Kampus Albertov

KAMPUSALBERTOV

Březovská Tereza, Cirmaciu Tomáš, Hes Lukáš, Hoffmann Jakub, Choc Josef, Jamnická Alexandra, Poláčková Markéta, Pozdníček Richard, Ptáček Jiří, Rašek Filip

Autoři

KAMPUS ALBERTOV

diplomní seminářAteliér Ondřeje Císlera, FA ČVUTLS 2015/2016

5

OBSAH

1 ÚVOD

2 UNIVERZITA KARLOVAhistorie a současnost

univerzita ve městě

vývoj a vize

univerzita v Kampusu Albertov

3 LOKALITAlokalita

fotodokumentace

historie lokality

územní plán a regulace

doprava a infrastruktura

zeleň a krajina

veřejný prostor a parter

4 UNIVERZITNÍ KAMPUSYhistorie a vývoj univerzit

reference

5 URBANISTICKÝ KONCEPT KAMPUSU ALBERTOV

6 BIBLIOGRAFIE

05

07 - 1708 - 09

10 - 11

12 - 15

16 - 17

19 - 8520 - 23

24 - 25

27 - 47

49 - 67

69 - 73

75 - 79

81 - 85

87 - 14188 - 111

112 - 141

143 - 147

148 - 151

7

ÚVOD

ÚVOD

Karlova univerzita je jednou z nejstarších evrop-ských univerzit. Založil ji Karel IV. v roce 1348 a v té době měla čtyři fakulty. Nyní je univerzita rozdělena na sedmnáct fakult, na kterých studuje přes padesát tisíc studentů z České republiky i ze zahraničí. Je přední výzkumnou univerzitou, vzdělávací institucí i nositelkou tradice, ale zá-roveň také cílevědomě rozvíjí mezinárodní vě-deckou spolupráci a zapojuje se do programů ev-ropských i světových. Právě díky této spolupráci se rychle rozvinula v moderní vysokoškolskou instituci.S ohledem na dlouhý historický vývoj jsou sídla jednotlivých fakult v současné době rozmístěna nejen po celé Praze, ale i v Plzni a v Hradci Krá-lové. Po opuštění dřívějších úvah o vybudování nového moderního kampusu na okraji Prahy, kde by Univerzita soustředila většinu výuky a vý-zkumu, se vedení přiklonilo k podpoře vzniku a rozrůstání takzvaných “minikampusů”. Ty jsou situovány v Praze 1, v Troji a na Albertově.Kampus na Albertově je přirozeně ohraničené území. Na tomto místě byl vysokoškolský areál budován už od počátku 20. století. Vzorem pro jeho výstavbu byly monofunkční výzkumné uni-verzitní areály západoevropských a amerických škol. Dnes slouží převážně Přírodovědecké fa-kultě, 1. lékařské fakultě a Matematickofyzikál-ní fakultě Univerzity Karlovy. Univerzita v bu-doucnu plánuje postavit v tomto prostoru nová výzkumná centra Biocentrum a Globecentrum, které by mohly přilákat vědecké pracovníky z ce-lého světa. Pro rozšíření Přírodovědecké fakulty je v plánu využít stávající budovu ČVUT, která by měla v budoucnu přejít do jejich vlastnictví.Následující analýzy dokumentují historii, sou-časnost a budoucí rozvoj Karlovy univerzity se zaměřením na oblast Albertova a současně hle-dají možné územní rezervy pro jeho dostavbu a využití. V historii se tímto územím zabývalo

několik studií. Kampus v nich byl vždy velkoryse komponované prostředí s impozantními paláco-vými budovami. Stále ale není úplný. Chybí mu prostory a budovy potvrzující status univerzity. Stejně jako jiné světové vzdělávací instituce by Karlova univerzita mohla využít novou architek-turu jako prostředek pro šíření vzdělání – ať už pomocí konkrétních budov nebo díky veřejným prostorům, které kolem sebe nové budovy for-mují.Dostavbou nových domů pro potřeby univerzity chceme zdůraznit její místo na Albertově i v cen-tru Prahy. Kampus by měl sloužit nejen studen-tům vysokých škol během studijního dne, ale i v jejich volném čase, večer, o víkendu i o prázdni-nách. Nemá být uzavřeným areálem ve městě, ale jeho živou čtvrtí.

UNIVERZITA KARLOVA

10

UNIVERZITA KARLOVA

Struktura:17 fakult4 vysokoškolské ústavy5 dalších pracovišť5 účelových zařízeníStudenti:50 992bakalářské studium:18 560magisterské studium:15 222magisterské studium navazující:9 559doktorských studium:7 651Zaměstnanci:8 098akademičtí a vědečtí:4 657ostatní:3 441Rozpočet:9,0 miliard Kčpříspěvek a dotace na vzdělávací činnost:3,3 miliard Kčdotace na výzkum, vývoj a inovace:2,9 miliard Kčvlastní výnosy:2,8 miliard Kč

Zdroj: Univerzita Karlova, Výroční zpráva o čin-nosti 2014 a Výroční zpráva o hospodaření 2014

11

UNIVERZITA KARLOVA

UNIVERZITA KARLOVA

Univerzita Karlova byla založena 7. 4. 1348 Karlem IV. po vzoru univerzit v Bologni a Pa-říži a stala se prvním vysokým učením na sever od Alp. V době svého vzniku měla čtyři fakulty: teologickou, medicínskou, právnickou a fakultu svobodných umění. Kromě českých akademiků zde působilo i množství zahraničních učitelů a studentů.Svůj význam univerzita potvrdila i během husit-ského reformního hnutí. Tehdy získala také poli-tický vliv a to nejen díky působení jejího rektora Mistra Jana Husa. V tomto období se redukova-la pouze na jedinou fakultu, kterou byla fakulta svobodných umění. Další významnou politickou událostí, která měla vliv na chod univerzity, byla porážka pro-tihabsburské opozice během Třicetileté války. Vítězný císař Svaté říše římské a český král Fer-dinand III. spojil v roce 1654 Karolinské učení s jezuitskou univerzitou v Klementinu a dal tím vzniknout Karlo-Ferdinandově univerzitě. Ta měla čtyři fakulty a transformovala se z původ-ního svobodného uskupení vzdělanců na státní vzdělávací instituci. V této podobě pak fungo-vala až do poloviny 19. století. Během reforem v letech 1848/49 se z ní stal státní ústav a začala se měnit v moderní univerzitu. V roce 1882 byla rozdělena na dvě - českou a německou. Obě univerzity dosáhly vysoké úrovně a působilo zde množství významných osobností. Po vzniku Československa byla tato instiuce na-zvána jako Karlova Univerzita. Během nacistické okupace a po studentských demonstracích při pohřbu Jana Opletala 17. listopadu 1939 byla, stejně jako všechny vysoké školy, uzavřena. Svoji činnost znovu zahájila až po válce. Po válce záro-veň definitivně zanikla Německá univerzita.Po únoru 1948 byla univerzita podřízena ko-munistickému režimu, výuka i bádání podléhaly politické a ideologické kontrole a přerušeno bylo

i množství zahraničních styků.Karlova univerzita znovu výrazně zasáhla do po-litických událostí v roce 1989. Studenti vystou-pili v demonstraci 17. listopadu 1989 proti to-talitnímu režimu a dali tak podnět k jeho pádu. Počátkem 90. let začala univerzita obnovovat a znovu navazovat množství zahraničních styků a stala se mezinárodně uznávanou vysokou školou.

12

fakulty lékařské

fakulty humanitní

fakulty přírodovědné

knihovny

menzy a koleje

sportoviště

Budovy Univerzity Karlovy v Praze

13

Dostupnost na Albertov (minuty)

1. Karolinum, FF2. 2. LF Motol3. 3. LF Vinohrady4. FTVS Evropská5. MFF V Holešovičkách6. MFF, FTVS Malostranské náměstí7. MFF Sokolovská8. FHS, FF, FSV, COŽP Jinonice9. KTF Dejvice10. HTF Budějovická11. SC, KaM Hostivař12. kolej a menza Budeč13. kolej a menza Jednota14. kolej Petrská15. kolej a menza Kajetánka16. kolej Větrník, kolej hvězda17. kolej Švehlova18. Kolej Jižní Město

VZDÁLENOST OD ALBERTOVA (min)

Karolinum, FF2.LF Motol3.LF VinohradyFTVS EvropskáMFFV HolešovičkáchMFF, FTVS Malostranské nám.MFF SokolovskáFHS, FF, FSV, COŽP JinoniceKTF DejviceHTF BudějovickáSC, KaM Hostivař

kolej a menza Budečkolej a menza Jednotakolej Petrskákolej a menza Kajetánkakolej Větrník, kolej Hvězdakolej Švehlovakolej Jižní Město

1535304035242525302550

5202040252740

1520153015131525201530

5151520401330

3580501104040601h7540120

103540759035110




1535304035242525302550

5202040252740

1520153015131525201530

5151520401330

3580501104040601h7540120

103540759035110




1535304035242525302550

5202040252740

1520153015131525201530

5151520401330

3580501104040601h7540120

103540759035110

15 35 1535 80 2030 50 1540 110 3035 40 1524 40 1325 60 1525 60 2530 75 2025 40 1550 120 305 10 520 35 1520 40 1540 75 2025 90 4027 35 1340 110 30

14

Karel IV. zakládá v Praze Univerzitu Karlovu

S příchodem Jezuitů se mění rozmístění pražských univerzit ve městě -> do přelomu 19.-20. stol. jsou v Praze dvě univerzitní centra – v Karolinu a Klementinu.

Druhé centrum vzniká kolem Betlémské kaple.

Vzniká první univerzitní centrum kolem budovy Karolina

13481300

1600

1900

1910

1920

1930

1940

Přírodovědná sekce �loso�cké fakulty stěhuje chemický, botanický a fyzikální ústav na Albertov do nově postavených budov. Urbanistický koncept nových univerzitních budov na Albertově navrhl Rudolf Vomáčka společně s Ing. Novotným a Kožíškem.

konec 19. st.

Návrh Státní regulační komisí – vymezeno území dvou institucí – univerzitní nemocnice a UK.

1931

Arch. Smetana uvažuje ve své studii o umístění další nemocnice na území zahrady kláštěra alžbětinek.

1940

1556

Začíná realizace první fáze kampusu Albertov.

1905

Prof. Lhoták a arch. Nietsche ve své studii soustřeďují některé budovy do Kateřinské zahrady. Nové teoretické ústavy lekářské fakulty umísťují do deseti budov na Albertově v sousedství zemské porodnice.

1920

14./15. st.konec 14. st.

Dochází k rozdělení univerzity na českou a německou -> vzniká nové sídlo kolem Karlova náměstí (lékařská fakulta).

1882

Arch.dr. L. Machoň vypracovává studii na území všeobecné nemocnice.

1926

Arch. Havlíček a Uklein zpracovávájí studii ve spolupráci s dr. Albertem.

1937

15

Vyzváno několik projekčních kolektivů k vypracování zastavovací studie fakultní nemocnice a fakulty všeobecného lekařství.

1967

UK nechává zpracovat generel UK v území Albertov-Karlov (zpracovala arch. Marie Hubíková). Generel slouží především jako podklad pro přípravu a zpracování územního plánu hl.m. Prahy.

1994

1950

1940

1960

1970

1980

1990

2000

Arch. Josef Havlíček navrhuje ve své studii kampus od Ječné ulice až po nuselské údolí a břeh Vltavy na Výtoni. Soustředění celé UK kromě jejího administrativního a společenského vedení. Koncetruje akademický život do jedné lokality.

1946Arch. F. Čermák a G. Paul vytváří 2 studie: „Urbanistická studie velká“ – do prostoru mezi Ječnou ulicí a nuselským údolím soustřeďují všechny fakulty UK a ČVUT, včetně ubytování a stravování studentů v prostoru pod Vyšehradem.„Urbanistická studie malá“ - pouze UK a univerzitní nemocnice.

1945

Zpracován stavebně-historický rozbor jednotlivých objektů. Na základě tohoto rozboru vypracovává projekční ateliér SÚRPMO pod vedením arch. Z. Vávry novou regulační studii fakultní nemocnice a lékařské fakulty. Studie předpokládá vznik jedné fakultní nemocnice a lékařské fakulty. Přirodovědecká fakulta UK, Matematicko-fyzikální fakulta UK a ČVUT mají být přesunuty do nově vznikajícíh kampusů v Troji a v Dejvicích.

1970

Na základě stavebně - historického rozboru je vydána „stavební uzávěra“ ve prospěch výstavby fakultní nemocnice a lékařské fakulty.

1971

Ústavem národního zdraví hl.m. Prahy a Krajským ústavem je vytvořen program výstavby dvou fakultních nemocnic a lékařské fakulty.

1985

UK vydává několik investičních záměrů na dostavbu volných pozemků na Albertově. Většinou se jedná o víceúčelový objekt a menzu.

1996 - 2004 Útvar rozvoje hl.m. Prahy nechává zpracovat urbanistickou studii dostavby území Albertov-Karlov (arch. I.Hořejší a A.Kroha)

1991

16

2000

2010

2016

2020

Zahájeny přípravy projektu „Kampus Albertov“.

2006

Arch. L. Svoboda a N. Malkovské při své zátěžové studii vycházejí ze zastavovacích studií zpracovaných arch. Hubíkovou a arch. Hořejším a Krohou.

Založena „Studentská unie UK“. Mezi jeden z jejich cílů patří vytvoření Studentského domu UK.

2008

Vzniká sttudie od ateliéru M.C.A. atelier, s.r.o na revitalizaci zeleně Albertov.

2009

Národní divadlo hodlá opouštět své sklady v ulici Apolinářská na Albertově. UK chce prostory získat a využít například pro Studentský klub nebo knihovnu. Přesné představy o využití nemají.

Stejná situace nastává s budovami ČVUT na Albertově. UK počítá s využitím budov pro výukové prostory přírodovědecké fakulty.

UK usiluje o pozemek bývalého zahradnictví v ulici Albertov. Ocenili by zde “odpočinkovou zónu”.

Mezi vzdálené vize patří přesun Všeobecné fakultní nemocnice do Bubnů. V takovém případě by byl nutný i přesun lékařské fakulty.

2016 - ???

Na základě návrhů z řad vědecké obce bylo rozhodnuto využít formu sdružení fakult do dvou budov - výzkumných center: Biocentra a Globcentra.

2007

Představení studentských prací „Urbanistická vize UK 2030“ ukazující možnosti rozvoje kampusů UK.

2011

UK vyhlašuje dvoukolovou veřejnou projektovou architek-tonickou soutěž. Předmětem soutěže jsou dvě budovy výzkumných center – Biocentra a Globcentra.

2015

Předpokládaný rok ukončení výstavby Kampusu Albertov - Biocentra a Globcentra.

2021

17

Vymezení řešeného území Biocentra a Globcentra 1:3 500

Biocentrum

Globcentrum

V září 2015 byla vyhlášena veřejná projektová architekto-nická soutěž na návrh dvou budov: Biocentra a Globcent-ra. Jedná se o společný projekt tří fakult: Přírodovědecké, 1. lékařské a Matematicko-fyzikální fakulty UK. Objekty Biocentra a Globcentra mají umožnit kvalitní výzkum a vzdělávání na mezinárodní úrovni v oborech biomedicínských, přírodovědných a v oblasti studia glo-bálních změn. V budovách mají vzniknout nejen prostory pro výzkum, ale také pro výuku, pořádání vědeckých kon-ferencí a chybět nemá ani nezbytné zázemí pro studenty, zaměstnance a návštěvníky kampusu Albertov.

Jedním z cílů projektu je vytvoření prostředí pro meziobo-rovou spolupráci. V budovách Biocentra a Globcentra se tak mají potkávat nejen výzkumníci a studenti již zmíně-ných fakult, ale i další odborníci z ČR i zahraničí. Součástí budov budou různé druhy laboratoří, pracovny, společná výzkumná infrastruktura (tzv. core facilities), sklady, posluchárny a seminární místnosti, kavárna, klub, knihovna, prodejna skript, dětská skupina a menza asi pro 1500 strávníků.

18

1. Lékařská fakulta

Přírodovědecká fakulta

Matematicko - fyzikální f.

ČVUT

koleje

V kampusu Albertov sídlí 3 fakulty Univerzity Karlovy - 1. lékařská fakulta, která je soustředěná zejména kolem nemocnice na Karlově náměstí, Přírodovědecká fakulta s hlavní budovou v ulici Albertov a Matematicko - fyzikální fakulta, která má i další budovy situované v jiných čás-tech města - v Karlíně, na Malostranském náměstí a V Holešovičkách. Kromě Univerzity Karlovy sídlí v součas-ném kampusu i dvě fakulty ČVUT - Fakulta dopravní a Fakulta strojní. Nachází se zde i menza a několik bufetů.

Univerzitní budovy 1:10 000

19

Celková jasná vize kampusu Albertov univerzitě dosud chybí. Vzhledem k plánované výstavbě Biocentra a Glob-centra umožňujících výzkum by univerzita uvítala také zakomponování ubytování pro vědce, doktorandy či hostu-jící profesory (cca 60 - 80 lidí).UK plánuje získat pozemek bývalého zahradnictví v ulici Albertov a využít ho jako “odpočinkovou zónu” a také zís-kat objekty skladů Národního divadla a ČVUT. Budovy ČVUT by měly sloužit jako výukové prostory Přírodově-decké fakulty. Jasná představa využití skladů Univerzitě zatím chybí, ale mezi možné varianty se nabízí studentský klub nebo knihovna.

V roce 2009 vznikla studie od M. C. A. atelier, s.r.o. za-bývající se revitalizací zeleně Albertov. Cílem záměru je kultivace a zpřístupnění málo využívaných ploch zeleně Albertovských svahů.V současné době probíhá na Albertově několik stavebních aktivit. V Albertovských svazích vzniká amfiteátr, Přírodo-vědecká fakulta rozšiřuje knihovnu v rámci jedné ze svých budov a v ulici Viničná jsou plánovány developerské byty místo stávajících kurtů.

Současné plány a vize UK pro kampus Albertov 1:3 500

Biocentrum

Globcentrum

sklady Národního divadla

budovy ČVUT

bývalé zahradnictví

plánované bydlení

rozšíření knihovny

amfiteátr

LOKALITA

22

Řešené území

23

24

Albertov

Botičská

Svobodova

Sekaninova

Nezam

yslova

Oldřichova

Jaromírova

Ostrčilovo nám.

