- 2 -

ALFRED ASSOLLANT

Hrdinn kapitn Korkorn PODLE STEJNOJMENNHO ROMNU VYPRV VTZSLAV KOCOUREK

KAPITOLA PRVN, v n se Lyonsk uen spolenosti pedstav kapitn Korkorn a jeho nerozlun ptelkyn

Pnov! Nae postaven nen zvidnhodn. To ekl estadvactho kvtna roku 1857 star blovlas mu, kter sedl v ele pedsednickho

stolu Lyonsk uen spolenosti a dil jej pravideln vron zasedn. Jeho huben, psn tv byla plna dstojnosti, ale pesto bylo vidt, e ctihodn pedseda je zneklidnn.

Je to mon? Copak se na nai vzvu nikdo nepihlsil? Pihlsilo se celkem dv st sedm uchaze. Ale ani jeden z nich nesplnil podmnky. Ani jeden? Bohuel, pnov, ani jeden. V prostornm sle, zalitm hejivmi paprsky jarnho slunce, ozvaly se znova vkiky divu. Vskutku bylo to neuviteln! Ped osmi msci oznmila Lyonsk uen spolenost, e jej

zesnul len pan Delaroche odkzal sto tisc frank tomu, kdo se odhodl ptrat v Indii u pramen eky Gdvar v divokch a nebezpench krajinch ghtskch hor po vzcn pamtce indickho psemnictv posvtn knize Gurukaramt. A dnes, v den, kdy kon lhta, oznamuje pedseda, e se za tu dobu nenael lovk, jemu by Lyonsk uen spolenost mohla svit splnn tohoto kolu!

Nezapomnejte, pnov, pokraoval pedseda a zacinkal lehce na pedsednick zvonek, e

- 3 -

pan Delaroche stanovil pro uchazee psn podmnky. Podle jeho zvti to mus bt lovk, kter vynik tlesnou silou, obratnost a odvahou. Mus bt chytr, aby dokzal pelstt Angliany, protoe Vchodoindick spolenost v Kalkat rliv ste indick zem. Krom toho mus znt sanskrt, pertinu a nkolik indickch jazyk. Divte se, pnov, e se dosud nenael takov mu?

lenov Lyonsk uen spolenosti vn pokyvovali hlavami. Jeden z nich rozhodil bezmocn rukama:

Co budeme dlat? Hledat dl, odpovdl pedseda a pokril rameny. Nic jinho nm nezbv. V t chvli se ozvalo zaklepn na dvee. Veel sluha a na stbrnm podnose podal pedsedovi nevelk lstek. Pedseda se na lstek

podval, povythl udiven obo a nervzn zabubnoval prsty na stl: Pnov prv se pihlsil dvoust osm uchaze. Kapitn Korkorn. Zn snad nkdo z vs

to jmno? Nikdo se neozval. Mme ho pijmout? otzal se pedseda. Shromdn lenov Lyonsk uen spolenosti se na sebe rozpait dvali. Ale pak v nich

zvtzila zvdavost (ostatn nemli na vybranou) a jeden hlavn tajemnk Spolenosti ekl: A vejde! Za chvli se otevely dvee a ped shromdnm uenc se objevil mlad, asi ptadvacetilet

mu. Byl hladce oholen, ml blou, neoplenou ple, katanov vlasy a jiskiv modr oi, z nich zila odvaha a smlost. Na sob ml kazajku z velbloud srsti, ervenou vestu, bl vlnn kalhoty a kolem krku tek. Uklonil se lehce pedsedovi, rozhldl se kolem a ekl zvunm hlasem:

Doslechl jsem se, pnov, e mte njak nesnze. Piel jsem vm tedy nabdnout sv sluby. Pedseda se zamrail. Nesnze? opakoval a zmil si mladho mue shovvavm pohledem od hlavy a k pat. To

se patrn mlte, mil pane. Jste na vronm zasedn Lyonsk uen spolenosti! A v n jsou sdrueni nejpednj francouzt uenci

Nedomluvil. Ozval se potlesk a pedseda, usmvaje se, uklnl se na vechny strany. Kapitn Korkorn stl bez pohnut, a kdy uen shromdn pestalo tleskat, pokvl hlavou a ekl:

Promite! Byl jsem zejm patn informovn. Poroum se co nejzdvoileji. Po tchto slovech se okamit otoil a krel ke dvem. Pokejte, pane! volal za nm pekvapen pedseda. Snad nm aspo eknete, pro jste se dal

ohlsit? Protoe jsem slyel, e ptrte po vzcn indick pamtce, po knize Gurukaramt, odpovdl

kapitn a zastavil se. Vy byste se snad chtl pokusit ji nalzt? zeptal se nedviv pedseda. Korkorn pokril rameny a vn pisvdil: Ano. Tak, ekl pedseda a naklonil se nad stl smrem ke kapitnovi. A znte podmnky, kter

stanovil n veleuen a vzcn zesnul ptel pan Delaroche? Znm. Vy je tedy znte? opil po nm pedseda stle stejn shovvav. Hlavn tajemnk Uen

spolenosti, sedc po jeho pravici, se usml a zeptal se: Umte anglicky? Jako profesor oxfordsk university. Mete to dokzat? otzal se pedseda.

- 4 -

Korkorn se pousml: Yes, sir. You are a stupid fellow!1 Sta to jako dkaz mch vdomost? Sta, sta, pospil si pedseda. Ovldte sanskrt? Kdyby byl nkter z pn tak laskav a podal mi svazek Bhagavatpurny Nen teba. Rdi bychom vak vdli umte tak persky, hindustnsky anebo njak indick

jazyk? Mlad kapitn krtce pikvl a zaal mluvit. Shromdn se zvdavost i s asem naslouchalo jaksi podivn ei, znjc dlouhmi,

libozvunmi samohlskami a chrivmi hrdelnicemi i oste vyrenmi sykavkami. Asi po pti minutch se Korkorn peruil:

Rozumli jste mi, pnov? Ani slovo! zvolal udiven pedseda. koda, ekl kapitn. Hovoil jsem toti stdav nkolika indickmi jazyky. Pedsedova tv zaala pozbvat sv tuh psnosti a vnosti. Usmval se a zamnul si dokonce

bezdky ruce: Vborn, pane! Doposud by bylo vechno v podku. Ale Lyonsk uen spolenost vm mus

jakoto strkyn posledn vle naeho vzcnho, vemi elenho pana Delaroche poloit dal otzky

Prosm, peruil ho kapitn, mete se ptt, na chcete jen, prosm vs, rychle. Jiskra u na mne ek.

Jiskra? Kdo je to, prosm? Moje ptelkyn. Doprovz m na kad cest. Pi tch slovech bouchly ve vedlej mstnosti dvee a bylo slyet tlumen hluk. Jako by nkdo

tie pechzel sem a tam. Co je to? zvolal pedseda. Jiskra je asi u netrpliv, vysvtloval zdvoile Korkorn. Snad bychom si mohli s jednnm

pospit Nebudeme se dit pnm njak pan i sleny Jiskry! Jsme Lyonsk uen spolenost,

peruil ho rozhodn pedseda. Pootoil se, zatahal za dlouhou hedvbnou ru a zazvonil. Ml ze, sklenice s vodou byla przdn.

Hned budeme pokraovat, jen co mi sluha pinese trochu vody! Ale nikdo nepichzel, i kdy zatahal za ru jet podruh a potet. Kapitn Korkorn se mezitm posadil do pohodlnho kesla po prav stran pedsednickho

stolu. Kdy uvidl, jak star blovlas pedseda u potet marn dv znamen, ekl: Myslm, pane, e se zbyten namhte. V sluha asi ze strachu ped Jiskrou utekl. To je tak zl stvoen? Mus se to s n umt, usml se Korkorn. Pi svm mld se nkdy nedovede ovldnout. To nikoho neomlouv. Kolik je j let? poznamenal pohoren hlavn tajemnk. Pt, ekl kapitn Korkorn. Coe? Pt? S ptiletm tvorem si sluha Lyonsk uen spolenosti mus umt poradil! horlil

tajemnk. Ale ona m dost divokou povahu, krbe a koue, vysvtloval kapitn Korkorn. To je tm, e

1 Ano, pane. Jste hlupk! (ti: Jes, sr. J r e stjpid felou!)

- 5 -

se narodila v tropech. Pedsedu pestal rozhovor o Jiske bavit. Nevrle mvl rukou: Nechme toho! Mme na starosti dleitj vci. Pane kapitne Korkorne jste zdrv? Naprosto. Ml jsem dvakrt choleru, jednou lutou zimnici, a nikdy mi to nic neudlalo. Zuby

mm vechny a vlasy si mete vyzkouet, jestli o to stojte Jen dn erty! Jde o to, zda se svou tlesnou silou Ach tak! peruil ho Korkorn. Nu jsem o trochu slab ne mj nebotk otec, ale snad i tak

se svou silou vystam. Rozhldl se kolem sebe. V okn byla siln elezn m. Korkorn pistoupil, uchopil jednu jej

ty a ve chvilce ji zkroutil, jako by byla z rozehtho peetnho vosku. Hrome, neudrel se jeden len Uen spolenosti, tomuhle tedy km Sta! Ostatn uen pnov si mezi sebou eptali a vrhali na Korkorn a uctiv pohledy. Pedseda

pokraoval ve vyptvn: V bitv jste u nkdy byl? V nkolika. Napklad na nskm moi a u Bornea tam jsem ml dokonce tu est s pirty.

Nkolik destek jsem jich pobil. Nkolik destek pirt? Vy sm? J a moji nmonci ovem. Bylo to v sebeobran. V sousedn mstnosti to opt zaharailo, tentokrt silnji, jako by tam nkdo porel idle.

Pedseda udeil rukou do stolu: Nesnesiteln! Co se v t pedsni dje? Kapitn Korkorn se tvil ltostiv: Jiskra, pane pedsedo Neme beze mne bt Nemohl bych ji sem zavolat a trochu ji

upokojit? Jeden z uenc povstal a nabdav vztyil prst: Mil pane, takovou malou nezbednici bych jak

nle pokral, a nikdy bych ji nevodil do Lyonsk uen spolenosti. Beru si to k srdci. Mte jet njak otzky, pnov? Jet jednu, pane, pikvl pedseda. Toti neradi bychom, abyste vystavoval zbyten svj

ivot v nebezpe. Mon e se setkte s lecjakmi lidmi a proto mte zkrtka myslte, e jste pro lakov podnik dost mazan lovk?

Jsem-li mazan dost nebo mlo, to nevm, pnov, zamrail se Korkorn, ale rozhodn mm jako kad Bretonec pevnou lebku, dv siln ruce, vten revolver a nemn vten skotsk n. Krom toho bych ekl, e mazanost je znakem zbablc a my z rodiny Korkorn jednme vdycky ve vem pmo.

Nue, pane kapitne Korkorne, spustil pedseda slavnostnm hlasem, ale nedoekl. V sousedn mstnosti to zarachotilo, zarmusilo, jako by tam sthovali kusy nbytku.

Nechtl byste u opravdu t sv svenkyni domluvil? rozzlobil se pedseda a obrtil se ke Korkornovi. Tropil takov povyk! To je nevychovanost!

Kapitn pikvl. Jiskro ke mn! zvolal. V tom okamiku se rozletly dvee. Vichni lenov Lyonsk uen spolenosti zvdav otoili

hlavy a rzem strnuli. Na prahu mstnosti stla krsn, velik tygice. Udlala dva ti tich, neslyiteln kroky kupedu a potom se jedinm skokem penesla pes hlavy

- 6 -

uenc pmo k nohm kapitna Korkorna. Jiskro, ekl kapitn psn a hladil pitom zve za krkem, jsou zde na vs stnosti tropte v

pedsni hluk a rute Uenou spolenost v jednn. Tady si lehnte a chovejte se klidn. Nebo vs u nikdy nebudu smt vzt do tak vynikajc spolenosti. Mm pravdu, pnov?

KAPITOLA DRUH, v n se lenov Lyonsk uen spolenosti sna zachrnit ped Jiskrou, nicmn jsou okolnostmi pinuceni strvit s n del dobu v jedn mstnosti a vyslechnout kapitnovo vyprvn o tygru a krokodlovi

dn z len Lyonsk uen spolenosti ani nepomyslil na to, aby na kapitnovu otzku odpovdl. Sotva se Jiskra objevila v mstnosti, zmocnila se vech len uenho shromdn, kte za jinch okolnost rdi zdrazovali rozdlnost svch nzor, jedin mylenka: dostat se co nejdv do pedsn, na chodbu, pak na schodit, na ulici a dom, jen pry, co nejdle od tygra. Huben a dstojn star pedseda, obtloustl hlavn tajemnk, uenci star i mlad, holohlav i blovlas, vousat i vyholen, s brlemi i bez brl vichni se hnali ke dvem, take sm pedseda, akoliv zpravidla pedchzel vdycky a ve vem pkladem, dostal se k vchodu a devatenct.

Ale ven do pedsn a dl na chodbu se nedoslal nikdo. Jiskra toti, snad z radosti, e je zas u svho velitele, snad ze kodolibosti, kdy vidla zmatek

mezi uenci, otoila se na mst a nemn mohutnm skokem, neli byl prv, penesla se pes hlavy podench pn zase zptky. Dopadla na vechny tyi pede dvemi prv ped tlnatho pana hlavnho tajemnka, kter u ml velkou ku na to, e se prvn dostane ven ze zasedac mstnosti. Natst neztratil hlavu, bleskurychle se otoil a s nm vichni ostatn a Lyonsk uen spolenost pdila byste do kouta. Tam ped sebe nastavli v podivuhodn krtkm ase barikdu z idl a lenoek.

Kapitne! Kapitne Korkorne! spali jeden pes druhho a strkali do sebe rozilenm, protoe kad chtl bt schovn za tmi ostatnmi. Nejvt rozruen se zmocnilo pedsedy.

Kapitne, volal chvjcm se hlasem. odejdte s tm zvetem! Okamit! Korkorn se kousl do rt. Pohled na Lyonskou uenou spolenost shromdnou za hradbou

idl byl vru k smchu. Ml co dlat, aby se pemohl. Pnov. pravil vn, skuten lituji Nic nelitujte a jdte! vypskl tlnat hlavn tajemnk, kter si vecek zsinal, utral zpocenou

ple. Kdy se ta vae Jiskra na mne dv, b mi mrz po zdech! Opravdu, zdlo se, e Jiskra si prv hlavnho tajemnka prohl se zvl pozornm zjmem.

