Homeles 4 roč. 2013/14

2013

/20

144

Poslední číslo tohoto školního roku

HOML SE

1. . . . . . . . . Pár slov úvodem

2. . . . . . . . . Soutěž v angl ickém jazyce

2. . . . . . . . . Výlet do divadla v Olomouci

3. . . . . . . . . Zprávy z arboreta

4. . . . . . . . . Návštěva ze Srbska

6. . . . . . . . . Výměna žáků se zahraničnímilesnickými školami

8. . . . . . . . . Zeptal i jsme se. . . MarcelyBerkové

9. . . . . . . . . Horská pěchota

10. . . . . . . Čáp bílý a čáp černý

11. . . . . . . Spl inter Cel l

12. . . . . . . Pět slov lásky

15. . . . . . . Keltský horoskop

18. . . . . . . Sranda z lesa od Homelesa

19. . . . . . . Lesníkova spojovačka

20. . . . . . . Redakční koutek

číslo 4 ročník 2013/2014

Obsah čísla Pár slov úvodem

Slunce vstává čím dál dřív, rtuť teplomě-ru šplhá čím dál výš a nám se chce učitčím dál míň. To je neklamný znak blížícíchse prázdnin. Každý den stříháme pomy-slný metr, abychom byl i bl íž bezsta-rostným dnům volna. Ale nejsme asisami. Naši profesoři určitě také hledajíposlední rezervy trpěl ivosti a sbírajízbytky si l pro práci s námi. Uži jme si te-dy s úsměvem a dobrou náladou pár po-sledních společných dnů. Absolventůmškoly, kteří úspěšně zvládl i zkouškuz dospělosti , přejeme hodně štěstí připráci či dalším studiu. Popřejme takéhodně zdraví a radosti novým čerstvýmtatínkům a maminkám a jej ich ra-tolestem.

Tak ať ži j í prázdniny a v září znovu na-shledanou!

Lenka Si lnicová, 2 . B

foto: Ing. Bc. Alena Pavelková

strana 2

Soutěž v angl ickémjazyceDne 26. 3. 2014 se v jazykové učebněuskutečni la školní soutěž v angl ickémjazyce. Soutěži ly mezi sebou tři ročníkyve dvou kategoriích. První a druhý ročníkměl lehčí úkoly zaměřené na poslech adoplňování slov do textu. Třetí ročník plni lsložitější úkoly zaměřené na téma zdraví.

Po zvládnutí první nelehké zkoušky se žá-ci dozvěděl i překvapující výsledky. Někte-ří se pozastavoval i nad tím, jak se mohl iumístit tak dobře, j iní se pobaveni svýmivýsledky smál i (osobně se řadím do tédruhé kategorie).

Dále následoval rozhovor s učitel i , cožbyl pro některé soutěžící oříšek. Přecejenom je rozdíl zvládat gramatiku a ne-bát se mluvit. Nakonec vše skonči-lo s dobrým pocitem u srdce nejenúčastníků soutěže, ale i vyučujících.

Kdo přišel , j istě nel itoval , jel ikož bylynavíc přichystány všemožné del ikatesypřipravované našimi studenty. Pochutnatjsme si mohl i na toustech, palačinkách avýborné zázvorové l imonádě.

Miroslav Šlachetka, 2 . C

Výlet do divadlav OlomouciDne 28. 4. 2014 naše škola zorganizovalapro své studenty zájezd do Moravskéhodivadla v Olomouci . Hlavní organizá-torkou byla jako obvykle paní učitelkaBradová. Představením byla tentokrátsituační komedie Carla Goldoniho „Sluhadvou pánů“. Divadla se zúčastni lo celkem43 studentů. Všichni účastníci byl i ve vel-mi dobrém rozpoložení.

Sraz jsme měl i v 17:00 před naší školou,odkud jsme vyjel i objednaným autobu-sem do Olomouce. V d ivadle si všichniužíval i excelentní herecký výkon herců,kteří vynikal i svou improvizací a nezapo-mínal i do hry zapojovat i publ ikum, a takněkdy docházelo k velmi vtipným mo-mentům. Konec představení byl ve22:00, poté jsme se vráti l i zpět doHranic, kde se studenti rozešl i do svýchubytoven a internátů.

Zpracoval : Josef Černoch, 3. C

Aktual ity


Zprávy z arboreta22. května se arboretem stejně jako ce-lým naším krajem prohnal si lný vítr, kterýtu za sebou zanechal někol ik popadanýchstromů. Konkrétně se jednalo o jedlovecrůznol istý (Tsuga diversifol ia, obr. 1), zekterého se vytvoři la hned dvě nová pose-zení (obr. 2 , 3). Dále pak si lnému větruneodolal javor mléč (Acer platanoides,obr. 4) a cypřiš hrachonosný (Cha-maecyparis pisifera, obr. 5, 6). Kmenjavoru nám poslouži l na nové posezení„u l ípy“ (obr. 7) a také nám zkrášluje oko-l í včelína (obr. 8, 9). Z javoru jsme ještěuchoval i asi 2 – 3 metrový výřez dvojáku(obr. 10), který podle některých připomí-ná „ženský klín“. Přes prázdninymám s tímto kouskem trochu j iné plány.Chtěla bych ho využít pro výrobu strážcearboreta, anebo ho použít jako podstavecpro obrázek sv. Huberta. Nebo máte j inýnápad? Pište na můj e-mai l [email protected].

