Homeles 3 roč. 2013/14

2013

/20

143

A máme tu jaro!

HOML SE

1. . . . . . . . . Pár slov úvodem

2. . . . . . . . . Borneo

3. . . . . . . . . Kdo má duši trempa, ten siMongolsko zamiluje

4. . . . . . . . . Školní kolo SOČ na naší škole

5. . . . . . . . . Proč by budka měla být vždyotevíratelná?

6. . . . . . . . . Mezinárodní akademická sou-těž trubačů – Třešť 2014

8. . . . . . . . . A máme tady nový projekt

9. . . . . . . . . Zeptal i jsme se. . . Ing. AlenyBajerové

10. . . . . . . H istorie vztahu společnosti alesního hospodářství

12. . . . . . . Sudetští Němci

13. . . . . . . Kobra

14. . . . . . . Štramberk

15. . . . . . . Láska

15. . . . . . . Básně

16. . . . . . . Láska na druhou

17. . . . . . . Jak trávím vel ikonoce

18. . . . . . . Vel ikonoční odpoledne

19. . . . . . . Sranda z lesa od Homelesa

20. . . . . . . Příběh sborovny

21. . . . . . . Křížovka

22. . . . . . . Redakční koutek

číslo 3 ročník 2013/2014

Obsah čísla Pár slov úvodem

A opravdu zase je to tu, zase se nám roz-jel koloběh ročních období. Druháci námzimu ukonči l i poslední lyžovačkou na ho-rách, a jakmi le dosbíral i pupeny, jaro sezačalo činit. V arboretu nám už kvetoumodřence, orseje, narcisy, tul ipány, . . . Ana Polesí se činí, j iž během března stihl izalesnit. Těší nás i jarní sluníčko, i když seještě občas stydí a schovává se za mraky.Ale my žáci už cítíme to jemné šimrání nanose a nutkání, co nejdříve vypadnout ajít ven ☺

Dále nesmím opomenout naše čtvrťáky,kterým moc moc moc držíme palce a vě-říme, že se j im maturita povede! ! (Budese nám stýskat. )

Lenka Si lnicová, 2 . B

strana 2

BorneoVe středu 29. 1. 2014 v učebně AV2 nanaší škole proběhla přednáška o lesích naBorneu. Po domluvě s Ing. Al icí Palackounás na škole navštívi l bývalý student SLŠ– Ivo Kohn a povyprávěl nám zážitky zesvého studi jního pobytu.

Nejdříve nás obecně seznámil s Borneem,jedním z největších ostrovů světa, kterýse rozkládá mezi j ihovýchodní Asií, In-dickým a Tichým oceánem.

Poté nás obeznámil s problematikou na-hrazování deštných pralesů palmouolejnou. Po potravinách vypěstovanýchz této palmy je totiž velká poptávka. Bo-hužel tímto zaměňováním alevel ice klesá populaceorangutanů a dalších j inýchvzácných živočišných druhů.

Přednášející pro nás měl připravenou ve-l ice zajímavou prezentaci plnou obrázků.Mluvi l poutavě, zajímavě a zabrouzdali do svých vtipných osobních vzpomínek.Myslím si , že studenti , co tuto přednáškunavštívi l i , byl i spokojeni . Dozvěděl i semnoho informací o Borneu, o problemati-ce palmy olejné a v neposlední řadě takéo programu SAFE a technologi i Field-Map.Doufám, že přednáška tohoto typunebyla na škole poslední.

Martina Plhalová, 2 . B

Aktual ity


Kdo má duši trempa,ten si MongolskozamilujeNašemu absolventu Dušanu Pořízkovi sepodaři lo uspět ve výběrovém řízení nazahraničního experta pro oblast lesnictví,zemědělství a ochrany životního prostře-

dí. Strávi l tak téměř celý říjnový měsícv části Mongolska v rámci projektu nada-ce Člověk v tísni . Úkolem bylo po-zvednout úroveň místního zemědělství alesního hospodaření. Projekt financovalaRozvojová agentura ČR. Své zkušenostizde předával i pomocí prezentací nauniverzitách a středních školách. Tadyv Mongolsku ho mile překvapi la upřímnáa milá pohostinnost místního obyvatel-stva. Tankové přejezdy na Libavé jsouoproti místním si lnicím luxusní dálnice,vzpomíná pan Pořízka. I když tomu

možná budete těžko věřit Mongolsko jevelmi rychle se rozvíjej ící zemí s velkoubudoucností, s velkým množstvím ne-rostných surovin. Jako lesáka a milovníkapřírody samozřejmě nejvíce zaujaly panaPořízku hory, lesy a jezera. Při cestě nasever darchanského ajmagu (správníkraj) na hranici s Ruskem se přiblíži l ik věhlasnému jezeru Bajkal , bohužel ab-sence ruských víz j im znemožni la jehonávštěvu.

Mise skonči la úspěšně podepsánímmemoranda o výměně studentů, profeso-rů a instruktorů mezi mongolskou a čes-kou stranou. Při odletu bylo výpravěřečeno, že kdo má duši trempa, lovce amá pozitivní vztah k přírodě, ten siMongolsko zamiluje a jednou se sem jistěvrátí.