Bu ji lkala jeho dobe iven postava, nebo ji drdila jeho lesknouc se ple. Korkorn se mlky uklonil, ukzal Jiske na dvee a ml se k odchodu. Sluhov Lyonsk uen

spolenosti mli bohuel z Jiskry stejn strach jako jej uen dov, a proto tk, pevn dvee, pobit eleznmi plty, zabarikdovali zven. Kapitn Korkorn se marn pokouel je vyvrtit. Rozbhl se proti nim a vrazil do nich ramenem lakovou silou, e se zaala se stropu sypat omtka ale dvee nepovolily.

Jet nm zbote dm! vykikl zoufale pedseda, zatmco pan hlavn tajemnk nespoutl oi z Jiskry. Byl pesvden, e se na vrhne a poze ho jako zkusek, jestlie ji v nejblich okamicch

- 7 -

kapitn neodvede pry. Bylo slyel, jak tie p patrn se modlil a louil se ivotem. Co mm dlat? obrtil se kapitn k pedsedovi, Zbv leda odejt s Jiskrou oknem To byste naped musel vylmat me, bdoval pedseda. A potom skoit sedm metr

hluboko. S memi si poradm, o to nemjte strach, vpadl mu do ei kapitn a peel rychle k oknu. Zalomcoval memi a pak, oddychuje nmahou, zaal je od sebe oddalovat. Po chvli se mu

podailo zkroutit je tak, e vznikl otvor, kudy by se mohl prothnout i s Jiskrou. Pnov, cesta je voln, ekl k shromdn uenc, kte jej (a hlavn Jiskru) pozorovali za

svou barikdou z idl a lenoek. Mm est se porouet. Tu se ozval, jako by zapitl, poden hlas tajemnkv: Pokejte, kapitne! Snad ns tu nechcete nechat samotn s tou svou elmou? Kapitn Korkorn stl u na okn, ale po tom zoufalm vkiku se zarazil: Ned se nic jinho dlat, pane tajemnku, musm jt prvn; kdybych nedal Jiske pklad, sama

by nela. A co kdy za vmi nepjde? dsil se tajemnk. Zbyten obavy, uklidoval ho kapitn Korkorn. Tak mi eknte, pnov: chcete, abych el,

nebo ne? lenov Lyonsk uen spolenosti vykikli skoro jako na povel: A jde prvn Jiskra! Kapitn zavrtl hlavou: Mm ji chytnout za koich a vyhodit ji ven na ulici? Dobe, udlm to ale mohu vdt, jestli

tam dole na mne pok a nesko zatm na nkoho? Jsou tyi hodiny odpoledne a ona jet neobdvala! A je zvykl jst vdycky v jednu hodinu tak jako anglick krlovna Viktorie.

Na tvch uenc te vraz zden jet vzrostl. Tygice otevela pkn doiroka tlamu, olzla se rovm jazykem, vycenila naloutl piky a pak, jako by dotvrzovala pravdivost Korkornovch slov, zlovstn zamruela. Pan hlavn tajemnk se chytil za hlavu, pivel oi a hlasit zapl:

Kapitne, ona m seere! Korkorn zavrtl hlavou, pohladil Jiskru po srsti a tie j domlouval: Mil Jiskro, kdy jsme se u dostali do tto situace, muste to njakou dobu vydret bez jdla.

Vidte, kolik strachu nahnte ubohmu panu tajemnkovi Lyonsk uen spolenosti? To od vs nen hezk

Jiskra zavrela. Tie, Jiskro! zvolal psn kapitn Korkorn. Nechcete pece, abych vs potrestal

karabem! Zvedla hlavu, pak se vhav poloila ke kapitnovm nohm a poala tie pst jako koka. Vidte D se s n mluvit, ekl Korkorn. Pnov, jestlie se kapitn zaru, e jeho chm Jiskra se bude chovat jak nle, mohli

bychom snad vyslechnout naeho lena, pana Crocheta, kter ml mt dnes pednku o vzniku a vvoji manduskho jazyka, ekl pedseda, dvaje se nejist po kapitnovi a po Jiske.

Ale ctihodn pan Crochet neml ani pomylen na vdeckou pednku v tyg spolenosti. Dejte mi pokoj s mandutinou! Dal bych celou mandutinu i s tibettinou za to, kdybych te

sedl doma v lenoce. Uenc se opt zaalo zmocovat vzruen. Jejich oi byly upeny na Jiskru a na kapitna. Oi

vytetn, ustraen, prosebn, doufajc, smen s osudem i pipraven k obran.

- 8 -

Kapitn Korkorn vyprostil z barikdy idli, pohodln se na ni posadil, posunkem poruil Jiske, aby ulehla u jeho nohou, a ekl:

Pnov, dostali jste se mou vinou do situace, kter je vm zejm nepjemn. Rozptlm vs ledy trochou vyprvn.

On nm chce vyprvt! hlavn tajemnk se chytil zoufale za hlavu. Myslte, e mme nladu na pohdky?

, chtl jsem vm vyprvt nco, co by vs jist zajmalo. O tom, jak jsme se seznmili s Jiskrou.

A co bude dlat Jiskra? ekl pedseda. Ohlel se po ostatnch a tahal se neklidn za vousy. Bude poslouchat, pnov, ujiuji vs. M tohle vyprvn nesmrn rda, protoe j pipomn

domov a mld. Co na to kte, mm vypravoval? Hlavn tajemnk tie pl a pedseda odevzdan povzdychl: Dlejte, kapitne, co uznte za vhodn, jenom, prosm vs, mjte Jiskru stle u sebe. Kapitn Korkorn se uklonil a zaal.

Vyprvn kapitna Korkorna

Snad jste u nkdy slyeli, pnov, o slavnm moeplavci Robertu Surcoufovi ze Saint Mala. Jeho otec byl vnukem mho pradda. Mm bratrancem je osvcen Yves Quaterquem, vynlezce iditelnho balnu a len paskho Institutu. A mj otec Alain, kter zahynul na moi, kdy pomhal zachraovat ztroskotanou rybskou lo, patil k nejznamenitjm nmonkm ze Saint Mala. To vm km jenom proto, abyste vdli, e odvahu a pmost mme v krvi.

J sm jsem byl na moi odjakiva jako doma. Pustil jsem se v otcov lodi sm na moe ve vku, kdy jin chlapci znaj sotva abecedu. A po neastn otcov smrti jsem se dal jet v chlapeckm vku poprv najmout na lo jmenovala se Krsn Zuzana. Jeli jsme tenkrt na lov velryb a do Beringova moe. Potom jsem ti roky jezdil na rznch lodch: na Krsn Emilii, na Hrdm Artabanu a nakonec na Boulivku. To byla nejrychlej lo, ponvad s plnmi plachtami ujede osmnct uzl. A tenkrt jsem se seznmil s Jiskrou. Jel jsem na Boulivku s nkladem vna ze Saint Nazairu do Batvie; mli jsme dobr vtr a klidnou plavbu, a kdy jsme zakotvili v Batvii o nkolik dn dve, ne jsme oekvali, byl jsem spokojen sm se sebou i s celm svtem a ekl jsem si, e si mohu dopt trochu zbavy. Chtl jsem se vydat na lov tygr, jak jsem o tom dvno snil.

Pnov, tygr je jedno z nejkrsnjch zvat, ale bohuel, dostalo do vnku penramnou chu k jdlu. Pochutn si rd na bku, na koroptvch, na zajcch. Ale ped tm vm dv pednost opicm, protoe jsou podobn lovku, a lovku, protoe je to vy tvor ne opice. Krom toho jsem poznal, e tygr je stvoen velmi labunick. Kdyby napklad pojedl k sndani kus plecka zde z pana hlavnho tajemnka, za nic na svt by si u nedal k obdu, dejme tomu, ktu z nho. (Pi tch slovech hlavn tajemnk jet vce zbledl.) J vm, e to nen sprvn. Vdy plecko z pana tajemnka se pln vyrovn jeho kt ale co chcete, tygr je mlsoun!

Vyel jsem si tedy z Batvie na lov s pukou na rameni a ve vysokch botch, jako kdy jdou Paan na hon zajc kousek ze Saint Denisu. Mj krajan v Batvii, pan Crittenden, mi chtl vnutil dva Malajce, kte za odmnu byli ochotni tygra vystopovat a dt se serat msto mne, kdyby se ukzalo, e tygr obratnj ne kapitn Korkorn. Ale pochopte, e Ren Korkorn, pochzejc z krve slavnho Surcoufa, se takovmu nvrhu mohl jen zasmt. Krom toho jsem jet jakiv neslyel, e by tygr seral nkoho, kdo se narodil v Saint Malu. Pro bych prv j ml bt

- 9 -

vjimkou? A tak jsem najal ty dva Malajce jen jako nosie zavazadel a vydal jsem se na lov. Nkolik mil za Batvi zan hlubok, neprostupn, divok les. Tam se v houtinch skrvaj

lvi, tygi, hrozni, pardlov a kajmani, nejkrutj ze vech tvor, nepotme-li ovem lovka, kter zabj velmi asto bez poteby jen pro svou pochybnou zbavu. V deset hodin nm v tom lese bylo tak horko, e i Malajci, zvykl havmu podneb, prosili, aby si smli odpoinout. Svolil jsem a sm jsem si lehl do vozku, v nm vezli loveck poteby. Puku jsem si vzal k ruce, abych ji ml nablzku, kdyby bylo teba. Dval jsem se do vln ky, na jejm behu jsme se utboili, a unaven cestou i nesnesitelnm parnem, za malou chvli jsem usnul.

Asi ve dv hodiny odpoledne m probudil straliv vkik. V miku jsem byl na nohou, karabinu drm pipravenou v ruce a ohlm se po nepteli. Nikde nic. A za okamik jsem uvidl oba Malajce, jak utkaj k vozku a do ochraptn volaj:

Pane, u se bl. Dejte pozor! Kdo se bl? ptm se. Tygr! Velik, ohromn tygr! Nebylo ho jet vidt, ale podle zden zvat v lese se dalo soudit, e se vskutku bl nco

nebezpenho. Opice plhaly rychle a na nejvy vtve strom a vrhaly dol kokosov oechy. Pak nhle dungle jako by utichla a j jsem slyel jen praskot suchch vtviek. Neustle se piblioval a slil.

Tygr pichzel. Ml jsem obavy, uvidm-li ho vas, abych stail dobe namit, ale tygr proel kolem mho

krytu v hustm kov pln zvolna. el pomalm krokem, nohy kladl daleko od sebe jako blahobytn domc pn, kdy si jde na odpoledn prochzku, a vypadal docela klidn ani bych nebyl vil, e to je dravec, kdybych nevidl jeho zakrvavenou tlamu.

Kdy byl asi deset krok ode mne, pipravil jsem si puku. Cvaknut kohoutkem ho trochu znepokojilo. Obrtil napolo hlavu. Zpozoroval m. Zstal stt a chvli se na mne dval.

Namil jsem a ekal, a se mi vhodn postav, protoe tygr se mus zashnout ranou pmo do ela nebo do srdce. Ale Jiskra ano, byla to moje mil Jiskra se mi postavila jako pes z dobr rodiny, kter se piel dt vyfotografovat pro rodinn album. Byla po jdle, la se napt k ece a v t chvli nemla dn jin touhy ne ukojit ze a v klidu strvil obd. Dvala se tak na mne nkolik vtein a potom si vykraovala dl k ece.

A te jsem se stal bezdnm svdkem neho podivnho. Jiskra, jak km, la a dosud volnm, pohodlnm krokem; pojednou se zarazila, pikrila se k zemi, prothla tlo a plila se s bichem u zem kolem jakhosi velikho pn na psitm behu ky.

Krel jsem opatrn za n, puku stle v pohotovosti, a byl jsem pipraven v prvn vhodn chvli vyplit. Sotva jsem vak piel o nkolik krok bl, s pekvapenm jsem zjistil, e to, co jsem pokldal za pe nebo njak star bevno, m tyi nohy a e je to cel pokryto hrubmi lesknoucmi se upinami.

Byl to krokodl. Spal tu na psku, ml zaven oi a otevenou tlamu a zdlo se, e dn sen nerus jeho klidn spnek.

Pnov, Jiskra je tvor ponkud zlomysln. Myslm, e prv ta blahobytn spokojenost ji drdila. Vidl jsem ze svho krytu, jak se j nozdry rozily, jak se olzla a jak jej tv najednou dostala vraz chlapce, kter se chyst provst takaici.

Piplila se pomalu ke krokodlovi a narz jako blesk sekla svmi drpy po jeho jazyku. Patrn mu jej chtla vyrvat a snst po obde jako chutn zkusek. Ale sotva se ho dotkla, krokodlova

- 10 -

tlama se zavela a Jiskinu tlapu stiskla. Krokodlovy velk zelenomodr oi se zaleskly hnvem, bolest i pekvapenm. Jist by byl Jiske tlapu ukousl, kdyby se mu nebyla zadrala s takovou nesnesitelnou bolest do jazyka.

Rozpoutal se boj. Jiskra sebou hzela na vechny strany, ale krokodl drel pevn, nepoutl. Jiskra se octla jet v jin nevhod. Sotva opice uvidly bezmocnost svho hlavnho neptele, spustily se na ni vtve, tropily ohluujc povyk a hzely po tygici ulman vtve, kokosov oechy, co mly zrovna po ruce. Krokodl se pomalu zaal odstrkovat svma neohrabanma nohama a thl Jiskru k vod. Bojovala zoufale, ale neptel nepovoloval. Krok za krokem byla Jiskra bl a bl ohavn smrti ve vod. Dvala se zoufale kolem sebe, jako by prosila o pomoc, o slitovn a tu jej zrak padl na mne.

Pnov, nikdy nezapomenu na jej krsn, zoufale prosc pohled. V t chvli se krokodl ponoil a sthl ji za sebou do vody. bluk! a ve vod to zavilo! Rozhodl jsem se. Pibhl jsem k ce. Voda prudce kolotala tam, kde pod hladinou pokraoval zpas. Jiskra sebou divoce zmtala, a tak se j chvlemi podailo vynoit hlavu z vody a aspo trochu se nalokat vzduchu. Trvalo to minutu, pt, deset nevm! Konen i krokodl poctil potebu nadchat se a vystril hlavu ven z vody.

To byla chvle, na kterou jsem ekal. Ve vtein jsem namil a poslal kuli pesn do levho oka. Stela zashla krokodlovu hlavu. Povolil tlamu, trhl sebou dvakrt nebo tikrt ve smrteln kei a bylo po nm.

