produkt, pomocí kterého je možné financovat pořízení obvykle movité věci. Existují dva základní druhy leasingu, a to finanční a operativní leasing. Kromě leasingu také společnosti nabízejí např. spotřebitelský úvěr, splátkový prodej apod. Pro leasingovou společnost tyto produkty představují vyšší riziko, a proto jsou obvykle dražší, než finanční leasing. Základním typem leasingu je tedy finanční leasing. Pokud si chceme nějakou věc pořídit na leasing, je někdy nutné při převzetí zboží zaplstit tzv. akontaci (první navýšená splátka, která obsahuje náklady na zřízení a vedení leasingové smlouvy a různé jiné náklady). Akontace může být v rozmezí 0 – 70%. Poté jsou, po dohodnutou dobu (minimálně 3 roky), placeny měsíční splátky. Majetek je po celou dobu leasingu majetkem leasingové společnosti, nikoliv majetkem kupujícího. Leasing je v podstatě pronájem movité věci s následným odkupem věci. Proto je majetek po celou dobu tohoto „pronájmu“ majetkem leasingové společnosti. U firem vstupují leasingové splátky do nákladů firmy.

4.3. Náklady, výnosy, výsledek hospodaření Každá firma, která se pohybuje v ziskovém sektoru, chce dosáhnout maximálního zisku. Je několik způsobu, jak toho docílit. Buď mít co nejvyšší tržby z prodeje produkce (tzn. maximální výnosy) a zároveň je vhodné mít optimální náklady (záměrně neříkáme nízké). Příliš nízké náklady by totiž mohly znamenat nekvalitní produkci a s tou firma na dnešním trhu neuspěje. Rozdíl mezi výnosy a náklady představuje výsledek hospodaření. Náklady = spotřeba majetku a práce v peněžním vyjádření. Výnosy = veškeré peněžní příjmy, které firma získá svou činností. Výsledek hospodaření = výnosy – náklady

• pokud je rozdíl kladný (tj. výnosy > náklady), hovoříme o tom, že firma dosahuje zisku • pokud je rozdíl záporný (tj. náklady > výnosy), hovoříme o tom, že firma dosahuje

ztráty

4.3.1. Výnosy

a) provozní (tržby z prodeje zboží, služeb atd.) b) finanční (tržby z prodeje cenných papírů, příjmy z pronájmu dlouhodobého majetku,

přijaté úroky na bankovním účtu atd.) c) mimořádné (kladné inventarizační rozdíly, náhrada škod od pojišťoven atd.)

Výnosy lze zvýšit buď vyšším objemem výroby, nebo zvýšením cen.

65

4.3.2. Náklady

a) provozní (spotřeba materiálu, energie, mzdy atd.) b) finanční (placené úroky z úvěru, pojištění atd.) c) mimořádné (manka a škody)

Možnosti snižování nákladů jsou zvýšení produktivity práce, nákup levnějších zdrojů atd.

4.3.3. Výsledek hospodaření

a) provozní (provozní výnosy – provozní náklady) b) finanční (finanční výnosy – finanční náklady) c) mimořádný (mimořádné výnosy – mimořádné náklady)

Celkový výsledek hospodaření = provozní VH + finanční VH + mimořádný VH Hospodářský výsledek musí být snížen o daň z příjmu právnických osob (rok 2010 – 19%) Příklad č. 7 Vypočítejte výši daně z příjmu právnických osob, pokud víte, že podnik dosáhl hrubého zisku ve výši 582.500,- Kč Řešení:

4.4. Základní podnikové činnosti Základní podnikové činnosti jsou následující:

a) nákup

b) výroba

c) skladování

d) distribuce

e) marketing

f) management

g) personalistika

h) účetnictví

i) management

j) logistika

k) tvorba podnikového informačního systému

66

4.5. Otázky k zopakování 1. Co je majetek? 2. K čemu firma potřebuje majetek? 3. Popiš rozdíl mezi hmotným a nehmotným majetkem? 4. Jak se eviduje majetek ve firmě? 5. Jak může firma financovat majetek? 6. Jak lze dělit zásoby? 7. Jak může firma financovat majetek? 8. Popiš cizí zdroje financování majetku? 9. Popiš leasing 10. Popiš výnosy / náklady 11. Jak zjistím výsledek hospodaření?

5. Mzdy a zákonné odvody Základem této kapitoly jsou mzdy, zákonné odvody a daň z příjmu. Dozvíme se, jaké jsou základní druhy mezd, rozdíl mezi mzdou a platem, naučíme se vypočítat mzdu. Dále se dozvíme účel a výši sociálního a zdravotního pojištění a zkusíme vypočítat daň z příjmu fyzických osob. Klíčové pojmy: mzda, plat, mzdové tabulky, sociální a zdravotní pojištění, daň z příjmu fyzických osob.

5.1. Mzda Jak už víme, tak pracovně-právní vztahy jsou pracovní vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a řídí se zákoníkem práce. V něm je uvedeno, že zaměstnanci za vykonanou práci náleží mzda. Mzda je tedy určitá částka, kterou získává zaměstnanec obvykle měsíčně za to, že koná práci. Mzda má 2 základní složky:

a) pevná složka mzdy (částka, kterou má zaměstnanec jistou) b) pohyblivá složka mzdy (částka, kterou zaměstnanec získává nad rámec pevné složky

mzdy) – jedná se o různé příplatky, prémie atd.

5.1.1. Pevná složka mzdy Je obvyklé, že pevnou složku mzdy má zaměstnanec uvedenou v pracovní smlouvě. Ale není to povinnost. Tato pevná složka mzdy se snižuje např. o dni, kdy byl zaměstnanec v pracovní neschopnosti. Pokud je pevná složka mzdy uvedena v pracovní smlouvě, lze ji změnit pouze písemnou změnou pracovní smlouvy podepsanou oběma stranami (zaměstnancem i zaměstnavatelem). Je-li tato složka uvedena ve mzdovém výměru, pak se při změně mzdy mění právě mzdový výměr.

67

5.1.2. Pohyblivé složky mzdy Nad rámec pevné složky mzdy může zaměstnanec získat pohyblivé složky mzdy, kterými jsou:

a) prémie b) odměny c) příplatky

Prémie získávají zaměstnanci např., pokud splní předem stanovený plán výroby, plán tržeb apod. Jer obvyklé, že je ve firmě tzv. prémiový řád, kde jsou přesně vymezeny podmínky, za kterých zaměstnanci prémie získají. Odměny získávají zaměstnanci, kteří pracují např. na úkolech nad rámec pracovních povinností. Příplatky jsou uvedeny v zákoníku práce minimálními hodnotami a zaměstnanci je získávají např. za práci přesčas, o víkendu, ve svátek apod.

5.1.3. Druhy mzdy Základní druhy mzdy jsou 4:

a) Časová b) Úkolová c) Podílová d) Smíšená

Časová mzda se používá především u profesí, u kterých nelze přesně změřit výkon zaměstnance (uklízečka, úředník). Výše mzdy se tedy odvíjí od počtu hodin, které zaměstnanec strávil na pracovišti. Zaměstnavatel by měl zajistit, aby tento čas byl účelně využit. Úkolová mzda se využívá u profesí, u kterých lze změřit výkon (výrobní dělník apod.). Mzda tedy závisí na počtu výrobků či součástek apod., které zaměstnanec během pracovní doby vyrobí. Existují různé normy, pomocí kterých se stanovují jakési průměrné hodnoty, které by daný zaměstnanec měl splnit. Podílová mzda je stanovena určitým procentem s dosažených výsledků (např. objem prodejů za určité období). Používá se především u obchodních zástupců apod. Smíšená mzda je kombinací předchozích. Nejčastěji se používá kombinace podílové a časové mzdy. Zaměstnanec je pak placen za čas, který stráví prací a navíc získá určité procento ze zisku.

68

Příklad č. 8: Zisk firmy je 1.000.000,- Kč. Zaměstnanec stráví v práci za jeden měsíc 160 hodin, a jeho hodinová mzda je 82,10 Kč. Zaměstnanec má navíc 0,05% ze zisku. Vypočítejte hurbou mzdu tohoto zaměstnance. Řešení:

5.2. Plat Plat také získává zaměstnanec za vykonanou práci. Podmínkou ale je, že zaměstnavatelem je stát, územně správní celek či příspěvkové a rozpočtové organizace. Zde jsou stanovené platové tabulky, které obsahují tzv. platové třídy a platové stupně. Platová třída se odvíjí od náročnosti práce, od míry autonomie, pracovní pozice v organizaci apod. Každá platová třída obsahuje platové stupně – zařazení zaměstnance do příslušného platového stupně se řídí délkou jeho dosavadní praxe.

5.3. Výpočet čisté mzdy Tabulka č. 4: Výpočet čisté mzdy

Hrubá mzda (HM) + zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem (9% z HM) – zaokrouhlení na celé Kč nahoru + sociální pojištění placené zaměstnavatelem (25% z HM) – zaokrouhlení na celé Kč nahoru = SUPERHRUBÁ MZDA (zaokrouhluje se na celé stokoruny nahoru) * sazba daně z příjmu fyzických osob (15% ze superhrubé mzdy) = záloha na daň z příjmu Hrubá mzda (HM) - záloha na daň z příjmu + slevy na dani (měsíčně 2.070,- Kč) - sociální pojištění (6,5% z HM) - zdravotní pojištění (4,5% z HM) = ČISTÁ MZDA Zdroj: autor

69

Příklad č. 9: Výpočet čisté mzdy Vypočítejte měsíční čistou mzdu pana Nováka, pokud víte, že jeho měsíční hrubá mzda je 35.000,- Kč Řešení:

5.4. Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu, jak již vyplývá z jejího názvu, platí osoby za svůj příjem. Tato daň se vztahuje jak na příjmy, které osoba získá na území České republiky, tak i na území jiného státu. Daň platí:

a) podnikatelé (jako fyzické osoby) b) zaměstnanci (měsíční zálohy na tuto daň platí zaměstnavatel a zaměstnanci se tato

částka strhává ze superhrubé mzdy) Zdaňovací období (období, za které je daň placena) je jeden kalendářní (popř. hospodářský) rok. Poté se musí podat daňové přiznání, které podává buď sám podnikatel, popř. u zaměstnanců většinou zaměstnavatel. Předmětem daně jsou veškeré příjmy v peněžní i nepeněžní podobě (tedy i naturálie, hmotné odměny). Členění příjmu z hlediska této daně:

a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (příjmy ze zaměstnání) b) příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti

c) příjmy z kapitálového majetku (dividendy, podíly na zisku apod.) d) příjmy z pronájmu

e) ostatní příjmy (výhry apod.)