Pod náporem větruse dále jeden stromzlomi l – smrk ztepi lý(Picea abies) a dvamenší stromy se vy-vráti ly – javor ja-sanol istý (Acernegundo) a dub letní(Quercus robur).

Moc děkuj i všem,kteří přidal i ruku

k dílu. Konkrétně bývalému panu učitel i ,Ing. Vladimírovi Šmídovi (obr. 11), ažákům prvních ročníků, kteří svojí pracíarboretum vráti l i skoro do původní podo-by. Všechno zlé je k něčemu dobré. Díkytéto kalamitě vzniklo někol ik nových po-sezení (obr. 12) a nových výhledů či po-hledů na arboretum.

Ing. Bc. Alena Pavelková

Aktual ity

1 )↑

←2)

4)↓

3)↑

5)→

6)↑

7)↑

8)↑9)→

←10)

1 1 )→

12)→

strana 4

Návštěva ze SrbskaJ iž nějakou dobu spolupracuje naše ško-la s Lesnickou školou z Kral jeva v Srbsku.Je to jediná škola lesnického zaměřenív zemi a úzce spolupracuje s Lesnickoufakultou v Bělehradě. Loni na podzim mě-l i možnost naši vybraní, dobře studujícížáci tuto školu navštívit. Na oplátku jsmepozval i srbské studenty a učitele k nám ave dnech 3. 6. - 5. 6. jsme pro ně při-pravi l i bohatý a zajímavý program.

První den jsme je provedl i po škole av arboretu. Ještě dopoledne nás při ja lastarostka města Hranic, která pohovoři lao histori i i současnosti města. Také násprovedla po hranickém zámku. Od-poledne jsme navštívi l i Zbrašovské ara-gonitové jeskyně, a když už jsmeprocházel i lázněmi Tepl ice nad Bečvou,ochutnal i i někol ik pramenů místních mi-nerálních vod. Pak jsme měl i pro srbskéžáky připravenou procházku přes re-zervaci Hůrka a kolem Hranické propasti ,která je nejhlubší v ČR a druhá nejhlubšína světě. Bohužel nám nepřálo počasí aHranický kras jsme musel i opustit. Jakonáhradní řešení jsme zvol i l i zámek Kin-ských ve Valašském Meziříčí.

Druhý den byl zaměřen na lesnickou amysl iveckou tématiku. Pracovníci LČR, s.p. z Lesní správy Prostějov připravi l i zaj í-mavý program. Hlavním organizátorembyl lesní správce Ing. Oldřich Bárta.Nejdříve se srbskými hosty zamíři l k reví-ru Troubky, kde jsou porosty slavonskéhodubu (původ osiva z dnešního Srbska).Dále mohl i vidět onemocnění jasanovýchporostů. Zajímavá byla i ukázka zásobní-ků zemního plynu, který je zde téměř podcelým prostorem. Z Troubek jsme zamíři l ido revíru Pohora v Drahanské vrchovině,kde je vel ice zajímavé velkoplošné přiro-zené zmlazení douglasky tisol isté. Od-poledne jsme je vzal i dolovecko-lesnického muzea na zámkuÚsov, kde má kořeny i naše škola.

Ve čtvrtek srbskou delegaci při ja l iu Vojenských lesů a statků s. p. , d ivizeLipník nad Bečvou, kde viděl i podrostníhospodaření na j ižních stráních Oder-ských vrchů. Navštívi l i také prameny řekyOdry.

Odpoledne proběhla prohlídka Školníhopolesí ve Valšovicích, kde si také všichniměl i možnost zastřílet na školní střelnici .Nej lepším střelcem bylo jedno z děvčat.Cenným suvenýrem pak byly prázdné ná-bojnice.

Aktual ity

Foto před školou. Poznáte mezi nimii vaše spolužáky?

Při prohlídce školy jsme nakoukli i do tříd.


Aktual ity

Návštěvu jsme završi l i společným bow-l ingem, který je moc bavi l . Na to, že hohrál i poprvé, j im hra šla velmi dobře.

V pátek ráno jsme se se srbskými žáky aučitel i rozlouči l i a oni se vydal i na ná-ročnou celodenní cestu domů do Srbska.

Následující týden přišel do školy e-mai lod ředitele tamní školy, že se j im zdemoc líbi lo a moc děkují za při jetí a pěknýprogram.

Na závěr bych chtěla poděkovat spoluor-ganizátorovi programu Ing. Marku Šubovia všem, kteří nám pomohl i s provázením.Jmenovitě to byl i ti to: Ing. Miroslav Kutý,

Ing. Al ice Palacká, Ing. Bc. Alena Pavel-ková, J iří Gratcl , Ing. Jakub Zapletal . Ne-smím zapomenout ani na naše žáky, kteříse v průběhu týdne střídal i - byl i toZbyněk Špičák, Kateřina Nakládalová,Vlastislav Daniel , Kateřina Balážová.