Josef Černoch, 3. C

Aktual ity

strana 4

Školní kolo SOČ nanaší školeDne 11. 3. 2014 se na naší škole usku-tečni la prezentace středoškolské odbornéčinnosti našich žáků.

Prezentaci prací zaháj i l svým úvodnímslovem pan ředitel . Přivítal soutěžící, po-rotu i publ ikum, které přišlo podpořit svéspolužáky a kamarády. Podle vylosované-ho pořadí žáci postupně obhajoval i svojepráce v různých oborech.

V oboru zemědělství, potravinářství, lesnía vodní hospodářství byly zařazeny dvěpráce. A to práce Jana Davida (3.B)nazvaná Zj išťování základních charakte-ristik vybraného bukového porostu na ŠPValšovice a Petry Pantové (3.B) nesoucínázev Odrůstání modřínu na školnímpolesí Valšovice. V oboru tvorba učebníchpomůcek, didaktická technologie seúčastni l i Matěj Pospíši l (4. C) a J indřichBlažek (2. B) s prací Lovecké troubenív praxi a Fi l ip Herman (2. A) se svou prací

Včelařství. Obor Biologie úspěšně zastu-poval Jan Michalík (3. C) s prací Tetřevhlušec v našich lesích a v oboru ochranaa tvorba životního prostředí se účastni lRadoslav Hlavica (4. C) s prací Smrk,dřevina pro budoucnost.

Žáci své texty prezentoval i a obhajoval isvoje práce před odbornou porotousloženou z těchto učitelů: předseda poro-ty a pan zástupce ředitele Ing. Ctirad Ju-ráň - předseda poroty, dále Ing. ArnoštMalenovský a Ing. Martin Němec.

Ohodnoceným žákům blahopřejeme aděkujeme také porotě a publ iku.

Redakce

Aktual ity


Proč by budka mělabýt vždy otevíra-telná?

No přece proto, aby se dala čistit. Čištěníbudek je vhodné na podzim a v zimníchměsících jedenkrát za dva roky. V arbore-tu jsme se do toho s malou hrstkou žákůpusti l i v únoru. Nejprve jsme musel ibudky po arboretu najít, poté se k nim zapomoci žebříku dostat, otevřít je, vyčistita vydesinfikovat proti parazitům. U ně-kterých budek byla nutná rekonstrukce,

např. přiklepnutíl inolea na stře-chu, aby dobudky neza-tékalo… Opra-vené budkyi někol ik novýchbudek (celkemsedm) jsmekoncem únoranainstaloval i aj iž nyní jsou ně-které osídlené,např. na omori-ce u vstupu prožáky zahnízdi lasýkorka mod-řinka.

V rámci integrované ochrany jsme po-mohl i k větší rovnováze v našem pře-krásném arboretu, protože ptáčci námpomáhají v boj i s hmyzími škůdci (Micha-l ík, 2014).

Moc děkuj i dobrovolníkům (1.A – MatějHluchník, 2 .A - Lukáš Jaroš, 3.C - Jan Mi-chalík), kteří se akce zúčastni l i . Nyní má-me v plánu ještě vyrobit další nové budkya zakresl it rozvěšené budky do mapy ar-boreta.

Bc. Ing. Alena Pavelková

Aktual ity

strana 6

Aktual ity

Mezinárodníakademická soutěžtrubačů - Třešť 2014Česká zemědělská univerzita, Fakultalesnická a dřevařská uspořádala znovupo roce akademickou soutěž trubačů avábičů. Letos se soutěž konala vměstečku Třešť, které leží 15 kmjihozápadně od J ihlavy. Tato soutěž bylauspořádána pro všechny studenty SLŠ aVŠ z České a Slovenské republ iky.Soutěže se zúčastnlyi soubory ze všechnašich lesnických škol . Takže konkurencebyla pro nás obrovská. Tato akce sekonala ve dvou dnech, 28. -29. 3. 2014.Záštitu nad celým kláním přebral radníKraje Vysočina.

Z Hranic jsme vyrážel i v následujícísestavě: Matěj Pospíši l , Martin Šťastný,J indřich Blažek, Monika Sklenářová,Radim Porvalík, Adéla Korcová, KarelJanoušek, Vít Broušek, Josef Martínek aVojtěch Majkus. Na soutěž násdoprovázel i Ing. Daniela Jurčíková, AloisLičman, Mgr. Jaroslav Valenta a Ing. JakubZapletal .

My jsme vyjížděl i z Hranic v pátek ráno.Cesta utekla naštěstí rychle, bylo stáleo čem povídat, a tak jsme j iž za 3,5

hodiny zastavi l i v Třešti před SOU a SOŠ.Ubytoval i jsme se v pro nás nezvyklémpatře, které mělo číslo 8. Naštěstí dotohoto patra jezdi l prehistorický výtah,ale i díky této sovětské vymoženosti jsmesi to párkrát vyšlápl i až nahoru. Proběhlaprezentace a nácvik na večerní koncert anaplno se rozjel první den klání, vekterém se soutěžící předvedl i předporotou složenou ze studentů lesnickýchškol . Za hranickou lesárnu seděl v porotěnáš borl ičák Vojta Majkus.

