METODIKA K PREVENCI DĚTSKÝCH ÚRAZŮ - .Vážení přátelé, držíte v ruce metodiku k prevenci

  • View
    215

  • Download
    0

Embed Size (px)

Text of METODIKA K PREVENCI DĚTSKÝCH ÚRAZŮ - .Vážení přátelé, držíte v ruce metodiku k prevenci

  • PRO MATESK KOLY

    PRO I. STUPE ZKLADNCH KOL

    PRO II. STUPE ZKLADNCH KOL

    PRO VOLN AS DT

    METODIKA K PREVENCI DTSKCH RAZ

    V y t v o m e p r o d t b e z p e n p r o s t e d .N a u m e d t , j a k s e c h o v a t , a b y k r a z u n e d o l o .

    Dtstv bez raz, o.p.s.

    Tato publikace byla vydna v rmci projektu Vzdlvn pedagog v oblasti prevenceraz dt. Tento projekt je spolufinancovn Evropskm socilnm fondem, rozpotem

    esk republiky a rozpotem hlavnho msta Prahy.

    Evropsk sociln fond napomh rozvoji zamstnanosti podporou zamstnatelnosti,podnikatelskho ducha a rovnch pleitost a investicemi do lidskch zdroj.

    Akad_Metodika_obalka_v1 17.1.2007 10:47 Strnka 1

  • Metodika k prevenci dtskch raz

    Pro matesk kolyPro prvn stupe zkladnch kolPro druh stupe zkladnch kol

    Pro voln as dt

    Dtstv bez raz, o. p. s., 2006

    1

    metodika2007.indd 1metodika2007.indd 1 19.1.2007 14:48:3419.1.2007 14:48:34

  • Ven ptel,drte v ruce metodiku k prevenci dtskch raz pro koly i pro voln as dt.

    Tato publikace by mla bt doporuenm a souborem npad, jak s jednotlivmi pomckami pracovat.

    Obsahuje tipy a nvrhy na realizaci preventivnho programu:1) v matesk kole,2) na prvnm stupni zkladn koly, 3) na druhm stupni zkladn koly, 4) pro podn her a sout ve volnm ase dt tzv. Dtsk den bez raz.

    Vedle metodiky vm poslme soubor materil k realizaci preventivnho programu pro vai vchovnou kategorii.

    V kapitole Plohy ke koprovn navc naleznete materily pro vechny vchovn kategorie, nejen pro tu vai. Vme, e i tyto materily ve sv innosti vyuijete a tm rozte repertor monch innost. Spolu s pomckami k realizaci preventivnho programu vm zaslme tak ODPOVDN LIST. Budeme rdi, kdy nm jej zalete zpt vyplnn. Vae zkuenosti s vyuitm balku, vae npady a pipomnky nm budou vodtkem pro dal vymlen a zlepovn protirazovch pomcek pro dti.Dal materily pro prci s dtmi najdete na www.DetstviBezUrazu.czPejeme vm mnoho spch a radosti pi prci s dtmi.

    Projekt Dtstv bez raz Projekt Dtstv bez raz se zabv problematikou primrn prevence raz dt, vznikl v roce 1997 jako reakce na hroziv vysok poet zrannch dt a dtskch mrt na nsledky raz u ns.Clem projektu je vrazn snit poet a zmrnit zvanost dtskch raz v esk republice.Ume dti, jak se chrnit ped razy. Vytvme vukov a metodick materily pro rodie a pedagogy. Informujeme veejnost.

    Nkolik slov o razechCo to je raz?

    Polovinu mrt na nsledky raz maj na svdom razy v doprav, kde dti vystupuj jako cyklist, chodci a spolujezdci. Druhou nemn dleitou polovinu ovem tvo otravy, poleptn, opaeniny, popleniny a tonut. V ppad, e takovto raz nen pmo smrteln, mv o to vnj nsledky po zbytek ivota dtte.

