F.KoukolikSova a Vesmir

Ji potvrt vychz voln pokraovn populrn vdeck edice

zamen na vdu, jej spchy i nespchy i na vyerpvajc

prci, kter je ve vdeckm bdn nezbytn.

st pojednvajc o svt nejsloitjm pipravil MUDr.

Frantiek Koukolk. Pozornost zamil i tentokrt na aktuln

tmata, mezi n pat nap. pojednn o klimatickch zmnch,

milniu... Pozornosti tene jist neunikne kapitola o nebezpe

biologickch zbran. RNDr. Pavel Koubsk zpracoval kapitoly

o souasnm vzkumu vesmru. Vnuje se krom jinho i velk

astronomick zhad -- objasnn pvodu zbleskovch zdroj

zen gama.

Knku doporuujeme vem, kte maj zjem o posledn skuten

nejnovj poznatky a kte se jen trochu zajmaj o vdu a ivot

kolem ns.

Je vhodn do kolnch knihoven k doplnn vuky.

F.Koukolik

Sova a Vesmir

Slovo vodem

Ze souasnho vzkumu vesmru jsem vybral ti

tmata, ktermi se zabvaj nsledujc kapitoly. Dv jsou

vnovny velkm projektm, jedna velk astronomick zhad.

Rozvoj obch dalekohled, o kterch se pe v prvn kapitole,

vraznm zpsobem ovlivn astronomii v ptch letech. Nov

dalekohledy nepochybn pispj tak k een njvt zhady

dnen astronomie -- objasnn pvodu zbleskovch zdroj zen

gama. O pokrok v tto oblasti usiluj astronomov u ti destky

let, ale vraznho spchu doshli a v loskm roce. Zblesky

zen gama jsou tmatem druh kapitoly. Zaala stavba kosmick

stanice, projektu, kter se chystal destky let. K emu bude

dobr jej dnen verze, mezinrodn kosmick stanice ISS, na to

se sna dt odpov tet kapitola. Je to jen przdn gesto,

kter bude stt lidstvo hodn penz, i to je pslib pro een

nejrznjch problm? Zcela praktickch jako je vroba novch

lk, nebo zdnliv nepraktickch jako je hledn antihmoty ve

vesmru i vyeen zhady mohutnch zblesk kosmickho gama

zen. Odpovd na tyto otzky se dokme a v ptm

tiscilet, kdy stanice bude pravideln krouit kolem Zem. A

doba do zatku tetho tiscilet se u dnes m na dny.

Pavel KOUBSK Praha, 1998

Nov velk dalekohledy

Zkladn astronomick objevy, kter hvzdi uinili do prvn

poloviny naeho stolet, pochzej z optickch dalekohled. Po

vynlezu dalekohledu se monost stavt stle vt pstroje

stala nejvznamnjm technickm prvkem, kter podmioval rozvoj

astronomie.

Od Galilea k estimetru

Mal dalekohled, kter zamil na nebe Galileo Galilei, pinesl

zvan vsledky ze slunen soustavy. Jeho pozorovn msc

Jupiteru se stala pdnou podporou kopernkovskho

heliocentrickho systmu. Lep a hlavn stle vt dalekohledy

umoovaly pronikat dle do vesmru. Od zatku tohoto stolet to

byly vesms dalekohledy se zrcadlovmi, nikoli okovmi

objektivy. Jejich prmry se sice pomalu, ale stle zvtovaly.

Zrcadlov dalekohled o prmru jeden a pl metru z roku 1908 na

Mt Wilsonu ukzal, e nae Slunce se nachz na okraji hvzdn

soustavy zvan Galaxie. Dvaaplmetrov dalekohled te

observatoe postaven v roce 1917 umonil zskat pozorovn, ze

kterch se dalo usoudit, e Galaxie je jednou z mnoha galaxi

v rozpnajcm se vesmru. O ti desetilet pozdji zaal na

Palomar Mountain, pr stovek kilometr na jihovchod od Mt.

Wilsonu, pracovat pstroj dvakrt vt, ptimetrov dalekohled

P1. K jeho nejzvanjm zjitnm pat objev, e nkter

radiov zdroje -- kvasistelrn rdiov zdroje neboli kvasary,

jsou velmi vzdlen mohutn zdroje energie. Studium mnoha galaxi

uskutenn dvma tymetrovmi dalekohledy, kter v sedmdestch

letech postavili Amerian na severn a jin polokouli, vedlo ke

zjitn, e svtc, tedy viditeln hmota je jen malou st

celkov hmoty ve vesmru. Nov dalekohledy s prmry objektivu

est a vce metr, kter se objevily bhem poslednch deseti let,

jsou schopny dohldnout do vzdlenost mnoha miliard svtelnch

let, kde jsou galaxie vznikl zhy po Velkm tesku.

Velk a levn dalekohledy

Zatmco Galileo Galilei ml k dispozici dalekohled s innou

plochou rovn jedn dvoutiscin tverenho metru, budou mt

astronomov na konci tiscilet dalekohledy s innou plochou

pes 1000 m2. Potiteln je, e v poslednm desetilet 20.

stolet se inn plocha dalekohled zvt o plnch 80 procent.

Pro dochz k tomuto rozvoji optick astronomie? Dky tastn

souhe t faktor. Tm prvnm je urit ochota investovat do

astronomie ve snaze dovdt se vce o vesmru. Zkuenost

z astronomick historie ukazuje, e nov informace pinej

pouze nov a dokonalej pstroje. Finann monosti stt nebo

soukromch subjekt vak nejsou neomezen a tak dleitou roli

sehrl druh faktor -- pokrok v rozvoji pota a v technologii

novch materil. Ten zpsobil, e nyn je mon stavt velk

dalekohledy, podstatn vt a zrove leh a relativn

lacinj ne dalekohledy podobn palomarskmu ptimetru.

Konstrukce novch dalekohled jsou mnohem subtilnj, protoe

potae a modern idla mohou korigovat jejich mechanick

deformace. Tuhost starch tkch a masivnch konstrukc nyn

pebr dc systm dalekohledu. Revoluci zaznamenaly zejmna

optick prvky teleskop. Tet faktor souvis s vpoetn

technikou, ale vce s vojenskmi aplikacemi optiky. Pi vvoji

laserovch zbran bylo nutn odstranit vliv ovzdu na rozpyl

svtelnho paprsku. Technologie uvolnn pro civiln poteby lze

s spchem pout pi korigovn neklidnho obrazu hvzdy, kter

vytv dalekohled ovlivovan zemskou atmosfrou. Takov

dalekohled pak zobrazuje stejn dobe jako Hubblev kosmick

dalekohled na obn drze. D se vak podit za mnohem mn

penz.

Rj astronom v Arizon a v Kalifornii

Hlavn vliv na rozvoj astronomie prvn poloviny tohoto stolet

mly dalekohledy, ktermi hvzdi pozorovali na hvzdrnch

americkho jihozpadu. Dky finann podpoe, kterou astronomov

asto zskvali od bohatch mecen, hospodskmu a technickmu

rozvoji v Americe a velmi dobrm meteorologickm podmnkm se

tato oblast stala astronomickm rjem. Na hvzdrnch

v Kalifornii a v Arizon vdci zaznamenvali svtlo planet, hvzd

a galaxi vtinou na fotografick desky, take se u nemuseli

spolhat jen na sv oi.

Meceni byli ochotni pispt na stavbu novch pstroj, kter

mly podle tvrzen astronom vyeit problmy, na kter men

star pstroje nestaily. Byla to tak trochu lest ze strany

astronom, jak zskat penze pro dal rozvoj astronomie. Realita

nen zdaleka tak pmoar. O financovn ptimetrovho

dalekohledu podal ve dvactch letech americk astronom George

Ellery Hale jednu z Rockefellerovch nadac. V nvrhu programu

dalekohledu uvdl nkter problmy, ktermi se astronomov

zabvaj dodnes. O jednom z nich -- o uren Hubbleovy konstanty

-- se dotete v knce z tto ady.P5 Dnen astronomov ale e

tak problmy, o kterch se v t dob nikomu ani nesnilo a kter

jsou vsledkem prce mimo jin onoho ptimetrovho dalekohledu. A

to je hlavn impulz pro budovn novch velkch dalekohled --

najt nco pln novho, nco, o em dosud nikdo nic nev. V roce

1945 takto argumentoval Lyman Spitzer, kdy navrhoval stavbu

kosmickho dalekohledu, kter se tme po pl stolet dokal

realizace jako Hubblev kosmick dalekohled HST.

Stagnace optickch dalekohled

Po druh svtov vlce pestal bt velk optick dalekohled

jedinm nstrojem pikov astronomie. Astronomm se zaala

postupn otvrat nov okna do vesmru a uskutenila se prvn

pozorovn mimo zemskou atmosfru. Astronomie se zaala vc a

vce zajmat o dosud neznm obory elektromagnetickho zen.

Jejich studium pinelo zcela netuen objevy. Objevily se

radioteleskopy a nkter astronomick pstroje se dostaly na

obnou drhu kolem Zem a nkter i dle do vesmru. Stavba

novch velkch optickch dalekohled v t dob zaala stagnovat.

Po dlouhou dobu se drel na pici ptimetrov dalekohled

dokonen v roce 1947. Dvody tto stagnance byly pedevm

technick. Vedle fotografick desky zaali astronomov stle vce

pouvat elektronickch detektor svtla, kter byly mnohem

citlivj. Dky tmto detektorm se mohli stvajcmi

dalekohledy podvat dle do vesmru. Nov detektory suplovaly

vt dalekohledy. Navc nebylo zcela jasn, jak vyeit

konstrukci teba desetimetrovho dalekohledu.

Palomar brzdou pokroku

Je ponkud paradoxn, e spch americkho ptimetrovho

dalekohledu se stal brzdou vvoje novch vtch dalekohled.

Jeho technick koncepce -- mohutn mont, ebrovan zrcadlo a

konstrukce tubusu podle Serrurieova nvrhu -- P2 odoln proti

mechanickm deformacm -- se stala jakmsi knonem pro

nejrznj, v povlen dob v Americe, u tak vldn komise,

kter posuzovaly nvrhy na financovn novch dalekohled.

Vznikaly proto dalekohledy ponkud mench rozmr, ale koncepn

vychzejc z palomarskho ptimetru. Jeho dva hlavn rysy --

Serruriev tubus a olejov loiska, na kterch byla uloena

mont -- jako by vyzvaly konstruktry: neetete na vze, velk

dalekohled unese vechno. Britsk inenr Richard Leaner,

zabvajc se astronomickou technikou, nazval tento pstup

kolou konstruktr bitevnch lod. Zkuenost ale dvala za

pravdu klasickmu pstupu. Tk dalekohledy byly imunn vi

vnjm vlivm. Nevadil jim vtr a ani zmna v psoben te pi

pohybu dalekohledu. Cena vak byla mrn vze. Statistika k,

e kad zdvojen prmru zrcadla klasickho dalekohledu m za

nsledek estinsobn zven ceny. Extrapolace grafu

znzorujc zvislost ceny dalekohledu na prmru zrcadla jasn

ukazovala, e kola bitevnch lod by postavila desetimetrov

dalekohledu za cenu srovnatelnou s nklady na stavbu kosmickho

dalekohledu HST, tedy cenu nepijateln vysokou.

estimetr -- zkouka nov monte

Pijateln byla pouze pro Sovtsk svaz. V listopadu 1960

schvlila Akademie vd SSSR projekt estimetrovho dalekohledu.

Jeho konstrukce stle odpovdala koncepci bitevn lodi. Objevil

se vak nov prvek, kter je dnes bn pi stavb vech velkch

dalekohled: alt-azimutln mont. Po dlouhou dobu se

dalekohledy montovaly na mont paralaktickou. Ta byla vhodn

v dob, kdy dalekohledy sledovaly zdnliv pohyb hvzd po obloze

pomoc jednoduchho hodinovho stroje. Paralaktick mont m dv

osy -- jedna je rovnobn se zemskou osou (m k plu, a proto

j kme polrn) a druh je na ni kolm. Protoe zdnliv pohyb

hvzd od vchodu k zpadu je odrazem zemsk rotace, sta, aby se

dalekohled otel kolem polrn osy proti smru zemsk rotace.

V takovm ppad doke hodinov stroj pipojen k polrn ose

docela dobe vystihnout pohyb na nebesk sfe. Polrn osa je

vak ikm a to psobilo konstruktrm dalekohled znan pote.

Technicky jednodu je mont altazimutln (jedna osa svisl,

druh vodorovn), kter vak vyaduje, aby se pi sledovn

dennho pohybu oblohy dalekohled pohyboval souasn v obou osch.

Pi potaovm zen to nen velk problm a pro konstruktry

dalekohledu to pin velkou levu.

V noru 1977, tm ticet let po dokonen palomarskho

ptimetru, zaali se sovtskm estimetrem pozorovat astronomov

na severnm pedh Kavkazu. Hlavn zrcadlo, kter vilo 42

tun, bylo nutn nkolikrt mnit. Pi provozu dalekohledu se

ukzalo, e klimatick podmnky znan srej vkonnost tohoto

obra. Ron mohl dalekohled vyuvat asi tetinu nonho asu,

co je ve srovnn se pikovmi observatoemi velmi mlo.

