Když se řekne ENERGIE. . .

1. Co je energie ve fyzice, značka veličiny, základní jednotka.

Energie je fyzikální veličina, která bývá charakterizována jako schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.

Energie je slovo vytvořené fyziky v polovině devatenáctého století, z řeckého energeia (vůle, síla či schopnost k činům).

Značí se W Základní jednotka v SI soustavě je joule – J

Soustava SI

Soustava jednotek SI Soustava SI (zkratka z francouzského Le Système International d'Unités) je

mezinárodně domluvená soustava jednotek, která se skládá ze základních jednotek, odvozených jednotek, předpon a vedlejších jednotek.

Soustava vznikla v roce 1960 Základní jednotky SI:

název jednotky, značka název veličiny, značka

metr ( m ) délka a,b,lkilogram ( kg ) hmotnost msekunda ( s ) čas tampér ( A ) elektrický proud Ikelvin ( K ) teplota Tmol ( mol ) látkové množství nkandela ( cd ) svítivost I

2. Základní druhy mechanické energie, vzorce pro výpočet, příklady.

Kinetická energie (Pohybová energie)Wk = mv2 : 2pohybující se auto, padající kámen

Potenciální energie (Polohová energie) Wp = m.g.h Těleso v určité výšce nad zemí

Gravitační potenciální energiePotenciální energie pružnostiTlaková potenciální energie

3. Zákon zachování energie, příklad.

Zákon zachování energie říká, že energie se může měnit z jednoho druhu na jiný, nelze ji vytvořit ani zničit, v uzavřené soustavě však její celkové množství zůstává stejné.

4. Starší užívané jednotky energie, příklad, kdy se používají dodnes.

Další používané jednotky jsou: kalorie (cal, rovná se 4,185 J), používala se ve fyzice

před zavedením metrické jednotky kilokalorie (kcal, rovná se 4185 J, tedy hrubě množství

energie potřebné pro ohřátí litru vody o jeden stupeň Celsia), dodnes se občas používá při výpočtu energetické hodnoty potravin

elektronvolt (eV, je to přibližně 1,602 x 10-19 J, tedy energie, již elektron získá proběhnutím elektrického pole s potenciálem jednoho voltu), používá se především v částicové fyzice

Tuna měrného paliva - používá se v energetice

5. Druhy energií kromě mechanické, druhy energií podle zdroje

Podle působící síly Mechanická energie Elektrická energie Magnetická energie Energie záření Energie vln Vnitřní energie

Tepelná energie je spojena s chaotickým pohybem (vibrací a rotací) molekul.

Jaderná energie Chemická energie

Podle zdroje Sluneční energie Vodní energie Větrná energie Geotermální energie Energie mořských vln Parní energie Svalová energie Světelná energie Energie ohně

6. Využití sluneční energie, výhody a nevýhody

Podle zákona zachování energie se sluneční energie, dopadající na planetu Zemi, přeměňuje beze zbytku v jiné formy

Mezi projevy sluneční energie na Zemi tak patří: Energie fosilních paliv, která vznikla v dávné minulosti z rostlinné nebo

živočišné biomasy uhlí ropa zemní plyn

Energie větru - lišící se intenzita ohřevu jednotlivých částí planety vyvolává větrné proudění. Vítr může navíc vyvolávat na vodní hladině vznik vln.

Energie biomasy, vzniklá přeměnou sluneční energie na energii chemických vazeb v organických sloučeninách fotosyntézou. Sem patří nejen energetické využití biomasy při spalování, ale i potravní využití živočichy (konzumenty).

Vodní energie, kde sluneční energie představuje hybnou sílu pro koloběh vody. Teplo, které je většinou projevem ztrát při energetických přeměnách

Přímé Slunečními paprsky dopadne na povrch Země přibližně 1 kW/m².

Toto číslo se nazývá solární konstanta. Tuto energii lze využít přímo: pro výrobu elektrické energie (obvykle Fotovoltaický článek ale také

Stirlingův motor), v zemědělství (skleník) zpracování užitkové vody

(např.ohřev), Vytápění

Nepřímé Nepřímo se sluneční energie v přírodě přeměňuje na: potenciální energii vody (využívaná ve vodních elektrárnách), kinetickou energii vzdušných mas (vítr), a chemickou energii biomasy (včetně fosilních paliv, kde akumulace

sluneční energie proběhla před dlouhou dobou).