70

Daň z příjmu fyzických osob je pro rok 2010 stanovena na 15% superhrubé mzdy. Osoba, která má povinnost platit tuto daň má ovšem k dispozici určité slevy, např.:

• 2.070,- Kč na poplatníka (ten, kdo daň povinně odvádí) • 2.070,- Kč na manželku/manžela, který má měsíční příjem nižší než 3.170,- Kč • 335,- Kč na studenta denního studia atd.

Příklad č. 10: Vypočtěte daň z příjmu fyzických osob, pokud víte, že superhrubá mzda zaměstnance je 400.000,- Kč ročně. Řešení:

Příklad č. 11: Vypočtěte výši daně z příjmu fyzických osob, pokud víte, že základ daně u podnikatele je 800.000,- Kč Řešení:

5.5. Sociální a zdravotní pojištění Tyto druhy pojištění jsou velice důležitou příjmovou položkou státního rozpočtu. Tyto příjmy pak slouží k výplatě tzv. transferů obyvatelstvu (např. dětem, studujícím, důchodcům apod.) Tomu se říká tzv. solidární systém. Toto pojištění má dvě samostatné součásti, a to:

a) sociální pojištění b) zdravotní pojištění

Každé pojištění je upraveno zvláštními zákony a vyhláškami.

5.5.1. Sociální pojištění Toto pojištění se skládá v podstatě ze tří částí:

a) nemocenské pojištění (z něj jsou hrazeny nemocenské dávky, které získává pracovník, který je nemocný a nemá příjmy, aby měl z čeho žít)

b) důchodové pojištění (jsou z něj vypláceny starobní, invalidní, vdovské a jiné důchody)

71

c) příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (jsou z něj vypláceny podpory v nezaměstnanosti a také tzv. aktivní boj proti zvyšující se nezaměstnanosti – rekvalifikace, vytváření nových pracovních míst apod.)

Je nutné platit pouze část sociálního pojištění na důchodové pojištění a na státní politiku zaměstnanosti. Institucí, která dohlíží na sociální pojištění, je Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ – tzv. sociálka) Výše sociálního pojištění je 31,5% z vyměřovacího základu, přičemž u zaměstnance:

• 6,5% ze základu si platí zaměstnanec sám • 25% ze základu hradí za zaměstnance zaměstnavatel

5.5.2. Zdravotní pojištění Toto pojištění si hradí zaměstnanec proto, aby z něj posléze byly hrazeny základní lékařské výkony a léky. Za děti, studenty, ženy na mateřské dovolené, registrované nezaměstnané a důchodce hradí toto pojištění stát. Ostatní, kteří nepracují, ale nejsou evidováni na úřadu práce si toto pojištění musí povinně hradit sami (jinak by si museli hradit veškeré lékařské výkony a léky sami). Toto pojištění spravují zdravotní pojišťovny. U nás máme několik takovýchto pojišťoven, např.:

• Všeobecná zdravotní pojišťovna • Vojenská zdravotní pojišťovna

• Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA • Česká národní zdravotní pojišťovna aj.

Výše zdravotního pojištění je stanovena na 12,5% vyměřovacího základu, přičemž u zaměstnance:

• 4,5% ze základu si hradí zaměstnanec sám • 8% ze základu hradí za zaměstnance zaměstnavatel

V otázce zdravotního pojištění je celá řada sporů. Například byly v České republice od roku 2008 zavedeny poplatky u lékaře (30,- Kč), za pobyt v nemocnici, za položky na lékařském předpisu apod.

5.6. Otázky k procvičení

1. Co je mzda? 2. Jaký je rozdíl mezi mzdou a platem? 3. Jaké znáš druhy mezd? 4. Co to je platová tabulka? 5. Jaká je výše a účel platby daně z příjmu fyzických osob? 6. Proč platíme sociální a zdravotní pojištění?

72

6. Daně a finanční trh Cílem této kapitoly je, abychom se seznámili s daňovou soustavou České republiky, s daňovou evidencí, penězi a jejich funkcemi, a abychom si objasnili hotovostní a bezhotovostní platební styk. Budeme znát rozdíl mezi úrokovou mírou a roční průměrnou sazbou nákladů (RPSN) a seznámíme se se základními druhy cenných papírů a také v krátkosti zamíříme na trh pojistných produktů. Klíčové pojmy: daň, daňová evidence, peníze, hotovost, bankovní účet, valuty, devizy, úroková míra, RPSN, cenné papíry, pojistné produkty.

6.1. Daňová soustava České republiky

Daně obecně tvoří významnou složku příjmu každého státu. Ani u nás tomu není jinak. Daň je tedy určitý příjem státu, který ze zákona odčerpává část důchodu (příjmu) subjektu na nenávratném principu (projevuje se zde tzv. princip solidarity, o kterém jsme již mluvili). Daňový systém bychom mohli charakterizovat následovně:

• stát chce na daních vybrat co nejvíce peněžních prostředků

• obyvatelé státu chtějí platit co nejnižší daně, aby jim více zbylo pro osobní potřebu

• stát musí respektovat únosnost daní Poslední velká daňová reforma proběhla v České republice v roce 1993, a od té doby má daňový systém České republiky následující principy:

• spravedlnost daní (stejné podmínky pro všechny) • všeobecnost zdanění (zdanění podléhají všechny typy vlastnictví) • účinnost zdanění (vhodným způsobem motivovat plátce k žádoucím činnostem, např.

úlevy za sponzoring apod.) • harmonizace daní (sbližování daňové soustavy České republiky s Evropskou unií)

6.1.1. Členění daní

Daně přímé Daně nepřímé Daně ekologické a) Důchodové

• daň z příjmu fyzických osob

• daň příjmu právnických osob

b) Majetkové a) Daň z nemovitosti b) Daň dědická,

darovací a převodu nemovitostí

c) Daň silniční

a) Univerzální • Daň z přidané

hodnoty b) Selektivní

a) Daň spotřební

a) Daň k ochraně životního prostředí • Daň ze zemního

plynu • Daň z pevných paliv • Daň z elektřiny

Zdroj: Švarcová J., Ekonomie stručný přehled

73

Nepřímé daně se od přímých liší tím, že je platíme při každém nákupu produktů, které jsou touto daní zatíženy. Přímé daně platí tzv. poplatník, který je totožný s osobou plátce. Nepřímé daně platí plátce, který je vybírá od poplatníka.

6.1.2. Základní pojmy Poplatník = je fyzická či právnická osoba, z jejíchž peněz je daň placena Plátce = je fyzická či právnická osoba, která má ze zákona povinnost peníze odvést státu. Základ daně = částka, ze které se určitým procentem spočítá výše daně Daň = částka, kterou plátce odvádí státu Sazba daně = procentem vyjádřený poměr daně k základu daně Daně důchodové = platí poplatníci podle výše svých příjmů Daně majetkové = platí poplatníci podle druhu a velikost svého majetku Daně univerzální = jsou vybírány při prodeji téměř všech druhů produktů Daně selektivní = jsou vybírány při prodeji vybraných druhů produktů (cigarety, alkohol, nafta apod.)

6.1.3. Daň z příjmu fyzických a právnických osob Poplatníky jsou fyzické a právnické osoby, které mají trvalé bydliště resp. sídlo na území České republiky. O obou těchto daních jsme se již bavili, proto není nutné to opakovat znovu.

6.1.4. Daň z nemovitosti Daň z nemovitosti lze rozdělit na:

a) Daň z pozemků b) Daň ze staveb

6.1.4.1. Daň z pozemků

Předmětem této daně jsou veškeré pozemky v České republice kromě:

• zastavěných pozemků (protože pak se platí daň ze staveb) • účelové lesní pozemky • hospodářské pozemky, kde se těží dřevo • vodní plochy apod.

74

Poplatníkem je vlastník pozemku nebo osoba, která má právo k trvalému užívání daného pozemku. Osvobození od daně platí pro pozemky ve vlastnictví státu, skol, obcí apod. Základem daně je výměra půda v metrech čtverečních násobená cenou půdy za jeden metr čtvereční. Sazba daně je:

• 0,75% základu daně – u orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů apod. • 0,25% základu daně – u luk, pastvin, rybníků apod.

U ostatních pozemků je základem daně sazba za metr čtvereční. U stavebních pozemků je to např. 1,- Kč / m2, násobená koeficientem, který je stanoven podle počtu obyvatel obce, ve které se pozemek nachází. Příklad č. 12: Vypočítejte výši daně z pozemku, pokud víte, že výměra pozemku je 600 m2, cena půdy je 4,- Kč za m2. Řešení:

6.1.4.2. Daň ze staveb

Předmětem této daně jsou stavby na území České republiky, na které bylo vydáno kolaudační oprávnění. Nevztahuje se na stavbu přehrad, čističek vod apod. Poplatník daně je vlastník stavby nebo nájemce. Osvobozeny od daně jsou stavby ve vlastnictví státu (školy, muzea apod.). Základem daně je zastavěná plocha v metrech čtverečních. Sazba daně je:

• u obytných domů 1,- Kč / m2 + 0,75,- Kč za každé další nadzemní podlaží násobený koeficientem stanoveným podle velikosti obce, ve které se stavba nachází

• u garáží je to například 4,- Kč / m2 • u staveb pro podnikání je to 1 – 10,- Kč / m2

Zdaňovací období je u obou těchto daní jeden kalendářní rok. Daňové přiznání je nutné podat do 31. ledna. Výše daně se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

75

6.1.5. Daň silniční Předmětem daně jsou motorová vozidla používaná na území České republiky k podnikání. I zde existují určitá osvobození od platby daně, a to u:

• jednostopých vozidel • diplomatických vozidel • záchranné služby • policie • hasičských vozidel apod.

Základ daně je:

a) u osobních automobilů zdvihový objem motoru v cm3 b) u nákladních automobilů je celková hmotnost v tunách a počet náprav

Sazba daně je různá podle druhu vozidla. Přesná čísla jsou k dispozici v aktuálních daňových zákonech, do kterých nahlédneme při výuce.

6.1.6. Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí. Těmto daním se někdy říká také tzv. trojdaň. Jde o to, že tyto daně jsou si svým charakterem dost podobné.