Sovtsk estimetr oznaovan jako BTA, Boloj Tleskop

Azimutalnyj, se prv pro pouit netradin monte povauje za

prvn velk dalekohled nov generace. Zrove je to posledn

velk dalekohled vytvoen staviteli bitevnch lod.

Pichz renezance optickch dalekohled

Postaven estimetru naznailo, e se optick astronomie probouz

z letargie. V t dob u pomalu doznval asn rozmach

mimozemsk astronomie, kter vak spolykala obrovsk stky penz

a ada jejch experiment skonila na zatku nebo uprosted

cesty. Pkladem me bt projekt Apollo, kter pouze zahjil

detailn vzkum Msce. Byly ale i astnj projekty, jakmi

jsou ob sondy Voyager, je zpsobily pevrat ve vzkumu

vzdlench planet slunen soustavy. Nejspnj akc

mimozemsk astronomie je nepochybn Hubblev kosmick dalekohled

HST. K jeho kladm je nutn pipotat i perfektn odstrann

optick vady, kter zpotku znan omezovala vkon tohoto

jedinenho pstroje. Nevhodou dalekohledu HST je jeho cena.

Stl tm 2 miliardy dolar. HST se zaal pipravovat jet

v dob zlatho vku kosmickho vzkumu, kdy politick presti

hrla dleitou roli. V dob, kdy se mnila jak finann, tak

politick situace, by se asi tko dalo uvaovat o masovm

budovn novch, vkonnjch observato ve vesmru.

Dalm nznakem, e bude mon zvtovat velikost pozemskch

dalekohled za hranici pti metr, byla realizace projektu MMT --

Multiple Mirror Telescope -- (dalekohled se sloenm zrcadlem)

pstroje sloenho ze esti zrcadlovch dalekohled na spolen

monti. O projektu podobnho dalekohledu se zaalo uvaovat

v roce 1969. U jeho zrodu stla ada pednch americkch

astronom jako H.L. Johnson, Gerald Kuiper, Frank Low, A.B.

Meinel, R. Weymann a Fred Whipple. Npad dt dohromady nkolik

mench zrcadel, aby se zskal vkon vtho dalekohledu, je

starho data. V Itlii experimentoval G. Horn-dArturo s

mozaikovm zrcadlem nkolik desetilet. V padestch letech

zkouel pozorovat s nehybnm zrcadlem, kter bylo sloeno z 61

malch zrcadel. Fin Y.Visl postavil v roce 1949 model

teleskopu, kter ml hlavn zrcadlo sloen ze esti mench.

MMT -- dalekohled z vyazenho materilu

Fred Whipple, jen byl dlouhou dobu editelem Smithonian

Astrophysical Observatory (SAO) se pi vahch o sloench

dalekohledech inspiroval principem hmyzho oka. Fascinovalo ho,

jak proda doke dokonale sladit velk mnostv malch oek

k vytvoen jednoho obrazu. Sm se na arizonsk stanici SAO (ta

m sdlo ve Washingtonu, ale k pozorovn vyuv stanic po celm

svt) pokouel princip hmyzho oka napodobit a dospl k zvru,

e nejschdnj by bylo spojen malho potu zrcadlovch

dalekohled stedn velikosti. Tm ve stejnou dobu ho

kontaktoval Aden Meinel z Arizonsk univerzity se sdlenm, e

americk letectvo nabdlo sedm disk z tavenho kemene, kad

o prmru 1,8 metru. Disky byly vyrobeny pro projekt pionn

druice, o kter letectvo ztratilo zjem. To byl skuten zatek

projektu MMT. Frank Low navrhl vyut est disk do dalekohledu,

kter by tak ml stejn vkon jako obr s jedinm,

tyaplmetrovm zrcadlem. Formln pojekt zaal koncem roku

1971, kdy byla podepsna dohoda o spoluprci mezi Smithsonian

Institution a Arizonskou univerzitou. Npln dohody bylo spolen

financovat, postavit a provozovat dalekohled MMT. Zatkem

sedmdestch let byla vda jet tde podporovna, take obma

renomovanm stavm se brzy podailo zskat astku 7,5 milion

$. V t dob to byla znan suma, ale astronomov argumentovali

tm, e dalekohled stejnho vkonu budovan technikou bitevn

lod by stl nejmn tikrt tolik a e se jedn o experiment,

kter me otevt cestu ke stavb jet vtch dalekohled.

Nepehldnutelnm argumentem byl tak fakt, e MMT bude tet

nejvt dalekohled na svt. V beznu roku 1973 bylo rozhodnuto,

e nov dalekohled bude postaven na vrcholu Mt. Hopkins (2606

metr nad moem) v Arizon. Koncem roku 1976 bylo dokoneno

tvarovn vech esti zrcadel pro MMT. Cesta k tomuto meznku

nebyla jednoduch. Disky, kter poskytlo americk letectvo, byly

vylehen ebrovan disky z tavenho kemene. K ebrovn byly

z kad strany pipojeny dv desky siln 2,5 centimetru. Tato

konstrukce ponkud omezovala rozsah brouen pi tvarovn

optick plochy. Disky byly proto ve sklrnch Corning Glass Works

za tepla prohnuty do tvaru menisku. Byla to riskantn operace,

kter nakonec dopadla dobe. Praskl pouze jedin disk, take

realizace estinsobnho dalekohledu mohla pokraovat. Brouen a

letn obstarali optici z Arizonsk univerzity. Jednotliv disky

se po naht od sebe trochu fyzicky liily, co ztovalo

tvarovn. Ohniska vech esti se musela shodovat s toleranc t

setin procenta. Zatkem roku 1979 zaaly prvn zkouky prvnho

neklasickho velkho dalekohledu. Krom alt-azimutln monte,

kterou MMT pouval podobn jako sovtsk BTA, se pi konstrukci

estiokho obra poprv uplatnila lehk a lacin kopule. Zatmco

kopule palomarskho ptimetru m> prmr pes 40 metr, spokojili

se konstrukti MMT s hranatou stodolou o prmru 22 metr.

Vhu i penze uetili tak tm, e kopule MMT se ot s

dalekohledem, take trochu pipomn koloto.

Prvn spn krok

Projekt narel MMT zpotku na velk problmy, ale nakonec se

sloen dalekohled stal vkonnm pstrojem a byl nepochybn

dobrou inspirac pro konstruktry mozaikovch zrcadel.

Dalekohled MMT byl prvnm spnm pokusem, kter nahradil

dosavadn tk a siln zrcadlo mnohem subtilnjmi optickmi

prvky. Zrcadlo je evidentn nejdleitjm prvkem kadho

dalekohledu. Vrazn snen vhy velkch zrcadel otevelo cestu

k dnenm osmi a desetimetrovm obrm. Zrcadla modernch

dalekohled jsou bu monolitick (z jednoho bloku skla) zrcadla,

nebo se velk zrcadlo sestavuje jako mozaika z velkho potu

malch. Prvn dalekohledy s mozaikovmi zrcadly jsou u

v provozu. Jsou to oba Keckovy dalekohledy a pstroj HET. Mete

se o nich dost v pedchozch knkch P3,4 tto ady. Prvn

velk monolitick zrcadlo si astronomov mohli vyzkouet a

v loskm roce.

Lacinj a leh

Ji dve jsme si pipomnli graf, kter dokazoval, e klasick

dalekohledy jsou drah. Podobn nahldneme, e tyto dalekohledy

jsou tak tk. Kdy toti do grafu vyneseme zvislost vhy

klasickch velkch dalekohled -- bitevnch lod na prmru

zrcadla, a zskanou pmku prothneme, zjistme, e klasick

desetimetrov dalekohled by vil 2000 tun. Prvn z rodiny novch

dalekohled, desetimetrov Keckv dalekohled P3 na Havajskch

ostrovech, v ale pouhch 300 tun. Jak je to mon? Jeho

mozaikov zrcadlo je sice relativn leh, ale cel dalekohled je

podstatn krat, take se uet mnoho na vze tubusu, kter

navc nen zdaleka tak robustn jako teba tubus ptimetru na

Palomar Mountain. Zrcadlo Keckova dalekohledu m toti mnohem

krat ohnisko, je tedy mnohem svtelnj. A to je jeden

z hlavnch dvod, pro konstrukti modernch dalekohled

dokou tolik uetit na jejich vze a tm tak na poizovacch

nkladech. Museli ale nejdv zvldnout brouen velmi svtelnch

zrcadel (a na svtelnost, tedy pomr ohniska ku prmru, rovnou

jednice, F/1), co je technicky velmi obtn zleitost. Pi

brouen se parabolick tvar po stech nahrazuje kulovm.

Zrcadlo palomarskho ptimetru se od koule odliuje o pouhch 32

mikrometr. To mohli emesln zvldnout zkuen optici

v tictch letech. Osmimetrov zrcadlo se svtelnost F/1,2 se

u od sfrickho tvaru li o 1,2 mm. Zde u mus msto emesln

erudice nastoupit potaem zen brouen, letn a zkouen

optiky. m je zrcadlo svtelnj tm rychleji se mn polomr

nhradn koule. Pro osmimetrov svtelen zrcadlo to znamen

mnit polomr na kadch tech centimetrech optick plochy.

Zkuenosti s mozaikovmi zrcadly

Mozaikov zrcadla v obou Keckovch dalekohledech se pln

osvduj, o em svd ada pikovch objev, kter byly

tmito pstroji udlny. V poslednm roce to byl napklad objev

nejvzdlenj galaxie 0141+326RD1 (je vzdlena 12,2 miliardy

svtelnho roku, pokud chpeme rud posuv P4 jako funkci

vzdlenosti), nebo objev dal mimoslunen planety kolem hvzdy

Gliese 876. Hor zkuenosti jsou zatm s provozem dalekohledu

HET P4, kter je ve stadiu pedvacch test. Urit pote se

objevily pi slaovn vech 91 segment tvocch hlavn zrcadlo

dalekohledu. Zatm dochz k nepjemnm deformacm v dsledku

zmny teploty bhem noci. Problm by mla vyeit klimatizace

kopule dalekohledu bhem dne, aby se uvnit udrela teplota

z pedchoz noci.

Nastupuj monolitick zrcadla

Velk monolitick zrcadla sehraj pi budovn modernch velkch

dalekohled nepochybn tak velkou roli. Zatm se pi jejich

vrob uplatuj dv koly : technologie takzvanch tenkch

zrcadel a technologie vylehench zrcadel.

thlost vyjden slem

Je zejm, e zrcadlo mus bt dostaten siln, aby se pi

pohybu dalekohledu nedeformovalo vlastn vahou. Vzhledem k tomu,

e s rostouc tloutkou zrcadla roste i jeho vha, je teba

hledat urit kompromis mezi pomrem a slou zrcadla. Tento

pomr, kter meme chpat jako slo popisujc thlost

zrcadla, uruje, zda je zrcadlo tlust nebo tenk. Velk

tlust zrcadla dalekohled ze edestch a sedmdestch let

maj pomr thlosti rovn esti. Podobn pomr plat pro

dvoumetrov zrcadlo dalekohledu v Ondejov (6,7). O tenkch

zrcadlech se mluv, pokud jejich thlost je vt ne 15. Je

zejm, e thl zrcadla zmen vhu celho dalekohledu. Je

zajmav, e disk pro palomarsk zrcadlo je efektivn tak tenk.

Konstrukti se obvali, e nebudou schopni zvldnout disk o vze

kolem 40 tun, a proto byl disk zhotoven jako ebrovan (vce

kapitola Zrcadla s votinou uvnit). Tm se snila vha zrcadla

na 13 tun, ale zrcadlo se stalo efektivn tenk -- s pomrem

22. Jin odhady kaj, e zrcadlo se prohbalo jako by bylo

vyrobeno z jednoho kusu o sle 40 cm (pomr 12 a 13). Nicmn s

potenm uloenm ptimetrovho zrcadla byly znan pote, a

proto byla v dalekohledech stavnch po vzoru ptimetru pouvna

tlust zrcadla.

Tenk zrcadla

Tenk optick disky vyrbj nyn dv velk sklrny s bohatou

zkuenost s astronomickou technikou, americk Corning Glass

Works a nmeck Schott Glaswerke. Vyrobily osmimetrov sklenn

disky siln jen 18 a 20 centimetr (koeficient thlosti je

40). Tak tenk zrcadlo mus bt dokonale podepeno, jinak by se

tvar jeho optick plochy pi pohybu dalekohledu neustle mnil.

Psobily by na ni i vnj vlivy jako teba vtr. Tenk zrcadlo

proto sed na mnoha podprch. Slu, kterou jednotliv podpra

psob na zrcadlo, uruje pota na zklad vyhodnocen kvality

obrazu v kontrolnm mst zornho pole. Korekce se mohou mnit

velmi rychle. Tm se nevhoda tenkho zrcadla -- mal tuhost --

stane vhodnou, protoe rychlou zmnou psoben aktivnch podpr

se d odstranit nejen mechanick prohbn zrcadla a rzn

posuny, ale i vrozen vady zrcadla vznikl u pi jeho vrob.