Výhody a nevýhody Výhody solární energie Slunce je v lidském měřítku

nevyčerpatelným zdrojem energie. Nízké provozní náklady, neboť

sluneční energie je zdarma. Nenáročná obsluha. Dlouhá životnost zařízení. Ta je

obvykle garantována na 15 - 20 let. Po uplynutí této doby dochází k postupnému snižování účinnosti, přičemž zařízení vydrží funkční až 50 let.

Vyrobená energie ze slunečního záření může nahradit 20 - 50% potřeby tepla k vytápění a 50 - 70% potřeby tepla k ohřevu vody v domácnosti.

Úspora fosilních paliv, jejichž spalováním se vší pravděpodobností nejen přispíváme k oteplování planety, ale i znečišťujeme přírodu emisemi.

Nevýhody solární energie Protože přísun slunečního záření

během roku kolísá, nelze tento zdroj využít jako samostatný zdroj tepla. Pro celoroční využití je třeba použít doplňkový zdroj energie, který bude pokrývat zvýšenou potřebu v době, kdy je slunečního záření nedostatek.

Poměrně vysoká počáteční finanční investice.

Při instalaci solární soustavy do stávajícího objektu jsou nutné jeho úpravy (zateplení, úprava topné soustavy, změna doplňkového zdroje).

7. Využití energie větru, výhody a nevýhody. Větrná energie je označení pro oblast technologie zabývající se

využitím větru jako zdroje energie. Nejobvyklejším využitím jsou dnes větrné elektrárny, které využívají

síly větru k roztočení vrtule (větrná turbína). K ní je pak připojen elektrický generátor.

Výhody a nevýhodyVětrná energie je jedna z forem, do níž se transformuje sluneční záření, neustále dopadající na naši planetu. Vítr je proudění vzduchu, které vzniká tlakovými rozdíly mezi různě zahřátými oblastmi vzduchu v zemské atmosféře.

jde v podstatě o velmi levný, i když poněkud nestálý zdroj energie. Mezi hlavní výhody těchto zařízení patří především ekonomická stránka provozu; jejich údržba je minimální, takže získaná elektrická energie je takřka zdarma. Další velkou výhodou je, že neohrožují životní prostředí, neboť nevytvářejí škodlivý odpad.

Značně však mění ráz krajiny a znamenají určité nebezpečí pro tažné ptáky, kteří zase naopak mohou ohrozit jejich bezporuchový chod. Tato zařízení na využití energie větru však mají i další negativní stránky. Pořizovací cena nosné konstrukce a větrného motoru s generátorem je značně vysoká.

Další nevýhodou je poměrně nesnadná akumulace získané elektrické energie

nežádoucí by byl i hluk a vibrace, doba bezvětří

8. Využití energie paliv – uhlí, ropy, biomasy, výhody a nevýhody

Fosilní palivo je nerostná surovina, která vznikla v dávných dobách přeměnou odumřelých rostlin a těl za nepřístupu vzduchu. Řadí se sem

především ropa, zemní plyn a uhlí.

Druhy, výhody a nevýhody Do skupiny fosilních paliv patří především uhlí, a to jak černé uhlí, které je kvalitněji

prouhelněné, tak i hnědé uhlí, které je méně kvalitní, má vyšší obsah vody a síry a má přibližně poloviční výhřevnost. Uhlí vznikalo tak, že se organický materiál, především rostlinný, dostal do hlubších vrstev zemské kůry, kde se rozkládal velmi dlouhou dobu za nepřítomnosti vzduchu.

Další z paliv je ropa. Je to jedno z nejdůležitějších paliv současností, jeho podíl na světové energetice je přibližně 30 procent a její současná těžba je kolem 3,5 miliardy tun ročně. Deset procent z tohoto množství se využívá jako důležitá surovina v chemickém průmyslu, zbytek se využívá v energetice a především po upravení na benzín či naftu jako palivo do automobilů.