První na řadu přišly soubory. My jsmehrál i ve druhé polovině startovního pole.V tomto kole jsme hrál i skladby Vítání aZačiatok činnosti . Byl i jsme dobřenaladěni a po odehrání prvního kolasoutěže jsme odcházel i z pódia s pocitemdobře odvedené práce. Potom šly na řaduborl ice a náš Vojta Majkus nezklamal .Všichni jsme od něj očekával i dobrývýsledek a on potvrdi l své kval ity.Nakonec ještě bylo první kolo soutěželesnic, kde nás zastupoval Matěj Pospíši l .

Večer následoval krátký koncert, na kterýse přišl i podívat celí 3 neplatící diváci . Apro ty hrálo odhadem asi 80 trubačů zcelé české a slovenské republ iky. Pokoncertu se trubači rozděl i l i do někol ikaskupin a vyrazi l i poznávat krásyvelkoměsta Třešť. Ale nemohlo se nicpřehánět, protože ten den D nás teprvečekal v sobotu.

V sobotu po snídani se znovu rozběhlprogram na plné obrátky. Znovu sezačalo soutěžit. Nejprve šly na řadusoubory. Dnes se hrály skladby Srnec ( odp. Selementa) a naše vol itelná skladbaMagyar Fanfar. Z prezentace těchtoskladeb jsme měl i úplně nej lepší pocit, atak se nám šlo z pódia parádně. Byl i jsmerádi , že to máme za sebou. Dnes doporoty nezasedl i studenti , a le odborníci ,kteří hrají ve velkých orchestrech a jsou

to l idé na svých místech. Porota bylatříčlenná a předseda byl JUDr. Petr Vacek.

Po souborech následoval i znovujednotl ivci . Nejprve hrály borl ice. VojtaMajkus hrál signál Drobné a vol itelnouskladbu Pochod českých mysl ivců I I . Svouúlohu sól isty zvládl jako vždy na 100% a ion byl se svým výsledkem spokojený.Soutěžní klání uzavíral i sól isté na lesnici .Matěj Pospíši l hrál povinnou skladbuČernou ( od p. Selementa) a vol i telnouskladbu Šporkův pochod. V druhém kolezahrál lépe než v pátečním klání a pak užse čekalo na odpolední vyhlášenívýsledků.

Vyhlášení výsledků začalo ve 14 hodinv sobotu. Prvně byl i vyhlášeni nej lepšívábiči jelenů, jej ichž soutěž probíhalaparalelně se soutěží trubačů. A po ténásledovaly námi tol ik očekávanévýsledky trubačů. První se vyhlási lvítězný soubor dle studentské poroty. Atím byl soubor naší lesnické školy. Dálejsme se umísti l i na druhém místě dleodborné poroty. Lepší už byl jen souborLiščí stopa, soubor ze 75% tvořenabsoloventkami naší školy, momentálně

studujícími na MENDELU v Brně. VojtaMajkus našel jen jednoho přemožitele, ato Ondřeje Matějku z MENDELu, a tak seumísti l na krásném druhém místě.Nakonec proběhlo vyhlášení jednotl ivcůhrajících na lesnice. Neočekávanýmvýsledkem bylo umístění Matěje Pospíši lana špici mezi sól isty na lesnice. A abytoho soubor lesnické školy z Hranicnevezl domů málo, byl nakonec vyhlášenjako nej lepší středoškolský soubor na tétosoutěži a získal nádherný dort.

Celkové shrnutí reprezentace naší školy:• 1. místo udělené studentskou porotou –

Soubor SLŠ Hranice• 2. místo udělené odbornou porotou –

Soubor SLŠ Hranice• 2. místo sól ista na borl ici – Vojtěch

Majkus• 1. místo sól ista na lesnici – Matěj

Pospíši l• ! ! ! Nej lepší středoškolský soubor na

této soutěži ! ! !

Chceme poděkovat vedení naší školy zapodporu při plánování a uskutečňovánívýjezdů na soutěže. Dále našimvedoucím trubačského kroužku, bezjej ichž ochoty a pomoci bychom těchtoúžasných výsledků nikdy nedosáhl i .

Děkujeme moc.

Za trubačský kroužek SLŠ HraniceMatěj Pospíši l , 4. C


Aktual ity

strana 8

Aktual ity

A máme tady novýprojektMilí studenti ,

připravi l i jsme pro vás nový projekt, kterýje tentokrát zaměřen na praktickou výu-ku. Nazval i jsme ho „Inovace praktickévýuky dle zásad udržitelného rozvoje“.Jedná se o projekt v rámci globálníhograntu „Zvyšování kval ity ve vzdělávánív Olomouckém kraj i I I “ a opět je spolufi -nancován Evropským sociálním fondem astátním rozpočtem ČR.

Projektem dojde k inovaci předmětuPraxe. Chceme provázat vaše vědomostizískané v teoretické výuce s real i toulesnického provozu.

Když jsem se v úvodu zmíni la, že jsmepro VÁS připravi l i nový projekt, tak jejasné, že právě vy, žáci SLŠ v Hranicích,jste cílovou skupinou a přínosy projektujsou určeny vám.