Takov loha se d zvldnout jedin zapojenm potae do dc

smyky a vyuvnm matematickho apartu, kter popisuje chovn

zrcadla pi mechanickch a tepelnch deformacch. Do pchodu

pota se muselo spolhat jen na mechanick een, kter

nedvalo vdy nejlep vsledky. Systmy se musely ladit

empiricky po monti zrcadla. V ppad palomarskho ptimetru se

systm podpr nkolikrt zmnil a nakonec byly do soustavy

zahrnuty i tyi mince.

Aktivn optika

Zrcadlu s tmto typem podpr se k aktivn. Ve velkm mtku

bylo poprv spn vyzkoueno v tiaplmetrovm dalekohledu NTT

-- New Technology Telescope (dalekohled s novou technologi).

Jeho zrcadlo spov na 78 podprch, 75 je aktivnch. NTT

postavila Evropsk jin observato ESO, kter sdruuje osm

evropskch zem, pro svou hvzdrnu La Silla v chilskch Andch.

NTT byl uveden do provozu v roce 1989 a zhy se stal nejlepm

pstrojem observatoe La Silla. Disk pro zrcadlo je

z keramickho skla. Je siln 24 centimetr a vyrobila jej

Schottova sklrna. Dvoje dalekohledu NTT postavili Italov na

Kanrskch ostrovech. Dalekohled se jmenuje TGN -- Telescopio

Nazionale Galileo. Na nebe se s nm astronomov podvali v beznu

loskho roku. Prvn zkuebn snmky zskali o ti msce

pozdji.

Aby tenk svteln zrcadla dvala dokonal obraz, je nutn splnit

velmi psn tolerance umstn dalch optickch soust.

Zrcadlov dalekohledy maj vtinou dva optick prvky -- velk

primrn zrcadlo a men sekundrn. Je to jaksi obdoba

teleobjektivu tvoenho spojkou (hlavn zrcadlo) a rozptylkou

(sekundrn zrcadlo). V dalekohledu s osmimetrovm primrnm

zrcadlem je sekundrn zrcadlo ve vzdlenosti asi 12 metr. Tuto

vzdlenost je teba neustle udrovat v rozmez 2,5 mikrometr.

Velk dalekohledy s tenkmi zrcadly

Tenk zrcadla se uplatuj ve tech projektech velkch

dalekohled, kter u jsou ve stadiu realizace. Nejvznamnj a

nejpokroilej z nich je VLT -- Very Large Telescope (Velmi

Velk Dalekohled).

VLT

Koncem kvtna minulho roku se z vrcholu hory Paranal v chilskch

Andch podval na hvzdy jin oblohy prvn ze tveice

dalekohled, je v roce 2005 vytvo VLT -- nejvt teleskop na

svt.

Projekt VLT je spolenou akc organizace ESO. Tato organizace se

u 35 let star o rozvoj evropsk astronomie. Vybudovala modern

hvzdrnu na La Silla v severn Chile. La Silla s velmi dobrmi

klimatickmi podmnkami pat mezi pikov svtov observatoe.

Program velkho dalekohledu VLT byl zahjen v prosinci roku 1987.

Je to velmi neobvykl dalekohled, kter sdruuje tyi

osmimetrov dalekohledy s tenkmi zrcadly. Dalekohledy budou moci

pracovat bu zcela nezvisle, nebo opticky propojeny, take

sousted tolik svtla jako jedin zrcadlo o prmru 16 metr.

Plocha vech ty zrcadel m 211 tverench metr. Tenk

zrcadla pochzej ze sklrny Schott Glaswerke v Mohui. Pi

prmru 8,2 metru jsou siln jen 18 centimetr. Disky jsou

z keramickho skla Zerodur, kter m tm nulovou tepelnou

roztanost. Jakousi ouverturou ke stavb dalekohledu VLT byl ji

zmnn dalekohled NTT.

Paranal -- sdlo optickho obra

Pro dalekohled VLT zvolila organizace ESO nov msto -- horu

Paranal, asi 600 kilometr severn od La Silly. Zrcadlo pro prvn

dalekohled dorazilo na vrchol Paranalu koncem roku 1997. Zkouky

dalekohledu probhaly nejprve s nepokovenm optickm diskem.

20.kvtna 1998 bylo pmo na observatoi pokoveno a druh den

namontovno zpt do dalekohledu, kter se (zatm) nepoeticky

jmenuje VLT UT 1. Blilo se prvn uveden dalekohledu do

provozu. Vechny zkouky probhaly dobe, pouze poas nebylo

pli pzniv. Oficiln probhlo prvn svtlo dalekohledu

UT1 v noci z 25. na 26. kvtna 1998. Existuj vak snmky z 22.

kvtna a dokonce z obdob, kdy zrcadlo jet nemlo povrchovou

vrstvu a zobrazovalo jen dky dokonal sklenn ploe. UT 1 se

tedy stal nejvtm dalekohledem s monolitickm zrcadlem na svt

a prvnm z ady osmimetrovch dalekohled, kter astronomov

v ptch nkolika letech zskaj.

V polovin srpna zaal dalekohled UT 1 produkovat zkuebn

snmky, kter jsou u pouiteln pro vdeck vzkum. V te dob

byl ve francouzkm pstavu Le Havre nalodn optick disk pro

dalekohled UT 2. Na nebe se podv v tomto roce.

Astronomick politika

Krom vdeckho vznamu, o kterm se zmnme v souhrnn pasi

o vech chystanch velkch teleskopech, m dalekohled VLT i

znan vznam politick. Velmi Velk Dalekohled lze do jist mry

povaovat za spolen projekt Evropsk unie, i kdy ne vechny

zem Unie jsou lenskmi stty ESO. Vechny ostatn projekty

velkch dalekohled jsou akcemi univerzit a jinch vdeckch

instituc v rznch sttech svta. Clem VLT je (mimo jin)

piblit se, vyrovnat i dokonce pedbhnout v astronomii

evropskho konkurenta -- Spojen stty.

Americk astronomie mla od zatku tohoto stolet navrch a tento

trend pokrauje. Seteme-li plochu vech vtch dalekohled

(vtch ne 2 metry), ke kterm budou mt Amerian v dohledn

dob pstup, dostaneme plochu asi 500 tverench metr.

Evropani maj zatm k dispozici plochu ptkrt men. VLT k tomu

dod dv stovky metr, a poda-li se dokonit Gran Canaria

Telescope, tak pibude jet dalch 75 metr. Tm vznik nadje,

e by evropsk astronomie mohla v 21. stolet znovu konkurovat

americk optick pozemn astronomii, podobn jako na pelomu 19.

a 20. stolet.

Gemini

Dalm velkm projektem, kter pot s tenkm zrcadlem, je

projekt Gemini -- dvojice dalekohled s prmrem zrcadla 8,1

metr. Jeden dalekohled bude na Mauna Kea na Havajskch ostrovech

(nadmosk vka 4253 metr) pehlet objekty na severn obloze,

druh na Cerro Pachon (2737 metr nad moem) v Chile pokryje

jin oblohu. Na obou mstech u jsou postaven kopule a koncem

ervna 1998 pivezli osmimetrov zrcadlo na vrchol Mauna Kea.

Projektu Gemini se astn USA, Velk Britnie, Kanada,

Austrlie, Chile, Argentina a Brazlie. Projekt Gemini m mezi

nynjmi projekty velkch dalekohled nkolik priorit. Postaven

dvou identickch dalekohled umon zkoumat celou oblohu stejnm

typem pstroj. Infraerven snmky z obou Gemini se patrn

vyrovnaj, nebo dokonce ped vsledky zskvan HST.

Disky pro Gemini jsou kemenn s pms titanu. Materil s

obchodnm nzvem ULE pouv firma Corning Glass Works zaloen

u v roce 1851. Je to, podobn jako keramick sklo Zerodur,

materil s malou tepelnou roztanost.

Kad disk pro Gemini vznikl roztavenm 42 estihelnkovch

sklennch blok. Oba disky byly za tepla vytvarovny do tvaru

menisku. Konen tvar dostaly oba disky v laboratoch firmy

REOSC u Pae. Zrcadla obou Gemini jsou jen 20 cm siln.

Dalekohled Gemini I na Havajskch ostrovech, nazvan severn,

ml zat s pozorovnm jet ped koncem loskho roku. Jin

Gemini II v Chile v roce 2001. Ob zrcadla jsou uloena na 120

aktivnch podprch.

Tubus dalekohled Gemini m velmi subtiln konstrukci. Pohybliv

sti teleskop Gemini v jen 360 tun, co je jen o tetinu

vce ne klasick tymetrov dalekohled. Konstrukti Gemini se

snaili nejen uetit na vze, ale museli tak vyhovt poadavkm

astronom, aby dalekohled co nejmn vyzaoval. Pevn st

pozorovacho programu Gemini bude toti v infraervenm oboru.

Hlavn zrcadlo m klimatizaci, kter udruje jeho teplotu pod

teplotou okolnho vzduchu. Jedin tak me zrcadlo dvat

perfektn obrazy. Velk pozornost se vnuje i cirkulaci vzduchu

v kopuli, protoe ta tak ovlivuje kvalitu obrazu.

Subaru

Ze stejn lhn jako dalekohledy Gemini je i velk japonsk

nrodn dalekohled, nejprve nazvan JNLT -- Japan National Large

Telescope a pozdji pejmenovan na Subaru. Dalekohled

nefinancuje znm automobilka, jak by se na prvn pohled mohlo

zdt. Spe naopak. Subaru si vypjila, podobn jako mnoho

jinch automobilek ve svt, svoje jmno z oblohy. Subaru je

toti japonsk vraz pro Plejdy, otevenou hvzdokupu

v souhvzd Bka, kter vynik na zimn obloze.

Subaru m opt tenk zrcadlo o prmru trochu vtm ne Gemini

-- 8,3 metru. Sla je stejn -- 20 cm. Disk pro zrcadlo byl hotov

u v roce 1994, ti roky po oficilnm zahjen projektu. Disk

byl potom vybrouen ve firm Contraves v Pensylvnii. Konstrukce

dalekohledu je prakticky japonskou zleitost, podobn jako

kopule, kter u stoj na vrcholu Mauna Kea nedaleko kopule pro

Gemini I. Japonsk kopule je atypick -- m tvar vlce o prmru

40 metr a je 43 metry vysok. Je nejvt z novch kopul, kter

se na Mauna Kea objevily. Pro srovnn Keckv desetimetrov

dalekohled se podailo umstit do tm sfrick kopule, kter je

vysok jen 32 metr.

Subaru by ml bt uveden do provozu v roce 2000. Japonsk

univerzity a hvzdrny usilovn pracuj na sedmi pstrojch,

ktermi bude dalekohled vybaven.

Zrcadla s votinou uvnit

Ponkud jin postup pi vrob velkch monolitickch zrcadel pro

astronomick dalekohledy zvolil Dr. Roger Angel z Arizonsk

univerzity. Ten vsadil na vylehen zrcadla, s votinou uvnit.

Takov zrcadla se navc daj vtrat, aby se pi pozorovn

jejich teplota rychle pizpsobila okoln teplot.

Vylehen zrcadla nejsou plnou novinkou v astronomick praxi. S

touto mylenkou piel u ve dvactch letech prof. Ritchey,

kter je autorem prvnho velkho dalekohledu, reflektoru

o prmru 2,5 metru na Mt. Wilsonu v Kalifornii. Ritchey nebyl s

realizac vylehen pli spn, protoe sv zrcadla lepil.

Jak jsme se ji zmnili v pasi o tenkch zrcadlech, rovn disk

pro palomarsk ptimetrov zrcadlo byl ebrovan. Firm Corning

psobilo odlit ebrovanho disku velk pote. Aby se na spodn

stran zrcadla vytvoilo ebrovn, vloili optici do odlvac

formy keramick jdra. Ta se vak opakovan uvolnila a vyplavala

na povrch odlitho disku, m ho zcela znehodnotila. V dob

ekonomick deprese ve tictch letech byl pro Corning

ptimetrov disk velmi zajmav zakzka. V rmci zkouek proto

vznikl tak titvrtmetrov, jedenaplmetrov, tmetrov a

konen ptimetrov disk. Vechny byly z borosiliktovho skla s

obchodnm n

160>zvem Pyrex, znmm dodnes jako varn sklo. Tmetrov disk

byl pozdji vyuit pro dalekohled Lickovy observatoe

v Kalifornii.

Namsto odlvn zkoueli optici i spkn jednotlivch st

disku -- pedn a zadn sklenn desky a vnitn votiny. Byla to

vak velmi drah technologie, kter nakonec nalezla astronomick

uplatnn v kosmickm teleskopu HST a v dalekohledu MMT.

Optick pec na kolotoi

Angelovi se podailo vrobu votinovch zrcadel vrazn zlevnit.

Dal vhodou je, e odlehen zrcadla zaal odlvat v rotujci

peci. Povrch roztaven skloviny dostv tvar rotanho

paraboloidu, stejn jako aj, kter zamchme likou v hrnku.

Pec se zahv pt dn, maximln teplota dosahuje 1180 C.