Musm ci, pnov, e to, co udlala potom Jiskra, nesvdilo zrovna o jej dve ke mn. Asi m pokldala za neptele jet nebezpenjho, ne byl krokodl. Sotva si toti uvolnila tlapu z jeho tlamy, snaila se co nejrychleji zmizet. Ale a dlala co dlala nelo to. Se zmrzaenou nohou odkulhala sotva nkolik krok. Lehce jsem ji dohonil.

Piznvm se, e Jiskra se mi u tehdy lbila. Pedn svm statenm bojem, za druh proto, e jej npad pozlobit krokodla prozrazoval smysl pro vesel kousky. A vesel mysl, pnov, je znmkou dobrho srdce. Ostatn byl jsem sm, pt tisc mil od domova, bez ptel, bez pbuznch, a tady jsem mohl zskat ptele, teba tynohho, ktermu jsem zachrnil ivot. Jiskra vak o m ptelstv v tom okamiku jet pli nestla, dokonce se mu brnila. Kdy jsem se k n

- 11 -

piblil, pevalila se na hbet tko se udrela se zrannou tlapou na nohch chraplav zavala, vycenila zuby a vbec se chovala tak, jako by se chystala v nejbli chvli m serat. Patrn oekvala mj tok.

Ale j jsem se klidn piblil, poloil jsem puku vedle sebe na dosah ruky, naklonil jsem se nad ni a pohladil ji lehce jako kot. Podvala se na mne nedviv a jet trochu zavrela. Pak kdy vidla, e nemm zl mysly, poloila se na bicho, olzla mi ruku a pozvedla ke mn porannou tlapu. Pozorn jsem ji prohldl. Natst nebyla dn kost zlomena, a tak jsem j jen vymyl rnu a kpl na ni balzmu, kter jsem ml v loveck bran. Polom jsem vstal, nesmrn zvdav, co bude Jiskra dlat. Pustil jsem se zptky k svmu vozku a vidte, Jiskra bu z vdnosti, nebo z touhy, abych j rnu jet obvzal, la za mnou. Moji malajt prvodci umrali strachem, kdy uvidli, kdo m doprovz. Ml jsem co dlat, abych je zadrel. Byli by m nejradji nechali i s Jiskrou v lese.

Do Batvie jsme se vrtili druhho dne. Pan Crittenden byl ohromen a nechtl vit mm slovm. Ale Jiskra ho pesvdila: chodila se mnou po batvskch ulicch jako pejsek. A kdy po osmi dnech Boulivk zvedl kotvy, nsledovala m i na lo.

Smovali jsme k Borneu. Nanetst jsme se brzy dostali do bezvtrnho psma, a to v mstech, kde ji nkolik lod bylo pepadeno pirty. Byli jsme ovem pouh ti mle od behu, a nieho jsme se proto neobvali. A vidte: nebt Jiskry, mlem bych tu dnes s vmi nemluvil. Tetho dne krtce po plnoci pepadlo nai lo asi sto pirt. Kormidelnka hodili do vody, dv ne nm mohl dt vstrahu. I mne by byli pepadli v kabin, byl jsem ponoen do spnku spravedlivch, ale Jiskra vetelce vas uctila. Zaala vret a vt tak hrozne, e jsem se probudil. Ml jsem jet prv tak as uchopit pistoli a prohnat kuli hlavou prvnmu pirtovi, kter se dral do m kajuty. Druhho jsem poslal na onen svt tm zpsobem. A tetho vydila sama Jiskra. Moji plavci se mezitm u tak Jiskinm evem vzbudili a na palub se ve chvli rozpoutala bitka. Pirty jsme nakonec pemohli. A eknu vm: Jiskra bojovala stejn staten jako nmonci z Boulivka. Od t doby jsme pteli na ivot a na smrt. Nikdy se neopoutme. Proto jsem vzal Jiskru s sebou tak sem, do zasedn Lyonsk uen spolenosti. Jene v sluha z n asi dostal strach, a tak ns tady zamkl.

Kapitn skonil. Pedseda pokyvoval vn hlavou a chystal se prv cosi ci, kdy se ozval venku hlahol zvon. Bij na poplach! zvolal pan hlavn tajemnk naden. Chvlabohu budeme vysvobozeni! Bylo slyet pokik, povely a ven bubn. Bubny, pnov? podivil se Korkorn. Snad ns nebudou oblhat jako pevnost? Pedseda se rozhldl po mstnosti a zatvil se njak ltostiv. Chpejte, pane kapitne, ekl najednou zmklm, vldnm tnem, jako by se omlouval.

Chpejte: s nm podobnm jsme se jet nikdy nesetkali. Pojte se podvat z okna, peruil jej Korkorn. Na nmst je nejmn ti tisce lid. Pedseda a s nm nkolik dalch len Lyonsk uen spolenosti se nahnuli z okna ven. Dole

na nmst ped budovou Spolenosti stl knrat policejn komisa, opsan erpou, ped nm oddl pk, kter prv nabjel puky, a za nm dav pokikujcch zvdavc.

Vzdejte se! zvolal komisa, sotva uvidl v okn hlavy uenc. Pane komisai, pro bychom se vzdvali? zlobil se pedseda. Radji nm dejte otevt dvee! Komisa chvli vhal, ale pak dal rozkaz a vojci rychle odstranili vechny pekky, nakupen

sluhy za dvemi zasedac sn. Dvee se otevely. lenov Spolenosti prvn ze vech ovem pan hlavn tajemnk opoutli mstnost. Posledn vyel na schodit ped palc Lyonsk uen spolenosti Korkorn. Byl bez Jiskry. Pikzal j, aby na nho ekala, dokud pro ni nepijde nebo

- 12 -

nezavol. Pane komisai, ekl Korkorn, odvedu Jiskru v naprostm klidu nejbli cestou na lo,

jestlie mi slbte, e na ni nebudete stlet. Ani npad, pane! To odporuje pedpism, aby se tygice pohybovala voln po mst! zvolal

komisa. A j, kapitne, pedpisy ctm! Ale Jiskra nen obyejn tygice. Zeptejte se pana pedsedy Lyonsk uen spolenosti! Neobyejn nebo obyejn pedpis je pedpis! Budeme stlet, pane! pokraoval komisa. Dobe, povzdychl si Korkorn. Slibte mi tedy aspo, e budete stlet, a budu pry. Nechci

bt svdkem toho, jak bude umrat mj nejlep ptel To vm mohu slbit, ekl netrpliv komisa. Ale u, prosm vs, bte. Korkorn sestoupil volnm krokem se schodit, proel adou vojk a zamil k ulici vedouc do

pstavu. Vude kolem bylo plno lid. Nechtli si dt ujt podvanou, jak se u podruh v ivot bezpochyby nenaskytne.

Po nkolika krocch se kapitn nhle prudce obrtil a vykikl: Jiskro! Jiskro! Jiskro! Na ta slova se tygice vytila z krytu, ohromnm skokem se penesla pes cel schodit palce

Lyonsk uen spolenosti dol na nmst, a ne mohl dt ohromen velitel rozkaz ke stelb, dostala se Jiskra druhm skokem pes hlavy vojk a daleko za vojensk oddl a rychle se hnala za Korkornem. Lid kieli a rozprchvali se na vechny strany.

Palte! Hrome palte! vzpamatoval se poslze komisa, ale velc dstojnk jen pokril rameny a vrtl odmtav hlavou:

Tady v tom zmatku a mezi tolika lidmi? Chcete, aby nae siely zabily nebo zranily ticet tyicet lid?

Ostatn kapitn Korkorn i Jiskra u zmizeli v ulice vedouc k pstavu. li rychlm krokem, ani jednou se neohldli a nikdo je nensledoval. Strach z tygra vyprzdnil nmst lp, ne by to byl svedl kordn vojk. Zstali tam jen komisa, velitel se svmi vojky a nkolik civilist. Komisa si na n mrzut vyjel:

Rozejdte se! Na tu jet ekte? Za ti dny kapitn Korkorn vystoupil i s Jiskrou v Marseille z parnku: oekvala ho tam zprva

Lyonsk uen spolenosti. Byl poven, aby se pokusil podle pn zesnulho pana Delaroche nalzt posvtnou knihu Gurukaramtu v horch ghlskch

KAPITOLA TET, v n se seznmme s nkolika dleitmi dopisy Lord Braddock, generln guvernr Indie, plukovnku Barclaymu, poradci knete Hlkara v Bhagavpuru na ece Narbad v zemi Marth:

Plukovnku Barclay, zachytili jsme zprvy, e domorod kmeny proti nm nco chystaj. Odkryli jsme podezel rejdy

v Patn, Lakhna, Banrasu a Dill mezi rdputy, ba i mezi sikhy. Kdyby se zaalo hbat i zem Marth, za ti nedle by vzplanulo povstn v cel Indii. Tomu

musme zabrnit stj co stj.

- 13 -

Proto Vm ukldm, abyste ihned, jakmile obdrte tento list, piml pod jakoukoli zminkou marthskho knete Hlkara k tomu, aby odzbrojil sv vojsko a odevzdal Vm zbran i knec poklad. Jen tak budeme mt zruku, e Hlkar proti nm nic nepodnikne.

Kdyby se zdrhal vyhovt Vaim poadavkm, nemilosrdn zakrote. V tom ppad se ujmete velen nad 13., 15. a 31. plukem evropsk pchoty, oblehnete hlavn msto Bhagavpur, dobudete ho a pimjete knete k bezpodmnen kapitulaci. Nejlpe bude, kdy v boji zahyne. Vchodoindick spolenost m a po krk takovch nespolehlivch vldc, jako je kne Hlkar.

Spolhm na Vai prozravost a rozhodnost. Vc spch, kad zdren je nebezpen.

V Kalkat dne 1. ledna 1857 Braddock, vrchn velitel

Plukovnk Barclay, anglick poradce, kneti Hlkarovi:

Jasnosti! Podepsan plukovnk Barclay povauje za svou povinnost upozornit Vai Jasnost, e trest

padesti ran hol, udlen Jeho Jasnost ministru Roovi, kter se t pln dve anglickch ad a zmnnho trestu si nijak nezaslouil, vyvolal krajn nepzniv dojem.

Podepsan povauje dle za svou povinnost upozornit Vai Jasnost, e do Bhagavpuru bylo za poslednch noc dopraveno tajn vt mnostv zbran a steliva, co se p mluvm uzavenm s Vchodoindickou spolenost a vyvolv oprvnnou nedvru i dohady o elu a povaze jmenovanch opaten.

Podepsan m est navrhnout proto z pkazu generlnho guvernra mluvu, kter by prokzala, e Vae Jasnost je odhodlna plnit platnou smlouvu s Vchodoindickou spolenost, m se zrove vyvrt mon nepzniv dohady o zmnnch opatench Va Jasnosti.

Podepsan navrhuje k tomu cli, aby Vae Jasnost jakoto zruku plnn smlouvy uzaven s Vchodoindickou spolenost odevzdala vekerou vzbroj, jako i zsoby steliva a knec poklad pod ochranu generlnho guvernra lorda Braddocka v Kalkat a do t doby, kdy bude mimo vekerou pochybnost dodrovn smlouvy ze strany Va Jasnosti.

Podepsan krom toho m est podat, aby Vae Jasnost pikzala sv dcei St doprovzet podepsanho do Kalkaty, kde j bude poskytnuto dstojn a jej urozenosti odpovdajc pohostinstv do doby, dokud cel vc nebude vyeena.

S vrazem nejhlub cty

V Bhagavpuru dne 16. ledna 1857 plukovnk Barclay

Jeho Jasnost kne Hlkar plukovnku Barclaymu, poradci v Marthskm knectv:

Podepsan dovoluje si vyzvati plukovnka Barclayho, aby opustil do dvaceti ty hodin hlavn msto knectv Bhagavpur.

- 14 -

Podepsan dal rozkaz, aby po tto lht bylo se jmenovan nakldno jako s neptelem zem Marth.

V Bhagavpuru dne 17. ledna 1857 Hlkar

Plukovnk Barclay, poradce u knete Hlkara, lordu Braddockovi, generlnmu guvernrovi Indie:

Vae Lordstvo, mm est seznmit Vs s opisem listu, kter jsem podle pokyn Vaeho Lordstva poslal

marthskmu kneti Hlkarovi. Odpov knete Hlkara je pipojena. Souasn si dovoluji zpravit Vae Lordstvo o tom, e odjdm do Bombaje, kde se ujmu velen

nad 13., 15. a 31. plukem. Jsem pesvden, e brzy pivedu knete Hlkara k rozumu.

Vm oddan plukovnk Barclay

KAPITOLA TVRT, v n se seznmme s knetem Hlkarem i s jeho dcerou Stou

Jednoho beznovho dne u hodn po pt hodin odpoledne naskytla se obyvatelm Bhagavpuru, kte mli sv che a domky v ohb eky Narbady, neoekvan podvan.

Z parnku, kter zakotvil v pstaviti, vyskoil na poben mstek urostl mlad mu v evropskm obleku a zamil rychle k vojkm stojcm na molu. Kdy velitel, kter do t doby pohodln sedl v stinn strn budce z bambusovho st, uvidl cizinec, vykikl povel a mlad mu byl ve chvli obstoupen pti nebo esti vojky knete Hlkara. Seskupili se do plkruhu a s napaenmi pukami mu zastoupili cestu. Velitel poloil ruku na ps, kde ml zasunuty dv pistole, prohldl si cizincovu tv a psn se zaal vyptvat:

Kdo jste? Odkud jste pijel? Co chcete v Bhagavpuru? Pchoz se pousml, zavrtl lehce hlavou, beze slova vzal palku, zavenou na rce u pasu,

a pronikav zapskal. Od pistvacho mstku se ozval kik. Ke mn. Jiskro! zvolal mlad mu a v tom okamiku tu stl sm, jen s pekvapenm velitelem

poben stre. Od mola se toti mohutnmi skoky blil tygr a vojci i zvdavci, kte se shromdili kolem

neznmho cizince, prchali o pekot pry. Dovolte, pane dstojnku, abych se vm pedstavil: Jsem kapitn Ren Korkorn a toto je m

ptelkyn Jiskra, ekl mlad mu, vldn se usmvaje na velitele stre, kter s vytetnma oima zral na mohutn zve po Korkornov boku. Nohy mu strachem zdevnly tak, e se nemohl ani pohnout.

A a ano pane, koktal zden.