Vnislavova

Neklanova

Vratislavova Přemyslova

Vina

řické

ho

Hlavova

Korčákova

Votočkova

Studničkova

Ke Karlovu

Viničná

Horská

Apolinářská

Benátská

Vyše

hrad

ská

Na Slupi

25

LOKALITA

LOKALITA

Kampus Albertov se nachází na pravém břehu řeky Vltavy v místech, která kvůli složitosti te-rénu a blízkému průběhu hradeb Nového Města nebyla v historii zastavěna. V minulosti zde byly pozemkové rezervy, vinice a užitné zahrady kláš-terů. Univerzitní kampus je zde budován již od počátku 20. století. Jeho výstavba navazuje na postupnou reorganizaci a dostavbu Všeobecné nemocnice.Areál kampusu vymezují ulice Apolinářská, Na Slupi, Horská a Ke Karlovu.Hlavní páteří areálu je ulice Albertov, která pro-chází přibližně středem území obklíčeného útva-rem skalního reliéfu. Ulice je lemována ovocnou alejí. Hlavní osa navazuje na Velké albertovské schody, které spojují areál Albertova s Karlovem a budovami nemocnice. Navazující ulice drží jednoduchý ortogonální systém.Univerzitní objekty jsou zpravidla solitéry s vnitřními dvory. Obvyklý počet pater jsou čtyři až pět. Několik dalších univerzitních budov se nachází směrem na Karlovo náměstí v ulicích Viničná a U Nemocnice. Pro pěší propojení těchto částí slouží Malé albertovské schody. Velkými alber-tovskými schody jsou s areálem propojeny školy na Karlově.Fenoménem v této oblasti jsou kostely a kláštery jejichž historie sahá až do doby Karla IV. V uli-ci Na Slupi se nachází bývalý klášter Alžbětinek, Kostel Panny Marie U Alžbětinek s kaplí svaté Tekly a bývalý klášter servitů s kostelem Zvěsto-vání Panny Marie (Na Trávníčku). Na Karlově je to bývalý klášter augustiniánů kanovníků s kos-telem Panny Marie a sv. Karla Velikého. V ulici Apolinářská najdeme kostel svatého Apolináře.Vysokoškolský areál je kromě skalního reliéfu vymezen také pásem zeleně, kterou Praha ve spolupráci s Karlovou univerzitou postupně re-vitalizují a snaží se vytvářet místa k odpočinku,

relaxaci i zábavě. Parky a zahrady nejsou konti-nuální, některé jsou špatně průchozí a některé i zcela neprůchozí. To se snaží zlepšit i sami stu-denti a pořádají tradiční jarní brigády zaměřené na vyčištění a uklizení této oblasti. Albertovské svahy mají do budoucna velký potenciál stát se atraktivním místem na odpolední procházku či pro sportovní vyžití. Již dnes zde najdeme ně-kolik menších sportovišť ukrytých mezi stromy. Ze severozápadu kampus ohraničuje Botanická zahrada, z jihovýchodu jsou to hradby Nového města a na ně navazující park Folimanka. Sou-běžně s ulicí Na Slupi vede vlaková trať vytváře-jící bariéru.

26

27

29

HISTORIE

HISTORIE LOKALITY

Vhodné geologické, geografické a morfologické podmínky na území Nového Města hrály pod-statnou roli při jeho historickém osidlování. Prv-ní osídlení lze díky nálezům z oblasti dnešních ulic Na Slupi a na Vyšehradě datovat do doby bronzové. Další drobnější nálezy postupně do-kumentují jeho přerod v opevněné středověké město. Velký rozvoj osídlení pražské kotliny se odehrál během vlády Přemyslovců, nejprve na le-vém břehu v podhradí, poté podél pravého břehu Vltavy a později se rozšiřovalo do vzdálenějších ploch. Předpokládá se, že k ochraně pravobřež-ního osídlení dali Přemyslovci vybudovat druhý hrad nad Vyšehradskou skálu. Nejvýznamněj-ší historické období Vyšehradu je spojováno s vládou Vratislava II., který sem na více než půl století přenesl sídlo panovnické moci. Vyšehrad byl sídlem panovníka až do roku 1144, poté zde sídlila významná církevní instituce - vyšehradská kapitula.Středověké osídlení vyšehradského podhradí bylo limitováno složitým terénem, proto mělo podobu roztroušených osad. Největší z nich byla pravděpodobně v místech dnešního Podskalí. Archeologické nálezy dokládají, že území mezi Vyšehradem a Starým Městem bylo souvisle osídleno už od 12. století. Páteří osídlení byla pravděpodobně spojnice obou hradů.Před založením Nového Města vznikly dva kláš-tery, karmelitánský u Havelské Brány ve Starém Městě a benediktinský na severním konci Pod-skalí, ale také četné kostely. V oblasti dnešního Albertova se jednalo o kostel sv. Michala v oko-lí ulice Na Slupi a kláštery P. Marie na Karlově (augustiniáni), Sv. Kateřiny (augustiniánky), sv. Apolináře Na Větrově s kapitulou a klášter servi-tů s kostelem Panny Marie Na Trávníčku.Karel IV. položil základní kámen Nového Měs-ta 26. března 1348 a byla zahájena stavba měst-ských hradeb od Vyšehradu k Poříčí. Hradby

byly dokončeny o dva roky později a do roku 1367 byla dokončena také většina Nového Měs-ta. V prudce stoupajícím terénu jihovýchodně od Karlova náměstí se rozkládalo řídké osídlení, což bylo ovlivněno jednak terénem a také průbě-hem městských hradeb. Rozlehlé volné plochy a zahrady byly plošnou rezervou města a zároveň zázemím pro kláštery. Ze znázornění Albertov-ské kotliny na dobových rytinách je patrné, že území nebylo vyjma církevních staveb vůbec za-stavěné. Na svazích pod Větrovem byly vinice a pod svahem konírny.Zajímavostí je geometrická kompozice význam-ných staveb v této lokalitě. V části pod kostelem sv. Kateřiny na návrších i v údolí byla lokalita s pěti nevýznamnějšími novoměstskými církev-ními stavbami rozvržena tak, že tvořily vrcholy velkého kříže.

30

“Praha - Nové Město - Pohled z Vyšehradu, pokus o doplnění panoramatu ze Schedelovy kroniky.”

31

32

Stabilní katastr 1820 - 1840 ˆ ˇ Ortofotomapa 1953

33

Ortofotomapa 1975 ˆ ˇOrtofotomapa 1996

34

Geometrická souvislost kostelů na Albertově s Vyšehradem

Geometrická promyšlenost plánu Nového Města je patrná ze vzájemného postavení kostelů, které byly jedněmi ze zá-kladních kamenů středověkého urbanismu. Spojení kostelů Na Slovanech - na Karlově a sv. Kateřiny - sv. Panna Ma-rie na trávníčku tvoří kříž, v jehož středu se nachází kostel sv. Apolináře

35

Křížová kompozice kostelů na Albertově

1. Kostel sv. Apolináře2. Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské3. Kostel Panny Marie, sv. Jeronýma (Emauzy)4. Kostel Zvěstování Panny Marie5. Kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého

1.

2.

3.

4.

5.

36

Historická pohlednice, pohled na Karlovˆ ˇ Ulice Na Slupi od starých hradeb, 1845

37

Ulice Na Slupy, František Fridrich, 1870ˆ ˇ Historická pohlednice, pohled na Albertov

38

HISTORIE

HISTORIE KAMPUSU UNIVERZITY KARLOVY

Univerzita Karlova nikdy netvořila v organismu města samostatný uzavřený celek budov. První univerzitní centrum vzniklo na konci 14. sto-letí kolem budovy Karolina, kde se postupně soustředilo několik univerzitních budov. Druhé centrum vzniklo na přelomu 14. a 15. století ko-lem Betlémské kaple. Obě centra rostla postup-ně dle potřeb univerzity. Příchodem jezuitů do Prahy v roce 1556 se mění rozmístění univerzit ve městě. Až do přelomu 19. a 20. století jsou pak v Praze situována dvě samostatná univerzitní centra - jedno v Karolinu a druhé v Klementinu.Zlom přineslo rozdělení Karlo-Ferdinandovo univerzity na českou a německou část v roce 1882, kdy vznikla potřeba nových prostor pro výuku, která vedla až k výstavbě nových objektů.Nové sídlo univerzity bylo situováno kolem Kar-lova náměstí, kde se soustředily budovy lékařské fakulty a na ní navázanou všeobecnou nemocni-ci. Jednalo se především o novou budovu ústavů české lékařské fakulty postavené v roce 1883 a později rozšířené přístavbou k ulici Na Bojišti (1886 a 1894-97). Albertovský areál lze považovat za první ucelený zárodek univerzitního kampusu. Jeho budovy tvoří jeden celek, který byl budován od přelomu 19. a 20. století. Kampus původně sloužil oběma dvěma univerzitám, české i německé. Přírodo-vědná sekce filosofické fakulty sem přestěhovala chemický, botanický a fyzikální ústav. Samotný název Albertov je odvozen od jména význačného českého chirurga Eduarda Alberta. Urbanistic-ký koncept nových univerzitních budov na Al-bertově navrhl Rudolf Vomáčka společně s Ing. Novotným a architektem Kožíškem. První fáze Albertovského kampusu byla realizována v roce 1905. Ještě před její realizací se Albertov stal no-vým sídlem botanické zahrady, která sem byla přenesena ze Smíchova.Na začátku 20. století se objevuje idea výstavby

nového univerzitního centra, pro které se hledá nové umístění, především kvůli nedostačující kapacitě právnické fakulty. Bylo naplánováno vybudování velkého bloku budov mezi ulicemi Kaprova a Platnéřská a nábřežím Vltavy. Z pů-vodního záměru však byly realizovány pouze bu-dovy právnické fakulty (architekt Jan Kotěra) a filosofické fakulty (architekt Josef Sakař).Po vzniku ČSR dochází ke snahám o nové urba-nistické řešení prostoru Albertova v souvislosti s reorganizací a dostavbou všeobecné nemocnice. Proto se na koncepci podíleli mimo architektů i významní lékaři. V meziválečném období došlo pouze k rozšíření budovy Hygienického ústavu a byla postavena budova Purkyňova ústavu.V letech 1920 až 1948 vznikalo množství ur-banistických studií, které ale vzhledem k vývoji politické a hospodářské situace zůstaly nereali-zované. Jediným faktickým výsledkem plánů na zástavbu Albertova je přístavba tehdejší Fakulty ekonomicko-inženýrské ČVUT (Houba 1956-59) a sportovní areál Matematicko-fyzikální fa-kulty UK (Matyáš Houba. 2001).

39

Památkově chráněné objekty 1:3 500

Celé řešené území leží v pražské památkové rezervaci, kro-mě toho se zde nachází také velké množství nemovitých kulturních památek. K nejstarším patří městské hradby, všechny tři kláštery a všechny kostely. V případě kláštera alžbětinek spadá pod památkovou ochranu celý areál včet-ně zahrady. K novějším památkám patří zemská porodnice (Apolinář) a Hlavův ústav s jeho ranně funkcionalistickou zadní fasádou.

národní kulturní památka

kulturní památka

městská památková rezervace

památková zóna

40

HISTORIE

URBANISTICKÉ STUDIE NA KAMPUS ALBERTOV

Prof. Lhoták a arch. Nietsche v roce 1920 vy-tvořili studii, ve které soustředily některé budovy do Kateřinské zahrady. Nové teoretické ústavy lékařské fakulty byly umístěny do deseti budov na Albertově, v sousedství zemské porodnice. Studie dále předpokládala, že do celkového kon-ceptu lékařské fakulty budou zahrnuty i budovy přírodovědecké fakulty. Každá klinika či ústav měly samostatný pavilon. Další studie vznikla roku 1926 a jejím autorem byl arch. dr. L. Machoň. A návrh se omezoval pouze na území všeobecné nemocnice. Josefín-ský trakt v ní nahrazuje arch. Machoň novým křídlem o 6 - 8 podlažích s řadou krátkých příč-ných křídel. V roce 1931 byl vytvořen Státní regulační komi-sí další návrh. Za nejvýznamnější ze zásad, kte-ré tento regulační plán obsahoval, lze považovat vyhrazení celého území Albertova pro teoretické ústavy obou lékařských fakult a přírodovědné ústavy. Regulační plán dále stanovil pro Alber-tov volné zastavění v zeleni, přičemž počítal se zachováním stávajících objektů, které měly být pouze doplněny novými budovami. Státní regu-lační komise tímto poprvé jasně vymezila zájmo-vá území dvou institucí - univerzitní nemocnice a Univerzity Karlovy. V roce 1937 vznikla další studie, jejímiž autory byli architekti Havlíček a Uklein ve spolupráci s dr. Albertem. Tato studie řešila dvě samostatné fakultní nemocnice včetně teoretických ústavů lékařských fakult pomocí monobloků. Poslední meziválečnou studii vypracoval v roce 1940 arch. Smetana. Kromě duplicitního řeše-ní české a německé kliniky spolu s teoretický-mi ústavy počítá jeho studie i s umístěním další nemocnice na území zahrady kláštera alžbětinek. Rovněž navrhuje v prostoru Albertova další teo-retické ústavy.Teprve po druhé světové válce se objevuje skuteč-

ný urbanistický záměr univerzitního kampusu. Jeho autorem je architekt Josef Havlíček, který svoji studii publikoval v roce 1946 v měsíčníku Architekt. Paradoxně tato studie vznikala v ob-dobí protektorátu, kdy byly univerzity uzavřeny. Univerzitní centrum mělo být přebudováno v duchu konstruktivistických zásad přeměny měst bez ohledu na stávající historicky cenné budovy. Prostor kampusu Havlíček chápal ve velmi širo-kém pojetí od Ječné ulice až po nuselské údo-lí a břeh Vltavy na Výtoni. Záměr počítá také se vznikem severojižní dopravní spojnice, která přemostí nuselské údolí a naváže na pankráckou plošinu. Řídká zástavba Havlíčkovy studie byla v souladu s tehdy prosazovaným “zahradním měs-tem”. Do vymezeného území měla být podle plá-nu soustředěna celá Karlova Univerzita s výjim-kou administrativního a společenského vedení. Právě tato snaha autora o koncentraci akademic-kého života do jedné lokality je velmi důležitá. Havlíček nechtěl vytlačit studenty na okraj měs-ta a nutit je trávit spoustu času dojížděním. Pod-statné je rovněž to, že neuvažoval o zachování ani integraci stávajících budov a uličních sítí.

41

Urbanistické studie na kampus Albertov

1. 1901 - 1904 - Rudolf Vomáčka, Ing. Novotný, Ing. Kožíšek2. 1920 - K. Lhoták, arch. L. Nitsche3. 1922 - arch. Alois Špalek4. 1931 - Státní regulační komise5. 1940 - arch. P. Smetana6. 1946 - J. Havlíček (velká varianta)

42

HISTORIE

Paralelně s Havlíčkem vypracovávali svoji ur-banistickou “Studii vysokoškolského centra v Praze” architekti Čermák a Paul. V sedmi před-ložených variantách navrhli různě druhy zástav-by dotčeného území mezi Benátskou, Ječnou, Lípovou a Vyšehradskou ulicí s připojením po-zemků na Moráni. Současně autoři vytvořili dvě varianty vysokoškolského centra. V tzv. “Urba-nistické studii velké” měly být mezi Ječnou ulicí a nuselským údolím soustředěny veškeré fakulty Univerzity Karlovy a ČVUT včetně studentské-ho bydlení a stravování v prostoru pod Vyšehra-dem. “Urbanistická studie malá” měla do stej-ného území mimo nuselského údolí soustředit celou Univerzitu Karlovu a univerzitní nemoc-nici. Především s ohledem na hustotu zástavby a míru zásahu do území byla přijatelnější malá varianta studie.Po roce 1948 byly vzhledem k investiční politice státu snahy o rekonstrukci a dostavbu student-ského areálu na Albertově na dlouhou dobu pře-rušeny. Organizační změny měly negativní vliv na jakékoliv úsilí o novou výstavbu, ale i přes tento vývoj vznikaly ze strany instituce Výstavby hlavního města Prahy snahy o rekonstrukci a do-stavbu tohoto území. Byla to právě tato instituce společně s ministerstvem zdravotnictví, která vy-zvala v roce 1967 několik projekčních kolektivů k vypracování zastavovací studie fakultní nemoc-nice a fakulty všeobecného lékařství. Studie slou-žily k ověření různých možností zastavění území. V roce 1970 byl na základě studií z roku 1967, které však byly historicky naprosto nevyhovující, vyhotoven stavebně historický průzkum jednot-livých objektů. Na základě tohoto rozboru byla v roce 1970 ateliérem SÚRPMO pod vedením arch. Vávry vyhotovena nová regulační studie fakultní nemocnice a lékařské fakulty UK. Stu-die vycházela z předpokladu, že vznikne jedna fakultní nemocnice a lékařská fakulta. Ostatní vysokoškolská zařízení měla přesídlit do nově se tvořících kampusů v Troji a Dejvicích. Stu-die respektovala uliční síť a zachovávala stávající historicky cenné objekty. V roce 1971 byla na

jejím základě a na základě historického rozboru vydána stavební uzávěra dle stavebního zákona ve prospěch výstavby fakultní nemocnice a lékař-ské fakulty. Podle zastavovací studie byla reali-zována novostavba urologické kliniky v ulici Ke Karlovu. Dostavba areálu byla rozdělena do čtyř samostatných celků, stávající uliční síť a většina univerzitních budov v oblasti Albertova měly být zachovány. Příprava výstavby se však protahovala a realizaci zhatila nepřipravenost na související investice do zajištění nového centrálního zdroje tepla. Psychiatrická klinika a Matematicko-fyzi-kální fakulta se přestěhovaly pryč z Karlova.V roce 1985 vznikl program výstavby dvou fa-kultních nemocnic a lékařské fakulty. Krajská FN měla být mezi ulicemi Benátská a U nemocnice, FN pro Prahu měla být v Kateřinské zahradě a prostoru Karlova. Hlávkova Zemská porodnice měla tvořit střed zmiňovaného souboru. Prosto-ry stávající nemocnice měly být využity pro jiné účely. Teoretické ústavy lékařské fakulty měly být přestěhovány na Albertov s podmínkou, že se Přírodovědná fakulta a Matematicko-fyzikální fakulta přesunou do Troje a fakulty ČVUT do kampusu v Dejvicích. Jako první část souboru budov byla postavena centrální plynová kotelna, která měla zásobovat teplem celý tzv. horní areál. Po roce 1989 však došlo ke zcela jinému vývo-ji v oblasti potřeby nových prostor, protože obě fakultní nemocnice byly sloučeny a některé kli-niky byly přesunuty do nově postavené motolské nemocnice.

