Metody práce s nadaným Metody práce s nadaným žákem na 1.stupni ZŠ žákem na 1.stupni ZŠ a způsoby hodnocení a způsoby hodnocení

nadaných žákůnadaných žáků

PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. natasa.mazacova@pedf.cuni.cz

„Největší zázrak sněhových vloček je v jejich

jedinečnosti. Každá je jiná, neopakovatelná.

Stejně jako lidé.“

„Nejvýznamnějším uměním učitele je probouzet

v žácích radost tvořit a poznávat.“ Albert Einstein

„Cílem školní výuky není nadané dítě zabavit,

ale systematicky rozvíjet jeho nadání.“

Osnova

Seznámení, brainstorming na úvod

Východiska práce s nadanými žáky: individualizace, diferenciace, mnohočetná inteligence, pedagogický konstruktivismus

Strategie vzdělávání nadaných

Metody a formy práce s nadaným žákem na 1. st. ZŠ

Tvorba žákovského portfolia

Příběh nadaného žáka - podnět k diskusi

Pracovní dílna s materiály pro nadané žáky

Problémové úlohy pro diagnostiku a rozvoj nadání u žáku mladšího šk. Věku

Možnosti a meze hodnocení nadaných žáků

Skupinová aktivita- tvorba hodnotícího pracovního listu

Kazuistika nadaného žáka- podnět k diskusi

Mýty o nadaných

Jsou to děti štěstěny, vše jim jde lehce, daří se jim.

Dostali „TO“ vše bez námahy, zadarmo.

Probijí se a uplatní bez pomoci ostatních.

Jejich mimořádné schopnosti bude rodina, škola a okolí vždy velmi

uznávat, oceňovat a akceptovat.

Především jejich intelekt bude vždy dostatečně ohodnocený a oceněný.

Jsou to od přírody „osamělí“, individuální běžci, samotáři, kteří si vystačí a

nikoho nepotřebují.

Vždy umí svoje schopnosti, vysoké nadání bez problémů ukázat a projevit.

Musí být stejně dobří ve všech ohledech.

Musí se hodnotit přísněji než ostatní.

Musí být zodpovědnější a to i za druhé.

Vychutnávají si pocit, když si z nich druzí berou příklad.

Nejdůležitější je pro ně vysoké nadání.

Kdo je nadprůměrně nadaný žák?

Prokazují potenciál pracovat na značně vyšší hladině výsledků v porovnání s ostatními jedinci stejného stáří, se stejnými zkušenostmi nebo z téhož prostředí...

v intelektuální, tvořivé nebo umělecké oblasti...

ve schopnosti vést druhé lidi...

nebo ve specifických oborech studia.

Školní nadání = schopnost konzumovat, analyzovat a reprodukovat informace

Tvořivá produktivita = schopnost generovat nové informace

Charakteristika nadaného žáka Široká vědomostní základna

Dobrá paměť

Neobvykle rozmanité nebo intenzivní zájmy

Vysoce rozvinuté verbální dovednosti

Schopnost rychle a přesně zpracovávat informace

Pružnost v myšlení a schopnost vidět problém z různých hledisek

Vytrvalost

Znalost vztahů mezi rozmanitými myšlenkami

Schopnost generovat původní myšlenky

Radost z práce s abstraktními pojmy

Vyhraněné názory nebo intenzivní emoce

Vnímavost k vlastním nebo cizím pocitům

Zájem o globální otázky: válka, hlad atd.

Základní východiska organizace procesu učení (nejen) nadaných žáků

Osvojování učiva není prosté přejímání hotových poznatků

Školní učení je dynamický proces, který je založen na neustálém dialogu mezi žákem a učivem

Proces učení nezačíná školou a neomezuje se na ni

Učitel vytváří takové didaktické situace,které podporují aktivní interakce žáka s učivem - hledá opěrné body pro učení žáků

Učitel musí učivo dobře znát,rozumět mu,aby chápal možnosti,které mu nabízí

Učitel navozuje vhodné problémové situace a úlohy

Učitel navozuje zkušenostní a činnostní orientaci vyučování

Učitel usiluje o komunikativní a emocionálně motivační dimenzi vyučování

Učitel rozvíjí pojmové poznání žáků

Učitel adekvátně hodnotí žáky

Klíčové momenty procesu vyučování

Vycházejí z kognitivní psychologie Učení nezačíná školou a neděje se pouze v ní

Proces učení se tedy neděje převážně transmisivní cestou prostého předávání a osvojování hotových poznatků, ale jde o jejich objevování a konstruování žáky.

ve vyučování dochází konfrontaci, k napětí mezi tím co žák už zná a mezi novými úkoly, poznatky, které si má osvojit.