- 15 -

Jakou mte hodnost? zeptal se Korkorn. Jsem porukem knec stre. Vborn! Zavedete ns do palce knete

Hlkara! zaradoval se Korkorn. Vs? Vs a Ano, mne a Jiskru, ek] pevn kapitn

Korkorn. Snad si nemyslte, poruku, e se stydm za sv ptele, kdy jdu ke knecmu dvoru?

Jiskra zaslechla, e se o n hovo. Pozvedla hlavu, podvala se pimhouenma oima na Korkorna a tlumen zavrela. Ind se u patrn videi v jejm chtnu, protoe jen zden zamrkal a bezdky si shl rukou na hrdlo.

Ale objevte-li se s tygrem ped knetem, d nm srazit hlavu!

Korkorn se udeil dlan lehce do stehen a pedstral div:

Opravdu? Docela jist, pane! zvolal Ind. Nkomu

se to stane i pro mnohem men provinn! Uvidme, komu d srazit hlavu zdali

vm nebo mn! Mn, pane! tvrdil poruk. Nechtjte to

na mn. Kapitn Korkorn zavrtl hlavou:

Potebuji s knetem nutn mluvit. Dvm vm na vybranou, poruku: buto m dovedete do knecho palce, nebo tady moje Jiskra

Dovedu vs do palce, pane, peruil jej rychle dstojnk. Kapitn Korkorn byl s odpovd spokojen. Doufm, poruku, e vs nemusm upozorovat na to, co by se stalo, kdybyste se pokusil o

tk. Ind vrhl pohled na Jiskru a alostnm hlasem ujioval: Ne, pane. Te musm jen vit, e Brhma, otec vech ivch tvor, bude m ochraovat. Podivn trojice se dala na pochod. Vpedu el poruk stre knete Hlkara a co chvli se

bojcn ohlel. Za nm krel sebevdom mlad kapitn v nmonick uniform a po jeho Boku tie nalapovala Jiskra.

Kdy stanuli ped velkm mramorovm schoditm, jm se vchzelo do knec rezidence, obrtil se poruk knec stre ke Korkornovi:

Jsme na mst, pane. Dobr. Vete m dl ke kneti, ekl Korkorn. Pane, vykikl Ind, jestli se odvme ped knete Hlkara, je po ns vech veta! To u jsem slyel, poruku.

- 16 -

Ind se zatvil zoufale a vykikl: Ale j nechci pijt o hlavu, mm jenom jednu! Bte ke kneti sm provzej vs Brhma! Bleskurychle se otoil a prchal pry. Kapitn Korkorn se rozesml a pohladil Jiskru za uima: Tak se na to podvejte, mil Jiskro! Pili jsme o prvodce. Nu, ned se nic dlat, musme ke

kneti sami. Pojme!

Kne Hlkar sedl se svou dcerou Stou na terase mramorovho palce, odkud byl rozhled na cel dol eky Narbady i na msto Bhagavpur. Star vlada, dstojn kmet s blm, hustm vousem, thl, ale s jakmisi bolestnmi rysy ve vrskch kolem st, byl potomkem slavnch marthskch vldc, po nich zddil i nesmiitelnou nenvist k anglickm vetelcm v zemi. Ped ticeti lety psahal nad mrtvolou svho otce, e se Anglianm krut pomst za jeho smrt, a jestlie jeho staeckou mysl po tolika letech nco trpilo, bylo to pomylen, e Anglian jsou dosud v Indii a e psaha zstv nesplnna.

Hlkar sedl mlky a zamylen. Sta, kter mla svho otce nade vecko rda, tie a odevzdan ho pozorovala. Vdla, e otec uvauje o tom, kde by bylo nejlpe postavit se Anglianm, a vdla, e se j nakonec se svm plnem sv.

Byli by tak sedli tie, bez pohnut, poheni do svch mylenek, kdovjak dlouho. Ale nhle k nim zaltl z dolej sti palce hluk a tlumen vkiky.

Staec zvedl hlavu a na ele mu vykoupila hnviv vrska. Vdy dal rozkaz, aby nebyl nim ruen! Vzthl pravici po stbrn palice, lec opodl. Ale Sta, kter sedla naproti kneti, elem ke schoditi, odkud pichzel hluk, hbit vyskoila a zadrela ho.

Nevyruuj se, ote, ekla. Podvm se sama. Kne pokynul beze slova hlavou a poloil stbrnou paliku vedle sebe. Zdlo se, e se vrtil ke

svm mylenkm. A tu se nhle rozlehl po terase zoufal, zkostn vkik Stin: Ote! Hlkar, rzem vytren ze svho zadumn, rychle se otoil a krev mu ztuhla v ilch! Na kraji schodit stl ped Stou, chvjc se dsem, velik statn tygr. Kne vytrhl od pasu bambitku a vyplil. Ale byl tak rozilen, e se i na tch nkolik krok minul. Tygr si nevmal Sty, kter stla na mst jako pimrazena. Sklonil hlavu a cel se pikril, jako

by se chystal skoit. A snad by to byl udlal, kdyby se v tom okamiku nebyl ozval rzn hlas: Jiskro ke mn! Nad schoditm se objevil kapitn Korkorn. Uklonil se lehce St i kneti na pozdrav a

zdvoile se zeptal: Co mte proti tomu dobrmu zveti, kne, e po nm stlte? Jiskra stla u Korkornovch nohou a pozorovala ne zrovna pvtivma oima mue, kter na ni

vyplil. Hlkar vrhl na oba ostr, zpytav pohled: Kdo jste? Jak jste se mohl dostat a sem ke mn? Znamen to snad, e m zradila m osobn

str a vydv m Anglianm? Povaujete-li m, mil kne, za Angliana, odpovdl Korkorn s pvtivm smvem,

mete bt pln klidn. Dnes a denn dkuji nebesm, e jsem se narodil jako Bretonec. Kne Hlkar se chvli mlky dval na neznmho pchozho, pak pokril rameny, uchopil

- 17 -

stbrnou paliku a lehce j udeil do gongu, zavenho opodl na stojnku. Obvm se, kne, e se nikoho nedovolte, upozornil jej Korkorn. Vichni vai strci ped

Jiskrou utekli. Ale mete bt klidn. Jiskra je dobe vychovan a v, co se slu a pat v knec spolenosti.

Kne ho chvli mlky pozoroval a potom ekl: Neodpovdl jste na mou otzku. Nejste Anglian, dobr, ale kdo tedy jste a odkud pichzte? M jmno je Korkorn. Korkorn? podivil se Hlkar. Slyel jsem o jistm kapitnu Korkornovi od jednoho ze svch

sluebnk. Ten lovk byl kapitnem na proslul lodi Boulivk To jsem j. Tak vy jste ten proslaven nmonk, ekl pomalu Hlkar a v tnu, jm to vyslovil, byla cta i

uznn. Na terase se objevil vysok huben mu, odn jako knec sluha. Opatrn se rozhldl, a kdy

spatil Jiskru, otoil se na pat a chtl zmizet. Hlkar ho zadrel. Al! zvolal. Pichz zrovna vas. Pamatuje si jet, jak jsi mi vyprvl o kapitnu

Korkornovi? Ano, pane. Al, podvej se na tohoto cizho mue. Zn ho? Sluebnk pozvedl sklonnou hlavu a podval se ptrav na neznmho nvtvnka knecho

palce. Pane to je on! zvolal napl zden a napl uasle. Kdo? On kapitn Korkorn! A to je ona jeho tygice! Korkorn se zahledl na chlapka pozornji. Zdlo se mu, e ho u kdesi vidl. Najednou se

udeil prudce do stehna: Ovem! Star znm od Singapuru! Jestli se nemlm, byl jsi jednm z tch, co doslali zlusk

na Boulivka? A tak se mi zd, e jsem vm tehdy dal dn na pamtnou! Sluebnk upadl do rozpak a jen koktal: Pane pane Neboj se, uklidoval ho Korkorn, nebudeme ohvat, co je za nmi. Me jt, pokynul Hlkar Almu, ale sluha se nehbal, stl se zkenma rukama na prsou a

hluboce se uklnl. Co chce? zeptal se Hlkar. Odpuste, mj pane, ztiil hlas Al. pinm nepjemn zprvy. Anglian! zvolal Hlkar a jeho star oi zablskly vzruenm a hnvem. Al zavrtl lehce hlavou: To ne, pane. Ale kdy zde kapitn Korkorn vystoupil na beh, rozneslo se po mst, e

to je anglick posel k vm, mj pane. A v bval ministr Ro dal rozhlsil po Bhagavpuru, e jste pr byl zabit, a vzbouil st vojska Hovo o svch nrocch na trn, pane! vzruen pravil Al.

Star kne rudl hnvem: Ten zrdce! Odpyk to! Ro tvrd, e Anglian jsou u jen nkolik mil od msta, pokraoval Al. Pod jejich

ochranou pr oblehne knec palc. Jsme obkleni.

- 18 -

Ro, opakoval kne hoce a stiskl rty. Sta a do tto chvle stla mlky stranou. Nyn pistoupila k otci, pohldla mu do o a pak se

obrtila ke Korkornovi: Pane, pomozte mmu otci, jestli mete. Zven k nim znovu zalehl jaksi kik a hmot, voln, rny, tu a tam se ozval i vstel. Stiny

krsn tmav oi prosily. Kapitn Korkorn se do nich na okamik zahledl, pak se uklonil a vn ekl:

d-li m o to tak krsn stvoen, udlm vechno, co je v mch silch. Omluvte m, kne? Kapitn oste hvzdl, pohladil zlehka tygici po hbet a ekl: Pojte, Jiskro! A oba zmizeli na schoditi.

Brnu knecho palce hjil jen hlouek vojk. Vzbouenci, veden samm Roem, se chystali k toku a podle hlasitho voln se dalo soudit, e

zamlej rozstlet brnu dly. Tu a tam, aby znepokojili obrnce, vystelili salvu z puek. Kulky hvzdaly kolem u knec stre anebo se rozpleskvaly na kovovm zdoben vrat.

Kapitn Korkorn vidl, e je teba zakroit hned a s nejvt rozhodnost. Otevete brnu! vykikl. Dme jim co proto. Jeho slova dodala posdce dvru. Vojci zaujali palebn postaven, aby odrazili tok

oblhajcch, a tyi z nich odstranili mohutnou zvoru a oteveli brnu dokon. tonci nco takovho neekali. Byli zmateni, a protoe se domnvali, e jde o lku,

ustupovali radji od brny v irokm plkruhu. Ohleli se vhav a nejist jeden po druhm. Korkorn postoupil nkolik krok vped a zvolal: Kde je v vdce, pan Ro? Ze zstupu vyjel mu na koni, doprovzen nkolika jinmi jezdci v stejnokroji knecho

vojska. Byl to statn lovk, nepli hezk, zamraen, s potmilma oima. Tady jsem. Pichzte vyjednvat? Vyjednvat? divil se naoko Korkorn. Pijmu jen bezpodmnenou kapitulaci vech obrnc knecho palce, ekl Ro drsn. A jinak Jinak budou vichni pobiti. Kapitn Korkorn se zatvil, jako by byl jeho slovy poden. Pumy a granty! vykikl. Jiskro, nezbv, ne abys toho pna vyvedla z omylu! B, pines

mi toho darebka na koni! Ale dej pozor, abys mu nepekousla pte! Opatrn rozum? Jdi! Dvma skoky se octla Jiskra ped Roovm konm. K se poal plait, vzprat se a otet na

zadnch nohch na vechny strany. Tak kon Roovch prvodc se vzpnali, jezdci se marn snaili je uklidnit.

Rychle zptky! volal Ro, ale to u Jiskra udlala tet a nejmohutnj skok, uchopila velitele vzbouenc za zdoben opasek a odnesla ho jako koka my k nohm Korkornovm.

Vborn, m drah! pochvlil ji kapitn. Dnes dostanete cukr. Polom se obrtil ke knecm vojkm, kte zatm obstoupili zrdce, a rozkzal: Toho darebka odzbrojte a odvete do palce.

Trvalo to vechno sotva nkolik vtein. Vzbouenci byli tak pekvapeni, e jenom zden zrali na to, co se stalo, uasl a dokonale

zastraen kapitnovou Jiskrou. Korkorn toho hned vyuil. Sebevdom se obrtil k Roovm

- 19 -

lidem a zeptal se: Chce snad nkdo z vs poslouit Jiske

za veei? Nemohli se zdenm ani hnout. Nikdo

nepromluvil. Nikdo neodpovd? Znamen to, e se

vzdvte Roa? Chvli bylo ticho a pak najednou se

ozvalo ze vech hrdel narz: A ije kne Hlkar! A ije kne Hlkar!

Veee se podvala v jednom z vnitnch ndvo palce. U tie umcho vodotrysku usedl na vzcn persk koberce kne Hlkar se Stou a po jejich boku kapitn Korkorn.

Jiskra se poloila mezi svho velitele a Stu, kter se dokonce odvila ji pohladit. Tygice to vdn pijala a poloila si hlavu do Stina klna.

Kdy bohat poveeeli, ponechalo je sluebnictvo o samot.

Kapitne, ekl Hlkar, zachrnil jste mi dnes ivot i trn. Jak se vm mohu odvdit?

Nemluvme o tom, kne. odpovdl Korkorn. Zsluha pat Jiske, j jsem jenom vyuil situace. Pedstavte si, jak se musela pemhat, aby toho darebka Roa nezakousla, kdy od rna nemla nic v aludku! Znamenit vychovan dvka, vite? A vy byste ji byl mlem zastelil!

Hlkar se rozpait usml a Sta pohladila Jiskru po hlav. Tygice si prohlela zpytav vechny ti stolovnky, jako by vdla, e byla prv pochvlena.

I j jsem vm zavzna za svj ivot a za svou est, pane kapitne, ekla Sta a podala Korkornovi ruku. Vte, co by se bylo stalo, kdyby se byl Ro zmocnil palce?

Kapitn zaprosil: Prosm vs, nemluvme ji o tom. Dobr, nemluvme o odmn, ekl Hlkar, ale snad vm mohu njak pomoci? Chtl jsem vs, kne, sm o nco podal, ekl rozpait Korkorn. Rd splnm vai dost, bude-li to jen trochu v m moci. Ptal jste se m, mil kne, zaal Korkorn, pro jsem pijel do Bhagavpuru. Odpovm vm.

Lyonsk uen spolenost m povila, abych nael jednu z nejstarch pamtek indickho psemnictv, knihu Gurukaramtu. Doslal jsem mnostv doporuujcch dopis, tak na vs. Byl byste tak laskav?

