Nej¤†ast¤â€j¥Œ£­ p¥¯vodci uroinfekc£­ Absolventsk£Œ pr£Œ Anwesenheit der Mikroorganismen im Urin. Sie

  • View
    1

  • Download
    0

Embed Size (px)

Text of Nej¤†ast¤â€j¥Œ£­ p¥¯vodci...

  • 6. 2013

    Nejčastější původci uroinfekcí

    Absolventská práce

    Renata Dvořáková

    Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola

    Praha 1, Alšovo nábřeží 6

    Studijní obor: Diplomovaný zdravotní laborant

    Vedoucí práce: MUDr. Jana Henyšová

    Datum odevzdání práce: 19. 4. 2013

    Datum obhajoby: 21. 6. 2013

    Praha 2013

  • Čestné prohlášení

    Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité prameny

    jsem uvedla podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a zdrojů

    informací.

    Praha 31. března 2013 Podpis

  • Poděkování

    Děkuji MUDr. Janě Henyšové za odborné vedení absolventské práce.

  • Souhlas s použitím práce

    Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována ve Středisku vědeckých

    informací Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo

    nábřeží 6.

    Podpis

  • ABSTRAKT

    Dvořáková Renata

    Nejčastější původci uroinfekcí

    Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6

    Vedoucí práce: MUDr. Jana Henyšová

    Absolventská práce, Praha, VOŠZ a SZŠ, 2013, 54 stran

    Tématem mé absolventské práce jsou nejčastější původci uroinfekcí. Jedná se o jedno

    z nejčastějších infekčních onemocnění jak v komunitě, tak v nemocnicích, které je

    charakterizováno přítomností mikroorganismů v moči. Je problémem u obou pohlaví v každé

    věkové kategorii. S výjimkou prvních měsíců života jsou uroinfekce častější u žen. V obecné

    části se věnuji uroinfekcím, jejich charakteristice, cestě přenosu, rozdělení na základě různých

    faktorů, prevenci a léčbě. Dále se zabývám nejčastějšími původci, které tato onemocnění

    vyvolávají, jejich výskytem, morfologií, způsobem kultivace a biochemickými vlastnostmi.

    Způsob odběru, transport vzorku a příjem vzorku do laboratoře jsou velmi důležité proto, aby

    nedošlo k záměně či znehodnocení vzorku. Základem laboratorní diagnostiky je kultivace,

    která umožňuje kvalitativní a kvantitativní stanovení infekčního agens. Původci se identifikují

    pomocí biochemických testů. Pro stanovení vhodné léčby se testuje citlivost na antibiotika.

    V části vlastního pozorování jsem retrospektivně hodnotila výsledky vyšetření vzorků moči

    od ambulantních pacientů za období od 1. října do 31. října 2012. Vzorky pocházely od dětí

    i dospělých. Zaměřila jsem se na celkový počet vzorků a patogenů, které se v moči nacházely,

    a uvedla jsem rozvrstvení diagnóz, které byly stanoveny. Více jsem se věnovala diagnóze

    cystitidy. Cílem mé práce bylo zjištění nejčastějších původců uroinfekcí a následné sledování

    vývoje růstu rezistence k antibiotikům u kmene Escherichia coli. Ke srovnání jsem použila

    údaje z roku 2011 z močové studie, zpracované Národní referenční laboratoří pro ATB.