Žák svoje poznatky integruje do dosavadních struktur a konstruuje nové struktury na vyšší úrovni

žák je v tomto procesu vnitřně aktivní

žák ví a přichází do školy, aby nad poznatky a zkušenostmi přemýšlel a dále je rozvíjel.

Klíčové momenty procesu vyučování (pokračování)

Učitel zajišťuje, aby každý žák dosáhl své nejvyšší úrovně rozvoje.

Učitel tedy vytváří takové didaktické situace, kdy žák se stává badatelem, řešitelem výzkumníkem, klade otázky, řeší problémové úlohy vyhledává informace apod.

Učitel vytváří takové didaktické situace, které podporují aktivní interakci žáka s učivem.

Učitel si klade otázky:

O které momenty u žáka se mohu opřít?

Co už žák ví?

Jaké postoje si osvojil?

Jaké zkušenosti mu poskytuje prostředí, v kterém žije?

Co prožívá ve škole a mimo ni? apod.

Klíčové momenty procesu vyučování (pokračování)

Učitel se ztotožňuje s myšlenkou: to, že jsou žáci rozdílní, je obohacením vyučovacího procesu a východiskem k tvořivé práci učitele.

Učitel hledá diferencované didaktické přístupy vzhledem k individuálním zvláštnostem a možnostem žáků.

Učitel co nejvíce prostoru poskytuje zkušenostní a činnostní orientaci výuky.

Nedílnou součástí jejich výuky je tak hra, experiment, diskuse se zajímavými lidmi, hraní rolí - dramatizace, exkurze, řešení problémových úloh, tvorba školního časopisu, manipulace s různými předměty a materiálem, projekty na různorodá témata apod.

Rozvíjení vztahů mezi učitelem a žáky a žáků mezi sebou

Učitelé vedou dialog s žáky o tom, co se bude dít, jak se to bude dít apod.

Typologie nadaných dětí

Úspěšné nadané dítě

Vysoce tvořivé nadané dítě

Nadané dítě maskující své schopnosti

„ Ztroskotalé, odpadlé“ nadané dítě

Nadané dítě s určitou vývojovou poruchou

Autonomní nadané dítě

Typické poznávací charakteristiky nadaných dětí Schopnost pracovat s abstraktními symboly

Motivace

Schopnost dlouhodobé koncentrace pozornosti

Dobrá paměť Schopnost vybavovat si rychle naučená, (slyšená, viděná, přečtená) fakta.

Znalost velkého množství informací z různých oblastí.

Velká zásoba informací o určitých specifických tématech.

Pozornost k detailům.

Nepotřebují tolik opakování učiva jako ostatní dětí.

Bohatá slovní zásoba, gramatická správnost, časné čtenářství

Zvídavost

Preference samostatné práce

Schopnost vytvářet originální myšlenky, flexibilita

Hluboké zájmy nebo mnoho zájmů

Výrazný smysl pro humor

Deklarace práv nadaných dětí v systému vzdělávání

Nadané dítě má právo:

být podporováno prostřednictvím adekvátních zkušeností pro výuku

být zařazeno do společných skupin a kontaktovat se s jinými nadanými dětmi

být vyučované a ne využívané

na předkládání nových, pokrokových a vyzývavých myšlenek či koncepcí

být učeno poznatkům, jež ještě neovládá

učit se tempem, které mu vyhovuje

myslet alternativně

být idealistické a citlivé na spravedlnost

na všeobecné pochybnosti

být intenzívní, vytrvalé a cílevědomé ve svém úsilí při získávání vědomostí

projevovat smysl pro humor

mít vysoké požadavky na sebe i na ostatní

na vysoké výkony jen v některých, ne ve všech oblastech učebního plánu

na zpoždění mezi představou a jejím uskutečněním

uskutečňovat zájmy, které stojí nad schopnostmi jeho vrstevníků

Potřeby nadaných žáků

Poskytovat rozsáhlý základ informací z různých oblastí

Rozvinout základní pojmy a schopnosti pro podání maximálního výkonu

Zajistit učební aktivity přiměřené úrovně

Zajistit přístup k informacím a samostudiu

Rozvíjet tvořivé myšlení a myšlení k řešení problémů

Rozvíjet divergentní myšlení

Rozvíjet konvergentní myšlení

Podporovat vývoj sebeuvědomění, sebereflexe

Podněcovat k tvorbě cílů vyšší úrovně

Rozvíjet autoregulaci, disciplínu v učení, vůli

Rozvíjet sociální vztahy s ostatními žáky

Cíle výchovy a vzdělávání, podporování nadaných v současné škole

Programy pro nadané žáky by měly zajišťovat:

Dostatek různorodých podnětů a příležitostí

Prostředí s vysokou mírou motivace a pozitivním

hodnocením

Vysokou míru zapojení rodičů

Podněty pro rozvoj sebereflexe žáků

Dostatek podnětů k rozvíjení sociálních vztahů s

vrstevníky i dospělými s různým nadáním

Podporu a pomoc v pochopení sebe sama – sebepojetí

osobnosti

Prostředí vyjadřující vysokou míru podpory

Edukační programy pro nadané žáky

Školní programy

Akcelerační výchova

Obohacující programy – rozvíjející

Skupinové programy

Individuální programy

Mimoškolní programy

Vyrovnávací programy

Preventivní programy

Harmonizační programy

Varianty práce s nadanými žáky

Východiska

Akcelerace, urychlování

Obohacování

Diferenciace

Varianty práce

Třídy se skupinami

Třídy se skupinami a odchody

Třídy s překříženými ročníky

Speciální třídy - se speciálními osnovami, s věkově heterogenní strukturou žáků

Běžné třídy – s nadstavbovými programy, s odbornými učiteli, s rozšířenými mimoškolními aktivitami

Doporučené úpravy způsobů výuky v RVP

Individuální vzdělávací plán

Vytváření speciálních tříd

Vytváření tzv. rychlíkové třídy

Zřízení funkce mentora

Základní metody a formy práce s nadanými

Metody

Projektové vyučování

Problémové vyučování

Práce v centrech aktivit

Aktivizující metody

Diskuse

Heuristické metody

Situační metody

Simulační metody

Inscenační metody

Didaktické hry

Dramatizace

Laboratorní práce heuristického charakteru

Experiment

Základní organizační formy Skupinové a kooperativní

Individualizované (mastery learning)

Diferencované

Exkurze

Integrované učební celky = průřezová témata

Samostatná domácí práce

Pedagogické inovace Otevřené vyučování

Freinetova pedagogika

Bielefeldské školní projekty

Integrativní a celostní ped.

Vzdělávací program „Začít spolu“

Aktivity pro rozvoj nadání

- logicko matematické nadání

úlohy problémového charakteru ( Pizza, Most, Věž, Tulení spánek...)

badatelské úlohy

pokusy (debrujárské aktivity, odhadování délek, obsahu, množství)

vymýšlení experimentů, projekty

jakékoliv početní činnosti, výpočet šancí, pravděbodobnosti, hledání možných způsobů řešení

navrhování početních úloh

strategické hry - šachy, dáma

přiřazování pojmů, obrázků, znaků

chronologické řazení

pokračování řady

tvorba pravidel

hledání odpovědí na zajímavá témata: kde končí vesmír, co je to černá díra, jsme v létě blíž u

Slunce, co se stane až umřeme?

matematické pohádky

řešení logických hádanek, rébusů, křížovek, sudoku

dokončování příběhu

Aktivity pro rozvoj nadání

- jazykové nadání

Tvorba jazykového portfolia, úlohy na čtení s porozuměním

Volné psaní na zajímavá témata: dům mých snů, co by se stalo, kdyby…,co se děje v mém

mozku, když se učím,když přemýšlím….,

Brainstorming na různá témata

Psaní textů vědecko-fantastického obsahu, příběhů s detektivní zápletkou, vtipů, dopisů,

deníků, básní, příběhů,článků do školního časopisu, tvorba vlastních knih, časopisů, tvorba

textu na zadaná slova, slohové práce na různá témata, vlastní volný překlad textů z cizího

jazyka

Dramatizace, hraní rolí situační, simulační metody, dokončování příběhů, pohádky: jak

bude příběh pokračovat?

Práce s textem: analýza textu, výběr klíčových slov, tvorba osnovy, vlastní převyprávění

textu, příběhu….