Ředitel školy Ing. Miroslav Kutý také pí-semně poděkoval za skvěle připravenéexkurze generálnímu ředitel i Lesy ČR, s.p. , panu Ing. Danielu Szórádovi , PhDr. ,které je absolventem naší školy z roku1989.

Vzájemná spolupráce našich škol budepokračovat i nadále. Budete-l i mít dobréstudi jní výsledky, můžete to být právě vy,koho vybereme pro příští návštěvu Srb-ska.

Ing. Alena Novotná

V arboretu se vrhli na sběr šišek do školnísbírky.

Můžu se projet?

Na střelnici si zastříleli všichni, i učitelskýdoprovod.

strana 6

Aktual ity

Výměna žáků se za-hraničními lesnickýmiškolamiLetos se naše škola j iž počtvrté zúčastni lamezinárodní výměny žáků lesnickýchškol . První dva ročníky se týkaly pouzečesko-slovenské spolupráce. Loni se za-poj i la i škola z Polska.

Konkrétně jsou do projektu zapojeny třistřední lesnické školy, a to naše Střednílesnická škola v Hranicích, Stredná od-borná škola lesnícka v Prešove (Slo-vensko) a Zespól Szkól Leśnych wBi lgoraju (Polsko). Každá z uvedenýchškol každý rok připraví pro vybrané žákyz partnerských škol týdenní program za-měřený jak na odborné exkurze, tak narůzné zajímavosti z okolí. Jestl i budetečíst dál , dozvíte se alespoň částečně, ja-ký program na zúčastněné žáky čekal .

Vedle prohlídky školy, arboreta a městaHranic jsme slovenské a polské žáky za-vedl i do Zbrašovských aragonitových jes-kyní, kde polskou výpravu mimo j iné

uchváti la zmínka o Hranické propasti .Proto jsme vyhověl i jej ich přání a k pro-pasti je zavedl i . Vlastně se ani jej ichzájmu nedivím, vždyť poslední průzkum aměření zatopené části propasti provedlv roce 2012 jej ich krajan. Další den jsmezamíři l i do Hukvaldské obory, kde pozo-roval i zvěř daňčí, mufloní a černou. Od-tud jsme pokračoval i do Valašského

muzea v přírodě v Rožnově pod Rad-hoštěm. Žáci měl i také možnost podívatse, jak se hospodaří ve státních lesích.Navštívi l i jak Lesy ČR, s. p. - Lesní správuProstějov, tak Vojenské lesy a statky, s.p. , d ivizi Lipník nad Bečvou, kde zrovnaprobíhala chovatelská přehlídka trofejízvěře spárkaté ulovené v honitbě Libaváza rok 2013. Velký úspěch mělo takéŠkolní polesí ve Valšovicích. Hosté byl iuneseni nejen z nové techniky, ale takéz možnosti zhlédnout harvestor při práci .Přestože je polština blízký jazyk, nebylood věci , když u některých exkurzívypomohl s překladem žák 3. C JanMichal ik. Podvečerní volný čas j im pak

Slovenská a polská výprava u nás v arbo-retu

Slovenská a polská výprava u nás.

vyplni la paní vychovatelka Ryšková přá-telským sportovním kláním v tenise a vo-lejbale.

V Polsku naši a slovenští žáci absolvoval irovněž zajímavý program. Navštívi l i lesníškolku „Bojary“, přírodní rezervaci „Oba-ry“. Na lesní správě – Janów Lubelski seseznámil i s požárním poplachovým systé-mem a způsobem předpovídání rizikpožárů. Tento systém mají v Polsku velmidobře propracovaný. V programu měl itaké naučnou stezku v přírodní rezervaciGreenhouse, arboretum v Bolestraszyce,prohlídku zámku v Krasiczynu, Národní

park Roztocze. Při návštěvě NadlesnictwaOleszyce se seznámil i s moderními tech-nologiemi v tamní lesní školce.

Program na Slovensku byl zaměřenpodobně. Nejdřív naši a polští žáci navští-vi l i Školní polesí Cemjata. Druhý den za-míři l i do Vysokých Tater na Skalnaté aŠtrbské pleso. Nevynechal i ani muzeumTANAPu v Tatranské Lomnici . Cestou doLevoče se zastavi l i na prohlídku Spišské-ho hradu, který je největší na Slovensku.Po exkurzi do bažantnice Rozhanovce za-míři l i do Košic na prohlídku města abotanické zahrady. Poslední den prošl i

lesní naučnou stezkou u Barďejova, kdetaké navštívi l i místní lázně a skanzen l i -dové architektury.

Jak jste si mohl i právě přečíst, náplň po-bytu ve všech školách byla velmi zají-mavá. Z ohlasů zúčastněných žáků mohuříci , že se všem výměnný pobyt líbi l .