Tak a teď vám povím, co je podstatouprojektu. Hlavními aktivitami jsou tvorbametodických l istů pro jednotl ivá odbornátémata praxí a jej ich ověření přímo vevýuce. Metodické l isty budou v provedeníodolném kl imatickým jevům, abyste s n i -mi mohl i pracovat přímo v lese za ja-kéhokol iv počasí. A když se jednáo předmět Praxe, tak ověřování budeprobíhat na školním polesí ve Valšovicích.Uvedené dvě hlavní aktivity budouúčelně doplněny odbornými exkurzemi,kde se seznámíte s i j inými lesnickýmioblastmi a provozy, které není možnéprakticky ukázat na našem školním pole-sí.

Jak jste zvyklí z předchozích projektů,i tentokrát pro vás přichystám informačníschůzky, kde vám řeknu více podrobnostío tomto projektu a jeho přínosech. Termí-ny pro jednotl ivé třídy se včas dozvíte. J ižteď vám mohu prozradit, že to budev dubnu.

Těším se na setkání s vámi.

Ing. Alena Novotná


Z školy

Zeptal i jsme se. . .Ing. Aleny BajerovéŘekla jsem si , že by bylo fajn dávat dokaždého čísla časopisu jeden rozhovo. Akým jiným v této nové éře rozhovorůzačít než s člověkem, který o této školevím z nás ze všech nejvíc.

Máte nějaký oblíbený recept ze zvěřinynebo darů lesa?

Ráda vařím maso na smetaně (svíč-

kovou) a mám takovou vychytávku dát

tam hodně zeleniny a asi lžičku mletého

zázvoru. Další věc, na kterou se těším, je

medvědí česnek, ten sbírám a dávám ho

do oleje a do soli. A nejlepší věc je sbírání

hub.

Vzpomenete si na nějakého studenta,který vám utkvěl v paměti . A měla bystek němu nějakou vtipnou vzpomínku?:

Je jich celá řada… Ráda se s nimi po-

tkávám a sleduji jejich cestu životem, ale

někdy si hned nevzpomenu jejich jméno.

Posloucháte ráda hudbu? A jakou ?

Hudbu poslouchám ráda, zvlášť když píšu

vysvědčení. Mám ráda klasiku a taky tro-

chu country.

Měla jste někdy nějaký velký sen? A jestl iano, splni l se?

No sen až tak ne, spíš jsem chtěla

cestovat a to se zatím plní.

A kde jste všude byla ?

Bulharsko, Chorvatsko, Rakousko… Ale

ještě bych se chtěla podívat do Ameriky.

Máte doma zvíře? Jaké?

Měli jsme doma fenečku malého knírače.

Bohužel už zemřela. Dožila se krásných

sedmnácti let.

Co se vám líbí na této škole?

Líbí se mi tu všechno – ať už vzhled, tak

i nové vybavení, líbí se mi atmosféra, ja-

ká tu je, kolektiv a chování žáků, líbí se

mi poslouchat od cizích lidí, co projdou

naší školou, že je studenti zdraví a jak se

jim u nás líbí. Nic bych nevytkla.

A co byste vzkázala našim studentům ?

Ať si váží toho, že mohou studovat na té-

to výjimečné škole, ať si ty čtyři roky

hezky užívají, protože na ně určitě budou

rádi vzpomínat!

Lenka Si lnicová, 3. B

strana 10

Historie

Historie vztahuspolečnosti a lesníhohospodářství (1. část)V textu Ing. Jaromíra Vašíč-ka, který poskytl našemučasopisu, se máte možnostseznámit se zajímavou his-tori í rozvoje lesního hospo-daření v naší společnosti .

Stručný pohled do dávné

historie

Okolo 4 000 let př. n. I . bylo 90% našehoúzemí pokryto lesy pralesního charakte-ru, kolem řek se vyskytovalo řídké osíd-lení, l idé sbíral i plody, a pokud něcopěstoval i , vypaloval i lesy a po vyčerpáníúrodnosti se přemísti l i a vracel i se po 30-40 letech. Okolo 1 500 př. n. I . až 500 letpř. n. I . se zvyšuje využívání lesů a do-chází především v nížinách k in-tenzivnějšímu vypalování lesů a jej ichpřeměně na zemědělskou půdu. Běhempředslovanské civi l izace, 500-100 př. n. I . ,v období rozvoje keltské kultury se zvy-šuje tlak na lesy a jsou využívány i lesyve vyšších polohách. Dřevo je používánona stavbu keltských měst (opid) a obydlí,pro výrobu skla, železa, pro vypalováníhl iněného nádobí. . . atd. Okolo roku 1 200n. I . se ještě vyskytují na našich po-hraničních horách tzv. pomezní hvozdy,které protínaly jen obchodní cesty. Todokládají tehdejší kronikáři , Římané,arabský obchodník. Do doby vybudováníochranných hradů bylo panovníkem (na-příklad Přemyslem Otakarem I. ) zakázánojej ich vypalování a kácení.

