Červené nebo bílé?

Neuronální podklady ekonomického rozhodovánírozhodování

František Koukolík

Oddělení patologie, neuropatologie a molekulární medicíny

Národní referen ční laborato ř prionových chorobFakultní Thomayerova nemocnice

Praha Kr č

EKONOMIEEKONOMIE

jakýkoli proces rozhodovánína základ ě

vyhodnocování alternativ

ISLANDSKÝ KRACH

Index lidského rozvoje

Délka života o čekávaná p ři narození

Alfabetizace dosp ělé populace

Podíl lidí se základním, st ředním

vysokoškolským vzd ěláním

Hrubý domácí produkt v USD

300 000 obyvatel

2003 HDI 1. místo na sv ětě

2003 – 2007 akciový trh vzrostl 9x2006 byla rodina 3x bohatší než 2003

PůjčkyPůjčky

Domy za 500 000 USD – splátky 1,5 mil USDRange Rover 35 000 USD – splátky 100 000 USD

Kolaps 2008

Ztráta = 100 miliard USD ztráta, to je 8,5 HDPKaždý ob čan dluží 330 000 USD

NOBELOVY CENY ZA EKONOMII1969

Ragnar FRISCH Jan TINBERGEN2008

Paul KRUGMAN

Široká definice racionálního chování

Osobní názory a zp ůsoby chování jsou založeny

na logické a objektivní analýze všech dostupných informací

Aristoteles384 - 322 př.n.l.

Ekonomicky racionální chování

Racionální bytost se pozná podle toho, že se snaží docílit co nejv ětší užitek (utility).Může-li volit z n ěkolika možností, Může-li volit z n ěkolika možností, volí tu, od níž o čekává nejv ětší míru užitku

Teorie o čekávaného užitku (expected utility theory)Teorie diskontovaného užitku(discounted utility theory)

Thomas CARLYLE1795-1881

ECONOMY - DISMAL SCIENCE

Homo rationalis = Homo oeconomicus

Sobecký individualista, jenž jedná p řísně logicky,trvale pom ěřuje náklady s užitkem, trvale pom ěřuje náklady s užitkem, je dokonale informován,zná všechny možnosti, umí je se řadit dle míry užitku, který o čekává

F.A. von Hayek1899-1992

Adam Smith1723-1790

What is Neuroeconomics?NEUROEKONOMIE

Ekonomické chování a jeho evolucijako interakce mozku s prost ředím

Integruje ekonomii, psychologiikognitivní a afektivní neurov ědu

Teorie herFinanční rozhodování

Sociální vztahy ekonomického chování Vliv reklamy a propagandy

Oblasti mozku aktivované

ekonomickým rozhodovánímekonomickým rozhodováním

EKONOMICKÉ INTERAKCE

KOOPERACEPODRAZPODRAZ

KOOPERACE

mezi geneticky nep říbuznými jedinci

ve velkých skupinách

sdílení potravysdílení potravy

kooperativní lov

kooperativní vedení války

Lidská kooperaceLidská kooperaceLidská kooperaceLidská kooperace

Individuální chování

zahrnující osobní náklady při spole čné činnosti, při spole čné činnosti,

která p řináší prosp ěchčlenům jedincovy skupiny.

Prosp ěch p řevyšuje náklady.

Silná reciprocita

altruistické odm ěňováníjiných členů skupiny

za kooperaci a dodržování norem

altruistické trestání za porušení norem

i za cenu vlastní ob ěti

Neuronální podklady kooperace

Vězňovo dilemaVězňovo dilemaKonec smlouvání

VĚZŇOVO DILEMA

Zatčení lidé A,B jsou v celách, nemohou se domlouvat. Policie má nedostatek d ůkazů.

Vyšet řovatel navrhne každému v ězni zvláš ť dohodu:

Jestliže se doznáte a váš spolupachatel bude ml čet, budete propušt ěn, spolupachatel dostane 5 letbudete propušt ěn, spolupachatel dostane 5 let

Jestliže budete ml čet a váš spolupachatel se dozná, dostanete 5 let, propušt ěn bude spolupachatel

Jestliže se oba nedoznáte, dostanete oba 6 m ěsíců

Jestliže se oba doznáte, dostanete oba 6 let

A, B mohou spolupachatele podrazit a p řiznat se

A, B mohou kooperovat a nep řiznat se

Jestliže je hra jednokolová, je optimální řešení podraz

Při vícekolové h ře existují řešení Při vícekolové h ře existují řešení

1 Tit for tat (veta za vetu)2 Veta za vetu velkorysá

(pravd ěpodobnost trestu nap ř. 0,3)3 Pavlov:

jestliže jsi vyhrál, nem ěň postup, jestliže jsi prohrál, zm ěň postup

Vězňovo dilema a jeho verze

36 hráček, ve dvojicích (A, B)Volily kooperaci (C), nebo podraz (D)

A kooperuje B kooperuje A kooperuje B podráží A kooperuje B podráží A podráží B kooperuje A podráží B podráží