Ing. Alena Novotná


Aktual ity

Naše výprava v Polsku

Naše výprava na Slovensku

Odpočinek v Botanické zahradě TANAPuna Slovensku

Zeptal i jsme se…Marcely BerkovéV tomto čísle nám na naše zvídavé otáz-ky odpovídala paní uklízečka MarcelaBerková. Všichni j i dobře znáte, díky jej ípráci totiž máme na druhý den čisto vetřídě a pod lavicemi. Ale i ona zná kaž-dého z nás. Ví o nás dokonce i to, co jsmedaný den měl i na svačinu, protože typapírky se sami nevyhodí, hned poznátoho, kdo má nové boty – protože tyčerné čárance na podlaze se sami neu-myjí – zná dokonce i naše otisky prstů,když umývá okna nebo zrcadla, a dokon-ce i DNA… když vejde na WC ☺…

Máte nějaký oblíbený re-cept ze zvěřiny nebo někte-rých darů lesa?

Zvěřinu i dary lesa mám mocráda, ale po pravdě z nich ne-vařím … Nechám si to radějipřipravit od někoho zkušenéhoa pak si jen pochutnávám.

A co tedy ráda jíte?

No, i když na to nevypadám, milujiovoce a zeleninu … Také potomřízky a chlebíčky … A piju to, co te-če, nejraději ale červené víno a ze-lený čaj. Nevolnosti nejsou, játradrží.

Vzpomenete si na nějakého studenta,který vám utkvěl v paměti? A měla bystek němu nějakou vtipnou vzpomínku?

Jeden bývalý student by tu byl, jmenovalse Martin Z. Velice rád mi schovával na-plněné kbelíky s vodou na umývání… Asipo roce se přišel podívat na naši školu apřinesl mi čokoládu s omluvou. Jinak naspoustu studentů mám dobré vzpomínky.Ti se ke mně hlásí i při setkání po delšídobě a to i mimo školu.

Posloucháte ráda hudbu? A jakou?

Hudbu mám velice ráda, žánr nerozlišuji,ale hlavně musí být rytmická a abych siu ní mohla i zazpívat.

Měla jste někdy nějaký velký sen? A jestl iano, splni l se?

Snů mám plno . . . Jen je těžké je usku-tečnit. Asi takový dlouhodobý je – jet sepodívat do Egypta . . A taky na nějakýstarý zámek nebo hrad, aby na mědýchla trocha historie. A ten největší senje asi mít kolem sebe jenom spolehlivé,hodné lidi.

Máte doma zvíře? Jaké?

Jé, já jich mám . . psa, rybičky adivokého kačera … no a ta lid-ská raději nepočítám.

Co se vám líbí na této škole?

Že jsem tu už 19 let a díkystudentům si připadám stá-le mladší (stejně jako panív bufetu) . A nejvíc asiškolní arboretum a tichov něm.

Co byste vzkázala na-šim studentům?

Bylo by hezké vidět,že si studenti váží na-ší práce, a někteří by

si měli uvědomit, že zaslušného člověka považuji kaž-

dého, kdo pozdraví nejen ředitele, alei pracovnici úklidu.

Váš nej lepší zážitek na naší škole?

Poznala jsem tu pár SUPER lidí, které po-važuji za skvělé přátele . . . A jak se říká,šla bych s nimi na kafe.

Děkujeme za rozhovor.

Lenka Si lnicová, 2 . B

strana 8

Ze školy


Historie

Horská pěchota

El itní jednotky českoslo-

venské armády

Málokdo ví, že i v naší před-válečné armádě se vysky-tovaly el itní jednotky, např.hraničářské pluky, kterébyly určeny pro bojv opevnění, nebo jednotkyhorské pěchoty. Taktéž sepřipravoval výcvik jednotekletecké pěchoty (výsad-kářů).

Jednotky horské pěchoty byly určenyzvláště pro boj v horském terénu. Cel-kově byly vybudovány čtyři pluky s vel i -telstvími v Ružomberoku, Popradu,Dolném Kubíně a Prešově. Každý pluk bylsložen ze tří praporů. Všech dvanácthorských praporů mělo svá samostatnável itelství s hospodářskou správou atechnickou rotou - ta měla zákopnickou,spojovací četu a četu děl . Prapor dáletvoři ly tři horské roty, horská kulometnárota a rámcové náhradní roty s hospodář-skou správou a augmentačním skladem.Rota se skládala ze dvou čet a pomocné-ho družstva. V praporu bylo 400 vojáků,18 lehkých kulometů, 8 těžkých kulometůa dvě lehká děla nebo minomety.

Jel ikož jednotky byly určeny pro bojv horském terénu, i jej ich výcvik bylzvláštní. Základ výcviku tvoři ly dlouhépochody v náročném horském terénu, bojv horách, základy horolezectví, slézáníledových polí a v zimních měsících ly-žování. Letní výcvik byl většinou or-ganizován ve stanicích zřízených

speciálně k tomuto účelu vysoko v ho-rách. Po jeho skončení se příslušnícipraporů horské pěchoty vracel i na krát-kou dobu do posádek, aby opravi l i poško-zenou výstroj a výzbroj . Poté následovalymanévry s j inými, většinou pěšími útvarynaší armády, kde si vybudoval i pověstel itní složky armády.