    Klíčová slova: původce, uroinfekce, kultivace, rezistence, Escherichia coli

  • ABSTRAKT

    Dvořáková Renata

    Nejčastější původci uroinfekcí

    The Most Frequent Initiators of the Urogenital Infections

    Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6

    Vedoucí práce: MUDr. Jana Henyšová

    Absolventská práce, Praha, VOŠZ a SZŠ, 2013, 54 stran

    Das Thema meiner Abschlussarbeit ist „Die häufigsten Krankheitserreger der

    Uroinfektionen“. Es geht um eine der häufigstensten Infektionskrankheiten nicht nur in der

    Kommunität, aber auch in den Krankenhäusern. Für diese Krankheiten ist charakteristisch die

    Anwesenheit der Mikroorganismen im Urin. Sie stellen die Probleme bei vielen Frauen und

    Männern in jedem Alter dar. Die Uroinfektionen sind häufiger bei den Frauen. Im

    allgemeinen Teil meiner Abschlussarbeit widme ich mich den Uroinfektionen, ihrer

    Charakteristik, den Übertragungsweisen, der Einteilung und ihrer Behandlung. Im weiteren

    Teil beschreibe ich die Erreger, ihr Vorkommen, ihre Morphologie, Kultivierung und

    biochemische Eigenschaften. Sehr wichtig sind auch die Weise der Probeentnahme, der

    Probetransport und das Probeeinnehmen ins Labor. Die Grundlage der Labordiagnostik ist

    die Kultivierung. Sie ermöglicht qualitative und quantitative Bestimmung der

    Infektionsmikrobe. Die Krankheitserreger werden mit den biochemischen Testen identifiziert.

    Für die Bestimmung der richtigen Behandlung wird die Antibiotikaempfindlichkeit getestet.

    Im praktischen Teil bewertete ich retrospektiv die Ergebnisse von Urinproben der

    ambulanten Patienten. Es war die Studie von 1. Oktober bis 31. Oktober 2013. Ich

    konzentrierte mich auf gesamte Probenzahl und Erreger, die sich im Urin befanden.Die

    Proben stammten von Kindern und Erwachsenen. Ich beschrieb auch die Diagnosen, die

    festgestellt werden. Hauptsächlich widmete ich mich der Cystitisdiagnose. Das Ziel meiner

    Abschlussarbeit war die Festellung von häufigsten Uroinfektionen und die wachsende

    Resistenz Escherichia coli zu Antibiotika. Zum Vergleich benutzte ich die Angaben des

    Nationalreferenzlabors.

    Schlüsselwörter: die Krankheitsereger, die Uroinfektion, die Kultivierung, die Resistenz,

    Escherichia coli

  • Obsah

    Úvod ........................................................................................................................................ 9

    1 Uroinfekce ..................................................................................................................... 11

    1.1 Charakteristika .......................................................................................................................... 11

    1.2 Cesta přenosu ........................................................................................................................... 11

    1.3 Rozdělení uroinfekcí ................................................................................................................. 12

    1.4 Klinický obraz ............................................................................................................................ 14

    1.5 Léčba ......................................................................................................................................... 14

    1.5.1 Prevence ................................................................................................................................... 15

    2 Původci uroinfekcí .......................................................................................................... 16

    2.1 Escherichia coli .......................................................................................................................... 16

    2.2 Enterococcus faecalis ................................................................................................................ 17

    2.3 Klebsiella pneumoniae .............................................................................................................. 17

    2.4 Pseudomonas aeruginosa ......................................................................................................... 18

    2.5 Ureaplasma urealyticum, Mycoplasma hominis ...................................................................... 19

    2.6 Staphylococcus saprophyticus .................................................................................................. 19

    2.7 Streptococcus agalactiae .......................................................................................................... 19

    2.8 Ostatní původci uroinfekcí ....................................................................................................... 19

    3 Preanalytická část ........................................................................................................... 21

    3.1 Odběr vzorku ............................................................................................................................ 21

    3.2 Transport vzorku ....................................................................................................................... 22

    3.3 Příjem vzorku ............................................................................................................................ 22

    4 Diagnostika .................................................................................................................... 23

    4.1 Chemické a mikroskopické vyšetření ....................................................................................... 23

    4.2 Kultivační vyšetření ................................................................................................................... 24

    4.2.1 Kultivační půdy ......................................................................................................................... 25

    4.3 Izolace bakteriálních kmenů .....................