6.1.6.1. Daň dědická Předmětem této daně je dědictví, které po sobě zanechal zůstavitel (ten, kdo zemřel). Plátce této daně je tedy dědic. Základem daně je cena majetku. tuto cenu určí soudní znalec, od které se odečte majetek, který je od daně osvobozený (např. peníze, bankovní účty apod.). Dále se od této ceny mohou odečíst dluhy zůstavitele, přiměřené náklady na pohřeb apod. Pro účely výpočtu velikosti všech těchto daní jsou osoby rozděleny do 3 skupin:

1) Příbuzní v řadě přímé (manželka, děti, rodiče, prarodiče) 2) Příbuzní v řadě pobočné (sourozenci, strýc, teta apod.) 3) Ostatní fyzické a právnické osoby

Výše dědické daně je poté:

a) První skupina je od daně zcela osvobozena b) Druhá skupina je osvobozena do 60.000,- Kč a poté platí 3 – 12% ze základu daně c) Třetí skupina je osvobozena do 20.000,- Kč a poté platí 7 – 40% ze základu daně

Výsledná daň se ještě násobí koeficientem 0,5.

76

6.1.6.2. Daň darovací Předmětem této daně je bezúplatné nabytí majetku (jak movitého, tak i nemovitého). Poplatníkem této daně je:

a) při darování v rámci České republiky je to nabyvatel (ten, kdo dar obdrží) b) při darování do ciziny je to dárce (ten, kdo dar poskytuje)

Základem daně je cena majetku, která může být snížena o dluhy, které se k předmětu darování váží. Výše darovací daně je:

a) První skupina je od daně zcela osvobozena b) Druhá skupina je osvobozena do 60.000,- Kč a poté platí 3 – 12% ze základu daně c) Třetí skupina je osvobozena do 20.000,- Kč a poté platí 7 – 40% ze základu daně

6.1.6.3. Daň z převodu nemovitostí

Předmětem této daně je úplatný převod vlastnictví k nemovitostem. Poplatníkem této daně je obvykle prodávající. Základem daně je cena sjednaná nebo cena úřední (stanovená odhadcem). Vždy platí cena vyšší. Sazba daně z převodu nemovitostí je 3% ze základu daně.

6.1.7. Daň z přidané hodnoty Je to daň, která postihuje zboží a služby prodávané na území České republiky, ať už je vyrobené v České republice, nebo do České republiky dovezené ze zahraničí. Daň odvádí plátce, ale zaplatí jí poplatníci (tedy spotřebitelé). Daň z prodeje (výstupu) se platí, naopak daň z nákupu (vstupu) se odečítá. Nedovádí se z činností osvobozených od DPH – školství, zdravotnictví, poštovní služby (proto ale tyto firmy nemají ani nárok na uplatnění DPH na vstupu).

6.1.7.1. Daň na vstupu Daň na vstupu se realizuje při nákupu zboží resp. služeb, pokud jsou splněny 2 základní podmínky:

a) produkty budou dále použity ve výrobě

b) nákup zboží a služeb je doložen daňovým dokladem

Daň na vstupu nelze uplatnit např. při nákupu automobilu, u pohoštění, občerstvení apod.

77

6.1.7.2. Daň na výstupu Daň na výstupu je firma povinna přičíst k ceně prodávaného zboží a služeb, proto ji tedy v konečném důsledku zaplstí spotřebitel.

6.1.7.3. Daňová povinnost Daňová povinnost se tedy zjistí jako rozdíl mezi daní na vstupu a daní na výstupu. Mohou nastat 2 situace:

a) Povinnost odvést daň (pokud daň na výstupu převýší daň na vstupu) b) Nárok na vrácení daně (pokud daň na vstupu převýší daň na výstupu)

Plátcem daně jsou fyzické i právnické osoby, které provozují podnikatelskou činnost a jsou registrováni jako plátci DPH. U fyzických i právnických osob je tato registrace

a) povinná (pokud obrat za posledních 12 kalendářních měsíců přesáhl 1.000.000,- Kč (tyto osoby se do 15 dnů po překročení této částky musí registrovat u finančního úřadu)

b) dobrovolná (pokud si fyzická i právnická osoba myslí, že je to pro ně výhodnější, mohou se dobrovolně registrovat u finančního úřadu)

Prodávající, který je plátce DPH musí při prodeji vystavit daňový doklad, který má své náležitosti. Pokud se jedná o prodej za částku nižší než 10.000,- Kč, stačí vystavit tzv. zjednodušený daňový doklad. Každá osoba, která je registrovaná k DPH, získá tzv. Daňoví identifikační číslo (DIČ), které pak běžně používá při své činnosti (je na dokladech, na živnostenském listu apod.).

6.1.7.4. Sazby daně

a) základní sazba 20% - uplatňuje se na zboží a služby, kromě určitých výjimek, stanovených zákonem

b) snížená sazba 10% - uplatňuje se na vybrané druhy zboží a služeb, např. na potraviny a jiné zboží denní potřeby, noviny, knihy atd.

Dříve byly daňová sazby 22% a 5%, a ještě v roce 2009 byly tyto sazby 19% a 9%. To znamená, že se tyto sazby pro rok 2010 zvýšily o 1%.

78

Zdaňovací období je:

a) čtvrtletní (pokud obrat podnikatele nedosáhne 2.000.000,- Kč) b) měsíční (pokud obrat podnikatele je vyšší než 10.000.000,- Kč) c) pokud má podnikatel obrat mezi dvěma a deseti milióny, může si vybrat, jestli bude

mít zdaňovací období jeden měsíc nebo čtvrtletí. DPH vybírají:

• finanční úřady (pokud bylo zboží vyrobeno na území Evropské unie) • celnice (pokud se zboží pořizuje z nečlenského státu Evropské unie)

Pokud se zboží pořizuje v tzv. třetích zemí (státy, které nejsou členy Evropské unie), pak je základem pro výpočet DPH nejen cena zboží a služeb, ale také clo. Velice důležité je tzv. datum uskutečnění zdanitelného plnění, což je také datum, kdy vzniká daňová povinnost (příklady data zdanitelného plnění: datum uzavření kupní smlouvy, den platby za zboží a služby, den zapsání do katastr nemovitostí apod.).

6.1.7.5. Evidence DPH Plátce musí velice pečlivě evidovat veškeré doklady, protože právě na základě těchto dokladů se provádí výpočet této daně. Přijatá zdanitelná plnění: FAP – faktura přijatá, VPD – výdajový pokladní doklad) Uskutečněná zdanitelná plnění: FAV – faktura vystavená, PPD – příjmový pokladní doklad

6.1.7.6. Daňový doklad Daňový doklad musí splňovat určité náležitosti:

• obchodní firmu (resp. jméno a příjmení), sídlo či místo podnikání (resp. bydliště) plátce, uskutečňujícího zdanitelné plnění

• identifikační údaje o příjemci zdanitelného plnění (kupujícím) • DIČ plátce, uskutečňujícího zdanitelné plnění • pořadové číslo dokladu • rozsah a předmět zdanitelného plnění • datum vystavení dokladu • datum uskutečnění zdanitelného plnění (zpravidla shodné s datem vystavení) • výše ceny celkem včetně DPH • údaj o základní nebo snížené sazbě DPH, případně údaj, že jde o zdanitelné plnění

osvobozené od DPH • vyčíslený základ DPH i správně spočítanou DPH

79

6.1.8. Spotřební daň Je to daň, kterou vybírá stát z produktů, jejichž používáním resp. konzumací může docházet ke škodám na lidském zdraví, majetku, životním prostředí apod. Tato daň je poměrně vysoká, a stále dochází k jejímu zvyšování. Stát se brání tím, že chce zamezit zvyšující se spotřebě těchto produktů, ale na druhé straně ví, že se spotřeba těchto produktů příliš neomezí, proto má stále vyšší příjmy do státního rozpočtu. Plátci této daně jsou fyzické a právnické osoby, které dané výrobky vyrábějí, nebo je skladují (pokud jsou vyrobeny mimo členské státy Evropské unie). Předmětem této daně jsou:

a) uhlovodíková paliva a maziva b) líh a lihoviny c) víno d) tabák a tabákové výrobky

Daňová povinnost vzniká dnem vyskladnění výrobku od výrobce. Základem daně je množství výrobku. Velikost spotřební daně je také závislá na ceně produktů. Spotřební daň tyto produkty výrazně prodražuje. Zdaňovací období je jeden kalendářní měsíc. Pokud v daném měsíci nevznikne daňová povinnost, daňové přiznání se nepodává. Daňové přiznání je třeba podat do 25. dne následujícího měsíce.

6.1.9. Daň pro ochranu životního prostředí Je novou daní, která byla zavedena v roce 2008. Tato daň se dělí na:

a) daň ze zemního plynu b) daň z elektřiny c) daň z pevných paliv

Plátci těchto daní jsou dodavatelé těchto zdrojů konečným spotřebitelům na území České republiky. Zdaňovací období je jeden kalendářní měsíc.

6.1.10. Poplatky Poplatek je částka, kterou vybírají orgány (soudy, obce, správní orgány) za určité činnosti resp. povolení atd.

80

Poplatky se dělí na:

a) Poplatky soudní b) Poplatky místní c) Poplatky správní

Poplatky soudní Soudní poplatek je částka vybíraná za řízení před soudy a za jednotlivé úkony prováděné soudy. V České republice je soudní poplatek upraven zákonem č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích. Poplatník je obvykle navrhovatel, ale existují i výjimky. Sazby jednotlivých soudních poplatků jsou uvedeny v příloze zákona. Poplatky, které jsou nižší než 5.000,- Kč lze platit kolkovými známkami, poplatky vyšší se platí přímo na účet příslušného soudu, vedeného u České národní banky. Příklady poplatků:

• vyhotovení stejnopisu listin s ověřením – 70,- Kč / 1 stránka • návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění

o do 15.000,- Kč – 600,- Kč o nad 15.000,- Kč – 4% z částky, o kterou se jedná

• návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti – Kč 300,- Místní poplatky Místní poplatky vybírají obce a příklady těchto poplatků jsou následující:

• poplatek ze psů (od 6. měsíce života) • poplatek za lázeňský (rekreační) pobyt (placené přechodné pobývání v lázních) • poplatek za využívání veřejného prostranství (lunaparky, cirkusy, trhy) • poplatek za ubytovací kapacity (místa soustředěného turistického ruchu) • poplatek ze vstupného (kulturní, sportovní akce) • poplatek za povolení k vjezdu motorovým vozidlem do vybraných částí měst

• poplatky za provozování výherního automatu (za každý přístroj) • poplatky za svoz komunálního odpadu (až 250,- + částka, stanovená na základě skutečných

nákladů obce v minulém období) Správní poplatky Správní poplatky vybírají správní úřady (Živnostenský úřad, Matriční úřad atd.) za úkony, které v náš prospěch provedou (např. vydání řidičského oprávnění – 50,- Kč, ověření stejnopisu – 30,- Kč / str. apod.)