V okamiku, kdy doshne teplota 700 C a sklovina se zan

tavit, pec se rozto a na rychlost 7 otek za minutu a to se

70 hodin. V maximln teplot je zrcadlo asi 5 hodin a pak se

teplota v peci sniuje stejnm tempem, jako se ped tm

zvyovala. Kdy klesne pod 600 C, zpomal se jej oten na pl

otky za minutu. Z pece vyjde jaksi parabolick polotovar. Tm

se uet mnoho prce ve srovnn s dvjm postupem, kdy optik

zaal pracovat s rovnm diskem a k parabole se dostal a po

pracnm brouen. S velkou nadszkou se d ci, e disk vytaen

z pece zbv jen vyletit.

Laborato pod fotbalovm hitm

Angelova cesta k lehkm votinovm zrcadlm nebyla jednoduch. S

prvnmi pokusy zaal kolem roku 1980, kdy zkouel na zahrad

svho domu v Tucsonu technologii odlvn malch zrcadel. Prvn

pokusy dopadly dobe a tak si brzy troufl na stavbu

experimentln pece, ve kter dokzal vyrobit dv zrcadla

o prmru 1,8 metru. To byl velk spch, take kolem roku 1985

u pokraoval za penze federlnch instituc a Arizonsk

univerzity. Vybudoval optick laboratoe s oficilnm nzvem

Steward Observatory Mirror Laboratory (Zrcadlov laborato

Stewardovy observatoe). Stewardova observato je soust

Arizonsk univerzity. M ponkud nezvykl umstn -- le pmo

pod univerzitnm fotbalovm stadionem v Tucsonu. V nov

laboratoi poprv instalovali rotujc pec, kter dokzala

pojmout sklenn disky a do prmru 3,5 metru. Vsledek prvn

etapy pprav a zkouek laboratoe byl vce ne spn: Angelovu

optiku pouv nyn est dalekohled s prmrem objektivu 1,8 a

3,5 metru na hvzdrnch v Arizon, v Novm Mexiku a v Kanad.

Angel odmt tenk zrcadla bonmotem, ve kterm porovnv ivho

lovka a sochu: lovk stoj vzpmen jen kdy dobe pracuje

jeho mozek, zatmco socha doke bez jakhokoli nmahy stt

stovky i tisce let. Je to ale bonmot ponkud pehnan, protoe

i Angelova zrcadla je nutno podprat, take to nejsou jen tuh

kusy hmoty se zcela nemnnm povrchem.

Prvn spchy

Asi nejznmjm dalekohledem, kter m Angelovo zrcadlo

z potenho obdob, je dalekohled WYIN na observatoi Kitt Peak

v Arizon. WYIN je opt zkratka, kter napovd, e tento

tiaplmetrov dalekohled financovaly univerzity ve Wisconsinu,

Indian, Yalesk univerzita a americk Nrodn optick

astronomick observato. WYIN na hvzdrn Kitt Peak reprezentuje

spn modern dalekohled. Kdy u nj stojte, mte pocit, e by

se dal odnst v ruce. Kopule, ve kter je, pipomn amatrsky

vyroben lunrn modul z projektu Apollo. Tato nzk hranat

plechov stavba oste kontrastuje s ticetimetrovou blou v,

vrcholem americkho stavitelstv poloviny dvactho stolet,

kter stoj necel kilometr vedle. Je elegantn, funkn,

technicky dokonal a ohromujc. V n je dalekohled s tm

stejnm prmrem zrcadla jako m WYIN -- 4 metry, ale o 25 let

star. Jeho jmno pipomn vznamnho americkm astronoma

Mayalla. Je skorem 10 krt t ne WYIN. V noci v setml

kopuli vypad Mayallv teleskop jako pzran obr. Kontrast

starho a novho. Mayallv dalekohled byl postaven na konci ry

bitevnch lod. Jeden novin ho pirovnal k posledn parn

lokomotiv postaven na svitu diesel.

Vrame se zpt do zrcadlov laboratoe Stewardovy observatoe

v Tusconu. Zatkem devadestch let se dle rozila vetn

pece, kter me zvldnout disky a do prmru 8,4 metru. Pibyly

dv brousc pracovit a v pro zkouen optiky. Prvn velk

kousek vyel z Angelovy laboratoe potkem roku 1992 --

estaplmetrov disk pro modernizovan dalekohled MMT na Mount

Hopkins v Arizon.

Nov MMT

Astronomov pi pozorovn dalekohledem MMT, kter byl sloen ze

esti mench, doshli ady vznamnch vsledk. Dalekohled

doshl technick dokonalosti, ale trpl adou nedostatk, kter

se nedaly odstranit, protoe jejich pina spovala v principu

fungovn sloenho dalekohledu. Jednm z nich bylo mal zorn

pole. Proto se o nahrazen esti zrcadel dalekohledu MMT jednm

velkm zaalo uvaovat u v roce 1985, kdy bylo zejm, e

Angelova laborato pi Stewardov observatoi v Tusconu bude

schopn produkovat velk votinov zrcadla. Ukzalo se, e do

stvajc kopule na Mt. Hopkinsu se me vejt dalekohled s

monolitickm zrcadlem o prmru a 6,5 metru. Tm by se stvajc

inn plocha MMT zvtila dvakrt (pipomeme, e est zrcadel

mlo innou plochu opovdajc prmru monolitickho zrcadla 4,5

metru) a zorn pole dokonce patnctkrt.

S brouenm estaplmetrovho disku se zaalo v roce 1995, ti

roky po jeho vyroben. Pvodn dalekohled MMT pestal pracovat

v beznu loskho roku a v srpnu u bylo nov zrcadlo v kopuli

MMT. Dalekohled ml bt uveden do provozu loni v prosinci a

v letonm roce u by ml zahjit pravideln pozorovn. Zkratka

jeho nzvu zstane stejn -- MMT, i kdy se bude jednat

o dalekohled s jedinm zrcadlem. Zmn se vak vznam zkratky.

MMT, pvodn Multiple Mirror Telescope, bude napt znamenat

Magnum Mirror Telescope, dalekohled s velkm zrcadlem.

LBT, pvodn Columbus

LBT, zkrceno z Large Binocular Telescope -- (Velk kuktko i

velk triedr) -- je dal projekt, kter bude vyuvat

votinovch zrcadel. Tento zajmav projekt b u od roku 1992.

Spolupracuj na nm Italov, Nmci a Amerian. Velk kuktko

bude sestaven ze dvou dalekohled, z nich kad m jako

objektiv zrcadlo o prmru 8,4 metru. Tento pstroj doke

soustedit tolik svtla jako jedin dalekohled s prmrem

objektivu 11 metr. Optick osy obou dalekohled budou od sebe

14,4 metr, take rozliovac schopnost zazen LBT bude po

sloitm matematickm zpracovn obrazu odpovdat obru s tm

tiadvacetimetrovm zrcadlem. Pokud pjde ve podle plnu bude

velk triedr dokonen v roce 2003. Zatm se participujcm

organizacm podailo zskat pes 55 milion dolar. To je dost

pro dokonen projektu v pvodnm rozsahu. Oekv se, e se

k projektu LBT nyn pipoj dal zjemci, aby bylo mon

financovat i stavbu specializovanch pstroj pro tento

dalekohled.

Prvn disk pro dalekohled LBT byl dokonen v Angelov laboratoi

v lednu 1997. Byl to zrove prvn osmimetrov disk, kter vyel

z rotan pece laboratoe. Odlvn neprobhlo pln hladce,

protoe po vychladnut disku se zjistilo, e vrchn sklenn

vrstva, kter m mt slu asi 5 centimetr, nen zcela

rovnomrn, protoe st skla protekla dovnit. Zvada byla pi

druhm pokusu v ervnu odstranna pidnm dvou tun skloviny a

disk byl pipraven k brouen. Hotov zrcadlo bude vit 15,6

tuny a vetn votiny bude 90 centimetr siln.

Kopule pro LBT se stav na vrcholu Mt. Graham v Arizon, kde ji

pracuj dva dokonen dalekohledy. V obou ppadech ve spoluprci

Arizonsk univerzity a dalch zahraninch instituc. Vznik tak

mezinrodn pracovit s nzven Mt. Graham International

Observatory -- MGIO.

MGIO a veverky

Jak jsme se zmnili u v vodu, pat Arizona ke svtovm

astronomickm rjm. Na horskch vrcholcch, kter vystupuj ze

Sonorsk pout, jsou rozesety nejlep americk astronomick

dalekohledy. MGIO m velmi pzniv klimatick podmnky. Le ve

vt nadmosk vce ne americk Nrodn observato na Kitt

Peaku (KPNO) a je mnohem vce chrnna ped ruivm svtlem

z nedalekch mst. Mt. Graham vybrali hvzdi z 280 monost.

Pesto se mus smit s tm, e v dob vrcholnho lta,

v ervenci a v srpnu, si mnoho nezapozoruj. V t dob v Arizon

pr a vtina hvzdren nen v provozu. Po zbvajc st roku

je poas velmi pzniv.

MGIO le na zem, kter pat indinskmu kmeni Apa, kte

zpotku nemli pro astronomii velk pochopen. Tec plochy se

postupn podailo odstranit a hvzdi a Apai si vychzeli

vstc. Pi vahch o stavb dalekohledu LBT se objevil nov

problm -- veverky. Ochrnci prody tvrdili, e stavba

dalekohledu LBT na Mt. Grahamu bude ohroovat vzcn druh

ervench veverek a prosadili dokonce zastaven stavebnch prac.

Teprve v dubnu 1996 schvlil Kongres zkon, kter dovoluje

postavit na Mt. Grahamu dal dalekohled. Tm padla posledn

pekka v projektu LBT.

Magellan

Dal dvojic pipravovanch obch dalekohled jsou dalekohledy

Magellan 1 a 2. Oba budou na observatoi Las Campanas v Chile,

kter pat Carnegieho nadaci ve Washingtonu. Tato instituce je

spolu s Arizonskou univerzitou hlavnm inicitorem projektu, ke

ktermu se pipojily dal americk univerzity ( MIT, Harvard

University a University of Michigan). Clem projektu Magellan je

postavit na observatoi Las Campanas dva dalekohledy se zrcadly

o prmru 6,5 metru. Ob zrcadla dod Angelova zrcadlov

laborato v Tucsonu. Stavba dalekohledu Magellan 1 je

v pokroilm stavu. Jeho sti se objevily na na vrcholu Las

Campanas v prbhu roku 1997. A byla rovn dokonena stavba

prvn kopule. Disk pro prvn estaplmetrov zrcadlo byl odlit u

v lednu 1994 . Na optice dalekohledu se podl i Vavilovv sttn

optick institut v Petrohrad, kter dodv sekundrn zrcadlo

dalekohledu. Druh Magellan je zatm ve stadiu pprav. Problmy

s financovnm zmizely pot, co se na pelomu let 1995/96

k projektu pipojily Harvardsk a Michigansk univerzita.

Magellan 2 nebude pesnou kopi jedniky, ale jeho optick

uspodn bude takov, aby se oba pstroje co nejinnji

doplovaly. Magellan 1 by ml bt dokonen v letonm roce,

Magellan 2 za dva roky pozdji.

Mauna Kea -- v pli cesty do vesmru

Vrchol vyhasl havajsk sopky Mauna Kea, esky Bl hora. Jej

vrchol povauj astronomov za nejlep msto k pozorovn na

svt. Nepekvap proto, e v dohledn dob budou na Mauna Kea

pracovat tyi z prvn destky nejvtch dalekohled na svt --

Keck I a II, Gemini I a Subaru. Mauna Kea je svou nadmoskou

vkou 4205 metr s pehledem nejvy astronomickou observato

na svt. Dalekohledy na vrcholu Mauna Kea maj velkou st

zemsk atmosfry pod sebou. To je vhodn zejmna pro pozorovn

v infraervenm oboru, protoe je neru ptomnost vodn pry

v ovzdu. Vzduch na vrcholu Mauna Kea je ist, stabiln a

such. Je to ovem msto znan odlehl a drsn. Astronomov si

mus zvyknout dchat dk vzduch, vjimkou nejsou vichice

o rychlosti 200 kilometr v hodin. Lze jen souhlasit s

pirovnnm Ren Racina, editele jednoho z mezinrodnch

projekt tto observatoe: Mauna Kea je v pli cesty do

vesmru.

Kuiperova iniciativa

I kdy se prvn vdeck vzkumy na vrcholu Mauna Kea uskutenily

u ped 160 lety, je historie tto observatoe mnohem krat,

necelch tyicet let. Prvnm impulzem pro vznik observatoe na

nejvym vrcholu ostrova Havaj bylo znien jeho hlavnho msta

Hilo plivovou vlnou. Tato prodn katastrofa, ke kter dolo

v kvtnu 1962, siln ovlivnila tradin nestabiln ekonomiku

ostrova. Mezi npady na oiven znien ekonomiky byl tak nvrh

zdit na obou vrcholech ostrova Mauna Kea a Mauna Lea

astronomick observatoe. Na tento nvrh reagoval pedn americk

astronom holandskho pvodu Gerhard Kuiper, kter se proslavil

svmi objevy v astrofyzice hvzd a tak se intenzivn vnoval

vzkumu tles slunen soustavy. Zamen na studium Msce a

planet a vzniku slunen soustavy ho pivedlo k velmi tsnm

kontaktm s americkm Nrodnm adem pro letectv a vesmr NASA.