    raz se stane bhem jedn vteiny, jeho nsledky jsou pak na cel ivot. Dvoulet holika nala babiiny lky siln otrava. Stailo lky zamknout do lkrniky. Tlet chlapec se poleptal tabletami NaOH na proitn odpadu. Stailo nebezpen ltky uschovat mimo dosah dtte. Mal dt na sebe strhlo ubrus, na kterm bylo prosteno k obdu, a opailo se hrncem polvky. Stailo ubrus pichytit sponami. Ron holika se pi nejist chzi chytila ry od varn konvice. Opaen litrem hork vody mlo osudn nsledky. Neznalost i nedbalost? estilet dt si hrlo se zsuvkou a poplilo se elektrickm proudem. Dt nevdlo, e elektrick proud je nebezpen. Zsuvka nebyla zajitna krytkou. Pi autonehod dt proletlo pednm sklem. Nsledky byly osudn. Dt nesedlo v autosedace a nebylo pipoutan. Porann hlavy pi pdu z kola mlo pro tinctiletho chlapce smrteln nsledky. ivot mu mohla zachrnit pilba. tylet chlapec se utopil v baznu na zahrad rodinnho domu. Rodie se v t dob vnovali nvtv, kolem baznu nebylo hrazen. Mal dt vypadlo z okna. Peilo, ale s doivotnm postienm. Stailo okno proti oteven zajistit etzkem. Mal dt dostalo na hran knoflky. Udusilo se. Zanedbn pe!? Dvanctilet dvka se utopila v rybnce. Pecenila sv sly a nedoplavala zpt. Kde byli rodie? Vdli, kde je jejich dcera? Vdla dvka, jak j hrozilo nebezpe?

    dn raz nen nhoda, vdy m sv piny a vdy mu lze zabrnit. razy se nestvaj jen tak.

    Hlavn piny raz 1) Prosted, v nm se dt pohybuje, nen bezpen.2) Dt nev, jak se chovat, aby k razu nedolo.

    Vytvome pro dti bezpen prosted.Naume dti, jak se chovat, aby k razu nedolo.

    vod

    DD

    B a voln as dt

    vod2. stupe zkl. koly

    1. stupe zkl. kolyM

    atesk koly

    2

    metodika2007.indd 2metodika2007.indd 2 19.1.2007 14:48:3519.1.2007 14:48:35

  • mrt na razyVvoj razovosti v esk republice v letech 19972003

    Poet mrt zpsobench razy a otravami v kategorii 019 let

    Rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

    Poet zemelch 421 353 358 340 282 295 268Zdroj: ZIS MZ R 2004

    Za poklesem zemelch dt na nsledky raz v esk republice stoj nejen preventivn aktivity vech, kte se na tomto poli angauj, ale tak prce zchran, lka, pedagog a rodi. V tomto trendu poklesu smrtelnch raz u dt bychom rdi pokraovali i v budoucnu.

    Dlen raz podle vku dtteDti pedkolnho vku:Vce ne polovina vech raz se stane doma. Nejastj a nejnebezpenj jsou pro dti (zejmna pro dti do 3 let) popleniny a opaen a tak otravy lky, chemikliemi i domcmi rostlinami. Velice ast jsou tak pdy z vky (razy hlavy a lebky) i tonut.

    Dti mladho kolnho vku:Kles poet raz doma, narst poet raz ve kole, na ulici a silnici. Zahranin studie uvdj, e dv tetiny vech smrtelnch raz dt v tomto vku jsou zpsobeny prv razy dopravnmi.

    Dti starho kolnho vku:Nejastjm mstem vzniku raz se stv kola. Nejrizikovj aktivitou v tomto vku je tlesn vchova a organizovan sport, nsleduj domc prce a konflikt s jinm dttem. Objevuj se tak nsiln zrann vznikajc na zklad konfliktu mezi dtmi.

    Dospvajc:razy se nejastji stvaj pi sportovn (extrmn sporty, skoky do vody) a na motocyklu na silnici. Tato vkov kategorie se vyznauje nejvym procentem dlouhodobch i trvalch nsledk.

    Prevence raz

    razy bt nemus. Kadmu razu pedchz konkrtn nebezpen situace.Kadmu razu meme zabrnit.

    Jsou dv zkladn cesty, jak chrnit dti ped razy: 1) Kolem dtte vytvome bezpen prosted (zbrany schod, jitn oken, dve a sknk, chrnie ostrch roh, kryty elektrickch zsuvek, protiskluzov povrchy, een dopravn situace v okol kol a hi, frekventovanch komunikac a kiovatek, bezpen dtsk hit, zajitn rizikov prostory a dal).2) Naume dti:a) poznat, jak situace, pedmty a chovn jsou pro n nebezpen, b) chpat, pro jsou nebezpen, c) pedvdat, co se me stt, d) jak se chovat, aby se k razu nedolo, e) pouvat ochrann pomcky.