81

6.1.11. Daňová evidence Daňová evidence svým způsobem navazuje na jednoduché účetnictví, které bylo v České republice zrušeno v roce 2004. Nelze ale říci, že daňová evidence rovná se jednoduché účetnictví. Fyzické osoby, které do roku 2004 vedly jednoduché účetnictví, mohou od roku 2004 vést tzv. daňovou evidenci. Ta je určena pro ty subjekty, které se nestaly účetní jednotkou, tzn. jejich obrat nepřekročil za minulý kalendářní rok 25.000.000,- Kč a není zapsán v obchodním rejstříku a není účastníkem sdružení – jinak tato osoba musí přejít na účetnictví. Cílem daňové evidence je:

• zjistit základ daně z příjmu (rozdíl mezi daňovými příjmy a daňovými výdaji) • zajistit správu majetku a závazků, které ovlivňují základ pro výpočet daně z příjmu • zajistit, aby tyto údaje byly využitelné pro další rozhodování a řízení firmy

Peněžní prostředky se evidují v deníku příjmů a výdajů. Ostatní složky majetku a závazků jsou vhodné evidenční karty. Daňová evidence podnikatelů obsahuje:

• deník příjmů a výdajů peněžní příjmy a výdaje, tj. skutečné platby) • knihu závazků a pohledávek (slouží podnikateli jako přehled o tom, kdo dluží jemu a

komu dluží on) • karty dlouhodobého majetku (slouží jako přehled o stavu majetku podnikatele) • karty zásob (stav zásob ve skladu podnikatele) • mzdovou evidenci • pokladní knihu • evidenci plateb • knihu jízd atd.

V každém podniku probíhá tzv. inventarizace. Ta slouží k porovnání skutečného stavu a majetku se stavem majetku a závazků vedeného v daňové evidenci (tj. porovnání skutečného stavu se stavem účetním). Podle zákona je nutné zjistit skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků jednou v roce, tj. v poslední den zdaňovacího období. Inventura = proces inventarizace:

• peněžního deníku • pohledávek a závazků • majetku • ostatní knihy • kursové rozdíly apod.

82

6.1.12. Peníze a jejich funkce Peníze lze chápat jako speciální druh zboží, který se používá při placení za jiné zboží a služby. Dříve se používala tzv. směna naturální, tj. výměna jednoho druhu zboží za druhé (barterův obchod). Základní dělení peněz je:

a) papírové peníze (bankovky a mince v určité měně) b) bezhotovostní peníze (prostředky, uložené na účtech u bank) c) plastikové peníze (platební karty apod.)

6.1.12.1. Funkce peněz

Peníze mají tři základní funkce:

a) prostředek směny (peníze zprostředkovávají výměnu zboží za zboží) b) míra hodnot (pomocí peněz měříme hodnotu jinak nedoměřitelných věcí) c) prostředek akumulace (peníze se dají hromadit, schraňovat či akumulovat)

Obvykle má každý stát svou vlastní měnu. V současné době státy Evropské unie postupně přijímají za svou oficiální měnu euro. Takovýmto zemím se říká eurozóna. Česká republika by měla podle posledních odhadů vstoupit do eurozóny v roce 2015. Vraťme se nyní ke měnám různých států. Tyto měny mohou být:

a) plně směnitelné (nejsou žádné překážky při výměně) b) částečně směnitelné (kde stát stanoví jistá omezující pravidla při výměně) c) nesměnitelné (stát zakazuje držení cizí měny mezi občany a firmami v daném státě)

Pojďme si říci, jak to bylo s českou měnou do roku 1990. Byla nesměnitelná – pokud chtěl podnik obchodovat se zahraničím, musel mít zahraničně obchodní licenci (tzv. podniky zahraničního obchodu) a ostatní firmy využívali jejich služeb (Švarcová, J., 2008).

6.1.12.2. Základní pojmy

• měna – peněžní soustava určitého státu • měnový kurz – cena peněžní jednotky jednoho státu vyjádřená v peněžní jednotce

jiné země • kurzovní lístek – soupis kurzů měn k určitému datu. Oficiální kurzovní lístek vydává

Česká národní banka každý pracovní den. Směnárny se ale tímto kurzem nemusí řídit. Jsou zde 3 základní typy kurzů:

1. Kurz nákup = za tento kurz banky nakupují od klienta valuty a devizy 2. Kurz střed = za tento Kurz banky provádějí mezibankovní operace 3. Kurz prodej = za tento kurz banky prodávají valuty a devizy klientovi

83

6.1.13. Hotovostní a bezhotovostní platební styk V současné době existuje celá řada platebních instrumentů, které se využívají k placení za zboží a služby. Je nutné rozlišovat, zda se tyto instrumenty využívají v hotovostním resp. bezhotovostním platebním styku. Hotovostní platební styk Je to druh platebního styku, který se provádí prostřednictvím hotových peněz, tj. bankovek a mincí určité měny. hotovostní platební styk mezi sebou provádějí přímo právnické a fyzické osoby bez zprostředkování nějakým třetím (často finančním) subjektem. Hotovostní platební styk se v současné době používá především u menších peněžních částek. Formy hotovostního platebního styku

a) Složení hotovosti ve prospěch účtu příjemce (prostřednictvím pokladní složenky na pokladnách u bank)

b) Poukázání peněžních prostředků ze svého účtu k výplatě hotovosti c) šek (je určen k výplatě v hotovosti) d) Výběr hotovosti prostřednictvím výběrního lístku e) Bankovní platební kartou (klient může vybírat hotovost na pokladnách poboček bank

nebo prostřednictvím bankomatů) Poštovní poukázky Tento typ platebního styku se uskutečňuje prostřednictvím České pošty. Existují 2 základní typy poštovních poukázek:

• typ A = zasílání peněžních částek složených v hotovosti na přepážce ve prospěch jiného klienta

• typ B = obdržení peněžní částky z účtu jiného klienta na přepážce v hotovosti

6.1.13.1. Bezhotovostní platební styk Je to typ platebního styku, který se uskutečňuje prostřednictvím třetího subjektu, obvykle banky. V současné době existuje celá řada bankovních produktů, ale nejvyužívanějším produktem, ze kterého dochází k bezhotovostním platebnímu styku, je běžný účet. Tento typ účtu poskytuje většina bank, ale je zde problém (především v České republice) je problém s vysokými bankovními poplatky. Tento typ platebního styku je v současné době hojně využíván, zejména u vyšších částek. Bezhotovostní platební styk je také využíván pro svoji jednoduchost, rychlost a téměř nulové náklady. V posledních letech se také objevovali různé novinky a technologie, pomocí kterých může docházet k placení za zboží a služby z běžného účtu klienta. Těmito nástroji jsou:

• Phonebanking • Internetbanking

84

• WAP banking • GSM banking • Home banking • PAY-SEC apod.

6.1.14. Nástroje platebního styku V současné době existuje celá řada nástrojů platebního styku. Pojďme si vyjmenovat ty nejvyužívanější:

a) Příkaz k úhradě b) Příkaz k inkasu c) Trvalý příkaz k úhradě / inkasu d) Hromadný příkaz k úhradě / inkasu e) Šek f) Bankovní platební karta

6.1.14.1. Příkaz k úhradě

Příkaz k úhradě je velmi jednoduchý platební nástroj. Jde vlastně o náš příkaz naší bance, aby oprávněné osobě (věřiteli) zaplatila z našeho účtu určitou peněžní částku, abychom uhradili náš závazek.

6.1.14.2. Příkaz k inkasu Příkaz k inkasu je opět velmi jednoduchý platební nástroj, kterým dáváme souhlas, aby si mohl věřitel strhnout dlužnou částku z našeho účtu. Průběh: Věřitel si sám strhne dlužnou částku z našeho účtu, protože my jsme k tomu dali dříve souhlas naší bance.

6.1.14.3. Šek Šek se používá k placení za zboží a za služby a k výběru hotovosti na účtu u banky. Šek je v podstatě platební příkaz, který dává příkazce (majitel účtu) šekovníkovi (bance), aby uhradil určitou částku ve prospěch osoby, uvedené na šeku.

6.1.14.4. Bankovní platební karta Platební karty jsou moderním nástrojem bezhotovostního platebního styku a používají se především k:

a) úhrada spotřebních výdajů b) vybírání hotovosti

85

Velikými výhodami bankovních karet je zejména:

• rychlý a jednoduchý přístup k peněžním prostředkům • vyšší bezpečnost oproti hotovým penězům • úspora poplatků při placení kartou (nemusíme vybírat hotovost) apod.

6.1.15. Valuty a devizy Protože zřejmě každý z nás někdy vycestoval nebo vycestuje do zahraničí, měli bychom také vědět, co jsou to valuty a devizy. Jistě jste oba tyto pojmy již někdy slyšeli. Valuty jsou hotovostní peníze a bankovky v cizí měně Devizy jsou bezhotovostní peníze v cizí měně.

6.1.16. Úroková sazba, RPSN Se všemi těmito pojmy se můžete setkat, budete-li si brát nějaké zboží na splátky, či budete-li potřebovat bankovní či jiný úvěr popř. leasing. Pojďme se tedy všechny tyto pojmy vysvětlit.

6.1.16.1. Úroková sazba Úroková sazba je velmi důležité číslo (obvykle v %), které nám říká, jak vysokou částku budeme muset zaplatit navíc nad dlužnou částku úvěru. Je ovšem nutné si uvědomit, že úroková sazba v sobě nezahrnuje poplatky, související s úvěrem (poplatek za sjednání úvěrové smlouvy, poplatek za správu úvěru apod.). Proto není příliš vhodné posuzovat výhodnost úvěru pouze pomocí úrokové sazby.