43

Urbanistické studie na kampus Albertov

7. 1946 - J. Havlíček (malá varianta)8. 1967 - arch. F. Čermák, arch. G. Paul9. 1967 - L. Šimon, J. Havlíček, Vl. Pacovský, arch. N. Houdková10. 1970 - Ing. arch. Z. Vávra11. 1980 - architekti O. Steinbach, V. Guguričová, J. Sedloň, I. Šuhajík, M. Dandová, V. Danda12. 1996 - Ing. arch. M. Hubíková

44

HISTORIE

BUDOVY KAMPUSU

1. Budova Fyzikálního ústavuPostavena byla v letech 1905-1907 pro Filosofic-kou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity. Od roku 1920 sloužila Fyzikálnímu ústavu Přírodo-vědné fakulty UK až do vzniku Matematicko-fyzikální fakulty UK, který jí byl v roce 1952 předán.Budova je postavena v novobarokním slohu podle návrhu Jana Gerstla z roku 1902. Je to čtyřkřídlá dvoutraktová volně stojící stavba s vnitřním dvorem. Do ulice Ke Karlovu má 3 a do zahrady 4 podlaží. Součástí je sportovní areál zrekonstruovaný v roce 2001-02.

2. Budova Matematického ústavuStavba byla zahájena po dokončení Fyzikálního ústavu v roce 1907. Pro oba ústavy byl původně plánován společný objekt, ale z technických a fi-nančních důvodů bylo od tohoto záměru upuš-těno. Budova byla postavena podle plánů C. k. ředitelství stavby z roku 1907 v novobarokním stylu, který už měl prvky nastupující secese. Uliční křídlo je trojtraktové a dvorní křídla jsou dvoutraktová.

3. Budova Hygienického ústavuByla postavena pro německou Karlo-Ferdinan-dovu univerzitu v letech 1904-1906. Návrh vy-pracoval Stavební úřad c. k. místodržitelství pod vedením R. Vomáčky. Vznikla během realizace první etapy zástavby Albertova podle Vomáč-kova regulačního plánu z roku 1904. Původní stavba má trojkřídlou dispozici do tvaru “U” a je postavena v novobarokním slohu. Už při návrhu se počítalo s jejím budoucím rozšířením o jiho-západní křídlo. Autorem této přístavby z roku 1932 je Alois Špalek. Je provedena v puristic-kém slohu jako dvoutrakt do tvaru “L”. Dvorní objekt byl v roce 2006 celkově rekonstruován a nyní v něm sídlí Biomedicínské centrum.

4. Budova Fyziologického ústavuByla jednou z prvních budov postavených pod-le Vomáčkova zastavovacího plánu z konce 19. stol. Sloužila pro německou Karlo-Ferdinando-vu univerzitu. Byla navržena v novorenesančním slohu a jejím autorem je August Kožíšek. Projekt byl vypracován v roce 1901, první část byla do-končena v roce 1904. V roce 1909 byla dosta-vena trojkřídlá budova a s původním objektem vytvořila jeden celek. Stavba se díky minimálním zásahům dochovala v původním stavu a její sou-částí je i patrový objekt zvěřince ve folklorizují-cím stylu.

5. Budova Chemického ústavuPůvodně byla postavena pro Filosofickou fakul-tu české univerzity, dnes slouží Přírodovědecké fakultě UK. Stavba byla navržena ve stylu české novorenesance architekty Kožíškem a Novot-ným na počátku 20. stol. Mezi lety 1925-28 byla provedena nástavba nad podélným křídlem do Horské ulice a nad úseky bočních křídel. Volně stojící budova má dva vnitřní dvory a zadní dvůr otevřený do ulice Horská. Uprostřed objektu se nachází auditorium pro 260 studentů. Budova je po celkové rekonstrukci.

45

Období vznniku budov 1:3 500

Nejstarší stavbou v řešeném území jsou hradby z doby vlá-dy Karla IV., z let 1348 - 1350. V druhé polovině 14. sto-letí byly postaveny hlavně církevní objekty - klášter servitů s kostelem, klášter augustinů s kostelem, a kostel svatého Apolináře. Další stavební aktivita probíhala až v 18. sto-letí, kdy vznikl klášter sester alžbětinek. V 2. polovině 19. století byla postavena První zemská porodnice a rovněž založena botanická zahrada. Na začátku 20. století zde začaly vznikat první univerzitní budovy, jejich výstavba pokračovala až do roku 1950. V 80. letech byl postaven revmatologický ústav a po revoluci zde přibyly bytové domy v ulici Na Slupi.

polovina 14. století 1950 - 1990

1

2

3

4

5

7

8

9

10

11

1213

14

15

6

2. polovina 14. století 1990 - 2010

1. polovina 18. století 2010 - současnost

přelom 18. - 19. století neuvedeno

2. polovina 19. století

1900 - 1910 ( I. etapa)

1910 - 1950 (II. etapa)

46

HISTORIE

BUDOVY KAMPUSU

6. Budova přírodovědných ústavůJejí stavbu připravoval odbor stavebních prací pod vedením R. Vomáčky, byla dokončena v roce 1912. Je jednou z posledních budov v Pra-ze postavených v novobarokním stylu, interiéry jsou však už v secesním slohu. V roce 1924 byla V. Šperou navržena přístavba křídel při Stud-ničkově ulici. Budova obdélníkového tvaru má 4 dvoutraktová obvodová křídla a střední jed-notraktové křídlo. Vnitřní prostory vestibulu a přímého schodiště jsou hodnotné pro svoji do-chovanou secesní výzdobu. Přístupná je z ulice Albertov.

7. Budova Hlavova patologicko-anatomického ústavuPostavena byla ve druhé etapě výstavby Alber-tova v letech 1913-1921. Autorem provozního konceptu je Jaroslav Hlava, významný český pa-tolog. Pod projektem, který byl schválen v roce 1913, jsou podepsaní August Kožíšek a Ludvík Lábel. Uživatelem objektu se stal Patologicko-anatomický ústav spolu s Ústavem soudního lé-kařství a Bakteriologicko-sérologickým ústavem. Puristicko-klasicistní volně stojící budova je jako jediná z Albertovských budov zařazena do se-znamu nemovitých kulturních památek, zejmé-na kvůli řešení severního obloukového průčelí, které je uváděno v literatuře jako příklad raně funkcionalistické či konstruktivistické architek-tury. Vstupní vestibul je rovněž vysoce ceněný. Budova ústavu má jako jedna z prvních železo-betonové stropy a skeletovou konstrukci pitev-ních sálů. Poslední stavební úpravy a moderni-zace proběhly v letech 2001-2006 podle návrhu Matouše Houby.

8. Budova Chemického ústavuByla postavena v letech 1911-1919 v novoklasi-cistním slohu podle návrhu architektů Špalka a

Kožíška. Stylově je shodná s budovou nedaleké-ho Patologicko-anatomického ústavu. Nástavby 4. podlaží pocházejí z let 1928-31 a 1931-39, budova během nich přišla o dva novobarokní štíty. V roce 1956-59 byla podle návrhu Aloise Houby postavena vedlejší budova, která je s pů-vodní budovou propojena v úrovni 2. a 3. nad-zemního podlaží dvoupodlažním křídlem na pi-lířích. Nyní je zde umístěna část strojní fakulty ČVUT. Obě budovy jsou volně stojící. Starší budova tvoří uzavřený blok kolem dvou vnitř-ních dvorů. Nová budova je postavena ve stylu střízlivého socialistického realismu. Konstrukčně je řešena jako železobetonový vyzdívaný skelet.

9. Budova Purkyňova ústavuByla dokončena v roce 1925 podle projektu A. Špalka. Puristicky laděné fasády připomína-jí styl, ve kterém je postaven kampus ČVUT v Dejvicích od Antonína Engla. V objektu sídlí Histologicko-embryologický ústav, Farmakolo-gicko-farmakognostický ústav a řada vědeckých a pedagogických pracovišť. Půdorysná dispo-zice objektu je souměrná podle severojižní osy. Skládá se ze severního křídla s hlavním vstupem, dvou bočních křídel a vnitřního křídla. Do ulice Albertov vystupuje “rotunda” mikroskopického sálu a posluchárny. Jižní průčelí tvoří šestiosé již-ní stěny bočních křídel se zadními vchody.

47

1.

3.

5.

7.

2.

4.

6.

7.

48

HISTORIE

DALŠÍ VÝZNAMNÉ STAVBY V OKOLÍ

10. Nemocnice sv. Alžběty na Slupi, klášter a kostel Panny Marie BolestnéBudova kláštera alžbětinek nahradila původní domov pro emeritní kněze s kaplí. Základní ká-men byl položen 8. 8. 1724, autorem stavby je barokní architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Komplex byl dokončen v roce 1735, v roce 1737 byla založena velká klášterní zahrada. Boční kap-le sv. Tekly byla postavena v roce 1762 po vítěz-ství nad Prusy v bitvě u Kolína. Nová nemoc-nice byla nejmodernější v zemi, ročně zde bylo ošetřeno přibližně 1000 pacientů. V roce 1854 byla přistavěna druhá nemocniční budova a tím klášter získal svou dnešní podoby. Celý jeho areál prošel v roce 1935 konstrukcí. Nemocnice byla roku 1949 znárodněna a řádové sestry byly po-stupně nahrazeny diplomovanými sestrami. V restitucích získali alžbětinky budovy zpět a dnes je v nich poskytována následná péče.

11. Porodnice u sv. ApolinářeBudovu navrhl a postavil v letech 1865-75 archi-tekt Josef Hlávka. Zařízení je jednou z nejdéle sloužících porodnic na světě. Fasáda byla posta-vena z režných neomítnutých cihel podle naříze-ní Zemského výboru, protože panovalo přesvěd-čení, že tento materiál je bezpečnější proti šíření infekcí. Hlávka se inspiroval severoněmeckým novogotickým stylem. Celá stavba je sousta-vou šesti pavilonů s jedenácti trakty s vnitřním nádvořím. Architektonicky nejzajímavějším prv-kem je kaple sv. Kříže v 1. patře nad vstupním vestibulem. Pro svoji architektonickou hodnotu a lékařský význam má stavba status chráněné kulturní památky.

12. Kostel Zvěstování Panny Marie Na trávníčku a klášter ServitůKlášter servitů byl založen v roce 1360 na mís-tě při původním Mariánském kostelíku. Servité

zde postavili malý konvent a následně vybudova-li jednoduchý kamenný kostel Zvěstování Pan-ny Marie. Za vlády Josefa II. byl klášter zrušen a kostel byl odsvěcen. Klášter poté sloužil jako sklad vojenského eráru. Zchátralý kostel byl opraven až v polovině 19. století díky miloda-rům věřících. V roce 1856 byl opět vysvěcen.

13. Kostel Panny Marie a sv. Karla VelikéhoKarel IV. založil v roce 1350 těsně u městských hradeb klášter kanovníků řádu sv. Augustina a kostel zasvěcený jejich patronovi sv. Karlovi Ve-likému. Vrcholně až pozdně gotický kostel byl vysvěcen roku 1377 a později byl barokně upra-vován. Jeho centrální barokní kopule o průměru 24 m pochází z roku 1575. Klášter několikrát vyhořel a roku 1785 byl úplně zrušen. Od té doby sloužil různým účelům. Dnes funguje jako muzeum policie. Na začátku 18. století byly ke kostelu přistavěny svaté schody s replikou Bet-lémské jeskyně.

14. Kostel sv. Apolináře na VětrověKostel založený Karlem IV. byl dokončen roku 1376 a sloužil kolegiátní kapitule. V interiéru jsou dochované nástěnné malby z konce 14. sto-letí. V roce 1671 a poté ještě v letech 1757-68 byl kostel zbarokizován. Během josefínských re-forem byl odsvěcen a dočasně zrušen. V letech 1883-9 byl pod vedením Josefa Mockera částeč-ně regotizován. Jedná se o významnou sakrální nemovitou kulturní památku.

15. Bastion u Božích mukV roce 2011 byla ateliérem MCA revitalizová-na oblast barokního Bastionu XXXI, který byl součástí opevnění Nového Města pražského. Nachází se zde restaurace s terasou a výhledem na Vyšehrad. Stavba v roce 2012 vyhrála cenu Grand Prix.

49

8.

10

12.

14.

9.

11.

13.

15.

51

ÚZEMNÍ PLÁN A REGULACE

ÚZEMNÍ PLÁNY, REGULACE A DALŠÍ MAPOVÉ PODKLADY

Řešené území se nachází na místě s bohatou his-torií a s velmi dobrými mapově-analytickými podklady. V této kapitole jsou tedy prezentová-ny regulace Albertova během první republiky, územní plány z dob socialismu i ze současnosti, současný metropolitní plán a územně analytic-ké podklady. Celkově tyto mapy prezentují, jak bylo s Albertovem a jeho bezprostředním okolím během plánování a analýz zacházeno.Jako první mapy jsou uvedeny Císařské otisky, které zobrazují plochu v roce 1842, tedy dlou-ho před tím, než začalo být toto místo využívá-no jako univerzitní kampus. Je tedy zřejmé, že samotné stavební využití území nemá dlouhou historii.Během První republiky vzniklo v Praze několik regulačních plánů projektovaných Státní regu-lační komisí. Tyto plány již zahrnovaly téměř kompletní kampus tak, jak jej známe dnes, ale některé z nich navrhovaly další zásahy, např. nové veřejné budovy, bouraní starých staveb (např. klášter servitů, nebo novější křídlo kláš-teru alžbětinek) a nová náměstí. Detailněji jsou tyto návrhy popisovány u jednotlivých výkresů.V další části jsou prezentovány čtyři socialistic-ké územní plány datované v intervalu přibližně po deseti letech a současný územní plán. V době socialismu se s doplňováním Albertova novými budovami až na výjimky (Revmatologický ústav, budova Fakulty dopravní) příliš nepočítalo. Celý kampus byl ale veden jako univerzitní plocha. Návrhy a ideje se děly buď na radikální přestav-bu celého území spolu s Karlovem, nebo další radikální změny popisované v jednotlivých vý-kresech. Současný územní plán se v podstatě za celou dobu po revoluci téměř neměnil a až na některé pozemky přesně popisuje současný stav využití území. Umožňuje však najít prostor pro rozvoj Albertova, což dokazují nově navrhované budovy Biocentra a Globcentra.

Metropolitní plány nabízejí uvolněnější pohled na plánování města. Definují hranice Albertova a sousedních městských částí, rozvojové a trans-formační plochy ve městě - tedy plochy, kde by-chom se měli snažit stavět a kde se také přepo-kládá stavební aktivita. A v neposlední řadě také poukazují na veřejný zájem ve městě, v tomto případě například zelené plochy Albertova a dů-ležitost jeho pěšího propojení.Územně analytické podklady jsou nejnovějšími a pečlivě definovanými analýzami města. Díky těmto mapám můžeme jednoduše pozorovat, jak je dané území využíváno pro bydlení, jakou má podlažnost, výšky hlavních říms a tvary střech. Tyto analýzy jsou podrobněji popsány v jednot-livých mapách.Obecně bylo území Albertova v historii dobře mapováno a plánováno. Jednotlivé podklady tak dávají ucelený pohled na vývoj a současnost Al-bertova.

52

Císařské otisky stabilního katastru (1842) 1:3 500

Zobrazení Albertova v 1. polovině 19. století. Místo bylo definováno kláštery a kostely, které celé území ohraniču-jí - ze západní strany klášter alžbětinek s kostelem Panny Marie a klášter servitů s kostelem Zvěstování Panny Marie, ve východní části klášter augustiánů kanovníků s Kostelem Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého a kos-tel svatého Apolináře.Okolo klášterů se nacházely udržované zahrady, které se na některých místech dochovaly dodnes. V údolí na místě dnešních univerzitních budov se nacházelo pole.

významné domy remízky

zděné domy

roubené domy

zelinářské zahrady

lesy

pastviny

pole

53

“Zelená regulace”(1924) 1:3 500

Jedná se o první návrh regulačního plánu, který v období první republiky vypracovala Státní regulační komise. V této době již byla realizována většina dnešního Albertov-ského kampusu kromě Purkyňova ústavu, který byl otevřen až o 2 roky později.Na tomto plánu je vidět zamýšlená stavba na místě kláš-tera servitů, dnešního Revmatologického ústavu, a další stavba na konci Albertovských schodů, která měla být do-minantou celého kampusu a zároveň ho uzavírat.

stávající domy

navrhované domy

54

Schématický regulační a zastavovací plán hlavního města Prahy (1929) 1:3 500

Propracovanější a obecně přijímanější návrh regulačního plánu z roku 1929. Jako první rozlišuje veřejná prostranství a přírodní plochy. Je na něm ovšem patrné podřízení celkovému grafickému pojetí než skutečným potřebám města.Stavby zmiňované u “zelené regulace” se objevují i v tomto plánu. Dále je zde návrh nové nemocnice vedle kláštera alžbětinek a parkové plochy před Purkyňovým ústavem vytvářející hlavní centrální veřejný prostor kampusu, který je v tomto návrhu více uzavřen do sebe. Za zmínku stojí také návrh veřejné stavby na místě dnes plánovaného Globcentra.

stávající domy

nové veřejné domy

veřejné sady

drážní pozemky

soukromé zahrady

stavební bloky uzavřené

stavební bloky otevřené / tovární bloky

55

Přehledný regulační a zastavovcí plán hlavního města Prahy (1930) 1:3 500

Dopracovaný návrh regulačního plánu, který ale nebyl nikdy oficiálně schválen ministerstvem. Území Albertova je zpracováno velmi podobně jako u schematického návrhu. Plán stále obsahuje relativní uzavření kampusu k ulici Na Slupi s centrálním veřejným parkem a osové zakončení ulice Albertov nad Albertovskými schody veřejnou budovou.

stávající domy

nové domy

veřejné sady

drážní pozemky

soukromé zahrady

56

Směrný územní plán hlavního města Prahy (1955) 1:3 500

Jde o první územní plán po roce 1948, který do problematiky přináší nové politické nároky doby. V místě Albertova je na plánu viditelné označení většiny ploch jako stavební zóny, včetně pozemku vedle Hlavova ústavu nebo zahrad u kláštera alžbětinek. Objevuje se zde také označení architektonických závad, které jsou zaznamenány například u budovy ČVUT v ulici Horská.

charakteristické stavební zóny

území se skupinami hodnotných objektů

dominanty

panoramatické terénní hrany

architektonické závady

57

Návrh směrného územního plánu hlavního města Prhay (1964) 1:3 500

Jedná se o první platný schválený plán Prahy za celou historii. Přísně od sebe odděluje funkční celky - plochu vybavenosti a plochu zeleně. Navrhuje propojení Prahy komunikacemi 1. třídy, které se nacházejí i v okolí Albertova. Jedná se o rozšíření ulice Na Slupi a propojení severojižní magistrály s novým pražským mostem.

plochy vybavenosti

veřejná zeleň

automobilové komunikace 1. třídy

58

Směrný územní plán hlavního města Prahy (1975) 1:3 500

Územní plány 70. let reagovaly hlavně na růst města, a tak je území Albertova řešeno velmi podobně jako předchozí územní plány. Veřejná prostranství nejsou nijak definována a vizuálně jsou zachycena jako nevybarvený zbytek mapy. Území je stále přísně funkčně oddělené na občanské vybavení a parky.Prostor pod Nuselským mostem s bytovými domy je zde označen jako místo pro sport a rekreaci.

občanské vybavení

parky, zahrady

železnice

sport a rekreace

technické vybavení

59

Územní plán hlavního města Prahy (1986) 1:3 500

Jde o poslední předrevoluční územní plán, který se více než na řešení veřejného prostranství soustředí opět na dopravu a nenavrhuje nové čtvrti na kraji města. Funkční rozdělení Albertova zůstává stejné a shrnuje celé čtyřicetileté období. Jako plocha občanského vybavení je zde stejně jako u předchozích plánů značen pozemek vedle Hlavova ústavu a prostor zahrad nemocnice u sv. Alžběty, kde se ovšem nově objevuje pruh zeleně.