Jedna hrá čka ve skeneru, druhá mimo

Vzájemná kooperace aktivovala oblasti, které se aktivují p ři zpracovávání odm ěny

Nc. accumbensNc. caudatus Nc. caudatus

Ventromediální PF k ůraPřední cingulární k ůraOrbitofrontální k ůra

Altruistické trestání

Při zachování sociálních norem trestají podrazáky i lidé, které narušení norem osobn ě nepostihuje

Hra : Alokátor – p říjemce – t řetí stranaAlokátor má 100 MU Příjemce 0 MUTřetí strana 50 MUTřetí strana 50 MU

Jakmile se t řetí strana dozví o výši částky přidělené alokátorem p říjemci, může rozhodnout o jeho potrestání, má-li pocit, že byl alokátor sobecký.

Za každou MU, kterou strhne alokátorovi, musí zapla tit 3 MU

Trestání je nákladné a citelné

Ekonomicky racionální t řetí strana by netrestala

Ve skute čnosti 55% t řetích stran alokátora trestá, jakmile p řesune mén ě než 50 MU

Čím je alokovaná částka nižší, tím je trest vyšší

70- 80% příjemců očekává, že t řetí strana chamtivého / sobeckého alokátora potrestá

DALŠÍ EXPERIMENT Hráči A, BČlenové dvojice hráli anonymn ě

Každý hrá č vlastnil 10 MU

A rozhodoval první Mohl celou částku poslat B, nebo si ji nechat pro sebe

Jestliže A poslal B celou částku, experimentátor ji zvýšil na čtyřnásobek

B v tomto okamžiku má 10 + 40 MU = 50 MU

B může polovinu, tj. 25 MU vrátit A, oba zbohatnou

Jestliže se B zachová sobecky, nechá si 50 MU, A přijde o všechno

Altruistické trestáníJakmile A zjistí, jak se B zachoval,

má 1 minutu na rozhodnutí, jak na chování hrá če B odpoví.

Při podrazu m ůže A s chováním B vyslovit nesouhlas

neudělit hrá či B trestné body (symbolické trestání) udělit hrá či B až 20 trestných bod ů (efektivní trestání).

1 trestný bod = ztráta 1 MU pro A 2 MU pro B

Efektivní trestání v porovnání se symbolickým tres tánímaktivovalo dorzální striatum

Jedinci s vyšší mírou aktivace ud ělovali vyšší tresty

Dorsální striatum se podílí na anticipaci odm ěny,Dorsální striatum se podílí na anticipaci odm ěny,aktivuje se i p ři non-sociální odm ěně

Lidé reagují na základ ě svých emocí.Obětují zna čné zdroje, aby mohli potrestat narušitele normy

PŘI TRESTÁNÍ PODRAZÁK Ů

REAGUJÍ ŽENYREAGUJÍ ŽENY

JINAK NEŽ MUŽI

Ženy a muži dostali 10 USD

Protihrá čovi mohli poslat 0 -10 USDExperimentátor poslanou částku ztrojnásobilInstruovaní protihrá či mohli vrátit libovolnou částku Experimentátor ji také ztrojnásobilExperimentátor ji také ztrojnásobil

Protihrá či hráli fér, vraceli stejn ě

Nebo hráli nefér, vraceli málo nebo nic.

Následovalo trestání protihrá čů elektrošokem, jak t ěch, co hráli fér, tak t ěch co hráli nefér

Ženy a muži se na trestání dívali

Jestliže lidé mohou,unfair chování trestají

ACClevostranná FI

ŽENY pravostranná FIlevostranná S IIpravostranná S II mozkový kmen

MUŽI nc.accumbens

HRA Konec smlouvání

Hráč A rozd ěluje částku,jejíž celková výše je hrá či B známajejíž celková výše je hrá či B známa

Jestliže B p řijme, získávají oba hrá či takový podíl,

o kterém rozhodl A

Jestliže B odmítne, nedostanou oba hrá či nic

Testování

v 37 kulturních okruzích prokázalo:

jakmile se podíl nabízené částky za čne blížit 25%, je pravd ěpodobnost odmítnutí vysoká,je pravd ěpodobnost odmítnutí vysoká,

což je v rozporu s klasickou ekonomickou racionalitou

Machiguenga PERU

ExperimentKonec smlouvání

19 hráčů v roli p říjemce

Vyšet řování fMR

10 kol s lidským partnerem10 kol s po čítačem10 kol s po čítačem10 kontrolních kol

5 kol d ělení 1:12 kola d ělení 9:12 kola d ělení 4:11 kolo d ělení 7:3

Nespravedlivé nabídky aktivovaly

dorsolaterální PF k ůru

Přední cingulární k ůru

přední insulu oboustrann ěpřední insulu oboustrann ě

SOCIÁLNÍ NORMY

Způsoby chování založené na široce sdíleném

přesvědčení o jejich správnosti

Lidé je dodržují převážně jen tehdy,

existuje-li za porušení trest

HŮL DO RUKY !