6.1.16.2. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) RPSN je ukazatel, která lze použít pro posouzení finanční náročnosti úvěru. Platí, že čím je RPSN vyšší, tím je úvěr dražší. RPSN, na rozdíl od úrokové míry, v sobě obsahuje veškeré náklady spojené s úvěrem, tzn. úrokovou míru, poplatky, pojištění atd. Lze tedy říci, že úroková sazba bude vždy nižší, než RPSN. Úroková sazba je tedy součástí RPSN, které navíc ještě obsahuje poplatky, související s úvěrem. RPSN se často používá, bereme-li si spotřebitelský úvěr. Úroková míra se používá, bereme-li si bankovní úvěr.

6.1.17. Cenné papíry Cenný papír je listina, se kterou jsou spojena určitá práva a povinnosti. Práva má vždy věřitel (ten, kdo poskytne své volné prostředky) a povinnosti má dlužník (ten, kdo přijal tyto volné prostředky). Osoba, která vlastní cenné papíry, do nich investovala (tzn. očekává návrat těchto prostředků v budoucnu).

86

Základní druhy cenných papírů:

a) Akcie b) Obligace c) Podílové listy d) Směnky e) Šeky f) Pokladniční poukázky g) Hypotéční zástavní listy

Akcie Akcie je jeden z nejrozšířenějších druhů cenných papírů. Akcie je cenný papír, který vydávají akciové společnosti a jsou s nimi spojena určitá práva:

1) právo podílet se na řízení společnosti 2) právo na podíl ze zisku (tzv. dividendy) 3) právo na likvidační zůstatek společnosti (pokud jde společnost do likvidace)

Druhy akcií:

a) Kmenové akcie (jsou s nimi spojena všechna výše uvedená práva) b) Prioritní akcie (přednostní právo na dividendu, ale omezené hlasovací právo na valné

hromadě akcionářů) c) Zakladatelské akcie (vlastníci mají výhodu při hlasování na valné hromadě akcionářů)

Obligace Obligace je cenný papír, s nímž je spojeno právo majitele (věřitele) na splacení dlužné částky navýšené o určitý výnos, a to k určitému datu. Obligace je tedy dluhový cenný papír, který vydává dlužník, a kupuje věřitel. Druhy obligací:

a) Státní obligace – vydává je stát (jsou krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé) a slouží ke krytí deficitu státního rozpočtu

b) Bankovní obligace – vydává je banka a získává tím peněžní prostředky na střednědobé a dlouhodobé úvěry

Podílové listy Podílový list je cenný papír, se kterým je spojeno právo jejich majitele na odpovídající podíl na majetku dlužníka a též právo podílet se na výnosu z tohoto majetku.

87

Směnky Směnka je cenný papír, který představuje nárok na peněžní plnění věřitele, vůči dlužníkovi. Užívá se:

a) jako platidlo za účelem splnění určitého závazku b) jako nástroj zajištění peněžitého závazku c) jako nástroj pro získání hotových peněz

Se směnkami se obchoduje a je to obvykle krátkodobý cenný papír. Směnka může být:

a) vlastní (obsahuje závazek dlužníka, zaplstit věřiteli stanovenou částku, ve stanovený čas a na stanoveném místě)

b) cizí (výstavce přikazuje třetí osobě, aby místo něj zaplstil věřiteli sjednanou částku, na stanoveném místě a ve stanovený čas.).

Šeky Šek je cenný papír, který představuje příkaz výstavce šeku peněžnímu ústavu, aby zaplatil osobě na šeku uvedené, určitou dlužnou částku. Pokladniční poukázky Pokladniční poukázky jsou zvláštním typem dluhopisu se splatností nad jeden rok, tj. střednědobý dluhopis. Vydávají je obvykle banky nebo stát. Hypotéční zástavní listy Hypotéční zástavní listy vydávají banky s licencí k hypotéčnímu bankovnictví. Jsou ručeny hypotékou neboli zástavou nemovitosti. Banky poskytují hypotéční úvěry klientům, kdy tito klienti ručí za úvěr nemovitostí a banky tyto hypotéky využívají k ručení za hypotéční zástavní listy, které si koupí občané či firmy, které mají peněžní prostředky a chtějí je dlouhodobě zhodnotit.

6.1.18. Burzy Burza je organizované shromáždění osob, které se koná pravidelně, na předem určeném místě a ve stanovenou dobu. Burzu může založit nejméně 10 osob, a je upravena obchodním zákoníkem a je vždy právnickou osobou. Existuje mnoho typů burz, my se naučíme členění dvě, a to:

88

1) Členění dle rozsahu burzy a) Burzy lokální (místní) b) Burzy regionální c) Burzy národní d) Burzy mezinárodní

2) Členění dle předmětu obchodování

a) Burzy cenných papírů b) Burzy devizové c) Burzy komoditní (zbožové)

Burzovní obchody lze charakterizovat jako smlouvu, která se uzavře na dané burze, a to mezi kupujícím a prodávajícím v určitou dobu (tj. nákup a prodej, mezi jednotlivými členy burzy).

6.1.19. Pojišťovnictví Pojištění lze sjednat proti rizikům, které mohou plynout z lidského života, lidské práce, lidských činností, ale také na rizika spojená s přírodními, živelnými a jinými pohromami. Subjekty, které vystupují na straně nabídky na pojistném trhu, se nazývají pojišťovny. Pojišťovna tedy nabízí různé pojistné produkty, zprostředkovává a jednává pojistné, toto pojistné spravuje a poskytuje plnění z pojistných událostí. Osoba, která se nachází u pojišťovny pojistit proti rizikům, musí obdržet písemnou pojistnou smlouvu, a jistě se bude zajímat především o výši pojistného. Pojistné je tedy částka, kterou platí pojištěnec (tj. pojištěná osoba) pojistiteli (pojišťovna), za to, že pojistitel převezme riziko za pojištěného. Pojistné plnění je poté částka , kterou získá pojištěnec v případě vzniku pojistné události od pojistitele. Pojistná událost je taková situace, při které vznikla pojištěnému škoda na majetku, či na zdraví resp. na životě a pojištěnec byl právě na tuto událost pojištěn.

6.1.19.1. Pojistná smlouva Je to smlouva mezi pojištěncem a pojistitelem o poskytnutí pojištění. Musí tam být uvedeno především:

• identifikace pojišťovny a pojištěného • předmět pojistné smlouvy • výše pojistného plnění • výše pojistného • práva a povinnosti pojištěného • práva a povinnosti pojistitele • délka pojistné smlouvy

89

• možnosti odstoupení od smlouvy • podpisy obou stran apod.

6.1.19.2. Druhy pojištění

a) Pojištění majetku a odpovědnosti za škody obyvatelstva

o pojištění domácnosti (majetku, vybavení domácnosti apod.) o pojištění staveb (rodinné domy, byty, rekreační chaty apod.) o havarijní pojištění motorových vozidel o zákonné pojištění odpovědnosti za škody z provozu motorového vozidla o ostatní druhy pojištění majetku a odpovědnosti za škody obyvatelstva

b) Pojištění osob o úrazové pojištění (finanční zabezpečení pojištěné osoby v případě, kdy dojde

v důsledku úrazu k přechodnému nebo trvalému zdravotnímu poškození, či ke smrti pojištěného)

o životní pojištění o důchodové pojištění o pojištění léčebných výloh v zahraničí o zdravotní pojištění o penzijní připojištění se státním příspěvkem

c) Pojištění podnikatelských, průmyslových a zemědělských rizik

o živelní pojištění (pojištění proti živelním rizikům – povodeň, bouřka, vichřice, krupobití apod.)

o pojištění krádeží vloupáním nebo loupežným přepadením o dopravní pojištění o pojištění odpovědnosti za škody o pojištění úvěru o pojištění pro případ přerušení provozu o pojištění zemědělských rizik (pojištění plodin a zvířat, proti povodním, proti

mrazu apod.)

6.2. Otázky k procvičení 1. Co je to daň? 2. Uveď příklad důchodových daní 3. Kdo je plátce daně? 4. Co je předmětem tzv. trojdaně? 5. Co je předmětem silniční daně? 6. Jaká je výše daně z převodu nemovitosti? 7. Co je to daň na vstupu? 8. Jaká se snížená sazba DPH a na jaké produkty se vztahuje? 9. Co je předmětem spotřební daně? 10. Co je peněžní deník? 11. Kdo může používat daňovou evidenci? 12. Vyjmenuj funkce peněz 13. Popiš bezhotovostní platební styk

90

14. Popiš příkaz k inkasu 15. Co je to valuta? 16. Popiš RPSN 17. Jaké znáš druhy cenných papírů? 18. Co je to burza? 19. Vyjmenuj některé pojistné produkty

91

7. Doklady a jejich oběh Cílem této kapitoly je, abychom se seznámili se základními doklady, se kterými se můžeme setkat nejen ve firmě, ale i v našem osobním životě. Objasníme si také novinkovou službu České pošty, a sice CzechPoint a naučíme se poznávat a vyplňovat základní doklady (faktura, paragon, atd.) Klíčové pojmy: doklad, vyplnění dokladu, oprava dokladu, výdej dokladu, CzechPoint.

7.1. Doklady a jejich náležitosti Doklady jakéhokoliv typu nás provázejí celý život. Vždy se najde určitá příležitost, kdy budeme doklady potřebovat. My si povíme o těch nejzákladnějších dokladech, které potřebuje firma a také základní doklady, které potřebuje člověk během svého života (s výjimkou občanských průkazů a podobných dokladů). Pojďme si tedy říci konkrétně, o kterých dokladech bude dále řeč:

a) Firemní doklady o paragon o faktura o příjmový pokladní doklad o výdajový pokladní doklad o výpis z běžného účtu

b) Osobní doklady

o výpis z běžného účtu o výpis z trestního rejstříku atd. (Služby CzechPoint)

7.1.1. Paragon Paragon je prodejní doklad pro přímý prodej zboží za hotové. Někdy se mu říká také zjednodušený daňový doklad. Používá se pro platby v hotovosti do 10.000,- Kč. Musí splňovat náležitosti zjednodušeného daňového dokladu:

• Obchodní firma, sídlo či místo podnikání (často bývá razítko prodejce) • Daňové identifikační číslo plátce • Pořadové číslo dokladu • Rozsah a předmět zdanitelného plnění • Datum vystavení dokladu • Výše ceny celkem a výše DPH • Datum uskutečnění zdanitelného plnění (je obvykle shodné s datem vystavení

dokladu) • Údaj o základní nebo snížené sazbě DPH

Paragon by nám měl být vydán při každém nákupu zboží nebo služeb. Pokud nám ho prodejce nechce vydat, měli bychom o něj požádat, pokud ani poté nechce obchodník

92

paragon vydat, můžeme se obrátit na Českou obchodní inspekci, která může prodejce pokutovat. Paragon slouží také jako podklad pro uplatnění reklamace.