S tmito slovy shl kapitn do nprsn kapsy sv kazajky, vyal z n zapeetn dopis a podal jej

- 20 -

kneti.

Londn 1857

Podepsan sir William Barrowlinson, pedseda Zempisn, koloniln, statistick, geologick, horopisn, vodopisn a fotografick spolenosti v Londn, m est zpravil Jeho Jasnost knete Marth Hlkara o cest mladho francouzskho uence kapitna Renho Korkorna, vyslanho nmi a Lyonskou uenou spolenost, aby vyhledal pvodn rukopis Rmbhagavata, o nm se m za to, ze jest uloen kdesi u pramen eky Narbady na mst, kter patrn bude Jeho Jasnost znt lpe ne kdo jin. Podepsan spolh na ptelsk vztahy mezi Jeho Jasnost a Vchodoindickou spolenost a pros, aby Jeho Jasnost byla npomocna vdeckmu sil kapitna Renho Korkorna.

Sir William Barrowlinson

Kdy kne Hlkar doetl, sloil dopis zpt do oblky, poloil jej na koberec vedle sebe a potsl hlavou:

Pteli Korkorne, spolhat na doporuujc dopisy Anglian v zemi Marth to je blhovost! Ale vy u mne nepotebujete natst dnch doporuujcch dopis. Rd bych vm pomohl. Jene jak to mm v nynj situaci udlal? Plukovnk Barclay thne s temi pluky na Bhagavpur prv podle toku eky Narbady. A potom: moje ptelstv by vm v jejich occh mohlo jen ukodit.

Kapitn Korkorn se zamrail: Na to vm eknu tolik, kne: Buto se ke mn bude Barclay chovat slun, anebo uvid, kdo je

kapitn Korkorn, i kdyby ml kolem sebe est pluku. Ale mon, e bych naopak j mohl pispt k vaemu smen s Angliany?

Nechci s nimi dn smr! vykikl podrdn star kne a v och mu zapllo hnvem i rozhoenm. Zabili mi otce, dva bratry, zabrali polovinu marthskho zem, a te jet chce Vchodoindick spolenost ze zbytku knectv udlat provincii! Dal bych za to ivot, kdybych se jich mohl vech zbavit!

A mne bys tu nechal samotnou? ozvala se tie Sta. Star kne nn objal dceru: Odpus, mil. A vy, kapitne, tak promite. Hned m peme zlost, jakmile se zane hovoit

o Anglianech. Bylo ji k plnoci, na obloze zily jasnm namodralm tpytem hvzd\ a chvlemi povval

mrn, osvujc vtk. Do ticha ndvo se pojednou ozvaly tlumen kroky. Ped knetem se objevil hluboce se uklnjc Al. Co je? zeptal se nevldn Hlkar. Smm mluvit? pravil Al a jeho oi zabloudily s vznamnm pohledem ke kapitnu

Korkornovi. Ten si toho poviml, povstal a chtl poodstoupit stranou, ale Hlkar pokynul rukou na znamen,

e si peje, aby zstal. Nemm ped vmi tajnost, ekl. Mluv, Al. Pane, pijel posel od Tnitji Tpho.

- 21 -

Od Tnitji Tpho, zaradoval se kne. Pive ho sem! Za chvli stl ped Hlkarem polonah, bos, na kost vyhubl fakr s blm turbanem na hlav.

Mlky sklonil hlavu. ekal patrn, a ho kne vyzve, aby promluvil. Kdo jsi? zeptal se Hlkar. Jmenuji se Sugrv. Jsi brhman? Ano. Kdo t posl? Tntija Tp. m to me dokzal? Tmto poselstvm, ekl fakir a podal kneti kus jaksi blky, pestr, podobn tku, ale

podivn vysthan a popsan velijakmi divnmi kresbami a znakami. Hlkar tek pozorn prohlel a jeho tv se m dl tm vc rozjasovala. Nakonec pokynul spokojen hlavou:

N as se piblil. Ztra zaneme v Mratu, odpovdl fakr. Kapitne, obrtil se Hlkar ke Korkornovi, vy asi nemte v lsce Angliany. Nestarm se o n, kdy se oni nestaraj o mne. Dobr, kapitne chci vm jenom ci, e brzo uvidte, jak s nimi zatome. Barclay se bude

divit! A co s tm m tenhle chlapk spolenho? Pinesl mi poselstv od mho ptele Tntiji Tpho. Kdo je to? To vm eknu pozdji. Byl jste, kapitne, nkdy na lovu nosoroc? Nebyl. Budete-li chtt, mete se ho ztra zastnit. Ale vy mon ani nevte, e nosoroec je vzcn

zv? V cel indii byste nenael vc ne pt set kus. A Barclay se svou armdou? zeptal se Korkorn udiven. Jsem pipraven ho uvtat, jak nle. Ale zatm k nm jet m nejmn ti dny cesty,

vysvtloval Hlkar. Na shledanou, kapitne! podal Korkornovi ruku. Korkorn ji stiskl: Jet otzku, kne. Co zamlte udlat s Roem? Dnes bude popraven. Odsuzujete rychle, kne! Co chcete? Byl to zrdce! A na s nm dlouh soudy? Jet by mohlo Angliany napadnout

chtt ho vysvobodit! Ba ne, dal se chytit, zaplat za vechny. ekl star kne. Kapitn potsl hlavou, stiskl jet jednou Hlkarovu pravici, pak polbil ruku St a tie hvzdl

na Jiskru. Hlkar tleskl do dlan a obrtil se k Almu, zatmco fakr tu stl beze slova a s pivenmi vky,

jako by spal: Me jt. Al. Uke kapitnovi Korkornovi jeho komnatu.

- 22 -

KAPITOLA PT, v n se kapitn Korkorn astn honby na nosoroce, Jiskra zanedb svou povinnost a anglick poruk Robarts zsk neekan dobr lovek

Mstnost, kterou kne Hlkar uril kapitnu Korkornovi jako lonici, patila k nejkrsnjm v celm palci. Stny byly posely ozdobami pekrsnch jasnch barev a v okn byla skvostn m z umn prolamovanho mramoru. Uprosted komnaty bylo lko s mnoha polti, peste vyvanmi zlatem, a vedle byla pipravena dlouh dmka.

Korkorn neleel snad jet ani hodinu, kdy uctil, jak se kdosi lehce dotk jeho ramene. Otevel oi a uvidl Jiskru, Pohladil ji a eptem se zeptal:

Copak vs znepokojuje, m drah? Tygice se zvedla, pela tie ke dvem pokoje, dotkla se jich sklonnm elem a pak se zase

vrtila. Na dvee nkdo slabounce zakrbal. Korkorn se vztyil na lku a vykikl: Kdo je to? Al, ozval se tlumen hlas za dvemi. Vejdi, ekl kapitn a vyskoil z lka. Co se dje? Al ml vyden oi. Stl ped kapitnem, vecek se chvl a hlas mu peskakoval, kdy

oznamoval: Pane, kne Hlkar vs pros, abyste k nmu ihned piel. Hned? podivil se Korkorn. Stalo se velk netst, pane, vysvtloval Al zkormoucenm hlasem, zajat Ro podplatil

stre a uprchl i s nimi. Kne se domnv, e utekli k Anglianm. V nkolika vteinch byl Korkorn ustrojen. Al jej vedl do komnaty, kde ho ji kne Hlkar

oekval. Mil pteli, ekl vnm hlasem, vte u, jak netst mne potkalo? Al mi to ekl, pisvdil Korkorn, ale nemyslm, e by to bylo takov netst. Ro je

darebk a el se dt obsit jinam. Hlkar pohlel zasmuile ped sebe: Odelo s nm skoro sto mu m stre. Aspo mle o sto zrdc mn! snail se Korkorn utit starho knete. To se stane zrovna te, kdy jsem dostal tak pzniv zprvy Od vaeho Tntiji Tpho? Ano, pisvdil Hlkar a mimodk ztiil hlas. Poslyte, kapitne, dvuji vm, a proto vm

svm to tajemstv: cel Indie je pipravena povstat proti svm anglickm utlaovatelm se zbran v ruce.

Indie proti Anglianm? zvolal kapitn Korkorn. Kne, nikdy jsem si nic nepl vroucnji, ne aby Indie byla opt svobodn. Tak se mi zd, e nedostojm svmu slibu!

Jakmu slibu? Ze se nebudu plst do politickch zleitost v Indii. Kne Hlkar se tvil starostliv: Obvm se, aby Ro nco neprozradil Anglianm.

- 23 -

V nco o chystanm povstn? Hlkar potsl hlavou. Jet ped tvrt rokem byl mm dvrnkem. Mohl tedy leccos vyenichat. Odmlel se na

chvli a dodal: Je to stvra. Za mmi zdy se sphl s plukovnkem Barclaym. Pot, e dostane od Anglian mj trn a mou dceru.

Stu? vykikl kapitn Korkorn. Ten okliv chlap chtl zskat vai krsnou dceru? Pobouilo ho to do t mry, e poctil docela upmnou touhu chapnout toho chlapka za paesy

a vypodat se s nm, jak nle. Za Stu i za Angliany! Pustme se za tm chlapem, kne! Odlome hon na nosoroce vdy ten darebk Ro

neme bt daleko. Hlkar zavrtl hlavou: Nememe ho dostihnout, kapitne. M nskok nejmn est nebo sedm hodin. Chytneme ho

a s Angliany! Chcete tedy jet pece jen na hon? zeptal se Korkorn a z jeho otzky bylo patrno, e by se

radji pustil za uprchlm zrdcem. Ale Hlkar byl rozhodnut: Vyjedeme rno v est hodin. Vechno je u pipraveno. Ostatn v deset hodin budeme zase

zptky. Pozdji se ned v dungli honit, je nesnesiteln vedro. Vae dcera pojede s nmi? zeptal se Korkorn. Zstane v palci. Nechm tu ovem dobrou str, kter bude velet Al. Sugrv se zatm

poohldne po okol a pinese nm erstv zprvy. Korkorn nevypadal ani trochu naden. Chvli mlel, o nem pemtal a potom ekl: V tom ppad vm chci, kne, nco navrhnout. Snad nebudete mt nic proti tomu, kdy tu

nechm str, kter vyd podle mho mnn vc ne Al a vichni strci dohromady. Mnte Jiskru, pisvdil Korkorn. Tygice leela do t chvle klidn po boku kapitna Korkorna. Jakmile zaslechla sv jmno,

vstala, zvedla se na zadnch a poloila pedn tlapy na Korkornova ramena. Kapitn ji pohladil a usml se na ni. Uspokojen zve se zase spustilo na vechny tyi a schoulilo se u Korkornovch nohou do klubka. Tu se ozvalo lehk zaukn na dvee a do mstnosti vstoupila Sta.

Mil dt, pivtal ji Hlkar, mm pro tebe novinku. V Stin oblieji to zahrlo radostnm smvem. Vezmete m s sebou na lov nosoroc? zvolala radostn. To ne, dt. V, e je to nebezpen. Copak nejsem tv dcera? zeptala se hrd Sta. A bojm se snad nebezpe? Dvala se pitom

na Korkorna, jako by ho prosila o podporu. Mon e by pece jenom bylo lpe, kdyby slena Sta jela S nmi, pokusil se Korkorn znovu

pemluvit knete. Nikoliv, rozhodl Hlkar. Ale pijmm rd va nabdku. Sto, kapitn Korkorn zde ponech

k tv ochran Jiskru. Sta radostn zatleskala svma malma rukama: Kapitne, opravdu tu zstane? Doufm, e s tm bude srozumna, odpovdl s smvem Korkorn. Mv nkdy vrtochy.

Sklonil se k tygici, pohladil ji po hbet a zaeptal: Hlete, Jiskro, m dobr ptelkyn od nynjka a do mho nvratu budete poslouchat tuto slinou dvku. Nesm se j nic stt, rozumte?

- 24 -

Svuji vm ji do ochrany, Jiskro. Tygice se dvala ze Sty na kapitna a z kapitna na Stu a slabounce kuela. Doufm, e si uvdomujete, co to znamen, pokraoval Korkorn. Nehnete se od sv

velitelky ani na krok, dokud se nevrtm, a kdyby j nkdo chtl ublit, mete si z nho udlat veei. A led, m mil Jiskro, bte k St!

Jiskra jako by rozumla kadmu slovu. Jet jednou se podvala na kapitna, a kdy ji Korkorn pobdl pokynem hlavy, pela k St a poloila se j k nohm. St zazily oi hrdou radost, e j tygice dvuje.

Mete bt bez starosti, kne, obrtil se Korkorn k Hlkarovi. Jiskra je strce, kter se ned ani podplatit, ani zskat lichotkami.

Kapitne Korkorne, ekla Sta a podala mu ruku, vm, e je to projev ptelstv, kdy mi dvte Jiskru jako ochrnkyni. Pijmm je a nabzm vm na opltku sv ptelstv. Kapitn Korkorn j stiskl ruku a ekl vn: I j pijmm, Sto. A obrtiv se ke kneti, dodal: Te teprv, kne, jsem zvdav na honbu na nosoroce.

Nanetst nemla Jiskra jen sam dobr vlastnosti. Byla staten, vrn, nepodplatn, ale mla tak rda zmnu, volnost a dobrodrustv, a tak se

nedlouho po odchodu knec druiny, s n odeel Korkorn, zaala nudit. Nejdve trochu pobhala v zahrad, kde ve stnu strom odpovala Sta, ale to ji brzo pestalo bavit. Pechzela ped Stou nepokojn sem tam a chvlemi se zastavovala a vala. Stu napadlo, e se j patrn zastesklo po kapitnovi, a kdy Jiskin nepokoj stle slil, poruila, aby j oteveli brnu. Jiskra se vrhla jednm skokem ven, jen se mihla kolem polekan stre, na ulici vyplaila nkolik chodc a v nkolika minutch byla na cest z Bhagavpuru k dungli.

V tu dobu lovci u pesedali s kon na slony. Nai kon by nesnesli zpach nosoroce, vysvtloval Hlkar Korkornovi, kter te sedl na

pohodlnm sedtku na hbet mohutnho slona. Vte, e ulovit nosoroce je velik umn, kapitne?

Slyel jsem, e nkter kus mv a dvanct stop dlky? Dvanct, tinct, ale i patnct. A tyi nebo pl stop vky je to podn kolos! A pece je

obtn ho ulovit. Pro? Protoe m ki tvrdou jako kyrys vtinou ji kule z puky neproraz. M jen dv velmi

zraniteln msta: oko a ucho. Tam mus lovk mit, kdy si chce pochutnat na bifteku z nosoroce.

