Iluminované rukopisy za vlády Karla IV. a Václava IV.

Karel IV. (1316-1378)

• byl synem Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny• do 7 let byl vězněn a poté vychováván u francouzského

královského dvora • studoval na pařížské univerzitě• plynule hovořil pěti jazyky• aktivně se účastnil evropské politiky • jeho přítelem byl Pierre de Rosieres pozdější papež

Klement VI.

• po založení univerzity přichází do Čech učenci a umělci • k úspěchům mu pomohla volba spolupracovníků: arcibiskupa

Arnošta z Pardubic nebo prvního českého kardinála Jana Očka z Vlašimi a velkého diplomata a císařova kancléře Jana ze Středy

• zemřel na zápal plic • pohřben byl v prostém minoritském hábitu

Votivní obraz Jana Očka z Vlašimi

(vpravo klečící Karel IV. vlevo Václav IV.)

Scriptorium

Armárium - místnost mezi příčnou lodí kostela a kapitulní síní, která sloužila pro uložení liturgických knih a předmětů. Knihy byly ukládány na policích ve výklenku stěny, později ve skříních.

Skriptorium – písařská dílna sloužící k opisování knih

Pergamen • je zpracovaná kůže koz, vepřů, oslů, hovězího dobytka pro písařské

potřeby.• Nejprve se kůže máčí ve vápenné vodě. Z namočené kůže se oškrábe

srst a vzniká holina, která se napíná na rám a čistí. Do očištěné schnoucí kůže se vtírala plavená křída. Po vysušení se vyřízne list, který se drhne pemzou nebo práškem z drcených mušlí, aby se dosáhlo větší tenkosti.

Inkoust Existovalo mnoho receptů na jeho výrobu, jen málo se jich zachovalo. Bílek se například míchal se sazemi a medem. Pro jiný způsob se sbírala houba zvaná „právníkova paruka“ neboli Corprinus comatus, která se uložila do keramické nádoby a nechala několik dní na teplém místě, až z ní vznikla tekutina.

Pigmenty

• byly rostlinného, minerálního nebo živočišného původu. • těsně před nanášením na pergamen se pigmenty smíchaly s pojidlem,

které zajišťovalo přilnavost barvy. Velmi rychle zasychalo. Nejčastěji šlo o arabskou gumu, vaječný bílek nebo vyzinu - lep z rybí kůže.

Pro bílou se používala olovnatá běloba a vaječné skořápky. Žlutá se vyráběla z auripigmentu, rezedy, šafránu, kurkumy, vlaštovičníku či reveně.

Červená barva vznikala na základě rumělky, červené hlinky, kermesu (zaschlé samičky červce klenutce), dračí krve (pryskyřice z plodu palmy Calamus draco), lakmusu či borůvkové šťávy, pro nach sloužily ulity ostranky jaderské (Murex brandaris).

Na zelenou byl rozemletý malachit, iris, řešetlák, měděnka.

Modrá měla několik odstínů podle použitého materiálu. Mohl jím být ultramarín, azurit, lakmus či indigo a borůvky. Obzvláště ceněnou barvu poskytoval polodrahokam lapis lazuli. Používal se na nejdůležitější části iluminace, například na modrý plášť Panny Marie.

Kromě vlivu umění franko-vlámské oblasti, iluminátory inspirovala díla v Burgundsku, v severní Franci a ve Vlámsku, pro které byla typická realistická ilustrace a prostorová plastická plnost. Zobrazování postavy se liší podle významu výškou, postoji a gesty. Pozadí jsou silně zlacena. Vedle plátového zlata pracoval umělec s některými dalšími drahými výtvarnými materiály. Ty nejdražší barvy byly téměř výhradně určeny pro zobrazení Krista a Panny Marie.

Žaltář karlštejnské kapituly

Italský vliv se projevil v kompozicích a postavách. Společnost dvora se oddávala svým zábavám. Selské obyvatelstvo bývalo zaznamenáváno při řemeslné práci. Oblíbenými Italizujícím prvky jsou archaické tvary stromů s korunami vyplněnými velkými listy.

Liber viaticus Jana ze Středy

Liber viaticus Jana ze Středy

Tomáš ze Štítného: Knížky šestery o obecných věcech křesťanskýchSmrt krutě rdousí umírajícího na lůžku

Václav IV. (1361-1419)

• převzal vládu v 17 letech• dostal se do konfliktu se šlechtou (byl vězněn)• politickým tlakům nebyl schopen čelit chladnými

diplomatickými schopnostmi svého otce • spor s církví – umučení Jana Nepomuckého, otrávení

arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazenburku – místo něj dosazen Václavův lékař Albík z Uničova

• za jeho vlády je upálen rektor Karlovy Univerzity Jan Hus i Jeroným Pražský

• rozvoj husitství a zahájení křížové výpravy proti Českým zemím

• král se kromě vášnivého holdování radostem pozemského života a náruživého lovectví, věnoval také vážným duchovním otázkám a umění – období krásného slohu

• jeho vášnivá povaha se pojila s charakteristickou nevyrovnaností a později s podivínskými rysy

Bible Václava IV.

Ornamenty v rukopisech Václava IV. • hlavní postavou je často sám král připoutaný k dříku svého

monogramu• kláda, v níž je uzavřen král• modrá točenice „věník“• Ledňáček• lazebnice (pravděpodobně převlečená královna) s nástroji svého

řemesla a písmenem E (Eufémie – Žofie)• diví muži • heraldické erby se lvem a orlicí

Bible Václava IV.

Děkuji za pozornost

Použité zdroje

Flickr: Scriptorium [online]. [cit. 2015-06-19]. Dostupné z: https://www.flickr.com/photos/30976576@N07/2943407232Geneanet: Bienvenue sur ma base de données [online]. [cit. 2015-06-19]. Dostupné z: http://gw.geneanet.org/jopradier?lang=de&m=NOTES&f=2_1_4yronde_et_buron_bouschetManuscriptorium: digital library of Vritten Cultural Heritatge [online]. Praha: Národní knihovna České republiky. [cit. 2015-06-19]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/csOPRÁSKI SČESKÍ HISTORJE: Všchni Zmikundi národa [online]. June 19, 2015 [cit. 2015-06-19]. Dostupné z: http://historje.tumblr.com/Pergamen. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Praha: Wikimedia Česká republika, 2001, 15. 6. 2015 v 12.00 [cit. 2015-06-19]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/PergamenVotivní obraz Jana Očka z Vlašimi. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Praha: Wikimedia Česká republika, 2001, 6. 4. 2015 v 2.32 [cit. 2015-06-19]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Votivn%C3%AD_obraz_Jana_O%C4%8Dka_z_Vla%C5%A1imi