Nvtvy na Havajskch ostrovech mu uarovaly, protoe se po cel

ivot snail najt vhodn msta pro astronomick pozorovn,

zejmna pro sledovn v infraervenm oboru. Kuiper zaal brzy

usilovat o to, aby NASA postavil dalekohled pro planetrn vzkum

na vrcholu Mauna Kea. Z Kuiperovy vlastn iniciativy zaal v roce

1964 na Mauna Kea pozorovat malm dalekohledem amatr Alika

Herring. Jeho pozorovn potvrdila, e toto msto je skuten

vynikajc.Je to skuten perk, je to msto, kde bude mon

zskvat ta nejlep pozorovn na svt, ekl pozdji Kuiper. A

pi jin pleitosti ekl, e povauje objev Mauna Kea za

nejlep pozorovac msto na svt a za jeden ze svch nejvtch

vdeckch spch.

Pli vlivn mu

Bylo to v e start prvnch americkch msnch a planetrnch

sond a Kuiper se dky svmu zamen a znalostem stal muem,

kter ml v NASA velk slovo. Paradoxn mu toto postaven pi

budovn observatoe Mauna Kea vce ukodilo ne prosplo. NASA

po podn Kuiperova nvrhu pekvapiv vyzval dal dv instituce

-- Observato Harvardsk univerzity a pozdji Havajskou

univerzitu, aby navrhly konkurenn projekty. Byl to dost

pekvapiv krok, protoe Havajsk univerzita nemla v t dob ani

dnou katedru astronomie. ada vdc se domnvala, e Kuiper u

je pli angaovn v projektech NASA a e veden dalho

programu je teba nabdnout nkomu jinmu. A NASA s tmto nzorem

souhlasil. A tak se stalo, e budovatelem nov observatoe se

stal astronom-teoretik, John T. Jefferies, kter se hlavn

zabval interpretac slunenho spektra. Stt se vedoucm

projektu stavby prvnho vtho pstroje na Mauna Kea byla ale

velmi lkav nabdka. Jefferies spolu s nkolika kolegy navrhl

postavit dalekohled o prmru zrcadla kolem dvou metr, co byl

vt a dokonalej pstroj ne navrhl Kuiper. Prvn roky

projektu nebyly snadn, kritik, kte nemohli zapomenout, e

Jefferies jen dle rozvj Kuiperv npad, bylo dost. V roce 1967

zaaly stavebn prce. Prce v prosted, kde se nedostv

kyslku, nebyla snadn. Lid byli nervozn a dlali chyby. Sydney

Wolffov, pozdj editelka americk Nrodn optick

astronomick observatoe, kter v t dob byla Jefferiesovou

zstupkyn, k tomu poznamenv: Zavedli jsme jasn pravidla.

Kad musel jednou za pl hodiny minutu dchat ist kyslk, a

situace se zlepila. Po tchto zkuenostech byl v kopuli novho

pstroje zzen rozvod kyslkem obohacenho vzduchu, kter

zsoboval vechna dleit msta pro provoz dalekohledu. V ervnu

1970 byl konen dalekohled o prmru zrcadla 2,2 metru hotov.

Byl to v t dob osm nejvt dalekohled na svt. Slavnostn

ceremonie se zastnil i Kuiper. Nebl se piznat svou chybu a

navc tmto gestem ocenil Jefferiesovo obrovsk sil pi stavb

observatoe. Jefferiesova snaha neskonila tmto projektem. Jeho

clem bylo vytvoit na Havajsk univerzit astronomick

pracovit na svtov rovni a vybudovat na Mauna Kea jednu

z nejvtch observato na svt. O prci na Havajsk univerzit

nebyl velk zjem a tak Jefferies szel na mlad odvn lidi.

Prvnm krokem k budovn svtov proslul observatoe bylo

jednn s Franci a s Kanadou o stavb spolenho dalekohledu

o prmru zrcadla 3,6 metru. Havajsk univerzita byla ochotn

zaplatit 15 procent nklad. Dalekohled, nyn znm pod zkratkou

CFHT -- Canada-France- Hawaii Telescope byl dokonen v roce

1979. Konstrukce jeho kopule umouje pozorovn i pi vtru

o rychlosti 100 kilometr v hodin. Jet v tm roce jako

dalekohled CFHT byl na Mauna Kea uveden do provozu britsk

pstroj UKIRT pro pozorovn v infraervenm oboru. Jeho tenk

zrcadlo m prmr 3,8 metr. Dokonal tvar zajiuje cel les

potaem zench podpr.

Jefferiesovo vtzstv

Ponkud sloitj byl vvoj americkho dalekohledu pro

pozorovn v infraervenm oboru. Tento projekt s nzvem IRTF

-Infrared Telscope Facility financoval, podobn jako projekt

havajskho dvoumetru, NASA. Infraerven pozorovn mla doplnit

planetrn program kosmickch sond pipravovanch na sedmdest a

osmdest lta. NASA najal americkho astronoma Jamese Westphala,

aby navrhl nejvhodnj msto pro stavbu velkho infraervenho

dalekohledu. Westphal dospl k jednoznanmu doporuen:

nejvhodnj msto je Mauna Kea. Jefferies toto rozhodnut

podporoval, protoe v nm vidl dal monost, jak observato na

Mauna Kea rozit. NASA proto zadal v roce 1974 kontrakt na

stavbu IRTF Havajsk univerzit. Projekt nezaal dobe. Na podzim

1975 disk pro tmetrov zrcadlo, kter pipravovali v Arizon,

zhadn praskl. Bylo teba podit nov disk a to projekt znan

prodrailo. V t chvli se opt ozvaly hlasy, kter u ped tm

kritizovaly rozhodnut postavit dalekohled na Havaji. Pote, se

ktermi se setkvali pracovnci Havajsk univerzity pi uvdn

dvoumetrovho dalekohledu na Mauna Kea do provozu, vzbuzovaly

obavy, zda budou schopni provozovat jet dal pstroj.

Dvoumetrov dalekohled na Mauna Kea byl jednm z prvnch

pstroj zcela zen potaem a jet est let po zahjen

provozu nebyl dosti spolehliv. een se nalo a v roce 1976,

kdy byla instalovna zcela nov elektronika. Dal vn problmy

v projektu IRTF, kter nkdo sarkasticky nazval NIRD -- National

Infrared Disaster, (Nrodn infraerven katastrofa) zpsobila

diskuse o nejvhodnj monti pro dalekohled. Mont mla bt

velmi tuh, aby bylo mon nastavit studovan objekt podle

referenn hvzdy vzdlen na obloze a 15. Infraerven

dalekohled me pozorovat i ve dne, protoe pozad oblohy v tomto

psmu je prakticky stejn ve dne i v noci. Pi dennch

pozorovnch je ale teba nastavovat naslepo podle nkolika

referennch hvzd. Nakonec vechno dobe dopadlo, IRTF byl

slavnostn uveden do provozu v roce 1979, take jeho pozorovn

mohla vznamnm zpsobem podpoit data z Voyageru 2 zskan pi

prletu soustavou msc Jupiteru. Bylo to dal vtzstv pro

Jefferise. V roce 1981 ekl americk astronom Cruikshank, blzk

spolupracovnk Jefferiese, e ve nasvuje tomu, e Mauna se

stala jednou z nejvznamnjch observato na svt. John

Jefferies m anci, e se zaad, podobn jako George Ellery Hale

P1, mezi velk budovatele astronomickch observato.

Dal plny

Na zvr se jet zmnme o projektech velkch dalekohled,

jejich stavba jet nebyla zahjena, ale jejich realizace je

tm jist. Oba jsou replikami dalekohled, kter ji byly

dokoneny.

Keck III na Kanrskch ostrovech

V dubnu loskho roku se panlsk vlda rozhodla finacovat

stavbu velkho dalekohledu GTC -- Gran Telescopio Canarias (Velk

kanrsk dalekohled), kter by ml bt dokonen v roce 2002 na

observatoi Roque de los Muchatos na ostrov La Palma. Nklady na

stavbu dalekohledu se odhaduj na 85 milion dolar. Dalekohled

bude svou koncepc i rozmry velmi blzk obma Keckovm

dalekohledm, kter u pracuj na Havajskch ostrovech. editel

projektu Pedro Alvarez ale tvrd, e GTC bude lep ne oba

Keckovy dalekohledy. Bude vytvet ostej obrazy a pozorovn s

nm bude vce efektivn.

Dal HET v Jihoafrick republice

Zatkem ervna loskho roku oznmila vlda Jihoafrick

republiky, e vnuje 10 milion dolar na stavbu Velkho

jihoafrickho dalekohledu -- anglicky South African Large

Telescope -- SALT. Tento pstroj tak vychz z osvden

koncepce. Vzorem pro jeho stavbu bude loni dokonen dalekohled

HET na McDonaldov observatoi v Texasu P4.

Jihoafrick astronomie m pomrn dlouhou tradici. Ve dvactch

letech minulho stolet byla zaloena Krlovsk observato na

Mysu Dobr nadje. O 150 let pozdji se vechny jihoafrick

hvzdrny slouily v jednu instituci South African Astronomical

Observatory SAAO. Slouen znamenalo tak pesthovn ty

dalekohled na nov msto v horch v severnm Kapsku. Nov msto

je ideln pro astronomick pozorovn. Pesthoval se i

dalekohled o prmru zrcadla 1,9 metru, kter byl v dob svho

vzniku, tedy ped 50 lety, nejvtm pstrojem na jin

polokouli. Koncem padestch let uvaovaly evropsk stty

o vybudovn spolen jin observatoe prv v Jin Africe. Byl

to hlavn aparteid, kter nakonec piml Evropany, aby postavili

observato ESO v Chile. Jihoafrick astronomie se v poslednch 25

letech velmi spn rozvjela a zmr postavit kopii HET tento

rozvoj korunuje. SALT by se opt mohl stt nejvtm dalekohledem

pod jin oblohou. Vtina velkch astronomickch dalekohled je

stle na severn polokouli. Pstroj s prmrem nad 2 metry je

na severu 4krt vc ne na jihu.

Jihoafrick vlda utrat za pikov astronomick pstroj

podstatn mn ne panl -- SALT by neml stt vce ne 24

milion dolar, ovem za cenu omezen, kter tento typ

dalekohledu m. Pipomeme, e je jen omezen pohybliv, take

neme pozorovat libovoln msto na obloze. Pokud by Jihoafrian

pesn okoprovali vkresy z Texasu, mohl by SALT pozorovat jen

plku Malho Magellanova mrana. A to je natolik zajmav objekt,

e stoj za to uvaovat o mench konstruknch pravch.

Jihoafrick vlda zaplat bhem pti let tm polovinu nklad.

Poda-li se zskat i dalch 14 milion dolar, mohl by se SALT

podvat na nebe u v roce 2004. Finann pomoc nabdla

Carnegie-Mellonova univerzita, kter pipravila video pro

propagan akci, jej clem je zskat st potebnch penz.

Zjem podlet se na stavb dalekohledu projevily Japonsko, Korea,

na, Tchaj-van a Polsko.

Pro stavt velk dalekohledy?

V pedchozch odstavcch byly popsny vechny projekty velkch

dalekohled, kter budou dokoneny bhem nkolika let. Kad

z esti projekt, kter se u rozbhl, stoj kolem 100 milion

dolar. Ha, ekne si ten, astronomov jsou na tom dobe, kdy

v prbhu nkolika let dostanou pstroje za vc ne pl miliardy

dolar. To rozhodn nen pravda. Penz pro astronomii je mlo a

navc, jak si povme dle, tyto stamilionov pspvky vedou

v jinch oborech astronomie k velmi bolestnm omezenm.

Astronomie ale velk dalekohledy potebuje. m vt je objektiv

dalekohledu, tm detailnj snmky se daj takovm pstrojem

podit a zrove tak plat, e vt dalekohled dohldne dle

do vesmru, protoe doke soustedit vce svtla.

Seznam kol pro nov obry

Dalek vesmr

Zjem o pozorovn s nimi maj pedevm kosmologov. Klasickm

problmem zstv uren Hubblovy konstantyP5, kter uruje

rychlost rozpnn vesmru a tak jeho st. Data z novch

pstroj pomohou vysvtlit, jak byla cesta od Velkho tesku

k nynjmu rozdlen galaxi, hvzd a planet, schopnch nst

ivot. Astronomov doufaj, e velk dalekohledy dohldnou tak

daleko, e budou moci pozorovat galaxie v jejich mld, tedy

v dob, kdy vznikaly, a spektrografy budou studovat jejich

chemick sloen. Hodn si astronomov slibuj od velk

rozliovac schopnosti dalekohled. Bude mon studovat tvary

mnoha galaxi, kter jsou dnes znmy jen jako bodov zdroje.

Takov data by mla bt pouiteln i pro hledn skryt, temn

hmoty ve vesmruP6. Detailn snmky by mly vypovdat o rotaci

galaxi, struktue jejich jader a o existenci mohutnch ernch

dr.