7.1.2. Faktura Faktury jsou doklady, které budete muset vystavovat kvůli tomu, aby vám firmy platily za uskutečněné služby nebo za odebrané zboží. V dnešní době již nemusí mít pouze tištěnou podobu, ale často se používají také elektronické verze. Každá vystavená faktura musí obsahovat následující náležitosti:

• Označení Faktura; • Jméno a adresu toho, kdo ji vydal; • Jméno (název firmy) a adresu toho, kdo ji přijal; • Datum vydání a datum splatnosti; • Pokud je faktura určena plátci DPH, musí obsahovat datum zdanitelného plnění; • Pořadové číslo; • Předmět, ke kterému se faktura vztahuje (za co byla vystavena) • Cena (bez DPH, DPH, s DPH) • Podpis vystavovatele faktury a razítko není nutné (podpisem fakturu opatří příjemce

při jejím zaúčtování); • Jak bylo uvedeno o několik řádků výše, faktura vystavená v elektronické podobě

může být opatřena digitálním podpisem.

7.1.3. Příjmový a výdajový pokladní doklady Pokladní doklady se používají při:

a) příjmu hotových peněz do pokladny podniku b) výdeji hotových peněz z pokladny podniku

Příjmový resp. výdajový pokladní doklad slouží též jako daňový doklad, ale opět je zde podmínka, že musí splňovat všechny náležitosti daňového dokladu. Obsahuje:

• Obchodní firma příjemce resp. výdejce • Číslo dokladu

• Pořadové číslo dokladu • Datum přijetí resp. výdeje částky • Přijatá resp. vydaná částka • Účel platby • Podpis pokladníka • Rozpis částky z hlediska DPH

93

7.1.4. Výpis z bankovního (běžného) účtu Výpis z bankovního účtu nám podává přehled o aktuálních zůstatcích a pohybech na našich bankovních účtech. Zpravidla nám chodí poštou jednou měsíčně resp., čtvrtletně, ale v současné době bývá klasický papírový přehled nahrazován výpisem v elektronické podobě. Na výpisu z bankovního účtu je nutné se zaměřit především na:

a) Aktuální disponibilní zůstatek na účtu b) Přírůstky na účtu (např. výplata, přijaté úroky apod.) c) Úbytky na účtu (platba za zboží a služby, poplatky za vedení účtu)

Je vhodné si každý výpis z bankovního účtu důkladně překontrolovat, a případné nesrovnalosti ihned konzultovat s bankou. Výpis z bankovního účtu je téměř shodný jak pro firmy, tak i pro fyzické osoby. Zastavme se ještě u pojmu disponibilní zůstatek. Je to tedy taková částka, se kterou můžeme aktuálně disponovat. Na účtu totiž můžeme mít i tzv. kontokorentní úvěr, tj. takový úvěr, který když do určité předem stanovené lhůty splatíme, nemusíme platit žádný úrok, tj. je součástí onoho disponibilního zůstatku.

7.1.5. Výpis z rejstříku trestů

Výpis z rejstříku trestů je úřední dokument, na kterém jsou vyznačeny všechny naše záznamy v rejstříku trestů. Běžný občan může získat tento výpis dvěma způsoby (zpravidla za účelem osvědčení bezúhonnosti pro podnikání):

a) na počkání osobní návštěvou sídla rejstříku trestů b) poštou, resp. podáním žádosti prostřednictvím některého ze stanovených úřadů

7.2. Služby CzechPoint Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál, tedy Czech POINT je projektem, jehož cílem je zredukovat přílišnou administrativní náročnost ve vztahu občan – veřejná správa. V současnosti musí občan často navštívit několik úřadů k vyřízení jednoho problému. Czech POINT slouží jako asistované místo výkonu veřejné správy, umožňující komunikaci se státem prostřednictvím jednoho místa tak, aby „obíhala data ne občan“. Cílem projektu Czech POINT je vytvořit službu pro komunikaci se státem prostřednictvím jednoho universálního místa, kde je možné získat a ověřit data z veřejných i neveřejných informačních systémů, úředně ověřit dokumenty a listiny, převést písemné dokumenty do elektronické podoby a naopak, získat informace o průběhu správních řízení ve vztahu k občanovi a podat podání pro zahájení řízení správních orgánů. Jde tedy o maximální využití údajů ve vlastnictví státu tak, aby byly minimalizovány požadavky na občany.

94

Projekt Czech POINT přináší značné ulehčení komunikace se státem. V některých situacích stačí dojít pouze na jeden úřad. V konečné fázi projektu by občan mohl své záležitosti vyřizovat i z domova prostřednictvím internetu. Služby Czech POINT:

a) Výpis z Katastru nemovitostí b) Výpis z Obchodního rejstříku c) Výpis z Živnostenského rejstříku d) Výpis z Rejstříku trestů e) Přijetí podání podle živnostenského zákona (§ 72) f) Žádost o výpis nebo opis z Rejstříku trestů podle zákona č. 124/2008 Sb. aj.

7.3. Vyhotovování, oběh a opravy dokladů Pokud se nyní budeme bavit o vyhotovování a opravách na dokladech, myslíme tím pouze účetní doklady (faktury, paragony apod.). Při vyhotovování účetních dokladů je nutné bát zřetel na správné a čitelné vyplnění dokladu. Před samotným odesláním (vydáním) dokladu je třeba zkontrolovat jeho správnost, čitelnost a úplnost. Pokud opravujeme chybný účetní doklad, máme dvě možnosti, jak to udělat:

a) Storno dokladu – dojde ke zrušení dokladu a vystaví se doklad zcela nový b) Přeškrtnutí dokladu – údaj se tence škrtne vodorovnou čarou a nad škrtnutý údaj se

napíše údaj nový, u tohoto údaje musí být datum opravy a podpis osoby, která údaj opravila

Na výpisu z bankovního účtu jsou veškeré opravy zakázány.

7.4. Otázky z procvičení 1. Vyjmenuj některé firemní doklady 2. Co je to paragon? 3. Kdy se používá faktura? 4. Kdo dostává výpis z bankovního účtu? 5. Co je to CzechPoint? 6. Jak lze opravit účetní doklady?

95

8. Národní hospodářství V této kapitole se seznámíme s národním hospodářstvím a jeho strukturou. Dále si povíme základní informace o vybraných ukazatelích národního hospodářství a porovnáme národohospodářské ukazatele s evropským průměrem. Klíčové pojmy: národní hospodářství, hrubý domácí produkt, hrubý národní produkt, inflace, nezaměstnanost, platební bilance, státní rozpočet.

8.1. Národní hospodářství Národní hospodářství každého státu je velice složitý celek. Na území každého státu probíhá celá řada činností. Národní hospodářství můžeme tedy chápat jako souhrn hospodářských činností na určitém území, kterých se účastní podnikatelské subjekty i občané (Chromá, D., Vykopalová, D., Czontala M., 1993). Je to tedy souhrn všech hospodářských činností v daném státě. Úroveň národního hospodářství je míra, do které je národní hospodářství schopné uspokojovat potřeby společnosti. Ovlivňují ji 3 základní činitelé:

a) Přírodní bohatství (nerostné suroviny, lesy – čím více přírodního bohatství stát má, tím by měla být úroveň vyšší, ale je také nutné umět toto bohatství efektivně využít)

b) Národní bohatství (školy, nemocnice, hrady, kulturní zařízení apod.) c) Obyvatelstvo (počet obyvatel, struktura obyvatel vzdělanost apod.)

8.1.1. Struktura národního hospodářství Strukturou národního hospodářství rozumíme nejčastěji členění:

1) Sektorové a) primární sféra (těžba, prvovýroba, zemědělství) b) sekundární sféra (zpracovatelský průmysl, potravinářství atd.) c) terciální sféra (služby – školství, zdravotnictví, doprava, obchod atd.) d) kvartérní sektor (informační a komunikační technologie atd.)

2) Odvětvové a) Průmysl b) Zemědělství c) Lesnictví d) Stavebnictví e) Doprava f) Spoje g) Obchod h) Cestovní ruch i) Peněžnictví a pojišťovnictví j) Správa

96

k) Zdravotnictví l) Školství m) Kultura n) Soudnictví o) Prokuratura p) Obrana a bezpečnost

Český statistický úřad je velmi důležitá organizace, která má za úkol shromažďovat data z celého národního hospodářství. Činí tak pomocí statistických výkazů, které mají jednotlivé podniky, organizace či podnikající jednotlivci za povinnost pravidelně vyplňovat a zasílat Českému statistickému úřadu. Tento úřad zpracovává každý rok Statistickou ročenku, kde se můžeme v tabulkách a grafech dočíst o růstu či poklesu různých sektorů našeho hospodářství.

8.2. Hrubý domácí produkt (HDP) Souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích vytvořený za určité období (např. za jeden kalendářní rok) výrobními faktory (práce, půda, kapitál, informace) na území určitého státu, bez ohledu na to, kdo tyto výrobní faktory vlastní. HDP České republiky byl v roce 2008 3.689.000.000.000,- Kč (téměř 3.700 miliard Kč). HDP na jednoho obyvatele byl 353.701,- Kč.