Tyto jednotky byly zvláštní rovněž tím, žekaždý nováček musel absolvovat výstupna některý z horských vrcholů, kde mubyly připnuty znaky horské pěchoty –sokol s l ipovou ratolestí.

Např. pro příslušníky 1. brigády s vel i tel -stvím v Turčianském sv. Martině to bylvýstup na více než 1600 metrů vysokýVeľký Choč.

Zpracoval R. Hlavica, 4. C

strana 10

Ptactvo

Čáp bílý a čáp černý

Pták roku 2014

Čáp bílý se vyskytuje a hnízdí ostrůvkovi-tě po celé Evropě kromě britských ost-rovů a severní Skandinávie. Dále hnízdíi v severozápadní Africe a ve střední Asi i .Zimoviště má v subsaharské Africe, kdevznikla i malá hnízdní populace zřejměz jedinců, kteří se rozhodl i nevrátit do Ev-ropy. Čáp se vyhýbá souvislým lesům,vysokým horám a extrémně suchým ob-lastem.

Čáp černý je rozšířen od centrální Evropypřes sibiřskou tajgu až po severovýchodníČínu a Koreu. Chybí na britských ost-rovech, v I rsku a Skandinávi i . Na začátku20. století druh vymizel z části středníEvropy, ve 30. letech začal znovu osíd-lovat původní území. Početnost dnesstoupá v Bělorusku, Litvě, Polsku, Slo-vensku, Španělsku i v České republ ice.Izolovaná hnízdní populace vzniklai v j ižní Africe.

Ži je skrytě v lesích a k hnízdění využívázejména vzrostlých stromů. Je mnohemplašší než jeho bílý příbuzný, ale v po-sledních letech zřejmě v souvis-losti s nárůstem populacepřibývá jedinců, kteří hníz-dí méně skrytě a blíž k l id-ským obydlím. Čáp černýje mnohem mlsnější nežčáp bílý, loví s obl ibouv menších vodních to-cích ryby až do ve-l ikosti 25 cm.

Čáp bílý je odne-paměti velmi oblí-beným ptačímdruhem. Není divu, protože sejako jediný náš brodivý pták záhy připoj i l

k člověku. Nejenže s obl ibou sbíral po-travu na pol i za orajícím zemědělcem, alena řadě míst využi l relativního bezpečíl idských sídel a začal hnízdit na střecháchnejrůznějších staveb.

Pověry spojené s čápem:• Pokud uvidí dívka prvního čápa v le-tu, ještě téhož roku se provdá, pokudčáp stojí, bude dívka na svatbu jenpozvaná.

• Spatří-l i dívka čápy hned dva, při jdesvatba dřív, než se naděje.

• Přelétá-l i čáp dům, kde leží šestine-dělka, lze čekat za rok dalšího poto-mka.

• Když zemře v zimě v domě selka,čapí hnízdo zůstane neobsazeno.

• Domy, na nichž hnízdí čápi , jsouuchráněny před požárem a blesky.

• Poláci , Litevci a Ukraj inci věři l i , žečápi přinášejí harmoni i do rodiny, najej ímž stavení hnízdí.

• Když čáp klape zobákem, rozbi je seprý v kuchyni hodně nádobí.

České pojmenování čápa je – kromě ně-kterých bulharských dialektů (čapl ik) –v rámci slovanských jazyků zcela ojedině-lé. V j iných slovanských jazycích ale čá-povi podobné názvy slouží jako označenípro volavku, jako např. polské czapla. Vestaročeštině se někdy objevovalo bočan,jemuž je příbuzné dnešní slovenské a

polské bocian. U nás je nářečněčáp také nazýván bocan,bočan, počan, bohdal , vo-bdál nebo (a to zejménačáp černý) šatan. Původjména „čáp“ se vykládá ob-vykle v souvislosti se staršímčápat - neohrabaně chodit, ne-bo čapat – chytat.

Zpracoval Jan Michal ik, 3. C


Hudba, fi lm, l i teratura

Spl inter Cel l

Svoboda má svoj i cenu

Knihu Spl inter Cel l – Svoboda má svoj icenu napsal americký spisovatel TomClancy podle světoznámé hry, kteroumožná znáte. Tuto hru vydala společnostUbi Soft.

Kniha popisuje misi agenta Sama Fishera,jenž se svým vybavením vyrovná i JamesiBondovi a rychlostí akce zase známémufi lmu Mission Impossible.

Příběh se točí okolo obchodníků sezbraněmi z Ruska, známým jako krám„Krám“. Jej ich hlavním odběratelem je te-roristická skupina známá pod jménem„Stíny“. NSA se snaží zj istit, kdo stojíza organizací „Krám“, a zničitj i . „Krám“ se aktivně

brání (zabíj í agenty po celém světě) ajej ich zákazníci „Stíny“ zatím pořádajíbombové útoky a střílej í po Američanech.A během toho všeho se snaží zkon-struovat tajnou zbraň hromadného ni-čení. Jestl i agent Sam Fisher dokáže zničitorganizace „Stíny“ a „Krám“, jež mu une-se dceru, se dočtěte sami.