J - občanské vybavení

K - parky, zahrady

železnice

P - plošná zařízení

A1 - průmysl a výrobní služby

zástavba

60

Plán využití ploch - současný platný Územní plán hlavního města Prahy (2012) 1:3 500

Současný platný územní plán je v oblasti Albertova totožný s předchozími porevolučními územními plány. Až na výjimky shrnuje současné využití místa.Plochy, které neodpovídají současnému využití, jsou genetická zahrada vedle Hlavova ústavu, plochy dnes navrhovaného Biocentra a Globcentra a také územní rezerva na místě zahrad u nemocnice sv. Alžběty. Plocha podél ulici Na Slupi je vedena jako veřejné vybavení, ačkoliv se na ní částečně nachází zahrada u nemocnice.

ZVS - vysokoškolské komplexy VV - veřejné vybavení

PS - sady, zahrady, vinice ZKC - církevní komplexy

ZMK - zeleň městská a krajinná OV - všeobecně obytné

ZP - parky, historické zahrady S06 - území rekreace

PZA / ZVS - územní rezerva OB - čistě obytná

SV-E - všeobecně smíšené celoměstský systém zeleně

SP - sport zeleň vyžadující zvl. ochranu

61

Vymezení zastavitelného území - současný platný Územní plán hlavního města Prahy (2012) 1:3 500

Vymezení zastavitelnosti vychází z platného územního plánu a současného využití. Dosud volné zastavitelné plochy jsou totožné s těmi, které byli již zmiňované u územního plánu - genetická zahrada u Hlavova ústavu a plocha nemocnice sv. Alžběty u ulice Na Slupi. Územní rezerva zahrad je považována za nezastavitelné území.

zastavitelné území

nezastavitelné území

62

Základní člěnění města - Metropolitní plán Prahy (2014) 1:10 000

Prozatím neplatný nový koncept městského plánování. V tomto základním výkrese se člení území na základní celky a Albertov má svou vymezenou hranici s územím Karlova, Folimanky a Výtoně. Zastavitelnost území je definována volněji a celé území Albertova je v podstatě zastavitelné, na rozdíl od území Folimanky, které je pojímáno jako rekreační krajinné rozvojové území.

hranice zastavitelného území

hranice obytné zátěžě

hranice rekreační zátěže

rozvojové území krajinné

63

Transformační a rozvojové plochy - Metropolitní plán Prahy (2014) 1:10 000

Prozatím neplatný nový koncept městského plánování. Jsou zde naznačeny transformační plochy, u kterých se v budoucnu předpokládá radikální přeměna. Mezi tyto plochy je zařazen i prostor v Albertově, konkrétně pozemky v určené ke stavbě Globcentra a Biocentra. Také zahradní plocha patřící k nemocnici sv. Alžběty je zde vedena jako územní rezerva.

transformační plochy

rozvojové území krajinné

64

Veřejný zájem - Metropolitní plán Prahy (2014) 1:10 000

Prozatím neplatný nový koncept městského plánování. Na výkrese je definován veřejný zájem, například zobrazením stavebních uzávěr a zobrazením parků.V prostorách Albertova jsou definovány plochy, které je možné v budoucnu využít ke zvýšení občanské vybavenos-ti v oblasti školství. Jedná se o plochu určenou ke stavbě Globcentra a také pozemek s historickým domem v ulici Apolinářská, v současnosti využívaný jako sklad kulis a kostýmů pro Národní divadlo. Objekt je však pro danou funkci nedostačující.Dále je ve veřejném zájmu plánována průchodnost celým pásem zeleně okolo Albertova pro pěší.

parky

platné stavební uzávěry

veřejná vybavenost - školství

významná pěšší propojení

65

Bydlení - Územně analytické podklady (2014) 1:10 000

Tento plán ukazuje analýzu ploch bydlení v území. Jediné bytové prostory v oblasti Albertova jsou komplex 6 budov přístupný z ulice Na Slupi a z ulice Horská. Jedná se o uzavřený areál 269 bytů určených ke krátkodobému a dlouhodobému pronájmu.Oblasti okolo Albertova hojně využívané k bydlení jsou Nuselské údolí z jihu, Výtoň ze západu a Vinohrady z východu až severu. Ze severní strany je Albertov napojen na Karlov a až ke Karlovu náměstí se jedná o komplex vysokoškolských a nemocničních budov bez obytné funkce.

bytové domy

polyfunkční rodinné a bytové domy

rodinné domy

66

Podlažnost - Územně analytické podklady (2015) 1:10 000

Mapa zobrazuje podlažnost budov v území. Albertovský kampus, stejně jako areál Karlova, má většinovou 3 až 4 patra. Budova Hlavova ústavu, budova ČVUT a nový bytový areál v Albertově má 5 pater. Bytové domy v okolních čtvrtích mají převážně 4 až 6 pater. Výjimečně se zde nacházejí domy o více patrech. Nejvyšším objektem na mapě je hotel Corinthia vedle Kongresového centra, který má 24 pater a zároveň jde o 4. nejvyšší budovu v Praze.

1 až 2 patra atypické objekty

3 patra

4 patra

5 pater

6 pater

7 až 8 pater

více než 9 pater

67

Výška obvodových linií střech - Územně analytické podklady (2015) 1:10 000

Plán výšky obvodových linií střech částečně kopíruje výkres podlažnosti budov. Na Albertově je nejvyšší budovou Fa-kulta dopravní ČVUT v Horské ulici překračující hranici 26 m. Ostatní domy se pohybují na výškové úrovni v roz-mezí 16 - 20 m.Albertov je spolu s areálem Karlova nižší než obytné domy v okolních čtvrtích. Některé budovy jsou dokonce nižší než 10 m, například Zemská porodnice. Vinohrady a domy směrem k Vltavě jsou oproti tomu vyšší než 20 m.

méně než 6 m

6,1 - 9 m

9,1 - 12 m

12,1 - 16 m

16,1 - 21 m

21,1 - 26 m

26,1 - 40 m

68

Tvary střech - Územně analytické podklady (2015) 1:10 000

Analýza tvaru střech poukazuje na převahu šikmých střech, především s ohledem na to, že se jedná o centrum Prahy a součást Pražské památkové rezervace. Přesto některé domy na Albertově šikmou střechu nemají. Jde o budovu ČVUT, bytový komplex v Horské ulici a také o Hlavův ústav. V okolí má plochou střechu také budova skladu Národního divadla v ulici Apolinářská.

šikmé

rovné

atypické

69

Majetkové vztahy 1:3 500

Většina pozemků v řešeném území je ve vlastnictví Univer-zity Karlovy. Podstatnou část tvoří také majetek Konventu sester alžbetinek, jehož část však má UK v úmyslu odkoupit (jedná se o bývalou klášterní zahradu). Vzhledem k tomu, že ČVUT má v plánu se z kampusu Albertov odstěhovat, je dalším záměrem UK také koupě budov ČVUT. V jižní části kampusu se nachází ohrazená část s bytovými domy, která patří soukromému vlastníkovi. Většina veřejného prostoru je ve vlastnictví a správě hlavního města Prahy, včetně přilehlých parků a zahrad. Zbytek parcel je ve vlast-nictví státu a ve správě různých státních organizací.

Univerzita Karlova ČR (NKP Vyšehrad)

ČVUT ČR (Správa žel. dopr. cest)

Město Praha Konvent sester alžbětinek

ČR (Muzeum policie ČR) Metropol. kapitula u Sv. Víta

ČR (Národní divadlo) soukromá osoba

ČR (Revmatologický ústav)

ČR (Všeob. fakult. nemocnice)

71

DOPRAVA A INFRASTRUKTURA

DOPRAVA A INFRASTRUKTURA

Praha je významnou křižovatkou silniční sítě ČR, značný význam má i v evropském kontex-tu. Historické založení komunikační sítě ČR je převážně radiálního charakteru se směřováním hlavních tras směrem k hlavnímu městu.Automobilová doprava v Praze je jedním z jevů, které ovlivňují životní prostředí a podmínky života obyvatel metropole. Do Prahy směřují dálnice D1 (Praha – Brno), D5 (Praha –Plzeň), D8 (Praha – Ústi n. L.), D11 (Praha – Hradec Králové). Dále je do Prahy směřována soustava rychlostních silnic R4 (Praha – Příbram), R6 (Praha – Karlovy Vary, zprovozněna k Novému Strašecí), R7 (Praha – Slaný), R10 (Praha – Ml. Boleslav, Turnov). Dále do Prahy směřují silnice I. třidy a další silnice II. a III. třidy.Systém komunikací v Praze je výrazně ovlivněn nejen historickým vývojem města, ale i výstav-bou a zprovozněním nových úseků nadřazené celoměstské komunikační sítě, jejíž podoba je utvářena od druhé poloviny 20. století až do současné doby. Negativní vlivy automobilové dopravy na území historického centra Prahy se výrazně projevují v koridoru tzv. severojižní ma-gistrály a dále v oblasti nábřežních komunikací.Výrazný narůst počtu automobilů v Praze v po-sledních dvaceti letech vyvolal značnou poptáv-ku po parkovacích stáních. Tento tlak se proje-vuje především v silně urbanizované části města, tj. v oblasti rozšířeného celoměstského centra a kompaktního města. Ulice i prostranství jsou v uvedených částech města zaplněny parkujícími vozidly.Pražská integrovaná doprava zajišťuje prováza-nost jednotlivých subsystémů hromadné dopra-vy. Do této soustavy byly a jsou postupně inte-grovány metro, tramvaje, městské a příměstské autobusové linky, železnice, lanovka na Petřín a přívozy. Výrazný rozvoj je patrný od 90. let. Trendem je v co největší míře prohloubit prová-

zanost železniční dopravy s ostatními dopravní-mi subsystémy. Městská hromadná doprava v hl. m. Praze výrazně spoluvytváří způsob života oby-vatel a její kvalita ovlivňuje životní prostředí ve městě, zároveň je to velmi účinný prostředek pro cestování. V oblasti Albertova a kampusu obecně je to majoritní způsob dopravy pro zaměstnance a studenty univerzity. Zastávky MHD zde jsou důležitou součástí veřejného prostoru.Pěší doprava je ve spojení s MHD do budoucna pro toto území určující. Je třeba dbát na vytvo-ření prostupů urbanizovaným prostorem či kra-jinou. Zlepšování podmínek pro chodce oživuje obchodní ruch a zvyšuje obchodní obrat, oživuje také kulturní dění a zvyšuje bezpečnost.Stejně důležitá je pro život města i cyklistická doprava. Cílem je postupná integrace cyklistů do dopravní infrastruktury a prostředí. Ulice je třeba chápat nejen jako dopravní tepny umož-ňující čistě pohyb z místa na místo, ale veřejným prostorem, kde se lidé potkávají. Nejvyužívanější jsou nábřežní komunikace, které slouží k odpo-činku a sportovnímu vyžití obyvatel.

72

Dopravní komunikace dle tříd 1:10 000

Mapa znázorňuje rozdělení dopravních komunikací dle jednotlivých tříd. Porovnáním s mapou dopravní vytíže-nosti zjistíme, které komunikace jsou využívány neúměrně.

místní komunikace I. třídy

místní komunikace II. třídy

místní komunikace III. třídy

místní komunikace IV. třídy

vybrané účelové komunikace

73

Dopravní cesty dle dopravní vytíženosti 1:10 000

Schéma znázorňuje vytíženost jednotlivých komunikací v rámci města bez ohledu na jejich kategorizaci. Můžeme vypozorovat intenzitu zatížení dopravou nejen u hlavních tahů, ale i u silnic nižších tříd, které používají řidiči na-příklad jako zkratky či objížďky při ucpání hlavních ko-munikací.

celoměstský význam

městský význam

komunikace vybrané

vyznačené cyklistické trasy

74

Městská hromadná doprava 1:10 000

Městská hromadná doprava a pěší komunikace jsou důle-žitou součástí veřejného prostoru města. Umístění zastávek MHD, jejich provázanost a dobrá pěší dostupnost výraz-ným způsobem ovlivňují danou lokalitu. V případě kam-pusu Albertov, kde převážnou část tvoří studenti a zaměst-nanci univerzity, je tento způsob dopravy zcela zásadní.

metro A

metro B

metro C

tramvaj

autobus

přívoz

75

Pěší přístupové trasy 1:3 500

Mezi hlavní přístupové cesty kampusu patří ulice Na Slupi, po které jezdí tramvaj ve směru od Karlova náměstí, a ulice Viničná, která je přístupovou trasou od metra I. P. Pavlova. Uvnitř kampusu tvoří hlavní osu ulice Albertov, která pokračuje schodištěm k ulici Ke Karlovu. Další frekventovanou trasou spojující univerzitní budovy s jednou z mála občanských vybaveností (supermarket, restaurace v ulici Na Slupi) je propojení mezi ulicemi Hlavova a Horská podél Revmatologického ústavu.

pěší trasy

významné pěší trasy

zastávky tramvaje

zastávky autobusu

77

ZELEŇ A KRAJINA

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

Řešené území je součástí Pražské kotliny vzniklé erozivní činností Vltavy a leží v nadmořské výšce kolem 200 m. n. m. Skalní podklad tvoří ordo-vické horniny, konkrétně vrstvy letenské - dro-bové břidlice s vložkami křemenců, křemenných písků a drob. Horniny pokryvných útvarů tvoří písčité štěrky a písky teras Vltavy.Podzemní voda se v jihovýchodní části nachází v hloubce 4 - 6 m a směrem na severovýchod klesá až do úrovně 12 - 14 m (v oblasti ulice Studnič-kova). Směr proudění podzemní vody je z jihu na sever. Horniny mají průlinovou propustnost s menší vododajností.V okolí se nachází několik významných celků městské zeleně - Karlovo náměstí, Botanická za-hrada a parky Folimanka, Ztracenka nebo Vy-šehrad.Botanická zahrada Univerzity Karlovy má rozlo-hu téměř 41 tisíc m2 a je řazena mezi významné krajinné prvky. Na současné místo byla kvůli po-vodním přenesena ze Smíchova roku 1890. Jejím vlastníkem je Přírodovědecká fakulta. Zahrada má venkovní i vnitřní expozice v sklenících a za nejcennější část je považována kolekce středoev-ropské květeny.Park Folimanka se nachází jižně od řešeného území a je od něj oddělen městskými hradbami ze 14. století. V severní části má strmé svahy, na kterých kdysi bývaly vinice. Směrem k jihu te-rén klesá až k Botiči, který parkem protéká svojí poslední nezatrubňenou částí. Během 70. let 20. století zde byly vybudovány nové fontány a hřiš-tě a byly provedeny rozsáhlejší parkové úpravy. V roce 2007 byl park částečně rekonstruován.V jižní části kampusu navazuje na hradby sou-kromá vinice a východně od ní park Albertov s tenisovým hřištěm.Severně od něj leží nový park Ztracenka, který vznikl roku 2010 na místě původního sadu a vi-nice. Jeho autorem je architekt Michal Gavlas.

Severně od parku Ztracenka zabírá podstatnou část Albertovských svahů Genetická zahrada, též známá jako Brožkova genetická zahrada, patřící Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Slou-ží k výzkumu a výuce v oboru genetiky rostlin.Dále na sever je pak veřejně přístupná část svahu s vyhlídkou a terasami, která je ale v současné době neudržovaná a nevyužívaná. Na tuto část navazují podél ulice Apolinářská ve-řejně nepřístupné zahrady, a to zahrada Sexuolo-gického ústavu, zahrada patřící hlavnímu městu Praze využívaná jako hřiště nedaleké mateřské školy a zahrada patřící Konventu sester alžběti-nek.

78

Parky a zahrady v okolí

1.

3.

5.

2.

4.

6.

79

Morfologie terénu 1:3 500

nejnižší nadmořská výška

nejvyšší nadmořská výška

Kampus Albertov se nachází v nadmořské výšce cca 200 m. n. m. v zálivu pozvolna klesajícím ke korytu Vltavy. Z jihu je ohraničen ostrohem, který ho odděluje od níže polo-ženého koryta Botiče. Směrem na severozápad terén prudce stoupá na nadmořskou výšku cca 235 m. n. m. a přechází do plošiny Vinohrad.

80

Městská zeleň 1:10 000

zeleň veřejně přístupná

zeleň přístupná s režimem

zeleň veřejně nepřístupná

aleje, stromořadí

vodní toky

řešené území

V okolí řešeného území se nachází množství velkých ploch zeleně, a to jak veřejných, tak i soukromých. Z veřejných je to ze severu Karlovo náměstí a botanická zahrada Uni-verzity Karlovy, z jihu pak parky Ztracenka, Folimanka a Vyšehrad. Kampus je obklopen převážně uzavřenými a neprostupnými zahradami a postrádá propojení s výše zmi-ňovanými parky.

81

zeleň veřejně přístupná

zeleň přístupná s režimem

zeleň veřejně nepřístupná

aleje, stromořadí

vodní toky

řešené území

Městská zeleň 1:3 500

Kampus Albertov se nachází v údolí obklopeném zelenými svahy. Tato zeleň tvoří opticky souvislý pás, ve skutečnosti je však neprostupný a nepropojený, tudíž nenaplňuje svůj rekreační potenciál. Stejně nefungující je i propojení s dal-šími zelenými celky v okolí, jako je například park Foli-manka. Tento stav je ovlivněn hlavně majetkovými vztahy a absencí celkové koncepce.