Hvzdy

Dal okruh otzek se tk vzniku hvzd a planet. Dosavadn

pozorovn jasn dokazuj, e vznik hvzd je spojit proces,

kter se odehrv v mezihvzdnch mranech v na i v cizch

galaxich. Co vak nevme, je, jakm zpsobem se mezihvzdn

mrana rozpadaj na men sti, ze kterch potom vznikaj

zrodky hvzd, dvojhvzd a tak zrodky planetrnch systm.

Nevme to jednak proto, e pro viditeln svtlo jsou oblasti

vzniku hvzd nedostupn, protoe je stn prachov mrana, a tak

proto, e v dob vzniku jsou zrodky hvzd chladn a svt tedy

hlavn v infraervenm oboru, kde maj nynj dalekohledy malou

citlivost a malou rozliovac schopnost. Vechny nov velk

dalekohledy se proto orientuj na infraerven obor. Odhaduje se,

e by mly zlepit citlivost i rozlien v infraervenm oboru

desetkrt. Optimistick vize tvrd, e napklad LBT by ml

zskat snmky, kter by pmo ukazovaly, jakm zpsobem se mrana

rozpadaj.

Vznik planetrnch soustav

V ad ppad se pozoruj disky kolem mladch vznikajch hvzd.

Zpotku jsou tyto disky dost vrazn v infraervenm oboru, ale

postupn slbnou a nedaj se nynjmi prostedky pozorovat. HST

objevil takov objekty v mlhovin Orionu. Vtina tchto objekt

je velmi zaprena, take je vidt jen v infraervenm oboru.

Opt podstatn vt rozliovac schopnost, jakou bude mt LBT,

by mla v tomto ppad vrazn pomoci.

Zsadn dleitost maj i pm pozorovn planet. Vechny

planety mimo slunen soustavu byly objeveny nepmmi metodami.

Nikomu se jet nepodailo vzdlenou planetu pmo pozorovat.

V nvrhu dalekohledu LBT se tvrd, e tento dalekohled by ml

vidt planetu velikosti Jupiteru u 50 nejblich hvzd.

Asteroseismologie

V osmdestch letech vznikl nov obor -- helioseismologie,

studium vnitn struktury Slunce na zklad studia jeho oscilac.

Sledovn slunench ptiminutovch oscilac se stalo zkladnm

nstrojem zkoumn slunenho nitra. Astronomov jdou v principu

cestou geofyzik, kte se o zemskm nitru dovdaj ze en

seismickch vln. K pechodu od helioseismologie

k asteroseismologii -- studiu niter nejblich hvzd -- je nutn

soustedit mnohem vce svtla. A to dokou prv chystan

osmimetrov dalekohledy.

Je zejm, e nov velk dalekohledy ovlivn pomry v astronomii

na celm svt. Trend vybudovat nov ob pstroje pinese mnoho

klad, ale zrove i zpory. Podstatnm zpsobem se zvt

kapacita dalekohled vyjden velikost inn optick plochy.

Poet dalekohled se vak zvt jen velmi mlo, protoe zvten

optick plochy jde na vrub necel destky novch obr. Zrove

uvauje ada instituc o omezen stvajcch stednch a vtch

dalekohled, aby byly prostedky pro provoz pipravovanch obch

teleskop. To nen rozhodn krok sprvnm smrem. Ob dalekohled

potebuje podporu mench pstroj, kter pro nj mohou testovat

nov pstroje a vyhledvat zajmav objekty k dalmu studiu.

Zatmco jsme si ukzali, e teba v ppad MMT bylo mon

spojenm esti mench dalekohled zskat kapacitu velkho,

neplat opan postup: jeden velk dalekohled nenahrad deset

mench. Pokud nedojde k investicm i v zzem, tedy do etnch

mench pstroj, hroz nebezpe, e pedvoj obr nespln

vechna oekvn do nj vkldanch.

Ped nkolika lety se vztah mezi novmi a starmi dalekohledy

nebezpen vyhrotil. Americk Nrodn optick astronomick

observato, kter podporuje stavbu dalekohled Gemini, zcela

reln uvaovala o radiklnm omezen provozu na observatoi Kitt

Peak v Arizon. krty se nemly zastavit ani u tymetrovho

Mayallova teleskopu, kter i po dokonen obr bude stle v prvn

dvactce nejvtch dalekohled svta. V souasn dob se situace

zlepila a Mayallv dalekohled bude vybaven zazenm pro

zlepen obrazu. Podobn optimistick zprvy pichzej i

z Evropsk jin observatoe, kter plnuje modernizaci dvou

dalekohled na Ls Sille a menho (prmr zrcadla 2,6 metru),

kter bude vyhledvat objekty pro dalekohled VLT. Tyto dva

pklady jsou zatm spe vjimkou. ada zem, kter njakm

zpsobem na optickch obrech participuj, se stle sna uetit

prostedky na provozu nrodnch hvzdren.

Poznmky

1. Ptimetrov dalekohled Palomarsk observatoe. Slavnostn

inaugurovn 3.ervna 1948. A do roku 1977 byl nejvtm optickm

dalekohledem na svt. Byl pojmenovn po americkm astronomovi

G.E. Halovi (1868-1938), kter organizoval budovn t velkch

americkch dalekohled. Uveden do provozu poslednho z nich,

palomarskho ptimetru, se nedoil. Ptimetrov dalekohled byl

postaven na vrcholu Palomar Mountain v jin Kalifornii ve vce

1706 metr. Hlavn zrcadlo m svtelnost f/3,3.

2. Konstrukce tubusu podle Serrurieova nvrhu je vysvtlena

v knize Grygar, J., Horsk, Z. a Mayer, P.: Vesmr.

Mlad fronta, Praha 1983, str.410

3.

Koukolk, F.: Mravenec a vesmr. Vyehrad, Praha 1997

kapitola Neznm kmen hndch trpaslk

4.

Koukolk, F., Koubsk P.: impanz a vesmr. Vyehrad, Praha

1998, kapitola HET

5.

Koukolk, F.: Lenochod a vesmr. Vyehrad, Praha 1995,

kapitola O rudm posuvu, Edwinovi Hubblovi...

Koukolk, F.: Mravenec a vesmr. Vyehrad, Praha 1997,

kapitola Pote s Hubblovou konstantou

6.

Koukolk, F.: Mravenec a vesmr. Vyehrad, Praha 1997,

kapitola Neznm kmen hndch trpaslk

Literatura

Nature 395, Supplement, 1 October 1998

http://medusa.as.arizona.edu/mlab/mlhist.html (zrcadlov

laborato)

http://medusa.as.arizona.edu/lbtwww/lbt.html (projekt LBT)

http://medusa.as.arizona.edu/mlab/magellan.html (projekt

Magellan)

http://www.ocin.edu/~johns/magellan.html (projekt Magellan)

http://sculptor.as.arizon.edu/foltz/www/mmt.html (dalekohled MMT)

http://www.eso.org (projekt VLT)

http://www.ifa.hawaii.edu/images/aerial-tour/ (psobiv pehldka

vech dalekohled na observatoi Mauna Kea)

Zhadn zblesky vesmrnho gama zen

Nejmohutnj vbuchy ve vesmru

Gama astronomie se zabv studiem gama zen z vesmru, zenm,

kter m velmi krtkou vlnovou dlku a tud je velmi

energetick. Podobn jako v ppad retgenovho (X) -- zen,

pracuje se i v gama oboru spe s elektronvolty, tedy energi

zen ne vlnovou dlkou P1. Vtina pstroj pro detekci

zen gama pracuje mimo zemskou atmosfru, ale v nkterch

oblastech se d vystait jenom s vkovmi balony i dokonce

detektory na zemskm povrchu. Vesmrn gama zen mus vznikat

pi netepelnch procesech, protoe nejsilnj nebesk zdroje

paprsk gama se neshoduj s optickmi a infraervenmi objekty,

kter jsou evidentn tepelnho pvodu. Podobn objekty zn

radioastronomie, take paradoxn zen s nejmen energi

(rdiov) a nejvt (gama) me pichzet ze stejnho zdroje.

Gama astronomie pesto, e je velmi mladm odvtvm astronomie,

pokrv velmi irok obor od Msce a po extragalaktickou

astronomii. Gama zen pichz t ze Slunce v souvislosti s

erupcemi. V gama zen se projevuj rzn exotick objekty jako

vtrysky, pulzary a slunen erupce. Zajmav je zen ze

supernov, kter v podstat potvrzuje dosavadn teorie vzniku

prvk ve vesmru. K nejzajmavjm a stle nejzhadnjm

objektm pat zbleskov zdroje.

Zbleskov zdroje

V edestch letech zaaly Spojen stty vypoutt druice Vela,

kter mly sledovat, zda nedochz k poruovn mezinrodn

dohody o zkazu jadernch vbuch v vesmru. Druice obhaly

kolem Zem po kruhovch drahch ve vce 125 000 kilometr a byly

vybaveny detektory zen s velkou energi (100 keV a nkolik

MeV), kter vznik pi jadernch reakcch. Prvn pozorovn

naznaovala, e nkter jadern mocnost, nejspe Sovtsk svaz,

jadern vznty ve vesmru kon. Druice toti nkolikrt

zachytily krtk vzplanut v oboru gama zen. Protoe se

jednalo o vojensk program, byly prvn vsledky zveejnny a

v roce 1973, pot, co bylo zejm, e vzplanut jsou prodnho

pvodu. Druice Vela msto zjitn tajnch jadernch exploz

objevila nov typ vesmrnch objekt -- zdroj zblesk zen

gama, anglicky Gamma-Ray Burst -- GRB. Gama zblesky se vyskytuj

asi jednou denn v libovolnch mstech na obloze. Nbh pulzu je

velmi krtk -- zlomek sekundy, nsleduje ostr maximum a

doznvn, kter me trvat i nkolik minut. V jednom ppad

doznval gama zblesk pes hodinu. Z prvnch pozorovn

vyplvalo, e GRB nedoprovz dn kaz v rdiovm nebo optickm

oboru. Zpotku nebylo vbec zejm, z kterho msta na nebi

zblesky pichzej. Zpsob detekce na druicch Vela nedovoloval

jejich pesn zamen na obloze. Teprve kombinac simultnnch

men z nkolika druic se podailo urit polohu GRB s vt

pesnostP2. Jedin pesn poloha toti umouje ztotonit GRB s

objektem, kter se pozoruje v jinm oboru spektra, nejlpe

optickm. Zkuenosti ze studia rdiovch a pozdji rentgenovch

zdroj na nebi ukzaly, e ztotonn tchto objekt s optickmi

protjky bylo hlavnm impulzem pro pochopen jejich povahy P3.

Nicmn obrovsk sil mnoha astronom po celm svt nevedlo

k doucm vsledkm.

Pote s identifikac

Identifikace zbleskovch gama zdroj m proti rdiov a

rentgenov astronomii dva velk handicapy -- poloha zdroje se

ned urit pli pesn a zblesk je velmi krtk. Navc chyb

pesnj pedstava o tom, jak vlastnosti by ml optick

protjek zbleskovho gama zdroje mt. I kdy se v prbhu mnoha

let vyskytlo nkolik zprv o spnm ztotonn GRB s optickmi

objekty, k vraznmu pokroku pi pochopen mechanismu

zbleskovch zdroj nedolo. A tak se objevovaly doslova destky

teori, kter vysvtlovaly, pro nkde ve vesmru dochz ke

krtkm, ale velice silnm vronm energie. Nebylo ovem jasn,

jak jsou intenzivn, protoe nebylo mon urit jejich

vzdlenost. Teorie to byly nejrznj od fantastickch

(mezihvzdn vlky) pes velmi neobvykl (hroutc se hvzdy ve

velkch vzdlenostech, spojovn ernch dr a neutronovch

hvzd) po pijateln (dopady komet na neutronovou hvzdu).

Pokrok pinesla druice Compton

Nakonec se ukzalo, e v ppad zbleskovch gama zdroj pomohou

jen pozorovn mimo zemskou atmosfru. Prvn prlom znamenal

systematick vzkum druice ComptonP4. Druici s pvodnm nzvem

Gamma Ray Observatory vynesl americk raketopln v dubnu 1991. Na

palub observatoe, kter v 17 tun, jsou tyi detektory gama

zen. Pro vzkum GRB je nejdleitj experiment BATSE, kter

me zaznamenvat zblesky gama zen souasn na dvou tetinch

oblohy. Ani BATSE nedoke urit polohu GRB s dostatenou

pesnost, ale d se pout pro jejich systematick sledovn.