Na bifteku z nosoroce? To kte vn? podivil se Korkorn. O tom jsem nikdy neslyel! Uvidte, jak je to lahdka! ekl naden Hlkar. Budeme-li mt ovem tst, dodal. Sloni se dali na pochod. li tsn za sebou vysokou divokou trvou klidnm a rozvnm

krokem. Docela blzko u zanala dungle. Sloni, na nich sedli Korkorn a kne Hlkar, kreli vedle sebe.

Kne, ekl tlumenm hlasem Korkorn, ten mu, kter sed vpedu u u, je slonivod? Ano, potvrdil Hlkar udiven, ale nechpal, pro se na to Korkorn pt. Hm. A prosm vs, co ten druh, kter sed vzadu? Vypad, jako by ode mne ekal njak

rozkazy. To je mu, kter bude snden, mj mil, ekl Hlkar.

- 25 -

Mu, kter bude snden? podivil se Korkorn. A kmpak? Doufm, e to nen sndan pro mne?

Pro vs ne, ale pro tygra. Jedeme pece lovit nosoroce, a ne tygry, namtl kapitn. Hlkar se sml. To je zvyk, kter jsme pevzali od Anglian, vysvtloval. Oni toti vypozorovali, e tygi,

jagui a pantei maj obyejn po rnu takov hlad, e pepadaj pocestn i na kraji dungle. Ovem mlokdy zato zpedu obyejn zezadu, kdy se toho protivnk nejmn nadje. Proto Anglian pi rannch vletech do dungle posad vdycky dozadu na slona domorodce, kter m bt kdy se objev elma

obt tygra msto pna! doplnil Korkorn a pobouen vykikl: To je jim podobn! Obrtil se drazn na knete: Kne, prosm vs, polete toho chlapka okamit dom do Bhagavpuru. J se doku ubrnit sm!

Kne Hlkar se tvil, jako by prv vyslechl ten nejpodivntj nzor na svt. Chtl kapitnovi vysvtlit, e jeho ponn je hol nesmysl, na kter by mohl zle doplatit. Ale vtom zaali sloni, na nich jeli, zvedat choboty, ozvalo se thl trouben, zvat se zmocnil nepokoj. Slonivodov se snaili je uklidnit, ale sloni oteli hlavy, rozhleli se a m dle tm hlunji troubili.

Pozor, kapitne! volal Hlkar. Nebezpe v dungli! Jsem pipraven, odpovdl Korkorn, jeho slon jevil nejvt neklid. Slonivod ho jen s

nejvtm silm krotil a zadroval, aby se nedal na tek. Na konci loveck druiny se strhl pokik: Tygr! Tygr! Skuten bylo vidt, jak ske mohutnmi skoky pes houtiny, pkopy a trsy ke a bl se

jako blesk k druin. Hlkar zvedl puku a zalcil. Nestlejte! vykikl kapitn Korkorn. To je Jiskra! Hlkar sklonil puku. Jiskra u skkala

radostn ped Korkornem. Ale ten se tvil velmi psn, ba odmen. Jak si to pedstavujete, sleno? zvolal. Mla jste hldat princeznu Stu! Co zde hledte? Jakmile Jiskra zaslechla ostr kapitnv hlas, pestala dovdt a dvala se zahanben na kapitna.

Ten pokraoval: Zanedbvte povinnosti! Patrn jste dostala chu na biftek z nosoroce. A jet chcete dlat

vtrnosti! Jiskra stla pokorn se svenou hlavou jako plsnn kolk. Zdlo se, e rozum kadmu

kapitnovu slovu a lituje svho proheku. Korkorn se na chvli odmlel a potom ekl u trochu smlivjm hlasem:

Doufm, e se aspo te polepte. Pojedete se mnou, kdy u jste tady ale dn vtrnosti, pamatujte si to!

Po pl hodin oznmili honci, e nali stopu nosoroce. Nadhni ho vyruili pi odpoinku a tvali ho, hzejce po nm kameny, smrem k hlavn loveck skupin. Zve uhnlo drobnm poklusem a zdlo se, e kameny, odskakujc od jeho tvrd ke, je pli neznepokojuj.

Kdy se nosoroec objevil ped lovci, pivtala ho salva padesti nebo edesti ran z kulovnic. Ale dn ze stelc nezashl jedin zraniteln msto oko nebo ucho a tak se kulky rozpleskly o tuh krun a zve jen podrdily. Jedin Korkorn nevystelil.

Nosoroec se zastavil a zdvihl hlavu. Rozhldl se ptrav kolem, a sup divokm vztekem, oboil se s neoekvanou hbitost a prudkost na slona, na nm sedl kapitn Korkorn. Vrazil mu

- 26 -

v silou svj roh do tla; slon pod prudkm derem zakolsal, snail se uchopit tonka chobotem, zdvihnout ho se zem a rozdrtit jej, ale nosoroec, rozdrdn a vztekl, zaryl svj roh podruh do slonova tla a tentokrt jm pronikl a k srdci. Slon padal pomalu a tce k zemi jako vyvrcen stalet dub. A to ji nosoroec vyrval svj roh ze slonova tla a vrhl se znovu plnou silou vped proti kapitnu Korkornovi. Ten leel na zemi, s nohama zapletenma do emen.

Korkornovo postaven bylo zoufal. Zdlo se, e nic ho ne me zachrnit ped rozzuenm zvetem. Snail se rychle si uvolnit nohy a pipravit si puku. Vykikl:

Jiskro sem! O vteinu dve, ne se ozval Korkornv vkik, Jiskra zpozorovala nebezpe, je hrozilo

kapitnovi, vymrtila se mohutnm skokem vped a zahryzla se nosoroci za ui tak pevn, e se nemohl hnout.

Dr pevn, Jiskro! zvolal Korkorn. Rychle namil na nosorocovo ucho a vyplil. Smrteln rann zve sebou kublo tak prudce, e odhodilo Jiskru na dobrch patnct krok, pak

sebou jet nkolikrt trhlo a kleslo mrtv k zemi. Lovci, sledujc bez dechu zpas, propukli v jsot. Hlkar spchal ke Korkornovi, aby mu stiskl ruku. Pteli, vechna cest va Jiske. Kdybych ml tak vrnho a odvnho ptele, dal bych za to

pl knectv. kal jsem vm, e Jiskra je nejlep ptel pod sluncem. Hlkar si prohldl zabitho nosoroce a nadil prvodcm, aby lovek naloili na vz. Slunce

stlo u vysoko na modr obloze, vzduch byl hork a tk. Slunen r rozpaloval vechno, cel dungle byla jedin slajc vhe.

Skoneno! zvolal Hlkar. Ulovil jste, kapitne, pkn kousek v Bhagavpuru se budete mt m pochlubit!

A vydal rozkaz k nvratu do msta.

Ryli asi pl mle od Bhagavpuru, kdy uvidli na obzoru prouky dmu, stoupajc vzhru k nebi. Sedli u opt na konch, dali jim tedy ostruhy, aby se pesvdili, co znamen kou nad Bhagavpurem. Sotva pijeli nad skalnat ostroh, svaujc se dol k ece Narbad, zarazili zdeni sv zvata. Na tyech mstech se z dom a ch v Bhagavpuru zvedaly dlouh pruhy edomodrho dmu a z msta zaznval kik a stelba z puek i z dl.

Hlkar jako pimrazen dval se upen ped sebe na hoc msto. Pak se ze svho strnuti nhle vytrhl, zvolal: Sta!, bodl kon do slabin a divm prkem se hnal k mstu. Korkorn s Jiskrou pdili hned za nm.

V nkolika okamicch dojeli do knecho palce. Vude byly stopy po velkm boji. Na hlavnm schoditi leely mrtvoly padlch obrnc a rudly

kalue krve. Hlkar seskoil s kon a bel po schodech vzhru. Sta! Kde je m Sta! bdoval hlasit. Nahoe na schoditi nalezl u sloupov zrannho Alho. Dostal rnu dkou do prsou, ale jeho

zrann nebylo smrteln a mohl mluvit. Al! Al kde je m dcera? vykikl Hlkar. Al se zhroutil k Hlkarovm nohm. V ruce svral utren kus Stina zvoje. Milost vaemu otroku, pane! Unesli Stu!

- 27 -

Unesli mou dceru! vykikl kne a jeho tv se zkivila hnvem. Vybuchl: A co ty, ps synu, tys ji nemohl zachrnit? Kde je? Kdo ji unesl? Kam ji unesli? Mluv, mluv pece!

Pane, Al se chvl po celm tle, byl tu Ro. Ml tajn Spojence v palci, vpustili sem tlupu zakuklench mu a ti se zmocnili princezny Sty a odvlekli ji do pipraven loky. Pak ji odvezli na druh beh Narbady a tam u na ni ekal Ro se svmi jezdci a odjeli i s princeznou nevm kam.

Pro jste je nepronsledovali? zahml Hlkar. Nemohli jsme, pane, stnal tie Al, pidruje si ruku na zrannm mst. Odthli vechny

lod na druh beh a tam je pivzali, a ne jsme mohli peplavat, byli pry. Sto! Moje drah Sto! eptal Hlkar a zakrval si dlanmi obliej. Z o se mu inuly velik

slzy. Ale Korkorn, stejn vzruen nad nosem Sty, u pemlel, jak odvleen dvce pomoci opt

na svobodu. Sklonil se k Almu, kter leel a prudce oddychoval a stnal. Al, ekl mrn, odkud je ten dm, kter jsme vidli u zdaleka nad Bhagavpurem? Pane kapitne, ti loti zaloili por na nkolika mstech V mst, aby odvrtili pozornost od

knecho palce. Musme co nejrychleji pes eku a za nimi! ekl Korkorn. Pane kapitne, dodal Al tichm, vyslenm hlasem, nejhor je, e pedvoj anglickho vojska

je pr u jen pt mil od msta. Hlkar neustval nakat: A si pijdou, a si vezmou msto a poklad a palc a mj ivot vechno! Te, kdy jsem

ztratil Stu Nedomluvil. Kapitn Korkorn ho vzal za rameno: Kne! Neztrcejte hlavu! Vae dcera byla unesena, nen vak mrtva a j vm rum za to, e ji

zase najdeme a vysvobodme! Musme se hned vydat za tm darebkem Roem! Mle pravdu, kapitne! vzmuil se Hlkar. Pojedu s vmi! Ne, kne, vy zstanete tady! zavrtl rozhodn hlavou Korkorn. Povedete obranu msta proti

Anglianm. Ale Jiskra zanedbala svou povinnost, Jiskra to mus napravit! Korkorn vzal Stin zvoj a pidrel jej tygici u enichu. Jiske se zachvlo chlp, nabrala do

nho Stin pach a polom zaala neklidn pobhat sem a tam. M stopu! zvolal kapitn radostn. Kne, na shledanou! Doufm, e vm brzy pivedu Stu

zptky! A Jiskra i kapitn Korkorn zmizeli v brn palce.

Jiskra sledovala svou stopu bezpen. V lesku necelou mli za ekou Narbadou nael kapitn Korkorn otisky koskch kopyt,

svdc o lom, e tudy nedvno projela poetn druina jezdc nu konch. O kousek dle se zachytil na vtvice koviska cpek Stinch at. A netrvalo ani tvrt hodiny a Korkorn uslyel dupot kon.

Anglian, pomyslil si kapitn Korkorn. Pokynul Jiske, aby pokala v kov, a vyel vstc smrem, odkud zaznvaly dery kopyt.

Zanedlouho ho zastavil oddl anglick jzdn hldky. Jezdci ho obklopili ze vech stran a velc dstojnk, mlad, ramenat poruk zrzavch vousu i vlas, si ho vteinu prohlel pohrdavm pohledem.

- 28 -

Kdo jste? Francouz, odpovdl Korkorn. Co tu dlte? Projdm se, jak vidte, ekl sue kapitn. Bez ert, pane! Jsme na neptelskm zem a jako vojk mm prvo vdt, kdo jste a co tu

hledte! pln s vmi souhlasm. Chcete-li vdt, co tu hledm, tedy vm odpovm: hledm posvtnou

knihu Gurukaramtu, kter je ukryta v neznmm chrmu pravdpodobn nkde v tto krajin. Byl bych vm vden, kdybyste mi o n mohl nco bli ho povdt.

Poruk si Korkorna chvli mlky prohlel. Nebyl si jist, zda si ten lovk z nho netrop prmy. Nakonec se rozhodl zase pro ostr tn: m to mete dokzat

Znte sira Williama Barrowlinsona, editele Vchodoindick spolenosti a pedsedu Zempisn, koloniln, statistick, geologick, horopisn, vodopisn a fotografick spolenosti?

Jak bych ho neznal! Sir William byl tak laskav, e se za mne pimluvil, abych byl jmenovn porukem krlovskch husar.

Mm doporuujc list od toho pna. Chcete ci od baroneta! zvolal poruk. Byl to velk ctitel lechtickch titul a kapitnovo

pn ho krajn pobouilo. Dobr, ledy od baroneta! To by bylo v podku, zabruel poruk, kdy si peetl Barrowlinsonv dopis. Ale vyptval se

dle: Odkud jedete, pane? Z Bhagavpuru. Vidl jste Hlkara? Myslte, e bude klst odpor? M velk vojsko? Jak je tam kze? Chcete ode mne pli mnoho, ekl Korkorn. Nerozumm tm vcem, ale ekl bych, e

vechno poznte, a pijedete do Bhagavpuru. Mohu jet dl? Pokejte, pane, zarazil ho poruk. Kdo nm ru za to, e nejste Hlkarv vyzvda? Kapitn se zatvil uraen: Za jinch okolnost bych vs, pane dstojnku, podal o zadostiuinn! Jsem zvykl na

zdvoil jednn. Zdvoil nebo nezdvoil, to je mi jedno, pane! odvtil nadut poruk. Chci konat dn svou

povinnost. Musm vs podal, abyste m nsledoval do hlavnho stanu. Prv jsem vm chtl navrhnout, abyste m tam zavedl, ekl Korkorn a pomyslil si, e to je

nejlep prostedek, jak se dovdl, kde je Sta, protoe jinde ne u Anglianu zrdn Ro jist nehledal toit.

Nebudete, doufm, nic namtat, kdy s sebou vezmu jednoho svho ptele, dodal kapitn Korkorn.

Ptel si s sebou vezmte, kolik chcete, pikvl poven a pohrdav Anglian. Korkorn zapskal. Jiskra, kter se vzpt objevila, zpsobila mezi Angliany prav zden.