Kolonizace klášterní

S mýcením a osídlováním pohraničníchhvozdů započaly ve 12. století kláštery,kterým panovník vždy se založením kláš-tera daroval také lesy. Pozděj i se připoj i lai šlechta a zakládání nových osad podpo-roval i panovník. Rozvoj hutnictví, těžbydrahých kovů, výroba dřevěného uhlí, bu-dování sídel spotřebovávaly stále vícedříví a docházelo k dalšímu rozrušovánírozsáhlých komplexů lesů. Na některýchmístech se j iž objevuje nedostatek dříví.

Období rozvoje za Karla IV.

Ochranná opatření: Karel IV. na rozvojtehdejšího „průmyslu" reagoval vypra-cováním návrhu Maiestas Carol ina, kdebyly na dnešní dobu poměrně drakonickétresty (useknutí ruky za krádež, upáleníza žhářství) . Zajímavým ochrannýmustanovením bylo nařízení krále VáclavaIV. ze dne 25. l istopadu 1398, kterýmudíl í městu Chebu právo kácet dřívív královských lesích, ale současně nařídi laby „cest neohol i l i před nepřátel i , by tycesty mohl i zarůbati k zemské obraně".


Historie

Období předhusitské

Je charakterizováno dalším rozmachemhospodářství, nastartovaným v době Kar-la IV. , s následným zvyšujícím se tlakemna lesy. Byla používána toulavá seč,obnova lesa byla ponechána přírodě. Nanašem území se ještě nevyskytovaly sna-hy o pěstování lesů, nicméně v j inýchčástech Evropy (Itál ie, Německo) j iž ano.Lesy byly dále poškozovány pastvou do-bytka, j iž se vyskytovalo vorařství a pla-vení kusového dříví.

Období husitských válek

Husitské války způsobi ly pustnutí kraj iny,mnoho vesnic a měst bylo vypáleno a po-škozeno. Ustalo přeměňování lesů na ze-mědělskou půdu a naopak značnérozlohy zemědělské půdy namnoze opětzarostly lesem.

Období od husitských vá-

lek do 30leté války

Teprve až v období vlády J iřího z Po-děbrad tedy koncem 15. století začaloopětovné vypalování a klučení lesů,nicméně další rozvoj hospodářství nastalaž v 16. století, což se projevi lo ob-sazováním nových, do této doby pomí-jených lesů - lesů lužních v okolí řek aúdolních niv. Toto období je j iž charakte-rizováno snahami o popis a mapování le-sů a prvními pěstebními opatřenímisloužícími k zachování lesů.

Období 30leté války

Třiceti letá válka zasadi la českým zemímvelmi těžké rány. V Čechách a na Moravěbylo vypáleno 102 měst a 1 166 vesnic.Počet obyvatel klesl na polovinu a byl pobitvě na Bílé Hoře dále snižován nási lnou

emigrací nekatol ického obyvatelstva.Velký úbytek obyvatelstva, si lné omezenía zastavení provozu v dolech, hutích asklárnách jakož i přerušení osidlování na-šich zemí podstatně omezi ly spotřebudříví a umožni ly tak alespoň přechodnézotavení našich leckde až příl iš vyká-cených lesů. Z období třiceti leté války sezachovalo mnoho dokumentů, které popi-sují tehdejší často neutěšený stav lesů.Lesy byly děleny clo lečí a provazců s po-pisem dřevinné skladby jednotl ivých lečía jej ich výměrou. Často šlo jen o březovéporosty.

Ing. Jaromír Vašíček, CSc.

Ústav pro hospodářskou úpravu lesůBrandýs nad Labem, uveřejněno se sou-

hlasem autora.

strana 12

Historie

Sudetští NěmciMají vystěhovaní sudetštíNěmci opravdu nárok naodškodnění? To je otázka.

Sudetští Němci byl i po válce vystěhováni ,jel ikož se j im (kromě antifašistů, a to najej ich žádost) na základě dekretů prezi-denta republ iky neobnovi lo českoslo-venské státní občanství, a le zůstalo j imněmecké, které nabyl i , když Třetí říše za-brala Sudety. Za Němce byl označen ten,kdo se ve sčítání l idu počínaje rokem1929 přihlási l k německé národností nebobyl členem nějaké německé organizace.Odsun se nevztahoval na ty osoby, kterési podaly žádost o zachování čs. občan-ství a prokázaly antifašistické smýšlení, ana osoby ze smíšených manželství. Zpo-čátku po osvobození republ iky byl i za an-tifašisty považováni všichni bývalíněmečtí členové Komunistické stranyČeskoslovenska a členové Německé soci-álně demokratické strany, pozděj i jennavráti lci z koncentračních táborů a věz-nic, kde byl i z pol i tických nebo rasovýchdůvodů. Na antifašisty se nevztahovalapoválečná opatření vůči Němcům.Dostával i potravinové příděly jako Češi amohl i cestovat veřejnými dopravnímiprostředky.

Taktéž nebyl i odsunuti tzv. special isté -významní průmysloví odborníci ,úředníkci , lékaři , dělníci . Získal i průkazo prozatímní nepostradatelnosti , na jehožzákladě nebyl i zahrnuti do odsunu. Odsu-nutí bylo odloženo na dobu potřebnostitěchto special istů.