Zemní plyn se nachází především nad ložisky ropy. Jeho hlavní složkou je metan (CH4), který tvoří 60–80 procent obsahu, další složky jsou etan (5–9%), propan (3–18%) a těžší uhlovodíky (2–14%). Zbytek tvoří malé množství dusíku, kysličníku uhličitého a sirovodíku. V prvních období těžby ropy byl zemní plyn spíše na obtíž, a tak byl vypouštěn do vzduchu, nebo byl zapalován. Dnes se zachycuje a využívá jako palivo. Zemní plyn vyžaduje před svým použitím ze všech paliv nejméně úprav.

spalování v uhelných elektrárnách uvolňuje do ovzduší velké množství škodlivých látek. V současnosti je snaha od užívání fosilních paliv ustupovat, a nahrazovat je jadernou energií

nebo obnovitelnými zdroji. Důvody jsou ekologické (snižování produkce SO3, NOx, prachu a dalších nebezpečných škodlivin), ekonomické (náročnost na dopravu, se snižujícími se zásobami roste cena paliv i strategické (nerovnoměrné rozdělení zásob paliv).

9. Využití vodní energie, výhody a nevýhody Vodní energie je technicky využitelná

potenciální, kinetická, nebo tepelná energie veškerého vodstva na Zemi.

Na elektřinu se přeměňuje ve vodních elektrárnách.

Tři soutěsky - Čína

Výhody a nevýhody Mezi výhody patří zejména to, že energie vodních toků se počítá k

obnovitelným zdrojům - nelze ji vyčerpat. Zároveň její provoz minimálně znečišťuje okolí.

Vodní elektrárny vyžadují minimální obsluhu i údržbu a lze je ovládat na dálku.

Mohou startovat během několika sekund a dispečink je tak může používat jako špičkový zdroj k pokrytí okamžitých nároků na výrobu elektrické energie.

Nevýhodou je značná cena a čas výstavby a nutnost zatopení velkého území.

Neopomenutelná je závislost na stabilním průtoku vody. Přehradní hráz dokáže zabránit i menším povodním, velké katastrofální

povodně však ovlivňuje velmi málo Přehradní hráze a jezy brání běžnému lodnímu provozu na řece, je nutno

vybudovat systém plavebních komor resp. zdymadel Přehradní jezera mohou sloužit i pro jiné další účely, zejména pro

rekreační účely nebo jako zdroje pitné či užitkové vody čili pro vodohospodářské účely, často bývají vhodné i pro říční rybolov

Horní nádrž Dlouhé Stráně

Dolní nádrž Dlouhé Stráně

10. Geotermální energie, její využití ve světě a u nás, „zapomenuté teplo z hlubin“ Geotermální energie je projevem tepelné energie

zemského jádra, která vzniká rozpadem radioaktivních látek

Jejími projevy jsou erupce sopek a gejzírů, horké prameny či parní výrony. Využívá se ve formě tepelné energie (pro vytápění), či pro výrobu elektrické energie v geotermálních elektrárnách.

Schéma a fotografie geotermální elektrárny u Reykjavíku na Islandu

• V rozsáhlejším měřítku se tato energie využívá např. na Islandu, kde se využívá pro vyhřívání obytných domů, skleníků, veřejných budov, bazénů, pro vyhřívání chodníků, aby se v zimě nemusely příliš upravovat a dokonce i pro pěstování banánů či jiného jižního ovoce. Další země, které geotermální energii ve větším využívají jsou USA, Velká Británie, Francie, Švýcarsko, Německo a Nový Zéland. Nové studie předpokládají velký rozmach geotermální energie v Austrálii, kde se plánuje stavba soustavy elektráren v tektonicky aktivní oblasti.

• První geotermální elektrárna byla otevřena v Larderello, Itálie už v roce 1904.

• V Česku využívá geotermální energii např. město Ústí nad Labem, kde slouží k vytápění plaveckých bazénů a od května 2006 také k vytápění zoologické zahrady v Ústí nad Labem.

• V Litoměřicích se od listopadu 2006 hloubí zkušební vrt pro geotermální elektrárnu, který by měl skončit v hloubce 2500 m. Pokud budou výsledky měření příznivé, začnou se hloubit další dva vrty - tentokrát již produkční. Tyto vrty mají dosáhnout hloubky až 5000 m. Elektrárna bude založena na metodě HDR, která ještě nebyla ve střední ani východní Evropě použita. Tato metoda spočívá v tom, že se do jednoho vrtu vhání voda, a ze druhém se čerpá, přičemž se voda v hloubce ohřívá. Jedná se o uzavřený oběh média - vody.