8.3. Hrubý národní produkt (HNP) Souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích vytvořený za určité období výrobními faktory ve vlastnictví občanů příslušné země, bez ohledu na to, zda výroba probíhala na území státu nebo v zahraničí. V našich podmínkách se ale jako základní ukazatel národního hospodářství považuje HDP. Jedním z možných způsobů, jak vypočítat HDP je udělat součet těchto položek:

a) Spotřeba domácností (výdaje na produkty uskutečněné občany za daný rok) b) Investice soukromých domácích firem (do strojů, budov, pozemků, technologií

apod.) c) Vládní nákupy (obrana státu, školství, zdravotnictví apod.) d) Čistý vývoz (vypočítá se jako export – import)

8.4. Inflace

• inflace je jev, který vzniká jako důsledek ekonomické nerovnováhy (dlouhodobý nesoulad nabídky a poptávky)

• projevuje se zvyšováním celkové hladiny cen statků a služeb v průběhu delšího období

97

• důsledky: a) snižuje kupní sílu peněz b) znehodnocuje úspory c) snižuje reálné mzdy

• nejčastější ukazatel inflace je „Míra inflace“ = index spotřebitelských cen o vyjadřuje změny výdajů domácností na nákup tzv. spotřebního koše statků a

služeb ve sledovaném období oproti výchozímu o spotřební koš = vybrané typické statky a služby, které spotřebuje průměrná

domácnost (cca. 800 položek) • v současné době (r. 2010) je míra inflace velmi nízká (asi 1%)

8.4.1. Příčiny inflace

a) Inflace tažená náklady (nákladová inflace) o ceny jsou zvyšovány v důsledku zvyšování výrobních nákladů (rostou ceny

vstupů, obvykle nejvíce mzdové náklady) b) Inflace tažená poptávkou (poptávková inflace)

o ceny jsou zvyšovány v důsledku toho, že poptávka roste rychleji než nabídka

8.4.2. Klasifikace inflace podle velikosti

a) Mírná inflace (do 10%, nemá negativní dopady na národní hospodářství, ani na spotřebitele)

b) Pádivá inflace (do 100%, je výrazem nezdravého vývoje národního hospodářství a snižuje jeho výkonnost, v České republice byla těsně po revoluci)

c) Hyperinflace (do 1.000%, dochází při ní k ochromení národního hospodářství, peníze přestávají plnit svou funkci, peněžní směna je nahrazena směnou naturální)

8.5. Hospodářský cyklus Hospodářský cyklus obvykle začíná přirozeně velkým hospodářským růstem a rozvojem, nazýváme jej expanze (konjunktura). Druhý stupeň hospodářského cyklu nazýváme vrchol, zde dochází ke zpomalení růstu, výroba se zastavuje. Později se trh nasytí a postupně začne klesat poptávka. Následkem toho se sníží výroba a celkový objem výroby; menší producenti zboží a poskytovatelé služeb zkrachují, nastane třetí fáze cyklu, recese, později deprese a nakonec krize. Během ní se zvětší podíl na trhu přeživším podnikům, které začnou bohatnout, a celý koloběh se opět opakuje. Teorie říká, že se cyklus opakuje každých 8 – 12 let.

8.6. Platební bilance Platební bilance, přesněji platební bilance zahraničního obchodu, je peněžní vyjádření ekonomických transakcí mezi určitou zemí a jejími zahraničními partnery za určité období (běžně za účetní rok). Platební bilance zahrnuje export a import služeb a zboží, příchozí i odchozí zahraniční investice, dary a přesuny finančních prostředků.

98

Dělí se na:

a) Běžný účet platební bilance b) Finanční účet platební bilance

8.6.1. Běžný účet platební bilance Běžný účet platební bilance zahrnuje veškeré přeshraniční platby firem a domácností, které nemají povahu mezinárodních investic. Jedná se tedy o platby získané za dovoz a vývoz zboží (nerostné suroviny, potraviny, stroje, hračky...). Této bilanci říkáme obchodní bilance. Na svědomí jí mají mezinárodní obchodníci. Dále tu máme platby za dovoz a vývoz služeb (cestovní ruch - nákupy a ubytování zahraničních turistů; poradenství; výrobní licence...) a ostatní platby (mezinárodní tok zisků, úroků, mezd, odměn, darů, poplatků, dědictví).

8.6.2. Finanční účet platební bilance Finanční účet platební bilance zahrnuje veškeré investiční přeshraniční platby. Nejedná se o nic jiného, než o vývoz a dovoz kapitálu z jedné země do druhé (z tuzemska do zahraniční, ze zahraničí do tuzemska). Vyrovnaná platební bilance = běžný účet + finanční účet = 0

8.7. Státní rozpočet Státní rozpočet je plán finančního hospodaření státu, obvykle na jeden rok. Má formu zákona, který navrhuje vláda a schvaluje parlament. Státní rozpočet obsahuje odhad příjmů z různých zdrojů a rozdělení výdajů do různých kapitol. Jakmile je rozpočet schválen, je využití prostředků jednotlivých kapitol v kompetenci vlády, ministerstev a dalších institucí. Příjmy státního rozpočtu tvoří především daně, dále cla, poplatky a další příjmy. Výdaje státního rozpočtu pokrývají činnosti státu, které jsou buď dané zákonem případně ústavou (tzv. mandatorní výdaje), nebo jimiž vláda realizuje svoji politiku. Příjmy a výdaje státního rozpočtu jsou centralizovány do peněžního fondu, který soustřeďuje státní finance. Typy rozpočtu

a) schodkový též deficitní rozpočet (výdaje jsou vyšší než příjmy), důsledky: ztráta efektivnosti ze zdanění, nahrazování kapitálu veřejným dluhem, zvyšování inflace, deformace importu v důsledku zahraniční zadluženosti.

b) vyrovnaný rozpočet (výdaje se rovnají příjmům) c) přebytkový rozpočet (příjmy jsou vyšší než výdaje)

Schodkový rozpočet je možno řešit zvýšením daní, krácením veřejných výdajů, využitím prostředků z privatizace (krytí aktivy), dluhovým financováním (prodejem vládních obligací jak doma, tak i v zahraničí), emisním financováním – přímé úvěrování centrální bankou (u

99

nás zakázané), anebo monetizací dluhu – odkup cenných papírů vydávaných státem centrální bankou, ovšem ne přímo, ale ze sekundárního trhu) a kombinací uvedených.

8.7.1. Příjmy státního rozpočtu

• daně, cla, poplatky • dotace, podpory, dary • prodej zpoplatněných statků a služeb • půjčky od státu

8.7.2. Výdaje státního rozpočtu

• transferové platby a subvence – podpory domácnostem a firmám, přesun peněz od

plátců daní k příjemcům plateb • platby na úhradu půjček (přímé půjčky od banky nebo ve formě prodeje státních

obligací soukromým sektorem) Plánovaný schodek státního rozpočtu pro rok 2010 je zatím 163 miliard Kč.

8.8. Srovnání úrovně ČR a EU podle HDP Pojďme srovnat úroveň České republiky k ostatním zemím Evropské unie. V následující tabulce je přehled koeficientů jednotlivých zemí. Přičemž 100 je průměr Evropské unie. Tabulka č. 5: HDP na obyvatele HDP v jednotlivých zemích EU za rok 2007 Lucembursko 280 Irsko 144 Nizozemsko 131 Rakousko 129 Dánsko 127 Belgie 123 Švédsko 121 Spojení království 118 Finsko 117 Německo 113 Francie 113 Itálie 104 Španělsko 102 Průměr EU 27 100 Kypr 94 Řecko 89 Slovinsko 87 Česká republika 79 Malta 77

100

Portugalsko 75 Estonsko 67 Maďarsko 66 Slovensko 63 Litva 58 Lotyšsko 56 Polsko 53 Rumunsko 38 Bulharsko 37 Zdroj: autor

8.9. Otázky k procvičení 1. Co je národní hospodářství? 2. Jaká je struktura národního hospodářství dle sektorů? 3. Co je to HDP? 4. Co je inflace? 5. Jaké jsou příčiny inflace? 6. Jak klasifikujeme inflaci? 7. Co je ekonomická recese? 8. Co je to platební bilance? 9. Vyjmenuj některé příjmy státního rozpočtu

9. Marketing a management Cílem této kapitoly je vysvětlení pojmů marketing a management a především to, abychom si uvědomili význam marketingu a managementu pro firmu. Klíčové pojmy: marketing, produkt, místo, cena, distribuce, promotion, management, manažer, manažerské funkce

9.1. Marketing Marketing je nauka o trhu. Velice často bývá pojem marketing spojován s pojmem prodej, ale rozhodně to není to samé. Prodej je pouze přesun zboží od firmy k zákazníkovi, ale marketing zahrnuje daleko více činností. Lze tedy říci, že cílem marketingu je prodej. Marketing ale začíná už daleko dříve. Pokud bychom měli definovat marketing, musíme říci, že marketing je proces řízení, zajišťující poznávání, předvídání, ovlivňování potřeb zákazníka s cílem prodat zákazníkovi produkci firmy a tím pádem zajistit firmě co nejvyšší zisk.

9.1.1. Historický vývoj marketingu Marketing prošel celou řadou vývojových fází. V konečném důsledku se vyprofilovalo pět tzv. marketingových koncepcí:

101

Výrobní koncepce • firma vychází z předpokladu, že zákazník bude preferovat výrobky levné a snadno

dostupné • podniky se snaží o minimalizaci nákladů a zdokonalují prodej • hlavní nedostatky: neuvažují se zde potřeby zákazníka

Výrobková koncepce

• vychází z předpokladu, že zákazník bude preferovat výrobky špičkové kvality • podniky se zaměřují na výrobu nejkvalitnějších a neustále dokonalejších výrobků

Prodejní koncepce

• vycházejí z předpokladu, že je třeba zákazníka ke koupi pobídnout • koncepci v dnešní době uplatňuje řada podniků, které se snaží produkty pomocí

reklamy a výhodných nabídek prodat Marketingová koncepce

• vychází z potřeb a přání zákazníka • je založena na oboustranné komunikaci mezi výrobcem a zákazníkem

• vychází z toho, že pro budoucnost firmy je nutno udržet si spokojené zákazníky • marketingově orientovaná firma se nezaměřuje na celý trh, ale pouze jen na jeho

část na tzv. cílový trh Sociální marketingová koncepce

• nejnovější koncepce v marketingu • stále více se prosazuje na trhu (využívají jí moderní firmy) • jejím cílem je dát do souladu potřeby a zájmy zákazníků a podniků s potřebami a • zájmy společnosti

9.1.2. Nástroje marketingu Nástroje marketingu, jinak také nástroje marketingového mixu nebo 4P, se skládá ze 4 základních prvků:

a) Produkt (product) b) Cena (price) c) Distribuce (place) d) Marketingová komunikace (promotion)

Produkt

• produktem je jakákoliv nabídka sloužící k uspokojení určité potřeby • řadíme sem:

o hmotné výrobky o služby o populární osoby o myšlenky

102

• v marketingu, jako i v celé hospodářské praxi je zapotřebí klasifikovat produkty, protože pro každé kategorie produktů je vhodné uplatnit odlišnou strategii

Klasifikace produktů

a) spotřební zboží - výrobky a služby nakupované pro osobní spotřebu • podle nákupních zvyklostí je dělíme:

o zboží časté spotřeby (potraviny, noviny, cigarety apod.) o zboží občasné spotřeby (nábytek, oblečení, mýdlo apod.) o luxusní zboží (vila, auto, bazén apod.)

b) výrobní prostředky - jsou důležité pro další výrobu nebo jsou předmětem prodeje či

pronájmu • řadíme sem:

o služby (účetní služby, propagační apod.) o základní prostředky (budovy, stroje apod.) o předměty postupné spotřeby (potřeby pro administrativu apod.) o výrobní zásoby (čistící prostředky, kancelářské potřeby apod.) o součástky o suroviny (zemědělské produkty, nerostné suroviny apod.) o zpracované materiály (plasty, chemikálie apod.)