Dle mého názoru byl tento čin nutný probudoucí vývoj a stabi l i tu poválečnérepubl iky. Podle mě nemají sudetští Něm-ci nárok na odškodnění, jel ikož byl i odsu-nuti jako příslušníci j iného státu, také

Čechoslováci nedostal i náhradu za maje-tek, který musel i nechat v Říši , když sepo Mnichovské zradě stěhoval i do vnitro-zemí.

Na výzvu předáka sudetských Němcůk omluvě za vyhnání říkám toto: jakožtopříslušníkům poraženého národa se v his-tori i nikdy vítěz neomlouval poraženému,vždyť právě oni způsobi l i rozpad prvnírepubl iky (už v té době bylo vidět smýš-lení SDP). Mohl i bychom jim odpustit, toano, ale ne omluvit se za svoje činy. Vž-dyť přece každá akce má svou odpovída-j ící reakci . Na teror sudetských Němcův Sudetech (před Mnichovskou konferen-cí, tehdy vláda zakázala jakýkol iv oz-brojený odpor na sudetském území zestrany četnictva a armády) se musela poválce projevit odpovídající reakce, kteráv sobě nesla i pocity z protektorátu. Jestpravdou, že zbabělci se tehdy choval inejhůře, ale tak je to všude.

Zpracoval Radoslav Hlavica, 4. C

Zdroje:

http: //nassmer.blogspot.com

http: //zpravy. idnes.cz

http: //natura.baf.cz/natura/1994/7/9407-3.html


Hudba, fi lm, l i teratura

KobraTuto knihu napsal známý britský spisova-tel a novinář Frederick Forsyth.

Podle názvu by mnozí možná usoudi l i , žese jedná o nudnou knihu o tomto zná-mem hadovi , ovšem není tomu tak. Knihazačíná smrtí mladého chlapce, jenž ze-mřel na následky požití kokainu. Něco ta-kového by nemuselo být až takneobvyklé, ale náhoda tomu chce, že setomto příběh doslechne sám prezident.Nechá si napsat detai lní správu o tétodroze a rozhodne se vyhlásit „válku“drogovým kartelům. Prezident ne-chá vytvořit super tajný projektKobra, jehož cílem je zničit boha-tý kolumbi jský drogový kartel .Dokáže projekt Kobra zastavitkartel???

Tato kniha se mi l íbi la proto, že autor j inapsal velmi čtivě a do detai lu v ní popi-soval chování kartelu včetně způsobůpašování drog do USA a Evropy.

Petr Kvapi l , 2 . B

strana 14

Na křídlech múzy

ŠtramberkMým nejoblíbenějším místem je městoŠtramberk, vzdálené zhruba 36 km odHranic. Je to horské městečko v centruŠtramberské vrchoviny, vrchu Kotouče,Bílé hory, Libotínských vrchů a Červené-ho kamene v předhůří Beskyd. Pro svoumalebnost je nazýváno „Moravský Bet-lém“. Štramberk založi l roku 1359 mo-ravský markrabě Jan J indřichLucemburský. Městu vévodí zří-cenina hraduStal lenberg

s válcovou věží zvanou Trúba. Unikátemměsta jsou taky valašské roubené chalu-py z 18. -19. století v centru města.Štramberk take proslavi l voňavý cukrář-ský výrobek zvaný Štramberské uši . Mezinejkrásnější místa ve Štramberku patříbotanická zahrada, která se vyskytujev prostoru vápencového lomu zvanéhoDolní kamenárka, poté je krásnou památ-kou Jurův kámen, rozhledna Bílá hora avý- znamná Národní přírodní

památka Šipka. Pokaždé,když potřebuju vyčistithlavu, je Štramberk promě tím nejkrásnějšímmístem, obzvlášť v létě,kdy zde bývá i ohroženýdruh motýla jasoňe čer-venookého.

Renáta Fojtíková, 1. C


SukněLeží dívka na ul ici , sukně krví zbrocená,leží dívka na ul ici , sotva dýše zpocená.Ještě ráno hrála si s dětmi svého věku,a teď leží v mokru deště a neschopná breku.Dětství pro ní dnes skonči lo tvrdou rukou mužebyla tma a všude mokro, co teď sama zmůže.Stači lo jen jíti cestou, nezkracovat dráhua mohla teďmísto v dešti stát u vlastního prahu.Nejsem tu však, abych řeši l možnosti ,pravda je ta, moje děti , svět je plný krutosti .Moje básně smutné jsou, však říkaj pravdu bez obalu.Při jde na to mnoho z vás, ač pozdě či pomalu.

SenČer

namů

ra ze o

knem sed

í,

prázdn

é oči d

o tmy h

ledí.

Přemý

šlímo v

šema o

ničem

,

hledám

cestu z

a svým

klíčem

.

K pozn

ánísam

a sebe,

k pozn

ánímn

e, ba i

tebe.

Teďhlo

ubám nad

smysle

m bytí,

proč js

emzač

al špat

nýmmu

žembýt

i .

Jehla b

ylanej

větší m

ůj příte

l

a flako

n s dro

goukon

cemkřti

tel .