11. Jaderná energie, její mírové využití a možné zneužití

Jaderná energie je energie, která existuje a uvolňuje se z jaderných reakcí v atomovém jádře. Nepřesně je někdy označována jako atomová energie

Pro mírové účely se v současnosti průmyslově využívá štěpná reakce uranu nebo plutonia, uvažuje se rovněž o využití thoria.

Jaderné zdroje mají nyní přibližně 17% podíl na světové výrobě elektřiny

• První úspěšný pokus s jaderným štěpením provedli v roce 1938 v Berlíně Otto Hahn, Lise Meitner a Fritz Strassman.

• Během 2. světové války se rozběhl jaderný program v řadě zemí. První řízená řetězová štěpná reakce se uskutečnila 2. prosince 1942 v reaktoru CP-1, který postavil Enrico Fermi v podzemí stadionu Chicagské univerzity.

• K výrobě elektřiny byl jaderný reaktor poprvé využit v roce 1951 ve výzkumné stanici EBR-I poblíž Arca (Idaho) v USA. Za první jadernou elektrárnu bývá označována elektrárna spuštěna v městě Obninsk v Sovětském svazu v roce 1954, za první skutečně komerční elektrárnu je však považována spíš Jaderná elektrárna Calder Hall v Británii – ukončila provoz roku 2003, již podlehla demolici.

• Černobylská elektrárna je umístěna u města Pripjať, Skládá se ze čtyř reaktorů, každý o výkonu 950 MW elektrické energie (3,2 GW tepelné energie), které v době havárie dohromady produkovaly asi 10 % ukrajinské elektřiny. Stavba elektrárny začala v 70. letech 20. století, reaktor č. 1 byl dokončen v roce 1977.

• V sobotu 26. dubna 1986 v 1:23:58 místního času se ve čtvrtém reaktoru černobylské elektrárny (známém jako Černobyl-4) odehrála katastrofální exploze, která odtrhla víko reaktoru, vyústila v požár, sérii dalších explozí a k roztavení jádra reaktoru.

• Na počátku byl Černobyl utajovanou katastrofou. Počáteční důkazy, že se stala velká jaderná havárie, nepřinesly sovětské zdroje, ale pocházejí ze Švédska, kde 27. dubna pracovníci Forsmarkské jaderné elektrárny (přibližně 1100 km od Černobylu) nalezli radioaktivní částice na svém oblečení.

12. Solární energie u nás a ve světě

Počet slunečních elektráren v Česku za první pololetí stoupl ve srovnání s koncem loňského roku o dvě třetiny na 2046.  Stoupl i celkový instalovaný výkon solárních elektráren v zemi na 73,1 MW. Z celkového výkonu všech elektráren v ČR to představovalo zhruba čtyři procenta. Je to téměř dvojnásobek s koncem loňského roku, kdy to bylo 39,5 MW.

VRANOVSKÁ VES - Ve Vranovské Vsi na Znojemsku vznikne do konce roku zřejmě největší projekt na výrobu sluneční energie v Česku za zhruba 1,8 až dvě miliardy korun. Na ploše asi 41 hektarů vzniknou tři fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu 18 až 20 megawattů.

Největší dnes je solární elektrárna Ralsko v bývalém vojenském prostoru

Fotovoltaická elektrárna u Moravského Krumlova

Nejmodernější solární elektrárna na světě: Španělský Andasol

- rok 2008Jak to funguje? Na podobném principu jako běžná parní elektrárna.   Místo kotle má však instalován solární okruh s počítačově řízenými

parabolickými zrcadly odrážejícími sluneční paprsky na absorpční trubice. Těmi protéká teplonosné médium (speciální syntetický olej). Za optimálních podmínek může teplota oleje dosáhnout až 400°C.

13. Jaderné elektrárny u nás a ve světě

Jaderné elektrárny jsou z energetického hlediska vhodné především pro výrobu energie v režimu základního zatížení (je snaha, aby vyráběly energii pokud možno nepřetržitě).

Nejvíc energie z jaderných elektráren se vyrábí v Litvě (79,9 % k roku 2003) Francii (77 % k roku 2003), Německu (28,1 % k roku 2003), USA (19,9 % k roku 2003), Japonsku a Rusku.

V Česku jsou v provozu dvě jaderné elektrárny (Temelín a Dukovany s celkovým výkonem 3760 MW; pokrývají přibližně 31 % celkové spotřeby elektřiny v Česku.