Kon se divoce vzpnali, snaili se zbavit jezdc a prchnout a vojci nevdli, co dv krotit kon, anebo se pipravit na boj s tygrem.

Co je to za nevhodn erty, pane? To je ten v ptel? volal poruk. Vy se divte? pedstral as kapitn Korkorn. Myslil jsem, e jako Anglian budete mt pro

takovou vc smysl. Chovte pece kon, psy, liky, vechna mon zvata. A j dvm pednost tygrm, to je cel ten rozdl. Nebo snad mle strach?

- 29 -

Poruk se vztyil rozhoen v sedle: Pane, anglick dentlmen nem strach z nikoho a z nieho. Ptm se pouze, zdali tygr je

spolenost vhodn pro dentlmena! Mm dojem, e Jiskra si te klade podobnou otzku, jene opan, pichlav poznamenal

Korkorn. Ale kdy u si potrpte na zachovvn spoleenskch pravidel jak je, prosm, vae jmno?

Jsem poruk John Robarts od 25. pluku krlovskch husar. prohlsil hrd zrzav dstojnk. Znamenit! zvolal Korkorn. Jiskro, mm est vm pedstavil Johna Robartse, poruka 25.

pluku krlovskch husar. Rozumte mi, dm vs, abyste se k nmu chovala mrn a uetila ho svch zub a drp leda v ppad nutn sebeobrany, samozejm.

Pestate s tou komedi, pane, bruel poruk. Ale Korkorn pokraoval zvunm hlasem, jako by byl slova Robartsova vbec neslyel: A vm, pane poruku Robartsi, dovoluji si pedstavit slenu Jiskru, svou nejlep ptelkyni. A

te jsem vm k slubm. Dobe, pane, ekl poruk. Prosm, nsledujte ns!

KAPITOLA EST, v n plukovnk Barclay prohls, e nco takovho se mu jet nestalo

Plukovnk Barclay sedl za malm stolkem, pokrytm papry a mapami, a studoval zprvy o postaven anglickch a neptelskch vojsk. Patil k nejlepm dstojnkm indick armdy, ale protoe neml ani strka, ani bratra, ani znmho mezi editeli Vchodoindick spolenosti, dostval jen lakov koly, kterm se kad vyhbal a pi nich lo zpravidla o krk. Proto velel i vprav proti Hlkarovi. Vdl dobe, e v Kalkat u je pipraven njak generl se znmostmi a pbuznmi u Vchodoindick spolenosti. Kdy Barclay vyhraje, shrbne on pro sebe vechnu slvu vpravy. Kdy nevyhraje, polom se sval odpovdnost jednodue na Barclayho. Nen tedy divu, e plukovnk ml spadeno na vechny dstojnky, o nich vdl, e jim nkdo dr palec a v Kalkat nebo v Londn.

Jakmile uslyel, e se mu hls poruk Robarts, zvedl hlavu od papr a odmen se zeptal: Co si pejete, Robartsi? Pane plukovnku, poruk stl v psnm pozoru, napjat jako struna, a jen zil, podail se nm

znamenit lov. Zajali jsme Francouze, kter je, jak se zd, Hlkarovm vyzvdaem. Dobe. Pedvst! ekl Barclay takovm tnem, jako by dn jin sdlen ani neekal. Pane plukovnku, on nen sm Nevad, peruil Barclay stroze poruka. Polete sem vechny a strm dejte rozkaz, a

hldaj ped stanem. Ale pane plukovnku Vykonejte rozkaz, poruku! zvil plukovnk hlas. Robarts patil tak k tm, kte mli strka v Kalkat. Prosm! zasalutoval Robarts, otoil se a s neznatelnm pokrenm ramen vyel ze stanu, aby

pivedl Korkorna. Objevil se ped plukovnkem i s Jiskrou. Kdy veli, anglick velitel sedl zabrn do svch map

- 30 -

a papr a zdlo se, e pchoz nebere na vdom. Chvli bylo ticho. Kdy Korkorn vidl, e plukovnk nejev chu k rozhovoru, vzal si idli,

stojc pobl stolku, posadil se, sebral se stolu knihu, kter tam leela pohozena, a dal se do ten. Jiskra se stoila k jeho nohm a nathla se pohodln a ke stolu, take plukovnk ji ze svho msta nevidl.

Barclay se zamrail. Bylo zejm, e zajatec nen z tch, kte se daj lehce zastrait. Kdo jste? spustil najednou oste. Francouz, zvedl Korkorn oi od knihy a poloil ji zase zptky na stl. Vae jmno? Korkorn. Vae povoln? Nmonk a badatel. Co mnte slovem badatel? To, e jsem byl vysln Lyonskou uenou spolenost, abych probdal v Indii, kde je uloen

rukopis drahocenn knihy Gurukaramty. Kam jste chtl jt, kdy vs moji lid zadreli? Hledal jsem jednu dvku, kter byla unesena svmu otci. Byla to Indka nebo Anglianka? Je to dcera knete Marth Hlkara. Plukovnk Barclay si zaloil ruce na prsou. Pro se zajmte o zleitosti knete Hlkara? Ponvad jsem jeho hostem, odpovdl klidn Korkorn. Barclay byl zmaten. Podval se zkoumav na kapitna Korkorna, kter tu sedl klidn a

pohodln, jako by si piel s plukovnkem sousedsky porozprvt. Zaal z jinho konce: Mte njak doporuujc papry? Korkorn vythl z kapsy doporuujc list sira Williama. Barclay pohldl nejdve na podpis,

vyhrnul udiven obo a pak rychle dopis peetl. Potom jej sloil a vrtil. V podku. ekl s uspokojenm. Vidm, e jste dentlmen. Prosm, sdlte laskav Hlkarovi,

aby se o svou dceru neobval. Je zde v mm tboe a nic se j nestane, za to se mu zaruuji ct anglick armdy. Kdybyste snad s n chtl promluvit nkolik slov nemm nic proti tomu.

Dkuji vm, plukovnku. ekl Korkorn. Neodvil jsem se o to podal. Plukovnk udeil na gong. Poruk Robarts tu byl ve vtein. Stl pipraven ped stanem velitele. Nemohl se dokat konce

vslechu a byl velmi pekvapen, kdy uvidl Korkorna, jak sed pohodln na idli a Jiskra mu odpov u nohou pmo pod stolem plukovnkovm.

Robartsi, pivete sem Stu, ekl plukovnk, kdy se mlad dstojnk objevil. Robarts pekvapenm zamikal oima. Vrhl pohled na Jiskru, pak na kapitna a namtl: Ale

pane plukovnku Chtl Barclayho upozornit alespo na tygici, ale plukovnk se zamrail a ekl drazn: Jet jste tady, pane? Dal jsem rozkaz! Robarts zasalutoval, otoil se a vyel ven. Barclay se opel do opradla: Pane Korkorne, ekl s smvem, musm ci, e jste si pro svou badatelskou innost vybral

jeden z nejkrsnjch kout svta. Byl jsem v Alpch a v Pyrenejch i leckde jinde, ale nikde nen proda tak krsn jako tady v dol Narbady. il jsem tu ti roky jako v pohdce! Nu, vak se to

- 31 -

zase brzy vrt. Za osm, nanejv za deset dn bude Hlkar poraen a potom promite, zapomnl jsem, e vm jako hostu knete Hlkara je takov nzor asi nepjemn. Dobr, nemluvme u o Hlkarovi. Mluvme teba o geologii. Jste geolog? Ne? Velik koda, pane! Je to mj konek. Neml jsem bt vojkem, ml jsem bt geologem. Mohl bych vm vypravovat ale ne, te ne. Doufm vak, e neodmtnete a prokete mi tu est a poobdvte se mnou.

Bohuel, lituji, omlouval se Korkorn. Z Barclayho se najednou stal nejvenj lovk pod sluncem. Rozumm! zvolal. Vy se bojte, e byste nepoobdval dobe! Bute docela klidn, pane!

Mm patiky z Francie, vno z Burgundska, prav anglick pudinky pesvdte se sm! Nepesvdm se! ekl pevn Korkorn. Lituji, ale nemohu pijmout vae pozvn. Chtl bych

co nejdve uklidnit Hlkara a ci mu, e Sta je iva a zdrva. Plukovnk se zatvil udiven: Uklidnil Hlkara? Na to nemyslete, pane! Tomu to mete napsat, to posta! Pece vs

nepustm zptky k nepteli, kdy jste vidl n tbor. Ne, zstanete zde. Rozum se, e vs pustme na svobodu, jakmile obsadme Bhagavpur.

A co kdy Bhagavpuru nedobudete? To je jednoduch, pokril rameny plukovnk. Pak se tam nevrtte. Pane plukovnku, ekl pomalu Korkorn, nezd se vm, e si ponalo vi pslunku jinho

nroda neutrlnho nroda ponkud nsilnicky? Myslte? odpovdl Barclay s lhostejnou svrchovanost. Vyruil je pchod Stin. Sotva Hlkarova dcera spatila Korkorna, vykikla a vzthla k nmu

radostn ob ruce: Nezapomnl jste na mne, kapitne! Vdy jsem to vdla! Dvala se na Korkorna pohledem plnm dvry, odevzdanosti a nadje. Na vysvtlovn, na

domlouvn vak nebyl as. Kadou chvli mohl anglick plukovnk povolat do stanu Robartse nebo nkterho jinho dstojnka a pak by bylo po vem. Korkorn musel jednat rychle, tak rychle, aby pekvapil Barclayho co nejdokonaleji.

Pane plukovnku, vy chcete ponechat tuto dvku u sebe v tboe? Korkornv hlas znl vldn, klidn, skoro ptelsky.

Ovem! Vzcn rukojm si nechm blzko pod dohledem. Ta dvka byla unesena zrdcem, namtl Korkorn. Jste snad vyetujc soudce, pane, abyste ptral po takovch vcech? zeptal se Barclay a

vzthl ruku po palice lec na stolku. Te u nebylo mono vhat. Kdy se plukovnkova pravice naphla po gongu, strhl jej kapitn Korkorn bleskurychle ze stny. V jeho pravici se vzpt objevil revolver.

Budete-li volat o pomoc, vystelm! ekl pevn a namil zbra na plukovnkovu hru. Plukovnk Barclay zkil ruce na prsou a pohrdav se zeptal: Mm snad ped sebou zkenka a vraha? Kdepak! Ale pedstavte si, e byste volal o pomoc. Vai vojci by m jist zabili j bych byl

obt a vy byste byl vrahem. Nepkn, e? Chci vs toho uchrnit, a proto vm, pane plukovnku, navrhuji mluvu

mluvu! peruil posmn Barclay Korkorna. Nedomlouvm se o niem s lovkem, kterho jsem pijal jako dentlmena a kter se mi odmnil tm, e na mne vythl revolver.

Korkorn se vldn usmval.

- 32 -

Jak chcete! Jiskro! zvolal a ped uaslm plukovnkem se najednou vztyila mohutn tygice. Poloila pedn tlapy na jeho stl, zamruela a vycenila lut zuby. Kapitn ji pohladil:

Dovolte, mil Jiskro, abych vm pedstavil pana plukovnka Barclayho. Byl tak laskav a dovolil mn a va dobr znm, princezn St, abychom se odebrali dom. Pokte laskav u nho, a kdyby snad nhodou zmnil svj nzor a napadlo ho pronsledovat ns, mete s nm udlat, co uznte za vhodn.

Pokejte! vykikl Barclay. Tygice mu nahnla strach. Cenila piky a stle tlumen mruela. A kapitn, zdlo se, mnil svou hrozbu docela vn. Co vlastn ode mne chcete?

Dva nejlep kon z vaeho tbora. Pro mne a pro Stu.

Chcete ji odtud odvst? zahuel plukovnk.

Obdivuji se vaemu ostrovtipu, uklonil se Korkorn. Pak pokraoval: Sta a j dostaneme kon. Jakmile budeme za hranicemi tbora, zapskm. Na to znamen Jiskra pob za mnou a vy pak mete dlat, co je vm libo.

Budu vs pronsledovat! ekl se patn utajovanm vztekem Barclay. Potm s tm, odvtil Korkorn krtce. Nechtl u ztrcet zbyten as. Tedy souhlaste?

ekl rzn. Ano, procedil pes zuby Barclay. Jet nco. Radm vm, abyste se nepokouel o dnou lest. Jiskra je chytej, ne si myslte, a

zakousla by vs jako my. Dal jsem vm slovo anglickho dstojnka, pane! ekl roztrpen plukovnk. Korkorn pikvl: Dobr. Jednejte! Plukovnk zavolal poruka Robartse. Nechal ho stt u vchodu do stanu a nadil mu, aby dal

osedlat dva kon. Na Robartsv nechpav div odpovdl netrplivm opakovnm rozkazu. Potom sklonil hlavu k paprm a tvil se, e se ponoil do studia svch map.

Za chvli bylo ped stanem slyet dusot kopyt. Kon jsou zde, pane, ekl plukovnk. Nezvedl ani hlavu. Korkorn se nicmn zdvoile uklonil, pohladil Jiskru, cosi j poeptal a pokynul St, aby vyla

ze stanu. Bute zdrv, plukovnku, ekl a shrnul zvs u vchodu, doufm, e se u neuvidme.

- 33 -

Doufm, e se uvidme co nejdve! odsekl plukovnk. Venku zarli kon. Zadusala kopyta a potom dusot slbl a slbl, ztrcel se v dlce, a docela

ustal. Plukovnk se dval napl s obavami a napl se vztekem na Jiskru, kter ped nm sedla, kupodivu nehybn, jako vytesan z kamene.

A pak marn si Barclay vzpomnal, zda slyel njak zapsknut tygice nhle vyskoila, bleskem vyrazila ze stanu a tila se zkoprnlm tborem pry smrem, kudy odcvlali na konch kapitn Korkorn a Sta.

Barclay, svrchovan rozilen, rud hnvem, vyrazil ihned ze stanu a kiel a soptil, a mu nabhaly ly na krku:

Deset tisc liber tomu, kdo mi pivede zptky toho chlapka a tu dvku iv! Deset tisc liber! Ve chvli se podobal tbor bzucmu lu. Dstojnci i vojci pobhali sem tam, shnli sv kon,

jin jezdci naskakovali na neosedlan, jen aby neztratili ani vteinku, ozvalo se voln, nadvky, klen, vichni vybhali ze stan, plukovn truba troubil poplach ba nkolik pk to tak popletlo, e se rozbhli po stopch uprchlk pky.