83

VEŘEJNÝ PROSTOR A SLUŽBY

VEŘEJNÝ PROSTOR A SLUŽBY

V oblasti Albertova a okolí je veřejný prostor de-finován převážně uliční sítí a parkovými plocha-mi. Ulice jsou dominantně vymezeny blokovou zástavbou a nezastavěnými zahradami oddělený-mi od veřejného prostoru plotem či zdí. Ulice Na Slupi zajišťuje hlavní dopravní obslužnost ře-šeného území. Na ni je napojena ulice Albertov, jež je významnou přístupovou osou kampusu, a dále ulice Horská, nabízející druhý možný pří-stup pěších i automobilů. Ze severu a výcho-du je kampus sevřen Albertovskými svahy, které umožňují pouze pěší propojení s okolním měs-tem. Jedná se o Malé albertovské schody, které spojují ulice Studničkova a Viničná, Velké alber-tovské schody v hlavní ose vedoucí ke Karlovu a pokračování ulice Horská ke kostelu sv. Karla Velikého. Pouze část svahů mezi Malými a Velký-mi albertovskými schody je přístupná veřejnos-ti. Kromě těchto ploch byl na svazích nedávno zpřístupněn nově vytvořený park Ztracenka. Za středověkými hradbami v jižní části se nachází rozsáhlý park Folimanka. Do něj má vést nově vznikající průchod hradební zdí v blízkosti ob-noveného bastionu. Nejen hradby omezují pro-stupnost v jižní části, v této části se nachází i uza-vřený rezidenční soubor mezi ulicemi Na Slupi a Horská fungující jako tzv. „gated community“. V severní části tvoří bariéru rozsáhlé nepřístupné zahrady Nemocnice sv. Alžběty a Kliniky adikto-logie a Botanická zahrada Přírodovědecké fakul-ty Univerzity Karlovy. Za zmínku stojí i bariéra železniční tratě pod Vyšehradem, která má však na řešenou lokalitu pouze nepřímý vliv.V lokalitě převažují budovy univerzity a nemoc-nice. Bytové domy se nachází spíše na okrajích řešeného území podél ulic Na Slupi a Sekanino-va. Dalšími významnými objekty jsou celkem čtyři kostely v okolí kampusu a Muzeum Policie České Republiky na Karlově.Funkční parter s obchody, stravováním a dal-

šími službami najdeme pouze v ulici Na Slupi. Poměrně rozlehlý soubor univerzitních budov a nemocnic téměř žádné další služby nenabízí. V kampusu se nachází pouze studentská menza a několik sportovních ploch (tenisových kur-tů). Objekt bývalé kuželkárny pod bastionem v současnosti prochází přestavbou a měl by se stát menším víceúčelovým prostorem s občerstve-ním. Zatímco bloková zástavba podél ulice Na Slupi je rozčleněna do jednotlivých domů se samostat-nými vchody, rozsáhlé objekty univerzity a zdra-votnických zařízení tvoří zpravidla jeden samo-statný blok s jediným hlavním vstupem. Vstupy těchto budov jsou orientovány do významných ulic – Na Slupi, Albertov, Ke Karlovu, Apolinář-ská. V ostatních ulicích se tak vzhledem k absen-ci parteru i vstupů do objektů ztrácí charakter živého města.

84

Na Slupi

Studničkova

Na Slupi

Albertov

FOLIMANKA

ZTRA

CEN

KA

BOTANICKÁ ZAHRADA

Sekaninova

Ke K

arlovu

Apolinářská

Horská

Hlavova

veřejný prostor

v. p. - časově omezený přístup

hrana tvořena fasádou domu

plot/zeď

Veřejný prostor 1:3 500

Veřejný prostor je definován převážně uliční sítí a parkový-mi plochami. Ulice jsou dominantně vymezeny blokovou zástavbou a nezastavěnými zahradami oddělenými od ve-řejného prostoru plotem či zdí. Ulice Na Slupi zajišťuje hlavní dopravní obslužnost řešeného území. Na ni se na-pojuje ulice Albertov, významná přístupová osa kampusu, a ulice Horská. Tři pěší trasy spojují Albertov s Apolinářem a Karlovem.

85

Veřejný prostor

1. ulice Albertov - pohled na východ2. ulice Albertov - pohled na západ3. ulice Votočkova - pohledna sever4. ulice Horská - pohled na východ5. křížení ulice Albertov a Studničkova6. pamětní tabule k událostem 17.11.1989

1.

3.

5.

2.

4.

6.

86

univerzita kostely

nemocnice sportoviště

služby

stravování

obchody

lékárny

Služby 1:3 500

V lokalitě převažují budovy univerzity a zdravotnických zařízení. Funkční parter s obchody, stravováním a dalšími službami najdeme pouze v ulici Na Slupi. Poměrně roz-lehlý soubor univerzitních budov a nemocnic kromě menzy a několika sportovišť téměř žádné další služby nenabízí.

muzea

87

kostely vstupy do budov

Vstupy do budov 1:3 500

Zatímco bloková zástavba podél ulice Na Slupi je rozčleně-na do jednotlivých domů se samostatnými vchody, rozsáhlé objekty univerzity a zdravotnických zařízení tvoří zpra-vidla jeden samostatný blok s jediným hlavním vstupem orientovaným do významnější ulice.

UNIVERZITNÍ KAMPUSY

90

HISTORIE A VÝVOJ UNIVERZIT


Úvod

Vytváření návrhů univerzit je jednou z nejvyšších forem umělecké tvorby, která je určena pro občany. To se může zdát jako vznešené tvrzení, ale následu-jící přehled sahající od středověké historie po součas-nost nám poslouží jako demonstrace sociálních, fi-losofických a kulturních sil, které měly a stále mají vliv na formování vzdělávacích institucí a jejich tvarosloví. Příklady univerzit, které zde budou zmíněny, možná zcela nesplňují do důsledku ideali-stické představy svých tvůrců, ale pro nás slouží jako zářné ukázky jistých kulturních momentů a zlomů. Platí to pro stavby ve středověké Evropě, které byly z velké části ovlivněny okolní zástavbou a srůstaly s městem, americké vysoké školy z koloniálního ob-dobí, stejně jako pro modernistické vize poválečné

architektury. Tento souhrn má za cíl nastínit nej-důležitější body vývoje vysokoškolských kampusů (se zaměřením výhradně na evropské země a Ameri-ku), které za posledních 900 let nejvíce ovlivnily vývoj vysokých škol. Záměrně opomíjíme univerzi-ty, které jsou podrobně rozebrány v následující kap-itole Analýza referenčních kampusů, vyjma univer-zity v Boloni. Dále je potřeba zdůraznit, že tento přehled obsahuje pouze instituce, které lze chápat jako univerzitu zcela doslovně, tedy zřízení, které studentovi po jeho absolvování zajistí akademický titul.

Počátky univerzit

Středověké univerzity byly převážně záležitostí evropských zemí. Tuto éru zahájilo založení

č. 1 - Palazzo dell’Archiginnasio (na pravé straně obrázku), Bologna

91


první vysoké školy v italské Boloni, ke které se později přidala univerzita v Paříži a v Oxfordu. Tento trojúhelník se stal prototypem škol po mnoho dalších let. Následovaly další univerzi-ty v Anglii (Cambridge), Španělsku (Salaman-ca, Valladolid), Itálii (Padova, Neapol, Siena) nebo právě česká Karlova univerzita v Praze. Tyto instituce zajišťovaly během následujících dvou staletí vzdělání ve velkých městech své doby. Jejich popularita rostla a prestiž se stala důležitou součástí univerzitního renomé. Uni-verzity se začaly rozšiřovat, přesouvat a stěhovat. Například pařížská škola se v 15. století rozšíři-la i na levý břeh Seiny, kde byla založena řada nových učeben, kolejí a kostelů. Vznikla tak

celá čtvrť sloužící univerzitě, dodnes známá jako „Quartier Latin“.

S rozkvětem renesance chtěly také italské školy posílit svou prestiž vlastnictvím budov sloužících pro vzdělávací účely. Univerzita v Boloni se rozrostla do prostor Palazzo dell’Archiginna-sio (obrázek č. 1) v městském centru. Tato sk-vostná stavba obsahovala sedm přednáškových sálů určených pro výuku práva, šest dalších pro výuku umění a medicíny a dva zbývající plnily funkci společných hal (obrázek č. 2). Palazzo dell’Archiginnasio poměrně dobře shrnuje ital-ské a španělské principy ve výstavbě univerzit-ních budov v době renesance – impozantní čel-ní fasáda hlavní budovy s čtvercovým dvorem obehnaným arkádou propojující další obslužné budovy. Jak renesanční vývoj postupoval, nové i staré univerzity se formovaly v univerzitní čtvrti obohacené posluchárnami, montážními halami a dílnami, kaplemi, knihovnami a noclehárna-mi. Tyto stavby, často velice bohatě zdobené, byly živými doklady toho, že se význam školy vyvinul z volného sdružení učenců a mistrů do

č. 2 - Půdorys Palazzo dell’Archiginnasio, Bologna

č. 3 - Merton College, Oxford

92

podoby významné instituce. Rozličná architek-tonická forma těchto pozdně středověkých uni-verzit a jejich situování v městských centrech značily, že jejich místo v organismu města bylo pevně zakořeněno; univerzitní města dostala svůj vlastní, unikátní charakter.

Dvěma nejzářnějšími příklady jsou univerzity v Oxfordu (obrázek č. 3) a Cambridge (obrázek č. 4.). Ty se od ostatních lišily svým lpěním na systému univerzitního kolegia – společenství. Vznikla tak jedinečná seskupení budov-uza-vřených komplexů (prapůvodci vysokoškolského kampusu), které se analogicky k soudobému té-matu klášterů uzavíraly před okolním světem a otevíraly se směrem dovnitř (obrázek č. 5). Pod společnou střechou tak žili studenti i učenci nerušeni okolím. Až s příchodem baroka a ar-chitekta Christophera Wrena se na těchto univer-zitách změnilo tvarosloví a uspořádání prostoru. Wren zformoval novou představu o univerzitním společenství, odmítl klasicky zaběhnutý systém centralizace ve prospěch otevřenosti a hierarchi-zace staveb.

Oproti předešlé řádovosti a poměrových vztahů se více zaměřil na práci s průhledy na význ-amných osách. Do architektonického slovníku univerzitních staveb tak byl přidán důraz na směrovost a souměrnost, novinku, která se up-latnila nejen v Evropě, ale i v nově vznikajících univerzitách v Americe.

Americké univerzity od 16. Století do 18. století

S odstupem času je patrné, že vliv na zakládání amerických univerzit měl zejména anglický kolegiální systém rozvinutý v 16. století. Rané americké univerzity odmítaly systému typického pro kontinentální Evropu, při kterém měly uni-verzity zodpovědnost pouze za vzdělávání stu-dentů a drobné výdaje za ubytování a poplatky. Místo toho se striktně řídily anglickým koncep-tem, tedy programem zajišťujícím pro studenty jak vzdělání, tak bydlení a sociální péči. Ovšem i s převzetím stejného způsobu péče o své stu-denty se záměrně distancovaly od obdobného navrhování univerzitního urbanismu. Budovy komponovaly jako pavilony ve volné krajině přístupné celé komunitě. Dané rozvržení, až na drobné výjimky, bylo uplatňováno celoplošně v americkém univerzitním prostředí v tomto ob-dobí. Spekulovalo se, že tento způsob prostor-ového uspořádání, mohl být podmíněn několika faktory. Někteří tvrdí, že smysl neomezeného prostoru tkví v možnosti využít obsáhlé plochy k výstavbě, nebo že využití dřeva jako staveb-


č. 5 - Půdorys Merton College, Oxford

č. 4 - St. John´s College, Cambridge

93

ního materiálu si vyžádalo oddělení budov pro jejich ochranu před požárem. Ideologicky mohlo být nové prostorové plánování vnímá-no puritánskými kolonisty jako prostředek k vymezení odstupu od katolických uskupení ve stylu klášterních komplexů a k vytvoření dojmu jejich izolace. Osadníci usilovali o společný vztah s vnější společností, kterého by se pomocí uza-vřené dispozice nedocílilo.

Nejvýznamnější ukázkou spojení mezi plánováním kampusu a sociálním a pedagog-ickým idealismem mladého národa Američanů byla Univerzita ve Virginii (obrázek č. 6). Byla založena v roce 1819 a konečná podoba jejího kampusu je stále ceněna jako jedna z nejvěhlasně-jších ve Spojených státech. Nejen, že uvedla rafinovaný neoklasicistní design mezi americké univerzity, také zdůrazňovala fyzické prostředí

coby důležitou vlastnost při formování vize ve vzdělávání. Její dispozice navrhnutá Thomasem Jeffersonem byla prostá. Široký centrální prostor lemovaný stromy je obklopený pavilony, z nichž každý zaštiťoval jiný předmět výuky. Kampus je z jedné strany otevřený do širých Virginijských planin a z druhé strany je ukončen na hlavní ose umístěnou (jak funkčně tak symbolicky) budovou oválné knihovny. Pavilony fungov-aly jako byt profesora s učebnami, v zadní části byly propojeny kolonádou, která skýtala výhled ke studentskému bydlení. Centrální trávník byl určen k rekreaci a předávání vzdělanosti mezi studenty, kdežto pavilony s kolonádou s četnými dveřmi sloužily jako místa střetávání. Ve svém prostorovém uspořádání je Jeffersonův návrh jeden z nejvýznamnějších milníků navrhování univerzitních kampusů vůbec.


č. 6 - University of Virginia

94

Devatenácté století

Během 19. století rostly při navrhování univerzit-ních kampusů a budov ambice jejich tvůrců, což se oproti předchozímu období odráželo ve výraz-nější propracovanosti návrhů a hlubší koncepci. Navrhování kampusů za oceánem zaznamenalo sérii proměn, zejména důraz na přírodu, Beaux-Arts a obrození gotiky. Co se spojení s přírodou týče, byly to hlavně puritánské názory, které pro-

sazovaly zakládání nových univerzit v krajině a jejich odtržení od škodlivého života ve městě. Tento názor ještě zdůraznila tendence plánování univerzit v otevřené krajině pro její povznášející účinek, touhu po regeneraci, výhledy na jezera a moře. Frederick Law Olmsted byl v těchto ohle-dech vizionářem a byla to hlavně jeho zásluha, že se komponování krajiny stalo nedílnou součástí navrhování univerzitních kampusů jako celku (obrázek č. 7).


č. 7 - Frederick Law Olmsted - Návrh kampusu Stanford, Carolina

95

Opačným způsobem plánování univerzitního kampusu byl styl Beaux-Arts. Kladl důraz na městský vzor za použití v celku formálních kom-pozičních os ve velkém měřítku společně s mon-

umentálními budovami (obrázek č. 8). Tento druh navrhování kampusu byl v Amer-ice ovlivněn právě Virginijskou univerzitou. Jedním z prvních příkladů univerzitního kam-pusu komponovaného ve stylu Beaux-Arts je Columbia University v New Yorku (obrázek č. 9) z roku 1894. Evropské školy nezaznamenaly v navrhování od dob renesance výraznější al-teraci, avšak o to větší stavební boom přišel v druhé polovině devatenáctého století. S rozvo-jem věd a lidského myšlení byl kladen i větší důraz na vzdělání. Na začátku století bylo pro evropské univerzity běžné, že okupovaly stavby původně vybudované za jiným účelem. Řada italských škol využívala staré renesanční paláce, právnická fakulta v Aix-en-Provance zase sídli-la v bývalém hospici, což se většině uživatelů nelíbilo. V polovině devatenáctého století z ministerských průzkumů vyšla najevo nespoko-jenost kantorů a studentů s jejich podmínkami. Evropské univerzity se potřebovaly přizpůsobit trendu zámořských škol, proto tak se řada z nich začala rozvíjet. V Paříži přibyla škola Ecolé des Beaux-Arts (obrázek č. 10) s krytým vnitřním atriem. Švédské univerzity v Lundu a Uppsale podstoupily řadu stavebních úprav.


č. 8 - plán Columbia University, NY

č. 9 - Columbia University, NY

96

Nové evropské univerzitní stavby nebyly uzavře-né za zdmi jako rané školy, ani se neschovávaly v přírodě. Spíše šlo o velké impozantní budovy vsazené do městského prostředí. Důležitou roli plnila synergie mezi městem a univerzitou, která přinesla spoustu kulturních výhod, i když ome-zovala některé specifické potřeby. Vše, co bylo pro chod univerzit potřeba, bylo umístěno pod jednou střechou, až na bydlení, které nebylo v rámci univerzity v kontinentální Evropě posky-továno. Příkladem takových staveb je Švýcarský federální technologický institut v Zurichu od Gottfrieda Sempera, nová hlavní budova univer-zity v Grazu (obrázek č. 11) z roku 1895 nebo budova univerzity v Lundu, která byla dokon-čena v roce 1882. Ve společnosti, která se stále více stávala světskou, byly tyto nové univerzitní stavby „katedrálami vzdělanosti a učení“. To se projevilo na podobě nové budovy univerzity v Londýně inspirované řeckou chrámovou archi-tekturou (obrázek č. 12). Zajímavým příkladem, který nepřímo souvisí s

univerzitami, je přestavba centra Vídně. Na mís-tě bývalých hradeb byla vybudována Ringstrasse, která se stala domovem pro řadu významných ví-deňských staveb a institucí, jako například parla-mentu, opery, divadla a také univerzity. Budovu univerzity (obrázek č. 13) navrhl Heinrich von Ferstel po důkladném prostudování školních budov v Bologni, Padově a Římě. Její design je kombinací stylu renesanční Itálie a barokní mo-numentality.

Nové univerzity předválečné Anglie

Podobný trend se následně projevil u nových vzdělávacích zařízení po celé Evropě, vyjma Britských ostrovů. Tam spočívalo těžiště inspira-ce hlavně v gotice. Také se zde v tomto období pro stavbu používal specifický materiál, červená cihla. Proto se nově vzniklým univerzitám říkalo Red brick universities. Jedná se o šest škol ve vý-znamných průmyslových městech – Liverpoolu (obrázek č. 14), Birminghamu, Bristolu, Leedsu,


č. 10 - Ecolé des Beaux-Arts, Paříž

97


ˇ č. 13 - Hlavní budova univerzity ve Vídnič. 11 - Hlavní budova univerzity v Grazu ˆ

98

č. 12 - University College London, Londýn


č. 12 - Budova University College, Londýn

99


100


Manchesteru a Sheffieldu. Tyto univerzity usilo-valy o odklon od privilegovaného vzdělávání v Oxfordu a Cambridge, měly umožnit studium širšímu spektru uchazečů.