Tenslas

tnýpoc

it, co n

ičí moje

tělo,

je kone

c, snad

něco v

íc dít b

y semě

lo.

A ono

nic,stá

le tem

noa ti

chohro

bové,

ó, ani n

ic, žádn

é peklo

či boho

vé.

Jenprá

zdno m

ojí duše

a zničen

ého

těla,

to je to

, codro

gapo

mně ch

těla.

Zbyla z

e mne

troska,

hledíc

z okna

ven,

už skon

či lanoc

a skonč

i l hrůz

nýsen

.

Jakub Štefánik, 1. C

Na křídlech múzy

strana 16

Na křídlech múzy

Na dobrou

noc

Zavřou se t

i očkaa peř

ina těpřikry

je,

as zavřou s

e ti očka, vl

k na dobrou

noc zavyje

.

Tak věz, že

jsi moje a n

ičí j iná,

ta nejkrásn

ější jetvoje

tvář mi lá.

Tak hvězdi

čky vycház

ejí a měsíc s

vítí všude,

tak hvězdič

ky vycháze

jí, jsou rud

é nejsou bíl

é.

Tak lásko, s

pinkej slad

ce,

as přehoupn

e se měsíc,

na nebi hla

d.

Pak červán

ky rudé a no

vý krásný d

en,

přej i ti mi lá

čku ten nejk

rásnější sen

.

LaňTichý les a měsíce svit,

na posedu sedět a nic neřešit.Celý můj život nemá význam,

je to jak stopovat bílou laň.A já stále nechci tomu čel it

a sám si to nepřiznám.On měl smysl a laň tu byla,

kdo ví, kde se má láska zabloudi la?

Je smutné, že za to můžu já,

můj odpor a žárl ivost má.Teď vím to, ale co s tím,

ano, nejvyšší cenu zaplatím.Provaz, z posedu houpá se tělo,

komu, no komu hlupáka sundávat by se chtělo?

Nechat ho napospas divoké zvěři ,

hlupák je ten, co dnes na lásku věří.

Jakub Štefánik, 1. C


Jak trávím vel ikonoceLetošní vel ikonoce vycházejí v kalendářiaž na 20. duben a to už snad bude jaro vplném proudu.

Jel ikož jediná z rodiny umím uplést po-mlázku, chodím už tři týdny před Vel iko-nocemi na vrbové pruty k našemuobecnímu rybníku (dělám brutální pro-řezávku). Ty pak namočím do vody adám do sklepa. Asi dva týdnypoté zaseju do květináčeobi l í a připravuj i sivel ikonoční výzdobu.

Prvním svátečním dnemje Zelený čtvrtek. V tenden se vypravíme na mla-dé zelené kopřivy (jestl inejsou, nahradíme špená-tem) a uvaříme z nich kopři-vovou omáčku s čerstvýmislepičími vejci . Bratr s bratran-cem se psychicky i fyzicky při-pravují na večerní hrkání, jel ikožse nezvoní, protože podlekřesťanské tradice zvony odletěly doŘíma.

Na Velký pátek se kromě úkl idu věnuj ipečení postního pečiva - j idášů, výroběpomlázek, a dovolí–l i počasí, jdu se psemna jarní procházku. Odpoledne pak če-kám na příchod hrkáčů s J idášem.

Na Bílou sobotu končí půst, vaříme bílouomáčku s uzeným masem.

Neděle – první svátek vel iko-noční, s mamkou barvíme vajíčka, chys-táme pamlsky pro koledníky a jedemek babičce na návštěvu.

Na vel ikonoční pondělí se mi nikdy ne-chce vstávat, ale taťka to vyřeší za mě,když mě vymrská už v peřinách. První ko-ledníci přicházejí už kolem osmé hodiny.

To j iž musím mít připravené pohoštění,jako jsou chlebíčky, jednohubky, zákuskya mnoho dalšího. Na to, že jsme maláobec (120 obyvatel) , se u mě vystřídá ko-lem padesáti osob mužského pohlaví. Ta-to tradice mě už moc nebaví, raděj i bychse dívala na pohádky a jedla bratrůvmrskut! Po poledni jsem ráda že to mámza sebou a začnu se vypravovat na in-ternát…

Ale ani tam moje utrpení nekončí.Hned další den máme bití znovu, toschytáme pořádnou nakládačkuod našich spolužáků, že?

Podle pranostiky každé šlehnutípomlázkou upevňuje zdraví.Tak doufám, že se to tentorok vyplní, jel ikož loni jsemi přes vydatný mrskut měladvě angíny.

Takže přeju všem pěknéVel ikonoce, kluci , vám

bohatou pomlázku beznásledků v podobě ranní bolesti

hlavy a holkám šikovné mrskáče a VY-DRŽTE! ! !

Lenka Si lnicová, 2 . B

Vel ikonoce

strana 18

Vel ikonoce


Studenti při rozhovoru:

„Kol ik je 25 % z 10?“

„Že by 12?“

Při hodině českého jazyka jde žák recitovat báseň.

Zhluboka se nadechne a řekne: „A jak se to vlastnějmenuje?! “

Žák recituje báseň a v tom se zasekne.