A plukovnk Barclay stl uprosted t vavy, zlostn se vihal jezdeckm bikem do holnek a vztekle si eptal:

Tohle se mi jet nestalo! Tohle se mi jet nestalo!

KAPITOLA SEDM, v n prchajc dvojice naraz na pekku, kapitn Korkorn nanetst nhle promluv francouzsky a Sugrv dvakrt v prav as zashne

Uprchlci byli zatm u daleko za anglickm tborem. Kon byste letli starou cestou, vedouc dolm eky. bo po obou stranch byla pokryta

divokm porostem dungle a statnmi palmami. Tam nkde hala drav zv a jedovat hadi ekali v skrytu na sv obti. Zaboit stranou do porostu dungle bylo svrchovan nebezpen uprchlkm nezbvalo nic jinho ne ujdt co nejrychleji a doufat, e jejich kon budou bystej a vytrvalej ne kon pronsledovatel.

Jeli asi tvrt hodiny a tu Sta, zahalen do zvoje, vykikla. Na cest se ped obma uprchlky objevila skupina esti jezdc v ervench kabtech anglickch dstojnk. Dvacet a ticet indickch sluebnk vezlo za nimi na vozech zvinu.

Co budeme dlat, kapitne? zeptala se Sta zkostliv. Jste pipravena na vecko? Ano. Musme se jich zbavil bu lst nebo nsilm, ekl Korkorn. Pokusm se je pelstil, ale

kdyby to Anglian prohldli, nezbv nm ne se probt. Nebojte se? Bojm se jenom jedn vci, odpovdla Sta. Toho, e bych mohla zase padnout do rukou

Roa. Znamenit! zaradoval se nad Stinou odhodlanost Korkorn. Bute te klidn a dvejte

pozor. A vykiknu Brhma a Vinu, dejte koni ostruhy a jete pry, jak nejrychleji budete moci. J a Jiskra budeme krt v stup.

Anglit dstojnci jeli pomalm, drobnm klusem jako turist, kte se vydali na vlet.

- 34 -

Pokuovali doutnky a drun se mezi sebou bavili. Nebyli by si Korkorna patrn ani povimli; vypadal jako njak podzen ednk Vchodoindick spolenosti, spchajc za vyzenm sv zleitosti. Ale jednoho jezdce upoutala Stina krsn tv, ukryt za prhlednm zvojem. Zastavil kon a til se, e se pi rozhovoru dov, kdo je ta neznm krasavice.

Nepijdte nhodou z tbora, pane? zeptal se Korkorna a vldn ho pozdravil. Nebyla tam snad po ns shka? Jak vidte, zdreli jsme se trochu na lovu. A ukzal na lovky ve vozcch indickch sluh.

Korkorn se tvil, jako by si se zjmem prohlel ulovenou zv. Viml si, e Sta se vytrvale dv na jednoho z indickch sluh, jeho vozk stl zrovna pi cest.

Mete bt klidni, pnov, ujioval a pemlel, odkud toho Inda zn. Ale nemohl si vzpomenout. Vechno je v podku.

Zdvoile se uklonil a pobdl kon. Hal, pane! zvolal anglick dstojnk. Dovolte, abych vs upozornil, e jste v neptelsk

zemi. Pojedete-li touto cestou, vydvte se ve velk nebezpe. Jste velmi laskav, ekl Korkorn. Vm o tom. Potloukaj se tu Hlkarovy hldky. Mohl byste jim lehce padnout do ruky, upozornil zdvoile

jin dstojnk. Dm si pozor! Korkorn se chystal pokraovat se Stou dl v cest, ale Anglian byl neodbytn. Pitoil kon

ke Korkornovi a dvrn se usml: Cestujete ve slubch Vchodoindick spolenosti? Ne, pane. Cestuji pro zbavu. V dstojnkovch och se objevil vraz divu. Patrn njak velk pn, snad lord nebo

poslanec, pomyslil si a hned se chystal vyut situace. Shl do kapsy a otevel stbrn pouzdro s doutnky. Dovolte, abych vm nabdl Nekoum, odbyl ho krtce Korkorn, podrdn Anglianovou dotrnost. Jene zapomnl,

e ho vichni jezdci povauj za Angliana, a promluvil francouzsky. V miku je ze vech stran obklopili jezdci v ervench kabtech. Dstojnk, kter se snail o

vldnou rozmluvu, se vzpmil v sedle a oste ze sebe vyrazil: Pane, vy nejste Anglian! Vy jste Francouz! Co pohledvte na tomto zem? To byla rozhodn chvle. Korkorn se ohldl po St. Chtl j oima naznait, aby se pipravila.

Ale Sta se stle dvala na onoho Inda, kter tam stl se svm vozkem pi cest, a maliko mu pokynula hlavou.

Vdy je to Sugrv, kter pinesl Hlkarovi poselstv od Tntiji Tpho! blesklo Korkornovi hlavou. Ale to u se Sta zahledla zase na nho a pivela lehce vka na znamen, e je pipravena. Kapitn se obrtil k anglickm dstojnkm:

Pnov, vechno se dovte v tboe, ujiuj vs! Ale do t doby, pane, jste nam zajatcem! vykikl dstojnk. Co kte? zvolal Korkorn. To je k smchu! Udlejte msto, nebo budu stlet! Jiskro, ke

mn! Korkorn vytrhl revolver, kohoutek cvakl a rz narz se ozvaly dv rny. Zrove se vymrtila z

kov Jiskra a zakousla se do hbetu dstojnkova kon. Tygr! dsili se Anglian. Te byla prav pleitost k tku. Kapitn Korkorn vystelil z revolveru do vzduchu a vykikl:

- 35 -

Brhma a Vinu! Sta pobdla kon a vyrazila rychle kupedu. Korkornv k letl jako p hned za n. Zmaten

Anglian, nevdouce, maj-li stlet na prchajc nebo na Jiskru, kter pdila za Korkornem a Stou, poslali za uprchlky jen nkolik vstel nazdabh. Pak se vrhli k dstojnkovi, na jeho kon skoila prve Jiskra, a teprve kdy zjistili, e jejich druh je iv a zdrv, oteli sv kon, aby pronsledovali uprchlky.

Z cesty! Z cesty! volali na sluhy s vozky, kte jim stli v cest. Ale Sugrv se vyhbal jezdcm tak neobratn, e svj vozk pevrhl a zatarasil celou cestu.

Anglian kieli, krotili plac se kon, bili kolem sebe biky. A tak ne byla cesta zase voln, ubhlo dobrch deset minut.

Kdy konen vyjeli, obloha zaala tmavt. Padal soumrak, rychle se blila temn tropick noc.

Cesta vedla kolem starho zpustlho chrmu, kter stl o samot na mal vyven mtince uprosted dungle.

Kapitn Korkorn zastavil kon. Pro zastavujete? zeptala se znepokojen Sta. Bezdky se ohldla. Mla stle dojem, jako by

j Anglian byli v patch. Podvme se, zdali bychom se tu nemohli utboit, odpovdl Korkorn a seskoil s kon. Vy chcete ekat na Angliany? zdsila se Sta. Kapitn Korkorn stl u svho kon a pozorn prohlel jeho slabiny. Na boku ml k velikou

krvavou skvrnu. Pi tku dostal do boku kuli. Korkorn ukzal na krev inouc se z rny: Mj k by neujel u ani pl kilometru. Divm se, e bci tak vytrvale a sem. Pojte, Sto,

podvme se na ten chrm. Z cesty vedl nahoru na mtinku k chrmu irok stupovit chodnk. Vybhli po nm a stanuli

ped starou stavbou, obklopenou skupinou mohutnch platan. Kapitn Korkorn otevel dvee a prohldl si zbn vnitek chrmu. Devn lavice,

polorozpadl socha boha Vinu, vude prach, smet, pna. A v rohu nkolik silnch trm, pipravench kdysi k oprav chrmu.

Ty by nm mohly poslouit, pomyslil si Korkorn. Tady ns Anglian nedostanou. Krtce vyloil St svj pln: uzavt brnu nkolika silnmi trmy, provrtat na kadou stranu

stlnu a pipravit si revolver a nboje pro ppad, e by Anglian objevili jejich kryt. Dali se hned do prce. Korkorn snel dlouh siln bevna, povalujc se v houtin hned za

chrmem, a Sta mu je pomhala zaklesnout za hlavn dvee. Jen Jiskra pobhala kolem bez cle a tvila se mrzut a udiven. Mla rda louky, lesy, slunn paseky lady mezi tymi stnami se j to zejm nelbilo.

Klid, mil Jiskro! konejil ji Korkorn. Zavinila jste vechno sama. Kdybyste byla lpe hldala nai Stu, nemuseli jsme te bt zaveni v tomhle chrmu a vy jste mohla bhat podle libosti venku. Ale doufm, e svou chybu napravte! Dvejte pozor! Vae msto bude zde u toho otevenho okna. Kdyby snad napadlo nktermu z tch ervenokabtnk, kte mohou jet kadou chvli kolem, e se podv dovnit, je v. Dvm vm ho, Jiskro.

Tygice temn zamruela. V och j zablesklo, pak sklonila hlavu, jako by chtla naznail, e rozum, a poloila se pod okno.

- 36 -

Korkorn se obrtil k St: Sto, nemjte obavy Peruila jej: Nebojm se nieho, kapitne, u jsem vm to ekla. Budu se spolen s vmi bt, a kdyby mlo

dojt k nejhormu, zachovm se jako dcera Marth! Venku se smrkalo, v chrmu bylo u skoro tma. Nhle Korkorn zaslechl podivn sykav zvuk, jako by nkde docela nablzku zasyela

nebezpen ern indick zmije. Pozor! zaeptal a ptrav se rozhldl kolem. Zdlo se mu, e Sta je vzruena, protoe mu

stiskla pevn ruku a cel se zachvla. Chvli bylo ticho, jen venku pskal njak kolibk a potom bylo slyet, jak praskaj nkde vtviky.

Kapitne! vykikla Sta radostn. Co je? Kapitn pekvapen vzhldl. Piel ptel! Korkorn se na ni podval nechpav. Chtl se zeptat, co tm vlastn mn, ale tu se ozval

hlubok musk hlas, kter zpval thlou jednotvrnou melodii:

Mm dceru, je krsn jako bohyn a obdaen vemi ctnostmi. Sta se jmenuje a pat hrdinovi. Mnoh hrl piel o ni podat, j jsem vak odvtil: Nleet bude tomu, kdo uke nejvc sly

Verse z Rmjany! zaeptal Korkorn. To k krl Danaka, kdy pedstavuje dceru Stu jejmu snoubenci Rmovi!

Ano a je to znamen, vysvtlila tak eptem Sta a odpovdla neznmmu hlasu rovn veri z Rmjany:

Tv oi jsou jako listy lotosu, pro nevidm zit tvoji tv, kter mi svtila tak jasn jako svtlo msce?

Otevete! To jsem j, Sugrv! ozvalo se te u docela blzko u chrmu. Korkorn skoil k oknu a uvidl Inda, jak se plh nahoru po zdi. Podal mu ruku a Sugrv skoil dovnit. Jakmile uvidl Stu, hluboce se j uklonil.

Sugrve! zvolala Sta a vldn, radostn mu pokynula. Pin nm zprvy? Kde jsou Anglian?

Blzko, m pan. Ti sta krok odtud. Nali stopy? staral se Korkorn. Nalezli vaeho kon. Padl na cest, proto jsou pesvdeni, e jste tu nkde ukryti. Korkorn si viml, e Sugrvova tv je zkrvavena. Kdo ti to udlal? zeptal se, ukazuje na pramnek krve, kter stkal po Sugrvov lci. Podal mu

svj tek. Ind si setel krev a odpovdl: Pan Robarts. Pevrhl jsem vozk do cesty, aby vs nemohli hned pronsledovat. Ze vzteku mi

dali nkolik ran karabem.

- 37 -

Kapitn se dval na Sugrva s obdivem. Sugrve, ekla Sta, nezapomenu ti to. Otec se ti odmn. Mou odmnou je pomsta na Anglianech, ekl Sugrv pomalu a rozhodn. Oi mu blskaly

hnvem. Vrtil Korkornovi zakrvaven tek: Vidl jsem, e jste ptelem Indie. km vm, e do t msc nebude v Indii jedin Anglian.

Korkorn nedviv potsl hlavou: Takovch proroctv bylo u mnoho Tentokrt povstanou proti Anglianm vichni. Ped pti dny se vzbouil Banras a Lhaur a

Mrat! Jak to v? Vm to. Jsem dvrn posel Nny shiba. Neboj se, e to eknu Anglianm? Ne. Stejn by bylo pozd Dusot kopyt peruil dal rozhovor. Anglian! kikl Korkorn. Pohledem povzbudil Stu. Dme jim co proto, Sto, bute klidn!

Sugrve ty bude nabjet! Tady jsou zbran! Ve chvilce vyjelo na prostranstv ped chrmem deset a dvacet jezdc. Uvidli ryavho poruka Robartse, kter jel v ele a udlel rozkazy. Ostatn zejm jeli dl,

snad zpt do tbora. ervenokabtnci utvoili vjovitou adu po cel dlce planinky. Podceuj ns, zahuel kapitn. To je nae vhoda. Poruk Robarts vyjel z ady jezdc asi na dvacet krok ped chrmem a vzkikl: Kapitne Korkorne, vzdejte se! Kdy se vzdm, propustte Hlkarovu dceru na svobodu? Poruk Robarts zrudl vztekem. Tisc hrom! Nevidte, e mme pevahu? Jste v na moci a chcete si diktovat podmnky?

Chcete-li si zachrnit zdravou ki, vzdejte se to je vechno, co vm mohu ci! kiel. Jde vm o mou ki? posmval se Korkorn. Pojte si pro ni. Poruk Robarts zavelel, jezdci seskkali s kon a hnali se ke dvem chrmu, aby je vyvrtili

pabami puek. Dvee se zachvly pod jejich dery. Ale zaklesnut bevna drela dobe. Vy jste zaali toit, pnov! zvolal Korkorn a shl po pistoli. Pamatujte si to dobe! Zarachotil vstel. Jeden Anglian se chytil za prsa, zastnal a klesl k zemi. Jeho druzi hned

vzpt zasypali divokou palbou okno, odkud kapitn Korkorn vystelil. Ale ten u stl skryt za zd. Rozilen stelci mili patn, ani jedna rna nezashla okno.

Hoi, stlte pnubohu do oken! drdil je Korkorn. Pltvte zbyten prachem. Podvejte, tomuhle se k stlet!

Vyplil druhou rnu. Anglian