Poválečný rozkvět moderny

Po druhé světové válce rapidně stoupl počet zá-jemců o vyšší vzdělávání. Například v Evropě v předválečném období studovalo kolem dvou set tisíc lidí, během jedné dekády se počet rozrostl na milión. V Americe měl na narůstající počet studentů velký vliv poválečný program zahrnují-cí vzdělání pro nasazované vojáky. Do podvědo-mí společnosti pronikla myšlenka, že povinností moderní společnosti je rozšířit a posílit vzdělání. Rostla nespokojenost s elitářstvím, které bylo spojené s tradičními univerzitami. Charakter univerzit se tak změnil s počtem násobených kurzů. Řada principů navrhování vysokoškol-

ských kampusů byla zastaralá. Amerika, Británie a Německo byly země, kde se tyto změny proje-vily nejvýrazněji.V Americe šlo o nejživější období ve vývoji uni-verzit. Le Corbusier popsal, že americké školy fungují jako svět sám pro sebe. Pohyb a cirkulace se staly novými určujícími prvky při navrhování. Neokázalé a hranaté tvary, racionalizace návrhu a organizace, používání kovů, skla a betonu jako hlavních stavebních materiálů – to vše jsou zna-ky, kterými moderna ovlivnila vnímání architek-tury. Už od předválečného období střídala tato forma předešlé tendence. Oproti Beaux-Arts, ne-ogotice a inspiraci ve starověku byl tento přístup revolučním obratem o 180 stupňů. Skvělým pří-kladem je „masterplan“ od Miese van der Rohe pro univerzitu v Illinois (obrázek č. 15), který vznikl v roce 1938, s ikonickou stavbou S. R. Crown Hall z roku 1956 (obrázek č. 16).

č. 14 - Liverspool University, Liverpool

101


č. 15 - University of Illinoise Masterplan, Chicago ˇ ˆ č. 16 - Crown hall, University of Illinoise, Chicago

102


č. 17 - Graduate Center, Harvard ˇ ˆ č. 19 -Carpenter Centre, Harvard

103


1956 (obrázek č. 16). I přes moderní znaky má návrh jeho masterplanu historizující prvky – bu-dovy jsou zarovnány v symetrickém a osovém plánu tak, aby vytvořily centrální čtyřúhelníkový prostor, v druhém plánu jsou umístěny přidru-žené stavby (uspořádání typické pro organizaci v Beaux-Arts).

Na práci Miese van der Rohe navázal Walter Gropius se svým návrhem z roku 1950 na Gra-duate Center v Harvardu (obrázek č. 17). Osm prostých obdélníkových bloků doplněných sérií nádvoří. Tato modernistické forma vycházela z jasných nároků na dosažení ideálního osvětlení a dobrého provětrání budov. Bloky studentských kolejí jsou propojeny můstky a krytými cestami. Tato stavba jasně naznačovala, že dědictví insti-tuce a historický kontext by neměly ovlivňovat návrh výrazně, ale pouze v abstraktní formě. I tak Graduate Center stále reflektuje stejné sociál-ně-vzdělávací hodnoty, jako tomu bylo u staveb v

předešlých stoletích. Gropius horlivě zdůrazňoval filosofickou myšlenku společného bydlení, koo-perace a výměny názorů. Dalšími příklady jsou budovy v Southern Florida College (obrázek č. 18) od Frank Lloyd Wrighta nebo Le Corbusie-rovo jediná stavba na americké půdě – Carpenter Centre v Harvardu (obrázek č. 19). Všechny tyto budovy byly koncipovány jako umělecké objekty samy o sobě, záměrně se odlišovaly jak navzájem, tak od svého okolí. Změnil se tím znovu způsob navrhování univerzitních kampusů. Do té doby bylo tradicí, že univerzitní plán určoval polohu budov a jejich funkci, ale jejich celkový vzhled. S nástupem moderny architekti od těchto princi-pů odstoupili. Návrhy tak mnohem více odráže-ly současnou situaci, byly flexibilnější, reagovaly na dění kolem ve stylu „tady a teď“.

Padesátá léta byla zásadní i ve vývoji Yale univer-zity. Pod vedením prezidenta A. Whitney Gris-wolda tu vznikla celá škála rozdílných staveb

č. 18 - Annie Pfeiffer Chapel, Florida Southern College

104


skica Frank Lloya Wrighta, University of Florida Masterplan

105


106


č. 20 - hokejový stadion Yale, New Haven ˇ ˆ č. 22 - Centrum Umění a Architektury pro Yale

107


předních světových architektů. Jmenujme napří-klad Kahnovo galerii umění, Saarinenův hokejo-vý stadion (obrázek č. 20), knihovnu speciálních publikací (obrázek č. 21) od Gordona Bunshafta či centrum Umění a Architektury od Paula Ru-dolpha (obrázek č. 22).

Zatímco americký přístup k navrhování univer-zit byl v této době velkorysý, extenzivní a kom-plikovaný, v anglickém způsobu převažovalo malé měřítko a pevná hierarchie. Od vybudová-ní Oxfordu a Cambridge ve 12. a 13. století ne-měla žádná další univerzita v Anglii tak výsadní postavení, až do založení College of London v roce 1826. Situace se změnila v poválečné době, kdy nastoupilo období třetí generace anglic-kých škol zvaných Nové univerzity (New Uni-versities). V šedesátých letech byl navýšen počet univerzit z 22 na 46 a zdvojnásobil se i počet studentů. Obdobně tomu bylo i v dalších evrop-

ských zemích. Termín Nové univerzity zahrnoval školy v Sussexu (1961), Yorku (1963), Lancastru (1964), Essexu (1965), Warwicku (1965) a Ken-tu (1965). Budovy univerzit sehrály hlavní roli v pokroku britské architektury v těchto letech. Vystaveny na zelené louce a bez závazku vůči městské zástavbě vyžadovaly Nové univerzity ve vytváření návrhů zcela jiný přístup. To přitaho-valo řadu architektů, kteří mohli experimentovat s moderními teoriemi a hledat nejlepší řešení v realizaci ve vyšším vzdělávání.

V Sussexu architekt Basil Spence využil principu středověkých univerzit a navrhl uzavřené nádvoří s kolonádou (obrázek č. 23) jako místo setkává-ní a ochrany. Dle jeho názoru je vysokoškolský student stále mladistvým, který vyžaduje důvěru a ochranu od budov které navštěvuje. Na univer-zitě ve východní Anglii využil architekt Denys Lasdun myšlenky dlouhé a rozměrné společné

č. 21 - Beinecke Rare Book and Manuscript Library, Yale, New Haven

108


hmoty v bloku s názvem „Teaching Wall“ (obrá-zek č. 24), kde byly umístěny všechny učebny a výzkumná pracoviště. Byl to výrazný odklon od solitérních pavilonových staveb, které byly v té době tak hojně navrhovány. Obdobně je i uby-tovací zařízení umístěno ve velkých budovách - obytných Zikkuratech.

Stejná témata se objevovala v menší míře i v Německu. Historické univerzity kontinentál-ní Evropy byly po staletí charakteristické svou přítomností v centrálních městských struktu-rách v podobě solitérní a impozantní budovy bez ubytování. Ve dvacátém století měly tyto instituce obvykle budovu sloužící jako středo-bod, ale některé aktivity spojené se studiem byly roztroušeny po mnoha oddělených stanovištích. Postrádaly jednoznačný kampus či univerzitní společenství jako anglické a americké školy. I tak se v poválečném Německu najdou příklady, které výrazně posunuly univerzitní architekturu do popředí. Ruhr University v Bochumu (obrá-zek č. 25) byla jedním z těchto příkladů. Jednalo se o sérii třinácti téměř identických bloků, kte-ré obklopovaly centrum se společenskými stav-bami. Kampus obsahoval knihovnu, centrum

umění, kanceláře a velké auditorium obklopené náměstím – agorou zamýšlenou jako místo pro trhy. Ta ovšem ztratila svůj význam ve chvíli, kdy byly na severu přistaveny obchody a kavárny.

Postmoderna a ikony architektury

V 80. letech 20. století se začaly při vytvářená návrhů projevovat tendence návratu k historic-kým kořenům. Obnovení otevřených prostor a menšího, lidem bližšího měřítka si opět získalo oblibu u architektů univerzitních budov a kam-pusů. U nových budov byly znovu uplatněny historické styly. Tento idiom je znám jako post-moderna. Pojem postmoderna byl uplatňován u širokého spektra architektury, jejíž autoři odmít-li neodpustitelnou čirost a absenci kontextuální rezonance. Při navrhování současné architek-tury její tvůrci manipulovali s kreativním vyu-žitím motivů a referencí z minulosti. Architekt Robert Venturi je často zmiňován jako jeden z nejvlivnějších průkopníků postmoderního stylu u univerzitních staveb i v dalších odvětvích. Jeho návrh pro laboratoře Lewise Thomase je oslavou gotického univerzitního kolegia (obrázek č. 26). Postmoderní přístup dominoval navrhování

č. 23 - University of Sussex

109


č. 24 - University of East Anglia, Norwich ˆ ˇ č. 25 - Ruhr University Bochum

110


kampusů po téměř dvě desítky let. Stavby moder-ny a postmoderny si získaly stále více příznivců, řada z nich se stala ikonickými a stále více se obje-vovaly v médiích, z architektů se stávaly mediálně známé osobnosti. Po otevření Guggenheimova muzea od Franka Gehryho v Bilbau v roce 1997 tento trend ikonické architektury smetl všechny předešlé principy. Řada univerzit se chtěla pyšnit stavbami podle návrhů významných architektů. Steven Holl byl pověřen, aby pro MIT postavil ubytovnu. Simmons Hall (obrázek č. 27) je ex-perimentem ve studentském ubytování, podobně jako mycí houba je budova prostoupena řadou děr a atrií, které do ní propouštějí světlo. Norman Foster je dalším z architektů, kteří hojně navrho-

vali univerzitní stavby velkého významu. Pro Frei Universität v Berlíně navrhl knihovnu (obrázek č. 28), na Imperial College v Londýně hlavní vstup Ekonomické fakulty a budovu Sira Alexandera Fleminga (obrázek č. 29).

V konečném důsledku však ikonická architektura a řada jejích protagonistů musí čelit kritice. Touha po reprezentaci je u těchto případů často vykou-pena komerčností, stavby jsou mnohdy hodno-ceny jako nepraktické, prázdné a předražené. V současnosti se autoři projektů častěji přiklání ke střízlivějšímu přístupu a bezesporu bude zajímavé sledovat, co přinesou následující desetiletí.

č. 26 - Lewis Thomas laboratories, univerzita Princeton, New Jersey

111


č. 29 - Sir Alexander Fleming building, Imperial College London

112


č. 27 - Simons Hall, MIT, Massachusetts ˇ ˆ č. 28 - knihovna, Frei Universität v Berlíně

113


Shrnutí

V průběhu téměř jednoho tisíciletí se navrhová-ní univerzit vyvinulo v jeden z určujících prvků vyspělého prostředí vysokého školství. Každé ob-dobí mělo svou vlastní jedinečnou interpretaci potřeb a k dnešnímu dni je výsledkem historic-kého vývoje tohoto odvětví bohatá škála archi-tektury, krajinářství, umění a jedinečných iden-tit. Celý souhrn historie univerzit nám poskytuje přehled reakcí univerzitních institucí na změny ve výuce, výzkumu, sociálních vědách a ideologi-ích. Začátky univerzit v Itálii jsou připomenutím čtyřúhelníkového nádvoří obklopeného budova-mi po všech stranách, vzoru, který se opakoval a občas opakuje dodnes. Další epizodou vývoje byly zámořské univerzity odmítající uzavřené prostory. V 19. století můžeme pozorovat úspěš-né cesty, kterými se ubíraly vzhledu a plánování univerzit. Evropské vysokoškolské stavby rostly v obrovské, solidní domy, instituce v pravém slova smyslu. Architekti si přisvojili styl různých zemí a uplynulých dob, aby tak svou tvorbu obohatili o symbolické prvky. V Americe se vyvíjel důraz na osové uspořádání, monumentalitu a rozleh-lost. Důležitou roli v podobě kampusů začala hrát i krajinářská tvorba. To vše završilo období důrazu na Beaux-Arts a neogotiku. Další důleži-tý bod 20. století představovala moderna prosa-zující nové myšlení, jedinečnost architektury a odmítnutí celkového koncepčního plánu kam-pusu. Po 2. světové válce vznikla celá řada no-vých univerzit, kampusů a významných budov. Od 70. let se ustupuje od experimentů v oblasti navrhování budov, což vyústilo v postmodernu. To vše završila éra školských staveb – ikon, kte-ré svým významem přesahovaly i do jiných so-ciálních polí ve společnosti než jen univerzitní vzdělávání.

Všechny tyto změny tvarů a principů jsou bez-pochyby zevrubnými faktory ve vývoji univerzit. Jak podotkl Ludwig Mies van der Rohe ve 20. letech 20. století, „architektura je vůlí své doby

otištěná v prostoru“, přesto jsme při této cestě napříč vývojem vysokého školství narazili na trendy, které se stále opakovaly a používají se i dnes. Univerzity průběžně využívaly architekturu jako prostředek pro šíření vzdělávání. Vzdělání je samo o sobě nehmotnou látkou, až architektura mu umožňuje stát se skutečným. Touha po na-lezení estetického, inspirativního a praktického prostředí pro vysokoškolské vzdělávání vedla k řadě velkolepých staveb a v některých případech také k unikátním příležitostem pro experimento-vání, mnoho vizionářů se zasloužilo o posunová-ní hranic navrhování v tomto inspirativním pro-středí. Při možnosti objevovat nové technologie a posouvat hranice představivosti je navrhování vysokoškolských kampusů odvětvím, na které se můžeme v budoucnu těšit.

114

REFERENCE

Referenční kampusy jsou vybrány na základě polohy ve městě, historického kontextu a vý-voje univerzity, její velikosti, počtu studentů a převážně humanitního zaměření. Zároveň je každý kampus specifický svým vztahem k městu. Dublinská univerzita se uzavírá a jas-ně vymezuje, kampus Blindern v Oslu se mě-řítkově vyjímá v okolní jednopodlažní zástav-bě a tvoří dominantu okolí, Edinburghská univerzita se od svého centrálního prostoru a pěší osy s největší koncentrací univerzitních budov postupně rozdrobuje a srůstá s okol-ním městem. Svobodná univerzita v Berlíně je specifickým experimentálním příkladem uni-verzitního města v jedné budově s unikátním architektonickým a urbanistickým koncep-tem. Mnichovská univerzita naopak prorůstá městem a jednotlivé budovy jsou navěšeny na hlavní ose táhnoucí se od významného náměstí Odeonsplatz, akademické prostředí se zde mísí s ruchem velkoměsta, které po-skytuje potřebnou vybavenost. Univerzita v Hamburku je příkladem moderní univerzity, která si vytváří svůj vlastní svět jednotlivých unikátních budov v jasné blokové zástavbě okolního města a nakonec nejstarší univerzita v Boloni splývá s městem a tvoří jeden celek. Na schematických mapách je zob-razen urbanistický kontext, zelené plochy a stromy v areálu univerzity, zastavěné plochy a veřejná prostranství, vybavenost v budovách kampusu a dopravní obslužnost MHD. Zá-kladní vybavenost je zobrazena pouze v bu-dovách kampusu. Služby a charakter bezpro-středního okolí jsou popsány v textu. Nakonec jsou v bodech shrnuta hesla typická pro danou univerzitu a budovy, které mohou posloužit jako reference pro konkrétní typo-logii a schéma zobrazující polohu univerzity v kontextu k centru města.

Boloňská univerzitaMnichovská univerzitaTrinity College DublinUniverzita v OsluUniverzita v EdinbourghuUniverzita v HamburguSvobodná Univerzita v Berlíně

Analýza referenčních kampusů

115

Karlova univerzita v Praze 1:5000

17fakult

4ústavy

180,000m2

51,000studentů

8,000zaměst.1348

AlBertOV

Stud

Nič

KOVA

Ke K

ArlO

Vu

KOrč

áKO

VA

VO

tOč

KOVA

NA

SluPi

HlAVOVA

HOrSKá

APOliNářSKá

116

REFERENCE

Boloňská univerzita byla založena roku 1088 a je nejstarší univerzitou na světe. Dnes se počet jejích studentů pohybuje okolo 85 000. Boloňa byla prvním místem, kde byl definován termín univerzita pro sdružení studentů a profesorů. Boloňská univerzita má 11 fakult a jejích pět kampusů se nachází v různých městech regionu, kromě Boloni je najdeme v Raveně, Forli, Ca-seně a Rimini. V současnosti se univerzita drží multidisciplinárního a multikulturního přístupu a spolupracuje s řadou významných společností a výzkumných center. Tomuto směřování odpo-vídá i výzkumné centrum v Buenos Aires a více jak třicet oborů vyučovaných v anglickém jazyce. Kampus univerzity je doslova srostlý s organic-kým urbanismem starého města a leží přímo v jeho historickém jádru. Spletité uličky se otví-rají do veřejných prostranství a jsou lemovány tradiční boloňskou architekturou. Univerzita a město zde fungují v absolutní symbióze a staly se pro sebe navzájem nepostradatelnými.Budovy většiny fakult se nachází mezi náměstím Di Porta San Donato a ulicí Via Belmeloro. Uli-ce Via San Donato navazující na kampus je cent-rem vybavenosti a lemuje jí řada kaváren, restau-rací a občerstvení využívaná především studenty univerzity. Stáří a tradice univerzity a její poloha v srdci pulzujícího města jí dodává nezapomenu-telný charakter. Boloňská Alma Mater Studori-um je inspirativním místem plným života.

tradiceurbanismusveřejný prostorhistoriearchitektura

Boloňská univerzita

+

117

Univerzita v Boloni 1:5000

11fakult

233,000m2

82,300studentů

6,000zaměst.1088

Zemědělská fakulta Filosofie

Knihovna Medicína

Fyzika Geologie

Ekonomie

Botanika

Farmaceutická fakulta

Fyzika

Aule Ercolani

Biochemie

Statistika

Krásná umění

Chemie

Farmaceutická fakulta

Sportcentrum

Organická chemie

Zastávka autobusu

Knihovna

1

1 2

3

4

5

6

7

8 9

8

2 9

3

4

5

6

7

10

10

11

12

13

14

15

1617

18

11

12

13

14

15

16

17

18

B

B

BB

B

B

B

B

K

K

K

K

KK

K

Jídlo, pití, káva, barF

F

F

F

ViA

le CA

rlO Berti PiC

HAt

ViAle irNeriO

BOtANiCKázAHrAdA

ViA zAmBONi

ViA

le qu

iriCO

FilOPA

Nti

ViA SAN giACOmO

ViA BelmelOrO

PiAzzA VittOriOPuNttONi

PiAzzA di POrtA SAN dONAtO

ViA SAN dONAtO

118



Boloňská univerzitaPiaza Vittorio Punttoni

119

Knihovna Knihovna

Botanické zahrady

Knihovna Botanické zahrady

Botanické zahrady

Budova ekonomické fakulty Budova matematické fakulty

120

REFERENCE

Mnichovská univerzita (oficiálně Ludwig Max-imilian university, LMU) byla založena roku 1472 vévodou Ludvíkem IX. Bavorským a patří mezi nejstarší vysoké školy v Německu. Od 19. století se řadí mezi nejprestižnější světové uni-verzity a pyšní se mnoha nositeli Nobelovy ceny i slavnými absolventy jako Wilhelm Rontgen, Max Planck, Thomas Mann nebo papež Ben-edikt XVI. V současnosti je LMU se svými 50 000 studenty na 18 fakultách druhou největší univerzitou v Německu.Pří zkoumání budov Ludwig Maxmilian uni-verzity bychom jen těžko hledali ucelený kam-pus. Budovy univerzity jsou rozprostřeny skrze město. Nejstarší část a hlavní budovy se na-cházejí blízko centra, další potom najdeme na předměstích. Jednotlivé budovy jsou rozmístěny zejména podél Ludwigstrasse, osy vedoucí z významného mnichovského náměstí Odeons-platz směrem k oblouku Siegestor. Za centrum univerzity lze považovat Hlavní budovu na Geschwister-Scholl-Platz, kde sídlí i centrální univerzitní knihovna. Každá fakulta má také vlastní oborovou knihovnu přístupnou veřejnos-ti. Umístění univerzity v centru města umožňuje studentům využívat okolní vybavenost i význ-amné instituce, jako je Bavorská národní kni-hovna. Studentský život a akademické prostředí v okolí Ludwigstrasse podporují také přítomnost dalších vysokých škol, například Akademie Výt-varných umění nebo Technické univerzity, která se nachází jen několik stovek metrů západně od LMU. Architektura budov si po staletí zachovala německou strohost, přísnost a precizní přístup, který najdeme i u nejnovějších staveb (knihovna historie či vítězný návrh jazykovědné knihovny).