    DD

    B a

    voln

    as

    dt

    vod

    2. s

    tupe

    zkl

    . ko

    ly1.

    stu

    pe

    zkl

    . ko

    lyM

    ate

    sk

    kol

    y

    3

    metodika2007.indd 3metodika2007.indd 3 19.1.2007 14:48:3519.1.2007 14:48:35

  • Dti pedkolnho vku jsou velmi aktivn, zvdav, rdy napodobuj dospl a jejich prci. Pi svch hrch ale neberou na vdom mon rizika, zejmna doma maj pocit nenaruitelnho bezpe. Avak prv doma se stane vce ne polovina vech raz!

    Jak pro dti zajistit bezpen prosted? Zajistme schodit, okna a balkony proti monosti pdu dtte etzky do oken i dve, neklouzav podlahov krytina. Instalujeme bezpenostn doplky do vybaven domcnosti ochrann kryty elektrickch zsuvek, kryty na ostr rohy nbytku, bezpenostn spony k upevnn ubrusu. Nenechvme dt bez dozoru. Lky, klidov prostedky a jin chemiklie skladujeme mimo dosah dtte (v uzamench prostorch). Nenechvme bez dozoru zapnut elektrick pstroje ani voln uloen piat nstroje a nad. Umonme dtti pouvat pomcky, kter je chrn ped razy ochrann pilba pi jzd na kole, vhodn vybaven pro sport a hry, bezpenostn sedaka pro jzdu v aut.

    Nejastj a nejnebezpenj razy u dt pedkolnho vku: popleniny: dti si hraj se zsuvkou i rovkou, krtaj zpalkami, mohou rozkousnout pvodn ru k elektrickmu spotebii, sthnout na sebe horkou ehliku, opaeniny: dt na sebe strhne ubrus ze stolu (a s nm hrnek s horkou kvou), pomh v kuchyni (vylije na sebe hrnec s horkou polvkou), men dti se pi nejist chzi chytnou ry od varn konvice (litr vrouc vody me bt osudn!), pust na sebe v koupeln horkou vodu, otravy: nejastji nalezenmi lky, pokojovmi rostlinami nebo chemikliemi (istic prostedky asto kyselina nebo louh odlit v lahvch od pitn vody), nezabezpeen odpadky, pdy: z vky, ze schod, uklouznut na mokr dlab v koupeln, nrazy na ostr hrany nbytku, pdy z tkolky i kola, tonut: asto v baznech doma na zahrad, ale i v prod.

    S pibvajcm vkem se stv vce raz na ulici a ve kole.

    Hlavn formy sdlen, kter by se k dtem skrze protirazov aktivity mly dostat: raz BOL! Nkter vci, situace, chovn jsou NEBEZPEN! Na tohle POZOR, tohle NESM!

    Mli bychom dti nauit:1) jak situace, pedmty a chovn jsou pro n nebezpen, 2) pro jsou nebezpen, 3) jak se chovat, aby se jim nestal raz.

    Videokazeta Rozhodni se!Vchovn poad k primrn prevenci dtskch raz. Poad je rozdlen na dvanct dl, jejich dlka nepesahuje 13 minut, kad dl je vnovn jednomu typu raz.Poadem provzej dva dospl ptel Pavel s Mari, kte se pomoc kouzelnch buchet dostanou do svho dtstv a mohou tak vzpomnat na rzn phody, i spe nehody, kter se jim staly. Jejich vyprvn je vdy doplnno krtkou kreslenou pohdkou s danm tmatem raz. Dva maskoti poadu (resp. celho projektu protirazov prevence) pan Pip a zajeice Vilemna na zvr kadho dlu shrnou hlavn zsady bezpenho chovn a pedchzen razm.

    Prce s videokazetou:Doporuujeme, abyste nejprve videokazetu pro lep orientaci zhldli sami!!Je vhodn sledovat s dtmi poad po jednotlivch dlech. Po kadm dlu lze navzat hernmi aktivitami k danmu tmatu raz, pi nich si dti rznmi aktivnmi formami zopakuj hlavn zsady bezpenho chovn.

    Roziujc aktivity: Navzat povdnm o vlastnch zkuenostech dt s podobnmi razy a vyzdvihnout, jak se razm dalo pedejt. Dti mohou secviit krtk scnky na motivy shldnut pohdky. Po shldnut vech dl lze jednoduchmi dramatickmi metodami secviit velk pohdkov pbh se vemi postavami a rznmi razy a zahrt jej rodim. Dti si mohou