Řešení a sestavování křížovek, hádanek, přesmyček slovních hříček…

Vyhledávání informací z příruček, novin, encyklopedií

Generátor otázek, Putovní mikrofon: formulujte co nejvíce otázek k zadanému tématu,

např. na téma : moře, Afrika, počítač, robot,

Projekty na témata blízká žákům

Pětilístek

Tajná mise

Zadání úloh pro učitele,

zaměřené na rozvoj nadání

Pokuste se v předložených učebnicích nalézt úlohy problémového

charakteru

Samostatně formulujte úlohy rozvíjející myšlení žáka, úlohy

problémového charakteru,pokusy,

Pokuste se formulovat úlohu ve 2-3 různých rovinách náročnosti, tzv.

diferencovaný úkol

Navrhněte téma projektu, kde můžeme rozvíjet různé druhy nadání žáků

Navrhněte téma vhodné pro jakoukoliv předloženou aktivitu, jež se bude

vztahovat k reálné výuce

Navrhněte role ve skupinové činnosti, vhodné pro rozvoj nadaných např.

v oblasti rozvoje sociálních vztahů, metakognitivních dovedností,

tvořivého myšlení, apod……

Navrhněte způsob intervence nadanému dítěti na základě předložené

kazuistiky

Bielefeldské školní projekty

Vznikají v Německu – autor H.Hentig

Státní škola

Vědecko – praktická, experimentální činnost

Nové pojetí všeobecného vzdělání

Úkoly: Vytvářet prostor pro vědecké experimentování v oblasti

pedagogiky

Vyvořit školu, kliniku pro budoucí učitele

Dát empirickou odpověď na měnící se funkci školy –

humanizace školy

Škola laboratoř má 11 ročníků

Principy Bielefeldských školních projektů

Škola je místem pro život dětí

Orientace na zkušenost žáka

Poznávání prostřednistvím činnosti

Klade důraz na zodpovědnost žáka za vlastní práci

Orientace na společné prožitky

Spolupráce s rodinou, s podniky, kde se koná praxe žáků

Poskytuje politickou výchovu, učí hledat smysl života a práce

Diferenciace vyučování podle nadání a zájmu žáků, volitelné kurzy

Vykonové kurzy, podporovací kurzy – cesta individualizace vyučování

Funkce školního poradce – radí žákům výběr kurzů

„Intezivní fáze“ - týdenní cykly projektů interdisciplinárního charakteru

Předprofedionální orientace, praktika ve výrobních závodech

Klubové činosti

Individuální práce

Charakteristiky učitele pro vzdělávání a výchovu nadaných žáků (názory žáků)

odbornost a zájem se dále vzdělávat

vynikající způsobilost k výuce daného předmětu (didaktické dovednosti)

demokratický a kooperativní přístup k žákům

široké zájmy

využívání pozitivního hodnocení

flexibilita

spravedlnost a nestrannost

smysl pro humor

zájem o problémy druhých

příjemný vzhled a chování

Možnosti hodnocení nadaných žáků

Cílem hodnocení je objektivní a korektní postoj k výkonu nadaného žáka

Hodnocení je nedílnou součástí výuky a koresponduje se způsobem výuky a tak jako u ostatních žáků má diferencovaný charakter

Funkce hodnocení: diagnostická a intervenční

Hodnocení - způsob, jak pomoci nadanému odhalit jeho silné a slabé stránky

Nadaný žák: vysoká míra vnitřní výkonové motivace:

touha po poznání,snaha podávat vysoký výkon,radost z poznání a učení

Způsob hodnocení na 1. st. ZŠ má akceptační a pozitivní charakter:

Vzhledem k častému perfekcionismu a neprůbojnosti nadaných žáků je důležité

stanovit jasná kriteria hodnocení, aby žáci chápali, za co jsou hodnoceni, co je důležité

Nekompetitivní – nesoutěživé - taktní klima

neporovnávat nadané s výkony ostatních

spíše slovní hodnocení - lépe vyjadřuje individuální schopnosti, dovednosti

známkování v kombinaci se slovním hodnocením

NADANÝ ŽÁK POTŘEBUJE SLYŠET NADANÝ ŽÁK POTŘEBUJE SLYŠET POCHVALU A POVZBUZENÍ!POCHVALU A POVZBUZENÍ!

Možnosti hodnocení nadaných žáků (pokračování)

Tvorba portfolia specifické možnosti hodnocení žáka

žák má možnost vysoké míry seberealizace

individualizace práce

v portfoliu je patrný vývoj žáka

Práce s chybou Chyba jako pozitivní východisko práce ve výuce

Nadaný žák má právo na chybu, selhání, nedokonalost (problémy např.s grafomotorikou)

Pozor na stres z neúspěchu, např. nadané dívky, perfekcionisti…. má jako ostatní žáci právo na vlastní tempo práce

nadaní rádi pracují v klidu, hloubají, hledají originální řešení….