Na Slovensku je JE Jaslovské Bohunice u Trnavy a Mochovce u Nitry.

Jaderná elektrárna Calder Hall v Británii

Jaderná elektrárna Temelín

Dukovany

14. Které zdroje energie nazýváme obnovitelné a proč

„Obnovitelné přírodní zdroje mají schopnost se při postupném spotřebovávání částečně nebo úplně obnovovat, a to samy nebo za přispění člověka.“ To je definice z českého zákona o životním prostředí.

Patří mezi ně:

Energie ze Slunce Kinetická energie soustavy Země-Měsíc (přeměněná na energii přílivu). Mezi obnovitelné zdroje se obvykle zařazuje navíc i energie z jaderných

reakcí v nitru Země (geotermální energie). V některých případech však není vyloučeno vyčerpání „ložisek“ geotermální energie.

Podle řady názorů patří mezi obnovitelné zdroje energie rovněž jaderná energie.

Biomasa

V roce 2006 pocházelo asi 18 % celosvětově vyprodukované energie ze zdrojů, označovaných jako obnovitelné. Většina z toho (13 % celkové spotřeby) pochází z tradiční biomasy (především pálení dřeva). V březnu roku 2007 se představitelé Evropské unie dohodli, že v roce 2020 má být 20 % energie členských států vyráběno z obnovitelných zdrojů.

15. Energetické využití biomasy.

16. Využití vodní energie od starověku, první vodní elektrárna

Vodní energie se využívá již

od starověku. Nejprve to bylo

k dopravě (splavování lodí a vorů po proudu řek), později k pohonu mechanismů (mlýnů, hamrů, čerpadel – například vodního trkače – a pil.

První vodní elektrárna byla postavena v Appletonu ve státě Wisconsin v USA v roce 1882 – T.A.Edison

17. Země s největším využitím vodní energie

Velký podíl celkové produkce elektřiny vykazují vodní elektrárny např. v Norsku (99,5 %), Švýcarsku nebo v Kanadě.

Elektrická energie je v Norsku získávána z vodní síly. Země má 538 hydroelektráren, 34 elektráren je ukryto v podzemí. Potřebná voda je sbírána v rezervoárech vysoko v horách s hrázemi. Tunely, jimiž je voda vedena do elektráren, a vlastní prostory elektráren jsou vystřílené většinou v žule.

18. Druhy vodních elektráren – - příklady v české republice.

Společnost ČEZ provozuje přečerpávací vodní elektrárny Dalešice, Dlouhé Stráně a Štěchovice II, průtokové vodní elektrárny Kamýk, Lipno, Mohelno, Orlík, Slapy, Štěchovice a Vrané a malé vodní elektrárny Dlouhé Stráně II, Hněvkovice, Kořensko, Lipno II a Želina.

Slapy

Lipno

Dalešice u Dukovan

19. Využití větrné energie v minulosti, příklady

V historii se místo převodu na elektřinu přímo konala nějaká mechanická práce. Větrný mlýn například mlel obilí, větrnými stroji se čerpala voda, lisoval olej, stloukala plsť

nebo poháněly katry. Vítr se také používá

k pohonu dopravních prostředků,

nejvíc u lodí (plachetnice).

20. Největší větrná elektrárna na světě, větrné el. u nás

Zatím největší větrnou farmu na světě mají v Texasu (USA). Byla spuštěna 1. října 2009. Větrná farma Roscoe má výkon 781,5 MW a je tvořena 627 větrnými turbínami. Roscoe je schopna pokrýt spotřebu 230 000 domácností.

Česká republika: celkový instalovaný výkon větrných elektráren k 31. 12. 2008 přesáhl 150 MW. V roce 2008 větrné elektrárny vyrobily 245 GWh, což je 0,3% celkové vyrobené energie v ČR.

Větrná farma Roscoe v Texasu

Největší větrná u nás – Kryštofovy Hamry v Krušných horách – výkon 42 MW

21. Historie elektrárny Dětmarovice, její poloha.

Elektrárna Dětmarovice (EDĚ) byla postavena v letech 1972 - 1976

Elektrárna původně patřila do svazku Ostravsko-karvinských elektráren, od roku 1990 je samostatnou organizační jednotkou.

Svým výkonem 800 MW je největší klasickou elektrárnou na Moravě.