Učitel mu napovídá a žák mu odvětí: „A jsemv prd. . . , kdybyste mi do toho nekecal . “

Z recitace žáků.

„Karel Hynek Mácha: Čaj prvního zpěvu.“

V hodině zoologie.

„Pane učitel i , jak to dělaj í motýlci?“

„Tykadlama a sosáčkama a j iskří u toho – občas jepozoruju.“

Učitel : „Dnes jsem se ještě nedočkalvšech deseti bezpečnostních prvků.“Žák: „A ani je neuslyšíte.“Učitel : „Ty se mnou laškuješ, že?“

Učitel při hodině nauky o lesnímprostředí: „ Já vím, je to toho jak šestpůlek?“

Žák: „ Jak, šest půlek?“

Učitel : „No, jak řekneš, když mášněčeho plno?“

Žák: „Aha. . . Jako tři prd*l*.“

Učitel : „No a to je přece šest půlek, aleslušněj i ! "

Učitel na studenta: „Máš pěkné mandle, čoveče – není špatné si dáttu ploutev přes zobák! “

Sesbírala Petra Pantová, 3. B

Sranda z lesa od Homelesa

strana 20

Sranda z lesa od Homelesa

Příběh sborovnyVe škole šeptá se o ní,že prý už z dálky kávou voní.Je to však centrální místnost těch,j ichž leží náš osud na bedrech.

Skrývá se v ní tajemství,o kterém neví se.Skrývá l id i , j iž za naše učeníberou a utrácí peníze!

Každý den tudíž,s úsměvem na líci ,zdravím se s osobou miléhoSk … (však víte).

V následném sledu,než bys řek: „ Rup,“po schodech řítí seprofesor Hub.

Za ním hned odborník na vítr,na vánek …Je nám všem známpan doktor Sargánek.

A tak se rozhodnu podívat do nitramístnosti oné.Rozum mi říká: „Však otevři ! Proč ne?“

I kl ika mě láká:„ Jen uchop mě do dlaně.“Však ve dveřích narazím namagistra Beláně.

Ten se hned řečnickým obratem ohání,jestl i mám pro vstuppatřičné vzdělání.

Můj záměr tím však prakticky nezmění,odvětím,že ovládám bojová umění.

Pak si však vzpomenu,jaký jsem nešika,zvláště po úderusportsmana Menšíka.

Teď když jsem dostal

patřičně na hubu,obracím zraky na zachránce …na Šubu!

Ten totiž s patřičnou osobní lehkostíze spárů kolegyv mžiku mě vyprostí.

Chvíl i se vznáším,pak kouknu se nahoru,chudák tam visí …visí tam na bolu!

A pak se ozvou tóny tak vřelé,slova tak líbezná jsou pana ředitele!Direktor všechny srovná si v řad,následně strhává o stovečku plat.

A tak se končí příběh té místnosti ,doufám, že báseň mánevzbudí ve vásten dojem drzosti .

Teraz už čakám len na skutky, akcie.Akéže budú spomínaných reakcie!

Daniel Weiss, 1.A

Křížovka


Na výloži se ošetří úlovek, provedeme ___________,

popřípadě ____________________ pernatou zvěř.

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

1) měsíc mysl ivosti

2) místo, kde koroptve v ziměpřespávají

3) jeden z typů krmiv

4) zařízení pro úschovu suché píce

5) druh společného honu

6) noha ptáků s plovací blanou

7) rypák divočáků

8) zákaz odstřelu a chytání zvěře

9) produkt obl ičejové žlázy u jelena adaňka

10) bělavé plochy u muflona

11) zatočená pírka na ocase kačera

12) rohy muflona

13) mysl ivecký mládenec

14) lovecký nástroj použivaný

15) vědecký název třenových zubů

16) zajíci prokousané pěšinky

Sestavi la Petra Pantová, 3. B

strana 22

Redakční koutek

Redakce a přispěvateléRedaktoři :Lenka Si lnicová, 2 . BJosef Černoch, 3. CPetra Pantová, 3. B

Přispěvatelé:Renáta Fojtíková, 1. CRadoslav Hlavica, 4. CPetr Kvapi l , 2 . BMartina Plhalová, 2 . BMatěj Pospíši l , 4. CJakub Štefánik, 1. CDaniel Weiss, 1. A

Ing. Alena NovotnáIng. Bc. Alena PavelkováIng. Jaromír Vašíček, CSc.

Slovo na závěrLesáci a lesačky!

Tímto posledním článkem bych se s vámi chtěla rozloučit a připomenout vám, že nežse rozjedete domů na Vel ikonoční prázdniny, uskuteční se j iž tradiční školní akademie,při níž nás pobaví ti z vás, kteří mají chuť předvést svůj talent herecký, taneční,muzikantský ad.

U dalšího vydání se s vámi loučí redakce.

Na úpravě se podílel i :Mgr. Jan BeláňMgr. Vojtěch Zlámal

Kontakt:[email protected]

Výzva


Baterie

Nezapomeňte, že se dále sbírají baterie.Může je odevzdávat do určené krabice ve3. B nebo k paní učitelce Al ici Palacké! Kdo

donese nejvíc dostane propisku .

Documents

Homeles 3 roč. 2013/14