budovy jako solitéry umístěné v centru městasolidní architekturaakademické prostředívelkorysý veřejný prostorreprezentativnost

Velký víceúčelový sálHlavní budovaOborové knihovny

Mnichovská univerzita

+

121

Ludwig Maxmilian univerzita v Mnichově 1:5000

18fakult

400,000m2

50,500studentů

17,000zaměst.1472

Hlavní budova univerzity Bavorská státní knihovna

Historie, odborná knihovna Rektorát, administrativa

Univerzitní knihovna Humanitní studia a kulturologie

Práva, Ekonomie a Business

Veterinární medicína

Psychologie, sociální vědy a pedagogika

Fyzika

Mensa

Jazykověda a literatura

Politologia a žurnalistika

Univerzitní odborná knihovna

AVU (samostatná)

Zastávka autobusu

U-bahn

1

1

8

8

2

2

9

9

3

3

4

4

5

5

6

6

7

7

10

1011

15

14

12

11

12

13

13

14

15

B

B

B

B

u

u


F

F

F

F

F

F

lud

wig

StrA

SSe

leO

POld

StrA

SSe

PrOFeSSO

r-Hu

BerPlAtz

geS

CHw

iSte

r-SC

HO

llPl

Atz

ANgliCKézAHrAdy

AKAdemieStrASSeSiegeStOr

122

LMU Professor Huber Platz

Dvě náměstí Huber a Geschwister

Centrální prostor Geschwister Platz Centrální prostor

123

Aula - víceúčelový sál Hlavní budova

Návrh jazykovědné knihovny

Mensa

Knihovna psycholigie

Knihovna veterinárního lékařství

Knihovna historie

124

REFERENCE

Trinity College Dublin

Trinity College je nejstarší částí Dublinské uni-verzity založené roku 1592. Kampus si navzdory své poloze v samotném srdci města zachovává klidnou akademickou atmosféru. Tento fakt je dán především kompaktním uspořádáním a vy-mezením vůči okolnímu městu.Urbanisticky jsou budovy uspořádány okolo rozlehlých čtvercových náměstí, celý kampus je důsledně oplocen a vedou do něj pouze čtyři veřejné brány. Tímto přístupem se podařilo vyt-vořit uzavřené akademické “město ve městě”, které si žije vlastním životem a svými rozlehlými zelenými plochami se vymezuje ze zahuštěného rastru centrálního Dublinu. Celý areál univerzity zabírá plochu 190 000 m2 včetně velkého uni-verzitního parku a ragbyového hřiště. Hlavní vst-up je západní branou na historické Parlamentní náměstí, které nám otevírá pohled na ikonickou kampanilu a budovu kaple, přednáškové haly, muzea a Staré knihovny. Všechny historické budovy jsou rozmístěné okolo rastru pěti čtver-cových náměstí. Původní zástavbu postupně do-plnily nové struktury přecházející do lineárního urbanistického plánu, zejména ve východní části kampusu. Najdeme zde také významné moderní stavby jako Douglas Hyde Gallery, James Usher Library nebo Samuel Beckett Theater, které hostí významné mezinárodní inscenace.Trinity College je ideální referencí kompaktního historicky významného kampusu, který mimo budov všech fakult obsahuje veškerou vybav-enost včetně významných kulturních staveb - divadel, galerií a kaple. Kvalitu urbanistického uspořádání dokazují nové stavby z éry moderny až po současnost, které se začlenily do kampu-su a staly se jeho plnohodnotnou součástí. Jsou zde obsaženy všechny typy veřejného prostoru od reprezentativních rozlehlých ploch po malé plácky s intimnější atmosférou, nechybí ani sportovní a parkové plochy.

Dopravní dostupnost areálu univerzity je díky centrální poloze ideální. V blízkosti se nachází dopravní uzel, který je přístupný všemi druhy veřejné dopravy. Kolem kampusu jezdí auto-busové linky. V přilehlých ulicích města se na-chází řada restaurací barů a kaváren a prochází tady i jedna z hlavních nákupních tříd, ke které ústí hlavní brána Trinity.

kompaktní kampusvybavenostdopravní dostupnostreprezentativnostveřejný prostor

Old LibraryJames Usher LibraryDivadlo Samuela BeckettaLong Room HubArts BuildingPrinting house

+

125

20fakult

3ústavy

190,000m2

17,000studentů

2,900zaměst.1592

Trinity College Dublin 1:5000

Regent House Douglas Hyde Gallery Printing housePsychologie, Zoologie, Bio

Chapel Arts Building Samuel Beckett CenterAnatomie

Public Theater Leck Library Civil EngineeringChemie

Dining Hall, Atrium Old Library OfficesZubní klinika

Reading room Berkeley Library Luce HallMoyne institut, Pavilon

Provost’s house James Usher Library Botanika, SNIAMSZastávka vlaku

Long room Hub Museum Building Lloyd InstitutZastávka autobusu

1

1 8

2 9

3

4

5

6

7

2

3

4

5

8 9

10

10 17

24

15

22

16

23

11 18

25

12 19

26

13 20

t

14 21

B

11

12

13

14

1516

1718 19

20 21

22

24

25

27

28

B

B

B

B

B B

B

B

t

26

23

6 7

COllegePArK

rugBygrOuNd

NewSquAre

liBrArySquAre

PArlimeNtSquAre

FellOwS’SquAre

PrOVOStgArdeN

F

F

F

F

F

F

F


126

Trinity College Dublin

Parliament Square

Veřejný prostor před Printing house College park

127

Arts Building a Long room Hub Kaple

Stará knihovna

Muzeum

James Usher knihovna

Divadlo Samuela Becketta Sport centrum

128

REFERENCE

Univerzita v Oslu

Univerzita v Oslo, celým jménem Royal Fred-erick University, byla založena roku 1811 a je považována za nejprestižnější a největší nor-skou univerzitu. Koncepčně při svém vzniku kopírovala model univerzity v Kodani a v té době nově založené Berlínské univerzity. Osm fakult navštěvuje téměř 28 000 studentů a je zde (včetně univerzitních výzkumných center, muzeí a knihoven) zaměstnáno 8 000 lidí. Původní neoklasicistní kampus najdeme v centru Osla a dnes ho obývá pouze jediná fakulta - právnická. Většina ostatních fakult se nachází v novějším kampusu Blindern, který leží severozápadně od centra města.Výstavba nového sídla univerzity byla započata ve 20. letech 20. století a centrem současného kam-pusu je akademická knihovna, která byla otevře-na roku 1999 a se svými 2 800 000 svazky je považována za největší v Norsku. Za zmínku sto-jí také nejnovější komplex Fakulty informačních technologií a vědeckého parku (Ole Johan Dahl’s Hus), který v sobě spojil několik různých oborů původně umístěných v deseti různých budovách kampusu. Veřejný parter budov byl využit pro novou knihovnu, jídelnu, velké auditorium a studentský lounge, který navazuje na venkovní krajinářské úpravy s vodními prvky. Univerzita ve svých nových projektech propojuje architek-turu a umělecká díla šitá na míru jednotlivým stavbám. V knihovně, v Johan Dahl ‘s Hus i ve veřejném prostoru kampusu se nachází několik významných skulptur a instalací. Blindern je příkladem poměrně mladého kampusu, který nebyl omezen nedo-statkem místa. Vzhledem k malé rozloze kompa-ktního centra jsou v okolí zejména individuální rodinné domy. Budovy kampusu působí tedy v kontextu místa monumentálně a příliš neres-pektují své okolí. Dostatek místa je patrný i ve velkorysosti a rozlehlosti veřejných prostor, které

jsou různého charakteru. Najdeme zde pobytové louky, parkové plochy i dlážděná prostranství. Velmi dobrá vybavenost a koncentrace všech funkcí přináší do kampusu rušný studentský život. V oblasti se nachází množství kaváren, restaurací a barů. Dva studentské domy v sobě zahrnují sportovní centrum a další vybavenost, například poštu, kadeřnictví, cestovní kancelář, tiskárnu, kariérní poradnu a také univerzitní ka-pli a duchovní centrum.

architektonická kvalita stavebvybavenost kampusuveřejný prostorrozvoj a investiceumělecká díla

Univerzitní knihovnaVědecký parkFakulta Informatiky

+

129

8fakult

300,000m2

22,300studentů

6,200zaměst.1811

Niels Treschows -FHS Univerzitní knihovna Vědecký park

Elierts Sundts - FSV Kristine Bonnevies - BIO Fakuta Informatiky

Vilhelm Bjerknes’knihovna FHS, Arts, Filosofie Centrum informatikyUSIT

ŠkolkaBudova sportu Pedagogická fakulta

Frederikke studentský dům Přírodovědecká fakulta

Ottosens studentský dům Přírodověda - chemieZastávka vlaku

Lucy Smiths - rektorát Teologická fakultaZastávka autobusu

Jídlo, pití, káva, bar

1

1

2

3

4

6

5

7

8

9

8

2 9

3

4

5

6

7

10

12

10

11

13

14

1617

18

18

15

17

18

15

16

11

12

13

t

t

t

t

t

14

B

F

F

F

F

F

F

F

B

P

B

Univerzita v Oslu 1:5000, Blindern kampus

iVAr AASeNHAgeN

PrOBlemVeie

N

BliNderNVeieN

Sem SAelANdS Vei

mOlt

Ke mOeS V

ei

AlPA

Veie

N

130

Blindern campus

Přírodovědecká fakulta - budovy chemie

Centrální prostor Pohled od Pedagogické fakulty ke knihovně

131

Univerzitní knihovna Atrium knihovny

Ole Johan’s Dahl Hus - umělecká díla

Ole Johan’s Dahl Hus - vědecký park a FIT

Ole Johan’s Dahl Hus - umělecká díla Zimní Blindern

132

REFERENCE

Edinburghská univerzita založená roku 1582 je díky své dlouholeté historii doslova prorostlá s městem. V době osvícenství se díky této instituci stal Edinburgh jedním z hlavní intelektuálních center a město si vysloužilo přezdívku Athény severu. Ke zvučnému jménu přispívá i seznam slavných absolventů, který obsahuje jména jako Charles Darwin, Alexander Bell nebo Sir Wal-ter Scott. První budovou postavenou přímo pro univerzitu byla Old College postavená po-dle plánů architekta Roberta Adama dodnes sloužící svému původnímu účelu jako právnická fakulta. Dalším z významných oborů univerzity je lékařství a anatomie, lékařská fakulta je jednou z nejslavnější a nejkvalitnějších na světě. Univer-zita se rychle rozrůstala a formovala město řadou dodnes významných budov mezi nimi i první koncertní halou a Teviot Row House, který byl prvním studentským unionem vůbec. V současnosti je univerzita rozdělena na tři hlavní ústavy (humanitní a sociální vědy, medicí-na a veterinární medicína a vědecké a inženýrské obory), pod kterými funguje 24 fakult, a má šest kampusů. Nejstarší kampus je takzvaný Central Area nedaleko od centra města.Kampus se rozkládá okolo zeleného náměstí Georges Square, které je napojeno na pěší osu Middle Medow Walk. Nachází se zde nejstarší budovy univerzity a nejdůležitější instituce jako velká centrální knihovna, Old College nebo první studentský union. Architektura kampusu je díky nepřetržitému rozvoji univerzity průřezem skrz všechna období a nesčetněkrát musela novým budovám ustoupit i původní historická zástav-ba. Největší odpor veřejnosti vyvolala výstavba modernistických výškových budov v 60. letech. Výstavba byla naplněním vizí slavného fyzika a rektora univerzity Sira Edwarda Appletona, který viděl budoucnost ve spojení uměleckých oborů a vědy. Na počest této myšlenky kampusu

dominují dvě betonové výškové budovy: Apple-ton Tower (Vědecké obory) dokončena v roce 1966 a David Hume Tower (umělecké obory). Obě stavby se setkaly s trvalým odporem veře-jnosti a dokonce byly nominovány na nejošklivě-jší stavbu v zemi. Centrální kampus má dva hlavní veřejné prosto-ry George Square a Bristo Square jehož srdcem je studentský union. Na toto náměstí navazuje také jedna z nejnovějších staveb - Fórum infor-matiky dokončené v roce 2008. Sídlí zde labora-toře a výzkumné centrum fakulty informačních technologií, které je vystavěno podle nejnově-jších trendů. Hlavním konceptem projektu bylo vytvoření společných atrií a míst setkávání. Ar-chitektura budovy byla oceněna řadou cen. V součásti se chystají projekty renovací nejstarších budov v kampusu, redevelopment sportovního komplexu Pleasance a také výstavbu ubytování pro mladé absolventy v okolí Buccleuch a Mead-ow Lane.

historický kontext a vztah k městuneustálý rozvoj a nová výstavbaarchitektonická kvalita stavebvybavenost a reprezentativnost

Student unionInformatics ForumCentrální KnihovnaPlayfair LibraryBuccleuch projekt bydlení pro absolventy

Univerzita v Edinburghu

+

133

Univerzita v Edinburghu 1:5000, Centrální kampus

24fakult

3ústavy

117,000m2

35,300studentů

12,500zaměst.1852

geOrgeSquAre

BriStOSquAre

mid

dle

med

Ow

wA

lK

Forrest Hill FIT Studentský union

Centrální knihovna

Hume Tower - umělecké obory

Old CollegePlayfair library

Appleton Tower - vědecké obory

Divadlo Bediam GS 1 - neurologie

Lecture Theater

Návštěvnické centrum

Forum informatiky

Stará fakulta medicíny GS 7

Budovy Buccleuch - učebny

Klinika

McEwan Hall Sociologie a politologie

Fakulta business

Studentské centrum

Robertson wing Robson building - učebny Jídlo, pití. káva

Divadlo s sportcentrum

Inovační centrum

Minto fakulta architektury

Stará ošetřovna a chirurgie

Geologie

Koncertní hala Reid GS 16-22 - učebny

Budovy GS - literatura

Studentské centrum

Wilkie - laboratoře GS 27-29 - učebny Zastávka autobusu

1

1

2

3 4

5 6 7

8

9

8

2 9

3

4

5

6

7

10

10

1112

13

14

1516

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

29 30

28

31

17

24

15

22

16

23

11

18

25

12

19

F

F

F

F

F

F

F

F

F

F

F

31

29

27

30

28

26

13

20

u

u

u

u

14

21

B

B

B

B

B

B

B

B

B

B

BuCCleuCH PlACe

meAdOw lANe

POtterrO

w

teViOt PlACe

134

Bristo Square (Fórum infomatiky a Union)

Edinbourghská univerzita

Middle Medow Walk - pěší zóna George Square

135

Mc Ewan Hall Mc Ewan Hall - promoce

Centrální knihovna

Fórum informatikyFórum informatiky

Playfair Library v Old College

Appleton Tower Hume tower Plánovaný projekt bydlení pro absolventy

136

REFERENCE

Univerzita v Hamburku vznikla v roce 1919 spojením několika institutů a gymnázií a je příkladem univerzity 20. století, kde se mísí ino-vativní přístup s tradičním modelem evropského vysokého vzdělávání. Přes svou krátkou histo-rii má na kontě mnoho úspěchů a je největší výzkumnou a vzdělávací institucí v severním Německu. Kampus univerzity leží v srdci přístavního města v části Rotherbaum. Studuje zde 41 000 studentů na sedmi různých fakultách a univerzita zaměstnává bezmála 11 000 lidí. Její součástí je také sedm kolaborujících výz-kumných center.První budovou patřící univerzitě byla současná Hlavní budova postavená roku 1911. Od té doby se se kampus postupně rozrůstal severním směrem kolem Von-Melle-Park. Další shluk univerzitních budov se nachází nedaleko okolo náměstí Martina Luthera Kinga. Budovy kam-pusu kontrastují s blokovým urbanistickým us-pořádáním okolní zástavby. Jednotlivé solitéry s výraznou architektonickou tváří jsou rozpros-třeny kolem veřejných prostranství. Na Hlavní budovu navazuje mohutná hmota velké stát-ní a univerzitní knihovny Carl von Ossietzky, která čítá 5 milionů svazků a je zároveň národ-ním knižním archivem. Další výraznou hmo-tou je velké auditorium Audimax otvírající se do hlavního veřejného prostranství. Jedním z nejnovějších projektů je přístavba knihovny právnické fakulty dokončená v roce 2007. Druhá část kampusu je vymezena vysokou stavbou Geo-matika, kde se nachází především vědecké obory a laboratoře včetně unikátního větrného tunelu pro zkoumání modelů měst. Od roku 1998 jsou všechny budovy postupně rekonstruovány nebo nahrazovány novými.

unikátní urbanismusarchitektonická kvalita stavebinovatiní pšístup k rozvoji univerzity