Tuto knihu bych ohodnoti l jako prů-měrnou. Je sice akční, a le dle mého názo-ru jí chybí „j iskra“ a podruhé bych j ipravděpodobně nečetl .

Petr Kvapi l , 2 . B

strana 12

Na křídlech múzy

Pět slov lásky ZamilováníLáska je láska a vše září,

láska je tu a svět je nádherný,

láska je tu - začala už v září,

chci vyskočit, vylézt na všechny rozhledny

a z plných pl ic křičet, že mi luje,

a říct to všem, které potkám,

že na světě už není nic, co mě zraňuje,

že už necítím se jak potkan.

Jsem hrdý na svůj cit jako lev

a pyšný na to, že tě mám.

Už neskápne z mých rukou krev,

už bolest nikdy nepoznám.

Každý se dozví, každý o mém citu,

i ten poslední, ať je kde je,

každý se dozví o mém uvnitř slunce svitu,

každý se dozví, že já jsem ten, kdo miluje.

Chci řvát, chci křičet,

chci s každým, koho potkám, zatřást,

že ty jsi ta, kdo má od mého srdce klíček,

a v každé zahradě kopec růží nakrást

a donést ti je do postýlky

a dát ti pusu pro sladké sny.

Mít v břichu jen motýlky

a žít už jenom krásné dny.

Poznání

Poznalsněkdy někoho

, pro koho zemřít chceš?


, pro koho chceš obětovat sebe?


, za koho stojí projít temný les?

Já ano, poznal jse

m tebe.

Díra v srdci hluboká

ve tvaru tvého jména

tebe hřeje, už je napevn

o vyryta,

už utkvělav mojí mysl i žen

a.

Odešeljsem od svého koryta.

Skončit s tím, co trápí moj i duši ,

skončit s tím, přivino

ut j i k sobě,

skonči ljsem a moje srdce něco tuší,

tuší, žebrzo skončí v

temném hrobě.

Ale teď se raduje,a vesele úder za

úderemklepe,

a teď si raduje, výská

si a šťastnoje,

že našlo, co hledalo

, a má se teď lépe,

že při lehlotvoje tělo na moje

a tep se srovnala bi l oběm

a stejně,

ve stejnémrytmu, ve stejné notě,

už jsem nebyl smutný a oběma nohama v lejně,

už jsem byl spokojený jak u pána

kotě.


Na křídlech múzy

Štěstí

Štěstí j

e, když

ráno vsta

neša je ti d

obře uvn

itř sebe

.

Štěstí j

e, když

ráno si d

áš kávu

vedle mi lov

anéoso

by.

Štěstí j

e, když

vím, že

mámteb

e.

Štěstí m

ůžebýt

a nemusí

mít důvo

dy.

Raduju

se z mal ič

kostí, z

každé

tvojí pu

sy.

Štěstí,

to je když ne

myslím na

minulost

.

Když za

pomenu

navše

chny ty hnu

sy.

Když po

stavím

přes sm

utek most

.

Most, c

o se tyčí do

oblak a bi je

doočí.

Most, k

terýje vět

ší než c

okol iv špa

tného.

Most, z

a kterým

se už nikdy

neotoč

ím.

Když od

vrátím

se odvše

homarn

ého.

Když cí

tímtvů

j dech na

mémkrk

u,

když hl

adím tě po

vlasech

.

Když cí

tímv le

se vůni sm

rků

a můžeme být

spolu zas

e.Žárl ivostMoje a ničí j iná, moje bílá laň,

krásná výj imečná, moje, už tě nedám.

Svázat tě, schovat tě, mít tě jen pro sebe.

Zavřít tě, nepustit, dívat se na tebe.

To vše je nesmyslné,

to chci udělat jak dvě rány otevřené.

A pulzující tep a pramínky krve,

jsi moje stejně teď jak prve.Jsi moje, jsi svázaná navždy.

Jsem schopný čehokol i , kl idně i vraždy.

A cítím, že zlosyn jsem ve tvých očích,

jsem zrádce, tyran, tvého života kočí.

Ten, co tě nenechá jít, tě přitáhne zpátky.

Ten, co neumí číst slova mezi řádky.

Hloupý nemotorný člověk na odstřel .

Každý by nejradši moj i rakev prostřel .

strana 14

Na křídlech múzy

StrachBojím se a zuby drkotám,

schoulený bolestí v koutě.

Bojím se, nahlas polykám,

snad nevezmou tě.Snad zůstaneš se mnou a nepůjdeš dál

sama beze mě životu vstříc.

To je to, čeho jsem se vždycky bál ,

to je to, co se bojím i říct.Nepřeži l bych bez tebe ani den či týden,

ukousal bych se k smrti splínem.