Ped startem se informace o GRB zskvaly vtinou jen jako

vedlej vsledky pi letech druic a kosmickch sond. Prvn

zprva o GRB zachycench druicemi Vela se zmiovala o 16

vzplanutch za 3 roky. Vhodn bylo zachycovat GRB na kosmickch

sondch letcch rznm smrem ve slunen soustav, protoe tak

se doshlo toho, e vzdlenost mezi detektory byla velk a o to

pesnji lo urit polohu zdroje. Zpracovn tchto dat bylo

velmi zdlouhav. Z pozorovn gama aparatur bylo mon vytipovat

malou ploku na obloze a tu podrobili astronomov pelivmu

przkumu. Vybrali z archiv snmky oblohy a poizovali nov

zbry, na kterch byla chybov ploka GRB zachycena a snaili se

na n najt njak podezel objekt. Tch mohlo bt v chybov

ploce nkolik. Mohl jm bt kvasar, pozstatek po vbuchu

supernovy, nebo neobvykl zjasnn neviditeln ve stejnm mst

na jinch snmcch. Hlavn nevhodou tto metody bylo, e se

vtinou nejednalo o souasn pozorovn, ale e se detekce gama

zdroje, kter se uskutenila ped nkolika tdny, srovnvala se

snmky pozenmi ped nebo po vzplanut.

Experiment BATSE znamenal vrazn obrat: od startu druice

Compton do srpna 1996 se podailo zaznamenat 1636 GRB. Dnes u je

jich znmo pes dva tisce. To u sta k tomu, aby se GRB

statisticky analyzovaly. Z pozorovanho, velmi rovnomrnho

rozloen GRB na obloze, se d usoudit, e zblesky vznikaj bu

blzko -- v jaksi slupce kolem slunen soustavy, nebo velmi

daleko -- na kraji znmho vesmru, nebo, jak kaj astronomov,

v kosmologickch vzdlenostech. Ze statistickho materilu tak

vyplvalo, e GRB se neopakuj, co znamen, e gama zblesk

znamen definitivn znien pvodnho objektu. Na zklad

vsledk z experimentu BATSE se dalo ci, e GRB nemohou vznikat

v rovin na Galaxie, kde se sousteuje vtina hvzd.

Nejistota ve vzdlenostech a tedy i v energetick mohutnosti

zblesk zstala.

BeppoSAX -- prvn nlez optickho protjku GRB

Dal pokrok znamenalo vyputn druice BeppoSAX koncem dubna

1996. Druice o vze necelch 1,5 tuny obh po kruhov drze ve

vce 600 kilometr. Na palub m dva druhy detektor -- zkohl

a irokohl, kter pracuj v energetickm psmu 0,1 a 300 keV.

zkohl detektory m podl osy z druice, zatmco irokohl

detektory zabraj podl osy y, take zbry obou skupin

pstroj jsou navzjem kolm. zkohl idla zachyt mlo

energetick X zen, zatmco irokohl pstroje dosahuj a do

oblasti zen gama. Dky tomu, e druice me pozorovat v obou

oborech, podailo se uinit objev, kter m pro vzkum GRB

zsadn vznam. Ukzalo se toti, e GRB z tak v rentgenovm

oboru a to dokonce mnohem dle trv zblesk zen gama. To bylo

velmi dleit zjitn, protoe v rentgenovm oboru se d poloha

zdroje urit mnohem pesnji. V praxi to vypad tak, e pokud GRB

zachyt irokohl detektor, zam se na nj bhem nkolika

hodin rentgenov dalekohled s dobrm rozlienm a ten ur polohu

zbleskovho zdroje. Dky tomu, e GRB doznv v rentgenovm

oboru dle ne v oblasti gama a e v X zen se d poloha urit

s lep pesnost, pinesla pozorovn z druice BeppoSAX

vsledek, o kter astronomov usilovali tm 30 let: konen se

podailo nalzt optick protjek GRB.

Historick pozorovn se uskutenilo 28. nora 1997, kdy BeppoSAX

zachytil zbleskov zdroj oznaen podle data pozorovn zkratkou

GRB970228. Ze snmku rentgenovho dosvitu se podailo urit

pesnou polohu, take necel den po zblesku snmaly jeho okol

vkonn dalekohledy na Kanrskch ostrovech a v Chile. Zjistily,

e na mst zblesku byl objekt, kter postupn slbl. K dalmu

ppadu spnho nalezen optickho protjku k zblesku gama

dolo zatkem kvtna 1997. Zblesk je proto oznaen GRB970508.

Jeho optick protjek se v dob identifikace zjasoval.

Spektrografem na druhm Keckov dalekohledu se podailo zskat

jeho spektrum. Z posuvu spektrlnch ar se d usoudit, e zdroj

se nachz v kosmologick vzdlenosti -- 7 miliard svtelnch

let.

V prosinci 1997 byl ztotonn GRB971214 s objektem v galaxii,

kter je podle rudho posuvu jet mnohem dle ne protjek ke

zdroji GRB970508. Pokrok ve studiu GRB v roce 1997 byl velmi

nadjn. Krom druice BeppoSAX se do men poloh rentgenovch

dosvit GRB zapojily i dal satelity -- Rossi, Rosat a japonsk

ASCA. Nkter pozorovn byla zskna ve spoluprci s druic

Compton a s nktermi kosmickmi sondami. Bylo zjitno celkem

devt GRB, z nich ti se podailo ztotonit s optickm objektem.

Ve dvou ppadech jsou blzko mst, kde vzplanul GRB velmi

vzdlen galaxie. To tedy znamen, e s jevem GRB je spojeno

uvolnn velkho mnostv energie. Jsou-li GRB vzdlen miliardy

svtelnch let a z-li vemi smry, pak mus dosahovat vkonu

1043 W, tedy tisckrt vc ne kvasar. Energie, kterou za tchto

pedpoklad GRB vyz za nkolik sekund je srovnateln s

vyzenou energi Slunce za celou dobu jeho ivota (8 a 10

miliard let). Proto vtina model vysvtlujcch vznik GRB

pedpokld, e souvisej s kompaktnmi objekty. Jev m patrn

ti fze. V prvn se odehraje vbuch projevujc se jako gama

zblesk. Me k nmu dojt v dsledku splynutm dvou blzkch

neutronovch hvzd. Z msta vbuchu se velkou rychlost rozpn

ohniv koule, kter vyzauje mn energetick zen a me bt

vidt i v optickm oboru. Postupn se ohniv koule brzd a jej

zen v optickm i rdiovm oboru slbne. V loskm roce byl

ztotonn zblesk GRB980425 s objektem, kter m velmi mal rud

posuv a mus bt relativn blzko. Tm se situace opt ponkud

komplikuje. Je mon, e existuje nkolik typ zbleskovch gama

zdroj.

Dal pozorovn, dal komplikace

Po prvnm spnm nlezu optickho protjku GRB se zdlo, e

zhada gama zblesk bude brzy vyeena. Za necel dva roky

pibylo jen nkolik dalch identifikac. Na rozdl od rentgenov

astronomie, kde se d ztotonn zdroje nezvisle ovit tm, e

optick a rentgenov jevy se mn se stejnou periodou, je optick

identifikace GRB stle trochu nejist. Ned se pln vylouit, e

optick protjek GRB se na pozad vzdlench galaxi jenom

promt. Vtinou je teba hledat velmi slab objekty, kterch

me i na mal chybov ploce bt nkolik. Krom toho GRB je

okamitou udlost, kter se u nebude opakovat, take

astronomov mus vystait s tm, co v danou chvli napozorovali.

Vhledy do budoucna

spn ztonn GRB s optickmi protjky vrazn posunula tuto

zajmavou oblast astrofyziky. U se nediskutuje o tom, jak daleko

zdroje jsou, ale mluv se sp o konstrukci realistickch model.

Pokud i dal optick protjky GRB budou stejn slab objekty

jako ty dosud identifikovan, bude nutn potat s nasazenm nov

budovanch obch dalekohled, kter budou schopny zskat jejich

spektra.

Velkou nadj pro pokrok ve studiu GRB byla druice HETE, kter

mla studovat gama zblesky v irokm energetickm psmu a

zskvat jejich spektra a men jejich jasnost. Druice byla

vybavena i malmi kamerami pro optick obor. Zrove mla

pedvat v sti internet informace pro pozemn dalekohledy.

Experiment HETE se nepodailo realizovat, ale je mon, e se

bude opakovat v letonm roce. Po roce 2000 se oekv vyputn

velk laboratoe pro vzkum kosmickho gama zen INTEGRAL a

pozdji dal druice pro gama astronomii GLAST.

Poznmky

1. Elektronvolt (eV) jednotka energie pouvan pro stice (ev.

fotony). 1 eV odpovd vlnov dlce 1,2 mikrometru --

infraerven psmo.

2. Urovn poloh GRB. Ostr nbh impulzu gama zen umouje

stanovit as zachycen GRB aparaturou druice. Zachyt-li zblesk

dv dostaten vzdlen druice, d se z rozdlu as zachycen

urit poloha krunice na obloze, na kter se zdroj nachz.

Pozorovn ze t druic ur dv krunice se dvma prseky a

teprve men ze ty druic ur polohu jednoznan.

3. V polovin edestch let byl objeven prvn rentgenov zdroj

na nebi (mimo Slunce, jeho X emise byla znma u adu let ped

tm). Zdroj se podailo ztotonit se slabou hvzdou v souhvzd

tra. Vrazn pokrok rentgenov astronomie byl zaznamenn a pi

ztotonn zdroje Cyg X 1 (prvn rentgenov zdroj v souhvzd

Labut). Podailo se prokzat, e v optickm oboru se objekt jev

jako dvojhvzda, a e rentgenov emise je dsledkem petkn

hmoty z jedn sloky na druhou.

4. Druice byla pojmnovna po americkm fyzikovi A.

E. Comptonovi (1892 -1962), kter se zabval studiem gama a

X-zen. V roce 1923 objevil po nm pojmenovan Comptonv jev,

kter popisuje rozptyl X-zen na volnch elektronech. Tento jev

potvrzuje kvantov charakter elektromagnetickho zen. Compton

zskal v roce 1927 Nobelovu cenu za fyziku.

Literatura

Scientific American March 1998

Nature 393, 1998, s.13

Nature 396, 1998, s. 233

Hvzda postaven z Lega

Pbh mezinrodn kosmick stanice ISS

Pe se rok 2005. Obyvatel tme cel zemkoule mohou na non

obloze spatit jasnou letc hvzdu, jej zi pekonv pouze

Msc. Kolem Zem se toti pohybuje ve vce 350 kilometr

nejvt uml tleso, kter kdy lovk vyslal do vesmru --

mezinrodn kosmick stanice ISS (International Space Station) --

velk jako fotbalov hit. Tento kolos pipomn spe hraku

sestavenou z ob stavebnice Lego ne zbry z fantastickch

film, kter se objevovaly na pltnech kin u ped destkami let.

Na obou koncch sto deset metr dlouhho phradovho nosnku

jsou mohutn kdla panel se slunenmi bateriemi. Ty zsobuj

vlastn stanici zavenou pod stedn st nosnku. Tvo ji

dmysln pospojovan vlce, kvdry a desky rznch rozmr -- pt

z nich jsou moduly, ve kterch ij a pracuj kosmonauti.

Freedom a Alpha

Tak bude vypadat orbitln stanice ISS, na jej monti se

v americk reii podl dalch 15 stt. Projekt velk kosmick

stanice na obn drze se objevuje v plnech americk

kosmonautiky u tm ticet let. Stavba kosmick stanice byla

jednm z hlavnm argument, kterm Amerian zdvodovali vvoj

raketoplnu potkem sedmdestch let. Raketopln ml bt hlavnm

dopravnm prostedkem pro kyvadlov spojen mezi stanic a Zem.

Prvn jasnj podoby se stanice dokala v roce 1984, kdy

prezident Reagan vyhlsil vytvoen stl kosmick stanice

Freedom za nov americk kosmick program. Freedom se mla stt

protivhou sovtskho pronikn do vesmru. Americk ad pro

letectv a vesmr NASA zhy definoval jej zkladn program.

Stanice mla bt vchodiskem pro pilotovan lety k Msci a

pozdji i k Marsu, mla bt pouiteln pro dlouhodob sledovn

Zem, pro ppravu a tak vrobu nejrznjch materil

v podmnkch mikrogravitaceP1 a pro sledovn dlouhodobho vlivu

kosmickho letu na lidsk organismus. To ve se mlo podit za

sumu 8 miliard dolar, tedy z hlediska nklad na kosmick

projekty velmi lacino. Mon proto se finann strnka novho

projektu stala jeho hlavn brzdou. Brzy se ukzalo, e skuten

cena bude mnohem vy a tak americk ad pro vdaje nutil

sniovnm rozpotu NASA, aby na et stanice omezovala zejmna

vdeck projekty. To pirozen vyvolalo prvn odmtav reakce

vdc. V dalm kroku se NASA rozhodl nabdnout spoluprci na

stanici Evropsk kosmick agentue ESA, sdruujc 11 stt,

Japonsku a Kanad. Tm se mla americk ast ponkud zlevnit. Po

havrii raketoplnu Challenger zatkem roku 1986 dolo k dalm

pravm tohoto projektu. Vha stanice se snila tm na

polovinu -- na 135 tun a posdka se zmenila z pvodnch osmi na

tyi astronauty. V dalch letech spory o zpsob vyuit a

financovn stanice dle pokraovaly. V t dob se tak radikln

zmnilo politick klima ve svt a kosmick lety pestaly bt

prestin zleitost obou kosmickch velmoc. V roce 1993

posuzoval projekt stanice prezident Clinton se svmi poradci a

doporuil realizovat modifikovanou variantu jedn ze ty

monost pedloenou NASA. Stanice dostala nov nzev -- Alpha,

NASA vybral spolenost Boeing jako hlavnho kontraktora a poprv

se zaalo uvaovat o rusk asti na projektu.