Cena

• nejdůležitějším činitelem ovlivňujícím poptávku po zboží je vyjádření zboží nebo

služby • hodnota je dána užitečností:

o faktickou o psychologickou o spol. významem zboží

• stanovení ceny nového produktu:

a) Upřesnění poslání ceny o přežití o maximalizace současného zisku o maximalizace současných příjmů o maximalizace obratu o strategie sbírání o cena za mimořádnou kvalitu

b) Odhad poptávky c) Odhad nákladů d) Rozbor cen konkurence e) Metody cenové tvorby f) Stanovení ceny

103

Distribuce

• distribucí se označuje pohyb zboží od výrobce ke spotřebiteli • smyslem distribuce je zajistit přesun zboží od výrobní firmy tak, aby zákazník mohl

koupit potřebný výrobek v geograficky příhodném místě, ale také v množství, které mu vyhovuje a v určitém čase

Distribuční strategie

• okolnosti rozhodující o vhodném počtu prostředníků: o povaha produktu (frekvence nákupu, cena) o způsob jeho nákupu (tipy nakupujícího chování) o požadavky na úroveň služeb poskytovaných při koupi o požadavek na vyloučení vlivu konkurenčního zboží o možnost kontroly podmínek prodeje

• konkrétní požadavky potom vyvrcholí v některé z níže uvedených strategií Strategie distribuce:

a) Intenzivní distribuce o prodej prostřednictvím, co nejvíce prodejen o účelem je učinit produkt co nejvíce dostupným o tato strategie je vhodná při prodeji zboží časté potřeby (potraviny, denní tisk)

b) Distribuce výlučná

o opak intenzivní distribuce o distribuce výrobku nebo služby velmi omezeným počtem prodejců o je vhodná k prodeji luxusního zboží o počet prodejců tohoto zboží je velmi malý o prodejce nesmí prodávat zároveň podobné zboží konkurence o zboží se prodává za vysoké ceny o nevýhoda - velmi malé pokrytí trhu a náchylnost ke změnám v chování

zákazníků

c) Selektivní distribuce o mezistupeň mezi výlučnou a intenzivní distribucí o využívá se k výrobě zboží občasné spotřeby o výrobce spolupracuje s větším počtem prodejců, které si vybírá o tuto strategii si většinou vybírají dobře zavedené firmy, které nepotřebují

intenzivní distribuci Marketingová komunikace Marketingová komunikace, dříve tako označována jako propagace, je forma komunikace mezi prodávajícím a zákazníkem, jejímž cílem je prodat více produktů. Komunikační mix se skládá z:

104

a) Podpora prodeje

b) Reklama

c) Osobní prodej

d) Public relation (vztahy s veřejností)

e) Direct marketing (přímý marketing)

Podpora prodeje Zahrnuje mnoho krátkodobých nástrojů, aby zajistila zvýšený prodej zboží a služeb. Můžeme sem zařadit nástroje jako: vzorky, kupóny, ochutnávky, reklamní předměty, soutěže apod. Reklama Neosobní forma komunikace prostřednictvím různých médií (především rozhlas, televize, reklamní tabule, plakáty, billboardy atd.). Hlavní úkoly reklamy jsou:

a) informovat o novém produktu b) přesvědčit zákazníka ke koupi c) připomínat produkt

Je jasné, že reklama v různých médiích je různě nákladná. Reklama v hlavním vysílacím čase na nejsledovanější televizi může stát 300.000,- Kč (cena se také odvíjí od délky reklamy). Osobní prodej Kvalitní zaměstnanci, kteří dobře znají firmu a její produkci, jsou velice důležitým článek marketingové komunikace. Především ve službách, které jsou vždy poskytovány lidským článkem, jsou zaměstnanci klíčoví. Public relation Public relation můžeme přeložit jako vztahy s veřejností. Hlavním úkolem je tedy vytvářet pozitivní povědomí široké veřejnosti (tedy potenciálních zákazníků) o firmě a jejích kvalitách. Nástroji public relation jsou články v novinách, veřejné projevy – tiskové konference, rozhovory, různé akce apod. Každá větší organizace má proto speciálního zaměstnance, který se o toto stará – tzn. tiskový mluvčí. Direct marketing Přímý marketing je v posledních letech velmi hojně využívaný nástroj marketingové komunikace. Je to v podstatě nabídka produktů prostřednictvím moderních komunikačních prostředků, a to:

105

• televize • mobilního telefonu (SMS, MMS) • pevného telefonu • internetu (především reklamní e-maily) apod.

V současné době se rozvíjí i novinky v oblasti marketingové komunikace, které souvisí především s rozvojem informačních a komunikačních technologií, např.:

• guerilla marketing (reklama, která má šokovat společnost) • reklamní bannery (reklama na internetu) • sponzoring • event marketing (marketing událostí) apod.

9.2. Management Slovo management lze do češtiny přeložit jako slovo řízení. Jde tedy o řízení něčeho, v našem případě tedy řízení firmy. Cílem managementu je dosáhnout cílů organizace, tedy nejčastěji zisku. Management je tedy soubor činností, postupů, znalostí, zkušeností, doporučení apod., které jsou nutné ke splnění podnikatelských cílů. Manažer je osoba, která je zodpovědná za dosahování cílů organizace. V každém podniku existuje několik úrovní řízení:

a) manažeři nízké úrovně (svým postavením jsou o jeden stupeň výše, než řadoví zaměstnanci – mistři, vedoucí dílen, předáci apod.)

b) manažeři střední úrovně (vedoucí podnikových útvarů – vedoucí prodejny, vědoucí marketingu apod.)

c) manažeři nejvyšší úrovně (řídí podnik jako celek, na jejich práci závisí dosažené podnikové výsledky a mají těsnou vazbu na vlastníky podniku)

Říká se, že manažerem se člověk rodí, nelze se tyto schopnosti naučit. Lze je pouze rozvíjet. Proto je nutné, aby se manažeři neustále učili, zdokonalovali a prohlubovali své znalosti a dovednosti (systém celoživotního vzdělávání).

9.2.1. Styly řízení manažera Byrokratický styl Manažer se opírá pouze o normy, nařízení a směrnice a podle nich ukládá podřízeným práci a sleduje, jak byla splněna. Je to velmi nepružný styl řízení.

106

Autoritativní styl Manažer dává podřízeným příkazy a vyžaduje jejich bezpodmínečné plnění. Manažer velmi zřídka komunikuje s podřízenými. Tento styl řízení je vhodný tam, kde je nutné plnit úkoly přesně, jasně a rychle (armáda, řízení nekvalifikovaných pracovníků) Demokratický styl Manažer spolupracuje s podřízenými, má přirozenou autoritu, ponechává si však prostor i pro svá vlastní rozhodnutí. Tento styl je celkově neúčinnější. Liberální styl Manažer činnost svých podřízených ovlivňuje minimálně, vyhýbá se kritice, sankcím a rizikům a mnohá rozhodnutí ponechává na svých podřízených. Tento styl je vhodný pro výzkumná a kreativní pracoviště.

9.2.2. Styly, kterých by se měl manažer vyvarovat Sisyfovský styl Manažer se o práci s podřízenými nedělí, raději si vše udělá sám. Má ke svým podřízeným nedůvěru. Styl Kilimandžáro Vedoucí neustále zdůrazňuje svou nadřazenost, důležitost své práce. Nepřipouští si, že jeho práce je jen běžnou záležitostí.

9.2.3. Manažerské funkce Manažer se zabývat různými činnostmi a úkoly. Je vhodné, aby tyto jednotlivé činnosti byly ve vzájemném souladu.

a) Plánování • manažer stanovuje cíle, kterých má být dosaženo, ale zároveň musí vědět, jak

těchto cílů dosáhnout (musí tvořit postupy k dosažení cílů) b) Rozhodování

• v každém podniku existuje celá řada rozhodovacích problémů (jaký postup zvolit, jaký stroj koupit, kolik zaměstnanců propustit apod.)

• některé rozhodovací problémy se objevují často, ale některé jsou nové (existuje celá řada metod, které s rozhodováním pomohou)

c) Organizování • organizace práce na pracovišti (každý má přidělenu svou práci, manažer také

vytváří pracovní skupiny, tzv. týmy apod.) d) Výběr a rozmisťování zaměstnanců

• výběr, získávání, rozmístění, hodnocení a odměňování zaměstnanců

107

e) Vedení lidí

• v každé firmě vznikají určité vztahy mezi jednotlivými pracovníky (nadřízenost, podřízenost, spolupráce apod.)

• je nutné, aby manažer tyto vztahy účinně řídil, aby všichni efektivně plnili úkoly a potažmo i cíle podniku.

f) Kontrola • hodnocení kvality a kvantity činností a jejich výsledků

9.3. Otázky k procvičení 1. Co je to marketing? 2. Jaké znáš nástroje marketingu? 3. Co je cena? 4. Co je to distribuce? 5. Jaké znáš distribuční strategie? 6. Co je to public relation? 7. Popiš direct marketing 8. Co je to management? 9. Jaké znáš styly řízení manažera? 10. Jaké znáš manažerské funkce?

108

Použité zdroje [1] ŠVARCOVÁ, J. a kol. Ekonomie stručný přehled. Zlín: TOPPEX, s.r.o., 2008. 303 s. ISBN 978-

80-903433-7-5.

[2] NOVOTNÝ, Z. Základy podnikové ekonomiky. Břeclav: Moraviapress, a.s., 1999, 134 s. ISBN 80-902343-1-3.

[3] CHROMÁ, D., VYKOPALOVÁ, M., CZONTALA, M. Základy podnikové ekonomiky. Praha: Fortuna, 1993. 127 s. ISBN 80-7168-070-2.

[4] MÁČE, M. Platební styk – klasický a elektronický. Praha: Grada Publishing, 2006. 220 s. ISBN 80-247-1725-5.

[5] http://cs.wikipedia.org

[6] http://business.center.cz

[7] http://www.businessinfo.cz

[8] http://www.czso.cz

[9] http://www.ceskaposta.cz