Přestat se bát a uvěřit je jak vybíjet klín klínem.

Jakub Štefánik, 1. C



Keltský horoskopPozorováním přírody sestavi l i druidové -keltští kněží a mudrci horoskop, který sezachoval dodnes. Podle keltského ho-roskopu si každý člověk, narozený v urči-tém období, s sebou nese archetypy„svého“ boha, vlastnosti rostl iny aochranného symbolu, většinou živoči-cha, se všemi vlastnostmi, po-tenciálem, ambicemi, ideály,slabostmi.

Narození na konci či za-čátku měsíce majímnoho společnýchvlastností z předcháze-j ícího či následujícíhoměsíce. A protože všich-ni keltští bohové majíprotějšek ve slunečnímkalendáři , pro rychlejší ori -entaci v pravzorcích „své“ po-vahy uvádíme také řeckého boha,odpovídajícího keltskému. Vyzkoušejte si ,jak je pro vás keltská charakteristikaplatná.

Bříza (24. 12. – 20. 1. )

Jej í vládnoucí planetou je Slunce. Jej ímibohy jsou Tal iesin – mistr umění a řemes-la, a Lug – válečník (v Řecku j im odpovídáApol lón, bůh Slunce, umění a medicíny).Charakteristickým zvířetem je bílý jelen –značí vysoké ideály, houževnatost,odolnost, ctižádostivost, sebej istotu apřekonávání překážek.

Jeřáb (21. 1. – 17. 2 . )

Jeho vládnoucí planetou je Uran, bohy za-se Cel i - zdroj inspirace řeči a proroctví, aBrigit – mateřská bohyně, ochranitelkadomácího krbu (řeckou obdobou jeÚranos, bůh nebes). Charakterizuje ho

zelený drak – poukazuje na před-stavivost, inspiraci , originální myšlení,nezávislost, kl idnou povahu maskujícívášnivá přesvědčení a emoce.

Jasan (18. 2 . – 17. 3. )

Jeho vládnoucí planetou je Neptun, kelt-ským bohem Lir, bůh moře. Řeckou ob-

dobou je Poseidón, bůh vody.Charakteristický pro jasany je

mořský koník – znamenávrozený instinkt k přežití,schopnost přizpůsobit sezměnám, sensitivitu,nekonvenčnost a prag-matismus v ideálech.

Olše (18. 3. –

14. 4. )

Vládnoucí planetou je Mars,bohem zase Král Artuš a Bran,

kteří zaštiťuj í hmotný svět a zásvětí,rovněž pak Airem, mladý sluneční bůh(řeckou obdobou je Arés, bůh války).Symbol ickým zvířetem je sokol – pou-kazuje na svobodného ducha, obranu,lovecké instinkty. Je vždy vpředu, určujesměr, má pevnou víru v sebe a potřebubýt finančně odměňován za akci (kořist) .Je loajální k přátelům.

Vrba (15. 4. – 12. 5. )

Jej í vládnoucí planetou je Měsíc. Pat-ronkou je Cai l leach, bohyně osudu(v Řecku je obdobou Artemis, bohynělovu a Měsíce). Typickým zvířetem jemořský had, značí moudrost, schopnostvyjednávat. Vrby jsou kreativní, cílů do-sahují vynalézavostí, schopností chytřevyjednávat, jsou tvrdohlavé, nel ibě nesouvměšování do svých názorů, drží sevlastních úsudků.

Horoskopy

strana 16

Horoskopy

Hloh (13. 5. – 9. 6. )

Jeho vládnoucí planetou je Vulkán. Patro-nem je Govannon, bůh magických zbraníse schopností transmutace a přeměny.(Řeckou obdobou je Hefaistos, bůh ohněa kovářů). Charakterizuje ho nikol i zvíře,ale stříbrný kal ich – živoucí duch ohně.Ukazuje na schopnost dávat l id i dohro-mady a vytvářet pouto jednoty, Hloh jeflexibi lní, často mění plány a je spole-čenský.

Dub (10. 6. – 7. 7. )

Vládnoucí planetou je Jupiter. Ochrannouruku na ním drží Rhiannon, vládkyně živ-lů, přírody, a Dagda - bůh otec, pánvšech věd (v Řecku je obdobou Zeus, nej-vyšší bůh). Charakteristickým zvířetemje bílá kl isna – značí ochranář-ské a pečující vlastnosti .Dub má rozsáhlý aexpandujícísoubor cílů,za kterýmikráčí opatrně,má skvělouschopnostimprovizace.

Cesmína (8. 7. – 4. 8. )

Vládnoucí planetou je Země. Chrání j i Ce-ridwen, bohyně matka, symbol plodnostia hojnosti (v Řecku je to Démétér, bo-hyně plodnosti země a rolnictví) . Charak-teristickým zvířetem je jednorožec –symbol izuje majestát a ušlechti lého du-cha. Cesmíny jsou sebej isté, v krizíchdokážou inspirovat, mají organizačníschopnosti , na osobní kritiku reagují po-drážděně, jsou odvážné, ale netrpěl ivé.