Jediná černouhelná elektrárna v Česku

Skládka uhlí

Kotelna EDĚ

100 m vysoké chladící věže

22. Základní technické údaje z EDĚ Elektrárna ročně vyrobí okolo 2, 5 TWh elektrické energie a více než 800 TJ

tepla, které se dodává především do Orlové. ( tera je 10 na 12 – bilion) spaluje černé uhlí V EDĚ jsou instalovány 4 výrobní bloky, každý o elektrickém výkonu 200

MW. Výkon těchto bloků je distribuován do okolních rozvoden velmi vysokého napětí.

Průměrná denní spotřeba paliva na jeden blok je cca 1600 tun uhlí, což představuje cca 32 železničních vagonů. Uhlí se po rozemletí na velmi jemnou frakci spaluje v celkem 4 kotlích o výkonu 650 t páry/hod. Kotle jsou z produkce podniku Vítkovice.

účinnost se pohybuje okolo 90 %, nejvyšší teplota v kotli je 1400 stupňů Celsia

Zařízení odsíření je dodávkou firmy Mitsubishi Každý z kotlů má výšku 60 m a z vody se zde vyrábí pára o teplotě 540 °C

a tlaku 17 MPa. Pára je vedena do turbogenerátorů. Turbogenerátor je složen celkem ze tří stupňů a zajišťuje přeměnu tepelné energie páry na energii mechanickou.

Generátor vyrábí elektrickou energii o napětí 15,75 kV.

23. Jiné využití elektrárny Dětmarovice než pro výrobu elektřiny

Kromě výroby elektrické energie zajišťuje EDĚ i dodávky tepla v horké vodě pro vytápění lokality Orlová.

Na základě vítězství ve veřejné soutěži začala v květnu 2009 výstavba přivaděče tepla do dalšího města. Horkovodem bude proudit teplo z elektrárny Dětmarovice do Bohumína po dobu minimálně dvaceti let. První dodávky začnou na podzim 2010 a bohumínským přinesou zhruba pětinovou úsporu plateb za vytápění a teplou vodu. Náklady na výstavbu ve výši 500 milionů korun hradí Skupina ČEZ.

Další produkty EDĚ:

Popílek lze využít jako doplňková složka při výrobě cementu, jako příměs do betonu

Struska lze využít ve stavebnictví a pro škvárové betony.

Energosádrovec

složka pro výrobu cementu - sádrokartonu Stabilizát do výsypek dolů, pro násypy a

zásypy při úpravě reliéfu krajiny.

24. Neobnovitelné zdroje energie, příklad Za neobnovitelný zdroj energie je obvykle považován

takový zdroj energie, jehož vyčerpání je očekáváno v horizontu maximálně stovek let, ale jeho případné obnovení by trvalo mnohonásobně déle

Typickými příklady neobnovitelných zdrojů energie především fosilní paliva:

uhlí ropa zemní plyn rašelina hořlavé písky a hořlavé břidlice Jaderná energie může být zařazena jak mezi obnovitelné

tak mezi neobnovitelné zdroje

25. Změny klimatu

Zvyšování koncentrací skleníkových plynů v důsledku lidské činnosti ovlivňuje klimatický systém Země. Ten se změně koncentrací přizpůsobuje formou globálního oteplování a následných změn celého systému.

Globální oteplování s sebou přináší řadu negativních projevů v oblasti životního prostředí a fungování ekosystémů, včetně vážných dopadů na oblasti jako je vodní režim a jeho kvalita, zásobování potravinami (zemědělství), lesní hospodářství, zvyšování hladin moří a oceánů

Extrémní projevy počasí, které představují například povodně či naopak sucha, jsou považovány za jeden z možných důsledků globálních klimatických změn

Teplejší podnebí může také rozšířit výskyt infekčních nemocí, jako jsou malárie. Horko může snížit úrodu některých potravin a znečistit vodní zdroje.

Teplotní extrémy a větší kolísání srážek může rychle přetvořit krajinu.

26. Ozónová vrstva – její význam. Skleníkové plyny – ničí přirozený ozón v atmosféře – O3

27. Spotřebiče elektrické energie v domácnosti – možnosti šetření

Příklady úspor energie – vytápění, ohřev vody, vaření a osvětlení

http://www.eon.cz/file/cs/customers/citizen/customer_service/Hospodarne_uziti.pdf