AudimaxPrávnická knihovnaFilosofická mensaKnihovna

Univerzita v Hamburku

+

137

Univerzita v Hamburku 1:5000

7fakult

185,000m2

41,200studentů

9,750zaměst.1919

FlugelweSt

KOgreSOVé CeNtrum

Hlavní budova Právnická fakulta Teologie

Africko-asijský institut Právnická knihovna Geologie

Státní a univerzitní knih. Pedagogie a psychologie Geomatikum

Ekonomie, mensa Zemědělská f. a FSV Větrný tunel a laboratoř

Studentský dům, mensa MATFYZ Farmaceutická fakulta

Univerzitní školka Biologie

Audimax, auditorium ChemieZastávka autobusu

1

1

2

3

4

5

7

8 8

9

6

8

2 9

3

4

5

6

7

10

1011

12

14

15

16

1718

19

1210

10

17

15

16

11 18

12 19

13

13

14

B

B

B

B

B

B


F

F

F

FF

F

FF

F

F

VON mellePArK

griNdel Alle

edmuNg-SiemeNS Alle

griNdel H

OF

AlleNdePlAtz

m.l.KiNgPlAtz

138

REFERENCE

Von Melle Park - Audimax

Náměstí Martina Luthera Kinga s budovou Geomatikum

Von Melle Park Ekonomie

139

Audimax Audimax

Asijsko - africký institut s Hlavní budovou

Pedagogická fakulta a psychologie

Univerzitní knihovna

Filosofická mensa Právnická fakulta a knihovna

140

REFERENCE

Svobodná univerzita v Berlíně vznikla na počát-ku Studené války odtržením skupiny studentů a profesorů od Humboldtovy univerzity, která byla stále více pod sovětským vlivem. Jméno „Svobodná univerzita“ poukazuje na politick-ou svobodu a na sídlo v západní části Berlína. Během své krátké historie se univerzitě podařilo získat prestižní status zejména v oblasti výzku-mu. V 80. letech zde již studovalo 50 000 stu-dentů, také díky významné finanční podpoře Spojených států. Německo-americká kooperace je dodnes jedním z hlavních priorit Svobodné univerzity.V současnosti se univerzita zaměřuje na restruk-turalizaci výzkumných kapacit a to především na mezioborová výzkumná centra a klastry. Univerzitní budovy jsou v současnosti soustředěny do několika menších kampusů, z nichž nejvýznamnější je Dahlem kampus v ji-hozápadním Berlíně. Unikátní urbanistický plán kampusu byl in-spirován moderními univerzitními městy ve Spojených státech. Nejvýraznější budovou je rozlehlý Rust und Silberlaube komplex vzá-jemně propojených struktur se stříbrnými a cortenovými fasádami rozprostřenými okolo otevřených dvorků. Centrální budovou kom-plexu je Jazykovědná knihovna dokončená v roce 2005 podle plánů lorda Normana Fostera. Na Dahlemský kampus bezprostředně navazuje univerzitní botanická zahrada rozprostírající se na 43 hektarech a čítající okolo 22 000 druhů rostlin. Dnes je Dahlem považován za centrum univerzitního výzkumu a kultury. Nedávno byla přistavěna velká budova centrální akademické knihovny navazující na budovu Rust und Silber-laube.Přes svou poměrně krátkou historii je univerzita dobrým příkladem moderního kampusu s exper-imentálním urbanistickým plánem a nepřehléd-

nutelnou architekturou.

experimentální urbanismusarchitektonická kvalita stavebkoncentrace do velkého propojeného komplexu

Rust un Silberlaube komplexFosterova filosofická knihovna Akademická knihovnaUniverzitní hotel a seminární centrum

Svobodná univerzita v Berlíně

+

141

Svobodná univerzita v Berlíně 1:5000, Dahlem kampus

12fakult

368,000m2

34,500studentů

4,700zaměst.1948

Knihovna Jazykovědy Fyzika

Mensa Informatika

Centrální uni knihovna Matematika

Germanistika Hotel a seminární centrum

Pedagogika a psychologie Informace, hlavní vstup

Historie a kulturologie Institut JFK

Chemie Vstup do botanických zahrad

Zastávka autobusu

U-bahn 1

1

2

3

4

5

6

7

7

8

9

8

2 9

3

4

5

6

7

10

10

11

12

14

11

12

13

14

B

B

B

BB

u

u


F

F

F

FABeCKStrASSe

tAKuStrASSe

Ott

O-V

ON

-Sim

SON

-Str

ASSe

Brüm

mer

StrA

SSe

löH

leiN

StrA

SSe

HABelSCHwerdter Allee

142

Dahlem, Rust und Silberlaube komplex

Rust und Silberlaube Dahlem kampus

Dahlem kampus Univerzitní knihovna

143

Jazykovědná knihovna Jazykovědná knihovna

Univerzitní knihovnaUniverzitní knihovna

FU BerlinHotel a seminární komplex

Budova Informatiky Budovy Informatiky

URBANISTICKÝ KONCEPT

146

rozsah území Albertovského kampusu (Albertovské kotliny)

zelený pás - přírodní, volně průchozí svah propojující kampus s městem

hlavní osa kampusu, budoucího rozvoje a návaznosti na město

vstupy do kampusu / vstupy do města

Konceptuální základ návrhu urbanismu 1:3 500

Výkres vyznačuje základní urbanistické činitele definující celkovou urbanistickou koncepci. Označuje plochu Alber-tovského kampusu definovanou morfologicky i způsobem využití území.Toto území je lemováno zeleným pásem, který nabývá dů-ležitosti. Stává se po celé své délce veřejnýou a propojenou rekreační plochou.Vstupy do kampusu znázorňují intenzitu propojení - kudy do kampusu proudí nejvíce osob a kudy naopak kampus nejvíce navazuje na město. Toto také reflektuje hlavní osa kampusu a následné navrhnuté parcely k řešení.

147

KONCEPT

KONCEPT

Pro definování celkové urbanistické koncepce jsme stanovili tři základní urbanistické činitele – území Albertovského univerzitního kampusu, zelený pás Albertovských svahů a okolní měs-to. Plocha kampusu je definována geomorfolo-gicky (Albertovská kotlina) i způsobem využití území. Toto území je lemováno zeleným pásem Albertovských svahů, který by měl nabývat na důležitosti a stát se po celé své délce veřejnou propojenou rekreační plochou. Ulice Albertov tvoří hlavní osu kampusu, budoucího rozvoje a návaznosti na město. Kromě ní by měly kampus s městem spojovat další přidružené průchody a pěší stezky zeleným pásem tak, aby bylo území celkově prostupné.Současná síť prostupnosti je omezena několika bariérami, převážně v podobě uzavřených za-hrad. Proto navrhujeme zpřístupnit Albetovské svahy v maximálním rozsahu a skrz ně propo-jit Albertov s městem v místech, která jsou dnes ohrazena plotem či zdí. Navazujeme tak na sou-časné představy radnice Prahy 2, které dále roz-víjíme. Kromě příčných prostupů by měla zele-ným pásem procházet také podélná pěší stezka, a to po celé jeho délce - od kostela Panny Marie U alžbětinek ke Karlovu a dále podél hradeb zpět k ulici Na Slupi. Například v případě Kliniky adiktologie by se část jejích zahrad mohla stát během dne prostupnou v určitém časovém reži-mu. Zelený pás pak může plně sloužit k rekreaci místních obyvatel, studentů i pacientů. Dalším významným prvkem návrhu je nová urbanistická osa prostupnosti od Nemocnice sv. Alžběty k Hlavovu ústavu, která dokončuje současnou urbanistickou strukturu kampusu a definuje jeho potenciální rozvoj. Tato nová osa a napojení ostatních ulic na ni by měly splňovat minimálně pěší prostupnost. Nové prostupy jsou navrženy také v okolí Revmatologického ústavu a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Kar-

lovy, kde jsou navrženy další parcely pro trans-formaci a výstavbu. Parcely potenciálního rozvoje kampusu Albertov jsou rozděleny do tří základních skupin – parcely s plánovanou výstavbou, parcely s navrhovanou výstavbou a parcely vhodné pro transformaci. Parcely s plánovanou výstavbou jsou pozemky, na které v současnosti probíhá urbanistická sou-těž pro výstavbu plánovaného Biocentra a Glob-centra Univerzity Karlovy. Parcely s navrhovanou výstavbou jsou vytipované územní rezervy s po-tenciálem využití pro další rozvoj univerzitního kampusu. Parcely vhodné pro transformaci jsou objekty s nevhodným využitím, které je možné transformovat do nové funkce.

148

současný stav

návrh

plánovaná výstavba

pěšiny v zeleni - součas. stav

pěšiny v zeleni - plánované

pěšiny v zeleni - navrhované

Mapa prostupností 1:3 500

Současná síť prostupnosti je omezena několika bariérami převážně v podobě uzavřených zahrad. Proto navrhujeme zpřístupnit Albetovské svahy v maximálním rozsahu, a skrz ně propojit Albertov s městem v místech, která jsou dnes ohrazena plotem či zdí. Kromě příčných prostupů by měla zeleným pásem procházet také podélná pěší stezka, a to po celé jeho délce.Dalším významným prvkem návrhu je nová urbanistická osa prostupnosti od Nemocnice sv. Alžběty k Hlavovu ústa-vu, která dokončuje současnou urbanistickou strukturu kampusu a definuje jeho potenciální rozvoj.

149

síť prostupností

parcely s plán. výstavbou

parcely s navrh. výstavbou

parcely vhodné k transformaci

Návrh parcel k řešení 1:3 500

Parcely s plánovanou výstavbou jsou pozemky, na které v současnosti probíhá urbanistická soutěž na Biocentrum a Globcentrum Univerzity Karlovy.

Parcely s navrhovanou výstavbou jsou vytipované územní rezervy s potenciálem využití pro další rozvoj univerzitní-ho kampusu.

Parcely vhodné pro transformaci jsou plochy, které je možné transformovat do nové podoby nebo funkce.

150

BIBLIOGRAFIE

OBECNĚ1. url: http://www.geoportalpraha.cz/cs/opendata#.VtMetvnhDtQ [2D mapové podklady]2. CCEA; Univerzita Karlova v Praze, Zadání architektonické soutěže o návrh, Kampus Albertov - Biocentrum, Globcentrum3. HOUBA Matyáš, Historický vývoj území Albertova a vysokoškolského areálu v Praze 2, Praha : s. n., 2012, 1.4. url: http://www.google.com/maps/5. url: http://kampusalbertov.cuni.cz/

2 UNIVERZITA KARLOVA1. url: http://vizeuk2030.cuni.cz/VU-7.html2. url: http://www.ukacko.cz/3. url: http://knihovna.cuni.cz/

3 LOKALITAlokalita1. url: http://www.geoportalpraha.cz/cs/opendata#.VtMetvnhDtQ [ortofotomapa]

historie lokality1. url: http://www.cuni.cz2. url: http://www.apolinar.cz3. url: http://nemalzbeta.cz/historie.htm4. url: http://www.starapraha.cz/pohlednice-praha-karlov.php5. url: http://www.fotohistorie.cz/Praha/Praha-mesto/Nove_Mesto/Karlov/Default.aspx6. url: http://stovezata.praha.eu/kostel-zvestovani-panny-marie-na-travnicku.html7. url: http://stovezata.praha.eu/kostel-panny-marie-a-sv-karla-velikeho.html8. url: http://stovezata.praha.eu/kostel-sv-apolinare-na-vetrove.html9. url: http://zhola.com/praha/zanikleKostely/6. BAŤKOVÁ-HRUBÁ, Božena; Umělecké Památky Prahy 1. vydání: Nové město, Vyšehrad, Vino-hrady, Academia, 1998. ISBN 80-200-0627-3 [obrazové podklady]7. VLČEK Pavel a kol., Umělecké památky Prahy – Nové Město a Vyšehrad, Academia, Praha 1998, 1. vydání, ISBN 80-200-0627-38. LORENC Vilém, Nové Město pražské, SNTL, Praha 1973. ISBN 04-705-739. TOMEK Václav Vladivoj, Dějepis města Prahy II, VIII, 2. vyd., Kommisse u Františka Řivnáče v Praze, Praha 1982.10. Kolektiv autorů, Nové Město pražské 1348–1784, Archiv hlavního města Prahy, Muzeum Hlav-ního města Prahy, Praha 1998. 1. vydání, ISBN 80-85394-19-711. ČERMÁK F. – PAUL G., Studie vysokoškolského centra v Praze, Praha 1945.12. HAVLÍČEK J., Studie univerzitního města na širším albertovském území a námět přestavby pražské city, Architekt 44, 1946.

151

územní plán a regulace1. url: http://app.iprpraha.cz/js-api/app/srk/ [regulační plány] 2. url: http://www.iprpraha.cz/clanek/146/historicke-regulacni-plany [historie regulačních plánů] 3. url: http://app.iprpraha.cz/js-api/app/archivup/ [archiv územních plánů] 4. url: http://app.iprpraha.cz/js-api/app/uap/ [územně analytické podklady hl. m. Prahy 2014] 5. url: http://www.iprpraha.cz/vykresyup [platný územní plán hl. m. Prahy] 6. url: http://plan.iprpraha.cz/cs/metropolitni-plan [metropolitní plán Prahy] 7. FLEKAČOVÁ Martina; KUDYN Milan, Století plánů pražské metropole, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, 2014. ISBN 978-80-87931-08-0

doprava a infrastruktura1. url: http://uap.iprpraha.cz/graficka-cast [doprava, komunikační síť a doprava v klidu, MHD, pěší, cyklistická doprava]2. url: http://uap.iprpraha.cz/textova-cast/7-600-dopravni-infrastruktura [dopravní infrastruktura]3. url: http://www.geoportalpraha.cz/cs/mapy-online#.VtQV7_nhBaQ [dopravní infrastruktura]

krajina a zeleň1. url: http://www.wikipedia.cz 2. url: http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/zahrada-ztracenka3. url: https://bz-uk.cz/

4 UNIVERZITNÍ KAMPUSYhistorie a vývoj univerzit1. url: https://en.wikipedia.org/wiki/University#Modern_universities [historie a obrazové podklady]2. url: https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_European_research_universities [historie a obrazo-vé podklady]3. url: https://en.wikipedia.org/wiki/Red_brick_university [historie a obrazové podklady]4. url: http://www.unibo.it/en [historická fakta a obrazové podklady]5. url: http://www.sorbonne-universites.fr/ [historická fakta a obrazové podklady]6. url: http://www.ox.ac.uk/ [historická fakta a obrazové podklady]7. url: http://www.cam.ac.uk/ [historická fakta a obrazové podklady]8. url: http://www.virginia.edu/ [historická fakta a obrazové podklady]9. url: http://www.columbia.edu/ [historická fakta a obrazové podklady]10. url: http://www.lunduniversity.lu.se/ [historická fakta a obrazové podklady]11. url: http://www.uu.se/en/ [historická fakta a obrazové podklady]12. url: https://www.uni-graz.at/en/ [historická fakta a obrazové podklady]13. url: http://www.london.ac.uk/ [historická fakta a obrazové podklady]14. url: https://www.univie.ac.at/en/ [historická fakta a obrazové podklady]15. url: https://www.liverpool.ac.uk/ [historická fakta a obrazové podklady]16. url: http://www.yale.edu/ [historická fakta a obrazové podklady]

152

17. url: http://www.harvard.edu/ [historická fakta a obrazové podklady]18. url: http://www.flsouthern.edu/home.aspx [historická fakta a obrazové podklady]19. url: http://web.iit.edu/ [historická fakta a obrazové podklady]20. url: http://www.sussex.ac.uk/ [historická fakta a obrazové podklady]21. url: https://www.uea.ac.uk/ [historická fakta a obrazové podklady]22. url: http://web.mit.edu/ [historická fakta a obrazové podklady]23. url: http://www.ruhr-uni-bochum.de/index_en.htm [historická fakta a obrazové podklady]24. url: http://www.fu-berlin.de/en/ [historická fakta a obrazové podklady]25. url: https://www.imperial.ac.uk/ [historická fakta a obrazové podklady]26. url: https://www.google.cz/imghp [obrazové podklady]27. url: https://www.tumblr.com/ [obrazové podklady]28. COULSON Jonathan; ROBERTS Paul; TAYLOR Isabelle; University Planning and Architectu-re: The search for perfection, Routledge, 2010. ISBN 978-0-4155-7110-4 [vývoj a historie univer-zit]29. WIEWEL Wim; PERRY David C.; Global Universities and Urban Developement: Case Studies and Analysis, Lincoln institute Cambridge, 2008. ISBN 978-0-7656-2039-2 [vývoj univerzit]

reference1. url: http://www.cuni.cz/UK-4054.html2. url: https://en.wikipedia.org/wiki/Trinity_College,_Dublin3. url: http://www.hea.ie/sites/default/files/tcd_3_profile_2016.pdf4. url: https://www.tcd.ie/

5. url: https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Oslo6. url: http://www.uio.no/english/studies/7. url: http://www.uio.no/english/student-life/campus-guide/8. url: http://www.ub.uio.no/english/about/9. url: http://www.ub.uio.no/english/about/organisation/uhs/uhs/about-gsh.html10. url: http://publicartnorway.org/prosjekter/universitetet-i-oslo-ole-johan-dahls-hus/

11. url: https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Edinburgh12. url: http://www.ed.ac.uk/maps13. url: http://www.ed.ac.uk/projects-estates14. url: https://en.wikipedia.org/wiki/Appleton_Tower15. url: http://www.ed.ac.uk/about/annual-review/the-year-in-video

16. url: https://www.youtube.com/watch?v=0tGjU93545U17. url: https://www.uni-hamburg.de/en/uhh/profil/geschichte.html18. url: https://www.uni-hamburg.de/studieren-mit-behinderung/campus-zugaenglichkeit/gebae-udein. formationen/campusfuehrer.pdf

BIBLIOGRAFIE

153

19. url: https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Hamburg

20. url: http://www.fu-berlin.de/en/redaktion/orientierung/dahlem/index.html21. url: http://www.fu-berlin.de/en/universitaet/leitbegriffe/filmportraet/index.html22. url: https://en.wikipedia.org/wiki/Free_University_of_Berlin

23. url: http://www.muenchen.de/sehenswuerdigkeiten/orte/119314.html#/24. url: http://muenchenmodern.blogspot.cz/2014/01/LMU-Mensa.html25. url: http://www.muenchen.de/sehenswuerdigkeiten/orte/119314.html#/26. url: https://en.wikipedia.org/wiki/Ludwig_Maximilian_University_of_Munich#Campus

27. url: http://www.topuniversities.com/universities/alma-mater-studiorum-university-bologna/un-dergrad28. url: https://www.youtube.com/watch?v=l7A31VAfUOE29. url: http://www.unibo.it/en

5 URBANISTICKÝ KONCEPT KAMPUSU ALBERTOV1. url: http://www.praha2.cz/file/A5d1/Revitalizace-zelene-Albertov.pdf2. url: http://www.praha2.cz/file/B5d1/Park-Folimanka.pdf3. url: http://www.praha2.cz/file/D5d1/upravy-uzemi-Albertov-Folimanka.pdf

Děkujeme za konzultaci Studentské unii UK, Odboru výstavby UK a vedení Ústřední knihovny UK.

154

Documents

Kampus Albertov