Líska (5. 8. – 1. 9. )

Vládnoucí planetou je Merkur. Náležícímibohy jsou Manannán, syn mořského bohaLira, strážce pravdy, záznamů i vě-domosti (v Řecku je Hermés, posel bohů).Charakteristickým zvířetem je losos –symbol izuje moudrost a vědomosti . Lískymají kritické myšlení, intel igenční vý-zkumný potenciál , jsou rezervované,uvolní se s obtížemi. Rády cestují a po-znávají nové.

Vinná réva (2. 9. – 29. 9. )

Vládnoucí planetou je Venuše. Chrání j iGuinevra, bohynělásky (v Řecku jeto Afrodité).Charakteris-tickým zvíře-tem je bílálabuť – jeinspirativní

a skvěle spolu-pracuje. Nerada se hádá,

je zranitelná, nerozhodná, zva-žující, moudrá. Má kolísavou energi i , je

empatická a nekl idná z opačného pohlaví– typická je oddanost zvolenému partne-rovi .

Břečťan (30. 9. – 27. 10. )

Vládnoucí planetou je Persefoné. Chráního bohyně Arianrhod (v Řecku Persefoné,vládla spolu s Hádem podsvětí) . Typickýmzvířetem je motýl – má dvě vnější podo-by, transformuje se. Je radikální, má ak-tivní uvažování, schopnost změn sebesama i životního stylu, ale soukromémyšlenky si nechává pro sebe, plní po-vinnosti , a nesnáší nerozhodnost.


Horoskopy

Rákos (28. 10. – 24. 11. )

Vládnoucí planetou je Pluto. Jeho bohemje Pwyl l , bůh podsvětí, reinkarnace(v Řecku Hádes, bůh podsvětí) . Charakte-ristickým zvířetem je bílý pes – vyznačujese intuicí a instinktem. Nemá rád povrch-ní l id i , nepromyšlené plány, má dobrouintuici , sklon vidět vše černobíle,malou schopnostkompromisu, potlačujeemoce.

Černý bez (25. 11. – 23.

12. )

Vládnoucí planetou je Saturn, ochrannouruku nad ním drží Pryderi , strážce času(v Řecku je to Kronos, bůh času). Charak-teristické je pro něj černé hříbě, mi lu j ícísvobodu. Je nekl idný, nej istý, upřímný,má pronikavý smysl pro spravedlnost,l iberální názory, obtížně se přizpůsobujekonvenčnímu životnímu stylu.

Zpracoval Ing. Vladimír Šmíd


Kočka si povídá s prasetem a říká mu:

„ Já vím, co z tebe bude, až vyrosteš.“

„ Jak to? Četla jsi můj horoskop?“

„Ne, kuchařku.“

strana 18

Sranda z lesa od Homelesa

„ Jak to, že jdete na hon bez nábojů?”

„Ono to při jde laciněj i a výsledek je týž! ”

Potkají se dva mysl ivci :

„Proč jdeš na hon v takovémhle hrozném počasí?”

„Možná budu mít štěstí a nějakého zajíce zabi je blesk! ”

Hajná připomíná manželovi :

„Pepane, zítra je to zrovinka pětadvacet let, co jsme se bral i . Mělbys zastřel it bažanta! ”

Mysl ivec na to:

„Prosím tě, copak ten chudák za to může?”

Leží to u lesa ve škarpě, je to zelený a děláto pořád dokola šl ip, šl ip, šl ip. . . Jestl ipakvíte, co to může být?

Je to ožralej hajnej , kterej se snaží zpívatŠly panenky si lnicí.

Potkají se dva mysl ivci .

„Tak co, jak ti letos přeje svatý Hubert?"

„Ale ani se neptej , střel i l jsem l išku."

„To je přece úspěch - proč to říkáš taksklesle?"

„To bys musel vidět, jak řádi la ta baba,co j i měla kolem krku! "

Potkají se dva mysl ivci : „Kam jdeš?”

„Nakoupit. ”

„Tak proč máš u sebe tu fl intu?”

„Nejsem mil ionář! ”

Námět nejen do lesní pedagogiky


Lesníkova spojovačkaSpoj správný název s obrázkem.

PRŮMĚRKA

PÁSMO

HARVESTOR

VÝSKOMĚR

POROSTNÍ MAPA

ZNAČKOVACÍ SPREJE

LOPATKA

strana 20

Redakční koutek

Redakce a přispěvateléRedaktoři :

Lenka Si lnicová, 2 . BJosef Černoch, 3. CPetra Pantová, 3. B

Přispěvatelé:

Radoslav Hlavica, 4. CPetr Kvapi l , 2 . BJan Michal ik, 3. CMiroslav Šlachetka, 2 . CJakub Štefánik, 1. C

Ing. Alena NovotnáIng. Bc. Alena PavelkováIng. Vladimír Šmíd

Na úpravě se podílel i :Mgr. Jan BeláňMgr. Vojtěch Zlámal

Kontakt:[email protected]


Documents

Homeles 4 roč. 2013/14