ISS s Rusy

vahy o rusk spoluasti nabyly velmi rychle relnch rozmr a

od podzimu 1993 se Rusko stalo rovnoprvnm astnkem projektu,

pro kter Amerian zatm pouvaj nzev International Space

Station -- Mezinrodn kosmick stanice. NASA douf, e jet

ped dokonenm projektu se poda najt lep jmno ne je

zkratka ISS. Zjem Spojench stt o spoluprci s Ruskem pi

pilotovanch kosmickch letech byl diktovn spe praktickmi ne

finannmi otzkami. Rusko m mnoho vynikajcch odbornk,

jejich schopnost by mohl po rozpadu Sovtskho svazu vyut

kdokoli na svt k poslen svho vojenskho potencilu.

Amerian proto navrhli, e by rut odbornci mohli doma

pracovat na soustech stanice s tm, e na jejich financovn by

se podlely Spojen stty. Dalm dvodem americkho zjmu

o ruskou kosmonautiku byla obrovsk zkuenost, kterou sovtt a

pozdji rut kosmonaut zskali pi dlouhodobch pobytech na

stanicch Saljut a Mir. Amerian souhlasili tak s tm, e ISS

bude obhat po drze s vym sklonem k rovnku -- 51,6, aby

byla snadno dosaiteln pro Rusy. Pro Ameriany to znamenalo

nevhodu, protoe na drhu s vtm sklonem se d pi danm

vkonu rakety vynst men zt a zrove se tak zuuj

startovac okna z floridskho kosmodromu na Cape Canaveral.

Americko-rusk spoluprce po dvaceti letech

Zatkem roku 1994 zaal program Shuttle-Mir tak oznaovan jako

fze 1 stanice ISS. V rmci tohoto programu se od bezna 1995 do

ervna 1998 na Miru vystdalo est americkch astronaut a jedna

astronautka. Naopak devt ruskch kosmonaut si vyzkouelo

americk raketopln. Ob strany pi tchto pobytech zskaly hodn

zkuenost pro stavbu stl kosmick stanice. Spolen lety

nepochybn pisply k vzjemnmu poznn zvyklost a praktik

americk a rusk kosmonautiky. Nebylo to poprv, co Rusov a

Amerian ltali spolen ve vesmru. V roce 1975 dolo ke

spojen ruskho, respektive tehdy sovtskho, Sojuzu a americk

lod Apollo. Byl to vak ojedinl pokus, kter ml zejm

politick pozad. Pokraovn jsme se dokali a po tm dvaceti

letech ve znan pozmnn situaci ve svt. Pro Ameriany byly

pobyty na Miru vtanm zdrojem informac o chovn lovka pi

dlouhodobm kosmickm letu. Na zkuenosti z provozu stanice

Skylab ped ptadvaceti lety se Amerianm dosud nepodailo

navzat, protoe posdky raketopln mohou ltat kolem Zem jen

o nco dle ne dva tdny. Rusov naproti tomu o dlouhodob pobyt

kosmonaut ve vesmru usilovali u od potku sedmdestch let.

Hlavn motiv vypoutn jejich stanic Saljut pedstavovaly

pedevm vojensk aplikace kosmonautiky. O penze nebyla nouze a

projekt sovtsk orbitln stanice pes velk pote a nespchy

pokraoval. Posledn v ad stanic je nynj Mir, jeho zkladn

st o hmotnosti 20 tun vynesla raketa Proton v noru 1986.

Postupn se k n pipojovaly dal moduly, take nyn je to vce

ne stotunov kolos tvoen sedmi moduly a sedmi spojovacmi

uzly. O dopravu posdek se staraj tmstn lod Sojuz a

zsobovn e lod Progress. Po pipojen zvltnho

spojovacho modulu me na Miru pistvat i americk raketopln.

Od z 1989 nebyl Mir ani okamik bez posdky. ada ruskch

kosmonaut strvila na Miru dlouh msce. Rekord dr lka

Valerij Poljakov, kter v letech 1994-95 krouil s Mirem kolem

Zem 15 msc. Pite-li se jeho pedchoz kosmick vprava, pak

m na kont vce ne 20 msc ve vesmru.

Fze 1 -- Amerian se pipravuj na Miru

Prvnm americkm nvtvnkem Miru v programu ISS Fze 1 byl

inenr a lka Norman Thagard. Startoval v rusk lodi Sojuz

z Bajkonuru a po 115 dnech se vrtil raketoplnem Atlantis, kter

pivezl i novou ruskou posdku pro Mir. Byl to u st americk

pilotovan let, tet let v programu ISS Fze 1 a prvn spojen

raketoplnu s Mirem. Patrn nejvznamnjm vsledkem letu byly

paradoxn Thagardovy psychologick pote. Amerian, kte se do

t doby hlavn zamovali na fyziologick problmy vesmrnch

let, pochopili teprve pi Thagardov letu, pro Rusov vnuj

prv psychologii kosmonaut takovou pozornost. Sprvnost

americkho rozhodnut podlet se na dlouhodobch letech na Miru

potvrdil sm Thagard, kdy po msci na rusk stanici ekl, e

v raketoplnu vlastn nikdy nepoznal, co je beztn stav. Velmi

dobr pocit z dloudobho kosmickho letu na Miru mla Shannon

Lucidov, vlastnm povolnm biochemika a velmi zkuen americk

astronautka. Lucidov zahjila v beznu 1996 permanentn americk

osdlen rusk stanice, kter skonilo a v ervnu 1998 odletem

Andyho Thomase. Pote se startem dalho raketoplnu zpsobily,

e Lucidov na Miru zstala dle a stala se tak dritelkou

americkho rekordu v pobytu ve vesmru -- na Miru zstala celch

188 dn.

Vbec v nejlepch barvch vylil svj pobyt na Miru John

E. Blaha, Amerian eskho pvodu. Zejmna zdrazoval, jak

prostorn je rusk stanice.

Tvrd zkuenosti

Nejhor zitky z pobytu na Miru mli Jerry Linenger a Mike

Foale. Linenger, kter vystdal v lednu 1997 Blahu, byl na Miru

v dob, kdy dolo v modulu Kvant 1 k devadestivteinovmu

poru. Prostor stanice vyplnil na nkolik minut hust dm a

estilenn posdka vetn nmeckho astronauta Reinholda Ewalda

si musela nasadit kyslkov masky a nsledujc dv noci spali

v maskch s filtrem. Program astrofyzika Mika Foala, kter

v polovin kvtna vystdal na Miru Linengera, pozmnil nejen

pedchoz por, ale i dal katastrofa na stanici. Sotva deset

dn po pchodu Foala na stanici pevdl kosmonaut Cibiljev

zsobovac lodi Progress M 34 od jednoho spojovacho uzlu ke

druhmu. Pi tomto manvru narazil Progress nkolikrt do Miru a

pokodil nejnovj modul Spektr, jeho slunen i chemick

baterie byly zdrojem poloviny energie stanice. Otvorem velkm

jako mince zaal unikat vzduch ze stanice do volnho prostoru.

Kosmonautm se podailo uzavt prlez do Spektru, ale stanice

ztratila polovinu elektrickho pkonu. Mir zstal ochromen. Kdy

proltal nad non stranou zemkoule, pohybovali se kosmonauti po

stanici s baterkou v zubech. Zapla pmbu, peili jsme,

poznamenal po nkolika dnech Cibiljev. Koncem z 1997 Foala

vystdal lka a elektronik David Wolf. O jeho vprav na Mir

rozhodl f NASA D. Goldin pouhch 30 hodin ped startem

raketoplnu Endeavour. Pod dojmem havri na Miru a skluzu pi

vrob ruskch modul pro mezinrodn stanici ve Spojench

sttech znan zeslila kritika rusk asti na programu ISS.

Posledn len expedice Fze 1 ISS, Andy Thomas, proil na Miru

relativn klidn dny, s obasnmi vpadky pota a ztrty

orientace cel stanice. Amerian byli s vsledky programu ISS

Fze 1 spokojeni. Jejich astronauti pobyli na Miru tm tisc

dn. Ty nejzajmavj vsledky zskali pi neplnovanch

operacch. Ale s tm nepochybn potali. Spokojeni byli

samozejm i Rusov. Na pesluhujc orbitln stanici Mir

pively americk raketoplny erstv zsoby, vodu a hlavn

nhradn dly. Tm se podailo podstatn prodlouit ivotnost

Miru.

Pouen z Miru

Mir poskytl Amerianm mnoho informac, jak dlouhodob dit

kosmickou stanici. Za velmi dobrou povauj Amerian ruskou

metodu pouvat jako zlohu njakho systmu pln jin zazen.

Je to stejn, jako kdy mte doma svku pro ppad, e nepjde

elektrika, vysvtluje Gretchen McClainov, jedna z vedoucch

osobnost projektu stanice ISS v americkm NASA. McClainov

psobila u v polovin osmdestch let u spolenosti Grumman, kde

se zastnila pprav na kosmickou stanici Freedom. Po zkuenosti

z nkolika dlouhodobch let na Miru doli Amerian k zvru, e

mus pln zmnit trnink astronaut. Zatm byli zvykl peliv

nacviit let posdky raketoplnu, hodinu po hodin, den po dni.

Pi letu trvajcm nkolik msc se tento zpsob ned pout.

Tady jsme se tak pouili od Rus, k McClainov. Jejich

vcvik je mnohem obecnj. Dleit data zskali Ameriani pro

odhadovn bezpen dvky kosmickho zen, kter je mono

astronauty vystavit. Ukzalo se, e ve vnitnm Van Allenov psu

je v obdob mal slunen aktivity rove zen ni ne se

dosud pedpokldalo. Naopak v dob zven slunen aktivity je

zen mnohem intenzivnj. Toto zjitn m vznam hlavn pro

mont stanice, kdy astronauti budou pracovat ve volnm prostoru.

Vyhodnocen dvou vnch nehod na Miru -- por a dekomprese --

vedly ke zmnm v konstrukci ruskch modul pro stanici ISS.

Povrch stanice Mir je znan zneitn zbytky paliva z trysek

stabilizanch motor. Ve svtle tohoto zjitn upravili

Amerian systm stabilizace stanice ISS, aby zlepili monosti

pro pozorovn. Vichni amerit astronauti na Miru vyadovali

astou komunikaci se svmi rodinami a pteli. I toto zjitn se

promtne do provozu kosmick stanice. Po zkuenostech s

pipojovnm raketoplnu k Miru se Amerian rozhodli i nadle

pouvat modifikaci ruskho spojovho mechanismu. Pro projekt

stanice ISS to bude znamenat sporu asu i penz.

Zan mont

V roce 1998 zaala druh fze projektu orbitln stanice ISS --

vlastn mont. Zatkem prosince loskho roku se na obn

drze spojily prvn dva elementy stanice -- rusk modul Zarja

(svit) a americk Unity (Jednota). Zarja vznikla v Chrunievov

kosmickm stedisku v Moskv. Unity je spojovac modul, kter

vynesl na obnou drhu raketopln Endeavour pi letu STS 88. Po

pipojen dal sti -- ruskho servisnho modulu, jeho start

je plnovn na leton rok, bude stanice v zsad pipravena

pijmout prvn posdku.

svit na obn drze

Modul Zarja, technicky oznaovan jako FGB -- XX XXX rusky!!

funkn nkladn blok je zkladnm prvkem stanice ISS. Funguje

jako jaksi remorkr v jej poten fzi. Raketov motory Zarji

mohou mnit drhu a orientaci stanice ISS v prostoru. Soust

modulu je i automatick zazen pro setkn a pevn spojen s

dalmi stmi stanice. Modul nese dva panely slunench bateri,

kter jsou zdrojem elektrick energie pro vznikajc stanici.

Zarja slou tak pro rdiov spojen se Zem. Zajmav je jej

vpoetn technika. Procesory jsou americk, zatmco software

psali Rusov. Modul Zarja nese 16 ndr s palivem pro vlastn

raketov motory a pozdji mon tak pro motory na jinch

modulech. Pi startu byly ndre jen zpola naplnn, ale pot

se s tm, e se pozdji pi nkterm zsobovacm letu dopln.

Zarja se pak stane hlavn palivovou ndr stanice. I kdy byl

postaven v Rusku a vyputn z Bajkonuru ruskou raketou Proton SL

13, je americkm majetkem, protoe jeho vvoj a vrobu

financovala spolenost Boeing. Pi stavb modulu Zarja vyuili

Rusov svch bohatch zkuenost se stavbou umlch kosmickch

tles. Vechny dleit prvky Zarji pochzej z modul Kristall a

Kvant 2 pouit na stanici Mir.

svit spojen s Jednotou -- zrodek budouc stanice

Dalm dleitm stavebnm kamenem stanice ISS je modul Unity,

pvodn oznaovan jako Node 1 (Uzel 1), se esti spojovacmi