EXPERIMENT

Hráč A ve skeneru100 + 25 MU

Hráč B venku25 MU

Hráč A rozd ěluje

a) bez možnosti trestu za sobectvíb) s možností trestu za sobectví

Hráč B 1 MU vydaná na trest= 5 MU ztráty pro B

SOCIÁLNÍ NORMA

50 / 50

Niccolo MACHIAVELLI1469 – 1527

Machiavelianismus

Směs sobectví a

oportunismu

TRESTÁNÍ

minusminus

KONTROLA

DŮVĚRA

OBCHODNÍ INTERAKCE

DŮVĚŘOVAT?

DO JAKÉ MÍRY?

NEDŮVĚŘOVAT?

Hyperfunk ční fMR

Dva skenery, v každém jeden hrá č

hráli on-line hru D ůvěra v opakovaných kolech

Testovánípodmín ěné a nepodmín ěné důvěry

Podmín ěná důvěra

Partner ekonomicky racionálníKooperace, riziko podrazu

Kognitivn ě náročná

Nepodmín ěná důvěraNepodmín ěná důvěra

Partner je d ůvěryhodnýKognitivn ě méně náročná

ODLIŠNÉ SÍTĚ

Jaké jsou partnerovy zám ěry?Odhad jeho chování

Interakce s vývojov ě staršími systémy

Nepodmín ěná Podmín ěná

Sociální vztahy Systém odm ěny

FINANČNÍ ZISK A ZTRÁTAFINANČNÍ ZISK A ZTRÁTA

Zdraví lidé dostali 50 USDÚčastnili se hry, ve které mohli ztratit,

obnos jim mohl z ůstat, mohli ho i zv ětšit.

1 Vyhlídka (o čekávání)jeden ze t ří cílů, terče se třemi částmi,

v každé číslo ozna čující n ějakou částku

2 Výsledekotáčející se šipka se zastavila

v některém sektoru a ozna čila částkuhráč věděl, že bude p řičtena nebo ode čtena

„Hodný cíl“: + 10; 2,5; 0 USD„St řední cíl“ : +2,5; 0; -1,5 USD

„Zlý cíl“: 0; -1,5; -6 USD

Vyhlídky

rozšířená sublentikulární amygdalaorbitální závity

Nejvyšší zisk

nc. accumbensrozšířená sublentikulární amygdala

hypothalamus

Zvýšená aktivita nc. accumbenspři očekávání odm ěny

RIZIKOVÉ FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ

Dobrá nebo špatná investice

1 x dobrá + 10 USD p 0,50 USD p 0,25

- 10 USD p 0,25- 10 USD p 0,25

2 x špatná + 10 USD p 0,250 USD p 0,25

- 10 USD p 0,5

Anticipace Volba Čekání

Výsledek Trh Fixace

ZISK OPROTI ZTRÁTĚ

TRH - RELATIVNÍ HODNOTA

AKTIVITA

nc. accumbens positivní afekt p ři zisku

přední část insulynegativní afekt p ři ztrát ě

ROZHODOVÁNÍ O NÁKUPU

Neuronální koreláty nákupu zboží

Muži: prohlíželi si autaa dávali p řednost sportovním aut ůmpřed jinými druhy

Aktivace: nc. tegmentalis ventralisAktivace: nc. tegmentalis ventralisnc. accumbensmediální prefrontální k ůra

To samé platí pro muže,kteří si prohlíželi zna čky piva

A pro ženy, které si prohlížely zna čky kávy

Mikroekonomická teorie

nákupy jsou podmín ěny nákupy jsou podmín ěny

1 tím co má člov ěk rád

2 cenou zboží

Zboží Cena Volba Fixace

Preference

Cenový rozdíl

Nákup?

Přednost: aktivace nc. accumbens (NAcc)Pocit vysoké ceny: aktivace insuly

deaktivace MPFC

Ovliv ňuje marketingmíru požitku?

Vyšší cena za stejný produkt = vyšší požitek?

Ovliv ňuje!

Pokusné osoby vyslechly:

1 budete ochutnávat 5 druh ů Cabernet Sauvignon,označených víno 1 – 5

2 smysl pokusu je zkoumat vztah délky degustace a vnímání chuti vína

3 různé druhy vína jsou ozna čeny různými cenami3 různé druhy vína jsou ozna čeny různými cenami

Ve skute čnosti

ochutnávaly jen 3 druhy vína.Víno 1 a víno 2 ochutnávaly 2x,

jednou za vysokou cenu ( 90 USD, skute čná cena )podruhé za nízkou cenu (10 USD)

6 pokus ů

V1 5 USDV2 10 USDV3 35 USDV1 45 USDV2 90 USDV2 90 USD

neutrální roztok – kontrola

Soust řeďte se na chu ť vínaOznačte její kvalitu na stupnici

při každém druhém pokusu

Aktivita moFC, aCC

roste úměrně ceně

Požitek z vínaroste úměrně ceněroste úměrně ceně10 USD – 90 USD

přestože šloo stejné víno