Učitel pomáhá žákům porozumět svým přednostem, schopnostem i problémům, vede rozvoj nadaného žáka

Možnosti hodnocení nadaných žáků (pokračování)

Typy hodnocení:

slovní – popis hodnocení

znakové - obrázky, znaky, značky

průběžné

výroční (čtvrtletní, pololetní…)

učitelem

Důležité: žák musí mít pocit, že učiteli záleží na jeho práci, výkonu, že je třeba úlohy dokončovat

žákem - sebehodnocení (významná součást hodnocení nadaných)

hodnocení žáků navzájem

Sebehodnocení:

Cíl: Vytváření správného sebeobrazu: rozvíjet přiměřený, objektivní postoj ke svému výkonu a k sobě samému

Nadaní mají častěji neadekvátní postoj k sobě samým

Mají příliš vysoké požadavky na vlastní výkon- jsou perfekcionisté, nebo naopak výrazně přeceňují svoje schopnosti a dovednost

Pedagogické zásady

hodnocení

Zásada pozitivnosti

povzbuzující, oceňující, neznamená přehlížet chyby a problémy

I přes kritiku, upozornění na nedostatky

žák musí vědět, že si ho učitel váží a oceňuje

Učitel pomáhá zvyšovat sebevědomí či korigovat nevhodné přeceňující sebehodnocení cestou systematického pozitivního a objektivního hodnocení

Zásada individuálního přístupu

Učitel vyjadřuje hodnocení adresně, nesrovnává výkony s ostatními žáky, pokud se jedná o negativní hodnocení je vhodné jej sdělovat osobně

Individuální vzdělávací plán

je závazný pracovní materiál pro všechny, kteří s

žákem pracují

umožňuje žákovi pracovat podle úrovně jeho

znalostí a schopností individuálním tempem

plní motivační funkci - žák má před sebou úkoly,

které jeho vývoj „táhnou“

žák nepracuje ve stresu a uvědomuje si pomoc ze

strany školy, učitele

možnost pracovat na úrovni svých schopností a

intelektu jej aktivizuje

Individuální vzdělávací plán

Jak se tvoří IVP?

Stanoví se aktuální úroveň znalostí a dovedností žáka

Stanoví se krátkodobé dílčí výchovně vzdělávací cíle spolu s ročním cílem

Vymezí se speciální rozvíjející učivo

Určí se časový harmonogram, kritéria a postupy hodnocení žáka

IVP slouží ke zkvalitnění procesu vzdělávání identifikovaného žáka, respektuje aktuální podmínky vzdělávání v kontextu konkrétní školy, ve které se žák vzdělává.

IVP je dynamický, strukturovaný plán vzdělávání, který odráží specifika daného žáka v oblasti kognitivní, afektivní a motorické a sociální.

IVP vychází z aktuálního vývoje žáka a průběžně je upravován v souladu s jeho vzdělávacími potřebami.

Individuální vzdělávací plán (pokračování)

V rámci IVP se vymezuje způsob organizace výuky žáka a stanovují se úpravy vzdělávacích obsahů.

IVP zohledňuje závěry psychologické diagnostiky, zejména osobnostní specifika žáka a jeho studijní předpoklady (včetně zvláštností), závěry pedagogické diagnostiky, které dokládají aktuální stupeň dosažených vědomostí, dovedností a návyků.

Následná poradenská péče o žáka je koordinována a zajišťována poradenskými pracovníky školy (výchovný poradce, školní psycholog/školní speciální pedagog).

Součástí IVP je harmonogram plánovaných opatření ve vzdělávání a následné zhodnocení jeho plnění.

Realizátory procesu vyhodnocování IVP žáka jsou učitel - koordinátor tvorby ŠVP a učitelé, kteří plán vytvářejí (tj. na 1. stupni ZŠ třídní učitel a na 2. stupni a na SŠ učitelé daných předmětů (oborů), ve kterých je žák vzděláván formou IVP). Odpovědnost za kvalitu IVP má ředitel školy.

Literatura

Hříbková,L.: Psychologická problematika talentu a nadání. Praha. Pedagogická fakulta UK. 1995.

Laznibatová,J.: Nadané dieťa. Bratislava, Iris, 2001.

Mönks,F. Ypenburg,I.H.: Nadané dítě. Praha, Grada, 2002.

Pasch,M. a kol.: Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha, Portál, 1998.

Rosecká,Z. a kol.: Malá didaktika činnostního učení. Brno, Tvořivá škola. 2003.

Skalková,J.: Obecná didaktika. Praha, ISV, 1999.

Skalková,J.: Pedagogika a výzvy nové doby. Brno, Paido, 2004.

Rámcový vzdělávací program pro ZV a GV. VÚP, Praha, 2004